Obsah: COPA, COGECA. Zpracoval: Ing. Karel Matoušek

Zprávy ze dne 18. 12. 2009

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Paříž 22 EU - komentář ......................................................................................... 6 Socialisté Francie – jeden pilíř: potrava, zemědělství, prostředí .......................... 6 FNSEA po 2013 .................................................................................................... 6 Francie – Dánsko................................................................................................... 7 FAO – růst cen ...................................................................................................... 7 Mléko..................................................................................................................... 7 COPA, COGECA Pracovní skupina ad hoc CAP po 2013, 14.12. Další ze série schůzí, které budou pokračovat nejméně do poloviny příštího roku. Shelby zatím nepřipravila nový opravený dokument, stále se pracuje s původním z konce října, ale jde tu především o diskusi, připomínky organizací a jejich stanovisku k celkové koncepci. Příští dokument má být připraven do poloviny ledna a Shelby slíbila, že v něm už budou zahrnuty úpravy, pokud se na nich organizace shodnou. A příští schůze, podle posledního rozvrhu by měla být okolo 20. ledna. Hlavními body, na kterých se s největší pravděpodobností nebude nic měnit je celková politika, obhajoba příjmů s kritickým pohledem na závislost příjmů na zemědělském rozpočtu, nové výzvy (klimatické změny, světová poptávka po potravinách, biopaliva, ohrožení potravinové bezpečnosti). Shoda je rovněž na tom, že není třeba žádná radikální reforma: - ekonomická stabilita - dostatečné příjmy z férového rozdělení na trhu - pobídky farmářům za veřejné služba (public goods) Financování: nejdříve politika, pak rozpočet finanční solidarita finanční solidarita kvůli rozdělení nerozšiřovat národní spolufinancování. Kolem toho byla později, jako již na dřívějších jednáních největší diskuse. Němci a Francouzi měli výhrady, ale už ne tak silné, jako na první schůzi, protože spravedlivější rozdělení podpořily také Španělé, Italové, Finové a Švédi a částečně též rakouský zástupce. K tomu se ještě vrátím v popisu diskuse o některých bodech. Jedna věc je jasná, že pokud nebudeme nekompromisně požadovat úpravu dokumentu u bodu 20, kde v původním návrhu C/C byly pro země EU15, které mají historický základ (10 zemí), požadována další přechodná doba až 10 let, tak to za nás nikdo neudělá. Trh: trvá problém s obchodním sektorem nové nástroje řízení trhu rozlišit přes jednotlivé sektory? krize mají se vytvořit bezpečnostní zásoby? regulace cen? – objemy přes PO meziprofesní dohody Jak při krizi? – pojištění příjmů - stabilizační fond

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek



- fiskální opatření (národní?) Jaké nástroje a opatření na trhu: - větší promoce, včetně exportních podpor - změnit zákony o konkurenci - povolit propojení družstev a PO na nadnárodní úrovni - posílit role PO a coops - posílit průhlednost především rozdělení marží Více práce je třeba udělat v celém potravinovém řetězci včetně lepších kontrol a zavézt kód chování. - zlepšit výzkum a rozvoj - zlepšit příspěvek farmářů k emisím (skladování) - jak se postavit k emisím živočišná produkce/rostlinná, má se obchodovat s emisemi, jak využít uhlíkový úvěr. Veřejné služby: nejen kompenzace, ale jako přidaná hodnota. Příjmy v zemědělství jsou nejnižší ze všech kategorií zaměstnanosti v EU a většinou závisí z 50 a více procent na podporách. Přímé platby – vyrovnání? SPS/SAPS Diskuse k jednotlivým bodům udělali zástupci všech EU 15, za NČZ pouze my a Poláci, zástupkyně Estonska neřekla ani slovo, a jinak tam nikdo jiný nebyl. Poláci se odvolávali na historický handicap vývoje, my jsme argumentovali, že nikdy dříve se rozšiřování nedělalo za tak rozdílných podmínek, přechodné období s národními top up jen ukazuje, jak se rozdílně přistupuje k podmínkám na jednotném trhu. A historické reference k propočtu by měly zmizet. Rozdíly mezi platbami Řecka (přes 600€/ha a Litvy s 40€ jsou neudržitelné). K těmto názorům se připojilo Španělsko, Finsko, valonská část Belgie, Itálie. Skalní odpůrci narovnání (Německo a Francie s Irskem a Dánskem) už nebyli tak agresivní, jako dříve i když změnám se i nadále brání. Dnes odpoledne byla rovněž velmi zajímavá schůze s francouzským Mze Bruno Le Maire na stálém zastoupení Francie v Bruselu. Kromě krátké zprávy o zasedání v Paříži 22 ministrů minulý týden zopakoval vizi Francie a evropského zemědělství a také dodatkem postupné změny postojů, třeba od zástupců Británie k středně regulované evropské politice zemědělství, podobný postoj, tedy změnu, je vidět i u dalších zemí, které se „nepozvaly“ do Paříže a jak se zdá, nechtějí příliš zůstat na okraji. Naše snaha z doby francouzského předsednictví a poměrně silné spolupráci jak s francouzskými organizacemi, tak ministerstvem a jejich stálým zastoupením v Bruselu se ukazuje jako dost podstatné, protože při setkání s ministrem jsem jen opakoval potřebu spolupráce při další formulaci EU zemědělské politiky. Ve svém jednání s ministrem jsem „předběhl“ britského presidenta NFU Peter Kendall, který se do diskuse přidal a později začal sám diskutovat o slabém výkonu C/C a formování odpovídajících pozic. Ad hoc pracovní skupina Klimatické změny 15.12. Paralelně k jednání v Kodani, které neprobíhá nijak pokojně a jestli budou udělány závěry a závazné sliby finančních příspěvků, je ještě vše otevřené. Kendall, který na celé konferenci vedl delegaci NFU, ale také delegaci za presidium Copa, nebyl průběhem nijak nadšený. Příliš mnoho různých zájmů a malá snaha o domluvu. Jak obyčejně bývá na tak velkých shromážděních, zájmů je mnoho a jen těžko se hledá společný bod dohody. Nicméně jedna z posledních schůzí tohoto roku na Copa se zabírala různými body dosavadních úkolů, protože ať se dosáhne dohody letos, nebo později, budeme se muset těmito problémy zabývat. A tak nezbývá, než je tu pojmenovat a udělat určitý přehled, abychom se neztratili v celkovém množství jak požadavků tak navrhovaných řešení.

2




Obě kolegyně, které normálně vedou skupinu Prostředí, jsou v těchto dnech v Kodani a tak měla vedení schůze na starost Dominique, která dříve celou skupinu vedla, než se rozdělila podle jednotlivých témat a Dominique normálně vede je skupinu biopaliva a biotechnologie. Ale vše je součástí celkového plánu a sem zapadá celá řada horizontálních otázek týkajících se klimatických změn, technologií, emisí, prevence, atd. Celkově jsou tři hlavní cíle pro 2020: - snížení emisí o 20% oproti rovni 1990 - zvýšit výkonnost energie o 20% - a využít 20% spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Nad tím vším stojí ještě úkol omezit zvyšování teploty o 2 stupně nad předindustriální úrovní. A EU chce snížit emise dokonce o 30%, pokud se zbytek světa rovněž připojí k většímu úsilí. Systém obchodování emisí: ETS pro 2013-2020 je první mezinárodní program tohoto druhu na světě. Tento systém by měl určit stropy pro celkovou úroveň emisí z 11 000 industriálních instalací. Uvnitř tohoto stropu pak mohou společnosti kupovat a prodávat povolenky na emise, a uvažuje se, že se takto budou emise snižovat za nejmenší náklady. Po revizi se doba obchodování rozšířila z 5 na 8 let a nyní je zde namísto národních stropů, jeden pro celé EU, který má být ročně snižován až na 21% pod úrovní 2005 pro rok 2020. Tento systém se zabýval hlavně velkými podniky, i když se ví, že 60% emisí je od všech ostatních malých operací dohromady. Sem patří doprava, zemědělství, domácnosti a budovy. Zde je cílem snížit emise na 10% pod úroveň 2005, rovněž do 2020. Technologie: Státy EU mají různě vysoké cíle, jde o 10% pro Maltu až po 49% pro Švédsko. Ale v roce 2020 by měly všechny země EU dosáhnout 10% obnovitelných zdrojů pro dopravu (vodík, biopaliva, nebo „zelená“ elektřina pro auta). Politika: vedoucí DG Envir. varují před hledáním jednoduchých řešení. Měli by znát různé možnosti a lépe poznat klimatické jevy a jejich vliv. Výzkumný program Komise FP7 věnuje na výzkum klimatický změn celkově 10 mld€. A k tomu se musí přidat dobrá komunikace, vzdělávat veřejnost tak, aby více tlačila na politiky, kteří mohou něco udělat při rozhodování. Globální oteplování není omezený faktor jen pro Evropu. Pokud se nepřidají další země, především USA a rozvojové země, bylo by úsilí EU jen velmi málo platné. 2010 – Rok biodiversity. Jednak se má v tomto roce dovršit síť územní pro Natura 2000 a EU si má stanovit další cíle na ochranu biodiversity. Obnovitelnost: V celé řadě studií se uvažuje o stále větším využití obnovitelných zdrojů, někde se uvažuje dokonce o 100% energie z obnovitelných zdrojů. To je ale velmi široká otázka, znamenala by celkovou změnu ekonomiky, přeměnu celé řady odvětví, změnu pracovních míst, ale odbourat také závislost na uhlíkovém základě surovin. Prvně zde byl také uveden dokument dr. Ashok Khola, presidenta International Union for Conservation of Nature, který se přimlouvá za snížení nárůstu počtu obyvatel na zemi. To by podle něho dosáhlo 2 cílů, snížení chudoby a menší negativní vliv na prostředí. To by chtěl dosáhnout přes „převody energie“ směrem k více obnovitelným. Pokud mají lidé doma a v okolí víc energie, jejich chování se mění a také se postupně zlepší vzdělanost. A tím i postupně rozsahy rodin a méně chudoby. Voda: ta je jak víme prakticky nejvíce postiženým prvkem při oteplování. Pár příkladů zde uvedeno, jako Kalifornie se 1200 přehradami, má nyní problém udržitelnosti zemědělské produkce. Kypr musí vodu dovážet z Řecka za obrovskou cenu. Také příklad Slovenska, kde je pozorováno, že se většina srážek přemístila z úrodných nížin do horských oblastí.

3




To je jen pár bodů, které zde byly naznačeny a diskutovány, jednání v Kodani není ještě u konce, největším problémem je závazný slib ohledně přídělů peněz především na projekty v rozvojových zemích. POCC/CCC měsíční 17.12. Poslední schůze v tomto roce se konala v jiné budově než ve které sídlí C/C. Tam začaly práce na obnovení komunikačních systémů pro překládání a zpracování dat, které by měly být dokončeny počátkem ledna. Po schvální programu a zápisu přešel hned Pekka k zprávě o konferenci v Kodani. Tak, jak jsem řekl již v určitých reakcích z ad hoc skupiny v úterý a podle přehledů z tisku a televize posledních 2 týdnů, se ukazuje, že je příliš mnoho rozdílných zájmů ve hře, dost malá vůle do takového podniku vnést závazné finance. Za C/C bylo v Kodani 6 organizací, samozřejmě domácí, dále švédská, francouzská, německá a britská a jako poslední se přidala Coldiretti. Pekka rovněž referoval o zemědělském dni na konferenci, 12.11., který měl na starosti IFAP. Problémy byly nejen s účastí, ale i s akreditací a rozmístěním setkání s novináři, ta byla většinou mimo místo konání konference, většinou ve studentském kampusu a moc novinářů na tyto akce nepřišlo, protože se to nedalo stihnout. Podrobnou zprávu z kongresu dala Antonia, která tam byla až do včerejška, ale i její přehled, kromě historického pohledu na vývoj všech jednání od začátku až po Kyoto a Bali až do dnešního dne. Rozdíly zde trvají mezi přístupem rozvinutých zemí a požadavky rozvojových zemí. A ani rozdílné formování závazků, pro vyspělé s pevnými procenty snížení emisí, pro rozvojové bez procentuálních závazků, nepřinesly mnoho pokroku. Není tedy jisté, že se politici na něčem konkrétně dohodnou. Přehled tedy více méně obecný, protože všechny návrhy mají stále spoustu „hluchým“ míst, kde bude třeba politické dohody a obecný pocit je, že tak velká konference sice umožňuje určitý dialog (ale ne nejlepší formu), je příliš velký na dohodu o konkrétních cílech, takže je tu vidět určitý pocit bezradnosti, chtěl by uspokojit všechny, ale vzhledem k rozdílnosti požadavků nejen mezi zeměmi, ale hlavně mezi různými zájmovými skupinami, je celková dohoda dost obtížným cvičením. Jacob Nanesen z dánské skupiny k tomu řekl, že se celkem mluvilo jen velmi málo o zemědělství, spíš se zmínila otázka bezpečnosti potravy, byl zde zmíněn (bylo více panelů) také návrh C/C na zmírňování dopadu klimatických změn, potřeba nových investic, inovace, technologie a investice do výzkumu. Podle něho, ale chybí stále konkrétní příklady, které by lépe vyjádřily tyto potřeby. Bez ohledu na zítřejší tiskovou konferenci, bylo zde řečeno, že se na příštím POCC/CCC v lednu projedná pozvánka Komisařky pro Klima. CAP po 2013. Nic nového od poslední schůze, jen Pekka řekl, že zařadí český požadavek na Agriinfo. Shelby již pracuje na nové, upravené verzi dokumentu, který má být rozeslán okolo 15. ledna. Ještě před tím se o něm má jednat na POCC/CCC a presidency. 27/1 nebo alternativně 26/1 má být další schůze okolo tohoto dokumentu. Zástupce španělské ASAJA, Pedro, vyslovil požadavek začlenění dokumentu Cogeca, z června letošního roku do celkového dokumentu C/C, s tématem o situaci v potravinové řetězci a distribuci. Pekka k tomu připojil poznámku, že zítra má Eurostat zveřejnit čísla o příjmech farmářů v členských zemích, a tuto zprávu, podle částečných údajů, které již obíhají, je to katastrofální. Propady jsou za celé EU průměrně o 12,2% nižší, ale sektorově jsou obrovské rozdíly, kde někde je propad 40% a více. Někde se dokonce říká, že průměrný pokles u živočišných produktů šel celý ve prospěch distribuce. Uvidíme, jaká budou celková čísla a přehled.

4




Jednání v rámci řetězce pokračují, ale k určitému sblížení názorů došlo jen se zpracovateli. Čísla okolo příjmů by se měl užít k dalšímu tlaku na Komisi a rovněž žádat intervenci EP. Vše se jen komplikuje, podobně ukázal seminář v Řecku ještě obrovské problémy s pozdními platbami na jihu EU (100-120 dní ). Označení výživnosti. Od minulého měsíce udělal Christophe určité doplňky, předložil všechny upravené důležité odstavce ve svém přehledu. Nebylo námitek ani požadavku na doplnění. Má být předloženo k schválení příštímu presidiu. Okolo otázky pokračuje diskuse jak v EP tak na Radě. Na výboru Rady se o něm má hlasovat v březnu, na plenárním pak v květnu. 6. EP – jednání o potvrzení Komisařů 11. až 19.1.2010. C/C připravuje otázky do těchto potvrzovacích diskusí, většina otázek bude předložena písemně. Komisař zemědělství bude dotazován 15.1. mezi 9. a 12. hodinou, Komisař pro Zdraví 14.1. a komisař pro obchod Karel de Guchte, 12.1. Okolo Komise a jmenovitě Komisaře Ciolos byla delší diskuse, jeho profil, politická příslušnost, profesionální zkušenosti a také jak taková slyšení o jmenování vypadají, jak může EP rozhodnout. Nepředpokládají se velké problémy, u jmenování byl velký politický konsensus mezi hlavními politickými směr EU, mezi představiteli vlád a třeba Ciolos dostal již nezávaznou podporu od předsedy EP zemědělského výboru de Castro. Celkové schválení má být 26.1. Pekka zde rovněž informoval, že by na presidency 13.1. mělo dojít ke schůzce s členy zemědělského výboru EP, zbývá prý jen potvrdit účast a kolik lidí se setkání zúčastní. 7. Zemědělský den 2011. Tato zpráva byla dána jen jako informace o úmyslu Komise něco udělat v prvním pololetí 2011. Akce by měly organizace připravit ve všech hlavních městech, Komise zde již vyčlenila 2 m€, ale celkový rozpočet by měl být okolo 5 m€. Francouzská zástupkyně, podobně jako Michael Tracey za Irsko k tomu měli výhrady, že by organizace neměly dělat propagandu politiky Komise, se kterou moc nesouhlasí. Ostatní jsou ale toho názoru, že pokud nabízí Komise peníze na propagandu celého sektoru, měly by se beze zbytku využít. CAP potřebuje dobrou prezentaci u veřejnosti a toto může být dobrá příležitost, i když přichází trochu pozdě. Pekka se znovu sejde se zástupci projektu na Komisi a požádá o upřesnění, nejen rozsahu, konkrétního data konání a jaké finance chce skutečně Komise uvolnit. Farmáři musí být aktivní – jinak to zaberou ostatní zájmové skupiny (NGO) a využijí toho, k prosazování svých požadavků. Aktivity sekretariátu. Celý dokument je v Agriinfo. Pekka to doplnil jen o informaci, že se v Kodani sešel s americkým Mze. Dále že byl včera (16.12.) na poslední schůzi Rady pod švédským předsednictvím. Na programu byla také otázka budoucího CAP, rozdělení na 2 pilíře, a k tomu Pekka dodal, že to moc ministry nezajímalo. V lednu by měl na POCC přijít zástupce Španělska, udělat přehled priorit jejich předsednictví, ale konkrétně zatím nic nenabídli a tak není jisté, zda to bude na POCC v lednu, nebo až na presidiu v únoru.

5




Vzhledem k tomu, že informační středisko a knihovna pracují na nižší úvazek, byl jsem tam tento týden 4x, než jsem dostal informace (pokaždé jiný den). Navíc kompletně chyběly info z britské strany, které bývají nejpodrobnější o celé EU a o jednotlivých sektorech a komoditách. Takže budete mít přehledy z francouzského vydání, kam bych chtěl ještě přidat pokud budou k dispozici materiály z tiskové konference o příjmech, v pátek.

Paříž 22 EU - komentář Francouzský titulek byl „ Paříž mobilizuje 22 zemí na záchranu CAP“. Podle prohlášení francouzského ministra Le Maire bylo hlavním úkolem setkání vyjádřit jednoznačnou podporu pro silný CAP po 2013 a také v nejbližší době posílení politiky na regulaci trhu mléka. Dokument, který zástupci EU22 podepsali, je také reakcí na pamflet, který „unikl“ z kabinetu Barroso, před několika týdny a kde se mluvilo o snížení zemědělského rozpočtu o 30 až 40%. Francouzský pokus je odpovědí na ultraliberální politiku, kterou chce Británie a Holandsko. Poznámka v dokumentu o možnostech narovnání plateb CAP, kde se říká, že PP by měly odpovídat stejným způsobem na stejné podmínky, není sice formule pro úplnou nivelizaci PP ve všech zemích, ale je to určitý krok dopředu k řešení nerovností výplat PP, kde prakticky již nikdo nehájí historické reference. A to je podobný krok, jak již dříve naznačila odcházející Komisařka Fischer-Boel, která prohlásila, že je mnohem rozumnější a snadněji obhajitelné mít základní podporu, která se bude přizpůsobovat podle určitých cílů a společných kriterií, v nichž by neměly chybět jak ekonomické tak environmentální ukazatele.

Socialisté Francie – jeden pilíř: potrava, zemědělství, prostředí Na nedávné otevřené debatě v Paříži,organizované úřadem pro informace Francie z EP, se poslanec Le Foll (PS), vyjádřil tak, že jeho strana chce ještě do konce tohoto roku předložit návrh na vývoj CAP po 2013. Jeho příspěvek „nemůžeme se spokojit jen se samotnou zemědělskou politikou, musí být politikou potravin, zemědělství a prostředí“. Za tím účelem navrhuje spojení obou pilířů, které považuje za zastaralé do jednoho, ve kterém by se propojily tři cíle. Jako první bod jsou kompenzace za přírodní handicap a nová definice LFA. Druhým bodem by pak byla valorizace dopadů zemědělství, což by mělo umožnit postupný přechod k modelu udržitelné produkce, která by byla podle něho také „čistší“, k čemu by měly sloužit podpory. U plateb se požaduje „o něco větší pružnost“ na větší úlohu trhu, doprovázenou možností vytvářet fondy rezerv v období, kdy je dobrá situace, použitelné pro období, kdy jsou propady. Union by mělo zde mít kontrolu u objemů produktů v členských zemích. Vedle toho vytvořit strategické zásoby, ty vytvářet vždy až po sklizni, aby to nevybízelo farmáře směřovat produkci tímto směrem.

FNSEA po 2013 Odbory ještě nedokončily rozpracování svého postoje, ale i zde při poslední debatě, řekl JeanPaul Bastien, že PP se bude muset vyrovnat na EU úrovni (to je překvapivý posun, oproti všem prohlášením, které dříve dělal na presidiu). Řekl, že PP se bude muset stát uniformní na EU úrovni a nebude již plnit roli podpory pro jednotlivé produkty. V platbách (podobně jako dříve ministr) by chtěl víc pružnosti v rozdělení podle toho jak se vyvíjí trh. Podobně se vyjádřil vice-president Coop France, Christian Pees, který říká, že prvním nepřítelem jsou 6




velké výkyvy a část CAP by měla být věnována právě na regulace. Jiní představitelé požadují revizi dohod v rámci WTO, a většina říká, že se musí zachovat určité celní tarify, jako prostředek obrany.

Francie – Dánsko Setkání ministra zemědělství Le Maire s dánskou ministryní Eva Kjer Hansen, 7. prosince. Ministr tak udělal určitý krok k zapojení Dánska do dialogu o budoucnosti CAP, když se Dánsko spolu s Británii a Holandskem odmítlo účastnit setkání 10. prosince v Paříži. Oba zdůraznili, že chtějí pokračovat v hledání řešení pro posílení CAP, a odvolávali se na důležitost vztahů mezi zemědělstvím a trvalým rozvojem. Podle francouzského ministra se má hájit politika bezpečnosti potravy, která by měla být pilířem CAP, dále rozvoje „zelených“ technologií, zjednodušení administrativy.

FAO – růst cen Podle FAO porostou světové ceny potravin, ale nárůst by měl být pomalý a trvalý, na rozdíl od pohybu posledních 2 let. Podle FAO se vzorek komodit včetně obilnin, olejnin, mléka, masa a cukru, ceny rostou již 4. měsíc. K vysvětlení o prudkém nárůstu cen v 2007 se ve zprávě říká, že to bylo kvůli nízkým zásobám obilí, poměrně malá úroda ve většině exportujících zemí, zvýšení poptávky pro produkci biopaliv a navýšení cen ropy. Dalším faktorem byl slabý kurz dolaru a stále větší zájem spekulantů o trh komodit (přebytek volných peněz na finančních trzích). FAO uvažuje, že nyní bude vývoj o poznání klidnější, ale stejně varuje, že i tak může dojít k dalším výkyvům v důsledku nízkých úrokovým mír a velkému množství peněz na trhu.

Mléko Vrcholná skupina u Komise, která se zabývá situací na trhu mléka, vidí řešení v možnosti určité míry kontraktualizace mezi producenty a zpracovateli a udělat tak stabilnější rámec pro velké výkyvy cen. Ale to jak se zdá není považováno jako obecný lék. Podpora EU pro sektor mléka ve výši 300 m€, určená na podporu financí producentů, nevyvolává jednoznačně nadšení. Uvádí se, že asi 86% všech dodávek mléka v Evropě prochází buď přes družstva, nebo v rámci kontraktů se soukromým sektorem, jak se uvádí ve zprávě Komise. V ní se také konstatuje, že i přes velké tlaky, jsou tyto kontraktuální vztahy více méně pevné a ani krize je nezměnila. U družstevních vztahů je základ v záruce pro producenty dodat veškerou produkci do družstva, a tak částečně ovlivnit také vytváření ceny. Kontrakty s ostatními formami vlastnictví jsou specifické co se týče dodávek (přesná čísla) a cen, ale možnost vyjednávání pro producenty je velmi omezený. Ale v obou případech jsou kontrakty dost pružné co se týče objemů dodávek v různých sezónách, ale zde je největší riziko stále na krku producentů a nejsou zde žádné záruky při větších výkyvech trhu. V rámci kontraktů je tedy potřeba udělat určitá zlepšení k jejich stabilizaci. V EU je okolo 955 000 producentů mléka. Od malých struktur (méně než 100 dojnic), převážně v Rumunsku, Bulharsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Maďarsku, Slovinsku a Rakousku, a do určité míry i v Řecku, Itálii, Estonsku a Portugalsku. Středně velké farmy 7




(mezi 100 – 500 dojnic) převažují ve Španělsku, Německu, Finsku, Švédsku, Belgii, Irsku, Lucemburku, ve Francii a na Maltě. Velké celky (nad 500 dojnic) převažují v ČR, na Slovensku, v Holandsku, UK, Dánsku a na Kypru.

Tisková konference k zveřejnění údajů Eurostat o příjmech v 2009. Walshe a Pekka udělali společně tiskovou konferenci v Palace Residence, kde dělá také velmi často Komise tiskovky. Konkrétních čísel tam moc nebylo, zástupce Eurostat k tomu řekl, že od doby, kdy není povinnost pro ČZ údaje dodávat pravidelně, chybí fakta z NČZ, nebo jsou dodávána opožděně. Rok 2009 ukazuje snížení v reálných příjmech (po odpočítání inflace) o 14,2% pro EU 27. Pokud se započítá snížení vstupů o 2,2%, pak se příjmy snížily o 12,2%. Ale mezi ČZ jsou velké rozdíly, řada z nich má pokles o víc než 20%. Nejhorší dopad měl snížení hodnoty produkce (-11,2%), které bylo doprovázeno nižšími cenami (-8%) a také menší produkcí (3,5%). Hodnota produkce v 2009 poklesla o 11,2%, hlavně kvůli velkému snížení producentských cen. Sektor kultur měl propad produkce o 10,1%, a obilí zde o – 27,5% a olejniny - 24,9%. U mléka pak pokles (celkový) o 18,1%. Walshe s Pekkou po předložení základních čísel se ještě věnovali rozboru za posledních 10 let a zde se ukazuje, že v mnoha zemích jsou příjmy na úrovni 1993. Pokud by nebyl započítán úbytek pracovních sil (-24,5% nebo -3,7 m za 10 let) pak by klesl příjem pod úroveň 2000 o 2,3%. Nůžky mezi příjmy a vstupy se rozevírají od 2003. Walshe k tomu ještě dodal, že ve většině zemí EU závisí farmáři z více než 50% na PP, ale v Irsku je to podle něho 100%. Pekka se během konference zmínil o průběhu konference v Kodani a řekl, že by si EU mělo vzít příklad z pragmatického přístupu USA a jeho zemědělství. Na otázku o dalším vývoji, především sektoru mléka, řekl Walshe, že i přes optimistické zprávy Komise, zůstává skeptický, zvýšení sice určité bylo, ale prakticky nikde nejsou ceny vyšší než náklady a sektor je stále v krizi. U kultur se snížilo užití hnojení a PPP, což sice přineslo snížení nákladů, ale také menší výnosy.

8


Obsah: COPA, COGECA. Zpracoval: Ing. Karel Matoušek

Recommend Documents