Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní skupina Potraviny 23.01.................................................................. 1 POCC/CCC 26/1. ........................................................................................... 4 Pracovní skupina ad hoc Produkty z mé farmy, 27/1..................................... 6 Drůbež – Brazílie................................................................................................... 7 Ceny vepřového – Německo ................................................................................. 7 Ceny hnojiv ........................................................................................................... 7 Doprava zvířat do Turecka .................................................................................... 7 Salon 2012 ............................................................................................................. 7
COPA, COGECA Pracovní skupina Potraviny 23.01. Pod vedením Annette Toft se schválil program, u kterého bylo od samého počátku jasné, že se všechny body nemohou dnes projednat. Původně se nepočítalo s intervencí dvou zástupkyň DG Sanco ohledně bodu, který dnes spolu s udržitelným využitím zdrojů se stává mantrou všech a to boj proti mrhání zdroji a v našem případě k obrovským ztrátám u zemědělských surovin a potravin v celém potravinovém řetězci. Jako poslední iniciativa, která přichází v těchto dnech z EP je snížit do roku 2025 na polovinu ztráty potravin a ve stejné době zlepšit přístup k nim pro ty, kteří mají málo či nedostatek. K největším ztrátám dochází právě v domácnostech, kde tvoří 42% veškerých ztrát. Celkové ztráty EU 27 pak dělají 89 miliónů tun za rok, což představuje 179 kg na obyvatele. Jsou to čísla, kterým se ani nechce věřit, když na druhé straně i v EU žije přes 79 miliónů občanů, kteří jsou evidování pod hranicí chudoby a celých 16 miliónů zcela závisí na potravinové pomoci o charitativních organizací. To jsou uvedená čísla. Diskuse byla dost dlouhá a celá řada zástupců se shoduje, že potraviny jsou velmi levné, farmáři pracují velmi často s cenami pod úrovní nákladů, chybí zde jakákoliv ekonomická rovnováha v rozdělení marží a tudíž snaha o jakékoliv „úspory“ v mrhání, bez narovnání poměrů v řetězci, nemohou fungovat, nebo budou opět kosmetické. Rovněž diskuse okolo EU standardů, které na jednu stranu zaručují určité rozměry a vlastnosti produktů, na druhé straně vylučují z obchodu všechny produkty, které jim neodpovídají, i když jinak jsou kvalitní, mají stejnou nutriční hodnotu a přesto se ke spotřebiteli nedostanou. Také programy na přerozdělení neprodaných produktů je velmi komplikované, distribuce velmi nákladná a výsledek není v žádném případě zaručen. Ecolabelling – další z bodů, okolo kterého se diskutuje. Jak k tomu řekla Tania ze sekretariátu, současný návrh s největší pravděpodobností neprojde, ukazuje se, že je v něm příliš mnoho problémů a jen velmi málo řešení. Jako první byla tato značka odmítnuta pro označení ryb. Veřejná konzultace u této otázky podobně jako o udržitelnosti zatím nepřinesla očekávané výsledky.
1
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
Jak to souvisí s udržitelností? Vše je propojeno na výkonnost, a ta opět na využití vody, půdy. Copa-Cogeca trvá na svém odmítavém stanovisku k Ecolabelling. Nyní závisí na členských zemích jak se zachovají, Komise je rovněž pod tlakem u změn přístupu. Regulace 1169/2011 – Informace pro spotřebitele o potravinách. Diskuse zde začala již v 2003 a teprve v posledních měsících byla publikace konkrétních návrhů. Členské země v diskusi daly další připomínky. Návrh Komise z 2008 se po dlouhých jednáních dočkal konečného schválení v září 2011 a publikace 22. listopadu. Návrh se týká veškerých potravin, včetně catering, dále veškerých informací (označení, technologie, barevné rozlišení, verbální info). Otázky: mělo zde jít především o zjednodušení (to je snad dnes u každého návrhu), ale výsledky jsou ve velké většině opačné, větší administrativní zátěž. - obecné principy - čitelnost nálepek (label) - označení původu - alkoholické nápoje - nutriční hodnoty. Label: povinné informace – musí být uvedeny čitelně dobrovolné Původ: dobrovolný, 2x pokud základní ingredience má původ jinde než je zpracování. Povinná označení: maso vepřové, skopové, kozí, drůbež – vše má být provedeno do 2 let (2013). Do 13/12/2014 – pro ostatní typy masa, i tam, kde je maso jako složka - u mléka a mléčných produktů - u nezpracovaných potravin - u jednosložkových produktů Národní provize: povinné informace pro specifické potraviny – důvody: ochrana zdraví, ochrana spotřebitele, prevence proti podvodům nebo nekalé konkurenci. Původ: rovněž pro případy, kdy je třeba prokázat propojení určité hodnoty potravy. Notifikace procedur zůstává stejná. Nutriční hodnoty, povinné: energie, tuky, saturace, karbohydráty, cukry, proteiny, sůl. U cukrů jen hodnota přidaného cukru Členské země mají monitorovat dobrovolné kroky informovanosti a předávat k vyhodnocení Komisi. Komise pak má v roce 2017 připravit hodnotící raport pro EP. K těmto stávajícím se přidávají také nové požadavky, které se týkají: - nano ingredience - zdroje rostlin pro oleje - zda je produkt rozmražen - datum zamrazení pro maso a ryby - přidaná voda (maso a ryby) - užití proteinů jiných než původní (sója na místo masa) - sestavení nových kusů masového produktu, či ryb (rybí prsty) - náhradní ingrediencí Aplikace od 13/12/2014, pro povinné informace od 2016 (2 roky navíc pro provádění). Otázky hygieny u potravin a krmiv byly provedeny jen částečně, rovněž nebyl zde proveden přehled plánů EFSA. Ty byly přeloženy na další den.
2
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
Ad hoc pracovní skupina EU Průvodce k dobré hygienické praxi na primární úrovni produkce. 24.01 Tato skupina měla dva předsedy, jednak zde byla opět Annette Toft, ale skupinu vedl Olivier De Carné, který jinak vede samostatnou skupinu Kvality. Christophe Derrien udělal celkový přehled, jaký postup C/C zvolila, jaký je stav současných jednání a co se očekává příštích měsících. Přehled politických důvodů, proč DG Sanco zahájila v roce 2007 a následně též Copa-Cogeca diskusi okolo obecného průvodce. V průběhu dalších 2 let byl několikrát organizován pracovní výbor a postupně se budovala dohoda, že tento průvodce by měl být specificky připraven především pro primární produkci krmiv a potravin. Copa-Cogeca z tohoto důvodu vytvořila dvě ad hoc pracovní skupiny v dubnu 2010: 1. Skupinu pro primární produkci potravin 2. Skupinu pro primární produkci krmiv Program obou skupin byl schválen na presidiích Copa-Cogeca v dubnu a červenci 2010 po určitých doplňcích. C/C pokračovala v oficiálních konzultacích s ostatními EU organizacemi (Coceral, Fefac) a při společných schůzích na podzim 2010. Zde byly do návrhů zahrnuty připomínky od všech organizací a aktualizovaná verze Kódu byla schválena na presidiích C/C v prosinci 2010. Co následovalo potom? Formálně předložení návrhu Komisi v říjnu 2011 a dále prezentace Průvodců na pracovní skupině SCoFCAH v listopadu 2011. Sekretariát C/C zde udělal další objasnění k připomínkám členů výboru, ale bez dalších komentářů k obsahu dokumentu. Další etapou pak byly písemné připomínky od členských zemí, které začaly v listopadu 2011 a pokračují ještě dnes. Dánsko, Belgie předložily „oddělené“ komentáře. Finsko, UK, Francie, Slovinsko, ČR a Holandsko udělaly vše v jednotném dokumentu. Jaké budou další kroky, po skončení diskuse mezi ČZ? Copa-Cogeca by měla udělat mírnou revizi svého návrhu a zahrnout do něj připomínky z členských zemí. A C/C také udělá konečné rozhodnutí o obsahu a formě Průvodců. Dále členské země vyhodnotí revidovanou verzi a pak bude formálně uznána Evropskou Komisí. Komise není těmito názory členských zemí vázána, ale určitá jejich forma bude projevena v zahrnutí Průvodců do Oficiálního žurnálu Komise. Jaké byly připomínky členských zemí? Především se týkaly možnosti propojení obou průvodců. Ve snaze některých zemí je úplně spojit v jediný obecný dokument, kde by byly zahrnuty obecné principy vztahující se k potravinám a krmivům, dále pár kapitol týkající se specificky jedné z nich. Řada zemí měla připomínky také k jasnosti textu a poznámce, že oba průvodce nemusí plně pokrývat všechny požadavky na národní úrovni. Úroveň těchto požadavků by měla být jasně rozdělené mezí „závazné“ a těmi, které se pouze doporučují. Také řada zemí zde dává do souvislosti reference HACCP, chtěly by je mít nejméně v přílohách dokumentu. Některé země kritizovaly malé propojení obou průvodců . Naopak u principu jak je dokument přístupný a jeho čtení je zde předloženo jako velmi pozitivní bod. Některé body si vyžádají další objasnění, jako třeba odběr vzorků a jejich časnost, dále pro dobré porozumění připravit příklady. Jaké by měly být další kroky? C/C souhlasí, že řada poznámek ČZ je oprávněná a proto bude nutné některé kapitoly mírně upravit nebo více rozvinout tak, aby byly „příznivější“ pro farmáře. To si vyžádá určitou míru
3
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
technických úprav především u potravin. Ale tyto úpravy nepovedou v žádném případě k změně v obecné orientaci dokumentu. C/C se také staví odmítavě k možnosti spojení obou Průvodců. Má za to, že by se mohly propojit některé specifické kapitoly jak úvod, rizika kontaminace a osoby, mohou být prakticky stejné, neliší se v obsahu. To by pomohlo snížit množství „opakovaných“ argumentů mezi oběma Průvodci. Za tím účelem chce vytvořit C/C další pracovní skupinu vytvořenou experty z WP Potraviny a WP Krmiva. Jejich konzultace bude prováděna výhradně přes e-mail konference. A samotné osobní konzultace budou připraveny jen v případech skutečné potřeby, popřípadě společně s DG Sanco. Jaký se zde předpokládá kalendář: Dokončení práce do konce května 2012 a v tomto měsíci rovněž odsouhlasení návrhů oběma pracovními skupinami. Předložení a schválení POCC/CCC počátkem června a informování presidií C/C koncem června. V červenci pak formální předložení DG Sanco revidovaného dokumentu. Na schůzi byl rovněž krátce projednán projekt EFSA o nadcházejících rizicích a jak připravit síť organizací k řešení těchto problémů. EFSA pravidelně konzultuje tyto otázky se svými vědeckými panely, vědeckým výborem, členskými zeměmi a národním agenturami. EFSA za tímto účelem zkoncentrovala práci do jednotky nazvané EMRISK (EFSA Ememrging Risks Unit), se kterou úzce spolupracuje SCP (Stakeholder Consultative platform). Jelikož původní skupina skončila svůj mandát v průběhu 2011, je zde návrh na obnovení práce a obnovení mandátu pro další období. Většina nákladů je zde rozdělena mezi členské organizace, EFSA zde bude finančně intervenovat jen výjimečně. Posledním bodem jednání pak byly komentáře C/C k návrhu Strategie EFSA pro 2012-16. C/C tuto iniciativu vítá a říká, že by EFSA v následujících letech měla být klíčovým hráčem v analýzách rizik, v přípravě pravidel a regulací. Návrhům vědeckého charakteru, které EFSA připravuje se musí plně věřit. C/C souhlasí se 4 základními principy pro příštích 5 let: - rozvinout úroveň vědecké excelence EFSA - plně využít Evropského vyhodnocování rizik - rozvinout a harmonizovat metody hodnocení rizik - posílit vědecký základ pro hodnocení rizik a jejich monitorování. C/C má za to, že pozice EFSA ji staví do přední linie pro diskusi o možných nadcházejících rizikách a tato pozice musí být ještě posílena. Důležitost znalostí a vyhodnocení rizik by měla pod vedením EFSA nalézt co nejširší uplatnění. Dialog se všemi partnery je podle C/C také jedním ze základních kamenů další spolupráce.
POCC/CCC 26/1. Krátká schůze byla podle programu s největší pravděpodobností svolána, aby zde francouzští zástupci vysvětlili jaký je prostor pro zemědělskou politiku v rámci předvolební presidentské kampaně. Mimo jiné také rozdíly mezi německým přístupem a francouzským, co se týče nákladů na práci. Ale v úvodu Pekka informoval o různých iniciativách NGO, které ve své zprávě ukazují jak se evropské banky, pensijní fondy a pojišťovny intenzivně věnovaly spekulaci u termínových obchodů a také zemědělských produktů a jak fungují v rámci nákupů či pronájmu půdy v rozvojových zemích. Ve zprávě se říká, že tyto tři instituce významným způsobem zvýšily hlad a chudobu v rozvojových zemích, přes jejich spekulace s cenami zemědělských produktů. Skupina NGO ve zprávě požaduje, aby činnost těchto institucí byla velmi přísně regulována, což povede nejen k ochraně chudé populace, ale také k lepší situaci pro farmáře
4
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
ve všech zemích, pokud se spekulace omezí. Autoři zprávy sledovali aktivity 29 evropských bank, pensijních fondů a pojišťoven jako Deutsche Bank, Barclays, Rabobank, BNP Paribas,AXA i Credit Agricole. Všechny se účastnily spekulací u zemědělských produktů a také financovaly buď přímo či nepřímo nákupy půdy v RZ. NGO požadují, aby pro tyto operace byl vypracován rámec, dále stropy pro pozice při nákupu či prodeji. Všechny by měly jasně zdůvodnit své operace v rozvojových zemích a na světových trzích. Shelby udělala krátký přehled světového vývoje cen, jak je zveřejňuje FAO. Podle jejich zprávy v prosinci jejich index klesl o 2,4% oproti listopadu (ceny potravin). A to dále znamená, že ceny celkem klesly o víc než 11,3% oproti vrcholu v únoru 2011. Tento pokles je především viděn jako prudké snížení cen obilí, ale také cukru a olejů a vedle toho mírným zvyšováním hodnoty dolaru. Ceny prakticky klesaly celé druhé pololetí. K dalšímu vývoji cen chybí podle FAO jistota, že trhy se uklidnily a že nedojde také k dalším výkyvům u energie a devizovým kurzům. Farmáři se vyjádřili dost ostře po hlasováním Senátu o genocidě v Turecku. Tato velmi politická debata, která ve Francii probíhá již řadu let a v průběhu loňského roku bylo první hlasování, kde se Turecko odsoudilo za to, že stále nechce uznat vyvraždění v průběhu I. Světové války okolo 1,5 miliónu Arménců. Farmáři, z velké části chovatelé dobytka, kteří podepsali s Tureckem řadu kontraktů na téměř milión kusů dobytka dnes vidí, že tyto kontrakty jsou hromadně stornovány. To je jedna strana politiky, kdy farmáři dosud v převážné většině věřili Sarkozymu, že bude dělat zásadně pro ně výhodnou zemědělskou politiku. Tento krok Senátu, kde má vládní UMP většinu, ukazuje, že významnou váhu v nastávajících presidentských volbách má arménská menšina, která je ve Francii dost silná. Obě hlavní zemědělské organizace ve Francii FNSEA a APCA (komory) měly vždycky podporu u pravice a stejně tomu tak bylo i při nynější vládě. Ale nyní se jim zdá, že vláda toho moc naslibovala a konkrétní opatření chybí. APCA zde nabízí nový program, který by měli kandidáti na presidentský úřad, řešit. Jde především o CAP a otázku velkých výkyvů cen zemědělských produktů. Současný vývoj nijak neusnadňuje situaci jak pro spotřebitele, tak pro farmáře, říká president APCA, Guy Vasseur. Co je podle APCA nyní nutné udělat co nejdříve je zlepšit konkurenceschopnost francouzského zemědělství přes zavedení nových sazeb DPH u práce a prosadit pravidla konkurence pro celou EU. Vedle toho by se mělo přistoupit k lepšímu řízení zdrojů a vytvořit rezervy, především u rozdělení vody. A také výrazně zlepšit přístup k výzkumu a rozvoji. FNSEA vedle toho žádá presidenta Sarkozy, aby obnovil jejich účast na vrcholné schůzce o zaměstnanosti tak, jak to bylo dříve pravidlem, ale tentokrát se Sarkozy s představiteli FNSEA chce sejít odděleně. Xavier Beulin žádá od presidenta vysvětlení postupu, proč z jednání vyloučil největší odborářkou centrálu zemědělců a nechal prostor pro jiné. Socialisté zatím jasně neřekli, co si představují pro CAP po 2013 a to se očekávalo již po prvním předvolebním setkání, které Hollande udělal minulý týden a kde v kostce představil své politické priority. Navíc žádné opatření, které zatím Francie připravila, nemá plnou podporu ostatních partnerů. Vedle toho působí italský premiér Monti, jako velmi důrazný politik, který významným způsobem uklidnil politickou scénu v Itálii a také jak se zdá začal hrát větší roli v rámci EU, jak to ukazuje setkání s německou kancléřskou Merkel. Francouzský zástupce k tomu jen dodal, že nyní je hlavní otázkou dokončit debatu a přijmout opatření u DPH práce v zemědělství a udržení dosavadního rozpočtu CAP. Zemědělský Salon, který se koná v Paříži koncem února může přinést alespoň částečnou odpověď, protože na něm jak president Francie, tak ministerský předseda dělají většinou významné projevy, které mají dlouhodobý dosah. Jestli tomu tak bude i letos se zatím neví, ale očekává se, že vedle Sarkozyho a Fillon, zde bude také Hollande a jejich vystoupení může říci více o budoucnosti zemědělské politiky ve Francii.
5
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
Pracovní skupina ad hoc Produkty z mé farmy, 27/1 Jak se rozšiřují aktivity některých pracovních skupin, jako v tomto případě skupiny Zajištění kvality, budeme se pravděpodobně muset vyrovnat s celou řadou specifických otázek. Zde jak zlepšit návratnost za produkci, propojenou s kvalitou produktů a krátkým oběhem. Jako první otázka, kterou se účastníci schůze pokoušeli odpovědět je, zda mají u těchto produktů, které představují velmi krátký místní, či regionální řetězec, nějakým způsobem určit EU kriteria. Ukázalo se, že nejprve je nutná dohoda, tak jak to ukázaly příklady z řady členských zemí, na úrovni farem a jak tyto systémy na národní úrovni fungují. Rakušané mají schéma „Gutes vom Bauernhof“, Němci „Einkaufen auf dem Bauernhof“, Francouzi „Bienvenu a la ferme“. Podobná schémata mají Belgičané, Angličané či Italové. Mají společné rysy, ale také celou řadu specifických podmínek s největší pravděpodobností vytvořených rozdílností zemědělských struktur na jedné straně a na straně druhé pak rozdíly ve zvycích při nákupu u spotřebitelů a jejich očekávání. Zde je vidět, že pokud se bude chtít připravit určité schéma na EU úrovni, pak bude muset být dostatečně pružné, aby všechny tyto rozdíly zahrnuly. Má se tedy stanovit minimální společný požadavek? A má se toto stanovení ponechat na členských státech nebo dokonce regionech? Aby každý systém fungoval, je třeba určitou kontrolu, nebo kontrolní mechanismus, který však je obvykle spojený s další administrativní zátěží. „Produkt z mé farmy“ má vždycky vytvořit další přidanou hodnotu jak pro farmáře, tak pro spotřebitele. Vzhledem k tomu, že země mají různé systémy kontrol, rozdíly ve zdanění, vytvoření společného systému na EU úrovni by tak vedlo k další administrativní zátěži. Je zde riziko konkurence mezi existujícími schématy přímého prodeje v členských zemích a případném na EU úrovni? Vedle tohoto rizika je zde také problém mezi certifikovanými produkty bio nebo PDO/PGI a produktů z farmy. Zde se uvažovalo rovněž o systému označení, ale tato možnost byla velmi rychle odmítnuta, vedlo by to jen k další nepřehlednosti a zhoršení orientace. To je pravděpodobně hlavní argument vedle kvality a rychlosti dostupnosti produktů, že spotřebitele je znají a nemusí být přesvědčován o jejich správnosti výběru pomocí různých etiket či certifikátů. Může přímý prodej snížit mrhání potravou? Je lepší pro udržitelnou spotřebu a produkci? Zde si drtivá většina myslí, že si lidé mohou koupit množství, které spotřebují, nejsou závislí na standardním balení množství, které určují supermarkety. Přímý vztah producent – spotřebitel zde hraje důležitou roli v porovnání s prodejem ve velkých prodejnách. Tyto lokální prodejní řetězce, kde hrají také velkou roli družstva (ta spíš na regionální úrovni), vše je zde definováno na blízkosti producenta a přímého kupujícího, kde se tato forma prodeje obejde bez prostředníků. Pro farmáře to představuje podstatné snížení nákladů a lepší prodejní ceny, pro spotřebitele také lepší ceny, a v celé řadě případů lepší poznání produktů, bez nutnosti užívání certifikace, vše je budováno na vzájemné důvěře. Na EU úrovni by se měly vytvořit takové podmínky pro solidní rámec pravidel, který by pomáhal této formě prodeje, i když i zde se většina shoduje na tom, že by vše mělo být vytvořeno na dobrovolném základě.
6
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel
Zprávy ze dne 28. 1. 2012
Určeno všem členům
Drůbež – Brazílie Brazílie vyvezla 3,9 m t kuřecího masa v 2011, v celkové ceně 8,2 mld $. To znamená, že země jako první světový vývozce má dnes podíl na světovém trhu se 40,2%. Oproti 2010 se za 2011 vývozy zvýšily o 21,2% v hodnotě a o 3,2% v objemu. Největším příjemcem je Blízký východ následovaný Asií a Afrikou.
Ceny vepřového – Německo Od 6. ledna začaly ceny klesat a za první lednový týden o 9 eurocentů. Podle většiny producentů se v Německu zvýšila nabídka a k tomu se přidává fakt, že severní trhy Evropy jsou v současné době mírně depresivní. Podobná je situace i u Dánska. Určitou naději podle svazu producentů dává nízká parita eura k dollaru, což by mělo pomoci znovu rozběhnout EU vývozy.
Ceny hnojiv Drtivá většina zemědělských organizací požaduje na Komisi, aby omezila dovozy hnojiv ze zemí mimo EU. Podle zprávy se ukazuje, že i když je evropská kapacita produkce dostatečná, většina nadnárodních společností má plány zvýšit produkci mimo EU a pak dále zvyšovat dovozy do EU. Tím má na mysli především produkci v Rusku, která je přímo závislá na produkci a cenách plynu.
Doprava zvířat do Turecka Situace je podle řady NGO katastrofální a to hlavně na přechodech z Bulharska do Turecka. Za poslední rok se zde přepravilo přes milión zvířat, jak dobytka, tak ovcí. Ale stav při této dopravě, kdy na hranicích dochází pravidelně k prodlení ne několika hodin, ale většinou několika dní a zvířata jsou většinou ponechána v kamionech bez ventilace a bez vody. Celá řada zvířat z těchto důvodů uhynula. Zvířata přicházejí z Maďarska, Bulharska, Řecka, Rakouska, ze třech baltských zemí ale také z Holandska, Německa, Polska. Zacházení se zvířaty je podle zprávy v rozporu s mezinárodními pravidly WHO.
Salon 2012 Kromě vyloženě politických otázek, jak ukazuje intenzita projevů před nadcházejícími presidentskými volbami, je Salon koncem února zaměřen především na řízení ekonomické krize a zaměstnanost v sektoru. Ministr Le Maire ve svém projevu z 12. ledna řekl, že se zemědělství a politika potravy musí dostat znovu na první místo. A zaměstnanost v sektoru jako je ovoce a zelenina, kde práce představuje přes 60 % nákladů je zde zásadní. S tím souvisí trvalý tlak odborů na snížení DPH u práce a jejího srovnání s německou sazbou, která je podstatně nižší.
7
Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel