Obsah: COPA, COGECA. Pracovní skupina Ovce a kozy, 10.1

Zprávy ze dne 16. 1. 2011

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní skupina Ovce a kozy, 10.1. ............................................................. 1 Pracovní příprava na zasedání Komise k CAP 2013. 11.1. ........................... 3 POCC/CCC 14.1............................................................................................. 5 Trhy-finance .......................................................................................................... 6 Termínové trhy – jak dále?.................................................................................... 6 G20 – FNSEA ....................................................................................................... 7 Xavier Beulin – nový president............................................................................. 7 Družstva – investice jako v průmyslu ................................................................... 7 Pšenice – po záplavách v Austrálii........................................................................ 7 Poradenství EU...................................................................................................... 8 Příjmy farem 2010................................................................................................. 8 Klece – audit.......................................................................................................... 8 COPA, COGECA Pracovní skupina Ovce a kozy, 10.1. První schůze v Novém roce 2011 a také za sekretariát první schůze nové rumunské nástupkyně Standy Jaše, Camelie Gyoffry. Předseda skupiny, Emmanuel Coste zůstal a uvítal všechny na první schůzi 2011. Na programu bylo hlavně přístup k CAP po 2013, jak vidí zástupci situaci v sektoru a jaké mají požadavky. Mezi jinými i podmíněnost (crosscompliance, ale také elektronickou identifikaci zvířat, která dělá problémy ve většině zemí). Němci hned v úvodu vznesli požadavek, že by vzhledem k rychlému vývoji a nutnosti zaujmout stanoviska k CAP po 2013, bylo vhodné se sejít alespoň 4x do roka. Coste na to řekl, že to nebude asi realistické, všichni mají problémy s financováním a Komise je ochotná udělat poradní výbor jen 2x do roka, tak snad kompromis sejít se 3x do roka, což je možné hlavně pro organizace, které mají blízko do Bruselu, zbytek by byl dotazován elektronicky, nebo přes bruselské zástupce. Arnaud Petit udělal prezentaci po vystoupení Komisaře Ciolos v listopadu a po stanovisku presidii C/C počátkem prosince. Nebudu opakovat časové rozvrhy a plán práce do července 2011, to už jsem udělal víckrát. Soustředím se na hlavní body: - produkce potravin - řízení zdrojů a prostoru venkova - udržet rozsah minimálně v současné velikosti - udržet rozpočet (bez většího spolufinancování) - stejné podmínky pro všechny farmáře - lepší propojení na ostatní EU politiky (obchod, konkurence). Podmínky: - zlepšit příjmy z trhu - zlepšit konkurenční pozici - lépe čelit novým výzvám: výkyvy cen, rizika, klima. Tržní podmínky: - bezpečnostní síť 1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel

Zprávy ze dne 16. 1. 2011 1. -


nástroje řízení rizik (pojištění atd....) družstva a PO´s silnou politiku kvality promoce EU produktů: uvnitř i mimo EU pilíř: zlepšit ekonomickou organizovanost farmářů upravit konkurenční zákony boj proti nepřijatelné praxi distribuce pokračovat v užití propojených plateb (coupled) bez dalšího „zelenání“ PP

Další podmínky: - udržet úroveň podpor - jen pro aktivní farmáře - férové podmínky pro všechny, ale s ohledem na specifické podmínky - povolit určitý stupeň propojení (coupled). RV: soustředit jen na zemědělství, udržet LFA platby v rámci RV. Opatření: - podpora konkurenceschopnosti a ziskovosti sektoru - inovace - environment - klimatické změny Zde udělala také první poznámky Carmelia s ohledem na sektor: - nízké příjmy (zvyšování nákladů) - nižší produkce masa (skopového) v EU - stárnutí farmářů - neatraktivnost pro mladé - nízká spotřeba masa a sýrů Pro CAP: - udržet čl.44 (nemoci) + čl. 186 (cenové výkyvy) - lepší organizace sektoru - EU observatoř – ceny, náklady, marže - zlepšit promoci masa (skopového) v EU - restrukturace sektoru - odpovídající podpory pro sektor - jen pro aktivní farmáře - tolerance v elektronické identifikaci – cross/compliance - prémie na pastvu - podpora tréninku a pro mladé - inovace - lepší výzkum a vzdělání - programy pro sezónní pracovníky Nepřímo propojené na CAP: - harmonizace podpor na farmy, lepší kompenzace (vlci) - povinné označení původu masa - omezit dovozy ? - změnit klasifikaci vlny (otázka rizik pro zdraví) Diskuse a připomínky: Španělsko: podporu pro PO a nejméně 3€ na zvíře, lepší kontraktuální podmínky, platby na plochy (základní), specifické podpory pro sektor v rámci RV.

2




Německo: problémy s produkcí bioplynu – bere to plochy luk pro ovce, navrhují částečný coupling proti poklesu produkce. Itálie: mají problémy s půdou v klidu (ekologické)- jakou pozici zde zaujme C/C. - vlna a její praní (environmentální problém) - veřejné služby, včetně prevence požárů na jihu Evropy Francie: pokusy o organizaci sektoru přes PO, dále zlepšit ceny, dohody o kontraktech, které by měly zahrnout i distribuci. PP a jejich rozdělení (Coste) - zachovat 2. pilíř pro sektor (RV), ale také podpory pro farmáře bez půdy (nájmy pastvy). - jak dále u článku 68. Carmelia informovala o dopisu, který odeslal Standa Jaš v prosinci tehdejšímu generálnímu řediteli DG Agri, Demarty (nyní v DG Commerce), který se týkal především kontrol podmíněnosti v sektoru ovcí a koz. Zatím nedošla odpověď, bude se urgovat na novém řediteli (Rodriguez). Jedná se především o stížnost na podmínky u identifikace zvířat, která je podle Němců katastrofální. Problémy špatných klimatických podmínek neumožňují odpovídající kontroly, ztráty označení jsou velké a nelze je okamžitě nahradit, je to v terénu neproveditelné. Protestuje se také proti dalšímu zpřísnění podmínek. Němečtí zástupci rovněž informovali, že řada chovatelů se obrátila na soudy spolkových zemí, aby se tato opatření zrušila, nebo upravila. Příští schůze má být v květnu (společně s poradní skupinou).

Pracovní příprava na zasedání Komise k CAP 2013. 11.1. Také tato příprava nebyla příliš organizovaná, výběr národních zástupců proběhl „opět“ zvláštním způsobem, řada organizací nebyla informována o výsledku výběru (ten jsem se dozvěděl až včera v sekretariátu). Celá diskuse na Komisi a příspěvky mají sice být na Agriinfo do konce týdne, ale ještě dnes nebylo jasno, kdo bude dělat raporty ze všech 3 pracovních skupin, protože převážná většina zástupců se přihlásila do skupiny 1, kde má být CAP do 2020. V dnešní přípravě byly především připraveny pro diskusi tři body: - Organizace producentů - Malé farmy - Aktivní farmáři. O malých farmách se zde moc nemluvilo, ostatně týkají se jen několika zemí (Řecko, Polsko, Rumunsko) a protikladem jsou zde velké farmy a velcí vlastníci. O tom se mluvilo především v souvislosti s možnými návrhy pro platby, které by byly určeny jen aktivním farmářům, producentům. Ale ani zde nejsou žádná jasná kriteria. Sandro, za italská družstva hned po úvodu Pekky řekl, že situace je dnes horší než před předchozí reformou, odpojení (decoupling) vytvořilo ještě nerovnější podmínky, než byly dříve. Kdo je vlastně aktivní farmář? Než se dám do přehledu diskuse, uvedu zde krátký přehled, co připravil sekretariát především k PO a k aktivním farmářům. PO a družstva: V Evropě mají obě formy organizace dlouhou tradici, jejichž úkolem je zlepšit návratnost, příjmy, přístup na trh a ekonomickou výkonnost. Existující organizace mají různé legální formy a mezi členskými zeměmi je hodně rozdílů. Sever a střed EU dává přednost velkým družstevním celkům, jih pak zase PO, především v sektoru O+Z, vína, olivového oleje. Hůře

3




se daří organizování sektoru mléka, ale to je po loňské krizi, samostatná otázka. V diskusi se pak ukázalo, že i zde není žádná velká shoda, co se týče přístupu, a podpory. Jakákoliv forma organizovanosti je nezbytná v boji za vyrovnání pozice síly v potravinovém řetězci, družstva i PO zde hrají velkou roli, ale organizovat dodávkovou část je i přes všechny snahy stále nedokonalé. Obě formy by měly dostat všestrannou podporu a tam kde neexistují i legální rámec. U aktivních farmářů byla také diskuse, ale jak řekl německý zástupce Willy, bude záležet na tom, jestli zvolíme pragmatický nebo ideologický přístup. Jak poznáme aktivního farmáře? Podle výše příjmu, který má z produkce, nebo za služby, a nemusí zde být rozdíly v důležitosti? A k tomu Willy řekl, že v Německu je téměř polovina farmářů, kteří mají doplňující činnost a příjem. Zde se většinou točila otázka, jak určit odpovídající kriterium výše příjmu, pocházející ze zemědělské činnosti, nebo se sem má také zařadit i rekreační činnost zemědělství, včetně sektoru koní? Všichni se shodují na tom, že je velmi obtížné hledat konečnou definici, při velkých rozdílech, které existují mezi zeměmi. Tato diskuse trvala téměř 2 hodiny, Shelby to shrnula závěrem, že by se mělo jednat o platby z 1. pilíře, za produkci či jinou činnost na farmě a musíme najít soustavu kriterií, podle kterých se to bude posuzovat. Před jednáním na Komisi se nesmí zapomenout ani na fakt, že zástupci C/C budou jediní, kteří hájí farmáře, všechny ostatní organizace jsou proti a nechtějí ani, aby se farmáři organizovali. U PO proběhla velká diskuse, zda jsou aplikovatelné do všech sektorů, ale ani zde není shoda. Jak jsem řekl již dříve družstva na severu EU fungují v řadě případů lépe než PO (mléko v Dánsku je spravováno 100% družstvy, v Německu pak ze 70%). Pekka k tomu dodal., že je dnes rovněž snaha nějak to uplatnit v sektoru vepřového, ale žádná shoda zatím nebyla. Problém je jako vždy (Willy), když jsou ceny stlačeny dolů, farmáři se chtějí organizovat, jakmile dojde ke mírnému zlepšení, je to každý pro sebe. A tento cyklus se stále opakuje, v tom vidí velkou slabinu organizování trhu a roztříštěnosti producentů. Celá řada zástupců se zmínila též o potřebě jak organizovat trh mléka s výhledem na ukončení kvót v 2015 a jaké jsou zde limity nástrojů. Připomněl také švýcarský příklad, kde kóty zrušily dříve než v EU a nyní již třetím rokem hledají cestu, jak organizovat produkci a najít určitou rovnováhu. Cílem je najít určitý rámec opatření (jak legální tak praktická pravidla) pro vytvoření lepších podmínek pro získání vyšší přidané hodnoty pro farmáře. Pod bodem 3. byl projednán návrh pracovních skupin Len a konopí a sušená krmiva na prodloužení režimu specifických podpor i za 2012, aby se oběma sektorům dostalo stejné míry podpor jako ostatním. Nebyly zde poznámky, jen jsem řekl, že oba sektory jsou v určité krizi (len a konopí – odbyt), krmiva problémy energie a další omezení. Návrh byl udělán, aby obě pracovní skupiny připravily návrh pro schválení presidii C/C. Formální příprava na zítřejší schůzi CAP 2013 na Komisi. Schůze bude řízena novým generálním ředitelem DG Agri, Silva Rodriguez, který nahradil francouzského Demarty. Program je nezměněn, zůstává problém raportů ze 2 skupin, kde není mnoho zástupců. Ze sekretariátu tak musí někdo povinně udělat záznam a přispět na hodnocení. AOB. Pekka zde informoval o včerejším návrhu na pokračování jednání o vytvoření nové světové organizace farmářů (IFAP zkrachoval), která by měla být vytvořena co nejdříve, než se uskuteční pokusy jiných politiků, udělat to namísto farmářských organizací. Pokusy jsou ze strany OSN a FAO. Příští týden, 18.1. bude udělána telekonference se zástupci všech světadílů (zatím bez kontaktu na Oceánií), kde má být udělána předběžná dohoda, a rozhodnuto o: - kdo bude a jaké organizace ustavujícími členy nové organizace

4




-

stanovit hlavní cíle se speciálním ohledem na rozvojové země, potravinový řetězec, venkovské oblasti - příprava pro legální ustanovení a statut (belgičtí právníci by měly udělat základ) - stanovit data pro ustavující shromáždění (konec března), v budově C/C v Bruselu. - pro první pokrytí výdajů se bude požadovat od organizací 500€ na ustanovující náklady. Později dohoda o „odlehčené“ struktuře nové organizace, která by měla menší počet pracovníků a jen velmi přesně vymezené úkoly. V diskusi Willy také řekl, že německá vláda vyhradila určitou výši podpor pro zástupce RZ, ale i to bude součástí další diskuse. Platforma by měla začít fungovat ihned po ustavení, C/C zatím poskytne 2 místnosti na přechodnou dobu a také umožní první překlady s tím, že na sebe nebude brát žádný legální závazek ani nové organizace, a dále za podmínky, že nebude nijak navazovat na IFAP (formálně), aby se vyhnula jakýmkoliv možným požadavkům krytí nákladů spojených s úpadkem IFAP.

POCC/CCC 14.1. Pekka řekl, že považuje za nutné udělat krátký breifing ohledně jednání na Komisi 12.1., kam se dostalo jen omezené množství zástupců C/C. Jako další bod byla prezentace (písemná), která přišla od maďarského zastoupení v Bruselu k programu pro příštích 6 měsíců maďarského předsednictví. Jednoznačně dokončení příprav na CAP 2013, balíček opatření u mléka, otázky kvality zemědělských produktů, ale také sektor včel a medu. Vedle toho byl předložen plán jednotlivých jednání Rady. 24. ledna se zde bude debatovat komunikace Komise k výhledu CAP do 2020: potravinová bezpečnost, přírodní zdroje a území. Maďaři zde také předloží detailní plán pro své předsednictví. Další diskuse okolo CAP 2013 bude na Radě 21. února a 17. března by mělo dojít k uzavření diskuse. A ve stejný den bude intenzivně projednána opatření v sektoru mléka. Pro duben je připravena diskuse okolo kvality produktů (18.4.) Na květnovém zasedání mají ministři přijmout opatření na zlepšení zdraví včel a také zde má být předložen plán Komise na identifikaci dobytka. Také se má v této době znovu diskutovat o výběru členských zemí ohledně omezení či zákazu GMO. Rada by měla skončit debaty o CAP 27. června v Lucemburku a tam by mělo také dojít k dokončení návrhu u mléka. Zemědělství a spekulace. Shelby zde uvedla, že se touto otázkou zabývá nejen Evropa, ale že stále více zaměstnává i americké ekonomy. V posledních 3 letech se do sektoru začaly přelívat volné peníze z finančních trhů, především také v důsledku stále větších výkyvů cen, které nakonec také vytvořily určitou „finanční kouli“ na zemědělském trhu. A jedním z faktorů, které zde dříve vůbec nebyly vidět jsou investoři, kteří zastupují penzijní fondy, což mělo za následek další tlaky na velké a rychlé změny kvotací za produkci. Jen v průběhu 2010 a zde cituje Shelby, Financial Times, 2 nevětší americké penzijní fondy plus dva velké evropské, ale také i francouzský penzijní fond, všechny masivně investovali do zemědělských komodit. Ty zatím sice představují jen asi 2% z celkových investic, i to bylo dostatečně velké, aby rozkývalo trhy. Jen 2 americké fondy představovaly investice ve výši 340 mld dolarů za 2010, a celkem se do surovin v průběhu roku 2010 investovalo přes 420 mld$. Dále zde Shelby ukázala na zvýšení termínových kurzů v Chicagu, jaké zvýšení bylo u jednotlivých komodit. Futures pro pšenici vzrostly o 45%, o 33% u sóji, ale o 46% u sojového oleje, u sojových pelet to bylo jen o 18% zvýšení. Kukuřice je všechny překonala s navýšením přes 50%.

5




Arnaud Petit, který byl spolu s Pekkou a Shelby na zasedání rozšíření poradní skupiny CAP do 2020 na Komisi, udělal krátký přehled celodenního jednání a také krátké vysvětlení k práci jednotlivých pracovních skupin zde. Ukazuje se, že šlo prakticky o shrnutí všech dosavadních postojů, a jak ve společné části, tak v jednotlivých pracovních skupinách (CAP po 2013, kvalita a opatření u mléka), nepřinesly nic nového. Výběr expertů na toto zasedání byl také dost zvláštní, Pekkovi jsem řekl svůj názor, když bez konzultace rozdělil místa pro organizace. Maďarský kolega mi přinesl všechny materiály ze zasedání a po jejich prostudování se ukazuje skutečně, že jde jen o další přehled všech dosavadních usnesení a nic nového zde není. Ani vystoupení Komisaře či nového generálního ředitele DG Agri, Rodriguez, nepřineslo ni nového. V první pracovní skupině byl na programu CAP po 2013, které udělal vedoucí této skupiny, Haniotis. V druhé pracovní skupině o kvalitě referovala náměstkyně GŘ Dormal-Marino. Tématem zde byly marketingové standardy, PDO/PGI, TSG a opční termíny kvality. U skupiny mléka s probírala hlavně budoucnost sektoru a celkový balíček opatření u mléka, včetně kontraktů na a společných vyjednávání. Dále pak organizace sektoru a jeho průhlednost. Tuto skupinu řídil Lars Holgaard. Z referátu, který Arnaud udělal vyplývá, že to bylo opět zasedání, kde se opakují předchozí argumenty, vše je trochu jinak upraveno, ale v podstatě nic nového. Veřejnost má tak dojem, že se stále ještě něco řeší, ale je to jen čas čekání, než bude zveřejněn návrh na budoucí rozpočet a jaké bude jeho rozdělení.

Trhy-finance Počátek roku ukazuje, že se zatím nic nezměnilo u velkých výkyvů cen a většina pozorovatelů se shoduje na tom, že to bude trvanlivý jev. Vlády se sice snaží najít nějaké řešení a částečně chránit trhy, tak jak to chce francouzský president Sarkozy od ostatních představitelů na G20 v květnu, ale zatím se stále hledají nástroje, jak toho dosáhnout. Ani mezi představiteli není jednota o jejich užití. Co jedni podporují, vidí druzí jako destabilizační a všichni váhají, jestli mají do sektoru přinést další investice. Výkyvy z posledních let změnily Evropu, která na to v takovém rozsahu nebyla zvyklá a uvažuje se,že je to dopad změněného CAP a snížení zaručených cen. Tyto zaručené ceny jsou nyní velmi vzdálené cenám tržním a nijak neomezují velké cenové výkyvy. U obilí jsme byli svědky určitých výkyvů a to již od 19. století, kdy americký vývoz a termínové obchody začaly fungovat. Co změnilo trh obilí není ani tak výkyvy, jako rychlost převodu informací, které urychlují transakce. A druhý fenomén je zájem bank a investorů o sektor v posledních několika letech, což přineslo velké množství volných peněz na trh.

Termínové trhy – jak dále? Tak jak se mění finanční podmínky specificky na zemědělském trhu, má většina lidí operujících na trhu problémy s tím jak reagovat. Dosavadní pokrytí termínovým obchodem se jak se zdá příliš nedaří regulovat trh jako dříve a navíc stále více chybí průhlednost operací a tím i možnost orientace na trhu. Francouzský Mze Le Maire se snaží napodobit fungování pravidel na americkém termínovém trhu (Commodity Futures Trading commission), které organizuje a kontroluje fungování trhu surovin v USA, ale úpravy si vyžádají delší čas.

6




Sledovat objemy, které kontroluje každý operátor ať fyzický či spekulativní má udělat evropský trh více průhledný a zlepšit všechny cenové signály z něho přicházející. Investiční fondy, které jsou ve většině případů příčinou spekulací, budou rozděleny do různých kategorií. Penzijní fondy, které většinou zabírají pozice na 3 až 5 roků rozdělují rizika jiným způsobem než čistě spekulativní fondy, které těží z jakýchkoliv výkyvů cen a jejich cílem je okamžitý zisk. V Evropě tyto fondy zatím nemají rozsah jako v USA, kde představují až 70% trhu.

G20 – FNSEA FNSEA oznámila počátkem ledna, že připraví v květnu velkou zemědělskou konferenci v Paříži pro všechny zemědělské odbory světa. Měl by být současně se zasedáním G20, kterému letos Francie předsedá. Očekává se 80 až 100 delegací, které budou diskutovat o třech zásadních tématech: oteplování planety, regularizace zemědělských trhů a vztahy SeverJih, oznámil Xavier Beulin, nový president FNSEA. Konference by měla soustředit naše zájmy a také přinést jasnou zprávu pro politické představitele. Francouzský president Sarkozy několikrát potvrdil, že regularizace zemědělských trhů je jednou z jeho priorit.

Xavier Beulin – nový president Hned po uvedené do nové funkce, řekl Beulin, že jeho hlavním cílem bude aby se Francie vrátila na první místo v zemědělském obchodu v Evropě. Sektor nesmí mít strach z obhajoby „produktivity“ a „konkurenčnosti“ a musí se zbavit komplexů. Beulin také chce zahájit novou fázi v jednáních mezi velkými kulturami a živočišnou produkci, po dlouhé době velkého napětí, mezi oběma sektory. Chtěl by, aby zde došlo k vypracování „přímých“ kontraktů mezi výrobci krmiv a obilnářskými družstvy. Musíme se naučit inteligentně kombinovat cíle a řízení zdrojů, půdy a biodiversity. Tyto body mají být cílem kongresu FNSEA v St. Malo, koncem března. Zde bude také oznámen detailní program pro květnovou konferenci v Paříži.

Družstva – investice jako v průmyslu Se stále větším a rychlejším střídáním trhu se musí i družstva, pokud chtějí přinést svým členům větší přidanou hodnotu, stále rychleji přizpůsobovat včetně investic. Na trhu, který se pohybuje šílenou rychlostí, musí družstva investovat tak, aby mohla reagovat stejně rychle jako průmysl a lépe neutralizovat variace trhu. Fyzické řízení skladů je jednou z možností, ale ještě lepší je se organizovat od samého začátku řetězce a propojit hráče co nejdále po proudu řetězce. Tento průmyslový přístup pomůže oddálit čistě finanční logiku řetězce a umožní družstvům lépe ochránit jejich hodnoty. Družstva stále více investují do zpracování, především u obilí a kukuřice. Nejen potravinové zpracování ale stále více i investice do biopaliv a další produkci krmiv.

Pšenice – po záplavách v Austrálii Austrálie, která je čtvrtým světovým dodavatelem a která vyváží okolo 15 m t pšenice každým rokem se letos s největší pravděpodobností z exportu úplně ztratí. Queensland a další dva státy New South Wales a Victoria, které dohromady produkují 42% pšenice a 75% řepky jsou velmi vážně postiženy a obchodníci nevylučují, že ceny pšenice letos dosáhnou až 300€ 7




za tunu. Podle analýzy Commerzbank záplavy zničily nebo výrazně poškodily přes 40% úrody, která nebude moci být užita pro potravinové účely. A to se přidává po velmi vážných ztrátách u pšenice v Rusku v průběhu loňského roku. Světová nabídka bude nyní záviset jen na USA, EU a Kanadě. Cenový index pro komodity podle FAO byl počátkem ledna 214,7 bodů oproti 206 počátkem prosince. Vedle obilí se také podstatně sníží vývoz cukru z Austrálie.

Poradenství EU CSA (trvalý výbor pro zemědělství) uvítal návrh ministrů z konce listopadu na založení nového systému poradenství pro farmáře. Některé země ale požadují, aby tento systém byl dobrovolný a velmi pružný. Tyto požadavky a rámec má být zapracování i do nového CAP 2013. Některé země v tom vidí zlepšení ekonomické životnosti (Itálie, Finsko), jiné lepší využití individuálních možností farem (Dánsko, Švédsko), řada chce tímto způsobem pomoci řešit problémy s klimatickými změnami (Itálie, Polsko, Finsko). Pro Holandsko a UK by měl být systém striktně dobrovolný, Komise by měla vypracovat doporučení a nepoužívat jako dosud celý arzenál legislativních opatření. Komise zde uvažuje o financování na 80% z EU zdrojů.

Příjmy farem 2010 Podle posledních zpráv z Eurostatu se zvýšily průměrné příjmy EU farem o 12,3% po propadu o 10,7% v roce předchozím. 21 zemí zaznamenalo zvýšení, nejvíce v Dánsku + 54,8%, následované Estonskem s 48,8%, Irskem + 39,1%, Holandskem + 32%, Francií +31,4%, Litvou s 25,5%, Belgií 24,1%, Německem 22,8%. ČR je zde uváděna s přírůstkem 3,1%. Propad byl zaznamenám v Rumunsku a UK - 8,2%, Řecku – 4,3% a Itálií – 3,3%. Ceny se zvýšily u všech velkých kultur kromě olivového oleje (-0,4%). Reakce C/C na tuto zprávu byla opatrná, méně než 50% příjmů je z trhu, a většina sektorů je stále v kritickém stavu.

Klece – audit Parlament varoval Komisi, aby neodkládala v žádném případě zákaz pro 2012 pro současný systém klecí pro nosnice. Parlament se velkou většinou postavil za potřebu zlepšit ochranu zvířat a také zajistit rovnou konkurenci, kdy by někteří dále používali starý bateriový systém klecí. Ve zprávě expertů z konce října se ukazuje, že 20-25% produkce (asi 8 m nosnic) nebude k tomuto datu dodrženo. Ve stejné zprávě bylo rovněž zdůrazněno, že ve Španělsku, Francii a Itálii (které dohromady představují 39% EU produkce) mají velké zpoždění a s největší pravděpodobností termín nedodrží. Parlament požaduje aby Komise přijala opatření a případné sankce pro země, které plány změn nedodržují. Vedle toho parlament požaduje, aby Komise udělala seznam producentů, kteří neplní podmínky stanovené v zákoně.

8


Obsah: COPA, COGECA. Pracovní skupina Ovce a kozy, 10.1

Recommend Documents