Obsah: COPA, COGECA. Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel

Zprávy ze dne 30. 6. 2010

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní skupina Bioenergie/biotechnologie. 28.6........................................ 2 Pracovní skupina Krmiva 29.6. ...................................................................... 4 Pracovní skupina Legální otázky 30.6. .......................................................... 6 Příští CAP – včetně pojištění ................................................................................ 8 Zveřejnění údajů CAP a Soudní dvůr ................................................................... 8 Mozzarella ............................................................................................................. 8 Dodávky sóji 2010/11 ........................................................................................... 8 Světové ceny masa ................................................................................................ 9 US – omezit sílu zpracovatelů masa ..................................................................... 9 Rozpočet Francie – štíhlejší .................................................................................. 9 FAO – regularizace trhů Futures? ....................................................................... 10 Kontrakty Francie – rozdíly ................................................................................ 10 COPA, COGECA Jako první zprávu z tohoto týdne, vám dám přehled, který byl dnes udělán v IPC (International press centrum) na dvouhodinové schůzi, kterou uspořádal EurActiv think tank v Bruselu, který se zabývá aktuálními politickými otázkami a dnešním tématem zde byl CAP 2013. Původně jsem myslel, že to bude další ze série schůzí s předem připraveným prohlášením, ale průběh, i když nepřinesl mnoho nového, ukazuje jak se vyvíjí myšlení DG Agri (Yves Madre), EP (Luis Manuel Capoulas Santos, Pekka a zástupce Syngenta, Alain/Dominique Quintart). Pekkova linie byl jasná, hájit zájmy C/C a organizací, což udělal velmi dobře. Úvod začal Yves Madre, dříve vedoucí zemědělské sekce stálého francouzského zastoupení, nyní člen kabinetu Komisaře Ciolos. Na zasedání bylo asi 40 lidí z různých NGO a za organizace C/C nás bylo 5 (Irsko, Rakousko, Španělsko, Francie a já). Yves začal s úvahou proč musí být udělána nová reforma a legitimita CAP. - musí být zemědělská činnost všude v EU? - diversita zemědělství – využití - bezpečnost potravy - volatilita (stoupá) - EU venkov – zemědělství je základ - environmentální otázky a klima To jsou otázky veřejné debaty. Přišlo přes 6000 příspěvků od jednotlivců a organizací, rozdělené prakticky rovnoměrně do všech sfér potravinového řetězce a do zájmových NGO. Diskuse účel splnila, další rozhodnutí v polovině července a návrh, syntéza v listopadu a do července 2011 dlouhodobá perspektiva. Santos - portugalský PM a vedoucí socialistické frakce EP. V úvodu řekl, že socialisti jsou zatím jediná frakce, která má pozici CAP 2013. Změny jsou potřeba, ale těm je třeba přizpůsobit rozpočet. Mělo by se žádat více. Hlavní 3 body frakce: - ekonomické, sociální a environmentální otázky - zjednodušit pilíře – většinu převést do I. pilíře

1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel



-

kontrakt pro farmáře propojený na public goods (služby veřejnosti), environmentální a sociální aspekty. Podpory na hektary, ale s ohledem na specifické podmínky. Systém regulace trhů. Infrastruktura venkova. Přechodné období pro všechno!!! Ve stejné duchu byly i další doplňující příspěvky. Madre – podpory jsou tu proto, aby se zemědělství udrželo i do budoucna. - inovace a výroba - CAP tvoří základ EU (společná politika) po dohodě z 50. let o uhlí a oceli. Diskuse šla od Birdlife, přes různé nevládky až po zástupce mladých. Ukazuje se jen fakt, že je obecný zájem o CAP, i když od každé zájmové skupiny z jiného důvodu. Všichni se ale shodli, že EU potřebuje silnou CAP a že venkovská ekonomika a sociální život na venkově závisí především na ekonomické stránce, příjmech farmářů celkové životnosti venkova.

Pracovní skupina Bioenergie/biotechnologie. 28.6. Ditrich Klein svolal tuto schůzi ještě před letní přestávkou, byla zde celá řada bodů, které musí skupina řešit a dát doporučení. Po schválení agendy a zápisu se hned přešlo k bodu 3 jednání a tím byla direktiva 2009/28 o udržitelnosti bioenergie, včetně LULUCF. O té jsem již informoval rozsáhle z některých jiných pracovních skupin, ale prolíná se do práce prakticky všech skupin co mají něco dělat s prostředím, půdou, karbonovým kreditem. Komunikace Komise o udržitelnosti užití půdy LULUCF a co je s tím spojeno: Materiály: - bioplyn pro dopravu + biopaliva tekutá - harmonizace - publikace informací o udržitelnosti - skladování uhlíku – LUC – statut z 1/2008 (bez rašeliny). Pravidla pro GHG (skleníkové plyny) propočet: - z kultivace průměry geografické oblasti - odpovídající kriteria spojená s půdou - dodat evidenci o plnění Metody propočtu dopadu GHG: - seznam praktik - LUC: 6 kategorií: lesy, pastviny, kultury, mokřiny, ostatní půda, Komunikace na dobrovolný systém certifikace. - národní schémata - dobrovolný systém uznaný členskými zeměmi - dobrovolný systém podle BILAT dohody Vyhodnocení. Diskuse: DBV má poradenské služby pro farmáře, které se zabývají udržitelností a produkcí biopaliv a biomasy. Je to systém bez certifikace, stačí vždy jen prohlášení farmáře (deklarace) – stejný princip deklarace jako u PP (jednoduchý doplněk). C/C by k tomuto účelu měla udělat seminář – raport členských zemí, jak fungují operátoři. Francie a Rakousko má podobný systém. Mají všechny členské země schémata udržitelnosti? Rakousko má systém téměř stejný jako Německo (propojeno přes PP) a také UK má systém podobný (má začít platit od ledna 2011). Předložili Komisi a čekají na schválení.

2




Francie - sektor biopaliv – dobrovolný, zatím se vytváří, ale ještě není zcela dokončený. Mají obavy z nárůstu administrativy. Bude obtížné aplikovat již na sklizeň 2010. Také Holandsko hlásí svůj certifikační systém, kde kriteria byla stanovena vládou. Klein po konzultaci se zástupci řekne, že v září (okolo poloviny) udělá C/C celodenní seminář, kde budou uvedeny příklady z D, Fr, Au, NL, UK, ale ty by měly být doplněny také příklady ze zemí, které mají problémy (to jsou prakticky všechny ostatní). Dalším bodem byl ILUC (Indirect land use change). Klein k tomu řekl, že různé NGO jako Bird Life a členové frakce Zelených z EP k tomu mají spoustu připomínek. Je to soustředěno především na produkci biopaliv, kde se vše dává do protikladu s produkcí potravin a problémy rozvojových zemí. Argumenty jsou emocionální - ničení lesů v rozvojový zemích je dáváno jako důvod, že EU začalo propagovat obnovitelná paliva a biomasu. Dále argumentují, že to vede k dalšímu navýšení emisí CO2. Jinde ve světě tyto argumenty neplatí, nebo nikoho nezajímají, ale v EU mají zelenou a je velmi obtížné soustředěnému tlaku těchto organizací čelit. Biopaliva a krmiva. Změny půdy (rozlohy pro cukrovku 600-800 000 ha) většinou užity na olejniny. Zbytkové produkty při výrobě biopaliv slouží ještě jako krmiva, což snižuje závislost na dovozech krmiv z Brazílie a USA. Holandský zástupce pak udělal přehled o možných nástrojích pro řízení trhu obilí.. Analýzu, kterou připravila LTO Atterbouw, pod vedením J. Haanstra. - vývoj trhu obilí - motivace - myšlenky - dopadová analýza LEI (ekonomický institut NL). Pár statistik na doplnění ukázek o spotřebě obilí v EU a ve světě. Konstatování, že všichni chtějí stabilitu – velké výkyvy v sektoru, který se vyvíjí tradičně (tedy pomalu) neprospívá nikomu. Market safety guard – intervence: Podle jejich modelu je třeba: 3 mt ročně při ceně 101,31€ jako základ dodatečný objem by měl fungovat systémem tendru. Nadprodukce by měla být směřována do biopaliv: - rizika – počasí, nákazy - politika zabezpečení potravy - vývoz bez podpor - obilí, ethanol + proteinová krmiva Nadprodukce by měla jít všechna do bioethanolu, připojit intervenční sklady, kde by měla být zabezpečeno zásobování základními typy potravy, stabilita vnitřního trhu. Modely LEITAP – dopadová studie - 5% fluktuace produkce = stabilita - - 10% nadprodukce = nižší ceny - méně dovozů bioethanolu - stabilita trhů obilí vede také k stabilitě ostatních produktů. Nadprodukce by měla být směrována do bioethanolu. Strategické bezpečnostní zásoby EU. Stabilizace trhu obilí. Další produkce – více krmiv. Holandsko chce studii předložit Komisi, má podporu vlády. 6. Klimatické změny: Antonia Andúgar. Ta zde informovala o možnostech navýšení z 20 na 30% při plánech EU na snížení emisí do 2020.

3




LULUCF tak jak jsem informoval v předešlých zprávách. K tomu byl udělán přehled tiskových zpráv C/C o promoci užití biopaliv. Celá záležitost je pod velkým tlakem od NGO enviromentalistů a různých ochránců. Ale ti zapomínají, že výroba biopaliv znamená také větší dodávky proteinových zbytků, užitých jako krmiva a snížení EU závislosti na dovozech. Nynější 7 m t zbytkových materiálů představují snížení potřeby dovozů o 20% (sóji), kdy je EU velmi závislá na dovozech krmiv (70%). Skupina tyto údaje přijala velmi dobře, ale stále jsou zde obavy, kvůli tlakům různých skupin NGO na omezování činnosti farmářů, bez ohledu na to, že zemědělství je a zůstane strategickým sektorem také pro EU (podobně jako je tomu v USA).

Pracovní skupina Krmiva 29.6. Agenda a zápis byly schváleny bez připomínek. Hned se přešlo k otázce legislativy u označení krmiv, kde Christophe udělal aktuální přehled u Katalogu krmiv. Dokončen byl v březnu, kdy Komise svolala speciální pracovní skupinu na dokončení. Je v něm uvedeno 13 různých kategorií surovin používaných v krmivech a návrh byl většinou ČZ přijat, i když Německo Dánsko a Portugalsko měly určité výhrady. Třeba se jim nelíbilo, že zde není podrobně vysvětleno podle jakých kriterií byly produkty seřazeny, informace se Němcům především nezdály dostatečné. Diskuse, která již jednou proběhla v EP je prý velmi pozitivní (zemědělský výbor). DBV udělala deklaraci ke katalogu, týká se především velkých variací u obsahu vody. Ale ani tato forma katalogu není konečná, jak se ukázalo ještě u dalšího bodu, který se týkal tzv. šedé zóny, kde se pojednává o rozdílech mezi krmivy (surovinami) a přídavky (aditives). Celá řada operátorů se sešla za tímto účelem s náměstkem generálního ředitele DG Sanco, Van Goethem. V jejich prohlášení se říká, že všechny produkty uvedené v katalogu jsou považovány celým potravinovým řetězcem EU, s výjimkou FEFANA, jako krmiva. Je proto naprosto jasný jejich legální statut a počet produktů, které jsou uvedeny v šedé zóně, je v porovnání velmi malý. Pro tyto produkty může platforma dodat dodatečné informace, které zdůvodňují jejich zařazení do určité rubriky katalogu. Operátoři vyzvali Komisi, aby oznámila data přijetí, nejlépe na nejbližší schůzi SCoFCAH. Dalším bodem spojeným s touto otázkou byl Kód pro označení složek krmiv. Copa-Cogeca se ve svém příspěvku přimlouvá za pružnou interpretaci, tak aby se více usnadnilo provádění. Deklarace také o krmivech a jejich obsahu vody. Deklarace o aditivech – zde nebyla Komise příliš specifická. Přesné procento deklarovaných surovin by mělo zůstat na dobrovolném základě. Ale toto procento musí být oznámeno kupujícímu, pokud o něj požádá. Zkratky jmen aditive a jejich funkční skupiny. To pro budoucí snadnější rozlišení. Zlepšit čitelnost označení. Žádná deklarace procent surovin v logu společnosti. Stanovisko dala C/C společně s FEFAC. Hygiena krmiv. Mikrobiologická rizika a salmonela. Po akcích, které podniklo Švédsko společně s Finskem u velkého výskytu Salmonely na jejich území, se většina opatření rozšířila na celé EU. Na tom se shodli také všichni velcí operátoři, Coceral (obilnáři), Copa-Cogeca, Fediol a Fefac. Sdělili, že chtějí pokračovat v úsilí dále snižovat přítomnost salmonely. Zástupkyně Švédska k tomu řekla, že nechtějí, aby došlo ke snížení přísnosti opatření, za kterých se jim podařilo snížit výskyt, na něco, jako pokus o nejnižší společný jmenovatel. To by byl krok zpátky a pro obě země nepřijatelné. Formulace prohlášení byla tedy upravena. Dohodnuté společné principy včetně: - řízení rizik

4




- prevence - monitoring a kontrolní proces - korektivní akce - konečná kontrola Časový rozvrh. Komise má materiál předložit v září, ale C/C chce svoji verzi projednat na POCC/CCC příští týden. Navíc každý sektor má připravit své vlastní pravidla dobré praxe, které budou předloženy Výkonnému výboru na vyhodnocení, jestli odpovídají EU regulaci hygieny krmiv. V závěrečné fázi, po třech letech zavádění, bude vyhodnocena výkonnost tohoto přístupu. Řízení rizik: provádět v praxi dobrou hygienu, kontrola na všech stupních, monitoring programy soustředěná na určité vybrané oblasti a zařízení, čištění a desinfekce vybavení. Prevence: tak jak je definována v regulaci 183/2005 Kontrolní body: u produkce, u dovozů/vývozů, u míchání a na úrovni farmy Kontroly a ověřování: podle předem definovaných procedur, přednost soustředit se na velmi rizikové bod, na úrovni produkce, u dovozů, u míchání a na úrovni farmy Korektivní akce: na stejné úrovni rozdělení, jako předchozí body. Vstupní materiály, zpracování, konečné produkty, prostředí. Každý operátor je odpovědný za bezpečnost krmiv, které dodává na trh tak jak je to stanoveno v EU či národní legislativě. Kód o využití krmiv připravený na farmě – je obecnější, nedělá rozdíly mezi sektory, spíš je to sada instrukcí, jak se vyrovnat s pravidly (obecnými). Pozice C/C k užití živočišných proteinů v krmivech. Jak se zdá, je DG Sanco snad konečně připraveno zrušit částečně zákaz užití mouček pro sektor vepřového a drůbeže. Také diskuse v EP jsou mnohem vstřícnější a je zde především důraz na vědecká doporučení a hodnocení. To je v poslední době stále vidět v prohlášení poslanců EP, kteří chtějí z tohoto postupu udělat příklad a vědecký názor má být směrodatný. Také EFSA připravuje nové prohlášení o řízení rizik spojených s možností využití mouček. V systému má být naprostá možnost sledovatelnosti ve všech fázích, tedy od jatek, přes zpracování až na farmu. Jen schválený řetězec vybraných a označených zpracovatelských podniků. To znamená, že se bude jedna o továrny, které zpracovávají jen jediný produkt. Dvojí bezpečnost. Systém má mít dvojí kontroly, provedené v době než se dostane do potravinového řetězce. Členské země musí prokázat Komisi, že mají a kontrolují takový systém. Jednotlivé továrny budou muset také žádat o povolení a ukázat, že zvládají všechny kritické body. Pro dopravu se uvažuje u zavřených kontejnerů (zapečetěných) a továrny smějí použít jen materiály, které přišly v takových kontejnerech. Krmiva s komponenty léků. Komise chce revizi direktivy 90 a harmonizaci legislativy a následně novou regulaci. Německo provádí nyní studii o výši nákladů pro různé komponenty s tím spojené – má být hotova do září. C/C by k tomu měla připravit poziční dokument. Ten bude asi s největší pravděpodobností připravovat malá zvláštní skupina (task force) ve spolupráci s výrobci krmiv, veterinární službou. Další schůze v polovině října nebo počátkem listopadu. Na závěr schůze prohlásila předsedkyně Birgit Maier-Stein, že již nebude funkci vykonávat, odchází z DBV a od září bude pracovat u jiné instituce v Berlíně. Takže se bude hledat nový předseda, nebo předsedkyně.

5




Pracovní skupina Legální otázky 30.6. Dosavadní předseda skupiny Lysgaard nechal schválit agendu a zápis a potom požádal sekretariát, aby přikročil k volbě nového předsedy, v tomto případě předsedkyně, německé právničky Buth, která byla ostatně jediným kandidátem. Místopředsedu si skupina zvolí na podzim, zatím nikdo nepodal kandidaturu. Jedním z hlavních bodů programu dnešního dne byla promoce farmářů a družstev a posílení jejich pozic v rámce řetězce. K tomuto tématu byla již řada diskusí, naposledy v rámce skupiny Potravinový řetězec, ale také u stručné zpráv z HLG Mléka. Přehled měl na starosti Podromos ze sekretariátu, ten sice udělal, ale nic nového neřekl a navíc jeho způsob vysvětlování není zrovna nejlepší a hlavně není stručný. Zopakuji zde hlavní body pozice C/C. Hlavní otázky operací potravinového řetězce, které se musí řešit: - Nerovnováha síly v rámci řetězce. Velké rozdíly v ekonomické velikosti mezi farmáři, či jejich organizacemi, zpracovateli a distribucí. To vyvolává trvalý tlak na farmářské výstupní ceny. - Neférové obchodní a kontraktuální praxe, vnitřní trh a politika konkurence: využívání ekonomické síly k různým formám jak formulace cen, tak různých slev, prodlení plateb a dalších prvků, které překrucují konkurenční prostředí. Jaké akce jsou třeba: Promoce a posílení farmářských organizací včetně PO a družstev. Konkurenční zákony – monitoring aktivity všech článků řetězce včetně fungování jednotného trhu. Možnost vyhodnotit potřebu udělat v konkurenčním zákoně výjimku pro zemědělství. Specifickou podporu pro PO: - tak, aby se posílilo plánování produkce, co se týče objemu a kvality - zvýšit koncentraci producentů na trhu - optimalizovat produkční náklady a stabilizovat ceny Harmonizace na EU úrovni i na národních úrovních všechna práva týkající se konkurence. Regulace nebo auto-regulace by měly být dobrovolné. Potřeba vytvoření Evropské obchodní agentury potravy. Založit institut evropského Ombudsmana. Pokračovat v práci HLG ve všech sektorech Agri-food, včetně zpracování. V diskusi se probíraly jednak přístupy jednotlivých zemí ke kontraktům, k nelegálním praktikám obchodu, ale také otázka tlaku dovozů na evropské ceny, což ve zprávě nebylo (Lysgaard). Podromos také sdělil, že na schůzi příští týden CCC má konečně přijít zástupce DG Agri (po ví než 7 měsících čekání) a mluvit o připravovaném návrhu Komise na regulace a nástroje trhu, kontrakty (PO x farmy x coops) a také otázku konkurenčních zákonů. Organizace by měly soustředit nekalé praktiky a zaslat příklady do sekretariátu. Všichni vědí, že sem patří opožděné platby (především jih EU), ale řadu věcí odmítají organizace zveřejnit, mají obavy z problémů s distributory. V rámci těchto otázek, zde bylo ještě vysvětlení postupu a závěrů HLG Mléko, kterou zde udělal Standa Jaš. HLG není Komise, jsou to zástupci členských zemí a dávají Komisi doporučení k akcím. Mléko začalo jako nejvýznamnější sektor zemědělství v EU a kde byla situace nejhorší a nerovnováha největší. Spolu s ovocem a zeleninou a obilím, je mléko viděno jako základ CAP. Mléko: 1 mil producentů - 300 zpracovatelů - a jen pár distributorů… To je současný stav EU a nic na něm nemění ani nadnárodní družstva typu Arla, nebo Campina. Hlavním bodem je otázka jak organizovat kolektivní vyjednávání, jak použít kontrakty a jejich doplnění dalším nástroji na řízení trhu.

6




HLG navrhuje také definici EU trhu – dosud to dělaly národní konkurenční úřady. Referencí zde mají být objemy a čeká se dále na připomínky od DG Compet. Pro organizaci: 5% trhu – zde dal Standa vysvětlení pro ty, kteří o návrhu neměli ještě úplný přehled. Je to objem 5% shromážděného mléka od farmářů (v rámci celé EU) což je již dost podstatný rozdíl, proti dosavadním kvalifikacím. Návrh se má nejprve po dobu 3 let testovat v praxi a pak dojde k dalším úpravám. Mají družstva specifika a výjimky. O tom má ještě jednat Kolegium Komise a vyjádřit také v interservis jednání, mezi jednotlivými DG Komise. Velikost družstev a jejich vliv bude rovněž předmětem diskuse a jednání. V Německu jsou mlékařská družstva velmi silná, ale třeba Arla má přes 65% celého švédského trhu, podobný podíl v Dánsku a část také v UK. Švédský zástupce uvedl, že nyní probíhá proces s Arla, zkoumají se kontrakty, které uzavřela s obchodem. Někde se zjistilo, že vylučovala další menší družstva z možnosti obchodovat. Z obchodů zmizela celá řada místních značek, zákazníci ostře reagovali a Arla musela couvnout, teď probíhá šetření a malá družstva chtějí, aby se plně obnovila funkce místního trhu. Ke kontraktům jsou připomínky, že i když nebudou farmářům vyhovovat, nemají stejně jinou možnost než dodávat v rámci svého regionu, nejsou vybaveni na dodávky jinam a neexistuje logistické zázemí pro takové změny. Budou se tím zabývat nové zákony? Také ve Francii se dostává pod tlak meziprofesní dohoda u vytváření cen. Podle právničky FNSEA stejně v době krize moc nefungují, ale ani PO nepřinášejí jednoznačnou odpověď. Legální rámec vztahující se k pravidlům EU konkurenčních zákonů v zemědělství: - zemědělství je většinově předmětem pravidel EU konkurenčních zákonů. Pokud dojde k omezení či překroucení podmínek konkurence jako: - přímo či nepřímo určit (fix) nákupní či prodejní cenu, nebo jiné obchodní podmínky - omezuje či kontroluje objem produkce, trh, technický rozvoj nebo investice - dělí se o trh nebo o zdroje dodávek Existující článek dohody čl. 81 (1) se nevztahuje na takové dohody, rozhodnutí a praktiky, které tvoří integrální část národních tržních organizací a které slouží k dosažení všech cílů CAP. I když dohody o cenách jsou obecně zakázány, tato výjimka umožňuje určitou úroveň pružnosti ve prospěch zemědělského sektoru. Tento návrh platí od 1962 a byl následně jak od Komise tak od Evropského soudního Dvora, podstatně omezen. A jak se provádějí specifické úpravy pro CMO v rámci konkurenčních pravidel? Specifické výjimky existují, které regulují operace PO, asociace PO a meziprofesní organizace v rámci CMO. V jiných sektorech se u konkurenčních zákonů aplikují méně přísná pravidla, za pomoci specifických tržních mechanismů: - pro CMO, které specificky regulují aktivity profesionálních zemědělských organizací; - kolektivní přístup prováděný zemědělskými organizacemi, které nejsou povoleny v jiných sektorech. V rámci interpretace těchto výjimek a „měkčích pravidel“ je zde velká část legální nejistoty, co se týče aktivit organizací, či mechanismů trhu v rámci CMO (je zde snížen, nebo dokonce neexistuje). Pozice C/C k navrhované direktivě o pozdních platbách. Tento návrh byl obecně přijat, jako velmi potřebný a který musí být plně aplikován co nejdříve. Ale podle C/C tento legální rámce reformy není zdaleka dostatečný a vytváří celou řadu problémů. Komise by se měla snažit, aby operátoři dobře znali své povinnosti a aby zde byly faktické pobídky či tresty za dodržování. Dosavadní opatření, která měla zabránit pozdním platbám byla nedostatečná a většinou se nedodržovala. Dobré pro sektor by bylo, kdyby se k obecným kriteriím ještě přidala ta, která jsou specifická pro zemědělství.

7




Připravit pozitivní pobídky: nejen širší informativní akce, ale také šíření dobrovolných kroků k provádění dobré praxe u plateb a jejich limitů.

Příští CAP – včetně pojištění Na zasedání asociací obchodníků s obilím Coceral řekl Komisař Ciolos, že je třeba zahrnout nové nástroje a bezpečnostní síť do příštích úprav CAP. Tyto iniciativy by podle Komisaře měly kombinovat jak privátní, tak veřejné financování. Komisař tak potvrdil, co se již dříve očekávalo, že v Konečném návrhu, který má být zveřejněn v prosinci, budou také zahrnuty některé alternativní nástroje, které byly diskutovány v posledních letech. Možnost pojištění se uvažuje jak na evropské tak na národní úrovni. S tímto přístupem nesouhlasili obilnáři, všichni tvrdí, že jakékoliv pojišťovací schéma musí být uděláno hlavně na evropské úrovni, aby se zajistily rovné podmínky pro všechny. Ze zkušeností víme, řekl Klaus Schumaker, vedoucí Coceral tržní sekce, že pokud se to nechá na státech, dojde k problémům a podmínky nebudou stejné.

Zveřejnění údajů CAP a Soudní dvůr Evropský soudní dvůr (ECJ) má vážné pochyby o zveřejňování údajů na veřejný web, jak to požaduje Komise. V rozhodnutí ze 17. června, generální advokát ECJ Eleonor Sharpton, podal verdikt u EU pravidel průhlednosti, které byly napadeny německými farmáři a regionálním soudem v Hesensku. Její názor je, že EU regulace z 2008 o plném zveřejnění podpor z 1. a 2. pilíře přes individuální farmy, včetně jmen, bydliště a poštovní schránky je v rozporu se skutečnými potřebami pro evidenci těchto faktů. Farmáři protestují především proto, že jsou zde zveřejňována všechna jejich privátní data a tím je poškozeno jejich soukromí. Podle Sharpston celá otázka potvrzuje problém, který zde vystává, a to i zásadní otázka v rámci evropského práva. V tomto případě snaha mít objektivní průhled v řízení CAP, vede k porušení individuálních práv na respekt pro privátní život. Měla by být hledána lepší rovnováha mezi oběma hraničními případy.

Mozzarella V Německu vyrobený sýr musel být odstraněn ze supermarketů v Itálii a ve Slovinsku potom, co se ukázalo, že jakmile byl rozbalen, velmi rychle dostával modrý nádech. Původně mlékárna v Bavorsku, odkud sýr pochází, měla jen zásobovat supermarkety v Itálii. Komise nyní zkoumá spolu s FVO, jak k tomuto incidentu došlo a jestli byly dodrženy základní podmínky hygieny.

Dodávky sóji 2010/11 Očekává se velmi podstatný nárůst dodávek a další pokles cen, oznamuje analytik z Oil World. Všechny jihoamerické země, které sóju pěstují postupně upravují své odhady sklizně nahoru, a to v průběhu několika minulých týdnů. To ve stejné době vyvolává tlak na ceny. 8




Mezi 1. a 10. červnem byly ceny v Rotterdamu o 24% nižší než před rokem. Světová cena ale byla mnohem mírnější s propadem 2-6%. Zhodnocení dolaru šlo proti tomuto trendu snižování, a tak jeho zvýšená hodnota téměř vyrovnala odhady o zvýšení produkce. Rovněž odhady přicházející z USA jsou velmi optimistické a očekává se zde rekordní úroda.

Světové ceny masa Další ze série odhadů vývoje přichází od OECD/FAO. Očekává se, že trh masa se poměrně rychle vzpamatuje z dopadů finanční krize. Hlavně ceny hovězího se mají zpevnit, nejen kvůli lepšící se situaci, ale především kvůli dodávkám, protože se nejprve musí znovu vybudovat stáda v mnoha zemích. Po dokončení této fáze, vzroste opět tlak na ceny. Očekává se, že Rusko postupně sníží dovozy a to povede k tlaku na ceny jinde. Také u vepřového se nepočítá s velkým nárůstem, bude se zvyšovat podíl vepřového z Brazílie a z Číny. U skopového pak po slabších cenách v současné době by mělo dojít ke zlepšení, Nový Zéland hodlá podstatně snížit stavy ovcí. U drůbeže se v této dekádě počítá spíš s pevnými cenami, poptávka po tomto druhu masa poroste i nadále. Expanze produkce masa má být hlavně mimo rozvinuté země.

US – omezit sílu zpracovatelů masa Ministerstvo zemědělství publikovalo minulý týden dlouho očekávaný návrh, jak vrátit do sektoru živočišné produkce férový stav a lepší konkurenční prostředí. V návrhu se připravuje podstatnější ochrana producentů v prostředí, kde pár velkých zpracovatelů využívá dominantního postavení. Pravidla mají být v určení, jak mají zpracovatelé nakupovat dobytek na otevřeném trhu, kde budou mít zákaz dosavadní praxe, kdy dávali přednost nákupu od velkých společností a nic od malých. Ve stejném návrhu se také určuje jak snížit kontrolu zpracovatelů nad farmami drůbeže, které pro ně pracovaly. Dále má být usnadněno podávání stížností farmářů na podniky, které požadují neférové a nízké ceny za dodávky. Podle ministra Vilsack, tento neférový stav trval příliš dlouho a nyní by se do sektoru měla vrátit důvěra a trh by měl fungovat podle férovějších pravidel. Strukturální změny v USA ukazují, že na příklad u vepřového bylo v 1980, 666 000 producentů, dnes jen 71 000. U dobytka to bylo 1,6 m farem, dnes 950 000. Producenti vepřového dostávali v 80. letech 50% z maloobchodní ceny,v roce 2009 jen 24,5%.

Rozpočet Francie – štíhlejší V rámci šetření se ukazuje, že dojde k dalšímu „přemísťování“ prostředků. Ministryně hospodářství Christiane Lagarde vyzvala všechny ministry, aby udělali velké úsilí a přispěli ke snížení zadluženosti země. V nótě adresované Mze tomu není jinak, uvádí se tam, že se bude muset pravděpodobně znovu zvážit snižování fiskálních výhod, které byly dávány sektoru hlavně u nafty. 45 mld úspor u výdajů, 5 mld€ u různých výhod, řekl premiér. Podobně jako Německo či Británie ani Francie neujde škrtům. Le Maire zatím spíš uklidňuje, je podle něho ještě příliš brzo mluvit o velkých přesunech či škrtech. Ale i tam musí každé ministerstvo do konce července udělat odhad, ve kterých sektorech a kolik je možné ušetřit. A tyto škrty se patrně dotknou intervenční agentury France AgriMer. Tam dojde především ke snížení výdajů na promoci ale také na některé části výzkumu. Také zcela zrušit některé veřejné úkoly, které až do teď agentura prováděla (podpory protikrizové). 9




FAO – regularizace trhů Futures? Ve své zprávě z 23. června vyzývá organizace k omezení či dokonce k zákazu všech spekulativních pohybů na trhu potravina krmiv. Spekulanti se v poslední době obrátili na sektor, který byl dříve mimo jejich zájem. Futures, neboli kontrakty termínové zahrnují formální povinnost prodat či koupit určité množství produktu za cenu, lhůta je určena dopředu. To umožňuje farmářům a prodavačům či kupujícím prostředky, jak se chránit vůči větším výkyvům (hedge) a snížit tak riziko. Jenom 2% z termínových kontraktů má za výsledek skutečné dodávky potravin a surovin, většina se likviduje přede datem exspirace. A právě tyto možnosti přitahovaly do sektoru v posledních 2 -3 letech spekulanty, protože se zde zvýšily podstatným způsobem objem kontraktů. Velké fondy specializované na investice držely v poslední době 25 -35% termínových zemědělských kontraktů. FAO chce tento způsob spekulace omezit nebo zastavit, i když to nebude jednoduché.

Kontrakty Francie – rozdíly Producenti (FNPL) a zpracovatelé (Fnil) se nemohou dohodnout o pravidlech kontraktualizace. Fnil si myslí, že zvýšení ceny (max. 10% v průběhu 2010) se musí vztahovat na všechny producenty, včetně 2% zvýšení „evropské“ kvóty. Je proti možnosti dvojí objem/dvojí cena, který dala FNPL pro budoucí kontrakty. Ministr Le Maire je, jak se zdá, tímto vývojem zaskočen. Ještě pár dní před prohlášením řekl, že sektor ukazuje příklad pro ostatní. Ale při jednání o cenách pro třetí čtvrtletí bylo meziprofesní jednání opět bouřlivé a producenti opět viní z porušení původní dohody zpracovatele. A tak bude ministr nucen, podobně jako v březnu všechny svolat a opět je přinutit k respektování dohody.

10


Obsah: COPA, COGECA. Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel

Recommend Documents