COPA, COGECA. Kvalita zemědělské produkce 8.3. Obsah:

Zprávy ze dne 14. 3. 2010

Určeno všem členům

Obsah:

COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Kvalita zemědělské produkce – 8.3................................................................ 1 CCC – koordinační výbor Cogeca. 9.3.10 ..................................................... 3 Pracovní skupina Rozvoj venkova 10.3. ........................................................ 5 POCC/ CCC 12.3.......................................................................................... 10 GMO.................................................................................................................... 11 Strategie 2020 – zemědělství mimo .................................................................... 11 Ciolos – strategie – střed ..................................................................................... 12 Bioprodukce ........................................................................................................ 12 Brusel schválil slovenskou pomoc ...................................................................... 12 Španělsko – obchodní přebytek........................................................................... 12 DK – mlékaři a Arla ............................................................................................ 13 Maďarsko – podpory ........................................................................................... 13 Vepřové EU ......................................................................................................... 13 CAP – orientace: Německo x Francie ................................................................. 14

COPA, COGECA Kvalita zemědělské produkce – 8.3. V úvodu zde vystoupil Pekka, který tak učinil v rámci přípravy na diskusi se zástupci EP, Komise a NGO o budoucnosti CAP, která se konala ve stejnou dobu v EP. Pekka zde řekl, že vzhledem k tomu, že pracovní skupina nemá společnou pozici k řešení zeměpisného označení, kvality a dalších otázek s tím spojených, musí mít jasno, jak má obhajovat další vývoj CAP, bez toho, že experti neokážou najít společnou odpověď. Ale to není jen otázkou této skupiny, problémy zůstávají u mléka, vína, olivového oleje. Otázky kvality a s tím spojené označování či certifikace ukazují na podstatné rozdíly v přístupu mezi členskými zeměmi. Navíc je zde rozdíl mezi postojem Copa a Cogeca, ani tam není stejný postoj. Cogeca je v tomto směru víc pragmatická, na jednáních Copa je problém především v italském přístupu a jejich trvání na všech možných opatření pro potvrzení a zachování označení, jako jedné z možností zdůraznění evropské kvality. Tento úvod byl sice sledován s pozorností, ale nepřinesl nic nového, ani další jednání nepotvrdilo výrazný pokrok jak v přístupu tak v požadavcích. Po hodině jednání měla většina dojem, že tam nemají co dělat, Italové mají své priority, částečně je podporují země okolo Středozemního moře (i když ne úplně). Ostatní by chtěly více méně evropský harmonizovaný přístup, ale ani tam není jasné, co má mít přednost evropský přístup, nebo zachování národních podmínek. Itálie má problém, že se ani nedohodne na národní úrovni, otázky se diskutují již léta a stejně se zde opakují stále stejné argumenty a připomínky. Podle rakouského zástupce by se nemělo jednat o tom kdo a jak podporuje určitou pozici, ale jaký by měl být zvolen přístup k těmto otázkám. Němci a Holanďané zde mají stejný přístup, chtějí dobrovolný systém, který by dal každému dostatečný prostor k provádění. Někteří delegáti říkají, že by se měla C/C řídit vývojem diskuse o těchto otázkách v EP, druhá část, chce nezávislou pozici C/C.

1

Zpracoval: ing. Karel Matoušek, Brusel



Španělský delegát říká, že tato diskuse nikam nevede, že by se mělo jednat o ostatních důležitých otázkách, diskuse o původu již byla dlouhá a měla by skončit. V EP debata pokračuje o politice kvality, v zemědělském výboru se o ni hlasovalo 23.2. Připomínky, které tam byly zahrnuty prakticky všechny podpořily požadavky C/C, ale chtělo by to mít jasnou a společnou pozici. Původ - mělo by se řešit případ od případu a zajistit ochranu evropského systému, dále větší obranu v rámci WTO a bilaterálních dohod. 24.3. se o politice bude hlasovat na plenárním zasedání EP. Place of farming – místo původu Pokračování diskuse jako na předešlých schůzích. Christophe Derrien připravil krátkou definici, ale ani na ni se nedohodlo. Většina požaduje, aby se tento údaj užíval jen u čerstvé produkce, nebo i u zpracované, kde se jedná jen o jediný produkt. Zbytek pak případ od případu podle potřeby, protože to je velmi komplexní – sběr mléka přes hranice a jeho zpracování. Tedy ani označování se zde nedohodlo. Přístup použít jen u čerstvé produkce a jinak podle potřeby, případ po případu. Jedním z hlavních bodů, po téměř 2 hodinách diskuse, která byla opakováním těch předešlých (za poslední 3 roky), přišli 3 zástupci Komise aby vysvětlili, jaký je postoj Komise u politiky kvality a v CAP 2013 a v druhé části jaké dohody EU dělá se zbytkem světa a jak chrání evropskou kvalitu a původ. První část měla naše bývalá kolegyně Rueda Catry, která nyní pracuje na DG Agri právě u politiky kvality. Udělala přehled vývoje za poslední rok, jak probíhají jednání okolo místa výroby x místo původu, jak do těchto kategorií se DG Agri snaží zahrnout také označení zemědělství z hor (ale tam není jednota, má-li to vůbec opodstatnění). Certifikace – a kód dobrých praktik. Komise připravuje dopadovou studii, které předchází nejprve technický rozbor. Komise se zabývá různými alternativami, včetně statut quo, i když podle ní vylepšený (o ochranu intelektuálního vlastnictví), ale především certifikace spojená s harmonizací napříč Evropou. Také možným spojením současných 4 systémů (víno, alkohol, zemědělské produkty ..) do jednoho seznamu. Snaha najít řešení v propojení a mít pro EU jeden seznam a jedna pravidla, i když případně rozdělené do více kapitol (podobně jako to má Ukrajina). Jako jednou z navrhovaných alternativ je též návrat ke starému systému národnímu (především u vína). Dopadová studie má být hotova do června a schváleno celé do konce roku. Z Komise by měly přijít určité návrhy (neúplné), již v příštích týdnech, ke kterým by měly organizace dávat doplňkové komentáře. Nicolas Verlet ze stejného oddělení si vzal na starost příspěvek: bilaterální jednání o zeměpisném označení. Kromě GI se zde zabýval také TM (trade mark), obchodní značky a problémy ve vyjednávání dohod se třetími zeměmi. Uvedl zde zásadní principy: oblastní rozměr ochrany, první v akci, vliv na prosazování. TRIPS a povinnosti k členům WTO ohledně GI (zeměpisné označení). Praktické problémy jako třeba název šampaňské v jednání s Ukrajinou, ta název používá přes 120 let, dříve než Francie – jak to řešit? Při bilaterálních dohodách se nejprve prověří legislativní ochrana na obou stranách, pak se vymění seznamy GI, následuje veřejná konzultace a publikování ve věstníku, následuje seznam chráněných GI a k tomu se přidává pravidelný mechanismus aktualizace. EU má hotové dohody s Kanadou, USA, Mexikem, Chile, Jižní Afrikou, Austrálii. Probíhající: Mercosur, střední Amerika, Indie, Korea, Euromed. Budoucí: Čína, Asean (jihovýchodní Asie), Norsko.

2




Pokud se jednání vedou se seskupením zemí (Euromed, Asean, Mercosur), pak se i zde jedná o jednání mezi dvěma zeměmi, které se postupně koordinují, až to začne platit pro celý útvar. Dnešní jednání s Euromed probíhají na různé úrovni a různou rychlostí (EU-Egypt, EU – Izrael). Analýzy dopadu mají být hotovy z velké části v květnu, ale nebudou prezentován jako celek, spíš se ke každé části zprávy udělá připomínková diskuse. Třetí člen zástupců DG Agri, pan Menato měl jen krátké připomínky v průběhu diskuse a dodal určité vysvětlení u stavu GI při jednání WTO.

CCC – koordinační výbor Cogeca. 9.3.10 Pro tuto schůzi nebylo příliš mnoho nových bodů, ale při diskusi o dalším vývoji pro Business forum se ukázalo, že je třeba se kromě pravidelného jednání o vývoji v jednotlivých sektorech, v organizaci trhu, zatím příliš neudělalo pro rozvoj družstevní otázky v nových členských zemí, respektive o obnovení důvěry v družstevní formu podnikání. Ale k tomu se vrátím ještě u bodu hodnocení presidia a Business fora v Zaragoze. Hlavním dnešním bodem byl další vývoj u účetních standardů. Při diskusi o dalším vývoji pro Business forum se ukázalo, že je třeba se kromě pravidelného jednání o vývoji v jednotlivých sektorech, zaměřit na rozvoj družstevní otázky v nových členských zemí, respektive o obnovení důvěry v družstevní formu podnikání. Ale k tomu se vrátím ještě u bodu hodnocení presidia a Business fora v Zaragoze. Hlavním dnešním bodem byl další vývoj u účetních standardů, mezinárodní finanční reporting standardy, především pro družstva (malá a střední) a pro SME. Prezentaci udělal zástupce družstevních bank Volker Heegemann (EACB). Jeho přehled v rámci modernizace předpisů účetních pro družstva a SME je dělán v souladu s konzultací Komise, která zahájila v listopadu loňského roku. V nových směrnicích se především diskutuje postoj k SME a malým družstvům. Většina států to chce ponechat jako systém dobrovolný, jen UK a Dánsko by tento systém chtěly povinný IFRS. Pro velká družstva a ta, která mají dceřiné společnosti jako obchodní je problém vyřešen, většinou podléhají stejným pravidlům jako normální obchodní společnosti. U malých je rozdílů podstatně více a je vše řečeno většinou na národní úrovni. Malá družstva nechtějí nic změnit a SME také ne. Ale v rámci konzultace je také otázka nové definice pro SME (neměly by zde být limity obratu). Společnosti, nebo velká družstva, která jsou zapsána a rozdělují odměny, ty mají stejně povinnost účetních standardů, ale jak se i zde ukazuje, je to stále v závislosti na národní legislativě. Banky a tedy i družstevní tuto povinnost mají. Thomas Memmert, který po tří leté přestávce opět skupinu vede, řekl, že asi bude jen velmi obtížné najít společnou řeč a požadavky pro různé formy a velikost družstev v EU. Volker, který je odborník na družstevní právo, dělal přehled dost srozumitelný, ale i tak by asi bylo třeba, aby na podobné akce jezdili lidé zabývající se legislativou. Jenže dost těžko dosažitelné, když to představuje jen jeden bod jednání CCC. Potřebné přehledy tří dokumentů jsou uvedeny na Agrinfo pod názvem Konzultace o IFRS (International Financial reporting standards). Dalším bode bylo vyhodnocení presidia a Business forum v Zaragoze. Pekka úvodem řekl, že došlo hned na začátku k dost velké improvizaci, presidency Cogeca bylo zcela zrušeno, a presidium zasedalo o 18:00 do 21:00. a také celá řada presidentů měla problémy se vůbec do Zaragozy dostat (stávka letových dispečerů ve Francii). Pekka udělal určitou kritiku formy Business fora, které bylo pojato jako horizontální otázka a řešit se mělo postavení družstev na trhu, síla řetězců a vyjednávací schopnost. Problém byl že

3




dva ze tří řečníků onemocněli a německý měl hodně potíží aby se na místo dostal (přijel ve 2. hodiny v noci). Španělský zástupce družstev řekl, že je důležité, aby i domácí členové někdy viděli, jak to funguje na mezinárodní úrovni a většina s tím souhlasila. Dále, že v diskusi o přestávkách je přece jen určitá představa o samotném družstevním hnutí v hostující zemi, zkušenost, kterou v Bruselu v žádném případě organizace nemají. Sektorový námět zde nebyl možný – příklad podzimního fora ve Stockholmu, které je považováno za nejlepší, zde nebyl použitelný (v rámci kongresu Coag). Právě v rámci diskuse okolo platnosti Business fora a dalších aktivit Cogeca, se znovu objevil návrh na uspořádání semináře o zlepšení obrazu družstev v NČZ, kde se také po dlouhé době s podporou vyslovila estonská zástupkyně. Pekkovi jsem při té příležitosti řekl, že na brněnskou konferenci se prakticky nikdo ze zemi EU15 nepřihlásil a že je to velmi špatný signál. Thomase podpořila rovněž Juan ze španělské Coag. Pekka vysvětlil, že vzhledem k velmi rozdílnému pohledu na další vývoj PP mezi novými zeměmi a starými, nemá C/C žádnou pozici a on se zde nemůže stavit na jednu či druhou stranu. To je vysvětlení pochopitelné, ale řekl jsem mu, že by organizace z EU15 měly mít zájem, aby se o těchto problémech jednalo, aby přijely vysvětlit své postoje, jinak je zde riziko rozdělení. Jako obyčejně na schůzích Cogeca se dá dosáhnout poměrně rychle určité dohody. Thomas k tomu řekl, že je vždy lepší spolupráce než konfrontace a C/C by měla dělat maximum pro řešení tak závažných problémů jako je budoucnost PP. Pekka řekl, že se pokusí přesvědčit alespoň některé z vice-presidentů, aby do Brna přijeli. Dále sdělil, že celá příprava na další reformu CAP 2013 se opožďuje, Komise chce pořádat velkou konferenci nikoliv v červnu, ale 19. a 20. července v Bruselu. 5. Zemědělská družstva v Evropě, hlavní otázky a vývoj. Sekretariát rozeslal opakování dotazníků pro aktualizaci údajů o družstevním hnutí a organizacích v EU, poslední velký průzkum je z roku 2008, proto je nutná aktualizace. Jaký byl vývoj družstevních struktur, otázky a trendy (obrat, počet členů, pořadí největších v zemi atd.) a také statistiky. Na EU úrovni nikdo tyto statistiky neprovádí, je proto důležité, že Cogeca dělá přehledy, které jsou dostupné pro všechny členy. Tedy co se sleduje: - obecné údaje o družstvech v členské zemi - sektory působení a údaje - velikost družstev: aktivita, obrat, podíl na trhu, počet členů, počet zaměstnanců. 6. Cooperatives Europe. Pekka informoval o pokračování snahy o spolupráci. Příští měsíc se má konat kongres v Moskvě, kde má být zvoleno nové vedení. Za C/C tam nikdo nepojede, členské organizace, které jsou tam zastoupeny udělají zprávu z jednání a pak se rozhodne o dalším postupu. Sekretariát: údaje jsou průběžně aktualizovány na Agriinfo. Pekka dost podrobně informoval o své návštěvě Rumunska. O možnosti, že by Rumuni v průběhu letošního roku otevřeli své zastoupení (nevládní) v Bruselu. V diskusi se také jednalo o vlastnictví půdy v Rumunsku (vliv NL, FR a UK), vztah k GMO a produkci rostlinných proteinů. Pekka rovněž informoval o schůzce s novým presidentem EU Van Rompuy, kde se mimo jiné jednalo o rozdělení pravomocí mezi Komisí, Radou a EP, ale vzhledem k probíhajícím jednáním mezi těmito institucemi, nebyl udělán žádný oficiální zápis. Jednání pokračují i nyní a tato otázka nebude nijak jednoduchá ani v příštích měsících. Pekka dále informoval o rozhodnutí připravovat méně tištěných materiálů na pracovní schůze (s výjimkou presidency a presídií), snížit zbytečně velkou spotřebu materiálů (písemných). Příští CCC má být 13.4. na programu by měly být mimo jiné i producentské organizace.

4




Pracovní skupina Rozvoj venkova 10.3. Program značně rozsáhlý a velká účast zástupců prakticky ze všech zemí. Předseda Bertilsson nechal schválit program a zápis (bez připomínek). Předal slovo zástupci DG Agri, Nivelin Noev, který udělal poslední přehled státní programů RV s názvem Health check a recovery package- reprogramování. Výsledky: Celkem bylo rozděleno 4,95 mld€. Biodiversita 31% Klima 14,2% Mléčný sektor 14,5% Voda 27% Inovace pod 5%. Většina je nasměrována do osy 2 – 3,068 mld€ = 62% Do osy 1 pak 1,277mld€ = 26% Osa 3 571 m€ = 11% Leader jen okolo 0,5% Připomínky: vše jde do osvědčených projektů malá chuť k inovacím a k improvizaci. Osa 3 přednost pro NČZ Osa 2 – EU 15 Doplněno o přímé investice je pak nejvíce peněz dáno na vodu a biodiversitu (víc než 2x co z fondů). Mléko restrukturace: 447 m€ čl. 121 112 m€ čl. 123 142 m€ čl. 215 Klimatické změny 512 m€ čl. 214 Obnovitelná energie: především do článků 121, 123, 311 (nejvíce) Biodiversita: 1360m€ čl 214 Celkem na RV bylo v rámci čl. 214 rozděleno přes 2 mld€. 4. LFA otázky. Prezentovala Nella Mikkola za sekretariát. Mluvila především o revizi LFA, změny kriterií, snaha Komise opustit (úplně) sociálněekonomická kriteria. Ze současných celkem 100 kriterií chce Komise vše soustředit do 8 základních. Ale data z členských zemí, která měla být předložena do 10. ledna ještě z více zemí nedošla, nejvíce problému působí mapování oblastí. Komise také nechce mapy, které dostala od ČZ dávat k dispozici. Důležité k připomínkám Significant natural handicap – 66% je pro většinu neopodstatněné, chtějí 50%. A k tomu stanovit stropy jako minimální úroveň pro výjimky u handicapu. Problémy u kriterií kritizovány – příklad Champagne, které je též v LFA (kamenitá půda, ale ekonomicky gigant). Co je systematicky vyloučeno: - umělé odvodnění - oblasti s vysokým podílem zavodnění - řada kategorií půdy (porovnání k národnímu průměru) EP má jednat na plenárním zasedání 16. a 17. března. Německý zástupce k jednání EP udělal komentáře návrhu německého rapporteura Dorffmann. V jeho zprávě je také požadavek na vrácení ekonomicko-sociálních kriterií (Komise odmítá). ČZ požadují doplnit např. o kyselost půdy (Polsko), izolace farem (sever EU, španělské hory). C/C požaduje možnost kombinace kriterií: fyzická + zeměpisná (vzdálenost, izolace...) 5




Diskuse: Sociálně ekonomická kriteria musí být zachována. Existují velké variace mezi oblastmi, především sucho v mnoha částech Evropy (D, FR, Šp.) UK odeslalo kompletní zprávu a v návrhu britské vlády jsou 4 opce: - nižší strop pro teplotu (ze 14 na 13 stupňů) - menší parcely než LU2 - 66% práh změnit na 50 případně 30% - Field kapacity (voda) – většinou kombinované s teplotou. Finsko a Rakousko nejsou vůbec s návrhem spokojeny, kritizují limity a nízké platby. Španělům vadí, že není zařazeno sucho, izolace farem. Italové požadují odlišná kriteria pro oblast Středozemního moře. Také Portugalsko žádá jiná kriteria u teplot, dlouho trvající vedra nad 35 stupňů, Francie pak jiná kriteria pro Alpy. Asistent MEP Dorffmanna ještě přišel s doplňkem k vysvětlení. Celková zpráva měla 9 stran (a 9 bodů), ale bylo 92 připomínek a konečný svazek měl přes 50 stran. Říká, že by Komise měla zahrnout připomínky členských zemí. Dále se přimlouvá, aby pokračovaly konzultace s regiony, dále poslanci by chtěli, aby také příjmy byly jedním z kriterií. EP chce v každém případě přidat několik kriterií, včetně sucha, trvající deště ... 5. CAP 2013 – Shelby Hned úvodem řekla, že C/C nemá pozici, protož není dohoda u řady otázek, hlavně u vývoje rozdělení PP po 2013. Z pozice skupiny se bude jednat především o veřejných službách, výši rozpočtu a jeho rozdělení. Hlavní body CAP: Klima a příjmy (závislost na podporách). Farmáři jsou závislí v průměru přes 60% na PP. Argumenty, které uvedla jsou známé z minulých prezentací, tady se soustředila především na oceňování „Public goods“, nebo-li veřejné služby. Z 1. pilíře je to propojeno na veškerou aktivitu farem, u 2. pilíře pak speciální služby, kde by měla být další kompenzace. SFP/SAPS – propojenost na ekonomickou činnost. 1 pilíř: bezpečnost potravy – zachovat produkční bázi větší stabilita trhu udržitelné metody (cross/compliance) ekonomická životnost + zaměstnanost venkova produkce přispívá k údržbě venkova 2. pilíř – udržení biodiversity produkční systémy – investice do hodnoty přírody lesy Shelby opakovala, že CAP představuje 44% rozpočtu EU, ale jen 0,43% EU GDP. U plateb, kde není společná pozice, nemá cenu vytahovat rozdíly na této pracovní skupině, to je otázka POCC/CCC a presídií. Pokud chtějí tuto otázku řešit, musí se pozice vysvětlit a proto by bylo dobré, kdyby organizace do Brna vyslali alespoň 2 zástupce, kteří by vysvětlili, postoj starých členských zemí a proč požadují dlouhou transitní dobu. Budoucnost politiky RV. Dokument byl krátce diskutován a pak se přešlo na hlavní bod odpolední části schůze, Public goods – veřejné služby, který přednesla Kaley Hart z Institute European /Environmnetal Policy. Reakce na její vystoupení byly velmi kritické ze strany Španělska a Francie, především za to, že se zde role zemědělství redukuje na jakéhosi správce venkova, který se zabývá údržbou a parkovou úpravou. Zemědělství má hlavní roli v produkci potravy a vše ostatní je navíc. Severské státy její vystoupení podpořily a i ona později řekla, že je to jako doplněk, ale pokud chtějí mluvit o kompenzaci za veřejné služby, pak se musí vyslechnout také názor veřejnosti (poplatníků).

6




Mluvila o roli státu: ten má vyjádřit potřebu služeb pro společnost dále kodifikovat požadavek do politických cílů a zajistit dodávky služeb od farmářů a jejich kompenzaci Intervence: různé regulace, finanční pobídky, trénink, poradní služby Které sektory přináší nejlepší služby: - extenzivní živočišná produkce spolu s pastvinami - tradiční trvalé kultury - biohospodaření Ostatní formy: použití nových šetrných technologií využití půdy Problémy: - intenzifikace - změny užití půdy (biomasa) - marginalizace (opouštění – především u extenzivní produkce) CAP: dosavadní rámec politiky neučinil zlepšení v takové míře, jak se čekalo čl. 68, Pilíř 2, Life +, Strukturální fondy - doplňkové ( PES – payment for ecosystem services) Celý dokument v trochu odlišném znění lze najít na Agriinfo, ale v podstatě nepřinese nic nového. Jen to ukáže, kdo bude zasahovat do formování budoucí CAP a jak by se měli farmáři bránit. Budoucnost: rámcová politika odpovídající cíle zajistit výkonnost zlepšit provádění efektivní monitoring a hlavně dostatečný rozpočet Environmentální studie je pěkná věc, ale ekonomická realita sektoru je jiná. A zemědělství nemá jen ekonomický a environmentální rozměr, ale také provádí sociální a veřejné služby, velmi často bez kompenzace. Na závěr schůze se ještě projednalo plnění cílů u Strategické agendy z 16.10.2009. Jednání probíhají, účast je také na jednáních zemědělského výboru EP a předseda řekl, že by pozice skupiny měla být připravena do konce dubna. Jestli se to podaří je otázka, protože i všechny plány Komise nabraly určité zpoždění (pozdní nástup do funkce a částečná úprava priorit). Pracovní skupina Ovoce a zelenina 11.3. Předseda skupiny Hans van Es uvítal velmi početnou pracovní skupinu, kde jako obyčejně bylo 10 Italů a stejný počet Španělů. Schválil se program a zápis z poslední schůze, pak začala diskuse okolo přípravného dokumentu: Producentské organizace ovoce a zeleniny v EU – přehled a perspektivy. Aby bylo z této více než hodinu a půl dlouhé diskuse udělat nějaký zápis, řeknu předem, že doplňky byly tak málo podstatné, ale handrkování, jinak se to nedá nazvat, okolo bodů jako označení původu, evropské standardy a další body, které se budu snažit popsat. Nejvíce připomínek přišlo od řeckého zástupce, ale dost často většina zástupců nechápala, co vlastně požaduje. Úvod k dokumentu je jasný, vše se točilo okolo deseti hlavních otázek: 1. Proč má být seskupování dodávek podporováno přes PO?

7




Koncentrace na druhé straně řetězce nutí k další koncentraci v dodávkách. Problém to působí víc na jihu (celá řada družstev pro odbyt a prodej), než na severu EU, kde je koncentrace podstatně vyšší. 2. Jaké různé druhy PO u ovoce a zeleniny existují v EU. V roce 2000 bylo v EU 466 producentských organizací pro O+Z. Na severu velmi omezený počet organizací, nejvíce je jich na jihu i po rozšíření EU, kde představují mezi 40 – 58% . Čtyři státy nemají žádné PO O+Z (Estonsko, Lucembursko, Litva a Lotyšsko). 3. Je úroveň PO dostatečná? Není, v EU 25 představují přibližně 35%. Jsou více aktivní v regionech, které jsou orientovány na export. 4. Je podpora EU důležitá pro operační fondy PO? Podpory se zvýšily mezi 2000 (283m€) a 2006 na dvojnásobek (544m€). Pro 2013 to má být 1043m€, což představuje 2% EAFG rozpočtu. V porovnání je hodnota sektoru O+Z přes 17% z celkové EU produkce. Je zde spolufinancování 50:50, což omezuje také určitý rozsah. 5. Co je přidaná hodnota podpory EU na PO pro spotřebitele? PO mají strategickou pozici dodat přidanou hodnotu a zajistit také různé typy služeb spotřebitelům, zlepšila se kvalita ovoce a zeleniny a také bezpečnost dodávek se zvýšila. Standardy bezpečnosti jsou dále rozšířeny až za legální požadavky, dále PO, které jsou většinou družstevní organizace, přidávají též sociální a regionální rozměr a služby. 6. Co je přidaná hodnota podpory EU v PO pro producenty a družstva? Zlepšila se modernizace a pracovní podmínky v celém sektoru: investice, obnova, integrované kontroly, technická asistence, ale také lepší dopad na prostředí přes lepší technologii. Také se zlepšil výzkum a lepší komunikaci s veřejností. Všechny vztahy jsou více profesionální, díky expertům. 7. Jaké cíle v CAP po 2013? Především lepší rovnováhu v rámci potravinového řetězce. 8. Proč by měla být finanční podpora zachována? Jednak je spolufinancování ve shodě s podmínkami WTO, ale zároveň je třeba zajistit, aby podpory umožnily zlepšení ekonomických aktivit farmářů. 9. Jak má být systém PO zlepšen po 2013? Opět i zde otázka rovnováhy řetězce. I zde legální zakotvení a monitoring. Snížit fluktuaci příjmů. Dále pokračovat v dodání kvalitních služeb spotřebitelům. 10. Jsou podpory dostatečné? Ne, mělo by se jít cestou lepší rovnováhy v řetězci a dále podporovat koncentraci nabídky. Otevřená zůstává otázka Coops x SME. Ani zde nedošlo ke shodě co vlastně pod SME patří a jestli by družstva neměla být zvláštní kategorií. Jak jsem řekl v úvodu, drobných připomínek bylo hodně, ale příliš podstatné nebyly. Dominique bude mít dost práce, vše zahrnout do nějakého vyváženého návrhu. 4.2. Španělský příspěvek – krizové řízení v sektoru O+Z. Pohled od producenta: - sektor je plně vystaven tlaku na EU trhu - zůstává stále velmi roztříštěný - oproti velké koncentraci distribuce - je příliš otevřený dovozům ze třetích zemí s nízkými produkčními náklady Dopad: současná krize a trvale se snižující ziskovost. Příklady krizových problémů: Citrusová sklizeň 2008/09, ceny pro farmáře se snížily o: pomeranče – 36%, mandarinky -19%, citrony -76% Peckové ovoce: meruňky – 11%, broskve -21%, švestky – 12%, třešně – 35%.

8




Celková hodnota španělské produkce O+Z klesla v hodnotě o 17%. Řešení: Lepší systém PO, nové instrumenty (promoce), lepší spolupráce PO. Zlepšit CMO řízení krizí: - zlepšit podpory na volnou distribuci (zdarma školy) - kompenzace zvýšit na úroveň, udržení při životě - Zvýšit definice pro odstranění z trhu (5%, 3%) - Zachovat řízení krizí také pro zpracované produkty. Konstatováno: CMO nejsou efektivní v době prodloužené a hluboké krize. Důvody: malá míra účasti, nedostatek koordinace, spolufinancování, omezení financí, nepokrývají producentské ztráty příjmů. Zajistit bezpečnostní síť (se 100% veřejného financování) pružný intervenční systém, přístupné všem farmářům, automatická aktivace. Využití všech nepoužitých fondů. Německý zástupce pak přeložil příklad krize v Německu u O + Z. Jablka: snižování produkce od 2004 (z 350 000t na 300 000t). Zásoby zůstávají stále stejné. Velký vliv hard-discount: Podíly u potravin: Aldi skupina 24,1% Lidl 15,0% Plus 6,6% Penny 6,8% Netto 4,5% Norma 3,3% Porovnání nákladů a cen vybraných produktů: Náklady produkce průměrná cena promoční cena Salát (letní) 0,18 0,19 0,09€ Salát jarní 0,52 0,16 0,19-0,29 Ledový salát 0,35 0,30 0,29 Květák 0,42 0,49 0,49 Kapusta 0,21 0,15 0,17 Ředkvičky –svazek 0,15 0,15 0,17 jablka Elstar 0,41 0,34 0,40 Jonagold 0,34 0,30 0,56 K tomu porovnána krabička cigaret za 4,50€. Všichni vidí velké potíže z liberalizace dovozů, tlak velké distribuce, a také přístup k financím v důsledku krize. Požadavek udržení CMO O+Z i po 2013, novou politiku dovoz/vývoz. Obchodní vztahy – průhlednost a regulace, platby, dodací lhůty, pravidla konkurence – koncentrace nabídky. CMO nejsou připraveny na tento typ krizí, je zde požadavek na přidání dalších nástrojů, jako bezpečnostní síť a také požadavek, aby operační programy byly rozloženy na více let. Belgický delegát oznámil, že na podzim (belgické předsednictví EU) bude spolu C/C udělána velká konference CMO a její politická orientace po 2013. Má proběhnout 21.10. ve Vlámském parlamentu a 21.10. má být návštěva farem v severní Belgii, popřípadě doplněna v holandské části Beneluxu.

9




POCC/ CCC 12.3. Krátká schůze dovršila jednání tohoto týdne. Na programu kromě WTO, kde udělala Shelby krátký přehled vývoje v posledních 2 týdnech, pak ještě seznámení se novým rozdělením administrativních úkolů v rámci sekretariátu C/C. Shelby: příliš se nepokročilo a nyní v polovině března to nevypadá, že by se do konce měsíce podařilo svolat do Ženevy ministerskou schůzi a cíl dokončit jednání v roce 2010, se podle prohlášení generálního ředitele WTO Pascal Lamy vzdaluje. Prakticky u žádné složky, které způsobily přerušení jednání v 2008, se nepokročilo tak, aby to další jednání odblokovalo. Zástupci ministrů (ne ministři) se mají sejít koncem měsíce a udělat provizorní bilanci. Drtivá většina zemí zaznamenala zvýšenou nezaměstnanost a to vede k velmi opatrnému přístupu k dalšímu otevírání hranic. V Brazílii budou volby a v USA stále ještě Kongres nepotvrdil nového velvyslance pro WTO. Rozdíly trvají mezi rozvinutými zeměmi a rozvojovými především u liberalizace zemědělského trhu a přístupu na trh pro průmyslové produkty. Lamy udělal 22. února přehled před Všeobecným výborem WTO (velvyslanci) kde řekl, že pro zemědělské otázky se bude pokračovat ve dvou liniích, závazky členů a modality. Došlo k určitému pokroku u základu a možnosti verifikace. Pokročilo se rovněž u postupu pro určení pro hodnoty produkce, což umožní zlepšit přístup k propočtům vnitřních podpor v jednotlivých zemích. Velvyslanec Nového Zélandu, David Walker, který vede zemědělskou část jednání, pokračuje v konzultacích, především okolo mechanismu speciální bezpečnostní doložky pro RZ, další diskuse jsou okolo zjednodušení tarifů, vytvoření tarifů dovozních kvót. Lamy ještě v závěru svého prohlášení řekl, že dohoda je velmi nutná, za loňský rok poklesl světový obchod o 12%, pro 2010 se očekává velmi malý růst. Zatím nikdo neví, jestli se poptávka zvýší natolik, aby to znamenalo vrácení do růstové fáze, nebo se bude jen jednat o částečné nahrazení snížení skladových zásob. Lamy se také obrátil na Německo, kde zaměstnanost je do velké míry podmíněna exportem. 22% německých pracovníků pracuje v sektorech s velkým vývozem. Lamy se rovněž zmínil o čínské neústupnosti u snížení tarifů v rámci WTO, které jsou podle Číny větší, než pro ostatní země a tak to vypadá, že nakonec se asi udělá ještě nějaká výjimka pro Čínu. Zatímco jednání WTO nepokračují, nebo jdou velmi pomalu, dochází k stále větší orientaci na bilaterální smlouvy. Lamy si myslí, že to není podstatné, ale většina zemí si myslí opak, říká Shelby, protože tam vidí alespoň nějaký pokrok. EU se dohodla s Kolumbií a s Peru o obchodní otázce vývozu mléčných produktů a vepřového a udělala MTA (Multiparty Trade Agreement), který ještě čeká na podpis od obou stran. Dohoda povede k úplné liberalizaci celé řady potravin a nápojů a u zbývajících budou určeny nízko-tarifní kvóty pro citlivé produkty. V dohodě je též závazek týkající se snížení dovozních tarifů u banánů do EU na 75$/t. Shelby řekla, že to je první krok v jižní Americe, připravuje se rovněž dohoda s dalšími zeměmi jako Bolívie a Ecuador. Další jednání se připravuje v těchto dnech se Singapurem. Komisař De Gucht má za to, že Singapur je jedním z velkých obchodních partnerů EU na Dálném východě a jižní Asii, proto jsou další dohody důležité. Obchod Singapúru s EU byl za loňský rok 78,6 mld€. Komunikační strategie C/C. Pekka zde krátce mluvil o pokračování práce na strategii pro 2010, kam jsou zahrnuty tyto otázky: - komunikace s medií - obecná komunikace s Komisí: pracovní skupiny, experti v poradních skupinách, specifické požadavky, pravidelné schůzky presidentů C/C s Komisaři.

10




- obecná komunikace s EP: pravidelné schůzky s výbory a politickými frakcemi (pro každou frakci je jmenován jeden z poradců pracovních skupin). - lepší koordinace s národním zastoupením ČZ při konzultacích s poslanci EP. Sekretariát bude nadále rozesílat všechny odpovídající doklady či prohlášení. Pravidelní schůzky s předsedou zemědělského výboru. - obecná komunikace s Radou, pokračování dosavadní strategie - Kongres 2010. Informace podána již na presidiu C/C. - ekonomické analýzy: snaha C/C obnovit přehledy, které zde byly dělány před 20 lety a pomocí Agriinfo zlepšit výměnu informací mezi členy. Pekka se ještě zmínil o prioritách pro 2010, ale ty byly již uvedeny v plánu práce C/C pro další tři roky. Průběžně bude docházet k upřesňování.

GMO Komise minulý týden povolila pěstování GMO Amflora brambory, což je po 12 letech poprvé nové povolení. Povolení se rovněž týká všech zbytkových produktů z Amflory, jako krmiva. BASF, která bramboru vyvinulo mělo za cíl zvýšit obsah škrobu, který slouží při produkci papíru, lepidel a textilu. BASF lobovalo za povolení od 1996, ale celá řada organizací bránila až do dnes povolení a schválení. EFSA udělala celou sérii bezpečnostních hodnocení, se závěrem, že tato GMO varianta je bezpečná pro lidi, zvířata a prostředí, i přes to, že některé jiné organizace s tímto verdiktem nesouhlasí. EMEA (European Medicines Agency), podobně jako WHO v roce 2007 prohlásily, že posudek EFSA není správný. Takže EU má nyní druhou GMO po kukuřici MON 810 povolenou na komerční pěstování. Nový Komisař Zdraví John Dalli začal po převzetí funkce pracovat velmi rychle a připravuje akce na povolení dalších 5 složek GMO, což vyvolalo velké zděšení u skupin, které se snaží bránit využití GMO.

Strategie 2020 – zemědělství mimo Organizace kritizovali přístup předsedy Komise Barroso za to, že ve svém plánu na perspektivy EU do 2020 dal jen velmi malou roli zemědělskému sektoru. V ní je zdůrazněna především zaměstnanost a investice a také snaha zvýšit roli vzdělání. CAP zde není prakticky zmíněn, za což byl rovněž ostře kritizován v parlamentu. Mluvčí Komisaře Ciolos, Roger Waite to komentoval: i když v perspektivách není jasně řečeno jakou roli bude hrát zemědělská politika, je jasné, že musí zůstat středem budoucích společných politik EU. V odstavci, kde je dána zemědělství větší zmínka s názvem „Evropa s výkonnými zdroji“, je pro ni určeno místo především jako nástroj na řízení přírodních zdrojů. Kritikové i zastánci dokumentu se shodují, že je to opět jakýsi pokusný balónek jak reorganizovat rámec evropské politiky a změnit názvy jednotlivých kapitol. V dokumentu se dále mluví o úrovni financování ale také jak používat jednotlivé nástroje jako strukturální fondy, zemědělské a RV fondy, prostředky na výzkum a inovace. V dokumentu je 5 hlavních cílů: - 75% evropské populace mezi 20-64 lety by mělo být zaměstnáno - 3% EU GDP má být investováno do výzkumu a vývoje - 20/20/20/ cíle klimatu a energie - podíl studentů, kteří nedokončí školu by měl být nižší než 10% - a méně lidí být v kategorii chudoby. 11




Ciolos – strategie – střed Při návštěvě pařížského Salonu zemědělství řekl Komisař, že je třeba se soustředit na nástroje CAP, které budou potřeba a teprve potom začít diskutovat o velikosti rozpočtu. Odmítl před novináři příliš spekulovat o budoucnosti CAP, nicméně řekl, že je pro rozumný přístup, kombinace ochrany i otevření trhu. Komisař, který se na Salonu sešel s francouzským Mze Le Maire, dále řekl, jak důležité podobné výstavy jsou, protože vytvářejí přímý kontakt farmářů a široké veřejnosti (tedy daňových poplatníků). Musí se neustále zdůrazňovat jak je zemědělství důležité a nutné pro společnost a také do diskuse o budoucím CAP vtáhnout co nejvíce lidí. Le Maire k tomu dodal, že je třeba určitá regulace trhů a zabránit tak velkým výkyvům cen v budoucnosti. To je také jeden z úkolů vysvětlit společnosti v jak obtížné situaci se sektor nachází již prakticky 2 roky. Po návštěvě Francie odjel Ciolos do Německa, následuje Belgie. Chce v průběhu jara navštívit všech 27 zemí. Návštěva Británie (která má nejvíc výhrad vůči CAP), se plánuje až po parlamentních volbách.

Bioprodukce Sektor vzrostl mezi 2005 až 2008 o 21%, oznámil Eurostat. V 2008 byly plochy eko v EU 7,8 m ha a zaregistrováno 196 200 bio producentů. Největší podíl má v Rakousku (15,7%), Švédsku ( 9,9%) a v Itálii (8,9%), v ČR je to 8,3%. Největší nárůst mezi 2007 a 08 byl u dobytka a ovcí (9,5%). Největší rozlohy bio má Španělsko (1,3 m ha), Itálie (1 m ha), Německo 0,9 m ha, UK s 0,7 m ha a Francie s 0,6 m ha. Těchto 5 zemí představuje 50% bio rozloh EU. Největší přírůstek by ve Španělsku za rok o 33%, ale také řada dalších zemí zaznamenala nárůst nad 10% ( Belgie, Bulharsko, Řecko, Maďarsko a Slovensko). I když se rozlohy ve většině zemí zvýšily, v Itálii naopak v 2008 klesly o 12,9%. Hlavním podílníkem jsou pastviny a louky ( 44%), kultury na půdě s 37%, trvalé kultury s 10%. Obilí tvoří největší část kultur, následují luštěniny, brambory, cukrovka a semena, dále čerstvá zelenina.

Brusel schválil slovenskou pomoc Komise dala minulý týden zelenou podpoře ve výši 3,32 m€ na boj proti dopadu krize. Farmáři ve všech základních sektorech se mohou o pomoc přihlásit do 31. prosince, za předpokladu, že neměly vážné potíže před začátkem krize (červenec 2008). Farmy dostanou podporu formou přímých grantů do výše 15.000€. Pomoc je rozšíření dočasného rámce Komise pro státní podpory. Toto schéma je bráno jako doplněk k dalším nástrojů pro boj proti krizi, které již zavedla slovenská vláda. Schválení přichází po podobných opatřeních, které odsouhlasila Komise pro vlámskou část Belgie, Holandsko, Francie a Německo.

Španělsko – obchodní přebytek Obchodní přebytek za zemědělské produkty a potraviny vzrostl o 127% v roce 2009 a dosáhl 1 844m €. Celkový zemědělský vývoz byl hodnotě 24 891 m€ (o 7,1% méně než v 2008), ale dovozy klesly o 11,3% na 23 047 m€, což udělalo jmenovaný výsledek.

12




Vývozy ovoce a zeleniny byly ve výši 7 345m€, bilance u masa s 1 589m€ byla nižší o 3,8%, největší snížení bylo u vývozu olejů, kde byl přebytek jen 1 026m€, a také bilance u nápojů a vína byla nižší než v předchozím roce. U dovozu se snížil deficit u obilí o 17,3% - 1 765m€. Také rybolov zaznamenal velký deficit, 1 979m€ (vývoz s 2,216 mld€, dovoz s 4,195 mld€.) Další deficity u zpracovaných produktů a také u tabáku. V sektorech cukru a kakaa nebyl žádný výrazný posun.

DK – mlékaři a Arla Producenti mléka v Dánsku si myslí, že by toto největší družstvo mělo vyplatit větší podíl na zisku za loňský rok, což ale zatím Arla odmítá. Arla dostala za každý kilogram mléka 0,15 Dkr více, než se původně počítalo. Z toho dostanou producenti zpět 0,107 Dkr na kg a Arla si ponechá zbytek. Peder Mouritsen, předseda Národní asociace producentu mléka říká, že farmáři by neměli být v zadlužení v době, kdy mlékárny měly dodatečný zisk. Sektor produkce mléka skončil vloni s deficitem 4 mld Dkr. Drtivá většina členů se kvůli tomu zadlužila a je dost obtížné požadovat na bankách půjčky, když mlékárny mají dodatečné zisky. Ale Arla odmítá jakoukoliv změnu s tím, že musí budovat rezervy pro další konsolidace.

Maďarsko – podpory Producenti mléka mají dostat podporu Ft 20-22 na kilo mléka (což je třetina nákladů), a mělo by to pomoci sektoru z potíží. V rámci čl. 68 dostanou farmáři 6-7 Ft z národního rozpočtu, a k tomu se přidají peníze z EU fondů. Dále je připraveno 48,3 m€ z EU fondů na stimulaci ekonomického růstu a další podpory jsou připraveny pro farmáře v LFA. Maďarsko bude mít velké problémy po skončení mléčných kvót v 2015. Problémy jsou především se zavodňováním, jehož náklady vedou k vysokým přirážkám u cen krmiv, v posledních letech. Problémy menších srážek dělají maďarské zemědělství méně konkurenční oproti zemím, kde je srážek více a jsou i krmiva levnější.

Vepřové EU Prosinec zaznamenal stejný počet vepřů jako rok předtím, což by podle německé AMI, mohlo znamenat konec propadu z posledních let. 18 zemí, které představují 70% z celkového počtu vepřů ukazuje stabilitu. U Německa, Holandska a Dánska je nárůst, u většiny zemí východní Evropy pak snižování pokračuje s výjimkou Polska. Tam začal opět nárůst produkce, kvůli poměrně vysokým cenám za selata i porážkové vepře. Ale ne všichni jsou optimisté. Ceny se v posledních týdnech začaly opět snižovat. Také struktura polských chovů je překážkou podle expertů, většinou se jedná o malá stáda a sektor bude muset projít restrukturací. Největším vývozcem EU je Německo, které vloni dokonce předběhlo USA a je nyní největším exportérem na světě s 1,29 mt. Rovněž Dánsko, Španělsko a Holandsko pokračují v nárůstech vývozu. USA a Kanada měly obě dvě země menší vývozy jednak kvůli krizi, jednak kvůli restrikcím v řadě zemí.

13




CAP – orientace: Německo x Francie 27 zemí je rozděleno u přístupu jak dále orientovat CAP a celkovou strategii trhu. Německo je pro větší otevřenost, Francie proti. Většina zemí se shodne, že současné nástroje nepředstavují bezpečnostní síť ale v přístupu k řešení jsou mezi největšími zeměmi podstatné rozdíly. Německo je spíš ve skupině liberálnějších zemí, Francie naproti tomu je pro další regulace. Po návštěvě Francie je druhou stanicí pro Komisaře Ciolos Berlín, kde se kromě budoucnosti CAP mají diskutovat též otázky rozpočtu a jeho rozměru.

14


COPA, COGECA. Kvalita zemědělské produkce 8.3. Obsah:

Recommend Documents