Obsah: COPA, COGECA. Seminář na regulaci zemědělských komoditních trhů 6.2

Zprávy ze dne 12. 2. 2012

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Seminář na regulaci zemědělských komoditních trhů 6.2. ............................ 1 POCC-CCC 9.2. ............................................................................................. 3 CAP – CMO 10.2. .......................................................................................... 4 Med z Polska a z Litvy .......................................................................................... 6 Dovozy cukru do EU............................................................................................. 6 Rozšiřování farem UK........................................................................................... 6 Coldiretti a FNSEA –CAP .................................................................................... 6 Francie – sociální DPH ......................................................................................... 7 Biopaliva................................................................................................................ 7

COPA, COGECA Seminář na regulaci zemědělských komoditních trhů 6.2. Další ze série seminářů a konferencí, které v posledních 2 letech proběhly. Jednak jako reakce na závěry G20, dále jako jeden z nástrojů rozprostření rizik s příjmy a dále dát technické informace o evropském návrhu týkající se MIFID a o fungování finančních a komoditních trhů v EU a v USA. Pekka udělal úvod a celý seminář pak řídil Jan Albert Maat, vicepresident Copa. Pekka zdůraznil potřebu určité regulace finančních trhů a jejich propojení na trhy zemědělské. V celé řadě připomínek, které odeslal sekretariát na Komisi v průběhu loňského roku se navrhuje v první řadě monitoring jednak produkci, aby se lepe mohlo reagovat na případné krize. To by se mělo týkat hlavních komodit (obilí, olejnin, hovězího masa, vepřového a drůbeže). U každé z těchto komodit pak monitoring nejméně 5 největších vývozců. Vedle toho by Komise měla také monitorovat vývoj těchto komodit v zemích, které nejvíce dovážejí. Vedle toho stav zásob jak na EU úrovni tak na světové úrovni. U regulace finančních trhů a trhů zemědělských se zatím ukázaly všechny slabosti současného trhu. Copa-Cogeca navrhuje klasifikaci operátorů tak, aby se rozlišilo mezi ekonomickými operátory a finančními a aby byl denní přehled o pozicích za každou kategorii. Ve stejné době stanovit limity pro otevřené pozice do data likvidace. Vedle toho stanovit maximální limity pro variace cen, kdy bude moci být trh dočasně uzavřen. OTC trhy by měly rovněž podléhat pravidlům pro regulované trhy. Jako minimum se zde požaduje aby záznamy operací a následný systém clearingu byl veden. Tato opatření musí být ještě vystavena pravidelném vyhodnocení. Jak by taková opatření měla vypadat? Na to odpovídali v první části, kdy se probíraly možnosti na trhu Futures u obilí, G. Ward, B. Valluis a J.P. Lepy. Jde především o revizi direktivy MiFID (10/2011) a vedle toho také revize direktivy o Market abused activities. Cílem je zde zlikvidovat „díry“ u málo regulovaných částek a zajistit větší průhlednost. Reforma se týká: - firmy komodit - obchody deriváty

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



- průhlednost obchodu - jaký typ účastníků (operátorů) Pro OTF (organised trading facility) stejně průhledný rámec jako pro normální business – neutralita a dobré chování. Obchodní povinnosti musí být povinné pro všechny finanční instituce. Průhlednost – harmonizace před a po-obchodní operace. Regulace derivátů – obchodníci musí hlásit pozice - týdenní zprávy - klasifikace obchodníků (jako v USA) Limity pozic – také harmonizace limitů – bude delegováno na členské země – intervenční síla národních úřadů. Snížit počet výjimek – obchodní firmy by neměly provádět tyto operace, což se v posledních letech dělo. Obchod s povolenkami emisí – nyní klasifikováno jako finanční nástroj. Integrita trhu: - zákazy a postihy za zneužívání - vnitřní informace - pro oba sektory, jak komodit tak derivátů Za sektor mlynářů řekl k regulaci B. Valluis, že podobně jako farmáři, uvítají regulaci, především u OTC není průhlednost, protože operace neprocházejí přes arbitrární komory. Trh by měl mít: likviditu průhlednost cen (znát kupce) deriváty – podle nich se pozná trh – propojení na fyzický trh manipulace trhu koncentrace pozic Trh musí mít důvěru, jinak nefunguje. To co se objevilo v posledních letech a čemu operátoři říkají „financiarizace“, která se objevila na trhu komodit od 2004. Opatření EU vidí jako pozitivní protože přinesou: - lepší pravidla MiFID - definici kategorií operátorů - jako nedostatek zde vidí, že chybí harmonizace s pravidly USA. A dále, že EU chybí autorita trhu pro komodity. J.P. Lepy u obilí mluvil o možnostech regulace zemědělských trhů a propojení na „financiarizaci“ trhů. Tam začalo fungovat finanční propojení: - penzijní fondy (+ hedges) – velká likvidita trhů, přes 400 mld $ investováno do komodit - představuje 20-25% otevřených pozic – dlouhodobě - hedge fondy Zájem finančních institucí vedl k tomu, že začaly spekulace na „positron holding“, kde dosud nebyly žádné limity. Obrovské množství operací nakonec vedlo k likvidační krizi (2008 Lehman Bros) a v roce 2011 to vedlo k dluhové krizi v EU. Dříve byly kurzy futures propojeny na výhledy počasí, dnes jsou převážně odpojeny – jen spekulace. Trhy komodit jsou menší než finanční a jsou daleko citlivější ke globálním změnám ekonomiky. Druhý panel byl velmi technický – zabýval se trhem mléka v USA a v Eurex. Liam Fenton dělal přehled amerického trhu, včetně Dairy Risk management, ale to je zatím pro Evropu nedostupné, protože je malý trh a organizace či farmáři se bojí jít na trh futures. Německý zástupce, který zde představil Eurex, mluvil o organizaci možností v rámci Evropy. Tam má 436 členů v 36 zemích (v ČR 1 zástupce). Zemědělský trh představuje zatím jen

2




velmi malou část, celkem spravují přes 11 000 produktů, z čehož je jen 200 produktů zemědělských. Oba se shodují na tom, že farmáři se neodvažují jít na trh, nemají stejné zázemí a znalosti jako američtí farmáři, je třeba organizovat kurzy a školení,a by lidé pochopili, co to pro ně může představovat jako příležitost, ale zároveň upozornit na problémy. Předpokládá se, že podobný seminář se bude konat v průběhu roku ještě vícekrát, měl by být doprovázen určitým konkrétním příkladem operací s futures, s největší pravděpodobností u obilí (pšenice či kukuřice), které je nejlépe zmapované.

POCC-CCC 9.2. Krátká informační schůze, kde byly dva hlavní body, jednak další rozprava okolo rozpočtu v Radě a také čemu se říká trh počasí a dopad současných mrazů na vyhlídky. K prvnímu bodu ohledně GMO uvedl Pekka, že situace dnes vypadá ještě komplikovanější než dříve, i když Dánové se snaží tento problém řešit. Výsledky jsou ale dost nejisté. Arnaud Petit udělal krátký referát k tomu, co chce Dánsko v průběhu svého předsednictví udělat. Především ČZ mají mít možnost zablokovat pěstování GMO na základě jejich vlastních environmentálních, sociálně-ekonomických a morálních základech. Vlády by tak mohly udělat dohodu s žadatelem, při kterém by si zachovali veto pro povolení pěstování GMO na části či celém území, a to i přesto, že bude povoleno na úrovni EU. Pokud nebude dohoda s biotechnickou společností, pak rozhodnutí o povolení se vrátí do současného Regulačního výboru, kde ale ČZ musí vytvořit kvalifikovanou většinu aby mohly zakázat produkt. Toto řešení by zajistilo ČZ omezení na základě morálních či etických podmínek, ale udržené na EU úrovni, kde je vše schvalováno na vědeckém základě EFSA. V parlamentu celá řada poslanců namítala, že tyto limity nejsou dostatečné a že opt-outs by měly být založeny i při environmentálním základu jako cros-kontaminace kultur, rezistence na pesticidy a při ohrožení biodiversity. Kodaň doufá, že takto upravená pravidla, která jsou podobná jako pro PP umožní dosažení politické dohody na Environmentální Radě, 9. března. V dalším bodě Pekka informoval o zasedání ministrů Evropských věcí z konce ledna. Francie zde opět vystoupila s požadavkem, že nesmí v žádném případě dojít ke snížení financí pro zemědělství. Oproti tomu Švédsko a UK chtějí dost podstatné snížení zemědělských výdajů. Tato otázka se tak objeví na programu ministrů každý měsíc, a příprava všech otázek bude trvat až do června, kdy na evropském summitu by mělo dojít k dohodě. V rozpočtu pro 20142020 se nelíbí řadě zemí položka 2,5 mld€ na potravinovou pomoc. Žádají, aby tato podpora byla zrušena od 2013. To samé vytýkají položce pro Evropský fond přizpůsobení globalizaci (2,5 mld€) a pro krizi trhů s 3,5 mld€. Komisař rozpočtu, Janusz Lewandowski k tomu řekl, že si nyní připadá jak mezi prodavači koberců na perském trhu. Limity pro rozpočet byly zdravé a jsou pouze na trvalé úrovni bez inflační úpravy. Podle stejných úvah bude úroveň rozpočtu 2020 jen 0,94% přičemž byla ještě v 1993 1,18%. Francie i když chce celkové snížení rozpočtu, trvá na zachování zemědělské části. Itálie a Španělsko chtějí určitou změnu orientace, ale neříkají jasně jakou. Velká skupina zemí vyslovila politování nad metodou práce, že se již nyní diskutují čísla, ještě před tím než se stanovily politické priority. Česká republika se vyslovila pro víceroční rozpočet zmenšený, s výjimkou kohezní politiky. Kohezní politika a CAP zůstává prioritou pro NČZ.

3




Jiná velká skupina zemí v čele s Německem požaduje reformu strukturálních fondů. Další část byla věnována rostoucím požadavků z řady členských zemí na pokračování obchodních jednání, ale po téměř fiasku s WTO, problémů s Kanadou a Mercosur, opozice k dohodě s Marokem se stále více zemí snaží dělat bilaterální dohody. Britský premiér Cameron navrhuje přímé jednání jen s USA, protože jednání s ostatními v rámci WTO nevede nikam. Cameron rovněž žádá, aby EU dokončila jednání s Kanadou (zatím přerušena), dokončení jednání s Indií a Singapurem. Tato iniciativa se nelíbí především Španělsku, které si opakovaně stěžuje na dopady dohody s Marokem a trvalému růstu dovozů ovoce a zeleniny z této země. Trh počasí – tak byl nazván poslední bod schůze. Počasí posledních 2 týdnů, které překvapilo prakticky celou Evropu po velmi mírném prosinci a lednu. Samotné mrazy nejsou považovány za nebezpečí v případech, kdy je na polích dost silná vrstva sněhu, ale právě v centru Francie, v centru Německa a také v Polsku jsou místa bez pokrývky a silné mrazy již podle současných odhadů postihnou 15-20% zimní pšenice a stejný podíl také u řepky. Na východě má určité problémy Ukrajina a severozápad Kavkazu. Jižní část světa má lepší podmínky, Argentina dostala vydatné deště. To ale nijak nezlepšilo vyhlídky pro kukuřici. V Brazílii rovněž dost pršelo, což zpomaluje sklizeň sóji a kukuřice.

CAP – CMO 10.2. Tato pracovní skupina byla vyloženě technická, otázky CMO – jednotné, přišla prezentovat delegace DG Agri v čele s vedoucí jednotky paní Siracusa a panem Manning, který je vedoucím jednotky, týkající se obchodu. Pekka udělal úvod a pak se přešlo k připomínkám a podmínkám celé řady bodů, které byly připraveny. Veřejná intervence a privátní skladování – oba body jako safety net (bezpečnostní síť). Paní Siracusa, která ostatně dělala většinu vysvětlení se u této otázky zabývala především intervencí u ječmene a kukuřice. A za jakých podmínek na trhu se to má provádět. Jaký základ si vezme Komise pro otevření takového nákupu. Obecně se dá říci, že zde hlavní otázkou zůstává konkurenční podmínka a celková orientace trhu. Další z otázek, které je třeba řešit je reprezentativní doba, pro to vše již existují nařízení, podobně jako u otázky maximální cena. Vysvětlení teoretické velmi dobré, jen závěr říká, že se zde moc nezměnilo a platí i nadále většina předpisů. Privátní skladování – pomoc je určena Komisí podle obecných podmínek. Co se týče maximální ceny, je v souladu s cílem bezpečnostní sítě. Privátní skladování je i nadále považováno jako krátkodobý nástroj, který má sloužit k vyrovnání poptávky. Ani u tohoto bodu není žádná velká změna, spíš jen upřesnění. Otázky se týkaly především sektoru ovoce a zeleniny, dále proč tento systém není využit pro len a konopí (malý sektor a je tam momentálně nadprodukce). Také odmítnuta námitka na skladování škrobu. Pokud to má i nadále fungovat jako safety net, pak to nemůže být povinné (mandatory), ale dobrovolné. Rozpočet pro intervenci je 500m€ a dalších 500m€ je pro krizová opatření. Co se považuje z rozsah poškození trhu – regionální, či národní, nebo jednotný trh EU či trh světový? Všechny tyto body mohou být vzaty v úvahu, záleží při tom na celkovém konceptu trhu. U privátního skladování se dále rozebíraly definice „ekonomických podmínek“, zahrnuje se sem i propuknutí nemocí zvířat (v jakém rozsahu?), dále ziskovost sektoru? Za určitých podmínek obojí platí. Veřejné a privátní skladování je nyní založeno na unijním měřítku.

4




Schémata podpor pro přístupu k potravinám. Schémata mléko a ovoce ve školách. Zde se rozebíraly skupiny dětí, kterých se to týká, úpravy jen minimální. Uvažuje se, že obě položky jsou považovány za „public goods“, veřejné statky a tento pohled se nebude měnit. Nezmění se ani částky, u mléka se uvažuje i o podpoře pro mléčné produkty. U ovoce se budou dělat vyhodnocení na úrovní ČZ, později Komise udělá za celou EU. Marketing – PDO, PGI Také bez větších změn jen u standardů se uvažuje o pružnějších pravidlech. U místa původu zůstávají stávající podmínky. Komise zde uvažovala o rozšíření seznamů, ale celá řada ČZ byla proti (v Radě). Podpory pro sektor vína. Celkově se uvažuje, že programy podpor, které schvaluje Komise a jejich obsah, zůstanou nezměněny. Podpora pro med. Zůstává i se současným 50% příspěvkem. POs´. Dříve fungovaly jen pro ovoce a zeleninu a víno, nyní to platí pro všechny sektory. Platí i pro mezisektorové organizace. Specifická opatření mohou být použita pro různé sektory (ale nikdy nebyla využita), není to aktivní nástroj. Podle článku 110 nejsou zde dělány rozdíly mezi cíli jednotlivých kategorií POs´, to ale vyvolává určité pnutí při interpretaci. Jsou cíle těchto skupin PO stejné? Specifická opatření jsou aplikována pro určité skupiny – rostliny, hovězí a telecí. 144 – konkurence. Ořechy – 153 – umožňuje ČZ dávat státní pomoc i tomuto sektoru. Je možné uvažovat i o PO´s fungujíc přes hranice (Belgie x Lucemburk) a mohou vyjednávat kolektivně ceny. U přeshraničních organizací zatím Komise neuvažovala, bude se řešit, u cen vyjednávání neplatí. Jsou PO striktně sektorové, nebo se mohou vytvořit horizontálně např. pro Bio. To se zatím neuvažovalo.Obchod s třetími zeměmi. Zde se řešily především podmínky dopravy a standardů. To platí pro udržení vývozních podpor živého dobytka a jiných zvířat a to platí také pro dovozy. Poruchy trhu a krize. Jakékoliv ekonomické faktory zde mohou přicházet v úvahu. Neuvažuje se o omezení na velmi úzkou definici, je třeba nechat místo na široké použití. Pro řešení krizí existuje krizový fond. V rámci II. Pilíře není dost fondů, proto je zde možnost aktivovat krizový fond.

5




Med z Polska a z Litvy Med produkovaný v Litvě a v Polsku byl začleněn na seznam zemědělských produktů se statutem „speciální ochrany“, což je první produkt, který se na seznam dostává. Podobný statut dostala také šunka ze severního Německa. Celý seznam pro EU má nyní přes 1000 položek. Komise uvažuje o vypracování nové promoční politiky, jejichž podmínky mají být připraveny do konce roku 2012. Jejím cíle je další zlepšení obrazu evropské produkce jako zdravé, bezpečné a vysoké kvality.

Dovozy cukru do EU V rámci EBA (Everything but arms) s preferenčními kvótami pro cukr se i nadále zvyšuje dovoz cukru. V loňském roce byl dovozy 533 000t, nyní je EBA cukr na 611 000t. Dovozy z Afriky, Karibiku z toho činí přes 400 000t, ze zemí rozvojových pak 192 000t. Pro letošní rok se uvažuje o dalším navýšení o 300 000t. Dovozy z Brazílie jsou již naplněny na 90% kvóty a z Balkánu na 60%. Domácí produkce EU pro 2011/12 má dosáhnout nejméně 18,3 m t, což představuje zvýšení o 3m t oproti předchozí kampani. Produkční kvóta zůstává nezměněna s 13,1m t.

Rozšiřování farem UK Většina prodeje u farem za poslední rok vede k jejich rozšiřování. Šest z 10 nákupů jde tímto směrem, říká statistika NFU. Největší důvěru má sektor obilí a velkých kultur a podle většiny farmářů jsou zde vyhlídky výborné. Pokles zahraničních kupujících se podstatně snížil. V roce 2011 bylo jen 3% kupců z ciziny oproti 26% v roce 2006. Privátní prodeje půdy klesly na nejnižší úroveň od roku 1993. Oproti tomu prodej půdy vlastněné korporacemi či institucemi se více než zdvojnásobil. Celá řada operací je viděna jako ziskové. Cena půdy je dnes oproti ceně před třemi roky, dvojnásobná. Nejvíce opouštějí britské farmy Dánové, kteří zvyšují své investice doma. Většina jejich investic byl soustředěna ve východní Anglii, kde představují přes 10% prodávajících. Irové po řadě let velkých nákupů, prakticky zmizeli z trhu.

Coldiretti a FNSEA –CAP Ve společné deklaraci obou organizací se ukazuje, že obecně je návrh na CAP přijat, po tom co se jednotlivé body intenzivně diskutovaly s tím že je to dobrý základ pro další jednání, i když celá řada podmínek bude muset být upravena nebo musí být pružnější vzhledem k funkci farem. Obě organizace se shodují na tom, že by budoucí CAP měl plně odpovídat cílům zemědělské G20 co se týče zabezpečení potravy. Presidenti Marini za Coldiretti a Beulin za FNSEA se na své schůzce v Římě koncem ledna také shodli na přístupu k přímým platbám a porovnání k nákladům produkce. To podle nich vyžaduje určitý časový prostor na přizpůsobení. V CAP musí také být přihlédnuto k určitým možnostem propojení plateb a produkce specificky pro sektory a oblasti, které jsou velmi zranitelné. Řada nástrojů, které Komise navrhuje by měla být doplněna, aby byly dokonalejší.

6




Francie – sociální DPH Ve svém projevu z 29. ledna označil president Sarkozy možnost projektu sociální DPH, který by měl začít fungovat od října tohoto roku. FNSEA je tímto krokem spokojena, bojuje za něj již 15 let, ale zatím se nevyjádřila ke konkrétním podmínkám. V návrhu, který se předloží Parlamentu bude vyloučení úplné nebo částečné pro platby příspěvků pro ty, kteří mají mezi 1,6 a 2,1 Smic (minimální mzda). Celé opatření má stát 13 mld € a jeho financování bude provedeno zvýšením DPH o 1,6 bodů na 19,6% pro produkty prvotní nutnosti a pro ostatní s 21,2%. FNSEA zůstává opatrná ve svém hodnocení, záleží na tom, za jakých přesných podmínek dojde k úpravě pro nízké platy.

Biopaliva Producenti biopaliv, nejvíce pak producenti biodieslu jsou velmi znepokojeni možností, že se bude do podmínek zahrnovat (udržitelnosti) také využití půdy. Fédiol k tomu říká, že faktor „nepřímé změny užití půdy (ILUC) nemůže být se současnými vědeckými poznatky dostatečně přesně kvantifikován“. Model IFPRI, ze kterého se nyní vychází neumožňuje rozlišení mezi přímým a nepřímým užitím půdy. Ve zprávě Komise se také nijak nepočítá s údaji, které zveřejnila Světová banka, podle ní existuje 446 m ha neobhospodařované půdy, obývané méně než 25 obyvateli na km2, z nichž 262 m ha se nachází méně než 6 hodin cesty na trh. Organizace spolu s C/C požadují na Komisi, aby zvážila zahrnutí dalších aspektů do hodnocení užití půdy (včetně potravy, produkce krmiv, průmyslové nástroje a další). Vedle těchto zpráv jsou zde rovněž novinky u druhé generaci biopaliv, kde dánská firma Novozymes (světová jednička), říká, že již dnes lze produkovat 17,5% biopaliv ze zbytků. Ve jejich studii, která zahrnuje Argentinu, Austrálii, Brazílii, Čínu, EU27, Indii, Mexiko, a USA se ukazuje, že toto řešení umožní dostatečnou diversifikaci příjmů farmářů. Potenciální hodnota je zde odhadována mezi 1000 mld a 4400 mld dolarů do roku 2050. To se týká nejen biopaliv, ze zbytků se může vyrábět i většina chemických produktů a plastů.

7


Obsah: COPA, COGECA. Seminář na regulaci zemědělských komoditních trhů 6.2

Recommend Documents