Obsah: COPA, COGECA. Pracovní seminář PPP Tuta absoluta

Zprávy ze dne 26. 6. 2011

Určeno všem členům

Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Pracovní seminář – PPP – Tuta absoluta. 21. 6.............................................. 1 Pracovní skupina Brambory 22. 6. ................................................................. 3 Životní prostředí – environment 23. 6............................................................ 5 Pracovní skupina Sušená krmiva 24. 6........................................................... 7 CAP – únik informací............................................................................................ 8 EFSA – voda a E-coli............................................................................................ 8 Potravinová pomoc................................................................................................ 9 Obilí....................................................................................................................... 9 FEFAC - krmiva.................................................................................................... 9 Zabírání půdy ........................................................................................................ 9 Produktivita ......................................................................................................... 10 Rozšíření EU ....................................................................................................... 10 COPA, COGECA Pracovní seminář – PPP – Tuta absoluta. 21. 6. V úvodu řekl Luc Peeters, vedoucí pracovní skupiny Fytosanitární otázky, že název semináře byl vybrán záměrně, ale je to především o nových druzích škůdců, kteří se stále více dostávají do Evropy, boji proti nim ale také jaký to má dopad na obchod ovoce a zeleniny (především) a jaká je strategie chemických společností v přípravě PPP (plant protection products). Dříve se mluvilo v této souvislosti o Minor uses, i když O+Z představují 17% obratu zemědělství, mají „nárok“ jen na 3,7% ochranných prostředků. První příspěvek v celé řadě měl zástupce holandského družstva Fres-q, kde vysvětlil, jaký má dopad nákaza na obchod, různé formy pravidel a omezení s tím související, především v obchodu s USA. Založeno 1996 po spojení celé řady producentských organizací, a bylo druhým největším družstvem v sektoru ovoce a zeleniny specializované především na rajčata a papriky (80% produkce). Počátkem 2009 byl zaznamenán první výskyt Tuta Absoluta (Liriomyza spp), poškozuje především listy a stonky, do Holandska se dostalo pravděpodobně se zásilkou zeleniny ze Španělska. A do Španělska přišlo z Jižní Ameriky. Dnes znají tuto nákazu okolo celého Středozemního moře, vloni se rozšířilo i na sever Německa, do Polska a do dvou baltských zemí. Dopady na vývoz do USA – prakticky zastaven. Vyžadovaly: 40 lapačů na hektar, týdenní kontroly 50 lapačů v okolí skleníků mít doklad, že 30 dní nedošlo k výskytu, aby se povolil export náklady 6000€ na hektar a rok – což je při nízkých maržích, nemožné splnit. Odpovědí – více nákladů, uzavřené skleníky bez oken, spojené hermetickými chodbami, balení se provádí uvnitř i palety jsou uzavřeny uvnitř. Objem exportu do USA kles na 25%. Teprve nyní po řadě nákladných opatření se začíná obnovovat. V roce 2003 vyvezli do USA 15 000t rajčat, v roce 2010 jen 497t.

1

Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel



Podobný dopad též na obchod s Kanadou (připravila podobné podmínky jako USA pár měsíců po Američanech). Jan van der Blom, holandský manager Hortyfruta, Andaluzíe. Ve Španělsku byly největší ztráty v prvním roce výskytu (2009), i když vnikla do země již v 2007. V roce 2009 byly ztráty produkce 1- 1,5 kg rajčat na m2. 2010-11 méně škod, velice pomohly postřiky a také zavádění bio kontroly (likvidace jinými druhy hmyzu). Preventivně se začaly izolovat skleníky, po sklizni izolace půdy (pokrytí plastickou folií na jeden týden likviduje zbytky v půdě). Problém je jednak reprodukce hmyzu celý rok ve skleníku, nárůst začne od března. Pokusy s různými druhy hmyzu na likvidaci Tuta jsou velmi slibné a v řadě případů mají nad 60% úspěšnost. Pokud se rozumně doplňují postřiky, je výsledek dostačující. Řada tohoto hmyzu (likvidátorů) pochází rovněž z Jižní Ameriky, ale zatím není známo jak se do Evropy dostaly či na jakých rostlinách původně žily. Omezení či likvidace je možná ve skleníku, na poli (otevřeném) nikoliv. Dnes se problém přenesl také na celý Blízký východ (v Turecku museli dovážet rajčata, celá domácí produkce byla poškozena). Biologická ochrana je základ v kombinaci s chemii. Rob Jacobson z IBMA a konsultant pro britské a portugalské producenty. Ten se zabýval úspěšností boje a prostředky k němu. Lapače jsou podle něho příliš nákladné, vyplatí se jen ve velkém měřítku (pokusy ve sklenících okolo 1 ha). Podle něho je nejdůležitější úvodní (a nejdelší část), kdy by se mělo likvidovat co nejvíce hmyzu, kombinace lapačů a postřiků. Dále lapače s UV světlem(přes noc), přerušování reprodukce hmyzu (postřiky sexpheromore) hodně nákladné. Brouci na likvidaci – nejvíce se užívají nesidiocoris a macrophulos – ale trvá 3-4 měsíce než je jich dostatečně pro likvidování. Paraziti na vajíčka škůdce Paraziti na larvy (v Itálii jich používají 9 druhů). Druhá linie obrany: - rychlé zavedení - proniká především do listů - rychlé provedení Podle něho stačí, když se omezí (kontroluje) okolo 60% populace, nemají sílu se tak rychle šířit. Také čistění půdy po sklizni je významným faktorem omezování. Monitoring 4 fáze produkce. Ralf Nauen z IRAC (Insekticide Resistence Action committee) mluvil o chemickém řešení. Tento výbor, založený v 1984 spojuje organizace agrochemického průmyslu (70 členů). Tématem zde bylo jak omezit odolnost hmyzu na postřiky, jejich kombinace. Ukazuje se, že si průmysl také uvědomuje, že si hmyz vytváří odolnost, na grafech byl velmi markantní nárůst od poloviny 50. let (prvních padesát let 20. století vše fungovalo téměř bez problémů). O práci a činnosti této organizace jsou informace na: www.irac-online.org Jaké insekticidy: - porušit nervový systém (je nejrychlejší) - porušit vývojový systém - porušit dýchací systém - porušit trávicí systém. Odolnost se vytváří obyčejně pro celou chemickou třídu – proto je třeba rotace prostředků

2




12 insekticidů v tomto případě (TA) funguje – 7 nervových,3 vývojové, 1 na dýchací a jeden na trávicí systém. Na 6 z nich si hmyz vytvořil odolnost (především v J. Americe, kde je původem). Postřiky doporučuje dělat s větším odstupem, podle něho mají být intervaly 60 dní. Problém je s vývojem nových PP, celý proces před uvedením na trh stojí podle propočtů průmyslu pro jeden produkt 200m€. Jaký legislativní rámec? Ten by měl řešit rychlé změny u nárůstu nemocí či nákaz. Lepší cílové změření produktů a jejich dostupnost. Aktualizace všech direktiv v pravidelném intervalu, jak pokračuje vývoj. Kontrola TA – ta nebude pravděpodobně nikdy absolutní. Jak si buduje hmyz odolnost, ukazuje se, že nejlepší kombinací je v první fázi jiný hmyz, který je likviduje, paraziti na larvách či vajíčkách a v druhé fázi doplnit postřiky. To bude platit i pro jiné nákazy a jejich šíření. Z mapy Evropy je vidět, že střední Evropa byla zatím ušetřena, ale nákaza se šíří především dopravou a tak je jen otázkou času, kdy bude všude. Prevence a připravenost jsou odpovědí než nastanou nekontrolovatelné škody.

Pracovní skupina Brambory 22. 6. Program skupiny byl poněkud pozměněn a na úvod nechal předseda, Arnaud Delacour, dost dlouhou diskusi na zařazení brambor po roce 2013 do jednotné CMO. S návrhem přišel italský zástupce a ptal se, co jednotlivé země připravují. Moc tato otázka rozpracovaná není, jak se ukázalo následně v prezentaci jednotlivých zástupců u stolu. Vytváření PO´s, jak a podle kterého vzoru (ovoce + zelenina byl nejčastější návrh), ale jasno v tom má jen velmi málo organizací. Proto Dominique bude shromažďovat příspěvky organizací, velká debata bude na příští schůzi na podzim s přehledy ze všech ČZ. Dominique také vysvětlila, v rámci jakého rámce se tyto změny provádějí, rozhodnutí z reformy 2003 o potřebě zařazení brambor do jednotné CMO, a v rámci CAP 2013 také podpory pro tento sektor. Další aspekty se projednávají v rámce práce skupiny Potravinový řetězec, kde je na pořadu jak obchodní politika a vztahy mezi všemi hráči, tak problém kontraktualizace. Některé země (NL) by daly na místo O+Z přednost vzoru mléka a mít určité výjimky pro přechodnou dobu. Rucip. Systém kontraktů pro sektor, který byl předmětem dohody mezi zpracovateli a obchodem. C/C v minulosti několikrát požadovala, aby byla k tomuto jednání připojena, Rucip odmítl a odmítá i nadále (poslední dopis adresovaný Pekkovi). Dříve tu byla ad hoc pracovní skupina, která tuto otázku sledovala a snažila se najít pro C/C přijatelnou pozici spolupráce. Práce trvala několik let, bohužel nyní se po poslední sérii odmítnutí již činnost skupiny neobnovila. Dnes zde byl návrh, aby se na obchod a zpracovatele vytvořil tlak přes skupinu Potravinový řetězec (jednání o kontraktech) a následně také přes Komisi (DG Trade). Jednotná klasifikace EU pro brambory na reprodukci (seed potatoes). V současné době celou záležitost v sektoru řídí 12 direktiv. Ty by měly být výhledově sjednoceny do jedné Regulace, Komise tím chce posílit snahu o lepší harmonizaci. Nyní je v Evropě celá škála standardů a klasifikací, které jsou málo přehledné a srozumitelné. V dokumentu, který připravila ESA (European Seed Association) se rozebírají v rámci uniformního klasifikačního schématu. Standardizace počtu generací v každé třídě. Na minulé schůzi v září 2010 nebyla u této otázky mezi členy jednota (maximum zde bylo 9 generací). Standardizace denominací tříd. Zde je následný návrh: - každá další generace základní odrůdy bude označena číslem

3




- jméno třídy pro export si musí zachovat třídu E a A, jako v současné době. Standardizace tolerance na nemoci v každé třídě. Nyní existují velké rozdíly v toleranci mezi ČZ. Zde by měl být připraven nový standard (dost měkký), ostatní země mají mít možnost na národní úrovni požadovat přísnější pravidla. V dodatečných návrzích je: - neměla by být minimální velikost pro malé hlízy. - minimální velikost pro sázecí brambory by měla zůstat 25 x25 mm. Fytosanitární otázky. Pasquale Di Rubbo udělal přehled o CPHR – (režim zdraví rostlin). Podrobný popis byl udělán na schůzi Fyto. Je zde zopakuji hlavní body: 1. přizpůsobit rozsah CPHR i o invazní druhy 2. zavedení vnitro EU sledovatelnost 3. zavedení karantény po vstupu, nebo možnost zákazu dovozu 4. změnit systém pasu pro rostliny – harmonizace 5. rozšířit systém ochranných zón 6. zavedení finančních pobídek, dále možnosti jiného systému spolufinancování, včetně ztrát pro producenta. To vše je předmětem dopadové studie. Dále DG Envir spolu s DG Sanco připravuje návrh, jak čelit invazním druhům (Pasquale zde uvedl včerejší seminář o Tuta absoluta, která napadá nejvíce rajčata, ale jsou i některé případy výskyty u brambor). Lucia si vzala na starost revizi legislativy týkající se semen a to u 12 direktiv. Tato otázka byla řešena detailně v pracovní skupině semena, takže udělala krátký přehled 6 scénářů, které připravila Komise. Dva z nich byly okamžitě vyloučeny a tak zde zůstaly prakticky jen 4 opce. 1. statut quo – jen zlepšit formu a jasnost režimu (bez národků na rozpočet) 2. zlepšit obsah režimu, bez dalších nároků na zvýšení financování (high- risk obchod, povinné sledování prioritních škůdců, ...) 3. zlepšit režim a zvýšit EU zdroje (vyšší rozpočet) – spolufinancování povinné sledovatelnosti, kompenzace za ztráty. 4. další zlepšení včetně IAS rostliny + invazivní druhy. Arnaud udělal přehled (plánovaných) opatření na regulaci finančních trhů, tak jak je představil minulý týden Komisař Barnier, přehled je v pozičním dokumentu C/C který byl projednán na POCC/CCC a obou presidiích. O této regulaci se jednalo i na G20 v Paříži, takže máte z těchto zdrojů rozsáhlý přehled co se připravuje, nebudu zde opakovat. Jako poslední bod, předseda řekl, že o produkci se budeme bavit až na podzim, byla analýza produkčních nákladů, kterou provedla skupinaNEPG a zde ji předložil Phil Bradshaw a Victor Phaff. Srovnání se týká nákladů na vždy 4 farmách ve 4 zemích (40 ha), v období 2006-08. Sledované farmy v Holandsku, Francii, Belgii a UK v další sérii (09-10) je přidáno Německo a Polsko. Variabilní náklady: - dopad na umělá hnojiva – v UK méně než na kontinentě - měnový vliv – libra devalvovala o 21% 2006-09 - užití přírodního hnoje, plus zelené hnojivo - užití Nematicide – největší variace

4




Výnosy a COP (cost of production) NL FR Národní(€) 145 137 Nákl. vč. půdy 44

28

Ostat. Nákl. 101 Výnosy t/ha 55

109 47

B 110

UK 139

20

17

90 47

122 45

Holandsko má nejdražší půdu, ale nejvyšší výnosy. Fixní náklady na rozlohu (mezi 40 – 50 ha). Práce: rodiny, příjem vlastníka. Stroje: opravy, nákupy. Energie: velké výkyvy v UK, řada producentů nezahrnuje skladování. Renta: proporce vlastní/pronajaté. Hodnota práce: nejvyšší v NL, nejnižší ve Fr. Hodnoty/nájem v € za 2008. NL FR B UK Cena ha nejvyšší 65 000 15000 40 000 20000 Nejnižší 55 000 10000 30 000 17000 Roční nájem Dlouhodobý

2000 1000

1250 250

1200 300

950 222

Závěr: Malé propojení na snížení cen, nejsou alternativy, fixace rodiny na tento typ produkce, obchodní životnost je jen jedním z faktorů a ne rozhodující. Očekává se, že bude pokračovat koncentrace stále rychleji. Informace jsou na Agriinfo v sekci Brambory (PDT).

Životní prostředí – environment 23. 6. Agenda této pracovní skupiny byla velmi rozsáhlá, po schválení programu a zápisu nechal předseda Noerring udělat výhled práce na příští 2 roky, francouzskou zástupkyni FNSEA. Ta řekl, že je třeba na každé schůzi mít přehled aktualit. Od doby poslední schůze byl v řadě pracovních skupin vývoj, který ovlivňuje práci této skupiny, dopracovat pro potřeby C/C otázku zeleného růstu (ne „zelenání“ CAP), požadovat lepší provázanost spolupráce DG Envir a DG Sanco, sledovat vývoj u otázek klimatu. Všechny tyto otázky budou aktuální i po další dva roky, k nim se přidají kriteria produkce a spotřeby, řízení odpadů. Po tomto úvodu se zmínil předseda krátce o FAS (poradní systém na farmách), který funguje v rámci RV. Upozornil jsem, že Komise dala Agrárním komorám ke zpracování projekt, který se týká rozvojem FAS a také inovací pro celé zemědělství ve všech ČZ. Polskému zástupci se nelíbilo, že je to dáno komorám. Trvalé pastviny. Tato otázka zabrala asi hodinu připomínek a diskuse. Názory šly, že se má zařadit jako public goods (veřejné služby), platby buď z 1. pilíře nebo v rámci RV. Britové jako obyčejně kritizovali pojem permanentní pastviny. Podle nich má být limit 5 let a dále, že udržet pastviny bez zemědělské produkce nemá smysl. Francouzi měli připomínky, že to trvale souvisí s intenzifikací, je zde tlak na nižší produkci, to není zemědělské řešení.

5




Němci se zmínili, že Komise zatím nedokončila definici trvalých pastvin ani celková kriteria a organizace mají také rozdílný přístup a pohled na tuto otázku. Zelenání CAP – zelený růst. To je stanovisko C/C, která „zelenání“ odmítá, dost bylo podobných podmínek v rámci crosscompliance. Zelenání probíhá již od reforem z 90. let: - bezpečnost potravy - požadavky evironment - ochrana zvířat - zelený růst je lepší využití zdrojů. Pro C/C to představuje Evropské standardy produkce – netřeba dále rozvíjet. Inovace: Reakce C/C na komunikaci Komise – Evropa 2020 – inovace Unie. Tania zde uvedla nový dokument, který je zatím v tisku, o reakci na strategii Komise do roku 2020, kde jsou inovace jedním ze hlavních bodů. Stručný přehled hlavních bodů tohoto dokumentu je nyní na Agrinfo pod ref. RES(11)3854. Hlavními body jsou zde: - důležitost inovací pro evropské zemědělství. - faktory pro úspěšný přístup k inovacím - kapitola týkající se Evropského partnerství inovací – Produktivita a udržitelnost v zemědělství. Připomínky zde měl jen německý zástupce, který podobném smyslu mluvil o jejich Strategii bio-ekonomického rozvoje. Inovace jsou u nich financovány v rámci programů RV. Výzkum – výkonnost. Otázka se týká především efektivního využívání zdrojů, Tania k tomu řekla, že zde měla komise připravit určitou cestovní mapu (jinak je zahrnuto do 7. rámcového programu výzkumu, ale v původním návrhu nebylo příliš dáno prostoru pro zemědělský výzkum a inovace). Výzkum je zde soustředěn na lepší využití krmiv, vody a snížení ztrát produkce. Biodiversita. Také tato otázka úzce souvisí se Strategii EU pro 2020. C/C v rámci své reakce odeslala dopis všem stálým zastoupením EU, ministerstvům ČZ a environmnetálním NGO. Podobný požadavek předala polské delegaci (dříve pro nastávající polské předsednictvo). Invazivní druhy. Informace o trvalém nárůstu nových škůdců a nemocí, které se dostávají do Evropy. Ale jak se ukazuje i zde je velmi rozdělená úloha mezi DG Sanco, DG Envir, a DG Agri, která má v této kapitole jen velmi malou roli a chybí dostatečná spolupráce mezi třemi ředitelstvími Komise a rozdělení odpovědnosti. V celé řadě věcí si vše bere na starost Envir. To ohrožuje historicky úlohu farmářů, protože vše má souviset s produkcí a zde se vše staví úplně na jiném základě. Navíc nejsou řešeny přímo dopady nových škůdců a celá řada organizací ani neví, že existují, až do okamžiku, kdy dojde ke katastrofě. Tuta Absoluta z počátku týdne, kterou jsem zde uvedl jako příklad, nikdo o ní (kromě Španělů – tam má evropský původ) nevěděl. Požádal jsem sekretariát, aby z období mezi schůzemi udělal přehled novinek, reference dal do pošty pro všechny, aby si na Agriinfo mohli přečíst věci, které se v tom období staly a které mají dopad na produkci či prostředí. Zelená infrastruktura. Tato francouzská iniciativa (rozpracovalo FNSEA) je příspěvkem na propojení různých opatření v rámci Strategie 2020, z programů, které zatím fungovaly odděleně. Francouzi poprvé zde mají zkušenosti s propojením investic veřejných a soukromých (řešení doplňující

6




prostor okolo infrastruktury – silnice, dráhy, pole). Otázkou je, zda zde bude vypracována evropská direktiva a bude určitá harmonizace – zatím vše na úrovni ČZ. Na Komisi připraveny další otázky: - zemědělská půda je uprostřed (integrace) - jak se to řeší v rámci Natura 2000

Pracovní skupina Sušená krmiva 24. 6. Pracovní skupina, která je stále menší, na této schůzi vyjádřili všichni obavy, že po roce 2012 zmizí většina zpracovatelů, pokud nebudou dostávat nějakou formu podpor. Na severu Evropy to ukázal jak švédský, tak dánský zástupce, ten je aktuální předseda skupiny a řekl, že v takovém případě bude muset skupina hledat jiného nástupce. Mimo jiné řekl, že pro tyto případy by bylo vhodné, aby skupina měla vice-presidenta, což doposud v případě potřeby udělal ad hoc někdo z vedení CIDE. Zatím se na místo nikdo nepřihlásil, ale požadavek zůstává. CAP a CIDE Evropská asociace zpracovatelů suchého krmiva, která se schází častěji než pracovní skupina C/C připravila společně s producenty poziční dokument, který zde byl po většinu schůze diskutován. Jak jsem řekl v úvodu, připomínek moc nebylo, jen snaha najít nějakou společnou cestu jako zachovat podpory i po ukončení současného režimu, popřípadě je nahradit jinou formou, podobnou článku 68. Olejniny představují v EU 16,5 m t pelet, které jdou ze zpracování na biodiesel. To je jeden z hlavních zdrojů krmiv dnes. Suchá krmiva, která měla produkci okolo 6 mt v letech 1997/98 a opět v 2004/05, klesla významným způsobem na dnešních zhruba 3,5 mt, hlavně jako důsledek snížení propojené (coupled) podpory, rozhodnuté v rámci Health check CAP 2003. Tato redukce nebyla kompenzována tržními cenami. Rada EU v té době rozhodla, že v roce 2012 skončí podpora a sektor bude integrován do Jednotných plateb. V přechodném období pak může mít podporu podle čl. 68, což některé státy hodlají učinit. Přechodné období pro sušená krmiva na zpracování od 2012 do zavedení CAP v 2014 představuje hlavní problém. C/C zde požaduje, aby byla podpora prodloužena až do konce 2014. Ale zatím Komise na tento požadavek nijak nereagovala. V rámci komunikace Komise CAP do 2020 je reakce C/C následující a zkoumá celou řadu podpůrných opatření, které by mohly pomoci zpracování sušených krmiv. 1. propojená podpora: převést částku, která je nyní vyčleněna pro sušená krmiva do obálky pro čl. 68, ale ČZ musí rozhodnout kdo dostane takto propojenou platbu, farmáři či zpracovatelé. 2. II. Pilíř – připravit agri-environmentální platbu v rámci čl. 39 Regulace 1698/2005 Toto opatření by zavazovalo farmáře na 5 let, které souvisí s víceročním pěstováním vojtěšky. 3. Nová opatření – v rámci „zeleného“ komponentu PP, s ročním uplatněním, bylo by dobrovolné pro farmáře, bez kontraktů, s rotací kultur pro plochy, kde se pěstuje vojtěška, jetel, tráva a další zelená krmiva, a udržet pastviny pro dobytek. C/C by rovněž chtěla, aby měl sektor možnost volby pro privátní skladování. A to jako mimořádné opatření v případě komplikací na trhu. Další argumenty se týkaly ochrany zvířat, lepšímu přístupu k prostředí, lepší dodávky z místních zdrojů (omezit dovozy) a v neposlední řadě také zaměstnanost na venkově.

7




C/C adresovala dopis Komisaři Ciolos s požadavkem revize doložky o ukončení podpor v roce 2012 a jeho prodloužení do 2015. Nejedná se jen o sušená krmiva, ale také o škrob, len a konopí. V pokračující diskusi se uvažovalo rovněž o využití čl. 191, který je možné uplatnit pro více intervencí. Byl využit v posledním znečištění dioxiny. Podle Arnaud, který zde za C/C vedl sekretariát (Dominique byla se skupinou O+Z na Komisi), je tento systém ale dost komplikovaný. Jinak by se mohl též využít systém podobný podporám pro olivový olej. K článku 68 se dělalo také řada připomínek. Aby lépe sloužil, měla by být pružnější a intervence v jeho rámci by měla být rychlejší. I sušená krmiva představují veřejné statky (public goods) a jejich přínos pro prostředí, biodiversitu či redukci CO2 je víc než jasný.

CAP – únik informací V dokumentu, který má k dispozici Agra Europe se ukazuje, že národní obálky do výše 80% EU průměru, by pomohlo jen 6 zemím. To je jeden z návrhů, který zkoumá tým Komisaře Ciolos. V dokumentu se říká, že uvažovaný model by měl jen velmi malý redistribuční dopad, 80% pro I. Pilíř spolu se „zelenáním“ by mohlo být přijatelné pro všechny. Toto „přizpůsobování“, kde se přihlíží na kupní sílu a environmentální potřeby, jako dominantní kriteria pro redistribuci plateb. Pobaltské státy, Portugalsko, Rumunsko a Slovensko by získaly z tohoto rozdělení, což by podle odhadů dalo platby v I. Pilíři na 220€/ha. Tak by platby pro EU12 byly jen o něco málo vyšší a EU15 o něco nižší. Platby farmářům, kde jsou dnes nejvyšší, bude trend klesající. Zdůvodnění zde je takové, že jen několik zemí získá více, Ty, které měly doposud velmi nízké platby, určité ztráty postihnou většinu zemí, ale budou přijatelné. Redistribuce peněz z RV založených na formuli zahrnující konkurenceschopnost, klimatické změny a indikátory prostředí spolu s teritoriální kohezním faktorem, bude znamenat, že zde dojde k většímu nedistribučnímu dopadu. V dokumentu se říká, že v rámci RV získá Rumunsko, Kypr, Bulharsko, Švédsko, Francie a UK v porovnání k dnešním platbám na hektar, Rakousko ČR, Řecko, Irsko a Lucemburk, ztratí.

EFSA – voda a E-coli Agentura říká, že užití vody a její kvalita je jedním z hlavních faktorů možnosti nákazy a jejího šíření. Voda užívaná pro zavlažování či zpracování potravy, musí mít odpovídající kvalitu. Voda samozřejmě nepředstavuje jedinou cestu šíření. 15 různých „cest“ možnosti kontaminace v celém potravinovém řetězci zahrnuje potraviny, jejich možné kontakty s vodou, hnojivy, zvířaty či lidmi a vodou. Agentura dále říká, že ke konečnému verdiktu u možnosti nákazy chybí dostatečné množství informací z možných zdrojů. I bez těchto závěrů dává EFSA řadu instrukcí, jak se vyhnout možné nákaze. Před sklizní by měla být zvířata držena mimo možnosti kontaktu s produkty, dobytek zvláště je jedním z hlavních možností „zásobníků“ nemocí. Také původ potravin a její sledovatelnost se musí zjednodušit, aby se dal rychle zjistit původ. Všichni, kdo přicházejí do styky s potravinami by měli projít důkladným školením o hygieně, budovy by měly být zahrnuty do plánu řízení boje proti škůdcům a celý potravinový řetězec by měl být řízen podle mezinárodních standardů.

8




Potravinová pomoc Komise minulý týden upravila program Potrava pro potřebné, tak aby byl v souladu s Evropskými zákony, ale zároveň snížila rozpočet téměř o 75%. Evropský soud v dubnu řekl, že současný program neodpovídal zákonům, dodávky přicházely ze zdrojů, které přesahovaly povolení podle EU zákona. Většina potravy šla z veřejných zásob, ale určité množství bylo koupeno na trhu, podle dlouhodobých odhadů vývoje produkce, ne podle každoroční situace. Rozpočet pro příští rok tak bude jen 113m€ namísto původních 500m€.

Obilí Kanada – od druhé světové války měl sektor obilí monopol na řízení produkce a ten rovněž určoval prodej v rámci exportu. Farmáři byli dlouho v opozici k CWB (kanadský výbor pšenice) a žádali vládu, aby si mohli najít pro ně výhodnější zařazení a pozice. Druhá část farmářů podporuje existenci výboru a žádá, aby měl i nadále monopol při prodeji mimo zemi. Ministr zemědělství Kanady, Gerry Ritz, kritizoval postup vlády Manitoby, kde má výbor sídlo a jeho požadavky místní vláda chrání. Řekl, že se Kanada musí zařadit mezi země, které mají stejná pravidla pro export jako EU a USA. Export Rusko a Ukrajina I po zrušení embarga na export, je celá řada podniků jen málo ochotná nabídnout letošní úrodu na trhu. Na termínové trhy po letošním srpnu zde není vidět téměř žádný pohyb. Rusové stále diskutují o exportních daních a tak se ani neví podle jakých pravidel bud další obchod fungovat. Kukuřice. Futures v Chicagu se dostaly na nové vrcholy, ale obavy rostou, když odhady letošních zásob jsou trvale velmi nízké. Odhady zatím neříkají, kolik oseli farmáři na poslední chvíli, variace zde jdou od velmi optimistických po ty, kteří mají obavy z dalšího snížení. Obavy z pozdního osevu, který je běžný prakticky na celém území USA, vše záleží na počasí. Ale sektory jako drůbež či vepřové se snaží hledat levnější zdroje krmiv, protože jejich ziskovost je na nule, takže se ani neví, zda budou nakupovat kukuřice ve stejném množství jako dříve.

FEFAC - krmiva Největší nárůst pro krmiva v EU představuje sektor drůbeže. Z celkové produkce krmiv EU v 2010 okolo 150m tun, navýšení bylo jen u krmiv pro drůbež (o víc než 3%), což nyní představuje třetinu celého trhu krmivy. A je to poprvé, co drůbež předběhla sektor vepřového, který doposud vedl. Největší producenti jako Itálie vyrobila o 6,4% více, Polsko o 6,1% víc a UK o 5,8%. Největším producentem 2010 byla Francie s 8,63 mt ale zaznamenala nárůst jen 1,8%.

Zabírání půdy Nové protesty v Ženevě, kde se konala konference investorů v zemědělství, byla zaměřena proti investicím do půdy ve většině rozvojových zemí. Celá řada zemí z Blízkého východu, Čína, Indie, Korea, investují již řadu let do půdy především v Africe, ale celá řada investorů kupuje půdu, jako alternativu k jiným investicím a dopadu finanční krize. Nákupy či pronájem 9




jsou udělány za podmínek, které jsou velmi mlhavé a prakticky nelze najít, kdo je za nimi skryt. Přes 45m ha bylo pronajato mezi 2007-09, dřívější průměr byl jen 4 m ha ročně udává Světová banka. Nekupují jen země, které chtějí pojistit svoji potravinovou nezávislost. Ve stejné zprávě se říká, že investoři z Evropy či USA se nyní účastní celého procesu, ale ani zde není průhlednost podmínek nijak vyšší. Mezi investory jsou Hedge fondy, spekulanti a dokonce university a penzijní fondy, které hledají co nejrychlejší návratnost.

Produktivita Michel Petit podobně jako na konferenci G20 i při svém příspěvku v rámci AgroParisTech, pořádané francouzským MZe spolu s americkým velvyslanectvím rozebíral úroveň zemědělských investic s výhledem na potřeby dnešní a do roku 2050. Upozornil na americký program „nakrmit budoucnost“, který s 3,5 mld dolarů v rámci Nifa. Tento program je určen pro země, které dávají 5 – 10% z jejich PIB na zemědělství a který dává určitou podporu národním programům těchto zemí především v agronomii, využití vodních zdrojů a zvyšování produkce potravin. Příkladem je zde Keňa, ale tam jsou největšími investory Čína a Indie, říká americký ekonom Roger Beachy. Pro Afriku, kde přichází na trh stále více mladých a je nutné využít všech zdrojů, nevidí Petit jinou cestu, než využití nové technologie včetně GMO a lepších PPP.

Rozšíření EU Chorvatsko – se má stát dalším členem EU od 1. července 2013. Oznámení předsedy Komise Barroso v průběhu tohoto měsíce ale neuvádí, že toto rozšíření bude mít za následek další (i když malé) přerozdělení rozpočtu. Protože, podobně jako při posledním rozšiřování, se nezvýšil nijak podstatně podíl rozpočtu pro CAP.

10


Obsah: COPA, COGECA. Pracovní seminář PPP Tuta absoluta

Recommend Documents