Moţnosti uplatnění nevidomých a neslyšících v cestovním ruchu a v gastronomii

Vysoká škola polytechnická Jihlava Katedra cestovního ruchu

Moţnosti uplatnění nevidomých a neslyšících v cestovním ruchu a v gastronomii Bakalářská práce

Autor: Michaela Martínková Vedoucí práce: JUDr. Alena Prchalová, Ph. D. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Michaela Martínková

Anotace Martínková, Michaela: Moţnosti uplatnění nevidomých a neslyšících na trhu práce, konkrétně v gastronomii a cestovním ruchu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce JUDr. Alena Prchalová, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2011. Cílem bakalářské práce je zmapovat situaci na trhu práce v České republice. Zhodnotit moţnosti pracovního uplatnění nevidomých a neslyšících osob v gastronomii a v cestovním ruchu. Navrhnout lepší legislativní podmínky pro podnikatele podporující zaměstnávání nevidomých a neslyšících. Zamyslet se nad lepšími pracovními podmínkami a novými pracovními příleţitostmi pro osoby se zdravotním postiţením.

Klíčová slova Cestovní ruch, gastronomie, osoba zdravotně postiţená (OZP), osoba s vadou zraku, osoba s vadou sluchu, trh práce.

Annotation Martínková, Michaela: Possibilities of blind and deaf persons in the labor market in the field of gastronomy and tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor JUDr. Alena Prchalová, Ph. D. Specialist qualification: bachelor. Jihlava 2011. This bachelor thesis deals with job opportunities for blind and deaf persons specifically in the field of gastronomy and tourism. Objectiv of this thesis is an analysis of the situation in the labor market in Czech republic

Key words Tourism, gastronomy, disabled person, blind person, deaf person, labour market.

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat JUDr. Aleně Prchalové, Ph. D. za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky při zpracování závěrečné bakalářské práce. Mé díky patří i paní Martině Čáslavové, která vede Tyflocentrum v Kolíně.

Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „ AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 5. 2011

…..…………………………….. Podpis

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1 Vlastní problematika zaměstnávání nevidomých a neslyšících v cestovním ruchu a v gastronomii, vysvětlení pojmů ................................................................................... 9 1.1

Cestovní ruch a gastronomie ............................................................................ 11

2 Osoba se zdravotním postiţením (OZP) ..................................................................... 12 2.1 2.2

Osoby se zrakovým postiţením (ZP) ............................................................... 13 Osoby se sluchovým postiţením (SP) .............................................................. 15

3 Právní úprava .............................................................................................................. 16 3.1 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ........................................................... 16 3.1.1 Práva uchazečů o zaměstnání ................................................................... 16 3.1.2 Aktivní politika zaměstnanosti ................................................................. 16 3.1.3 Úřady práce ............................................................................................... 19 3.2 Zákoník práce ................................................................................................... 20 3.2.1 Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ......................................... 20 3.3 Strukturální fondy Evropské unie .................................................................... 22 4 Aktuální situace zaměstnávání OZP v České republice ............................................. 24 4.1 4.2 4.3

Projekty podporující integraci OZP ................................................................. 25 Porovnání situace v ČR se zahraničím ............................................................. 27 Navrhovaná opatření pro zaměstnávání OZP .................................................. 28

5 Výzkum ....................................................................................................................... 31 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5

Dotazování se na úřadech práce ....................................................................... 31 Dotazování se cílové skupiny nevidomých ...................................................... 32 Dotazování se cílové skupiny neslyšících ........................................................ 41 Organizace zaměstnávající převáţně osoby se zdravotním postiţením dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ................................................................ 50 Pracovní pozice v cestovním ruchu a v gastronomii ........................................ 52

6 Závěr ........................................................................................................................... 58 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 61 Seznam grafů a obrázků .................................................................................................. 64 Seznam příloh ................................................................................................................. 66

Úvod Zaměstnávání osob se zdravotním postiţením, je velice obsáhlé téma, které si zaslouţí pozornost. Vzhledem k doporučenému rozsahu bakalářské práce jsem se zaměřila pouze na skupinu lidí se zrakovým a sluchovým postiţením a jejich uplatnění na trhu práce v cestovním ruchu a v gastronomii. V teoretické části mé bakalářské práce se zabývám vysvětlením pojmů vztahujících se k mnou vybranému tématu. Přibliţuji legislativní opatření, která jsou spojena se zaměstnáváním lidí s handicapem. Přibliţuji problémy lidí se sluchovým a zrakovým postiţením a obecně platné zásady komunikace s těmito osobami, které je třeba dodrţovat, chceme-li předejít zbytečným rozpakům a nedorozuměním. Důleţitým nástrojem pro integraci osob se zdravotním postiţením jsou i finanční prostředky a informační podpora ze strukturálních fondů Evropské unie. V teoretické části práce podávám informace o fondech, které je moţno čerpat v souvislosti s uvedenou problematikou. V praktické části mé bakalářské práce podávám aktuální informace o situaci na trhu práce v České republice v souvislosti se zaměstnáváním OZP. Dále porovnávám situaci v tuzemsku se zahraničím a navrhuji nová opatření pro zvýšení zaměstnanosti zmiňovaného segmentu. Prováděla jsem výzkum dotazováním se na úřadech práce na jejich dosavadní zkušenosti se zaměstnáváním OZP. Pomocí online dotazníku a individuálního dotazování jsem zjišťovala ochotu osob se zrakovým a sluchovým postiţením pracovat v cestovním ruchu a jejich moţnosti uplatnění v cestovním ruchu a v gastronomii. V závěru své práce navrhuji nové pracovní pozice či stávající pozice upravuji tak, aby byly více atraktivní pro cílovou skupinu budoucích zaměstnanců.

8

Cílem mé práce je zhodnotit situaci na trhu práce v ČR. Zaměřuji se na moţnosti pracovního uplatnění nevidomých a neslyšících v cestovním ruchu a v gastronomii. Navrhuji legislativní podmínky pro podnikatele podporující zaměstnávání nevidomých a neslyšících. A zároveň lepší pracovní podmínky a nové pracovní příleţitosti pro osoby se zdravotním postiţením.

1 Vlastní

problematika

zaměstnávání

nevidomých

a

neslyšících v cestovním ruchu a v gastronomii, vysvětlení pojmů Je třeba si uvědomit, ţe cestovní ruch je významnou součástí národního hospodářství. Po mírné stagnaci tohoto odvětví se návštěvnost České republiky opět zvyšuje. Nabídky práce v cestovním ruchu a v gastronomii jsou jedny z nejpočetnějších a to hlavně v období letní turistické sezóny. Zaměstnávání lidí se zdravotním handicapem je nepříliš diskutované téma, které si ale pozornost jistě zaslouţí. Rozhodla jsem se proto propojit toho expandující odvětví s poněkud stagnující situací spojenou se zaměstnáváním osob se zdravotním postiţením. Zkratky použité v textu: OZP- Osoba se zdravotním postiţením ZoZ- Zákon o zaměstanosti ESF- Evropský sociální fond EU- Evropská unie OP LZZ- Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost OP VK- Operační program Vzdělání a konkurenceschopnost 9

OPPA- Operační program Praha- Adaptabilita SP- Sluchově postiţený ZP- Zrakově postiţený CR- Cestovní ruch SONS- Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých Mimořádné výhody I. stupně jsou uplatňovány drţiteli průkazu TP. Drţitelé tohoto průkazu mají nárok na vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích a nárok na přednost při osobním projednávání jejich záleţitostí na úřadech. K mimořádným výhodám II. stupně jsou oprávněni drţitelé průkazu ZTP, kteří mají stejné výhody jako drţitelé průkazu TP a navíc mají nárok bezplatně uţívat městskou hromadnou dopravu a slevu 75 % z jízdného ve vlakové i autobusové dopravě. Drţitelům průkazu ZTP/P jsou uznány výhody III. stupně, které mimo výše uvedené a shodující se, zahrnují ještě nárok na bezplatnou dopravu i pro jejich průvodce a nevidomí mohou přepravovat zdarma i svého vodícího psa, pokud jej neprovází průvodce.

10

1.1 Cestovní ruch a gastronomie Podíl cestovního ruchu na HDP ve světě se pohybuje na úrovni 11 %, v České republice jsou to necelá 3 %. Sluţby cestovního ruchu ovlivňují ekonomickou situaci daného státu. Na trhu cestovního ruchu se střetává nabídka, která je tvořena poskytovateli sluţeb a místními atraktivitami, s poptávkou, kterou tvoří zahraniční i tuzemští turisté. Ti očekávají vysokou kvalitu poskytovaných sluţeb a jsou ochotni utratit více peněz neţ v průběhu běţného pracovního dne. Je velice důleţité zkvalitňovat poskytované sluţby, uvádět transparentní ceny a investovat do zkvalitňování infrastruktury i restauračních a hotelových sluţeb. Ze statistických údajů Českého statistického úřadu z roku 2010 vyplývá, ţe Českou republiku navštívilo více neţ sedm milionů turistů, kteří zde strávili v průměru čtyři noci. Nejvíce hostů přijelo do hlavního města Prahy, do jiţních Čech a na jiţní Moravu. Nejpočetněji zastoupeni jsou turisté z Německa, Ruska, Spojených států amerických, Slovenska a Francie.1 Nelze přesně vyčíslit počet zaměstnanců v zařízeních cestovního ruchu, ale jejich počet se pohybuje okolo 500 tisíc.2 „Cestovní ruch je komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejnoprávních aktivit a reakce místních komunit na uvedené aktivity.“3 Gastronomie je vyšší kulinářské umění, jehoţ cílem je udělat z návštěvy restaurace či z domácího stolování slavnostní událost.

1

Údaje získané z Českého statistického úřadu, dne 07. 05. 2011. Údaje získané z www.mvmr.cz, dne 20.04.2011 3 PÁSKOVÁ, ZELENKA.: Cestovní ruch- Výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 2

11

Pro příjemný kulinářský záţitek je třeba servírovat pokrm připravený z kvalitních a čerstvých potravin. Nezastupitelnou roli má i kultivovanost stolování, prostředí a vhodné chování u stolu. Pro podpoření vyváţené chuti pokrmů je důleţité servírovat i vhodné nápoje, které by měl vyškolený personál umět dobře prezentovat a vysvětlit všechny podrobnosti týkající se snoubení pokrmu a nápoje. „Gastronomie je věda a umění zabývající se jídlem a nápoji, jejich přípravou, stolováním, úpravou pokrmů a jejich podáváním, stravovacími zvyklostmi a způsobem konzumace pokrmů a nápojů.“ 4

2 Osoba se zdravotním postiţením (OZP) „Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové či duševní schopnosti a zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby“.5 Osobami se zdravotním postiţením rozumíme fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidní v 1., 2. či 3. stupni nebo osoby, které byly rozhodnutím úřadu práce uznány jako osoby zdravotně znevýhodněné. Fyzická osoba, která má funkční poruchu zdravotního stavu a nemůţe vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, je označována jako zdravotně znevýhodněná. Skutečnost, ţe je osoba plně (3. stupeň invalidity) nebo částečně (1. a 2. stupeň) invalidní, dokládá rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav trvá déle neţ 1 rok a sniţuje moţnosti pracovního uplatnění tím, ţe omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti. Skutečnost, ţe je osoba zdravotně znevýhodněnou, dokládá rozhodnutím úřadu práce.

4 5

PÁSKOVÁ, ZELENKA.: Cestovní ruch- Výkladový slovník. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP. Projekt „ Diverzita pro OZP“, OP LZZ, září 2009.

12

Druhy zdravotního postiţení: -

Mentální postiţení

-

Duševní postiţení

-

Zrakové postiţení

-

Sluchové postiţení

-

Tělesné postiţení

-

Vnitřní postiţení

2.1 Osoby se zrakovým postiţením (ZP) „Nemyslete si, že každý, kdo do vás někde na ulici v davu vrazí, musí být nutně opilý. Nemyslete si, že když převedete slepce přes ulici, přijdete do nebe. Je to jen projev základní lidské slušnosti, na kterou můžete být hrdi jen proto, že jste dobře vychovaný. A děkuji za každý vstřícný a upřímný úsměv, který jsem schopna rozpoznat.“6 Osoba zrakově postiţená má výrazně sníţené zrakové moţnosti, to vede ke komplikacím v orientaci, ke sníţené intelektuální i fyzické kondice. Zrakový orgán je sloţen ze tří částí - receptor, oční nerv a zrakové centrum v mozku. V kaţdé z těchto částí můţe dojít k poškození a zhoršenému vidění. Rozlišujeme vidění centrální a periferní. Zrakově postiţení jsou lidé s různými druhy a stupni sníţených zrakových schopností. Skupinu těţce zrakově postiţených můţeme dělit na nevidomé a slabozraké. Zrakové postiţení lze dělit do pěti kategorií dle ostrosti vidění a rozsahu zorného pole střední slabozrakost, silná slabozrakost, těţce slabý zrak, praktická nevidomost, úplná nevidomost. Dále je třeba zkoumat i ostatní zrakové funkce jako kontrastní citlivost, schopnost rozlišovat barvy, schopnost lokalizovat a sledovat věci v pohybu. 6

NERKOVÁ, DELICIE.: Co vlastně ti nevidomí dělají? Praha, 2003.

13

„Dle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě 45 miliónů nevidomých a toto číslo se může v následujících 20 letech až zdvojnásobit. Jiné zdroje uvádí, že lidé se zrakovým postižením tvoří přibližně 1- 1,5 % z populace. Odborníci odhadují, že 80 % slepoty může být léčeno nebo jí šlo předejít.“7 Z hlediska zaměstnávání je moţno rozlišovat osoby lehce slabozraké s vadami binokulárního vidění; středně a těţce slabozraké a prakticky nevidomé a nevidomé. V České republice se odhaduje míra nezaměstnanosti u zrakově postiţených lidí asi na 70- 80%. Dle výzkumu Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) je v České republice zaměstnáno pouze 20- 30 % zrakově postiţených lidí v produktivním věku. Příčiny takto vysoké nezaměstnanosti jsou jak na straně zaměstnavatelů, kteří se obávají malé výkonnosti takto zdravotně znevýhodněných osob, vyšších nároků na bezpečnost práce a vysokých nákladů na vytváření pracovního místa - úprava interiérů, nová výpočetní technika, tak na straně samotných nevidomých a slabozrakých, kteří mají většinou nízkou kvalifikovanost, nejsou informovaní o trţním prostředí, často nemají dostatečně rozvinuté sociální a komunikační dovednosti, mohou být velice pasivní a ne příliš motivovaní. Nevidomí mají často i pohybové stereotypy, jako kývání a pohupování, coţ můţe z počátku působit rozpaky ostatním zaměstnancům i zaměstnavateli. Základní pravidla komunikace se zrakově postiţeným Před kaţdým kontaktem je důleţité zrakově postiţeného oslovit, aby věděl, ţe mluvíme k němu. Vţdy je třeba představit se jménem. Není nutné obávat se uţívat slova jako „koukej, podívej se, představ si“, zbytečné ohledy nejsou ţádoucí. Při popisu je nutné uţívat konkrétní pojmy jako vpravo, vlevo, nahoře, dole, nikoli běţné „tady, támhle“.

7

www.Portal.mpsv.cz, 06.04.2011.

14

Je třeba poskytnout dostatek času a nestresovat člověka, kterému hmatové rozpoznávání trvá déle, neţ člověku se zdravým zrakem. Není dobré přemisťovat často předměty z místa na místo a uţ vůbec nemanipulovat s člověkem bez výslovného upozornění. Při odchodu během konverzace se sluší upozornit, ţe odcházíme. Obecně platnou zásadou je aktivní spolupráce. „Co musí nevidomý udělat, aby byl vzat na vědomí jako rovnoprávný člověk? Z doby všeobecné komunistické slepoty jsme uvykli pohlížet na vozíčkáře, neslyšící, nevidící apod. jako na zvláštní „živočišný druh“. Raději se vyhnout. Ale ne, nejsme všichni takoví a situace se v posledních letech dost zlepšila.“8

2.2 Osoby se sluchovým postiţením (SP) V České republice je asi půl milionů sluchově postiţených osob, z toho zhruba 15 tisíc trpí vadou sluchu od narození nebo jejich vada vznikla v dětství. Z celkového počtu deseti milionů Čechů, pouze asi 7 300 uţivatelů znakové řeči.9 Osoby se sluchovým postiţením lze dělit z hlediska zaměstnání na neslyšící; středně těţce sluchové postiţení a lehké sluchové postiţení a lidé ohluchlí. Neslyšící osoba se s těţkou vadou sluchu narodila nebo ohluchla před osvojením si mluvené řeči. Nedoslýchavý člověk obvykle vnímá a částečně rozpoznává zvuky za pomoci sluchadla. Nedoslýchaví komunikují obvykle mluveným jazykem za pomoci odezírání nebo stejně jako neslyšící znakovým jazykem. Ohluchlý ztratil sluch aţ po vyvinutí řeči nebo v pozdějším věku. Ohluchlí komunikují odezíráním ze rtů nebo znakovým jazykem. Znakový jazyk splňuje charakter přirozeného jazyka. Má gramatická pravidla. Nevychází ale z mluveného jazyka. Je hlavním komunikačním prostředkem českých neslyšících.

8 9

FUNK, KAREL., Co vlastně ti nevidomí dělají? Praha, 2003. dle údajů www.SONS.cz, 20.04.2011

15

Neslyšící mají státem uzákoněný nárok na tlumočnické sluţby. S pouţitím nových technologií vznikají větší moţnosti pracovního uplatnění pro osoby se sluchovým postiţením. S pomocí kompenzačních pomůcek, s vhodným přizpůsobením pracovního prostoru a pracovních podmínek se neslyšící má moţnost aktivně zapojit do pracovního procesu.

3 Právní úprava 3.1 Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. „Tento zákon v souladu s právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti.“10 Zákon o zaměstnanosti mimo jiné definuje osoby se zdravotním postiţením, kterým je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce.

3.1.1 Práva uchazečů o zaměstnání Dle § 2 ZoZ má právo na zaměstnání kaţdý člověk bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, náboţenství či zdravotní stav. Při uplatňování práva na zaměstnání osobou se zdravotním postiţením je zakázána jakákoli forma přímé i nepřímé diskriminace. Za diskriminaci však není povaţován stav, kdy povaha zaměstnání, například druh práce, neumoţňuje této osobě vykonávat pracovní činnost.

3.1.2 Aktivní politika zaměstnanosti Dle § 78 mají zaměstnavatelé zaměstnávající více neţ 50% osob se zdravotním postiţením nárok na příspěvek pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením.

10

ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI č. 435/2004, ZÁKONY III/ 2009. Těšínská tiskárna a.s., Český Těšín, 2009, ISSN 1802-8284.

16

Tento příspěvek je poskytován ve výši skutečných mzdových nákladů na zaměstnance. Součástí tohoto příspěvku je i úhrada zdravotního pojištění, pojistného sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nejvýše však 8 000 Kč za kaţdou zaměstnanou osobu se zdravotním postiţením. Zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci v pracovním poměru je povinen dle § 81 ZoZ zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením v poměru alespoň 4%. Pokud zaměstnavatel nesplní tuto podmínku, můţe vyuţít moţnosti odběru výrobků nebo sluţeb od zaměstnavatelů převáţně zaměstnávajících osoby se zdravotním postiţením. „Výše odvodu do státního rozpočtu činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Odvod do státního rozpočtu poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím úřadu práce, v jehož územním obvodu je sídlo zaměstnavatele. Nesplní-li zaměstnavatel tuto povinnost, stanoví mu úřad práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu rozhodnutím v souladu s Daňovým řádem. Zaměstnavatele, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu.“11 1) Pracovní rehabilitace Pracovní rehabilitace je upravena v § 69- 74 ZoZ. Jedná se o souvislou činnost zaměřenou na získání a udrţení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postiţením, kterou na základě její ţádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Úřad práce po poradě s osobou se zdravotním postiţením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní stav a schopnost soustavně vykonávat zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu 11

ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI č. 435/2004, ZÁKONY III/ 2009. Těšínská tiskárna a.s., Český Těšín, 2009, ISSN 1802-8284.

17

práce. Úřad práce zařazení fyzické osoby na pracovní rehabilitaci písemně oznámí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. 2) Chráněná dílna a Chráněné pracovní místo Zaměstnavatel můţe od úřadu práce získat finanční příspěvek na vytvoření a úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa nebo chráněné dílny, kde musí zaměstnávat více neţ 60% osob se zdravotním postiţením. Maximální výše příspěvku je stanovena zákonem o zaměstnanosti a její konkrétní výše závisí na situaci na trhu práce v dané oblasti. Příspěvek muţe být udělen do výše maximálně osmi tisíc. Zaměstnavatel vytvoří pracovní místo pro OZP na základě smlouvy s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno nejméně po dobu 2 let. V chráněné pracovní dílně musí zaměstnavatel zaměstnávat více neţ 60 % OZP. Společensky účelná pracovní místa zřizuje zaměstnavatel nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Úřad práce můţe zaměstnavateli hradit náklady spojené s přípravou k práci OZP. Pokud zaměstnavatel zaměstnává více jak 50 % OZP z celkového počtu svých zaměstnanců, náleţí mu příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. 3) Rekvalifikace Státní politika zaměstnanosti v České republice mimo jiné zajišťuje právo na zaměstnání a rekvalifikaci pro osoby se zdravotním postiţením. Kaţdá fyzická osoba má právo zúčastnit se rekvalifikačního kurzu, pro rozšíření své specializace. Podmínky pro OZP jsou stejné jako pro ostatní fyzické osoby. Pokud je OZP evidována na úřadu práce jako uchazeč o práci, hradí náklady s rekvalifikačním kurzem úřad práce. Rekvalifikačního kurzu se můţe zúčastnit i osoba zaměstnaná, ale náklady spojené s kurzem si hradí sama.

18

3.1.3 Úřady práce Hlavní činností úřadů práce je poskytování informací o trhu práce v České republice a v zemích Evropské unie. Na úřadech práce jsou evidováni uchazeči o práci a volná pracovní místa. Uchazečem o zaměstnání na úřadu práce je fyzická osoba, která osobně zaţádá o zprostředkování práce na úřadu práce, pod jehoţ správní obvod ţadatel patří, a splňuje zákonem stanovené podmínky. Úřad práce České republiky je od 1. 4. 2011 správním úřadem s celostátní působností. Úřad práce České republiky je členěn na generální ředitelství a na krajské organizační pobočky. Ty jsou dále členěny na kontaktní pracoviště.12 Příslušný referent zaloţí s uchazečem o zaměstnání jeho kariérní profil. Ţadatel o práci zde můţe zaţádat o rekvalifikační kurzy a školení. Úřady práce se snaţí začlenit osoby se zdravotním postiţením do pracovního procesu pomocí např. poradenských činností či pracovní rehabilitace. Zaměstnavateli zaměstnávajícímu osoby se zdravotním postiţením můţe, za určitých podmínek, náleţet příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. Pracovní rehabilitace pomáhá získat a udrţet si vhodné pracovní místo osobám se zdravotním postiţením. Úřad práce hradí náklady spojené s pracovní rehabilitací. Pracovním úřadu práce sestaví s OZP individuální plán pracovní rehabilitace. Na základě dohody mezi úřadem práce a zaměstnavatelem je moţné zapracovat OZP na vhodné pracovní místo. Tato příprava k práci můţe být prováděna za přítomnosti a podpory asistenta, nesmí však trvat déle neţ 24 měsíců.

12

Dle zákona č. 73/ 2011 Sb. o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů.

19

3.2 Zákoník práce Tento zákon upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Rovněţ upravuje pracovněprávní vztahy kolektivní povahy. Zapracovává předpisy Evropských společenství, týkající se zaměstnávání osob a upravuje také vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů. Zaměstnancem je fyzická osoba po dovršení 15 let věku a dokončení povinné školní docházky. Zaměstnavatel můţe být právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Práva a povinnosti fyzických osob jsou upravována také Občanským zákoníkem.

3.2.1 Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí Dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, jsou osobám se zdravotním postiţením, které mají trvalý pobyt v České republice nebo jsou občany jiného státu Evropské unie a mají hlášený pobyt v České republice alespoň tři měsíce, poskytování dávky sociální péče. Příspěvky jsou určeny na opatření kompenzačních pomůcek, speciální úpravy bytu, na zakoupení motorového vozidla, jeho zvláštní úpravu a provoz. Příspěvky jsou poskytovány i na individuální dopravu, na úhradu bezbariérového bytu či na úhradu za uţívání garáţe. Nárok na příspěvek mají i úplně nebo prakticky nevidomí občané na pořízení či výcvik slepeckého psa. Kromě dávek jsou osobám se zdravotním postiţením poskytovány mimořádné výhody, jako průkazy TP, ZTP a ZTP/P a bezúročné půjčky. Kompenzační pomůcky pro sluchově postiţené občany: -

signalizace bytového a domovního zvonku

20

-

signalizace telefonního zvonku

-

světelný nebo vibrační budík

-

telefon se světelnou indikací a zesílením zvuku

-

přídavná karta k osobnímu počítači a programové vybavení

-

televizor s textem a videorekordér

-

přístroj k nácviku slyšení

-

individuální přenosný naslouchací přístroj

-

indikátor hlásek pro nácvik v rodině

Kompenzační pomůcky pro zrakově postiţené občany -

kancelářský psací stroj

-

magnetofon, diktafon

-

čtecí přístroj s hmatovým výstupem

-

zvětšovací lupa

-

adaptér hlasového syntetizátoru

-

elektronický zápisník s hlasovým nebo hmatovým výstupem

-

hodinky a budík s hlasovým nebo hmatovým výstupem

-

elektronická orientační pomůcka

-

dvoukolo

21

V březnu 2011 se uskutečnila v Praze demonstrace handicapovaných, kteří protestovali proti navrhované reformě výše uvedené vyhlášky. Navrhovaná reforma dle vyjádření SONS ze dne 4. března 2011 nepřihlíţí ke způsobu posuzování pro přiznání příspěvků na péči, drţitelé průkazů ZTP a ZTP/P nemají garantovanou slevu na dopravu. Není jasné, zda budou mít rodiče nevidomých dětí nárok na příspěvek na zakoupení automobilu ani příspěvky na nezbytnou péči o vodícího psa. S výše zmiňovanou reformou lidé se zdravotním postiţením zásadně nesouhlasí a veřejně protestují proti omezení, která jim reforma přinese. Jejich moţnosti integrace do běţné společnosti se díky těmto nařízením ještě zhorší.

3.3 Strukturální fondy Evropské unie V období 2007- 2013 bylo z fondů Evropské unie rozděleno mezi 27 členských států celkem 347 miliard Euro, pro Českou republiku bylo uvolněno 26,69 miliard EUR.13 Evropský sociální fond 2007- 2013 (ESF) Evropský sociální fond je nejstarší ze všech strukturálních fondů Evropské unie. Česká republika vyuţívá prostředků z výše zmíněného fondu od roku 2004, kdy se stala členem Evropské unie. Evropský sociální fond je klíčovým finančním nástrojem pro rozvíjení zaměstnanosti, sniţování nezaměstnanosti, podporuje sociální začleňování osob a rovné příleţitosti na trhu práce. Cílem fondu je pomoc nezaměstnaným při vstupu na trh práce, rovné příleţitosti, sociální začleňování, celoţivotní vzdělávání, zavádění moderních způsobů organizace práce, zvyšování kvalifikace zaměstnanců, zlepšení přístupu a účasti ţen na trhu práce a boj se všemi formami diskriminace na trhu práce. Z fondu jsou financovány rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny

13

STRUKTURÁLNÍ FONDY. Vytiskl: Tiskárna Bílý slon, Plzeň, listopad 2007.

22

obyvatel. Fond podporuje i osoby samostatně výdělečně činné, rozvoj vzdělávacích programů a stáţe studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru. Hlavním řídícím orgánem zodpovědným za řízení pomoci z Evropského sociálního fondu jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Dalšími partnery pro realizaci jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo ţivotního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, CzechInvest, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Pro operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bylo vyčleněno 2,1 miliard Euro, coţ představuje asi 7 % všech finančních prostředků určených pro Českou republiku. Prostředky z tohoto fondu bude moţno čerpat do roku 2015. Cílem programu je podpora 6 prioritních os, které se dělí na tematické logické celky. Specifické cíle projektu jsou: Zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů; Zlepšení přístupu k zaměstnávání a prevence nezaměstnanosti; Posílení integrace osob ohroţených

sociálním

vyloučením

nebo

sociálně

vyloučených;

Posilování

institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných sluţeb; Zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) Operační program Vzdělávání a konkurenceschopnost je zaměřen na podporu celoţivotního učení, modernizaci počátečního vzdělávání, terciárního i dalšího vzdělání. Pro operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost bylo vyčleněno 2 151,4 miliony Euro, přičemţ 85 % tvoří zdroje Evropské unie a 15 % národní zdroje státního rozpočtu.

23

„Prioritní osa 1 je zaměřena na počáteční vzdělávání a prostředky mohou čerpat rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, pracovníci škol, školních zařízení a organizace působících v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb.“14 Operační program Praha- Adaptabilita (OPPA) Cílem projektu Praha- Adaptabilita je zvýšení konkurenceschopnosti Prahy posílením adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšení přístupu k zaměstnání pro všechny. Pro operační program Praha- Adaptabilita bylo vyčleněno 108 385 245 Euro. Na Podporu vstupu na trh práce je určeno přibliţně 37 188 301 Euro, tedy 29 % z celkových prostředků tohoto operačního programu. Realizačním orgánem programu je Magistrát hlavního města Prahy.

4 Aktuální situace zaměstnávání OZP v České republice Zhodnotit situaci na trhu práce v České republice se zaměřením se na skupinu zrakově a sluchově postiţených bylo jedním z cílů této práce. „Největší lidská slepota je ztratit smysl života“15 Osoby se zdravotním postiţením (OZP) jsou jednou z nejpočetnějších minoritních skupin, která je ohroţena sociálním vyloučením a znevýhodněním při pracovním uplatnění. V roce 2009 činil celkový počet evidovaných uchazečů o zaměstnání 452 799, z tohoto počtu bylo 64 045 OZP. Počet nabízených pracovních míst celkem činil 48 254, z toho pouze 2 065 pro OZP. Na jedno pracovní místo připadalo 8,5 osoby bez zdravotního postiţení, zatímco u OZP připadalo 31 osob na jedno pracovní místo.

14 15

STRUKTURÁLNÍ FONDY. Vytiskl: Tiskárna Bílý slon, Plzeň, listopad 2007. SLABÝ, JAN.: Co vlastně ti nevidomý dělají? Praha, 2003.

24

Z těchto statistik vyplývá, ţe osoby se zdravotním postiţením se potýkají s většími bariérami při integraci na trh práce.16 Kaţdý zaměstnavatel zaměstnávající OZP má ze zákona nárok uplatňovat slevu na dani, čerpat příspěvek na zřízení a provoz chráněného pracovního místa nebo chráněné dílny, příspěvek na veřejně prospěšné práce nebo příspěvek na společensky účelná pracovní místa. Zaměstnavateli jako daňovému poplatníku se sniţuje daň z příjmu o částku 18 tisíc korun za kaţdého zaměstnance se zdravotním postiţením a o 60 tisíc Kč za kaţdého zaměstnance s těţkým zdravotním postiţením. Těţkým zdravotním postiţením rozumíme těţkou poruchu dorozumívacích schopností, hluchoslepou, těţké zrakové postiţení, souběţné postiţení více vadami, tělesné postiţení či těţké mentální postiţení. Problémem v oblasti zaměstnávání OZP je mimo jiné nedostatečná informovanost zaměstnavatelů, kde hledat vhodné kandidáty. Velkou bariérou je i problém s komunikací, chybí informace o kompenzačních pomůckách a vhodné úpravě pracovního prostředí. „Inzeráty s pracovními nabídkami pro OZP je vhodné inzerovat v periodikách, jako jsou časopis Skok, Můžeš, Roska, Zora, Unie, Gong a jiných. Je vhodné také kontaktovat organizace v daném regionu, které jsou většinou zaměřeny na určitý druh zdravotního postižení. Hojně využívaným informačním prostředkem je internet a specializované webové portály.“17

4.1 Projekty podporující integraci OZP „ Člověk nevidomý je opravdu také myslící, i když na nás nereaguje zrakem. To jen někdo z nás nemá zrak pro krásu, jiný zase smysl pro svědomí, opět jiný je přezíravý až slepý k potřebám cizích i nejbližších, a jiný nevidí fyzicky věci a lidi. Toho poznáte podle bílé hole, ti předcházející jsou v anonymitě.“18

16

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP. Projekt „ Diverzita pro OZP“, OP LZZ, září 2009. ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP. Projekt „ Diverzita pro OZP“, OP LZZ, září 2009. 18 FUNKE, KAREL.: Co vlastně ti nevidomí dělají? Praha, 2003. 17

25

Projekt Diverzita pro OZP Cílem tohoto projektu je seznámit zaměstnavatele s jednotlivými typy zdravotního postiţení. Nabídnout moţnost naučit se s těmito lidmi komunikovat a také ukázat dobré příklady v zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. To by mělo sníţit bariery na straně zaměstnavatelů. Projekt Diverzita pro OZP se věnuje zrakovému, sluchovému a tělesnému postiţení. V České republice jiţ některé firmy bariery odbouraly a na jejich situaci je patrné, ţe zaměstnáním OZP získali loajálního pracovníka, který můţe pozitivně ovlivnit celé pracovní prostředí i své kolegy. Ke své práci přistupuje zodpovědně, neboť si jí váţí. Projekt Alternativa Projekt Alternativa se zaměřuje na alternativní pracovní úvazky, jako jsou zkrácená pracovní doba, pruţná pracovní doba, práce z domova a sdílení úvazků. Aktivity projektu jsou určeny především zaměstnavatelům a sociálně znevýhodněným skupinám na trhu práce. Příklady z praxe: Dopravní podnik Ostrava a. s. zaměstnává tři pracovníky se sluchovým postiţením. Komunikace s ostatními zaměstnanci probíhá mluveným slovem, odezíráním nebo písemně. Zvýšené náklady se zaměstnáváním těchto tří pracovníků byly nulové. Společnost Driesen Aerospace Cz, s. r. o. vyrábí interiéry pro letecký průmysl a zaměstnává čtyři osoby se zdravotním postiţením. Světluška „Světluška je dlouhodobý projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu založený na solidaritě a dobré vůli lidí, kteří se rozhodli darovat nevidomým trochu světla. Světluška pomáhá dětem i dospělým s těžkým zrakovým postižením. Patronkou projektu je

26

zpěvačka Aneta Langerová. Světluška svítí od roku 2003 a do projektu se zatím zapojilo více než 36 000 dobrovolníků a přes 2 000 000 dárců.“19 Světluška podporuje osobní asistenci pro nevidomé, pořízení kompenzačních pomůcek jako jsou počítače s rozhlasovým výstupem a braillským řádkem, čtecí lupy, vodící psy, rekvalifikační programy a chráněné dílny v rámci programu Krok za krokem. Z fondu jsou hrazena i stipendia pro zrakově postiţené studenty.

4.2 Porovnání situace v ČR se zahraničím Česká republika Zaměstnavatel s více neţ 25 zaměstnanci v pracovním poměru je povinen dle § 81 Zákoníku práce zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením v poměru alespoň 4%. Pokud zaměstnavatel nesplní tuto podmínku, můţe vyuţít moţnosti odběru výrobků nebo sluţeb od zaměstnavatelů převáţně zaměstnávajících osoby se zdravotním postiţením. Německo V Německu musí zaměstnavatelé stejně jako v ČR plnit povinný podíl zaměstnávání OZP. Při minimálním počtu 16 zaměstnanců je nutné aby šest procent celkového počtu tvořili OZP. Vláda můţe podle situace na trhu práce procentní sazbu měnit, coţ v České republice moţné není. Pokud zaměstnavatel neplní povinný podíl zaměstnávání OZP, odvádí určitý poplatek, který je vyuţit výhradně na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postiţením. V České republice jsou tyto poplatky odváděny do státního rozpočtu, není však jasné, zda jsou vyuţívány na podporu aktivní politiky zaměstnanosti osob se zdravotním postiţením.

19

www.svetluska.centrum.cz/sbirka.phtml, 15.03.2011

27

Francie Zaměstnavatel zaměstnávající více neţ 20 zaměstnanců má povinnost zaměstnat 6 % pracovníků se zdravotním postiţením. Pokud nesplní tuto podmínku, odvádí příspěvek do fondu Agefiph. Agefiph je agentura pro rozvoj zaměstnávání osob se zdravotním postiţením v soukromém sektoru. Stát nese zodpovědnost za zaměstnávání OZP nebo jejich umístění na pracovní místo. Severní Irsko Podpora v zaměstnávání je určena osobám s těţkým zdravotním postiţením, které chtějí pracovat. Program finančně podporuje zaměstnavatele. Nový úděl pro osoby se zdravotním postiţením je dobrovolnický program, jehoţ cílem je pomáhat při získání a udrţení stávajícího zaměstnání. K hlavním překáţkám zaměstnávání osob se zdravotním postiţením v Severním Irsku patří negativní přístup a stereotypy zaměstnavatelů, proces hledání práce, dostupnost pracovních míst a informace o nich, nedostatečná podpora vzdělání. Problémem je také umisťování zdravotně postiţených do denních stacionářů. Švédsko I přesto, ţe ţádný povinný podíl zaměstnávání OZP není ve Švédsku uzákoněn, jsou tyto osoby často zaměstnávány.

4.3 Navrhovaná opatření pro zaměstnávání OZP Je třeba zdůraznit, ţe odlišnost od ostatních není nedostatkem, ale při správném vyuţití se stává předností. Vycházela jsem mimo jiné z předchozího porovnání situace zaměstnávání OZP v zahraničí. S vyuţitím dalších poznatků jsem se snaţila o naplnění cíle týkajícího se

28

návrhu lepších legislativních podmínek pro podnikatele, které by podporovaly zaměstnávání nevidomých a neslyšících. Podpora integrace lidí se zdravotním postiţením na trh práce by měla být neodmyslitelnou součástí aktivní politiky státu. I veřejnost musí změnit celkový postoj k OZP. Dnešní orientace především na zisk by se mohla spíše přiklonit k orientaci na mezilidské souţití a rovné příleţitosti pro všechny. K tomuto cíli směřují projekty EU, charitativní akce a příklady z úspěšného začleňování OZP. „Myslím si, že když k vytváření si reálně představy dostane nevidomý člověk příležitost, může být jeho výsledný obraz nejen nesmírně blízký skutečnosti, ale někdy v jistém smyslu i přesnější.“20 Účelný se mi jeví pobídkový systém týkající se daňového zvýhodnění. Podpořila bych i zavedení odměňovacího systému pro zaměstnavatele. Dále bych navýšila povinný podíl 4 % OZP při minimálním počtu 25 zaměstnanců. K tomuto rozhodnutí mě inspirovalo Německo, kde stát stanovuje minimálně 6 % podíl OZP při počtu 16 zaměstnanců. Vytvořila bych pracovní místa, pro lidi s niţší kvalifikací. Obecně lidé s handicapem dosáhnout často niţšího stupně vzdělání. Toto se projevuje hlavně u starších osob. Důvodem je nedostatečný vzdělávací systém a omezené moţnosti, které měli studenti dříve. Dnešní mladou populaci čekají lepší moţnosti přístupu k informacím a různorodý vzdělávací systém. Podpora informačních technologií, které mohou zvýšit integraci a zaměstnanost OZP, je finančně náročná, bohuţel ale nezbytná počáteční investice. Proto bych poskytla zaměstnavatelům, kteří projeví zájem o modernizaci pracoviště ke zlepšení a vytvoření pracovních míst pro OZP, bezúročnou finanční půjčku.

20

SEIFERT, RADEK.: Co vlastně ti nevidomí dělají? Praha, 2003.

29

Při zaměstnávání OZP je třeba počítat s moţností alternativních pracovních úvazků či krátkodobé pracovní výpomoci. Zavedení koordinačních mechanismů mezi pracovními agenturami, státními institucemi a specializovanými školami by pomohlo k lepšímu šíření informací a větší flexibilitě při hledání vhodné pracovní pozice. Během studia je třeba vyuţívat speciálních školících technik a pomůcek pro osvojení si pracovních dovedností. Nejlepší zkušenosti jsou však vţdy získané v praxi. Stát by měl podpořit aktualizovaná vydávání informační příručky pro OZP s radami a návody jak uspět na trhu práce. Vhodné by bylo uvést několik příkladů z praxe a rozhovory s lidmi, kteří překonali svůj handicap a úspěšně pracují. Na úřadech práce by měl být k dispozici vyškolený a soustavně vzdělávaný specialista v oblasti zaměstnávání OZP, který by poskytl individuální servis a poradenství uchazeči o práci se ZP. Společnost zaměstnávající OZP by si měla nastavit dosaţitelné, ale motivační cíle. Ujasnit si tzv. góly projektu s pevnou a transparentní strukturou. Výzkumy trhu práce je třeba pravidelně aktualizovat a sledovat současné trendy v zaměstnávání. Do řízení podniku je zapotřebí implementovat vhodné antidiskriminační nástroje pro zabránění diskriminačních jednání a situací. K těmto závěrům mě mimo jiné inspiroval i projekt Diversity management, který byl implementován

v Německu

a

vede

k úspěšnému

začleňování

zdravotně

znevýhodněných na trh práce. Spolupráce se zahraničními partnery je důleţitým bodem mých zlepšovacích návrhů. Česká republika nemá příliš bohaté zkušenosti s uplatňováním inovací týkajících se OZP a jejich působnosti na trhu práce, proto je třeba předávat a konzultovat nové informace a návrhy.

30

5 Výzkum „Práce je důležitou podmínkou lidské existence a zaujímá nezastupitelné postavení v životě člověka. Práce přináší nejenom materiální užitek, ale i pocit společenské užitečnosti a seberealizace. Nedobrovolné vyřazení z pracovního procesu má na fyzické i duševní zdraví člověka negativní dopad.“ Pracovní činnosti poskytují pět prožitků, které člověk potřebuje, ať má svoji práci rád, nebo nikoli: 1) časové členění dne; 2) člověk se stává součástí kolektivu; 3) obohacují se sociální dovednosti; 4) definuje se identita člověka ve společnosti; 5) práce poskytuje pravidelnou aktivitu.21 Osoby se zdravotním postiţením, ţeny s malými dětmi, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a emigranti jsou skupinou s větším rizikem ztráty zaměstnání. Příslušníci této skupiny nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pozicích. Doba evidence na úřadech práce je u této skupiny několikanásobně delší neţ u zdravých a bezdětných jedinců.

5.1 Dotazování se na úřadech práce Dle informací MPSV ze dne 31. 03. 2011 se současná míra nezaměstnanosti v České republice pohybuje na úrovni 9,2 %. Z celkového počtu 712 tisíc evidovaných uchazečů na úřadech práce je 87 tisíc OZP. V ţebříčku krajů dle nejvyšší míry nezaměstnanosti se na prvních příčkách drţí oblasti severních Čech a Moravy. Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti má hlavní město Praha, dále pak Mladá Boleslav, Benešov, Rychnov nad Kněţnou a další. Lenka Běloušková, která je poradkyní pro OZP na Úřadu práce v Jablonci nad Nisou říká, ţe: „O rekvalifikační kurzy mají lidé zájem. Většinou se jedná o zdokonalení práce s počítačem nebo kurzy masér, operátor call centra, prodavač, aranţér květin, kurz účetnictví či řízení vysokozdviţného vozíku.“ 21

BUCHTOVÁ, B. A KOL.: Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada,2002, ISBN 80-247-9006-8.

31

Většina zaměstnaných zrakově postiţených pracuje v call centrech jako operátoři, jako maséři, učitelé hudby či ladiči. „Zaměstnavatelé nejsou příliš motivováni finančním zvýhodněním, které představuje úleva na dani z příjmu, a raději budou platit sankce za neplnění minimálního podílu OZP mezi zaměstnanci.“ Říká Marcela Ottová z ÚP v České Lípě.

5.2 Dotazování se cílové skupiny nevidomých „Naše situace a příležitosti se mění. Máme možnost integrace, většího uplatnění v různých oborech. Ze své praxe ale i já vím, že komunikace se „zdravou“ veřejností je často obtížná. Proč asi? Není to tak trochu v nás samých? Jsem přesvědčena, že je mnoho vynikajících osobností v našich řadách. Proto se přimlouvám hlavně za větší aktivitu a snahu zejména mladých nevidomých lidí.“22 Dotazovala jsem se cílové skupiny osob ve věku od 18 do 65 let, která trpí vrozenou nebo získanou vadou zraku. Průzkumu se zúčastnilo třicet respondentů, kteří odpovídali na otázky týkající se jejich zájmu o práci v cestovním ruchu a v gastronomii. Z průzkumu je patrné, ţe většina respondentů se necítí diskriminována situací na trhu práce v České republice. Vada zraku, ať uţ vrozená nebo získaná, většinou v dětství, nebrání dotazovaným cestovat po krásách Čech ani do zahraničí. Velké procento respondentů díky ztíţeným podmínkám bohuţel necestuje vůbec. Osoby s vadou zraku často trpí strachem z cizích lidí a neznámého okolí, proto mnoho času tráví doma, izolováni od běţného ţivota. Byla jsem mile překvapena, ţe pouze malé procento z dotazovaných nepracuje, ostatní pracovali převáţně v hlavním pracovním poměru a velké procento zaujímali studenti. Nejčastěji zastoupené pracovní pozice respondentů byli zaměstnanci v sociálních sluţbách, maséři, ekonomové, pedagogové a zaměstnanci gastronomických zařízení.

22

ŠURANSKÁ, PAVLA.: Co vlastně ti nevidomí dělají? Praha, 2003.

32

Zjišťovala jsem zájem cílového segmentu nevidomých a slabozrakých o rozšíření nabídky sluţeb cestovního ruchu. Většina dotazovaných by vyuţila sluţeb cestovní kanceláře, která by se specializovala na organizování zájezdů pro osoby s vadou zraku. Zájem o povolání v cestovním ruchu tak značný nebyl, lákavou pozicí pro zrakově postiţené byl pouze průvodce cestovního ruchu či zaměstnanec gastronomického zařízení. Většina respondentů však zájem o práci v cestovním ruchu nejevila. Obě cílové skupiny, které jsem kontaktovala se ţádostí o vyplnění dotazníku, byly ochotny navštěvovat rekvalifikační kurzy pro práci v cestovním ruchu. Za předpokladu, ţe by měli o takovou práci zájem. Převáţná většina se dalšímu vzdělávání nebrání. Nejpočetnější skupinou odpovídajících byly u obou skupin mladé ţeny ve věku od 18 do 26 let se středoškolským vzděláním s maturitou ţijící ve Středočeském kraji. Největší mnoţství kontaktů, jsem získávala pomocí sociální sítě Facebook, dále pak jsem se dotazovala klientů Tyflocentra v Kolíně, kde působím jako dobrovolnice. Poloţené otázky a jejich rozbor: 1)

Cítíte se diskriminován (a) situací na trhu práce v České republice?

47% ANO

53%

NE

Graf č.1- Cítíte se diskriminován na trhu práce v ČR?

Z celkového počtu respondentů se většina necítí diskriminována na trhu práce, i kdyţ výsledek 53 % ne a 47 % ano není aţ tak uspokojivý.

33

Důvodem tohoto výsledku můţe být vysoké procentu studentů, kteří se zúčastnili mého průzkumu. Mladí lidé mají dnes větší moţnosti seberealizace díky vyspělejším technologiím. Také se domnívám, ţe velký vliv na vnímání osob s handicapem v dnešní společnosti hraje i velké mnoţství přístupných aktuálních informací. Svůj podíl na informovanosti české veřejnosti mají i fondy Evropské unie, ze kterých mají moţnost čerpat zřizovatelé projektů zabývající se integrací OZP. 2)

Jste zaměstnán/ zaměstnaná?

43%

57%

ANO NE

Graf č. 2- Jste zaměstnán/a?

Víc jak polovina účastníků osobního dotazování byla zaměstnaná.

27% 40%

PRACOVNÍ POMĚR DPP/ DPČ

33%

NEZAMĚSTNANÝ

Graf č. 3- V jakém pracovním poměru pracujete?

Nejpočetnější skupinou byli studenti, kteří pracují brigádně nebo se aktivně připravují na jejich budoucí povolání. Početné bylo i zastoupení pracujících na hlavní pracovní poměr převáţně v sociálním sektoru.

34

3)

V jakém oboru pracujete?

17%

23%

SOCIÁLNÍ PRÁCE MASÉR

20%

20%

PEDAGOGIKA

20%

EKONOMIE HOTELNICTVÍ

Graf č. 4- V jakém oboru pracujete?

Osoby se zdravotním postiţením často nelézají uplatnění ve zdravotních organizacích či neziskových organizacích orientovaných na pomoc zdravotně postiţených. Pracující respondenti vykonávali sociální práce či pracovali jako pedagogové. Velice častou pracovní pozicí, obsazovanou lidmi s vadou zraku, je masér. Nevidomí maséři nacházejí uplatnění v hotelových zařízeních, v masáţních salonech i jako osoby samostatně výdělečně činné. Příjemné bylo zjištění, ţe tři dotazovaní pracovali v hotelnictví, a to konkrétně jako telefonistka rezervací ubytování a pomocná síla ve wellness sluţbách. 4)

Lákala by Vás práce v cestovním ruchu? Pokud ano, jaká pozice?

20% 33%

NE PRŮVODCE

20% 27%

PŘEKLADATEL GASTRONOMIE

Graf č. 5- Lákala by Vás práce v cestovním ruchu?

35

Práce v cestovním ruchu je náročným druhem povolání i pro fyzicky zdatné a zdravé jedince. Není tedy divu, ţe v různorodé skupině účastníků dotazování celou třetinu práce v cestovním ruchu neláká. Pro dvacet ze třiceti dotazovaných by byla práce v cestovním ruchu atraktivní. Nejvíce zajímavou pozicí se stal průvodce cestovního ruchu. Zdá se nepředpokládatelné, ţe bez pomoci zraku, by člověk mohl pracovat jako průvodce. Opak je pravdou. Nevidomí a slabozrací mají velice vytříbený čich, smysl pro hmatový detail a velice dobrou paměť. Proto se dokáţou zorientovat v okolním prostředí a mohou barvitě vysvětlit detaily. Překladatel je druhou nejzajímavější pracovní pozicí zmiňovanou v mém výzkumu. Pokud je člověk vybaven dobrými jazykovými znalostmi, je toto povolání pro handicapovanou osobu ideální. Pracovat můţe i z domova. V gastronomii je nejčastěji zastoupenou pozicí kuchař, cukrář a pekař. Obsluha restaurace je velice náročná hlavně na dobré komunikační schopnosti se zákazníky a fyzickou zdatnost. Pokud zdravotně znevýhodněná osoba nemá trému a strach z občasných stresových situací, je toto uplatnění velice zajímavé. 5)

Co by pro Vás bylo rozhodující při výběru zaměstnání v cestovním

ruchu?

13%

7%

33%

VZDÁLENOST PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ

20%

27%

RŮZNORODÁ PRÁCE KLIDNÁ PRÁCE PLATOVÉ OHODNOCENÍ

Graf č. 6- Co by pro Vás bylo rozhodující při výběru zaměstnání v cestovním ruchu?

Cestování do zaměstnání by bylo největší překáţkou pro účastníky výzkumu. Cestování osob s vadou zraku je náročně a často je zapotřebí asistence vidícího člověka. 36

Dobré vztahy na pracovišti jsou důleţitým kritériem spokojenosti v práci. Stejně tak je to podle mého názoru u většiny pracujících osob. Z odpovědí je patrné, ţe účastníkům výzkumu nechybí kuráţ. Mýty o izolaci osob s handicapem jsou tedy částečně překonány. O tom svědčí větší mnoţství zastánců různorodé a aktivní práce před klidnou, nenáročnou a stereotypní prací. 6) Navštěvoval (a) byste rekvalifikační kurz pro práci v cestovním ruchu?

37%

40% ANO NE

23%

NEVÍM

Graf č. 7- Navštěvoval/a byste rekvalifikační kurz pro práci v cestovním ruchu?

Rekvalifikačního kurzu by se zúčastnilo 77 % respondentů, kteří měli zájem o práci v cestovním ruchu. Rekvalifikační kurzy spojené s cestovním ruchem a gastronomií pořádané v České republice: Samostatný pracovník cestovního ruchu s jazykovou přípravou; Pracovník cestovní kanceláře; Provozování cestovní agentury; Průvodce ve znakovém jazyce; Marketing a projektové řízení cestovního ruchu; Manaţer se zaměřením na cestovní ruch; Pracovník hotelových a ubytovacích sluţeb; Rekvalifikační kurz cukrář, pekař, kuchař, číšník, servírka, barman.

37

7) Cestujete rád (a) individuálně po Čechách i do zahraničí?

40%

37%

ANO POUZE V ČR

23% NECESTUJI

Graf č. 8- Cestujete rád/a?

Většina osob, které se zúčastnili výzkumu, cestuje ráda. Důvodem k cestám jsou návštěvy příbuzných a známých, touha po poznávání a nákupy. Neznámé prostředí a kvalita dopravních prostředků je rozhodujícím aspektem v rozhodování nevidomých, zda se vůbec na cesty vydají či ne. Často jsou nevidomí odkázáni na druhou osobu. Těmito soukromými průvodci bývají dobrovolníci z různých charitativních center či placený doprovod, který OZP hradí ze státního příspěvku. Proto je velice důleţité, aby stát i nadále podporoval státní příspěvky na cestování, příspěvky na úpravu automobilu a aby vlastníci TP, ZTP, ZTP/P karet měli moţnost uplatňovat slevy v dopravě. 8) Vyuţil (a) byste sluţeb cestovní kanceláře specializující se na organizování zájezdů pro osoby s vadou zraku?

40% 60%

ANO NEVÍM

Graf č. 9- Vyuţil/a byste sluţeb specializované CK?

38

Většina z dotazovaných by uvítala sluţby cestovní kanceláře, která by se specializovala na osoby s vadou zraku. Ti, co se nemohou rozhodnout, jsou spokojeni s poskytovanými sluţbami běţných cestovních kanceláří. V České republice se cestovní kanceláře zaměřují převáţně na rekonvalescenční pobyty nevidomých. Popřípadě nabízejí sportovně zaměřené zájezdy. Málokdy nabízejí také sluţby vyškolených průvodců pro nevidomé. 9) Uveďte, prosím, Vaše pohlaví.

43%

57%

ŢENA MUŢ

Graf č. 10- Uveďte Vaše pohlaví.

Průzkumu se zúčastnilo 13 muţů a 17 ţen. 10) Do jaké věkové skupiny patříte?

0% 23%

37%

18- 26 27- 35 36- 45

20% 20%

46- 56 57- 65

Graf č. 11- Do jaké věkové kategorie patříte?

39

Nejpočetněji zastoupenou skupinou byli mladí lidé do 26 let. Průzkumu se nezúčastnil nikdo starší 56 let. 11) Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

40%

37%

STŘEDNÍ S MATURITOU STŘEDNÍ

23%

VYSOKOŠKOLSKÉ

Graf č. 12- Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Osoby s vadou zraku navštěvují převáţně speciální základní školy. Bohuţel nabídka středních škol, které by se specializovali na výuku osob s vadou zraku, je dost omezená. Pokud se člověk s vadou zraku rozhodne pro studium na běţné škole, je nutná asistence vidícího člověka. Toto je pouze jeden z mnoha nákladů, které musí člověk vynaloţit pro tak běţnou věc, jako je příprava na budoucí povolán. Podpora rodiny hraje nezastupitelnou roli. 12) Trpíte vadou zraku od narození nebo jste oslepl (a) později?

47%

53%

VROZENÉ POSTIŢENÍ ZÍSKANÉ POSTIŢENÍ

Graf č. 13- Trpíte vadou od narození nebo jste oslepl/a později?

S vadou zraku se narodilo šestnáct z dotazovaných, zbylých čtrnáct lidí přišlo o zrak později. 40

Dle Světové zdravotnické organizace se v budoucnu zvýší počet lidí se zrakovým a sluchovým postiţením. Důvodem tohoto nárůstu je časté pouţívání počítačů, dlouhé vysedávání u velké obrazovky televizoru a příliš hlasitá hudba.23 13) Ve kterém kraji ţijete?

STŘEDOČESKÝ

7%

3% 3%

20%

OLOMOUCKÝ PRAHA

44%

ZLÍNSKÝ

23%

KARLOVARSKÝ PLZEŇSKÝ

Graf č. 14- Ve kterém kraji ČR ţijete?

Díky moderním informačním technologiím jako je internet se mohli průzkum účastnit lidé z celé České republiky. Nejvíce respondentů ţije ve Středočeském kraji.

5.3 Dotazování se cílové skupiny neslyšících Dotazovala jsem se cílové skupiny neslyšících osob ve věku od 18 do 65 let, které mají vrozenou nebo získanou vadu sluchu. Průzkumu se zúčastnilo třicet respondentů, kteří odpovídali na otázky týkající se jejich zájmu o práci v cestovním ruchu a v gastronomii. Z průzkumu je patrné, ţe většina respondentů se cítí diskriminována situací na trhu práce v České republice. Vada sluchu, ať uţ vrozená nebo získaná, většinou v dětství, nebrání dotazovaným cestovat po krásách Čech ani do zahraničí.

23

dle www.WHO.cz, 20.04.2011

41

Potěšilo mě, ţe pouze čtyři dotazovaní nepracují, ostatní pracovali nejvíce v hlavním pracovním poměru a velké procento zaujímali studenti. Více jak polovina dotazovaných by vyuţila sluţeb cestovní kanceláře, která by se specializovala na organizování zájezdů pro osoby s vadou sluchu. Zájem o povolání v cestovním ruchu byl patrný hlavně u věkové skupiny 18 aţ 26 let. Do populárních profesí patří práce překladatele či průvodce. Poloţené otázky a jejich rozbor: 1)

Cítíte se diskriminován (a) situací na trhu práce v České republice?

21% 79%

ANO NE

Graf č. 15- Cítíte se diskriminován (a) situací na trhu práce v ČR?

Skupina dotazovaných osob s vadou sluchu se cítí více diskriminována na trhu práce neţ předchozí skupina. Důvodem takového výsledku můţe být i vyšší vnímavost na lidské reakce vůči osobám s vadou sluchu.

42

2)

Jste zaměstnán/ zaměstnaná?

27%

ANO

73%

NE

Graf č. 16- Jste zaměstnán/a?

Většina respondentů byla zaměstnána v hlavním pracovním poměru. Druhou nejpočetněji zastoupenou skupinou byli studenti, kteří pracují většinou na Dohodu o provedení práce nebo Dohodu o pracovní činnosti. Nezaměstnaní byli pouze čtyři účastníci průzkumu.

10%

30%

60%

PRACOVNÍ POMĚR DPP/ DPČ NEZAMĚSTNANÝ

Graf č. 17- V jakém jste zaměstnán/a pracovním poměru?

Je prokazatelné, ţe alternativní úvazky při zaměstnávání OZP jsou zastoupeny více neţ práce v hlavním pracovním poměru.

43

Lákala by Vás práce v cestovním ruchu? Pokud ano, jaká pozice?

3)

30%

27%

PRŮVODCE CR

6%

27%

10%

PŘEKLADATEL MASÉR UMĚLECKÝ ŘEMESLNÍK NE

Graf č. 18- Lákala by Vás práce v cestovním ruchu?

Neslyšící účastníci výzkumu shledávají práci v cestovním ruchu ve většině zajímavější neţ dotazovaní nevidomí a slabozrací. Nejvyhledávanější pracovní pozicí v cestovním ruchu by byl průvodce cestovního ruchu, překladatel či umělecký řemeslník. Díky znakovému jazyku, můţe člověk podat vyčerpávající a plnohodnotný výklad informací týkajících se historických objektů, měst i aktuálního dění. Co by pro Vás bylo rozhodující při výběru zaměstnání v cestovním

4)

ruchu?

PRAVIDELNÝ REŢIM

6%

12%

RŮZNORODÁ PRÁCE

19%

6% 9%

KOLEKTIV

18% 15%

15%

PLATOVÉ OHODNOCENÍ VZDÁLENOST UPLATNĚNÍ VĚDOMOSTÍ PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ VŠE ZMIŇOVANÉ

Graf č. 19- Co by pro Vás bylo rozhodující při výběru povolání v cestovním ruchu?

44

Skupina odpovídajících se velice rozchází ve svých nárocích na zaměstnání. Pro nejvíce lidí by byl rozhodující pravidelný reţim práce a pevná pracovní doba. Velkou roli hraje stejně tak jako u první skupiny atmosféra v práci a pracovní kolektiv. Důleţitým faktorem při rozhodování je i platové ohodnocení. 5)

Navštěvoval (a) byste rekvalifikační kurz pro práci v cestovním

ruchu?

43% 57%

ANO NE

Graf č. 20- Navštěvoval/a byste rekvalifikační kurz pro práci v cestovním ruchu?

Více neţ polovina dotazovaných by byla ochotna zúčastnit se rekvalifikačního kurzu pro práci v cestovním ruchu. Rekvalifikační kurzy spojené s cestovním ruchem a gastronomií pořádané v České republice: Samostatný pracovník cestovního ruchu s jazykovou přípravou; Pracovník cestovní kanceláře; Provozování cestovní agentury; Průvodce ve znakovém jazyce; Marketing a projektové řízení cestovního ruchu; Manaţer se zaměřením na cestovní ruch; Pracovník hotelových a ubytovacích sluţeb; Rekvalifikační kurz cukrář, pekař, kuchař, číšník, servírka, barman.

45

6)

Ovládáte znakový jazyk?

37%

63%

ANO NE

Graf č. 21- Ovládáte znakový jazyk?

Znakový jazyk je základním dorozumívacím prostředkem neslyšících. Z odpovědí je patrné, ţe ne všichni neslyšící musí ovládat český znakový jazyk. Dalším dorozumívacím prostředkem je odezírání ze rtů. 7)

Cestujete rád (a) individuálně po Čechách nebo do zahraničí?

20% 13%

V ČR I DO ZAHRANČÍ

67%

POUZE V ČR NECESTUJI

Graf č. 22- Cestujete rád/a po ČR i do zahraničí?

Pouze šest z dotazovaných necestuje vůbec. Většina respondentů cestuje ráda jak po České republice, tak do zahraničí. Ostych či strach brání někdy handicapovaným lidem v tak příjemných činnostech jako jsou cestování a účast na veřejných akcích. Proto, je pro některé, impulsem k cestování hlavně návštěva rodiny a příbuzných. Musíme si uvědomit, ţe sluchově postiţený se těţko orientuje v prostředí, které nezná. 46

8)

Vyuţil (a) byste sluţeb cestovní kanceláře specializující se na

organizování zájezdů pro osoby s vadou sluchu?

17% 50% 33%

ANO NE NEVÍM

Graf č. 23- Vyuţil/a byste sluţeb specializované CK?

Polovina z dotazovaných by sluţeb specializované cestovní kanceláře ráda vyuţila a uvítala by rozšíření nabídky i pro osoby s vadou sluchu. Více neţ třetina respondentů by sluţeb určitě nevyuţila. Tato část dotazovaných uvedla, ţe necestuje příliš často nebo vůbec. Pro pět z dotazovaných by byli rozhodující informace o ceně a celková atraktivita poskytovaných sluţeb, aby se rozmýšleli o vyuţití takto specializované CK. 9)

Uveďte, prosím, Vaše pohlaví.

37% 63%

ŢENA MUŢ

Graf č. 24- Uveďte Vaše pohlaví.

Ve skupině dotazovaných byly více zastoupeny ţeny ve věku do 45 let nad muţi. 47

10)

Do jaké věkové skupiny patříte?

0% 18- 26

23%

33%

27- 35

17%

36- 45

27%

46- 56 57- 65

Graf č. 25- Do jaké věkové skupiny patříte?

Stejně tak jako u předchozí skupiny jsou nejvíce zastoupeni mladí lidé do 26 let. Průzkumu se nezúčastnil nikdo starší 56 let. 11)

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

17% 27%

STŘEDNÍ S MATURITOU

56%

STŘEDNÍ VYSOKOŠKOLSKÉ

Graf č. 26 Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Vzdělávací zařízení specializující se na výuku lidi se zdravotním postiţením nejsou v České republice příliš rozšířená. Proto často musí mladí lidé během studia ţít daleko od svého domova a své rodiny.

48

Mladí lidé se zdravotním postiţením mají ztíţené postavení v kolektivu a vyţadují speciální přístup od vyučujících. Proto je pro zdravotně znevýhodněné jedince problematické studovat alespoň tak dlouho jako většina zdravých lidí. Těší mě, ţe nejpočetněji zastoupenou skupinou dotazovaných jsou středoškoláci s maturitou a vysokoškoláci. 12)

Trpíte vadou sluchu od narození nebo jste ohluchl (a) v průběhu

ţivota?

VROZENÁ VADA SLUCHU

40%

ZÍSKANÁ VADA SLUCHU

60%

Graf č. 27- Trpíte vadou sluhu od narození nebo jste ohluchl/a v průběhu ţivota?

S vadou sluchu ţije od narození osmnáct respondentů, dvanáct dotazovaných ohluchlo v průběhu ţivota. 13)

V jakém kraji ţijete?

STŘEDOČESKÝ PRAHA ZLÍNSKÝ 6%

7%

3%

3% 27%

10%

ÚSTECKÝ KARLOVARSKÝ

10% 17%

17%

PLZEŇSKÝ PARDUBICKÝ MORAVSKOSLEZSKÝ LIBERECKÝ

Graf č. 28- Ve kterém kraji ČR ţijete?

49

Díky publikování mého dotazníku pomocí sítě internet a Facebook, jsou ve skupině zastoupeni respondenti z více krajů České republiky.

5.4 Organizace zaměstnávající převáţně osoby se zdravotním postiţením dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí Moţnosti pracovního uplatnění nevidomých a neslyšících v cestovním ruchu a v gastronomii jsou dost omezené. Pracovní pozice pro tuto skupinu trhu nejsou příliš často inzerovány. Proto je pro člověka se zrakovým a sluchovým postiţením těţší získat informace o pracovních příleţitostech. Zde uvádím několik zaměstnavatelů, kteří nabízejí pracovní příleţitosti mimo jiné i pro tuto cílovou skupinu uchazečů o práci. Zaměřila jsem se pouze na fyzické a právnické osoby podnikající v cestovním ruchu nebo jejich činnost se cestovním ruchem a gastronomií souvisí. „Situaci

slabozrakých

zaměstnanců

lze

zlepšit

speciálními

vzdělávacími

a

rehabilitačními podmínkami jako je intenzivní osvětlení pracovního místa, přizpůsobení pracovních podmínek, moderní informační technologií jako jsou počítače s hlasovým výstupem či přídavným zařízením s Braillovým písmem.“24 ALZA.CZ Internetový obchod zabývající se prodejem elektroniky. Firma zaměstnává 13 neslyšících osob v oddělení logistiky a reklamací. Bartoň a Partner, s.r.o. Společnost ze zabývá facility managementem a v 1. čtvrtletí roku 2009 zaměstnávala celkem 156 OZP.

24

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP. Projekt „ Diverzita pro OZP“, OP LZZ, září 2009.

50

BONNO GASTRO SERVIS s.r.o. Společnost BONNO GASTRO SERVIS s.r.o. je dodavatelem výrobků, surovin a technologií pro vyuţití v gastronomii. Firma sídlí v Českých Budějovicích. Bezbariérové pracoviště tolerance Společnost zaměstnává více jak 80 % OZP v keramické dílně, korálkářské a drátenické dílně a v kavárně s prodejní galerií v Praze 4. Kavárna Slunce V kavárně v Unhošti pracují lidé s handicapem, kteří zajišťují obsluhu hostů, úklid, v pekárně pečou sladké i slané pečivo. Pomáhají se zajišťováním cateringových sluţeb. Ethiopia Café & Restaurant V Praze na Vinohradech sídlí Ethiopia café a restaurant zaměstnávající i osoby se zdravotním postiţením. Pavel Hložek- masér Masér, pracující jako OSVČ v Chebu. Kavárna po tmě V červenci 2006 byla na Divadelním náměstí v Praze Anetou Langerovou a Jiřím Bartoškou slavnostně otevřena ojedinělá kavárna, kde se místo penězi platí ţetony, před vchodem je nutné vypnout mobilní telefony a vše, co by mohlo vydávat světlo a ve vchodu se návštěvníků ujímá zrakově postiţený personál, který se o vás ochotně stará během pobytu v Kavárně po tmě.

51

Kafírna pro Vás Ve Středočeském muzeu v Roztokách sídlí Kafírna pro Vás. Kavárna vytváří pracovní a podnikatelskou příleţitost pro osoby se zdravotním postiţením. Do nabízeného sortimentu patří káva Arabica Cofea, bio koláče a jiné.

5.5 Pracovní pozice v cestovním ruchu a v gastronomii Jedním ze stanovených cílů této práce bylo navrhnout nové pracovní příleţitosti pro osoby se zdravotním postiţením v cestovním ruchu. Pro zaměstnávání zrakově a sluchově postiţených je třeba na počátku investovat do úprav pracovního prostoru, do moderní výpočetní techniky a přizpůsobit i individuální pracovní dobu chodu společnosti. Počáteční výdaje budou ale dobře zhodnoceny. Dle minulých zveřejněných průzkumů SONS, nesniţuje zdravotně znevýhodněná osoba výkonnost firmy. Osoby zdravotně znevýhodněné si obvykle pracovní příleţitosti velice váţí a k práci přistupují zodpovědně. Mezi kompenzační pomůcky, které pomáhají ZP a SP při práci, patří: telefon se světelnou signalizací a zesílenou hlasitostí, přídavná karta k počítači a programové vybavení, kancelářský psací stroj, přídavná klávesnice s Braillovým řádkem, čtecí přístroj s hmatovým výstupem, adaptér hlasového syntetizátoru, elektronický zápisník s hlasovým nebo hmatovým výstupem a elektronická orientační pomůcka. Zaměstnanec je za pomoci výše uvedených pomůcek schopen plnit své pracovní povinnosti srovnatelně s ostatními zaměstnanci. K vytvoření všech níţe uvedených mnou navrhovaných pozic jsou nutné počáteční investice. Alespoň v počátku by byla vhodná asistence jiné osoby, ale po osvojení si prostředí a pracovních postupů by měl i handicapovaný člověk zvládat plnit náplň práce. Neslyšící člověk má ze zákona nárok na tlumočnické sluţby.

52

Pracovní pozice v hotelu a v ostatních ubytovacích zařízeních vhodné pro ZP a SP

GENERÁLNÍ ŘEDITEL

výkonný výbor Ubytovací úsek

Údrţba

Stravovací úsek

Personální oddělení

Bezpečnost

Finanční oddělení Obchodní oddělení

Obrázek č. 1- Organizační struktura hotelu

Navrhované pracovní pozice je moţné implementovat ve velkých hotelech i v menších ubytovacích zařízeních. Menší ubytovací zařízení nemají většinou tak rozvětvenou organizační strukturu a jedna osoba plní více funkcí, které jsou ve větších hotelech rozděleny mezi více zaměstnanců. Proto je uplatnění ZP a SP ve mnou navrhovaných pozicích lépe implementovatelné do větších hotelů a mezinárodních řetězců. Právník Sleduje dodrţování právních norem, zejména v oblasti obchodního a pracovního práva. Spravuje pojistnou smlouvu a vede agendu pojistných událostí. Zpracovává organizační normy hotelu a poskytuje právní konzultace. Tato pozice je vhodná pro vysoce odborně vzdělaného člověka s vadou sluchu.

53

Asistent finančního ředitele Vede uzavřený okruh účetnictví. Monitoruje právní předpisy a směrnice. Vede operativně technickou evidenci o zásobách a stavu. Podílí se na inventarizacích, vede jejich výsledky a zpracovává protokol o inventarizacích. Se vzděláním ekonomického směru má i handicapovaný člověk šanci uplatnit se na velice zajímavém postu. S pomocí kompenzačních pomůcek je pozice asistenta a administrativní podpory vhodná pro SP. Asistent personálního ředitele Vede personální evidenci hotelu. Sleduje mzdové bilance. Má na starosti návrhy profilů zaměstnanců hotelu a vede jejich osobní agendu. Zpracovává rozbory čerpání mzdových prostředků a vede statistiky. Administrativní práce je s pomocí kompenzačních pomůcek vhodnou pozicí pro SP. Pracovník rezervací Zabezpečuje vyuţívání lůţkové kapacity hotelu a vede evidenci objednávek. Přijímá telefonické objednávky a vyřizuje korespondenci, která probíhá výhradně přes email. Telefonista je vhodná pozice pro osoby s vadou zraku. Za pomoci kompenzačních pomůcek, je ZP chopen vyřizovat i korespondenci a zadávat data do systému. Pokojská a uklízečka Provádí úklid pokojů a společných prostor hotelu. Pracovní pozice, pro kterou není nezbytné odborné vzdělání, je vhodná zejména pro SP.

54

Kalkulant Provádí výpočet cen a vede cenové listy. Zpracovává podklady pro tisk jídelních a nápojových lístků. Zpracovává podklady pro gastronomické akce a vypočítává slevy. S pomocí kompenzačních pomůcek je pracovní pozice kalkulanta vhodná pro SP i ZP. Hotelový zahradník Tato pozice není dnes příliš častá. Hotely a restaurace vyuţívají spíše outsourcingu najímáním externích dodavatelů květinové výzdoby. Hotelovým zahradníkem by se SP mohl stát. Tato pozice bohuţel není v tuzemských ubytovacích zařízeních příliš častá. Masér/ka Je všeobecně známou informací, ţe pokud člověk trpí vadou zraku, má velice vyvinutý cit pro dotek a čichové vnímání. Masáţe od nevidomých masérů jsou jiţ poměrně častou a v současné době velice vyhledávanou sluţbou. Sportovní instruktor/ka V sezónních rekreačních zařízeních i v hotelech vyšší kategorie najde uplatnění instruktor/ka jogy, aquafitness, tenisu i stolního tenisu. I mezi lidmi se zdravotním handicapem jsou sportovci, kteří se mimo jiné zúčastňují i paralympiády s mezinárodním zastoupením. Pekař, Cukrář, Specialista studené kuchyně Nevidomí mohou být výbornými degustátory, proto by se uplatnili v kuchyni hlavně jako ochutnávač a posuzovatel kvality. 55

Neslyšící mohou vykonávat všechny zmíněné práce bez větších obtíţí. Obsluha restaurace, kavárny, lobby baru Tyto pracovní pozice bych doporučila obsadit ZP a SP pouze v případě, ţe prostory i způsob obsluhy jsou přizpůsobeny lidem se zdravotním postiţením. Popřípadě lze zaměstnat ZP a SP v tematických podnicích, jako například Kavárna po tmě. Projekt Kavárna po tmě se koná pravidelně na jaře v centru Prahy a získává si stále více příznivců. Pracovní pozice v ostatních zařízeních CR vhodné pro ZP a SP Pracovník cestovní kanceláře a cestovní agentury Náplní práce je sestavování zájezdů na objednávku a prodej katalogových zájezdů. Objednávání sluţeb nutných k realizaci zájezdu (doprava, ubytování, stravování, doplňkové sluţby) a vymýšlení návrhů vhodné propagace. S pomocí kompenzačních pomůcek a ochotného pracovního kolektivu je SP i ZP schopen zapojit se do pracovního procesu. Doprovodný průvodce cestovního ruchu Zpracovává informace a připravuje poutavý výklad navštívených míst. Důleţitým komunikačním prostředkem je v tomto případě znakový jazyk. Práci doprovodného průvodce cestovního ruchu bych doporučila spíše neslyšícím. Tlumočník/ překladatel Jazykové znalosti a dovednost komunikovat v cizí řeči je bezpodmínečnou nutností pro výkon tohoto povolání. Pokud tedy SP či ZP má k dispozici vhodné kompenzační pomůcky a je jazykově dobře vybaven, je tato práce vhodná i při provozování z domova. 56

5.5.1 Informační přehled navrhovaných pracovních pozic Informační přehled jsem připravovala s pomocí webových portálů zaměřujících se na výběr pracovních pozic a nabídku zaměstnání. Ke kaţdé pozici jsem uvedla průměrnou výši platu. Minimální měsíční plat vychází z týdenní odpracované doby 40 hodin. Plat se tedy bude úměrně sniţovat dle počtu odpracovaných hodin. V případě polovičních úvazků, které jsou jedním z mnou navrhovaných řešení, se minimální měsíční mzda pohybuje pouze okolo 4 000 Kč. Přehled pracovních pozic Minimální Minimální Druh mzda mzda zdravotního měsíční hodinová postiţení

Nutné úpravy pro OZP

Pokojská a uklízečka

8 000

48,10

SP

Pager se světelnou a vibrační signalizací.

Hotelový zahradník

8 000

48,10

SP

Pager se světelnou a vibrační signalizací.

Masér/ka

8 000

48,10

SP, ZP

Zvonek se světelnou popřípadě vibrační signalizací. Vhodně zařízené prostory masérny. ( Předměty nepřemišťovat, ţádné ostré předměty).

S portovní instruktor/ka

8 000

48,10

SP, ZP

Cvičební prostory nezaplňovat zbytečnými předměty. Zpočátku pomoc asistenta, nejlépe druhého sportovního instruktora.

SP, ZP

Telefon se světelnou signalizací, programové vybavení počítače. Podle druhu postiţení zaměstnance preferovat pouze kontakt emailem či poštou nebo telefonicky. Počítač s hlasovým výstupem.

SP, ZP

Pomoc asistenta. Osvědčí se spíše ve specializovaných gastronomických zařízením, kde jsou podmínky přizpůsobeny handicapovaným zaměstnancům.

SP, ZP

Telefon se světelnou signalizací, elektronický zápisník s hmatovým výstupem, světelná signalizace místo obvyklých svolávacích signálů. M oderní výpočetní techniku.

SP, ZP

Telefon se světelnou signalizací, programové vybavení počítače. Podle druhu postiţení zaměstnance preferovat pouze kontakt emailem či poštou nebo telefonicky. Počítač s hlasovým výstupem.

Pracovník rezervací

Obsluha restaurace, kavárny, lobby baru

Pracovník cestovní kanceláře a cestovní agentury

Kalkulant

9 800

9 800

9 800

10 800

58,60

58,60

58,60

64,70

57

Minimální Minimální Druh mzda mzda zdravotního měsíční hodinová postiţení

Nutné úpravy pro OZP

Pekař, Cukrář, S pecialista studené kuchyně

10 800

64,70

SP

Světelnou a vibrační signalizaci kuchyňských přístrojů i přístorojů ohlašujících výdej jídla.

Doprovodný průvodce cestovního ruchu

10 800

64,70

SP

Pomoc asistenta je ze začátku nutná. Telefon se světelnou signalizací, elektronický zápisník s hmatovým výstupem, světelná signalizace místo obvyklých svolávacích signálů. M oderní výpočetní techniku.

Tlumočník/ překladatel

12 000

71,50

SP, ZP

Asistent finančního ředitele

13 200

78,90

SP

Shodné podmínky u administativních typů práce, viz. Hotelový právník.

SP

Shodné podmínky u administativních typů práce, viz. Hotelový právník a Asistent finančního ředitele. Samozřejmě vzdělání těchto třech pozic se různí.

SP

Telefon se světelnou signalizací, elektronický zápisník s hmatovým výstupem, světelná signalizace místo obvyklých svolávacích signálů. M oderní výpočetní techniku.

Asistent personálního ředitele

Hotelový právník

13 200

16 100

78,90

96,20

Obrázek č. 2- Informační přehled navrhovaných pracovních pozic

6 Závěr Při sběru informací pro zpracování mé bakalářské práce jsem měla šanci poznat několik zajímavých lidi, kteří přišli o zrak či sluch v průběhu ţivota nebo neslyší či nevidomé od narození. I přes tento nelehký osud si uţívají ţivota a nepodléhají pesimismu. Jak jsem jiţ uvedla výše, právo na zaměstnání stejně tak jako právo na slušné zacházení a rovné příleţitosti by měli být trendem moderní doby. Zastávám názor, ţe vytěsnění handicapovaných z pracující populace určitě není krok správným směrem a jsem ráda, ţe toto téma je zmiňováno a diskutováno na veřejnosti. Po prostudování si dostupných informací k tématu zaměstnávání nevidomých a neslyšících a jejich postavení na trhu práce bych ráda zdůraznila, ţe i tato skupina lidí je schopna a ochotna pracovat, proto bychom ji neměli izolovat. Míra nezaměstnanosti se v České republice pohybuje v současnosti okolo 9 %. Z celkového počtu 712 tisíc uchazečů o práci v březnu 2011, bylo 87 tisíc OZP. 58

Jak uvádím, ve druhé kapitole mé práce, se míra nezaměstnanosti pohybuje u zrakově postiţených lidí v České republice okolo 80 %. Na vině je nedostatečná informovanost zaměstnavatelů ale i nezájem a částečná rezignace lidí se zrakovým postiţením. Osoby se zdravotním postiţením jsou jednou z nejpočetnějších minoritních skupin, která je znevýhodněna při pracovním uplatnění. Ze statistik Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, ţe nabídka pracovních pozic pro OZP je velice omezena. Toto tvrzení dokládá fakt, ţe v roce 2009 připadalo na jedno volné pracovní místo osm uchazečů bez zdravotního postiţení, zatímco u OZP to bylo třicet jedna osob na jedno volné místo. Návrhy legislativních podmínek pro podnikatele podporující zaměstnávání nevidomých a neslyšících jsem uvedla v kapitole čtyři. S přihlédnutím ke zkušenostem se zaměstnáváním OZP v zahraničí bych ráda navrhla propracovanější pobídkový systém pro zaměstnavatele zaměstnávající lidi se zdravotním postiţením. Současná úleva na dani z příjmu není příliš motivační, a proto spousta zaměstnavatelů bude raději platit sankce, neţ aby nabídla pracovní uplatnění člověku s postiţením. Zároveň bych také zvýšila povinný podíl zaměstnávání OZP na 6 % při celkovém počtu 24 zaměstnanců. Zaměstnavatelé většinou nemají příliš bohaté zkušenosti s alternativními pracovními poměry. Při zaměstnávání osob se zdravotním je třeba brát v potaz jejich zdravotní stav a mít na vědomí, ţe ne kaţdý vydrţí v plném pracovním nasazení celých osm hodin. Navrhovala bych propracovanější systém komunikace mezi pracovními agenturami, státními institucemi a specializovanými školami, které by zajistili šíření kvalitnějších a uţitečných informací. Aplikace Diversity managementu ve firmách by umoţňovala společnosti sledovat nastavené cíle a pokroky. Stejně tak by se daly cíle porovnávat se zahraničím Poznatky a závěry týkající se návrhu nových pracovních příleţitostí pro osoby se sluchovým či zrakovým postiţením v cestovním ruchu jsem uvedla v páté kapitole. Při vybírání a upravování stávajících pozic jsem přihlíţela k nutným úpravám pracovního prostředí i k náročnosti a předpokládaným dovednostem pro danou profesi. Navrhované

59

profese jsem přenesla do přehledné tabulky, kde jsem uvedla informace o nutném vybavení pro nevidomého či neslyšícího pracovníka a výši průměrné mzdy vycházející ze čtyřicetihodinové týdenní pracovní doby. Z mého porovnání vyplývá, ţe neslyšící mají zcela prokazatelně větší moţnost uplatnění na trhu práce neţ nevidomí. Z mé práce je patrné, ţe bariery je moţné překonávat. Menšími úpravami pracovních prostor a s pomocí kompenzačních pomůcek je moţné zaměstnávat neslyšící i nevidomé osoby v cestovním ruchu. Práce v cestovním ruchu je spíše časově i fyzicky náročnější povolání, proto by měl mít uchazeč o práci opravdu zájem a chuť vytrvat i přes moţné počáteční nezdary. Vţdy jsou nutné počáteční investice do vybavení pracoviště, ale vidím jako reálnou moţnost, ţe i osoby se zdravotním handicapem se mohou uplatnit v malých hotelech i v mezinárodních hotelových řetězcích, stejně tak jako v restauracích, kavárnách i cestovních kancelářích. Podle mého názoru, jsem vytyčené cíle splnila. Byla bych ráda, kdyby tato práce slouţila jako pomůcka pro lidi se zrakovým a sluchovým postiţením, pro které je cestování koníčkem a rádi by pracovali v cestovním ruchu. Věřím, ţe moje práce můţe pomoci i zaměstnavatelům, kteří se rozhodnout nabídnout pracovní příleţitost nevidomým nebo neslyšícím uchazečům.

60

Seznam pouţité literatury Tištěné zdroje (1) BERÁNEK, KOTEK: Řízení hotelového provozu. 4. vydání, Praha, MAG Consulting, 2007, ISBN 978-80-86724-30-0. (2) BUCHTOVÁ, B. A KOL.: Nezaměstnanost, psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, ISBN 80-247-9006-8. (3) FUNK, KAREL: Co vlastně ti nevidomí dělají? Próza a poezie nevidomých autorů. Praha 2003, ISBN 80-903247-0-3. (4) PÁSKOVÁ, MARTINA; ZELENKA, JOSEF. CESTOVNÍ RUCH- VÝKLADOVÝ SLOVNÍK, Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. (5) SROVNÁVÁNÍ PODMÍNEK UPLATNĚNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM NA TRHU PRÁCE V ČR A ZAHRANIČÍ, pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu „Diverzita pro OZP“, OP LZZ, CZ.1.04/5.1.01/12.00069, září 2009. (6) STRUKTURÁLNÍ FONDY, vytiskl: Tiskárna Bílý slon, Plzeň, listopad 2007. (7) ZÁKON Č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce, provádějící nařízení vlády a další související předpisy, Zákony III/2009. Těšínská tiskárna a.s., Český Těšín, 2009, ISSN 1802-8284. (8) ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Č. 435/ 2004, Zákony III/2009. Těšínská tiskárna a.s., Český Těšín, 2009, ISSN 1802-8284. (9) ZAMĚSTNÁVÁNÍ OZP, Pracovní materiál vytvořen v rámci KA č. 1 projektu „Diverzita pro OZP“, OP LZZ, registrační číslo projektu: CZ.1.04/5.1.01/12.00069, září 2009.

61

Internetové zdroje [ 1 ] www.sons.cz, 15.03.2011 [ 2 ] www.svetluska.centrum.cz/sbirka.phtml, 15.03.2011 [ 3 ] http://www.nevidomimezinami.cz, 15.03.2011 [ 4 ] www.Portal.mpsv.cz, 06.04.2011 [ 5 ] helpnet.cz, 06.04.2011 [ 6 ] http://appn.cz, 09.04.2011 [ 7 ] www.agenturaprovas.cz, 10.04.2011 [ 8 ] http://www.bonno.cz, 10.04.2011 [ 9 ] http://www.ibpt.cz, www.shop.ibpt.cz, 10.04.2011 [ 10 ] http://www.slunce.info, 10.04.2011 [ 11 ] http://www.ethiopia.cz, 10.04.2011 [ 12 ] http://maserpavelhlozek.estranky.cz, 10.04.2011 [ 13 ] http://www.residentharrachov.cz, 10.04.2011 [ 14 ] www.prace-jinak.cz, 23.04.2011 [ 15 ] www.equalizent.com, 24.04.2011 [ 16 ] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cestovni_ruch, 08.05.2011 [ 17 ] http://www.braillnet.cz/sons/casopis/1999/zora04.htm, 08.05.2011

62

[ 18] www.who.cz, 08.05.2011 [ 19] www.sprace.cz, 08.05.2011

63

Seznam grafů a obrázků Graf č. 1

Cítíte se diskriminován (a) situací na trhu práce v České republice?

Graf č. 2

Jste zaměstnán/ zaměstnaná?

Graf č. 3

V jakém pracovním poměru pracujete?

Graf č. 4

V jakém oboru pracujete?

Graf č. 5

Lákala by Vás práce v cestovním ruchu? Pokud ano, jaká pozice?

Graf č. 6

Co by pro Vás bylo rozhodující při výběru zaměstnání v cestovním ruchu?

Graf č. 7

Navštěvoval (a) byste rekvalifikační kurz pro práci v cestovním ruchu?

Graf č. 8

Cestujete rád (a) individuálně po Čechách i do zahraničí?

Graf č. 9

Vyuţil (a) byste sluţeb cestovní kanceláře specializující se na organizování zájezdů pro osoby s vadou zraku?

Graf č. 10

Uveďte, prosím, Vaše pohlaví.

Graf č. 11

Do jaké věkové skupiny patříte?

Graf č. 12

Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Graf č. 13

Trpíte vadou zraku od narození nebo jste oslepl (a) později?

Graf č. 14

Ve kterém kraji ţijete?

Graf č. 15

Cítíte se diskriminován (a) situací na trhu práce v České republice?

Graf č. 16

Jste zaměstnán/ zaměstnaná? 64

Graf č. 17

V jakém pracovním poměru jste zaměstnán/a?

Graf č. 18

Lákala by Vás práce v cestovním ruchu? Pokud ano, jaká pozice?

Graf č. 19

Co by pro Vás bylo rozhodující při výběru zaměstnání v cestovním ruchu?

Graf č. 20

Navštěvoval (a) byste rekvalifikační kurz pro práci v cestovním ruchu?

Graf č. 21

Ovládáte znakový jazyk?

Graf č. 22

Cestujete rád (a) individuálně po Čechách i do zahraničí?

Graf č. 23

Vyuţil (a) byste sluţeb cestovní kanceláře specializující se na organizování zájezdů pro osoby s vadou sluchu?

Graf č. 24

Uveďte, prosím, Vaše pohlaví.

Graf č. 25

Do jaké věkové skupiny patříte?

Graf č. 26

Jaké je Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání?

Graf č. 27

Trpíte vadou sluchu od narození nebo jste ohluchl (a) později?

Graf č. 28

Ve kterém kraji ţijete?

Obrázek č. 1 Organizační struktura hotelu. Obrázek č. 2 Informační přehled navrhovaných pozic

65

Seznam příloh Příloha č. 1

Ukázka dopisu rozeslaného na úřady práce.

Příloha č. 2

Vyhodnocení

dotazníku

Nevidomí

a

jejich

moţnosti

uplatnění

Neslyšící

a

jejich

moţnosti

uplatnění

v cestovním ruchu a v gastronomii. Příloha č. 3

Vyhodnocení

dotazníku

v cestovním ruchu a v gastronomii.

66