Nabídka v gastronomii Bakalářská práce
Tomáš Ondrejkovič
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. Katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Blanka Zimáková Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-23 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-05 E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Bachelor’s Dissertation
Offer In Gastronomy
Tomáš Ondrejkovič
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Blanka Zimáková Date of Submission: 2014-04-23 Date of Thesis Defense: 2014-05 E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Čestné prohlášení
P r o h l a š u j i,
že jsem bakalářskou práci na téma Nabídka v gastronomii zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná.
V souladu s § 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
……………………………………. Tomáš Ondrejkovič V ……………… dne ………………….
Poděkování
Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Blance Zimákové za cenné rady a připomínky při zpracování práce. Dále bych rád poděkoval všem, kteří mi byli oporou při psaní mé práce. A v poslední řadě bych rád poděkoval všem, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.
Abstrakt
ONDREJKOVIČ, Tomáš. Nabídka v gastronomii. [Bakalářská práce], Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha: 2014. 79 stran
Tato bakalářská práce Nabídka v gastronomii má za cíl zjistit, jaký je stav nabídky v gastronomii v Prostějově. Je zaměřená na porovnání restauračních podniků a jejich nabídku. První část je zaměřená na obecný popis gastronomie a její způsoby nabídky, detaily z historie české gastronomie a nové trendy, které zasáhly české stravování. Druhá část se věnuje výzkumu. Pro cíl bakalářské práce byla zvolena analýza dotazníkového šetření, která se skládá ze dvou částí. První část dotazníku se respondentů vyptává, jak jsou lidé spokojeni s nabídkou v gastronomii v Prostějově, zda vůbec navštěvují restaurační zařízení a jaká je jejich spokojenost, preference a nároky. Druhá část dotazníku se zaměřuje na konkrétní restaurace a jejich analýzu a porovnání. Výsledkem výzkumu je, že obyvatelé Prostějova navštěvují restaurace nejčastěji 1x měsíčně za účelem oběda, za který utratí převážně 101 – 200 Kč. Jejich nejčastějšími společníky jsou partneři nebo rodina. Zjištěním bylo, že obyvatelé Prostějova neřeší nabídku v gastronomii a největší slabinou restaurací je jejich obsluha a nízká kvalita. Kvůli nedostatečné nabídce české kuchyně by uvítali restauraci v hanáckém stylu s poctivou českou a místní kuchyní. V rozboru jednotlivých restaurací se dostávám do hloubky a vyzdvihuji jak jejich nedostatky a slabiny, tak i jejich přednosti. Výsledkem není zvýhodnění jedné z nich, ale kompletní porovnání, kde se ani jedna z restaurací nedostala na vrchol žebříčku. Je to dáno stejnou kvalitou těch nejlepších restaurací, které se v Prostějově nachází. Návrhem je tedy zlepšení kvality služeb, hlavně obsluhy a návrh možné restaurace, která by zlepšila celkovou nabídku v gastronomii v Prostějově.
Klíčová slova: Gastronomie, nabídka, Prostějov, restaurace, trend
Abstract This bachelor’s dissertation Offer in gastronomy aims to determine the status of offer in gastronomy in Prostějov. It is aimed at restaurants and its offer. The first part is focused on general description of the methods offers, details of the history of Czech gastronomy and new trends that hit the Czech meals. The second part is devoted to research. For targed of bachelor’s dissertation was chosen analysis of the survey, which consists of two parts. The first part of the questionnaire asking respondents how satisfied people are with gastronomy in Prostějov, if ever visited the restaurant equipment and what is their satisfaction, preferences and demands. The second part of the questionnaire focused on specific restaurant and the analysis and comparison. The result of the research is that the people of Prostějov most visited restaurants once of month for lunch for which they spend mostly from 101 – 200 CZK. Their partners are partners or family. Finding was that the offer does not address the gastronomy and the greatest weakness is the poor service and quality. Due to inadequate supply of Czech cuisine would be welcomed in the style of moravia restaurant with genuine Czech and local cuisine. In the analysis of each restaurant brings in depth and point out how their flaws and weaknesses and their strengths. The result is an advantage of one of them, but a complete comparison, where none of the restaurants get to the top of the rankings. This is due to the same quality of the best restaurants that are located in Prostějov. The proposal is to improve the quality of services, especially service of the proposal for a possible restaurant that would improve the overall offer in gastronomy in Prostějov.
Key words: Gastronomy, offer, Prostějov, restaurants, trend
OBSAH
ÚVOD .................................................................................................................................. 10 1 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1.1 Pojem gastronomie ..................................................................................................... 12 1.2 Historie české gastronomie ........................................................................................ 12 1.3 Trendy v gastronomii ................................................................................................. 15 1.3.1 Fast Food ............................................................................................................. 16 1.3.2 Molekulární gastronomie .................................................................................... 18 1.3.3 Farmářské trhy – Bio Food .................................................................................. 19 1.3.4 Minipivovary ....................................................................................................... 20 1.4 Nabídka pokrmů a nápojů .......................................................................................... 22 1.4.1 Jídelní lístek ......................................................................................................... 23 1.4.2 Nápojový lístek.................................................................................................... 25 1.5 Nabídka v gastronomii v Prostějově .......................................................................... 26 2 ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 28 2.1 Analýza nabídky v gastronomii v Prostějově ............................................................. 28 2.1.1 Metodika .............................................................................................................. 28 2.1.2 Výzkum pomocí dotazníkového šetření .............................................................. 29 2.1.3 Zpracování a vyhodnocení dotazníkové šetření .................................................. 29 2.1.4 Výzkum a analýza jednotlivých restaurací v Prostějově ..................................... 37 2.1.5 Zpracování analýzy jednotlivých restaurací ........................................................ 38 2.1.6 Zhodnocení průzkumu ......................................................................................... 66 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ....................................................................................................... 69 3.1 Návrhy pro zlepšení kvality služeb ............................................................................ 69 3.2 Návrh restaurace ......................................................................................................... 70 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 73 LITERATURA ................................................................................................................... 75 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................... 76 PŘÍLOHY ........................................................................................................................... 78
SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek č. 1 – Návštěvnost restaurací Obrázek č. 2 – Četnost návštěvnosti hostů v restauracích Obrázek č. 3 – Oblíbenost restaurací Obrázek č. 4 – Důvod návštěvy restaurací Obrázek č. 5 – Spokojenost s nabídkou Obrázek č. 6 – Průměrná útrata Obrázek č. 7 – Společnost při návštěvě restaurací Obrázek č. 8 – Slabiny restaurací Obrázek č. 9 – Spokojenost s nabídkou české kuchyně Obrázek č. 10 – Možnost restaurace v hanáckém stylu Obrázek č. 11 – Pohlaví respondentů Obrázek č. 12 – Věk respondentů Obrázek č. 13 – Důvod návštěvy restaurace U krále Ječmínka Obrázek č. 14 – Spokojenost s cenami U krále Ječmínka Obrázek č. 15 – Výběr z nabídky U krále Ječmínka Obrázek č. 16 – Výběr z menu U krále Ječmínka Obrázek č. 17 – Průměrná útrata U krále Ječmínka Obrázek č. 18 – Společnost v restauraci U krále Ječmínka Obrázek č. 19 – Nedostatek restaurace U krále Ječmínka Obrázek č. 20 – Důvod návštěvy restaurace Fiesta Obrázek č. 21 – Spokojenost s cenami ve Fiestě Obrázek č. 22 – Výběr z nabídky ve Fiestě Obrázek č. 23 – Výběr z menu ve Fiestě Obrázek č. 24 – Průměrná útrata ve Fiestě Obrázek č. 25 – Společnost v restauraci Fiesta
Obrázek č. 26 – Nedostatek restaurace Fiesta Obrázek č. 27 – Důvod návštěvy restaurace U Chmelů Obrázek č. 28 – Spokojenost s cenami U Chmelů Obrázek č. 29 – Výběr z nabídky U Chmelů Obrázek č. 30 – Výběr z menu U Chmelů Obrázek č. 31 – Průměrná útrata U Chmelů Obrázek č. 32 – Společnost v restauraci U Chmelů Obrázek č. 33 – Nedostatek restaurace U Chmelů Obrázek č. 34 – Důvod návštěvy restaurace U koníčka Obrázek č. 35 – Spokojenost s cenami U koníčka Obrázek č. 36 – Výběr z nabídky U koníčka Obrázek č. 37 – Výběr z menu U koníčka Obrázek č. 38 – Průměrná útrata U koníčka Obrázek č. 39 – Společnost v restauraci U koníčka Obrázek č. 40 – Nedostatek restaurace U koníčka
ÚVOD Tématem bakalářské práce je Nabídka v gastronomii, která je velmi důležitou součástí každodenního života. Převážně každý člověk denně navštěvuje nějaké gastronomické zařízení buď za účelem stravování, nebo za zábavou. Nabídka v gastronomii je velice ovlivněna její poptávkou. Jinak tomu bude v Praze, kde je velmi silná turistická fluktuace a jinak se nabídka v gastronomii bude vyvíjet v jiných, menších městech. Proto je tato bakalářská práce zaměřená na nabídku v gastronomii ve městě Prostějov. A jak se tedy vyvinula nabídka v gastronomii v Prostějově? Téma bakalářské práce jsem si vybral z důvodu, že bydlím nedaleko Prostějova a celkem pravidelně navštěvuji gastronomická zařízení v tomto městě. Jelikož jsem žil čtyři roky v Praze, získal jsem tím určité nároky na stravování v restauracích a proto poté, co jsem se před rokem vrátil do Prostějova, začal jsem se víc zaměřovat na to, jak to vlastně v těch prostějovských restauracích chodí, a zda jsou tady lidé spokojeni, co jim Prostějov nabízí. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak lidé v Prostějově využívají restaurační zařízení, zda jsou spokojeni nebo je potřeba úroveň prostějovské gastronomie pozvednout na vyšší úroveň. Dílčí cíle zjišťují, kolik lidé v restauracích utrácí, s kým navštěvují podniky a jestli jsou spokojeni s českou kuchyní. V první části práce se zaměřuji na obecný popis nabídky v gastronomii. Nastiňuji také historii české gastronomie od dob první republiky. Celou historii jsem rozdělil do tří období. Důležitou součástí, o které se ve své práci zmiňuji, jsou trendy v gastronomii. Zabývám se hlavně novými trendy, kterými jsou molekulární gastronomie, Fast Food, Bio Food a minipivovary, které mě inspirovaly pro výběr restaurací v Prostějově, o kterých píši v další části bakalářské práce. Samozřejmě v první části nechybí informace o městě Prostějov a jeho gastronomických možnostech. Druhou neboli analytickou část mé práce jsem rozdělil na dvě podčásti. V první podčásti práce analyzuji nabídku v gastronomii v Prostějově, kde zjišťuji, zda jsou lidé s touto nabídkou spokojeni. Dále co říkají na českou kuchyni v restauracích, co vyzdvihují a naopak kritizují. Studuji také konkrétní restaurace v Prostějově. Zde analyzuji, právě hlavní výhody a nevýhody těchto restaurací, proč je lidé navštěvují a jestli jsou pro město Prostějov na dostačující úrovni. V druhé podčásti práce popisuji nejen zmíněnou analýzu 10
konkrétních restaurací, ale sděluji zde své pocity a názory na tyto restaurace. Jelikož je mohu posoudit z vlastních zkušeností a nejen od lidí z dotazníků. Každý člověk má totiž jiný názor a ten můj je podle mého trochu náročnější oproti běžnému hostovi v Prostějově. Proto jsem se rozhodl právě pro svoje vlastní názory a zkušenosti. Celková analýza je tedy rozdělena do dvou částí. V první části jsem průzkum uskutečnil prostřednictvím dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 40 respondentů prostřednictvím dotazníků v papírové formě. Dotazníky jsem následně zpracoval do grafického zobrazení, ze kterých jsem vyhodnotil a rozebral výsledky. Respondenty jsem rozdělil do tří skupin podle věku, a to 15 – 20, 21 – 40, 41 a více let. V druhé části jsem se už zmíněně zaměřil na popis restaurací a vlastních zkušeností s následnou analýzou a porovnáním. Ve třetí části popisuji návrhy, které se týkají zlepšení nabídky v gastronomii v Prostějově. Také se zaměřuji na vlastní návrh restaurace, která by pozvedla gastronomickou úroveň v tomto městě.
11
1 TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Pojem gastronomie Jedná se o všeobecně uznávaný mezinárodní pojem pro společné stravování neboli veřejné stravování. Slovo gastronomie pochází ze spojení dvou řeckých slov „gastér“, což znamená v překladu žaludek a „nomos“, což můžeme přeložit jako mrav nebo zvyk. Na základě tohoto jednoduchého překladu můžeme uvést, že gastronomie je nauka, která zahrnuje teoretickou i praktickou část toho, co se vztahuje k lidské výživě. Dle B. Zimákové můžeme gastronomii ohraničit třemi body:
Výživou – z jejího hlediska vstupuje do popředí fyziologie jídla a pití; je předmětem zkoumání především biologie, medicíny a chemie.
Stravou – formuluje nároky na fyzickou část poskytovaného produktu, sleduje především vazby mezi jídlem a pitím.
Odbytovým místem – studuje místo přípravy pokrmů a nápojů, receptury, techniku a technologii, inventář, prostředí, servis apod. 1 Šéf pražského kulinářského institutu R. Vaněk zastává jednoduchou rovnici: Dobré
jídlo = Dobrá nálada = Dobré zdraví. 2 Jedním ze základních pravidel v gastronomii je vycházet ze znalostí klasické kuchyně a obohacovat ji stále něčím novým, lepším, zdravějším. Důležité je, aby gastronomie nezůstávala jen u svých úspěchů z minulosti, ale je nutné ji nadále obohacovat o nové trendy a jít tzv. s dobou.
1.2 Historie české gastronomie Úroveň samotné gastronomie se vyvíjí v souladu s vývojem společnosti. Ve všech dobách, kdy lidé cestovali z různých důvodů a byli v cizím prostředí, museli být odkázáni _________________________________________________________________________ 1
ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009. s. 11
2
VANĚK, Roman. Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, aneb, Dědictví našich babiček. Praha: Prakul Production, 2012. s. 4
12
na to, jestli budou mít kde spát a co jíst. Některé národy proto poskytovaly přístřeší a jídlo, protože to považovaly za svou morální povinnost. Znamená to, že projevovaly tzv. pohostinnost. K rozvoji došlo ve 12. století, kdy původní zařízení nestačila uspokojovat poptávku účastníků cestovního ruchu. Z tohoto důvodu se poskytování přístřeší a pohoštění měnilo jen ze slušnosti v živnost. 3 Počátky české gastronomie pochází už z dob osídlení našeho území. Spojují se s pověstmi o Praotci Čechovi, který vystoupil spolu se Slovany na horu Říp. Tím, že je Česká republika středem Evropy, dostávaly se k nám různé suroviny i stravovací návyky, jak ze severských, tak z jižanských zemí. Po celý vznik historie naší země se vyvíjela také gastronomie, ale její rozkvět přisuzujeme roku 1918. Proto můžeme vývoj české gastronomie rozdělit do tří období. ROK 1918 – 1939 Rozdělením Rakouska v roce 1918 začala vznikat tradice české gastronomie. Pohostinství se nacházelo v rukou soukromých podnikatelů, čímž docházelo k rozšíření pracovních příležitostí. Rozvíjely se lázeňské služby a noční bary. Tím se Praha stala centrem společensky zábavních podniků. V tomto prvním období se česká kuchyně mohla po právu pyšnit dobrým jménem, a to díky vzdělání a zkušenostem kuchařů ze zahraničí. Česká kuchyně se tak obohatila o další nové nápady a poznatky z kuchyně světové. P. Dočkal se ve svém shrnutí historie zmínil, že po 1. světové válce se objevují kuchařské knihy ve stále širším měřítku. To však už nelze hovořit o kuchyni staročeské. Jde o kuchyni národní, respektive mezinárodní se specifickými českými prvky, jako jsou například ovocné a houskové knedlíky, určité omáčky a polévky, buchty a koláče apod.
4
Noblesnost a pestrost tehdejší kuchyně můžeme pozorovat i v mnoha filmech z této doby. Náročnost složité obsluhy i způsob přípravy pokrmů je velmi dobře zachycen ve filmu Obsluhoval jsem anglického krále, na motivy stejnojmenné knihy od autora Bohumila Hrabala. I přesto, že je toto období považování za zlatou éru české gastronomie, už tehdy se _________________________________________________________________________ 3
METZ, Reinhold, Hermann GRÜNER a Thomas KESSLER. Restaurace a host: základní odborné vědomosti : restaurace, hotel, kuchyně. Praha: Europa-Sobotáles, 2008. s. 13 4
DOČKAL, Petr. Haccp: Historie české gastronomie. Haccp. 1999 [cit. 2014-01-29]. Dostupné z: http://haccp1.sweb.cz/Historie/Historie.html
13
potraviny a pokrmy všelijak šidily. Obchodníci byli vynalézaví, a tak například mléko ředili vodou a přidávali do něj pro hustší konzistenci mýdlo. Gastronomie se stala jedním z vděčných témat představitelů jednotlivých států. Náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk pronesl známou větu „Hostinec je okénkem do každého státu“. Z tohoto jasně plyne, že pohostinství odráží návyky a kulturu jednotlivých zemí. To znamená, že národní kuchyně se navzájem liší. ROK 1939 – 1945 Jedná se o období, kdy je svět zasažen probíhající 2. světovou válkou. Tento fakt se negativně odráží ve všech odvětvích, mezi něž patří i gastronomie. Dochází k jejímu útlumu a dlouhodobé krizi. Většina významných podniků se zrušila nebo se omezil jejich sortiment na minimum. Lidé neměli peníze k návštěvě gastronomických zařízení a většinou se museli spokojit s tím, co sami vypěstovali. Proto se jedlo hodně ovoce a zelenina, občas nějaké maso z domácího chovu, protože masa byl velký nedostatek. Proto se v té době pytlačilo a byly za to i velké tresty. Hodně se obchodovalo s potravinovými lístky, kde každý člověk měl nárok na určitý objem potravin za určitou dobu. „Nouzovým a typickým pokrmem obou světových válek byl tuřín; zejména řídká vodová tuřínová polévka – obvyklý pokrm zajatců a válečných vězňů.“ 5 ROK 1948 – 1989 Předešlý vývoj vrcholí v roce 1948, kdy je likvidováno soukromé podnikání, a setkáváme se s procesem zestátnění, který má neblahý dopad na českou gastronomii a její další vývoj. Od roku 1948 dochází k uzavření státních hranic. Občanům České republiky není umožněno volně cestovat, čímž jsou ztraceny mezinárodní kontakty v mnoha odvětvích. Na území Čech a Slovenska byly zřízeny tzv. Interhotely, kdy zřizovatelem tohoto podniku bylo generální ředitelství Čedok. Do podniků Interhotely spadaly velké hotely a gastronomické provozovny určené pro zahraniční klientelu. Restaurace a jídelny známé pod označením RaJ spadaly pod okresní působnost. Jednalo se o menší ubytovací zařízení a restaurační podniky. V Praze se nacházelo 10 podniků RaJ rozmístěných _________________________________________________________________________ 5
GEMBALOVÁ, Alena. Dům & zahrada: Nahlédnutí pod pokličku historie: Jídla krizí, válek a neúrod. Dům & zahrada.
2009 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.dumazahrada.cz/bydleni/kuchyne/2009/5/15/nahlednuti-pod-poklickuhistorie-jidla-krizi-valek-a-neurod/
14
v jednotlivých městských obvodech a podnik Pražské restaurace. Další jednotkou byly družstevní organizace Jednota a Včela. Do jejich působnosti spadaly provozovny na venkově. Síť zotavoven revolučního odborového hnutí známé jako ROH sloužila k rekreaci zaměstnanců. V 50. letech byly v oblibě těstoviny. Začala jejich levná výroba z obilí, která se velmi lišila od italského způsobu. Maso v té době bylo už lépe k dostání, ale spíše pro bohatší vrstvu. Ostatní lidé chovali na venkově domácí zvířata. Oblíbené bylo kuřecí a vepřové maso, které se převážně smažilo nebo peklo. ROK 1989 – SOUČASNOST Dalším pomyslným mezníkem ve vývoji gastronomie se stal rok 1989. Velkou úlohu v tomto období hrála privatizace a restituce, kdy došlo k rychlému návratu k soukromému podnikání. Vyvlastněné podniky byly navráceny původním majitelům. Opět docházelo k rozšíření pracovních příležitostí a gastronomie zažívala svůj další rozkvět. Vznikaly nové hotely i restaurace, a také jiné zábavné podniky v nejrůznějším architektonickém provedení. Díky otevřeným hranicím se začalo opět dovážet větší množství surovin. Jídla už nebyla mdlá a nudná. Vařilo se daleko pestřeji a zdravěji. Zkoušely se nové mezinárodní recepty. Suroviny se začaly nakupovat v potravinových obchodních řetězcích, které přišly ze zahraničí. Zlepšovalo se vzdělávání kuchařů a zaměstnanců gastronomických zařízení. Díky zlepšení ekonomické situace ve státě se lidé začali stravovat více mimo svůj domov. Zákazníci začali upřednostňovat a vymáhat kvalitu před kvantitou. Postupně se v naší zemi dostávaly do podvědomí lidí i gastronomické řetězce ze zahraničí jako McDonalds, KFC a další. Vznikaly nové trendy v gastronomii, které vznikají nadále. Oprašují se staré trendy a obohacují se o něco nového. V současnosti je tolik odlišných způsobů prezentace svého gastronomického umění jak v České republice, tak hlavně po celém světě.
1.3 Trendy v gastronomii Tak jak se v průběhu času vyvíjí samotná gastronomie, vyvíjí se společně s ní i gastronomické trendy. Tyto trendy jsou ovlivněny rychlým životním stylem. Jejich rozšiřování a uplatňování je v dnešní moderní době velmi rychlé a poměrně snadné. Může se stát, že to, co bylo před nedávnem považováno za trend, je v současnosti bráno za
15
naprostou samozřejmost a standard. Je povinností majitelů jednotlivých gastronomických zařízení tyto trendy sledovat a neusnout na vavřínech. Obzvlášť v době, kdy celou planetu zasáhla v roce 2008 tzv. ekonomická krize, která donutila potencionální zákazníky více šetřit a tím pádem se více stravovat v domácnosti, případně si chystat jídlo s sebou do zaměstnání. Když už se lidé v dnešní ekonomicky nepříznivé době rozhodnou utratit své peníze v restauraci, bývají ve výhodě právě ty podniky, které sledují současné trendy. V této ekonomicky složité době může dojít také k tomu, že se podniky setkávají s jiným výrazným trendem, a to je jejich zánik. „ Specializovaná agentura Data Servis odhaduje, že v roce 2011 bylo v Česku asi 30 300 podniků. Průběžné odhady pro loňský i letošní rok vykazují i nadále klesající trend započatý v roce 2009. Aktuálně tak může být v Česku okolo 29 tisíc podniků.“
6
Dá se říci, že každý den v České republice dojde
k uzavření jedné restaurace. Důvodů je samozřejmě více. Jedním z nich je neakceptování nových trendů v gastronomii. Nejčastěji končí podniky s českou kuchyní. Oproti tomu luxusní restaurace nedostatkem zákazníků netrpí. Je to dáno tím, že v dnešní době si lidé velmi rozmýšlejí, který podnik navštíví. Došlo to do fáze, že zákazník si raději jednou za čas zajde do luxusnější restaurace na moderní jídlo s nevšedním zážitkem, než jít opakovaně do české hospody na smažený sýr nebo svíčkovou. Když zabrousíme zpět do minulosti o 18 let, zjistíme, že v té době se u nás v České republice začaly poprvé profesionálně hodnotit restaurace, což bylo považováno za trend. Dnes se to jeví jako velmi úsměvné. Během této doby jsme se mohli setkat s mnoha prvky, které neustále oživují gastronomii. Níže si uvedeme některé z těch, které výrazněji ovlivnily gastronomii. Jsou jimi Fast Food, Bio Food, molekulární gastronomie, minipivovary aj.
1.3.1 Fast Food Fast Food lze nejjednodušším způsobem přeložit jako rychlé občerstvení. Pravděpodobně jedna z prvních doložených definic byla zaznamenána již v roce 1951 ve slovníku Merriam-Webster. Pod slovním spojením Fast Food je zde uvedeno: _________________________________________________________________________ 6
GÜTNER, Dušan. Počet hospod v Česku klesá. Mizí jich stovky ročně. E15.CZ. 2013, . [cit. 2014-02-02]. Dostupné z:
http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/pocet-hospod-v-cesku-klesa-mizi-jich-stovky-rocne1008344#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink
16
„Pokrm, který je rychle připraven a naservírován a je rychle dostupný či připravený ke konzumaci, s malým důrazem na kvalitu.“
7
Samozřejmě těch definic a výrazů je mnoho.
Fast Food můžeme třeba chápat jako nepříliš drahý pokrm, připravený a naservírovaný velmi rychle. Jedná se o celosvětově rozšířený a oblíbený způsob stravování. A to zejména díky možnosti rychlé přípravy, rychlého nákupu a v neposlední řadě rychlé konzumaci, která je zpravidla prováděna za chůze, ve stoje nebo v autě. Zřejmě většina obyvatel této planety se tímto způsobem stravuje, a to buď nepravidelně, nebo dokonce pravidelně. Pro mnoho zákazníků jsou Fast Food restaurace oblíbené z důvodu snadné dosažitelnosti a zejména rychlosti, kdy zde zákazník stráví polovinu času než v restauraci. Dnes se s Fast Food setkáváme na každém kroku. Ať už ve městech, nákupních centrech nebo okolo dálnic vedle čerpacích stanic. Otevřená encyklopedie Wikipedie uvádí, že moderní jev rychlého občerstvení vznikl v Kalifornii, těsně před 2. světovou válkou. Richard a Maurice Mc Donaldovi, kteří řídili drive-in burger (restaurace, kde se jede autem k okýnku a jste obslouženi v autě), poblíž Los Angeles, byli unaveni z neustálého mytí příborů a nádobí, a proto se rozhodli vymyslet systém, při kterém by se zákazníci mohli obsluhovat sami a omezit menu na položky, které by mohly být připraveny i nekvalifikovanými kuchaři a bez desek, nožů a vidliček. 8 Výše jsme si uvedli výhody při této formě stravování. Nesmíme ovšem zapomenout na nebezpečí spojená se stravováním ve Fast Food restauracích. Fast Food jídlo se připravuje nejrychlejším možným způsobem, většinou smažením (hranolky, burgery, nugety, kuře). Po celou dobu smažení se dovnitř dostávají látky, které sice zvyšují atraktivitu pokrmu a její chuť, ale mohou mít také špatné následky. Jelikož se pokrmy smaží ve velkém množství přepalovaného tuku, získávají nadbytečnou energii a také různé rakovinotvorné látky. Když se řekne Fast Food, tak si mnoho z nás kromě hamburgerů, nuget a hranolek vybaví i slazené nápoje, z nichž ty nejoblíbenější jsou kolové. V nich se skrývá další _________________________________________________________________________ 7
Merriam-Webster. Merriam-Webster [online]. webster.com/dictionary/fast-food
.
[cit.
8
2014-02-05].
Dostupné
z:
http://www.merriam-
Rychlé občerstvení. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychl%C3%A9_ob%C4%8Derstven%C3%AD
17
nebezpečí, a tím nebezpečím je vysoký obsah cukru, který nápoje obsahují. Ve spojení nadměrné konzumace smažených pokrmů a slazených nápojů se objevuje velký problém, který známe pod pojmem obezita neboli nadměrná tělesná hmotnost. Celosvětově jsou známé fotografie obézních občanů Spojených států amerických s Coca-colou nebo hamburgerem v ruce. Mezi nejznámější světové řetězce Fast Food restaurací v České republice patří MCDonald’s, KFC, Starbucks, Burger King a Subway.
1.3.2 Molekulární gastronomie Molekulární
gastronomie
je
v posledních
letech
velmi
oblíbené
téma
v gastronomickém prostředí. Je známá více spíše na západ od našich hranic, ale i u nás se začíná výrazněji prosazovat. „Molekulární gastronomie je propojení chemických a fyzikálních poznatků společně se znalostmi přípravy pokrmů. Jmenované obory spolu souvisí i u běžných jídel a pomocí chemie a fyziky se dá vysvětlit proč má například majonéza pevnou konzistenci. V kulinářské praxi se cíleně přeskupují molekuly, aby došlo k zajímavému efektu, jako je například změna skupenství, tvaru apod.“ 9 Kde se vůbec vzal termín molekulární gastronomie? Počátky molekulární gastronomie sahají do poloviny osmdesátých let. Toto propojení potravinářské chemie a technologie s praktickým kuchařským uměním založil francouzský chemik Hervé This společně s britským fyzikem Nicholasem Kurti. Dohromady se jim podařilo navázat nejen odbornou spolupráci, ale i opravdové přátelství mezi špičkovými vědci a šéfkuchaři předních restaurantů a hotelů v Paříži a Londýně. 10 Molekulární mixologie je v současné době nový trend vycházející z poznatků molekulární gastronomie, které využívá při přípravě alkoholických nápojů v pozměněném skupenství. 11 _________________________________________________________________________ 9
KOUKOLÍČEK, Petr. Co je molekulární kuchyně. Molekulární catering. - [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.molekularnicatering.cz/co-je-molekularni-kuchyne/ 10
THIS, Hervé. Molecular gastronomy: exploring the science of flavor. New York: Columbia University Press, c2006, xi, 377 p. ISBN 02-311-3312-X. 11
Molekulární gastronomie. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Molekul%C3%A1rn%C3%AD_gastronomie
18
Ze strany laiků může přijít připomínka, z jakých surovin se vlastně jídlo připravuje a je možné takto vařit i doma. Jsou tyto suroviny dostupné každému zákazníkovi? Ano jsou. „V molekulární kuchyni se připravují pokrmy ze surovin, které jsou běžně dostupné, upravují se však speciálním způsobem a tvarují do jiné podoby. Například lze z hovězího vývaru, který se ztuží, připravit těstoviny v podobě špaget. Ty se poté pouze ohřejí a podávají. Vy si pak myslíte, že konzumujete špagety, ty ale chutnají jako polévka.“ 12 Jeden z představitelů molekulární gastronomie v České republice šéfkuchař Majestic Plaza Dušan Metelka zastává názor, že se tomuto druhu vaření může věnovat i žena ve své domácnosti, i když jen v omezené míře. Asi těžko doma bude připravovat zmrzlinu v tekutém dusíku, ale může třeba připravit lehké ovocné pěny ve šlehačkové láhvi (espumy) nebo využívat alginát na různé gely. 13 Výrazným představitelem molekulární kuchyně u nás je Petr Koukolíček. Na svých webových stránkách se nazývá experimentálním nebo snad molekulárním kuchařem. V současné době je spoluvlastník gastronomické společnosti MANIHI s. r. o. zabývající se jak běžným jídlem, tak i exotickými pokrmy, avantgardní kuchyní a molekulární kuchyní. Dále je provozovatel bistra a obchodu s delikatesami. Distributor vlastní značky ingrediencí pro molekulární kuchyni – Molecular base. 14
1.3.3 Farmářské trhy – Bio Food Jedná se o veřejné prostory, kde prodejci nabízejí převážně regionální a čerstvé produkty. Můžeme zde narazit na vše, na co si vzpomeneme od pečiva přes mléčné výrobky až po uzeniny. S trhy se můžeme v současnosti setkat ve všech koutech naší republiky. Mezi největší v republice patří Farmářské trhy v Praze v Dejvicích na Vítězném náměstí, též známé jako Farmářské trhy na Kulaťáku. Trhy zde fungují od roku 2010. Lidé začínají dávat přednost nákupům na farmářských trzích před obchodními řetězci. Důvody tohoto přechodu jsou jednoznačné – čerstvost, kvalita, regionální původ, bio potraviny a _________________________________________________________________________ 12
KOUKOLÍČEK, Petr. Co je molekulární kuchyně. Molekulární catering. - [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.molekularnicatering.cz/co-je-molekularni-kuchyne/ 13
DANDOVÁ, Dagmar. Chemie v kuchyni? To je molekulární gastronomie. OnaDnes. 2011, . [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/chemie-v-kuchyni-to-je-molekularni-gastronomie-fll/recepty.aspx?c=A110414_112409_recepty_job 14
KOUKLÍČEK, Petr. Kdo Jsem?. Petr Kouklíček. 2013 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.petrkoukolicek.cz/
19
přímý kontakt s prodejcem jednotlivých produktů. To je jeden ze zásadních rozdílů oproti obchodním řetězcům, kde je kontakt maximálně s pokladní. Kdežto na trzích dochází k přátelské komunikaci zákazníků s prodejci. Lidé tudíž nechodí jen nakoupit, ale diskutovat o tom, co nakupují a nikam při tom nespěchají. Panuje zde mnohem uvolněnější a pozitivní atmosféra. Zákazníci si hledají své stále dodavatele, a tak si mnozí z nich můžou například říci: „ Mám svého pekaře.“ Tento trend se velice rychle rozšiřuje. Farmářské trhy a nákupy na nich jsou úzce spjaty s dalším trendem v gastronomii a tím je Bio Food. Dle B. Zimákové a P. Burešové jsou Bio Food pokrmy, které oslovují zákazníky pečující o své zdraví. Jedná se o pokrmy, které pocházejí z bio produkce, bez chemického zásahu při pěstování a výrobě. 15
1.3.4 Minipivovary Není to snad ani překvapení, že naší zemi zasáhnul trend zakládání minipivovarů. Kde jinde by k tomuto mělo docházet než v zemi, která je ve světovém žebříčku pití piva na první pozici. Dle statistik vypije každý Čech 144 litrů tohoto pěnivého moku ročně. 18 miliónů hektolitrů piva se u nás ročně vyprodukuje. Minipivovary se na tomto objemu podílí jedním procentem, což je 150 – 200 tisíc hektolitrů. Za minipivovar označujeme podnik s ročním objemem produkce do 10 000 hektolitrů. 16 Boom s minipivovary je však extrémní. Nárůst minipivovarů se odhaduje na dva až tři během jednoho měsíce. Zatímco v roce 2000 bylo v České republice 66 především velkých pivovarů, dnes se jejich počet nezadržitelným tempem přibližuje hranici 250, a to zejména díky minipivovarům.
17
K počtu minipivovarů se koncem roku 2013 vyjádřil šéf
Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň, který uvedl: „Do konce roku jich bude ke 200. Dříve jsem tvrdil, že u nás je prostor na 250, ale dnes říkám, že přes 300 určitě přelezeme, protože každá vesnice u nás měla pivovar a má tradici a v každé vesnici se to _________________________________________________________________________ 15
BUREŠOVÁ, Pavla a Blanka ZIMÁKOVÁ. Gastronomické služby - servis. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. s. 14 16
SOTONA, Jiří. Pivo v malém: Není nad vlastní výrobu. Novinky. 2013, . [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/styl/309625-pivo-v-malem-neni-nad-vlastni-vyrobu.html 17
Trend 21. století: Pivovary se vracejí do měst a obcí. Vitalia. 2012, . [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/trend-21-stoleti-pivovary-se-vraceji-do-mest-a-obci/
20
dá udělat. Boom bude trvat ještě tři čtyři roky." 18 Definice minipivovaru – označujeme tak podnik s ročním objemem produkce do 10 000 hektolitrů. V současnosti se setkáváme se dvěma typy. První variantou je, že může být minipivovar postaven samostatně a své pivo prodávat, nebo, což bývá častěji, je spojen s restaurací. V druhém případě hovoříme o tzv. restauračním minipivovaru. Tyto restaurační minipivovary se staly velmi oblíbenými podniky po celé České republice. Pivo vyrobené v restauračních minipivovarech zákazníci spotřebovávají přímo zde. Je velmi příjemné pro hosta restauračních minipivovarů být u toho, když se pivo vaří, vnímat celou atmosféru a vědět, co si objednává. Další neocenitelnou výhodou je možnost objednání pokrmu v restauraci. Tudíž host nemusí za tímto účelem navštěvovat další zařízení. Každý z hostů si sám pro sebe může říci, jaké výhody pro něj restaurační minipivovar přináší. Když zabrousíme do historie, zjistíme, že výroba piva v České republice má staletou tradici. První písemná zmínka o pivu je již v zakládací listině Vyšehradské kapituly z 11. století. Nejstarším a zřejmě nejznámějším pivovarem české historie je pivovar U sv. Tomáše v Praze. Jeho vznik se datuje do roku 1352, kdy malostranský klášter augustiniánských poustevníků u svatého Tomáše získal od Karla IV. privilegium vařit a prodávat pivo pro celou levobřežní část tehdejší Prahy. Tento pivovar byl proslaven především díky svému výtečnému černému pivu. Pivovar si během bezmála šesti století prožil jak časy dobré, tak i časy zlé. Výroba černého piva byla ukončena v roce 1951. Jeho posledním sládkem byl František Skolka. Pak už po něm zůstala jen neméně proslulá Tomášská pivnice. Komunistický režim ji začlenil pod podnik Restaurace a jídelny. Ten se k ní však choval velice šetrně. Z tradice se zde i pak točilo černé pivo, leč to se dováželo z Nuselského pivovaru. Poslední kapitola v dějinách pivnice začala v devadesátých letech 20. století. Tak jak to bývá ve zdejších luzích a hájích zvykem i v případě pivovaru U sv. Tomáše vyhrál chtíč po penězích. Pivnice se změnila v luxusní podnik lákající především zahraniční turisty.
19,20
_________________________________________________________________________ 18
V ČR bude boom výstavby minipivovarů trvat ještě čtyři roky. Deník [online]. 2013, . [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/v-cr-bude-boom-vystavby-minipivovaru-trvat-jeste-ctyri-roky-20130924.html 19
Něco málo z historie minipivovarů v ČR. Pivní sběratelství. 2005 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.pivnisberatelstvi.cz/view.php?nazevclanku=neco-malo-z-historie-minipivovaru-vcr&cisloclanku=2005052403 20
Pivovar U sv. Tomáše v Praze. Pivovary.Info. http://www.pivovary.info/historie/pa/tomas.htm
21
.
[cit.
2013-12-29].
Dostupné
z:
PIVO A JEHO JEDNOTLIVÉ DRUHY Pivo – jedná se o pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny, připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele nebo chmelových produktů. J. Beránek popisuje ve své knize jednotlivé druhy piva následovně:
Kvasnicové pivo – nazýváme tak pivo vyrobené dodatečným přídavkem malého podílu rozkvašené mladiny do hotového piva v průběhu stáčení.
Pšeničné pivo – pivo vyrobené s podílem extraktu pšeničného sladu vyšším než jedna třetina hmotnosti celkově dodaného extraktu.
Ležák – pivo vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 11 až 12 % hmotnostních.
Nealkoholické pivo – pivo s obsahem alkoholu nejvýše 0,5 % objemových.
Pivo speciální – vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším.
Porter- tmavé pivo, vyrobené převážně z ječných sladů s extraktem původní mladiny 13 % hmotnostních a vyšším.
Řezané pivo – vyrobené při stáčení smíšením světlých a tmavých piv stejné skupiny. 21
1.4 Nabídka pokrmů a nápojů Nabídku pokrmů a nápojů lze prezentovat různými způsoby. Záleží pouze na dané restauraci či podniku, jaký formát zvolí. Důležité je, aby prezentace nabídky korigovala s typem a stylem restaurace. Možností je hned několik. Jsou to především různé vitríny, stojánky na stolech, světelné tabule, černé tabule, ústní nabídka a nejrozšířenější jídelní a nápojový lístek.
_________________________________________________________________________ 21
BERÁNEK, Jaromír. Slovník potravinářů a gastronomů. Praha: MAG Consulting, 2005.
22
1.4.1 Jídelní lístek Jídelní lístek je vlastně vizitkou každé restaurace. Měl by být zpracován precizně a přesně ladit s poptávkou v dané lokalitě. Je zpracován pro konkrétní segment hostů. Velmi ovlivňuje zákazníkův výběr a měl by vyzdvihnout to nejlepší, čím restaurace je. Jídelní lístek představuje seznam nabízených jídel a nápojů. Často bývá doplněn dalšími informacemi. Jídelní lístek by měl být sestaven tak, aby byl pro každého přehledný, srozumitelný a uměl upoutat pozornost. Jeho provedení by mělo obsahovat určitou grafickou úpravu. Mohou být tištěné, psané ručně nebo na stroji. Nesmí obsahovat žádné gramatické ani stylistické chyby. Neměly by být přepisované perem. Jídelní lístek by měl dle P. Burešové a B. Zimákové obsahovat tyto informace:
Název a sídlo podniku
Kompletní názvy pokrmů
Ceny pokrmů v místní měně
Hmotnost pokrmů
Další vhodné údaje jako charakteristika a složení pokrmu, energetická hodnota pokrmu, číslová pokrmů, způsoby plateb, couvert, označení pokrmů vhodných pro vegetariány, upozornění na specialisty apod. 22 Existuje několik druhů jídelních lístků, podle toho na co je zaměřený nebo pro
jakou je příležitost. Pánové J.Černý a A. Srkala rozlišují ve své knize tyto druhy jídelních lístků a jejich popis:
Denní jídelní lístek – Používaný ve většině restaurací. Většinou bývá ve formátu A4 a zpravidla bývá denně obměňován dle aktuální nabídky a dodávky čerstvých surovin.
Stálý jídelní lístek – Má stálou nabídku. Je to ten hlavní jídelní lístek, který hosté dostanou do rukou. Nabízí široký sortiment jídel, a proto musí bezvadně fungovat zásobování potravin. Stálý jídelní lístek je nákladný na pořízení, proto by měl být na kvalitním papíře a vhodně graficky upraven, aby se nemusel stále obměňovat.
_________________________________________________________________________ 22 ČERNÝ, Jiří a Antonín SRKALA. Moderní obsluha. Praha: Merkur, 1993. s. 95 – 96
23
Kombinovaný jídelní lístek - Je to stálý jídelní lístek doplněný o denní jídelní lístek. Ten se vkládá nebo zasunuje jako vložka do stálého jídelního lístku a jsou na něm uvedená jídla připravovaná pro konkrétní den.
Večerní jídelní lístek – Je to stálý lístek, který je přizpůsobený večernímu provozu.
Noční jídelní lístek – Používá se v nočních hodinách ve velkých provozovnách. Nabízí zúžený sortiment pokrmů.
Kavárenský jídelní lístek – Obsahuje užší nabídku teplých jídel a je rozšířen o nabídku vaječných pokrmů a moučníků. Bývá menšího formátu a může být i propojen s nápojovým lístkem.
Vinárenský jídelní lístek – Nabízí široký výběr studených jídel, pokrmů na objednávku a nabídka sýrů.
Barový jídelní lístek – Většinou bývá součástí nápojového lístku. Obsahuje několik studených a teplých specialit.
Dětský jídelní lístek – Je především určen dětem. Obsahuje nabídku pokrmů z polovičních dávek surovin. Měl by být upraven tak, aby děti hlavně zaujal. Fantazií se meze nekladou.
Jídelní lístek etážové služby – Slouží pro nabídku jídel v hotelových pokojích.
Snídaňový jídelní lístek – Obsahuje nabídku snídaní v restauracích a hotelových pokojích.
Menu lístek – Je jídelní lístek, ve kterém nabízíme jednoduchou sestavu jídel za jednotnou cenu. 23 Jídelní lístek by neměl být moc obsáhlý. Zákazníci si pak nemohou vybrat, protože
je jim představováno veliké množství pokrmů. Zpravidla se pokrmy na jídelním lístku řadí v následujícím pořadí:
Studené pokrmy
Polévky
Teplé předkrmy
Ryby
Drůbež
_________________________________________________________________________ 23 ČERNÝ, Jiří a Antonín SRKALA. Moderní obsluha. 1. vyd. Praha: Merkur, 1993. s. 95 – 96
24
Zvěřina
Dětské pokrmy
Speciality
Bezmasé pokrmy
Hotové pokrmy
Pokrmy na objednávku
Přílohy
Saláty
Kompoty
Sýry
Teplé moučníky
Studené moučníky
Zmrzliny
Ovoce
1.4.2 Nápojový lístek Stejně tak jako jídelní lístek je nápojový lístek jakousi vizitkou manažera restaurace. V menších provozovnách se nápojový lístek předkládá na požádání nebo bývá nahrazen vyvěšeným ceníkem či nabídkou na cedulích. V restauracích a větších provozovnách bývá nápojový lístek předkládán zároveň s jídelním lístkem. Zatímco jídelní lístek se předkládá každému hostovi, nápojový lístek se dává jeden či dva pro celou společnost. Nápojový lístek stejně jako jídelní lístek nesmí mít žádné gramatické chyby a měl by být vhodně graficky zpracován. I nápojový lístek má několik druhů, kterými jsou:
Restaurační nápojový lístek – Obsahuje široký výběr nápojů. Od jídelního lístku bývá odlišen formátem.
Kavárenský nápojový lístek – Nabízí velký výběr hlavně teplých nápojů.
Vinárenský nápojový lístek – Je typický pro výběr čepovaných i lahvových vín. V některých restauracích se používá jako samostatný vinný lístek s nabídkou lahvových vín.
Barový nápojový lístek – Obsahuje především míchané nápoje a lihoviny.
25
I nápojový lístek se řídí určitým řazeným kategorií. Samozřejmě nemusí obsahovat všechny kategorie, ale hlavně ty, na které se podnik zaměřuje. Jsou to:
Aperitivy
Kořeněná vína
Míchané nápoje
Bílá vína
Růžová vína
Červená vína
Dezertní vína
Šumivá vína a sekty
Likéry
Destiláty
Nealkoholické nápoje
Pivo
Teplé nápoje
1.5 Nabídka gastronomie v Prostějově Prostějov je město ležící na Hané v Olomouckém kraji s počtem obyvatel pohybující se okolo 55 tisíc. Nezaměstnanost obyvatelstva v Prostějově se vyšplhala k hranici 8,7 %, což znamená, že na jedno pracovní místo čeká 16 zájemců. Nezaměstnanost v Prostějově se zvýšila převážně ukončením výroby Oděvního podniku a.s., který zaměstnával tisíce lidí. Dle ČSÚ ze dne 16. 3. 2014 se hrubá mzda v Olomouckém kraji pohybuje okolo 22 267 Kč. Je to třetí nejnižší hrubá mzda v celé České republice. O městu Prostějov nemůžeme říct, že by se jednalo o turisticky vyhledávanou lokalitu. Ani jeho postavení u dálnice D1 nezaručuje zvýšení počtu turistů. Je to dáno tím, že město se nachází mezi většími městy Olomoucí a Brnem, kam projíždějící lidé raději zamíří a utratí zde své peníze. Tyto všechny výše uvedené faktory velmi ovlivňují gastronomickou nabídku v Prostějově. Nabídka je zde zastoupena restauracemi, Fast Foody, bary, pizzeriemi, vinárnami, kavárnami, pivnicemi, hostinci a bistry. Převážnou část tvoří podniky, které nabízejí jednodušší pokrmy z levnějších surovin z vepřového a kuřecího masa, jednoduchá vína, pivo, levnější vody a nealkoholické nápoje. V Prostějově se nacházejí také podniky s kvalitnější nabídkou, ale nemůžeme zde určitě 26
hovořit o gastronomii na vysoké úrovni, tak jako je tomu například v Praze. Velkou oblibu si zde získaly restaurační podniky, které vaří a nabízejí vlastní pivo přímo v restauraci. Dalo by se říci, že se jedná o jakýsi trend, který Prostějov zasáhl.
27
2 ANALYTICKÁ ČÁST
2.1 Analýza nabídky v gastronomii v Prostějově Cílem analýzy je zjistit jaká je současná nabídka v gastronomii v Prostějově. Zda je pro toto město dostačující nebo jestli by se gastronomie v Prostějově měla učit od vyspělejších měst s daleko lepší nabídkou. Druhým cílem bylo zjistit, která z restaurací splňuje nároky hostů a obyvatel města. Dílčí cíle:
Četnost návštěvy restaurací
Důvody návštěvy
Spokojenost
Nedostatky
Výše útraty
Spokojenost s nabídkou české kuchyně
Sestavení úkolů:
Výběr otázek pro dotazníkové šetření
Výběr respondentů
Analýza a vyhodnocení
Rozbor vlastních zkušeností
2.1.1 Metodika Analýza a výzkum je realizován prostřednictvím dotazníkového šetření. Z tohoto průzkumu zjistím jak hlavní cíle, tak dílčí cíle, které jsem si stanovil. V druhé části se také zaměřím na podrobnější analýzu jednotlivých restaurací a podělím se o svoje vlastní zkušenosti s návštěvou daných restaurací.
28
2.1.2 Výzkum pomocí dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření je zjistit jaký se stav současné nabídky v gastronomii v Prostějově, jaká je návštěvnost restaurací, jaké jsou preference hostů, jejich nároky a spokojenost. Dotazník je rozdělen na dvě části. První část je obecná a otázky se zaměřují na celkový stav nabídky v gastronomii v Prostějově. První část obsahuje 12 otázek. Druhá část dotazníku je zaměřená na výběr oblíbené restaurace a otázky k dané konkrétní restauraci. Tato část obsahuje 10 otázek.
Osloveno bylo celkem 40 respondentů
z Prostějova a okolí. Převážně to byli lidé nad 20 let. Dotazník byl zprostředkován papírovou formou. Dotazníky byly vyhodnoceny dle uvedených otázek jednotlivě a následně v druhé části každá restaurace samostatně pomocí grafických zobrazení, které lépe pomohou vyhodnotit dané cíle. Tento výzkum pomocí dotazníku jsem zvolil proto, že je to nejefektivnější a jednoduchý způsob jak zjistit, na jaké úrovni se gastronomická nabídka v Prostějově nachází a jaká restaurace vychází jako nejoblíbenější. Jelikož dotazník obsahuje pouze pár lehkých otázek, je velice rychle vyplněný, a proto není pro respondenty náročný. Otázky jsou srozumitelné a dostačující. Výsledky z nich jdou snadno analyzovat. Časový harmonogram:
Vývěr otázek a zpracování dotazníku: začátek února 2014
Čas pro vyplnění všech dotazníků: únor 2014
Analýza dotazníků: konec únor – březen 2014
2.1.3 Zpracování a vyhodnocení dotazníkové šetření 1. otázka: Navštěvujete restaurace v Prostějově? Cílem této otázky bylo vyfiltrovat respondenty a zaměřit se poté na dotazníky těch, kteří restaurace navštěvují a ne na ty, kteří by dotazník vyplnili nepravdivě. Tím by bylo vyhodnocení zkreslené.
29
Obrázek č. 1 – Návštěvnost restaurací v Prostějově
Navštěvujete restaurace v Prostějově? 8% Ano: 37 92%
Ne: 3
Zdroje: Vlastní výzkum Dle uvedených odpovědí je jasné, že ze 40 dotázaných lidí pouze 3 respondenti odpověděli, že nechodí do restaurací v Prostějově. Pro restaurace v tomto městě je tohle dobrá zpráva, protože si zřejmě nemohou stěžovat na nedostatek hostů. Touto otázkou jsem si tedy umožnil vyfiltrovat respondenty, aby ti, kteří do restaurací nechodí, neodpovídali nepravdivě. 2. otázka: Jak častým jste hostem restaurací v Prostějově? Otázka má za cíl zjistit, jak často dotázaní respondenti navštěvují restaurace. U otázky předpokládám, že návštěvnost lidí v restauracích je častá, protože přes oběd je skoro všude přeplněno a večer si podniky na nepřítomnost hostů nestěžují. Obrázek č. 2 – Četnost návštěvnosti hostů v restauracích
Jak častým jste hostem restaurací v Prostějově? 11% 27%
14%
Každý den: 5
24%
3-5x do týdne: 9 1x týdne: 9
24%
1x měsíčně: 10 Méně: 4
Zdroj: Vlastní výzkum I přesto, že nejčastější odpovědí bylo 1x měsíčně, tak i tehdy splnila otázka moje očekávání. Totiž hned za první odpovědí se zúčastnily odpovědi 3-5x do týdne a 1x týdně. Obě tyto odpovědi získaly 24%. Z toho lze usoudit, že 48% respondentů alespoň jednou 30
týdně chodí do restaurace, což je určitě dobrá návštěvnost na Prostějov. 14% dotázaných lidí dokonce odpovědělo, že navštěvují restaurace každý den. Tito lidé určitě chodí do restaurací na oběd, když jsou v práci nebo se jim nechce jen vařit doma a vyhovuje jim tento styl stravování. 4 dotázaní odpověděli, že restaurace navštěvují méně. Jsou to většinou takoví ti návštěvníci oslav nebo pracovních akcí. 3. otázka: Máte oblíbenou restauraci? Touto otázkou jsem chtěl zjistit, jaká restaurace patří mezi oblíbené a které naopak moc návštěvnosti nemají. Respondenti, kteří odpověděli, že ano, poté odpovídali na druhou část dotazníku, která je zaměřená na konkrétní výběr restaurace a otázky na ni. Obrázek č. 3 – Oblíbenost restaurací
Máte oblíbenou restauraci v Prostějově? 27%
Ano: 27 73%
Ne: 10
Zdroj: Vlastní výzkum Jak jsem předpokládal, že mi tato otázka ukáže, tak většina z dotázaných má svoji oblíbenou restauraci. Celých 73% respondentů. Zbytek dotázaných, i když chodí často do restaurací, tak si buď nemohli vybrat z nabízených restaurací, nebo jednoduše žádnou svoji oblíbenou nemají. I to se stává. Každopádně jsem rád, že mohu z něčeho vycházet a že 27 lidí mi dalo možnost a prostor k analýze vybraných restaurací. 4. otázka: Z jakého důvodu navštěvujete restaurace? Cílem otázky je zjistit za jakým účelem lidé chodí do restaurací. Možnosti na výběr byly tři a jednalo se o účel obědu, večeře a jiného účelu. Poslední odpověď byla pro ty z dotázaných, kteří chodí v pátek večer do podniku s tím, že budou pít alkohol, anebo prostě mají návštěvu restaurace jako nějaký zážitek.
31
Obrázek č. 4 – Důvod návštěvy restaurací
Z jakého důvodu navštěvujete restaurace? 20% Za účelem obědu: 21
41%
Za účelem večeře: 20
39%
Účelem není stravování: 10
Zdroj: Vlastní výzkum Z grafu vyplývá, že nejčastější odpovědí na tuto otázku bylo za účelem obědu. O jeden bod méně má odpověď za účelem večeře a poslední nejméně častá byla odpověď, že účelem není stravování. U této otázky bych rád upozornil, že respondenti vybírali i více možností než jednu. Proto celkový součet odpovědí je vlastně vyšší než kolik bylo respondentů. Z hlediska útraty i návštěvnosti je pozitivní, že lidé odpovídali velmi početně na účel večeře. U vítězné odpovědi je jasné, že jsou to lidé, kteří chodí do práce a během své pauzy na stravování navštíví restauraci místo toho, aby si vzali jídlo z domova. Ale u účelu večeře je jasné, že restauraci lidé navštěvují, nejen aby se najedli, ale aby se pobavili s přáteli či s rodinou a udělali si pěkný večer. 5. otázka: Jste spokojený s nabídkou restaurací v Prostějově? U této otázky tajně doufám, že lidé v Prostějově jsou s gastronomickou nabídkou spokojeni. Protože i přes chyby, které tady máme si myslím, že nabídka je velmi uspokojující a dostatečná pro naše město. Obrázek č. 5 – Spokojenost s nabídkou
Jste spokojený/á s nabídkou restaurací v Prostějově? 49%
Ano: 15
40%
Ne: 4 Neřeším to: 18 11%
Zdroj: Vlastní výzkum
32
Výsledek této otázky mě trochu překvapil. Sice moje předpokládaná odpověď, že ano, získala 40%, ale více odpovědí získala odpověď, že to lidé neřeší. Může to být tím, že lidé v Prostějově nejsou takoví gastronomičtí znalci a opravdu to prostě jen neřeší. Důležité je, aby se někde najedli, a je jim jedno, zda se tam o ně dobře postarají nebo ne. 6. otázka: Kolik průměrně utratíte při jedné návštěvě restaurace v Prostějově? Cílem otázky č. 6 je zjistit, kolik jsou obyvatelé schopní utrácet za návštěvu restaurací. Záleží samozřejmě, zda platí pouze za oběd z poledního menu, anebo za dobrou a kvalitní večeři s kávičkou na závěr. Obrázek č. 6 – Průměrná útrata
Kolik průměrně utratíte při jedné návštěvě v Prostějově? 22%
27%
0 - 100 Kč: 8 101 - 200 Kč: 19
51%
201 - více Kč: 10
Zdroj: Vlastní výzkum Zde je patrné, že hosté jsou schopni za návštěvu v restauraci dát okolo 100 Kč až 200 Kč. Což je vlastně normální cena večerního jídla. Pokud si lidé dávají přes poledne menu, zaplatí samozřejmě méně, a to jsou většinou ti respondenti, kteří si vybrali odpověď první. Dokonce celkem 27% respondentů odpovědělo, že utratí více jak 200 Kč, což je na Prostějovské poměry docela slušné. 7. otázka: Kdo Vám dělá nejčastěji společnost v restauraci? U této otázky se snažím zjistit, s kým lidé nejčastěji tráví návštěvu v restauracích. Ti, co navštěvují restauraci přes oběd, samozřejmě chodí s kolegy, večer to pak je už převážně rodina nebo kamarádi.
33
Obrázek č. 7 – Společnost při návštěvě restaurací
Kdo Vám dělá nejčastěji společnosti v restauraci? 18%
Partner, rodina: 15 34%
Kolegové z práce: 11
23% 25%
Přátelé: 10 Navštěvujete sami: 8
Zdroj: Vlastní výzkum Jak jsem předpokládal u této otázky, většina respondentů navštěvuje restaurace společně s partnerem nebo rodinou, a to celých 34%. Dalších 25% chodí na jídlo či za zábavou společně s kolegy z práce. To jsou ti, o kterých jsem se zmiňoval, že navštíví restauraci za účelem oběda. O jeden hlas méně má odpověď přátelé. Zde si lidé rádi zpříjemní dobré jídlo se svými dobrými přáteli. Poslední a kupodivu častější odpovědí než jsem čekal je, že lidé navštěvují restauraci sami. Nedokážu posoudit, z jakého účelu by lidé chodili sami do restaurací, ale jelikož si ji vybralo 8 lidí, zřejmě to tak zvláštní nebude. 8. otázka: Jaké jsou slabiny restaurací v Prostějově? Dostávám se k otázkám týkající se restaurací v Prostějově, a jak lidé vnímají jejich nabídku a kvalitu. Cílem této otázky je si říct, co je tedy tou slabinou restaurací v tomto městě a popřípadě potom navrhnout nějaké řešení pro zlepšení těchto slabin. Dal jsem na výběr z pěti možností s tím, že lidé mohli vybrat, kolik odpovědí chtěli. Obrázek č. 8 – Slabiny restaurací v Prostějově
Jaké jsou slabiny restaurací v Prostějově? 7%
0%
Vysoká cena: 0
38%
Nízká kvalita: 18
55%
Obsluha: 26 Prostředí restaurací: 3
Zdroj: Vlastní výzkum
34
Dle mého očekávání je největší slabinou právě obsluha v restauracích v Prostějově. Celkem 55% získala tato odpověď. Když si vezmu, že 37 lidí vyplnilo dotazník s tím, že navštěvují restaurace a 26 z nich odpovědělo, že slabinou je obsluha, měli by se manažeři restaurací nad sebou zamyslet. Sám jsem si myslel a zastávám názor, že obsluha je opravdu to nejhorší, co restaurace v Prostějově mají a taky je to dosti viditelné. A jsem rád, že tohle není jen můj názor, a že tato otázka mě přesvědčila o tom, že tomu tak opravdu je. Další odpovědí s nejvíce body získala se 38% odpověď nízká kvalita. Naznačuje to tedy, že nejenom obsluha je špatná, ale i celková kvalita restaurací je na tom zle. Alespoň, že prostředí restaurací je nad Prostějovské možnosti a tuto odpověď si zvolili pouze 3 lidé. Naopak nikdo nezastává názor, že zde máme vysoké ceny, což je i dle mého názoru pravda. 9. otázka: Jak jste spokojený/á v Prostějově s nabídkou české kuchyně? V této otázce bych rád zjistil, zda si obyvatelé Prostějova uvědomují, jaká je situace s českou kuchyní v našich restauracích. Obrázek č. 9 – Spokojenost s nabídkou české kuchyně v Prostějově
Jak jste spokojený/á v Prostějově s nabídkou české Nabídka je nedostačující: 12 kuchyně? Nabídka je pro mě dostačující: 17 22%
32% O tradiční české kuchyni se v Prostějově nedá hovořit, pouze su zde na českou kuchyni hrají: 8
46%
Zdroj: Vlastní výzkum Z výše uvedeného grafu vyplývá, že 49% respondentů říká, že nabídka české kuchyně v Prostějově je pro ně dostačující. Což je na první pohled docela dobrá vyhlídka. Ale když si vezmu, že obě zbývající odpovědi mluví negativně vůči české kuchyni, tak už to zas tak dobře nevypadá. Jelikož 32% lidí odpovědělo, že nabídka je nedostatečná a dalších 22% lidí si myslí, že v Prostějově se ani o české kuchyni nedá hovořit, zjevně je tu 35
něco špatně. A je to hlavně na straně restaurací, které tu jsou. Nabízejí všelijaký mix různých kuchyní a nabídek a málokterá z nich nabízí opravdu česká poctivá jídla. 10. otázka: Přivítal/a byste v Prostějově restauraci v hanáckém stylu s hanáckou a českou kuchyní? Tato otázka navazuje na předešlou otázku. Aniž bych tušil, jak budou lidé odpovídat, mám svůj názor na českou kuchyni zde v Prostějově a ten můj názor se také potvrdil v předchozím zjištění. Proto bych se rád zeptal respondentů, co si myslí o mém nápadu, mít zde restauraci, která se na Hanou přímo hodí. Obrázek č. 10 – Možnost restaurace v hanáckém stylu v Prostějově
Přivítal/a byste v Prostějově restauraci v hanáckém stylu s hanáckou a českou kuchyní? 6% Jednoznačně: 19 43%
51%
Je mi to jedno: 16 Nemám rád českou kuchyni: 2
Zdroj: Vlastní výzkum Dle mého očekávání by lidé v Prostějově přivítali hanáckou restauraci. 51% lidí jednoznačně souhlasilo. Což mě už podruhé přivedlo na názor, že taková restaurace tady rozhodně chybí. Dalších 43% z dotázaných se nijak nevyjádřilo a dali najevo, že je jim to jedno. A jsou to určitě ti samí, kteří odpověděli ze začátku na otázku, zda je nabídka v Prostějově dostatečná, že to neřeší. Dokonce 2 lidé odpověděli, že nemají rádi českou kuchyni. Tuto možnost jsem tam dal proto, abych trochu vyfiltroval zase ty, co opravdu českou kuchyní nemilují. Celkově jsem s tímto výsledkem velice spokojený. 11. otázka: Jaké je Vaše pohlaví? Otázka pouze rozlišuje, zda jsou respondenti ženy nebo muži.
36
Obrázek č. 11 – Pohlaví respondentů
Jaké je Vaše pohlaví? 43% 57%
Muž: 23 Žena: 17
Zdroj: Vlastní výzkum Tato otázka má pouze informativní charakter, nesouvisí tudíž přímo s výzkumem. Dle grafu je patrné, že výzkumu se zúčastnilo více mužů než žen. 12. otázka: Jaký je Váš věk? Věk byl rozdělen do tří věkových kategorií. Obrázek č. 12 – Věk respondentů
Jaký je Váš věk? 5% 15 - 20 let: 2
45%
21 - 40 let: 20
50%
41 a více let: 18
Zdroj: Vlastní výzkum I tato otázka je pouze informativní. Nejvíce respondentů patřilo do věkové kategorie 21 – 40 let, celých 50%. Poté bylo nejvíce dotázaných ve věkové kategorii 41 a více let. V poslední řadě byli pouze 2 lidé z věkové kategorie 15 – 20 let. Celkově bylo tedy 40 respondentů.
2.1.4 Výzkum a analýza jednotlivých restaurací v Prostějově V této části analýzy se zabývám 6 nejvyhledávanějšími restauracemi. Zaměřím se na jejich nabídku, podrobněji každou restauraci rozeberu, připojím svůj vlastní názor a
37
zkušenost s návštěvou. Ke každé restauraci připojím i dotazníkové šetření, které se týkalo jednotlivých restaurací. Cílem této části výzkumu je zjistit a porovnat, která z restaurací v Prostějově je tou nejlepší, a která naopak potřebuje dohnat svoje nedostatky a slabiny. Dále se snažím zjistit nejenom slabiny, ale také, proč je právě ona restaurace, tou nejvyhledávanější, kolik lidé utrácí v konkrétní restauraci a s kým ji nejčastěji navštěvují. Dotazník byl spojený s prvním dotazníkem a každý kdo odpověděl v předchozí části na otázku č. 3, že má oblíbenou restauraci, tak následně vyplnil i dotazník na tu konkrétní restauraci. Respondentů bylo tedy 27, protože 10 z nich odpovědělo, že nemá oblíbenou restauraci a 3 nechodí do restaurací vůbec. Časový harmonogram:
Výběr otázek a zpracování dotazníku: začátek února 2014
Čas pro vyplnění dotazníků: únor 2014
Rozbor restaurací: únor - březen 2014
Analýza dotazníků a restaurací: březen 2014
2.1.5 Zpracování analýzy jednotlivých restaurací RESTAURACE U KRÁLE JEČMÍNKA Jedná se o zařízení, které se pyšní označením pivovar a restaurant. Nachází se na okraji samotného centra města Prostějov. Jeho ideální poloha umožňuje vstup dvěma vchody, a to jak z náměstí, tak druhou stranou přímo z ulice. Pokud hosté mají potřebu navštívit podnik vlastním vozidlem, mají možnost parkování na náměstí přímo před vchodem z jedné strany. Anebo mohou zaparkovat u blízkého supermarketu ze strany druhé. Jak už bylo výše uvedeno, jedná se o pivovar a restaurant. Je to jeden ze dvou podniků v Prostějově, který svým zákazníkům nabízí vlastní pivo. Restaurace je rozdělena na kuřáckou a nekuřáckou část. Dále nabízí možnost posezení na zahrádce, která je umístěna ve dvoře celého areálu. Celková kapacita restaurace je 170 míst uvnitř a 35 míst na zahrádce. Samotná restaurace je rozdělena do 4 částí. Při vstupu do restaurace z ulice se nacházíme v první části s barem a stoly k sezení. Dále se zde nachází velká prosklená vitrína, za kterou zákazníci mohou vidět dva velké 38
kotle, ve kterých zde vaří pivo. V dalších částech restaurace se nachází pouze stoly s lavicemi na sezení. Restaurace je vybavena venkovským zařízením, kdy celý interiér je řešen ve dřevě. Součástí interiéru je chmelová výzdoba stropních trámů. Restaurace je připravena splnit hostům přání týkající se pronájmu svých prostorů k soukromým akcím. Jednou z mála nevýhod je nemožnost rozvozu jídla a poněkud málo prosvětlené prostory restaurace. Restaurace využívá jako formu reklamy prezentaci svých webových stránek na internetu. Gastronomická nabídka podniku: Gastronomická nabídka pivnice a restaurace U krále Ječmínka se zaměřuje na klasickou českou a regionální kuchyni. Nabídka pokrmů je rozdělena na dvě části, a to denní menu a jídelní lístek. Denní menu se skládá z 15 pokrmů, které jsou rozděleny do jednotlivých částí. V první části se nachází 4 pokrmy nabízející se bez polévky, dále 4 pokrmy s polévkou, následně salát a 2 bezmasé pokrmy. V poslední části je stálá nabídka 3 klasických českých jídel. Pokrmy jsou nabízeny jak v plné verzi, tak v poloviční. Za poloviční porce zaplatíme 69% z plné ceny. K dennímu menu jsou za zvýhodněnou cenu nabízeny nápoje jako pivo, limonáda, Cola, Kofola. Pro každého hosta je připravený džbán s vodou zdarma. Denní menu je nabízeno v době od 11:00 do 14:00 hodin. Cena hlavních jídel se pohybuje od 70,- Kč do 100,- Kč. Jídelní lístek: Jídelní lístek je velmi obsáhlý a rozdělen do jednotlivých skupin pokrmů. Těmi jsou:
Speciality nejen k pivečku
Polévky
Předkrmy
Speciality našeho podniku
Nejen pro pamětníky
Dětská jídla
Kuřecí masíčko
Vepřové masíčko
39
Hovězí masíčko
Steaky
Ryby
Bezmasé a sýry
Moučníky
Saláty
Přílohy
Omáčky a ostatní Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákazník si nemůže stěžovat na nedostatečný
výběr. Jídelní lístek obsahuje celkem 104 pokrmů. Nápojový lístek: Pýchou restaurace je nabídka vlastního piva. Hosté si mohou vybrat z klasických 10°, 12°, 13° nebo ze speciálu 14°-18°. Pivo je nabízeno jak v nápojovém lístku, tak na plakátech, které jsou umístěny v restauraci a před ní, tak i napsané křídou na tabulích. Zákazník má na výběr mezi ječmenným, černým, pšeničným, řezaným a ovocným pivem. Nápojový lístek obsahuje 6 skupin:
Naše pivečko
Pokrmy k pivečku
Víno
Voda a spol.
Káva a čaj
Kořalka
Dotazníkový rozbor: Obrázek č. 13 – Důvod návštěvy restaurace U krále Ječmínka Proč navštěvujete tuto restauraci? 20%
10% 0% 40%
30%
Zdroj: Vlastní výzkum 40
Kvůli atmosféře restaurace: 1 Kvůli kvalitě obsluhy: 0 Kvůli dobrým cenám: 4 Kvůli dobrému jídlu: 3 Vše dohromady: 2
Obrázek č. 14 – Spokojenost s cenami U krále Ječmínka Jste spokojený/á s cenami? 0%
Ceny jsou vysoké: 0
17%
Ceny odrážejí kvalitů podniku: 1 Ceny jsou lidové: 5
83%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 15 – Výběr z nabídky U krále Ječmínka Co si zde nejčastěji objednáváte? 0% Jídlo: 6 Nápoje: 0 100%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 16 – Výběr menu U krále Ječmínka V době oběda si objednáváte z jakého lístku? Převážně z denní nabídky: 6
0%
Převážně ze stálého jídelního lístku: 0
100%
Někdy z denní nabídky a někdy ze stálého jídelního lístku: 0
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 17 – Průměrná útrata U krále Ječmínka Kolik zde průměrně utratíte při jedné návštěvě? 0%
0 - 100 Kč: 6 101 - 200 Kč: 0 201 a více Kč: 0
100%
Zdroj: Vlastní výzkum
41
Obrázek č. 18 – Společnost v restauraci U krále Ječmínka Kdo Vám zde dělá nejčastěji návštěvu? 0%
0%
17%
Partner, rodina: 1 Kolegové z práce: 5 Přátelé: 0 Navštěvujete sami: 0
83%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 19 – Nedostatek restaurace U krále Ječmínka Jaký je nedostatek restaurace? Obsluha: 2 33% Nedostatečná nabídka české kuchyně :0
67%
Žádný: 4
0%
Zdroj: Vlastní výzkum Restauraci U krále Ječmínka si vybralo 6 respondentů. Z grafu vyplývá, že se lidé shodli na tom, že restauraci navštěvují převážně kvůli dobrým cenám a dobrému jídlu. Dále většina z nich uvedla, že ceny jsou pro ně lidové, objednávají si jídlo z denní nabídky, utratí do 100 Kč a společnost jim dělají kolegové z práce. Co musím zdůraznit je, že 2 lidé z dotázaných uvedli jako nedostatek obsluhu. Vlastní zkušenosti: Vzhledem k tomu, že nepocházím přímo z Prostějova, navštěvuji restauraci U krále Ječmínka pouze 1x měsíčně, a to za účelem poledního menu. Celá restaurace je mi hodně příjemná svým interiérem, který je stylizován do venkovského stylu, kdy na mě dřevo působí uklidňujícím dojmem. Restauraci navštěvuji se svoji manželkou, která pracuje nedaleko restaurace a navštěvuje ji pravidelněji. I přes její častější návštěvu má na restauraci stejný názor jako já. Hned po vstupu do restaurace na mě dolehne tma, která v restauraci je. Po prvních pěti krocích nevidím vůbec nic a nechápu, jak v té první části mohou sedět hosté. Když vejdu dál do té největší části, kde sedáváme, je tam už poměrně světlo, a to díky velkým proskleným dveřím vedoucím na zahrádku. Raději volím pozdější čas, protože v době od 11:00 – 12:30 je tam plno a není kde si sednout. Raději obědvám 42
v poklidu s uvolněnější atmosférou a ne ve stresu, že vedle mě už stepují další čekající hosté. Po zaujmutí místa u stolu mohu hned vybírat z denní nabídky, která leží přímo na stole. Po velmi krátké chvilce přijde servírka a zeptá se mě stylem: „Tak co, co jste vybrali?“ Nevadí mi, jakým stylem se mě zeptá, ale vadí mi, že se nejprve nezeptá, zda budu chtít vybírat z jídelního lístku nebo si dám něco z denního menu. I když si pokaždé dávám z denního menu, viděl jsem několik případů, kdy si zákazníci přáli donést jídelní lístek. Je mi jasné, že počítají převážně s tím, že zákazníci přicházejí právě kvůli dennímu menu, ale dle mého názoru by se vždy měli zákazníků zeptat, jestli nechtějí donést jídelní lístek. Pokaždé si objednávám polévku i hlavní jídlo. Co mi ale opravdu nevyhovuje a vadí, je přinesená miska s polévkou a v ní již zabořená lžíce. Jelikož jsem velmi náročný zákazník zaměřený na čistotu a hygienu, raději si příbory vždy ještě otřu do ubrousku. A proto tento způsob servírování polévky mi vadí a vždy mne rozhodí. Sotva dojídám polévku, už mi nesou druhé jídlo a přitom v té době je restaurace zaplněna jen z poloviny. Co se týká hlavního jídla, nemám co vytýkat. Jak už jsem říkal, porce jsou opravdu velké a to stačí objednat si pouze poloviční porci. Velice rád si k obědu dávám jako nápoj malinovku. Když bych celkově zhodnotil restauraci, velice mi v ní chutná. Kuchaři jsou opravdu šikovní a jídlo je velmi dobré. Vyzdvihuje to i večerní návštěva restaurace. V odpoledních a večerních hodinách je tam úplně jiná atmosféra. Byli jsme tam s manželkou na večeři a nikdo na nás nespěchal, chovali se mileji a dokonce s námi o jídelním lístku mluvili a doporučovali co si dát. A jídlo bylo opravdu jedno z nejlepších, co jsme v Prostějově měli. Takže celkově restauraci hodnotím velmi kladně, hlavně chválím kuchyni. Bohužel, co je hned na první dojem zřejmé, je tma v restauraci, velký spěch během doby oběda a chování servírek a jejich způsob servírování. Z toho je velmi cítit, že během oběda je na personál kladen velký nátlak a upřednostňují kvantitu před kvalitou servisu. RESTAURACE FIESTA Jedná se o zařízení, které nese označení bar – restaurace - pizzerie. Nachází se na okraji samotného centra města Prostějov. Jedná se o řadovou budovu, která na první pohled upoutá svou okrovou barvou omítky a zdobením z umělého kamene ve spodní části dvoupatrové stavby. Výhodou je možnost parkování přímo u restaurace. Pokud zákazníkům tento prostor nestačí, jsou ve vzdálenosti do 50 metrů další dvě parkoviště. 43
Restaurace je rozdělena do dvou podlaží. V přízemní části je zřízena restaurace s pizzerií a v prvním poschodí se nachází bar. Dále je možnost posezení na zahrádce před restaurací. Ve večerních hodinách je celý podnik navštěvován převážně mladšími zákazníky. Její nevýhodou je fakt, že směřuje k hlavní komunikaci, která je od podniku vzdálena 20 metrů, a je velmi frekventovaná. Restaurace – pizzerie: Celková kapacita přízemí je 90 míst uvnitř a 16 míst na zahrádce. Při vstupu do restaurace z ulice se před námi rozprostírají prostory restaurace – pizzerie. Po pravé straně se nachází dlouhý barový pult. Na zadní stěně vedle baru je umístěn vstup do kuchyně. Nalevo od vstupu jsou nově zřízeny prostory pro výrobu pizzy. Restaurace je vybavena dřevěnými stoly se židlemi. Interiér restaurace zaujme především malbami na zdech, které znázorňují trosky památek starého Říma. Restaurace svým zákazníkům nabízí klimatizaci, wi-fi připojení, vyhrazené místo pro nekuřáky. V přízemí jsou umístěné také toalety, které jsou vedle schodiště v zadní části restaurace. Bar: Po schodišti z přízemí restaurace se dostaneme do prvního poschodí, kde se nachází bar. Ten je přímo naproti schodišti. 90, to je počet míst k sezení, které se zde nachází. Většina míst k sezení je řešena koženkovými gauči v červené nebo žluté barvy. Dále je možnost posedět u kavárenského stolku na moderních plastových židlích. I když je prostor dostatečně vybaven okny, tyto bývají spíše zastíněny, pro temnější atmosféru. Prostory nabízí velké množství zábavy jako biliard, elektronické šipky, stolní fotbálek, juke – box, hrací automat a velkoplošnou obrazovku. Samozřejmostí je, stejně jako v přízemí klimatizace a wi-fi připojení. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že prostory jsou přizpůsobené spíše mladým lidem, kteří se chtějí bavit. Negativem je, že se tak bar stává oblíbeným místem pro záškoláky. Samozřejmě i zde jsou umístěné pánské a dámské toalety. Restaurace využívá jako formu reklamy prezentaci svých webových stránek. Gastronomická nabídka restaurace – pizzerie – bar: Gastronomická nabídka restaurace – pizzerie Fiesta nabízí převážně českou a italskou kuchyni. Otevírací doba podniku je NONSTOP. Provoz kuchyně je pondělí až čtvrtek + neděle od 11:00 do 24:00 hodin, pátek sobota od 11:00 až 03:00 hodin. Nabídka pokrmů je rozdělena na dvě části a to denní menu a jídelní lístek. Denní menu restaurace 44
nabízí od pondělí do neděle. Skládá se z 11 pokrmů, které jsou rozděleny do jednotlivých částí. V první části se nachází 6 pokrmů nabízející hotová jídla s polévkou zdarma. Host si může vybrat z masitého pokrmu, zeleninového pokrmu, pizzy anebo nějaké sladké dobroty.
Cena těchto jídel se pohybuje v rozmezí 80,- až 120,- Kč, kdy nejdražším
pokrmem je pizza, ke které je však v ceně podávána Pepsi – Cola. Denní nabídka dále obsahuje druhou část, kde se nachází pět pokrmů ve vyšší cenové relaci, ke kterým je v ceně nabízena také polévka. V poslední části denního menu jsou nabízeny dva ovocné kompoty a dva zeleninové saláty. Pokrmy jsou nabízeny, jak v plné verzi, tak v poloviční. Za poloviční porce zaplatíme 70% z plné ceny. Jídelní lístek: Jídelní lístek je velmi obsáhlý a rozdělen do jednotlivých skupin pokrmů. Těmi jsou:
Snídaně
Studená kuchyně
Hotová jídla
Předkrmy
Polévky
Minutky
Pizza
Speciality na roštu
Ryby
Steaky
Bezmasá jídla
Saláty
Dezerty, moučníky, poháry
Dětská jídla Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákazník si nemůže stěžovat na nedostatečný
výběr. Jídelní lístek obsahuje celkem 104 pokrmů.
45
Nápojový lístek: Nápojový lístek mají formou plakátů a cedulí u baru, popřípadě, pokud si chtějí hosté vybrat z alkoholických koktejlů, mají k dispozici malý notýsek s výběrem a popisem všech alkoholických koktejlů. Dotazníkový rozbor: Obrázek č. 20 – Důvod návštěvy restaurace Fiesta Proč navštěvujete tuto restauraci? 27%
0%
Kvůli atmosféře restarace: 3 Kvůli kvalitě obsluhy: 2 Kvůli dobrým cenám: 3 Kvůli dobrému jídlu: 3 Vše dohromady: 0
28%
18%
27%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 21 – Spokojenost s cenami ve Fiestě Jste spokojený/á s cenami? 0% 0%
Ceny jsou vysoké: 0 Ceny odrážejí kvalitu podniku: 4 Ceny jsou lidové: 0
100%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 22 – Výběr z nabídky ve Fiestě Co si zde nejčastěji objednáváte? 40% Jídlo: 3 60%
Zdroj: Vlastní výzkum
46
Nápoje: 2
Obrázek č. 23 – Výběr z menu ve Fiestě V době oběda si objednáváte z jakého jídelního lísktu? Převážně z denní nabídky: 1 33%
34% Převážně ze stálého jídelního lístku: 1
33%
Někdy z denní nabídky a někdy ze stálého jídelního lísktu: 1
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 24 – Průměrná útrata ve Fiestě ProdejKolik zde průměrně utratíte při jedné návštěvě? 25%
25%
0 - 100 Kč: 1 101 - 200 Kč: 2 200 a více Kč: 1
50%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 25 – Společnost v restauraci Fiesta Kdo Vám dělá nejčastěji společnost? 20%
20%
Partner, rodina: 1 Kolegové z práce: 0 Přátelé: 3
0%
Navštěvujete sami: 1 60%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 26 – Nedostatek restaurace Fiesta Jaký je nedostatek restaurace? Obsluha: 0
0%
Nedostatečná nabídka české kuchyně: 0
100%
Žádný: 4
Zdroj: Vlastní výzkum
47
Tuto restauraci si vybrali 4 lidé z dotázaných. Nejčastěji se shodli na tom, že restauraci navštěvují kvůli její atmosféře, kvalitě obsluhy, dobrým cenám i dobrému jídlu. Co je velmi přívětivé pro tuto restauraci, že se respondenti neshodli na jedné věci, ale je jich daleko více. Ceny se jim zdají být v souladu s kvalitou podniku. Podnik navštěvují jak kvůli jídlu, tak za zábavou, tedy nápoji. Neshodli se při výběru z jídelního lístku, každý preferuje něco jiného a stejně tak v tom, kolik utratí za návštěvu. Většinou do restaurace Fiesta zamíří s přáteli a neshledali žádný nedostatek. Vlastní zkušenosti: Podnik navštěvuji s manželkou zejména ve večerních hodinách, a to v pátek nebo sobotu. Jednou za čas se zde stavím i na polední menu. Jak bylo výše uvedeno, podnik je zaměřen spíše na mladší klientelu. Vzhledem k tomu bývá v restauraci ve večerních hodinách, a to zejména v pátek a sobotu velmi rušno a hlučno. Oproti tomu při obědě je v restauraci docela prázdno a díky tomu i klid. Když se v Prostějově zeptáte obyvatel, kde si večer sednout, zaručeně Vás pošlou do tohoto podniku. Já osobně navštěvuji pouze přízemí, kde se nachází restaurace. Je to dobré místo na setkání s přáteli u jídla a pití a panuje zde velmi uvolněná atmosféra. Z gastronomické nabídky podniku oceňuji zejména pizzu a míchané alkoholické nápoje, které jsou nejlepší v celém městě a blízkém okolí. Ale největším kladem restaurace pro mě samotného je odbornost obsluhy. Absolutně nad poměry v Prostějově. O pohodlí hostů se starají tři číšníci a jeden barman. Jejich předností je zájem o zákazníka. I když restaurace praská ve švech, působí obsluha velmi klidně a uvolněně. Zastávám názor, že právě mužský faktor obsluhy může za tuto kvalitu, a to z důvodu, že v restauracích v Prostějově, kde obsluhují ženy, této kvality při obsluze nedosahují. Naopak nedostatkem se v posledním roce pro mě stala kuchyně. Neříkám, že jídlo je zde špatné, ale bývalo chuťově lepší. Možná jen slabší období kuchaře. Pokud by za mnou přijel na návštěvu kamarád, kterého jsem dlouho neviděl a nikdy v Prostějově nebyl a měl by zájem o dobré jídlo spojené se zábavou, vzal bych ho právě sem. Celý podnik hodnotím jako jeden z těch lepších, co se nacházejí v Prostějově. RESTAURACE U CHMELŮ Tento penzion a restaurace se nachází na samotné periferii města Prostějov. Jedná se o dvoupodlažní budovu s podkrovím a sedlovou střechou, pokrytou červenou taškou. Omítka je do žluta a je doplněna o šedý obklad. Na budově jsou nápisy RESTAURACE, PIVNICE a PENZION. Zákazník se může rozhodnout, zda si půjde sednout do levé části, 48
kde je nekuřácká restaurace nebo do pravé části, kde se nachází pivnice. Další alternativou je posezení v zahradní restauraci, která je spojnicí restaurace a pivnice. V 1. podlaží se nachází prostory pro ubytování. V areálu jsou vybudovány 4 antukové tenisové dvorce, které slouží nejen hostům, ale i veřejnosti. Tenisové dvorce si můžete zamluvit také na pořádání firemních turnajů. Před samotným podnikem je možnost k zaparkování. Pokud by se stalo, že je parkoviště plné, je k využití parkoviště u zimního stadionu ve vzdálenosti do 100 m. Kladnými body jsou též bezbariérový přístup, klimatizace a WI – FI připojení v celém objektu zdarma. Podnik využívá jako formu reklamy prezentaci svých webových stránek na internetu. Restaurace – jedná se o nekuřáckou část, jejíž kapacita je 35 míst a k dispozici je také salónek s kapacitou 15 míst. Při vstupu do restaurace máme před sebou rozmístěny všechny stoly, za nimiž se na zadní stěně nachází bar. Restaurace je zařízena velmi vkusným zařízením. V restauraci jsou klidné barvy, které neruší zákazníka. Z restaurace umožňují výhled do ulice tři velká okna, která poskytují restauraci denní světlo a restaurace tak působí příjemně. Prostory restaurace je možno využít k pořádání svatebních hostin, rodinných oslav, rautů, firemních večírků a školení. Pro hosty je možnost ubytování v penzionu. Otevírací doba restaurace je po celý rok - po – ne od 11:00 do 23:00 hodin. V pátek a sobotu je prodloužena do 24:00 hodin. Kuchyně je otevřena vždy do 22:00 hodin. Pivnice – je připravena posloužit jako zázemí pro kuřácké hosty. Její kapacita je 80 míst. Při vstupu do pivnice hned restaurace zaujme bar s výčepem. Prostory pivnice jsou zařízené dřevěným nábytkem ve venkovském stylu. Ke stolům se můžeme usadit na židli anebo do dřevěných lavic. Stěny pivnice jsou obloženy ve spodní polovině dřevem, zbytek je vymalován příjemnou barvou. Na stěnách jsou umístěny nabídkové tabule. Dále jsou zde pověšené obrazy zachycující slavné sportovce Prostějova a historické budovy města. V pivnici je pro zákazníky k dispozici velkoplošná plazmová televize se satelitním vysíláním, která je připravena pro sportovní fanoušky a nabízí sledování sportovních přenosů, zápasů a akcí. V zadní části pivnice se nachází výherní automat. Z pivnice je přímý vstup do zahradní restaurace. Zahradní restaurace – svou kapacitou nabízí hostům 100 míst k posezení. Zahradní restaurace je z větší části krytá. Hlavními prvky jsou cihla a dřevo doladěné bílou omítkou na zdech. Na podlaze jsou dlaždice v barvě podobné cihle. Zahradní restaurace má dvě 49
dominanty. První z nich je stylová kašna s vodotryskem, která zaujímá místo uprostřed celé zahrádky. Druhou dominantou je barový pult vyzděný z cihel, na kterém je položeno dřevo z masivu. Za tímto pultem se nachází venkovní krb a venkovní gril. Prostory celé zahradní restaurace navozují velmi romantickou atmosféru. Dřevěné trámy, které podpírají přístřešky, jsou porostlé vínem. Zahrádka je k dispozici hostům od května do září. Gastronomická nabídka podniku: Gastronomická nabídka je totožná pro všechny jednotlivé části podniku. Je zaměřena na českou a mezinárodní kuchyni. Nabídka pokrmů je rozdělena na dvě části, a to týdenní menu a jídelní lístek, tak jak je zvykem. Týdenní menu je nabízeno od pondělí do pátku. Každý den je na výběr vždy z pěti pokrmů, ke kterým je zdarma polévka. Jedním z pěti pokrmů je vždy pizza za zvýhodněnou cenou oproti běžné nabídce. K dennímu menu jsou za zvýhodněnou cenu nabízeny nápoje. Na denní menu si můžete zajít v čase od 11:00 do 14:00 hodin. Cena hlavních jídel se pohybuje od 75,- Kč do 93,- Kč. Stálý jídelní lístek je rozdělen do pěti základních skupin, kterými jsou:
Speciality
Předkrmy
Polévky
Pochutiny k pivu
Hlavní jídla Pokud hosté mají chuť na pizzu, mohou si vybrat z dvaceti různých druhů.
V pizzerii připravují v peci ručně dělanou pizzu z vlastního připraveného domácího těsta. Pizzu dělají z kvalitních a čerstvých surovin. Jako první v Prostějově nabídli svým hostům rozvoz pizzy a také dalších jídel po Prostějově. Podnik nabízí také speciální nabídku tzv. „rozvozové menu speciál“. Jedná se o rozvoz speciálních jídel, jako například srnčí svíčkovou, kančí guláš, pečenou kačenu se zelím, domácí husu a další pochoutky. Rozvoz jídel je zdarma. Restaurace se během roku chlubí i tematickou nabídkou. V listopadu po dobu jednoho týdne nabízí svým hostům Svatomartinské Husí a kachní hody, anebo v březnu své hosty zve na Zvěřinové hody.
50
Dotazníkový rozbor: Obrázek č. 27 – Důvod návštěvy restaurace U Chmelů Proč navštěvujete tuto restauraci? 20% 0% 20%
60%
0%
Kvůli atmosféře: 2 Kvůli kvalitě obsluhy: 0 Kvůli dobrým cenám: 0 Kvůli dobrému jídlu: 2 Vše dohromady: 6
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 28 – Spokojenost s cenami U Chmelů Jste spokojený/á s cenami? 0%0% Ceny jsou vysoké: 0 Ceny odrážejí kvalitu podniku: 8 Ceny jsou lidové: 0 100%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 29 – Výběr z nabídky U Chmelů Co si zde nejčastěji objednáváte? 11% Jídlo: 8 Nápoje: 1 89%
Zdroj: Vlastní výzkum
51
Obrázek č. 30 – Výběr menu U Chmelů V době oběda si objednáváte z jakého jídelního lístku? 12%
Převážně z denní nabídky: 1
38%
Převážně ze stálého jídelního lístku: 3
50%
Někdy z denní nabídky a někdy ze stálého jídelního lísktu: 4
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 31 – Průměrná útrata U Chmelů Kolik zde průměrně utratíte při jedné návštěvě? 12%
0 - 100 Kč: 1
50%
101 - 200 Kč: 3
38%
200 a více Kč: 4
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 32 – Společnost v restauraci U Chmelů Kdo Vám dělá nejčastěji společnost? 0%
33%
Partner, rodina: 6 Kolegové z práce: 0 67%
Přátelé: 3
0%
Navštěvujete sami: 0
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 33 – Nedostatek restaurace U Chmelů Jaký je nedostatek restaurace? 0%
Obsluha: 0
12%
Nedostatečná nabídka české kuchyně: 1
88%
Žádný: 7
Zdroj: Vlastní výzkum 52
Restauraci U Chmelů má oblíbenou 8 respondentů. Převážně se shodli, že všechno je důvodem, proč do ní chodí, nic se nevyzdvihuje. Ceny jsou přesně takové, jaká je kvalita podniku. Důvodem, proč chodí do této restaurace je jídlo, které si objednávají jak z denního menu, tak ze stálé nabídky a utrácí každý po svém. Jejich společností bývá partner, rodina nebo přátelé. Jeden z respondentů sdělil, že nedostatkem restaurace je nedostatečná nabídka české kuchyně, jinak ostatní nedokázali nic vytknout. Vlastní zkušenosti: Vlastní zkušenosti s tímto podnikem mám spíše z dřívější doby, kdy jsem hrával hokej v Prostějově, a tak jsem velmi často chodil na jídlo právě sem. Jednalo se o letní měsíce, kdy bývala letní příprava, a já trávil na zimním stadionu většinu dne. Velmi rád jsem navštěvoval zdejší zahradní restauraci, která nemá v Prostějově dle mého názoru konkurenci. Obvykle jsem navštěvoval restauraci s mým otcem nebo spoluhráči. Po většinu návštěv jsem si objednával z denního menu. Ale rád jsem si zde dával pizzu, kterou tady měli a stále mají výbornou. V současnosti navštěvuji zařízení výjimečně. Chodím sem společně s mou manželkou. Rádi sem chodíme při pěkném počasí na večeři. Atmosféra zahradní restaurace je velice kouzelná. Objednáváme si jídlo dělané na grilu anebo jejich pizzu. Často si zde dávám čerstvý džus, který restaurace nabízí. S kvalitou jídla jsem zde spokojený. Obsluha podniku se snaží vyjít hostům ve všem vstříc. Já zde mám oblíbeného číšníka, který mě při způsobu obsluhy ještě niky nezklamal. Párkrát jsem navštívil i pivnici, kdy jsme zde měli se spoluhráči posezení a i když se zde kouří, prostředí působí kulturně a čistě. Celkově podnik hodnotím velmi pozitivně a zřejmě není nic, co bych mu vytknul. Snad jen jeho obsazenost v teplých dnech, kdy zahrádku navštěvuje velké množství zákazníků a je tedy nutná předchozí rezervace. Myslím, že podnik si na nedostatek hostů stěžovat nemůže. RESTAURACE NÁRODNÍ DŮM Podnik se nachází přímo v centru města Prostějov. Restaurace je součástí budovy, která je považovaná za architektonický skvost a pýchu celého města. Touto budovou je Národní dům, který byl vyhlášen národní kulturní památkou České republiky. Byl postaven v letech 1905 – 1907 podle návrhu architekta Jana Kotěry (1871 – 1923), profesora UMPRUM v Praze a předního představitele české secese. V celé Kotěrově tvorbě zaujímá prostějovský Národní dům výjimečné postavení nejen pro přednosti 53
architektonické, ale i pro bohatý a vysoce hodnotný soubor uměleckých děl, která dotvářejí jeho exteriér a značnou část jeho interiérů. Vedle Jana Kotěry se na výzdobě Národního domu podíleli malíři Jan Preisler a František Kysela a sochaři Stanislav Sucharda, Bohumil Kafka a Karel Petr.
24
Národní dům kromě restaurace nabízí možnost posedět v kavárně, která byla slavnostně otevřena v roce 2007 ke stému výročí otevření Národního domu. Součástí celého kompletu je také zahradní restaurace s kapacitou 80 – 120 míst a krytá terasa s kapacitou 40 míst. V útrobách Národního domu můžeme též navštívit Městské divadlo, ve kterém se ročně pořádá až na tři sta kulturních a společenských akcí. Vstupem města Prostějova jako zakladatele do společnosti NÁRODNÍ DŮM Prostějov o.p.s. dne 16. 9. 1999 lze datovat její založení. Další zakladatelé jsou k uvedenému datu Střední odborné učiliště obchodní Prostějov a Švehlova střední odborná škola Prostějov. Hlavní činností společnosti je praktická výuka studentů a žáků zakladatelských škol v hostinských a potravinářských oborech. V doplňkové činnosti společnost pořádá kulturní a společenské akce založené na neziskovém principu.
25
Parkování je hostům umožněno přímo před
hlavním vchodem. Jedná se o městské parkoviště, které je zpoplatněno 10,-Kč za hodinu. Pokud se stane, že toto parkoviště je obsazené, je v blízkosti k dispozici řada dalších městských parkovišť. Národní dům má své stravovací prostory rozděleny do třech částí – restaurace, zahradní restaurace a kavárna. Restaurace – rozhodl jsem se popsat pouze restauraci. Interiér restaurace je jedinečný v celém Prostějově. Secese během krátkého trvání poznamenala architekturu, nábytek, keramiku, textilie, plakáty, sklo i šperky. To vše je možno vidět v exteriérech a interiérech secesního Národního domu. 26 Jedná se o nekuřáckou část, jejíž kapacita je 35 míst a k dispozici je také salónek s kapacitou 15 míst. Při vstupu do restaurace máme před sebou rozmístěny všechny stoly, za nimiž se na zadní stěně nachází bar. Restaurace je zařízena velmi vkusným zařízením. V restauraci jsou klidné barvy, které neruší zákazníka. Z restaurace umožňují výhled do _________________________________________________________________________ 24 O národním domě. Národní dům. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/o-narodnimdome.php 25 Kavárna. Národní dům. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/kavarna.php 26 Secese. Národní dům. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/secese.php
54
ulice tři velká okna, která poskytují restauraci denní světlo a restaurace tak působí příjemně. Prostory restaurace je možno využít k pořádání svatebních hostin, rodinných oslav, rautů, firemních večírků a školení. Restaurace nabízí své služby v oblasti cateringu, kdy je schopna uspokojit požadavky a přání až 400 osob. Otevírací doba restaurace je po celý rok - po – so od 09:00 do 22:00 hodin. V neděli je zavřeno. Gastronomická nabídka podniku: Jako v každé restauraci v Prostějově, tak i zde má host možnost si vybrat jak ze stále nabídky tak z denního menu, které je nabízeno v době od 11:00 do 13:30 hodin. Stálý jídelní lístek tvoří 11 kategorií:
Studené předkrmy
Polévky
Ryby
Drůbež
Jídla na objednávku
Těstoviny a bezmasá jídla
Moučníky
Saláty
Přílohy
Studená jídla
Doplňkový sortiment Nabídka jídel je velmi přehledná a srozumitelná. Obsahuje jak klasickou
mezinárodní kuchyni tak tu regionální, kdy si můžete objednat například smažené olomoucké tvarůžky. Cenová relace hlavních jídel se pohybuje v rozmezí 99,- Kč – 189,Kč, kdy nejlevnějším pokrmem je smažená vepřová krkovička s česnekem a tím nejdražším je steak z lososa pečený v parmské šunce s bylinkovým máslem. Denní menu nabízí svým hostům na výběr ze čtyř hlavních jídel a jedné polévky. Denní menu je připravované od pondělí do pátku. Restaurace nabízí rozvoz denního menu až domů. Poloviční porce nejsou součástí nabídky stejně jako zvýhodněné nápoje.
55
Dotazníkový průzkum: Tuto restauraci si vybrali pouze 2 lidé, takže je nepředmětné prokazovat výzkum pomocí grafů. Celkovým výzkumem je, že tito dva lidé chodí do restaurace kvůli její atmosféře a dobrému jídlu. Ceny jsou přiměřené. Jeden z respondentů si vybírá z denního menu a druhý si může vybrat i ze stálého lístku. Utratí také rozdílně, ten, který si vybírá z denního menu, zaplatí do 100 Kč a druhý o něco více. Společnost jim dělají kolegové z práce. Jako nedostatek restaurace jeden sdělil obsluhu a druhý nedostatečná nabídka české kuchyně. Vlastní zkušenosti: Vlastní zkušenost mám s restaurací pouze jednu a tím to tak i skončí. Nejsilnější stránkou restaurace je její umístění v Národním domě a její jedinečné prostory. Není to jen nejsilnější stránka, ale rovněž jediná dle mého názoru. Má zkušenost je spojená s tím, když mě manželka pozvala do tohoto zařízení na polední menu. Nikdy před tím jsem zde nebyl a musím uznat, že prostory Národního domu mě okouzlily. Usadili jsme se ke stolu, kde jsme si vybrali z poledního menu. A poté jsme čekali a čekali na obsluhu. I když restaurace zela prázdnotou, žádný číšník si nás nechtěl povšimnout. Po tomto čekání si nás konečně všimla jedna z číšnic. Už když k našemu stolu přicházela, pozoroval jsem v jejím obličeji nechutenství, že zde musí být. Na svých internetových stránkách má podnik uvedené „Vaří a obsluhují Vás žáci Středního odborného učiliště obchodního v Prostějově. Vaší návštěvou přispíváte k rozvoji jejich výchovy a vzdělání. Děkujeme!“ Buď restauraci navštěvuje málo lidí anebo je chyba v samotných studentech. Já bych se osobně přikláněl k tomu druhému. Následně jsme si tedy objednali a opět čekali a čekali. Když nám číšnice přinesla pokrmy, dovolil jsem si ji upozornit, že jsem si objednal něco jiného. K takovému omylu samozřejmě může dojít, i když by se to nemělo stávat pravidlem. To by mi zas tak nevadilo. Ale následná reakce číšnice, kdy se mě snažila přesvědčovat, že tohle jsem si opravdu objednal, mě dostala. Bez jakékoliv omluvy talíř znechuceně sebrala a odnesla. Přiznám se k tomu, že když talíř odnesla s tím, že donese ten správný, měl jsem obavu, abych v jídle neměl něco navíc. Správné jídlo mi bylo přineseno ve chvíli, kdy moje žena dojídala to své. Bez jakéhokoliv slova ho číšnice přede mě položila a odešla. Co se týče samotného jídla, nemám námitek. Ale jak si chcete užít dobré jídlo, když vám celou atmosféru někdo pokazí. Nevím, kdo by se měl v obsluze vyznat lépe než studenti se zaměřením této profese. Zřejmě si vybrali obor, který nechtějí ani dělat. Říkal jsem si, že 56
jsem holt měl smůlu na jednoho člověka, ale z tohoto omylu mě vyvedla má žena, která se zde s tímto chováním setkává pravidelně. Na rozdíl ode mě to tak neřeší. Dle mého názoru si restaurace v Národním domě nezaslouží, aby v ní pracovali zaměstnanci, kteří k profesi nemají žádný vztah a neváží si možnosti být tváří takové restaurace. Co víc by si v Prostějově přáli? Na první dojem připomíná restaurace nablýskaný Mercedes, ale až při kontaktu s personálem zjistíte, že mu chybí motor. Nevím, kdo nebo co mě v budoucnosti donutí tento podnik znovu navštívit. RESTAURACE U KONÍČKA Jedná se o restauraci a penzion. Toto zařízení se nachází mimo centrum města Prostějov, avšak cesta ze středu města netrvá déle než deset minut poklidnou chůzí. Jedná se o rohovou budovu řadové zástavby, která je postavena mezi ulicemi Plumlovská a Nerudova. Fasáda budovy je laděna do okrové barvy s obkladem hnědé barvy okolo vstupních dveří, které jsou zelené stejně jako všechna okna, která přivádějí do domu světlo. Budova má dvě podlaží, kdy v přízemí můžeme navštívit restauraci, a v prvním podlaží je vybudován penzion, který svým zákazníkům nabízí možnost ubytovat se v jednom ze 13 pokojů. Parkování je umožněno hostům v ulici Nerudova přímo před restaurací. Další možností je parkovat přímo ve dvoře celého areálu, do kterého se vjíždí průjezdem z ulice Nerudova. Restaurace je připravena poskytnout svým hostům nekuřácké prostory, klimatizaci i wi – fi připojení zdarma. Dále mají zákazníci možnost pořádat své soukromé akce v salónku, který je pro tyto účely vybudován. Jeho kapacita je 40 osob. V letním období je možnost posedět ve dvoře, kde je k tomuto účelu vybudovaná menší zahrádka. Otevírací doba restaurace je následující: Neděle – Pondělí – 11:00 – 21:00 Úterý – čtvrtek – 11:00 – 22:00 Pátek – Sobota – 11:00 – 23:00 Restaurace: Do restaurace vstupujeme dveřmi z ulice Plumlovská. Procházíme zádveřím, kdy se posléze před námi otevírá prostor restaurace. Interiér restaurace je laděn do venkovského stylu, kdy převládá okrová barva doplněná o cihly. Na stěnách restaurace jsou umístněny různé předměty navazující příjemnou atmosféru. Přímo naproti vstupním dveřím se na 57
zadní stěně nachází bar, ke kterému je možné si přisednout. Restaurace je schopna naráz pojmout 64 hostů. Podnik se prezentuje na internetu na svých webových stránkách a také na facebooku, kde aktualizuje novinky. Restaurace má dostatek světla, které je přiváděno dovnitř šesti velkými okny. Gastronomická nabídka podniku: Denní menu Podnik nabízí v době oběda 5 hotovek z denního menu. Jako šestý pokrm je minutka, která je z těchto jídel nejdražší. Tři z těchto jídel jsou doplněny o polévku zdarma. Ke třem dalším je možnost si polévku zakoupit za 15,-Kč. Dále jsou za zvýhodněnou cenu nabízeny k dennímu menu nápoje, a to limonády, pivo a voda (perlivá i neperlivá). Za zvýhodněnou cenu restaurace nabízí též dezert společně s kávou. Host si může na denní menu zajít v době od 11:00 do 14:30 hodin. Cena hlavních jídel se pohybuje od 70,- Kč do 95,- Kč. Stálý jídelní lístek patří k těm bohatším, co se do obsahu týče. Je rozdělen do 14 skupin, kterými jsou:
Předkrmy
Polévky
Ryby
Drůbeží maso
Pštrosí maso
Vepřové maso
Hovězí maso
Smažená jídla
Těstoviny
Saláty
Přílohy
Omáčky
Dezerty
Chuťovky a pochutiny
58
Z jídelního lístku zřejmě nejvíce zaujmou ne až tak tradiční jídla ze pštrosího masa. Je na výběr ze tří variací. Restaurace nabízí pštrosí medailonky s rozmarýnem a jalovcem, medailonky na červeném víně a soté ze pštrosa na houbách se smetanou. Tyto hlavní chody jsou dostupné i běžnému návštěvníkovi jelikož jejich cena je do 150,-Kč. Restaurace pro své hosty připravuje též hudební akce, kdy si můžete při živé kapele i zatancovat a pobavit se s přáteli. Dalším bonusem je pro hosty něco v Prostějově nevídané, a to je nabídka degustačního menu. S touto formou nabídky se v Prostějově zaručeně nesetkáte a restaurace U koníčka toho náležitě využívá. Dotazníkový průzkum: Obrázek č. 34 – Důvod návštěvy restaurace U koníčka Proč navštěvujete tuto restauraci? 10% 40%
10%
20%
Kvůli atmosféře restaurace: 1 Kvůli kvalitě obsluhy: 1 Kvůli dobrým cenám: 2 Kvůli dobrému jídlu: 2 Vše dohromady: 4
20%
Zdroj: Vlastní zdroj Obrázek č. 35 – Spokojenost s cenami U koníčka Jste spokojený/á s cenami? 0% 50%
Ceny jsou vysoké: 0 50%
Ceny odrážejí kvalitu podniku: 3 Ceny jsou lidové: 3
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 36 – Výběr z nabídky U koníčka Co si zde nejčastěji objednáváte? 25% Jídlo: 6 Nápoje: 2 75%
Zdroj: Vlastní výzkum 59
Obrázek č. 37 – Výběr menu U koníčka V době oběda si objednáváte z jakého lístku? Převážně z denní nabídky: 1
17% 0%
Převážně ze stálého jídelního lístku: 0 Někdy z denní nabídky a někdy ze stálého jídelního lístku: 5
83%
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 38 – Průměrná útrata U koníčka Kolik průměrně utratíte při jedné návštěvě? 0%
33%
0 - 100 Kč: 0 101 - 200 Kč: 4 67%
201 a více: 2
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 39 – Společnost v restauraci U koníčka Kdo Vám zde dělá nejčastěji společnost? 0%
13%
Kolegové z práce: 3 50%
37%
Partner, rodina: 4 Přátelé: 1 Navštěvujete sami: 0
Zdroj: Vlastní výzkum Obrázek č. 40 – Nedostatek restaurace U koníčka Jaký je nedostatek restaurace? 0%
Obsluha: 0 Nedostatečná nabídka české kuchyně: 0
100%
Žádný: 6
Zdroj: Vlastní výzkum
60
Restauraci U koníčka si jako oblíbenou restauraci vybralo 6 z dotázaných. Opět vyzdvihli úplně vše, kvůli čemu tuto restauraci navštěvují. Ceny jsou nízké a korespondují s kvalitou podniku. Lidé si vybírají jídlo jak z denní nabídky, tak ze stálého lístku. Utrácí za návštěvu od 100 Kč, ale jsou schopni utratit i více. Společnost jim dělá v restauraci U koníčka partner, rodina i kolegové z práce. Žádný nedostatek respondenti neodhalili. Vlastní zkušenosti: Hned na začátek chci uvést, že tento podnik patří k těm nejoblíbenějším, které nejen v Prostějově navštěvuji. Nejedná se jen o restauraci, kde si zajdu na denní menu, ale rád zde posedím se svojí ženou při romantické večeři. Interiér restaurace je k tomu předurčen. Velkou výhodou pro mě je i fakt, že restaurace je nekuřácká. S restaurací jsem spokojen po všech stránkách. Velmi dobře zde vaří, obsluha je slušná a zdvořilá a jak již jsem výše uvedl, celková atmosféra vzbuzuje klidný dojem. Dalším plusem je salónek, ve kterém je samostatný bar a je zde o hosty náležitě postaráno. Jedinou nevýhodou může být nedostatek místa k parkování. Před restaurací jsou tři místa ke stání a další možnost je ve dvoře. Zde však povětšinou parkují vozidla ubytovaných hostů. Věc, která mě mrzí, je ta, že jsem stále neměl možnost osobně navštívit žádné degustační menu. Líbí se mi, že si restaurace nehraje na něco, co není. Celkově ji hodnotím velmi kladně a mohu ji vřele doporučit, pokud někdy zavítáte do Prostějova. KOLIBA U TŘÍ KRÁLŮ Tento podnik byl v Prostějově uveden do provozu jako jeden z posledních, a to koncem roku 2011. Po restauraci U krále Ječmínka, je druhým v řadě, který má svůj vlastní minipivovar. Restaurace se nachází mimo centrum města. Nalezneme ji na výjezdu z Prostějova směrem na Plumlov, v minulosti známý svými rekreačními možnostmi. Restaurace je postavena na okraji zdejšího sídliště a je situovaná při hlavní komunikaci, tudíž ji není možné přehlédnout. Jedná se o přízemní budovu, která je z jedné části dřevěná se sedlovou střechou a z druhé části je omítnuta do bílé barvy s valbovou střechou. Na této bílé části zaujme nápis KOLIBA. Parkovacího místa je zde dostatek přímo vedle restaurace. Hlavní vchod není z hlavní ulice Plumlovská, ale je logicky umístěn ze sídliště. Vchod chrání přístřešek, který je součástí venkovního posezení. Tudíž mají hosté možnost si zde usednout i za deštivého počasí. Posezení je řešeno dřevěnými lavicemi z masivu, kdy tyto jsou u každého stolu dvě. Ke stolu se vejde osm osob. Těchto stolů se na terase nachází 10, tzn., že je restaurace venku schopna usadit až 80 hostů. Při vstupu na terasu si 61
nelze nevšimnout dřevěné tabule s nápisem „ U TŘÍ KRÁLŮ“, která visí na řetězu nad hlavním vchodem do restaurace. Vedle vchodových dveří se nachází asi 180 cm vysoká nabídková tabule, na které je křídou napsaná aktuální nabídka piva. Po vstupu do restaurace zjistíme, že interiér podniku je řešen ve valašském stylu. Nacházíme se v první části, která je nekuřácká. Její dominantou jsou bezesporu kachlíková kamna, která slouží jako hlavní jednotka k vytápění místnosti a dvou velkých měděných varen. Prvkem, který převažuje v této části je dřevo z masivu, ze kterého je veškerý nábytek včetně barového pultu. Celý interiér dolaďují otevřené stropy s přiznanými dřevěnými trámy, na kterých je umístěn chmel. Druhá část restaurace je oddělena od té první a je zřízena pro kuřáky. Zařízení je ve stejném stylu jako v nekuřácké části. Rozdíl je pouze ten, že v této části se již nenachází kachlové kamna a válce na přípravu piva. Je zde umístěno velkoplošné plátno ke sledování sportovních a jiných přenosů. V suterénu podniku je pro hosty k dispozici pro zábavu stolní fotbal a dvě bowlingové dráhy. Díky své rozloze je restaurace vhodná k organizaci soukromých akcí, jako jsou svatby, narozeninové oslavy, promoce apod. Restaurace nenabízí svým hostům rozvoz jídla domů. Otevírací doba restaurace je od 11:00 - 23:00 hodin každý den. Výjimkou je pátek a sobota, kdy je otevřeno do půlnoci. V neděli má restaurace otevřeno do 22:00 hodin. Restaurace využívá jako formu reklamy prezentaci svých webových stránek na internetu. Gastronomická nabídka podniku: Gastronomická nabídka podniku se zaměřuje na mezinárodní a českou kuchyni. Host má široké možnosti výběru. Kromě stálého jídelního lístku, si hosté můžou od pondělí do pátku vybrat také z týdenního menu. O víkendu je pro ně připravena speciální nabídka víkendového poledního menu ve stylu minutkové kuchyně, které nejsou součástí stálého jídelního lístku. Týdenní menu se skládá ze čtyř pokrmů, ke kterým je nabízená polévka zdarma. A dále jedna speciální minutka, která není součástí stálého jídelního lístku. K tomuto pokrmu polévka zdarma není. Denní menu je nabízeno v době od 11:00 do 14:30 hodin. Cena hlavních jídel z týdenního menu se pohybuje okolo 90,- Kč. Speciální minutka se nabízí okolo 120,-Kč. 62
Jídelní lístek: Jídelní lístek je standardně rozdělen do jednotlivých skupin pokrmů. Těchto skupin je 14:
Předkrmy a malá jídla
Polévky
Národní speciality
Z pravé hovězí svíčkové
Minutky z pánve
Speciality šéfkuchaře
Grilované speciality
Zapékaná jídla
Ryby
Smažená jídla
Saláty
Dezerty a sladká jídla
Přílohy
Pochutiny k pivu Z tohoto výběru zaujme například skupina ryb, kde jsou hostům nabízeny české
ryby candát a pstruh. Nápojový lístek: Koliba U Tří králů se pyšní svým vlastním minipivovarem. Tudíž nabízená piva jsou všechna vlastní výroby. Zdejší pivo nefiltrují a nepasterizují, ani žádným způsobem neupravují. Všechna piva jsou čepovaná z ležáckých tanků. Pivo je kromě nápojového lístku nabízeno hostům na plakátech, které jsou umístěny v restauraci a před ní. Další formou prezentace jsou tabule, na kterých je uvedena nabídka pivních speciálů. Zákazník může vybírat mezi ječmenným, černým, pšeničným, řezaným a ovocným pivem. Nápojový lístek obsahuje 23 skupin, kterými jsou:
Pivo
Koňaky
Vodky 63
Brandy
Whisky-bourbon
Likéry
Rum
Gin
Starorežná Prostějov
Aperitivy
Champagne
Šumivá vína
Bílá vína – jakostní
Růžová vía – jakostní
Červená vína – jakostní
Bílá vína- přívlastková
Růžová vína – přívlastková
Červená vína – Přívlastková
Vína speciál
Nealkoholické nápoje
Káva
Čaj Ahmad
Horké nápoje
Základní druhy piva k dostání v restauraci:
Tmavé 13° - Speciální světlé pšeničné pivo vařené podle vlastní receptury pouze v Prostějově. Má nižší hořkost a lehkou pšeničnou osvěžující chuť také díky tomu, že je podávané s plátkem citronu.
Řezaná desítka - Jemná karamelová chuť se snoubí se svěží lehkostí Desítky 10°.
Řezaná dvanáctka - Jemná karamelová chuť se snoubí s plnou nahořklou chutí Dvanáctky 12°.
Višeň Speciál 13° - Speciální světlé pivo višňové chuti vaříme z pšeničného sladu a podáváme s višní.
Banánové pivo 13°
64
Švestka Speciál 13° - Speciální polotmavé pivo švestkové chuti vaříme ze čtyř druhů sladu, podáváme se švestkou.
Nopálová 11° - Speciál nejen pro pivní gurmány z opuncie mexické. Nopál Opuntia ficus-indica roste v Mexiku. Z rostliny se sušením získává nopálová mouka s padesátiprocentním obsahem vlákniny. Působí jako antioxidant a obsahuje sedmnáct aminokyselin, z nichž osm je nezbytných pro lidský organismus.
Dvanáctka 12° - Světlý ležák plzeňského typu, sladové plnosti, nahořklé chuti, vaříme výhradně z plzeňského sladu.
Desítka 10° - Světlé pivo lehčí sladové chuti s mírným přídavkem karamelového sladu.
Dotazníkový rozbor: Restauraci Kolibu si bohužel nevybral nikdo z dotázaných. Takže jsem ji nemohl dle názorů ostatních rozebrat. Vlastní zkušenosti: Tuto restauraci jsem navštívil pouze dvakrát. Je to dáno také tím, že do července 2013 jsem bydlel 4 roky v Praze. Po návratu domů na Moravu jsem se rozhodl, pozvat mé rodiče a svoji manželku na oběd. Vybral jsem tento podnik z důvodu, že nikdo z nás zde ještě nebyl. Restauraci jsme navštívili v sobotu v čase oběda. Usadili jsme se v nekuřácké části podniku. Posadili jsme se ke stolu umístěného v rohu sálu, u kterého bylo okno a tudíž přísun denního světla z ulice. Nekuřácká část byla z větší části zaplněna hosty. Konala se zde u sousedních stolů i malá rodinná oslava. Obsluha k našemu stolu zamířila až po patnácti minutách. Avšak musím říci, že servírka byla velmi příjemná a objednávka proběhla naprosto v pořádku. Objednali jsme si všichni polévku, hlavní jídlo a dezert. Jako hlavní jídlo jsme si všichni vybrali vepřovou panenku ovšem každý dělanou na jiný způsob. Já si vybral ze speciálního víkendového menu panenku se švestkovou omáčkou a jako přílohu brambory opékané. Moje manželka si vybrala ze stálého jídelního lístku medailonky z panenské svíčkové v hříbkové omáčce se smetanou a tymiánem, brambory rösti. Můj otec si přál udělat medailonky z vepřové panenky, jako přílohu brambory a pepřovou omáčku. S tímto nebyl žádný problém, i když se jídlo jako takové v jídelním lístku nenachází. Moje máma si objednala z jídelního lístku panenku plněnou marinovanými švestkami s bramborovými kroketami. Při servírování pokrmu bylo vše 65
v pořádku. Jídlo vypadalo velmi moderně upraveno, podáváno na velkých bílých talířích. Problém nastal až ve chvíli, kdy jsme nakrojili maso, které jsme měli na talíři. S udivením jsme všichni zjistili, že to, co nám bylo naservírováno jako vepřová panenka, vepřová panenka vůbec není. Nepatříme mezi lidi, kteří si na něco potřebují stěžovat. Takže jsme se rozmýšleli, jestli budeme jídlo reklamovat nebo ne. Nakonec jsme celou věc nechali být s tím, že sem se už nikdy nevrátíme. Jako sladkou tečku jsme si s mým tátou vybrali na polovinu lívanečky s horkými povidly a zakysanou smetanou. Jaké to bylo překvapení, když na stůl dorazily lívanečky se stejnou švestkovou omáčkou, kterou jsem měl u hlavního chodu. V jídelním lístku se psalo o povidlech. Já si povidla představuji úplně jinak. Tohle nemělo s povidly nic společného. Ještě se vrátím k té vepřové panence, která panenkou nebyla. Ještě pár dní jsme doma řešili, jestli je tohle opravdu možné. Při brouzdání internetem jsem narazil na článek, ve kterém se jeden muž dlouze rozepisuje o své zkušenosti z návštěvy u jiné restaurace v Prostějově. Jednalo se o restauraci U krále Ječmínka. Zde dostal také místo panenky jiné vepřové maso. Zřejmě se jedná o nový marketingový tah. Uvidíme, jak dlouho to budou hosté tolerovat. Já osobně do těchto restaurací již nevstoupím. Co bych na druhou stranu chtěl pochválit v Kolibě U Tří králů je přístup servírky, která se o nás starala. Myslím, že tato musí svému zaměstnavateli dělat dobrou reklamu. Celkové prostředí restaurace je také příjemné, a to i přes to, že restaurace je valašského původu a nachází se na Hané. Ovšem zkušenost s tím, že místo panenky nám byla naservírovaná kotleta, absolutně převažuje nad pozitivy.
2.1.6 Zhodnocení průzkumů V první řadě bych rád řekl, že tato analýza dotazníkového šetření nemusí kopírovat pravou situaci v Prostějově, co se týká nabídky v gastronomii a oblíbeností jednotlivých restaurací. To by musel dotazník vyplnit úplně každý člověk, aby byly výsledky stoprocentní. Ale i tak z těchto málo informací mohu porovnat ostatní názory s těmi svými. Dostatečně jsem mohl určit, jaké jsou nároky a preference místních obyvatel co se týká stravování. Když bych zhodnotil první část dotazníkového šetření, která se obecně zaměřuje na stav nabídky v gastronomii v Prostějově, tak mohu říci, že jsem byl u určitých otázek i překvapen. Z analýzy vyplývá, že obyvatelé Prostějova navštěvují restaurační zařízení nejčastěji 1x měsíčně, ostatní dokonce 1x týdně až 3 - 4x týdně. To nasvědčuje tomu, že si podniky v Prostějově nemusí lámat hlavu nad nedostatkem tržeb. Je tomu tak převážně 66
přes oběd, kdy si hosté mohou vybrat z denního menu. Samozřejmě i převážná většina ráda chodí za zábavou a chuťovým požitkem večer. Co mě nejvíce zarazilo je, že místní obyvatelé moc neřeší, zda je zde gastronomická nabídka dostatečná a jestli jsou spokojeni. Berou to asi jako hotový fakt, že se musí spokojit s tím, co tu máme. I přesto, že nejčastěji lidé navštěvují restaurace se svým partnerem či rodinou, každý utratí průměrně okolo 101 – 200 Kč. Samozřejmě co mě utvrdilo v mém názoru je, že velkou slabinou místních podniků je jejich špatná obsluha a nízká kvalita. I tak jak to popisuji v druhé části průzkumu dle mých vlastních zkušeností, tak i v dotazníkovém šetření se to potvrdilo. Manažeři podniků by se měli trochu zamyslet, co je příčinou jejich špatné obsluhy, zda nedostatečná vzdělanost, zkušenosti nebo jen jejich znuděná nálada a nechutenství k práci. I přesto, že nejvíce lidí odpovědělo, že nabídka české kuchyně je zde dostačující, v porovnání se zbývajícími dvěma odpověďmi je to velmi smutné. Lidé si myslí, že česká kuchyně, která se zde nabízí, není tou pravou českou kuchyní, a že má veliké nedostatky. Proto jsem byl velmi rád, když by většina z nich přivítala novou restauraci v hanáckém stylu s nabídkou místní kuchyně. Žádný kýč, ale poctivá česká restaurace. Na závěr první části dotazníku shrnu, že dotazník vyplnilo více mužů než žen a převážně ve věku 21 – 40 let. Pokud shrnu druhou část průzkumu, která se věnuje analýze a porovnání jednotlivých restaurací, podrobně jsem popsal každou restauraci zvlášť a zároveň z dotazníkového šetření pomocí grafů analyzoval názory ostatních. Každá z restaurací má své kouzlo, zaměřuje se na jiné skupiny hostů, nabízí jiná jídla, celkově je prostě každá jiná. Nelze přímo posoudit, která je nejlepší, protože každá má svoje přednosti i nedostatky. Spíše bych vyzdvihnul ty věci, které se opravdu vymykají normálu. Co se týká restaurace U krále Ječmínka, nejenom já, ale i ostatní jsme se shodli, že nedostatkem je jejich obsluha. Naopak co láká hosty do této restaurace je dobré polední menu za velmi příznivé ceny. Restaurace Fiesta je dle průzkumu zaměřená na obsluhu večerních hostů, kteří se zde rádi baví. Co se týká restaurace U Chmelů je velikým plus její příjemná atmosféra, která láká páry i rodiny na příjemnou večerní pohodu u jídla. Restaurace Národní dům je velikým lákadlem na své neobyčejné secesní prostředí a vybavení. Bohužel, co je nedostatkem této restaurace, je jejich obsluha. Obsluhují zde studenti, kteří dle jejich výrazu si zřejmě spletli obor. U restaurace U koníčka bych rád řekl, že v očích obyvatel Prostějově je velmi oblíbená. Nikdo neshledal žádný nedostatek a každý z nich vyzdvihl jinou přednost. V poslední řadě restaurace Koliba U Tří králů. Tato restaurace je 67
z nich nejmladší, možná proto si ji nikdo nevybral jako svoji oblíbenou, protože ne každý tam byl. Nemohu tedy posoudit názory jiných, pouze ten svůj. Dle mé analýzy a rozboru bych proto návrhovou část věnoval zlepšení kvality obsluhy a také bych rád vystihl a popsal návrh restaurace v hanáckém stylu, která by zlepšila celkovou gastronomickou nabídku v Prostějově.
68
3 NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 Návrhy pro zlepšení kvality služeb Prostřednictvím analýzy jsem se dozvěděl, že největší slabinou Prostějovských restaurací je špatná obsluha. Proto bych se rád v této části věnoval, jak zkvalitnit tyto služby zákazníkům. Co se týká špatné obsluhy, je to bohužel velký nedostatek místních restaurací. Jelikož obsluhující personál přichází nejvíce do kontaktu s hosty, je velmi vidět na první pohled jeho nedostatky. Přece jenom v první chvíli si host prohlédne prostředí restaurace, ale poté co usedne a prohlédne si jídelní lístek, přijde personál a v tu chvíli se může vše otočit. A z příjemně vypadajícího odpoledne se najednou stává situace nepřipomínající nevšední gastronomický zážitek. Rád bych tedy navrhnul nějaké nápady na zlepšení kvality obsluhy. Nejprve by se manažeři restaurací měli zamyslet, co je důvodem toho, že personál je z hlediska kvality obsluhy tak špatný. Možná je to nedostatkem zkušeností nebo znalostí v oboru. Dle mého názoru by každý personál měl projít vstupním školením, a to pořádným. Samozřejmě důležité je mít základy, co se týká zkušeností s obsluhou. Ale každá restaurace má jiné preference, a proto by si měla svoje lidi speciálně vyškolit. Zaměřit se na to, aby zaměstnanci znali perfektně jídelní lístek a dokázali se v něm orientovat a poradit či doporučit hostovi s výběrem. Aby to neskončilo u toho, že si mají dát to, na co mají chuť. Ne. Každý host, když má dilema s výběrem jídla, by určitě uvítal doporučení od někoho, kdo ty jídla zná a ví jak chutná. A to je druhá věc. Každá servírka by měla vědět, jak to jídlo vypadá, jak chutná, aby mohla popsat, proč si vybrat právě toto jídlo. Proto je důležité pracovat na jejich zdokonalování. Prvním bodem ale musí být kvalitní výběr svých zaměstnanců. Samozřejmě jak je zvykem a neříkám, že je to tak úplně špatně, zaměstnávají se brigádníci nebo synové a dcery svých známých. A ti bohužel nejsou dostatečně kvalifikovaní. Když si vezmu, že v restauraci Národní dům pracují mladí studenti a vypadá to tam spíš jako na přehlídce znuděných výrazů místo toho aby se učili svému oboru. Opravdu nevím, kdo jiný by se měl tvářit pyšně a nadšeně, než ti co ten obor studují a pravděpodobně se v něm chtějí živit celý život. A i tady je dobré proto upozornit na kvalitnější přípravu a zdokonalování mladých lidí.
69
Pokud opomenu zkvalitnění obsluhující personálu, rád bych zmínil i neustálé zdokonalování kuchařů. Aby se učili novým trendům, zkoušeli nové nápady, nebáli se experimentovat. Protože mít dobrého šéfkuchaře je poklad. Důležitým základem je, aby šéfkuchař s pomocí manažera dokázali sestavit takový jídelní lístek, která zaujme, není náročný a hlavně z dostupných surovin. A to vše nastavit za přiměřené ceny, ne moc vysoké a ne moc nízké, což bývá také nedostatkem mnoha restaurací. Shrnutím těchto návrhů je, že jak manažer restaurace, tak celý personál musí být neustále v obraze co se týká novinek, pořád se zdokonalovat a zkvalitňovat veškeré své služby.
3.2 Návrh restaurace Jak už jsem se dříve zmiňoval, v této části práce bych rád navrhnul gastronomický podnik, který by se zcela vyvaroval chybám zjištěných v analytické části a byl by jakýmsi centrem návštěv jednotlivců, skupin, párů i celých rodin. Tento podnik by se orientoval na poctivou českou kuchyni doplněnou o hanácké poklady z babiččiných kuchařek. Kromě vyvarování se chyb je nutné pohlížet na návrh restaurace z celkového pohledu. Tím mám na mysli samotnou budovu restaurace, personál, gastronomickou nabídku, možnost přespání a zábavu. Již samotná budova restaurace má za úkol zaujmout a přilákat hosty. Jedná se vlastně o první dojem, který podnik na hosta udělá. I když je Prostějov hanáckým městem, setkáme se zde dokonce i s restaurací valašského stylu. Ovšem ta hanácká zde schází. Řešením by mohlo být typické hanácké stavení tedy grunt, který by byl doplněn o architektonický prvek, kterým je žudr. Tato stavba by se jednoznačně stala dominantou svého okolí a zaujala by na první dojem. Celé gastronomické zařízení by se skládalo z několika částí. V rozsáhlé budově by se v přízemí nacházely prostory ke stolování. V 1. Podlaží by byla možnost vybudování pokojů pro personál a případně pokoj pro hosty, kteří by zde rádi přespali. Další částí by byl dvůr, který by se nacházel za stavením. Zde by bylo zřízené venkovní posezení. Do této části by se vstupovalo buď z vnitřní části budovy anebo přímo z ulice dřevěnými vraty. Ve dvoře by se též nacházelo malé dětské hřiště, kde by si mohly děti hrát a rodiče by na ně nemuseli tolik dohlížet. Bylo by tam i prostor pro pořádání zábav typu „ Jdeme na muziku“. Hrála by tam živá hanácká muzika a lidé by si tak zpříjemnili zážitek při jídle, 70
anebo by si přišli poslechnout zase tu známou hanáckou hudbu. Toto místo by se mělo stát lákadlem pro hosty. Jedním z mnoha důvodu je i ten, že v Prostějově jednoduše takové místo chybí. Gastronomická nabídka: Po gastronomické stránce je Haná spojována především s vynikajícími tvarůžky, ovšem opravdovou chloubou jsou omáčky a řada dalších vynikajících jídel. Základní surovinou na Hané bylo vždy obilí. Tím je jasně dané, jaké pokrmy se zde převážně připravovaly. Hlavním pokrmem byly kaše ať už moučné nebo krupicové. Dalším pokrmem zařazeným v jídelníčku byly kaše z hrachu a zelených fazolí. Mezi další skvosty hanácké kuchyně vždy patřily omáčky, polévky a sladká jídla. S masem to bývalo na Hané složitější. Nejčastějším zdrojem masa byly zabijačky v zimě. Důvodem bylo špatné skladování masa v létě. V dnešní době je však tento problém značně ulehčen. Vzhledem k výše uvedenému by v jídelním lístku byly zahrnuty vybrané poctivé české pokrmy z masa doplněné o ty hanácké speciality. Dalším specifikem jídelního lístku by byl opak toho, jaké velké množství pokrmů nabízejí podniky v Prostějově. Jídelní lístek by byl sestaven tak aby každý z hostů si zde našel to pravé. Samozřejmě si uvědomuji, že česká kuchyně je považována za těžkou, ale v dnešní době je možné tento problém odstranit. Mezi hlavními lákadly by patřily jídla jako hanácká kapustnica s houbami, hrášková polévka, omáčky jako hřébková, švestková. Samozřejmě také masité pokrmy jako kachna se zelím a knedlíky, pečená holoubata, nadívané kuře. Nesmí chybět ani sladká jídla, mezi které patří hlavně pukáče, kynuté buchty, hanácké koláče. A v poslední řadě známé dobroty jako smažené tvarůžky, ryby a velký výběr masa z domácího chovu. Součástí nabídky by samozřejmě byla sezónní nabídka. Dle ročního období a dostupných domácích surovin by se nabídka pokrmů měnila. Aby byly suroviny vždy čerstvé a nevařilo se ze surovin mražených. Důležitou součástí by byly regionální potraviny. Patří mezi ně domácí místní klobásy, sýry, džemy, zabíjačkové pochutiny, bábovky, koláčky, šátečky, jogurty. Mezi nápoji nesmí chybět samozřejmě pivo místní výroby. Úplně tou nejlepší variantou by byl vlastní minipivovar, který je zde velmi oblíbeným trendem. Vařilo by se pivo nejrůznějších chutí. Dominou mezi výrobou alkoholu je zde také Palírna u Zeleného stromu, která nabízí širokou škálu různých destilátů. Dalším výrobcem alkoholu z blízkého
71
okolí je Rudolf Jelínek, známý svou výrobou slivovice a podobných lihovin. A nesmím zapomenout také na široce známá moravská vína, bílá i červená. Mezi nabídku pokrmů a nápojů bych zařadil i speciální nabídku pro děti. Ne každé dítě by si chtělo dát tlačenku nebo kachnu. Proto připravit pokrmy přímo pro jejich dětské jazýčky. Lehké, zdravé a přitom z Hané. Osvěžit se potom mohou čerstvými limonádami vlastní výroby. Nesmím zapomenout ani na akce jako zvěřinové hody a zabíjačkové hody. Aby mohly být potraviny čerstvé a domácí je zapotřebí mít buď dobrého dodavatele anebo možnost si většinu surovin vypěstovat sám. Nedílnou součásti stavení je i rozlehlá zahrada s ovocným sadem, zeleninové záhony a louky vhodné pro domácí chov ovcí a krav. Nechybí samozřejmě slepice a králíci. Je jasné, že restaurace nemůže být v centru města, ale na okraji, aby se určitě krásně vyjímala a splňovala veškeré požadavky. Pokud shrnu návrh restaurace, která by přispěla ke zkvalitnění celkové nabídky gastronomie v Prostějově, určitě by přilákala i mnohé turisty, kteří Prostějovem pouze projíždějí.
72
ZÁVĚR Kvůli neustále se měnící nabídce a poptávce se také mění obor gastronomie. Pořád je co zlepšovat díky novým trendům, které k nám z celého světa přicházejí. Nabídka v gastronomii je velice pestrá a vyvíjí se díky vývoji celé společnosti. Českému národu nabízí své služby jak ty nejluxusnější restaurace, tak i ty skromnější, malé hospůdky a restaurace. A tyto se právě nacházejí na území Prostějova. Nejčastějšími návštěvníky zdejších restaurací jsou pracující lidé, kteří si s kolegy vyrazí na oběd a později večer s rodinou na příjemnou večeři. Proto je důležité, aby se nabídka v gastronomii v tomto městě odrážela přesně od preferencí zdejších obyvatel. I přesto se najdou skulinky, kde je mnohé co zlepšovat. Gastronomie je celosvětovým příběhem. Měla svůj začátek, procházela si peklem, zkoušela nové dobrodružství a neustále se měnila a vyvíjela. Bez ní by prostě nikdo nemohl být. A dobré je, že česká gastronomie se dostala na takovou úroveň, za kterou se nemusíme stydět. A to stejné je nutné i v Prostějově. Přiblížila se nabídka v gastronomii v Prostějově alespoň trochu na úroveň vyspělosti, vzdělanosti a nárokům tohoto města? A dokáže se neustále přizpůsobovat, jak v časech zlých, tak i dobrých? To mi dokázal nastínit můj průzkum a šetření. Jelikož se ve své práci zaměřuju na své rodné město, jsem rád, že mohu posoudit, že nabídka v Prostějově je opravdu na kvalifikované úrovni a nemusím se za ní stydět. Stanovené cíle jsem díky dotazníkovému šetření naplnil, objasnil jsem si určité rozdíly u jednotlivých restaurací a požadavků jejich hostů. Cílem bylo hlavně určit jaký je stav nabídky v gastronomii v Prostějově. Jaké jsou nároky hostů, jejich preference, zda jsou spokojení. A to se podařilo. Zjištěním bylo, že obyvatelé Prostějova rádi navštěvují restaurace a rádi i utrácí za kvalitní jídlo s kvalitním požitkem k tomu se svými přáteli a rodinou. Co naopak ještě čeká na zlepšení je, aby si všichni uvědomili jak na tom Prostějov a gastronomie je. A právě v době, kdy mohu říci, že je na dobré úrovni. Samozřejmě jsou tu malé slabiny, díky kterým mohu přispět svými návrhy na zlepšení, ale nikdo a nic není dokonalé. Díky analýze dotazníků na jednotlivé restaurace jsem si zhodnotil vlastní názor a zkušenost. Mohu sdělit, že veškeré moje hypotézy se potvrdily. Co se týká tématu nabídky v gastronomii, vždy bude aktuální, protože se neustále vyvíjí, přicházejí nové trendy. Vše je modernější nejen u přípravy pokrmů, ale i u jejich konzumace. Jakmile se změní situace ve světě, ihned se jako odrazem změní právě i gastronomická nabídka. 73
Závěrem bych doporučil všem manažerům místních restaurací, aby byli náročnější při výběru svých zaměstnanců, především těch, co obsluhují hosty. Měli by dbát na jejich neustálé zdokonalování, aby byli součástí příjemného prožitku pro každého hosta. Určitě mě potěší, když moje bakalářská práce bude přínosem pro mnohé obyvatele Prostějova. A doufám, že jednoho dne vezmu svoji rodinu v neděli na oběd do takové restaurace, která je mým návrhem pro zlepšení nabídky gastronomie v Prostějově.
74
LITERATURA [1] BERÁNEK, Jaromír. Slovník potravinářů a gastronomů. 1. vyd. Praha: MAG Consulting, 2005, 103 s. Hotely a restaurace. ISBN 80-867-2404-2. [2] BERÁNEK, Jaromír. Řízení hotelového provozu. 3. přeprac. vyd. Praha: MAG Consulting, 2003, 218 s. ISBN 80-867-2400-X. [3] BUREŠOVÁ, Pavla a Blanka ZIMÁKOVÁ. Gastronomické služby - servis. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008, 152 s. ISBN 978-80-86578-86-6. [4] ČERNÝ, Jiří a Antonín SRKALA. Moderní obsluha. 1. vyd. Praha: Merkur, 1993, 326 s., [8] s. barev. fotogr. ISBN 80-703-2961-0. [5] HOLUB, Karel. Umění a Gastronomie. Praha: Ars Bohemia, 2011. ISBN 978-80-9042831-7. [6] HOLUB, Karel. Vybrané kapitoly z dějin gastronomie a hotelnictví. Praha: VŠH, 2004. ISBN 80-86578-16-X. [7] JEČNÝ, Dobromil a Vlasta GREGOROVÁ. Gastronomický a společenský průvodce světem. 1. vyd. Úvaly: Ratio, 1999, 237 s. ISBN 80-902-3129-2. [8] KLOSSE, By Peter. The essence of gastronomy: understanding the flavor of foods and beverages. Brokend Sound Parkway: CRC Press, 2013. ISBN 978-148-2216-769. [9] METZ, Reinhold, Hermann GRÜNER a Thomas KESSLER. Restaurace a host: základní odborné vědomosti : restaurace, hotel, kuchyně. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2008, 606 s. ISBN 978-80-86706-18-4. s. 13 [10] THIS, Hervé. Molecular gastronomy: exploring the science of flavor. New York: Columbia University Press, c2006, xi, 377 p. ISBN 02-311-3312-X. [11] VANĚK, Roman. Kouzlo kuchyně Čech a Moravy, aneb, Dědictví našich babiček. Vyd. 1. Praha: Prakul Production, 2012. ISBN 978-80-905048-8-2. [12] ZIMÁKOVÁ, Blanka. Food & Beverage Management. Vyd. 2. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2009, 146 s. ISBN 978-80-86578-74-3.
75
INTERNETOVÉ ZDROJE [1] DANDOVÁ, Dagmar. Chemie v kuchyni? To je molekulární gastronomie. OnaDnes [online]. 2011, . [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://ona.idnes.cz/chemie-v-kuchyni-to-je-molekularni-gastronomie-fll/recepty.aspx?c=A110414_112409_recepty_job [2] DOČKAL, Petr. Haccp: Historie české gastronomie. Haccp [online]. 1999 [cit. 201401-29]. Dostupné z: http://haccp1.sweb.cz/Historie/Historie.html [3] GEMBALOVÁ, Alena. Dům & zahrada: Nahlédnutí pod pokličku historie: Jídla krizí, válek a neúrod. Dům & zahrada [online]. 2009 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.dumazahrada.cz/bydleni/kuchyne/2009/5/15/nahlednuti-pod-poklicku-historiejidla-krizi-valek-a-neurod/ [4] GÜTNER, Dušan. Počet hospod v Česku klesá. Mizí jich stovky ročně. E15.CZ [online]. 2013, . [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/pocet-hospod-v-cesku-klesa-mizi-jichstovky-rocne1008344#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink [5] Kavárna. Národní dům [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/kavarna.php [6] KOUKOLÍČEK, Petr. Co je molekulární kuchyně. Molekulární catering [online]. - [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.molekularnicatering.cz/co-je-molekularni-kuchyne/ [7] KOUKLÍČEK, Petr. Kdo Jsem?. Petr Kouklíček [online]. 2013 [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.petrkoukolicek.cz/ [8] Merriam-Webster. Merriam-Webster [online]. . [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/fast-food [9] Molekulární gastronomie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Molekul%C3%A1rn%C3%AD_gastronomie [10] Něco málo z historie minipivovarů v ČR. Pivní sběratelství [online]. 2005 [cit. 201312-29]. Dostupné z: http://www.pivnisberatelstvi.cz/view.php?nazevclanku=neco-malo-zhistorie-minipivovaru-v-cr&cisloclanku=2005052403
76
[11] O národním domě. Národní dům [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/o-narodnim-dome.php [12] Pivovar U sv. Tomáše v Praze. Pivovary.Info [online]. . [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.pivovary.info/historie/pa/tomas.htm [13] Rychlé občerstvení. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-02-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rychl%C3%A9_ob%C4%8Derstven%C3%AD [14] Secese. Národní dům [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.narodni-dum.info/secese.php [15] SOTONA, Jiří. Pivo v malém: Není nad vlastní výrobu. Novinky [online]. 2013, . [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zena/styl/309625-pivo-v-malem-neninad-vlastni-vyrobu.html [16] Trend 21. století: Pivovary se vracejí do měst a obcí. Vitalia [online]. 2012, . [cit. 2013-12-20]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/clanky/trend-21-stoleti-pivovary-sevraceji-do-mest-a-obci/ [17] V ČR bude boom výstavby minipivovarů trvat ještě čtyři roky. Deník [online]. 2013, . [cit. 2013-12-21]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/v-cr-bude-boom-vystavbyminipivovaru-trvat-jeste-ctyri-roky-20130924.html
77
PŘÍLOHY Dotazník k bakalářské práci Nabídka v gastronomii zaměřená na Prostějov 1. Navštěvujete restaurace v Prostějově? a) ANO b) NE 2. Jak častým jste hostem restaurací v Prostějově? a) každý den b) 3 – 5 krát do týdne c) 1 krát týdně d) 1 krát měsíčně e) Méně 3. Máte oblíbenou restauraci v Prostějově? a) NE b) ANO – uveďte a odpovězte prosím na dotazník II 4. Z jakého důvodu navštěvujete restaurace? a) za účelem obědu b) za účelem večeře c) účelem není stravování 5. Jste spokojený s nabídkou restaurací v Prostějově? a) ANO b) NE c) neřeším to 6. Kolik průměrně utratíte při jedné návštěvě restaurace v Prostějově? a) 0 – 100 Kč b) 101 – 200 Kč c) 201 a více Kč
78
7. Kdo Vám dělá nejčastěji společnost v restauraci? a) partner, rodina b) kolegové z práce c) přátelé d) navštěvujete sami 8. Slabina restaurací v Prostějově? a) vysoká cena b) nízká kvalita c) obsluha d) prostředí restaurací e) nic 9. Jak jste spokojený/á v Prostějově s nabídkou české kuchyně? a) nabídka je nedostačující b) nabídka je pro mě dostačující c) o tradiční české kuchyni se v Prostějově nedá hovořit, pouze si zde na českou kuchyni hrají 10. Přivítal/a byste v Prostějově restauraci v Hanáckém stylu s hanáckou a českou kuchyní? a) jednoznačně b) je mi to jedno c) nemám rád českou kuchyni 11. Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 12. Jaký je Váš věk? a) 15 – 20 let b) 21 – 40 let c) 41 a více let 79
Dotazník k bakalářské práci Nabídka v gastronomii, část II. 1. Vaše oblíbená restaurace (oblíbenou zakroužkujte) U krále Ječmínka, Fiesta, U Koníčka, Restaurace Národní domě, U Chmelů, Koliba U Tří králů 2. Proč navštěvujete tuto restauraci? a) kvůli atmosféře restaurace b) kvůli kvalitě obsluhy c) kvůli dobrým cenám d) kvůli dobrému jídlu e) vše dohromady 3. Jste spokojen/á s cenami? a) ceny jsou vysoké b) ceny odrážejí kvalitu podniku c) ceny jsou lidové 4. Co si zde nejčastěji objednáváte? a) jídlo b) nápoje 5. V době oběda si objednáváte z jakého lístku? a) převážně z denní nabídky b) převážně ze stálého jídelního lístku c) někdy z denní nabídky a někdy ze stálého jídelního lístku 6. Kolik zde průměrně utratíte při jedné návštěvě? a) 0 – 100 Kč b) 101 – 200 Kč c) 201 a více Kč
80
7. Kdo Vám zde dělá nejčastěji společnost? a) partner, rodina b) kolegové z práce c) přátelé d) navštěvujete sami 8. Jaký je nedostatek restaurace? a) obsluha b) nedostatečná nabídka české kuchyně c) žádný
81