Význam malých podniků v hotelnictví a gastronomii

Význam malých podniků v hotelnictví a gastronomii

Bakalářská práce

Boris Trimaylov

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra hotelnictví

Studijní obor: HOT Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Věra Košteková CSc. Datum odevzdání bakalářské práce: 19.6.2014 Datum obhajoby bakalářské práce: srpen 2014 E-mail: [email protected]

Praha 2014

Bachelor’s Thesis

Significance of small business in the catering and hotel industry

Boris Trimaylov

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hospitality Management Thesis Advisor: doc. Ing. Věra Košteková CSc. Date of Submission: 19.6.2014 Date of Thesis Defense: August 2014 E-mail: [email protected]

Prague 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Význam malých podniků v hotelnictví a gastronomii jsem zpracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použil, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s §47b zákona č.552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.

………………………. Boris Trimaylov V Praze dne 19.06.2014

Poděkování Děkuji tímto vedoucí své bakalářské práce, paní doc. Ing. Věře Koštekové, za odborné vedení práce, trpělivost, poskytnutou literaturu a odborné návrhy. Děkuji za pomoc při vytvoření dotazníků.

4

Abstrakt TRIMAYLOV, Boris. Význam malých podniků v hotelnictví a gastronomii. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Počet stran: 65. Bakalářská práce se zabývá významem malých podniků v hotelnictví a gastronomii. Zaměřuje se na restauraci Na Kruš, jež se nachází v pražských Holešovicích. Cílem práce je zhodnocení významu malých podniků působících v gastronomii a hotelnictví v hospodářství České republiky. Dalším cílem je zpracování návrhu na zlepšení negativních stránek restaurace Na Kruš, pomocí SWOT analýzy, na základě dotazníků a získaných teoretických poznatků. Ke splnění těchto cílů je práce rozdělena do tří částí – teoretická, analytická a návrhová. V teoretické části se zaměřuji na pojmy podnikání, podnikatel a podnik. Poté uvádím typologii podniku, tedy kritéria, podle nichž se třídí. Dále se soustřeďuji na roli a význam malých a středních podniků v České republice a jejich vliv na zaměstnanost. V neposlední řadě se také zabývám daněmi. Nakonec se seznamuji s podporou pro malé a střední podniky. V analytické části se dozvídám podrobné informace o restauraci Na Kruš, a to především díky rozhovoru s provozní. Poté zpracovávám analýzu tištěných i elektronických dotazníků a na závěr analytické části provádím SWOT analýzu pro restauraci Na Kruš. Cílem je zjistit její slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby. Na základě těchto poznatků předkládám svá doporučení v návrhové části. Tam uvádím, jaké má restaurace slabé stránky a jak je odstranit a přikládám i své návrhy a zlepšení konkurenceschopnosti na trhu. Klíčová slova: Podnikání, podnikatel, malé a střední podniky, podpora podnikání, gastronomie a hotelnictví.

5

Abstract TRIMAYLOV, Boris. Význam malých podniků v hotelnictví a gastronomii. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Počet stran: 65. The present thesis is dedicated to the analysis of the role of small-scale enterprises in the catering and hotel businesses. The research is based on the performance of restaurant Na Kruš which is located in the region of Holešovice, Prague. The main goals of this thesis are to assess the role of small-scale enterprises working in catering and hotel sectors of economy of the Czech Republic and to develop practical recommendations on how to improve the performance of restaurant Na Kruš, further to the SWOT analysis which combines results of a questionnaire developed for this purpose and theoretical knowledge received. The thesis is divided into three parts: theoretical, practical and a part containing recommendations. The theoretical part offers an analysis of the key concepts, such as an entrepreneurship, an entrepreneur and an enterprise. It then describes a typology of the enterprises and criteria according to which they are being classified. Afterwards the focus of the analysis shifts to the role of small-scale and medium-scale enterprises in the Czech Republic, their impact on the employment of the able-bodied population and difficulties in the imposition of taxes. The last section of the theoretical parts examines the support provided by the State to small-scale and medium-scale enterprises. The analytical part starts with detailed information about the restaurant Na Kruš based on the interview with the manager thereof. It continues with the analysis of printed and electronic questionnaires and describes the SWOT analysis of the restaurant in question at the end. The aim of the SWOT analysis is to identify the strengths and weaknesses of the restaurant’s performance, as well as existing opportunities and risks in order to develop practical recommendations for improvement of the performance. The last part of the thesis focuses on the analysis of the weaknesses in the restaurant’s performance and offers practical recommendations on how to overcome them and to increase its competitiveness on the market for services.

Keywords: entrepreneurship, entrepreneur, small-scale and medium-scale enterprises, support to enterprises, catering and hotel businesses

6

Obsah Úvod ............................................................................................................................. 10 1. Teoreticko-metodologická část ........................................................................................ 13 1.1 Vymezení pojmů týkajících se podnikání v oblasti gastronomie a hotelnictví .......... 13 1.1.1 Podnikání a jeho cíle, Podnikatel ........................................................................ 13 1.1.2 Podnik .................................................................................................................. 14 1.2. Typologie podniku .................................................................................................... 15 1.2.1 Členění dle právní formy ..................................................................................... 15 1.2.2 Členění dle velikosti ............................................................................................ 17 1.3 Role a význam malých a středních podniků v České republice ................................. 18 1.3.1 Podíl malých a středních podniků na hrubý domácí produkt České republiky a vliv na zaměstnanost..................................................................................................... 18 1.3.2 Počet aktivních malých a středních podniků a podíl na exportu ......................... 20 1.4 Podpora malého a středního podniku ......................................................................... 21 1.4.1 Finanční podpora ................................................................................................. 22 1.4.2 Nefinanční podpora ............................................................................................. 23 1.4.3 Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky........................................... 24 1.4.4 Nevládní organizace ............................................................................................ 24 1.4.5 Podpory podnikání na komerčním základě ......................................................... 25 1.4.6 Programy podpory pro začínající podnikatele ..................................................... 25 1.5 Daně a daňová politika v České republice ................................................................. 25 1.5.1 Daň z přidané hodnoty......................................................................................... 26 1.5.2 Daň z příjmů ........................................................................................................ 27 1.6 Význam malých a středních podniku v gastronomii a hotelnictví ............................. 28 2. Praktická část ................................................................................................................... 30 2.1 Obecná charakteristika podniku ................................................................................. 30 7

2.1.2 Rozhovor ................................................................................................................. 31 2.2 Analýza dotazníků ...................................................................................................... 35 2.3 SWOT analýza ........................................................................................................... 51 2.3.1 Silné stránky restaurace „Na Kruš“: .................................................................... 52 2.3.2 Slabé stránky ....................................................................................................... 52 2.3.3 Příležitosti ............................................................................................................ 52 2.3.4 Hrozby ................................................................................................................. 53 2.3.5 Vyhodnocení........................................................................................................ 53 3 Návrhová část ................................................................................................................... 55 Závěr ................................................................................................................................ 59 Odborná literatura ............................................................................................................ 63 Další prameny .................................................................................................................. 64

8

Seznam grafů a tabulek: Tabulka č. 1 – Klasifikace malých a středních podniků – str. 17 Tabulka č. 2 – Podniky působící v cestovním ruchu v ČR – str. 28 Graf č. 1 – Oblast zaměstnání – str. 37 Graf č. 2 – Stravování mimo dům – str. 41 Graf č. 3 – Preference typu stravovacího zařízení – str. 43 Graf č. 4 – Cenová preference – str. 44 Graf č. 5 – Navštěvování restaurace – str. 46 Graf č. 6 – Vyhledávání informací – str. 48

9

Úvod Má bakalářská práce pojednává o významu malých podniků v oblasti gastronomie a hotelnictví. Téma podnikání je v dnešní době velice aktuální. Mnoho lidí chce žít nezávisle, nechce se spoléhat na svého zaměstnavatele, ale pracovat sám na sebe a dosahovat co největších zisků. A než zakládat obrovské firmy a podstoupit tak riziko, zdá se nejjednodušší založit si svůj malý rodinný podnik a nabídnout tak světu kus ze svého, ukázat mu, že mám co nabídnout. Navíc v jednadvacátém století, si každý rád ušetří čas obědem v restauraci, než aby si vařil sám doma. Doba je uspěchaná a lidé rádi využívají stravovacích zařízení, proto se vyplatí do nich investovat. Téma jsem si vybral z toho důvodu, že sám chci v budoucnu otevřít svojí restauraci, a proto si myslím, že pro mě problematika, jíž se v práci budu zabývat, bude velice přínosná. Pro provedení mého výzkumu, jsem si vybral malou rodinnou restauraci Na Kruš, jež se nachází v pražských Holešovicích. Společnosti je založena již 17 let a u zákazníků je velice oblíbenou. Provozuje sportbar a díky dvěma velkým LCD televizorům, může vysílat přímé přenosy různých sportů. Cílem mé bakalářské práce je se seznámit s klady a zápory malých a středních podniků. Jako důležitý cíl vidím také prozkoumat, jak stát přispívá k rozvoji tohoto typu podnikání, jež je poněkud rizikový. Dále si kladu za cíl zpracovat SWOT analýzu na restauraci Na Kruš,

pomocí

zjištěných

informací

z rozhovoru

s provozní

restaurace.

Cílem

dotazníkového šetření bude zjistit preferenci spotřebitelů s ohledem na velikost podniků, které navštěvují a způsobech obsluhy, které tyto podniky nabízejí. Použiji je dále k předložení návrhů na odstranění slabých stránek restaurace a prostřednictvím dalších mnou zjištěných poznatků, zvýšit její konkurenceschopnost na trhu. Abych lépe dosáhnul stanovených cílů, rozdělím práci do tří částí. V teoretické, tedy první části mé práce, se seznámím s pojmy podnikání, podnikatel a podnik. Poté se zaměřím na typologii podniku, tedy na všechna kritéria, podle nichž se dají podniky třídit. Dále se budu soustředit na roli a význam malých a středních podniků v České republice a jejich vliv na zaměstnanost. Obecně se seznámím s daněmi a nakonec získám informace o možných podporách pro malé a střední podniky. Analytickou část započnu svým šetřením v poznání restaurace Na Kruš, jež se stala objektem mého zkoumání. Uvedu zde rozhovor s provozní restaurace Kateřinou 10

Kohoutovou, pro získání více informací o tomto podniku. Dále provedu analýzu dotazníků, v nichž se zaměřím na pocity dotazovaných ohledně stravovacích zařízeních. Dá mi to lepší obraz toho, co zákazníci preferují, a budu na základě jejich odpovědí moci sestavit návrhy na zlepšení pro restauraci Na Kruš. Na konci analytické části sestavím SWOT analýzu, mnou zkoumaného podniku, abych si ujasnil jeho slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby. Při zpracovávání praktické části budu používat metody analýzy a metody kvantitativního a kvalitativního

výzkumu,

tedy

dotazníkové

šetření

prostřednictvím

dotazníků

a

strukturovaný rozhovor. V poslední, návrhové části, navrhnu pro restauraci nejlepší řešení k odstranění jejích slabých stránek a také doporučím další postupy, které zvýší její konkurenceschopnost na trhu, a to prostřednictvím provedené SWOT analýzy a na základě dotazníků. K napsání bakalářské práce se budu opírat o české i zahraniční autory odborné literatury, a také využiji internetových zdrojů. V analytické části navíc použiji informace získané z rozhovoru s provozní restaurace Na Kruš a také využiji odpovědí získaných prostřednictvím dotazníků dotazovaných respondentů. Hypotéza pro tuto práci zní: „Malé podniky v oblasti gastronomie a hotelnictví hrají velice významnou roli v ekonomice státu, protože ji příznivě ovlivňují. Pozitivně působí na trh práce tím, že vytváří nová pracovní místa. Zákaznici nejvíce preferují malé podniky.“ Tuto hypotézu se pokusím prací buďto potvrdit a nebo vyvrátit. Na závěr úvodu bych rád uvedl definici SWOT analýzy: „Analýza SWOT navazuje na známé modely S – C - P (Structure – Conduct – Performance), které byli vyvinuty pro tvorbu strategie. Chceme-li si přiblížit metodu SWOT, je možné vyjít z typické definice strategie, která strategii považuje za vytvoření budoucího způsobu řízení organizace, který buď zachová, nebo zlepší její konkurenční postavení. Dobrá strategie je pak ta, která neutralizuje hrozby vnějšího prostředí, dovoluje využít budoucích příležitostí, těží ze silných stránek firmy a odstraňuje nebo neutralizuje její slabé stránky.“1 A právě o to se pokusím v analytické části své práce. Myslím si, že SWOT analýza je nejlepší způsob pro řešení problémů společnosti. Také umožní odlišit se od konkurence a poskytovat

VEBER, J. a kol. Management – základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2 vyd. Praha: Management press, 2009. 534s., ISBN 978-80-7261-200-0 1

11

zákazníkům ty nejlepší služby, což v celkovém pohledu zajistí podniku zvýšení tržeb a úspěch.

12

1. Teoreticko-metodologická část 1.1 Vymezení pojmů týkajících se podnikání v oblasti gastronomie a hotelnictví 1.1.1 Podnikání a jeho cíle, Podnikatel V dvacátém prvním století, kdy chce každý žít v pohodlí a být úspěšný, je důležité najít své místo pod sluncem. Spousta lidí sní o tom, že začne podnikat, protože nechce pracovat na jiné a chce vydělávat co nejvíce (vlastní překlad).2 Existuje mnoho definic o tom, co je podnikání, ale musím se opírat o Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v §2. Podle zákona podnikání je: - soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem podle tohoto zákona je: - osoba zapsaná v obchodním rejstříku, - osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, - osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, - osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Z definice vyplývá, že se jedná o opakovanou činnost, kde jejím hlavním cílem je dosahování zisku. Realizovat to, je možné uspokojením cizích potřeb. Podle dosaženého zisku a jiných faktorů se pak vypočítává tržní hodnota podniku, tedy za kolik by šlo tento podnik prodat. Dle Zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba na základě živnostenského listu nebo koncesní listiny. Všeobecné podmínky pro provozování živnosti jsou: 

dosažení věku 18 let,



způsobilost k právním úkonům,

ELKANOVA, D. a kol. Základy hotelového průmyslu. (ЕЛКАНОВА, Д. и кол. Основы индустрии гостеприимства. Vlastní překlad), dostupné na internetu: 2

13



bezúhonnost.

Důležitou podmínkou pro založení podniku je existence kapitálu, který se skládá z vlastního a cizího kapitálu. Avšak, podnikání je v určité míře spojeno s rizikem. J. Veber a kol. uvádí: „V praxi se můžeme setkat s různými krizovými stavy. Příčiny, které ke krizím vedly, mohou být způsobeny vnějšími faktory, stejně tak mohou mít původ ve vnitřních faktorech. Krize mohou mít charakter velkých problému, na které management nedostatečně reagoval, ovšem mohou být způsobeny i nečekanými havarijními stavy apod. Krize z titulu havárií se projevují například ve zničení zásob, poškození nebo zničení provozních kapacit, neschopnosti plnit termíny dodávek. Ve svých důsledcích pak vedou k nedůvěře odběratelů, kteří začnou intenzivně hledat alternativní dodavatele. Odtud je pro firmu, která je v takové krizové situaci, již jen krůček ke krizi likvidity.“3 Podnikatel zpravidla předpokládá, že do čím většího rizika vstupuje, tím větší bude jeho očekávaný přínos z podnikání. 1.1.2 Podnik Pro účely podnikání je nevyhnutelné založení podniku. Podle Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit. Pan J. Vlček ve své knize uvádí: „ Podnikání je fenomén, který je od restaurace kapitalismu v ČR po roce 1989 symbolem úspěchu v naší společnosti. Podnikatel hledá ekonomické příležitosti s cílem efektivně je naplnit, prosadit se na trhu a dosáhnout zisk z podnikání. Realizace všech těchto aktivit vyžaduje, aby podnikatel měl nejen „nápad“ (ideovou představu o příležitosti, která existuje na trh), ale aby také rozuměl tomu, jak podnik funguje a jak se chová jeho okolí.“4

VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: Grada, 2012. 306 s., ISBN 978-80-2474520-6. 3

VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 474s., ISBN 978-80-7357478-9 4

14

Podnik se tedy skládá z hmotných složek (pozemky, budovy, počítače, auta, zboží apod.), nehmotných složek (cenné papíry, akcie, software, licence, pohledávky) a osobních složek (znalosti a zkušenosti podnikatele i zaměstnanců).

1.2. Typologie podniku Nyní se podívám na kritéria třídění podniků. Třídění dle daných kritérií má velký teoretický a praktický význam. Vláda, která tato kritéria udává, má v tomto směru velkou zodpovědnost, protože to, jak kritéria stanoví, ovlivní, kam který podnik bude zařazen. Podle roztřídění se liší postavení velkých, středních a malých firem, konkrétně: výše státní podpory rozvoje malého podnikání, výše daňového zvýhodnění a statistické evidence. Podniky lze členit podle mnoha kritérií a to jsou: velikost, příslušnost k hospodářským odvětvím, podle sektoru, ve kterém podniky působí (primární, sekundární, terciální). 1.2.1 Členění dle právní formy Důležitým kritériem je dělení podle právní formy. Dle právní formy, lze podnikání rozdělit na podnikání fyzických a podnikání právnických osob. V § 1.1.1 této bakalářské práce je uvedeno, co se rozumí pod pojmem podnikatel. Podle J. Vebera a kol. „Fyzické osoby se zapisují do obchodního rejstříku, buď na vlastní žádost, nebo povinně, podle podmínek stanovených zákonem.“5 Dále Zákon č.519/1991 Sb., obchodní zákoník., §34 mluví o tom, že fyzická osoba musí být vždy zapsaná v obchodním rejstříku, jestliže výše jeho výnosu nebo příjmu po dvou, bezprostředně po sobě jdoucích obdobích, za účelem daně z přidané hodnoty, dosáhne nebo přesáhne částku 120 mil. Kč. Přičemž žádost o zápis do obchodního rejstříku musí fyzická osoba podat neodkladně, po vzniku této povinnosti. Znamená to, že fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění mají řadu výhod: nevyžaduje se počáteční kapitál, do určité míry se nemusejí zapisovat do obchodního rejstříku, což ulehčí proces registrace podniku, změny probíhají rychle a jednoduše atd. Na druhou stranu, mezi nevýhody patří: ručení celým majetkem živnostníka nebo společníka a velká citlivost na zánik společnosti, z důvodu úpadku. J. Veber ve své publikaci (2012, s. 69) uvádí: „Všechny typy právnických osob musí být zapsány v obchodním rejstříku. Obchodní zákoník definuje následující právnické osoby:

5



Osobní společnosti,



Kapitálové společnosti,

VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy (2012, s. 69)

15



Družstva.“6

Osobní společnosti se dále dají rozdělit na veřejné obchodní společnosti (v. o. s.) a komanditní společnosti (k. s.). Dle zákona č. 90/2012 Sb. ze dne 25. ledna 2012, o obchodních korporacích, § 2 odst. 1. Tento druh společnosti může být založen jedině za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku. V tomto případě všichni anebo někteří společníci ručí za závazky společnosti neomezeně. Veřejná obchodní společnost je společnost, tvořená alespoň dvěma osobami, podnikajícími pod společným obchodním jménem. Společnost se zakládá uzavřením společenské smlouvy, obsahující obchodní jméno a sídlo firmy, informace o předmětu podnikání a osobách podnikatelů. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. V případě komanditní společnosti, základní kapitál tvoří vklad dvou společníků, přičemž ve společenské smlouvě musí být uvedena výše vkladu komandistů. Podnik tedy tvoří dva druhy společníků: Komplementáři – společníci, kteří ručí celým svým majetkem za závazky firmy a komandisty – za závazky společnosti ručí do výše nesplaceného vkladu. Zisk se pak rozděluje stejným dílem, není-li uvedeno jinak ve společenské smlouvě. Kapitálové společnosti se rozdělují na společnosti s ručením omezením (s. r. o.) a akciové společnosti (a. s.). Na rozdíl od osobní společnosti, bud’ ručí za závazky společnosti omezeně, nebo neručí vůbec. Společnost s ručením omezením vzniká na základě společenské smlouvy. Peněžní vklady společníků nemusejí být stejné. Může ho však založit i jednotlivá osoba, v takovém případě nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina, která musí obsahovat základní náležitosti společenské smlouvy. Zakladatelská listina musí mít formu notářského zápisu. Nicméně maximální počet společníků je omezen na 50 lidí. Dříve osobním zdrojem kapitálu byl minimální vklad jednoho společníka 20 000Kč a vklady společníků museli tvořit dohromady nejméně 200 000Kč a kapitál cizí. Avšak posléze zákon společnost nenutil, aby takovouto hotovost udržovala. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, tedy nově stanovil, že základní kapitál může činit pouze jednu korunu. Následně poskytnul věřitelům bezpečnější ochranu, která stojí na reálném stavu majetku společnosti a odpovědnosti jednatelů.7 Akciové společnosti jsou velice populární formou podnikání po celém světě. Díky vydaným akciím lze získat velký kapitál. Je formou společnosti, jejíž základní jmění je 6 7

VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy (2012, s. 69) SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-247-9069-6

16

rozděleno na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. V případě založení společnosti právnickou osobou, může být i jeden zakladatel, musí však sepsat zakladatelskou listinu. Hodnota základního jmění musí činit minimálně dva miliony korun. Akciová společnost musí vytvářet od této částky rezervu, která činí minimálně 20% od základního jmění. Každý rok se fond zvyšuje přídělem ze zisku ve výši alespoň 5 % čistého zisku až do doby, kdy dosáhne minimální výše nebo výše určené stanovami. 1.2.2 Členění dle velikosti Dalším kritériem, podle kterého se člení podniky je jejich velikost. Je velmi důležité správně definovat, kam jaký podnik zařadit. V odborné literatuře nacházíme

mnoho

definic o tom, co je považováno za malý, střední a velký podnik. V České republice v roce 1997 proběhla harmonizace třídění podniků s Eurostatem (statistický úřad Evropské unie), podle kterého se podniky dělí na 3 skupiny s ohledem na počet pracovníků: 

malé - do 50 pracovníků,



střední - méně než 100 pracovníků,



velké - více než 100 pracovníků.8

Podle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků: „Definice mikropodniků, malých a středních podniků se aktualizuje podle hospodářského vývoje od roku 1996 (růst inflace a produktivity) a podle získaných praktických poučení. Nová definice proto kvalifikuje malé a střední podniky a pojem mikropodnik. Posiluje účinnost programů a politik Společenství určených pro tyto podniky. Cílem je zajistit to, aby podniky, jejichž hospodářská schopnost je větší než u malých a středních podniků, nevyužívaly podpůrných mechanismů určených specificky pro malé a střední podniky. Mikropodniky, malé a střední podniky jsou definovány podle počtu zaměstnanců a obratu nebo celkové bilanční sumy.“9 Tabulka č. 1- Klasifikace malých a středních podniků Mikropodnik

Malý podnik

Střední podnik

Počet zaměstnanců

Méně než 10

Méně než 50

Méně než 250

Roční obrat

Do 2 milionů EUR

Do 10 milionů EUR

Do 50 milionů EUR

VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy (2012) Commission Recommendation 2003/361/EC of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium-sized enterprises [Official Journal L 124 of 20.5.2003] (doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků), [cit. 2014-06-02], dostupné na internetu: < http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/n26026_cs.htm > 8 9

17

Bilanční suma roční Do 2 milionů EUR>

Do 10 milionů EUR

Do 43 milionů EUR

rozvahy Zdroj: vlastní zpracování, doporučení 2003/361/EC Evropské komise Čtvrtým kritériem, podle výše uvedeného doporučení, je nezávislost podniku. To znamená, že žádný jiný podnik nebo více podniků společně, nemá alespoň 25 % podíl na jeho základním kapitálu, ani na jeho hlasovacích právech.10 V Tab., č1 jsou podrobně rozepsaná povolení a omezení, dle těchto kritérií. Dalším zdrojem, ze kterého mohu čerpat normy pro rozřazení, je Zákon č.47/2002 Sb., O podpoře malého a středního podnikání., který především slouží v případě, že podnikatel žádá o podporu podnikání. Kritéria pro členění jsou podobné jako ty, uvedené v Nařízení komise Evropské unie, a za malé a střední podniky se považují, vyhovují-li tomuto členění. Možnými podporami, které podnikatelé malého a středního podnikání můžou využít, se budu zabývat v kapitole 1.4. Pokud se podívám na všechna hlediska, která jsou uvedená v této práci, je definitivně jasné, jedním z klíčových faktorů pro rozčlenění podniku je, počet zaměstnaných lidí v něm. Podle daného meřítka podniky dělíme na: 

Mikropodniky – zaměstnávají do 10 lidí,



Malé podniky – zaměstnávají od 10 do 50 lidí,



Střední podniky – zaměstnávají od 50 do 250 lidí.

Podniky, které zaměstnávají 250 a více lidí, se považují za velké podniky a této bakalářské práce se již netýkají, proto je nechám stranou.

1.3 Role a význam malých a středních podniků v České republice 1.3.1 Podíl malých a středních podniků na hrubý domácí produkt České republiky a vliv na zaměstnanost Ekonomika jakéhokoliv státu se nemůže normálně rozvíjet bez propojení malého, středního a velkého podnikání. Důkazem je pro to historie ekonomického rozvoje takzvaně nejvyspělejších států světa. Role a význam malých a středních podniků je důležité prozkoumat z několika pohledů: ekonomického, vědeckotechnického, sociálního a politického.

10

VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy (2012)

18

Z ekonomického pohledu, lze význam malých a středních podniků zjistit dle těchto parametrů: 

Podíl malých a středních podniků na hrubý domácí produkt státu,



Podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti,



Počet aktivních malých a středních podniků,



Podíl na jednotlivých druzích výrobků nebo služeb vyráběných a nabízených malými a středními podniky na celkovém objemu,



Podíl malých a středních podniků na exportu a další.

Se vzrůstem těchto ukazatelů stoupá význam malých a středních podniků v ekonomice státu. Podle článku, umístěného na stránkách Českého statistického úřadu: „Segment malých a středních firem hraje v hospodářství České republiky významnou roli.

Na

celkové zaměstnanosti se dlouhodobě podílí zhruba polovinou, na výstupech z ekonomiky přibližně třetinou. V letech 2009 a 2010 vytvářely malé a střední firmy 32,1 %, resp. 32,6 % nominálního hrubého domácího produktu České republiky a 35,6 %, resp. 36,1 % hrubé přidané hodnoty. Přesto jsou tyto podíly dosud nižší než např. v Německu, kde v malých a středních firmách nachází práci kolem 70 % zaměstnaných, přičemž na německém hrubém domácím produktu participuje tento segment zhruba polovinou.“ 11 Hrubý domácí produkt (nebo také HDP) je makroekonomický ukazatel, vyjadřující tržní cenu všech statků a služeb, vyrobených a poskytnutých za určité období na území určitého státu. Většinou se za měrnou časovou jednotku považuje období jednoho roku. Rozlišujeme nominální a reálný hrubý domácí produkt. Nominální hrubý domácí produkt je vyjádřen v současných cenách daného roku. Reálný hrubý domácí produkt (s vlivem inflace) je vyjádřen v cenách předchozích let nebo vybraného roku. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů efektivity podniku je zaměstnanost. V České republice sektor malých a středních podniků je, podobně jako např. v Německu, významným zaměstnavatelem. Když se podíváme na poslední dekádu, zjistíme, že malé a střední podniky se podílejí, na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské sféry přibližně 60%. Celkem bylo v malých a středních podnicích zaměstnáno 1 786 000 zaměstnanců, což

DUBSKÁ, D. Malým a středním podnikům v České republice dominují nejmenší firmy. Český statistický úřad, 01. 03. 2013 [cit. 2014-06-03 ]. Dostupné na internetu: 11

19

znamená 59,43%

z celkového počtu zaměstnaných v ČR.12 Z dlouhodobého pohledu

můžeme konstatovat, že počet pracovníků zaměstnaných v malých a středních podnicích se pohybuje kolem hodnoty 1 900 tisíc. Nepochybně se dá říct, že malé a střední podniky jsou významným zaměstnavatelem, a v budoucí perspektivě se pozice malých a středních podniků budou zvyšovat a posilovat. Je také evidentní, že na celkové zaměstnanosti mají rozhodující vliv i nejmenší firmy. V době krize představují malé a střední podniky stabilnější prostředí, než velké firmy, které v takové době propouštějí daleko více zaměstnanců než malé a střední podniky. Ty, než aby se vzdali zaměstnance, mu raději sníží plat a snaží se ho i nadále ve firmě udržet. A navíc, malé podniky nabírají personál propuštěný z velkých firem. 1.3.2 Počet aktivních malých a středních podniků a podíl na exportu O počtu aktivních malých a středních podniků lze soudit, podle statistických údajů, dostupných veřejnosti z Českého statistického úřadu. Z nich vychází, že celkem v České republice v roce 2012 vykonávalo podnikatelskou činnost 1 122 511 malých a středních podniků, což je 99,86% celkového počtu aktivních podnikatelských subjektů, z těch 851 178 fyzických a 271 333 právnických osob. Taktéž v roce 2012 export tvořený malými a středními podniky činil 53,51% celkového exportu. Vysoké ukazatele dávají jistý přehled o tom, že nelze podceňovat význam malých a středních podniků.13 I když nám běžným pohledem, připadají malé podniky bezvýznamné, není tomu tak. Velmi se podílí na celkové ekonomické sféře každého státu. Dynamický rozvoj malého podnikání je spojen s řadou výhod, které má. Právě přítomnost těchto výhod, zabezpečuje malým podnikům, které se nachází v méně privilegovaných podmínkách a které mají méně prostředků pro provádění strategických výzkumů, možnost podílet se na trhu. Především musíme zdůraznit flexibilitu a mobilitu malého podnikání, která mu dovolují rychle reagovat na požadavky trhu a adaptovat se v měnících se podmínkách. Dle Synka jsou přednosti a nevýhody malých a středních podniků následující: DUBSKÁ, D. Malým a středním podnikům v České republice dominují nejmenší firmy (2013) [cit. 201406-03 ]. Dostupné na internetu: 12

DUBSKÁ, D. Malým a středním podnikům v České republice dominují nejmenší firmy (2013) [cit. 201406-03 ]. Dostupné na internetu: 13

20



„jednodušší řídící struktura,



větší pružnost,



větší citlivost na požadavky trhu,



aktivní účast na inovačním procesu,



vytváření nových pracovních příležitostí (při nízkých kapitálových nákladech) a tím podněcování ekonomického růstu,



zmírňování negativních důsledků strukturálních změn,



schopnost působit jako dodavatelé velkých podniků,



vyplňování okrajových oblastí trhu, které nejsou předmětem zájmu větších podniků,



napomáhají rychlejšímu rozvoji menších měst a obcí,



podpora rozvoje strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů,



podněcování podnikatelského ducha členů společnosti k podstoupení rizika podnikání.“14

K nevýhodám patří: 

„nízký tržní podíl, který znamená nižší docilovanou rentabilitu,



nedostatek kapitálového vybavení; bankovní sférou jsou malé a střední podniky považovány za rizikovou skupinu, což zhoršuje jejich přístup ke kapitálu,



špatná orientace ve správních, legislativních a daňových předpisech a jejich změnách,



ztížený přístup k veřejným dražbám,



problémy se zapojováním do náročných výzkumných projektů,



ztížené možnosti pro samostatné pronikání na zahraniční trhy,



respektování technických předpisů je u nich spojeno s vyššími náklady.“15

1.4 Podpora malého a středního podniku Lidé by si mohli myslet, že každý z nich se může stát živnostníkem či podnikatelem, protože vyspělých společností existují statisíce, ne-li miliony. Málo statistik už uvádí, kolik z nich skončí krachem. Proto by, ať zkušení nebo začínající podnikatelé, měli vědět o

14 15

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 365 s., ISBN 80-7179-736-7 SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika (2002, 366 s.)

21

institucích, které nabízejí podporu pro malé a střední podniky. Největším rizikem je pro tento typ podnikání konkurence.16 F. Smetana a E. Krátká ve své knize píšou: „Úspěšnost podnikání závisí na tom, jaké je podnikatelské prostředí. Je-li toto prostředí nestabilní, nejsou-li jasně stanovené podmínky podnikání, nejsou dodržované zásady podnikatelské etiky, smluvní vztahy, finanční kázeň a není-li zajištěna vymahatelnost práva, je podnikání rizikovější. Tyto skutečnosti musí podnikatelé promítnout do svých podnikatelských záměrů. Podnikatel nemůže tato rizika úplně eliminovat, ale může je správnými opatřeními a rozhodnutími zmenšit. K těmto opatřením patří: 

prevence,



potenciální rizika,



krizové řízení.“17

Je to zřejmé, když 99,86% z celkového počtu aktivních podnikatelských subjektů jsou právě malé a střední podniky. Oproti velkým podnikům mají také nedostatek kapitálového vybavení a hůře pronikají na zahraniční trhy. Dle J. Vebera a kol. se podpora dělí na finanční a nefinanční. Dále je rozepisuje následovně. 1.4.1 Finanční podpora Výjimka Komise (Evropských společenství) č. 800/2008 připouští podporu (bez oznamovací povinnosti) ve prospěch:     

malých a středních firem, výzkumu, vývoje a inovací, ochrany životního prostředí, zaměstnanosti a vzdělávání, zaostalých regionů.

V jiném případě jsou podpory zakázány, pokud nemají celoplošný charakter, protože by mohly vytvářet nerovné soutěžní podmínky na trhu.

BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-232-8 SMETANA, F. a KRÁTKÁ, E. Podnikání v hotelnictví a gastronomii. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2009. 151 s., ISBN 978-80-7373-054-3 16 17

22

Významné podpory pro Českou republiku souvisejí s jejím vstupem do Evropské unie v roce 2004. Evropská unie poskytuje finanční pomoc mimo jiné i malým a středním podnikům. Z pravidel Evropské unie vyplývá, že se podnikatel může zajímat o podporu podnikání,

podporu

inovací,

zaměstnanosti

nebo

vzdělávání,

pokud

podniká

v problémových regionech. V České republice to jsou oblasti Most, Karviná, Teplice, Chomutov, Děčín, Kladno, Ostrava, Přerov, Louny, Frýdek-Místek a další. Také ministerstva malým a středním podnikům poskytují finanční pomoc. „Průmyslové“ podniky se mohou obracet na Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, podnikatelé v cestovním ruchu na Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Ministerstvo zemědělství České republiky poskytuje pomoc pro podnikatele v zemědělství. A kromě Ministerstva průmyslu a obchodu, existují ještě i úseky zastupitelských úřadů České republiky, které taktéž poskytují služby pro exportéry. Forma takové podpory může mít podobu finanční výpomoci, která je však návratná, dotace, příspěvku, záruky a nebo úvěru, s poskytnutou sníženou úrokovou sazbou. Finanční podpora má dvě podoby. Podobu přímou a nepřímou. V České republice přímou podporu malým a středním podnikům nabízí Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s., CzechInvest, Ministerstva, hlavního města Praha a kraje. Nepřímé poskytuje Česká exportní banka, a. s. a EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s. Všechny zmíněné instituce jsou buď z části nebo celé vlastněné státem. Většina spolupracuje ještě s dalšími společnostmi a společně poskytují pomoc a podporu malým a středním podnikům. Některé se soustředí převážně na vývoz, jiné na rekvalifikaci zaměstnanců. Jsou zaměřeny i na zahraniční trhy, jako je například Izrael. Také český venkov není opomenut. Instituce se snaží sloučit prospěch jak podnikatelů, tak oblastí, které to vyžadují. Příkladem je úspora energie, zprostředkování zaměstnání nebo podpora veřejné dopravy. Ale nabízejí pomoc i začínajícím podnikatelům, poskytují poradenství a organizují veletrhy, aby se firmy lépe zviditelnily a byly konkurenceschopné. 1.4.2 Nefinanční podpora Poskytují společnosti:   

CzechTrade, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Zastupitelské úřady.

23

Tyto instituce jsou užitečné pro informovanost podnikatelů, pro usnadnění jejich podnikatelských aktivit. V konečném důsledku tyto nefinanční podpory šetří jejich finance. Jedná se především o informace ze zahraničních trhů. Shromažďují a vyhodnocují je a následně firmám doporučí nejlepší postup. Radí například, na jaký trh vstoupit, nebo zda vůbec na daný trh vstupovat. Nabízejí dotazník pro podnikatele, který jim napoví, zda jsou připraveni k exportní činnosti. Podporují i výzkum a vývoj a vedou živnostenský registr s přehledem legislativy pro živnostníky. CzechTrade také shromažďuje informace ze zahraničních veletrhů. Jde o poznání konkurence, o získání potenciálních klientů nebo také prezentaci podniku na zahraničním trhu. 1.4.3 Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky Převážně vypomáhají začínajícím podnikatelům. Poskytují finanční prostředky, podávají také užitečné informace a pomáhají se založením firmy. Mohou nabídnout i různá zařízení do začátku podnikání. Organizují workshopy, hledají vhodné partnery. To vše mohou získat lidé s velmi dobrým, zajímavým nápadem, který má inovační potenciál a subjekty orientované do oblasti vědy, technologie, inovačního podnikání a odborného vzdělávání. 1.4.4 Nevládní organizace Patří mezi ně Mezinárodní obchodní komora. Reprezentuje tisíce společností a asociací z více než 120 zemí. Prostřednictvím jejího výboru ICC (International Chamber of Commerce – Mezinárodní obchodní komora), prezentují podnikatelé své zájmy, stanoviska a názory nejvyšším orgánům, institucím a vládám všech zemí, včetně OSN (Organizace spojených národů), EU (Evropská unie), WTO (Světová obchodní organizace), OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj), u kterých má Mezinárodní obchodní komora poradní status na nejvyšší úrovni. Hospodářská a agrární komora jsou institucemi, jež zřizuje zákon. Poskytují podnikatelům široké spektrum informací a prosazují jejich zájmy ve vztahu ke státní správě či k Evropské unii. Napomáhá stykům se zahraničím. Komory založily tzv. Rozhodčí soud, který se zabývá mimosoudními způsoby řešení sporů. Další nevládní organizací je CEBRE – Česká podnikatelská reprezentace při Evropské unii. Jak již z názvu vyplývá, nabízí firmám vše, co se týká pomoci od Evropské unie. Následují profesní sdružení – Svaz obchodu České republiky a cestovního ruchu, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Národní asociace pro rozvoj podnikání. Jsou 24

nezávislé na vládě, dobrovolně založené. Poskytují převážně poradenské služby a hájí zájmy podnikatelů. Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky je nevládní organizací, která svým členům poskytuje především informační servis, poradenství a analýzy. Účastní se odborných akcí, seminářů, konferencí a setkání podnikatelů v České republice i v zahraničí. 1.4.5 Podpory podnikání na komerčním základě Podnikatelé mohou spoléhat na služby i od bank. Většina jim nabízí vedení běžného účtu, poskytuje kontokorentní úvěry, pomáhají ve startu podnikání i při exportu. Kromě bank, existují Fondy rizikového kapitálu, které poskytují část chybějícího kapitálu a tím umožní rozvoj firmy. Dále se malé a střední podniky mohou obrátit na individuální investory, kteří se sdružují do Business Angel sítí. Všechny tyto instituce vstupují do společnosti vždy na omezené období a samy se snaží o co nejvyšší zisk pro sebe. Podnikatelům nabízejí, mimo investice i svoje zkušenosti a kontakty. 1.4.6 Programy podpory pro začínající podnikatele Začínajícím podnikatelům je poskytnuta pomoc i ze strany Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. Umožňuje malým a středním podnikům, vzít si bezúročný úvěr nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem. Má dva programy: Start a Trh. Program Start je určen podnikatelům, provozujícím činnost na území České republiky mimo hlavní město Praha. Program Trh je určen pro společnosti, které podnikají na území hlavního města Prahy.18 Pokud shrneme všechny podpory pro malé a střední podniky, může nám připadat, že podnikání není těžké. Tak tomu ale není. Právě kvůli rizikům, jež sebou podnikatelský subjekt nese, existuje tolik podpor ze strany státu i samostatných nezávislých subjektů. Avšak je evidentní, že malé a střední podniky jsou na trhu velice prospěšné, a že si jich ekonomika státu cenní a snaží se je udržet. Podpory, které mohou malé a střední podniky využít, odrážejí význam tohoto typu podnikání.

1.5 Daně a daňová politika v České republice Tuto kapitolu bych rád věnoval těm daním, které ovlivňují malé a střední podniky nejvíce. Je to daň z přidané hodnoty (nebo také DPH) a daň z příjmů. 18

VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy (2012)

25

1.5.1 Daň z přidané hodnoty Dle malých a středních podniků, patří daň z přidané hodnoty mezi deset oblastí, které nejvíce zatěžují jejich podnikání. Tyto oblasti prezentovali malý a střední podnikatelé Evropské komisy, která chce v budoucnu ulehčit jejich život. Patří mezi nepřímé daně, což znamená, že je platíme prodávajícímu, který je pak převede na celou částku vládním institucím. Je jedním z hlavních faktorů, ovlivňujících cenu hotového výrobku, jelikož je vybíraná postupně s každým krokem zpracování.19 Sazby daně z přidané hodnoty uvádí Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty § 47. Je stanovena snížená 15% a základní sazba daně 21%. Dále tento zákon v § 2 vymezuje předmět daně: „Předmětem daně je a) dodání zboží, převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti (dále jen "převod nemovitosti") za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení 1. zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, 2. nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. Zdanitelné plnění je plnění, které a) je předmětem daně a b) není osvobozené od daně.“20 Osobou povinnou k dani je mimo jiné fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Osobou povinnou k dani

ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie – stručný přehled, Zlín: Ceed, 2011. ISBN 978-80-87301-01-2 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, §2 [cit. 2014-06-08 ]. Dostupné na internetu: 19 20

26

je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. 1.5.2 Daň z příjmů Jedná se o daň přímou, kterou platí právnická či fyzická osoba po podání daňového přiznání přímo na finančním úřadě. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen „poplatníci“). Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty. Dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: 

příjmy ze závislé činnosti,



příjmy ze samostatné činnosti



příjmy z kapitálového majetku (úroky, dividendy apod.)



příjmy z nájmu



ostatní příjmy (příležitostné příjmy, příjmy z prodeje nemovitých a movitých věcí, výhry apod.)

Sazba daně dle §16, je daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. Poplatníkem daně z příjmů právnických osob dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je: a) „právnická osoba, b) organizační složka státu, c) podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, d) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, e) fond penzijní společnosti, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí fond obhospodařovaný penzijní společností podle zákona upravujícího důchodové spoření a podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, f) svěřenecký fond podle občanského zákoníku,

27

g) jednotka, která je podle právního řádu státu, podle kterého je založena nebo zřízena, poplatníkem.“21 Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li dále stanoveno jinak. Sazba daně činí 19 %, pokud v odstavcích 2 a 3 tohoto zákona není stanoveno jinak.

1.6 Význam malých a středních podniku v gastronomii a hotelnictví Oblast gastronomie a hotelnictví patří do sektoru služeb aneb terciárního sektoru. Podle jeho vyspělosti se posuzuje životní úroveň státu. Tento sektor se považuje za nejmladší a nejdynamičtěji se rozvíjející. Je to důsledkem jeho úpadku v období hospodářství, řízeného centrálně do roku 1989. Poté následoval rychlý růst tohoto sektoru a jeho oživení, které probíhalo do období krize v roce 2007. Tabulka č. 2 Podniky působící v cestovním ruchu v ČR

Podniky

2009

2010

2011

60 349

60 904

60465

19

21

v ubytování, stravování

a

pohostinství celkem S zaměstnanců

počtem 18 nad

250 Zdroj: vlastní zpracování, dle údajů ČSU V tabulce č. 2 je znázorněno to, že i v oblasti hotelnictví a gastronomie malé a střední podniky dominují nad velkými podniky. Proto i v tomto odvětví je význam malých a středních podniků jistě velký a přispívá k celkové ekonomice státu. Významnou součástí národního hospodářství je cestovní ruch. Podílí se na příjmech státu, působí na rozvoje ekonomiky, vytváří nová pracovní místa, ale působí i na další odvětví národního hospodářství.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §17 [cit. 2014-06-08 ]. Dostupné na internetu: 21

28

Podmínkou pro jeho rozvoj jsou dobře fungující služby. Dle autorů F. Smetany a E. Krátké: „Rozvoj cestovního ruchu podpořený rozvojem silniční, železniční a letecké dopravy vyvolal zvýšenou poptávku po službách. Zvýšená poptávka významně podpořila i rozvoj hotelnictví a stravování a projevila se i zvyšováním kvality těchto služeb.“22 Což je dobrá zpráva nejen pro zákazníky stravovacích zařízení, ale i pro podniky, které mohou očekávat zvýšený zájem o své služby a tím zvyšovat svůj zisk. Marek Jetmar ve své publikaci dále píše: „Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu dotváří prostředí pro realizaci volnočasových aktivit návštěvníků, a to zvláště v regionech, které se seznamují na rekreační cestovní ruch respektive pobytově rekreační turistiku. V současné době narůstá poptávka po aktivním trávení volného času (rekreační, ale i sportovně zaměřený cestovní ruch), který vyžaduje širokou nabídku příslušného zařízení (půjčovny) a speciálních komunikací (cyklotrasy apod.).“23 Podnikání v hotelnictví a gastronomii se jen v některých oblastech odlišuje od podnikání v ostatních činnostech. Například svojí náročností na finanční kapitál a jeho návratností, která je delší. Dále velký počet malých provozních jednotek vyvolává vyšší potřebu pracovníků, je tak příčinou vyšších nákladů na zabezpečení provozu.

SMETANA, F. a KRÁTKÁ, E. Podnikání v hotelnictví a gastronomii (2009, 7 s.) JENTAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová, 2007. 82 s., ISBN 978-80-86578-65-1 22 23

29

2. Praktická část V praktické části mé bakalářské práce, vás seznámím s restaurací Na Kruš, kterou jsem se rozhodl zkoumat. Poté uvedu rozhovor s jednou ze zaměstnankyň restaurace, která zde pracuje již 6 let. Dále uvedu analýzu dotazníků, které jsem připravil pro veřejnost v elektronické i tištěné podobě. Nejprve jsem založil online dotazník, ale po dvou dnech jeho zveřejnění jsem z předběžných výsledků zjistil, že většina respondentů je ve věku mezi 18-26 lety. Proto jsem se rozhodl připravit stejný dotazník i v tištěné podobě a roznést ho po okolí, ve kterém žiji, abych prozkoumal názory více věkových skupin. Na závěr praktické části provedu SWOT analýzu na, již zmiňované, restauraci Na Kruš.

2.1 Obecná charakteristika podniku Objektem mého zkoumaní je restaurace „Na Kruš“ – jejíž právní formou je osoba samostatně výdělečně činná. Podle M. Synka a kol. "Podnik jednotlivce (podnik fyzické osoby) je vlastněn jednou osobou. Pro podnikání v menším rozsahu má dvě hlavní výhody k jeho založení stačí i menší kapitál a jeho regulace ze strany státu je minimální. Hlavními nevýhodami je obtížný přístup ke kapitálu, neomezené ručení za dluhy společnosti a omezená životnost firmy daná délkou života majitele. Podniky jednotlivce mají obvykle formu živnosti. Tou se rozumí pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a vlastní riziko za účelem dosažení zisků. Živnost může provozovat fyzická osoba, nebo právnická osoba ... Aby se jednotlivec mohl stát živnostníkem, musí splňovat řadu podmínek vyplývajících ze zákona (např. musí být starší 18 let, způsobilý k právním úkonům, bezúhonný, odborně způsobilý živnost vykonávat atd.).24" Restaurace „Na Kruš“ se nachází v obytné zóně Prahy 7, Holešovicích, v ulici Šternberkova. Nedaleko podniku jsou oranžové a zelené parkovací zóny. Otevírací doba je od 11.00 do 23.30 v pracovních dnech a od 11.30 do 23.30 o víkendech. Jídelní lístek je vypracován dvěma zkušenými šéfkuchaři, díky tomu mají návštěvníci restaurace možnost si objednat opravdu vytříbená jídla. Vybírají si nejlepší kombinace potravin a zvláštní aranžování navíc přidává chuť. Praha a Česká republika jsou známé po celém světě jako pivní destinace a proto je důležité nabízet dobré pivo. Točí se tady 10 a nefiltrovaná 24

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika (2002, 73 s.)

30

dvanáctka Staropramen. Restaurace má podepsanou smlouvu s tímto významným pivovarem, a proto se sem dováží jen to nejkvalitnější a nejčerstvější pivo, jehož kvalita je kontrolována přímo představitelem pivovaru. Kapacita restaurace je 60 míst a je to kuřácký prostor. Interiér je rozdělen do dvou místností, které jsou odděleny barem. Zdi a všechen nábytek jsou ze dřeva. V obou částech restaurace, jsou rozmístěné velké LCD televize, což dovoluje vysílat v přímém přenosu sportovní akce. „Na Kruš“ slouží také jako místo pro fanoušky fotbalového klubu Sparta Praha a milovníky jiných sportovních a kulturních televizních pořadů. Kromě sportovních akcí pořádají i rodinné oslavy, svatby, bankety a další akce. Vysoká kvalita jídel je zaručena nejen vysokou profesionalitou kuchařů, ale i přesným dodržováním vypracované technologie, která se opírá o moderní kuchyňské vybavení. Polední menu, které nabízí restaurace uspokojí potřeby každého návštěvníka. Tím spíš, že výborně organizovaná prvotřídní obsluha se postará o vyřízení vaší objednávky v rekordně krátké době a bez kvalitní ztráty. V současné době různorodost a vytříbenost jídel, přiláká opravdové labužníky české kuchyně i ve večerních hodinách.

2.1.2 Rozhovor Jelikož jsem zjistil, že restaurace „Na Kruš“ o sobě nemá příliš informací nikde na internetu, ani v jiných prostředcích rozhodl jsem se, že zkusím udělat rozhovor s někým z jejích zaměstnanců. Podařilo se mi ho provést s provozní pobočky v pražských Holešovicích, Kateřinou Kohoutovou. Cílem rozhovoru bylo, dozvědět se vše o restauraci „Na Kruš“. O její právní formě, kolik v ní pracuje zaměstnanců, jaký je její roční obrat, jak dlouho již funguje a kdo jsou jejími zákazníky. Také se chci informovat o dodavatelích, od kterých dovážejí zboží, jestli využili některou z podpor pro malé a střední podnikatele nebo také, zda restaurace nese nějaká ocenění. Dále mě zajímají informace o pivu, které zde nabízejí, jelikož sám vím, že je vynikající, také proč se rozhodli do restaurace instalovat LCD televizory a nakonec, jestli sama paní Kohoutová je spokojena se svou pracovní pozicí a jaké má „Na Kruš“ plány do budoucna. Rozhovor, jež jsem s provozní restaurace vedl, je popsán níže. 1. Jaká je právní forma Vaší restaurace? Tato má formu osvč (osoba samostatně výdělečně činná). Druhá, kterou jsme nedávno otevřeli, má formu společnosti s ručením omezením.

31

2.Kolik zaměstnanců pracuje ve Vašem podniku? Na jakých pozicích? Dohromady 6 zaměstnanců v každé restauraci. Jsou mezi nimi 2 kuchaři, 2 servírky, ředitelé a pak ještě jedna pomocná síla. 3.Na jaké směny pracujete? Pracuje se na krátký/dlouhý týden. Pomocná síla tu je od pondělí do pátku na několik hodin denně. 4.Můžete mi prozradit, z čeho se skládá Vaše výplata? Máme základ, ke kterému se následně započítavají nějaká % z tržeb a samozřejmě dýška. 5.Jaký je roční obrat restaurace? 350-450 tisíc hrubého v měsíci. 6.Kdy byla restaurace založena? Tato funguje již 17 let, z toho 6 let s novým majitelem. Druhou jsme otevřeli před rokem a půl, také tady v Holešovicích. 7.Na jaké zákazníky se zaměřujete? „Na Kruš“ je takový rodinný podnik. Chodí sem všechny věkové kategorie, na nikoho se přímo nezaměřujeme, přivítáme každého návštěvníka. 8.Jaké používáte techniky pro získání zákazníků (reklama restaurace)? Na internetu a někdy i v tisku. 9.Všiml jsem si, že nemáte webovou stránku a nenašel jsem vás ani na sociálních sítích. Využíváte těchto médií? Webová stránka se teď připravuje. Zveřejněna by měla být přibližně za měsíc. Stejně tak i stránka na facebooku. 10.Jaké velké změny ve Vašem podniku proběhli, od počátku jeho založení? Moc velké změny zde neprobíhaly. Snad jen nějaký nábytek. A občas obměňujeme jídelní a nápojový lístek. 32

11.Máte stálé zákazníky? Ano to máme. Po celý týden sem chodí někteří ze stálých zákazníků, každý má svůj harmonogram. V průměru jich je tak 30. 12.V jakou denní dobu máte nejvíce zákazníků? V poslední době je to hodně návalové, nedá se to předvídat. Ale bývá tu hodně lidí přes obědy a pak večer, převážně, když se hraje nějaký zápas. Například dnes tu budeme vysílat zahájení Mistrovství světa ve fotbalu. 13.Jakou volíte strategii cen? Aby byla přijatelná pro všechny. 14.Jak dlouho zde již pracujete a na jaké pozici? Mění se zde personál často? Já tady pracuji již šestým rokem. Jsem taková holka pro všechno, ale mojí pozici by se dalo říkat provozní nebo taky jenom servírka. Personál se zde vůbec nemění. Nedávno odešel jeden kuchař, ale to bylo ze zdravotních důvodů a pak se tu vyměnil akorát jeden číšník. 15.Od jakých dodavatelů objednáváte suroviny? Máte k nim důvěru? Důvěru k nim máme. Základní potraviny nakupujeme v Makru, alkohol pak od společnosti Dios. Maso a podobné suroviny nakupujeme od zdejšího řezníka. 16.Využili jste některou z podpor pro malé a střední podniky při založení nebo v průběhu podnikání? Vše je dotováno ze soukromých zdrojů. Pouze pivovar nám poskytuje nějaké finanční dotace, při splnění podmínek, které si stanoví. 17.Nese Vaše restaurace nějaká ocenění? Jaké jsou výsledky hygienických kontrol? Máme ocenění pouze od pivovaru, a to právě za hygienickou čistotu. Ostatní kontroly, které tu míváme dopadají stejně dobře. 18.Podáváte zde výborné pivo. Jaká piva zde podáváte? Staropramen 10° a 12° nefiltrovanou. Dříve jsme podávali i 11°, ale byl o ní malý zájem a proto jsme ji přestali čepovat. 33

19.Pořádáte zde nějaké akce? Ano, snažíme se. Někdo něco vždy vymyslí a poté tento nápad předá majiteli a čeká na jeho schválení. Měli jsme tu už Staročeské hody, rybí hody, Svatomartinské hody apod. Většinou na takových akcích poddáváme taková jídla, která si člověk sám doma jen tak nepřipraví. Také se zde schází klub fanoušků Sparty, asi tak 4x týdně. Jsou to lidé, kteří sem chodí už od školy a chodí dodnes. 20.Jak sestavujete menu? Co všechno v něm zákazníci můžou najít? Polední menu si sestavují kuchaři sami. Někdy k němu máme připomínky i my ostatní. Výhodou toho je, že když je teplé počasí, kuchaři zvolí lehčí jídla apod. Jinak se snažíme poddávat jídla z kuřecího, vepřového i hovězího masa. Také máme bezmasá jídla a ryby. Aby si prostě každý zákazník vybral to své. 21.Uvažujete o větších prostorech nebo o otevření další restaurace? Jaké máte plány do budoucna? Po tom, co jsme otevřeli druhou restauraci, zatím další neplánujeme. 22.Kdo vymýšlel vzhled interiéru? Tohle všechno zde zůstalo po prvním majiteli, kterého bohužel neznám. Obrázky na stěnách jsem vymyslela já, jinak tu nic nového není. 23.Proč jste sem pořídili LCD televize a z restaurace udělali Sportbar? Je to u zákazníků úspěšné? Ano, velice. Sami zákazníci si to vyžádali, proto jsme se rozhodli jim vyhovět. A kam jinam by manželé od manželek utíkali, než do hospody ke sportovnímu přenosu.  24. Poslední otázka. Jste zde spokojena? Jaké plány máte do budoucna Vy sama? Jsem zde naprosto spokojena. Zatím neplánuji odsud odcházet. Z rozhovoru je zřejmé, že „Na Kruš“ je u personálu oblíbená. Svědčí o tom jejich stálost. Dále z odpovědí vyplývá, že po sedmnáctiletém působení, má restaurace mnoho stálých zákazníků, kteží se sem rádi vracejí. Avšak podnik využívá málo propagace svého působení, a proto se do podvědomí lidí příliš nedostává. Snad to zlepší připravované webové stránky. „Na Kruš“ je jistě rodinný podnik, který zůstává stejný. Až na LCD 34

televizory, nezavádí žádné inovace. Menu u nich sestavují kuchaři a volí u něj přijatelné ceny pro všechny. S dodavateli jsou spokojeni a neplánují je měnit. Přijímají dotace pouze z pivovaru Staropramen, jinak podnikají z vlastních zdrojů. Snaží se přilákat zákazníky pomocí pořádání různých akcí. Majitel dává svému personálu volnost, a to se mu zřejmě vyplácí. Mají inovativní nápady, vymýšlí různé akce a jsou produktivní. Dá se říci, že je „Na Kruš“ úspěšná rodinná restaurace, která má naději rozvíjet se i dále. Avšak i přesto se najdou slabé stránky, jež má a ty uvedu ve SWOT analýze na konci Praktické části a poddám návrhy na jejich zlepšení v Návrhové části mé bakalářské práce. Po seznámení se s restaurací bych se nyní rád věnoval analýze dotazníků, jež jsem zpracoval.

2.2 Analýza dotazníků Dotazníky jsem zhotovil v elektronické a následně i tištěné podobě. Každý, mnou zpracovaný, dotazník obsahuje 10 otázek. Otázky jsem zvolil uzavřené, aby se respondentům dotazník lépe vyplňoval a mě snadněji zpracovával. Celkem jsem tak získal 111 respondentů. Z nich 65 odpovídalo v elektronické formě a 46 dotazovaných mělo otázky v tištěné podobě. Ti měli možnost dotazník rozšířit o vlastní nápady nebo zvolit více možností. Výhodou elektronického dotazování je, že se dostane k daleko více lidem a vyhodnocení odpovědí vám systém provede sám. Avšak nevýhodou je, že se nedostane ke starší generaci, která většinou internet nevyužívá, a že zde není prostor pro vlastní myšlenky respondenta. Na rozdíl tištěný dotazník tento prostor umožňuje. Ale je těžké ho rozmístit mezi více respondentů. Také se hůře zpracovává. Jsem rád, že ve své bakalářské práci mohu analyzovat oba typy těchto dotazníků, protože každý má své klady i zápory. Dotazník jsem se rozhodl zpracovat z různých pohledů. Jelikož byl doplněn o otázky na pohlaví a věk respondentů, přišlo mi vhodné zjistit, jestli je rozdíl v odpovědích mezi ženami a muži a také mezi věkovými kategoriemi. Domnívám se, že mi to dá přesnější obraz toho, co si kdo myslí. Na úvodu dotazníků jsem respondenty seznámil se svojí osobou, napsal jsem jim, že studuji třetí ročník Vysoké školy hotelové, a že píšu bakalářskou práci, se kterou by mi mohli pomoci vyplněním mého krátkého dotazníku.

35

Cílem bylo zjistit, jak často se respondenti stravují mimo dům, jaké typy stravovacích zařízení preferují a kolik jsou zde ochotni utratit. To vše pomůže utvořit obraz toho, jak lidé navštěvují podniky a jestli se vyplatí investovat do podnikání ve stravování, případně do jakého. Protože zájem klientů, odráží úspěch podniku. První 3 otázky zjišťují pohlaví a věkovou skupinu respondentů a také oblast jejich zaměstnání. To nám napoví o rozdílech mezi ženami a muži ve stravování a také na jaké věkové kategorie se spíše zaměřit při zahajování podnikatelské činnosti. První otázka zní: 1) Jaké je vaše pohlaví? -

Muž - 45,95%

-

Žena - 54,05%

Z odpovědí vyplývá, že se mi podařilo získat skoro poloviční procento žen a mužů, což je pro konečný výsledek velmi přínosné. Druhá otázka se ptá na přibližný věk respondentů, díky tištěným dotazníkům jsou vyšší procenta u všech odpovědí. 2) Váš věk se pohybuje mezi: -

18-26 let - 55,86%

-

27-40 let - 13,51%

-

40 a více let - 30,63%

Z celkových výsledků je zřejmé, že ač jsem připravil dotazníky i v tištěné podobě, nejvíce respondentům je mezi 18-26 lety. Nejméně se mi podařilo oslovit věkovou skupinu 27-40 let. Ale považuji za úspěch, že se mi pro analýzu podařilo získat až 30,63% respondentů, starších čtyřiceti let. Třetí otázka je poslední z osobních a ptá se dotazovaných, v jaké oblasti jsou zaměstnáni. 3) V jaké oblasti jste zaměstnáni? -

Obchody a banky – celkem 9,01%

-

Cestovní ruch/služby – 20,72%

-

Brigádník/student – až 36,04%

-

Manuální práce – 11,71% 36

-

Nezaměstnaný/na mateřské dovolené – 10,81%

-

Podnikatel – zvolilo 8,11% respondentů

V tištěných dotaznících ještě 4 respondenti uvedli jiné oblasti zaměstnání. Dohromady 3,60%. Jelikož je toto procento velmi nízké, domnívám se, že jsem vypracoval dostatek odpovědí pro tuto otázku, a že respondenti, kteří odpovídali v internetovém dotazníku, měli dostatek možností pro odpověď, jež je pro oblast jejich zaměstnání nejvhodnější. Otázku můžeme rozpracovat podrobněji, se zaměřením na ženy, muže a věkové kategorie. Pokusím se rozdíl mezi odpověďmi mužů a žen, znázornit v následujícím grafu. Graf č. 1 Oblast zaměstnání

V jaké oblasti jste zaměstnáni? 80,00% 70,00%

Procenta

60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Obchody a banky

Ženy

10,18%

Cestovní ruch/ služby 23,74%

Muži

7,69%

17,31%

Brigádník /student

Manuální práce

40,69%

8,48%

30,77%

15,38%

Nezam./N Podnikate a l mateřské 13,57% 1,67% 7,69%

15,38%

Jiné

1,67% 5,78%

Zdroj: Vlastní zpracování Z 59 dotazovaných žen 40,69% jsou brigádníky či studenty. Dalších 23,74% je zaměstnáno v cestovním ruchu/službách. 13,57% z nich jsou na mateřské dovolené anebo nezaměstnané. Zbývající procenta jsou rozdělena mezi obchody, manuální práce a podnikatele. Některé také uvedli jinou oblast zaměstnání (výzkumný pracovník)., než jim byla odpověďmi nabízena.

37

Můžeme soudit, že jelikož největší procento respondentů, je ve věku mezi 18-26 lety, tak se tento fakt odráží na odpovědích týkajících se oblasti zaměstnání. Ale to nám napoví až analýza této otázky z pohledu věkové kategorie. Z 52 dotazovaných mužů, jich 30,77% je brigádníky či studenty. Stejný výsledek jako v případě žen. Další výsledky se už liší. Celých 15,38% mužů je podnikateli. Stejné procento má pak manuální práci. Z toho se dá soudit, že muži se častěji pouští do podnikání, než ženy. V cestovním ruchu a službách je, stejně jako v případě žen, zaměstnáno poměrně vysoké procento mužů, až 17,31%. Další procenta mužů jsou zaměstnána v oblastech obchodů a bank, jsou nezaměstnaní nebo na mateřské dovolené. Zbytek doplnil jinou oblast zaměstnání, než byli nabízené (úředník – státní zaměstnanec, advokát). Výsledkem mého šetření je, že jak ženy, tak muži jsou nejvíce zaměstnáni jako brigádníci a nebo studují. Další pracují v cestovním ruchu či službách. Mezi muži je více podnikatelů, než mezi ženami. Jinak se však šetření přiliš neodlišuje. Pokud se na otázku oblasti zaměstnání podíváme dle věkové kategorie zjistíme, že ze 62 respondentů, kterým je mezi 18-26 lety je 59,67% z nich studenty nebo brigádníky. Což potvrzuje fakt, proč tak vysoké procento, jak u žen tak i mužů, patřilo právě této oblasti. Po 11,29% jsou dále zaměstnaní v obchodech a bankách a cestovním ruchu a službách. Z 13 respondentů ve věku 27-40 let, jich je 46,15% zaměstnaných v cestovním ruchu nebo službách. Po 15,39% pak podnikají či jsou nezaměstnaní nebo na mateřské dovolené. 27,78% z 36 dotazovaných starších čtyřiceti let, je zaměstnaných ve službách a cestovním ruchu. 13,89% jich podniká a 11,11% je nezaměstnáno nebo je na mateřské dovolené. Až 25% respondentů je zaměstnáno jako manuální pracovník. Zajímavé je ovšem procento důchodců-brigádníků, které činí 8,33% z 36 respondentů, starších 40 let. Je zřejmé, že dotazník bude velmi ovlivňován mladými lidmi, jejichž počet je největší. Avšak dá se vidět, že mnoho respondentů v letech 27-40 let a 40 a více let, pracuje v cestovním ruchu nebo službách. Také ze starších dotazovaných, jich vysoké procento podniká. Manuálními pracemi si nejvíce vydělávají starší 40 let. Následující otázky se již ptají na konkrétní názory respondentů, v oblasti stravování.

38

V pořadí čtvrtá otázka má za cíl zjistit, jak často se repondenti stravují mimo domov. Zajímají nás především ti dotazovaní, kteří navštěvují restaurační zařízení párkrát do měsíce a častěji. 4) Jak často se stravujete mimo dům? -

Několikrát do týdne - 44,14%

-

Jednou za týden - 21,62%

-

Párkrát během měsíce - 24,33%

-

Několikrát do roka - 8,11%

-

Nestravuji se mimo domov - 1,80%

Jsem rád, že mohu konstatovat, že největší procento respondentů, a to až 44,14%, navštěvuje restaurační zařízení několikrát do týdne. To je pro stávající i budoucí podnikatele dobrá zpráva. Dále celkem 45,95% se stravuje mimo domov jednou za týden nebo alespoň párkrát do měsíce. Zbývající procenta pro naše šetření, které má za cíl zjistit zájem klientů o stravování mimo domov, nejsou důležitá. Procento respondentů, jež navštěvuje restaurace několikrát do roka nebo vůbec, je však velmi malé. Proto bude výsledek šetření mínění 111 respondentů vcelku přesný. Pojďme se podívat na otázku a její odpovědi zvlášť z pohledu mužů a zvlášť z pohledu žen. Naprosto stejné procento mužů i žen odpovědělo na otázku „několikrát do týdne“, a to 44%. Další nejvyšší procento odpovědí žen je „párkrát během měsíce“ (33,90%). Narozdíl muži se stravují mimo dům častěji. Až 23,08% odpovědělo „jednou za týden“. Tedy v součtu 67,08% mužů je častými zákazníky restauračních zařízení. U žen na tuto odpověď, zvolilo 18,64% z 59 dotazovaných. Avšak ač se muži procentuelně stravují mimo domov častěji než ženy, také více volili odpovědi „několikrát do roka“ a „nestravuji se mimo domov“. Celkem tak odpovědělo 17,31% z 52 dotazovaných mužů. Ani jedna žena na rozdíl nezvolila odpověď „nestravuji se mimo domov“ a odpověď „několikrát do roka“ odpovědělo jen 3,39% dotazovaných žen. Takže pokud výsledky shrneme a zaměříme se především na první tři odpovědi, zjistíme, že 96,61% žen se stravuje mimo domov alespoň párkrát během měsíce. U mužů je toto procento o více než 10% nižší. Proto bych rád konstatoval, že ženy tvoří větší část klientely restauračních zařízení, než muži. A jak tuto otázku posoudili různé věkové kategorie? 39

Respondenti mezi 18-26 lety nejčastěji volili odpověď „několikrát do týdne“. Po dvaceti procentech pak „jednou za týden“ a „párkrát během měsíce“. „Několikrát do roka“ volilo jen 1,61% mladých, a proto se dá soudit, že většina z nich se stravuje mimo domov často. Výsledky odpovědí věkové kategorie 27-40 let, je hodně podobná výsledkům výše. Až 46,67% z 15 respondentů této kategorie, se stravuje mimo domov několikrát do týdne. 40% z nich, pak navštěvuje restaurační zařízení párkrát během měsíce. U této věkové kategorie není ani jedna odpověď na „několikrát do roka“ a ani na „nestravuji se mimo domov“. Dá se tedy předpokládat, že tato věková kategorie tvoří značnou část klientely restauračních zařízení. Věková kategorie 40 let a více se nemohla na odpovědi shodnout. Po 23,53% z 34 respondentů se shodlo na odpovědích „několikrát do týdne“, „jednou za týden“, „párkát během měsíce“, ale i „několikrát do roka“. Z této kategorie je největší počet respondentů, jež se v mimo domov nestravuje vůbec, a to až 5,88%. Vše je přehledněji vidět v následujícím grafu. V závorkách uvádím počet dotazovaných respondentů.

40

Graf č. 2 Stravování mimo dům

Jak často se stravujete mimo dům? 60,00%

Procenta

50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%

40 let a více (34x) 27-40 let (15x)

0,00%

18-26 let (62x)

18-26 let (62x)

Několikrát do týdne 54,84%

Jednou za týden 20,97%

Párkrát během Několikrát do měsíce roka 22,58% 1,61%

Nestravuji se mimo domov 0%

27-40 let (15x)

46,67%

13,33%

40%

0%

0%

40 let a více (34x)

23,53%

23,53%

23,53%

23,53%

5,88%

Zdroj: Vlastní zpracování Výsledkem je, že největší procento respondentů, které navštěvuje restaurační zařízení, je ve věku mezi 18-40 lety. Starší generace se více stravuje doma. Následující otázka se již ptá respondentů na typ stravovacích zařízení, které preferují. Cílem této otázky je zjistit, která stravovací zařízení jsou oblíbenější, a do kterých se proto vyplatí investovat, v případě začátku podnikání. 5) Jaké typy stravovacích zařízení preferujete? -

Větší a populární podniky - 9,91%

-

Menší restaurace s „rodinnou“ obsluhou - 67,58%

-

Síťové řetězce po celém světě - 4,5%

-

Fast food - 5,41%

41

Respondenti odpovídající v tištěných dotaznících zvolili i možnost, vybrat u této otázky více možností, proto vznikly následující kombinace: -

Menší restaurace s „rodinnou“ obsluhou/Větší a populární podniky - 3,6%

-

Menší restaurace s „rodinnou“ obsluhou/Fast food - 4,5%

-

Síťové řetězce po celém světě/Fast food - 0,9%

-

Více možností (menší restaurace, větší podniky, fast food) - 3,6%

Z výsledků je jasně vidět, že nejoblíbenější mezi respondenty, jsou menší restaurace s „rodinnou“ obluhou, až 67,58% z nich zvolilo právě tuto možnost. Pokud připočteme ještě procenta z kombinovaných odpovědí, získáme procento až 79,28%. Ostatní typy stravovacích zařízení mají už jen po málo procentech. Proto se domnívám, že mohu konstatovat, že rodinné podniky jsou nejvíce volené restaurace, které jistě u klientů zaznamenávají velký úspěch. Překvapilo mě nízké procento u Fast foodů. Lidé zřejmě začínají preferovat spíše zdravější způsob stravování, než je u tohoto typu podniků. Zajímalo mě, jak na otázku odpovídali muži a jak ženy, proto jsem rozpracoval analýzu otázky ještě i z tohoto pohledu. Až 64,41% z 59 dotazovaných žen, zvolilo vítěznou odpověď „menší restaurace s „rodinnou“ obsluhou“. Dále odpovídali „větší a populární podniky“. Lze předpokládat, že ženy rádi jedí i ve větších podnicích, možná k tomu mají jen málo příležitostí. 8,47% respondentek zaškrtlo odpověď „fast food“. Ženy také ukázali, že jsou buďto nevybíravé a nebo nerozhodné, protože celkem vysoké procento z nich zvolilo více možností. Muži (52 odpovídajících mužů) volili odpověď „menší restaurace s „rodinnou“ obsluhou“ ještě více, než ženy. Skoro o deset procent. Je překvapující, že celkem velký rozdíl je mezi odpověďmi žen a mužů u volby „fast food“. Muži tuto odpověď volili pouze necelými dvěmi procenty. Stejný rozdíl je vidět u větších a populárních podniků. Respondenti často volili dvě možnosti odpovědi v tištěné podobě dotazníků. A to po 5,77% možnost „menší/větší podniky“ a „menší/fast foody“. Měl jsem i jednu zajímavou odpověď v jednom z dotazníků. U možnosti „fast food“ mi respondent dopsal, že navštěvuje tento typ stravovacího zařízení především pod vlivem alkoholu. Výše popsanou analýzu zpracuji i ve formě grafu, aby byli výsledky lépe zřetelné. Rozhodl jsem se z grafu vyjmout odpověď „menší restaurace s „rodinnou“ obsluhou“, kterou respondenti volili nejčastěji, aby byli ostatní výsledky lépe viditelné. 42

Graf č. 3 Preference typu stravovacího zařízení

Procenta

Jaké typy stravovacích zařízení preferujete? 20,00% 18,00% 16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00% 0,00%

Větší podniky

Síťové řetězce

Fast food

Ženy

13,56%

3,39%

8,47%

Muži

5,77%

5,77%

1,92%

Menší/V Menší Síťové Více ětší podniky/ řetězce/ možnost podniky Fast Fast í food food 1,69% 3,39% 0% 5,09% 5,77%

5,77%

1,92%

1,92%

Zdroj: Vlastní zpracování Menší restaurace s „rodinnou“ obluhou preferují všechny věkové kategorie. A to 59,68% nejmladší, 46,67% střední generace a 91,18% starší. Je evidentní, že kategorie 40 let a více, by tuto možnost volilo nejvíce. Dále odpovídala pouze 2,94 procenty u možností „větší a populární podniky“, „menší/větší podniky“ a „více možností“. Střední generace navštěvuje všechny typy stravovacích zařízení, 20% z nich zvolilo více možností. To věková kategorie 18-26 let, jako druhou volbu vybrala „větší a populární podniky“ a následně „fast food“, který však preferuje už jen 9,68% z nich. Je tedy zřejmé, že ač všechny věkové kategorie nejvíce preferují menší restaurace s „rodinnou“ obluhou, na ostatních odpovědích se už rozcházejí. Mladí ještě celkem často navštěvují fast food, který u střední ani u starší generace nezaznamenal ani jednu volbu, pouze v kombinacích s dalšími typy zařízení, a to jen ve věkové kategorii 27-40 let. Také se dá předpokládat, že nejčastějšími návštěvníky menších restaurací, bude starší generace. Jiné typy stravovacích zařízení, než jsou právě rodinné podniky, mohou nejvíce očekávat mladé lidi, případně zákazníky do 40-ti let. A tedy svoji strategii podnikání zaměřit na ně. Šestá otázka se již ptá, kolik jsou respondenti ochotni utratit za stravu, mimo poledního menu, abych zjistil, jaké tržby by z dotazovaných mohli podnikatelé ve sféře stravování

43

mít. Cílem je také zjistit, jakou cenovou politiku by měli společnosti volit, aby uspokojili více zákazníků. 6) Kolik jste ochoten/ochotna utratit za stravu (mimo poledního menu)? -

80-100 Kč – 14,41%

-

101-150 Kč – až 40,55%%

-

151-200 Kč – 30,63%

-

200 Kč a více – také zvolilo 14,41% respondentů

Z odpovědí je evidentní, že respondenti (celkem 111 respondentů) utratí za stravu maximálně 150 Kč. Alespoň tak odpovědělo nejvíce z dotazovaných. Další vysoké procento zvolilo odpověď „151-200 Kč“, až 30,63%. Po necelých patnácti procentech pak respondenti odpovídali mezi 80 až 100 korunami a dvě stě korun a více. Lépe je to viditelné z grafu níže. Graf č. 4 Cenová preference

Kolik jste ochoten/a utratit za stravu? 45,00% 40,00% 35,00%

80-100 Kč

30,00%

101-150 Kč

25,00%

151-200 Kč

20,00%

200 Kč a více

15,00% 10,00% 5,00% 0,00% Odpovědi respondentů

Zdroj: Vlastní zpracování Polední menu jsem z této částky vynechal z toho důvodu, že bývá většinou levnější než ostatní nabídka. Z analýzi této otázky můžeme soudit, že cenová politika mezi 101-200 korunami, by uspokojila více klientů než cenová politika nižší a vyšší sumy za nabízející pokrmy. Nižší suma spíše u respondentů vyvolává pocit nekvality. 44

Ženy i muži na tuto otázku odpovídali velmi podobně. Ženy zvolili odpovědi „101-150 Kč“ a „151-200 Kč“ 32,20% a 38,98%. Muži naopak odpověď „101-150 Kč“ volili celými 46,15% a 25% zaškrtlo možnost druhou. Kolem čtrnácti procent pak volili jak muži, tak ženy odpovědi zbývající. Levnější možnosti volili nejvíce mladí a starší respondenti, jak je zřejmé z analýzi této otázky z pohledu věkové kategorie. 43,55% z 62 dotazovaných věkové kategorie 18-26 let, volilo odpověď „101-150 Kč“. Z 34 respondentů ve věku 40 let a více, odpovědělo touto volbou 41,18%. Naopak věková kategorie 27-40 let je ochotná utratit za stravu více. Až 40% z 15 respondentů, zvolilo odpověď „200 Kč a více“. Druhá největší procenta jsem zaznamenal u odpovědi číslo 3 - „151-200 Kč“. Každá věková kategorie jí volila více jak 30%. Výsledky se v tomto průzkumu velice podobají. Jen věková kategorie 27-40 let, je ochotna utratit za stravu více peněz, než zbývající kategorie. Avšak většina respondentů volila možnost mezi 151-200 korunami, což je pro podniky impuls k jejich cenové strategii. Znamená to, že klienti takovou částku za pokrmy ocení. Pokud by se však restaurace chtěla více zaměřit i na mladou a starší generaci, měla by volit nižší cenovou strategii, a to do 150 Kč za pokrm. Následující otázka se zabývá tím, zda respondenti navštěvují stravovací zařízení sami nebo s někým. Možnosti, které jsem vymyslel jsou: s kamarády, s rodinou a s kolegy. Ovšem dotazovaní měli na výběr více možností. Proto jsem na tuto otázku získal až 162 odpovědí a z tohoto čísla tedy budu i vycházet, při výpočtech procent. 7) S kým nejčastěji navštěvujete stravovací zařízení: -

S kamarády - 53,70%

-

S rodinou - 20,99%

-

S kolegy - 12,96%

-

Sám/sama - 12,35%

Nadpoloviční většina respondentů, uvedla odpověď „s kamarády“. V součtu tedy 74,69% ze 162 odpovědí, byli dotazovanými voleny první dvě možnosti, a to znamená, že restaurační zařízení nenavštěvují sami, což je pro podniky dobrá zpráva. Nejen, že víc utratí, ale je větší možnost, že dají doporučení na restauraci více lidem. Dalších necelých 13% chodí jíst s kolegy a zbývajících 12,35% navštěvuje stravovací zařízení samo. 45

Jestliže si otázku a její odpovědi rozdělíme z pohledu žen a mužů, zjistíme, že 53% z nich, navštěvuje restarace právě s kamarády. Zajímavá jsou však následující procenta. Až 25,57% žen z 86 odpovědí, odpovídalo na otázku možností „s rodinou“. Kdežto ze 76 odpovědí mužů, volilo tuto volbu pouze 15,79%. Samo chodí do stravovacích zařízení až 14,47% mužů. Ženy sami navštěvují restaurace neradi a tuto volbu volilo o necelých 5% respondentek méně. Zbývající procenta patří odpovědi „s kolegy“, kde je opět pětiprocentní rozdíl. Z výsledků vyplývá, že jak muži, tak ženy nejčastěji navštěvují stravovací zařízení s přáteli. Avšak ženy dále preferují posezení s rodinou. To muži už mezi dalšími možnostmi nemají takový procentuelní rozdíl. Přibližně po 15 procentech chodí do restaurace s rodinou, s kolegy nebo sami. U žen je to necelých 11%, které navštěvují stravovací podniky buďto sami a nebo s kolegy. Z pohledu věkové kategorie bych rád otázku zanalyzoval pomocí grafu. Graf č. 5 Navštěvování restaurace

S kým nejčastěji navštěvujete restaurace? 70,00%

Procenta

60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 40 a více let (47x)

10,00%

27-40 let (24x)

0,00% S kamarády

S rodinou

18-26 let (91x) S kolegy

Sám/sama

18-26 let (91x)

S kamarády 60,44%

S rodinou 16,48%

S kolegy 8,79%

Sám/sama 14,29%

27-40 let (24x)

41,67%

25%

20,83%

12,50%

40 a více let (47x)

46,81%

27,66%

17,02%

8,51%

Zdroj: Vlastní zpracování

46

V grafu za léty jsem do závorek uvedl, kolik odpovědí v dané věkové kategorii bylo. Z těchto čísel jsem při počítání procent vycházel, aby byl výsledek co nejpřesnější, neboť respondenti měli možnost zvolit více než jen jednu odpověď. Je zřejmé, že až 60% mladých, chodí do restauračních zařízení s kamarády a tedy, že opět vysoký počet respondentů tohoto věku, ovlivnil celkové výsledky analýzi. Avšak, pokud se podíváme na odpovědi věkové kategorie 27-40 let a 40 a více let zjistíme, že i oni se nejčastěji chodí stravovat právě s přáteli. Další vysoká procenta můžeme zaznamenat u odpovědi „s rodinou“. Dá se tedy konstatovat, že výsledky jsou velice shodné, jak u žen a mužů, tak i u různých věkových kategorií. Jediný rozdíl, který u druhého zkoumání otázky nastal je ten, že generacee střední a starší se chodí častěji stravovat s kolegy, než věková kategorie nejmladších. Což se dalo předpokládat, jestliže je nejvyšší procento z nich studenty. Osmá otázka se již zabývá strategií propagace a marketingu podniků, tedy se ptá respondentů, kde vyhledávají informace o restauracích a nabídce jídel. 8) Jaký způsob vyhledávání informací o podniku a nabídce jídel používáte? -

Internet – 38,42%

-

Rádio/tv – pouze 2,11%

-

Tisk a reklamní letáky – 11,58%

-

Doporučení od známých – až 44,74%

-

Jiné – možnost volilo 3,15% respondentů

Tato otázka opět poskytovala možnost více odpovědí. Proto budu vycházet při počítání procent z celkového počtu odpovědí na tuto otázku, což je 190 různě volených možností. Otázka obsahuje ještě volbu „jiné“, pokud respondenti používají jiný způsob získávání informací, než jim jsou poskytnuty. Může do toho patřit například sponzorství firem na různých akcí, nebo vyhledávání informací o podnicích přes některou z mobilních aplikací apod. Je zřetelně viditelné, že největší část respondentů volila možnosti „internet“ a „doporučení od známých“. Internet je stále považován za cenný zdroj informací a lidé ho neustále využívají. Ale, pokud jde o podniky, kde se mají stravovat, je pro ně důležitější doporučení od známého, který v dané restauraci už několik jídel ochutnal a zná její prostředí. Protože ač můžeme na internetu najít i diskuze k danému podniku, nemáme nikdy jistotu, v jejich 47

pravdivosti. Alespoň takový je můj názor. Nejméně respondenti hledají informace z rádia a televize. Pouze 2,11% z dotazovaných zvolilo tuto možnost, což je opravdu velmi nízké procento. Proto se domnívám, že stravovací podniky by měli volit spíše jinou formu marketingu, než je prostřednictvím těchto zařízení. Ženy odpověděli 109x a nejčastěji volili odpověď „doporučení od známých“, celých 46,79%. Další možnost, která se vyskytla v dotaznících nejčastěji, byla „internet“. Ženy ho k vyhledávání informací používají v 39,45 procentech. Necelých 10% pak využívá tisk a reklamní letáky. Rádio a televizi, jak už jsem psal výše, zaškrtlo velmi malé procento respondentů, u žen to bylo 1,83%. Muži taktéž volili nejvíce možnost „doporučení od známých“. V jejich případě, z 81 odpovědí, 41,98%. Dále se nic nemění, jako u žen, i muži vyhledávají informace na internetu, jako druhou možnost vyhledávání informací o podnicích a nabídce jídel. Ovšem muži, narozdíl od žen, daleko častěji využívání tisku a reklamních letáků, až o necelých 5% více. Můžeme tedy předpokládat, že pomocí tištěné formy marketingu, získáme více zákazníků mužského pohlaví. Rozdíl v odpovědích žen a mužů bych rád vyjádřil grafem. Graf č. 6 Vyhledávání informací

Procenta

Způsoby vyhledávání informací 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

Internet

Rádio/tv

Doporučení od známých

Jiné

1,83%

Tisk a reklamní letáky 9,17%

Ženy

39,45%

46,79%

2,76%

Muži

37,04%

2,47%

14,81%

41,98%

3,70%

Zdroj: Vlastní zpracování 48

Dle věkové kategorie je otázka zodpovídána naprosto odlišně. Mladí nejčastěji k vyhledávání informací používají internet, až 44,35% a následně o dvě procenta méně, se radí se známými. Ostatní způsoby vyhledávání informací příliš nepoužívají. Střední generace se až 40% spoléhá na známé. 36,67% pak využívá internet a až po dvaceti procentech vyhledává informace v tisku a reklamních letácích a v rádiu nebo tv. Věková kategorie 40 let a více ze všech nejvíce využívá doporučení od známých. Pouze 24,45% pak odpovídalo „internet“ a 11,11% se spoléhá na tisk a reklamní letáky. Je evidentní, že nejmladší lidé nejvíce využívají internet, kdežto střední a starší generace se nejčastěji spoléhá na doporučení od známých a až poté na internet. Rozdíl je pak ve využívání ostatních prostředků pro získání informací. Těmito výsledky se potvrzuje, že když se zákazníci nestravují ve stravovacích zařízení sami nebo jen velmi málo, je to dobré pro rozšíření informací mezi více lidí. To zajišťuje restauracím největší reklamu. Proto by měli klást největší důraz na kvalitní obsluhu, dobré jídlo a pocit příjemně stráveného času pro klienty. Dvě poslední otázky se zaměřují na trh se suvenýry. Napadlo mě, že by se stravovací zařízení mohli zabívat i prodejem těchto předmětů, protože se velmi často nacházejí v centrech měst nebo i vedle hotelů. Proto, když turisté do takové restaurace náhodou zavítají, mohli by je osobité suvenýry, například s potiskem loga stravovacího zařízení, zajímat. Především, pokud se jim v podniku bude líbit a bude jim tam chutnat. České jídlo jakož i české pivo jsou ve světě velmi populární, a právě proto si myslím, že suvenýry tohoto tématu by mezi turisty byly oblíbené. 9) Pokud jste na dovolené v zahraničí – nakupujete suvenýry v cizích městech? -

Ano - 84,68%

-

Ne - 14,42%

Otázku respondenti doplnili ještě následující odpovědí: -

Na dovolenou do zahraničí nejezdím - 0,90%

Výsledky této otázky jsou velmi kladné. Až 85% odpovědělo ano. Ti, kteří na dovolenou jezdí, ale nekupují na ní žádné suvenýry je 14,42%. A respondenti, kteří nejezdí na dovolenou do zahraničí vůbec je necelé jedno procento. To znamená, že suvenýry jsou mezi lidmi velmi oblíbené, a proto by můj nápad měl jistě úspěch.

49

Poslední otázka se ptá, za kolik korun si obvykle respondenti suvenýry kupují. Cílem je zjistit, v jaké cenové relaci se při stanovování cen za tyto předměty řídit. Vycházet budeme z 84,68% ze 111 dotazovaných, jelikož ostatní suvenýry nepořizují. 10) Kolik jste ochotný/á utratit za suvenýry v zahraničí? -

30-50 Kč – pouze 9% respondentů zvolilo první možnost

-

50-100 Kč – 14%

-

100-200 Kč – až 23%

-

200 Kč a více – celých 54% odpovědí

Celkem jsem na otázku zaznamenal 100 odpovědí, což je o šest více, než procento kladné možnosti u předchozí otázky. Předpokládám tedy, že se tito respondenti rozhodli uvést, kolik by byli ochotni za suvenýr utratit, pokud by někdy uvažovali o tom, že si ho koupí. Nebo odpovídali na předchozí otázku „ne“ respondenti, kteří nenakupují suvenýry pravidelně, jen občas, a proto mohli na poslední otázku také odpovědět. Za suvenýry jsou respondenti opravdu ochotni utrácet. Kdybych něco takového předpokládal, mohl jsem ceny nastavit o něco výše. Ale je možné, že je to způsobeno dnešní dobou, kdy lidé vědí, že ceny jsou vysoké, obvykle vyšší, než je potřeba. Až 54% ze 100 odpovědí je u možnosti „200 Kč a více“. Může to také znamenat, že respondenti si raději kupují hezké a velké suvenýry, které jsou poněkud dražší a nebo jich kupují více, například i pro své známé. Dalších 46% respondentů je ochotno pořídit suvenýr do dvou set korun. Ženy i muži na tuto otázku odpovídali velmi podobně. Celkem 8 mužů suvenýry nenakupuje, z žen to jsou pouze 3. Muži také častěji volili nižší ceny za tyto předměty, o 6% více než ženy, odpovědělo „30-50 Kč“. Ženy naopak možnost „100-200 Kč“ zašrtly 26,79%, z mužů jen 20,45%. Dá se předpokládat, že ženy raději nakupují suvenýry než muži. Nejvíce otázku vynechalo respondentů z věkové kategorie 40 let a více. Z 34 jich odpovídalo pouze 27. Ze střední generace se rozhodl otázku nevyplnit pouze jeden respondent a z mladých 3. Možnost čtvrtou nejčastěji zvolila věková kategorie 27-40 let, celých 64,28%. Ti následně volili dvě levnější varianty necelými patnácti procenty a nejnižší pouze 7,14%. Respondenti s věkem větším než 40 let nejčastěji ze všech tří věkových kategorií, volili možnost nejlevnější jedenácti procenty. Možnost „50-100 Kč“ 50

nezašrtl ani jeden respondent a „100-200 Kč“ 29,63% z 27 odpovědí. 18-26 let: 50-100 Kč a 100-200 Kč by utratilo za suvenýr 20,34% a 23,73%, více jak dvě stě pak necelých 50% respondentů. Je zřejmé, že za suvenýry utrácí všechny věkové kategorie a není ani velký rozdíl mezi ženami a muži. Avšak nejvíce bychom vydělali na respondentech mezi 27-40 lety. Jsou v produktivním stádiu života a dá se tedy předpokládat, že také nejčastěji jezdí na dovolenou do zahraničí. Celkovou analýzu všech otázek a i s ohledem na pohlaví a věk, bych shrnul následovně. Mínění studentů, brigádníků, zaměstnaných v cestovním ruchu a službách, ale také několik procent zaměstnaných manuální prací, nezaměstnaných či na mateřské dovolené, zaměstnaných v obchodech a bankách a podnikatelů je, že nejlepším typem pro stravování je menší restaurace s „rodinnou“ obluhou. Také nejraději do takovýchto podniků chodí s kamarády a s rodinou. Stravují se v nich minimálně párkrát do měsíce a jsou ochotni zaplatit mezi 100-200 korunami. Taková je tedy ideální cena za pokrmy, kterou by se měli restaurace řídit, aby uspokojili největší procento zákazníků. Informace nejčastěji získavají od svých známých, a poté na internetu. Proto je dobré mít kvalitní webové stránky a maximálně pečovat o klienty, jež restauraci navštíví. Respondenti rádi nakupují suvenýry a jsou za ně ochotni utratit 100 Kč a více. Navrhuji zavést prodej těchto předmětů ve stravovacích zařízeních, protože by to podnikům mohlo přinést více tržeb. Zjistil jsem také, že odpovědi různých pohlaví a různých věkových kategorií jsou velice podobné. Odchylky, jež jsem objevil nejsou veliké, a proto mohu návrhovou část zpracovat pro restauraci „Na Kruš“ dle mínění všech respondentů.

2.3 SWOT analýza V Holešovicích je spousta barů, vináren a restaurací, které poskytují různorodé služby a nabídku jídel. Aby restaurace překonala konkurenci, nalákala nové zákazníky a udržela stálé zákazníky je důležité znát potřeby návštěvníků, podle kterých by se měla vytvářet nabídka. Proto je nezbytné provádět marketingové průzkumy. Odpovědi Kateřiny Kohoutové mi velice pomohli a jsem jí za ně moc vděčný. Budu z nich brát informace pro sestavení následující SWOT analýzy restaurace „Na Kruš“. SWOT analýza (první písmena anglických slov: Strenghts – silné stránky; Weaknesses – slabé stránky; Opportunities – příležitosti; Threats – hrozby) se může používat jak pro 51

účely organizace celkově, tak i pro vybrané druhy podnikání. Její výsledky se v budoucnu používají při vypracovávání strategických a marketingových plánů. Nyní provedu SWOT analýzu, jež mi pomůže dojít k závěru a konkrétněji prozkoumat podnik. Výsledky a rekomendace mi poslouží k podpoře silných a odstranitelných slabých stránek. Důležité je brát v úvahu to, že SWOT analýza podniku je nejenom vyjmenováním podezření manažerů. Musí být především založena na objektivních faktech a datech získaných pomocí dotazníkového šetření a prozkoumání vnějšího okolí podniku. Analýza vnitřního potenciálu restaurace mi umožní zjistit její silné a slabé stránky a jejich vzájemný poměr s okolními faktory. Základním úkolem analýzy vnějšího prostředí je zkoumat a pochopit příležitosti a hrozby, které již existují nebo můžou vzniknout v budoucnu. Souhrn slabých a silných stránek je pro každý podnik jiný a v podstatě je jeho stručnou, objektivní a nezávislou charakteristikou. 2.3.1 Silné stránky restaurace „Na Kruš“: 

Personál s vysokou kvalifikací a výkoností práce,



Dobrá image restaurace,



Různorodé menu,



Nabídka kuchařských specialit,



Zaměření restaurace na uspokojení potřeb stávajících zákazníků,



Dobrá pověst dodavatelů a významného pivovaru Staropramen.

2.3.2 Slabé stránky: 

Část vybavení je zastaralá,



Nedostatek zkušeností s marketingovým průzkumem,



Značné zatížení jednoho pracovníka,



Vyšší pracovní intenzita,



Nedostatek moderní vybavenosti,



Nestabilní realizace objemu vyrobené produkce.

2.3.3 Příležitosti: 

Výborné možnosti pro diverzifikaci,



Rozvoj informačních technologií,



Přítomnost zajímavých návrhů a jejich podpora (kreativita vedoucích),



Možnost se zaměřit na další skupiny spotřebitelů , 52



Rozšíření počtu stále klientely,



Automatizace a modernizace výroby.

2.3.4 Hrozby: 

Vysoká konkurence,



Měnící se potřeby a požadavky zákazníků,



Inflace,



Změny v daňové politice,



Ekologické/přírodní hrozby.

2.3.5 Vyhodnocení Konečné hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb se uvádějí na základě analýzy patrných kombinací. J. Veber a kol. ve své publikaci uvádějí: „Podle charakteru odvětví a vzniklých kombinací vnitřních i vnějších stránek pak lze pro organizaci, popř. i pro jednotlivé organizační složky volit různé typy strategií, které vycházejí na základě analýzy SWOT ze čtyř možných zjednodušených přístupů: 

Přístup S – O: využívat silných stránek a velkých příležitostí plynoucích z okolí;



Přístup W – O: snažit se eliminovat slabé stránky za pomoci příležitostí z okolí;



Přístup S – T: vyžívat svých silných stránek k eliminaci hrozeb;



Přístup W – T: snažit se vyřešit znepokojivý stav i za cenu likvidace části organizace.“25

Rozvoj informačních technologií může být v restauraci použit pro proniknutí dokonalejších systémů automatizace, což ulehčí proces vedení účetnictví, urychlí proces obsluhy návštěvníků a poslouží k optimalizaci procesu vyřízení objednávky. Moderní systémy automatizace posilují kontrolu nad provozem restaurace, spotřebou potravin, soupisem poskytnutých služeb. Zvyšují přesnost a objektivitu výpočtu, což urychlí proces rozhodování při řízení podniku a pomůže ke správné organizaci marketingové strategie podniku. Směrování na nové skupiny zákazníků a také možnost rezervace stolu pomocí internetu, by poskytli vybrané restauraci řadu výhod před konkurenty. Ve stejné době pak, nabídka kuchařských specialit za příjemné ceny, různorodost jídelního a nápojového lístku a zvyšování počtu zákazníků, dává restauraci možnost vyhýbat se konkurenčním hrozbám. VEBER, J. a kol. Management – základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. (2009, 534 s.) 25

53

Bez ohledu na možné změny preferencí zákazníků se dá jistě říct, že na prvním místě vždy zůstává kvalita vyrobeného zboží a poskytnutých služeb. Což umožňuje růst návštěvníků restaurace. V současné době je činnost podniku ve větší míře zaměřena na uspokojení potřeb zákazníků, což posiluje jeho postavení vůči konkurentům. Nedokonalost skladování a vysoké procento ruční práce, může restauraci klást překážky na cestě k zařazení mezi špičkové podniky gastronomického sektoru. Proto je důležité zavedení nových technologií skladování a rozdělení zboží. Tím pádem, po provedení SWOT analýzy, byli zjištěny silné stránky a příležitosti, které pomůžou odstranit slabé stránky a omezit hrozby, což zajistí restauraci výhody před konkurenty. Hodnocení silných a slabých stránek je důležitým základem k vylepšení podnikatelské činnosti pro jakýkoliv podnik. Proto by každá restaurace měla analyzovat vlastní potenciál a rovněž vnější faktory, které mohou negativně ovlivnit její strategii.

54

3 Návrhová část Z výsledků dotazníků je zřejmé, že respondenti navštěvují stravovací zařízení často, je tedy důležité tuto tendenci udržet a snažit se o co nejlepší obsluhu. Úspěch mají především malé restaurace s „rodinnou“ obsluhou, proto si myslím, že je nejvhodnější zakládat právě tento typ podniku, avšak to může znamenat i velkou konkurenci na trhu, a proto je důležité se soustředit na zákazníky. Analýzu jsem zaměřil na konkrétní společnost, a to na restauraci Na Kruš. Zaměstnává i s ředitelem 6 zaměstnanců, tedy se řadí mezi menší rodinné podniky. Proto se domnívám, že má šanci na úspěch. Během rozhovoru s provozní Na Kruš jsem však zjistil, že mají spoustu konkurentů, nejen v městské části Prahy 7, ale i v ulici, ve které se nachází. Spousta restaurací se je navíc orientována, stejně jako mnou zkoumaná restaurace, na sportbar. Rád bych uvedl nedostatky, jež Na Kruš má a poté navrhl možnosti k jejich zlepšení. -

Žádná nebo jen velmi malá reklama

-

Restaurace nemá své webové stránky ani facebookovou stránku

-

Nemají připojení k wifi

-

Neprobíhají zde žádné změny a inovace

-

Nízká rozmanitost klientely

-

Pouze kuřácký prostor

-

Nabídka piva od jednoho dodavatele

Provozní Kateřina Kohoutová mi během rozhovoru sdělila, že restaurace se objevuje pouze na internetových stránkách Lunchtime.cz, PubLife.cz apod. Dále pak občas poddává reklamu do novin. Taková propagace je samozřejmě nedostatečná. Z dotazníků vyplynulo, že respondenti dají v největším procentu na doporučení od známých, pokud shánějí informace o restauraci. Na druhém místě uvedli internet. Proto je značným nedostatkem Na Kruš, že nemá své webové stránky. I přesto, že mi paní Kohoutová sdělila, že se stránky již připravují, stejně tak i facebooková stránka, přijde mi to velmi pozdě. Dle jejích slov, nemá ředitel rád tyto inovace, ale právě oni přispívají k získání zákazníků. Využívají jich nejen mladí, ale všechny věkové kategorie. Navíc, pokud by Na Kruš zavedla informativní letáky na akce, které pořádá a ty pak přikládala k účtu každého klienta, spolu s doporučením takového spokojeného zákazníka by to dle mého názoru byla výborná reklama. Do rádiové

55

či televizní reklamy bych investovat nedoporučoval, jelikož výzkum dokázal, že takový způsob propagace u klientů není příliš preferován. Jak jsem již zmínil výše, to, že restaurace nemá své webové stránky, považuji za velký nedostatek. Doporučoval bych umístit na ně veškeré informace o restauraci. Převážně pak nabídku jídel a přehled pořádaných akcí. Také by na ně měli umístit veškeré výhody, jež mají v porovnání s konkurencí. Například, že oproti konkurenci, vaří až do desáté hodiny večerní čerstvá jídla, nikoliv ohřívaná. Nicméně si myslím, že největším kladem restaurace je, že si kuchaři sami sestavují jídelníček, který se tak může přizpůsobovat počasí a dalším faktorům. Jelikož sama provozní mi během rozhovoru řekla, že také má někdy připomínky k menu, jež kuchaři připraví, myslím si, že Na Kruš by měla tento prostor dát i veřejnosti. Kdyby zavedla například „Knihu přání“, kam by zákazníci mohli zapisovat, co by si přáli vidět v jídelníčku a restaurace by pak jednou za čas někomu takové přání splnila, jistě by nabrala úspěch a originalitu, kterou jiné restaurace v okolí nemají. Samozřejmě by restauraci také pomohlo připojení k wifi síti. Myslím, že je to po reklamě, nejdůležitější nedostatek. Internet opravdu hýbe světem a v dnešní době iPhonů, Ipodů a notebooků je připojení k síti nezbytné. A zákazníci, kteří se přijdou najíst během práce, jistě ocení možnost pracovat i dál během oběda. Nebo kolegové, kteří potřebují probrat prezentaci či studenti, kteří se potřebují doučit látku. Ti všichni musí mít připojení k internetu a vyberou si restauraci, která tuto možnost nabízí. Také to zákazníkům dává možnost, bezprostředně po ochutnání jídla či po celkovém obsloužení, umístit hodnocení restaurace na facebookovou stránku nebo napsat lichotivý komentář na webovou stránku. Na Kruš za celých 17 let od svého založení nijak zásadně neměla interiér. Stálost restaurace a především neměnící se personál, považuji za plus. Ale myslím si, že některé změny by jistě zákazníci ocenili, především ti nový, kteří Na Kruš zatím jen poznávají. Interiér se může brzo stát okoukaný a zajímavost podniku tak brzo opadne. Proto bych rozvinul nápad, jež navrhla sama provozní, rozvěsit po celé délce obrázky s různými pohledy na Prahu. Restaurace by například mohla pořádat malé výstavy, obrázky obměňovat. Získávat je od různých zajímavých autorů. Jistě by to přilákalo okruh klientely, který prozatím restaurace nezná. Podle témat kreseb či maleb by pak Na Kruš mohla měnit interiér, který mi se tak stal zvláštním a zajímavým. Nemusí to být obrovské zásahy do celkového vzhledu restaurace, stačily by jen detaily v dekoraci.

56

Myslím si, že restaurace nemá příliš rozmanitou klientelu Na Kruš slouží jako klub fanoušků Sparty, který se v zde schází několikrát do týdne. Má přibližně 30 stálých zákazníků, což by se jistě dalo zvýšit, kdyby byla veřejnost více informována o akcích, které restaurace pořádá. Klientela by se dala rozšířit nejen o milovníky umění, jak jsem doporučil o odstavec výše, ale i ty, kteří mají rádi ryby, zvěřinu, mořské plody nebo jiné druhy jídla, na která se restaurace při chystání různých akcí zaměřuje. Soustředil bych se i na různé fanoušky sportů. Sdružoval bych zákazníky, kteří milují baseball, volejbal, basketball, golf a podobné druhy sportů, které se až tak nezaměřují na různé týmy. Na Kruš pořádá spoustu akcí, ale opět u nich chybí hromadné sdělování veřejnosti, které se dá velmi snadno odstranit, a to umístěním informací o pořádaných akcích na webové stránky. Jako další nedostatek vidím přítomnost pouze kuřáckého prostoru. Na Kruš se nazývá restaurace/pivnice, a tím pádem pro ní zákaz kouření neplatí ani během poddávání obědů. V dnešní době, kdy je kouření vážným tématem a zakazuje se prakticky všude (příkladem jsou autobusové zastávky), je dle mého názoru neexistence nekuřáckého prostoru naprosto nežádoucí. Navíc by to jistě ocenili nekuřáci a možná by je to více lákalo restauraci navštívit. Návrhem na zlepšení tohoto problému tedy je, zavést alespoň nekuřačkou dobu během obědů. Samozřejmě by bylo účinnější naprosto oddělit místnost kuřáckou a nekuřáckou, ale vzhledem k velikosti restaurace a k vysokým nákladům si myslím, že by tento nápad nebyl pro Na Kruš přínosný. Tento bod také doplňuje předchozí nedostatek o rozšíření klientely. Následující nedostatek nepovažuji za závažný. Jde spíš o snahu odlišit Na Kruš od konkurence, a tím přilákat více zákazníků a zvýšit jí tržby. Restaurace, stejně jako většina ostatních, nabízí pivo pouze od jednoho dodavatele, a tím je Staropramen. Jelikož má Na Kruš s tímto pivovarem uzavřenou smlouvu a navíc od něj získává dotace, při splnění určitých podmínek, je zavedení jiných druhů piva jistě nereálné. Ale domnívám se, že mezi lidmi jsou velmi oblíbené tzv. Pivní festivaly, kdy mají možnost ochutnat různá piva na jednom místě. Myslím, že taková akce by podniku prospěla a přilákala další zákazníky. Z provedené analýzy dotazníků jsem se také dozvěděl, že můj nápad, o zavedení prodeje suvenýrů ve stravovacích zařízeních, by mohl být úspěšný. Proto bych restauraci tuto možnost taktéž doporučil. Samozřejmě je k tomu potřeba blízkost hotelů, a tím pádem zákazníci v podobě turistů. V okolí metra Vltavská, tedy v Holešovicích, je těchto zařízení dostatek, a tak Na Kruš klidně může suvenýry do svého sortimentu zavést. Ve spolupráci 57

s hotely by se v nich dala umístit reklama na mnou zkoumanou restauraci, a tím by mezi svými klienty mohla přivítat i obyvatele hotelů. Přes všechny nedostatky, jež jsem u restaurace Na Kruš zjistil, mám dojem, že zákazníkům určitě má co nabídnout, a že má velkou šanci se na trhu udržet i nadále. Svědčí o tom i fakt, že se rozšířila o další restauraci. Především po umístění webových stránek podniku na internet, má velkou šanci získat mnoho nových zákazníků, jež si skvělé místní jídlo a výborné pivo jistě oblíbí.

58

Závěr Zjistil jsem, že podnikat v oblasti gastronomie a hotelnictví se vyplatí a nejlepším způsobem, jak být úspěšný, je založení rodinného podniku. Malé a střední podniky jsou ze strany státu velice podporované, a proto mají šanci se na trhu udržet. Také sebou nesou mnoho přínosů pro celou ekonomiku státu, to znamená, že jejich význam je obrovský, jak pro stabilitu státu, tak pro snížení nezaměstnanosti. Na trh práce pozitivně působí tím, že vytváří nová pracovní místa, v době krize navíc nepropouští zaměstnance, raději jim sníží plat a snaží se je ve společnosti i nadále udržet. Tedy se moje hypotéza, jež jsem si v úvodu své práce zadal, naplnila. Téma podnikání je v dnešní době velice aktuální. Je to i zřetelné z následujících dat: v České republice v roce 2012 vykonávalo podnikatelskou činnost 1 122 511 malých a středních podniků, což je 99,86%. Mnoho lidí má zájem založit vlastní podnik a realizovat tak svoje nápady a sny, být nezávislý na zaměstnavateli. Význam malých podniků v gastronomii a hotelnictví se ukazuje na rozmanitosti a velkém počtu malých a středních podniků v České Republice. Počet malých a středních podniků, řízených zaměstnavateli, kteří zaměstnávají mnoho pracovníků je jednou z nejdůležitějších kvalitních charakteristik jakéhokoliv státu s rozvinutou tržní ekonomikou. Právě tahle skupina pracovníků obsluhuje většinu spotřebitelů. Vyrábí významnou část produktů a služeb v souladu s měnícími se tržními podmínkami. Důležité je brát v úvahu následující sociální faktory:

• Rozvoj malého podnikání způsobuje založení široké vrstvy malých vlastníků, kteří jsou schopní samostatně zabezpečit vlastní blahobyt a vysokou úroveň života. Které jsou základem sociálně ekonomických reforem a zárukou politické stability a demokracie společnosti. • Provedená restrukturace ekonomiky dovoluje čím dále tím většímu počtu občanů, pustit se do podnikání a po splnění podmínek stanovených zákony předpokládat a spoléhat se na podporu státu a Evropské Unie • Podnikatelská činnost slouží nejenom pro uživení se, ale je i způsobem rozvoje potenciálu osobnosti • Sektor malých a středních podniků tvoří významnou část podniků v České republice. Je

59

schopen vytvářet nová pracovní místa, což způsobuje klesání úrovně nezaměstnanosti a sociálního napětí ve státě.

Předpokládá se, že vláda a Evropská unie budou i nadále podporovat rozvoj malých a středních podniků. Mohli by se zaměřit na diferencovanou podporu vybraných druhů podnikání, například snažit se snížit daňové sazby. Další čemu by se měl stát věnovat je podpora stability a efektivity malých a středních podniků, která poslouží ke zvýšení podílu na hrubém domácím produktu státu. Malé podnikání můžeme definovat jako zvláštní, tvůrčí typ ekonomického chování, pro které je charakteristický podnikatelský duch a iniciativní, kreativní činnost. V úvodu své práce jsem si stanovil za cíl, seznámit se s klady a zápory malých a středních podniků. Také prozkoumat, jak stát přispívá k rozvoji tohoto typu podnikání, dále zpracovat SWOT analýzu na restauraci Na Kruš, kterou jsem se rozhodl zkoumat. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit preference spotřebitelů v oblasti stravování. Následně jsem si dal za cíl předložit návrhy na odstranění slabých stránek restaurace Na Kruš. V teoretické části jsem se soustředil na první ze svých cílů, tedy seznámit se s klady a zápory malých a středních podniků a prozkoumat příspěvky státu pro tento typ podnikání. Tyto cíle se mi podařilo splnit za pomoci odborné literatury. Zjistil jsem, že velkým kladem tohoto podnikání je právě podpora od státu, také jeho vliv na ekonomiku státu a na podporu nezaměstnanosti. Avšak jako zápor se dá brát obrovská konkurence na trhu v tomto typu podnikání, jelikož na segmentu trhu se malé a střední podniky objevují nejčastěji. A pokud se zpětně podíváme na hrozby restaurace Na Kruš zjistíme, že její největší hrozbou je právě konkurence, jelikož restaurací podobného typu je v Holešovicích spousta a nejen tam, i přímo ve stejné ulici, ve které se restaurace nachází, je konkurence obrovská. Dále jsem se dozvěděl, že stát nabízí malým a středním podnikatelům finanční i nefinanční podpory, jejichž výběr je dostatečně velký na to, aby si mezi ním každý podnikatel vybral. Analytická část se již zaměřovala na cíle zpracovat analýzu SWOT a získat informace o preferencích respondentů z odpovědí na dotazníky. SWOT analýzu mi pomohl zpracovat rozhovor s provozní restaurace, který mi poskytl dostatek informací o podniku Na Kruš a následně z těchto informací sestavit její silné a slabé stránky, příležitosti i hrozby. Analýzu se mi podařilo provést a proto tento cíl považuji za splněný. Další cíl analytické části se mi 60

taktéž podařilo dodržet. Zjistil jsem, na základě odpovědí z dotazníků, že respondenti preferují malé podniky s „rodinnou“ obsluhou. Také, že většinou restauraci nenavštěvují sami, a že informace o podnicích získávají nejčastěji přes doporučení od známých a na druhém místě z internetu. Dále se mi podařilo získat mínění zákazníků na průměrné ceny za připravované pokrmy, což podnikům umožní volit správnou strategii cen. V poslední, návrhové části, jsem měl za cíl nalézt slabé stránky restaurace Na Kruš a odstranit je. Jelikož se mi podařilo na všechny mnou nalezené slabé stránky podat návrh ke zlepšení nebo odstranění těchto nedostatků, považuji i tento cíl za splněný. Navíc jsem pro restauraci vymyslel i zlepšení, která zvýší její konkurenceschopnost na trhu, protože ji odliší od ostatních. Ke zpracování práce jsem používal odbornou literaturu jak od českých, tak i zahraničních autorů.

Měl jsem problém nalézt správnou literaturu, jež by mi poskytla potřebné

informace. Dále jsem pociťoval neúspěch při použití internetového dotazníku. Po několika dnech jsem zjistil, že starší generace se k dotazníku v této formě příliš nehlásí, a proto jsem musel dotazník připravit i v tištěné podobě. Avšak považuji za úspěch, že se mi tímto způsobem podařilo oslovit větší objem starší věkové generace. Největší problém, jež jsem u restaurace Na Kruš zaznamenal byla žádná nebo jen velmi malá reklama. Velice mě překvapilo, že nemají ani své webové stránky. V dnešním světě internetu, je to nezbytná součást každého podnikání. Je zřejmé, že majitel tyto inovace, jak mi sama provozní prozradila, nemá rád. Avšak pokud chce provozovat úspěšný podnik, jsou tyto prostředky naprosto nezbytné. Proto bylo mým hlavním doporučením dokončit tvorbu webových stránek a aktivně se podílet na trhu marketingu. Reklama je podstatná pro udržení restaurace mezi všemi jejími konkurenty. Na Kruš má co nabídnout, ale musí se naučit poskytovat tyto informace dál. Má bakalářská práce je pro tento obor přínosná především zdůrazněním velkého významu malých a středních podniků. Také podnikatelům poskytuje přehled všech podpor, jež můžou na začátku nebo i v průběhu svého podnikání využít. Varuje však před konkurencí, která je vysoká a nabádá je tak k zodpovědnosti. Bude přínosná i mě, protože už vím, na co se musím zaměřit při zakládání své vlastní restaurace. Že nejdůležitější pro zisk jsou klienti, a proto bych se měl soustředit především na jejich přání. Tedy všechny mnou stanovené cíle práce naplnila, a proto se domnívám, že je nyní úplná. 61

62

Odborná literatura [1] ATTL, P., POLÍVKOVÁ, A., STUDNIČKA, P. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací.Praha: VŠH v Praze 8, spol. s r. o., 2012. ISBN 978-80-87411-33-9 [2] BARROW, C. Základy drobného podnikání. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. ISBN 80-7169-232-8 [3] ELKANOVA, D. a kol. Základy hotelového průmyslu. (ЕЛКАНОВА, Д. и кол. Основы индустрии гостеприимства. Vlastní překlad), dostupné na internetu: [4] JENTAR, M. Cestovní ruch v příhraničních oblastech. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová, 2007. 82 s., ISBN 978-80-86578-65-1 [5] SMETANA, F. a KRÁTKÁ, E. Podnikání v hotelnictví a gastronomii. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2009. 151 s., ISBN 978-80-7373-054-3 [6] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-247-9069-6 [7] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002. 365 s., ISBN 80-7179-736-7 [8] ŠVARCOVÁ, J. a kol. Ekonomie – stručný přehled, Zlín: Ceed, 2011. ISBN 978-8087301-01-2 [9] VEBER, J. a kol. Management – základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. (2009, 534 s.) [10] VEBER, J. a kol. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: Grada, 2012. 306 s., ISBN 978-80-247-4520-6. [11] VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009, 474s., ISBN 978-80-7357-478-9

63

Další prameny [12] Commission Recommendation 2003/361/EC of 6 May 2003 concerning the definition of micro, small and medium-sized enterprises [Official Journal L 124 of 20.5.2003] (doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků), [cit. 2014-06-02], dostupné na internetu: < http://europa.eu/legislation_summaries/enterprise/business_environment/n26026_cs.htm > [13] DUBSKÁ, D. Malým a středním podnikům v České republice dominují nejmenší firmy. Český statistický úřad, 01. 03. 2013 [cit. 2014-06-03 ]. Dostupné na internetu: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/malym_a_strednim_podnikum_v_cr_dominuji_nejmensi_fi rmy20130301 [14] Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, §2 [cit. 2014-06-08 ]. Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dph/cast1h1.aspx [15] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, §17 [cit. 2014-06-08 ]. Dostupné na internetu: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast2.aspx

64

Seznam příloh: Výsledky elektronické verze dotazníků k nahlédnutí na adrese: < http://www.vyplnto.cz/realizovane-pruzkumy/vyznam-malych-podniku-v-gast/>

65