Analýza cestovního ruchu v Třebíči a okolí
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne
....................................................... Podpis
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce panu ak.mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, užitečné rady a čas, který mi věnoval při vytváření této práce. Také bych ráda poděkovala pracovníkům informačních center v Třebíči, kteří mi pomohli s dotazníkovým šetřením a také všem respondentům za jejich čas a názory.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza cestovního ruchu v Třebíči a okolí Bakalářská práce
Autor: Monika Jakoubková Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička Jihlava 2012
Copyright © 2012 Monika Jakoubková
Abstrakt JAKOUBKOVÁ, Monika: Analýza cestovního ruchu v Třebíči a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak.mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 64 stran. Cílem bakalářské práce je zjistit zdali je nabídka Třebíče z hlediska cestovního ruchu dostatečná k tomu, aby turisté setrvali ve městě delší dobu. Teoretická část se zabývá charakteristikou města Třebíč, jeho historií a památkami ve městě a okolí Třebíče. Dále je zde také zhodnocena nabídka cestovního ruchu. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření ohledně nabídky cestovního ruchu. Součástí je také SWOT analýza a jsou navrhnuty změny do budoucna. Klíčová slova: město Třebíč, památky, cestovní ruch, SWOT analýza
Abstract JAKOUBKOVÁ, Monika: Analysis of Tourism in Trebic and it´s environment. Bachelor thesis. College of polytechnics Jihlava. Department of Tourist trade. Supervisor ac. painter Vladimír Netolička. Scale qualification: bachelor. Jihlava 2012. 64 pages.
The objective of this bachelor thesis is to determine whether the offer Trebic for tourism is sufficient to, that tourist stayed of the town in longer. Teoretical part deals with characteristic of Trebic, it´s history and monuments of the town and it´s environment. Then there is also assessed offer of tourism. The practical part contains an evaluation questionnaire according to the tourism offer. It also includes a SWOT analysis and there are proposed to changes in the future.
Key words: The town Trebic, monuments, tourism, SWOT analysis 7
Předmluva Při rozhodování, jaké téma pro svoji bakalářskou práci si vyberu, jsem se dlouho nemohla rozhodnout. Nakonec jsem se rozhodla pro téma ,, Analýza cestovního ruchu v Třebíči a okolí.“ Toto téma jsem si vybrala, protože žiji nedaleko Třebíče a město velmi dobře znám. Předpokládám, že nejen město, ale také jeho okolí, ve kterém nalezneme spoustu památek a zajímavých míst je pro turisty dostatečně atraktivní. Cílem práce je zhodnotit nabídku pro dlouhodobější cestovní ruch, zdali má jak město, tak jeho okolí co nabídnout turistům, kteří se zde rozhodnou strávit delší dobu. Práce se bude skládat z teoretické a praktické části. V teoretické části se zaměřím, na charakteristiku města Třebíč, jeho současnost a historii a také zde bude zhodnocena nabídka cestovního ruchu ve městě i okolí. V praktické části se budu zabývat vyhodnocováním mého dotazníkového šetření. Z jednotlivých zjištění bude vypracována SWOT analýza a navrhnuty změny, které by případný nepříznivý stav řešily.
8
Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Předmluva ......................................................................................................................... 8 Seznam použitých tabulek .............................................................................................. 11 Seznam použitých grafů.................................................................................................. 11 Seznam použitých zkratek .............................................................................................. 12 ÚVOD ............................................................................................................................. 13 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 15 1.
Historie a současnost města ................................................................................. 15
2.
Památky UNESCO ve městě ............................................................................... 16
3.
4.
2.1
Bazilika sv. Prokopa ..................................................................................... 16
2.2
Židovská čtvrť .............................................................................................. 17
2.3
Židovský hřbitov .......................................................................................... 18
Ostatní památky ve městě .................................................................................... 18 3.1
Muzeum Vysočiny Třebíč ............................................................................ 18
3.2
Městská věž .................................................................................................. 19
3.3
Větrný mlýn .................................................................................................. 19
3.4
Karlovo náměstí............................................................................................ 20
Památky a přírodní zajímavosti v okolí ............................................................... 20 4.1
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou ................................................................ 20
4.2
Zámek Náměšť nad Oslavou........................................................................ 21
4.3
Zámek Budišov ............................................................................................ 22
4.4
Dalešický pivovar ........................................................................................ 22
4.5
Jaderná elektrárna Dukovany ....................................................................... 22
4.6
Rozhledna Babylon ...................................................................................... 23
4.7
Mohelenská hadcová step ............................................................................ 23 9
4.8 5.
Přírodní park Třebíčsko ............................................................................... 24
Dopravní dostupnost ............................................................................................ 24 5.1
Silniční doprava ............................................................................................ 25
5.2
Autobusová doprava ..................................................................................... 25
5.3
Železniční doprava ....................................................................................... 26
5.4
Letecká doprava............................................................................................ 26
5.5
Vodní doprava .............................................................................................. 26
6.
Stravovací zařízení ............................................................................................... 26
7.
Ubytovací zařízení ............................................................................................... 27
8.
Sportovní zařízení ................................................................................................ 28
9.
8.1
Cykloturistika ............................................................................................... 28
8.2
Pěší turistika ................................................................................................. 29
8.3
Ostatní sportovní zařízení ............................................................................. 29
Informační služby ................................................................................................ 31
10. Kulturní a společenské akce ................................................................................ 32 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 34 11. Dotazníkové šetření ............................................................................................. 34 11.1
Vyhodnocení dotazníků ................................................................................ 34
11.2
Výsledky průzkumu...................................................................................... 49
12. SWOT analýza ..................................................................................................... 50 13. Návrhová část ...................................................................................................... 51 ZÁVĚR ........................................................................................................................... 54 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 56 Příloha ............................................................................................................................. 62
10
Seznam použitých tabulek Tab. č. 1:
Hodnocení kvality služeb
str. 45
Tab. č. 2:
SWOT analýza města a okolí
str. 50, 51
Seznam použitých grafů
Graf č. 1:
Atraktivita Třebíče
str. 35
Graf č. 2:
Důvod návštěvy
str. 36
Graf č. 3:
Nabídka na více dní
str. 37
Graf č. 4:
Přilákání více turistů
str. 38
Graf č. 5:
Ubytovací kapacity
str. 39
Graf č. 6:
Doporučené ubytování
str. 39
Graf č. 7:
Stravovací zařízení
str. 40
Graf č. 8:
Doporučené stravovací zařízení
str. 41
Graf č. 9:
Památky a přírodní zajímavosti
str. 42
Graf č. 10:
Sportovní vyžití
str. 43
Graf č. 11:
Kulturní a společenské akce
str. 44
Graf č. 12:
Hodnocení kvality služeb
str. 45
Graf č. 13:
Pohlaví respondentů
str. 46
Graf č. 14:
Věková kategorie respondentů
str. 47
Graf č. 15:
Vzdělání respondentů
str. 47
Graf č. 16:
Bydliště respondentů
str. 48 11
Seznam použitých zkratek UNESCO
(United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) Organizace spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu
IC
Informační centrum
TIC
Turistické informační centrum
JE
Jaderná elektrárna
KM
kilometr
KM2
kilometr čtvereční
M N. M
metr nad mořem
M
metr
M2
metr čtvereční
HA
hektar
NAPŘ
například
AJ
Anglický jazyk
NJ
Německý jazyk
ČJ
Český jazyk
S.R.O.
Společnost s ručením omezeným
A.S.
Akciová společnost
TZV
takzvaný
SV
svatý
ATD
a tak dále
ML
mladší 12
ÚVOD Třebíč je město s bohatou historií, která sahá již do roku 1101, kdy byl založen benediktinský klášter. Jak ve městě, tak i v jeho okolí nalezneme množství historických památek a přírodních zajímavostí. Přímo ve městě se nachází hned 3 památky zapsané na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město je významným centrem Českomoravské vrchoviny a je druhé největší město v kraji Vysočina. Tato práce se bude zabývat cestovním ruchem ve městě a okolí a také jeho nabídkou pro návštěvníky. Práce bude obsahovat úvod, teoretickou část, praktickou část a závěr. V teoretické části budu popisovat město Třebíč, jeho současnost a historii, kde se zaměřím pouze na nejvýznamnější události. Dále zde blíže zhodnotím nabídku města a okolí pro návštěvníky. Budou zde popsány památky, přírodní zajímavosti či kulturní a společenské akce, které by mohli být atraktivní pro návštěvníky města. Také zde bude zhodnocena dopravní dostupnost, ubytovací zařízení, stravovací zařízení, informační služby a sportovní zařízení, které jsou nezbytné pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem mé práce bude zjistit, zdali je nabídka Třebíče z hlediska cestovního ruchu dostatečná k tomu, aby zde turisté setrvali delší dobu. K tomuto zjištění mi pomůže dotazníkové šetření, jehož výsledky budou popsány v praktické části. Do dotazníkového šetření budou zahrnuti jak obyvatelé, tak i návštěvníci města a okolí, protože bych chtěla zjistit, co si právě oni myslí o nabídce a cestovním ruchu ve městě a okolí. Z jednotlivých zjištění bude dále vypracovaná SWOT analýza, která bude obsahovat přednosti a nedostatky města a okolí. Dále také budou navrhnuty změny, které případný nepříznivý stav budou řešit. O Třebíči už bylo několik prací na naší škole napsáno, ale moje práce má za cíl zhodnotit nabídku města a okolí pro dlouhodobější cestovní ruch. Budu se zde tedy zabývat tím, zda jsou jak ve městě tak jeho okolí dostatečné podmínky k tomu, aby zde turisté setrvali delší dobu. 13
Pro zpracování mé bakalářské práce jsem využívala jak odbornou literaturu, tak i elektronické zdroje. Také jsem čerpala z informačních a propagačních materiálů města a ze Strategického plánu rozvoje města Třebíč. Vycházela jsem také z vlastních znalostí a zkušeností.
14
TEORETICKÁ ČÁST 1.
Historie a současnost města
Historie města Třebíč sahá již do roku 1101, kdy byl knížaty Oldřichem brněnským a Litoltem znojemským založen benediktýnský klášter. Jako součást benediktinského kláštera byla v polovině 13. století vybudována bazilika sv. Prokopa, původně zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Již roku 1277 byla Třebíč považována za město, což dokazuje nejstarší listina z tohoto roku. Opevnit se hradbami a řídit se městskými právy mohlo město až od roku 1335, kdy toto právo udělil Třebíči Karel IV. s Janem Lucemburským. Nejvýznamnějším mezníkem v dějinách města Třebíče je rok 1468. Tohoto roku bylo, město, skoro zničeno za válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. ,,Při znovuobnovování města vzniklo i nynější Karlovo náměstí, které patří mezi tři největší v České republice.“ Roku 1568 panství přebírá Smil Osovský, syn Buriana Osovského z Doubravice. Během třicetileté války město neutrpělo téměř žádné velké škody. V průběhu této války se Třebíč spolu s celým panstvím stala majetkem tzv. Mnichovo-Hradišťské větve panského rodu Valdštejnů, kdy se Kateřina z Valdštejna, vdova po Smilu Osovském, rozhodla, celé panství přenechat svému bratrovi Adamovi ml. z Valdštejna. V průběhu 18. století, mělo město velké rozepře s valdštejnskou vrchností, převážně s Janem Josefem z Valdštejna, kvůli městským právům. 19. století přineslo městu sled podstatných změn. Ve městě se kromě tradičních textilních řemesel, začalo rozvíjet především koželužství a obuvnictví. Město zakládá české gymnasium, díky kterému se dostalo mezi nejhlavnější města tehdejší jihozápadní Moravy. Na Karlově náměstí se postavilo sousoší sv. Cyrila a Metoděje, na jehož výstavbu byla provedena veřejná sbírka.
15
2. světová válka v Třebíči měla největší vliv na židovské obyvatelstvo, kdy bylo celkem 281 třebíčských Židů deportováno do koncentračního tábora v Terezíně a odtud do vyhlazovacích táborů na východě. Ve 20. století vznikají ve městě nová sídliště, nové zdravotnické, školská a ubytovací zařízení, zvětšuje se počet obyvatel a je vystavěno autobusové nádraží. [3], [4] Dnes je Třebíč významným centrem Českomoravské vrchoviny a rozkládá se na obou březích řeky Jihlavy. Toto město s rozšířenou působností nalezneme na západní Moravě, mezi městy Jihlavou a Brnem. S téměř 39 tisíci obyvateli a o rozloze 56 km2, je druhé největší město v kraji Vysočina. Průměrná nadmořská výška je 405 m, z čehož nejnižší je naměřena u Palečkova mlýna při řece Jihlavě (392 m n. m.) a nejvyšší na Strážné hoře s Kaplí Povýšení sv. Kříže (503 m n. m.) Okres Třebíč se řadí mezi ekologicky nejčistější regiony v naší republice, což dokazuje, že v Třebíči se obyvatelstvo dožívá nejvyššího průměrného věku. [1], [2]
2.
Památky UNESCO ve městě
Třebíč je město s bohatou historií a návštěvníci zde mohou navštívit mnoho historických a architektonických památek. Nejvýznamnější památky ve městě byly 3. července 2003 zapsány do prestižního seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Město Třebíč se tak stalo, třetí lokalitou v kraji Vysočina, která byla zapsaná na tento seznam. Jedná se o památky Bazilika sv. Prokopa, Židovský hřbitov a Židovská čtvrť. [5]
2.1
Bazilika sv. Prokopa
Bazilika sv. Prokopa je postavena v románském slohu s prvky gotiky. Byla postavena ve 13. století, jako součást benediktinského kláštera, který byl založený v roce 1101. Tato skvostná stavba středověkého stavitelství byla právem v roce 2003 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
16
V roce 1468 byla Třebíč obležena uherskými vojsky krále Matyáše Korvína a stavba utrpěla značné škody. Bazilika byla až do roku 1704 využívána především ke světským účelům, kdy Jan Karel z Valdštejna nechal upravit presbytář, na zámeckou kapli, která byla zasvěcena svatému Prokopovi. Celková rekonstrukce baziliky byla provedena v letech 1725 – 1731 stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkou a začala opět sloužit k sakrálním účelům. Hned při vstupu nás upoutá vstupní portál, který se řadí mezi nejvýznamnější části baziliky. Za navštívení také stojí opatská kaple, ve které nalezneme dochované nástěnné malby, pocházející z poloviny 13. století a po freskách v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, jsou druhé nejstarší na Moravě. Románská krypta, která sloužila v 16. století jako pivovarský sklep, je nejstarší a nejzachovalejší částí chrámu. (44), [6]
2.2
Židovská čtvrť
První zmínky o židovském obyvatelstvu v Třebíči pocházejí již ze 13. století, kdy se toto obyvatelstvo začalo usazovat na levém břehu řeky Jihlavy a začala tak vznikat židovská čtvrť. Největšího rozkvětu dosáhla tato čtvrť ve 2. polovině 17. století. Za doby nejhustšího osídlení, žilo v tomto miniaturním prostoru více jak 1200 Židů a tvořili více jak 60% třebíčského obyvatelstva. V roce 1723 však podle nařízení Jana Josefa z Valdštejna, museli být Židé uzavřeni do vymezeného prostoru a odděleni od křesťanského obyvatelstva, což bylo příčinou výměny domů mezi křesťany žijícími ve čtvrti a Židy, kteří žili mimo čtvrť. To vedlo ke vzniku separovaného ghetta. Během 2. světové války se Židé odváděli do koncentračních táborů a tak židovská komunita v Třebíči po válce úplně zanikla. V dnešní době se v židovské čtvrti nachází 123 dochovaných staveb. Nachází se zde např.: 2 synagogy, židovská radnice, dům rabína, chudobinec, špitál a škola. Typické jsou zde úzké uličky mezi domy, veřejné průchody, domy postavené v různých stavebních slozích, rozpěrné oblouky nebo malé dvory. Židovská čtvrť v Třebíči je jedinou kompletně dochovanou židovskou čtvrtí v Evropě a jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele. 17
Židovská čtvrť je pro veřejnost volně přístupná. Pokud se rozhodneme projít židovskou čtvrtí, můžeme využít naučnou stezku, která nás upozorňuje na výjimečná místa a stručně informuje o historii. Naučná stezka je vyhotovena ve třech jazycích (ČJ, AJ a NJ). (45), [7]
2.3
Židovský hřbitov
Třebíčský židovský hřbitov se nachází na severním svahu Hrádku a vznikl v 1. polovině 17. století a s židovskou čtvrtí ho spojuje vozová cesta. Svou velikostí 11 772 m2 se řadí mezi největší a nejlépe zachované židovské hřbitovy v České republice. Na hřbitově se nachází kolem 11 000 hrobů a 3000 náhrobků. Za nejstarší známý dochovaný náhrobek, je považován náhrobek pocházející již z roku 1631. Ze známých třebíčských osobností, jsou na hřbitově pochováni rabíni Joachim Josef Pollak a Samuel Pollak. Při vchodu na hřbitov nalezneme obřadní síň, která byla postavena v roce 1903. V této obřadní síni se konalo poslední rozloučení se zesnulými. Součástí je také krásně zdobené rituální umyvadlo, tzv. kijor. Na hřbitově se pochovávali Židé, a jejich pohřeb zajišťovalo tzv. Svaté bratrstvo. Jejich hlavní činnost byla starat se o zesnulé, dále se také věnovali charitě a dalším činnostem. Na hřbitově nalezneme také památník židovských vojáků z 1. světové války z roku 1922 a památník obětí rasové genocidy za 2. světové války, pocházející z roku 1957. (46), [8] Židovský hřbitov v Třebíči je volně přístupný pro veřejnost.
3.
Ostatní památky ve městě
Třebíč je nejen město památek UNESCO, ale nalezneme zde spoustu jiných významných památek, které by návštěvníci města určitě měli navštívit.
3.1
Muzeum Vysočiny Třebíč
Muzeum Vysočiny Třebíč nalezneme v bývalém valdštejnském zámku z 16. století. Tato regionální instituce se zaobírá dokumentací přírodních a historických poměrů na 18
jihozápadní Moravě, především v okolí Třebíče, Moravských Budějovic, Náměšti nad Oslavou a Jemnice. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout sbírky minerálů a hornin, výstavu Moravské vltavíny a chráněná území Třebíčska. Expozice se věnují předhistorickému osídlení, historii města a okolí, vývoji řemesel a lidovému umění. Výstavy jsou např. pod názvy Lidové umění Podhorácka, Historická expozice pravěku, středověku a novověku, Betlémářství, Dýmky a kuřácké potřeby. Kromě stálých expozic se zde nacházejí i výstavy vlastních sbírek i kolekcí umělců z regionu. Všechny muzejní výstavy jsou od září 2010 uzavřeny, z důvodů rozsáhlé rekonstrukce zámku. [9], [10]
3.2
Městská věž
Třebíčskou městskou věž nalezneme při kostele sv. Martina, která vznikla jako součást městského opevňovacího systému. Přesný datum vzniku není znám, ale předpokládá se vznik kolem roku 1335, kdy Třebíč získala práva opevnit se hradbami. Do dnešní podoby byla věž dostavěna na počátku 15. století. Věž je vysoká 75 m a její stavba je založena na půdorysu 11,5 m x 11,5 m. Na věži se nacházejí věžní hodiny, které svými rozměry patří k největším v Evropě. Průměr ciferníku je 5,5 m a výška číslic je 60 cm. Nejznámější městský symbol, kterým městská věž je, se díky zpřístupnění vnitřních prostor a vyhlídkového ochozu řadí mezi nejvýznamnější turistické atrakce města. [11]
3.3
Větrný mlýn
Větrný mlýn, zvaný Větrník, byl postaven roku 1836 pro potřeby mletí smrkové, dubové a borové kůry na tříslo, které užívali místní koželuhové, při činění kůží. Pro potřeby mletí kůry byl mlýn využíván pouze půl století, od roku 1934 sloužil mlýn jako bytový prostor. Roku 1977 byl upraven do původní podoby a nyní slouží jako technická památka. Mlýn o průměru 8 metrů v podobě komolého kužele je zakončen špičatou šindelovou střechou. Interiér mlýnu není bohužel přístupný. [12], [13]
19
3.4
Karlovo náměstí
Karlovo náměstí v Třebíči je jedno z největších v České republice. Celková plocha náměstí je 22 000 m2. Uprostřed náměstí se nachází sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Náměstí je rozděleno na dvě části. Na východní části je zřízeno parkoviště a také jsou zde zastávky pro městskou hromadnou dopravu. V západní části se zase konají místní trhy, různé lidové slavnosti, reklamní akce, politické shromáždění apod. Vznik náměstí se datuje na přelom 60. a 70. let 13. století, kdy sloužilo jako tržiště. Na náměstí nalezneme dva renesanční domy – Malovaný dům a Černý dům, které se svou sgrafitovou fasádou řadí mezi nejkrásnější a nejzajímavější domy v Třebíči. [14] Kromě historických domů zde nalezneme také řadu obchodů, restaurací, kaváren a hotelů.
4.
Památky a přírodní zajímavosti v okolí
Nejenom město Třebíč může svým návštěvníkům nabídnout velkou škálu památek a turistických cílů. Také v jeho okolí města se nachází mnoho památek a zajímavých míst, které určitě stojí za navštívení.
4.1
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou se nachází ve stejnojmenném městě a je postaven v barokním stylu. Zámek patří k nejvíce navštěvovaným památkám Vysočiny a také k nejmonumentálnějším a velkolepým stavbám první poloviny 18. století v České republice i v Evropě. Původně se jednalo o středověkou tvrz, která byla koncem 16. století přebudována na renesanční zámek a do barokní podoby počátkem 18. století. Renesanční znaky jsou však dochovány ve zdivu zámku. Interiér zámku je stejně jako celý zámek ve stylu barokního sídla. Jednotlivé místnosti zámku jsou zařízeny podle účelů a funkcí, ke kterým tyto místnosti sloužily. Nalezneme zde také dobové hudební nástroje a jiné zařízení, které souvisejí s hudebním životem na zámku, aby připomínaly slavnou hudební minulost. V roce 1730 zde František Václav Míča složil první česky zpívanou operu O původu Jaroměřic. 20
Součástí zámku je také zámecká zahrada, která vznikla současně se zámkem a je vybudována ve francouzském typu. Každoročně se zde také koná Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského. Tento třítýdenní hudební festival přibližuje operní hudbu dnešnímu publiku. V zámeckém komplexu lze navštívit farní kostel sv. Markéty, který je postaven spolu se zámkem v barokním stylu. (Langerová, 2004, s. 176-177), [15] Prohlídku zámku můžeme uskutečnit po 3 trasách. První trasou si můžeme prohlídnout Sál předků, tři hudební salónky, modrý salón s obrazárnou, pracovnu hraběnky, zlatý přijímací salón, jídelnu, pracovnu hraběte, taneční sál nebo čínský kabinet. Po druhé trase si můžeme prohlídnout přijímací salón, jídelnu, denní dětský pokoj, pánský salón, dámský salónek a zámeckou portrétní obrazárnu. Třetí trasa zahrnuje návštěvu a prohlídku interiéru chrámu sv. Markéty. [16], [17], [18]
4.2
Zámek Náměšť nad Oslavou
Dominantou města Náměště nad Oslavou je zcela jistě zámek, který se nachází na levém břehu řeky Oslavy. Původně se jednalo o gotický hrad, který byl postavený ve 2. polovině 13. století pány z Lomnice. V období mezi lety 1565 – 1578, byl hrad přestavěn na renesanční zámek. První patro zámku, se po roce 1945 nechalo upravit jako reprezentační sídlo pro prezidenta republiky Edvarda Beneše. V interiéru zámku nalezneme např. knihovnu, zdobenou štukovou klenbou a jedinečnou freskovou výzdobou, pracovnu, která sloužila prezidentu Benešovi a ubytovací pokoj pro státní návštěvy a v neposlední řadě vzácnou sbírku gobelínů (nástěnných koberců) z 16. – 19. století. V předzámčí areálu zámku se nacházejí i budovy tzv. ,,Vlašského dvora“. V 19. století zde byl v areálu zámku vybudován anglický park a malá francouzská zahrada. Pokud chcete zámek navštívit, musíte přejít kamenný most z roku 1760, na kterém se nachází empírové plastiky sfing a tzv. hodinová věž. Tento státní zámek byl v roce 2001 zvolen jako Národní kulturní památka. (David, Soukup, 2002, s. 203), [19]
21
4.3
Zámek Budišov
Pokud se rozhodneme navštívit Budišov, renesanční zámek bude určitě našim hlavním cílem. Zámek se nachází na původním místě gotické vodní tvrze, kde byl koncem 16. století přestavěn na zámek. Kolem zámku se nachází anglický park a rybníčky. Zámecký areál je vyzdoben sochami, které pocházejí z počátku 18. století. Za nejvzácnější součást zámku je považována salla terrena, která pochází z období mezi lety 1724 - 1730. Před vstupem do čtyřkřídlé dvoupatrové stavby se nachází kamenná nádrž a balustráda a celou budovu lemuje nádvoří nepravidelného tvaru. V létě zde můžeme navštívit a prohlédnout si muzejní zoologickou sbírku. (David, Soukup, 2002, s. 29)
4.4
Dalešický pivovar
Historie pivovaru sahá již do 16. století, kdy byl na konci tohoto století pivovar zřízen. ,,Moravské zemské desky kladou nepochybnou existenci pivovaru k roku 1609.“ Nejstarší část nynějšího areálu se datují do období raného baroka, tedy do 17. století. V roce 1882 zakoupil celý pivovar rakousko-uherský podnikatel baron Anton Drehen, který pivovar zrenovoval a rozšířil přistavěním sladovnické věže, varnou a lednicí. Firma sloužila po roce 1925 jako Družstevní pivovar a sodovkárna. Za socialistického systému byl pivovar znárodněn. Tento pivovar nalezneme v blízkosti Dalešické přehrady v obci Dalešice nedaleko Třebíče. V objektu pivovaru byl v roce 1980 natočen slavný český film Postřižiny, který režíroval Jiří Menzel. Můžete zde také navštívit muzeum, které nabízí 3 prohlídkové okruhy. [20]
4.5
Jaderná elektrárna Dukovany
Za vznik Jaderné elektrárny Dukovany se považuje období počátku 70. let, kdy byla podepsána mezivládní dohoda o výstavbě dvou jaderných elektráren mezi Československem a Sovětským svazem. JE Dukovany se může pyšnit od roku 1994 vlastním informačním centrem, které se snaží veřejnosti přiblížit bezpečnostní provoz 22
elektrárny i otázky jaderné energetiky. Návštěvníci, kteří do IC zavítají, se můžou seznámit např. s moderní audiovizuální technikou, modelem hlavního výrobního bloku, modelem reaktoru, model znázorňující manipulaci s použitým palivem, dispozičním plánem celé elektrárny s podrobným obrazovým a slovním vysvětlením nebo modelem kontejneru CASTOR 440 na ukládání a přepravu použitého paliva. IC se těší velkému zájmu veřejnosti. Velkou část návštěvníků tvoří žáci a studenti, ale také představitelé elektráren, energetických společností a organizací nejen z České republiky. Za nejdůležitější návštěvníky se považuje současný prezident Václav Klaus, ale i bývalý prezident Václav Havel. [21], [22]
4.6
Rozhledna Babylon
Rozhlednu Babylon nalezneme v nadmořské výšce 491 m n. m. na Zeleném Kopci u Kramolína. Postavena byla roku 1831 majitelem náměšťského panství hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem společně s moravskými zeměměřiči pro vyměřovací účely. Rozhledna se řadí mezi nejkrásnější a nejstarší rozhledny u nás. Původně rozhledna dosahovala výšky 40 m, ale během rakousko-pruské války v letech 1866 byla věž natolik poničena dělostřeleckou palbou, že její výška musela být upravena na 24,5 m. Z vyhlídky máme výhled na rozsáhlé okolí a na Jadernou elektrárnu Dukovany. Pokud je dobrá viditelnost, tak můžeme z vyhlídky vidět i Pavlovské vrchy. Uvnitř rozhledny nalezneme točivé schodiště, které je ukázkou řemeslné zručnosti našich předků. Po schodišti můžeme vylézt až na vyhlídkovou místnost, která se nachází 18 metrů nad zemí. Strop místnosti je vyzdoben freskami v podobě zvěrokruhu. [23], [24]
4.7
Mohelenská hadcová step
Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step se řadí mezi nejzajímavější a nejvzácnější území přírody v naší republice. Nalezneme ji na okraji obce Mohelno 23
nedaleko areálu Jaderné elektrárny Dukovany. Toto pozoruhodné území bylo v roce 1933 vyhlášeno chráněným územím. Step o rozloze 50,34 ha a jeho ochranné pásmo, které zaujímá dalších 8,89 ha, se nachází v nadmořské výšce 260 – 384 m. ,,Její zvláštnost ovlivnilo především geologické podloží, tvořené horninou hadcem (serpentinitem), ale i reliéf terénu, zejména hluboce zaříznutý meandr řeky s výběžkem zvaným Čertův ocas, který na severní straně vytváří skalnaté, výrazně osluněné 120 m vysoké svahy.“ Návštěvníci by měli hadcovou step navštívit na jaře či začátkem léta, protože zde vykvétá nejvíce rostlin. K těm nejznámějším řadíme např. jalovec, třešeň mahabelka, křivatec český, koniklec velkokvětý, podmrvka jižní nebo sleziník netíkový hadcový. Z hlediska fauny se zde nachází velké množství pavouků, mravenců, motýlů, ještěrek, ale také se zde vyskytují nové druhy hmyzu, jak pro toto území, tak pro celou Českou republiku. Step se prochází po vyznačených cestách a trasách naučných stezek, mimo tyto vyznačené cesty se vstupovat nesmí. (David, Soukup, 2003, s. 111) [25]
4.8
Přírodní park Třebíčsko
Přírodní park Třebíčsko o rozloze téměř 10 000 ha, nalezneme severně od Třebíče. Jeho krajina se vyznačuje především žulosyenitovým masivem s balvany, ale také rybníky, lesíky či remízky. Pro návštěvu parku můžeme využít turistických stezek či okruhů. Součástí této oblasti jsou i dvě přírodní památky, Ptáčovský kopeček a Kobylinec, ve kterých nalezneme vzácné rostliny. V okolí rybníků a říček můžeme narazit na Bobra Evropského, který se zde vyskytuje. Jako chráněné území byl park vyhlášen roku 1982. [26]
5.
Dopravní dostupnost
Dopravní služby patří k nejdůležitějším podmínkám rozvoje cestovního ruchu a jsou předpokladem jeho realizace. K tomu, aby mohl být cestovní ruch realizován, je potřeba jak dopravních prostředků, tak i dopravních cest, které umožňují návštěvu atraktivních 24
míst cestovního ruchu. Důležitou součástí dopravy jsou také služby, které s dopravou přímo souvisejí. Jedná se např. o poskytování informací o dopravním spojení, rezervace míst, prodej dopravních cenin či úschova a přeprava zavazadel. (Orieška, 1999, s. 8-9)
Silniční doprava
5.1
Z hlediska silniční dopravy má město vcelku výhodnou polohu. Nachází se mezi městy Brno a Jihlava. Asi 20 km od města se nachází dálnice D1 ve směru Praha - Brno. Na tuto dálnice se dostaneme po silnici druhé třídy II/360. Do města se dostaneme po významných spojnicích první a druhé třídy. Hlavní komunikace, která prochází městem je silnice první třídy I/23, která vede ve směru Jarošov nad Nežárkou – Telč – Třebíč – Náměšť nad Oslavou – Rosice. Významné dopravní spojnice druhé třídy, po kterých se také dostaneme do města, jsou např.: -
silnice č. II/351 ve směru Dalešice – Třebíč – Kamenice – Přibyslav – Chotěboř
-
silnice č. II/360 ve směru Jaroměřice nad Rokytnou – Třebíč – Velké Meziříčí – Nové Město na Moravě – Litomyšl – Ústí nad Orlicí – Letohrad
-
silnice č. II/410 ve směru Třebíč – Želetava – Jemnice – Dešná
Celková délka silniční sítě okresu Třebíč je okolo 1092 km, z nichž 71 km je tvořena silnicemi I. třídy, 340 km silnicemi II. třídy a 681 km silnicemi III. třídy. [27] Silnice spojující město s jeho nejbližším okolím jsou bohužel často ve špatném stavu.
5.2
Autobusová doprava
Městskou hromadnou autobusovou dopravu ve městě zajišťuje společnost TRADO – MAD s.r.o. Doprava ve městě je provozována 9 autobusovými linkami. Dálková přeprava je zajišťována společnostmi jako např.: TREDOS spol. s.r.o, TRADO – BUS s.r.o, ŽDAR a.s. nebo ČSAD JIHOTRANS a.s. Pro dálkovou přepravu se ve městě využívá zejména autobusové nádraží, které se nachází u centra města. Autobusové nádraží má celkem 5 nástupišť s 30 zastávkami. [27], [28]
25
5.3
Železniční doprava
Hlavní vlakové nádraží se nachází na okraji centra města, takže se sem dostaneme jak pěšky tak autem. Cesta z centra k vlakovému nádraží je však do velkého kopce, takže to pro chodce může být namáhavé a nepohodlné. K vlakovému nádraží se dostaneme i městskou hromadnou dopravou, která má zastávku kousek od vlakového nádraží. Kromě hlavního vlakového nádraží se v Třebíči nachází i další železniční stanice Třebíč – Borovina. Zde však zastavují pouze osobní vlaky. Obě železniční stanice se nacházejí na trati č. 240, ze směru Brno – Jihlava. [29]
5.4
Letecká doprava
Na okraji města směrem na Dukovany mezi obcemi Kožichovice a Střítež se nachází jedno sportovní letiště pro ultralehká letadla. Provozovatelem letiště je Západomoravský aeroklub Třebíč a jeho celková rozloha je 520 x 25 metrů. Vnitrostátní veřejné letiště nalezneme v Náměšti nad Oslavou. Majitelem tohoto vojenského letiště je Armáda České republiky, která zde má svou 22. základnu letectva. Nejbližší mezinárodní letiště od Třebíče je v Brně, letiště Brno Tuřany. [27], [30]
5.5
Vodní doprava
Vodní doprava je provozována na Dalešické přehradě. Dopravu zajišťuje loď Horácko, která je 22 metrů dlouhá a 4,5 metrů široká a plavbu s ní si může vychutnat celkem 115 pasažérů. Loď jezdí dle sezony podle pravidelného a nepravidelného jízdního řádu. Nepravidelná doprava zajišťuje vyjížďku z Kramolína k Wilsonové skále a zpět. Pravidelná doprava je po trase Kramolín – Dalešice – Autokemp WILSONKA – Třesov – Koněšín. [31], [32]
6.
Stravovací zařízení
Pro rozvoj cestovního ruchu je neméně důležité poskytování stravovacích služeb. (Orieška, 1999, s. 9) Pro každého návštěvníka či turistu je důležité nejen poznání zajímavých míst a památek, ale také mít se kde během dne stravovat či občerstvit. 26
V Třebíči a okolí se nachází široká škála stravovacích a restauračních zařízení různého druhu a kvality služeb. Přímo v Třebíči mohou návštěvníci využít služeb stravování v restauracích, pizzeriích, cukrárnách, ale také u stánků rychlého občerstvení, kterých ve městě nalezneme spoustu, zvláště přímo na náměstí. K velmi oblíbeným restauracím patří např.: Café bar HOLIDAY, Amadeus, Kleopatra, Centrum – Lihovar, Černý dům, U Černého orla, U Hradeb či U Dubu. Velmi oblíbené a často navštěvované jsou ve městě i pizzerie jako Harlekýn, San Marco či Laguna. Pokud si návštěvníci chtějí pouze v klidu posedět či odpočnout mohou navštívit některé z kaváren či vináren, které v letním období nabízejí možnost venkovního posezení. Co se týče stravovacích zařízení v okolí Třebíče, i tu mají turisté velkou škálu výběru. V okolních menších obcích nalezneme stravovací zařízení typu hostince či pohostinství. Co se týče větších měst jako Jaroměřice nad Rokytnou, Hrotovice, Náměšť nad Oslavou či Moravské Budějovice zde nalezneme restaurace, cukrárny, pizzerie, kavárny, bary či vinárny.
7.
Ubytovací zařízení
Ubytovací zařízení řadíme mezi základní předpoklady rozvoje dlouhodobého cestovního ruchu. (Orieška, 1999, s. 9) Pokud se návštěvníci rozhodnou ve městě strávit delší dobu, je důležité, aby měli kde přenocovat. Pro turisty se ve městě nachází řada ubytovacích zařízení různé kategorie a třídy. Ubytovat se zde mohou v hotelech, penzionech, kempech či ubytovnách. Ve městě se nachází okolo 28 ubytovacích zařízení. Nalezneme zde celkem 6 hotelů, přičemž největší hotel s největší kapacitou je hotel GRAND, který se nachází přímo na Karlově náměstí. Tento hotel disponuje 100 pokoji a celková kapacita lůžek je 200. Ostatní hotely jsou: hotel Alfa, Zlatý kříž, Atom, Winkler a EA Hotel Joseph 1699. Ve městě se nachází také jeden hostel – Travellers´Hostel s celkovou kapacitou 55 lůžek. Pokud se návštěvníci rozhodnou ubytovat v penzionu, mohou si vybrat z celkem 9 penzionů, mezi které patří např.: penzion Benz, U Černého orla, Eliška, U Synagogy, Pod Kostelíčkem nebo Sobotka. Ubytování mohou využít také v kempech Poušov či Sokol Třebíč. (47) 27
Okolí města nám nabízí také celou škálu ubytovacích zařízení, převážně však penziony, ubytovny, chaty a chalupy či kempy. Hotely nalezneme ve městech Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou nebo Moravských Budějovicích. Velmi oblíbený hotel je Sport – V – hotel Hrotovice, který je oblíbený jak u návštěvníků tak i obyvatel města či blízkého okolí. Pro veřejnost je zde k dispozici restaurace, bazén, sauna, squash, whirpool, horolezecká stěna, krytá tenisová hala nebo bowling. Hotel také disponuje konferenčními prostory, takže je vhodný pro různé firemní akce či semináře.
8.
Sportovní zařízení
8.1
Cykloturistika
Na Třebíčsku se nachází velké množství dobře značených turistických tras. Ideální podmínky pro cykloturistiku, jsou dány také mírně zvlněným reliéfem bez výrazných výškových rozdílů a příjemné klima. Přímo městem prochází široká síť cyklotras, mezi které patří: -
cyklotrasa č. 5106 - Třebíč => Trnava
-
cyklotrasa č. 5213 – Třebíč => Klučov
-
cyklotrasa č. 401 – Třebíč => Hrotovice => Moravský Krumlov
-
cyklotrasa č. 5103 – Třebíč => Kojetice => Moravské Budějovice
-
cyklotrasa č. 5104 – Třebíč => Bitovánky
-
cyklotrasa č. 162 – Třebíč => Luka nad Jihlavou => Jihlava
-
cyklotrasa č. 103 – Třebíč =>Horní Radslavice => Měřín => Ostrov nad Oslavou => Petrovice
Třebíčí také vede od roku 2010 první etapa cyklostezky nadregionálního významu, cyklostezky Jihlava – Třebíč – Raabs. Tato cyklostezka vede až do rakouského Raabs an der Thaya. Celková délka trasy je 120 km. Další nadregionální cyklotrasa na Třebíčsku je Mlynářská stezka. Hlavním motivem stezky je mlynářství, a proto cyklisté během své cesty mohou vidět velký počet mlýnů. Délka této trasy je téměř 185 km a vede až na území Dolního Rakouska.
28
V okolí Třebíče nalezneme také několik tematických stezek. Tyto stezky se nacházejí především v okolí Dalešické přehrady – Pivovarská, Energetická, Templářská či Hornická. [33], [34] Ve městě nalezneme také půjčovny kol a provozovny na opravu a servis kol.
Pěší turistika
8.2
Pokud bychom se rozhodli vydat se na delší výlet pěšky, můžeme využít hustou síť turistických cest, které spojují Třebíč se zajímavými místy v okolí. Můžeme po nich navštívit mnoho přírodních zajímavostí či památek. Na Třebíčsku je pro turisty k dispozici celkem 524,5 km značených tras pro pěší. Tyto trasy jsou značeny ve čtyřech různých barvách, podle důležitosti a významnosti. Správou jak pro pěší turistiku, tak pro cykloturistiku je v Třebíči a jeho okolí pověřen Klub českých turistů. Přímo městem procházejí tyto značené trasy: -
Červená trasa - Červená Řečice => Pelhřimov => Jihlava => Třebíč => Ivančice => Radostice
-
Modrá trasa – Třebíč => Ptáčov => Trnava => Nárameč => Budišov => Oslava => Tasov => Jabloňov => Ořechov => Osový Bitýška => Záblatí => Nové Sady => Velká Bíteš => Veverská Bitýška => Tišnov => Kunštát => Letovice => Boskovice
-
Zelená trasa – Třebíč => Okřešice => Horní Vilémovice => Rudíkov => Nárameč => Kojatín =>Pozďatín => Studenecký rybník
-
Žlutá trasa – Třebíč => Mastník
K rekreačním vycházkám můžeme využít zámecký park, Libušino údolí nebo Lorenzovy sady. (Zejda, 2001, s. 15-16), [35]
8.3
Ostatní sportovní zařízení
Ve městě a okolí se nachází kromě pěší a cyklistické turistiky celá řada možností pro sportovní vyžití. Můžeme zde navštívit různá sportovní zařízení jako, hřiště, tělocvičny, tenisové kurty či sportovní areály. 29
V letních měsících jak turisté, tak občané města často využívají služeb plaveckého areálu Polanka. Pro návštěvníky jsou zde k dispozici 3 bazény, brouzdaliště pro děti, skokanská věž a tobogán. Také si zde mohou návštěvníci zahrát volejbal, minigolf či nohejbal. Jak v letních tak i v zimních měsících, mohou návštěvníci navštívit plavecký areál Laguna. Zde se nachází krytý plavecký bazén a bazén pro děti. Můžeme zde také využít služeb – solária, sauny, parní kabiny, fitness centrum nebo masáže. V okolí města můžeme pro koupání či relaxaci využít koupaliště, přehrady či rybníky. Kromě koupání můžeme využít služeb půjčení lodí či šlapadel. [36] Pro milovníky adrenalinu se ve městě nachází lanové centrum či lezecká stěna. Lanový areál Pavouk nalezneme hned vedle plaveckého areálu Polanka. Lanové centrum nabízí svým návštěvníkům osm metrů vysokou horolezeckou stěnu s úchyty, na které si můžeme zvolit obtížnost výstupu. Dále si zde můžeme vyzkoušet lanové překážky v podobě lan a trámů ve výšce 6 – 8 metrů. Součástí lanových překážek je také natažená síť či kladka. [37] Lezeckou stěnu nalezneme také v tělocvičně na Benešově základní škole v Třebíči či hotelu Sport – V – hotel Hrotovice. Velmi oblíbené je také rekreační středisko Březová, které nalezneme 12 km od Třebíče. Můžeme zde využít vysokolanové a nízkolanové centrum, bungee-trampolíny, lukostřelbu, paintball, zorbing nebo lezeckou stěnu. [38] V květnu minulého roku byl v Třebíči otevřen baseballový stadion, který patří k nejnovějším a nejmodernějším baseballovým „fieldů“ v Evropě. Baseball je v Třebíči velmi oblíbeným sportem. Kolem stadionu vede šotolinový ovál, který je v zimě využíván jako bruslařská dráha a v létě si zde můžeme zabruslit na on-line bruslích. Nachází se zde také volně přístupné víceúčelové hřiště. [39] Pokud turisté dávají přednost spíše zimním sportům, mohou využít služeb některých lyžařských středisek, jako jsou např.: Rekreační středisko Jalovec, Ski areál Fajtův kopec, Ski Dědkov či Lyžařský vlek Želetava. Přímo v Třebíči je možnost lyžování pro děti v Borovičkách Pod Kostelíčkem. [40]
30
Přímo ve městě se nachází zimní stadion, na kterém se odehrávají nejen hokejové zápasy SK Horácké Slávie Třebíč, ale také zde mohou návštěvníci využít možnost bruslení. Bruslit se dá také na již zmiňovaném baseballovém stadionu.
Informační služby
9.
Informační služby ve městě poskytují tři turistická a informační centra. Jedná se o TIC Zadní synagoga, TIC Malovaný dům a TIC Bazilika. Informační centra poskytují návštěvníkům města veškeré turistické informace. TIC Bazilika se nachází při Bazilice sv. Prokopa a zabezpečuje: -
prohlídku v Bazilice sv. Prokopa
-
prodej informačních materiálů
-
prodej upomínkových předmětů
TIC Malovaný dům nalezneme na Karlově náměstí přímo v Malovaném domě a je členem Asociace turistických informačních center České republiky. Informační centrum poskytuje turistům a návštěvníkům města: -
turistické informace
-
předprodej vstupenek na kulturní akce
-
prodej suvenýrů a upomínkových předmětů
-
prodej turistických publikací, průvodců, map, pohlednic, cykloturistických map
-
přehled kulturních akcí v Třebíči a okolí
-
informace o autobusovém a vlakovém spojení
-
informace o památkách ve městě a regionu
-
informační materiál „KAM v Třebíči“ měsíčník s kompletním přehledem kulturních a společenských akcí a nabídek cestovního ruchu
-
pomoc při výběru ubytování a stravování
TIC Zadní synagoga nalezneme v židovské čtvrti v Zadní synagoze. Poskytuje: -
prodej vstupenek
-
průvodcovské služby v Zadní synagoze
-
průvodcovské služby v židovském muzeu Seligmanna Bauera 31
-
průvodcovské služby po židovské čtvrti židovském hřbitově
-
prodej vstupenek do galerie Ladislava Nováka
-
informační a propagační materiály
-
prodej upomínkových předmětů. [41]
Turistická a informační centra nalezneme nejenom přímo ve městě, ale také v jeho okolí. Nachází se např. v: Jaroměřicích nad Rokytnou, Dukovanech, Hrotovicích, Náměšti nad Oslavou nebo Moravských Budějovicích. Poskytují svým návštěvníkům informace o městě, kulturních akcích, možnostech ubytování a stravování, autobusovém či vlakovém spojení. Také zajišťují služby jako předprodej vstupenek, prodej turistických materiálů, kopírování či faxováni. [42], [43]
Kulturní a společenské akce
10.
V Třebíči i okolí se často konají kulturní a společenské akce, které se stávají také lákadlem pro turisty. Jedná se převážně o koncerty, divadelní a filmové představení, festivaly, výstavy, sportovní akce či plesy. V některých okolních obcích se stále ještě konají tradiční akce jako masopust, krojové svatováclavské hody, poutě, taneční zábavy či plesy. Nejvýznamnější letní festivaly Třebíče, jsou sdruženy do multikulturního projektu TŘEBÍČSKÉ KULTURNÍ LÉTO. Nejznámější akce můžete vidět v následujícím přehledu. Třebíčské slavnosti piva -
Tato kulturní akce se řadí mezi největší kulturní akce na Vysočině. Tradiční víkendové slavnosti piva jsou unikátním svátkem zlatého moku s přehlídkou nejrůznějších pivovarů nejen z České republiky. Návštěvníci zde mohou zhlédnout řadu koncertů a vystoupení.
Zámostí -
Zámostí je letní kulturní open air festival, který se v Třebíči koná každoročně vždy první víkend v červnu na Podzámecké nivě. Pro vystoupení hudebních skupin žánru rock, pop či alternativní žánry, jsou k dispozici tři pódia. Součástí
32
tohoto dvoudenního festivalu je také filmový klub, výstava Open per4mance a mnoho dalších doprovodných akcí. Slavnosti Tří Kápí -
Jedná se o tradiční historické oslavy, kde se navrací do slavné minulosti města Třebíč. Součástí jsou rytířské turnaje, historický průvod, vojenské ležení či středověké tržiště.
Bramborobraní -
Třebíčské Bramborobraní je tradiční přehlídkou folklórních souborů, lidové hudby, tance či krojů. Návštěvníci festivalu mohou také ochutnat bramborové speciality jako např.: bramboráky, hranolky, krokety nebo tradiční bramborovou polévku. Bramborobraní je doprovázeno jarmarkem a ukázkami lidových řemesel.
MotoWims -
Původně se jednalo pouze o motorkářský sraz, postupem času se z něho stal festival, jehož součástí jsou i hudební vystoupení rockových skupin. (48)
33
PRAKTICKÁ ČÁST 11.
Dotazníkové šetření
Hlavním cílem mého dotazníkového šetření bylo zjistit, co si myslí obyvatelé a návštěvníci města a okolí o nabídce cestovního ruchu v Třebíči, jestli jsou spokojeni s kvalitou služeb a jestli je tato nabídka podle nich dostatečná pro dlouhodobější setrvání turistů ve městě. Otázky jsem se snažila formulovat tak, abych mohla do dotazníkového šetření zahrnout i samotné obyvatele města a okolí, aby se také k cestovnímu ruchu ve městě vyjádřili. Dotazníkové šetření probíhalo v měsících únor – duben 2012. Celkem bylo dotazováno 152 respondentů. Jako metodu dotazování jsem si vybrala jak písemné, tak i ústní dotazování. Část dotazníků byla respondentům zaslána e-mailem, ale také jsem se dotazovala osobně, kde jsem ve městě oslovovala náhodné kolemjdoucí. V mém dotazníkovém šetření mi také pomohli informační a turistická centra v Třebíči, kde jsem nechala dotazníky k vyplnění pro turisty, kteří navštívili město. Touto cestou bych jim tedy velice ráda ještě jednou poděkovala za jejich ochotu a pomoc. Dotazník byl anonymní a obsahoval celkem 16 otázek. Dotazník obsahoval také úvod, který měl respondenta informovat, proč se toto dotazování uskutečňuje. V dotazníkovém šetření jsem využila jak uzavřených, polouzavřených tak i otevřených otázek. Mezi uzavřené otázky patřily otázky typu ano/ne, ale také škálové otázky, kde měli respondenti vyjádřit svou spokojenost s kvalitou služeb a nabídkou cestovního ruchu ve městě. V polouzavřených otázkách byla možnost výběru z nabízených možností odpovědí, ale i možnost pro vlastní odpověď. Na otevřené otázky respondenti odpovídali svými vlastními odpověďmi. Poslední 4 otázky byly zaměřeny na zjištění profilu respondenta.
11.1
Vyhodnocení dotazníků
V této části mé práce se budu věnovat vyhodnocení dotazníkového šetření. Veškeré grafy a tabulky jsem zpracovala samostatně, dle informací získaných od respondentů. 34
1.
Domníváte se, že město Třebíč a jeho okolí je pro turisty a návštěvníky dostatečně atraktivní?
Graf č. 1: Atraktivita Třebíče (zdroj: vlastní průzkum)
Celkem 32 % dotazovaných respondentů, jsou si zcela jisti, že je město Třebíč a jeho okolí pro turisty dostatečně atraktivní. 66 % dotazováných si myslí, že město je spíše aktraktivní a pouze 3 % respondentů si myslí, že spše není atraktivní pro návštěvníky. Nikdo z dotazovaných neodpověděl, že město není určitě atraktivní, ani nezvolili odpověď nevím. Z těchto odpovědí vyplývá, že si jsou jak obyvatelé tak návštěvníci Třebíče a okolí vědomi atraktivity města pro turisty.
35
2.
Za jakým účelem si myslíte, že turisté do města přijíždějí nejčastěji?
Graf č. 2: Důvod návštěvy (zdroj: vlastní průzkum)
Nejvíce dotazovaných respondentů, celkem tedy 53 %, odpovědělo na tuto otázku, že si myslí, že turisté do města přijíždějí hlavně kvůli jeho poznání a památkám. Ve městě mohou turisté navštívit celkem 3 památky, které jsou zapsané na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dalším velkým lákadlem, jsou podle 21 % respondentů kulturní akce, které se ve městě konají. 10 % dotazovaných si myslí, že návštěvníky lákají nákupní možnosti ve městě. Odpověď návštěva příbuzných a známých, zvolilo 9 % dotazovaných a pro pracovní jednání se rozhodlo 5 % dotazovaných. Pouze 2 % respondentů si myslí, že turisté navštěvují město z důvodu odpočinku či relaxace. Žádný z dotazovaných si nemyslí, že důvodem návštěvy města či okolí je sportovní vyžití, což podle možností pro pěší turistiku a cykloturistiku je určitě škoda.
36
3.
Myslíte, že město Třebíč a jeho okolí má co nabídnout turistům, kteří se zde rozhodnou strávit delší dobu?
Graf č. 3: Nabídka na více dní (zdroj: vlastní průzkum)
Na otázku, jestli má město Třebíč a jeho okolí co nabídnout turistům, kteří se zde rozhodnou strávit delší dovolenou, odpovědělo 41 % dotazovaných, že spíše ano. Zcela jisti tím, že město má co nabídnou turistům na delší dobu je 21% respondentů. Z odpovědí dotazovaných je tedy patrné, že město i jeho okolí má potenciál pro dlouhodobější cestovní ruch. 32% dotazovaných si naopak myslí, že město nemá spíše co nabídnout na delší dovolenou. Odpověď nevím zvolilo 6 % dotazovaných. Možnost, že město určitě není atraktivní pro turisty na delší dobu, nezvolil žádný z dotazovaných respondentů.
37
4.
Co by podle Vás přilákalo do města více turistů, aby se zde zdrželi delší dobu?
Graf č. 4: Přilákání více turistů (zdroj: vlastní průzkum)
Otázka č. 4 byla pro dotazované respondenty otevřená, každý tedy mohl vyjádřit svůj názor, co si myslí, že by do města přilákalo více turistů. Nejvíce dotazovaných, celkem tedy 32 % se shodlo na odpovědi, že by do města přilákalo turisty více kulturních akcí, jako např. festivaly nebo divadelní či filmové představení se zahraniční účastí. Celkem 28 % respondentů, by se určitě pro přilákání turistů zaměřili na lepší propagaci. Zkvalitnili by např. webové stránky města, propagaci památek UNESCO, ale také by se zaměřili na propagaci ostatních památek ve městě a okolí. Pro zkvalitnění služeb by se rozhodlo 19 % dotazovaných, převážně tedy ubytovacích a stravovacích služeb. 16 % respondentů, by bylo pro vytvoření konkrétního ,,Balíčku služeb“ – konkrétní poznávací zájezd spojen s poznáním města a jeho památek, ale také památek v okolí. Velkým lákadlem jsou v dnešní době pro turisty wellness služby, proto 3 % dotazovaných by doporučilo nabídku právě těchto služeb, pro přilákání turistů. 2 % dotazovaných si myslí, že by do města přilákala více turistů lepší infrastruktura.
38
5.
Myslíte, že je ve městě a jeho okolí dostatek ubytovacích kapacit?
Graf č. 5: Ubytovací kapacity (zdroj: vlastní průzkum)
Na otázku, zda se ve městě nachází dostatek ubytovacích kapacit, odpovědělo 74 % dotazovaných, že ano, ale málo kapacit vyšší kategorie. 21 % respondentů si myslí, že se ve městě a okolí nenachází dotatek ubytování pro turisty a 5 % odpovědělo nevím.
6.
Jaké ubytování ve městě či okolí byste návštěvníkům doporučili a proč?
Graf č. 6: Doporučené ubytování (zdroj: vlastní průzkum)
39
Na tuto otázku mohli respondenti doporučit návštěvníkům města konkrétní ubytování. 20 % dotazovaných, by doporučili ubytování v hotelu Joseph 1699. Tento 4* hotel se nachází v Židovské čtvrti nedaleko centra města. Hotel je sice dražší, ale nabízí komfort, luxus a kvalitní služby. Dalšími doporučenými hotely byly Grand hotel Slavie, Zlatý kříž a Solaster. Tyto hotely se nachází v centru a nabízejí možnost kvalitního ubytování a potřebné služby za přijatelnou cenu. 13 % dotazovaných by doporučilo k ubytování ve městě penzion Benz, který se nachází poblíž centra a nabízí příjemnou atmosféru a přijatelnou cenu. Pro hotel Atom by se rozhodlo, respektive by doporučilo 12 % dotazovaných. Hotel Sport – V- Hrotovice by doporučilo 11 % respondentů. Tento hotel se nachází v Hrotovicích nedaleko Třebíče, je vhodný pro firemní akce, ale také nabízí širokou škálu možností pro sportovní aktivity. 3 % dotazovaných by doporučilo pro ubytování kemp Poušov. Tento kemp by doporučili převážně v letním období, protože je za přijatelnou cenu. 13 % respondentů neměli s ubytováním v Třebíči a okolí žádné zkušenosti, proto nemohli žádný hotel doporučit.
7.
Myslíte si, že je ve městě a jeho okolí dostatek stravovacích zařízení?
Graf č. 7: Stravovací zařízení (zdroj: vlastní průzkum)
Převážná většina, celkem 81 % respondentů se domnívá, že se ve městě a okolí nachází dostatek stravovacích zařízení. 15 % dotazovaných by určitě uvítalo více stravovacích zařízení a 4 % zvolili odpověď nevím. 40
8.
Jaké stravovací zařízení byste doporučili návštěvníkům města a proč?
Graf č. 8: Doporučené stravovací zařízení (zdroj: vlastní průzkum)
Otázka č. 8, byla opět volná a dotazovaní respondenti zde měli doporučit dle svého názoru stravovací zařízení pro turisty a návštěvníky města. Nejvíce dotazovaných 31% by doporučilo restauraci Holiday, která nabízí příjemnou atmosféru a výborné jídlo. 14% respondentů by doporučilo pizzerii Harlekých, která je výbornou italskou restaurací, je zde velmi příjemná atmosféra a výborné jídlo za přijatelnou cenu. Velký počet dotazovaných 10% také doporučovalo Centrum Lihovar, který nalezneme v blízkosti Baziliky sv. Prokopa a je zde výborné jídlo, pivo a atmosféra. Další oblíbenou pizzerií je dle průzkumu pizzerie Laguna, kterou by doporučilo 6 % dotazovaných. Restauraci Fórum by doporučilo 8 % respondentů a to kvůli příjemné obsluze, nekuřáckému prostředí, dobrému jídlu a přijatelné ceně. Také 8 % by doporučilo restauraci Phiasco, která je nejenom restaurací s výborným jídlem, ale také cocktail bar, kde si můžeme nechat namíchat drink z velké nabídky. Přímo v centru se nachází restaurace Kleopatra s příjemným prostředím, kterou by doporučilo 7 % dotazovaných. Do možnosti ostatní jsem zařadila restaurace jako Solaster, U Hroznu, U Dubu, Lucullus či pizzerie San Marco a Barborka, protože je doporučili většinou tak 2 respondenti.
41
9.
Jaké památky a přírodní zajímavosti ve městě a okolí, by návštěvníci měli určitě navštívit?
Graf č. 9: Památky a přírodní zajímavosti (zdroj: vlastní průzkum)
Na tuto otázku všichni dotazovaní odpověděli, že návštěvníci by určitě měli navštívit ve městě památky UNESCO. Kromě památek UNESCO by nejvíce doporučili návštěvu zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Co se týče města Třebíč, zde by celkem 17 % dotazovaných doporučilo návštěvu Městské věže a 2 % Karlovo náměstí s jeho renesančními domy. Velký počet respondentů by také doporučilo výlet na Mohelenskou hadcovou step nebo na Dalešickou přehradu s možností plavby na parníku a návštěvy Dalešického pivovaru. Dále by respondenti doporučili návštěvu zámku v Náměšti nad Oslavou, Muzea Vysočiny, Vinařství Sádek nebo památník Bible kralické. Všichni dotazovaní se shodli na tom, že v okolí Třebíče je toho spoustu k navštívení.
42
10.
Domníváte se, že je ve městě a okolí dostatek příležitostí pro sportovní vyžití?
Graf č. 10: Sportovní vyžití (zdroj: vlastní průzkum)
Co se týče sportovního vyžití ve městě a okolí, tak více jak polovina dotazovaných, celkem 55 % si myslí, že ve městě je spousta možností pro sportovní vyžití. 12 % dotazovaných jsou se sportovním vyžitím ve městě naprosto spokojeni. Naopak 22 % respondentů si myslí, že příležitostí pro sportovní vyžití ve městě spíše moc není. 3 % dotazovaných jsou si zcela jisti, že ve městě je málo příležitostí pro sport a 8 % si nebylo jisto, a proto zvolilo odpověď nevím.
43
11.
Domníváte se, že se ve městě a okolí nachází dostatek zařízení pro kulturní a společenské akce?
Graf č. 11: Kulturní a společenské akce (zdroj: vlastní průzkum)
Přesně polovina dotazovaných odpověděla na otázku, zda se ve městě nachází dostatek zařízení pro kulturní a společenské akce možností spíše ano. 18 % dotazovaných jsou zcela přesvědčeni, že je ve městě dostatek těchto zařízení. Nespokojeno s touto nabídkou je celkem 21 % a 6 % si myslí, že se ve městě určitě nenachází dostatek těchto zařízení. 5 % zvolilo odpověď nevím .
44
12.
Jak byste ohodnotili, pomocí bodovací stupnice, kvalitu služeb ve městě? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší)
Graf č. 12: Hodnocení kvality služeb (zdroj: vlastí průzkum)
Ve dvanácté otázce měli dotazovaní respondenti vyjádřit pomocí bodovací stupnice od 1 do 5 svoji spokojenost se službami ve městě, jejich kvalitou a úrovní. Graf nám znázorňuje nejčastější odpovědi respektive známky respondentů. V tabulce jsou vyjádřeny průměrné známky služeb, které jsem získala pomocí aritmetického průměru. Služba
Aritmetický průměr
Úroveň ubytovacích služeb
2,71053
Úroveň stravovacích služeb
2,36842
Chování personálu ve službách cestovního ruchu
2,23684
Cenová úroveň služeb
2,05263
Čistota a pořádek ve městě
2,27632
Informační služby
1,89474
Tab. č. 1: Hodnocení kvality služeb (zdroj: vlastní průzkum)
45
Z této tabulky tedy vyplývá, že nejvíce spokojeni jsou respondenti s informačními službami, které hodnotili nejvíce známkou 1. Jako druhá se umístila cenová úroveň služeb, která měla stejný počet známek 2 a 3. Na 3. místě se umístilo chování personálu ve službách cestovního ruchu, které respondenti nejvíce hodnotili známkou 2. Na 4. místě se umístila čistota a pořádek ve městě, kde byla nejčastější odpověď známka 2. Jako páté se umístili stravovací služby, s nejčastější odpovědí také známkou 2. Jako poslední se umístili ubytovací služby, které respondenti hodnotili nejčastěji známkou 3. Z této tabulky vyplývá, že s kvalitou služeb ve městě jsou respondenti průměrně spokojeni. Žádná služba nedosáhla na výbornou ani nejhorší známku.
13.
Jaké je Vaše pohlaví?
Graf č. 13: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní průzkum)
Třináctou otázkou začíná zaměření na profil respondenta. Mezi dotazovanými bylo celkem 59 % žen a 41 % mužů. Snažila jsem se oslovovat respondenty dle pohlaví přibližně ve stejném poměru.
46
14.
Do jaké věkové skupiny se řadíte?
Graf č. 14: Věková kategorie respondentů (zdroj: vlastní průzkum)
Tato otázka byla zaměřena na věk respondentů. Nejvíce dotazovaných, tedy 54 % bylo ve věkovém rozpětí od 19 - 25 let. 27 % dotazovaných od 26 – 45 let, 23 % 46 – 60 let a 11 % nad 60 let. Nejméně dotazovaných bylo do 18 let, celkem pouze 3 %.
15.
Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání?
Graf č. 15: Vzdělání respondentů (zdroj: vlastní průzkum)
47
U této otázky měli dotazovaní repsondeti uvést své nejvýše dosažené vzdělání. Nejvíce dotazovaných, tedy 49 % mělo střední odborné vzdělání s maturitou, 32 % mělo vysokoškolské vzdělání, 13 % byli vyučeni v oboru a 6 % bylo se základním vzděláním.
16.
Jaká je vzdálenost Vašeho bydliště od Třebíče?
Graf č. 16: Bydliště respondentů (zdroj: vlastní průzkum)
Poslední otázka se týkala bydliště respondentů. V mém dotazníkovém šetření jsem oslovovala jak návštěvníky tak i obyvatelé města, proto jsem zvolila metodu vzdálenost v km. Téměř polovina dotazovaných (48 %) uvedla jako svoje bydliště buď přímo Třebíč, nebo bydlela v blízkosti Třebíče. Tyto respondenty jsem zařadila do možnosti do 10 km. Vzdálenost do 50 km uvedlo celkem 21 %, 100 km od Třebíče bydlí 17 % dotazovaných, 9 % do 200 km a více jak 200 km od města bydlí 5 % respondentů.
48
11.2
Výsledky průzkumu
V mém dotazníkovém šetření jsem se snažila oslovit stejný počet mužů a žen, což si myslím, že se mi povedlo. Nejčastější dotazovaní byli ve věku od 19 – 25 let a jejich vzdělání bylo nejčastěji střední odborné s maturitou. Nejvíce dotazovaných bylo přímo z Třebíče a jeho blízkého okolí do 10 km. Snažila jsem se oslovovat nejen návštěvníky, ale právě také obyvatelé města a okolí, aby se vyjádřili k tomu, co si myslí o cestovním ruchu ve městě. Nejčastějším důvodem návštěvy města je dle respondentů právě samotné poznání města a jeho památek. Více turistů do města by dle respondentů přilákalo více kulturních akcí či lepší propagace města a jeho okolí. Co se týče ubytovacích a stravovacích kapacit, tak si respondenti myslí, že jich je v Třebíči a okolí dostatek, ale zlepšili by jejich kvalitu služeb. Také by přivítali více hotelů vyšší kategorie. Z ubytovacích zařízení by určitě doporučili hotel Josepf 1966 a ze stravovacích zařízení by pro návštěvníky doporučili restauraci Café bar Holiday. Kromě památek UNESCO, které mohou návštěvníci ve městě navštívit hned 3, by dotazovaní respondenti doporučili k návštěvě zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou a také Městskou věž. Ve městě a okolí je také dle respondentů dostatek příležitostí pro sportovní vyžití, kde si každý přijde na své. Dle dotazníkového šetření vyplývá, že si jsou jak obyvatelé, tak návštěvníci města vědomi potenciálu pro cestovní ruch a jsou si jisti, že Třebíč i okolí má určitě co nabídnout svým návštěvníkům. Z jednotlivých zjištění je také patrné, že město disponuje i dostatečnou nabídkou pro turisty, kteří se zde rozhodnou strávit delší dobu. Nachází se zde dostatek ubytovacích a stravovacích kapacit a i sportovní vyžití je ve městě a okolí vyhovující.
49
SWOT analýza
12.
Tato SWOT analýza nám určuje silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby ve městě a okolí Třebíče Při zpracování SWOT analýzy jsem použila výsledky z mého dotazníkového šetření, vlastních zkušeností, internetových zdrojů a ze strategického plánu rozvoje města Třebíč. SILNÉ STRÁNKY -
-
SLABÉ STRÁNKY
velký počet historických památek
-
nedostatek parkovacích míst
ve městě i okolí
-
špatný stav některých silnic
3 památky ve městě Třebíč zapsané
-
nedostatek ubytovacích a
na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO -
-
-
množství ubytovacích a stravovacích zařízení
-
stravovacích zařízení vyšší úrovně slabší nabídka doplňkových služeb v hotelech -
malý počet vícedenních návštěvníků
dle agentury CzechTourism je město zařazeno do turistického
-
sezónnost cestovního ruchu
regionu Vysočina
-
nízká jazyková vybavenost ve
vhodné podmínky a trasy pro pěší
službách cestovního ruchu
turistiku a cykloturistiku -
3 informační centra přímo ve městě Třebíč
-
dobrá dopravní dostupnost
-
široká síť sportovních zařízení
-
široká síť kulturních zařízení PŘÍLEŽITOSTI
-
HROZBY
zkvalitnění služeb jak ubytovacích
-
růst nezaměstnanosti
tak stravovacích zařízení
-
nedostatek financí na údržbu a
-
více kulturních akcí
-
nabídka wellness služeb
-
nedostatečná propagace města
-
propagovat nejen památky
-
nedostatečná propagace kulturních
UNESCO ve městě, ale i památky
rekonstrukci památek
akcí
v okolí 50
-
konkrétní poznávací zájezd
-
lepší možnosti pro vícedenní turisty
-
více půjčoven sportovního vybavení ( kola, in – line brusle, lyže... ) Tab. č. 2: SWOT analýza města a okolí, zdroj: [38], (vlastní průzkum)
13.
Návrhová část
Třebíč a jeho okolí, má z hlediska cestovního ruchu dostatečnou nabídku k tomu, aby zde turisté setrvali delší dobu. Většinou však návštěvníci stráví ve městě jeden či dva dny, kdy navštíví památky a už je ve městě nic nedrží. Dle mého názoru město dostatečně využívá svého potenciálu, ale i přesto jsou možnosti, které by návštěvnost města mohly zvýšit. V následující části jsou proto navrhnuta opatření, která by mohla přilákat více turistů. Dle mého zjištění z dotazníkového šetření je velkým problémem města a okolí hlavně jeho propagace. Když se řekne město Třebíč, každý si určitě vybaví památky zapsané na seznamu UNESCO, které jsou určitě dostatečně propagované, ale o ostatních památkách ve městě či jeho okolí už moc lidí neví. Proto bych se více zaměřila na propagaci i jiných památek či zajímavých míst v okolí, které určitě stojí za návštěvu. Město sice vydává dostatek propagačních materiálů, ale i tak si lidé myslí, že velkou slabostí je právě propagace. Určitě bych doporučila lepší webové stránky města, které mohou být pro někoho nezajímavé. Také bych vytvořila více propagačních materiálů pro ostatní důležité památky ve městě a okolí. Vhodný by byl například i turistický průvodce pro Třebíč a okolí, kde by turisté našli všechny památky v Třebíči a okolí, které stojí za návštěvu, stravovací a ubytovací možnosti a další důležité turistické informace. Součástí by byla také mapa oblasti, kde by byly přímo vyznačené památky či přírodní zajímavosti. Co se týče kvality služeb, nejvíce jsou návštěvníci nespokojeni s úrovní ubytovacích a stravovacích služeb. Ve městě se sice nachází dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, ale pouze nižší kategorie. Určitě bych doporučila zkvalitnit ubytovací služby. 51
Některé hotely disponují svojí vlastní restaurací, kterou ubytovaní hosté využívají, a proto bych se zaměřila na tradiční českou kuchyni, aby mohli cizinci ochutnat naše jídla. Také si myslím, že ubytovací zařízení by se měla také více zaměřit na poskytování doplňkových služeb. Většina z nich totiž poskytuje pouze ubytování a stravování. Určitě by bylo přínosem zajistit přímo v hotelu nějaké wellness služby jako masáže, whirpool, bazén, sauna atd. Turisté by tak měli alternativní náhradu v případě špatného počasí a nemuseli by trávit celý den na pokoji. Wellness služby v dnešní době patří k velmi oblíbeným, a proto si myslím, že by tyto služby využívali i místní občané. Dle mého názoru také ve městě chybí nějaká kvalitnější kavárna či cukrárna, kam by si mohli jak návštěvníci, tak obyvatelé města zajít pouze v klidu posedět, dát si dobrou kávu či zákusek a odpočnout si. Mnoho lidí by určitě ve městě či jeho okolí přivítalo více kulturních akcí nebo alespoň jejich zkvalitnění. Myslím si, že velkým lákadlem by mohl být hudební festival s kvalitními hudebními skupinami a s doprovodnými akcemi jako např. módní přehlídka, taneční vystoupení a různé zábavné atrakce. Stávající akce by mohli vylepšit program pozváním nějaké zahraniční skupiny nebo také zkvalitnit doprovodný program akce. U kulturních akcí či koncertů, bych se také zaměřila na lepší propagaci. Akce typu Pivní slavnosti či Zámostí mají už ve městě svoji tradici, proto mají velkou reklamu a lidé o nich dobře vědí. Co se týče však menších kulturních akcí, koncertů či divadelních představení, tak zde není propagace tak velká. Většinou se propagují pouze ve městě či na internetových stránkách města, ale lidé, kteří ve městě nežijí, o těchto akcích ani neví. Zde bych doporučila různé propagační plakáty, které by se vyvěsily v okolních obcích, a tak by se o těchto akcích dozvědělo více lidí. Město Třebíč i jeho okolí je pro turisty určitě atraktivní. Velkým problémem však je, že turisté jsou většinou jednodenní a nezdržují se zde delší dobu. Důvodem návštěvy je většinou poznání města a jeho památek, což turista stihne za jeden den a nic už ho ve městě nedrží. Proto, aby se zde turisté zdrželi delší dobu, chybí určitě konkrétní poznávací zájezd. Jednou z možností by mohl být poznávací zájezd zahrnující jak návštěvu památek ve městě, tak i návštěvu ostatních památek v okolí, jako zámky v Jaroměřicích nad Rokytnou, v Náměšti nad Oslavou nebo Budišově. Také by součástí zájezdu byl výlet do Jaderné elektrárny Dukovany, kde by se návštěvníci seznámili 52
s provozem elektrárny. Další možností by byla exkurze do Dalešického pivovaru spojená s projížďkou na parníku na Dalešické přehradě. Tento poznávací zájezd by byl tedy spíše určen pro milovníky historie a památek. Další by mohl být pro sportovně založené turisty. Ve městě a okolí se nachází dostatek dobře značených turistických tras či cyklotras, takže milovníci sportu, by mohli spojit aktivní dovolenou s poznáním okolím. Z tohoto hlediska by také bylo vhodné zřídit více půjčoven kol, aby si návštěvníci nemuseli přivážet vlastní kola. Také bych se zaměřila na propagaci ubytovacích a stravovacích zařízení, což by mohlo také zvýšit zájem turistů se ve městě či okolí ubytovat na delší dobu.
53
ZÁVĚR Svoji bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části jsem charakterizovala město Třebíč a stručně popsala jeho historii. Jsou zde také popsány památky UNESCO ve městě, a také ostatní důležité památky či přírodní zajímavosti ve městě a jeho okolí. V této části je také zhodnocena nabídka cestovního ruchu pro návštěvníky města a okolí. Nalezneme zde přehled kulturních a společenských akcí, které by mohli být pro návštěvníky atraktivní a informace o sportovním zařízení, které mohou návštěvníci během svého pobytu využít. Práce dále hodnotí infrastrukturu potřebnou pro cestovní ruch, jako jsou ubytovací a stravovací zařízení, doprava a informační služby. V praktické části jsem se zabývala vyhodnocením dotazníkového šetření. Dotazník měl celkem 16 otázek, a cílem bylo zjistit, jak jsou obyvatelé a návštěvníci města spokojeni s nabídkou cestovního ruchu ve městě a okolí a zda si myslí, že je tato nabídka dostatečná pro návštěvníky, kteří se rozhodnou ve městě strávit delší dobu. Dotazováni byli jak obyvatelé, tak i návštěvníci města a okolí. Výsledky výzkumu byly zpracovány do grafů a tabulek. Při mém dotazníkovém šetření jsem se snažila oslovovat stejný počet mužů a žen ve stejné věkové kategorii. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že jak obyvatelé, tak i návštěvníci města jsou si vědomi potenciálu města pro cestovní ruch a považují ho za velmi atraktivní pro turisty. Nabídku cestovního ruchu ve městě a okolí považují za dostatečnou i pro vícedenní turisty. Nachází se zde dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, a jsou zde široké možnosti pro sportovní vyžití. Na základě výsledků z průzkumu, internetových zdrojů či vlastních zkušeností byla vytvořena SWOT analýza, která hodnotí silné a slabé stránky města a okolí. Navrhla jsem také určitá opatření, která vedou k tomu, aby se zvýšil počet turistů, kteří by ve městě strávili nejen jeden den.
54
Práce byla nabídnuta k zhodnocení a pro potřeby Městského úřadu Třebíč. Bohužel však byla odmítnuta, protože už měli k dispozici jinou diplomovou práci se zaměřením na kulturní cestovní ruch na Třebíčsku. Bohužel jsem neměla možnost se s prací blíže seznámit.
55
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2003. 288 s. ISBN 80-7011-717-6 DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. 2. vyd. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2002. 452 s. ISBN 80-7011-706-0 LANGEROVÁ, Blanka. Vítejte v kraji Vysočina. 1. vyd. Praha: ACP Alfa s.r.o., 2004. 231 s. ISBN 80-86408-11-6 ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244s. ISBN 80-85970-27-9 ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. 1. vyd. Tišnov: SURSUM, 2001. 206 s. ISBN 80-8579983-9
Internetové zdroje [1]
Divoce.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Třebíč. Dostupné z WWW: http://trebic.divoce.cz/trebic/
[2]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0315]. Třebíčská ,,nej“. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/trebicskanej-/
[3]
Třebíč: oficiální webové stránky města. [online]. [cit. 2012-03-11]. Historie města. Dostupné z WWW: http://www.trebic.cz/historie-mesta/d-1383/p1=8958
[4]
Třebíč: oficiální webové stránky města. [online]. [cit. 2012-03-11]. Historie města v datech. Dostupné z WWW: http://www.trebic.cz/historie-mesta/d1383/p1=8958
56
[5]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0319]. Třebíč, město UNESCO. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/trebic- mesto-pamatek-unesco
[6]
Městské kulturní středisko Třebíč [online]. [cit. 2012-03-17]. Bazilika sv. Prokopa. Dostupné z WWW: http://www.mkstrebic.cz/bazilika-sv-prokopa.html
[7]
Mesto-trebic.cz [online]. [cit. 2012-03-19]. Židovská čtvrť. Dostupné z WWW: http://www.mesto-trebic.cz/zidovska-ctvrt.php
[8]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0319]. Židovský hřbitov. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/zidovskyhrbitov/
[9]
Městské kulturní středisko Třebíč [online]. [cit. 2012-03-17]. Muzeum Vysočiny. Dostupné z WWW: http://www.mkstrebic.cz/muzeum-vysociny.html
[10]
Muzeum Vysočiny Třebíč [online]. [cit. 2012-03-17]. O muzeu. Dostupné z WWW: http://zamek-trebic.cz/omuzeu.html
[11]
Městské kulturní středisko Třebíč. [online]. [cit. 2012-03-17]. Městská věž. Dostupné z WWW: http://www.mkstrebic.cz/mestska-vez-trebic.html
[12]
Mesto-trebic.cz [online]. [cit. 2012-03-17]. Větrný mlýn. Dostupné z WWW: http://www.mesto-trebic.cz/vetrny-mlyn.php
[13]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0317]. Větrný mlýn. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/mlyny/vetrnymlyn-na-kanciborku/
[14]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0315]. Karlovo náměstí. Dostupné z WWW: http://visittrebic.eu/karlovo-namesti/
[15]
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2012-03-01]. Historie. Dostupné z WWW: http://www.zamek-jaromerice.cz/historie/
57
[16]
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2012-03-01]. Prohlídkové trasy. Dostupné z WWW: http://www.zamek-jaromerice.cz/trasa-a/
[17]
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2012-03-01]. Prohlídkové trasy. Dostupné z WWW: http://www.zamek-jaromerice.cz/trasa-b/
[18]
Zámek Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2012-03-01]. Prohlídkové trasy. Dostupné z WWW: http://www.zamek-jaromerice.cz/trasa-c/
[19]
Státní zámek Náměšť nad Oslavou [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z WWW: http://www.zamek-namest.cz/
[20]
Pivovar Dalešice [online]. [cit. 2012-03-09]. Historie pivovaru. Dostupné z WWW: http://www.pivovar-dalesice.cz/historie-pivovaru.php
[21]
Jaderná elektrárna Dukovany [online]. [cit. 2012-03-10]. Informační centrum. Dostupné z WWW: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jadernaenergetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/informacni-centrum.html
[22]
Jaderná elektrárna Dukovany [online]. [cit. 2012-03-10]. Historie a současnost. Dostupné z WWW: http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jadernaenergetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html
[23]
Kudyznudy.cz [online]. [cit. 2012-03-01]. Rozhledna Babylon. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/RozhlednaBabylon-na-Zelenem-kopci.aspx
[24]
Turistika.cz [online]. [cit. 2012-03-01]. Rozhledna Babylon. Dostupné z WWW: http://www.turistika.cz/vylety/rozhledna-babylon-u-kramolina
[25]
Cittadella.cz [online]. [cit. 2012-03-01]. Mohelenská hadcová step. Dostupné z WWW: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_mohelenska_h adcova_step_cz
58
[26]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0327]. Přírodní park Třebíčsko. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/chranena-uzemi/20/
[27]
Třebíč: Strategický plán rozvoje města Třebíč – Profil města Třebíč [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z WWW: http://www.trebic.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=16973&id_d okumenty=6479&n=strategicky%2Dplan%2Drozvoje%2Dmesta%2Dtrebice%2 Dprofil%2Dmesta%2Dtrebice
[28]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0321]. Do Třebíče autobusem. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/autem-autobusem-vlakem-/do-trebice-autobusem/
[29]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0321]. Do Třebíče vlakem. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/autemautobusem-vlakem-/do-trebice-vlakem/
[30]
Letecká základna Náměšť nad Oslavou [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z WWW: http://www.lznamest.army.cz/hist.htm
[31]
Třebíčský deník [online]. [cit. 2012-03-23]. Dalešická přehrada. Dostupné z WWW: http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/hladinu-dalesicke-prehradybude-brazdit-20111102.html
[32]
Dalešická přehrada [online]. [cit. 2012-03-22]. Jízdní řád. Dostupné z WWW: http://www.dalesickaprehrada.cz/jizdni-rad/
[33]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0326]. Cykloturistika. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/cykloturistika/
[34]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0326]. Cykloturistika. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/cykloturistika/cyklostesky-na-trebicsku/
59
[35]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0326]. Pěší turistika. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/pesi-turistika/
[36]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0326]. Sportovní aktivity. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/sportovniaktivity/sportovni-aktivity/
[37]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0326]. Rekreační středisko Březová. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/sportovni-aktivity/rekreacni-stredisko-brezova/
[38]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0326]. Lanové centrum. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/sportovniaktivity/5/
[39]
Sportbar Na Hvězdě [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z WWW: http://www.na-hvezde.cz/#01
[40]
Městské kulturní středisko Třebíč [online]. [cit. 2012-03-26]. Volná čas, sport. Dostupné z WWW: http://www.mkstrebic.cz/sport-v-trebici-moznosti.html
[41]
Město Třebíč: Oficiální turistický portál města Třebíč [online]. [cit. 2012-0320]. Turistické informace. Dostupné z WWW: http://www.visittrebic.eu/turisticke-informace/
[42]
Náměšť nad Oslavou: Oficiální stránky města [online]. [cit. 2012-03-20]. Informační centrum. Dostupné z WWW: http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005092510
[43]
Jaroměřice nad Rokytnou: Oficiální web města [online]. [cit. 2012-03-20]. Turistické informační centrum. Dostupné z WWW: http://www.jaromericenr.cz/vismo/zobraz_dok.asp?idorg=5750&id_ktg=16197 &p1=18102
60
Propagační materiály města (44)
Informační materiál pro turisty – Bazilika sv. Prokopa
(45)
Informační materiál pro turisty – Židovské město
(46)
Informační materiál pro turisty – Židovský hřbitov
(47)
Informační materiál pro turisty – Ubytování v Třebíči
(48)
Informační materiál pro turisty – Třebíčské kulturní léto 2012
61
Příloha Příloha A – Dotazník
62
Příloha A - Dotazník Dobrý den, jmenuji se Monika Jakoubková a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě. Tento dotazník mi poslouží pro zpracování mé bakalářské práce, která se zaměřuje na cestovní ruch ve městě Třebíč a jeho okolí. Prosím o zakroužkování či doplnění odpovědí. Dotazník je anonymní. Předem děkuji za vyplnění tohoto dotazníku 1. Domníváte se, že město Třebíč a jeho okolí je pro turisty a návštěvníky dostatečně atraktivní? určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím 2. Za jakým účelem si myslíte, že turisté do města přijíždějí nejčastěji? Návštěva příbuzných a známých Kulturní akce Nákupy Sport Pracovní jednání Poznání města a památek Jiné........................................................................................................................... 3. Myslíte, že město Třebíč a jeho okolí má co nabídnout turistům, kteří se zde rozhodnou strávit delší dobu? Určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne nevím 4. Co by podle Vás přilákalo do města více turistů, aby se zde zdrželi delší dobu? ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. 5. Myslíte, že je ve městě a jeho okolí dostatek ubytovacích kapacit? ano ne 6. Jaké ubytování ve městě a okolí byste návštěvníkům doporučili a proč? ................................................................................................................................. 7. Myslíte si, že je ve městě a jeho okolí dostatek stravovacích zařízení? ano ne 8. Jaké stravovací zařízení byste doporučili návštěvníkům města a proč? .................................................................................................................................
63
9. Jaké památky a přírodní zajímavosti ve městě a okolí, by návštěvníci měli určitě navštívit? ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. 10. Domníváte se, že je ve městě a okolí dostatek příležitostí pro sportovní vyžití? Určitě ano spíše ano určitě ne spíše ne nevím 11. Domníváte se, že se ve městě nachází dostatek zařízení pro kulturní a společenské vyžití? Určitě ano spíše ano určitě ne spíše ne nevím 12. Jak byste ohodnotili, pomocí bodovací stupnice, kvalitu služeb ve městě? (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) Úroveň ubytovacích služeb Úroveň stravovacích služeb Chování personálu ve službách cestovního ruchu Cenová úroveň služeb Čistota a pořádek ve městě Informační služby
1 1
2 2
3 3
4 4
5 5
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
4 4 4 4
5 5 5 5
13. Jaké je Vaše pohlaví? žena 14. Do jaké věkové skupiny se řadíte? do 18 let 19 – 25 let 26 – 45 let
muž 45 – 60 let
nad 60 let
15. Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? základní vyučen v oboru střední odborné s maturitou vysokoškolské 16. Jaká je vzdálenost Vašeho bydliště od Třebíče? do 10 km do 50 km do 100 km do 200 km
více jak 200 km
64
