Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta provozně ekonomická Ústav podnikové ekonomiky Analýza kvality života ve vybraném regionu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta provozně ekonomická Ústav podnikové ekonomiky

Analýza kvality života ve vybraném regionu Andrea Hermanová

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu vypracovala samostatně a v seznamu literatury uvádím veškerou použitou literaturu a internetové zdroje.

V Brně dne 26. května 2008

……………………………

Poděkování Ráda bych poděkovala doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za odbornou pomoc a trpělivost při vypracovávání diplomové práce.

Abstrakt Hermanová, A.: Analýza kvality života ve vybraném regionu. Diplomová práce. Brno, 2008 Diplomová práce je zaměřena na Region Poodří, který se nachází v Moravskoslezském kraji. Práce analyzuje kvalitu života v regionu a obcích do regionu náležících. Kvalita života je posuzovaná z pohledu přírodních, sociálních a kulturních zdrojů.

Abstrakt Hermanová, A.: Analyse of life quality in selected region. Diploma work. Brno, 2008 The diploma work is focused on The Region Poodří, which is situated in Moravskoslezský region. The work analyses the quality of life in The Region Poodří and in municipalities, which are situated in this area. The quality of life is judged from sight of natural, social and cultural sources.

1. 2.

Úvod .................................................................................................................... 3 Literární přehled ................................................................................................ 5 2.1 Mikroregion.................................................................................................. 5 2.1.1 Aktivity mikroregionu........................................................................... 5 2.2 Leader .......................................................................................................... 6 2.2.2 Místní akční skupina (MAS) ................................................................. 9 2.3 Kraje........................................................................................................... 10 2.3.1 Vztahy mezi obcemi a kraji ................................................................. 11 2.4 Obce........................................................................................................... 11 2.4.1 Občan obce ......................................................................................... 12 2.4.2 Území obce......................................................................................... 12 2.4.3 Spolupráce obcí................................................................................... 13 2.4.4 Orgány obce........................................................................................ 13 2.4.5 Rozpočet obce..................................................................................... 16 2.4.5.1 Rozpočtový proces ...................................................................... 17 2.4.5.2 Rozpočtové zásady...................................................................... 18 2.4.5.3 Rozpočtová skladba..................................................................... 18 2.4.5.4 Typy rozpočtů obce..................................................................... 19 2.4.5.5 Příjmy rozpočtu obce................................................................... 20 2.4.5.6 Výdaje rozpočtu obce.................................................................. 22 2.4.6 Majetek obce....................................................................................... 23 2.4.7 Strategické plánování obce.................................................................. 24 2.4.7.1 SWOT analýza ............................................................................ 25 2.5 Statistické zjišťování................................................................................... 26 2.6 Kvalita života ............................................................................................. 28 3. Cíl a metodika práce ........................................................................................ 29 4. Vlastní práce..................................................................................................... 31 4.1 Charakteristika Moravskoslezského kraje ................................................... 31 4.2 Region Poodří............................................................................................. 34 4.2.1 Místní akční skupina Regionu Poodří, o. s.......................................... 36 4.2.2 Návrh rozpočetu Regionu Poodří na rok 2008 ..................................... 41 4.2.3 Obce Regionu Poodří .......................................................................... 42 4.2.3.1 Rozpočet obcí.............................................................................. 45 4.2.3.2 Majetek obcí................................................................................ 49 4.2.3.3 Charakteristiky vybraných obcí ................................................... 50 4.3 Výsledky dotazníkového šetření.................................................................. 55 4.3.1 Vyhodnocení dotazníků pro občany .................................................... 55 4.3.2 Vyhodnocení dotazníků pro starosty I. ............................................... 60 4.3.3 Vyhodnocení dotazníků pro starosty II. .............................................. 64 5. Závěr ................................................................................................................. 67 6. Použitá literatura.............................................................................................. 69 7. Seznam tabulek................................................................................................. 73 8. Seznam grafů .................................................................................................... 73 9. Seznam příloh................................................................................................... 73

Úvod

1.

Úvod Česká republika je vnitrozemský stát, který se rozkládá ve střední části Evropy.

Rozlohou 78 867 km2 se řadí na 21. místo v pořadí evropských států a počtem obyvatelstva 10 349 372 na 12. příčku. Od roku 2000 platí v ČR nové územní uspořádání. 76 okresů se seskupilo do 14 krajů včetně hlavního města Prahy, které je samostatným krajem. Koncem roku 2002 svou činnost ukončily okresní úřady a velká část jejich kompetencí byla přenesena na obce s rozšířenou působností. Krajem se rozumí územní společenství občanů s právem na samosprávu a je upraven zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích. Jak je již výše zmíněno, v České republice se nachází 14 krajů. Největšími kraji co do rozlohy jsou Středočeský a Jihočeský kraj. Naopak nejmenší je Praha. Na území Moravskoslezského kraje žije nejvíc obyvatel a je zde největší množství

neumístěných uchazečů o zaměstnání. V těsném závěsu je

následován krajem Ústeckým. Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů a řídí se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. V ČR je celkem 6 249 obcí, z toho 205 je obcí s rozšířenou působností, 22 měst s více než 50 tisíci obyvateli a 131 měst s více než 10 tisíci obyvateli. Nejvíc obcí se nachází ve Středočeském kraji a nejméně v kraji Karlovarském (když opomeneme hlavní město Prahu). Statutem nejmenší obec se může pyšnit Vlkov, který se nachází v Jihočeském kraji. Žije v něm 21 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 576 ha. V České

republice

dochází

v poslední

době

k hromadnému

zakládání

mikroregionů. Tato činnost vzešla zejména od ministerstva pro místní rozvoj, které vyhlásilo dotační pravidla, která umožňují získávat z programu obnovy venkova finanční prostředky. Velké množství obcí vstupuje do mikroregionů především za tímto účelem. Například v Moravskoslezském kraji se nachází 26 mikroregionů. Jeden z nich je Region Poodří, o kterém se bude tato práce podrobněji zabývat. Mikroregionem se rozumí dobrovolný svazek obcí, který se liší velikostí a zaměřením. Může zahrnovat několik málo obcí, ale také několik desítek obcí. Jejich činnost se převážně zaměřuje na společný postup při budování technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti nebo při rozvoji vzdělanosti a kultury. Některé mikroregiony se mohou stát členem MAS (místní akční skupiny), která kromě svazku obcí může sdružovat také obce, spolky, podnikatelské subjekty,

-3-

Úvod

neziskové organizace, zemědělce a CHKO (chráněnou krajinnou oblast). MAS jsou zakládány za účelem navázání spolupráce mezi podnikatelskými, neziskovými a samosprávnými subjekty působících v regionu, kteří mají zájem na tom, aby se jejich region harmonicky rozvíjel. Hlavním posláním MAS je mnohostranná podpora udržitelného rozvoje venkova. Kromě mikroregionů se v České republice zakládají také euroregiony. Jedná se o nadnárodní typ svazků či sdružení měst a obcí, jejichž cílem je podpora a realizace projektů odrážející všechny formy spolupráce mezi smluvními stranami. Hlavní důvod, pro který se euroregiony zakládají, je odstraňování nerovností mezi regiony na obou stranách hranice. Spolupráce zasahuje do oblastí života občanů na sociální, kulturní, infrastrukturní a hospodářské úrovni. V Moravskoslezském kraji jsou čtyři euroregiony. Jedná se o Euroregion Praděd, Euroregion Beskydy, Euroregion Těšínské Slezsko a Euroregion Silesia.

-4-

Literární přehled

2.


2.1 Mikroregion Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích se mikroregionem rozumí spolupráce obcí a nebo má podobu svazku obcí.1 Vznik mikroregionů je výhodný pro společné prosazování zájmů a záměrů obcí a jde o pozitivní trend, který probíhá ve venkovském prostoru. Důvody, proč jsou mikroregiony zakládány, se různí. V minulosti po splnění svého účelu zanikaly. Obce již ve společné činnosti nepokračovaly. V jiných případech mikroregiony po spolupráci, která byla založena na jednorázovém úkolu, pokračovaly v další spolupráci. Předmětem činnosti mikroregionů na území České republiky jsou především úkoly v oblasti zdravotnictví, kultury, školství, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení atd. Mikroregiony se výrazně liší v ekonomické úrovni. Existuje v nich rozdílná možnost uplatnění obyvatel na trhu práce, rozdílná úroveň v dostupnosti služeb apod.

2.1.1 Aktivity mikroregionu REKTOŘÍK, J. (1999) uvádí nejčastější důvody, pro které se obce sdružují. Jedná se především o tyto oblasti činnosti: Ø podávání integrovaných projektů pro řešení infrastruktury obcí, Ø řešení problémů z minulých let, které svým významem a rozsahem přesahují hranice jedné obce, Ø naplňování zájmů a uskutečňování záměrů, které ovlivňují kvalitu života obyvatel obcí mikroregionu, Ø společná ochrana práv a zájmů při jednání s podnikateli, neziskovými organizacemi či orgány státní správy, Ø společný postup v lobování za region, Ø společný postup při plánování a rehabilitaci rázu obcí, Ø společné získávání informací, které jsou potřebné pro další rozvoj území a podávání projektů,

1

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích

-5-


Ø výměna zkušeností mezi mikroregiony a představiteli obcí.2

Každá obec, která se chystá vstoupit do mikroregionu, by měla mít určitou představu o tom, co od tohoto kroku očekává. Významných faktorem pro dobré fungování mikroregionu není ani tak jeho velikost, jako spíše dobře zvolená strategie při zakládání. Velká váha by se měla přikládat správnému sepsání smlouvy o sdružení. Název sdružení by měl charakterizovat oblast, ve které se obce rozkládají (např. Sdružení obcí Hornolidečska) nebo je možné jej odvodit od významné vlastivědné charakteristiky tohoto území (např. Region Poodří). V čele mikroregionu by měl stát starosta s přirozenou autoritou či uvolněný funkcionář, který se může naplno věnovat své práci. Problémem při zakládání nového mikroregionu je výše členského příspěvku, který musí zabezpečit základní funkci mikroregionu. Velikosti příspěvku by si měly obce dohodnou podle svých finančních možností.

2.2 Leader Leader přestavuje iniciativu EU, je jedním z nástrojů politiky regionálního rozvoje. Vyznačuje se novým způsobem myšlení a novými metodami, kterými přispívá k rozvoji venkova. Jeho filozofie se zakládá na přesvědčení, že místní společenství, na úrovni obcí a mikroregionů, jsou schopna sama řešit vlastní problémy. Je tedy dobré jim poskytovat podporu, a to prostřednictvím místních akčních skupin. K 1.1. 2005 činil počet místních akčních skupin v EU 892, k listopadu roku 2005 jich bylo v České republice 62.

Vývoj iniciativy a metody Leader: Ø 1991-1993 …………………… LEADER I Ø 1994-1999 …………………… LEADER II Ø 2000-2006 …………………… LEADER+ Ø 2007-2013 …………………… LEADER3

2

3

REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSÝ, J. a kol.: Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1. vyd. Brno: GRASPO, 1999. 26-29 s Společná cesta MAS. LEADER - „Liaison entre les actions economic rural“. [online]. [cit. 2008-0323]. Dostupné z:

-6-


Problematikou Leaderu se zabývá Program rozvoje venkova České republiky na období 2007- 2013 v ose IV. Účelem osy je zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu, řídících a administrativních schopností na venkově a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova.

Tab.č. 1: Priorita, cíle a opatření osy IV Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového Priorita potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství Cíl IV.1.1. Místní akční skupina Opatření IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1. Realizace projektů spolupráce Zdroj: Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013

V rámci opatření IV.1.1. budou místní akční skupiny realizovat svůj Strategický plán Leader. Podporu může získat místní akční skupina, která plní kritéria přijatelnosti posuzovaná SZUF a bude vybraná výběrovou komisí Mze. Podpora je určena na provoz, administrativu a poradenství spojenou s realizací Strategického plánu Leader.

Cílem opatření je: Ø růst konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a kvality života na venkově a diverzifikace ekonomiky Ø zavedení místní rozvojové strategie do systému programů rozvoje venkova4

Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování datace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, stanovují osnovu Strategického plánu Leader (SPL) jako závaznou, a to včetně číslování a názvu jednotlivých kapitol. Rozsah plánu je maximálně 60 stran (bez Fichí opatření a dalších příloh). 1. Žadatel/předkladatel SPL 2. Základní údaje o území MAS

4

Reliéf Consulting. Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z:

-7-


3. Zpracování MAS 4. Analýza území MAS 4.1 Hodnocení území 4.2 Zdroje území pro realizaci SPL 5. SWOT analýza 5.1 Vymezení SWOT analýzy 5.2 Metodika SWOT analýzy 6. Strategie 6.1 Priority a cíle 6.2 Způsob dosahování cílů a priorit 6.3 Zapojení inovačních prvků 6.4 Finanční plán 6.5 Integrovaná strategie území 6.6 Monitoring naplňování cílů SPL 7. Partnerství MAS 7.1 Historie MAS 7.2 Zapojení partnerů do přípravy SPL 7.3 Vztah k obyvatelstvu 7.4 Otevřenost MAS 8. Zkušenosti a spolupráce 8.1 Zkušenosti 8.2 Spolupráce 9. Organizace a zdroje MAS 9.1 Organizační struktura a rozdělení zodpovědností 9.2 Zdroje MAS pro činnosti spojené s realizací SPL 10. Administrativní postupy 10.1 Registrace projektu 10.2 Způsob výběru projektu 10.3 Realizační část 10.4 Kontrola činnosti MAS 10.5 Archivace 10.6 Monitoring 10.7 Vyhodnocení SPL

-8-


10.8 Propagace MAS 11. Zapojení žen, mladých lidí a zemědělců 5

2.2.2 Místní akční skupina (MAS) Místní akční skupinou rozumíme spolek subjektů, který působí na definovaném území a spojuje subjekty veřejné (obce, mikroregiony) a neveřejné (neziskové organizace, spolky, podnikatelské subjekty, zemědělce) za účelem spolupráce, a to v oblasti rozvoje venkova a zemědělství v návaznosti na získání finanční podpory ze státního rozpočtu a z fondů EU. Základní charakteristiky MAS: Ø MAS se rozkládá na homogenním území, ve kterém žije 10 000 až 100 000 lidí a hustota obyvatel je maximálně 120 obyv./km 2 , Ø do MAS se nezahrnují města s počtem obyvatel vyšším než 25 000, Ø v případě, kdy se v lokalitě nachází CHKO, stává se povinným členem místní akční skupiny, Ø poměr subjektů veřejných a ostatních by měl být minimálně v poměru 50% ku 50% ve prospěch ostatních subjektů a velmi důležitá je přítomnost subjektů pracujících v zemědělství, Ø místní akční skupina má povinnou právní subjektivitu a formu neziskové organizace (občanské sdružení, obecně prospěšná společnost, zájmové sdružení právnických osob), Ø povinností místní akční skupiny je stanovit si organizační řád, stanovy a strukturu a registrovat se na ministerstvu vnitra ČR, Ø členové MAS se musí dohodnout na společné strategii, na které budou aktivně pracovat, Ø je vhodná meziregionální spolupráce či spolupráce se zahraničními partnery. 6

5

Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007. 18-22 s. 6 Reliéf Consulting. Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z:

-9-


MAS si musí zvolit jedno z témat uváděných v Programu rozvoje venkova České republiky na období

2007 - 2013, které spojuje charakter regionu MAS

a aktivitu jejich členů. Vybírá si z následujících témat: Ø zlepšování kvality života a životního prostředí ve venkovských oblastech, Ø zvyšování přidané hodnoty místních produktů, lepší přístup na trh a lepší marketing pro místní produkty malých výrobců, Ø efektivní využívání přírodního a kulturního dědictví.7 Povinné orgány MAS, které zajišťují činnost partnerství pro realizaci Strategického plánu Leader jsou následující: Ø manažer místní akční skupiny, Ø programový výbor – připravuje Strategický plán a zajišťuje dozor nad jeho realizací, Ø výběrová komise – vybírá a hodnotí projekty, Ø účetní. Při zakládání MAS je v první řadě důležitá dobrá informovanost v rámci území a správný výběr oblasti MAS. Oslovují se podnikatelské, zemědělské subjekty a neziskové organizace, které hrají v regionu klíčovou úlohu. Do budoucna je samozřejmě umožněn vstup ostatním subjektům za principu zachování nutných podmínek. Každá nová místní akční skupina musí projít registrací, zvolí si právní formu, sestaví orgány, zvolí valnou hromadu, statutární zástupce, manažera, účetního a vypracuje podmínky, které jsou nutné k registraci (zásady hospodaření, založení účtu, atd.)

2.3 Kraje Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích definuje kraj jako územní společenství občanů, které má právo na samosprávu. Jde také o veřejnoprávní korporaci s vlastním majetek a vlastními příjmy, které jsou vymezené zákonem a hospodaří dle vlastního rozpočtu. 7

Reliéf Consulting. Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z:

- 10 -


V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Za občana kraje se považuje fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.8 Kraje mohou na základě smlouvy, která je uzavřená ke splnění konkrétního úkolu a zakládáním právnických osob dle obchodního zákoníku, spolupracovat s jinými kraji. Taktéž kraje mohou spolupracovat s obcemi (kraj nesmí být členem svazku obcí), s ostatními subjekty (kraj nesmí být členem občanského sdružení vytvořeného na základě zákona o sdružování občanů) a s územními samosprávnými celky jiných států. Kraje mají stejně jako obce své orgány. Jedná se o zastupitelstvo kraje, rada kraje (výkonný orgán), hejtman (zastupuje kraj navenek), krajský úřad a zvláštní orgán kraje (zřizovány hejtmanem).

2.3.1 Vztahy mezi obcemi a kraji NOVOTNÝ, V. (2005) uvádí, kraje v oblasti samostatné působnosti nemohou zasahovat do působnosti obcí a naopak. Působnosti krajů a obcí jsou horizontální. Dle čl. 104 dost. 2 Ústavy ČR nemůže být stejná působnost současně působností kraje a obce. V případě, že kraji je stanovena kontrolní pravomoc vůči obci v oblasti samostatné působnosti, jedná se vždy o výkon přenesené působnosti. Kraj zde vykonává státní správu. Vyžaduje-li to ochrana zákona, kraj může zasáhnout do samostatné působnosti obcí.9

2.4 Obce Dle zákona č.128/2000 Sb., o obcích, je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů tvořící územní celek, jenž je vymezen hranicí území obce. Jedná se o veřejnoprávní korporaci, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost, která z těchto vztahů vyplývá.10

8

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 50 s. 10 Zákon č.128/2000 Sb., o obcích 9

- 11 -


Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích (1999) vymezuje obec jako sídelní jednotku tvořenou jedním nebo několika katastrálními územími, která má vlastní samosprávné orgány a pravomoc rozhodovat o místních záležitostech.11

2.4.1 Občan obce Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Občan obce, který již dosáhl 18 let, má právo: Ø volit a být volen do zastupitelstva, Ø hlasovat v místním referendu, Ø vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva, Ø vyjadřovat se k rozpočtu obce, Ø nahlížet do rozpočtu a závěrečného účtu, do usnesení z jednání zastupitelstva a rady obce, výborů, komisí a pořizovat si z nich výpisy, Ø požadovat projednání záležitostí týkající se oblasti samostatné působnosti radou obce či zastupitelstva, žádost musí být podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, Ø podávat návrhy, podněty, připomínky orgánům obce a vyžadovat odpověď. Volební právo má také fyzická osoba starší 18 let, která na území obce vlastní nemovitost a fyzická osoba, která je cizím státním příslušníkem a je v obci hlášena k trvalému pobytu.

2.4.2 Území obce Každé území České republiky musí náležet k některé obci. Výjimku tvoří pouze vojenské újezdy. Obce se mohou na základě dohody sloučit, připojit k jiné obci či oddělit. O této změně rozhoduje zastupitelstvo dotčených obcí. Při sloučení obcí dochází ke vzniku nové obce s novým názvem. Při připojení se obec připojuje k jiné obci, která se stává právním nástupcem zaniklé obce a v případě oddělení části obce, nová obec může vzniknout sloučením obcí, oddělením části obce či zrušením vojenského újezdu.12

11 12

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 5. svazek. 6. vyd. Praha: DIDEROT, 1999. 415 s. NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 14 s.

- 12 -


2.4.3 Spolupráce obcí Obce mohou spolupracovat při výkonu samostatné působnosti a to: Ø zakládáním právnických osob, Ø na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu - smlouva se uzavírá na dobu určitou či neurčitou a předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby, Ø na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Obce mohou vytvářet dobrovolné svazky obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů či vstupovat do svazků obcí už vytvořených. Svazek obcí je právnickou osobou a jeho členem mohou být jen obce. Obce mohou taktéž spolupracovat s právnickými a fyzickými osobami nebo s obcemi jiných států.13

2.4.4 Orgány obce Za orgány obce jsou v zákoně o obcích označovány stanovené orgány. NOVOTNÝ, V. (2005) se ve své publikace zabývá orgány obce. Samostatně je obec spravovaná zastupitelstvem obce. Mezi další orgány obce patří rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zastupitelstvo Zastupitelstvo obce je volený orgán a tvoří ho členové zastupitelstva, kteří jsou voleni ve všeobecných, rovných a přímých volbách tajným hlasováním. Funkce člena zastupitelstva je považovaná za výkon veřejné funkce. Počet členů zastupitelstva se odvíjí od počtu obyvatel obce. Tab.č. 2: Počet členů zastupitelstva Počet obyvatel Počet členů zastupitelstva do 500 5 až 15 nad 500 do 3 000 7 až 15 nad 3 000 do 10 000 11 až 25 nad 10 000 do 50 000 15 až 35 nad 50 000 do 150 000 25 až 45 nad 150 000 35 až 55 Zdroj: Zákona č.128/2000 Sb., o obcích 13

NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 25s.

- 13 -


V průběhu volebního období nelze počet zastupitelů měnit. Musí se počkat do vyhlášení nových voleb. Člen zastupitelstva nemůže být nikým odvolán, může mu jen zaniknout mandát ze zákona stanovených důvodů. Zastupitelstvo se schází nejméně jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání zastupitelstva obce jsou veřejná, může při něm být přítomná jakákoliv fyzická osoba.14 Dle zákona č.128/2000 Sb., o obcích mezi základní pravomoci zastupitelstva obce v samostatné působnosti patří: Ø rozhodování ve věcech spadajících do samostatné působnosti obce, Ø schvalování programu rozvoje obce, Ø schvalování rozpočetu obce a závěrečného účtu obce, Ø zřizovaní trvalého a dočasného peněžního fondy obce, Ø zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, Ø rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, Ø vydávat obecně závazné vyhlášky obce, Ø rozhodovat o vyhlášení místního referenda, Ø zřizovat a rušit výbory, volit a odvolávat jejich předsedy z funkce, Ø zřizovat a zrušovat obecní policii, Ø volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce, jakož i počet dlouhodobě uvolněných členů tohoto zastupitelstva, zřizovat a zrušovat výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce.15

Rada obce Rada obce je výkonný orgán v samostatné i přenesené působnosti. Tvoří ji starosta, místostarosta a další členové rady. Počet členů je lichý a pohybuje se v rozmezí 3 – 11 členů. Rada obce se nevolí v obcích, kde počet členů zastupitelstva je nižší než 15. Rada se schází dle potřeby a její schůze jsou neveřejné. Radě obce je na základě zákona č.128/2000 Sb., o obcích vyhrazeno:

14

NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 28-29 s. 15 Zákona č.128/2000 Sb., o obcích

- 14 -


Ø zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, Ø rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, Ø vydávat nařízení obce, Ø projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce, Ø stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu, Ø schvalovat organizační řád obecního úřadu, Ø stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce, Ø zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady obce a kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce.16 Starosta Starosta je představitelem obce, který zastupuje obec navenek. Volený je zastupitelstvem obce a za výkon své funkce je zastupitelstvu odpovědný. NOVOTNÝ, J. (2005) uvádí základní pravomoci starosty: Ø odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok, Ø plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, pokud

není v obci

tajemník obecního úřadu, Ø pokud není zřízena rada obce, jmenuje a odvolává vedoucí odboru a stanovuje jim plat, Ø svolává a řídí jednání zastupitelstva a rady obce, Ø podepisuje spolu s místostarostou právní předpisy obce, usnesení zastupitelstva obce a rady obce, Ø po projednání s ředitelem krajského úřadu může svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, Ø má právo pozastavit výkon usnesení rady obce pokud si myslí, že je nesprávné.17

16

Zákona č.128/2000 Sb., o obcích

- 15 -


Obecní úřad Obecní úřad provádí administrativně organizační činnost, která souvisí se samostatnou i přenesenou působností. Tvoří ho starosta, místostarasta, tajemník a zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu. V čele obecního úřadu stojí starosta, úkoly za zaměstnavatele plní tajemník. Rada obce může zřídit odbory a oddělení. Obecní úřad v rámci samostatné působnosti plní úkoly, které mu udělilo zastupitelstvo obce či rada obce a pomáhá komisím obecního úřadu v jejich činnosti. V přenesené působnosti vykonává státní správu vymezenou zákonem. Tajemník Tajemník je součástí obecního úřadu, nejedná se o samostatný orgán obce. Funkce tajemníka se zřizuje v obci s pověřeným obecním úřadem a v obci s rozšířenou působností. Tajemníka jmenuje a odvolává starosta obce se souhlasem ředitele krajského úřadu. Vykonává úkoly jak v samostatné tak přenesené působnosti, za které je odpovědný starostovi.18 Obecní policie Obecní policie dle zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii zřizuje a zrušuje zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Jejím úkolem je zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, které jí stanoví tento nebo zvláštní zákon. Při plnění svých úkolů spolupracuje obecní policie s Policií ČR.19

2.4.5 Rozpočet obce Dle HRABALOVÉ, S. (2004) je rozpočet obce zobrazení finančního hospodaření obce na daný kalendářní rok. Jedná se o krátkodobý nástroj řízení obce sloužící pro vyjádření a realizaci jednotlivých politik obce.20

17

NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 34 s. 18 NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. 36 s. 19

Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii

20

HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Olprint, 2004. 25 s.

- 16 -


Rozpočtem obce se ve své publikaci taktéž zabývá PEKOVÁ, J. (1997), která ho definuje jako: Ø decentralizovaný peněžní fond – soustřeďují se v něm různé druhy veřejných příjmů, které se používají na financování veřejných statků (čistých, smíšených), Ø bilance, struktura – v dlouhodobém horizontu by měl být rozpočet vyrovnaný (P = V), případně přebytkový (P 〉 V), Ø finanční plán – obec podle něj hospodaří v příslušném rozpočtovém období, sestavují se také střednědobé rozpočtové výhledy na několik let dopředu, Ø nástroj prosazování cílů obecné politiky.21 2.4.5.1 Rozpočtový proces Rozpočtový proces má kontinuální charakter a představuje činnost orgánů obce (volených i výkonných) související s vypracováním, projednáním, schválením a plněním rozpočtu včetně kontroly hospodaření s jeho prostředky. Etapy rozpočtového procesu dle HRABALOVÉ, S. (2004): Ø sestavení návrhu rozpočtu Jedná se o nejdůležitější fázi rozpočtového procesu, jejichž cílem je co nejpřesněji naplánovat příjmy a výdaje rozpočtu obce. Při práci na rozpočtu se vychází z předešlého vývoje příjmů a výdajů. Návrh rozpočtu sestavuje výkonný orgán obce, zpravidla finanční odbor obecního úřadu. Důležité je, aby naplánované příjmy a naplánované výdaje byly reálné a splnitelné. Ø projednání a schválení návrhu rozpočtu V této fázi se schvaluje celková výše rozpočtu a struktura příjmů a výdajů. Rozpočet obce je projednáván radou obce a finančním výborem, poté se předloží k projednání a schválení zastupitelstvu obce. Před schválením se zveřejňuje návrh rozpočetu po dobu nejméně 15 dnů, ke kterému se mohou občané obce vyjádřit. V případě, že nedojde ke schválení rozpočtu do začátku rozpočtového období, obec hospodaří podle rozpočtového provizoria.

21

PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vyd. Praha: Kodex Bohemia, 1997. 108 s.

- 17 -


Ø plnění rozpočtu obce a průběžná kontrola plnění V průběhu roku obec hospodaří

podle schváleného rozpočtu. Průběžnou kontrolu

provádí finanční výbor, rada obce zastupitelstvo obce, a také občané prostřednictvím veřejných schůzí zastupitelstva obce. Ø následná kontrola plnění Následná kontrola se provádí po skončení rozpočtového období volenými i výkonnými orgány obce. Velká váha se klade na analýzu hospodaření, analýzu příčin a vzniku salda rozpočtu obce. Výsledkem následné kontroly je návrh opatření, který směřuje k dalšímu zkvalitnění rozpočtového plánování a rozpočtového hospodaření obce.22 2.4.5.2 Rozpočtové zásady Při vytváření rozpočtu obcí je nutné dodržovat několik základních zásad TOTH, P. (1998): Ø jednotnost, Ø roční periodu sestavování a schvalování, Ø reálnost a pravdivost, Ø úplnost, Ø maximalizaci příjmů, Ø časové použití rozpočtových prostředků, Ø účelovost prostředků, Ø povinná provádění změn, Ø vymezení odpovědnosti za rozpočtové hospodaření, Ø dlouhodobou vyrovnanost, Ø publicitu, Ø průhlednost a srozumitelnost.23 2.4.5.3 Rozpočtová skladba Rozpočtovou skladbou se rozumí jednotné třídění položek rozpočtů, příjmů i výdajů dle určitých kritérií. Upravena je vyhláškou Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Rozpočtová skladba umožňuje porovnávat jednotlivé rozpočty (mezi obcemi, regiony) a to i v delším časovém období. Dle zákona č. 22 23

HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Olprint, 2004. 26-28 s. TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 92-93 s.

- 18 -


250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z hlediska: Ø druhového Druhové členění se týká všech peněžních operací, které se dělí na příjmy, výdaje a financování. Toto třídění je pro obec povinné. Používá se čtyřmístný číselný kód, díky němuž se odlišují třídy, seskupení položek, podseskupení položek a položky příjmů a výdajů. Ø odvětvového Toto členění poskytuje informaci o tom, na jaký účel byl daný výdaj použít a z jaké oblasti byly příjmy realizovány. Pro obec je taktéž povinné. Nevztahuje se na daňové příjmy, příjmy z dotací a příjmy financující operace (třídy 1, 4, 8). Odvětvové členění taktéž využívá čtyři úrovně podrobnosti. Nejvyšší jsou skupiny, další jsou oddíly, pododdíly a paragrafy. Ø odpovědnostní Odpovědnostní členění člení operace do kapitol. Zohledňuje odpovědnost a působnost subjektu, který s peněžními prostředky nakládá. Pro obec je tentokrát nepovinné. Používají jej větší obce s obecním úřadem členícím se na jednotlivé odbory. Ø konsolidačního Členění konsolidační představuje třímístný kód, záznamovou jednotku, pomocí které se klasifikují peněžní operace pro potřeby konsolidace. Toto členění je pro obec povinné.24 2.4.5.4 Typy rozpočtů obce Příjmy a výdaje rozpočtu se třídí dle rozpočtové skladby, která umožňuje rozlišovat rozpočet na běžný a kapitálový. KOLEKTIV AUTORŮ (2004) definuje tyto rozpočty následovně: Ø běžný rozpočet Jedná se o bilanci běžných příjmů a běžných výdajů, z nichž se většina pravidelně opakuje. Běžný rozpočet je sestavován jako vyrovnaný, případně přebytkový. Rozpočet

24

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

- 19 -


dlouhodobě přebytkový je nežádoucí. Jako příčina se často označuje špatné hospodaření článku územní samosprávy či finanční nedostatečnost. Ø kapitálový rozpočet Příjmy, které jsou určeny na financování investičních potřeb, týkají se delšího období a zpravidla jsou jednorázové a neopakovatelné, se bilancují v kapitálovém rozpočtu. Rozpočet je vyrovnaný v případě, že se výdaje rovnají příjmům, a to včetně běžného rozpočtu. Pokud jsou kapitálové výdaje vyšší, je deficitní, v opačném případě je přebytkový.25 2.4.5.5 Příjmy rozpočtu obce HRABALOVÁ, J. (2004) uvádí, že základní kategorie příjmů v rozpočtu obce odpovídají rozpočtovým třídám rozpočtové skladby. Jde o daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Také lze vymezit další kategorii příjmů, a to běžné příjmy a vlastní příjmy. Tyto kategorie se definují především z důvodu toho, že se používají při konstrukci některých ukazatelů, díky nímž se hodnotí finanční pozice obce. Běžné příjmy zahrnutí daňové příjmy, nedaňové příjmy a běžné přijaté dotace. Vlastní příjmy naopak zahrnují daňové příjmy, nedaňové příjmy a kapitálové příjmy. Daňové příjmy Mezi daňové příjmy se řadí daně svěřené, jejichž charakteristikou je, že celý jejich výnos plyne do rozpočtu obce. Příkladem takové daně je daň z nemovitosti. Dále jsou to daně sdílené. V tomto případě se obce o výnos dělí se státním nebo jiným veřejným rozpočtem. Jedná se o daň z příjmu fyzických osob a daň z příjmu právnických osob. Poslední skupinu tvoří místní, správní a další poplatky. Dle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) plynou do rozpočtu obcí tyto daňové příjmy: Ø 100% daň z nemovitosti, Ø 100% daně z příjmu právnických osob (pokud je poplatníkem této daně samotná obec), Ø 30% daň z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných, 25

KOLEKTIV AUTORŮ: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. 244-245 s.

- 20 -


Ø 1,5% výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti dle počtu zaměstnanců, kteří mají v obci místo výkonu práce, Ø 20,59% z celkového výnosu: - daně z přidané hodnoty, - daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, - daně z příjmu fyzických osob placené srážkou, - 60% daně z příjmu fyzických osob samostatně výdělečně činných, - daně z příjmu právnických osob. Tyto daňové příjmy jsou mezi obce přerozdělovány na základě procenta, které stanovuje vyhláška Ministerstva financí. Toto procento se vypočítá jako poměr násobku počtu obyvatel obce a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí ČR. Ø místní, správní a další poplatky Podle zákona 565/1990 Sb., o místních poplatcích obec stanoví, jaké poplatky a v jaké výši bude vybírat. Ty poté vyhlásí obecně závaznou vyhláškou. Obce mohou vybírat například poplatky ze psů, ze vstupného, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za provozovaný výherní hrací automat a za komunální odpad. Podle zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, plynou správní poplatky do rozpočtu té obce, která poskytuje služby jimi zpoplatněné. Jinými poplatky se rozumí poplatky spojené se sankcemi za znečišťování životního prostředí, ukládání odpadů či odnětí zemědělské a lesní půdy. Nedaňové příjmy Do nedaňových příjmů se zahrnují uživatelské poplatky za služby, které obec poskytuje, přijaté úroky, splátky půjček, dividendy, přijaté sankční platby a vratky transferů. Jejich výši a strukturu obce ovlivňují svým chováním. Struktura nedaňových příjmů je následující: Ø příjmy z vlastní činnosti, Ø odvody od příspěvkových organizací, Ø příjmy z pronájmu majetku, Ø příjmy z úroků a finančního majetku, Ø přijaté vratky transferů, Ø příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní příjmy, - 21 -


Ø přijaté splátky půjček. Kapitálové příjmy Kapitálové příjmy jsou zvláštní kategorií vlastních příjmů. Zahrnují prodej dlouhodobého majetku obce, přijaté peněžní dary a příspěvky na pořízení tohoto majetku. Jedná se o příjmy jednorázové, neopakovatelné. Od roku 2000 se snižuje podíl kapitálových příjmů na obecních rozpočtech, jelikož obce už stabilizovaly strukturu svého majetku. Přijaté dotace Dotace tvoří významnou část příjmů rozpočtů obcí, jelikož plná ekonomická, tj. i finanční soběstačnost municipálních rozpočtů, je nereálná. Dotace plynoucích do rozpočtů obcí se dají členit podle různých kritérií. Jedním z nich je kritérium dle poskytovatele: Ø dotace ze státního rozpočtu, Ø dotace ze státních mimorozpočtový fondů, Ø dotace z prostředků EU, Ø dotace z rozpočtů územních samosprávných celků, Ø dotace od dalších subjektů.26 2.4.5.6 Výdaje rozpočtu obce Výdaje rozpočtu obce lze rozlišit dle více hledisek. Jedná se o výdaje: Ø plánované- jejich vývoj je možné dobře předpovídat, Ø neplánované – jde o nahodilé výdaje, které se vyskytnou během rozpočtového období, Ø běžné – jedná se o největší skupina příjmů, financují běžné, pravidelně se opakující potřeby, souvisí s financováním statků a služeb, Ø kapitálové – slouží k financování dlouhodobých, zejména investičních potřeb obce, jsou zpravidla jednorázové, pravidelně se neopakují, Ø návratné – finanční prostředky jsou vydány z rozpočtu proto, aby se zhodnotily a v budoucnu vrátily ve vyšší částce,

26

HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Olprint, 2004. 35-43 s.

- 22 -


Ø nenávratné - jde o platby, kdy jsou finanční prostředky nenávratně vydány a slouží například na zabezpečení veřejných statků, Ø alokační – jedná se o výdaje na financování veřejných a smíšených statků a služeb, Ø stabilizační – výdaje plnící tuto funkci jsou například výdaje do programů podporujících zaměstnanost v obci, Ø redistribuční – jsou poskytovány určitým skupinám obyvatelstva.27 Dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů jsou za výdaje považovány: Ø závazky vyplývající pro obec z plnění povinností, které jí ukládá zákon, Ø výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, Ø výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem, Ø závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila, Ø závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost, Ø úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů, Ø výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům, Ø výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec, Ø jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.28

2.4.6 Majetek obce Zákona č.128/2000 Sb., o obcích stanovuje, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně a obec je povinna pečovat o jeho zachování a rozvoj. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením či zneužitím.29 V ČR majetek obce představuje TOTH, P. (1998): 27

HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Olprint, 2004. 48-51s. Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů 29 Zákona č.128/2000 Sb., o obcích

28

- 23 -


Ø historický majetek, který vlastnila obec k 31. 12. 1949, Ø majetek, ke kterému přešlo na obec právo hospodaření z národního výboru, a to ke ni 23. 11. 1990, pokud s ním obec hospodařila ke dni účinnosti zákona o majetku obce, Ø věci, se kterými začala obec hospodařit po 23. 11. 1990, Ø obytné domy a pozemky, které tvoří funkční celek, pokud jsou v katastru obce, ve vlastnictví ČR, a právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž přešla na obec funkce zřizovatele či zakladatele a pokud do vlastnictví obce nepřecházejí jako historický majetek.30 Obecní majetek dle PEKOVÉ, J. (1997): Ø nemovitosti (pozemky, budovy), Ø movité věci (zařízení, stroje, přístroje), Ø majetková práva (pohledávky apod.), Ø peněžní prostředky, Ø cenné papíry, Ø nehmotný majetek. Strukturu majetku je možno sledovat v rozvaze, v niž se majetek chápe jako aktiva. Ty se člení na stálá (dlouhodobá) a oběžná (krátkodobá). Oběžnými aktivy se rozumí zásoby, peněžní prostředky, krátkodobé cenné papíry, vystavené pohledávky a náklady a příjmy příštích období. Stálá aktiva zahrnují hmotný investiční majetek, nehmotný investiční majetek a finanční investice.31 V rozvaze se nachází také pasiva, které zahrnují vlastní zdroje krytí stálých a oběžných aktiv a cizí zdroje.

2.4.7 Strategické plánování obce Strategický plán rozvoje obce je dokument, který se zpracovává za účelem dlouhodobého plánování ekonomického a sociálního rozvoje obce. Zpravidla bývá sestavován na dobu 3 až 5 let. Obec se snaží pomocí něj odhalit svoje silné a slabé stránky a využít to pro další rozvoj. Určí si priority rozvoje, definuje cíle a k jednotlivým cílům opatření pro jejich dosažení. Význam strategického plánu:

30 31

TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. 28 s. PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vyd. Praha: Kodex Bohemia, 1997. 62 s.

- 24 -


Ø pomáhá organizovat změny ve společnosti, Ø řeší problémy dlouhodobě a komplexně, usiluje o minimalizaci hrozeb a maximalizaci příležitostí obce, Ø definuje prioritní oblasti a cíle rozvoje obce, Ø pomáhá dosažení konsensu o budoucím vývoji obce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, Ø spojuje za společným cílem rozhodující představitele soukromého a veřejného sektoru v obci, Ø vytváří prostor pro vznik veřejně-soukromého partnerství, Ø pomáhá překonat přirozený odpor ke změnám.

Strategický plán slouží pro: Ø zpracování investičních záměrů realizovaných obcí, Ø sestavování rozpočtu a rozpočtového výhledu, Ø vypracování a novelizaci územního plánu obce, Ø posuzování regionálních plánů a programů z pohledu obce, Ø sestavení strategie rozvoje mikroregionu,

Ø ucházení se o získání finančních prostředků z fondů EU.32 2.4.7.1 SWOT analýza Dle JANEČKOVÉ, L., VAŠTÍKOVÉ, M. (1999) swot analýza představuje analýzu slabých a silných stránek obce a příležitostí a hrozeb, které přicházejí z vnějšího prostředí obce, obce samotné a subjektů působícím na jejím území. Analýza slouží jednak jako základ pro vypracování strategii a vlastních rozvojových oblastí města, a taky jako nástroj pro informování partnerů obce. Analýza vnitřních faktorů (silných a slabých stránek) zahrnuje: Ø analýzu fyzických a přírodních podmínek obce, Ø analýzu obyvatelstva, 32

SIGMIN. Consulting and advisory company. [online]. [cit. 2008-04-07]. Dostupné z:

- 25 -


Ø analýzu ekonomiky obce, Ø analýzu trhu práce, Ø analýzu infrastruktury obce, Ø analýzu podnikatelského prostředí. Analýza externích faktorů (příležitostí a hrozeb) se zaměřuje na faktory a trendy ovlivňující obec zvenčí.33

2.5 Statistické zjišťování Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, ukládá povinnost orgánům územní samosprávy poskytovat pro statistické účely a vedení statistických registrů Českému statistickému úřadu na požádání bezplatně údaje ze svých informačních systémů. U statistických zjišťování, které jsou uvedeny v programu statistického zjišťování, mají zpravodajské jednotky zpravodajskou povinnost. Zpravodajskou jednotkou se rozumí právnická osoba, organizační složka státu nebo fyzická osoba, od nichž se požaduje poskytnutí individuálních údajů ve statistickém zjišťování podle tohoto zákona. Program statistických zjišťování u každého statistického zjišťování uvádí: Ø účel a obsah statistického zjišťování, Ø okruh zpravodajských jednotek, které mají zpracovatelskou povinnost, Ø způsob statistických zjišťování, Ø periodicitu a lhůty k poskytování údajů, Ø orgán, který provádí statistické zjišťování.34 Dle Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) jsou krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností zpracovatelem údajů vedených v informačním systému pro ministerstvo a jsou uživateli údajů z informačního systému o obyvatelích, kteří se

33

JANEČKOVÁ, L., VAŠÍKOVÁ, M.: Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 21-29 s. 34 Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě

- 26 -


přihlásili k trvalému pobytu nebo mají povolen pobyt ve správním obvodu příslušného krajského úřadu. Ohlašovna je zpracovatelem údajů vedených v informačním systému pro ministerstvo. Obec a obecní úřad jsou uživateli údajů z informačního systému o obyvatelích, kteří se přihlásili k trvalému pobytu nebo mají podle zvláštních předpisů povolen pobyt ve správním obvodu příslušného obecního úřadu. Obecnímu úřadu s rozšířenou působností předává údaje: Ø ohlašovna – údaje o změně, rušení nebo ukončení trvalého pobytu občana, Ø obecní úřad místa trvalého pobytu obyvatele – údaje o místech zákazu pobytu obyvatele a době jeho trvání vyplývající z rozhodnutí soudu, Ø obecní úřad – údaje o změnách názvů ulic a popisných čísel.

Na ministerstvo předává údaje: Ø krajský úřad, Ø obecní úřad obce s rozšířenou působností, Ø matriční úřad, Ø útvar Policie ČR. Ministerstvo, krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností poskytují údaje z informačního systému osobám starším 15 let na základě písemné žádosti. Ohlašovna územního obvodu místa trvalého pobytu poskytuje údaje vedené v informačním systému písemně pouze osobám starším 18 let. Po úmrtí obyvatele nebo prohlášením osoby za mrtvou se údaje vedené na prostředcích výpočetní techniky uchovávají po dobu 50 let.35 Ministerstvo práce a sociálních věcí provádí dle vyhlášky č. 279/2007 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2008 následující statistická šetření, jejichž zpravodajskými jednotkami jsou kraje a obce: Ø Roční výkaz o zaměstnancích, platech a odměnách za pracovní pohotovost v zařízeních sociálních služeb,

35

Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)

- 27 -


Ø Roční výkaz o zaměstnancích, platech a odměnách za pracovní pohotovost v oblasti

sociálního

zabezpečení,

zaměstnanosti,

inspekce

práce

a mezinárodněprávní ochraně dětí, Ø Roční výkaz o sociální práci s příslušníky marginálních skupin, Ø Pololetního výkazu o odvolání proti rozhodnutí orgánů I. Stupně, Ø Čtvrtletní šetření o průměrném výdělku. Formy statistického šetření jsou výkaz a elektronický sběr dat a používá se metoda vyčerpávajícího zjišťování. Periodicita statistického zjišťování je roční či čtvrtletní. Lhůta k poskytnutí údajů zpracovatelkou jednotkou je do 16.2. 2009. V případě Pololetního výkazu o odvolání proti rozhodnutí orgánů I. stupně je lhůta k poskytnutí údajů do 40 kalendářních dnů po skončení sledovaného období.36

2.6 Kvalita života Vymezit pojem kvalita života není jednoduché. Samotný pojem kvalita je odvozen z latinského slova qualis, znamenající jakost. Kvalitu života je možné definovat z různých úhlů. Podle Světové zdravotnické organizace je kvalita života definovaná jako jedincova percepce jeho pozice v životě v kontextu své kultury a hodnotového systému a ve vztahu k jeho cílům, očekáváním, normám a obavám. Z psychologického hlediska je kvalita života spojována s pojmem osobní pohoda. Jedná se o dlouhodobý stav spojen se spokojeností jedince s jeho životem. Ze sociologického pohledu se jedná o kvalitativní parametr lidského života, životního stylu a životních podmínek společnosti.37

36

37

Vyhláška č. 279/2007 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2008 HRABOVSKÁ, P. Kvalita života seniorů. Diplomová práce. Brno 2006

- 28 -

Cíl a metodika práce

3. Cíl a metodika práce Cílem diplomové práce je provést analýzu kvality života ve vybraném regionu. Kvalita života bude posuzovaná z pohledu přírodních zdrojů, sociálních zdrojů a kulturních zdrojů. Vedle analýzy regionu bude provedena také analýza kvality života v obcích náležících do vybraného regionu. Literatura použita ke zpracování diplomové práce byla zapůjčena převážně z knihovny Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Některé publikace pocházejí také z Moravské zemské knihovny v Brně či Ústřední knihovny Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity. V práci je využíváno velké množství internetových zdrojů. Mezi ty nejdůležitější se řadí internetové stránky Českého statistického úřadu, Regionu Poodří a Moravskoslezského kraje. Významným zdrojem je taktéž platná legislativa, především zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. K tomu, aby mohly být zpracovány tabulky týkající se příjmové a výdajové stránky rozpočtu a majetku obce, bylo třeba vyžádat si osobně na místních obecních úřadech jednotlivých obcí rozpočty a rozvahy za roky 2006 a 2007. Součástí diplomové práce je dotazníkové šetření. Občanům vybraných obcí byly rozeslány dotazníky, které vyplnili na základě stávající situace v jejich obci. Požádání o vyplnění dotazníků byli taktéž starostové jednotlivých obcí, pro které byl určen dotazník pro starosty. Pro doplnění informací byl využit dotazník, který byl prováděn se starosty mikroregionu formou řízeného rozhovoru, metodou sociální kartografie, která se využívá v sociologických výzkumech. Vlastní práce je členěna do třech bodů, kterými jsou „Charakteristika Moravskoslezského kraje“, „Region Poodří“ a „Výsledky dotazníkového šetření“. První část se zabývá analýzou Moravskoslezského kraje, do kterého spadá vybraný region. Uvedeny jsou údaje o jeho vzniku, členění, stavu obyvatelstva, ekonomické situaci a nezaměstnanosti. Další část je věnovaná Regionu Poodří. Kapitola se zabývá vznikem regionu, návrhem rozpočtu regionu, představena je jeho vize, strategický cíl a předmět činnosti.

- 29 -

Cíl a metodika práce

Podkapitoly se zaměřují na Místní akční skupinu Regionu Poodří a charakteristiku obcí regionu z pohledu počtu obyvatel, rozlohy, občanské vybavenosti, rozpočtu a majetku. Poslední třetí část se týká vyhodnocení dotazníků pro občany a starosty z vybraných obcí daného regionu. Informace obsažené v dané diplomové práci mají vazbu na výzkumný projekt WD –57-07-1, Možnost řešení disparit mezi vybranými regiony, který je řešený pro ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.

- 30 -

Charakteristika Moravskoslezského kraje

4.

Vlastní práce

4.1 Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj je jeden ze 14 vyšších územních samosprávných celků v České republice. Nachází se na severní Moravě a ve Slezsku. Sousedí s krajem Zlínským a Olomouckým, s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským a s Žilinským krajem na Slovensku. Kraj moravskoslezský vznikl v roce 2000. V letech 1949-1960 většina území dnešního kraje byla součástí Ostravského kraje, část pak patřila k Olomouckému kraji. V roce 1960 oba kraje zanikly a území celého dnešního Moravskoslezského kraje patřilo až do roku 1999 k tehdejšímu Severomoravskému kraji. Kraj tvoří 6 okresů (Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava-město, Nový Jičín, Opava) a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností, do kterých spadá 299 obcí, z nichž je 5 statutárních měst, 35 měst, 3 městysi a 256 obcí. Jeho rozloha je 5 427 km2 , což značí 6,9 % území celé České republiky. 65 % území kraje tvoří zemědělská půda, na zbytku se rozkládají lesní pozemky. Vedle přírodního bohatství se v kraji nachází také zásoby nerostných surovin. Jedná se především o zásoby černého uhlí, ložiska zemního plynu, vápence, žuly, mramoru, břidlice, sádrovce a štěrkopísku. Tab. č. 3: Základní charakteristika Moravskoslezského kraje k 31.12. 2006 Měřící jednotka Počet Území Rozloha 5 427 km 2 Počet obcí 299 2 Hustota obyvatelstva 230,2 osoby/ km Podíl městského obyvatelstva % 76,4 Obyvatelstvo Počet obyvatel osoby 1 249 290 Průměrný věk roky 39,7 muži 38,1 ženy 41,2 Zdroj: ČSÚ

- 31 -


Kraj má nejvyšší počet obyvatel a nejvyšší hustotu zalidnění ze všech krajů, která vysoce převyšuje republikový průměr. Zajímavé je, že patří k regionům s nejmenším počtem sídel. 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 000 obyvatel, což je v zemi výjimečné. Nejvyšší hustota zalidnění je na Ostravsku, nejnižší na Bruntálsku. V Ostravě, která je krajskou metropolí, žije více než 310 tis. obyvatel, tj. zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Další velká města, jejichž počet obyvatel se pochybuje nad 50 tisíc, jsou Havířov, Karviná, Opava a Frýdek-Místek. Moravskoslezský kraj je známý především jako průmyslová oblast. Pro velké množství nerostného bohatství se zde rozvíjel těžký průmysl a hutnictví. Kraj je celostátním centrem hutní výroby a i přesto, že dochází k poklesu vytěženého množství černého uhlí a je zde soustředěna těžba téměř celé produkce ČR. Vedle těchto tradičních odvětví se v kraji můžeme dále setkat s výrobou a rozvody elektřiny, plynu a vody, výrobou dopravních prostředků, chemických látek, přípravků, léčiv a chemických vláken. I přes útlum těžkého průmyslu stále v průmyslových odvětvích pracuje více než třetina obyvatel zaměstnaných v národním hospodářství. 12,5% lidí pracuje v obchodu a opravách zboží. Tab. č. 4: Základní ukazatele trhu práce za rok 2004-2006 Měřící jednotka 2004 Zaměstnaní celkem tis. osob 522,7 zemědělství, lesnictví, rybolov 15,9 průmysl, stavebnictví 234,3 tržní, netržní služby 272,5 Míra ekonomické aktivity % 57,6 Průměrná hrubá měsíční mzda Kč 16 159 Uchazeči o zaměstnání osoby 105 486 Míra registrované % 15,66 nezaměstnanosti

2005 535,6 16,5 228,4 290,7 58,5 17 009 96 528

2006 536,9 14,6 236,2 286,1 57,3 85 422

14,23

12,58 Zdroj: ČSÚ

Moravskoslezský kraj patří k regionům s dlouhodobě vyšší nezaměstnaností, jelikož od 90. let 20. století probíhá v kraji restrukturalizace národního hospodářství. Poté, co došlo k útlumu těžkého průmyslu a propouštění zaměstnanců, nebyl dostatečný počet nových pracovních míst. Od roku 1995 docházelo soustavně k nárůstu nezaměstnanosti. Výjimkou byl pouze rok 2001. Příznivější se staly až roky 2005 a 2006, kdy nezaměstnanost klesla a zvýšil se počet volných pracovních míst. Mezi

- 32 -


kraji ČR se kraj řadí na druhé místo s nejvyšší nezaměstnaností hned za krajem Ústeckým. Na základě vykázaného HDP za rok 2006, obsadil kraj čtvrté místo mezi kraji ČR. Co se týká odvětvové struktury HDP, stěžejní roli pro hospodářství v kraji má především zpracovatelský průmysl (31,2 % z krajského úhrnu), obchod (11,1 %) a komerční služby (8,7 %). Podíl těžby uhlí na regionálním úhrnu činil 6,5 % a výroba a rozvod elektrické energie, tepla a vody 5,8 %. Tab. č. 5: Makroekonomické ukazatele za rok 2004-2006 Měřící jednotka 2004 Hrubý domácí produkt mil. Kč 283 574 na 1 obyvatele Kč 223 089 průměr ČR = 100 % 82,0 Tvorba hrubého fixního mil. Kč 57 812 kapitálu na 1 obyvatele Kč 46 093 průměr ČR = 100 % 64,7

2005 311 712 249 017 85,3

2006 337 926 270 360 85,9

63 816

84 315

50 981 69,9

67 457 87,1 Zdroj: ČSÚ

Od 19 stol. Moravskoslezský kraj patří mezi nejdůležitější průmyslový region střední Evropy. Současně je také populačně nejvýznamnějším regionem České republiky. Jelikož je kraj rozlohou mírně nadprůměrný, vykazuje nejvyšší hustotu zalidnění mezi kraji (s výjimkou hlavního města Prahy). V Moravskoslezském kraji se nachází ve čtyřech okresech 27 mikroregionů. Největší počet mikroregionů se rozkládá na území okresu Frýdek-Místek. Taktéž v kraji nalezneme čtyři euroregiony (Praděd, Beskydy, Těšínské Slezsko, Silesia). Důvodem pro vytvoření mikroregionů a euroregionů je vzájemná spolupráce v oblasti technické infrastruktury, dopravní obslužnosti, vzdělanosti, kultury a cestovního ruchu. Tato práce bude blíže zaměřena na Region Poodří.

- 33 -

Region Poodří

4.2 Region Poodří První podněty k vybudování mikroregionu v okrese Nový Jičín byly již v lednu 1999 od starostů obcí Bílov a Pustějov. Iniciativa těchto obcí vyvrcholila dohodou a vytvoření volného sdružení sousedících obcí, do kterého spadaly obce Bartošovice, Bílov, Hladké Životice, Kujavy a Pustějov. Sdružení obcí se zapojilo do Programu obnovy venkova a byla jim přidělena dotace. Z důvodů změn v problematice vzniku a činnosti venkovských mikroregionů byly osloveny také další obce, aby se přidaly ke sdružení obcí. Dne 5. srpna 1999 byl založen Region Poodří, jehož předsedou se stal starosta obce Pustějov. Do Registru sdružení vedeného v Novém Jičíně byl zapsán 23. srpna 1999. V současné době Region Poodří sdružuje 21 obcí. Dvanáct obcí regionu spadá do Chráněné krajinné oblasti Poodří., která byla vyhlášena v roce 1991. Region Poodří je společně se Sdružením obcí Bílovecka, mikroregionem Odersko, městem Fulnek, Příbor a Studénka součástí Moravského Kravařska. Taktéž je region zařazen do Natura 2000. Podle sčítání lidu v roce 2001 žilo v Regionu Poodří 23 254 obyvatel a rozloha regionu byla 26 974 ha, tj. 86,21 obyv./ km 2 . Nejmenší obcí je Bílov a největší Suchdol nad Odrou. Charakter krajiny a příznivé podmínky pro činnost v zemědělské výrobě velmi ovlivňují hospodářství regionu. Poodří je bohaté na přírodní zajímavosti a kulturní památky. V každé obci regionu se nachází alespoň jedna technická nebo kulturní památka. Ani významnými rodáky a osobnostmi se zde nešetřilo. Rodákem z Vražné - Hynčice je světově uznávaný zakladatel genetiky Johan Gregor Mendel, v Petřvaldě jsou pochovaní bratři Žurovcovi (Leopold, Vilém, Josef). Vynalezli a zkonstruovali první skutečně létající helikoptéru a strmě startující letadlo. Tab. č. 6: Socioekonomické údaje Regionu Poodří 2001 2002 2003 Výměra (ha) 26 974 26 978 26 978 Počet obyvatel 23 254 23 077 23 097 z toho v produktivním 15 303 15 296 16 443 věku Hustota (obyv./km2) 86,21 85,54 85,61 Nezaměstnanost (%) 13,9 14,9 15,9

- 34 -

2004 26 978 23 151 16 603

2005 26 976 23 151 16 734

2006 26 975 23 407 16 796

85,81 85,82 86,77 15,52 12,2 10,2 Zdroj: http://leader.isu.cz

Region Poodří

Region Poodří se řadí k problémovým oblastem nejen Moravskoslezského kraje, ale také celé České republiky. Obzvláště znepokojující je situace v oblasti zaměstnanosti a na trhu práce. K 31.12. 2004 průměrná míra nezaměstnaností v obcích Regionu Poodří dosahovala 15,52 %. Vize regionu Zvýšení ekonomické prosperity a prestiže regionu využitím skrytého potenciálu a zvýšení životní úrovně obyvatel při současném akceptování specifik, unikátních hodnot území, prosazení nové identity a zlepšení soudržnosti regionu.

Strategický cíl regionu Ø zlepšení stavu technické infrastruktury Ø podpora rozvoje malého a středního podnikání a vytvoření uceleného systému šetrného integrovaného a ekologického zemědělství Ø rozvoj venkova, cestovního ruchu a obnova kulturně-historického dědictví

Předmět činnosti regionu Ø podpora zemědělských aktivit Ø vytváření nových pracovních míst Ø sociální rozvoj obcí Ø podpora hospodářské infrastruktury Ø zajištění dopravní obslužnosti Ø obnova historických budov a tradic Ø rozvoj malého a středního podnikání Ø ochrana životního prostředí Ø rozvoj přírodního dědictví Ø rozvoj kulturních hodnot Ø rozvoj cestovního ruchu Ø mezinárodní spolupráce Ø propagace sdružení a jeho zájmového území Ø výměna zkušeností

- 35 -

Region Poodří

4.2.1 Místní akční skupina Regionu Poodří, o. s. Region Poodří je součástí Místní akční skupiny Regionu Poodří, která se nachází na území okresu Nový Jičín. Jedná se o občanské sdružení se sídlem v Bartošovicích. Předsedou sdružení a manažerem je Ing. Oldřich Usvald. Do MAS Regionu Poodří spadá jeden svazek obcí, pět podnikatelských subjektů, tři nestátní neziskové organizace, jeden SCHKO Poodří a pět obcí. MAS vypracovala Strategický plán MAS Regionu Poodří na léta 2007 - 2013, který naplňuje osnovu strategického plánu Leader. Manažerem Regionu Poodří byly pro účely vypracování diplomové práce poskytnuty z tohoto plánu některé pasáže. Základní údaje o území MAS MAS Regionu Poodří sdružuje samosprávu a subjekty z 22 obcí zájmového území řeky Odry a jeho blízkého okolí. Celé území svazku spadá do bývalého okresu Nový Jičín, Moravskoslezského kraje, v rámci NUTS II Moravskoslezsko. Přírodní zajímavosti Chráněná krajinná oblast Poodří byla vyhlášena v roce 1991 na ploše 81,5 km2 k ochraně mezinárodně cenných mokřadních biotopů v nivě řeky Odry. V CHKO Poodří se nachází vodní toky, lužní lesy, luky, rybníky, trvalé i periodické tůně a močály, které vytváří velmi příznivé podmínky pro trvalou existenci celé řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou druhy ledňáček říční, moták pochop, bukač velký a kopřivka obecná. Poodří bylo zařazeno mezi významné lokality a ptačí oblasti evropské soustavy Natura 2000 a je chráněno Ramsarskou úmluvou jako mokřad mezinárodního významu. SWOT analýza SWOT analýza MAS Regionu Poodří, uvedená ve Strategickém plánu Leaderu (SPL), je zkrácenou verzí SWOT analýzy, která je jednou ze součástí Integrované strategie rozvoje území. Široká SWOT analýza je rozdělena do několika tématických oblastí, zatímco v SPL je uvedena agregovaná verze. Jednotlivé body byly zestručněny, popřípadě sloučeny a byly vybrány pouze nejdůležitější charakteristiky, které souvisí s ostatními kapitolami SPL.

- 36 -

Region Poodří

SILNÉ STRÁNKY Podnikání a cestovní ruch - rozvoj nových technologií (např. Suchdol nad Odrou - NC Line) - spolupráce členských obcí svazku, sousedů v oblasti CR, v rámci činnosti destinačního managementu Moravského Kravařska - zachování větších konkurenceschopných zemědělských podniků (transformace na akciové společnosti) - různé formy rekreačních aktivit (cykloturistika, pěší turistika, agroturistika,..) - dobré podmínky pro zemědělskou výrobu (živočišná výroba- produkce mléka, rostlinná výroba – kvalitní zemědělská půda) - existence regionálního centra Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO RC Moravská brána Kvalita života v obcích - vybavení obcí svazku základním školstvím – ZŠ - kulturní a společenský život v obcích Životní prostředí a infrastruktura - dobrá dopravní dostupnost regionu (D47, R48, železniční koridor, letiště Ostrava, mezinárodní cyklotrasa EuroVelo č.4 a Greenways) - strategická poloha města Studénka ve vztahu k infrastruktuře - dokončená plynofikace ve většině obcí Regionu Poodří - existence koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Regionu Poodří - existence množství značených cyklotras - zapojení do systému ODIS - vysoká kvalita životního prostředí v části regionu náležící k Poodří, přírodně zajímavé lokality spadající do CHKO - komunikace a spolupráce obcí svazku se Správou CHKO Poodří - zvyšující se zájem lidí o problematiku vody, realizace mezinárodního projektu WAREMA v Poodří Přírodní a kulturní dědictví - historický vývoj regionu spojen se silnou orientaci na chov ryb a rybnikářství - region je rodištěm řady významných historických osobností veřejného, vědeckého, duchovního a uměleckého života - příslušnost k historickému regionu Moravské Kravařsko se zapomenutou identitou - existence historických objektů zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek - historický potenciál venkova vycházející z tradic Moravského Kravařska - vydávání regionálního časopisu „Poodří“ - Region Poodří má potenciál k využití fondů EU pro rozvojové potřeby regionu SLABÉ STRÁNKY Podnikání a cestovní ruch - pouze místní příležitosti k podnikání - schází služby pro rozvoj turistiky (stravování, ubytování, půjčovny kol, servisy) - pouze sezónní, resp. víkendová návštěvnost regionu turisty - nedostatek spolehlivých a kvalifikovaných pracovníků - v obcích chybí základní služby a řemesla ve formě drobného podnikání - nedostatek malých a středních podniků - nedostatek ubytovacích kapacit, nízká kvalita poskytovaných služeb - nedostatek restauračních zařízení s nabídkou místních kulinářských specialit, vycházejících z historického vývoje a venkovského charakteru - nedostatečná nabídka zařízení pro trávení volného času obyvatel i návštěvníků, vč. doprovodných aktivit - absence produktově orientovaného přístupu k cestovnímu ruchu na všech úrovních a tím i malá nabídka produktů cestovního ruchu - nedostatečná komunikace podnikatelských subjektů ve službách s propagátory cestovního ruchu – s DM Moravského Kravařska, MAS Regionu Poodří - jazykové bariéry obyvatel včetně profesních organizací v cestovním ruchu - neexistence kvalitních cyklostezek - zánik malých rodinných podniků bez pokračovatele (rodinného příslušníka) - ústup drobného hospodaření - schází nabídka rybích specialit, provoz rybářské bašty, vč. místních specialit Kvalita života v obcích - špatné uplatnění VŠ absolventů v regionu - nedostatečná kapacita systému péče o seniory - schází nabídka služeb pro občany (kadeřník, oprava obuvi, apod.) - nedostatečná nabídka zařízení a podniků pro trávení volného času obyvatel a návštěvníků - špatné napojení sousedních obcí veřejnou dopravou včetně spojení těchto obcí s městem Nový Jičín - nedořešené pozemkové úpravy v členských obcích, nevyjasněné majetkové vztahy Životní prostředí a infrastruktura - nedostatečné odkanalizování, nedostatečná vybavenost území svazku čistírnami odpadních vod - špatný technický stav komunikací IV. třídy a místních komunikací, devastace přepravou materiálu při výstavbě D47 - nedostatečná údržba krajiny (aleje, polní cesty, remízky, .....) - malá propagace možností využití obnovitelných zdrojů energií s využitím na venkově

- 37 -

Region Poodří

Přírodní a kulturní dědictví - nevyužitý historický potenciál k prezentaci místních tradic - nízké využití potenciálu některých historických objektů, vč. památkově chráněných a historických osobností regionu - malý rozvoj místních výrobků či specialit vycházející z historie a tradic - nedostatečné využití potenciálu některých památkově chráněných objektů - absence podpory zachování řemesel, lidových tradic, zvyků PŘÍLEŽITOSTI Podnikání a cestovní ruch - příležitost pro rozvoj podnikání je v cestovním ruchu a službách - některé obce mají pro podnikání k dispozici volné prostory (Sedlnice, Bartošovice, Kunín) - spolupráce obcí svazku v oblasti zvyšování jeho atraktivity pro investory a podnikatelské subjekty - rostoucí orientace spotřebitelů na zdravé, tradičním způsobem vyráběné potraviny z lokalních zdrojů - zlepšení služeb obyvatelstvu a rozvoj terciárního sektoru - existence volných ploch areálu bývalé Vagónky Studénka - obnova kulturních tradic, atraktivních pro rozvoj cestovního ruchu - dynamický rozvoj cykloturistiky a možnost rozvoje podnikatelských aktivit podél značených cyklistických tras - stoupající obliba nových forem rodinné rekreace na venkově (agroturistika, letní byty,...) - rostoucí zájem o krátkodobé (např. víkendové) pobyty na venkově - dobře dostupný významný cílový trh (ostravsko-karvinská aglomerace) pro volnočasové (rekreační a rekondiční) aktivity a příměstskou rekreaci - vybudování stezek pro bruslaře - realizace záměru vybudování „Cyklostezky Odra-Morava-Dunaj v MSK“ - možnost využití areálu zámku ve Studénce pro rozvoj služeb cestovního ruchu - možnost dalšího rozvoje ubytovacích kapacit pro turisty ve městě Studénka - rozšiřování služeb IC ve městě Studénka - dobré podmínky pro rozvoj agroturistiky - využití existujících chovů koní k rozvoji agroturistiky (hippoturistika atd.) Kvalita života v obcích - zlepšení stavu sportovišť pro rekreační sport, zařízení pro volný čas a aktivní formy odpočinku - realizace komplexních pozemkových úprav - modernizace školských zařízení - spolupráce škol a podniků - rozšíření mimoškolních aktivit pro děti (kroužky) - zapojení venkovského školství do Národní sítě venkovských komunitních škol Životní prostředí a infrastruktura - zájem o výstavbu kanalizací a ČOV v obcích - rozvoj infrastruktury - dostavba dálnice D47 a rychlostní komunikace R48, zlepšení dopravní dostupnosti regionu - existence Letiště Leoše Janáčka Ostrava - Mošnov - možnosti čerpání programů EU pro rozvoj infrastruktury - změna způsobu hospodaření v krajině s cílem zachování krajinného rázu, zvýšení diverzity a ekologické stability a přirozené ochrany proti povodním - společným přístupem členských obcí svazku napomoci zadržení vody v krajině - propagace výstavby nízkoenergetických rodinných domů včetně finanční podpory ze strany státu - využití alternativních zdrojů energie ve vhodných lokalitách regionu Přírodní a kulturní dědictví - rostoucí zájem o rybolov, rybníkářství a venkovskou turistiku spojenou s rybníkářstvím - rozvíjení identity regionu, vycházející z příslušnosti k historickému regionu Kravařska - další rozvoj rybníkářství a zpracování rybích produktů - možnost využití pastevectví dobytka v Poodří, využití produkce luk pro chov skotu - využití biologických odpadů jako suroviny - obnova sadů tradičních odrůd ovoce, výroba místních produktů, výroba bio-produktů - založení tradice pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí regionálního významu a zapojení domácích a mezinárodních partnerů (partnerská města, obce, podobně zaměřené regiony a mikroregiony v ČR) - možnosti využití geotermálních vrtů OHROŽENÍ Podnikání a cestovní ruch - složitá legislativa pro drobné živnostníky a podnikatele - scházejí volné pozemky pro rozvoj podnikání - opomíjení cestovního ruchu a volnočasových aktivit ve venkovském prostoru KÚ MSK - nedostatek finančních prostředků na pravidelnou roční údržbu cyklostras (značení, průchodnost krajinou, propagace, ...) - zábor zemědělské půdy pro výstavbu podnikatelských areálů-průmyslové zóny Kvalita života v obcích - odchod dětí do základních škol ve městech (lepší vybavenost, další aktivity) - snižování porodnosti - odliv vzdělaných obyvatel za lepšími pracovními příležitostmi mimo region Životní prostředí a infrastruktura

- 38 -

Region Poodří

- rizika povodní v důsledku snížení retenční schopnosti krajiny - fragmentace a další znepřístupňování krajiny (dálnice, průplav) - zánik regionálních železničních tratí ( např. Studénka – Bílovec) - finanční situace obyvatel a zvyšující se ceny plynu a elektřiny podporují návrat k vytápění palivy s vysokými emisemi - výstavba přehrady Spálov – narušení vodního režimu v nivě Odry - skládky odpadů v nivách, prameništích a březích vodních toků, zavážení těchto lokalit zeminou ze staveb - zvyšování nepropustnosti krajiny rozoráváním polních cest Přírodní a kulturní dědictví - vymírání starší generace obyvatel regionu se vztahem a znalostmi regionální i místní historie (obecní) - likvidace posledních dochovaných atributů připomínající historický život na venkově v regionu Kravařska, absence podkladů k jeho zmapování - malá podpora rozvoje venkova ze strany státu

Zdroj: Strategický plán MAS Regionu Poodří na léta 2007 - 2013 Priority a cíle Cílem místní akční skupiny MAS Regionu Poodří je rozvoj turistiky a služeb cestovního ruchu, rozvoj spolkového života v obcích, péče o krajinu a podpora venkovského podnikání a zemědělství. Snahou MAS je taktéž přispět ke zlepšení technické, společenské, dopravní a informační infrastruktury ve spolupráci s obcemi a svazkem obcí. Region Poodří chce co nejvíc spolupracovat s partnery z veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru uvnitř i vně regionu, zajistit rozvoj místního partnerství včetně poradenství s projektovým řízením pro jednotlivé subjekty a přispět tak k celkovému rozvoji regionu. MAS Regionu Poodří hodlá ke své činnosti i působení jednotlivých partnerů využít zejména metodu LEADER, Program rozvoje venkova, Regionální operační program Moravskoslezsko, operační programy ze strukturálních fondů EU a další mezinárodní, národní, krajské a jiné grantové programy. Strategický cíl MAS Regionu Poodří Obnova hodnot tradičního venkovského způsobu života k ekonomické a sociální regeneraci Regionu Poodří. Vize MAS Regionu Poodří V roce 2013 je oblast Poodří příjemným místem pro život a atraktivní turistickou destinací. Turisté a návštěvníci mají přístup k poutavým informacím a internetu v propagačních matriálech. Na území MAS je k dispozici kvalitní ubytování, propracovaný informační systém, dostatek turistických atrakcí, udržované - 39 -

Region Poodří

cyklotrasy a cyklostezky a možnost zastavení u obnovených kulturních památek, které mapují místní historické události či rodáky. Oblast Poodří je propagována jako „kraj rybníků a vody“ s obnovenou rybniční soustavou a minimálními zásahy do říční sítě. Oblast nabízí mimo rybích produktů řadu místních výrobků a specialit. Rozvíjí se a podporuje ekologické zemědělství, tradiční řemesla a domácí výrobky. Podporujeme v rozvoji místní podnikatele. V obcích existuje pestrá nabídka sportovních, kulturních, vzdělávacích a společenských aktivit pro všechny věkové skupiny obyvatel, které mají dostatečné zázemí pro svou činnost. Máme zajištěnou péči o seniory, matky na mateřské dovolené a invalidní občany. Usilujeme o spolupráci napříč generacemi. V obcích je k dispozici odpovídající nabídka bydlení a služeb, nemusíme za nimi dojíždět do města. Netrpíme znečištěným životním prostředím a usilujeme o další zlepšení. Využíváme obnovitelné zdroje energie, vysazujeme zeleň a uvnitř i vně obcí, zachováváme biocentra a biokoridory v krajině. V přírodě chráníme původní faunu. Život na venkově má svůj typický ráz, na který jsme hrdí. Poodří je plné příležitostí. Plán rozvoje Plán rozvoje je vypracován v dokumentu „Záměr MAS Regionu Poodří“ v podmínkách Programu Leader ČR. Témata řešená v rámci Strategie v létech jsou následující: 2004 – Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech 2005 - Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech 2006 – Zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů 2007 – Posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce Rozvojový záměr, který si stanovila Místní akční skupina Regionu Poodří, je nepřímo podporován zájmem veřejnosti o bio potraviny a další originální výrobky, a také zájmem turistů o turistiku v této oblasti. V neposlední řadě existuje spousta historických a kulturních osobností, které ovlivnili historický vývoj Regionu Poodří. Navíc se zde nachází velké množství přírodních prvků, které zapadají do projektového záměru environmentálně šetřené obnovy a rozvoje přírodního venkovského rázu Regionu. - 40 -

Region Poodří

Realizované projekty 1) Leader ČR 2004 Ø rekonstrukce budov kulturního a sportovního vybavení obce Suchdol nad Odrou z důvodu zvýšení turistické a volnočasové atraktivity centra obce (výše dotace 1 418 tis. Kč, celkové náklady projektu 1 772 tis. Kč) Ø řešení odpadového hospodářství (aplikace kejdy) podniku ZEMSPOL, a.s. v Pustějově (výše dotace 1 606 tis. Kč, celkové náklady projektu 4 106 tis. Kč) Ø změna technologie zastýlání na farmě dojnic v podniku AGROSUMAK, a.s. nacházejícího se v obci Suchdol nad Odrou (výše dotace 1 676 tis. Kč, celkové náklady projektu 3 989 tis. Kč) 2) Leader ČR 2005 Ø komunitní centrum-klášter v Jeseníku nad Odrou, místní části Blahutovice (výše dotace 332 tis. Kč, celkové náklady projektu 442 tis. Kč) Ø zámecký park v obci Bartošovice, centrum oddechu a relaxace (výše dotace 480 tis. Kč, celkové náklady projektu 640 tis. Kč) Ø půdní vestavba v základní škole v obci Albrechtičky (výše dotace 611 tis. Kč, celkové náklady projektu 815 tis. Kč) Ø obnova veřejného prostranství pro místní občany a návštěvníky obce Skotnice (výše dotace 452 tis. Kč, celkové náklady projektu 602 tis. Kč) Ø řešení odpadového hospodářství (aplikace kejdy) podniku Genoservis, a.s. v obci Kujavy ( výše dotace 945 tis. Kč, celkové náklady projektu 2 442 tis. Kč) Grantové schéma Jednotný komunikační styl 2004 Moravskoslezského kraje: „Vítejte v Poodří“ (výše dotace 700 tis. Kč, celkové náklady projektu 770 tis. Kč), MAS Regionu Poodří, Bartošovice, 2005 – 2006.

4.2.2 Návrh rozpočetu Regionu Poodří na rok 2008 Návrh rozpočtu Regionu Poodří pro rok 2007 a 2008 předpokládá příjmy a výdaje ve výši necelých dvou milionu korun. Největší položky příjmů představují neinvestiční přijaté dotace od obcí a příjmy z poskytovaných služeb. Oproti roku 2007 byl v roce 2008 zaznamenán u těchto položek nárůst. Další součásti příjmů jsou

- 41 -

Region Poodří

nekapitálové příspěvky a náhrady, investiční přijaté dotace od obcí a příjmy z úroků, které tvoří pouze zanedbatelnou částku příjmů. Region má v obou letech k dispozici částku přesahující milion korun jako konečný zůstatek na účtu z předešlého roku.

Tab. č. 7: Návrh rozpočtu Regionu Poodří na rok 2007 a 2008 2007 2008 PŘÍJMY (v tis. Kč) Příjmy z poskytovaných služeb Příjmy z úroků Nekapitálové příspěvky a náhrady Neinvestiční přijaté dotace od obcí Celkem: Financování (konečný zůstatek 2006) Celkem Obchod, služby a cestovné Nespecifikované rezervy Informační centrum RP Nákup služeb Nákup ostatních služeb Celkem

180 Příjmy z poskytovaných služeb 4 Příjmy z úroků 10 Investiční přijaté dotace od obcí 360 Neinvestiční přijaté dotace od obcí 554 Celkem: 1 100 Financování (konečný zůstatek 2007) 1 654 Celkem VÝDAJE (v tis. Kč) 522,4 Obchod, služby a cestovné 778 Nespecifikované rezervy 35 Informační centrum RP 150 Budovy,stavby a haly 168 Nákup služeb 1 654 Celkem

250 10 100 365 725 l 150 l 875 363 727 35 630 120 l 875

Zdroj: www.pustejov.cz, www.albrechticky.cz Hlavní a nejvyšší položkou výdajů v obou letech jsou nespecifikované rezervy. Představují více jak 700 000 Kč. V roce 2007 taktéž významnou roli měly výdaje na obchod, služby a cestovné, které činily 522 400 Kč. V porovnání s rokem 2008 se výdaje na obchod, služby a cestovné výrazně snížily. Tato položka zahrnuje mimo jiné konzultační, poradenské a opravárenské služby (240 000 Kč), služby pošty (3 000 Kč), služby peněžních ústavů (5 000 Kč), cestovné (5 000 Kč) a další. Důležité zastoupení naopak mají výdaje na budovy, stavby a haly, které v návrhu rozpočtu za rok 2007 scházejí. Výdaje na informační centrum Regionu Poodří zůstaly nezměněny a sestávají z nákupu materiálů, nájemného, telekomunikačních, radiokomunikačních a dalších služeb.

4.2.3 Obce Regionu Poodří Jak je již uvedeno výše, do Regionu Poodří spadá v současné době 21 obcí. Nejmenší obcí je Bílov a největší Suchdol nad Odrou, který má 2 553 obyvatel a je již městysem. Region se řadí mezi venkovské regiony. Obce regionu byly rozděleny do tří

- 42 -

Region Poodří

skupin podle počtu obyvatel. Tato část práce se bude blíže zabývat vybranými obcemi z každé skupiny. Obce regionu jsou následující: Ø 500 – 1 000 obyvatel – Albrechtičky, Bernartice nad Odrou, Bílov, Bravantice, Hladké Živoříce, Kateřince, Kujavy, Mošnov, Pustějov, Skotnice, Trnávka, Velké Albrechtice, Vražné Ø nad 1 000 obyvatel - Bartošovice, Jeseník nad Odrou, Jistebník, Kunín, Petřvald, Sedlnice Ø nad 2 000 obyvatel - Suchdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína

Tab.č. 8: Základní charakteristické údaje obcí Regionu Poodří Rozloha (ha) Obec Počet obyvatel 2006 2005 2006 2007 Albrechtičky 393 669 662 670 Bartošovice 2 415 1 598 1 589 1 599 Bernartice nad Odrou 957 814 822 845 Bílov 1 039 545 555 561 Bravantice 1 135 791 787 797 Hladké Živoříce 1 593 922 924 947 Jeseník nad Odrou 2 893 1 911 1 908 1 894 Jistebník 1 586 1 480 1 476 1 483 Kateřince 552 607 607 624 Kujavy 941 550 547 541 Kunín 1 712 1 828 1 839 1 846 Mošnov 1 207 672 669 681 Petřvald 1 249 1 741 1 758 1 767 Pustějov 858 950 954 968 Sedlnice 1 372 1 340 1 344 1 339 Skotnice 913 663 670 672 Suchdol nad Odrou 2 300 2 477 2 516 2 553 Šenov u Nového Jičína 1 563 2 071 2 068 2 098 Trnávka 610 681 689 689 Velké Albrechtice 1 300 967 977 973 Vražné 1 521 849 833 820 Zdroj: www.czso.cz Region Poodří v porovnání s jinými regiony sdružuje relativně velké obce. Nezahrnuje žádnou obec s počtem obyvatel menším než 100, naopak jeho součástí jsou i obce, jejichž počet obyvatel přesahuje dva tisíce. Co se rozlohy týče, na největším území se rozkládají obce Jeseník nad Odrou, následován Bartošovicemi a Suchdolem nad Odrou. Obce s největším počtem obyvatel jsou městys Suchdol nad Odrou a Šenov - 43 -

Region Poodří

u Nového Jičína. Naopak nejnižší počet obyvatel mají obce Bílov a Kujavy. Jejich počet nedosahuje ani čísla 600. Obec Albrechtičky sdružuje na nejmenším území nejvíc obyvatel. Na jednoho občana připadá pouhých 0,5 ha z celkové rozlohy. Obec Suchdol nad Odrou zaznamenala od roku 2005 největší nárůst obyvatel. V roce 2007 vzrostl počet lidí o 76. Taktéž k nárůstu obyvatelstva došlo v obcích Bernartice nad Odrou (31), Petřvald (26) a Hladké Životice (25). Pouze tři obce zaznamenaly v rozmezí dvou let úbytek obyvatel – Vražné (29), Jeseník nad Odrou (17) a Kujavy (9).

Podnik. subj.průmysl

Podnikatelé FO

Přistěhovalí

7 43 36 15 15 31 50 30 11 10 26 13 21 40 20 10 26 9 12 23 20

19 37 30 10 10 32 49 30 13 13 59 29 51 31 55 29 62 56 23 28 22

84 263 89 68 68 121 203 179 85 56 232 92 257 119 236 108 272 352 74 129 87

27 44 30 25 25 36 38 42 15 7 40 25 21 33 35 25 71 72 11 16 17

- 44 -

Lékař

Podnik. subj.zemědělství

104 315 141 86 86 166 291 238 113 84 307 167 320 186 293 142 364 492 96 163 118

Základní škola

Počet podnik. subjektů

200 1 925 686 731 991 1 329 2 069 1 083 366 839 1 374 685 911 753 972 729 1782 884 411 1116 1323

Mateřská škola

Zemědělská půda (ha)

Albrechtičky Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílov Bravantice Hladké Životice Jeseník nad Odrou Jistebník Kateřinice Kujavy Kunín Mošnov Petřvald Pustějov Sedlnice Skotnice Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Trnávka Velké Albrechtice Vrážné

Vystěhovalí

Název obce

Tab. č. 9: Obecní statistika za rok 2006

16 1 1 0 35 1 1 1 7 1 1 0 18 1 1 0 18 1 1 0 17 1 1 0 46 1 1 0 31 1 1 0 5 1 0 1 17 1 1 0 42 1 1 0 9 1 1 1 22 1 1 1 18 1 1 1 34 1 1 0 21 1 0 0 44 1 1 0 47 2 1 1 10 0 1 1 18 1 1 0 33 0 1 1 Zdroj: www.czso.cz

Region Poodří

V Regionu Poodří působí velká řada podnikatelských subjektů. (viz tab. č. 9) Největší množství se nachází v městyse Suchdol nad Odrou a v obci Šenov u Nového Jičína, což se k jejich velikosti dá předpokládat. V Šenově u Nového Jičína má své působiště všem známý Vojenský opravárenský podnik 025 NJ. Velké zastoupení podnikatelů jako fyzických osob je v obci Bartošovice a Petřvald, ve kterém nalezneme například Taxi Doležal, kadeřnictví Martina či autoklempířství Jaroslav Hýl. Petřvald se nachází na místě s velmi dobrou dopravní dostupností. Leží na hlavní autobusové trase

Kopřivnice-Ostrava.

Největší

podíl

podnikatelský

subjektů

působících

v zemědělství je v Pustějově (40), naopak Velké Albrechtice a Šenov u Nového Jičína jsou lákavé ani ne pro jednu desítku takových podnikatelů. V dnešní moderní, uspěchané době začíná být trendem stěhování se z měst na vesnici. Lidé dávají přednost klidnému místu před rušným, znečištěným městem. V Regionu Poodří se nejvíc lidí přistěhovalo do obcí Suchdol nad Odrou a Šenov u Nového Jičína. Jde o obce s velkým zázemním pro své občany, které leží v blízkosti velkého města Nový Jičín. Na druhou stranu vysoký počet vystěhovaných lidí mají vedle těchto dvou obcí také Jeseník nad Odrou a Kunín. Ve všech obcích Regionu Poodří zřídila obec mateřskou školku. Výjimkou jsou Skotnice a Vražné, kde musí děti dojíždět do přilehlého Příbora a Oder. Základní škola je taktéž téměř v každé obce. Ve většině případech jde však pouze o první stupeň základní školy. Suchdol nad Odrou a Šenov u Nového Jičína má devítiletou základní školu. V Šenově je dokonce střední odborné učiliště. Jelikož se jedná o malé obce, pouze v osmi z nich mají občané k dispozici lékařské služby. V obcích se nachází samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé či detašovaná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. V Jeseníku nad Odrou a Suchdolu nad Odrou je také stomatologická ambulance, což je výhoda především pro starší občany. 4.2.3.1 Rozpočet obcí Obce Regionu Poodří se liší v mnoha aspektech, např. rozlohou, počtem, strukturou obyvatelstva a dalšími. Odlišují se také tím, jak velké mají příjmy a výdaje. Dle tab. 10 a 11 je patrné, že obce mají odlišnou ekonomickou sílu. Příjmy obcí se skládají z daňových příjmů, nedaňových příjmů, kapitálových příjmů a dotací. V roce 2006 tvořily daňové příjmy nejvyšší část příjmů obcí, výjimkou byl Šenov u Nového

- 45 -

Region Poodří

Jičína, kde nedaňové příjmy v roce 2007 vysoce převýšily příjmy daňové. Součástí příjmů jsou taktéž dotace, které bývají ze státního rozpočtu, od úřadu práce, ministerstva pro místní rozvoj atd. Jak dokládají tabulky, ne v každém roce jsou obcím dotace přiděleny.

Tab. č. 10: Příjmová stránka rozpočtu obcí za rok 2006 (v tis. Kč) Název obce

Příjmy celkem

Albrechtičky Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílov Hladké Životice Jeseník nad Odrou Jistebník Kateřinice Kunín Mošnov Petřvald Pustějov Sedlnice Skotnice Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Trnávka Velké Albrechtice

4 817 12 804,7 8 229 5 417 7 533,1 15 425 11 525 4 712,5 14 232 5 824 17 000 12 600,3 10 628 4 535 26 124 33 436,7 4 339 14 017,4

Daňové příjmy

Nedaňové příjmy

Přijaté dotace

Příjmy na obyvatele

2 930 1 044 843 7,744 10 032 2 048,7 674 8,058 5 636 186 100 10,011 3 419 1 792 206 9,760 6 408 192 133,1 8,153 13 257 1 889 278,7 8,084 9 600 1 530 395 7,808 4 054,5 148,8 531,6 7,764 12 109,5 1 862,5 0 7,739 4 957 867 0 8,706 13 008,5 2335,85 1 655,65 9,670 6 867 540,3 0 13,208 9 220 1 408 0 7,908 4 172 363 0 6,769 19 390 4 958 1 776 10,383 21 853,2 11 583,5 0 16,169 4 071 216,8 46,2 6,298 80 451 938,7 486,6 14,347 Zdroj: Rozpočty obcí Regionu Poodří za rok 2006

Největší příjmy měly obce s nejvyšším počtem obyvatel – Šenov u Nového Jičína a Suchdol nad Odrou. Taktéž vysoké příjmy v porovnání s ostatními obcemi měly Batošovice, Jeseník, Petřvald, Kunín a Velké Albrechtice. Nedosahovaly však zdaleka takových hodnot jako u prvních dvou zmíněných obcí. Naopak nejnižší příjmy pohybující se pod 5 mil Kč měly v roce 2006 obce Albrechtičky, Trnávka, Skotnice a Kateřince, které se řadí mezi nejmenší obce regionu. V roce 2007 byl zaznamenán jejich nárůst. V Kateřinicích vzrostly dokonce o více jak 4 mil Kč. Pouze Trnávka si udržela stejnou výši příjmů a stala se tedy obcí, která měla v roce 2007 nejnižší příjmy.

- 46 -

Region Poodří

Šenov u Nového Jičína jako druhá největší obec regionu se může pyšnit nejvyššími příjmy na obyvatele. Na dalších příčkách se v roce 2006 umístili obce Velké Albrechtice, Pustějov a Bernartice nad Odrou s počtem obyvatel nižším než tisíc. Nejmenší obec Regionu Poodří Bílov se v roce 2007 zařadila na čtvrté místo s nejvyššími příjmy na obyvatele. Dokonce předstihla i největší obce Suchdol nad Odrou.

Tab. č. 11: Příjmová stránka rozpočtu obcí za rok 2007(v tis. Kč) Název obce

Příjmy celkem


6 458,9 16 080,6 9 800 7 172 7 873,1 15 640 11 000 8 882,3 15 295 6 952 16 000 7 909 10 793 5 305 26 798,5 72 259,1 4 325 16 095,4

Daňové příjmy

Nedaňové příjmy

Přijaté dotace

Příjmy na obyvatele

4 409,7 902,5 1 131,2 9,640 10 582 2 319,8 625,5 10,057 4 700 500 4 100 11,598 4 103 2 819 250 12,784 6 223 1 117 133,1 8,314 13 040 2 156,5 443,5 8,258 9 590 940 470 7,417 4 368,5 468,5 4 045,3 14,234 13 326 1 969 0 8,285 5 740 1 212 0 10,209 13 017 2 270 654 9,055 6 773 1 136 0 8,170 9 370 1 423 0 8,060 4 857 384 44 7,894 18 768 6 605 1 425,5 10 497 21 958,7 50 300,4 0 34,442 4071 207,8 46,2 6,277 7 349,5 1 084,9 109,9 16,542 Zdroj: Rozpočty obcí Regionu Poodří za rok 2007

Výdajová stránka rozpočtu obce zahrnuje velké množství položek. V tab. 12 a 13 jsou vybrány pouze ty nejdůležitější, které tvoří významnou část výdajů a obce na ně vynakládají nejvyšší částky. Mezi tyto položky patří výdaje na zastupitelstvo obce, místní správu, sběr a odvoz komunálního odpadu a příspěvky pro mateřskou a základní školu.

- 47 -

Region Poodří

Tab. č. 12: Výdajová stránka rozpočtu obcí za rok 2006 (v tis. Kč) Název obce

Výdaje celkem


4 817 12 804,7 7 729 4 737 7 533,1 15 425 11 525 6 002,5 12 510 6 799 17 000 12 600,3 19 523,4 4 130 23 301 32 622,7 5 200 15 317,4

Sběr a odvoz ZŠ, MŠ komun. odpadu 673 1 226 270 390 700 2 230 1 060 2 600 520 4 983 308 1 080 600 549,6 200 650 820 2 630 630 1 250 1 305 2 933 780 2 082 1 005 2 910 650 1 580 545 1 183,5 220 330 1 225 2 981,5 800 1 228 6 150 3 850 50 645 260 4 146 780 3 020 870 2 064 300 600 700 2 250 400 1 160 581 1 050 270 420 1 350 6 565 1 000 2 500 1 451 13 221 800 1 464 610 350 300 410 692,4 1 243 497 2 241 Zdroj: Rozpočty obcí Regionu Poodří za rok 2006 Zastup. obce

Místní správa

Stejně jako příjmy, tak také výdaje měly obce Suchdol nad Odrou a Šenov u Nového Jičína v roce 2006 a 2007 nejvyšší. Na dalších příčkách se v roce 2006 umístily obce Sednice, Petřvald, Jeseník nad Odrou a Velké Albrechtice. Na druhou stranu nejnižší příjmy měly nejmenší obce regionu – Albrechtičky, Bílov a Skotnice. V roce 2007 se situace na nejvyšších příčkách moc nezměnila. Pouze Sedlnice zaznamenaly vysoký úbytek výdajů. Nejnižší výdaje měly opět Albrechtičky, Skotnice a Trnávka.

- 48 -

Region Poodří

Tab. č. 13: Výdajová stránka rozpočtu obcí za rok 2007 (v tis. Kč) Název obce Albrechtičky Bartošovice Bernartice nad Odrou Bílov Hladké Životice Jeseník nad Odrou Jistebník Kateřinice Kunín Mošnov Petřvald Pustějov Sedlnice Skotnice Suchdol nad Odrou Šenov u Nového Jičína Trnávka Velké Albrechtice

Sběr a odvoz ZŠ, MŠ komun. odpadu 5 170 673 1 137 340 430 13 169,8 688 2 146 1 067 2 150 9 800 560 4 800 310 1 120 7 172 600 1 00 210 251 8 673,1 870 2 685 680 1 295 17 712 1 380 2 741 800 2 320 11 000 1 200 1 360 700 1 600 10 663 585 15 445 220 273 14 555 1 335 3 806 900 2 200 6 952 600 3 820 390 640 19 116 860 4 000 850 4 150 7 909 870 985 400 720 10 483 700 2 250 400 1 110 4 862 591,5 925 412 454 23 058 1 750 3 100 1 300 3 300 24 626,4 1 430 10 066 850 1 630 5 830 635 400 400 410 18 295,4 804,3 1 039,9 507,8 1 323,6 Zdroj: Rozpočty obcí Regionu Poodří za rok 2007 Výdaje celkem

Zastup. obce

Místní správa

4.2.3.2 Majetek obcí Na základě rozvah vybraných obcí za rok 2006 a 2007 byly sestaveny následující tabulky. Rozvahy zahrnují velké množství položek, které spadají jak mezi aktiva, tak také pasiva. V tabulkách č. 14 a 15 jsou uvedeny velikosti dlouhodobého hmotného majetku (DHM), dlouhodobého nehmotného majetku (DNM), pohledávek, vlastních a cizích zdrojů. Z obcí uvedených v tabulkách největší dlouhodobý hmotný majetek měly Bartošovice, Jeseník nad Odrou a Petřvald. Naopak nejnižší DHM měly opět Albrechtičky a Skotnice, jedny z nejmenších obcí Regionu Poodří. V roce 2006 Sedlnice a Mošnov zaznamenaly nejvyšší pohledávky. V následujícím roce je převýšily pohledávky Petřvaldu, které se více jak zdvojnásobily. Největším množstvím vlastních zdrojů v obou letech disponovaly Jeseník nad Odrou a Petřvald. V roce 2006 nejvíc cizích zdrojů využívala obec Sedlnice a v roce 2007 Velké Albrechtice a Jistebník.

- 49 -

Region Poodří

Tab. č. 14: Majetek vybraných obcí Regionu Poodří za rok 2006 Vlastní Cizí Název obce DHM DNM Pohledávky zdroje zdroje Albrechtičky 27 772,2 1 252 34,3 34 253,2 314,5 Bartošovice 105 410 1 259 751,9 109 835,5 483,5 Jistebník 72 911,8 728,2 96,3 103 191,9 335,9 Jeseník nad Odrou 130 938,1 128,14 449,98 132 958,8 6 065,46 Kateřinice 37 076,9 756,6 35,2 55 285,4 110,5 Mošnov 41 029,7 883,3 1 395,8 45 501,9 291,8 Petřvald 119 869,7 1 210 4 733 132 217 504,6 Sedlnice 72 279,9 941,5 1 839,7 96 764,9 13 840,9 Skotnice 20 958,5 945,6 15,6 21 923,5 949,3 Velké Albrechtice 65 691,8 552,5 67,3 79 887,1 3 760,3 Zdroj: Rozvahy obcí na rok 2006

Tab. č. 15: Majetek vybraných obcí Regionu Poodří za rok 2007 Vlastní Cizí Název obce DHM DNM Pohledávky zdroje zdroje Albrechtičky 32 233 1 632,1 29, 3 37 105,2 145, 9 Bartošovice 101 582,8 1 379 1 056,9 110 568,4 424,9 Jistebník 81 703,5 629,1 172,6 82 969 5 191,7 Jeseník nad Odrou 132 779,2 128,1 1 184,1 139 405,4 476,9 Kateřinice 44 286,2 769,2 20,1 50 516,6 122,8 Mošnov 60 298,8 883,3 1 494,3 63 995,6 390,7 Petřvald 106 695,8 1 225,2 4 661,2 116 966,5 417,8 Sedlnice 72 566,2 1 510,1 368,9 99 708,4 3 289,6 Skotnice 21 821,4 945,6 326,7 23 693,8 712,5 Velké Albrechtice 74 005,6 552,5 187,3 89 689,6 5 020,4 Zdroj: Rozvahy obcí na rok 2007

4.2.3.3 Charakteristiky vybraných obcí Albrechtičky Obec Albrechtičky je jedna z nejstarším obcí v jeho okolí. Doba založení není přesně známá, ale pravděpodobně existovala již v polovině 14. století. Ve středověku patřila k nejzámožnějším obcím díky loukám při Ohři od Petřvaldské hranice až po Bartošovickou. Ve 30. létech úspěšnou éru ukončila válka. Lidé opouštěli své statky a obec přišla téměř o polovinu svého obyvatelstva. Albrechtičky byly zemědělskou obcí. Zaměřovaly se na chov plemenného hovězího dobytka, chov koní, drůbeže a vepřů. V roce 1977 původně samostatná obec byla bez souhlasu občanů začleněna

- 50 -

Region Poodří

pod město Studénka. Zde zůstala až do 90. let, kdy se opět osamostatnila. Obec má celkem 208 budov, z toho 198 rodinných domů s 265 bytovými jednotkami. Obec zřizuje základní školu a mateřskou školu. Jedná se o příspěvkové organizace. Obec Albrechtičky se v posledních letech stala velkým lákadlem turistů. Nachází se zde přírodní rezervace s rybníkem, ve kterém se vyskytují zvláště chráněné druhy rostlin. V roubeném domě postaveném v roce 1865 bylo vybudováno muzeum, v němž se můžete seznámit s historií obce, způsobem života a kulturními tradicemi obce v minulých stoletích. Velká část expozice pochází přímo od rodných občanů Albrechtiček. Pro milovníky koní je možno navštívit Ekofarmu Malinovská s chovem koní, oslíků a dravců. V kulturním domě se pravidelně konají divadelní představení, dětské akademie, plesy a je zde také umístěna veřejná knihovna. V areálu letiště Mošnov je půjčovna motokár, Jiří Kašpík provozuje autoopravdnu, k ubytování je možno využít areál Fojtovka.

Bílov Obec Bílov leží na okraji Nízkého Jeseníku. Celý katastr obce spadá do přírodního parku Oderské vrchy. Území, na kterém se dnešní obec rozkládá, bylo již osídleno v době kamenné, a to i přes nedostatek tekoucí vody. Jméno obce bylo původně Below, až od roku 1517 se měnilo na Bílov. Součástí obce byla také osada Labuť a samota Blucherův dvůr. Ačkoliv je Bílov českou obcí, už před třicetiletou válkou zde žilo spousta obyvatel s německými jmény. Po osvobození obce v květnu 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno a obec byla osídlena českými lidmi. I když je obec Bílov nejmenší obcí regionu co do počtu obyvatel, je zde spousta zajímavostí. V roce 2001 obec postavila malou vodní nádrž Bílov-Hubleska. Vyhledávanou atrakcí domácích i přespolních zájemců je každoroční Jarní otvírání vody s rybářskými závody. Kolem vodní nádrže vede cyklostezka „Kravařsko“. V obci kromě spolku rybářů působí také myslivecké sdružení. Za shlédnutí jistě stojí také pozoruhodná rozhledna. Původní dřevěná rozhledna byla zbourána a na její místo byla po více jak půl století vybudována nová na vysílači firmy T-Mobile a. s. Jako největší zaměstnavatel v Bílově působí potravinářský podnik Pemi - trade s.r.o. Kromě této větší firmy působí v obci i malí podnikatelé provozující autoservis a dvě autoopravny.

- 51 -

Region Poodří

Jeseník nad Odrou Obec Jeseník nad Odrou se rozkládá v nížině na úpatí Nízkých Jeseníků. Založen byl v tzv. moravské kolonizaci ve 12. století. Obec zahrnuje pět vesnic, které se postupně spojily. V roce 1957 se k Jeseníku nad Odrou připojily Hrabětice, v roce 1975 to bylo Polouvsí a Blahutovice s Hůrkou se připojily v roce 1976. Jeseník nad Odrou je obec s větším zázemím pro své obyvatelé. Působí zde jak dětský a praktický lékař, tak také zubní specialista. Obec se může pyšnit ochotnickým divadlem Seník, které má svou domovskou scénu v místním kulturním domě. Byl zde založen Český svaz včelařů, 3. skautský oddíl a Komunitní centrum Klášter, v němž sídlí tři NNO (o.s. Bayerův odkaz, ZO ČSOP Jeseník nad Odrou, EKOCENTRUM RS ČSOP Novojičínska), které společnými projekty podporují obnovu a rozvoj obce. Pro zájemce o letní radovánky je možno v obci využít koupaliště v Hůrce, které umožňuje bezplatné koupání, krásné a klidné prostředí a pohoštění ve zrekonstruované restauraci. Od roku 1996 Jesenická kyselka s.r.o. vyrábí Jesenickou minerální vodu, jejíž nejvýznačnější předností je bezkonkurenční nízký obsah sodíku. Historicky zajímavými místy obce jsou bezpochyby Tillova Hrobka a barokní zámek se zámeckým rybníkem, kolem kterého byl zřízen zámecký park, dříve bohatý na cizokrajné stromy. Jako na každém panství i zde nechyběl panský pivovar, který byl v provozu do roku 1896. Kunín Obec Kunín leží 4 km od Nového Jičína a rozkládá se po obou březích toku Jičínky. Koncem 13. století byla obec založena jako lesní lánová vesnice. Kunín se začal rozvíjet koncem 18.století za správy hraběnky Walburgy z Truchsess-Zeilu, která podporovala vzdělání. Založila v obci ústav pro mládež, který navštěvoval i František Palacký. Obec Kunín se dostala do povědomí lidí především díky mlékárně Kunín, která dodává výrobky do obchodních řetězců po celé České republice. V 50.letech měla obec i vlastní lihovar, který je však již mimo provoz. Velmi navštěvovaný je kunínský zámek, který se řadí mezi nejcennější barokní zámky celé severní Moravy a Slezska. Po rekonstrukci je opět přístupný veřejnosti. Na upomínku vzletu balónu v zámeckém parku roku 1786 se pořádají od roku 1999 každoročně zámecké slavnosti s celodenním a celovečerním programem. Mezi méně známé památky nacházející se na území obce - 52 -

Region Poodří

Kunín je Fürstenberská rodová hrobka na hřbitově, o něco známější je Schindlerovská hrobka, která uchovává pozůstatky hraběnky Marie Walburgy z Truchsess - Waldburg Zeilu. Sedlnice Sedlnice se řadí mezi nejstarší obce na Příborsku. První záznamy o obci jsou staré více jak sedm století. Sedlnice byly původně dvě samosprávné obce. Manská Sedlnice a Dědičná Sedlnice. V roce 1863 byly sloučeny v jednu obec. Ani tato obec se nevyhnula válce. Zvláště ji poznamenaly události třicetileté války, napoleonských válek a obou světových válek. Z nedostatku úrody, peněz a narůstajících dluhů lidé opouštěli vesnici a obec chudla. Vesnicí se také přehnala cholera, tyfus a španělská chřipka, na jejichž následky zemřelo spousta obyvatel. Od roku 1945 se začal rozvíjet průmysl, obec se postupně vzpamatovávala ze špatného období. V 50. letech se do obce začali stěhovat noví lidé. Rozvíjely se cesty, vyrostly nové komplexy budov pro zemědělskou velkovýrobu, bylo postaveno nové nádraží. Obec získávala svůj nový vzhled. V obci Sedlnice se nachází pět sdružení a spolků. Vedle Klubu důchodců a Mysliveckého sdružení je zde také Sbor pro občanské sdružení, Střelci a Včelaři. Pro nejrůznější informace o obci a přilehlých vesnic si občané mohou zajít do kulturního a informačního centra Sněženka. Návštěva Sedlnice by se jistě neměla obejít bez prohlídky zámku. Pro případné zájemce o ubytování v obci je možné využít turistickou ubytovnu Sněženka či ubytování „U Majky“. Ve volných chvílích je v obci k dispozici bowlingové centrum Kuželka KIC Sněženka, sauna či vodní nádrž Bartoňka. Suchdol nad Odrou Obec Suchdol nad Odrou se nachází v pásmu Moravské brány. Jde o největší obec regionu, která má průmyslově-zemědělský charakter. Osada byla založena počátkem 13. století, převládali zde především němečtí osadníci. V roce 1257 se osada nazývala Suchodol nebo Suchidol. Český název Suchdol získala až v 15. a 16. století. Obec patří do chráněné krajinné oblasti Poodří. Místní část Kletné, která slouží převážně jako rekreační oblast, je součástí obce. Zajímavostí Suchdolu je to, že zde v letech 1618-1621 kázal Jan Ámos Komenský.

- 53 -

Region Poodří

Suchdol nad Odrou je největší obec Regionu Poodří. Počtem obyvatel 2 553 se řadí již mezi městyse. Poskytuje občanům větší služby než ostatní obce. Nachází se zde ambulance odborného lékaře a zubní ambulance, která v ostatních obcích regionu schází. Suchdol nad Odrou zřizuje základní školu a základní uměleckou školu, je zde založena kynologická organizace. Turisticky je obec také velmi zajímavá. Návštěvníci mohou zavítat do Muzea Moravských bratří nebo se zúčastnit Suchdolské pouti, Pony Expressu, Hubertovy jízdy či Country Expresu (historický vlak). Pro milovníky koupání a letních dovolených v přírodě je v obci možno využít tábořiště Kletné, stejnojmennou nádrž či se ubytovat v nedaleké chatové rekreační osadě, která je ideální místo pro rodinnou dovolenou, odpočinek a rybaření. Pro milovníky kol je k dispozici cyklotrasa vedoucí celým Regionem Poodří. Trnávka Obec Trnávka se rozkládá v údolí potoka Trnávka a asi 7 km od města Příbor. Sousedí s obcemi Petřvald na Moravě, Brušperk, Fryčovice, Kateřinice a Mošnov. Samostatnou obcí byla Trnávka v letech 1850 až 1980. Poté se sloučila s městem Příbor. Od roku 1992 je opět samostatnou obcí. O jejím původu se nedochovaly žádné zprávy. Obec byla zemědělskou vesnicí, v 16. století zde stávala tvrz. K obci náleží osada Chabičov, která vznikla ke konci 18. století. Obec Trnávka je členem Sdružení Regionu Poodří, Spolku pro obnovu venkova a SMO ČR. V obci se nachází středisko živočišné výroby Moravan Petřvald n/Mor a.s. a byl zde založen klub důchodců, klub zahrádkářů, letecký klub, myslivecké sdružení. Trnávka je oblíbeným místem pro cyklisty, neboť přes obec vede cyklostezka, která se táhne přes celý Region Poodří. V letních měsících je možno se osvěžit v areálu koupaliště, který se nachází v místní části Chabičov. Příjemnou zastávkou je také barokní zámek z 18. století, postavený na místě bývalé středověké tvrze, stojící na návrší nedaleko silnice do Brušperka. K zámku přiléhá přírodně krajinářský park z 19. století, který může posloužit jako příjemné místo pro odpočinek a relaxaci. Jeho součástí je také zámecký rybník. Trnávka se může pyšnit základní školou, která před třemi lety oslavila své 130. výročí. Na počest obec uskutečnila v budově školy výstavu školních pomůcek, vysvědčení, žákovských knížek a fotografií z dávných let.

- 54 -

Výsledky dotazníkového šetření

4.3 Výsledky dotazníkového šetření 4.3.1 Vyhodnocení dotazníků pro občany Součástí diplomové práce je zjistit názor občanů obcí Regionu Poodří jak vnímají mikroregion a kraj, jaké aktivity jsou prováděny v jejich obci, a jak jsou s životem ve své obci spokojeni. Bylo dotazováno 26 obyvatel z 15 obcí. Každý obdržel dotazník z 16 otevřenými otázkami, které byly následně vyhodnoceny, odpovědi přepočítány na procenta a přeneseny do grafů. Otázka čísla 14 byla z vyhodnocování vypuštěna, jelikož většina respondentů na ní neodpověděla a nebylo tedy dostatek podkladů pro její vyhodnocení. Grafy k většině otázkám jsou uvedeny v příloze. Otázka č. 1. – 3. Již první otázka dělala velkému počtu obyvatel problémy. Pro některé občany vyplňující tento dotazník bylo milým překvapením, že jejich obec je součástí nějakého mikroregionu. Na tuto otázku nebylo potřeba vytvářet graf. Všechny obce, z nichž respondenti pocházejí, spadají do Regionu Poodří. S výjimkou jsou obce Vražné a Jeseník nad Odrou, které jsou taktéž členem mikroregionu Odersko a obce Bravantice, Jistebník a Velké Albrechtice, které spadají do mikroregionu Bílovicko. Dotazovaní občané z těchto obcí (výjimkou je občan Vražné) o této skutečnosti ani neví. Přínos mikroregionu pro obec spatřuje 26% respondentů převážně v lepší možnosti získat dotace na aktivity, které není schopna obec sama financovat (například koupě nových počítačů do školy, obnova a udržení památek). 11% občanů vidí přínos v možnosti zapojit se do společných projektů, ve vzájemné spolupráci mezi obcemi Regionu Poodří a lepší propagaci obce. 7,5% lidí si spojuje přínos s ochranou životního prostřední, podporou podnikání a turistiky. Na otázku jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji obce se 42% respondentů domnívá, že převážně formou poskytování dotací a grantů na nejrůznější projekty. Dotace bývají určeny na vybudování kanalizace, udržení a obnovu CHKO Poodří atd. Kraj taktéž vyhlašuje projekty, podporuje školství a podílí se na budování cyklostezky a dálnice vedoucí do Ostravy.

- 55 -


26%

18,5% 11%

11%

11% 7,5%

získávání dotací ochrana ŽP

spolupráce obcí podpora turistiky

7,5%

7,5%

propagace obce podpora podnikání

společné projekty nezodpovězeno

Graf č. 1: Důvody přínosu mikroregionu pro obec Otázka č. 4 - 7 Každá obec se snaží přispívat k ochraně životního prostředí. Obce umožňují občanům třídit odpad, organizují sběr nebezpečného odpadu a přistavují kontejnery, aby zabraňovaly vzniku černých skládek. Vedle těchto aktivit obce provádějí údržbu zeleně a regulaci potoků. V obcích platí zákaz spalování plastů, některé obce se chystají k realizaci čističky odpadních vod.

20% 18% 17%

17% 9% 4%

třídění odpadu kontejnery regulace potoka zákaz spalování plastů

4%

sběr nebezpečného odpadu údržba zeleně čistička odpadních vod

Graf č. 2: Způsoby přispívání obce k ochraně životního prostředí

V poslední době dávají lidé přednost bydlení ve vesnicích před městy. 20% respondentů uvedlo, že důvodem pro přistěhování právě do jejich obce je možnost - 56 -


bydlet v pěkném a klidném prostředí. K tomuto přispívá fakt, že většina obcí nabízí nové stavební příležitosti. 16% dotazovaných za důvod pro přistěhování považuje dostatek pracovních příležitostí v jejich obci či blízkém okolí a snadnou dostupnost do města. Jsou však také obce, kde spojení s okolím není na dostačující úrovni a pracovních příležitostí je nedostatek. Tyto aspekty pak vedou k vystěhováváni se obyvatel z těchto obcí. Ke zvýšení spokojenosti obyvatel obcí by v případě 26% dotazujících přispěla lepší dopravní obslužnost do okolních obcí a měst. 17% lidí se domnívá, že lepší pracovní uplatnění a oprava a výstavba nových silnic by přispěla k jejich lepší spokojenosti. 11% občanů ve své obci postrádá kulturní a sportovní zařízení k trávení volného času a uvítali by rozšíření drobného podnikání. V neposlední řadě by občané uvítali opravu kulturních památek, lepší informovanost lidí a kontrolu spalování plastů. 6% obyvatel je se situací ve své obci spokojených a domnívají se, že žádná opatření, která by zvýšila jejich spokojenosti, nejsou potřeba. Dle 37% respondentů se občané obcí zapojují převážně do sportovních akcí. Navštěvují fotbalové zápasy nebo soutěže dobrovolných hasičů, účastní se cyklovýletů či pěších túr organizovaných obcí. O kulturní akce jeví občané také velký zájem. Mezi nejoblíbenější se řadí krmáš, den obce, erbové slavnosti nebo pálení čarodějnic. Pro ty nejmenší jsou pořádány maškarní plesy či Slavíček pro děti. Vedle těchto akcí se obyvatelé podílejí na úpravě obce a angažují se v organizacích a spolcích dané obce. Například jsou členy skautského oddílu, svazu včelařů, klubu důchodců, mysliveckého sdružení a dalších. Otázka č. 8 - 10 Za největší problém v oblasti zaměstnanosti shledává 31% dotazujících nedostatek pracovních příležitostí. Obyvatelé musí dojíždět do vzdálených obcí či měst. Tento fakt je spojen s dalšími problémy, kterými jsou velká vzdálenost od centra nebo problémy s dopravou. Některé obce leží mimo hlavní dopravní trasy a frekvence spojů je nedostačující. Pro ty, kteří nevlastní automobil, může být cestování za prací časově dosti náročné. Ne všichni dotazovaní se však domnívají, že v jejich obci existují problémy v oblasti zaměstnanosti. Jako příklad je možno uvést Suchdol nad Odrou, který patří mezi železniční uzel. Lidé zde nemají problém s dojížděním za prací a nedostatkem pracovních příležitostí. - 57 -


50% respondentů se shodla na tom, že stávající zdravotní péče je pro ně dostupná. Ne v každé obci je tomu však stejně. 33% dotazujících musí dojíždět za lékařem do měst, což je problémem především pro starší občany, kteří jsou ve většině případů odkázáni na hromadnou dopravu. Do některých obcí lékař dojíždí, jednou týdně mívá i dětskou poradnu. V 33% jsou respondenti spokojeni s úrovní občanské vybavenosti. 10% občanů postrádá předškolní zařízení, děti musí navštěvovat mateřské školy v okolních vesnicích či městech. 21% dotázaných se domnívá, že jsou v obci nedostačující služby. Uvítali by například kadeřnictví, cukrárnu či pekařství. Starší lidé především postrádají obchody s potravinami a smíšených zbožím, mladí pro změnu byty, kterých je v obcích nedostatek.

33%

21% 18%

18% 10%

dostačující obč. vybavenost

nedostačující služby

nedostatek bytů

nedostatek obchodů

chybí předškolní zařízení

Graf. č. 4: Úroveň občanské vybavenosti a její problémy Otázka č. 11- 13 Na otázku, zda je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, nenalezlo 16% dotázaných odpověď. Podle 44% lidí odpovídá struktura podnikatelské sféry možnostem. Potřebné služby, které nenaleznou ve své obci, vyhledávají v blízkých městech. Naopak 32% respondentů se domnívá, že v jejich obci jsou především nedostačující služby. Důvodem může být nedostatek prostoru na služby či vysoký nájem, který obec za prostory požaduje. 4% obyvatel by uvítalo zařízení pro volný čas.

- 58 -


Otázka týkající se podpory vedení obce k rozvoji podnikatelský aktivit dělala respondentům taktéž velké problémy. Celých 32% ji nezodpovědělo. 36% dotázaných se domnívá, že podpora vedení obce je vyhovující, 16% uvedlo, že obec je k rozvoji podnikatelských aktivit vstřícná. Vedení obce nabízí nebytové prostory k pronájmu či volné pozemky, umožňuje novou výstavbu průmyslových staveb. Podnikatelské subjekty mohou svou činnost prezentovat prostřednictví reklam v rozhlase, popřípadě ve zpravodaji. Dle 8% dotázaných podpora ze strany obce není žádná. Pro kvalitu života obce jsou přínosní drobní podnikatelé, kteří provozují například potraviny, kadeřnictví, železářství, autoopravny, restaurace apod. Pro děti je jistě výhodou mateřská a základní škola v obci. Nemusí dojíždět do okolních měst. Přínosem jsou bezesporu velké podniky, které zaměstnávají vysoký počet obyvatel obce (firmu Miramo, AGPK Sedlnice či VOP 025) nebo spolky, kluby a zařízení pro volný čas (restaurace, bowling).

24% 21%

21% 14% 10%

drobní podnikatelé spolky, kluby

MŠ, ZŠ zařízení pro volný čas

10%

velké podniky nezodpovězeno

Graf č. 5: Podnik. subjekty či neziskové organizace přínosné pro kvalitu života v obci

Otázka č. 15- 16 Osvěta k akcím organizovaných v obcích je prováděna způsobem shodným ve všech obcích či městech. Největší informovanost poskytuje obecní zpravodaj, místní rozhlas, letáky a plakáty. K poskytování informací slouží také internetové stránky obcí a informační tabule. V některých obcích jsou zřízeny informační centra, zdrojem informací jsou také kabelové televize okolních měst.

- 59 -


Obec Petřvald byla v roce 2005 vyhlášená vesnicí roku Moravskoslezského kraje a zároveň se umístila na druhém místě v rámci celé České republiky. V roce 2006 byl udělen diplom obci Albrechtičky za vzorné vedení obecní knihovny.

35% 28%

13% 7%

obec. zpravodaj informační tabule

rozhlas neprováděna

7%

7%

letáky, plakáty informační centrum

2%

2%

internetové stránky kabelová televize

Graf č.6 : Způsoby provádění osvěty v obci k akcím organizovaným mikroregionem

4.3.2

Vyhodnocení dotazníků pro starosty I. Kromě občanů byli dotazova

ní taktéž starostové jednotlivých obcí Regionu Poodří. Po ústní a v některých případech osobní žádosti starostové přislíbili vyplnění dotazníku. V konečném výsledku vyplněný dotazník zaslalo pouhých pět starostů. Důvodem byla především neochota, která byla daná mino jiné časovou dispozicí. Otázky č. 1 - 6 Poslání mikroregionu starostové dříve spatřovali především v lepší možnosti získat dotace na společné projekty. Dnes je důvodem propagace a prezentace společného území, rozvoj turistického ruchu a spolupráce při řešení společných nebo velmi podobných problémů. Přínos mikroregionu spočívá v řešení společných problémů, organizování společných akcí, společné prezentaci na výstavách a získávání finančních prostředků. Podmínkou pro získání některých grantů z EU či ze státního rozpočtu je členství v mikroregionu. Obce samotné by na některé projekty nenašly dostatek financí. Příkladem je studie odkanalizování, značení cyklotras, internetové stránky, mapy obcí - 60 -


či propagační materiály. Obce mají také společnou strategii rozvoje venkovského Regionu Poodří. Prosazují společné cíle dle akčního plánu a zpracovávají projektové fischie regionu. Do vedení mikroregionu je zapojen převážně jenom starosta. V některých případech také místostarosta. Z celkového počtu 21 obcí je součástí jiného mikroregionu pět obcí. Dotázaní starostové jako důvod tohoto počínání uvedli, že je to rozumné, a že se jim zamlouvaly společné záměry a zájmy v obou mikroregionech. Žádná z obcí Regionu Poodří není součástí euroregionu. Otázky č. 7 - 10 Region Poodří a všechny jeho obce jsou členem MAS Regionu Poodří. Jeden starosta ale uvedl, že jejich obec není členem žádné MAS. Přínos MAS spočívá v podpoře rozvoje malého a středního podnikání a rozvoje moderního a ekologického orientovaného zemědělství v kombinaci s původními prvky venkova, kterými se míní zejména místní řemesla, tradice a regionální gastronomické receptury. Dalším přínosem je lepší možnost získávání finančních prostředků. Jak uvádí dotazovaný starosta, peníze z dotací EU se dávají spíše na MAS, kdežto pro mikroregiony se zdroje omezují. Obce jsou členem pouze MAS Regionu Poodří. V odpovědi na otázku kdo je z obce členem MAS se starostové lišili. Zodpovězeno bylo zástupce Českého svazu ochránců přírody, obec, nikdo či nevím. Otázky č. 11 - 13 Kraj k rozvoji obcí přispívá tím, že vyhlašuje program na rozvoj a obnovu venkova Moravskoslezského kraje, ze kterého je možno získávat dotace. Velký přínos kraje pro obec však starostové neshledávají. Ve spolupráci s krajem existují jisté problémy. Ne každý starosta o nich však chtěl psát. Hlavním problémem je neschopnost a neochota kraje naslouchat malým obcím a pomáhat jim v řešení jejich problémů. Kraj údajně ovládají zastupitelé z velkých měst jako jsou Ostrava, Frýdek-Místek, Opava. Schází zastoupení obcí v komisích.

- 61 -


Z obyvatel obce v krajských či celorepublikových orgánech není zapojen nikdo, alespoň si starostové nejsou nikým vědomi. Pouze jeden uvádí, že starosta, jelikož je předsedou organizace při SMS ČR. Otázka č. 14 - 18 Tab. 16 uvádí výměru půdu, která je ve vlastnictví obce a její strukturu. Obec Jistebník nemá půdu dále rozdělenou na plochu zastavěnou, vodní, lesní a zemědělskou. Starosta Velkých Albrechtic členění neuvádí. Tab. č. 16: Výměra půdy ve vlastnictví obce Obec Bartošovice Jistebník Plocha v ha Celková 210 1 587 Vodní 4 Lesní 48 Zemědělská 15 Zastavěná 2 -

Mošnov 1 200 240 480 120

Velké Albrechtice 130 30 2 98 14 0,3 Zdroj: Dotazníky pro starosty Trnávaka

Zemědělská půda ve vlastnictví obce je využívána k zemědělským účelům a pronajímána zemědělskému družstvu či místní firmě. V některých případech obce uvažují o využití části tohoto pozemku pro výstavbu. Nezemědělskou půdu obce využívají k zástavbě, k veřejnému užití (sportovněkulturní areál, veřejná prostranství, odpočinkový kout u rybníků), k výsadbě či k budování technické infrastruktury (vodovod, místní komunikace, kanalizace). Velká většina katastrální výměry obcí je zařazena do CHKO Poodří. V obci Trnávka byla zřízena přírodní rezervace „Rybníky v Trnávce“. Ne všechny obce však spadají do chráněné oblasti. Obce vybudovaly plynofikaci, průběžně vysazují a udržují zeleň, společně s Regionem Poodří

zpracovaly studii “Odkanalizování a čištění odpadních vod“.

V některých obcích již odkanalizování proběhlo, v jiných se na realizaci teprve připravují. V obci Trnávka byl zrealizován projekt „Revitalizace trnavských rybníků“ a zpracovány Program ke zlepšení kvality ovzduší a Program odpadového hospodářství. Velké Albrechtice se naopak zase snaží omezit půdní erozi a negativní vlivy ze zemědělské velkovýroby.

- 62 -


Otázka č. 19 - 24 Důvodů pro přistěhovávání obyvatel do obcí Regionu Poodří je velká řada. Obce mohou lidem nabídnout kompletní zázemí pro občany, krásné a klidné prostředí či stavební pozemky pro výstavbu rodinných domů. V obci Mošnov je vybudovaná nová průmyslová zóna, která nabízí lidem pracovní příležitosti. O důvodech pro vystěhovávání se žádný ze starostů nezmínil. V oblasti zaměstnanosti by ke zvýšení spokojenosti obyvatel přispěla lepší dopravní dostupnost do obce, vybudování nových pracovních míst a to i pro méně kvalifikované pracovníky a rozšíření drobného podnikání. V oblasti životního prostředí leží některým obcí na srdci letiště v Mošnově. Podle jejich názorů mělo by dojít k omezení jeho provoz a vybudování protihlukového valu mezi obytnou a průmyslovou zónou v Mošnově. Dalším opatřením ke zlepšení spokojenosti obyvatel je vybudování kanalizace a snížení zatížení životního prostředí zemědělskou velkovýrobou. Hlavní problém v oblasti technické infrastruktury vidí starostové ve špatném stavu pozemních komunikací. Obyvatelé by jistě uvítali opravy silnic, chodníků a mostů. Obec Trnávka by ráda zrekonstruovala kulturní památky a budovu základní školy. V oblasti dopravní obslužnosti vládne vesměs spokojenost. Trocha spojů na víc by ale neuškodilo. Obec Mošnov má díky letišti dokonce spojení do celého světa. Občané obcí se převážně zapojují do života obce prostřednictvím neziskových organizací sídlících na území dané obce. Jsou členem nejrůznějších spolků a sdružení (kynologický klub, klub důchodců, myslivecké sdružení, klub zahrádkářů, letecký klub, TJ Sokol). Taktéž se občané účastní kulturních (plesy, zábavy, oslavy obci) a sportovních akcí (sportovní turnaje v házené, fotbalové zápasy) pořádajících v obci. Zdravotní péče je ve většině případů dostupná. Například v obci Bartošovice ordinuje praktický lékař, dětský lékař a zubař. V jiných obcích sice musí občané dojíždět za lékařem do sousedních obcích, ale díky dobrému spojení to nepovažují za problém. V oblasti zaměstnanosti shledávají starostové především problémy v dopravě. Zaměstnanci se těžko dostávají do práce v případě vícesměnného provozu. V Jistebníku je nedostatek pracovních příležití, naopak v Mošnově se v důsledku vybudování průmyslové zóny nezaměstnanost rapidně snížila. Dle názoru některých dotazovaných - 63 -


bez práce jsou ve velké většině jen ti, kteří pracovat nechtějí, a bohužel také lidé postižení, pro které nejsou pracovní místa. V otázkách občanské vybavenosti se dotazovaní shodují, že je na dostatečné úrovni, ale i tak je potřeba ji neustále vylepšovat a rozšiřovat. V obcích jsou zřízeny mateřské a základní školy, obchody a služby jsou záležitostí nabídky a poptávky a hlavně podnikatelského sektoru. Za problém je považováno nedostatek bytů, některé obce by uvítaly vybudování domu s pečovatelskou službou. Otázka č. 25 - 29 Struktura podnikatelské sféry v obcích se těžko hodnotí. Každý občan postrádá rozdílné služby, ne každý bude vždy spokojen. V dotazovaných obcích například schází pekař a je nedostatek stravovacích a ubytovacích kapacit pro turisty. Podpora obcí k rozvoji podnikatelských aktivit je vstřícná. Ne v každé obce je však zájem podnikatelů. Obce pronajímají prostory k podnikaní, které jsou v majetku obce. Každý podnikatelský subjekt je svým způsobem pro kvalitu života v obci přínosem. Větší přínos mají subjekty, které zaměstnávají velký počet občanů. Přesně však nelze určit podnikatelský subjekt s největším přínosem. Ekonomické subjekty mající největší přínos z ekonomického hlediska jsou převážně ty, které vytvářejí nejvíc pracovních míst a zaměstnávají velký počet místních obyvatel. Otázka č. 29 - 30 Informovanost občanů je v obcích prováděna tradičním způsobem. Obce vydávají místní zpravodaj, propagační materiály, letáky, plakáty, využívají místní rozhlas a internetové stránky a informují se na jednáních zastupitelstva obce.

4.3.3

Vyhodnocení dotazníků pro starosty II. Pro rozšíření a doplnění charakteristik o obcích, mikroregionu a regionu (kraji)

byl použit dotazník prováděný metodou řízeného rozhovoru. Vybráni byli dva starostové z obcí náležících do Regionu Poodří (mohlo se jednat také o manažera regionu), s nimiž byl uskutečněn rozhovor týkající se kapitálu přírodních zdrojů,

- 64 -


sociálního kapitálu, kulturního kapitálu a na závěr posouzení hranic mikroregionu. Dotazovaní starostové budou označovaní starosta (obec) A a B. Na rozvoji komunity starostům záleží především z důvodů sociálních, kulturních a tradičních. Menší váhu přikládají důvodům morálním a rodinným. Důležitou úlohu hraje i důvod ekonomický, který však nestaví na přední pozici, jak by se možná očekávalo. Pomoc obcím přichází především od státu. Obce podávají žádosti o dotace na projekty, na které by sami finanční prostředky jen těžko získávaly. Samozřejmě využívají i vlastních zdrojů. Starosta A poznamenal, že jejich obec nedisponuje velkým množstvím vlastních zdrojů. Patří totiž k obcí s nejmenší daňovou výtěžností. V obci je málo podnikatelských subjektů (sídlo mají v jiné obci), převažují drobní živnostníci, od nichž moc příjmů do obecní kasy neplyne. Kapitál přírodních zdrojů obce vesměs nevyužívají. Nedochází k žádné těžbě písku, kamene či dřeva. O rybolovu také žádná zmínka být nemůže. Rybníky na území obcí jsou, nejsou však využívány k rybolovu. Alternativních zdrojů se také nevyužívá. V otázce týkající se sociálního kapitálu se oba starostové shodli, že obec nemá svou uznávanou osobnost (politickou, vzdělanou či komplexní autoritu). V minulosti taková nebyla a ni do budoucna se o ní neuvažuje. Zda by uznávaná autorita pomáhala i zemědělským podnikatelským subjektům starosta B konstatoval, že spíše ne, jelikož Moravskoslezský kraj byl odjakživa průmyslový a zemědělství se zde nepřikládá taková váha. Obce mají velké množství kulturního kapitálu, který mohou svým občanům či turistům nabídnout. Starosta A uvedl, že jejich obec se může pyšnit zámkem, který je z části využíván ke komerčním účelům. V jeho prostorech se nachází ubytovna, školní jídelna, obřadní síň či reprezentativní prostory. Vedle zámku za zmínku jistě stojí fara, kostel a hrobka. Taktéž udržování tradic je součástí každé obce. Obec B každoročně pořádá Hry bez venkovských hranic, Neckyádu, Pálení čarodějnic. Obec A staví Majku a pořádá turistické pochody. Obě obce se mohou pochlubit občany, kteří udržují tradici košíkářství. Příjmy z kulturního kapitálu obcím spíše neplynou. Obec A je ráda, že vůbec pokryje náklady spojené s provozem zámku a obec B je na tom obdobně s informačním centrem nacházejícím se v posledním dochovaném roubeném domě v obci.

- 65 -


Důvody, proč starostům záleží na rozvoji mikroregionu, jsou především kulturní. V každé obci se nachází kulturní památky pro ní charakteristické, které nenalezneme nikde jinde. Díky nim se obce snaží nalákat turisty nejen do obce, ale také do regionu. Před 10-15 lety o Regionu Poodří téměř nikdo nevěděl a dnes je jeden z nejoblíbenějších v Moravskoslezském kraji. Sociální důvody jsou taktéž podstatné. Obcím záleží na tom, aby se jejich občané měli dobře, nic jim nescházelo a měli práci v rámci svých možností a vzdělání. V posledních letech se začala budovat průmyslová zóna v Mošnově a došlo k velkému poklesu nezaměstnanosti oproti předchozím rokům. Již od 15. století v regionu fungovalo rybářství. Říkávalo se, že toto území je obdobou Jižních Čech. Probíhala také těžba písku, která stejně jako rybářství začala postupem času upadat. Pro region je převážně důležitý rozvoj infrastruktury. V rámci mikroregionu byla vybudovaná cyklostezka, která má přilákat větší počet turistů. Tradice se v každé obci udržují v jiné míře. V obci A původní tradice moc nejsou, jelikož se do obcek po válce nastěhovali lidé z Valašska a Vsetínska. Obec B tradice udržuje ve větším rozsahu. Během války byla obec obsazena německými obyvateli. Po jejich odchodu byli v obci zanecháni původní obyvatelé, kteří se stále snaží tradice udržovat. Mikroregion je také bohatý na kulturní osobnosti. Ve Vražné je rodný dům Johanna Gregora Mendeleho, v Sedlnicích působil obrozenecký básník Jan Zábranský nebo ve Velkých Albrechtic žil Jaroslav Staněk, reprezentant ČSR ve stolním tenise. Z pohledu regionu lze těžko hodnotit, proč starostům záleží na jeho rozvoji. Existuje zde jistá návaznost. Pokud budou fungovat obce a mikroregiony, pak bude fungovat také kraj. K rozvoji kraje přispívá z velké části nová infrastruktura. Ta ovšem nefunguje tak, jak by měla. Starosta A uvádí, že lidé nechtějí v Moravskoslezském kraji podnikat, jelikož se domnívají, že není dosti atraktivní pro turisty. Návštěvníci kraje si naopak stěžují, že v regionu nejsou dostatečně rozvinuté služby spojené s turistikou. Chybí zde například stravovací a doprovodné služby. Při vytváření mikroregionu je důležité, aby šlo o ucelené území. Při žádosti o dotace je ucelené území podmínkou. Zda měnit či neměnit hranice regionu se oba starostové shodli na tom, že jsou spokojeni se stávajícím regionem co do velikosti a počtu obyvatel a nic by na tom neměnili. Důležité především je, aby obce měly snahu vzájemně spolupracovat.

- 66 -

Závěr

5. Závěr V diplomová práci na téma Analýza kvality života ve vybraném regionu byl vymezen cíl analyzovat kvalitu života ve vybraném regionu a obcích sdružujících se v regionu, a to z pohledu přírodních zdrojů, sociálních zdrojů a kulturních zdrojů. Stanoveného cíle bylo dosaženo po charakterizování Moravskoslezského kraje, Regionu Poodří a vyhodnocení dotazníků určených občanům a starostům obcí náležících do regionu. Region se nachází v Moravskoslezském kraji, v bývalém okrese Nový Jičín a skládá se z 21 obcí, jejichž počet obyvatel se pohybuje v rozmezí od 500 – 2 500. Region Poodří společně se subjekty 22 obcí spadá do Místní akční skupiny Regionu Poodří, která se mimo jiné zaměřuje na rozvoj turistiky a služeb cestovního ruchu. Region Poodří má vyhovující polohu. Leží nedaleko krajského města Ostravy, v blízkosti měst Nový Jičín, Příbor a Odry. Nevýhodou může být, že je velmi vzdálen od hlavního města Prahy. Region Poodří se z větší části rozkládá v chráněné krajinné oblasti, ve které se nachází spousta rybníků, lesů a luk. Díky tomu je velkým lákadlem především pro turisty, kteří mohou vedle malebné krajiny navštívit také nesčetné množství přírodní a kulturních památek K dispozici jim je velmi oblíbená nově vybudovaná cyklostezka vedoucí před celý Region Poodří. K ochraně přírodního prostředí v regionu přispívají sdružené obce, které budují kanalizace, čističky odpadních vod, třídí odpad, starají se o zeleň, vysazují nové stromky a provádí revize rybníků. Ovzduší v regionu není nadměrně zatěžováno, v obcích se nenacházejí podniky s těžkým průmyslem. V obci Šenov u Nového Jičína si však obyvatelé stěžují na nadměrný zápach z důvodu chovu prasat přímo v obci a prach z výroby perlitu. Hlučnost v regionu je poněkud vyšší v části obce Skotnice a v Mošnově. Prochází jimi hlavní tah do Ostravy a v Mošnově ke zvýšení hlučnosti přispívá také letiště. Občané požadují vybudování protihlukového valu, zatím však bezvýsledně. V budoucnu by tento problém měl být částečně odstraněn z důvodu vybudování dálnice do Ostravy. Region Poodří se s dalšími regiony Moravskoslezského kraje řadí mezi problémové oblasti, co se týče zaměstnanosti. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2004 se nezaměstnanost regionu pohybovala okolo 15,52%. V posledních letech však dochází k jejímu poklesu. Jak uváděli dotazovaní starostové, práci má dnes každý, kdo pracovat chce. K poklesu přispělo vybudování nové průmyslové zóny v Mošnově a Kopřivnici.

- 67 -

Závěr

V obcích regionu jsou občané ve většině případů odkázáni dojíždět za prací do okolních měst. Obce jim nabízí zaměstnání v sektoru služeb (např. v základní či mateřské škole, na úřadě, poště apod.), v zemědělských podnicích či v průmyslu (automobilovém, dřevozpracujícím, stavebním). V obcích se nacházejí drobní podnikatelé, kteří provozují obchody, autoopravny, restaurace, osobní služby apod. Největším problémem pro obyvatelé je především dojíždění za prací. Ne v každé obci je vyhovující spojení do blízkého okolí. Množství spojů je povětšinou nedostačující. Problémové je dostat se do práce v případě vícesměnného provozu. Jelikož ne v každé obci Regionu Poodří se nachází škola, i žáci jsou na spojích závislí a musí na druhý stupeň základní školy zpravidla dojíždět do okolních vesnic. Mateřská škola se s výjimkou dvou vesnic nachází v každé obci. Zdravotní péče je dle dotazníkového šetření málo dostupná. V některých obcích lékař ordinuje pravidelně, popř. ve vybraných dnech, v jiných obcích musí občané za lékařskou péčí dojíždět. Naopak v některých obcích regionu je zřízena i stomatologická ambulance. V obcích Regionu Poodří se občané podílejí ve velké míře na kulturním životě obce. Angažují se v neziskových organizacích sídlících na území obce a účastní se nejrůznějších kulturních, sportovních a společenských akcí. V obcích fungují kluby důchodců, myslivecká sdružení, kluby zahrádkářů, místní organizace svazu včelařů a svazu rybářů, tělovýchovné jednoty a další, kterých jsou občané členy. Obyvatelé obcí se účastní dne obce, pálení čarodějnic, neckyády, stavění Majky, zámeckých slavností a spousty dalších akcí. Pořádány jsou také bály, maškarní plesy, cyklovýlety apod. Region Poodří je malebné území na severovýchodě České republiky, které se stává v posledních letech stále více oblíbenějším a turisty navštěvovanějším. Životu v malé a klidné obci dnes lidé dávají přednost před městem, a to z důvodu ekologicky nezatíženého prostředí a solidních podmínek pro plnohodnotný život. Region Poodří se bude v budoucnu stále víc dostávat do povědomí občanů a jeho oblíbenost bude narůstat. Kvalita života v Regionu Poodří je na přijatelné úrovni. Z pohledu přírodních a kulturních zdrojů je kvalita života velmi dobrá, z pohledu sociálních zdrojů existují v regionu stále ještě rezervy.

- 68 -

Použitá literatura

6. Použitá literatura Literatura [1]

JANEČKOVÁ, L., VAŠÍKOVÁ, M.: Marketing měst a obcí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-750-8

[2]

HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. 1. vyd. Brno: Olprint, 2004. ISBN 80-210-3356-8

[3]

HRABOVSKÁ, P. Kvalita života seniorů. Diplomová práce. Brno 2006

[4]

KOLEKTIV AUTORŮ: Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. ISBN 80-86473-80-5

[5]

NOVOTNÝ, V. Územní samospráva a její organizace. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 8086754421

[6]

Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2007. ISBN 978-80-7084-647-6

[7]

PEKOVÁ, J.: Hospodaření obcí a rozpočet. 1. vyd. Praha: Kodex Bohemia, 1997. ISBN 80-85963-34-5

[8]

REKTOŘÍK, J., ŠELEŠOVSÝ, J. a kol.: Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. 1. vyd. Brno: GRASPO, 1999. ISBN 80-210-2126-8

[9]

Strategický plán MAS Regionu Poodří na léta 2007 - 2013

[10]

TOTH, P.: Ekonomika měst a obcí. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1998. ISBN 80-7079-693-6

[11]

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 5. svazek. 6. vyd. Praha: DIDEROT, 1999. ISBN 80-902555-7-4

- 69 -


Internetové zdroje Bartošovice [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: Bernartice nad Odrou [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: Bílov [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: Bravantice [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: Český statistický úřad [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné z: Český statistický úřad. Mikroregiony. [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné z: Český statistický úřad. Regionální spolupráce. [online]. [cit. 2008-03-20]. Dostupné z: Hladké Živoříce [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: JeseniknadOdrou [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: Jistebnik [online]. [cit. 2008-03-03] Dostupné z: Kateřince [online]. [cit. 2008-03-03]. Dostupné z: Kujavy [online]. [cit. 2008-03-04]. Dostupné z: Kunín [online]. [cit. 2008-03-04]. Dostupné z: MAS Boskovicko [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z: MAS Podbeskydí [online]. [cit. 2008-03-23]. Dostupný z: MAS Regionu Poodří [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné z: Moravskoslezský kraj [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné z: Mošnov [online]. [cit. 2008-03-04]. Dostupné z: Obec Albrechtičky [online]. [cit. 2008-03-02]. Dostupné z: Petřvald [online]. [cit. 2008-03-05]. Dostupné z: Pustějov [online]. [cit. 2008-03-06]. Dostupné z: Region Poodří [online]. [cit. 2008-02-18]. Dostupné z: <www.regionpoodri.cz> Regionální rozvojová agentura [online]. [cit. 2008-0-31]. Dostupné z: - 70 -


Reliéf Consulting. Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z: Sedlnice[online]. [cit. 2008-03-06]. Dostupné z: SIGMIN. Consulting and advisory company. [online]. [cit. 2008-04-07]. Dostupné z: Skotnice [online]. [cit. 2008-03-06]. Dostupné z: Společná cesta MAS. LEADER - „Liaison entre les actions economic rural“. [online]. [cit. 2008-03-23]. Dostupné z: Stránky o iniciativě LEADER+ v České Republice [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z: Středočeský kraj [online]. [cit. 2008-03-23]. Dostupné z: Suchdol nad Odrou [online]. [cit. 2008-03-06]. Dostupné z: Šenov u Nového Jičína [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné z: Trnávka [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné z: Velké Albrechtice [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné z: Vražné [online]. [cit. 2008-03-07]. Dostupné z: Wikipedia [online]. [cit. 2008-02-20]. Dostupné z: < http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/139599-moravskoslezsky-kraj>

Legislativa Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) - 71 -


Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní) Zákon 565/1990 Sb., o místních poplatcích Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě Vyhláška č. 279/2007 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2008 Seznam zkratek DHM – dlouhodobý hmotný majetek DNM – dlouhodobý nehmotný majetek HDP – hrubý domácí produkt CHKO Poodří – chráněná krajinná oblast Poodří MAS – místní akční skupina SPL – strategický plán Leaderu ZŠ – základní škola MŠ – mateřská škola

- 72 -

Seznam tabulek, grafů a příloh

7. Seznam tabulek Tab. č. 1: Priorita, cíle a opatření osy IV Tab. č. 2: Základní charakteristika Moravskoslezského kraje k 31.12. 2006 Tab. č. 3: Základní ukazatele trhu práce za rok 2004-2006 Tab. č. 4: Makroekonomické ukazatele za rok 2004-2006 Tab. č. 5: Socioekonomické údaje Regionu Poodří Tab. č. 6: Návrh rozpočtu Regionu Poodří na rok 2007 a 2008 Tab. č. 7: Počet obyvatel obcí Regionu Poodří v letech 2004-2007 Tab. č. 8: Základní charakteristické údaje obcí Regionu Poodří Tab. č. 9: Obecní statistika za rok 2006 Tab. č. 10: Příjmová stránka rozpočtu obcí za rok 2006 (v tis. Kč) Tab. č. 11: Příjmová stránka rozpočtu obcí za rok 2007 (v tis. Kč) Tab. č. 12: Výdajová stránka rozpočtu obcí za rok 2006 (v tis. Kč) Tab. č. 13: Výdajová stránka rozpočtu obcí za rok 2007 (v tis. Kč) Tab. č. 14: Majetek vybraných obcí Regionu Poodří za rok 2006 Tab. č. 15: Majetek vybraných obcí Regionu Poodří za rok 2007 Tab. č. 16: Výměra půdy ve vlastnictví obce

8. Seznam grafů Graf č. 1: Důvody přínosu mikroregionu pro obec Graf č. 2: Způsoby přispívání obce k ochraně životního prostředí Graf.č. 3: Úroveň občanské vybavenosti a její problémy Graf č. 4: Podnik. subjekty či neziskové organizace přínosné pro kvalitu života v obci Graf č. 5: Způsoby provádění osvěty v obci k akcím organizovaným mikroregionem

9. Seznam příloh Příloha č. 1: MAS Region Poodří, CHKO Poodří Příloha č. 2: Dotazník pro občany Příloha č. 3: Vyhodnocení dotazníků pro občany s použitím grafů Příloha č. 4: Dotazník pro starosty I.

- 73 -

PŘÍLOHA Č.1 MAS Region Poodří, CHKO Poodří

- 74 -

PŘÍLOHA Č.2 Dotazník pro občany

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Projekt MMR „Možnosti řešení disparit mezi vybranými regiony“

Obec……………………..

1. Do kterého mikroregionu patří vaše obec? …………………………………………………………………………………… 2. V čem spatřujete přínos mikroregionu pro vaši obec? …………………………………………………………………………………… 3. Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji vaší obce? …………………………………………………………………………………… 4. Jak obec přispívá k ochraně životního prostředí v obci a která opatření v této oblasti obec v posledních pěti letech realizovala, příp. hodlá realizovat? …………………………………………………………………………………… 5. Existují ve vaší obci nějaké důvody pro přistěhovávání či vystěhovávání obyvatel? …………………………………………………………………………………… 6. Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce? - v oblasti zaměstnanosti - v oblasti ochrany životního prostředí - v oblasti občanské a technické infrastruktury - v oblasti dopravní obslužnosti …………………………………………………………………………………… 7. Zapojují se obyvatelé obce do života obce a v které oblasti? (kultura, sport, úprava obce apod.) …………………………………………………………………………………… 8. Jaké jsou největší problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce? (nedostatek pracovních příležitostí, velká vzdálenost od center, problémy s dopravou apod.) ……………………………………………………………………………………

- 75 -

9. Je stávající zdravotní péče pro obyvatele obce dostupná, či existují problémy? Když ano, tak jaké? …………………………………………………………………………………… 10. Je občanská vybavenost na dostatečné úrovní, či existují problémy? Když ano, tak jaké? (např. byty, školy, předškolní zařízení, obchody, služby apod.) …………………………………………………………………………………… 11. Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké jsou nevyužité možnosti (např. služby)? …………………………………………………………………………………… 12. Jaká je podpora vedení obce k rozvoji podnikatelských aktivit? …………………………………………………………………………………… 13. Které z podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací v obci jsou pro kvalitu života v obci největším přínosem? …………………………………………………………………………………… 14. Které z podnikatelských subjektů v obci jsou nejvíce přínosné z ekonomického pohledu a proč? …………………………………………………………………………………… 15. Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaným mikroregionem a jakým způsobem? …………………………………………………………………………………… 16. Uveďte případné doplňující informace související s rozvojem vaší obce ……………………………………………………………………………………

- 76 -

PŘÍLOHA Č.3 Vyhodnocení dotazníků pro občany s použitím grafů

Způsoby přispívání kraje k rozvoji obce

42% 34%

8% dotace

vyhlašování projektů

8%

4%

budování cyklostezky

podpora školství

4% stavba dálnice nezodpovězno

Důvody pro přestěhovávání či vystěhovávání obyvatel

23,5%

20% 17% 16% 10%

pěkné a klidně prostředí k bydlení dostatek pracovních příležitostí špatné spojení neexistují žádné důvody

7%

7%

nové stavební příležitosti snadná dostupnost do města nedostatek pracovních příležitostí

- 77 -

Opatření přispívající ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce

26% 17%

17% 11%

11% 3%

lepší dopravní obslužnost vznik kult./sport. zařízení oprava kult. památek opatření nejsou potřeba

3%

vyšší prac. uplatnění rozšíření podnikání lepší informovanost občanů

3%

3%

6%

oprava a stavba silnic vybudování kanalizace kontrola spalování plastů

Oblasti, v nichž se obyvatelé obce zapojují do života obce

37%

33%

15%

11% 4%

sportovní akce

kulturní akce angažování se v nezis. org.

úprava obce

min. účast

Problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce

31% 28% 23% 18%

nedostatek pracovních problémy s dopravou příležitostí

velká vzdálenost od centra

- 78 -

neexistují problémy

Dostupnost zdravotní péče pro obyvatele obce

50%

33%

10% dostupná zdrav. péče

nutno dojíždět za lékařem

7%

lékaž dojíždí do obce

dětská poradna v obci

Struktura podnikatelské sféry v obci a nevyužité možnosti

44%

32%

16% 4% odpovídá možnostem

nedostačující služby

nezodpovězeno

nedostatek zařízení pro volný čas

4% vysoké nájmy od obce

Úroveň podpory obce k rozvoji podnikatelské sféry

36% 32%

16% 8% vyhovující

nezodpovězeno

obec je vztřícná

- 79 -

žádná

8% nabízení volných pozemků a objektů

PŘÍLOHA Č.4

Dotazník pro starosty I. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Projekt MMR „Možnosti řešení disparit mezi vybranými regiony“

Obec…………………….. 1. V čem spatřujete poslání mikroregionu obecně? ………………………………………………………………………………… 2. V čem spatřujete přínos mikroregionu pro vaši obec? …………………………………………………………………………………… 3. Kdo z obyvatel vaší obce je kromě starosty zapojen ve vedení mikroregionu? …………………………………………………………………………………… 4. Je vaše obec současně členem více mikroregionů? Když ano, tak proč? …………………………………………………………………………………… 5. Je vaše obec současně členem euroregionu? …………………………………………………………………………………… 6. Pokud ano, v čem spatřujete přínos euroregionu? …………………………………………………………………………………… 7. Je vaše obec v současné době členem Místní akční skupiny ( MAS)? …………………………………………………………………………………… 8. V čem spatřujete přínos MAS pro vaši obec? …………………………………………………………………………………… 9. Je vaše obec současně členem více MAS? Když ano, tak proč? …………………………………………………………………………………… 10. Kdo z Vaší obce je členem MAS? …………………………………………………………………………………… 11. Jakým způsobem přispívá kraj k rozvoji vaší obce? …………………………………………………………………………………… 12. Existují ve spolupráci s krajem dlouhodobě nějaké vážné problémy? Pokud ano, tak jaké? …………………………………………………………………………………… - 80 -

13. Kdo z obyvatel vaší obce je zapojen v krajských orgánech, příp. v orgánech celorepublikových ? Pokud ano, tak v kterých orgánech? …………………………………………………………………………………… 14. Jaká je výměra půdy ve vlastnictví obce a jaká je její struktura v současném období? (zemědělská, lesní, vodní plocha, zastavěná plocha a ostatní) …………………………………………………………………………………… 15. Jakým způsobem je využívána nezemědělská půda ve vlastnictví obce? Může změna jejího využití přispět ke zlepšení života v obci? …………………………………………………………………………………… 16. Je vaše obec, příp. část její katastrální výměry, zařazena do některého z typů chráněných území? …………………………………………………………………………………… 17. Jak obec přispívá k ochraně životního prostředí v obci a která opatření v této oblasti obec v posledních pěti letech realizovala, příp. hodlá realizovat? …………………………………………………………………………………… 18. Existují ve vaší obci nějaké důvody pro přistěhovávání či vystěhovávání obyvatel? …………………………………………………………………………………… 19. Jaká opatření by mohla přispět ke zvýšení spokojenosti obyvatel obce? - v oblasti zaměstnanosti - v oblasti ochrany životního prostředí - v oblasti občanské a technické infrastruktury - v oblasti dopravní obslužnost …………………………………………………………………………………… 20. Zapojují se obyvatelé obce do života obce a v které oblasti? (kultura, sport, úprava obce apod.) …………………………………………………………………………………… 21. Jaké jsou největší problémy v oblasti zaměstnanosti obyvatel obce? (nedostatek pracovních příležitostí, velká vzdálenost od center, problémy s dopravou apod.) …………………………………………………………………………………… 22. Je stávající zdravotní péče pro obyvatele obce dostupná, či existují problémy? Když ano, tak jaké? ……………………………………………………………………………………

- 81 -

23. Je občanská vybavenost na dostatečné úrovní, či existují problémy? Když ano, tak jaké? (např. byty, školy, předškolní zařízení, obchody, služby apod.) …………………………………………………………………………………… 24. Je struktura podnikatelské sféry v obci odpovídající možnostem a potřebám obce, příp. jaké jsou nevyužité možnosti (např. služby)? …………………………………………………………………………………… 25. Jaká je podpora vedení obce k rozvoji podnikatelských aktivit? …………………………………………………………………………………… 26. Které z podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací v obci jsou pro kvalitu života v obci největším přínosem? …………………………………………………………………………………… 27. Které z podnikatelských subjektů v obci jsou nejvíce přínosné z ekonomického pohledu a proč? …………………………………………………………………………………… 28. Je prováděna osvěta ve vaší obci k akcím organizovaným mikroregionem a jakým způsobem? …………………………………………………………………………………… 29. Uveďte případné doplňující informace související s rozvojem vaší obce …………………………………………………………………………………… 30. Uveďte případné doplňující informace související s rozvojem vaší obce ……………………………………………………………………………………

- 82 -

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Fakulta provozně ekonomická Ústav podnikové ekonomiky Analýza kvality života ve vybraném regionu

Recommend Documents