Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Komparace ekonomických aspektů výkonu práva myslivosti v honitbách Diplomová práce

Brno, 2011

Bc. Jan Dvořák

Prohlašuji,

že

jsem

diplomovou

práci

na

téma:

Komparace

ekonomických

aspektů výkonu práva myslivosti v honitbách zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 18. dubna 2011

Abstrakt Komparace ekonomických aspektů výkonu práva myslivosti v honitbách

Diplomová práce se zabývá komparací ekonomických aspektů výkonu práva mys-

livosti v 13 honitbách. Z toho je 9 honiteb pronajatých vlastníkem a 4 honitby pronajaté honebním společenstvem. Honitby se nacházejí v Jihomoravském kraji na Znojemsku. Podklady pro diplomovou práci byly sbírány po dobu 4 let a to za období od 1. dubna 2005 do 31. března 2009. Cílem práce bylo srovnání mysliveckého hospodaření v honitbách, které mají srovnatelné podmínky a biogeografické charakteristiky.

Práce se zabývá porovnáním dvou základních hospodářských položek a to nákladů

a výnosů. Celkové roční náklady jsou vyčísleny jako součet nájmu za honitbu, nákladů na příkrm zvěře, materiálových nákladů na údržbu mysliveckých a loveckých zařízení a náhrady za lovecky upotřebitelné psy. Celkové roční výnosy jsou zastoupeny zhodnocením zvěřiny.

Nákladové a výnosové položky byly porovnány v obou typech honiteb a vztaženy

k celkové rozloze jednotlivých honiteb. Z analyzovaných dat je pak zřejmé, že převážná většina honiteb hospodaří se ztrátou, kdy hlavní podíl na ztrátě má vysoký nájem za honitbu.

U honiteb pronajatých vlastníkem je možné snížit ztrátu, způsobenou mysliveckým

hospodařením, plněním plánu lovu a zavedením lovu poplatkovou formou. U honiteb pronajatých honebním společenstvem by bylo vhodné navýšit početní stavy zvěře v honitbě a dodržovat plnění plánu lovu.

Klíčová slova: myslivost, lov, ekonomika, myslivecké hospodaření, náklady, výnosy, hospodářský výsledek

Abstract Comparison of the economical aspects of hunting rights in the hunting grounds

This thesis narrates the comparison of economic aspects of the enforcement of hun-

ting in 13 hunting grounds. 9 of the hunting grounds are leased by the owner and 4 are leased by the hunting community. Hunting grounds are located in South-Moravian region around Znojmo. Backups for the thesis were collected for 4 years from 1 April 2005 to 31 March 2009. The aim of the thesis was to compare the economy aspects of hunting management in the hunting grounds with comparable conditions and similar biogeographical characteristics.

The thesis presents a comparison of two basic economical elements, which are cost

and profit. Total annual cost is calculated as the sum of the rent, cost of supplementary food for game, maintenance of hunting facilities and compensation for usage of hunting dogs. Total annual revenue is represented by game evaluation and sale.

Cost and profit items were compared in both types of hunting grounds, and confron-

ted to the total area of the hunting grounds. It was obvious from the analysed data that the vast majority of hunting grounds, operates with a loss, caused mostly by the very high rents.

For the hunting grounds, which are leased by the owner, the loss can be reduced by

fulfilling the hunting plan and implementing hunting for a fee. Hunting grounds leased by hunting community should increase the numbers of game in the area and also fulfil the hunting plan to reduce their losses. Key words: Hunting, Hunt, Economics, Hunting Management, Costs, Gains, Economical result

Obsah 1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2 Literární rešerše .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

10

3 Materiál a metodika . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.1 Charakteristika honiteb . . . . . . . . . . . . . . . 19 3.2 Ekonomické aspekty hospodaření honiteb . 4 Charakteristika vybraných honiteb . 4.1 Popis honiteb .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

20

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 21

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 21

4.1.1 Honitby pronajaté vlastníkem . . . . . . . . . . . . 21 4.1.1.1 Honitba „Ctidružice“ . . . . . . . . . . . . . 22 4.1.1.2 Honitba „Kravsko - les“ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

23

4.1.1.3 Honitba „Kravsko - Hluboké Mašůvky“ .

.

.

.

.

.

.

.

24

4.1.1.4 Honitba „Višňové - les“ .

.

.

.

.

.

.

.

. 25

.

.

.

.

4.1.1.5 Honitba „Dešov - Chvalatice“ . 4.1.1.6 Honitba „Vranov - Lančov“ .

.

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. .

. 26 .

. 27

4.1.1.7 Honitba „Uherčice - les“ . . . . . . . . . . . . 28 4.1.1.8 Honitba „Habrová“ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 29

4.1.1.9 Honitba „Zálesí“ . . . . . . . . . . . . . . 30 4.1.2 Honitby pronajaté honebním společenstvem . 4.1.2.1 Honitba „Vranov nad Dyjí“ . 4.1.2.2 Honitba „Uherčice - pole“ . 4.1.2.3 Honitba „Šafov“ .

. .

. .

.

.

.

.

.

.

31

.

.

.

.

.

.

.

32

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 33

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

34

4.1.2.4 Honitba „Korolupy“ .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

35

4.2.1 Lesní oblast .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 36

4.2.2 Lesní vegetační stupně . . . . . . . . . . . . . . 39 4.2.3 Biogeografcké členění . . . . . . . . . . . . . . 41 4.2.3.1 Poloha a základní údaje .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 41

4.2.3.2 Horniny a reliéf .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 42

.

.

4.2.3.3 Půdy . . . . . . . . . . . . . . . . . 43

4.2.3.4 Podnebí .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 43

4.2.3.5 Biota . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 4.2.3.6 Kontrasty . . . . . . . . . . . . . . . . 47 4.2.3.7 Současný stav krajiny a ochrana přírody .

.

.

.

.

.

.

.

48

5 Ekonomické aspekty mysliveckého hospodaření . . . . . . . . . . 49 5.1 Náklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 5.1.1 Nájemné za honitbu .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 50

5.1.2 Náklady na příkrm zvěře .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 51

5.1.3 Materiálové náklady na údržbu mysliveckých zařízení . . . . . . 52 5.1.4 Materiálové náklady na údržbu loveckých zařízení . . . . . . . 53 5.1.5 Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů .

.

.

.

.

.

.

. 55

5.1.6 Celkové uvažované náklady .

.

.

.

.

.

.

. 56

5.2 Výnosy .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

57

5.2.1 Výnosy ze zhodnocení zvěřiny . . . . . . . . . . . . 57 5.3 Hospodářský výsledek . 6 Průměrné honitby . 7 Diskuse .

.

.

. .

. .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 60

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 64

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

68

8 Závěr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 9 Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 10 Použitá literatura .

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

. 76

11 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

1 Úvod

Myslivost je součástí naší společnosti již od pradávna a v dnešní době je ji lze s určitou

nadsázkou označit jako naše kulturní dědictví předků. Její počátky lze datovat do dob pravěku, kdy byl lov zvěře jedním z hlavních způsobů obživy. Ale postupným vývojem společnosti se myslivost stává spíše rozmarem šlechtických vrstev a výlučnou činností bohatých.

V současné době je myslivost v České Republice velmi rozporuplným tématem.

Dlouhodobě se diskutuje o sporu lesníků a myslivců ohledně početních stavů zvěře, a následných škod zvěří na lesních porostech. Zájmem myslivců jsou samozřejmě maximální stavy zvěře, což může způsobovat neúměrné škody na lesních porostech a díky tomu naopak lesníci prosazují stavy co nejmenší. Je těžké najít přesnou odpověď, kdo má větší pravdu, protože již staří lesníci říkali, že zlaté zuby zvěře ukazují lesníkům, kde dělají v pěstění lesa chyby. Lze také spatřit velké cenové rozdíly v pronájmu honiteb od vlastníků pozemků anebo od lesních státních podniků, a současně také neexistující nebo velice omezená legislativa pro stanovení výše nájemného za honitbu. Stanovování výše nájemného se tedy nezakládá na žádných konkrétních pravidlech, ale je to spíše otázkou výběrových řízení a stanovení ceny podle tržního principu nabídky a poptávky. Určitým rizikem je i to, že nájemce, který není dostatečně kontrolován orgány státní správy, může zkreslovat výši odstřelu, rapidně snížit stavy zvěře, revír znehodnotit a pak bez postihu předčasně ukončit nájemní smlouvu.

Základním cílem této práce je sběr a analýza dat získaných od mysliveckých sdru-

žení, a jejich porovnání. Data byla sbírána za období 4 let a to mezi roky 2005 – 2009. Cílem je porovnat výše nájmů v honitbách, které jsou pronajímány od státu a nájmů honiteb, které jsou pronajímány od vlastníků pozemku (honebních společenstev). V práci je myslivost brána jako zájmová činnost a náklady hospodaření honitby jsou především stanoveny výší nájmu a cenou krmiva pro zvěř. Výnosy jsou určeny cenou zvěřiny při průměrné váze střelených kusů.

8

Dalším cílem je navrhnout opatření na úrovni nájemců honiteb a orgánu státní sprá-

vy tak, aby bylo možné v budoucnu získat komplexnější data o nákladech a výnosech souvisejících s výkonem práva myslivosti.

9

2 Literární rešerše

Přehled literatury a autorů, kteří se zabývali danou problematikou, nebo s ní mají

přímou souvislost.

Historie myslivosti Myslivost v prehistorii

Počátky myslivosti lze spatřovat v dobách paleolitu, kdy ještě znamenal lov pro člo-

věka jeden z hlavních zdrojů obživy. Lovila se převážně, dnes už vyhynulá, pravěká zvířata (např. mamut), ale i mnoho dosud žijících (zubr, los, sob, jelen, bobr apod). V neolitu přestal být lov hlavním zdrojem potravy díky rozvoji pěstování zemědělských plodin a počátkům rolnictví. Z odchytu zvířat se vyvinulo pastevectví. Došlo k domestikaci mnoha druhů zvířat.

Myslivost v předfeudální době

Lov ztratil význam jako obživa s příchodem Keltů a později Slovanů na naše území.

Lovcem bývá zpravidla jen jeden člověk. Rozvíjí se zbraně: luk a šíp, oštěp, sekera, nůž.

Myslivost v době feudalismu

V dobách feudalismu se do čela společnosti dostává panovník, který kromě jiných vý-

sad získává s vlastnictvím veškeré půdy také výhradní právo k lovu (tzv. regál). Panovník mohl právo k lovu propůjčovat feudálovi. S rozvojem feudalismu spojeným s růstem moci šlechty je omezován také regál. V roce 1388 nařízením krále Václava IV. se ustavilo tzv. právo dominikální, které zavádí lov jako výsadu vrchnosti. Pro panovníka jsou určeny okrsky, kde může lovit. Lov se stává kratochvílí a slouží spíše jako příležitost k zábavě a reprezentaci. Rozvíjejí se zbraně jako např. kuše, tesák, lovecký meč a od konce 17. století také lovecké ručnice. Rozvíjí se techniky lovu do plachet, sítí, různé druhy štvanic a honů. Ve 13. a 14. století se začínají zakládat obory a bažantnice. V roce 1573 vychází Usnesení českého sněmu, které obsahovalo i nařízení o ochraně zvěře. Myslivost se tímto stala povoláním.

10

Myslivost v novověku

V 17.-18. století byly založeny první lovecké řády, při kterých se sdružovali lovci

z řad šlechty. V roce 1695 vzniká Řád sv. Huberta, který založil František Antonín Špork. V 18. století se díky řádům z let 1754 a 1756, které vydala Marie Terezie, dostává preference lesnictví před myslivost. V roce 1786 vydává Josef II. všeobecný honební patent, který prohlásil právo myslivosti za právo státu, který jej mohl dále svěřovat

Myslivost v 19. století

V 19. století stále trvá trend, kdy je myslivost podřizována zájmům lesnictví. Dochází

ke snížení stavu zvěře jelení a zvyšují se stavy srnčí zvěře. Nastává prudký rozvoj bažantnictví. Ve zbraních se prosazují brokovnice, které měly na našem území velmi dobrou tradici. Po roce 1848 vydává císař František Josef I. v Olomouci Říšský patent o myslivosti č. 154, který spojil právo myslivosti s vlastnictvím půdy. Honitby se počínají dělit na honitby vlastní a společenstevní. Zavádí se nové techniky lovu: šoulačka, čekaná, slídění, lov na újedi, vábení, společné hony, kruhová leč, ploužení, naháňky apod. V roce 1856 byl vydán zemský zákon o myslivosti v Čechách, v r. 1873 na Moravě. V roce 1877 dochází k introdukci cizích druhů zvěře.

Myslivost ve 20. století

Výskyt a techniky lovu zvěře se nemění. Dochází k modernizaci střelných zbraní.

V r. 1923 je založena Československá myslivecká jednota, která slučovala řadu tehdejších spolků. Dva roky na to vychází tzv. malý honební zákon, který upravoval doby lovu a hájení. Po sladění zájmů zemědělství a myslivosti dochází k intenzivnímu chovu pernaté zvěře a odklonu od chovu zvěře spárkaté (s výjimkou zvěře srnčí). V r. 1941 vychází vládní nařízení o myslivosti 127/1941, které mimo jiné mění výměru nově vzniklých honiteb a zavádí povinné členství v České myslivecké jednotě. V r. 1947 vychází zákon o myslivost č. 225, který sjednocuje právo myslivosti pro celý stát. V r. 1961 dochází k sjednocení Československé myslivecké jednoty a Zvëzu poĺovníckých ochranných sdružení na Slovensku v Československý myslivecký svaz. Následkem zákona o myslivosti č. 23/1962 je právo myslivosti odloučeno

11

od vlastnictví pozemku a stává se doménou organizací jako byly státní lesy, státní statky a JZD. Ty právo myslivosti poskytovaly za úplatu mysliveckým sdružením. Následkem mechanizace a chemizace v zemědělství, průmyslovým exhalacím a necitlivým změnám krajiny dochází k radikálním úbytkům některých druhů zvěře. V roce 1992 vychází Zákon o myslivosti č. 270/1992, který opět přiznává právo myslivosti majitelům půdy. Nejnovějším zákonem je zákon č. 449/2001.

Právní předpisy o myslivosti Historický vývoj legislativy myslivosti

První zákon týkající se myslivosti spadá do poloviny 10. století, kdy kníže Bole-

slav I. stanovil tzv. vysokou honbu, tedy právo lovu bylo doménou pouze panovníka. Dalším významným letopočtem byl rok 1573, kdy český sněm vydal nařízení, které pojednávalo o ochraně zvěře a tím také stanovovalo podmínky jejího lovu. Další úpravy lovectví vydal Karel VI. roku 1728 vydáním loveckého řádu (Jägerordung), který zůstal nezměněn až do vlády Marie Terezie, která v roce 1743 vydala řád nový. Za vlády Habsburků vyšlo mnoho patentů, které přímo či nepřímo ovlivňovaly myslivost. Zajistit rovnováhu mezi využíváním zvěře na jedné straně a ochranou zájmů těch, kdo na zemědělské půdě hospodařili, na straně druhé, měl za cíl patent císaře Josefa II. z roku 1786. Po zrušení poddanství byl vydán byl vydán císařem Františkem Josefem I. v roce 1849 nový zákon o myslivosti, který platil pro celou Rakouskou říši a tedy i České země. Rok 1866 byl významný pro českou myslivost, neboť byl přijat první samostatný zákon o myslivosti pro Království České. Významný byl zákon č. 98 z roku 1929, tzv. Malý honební zákon, který mimo jiné stanoval doby lovu a doby, kdy je zvěř hájena.

Po nástupu Komunistické strany byl v roce 1947 vydán zákon, který rozšířil

myslivost veřejnosti, tím ale došlo často k přílivu laiků a lidí nerespektujících mysliveckou etiku. Bylo také stanoveno povinné členství v jednotné myslivecké organizaci. Zákon č. 23/1962 stanovil plány chovu a lovu zvěře. Roku 1990 byl vydán zákon č. 83, který zrušil povinné členství v mysliveckých organizacích. Novela zákona 23/1962 č. 270 umožňovala správu honitby nejen mysliveckým organizacím a také zrušila na nátlak ochránců zvířat

12

termín „škodná zvěř“. Novela č. 512 ze stejného roku poté zavedla přechodný myslivecký zákon. V současné době je v platnosti zákon 449/2001.

Současné právní předpisy o myslivosti Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti upravuje: chov a zachování druhů zvěře volně žijících na území České republiky, výjimečné držení zvěře v zajetí, dovoz a vývoz živé zvěře, dovoz a vypouštění živočichů, kteří zatím nežijí na území České republiky, tvorbu a využití honiteb, postavení a právní poměry honebního společenstva, ochranu myslivosti, užívání honebních pozemků a zlepšování životních podmínek zvěře, regulaci stavů zvěře, provádění lovu zvěře, včetně lovu zvěře na nehonebních pozemcích, provádění lovu živočichů, kteří nejsou zvěří, náhradu škody způsobené zvěří a při provozování myslivosti, jakož i náhradu škody způsobené na zvěři a na mysliveckých zařízeních, kontrolu ulovené zvěře, výkon státní správy myslivosti, dozoru a sankce za neplnění nebo porušení povinností, státní podporu udržení historické a kulturní úrovně a tradic české myslivosti. Zákon se nevztahuje na jedince druhů zvěře, které jsou drženy v uznaných farmových chovech a které jsou považovány za hospodářská zvířata. Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb. – některá ustanovení Zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb. – doby lovu některých druhů zvěře Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb. – stanovuje minimální a normované stavy zvěře Vyhláška Mze č. 7/2004 Sb. – úprava chovu bažantů v bažantnicích Vyhláška Mze č. 553/2002 Sb. – plány mysliveckého hospodaření Zákon č. 119/2002 Sb. upravuje kategorie střelných zbraní (dále jen „zbraně“) a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraně nebo střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v oblasti zbraní a střeliva. Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. – např. pytláctví Zákon č. 289/1995 Sb. – stanovuje předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.

13

Vyhláška Mze č. 101/1996 Sb. – o opatření a ochraně lesa před škodami způsobenými zvěří Vyhláška Mze č. 55/1999 Sb. – výpočet výše újmy za škody způsobené na lesích Zákon ČR č. 167/1993 Sb. chrání zvířata, která jsou živými tvory schopnými pociťovat bolest a utrpení, před týráním, poškozováním jejich zdraví a jejich usmrcením bez důvodu, pokud byly způsobeny, byť i z nedbalosti, člověkem. Zákon č. 114/1992 Sb. – účelem tohoto zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry. Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. – ochrana lesa a chráněných druhů rostlin

Myslivost

Kolda (2004) uvádí, že lov jako způsob obživy přetrval v lidské společnosti po celá

tisíciletí. Až v současné době se pozornost přenesla také k jiným, převážně chovným druhům zvířat. Lovec musel být chytrý, zdatný a zručný, aby získal potravu. Vymýšlel nové způsoby a lov se tak postupně stával náročnější, ale i úspěšnější. Lidí však přibývalo, a stavy zvěře povážlivě klesaly. Obavy o dostatek potravy člověka přinutily začít se zvěří hospodařit. Už nesměl zvěř pouze zabíjet, ale chytat ji živou, tím se mu otevřely nové možnosti. Dospělou zvěř mohl usmrtit, nevyspělou vypustit zpátky do přírody. Zvěř chovanou v zajetí křížil, třídil, šlechtil, až získal domácí zvířata. Zvěřina tak přestala být jediným druhem masa, které představovalo pro lidstvo obživu.

Postupem času se také vymezoval prostor těch, kteří se lovem zabývali. Už nemohl

lovit každý, právo přešlo převážně na vlastníky pozemků – tedy šlechtu. Lov se stal jakousi kratochvílí. Až později přerostl v plánovitě řízenou hospodářskou činnost. A zde se objevuje termín myslivost.

Drmota (2003) uvádí, že konec dvacátého a první roky jednadvacátého století připra-

vili české myslivosti náročné období, a podrobili naše myslivce složité zkoušce. Došlo k prud-

14

kým změnám v mnoha oblastech, změnilo se životní prostředí pro zvěř i člověka, po úbytku drobné zvěře dochází ke změně hospodaření se zvěří spárkatou, ze zahraničí i z výzkumných ústavů proniká do myslivecké praxe mnoho nových poznatků, narušujících řadu zažitých pravidel. Nemenší změny však postihly oblasti s myslivostí pouze zdánlivě bezprostředně nesouvisející.

Především je to nástup nového společensko-politického systému v posledních dese-

tiletích, který s sebou přináší celou řadu výrazných počinů. Do myslivosti jako celku vnikly principy tržní ekonomiky, legislativní změny postihují oblast utváření a nájmů honiteb i praktický výkon práva myslivosti. Pravděpodobně nejdramatičtěji se však mění přístup a názory veřejnosti k myslivosti. Je vyvolána diskuze směřující k otázkám etiky mysliveckých činností, k otázkám chování vůči volně žijící zvěři a především k jejímu lovu.

Samotné lovectví, jako obor mysliveckého vzdělávání a praxe je nuceno odolávat

obdobným vlivům. V konečném důsledku to znamená, že se nejenom zužuje předmět okruhu loveckých činností a dochází k výrazným změnám v jejich provádění, ale že je přirozeným vývojem i novými zákony narušena také jeho tradiční struktura a nutně pozměněny některé tradiční postupy, uplatňované při lovu zvěře. Z vlastního loveckého výkonu se pro mnoho myslivců stává stále více vzácná, stále hůře dostupná záležitost a v myslivosti začíná stále více převládat především její rekreační charakter. Lov zvěře je proto sice náročnějším, ale o to krásnějším, opravdovým vyvrcholením mysliveckého snažení a péče o zvěř.

Červený a kol. (2003) uvádí, že lov zvěře byl v průběhu doby povýšen na cílevědo-

mou zájmovou činnost, která se označuje jako myslivost. Vývoj myslivosti u nás, zároveň však i v celé střední Evropě se postupně odkláněl od biologických principů a od původního účelu lovu, to je zajistit lovci potravu, a směřoval k ukrácení dlouhé chvíle, ke kultovnímu zbožňování trofejí, sportovní střelbě, k plánované produkci zvěřiny nebo dokonce k okázalé manifestaci společenského postavení či solventnosti. V současné době by však myslivost měla být chápána jako rozumné využívání obnovitelné využívání přírodních zdrojů a jako nutný „management“ populací lovné zvěře. Myslivost má zároveň významný ekonomický přínos a díky staletým tradicím představuje také nezanedbatelné sociální hodnoty našeho kulturního dědictví.

15

Ekonomika myslivosti

Ze současných autorů se ekonomikou myslivosti podrobně zabývá Feuereisel (1998).

Přirovnává myslivecké hospodaření k formě podnikání, kdy si myslivec (podnikatel) najímá honitbu s normovanými stavy zvěře a uvádí postup pro stanovení fixních a variabilních nákladů honitby. Uvádí, že v ideálním případě jsou celkové náklady na honitbu vyrovnány s výnosy z prodeje zvěřiny a poplatkového lovu trofejové zvěře.

Kupčák (2003) uvádí, že myslivost je historicky spjata s lesnictvím a lesním hospodář-

stvím. Jejími vnitřními ekonomickými projevy jsou měřitelné vstupy (materiál, mzdy, odpisy atd.), měřitelné výstupy tvoří zejména odlovená zvěř a tržby za poplatkové lovy. S myslivostí jsou však spojeny také vnější ekonomické projevy, kdy k záporným patří zejména škody zvěří na lesních porostech a příp. účelové obhospodařování lesa při intenzivních chovech zvěře.

Základní otázkou ekonomiky myslivosti je otázka ekonomického oceně-

ní honitby včetně zvěře. Feuereisel (2006), se zabývá oceňováním přírodních zdrojů a zejména oceňováním zvěře. Populace zvěře má z ekonomického hlediska 2 hodnoty – užitnou a neužitnou. Užitná hodnota je prezentována hodnotou zvěřiny, trofejemi, rekreací, výkonem práva myslivosti apod. Naopak neužitná hodnota je existenční zachování biodiverzity a budoucnosti zvěřní populace. Pro oceňování zvěře uvádí 3 základní a běžně užívané způsoby a to nákladový, výnosový a komparativní. V současné době neexistuje v České republice žádná závazná směrnice, která by upravovala postup oceňování zvěře (např. při stanovení výše škody způsobené pytláctvím) a pro stanovení přesné hodnoty je nutné si vyžádat posudek znalce z oboru myslivosti. Ze soudních znalců, kteří již prakticky vypracovávali znalecké posudky, volí většina pro jejich vypracování metodu výnosovou (poptávkovou) posuzující hodnotu věci podle obvyklého výnosu z předmětu ocenění a jeho kapitalizace.

Podle Zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a Feuereisela (2006), není volně

žijící zvěř majetek a nemá tudíž žádnou hodnotu. Teprve uplatněním práva myslivosti, které je reálným právem spjatým s vlastnictvím honebního pozemku, se stává volně žijící zvěř majetkem uživatele práva myslivosti a lze ji následně ocenit. Zákon stanovuje jako základní způsob oceňování majetku oceňování obvyklou cenou.

16

Ekonomika

V obecném pojetí se hovoří o Ekonomii jako o vědě, zabývající se lidským jedná-

ním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb. Zjednodušeně se ekonomie zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny lidské potřeby. Tyto potřeby nemohou být uspokojeny všechny, protože zdroje sloužící k jejich uspokojení nejsou dostatečné (je jich nedostatek, jsou vzácné). Pro pochopení této teze je nutné definovat pojem ekonomická (lidská) potřeba. Ekonomická potřeba je označení stavu, kdy ekonomický subjekt cítí nedostatek a vynakládá úsilí o jeho překonání. Ekonomický subjekt spotřebou statků získává určitý užitek. V realitě je tento užitek subjektivní pojem a tím pádem je velice složité a nepřesné ho finančně ohodnotit. V praxi plyne ze stejné spotřeby statků různým subjektům různý užitek. Pojmem statek je v ekonomii myšlena schopnost osob nebo předmětů sloužit k vyhovění potřebám (včetně zamýšlených činností) ekonomických subjektů (Samuelson, Nordhaus, 1992).

Ekonomika představuje určitý systém, ve kterém se uskutečňuje hospodářský proces,

vymezený nejčastěji hranicemi státu - v rámci národního hospodářství. Je v podstatě aplikací obecné ekonomie v určitém ekonomickém systému (příkazová ekonomika, tržní ekonomika, zvyková ekonomika atd.), úseku národního hospodářství nebo odvětví - tzv. odvětvových ekonomikách (ekonomika průmyslu, ekonomika zemědělství, ekonomika lesního hospodářství atd.) a dalších aplikacích (regionální ekonomika, ekonomika domácností apod.) Ekonomika komunikuje s politickou ekonomií, aplikuje její obecné poznatky a zákonitosti a rozvíjí je v příslušném odvětví. V rámci zpětné vazby pak poskytuje politické ekonomii nové podměty a do jisté míry i nové poznatky k formulaci obecných ekonomických zákonitostí (Kupčák, 2005).

Hospodaření organizací, ať už je to stát, podnik nebo myslivecké sdružení, se vyzna-

čuje snahou o maximalizaci zisku nebo v horším případě snahou o minimalizaci ztráty. Zisku je v organizaci dosaženo kladným rozdílem mezi výnosy a náklady. V ekonomické teorii se rozlišují 2 druhy zisku a to zisk účetní a zisk ekonomický. Účetní zisk se určuje jako rozdíl mezi příjmy a explicitními (tedy reálně vynaloženými) náklady. Ekonomický zisk počítá s ekonomickými náklady, které zahrnují kromě explicitních i implicitní náklady. Tyto im-

17

plicitní náklady jsou zjednodušeně alternativní výnosy ze všech zdrojů, které daný subjekt vlastní. Pro příklad tyto náklady mohou představovat obětovanou mzdu nebo výnos, který by ekonomický subjekt (firma, spotřebitel) získal, kdyby úsilí věnoval jiné činnosti, která poskytuje nejvyšší výnos (Soukupová, Hořejší, Macáková, Soukup, 1999).

Výnos v ekonomice podniku představuje peněžní částky, které podnik získal z veš-

kerých svých činností za určité období (měsíc, rok) bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich úhradě. Výnosy podniku tvoří provozní výnosy získané v provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej), dále finanční výnosy získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí a mimořádné výnosy získané mimořádně, například prodejem odepsaných strojů (Synek a kol. 1999).

Náklady lze charakterizovat jako spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na

tvorbu podnikových výnosů, včetně dalších nutných nákladů spojených s činností a rozvojem podniku. Toto je v podstatě účetní pojetí nákladů, jež je předmětem finančního účetnictví, včetně kvantifikace účetního zisku, který je základem pro výpočet daní (Kupčák, 2005).

Ekonomické pojetí nákladů je však širší, podle Zwacha (1945) zahrnují náklady vše

co bylo skutečně „obětováno“. Náklady zde slouží pro výpočet ekonomického zisku, který je rozdílem ceny nově vytvořené hodnoty (produkce, výnosy) a potřebných vstupů - ekonomických nákladů. Komparace je metoda, jejímž základem je srovnávání jevů a událostí. Je často používána při posuzování hospodářských výsledků podniků, kdy se výslední ukazatelé (např. zisk) porovnávají s výsledky jiných subjektů, které hospodaří ve stejných (nebo srovnatelných) podmínkách a mají obdobnou úroveň technického vybavení (Kupčák, 2005).

Podle Zákona o účetnictví č. 563/1991 se nákladem rozumí snížení ekonomického

prospěchu během účetního období ve formě poklesu hodnoty aktiv nebo zvýšení závazků, jehož následkem je snížení vlastního kapitálu jinou formou, než jeho rozdělením (vyplacením) vlastníkům.

Jak již bylo zmíněno výše, snahou podniků, organizací ale i jednotlivců je dosažení

zisku, tedy převaha výnosů nad náklady.

18

3 Materiál a metodika

V myslivosti se nepočítá s kalendářním rokem, ale s mysliveckým rokem, který začíná

1. dubna a končí 31. března. Z důvodu specifik mysliveckého hospodaření by měsíční údaje neposkytovaly relevantní vypovídající hodnotu a počítá se pouze s celkovými ročními náklady a výnosy.

Data byla sbírána od 1. dubna 2005 do 31. března 2009.

Ze statistických dat a z dokumentů o honitbách (formulář Mysl 1-01, smlouva

o nájmu honitby, plán chovu a lovu a plán péče o zvěř) byly zjištěny údaje o honitbách, normované a skutečné stavy zvěře v honitbě, výše ročního odlovu zvěře, výše nájemného za honitbu.

Významným zdrojem informací a podkladů pro diplomovou práci bylo dotazování

na specifika honiteb jejich mysliveckých hospodářů a jednotlivých členů nebo držitelů povolenek k lovu.

Výkupní ceny za zvěřinu a cena za krmivo a sůl byly stanoveny jako průměrné ceny

(aritmetický vážený průměr) za dobu sledování honiteb v dané lokalitě.

Data byla rozdělena do dvou základních kategorií: }} charakteristika honiteb }} ekonomické aspekty hospodaření v honitbách

3.1 Charakteristika honiteb

Vybrané honitby byly rozděleny podle vlastníků honebních pozemků na honitby pro-

najaté vlastníkem a na honitby pronajaté honebním společenstvem.

U každé honitby byl sledován počet členů, nebo držitelů povolenek k lovu, výměra

honitby, nájemné za honitbu, druhy zvěře vyskytující se v honitbě, druh a počet mysliveckých a loveckých zařízení a plánovaný počet psů pro honitbu.

Ke společným charakteristikám patří zařazení honiteb do přírodní lesní oblasti,

vylišení lesních vegetačních stupňů a zařazení honiteb podle biogeografického členění České republiky.

19

3.2 Ekonomické aspekty hospodaření honiteb Mezi sledované nákladové položky mysliveckého hospodaření v honitbách patří: }} Nájemné za honitbu }} Náklady na přikrmován zvěře }} Materiálové náklady na pořízení a údržbu mysliveckých zařízení }} Materiálové náklady na pořízení a údržbu loveckých zařízení }} Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů

Mezi sledované výnosové položky mysliveckého hospodaření v honitbách patří: }} Výnosy ze zhodnocení zvěřiny

20

4 Charakteristika vybraných honiteb 4.1 Popis honiteb

Vybrané honitby pro porovnání se nachází v Jihomoravském kraji na Znojemsku.

4.1.1 Honitby pronajaté vlastníkem

Vlastník honebních pozemků jako pronajímatel pronajímá honitbu mysliveckému

sdružení, právnické nebo fyzické osobě za účelem mysliveckého hospodaření. Minimální plocha pro uznání honitby je podle zákona o myslivosti (449/2001 Sb.) 500 ha. Doba trvání nájemní smlouvy je zpravidla 10 let. Pro práci byly vybrány následující honitby: }} Honitba „Ctidružice“ }} Honitba „Kravsko - les“ }} Honitba „Kravsko - Hluboké Mašůvky“ }} Honitba „Višňové - les“ }} Honitba „Dešov - Chvalatice“ }} Honitba „Vranov - Lančov“ }} Honitba „Uherčice - les“ }} Honitba „Habrová“ }} Honitba „Zálesí“ Stručná charakteristika vybraných honiteb: }} Vlastník honebních pozemků }} Uživatel honitby }} Počet držitelů platných loveckých lístků }} Výměra honitby }} Nájemné za honitbu }} Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy }} Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy }} Počet a druh mysliveckých zařízení v honitbě }} Počet loveckých zařízení v honitbě }} Počet psů v honitbě

21

4.1.1.1 Honitba „Ctidružice“

Vlastníkem honebních pozemků je město Znojmo, které je pronajímá fyzické osobě.

Honitba byla uznána 14. 6. 2004 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 30. 6. 2004. V honitbě je 9 držitelů platných loveckých lístků.

Celková výměra honitby je 623 ha, z toho 119 ha zemědělská půda, 500 ha lesní

půda, 1 ha vodní plocha, 3 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Ctidružice, Grešlové Mýto, Pavlice, Vranovská Ves a Štítary. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 1 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 370 000,- Kč včetně DPH, tj. 593,90 Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Ctidružice má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky

491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus) a Zajíce polního (Lepus europaeus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav

Jelen evropský 500 ha II 11 ks 5 ks

Srnec obecný 622 ha II 54 ks 14 ks

Tabulka č. 1b: Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy Druh zvěře Prase divoké (Sus scrofa) Liška obecná (Vulpes vulpes) Jezevec lesní (Meles meles) Kuna lesní a skalní (Martes martes, Martes Foina) Myslivecká zařízení:



Krmelec

12 ks



Zásyp

2 ks



Slanisko

10 ks

Zajíc polní 622 ha III 56 ks 31 ks

Stav zvěře 52 ks 10 ks 5 ks 8 ks

K výkonu práva myslivosti zde slouží 14 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi.

22

4.1.1.2 Honitba „Kravsko - les“

Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pro-

najímá fyzické osobě. Honitba byla uznána 18. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 26. 3. 2003 jako Kravsko - les. V honitbě je 6 držitelů platných loveckých lístků.

Celková výměra honitby je 635 ha, z toho 89 ha zemědělská půda, 537 ha lesní půda,

9 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Olbramkostel, Kravsko, Plenkovice, Hluboké Mašůvky a Bojanovicemi. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 2 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 246 743,- Kč včetně DPH, tj. 389,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Kravsko - les má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhláš-

ky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 2. Tabulka č. 2a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav



Zajíc polní 400 ha II 68 ks 17 ks




Krmelec

16 ks



Slanisko

16 ks

Bažant obecný 400 ha II 80 ks 20 ks



23

4.1.1.3 Honitba „Kravsko - Hluboké Mašůvky“


najímá honebnímu společenstvu. Honitba byla uznána 20. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 27. 3. 2003 jako Kravsko - Hluboké Mošůvky. V honitbě je 13 držitelů platných loveckých lístků.


1 ha vodní plocha, 10 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Bojanovice, Černín, Vevčice, Hluboké Mašůvky a Kravskem. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 3 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 363 708,- Kč včetně DPH, tj. 496,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Kravsko - Hluboké Mašůvky má stanoveny normované a minimální stavy

zvěře dle vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 3. Tabulka č. 3a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav



Zajíc polní 700 ha II 68 ks 20 ks




Krmelec

10 ks



Slanisko

15 ks

Bažant obecný 700 ha II 80 ks 20 ks



24

4.1.1.4 Honitba „Višňové - les“


najímá fyzické osobě. Honitba byla uznána 20. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 27. 3. 2003 jako Višňové. V honitbě jsou 4 držitelé platných loveckých lístků.


půda, 23 ha vodní plocha, 13 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Křepice, Višňové, Horní Dunajovice a Mikulovicemi. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 4 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 456 244,- Kč včetně DPH, tj. 601,90 Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Višňová - les má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhláš-








Krmelec

7 ks



Zásyp

7 ks



Slanisko

4 ks

Bažant obecný 935 ha III 60 ks 30 ks


K výkonu práva myslivosti zde slouží 14 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu jsou plánováni 3 psi. 25

4.1.1.5 Honitba „Dešov - Chvalatice“


najímá fyzické osobě. Honitba byla uznána 21. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 25. 3. 2003 jako Dešov - Chvalatice. V honitbě je 9 držitelů platných loveckých lístků.


půda, 2 ha vodní plocha, 9 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Bítov, Chvalatice a Zblovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 5 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 316 638,- Kč včetně DPH, tj. 359,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Dešov - Chvalatice má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle

vyhlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 5. Tabulka č. 5a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav







Krmelec

6 ks



Zásyp

1 ks



Slanisko

7 ks




4.1.1.6 Honitba „Vranov - Lančov“


najímá fyzické osobě. Honitba byla uznána 18. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 24. 3. 2003 jako Vranov - Lančov. V honitbě je 10 držitelů platných loveckých lístků.


půda, 10 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Bítov, Chvalatice, Lančov a Jazovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 6 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 233 707,- Kč včetně DPH, tj. 298,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Vranov - Lančov má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vy-

hlášky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 6. Tabulka č. 6a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav







Krmelec

5 ks



Zásyp

1 ks



Slanisko

12 ks




4.1.1.7 Honitba „Uherčice - les“

Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je pronajímá

fyzické osobě. Honitba byla uznána 21. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 26. 3. 2003 jako Uherčice - les. V honitbě je 33 držitelů platných loveckých lístků.


7 ha vodní plocha, 25 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Podhradí nad Dyjí, Uherčice a Osinovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 7 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 212 976,- Kč včetně DPH, tj. 216,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Uherčice - les má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhláš-








Krmelec

16 ks



Zásyp

3 ks



Slanisko

11 ks



Napajedla

3 ks




4.1.1.8 Honitba „Habrová“


najímá fyzické osobě. Honitba byla uznána 3. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 29. 3. 2003 jako Habrová. V honitbě jsou 4 držitelé platných loveckých lístků.

Celková výměra honitby je 648 ha, z toho 45 ha zemědělská půda, 603 ha lesní půda.

Honitba se nachází mezi obcemi Střelice, Slatina a Rozkoš. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 8 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 97 848,- Kč včetně DPH, tj. 151,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Habrová má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky

491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 8. Tabulka č. 8a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav

Jelen evropský 648 ha III 10 ks 6 ks

Srnec obecný 648 ha III 41 ks 16 ks





Krmelec

16 ks



Slanisko

30 ks



Napajedla

5 ks




29

4.1.1.9 Honitba „Zálesí“

Vlastníkem honebních pozemků je státní podnik Lesy České republiky, který je

pronajímá fyzické osobě. Honitba byla uznána 20. 3. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, které nabylo právní moci 26. 3. 2003 jako Zálesí. V honitbě je 5 držitelů platných loveckých lístků.


půda, 2 ha vodní plocha, 23 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Zálesí, Ctidružice a Blížkovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 9 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 523 783,- Kč včetně DPH, tj. 559,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Zálesí má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky

491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 9. Tabulka č. 9a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav

Jelen evropský 648 ha III 10 ks 6 ks

Srnec obecný 648 ha III 41 ks 16 ks





Krmelec

7 ks



Zásyp

7 ks



Slanisko

4 ks




4.1.2 Honitby pronajaté honebním společenstvem

Sdružení vlastníků pozemků, kteří vytvoří honební společenstvo a právo lovit prona-

jímají mysliveckému sdružení, právnické nebo fyzické osobě za účelem mysliveckého hospodaření. Minimální plocha pro uznání honitby je podle zákona o myslivosti (449/2001 Sb.) 500 ha. Doba trvání nájemní smlouvy je zpravidla 10 let. }} Honitba „Vranov nad Dyjí“ }} Honitba „Uherčice - pole“ }} Honitba „Šafov“ }} Honitba „Korolupy“

Stručná charakteristika vybraných honiteb: }} Vlastník honebních pozemků }} Uživatel honitby }} Počet držitelů platných loveckých lístků }} Výměra honitby }} Nájemné za honitbu }} Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy }} Druhy, pro které nejsou stanoveny normované stavy }} Počet a druh mysliveckých zařízení v honitbě }} Počet loveckých zařízení v honitbě }} Počet psů v honitbě

31

4.1.2.1 Honitba „Vranov nad Dyjí“

Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Vranov nad Dyjí, které je

pronajímá mysliveckému sdružení Vranov nad Dyjí. Honitba byla uznána 7. 2. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 23 držitelů platných loveckých lístků.


půda, 1 ha vodní plocha, 52 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Podmyče, Vranov nad Dyjí, Lančov a Jazovice. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 10 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 35 300,- Kč včetně DPH, tj. 29,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Vranov nad Dyjí má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhláš-

ky 491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Muflona obecného (Ovis musimon), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 10. Tabulka č. 10a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský

Srnec obecný

Muflon obecný

Zajíc polní

Bažant obecný

500 ha

1 250 ha

500 ha

900 ha

400 ha

Jakostní třída

III

III

III

III

III

Normovaný stav

8 ks

62 ks

14 ks

81 ks

40 ks

Minimální stav

5 ks

21 ks

8 ks

45 ks

20 ks

Využití pozemků




Krmelec

13 ks



Zásyp

12 ks



Slanisko

13 ks


K výkonu práva myslivosti zde slouží 19 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu je plánováno 5 psů.

32

4.1.2.2 Honitba „Uherčice - pole“

Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Uherčice - pole, které je

pronajímá mysliveckému sdružení Uherčice - pole. Honitba byla uznána 7. 2. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 33 držitelů platných loveckých lístků.


půda, 4 ha vodní plocha, 380 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Vratěnín, Moravce, Uherčice, Lubnice, Korolupy a Podhradí nad Dyjí. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 11 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 56 000,- Kč včetně DPH, tj. 33,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Uherčice - pole má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky

491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Muflona obecného (Ovis musimon), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 11. Tabulka č. 11a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský

Srnec obecný

Muflon obecný

Zajíc polní

Bažant obecný

477 ha

1 719 ha

477 ha

1 500 ha

1 500 ha

II

II

II

III

III

Normovaný stav

10 ks

105 ks

17 ks

135 ks

150 ks

Minimální stav

5 ks

24 ks

7 ks

75 ks

75 ks

Využití pozemků Jakostní třída




Krmelec

20 ks



Zásyp

10 ks



Slanisko

15 ks



Napajedla

5 ks



4.1.2.3 Honitba „Šafov“

Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Šafov, které je pronajímá

mysliveckému sdružení Šafov. Honitba byla uznána 7. 2. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 29 držitelů platných loveckých lístků.

Celková výměra honitby je 3 363 ha, z toho 2 425 ha zemědělská půda, 750 ha lesní

půda, 80 ha vodní plocha, 108 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Šafov, Starý Petřín, Nový Petřín, Stálky a Podhradí nad Dyjí. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 12 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 72 500,- Kč včetně DPH, tj. 22,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Šafov má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky

491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 12. Tabulka č. 12a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský

Srnec obecný

Zajíc polní

Bažant obecný

745 ha III 12 ks 7 ks

3 278 ha III 149 ks 44 ks

3 278 ha III 393 ks 164 ks

3 278 ha III 328 ks 164 ks

Využití pozemků Jakostní třída Normovaný stav Minimální stav




Krmelec

29 ks



Zásyp

4 ks



Slanisko

39 ks


K výkonu práva myslivosti zde slouží 22 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu je plánováno 8 psů.

34

4.1.2.4 Honitba „Korolupy“

Vlastníkem honebních pozemků je honební společenstvo Korolupy, které je prona-

jímá mysliveckému sdružení Korolupy. Honitba byla uznána 7. 2. 2003 rozhodnutím Městského úřadu Znojmo. V honitbě je 34 držitelů platných loveckých lístků.

Celková výměra honitby je 2 615 ha, z toho 2 058 ha zemědělská půda, 531 ha lesní

půda, 9 ha vodní plocha, 17 ha ostatní pozemky. Honitba se nachází mezi obcemi Korolupy, Uherčice, Lubnice, Oslnovice, Vysočany a Police. Hranice honitby jsou zakresleny na mapě č. 13 v příloze. Nájemné za pronájem honitby za jeden rok trvání nájmu bylo dohodou smluvních stran stanoveno na 39 470,- Kč včetně DPH, tj. pole 10,- Kč včetně DPH za 1 ha, les 30,- Kč včetně DPH za 1 ha.

Honitba Korolupy má stanoveny normované a minimální stavy zvěře dle vyhlášky

491/2002 Sb pro Jelena evropského (Cervus elaphus), Muflona obecného (Ovis musimon), Srnce obecného (Capreolus capreolus), Zajíce polního (Lepus europaeus) a Bažanta obecného (Phasianus colchicus). Vzhledem k velkým ztrátám a nízkému početnímu stavu zaječí zvěře a bažantí zvěře se zvěř nesčítá, a proto není ani možný její lov. Druhy zvěře jsou v tabulce č. 13. Tabulka č. 13a: Druhy, pro které jsou stanoveny normované stavy Jelen evropský

Srnec obecný

Muflon obecný

Zajíc polní

Bažant obecný

531 ha

2 200 ha

531 ha

2 000 ha

1 500 ha

Jakostní třída

III

III

III

III

III

Normovaný stav

6 ks

100 ks

6 ks

236 ks

263 ks

Minimální stav

5 ks

66 ks

6 ks

132 ks

132 ks

Využití pozemků




Krmelec

39 ks



Zásyp

9 ks



Slanisko

52 ks


K výkonu práva myslivosti zde slouží 20 loveckých zařízení (posedů, kazatelen). Pro honitbu je plánováno 5 psů. 35

4.2 Společné charakteristiky

Následující charakteristiky jsou pro všechny honitby společné díky tomu, že se na-

chází v bezprostřední blízkosti v jednom bioregionu.

4.2.1 Lesní oblast

Vybrané honitby spadají svou polohou do přírodní lesní oblasti 33 – Předhoří Česko-

moravské vrchoviny. Charakteristika lesní oblasti 33 - Předhoří Českomoravské vrchoviny (Průša, 2001)

Celková plocha oblasti je 1 090 km2 lesa s velmi pestrým složením lesních společen-

stev. Hranici PLO přesně definuje příloha č. 1 k vyhlášce č. 83/1996 Sb, obrázek č. 1. Oblast má chladnější přechodnou část a teplejší jižní část. Chladnější obvod zahrnuje Pernštejnskou vrchovinu a Bítešskou pahorkatinu s rozsáhlými plošinami a strmými údolími řek. Tento rulový obvod s vložkami fylitů a vápenců bývá označován jako Svratecká klenba.

Teplejší část tvoří přechod od Jihomoravského úvalu a zahrnuje Jevišovskou pahor-

katinu, jižní část Boskovické brázdy a Bobravský masiv z Brněnské vrchoviny. Geologické i geomorfologické poměry jsou velmi pestré. Rozpětí nadmořských výšek oblasti je 300 – 500 m n. m. Klimatický okrsek je mírně teplý, mírně vlhký, pahorkatinný, na jihozápadě teplý, mírně suchý s mírnou zimou. 20

20

19

2a

4 3

21

5

1

32

9

6

24

23 17

8 11

22

18

2b

32

25 26

27

28

7

32

28

32

31

10

29 39

16 30

12 15a 13

15b

34

40

37 41

33

36 35

38

14

Obrázek č. 1: Hranice PLO 36

Lesy jsou v členitém terénu vytlačeny na méně úrodná stanoviště. Lesní vegetační

stupně jsou víceméně stejnoměrně rozloženy mezi LVS bukový, dubobukový, bukodubový i dubový. Značně převládají společenstva živné řady, méně kyselé. Oblastí prochází styčná zóna středoevropské lesní květeny a teplomilné jihovýchodoevropské (panonské) květeny. Charakteristická jsou i teplomilná společenstva habrových doubrav, dřínových doubrav s pestrou skladbou rostlinných druhů a keřů i ostrůvky kavylové lesostepi. Zastoupení souborů lesnich typů je uvedeno v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Soubory lesních typů v % X

Z

+

+

Y

M

K

N

I

S

F

C

B

W

H

D

A

J

0,2

10,3

0,3

0,3

10,6

0,3

0,1

3,5

+

0,8

0,9

0,5

0,1

0,6

5,7

+

4,4

0,9

0,5

0,9

5,9

3,5

0,1

0,7

4,3

0,1

1,7

0,1

0,2

0,4

10,4

2,0

1,9

1,4

L

U

V

O

P

Q

T

G

R

∑

9 8 7 6 5 4

0,1

+

0,1

0,7

0,6

+

0,3

+

3

0,1

0,2

4,0

0,3

0,2

8,5

2

0,4

+

4,8

1,0

0,1

10,7

+

4,2

1

0,3

1,4

0

+

0,4

∑

0,3

2,3

+

1,3

1,0

0,2

0,3

0,3

+

+ 0,1

+

0,1

0,1

29,4

+

28,5

27,1 0,1

0,2

+

+

0,1

+

14,2

0,3 +

0,4

23,3

1,6

0,6

31,1

0,4

6,3

0,7 15,2

+

0,5

0,1

0,1

1,3

0,7

0,1

100

V přirozené skladbě byl nejvíce zastoupen buk a dub. Tyto dvě dřeviny tvořily zhru-

ba 85 % lesů. Méně byla zastoupena jedle, habr a lípa. V polohách nad 400 m n. m. převažoval buk, v nižších polohách dub. V současných porostech však převládá smrk (42 %), dále borovice (24 %), hojný je modřín (9 %), nepatrně jedle (1 %); z listnáčů dosahuje dub (15 %), hojný je habr (4 %), akát (4 %), málo je lípy (2 %), nepatrně buku (2 %) a břízy (1 %). Význačné kvality dosahuje tzv. hrotovický modřín.

Dominující smrk byl rozšířen při umělé obnově lesa a pastvě dobytka. Na kyselých

stanovištích se dobře zmlazuje (Rosice), v nižších LVS však trpí silně suchem. Borovice, původně zastoupená jen na skalách a hadci, se postupně šířila do narušených lesů. Prosazuje se na chudších půdách nižších poloh, kde dub nedosáhne silnějších dimenzí. Dub je hlavní dřevinou dubového a bukodubového LVS, je však z velké části výmladkového původu (bývalý LZ Náměšť). Nekvalitní bývalé pařeziny je třeba převést na kmenoviny stejně jako nekvalitní porosty habru, břízy a akátu. Genové základny dosahují 1 216 ha a zahrnují porosty pestrých směsí (dub, borovice, modřín, lípa, habr). Druhová skladba dřevin je uvedena v tabulce č. 15 a grafu č. 1. 37

^D K < Tabulka č. 15: Zastoupení dřevin v % WƎŝƌŽǌĞŶĄƐŬůĂĚďĂ Ϭ͕ϴ ϯϴ͕ϵ ϰϱ͕ϴ SM JD BO MD Jehl. DB BK HB şůŽǀĄƐŬůĂĚ ϯϱ͕ϵ ϮϬ͕ϵ ϭϲ͕ϳ ϴ͕ϵ 6,8 0,8 7,6 38,9 45,8 4,2 Přirozená skladba ^ŽƵēĂƐŶĄƐ ϰϮ Ϯϰ ϭϲ ϭ Cílová skladba

35,9

0,2

20,9

12,5

69,5

16,7

8,9

0,2

Současná skladba

42,0

1,5

24,0

4,0

71,5

16,0

1,0

4,0

JV

JS

BR

LP

OL

0,2

0,6

0,7

1,7

0,2

0,1

0,9

0,1

3,4

0,2

1,0

2,2

AK

LX

List.

0,1

92,4 30,5

4,0

0,3

28,5

Graf č. 1: Grafické vyjádření nejvíce zastoupených dřevin v % 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

SM

BO Přirozená skladba

DB Cílová skladba

BK Současná skladba

Nejjižnější část PLO patří do Chráněné oblasti Podyjí (vyhlášené v roce 1978 na plo-

še 103 km2 s 46 % lesnatostí). Zahrnuje hluboce zaříznuté meandry Dyje s příkrými skalnatými svahy s lesostepními porosty s významnými teplomilnými druhy. Chráněná území patří teplomilným společenstvům (Mniší hora, Údolí Oslavy, Chvojnice) a stepní květeně (Pustý kopec, Mohelenská hadcová step, Ptačovský kopeček, Květnice, na kocourkách). Pouze SPR Sokolí skály zastupují staré smíšené porosty.

38

4.2.2 Lesní vegetační stupně

Na území honiteb je zastoupen 1. až 4. lesní vegetační stupeň.

}} 1. LVS – Dubový (do 350 m n. m.)

Vyskytuje se na lokalitách podmíněných průměrnou roční teplotou nad 8 °C, prů-

měrným ročním úhrnem srážek pod 600 mm a délkou vegetační doby nad 165 dní. V klimaxové skladbě se uplatňuje hlavně dub zimní (Quercus petraea). Charakteristickými jsou i dub cer (Quercus cerris), dub pýřitý - šípák (Quercus pubescens) a jasan úzkolistý (Fraximus angustifolia). Význačně chybí buk lesní (Fagus sylvatica), který může být přítomen ojediněle ve vlhčích polohách. LVS je převážně na vysýchavých polohách. Oproti výše uvedené klimatické podmíněnosti je tento LVS půdně podmíněn u borů a luhů.

}} 2. LVS – Bukodubový (350 - 400 m n. m.)

Vyskytuje se na lokalitách klimaticky podmíěných průměrnou roční teplotou

7,5 - 8 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 600 - 650 mm a délkou vegetační doby 160 - 165 dní. Převažuje dub zimní (Qeurcus petraea) s příměsí buku lesního (Fagus sylvatica) a habru obecného (Carpinus betulus). Dub pýřitý - šípák (Quercus pubescens) a dub cer (Quercus cerris) se vyskytují jen na suchých exponovaných místech. V pařezinách, kde vymizel buk lesní, převládl habr obecný.

}} 3. LVS – Dubobukový (400 - 550 m n. m.)

Vyskytuje se na lokalitách klimaticky podmíněných průměrnou roční teplotou

6,5 - 7,5 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 650 - 700 mm a délkou vegetační dob 150 - 160 dní. Převažuje buk lesní (Fagus sylvatica), přimíšený dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus) zde mají produkční optimum. při výmladkovém způsobu hospodaření pak ve vzniklých pařezinách jsou buk lesí a dub zimní potlačeny habrem obecným. Společenstva mají většinou silně travnatý ráz. Vodou ovlivněné půdy byly zaujaty dubem letním (Quercus robur) a jedlí bělokorou (Abies alba). Živinově chudší stanoviště zaujímá borovice lesní (Pinus sylvestris).

39

}} 4. LVS - Bukový (550 - 600 m n. m.)

Vyskytuje se na lokalitách klimaticky podmíněných průměrnou roční teplotou

6,0 - 6,5 °C, průměrným ročním úhrnem srážek 700 - 800 mm a délkou vegetační dob 140 - 150 dní. Buk lesní (Fagus sylvatica) je zde v optimu a tvořil nesmíšené bučiny, které se velkoplošně vytvářejí v karpatské oblasti. V těchto bučinách může být slabě zastoupen dub zimní (Quercus petraea), případně jedle bělokorá (Abies alba). V Čechách se však tento LVS nachází především v oglejených a podmáčených polohách, které jsou pak bz buku leního, ale s jedlí bělokorou.

40

4.2.3 Biogeografcké členění

Podle Biogeografického členění České republiky (Culek, 1995) spadají honitby do Je-

višovického bioregionu (1.23). Mapa s polohou honiteb je v příloze mapa: Celkový přehled. Charakteristika Jevišovického bioregionu (Culek, 1995): }} Poloha a základní údaje }} Horniny a reliéf }} Půdy }} Podnebí }} Biota }} Kontrasty }} Současný stav krajiny a ochrana přírody

4.2.3.1 Poloha a základní údaje

Bioregion leží v okrajové pahorkatině Hercynika na západě jižní Moravy a víceméně

se shoduje s geomorfologickým celkem Jevišovická pahorkatina, zabírá však i jižní výběžek Bobravské vrchoviny a Boskovické brázdy. Bioregion na jihu zasahuje do Rakouska, v ČR má plochu 1 845 km2.

Bioregion je tvořen plošinami na krystalických břidlicích rozřezaných skalnatými

údolími. Jedná se o přechodný bioregion, kterým teplomilná biota proniká údolími hluboko na západ a naopak, v inverzích sestupují podhorské prvky až k východnímu okraji. Vyskytuje se zde 1. dubový až 4. bukový vegetační stupeň. Střídající se geologické podklady (včetně ostrovů hadců a vápenců) navíc umožňují přítomnost reliktních společenstev. Na hadcích u Mohelna je řada unikátních druhů. Významní jsou četní alpští migranti. Plošiny jsou jednotvárnější a jsou tvořeny dubohabřinami s ostrovy acidofilních doubrav. Charakteristická je téměř úplná přirozená absence bučin. Netypickými částmi jsou jednak vyšší polohy bioregionu s ostrovy květnatých bučin a absencí teplomilných doubrav, které tvoří přechod do Velkomeziříčského bioregionu, jednak území Krumlovského lesa, tvořící přechod k Brněnskému bioregionu.

Lesy v údolích mají dodnes přirozenou skladbu a jsou velmi hodnotné (údolí Dyje),

na plošinách převažuje orná půda, v lesích kulturní bory a smrčiny. 41

4.2.3.2 Horniny a reliéf

Západní část bioregionu budují migmatitické ruly až migmatity s vložkami amfiboli-

tů i vápenců. Na jih od Třebíče zasahuje do území trojúhelníkovitý výběžek syenodioritového masivu. Mezi řekami Dyjí a Jihlavou vystupují ortoruly, na Jihlavě a Oslavě mezi Náměští a Oslavany se vyskytují granulitové ruly, podél Jihlavy jsou významě zastoupeny hadce. Na Dyji od vtoku na moravské území se nacházejí pestré série s amfibolity a vápenci, eventuálně svory a fylity u Podhradí, Vranova a Hardeggu. Mezi Vranovem a Hardeggem vystupují kyselé bítešské ortoruly, které však u Vranova obsahují četné vložky amfibolitů, v úseku nad Znojmem jsou žuly dyjského masívu. Na plošinách jsou zachovány ostrůvky neogenních sedimentů - písky, jíly (např. v okolí Moravských Budějovic). Z kvartérních pokryvů se poměrně hojně uplatňují spraše až sprašové hlíny a svahoviny, v údolích Dyje a Oslavy místy droliny z obrovských balvanů.

Reliéf se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříz-

nutých skalnatých údolí. Zarovnané povrchy i mělké široké kotliny mají charakter až členité pahorkatiny s výškovou členitostí 40 - 150 m. Zaříznutá údolí Dyje, Jihlavy a Oslavy jsou 60 - 230 m hluboká, s četnými skalními výchozy a pozoruhodnými meandry. Oblast těchto údolí má reliéf členité vrchoviny s výškovou členitostí až 250 m. Nad zarovnané povrchy místy vystupují jako určité exoty i nápadnější kopce, převyšující okolí o 50 - 100 m (Babylón u Mohelna, Suchá hora u Bítova, hřbet Klučovské hory u Třebíče). Na syenitech třebíčského masívu a žulách dyjského masívu jsou vyvinuty nápadné malé balvanité a skalnaté pahorky nízké exfoliační klenby (ruware). Zvláštním jevem jsou pravděpodobně gravitačními pohyby podmíněné pseudokrasové trhliny Ledových slují v údolí Dyje u Vranova. Nejnižším bodem v bioregionu je údolí Jihlavy u Dolních Kounic (190 m), nejvyšším Klučovská hora jižně od Třebíče (595 m). Typická výška bioregionu je 280 - 520 m.

42

4.2.3.3 Půdy

V nižší sušší části bioregionu se střídají plochy víceméně nasycených typických kam-

bizemí s hnědozeměmi na spraších až sprašových hlínách. Na východním okraji bioregionu se vyskytují i ostrovy hnědozemních černozemí. Při vyšším západním okraji se střídají kyselé typické kambizemě na zvětralinách krystalinika s luvizeměmi na polygenetických hlínách. Při severozápadním okraji v plochých kotlinách jsou též větší plochy pseudoglejů, např. v okolí Moravských Budějovic. Říční údolí charakterizuje mozaika různých půd s plochami litozemí, rankerů a rendzin, na hadcích v údolí Jihlavy jsou též rendziny hořečnaté.

4.2.3.4 Podnebí

V rámci klimatické regionalizace (Quitt, 1971) leží honitba v mírně teplé oblasti

MT 11, která se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem a krátkou, mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Další klimatické charakteristiky uvádí tabulka č. 14.

V bioregionu se projevují srážkový stín Českomoravské vrchoviny, který graduje smě-

rem k východu. Vranov má 620 mm srážek, ale Znojmo 8,8 °C, 564 mm, nejvyšší kopce jižně od Třebíče asi 6,8 °C, 610 mm, Náměšť 7,7 °C, 594 mm; Jaroměřice 535 mm (malý ostrov srážkového stínu v kotlině), Jevišovice 582 mm, Třebíč 562 mm, ale Plaveč i Tvořihráz 512 mm, Miroslav 505 mm. V bioregionu se projevují častější vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění - vyšší části se v této době stávají návětrnými polohami. Zimy jsou však velmi suché a relativně chladné (viz místní název moravská Sibiř). Říční údolí charakterizují teplotní inverze střídající se s extrémně teplými a suchými polohami na jižních svazích.

43

Tabulka č. 14: Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 11 (Quitt 1975) Klimatická charakteristika od do Počet letních dnů 40 50 Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více 140 160 Počet mrazových dnů 110 130 Počet ledových dnů 30 40 Průměrná teplota v lednu -2 -3 Průměrná teplota v červenci 17 18 Průměrná teplota v dubnu 7 8 Průměrná teplota v říjnu 7 8 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 90 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 400 Srážkový úhrn v zimním období 200 250 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 60 Počet dnů zamračených 120 150 Počet dnů jasných 40 50

4.2.3.5 Biota

Bioregion leží zčásti v termofytiku ve fytogeografickém okrese 16. Znojemsko-

-brněnská pahorkatina (v jeho jihozápadní části) a v jižní části fytogeografického okresu 68. Moravské předhůří Vysočiny (mimo západní výběžky), který již náleží mezofytiku.

Vegetační stupně (Skalický): kolinní až suprakolinní.

Potencionálně největší část území pokrývají hercynské dubohabřiny (Melampyro ne-

morosi-Carpinetum), v minulosti s podstatným zastoupením jedle, méně a lokálně i s příměsí buku. Na konvexních tvarech s příznivou expozicí, zejména v průlomech, jsou typické teplomilné doubravy ze svazu Quercion petraeae (Sorbo torminalis-Quercetum, na exponovanějších místech i Genisto pilosae-Quercetum petraeae), na bazických substrátech i fragmenty Corno-Quercetum a na hadcích specificky Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae. V méně příznivých expozicích se objevují acidofilní doubravy (Luzulo albidae-Quercetum), na hranách skal reliktní bory. Bučiny (zejména Melico-Fagetum) jsou velmi vzácné, buk se častěji objevuje ve vegetaci suťových lesů svazu Tilio-Acerion (nejčastěji Aceri-Carpinetum). Podél vodních toků jsou nivy, nejčastěji Stellario-Alnetum glutinosae, kolem malých potůčků význačně Carici remotae-Fraxinetum. Velmi vzácné jsou fragmenty olšin (Carici acutiformis-Alnetum). Primární bezlesí je více typů. Na skalách je komplex vegetace skalní, xerotermní a lemové 44

(Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiacae, Geranion sanguinei). Na hadci je v bezlesí vegetace svazu Asplenion serpentini. Na bazických substrátech (vápence, hadce) jsou místy porosty s pěchavou vápnomilnou (Sesleria albicans). V nexerotermních polohách se nachází primární bezlesí na sutích. Podél větších toků je přítomna vegetace svazu Phalaridion arundinaceae a v tekoucí vodě svazu Batrachion fluitantis.

Přirozená náhradní vegetace má při východním okraji bioregionu charakter xeroterm-

ních trávíků (Festucion valesiaceae, Koelerio-Phleion phleoidis), jinde převažují louky ze svazu Arrhenatherion. Na vlhkých stanovištích je typická vegetace podsvazu Calthenion, kterou charakterizuje více asociací s dominantní ostřicí trstnatou (Carex cespitosa), místy s podhorskými až perialpidskými druhy, jako je např. stařinec potoční (Tephroseris crispa), hadí kořen větší (Bistorta major) a upolín evropský (Trollius altissimus). Vegetace svazu Molinion je velmi ojedinělá. Lokálně byly vybudovány rybníky, na jejich pobřeží je vegetace svazu Magnocaricion elatae, na obnažených dnech (typičtěji v minulosti) je zastoupena vegetace svazu Elatini-Eleocharition ovati. Lemy v průlomech náležejí převážně vegetaci svazu Geranion sanguinei, na plošinách, zejména v západní části, svazu Trifolion medii. Vegetace křovin náleží převážně svazu Prunion spinosae, velmi řídce se objevují i fragmenty vegetace svazu Prunion fruticosae.

Flóra je velmi pestrá, s mezními prvky (zejména mezi termofyty), exklávní prvky jsou

nečetné, znám je ovšem jeden endemit. Převažují druhy hercynského lesa, obohacené o druhy alpidských podhůří, jako dymnivka plná (Corydalis solida), ostřice chlupatá (Carex pilosa) a zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides), a o skutečné perialpidy norického migrantu, např. husečník chudokvětý (Fourraea alpina), brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) a oměj jedhoj (Aconitum anthora). Na několika lokalitách se zde vyskytuje i endemický hvozdík moravský (Dianthus moravicus). V xerotermní flóře jsou četné acidofyty migroelementu západního, k němuž náleží rozchodník skalní (Sedum reflexum), penízek chlumní (Thlaspi montanum) i východního, např. křivatec český (Gagea bohemica). Řada termofytů s panonskou tendencí zde vyznívá, např. koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), sesel sivý (Seseli elatum), lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia) a druhy rodu kavyl (Stipa sp. div.). Fytogeograficky významný je výskyt boreokontinentálních druhů ploštičníku evropského (Cimicifuga europaea) a ostřice tlapkaté (Carex pediformis) na jihozápadní hranici areálu. I v nelesní

45

flóře jsou četní perialpidi, k nimž náleží dvojštítek měnlivý (Biscutella variá), volovec vrbolistý (Buphthalmum salicifolium) a hadí kořen větší (Bistorta major) a dealpidi, např. lomikámen latnatý (Saxifraga paniculata) a pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). Mnohé druhy subatlantů zde dosahují dílčí východní hranice souvislého areálu, např. smilka tuhá (Nardus stricta), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) aj.

Převážně silně zkulturnělá krajina východního předhůří Českomoravské vrchoviny

hostí ochuzenou faunu, silně ovlivňovanou sousedstvím severopanonské podprovincie na východě (ježek východní, myšice malooká, lejsek bělokrký, bramborníček černohlavý ap.). Tento vliv se silně projevuje zejména průnikem mediteránního a pontomediteránního prvku směrem do nitra Českomoravské vrchoviny údolími západomoravských řek, hlavně Dyje a Jihlavy. Na druhé straně fauna měkkýšů Podyjí se podobá fauně údolí střední Vltavy - např. na Hamerských vrásách se vyskytuje vřetenatka obecná. Nejseverozápadnější výspu jihovýchodní fauny představuje subendemická fauna Mohelenské hadcové stepi, vyskytuje se zde kobylka Ephippigera ephippiger, kudlanka nábožná, makadlovka Depressaria cervicella, můra Odice arcuinna, vřetenuška čtverotečná, mravenec Strongylognathus bulgaricus, žahalka Scolia hirta, ještěrka zelená aj. Hlavní řeky náleží do parmového pásma, pod přehradami se však vytvořilo druhotné pstruhové pásmo. Potoky náleží do pstruhového pásma. Významné druhy }} Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), vydra říční (Lutra lutra), vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). }} Ptáci: bramborníček černohlavý (Saxicola torquatá), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis). }} Obojživelníci: mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). }} Plazi: užovka stromová (Elaphe longissima), ještěrka zelená (Lacerta viridis). }} Měkkýši: zemoun skalní (Aegopis verticjllus), hrotice obrácená (Balea perversa), vřetenovka rovnoústá (Cochlodina orthostoma), řasnatka lesní (Macrogastra plicatula), vlahovka narudlá (Monachoides incarnata), plamatka lesní (Arianta arbustorum), drobnička válcovitá (Truncatellina cylindrica), údolníček drobný (Vallonia pulche-

46

lla), ú. žebernatý (V. costata), zrnovka Pupillla triplicata, závornatka malá (Clausilia parvula), vřetenatka obecná (Alinda biplicata bohemica), oblovka drobná (Cochlicopa lubricella). }} Hmyz: kobylka Ephippigera ephippiger, saranče Omocestus petraeus, můra světlopáska ruměnicová (Odice arcuinna), mol Ateliotum hungaricellum, vřetenuška čtverotečná (Zygaena punctum), v. pozdní (Z. laeta), zelenáček Adscita chloros, modrásek Rebelův (Maculinea rebeli), bělopásek Neptis rivularís, makadlovky Depressaria cervicella, Stagmatophora tririvella, mravenec Strongylognathus bulgaricus, žahalka Scolia hirta, ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius). }} Pavouci: sklípkánek Proatypus muralis, pavouk Alopecosa solitaria.

4.2.3.6 Kontrasty

Hranice vůči Lechovickému bioregionu (4.1) je nevýrazná, tvoří ji víceméně souvislé

rozšíření skalního podkladu a absence černozemí. Hranice vůči Velkomeziříčskému bioregionu (1.50) je geomorfologicky nevýrazná, biotická, ale v místech, kde probíhá po úpatí vyššího svahu, je nápadná a výrazná. Vůči bioregionu Brněnskému (1.24) je hranice také nevýrazná, daná teplejším a sušším klimatem, rozšířením plošinatého reliéfu na rulách, zčásti je i biotická.

Na rozdíl od termofytního Lechovického bioregionu (4.1) se v Jevišovickém nevysky-

tují panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum) a teplomilné doubravy extrémnějších stanovišť s dominantním šípákem. Od dosti podobného sousedního Brněnského bioregionu (1.24) se odlišuje podstatně pestřejší flórou s vyšším zastoupením perialpidů a druhů norického migrantu. Sousednímu bioregionu Velkomeziříčskému (1.50) chybí vegetace Carpinion, na jeho místě jsou (kvantitativně) vyvinuty bučiny (Fagion, Luzulo-Fagion), v nichž jsou zastoupeny i horské druhy, např. třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a dřípatka horská (Soldanella montana). V náhradní vegetaci Velkomeziříčského bioregionu zcela chybějí xerotermní a subxerotermní trávníky s většinou termofytů, naopak jsou přítomny rašelinné louky svazu Caricion fiiscae, z druhů brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), violka bahenní (Viola palustris) a druhy rodu rašeliník (Sphagnum).

47

4.2.3.7 Současný stav krajiny a ochrana přírody

Osídlení území začíná v průběhu neolitu, ale západní okraj byl trvale osídlen teprve

od středověku. Odlesnění na plošinách je značné, avšak zůstaly zachovány i rozsáhlé lesní komplexy. Skutečná vegetace se od rekonstruovaného stavu značně odlišuje. Přirozená lesní vegetace je poměrně dobře zachována v průlomových údolích (dubohabřiny, reliktní bory, suťové lesy), na plošinách však spíše výjimečně, lesy jsou zde vesměs nahrazeny lignikulturami borovice nebo smrku. Na druhotně odlesněných plochách převažují pole, místy jsou louky a lokálně i rybníky.

Nejvýznamnějším chráněným územím v Jevišovickém bioregionu je Národní park

Podyjí. Byl vyhlášen k ochraně nejzachovalejšího zaříznutého údolí v České republice s celou škálou přirozených lesních i nelesních porostů. Zejména 1. zóna národního parku hostí reprezentativní ukázky téměř všech typů bioty v regionu. Jiným významným chráněným územím je NPR Mohelenská hadcová step s fenoménem extrémní xerotermní bioty na serpentinitech. K dalším početným maloplošným chráněným územím náleží např. PR Habrová Seč, PP U Lusthausu, PP Černá blata, PR V jedlí s přirozenými mezofilními lesy, PR Dukovanský mlýn, PP Biskoupská hadcová step a PR Nad řekami, které doplňují fenomén vegetace na hadci, rozsáhlá PR Údolí Oslavy a Chvojnice, PR Biskoupský kopec, PP Pekárka, PP Kozének a PP Bouchal s výskytem skalních a přirozených náhradních společenstev.

48

5 Ekonomické aspekty mysliveckého hospodaření

Data jsou rozdělena na náklady a výnosy

5.1 Náklady

Pro dosažení co nejreálnějších výsledků se v této práci počítá s následujícími náklado-

vými položkami:

}} Nájemné za honitbu }} Náklady na příkrm zvěře }} Materiálové náklady na údržbu mysliveckých zařízení }} Materiálové náklady na údržbu loveckých zařízení }} Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Celkové náklady jsou pak souhrnem všech těchto nákladů.

49

5.1.1 Nájemné za honitbu

Nájemné za honitbu je jedna ze základních nákladových položek spojených s mysli-

veckým hospodařením v honitbě a současně je tato položka jedna z nejvyšších. Pronajímatel je oprávněn každý rok jednostranně upravit nájemné podle roční míry inflace za předcházející rok. Nájemné se účtuje za období mysliveckého roku a je splatné vždy k 30. dubnu příslušného kalendářního roku.

Výše nájemného pro jednotlivé honitby jsou zobrazeny v tabulce č. 17.

Tabulka č. 17: Nájemné za honitby Honitby pronajaté vlastníkem Ctidružice Kravsko - les Kravsko - Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesí - les ∑ Ø Honitby pronajaté HS* Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy ∑ Ø

Výměra 623 ha 635 ha 733 ha 758 ha 882 ha 784 ha 986 ha 648 ha 937 ha 6 986 ha 776,22 ha

Roční nájem 370 000,246 743,363 708,456 244,316 638,233 707,212 976,97 848,523 783,2 821 647,313 516,33

Za 1 ha 593,90 388,57 496,19 601,91 359,298,10 216,151,559,3 663,66 403,90

Výměra 1 218 ha 1 723 ha 3 363 ha 2 615 ha 8 919 ha 2 229,75 ha

Roční nájem 35 300,56 000,72 500,39 470,203 270,50 817,50

Za 1 ha 28,98 32,50 21,56 15,09 98,14 22,79

*HS: Honební společenstvo

50

5.1.2 Náklady na příkrm zvěře

Další významnou nákladovou položkou jsou náklady na příkrm zvěře. V zimním ob-

dobí jsou tyto náklady stanoveny na základě normovaných stavů u jelení, srnčí a mufloní zvěře. U zvěře černé se vychází z kvalifikovaného odhadu počtu zvěře v honitbách, který vychází ze sčítaných stavů černé zvěře. Tyto náklady jsou pak odvislé od ceny za stanovení krmné dávky.

Krmné dávky mají pokrývat základní potravy zvěře. Doporučuje je ministerstvo ze-

mědělství pro hlavní druhy zvěře a pro každou honitbu musí být v této stanovené výši zajištěny ještě před obdobím přikrmování o čemž se mohou orgány státní správy myslivosti kontrolami přesvědčovat. Honitby si krmné dávky přepočítávají podle druhu zvěře, podle jejího množství a podle průměrného počtu krmných dnů. (Hromas, 2006).

Náklady na přikrmování zvěře se počítají na 100 krmných dnů. V této práci byla cena

za objemové (seno, vojtěška), jadrné (oves, ječmen, pšenice, kukuřice, hrách), dužnaté krmivo (cukrovka, krmná řepa, brambor) a sůl vyčíslena průměrnou cenou v místě spotřeby.

Náklady na příkrm zvěře jsou uvedeny pro jednotlivé honitby v tabulce č. 18a a 18b.

Tabulka č. 18a: Náklady na nákup krmiva pro zvěř

0,5

0,2

0,3

1,0

3

1,5

3

1,2

3

1,5

3

1,2

3

0,6

1

3

1,2

KO

Náklad 16 800,-

33 390,-

∑

NS

Náklad

NS

Náklad

11

7 194,-

54

9 396,-

56

Kravsko - les

5

3 270,-

36

6 264,-

15

4 500,-

14 034,-

Hluboké Mašůvky

15

9 810,-

68

11 832,-

42

12 600,-

34 242,-

Višňové - les

14

9 156,-

72

12 528,-

48

14 400,-

36 084,-

Dešov - Chvalatice

14

9 156,-

73

12 702,-

39

11 700,-

33 558,-

Vranov - Lančov

11

7 194,-

63

10 962,-

52

15 600,-

33 756,-

Uherčice - les

19

12 426,-

89

15 486,-

58

17 400,-

45 312,-

Habrová

10

6 540,-

41

7 134,-

41

12 300,-

25 974,-

Zálesi

12

7 848,-

72

12 528,-

38

11 400,-

31 776,-

Vranov nad Dyjí

8

5 232,-

54

9 396,-

14

2 919,-

54

16 200,-

35 139,-

Uherčice - pole

10

6 540,-

105

18 270,-

17

3 545,-

42

12 600,-

40 955,-

Šafov

12

7 848,-

149

25 926,-

77

23 100,-

56 874,-

Korolupy

6

3 924,-

100

17 400,-

6

1 251,-

52

15 600,-

38 175,-

Ctidružice

NS

Dužnaté

Sůl (na 1 rok)

3,0

1,2

Jadrné

Dužnaté

1,0

3

Sůl (na 1 rok)

Jadrné

0,5

1,5

Dužnaté

Objemové

2.5

Cena za 1 kg

Jadrné

Sůl (na 1 rok)

Krmná dávka

Černá zvěř

Objemové

Dužnaté

Mufloní zvěř

Jadrné

Srnčí zvěř

Objemové

Jelení zvěř

Náklad

51

Tabulka č. 18b: Náklady na příkrm zvěře Celkové náklady Ctidružice 33 390,Kravsko - les 14 034,Hluboké Mašůvky 34 242,Višňové - les 36 084,Dešov - Chvalatice 33 558,Vranov - Lančov 33 756,Uherčice - les 45 312,Habrová 25 974,Zálesi 31 776,Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

35 139,40 955,56 874,38 175,-

Výměra 623 ha 635 ha 733 ha 758 ha 882 ha 784 ha 986 ha 648 ha 937 ha

Na 1 ha 53,60 Kč 22,10 Kč 46,71 Kč 47,60 Kč 38,05 Kč 43,06 Kč 45,96 Kč 40,08 Kč 33,91 Kč

1 218 ha 1 723 ha 3 363 ha 2 615 ha

28,85 Kč 23,77 Kč 16,91 Kč 14,60 Kč

5.1.3 Materiálové náklady na údržbu mysliveckých zařízení

Další nákladovou položkou jsou náklady na údržbu mysliveckých zařízení. Jsou to

náklady na pořízení materiálu na opravu mysliveckých zařízení. Cena lidské práce není uvažována.

Pro možnost porovnání výsledků byla stanovena jednotná hodnota mysliveckých za-

řízení pro všechny honitby a paušální náklad na jejich údržbu. Životnost mysliveckých zařízení v honitbě je plánována na dobu 10 let. Na údržbu mysliveckých zařízení byla stanovena částka metodou kvalifikovaného odhadu ve výši 10 % z celkové hodnoty zařízení.

V tabulce č. 19a a 19b jsou vyčísleny náklady na údržbu mysliveckých zařízení v ho-

nitbách.

52

Druh zařízení

Krmelec

Zásyp

Napajedlo

Slanisko

Pořizovací cena

10 000,-

2 000,-

1 000,-

500,-

Ks

∑

Ks

∑

Ctidružice

12

120 000,-

2

4 000,-

Kravsko - les

16

160 000,-

Hluboké Mašůvky

10

100 000,-

Višňové - les

7

70 000,-

7

14 000,-

Dešov - Chvalatice

6

60 000,-

1

Vranov - Lančov

5

50 000,-

1

Uherčice - les

16

160 000,-

3

6 000,-

Habrová

16

160 000,-

Zálesi

7

70 000,-

7

14 000,-

Vranov nad Dyjí

12

120 000,-

2

4 000,-

Uherčice - pole

20

200 000,-

10

20 000,-

Šafov

29

290 000,-

4

Korolupy

39

390 000,-

9

Ks

Ks

∑

10

5 000,-

129 000,-

12 900,-

16

8 000,-

168 000,-

16 800,-

15

7 500,-

107 500,-

10 750,-

4

2 000,-

86 000,-

8 600,-

2 000,-

7

3 500,-

65 500,-

6 550,-

2 000,-

12

6 000,-

58 000,-

5 800,-

∑

3

3 000,-

11

5 500,-

174 500,-

17 450,-

5

5 000,-

30

15 000,-

180 000,-

18 000,-

4

2 000,-

86 000,-

8 600,-

10

5 000,-

129 000,-

12 900,-

15

7 500,-

232 500,-

23 250,-

8 000,-

39

19 500,-

317 500,-

31 750,-

18 000,-

52

26 000,-

434 000,-

43 400,-

5

5 000,-

Tabulka č. 19b: Myslivecká zařízení - údržba na 1 ha / rok Celkové náklady Výměra Ctidružice 12 900,623 ha Kravsko - les 16 800,635 ha Hluboké Mašůvky 10 750,733 ha Višňové - les 8 600,758 ha Dešov - Chvalatice 6 550,882 ha Vranov - Lančov 5 800,784 ha Uherčice - les 17 450,986 ha Habrová 18 000,648 ha Zálesi 8 600,937 ha Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

∑

Náklad

Tabulka č. 19a: Myslivecká zařízení - údržba / rok

12 900,23 250,31 750,43 400,-

1 218 ha 1 723 ha 3 363 ha 2 615 ha

Na 1 ha 20,71 Kč 26,46 Kč 14,67 Kč 11,35 Kč 7,43 Kč 7,40 Kč 17,70 Kč 27,78 Kč 9,18 Kč 10,59 Kč 13,49 Kč 9,44 Kč 16,60 Kč

5.1.4 Materiálové náklady na údržbu loveckých zařízení

Další nákladovou položkou jsou náklady na údržbu loveckých zařízení. Jsou to nákla-

dy na pořízení materiálu na opravu loveckých zařízení. Cena lidské práce není uvažována.

Pro možnost porovnání výsledků byla stanovena jednotná finanční hodnota lovec-

kých zařízení pro všechny honitby a paušální náklad na jejich údržbu. Životnost loveckých

53

zařízení v honitbě je plánována na dobu 10 let. Na údržbu loveckých zařízení byla stanovena částka metodou kvalifikovaného odhadu ve výši 10 % z celkové hodnoty zařízení.

V tabulce č. 20a a 20b jsou vyčísleny náklady na údržbu loveckých zařízení v honit-

Tabulka č. 20a: Lovecká zařízení - údržba / rok Druh zařízení Kazatelna Hodnota zařízení 7 000,Ks ∑ Ctidružice 4 28 000.Kravsko - les 2 14 000,Hluboké Mašůvky 6 42 000,Višňové - les 2 14 000,Dešov - Chvalatice 4 28 000,Vranov - Lančov 5 35 000,Uherčice - les 3 21 000,Habrová 4 28 000,Zálesi 5 35 000,Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

9 7 6 6

64 000,49 000,42 000,42 000,-

Posed 3 000,Ks 10 11 9 12 11 8 13 9 10

∑ 30 000,33 000,27 000,36 000,33 000,24 000,39 000,27 000,30 000,-

58 000,47 000,69 000,50 000,61 000,59 000,60 000,55 000,65 000,-

5 800,4 700,4 900,5 000,6 100,5 900,6 000,5 500,6 500,-

10 12 16 14

30 000,36 000,48 000,42 000,-

94 000,85 000,90 000,84 000,-

9 400,8 500,9 000,8 400,-

Tabulka č. 20b: Lovecká zařízení - údržba za 1 ha / rok Celkové náklady Výměra Ctidružice 5 800,623 ha Kravsko - les 4 700,635 ha Hluboké Mašůvky 4 900,733 ha Višňové - les 5 000,758 ha Dešov - Chvalatice 6 100,882 ha Vranov - Lančov 5 900,784 ha Uherčice - les 6 000,986 ha Habrová 5 500,648 ha Zálesi 6 500,937 ha Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

9 400,8 500,9 000,8 400,-

∑

Údržba

bách.

1 218 ha 1 723 ha 3 363 ha 2 615 ha

Na 1 ha 9,31 Kč 7,40 Kč 6,68 Kč 6,60 Kč 6,92 Kč 7,53 Kč 6,09 Kč 8,49 Kč 6,94 Kč 7,72 Kč 4,93 Kč 2,68 Kč 3,21 Kč

54

5.1.5 Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů

Poslední počitatelnou položkou jsou náklady na držení lovecky upotřebitelných psů,

které byly stanoveny jednotnou sazbou metodou kvalifikovaného odhadu pro velká plemena ve výši 600,- Kč za měsíc za jednoho psa a pro malá plemena 400,- Kč za měsíc.

Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů jsou vyčísleny v tabulce č. 21a a 21b.

Tabulka č. 21a: Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Velká plemena 600,- Kč / měsíc počet psů ∑

Malá plemena 400,- Kč / měsíc počet psů ∑

∑ ∑ měsíčně

∑ ročně

Zálesi

2 2 3 2 3 3 2 1 2

1 200,1 200,1 800,1 200,1 800,1 800,1 200,600,1 200,-

1 1 1 1 1 1 1 1 1

400,400,400,400,400,400,400,400,400,-

1 600,1 600,2 200,1 600,2 200,2 200,1 600,1 000,1 600,-

19 200,19 200,26 400,19 200,26 400,26 400,19 200,12 000,19 200,-

Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

4 2 6 4

2 400,1 200,3 600,2 400,-

1 1 2 1

400,400,800,400,-

2 800,1 600,4 400,2 800,-

33 600,19 200,52 800,33 600,-

Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová

Tabulka č. 21b: Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů Celkové náklady Výměra Ctidružice 19 200,623 ha Kravsko - les 19 200,635 ha Hluboké Mašůvky 26 400,733 ha Višňové - les 19 200,758 ha Dešov - Chvalatice 26 400,882 ha Vranov - Lančov 26 400,784 ha Uherčice - les 19 200,986 ha Habrová 12 000,648 ha Zálesi 19 200,937 ha Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

33 600,19 200,52 800,33 600,-

1 218 ha 1 723 ha 3 363 ha 2 615 ha

Na 1 ha 30,82 Kč 30,24 Kč 36,02 Kč 25,33 Kč 29,93 Kč 33,67 Kč 19,47 Kč 18,52 Kč 20,49 Kč 27,59 Kč 11,14 Kč 15,70 Kč 12,85 Kč 55

5.1.6 Celkové uvažované náklady

Celkové náklady za honitbu jsou vyčísleny jako souhrn nákladů spojených s ná-

jemným, nákladů na pořízení potravy pro zvěř, nákladů na opravu a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbě a náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů.

U honiteb pronajatých vlastníkem tvoří nájemné hlavní podíl na nákladech a to pl-

ných 75%. Další významnou nákladovou položkou jsou náklady na příkrm zvěře, které tvoří 10%. Ostatní náklady na opravu a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbě a náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů tvoří pouhých 15% z celkových nákladů.

U honiteb pronajatých honebním společenstvem tvoří nájemné pouze 30% nákladů

další významnou nákladovou položkou jsou náklady na příkrm zvěře ve výši 30%. Vzhledem k větší rozloze honiteb je nutný podle zákona vyšší počet lovecky upotřebitelných psů a náhrady za jejich držení pak tvoří celých 25%. Náklady na opravu a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbě jsou ve výši 15%.

Celkové náklady jsou zobrazeny v tabulce č. 22a a 22b.

Nájemné

Příkrm zvěře

Myslivecká zařízení

Lovecká zařízení

Psi

Tabulka č. 22a: Celkové uvažované náklady za rok

Ctidružice Kravsko - les Hluboké Mašůvky Višňové - les Dešov - Chvalatice Vranov - Lančov Uherčice - les Habrová Zálesi

370 000,246 743,363 708,456 244,316 638,233 707,212 976,97 848,523 783,-

33 390,14 034,34 242,36 084,33 558,33 756,45 312,25 974,31 776,-

12 900,16 800,10 750,8 600,6 550,5 800,17 450,18 000,8 600,-

5 800,4 700,4 900,5 000,6 100,5 900,6 000,5 500,6 500,-

19 200,19 200,26 400,19 200,26 400,26 400,19 200,12 000,19 200,-

441 290,301 477,440 000,525 128,389 246,305 563,300 938,159 322,589 859,-


35 300,56 000,72 500,39 470,-

35 139,40 955,56 874,38 175,-

12 900,23 250,31 750,43 400,-

9 400,8 500,9 000,8 400,-

33 600,19 200,52 800,33 600,-

126 339,147 905,222 924,163 045,-

∑

56



Psi


Příkrm zvěře


Nájemné

Tabulka č. 22b: Celkové náklady na 1 ha za rok

593,90 389,496,601,90 359,298,216,151,559,-

53,60 22,10 46,71 47,60 38,05 43,06 45,96 40,08 33,91

20,71 26,46 14,67 11,35 7,43 7,40 17,70 27,78 9,18

9,31 7,40 6,68 6,60 6,92 7,53 6,09 8,49 6,94

30,82 30,24 36,02 25,33 29,93 33,67 19,47 18,52 20,49

708,33 475,20 600,08 692,78 441,32 389,65 305,21 245,87 629,52

29,33,22,15,-

28,85 23,77 16,91 14,60

10,59 13,49 9,44 16,60

7,72 4,93 2,68 3,21

27,59 11,14 15,70 12,85

103,74 86,34 66,73 62,26

∑

5.2 Výnosy

Pro potřeby této práce jsou jako výnosy brány v potaz pouze výnosy ze zhodnocení

zvěřiny. Ostatní možné výnosy jako například výnosy z poplatkového lovu nejsou zohledněny, jelikož jejich vyčíslení je problematické nejsou k dispozici podklady.

5.2.1 Výnosy ze zhodnocení zvěřiny

Jako jediný počitatelný výnos z mysliveckého hospodaření v honitbě je výnos ze zhod-

nocení zvěřiny. Výnos je počítán podle druhu zvěře, průměrné váhy zvěře a rozdělen na plán lovu a skutečný odlov. Ceny jsou stanoveny jako průměrné výkupní ceny za zvěřinu podle druhu zvěře v místě odlovu.

V tabulkách č. 1 až 13 v příloze jsou podrobně uvedeny výnosy ze zhodnocení zvěřiny

za sledované období. V grafech č. 1 až 13 jsou porovnávány celkové výnosy podle plánu lovu a skutečného odlovu zvěře. V tabulce č. 23a a 23b jsou uvedeny výnosy ze zhodnocení zvěřiny.

57

Tabulka č. 23a: Výnosy ze zhodnocení zvěřiny



plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov plán lov

05/06 190 560 Kč 179 640 Kč 73 440 Kč 69 240 Kč 126 060 Kč 123 900 Kč 158 940 Kč 135 000 Kč 184 230 Kč 184 230 Kč 108 060 Kč 95 460 Kč 74 400 Kč 74 400 Kč 121 560 Kč 121 560 Kč 90 600 Kč 90 600 Kč

Výnosy ze zvěřiny 06/07 07/08 154 500 Kč 183 900 Kč 134 610 Kč 137 070 Kč 51 030 Kč 62 280 Kč 42 960 Kč 52 080 Kč 196 290 Kč 116 250 Kč 159 450 Kč 83 640 Kč 176 280 Kč 95 490 Kč 136 080 Kč 98 970 Kč 216 180 Kč 163 080 Kč 216 180 Kč 158 880 Kč 137 400 Kč 117 150 Kč 122 460 Kč 114 450 Kč 109 410 Kč 160 530 Kč 109 410 Kč 160 530 Kč 128 700 Kč 164 610 Kč 128 700 Kč 164 610 Kč 157 650 Kč 117 600 Kč 168 450 Kč 117 600 Kč

08/09 221 850 Kč 233 760 Kč 56 280 Kč 57 990 Kč 122 490 Kč 103 080 Kč 140 100 Kč 138 300 Kč 187 290 Kč 187 290 Kč 167 220 Kč 167 220 Kč 247 110 Kč 247 110 Kč 136 560 Kč 136 560 Kč 140 100 Kč 138 300 Kč

plán lov plán lov plán lov plán lov

106 470 Kč 96 750 Kč 142 030 Kč 142 030 Kč 333 990 Kč 276 750 Kč 119 730 Kč 103 290 Kč




58

Tabulka č. 23b: Výnosy ze zhodnocení zvěřiny na 1 ha Výnosy ze zvěřiny na 1 ha 05/06 06/07 07/08 plán 305,87 Kč 247,99 Kč 295,18 Kč Ctidružice lov 288,35 Kč 216,07 Kč 220,02 Kč plán 115,65 Kč 80,36 Kč 98,08 Kč Kravsko - les lov 109,04 Kč 67,65 Kč 82,02 Kč plán 171,98 Kč 267,79 Kč 158,59 Kč Hluboké Mašůvky lov 169,03 Kč 217,53 Kč 114,11 Kč plán 209,68 Kč 232,56 Kč 125,98 Kč Višňové - les lov 178,10 Kč 179,53 Kč 130,57 Kč plán 208,88 Kč 245,10 Kč 184,90 Kč Dešov - Chvalatice lov 208,88 Kč 245,10 Kč 180,14 Kč plán 137,83 Kč 175,26 Kč 149,43 Kč Vranov - Lančov lov 121,76 Kč 156,20 Kč 145,98 Kč plán 75,46 Kč 110,96 Kč 162,81 Kč Uherčice - les lov 75,46 Kč 110,96 Kč 162,81 Kč plán 187,59 Kč 198,61 Kč 254,03 Kč Habrová lov 187,59 Kč 198,61 Kč 254,03 Kč plán 96,69 Kč 168,25 Kč 125,51 Kč Zálesi lov 96,69 Kč 179,78 Kč 125,51 Kč Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy


87,41 Kč 79,43 Kč 82,43 Kč 82,43 Kč 99,31 Kč 82,29 Kč 45,79 Kč 39,50 Kč



08/09 356,10 Kč 375,22 Kč 88,63 Kč 91,32 Kč 167,11 Kč 140,63 Kč 184,83 Kč 182,45 Kč 212,35 Kč 212,35 Kč 213,29 Kč 213,29 Kč 250,62 Kč 250,62 Kč 210,74 Kč 210,74 Kč 149,52 Kč 147,60 Kč 87,32 Kč 80,81 Kč 68,66 Kč 75,62 Kč 101,63 Kč 97,17 Kč 63,68 Kč 56,66 Kč

59

5.3 Hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek je v tomto případě vyjádřen rozdílem mezi uvažovaným celko-

vými výnosy a náklady v daném období. Nákladové položky jsou stejné pro každý rok, výnosy se odvíjí podle plánu lovu a skutečného odlovu zvěře každým rokem.

Podle výsledků je patrné, že ve většině případů je myslivecké hospodaření ve sledova-

ných honitbách ztrátové.

V tabulce č. 24a a 24b je zobrazený hospodářský výsledek pro jednotlivé myslivecké

roky podle vybraných honiteb rozdělený na plán lovu a provedený odlov.

Tabulka č. 24a: Hospodářský výsledek 05/06 plán -250 730 Ctidružice lov -261 650 plán -228 037 Kravsko - les lov -232 237 plán -313 940 Hluboké Mašůvky lov -316 100 plán -366 188 Višňové - les lov -390 128 plán -205 016 Dešov - Chvalatice lov -205 016 plán -197 503 Vranov - Lančov lov -210 103 plán -226 538 Uherčice - les lov -226 538 plán -37 762 Habrová lov -37 762 plán -499 259 Zálesi lov -499 259 Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy


-19 869 -29 589 -5 875 -5 875 111 066 53 826 -43 315 -59 755

06/07 -286 790 -306 680 -250 447 -258 517 -243 710 -280 550 -348 848 -389 048 -173 066 -173 066 -168 163 -183 103 -191 528 -191 528 -30 622 -30 622 -432 209 -421 409

07/08 -257 390 -304 220 -239 197 -249 397 -323 750 -356 360 -429 638 -426 158 -226 166 -230 366 -188 413 -191 113 -140 408 -140 408 5 288 5 288 -472 259 -472 259

08/09 -219 440 -207 530 -245 197 -243 487 -317 510 -336 920 -385 028 -386 828 -201 956 -201 956 -138 343 -138 343 -53 828 -53 828 -22 762 -22 762 -449 759 -451 559

-57 249 -68 679 -64 375 -64 375 -5 334 -87 444 -114 085 -100 225

-13 549 -29 229 -20 275 -20 275 131 916 112 356 -3 685 -19 795

-19 989 -27 909 -29 605 -17 605 118 866 103 866 3 485 -14 875

60

Tabulka č. 24b: Hospodářský výsledek na 1 ha 05/06 plán -402,46 Ctidružice lov -419,98 plán -359,11 Kravsko - les lov -365,73 plán -428,29 Hluboké Mašůvky lov -431,24 plán -483,10 Višňové - les lov -514,68 plán -232,44 Dešov - Chvalatice lov -232,44 plán -251,92 Vranov - Lančov lov -267,99 plán -229,75 Uherčice - les lov -229,75 plán -58,27 Habrová lov -58,27 plán -532,83 Zálesi lov -532,83 Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy


-16,31 -24,29 -3,41 -3,41 33,03 16,01 -16,56 -22,85

06/07 -460,34 -492,26 -394,40 -407,11 -332,48 -382,74 -460,22 -513,26 -196,22 -196,22 -214,49 -233,55 -194,25 -194,25 -47,26 -47,26 -461,27 -449,74

07/08 -413,15 -488,31 -376,69 -392,75 -441,68 -486,17 -566,80 -562,21 -256,42 -261,19 -240,32 -243,77 -142,40 -142,40 8,16 8,16 -504,01 -504,01

08/09 -352,23 -333,11 -386,14 -383,44 -433,17 -459,65 -507,95 -510,33 -228,98 -228,98 -176,46 -176,46 -54,59 -54,59 -35,13 -35,13 -480,00 -481,92

-47,00 -56,39 -37,36 -37,36 -1,59 -26,00 -43,63 -38,33

-11,12 -24,00 -11,77 -11,77 39,23 33,41 -1,41 -7,57

-16,41 -22,91 -17,18 -10,22 35,35 30,88 1,33 -5,69

61

Tabulka č 25 zobrazuje hospodářský výsledek rozpočítaný na jednotlivé držitele plat-

ných povolenek k lovu ve sledovaném období.

Tabulka č. 25: Hospodářský výsledek na 1 držitele povolenky k lovu DPL* 05/06 06/07 07/08 plán -27 859 -31 866 -28 599 Ctidružice 9 lov -29 072 -34 076 -33 802 plán -38 006 -41 741 -39 866 Kravsko - les 6 lov -38 706 -43 086 -41 566 plán -24 149 -18 747 -24 904 Hluboké Mašůvky 13 lov -24 315 -21 581 -27 412 plán -91 547 -87 212 -107 410 Višňové - les 4 lov -97 532 -97 262 -106 540 plán -22 780 -19 230 -25 130 Dešov - Chvalatice 9 lov -22 780 -19 230 -25 596 plán -19 750 -16 816 -18 841 Vranov - Lančov 10 lov -21 010 -18 310 -19 111 plán -6 865 -5 804 -4 255 Uherčice - les 33 lov -6 865 -5 804 -4 255 plán -9 441 -7 656 1 322 Habrová 4 lov -9 441 -7 656 1 322 plán -99 852 -86 442 -94 452 Zálesi 5 lov -99 852 -84 282 -94 452 Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy


23 33 29 34

-864 -1 286 -178 -178 3 830 1 856 -1 274 -1 758

-2 489 -2 986 -1 951 -1 951 -184 -3 015 -3 355 -2 948

-589 -1 271 -614 -614 4 549 3 874 -108 -582

08/09 -24 382 -23 059 -40 866 -40 581 -24 424 -25 917 -96 257 -96 707 -22 440 -22 440 -13 834 -13 834 -1 631 -1 631 -5 691 -5 691 -89 952 -90 312 -869 -1 213 -897 -533 4 099 3 582 103 -438

*DPL: Držitel povolenky k lovu

62

Tabulka č. 26a a 26b porovnává plán lovu se skutečným odlovem v jednotlivých

honitbách ve sledovaném období. V případě záporné hodnoty nebyl splněn plán lovu a tím vznikla ztráta. Je-li výsledek nula, byl splněn plán lovu. Při kladné hodnotě byl plán lovu překročen.

Tabulka č. 26a: Rozdíl mezi plánem lovu a provedeným odlovem 05/06 06/07 07/08 Ctidružice -10 920 -19 890 -46 830 Kravsko - les -4 200 -8 070 -10 200 Hluboké Mašůvky -2 160 -36 840 -32 610 Višňové - les -23 940 -40 200 3 480 Dešov - Chvalatice 0 0 -4 200 Vranov - Lančov -12 600 -14 940 -2 700 Uherčice - les 0 0 0 Habrová 0 0 0 Zálesi 0 10 800 0 Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

-9 720 0 -57 240 -16 440

-11 430 0 -82 110 13 860

-15 680 0 -19 560 -16 110

Tabulka č. 26b: Rozdíl mezi plánem lovu a provedeným odlovem na 1 ha 05/06 06/07 07/08 Ctidružice -17,53 -31,93 -75,17 Kravsko - les -6,61 -12,71 -16,06 Hluboké Mašůvky -2,95 -50,26 -44,49 Višňové - les -31,58 -53,03 4,59 Dešov - Chvalatice 0 0 -4,76 Vranov - Lančov -16,07 -19,06 -3,44 Uherčice - les 0 0 0 Habrová 0 0 0 Zálesi 0 11,53 0 Vranov nad Dyjí Uherčice - pole Šafov Korolupy

-7,98 0 -17,02 -6,29

-9,38 0 -24,42 5,30

-12,87 0 -5,82 -6,16

08/09 11 910 1 710 -19 410 -1 800 0 0 0 0 -1 800 -7 920 12 000 -15 000 -18 360

08/09 19,12 2,69 -26,48 -2,37 0 0 0 0 -1,92 -6,50 6,96 -4,46 -7,02

0: plán lovu = provedený odlov +: plán lovu < provedený odlov –: plán lovu > provedený odlov

63

6 Průměrné honitby }} Ø výměra honitby }} Ø počet držitelů platných loveckých lístků }} Ø nájemné za honitbu }} Ø náklady na příkrm zvěře }} Ø náklady na pořízení a údržbu mysliveckých zařízení }} Ø náklady na pořízení a údržbu loveckých zařízení }} Ø náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů }} Ø výnos ze zhodnocení zvěřiny

Tabulka č. 27a, 27b a 27c porovnává průměrnou honitbu pronajatou vlastníkem

s průměrnou honitbou pronajatou honebním společenstvem. Rozloha honitby je u pronajaté honebním společenstvem třikrát větší než u honitby pronajaté vlastníkem a tomu odpovídá i průměrný počet držitelů platných loveckých lístků.

U nájemného za honitbu je patrný značný rozdíl ve výši nájmu kdy v celkové sumě

je nájemné u honitby pronajaté vlastníkem šestkrát větší než u honitby pronajaté honebním společenstvem a na 1 ha je to šestnáctkrát více.

Vzhledem k nižším normovaným stavům zvěře u honiteb pronajatých honebním

společenstvem jsou náklady na příkrm zvěře na 1 ha poloviční naproti honitbě pronajaté vlastníkem.

U mysliveckých a loveckých zařízení jsou náklady na jejich údržbu přibližně ve stejné

výši. Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů jsou v celkové výši u honitby pronajaté honebním společenstvem větší vzhledem k rozloze honitby a tím pádem k většímu počtu plánovaných psů. Naproti tomu náklady na 1 ha jsou nižší.

Celkové uvažované náklady jsou u honitby pronajaté vlastníkem i k třetinové rozloze

jednou tak velké jako u honitby pronajaté hospodářským sdružením. Hlavní podíl na tom má výše nájemného za honitbu.

V grafu č. 2 jsou graficky znázorněny procenticky uvažované průměrné náklady.

64

Tabulka č. 27a: Průměrné honitby - náklady Pronajaté vlastníkem

Pronajaté HS

776 ha

2 230 ha

10

30

Výměra honitby Počet držitelů platných loveckých lístků Celkem

Na 1 ha

Celkem

Na 1 ha

Nájemné za honitbu

313 516,- Kč

403,90 Kč

50 818,- Kč

22,79 Kč

Náklady na příkrm zvěře

32 014,- Kč

41,23 Kč

42 786,- Kč

21,03 Kč

Náklady za myslivecká zařízení

11 717,- Kč

15,85 Kč

27 825,- Kč

12,53 Kč

Náklady za lovecká zařízení

5 600,- Kč

7,33 Kč

8 825,- Kč

4,64 Kč

Náhrady za držení loveckých psů

20 800,- Kč

27,17 Kč

34 800,- Kč

16,82 Kč

Celkové náklady

383 647,- Kč

495,48 Kč

165 053,- Kč

77,81 Kč

ϲϱϮϮϰϲ ϱϵϭϯϭϵ

2230 ϭϲϯϬϲϮ 2230 ϭϰϳϴϯϬ

Graf č. 2: Porovnání průměrných nákladů 400000

350000

300000

250000

200000

150000

100000

50000

0

Nájemné

Příkrm zvěře


Pronajaté vlastníkem


Psi

∑

Pronajaté honebním společenstvem

Výnosy jsou v celkovém porovnání srovnatelné, ale vzhledem k rozdílné rozloze honi-

teb je výnosnost honitby pronajaté honebním společenstvem méně než poloviční, vzhledem k nižším normovaným stavům zvěře.

Graf č. 3 graficky znázorňuje průměrné výnosy za jednotlivé roky. 65

Na 1 ha

Celkem

Tabulka č. 27b: Průměrné honitby - výnosy 05/06 plán 125 316,67 Pronajaté vlastníkem lov 119 336,67 plán 175 555,Pronajaté HS lov 154 705,Pronajaté vlastníkem Pronajaté HS

plán lov plán lov

06/07 07/08 147 493,33 131 210,135 366,67 120 870,104 792,50 188 655,84 872,50 175 817,50

161,44 153,74 78,73 69,38

190,01 174,39 47,38,06

08/09 157 666,67 156 623,33 183 242,50 175 922,50

169,04 155,72 84,61 78,85

203,12 201,78 82,18 78,90

Graf č. 3: Průměrné honitby - výnosy 200 000 Kč 200 000 Kč 180 000 Kč 180 000 Kč 160 000 Kč 160 000 Kč 140 000 Kč 140 000 Kč 120 000 Kč 120 000 Kč 100 000 Kč 100 000 Kč 80 000 Kč 80 000 Kč

2005/2006 2005/2006

2006/2007 2006/2007

Plán Plán

Lov Lov

Pronajaté vlastníkem

2007/2008 2007/2008

Pronajaté HS

Plán Plán

2008/2009 2008/2009 Lov Lov

Hospodářský výsledek je vzhledem k celkovým nákladům u honitby pronajaté vlast-

níkem značné ztrátový i přes vyšší výnosnost honitby.

Graf č. 4 graficky zobrazuje hospodářský výsledek.

66

2005/2006 2006/2007 2007/2008 2008/2009 383647 383647 383647 383647 Plán 125316,6667 147493,3333 131210 157666,6667 LovTabulka č. 119336,6667 135366,6667 27c: Průměrné honitby - hospodářský120870 výsledek 156623,3333

Na 1 ha

Celkem

hv Plán Lov

Na 1 DPL*

DPL

05/06

06/07

07/08

08/09

-258 330,33 -236 153,67 -252 437,00 -225 980,33 plán153,67 -258vlastníkem 330,33 -236 -252 437,00 -225 980,33 Pronajaté -264 310,33 -248 280,33 777,00 -227 023,67 lov -264 310,33 -248 280,33 -262 777,00 -227-262 023,67 10 501,75 -60 260,75 23 601,75 18 189,25 plán Pronajaté HS 1 -10 348,25 -80 180,75 10 764,25 10 869,25 lov

-332,81 -340,51 Pronajaté vlastníkem

Pronajaté HS -25 833,03 -26vlastníkem 431,03 Pronajaté

Pronajaté HS

-304,24

-325,21

-304,24 plán -319,86-332,81 -338,53 -340,51 -319,86 lov 4,71 -27,03 plán -4,64 -35,96 lov

-291,13 325,21 -292,47 338,53

-291,13 -292,47

10,58

8,16

4,83 -23 615,37 -25 243,70 -22 598,03 -25 833,03 -23 615,37-22 -25 243,70 plán -24 828,03 -26 277,70 702,37 -26 431,03 -24 828,03 -26 277,70 lov

plán lov

4,87 -22 598,03 -22 702,37

350,06

-2 008,69

786,73

606,31

-344,94

-2 672,69

358,81

362,31

*DPL: Držitel povolenky k lovu

Graf č. 4: Průměrné honitby - hospodářský výsledek 50 000 Kč Kč 200 0000Kč -50000 000Kč Kč 180 -100 000 Kč 160 000 Kč -150 000 Kč 140 000 Kč -200 000 Kč 120 000 Kč -250 000 Kč 100 -300000 000Kč Kč 80 000 Kč

2005/2006

2006/2007

2007/2008

2005/2006

2006/2007

2007/2008 Plán Pronajaté

Plán

Lov

Plán Pronajaté vlastníkemLov

Plán

2008/2009

HS

2008/2009 Lov Lov

67

7 Diskuse

Mezi základní nákladové položky patří nájemné za honitbu, kdy u honiteb prona-

jatých vlastníkem tvoří nájemné 80% všech uvažovaných nákladů. U honiteb pronajatých honebním společenstvem tvoří nájemné pouze 30% uvažovaných nákladů a to i při průměrně třikrát větší rozloze honiteb. Při přepočtu na jednotku plochy (1 ha) jsou náklady na nájemné u průměrné honitby pronajaté vlastníkem sedmnáctkrát vyšší než u průměrné honitby pronajaté honebním společenstvem.

Náklady spojené s příkrmem zvěře v zimním období jsou u průměrné honitby pro-

najaté vlastníkem vzhledem k vyšším normovaným stavům zvěře na jednotku plochy dvakrát větší než u honitby pronajaté honebním společenstvem. Náklady na přikrmování zvěře se počítají na 100 krmných dnů. V této práci byla cena za objemové (seno, vojtěška), jadrné (oves, ječmen, pšenice, kukuřice, hrách), dužnaté krmivo (cukrovka, krmná řepa, brambor) a sůl vyčíslena průměrnou cenou v místě spotřeby. Potřebné množství krmiva pro jednotlivé honitby vychází z normovaných stavů jelení, srnčí a mufloní zvěře a kvalifikovaného odhadu počtu černé zvěře.

Materiálové náklady na údržbu mysliveckých a loveckých zařízení jsou na jednotku

plochy srovnatelné u obou typů pronájmu průměrných honiteb. U mysliveckých zařízení se jedná o krmelec (10 000,- Kč), zásyp (2 000,- Kč), napajedlo (1 000,- Kč) a slanisko (500,- Kč), u loveckých zařízení kazatelna (7 000,- Kč) a posed (3 000,- Kč). Roční náklad vychází z množství jednotlivých zařízení v honitbě jako odpis ve výši 10%.

Náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů jsou u honiteb pronajatých honebním

společenstvem vzhledem k vyšší rozloze přibližně poloviční proti průměrné honitbě pronajaté vlastníkem. Náklady na držení lovecky upotřebitelných psů byly stanoveny jednotnou sazbou metodou kvalifikovaného odhadu pro velká plemena ve výši 600,- Kč za měsíc za jednoho psa a pro malá plemena 400,- Kč za měsíc.

Co se týká nákladových položek, dalšími možnými náklady by mohla být prevence

proti škodám způsobených zvěří a náhrada škod zvěří na zemědělských plodinách a na lesním porostu. Tyto data bohužel nebyla k dispozici od všech nájemců honiteb a ani se tyto údaje nedostávají do statistik pro státní správu myslivosti.

68

Významnou nákladovou položkou, která také není v této diplomové práci zohledně-

na, jsou osobní náklady myslivce, do kterých patří čas potřebný pro provozování myslivosti (péče o zvěř, lov, oprava zařízení, kontroling, atd.), dále náhrady za provoz dopravních prostředků, pořízení myslivecké výzbroje a výstroje jako například zbraně, náboje, pozorovací a zaměřovací optika, myslivecké oblečení atd., které jsou nezbytně nutné pro výkon práva myslivosti. Dále výdaje spojené se získáním zkoušky z myslivosti, poplatky za pořízení loveckého lístku, zbrojního průkazu, průkazu zbraně, ze zákona povinného pojištění atd.

Jedinými počitatelnými výnosy v diplomové práci jsou výnosy ze zhodnocení zvěřiny.

Tyto výnosy se počítají buď jako teoretické výnosy podle plánu lovu, nebo skutečné podle provedeného odlovu: U černé zvěře není lov plánovaný, a proto se počítá pouze se skutečným odlovem. Ceny jsou stanoveny jako průměrné výkupní ceny za zvěřinu podle druhu zvěře v místě odlovu. Jelení zvěř byla vyčíslena na 60,- Kč za kilogram, srnčí zvěř na 90,- Kč za kilogram, mufloní zvěř na 40,- Kč za kilogram a černá zvěř na 30,- Kč za kilogram. Aby bylo možné s těmito výnosy počítat, bylo nutné ustanovit průměrné váhy jednotlivých kusů zvěře. Průměrná váha u jelení zvěře byla vyčíslena na 100 kg pro jelena, 70 kg pro laň, 40 kg pro koloucha. U srnčí zvěře byla váha srnce vyčíslena na15 kg, 12 kg pro srnu a 8 kg pro srnče. U mufloní zvěře byl 50 kg muflon, 30 kg muflonka a15 kg muflonče. U černé zvěře byla váha dána 80 kg kňour, 60 kg bachyně, 40 kg lončák a 25 kg sele.

Hospodářský výsledek na jednotku plochy je u průměrné honitby pronajaté vlastní-

kem výrazně ztrátový jak při teoretickém plánu lovu, tak i u provedeného odlovu. U průměrné honitby pronajaté honebním společenstvem při teoretickém plánu lovu i při provedeném odlovu lehce ziskový.

Dalšími možnými výnosy jsou výnosy z poplatkového lovu. Bohužel v současné době

se nájemci honiteb potýkají s problémem, kdy většina české myslivecké veřejnosti nemá zájem o lov poplatkovou formou. Na základě této situace je pak problematické dosahovat větších výnosů z odstřelu. Možným řešením by byla realizace reklamní kampaně pro získání spíše zahraničních lovců nebo spojení s loveckou kanceláří jak v České Republice, tak i v zahraničí. Bohužel v současnosti nabídka silně přesahuje poptávku.

69

Jak je patrné z výpočtů, myslivecké hospodaření je z velké míry ztrátové. Prodejem

zvěřiny a lovem poplatkovou formou je možné pouze snížit celkovou ztrátu, ale je nepravděpodobné dosahovat zisků. Myslivost v současné době je brána spíše jako zájmová činnost, nikoliv jako zisková forma podnikání.

Problémem současnosti je také výběr nájemců honiteb. Ten ve většině případů pro-

bíhá formou aukce obálkovou metodou a hlavním kritériem je výše nájmu. Dostáváme se do problému, kdy může dojít k případu, že vítězný nájemce uměle navýší počty nasčítaných kusů zvěře v honitbě za účelem zvýšení odstřelu. Při takovém přístupu k zvěři v honitbě se nevyhnutelně dostaneme k závěru, že za několik let bude v honitbě zlomek původních početních stavů zvěře a tím i snížená lukrativnost a hodnota honitby a neexistuje žádná garance k tomu, aby nájemce smlouvu bez udání důvodu nevypověděl před skončením doby trvání nájmu a nezanechal po sobě „mrtvý“ les. Výše nájmu za honitbu, by měla být podložena výší výnosů v honitbě a to konkrétně podle mého názoru tak, aby výnosy tvořily polovinu výše nájmu za honitbu.

V případě průměrné honitby pronajaté vlastníkem jsou průměrné výnosy ze zhodno-

cení zvěřiny podle plánu lovu za čtyři roky 180, 90 Kč za 1 ha. Podle dosažených výsledků této diplomové práce by průměrná výše nájmu měla činit 361,90 Kč za 1 ha. Skutečná průměrná výše nájmu za honitbu pronajatou vlastníkem je 403,90 Kč za 1 ha. Rozdíl mezi mnou navrhovaným a skutečným nájmem je 42,- Kč na 1 ha, o které by mělo být nájemné nižší.

U průměrné honitby pronajaté honebním společenstvem jsou průměrné výnosy ze

zhodnocení zvěřiny podle plánu lovu za čtyři roky 73,18 Kč za 1 ha. Výše nájmu by tedy měla být 146, 36 Kč za 1 ha. Skutečná průměrná výše nájmu za honitbu pronajatou honebním společenstvem je 22,79 Kč za 1 ha. Rozdíl mezi mnou navrhovaným a skutečným nájmem je 123,57 Kč na 1 ha, o které by mělo být nájemné vyšší.

Dalším cílem bylo navrhnout opatření na úrovni nájemců honiteb a orgánu stát-

ní správy tak, aby bylo možné v budoucnu získat komplexnější data o nákladech a výnosech souvisejících s výkonem práva myslivosti. Zde je důležité apelovat na nájemce honiteb, aby dbali na pravdivost při vyplňování formuláře Mysl 1-01 a vedli si podrobně účetnictví.

70

Dále by bylo vhodné, aby si nájemci honiteb vytvářeli vlastní statistiku která by obsa-

hovala: }} bodovou hodnotu ulovených kusů zvěře }} čas strávený v honitbě při: {{ myslivecké péči o zvěř (lov, průběrný odstřel, zdravotní a další ochranářsko-výchovné zásahy do populace zvěře, atd.) {{ přikrmování zvěře (zajišťování a rozvoz všech druhů krmiv pro zvěř i s minerálními doplňky) {{ ostatních činnostech (stavba a rekonstrukce mysliveckých zařízení, kontrolování přikrmovacích zařízení, sčítání zvěře, myslivecká stráž, atd.) }} náklady na dopravu do honitby }} opatření proti škodám zvěří i na zvěři (výsadba odváděcích dřevin, políčka pro zvěř, pachové ohradníky, nátěry, atd.) }} platba škod zvěří na zemědělských plodinách a na lesním porostu }} veterinární vyšetření a medikamenty pro zvěř }} úklid a desinfekce mysliveckých zařízení }} odstranění kadaverů do kafilerie

71

8 Závěr

Diplomová práce se zabývá komparací ekonomických aspektů výkonu práva mysli-

vosti v 9 honitbách pronajatých vlastníkem a ve 4 honitbách pronajatých honebním společenstvem. Všechny honitby se nachází v Jihomoravském kraji na Znojemsku. Celkem vybrané honitby zabírají plochu 15 905 ha, z čehož je 7 920 ha lesní půdy, 7 198 ha zemědělské půdy, 132 ha vodních ploch a ostatní plochy jsou zbylých 655 ha.

Podklady pro diplomovou práci byly sbírány po dobu 4 let a to za myslivecké roky od

1. dubna 2005 do 31. března 2009. Z důvodu specifik mysliveckého hospodaření by měsíční údaje neposkytovaly relevantní vypovídající hodnotu a počítá se pouze s celkovými ročními náklady a výnosy.

Cílem práce bylo srovnání ročního mysliveckého hospodaření v honitbách, které mají

příbuzné charakteristiky, jako území, normované druhy zvěře, atd., a jejich analýza.

Po porovnání všech dat bylo zjevné, že převážná většina honiteb hospodaří se ztrátou,

kdy hlavní podíl na nákladech, a tedy i následné ztrátě, má nájem za honitbu. U honiteb pronajatých vlastníkem tvoří nájemné 80% uvažovaných nákladů, dalším významným nákladem je příkrm zvěře (8%) a náhrady za držení lovecky upotřebitelných psů (5%). Zbylé náklady tvoří materiálové náklady na provoz a údržbu mysliveckých a loveckých zařízení v honitbách. Naopak u honiteb pronajatých honebním společenstvem tvoří nájemné pouze 30 % uvažovaných nákladů, náklady na příkrm zvěře jsou průměrně 26% a náhrady za držení myslivecky upotřebitelných psů 21% Materiálové náklady na údržbu mysliveckých a loveckých zařízení tvoří zbylých 23% z celkových uvažovaných nákladů.

Výnosy získané zhodnocením zvěřiny jsou v celkovém porovnání srovnatelné ve všech

honitbách, ale při povážení těchto výnosů rozlohou honiteb, výnosnost honiteb pronajatých honebním společenstvem je méně než poloviční, a to převážně díky nižším normovaným stavům zvěře.

Hospodářský výsledek je vzhledem k celkovým nákladům u honitby pronajaté vlast-

níkem značně ztrátový i přes vyšší výnosnost honitby. U honitby pronajaté honebním společenstvem je hospodářský výsledek vzhledem k nižšímu nájemnému mírně ziskový, ale pouze za předpokladu plnění plánu lovu.

72

Na závěr je nutno uvést, že u honiteb pronajatých vlastníkem je možné snížit ztrátu,

způsobenou mysliveckým hospodařením, plněním plánu lovu a zavedením lovu poplatkovou formou. U honiteb pronajatých honebním společenstvem by bylo vhodné navýšit početní stavy zvěře v honitbě a dodržovat plnění plánu lovu. Při zavedení lovu poplatkovou formou by bylo hospodaření ziskové i při nižším početním stavu zvěře v honitbách honebních společenstev.

73

9 Summary

This thesis narrates the comparison of economic aspects of the enforcement of hun-

ting in 9, which were leased by the owner, and 4 that were leased by the hunting community. Hunting grounds are located in South-Moravian region around Znojmo. The selected hunting grounds cover area of 15 903 ha of which 7 919 ha are forest land, 7,197 hectares of farmland, 132 ha of ponds and other areas are the remaining 655 ha.

Backups for the thesis were collected for 4 years from 1 April 2005 to 31 March 2009.

Considering the specifics of the hunting management, the data were collated on annual basis for both cost and profit, since the monthly information will not have relevant explanatory.

The aim of the thesis was to compare the economy aspects of hunting management

in the hunting grounds with comparable conditions such as as territory, standardized types of animals, etc and it’s analytics.

It was obvious after the comparison, that most of the hunting grounds operates with

loss, when the major share of the cost, and thus the subsequent loss, has the high rent. For the ground leased by the owner, the total cost of rent is approx. 80% of all considered cost, other major expenses are the suplementary food for game at 8% and compensation of usage of hunting dogs at 5%. Remaining costs were for the maintenance of hunting facilities. On the other hand, for grounds leased by the hunting community, the rent was approx. 30% of total considered cost. Cost of supplementary food for game was 26% and compensation of usage of hunting dogs was 21%. Remaining 23% of cost were for maintenance of the hunting facilities.

Total gains generated by evaluation and sale of the game were similar in comparison

of all hunting grounds, however if compared per area (1 ha), the gains in grounds leased by the hunting community was almost half of the gains generated per 1 ha in grounds leased by the owner. This is vastly caused by lower standardized number of game. Due to the high cost in the grounds leased by owner, the annual revenue is highly unprofitable even with the higher gains from the game. In the grounds leased by hunting community, the annual revenue is slightly profitable due to low rents and lower costs, however the profit is only achieved by fulfilling the hunting plan.

74

Finally it should be noted that for the hunting grounds, which are leased by the

owner, fulfilling the hunting plan and implementing hunting for a fee could reduce the loss. Hunting grounds leased by hunting community should increase the numbers of game in the area and also fulfil the hunting plan to reduce their losses. Also if they implement hunting for fee, the economical result can be profitable despite the lower numbers of games in the grounds leased by hunting community.

75

10 Použitá literatura Knižní zdroje CULEK, M., 1995. Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma ČERVENÝ, J., a kol. 2004. Encyklopedie myslivosti. Praha, Ottovo nakladatelství DRMOTA, J., 2003. Lovectví. Tišnov, Sursum FARSKÝ, O., 1935. Hodnota a význam naší myslivosti. Brno, Novina FEUEREISEL, J., 1998. Ekonomická úvaha o nájmu honitby. Stráž myslivosti – Myslivost, číslo 10 FEUEREISEL, J., 2006. Ekonomika v současné české myslivosti. Brno, MZLU, Brno HROMAS, J., 2006. Myslivost. Písek, Matice lesnická KOLDA, F., a kol. 2004. Myslivost – O zvěři, lovu a zákonech. Praha, Plot KUPČÁK, V., 2005. Ekonomika lesního hospodářství. MZLU, Brno PRŮŠA, E., 2001. Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce SAMUELSON, P. A., NORDHAUS W. D., 1992. Ekonomie. Praha, Svoboda SOUKUPOVÁ, J., HOŘEJŠÍ, B., MACÁKOVÁ, L., SOUKUP, J., 1999. Mikroekonomie. Praha, Management Press SYNEK, L., a kol. 1999. Podniková ekonomika. Praha, C. H. Beck VACH, M., a kol. 1997. Myslivost. Uhlířské Janovice, Silvestris ZÁSMĚTA, V., 1968. Ekonomika československé myslivosti. Praha, SZN ZWACH, L. 1945. Theorie podnikové ekonomiky průmyslové. Nakladatelství Pokorný, Brno, 1945

76

Zákony a vyhlášky Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. – např. pytláctví Vyhláška Mze č. 7/2004 Sb. – úprava chovu bažantů v bažantnicích Vyhláška Mze č. 55/1999 Sb. – výpočet výše újmy za škody způsobené na lesích Vyhláška Mze č. 101/1996 Sb. – o opatření a ochraně lesa před škodami způsobenými zvěří Vyhláška MZe č. 244/2002 Sb. – některá ustanovení Zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti Vyhláška MZe č. 245/2002 Sb. – doby lovu některých druhů zvěře Vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. – ochrana lesa a chráněných druhů rostlin Vyhláška Mze č. 491/2002 Sb. – stanovuje minimální a normované stavy zvěře Vyhláška Mze č. 553/2002 Sb. – plány mysliveckého hospodaření Zákon č. 114/1992 Sb. – o ochraně přírody a krajiny Zákon č. 119/2002 Sb. o střelných zbraních a střelivu Zákon č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku Zákon č. 167/1993 Sb. na ochranu zvířat proti týrání Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví Zákoník práce č. 262/2006 Sb.

Elektronické zdroje Historie lovu a myslivosti, [online] citováno 23. srpna 2007 Dostupné na WWW: Zdroj map: Mapový server ÚHÚL Dostupné na WWW: Zdroj map: Mapový server Open Street Map Dostupné na WWW:

77

Mendelova univerzita v Brně. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Recommend Documents