MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Ekonomika hospodaření Mysliveckého líhňařského sdružení

Bakalářská práce

2008

Jakub Zapletal

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: ,,Ekonomika hospodaření Mysliveckého líhňařského sdružení“

zpracoval

sám a uvedl jsem všechny použité prameny.

Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 25.dubna 2008

3

Děkuji Ing. Zbyňku Šmídovi PhD. za odborné vedení a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji vedení Mysliveckého líhňařského sdružení se sídlem v Míškovicích za poskytnutí dat a informací ke zpracování a za jejich vstřícný přístup. 4

ABSTRAKT Jakub Zapletal Ekonomika hospodaření Mysliveckého líhňařského sdružení

Tato práce se zabývá hodnocením vybraných ekonomických ukazatelů provozu líhňařského zařízení zabývajícího se líhnutím a odchovem bažantích kuřat v podmínkách Mysliveckého líhňařského sdružení se sídlem v Míškovicích. Práce je zaměřena především na výdaje spojené s provozem líhně. Hodnocení je provedeno ze dvou pohledů. Jednak zachycení dlouhodobého vývoje, trendů a struktury výdajových skupin a také zhodnocení provedených změn v řízení a provozu firmy na počátku roku 2007. Taktéž je zachycen dlouhodobý vývoj ekonomické efektivnosti. Na základě zjištěných skutečností je vyvozen závěr a stanovena doporučená opatření do budoucna.

Klíčová slova: bažant, líheň, umělý odchov, ekonomická efektivnost, výdaje

ABSTRACT Economy of husbandry of the Hunting and Hatching Association

This paper deals with the assessment of selected economic indicators of a hatching facility focused on hatching and breeding pheasant chickens in the conditions of the Hunting and Hatching Association with the headquarters in Míškovice. The paper is focused in particular on the costs associated with hatching facility operation. The assessment has been carried out from two viewpoints: depicting of long-term development, trends and structure of cost groups on the one hand and the assessment of the changes made in the management and operation of the company at the beginning of 2007 on the other hand. Long-term development of economic efficiency is also illustrated. A conclusion has been drawn and advisable measures for the future have been proposed on the basis of the discovered facts.

Key words: pheasant, hatcher, artificial breeding, economic efficiency, costs

5

Obsah 1. Úvod ……………………………………………………………………………………….. 7 1.1. Úvod práce ……………………………………………………………………………. 7 1.2. Motivace práce .………………………………………………………………………. 8 1.3. Cíl práce ………………………………………………………………………………. 8 2. Současný stav řešené problematiky ……………………………………………………….. 9 2.1. Problematika líhnutí bažantích kuřat …………………………………………………. 9 2.1.1. Historie a současnost bažantnictví ……………………………………................ 9 2.1.2. Chované druhy ………………………………………………………………..... 10 2.1.3. Specifika odchovu …………………………………………………………….... 10 2.2. Charakteristika subjektu ……………………………………………………………... 12 2.2.1. Historie Mysliveckého líhňařského sdružení Míškovice ………………………. 12 2.2.2. Současnost MLS Míškovice …………………………………………………… 14 2.2.3. Vymezení podniku dle velikosti ……………………………………………….. 16 2.3. Ekonomické aspekty produkce bažantích kuřat ……………………………………... 17 2.3.1. Obecná charakteristika ………………………………………………………... 17 2.3.2. Nákladová(výdajová) struktura a trendová analýza ………………………...… 18 2.3.3. Ekonomická efektivnost ………………………………………………………. 19 3. Metodika ………………....…………………………………………………………….…. 21 4. Výsledky ………………………………………………………………………………….. 23 4.1. Vyhodnocení výdajů v letech 1996-2005 …………………………………………….. 23 4.1.1. Analýza výdajových položek …………………………………………………... 23 4.1.2. Vyhodnocení skupin výdajů v jednotlivých letech …………………………….. 25 4.1.3. Vyhodnocení struktury výdajů za celé sledované období ……………............... 29 4.1.4. Vyhodnocení ekonomické efektivnosti a rentability výdajů …………............... 30 4.1.5. Průměrné výsledky za sledované období ………………………………………. 31 4.2. Vyhodnocení změn v hospodaření MLS Míškovice v roce 2007 …………................. 32 4.2.1. Změny počátkem roku 2007 …………………………………………………… 32 4.2.2. Vyhodnocení změn v roce 2007 ……………………………………………….. 33 5. Diskuse ……………………………………………………………………………………. 39 6. Závěr a doporučená opatření pro praxi ……………………………………………………. 43 7. Summary …………………………………………………………………………………... 46 8. Přehled použité literatury …………………………………………………………………. 48 9. Seznam tabulek a grafů použitých v textu ………………………………………………… 49 10. Seznam použitých příloh ………………………………………………………………….. 50

6

1. Úvod

1.1. Úvod práce Bažant jako živočišný druh není na našem území druhem původním, přesto má jeho chov a lov v českých zemích dlouholetou tradici spojenou se zakládáním bažantnic u šlechtických dvorů. V průběhu 20. století se bažant díky své přizpůsobivosti začal rozšiřovat téměř po celém českém území, obsazoval veškeré alespoň trochu vhodné lokality a jeho početní stav prudce stoupal. Stal se tak náhradou za ustupující koroptev polní a významnou součástí mysliveckého hospodaření. Postupným zvyšováním nároků na produkci bažantí zvěře došlo také ke změnám řízení provozů bažantnic, kdy musel být chov divoký doplněn a posléze nahrazen chovem umělým. K tomu se vázala nezbytná potřeba provozu líhňařských zařízení, která měla zabezpečit dostatečnou produkci bažantích kuřat. Po rapidním poklesu stavů bažantí zvěře počátkem osmdesátých let vyústila snaha o zvýšení stavu bažanta ve volné přírodě rozhodnutím Českého mysliveckého svazu o budování Kooperačních líhňařských středisek, která měla produkovat kuřata pro zazvěřování honiteb. Byly zpracovány publikace o vypouštění bažanta do volné přírody a na jejich základě byly každým rokem do honiteb vypuštěny stovky až tisíce bažantích kuřat a byla sledována slovitenost na podzimích společných lovech. Tento systém podpory bažantí populace se počátkem devadesátých let začal stále více vytrácet až ztratil svůj význam úplně. Změny na politické scéně už od počátku devadesátých let minulého století postavily do zcela nové situace taktéž Kooperační líhňařská střediska. Podrobněji je situace popsána v dalších částech práce, ale nejvýznamnější změnou byla nutnost prosazení se na nově se rodícím trhu a nalezení stabilní klientely mezi novými zákazníky, jejichž struktura se postupně měnila ve prospěch velkých bažantnic na úkor malých mysliveckých společností. Od té doby uplynulo téměř dvacet let a neúprosná konkurence tržního prostředí způsobila zánik mnoha subjektů, jenž se produkcí bažantích kuřat zabývaly. Je proto zajímavé sledovat, jak si vedou ty ostatní, které stále udržují svoji činnost.

7

1.2. Motivace práce Motivační základ k napsání této práce byl položen na výroční členské schůzi Mysliveckého líhňařského sdružení Míškovice (dále MLS Míškovice) v roce 2007, kdy po hospodářsky velmi neúspěšném roce 2006 byla řešena základní otázka: Má smysl nadále provozovat subjekt zabývající se líhnutím bažantích kuřat, když se neustále zvyšují náklady na jeho provoz a jeho zařízení je v mnoha směrech velmi zastaralé a do budoucna možná nekonkurenceschopné? V konečném důsledku bylo rozhodnuto o zachování činnosti posuzovaného subjektu, ale zásadní změny ve vedení si vyžádaly rychlá a účinná opatření k nápravě upadajícího trendu. Bylo však zřejmé, že okamžitá opatření budou učiněna bez hlubší analýzy hospodaření firmy a provedení takové analýzy bude do budoucna nezbytné pro další úspěšný chod firmy. A právě tato práce se zabývá hodnocením ekonomiky hospodaření MLS Míškovice. Záměrem práce je především hodnocení výdajů firmy a jejich struktury, jelikož je produkce bažantích kuřat v jednotlivých letech ovlivněna mnoha faktory a některé z nich lze jen stěží ovlivnit. Jedná se zejména o vyšší moc (klima, jiné přírodní vlivy, dodavatelé atd.) a ostatní neočekávané změny při výrobě. Proto je nezbytně nutné znát možnosti firmy v oblasti řízení a případných operativních úspor v oblasti výdajů, zejména v letech, kdy dojde k neočekávaným poklesům objemu výroby a tudíž i příjmů.

1.3. Cíl práce Tato práce se zabývá zhodnocením činnosti Mysliveckého líhňařského sdružení se sídlem v Míškovicích, které se zabývá líhnutím a odchovem kuřat bažanta obecného a bažanta královského. Cílem práce je zhodnocení vybraných ekonomických aspektů hospodaření a posouzení změn a ekonomické efektivnosti chodu firmy, přičemž těžištěm celkového hodnocení je analýza výdajů, jejich struktury, trendů a jejich posouzení po změnách provedených počátkem roku 2007. Činnost firmy z celkového pohledu je posouzena pomocí ukazatele ekonomické efektivnosti a rentability výdajů. Na základě zjištěných skutečností posoudit, zda a jaké jsou nedostatky v hospodaření s výdaji a jestli je třeba provést další změny ke zlepšení hospodaření do budoucna.

8

2. Současný stav řešené problematiky

2.1. Problematika líhnutí bažantích kuřat

2.1.1. Historie a současnost bažantnictví V českých zemích je bažant znám již od XI. století a jeho chov se odtud šířil do sousedních zemí německých. První z českých bažantnic byla založena Karlem IV. u Králova Dvora. Roku 1565 byla zřízena bažantnice v Třeboni, r. 1579 u Roudnice a i Mšecká patří k nejstarším (Dyk, 1942) Nelze opomenout, že i díky velmi dlouhé a bohaté tradici bažantnictví v naší zemi se proslavilo jméno československé myslivosti na celém světě. V sedmdesátých letech minulého století dosahovaly stavy bažantů ve volné přírodě své kulminace a bažant byl naší nejpočetnější a nejproduktivnější pernatou zvěří. Během krátké doby se rozšířil nejen do oblastí, kde se dříve nevyskytoval, ale úspěšně pronikal i do pahorkatin a podhůří a stal se stálou zvěří i v polních honitbách. (Hanuš,Fišer, 1975) Současný stav životního prostředí bažantů se natolik změnil, že se podstatně snížila možnost reprodukce této zvěře nejen ve volných honitbách, ale i v bažantnicích. Souběžně se začaly zvyšovat požadavky na zvýšený odstřel bažantů z důvodů komerčních, reprezentačních i sportovně-loveckých s přihlédnutím k nezanedbatelnému přínosu kvalitní zvěřiny. Východiskem z této situace se stal umělý chov bažantí zvěře se všemi jeho klady a nedostatky. Nesporným kladem je produkce potřebného množství vajec, kuřat a bažantů. Nedostatkem jsou poměrně vysoké náklady umělých chovů, domestikační projevy a následná nízká návratnost bažantů (slovitenost), nutnost ochrany zvěře při odchovu a v době vypouštění do přírody, vysoké nároky na kvalifikaci a odpovědnost bažantníků a v neposlední řadě i nezbytnost úprav prostředí, do něhož jsou bažanti vypouštění. (Vach, 1999) Přes všechny nedostatky uměle odchovaných bažantů je nutné uznat, že zásluhou umělého chovu se mnohde bažanti opět vracejí do přírody. (Hanzal, 2000) Nicméně zůstává skutečností, že nedojde-li ke kladným změnám v životním prostředí zvěře, s nimiž je však nutno počítat jen jako s dlouhodobým procesem, bude nutno i do budoucna počítat s umělým odchovem bažantů. (Hromas, 2000)

9

2.1.2. Chované druhy Dnešní bažanti Evropy, Severní Ameriky a Nového Zélandu jsou výsledkem křížení původně dovezeného bažanta obecného kolchického (Phasianus colchicus colchicus) s rasami skupin torguatus a mongolicus, které byly postupně do Evropy zaváděny. Bažanti bezobojkového typu colchicus se dnes v Evropě vyskytují již jen místy. Podle mnoha autorů vykazuje většina bažantích kohoutů v Evropě znaky všech tří uvedených ras. Ani ve voliérových chovech bažantů nelze dnes v Evropě hovořit o čistých rasách bažantů, neboť i zde neustále dochází ke křížení chovného materiálu. Dnes tedy nemůžeme hovořit v chovu bažantů o žádné čisté rase, nýbrž jen o bažantu obecném. (Hanuš, Fišer, 1975)

Vedle všeobecně u nás již zdomácnělých lovných bažantů je v čeledi Phasianidae zastoupeno několik asijských rodů a druhů, jejichž chov může zajímati naše voliérové chovatele a myslivce. Jedním z nich je bažant královský (Syrmaticus reevesii). (Dyk, 1942) V Evropě byl zaveden a volně vysazován v polovině 19. století. Ačkoliv řada autorů hodnotí jeho současný výskyt v Evropě jako velmi sporadický a současně považuje jeho aklimatizaci za obtížnou, je u nás rozšířen v přirozeném chovu řady honiteb a bažantnic teplých lužních lesů Hornomoravského úvalu, zejména v oblasti Litovel, Olomouc, Chropyně a Kroměříž. Podmínkou pro úspěšný chov bažanta královského s ohledem na jeho nesnášenlivost s ostatními rasami bažantů (hlavně v období zimního přikrmování) jsou souvislé komplexy lužního lesa i jeho pokud možno izolovaný chov. (Hanuš, Fišer, 1975)

A právě oba výše uvedené druhy bažanta jsou předmětem odchovu MLS Míškovice.

2.1.3. Specifika odchovu V myslivecké praxi se ustálilo metodické členění chovu bažantů na tři základní druhy. Jedná se o chov přirozený či divoký, chov polodivoký či usměrněný a chov

10

krotký či umělý. Tato práce se zabývá chodem líhně a týká se tedy chovu polodivokého a umělého. Při polodivokém chovu konkrétně jeho druhé fáze, kdy jsou posbíraná vejce z nalezených a vysečených či jiným způsobem ohroženým hnízd ve volné přírodě vložena do líhní k vylíhnutí. Chov umělý je charakterizován celkovým průběhem chovu pod dozorem člověka. Chovné hejno se komoruje ve voliérách (ostruhárnách), snesená vejce se pravidelně odebírají, skladují a nasazují do líhní, kde se z nich rytmicky líhnou kuřata, která se opět uměle vychovávají. Umělý chov bažantů je možno metodicky členit na: - získání chovného hejna, - jeho držení, - chov bažantů v ostruhárnách, - líhňařský provoz, - odchov kuřat, - přepouštění kuřat do přírody včetně - úpravy životního prostředí. (Hromas, 2000) Jelikož areál MLS Míškovice není od roku 1993 součástí uznané bažantnice a předmětem práce je chod líhně, zmíním se pouze o prvních pěti částech metodického členění. Získání chovného hejna – je prováněno dvěma způsoby. Malá část chovného hejna je nakupována zpět od odběratelů, kteří od MLS odebírají kuřata ve stáří osmi týdnů a ve stáří 4 měsíců je vrací zpět do líhně. Větší část chovného hejna si MLS produkuje z vlastních zdrojů z druhého zástavu osmitýdenních kuřat. Držení (komorování) chovného hejna a ostruhárna – od počátku tvoření chovného hejna jsou bažanti ve stejných voliérách jako při jarní snůšce a ty tak plni funkci komorovacích voliér i ostruhárny. Jedná se o drátěné voliéry svrchu kryté pletivem. Pro bažanta obecného jsou velké voliéry pro několik stovek kusů i menší pro jeden až dva kmeny. Pro bažanta královského jsou speciální montované malé voliéry od sebe oddělené pletivem a optickými překážkami, aby na sebe kohouti ze sousedních kmenů neviděli. V každé voliéře je umístěn 1 kohout a 6 slepic. U bažanta obecného je poměr pohlaví 1:10. Líhňařský provoz – Hromas (2000) uvádí, že líhnutí kuřat předchází více činností, stejně jako po vylíhnutí a před vlastním odchovem předchází činnost s čerstvými kuřaty.

11

Jedná se o sběr vajec, třídění a ošetření vajec, skladování vajec, desinfekce vajec, inkubace, prohlídky vajec, třídění a expedice kuřat. V MLS Míškovice jsou tyto činnosti prováděny s jednou výjimkou. Není zde prováděna kontrola vajec v průběhu inkubace. Je to z důvodu, že prohlídky zabírají hodně času a jejich výsledný efekt nemá v konečném důsledku patřičného významu. Odchov kuřat – probíhá v odchovných boxech s elektrickými kvočnami a výběhy, kde jsou kuřata pouštěna v závislosti na počasí nejpozději počátkem čtvrtého týdne. Zde jsou taktéž přikrmována první tři týdny krmivem BŽ1 a od čtvrtého týden krmivem BŽ2, přičemž je toto krmivo ještě čtvrtý týden mícháno v poměru 1:1 s krmivem BŽ1. V jednom odchovném boxu je umístěno 300 ks jednodenních kuřat bažanta obecného nebo 200 ks kuřat bažanta královského. V průběhu osmého týdne věku jsou kuřata z těchto boxů expedována odběratelům jako finální produkt výroby. Považuji za velmi nutné se zmínit o jednom z hlavních limitujících faktorů ekonomiky chodu líhní, zabývajících se produkcí bažantích kuřat. Tím je fakt, že drtivou většinu příjmů tvoří příjmy z prodeje kuřat. Tato kuřata se líhnou zpravidla jedenáct po sobě jdoucích týdnů v období od konce dubna do konce července. Chci poukázat na skutečnost, že produkční doba ročního provozu líhně je směrována do tří až čtyř měsíců (pokud počítáme vyskladnění druhého zástavu osmitýdenních kuřat). Jestliže dojde během tohoto období k závadě na technickém zařízení, či k jakýmkoliv jiným problémům, má to velmi negativní dopad na produkci, resp. příjmy a ty už nelze nahradit v průběhu dalších částí roku a v konečném důsledku je silně negativně ovlivněn výsledek hospodaření firmy.

2.2. Charakteristika subjektu

2.2.1. Historie Mysliveckého líhňařského sdružení Míškovice Myslivecké líhňařské sdružení Míškovice je právnickou osobou sdružující jiné právnické osoby a zabývající se umělým chovem bažantů a obchodní činností. Je právním nástupcem Kooperačního líhňařského střediska Míškovice, které bylo založeno v roce 1985 v honitbě MS Hvězda Míškovice a stalo se součástí uznané bažantnice. V osmdesátých letech minulého století docházelo po celém území tehdejšího Československa, zejména tam, kde byl předmětem mysliveckého chovu bažant, k budování kooperačních líhňařských středisek. Tato střediska měla svou činností a

12

produkcí uměle vylíhlých a odchovaných bažantích kuřat zacelit mezeru vznikající v tehdejších honitbách způsobenou celkovým úbytkem drobné zvěře, která byla v té době významnou součástí mysliveckého hospodaření. Původní filosofie těchto kooperačních středisek se opírala o odchov bažantích kuřat do věku sedmi až osmi týdnů a následného vypouštění do honiteb s postupným aklimatizováním a dosažením potřebné ,,divokosti“, aby byla schopna přežít ve volné přírodě a pomoci stabilizovat či zvýšit stále klesající stavy volně žijící bažantí zvěře. Tento způsob ,,návratu bažanta“ do volné přírody se však postupně začal ukazovat jako neefektivní, jelikož přes veškerou snahu, která mj. zahrnovala intenzivní tlumení škodné zvěře, přikrmování a napájení vypuštěných bažantů na vypouštěcích plochách, se slovitelnost na podzimních společných lovech často jen zdaleka blížila proklamovaným ideálům. Zejména po změnách na politické scéně v roce 1989 a následném rozpadu velkých mysliveckých společností na původní, koncem sedmdesátých let sloučené myslivecké společnosti (dále MS), jenž začínala hospodařit v prostředí rodícího se tržního hospodářství, bylo nutné daleko víc zvažovat každou větší investici. Takovou investicí byl samozřejmě i nákup bažantích kuřat, jelikož nově vzniklé MS vyšly z ,,přerozdělování“ majetku v mnoha případech s finančním majetkem ve výši zabezpečující pouze nezbytný chod MS a mnohdy byli jejich členové nuceni vložit své vlastní vklady. V nově zrozeném tržním hospodářství se samozřejmě ocitly i Kooperační líhňařská střediska, jejichž hospodaření bylo doposud velmi silně ovlivněno přízní mnoha subjektů, zejména však Jednotných zemědělských společností, která prakticky zajišťovala dodávky krmiv pro chovná hejna a ostatních materiálů z vlastních zdrojů, ve většině případů zdarma či za minimální poplatek. Tyto výhody však vznikem nových zemědělských i jiných subjektů spadajících nově do soukromé sféry, vzaly za své. Bylo nutné tedy rozhodnout, jak dále s Kooperačními středisky. KLS Míškovice jako právnická osoba ke dni 31.12.1993 zaniklo a jeho právním nástupcem se od 1.1.1994 stalo MLS Míškovice. Toto sdružení právnických osob mělo k tomuto datu 12 zakládajících členů, z nichž některé myslivecké společnosti se během devadesátých let ještě rozpadly na původní stav před rokem 1978. Postupně tak vzrostl počet členů MLS Míškovice na číslo 18. Jednotliví členové mají v MLS svůj vlastnický podíl vypočítaný podle brigádnických hodin, které tito členové odpracovali při budování KLS v osmdesátých letech. Do vedení firmy byl zvolen 5-ti členný výbor (předseda, místopředseda, jednatel, ekonom a člen výboru), jehož mandát trvá 4 roky, po kterých následují nové volby. Předmětem činnosti se stal umělý chov bažantů a 13

obchodní činnost. Výbor MLS byl zvolen jako pracovní. To znamenalo, že neplnil pouze funkci ,,dozorčí rady“, ale aktivně se podílel na každodenním operativním řízení firmy. Později zajišťovala firma svůj chod jedním resp. dvěmi stálými pracovníky (vedoucí líhně a ošetřovatel) a jedním sezónním. V průběhu roku taktéž využívala brigádníky na příležitostné práce, zejména opravy. Členská schůze se konala jednou za rok na podzim po vyskladnění všech kuřat a počátkem nového roku se konala výroční členská schůze, kde členové schvalovali účetní závěrku (v soustavě jednoduchého účetnictví, nyní daňová evidence) a rozpočet na další rok.

2.2.2. Současnost MLS Míškovice Od poloviny devadesátých let minulého století do současnosti si MLS Míškovice vybudovalo svojí činností v produkci bažantích kuřat významné postavení mezi subjekty zabývajícími se líhnutím bažantích kuřat. Toho bylo dosaženo zejména produkcí kuřat bažanta královského, jehož produkcí se zabývá dnes jen několik málo subjektů v celé republice a to zejména pro svoji vlastní potřebu, jiní od toho ustoupili. Do jisté míry je to zřejmě dáno větší náročností a zvýšeným rizikem neúspěchu při produkci tohoto druhu bažanta. Produkce bažanta obecného se ustálila a pokrývá požadavky odběratelů v regionu i vzdálených částech republiky. Provoz líhně probíhá ve dvou areálech. Hlavní budova s líhněmi, velkými snůškovými voliérami a odchovnými boxy pro odchov osmitýdenních kuřat je umístěna v Míškovicích a tzv. ostruhárna v Lechoticích. Zde jsou umístěny voliéry s jednotlivými boxy pro bažanty královské a několik menších voliér pro sběr vajec bažanta obecného. V současné době se MLS Míškovice zabývá produkcí kuřat bažanta obecného a královského a pokud nejsou líhně plně vytíženy, provádí líhnutí bažantů, perliček a ostatní drůbeže drobným zájemcům. Podrobnější struktura líhnutých druhů dle věku je uvedena v tabulce č. 1

14

Tab.č.1: Struktura produkce bažantích kuřat MLS Míškovice v období líhnutí Druh Bažant obecný

Bažant královský

Věk Jednodenní Osmitýdenní Ostatní Jednodenní Osmitýdenní Ostatní

Poznámka 1x za týden 2x během sezóny Neprodané zbytky jako jednodenní 1x za týden 2x během sezóny Neprodané zbytky jako jednodenní

Průběh líhnutí je značně závislý na počasí, avšak každý rok se líhnou kuřata v jedenácti po sobě jdoucích týdnech, přičemž první líhnutí je zpravidla na přelomu dubna a května. Z tohoto líhnutí jsou veškerá kuřata ponechána v odchovných boxech, tzv. zastaveny (zástav), za účelem dochování do věku osmi týdnů, kdy se stávají finálním produktem k prodeji. Dle potřeb se část kuřat nechává jako zástav i z druhého líhnutí. Tyto kuřata tvoří tzv. ,,první zástav“ a v dalších líhnutích se kuřata prodávají jako jednodenní. Druhý ze dvou ročních zástavů se prování zpravidla z devátého a desátého líhnutí. Tito bažanti slouží především k prodeji kohoutů na podzimní společné lovy a slepice se ponechávají na chovné hejno na další rok. Využití jednotlivých líhnutí v týdnech znázorňuje přehledně tabulka č. 2.

Tab.č.2: Přehled využití vylíhlých kuřat v jednotlivých týdnech od počátku líhnutí Líhnivost 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Produkt I. zástav na osmitýdenní kuřata Menší část jako I. zástav, větší část prodej jako jednodenní Jednodenní kuřata Jednodenní kuřata Jednodenní kuřata Jednodenní kuřata Jednodenní kuřata Jednodenní kuřata II. zástav na osmitýdenní kuřata Menší část jako II. zástav, větší prodej jako jednodenní Jednodenní kuřata

Stávající kapacita voliér v areálu MLS Míškovice není dostatečná k naplnění líhní vejci na plnou kapacitu a proto jsou mimo vlastní vyrobená vejce ještě další nakupována od některých okolních Mysliveckých sdružení. Ty mají svoje chovná hejna a produkují vejce ve vlastní režii. Zatím se tak děje pouze u bažanta obecného, jelikož produkce vajec bažanta královského je ztížena potřebou velkého množství malých

15

voliér z důvodu velké agresivity královských kohoutů zejména v době toku. Množství výkupu a podíl na celkové produkci kuřat od jednotlivých MS v roce 2007 znázorňuje tabulka č.3.

Tab.č.3: Počet a procentický podíl vlastními silami vyprodukovaných a od jiných dodavatelů nakoupených vajec v roce 2007 Dodavatel MLS Míškovice MS Ludslavice MS Míškovice MS Roštění Celkem

Počet vajec 36 082 7 795 5 825 3 456 53 158

Procentický podíl (%) 67,9 14,7 10,9 6,5 100

Vlastní provoz líhně je řízen 5-ti členným výborem a ošetřování bažantů je prováděno dodavatelsky na základě smlouvy o dílo s jedním živnostníkem. V současné době tedy nemá MLS Míškovice žádného zaměstnance s trvalým pracovním poměrem. Nejvyšším orgánem firmy je členská schůze, která se koná dvakrát ročně.

2.2.3. Vymezení podniku dle velikosti Situace v případě definice malého a středního podniku není jednoznačná. Statistické pojetí –

a) malé – do 20 zaměstnanců, b) střední – do 100 zaměstnanců, c) velké – 100 a více zaměstnanců

Doporučení komise EU1 -

a1) velmi malý podnik – do 10 zaměstnanců a2) malý podnik – do 50 zaměstnanců b) střední podnik – do 250 zaměstnanců c) velký podnik – nad 250 zaměstnanců

1

V tomto případě je použito ještě dalších třech hodnotících kritérií (limitů), ale pro tuto

práci postačí pouze jeden orientační, vzhledem k velikosti sledovaného subjektu.

Klasifikace ČSSZ -

a) malé organizace – do 25 zaměstnanců b) organizace – s 25 a více zaměstnanci

Přestože klasifikace nejsou jednotné, z informací o MLS Míškovice je jednoznačně patrné, že tento subjekt patří mezi malé podniky. 16

Je nespornou skutečností, že ve struktuře všech podniků tvoří malé a střední podniky drtivou většinu. V Evropě operuje 19 milionů malých a středních podniků, které představují 99,8% všech podniků v EU. Malé a střední podniky jsou obvykle mnohem těsněji svázány s daným regionem. Mnohé malé provozovny dotvářejí urbanizaci měst a vesnic, oživují prostor, udržují či obnovují historickou architekturu. (Veber, 2005)

2.3. Ekonomické aspekty produkce bažantích kuřat

2.3.1. Obecná charakteristika Voliérový neboli krotký chov bažantů je podmíněn získáním chovného hejna v požadovaném množství a kvalitě a následné každodenní intenzivní péči o něj, přičemž je nezbytně nutné dodržovat přísná hygienická opatření a technologicko-výrobní postupy. Jak uvádí Vach (1999), nevýhodou umělého chovu je nákladnost při výstavbě potřebných zařízení na provoz a obsluhu včetně zajištění nezávadných a kvalitních krmiv, nezbytnost veterinárního dohledu, maximální kvalifikace bažantníka a případná částečná domestikace odchovaných bažantů včetně následných problémů při jejich vysazování do přírody a jejich opětném ,,zdivočení“. Jestliže si tedy uvědomíme veškerá rizika s odchovem spojená, je nezbytně nutné

zabývat se mimo snahy o maximální kvalitu, hygienu a dodržování

technologicko-výrobních postupů při líhnutí a odchovu bažantích kuřat, problémem vývoje jednotlivých ekonomických aspektů výroby. Jakékoliv finanční analýzy nám mohou pomoci optimalizovat řízení firmy zabývající se odchovem bažantů zejména v případech, kdy dojde k vyššímu úhynu chovného materiálu nebo k nízké líhnivosti a dají se tedy předpokládat nižší příjmy z výroby. V tuto chvíli je třeba dbát s daleko větším důrazem na účelnost vynaložení všech výdajů z důvodu vzniku rizika ztráty v celkovém výsledku hospodaření. K poznání těchto ekonomických aspektů výroby nám slouží finanční analýza. Obecně je cílem finanční analýzy provést za pomoci specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. Úkolem finanční analýzy je globální posouzení finanční pozice podniku. Je sice pohledem do minulosti, ale současně i základem, od něhož se odvíjí

17

podnikatelské záměry pro příští období. Základním a výchozím zdrojem informací, zejména pro interní finanční analýzu, jsou informace z podnikového účetnictví. (Živělová, 2002) Hlavním nedostatkem při vyvozování závěrů z informací uváděných v účetních výkazech je fakt, že vykazují údaje, které se vždy vztahují k minulosti, což sebou nese riziko, že stav, zachycený ve výkazech a aplikovaný na dnešní stav, nemusí být již aktuální. (Živělová, 2002) Kupčák (2003) uvádí, že ekonomické vyhodnocení provozu a hospodaření bažantnic zahrnuje kalkulace, poměr vlastních nákladů a výnosů, kapacitní propočty atd., a většinou se propočítává na jednodenní kuře.

2.3.2. Náklady (výdaje) a trendová analýza Kupčák (2003) uvádí, že náklady v bažantnicích tvoří: - přímý materiál (zejména krmiva, léčiva, nákupní cena nakoupených zvířat včetně pořizovacích nákladů), - přímé mzdy včetně sociálního a zdravotního pojištění, - nakupované služby přímo související s chovem kuřat (veterinární služby, sanační služby aj.), - odpisy a nájemné líhní, odchoven a jiného zařízení sloužícího k líhnutí a odchovu kuřat, - náklady na provoz, opravy a údržbu líhní, odchoven a jiného zařízení sloužícího k líhnutí a odchovu kuřat, - nakupované služby přímo související s odchovem kuřat.

Náklady podniku představují spotřebu výrobních činitelů vyjádřenou v penězích. Náklady nelze ztotožňovat s výdaji. Výdaj je úbytek peněžních prostředků podniku a nemusí znamenat tvorbu hodnoty. Výdaj se stává nákladem jen tehdy, pokud bezprostředně vstoupí do tvorby výrobku, práce nebo služby. (Veber, Srpová 2006) Pro účely zákona o účetnictví nemluvíme u subjektů vedoucích daňovou evidenci o nákladech, ale o výdajích.

18

Náklady lze členit z několika pohledů. Veber a Srpová (2006) uvádí, že pro efektivní řízení nákladů je nutné zabývat se jejich strukturou. Náklady můžeme sledovat podle: • druhů (materiálové, mzdové, energetické, odpisy apod.), • účelu (útvaru, výkonu), tzn. pro potřeby rozpočtování a kalkulací, • činností (provozní, finanční, mimořádné), • závislosti na změnách objemu výroby (variabilní a fixní).

Pro tuto práci bylo zvoleno členění výdajů dle druhů a jejich slučování do skupin výdajů, zejména z důvodu zachycení trendů v jednotlivých letech sledovaného období, k čemuž bylo použito indexních řad a grafů. Jednalo se o index bazický a řetězový. Bazický index – při sestavování indexní řady se zvolí jedno období za základní a k němu se srovná hodnota sledovaného ukazatele ve všech obdobích. Řetězový index – srovnává se hodnota sledovaného ukazatele v jednotlivých obdobích vždy s hodnotou v předcházejícím období. (Kupčák, 2003) Trendová analýza ukáže, zda se v čase situace určité oblasti nebo celého podniku zlepšuje nebo zhoršuje. Obvykle se používá grafického znázornění. (Synek, 1997)

2.3.3. Ekonomická efektivnost Vyrábí-li podnik produkci uspokojující potřeby trhu s maximálním využitím všech výrobních faktorů, přičemž výrobní faktory jsou v optimálním množství a v optimální proporci, lze konstatovat, že vyrábí efektivně. Ekonomickou efektivnost podniku tvoří hodnota produkce – zejména realizované výrobky a poskytované služby (statky), tj. výstupy podniku (output), ve vztahu ke spotřebovaným výrobním faktorům, které tvoří vstupy podniku (input).

Vyjadřuje ji tedy poměr, kdy: Ekonomická efektivnost = výstup/vstup = produkce(výrobky, služby)/výrobní faktory Ekonomickou efektivnost lze zjišťovat u jednotlivých výrobních faktorů. Pak se rozlišuje efektivnost lidské práce (produktivita práce), účinnost strojů a výrobního zařízení, účinnost využití materiálu (množství spotřebovaného materiálu na jednotku produkce, rychlost obratu zásob), lze měřit i efektivnost managementu apod.

19

Rozhodující je však souhrnná efektivnost všech výrobních faktorů celého podniku. (Kupčák, 2003) V této práci byla ekonomická efektivnost posuzována poměrem příjmů a výdajů a je tedy zřejmé, že žádoucí ekonomická efektivnost je číslo vyšší než jedna (EE > 1). Dalšími ukazateli úzce spojenými s ekonomickou efektivností jsou ukazatele rentability. Rentabilitu lze posuzovat na základě několika konstrukcí, především jako relaci zisku k nákladům, výnosům, obratu, ale také k vynaloženému kapitálu. (Kupčák, 2003) Tato

práce

se

zabývá

rentabilitou

nákladů

(výdajů),

jenž

poměřuje

zisk

s náklady(výdaji): RN = Z/N Rentabilita výdajů nám ukazuje, kolik procent z koruny zisku připadá na korunu výdajů. Je jiným pohledem na ekonomickou efektivnost.

20

3. Metodika Podklady pro tuto bakalářskou práci byly získány ze závěrkových sestav jednoduchého účetnictví (do 31.12.2003) a daňové evidence (od 1.1.2004) MLS Míškovice, zápisů z členských a výborových schůzí a ze závěrečných zpráv o hospodaření v daných letech. Dále byly nashromážděny poznatky z odborné literatury. Vzhledem k tomu, že autor je členem výboru zodpovědným za ekonomickou stránku chodu firmy, tak byly veškeré poznatky z minulosti i literatury porovnávány s vlastními zkušenostmi s líhňařským provozem. Jako mírně limitující se projevilo zjištění, že problematice chodu líhňařských subjektů, zabývajících se odchovem bažantů, z pohledu ekonomiky se věnovalo naprosté minimum autorů a to spíše okrajově nebo z pohledu chodu celé bažantnice. Vzhledem ke skutečnostem, že posuzovaný subjekt není zařazen mezi účetní jednotky s povinností vést (podvojné) účetnictví, tak se v této práci nezmiňuji o výnosech a nákladech, ale o příjmech a výdajích. Charakteristika výdajů a trendové analýzy je součástí kapitoly 2, kde je zachycena i charakteristika ekonomických aspektů produkce bažantích kuřat. Taktéž je vysvětlen pojem ekonomická efektivnost, dle kterého je hodnoceno hospodaření firmy. V případě MLS Míškovice jsem se zabýval zejména výdaji a jejich strukturou, jak se měnila během sledovaného období a jednotlivými trendy výdajových položek. Dalšími hodnotícími kritérii byla ekonomická efektivnost a rentabilita výdajů. Hodnocení ekonomiky hospodaření MLS bylo rozděleno do dvou částí. V první části zachycující období 1996-2005 byla hodnocena struktura výdajů pomocí analýzy jednotlivých výdajových položek, které byly setříděny do skupin výdajů a zachycen jejich trend v průběhu sledovaného období pomocí bazických a řetězových indexů. Veškeré hodnocení zachycovalo změny jednotlivých skupin výdajů ve svém podílovém zastoupení na celkových výdajích. Pro přehlednost byly vstupní hodnoty i indexní řady zaznamenány od tabulek. Součástí přílohy jsou pak grafy zachycující změny podílu jednotlivých skupin výdajů na celkových výdajích během celého sledovaného období Průměrná struktura výdajů za sledované období byla zaznamenána číselně i graficky. Komplexní pohled na hospodaření v letech 1996-2007 byl proveden pomocí ukazatele ekonomické efektivnosti jako poměr příjmů a výdajů a ukazatele rentability výdajů, jenž je pouze jiným pohledem na ekonomickou efektivnost. Je vyjádřena poměrem zisku a výdajů. Hodnocení průměrné ekonomické efektivnosti a rentability

21

výdajů za sledované období je provedeno pomocí aritmetického průměru a mediánu, vzhledem k jeho lepší vypovídají schopnosti eliminující vliv extrémních hodnot. Tyto průměrné hodnoty jsou zaznamenány do tabulek. Vývoj těchto ukazatelů je taktéž zachycen graficky v příloze. Slovně jsou okomentovány zejména zjištěné příčiny zvýšených výdajů v jednotlivých letech. Zhodnocení změn provedených v roce 2007 je založeno na porovnání hospodaření s výdaji v roce 2006, kdy došlo k rekordní ztrátě, a v roce 2007, jenž byl naopak s nejvyšším ziskem v historii MLS. I přes tento extrém byl zvolen předcházející rok 2006, jelikož je cílem posoudit výsledek provedených změn v chodu firmy na struktuře výdajů a zjistit tak možnosti eliminace ztrátového hospodaření i v letech s nižší produkcí bažantích kuřat. Provedené změny byly hodnoceny z pohledu změny struktury výdajů a meziročním rozdílu ve výdajích jednotlivých skupin výdajů. Připojen je i graf porovnávající strukturu výdajů v letech 2006 a 2007. Zjištěné příčiny poklesu či nárůstu výdajů byly slovně okomentovány a zdůvodněny. V diskusní části byly porovnány zjištěné výsledky s hodnotami uvedenými v jiných pracích zabývajících se stejným či podobným tématem. O problematice nedostatku těchto prací jsem se zmínil již výše. Závěr této práce je věnován celkovému zhodnocení výsledků vztahujících se k cíli práce a především navržení opatření pro zlepšení provozu a ekonomických charakteristik produkce bažantích kuřat v MLS Míškovice.

22

4. Výsledky 4.1. Vyhodnocení výdajů v letech 1996-2005

4.1.1. Analýza výdajových položek Potřebné údaje pro analýzu výdajů a ekonomické efektivnosti byly převzaty ze závěrek daňové evidence (dříve jednoduchého účetnictví) MLS Míškovice a částky byly zaokrouhleny na celé koruny. Některé výdajové druhy byly pro přehlednost a účelnost zpracování setříděny do skupin. Jednalo se zejména o výdaje menších částek, které nejsou rozhodující pro analyzování výdajových položek majících větší význam na celkový zisk. Výši výdajů jednotlivých skupin v letech 1996-2005 uvádí tabulka č.4 a č.5. Nejsou v ní uvedeny výdaje v letech 2006 a 2007, poněvadž se od roku 2006 stala firma plátcem DPH a ve výdajích by tato položka byla zkreslující. Výdaje v letech 2006-2007 jsou uvedeny v samostatné části zhodnocující provedené změny v průběhu těchto dvou let. Pokud se jedná o hodnocení ekonomické efektivnosti a rentability výdajů, zde už je s DPH na vstupu uvažováno, poněvadž z tohoto pohledu nijak nezkresluje výsledky.

Tab.č.4 – Výše jednotlivých skupin výdajů v letech 1996-2000 Druh výdajů

1996

1997

1998

1999

2000

Kč Spotřeba krmiv

169 763

214 681

228 872

224 397

234 723

5 232

11 438

10 974

12 905

16 747

99

23 503

14 044

27 957

19 350

Nákup vajec

160 820

160 126

166 559

84 503

86 592

Nákup slepic

19 425

12 350

19 320

13 510

21 123

Spotřeba energie

34 774

26 445

89 042

65 698

68 824

Cestovné a silniční daň

26 559

19 378

26 695

28 140

32 676

Odpisy

40 401

40 401

40 401

40 401

40 401

8 788

5 082

6 883

16 840

10 132

245 116

262 020

327 692

404 101

401 579

Nákup ostatního materiálu

10 767

5 185

21 288

26 092

30 052

Ostatní výdaje

94 580

21 771

46 053

26 176

42 239

816 324

802 380

997 823

Nákup léků a veterinární služba Nákup DDHM

Opravy a údržba Mzdy

Celkem

23

970 720 1 004 437

Tab.č.5 – Výše jednotlivých skupin výdajů v letech 2001-2005 2001

Druh výdajů

2002

2003

2004

2005

Kč Spotřeba krmiv Nákup léků a veterinární služba Nákup DDHM

244 442

216 338

224 043

235 324

212 643

12 343

6 517

14 650

9 208

16 489

5 999

0

0

11 489

19 892

Nákup vajec

91 067

92 939

100 427

117 430

134 644

Nákup slepic

13 300

24 950

23 450

23 380

37 041

116 702

72 626

55 336

70 099

43 184

32 790

24 469

25 328

34 263

32 086

0

40 401

0

0

16 832

24 434

10 928

8 910

19 272

75 863

483 911

488 088

476 724

471 640

546 663

Nákup ostatního materiálu

37 575

11 614

24 784

10 003

8 087

Ostatní výdaje

39 500

32 983

28 485

74 048

79 102

Spotřeba energie Cestovné a silniční daň Odpisy Opravy a údržba Mzdy

Celkem

1 102 063 1 021 853

982 136 1 076 154 1 222 525

Tabulka č.6 uvádí procentický podíl jednotlivých skupin výdajů na celkových výdajích v letech 1996-2005, neuvádí roky 2006 a 2007 z důvodu podrobnější analýzy v jiných částech práce.

Tab.č.6 – Procentický podíl jednotlivých skupin výdajů na celkových výdajích v letech 1996-2005 Druh výdajů

1996 1997 1998 1999

2000

2001 2002 2003 2004

2005

Procentický podíl na celkových výdajích /%/ Spotřeba krmiv

20,80 26,76 22,94 23,12 23,37 22,18 21,17 22,81 21,87 17,39

Léky a veter.služba

0,64

1,43

1,10

1,33

1,67

1,12

0,64

1,49

0,86

1,35

Nákup DDHM

0,01

2,93

1,41

2,88

1,93

0,54

0,00

0,00

1,07

1,63

Nákup vajec

19,70 19,96 16,69 8,71

8,62

8,26

9,10 10,23 10,91 11,01

Nákup slepic

2,38

1,54

1,94

1,39

2,10

1,21

2,44

2,39

2,17

3,03

Spotřeba energie

4,26

3,30

8,92

6,77

6,85

10,59 7,11

5,63

6,51

3,53

Cestovné a silnič. daň

3,25

2,42

2,68

2,90

3,25

2,98

2,39

2,58

3,18

2,62

Odpisy

4,95

5,04

4,05

4,16

4,02

0,00

3,95

0,00

0,00

1,38

Opravy a údržba

1,08

0,63

0,69

1,73

1,01

2,22

1,07

0,91

1,79

6,21

Mzdy

30,03 32,66 32,84 41,63 39,98 43,91 47,77 48,54 43,83 44,72

Ostatního materiálu

1,32

0,65

2,13

2,69

2,99

3,41

1,14

2,52

0,93

0,66

Ostatní výdaje

11,59 2,71

4,62

2,70

4,21

3,58

3,23

2,90

6,88

6,47

24

4.1.2. Vyhodnocení skupin výdajů v jednotlivých letech Spotřeba krmiv – je druhou nejvýznamnější výdajovou skupinou. Zde je patrný výrazný vzestup podílu na výdajích v roce 1997, následně pak pokles a v dalších letech stabilizace této položky. Až ke konci sledovaného období je patrný pokles a v posledním roce poměrně výrazný. V provozu líhně se zpravidla jedná o úspory na obilí a zadině, které se občas podaří získat se slevou nebo bezplatně za úklid od některé zemědělské společnosti a vliv měly v roce 2005 zejména vysoké výdaje na opravy, které měnily strukturu výdajů. Průměrně se spotřeba krmiv za sledované období podílí na výdajích 22,24%. Bazické a řetězové indexy podílu na výdajích zachycuje tabulka č.7. Tab.č.7 – Bazické a řetězové indexy podílu spotřeby krmiv na celkových výdajích Spotřeba krmiv

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

1,29

1,10

1,11

1,12

1,07

1,02

1,10

1,05

0,84

Iř

-

1,29

0,86

1,01

1,01

0,95

0,95

1,08

0,96

0,80

Nákup léků a veterinární služba – V průběhu sledovaného období je možno zaznamenat kolísavost podílu na výdajích. To vše se však odvíjí od zdravotního stavu kuřat, jehož zhoršení vyžaduje potřebu léčení, popř. vyšetření pověřenou osobou. Lze jen spekulovat o možnosti ovlivnění této položky, protože intenzívní chovy přímo nabízí možnost vzniku a šíření nákazy, přestože byla provedena řádná desinfekční a ostatní opatření k eliminaci jejich vzniku. I přes kolísavost je však tato položka v celkových výdajích zastoupena průměrně pouze 1,16%. Tab.č.8 – Indexy podílu výdajů na léky a veterinární službu z celkových výdajů Léky a veter.služba Ib Iř

1996 1997 1998 1999 2000 2001

2002

2003

2004

2005

1,00 2,22 -

2,22

1,72

2,07 2,60

1,75

1,00

2,33

1,33

2,10

0,77

1,21 1,25

0,67

0,57

2,34

0,57

1,58

Nákup DDHM – Hodnoty indexů ve sledovaném období mají zejména u bazického indexu příliš vysoká čísla především z důvodu toho, že výchozí hodnota v roce 1996 byla velmi nízká. Proto nemá tento index takovou vypovídací hodnotu. Lépe skutečnost vystihuje index řetězový, kterému však chybí hodnoty v letech 2003 a 2004, jelikož nebyl DDHM v předchozích letech nakupován. Celkově se nákup DDHM ve výdajích projevuje v některých letech velmi výrazně. Zejména v letech 1997 a 1999, kdy došlo

25

k nákupu dvou sekaček, svářečky a ostatních zařízení nutných k provozu a opravám v líhni. Průměrná hodnota je 1,24% celkových výdajů. Tab.č.9 – Indexy podílu výdajů na nákup DDHM z celkových výdajů Nákup DDHM 1996 Ib Iř

1997

1998

1999

2000

2001 2002 2003

1,00 241,53 116,06 237,48 158,85 44,88 0,00 -

241,53

0,48

2,05

0,67

0,28

0,00

0,00 -

2004

2005

88,03 134,17 -

1,52

Nákup vajec – V průběhu sledovaného období můžeme vidět pokles podílu na celkových výdajích v letech 1998 a zejména 1999. V prvním případě se jedná pouze o změnu vyvolanou navýšením celkových výdajů. V roce 1999 však došlo k výraznému poklesu téměř na polovinu způsobenou tím, že jeden dodavatel vajec ukončil svoji činnost. Chybějící vejce dále produkovalo MLS Míškovice z vlastních zdrojů. V dalších letech indexy zřetelně ukazují stabilizaci tohoto výdaje. Průměr za celé období je 12,32% celkových výdajů. Tab.č.10 – Indexy podílu výdajů na nákup vajec z celkových výdajů Nákup vajec

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

1,01

0,85

0,44

0,44

0,42

0,46

0,52

0,55

0,56

Iř

-

1,01

0,84

0,52

0,99

0,96

1,10

1,12

1,07

1,01

Nákup slepic – Bazický index ukazuje, že v prvním sledovaném roce se podíl nákupu slepic blížil konci sledovaného období. V první půli období pak následně tento podíl poklesl, jelikož někteří dodavatelé prodávali své slepice prostřednictvím MLS Míškovice, ale od roku 1997 od tohoto ustoupili, přičemž od roku 2002 opět začali takto své chovné hejno prodávat. Každým rokem je výkup slepic taktéž ovlivněn úhynem u jednotlivých dodavatelů, tedy tím, jak se jim podaří slepice dochovat pro prodej MLS. Průměr je 2,06% celkových výdajů. Tab.č.10 – Indexy podílu výdajů na nákup slepic z celkových výdajů Nákup slepic

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

0,65

0,81

0,58

0,88

0,51

1,03

1,00

0,91

1,27

Iř

-

0,65

1,26

0,72

1,51

0,57

2,02

0,98

0,91

1,39

Spotřeba energie – je jedním z nejvýznamnějších výdajů. Jedná se zejména o dva důvody. Každoroční výdaj na tuto položku je jedním z nejvyšších, růst cen energie za sledované období byl značný a výrazně se podílel na nutnosti zvyšování cen kuřat a jak ukazuje tabulka č. 11, jeho variabilita v podílu na celkových výdajích byla ve

26

sledovaném období značná. To samo o sobě výrazně ovlivnilo konečné zisky za sledovaná období. Nejvyšší nárůst je patrný v roce 2001, kdy také došlo za sledované období k nejvyšší ztrátě. Naopak druhý nejvyšší nárůst v roce 1998 nebyl spojen se ztrátou v hospodaření, ba naopak bylo dosaženo velmi dobré rentability výdajů přes 5%, což je z dlouhodobého hlediska v MLS jedním z nejlepších výsledků. Průměrná hodnota u spotřeby energie je 6,35% celkových výdajů. Tab.č.11– Indexy podílu výdajů na spotřebu energie z celkových výdajů Spotřeba energie

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

0,77

2,09

1,59

1,61

2,49

1,67

1,32

1,53

0,83

Iř

-

0,77

2,71

0,76

1,01

1,55

0,67

0,79

1,16

0,54

Cestovné a silniční daň – Za sledované období můžeme pozorovat tři výkyvy v letech 1997, 2002 a 2003. Všechny byly pozitivní v tom směru, že výdaje na tuto položku klesly. Jinak se hodnoty pohybovaly na zhruba stejné úrovni kolem průměru 2,83% celkových výdajů. Tab.č.12 – Indexy podílu výdajů na cestovné a silniční daň z celkových výdajů Cestovné a silniční daň

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

0,74

0,82

0,89

1,00

0,91

0,74

0,79

0,98

0,81

Iř

-

0,74

1,11

1,08

1,12

0,91

0,80

1,08

1,23

0,82

Opravy a údržba – Položka oprav a údržby je z celkového pohledu taktéž velmi kolísavá. Je to způsobeno potřebou provádět provozní opravy a údržbu na mnoha technických zařízeních v líhni a voliérách. V průběhu let 1996-2004 lze vysledovat růst významu tohoto výdaje střídavě po jednom až třech letech, v průměru každé dva roky. Až rok 2005 byl zlomový, kdy se výdaje na opravu výrazně zvýšily a výrazně ovlivnily výsledek hospodaření. Nárůst byl způsoben rozsáhlými opravami voliér pro chovná hejna a voliér u odchovných boxů pro osmitýdenní kuřata. Průměr je tedy 1,73% z celkových výdajů. Tab.č.13 – Indexy podílu výdajů na opravy a údržbu z celkových výdajů Opravy a údržba

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004 2005

Ib

1,00

0,59

0,64

1,61

0,94

2,06

0,99

0,84

1,66

5,76

Iř

-

0,59

1,09

2,51

0,58

2,20

0,48

0,85

1,97

3,47

27

Mzdy – Mzdové a s ním související výdaje (sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců) jsou suverénně nejvyšší položkou ve výdajích MLS. Je u nich také jednoznačně patrný stoupající trend podílu na celkových výdajích s výjimkami v letech 1998, 2000 a 2004, kdy došlo ke stagnaci, resp. poklesu podílu na celkových výdajích. Průměrná hodnota za toto období je 44,72% celkových výdajů. Tab.č.14 – Indexy podílu výdajů na mzdy z celkových výdajů Mzdy

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

1,09

1,09

1,39

1,33

1,46

1,59

1,62

1,46

1,49

Ib

-

1,09

1,01

1,27

0,96

1,10

1,09

1,02

0,90

1,02

Jelikož jsou mzdy tak významnou výdajovou položkou a tato práce je zaměřena především na analýzu výdajů, připojuji tabulku č.15, ve které je zaznamenáno porovnání růstu mezd v MLS Míškovice s růstem průměrné nominální mzdy v celé České republice v letech 1997-2005. Výsledkem je zjištění, že k výraznému navýšení mezd došlo v MLS v letech 1998, 1999, 2001 a 2005. V ostatních letech můžeme sledovat pozvolnější zvyšování mezd (1996) a stagnaci nebo mírný pokles (2000, 2002, 2003 a 2004). Důležité je ale podívat se na tento problém z pohledu celkového procentního nárůstu od roku 1997, který činí v MLS 88,53% oproti 78,72% průměru celé ČR. V MLS Míškovice tedy stouply mzdy za sledované období o 9,81% více, než v celé ČR. Tab.č.15 – Meziroční nárůst mezd v procentech v celé ČR a v MLS Míškovice Rok ČR MLS

1997 9,94 6,90

1998 9,25 25,06

Meziroční růst mezd v procentech 1999 2000 2001 2002 2003 2004 8,44 6,38 8,66 7,25 6,62 6,61 23,32 -0,62 20,50 0,86 -2,33 -1,07

2005 15,56 15,91

Celkem 78,72 88,53

Nákup ostatního materiálu – Nákup ostatního materiálu značil v letech 1998-2000 postupné stoupání podílu na výdajích, v roce 2002 prudký pokles, rok nato opět vzestup a pak opět klesající tendenci. Tato položka se průměrně podílela na výdajích 1,84% a není tudíž tak velkého významu. Její zvýšení a snížení tedy ovlivní i jednorázový nákup materiálu vyšší hodnoty v daném roce. Jedná se především o provozní materiál dle aktuálních potřeb.

28

Tab.č.16 – Indexy podílu výdajů na nákup ostatního materiálu z celkových výdajů Nákup ostatní materiál

1996 1997

1998

1999 2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

0,49

1,62

2,04

2,27

2,59

0,86

1,91

0,70

0,50

Ib

-

0,49

3,30

1,26

1,11

1,14

0,33

2,22

0,37

0,71

Ostatní výdaje – Tato skupina výdajů v sobě zahrnuje jak variabilní, tak i fixní složku výdajů. Jedná se především o nájemné, vodné, telefonní a jiné poplatky (banka), právní poplatky, desinfekce, přepravné, nákup nemovitostí atd. Právě nákup nemovitostí způsobil nejvyšší podíl na výdajích v roce 1996, kdy došlo ke koupi pozemku v provozovně v Lechoticích. Postupně se zvyšovaly výdaje za telefonní poplatky, jednorázově poplatky za právníka při vymáhání pohledávek a nelze tedy určovat u této skupiny jakýkoliv trend. Průměrně se na výdajích podílela 4,89%. Tab.č.17 – Indexy podílu ostatních výdajů na celkových výdajích Ostatní výdaje

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

0,23

0,40

0,23

0,36

0,31

0,28

0,25

0,59

0,56

0,23

1,70

0,58

1,56

0,85

0,90

0,90

2,37

0,94

Ib

Odpisy - Samostatně si ve struktuře výdajů stojí odpisy. V letech 2001, 2003 a 2004 nebyly uplatňovány. V prvním případě se jednalo o rok, kdy bylo dosaženo daňové ztráty a odpisy tedy nebyly uplatněny. Následující rok 2002 byl uplatněn poslední roční odpis daného dlouhodobého majetku a v letech 2003 a 2004 tedy nebyl odepisován žádný dlouhodobý majetek. Až v roce 2005 bylo zahájeno odepisování budovy líhně a odchovny. Vzhledem ke třem nulovým hodnotám ve sledovaném období byla uvedena tabulka č.18 pouze s hodnotami bazického indexu. Tab.č.18 – Index podílu odpisů na celkových výdajích Odpisy

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Ib

1,00

1,02

0,82

0,84

0,81

0,00

0,80

0,00

0,00

0,28

29

4.1.3. Vyhodnocení struktury výdajů za celé sledované období Za sledované období bylo tedy dosaženo následující struktury výdajových položek. Mzdy-41%, spotřeba krmiv-22%, nákup vajec-12%, spotřeba energie-6%, ostatní výdaje-5%, cestovné-3%, odpisy-3%, nákup slepic-2%, ostatní materiál-2%, opravy a údržba-2%, léky a veterinární služba-1% a nákup DDHM-1%. Grafická podoba struktury výdajů je uvedena v grafu č.1.

Graf č.1 – Průměrná struktura výdajů v letech 1996-2005 Struktura výdajů 1996-2005

2%

5%

22% 1% 1%

41%

12% 2% 3% 3%

6% 2%

Spotřeba krmiv Léky a veterinární služba Nákup DDHM Nákup vajec Nákup slepic Spotřeba energie Cestovné Odpisy Opravy a údržba Mzdy Ostatní materiál Ostatní výdaje

4.1.4. Vyhodnocení ekonomické efektivnosti a rentability výdajů Ekonomickou efektivnost chodu MLS Míškovice jsem posuzoval na základě příjmů a vynaložených výdajů v letech 1996 až 2007. Příjmy jsem vydělil výdaji a výsledné číslo ukazuje podíl příjmů na peněžní jednotku výdajů. Z tabulky č.19 je zřejmé, že žádoucí kladné hodnoty bylo dosaženo pouze v šesti letech. A to konkrétně v roce 1998, 2000, 2002, 2003, 2005 a 2007. Stejný počet let však byla hodnota ekonomické efektivnosti záporná. Negativním jevem jsou výše propadu ekonomické efektivnosti, které jsou ve třech případech vyšší než je nejvyšší dosažená hodnota v roce 2007.

30

Tab.č.19 – Ekonomická efektivnost v letech 1996-2007 1996 1997 1998 1999 2000 2001 Ekonomická efektivnost

0,88 0,99 1,05 0,87 1,09 0,95 2002 2003 2004 2005 2006 2007 1,02 1,06 0,89 1,01 0,82 1,11

Rentabilitu výdajů jsem zjišťoval na základě údajů o zisku a na něj vynaložených výdajích v letech 1996-2007. Hodnoty v jednotlivých letech uvádí tabulka č.20. Nejvyšší rentabilita výdajů byla v roce 2007, a to 11,32%. Nejnižší v roce 2006 (-18,4%). V letech se záporným znaménkem znamená výsledná hodnota procento jedné koruny ztráty připadající na korunu výdajů.

Tab.č.20 – Rentabilita výdajů v letech 1996-2007 Rentabilita výdajů

1996 -12,25 2002 2,08

1997 -0,52 2003 5,62

1998 5,10 2004 -10,71

1999 -12,98 2005 0,75

2000 8,64 2006 -18,40

2001 -4,80 2007 11,32

4.1.5. Průměrné výsledky za sledované období Ve sledovaném období 1996 až 2007 bylo dosaženo průměrných hodnot ekonomické efektivnosti a rentability výdajů uvedených v tabulce č.21 a č.22. Dle aritmetického průměru za dané období tedy MLS Míškovice hospodařilo s průměrnou roční ztrátou 23 793,-Kč. To znamená, že za uplynulých 12 let klesla hodnota finančního majetku líhně o 285 516,-Kč. Ekonomická efektivnost je tedy pod hodnotou 1, konkrétně dosáhla hodnoty 0,98, což je jev nežádoucí a potvrzuje průměrnou ztrátu. S výše uvedenými hodnotami souvisí rentabilita výdajů o záporné hodnotě -2,18. Při posuzování průměrných ukazatelů dle mediánu byl průměrný zisk ve sledovaném období 2 540,-Kč, ekonomická efektivnost se rovnala číslu 1, které je hranicí mezi hodnotami žádoucími (vyšší jak 1) a nežádoucími (nižší jak 1). Rentabilita výdajů se rovnala hodnotě 0,12, což naznačuje, že neutrální hodnota ekonomické efektivnosti je přece jen mírně přikloněna k žádoucí kladné hodnotě. Pokud se jedná o ekonomickou efektivnost hospodaření, uspokojivého výsledku bylo dosaženo pouze v letech 1998, 2000, 2003 a zejména 2007.

31

Tab.č.21 – Průměrné hodnoty ekonomických ukazatelů za období 1996-2007 posuzované aritmetickým průměrem

Zisk (Kč) Ekonomická efektivnost P/V Rentabilita výdajů /%/

Průměrné hodnoty -23 793 0,98 -2,18

Tab.č.22 – Průměrné hodnoty ekonomických ukazatelů za období 1996-2007 posuzované dle mediánu

Medián Zisk (Kč) Ekonomická efektivnost P/V Rentabilita výdajů /%/

2 540,00 1,00 0,12

4.2.Vyhodnocení změn v hospodaření MLS Míškovice v roce 2007

4.2.1. Změny počátkem roku 2007 V letech 2004 a zejména 2006 končilo finanční hospodaření MLS Míškovice s výrazně záporným hospodářským výsledkem. V roce 2004 to bylo -115 284,-Kč a v roce 2006 -217 582,-Kč. V důsledku toho klesla výše operativních finančních prostředků na 293 000,-Kč a hrozila neschopnost splácet závazky v první půli roku do doby, než začnou proudit finanční prostředky od odběratelů za odebraná bažantí kuřata, jelikož je počátek roku v MLS vždy charakterizován vysokými výdaji zejména za krmiva, mzdy a spotřebu energie. Na výroční členské schůzi proto výbor MLS čelil ostré kritice a hospodaření za předešlé období neobhájil. Navíc už rok pracoval bez mandátu, protože se v roce 2006 nekonaly řádné volby v pravidelném intervalu čtyř let.

32

U jednotlivých delegátů členů MLS došlo ke ztrátě důvěryhodnosti výboru a byly vyvolány nové volby. Nově zvolený výbor po předání materiálů od výboru předešlého počal pracovat na změnách v chodu líhně a finančním hospodaření. Tyto změny byly strategicky rozděleny na dvě fáze. První fáze byla charakterizována snahou o snížení celkových výdajů, jelikož nebylo reálně možné v krátkém časovém intervalu provádět změny v systému líhnutí a pokusit se dosáhnout vyšší produktivity v počtu vylíhlých a odchovaných kuřat. Do jisté míry to bylo dáno i nezkušeností s denním provozem líhně. Druhá fáze měla začít probíhat po vyskladnění posledních kuřat a měla být zaměřena především na modernizaci a automatizaci systému líhnutí s cílem dosažení vyšších produktivity, resp. vyšších příjmů. Prvním zásadním krokem byla změna zaměstnanecké politiky, kdy bylo rozhodnuto, že firma nebude svou činnost vykonávat pomocí svých vlastních zaměstnanců, ale bude využívat služeb zvolené dodavatelské osoby. Ta bude mít smluvně stanovenou částku, za kterou bude provádět ošetřování bažantů během celého roku a další nezbytné operace spojené s provozem líhňařského sdružení. Tímto rozhodnutím byl tedy ukončen pracovní poměr se dvěma stálými zaměstnanci a byli vyrozuměni sezónní brigádníci. Vzhledem k tomu, že dodavatelská osoba v provozu líhně nikdy nepracovala, bylo taktéž stanoveno, že nový výbor sdružení bude muset daleko více zasahovat do vedení MLS a koordinovat práci této osoby. Dalším opatřením nového výboru se stalo zrušení proplácení cestovného, což se logicky vázalo k tomu, že už firma nebude mít žádné zaměstnance. Výbor se této výhody vzdal. Taktéž se pro první rok svého působení v MLS vzdal odměn, které každoročně výboru náležely. Jako dosti problematické se zpočátku ukázal fakt, že veškeré změny přišly v MLS na přelomu února a března roku 2007 a to zejména proto, že nechyběl ani celý měsíc do počátku snůšky vajec. Navíc velmi rychlý nástup jara značil, že i snůška bude posunuta časově vpřed. Jednalo se tedy o poměrně velký risk v duchu snahy o finanční úspory a zachování platbyschopnosti MLS. V průběhu roku 2007 skutečně došlo k situaci, kdy hrozila neschopnost splácet závazky a pouze korektnost stálých dodavatelů a odběratelů tuto hrozbu odvrátila.

33

4.2.2.Vyhodnocení změn v roce 2007 Změny provedené výborem MLS se již v roce 2007 výrazně projevily v celkové struktuře výdajů. Struktura těchto výdajů jak v peněžním i procentickém zastoupení je zachycena v tabulce č.22. Je však nutné poznamenat,že změny v chodu líhně začaly platit až od druhého čtvrtletí roku 2007, a proto jsou některé výdajové druhy ještě stále ovlivněny předchozím hospodařením.

Tab. 22 – Výše výdajů v letech 2006 a 2007 a procentické zastoupení na celkových výdajích 2006

Druh výdajů Kč Spotřeba krmiv

2007 %

Kč

%

178 233

15,07%

183 915

19,45%

Nákup léků a veterinární služba

10 704

0,91%

18 764

1,98%

Nákup DDHM

15 143

1,28%

33 398

3,53%

Nákup vajec

95 855

8,11%

97 081

10,27%

Nákup slepic

32 080

2,71%

25 260

2,67%

104 833

8,86%

66 773

7,06%

33 755

2,85%

6 541

0,69%

0

0,00%

40 879

4,32%

39 305

3,32%

28 504

3,01%

564 606

47,74%

327 105

34,60%

6 853

0,58%

16 096

1,70%

Ostatní výdaje

44 868

3,79%

36 553

3,87%

DPH vstup a platba FÚ

56 431

4,77%

64 649

6,84%

100,00%

945 518

100,00%

Spotřeba energie Cestovné a silniční daň Odpisy Opravy a údržba Mzdy Nákup ostatního materiálu

Výdaje celkem

1 182 665

Spotřeba krmiv – Meziroční nárůst podílu na nákladech firmy byl poměrně vysoký a to o 4,38%. Je zde však třeba uvést, že vstupní cena krmiv se oproti roku 2007 zvýšila a celkové výdaje firmy výrazně poklesly, což se projevilo výraznějším nárůstem na podílu z celkových výdajů. Meziroční výdaje na krmiva vzrostly o 5 682,-Kč, což činí zvýšení na 103,19% oproti roku 2006. Nákup léků a veterinární služba – Nárůst podílu na výdajích firmy byl o 1,97% vyšší, což je při meziročním zvýšení tohoto druhu výdajů na 175,31% velmi vysoké číslo. Důvodem k tomu bylo zejména onemocnění kuřat v odchovně do osmi týdnů, kde bylo třeba výrazného karanténního zásahu léky a několikrát bylo třeba zaslat kuřata na vyšetření Státnímu veterinárnímu ústavu.

34

Nákup DDHM – Podíl na výdajích firmy byl i tady vyšší v roce 2007 o 2,25%, meziroční nárůst byl až na 220,56%, což je opět velmi vysoké procento. Tento nárůst byl především ke konci kalendářního roku, kdy začala firma investovat do modernizace líhní a začala realizovat vlastní automatizaci systému líhnutí. S výdaji tohoto druhu se ještě počítá v prvním kvartálu roku 2008, kdy má být modernizace dokončena. Nákup vajec – Podíl nakoupených vajec na výdajích v roce 2007 byl o 2,16% vyšší oproti roku předchozímu. Meziroční nárůst výdajů byl pouze na 101,28%, což je téměř zanedbatelné. Podíl na výdajích je vyšší z důvodu snížení celkových výdajů v roce 2007, tudíž je nižší rozvrhová základna. Do budoucna plánuje firma v této oblasti mnohem vyšší výdaje, poněvadž bude nakupovat vejce od dalších nových dodavatelů. Nákup slepic – Podíl na výdajích se prakticky neměnil, meziročně se však tento druh výdajů snížil na 78,74% oproti roku 2006. Důvodem je to, že jeden z odběratelů osmitýdenních kuřat, který později každoročně vracel z odebrané dávky zhruba 100 ks bažantích slepic ve věku 4 měsíců zpět do MLS na chovné hejno, se rozhodl ponechat si tyto slepice a produkovat vlastní vejce a stát se tak dalším dodavatelem vajec do MLS. Spotřeba energie – Pokles podílu na výdajích v roce 2007 oproti předchozímu není tak výrazný jako meziroční pokles tohoto druhu výdajů. V prvním případě je pokles o 1,80%. Tento údaj je však zkreslující, jelikož se snížila rozvrhová základna /celkové výdaje/. Ve skutečnosti je však meziroční úspora velmi výrazná. Výdaje na spotřebu energie poklesly na 63,7% oproti roku 2006. Prakticky to bylo uskutečněno citlivým hospodařením s elektrickými spotřebiči a teplým průběhem jara, kdy nebylo nutné tolik vytápět boxy pro kuřata. Cestovné a silniční daň – Jak jsem již uvedl, vyplácení cestovného bylo od druhého kvartálu roku 2007 zrušeno a tudíž se tento výdajový druh podílel na výdajích oproti roku 2006 minimálně (o 2,16% méně). Meziroční výdaj klesl na 19,38%. Jednalo se o proplacené cestovné v prvním kvartálu, než bylo cestovné zrušeno. V roce 2008 se o vyplácení cestovného neuvažuje, pouze v případě vzdálených pracovních cest. Odpisy – V roce 2006 nebyly odpisy uplatňovány, protože došlo k daňové ztrátě, a proto je v tabulce vykázána hodnota 0. V roce 2007 už byly uplatněny na základě inventární knihy. Opravy a údržba – Podíl na výdajích se v roce 2007 snížil o 0,32%, meziročně klesl výdaj na opravy a údržbu na 72,52% a to i přes to, že došlo k poměrně nákladné opravě líhní. Do budoucna je ovšem nutné počítat s vyššími výdaji na opravy, protože stav a

35

funkčnost některých voliér je velmi špatná, zejména v ostruhárně v Lechoticích, a bude třeba tyto nedostatky opravit. Mzdy /a služby ošetřování kuřat/ - Poněvadž od konce prvního čtvrtletí roku 2007 nemá MLS žádné zaměstnance, byly ke mzdám za první čtvrtletí připočítány položky fakturované dodavatelem za ošetřování bažantů v dalších fázích roku. Tato úprava nejlépe vyjadřuje výdaje na mzdy, zdravotní a sociální pojištění před změnami v roce 2007, aby mohly být srovnány s výdaji za stejné úkony ve zbytku roku 2007. Pracovně jsem mzdy, pojištění i dodavatelské faktury zahrnul pod pojem ,,mzdy“. Výdaje s tím spojené byly největší položkou z výdajů a to konkrétně 47,74% z celkových výdajů v roce 2006. Při obratu firmy 965 000,-Kč to byla částka 564 606,-Kč. Změnou zaměstnanecké politiky došlo v roce 2007 k výrazné úspoře na mzdách na částku 327 105,-Kč, což je 57,94% roku předešlého. Na celkových výdajích firmy se podíl snížil o 13,14%. Nákup ostatního materiálu – Podíl na výdajích vzrostl o 1,12%, meziroční výdaje stouply na 234,87% zejména z důvodu nákupu některých drobných součástí k modernizaci líhně a nákupu drobného materiálu k údržbě líhně, který už byl značně zastaralý. Ostatní výdaje – Podíl na celkových výdajích firmy zůstat u ostatních výdajů prakticky stejný (+0,08%). Meziroční výdaje zde však klesly na 81,47%. I zde je možné hledat souvislosti s modernizací líhní. DPH – Zvýšení daňové povinnosti DPH není třeba příliš komentovat, jelikož je tento výdaj objektivně vázán na příjmy a výdaje v jednotlivých čtvrtletích a tudíž na celkovém finančním hospodaření firmy. Do budoucna však bude firma pravděpodobně platit na daňové povinnosti DPH vyšší, jelikož od roku 2008 je zavedena vyšší snížená sazba DPH 9% místo předchozích 5% a do této sazby spadá i prodej bažantích kuřat, které MLS Míškovice produkuje.

36

Graf č.2 – Výše jednotlivých výdajů v letech 2006 a 2007 Výdaje 2006 - 2007 600 000,00 500 000,00

Kč

400 000,00 2006

300 000,00

2007

200 000,00 100 000,00

N ák up

lé ků

a

Sp o ve tře b te rin a k rm ár iv ní s N ák luž ba up D D N H ák up M N ák vaj C Spo up ec es to třeb slep vn a i é en c a e si ln rgie ič ní da O ň pr O a d vy pi N ák sy a up úd rž os ba ta tn íh M o zd m y D PH Os ate r t vs atn iálu tu ív p ýd a a pl at je ba FÚ

0,00

Druh výdajů

Tab.č.23 – Porovnání výdajů v letech 2006 a 2007 2006

2007

Kč

Kč

Rozdíl (Kč)

%

Spotřeba krmiv

178 233

183 915

5 682

103,19

Nákup léků a veterinární služba

10 704

18 764

8 061

175,31

Nákup DDHM

15 143

33 398

18 256

220,56

Nákup vajec

95 855

97 081

1 226

101,28

Nákup slepic

32 080

25 260

-6 820

78,74

Spotřeba energie

104 833

66 773

-38 060

63,69

Cestovné a silniční daň

33 755

6 541

-27 214

19,38

Odpisy

0

40 879

40 879

0,00

Opravy a údržba

39 305

28 504

-10 801

72,52

Mzdy

564 606

327 105

-237 501

57,94

Nákup ostatního materiálu

6 853

16 096

9 243

234,87

Ostatní výdaje

44 868

36 553

-8 315

81,47

DPH vstup a platba FÚ

56 431

47 420

-9 011

114,56

Výdaje celkem

1 182 665

928 289

-254 376

79,95

Druh výdajů

V roce 2007 se celkové výdaje podařilo snížit o 254 376,-Kč, což je 79,95% roku předešlého. Nejvyšší pokles výdajů byl v oblasti mezd. Pro účely objektivního srovnání jsou v roce 2007 se mzdami spojeny výdaje za služby při ošetřování kuřat dodavatelsko u osobou, jelikož tuto práci zastávali v roce 2006 i letech předešlých 37

vlastní zaměstnanci. Přesto došlo u tohoto výdajového druhu k poklesu téměř na polovinu a dokladuje to skutečnost, že lze zajišťovat stejný objem výroby, jako v roce 2006, s nižším počtem pracovníků a tedy i s nižšími výdaji za jejich práci. Změna zaměstnanecké politiky přinesla snížení výdajů i v dalších oblastech, zejména eliminace cestovného a platby silniční daně. Veškeré výdaje na dopravu v rámci ošetřování kuřat se tak přesunuly na dodavatelskou osobu. Význam snížení mzdových výdajů je velmi dobře patrný z tabulky č.23. Významnou položkou výdajů je spotřeba energie. Ta oproti předešlému roku také výrazně klesla a je výsledkem šetrnějšího využívání elektricky poháněných zdrojů a teplotně příznivým průběhem líhnutí kuřat. Pokud se jedná o výdajové druhy, které se naopak zvýšily, tak nejvýznamněji stouply výdaje na nákup DDHM. Tyto výdaje se vymykají procesu změn v MLS zaměřeném na celkový pokles výdajů. K nákupu DDHM došlo především ke konci kalendářního roku v souvislosti s modernizací a automatizací líhní BIOS. Tento proces je první a zásadní vlaštovkou v druhé fázi změn chodu líhňařského sdružení zaměřených na optimalizaci procesu líhnutí a odchovu bažantích kuřat, s vazbou na další snížení časové náročností lidské práce. Jestliže se na tento proces podíváme z pohledu vztahu výdajů, objemu výroby a zisku, tak by mohl přinést zvýšení objemu výroby při stejných výdajích a tudíž i vyšší zisk. Zmíním se ještě o zvýšení výdajů u nákupu léků pro kuřata. Tento nárůst byl způsoben zejména dodáním jedné dávky nekvalitní krmné směsi s vysokým obsahem plísní pro kuřata v odchovných boxech do věku osmi týdnů, kde bylo nutné provést několik vyšetření a nákladná kurativní opatření. Dovolím si vzhledem k hodnocení změn v roce 2007 přidat několik poznámek o ekonomické efektivnosti hospodaření MLS Míškovice a rentabilitě výdajů v roce 2007 vyplývající z předchozí části práce. V roce 2007 bylo dosaženo nejvyšší ekonomické efektivnosti i rentability výdajů za posledních 12 let hospodaření tohoto podniku. Starší údaje o hospodaření nejsou známy a můžeme tedy říci, že bylo dosaženo historicky nejvyššího ekonomické efektivnosti za existenci MLS. Toto tvrzení se opírá o skutečnost, že nově vzniklé MLS jako právní nástupce KLS Míškovice začalo hospodařit od roku 1994 a dle závěrečné zprávy hodnotící finanční hospodaření roku 1996 je třeba nadále zastavit propad hospodaření z předchozích let (1994, 1995) a nelze tedy předpokládat kladný výsledek hospodaření ve dvou zbylých neanalyzovaných letech. 38

5. Diskuse Práce se zabývala vyhodnocením vybraných ekonomických ukazatelů a ekonomické efektivnosti hospodaření Mysliveckého líhňařského sdružení Míškovice. Jako posuzovaný ekonomický ukazatel byla vybrána struktura výdajů a podíl jednotlivých skupin výdajů na výdajích celkových. Cílem bylo taktéž zachytit trendy podílu výdajů ve sledovaných letech 1996-2005. Druhá část práce byla zaměřena na zhodnocení provedených změn ve finančním hospodaření subjektu v roce 2007. Pokud se jedná o vyhodnocení výdajové struktury a trendů jednotlivých skupin výdajů, byly použity data z let 1996-2005. Roky 2006 a 2007 byly podrobněji hodnoceny zvlášť v jiné části práce a navíc struktura výdajů roku 2006 je téměř totožná s rokem 2005. Jedním z důvodů byla také mírně pozměněná struktura výdajů z důvodu vzniku plátcovství DPH od roku 2006. Jestliže se podíváme na strukturu výdajů ve sledovaném období, jednoznačně nejvyšší položkou jsou mzdy, které tvoří 41% výdajů, přičemž u této položky je jednoznačně stoupající trend podílu na výdajích. Při hodnocení růstu mezd v MLS Míškovice byl zjištěn růst téměř o 10% větší, než byl celorepublikový průměr. Tento růst se v žádném případě neslučoval se stále se prohlubujícím propadem hospodaření a snižováním finančního majetku. Přestože Vach (1999) uvádí, že náklady na celoroční chov a obsluhu chovných hejn jsou vysoké, dovolím si tvrdit, že v případě MLS Míškovice byly mzdové výdaje příliš velké na množství produkce. Tuto domněnku potvrzuje hospodaření roku 2007, kdy bylo vyprodukováno stejné množství bažantích kuřat při výrazně nižších mzdových výdajích. Velmi významnou složkou výdajů je spotřeba krmiv. Levý (2007) uvádí podíl spotřeby krmiv 26% na celkových výdajích, v MLS Míškovice bylo dosaženo hodnoty 22%. Tato hodnota je nižší a pravděpodobně způsobená několikaletou možností zajištění části krmiv pro chovné hejno (plevy, zadina) od zemědělských společností zdarma. Nejvyšší položku však u krmiv tvoří speciální krmné směsi BŽN, BŽ1 a BŽ2. Zejména vysoká spotřeba krmiv BŽN u nosnic a BŽ2 u starších kuřat je citelná. Otázkou zůstává, jak se bude v dalších letech vyvíjet cena obilnin. Po raketovém vzestupu v druhé půli roku 2007 se samozřejmě projeví i v cenách krmných směsí. Už dnes je cena krmiva BŽN o 33% vyšší, než v loňském roce. Ve struktuře výdajů bude jistě spotřeba krmiv svoji roli ještě posilovat a bez zvýšení cen bažantích kuřat se

39

líhňařský provoz neobejde. Jak na to bude reagovat provoz bažantnic, zda budou schopny hospodařit se zvýšenými vstupy za nákup kuřat, zda budou schopny zajistit při vyšších cenách klienty, ukáže jen čas. V případě MLS Míškovice je významnou výdajovou položkou taktéž nákup vajec. Ten se podílí na výdajích 12% a jeho role je poměrně stabilizována. Vzhledem k nárůstu nových dodavatelů od roku 2008 se počítá se zvýšením podílu nakoupených vajec. Ekonomické efektivnosti provozu líhně to jistě prospěje, jelikož každý rok je kapacita líhně naplněna asi do dvou třetin a vzniká tak ztrátový provoz. Zvýšené výdaje této položky by tedy měly v konečném důsledku mít pozitivní vliv na výsledek hospodaření. Poměrně zásadní význam mělo v průběhu sledovaného období kolísání spotřeby energie. Průměrná hodnota vychází 6%, což je dvojnásobek hodnoty, kterou uvádí Levý (2007). Ten při kalkulacích zjistil podíl na výdajích 3%. Ten se však zabýval celkovým provozem bažantnice, kde je spotřeba energie po ukončení odchovu do osmi týdnů minimální v porovnání s chodem vlastní líhně. Proto považuji podíl spotřeby energie za sledované období jako velmi dobrý. Avšak je to průměrná hodnota a do výsledků hospodaření v jednotlivých letech se značně promítal velmi kolísavý charakter této položky v jednotlivých letech. Uplatňování odpisů jako fixní částky se v první půli sledovaného období podílelo na celkových výdajích stále méně a odpovídá růstu celkových výdajů, inflaci atd. Ve třech letech nebyl DHM odepisován a poslední rok sledovaného období se počal odepisovat další DHM v jiné výši, a proto je podíl odpisů výrazně nižší. Pro vyhodnocení změn provedených novým výborem MLS počátkem prvního čtvrtletí roku 2007 byl vybrán jako srovnávací předešlý rok 2006. Mohlo by se to zdát neobjektivní a zkreslující výsledek práce, jelikož v roce 2006 bylo dosaženo historicky nejvyšší ztráty (217 582,-Kč) a v roce 2007 bylo dosaženo historicky nejvyššího zisku (107 033,-Kč). Ale tato volba byla cílená, jelikož velký podíl na ztrátě roku 2006 měl špatný výsledek produkce kuřat a ten menší podíl připadl na výdaje. A právě cílem této části práce bylo zhodnotit změny ve výdajové politice ve vztahu k nejbližšímu období, tj. roku 2006. Z analýzy výdajových položek jasně vyplynulo, že největší úspory bylo dosaženo na mzdových výdajích. Tato položka tvořila téměř 50% celkových výdajů v roce 2006. V roce 2007 poklesla na 34,6%. Levý (2007) uvádí, že podíl výdajů na mzdy dělníků ve sledované bažantnici byl 18%. Tento údaj však není příliš objektivní 40

pro srovnání, jelikož Levý ve své práci zahrnul pouze mzdy dělníků a mzdy vedoucích pracovníků zahrnul do režie, avšak v případě MLS Míškovice byly tyto mzdy zahrnuty do celkových mzdových výdajů. V MLS došlo také k výraznému poklesu výdajů za energii a to na 64% roku předešlého. Tento pokles je velmi vysoký a výrazně přispěl ke kladnému výsledku hospodaření v roce 2007. Je však otázkou, do jaké míry je možné takové snížení výdajů udržet, jelikož se ceny energií neustále zvyšují a spotřeba v líhni je velmi vázána na teploty v období líhnutí a odchovu. Zejména při odchovu je spotřeba energie elektrickými kvočnami vysoká. I proto je třeba se všemi ostatními výdaji hospodařit velmi šetrně, pro případ zvýšené potřeby vytápění apod. Zrušení proplácení cestovného se taktéž výrazněji promítlo do celkových úspor. Naopak zvýšení výdajů na veterinární službu a nákup léků na 175% roku předchozího je značně vázáno na hygienu chovu. To potvrzuje i Vach (1999), který se zmiňuje o nevýhodě a nezbytnosti soustavné hygieny a desinfekce prostředí v odchovnách i výbězích v případě umělého odchovu v trvalých odchovnách. Z celkových výdajů v líhni se však tento druh podílí pouze 1-2%. Nevýhodu důkladné hygieny tedy spatřuji zejména v náročnosti jejího provedení, z pohledu výdajů však není zásadní. Hodnocením ekonomické efektivity za sledované období jsem došel k rozdílným hodnotám z pohledu aritmetického průměru a z pohledu mediánu. Hodnocení této ekonomické veličiny z pohledu aritmetického průměru má vzhledem k mediánu nižší vypovídací schopnost o hospodaření firmy, jelikož výběrem mediánu eliminujeme přílišné extrémní hodnoty v souboru informací. V našem případě je to na místě, protože výkyvy ve výsledcích hospodaření jsou vzhledem k velikosti firmy v jednotlivých letech značné. Proto jsem aritmetickým průměrem dosáhl u výsledného zisku, ekonomické efektivnosti a rentability výdajů záporných, resp. nežádoucích hodnot a u hodnocení těchto veličin z pohledu mediánu kladných, resp. pozitivních hodnot. Z práce Horkela (1984), který se zabýval ekonomickou efektivností užitkových chovů slepic ve Státním zemědělském podniku Příbor, vyplývá, že ekonomická efektivnost tohoto podniku hodnocená aritmetickým průměrem se za sledované období 1978-1982 rovnala číslu 1,08. V případě MLS Míškovice to bylo 0,98. Jestliže se na Horkelovu práci podíváme z pohledu mediánu, tak je to 1,09 a u MLS 1,00. Je zde patrný značný rozdíl v ekonomické efektivnosti obou podniků v neprospěch MLS Míškovice. Je však třeba brát v úvahu, že při chovu užitkových slepic je výsledný produkt vejce, které je produkováno během celého roku a za podmínek, kdy je možno uplatnit mnohem větší možnost automatizace celého výrobního procesu. Navíc si je třeba uvědomit, že tehdejší 41

SZP Příbor byl podnik velkého rozsahu oproti velmi malému subjektu, jakým je MLS Míškovice a v neposlední řadě fungoval ve zcela jiném politickém i hospodářském období, než je dnešní tržní hospodářský systém. Je tedy velmi těžké hovořit o výši uspokojivé ekonomické efektivnosti chodu takového subjektu, jakým je MLS Míškovice. Přesto si dovolím na základě zkušeností z hospodaření firmy v roce 2007 vyslovit domněnku, že je možné poměrně úspěšně hospodařit v jednotlivých letech s ekonomickou efektivností pohybující se kolem hodnoty 1,10. Podkladem pro takovou domněnku mi je hospodaření s výdaji v roce 2007, kdy došlo k jejich úspěšnému výraznému snížení při zachování objemu výroby se značnými rezervami v oblasti využití kapacit líhně. Je však velmi pravděpodobné, že ještě v několika dalších letech nebude možné dosáhnout tohoto výsledku, jelikož bude nutné značně investovat do oprav voliér a některých oprav na budově.

42

6. Závěr a doporučená opatření pro praxi Na základě získaných informací, účetních výstupů, ostatních podkladů a svého vlastního šetření jsem došel k těmto závěrům: - ekonomická

efektivnost

sledovaného

subjektu

je z pohledu

dlouhodobého

aritmetického průměru pod hodnotou 1, což je negativní jev a značí dlouhodobé hospodaření v červených číslech. Z pohledu mediánu se rovná hodnotě 1, jenž je mezníkem mezi ziskem a ztrátou - celkově tak klesl finanční majetek téměř na polovinu od doby vzniku subjektu -

pokud by tedy trend hospodaření v letech 1996-2007 pokračoval, dostal by se

sledovaný subjekt v blízké době do existenčních problémů - ve struktuře výdajů sledovaného subjektu výrazně dominují mzdové výdaje - jejich trend postupného zvyšování nebyl ve sledovaném období 1996-2005 stejný, jako celorepublikový průměr, ale převýšil ho o 9,8% - velmi důležitou roli ve struktuře výdajů hraje spotřeba krmiv, jejíž křivka má sice sestupnou tendenci, ale jen díky zvyšování podílu mezd na celkových výdajích - je třeba důsledně dbát na přiměřené dávkování krmiv, aby nedocházelo k nadměrné spotřebě, která se při velmi vysoké a stále výrazně stoupající ceně krmiv může stát důvodem nízké ekonomické efektivity chodu líhně - při volbě dodavatele krmných směsí se rozborem přesvědčit o jakosti směsí a smluvně ošetřit kvalitu jejich dodávek, aby nedošlo k úhynu vlivem jejich špatné jakosti s vysokými ztrátami jak v příjmech, tak paralelně s vyššími výdaji na kurativní opatření u kuřat - významným výdajovým druhem je spotřeba energie, která při své kolísavosti v jednotlivých letech může silně ovlivnit výsledek hospodaření - výrazné zastoupení ve struktuře výdajů má nákup vajec - jestliže firma nemá kapacity na dostatečný počet chovného hejna, je třeba zvýšit nákup vajec i za cenu zvýšení výdajů. Výsledný ekonomický efekt bude příznivý, jelikož dojde k naplnění kapacit líhně a eliminuje se ztrátový provoz - nákup slepic má stoupající trend a to má v konečném důsledku pozitivní efekt, jelikož se jedná o slepice z prvního zástavu, které jsou kvalitním materiálem pro založení chovného hejna na další rok

43

- v rámci získávání chovného hejna z cizích zdrojů uskutečnit výměnu několika kmenů s jiným líhňařským subjektem -

provedené změny v zaměstnanecké politice hodnotím kladně, jelikož v důsledku

znamenaly výraznou úsporu mzdových výdajů - při zvýšení objemu výroby bude pravděpodobně nutné přijmout sezónního brigádníka na pomoc zejména při sběru vajec a expedici - opravy a údržbu zařízení v líhni provádět částečně brigádnickou činností členů MLS, jelikož zde mají svůj majetek a ze stanov MLS jsou povinni se o něj starat -

v nejbližších letech nezřizovat finanční půjčky, až po několika letech stabilních

výsledků hospodaření - případným ziskem v nejbližších letech krýt potřebu nákupu DDHM a rozsáhlejších oprav, v žádném případě ho nerozdělovat mezi členy MLS - celkový výsledek hospodaření je u tak malého subjektu velmi citlivý k náhlým větším výdajům jakéhokoliv druhu, přesto má stále zásadní vliv výše příjmů utržených za prodej kuřat

Z výše uvedených závěrů lze konstatovat, že hospodaření firmy MLS Míškovice v letech 1996-2007 bylo z finančního hlediska nevýhodné. Firma každý rok průměrně ztrácela 23 793,-Kč ze svého finančního majetku a postupně se dostala až do rizika platební neschopnosti. Důvodem průměrné ztrátovosti z pohledu aritmetického průměru byly především výrazné výkyvy ve výsledcích hospodaření jednotlivých let. Tuto skutečnost potvrzuje hodnocení problematiky z pohledu mediánu, který tyto výkyvy částečně eliminoval a hospodaření tak ukazuje jako dlouhodobě balancující na hranici zisku a ztráty. Z pohledu produkce si za toto období vytvořila stabilní klientelu po celé České republice a zejména produkcí kuřat bažanta královského si vydobyla významné postavení mezi líhňařskými subjekty zabývajícími se produkcí bažantí zvěře. Do budoucna by se také měla zvýšit jeho produkce na maximální stav daný kapacitou líhní vybudováním nových voliér. Jako velký problém se ukázala zejména zaměstnanecká politika. Po změnách v roce 2007 se však ukázala zajímavá skutečnost, že veškerou běžnou provozní činnost, která byla v MLS vykonávána třemi zaměstnanci, je schopna zajistit pouze jedna dodavatelská osoba. Tato změna přispěla nejvýraznější měrou ke kladnému výsledku hospodaření. 44

Hospodaření v roce 2007 po provedených změnách lze nelze hodnotit na rozdíl od předchozích let jinak, než kladně. Prozatím je však třeba brát tento výsledek s rezervou, jelikož se jednalo pouze o jeden rok. Avšak dosažení historicky nejvyššího zisku při spíše podprůměrné produkci kuřat jasně ukazuje, že pokud dojde ke druhé fázi změn zaměřených na optimalizaci procesu líhnutí, tak může firma dosáhnout stabilně v delším časovém horizontu kladné ekonomické efektivnosti.

45

7. Summary Economy of the Hunting and Forestry Association in Míškovice in the 1996-2007 period can be characterized as very unbalanced with considerably fluctuating results. Average economic efficiency was 1.00 for the monitored period from a viewpoint of median, which means that the economy balanced on the borderline between profit and loss. The average profit amounted to CZK 2,540. If we consider the issue from the viewpoint of arithmetic average, considerable fluctuation of the economic result, which indicates average annual loss of CZK 23,793, is clearly apparent here. This meant a decline in financial property of the company almost to a half when compared with the year of establishing for the monitored period in the final result and exposed the company to a risk of insolvency for a certain part of the year. For that reason, economy of the company for the monitored period cannot be assessed as successful. Wages that formed almost a half of the total costs were a dominant item from the viewpoint of the cost structure. The finding that a growth of wages in the assessed company was higher by almost 10 % than the national average was important. Consumption of fodders the ever growing price of which requires considerable attention paid to correct dosing is the second most important cost item. Purchased eggs that could occupy even bigger share of costs, especially if own new aviaries are not constructed, represent also a significant item. In spite of the fact that profit resulting from these eggs is not so considerable like in case of own eggs, their meaning consists in particular in elimination of unprofitable operation. Power consumption that influenced the final economic results considerably with its very oscillating character is the last of the more significant cost items. If we consider the changes made in 2007, their positive effect on financial management is apparent at the first sight. The highest economic efficiency in the history of the company was achieved. Especially a change of the employment policy brought the finding that it is possible to ensure a specific production volume with considerably lower wage costs. This change reflected positively also in the link to remuneration of travel expense. Relatively considerable savings were achieved in the field of power consumption. On the other hand, above all veterinary treatment, where probably insufficient experience with hatching and breeding pheasants reflected, required higher

46

costs. Higher costs for purchase of long-term tangible assets are associated in particular with the process of modernization and automation of the hatching system. I believe on the basis of experience with the activities of the Hunting and Forestry Association in Míškovice in 2007 that the company has a promising potential for keeping and even improving its position in the market in future.

47

8. Přehled použité literatury DYK, A. Bažantnictví. II. vydání z roku 1942, Brno, Novina, tiskařské a vydavatelské podniky z.s.s r.o. v Brně, 181 s. FIŠER, Z. a HANUŠ, V. Vypouštění odchovaných bažantů do honiteb. Český myslivecký svaz, 1980. 41 s. HANUŠ, V. a FIŠER, Z. Bažant. Praha, SZN, 1975. 196 s. HORKEL, P. Hodnocení vývoje ekonomické efektivnosti užitkových chovů slepic v SZP Příbor za léta 1978-1982. Diplomová práce. VŠZ Brno, 1984. HROMAS, J. a kol. Myslivost. Písek, Matice lesnická, 2000. 491 s. KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendlova zemědělská a lesnická universita, 2003. 257 s. ISBN 80-7157-734-0 LEVÝ, E. Ekonomika intenzivních chovů pernaté zvěře u Lesů Hluboká nad Vltavou a.s. Diplomová práce. Ústav ochrany lesů a myslivosti, 2007. 52 s. SYNEK, M. Podniková ekonomika. 3 vyd. Praha: C.H. Beck, 2002. 479 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-736-7. ŠMÍDA, Z. Tvorba a využití zdrojů vybraných podnikatelských subjektů v LH. Disertační práce. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, LDF MZLU v Brně: MZLU Brno, 2006. 165 s. VACH, M. a kol. Myslivost. Druhé vydání z roku 1999, Uhlířské Janovice, Silvestris. 359 s. ISBN 80-901775-2-2 VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kol. Podnikání malé s střední firmy. Praha, Grada Publishing, a.s., 2006. 304 s. ISBN 80-247-1069-2 ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. MZLU Brno, 2002. 105 s. ISBN 80-7157-339-6

48

9. Seznam tabulek a grafů použitých v textu Tab.č.1 - Struktura produkce bažantích kuřat MLS Míškovice – str. 15 Tab.č.2 - Přehled využití vylíhlých kuřat v jednotl. týdnech od počátku líhnutí - str.15 Tab.č.3 - Počet a procentický podíl vlastními silami vyprodukovaných a od jiných dodavatelů nakoupených vajec v roce 2007 – str.16 Tab.č.4 - Výše jednotlivých skupin výdajů v letech 1996-2000 – str. 23 Tab.č.5 - Výše jednotlivých skupin výdajů v letech 2001-2005 – str. 24 Tab.č.6 – Procentický podíl jednotlivých skupin výdajů na celkových výdajích v letech 1996-2005 – str. 24 Tab.č.7 –Bazické a řetězové indexy podílu spotřeby krmiv na celkových výdajích-str.25 Tab.č.8 – Indexy podílu výdajů na léky a veterinární službu z celkových výdajů - str.25 Tab.č.9 – Indexy podílu výdajů na nákup DDHM z celkových výdajů – str. 26 Tab.č.10 – Indexy podílu výdajů na nákup vajec z celkových výdajů – str. 26 Tab.č.10 – Indexy podílu výdajů na nákup slepic z celkových výdajů – str. 26 Tab.č.11– Indexy podílu výdajů na spotřebu energie z celkových výdajů – str. 27 Tab.č.12 – Indexy podílu výdajů na cestovné a silniční daň z celkových výdajů – str. 27 Tab.č.13 – Indexy podílu výdajů na opravy a údržbu z celkových výdajů – str. 27 Tab.č.14 – Indexy podílu výdajů na mzdy z celkových výdajů – str. 28 Tab.č.15 – Meziroční nárůst mezd v procentech v celé ČR a v MLS Míškovice – str. 28 Tab.č.16–Indexy podílu výdajů na nákup ostatního materiálu z celkových výdajů–str. 28 Tab.č.17 – Indexy podílu ostatních výdajů na celkových výdajích – str. 29 Tab.č.18 – Index podílu odpisů na celkových výdajích – str. 29 Tab.č.19 – Ekonomická efektivnost v letech 1996-2007 – str. 30 Tab.č.20 – Rentabilita výdajů v letech 1996-2007 – str. 31 Tab.č.21 – Průměrné hodnoty ekonomických ukazatelů za období 1996-2007 posuzované aritmetickým průměrem – str. 31 Tab.č.22 – Průměrné hodnoty ekonomických ukazatelů za období 1996-2007 posuzované dle mediánu – str. 32 Tab. 22 – Výše výdajů v letech 2006 a 2007 a procentické zastoupení na celkových výdajích – str. 34 Tab.č.23 – Porovnání výdajů v letech 2006 a 2007 – str. 37 Graf č.1 – Průměrná struktura výdajů v letech 1996-2005 – str. 30 Graf č.2 – Výše jednotlivých výdajů v letech 2006 a 2007 – str. 36

49

10. Seznam použitých příloh Graf č. 3 – Vývoj podílu spotřeby krmiv na celkových výdajích v letech 1996-2005 Graf č. 4 – Vývoj podílu výdajů na léky a veterinární službu na celkových výdajích za sledované období Graf č. 5 – Vývoj podílu nákupu DDHM na celkových výdajích za sledované období Graf č. 6 – Vývoj podílu nákupu vajec na celkových výdajích za sledované období Graf č. 7 – Vývoj podílu nákupu slepic na celkových výdajích za sledované období Graf č. 8 – Vývoj podílu spotřeby energie na celkových výdajích za sledované období Graf č. 9 – Vývoj podílu oprav a údržby na celkových výdajích za sledované období Graf č. 10 – Vývoj podílu mezd na celkových výdajích za sledované období Graf č. 11 – Vývoj podílu ostatních výdajů na celkových výdajích za sledované období Graf č. 12 – Vývoj ekonomické efektivnosti v letech 1996-2007 Graf č. 13 – Vývoj rentability výdajů v letech 1996-2007

Obrázek č. 1 – Sídlo MLS Míškovice Obrázek č.2 – Kancelář vedení firmy Obrázek č. 3 – Výběh pro odchov osmitýdenních kuřat s počínajícím růstem vegetace Obrázek č. 4 – Nově založený smrkový pruh chránící voliéry před nepříznivými klimatickými jevy Obrázek č. 5 – Chovné hejno bažanta obecného ve společných snůškových voliérách Obrázek č. 6 – Vydesinfikovaný výběh pro osmitýdenní kuřata Obrázek č.7 – Společná snůšková voliéra Obrázek č.8 – Příprava vajec a ukládání do lísek Obrázek č.9 – Vejce v lískách připravená k desinfikaci Obrázek č.10 – Připravené plastové kruhy s tepelnými zářiči pro odchov jednodenních kuřat (prozatím bez hoblin)

50