Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Bakalářská práce Kalkulace výrobních nákladů sadebního materiálu
2009
Říčný Tomáš
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Kalkulace výrobních nákladů sadebního materiálu zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 16.6.2009
Říčný Tomáš
Abstrakt
Jméno posluchače: Říčný Tomáš Název bakalářské práce: Kalkulace výrobních nákladů sadebního materiálu
Tato práce shrnuje postupy výroby sadebního materiálu buku lesního (Fagus sylvatica L.), při pěstování prostokořenného sadebního materiálu a krytokořenného sadebního materiálu technologií na vzduchovém polštáři. Cílem mé práce bylo analyzovat specifika kalkulace nákladů na výrobu sadebního materiálu buku lesního (Fagus sylvatica L.) a ověřit možnosti použití kalkulačního postupu stanovení nákladů při použití uvedených technologií pěstování sazenic buku lesního (Fagus sylvatica L.).
Klíčová slova: Sadební materiál, buk lesní, kalkulace nákladů
Abstract
Student´s name: Říčný Tomáš Title of bachelor´s work: Calculation of production costs of planting stock
This work summarises the process of production of planting stock European beech (Fagus sylvatica L.), at prosecution naked-root planting stock and containerized planting stock. The aim of my work was to analyze the specificity of manufacturing costing of planting stock European beech (Fagus sylvatica L.) and to verify the possibilities of using costing progress assessment costs with using mentioned technology of seedling production of European beech (Fagus sylvatica L.).
Key words: Planting stock, European beech, cost calculation.
Obsah 1.Úvod
1
1.1. Všeobecný úvod
1
1.2. Stručná historie lesního školkařtví
2
2. Cíl práce
4
3. Stav řešené problematiky
5
4. Výklad základních termínů
6
4.1. Buk lesní
6
4.2. Významní biotičtí činitelé ovlivňující pěstování semenáčků a sazenic buku lesního v lesních školkách.
7
4.2.1. Houby rodu Fusarium
7
4.2.2. Plíseň buková
7
4.2.3. Bejlomorka bukopupenová
8
4.2.4. Krtonožka obecná
9
4.2.5. Holub hřivnáč
10
4.2.6. Zajíc polní
10
4.3. Prostokořenný sadební materiál
11
4.4. Krytokořenný sadební materiál
11
4.5. Technologie pěstování na vzduchovém polštáři
11
4.6. Variabilní náklady
12
4.7. Fixní náklady
12
5. Materiál a metodika
13
5.1. Stručný popis lesní školky Hradec nad Moravicí
14
5.2. Stručný popis lesní školky Dlouhá Loučka
14
5.3. Technologie výroby - prostokořenný sadební materiál
14
5.3.1. Příprava půdy
15
5.3.2. Síje
15
5.3.3. Výchova sazenic
16
5.3.4. Vyzvedávání, třídění a skladování sazenic
17
5.3.5. Expedice sazenic
18
5.3.6. Kalkulace ceny prostokořenného sadebního materiálu buku lesního
19
5.4. Technologie výroby - krytokořenný sadební materiál
21
5.4.1. Příprava substrátu a plnění sadbovačů
21
5.4.2. Síje
22
5.4.3. Výchova sazenic
22
5.4.4. Třídění sazenic
23
5.4.5. Expedice
23
5.4.6. Kalkulace ceny krytokořenného sadebního materiálu buku lesního
24
6. Výsledky práce a diskuze
27
7. Závěr
29
8. Summary
30
9. Seznam použité literatury
31
Seznam příloh a obrázků Výpis z ceníku společnosti Lesoškolky s.r.o.
32
List katalogu biologicky ověřených obalů pro pěstování sadebního materiálu lesních dřevin
33
Obrázek č.1
Prostokořenná sazenice buku lesního
35
Obrázek č.2
Krytokořenná sazenice buku lesního
35
Obrázek č.3
Sadbovač se sazenicemi buku lesního
36
Obrázek č.4
Poškození bejlomorkou bukopupenovou
36
Obrázek č.5
Krtonožka obecná
37
Obrázek č.6
Poškození krtonožkou obecnou
37
Obrázek č.7
Holub hřivnáč
38
Obrázek č.8
Zajíc polní
38
Obrázek č.9
Semenáčky buku lesního
39
Obrázek č.10
Fotografie školky
39
Obrázek č.11
Fotografie školky
40
Obrázek č.12
Fotografie školky
40
1.Úvod
1.1. Všeobecný úvod Ekonomická stránka obnovy lesa, bývá jedním z nejvíce diskutovaných témat mezi lesníky v celé České republice. Tato problematika vyvstává do popředí zejména v poslední době, kdy vlivem klimatických faktorů došlo ke značným škodám na lesních porostech. K těmto abiotickým faktorům se připojuje i chřadnutí smrkových porostů, jejich následná decimace biotickými škůdci a odumírání těchto smrkových porostů. Všechny tyto abiotické a biotické faktory mají za důsledek zvyšování počtu holin a následný nárůst objemu obnovy lesa. V České republice jednoznačně převažuje umělá obnova, jejímž hlavním přínosem je možnost změny druhové a prostorové skladby lesa, směrem od smrkových monokultur k přirozenějším smíšeným lesům s bohatou druhovou skladbou dřevin. Touto přeměnou předpokládáme u vznikajících mladých lesních porostů vyšší odolnost proti abiotickým a biotickým činitelům a zvýšení stability lesních ekosystémů. Z těchto důvodů se zvyšují požadavky na větší zastoupení listnatých dřevin v umělé obnově lesa a to zejména v oblastech postižených chřadnutím smrkových porostů. Jednou z těchto oblastí je i Moravskoslezský kraj, zejména oblast Opavska, Vítkovska a Jablunkovska, kde můžeme toto chřadnutí smrkových porostů pozorovat ve velké míře. Snahou vlastníků a správců lesa je změnit nevhodnou druhovou skladbu lesa, zvýšenou výsadbou listnatých dřevin, přičemž v uvedených oblastech se stává nosnou dřevinou umělé obnovy buk lesní. Jak již bylo řečeno v České republice převažuje umělá obnova lesa a zejména se využívá umělá obnova sadbou a jedním z prvních předpokladů úspěšné umělé obnovy lesa, na každém lesnickém úseku, je dostatečný počet kvalitního sadebního materiálu, který byl vypěstován v lesní školce. Při umělé obnově je jednou z největších nákladových položek cena použitého sadebního materiálu. Snahou vlastníků a správců lesů je minimalizovat tyto náklady na umělou obnovu lesa a to i vytvářením tlaku na cenu sadebního materiálu, prostřednictvím cenových výběrových řízení. Proti těmto snahám stojí zájmy producentů sadebního materiálu, u nichž lze naopak předpokládat snahu o maximalizaci zisku.
1
K těmto uvedeným skutečnostem, se také připojují nárůsty cen energií, zemědělské půdy, práce, osiv lesních dřevin a prudký nárůst cen pohonných hmot. Všechny tyto faktory zakládají potřebu přesné kalkulace nákladů na výrobu sadebního materiálu jako podkladu pro stanovení finální prodejní ceny sadebního materiálu, za předpokladu zachování, konkurenceschopnosti na trhu se sadebním materiálem a přiměřeného zisku nutného pro zdárné fungování a rozvoj producenta sadebního materiálu.
1.2. Stručná historie lesního školkařtví Historie lesního školkařtví na lesních majetcích na území Čech a Moravy sahá hluboko do minulosti. První písemné zmínky sahají až do začátku druhé poloviny 17. století. Tehdy dal Jan Adolf Schwarzenberg podnět k tomu, aby se v zájmu ubývajících lesů na jeho panství, prováděla obnova lesa výsadbou sazenic vypěstovaných v lesních školkách. Jeho snaha neměla tehdy žádnou významnou odezvu v lesnickém provozu, neboť v tehdejší době se obnova lesa ponechávala na přírodě, popřípadě se prováděla síjí. Navzdory tomu se už v průběhu 18. století a hlavně v 19. století lesní školky staly běžnou součástí provádění lesnických činností. V pozdějších letech, dokonce tyto lesní školky byly chloubou lesníků a vlastníků lesa. V následujících letech se lesní školkařtví se svým hlavním posláním, produkcí sadebního materiálu lesních dřevin pro umělou obnovu lesa, stalo nedílnou součástí lesnických činností. Zároveň se stalo dokladem řádného hospodaření na lesních majetcích. Stalo se tak jakousi vizitkou starostlivosti lesníků a vlastníků lesa o obnovu lesa a o zachování jeho další trvanlivosti. K velmi intenzivnímu zakládání lesních školek na území bývalého Československa došlo v druhé polovině 20.století. Tento trend způsobila zejména nutnost získání potřebného sadebního materiálu k zalesnění zanedbaných lesních pasek po zvýšených těžbách v období
druhé světové války. Na vývoj lesního školkařtví v bývalém
Československu po roce 1948 měla velký vliv socializace celého hospodářství. V lesním hospodářství se tato socializace, ve jménu hesla „kolektivizace, kooperace, specializace“, projevila odklonem lesního hospodářství od malých, úsekových lesních školek k velkoškolkám. Zda byl tento odklon správný, nebo ne, by byla otázka na dlouhou diskusi.
2
Přes všechny problémy, které postihovaly lesní hospodářství v těchto letech, se lesní školkařtví celkem úspěšně vyvíjelo. Jednotlivé školkařské provozní jednotky se však postupem doby dostaly do pozice „neefektivní lesnické aktivity“. Největší kritikou byly v těchto letech postižený malé úsekové školky, které nesplňovaly tehdejší společenské požadavky. Neustále se poukazovalo na jejich ekonomickou nerentabilnost a tak byly na většině lesních majetků zrušeny. S odstupem času se ukazuje, že tehdejší trend a hlavně argumentace nebyly pravdivé a správné. Po uskutečnění transformace a privatizace státních podniků lesního hospodářství po roce 1989, se většina lesních školek dostala do soukromého vlastnictví, čímž se hospodaření v lesních školkách dostalo na podnikatelskou a konkurenční bázi. Produkce sadebního materiálu lesních dřevin se tak stala záležitostí svobodného podnikání. Od té doby se lesní školkařtví stalo ziskovým a pro mnohé podnikatelské subjekty se stalo hlavní výdělečnou činností. Proč a z jakých důvodu došlo k takové náhlé změně v ekonomických výsledcích lesních školek, by byla otázka do jiné diskuze.
3
2. Cíl práce Cílem mé práce je analyzovat specifika kalkulace nákladů na výrobu sadebního materiálu buku lesního, pěstovaného dvěmi odlišnými technologiemi a to technologií pěstování ve volné minerální půdě, kdy výstupem je prostokořenná sazenice buku lesního a technologií pěstování v obalu na vzduchovém polštáři, kdy výstupem je krytokořenná sazenice buku lesního.
4
3. Stav řešené problematiky V současné době komplexně řeší problematiku kalkulace výrobních nákladů sadebního materiálu jen velmi málo publikací. Jednou z mála publikací je studie „Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách”,kterou zpracoval doc. ing. Luděk Šišák, Csc. A kol. z Lesnické fakulty ČZU v Praze z roku 2000. Dalším pramenem ze kterého lze čerpat informace o této problematice je publikace „Výkonové normy v lesním hospodářství“ od Jitky Nouzové z roku 1995. Dotazy na způsob a provádění kalkulací cen sadebního materiálu u jejich autorů zůstaly vesměs bez odpovědi, popřípadě se mi dostalo odmítavých odpovědí.
5
4. Výklad základních termínů 4.1. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) Popis: Opadavý strom dorůstající 40–50 m výšky se štíhlým válcovitým kmenem a s kuželovitou, později rozložitě vyklenutou korunou. Kořenový systém srdcovitý, se silnými všestrannými kořeny. Kůra hladká, šedá až bělošedá, zřídka rozpukaná. Letorosty červenohnědé, zprvu bělavě pýřité, později lysé. Pupeny dvouřadě střídavé, štíhle vřetenovité, 10–25 mm dlouhé, skořicově hnědé, šupiny na špičce bělavé. Listy krátce řapíkaté, čepel eliptická až vejčitě eliptická, 3–12 cm dlouhá, celokrajná až mělce zubatá, na okraji zvlněná, na líci lysá, lesklá, na rubu světlejší, na hlavní žilce bělavě pýřitá, v paždí žilek na okrajích dlouze pýřitá. Boční žilky v 5–9 párech. Řapík 5–10 mm dlouhý, pýřitý. Palisty úzce kopinaté, světle hnědé, lesklé, záhy opadavé. Samčí květy v paždí listů na dlouze stopkatých svazečcích, samičí po 2–3 v načervenalé číšce s chlupatými výrůstky. Plody jsou asi 1 cm velké, hnědé lesklé trojboké, na hranách křídlaté nažky - bukvice. Jsou uzavřeny po 2–3 v hnědé, dřevnaté, ostnité číšce, stopkaté asi 2 cm velké a rozevírající se 4 chlopněmi. Kvete koncem dubna a v květnu, plody dozrávají na podzim. Podzimní zbarvení listů bývá od žluté přes načervenalou až po tmavohnědou. Dožívá se 200–400 let. Využití: Buk lesní je jedna z hospodářsky nejdůležitějších listnatých dřevin Evropy. Má roztroušeně pórovité dřevo, pleťově růžové až narůžověle hnědé barvy, bez výrazného pravého jádra. Je tvrdé těžké málo pružné. Nepravé jádro červenohnědé barvy, vyskytující se u starých jedinců, snižuje kvalitu dřeva. Pro venkovní použití je bukové dřevo nevhodné. Slouží hlavně k výrobě ohýbaného nábytku (obsahuje velké množství ligninu, který pařením při vysokých teplotách měkne a dřevo je následně velmi tvárné), na dýhy, překližky, parkety. Ve středověku sloužilo k výrobě dřevěného uhlí. Zastoupení: V Evropských lesích je buk lesní zastoupen asi 10 %. V České republice je v současnosti zastoupen 6,1%, většina původních bučin byla proměněna ve smrkové monokultury. Přirozené zastoupení činí 40,2 %. Ekologie: Dřevina oceánického a suboceánického klimatu s ročními srážkami 800– 1 000 mm. Třetí nejtolerantnější dřevina vůči zástinu u nás (po tisu a jedli). Vytváří více etážové porosty, často nesmíšené, svým cloněním vytlačuje většinu ostatních dřevin. Buk nejlépe roste na čerstvě vlhkých, dobře provzdušněných, humózních a minerálně
6
bohatých, často vápnitých půdách. Nesnáší půdy zamokřené a ulehlé, rovněž neroste na suchých a písčitých půdách. Je citlivý k suchu i k pozdním mrazům. (Leugnerová, 2007)
4.2. Významní biotičtí činitelé ovlivňující pěstování semenáčků a sazenic buku lesního v lesních školkách. V následujícím textu jsou uvedeni nejvýznamnější biotičtí činitelé ovlivňující pěstování semenáčků a sazenic buku lesního v lesních školkách, které poskytly podklady pro tuto práce.
4.2.1. Houby rodu Fusarium Tyto houby jsou považovány za nejvážnější patogeny všech pěstovaných rostlin, zemědělských plodin, okrasných rostlin, ovocných i lesních dřevin a technických plodin. Jsou běžné a velmi často se vyskytují v mykoflóře osiv, semen a plodů, kde tvoří velmi závažný zdroj infekce a působí hynutí klíčků i padání semenáčků. Vyvolávají také i tracheomykózní onemocnění, smolotok, čarověníky, odumírání větví i nekrózy šišek. Nejčastějšími a nejvážnějšími patogenními druhy, které působí destrukci semen a napadají i vyklíčené semenáčky a vyvolávají jejich hynutí, padání, jsou Fusarium oxisporum, Fusarium moniliforme, Fusarium culmorum, Fusarium sporotrichioides a mnoho dalších. (Jančařík, 1994)
Ochranná opatření: - moření osiva fungicidními přípravky - účinná předosevní desinfekce půdy fungicidními přípravky - opakované hluboké kypření záhonů s napadenými semenáčky - postřiky rostlin fungicidními přípravky
4.2.2. Plíseň buková (Phytophora cactorum) Houba parazitující na velkém množství rostlin, zemědělských plodin i lesních dřevin. Ve školkách napadá semenáčky různých druhů dřevin, především buku, kde na děložních lístcích a na listech vytváří koncentrické okrouhlé tmavohnědé skvrny, které se poměrně rychle rozšiřují a splývají. Postupně napadne i stonek a semenáčky hynou. Na bukové semenáčky přechází z bukvic infikovaných po jejich opadu při styku
7
s půdou. Ohniska infekce ve školkách začínají na zamokřených místech, tam, kde uniká voda z netěsných spojů závlah, nebo odkapává z trysek a uzávěrů, také po dlouho trvajících deštích. Za vhodných podmínek může mít choroba explozivní charakter a šíří se rychle na celé záhony. (Jančařík, 1995)
Ochranná opatření: - omezit styk osiva s půdou na minimum - moření osiva fungicidními přípravky - opakované hluboké kypření záhonů s napadenými semenáčky - opakované postřiky rostlin fungicidními přípravky - půdní desinfekce zasažených záhonů před dalšími výsevy
4.2.3. Bejlomorka bukopupenová (Contarinia fagi) Vyskytuje se přirozeně v přírodě v celé Evropě. V rámci Evropy se pokládá za malého škůdce, který však může v lesních školkách způsobit vážné škody. V našich přírodních podmínkách se během roku vyvíjejí obvykle dvě generace této bejlomorky. Z mladých buků rostoucích v lesních porostech, kde se vyvinuly larvy bejlomorky bukopupenové, mohou přeletět vylíhlá imága do lesních školek, popř. vletět i do větraných otevřených fóliovníků. Zde na výsevech buku lesního, pěstovaného intenzivními technologiemi, nalézají imága velmi příhodné podmínky pro svůj rozvoj. Početnost populace bejlomorek se může v lesní školce nebo ve fóliovníku během krátkého období 2 - 3 let mnohonásobně zvětšit a následně pak působit velké hospodářské škody na produkci sadebního materiálu. Bejlomorka bukopupenová je drobný dvoukřídlý hmyz z čeledi bejlomorkovitých (Cecidomyiidae, Diptera). Samice klade na jaře vajíčka do rašících pupenů 1-3 letých buků. Larvy bejlomorky bukopupenové (1,0 až 1,5 mm dlouhé, žlutobílé) se vyvíjejí v záhybech okolo střední žilky zavinutého listu nebo v pupenu. Poškození rašících listů je charakteristické hnědnutím listu v oblasti okolo střední žilky a stáčením lístků dovnitř. Poškození pupenů vede ke zhnědnutí celého pupene, jeho odumření a finálně i k odumření celého vyvíjejícího se výhonu. Postupné kladení vajíček do pupenů výpěstků buku představuje v intenzivních školkařských provozech vážnou komplikaci. V jednom pupenu lze potom nalézt larvy v různém stádiu vývoje, svědčící o několikanásobném postupném kladení vajíček do jednoho pupenu. Tím se
8
umocňuje poškození terminálního pupenu, které vede k následným poruchám apikální dominance a tím ke snížení morfologické kvality sadebního materiálu.
Ochranná opatření: - pravidelná výměna pěstebního substrátu po každém pěstebním cyklu. - ošetření použitých, vyměněných, resp. v blízkosti školky deponovaných, organických substrátů insekticidy a to vždy, zjistí-li se na produkci přítomnost bejlomorek. Je zde riziko přenosu přezimující generace bejlomorek na další školkařské produkční plochy. - upřednostňování podzimních výsevů či pozdně jarních výsevů. Riziko napadení škůdcem souvisí s termínem výsevů buku lesního a největší riziko je zpravidla u časných výsevů provedených v dubnu. - intenzivní, opakovaná chemická ochrana rostlin, napadených larvami bejlomorky bukopupenové. - preventivní prohlídky sadebního materiálu buku lesního nejen v síjích pod plastikovými kryty, ale i na všech venkovních produkčních plochách a na mladých rostlinách v blízkých lesních porostech. Při potvrzeném výskytu se doporučuje chemické ošetření insekticidy. (Nárovcová a Skuhravá, 2003)
4.2.4. Krtonožka obecná (gryllotalpa gryllotalpa L.) Krtonožka vyhledává kypré, osluněné půdy v rovinatých polohách se slabým rostlinným krytem, je 33-50 mm dlouhá s hnědým silně vyvinutým zaobleným štítem. Přední pár noh je hrabací s lopatkovitě rozšířenými holeněmi, zadní pár nohou není skákací. Vyvinuty jsou oba páry křídel. Přední křídla jsou o něco delší než štít a zadní blanitá křídla značně přesahují křídla přední. Tělo krtonožky je ukončeno dlouhými nečlánkovanými štěty. Samičky nemají kladélko. Krtonožky jsou všežravci. Krtonožky žijí skoro stále ve vyhrabaných zemních chodbách, na povrchu se vyskytují jen v období páření, které probíhá během noci v květnu až červenci. Vajíčka klade do zemní dutinky hloubce asi 10 cm nad kterou samička překouše kořeny rostlin, aby jejich nadzemní části nebránily prohřátí půdy. Vývoj krtonožky trvá kolem 17 měsíců, během nichž prodělávají 10 svlékání. Zpočátku se živí humusem a jemnými kořínky rostlin, později i silnějšími kořínky, zemním hmyzem a případně i nadzemními částmi rostlin. V lesních školkách působí někdy až citelné škody nadzvedáváním a okusem kořenů i nadzemních částí pěstovaných rostlin. ( Křístek a Urban, 2004) 9
Ochranná opatření: -
zemní pasti
4.2.5. Holub hřivnáč (Columba palumbus L.) Holub hřivnáč je náš největší zástupce řádu měkkozobých s hmotností 340-680 g s délkou těla asi 41 cm a rozpětím křídel 75-80 cm. Holub hřivnáč je semenožravý pták s bílými skvrnami na krku a křídlech, s tenkým, při kořeni měkkým, mírně zduřelým zobákem a se žlutou oční duhovkou. Dospělci nemají prachové peří. Je monogamní, hnízdí na stromech, kde snáší 1-2 bílá vejce na kterých sedí 14-19 dní. Svá mláďata v počátku jejich vývoje krmí kašovitou hmotou produkovanou mohutným voletem. Mladí holubi opouštějí hnízdo ve věku okolo sedmi týdnů a pohlavní dospělosti dosahují již v jednom roce. Holubi mohou hnízdit i vícekrát do roka. (Laštůvka a kol., 2004) Holub hřivnáč je výborný letec, který působí škody v lesních školkách vyzobáváním semen z provedených síjí.
Ochranná opatření: -
krytí síjí vhodnými sítěmi
-
překrytí záhonů netkanými textiliemi
-
akustické a optické plašiče ptactva
4.2.6. Zajíc polní (Lepus europaeus) Zajíc polní váží 2,5–7 kg, tělo měří 60-70 cm. Samice je stejně velká jako samec, někdy o trošku větší. Srst na hřbetě je okrově hnědá, na bocích světlejší a na břiše téměř bílá. Uši mají na špičce černou skvrnu a také ocas je svrchu tmavý. Podle těchto znaků lze snadno odlišit zajíce od králíka. Rozlišovacím znakem je též tvar lebky. Zajíc má větší lebku a širší vnitřní nozdry. Délka lebky je 83,5-97 mm a vnitřní nozdry jsou širší, než je délka kostěného patra. Na stopách jsou nápadné otisky zadních chodidel vedle sebe a předních za sebou. Stopy jsou větší než stopy králíka. Trus je na rozdíl od trusu králíka rozptýlen po terénu a výkaly jsou větší. Zajíc polní vyniká velmi dobrým během. Dokáže vyvinout rychlost až 70 km/h. Zajíc žije jednotlivě, pase se za šera, ráno a večer nebo v noci. Na rozdíl od králíka si zajíc nehrabe nory, ale přes den obvykle odpočívá v loži - prohlubině bez vystýlky, na 10
okraji lesa, pod keřem, v obilí nebo i volně v oranici. V zimě se nechá zavát sněhem. Svému domovskému okrsku (asi 3 km v průměru) je věrný, ale v zimě má tendenci vyhledávat okraje lesů a chráněná stanoviště, kdežto v létě se stěhuje spíše do polí nebo luk. Oblíbenou potravou jsou zelené části rostlin, po sklizni ohryzává zbytky řepy, kukuřice a jiných plodin a v zimě kůru mladých stromů a keřů. (http://cs.wikipedia.org) V lesních školkách škodí zejména v zimním období, okusem sazenic lesních dřevin. Při nedostatečném zajištění školky je schopen způsobit obrovské škody na produkci.
Ochranná opatření: - úplné oplocení produkčních ploch a důsledná kontrola oplocení, zejména v zimním období.
4.3. Prostokořenný sadební materiál Sazenice jejíž kořenový systém není chráněn půdním balem.
4.4. Krytokořenný sadební materiál Sazenice jejíž kořenový systém je chráněn půdním balem (kontejnerovaná, balíčkovaná, hroudovaná apod.) a vysazuje se i s tímto balem.
4.5. Technologie pěstování na vzduchovém polštáři Sadební materiál se pěstuje v plastových sadbovačích s otevřeným dnem na pěstebních rámech jejichž minimální vzdálenost od země je 20 cm. Technologie pěstování sazenic na vzduchovém polštáři zajišťuje bohatě vyvinutý kořenový systém s velkým množstvím jemného kořenového vlášení, které zabezpečuje přesazení do kultury bez nebezpečí šoku, a zvyšuje tak výrazně ujímavost sazenic. Výhodou je také použitelnost takto vypěstovaného sadebního materiálu v průběhu celého roku, mimo období intenzivního přírůstu rostlin. Mezi největší nevýhody tohoto materiálu patří zejména jeho náročnější přeprava na místo použití. Přednosti sadby „ze vzduchového polštáře” se s výhodou využívají zejména při obnově lesa na obtížně zalesnitelných lokalitách v kamenitém nebo horském terénu. Velice vhodná je popisovaná technologie i pro vnášení melioračních a zpevňujících dřevin do již založených porostů.
11
4.6. Variabilní náklady Variabilní náklady se při růstu objemu výroby zvyšují, a to buď proporcionálně (rostou stejně rychle), nadproporcionálně (rostou rychleji), nebo podproporcionálně (rostou pomaleji). Při poklesu objemu výroby se vyvíjejí analogicky. K variabilním nákladům patří: spotřeba výrobního materiálu (jednicový materiál), výrobní mzdy (jednicové mzdy), výrobní odpisy, výrobní spotřeba energie, dopravné, obaly, provize, subdodávky, technologická výrobní režie apod.
4.7. Fixní náklady Fixní náklady zůstávají na stejné úrovni, relativně nezávisle na změně objemu výroby, zpravidla se změní, a to skokem, při změně výrobní kapacity, technologií atd. K fixním nákladům patří např. výdaje na vedení podniku, nevýrobní odpisy, financování, účetnictví, personalistiku, výpočetní techniku a všeobecnou správu, zahrnující nájemné, telekomunikační poplatky, otop, úklid apod.
12
5. Materiál a metodika Pracovní a technologické postupy výroby sadebního materiálu bylo analyzovány přímo ve výrobě v lesních školkách specializovaných na jednotlivé technologie výroby sazenic lesních dřevin. Analýza technologií výroby prostokořenného sadebního materiálu byla provedena v lesní školce společnosti Opavská lesní a.s. v Hradci nad Moravicí. Analýza technologií výroby krytokořenného sadebního materiálu byla provedena v lesní školce společnosti Atro Rýmařov, s.r.o. v Dlouhé Loučce. Pro vlastní kalkulaci byl použit všeobecný kalkulační vzorec.
Všeobecný kalkulační vzorec (Kupčák, 2003) 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie ∑ Vlastní náklady výroby (součet položek 1 – 4) 5. Správní režie ∑ Vlastní náklady výkonu – VN (součet položek 1 – 5) 6. Odbytové náklady ∑ Úplné vlastní náklady výkonu – ÚVN (součet položek 1 – 6) 7. Zisk ∑ Výrobní cena (součet položek 1 – 7) 8. Obchodní a odbytové přirážky a srážky ∑ Prodejní cena (součet položek 1 – 8)
Při vlastní kalkulaci podle tohoto vzorce, byly vynechány položky 7 a 8, protože výpočet prodejní ceny není předmětem této práce. Dále byly vynechány položky 5 a 6, protože při porovnávání výrobních nákladů dvou druhů sadebního materiálu buku lesního, produkovaného dvěma odlišnými výrobci, by mohly negativně ovlivnit porovnání výsledků.
13
5.1. Stručný popis lesní školky Hradec nad Moravicí Lesní školka v Hradci nad Moravicí byla založena v roce 1964. Ve školce se pěstují všechny druhy sazenic jehličnatých a listnatých lesních dřevin. Pro doplnění nabízeného sortimentu jsou pěstovány i okrasné dřeviny, převážně jehličnaté (cca. 40 druhů ). Školka produkuje ročně cca 1 500 000 ks výsadby schopných sazenic a to jak na volných plochách, tak v pařeništích i pod fóliovými kryty. Vzhledem k požadavkům zákazníků a pro možnost využití delší doby výsadby je používána i technologie pěstování obalovaného sadebního materiálu sazenic lesních dřevin na vzduchovém polštáři, v množství cca 150 000 ks ročně. Z vyprodukovaného objemu je uplatněno cca. 1 200 000 ks sazenic pro LČR, s.p. Zbytek roční produkce je odprodáván jiným subjektům z řad obcí a soukromých vlastníků lesů.
5.2. Stručný popis lesní školky Dlouhá Loučka Lesní školka byla založena v roce 1995. Postupně byly vybudovány plně automatizované fóliové kryty ve výměře 2000 m, rekonstruovány skleníky ve výměře 8000 m dobudovány zpevněné plochy k dopěstování kontejnerových sazenic ve výměře 25 000 m včetně zbudování automatických mostových závlah, chladicí technologie k uskladňování, zamrazování a stratifikaci osiva. Při výsevu drobného osiva lesních dřevin je ve školce používána automatická osévací linka. V současné době lesní školka pěstuje zhruba 2 300 000 ks krytokořenných lesních sazenic vhodných k výsadbě, 1 500 000 ks prostokořenných lesních sazenic a cca 1 500 000 ks krytokořenných semenáčků pro školkování.
5.3. Technologie výroby - prostokořenný sadební materiál Technologii lze rozdělit do těchto základních kroků: -
příprava půdy
-
síje
-
výchova sazenic
-
vyzvedávání, třídění a skladování sazenic
-
expedice
14
5.3.1. Příprava půdy Příprava půdy pro pěstování prostokořenných sazenic buku lesního je v celém cyklu pěstování prováděna pouze jednou, v prvním roce, před vlastním výsevem osiva. Příprava půdy se provádí v první fázi orbou plochy určené pro výsev osiva. Pro orbu se používá UKT a tříradličný pluh. Následně je prováděno vláčení, čímž dojde k rozmělnění a urovnání půdy. Pro tuto operaci je opět používán UKT ve spojení s kombinátorem. Finální část přípravy půdy představuje vlastní příprava záhonů realizovaná za pomocí UKT a rotavátoru Mars. Časová náročnost přípravy půdy je dána výkonem použitých technických prostředků a zejména stupněm rozpojitelnosti půdy na konkrétním stanovišti. Pro účely kalkulace nákladů jsem tyto činnosti shrnul do přehledných tabulek, ze kterých je zřejmé použití technických prostředků a druh materiálu potřebný pro tyto činnosti.
Technologický
Energetický
krok
prostředek
Pěstební stroj
Počet zásahů
Orba
UKT
Pluh
1
Vláčení
UKT
Kombinátor
1
Příprava záhonů
UKT
Rotavátor
1
5.3.2. Síje Síje je prováděna jednou
na počátku doby pěstování. Síji je možné provést
mechanizovaně, za pomocí UKT a secího stroje, nebo v případě klimaticky nepříznivých podmínek se za pomocí UKT a secího stroje pouze vytlačí v záhonech rýhy a vlastní výsev potom provádějí pracovníci školky ručně. V této práci jsem vycházel z příznivých klimatických podmínek, proto je zde popsán výsev za pomocí secího stoje. Před vlastním výsevem je nejprve provedeno ošetření osiva proti houbovým chorobám. V této fázi je osivo smícháno s vhodným fungicidním prostředkem a to buď ručně, nebo za pomocí stavební míchačky. Zvolený postup je závislý především na množství vysévaného osiva. Následně je proveden výsev za pomocí UKT a secího stroje. Školka používá secí stroj SEUN – 7, kterým je výsev proveden do rýh, v počtu sedmi rýh na záhon.
15
Zásyp síje je proveden ukončení síje prostým přihrnutím minerální půdou a zasypáním tenkou vrstvou dřevěných pilin, které se osvědčily zejména pro schopnost udržení vlhkosti ve výsevu a potlačení růstu buřeně. Zasypání je provedeno ručně. Pro zasypání síje, by bylo vhodné použití zasypávače síjí a však školka tímto prostředkem nedisponuje. Pro vlastní zasypání výsevu, je možné použití i jiných materiálů např. vhodný substrát.
Technologický
Energetický
krok
prostředek
Pěstební stroj
Počet
Materiál
zásahů
Příprava osiva
1
Osivo + fungicidní prostředek
Síje
UKT
Secí stroj
1
Zasypání
UKT
Jednoosý vlek
1
piliny
výsevu
5.3.3. Výchova sazenic Výchova sazenic buku lesního spočívá především v ochraně rostlin před hmyzími škůdci, houbovými chorobami a před útlakem ze strany buřeně. Ve fázi klíčícího osiva a vzcházejících semenáčků je také jedním z klíčových faktorů vlhkost půdy, kterou je v případě malého úhrnu srážek, nutné zabezpečit umělým zavlažováním. Pro potřebu kalkulace nákladů jsem stanovil následující počty opakování jednotlivých zásahů. Mechanická úprava kořenového systému sazenic je prováděná jednou za celé období pěstování sazenic. Je provedena technologií podřezávání sazenic za pomocí UKT a podřezávacího stroje. Postřik proti houbovým chorobám je prováděn dvakrát za vegetační období, mechanizovaně za pomocí UKT a neseného postřikovače. Pletí je prováděno třikrát ročně, výhradně ručně a současně s ním je provedeno i prokypření půdy. Postřik proti buřeni se provádí také třikrát ročně, mechanizovaně pomocí UKT a neseného postřikovače s meziřádkovým adaptérem. Zásahy proti hmyzím škůdců se provádějí jen v případě potřeby, pomocí aplikace vhodného insekticidu. Hnojení školka provádí dvakrát ročně, mechanizovaně při využití UKT a neseného stroje pro aplikaci hnojiva. Samostatnou součástí výchovy je zavlažování. Školka využívá pro závlahu vodu z blízké řeky. Vlastní zavlažování probíhá podle aktuálních klimatických podmínek, od
16
občasné závlahy, přes zavlažování jednou denně až po intenzivní zavlažování dvakrát denně v případě déletrvajícího sucha.
Technologický krok
Energetický
Pěstební
Počet
prostředek
stroj
zásahů
Materiál
1. rok Pletí Postřik
Ručně proti UKT
houbovým chorobám Postřik proti buřeni
3 Nesený
2
Fungicid
2
Herbicid
2
Hnojivo
postřikovač UKT
Nesený postřikovač
Hnojení
UKT
Aplikátor hnojiva 2. rok
Podřezávání
UKT
Podřezávací
1
stroj Pletí Postřik
Ručně proti UKT
houbovým chorobám Postřik proti buřeni
3 Nesený
2
Fungicid
3
Herbicid
2
Hnojivo
postřikovač UKT
Nesený postřikovač
Hnojení
UKT
Aplikátor hnojiva
5.3.4. Vyzvedávání, třídění a skladování sazenic Vlastní vyzvedávání sazenic může proběhnou ve dvou obdobích a to buď na podzim druhého roku pěstování nebo na jaře třetího roku pěstování sazenic. Předpokladem pro vyzvedávaní sazenic je, aby tyto sazenice byly v dormanci. Vyzvedávání v obou obdobích má své specifické zvláštnosti. Při podzimním vyzvedávání sazenic, jsou vytříděné svazky sadebního materiálu zakládány na pěstební ploše nebo na založišti sazenic. Při jarním vyzvedávání sazenic, jsou vytříděné svazky sadebního materiálu skladovány v klimatizovaném skladu, kde jsou uchovány při teplotě 1-3 ºC a 90-100% vlhkosti, až do doby expedice. Uložením
17
v klimatizovaném skladu je docíleno
prodloužení dormance sadebního materiálu až do doby expedice. Pro účely této práce jsem zvolil variantu vyzvedávání sazenic na jaře třetího roku, s krátkodobým skladováním v klimatizovaném skladu. Vyzvedávání sazenic je prováděno pomocí UKT a celozáhonového vyorávače sazenic. Ihned po provedení vyorání sazenic je prováděno ruční vybírání a třídění sadebního materiálu. Přetříděné sazenice jsou spočítány, rozděleny do svazků a svázány motouzem. Kvalitativně nevhodné sazenice (výmět), jsou zlikvidovány. Připravené svazky jsou přepravovány do klimatizovaného skladu. K tomuto účelu je ve školce používán vysokozdvižný vozík.
Technologický
Energetický
krok
prostředek
Vyorání
UKT
sazenic
Počet
Materiál
zásahů Vyorávač
1
sazenic
Třídění Přeprava
Pěstební stroj
Ručně
1
do Vysokozdvižný
motouz
1
klimatizovaného vozík skladu
5.3.5. Expedice sazenic Expedice je prováděna na základě požadavků zákazníků. Při expedici je sadební materiál nejdříve převezen z klimatizovaného skladu k aklimatizaci při teplotě 10 ºC a po té je naložen na vozidlo zákazníka. Při těchto úkonech je využíván opět vysokozdvižný vozík.
Technologický
Energetický
krok
prostředek
Expedice
Pěstební stroj
Počet zásahů
vysokozdvižný
1
vozík
18
Materiál
5.3.6. Kalkulace ceny prostokořenného sadebního materiálu buku lesního Pro kalkulaci ceny prostokořenných sazenic jsem vycházel z počtu vyzvednutých výsadby schopných sazenic z jednoho záhonu školky. Ze záhonu o rozměrech 208m x 1,50 m bylo vyzvednuto a vyexpedováno 22 950 ks sazenic. Výmět činil 7 750 ks sazenic. Na záhoně bylo vypěstováno celkem 30 700 ks sazenic. Do přímých nákladů jsem zahrnul skupiny přímých nákladů materiálových, osobních a ostatních. V celé kalkulaci je počítáno s výší osobních nákladů 92 Kč/hod. Přímé náklady na práce prováděné UKT a pěstebním strojem, jsou kalkulovány na 758 Kč/hod. Přímé náklady na práce prováděné pomocí vysokozdvižného vozíku jsou kalkulovány na 520 Kč/hod. Tyto částky byly vypočteny jako cena v místě obvyklá a to průměrem cen od několika oslovených zemědělských firem provádějící obdobné polní práce a manipulace vysokozdvižným vozíkem. K tomuto způsobu kalkulace přímých nákladů za práce prováděné těmito stroji jsem přistoupil, protože uvedené prostředky jsou již zcela odepsány a nebylo mi zcela zpřístupněno účetnictví firem provozující uvedené lesní školky. Z téhož důvodu se mi nepodařilo stanovit procento režijních nákladů těchto producentů sadebního materiálu, proto jsem pro potřeby této kalkulace nákladů použil jako pracovní pomůcku studii „Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách“, kterou zpracoval doc.Ing. Luděk Šišák, Csc. a kol. z Lesnické fakulty ČZU v Praze z roku 2000. Podle této metodiky jsem stanovil režijní náklady na 40% z objemu přímých nákladů. Odpisy automatické závlahy jsem zahrnul do skupiny ostatních přímých nákladů. Odpisy jsem rozpočítal na kalkulované množství sadebního materiálu.
Automatický zavlažovací systém. -
pořizovací cena 1 285 300 Kč
-
odpisová skupina 2
-
doba odepisování 5 let
-
způsob odepisování – rovnoměrné
19
Technologický krok Příprava půdy Orba Vláčení Příprava záhonů Síje Osivo Fungicid Příprava osiva Síje Zasypání výsevu Výchova sazenic Pletí Postřik proti houbovým chorobám Fungicid Postřik proti buřeni Herbicid Hnojení Hnojivo Podřezávání Pletí Postřik proti houbovým chorobám Fungicid Postřik proti buřeni Herbicid Hnojení Hnojivo
Spotřeba Spotřeba materiálu času v kg, l 0,50 0,50 0,50
Kč za jednotku
Celkem přímé náklady
758,00 Kč 758,00 Kč 758,00 Kč
379,00 Kč 379,00 Kč 379,00 Kč
1,00 0,50 1,20 7,00
250,00 Kč 233,00 Kč 92,00 Kč 758,00 Kč 758,00 Kč 92,00 Kč
8 750,00 Kč 58,25 Kč 92,00 Kč 379,00 Kč 909,60 Kč 644,00 Kč
65,50
92,00 Kč
6 026,00 Kč
1,00
758,00 Kč
758,00 Kč
0,50 135,00
233,00 Kč 758,00 Kč 318,00 Kč 758,00 Kč 16,00 Kč 758,00 Kč 92,00 Kč
27,96 Kč 758,00 Kč 381,60 Kč 758,00 Kč 680,00 Kč 379,00 Kč 12 420,00 Kč
1,00
758,00 Kč
758,00 Kč
233,00 Kč 758,00 Kč 318,00 Kč 758,00 Kč 16,00 Kč
27,96 Kč 1 137,00 Kč 572,40 Kč 758,00 Kč 680,00 Kč
758,00 Kč 92,00 Kč 55,00 Kč 92,00 Kč
758,00 Kč 9 246,00 Kč 110,00 Kč 92,00 Kč
35,00 0,25
0,12 1,00 1,20 1,00 42,50
0,12 1,50 1,80 1,00 42,50
Vyzvedávání, třídění a skladování sazenic Vyorání sazenic Třídění Motouz Ukládání do palet
1,00 100,50 2,00 1,00
20
Přeprava do klimatizovaného skladu Náklady na skladování po dobu 10 dní
1,00
520,00 Kč
520,00 Kč
1,00
278,00 Kč
278,00 Kč
1,00 1,00
520,00 Kč 92,00 Kč
520,00 Kč 92,00 Kč
Zavlažování 120 dní + 90 dní
1,00
658,00 Kč
658,00 Kč
Ostatní přímé náklady Automatická závlaha - odpisy
1,00
1 525,20 Kč
1 525,20 Kč
Expedice Expedice
Celkem přímé náklady Nepřímé náklady - provozní režie 40% Celkem náklady na 22 950ks Celkem náklady na 1 ks
51 890,97 Kč 20 756,39 Kč 72 647,36 Kč 3,17 Kč
5.4. Technologie výroby - krytokořenný sadební materiál Technologii lze rozdělit do těchto základních kroků: -
příprava substrátu a plnění sadbovačů
-
síje
-
výchova sazenic
-
třídění sazenic
-
expedice
5.4.1. Příprava substrátu a plnění sadbovačů Sadbovače jsou plněny substrátem ručně. Nakoupený substrát je vysypán na plastikovou plachtu, aby nedošlo k jeho kontaminaci plevelnými zrny. Pracovníci lopatou naplní připravené sadbovače, provedou zhutnění substrátu a takto naplněné sadbovače uloží na připravené pěstební rámy vzduchových polštářů. Po uložení 24 sadbovačů je tento pěstební rám plný a je vysokozdvižným vozíkem převezen na vedlejší plochu k provedení síje.
21
Technologický
Energetický
Pěstební
Počet
krok
prostředek
stroj
zásahů
Plnění
ručně
1
sadbovačů Přesun
Materiál
sadbovače substrát
vysokozdvižný
1
pěstebních rámů vozík
5.4.2. Síje Do připravených sadbovačů se provede ruční výsev stratifikovaných a naklíčených bukvic. Bukvice se do sadbovačů umísťují klíčkem dolů, což je důležité aby v dalším růstu sazenic nedocházelo k deformacím kořenových systémů. Takto vyseté bukvice jsou zasypány substrátem, který je velmi lehce zhutněn. Po ukončení síje jsou takto připravené pěstební rámy se sadbovači převáženy do fóliovníku a po zaplnění celé jeho plochy je zahájeno zavlažování.
Technologický
Energetický
Pěstební
Počet
krok
prostředek
stroj
zásahů
Stratifikace
ručně
1
Síje
ručně
1
Přesun
vysokozdvižný
1
Materiál
Osivo
pěstebních rámů vozík
5.4.3. Výchova sazenic Sazenice jsou do poloviny vegetačního období pěstovány ve fóliovníku a poté jsou i s pěstebními rámy převáženy na venkovní úložiště kde jsou po zbytek vegetačního období dopěstovány. Po celou dobu pěstování je zavlažování sazenic zajištěno pomocí plně automatických závlahových systémů. Tyto systémy jsou také vybaveny dávkovačem hnojiv, proto veškerá aplikace fungicidů a případné přihnojování jsou prováděny prostřednictvím těchto systémů. Protože je používán kvalitní substrát s nízkým obsahem plevelných zrn, je pletí sadebního materiálu zcela vyloučeno. Tímto se dosahuje snižování výdajů na ruční práci.
22
Technologický krok
Energetický
Pěstební
Počet
prostředek
stroj
zásahů
Materiál
Přihnojování
závlaha
1
tekuté hnojivo
Aplikace fungicidů
závlaha
2
fungicid
Přesun
pěstebních vysokozdvižný
rámů na úložiště
1
vozík
Vyhnojení obalů před
závlaha
1
tekuté hnojivo
expedicí
5.4.4. Třídění sazenic Před plánovanou expedicí jsou podle požadovaných parametrů sazenice vyjmuty ze sadbovačů. Kvalitativně stejné sazenice jsou po 10 kusech baleny do perforované plastikové fólie, tak aby při transportu nedošlo k poškození kořenových balů. Tyto svazky jsou umístěny po čtyřech do rašlových pytlů a do doby expedice jsou umístěny v klimatizovaném skladu. Kvalitativně nevhodné sazenice (výmět), jsou zlikvidovány.
Technologický krok
Třídění sazenic
Energetický
Pěstební
Počet
prostředek
stroj
zásahů
ručně
1
Materiál
plastikové fólie rašlové pytle
Přeprava do
vysokozdvižný
klimatizovaného
vozík
1
skladu
5.4.5. Expedice Samotná expedice je prováděna ručně, naložením na vozidlo zákazníka.
Technologický krok
Expedice
Energetický
Pěstební
Počet
prostředek
stroj
zásahů
vysokozdvižný
1
vozík
23
Materiál
5.4.6. Kalkulace ceny krytokořenného sadebního materiálu buku lesního Pro kalkulaci ceny krytokořenných sazenic pro jednotlivé operace jsem vycházel z počtu vyzvednutých výsadby schopných sazenic z 10 pěstebních rámů. Těchto deset rámů obsahuje 6720 sazenic, z nichž bylo 6040 ks sazenic výsadby schopných. Výmět činil 680 ks sazenic. Pro snadnější srovnání s náklady na vypěstování prostokořenného sadebního materiálů je také v celé kalkulaci je počítáno s výší osobních nákladů 92 Kč/hod a přímé náklady na práce prováděné pomocí vysokozdvižného vozíku jsou kalkulovány na 520 Kč/hod, stejným způsoben jako u prostokořenného sadebního materiálu. Pro tento účel jsem také zvolil stejnou výši přímých nákladů za skladování v klimatizovaném skladu a výši režijních nákladů na 40% z objemu přímých nákladů. Tento způsob jsem zvolil ze stejných důvodů, které jsem uvedl u prostokořenného sadebního materiálu. Náklady na sadbovače a pěstební rámy jsem propočítal ze zjištěné ceny pořízení, na jejich předpokládanou životnost a daný počet sadebního materiálu. -
sadbovač, cena 97 Kč, garantovaná životnost 10 let
-
pěstební rám, cena 2 590 Kč, garantovaná životnost 30 let
Odpisy fóliovníku a úložiště jsem zahrnul do ostatních přímých nákladů. Odpisy jsem rozpočítal na kalkulované množství sadebního materiálu.
Fóliovník s automatickým řízením provozu. -
pořizovací cena 1 450 000 Kč.
-
odpisová skupina 3
-
doba odepisování 10 let
-
způsob odepisování – rovnoměrné
Úložiště s automatickým zavlažovacím systémem. -
pořizovací cena 445 800 Kč
-
odpisová skupina 2
-
doba odepisování 5 let
-
způsob odepisování – rovnoměrné
24
Technologický krok Plnění sadbovačů 1/10 ceny sadbovače 1/30 ceny pěstebního rámu Substrát Plnění sadbovačů Přesun pěstebních rámů Síje Osivo Stratifikace Síje Zasypání výsevu
Spotřeba Spotřeba materiálu času v kg, l, m3
Výchova sazenic Přihnojování Postřik proti houbovým chorobám Fungicid Přesun pěstebních rámů Hnojení před expedicí
Celkem přímé náklady
240,00 10,00 1,68
9,70 Kč 86,33 Kč 775,00 Kč 92,00 Kč 520,00 Kč
2 328,00 Kč 863,30 Kč 1 302,00 Kč 69,00 Kč 156,00 Kč
4,00
250,00 Kč 92,00 Kč 92,00 Kč 92,00 Kč 775,00 Kč 520,00 Kč
1 000,00 Kč 92,00 Kč 552,00 Kč 27,60 Kč 162,75 Kč 156,00 Kč
28,00 Kč
56,00 Kč
92,00 Kč
55,20 Kč
233,00 Kč 520,00 Kč 28,00 Kč 92,00 Kč
11,65 Kč 260,00 Kč 140,00 Kč 27,60 Kč
0,50
92,00 Kč 2,44 Kč 92,00 Kč
1 545,60 Kč 368,44 Kč 46,00 Kč
0,50
520,00 Kč
260,00 Kč
1,00
278,00 Kč
278,00 Kč
0,50 0,50
520,00 Kč 92,00 Kč
260,00 Kč 46,00 Kč
0,75 0,30
1,00 6,00 0,30 0,21
Přesun pěstebních rámů
Kč za jednotku
0,30
2,00 0,60 0,05 0,50 5,00 0,30
Vyzvedávání, třídění a skladování sazenic Třídění Rašlové pytle Ukládání na palety Přeprava do klimatizovaného skladu Náklady na skladování po dobu 10 dní Expedice Expedice
16,80 151,00
25
Zavlažování 180 dní
1,00
2 136,40 Kč
2 136,40 Kč
Ostatní přímé náklady Fóliovník - odpisy Úložiště - odpisy
1,00 1,00
5 301,10 Kč 1 913,00 Kč
5 301,10 Kč 1 913,00 Kč
Celkem přímé náklady Nepřímé náklady - provozní režie 40% Celkem náklady na 6040 ks Celkem náklady na 1 ks
19 413,64 Kč 7 765,46 Kč 27 179,10 Kč 4,50 Kč
26
6. Výsledky práce a diskuze Z provedených kalkulací jsou dobře čitelné specifika pro oba druhy pěstování sadebního materiálu. U pěstování prostokořenného sadebního materiálu jsou to zejména: - náklady na přípravu půdy - náklady na eliminaci buřeně - náklady na vhodné prostory ke skladování sadebního materiálu, zejména při vyzvedávání v jarním období - u tohoto způsobu pěstování je také vyšší náročnost na používané strojní vybavení a na spotřebu pohonných hmot U pěstování krytokořenného sadebního materiálu jsou to zejména: - náklady na nákupy, nebo výrobu substrátů - náklady na pořízení vhodných technologií k tomuto způsobu pěstování - náklady na intenzivní zavlažování - náklady na zpevněné plochy úložiště Celkově lze říct, že pěstování prostokořenného sadebního materiálu se svým charakterem blíží zemědělské výrobě, zatím co pěstování krytokořenného sadebního materiálu vyžaduje již specializované výrobní prostředky a technologické postupy. Z kalkulací vypočtené náklady na vypěstování prostokořenné sazenice buku lesního jsou 3,17 Kč/ks a náklady na vypěstování krytokořenné sazenice buku lesního jsou 4,50 Kč/ks. Tyto vypočtené vlastní náklady výroby mohou být ovlivněny dalšími faktory, které je mohou ještě dále zvýšit, naopak snižování těchto výrobních cen nevidím jako reálné. Při porovnání dosažených výsledků se současnými tržními cenami sadebního materiálu, které se pohybují v rozmezí od 5,90 Kč bez DPH až do 7,00 Kč bez DPH za sazenici u prostokořenného sadebního materiálu a v rozmezí od 7,40 Kč bez DPH až do 8,50 Kč bez DPH za sazenici u krytokořenného sadebního materiálu, se lze domnívat, že vypočtené vlastní náklady výroby na jednu sazenici, poskytují dostatečný prostor pro následnou tvorbu prodejní ceny. Tyto vysoké tržní ceny jsou způsobeny zejména velkou poptávkou po sadebním materiálu buku lesního, kterou firmy provozující lesní školky využívají k vyrovnání nízkých zisků z ostatních druhů sadebního materiálu. Například u sadebního materiálu
27
javoru klenu, u kterého se využívá naprosto stejného technologického postupu a malý rozdíl je jenom v ceně osiva, se současné tržní ceny sadebního materiálu, pohybují v rozmezí od 4,00 Kč bez DPH až do 4,90 Kč bez DPH za sazenici u prostokořenného sadebního materiálu a v rozmezí od 6,10 Kč bez DPH až do 8,00 Kč bez DPH za sazenici u krytokořenného sadebního materiálu. Z tohoto příkladu vidíme, že u sadebního materiálu, po kterém není na trhu taková poptávka, nedosahují tržní ceny takové výše. V tomto srovnání vlastních nákladů výroby a tržní ceny, by pravděpodobně dopadl nejhůře sadební materiál smrku ztepilého, jehož odbyt se prudce propadl a jeho pěstování se v současné době pohybuje na hranici rentability. Tyto nastíněné faktory nabádají k myšlence, nepěstovat sadební materiál jehož situace na trhu není tak dobrá jako sadebního materiálu buku lesního. V praxi to tak zcela jednoduché není. Většina lesních školek je součástí větších lesnických firem, které se ucházejí o zakázky Lesů České republiky, s.p. Součástí těchto zakázek jsou zpravidla i dodávky sadebního materiálu ve druhové skladbě specifikované zadavatelem. Z tohoto hlediska je proto výhodné mít vypěstovaný sadební materiál ve vlastní režii.
28
7. Závěr Takto zkalkulované náklady na jednotku sadebního materiálu lze použít pro následnou tvorbu prodejních cen. Při jejich tvorbě je nutné zohlednit poptávku po produktu a konkurenci v místě odbytu. V praxi dnes mnohé školkařské subjekty kalkulují prodejní ceny sadebního materiálu jen rámcově a výsledné ceny upravují podle ceníku jednoho z našich největších producentů, Lesoškolky s.r.o. se sídlem v Řečanech nad Labem, jehož ceník bývá někdy označován jako neoficiální ceník sadebního materiálu v České republice. Na základě dosažených výsledků lze říct, že vypočtené vlastní náklady výroby sadebního materiálu buku lesního, by měly umožnit školkařským subjektům dosahovat i přijatelné míry zisku, nutné pro tvorbu dostatečné finanční rezervy, použitelné pro jejich další rozvoj a pro pokrytí případných ztrát na jejich produkci, způsobených jak biotickými, tak i abiotickými činiteli, kteří mohou ještě výrazně ovlivnit výslednou cenu sadebního materiálu. Například podcenění příchodu pozdních mrazů může mít nedozírné následky zejména na prostokořenných semenáčcích buku lesního a silné krupobití může nejenom zničit produkci sadebního materiálu na venkovních plochách, ale může i poškodit, nebo zcela zničit fóliové kryty pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu. Pro budoucí vývoj cen sadebního materiálu buku lesního nelze předpokládat přílišné snižování cen, protože v souvislosti se snahami o změnu druhové skladby našich lesů budou také narůstat požadavky na množství a kvalitu sazenic buku lesního. K těmto požadavkům se připojí inflace, nárůst cen energií, pohonných hmot, práce a také osiva vhodného pro pěstování sadebního materiálu.
29
8. Summary The aim of this bachelor´s work was to analyze the specificity of manufacturing of planting stock European beech. To comparison there were elected two various technologies of cultivation that are the most exerted in this field today. Whereas the technology of cultivation naked-root planting stock is technologically very similar to agricultural production, the technology of cultivation of containerized planting stock is already markedly specific activity using specialized production instrument and technological procedures. According to achieved results it is possible to state - in general - that while using both ways of cultivation it is possible to use the cost process based on the analysis of single technological steps. Rated height of production loads on one seedling can be practically used to determine the selling price of planting stock. However, with the construction of the selling price it is necessary to take into account even other influences that can be responsible for the production of those prices. These are especially influences of competition and the demand after reputable product; further we may not leave out the acceptable profit rate that enables the production of provisions and not least the forest nursery´s development and prosperity.
30
9. Seznam použité literatury 1) LUDROVSKÝ, J., 2008 Diplomová práca - Ekonomické aspekty výroby sadbového materiálu na lesníckom úseku Grygov-Království. Majetín, 71s. 2) DUŠEK, V. – KOTYZA, F, 1970. Moderní lesní školkařství, Praha: SZN, 480 s. 3) ŠIŠÁK, L. a kol., 2000. Kalkulace výrobních cen sadebního materiálu pro běžné výrobní poměry na území České republiky ve středních polohách, Praha 4) NOUZOVÁ J. 1995. Výkonové normy v lesním hospodářství, Vimperk 5) KUPČÁK, V., 2003. Ekonomika lesního hospodářství, Brno : MZLU v Brně. 6) MAUER, O. a kol., 2009. Zakládání lesů II (CD-ROM), Brno. 7) ÚRADNÍČEK, L., KOLIBÁČOVÁ, S., ČERMÁK, P., 2002. Dendrologie,1.vyd. Brno, MZLU v Brně, 198 s. 8) KŘÍSTEK, J., URBAN, J., 2004. Lesnická entomologie, 1.vyd. Praha, Academia, 445 s. 9) LAŠTŮVKA, Z. a kol., 2004. Zoologie pro zemědělce a lesníky, 3. vyd. Brno, Konvoj spol. s r.o., 264 s. 10) NÁROVCOVÁ, J., SKUHRAVÁ, M., 2003. Problém bejlomorky bukopupenové v lesních školkách České republiky v roce 2002. Škodliví činitelé v lesích Česka 2002/2003. Sborník referátů ze semináře. Praha-Suchdol, 26. 3. 2003., VÚLHM , s. 64 68. 11) http://cs.wikipedia.org/wiki/Zajíc_polní 12) Jančařík, V., 1994. Fusarium. Lesnický naučný slovník I díl A – O. Praha, Mze. ČR. Agrospoj, 743 s. 13) Jančařík, V., 1995. Plíseň buková. Lesnický naučný slovník II díl P – Ž. Praha, Mze. ČR. Agrospoj, 683 s. 14) MAUER, O. a kol., 2006. Produkce krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin, Brno, Lesnická práce, s.r.o., 136 s. 15) Příhoda, A., 1954. Padání semenáčků a hynutí sazenic hnilobou kořenů, 1.vyd. Praha, SZN, 104 s. 16) Leugnerová, G., 2007.Fagus sylvatica L. – buk lesní. Dostupné na World Wide Web :
31
Přílohy
LESOŠKOLKY s.r.o., 1. máje 104, 533 13 Řečany nad Labem Ceník sadebního materiálu lesních dřevin pro jaro 2009 Zkratka
Typ sadby
Technologie
Cena bez DPH
Krček
Výška
4 9 10 8
36-50 121-150 151-180 81-120
8,50 Kč 50,00 Kč 55,00 Kč 45,00 Kč
4 5 5 6
26-35 36-50 36-50 51-70
4,20 Kč 4,50 Kč 8,50 Kč 9,00 Kč
4 4 5 4 5 6 7 8 5 6 4 5 6 10 11 8 10 11 12
26-35 36-50 51-70 20-25 26-35 36-50 51-70 71+ 26-35 36-50 26-35 36-50 51-70 81-120 121-150 51-80 81-120 81-120 121-150
4,50 Kč 5,00 Kč 5,50 Kč 3,50 Kč 5,90 Kč 6,40 Kč 6,70 Kč 7,50 Kč 6,20 Kč 6,70 Kč 8,00 Kč 8,50 Kč 9,00 Kč 45,00 Kč 50,00 Kč 35,00 Kč 50,00 Kč 55,00 Kč 65,00 Kč
6 7 11 12 13
36-50 51-70 81-120 121-150 151-180
4,50 Kč 4,80 Kč 10,00 Kč 18,00 Kč 25,00 Kč
Poznámky
LISTNÁČE Bříza bělokorá (Betula pendula) BR sazenice QP BR odrostek Ko 3 l BR odrostek Ko 3 l BR poloodrostek Ko 5 l Bříza pýřitá (Betula pubescens) BRX sazenice prost, podřez BRX sazenice prost, podřez BRX sazenice QP, ROOT BRX sazenice QP, ROOT Buk lesní (Fagus sylvatica) BK semenáč prost, semenáč BK semenáč prost, semenáč BK semenáč prost, semenáč BK sazenice prost, podřez BK sazenice prost, podřez BK sazenice prost, podřez BK sazenice prost, podřez BK sazenice prost, podřez BK sazenice prost, školk. BK sazenice prost, školk. BK sazenice QP, ROOT BK sazenice QP, ROOT BK sazenice QP, ROOT BK poloodrostek BM BK odrostek BM BK poloodrostek Ko 3 l BK poloodrostek Ko 3 l BK poloodrostek Ko 5 l BK odrostek Ko 5 l Dub cer (Quercus cerris) DBX sazenice prost, podřez DBX sazenice prost, podřez DBX poloodrostek prost, podřez DBX odrostek prost, podřez DBX odrostek prost, podřez el. 466 933 827, 605 294 192, fax: 466 932 103
e-mail:
[email protected], www. lesoskolky.cz
32
33
34
Obrázek č.1
Prostokořenná sazenice
Obrázek č.2
Krytokořenná sazenice
35
Obrázek č.3
Sadbovač se sazenicemi
Obrázek č.4
Poškození bejlomorkou bukopupenovou
Zdroj: http://www.insectimages.org/images/768x512/2113062.jpg, Autor: Petr Kapitola
36
Obrázek č.5
Krtonožka obecná (gryllotalpa gryllotalpa L.)
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Gryllotalpa_2009_G5.jpg, Autor: George Chernilevsky
Obrázek č.6
Poškození sazenice buku lesního krtonožkou obecnou
37
Obrázek č.7
Holub hřivnáč
Zdroj: http://www.biolib.cz/IMG/GAL/BIG/68699.jpg , Autor : Jan Jindra
Obrázek č.8
Zajíc polní
Zdroj: http://www.digital-nature-photography.com/nature/showeng.php?id=GR10/GRSFH200606 0006&info=Feldhase, Autor: Gerd Rossen
38
Obrázek č.9
Semenáčky buku lesního
Fotografie školky
Obrázek č.10
39
Obrázek č.11
Fotografie školky
Obrázek č.12
Fotografie školky
40
