MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Královehradeckého kraje

Bakalářská práce

Brno 2014

Dominik Pařízek

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem práci:………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………… vypracoval samostatně a veškeré použité informace a prameny uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Autor se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne:

_____________________

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi při vytváření mé práce pomáhali, především vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Josefu Lenochovi, Ph. D., za jeho cenné rady a čas.

Jméno Dominik Pařízek Název práce Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Královehradeckého kraje. Abstrakt Bakalářská práce se zabývá průzkumem spokojenosti uživatelů dřevostaveb v kraji Královehradeckém. Cílem je vhodně vyhodnotit motivy pořízení, zkušenosti uživatelů, výhody a nevýhody těchto dřevostaveb a utvoření souvislostí proč tomu taky v daném kraji je. Byl zjišťován také jednoduchý popis samotného uživatele nebo jeho stavby. Výsledky této studie mohou být dále využity v marketingu, doporučení pro firmy nebo jako ukazatel pro veřejnost. Klíčová slova Dřevostavba, průzkum, marketing, kraj, uživatel, spokojenost, dotazník. The title of work Marketing study of user satisfaction wooden buildings in Královehradecký Region. Abstract The Bachelor thesis deals with a survey of satisfaction of people living in wooden stuctures in Královehradský region. The objecive is to properly evaluate the motives for acquisition, user´s experiences, advantages and disadvantages of these wooden structures and to make connections why it is so in this region. The author also dedicated one part of this thesis for description of the users themselves or their buildings. The results of this study can be further used in marketing, as a recommendations for companies or as an indicators for public. Key words Wooden building, exploration, marketing, region, user, satisfaction, questionnaire.

OBSAH 1

Úvod ................................................................................................................................... 1

2

Cíl práce ............................................................................................................................. 2

3

Literární přehled ................................................................................................................. 3 3.1

Historie dřevostaveb .................................................................................................... 3

3.2

Dřevostavby ................................................................................................................. 5

3.2.1

Rámové stavby ..................................................................................................... 7

3.2.2

Skeletové stavby ................................................................................................... 8

3.2.3

Masivní dřevěné stavby ........................................................................................ 9

3.3

3.3.1

Marketing obecně ............................................................................................... 10

3.3.2

Marketingový výzkum ....................................................................................... 11

3.3.3

Marketingová komunikace ................................................................................. 11

3.4

Analýza ekonomiky dřevostaveb ............................................................................... 12

3.5

Dosavadní práce z oblasti průzkumů užívání staveb ................................................. 14

3.5.1

Bakalářská práce Moniky Kostečkové ............................................................... 14

3.5.2

Bakalářská práce Olgy Šrámkové ...................................................................... 15

3.6 4

Charakteristika Královehradeckého kraje ................................................................. 18

4.1.1

Obyvatelstvo....................................................................................................... 19

4.1.2

Lesnictví ............................................................................................................. 20

4.1.3

Dřevozpracující průmysl .................................................................................... 21

4.1.4

Stavebnictví ........................................................................................................ 22

Metodika........................................................................................................................... 23 5.1

6

Zpráva stavební průzkum .......................................................................................... 17

Materiál ............................................................................................................................ 18 4.1

5

Marketing................................................................................................................... 10

Struktura dotazníku.................................................................................................... 23

Výsledky........................................................................................................................... 25

6.1

Grafické výsledky s komentáři .................................................................................. 25

6.1.1

Věková kategorie v době kolaudace ................................................................... 25

6.1.2

Majitelé............................................................................................................... 26

6.1.3

Vzdělání ............................................................................................................. 27

6.1.4

Obor profese ....................................................................................................... 28

6.1.5

Předchozí bydlení (v čem vyrostli) .................................................................... 29

6.1.6

Pochází z dětství ................................................................................................. 30

6.1.7

Typ dřevostavby ................................................................................................. 31

6.1.8

Typ projektu ....................................................................................................... 32

6.1.9

Dodavatel stavby ................................................................................................ 32

6.1.10 Počet pater .......................................................................................................... 33 6.1.11 Počet místností ................................................................................................... 34 6.1.12 Rok kolaudace .................................................................................................... 35 6.1.13 Vybavení ............................................................................................................ 36 6.1.14 Vytápění ............................................................................................................. 36 6.1.15 Odkud se dozvěděli o dřevostavbě, kde je to napadlo ....................................... 37 6.1.16 Proč se pro dřevostavbu rozhodli ....................................................................... 38 6.1.17 Co očekávali od dřevostavby ............................................................................. 39 6.1.18 Na základě zkušeností – výhody dřevostaveb .................................................... 40 6.1.19 Na základě zkušeností – nevýhody dřevostaveb ................................................ 40 6.1.20 V čem dřevostavba příjemně překvapila ............................................................ 41 6.1.21 V čem dřevostavba zklamala.............................................................................. 42 6.1.22 Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě ........................................ 42 6.1.23 Pořídili by si s dnešními zkušenostmi zase dřevostavbu .................................... 43 6.1.24 Přehled a názor na dřevostavbu od uživatelů ..................................................... 44 6.2

Sumarizace výsledků ................................................................................................. 46

6.2.1

Lidé..................................................................................................................... 46

6.2.2

Dřevostavba ........................................................................................................ 46

6.2.3

Zájem .................................................................................................................. 46

6.2.4

Zkušenosti .......................................................................................................... 47

6.3

Porovnání výsledků ................................................................................................... 48

6.3.1

Lidé..................................................................................................................... 48

6.3.2

Dřevostavba ........................................................................................................ 48

6.3.3

Zájem .................................................................................................................. 49

6.3.4

Zkušenosti .......................................................................................................... 49

6.4

Výsledky srubů a roubenek ....................................................................................... 51

6.4.1

Lidé..................................................................................................................... 51

6.4.2

Dřevostavba ........................................................................................................ 51

6.4.3

Zájem .................................................................................................................. 52

6.4.4

Zkušenosti .......................................................................................................... 52

7

Realizační výstup ............................................................................................................. 53

8

Diskuse ............................................................................................................................. 54

9

Summary .......................................................................................................................... 55

10

Závěr................................................................................................................................. 56

PŘÍLOHY Dotazník spokojenosti uživatelů dřevostaveb

1

ÚVOD

I přesto, že dřevěná obydlí tu byla již dávno a nebyl důvod od jejich realizace upouštět, trend ve stavebnictví směřoval po určitou dobu jinam. Podstatné ovšem je, že dřevěná obydlí neupadla v zapomnění a v posledních letech se k nim snažíme znovu vracet díky obnovitelným zdrojům, na které klade současnost velký důraz a kterým dřevo, jako hlavní surovina pro dřevostavby, bezpochyby je. Tato surovina má navíc velmi vhodné vlastnosti pro stavební účely a zároveň je i snadno dostupná. Lidé ho používali jako spolehlivý materiál již dříve, ale kvůli objevování a vyvíjení materiálů ostatních, se na dřevo trochu pozapomnělo a vývoj této kategorie staveb zaznamenal výrazný útlum. V současné době se na tento způsob bydlení opět poukazuje a realizace dřevostaveb se v nabídce stavebních firem znovu objevuje. Aby si dřevo, jako stavební materiál, získalo opět zaslouženou důvěru od svých potencionálních uživatelů, je třeba předložit jasná, přehledná a důvěryhodná data, která by vyvrátila co nejvíce pochybností. Tento průzkum je přínosem rovněž pro firmy, zabývající se realizací těchto staveb, jak tyto stavby obhájit. Úkolem této práce je zjistit, ze zkušeností skutečných uživatelů dřevostaveb, jak se zde skutečně žije. Zjistit zda a proč jsou tyto domy vhodnější než zděné stavby, poukázat na jejich výhody či nevýhody, porovnat ekologické hledisko, srovnat provozní náklady a životnost a zjistit motiv jejich pořízení. Na základě získaných informací dotazovaných uživatelů se vytvoří čitelný průměrný ukazatel, který bude vyjadřovat míru spokojenosti zmiňovaných uživatelů v jejich obydlích. Tato statistika může přispět i ke zlepšení stavu v případě záporně hodnocených kritérií, kdy mohou firmy zareagovat snahou o jejich odstranění nebo alespoň zmírnění.

1

2

CÍL PRÁCE

Cílem této práce je zpracovat marketingovou studii spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Královehradeckého kraje. Účelem práce je oslovit dostatečný počet uživatelů dřevostaveb pomocí dotazníků v určitém regionu a na základě získaných dat vyhodnotit spokojenost či nespokojenost v tomto typu staveb. Za tímto účelem byl sestaven dotazník s dvaceti pěti otázkami, který byl předáván osloveným uživatelům v Královehradeckém kraji. Následně byly odpovědi zpracovány do průměrných dat a interpretovány většinou v podobě popsaných grafů. Celkově by práce měla, díky statisticky jasně vyhodnoceným výsledkům, posloužit jako kvalitní názor dotázaných. To by mohlo mít pozitivní dopad na danou problematiku a ovlivnit využití dřeva ve výstavbě v uvedeném regionu. Jasná zpětná vazba by mohla pomoci zkvalitnit a více podpořit realizaci těchto domů, což je jedním z hlavních cílů této práce.

2

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Historie dřevostaveb Dřevostavby, které známe dnes, mají velmi krátkou historii, která je dlouhá pouze pár desítek let. Avšak za pomocí dřeva a různých dřevěných obydlí se bydlelo už před dávnými časy. Na našem území lze mluvit o bydlení, které kombinovalo dřevo s dalšími přírodními materiály, v souvislosti se Slovany. Jejich dlouhé domy se vyznačovaly dřevěnou, lýkem spojovanou konstrukcí, na kterou se nakladl přírodní materiál. Stále častější používání opracovaných dřevěných trámů vedlo ke vzniku roubených staveb. Především vesnické bydlení bylo obohacováno o dřevo. Stavby s dřevěnými rámovými stěnami se hojně objevovaly mezi hospodářskými budovami. Na Slovensku se od středověku až do 19. století stavěly dnes velmi oceňované dřevěné kostelíky. Za doby Rakouska -Uherska se proslulé roubenky stěhovaly do horských oblastí, kde vydržely i v čase Československa. Od 19. století bylo z měst a potažmo i z vesnic dřevo coby hlavní stavební materiál prakticky vytlačeno. Příčinu lze hledat nejen v jeho vyšší ceně, ale i v přísnějších požárních předpisech. Výjimku tvořily zemědělské usedlosti, kde dřevo jako stavební materiál nebylo využito pouze v podobě podpůrných trámů a střešních konstrukcí. Přelom 19. a 20. století přeje především dřevěným stavbám veletržních pavilonů a lázeňských domů. Nelze v této době zapomenout na boom staveb dřevěných plováren, sokoloven, turistických a rekreačních chat a chalup. Doba po první světové válce s sebou přináší čilé stavitelské kontakty se zahraničím a rozvoj dřevěných staveb. Objevují se první lepené a lamelové konstrukce. Okoukávání stavebnictví především ve Spojených Státech vede u nás ke vzniku odlehčených halových konstrukcí. V zatím panenské přírodě kolem českých řek se objevují trampské osady, kde dřevo nachází bohaté uplatnění. Kolem Sázavy a u dalších českých řek se rozrůstají slavné dřevěné chatové kolonie, jejichž počátek je datován do meziválečné doby.

3

Po druhé světové válce se vlivem skutečnosti, že u nás byl oproti vybombardovanému Německu zachován klasický bytový fond, prakticky zastavilo používání dřeva ve stavbách. Zatímco naši západní sousedé problém s nedostatkem bytů řešili stavbami menších dřevěných domků v koloniích, u nás se dřevěnými konstrukcemi nikdo nezabýval. Slabým pokusem postavit dřevěné montované domy byla snaha slovenských dřevařských závodů, které v 50. letech zakoupily licenci na stavbu dřevěných rodinných domů od švédské firmy. I přes velký tlak betonářů a cihlářů, aby se domky ze dřeva nepostavily, se od roku 1956 některé montované „dřevostavby“ na Slovensku u Martina objevily. Do 70. let se již tehdy malá výstavba montovaných dřevěných domků prakticky zastavila. Výroba dřevěných „Unimo“ buněk pro těžařský a těžký průmysl neměla s dřevostavitelstvím nic společného. České vysoké školství rezignovalo na výraz „dřevěná stavební konstrukce“ a neobjevují se ani publikace o dřevostavbách, navíc je zastaven přísun odborných stavebních časopisů s touto tematikou do knihoven. Množství architektů, projektantů a techniků se tak nenaučilo s dřevostavbami pracovat. Z této doby také vzešly ony nesmyslné názory, že dřevostavby poskytují méněcenné bydlení v horší kvalitě, než kterou nabízí klasická výstavba. V 70. a v 80. letech byla zakoupena licence na stavbu obytných domů od německé firmy Okal. Provedením staveb bylo pověřeno RD Jeseník. Na svou dobu vcelku zajímavá stavba jak v provedení, tak i v ceně, nedošla takového rozšíření, jak se očekávalo. Velmi špatná tepelná a hluková izolace domy „Okály“ značně degradovala. Po roce 1989 se na podnikání na poli stavění dřevěných domků vrhlo množství firem, ale celý proces jejich snažení vyzněl dost povrchně. Málokoho totiž zajímala technologie stavby, stavební fyzika, design nebo kvalita provedení. Opravdový rozvoj dřevostaveb lze datovat od roku 2000. Dřevěné stavby se prosazují nejen při montáži rodinných domů, ale i u výstavby ubytoven, mateřských školek, užitných a průmyslových objektů. Kvalita stavebních konstrukcí, systém, vstupní materiály a design začíná být srovnatelný se zahraničím.[9]

4

3.2 Dřevostavby V dřevěných stavbách se v technické oblasti objevují s ohledem na skladbu a uspořádání vrstev pláště budovy novodobá a výhodná řešení. Rovněž je patrná nová orientace v různých nosných systémech a tedy i ve vlastních systémech dřevěných staveb. Běžné systémy nebo chcete-li, základní typy staveb jsou: srubové stavby, hrázděné stavby, Balloon-Frame, Platform-Frame, rámové stavby, skeletové stavby a stavby z masivního dřeva. Jako tradiční systémy srubových a hrázděných staveb, vyráběné pod vedením odborných stavitelů a s řemeslnou dovedností, tak i v zámoří a v angolosaských zemích, jsou prováděné konstrukční systémy Balloon-Frame a Platform-Frame, které ztratily již před delší dobou do značné míry na významu nebo se vyskytují pouze v jednotlivých regionech. Moderní stavění se dřevem se neomezuje na napodobeniny tradic. Současný vývoj v dřevěných stavbách odpovídá dnešnímu myšlení a jednání. Stavební odborníci se sice musí pokusit porozumět stavebním tradicím, musí však chápat dřevěné stavby především jako novou, moderní úlohu. V současné době převážně používané konstrukční systémy jsou: rámové stavby, skeletové stavby a masivní dřevěné stavby. Ty se výrazně odlišují konstrukcí i vzhledem. Podle regionu nebo způsobu konstrukce jsou také rozdílně pojmenovány. Ty systémy, které jsou vyráběny a dodávány pod chráněnou ochranou značkou, se označují jako systémy týkající se výrobků. Tyto zpravidla sériově vyráběné konstrukční systémy jsou, pokud podíl masivního dřeva překračuje 50 % vlastního nosného systému, přiřazeny k masivním dřevěným stavbám.[1] Dřevostavba je tedy pojem sice používaný ve více významech, ale nemá vymezený obsah, dokud se nepřiřadí ke konkrétnímu typu. Nosná konstrukce je tvořena především dřevěnými prvky nebo v kombinaci na jeho bázi. Dále je doplněna dalšími materiály podle požadavků a podmínek, jak a k čemu je stavba předurčena. Jak již bylo řečeno, dřevo použito v konstrukcích bylo využíváno již dávno, avšak postupným pracováním a využíváním dřeva ke stavebním účelům, jsme se naučili vytvářet pro jeho působení optimální podmínky, jaké známe dnes. O rozvoji moderního pohledu se zasloužila především Severní Amerika, která nebyla svazována žádnými tradicemi, nebo Skandinávie, která naopak tradici dřevostaveb nikdy nepřerušila.

5

V našich podmínkách je dřevostavba prezentována spíše pouze jako rodinný dům a jeho zastoupení na našem území je přibližně 1%. Co se týká rozdílu mezi dřevěnou konstrukcí a dřevostavbou, jsou to dva rozdílné pojmy, kdy dřevostavba je výsledný produkt, a použitý systém konstrukce stavby jsou dřevěné konstrukce. Je to tedy pouze část dřevostavby a ta pak představuje z technického hlediska poměrně rozsáhlé zadání, které je nutno řešit komplexně a profesionálně, se znalostí všech souvislostí a možností. Dřevostavba nám také mimo jiné umožňuje jasně a čitelně rozdělit funkce jednotlivých prvků a materiálů v konstrukci. Dřevěná konstrukce přenáší zatížení a zabezpečuje prostorovou tuhost. Jako u každého stavebního návrhu, je nezbytné, aby bylo zamýšleno dopředu a počítáno se všemi dalšími návaznostmi, které při postavení stavby nastanou, třeba počítat u dřevostaveb dvojnásob. Avšak jsou velice perspektivní stavební technologie pro řadu nesporných výhod jako například stavění z obnovitelného, dostupného a přírodního materiálu, lze ho zpracovávat a opracovávat dle potřeby, nenáročná manipulace při výstavbě, snadná přestavba a likvidace, odolnost proti zemětřesení a ohni a řada dalších výhod, které dřevostavby provází. Vše co má své výhody, musí mít také nevýhody, proto tyto stavby vyžadují specializaci a speciality. Nelze tedy brát dřevostavby zjednodušeným pohledem, ale podrobným pohledem na problém, na návrh stavby a jeho zpracování, které se ve finále liší prováděním stavby samé.[2]

Obr. 1: Dřevostavba (zdroj: www.zastavki.com)

6

3.2.1 Rámové stavby Nosná konstrukce rámových staveb sestává z tyčové nosné kostry, z řeziva a z pláště stabilizujícího nosnou kostru. Tyčová nosná kostra přitom přenáší svislá zatížení ze střechy a mezipatrových stropů, zatímco pláště z desek na bázi dřeva přenášejí vodorovná zatížení, která vznikají účinkem větru a výztužných sil. S ohledem na výrobu je základním principem dnešních rámových staveb prefabrikace ve výrobním závodě. Přitom se podle využití budovy navrhují různé skladby stěn, stropů a střechy a vyrábějí se jako dílce. Tak jako je to běžné u předchůdce rámových staveb, stavebního systému Platform-Frame, také rámové stavby se projektují, konstruují, vyrábějí a montují poschoďově. Vlastnosti tohoto systému dřevěných staveb byly přizpůsobeny našim potřebám. Proto lze předpokládat, že se tento konstrukční systém bude dále prosazovat, protože je hospodárný a vyznačuje se jednoduchou konstrukcí a architektonickou volností uvnitř systému. Jsou používané průřezy dřeva a deskové materiály na bázi dřeva nebo sádry trvale ve vysokých jakostech dostupné a v krátké době k dispozici.[1]

Obr. 2: Rámová stavba (zdroj: www.chatar-chalupar.cz)

Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb:  Volnost architektonického řešení  Jednoduchý konstrukční systém  Opakující se detaily  Nosná kostra sestává ze štíhlých, standardizovaných průřezů  Celkové vyztužení oplášťováním  Jednoduchá dostupnost materiálu  Poschodová výstavba  Spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky  Rastrový rozměr 400-700 mm, přednostně 625 mm  Konstrukce oboustranně obložená  Krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby 7

3.2.2 Skeletové stavby S rostoucím významem dřevěných konstrukcí ve vícepodlažních a vysoce objemových stavbách, získávají moderní dřevěné skeletové stavby novou důležitost. Tento druh konstrukce s jeho větším nebo menším rastrem sloupů ze dřeva, nebo také v kombinaci s ocelí nebo železobetonem, je ideální také pro jedno a dvoupodlažní komplexy budov. K tomuto rostoucímu významu dřevěných skeletových staveb přispěly také nové prutové materiály na bázi dřeva a technika jejich spojování. Skeletové stavby jsou přesvědčivé svou účinností a především architektonickou mnohostranností a čistotou konstrukce. Dřevěné skeletové stavby umožňují větší rozpětí s malým počtem vnitřních sloupů než jiné stavební systémy, což ponechává značnou volnost pro řešení půdorysu. Tyto budovy jsou individuálně a velkoryse vybaveny flexibilním a variabilním půdorysem. Racionálně zhotovené lepené prvky a ze skladu dostupné spojovací prostředky umožňují stavební systém, který zcela odpovídá dnešním nárokům na kvalitu a techniku. Dřevěné skeletové stavby jsou vhodné pro správní, průmyslové a provozní budovy, právě tak dobře, jako pro školní a bytové stavby nebo pro stavby veřejné a soukromé.[1]

Obr. 3: Skeletová stavba (zdroj: www.asb.sk)

Charakteristické znaky dřevěných skeletových staveb:  Velká kompoziční volnost  Variabilní řešení půdorysu  Nosný skelet a stěny ohraničující prostor zůstávají vzájemně nezávislé  Škála rozměrů podle rastru a modulu  Dřevěný skelet může být uvnitř nebo venku viditelný nebo oboustranně zakrytý  Spojování většinou ocelovými prostředky  U stěnových, stropních a střešních prvků je velká možnost předvýroby

8

3.2.3 Masivní dřevěné stavby Pro masivní dřevěné stavby jsou typické konstrukční prvky většinou z masivního dřeva, ať už lepeného, příčně lepeného, spojovaného hmoždíky či hřebíky nebo třískových či OSB desek. Podstatnou část tvoří buď uzavřený, často masivní deskový průřez, nebo optimalizované skříňové dílce, které se sestavují do plošné konstrukce. Hlavní část nosného systému vždy sestává z nosného jádra, které je vytvořeno z masivního dřeva nebo desek na bázi dřeva. Používá se výlučně jako plošně působící nosný systém. Dalším společným znakem je, že se izolace osazuje na nosnou konstrukci zvenku (vnější izolační systém).[1]

Obr. 4: Masivní dřevěná stavba (zdroj: stavba.tzb-info.cz)

Charakteristické znaky masivních dřevěných staveb:  Nosná vrstva z masivní, plošné působící desky  Masivní podíl je nejméně 50 % uzavřené nosné vrstvy  Plošně působící nosný systém je tvořen velkorozměrovými plošnými dílci nebo konstrukčními prvky malého formátu  Jednovrstvé systémy spojované hřebíky nebo hmoždíky i vícevrstvé systémy slepené příčně nebo křížově nebo spojené hmoždíky  Většinou poschoďová výstavba, avšak jsou také průběžné stěny a závěsné stropy  Účinný přeno vysokých zatížení  Vyztužené budovy se provádí plošnou nosnou konstrukcí  Příčně nebo křížově slepené systémy jsou vysoce rozměrově stabilní  Redukovaný počet vrstev konstrukčního prvku, protože nosná konstrukce, ohraničení prostoru, těsnící rovina atd. podle systému jsou výhradně vytvořeny masivními dílci nosné konstrukce  Masivní dřevěné konstrukční prvky odebírají vlhkost ze vzduchu místnosti, tuto vážou a v suchých obdobích ji opět odevzdávají  Rozličné konstrukční systémy jsou většinou vztaženy na výrobek a změřeny dle výrobce

9

3.3 Marketing 3.3.1 Marketing obecně Základem marketingu je přesvědčení, že cíle podniku může být dosaženo jen tehdy, jsou-li dobře poznány potřeby a přání zákazníků. Tyto potřeby a přání musí podnik plnit lépe než konkurenti. Od znalosti požadavků se pak odvíjejí všechny ostatní činnosti podniku, především druhy vyráběných výrobků, poskytovaných služeb, různé formy a techniky prodeje a způsoby jeho stimulování. Ve stručnosti, jak nám uvádí Stávková a Dufek (2004), je to pochopení potřeb zákazníka a návrh řešení, která poskytují spokojenost zákazníkům, zisk výrobcům a přínosy akcionářům. Je to společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními. Potřeby jsou tedy výchozí pro marketing, potřeby jsou přirozenými vlastnostmi člověka, např. jídlo, pití, bezpečí atd. Požadavky nám vyplývají z různého stupně uspokojování potřeb, stávají se poptávkou, jsou-li podloženy kupní silou. Jiné jsou potřeby lidí v různých klimatických podmínkách, v různých společenstvech, v různých sociálních skupinách, v různých věkových kategoriích atd.[3]

Obr. 5: Maslowowa pyramida potřeb (zdroj: www.filosofie-uspechu.cz)

10

3.3.2 Marketingový výzkum Snahy naučit se něco o zákaznících by měly být vždy založeny na aplikaci objektivních a systematických metod vytvořených a rozvinutých současným marketingovým výzkumem. Marketingový výzkum poskytuje informace, které napomáhají marketingovým manažerům rozlišovat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby. Poskytuje nám empirické údaje o situaci na trhu, především pak o zákaznících. Jak již bylo zmíněno, tyto údaje byly získány na základě objektivních a systematických postupů, které respektují specifika vlastnosti komplexu sociálně-ekonomické reality.[4] 3.3.3 Marketingová komunikace Nedílnou součástí dobrého marketingu je komunikace. Obvykle bývá komunikace redukována pouze na sféru informací. Předmětem komunikace může být jakýkoliv výtvor (lidský i přírodní, verbální i neverbální, hmotný i duchovní) představený jednou stranou (subjektem – osobou, institucí) a vnímaný druhou (objektem, což může být opět stejně dobře jedinec jako celá organizace) Právě projev jedné stany (subjektu) a následná reakce druhé (objektu) představuje základ komunikace.

Obr. 6: Lasswellovo komunikační schéma (zdroj: [5])

Efektivní a úspěšná komunikace, tedy taková, v níž dosáhneme při minimálních výdajích maximálních účinků, se v praxi opírá o důvěryhodnost, volbu vhodného času a prostředí, pochopitelnost významu obsahu, jasnost, soustavnost, osvědčené kanály i znalost adresáta.[5]

11

3.4 Analýza ekonomiky dřevostaveb Analýza Kalouska a Lenocha se zabývá zlepšením odbytu dřeva v ČR prostřednictvím zvýšení objemu výroby a prodeje dřevostaveb. S tím souvisí i řešení bytové problematiky zlevněním rodinných domů a snížením znečišťování životního prostředí používáním ekologických a přirozeně obnovitelných materiálů a surovin při výstavbě. Výsledky jsou zjištěny na základě analýzy ekonomických ukazatelů, marketingového chování a strategie public relations firem, které dřevostavby vyrábějí či dodávají, a dále pomocí průzkumu informovanosti a názorů veřejnosti. Získané výsledky jsou převedeny do konkrétních praktických opatření, která jsou provozně použitelná. Jak Lenoch a Kalousek uvádí, cílem marketingových výzkumů je zjistit povědomí lidí o dřevostavbách a požadavky na vlastní bydlení obecně. Dílčím cílem je vytvoření profilu cílové skupiny zákazníků, na který je třeba se zaměřit a informovat o činnosti, výhodách firmy a jejích produktech. To vše v souvislosti s analýzou vnějšího a vnitřního prostředí, které byli prováděny pomocí SVOT analýzy. Z výzkumu konkrétně pak plyne, že jako přednosti montovaných dřevostaveb byly nejvíce uváděny rychlost výstavby, tepelné vlastnosti, izolační technologie a ekologie. Nevýhody montovaných domů se projevují zejména v nedůvěře respondentů v technologii, v materiálu, v odolnosti proti požáru a povodním. Z výzkumu také vyplynulo, že mezi nejčastější pozitivní charakteristiky firmy patří tradice výroby, stabilita na trhu a z toho vyplývající důvěryhodnost, vysoká kvalita produktů, záruka pevné ceny, spolehlivost a solidní jednání se zákazníky. To jsou hlavní silné stránky firem. Ve firmách bylo možno identifikovat také slabé stránky, ale vzhledem k tomu, že respondenti zmiňovali malou propagaci firmy a z výzkumu plyne, že informace nejvíce vyhledávají na internetu a v katalozích rodinných domů, lze doporučit firmám nabídku na internetu založenou na tradici firmy, zdravém bydlení, moderní technologii, designu a především na ekologii. Velkým přínosem jsou pak obchodní zastoupení přímo ve vzorových domech, kde zákazníci mohou vidět stavbu na vlastní oči a podrobně se informovat. Z tohoto důvodu se jeví jako výhodné mít aktualizovaný nabídkový katalog přeložený do němčiny, neboť

12

tato obchodní zastoupení navštěvují Němci a Rakušané. Tím by firmy zajisté posílily informovanost a jejich dobrá jména na těchto trzích. Dále se jeví jako výhodné pokračovat ve výstavbě energeticky úsporných domů, firmy by měly mít problémy čelit vysokým nárokům na kvalitu, což vyplývá z řady doporučených certifikátů a ocenění. Díky této technologii se jim otevírají možnosti získat finanční zdroje z fondů nebo grantů Evropské Unie. Důležitá je účast na zahraničních konferencích a veletrzích. Největším problémem v Public Relations dřevostaveb je povědomí lidí spojené se zděnou stavbou jako stabilní, tradiční, vícegenerační bydlení. Některým lidem montované domy připomínají Okály a s nimi spojené nedostatky tehdejší výroby. Je proto velmi důležité posílit povědomí o nové moderní technologii, informovat mladé lidi a výhodách, úspoře času a peněz. Příležitostí je expandovat na východní trhy, které ještě nejsou přesyceny stavebními firmami. Jelikož v současné době vystupuje výrazněji do popředí význam zákazníka, je důležité ukázat, jak mohou postupy marketingového výzkumu a Public Relations napomoci lépe poznávat a ovlivňovat zákazníka, zejména jeho potřeby, očekávání a spokojenost. Z průzkumu vyplynuly tyto skutečnosti:  Kvalita života a s ní spojená kvalita bydlení je pro občany čím dál více důležitější  Při rozhodování mezi bytem či rodinným domem je nejdůležitější parametrem cena a pak kvalita bydlení. Dům je považován za kvalitnější alternativu.  Spousta lidí se musí spokojit s bydlením v bytě, protože jsou omezení cenou. Je to nevyužitý segment zákaznického trhu dřevostaveb, je potřeba směřovat k vytvoření finančně stejné alternativy dřevostavby rodinného domu jako je cena bytu  Naprosto je podceněna a v České republice velice opomíjená možnost stavět dřevostavby jako vícepodlažní bytové domy.  Lidé mají zpravidla jen jakousi obecnou představu, že něco jako dřevostavba existuje. Nevědí už konkrétně, co si mají pod tímto termínem přesně představit a co od těchto moderních technologií mohou očekávat.  Je potřeba se zvlášť zaměřit na cílovou skupinu mladých, ještě nerozhodnutých občanů.  Lidé považují dřevostavbu za méně kvalitní a podřadnější bydlení než klasické zděné stavby, rozhodují se podle kvality, ceny, reference, rychlosti, ekologie a tradice.[6] 13

3.5 Dosavadní práce z oblasti průzkumů užívání staveb V minulém roce již studenti Mendelovy univerzity v Brně zpracovávali bakalářské práce se stejným tématem, vyhodnocovali však spokojenost uživatelů v jiných krajích České republiky. Je nezbytné na tyto práce poukázat a stručně uvést v nich zjištěná data nebo odvozené závěry, jelikož práce byly vypracovávány podobným způsobem, za pomocí stejného dotazníku a jejich různé výsledky se hodí pro porovnání v jednotlivých krajích. Práce, které byly zpracovány jsou marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území kraje Vysočina, kterou vypracovala Monika Kostečková. Studie Olgy Šrámkové se jmenuje marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Jihomoravského kraje s výjimkou Brna a okresu Brno-venkov. Marketingovou studii spokojenosti uživatelů dřevostaveb ve Zlínském kraji zpracoval Petr Hahn a Lukáš Václavek zpracoval marketingovou studii na území Brna a okresu Brnovenkov. Pro porovnání výsledků studie jsem zvolil bakalářskou práci Moniky Kostečkové (Vysočina) a Olgy Šrámkové (Jihomoravský kraj). Díky výsledkům těchto prací lze porovnat spokojenost uživatelů dřevostaveb v různých krajích. 3.5.1 Bakalářská práce Moniky Kostečkové Kostečková uvádí ve svém souhrnu výsledků, že případné korelace ve vztahu k věku, vzdělání, předchozímu bydlení, popř. profesi nebyly v její práci zohledňovány z důvodu vždy silně převažující některé skupiny uživatelů, takže výsledky u těchto převládajících skupin odpovídají výsledkům celkovým. Typickým uživatelem dřevostavby v Kraji Vysočina je partnerská dvojice ve věku 36 50 let, kde muž i žena mají středoškolské vzdělání s maturitou, oba podnikají. Předchozí bydlení je potom panelový dům v obci do 20 tis. obyvatel. Převládajícím typem dřevostavby v Kraji Vysočina je rámová konstrukce s výplní s výrobou na místě, upravená dle individuálního projektu. Dodavatel je velká firma s více než pětadvaceti zaměstnanci. Převažuje dům s podkrovím, počet místností 5+1, nepodsklepený s variantní možností vybudování garáže nebo přístřešku pro auto. Preferovaným zdrojem vytápění je dřevo nebo zemní plyn, popř. varianta těchto dvou. Nejčastějším vstupním zdrojem informací o dřevostavbě byla kombinace internet, časopis a známí (zkušenosti a reference), kde možnost internet a známí hraje podstatnější roli než časopis. Nejdůležitějšími faktory pro rozhodnutí o pořízení

14

dřevostavby potom byly cena pořízení, rychlost výstavby, cena provozu a ekologické hledisko pořízení, v menším měřítku potom důraz na pořízení kvalitního a komfortního bydlení. Závěr: Levné, rychlé a kvalitní bydlení. Jako nejvýznamnější výhoda byly hodnoceny faktory cena pořízení, rychlost výstavby a kvalita a komfort bydlení. Naopak jako jednoznačně nejvýznamnější nevýhoda dřevostavby potom faktor slabá zvuková izolace (vrzání). Nejpříjemnějším překvapením byla kvalita práce při výstavbě a cena pořízení, ale největším procentem byla jako největší zklamání hodnocena opět kvalita práce při výstavbě. Dřevostavba byla hodnocena jako cenově srovnatelná se stavbou zděnou, bohužel kvalitativně ji její uživatelé hodnotí níže než zděnou stavbu. Důležitým závěrem je informace, že všichni dotázaní uživatelé by si dřevostavbu pořídili znovu, ale velmi důležitým faktorem je pro ně dodavatel stavby, což vyplývá i z dalších statistik. Závěrem pak Kostečková uvedla, že dotazování formou osobní návštěvy dřevostavby se ukázalo jako velký přínos, zejména co se týká reakcí dotazovaných na práci jako takovou. Lze říci, že všichni přistoupili k vyplňování dotazníku velmi zodpovědně a snažili se i sami některé informace upřesnit a více analyzovat. Dalším velkým plusem osobní návštěvy byla i osobní zkušenost s praktickým životem v dřevostavbě, s možností osobního pozorování a posouzení dřevostavby nejen jako domu, ale i co se týče života v ní. Lze říci, že zpracování studie mi nepřineslo pouze informace, vycházející z vyplňování dotazníku, ale i mnoho dalších cenných poznatků a zkušeností, týkajících se dřevostaveb jako takových.[7] 3.5.2 Bakalářská práce Olgy Šrámkové Jako druhou práci zde uvádím od Olgy Šrámkové, která nám vyhodnocuje své výsledky Jihomoravského kraje. Marketingovým výzkumem vyšlo najevo, že ženy si nejčastěji pořizují dřevostavby v průměrném věku 26-35 let a pracují v nesoukromém sektoru. Nejvyšší dosažené vzdělání mají středoškolské s maturitou a pocházejí z města o počtu obyvatel 100 001-400 000. Jako jejich původní bydlení převládal zděný rodinný dům. U mužské populace dominovala věková kategorie 35-50 let, s nevyšším dosaženým vzděláním středoškolské s maturitou, pracující v soukromém sektoru. Dětství strávili taktéž ve zděném rodinném domku a pocházeli buď z většího města (100 001-400 000

15

obyvatel) či z vesnice (1 001-5 000 obyvatel). Majitelé dřevostaveb nejčastěji volí rámovou dřevostavbu s izolační výplní - výroba na místě. Většinou se jedná o individuální projekt stavby, který je následně realizován malou firmou (25 zaměstnanců a méně) s vlastními zaměstnanci. Majitelé upřednostňují přízemní dům s podkrovím s počtem místností 4+1, jež je vytápěn dřevem a jako nadstandardní vybavení pořizují přístřešek na auto. A co od dřevostavby nejčastěji očekávají? Levné, rychlé a kvalitní bydlení. Nejčastějším důvodem k výstavbě dřevostavby je převážně rychlost výstavby, cena užívání a pořizovací cena. Jako hlavní zdroj, kde nejvíce čerpají informace, je uveden internet. Největší výhody (na základě dosavadních zkušeností) spatřují jejich majitelé v nízkých provozních nákladech, ceně pořízení nemovitosti, kvalitě a komfortu bydlení. Naopak nevýhody vidí ve slabé hlukové izolaci - vrzání, prasklinách a krátké životnosti dřevostavby. Pořizovací cena a nízké provozní náklady dřevostavby majitele příjemně překvapily, naopak zklamáni jsou z krátké životnosti nemovitosti. A jak dřevostavba obstála v očích majitelů při srovnání se zděnou stavbou? 74 procent hodnotí dřevostavbu jako stavbu rovnocennou stavbě zděné a pořídili by si ji opětovně od stejného dodavatele a volili by i stejnou technologií. 52 procent zastává názor, že dřevostavba je levnější bydlení (v porovnání se zděnou), celkově velmi kvalitní, ale za předpokladů dobře zvolené kvalitní technologie a poctivé výroby a stavbě. V závěru Šrámková uvádí, jak cílem bakalářské práce bylo pomocí dotazníků specifikovat majitele dřevostaveb, typ dřevostavby, vyhodnotit jejich spokojenost či nespokojenost s daným tipem bydlení a v neposlední řadě doporučit firmám ve dřevozpracujícím průmyslu, co přesně jejich zákazníci požadují a s jakými problémy se potýkají. Na základě provedené marketingové studie spokojenosti uživatelů se dřevostavbou bylo zjištěno, že převážná část uživatelů (na základě dosavadních zkušeností), spatřují hlavní výhody dřevostavby v nízkých provozních nákladech, v ceně pořízení a také v kvalitě a komfortu bydlení. Důvody proč právě výstavba dřevostavby na místo zděného domku, byly především rychlost výstavby a pořizovací cena nemovitosti. Naopak krátká doba životnosti, praskliny a také vrzání byly respondenty uvedeny jako hlavní nevýhody dřevostavby. Majitelé hodnotí stavbu jako rovnocennou stavbě zděné a pořídili by si dřevostavbu opětovně. Jsou zastánci názoru, že dřevostavba je levnější bydlení (v porovnání se zděnou), celkově je kvalitní, ale za předpokladů dobře zvolené kvalitní technologie a poctivé výroby a stavbě. [8] 16

3.6 Zpráva stavební průzkum Building survey report - neboli zpráva stavebního průzkumu konkrétního objektu na území Velké Británie, prováděného v roce 2013. Jedním z hlavních cílů tohoto stavebního průzkumu bylo pomoci správně se rozhodnout před koupí staršího objektů. Účelem bylo pomoci učinit odůvodněný a informovaný úsudek, zda přejít ke koupi objektu, který byl postaven již před mnoha lety a byl velmi dlouho využíván. Dalším pak posoudit, zda je, či není nemovitost rozumná koupě a jaká rozhodnutí a opatření by měla být přijata a smluvními podmínkami vyměřena. Tento stavební průzkum se provádí na konkrétní budově, která byla postavena v 19. století pro farmářské účely. Všechny prostory nebyly využívány jako bytové prostory, ale také pro nejrůznější zvířectvo. Stavba je postavena z masivního zdiva. Tento objekt má i podkrovní prostory, kde se nachází dvě ložnice. Objekt byl kvůli svému stavu téměř neprodejný, ale nacházel se na krásném místě s výhledem do krajiny, což jej téměř „drželo při životě“. Byla zde ale velká řada nedostatků a věcí, které by bylo potřeba vyměnit, opravit, nahradit za novější nebo zcela vyřadit. Nejslabší místa objektu byla ta, kde působila vlhkost. Vytváření začínajících plísní na severních stěnách objektu, kde navíc z exteriéru doléhaly na budovy různé porosty. Nevhodně byla také uložena střešní nosná konstrukce a zároveň v půdních prostorách byla odstraněna tepelná izolace. Jako velmi nevhodný byl odvodňovací systém, jako takový. Upozorňováno bylo na všechna nejrůznější možná místa, která by člověk neměl přehlížet a je třeba si na ně dát pozor. Může se v brzké budoucnosti přihodit, že z funkčních částí objektu bude velmi drahá a časově náročná oprava, aniž bychom si to před koupí zjišťovali. Navíc se nám tato skutečnost může projevit také v budoucím prodeji, kdy bude objekt prodán o daleko nižší cenu, než za jakou byl námi pořízen. Je tedy velmi důležité brát objekt jako celek, se všemi jeho náležitostmi. Závěrem bylo uvedeno, že při rozhodnutí se pokračovat v koupi tohoto majetku, jsou kroky, které je třeba udělat před pořízením. Jako získat konkurenční cenové nabídky pro náhlé opravy. Pro další naléhavá opatření se doporučuje návštěva vhodného speciality, který by nám k problému předložit zvláštní zprávu.[14]

17

4

MATERIÁL

Zjišťování

spokojenosti

uživatelů

dřevostaveb

bylo

prováděno

na

území

Královehradeckého kraje.

4.1 Charakteristika Královehradeckého kraje Královéhradecký kraj se nachází v severovýchodní části Čech. Hranici kraje tvoří z více než jedné třetiny státní hranice s Polskem v délce asi 208 km. Se sousedními Libereckým a Pardubickým krajem tvoří oblast Severovýchod, která patří mezi tři největší oblasti v republice jak rozlohou, tak počtem obyvatel. Posledním sousedem je kraj Středočeský. Krajská metropole Hradec Králové je od hlavního města Prahy vzdálená 112 km.

Obr. 7: Poloha Královehradeckého kraje a jeho okresy (zdroj: www.lubomirfranc.cz)

Území kraje je tvořeno z pěti okresů a to Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj šest procent rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Je pátým krajem s nejvyšším podílem jak půdy zemědělské, tak orné. Zemědělská půda představuje 58 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činí 40 % a lesy pokrývají území z 31 %. Rozlohou je největší okres Trutnov, který tvoří téměř čtvrtinu rozlohy kraje, za ním následuje s více než pětinou

18

okres Rychnov nad Kněžnou a zbytek území se rovnoměrně, zhruba po 18 %, dělí mezi tři zbývající okresy. Chráněná území tvořila v roce 2011 více než pětinu rozlohy kraje. Na území se nachází Krkonošský národní park v okrese Trutnov (5,2 % rozlohy kraje), tři chráněné krajinné oblasti (14,5 % rozlohy kraje) a 111 maloplošných chráněných oblastí (1,3 % rozlohy kraje). Mezi chráněné krajinné oblasti patří Broumovsko (okres Náchod), Český ráj (okres Jičín a území krajů Středočeského a Libereckého) a Orlické hory (okres Rychnov nad Kněžnou a území kraje Pardubického).[10] 4.1.1 Obyvatelstvo Ke konci roku 2011 měl Královéhradecký kraj celkem 553 856 obyvatel, což je 5,3 % celkového počtu obyvatel České republiky. Nejlidnatějším okresem je okres Hradec Králové se 163 tisíci osobami. Naopak populačně nejmenší se 79 086 obyvateli je okres Rychnov

nad

Kněžnou.

Hustotou

116

obyvatel

na

km2

nedosahuje

kraj

celorepublikového průměru 133 osob. Na území kraje je celkem 448 obcí, z nichž k 31. 12. 2011 mělo 48 statut města a 10 statut městyse. Podíl městského obyvatelstva dosáhl celkem 67,3 %. Hlavním centrem kraje je statutární město Hradec Králové s 93 490 obyvateli, druhým největším městem s 30 957obyvateli je město Trutnov. Tab. 1: Počet obyvatel v Královehradeckém kraji k daným rokům (zdroj: www.czso.cz) 2008 rok 554 520 Počet obyvatel k 31. 12. MUŽI 271 803 ŽENY 282 717

2009 554 402 271 733 282 669

2010 554 803 271 934 282 869

2011 553 856 272 236 281 620

2012 552 946 271 657 281 289

Královéhradecký kraj měl k 31. 12. 2011 stále nejnižší podíl obyvatel ve věku 15–64 let ze všech krajů (68,2 %) a druhý nejvyšší podíl obyvatel ve věku nad 65 let (17,1 %) po Hl. m. Praze. Průměrný věk je rovněž nad republikovým průměrem a druhý nejvyšší po Hl. m. Praze. Stejně je tomu v porovnání s krajským průměrem v okresech Hradec Králové a Jičín. Nejvyšší podíl obyvatel do 14 let, měly okresy Rychnov nad Kněžnou a Náchod, nejvyšší podíl obyvatel ve věku 15–64 let byl v okrese Trutnov a ve věkové skupině nad 65 let v okrese Hradec Králové. [10]

19

4.1.2 Lesnictví Podíl celkové lesní půdy v Královéhradeckém kraji činí 30,9 %, což je o něco málo méně než je průměr za Českou republiku (33,4 %). Lesnatost jednotlivých ORP (obcí s rozšířenou působností) je velmi rozdílná. Nejmenší je v oblastech intenzivně využívaných kvalitních zemědělských půd (lesnatost ORP Jaroměř 10,7 %, Nový Bydžov 16 % a Hradec Králové 16,8 %), největší je v oblasti hor a vrchovin (lesnatost ORP Vrchlabí 54,5 %, Trutnov 48,2 % a Kostelec nad Orlicí 44,7 %.

Obr. 8: Podíl lesní půdy na celém území ČR (zdroj: www.czso.cz)

Podíl lesních pozemků je 8 % na území Královehradeckého kraje. V Královéhradeckém kraji převažuje zastoupení jehličnatých dřevin, z toho na prvním místě smrk ztepilý a borovice, z listnatých dřevin je nejvíce zastoupen dub, bříza a buk.[11] Tab. 2: Zalesňování a těžba dřeva v kraji (zdroj:czso.cz) 2008 rok 922 Zalesňování celkem (ha) Těžba dřeva (m3 b. k.): 679 483 - jehličnaté 55 033 - listnaté

2009 925

2010 930

2011 943

2012 898

680 662 54 599

715 389 53 350

663 565 71 843

744 109 83 703

Tab. 3: Statistický ukazatel o lesnictví v kraji. (zdroj: www.czso.cz)

Území (kraj)

Těžba dřeva Lesní Zalesňování pozemky Listnaté celkem (ha) Jehličnaté (ha) (m3 b. k.) (m3 b. k.)

Královéhradecký 147 881

898

744 109

20

83 703

Zpracování Prořezávky Probírky nahodilá celkem celkem těžba (m3 (ha) (ha) b. k.) 209 987

3 383

3 151

4.1.3 Dřevozpracující průmysl Dřevozpracující průmysl je základním pilířem primárního zpracování dřeva. Efektivní a dlouhodobě konkurenceschopný pilařský průmysl je základním stavebním kamenem funkčního lesnicko-dřevařského komplexu. Odvětví je velice úzce provázáno se sektorem těžby dřeva, na který bezprostředně navazuje. Z toho důvodu je obor značně ovlivňován dodávkami a cenou surového dříví. Na toto odvětví navazují potom další obory, kde je produkce dřeva dřevozpracujícího průmyslu dále zpracována, jako je stavebnictví, nábytkářství a papírenský průmysl, zemědělství a energetika. Partnerem českého dřevozpracujícího průmysl je stavebnictví, zejména bytová výstavba (asi 15% z celkového objemu stavebních zakázek). Podíl využití dřeva ve stavebnictví je však oproti sousedním zemím Německa a Rakouska pouze pětinový. Velké rezervy jsou v malé domácí spotřebě výrobků ze dřeva. Podíl využití dřeva ve stavebnictví na území Královehradeckého kraje je podle počtu firem, které dřevo nejrůzněji zpracovávají okolo průměru za Českou republiku.[12] Ke zlepšení fungování celého odvětví a zvýšení jeho konkurenceschopnosti je nutné dosáhnout přibližné rovnováhy mezi zpracovatelskými kapacitami a tuzemskými surovinovými možnostmi. Mít vyšší míru součinnosti a zvýšení oboustranného zájmu mezi pilařskými provozy na jedné straně a výzkumnými pracovišti na straně druhé. Největší podniky v dřevařském průmyslu v Královehradeckém kraji  Serafin Campestrini s.r.o. (Borohrádek)  Pila Hartman (Choteč)  Tóth, s.r.o. (Hronov)  DŘEVOTERM spol. s r.o. (Meziměstí)  HTP Trading s.r.o. (Vrchlabí)  Haniš sruby a roubenky s.r.o. (Hradec Králové)  REALSUKA - DŘEVOSTAVBY, s.r.o. (Černý důl)  Kasper (Trutnov)  Krpa holding (Hostinné)  DŘEVO TRUST, a.s. (Hradec Králové)  Lesy ČR (Hradec Králové)

21

4.1.4 Stavebnictví Stavebnictví je hospodářský obor, pomocí kterého je zajišťována výstavba, údržba, modernizace, rekonstrukce a demolice stavebních objektů. V Královehradeckém kraji bylo k roku 2012 provedených 10 294 stavebních prací, vydaných stavebních povolení bylo celkem 4 847, zahájených nově vystavovaných bytů bylo 1 216 a dokončených je 1 384. S porovnáním oproti předešlým rokům se dá říci, že situace ve stavebnictví v Královéhradeckém kraji je na mírném poklesu. Potvrzují nám to roky 2009, 2010 a 2011, které uvádí již dříve zjištěné statistické údaje. Poklesy zaznamenaly všechny okresy kraje, absolutně i relativně nejvyšší snížení bylo v okrese Hradec Králové. Vydaná SOP v Královéhradeckém kraji se podílela na celorepublikovém úhrnu 4,5 %, a to byl třetí nejnižší podíl po kraji Karlovarském a Libereckém. Nejvíc SOP bylo vydáno k výstavbě budov (58,5 %), pětina na stavby určená na ochranu životního prostředí a zhruba stejný počet k realizaci ostatních staveb. Ze SOP vydaných na výstavbu budov jich více než třetina byla určena ke změně dokončených bytových staveb, čtvrtina k nové bytové výstavbě a zhruba stejný podíl ke změně dokončených nebytových staveb. [13] Podniky ve stavebnictví v Královehradeckém kraji  Haas Fertigbau Chanovice, s.r.o. (Hradec Králové)  Dřevostavby MS HAUS s.r.o. (Hradec Králové)  MEGAS s.r.o. (Hradec Králové)  BAK stavební společnost, a.s. (Trutnov)  Grand - Stav cz, s.r.o. (Trutnov)  STAKO Červený Kostelec, s.r.o. (Červený Kostelec)  Prima spol. s.r.o. (Hradec Králové)  RD Stav (Náchod)

22

5

METODIKA

Pro získání potřebných informací k vypracování bakalářské práce, jsem využil dotazník zpracovaný společně se spolužáky, který nám o majitelích dřevostaveb zjišťoval základní informace v jeho různých částech. Bylo však zapotřebí najít, kde se takovéto stavby v Královehradeckém kraji nacházejí. Některé byly doporučeny od známých a přátel, některé pak od prvních dotazujících, kteří sami dřevostavbu vlastnili. Avšak pro malé množství takto vyhledaných domů jsem zkontaktoval tři stavební firmy, ze kterých mi nejvíce vstříc vyšla firma Haniš sruby a roubenky s.r.o. a poslala mi firemní cd-rom, na kterém byly fotografie a názvy obcí, kde se stavby nacházejí. Poté zbývalo už pouze do dané obce dojet a dřevostavbu nalézt. Veškeré objíždění a dotazování po dřevostavbách, se uskutečnilo během měsíců srpen a září, s tím, že po dalším doporučení byla ještě navštívena obec Petrovičky, což proběhlo až během prosince. Dle přítomnosti nebo nepřítomnosti obyvatelů v nalezeném objektu, byl dotazník buď vyplněn osobně během pár minut, nebo byl dotazník zanechán společně s obálkou, na které byla uvedena má adresa včetně známky, a předepsanou řečí na samostatném papíře, kde byla popsána situace, z jakých důvodů zde dotazník zanechávám a v neposlední řadě také mé kontaktní údaje. Z rozdaných třiceti šesti dotazníků, které byly s obálkami zanechány ve schránkách, se mi jich vrátilo pouze dvacet čtyři. Dle mého názoru se někteří uživatelé nechtěli „komusi“ svěřovat s údaji, pro ně osobními, nechtěli je kamkoliv uveřejňovat nebo měli své jiné důvody. Všechny nashromážděné vyplněné dotazníky, kterých bylo celkem čtyřicet, bylo zapotřebí vypracovat do tabulek v Excelu. Otázky i jednotlivé části zde jsou přehledně a srozumitelně rozděleny a takto připravené tabulky bylo potřeba rozpracovat samostatně do grafů, které nám nejlépe ukáží patrné výsledky. Dle těchto jednotlivých výsledků pak lze udělat celkové shrnutí v dané problematice a vytvořit realizační výstup.

5.1 Struktura dotazníku V neposlední řadě nelze opomenout dotazník, který nám sloužil ke sběru odpovědí. Papírový dotazník obsahuje celkem dvacet pět otázek, které jsou zodpovídány zaškrtáváním u předpřipravených odpovědí, avšak v případě jiné odpovědi je na výběr 23

položka „jiné“ a majitel dřevostavby svou odpověď vypíše. Další alternativou byly možnosti, kde jsme se dotazovali na váhu parametru. Zde se uváděla čísla od jedné (bez vlivu) do pěti (nejsilněji). Všechny otázky byly rozděleny na 4 části. První část pod názvem Lidé, se skládá ze šesti otázek, s tím, že v případě dvojice se odpovídá zvlášť za muže a zvlášť za ženu. Byla zjišťována věková kategorie majitelů, pohlaví, zda jsou majitelé jednotlivci nebo ve dvojici, vzdělání, obor profese, předchozí bydlení a velikost obce ze které z dětství pochází. Druhá část s názvem Dřevostavba, která obsahuje celkem osm otázek, nám zjišťuje konkrétní informace o dřevostavbě jako takové. Zjistíme zde typ dřevostavby (srub, roubenka, apod.), zda byl projekt unifikovaný či individuální, jak velká firma stavbu dodávala, počet pater a místností, kdy byla stavba zkolaudována, jaké je zde vybavení (garáž, sklep, apod.) a jaký je zde typ vytápění. Ve třetí části, které se jmenuje Zájem, nalezneme sice pouhé tři otázky, ale z marketingového pohledu otázky velmi důležité, a to odkud se majitelé o dřevostavbách dozvěděli, tedy kde je to napadlo, proč se vůbec pro takový dům rozhodli a co po takovém rozhodnutí od dřevostavby očekávali. V poslední čtvrté části, Zkušenosti, je zodpovězeno posledních osm otázek. Zde jsou uvedeny výhody a nevýhody dřevostaveb, v čem je stavba překvapila nebo zklamala. Na tyto čtyři otázky se odpovídalo váhou parametru na stupnici od 1 do 5, kde 1 představovala váhu – bez vlivu; 2 – slabý vliv; 3 – střední; 4 – silný a 5 nejsilnější. Dále celkové vyhodnocení z těchto výhod a nevýhod oproti zděné stavbě, zda by si majitelé pořídili dřevostavbu opět i dnes. Jestli si myslí, že dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba a zda je méně, stejně nebo více kvalitní než zděná stavba. Poslední otázka pak má shrnout celkový názor majitelů na dřevostavbu, tedy zda si myslí, že je to vždy kvalitní bydlení, že je to kvalitní bydlení za předpokladu kvalitní technologie i poctivé výroby, nebo zda je dřevostavba oproti zděné stavbě vždy podřadnější.

24

6

VÝSLEDKY

Zde jsou podrobné výsledky ze získaných dotazníků, které byly zpracovány do tabulek v programu Excel a z nich následné vygenerování do grafů. Ty nám poskytují přehled ve výstupních údajích.

6.1 Grafické výsledky s komentáři Výsledky z první části (Lidé) dotazníku, kde zjišťujeme informace o samotných uživatelích. Ty máme rozdělené na muže a ženy. V této části byli ve všech případech (40 uživatelů) uvedeni muži, kdežto ženy pouze z 82,5 % (33 uživatelů). Důvod bych viděl v tom, že řada mužů žije samostatně. Avšak dva uživatelé (muži) samostatně žijící uvedli, že jejich dřevostavba má majitele dva. 6.1.1 Věková kategorie v době kolaudace

Věková kategorie - muži 0% 5% 7% 18-25 26-35 33%

36-50 51-65

55%

66+

Obr. 9a: Věková kategorie - muži

Na grafu č. 9a je patrné, že nejčastějšími majiteli jsou muži v rozmezí 35-50 let (55 %). Jako druhá nejčastější věková kategorie se ukázala mezi 26-35 lety (33 %). Velmi podobně skončily kategorie mezi 18-25 a 51-65 lety (7 % a 5 %), kdežto žádný uživatel nebyl starší jak 66 let.

25

Věková kategorie - ženy 0% 6% 6% 18-25 26-35 36-50 41% 47%

51-65 66+

Obr. 9b: Věková kategorie- ženy

Zde si téměř celou část rozdělily napůl kategorie mezi 26-35 (41 %) a 36-50 (47 %) lety. Zbylých 12 %, jsou kategorie mezi 18-25 a 51-65 lety, které mají shodně po 6 %. Stejně jako u mužů, ani zde kategorie 66+ není zastoupena. 6.1.2 Majitelé

Majitelé 17% Jednotlivec Dvojice

83%

Obr. 10: Majitelé

Tento graf nám znázorňuje, jaký je podíl majitelů jako jednotlivce nebo dvojice. Je jasně zřetelné, že mnohem více majitelů jsou dvojice a to z 83 %. Zbylých 17 %, tedy majitelů jednotlivců, tvoří zároveň pouze muži.

26

6.1.3 Vzdělání

Vzdělání muž 2% 8% Základní

23%

Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

67%

Obr. 11a: Vzdělání - muži

Vzdělání žena 3% 9%

Základní

24%

Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské

64%

Obr. 11b: Vzdělání - ženy

Vzdělání středoškolské s maturitou se ukázalo, jako jasně převládající, a to u mužů i žen. Dokazuje nám to zde na grafu č. 11a 67 % mužů, kteří dosáhli tohoto stupně. Téměř čtvrtinové zastoupení (23 %) byli muži vysokoškolského vzdělání. U 8 % bylo uvedeno středoškolské bez maturity a jeden uživatel (2 %) měl vzdělání základní. Na grafu č. 11b je to velmi podobné, jako u mužů, kde nejčastějším vzděláním bylo středoškolské z 64 %. Žen s vysokými školami bylo 24 %, vzdělání středoškolské bez maturity mělo 9 % a základní 3 %.

27

6.1.4 Obor profese

Obor profese - muž

Podnikání

28% 50%

Zaměstnanec soukromý sektor Zaměstnanec nesoukromý sektor

22%

Obr. 12a: Obor profesí - muži

Obor profese - žena

27%

Podnikání

27%

Zaměstnanec soukromý sektor Zaměstnanec nesoukromý sektor 46%

Obr. 12b: Obor profesí - ženy

Zjišťování oboru profese nám u mužů na grafu č. 12a ukázalo, že polovina (50 %) podnikají, a to především ve stavebnictví nebo obchodu. Zaměstnanců v soukromém sektoru je 22 % a v nesoukromém sektoru procent dvacet osm. V profesích u žen je situace poněkud odlišná. Podnikání bylo totiž uvedeno pouze ve 27 %, za to většinově se ukázalo být u žen zaměstnání v soukromém sektoru, kde působily většinou jako administrativní zaměstnanec. V nesoukromém sektoru žen pracuje 27 %.

28

6.1.5 Předchozí bydlení (v čem vyrostli)

Předchozí bydlení muži 0% 20% Panelák Zděný byt 17%

Zděný rodinný dům Dřevostavba

63%

Obr. 13a: Předchozí bydlení - muži

Předchozí bydlení žena 0%

33%

37%

Panelák Zděný byt Zděný rodinný dům Dřevostavba

30%

Obr. 13b: Předchozí bydlení - ženy

Na obou grafech, jak č. 13a i na č. 13b je na první pohled patrné, že žádný z uživatelů nevyrůstal dříve ve dřevostavbě, přesto se pro ni později rozhodli. Mezi muži však převládá zděný rodinný dům a to z 67 %. Podobně pak na tom jsou muži vyrůstající v panelákovém a ve zděném bytě, s 20 % a 17 %. Na grafu 12b u žen je situace téměř stejnoměrně rozdělená. S 37 % vedou ženy, které vyrůstaly ve zděném rodinném domě, 33 % žen pochází z paneláku a 30 % vyrůstalo ve zděném bytě.

29

6.1.6 Pochází z dětství

Pochází z obce - muž 8%

12%

do 1 000 obyvatel

8% 5% 17%

1 001 -

5 000 obyvatel

5 001 -

20 000 obyvatel

20 001 - 50 000 obyvatel

10%

50 001 - 100 000 obyvatel 100 001 - 400 000 obyvatel Praha

40%

Obr. 14a: Velikost obce, z nichž pocházejí - muži

Pochází z obce - žena 3% 0%

0% 12%

do 1 000 obyvatel

18%

30%

1 001 -

5 000 obyvatel

5 001 -

20 000 obyvatel

20 001 - 50 000 obyvatel 50 001 - 100 000 obyvatel 100 001 - 400 000 obyvatel

37%

Praha

Obr. 14b: Velikost obce, z nichž pocházejí - ženy

Jako poslední, bylo v první části zjišťováno, z jak velkých obcí uživatelé pocházejí, což nám ukazují grafy č. 14a a č. 14b. U mužů je nejvíce zastoupena obec od 5 001 do 20 000 obyvatel a to ze 40 %. Jako druhá varianta se ukázala u obcí od 1 001 do 5 000 obyvatel, kde je 17 % zastoupení. Tyto první dvě varianty jsou výstižné pro tento kraj, kde je zastoupení obcí s nižším počtem obyvatel. Potvrzuje to i graf žen, kde 37 % tvoří obce 5 001 až 20 000 obyvatel a dalších 30 % tvoří obce rozsahu 1 001 až 5 000 obyvatel. Ostatní varianty obcí jsou podobně rozděleny u mužů i žen, i když na grafu

30

žen nenajdeme žádnou, která by pocházela z obce, kterou obývá 50 001 až 100 000 obyvatel, ani žádnou z Prahy a pouze jedna žena (3 %) pochází z obce od 100 001 do 400 000 obyvatel. 6.1.7 Typ dřevostavby Zde nám začíná druhá část dotazníku, Dřevostavba. Zde se pokusíme vyhodnotit, jaký konkrétní typ staveb uživatelé mají, kým a kdy byl postaven, velikost stavby, vybavení a také způsobvytápění.

Typ dřevostavby Rámová konstrukce s izolační výplní – stavebnicový systém 30%

25% Rámová konstrukce s izolační výplní – výroba na místě Roubenka 22% Srub

23%

Obr. 15: Typ dřevostavby

Na grafu č. 15 je ukázáno, jaký typ dřevostaveb byl v jaké zastoupení využíván. Můžeme si všimnout nadpolovičního zastoupení srubů a roubenek, celkem 53 %. Je to především ovlivněno tím, že mi firma Haniš sruby a roubenky s.r.o. poskytla materiály, kde se jimi postavené sruby a roubenky nacházejí. Jako další podíl bych viděl v tom, že srub nebo roubenku na první pohled poznáte a je tedy i ta pravděpodobnost, že na ni můžete náhodně narazit. Největší podíl tedy tvoří sruby, kterých je 30 %, roubenek potom zbylých 23 %. Podobné zastoupení však mají také rámové konstrukce s izolační výplní, ať už stavebnicovým systémem 25 % nebo vyrobené na místě 22 %. Všechny typy jsou tak téměř rovnoměrně zastoupeny.

31

6.1.8 Typ projektu

Typ projektu 5%

Unifikovaný projekt – sériová výstavba Individuální projekt

95%

Obr. 16: Typ projektu

Typ projektu je velmi „stručný a výstižný“, jak nám ukazuje graf č. 16. Individuální projekty jsou totiž téměř všechny stavby, až z 95 %. Je to pochopitelné, protože každý uživatel má svojí představu o jeho domově, stavba je vždy na specifickém místě, je třeba, aby zapadla do lokality a další faktory, které nám ovlivní, proč je třeba projekt provést speciálně. Zbylých 5 % je unifikovaných projektů. 6.1.9 Dodavatel stavby

Dodavatel stavby 15% 25%

2%

25% 33%

Velká firma (25+ z.) s vlastními zaměstnanci výroba i stavba Velká firma (25+ z.) s vlastními zaměstnanci pouze stavba Malá firma (25- z.) s vlastními zaměstnanci pouze stavba Malá firma (25- z.) a převážně subdodávky Svépomocí

Obr. 17: Dodavatelé staveb

32

Dodavateli staveb na grafu č. 17 se převážně ukázaly malé firmy s převážnými subdodávkami a to z 33 %. Jako další velmi požívané varianty jsou shodně po 25 % malé firmy s vlastními zaměstnanci (pouze stavba) a také svépomocí, což je cenově nejvýhodnější varianta a odvíjí se také od toho, že se velká část mužů stavebnictvím zabývá. Velkých firem s vlastními zaměstnanci zajišťujících stavbu i výrobu je 15 %, pouhá 2 % jsou velké firmy s vlastními zaměstnanci, kteří vyhotoví pouze stavbu. 6.1.10 Počet pater

Počet pater 10% 27%

Bungalov Přízemí s podkrovím Dvě patra a více

63%

Obr. 18: Počet pater

Graf č. 18 ukazuje, že převážným řešením u dřevostaveb je přízemí s podkrovím, takto řešených staveb je 63 %. Líbivou variantou jsou také bungalovy, které jsou zastoupeny z 27 %, zbývajících 10 % jsou dřevostavby, které mají dvě a více pater. Tyto domy jsou finančně velmi drahé a náročné na vytápění i údržbu, proto je jejich zastoupení v současnosti nejnižší.

33

6.1.11 Počet místností

Počet místností 14 12

12

12

Množství

10 8

7

6

5

4

3

2

1 0

0

0

0

0 1+1

2+1

3+1

4+1

5+1

6+1

7+1

8+1

9 + 1 10 + 1 a více

Obr. 19: Počet místností

Dotaz na počet místností se ukázal být shodný při rozvržení 4+1 a 5+1, což jsou nejpreferovanější varianty, obě po dvanácti případech. Tato velikost je vhodná pro rodiny, které chtějí mít oddělené dětské pokoje pro děti nebo chtějí mít případné volné prostory pro rodiče, kteří by se mohli v budoucnu připojit k rodině, která by se o ně pak starala. Jako další varianta byla 3+1 a to v sedmi případech. Vícegeneračních domů bylo celkem 6, ve variantách 6+1 a 7+1. Všechny tři varianty o rozvržení 2+1 byly zároveň bungalovy, což vyplývá z potřebného prostoru. Spousta variant však uvedena vůbec nebyla.

34

6.1.12 Rok kolaudace

Rok kolaudace 8

Počet zkolaudovaných staveb

7 7 6 6 5 5 4 4 3

3

3 2

2

2

2

2

2 1

1

1 0 Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok Rok 1999 2000 2003 2004 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Obr. 20: Rok kolaudace dřevostavby

Na tomto grafu můžeme vidět, v jakých letech byly dřevostavby zkolaudovány. Největší zastoupení mají roky 2013, 2012 a 2010. V roce 2013 bylo zkolaudováno celkem sedm staveb, v roce 2012 potom pět a šest v roce 2010. Dá se říci, že polovina staveb je téměř nová. Po jedné stavbě byly uvedeny roky 2014 a 2008. V ostatních letech jsou rozděleny průměrně na dvě nebo tři nově zkolaudované stavby. V roce 2005 nebyla podle výzkumu zkolaudována žádná, což je zaviněno náhodně podle navštívených staveb, větší zkoumání by jistě tuto náhodu vyvrátilo.

35

6.1.13 Vybavení

Vybavení

26% 35%

Sklep Gařáž - součást Přístřešek na auto

39%

Obr. 21: Vybavení

U dřevostaveb bylo zjišťováno také různé příslušenství. Nejčastějším se ukázala garáž, jako součást stavby a to ve 39 %. Podobně na tom byl také přístřešek na auto, který měl 35 %. Sklep byl uveden z 26 % všech staveb. 6.1.14 Vytápění

Vytápění (možno kombinovat) 10% Dřevo 30%

Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí

44% 14%

Elektrokotel Tepelné čerpadlo

0% 2%

Obr. 22: Vytápění

Jak jinak by se mělo u dřevostaveb vytápět, než právě dřevem. Toto vytápění bylo až ve 30 %. V mnoha případech byla ale kombinace dřeva a elektrokotle, který měl největší

36

zastoupení 44 %, právě díky kombinaci. Ze 14 % byl také zastoupený zemní plyn, rovněž občas kombinovaný se dřevem. Zastoupení 10 % potom mělo tepelné čerpadlo, hnědé uhlí procenta dvě a černé uhlí využíváno nebylo. 6.1.15 Odkud se dozvěděli o dřevostavbě, kde je to napadlo Nyní budeme zjišťovat zájem, kterým se zároveň přesouváme do třetí části. Během této části bylo zjišťováno, odkud se majitelé před pořízením dozvěděli o dřevostavbě, dále proč se vzápětí tak rozhodli a co od ní očekávali.

Odkud jste se dozvěděli o dřevostavbě? 15%

Internet

20%

Časopis 15%

Známí 15%

Veletrh Jiné

35%

Obr. 23: Odkud se dozvěděli o dřevostavbě

I když jsou všechny možné odpovědi celkem podobně zastoupeny, tak v tomto případě nám převládají známí, kteří měli největší podíl (35 %) na informovanosti našich uživatelů. Ti tedy z největší části motivovali a přesvědčili, což je v dnešní době, plné přesycených informačních technologií, příjemným zjištěním. Dalších 20 % uživatelů se o dřevostavbách dozvědělo na internetu, tato možnost je druhou nejčastější. Časopisy, veletrhy a možnost jiné potom mají shodně po 15 procentech. Při odpovědi jiné, měli vždy uživatelé jiný důvod. Lidé se o dřevostavbách dozvěděli například v USA, náhodně ji koupili nebo si prostě takový dům přáli, aniž by je do toho musel někdo zasvěcovat.

37

6.1.16 Proč se pro dřevostavbu rozhodli

Proč se pro dřevostavbu rozhodli? Množství uživatelů

25 20 15 10 5 0 Cena pořízení

Cena provozu (užívání)

1 bez vlivu

Kvalita a Ekologické Rychlost Moderní Reference komfort hledisko výstavby životní styl uživatelů a bydlení pořízení reklama 2 slabě

3 středně

4 silně

5 nejsilněji

Obr. 24: Proč se pro dřevostavbu rozhodli

Na grafu č. 24 můžeme vidět, proč se uživatelé pro dřevostavbu rozhodli, jaký měli jednotlivé ukazatele vliv. Zjišťován byl vliv na ceně pořízení, ceně provozu, kvalitě bydlení, ekologické hledisko, rychlost výstavby, moderní životní styl a reference uživatelů či reklam. Hodnotilo se na stupnici od jedné do pěti, kde jednička je bez vlivu a pětka má nejsilnější vliv. Cena pořízení měla střední až silný vliv, i přesto, že pro deset uživatelů neměla cena vůbec žádný vliv. Cena provozu měla silný vliv, na naší stupnici by v průměru byla téměř na stupni 4, což je vliv silný. Avšak kvalita a komfort bydlení měly na uživatele nejsilnější vliv, přesně polovina uživatelů této váze přiřadila 5, nejsilněji. Rychlost výstavby se ukazuje jako také velmi důležité, proč se rozhodli pro dům ze dřeva. Vliv byl tedy opět silný, nikoliv však nejsilnější. Ekologické hledisko, moderní životní styl a reference uživatelů a reklam jsou všechny uváděny průměrně okolo středního vlivu, měli tak určitě vliv, ale nebyli to rozhodující důvody.

38

6.1.17 Co očekávali od dřevostavby

Co jste očekávali od dřevostavby? Levné, rychlé a kvalitní bydlení

20% 42%

Něco moderního, být IN Chuť zkusit něco netradičního

28%

Jiné 10%

Obr. 25: Co očekávali od dřevostavby

Jak nám graf č. 25 ukazuje, tak až 42 % uživatelů očekávalo, že budou ve směs levně, rychle a kvalitně bydlet. Něco moderního nebo být IN, chtělo 10 %. Touhu vyzkoušet něco nového mělo až 28 %. Zbylých 20 % odpovědí byla možnost jiné, ve které se skrývala řada různých očekávání. Někdo od toho čekal bydlení tradiční, někdo příjemné a zdravé bydlení, jiný ekologické bydlení nebo krásný domov plný vůně dřeva. Další uživatelé se zmínili, že nedají dopustit na srub a očekávají pohodlné bydlení díky dřevu jako takovému.

39

6.1.18 Na základě zkušeností – výhody dřevostaveb V poslední části zkušenosti jsou výsledky, které nám ukáží, jak uživatelům vyhovuje či nevyhovuje bydlení v dřevostavbě a co si o něm myslí.

Množství uživatelů

Na základě zkušeností - výhody 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Cena pořízení

Kvalita a komfort bydlení

1 bez vlivu

Rychlost výstavby

2 slabě

Moderní životní styl

3 středně

4 silně

Nízké provozní náklady

Jiné

5 nejsilněji

Obr. 26: Výhody dřevostaveb na základě zkušeností

6.1.19 Na základě zkušeností – nevýhody dřevostaveb

Množství uživatelů

Na základě zkušeností - nevýhody 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Cena Vysoké Krátká pořízení provozní životnost náklady 1 bez vlivu

Plíseň

2 slabě

Zápach

3 středně

Praskliny

4 silně

Nízká Slabá akumulace zvuková tepla izolace, vrzání

Hmyz

5 nejsilněji

Obr. 27: Nevýhody dřevostaveb na základě zkušeností

Co se týče grafů č. 26 a č. 27, je na první pohled zřejmé, že nám silně převažují výhody nad nevýhodami. Za největší výhody uživatelé považují kvalitu a komfort bydlení. Ihned vzápětí také rychlost výstavby a moderní životní styl. Dá se tedy říci, že se našim

40

uživatelům naplnil téměř pohled očekávání. Za průměrné výhody jsou pak uvedeny nízké provozní náklady a cena pořízení. Jako výhody, za pomocí odpovědi jiné, bylo pak uvedeno, že výstavba šla provádět svépomocí, čímž se podstatně snížili finanční náklady na realizaci. Další dva uživatelé pak uvedli výhodu práci s materiálem jako takovým. Nevýhody jsou zastoupeny velmi zřídka, což však může být ovlivněno tím, že spousta dřevostaveb byla zkolaudována v poslední době, tudíž se nevýhody prozatím nestihly projevit. Přesto se však našli uživatelé, kteří nebyli se vším plně spokojeni, jako například se slabou zvukovou izolací, která je zastoupena téměř průměrem, čili středním vlivem. S cenou pořízení byla spokojena necelá polovina, zbytek uživatelů pak je rovnoměrně zastoupen ve všech stupních vlivu. Jako další slabší místo staveb bylo uvedeno, že mají nízkou akumulaci tepla nebo napadávání dřeva hmyzem. Do odpovědi jiné, nebyla uvedena žádná nevýhoda. Celkově však můžeme nevýhody shrnout, že jsou velmi mírné. 6.1.20 V čem dřevostavba příjemně překvapila

Množství uživatelů

V čem dřevostavba příjemně překvapila 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Cena pořízení

Nízké provozní Kvalita a Kvalita práce při náklady komfort bydlení výstavbě

1 bez vlivu

2 slabě

3 středně

4 silně

Jiné

5 nejsilněji

Obr. 28: V čem dřevostavba příjemně překvapila

Na grafu č. 28 vidíme, že největším překvapením se jasně ukazuje kvalita a komfort bydlení, kdy silně nebo nejsilněji působil až na téměř tři čtvrtiny uživatelů. Další překvapení jsou pak nízké provozní náklady a kvalita práce při výstavbě, kde můžeme hovořit o nadprůměrném zastoupení. Cena pořízení pak nebyla většinou příjemným zjištěním a je spíše podprůměrná.

41

6.1.21 V čem dřevostavba zklamala

Množství uživatelů

V čem dřevostavba zklamala 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Cena pořízení

Vysoké provozní náklady

1 bez vlivu

Krátká životnost

2 slabě

3 středně

Kvalita a komfort bydlení 4 silně

Kvalita práce při výstavbě

Jiné

5 nejsilněji

Obr. 29: V čem dřevostavba zklamala

Podobně jako u nevýhod nám graf č. 29 ukazuje, že uživatelé nejsou ve většině případů zklamáni. I když v největší míře se ve zklamání uživatelé shodují na ceně pořízení, kterou čekali nižší. Jako dalším mírným zklamáním v podobném zastoupené můžeme uvést kvalitu práce při výstavbě a vysoké provozní náklady. Jako odpověď jiné neuvedl žádný uživatel. Celkově nejsou uživatelé téměř zklamáni. 6.1.22 Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě

Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě 0% 0%

Silně převažují výhody Mírně převažují výhody

28% 42%

Výhody a nevýhody vyrovnaně Mírně převažují nevýhody

30%

Silně převažují nevýhody

Obr. 30: Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě

42

Téměř polovina (42 %) uživatelů si shoduje, že silně převažují výhody dřevostaveb oproti zděným stavbám, jak vidíme na grafu č. 30. Potom 30 % uživatelů si myslí, že mírně převažují výhody nad nevýhodami. A zbývajících 28 % se shodlo, že bydlení je v poměru výhod a nevýhod stejné jak ve dřevostavbě, tak ve zděné stavbě. Nikdo tedy z dotázaných si nemyslí, že by bydlení v dřevostavbě bylo mírně nebo silně převažující nevýhod, oproti zděné stavbě. 6.1.23 Pořídili by si s dnešními zkušenostmi zase dřevostavbu

Pořídili byste si s dnešními zkušenostmi zase dřevostavbu? 0%

NE

20%

Ano - stejný dodavatel a stejná technologie Ano - jiný dodavatel a stejná technologie

52%

20%

Ano - stejný dodavatel a jiná technologie 8%

Ano - jiný dodavatel a jiná technologie

Obr. 31: Zda by si opět pořídili dřevostavbu

Co se týká grafu č. 31, tak nám potvrzuje, že předešlé vyjádření ohledně výhod a příjemných překvapení, se muselo promítnout i v tomto dotazu, zde bylo zjišťováno, zda by si uživatelé s dnešními zkušenostmi opět pořídili dřevostavbu. Můžeme vidět až 52 % uživatelů spokojenými po zkušenostech tak, že by si pořídili opět dřevostavbu a to od stejného dodavatele za pomocí stejné technologie. Shodně po 20 % je pak uživatelů, kteří by si buď zvolili jiného dodavatele i technologii, nebo pouze jinou technologii. Posledních 8 % by změnili pouze dodavatele, technologie by mohla být zachována. Je však zapotřebí zdůraznit, že žádný uživatel neuvedl, že by si již po dnešních zkušenostech dřevostavbu nepořídil.

43

6.1.24 Přehled a názor na dřevostavbu od uživatelů

Myslíte si, že dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba?

20% 28%

Méně Stejně Více

52%

Obr. 32: Zda si myslí, že dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba

Myslíte si, že dřevostavba je méně, stejně neo více kvalitní než zděná stavba? 5% Méně

28%

Stejně Více 67%

Obr. 33: Zda si myslí, že dřevostavba je méně, stejně nebo více kvalitní než zděná stavba

Názory uživatelů na dřevostavbu oproti zděným stavbám jsou vystiženy na grafech č. 32 a č. 33. Zda si myslí, že je dřevostavba dražší, stejně drahá nebo levnější, uvedlo 52 %, že podle nich stojí oba typy domů stejně. 28 % uživatelů se domnívá, že dřevostavba je dražší a 20 % uvádí, že se u dřevostaveb jedná o levnější alternativu. Celkově se výsledky dají shrnout jako průměrné, kdy je dřevostavba stejně drahá jako zděná stavba. Na další dotaz, zda je dřevostavba více, stejně nebo méně kvalitní, se velká část uživatelů (67 %) shodla, že je dřevostavba stejně kvalitní jako zděná stavba.

44

Dalších 28 % si pak myslí, že je více kvalitní a pouze 5 % se domnívají, že se jedná o méně kvalitní bydlení, než jaké nám nabízejí zděné stavby.

Myslíte si, že: 0%

Dřevostavba je vždy kvalitní bydlení

10%

dřevostavba je kvalitní bydlení, musí být ale zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba dřevostavba je oproti zděné stavbě vždy podřadnější 90%

Obr. 34: Celkový názor na dřevostavbu

Celkový názor na stavbu by nám měl dát stručnou, ale jasnou odpověď na všechny předešlé otázky týkající se dřevostaveb. Můžeme na grafu č. 34 vidět, že až 90 % uživatel si mysli, že dřevostavba je vždy kvalitní bydlení, avšak musí být zvolena kvalitní technologie a provedena poctivá výroba i stavba. Je to celkem pochopitelné, jelikož bez těchto nároků by jistě spousta uživatelů byla daleko méně spokojena a více zklamána, než uvádí. Jsou zde také tací, kteří uvádí, že je dřevostavba méně kvalitní, takže v jejich případech nebyla buďto zvolena vhodná technologie nebo nebyla prováděna správná výstavba. Je zde však i 10 % uživatelů, kteří si myslí a věří dřevostavbám natolik, že je podle nich dřevostavba vždy kvalitní bydlení. U těchto uživatelů byla jistě zvolena správná technologie i poctivá výstavba, našla se zde pouze minimální míra uvedených nevýhod a také se jednalo o muže, kteří pracují ve stavebnictví a kteří se na výstavbě podíleli svépomocí, a tak je pochopitelně jejich příspěvek na stavbě v plné míře kvalitní. Žádný z uživatelů si nemyslí, že by dřevostavby měly být vždy podřadnější oproti zděným stavbám.

45

6.2 Sumarizace výsledků Stejně jako dotazník, tak i výsledky jsou vyhodnoceny na jednotlivé části. Pojďme si tedy nejprve ukázat, jaký typický uživatel nám z většiny v Královehradeckém kraji vznikl. Poté si představíme většinou dřevostavbu, ukážeme nejčastější zájem o tento způsob bydlení a jako poslední si ukážeme, jaké mají uživatelé dřevostaveb zkušenosti. 6.2.1 Lidé Typickými uživateli v kraji Královehradeckém bývají dvojice, kdy muži i ženy jsou ve věku 36 – 50 let. Tento věk je ekonomicky nejproduktivnější a lidé již mají představu, v čem chtějí bydlet. Stejně tak se u mužů i žen shoduje stupeň dosaženého vzdělání, kde oba mají vystudovanou střední školu s maturitou. Muži, kteří si pořídili dřevostavbu, jsou převážně podnikatelé, ať už ve stavebnictví nebo obchodu. Ženy mívají posty v soukromých sektorech, kde mají administrativní úkoly. Většinově oba vyrůstali ve zděném, rodinném domě. Shodně pak muži i ženy pocházejí z obcí mezi 5 001 až 20 000 obyvateli. 6.2.2 Dřevostavba Většinovou dřevostavbou Královehradeckého kraje je srub, i když všechno zastoupení jednotlivých typů staveb je velmi podobné a rozdělené téměř na čtvrtiny. Jak již bylo uvedeno, důvod proč tomu tak je, že mi byly poskytnuty materiály od firmy Haniš sruby a roubenky s.r.o., podle které jsem navštívil téměř polovinu staveb. Téměř všechny stavby jsou vystaveny jako individuální projekty. Jako dodavatelé staveb jsou většinově používány malé firmy a převážně subdodávky. Co se velikosti týče, tak nejčastějšími domy byly přízemní s podkrovím. Počet místností byl uveden shodně o vnitřních dispozicích 4+1 a 5+1. Nejčastějším rokem kolaudace je uveden rok 2013, ze kterého nám vyplývá, že by dřevostavby měly mít stoupající tendenci v dalších kolaudacích. Příslušenstvím, kterým bývá nejvíce dřevostavba obohacena, je garáž jako součást stavby. Nejtypičtějším zdrojem vytápění je elektrokotel, který zároveň nejvíce bývá kombinovaný se dřevem. 6.2.3 Zájem I když měl každý informační zdroj podobné zastoupení, většina uživatel se dozvěděla o dřevostavbách od známých. Celkové rozhodnutí pro dřevostavbu však bylo nejvíce podmíněno kvalitou a komfortem bydlením a další velkou roli sehrálo ekologické

46

hledisko a rychlost výstavby. Nejvíce uživatelé od dřevostaveb očekávali levné, rychlé a kvalitní bydlení. 6.2.4 Zkušenosti Velmi

důležitými

výsledky

jsou

shrnuté

zkušenosti,

které

by

mohly

nabídnout či poukázat, v čem je silná nebo slabá stránka dřevostaveb. Za největší výhodu uživatelé uvedli především kvalitu a komfort bydlení, je to buď dáno tím, že si oproti bydlení z dětství pořídili svůj vysněný domov nebo byly jejich požadavky při výstavbě natolik splněny, že není při hodnocení na kvalitě a komfortu třeba šetřit. Jako další významné výhody nelze opomenout rychlost výstavby, nízké provozní náklady a moderní životní styl. I dřevostavby mají své „mouchy“, nejčastěji uživatelé uváděli za nevýhodu slabou zvukovou izolaci a vrzání. Nevýhody jsou však uváděny téměř minimálně, na což může mít vliv rok kolaudace. Většina staveb je mladých, je tedy možné, že se nevýhody začnou projevovat až v průběhu let. Jako je tomu uváděno hlavní výhodou, i největším překvapením se pro uživatele stala kvalita a komfort bydlení. Zklamání jsou zastoupena opět téměř minimálně, ale největším zklamáním se pro naše uživatele ukázala pořizovací cena. Při celkovém hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě, se téměř polovina uživatelů shoduje, že silně převažují výhody. Po dnešních zkušenostech by si nechalo postavit dřevostavbu od stejného dodavatele a se stejnou technologií více než polovina uživatel. Většina si myslí, že dřevostavby stojí stejně, jako zděné stavby a jsou stejně kvalitní. Naprostá většina je také toho názoru, že dřevostavba je vždy kvalitní bydlení, u kterého musí být zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba.

Obr. 35: obecné zaznamenání výsledků (zdroj: static8.mindflash.com)

47

6.3 Porovnání výsledků Pro porovnání výsledků z této studie jsem zvolil bakalářské práce z loňského roku od Olgy Šrámkové a Moniky Kostečkové, které jsou uvedeny v literárním přehledu, kde lze najít jejich výsledky i závěr. Práce Šrámkové se soustředila na spokojenost uživatelů dřevostaveb na území Jihomoravského kraje s výjimkou Brna a okresu Brno-venkov. Práce Kostečkové na stejné téma zahrnovala výsledky z kraje Vysočina. 6.3.1 Lidé Jak v této studii, tak v obou porovnávaných, jsou nejčastějšími majiteli dřevostaveb dvojice. Věková kategorie se však shoduje pouze s krajem Vysočina, kde je nejčastější rozmezí 36 – 50 let, v práci Šrámkové jsou v tomto věku totiž zastoupeny pouze muži, ženy uvádějí nejčastěji věk 26 – 35 let. Ve všech třech krajích je shodné dosažené vzdělání u mužů i žen, kde nám převládá středoškolské s maturitou. Odlišné výsledky nalezneme v sektoru zaměstnání, v Jihomoravském kraji totiž muži pracují nejvíce v soukromých sektorech, oproti tomu na Vysočině a v Královehradeckém kraji nejčastěji podnikají. U žen je rozptýlení největší, kdy na Vysočině nejčastěji podnikají, na jihu Čech se pohybují v nesoukromých sektorech a podle této studie mají nejčastější zastoupení v soukromých sektorech. Pouze v práci Kostečkové je uvedeno nejčastější předchozí bydlení v panelovém domě. Tato práce se ve výsledcích o předchozím bydlení shoduje s prací Šrámkové na zděném rodinném domě, kde dříve majitelé vyrůstali. Za to shoda této práce v obcích, kde lidé dříve vyrůstali, je pro změnu pouze s Kostečkovou, kde to jsou obce do 20 000 obyvatel. Podle studie Šrámkové pak jde o obce v rozmezí 100 000 – 400 000 obyvatel nebo 1 001 – 5 000 obyvatel. 6.3.2 Dřevostavba V obou porovnávaných studiích jsou převládajícím typem dřevostaveb rámové konstrukce s výplní, kde probíhá výroba na místě, za to tato studie poukazuje na sruby, i když s velmi malým náskokem na ostatní typy konstrukcí. Ve všech krajích ale s poklidem převládají individuální projekty. Dodavatelé staveb, jsou upřednostňovány v jednotlivých krajích různě. Na Vysočině to je velká firma s více než pětadvaceti zaměstnanci, v Jihomoravském kraji (mimo Brna a Brno-venkov) nejčastěji stavbu poskytují malé firmy s vlastními zaměstnanci a v Královehradeckém kraje jsou nejčastěji vyhledávány malé firmy a převážně subdodávky. Ve všech krajích se nejčastěji staví přízemní domy s podkrovím, kde bývá počet místností 4+1 a 5+1, takže 48

se dá usoudit, že v těchto krajích lidé staví pro svou potřebu podobně velké domy. Ve studiích Kostečkové a Šrámkové je nejčastějším rokem kolaudací uváděn rok 2009, v této studii to je rok 2013. Na Vysočině je preferované příslušenství v podobě přístřešku na auto a garáže, za to na jihu Čech pouze přístřešek na auto, jako součást stavby a v Královehradeckém kraji pouze garáž. Jako zdroj vytápění je nejvíce uváděno dřevo, ale v kombinaci se jedná nejčastěji o vytápění dřevo-zemní plyn a to v obou porovnávaných studiích, oproti tomu tato studie poukazuje na kombinaci vytápění dřevo-elektrokotel. 6.3.3 Zájem Jak v práci Kostečkové, tak i této, jsou nejčastějším zdrojem informací pro budoucí uživatele dřevostaveb, známí. Jako druhý je uváděn internet, který je ve studii Šrámkové zastoupen nejvíce. Rozhodnutí uživatelů pro dřevostavbu bylo v každém kraji odlišné. Zatímco v Královehradeckém kraji se lidé rozhodli kvůli kvalitě a komfortu bydlení, na Vysočině se tak rozhodli kvůli ceně pořízení a v Jihomoravském kraji pro rychlou výstavbu. Ze všech třech studií vyplývá, že uživatelé nejvíce očekávali levné, rychlé a kvalitní bydlení. 6.3.4 Zkušenosti Za největší výhody jsou považovány velmi podobně tři stejné aspekty, ačkoli jsou v jiném pořadí v každém kraji. Uživatelé se shodují na rychlosti výstavby, nízkých provozních nákladech a kvalitě a komfortu bydlení. Stejně tak se uživatelé shodují také na největší nevýhodě, a tou je slabá zvuková izolace. U příjemného překvapení se již majitelé rozdělují ve všech třech krajích, zatímco v Královehradeckém byli příjemně překvapeni kvalitou a komfortem bydlení, v Jihomoravském nejvíce z nízkých provozních nákladů. Na Vysočině překvapení čekalo v podobě kvality práce při výstavbě a ceně pořízení. Tato studie pak přinesla největší zklamání v pořizovací ceně, u Šrámkové to byla krátká životnost nemovitosti a ve studii Kostečkové se zklamání rovnalo největšímu překvapení, tedy kvalitě práce při výstavbě. Pouze podle majitelů dřevostaveb v Královehradeckém kraji silně převažují výhody dřevostaveb oproti zděným stavbám. Na Vysočině a jihu Čech se majitelé shodují, že výhody a nevýhody jsou vyrovnané. Ve všech třech studiích se ale majitelé shodli na tom, že by si dřevostavbu opět pořídili a to od stejného dodavatele za pomocí stejné technologie. Stejně jako v této práci, tak i v práci Kostečkové si uživatelé myslí, že dřevostavba stojí

49

stejně jako zděná stavba. Šrámkové však vyplývá, že uživatelé dřevostaveb na území Jihomoravského kraje mimo města Brna a Brno-venkov, si myslí, že dřevostavba stojí méně než zděná stavba. Podle studie Kostečkové si až 68 % uživatelů myslí, že dřevostavba je méně kvalitní bydlení než zděná stavba, zato v této studii, stejně jako Šrámkové, vyplývá názor stejné kvality obou typů staveb okolo 70 %. V posledním dotazu se zjišťuje celkový názor na dřevostavbu a zde se přesvědčivě shodli uživatelé všech krajů. Všichni si myslí, že dřevostavba je kvalitní bydlení, musí být však zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba. Bylo by velice zajímavé dát dohromady studie ze všech krajů a podívat se, jaké by vycházelo srovnání dřevostaveb v celorepublikovém měřítku. Zatím si ale musíme počkat, než budou všechny kraje vyhodnoceny a budeme se moci na tyto zajímavé výsledky podívat.

50

6.4 Výsledky srubů a roubenek Jelikož je v mém případě zaznamenáno jedna dvacet dřevostaveb, jejichž typ je srub nebo roubenka, tak bych zde chtěl uvést oddělené výsledky těchto typů dřevostaveb. Konkrétněji se jedná o dvanáct srubů a devět roubenek, čili celkem dvacet jedna staveb, což je více než polovina, ze všech zjišťovaných (celkem čtyřicet). Je to do jisté míry způsobeno tím, že mi firma Haniš sruby a roubenky s.r.o. poskytla materiály, kde se jimi postavené sruby a roubenky nacházejí. Grafy této části, nejsou v práci nikde uvedeny, avšak já jsem si je v programu Excel rozdělil. Zde jsou uvedeny pouze slovním vyhodnocením. 6.4.1 Lidé Většinový uživatel srubů a roubenek se nám hned v první otázce mírně rozchází ve věkové kategorii, oproti celkovým. U žen je nejvíce zastoupeno věkové rozmezí 26 – 35 let, kde je proti celkovým výsledkům posunuto o stupeň níže. Mužská kategorie zůstává stejná, tedy věkové rozmezí 36 – 50 let. I zde jsou nejčastěji majitelé ve dvojici. Muži i ženy se protínají, co se stupně vzdělání týče, oba mají nejčastěji dosaženo středoškolského vzdělání s maturitou. Mužskou profesí je opět podnikání, mezi ženami jsou nejčastěji takové, které pracující v soukromém sektoru. Muži vyrůstali ve zděném rodinném domě, i ženy zde mají zastoupení v osmi případech, avšak dalších sedm pochází z panelákového domu, což je téměř shodný ukazatel. Oba pocházejí z obcí v rozmezí 5 001 – 20 000 obyvatel, jako tomu je v celkových výsledcích. 6.4.2 Dřevostavba Jak už název výsledků říká, typ staveb je rozdělen na dvanáct srubů a devět roubenek, což je tedy více než polovina všech. Z toho byly všechny jako individuální projekty, kromě jediné roubenky, která je unifikovaným projektem, sériově vyráběna. Většina staveb byla dodávána malou firmou a převážně subdodávky. Nejčastěji dřevostavby měly přízemí s podkrovím, kde se v osmi případech jednalo o vnitřní dispozici 5+1 a v sedmi případech 3+1. Rok kolaudace je opět nejčastěji 2013, i když rok 2010 má pouze o jednu stavbu méně. Příslušenstvím je nejčastěji uváděna jak garáž jako součást výstavby, tak sklep, který v celkovém hodnocení nebyl uváděn. Podobně se také liší způsob vytápění, jelikož je nejčastěji uváděno vytápění dřevem.

51

6.4.3 Zájem Celkové informační zdroje byly velmi vyrovnané v celkovém hodnocení, ale přesto měli největší podíl na naše uživatele známí. Zde se nám shodují hned tři zdroje, odkud se majitelé o dřevostavbách dozvěděli, a to z časopisu, od známých a z internetu. I v tomto případě se uživatelé rozhodli prioritně pro dřevostavbu kvůli kvalitě a komfortu bydlení. Očekávání od dřevostavby je shodné pouze z poloviny, jelikož se sice očekává opět levné, rychlé a kvalitní bydlení, ale zároveň také chuť zkusit něco netradičního. 6.4.4 Zkušenosti Mezi hlavními výhodami je uváděna kvalita a komfort bydlení, která je provázena rychlostí výstavby a moderním životním stylem. Výsledky výhod jsou tedy opět velmi podobné celkovým, což ne zcela jistě říci i u nevýhod. Zde je nejvíce zastoupena pořizovací cena, ale slabá zvuková izolace a vrzání je ihned v zákrytu. Jako další nevýhody jsou vysoké provozní náklady a hmyz. Shodné výsledky jsou, i co se týče příjemného překvapení, kde je nejvíce uváděn komfort a kvalita bydlení. Jako další překvapení v pořadí, která stojí za zmínku, jsou nízké provozní náklady a kvalita práce při výstavbě. Opět stejné zklamání, jako při celkovém hodnocení, je z pořizovací ceny, která je většinově uváděna. Celkové hodnocení dřevostaveb oproti zděným stavbám je zajímavé, jelikož je vždy sedmi uživateli zastoupena jedna z odpovědí, že silně převažují výhody, mírně převažují výhody a kdy výhody a nevýhody jsou stejné oproti zděným stavbám. Hodnocení je tedy pro dřevostavby spíše pozitivní, ale již nikoliv v takové míře, jako tomu je při celkovém hodnocení. Většina uživatel by si opět dřevostavbu pořídila a to od stejného dodavatele, za pomoci stejné technologie. Stejný zůstává také názor, kdy si lidé myslí, že pořizovací cena dřevostavby je stejná a stejně kvalitní, jako zděná stavba. Zároveň se domnívají, že dřevostavba je kvalitní tehdy, je-li použita správná technologie a poctivá výroba i stavba.

52

7

REALIZAČNÍ VÝSTUP

Jako jedna z perspektivních variant rozvoje v Královéhradeckém kraji se jeví podpora dřevozpracujícího průmyslu a lesnictví vůbec a to i pro účel dřevostaveb. Bez daného materiálu, vyhotovovaného pro stavební účely, je pravděpodobnost možnosti lokálního posunu ve mnou sledované oblasti téměř nulová. Kromě toho, že by zcela jistě narostl počet dřevostaveb v kraji, mohla by být vytvořena nová pracovní místa a otevřel by se i širší prostor pro podnikání, které by vedlo přinejmenším k rozvoji bydlení v kraji. Nevýhody uvedené v dotaznících, ač nejsou uváděny ve velké míře, by měly být pro firmy výzvou a v rámci zpětné vazby by mělo být vynaloženo úsilí na jejich minimalizaci z cílem dosažení maximální spokojenosti uživatelů dřevostaveb. Z pohledu firem by jako vodítko mohly posloužit kritické body, ve kterých firmy buď se svými parametry dřevostaveb vyhovují, nebo je zapotřebí v tomto směru technologie vylepšovat, aby bylo dosaženo co nejvyšší spokojenosti u uživatelů. Firmy by měly nabízet svým zákazníkům „zboží“ co nejvyšší kvality, ale v žádném případě by se v nabídce neměly objevovat nesplnitelné atributy, což zákazník dopředu netuší. Jak spousta uživatelů uvádí, tak by si dřevostavbu opět pořídila, ale změnila by dodávající firmu nebo způsob technologie. Potvrzuje nám to také poslední otázka dotazníku, kde se uživatelé shodují a myslí si, že dřevostavba je kvalitní bydlení, ale musí být zvolena kvalitní technologie, poctivá výroba i stavba. Odvedenou poctivou a kvalitní práci lidé dříve nebo později užíváním dřevostavby poznají. Jestliže budou uživatelé spokojeni, udělají pozitivní reklamu firmě sami uživatelé a firma získá dobré jméno na veřejnosti, což žádný marketing nezajistí. Jak studie ukazuje, tak největší podíl na informovanosti uživatelů mají díky okruhu svých známých, kteří již mají s dřevostavbou nějaké zkušenosti. Pokud budou spokojeni uživatelé, doporučení na firmu, která stavbu provedla, na sebe nenechá dlouho čekat, protože lidé se s jejich dílem budou chlubit. Vstřícnost, individualita, ochota, spolehlivost a nezkreslené informace pro zákazníka by pro firmy měla být samozřejmostí. Dále by se měly zaměřit na konkrétní nevýhody, jako jsou například: nízká akumulace tepla a vrzání, napadení hmyzem, slabá zvuková izolace i praskliny. Zkrátka zbavit se v co největší míře negativ a pozdvihovat kvalitní prací a výstavbou pozitivní vlastnosti dřevostaveb.

53

8

DISKUSE

Studie nám poskytuje informace týkající se uživatelů dřevostaveb a jejich spokojenosti. I přesto, že práce byla vypracována poctivě a svědomitě, nebylo možné vyhnout se některým diskutabilním místům. Za největší úskalí bych viděl počet dotázaných. Čtyřicet respondentů není zanedbatelné číslo, ale na tak velkou oblast, jakou Královéhradecký kraj disponuje, mohou být údaje přece jen zkreslené. Objekty nejsou rozloženy do všech okresů, ale pouze do tří z pěti. Z finančních a časových důvodů nebylo však možné objezdit více dřevostaveb a některé mnou doručené dotazníky zůstaly, bohužel, bez odezvy. Dalším ovlivňujícím faktorem je určitě způsob vyplňování, kdy nebyly všechny dotazníky vyplněny stejnou cestou, ale střídal se osobní sběr dat se zasíláním dat. U zaslaných dat také mohlo docházet k ne úplně správnému porozumění otázce. Výsledné hodnocení je rovněž ovlivněno faktem, že byly sledovány dřevostavby, z nichž část prováděla stejná firma, která mi rovněž poskytla lokaci některých dřevostaveb. Je možné, že bez této firmy nebo z pomocí jiné firmy by konečný výsledek vypadal také jinak. Zajímavostí z výsledků je tolik vychvalována kvalita a komfort bydlení, spojená s převážně

vyzdvihujícími

výhodami

oproti

nevýhodám.

Věřím,

že

bydlení

v dřevostavbách může být dosti uspokojivé, zároveň se avšak domnívám, že se na takto kladném hodnocení projevuje více faktorů, než jaké je nám dotazník schopen vypovědět. Tímto faktorem může být například místo, kde se dřevostavba nachází, jaký je výhled na krajinu, zda z daného místa majitelé pocházejí, zkušenosti s danou lokalitou nebo jaký mají vlastníci vztah se svými sousedy i ostatními obyvateli obce. Pro efektivnější a kvalitnější studii by bylo zapotřebí navštívit více dřevostaveb po celém území kraje, ale také získat o majitelích a jejich domovech více konkrétnějších informací. Otázkou je, zda by nám je vůbec poskytli.

54

9

SUMMARY

The main objective of this thesis is to compose a marketing study of satisfaction of users living in wooden structures in Královehradecký area. In General, this thesis should serve as a quality opinion of the respondents and should have a positive effect on using of wood in building industry in this area. In the literary overview, there are information about wooden structures, their dividing and their long history. There are also included some marketing stuff and similar bachelor thesis which are focused on the same topic – inquiring of satisfaction of users of wooden sturtures in the other areas. Královehradecký area is the main material in which we are interested in its inhabitants, forestry and wood processing industry. And in the end, we compare all these factors with the nationwide industry. Information were inquired by the questionnaires from which we collected basic data about the owners of wooden stuctures. Then we processed these statistic data into graphs, described them a evaluated the results.

55

10 ZÁVĚR Práce na téma marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Královehradeckého kraje, nám vyhodnocuje a analyzuje míru spokojenosti uživatelů dřevostaveb, kteří, díky jejich užívání, mohli poskytnout co nejpřesnější informace. Pro vyhodnocování bylo třeba posbírat dostatečné množství dat, ze kterých nám vyplývá, že téměř všichni uživatelé jsou spíše spokojeni. Tyto informace by měly posloužit výrobcům dřevostaveb, s čím jsou jejich zákazníci spokojeni a na čem je třeba více zapracovat. Aby si rozbíhající se trend dřevostaveb udržel mezi žadateli a stavbami svoji znovu právem získanou pozici, je důležitá zpětná vazba, vyplývající ze zkušeností uživatelů. Je tedy nutné se o tyto zákazníky zajímat, zmapovat si jejich zkušenosti, zpracovávat je a reagovat na ně, aby tento trend měl stále stoupající tendenci s cílem zdokonalování těchto produktů a posouvání jejich kvality stále nahoru.

56

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje  [1] KOBL, J., 2008. Dřevostavby - systém nosných konstrukcí, obvodového pláště. Praha, Publishing, a.s., 317 s. ISBN 978-80-247-2275-7  [2] ŠKRABALOVÁ, Eva a Martin RŮŽIČKA, 2002. Dřevostavby. Brno, ERA Copyright C ERA group spol. s.r.o., 118 s. ISBN 80-86517-39-X  [3] STÁVKOVÁ, Jana a Jaroslav DUFEK, 2004. Marketingový výzkum. 2. vydání. Vydání v Brně, Mendelova univerzita v Brně, 190 s. ISBN 80-7157-795-2  [4] FORET, M., 2012. Marketing research. 1. vydání. Vydání v Brně, Mendelova univerzita v Brně, 72 s. ISBN 978-80-7375-592-8  [5] FORET, M., 2011. Marketingová komunikace. Brno, Computer press, 455 s. ISBN 978-80-251-3432-0  [6] KALOUSEK, František a Josef Lenoch, 2006. Ekonomika dřevostaveb. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2006, 107 s. ISBN 80-7375-015-5  [7] KOSTEČKOVÁ, M., 2013. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Kraje Vysočina, Bakalářská práce. Brno, Mendelova univerzita v Brně, 59 s.  [8] ŠRÁMKOVÁ, O., 2013. Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Jihomoravského kraje s výjimkou Brna a okresu Brno-venkov, Bakalářská práce. Brno, Mendelova univerzita v Brně, 52 s. Bakalářské práce k nahlédnutí Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Kraje Vysočina Monika Kostečková Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Jihomoravského kraje s výjimkou Brna a okresu Brno-venkov Bc. Olga Šrámková

57

Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brnovenkov Lukáš Václavek Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb ve Zlínském kraji Petr Hahn

58

Elektronické zdroje  [9] Svět dřevostavby. 2012. „Historie dřevostaveb“ [online] citováno 8. 2. 2014 Dostupné z World Wide Web:  [10] Královehradecký kraj. 2013. „O kraji“ [online] citováno 8. 2. 2014 Dostupné z World Wide Web:  [11] Lesnictví. 2011. „Územní plánování Královehradeckého kraje“ [online] citováno 3. 4. 2014 Dostupné z World Wide Web:  [12] Silvárium. 2013. „Dřevozpracující průmysl“ [online] citováno 4. 5. 2014 Dostupné z World Wide Web:

 [13] Český statistický úřad. 2013. „Stavebnictví, byty“ [online] citováno 4. 5. 2014 Dostupné z World Wide Web:  [14] Hardings surveyors. 2013. „Building survey report“ [online] citováno 6. 5. 2014 Dostupné z World Wide Web:

59

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Počet obyvatel v Královehradeckém kraji k daným rokům Tab. 2: Zalesňování a těžba dřeva v kraji Tab. 3: Statistický ukazatel o lesnictví v kraji SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Dřevostavba Obr. 2: Rámová stavba Obr. 3: Skeletová stavba Obr. 4: Masivní dřevěná stavba Obr. 5: Maslowowa pyramida potřeb Obr. 6: Lasswellovo komunikační schéma Obr. 7: Poloha Královehradeckého kraje a jeho okresy Obr. 8: Podíl lesní půdy na celém území ČR Obr. 9a: Věková kategorie – muži Obr. 9b: Věková kategorie- ženy Obr. 10: Majitelé Obr. 11a: Vzdělání - muži Obr. 11b: Vzdělání - ženy Obr. 12a: Obor profesí – muži Obr. 12b: Obor profesí – ženy Obr. 13a: Předchozí bydlení – muži Obr. 13b: Předchozí bydlení – ženy Obr. 14a: Velikost obce, z nichž pocházejí – muži Obr. 14b: Velikost obce, z nichž pocházejí – ženy Obr. 15: Typ dřevostavby Obr. 16: Typ projektu Obr. 17: Dodavatelé staveb Obr. 18: Počet pater Obr. 19: Počet místností Obr. 20: Rok kolaudace dřevostavby Obr. 21: Vybavení

60

Obr. 22: Vytápění Obr. 23: Odkud se dozvěděli o dřevostavbě Obr. 24: Proč se pro dřevostavbu rozhodli Obr. 25: Co očekávali od dřevostavby Obr. 26: Výhody dřevostaveb na základě zkušeností Obr. 27: Nevýhody dřevostaveb na základě zkušeností Obr. 28: V čem dřevostavba příjemně překvapila Obr. 29: V čem dřevostavba zklamala Obr. 30: Celkové hodnocení dřevostavby oproti zděné stavbě Obr. 31: Zda by si opět pořídili dřevostavbu Obr. 32: Zda si myslí, že dřevostavba stojí méně, stejně nebo více než zděná stavba Obr. 33: Zda si myslí, že dřevostavba je méně, stejně nebo více kvalitní než zděná stavba Obr. 34: Celkový názor na dřevostavbu Obr. 35: Obecné zaznamenání výsledků

61

ZDROJE OBRÁZKŮ A TABULEK Tab. 1: Dostupné z World Wide Web: Tab. 2: Dostupné z World Wide Web: Tab. 3: Dostupné z World Wide Web:

Obr. 1: Dostupné z World Wide Web: Obr. 2: Dostupné z World Wide Web: Obr. 3: Dostupné z World Wide Web: Obr. 4: Dostupné z World Wide Web: < http://stavba.tzb-info.cz/docu/oblasti/0000/000029o11.jpg> Obr. 5: Dostupné z World Wide Web: < http://www.filosofie-uspechu.cz/wp-content/uploads/2011/03/Maslow2.jpg> Obr. 6: [5] FORET, M., 2011. Marketingová komunikace. Brno, Computer press, 455 s. ISBN 978-80-251-3432-0 Obr. 7: Dostupné z World Wide Web: Obr. 8: Dostupné z World Wide Web: Obr. 35: Dostupné z World Wide Web:

62

Příloha 1 Dotazník strana 1

63

Příloha 1 Dotazník strana 2

64