Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky
Diplomová práce Analýza ekonomiky obytného rodinného domu na bázi dřevostavby
2005/2006
Libor Lysek
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Analýza ekonomiky obytného rodinného domu na bázi dřevostavby zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s t 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne: 21. 4. 2005
Libor Lysek
Jméno posluchače: Libor Lysek Autor’s name: Libor Lysek
Název práce: Analýza ekonomiky obytného rodinného domu na bázi dřevostavby
The title of thesis: Analysis economies living family house on base wood construction
Abstrakt: Cílem práce je metodicky správně a věcně popsat a analyzovat ukazatele vztahující se k ekonomice dřevostavby charakteru obytného domu. Práci člením podle životního cyklu stavby, od vzniku myšlenky až po samotnou likvidaci objektu. Dále vyčísluji některé náklady spojené s realizací, užíváním a likvidací objektu. V závěru práce se zabývám ekologii dřevostaveb.
Abstract: Aim of work is digestedly and objectively describe and analyze indices of economy of wood building. Work is articulated according to life of cycle construction, from rise of construction to liquidation of object. I also expres in numbers costs of realization, usage and liquidation object. At the end of work I am interested with environmentalism wood buildings.
Klíčová slova: dřevostavba, náklady, cena Key words: wood building, costs, price
Anotace: V diplomové práci jsem provedl srovnání nákladu na výstavbu dřevostavby a systému Porotherm. Náklady u dřevostavby jsou o 7% vyšší než u systému Porotherm. Staveništní pracnost plošné prefabrikace presentovanou RD Rýmařov je o 26% nižší než u staveništní formy. Roční náklady na vytápění dřevostavby je při tarifu D Akumulace 8 částka 17 142,83 Kč a u tarifu D Akumulace 16 částka 21 641,85 Kč.
Annotation: I made juxtaposition load of wood building and system Porotherm in my thesis. Costs of wood building are about 7% higher than in system Porotherm. Assembly elaborateness of prefabrication presented RD Rymarov is lower about 26% than building site forms. Annual costs of heating of wood building for tarif D Akumulace 8 is amount 17 142,83 Kč and for tarif D Akumulace 16 amount 21 641,85 Kč.
Poděkování: Rád bych na tomto místě vyjádřil velké poděkování vedoucímu této diplomové práce RnDr. Ing. Rudolfu Štorkovi za jeho pomoc při vypracování, také Ing. Tomáši Nesetovi za poskytnutí informací a konzultaci vzhledem k firmě RD Rýmařov a Václavu Pavlusovi za informace k systému Porotherm. Nemalý dík patři rodičům, kteří mě podporovali po celou dobu studia a byli oporou v mém dosavadním životě. Také všem blízkým a přátelům.
OBSAH ÚVOD .............................................................................................................. 1 1. SPECIFIKA STAVEBNICTVÍ....................................................................... 2 2. ROLE ZÁKAZNÍKA ..................................................................................... 4 3. ŽIVOTNÍ CYKLUS STAVBY........................................................................ 5 3.1. PŘEDINVESTIČNÍ FÁZE ............................................................................ 7 3.1.1. Získání prostředků pro výstavbu ................................................. 8 3.1.2. Stavební pozemek ...................................................................... 9 3.1.2.1. Parametry stavebního pozemku .................................... 9 3.1.2.2. Umístění stavebního objektu a pozemku..................... 10 3.1.2.3. Cena pozemku ............................................................ 12 3.1.3. Výběr typu stavby...................................................................... 13 3.1.3.1.Konstrukční systémy dřevostaveb ................................ 15 3.1.3.2.Střešní konstrukce........................................................ 26 3.1.3.3. Výplně konstrukcí ........................................................ 29 3.1.4. Výběr realizátora stavby............................................................ 29 3.2. INVESTIČNÍ PROCES .............................................................................. 30 3.2.1. Projektová dokumentace staveb ............................................... 32 3.2.2. Zařízení staveniště .................................................................... 33 3.2.2.1. Převzetí stanoviště realizátorem.................................. 33 3.2.3. Příprava investice...................................................................... 35 3.2.3.1. Příprava staveb z pohledu investora ........................... 35 STAVEBNÍ SPOŘENÍ ..................................................................................... 37 STÁTNÍ PODPORA ........................................................................................ 38 3.2.3.2. Příprava staveb z pohledu dodavatele ........................ 40 3.2.4. Srovnání nákladů dřevostavby a systému Porotherm ............... 52 4. REALIZACE .............................................................................................. 54 5. FÁZE UŽÍVÁNÍ STAVBY........................................................................... 58 5.1. ŽIVOTNOST DŘEVOSTAVEB Z POHLEDU BANKOVNÍCH DOMŮ ...................... 58 5.2. SEN (STUPEŇ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI) ........................................... 59 6. LIKVIDACE................................................................................................ 65
7. BEZPEČNOST DŘEVOSTAVEB .............................................................. 66 8. EKOLOGIE DŘEVOSTAVEB.................................................................... 67 8.1. ZDROJE SUROVIN ................................................................................. 67 9. ZÁVĚR....................................................................................................... 69 10. RESUME ................................................................................................. 71 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................... 72 12. SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................... 74 13. SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................... 75
ÚVOD Ekonomika u stavebního díla se charakterizují významně dvě kategorie nákladů. Náklady a kalkulace nákladů. A vlastní cena. Mezi náklady a kalkulace nákladů patří faktory hospodárnosti, ekonomická stránka stavební výroby, účelnost vynakládání a efektivnost výroby. Zásady cenové politiky a faktory
tvorby
cen
mají
mimoekonomický
a
ekonomický
charakter.
Mimoekonomický činitel působící na cenu je závislý na rozložení přírodních zdrojů, přírodních katastrofách a klimatických podmínkách. Ekonomické faktory, které působí na cenu jsou vliv trhu, platná legislativní omezení a tržní přizpůsobivost výrobce. Do ceny je třeba rovněž zakalkulovat kompletační činnost, a to jak na místě montáže, tak i v přípravě. Dopravní náklady na přesun stavebních a montážních prostředků a s tím související územní vlivy terénu nám hýbou s cenou v závislosti na oblasti kde se stavba vyskytuje. Na lokalitě kde bude stavba realizována závisí i cena stavebního pozemku a inženýrských sítí. Volba výše konečné ceny pak záleží také na obchodníkovi, který má určitou cenovou strategii.
1
1. SPECIFIKA STAVEBNICTVÍ Pro stavebnictví jsou typické některé aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství. Stavba jako výrobek je - imobilní, nákladná, rozměrná, s dlouhou životností a unikátní povahou, - vždy pevně spojena s pozemkem a je většinou projektována a realizována dle individuálních potřeb investora (zákazníka), - ve fázi realizace časově náročná, - většinou určena pro předem známého zákazníka (investora) a vzniká kontinuální
spoluprací s ním (výjimkou je developerství),
stavba vyžaduje opakované budování staveniště (většinou unikátního), - skladba výrobních kapacit podniku vyžaduje dynamické uspořádání výroby (podle typu stavby, rozestavěnosti, použitých technologií, počasí apod.), - existuje značná sezónnost stavební výroby (závislost na klimatických podmínkách), - existuje vysoká náročnost na lidskou práci , - existuje velká spotřeba materiálu. Stavební trh se vyznačuje - značnou náročností na kapitál, - komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo), - rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý), - mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů), - různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny apod.), - vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství, - podnikatelé na stavebním trhu (strana nabídky - stavební firmy, projektanti, výrobci stavebních hmot) musí být licencováni (autorizováni). 2
Zvláštnosti stanovení ceny stavby -zvláštní způsob tvorby odbytových cen stavebních prací, - předběžný rozpočet ve smlouvě o dílo, popřípadě garantovaná cena, - jedinečnost ceny stavby, - odlišnost tvorby ceny realizace stavebních děl, projektových a inženýrských prací, - z důvodu dlouhé životnosti stavby konkurují existující nemovitosti nově vznikajícím budovám. V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí - stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je v developeringu), - působí klimatické vlivy, - výroba je téměř vždy individuální, - pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby, - manuální náročnost, - velké rozměry a hmotnost stavby, - nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem. (Pleskač 2000)
3
2. ROLE ZÁKAZNÍKA Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka a umisťován v určitém tržním segmentu nebo segmentech, jímž je anonymní zákazník reprezentován se svými vlastnostmi, požadavky a preferencemi, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního. Požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento konkrétní zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, tedy vzniku prvních myšlenek a záměrů, přes konkretizaci pomocí architektonických studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci. Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnou úlohu, díky tomu, že stavební dílo je velice finančně náročné a náklady na něj nese zákazník. Na rozdíl od nákupu např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje" stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto i on věnuje svému rozhodování, vážení mezi variantami, značnou péči. Při rozhodování zákazníka - investora vložit svoje finanční prostředky do stavebního díla se kladou velké nároky na rozhodnost a představivost zákazníka. Právě tím, že investor podepíše smlouvu o dílo, která definuje vztah mezi investorem a dodavatelem a je vzhledem k povaze stavební výroby smlouvou speciální, unikátní a náročnou, rozhodne se investor investovat často značné finanční prostředky do výrobku, který nemá většinou možnost si předem prohlédnout a vyzkoušet. Představu o díle si zákazník vytváří pouze z projektové dokumentace, vizualizací díla pomocí 3D softwaru nebo návštěvou některé stavby, která se svými parametry blíží dílu, jenž chce realizovat. U stavebního díla to není možné. V případě poruchy některých funkcí díla během záruční doby může nastat situace, že oprava je značně časově i finančně náročná. Mezi investorem, stavební firmou a projektantem mohou vznikat spory, což může vést k velkým hospodářským ztrátám majitele objektu.
4
3. ŽIVOTNÍ CYKLUS STAVBY Pojem životní cyklus stavby je dosti široký a zahrnuje několik fází, od vývoje myšlenky potenciálního investora, přes realizaci až po konečnou likvidaci stavby a náklady s tím spojené. Začátek životního cyklu je možno definovat tím, že investor přemýšlí o budoucí výstavbě. Myšlenka vychází z jeho potřeb, finanční a sociální situace. Určitým motivem ke stavbě nebo pořízení rodinného domu (RD) může být vlastnictví pozemku. Vlivem
pozemku na stavbu RD se budu zabývat
v kapitole 3.1.2. Tato fáze může trvat i několik let a nutno zdůraznit, že se vše odvíjí od kapitálu investora. O tomto časovém intervalu se hovoří jako o fázi předinvestiční a bude o ní pojednáno v kapitole 3.1.. Další části životního cyklu je investiční proces viz kapitola 3.2., kdy dochází k prvnímu kontaktu mezi investorem a dodavatelem. Dále pak k samotné realizaci stavby. Délka procesu je dána představou investora o budoucí podobě stavby a možnostmi dodavatele jeho požadavky splnit. Jelikož se požadavky investora a možnosti realizátora stavby mohou značně lišit a oba subjekty mají zájem na dohodě, může se stát, že komunikace na toto téma může trvat i 2 roky. Nutno ovšem zdůraznit, že zásadní vliv na časovou náročnost této fáze má zvolený typ konstrukce. Již zde je třeba vyzdvihnout suchou cestu výstavby, kdy například udávána doba výstavby RD výrobcem RD Rýmařov je 21 dnů, ke kterým je nutno připočíst vytvoření základové spáry a její vytvrdnutí. Tím se doba zvýší na 49 dní. Toto číslo je u zděné metody naprosto nemyslitelné a liší se v řadech. Životní cyklus pokračuje užíváním stavby, kapitola 5.. Fáze užívání stavby můžeme nazvat životností, jenž se dělí na ekonomickou a technickou. Ekonomická životnost je 30 - 50 let. V této době je nutno stavbu revitalizovat. Co se týče technické životnosti, je udávána 80 - 100 let a to i pro dřevostavby. O tomto faktu však většina veřejnosti není přesvědčena. Bude nutno zřejmě počkat oněch 100 let a dokázat to na dnešních typech dřevostaveb. I když na dřevostavbách
z minulosti
víme,
že
překročeno.
5
toto
číslo
bylo
několikanásobně
Poslední fázi cyklu je likvidace stavby. Tímto tématem se zabývá kapitola 6.. Jednotlivé fáze životního cyklu vidíme v grafu č. 2, kde křivky popisují vývoj ceny, opotřebení, odpisů a údržby. Je zde čitelné, že cena objektu s přibývající dobou užívání značně klesá a na jejím konci je rovna nule. Zajímavá je křivka údržby, která se chová konstantně, jelikož objekt je nutné neustále udržovat, z důvodu prodloužení životnosti stavby. Z křivky opotřebení je patrné, že i přes trvalou údržbu dochází k opotřebení a snížení ceny stavby. Zvýšení ceny a snížení opotřebení nastane pouze při rekonstrukci, kterou graf č. 2 nezohledňuje. Křivka odpisů objektu je zajímavá například
pro
podnikatele a její tvar závisí na zvolené formě odpisování dlouhodobého hmotného majetku. Následující kapitoly se zabývají jednotlivými fázemi životního cyklu a jsou řazeny od fáze předinvestiční do fáze likvidace. Neopomenu se zmínit o bezpečnosti dřevostaveb v samostatné kapitole 7 a ekologií v oddíle 8, která je v dnešním světě tolik diskutovaná.
6
náklady
E
L1X
1
E20
T11
0 10
T
L10
L2X
T2 L20
T12 E11 O1X
T13
E12
O10 I
II
E1X
T1X
III
IV
V čas
fáze
I
– předinvestiční
indexy 0 – výchozí
II – investiční
první : 1,2,3- průběžné stavy
III - realizace
druhý: 1- novostavba
IV - užívání V
2 - rekonstrukce
- likvidace
křivka vývoje ceny E křivka opotřebení T křivka odpisů O křivka údržby objektu L
Graf 1. Životní cyklus stavby (Pleskač 2000)
3.1. Předinvestiční fáze V předinvestiční fázi investor formuluje své představy a myšlenky o budoucí investici a rozhoduje se zda opravdu investovat. Typické je pro tuto část cyklu to, že se hodnotí jednotlivé varianty a to jak dílčí úseky tak i finální varianta. Výstupem je rozhodnutí o pořízení stavby a stanovení ekonomických a technických parametrů. Investor si musí uvědomit, kde a jak získá kapitál (kapitola 3.1.1.), dále pak parametry stavebního pozemku (kapitola 3.1.2.1.). Typ stavby, kterou zmiňuji v kapitole 3.1.3., záleží na požadavcích a 7
možnostech investora. Formu realizace stavby investor stanovuje na základě své finanční situace a časovým nárokům na rychlost provedení. Stavbu může realizovat sám a nebo zadá realizaci vybrané firmě. Touto formou se budeme později zabývat v kapitole 3.1.4., protože na rozdíl od mokrého procesu se realizace dřevostavby svépomocí vyskytuje minimálně.
3.1.1. Získání prostředků pro výstavbu Protože se v mé práci zabývám ekonomikou RD, je získání prostředků na realizaci základním parametrem pro jeho vznik. Pro soukromé osoby existuje několik forem financování výstavbového projektu. Výstavbový projekt může být financován zásadně ze dvou zdrojů, vzájemně kombinovaných podle záměru projektu a finančních možností: Zdroje vlastní - vlastní kapitál Financování pouze z vlastních zdrojů je používáno velmi zřídka pro velké nároky na objem vlastního kapitálu. Přináší ale podstatné výhody spočívající v možnosti vlastního disponování se všemi příjmy již od okamžiku zahájení užívání stavby - stavba není zatížena úroky a splátkami. Zastoupení vlastních zdrojů na financování projektu je obvykle nutné ve výši, která doplňuje získané cizí zdroje. Vlastní kapitál může být poskytnut jedním nebo více vlastníky (podílníky). Zdroje cizí - cizí kapitál Chybějící finanční prostředky se obstarávají z cizích zdrojů. To sebou přináší jednak nutnost získat tyto zdroje na finančním trhu a poskytnout za ně záruku. Při užívání stavby je nutno tyto zdroje splácet formou splátek úvěrů a úroků. Tím je omezena po dobu splácení cizích zdrojů výše a volné disponování s příjmy z užívání stavby. Mezi nejběžnější formy financování z cizích zdrojů patří: Dlouhodobé bankovní úvěry Splácení úvěrů a úroků z něj plynoucích se uskutečňuje formou konstantních splátek (úmoru) a klesajícího úroku nebo formou pravidelných anuit. Hypoteční úvěry (jako zvláštní případ dlouhodobého bankovního úvěru)
8
Hypoteční úvěry jsou typickou formou financování investic do nemovitostí. Často jsou pro soukromé osoby i jistým způsobem podporovány ze státního rozpočtu. Stavba sama nebo jiná nemovitost slouží jako jistina či záruka (hypotéka). Finanční účast na výstavbovém projektu Tyto finanční prostředky jsou poskytnuty investičními společnostmi nebo soukromými osobami ve formě prostředků vynaložených na koupi dlouhodobých cenných papírů (dluhopisů) emitovaných na financovaný výstavbový projekt. Banky fungují jako zprostředkovatelé při umístění těchto akcií.
3.1.2. Stavební pozemek K tomu, aby se investor rozhodl investovat a vybudovat stavební dílo, nutně potřebuje pozemek, na kterém bude stavba stát. Charakter pozemku ovlivňuje konečnou podobu stavebního díla. Z ekonomického hlediska nelze oddělit pozemek od stavby na něm, protože užitek pozemků úzce souvisí s užitkem ze staveb na těchto pozemcích. Každý pozemek je unikátní podobně jako stavební dílo svojí polohou, fyzikálními vlastnostmi, vlivy svého předchozího využití atd. Jak jsem uvedl výše, jedním z primárních kriterií pro pořízení RD je vlastnictví pozemku. Ten můžeme nabýt koupí, dědictvím, převodem nebo darem. O cenách takto nabytých pozemků se zmiňuji níže.
3.1.2.1. Parametry stavebního pozemku Rozměry stavebního pozemku mají vliv na výběr vhodného projektu. Při osazení rodinného domu na stavební pozemek je třeba dodržet vyhlášku o všeobecně technických požadavcích. Odstup od společných hranic nesmí být menší než 2 m. Ve stísněných podmínkách může být vzdálenost snížena až na 4 m, pokud nejsou v protilehlých částech stěn okna obytných místností. Vzdálenost mezi sousedními domy má být minimálně 7 m, pokud mezi sebou
9
vytvářejí volný prostor. Podrobněji o podmínkách vzájemných odstupů řeší § 8 vyhlášky č.137/1998 Sb. Při osazení rodinného domu na stavební pozemek je potřeba zohlednit jeho orientaci na světové strany tak, aby okna v obytných místnostech byla v co nejmenším počtu otočená na severní stranu. Hlučnost se snažíme eliminovat tak, že místnosti určené k odpočinku nesměřují ke komunikacím. Stavbu situujeme do přední části parcely pro zvýšení soukromé plochy.
3.1.2.2. Umístění stavebního objektu a pozemku Pokud se investor rozhodl koupit stavební pozemek (SP) a na něm realizovat svůj stavební záměr, musí dodržet kritéria stanovené vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Zařízením staveniště se detailně věnuji v části 3.2.2. Zařízení staveniště. Dříve než si začne investor vybírat stavební pozemek, měl by si udělat alespoň základní představu o tom, jak bude dům vypadat. Nemusí zkoumat technické detaily, to za něj vyřeší architekt či projektant, který bude dům projektovat, ale měl by mít představu o domě, ve kterém bude žít. Stejně tak by měl mít i představu o místě, na kterém bude dům stát. Při výběru pozemku přihlíží k mnoha faktorům, tím hlavním je pravděpodobně okolní krajina (rovina, kopce, les, vodní plocha, výhled na město, do údolí apod.), dále také integrita okolní zástavby, zda se jedná o samotu, řadové domky, samostatně stojící rodinné domky aj. Měl by uvažovat o tom, zda se dům hodí do okolní zástavby. Další kritéria, která by mohla budoucího stavitele zajímat při výběru (SP): doprava (MHD, vlak, autobus), dostupnost pozemku (příjezdová cesta), občanská vybavenost (lékař, škola, obchod), převládající směr větru (vzhledem k blízké průmyslové výrobě, k zemědělským stavbám, jako např. vepřín, drůbežárna, kravín, nedaleká skládka, lom, cementárna - kvůli prašnosti a hluku), blízkost vodních toků (záplavy) a mnoho dalších. Vodítkem při výběru stavebního pozemku je nahlédnutí do územního plánu na odboru územního rozvoje příslušného místního úřadu. Pokud si 10
investor vyhlédl nějaké místo, které není v územním plánu určeno k rodinné zástavbě, může příslušný úřad zažádat o změnu územního plánu, ovšem tento postup je časově velmi náročný a kladný výsledek rozhodnutí je více než nejistý. Pokud vyhlédnutý pozemek nestojí v řadové zástavbě, ale osamoceně, je vhodné alespoň orientačně zjistit jeho geologické poměry podloží. Může tak ušetřit mnohé výdaje navíc při zakládání stavby např. na zasypané skládce. Nutno brát v potaz okolí pozemku. Jestli vyhlédnutý pozemek není stíněn stromy nebo okolní zástavbou. Z těchto důvodů je také do budoucna důležitá ohleduplnost sousedů nejen při stavbě domu, ale i při vysazování stromů proto je vhodné se sousedům představit se svým plánem a předběžně se s nimi domluvit. Jestliže výše uvedené podmínky pozemek splňuje, zabýváme se jeho tvarem a velikostí. Příliš malý pozemek působí stísněně, příliš velký se zase špatně udržuje - jako minimální velikost se doporučuje 400 m2, běžně se pozemky pohybují kolem 600 až 800 m2, ale záleží na typu zástavby a asi hlavně na finančních možnostech stavebníka. Dalším bodem před koupí pozemku je vzdálenost infrastruktury od hranic pozemku, tzn. jak daleko jsou přípojná místa médií - elektřiny, vody, plynu, eventuálně tepla, telefonu, kabelových rozvodů televize (internetu). Ke stavbě musíme získat souhlas vlastníků sítí, ke kterým budeme chtít pro svůj dům vybudovat přípojku. V žádosti o souhlas k připojení musíme uvést také odhad požadované kapacity, s čímž nám pomůže architekt či projektant, který dům navrhuje. V případě, že by přípojky vedly přes pozemky jiných vlastníků, budeme také potřebovat jejich souhlas (tentokrát s vedením přípojky přes jejich pozemek). Před koupí pozemku je třeba si prověřit na příslušném katastrálním úřadě, jestli na něj není vázáno nějaké právní zatížení (např. věcné břemeno, zástavní právo).
11
3.1.2.3. Cena pozemku Při uzavírání kupní smlouvy se cena pozemků, stejně jako kteréhokoli jiného zboží, sjednává volně dohodou mezi prodávajícím (vlastníkem) a kupujícím (nabyvatelem) na principu nabídky a poptávky v čase a místě, kde se předmětné pozemky nacházejí. Na nabídku a poptávku po pozemcích má různě velký vliv početné a velmi různorodé množství faktorů, které působí nejen v době prodeje či koupě, ale často bývá spojeno s určitým očekáváním v blízké i vzdálené budoucnosti. Sjednávání cen je legislativně upraveno pouze ustanoveními § 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, kde podle odstavce 2 je dohoda o ceně úmluvou o výši ceny nebo o způsobu, jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob cenu dostatečně určuje. Vzhledem k tomu, že trh s nemovitostmi a zvláště s pozemky je v České republice dosud na počátku svého rozvoje, využívají se pro některé správní výkony ještě ceny zjištěné podle platného cenového předpisu - v současné době podle vyhlášky Ministerstva financí č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů, ve znění vyhlášky č. 295/1995 Sb. Tyto ceny jsou využívány např. pro stanovení základu daně dědické a daně darovací podle § 4, resp. § 7 zákona ČNR č. 357/1992 Sb. Pro stanovení základu daně z převodu nemovitostí se zjištěná cena používá pouze tehdy, je-li cena sjednaná kupní smlouvou nižší. V obcích, kde byly obecně závaznou vyhláškou vyhlášeny cenové mapy stavebních pozemků, se stavební pozemky vymezené v textové části oceňují cenou vyznačenou v grafické části cenové mapy stavebních pozemků, a to bez ohledu na druh pozemků. Tento stav vyplývá ze skutečnosti, že v cenové mapě stavebních pozemků mohou být příslušným cenových údajem označeny pouze stavební pozemky, jejichž ceny byly buď skutečně sjednány v konkrétních kupních smlouvách nebo byly zjištěny na základě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo jiných obcích, srovnatelných počtem obyvatel, shodným účelem užití, obdobnou polohou v obci a stejným stavebním vybavením pozemků. Cenu pozemku ovlivňuje zařízení pozemku inženýrskými sítěmi. Připojení plynu, elektřiny, vody a odpadu.
12
3.1.3. Výběr typu stavby Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla.(zákon č. 50/1976 Sb. oddíl 3, paragraf 47 – Výrobky pro stavbu). V současnosti je na našem trhu několik typů staveb. Můžeme je rozdělit podle typu svislých nosných konstrukcí. V základě se rozdělují na konstrukce vytvořené “mokrým“ nebo
“suchým“ způsobem. K mokré cestě řadíme
klasickou zděnou stavbu z pálených cihel, systémy z lehčených betonů (Ytong), kamenné zdivo a betonové konstrukce. Název mokrý proces vznikl na základě nutnosti dehydratace a vytvrdnutí před předáním objektu k užívání. U tohoto způsobu staveb jsou použity hlavně neobnovitelné zdroje. Pod pojmem suchý systém staveb si představíme hlavně dřevostavby, kde jednou z výhod je využití obnovitelných zdrojů. Stavebník si může vybrat pomocí jednotné klasifikace stavebních objektů (JKSO) Tab. 1. Budovy pro bydlení, která obsahuje taktéž rozdělení podle svislé nosné konstrukce. Klasifikace JKSO obsahuje orientační hodnoty ukazatelů stavebních objektů na měrné a účelové jednotky dle JKSO přepočítané na aktuální cenovou hladinu.
1
Ceny uvedené v tabulce jsou
v úrovni základních rozpočtových nákladů povýšené o průměrné ostatní rozpočtové náklady (cca 4 %).
1
Ceny za měrné jednotky jsou odvozeny z aktualizované báze technicko-hospodářských
ukazatelů stavebních objektů firmy PORINGS, s.r.o., která obsahuje reprezentativní vzorek cca 1200 objektů. V cenách jsou zohledněny současné podmínky na trhu stavebních prací (převaha nabídky prací nad poptávkou).
13
Tab. 1. Budovy pro bydlení (Materiály pro stavbu 2004 - 2006)
Svislá nosná konstrukce Zděná z cihel, tvárnic a bloků Monolitická betonová tyčová Monolitická betonová plošná Montovaná z dílců beton. plošných Dřevěná a na bázi dřevní hmoty
Měrná jednotka
Kč rok 2004
rok 2005
rok 2006
m3 OP
4480
4830
5080
m3 OP
5380
5800
6090
m3 OP
4950
5370
5640
m3 OP
5270
5720
6020
m3 OP
4500
4900
5140
V diplomové práci používám materiály, které mi laskavě poskytla firma RD Rýmařov, která se specializuje na výrobu rodinných domků na bázi lehké prefabrikace dřeva. A proto je největší část kapitoly konstrukčních systémů dřevostaveb věnována rámové konstrukci.
14
3.1.3.1.Konstrukční systémy dřevostaveb V současnosti používané konstrukční systémy dřevostaveb lze rozdělil do tří základních skupin. První skupinu tvoří dřevěné rámové domy, druhou skupinu stavby skeletové a do třetí skupiny můžeme zařadit dřevěné masivní stavby. Každá z uvedených skupin je charakteristická určitými konstrukčními zásadami. Baloon frame
Rámová konstrukce
system Panelový systém
Platform frame system
Skeletová konstrukce
Prostorové jednotky
Staveništní forma
Novodobý skelet Hrázděná stavba Vrstvené masivní bloky
Masivní konstrukce
Masivní stavby
Skládané masivní bloky
Srubové stavby
Lepené masivní bloky
Obr. 1. Konstrukční systémy dřevostaveb
Dřevěné domy rámové konstrukce Jak již bylo uvedeno, jedná se o domy, u kterých je nosná konstrukce tvořena dřevěnou kostrou z řeziva opláštěnou deskovými materiály, které s dřevěnou kostrou spolupůsobí při přenosu zatížení. Názvosloví je v souladu s názvem používaným v angličtině pro severoamerický systém staveb „Timber frame houses" a v němčině pro systémy evropské „Holzrahmenbau". Jedná o rychlou a suchou montáž a výsledkem je stavba s dobrými tepelně-izolačními vlastnostmi při zachování vysoké variability dispozičního a architektonického řešení. Tento systém pronikl z Ameriky do Evropy, kde byl 15
postupně
zdokonalován
z
hlediska
opracování
jednotlivých
prvků
a
prefabrikace, čili předvyrobení celých hotových dílců předem ve výrobně tak, aby na stavbě mohly být osazeny s minimální pracností a minimální dobou potřebnou pro vlastní montáž. Původní americký systém je často nazýván v angličtině „Two by four", tedy 2x4, což je rozměr nosných stojek uvedený v palcích, nebo v současnosti používaný systém „Two by six", tedy 2x6 palců, který se začal používat z důvodu vyšších požadavků na zateplení obvodových stěn, kdy rozměr stojky souvisí s tloušťkou izolační vrstvy vkládané mezi stojky obvodové stěny. Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů jednotných rozměrů, nejčastěji používaným rozměrem v evropských zemích je průřez 60 x 120 milimetrů. Ten je v posledních letech často nahrazován průřezem 60 x 180 milimetrů, opět z důvodu zvýšených požadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn. Původní dřevěná nosná kostra amerického systému rozlišuje dva základní typy stavění. U prvního typu jsou stojky průchozí přes celou výšku budovy a k nim se připevňují vodorovná nosná žebra stropu. Tento typ se v angličtině nazývá Ballon frame system. Dřevěná kostra byla zavětrovaná diagonálami z prken zapuštěných do stěny, aby nepřekážela při provádění opláštění. V současnosti se používá opláštění stěn z deskových materiálů, které ze statického hlediska spolupůsobí při přenosu zatížení v hotové konstrukci. Druhý
typ
v
angličtině
nazývaný
Platform
frame
system
je
charakteristický tím, že stojky stěn jsou pouze na výšku podlaží, nahoře jsou vzájemně spojeny vodorovným pasem a na takto vytvořený dřevěný „rám" se pokládá konstrukce stropu. Svislé nosné stěny jsou tedy konstrukcí stropu přerušeny a u vícepodlažních budov se nosná konstrukce stěny vyššího podlaží ukládá až na stropní konstrukci. Výhodou tohoto systému je to, že stropní konstrukce současně slouží jako pracovní plošina při montáži domu. Tento typ staveb, nazývaný někdy jako plošinová konstrukce, je dnes nejrozšířenějším způsobem realizace dřevěných montovaných domů. Výhodou je jednak
16
zmíněná vyšší bezpečnost při montáži, dále pak také možnost sestavení nosné dřevěné kostry (rámu) předem s určitým stupněm dokončenosti.
Obr. 2. Dřevostavba RD Rýmařov typ NOVA line 86
Nenosné stěny Vnitřní stěny, které neplní nosnou funkci a slouží pouze k oddělení vnitřních prostor, se provádí také jako rámová konstrukce. Stojky jsou menšího průřezu, obvykle postačuje průřez 60 x 60 mm. Opláštění z desek může být pouze jednostranné za předpokladu, že druhý líc stěny je obložen sádrokartonem. Do dutiny mezi stojkami stěny se opět vkládá izolace z minerální plsti. Vzhledem k tomu, že se jedná o vnitřní stěny, zajištění vzduchotěsnoti a ochrana před možnou vlhkostí ze zkondenzovaných vodních par nejsou nutné.
Nosné stěny Nosné stěny dřevěných rámových domů jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech (většinou 400, 600 nebo 625 mm) a jsou vyplněny tepelnou izolaci. Jak již bylo uvedeno, 17
dnes nejčastěji používaným rozměrem jsou stojky 60 x 120 mm a pro. Vzhledem k malému průřezu tlačené stoky je třeba zajistit její stabilitu proti vybočení. To je provedeno tím, že ve směru menšího rozměru průřezu, tedy v rovině stěny, jsou stojky spojeny s opláštěním. Dalšími prvky nosného dřevěného rámu jsou překlady nad otvory dveřními nebo okenními (nadpraží) a poprsníky v místě okenních otvorů. Deskové materiály, kterými je stěna opláštěná, zajišťují mimo deskové působení rámové stěny také prostorové ztužení celé budovy. Z důvodu opláštění stěn musejí být použity materiály, které splňují statické požadavky. Mohou to být deskové materiály na bázi dřeva určené pro stavební účely (dřevotřískové
desky,
OSB-desky),
sádrovláknité
desky,
případně
cementotřískové desky. Vždy musí mít tyto materiály potřebné mechanické vlastnosti. sádrokartonová deska se v dřevěných stavbách používá pro obklady vnitřního líce stěn z důvodu nejen povrchové úpravy, ale především z důvodu zvýšení požární bezpečnosti stavby. Nosná stěna může být v dřevostavbě jednak jako stěna vnitřní, u které má izolační výplň vkládaná mezi stojky funkci zvukoizolační, nebo jako stěna vnější (obvodová). U té je nutné mimo izolačních schopností zajistit ještě její neprůvzdušnost a především je nutno zajistit, aby uvnitř konstrukce stěny nedocházelo ke kondenzaci vodních par.
Skladba stěny Parotěsná vrstva je provedena na vnitřní straně stěny, v některé vrstvě co nejblíže povrchu. Nejčastěji to bývá polyetylenová fólie v tloušťce 0,15 až 0,20 milimetrů, umístěná za vnitřní opláštění stěny. Její výhodou je možnost snadného stykování v kritických místech napojení jednotlivých částí konstrukce a její snadné osazení. Nevýhodou je již zmíněná možnost porušení při provádění vnitřních rozvodů a instalací včetně osazování některých zařizovacích předmětů. Správné provedení stykování této vrstvy v jednotlivých konstrukčních spojích stavby a utěsnění v místě prostupů ovlivňují životnost dřevostavby.
18
Tepelná izolace v obvodové stěně dřevěné rámové konstrukce se většinou provádí z minerální plsti dodávané v deskách nebo v rolích ve standardních tloušťkách od 50 do 200 milimetrů. Pro obvodové stěny se dnes používá nejčastěji tloušťka 120 až 180 milimetrů. Izolace se vkládá do dutin mezi stojky dřevěného rámu. Vnější povrch obvodové stěny musí být patřičně chráněn proti povětrnostním vlivům, zejména před deštěm. V našich podmínkách se v současnosti nejčastěji používá povrchová úprava s venkovní tenkou vrstvou omítky, je však možné také obložení deskovými materiály s úpravou podle pokynů výrobce, obložení horizontálním nebo vertikálním bedněním z řeziva, případně obložení šablonami, obkladačkami nebo obezdění předsazenou cihelnou obezdívkou. Pokud je použito obložení, je obklad proveden s odvětrávanou dutinou vytvořenou pomocí kontralatí upevněných na stojkách rámu. Odvětraná mezera slouží pro odvedení vlhkosti, která může do stěny proniknout.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
Obr. 3. Řez nosnou stěnou obvodového pláště 19
strukturní omítka polystyrén Fermacell minerální izolace/ dřev. konstrukce dřevotřísková deska PE fólie instalační předstěna Fermacell tapeta, nátěr
Organizačně technologické formy Z hlediska provádění stavby je možno montovanou stavbu s nosným dřevěným rámem provést několika způsoby.
Staveništní forma Staveništní, řemeslná forma, kdy z hoblovaných prvků na stavbě jsou montovány stěny a stropy. Neomezené individuelní projektové řešení, minimální investiční nároky. Výhodou tohoto systému je, že realizátor stavby nepotřebuje žádné prostory, ve kterých by prováděl přípravné práce pro stavbu. Nevýhodou je naopak prodloužení doby výstavby, manipulace s dřevěnými prvky a deskovými materiály v nechráněném vnějším prostředí.
Obr. 4. Staveništní forma
20
Plošná prefabrikace Průmyslová (dílenská) výroba panelů (stěnových, stropních, střešních atd.) optimálně kompletizovaných. Výrobní styky obdobné jako u staveništní formy, montážní odlišné vzhledem k nepřístupnosti nosné konstrukce „zevnitř. V závislosti na investičních nákladech má výroba dílenský, mechanizovaný nebo automatizovaný charakter.Předpokladem této vrianty je řešení typových objektů - nejčastěji rodinných domů. Ekonomická efektivnost průmyslové výroby začíná na 50 až 100 objektech ročně.
Obr. 5. Plošná prefabrikace
21
Dílenská výroba prostorových jednotek Nejkratší doba provádění prací přímo na staveništi je u rámových dřevostaveb panelových, kdy je celá stěna připravena předem ve výrobně a dovezena na stavbu. V takto připravené stěně jsou provedeny nejenom kompletní skladby všech vrstev, ale také potřebné rozvody instalací, osazení výplní otvorů a povrchová úprava. V současnosti, vzhledem k limitovanému disposičnímu i objemovému řešení domů je užívána především pro výstavbu jednodušších a dočasných objektů.
Obr. 6. Prostorové jednotky
Dřevěné skeletové stavby Charakteristikou skeletové stavby je nosná konstrukce z prutových prvků, která je vytvořena v určité modulové síti. Tato konstrukce je pak doplněna plošnými konstrukčními prvky, které jsou nezávislé na nosné konstrukci a uzavírají vnitřní prostor. Skeletová konstrukce umožňuje architektům navrhovat stavby s velkým otevřeným prostorem bez nutnosti dělení nosnými konstrukcemi. Umožňuje vytvářet otevřené části v obvodovém plášti s použitím velkých prosklených ploch, konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť i obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci. 22
Historický skelet Dnešní dřevěná skeletová stavba se vyvinula z hrázděných staveb, dnes často označovaných jako „historický skelet". Nosná konstrukce stěn u hrázděné stavby byla vytvořena z dřevěných prvků masivního průřezu. Dřevěná kostra musela být schopna přenést veškeré zatížení na ni působící až do základů. Zdivo stěn pak bylo pouze výplňové, nemělo nosnou funkci, mělo pouze chránit vnitřek stavby před povětrnostními vlivy. Dnes tento typ staveb používá jen zřídka. Použije-li se, pak většinou s nosnou kostrou z lepeného dřeva a s velmi přesným opracováním moderními technologiemi pomocí obráběcích center. Hrázděná stěna se skládá ze svislých stojek, vodorovných prahů a ližin, vzpěr a paždíků. Ližina, stojky a práh jsou nosné prvky stěny, které přenášejí svislé síly do základů. Vzpěry a paždíky bývají označovány jako výztužná dřeva. Základový práh tvoří spodní vodorovnou část stěny. U stěn prvního nadzemního podlaží je uložen na základovou konstrukci jako pozednice, a protože je po celé délce podporován, navrhuje se jako pravoúhlý průřez naležato.
Novodobá dřevěná skeletová stavba Novodobá dřevěná skeletová stavba, která se vyvinula z hrázděné stavby, se liší jednak uspořádáním základních nosných prvků, ale především zjednodušením spojů. Zůstává zachován základní princip stavby v tom, že nosnou funkci přebírá samotný skelet, stěny jsou nenosné, mají pouze funkci výplňovou a ochrannou. Nejsou však již vytvářeny nosné kostry stěn s prahy, stojkami a ližinami jako u hrázděné stavby. Stavba má svůj základní modul, který určuje celkovou koncepci uspořádání jednotlivých nosných prvků. Základní modul je obvykle 600 milimetrů, jeho násobky pak vytvářejí modulovou síť, někdy nazývanou rastr. Nejčastěji používaný rastr je pravoúhlý, může však být použit i trojúhelníkový, který mnohdy umožňuje architektům při návrhu stavby vytvářet atypické tvary konstrukce. Volba rastru
23
také ovlivňuje rozměry jednotlivých nosných prvků a počet a tvar spojů. Nejběžněji používaný velký rastr je 3 600 nebo 4 800 mm. Nosné prvky skeletu mohou být jednoduché nebo zdvojené a podle jejich vzájemného uspořádání rozlišujeme čtyři základní nosné systémy: 1. Jednodílný sloup i hlavní nosník, konstrukce jednopodlažní 2. Jednodílný průběžný sloup, dvoudílný hlavní nosník 3. Vícedílný průběžný sloup, jednodílný hlavní nosník 4. Jednodílný průběžný sloup, jednodílný hlavní nosník
Obr. 7. Skeletová konstrukce
Masivní dřevostavby Pod pojmem masivní stavba ze dřeva rozumíme stavbu, u které je nosná část stěny vytvořena z řeziva masivního průřezu (srubové stavby) nebo z opracovaných přířezů, které jsou vzájemně spojeny do masivních desek skládáním, vrstvením nebo lepením do různých tvarů. Hmotnost a spotřeba rostlého dřeva - řeziva je cca 6 vyšší ve srovnání s lehkými dřevěnými skelety a následně i cena je cca 3 x vyšší. Hlavní motivací rozvoje jsou přebytky dřeva v Evropě spolu s možností využít řezivo průměrné nebo i nižší kvality a ekologická argumentace, že větší množství
24
dřeva ve stavbě domu, váže - skladuje i větší množství kysličníku uhličitého. Pro výrobu jsou používána převážně smrková prkna v tloušťkách od 17 do 32 mm, někdy i fošny a hranoly. Jejich integrace do konstrukčních desek se provádí buď mechanickými spojovacími prostředky - hřebíky, šrouby do dřeva, kolíky z tvrdého dřeva a oceli, nebo lepením polyurethanovými a melaminovými pryskyřicemi třídy EO tj. bez fenolformaldehydu. Dřevěné desky jsou vyráběny výhradně průmyslově nebo dílensky ve dvou alternativách. Bud' jako vzájemně nezávislé stěnové, stropní a střešní prvky, které mohou být použity v jiných dřevěných i zděných stavebních systémech (záměna betonových stropů) nebo jako kompletní panelový systém s unifikovanými styky.
Obr. 8. Masivní dřevostavba z lepených profilů
25
3.1.3.2.Střešní konstrukce Cenu stavby rovněž ovlivňuje typ a tvar střešní konstrukce, zastřešení, ale i různé typy vikýřů. Dalším parametrem je typ použité krytiny v dnešní době jsou používány plechové krytiny, keramické a betonové tašky, břidlicové krytiny a další, v různých cenových relacích.
Pultová
Stanová
Sedlová
Šikmé střechy
Valbová
Druhy střech
Polovalbová
Mansardová
Ploché střechy
Obr. 9. Základní vnější tvary střešních konstrukcí
Každá konstrukce je jinak ekonomicky náročná. Nejméně investor vynaloží prostředku na materiál při konstrukci střechy pultové a ploché, protože je zde nejmenší spotřeba materiálu na m2 na obestavěnou plochu.
26
Lepené nosníky Dřevěné
Použitého materiálu
Ocelové
Nosníky
Rozdělení nosných
Vazníky
Konstrukčního principu
konstrukcí podle
Krovy
Klasické soust. Konstrukčního systému
Novodobé soust.
Obr. 10. Rozdělení nosných konstrukcí šikmých střech
Faktor ovlivňující cenu střešní konstrukce je zvolený střešní plášť. Ten je u šikmých střech jedno až tří plášťový, podle počtu odvětraných spár. Šikmé jednoplášťové střechy jsou při budování podkrovních prostor velmi málo rozšířené. Tento typ střechy klade vysoké nároky na materiál tepelně izolační vrstvy. Je to však velmi progresivní řešení. Výhodně ho lze použít při rekonstrukcích starších střech. Charakteristickým znakem této konstrukce je střešní plášť vytvořený uložením jednotlivých vrstev bez vzduchové vrstvy. Šikmé dvouplášťové
střechy jsou
velmi rozšířené
při budování
podkrovních prostor. Charakteristickým znakem této konstrukce je větraná vzduchová vrstva která rozděluje střešní plášť na dolní (část střešního pláště umístěná pod větranou vzduchovou vrstvou, ze strany interiéru) a horní plášť {část střešního pláště umístěná nad větranou vzduchovou vrstvou, ze strany exteriéru).
27
Šikmé tříplášťové střechy nejsou příliš rozšířené při budování podkrovních prostor. Charakteristickým znakem této konstrukce jsou dvě větrané vzduchové vrstvy, Z architektonického hlediska jsou zajímavé střešní vikýře a střešní okna. Vikýře zvětšují podkrovní prostor a prosvětlují jej. Jsou však náročnější na technologii, materiály a konstrukce oproti střešním oknům. Typy vikýřů Pultový
Sedlový
Valbový
Mansardový
Obloukový
Segmentový
Trojúhelníkový
Volské oko
Průběžný
Lichoběžníkový
Obr. 11. Typy vikýřů
28
3.1.3.3. Výplně konstrukcí Výplněmi se rozumí okna a dveře. Protože existuje mnoho výrobců a distributorů jsou ceny a tvary konstrukcí variabilní a investor si může vybrat prakticky podle své potřeby. Procentuální vyjádření na celkové ceně stavby je uvedeno v kapitole 4. Realizace Okna si může investor pořídit v různých variacích. Základní rozdíly spočívají v použitého materiálu pro výrobu rámu. Ten je buď dřevěný, plastový, hliníkový a nebo dochází ke kombinaci uvedených materiálů. Používá se rozdílné zasklení, povrchová úprava rámu a typ kování. Nutno zdůraznit, že zvolená okenní konstrukce má obrovský vliv na tepelnětechnické vlastnosti domu a tedy na jeho náklady při užívání. Dveře rozdělíme na interiérové a exteriérové. Opět platí pravidlo jako u oken, že na trhu je velké množství výrobců a distributorů a ceny jsou variabilní.
Vnitřní vybavení Další okolností, která výrazně ovlivňuje výslednou cenu domu, je vnitřní uspořádání a vybavení novostavby. Platí zásada, že čím komplikovanější architektonické prvky stavebník provádí, tím vyšší bude výsledná cena domu. Stejně tak i množství chodbiček, výklenků a zákoutí stavbu prodražuje a navíc nepřináší velký užitkový efekt, spíše naopak. Vnitřní vybavení domu je další položkou výrazně se promítající do ceny domu. Obklady, dlažby, podlahy a sanitární technika mohou cenu domu zvýšit nebo naopak snížit a ne vždy to musí být na úkor kvality a estetiky. Například obklady můžete pořídit již od 160 Kč/m2, ale také za 400 Kč/m2. Obdobný příklad lze použít i na ostatních komponentech vnitřního vybavení.
3.1.4. Výběr realizátora stavby Jak jsem již uvedl, realizátorem může být i samotný investor.Vzhledem k tržnímu prostředí v ČR existuje na stavebním trhu velké množství firem, ze 29
kterých si může investor vybrat. Dřevostavby jsou speciální typy staveb z řadou složitých technických detailů. RD na bázi dřevostavby proto realizují z 99% firmy zabývající touto činností.Rozdělujeme je podle velikosti, geografického působení, typu prováděných staveb. Na stavebním trhu působí velké podniky, které nejsou vidět pouze na území republiky, ale expanduji také do zahraničí. Tyto podniky jsou kapitálově silné, se značným technickým i profesním zázemím. Realizují celou stavbu samy, pouze na některé speciální činnosti si mohou najmout subdodavatele např. výroba řeziva. Příkladem takové společnosti je RD Rýmařov nebo HAAS Fertigbau. Dále se jedná o střední stavební firmy působící v určitém regionu (např. kraji), případně v několika regionech sousedních. Pokud má firma nedostatek zakázek, přesouvá své aktivity i mimo rámec kraje na určitou část svých výrobních kapacit. Jsou schopny provádět většinou několik typů stavebních děl vzájemně příbuzných, případně je kombinují i navzájem. Na specializované práce nebo činnosti jejichž obsazení firmou by bylo nerentabilní, si objednávají subdodavatele. Malé stavební firmy mají několik zaměstnanců a omezené technické zázemí i profesní zdroje pouze na jednu nebo několik specializovaných činností, které provádějí lze uvést např. zemní práce, výroba řeziva, pokrývačské práce apod. Stavební firmy působí v určitém regionu nebo dokonce ve velmi malé oblasti. Mohou však působit jako subdodavatel pro střední a větší firmy.
3.2. Investiční proces Účastníky investičního procesu můžeme rozdělit na přímé, kterými jsou investor, projektant a stavební firmy. Dalšími účastníky jsou veřejnoprávní orgány, zejména stavební úřady, dotčené osoby, orgány a organizace viz. Stavební zákon č. 50/1976 Sb.. Tyto subjekty označujeme jako nepřímé účastníky. Investiční proces můžeme rozdělit do dvou fázi, které se vzájemně prolínají, jak vidíme v Obr. 12. Popis investičního procesu.
30
Fáze přípravná V této fázi hledáme nejvhodnější řešení záměru a vytvořit podmínky pro jeho
co
nejefektivnější
realizaci.
Patří
tady
stránka
společenská,
architektonická, technická, technologická a ekonomická. Vytvářejí se modely, projekty studie, nabídkové a výběrové řízení. Obsahem je podnikatelský záměr, zadání a projekt stavby, stavebně-technologická studie a projekt, výrobní kalkulace. Přípravné fází je věnována pozornost v kapitole 3.2.3..
Fáze realizační Dochází k vlastní realizaci stavby. Začíná předáním staveniště a končí kolaudací.viz. kapitola 4. Realizace
Investiční proces
Přípravná fáze – podnikatelský záměr, zadání stavby, projekt stavby, stav. techn. projekt a studie
Realizační fáze – Stavební práce Obr. 12. Popis investičního procesu
V diplomové práci je tato část rozdělena podle Obr. 12. Popis investičního procesu , přičemž jsem přípravnou fázi členil z pohledu investora a dodavatele. Samostatná kapitola je věnována zařízení staveniště.
31
3.2.1. Projektová dokumentace staveb Dokumentace staveb obsahuje verbální, grafické i číselné informace, které vyžaduje zejména investor, veřejná správa a stavební firma v jednotlivých fázích přípravy staveb. Z jejich požadavků vyplývá náplň dokumentace. Obsah dokumentace staveb je obecně určen tím, že se od ní vyžaduje, aby - konkretizovala představy investora tak, aby mohl posoudit, zde projektovaná stavba splňuje požadavky dané předcházejícím stupněm přípravy a byla využitelná pro další potřeby investora, např. pro vypsání nabídkového řízení, pro koordinační a kontrolní činnost, pro zabezpečení financí apod., - mohla byl posouzena z hledisek veřejnoprávních (zejména v územním, stavebním a kolaudačním řízení,), - byla podkladem pro zpracování realizační dokumentace, - byla podkladem pro zpracování výrobní přípravy dodavatele (stavební i technologické části). Projektovou dokumentaci zpracovává bud' investor sám, pokud k tomu má oprávnění a zaměstnává oprávněné (autorizované) pracovníky, nebo ji zabezpečuje u oprávněné projektové, projektově-inženýrské či stavební firmy. Obsah dokumentace pro posouzení z hledisek veřejnoprávních musí obsahovat takové verbální a grafické informace, které toto posouzení umožní. Je předepsán vyhláškou č. 132/1998 Sb.. kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Obsah dokumentace pro další účely (ve vztahu investor - projektant, investor - stavební firma, popř. stavební firma - projektant)) by měl být věcí vzájemné dohody zúčastněných partnerů a uvedený ve smlouvě o dílo. Prakticky se řídí určitými ustálenými uzancemi, event. je modifikován v některých předpisech nebo z nich nepřímo vyplývá; jedná se např. o stavební zákon. (Jelen 2004) Součástí projektové dokumentace je několik typů dalších dokumentací, jsou to: dokumentace ke územnímu řízení, 32
dokumentace ke stavebnímu řízení realizační dokumentace dokumentace skutečného provedení stavby Konkrétní podobu a požadavky na jednotlivé dokumenty specifikuje Stavební zákon.
3.2.2. Zařízení staveniště Staveništěm se rozumí prostory (plochy) určené ve schválené projektové dokumentaci pro stavěné objekty a pro předpokládané zařízení staveniště. Staveniště předává Zhotoviteli Objednatel. Na začátku je nutno ocitovat část vyhlášky č. 137/1998 Sb., §14, o obecných technických požadavcích na výstavbu, staveniště. „Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro opravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a nadměrnému obtěžování okolí, zvláště hlukem, prachem apod., k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména se zřetelem na osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, dále k znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezováni přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením.“ - konec citace
3.2.2.1. Převzetí stanoviště realizátorem Po uzavření smlouvy o dílo předává objednatel (stavebník, investor) nebo jím pověřen právnická nebo fyzická osoba staveniště zhotoviteli (dodavateli stavebních prací) s nímž uzavřel smlouvu na provední stavby. Staveniště se má předávat celé najednou. Musí být volní, přístupní, přehledné a prosté nároků třetích osob. Pokud jím procházejí veřejné sítě, komunikace, potrubí nebo kabelové rozvody, musí být jejich poloha a stanovená ochranná pásma jasně vyznačena. Také obvod staveniště musí být 33
zřetelně vyznačen, zejména pokud jej nevytváří viditelná a nesporná hranice jako je např. břeh řeky, komunikace, zástavba, oplocení apod. Současně se staveništěm předává investor: Hlavní
polohovou
čáru
a
hlavní
výškové
body,
které
slouží
k jednoznačnému vytyčení jednotlivých objektů stavby podle vypracovaného zastavovacího plánu. U těchto bodů se zapíše jejich absolutní nebo relativní výška, případně jejich souřadnice. Doporučuje se označit tyto body barvou nebo je jinak trvale fixovat. U rozsáhlých stavenišť to mohou být celé vytyčovací sítě nebo polygony, řádně geodeticky vytyčené a označené. Připojovací body pro odběr elektřiny, vody, případně plynu a tepla pro zařízení. Místo pro napojení kanalizace pro zařízení staveniště. Případně další (např. příjezdové komunikace). O převzetí staveniště sepíší obě strany zápis obvykle do stavebního deníku. Zápis podepisují pověření zodpovědní pracovníci obou smluvních stran. K zápisu je vhodné připojit schematický náčrt. Povinností dodavatele stavebních prací je zabezpečit oplocení staveniště v souladu s vyhláškou č. 324/1990 Sb. a to: V zastavěném území neprůhledným oplocením vysokým nejméně 1,8 m. Náhradní komunikace a chodníky řádně označit a osvětlit. Staveniště mimo zastavěné území musí být staveniště ohrazeno, když sousedí s veřejnou komutací ve vzdálenosti do 30 m. Dodavatel převzetím staveniště potvrzuje, že přejímá odpovědnost za vše, co se na staveništi stane, zejména také za škody, které tam mohou vzniknout ostatním účastníkům výstavby. Je proto vhodné pojistit se proti následků takových rizik. Vytyčení jednotlivých objektů zabezpečuje dodavatel stavby podle schválené dokumentace v souladu se stavebním povolením. ‚Stavební úřad si může vyžádat od orgánů geodezie a kartografie kontrolu vytyčovacích prací. (Hloušek 2002)
34
3.2.3. Příprava investice Příprava staveb zahrnuje velký soubor činností investorů, projektantů a dodavatelů. Dobrá příprava a zajištění finančními, materiálovými, lidskými zdrojů je základním předpokladem dobré realizace. U investoru začíná příprava úmyslem investovat, stanovením (příp. variantních) cílů a pokračuje přes průzkumy trhu, výběr pozemku, základní rozhodnutí o výstavbě. Tuto fázi jsem nazval předinvestiční je popsána v kapitole 3.1.. Projektování a účast na vlastní realizaci popisuji v této části. Dodavatel se v přípravné fázi snaží získat zakázku. Připravuje výrobu. Stará se o informační, finanční i hmotné zabezpečení stavby, její provedení a předání
objednateli.
Viz
kapitola
3.2.3.2.
Příprava
staveb
z pohledu
dodavatele Jak jsem uvedl výše, rozdělím přípravnou fázi z pohledu investora a dodavatele.
3.2.3.1. Příprava staveb z pohledu investora Investiční fáze se prolíná s fázi předinvestiční a proto se o některých činnostech zmiňuji i v této části. Investorská činnost, která navazuje na předinvestiční fázi a je zaměřena na konkrétní investici. Rozhoduje o realizaci dané stavby a její základní technicko-ekonomické parametry. Z hlediska přípravy je to zejména financování projektu, charakteristika stavby, termíny zahájení a dokončení stavby a cena pořízení stavby. Charakteristiku jednotlivých staveb je popsáno v kapitole 3.1.3. Typy staveb Termíny zahájení a dokončení jsou závislé na klimatických podmínkách a typu výstavbového projektu. Pro dřevostavby jasně hovoří zkrácená doba od zahájení po dokončení výstavby a tím i nižší náklady při výstavbě potažmo rychlejší zhodnocení kapitálu. Tento názor dokládá Tab. 2. Srovnání nákladů při realizaci
35
Tab. 2. Srovnání nákladů při realizaci (Trgala 2005) Náklad
Konvenční technologie
Montovaná dřevostavba
Délka výstavby
2 roky
2 měsíce
Úroková míra
12%
15%
Úrok z doby výstavby
63 396
6 289
Cena pořízení stavby, je závislá na některých faktorech. První a nejdůležitější je množství finančních prostředků investora. Financováni projektu je věnován větší prostor v kapitole 2.2.3.1.1. Financování projektu. Dalšími kritérii jsou typ stavby, výběr realizátora a jeho finanční podmínky, lokalita výstavby. Tvorbě ceny a typu cen se věnuji v kapitole 3.2.3.2. Příprava staveb z pohledu dodavatele.
Financování projektu Jak jsem již uvedl v kapitole 3.1.1. Získání prostředků pro výstavbu, jsou stavby financované soukromými investory rozděleny do dvou segmentů. Jednak jsou investoři, kteří investují do stavebního díla jednou nebo maximálně několikrát ve velmi dlouhém časovém období. Tito investoři jsou většinou laici v oboru a finanční prostředky pro stavbu zpravidla kombinují ze svých vlastních peněz a vhodné půjčky (stavební spoření, hypotéky, bankovní úvěr). Jimi investované stavby bývají většinou menšího charakteru (rodinný dům, rekonstrukce menšího objektu apod.). Druhým segmentem jsou soukromé podniky, které budují v určitém území síť výroben či prodejen. (Pleskač 2000) Pro většinu investorů bohužel je podstatnou podmínkou finanční dostupnost vybraného bydlení. V dnešní době naštěstí existují produkty, které nám mohou finanční problémy s bydlením vyřešit a nebo alespoň zpříjemnit. Přibližme si některé z těch základních. Jsou jimi stavební spoření, hypotéka,
36
některé státní podpory a v případě stavby nízkoenergetického domu i bezplatné poradenství nebo příspěvky některých komerčních subjektů.
Stavební spoření Účastníkem stavebního spoření v ČR může být fyzická i právnická osoba, která uzavře smlouvu o stavebním spoření s jednou ze stavebních spořitelen, které mají licenci platnou v ČR. Při splnění smluvních podmínek má účastník stavebního spoření nárok na státní podporu. Podpisem smlouvy se zavazuje ukládat u stavební spořitelny vklady ve smluvené výši. U většiny tuzemských spořitelen je smlouva postavena tak, aby spořící fáze trvala nejméně 5 - 6 let a účastník naspořil 40 - 50 % tzv. cílové částky. Cílovou částkou se rozumí součet vkladů, úvěru ze stavebního spoření, úroků a státní podpory. Státní podpora je poskytována formou zálohy ve výši 25 % z ročně uspořené částky, maximálně však z 18.000 Kč (u smluv uzavřených do 31. 12. 2003), resp. zálohy ve výši 15 % z ročně uspořené částky, maximálně však z 20.000 Kč (u smluv uzavřených od 1. 1. 2004). Úvěr ze stavebního spoření může obvykle účastník získat, pokud smlouva o stavebním spoření trvá již alespoň 24 měsíců, účastník naspořil částku požadovanou stavební spořitelnou (obvykle 40 a 50 % cílové částky) a získá tzv. hodnotící parametr vyžadovaný stavební spořitelnou. Nezbytnou podmínkou je však i prokázání schopnosti úvěr splatit (bonita klienta). Úrok z úvěru ze stavebního spoření je pro účastníka velmi výhodný a v současnosti se pohybuje v rozmezí 3 - 6 % p.a. pro přiznání úvěru, můžete požádat o tzv. překlenovací úvěr. Ten může být poskytnut až do výše cílové částky. Běží však paralelně s původní smlouvou o stavebním spoření, na kterou musíte dále spořit. K výhodám stavebního spoření patří státní podpora 25 % z ročních úspor až do výše 4500 Kč (smlouvy uzavřené do 31. 12. 2003), resp. 15 % z ročních úspor až do výše 3000 Kč (smlouvy uzavřené od 1. 1. 2004), úročení vkladu 1 - 4 % p.a. po celou dobu spoření, zákonné pojištění vkladů nebo úvěr 37
s pevnou úrokovou mírou 3 - 6 % p.a. Při čerpání úvěru ze stavebního spoření a překlenovacího úvěru je možné odepsat zaplacené úroky ze základu daně z příjmu.
Hypotéka Nejběžnějším způsobem financování bydlení je v současnosti hypotéka. Jde vlastně o dlouhodobou účelovou půjčku, kterou jde v některých případech výhodně kombinovat právě se stavebním spořením. Většina bank poskytuje hypotéku od 70 % do 100 % odhadní ceny zastavené nemovitosti. Možností je i předhypoteční úvěr. Nevýhodou předhypotečního úvěru je fakt, že je úročen vyšší úrokovou sazbou.
Státní podpora Při splnění určitých podmínek je možné získat podporu na pořízení bydlení od státu. Úvěr na novou výstavbu pro mladé může opět získat investor, který v roce podání žádosti nedovrší věk 36 let, v případě manželů jestliže alespoň jeden z nich v roce podání žádosti nedosáhne 36. roku věku. Jedná se o nenárokovou dotaci a na rozdíl od předchozí podpory o ni lze žádat pouze v souvislosti s novou výstavbou. Jeho maximální výše úvěru je 300 000 Kč a je úročen 2 % ročně, doba splatnosti je 20 let. Současně platí podmínka, že podlahová plocha rodinného domu 120 m2.. Je možné ho kombinovat jak s úvěrem ze stavebního spoření, tak s hypotečním úvěrem. Příspěvek k hypotečnímu úvěru na novou výstavbu je další z forem státní podpory. Realizuje se prostřednictvím daňových úlev. Podpora nízkoenergetického bydlení je minimální a spočívá pouze ve využití bezplatného poradenství a některých dalších příspěvků.
38
Náklady investora na pořízení stavby Pro investora je rozhodující efektivnost vložených prostředků; Investor se především ptá, jaké užitné hodnoty za své vynaložené peníze dostává a dále zkoumá přiměřenost nabízených cen. Přitom málo investorů věnuje dosud dostatek času a péče stanovení předběžné výše ceny. Investor pro stanovení výše ceny používá jiných oceňovacích nástrojů než dodavatel; výše ceny jim stanovená by měla mít charakter horního limitu. Jádrem nákladů na pořízení stavby je cena zhotovení stavby. Od ní se obvykle odvozuje cena projektových prací a inženýrských služeb a další skupiny nákladů. Hlavní skupiny nákladů na pořízení stavby jsou: - náklady na marketingové a jiné průzkumy (ne u individuální výstavby) - náklady na organizaci a řízení výstavbového projektu - pojištění, daně, cla a jiné poplatky - cena za inženýrské služby a konzultační činnosti - cena za projektové práce (studie, zaměření, projekt stavby a jiné) - cena za zhotovení stavby - náklady na pořízení strojů, zařízení a inventáře - náklady na uvedení do provozu, tj. komplexní vyzkoušení, zaškolení personálu, zásoby pro první výrobní cyklus - úroky z půjčeného kapitálu do doby zahájení trvalého provozu - finanční rezerva ke krytí rizik, na nepředvídané náklady a inflaci (Hajčkalová 1996) Takto definované náklady mohou být společné pro investora i realizátora stavby. Proto je uvádím v této části. Dalšímu členění nákladu je věnována kapitola 3.2.4. Srovnání nákladů dřevostavby a systému Porotherm , ve které uvádím i srovnání mezi dřevostavbou a zděnou metodou.
39
3.2.3.2. Příprava staveb z pohledu dodavatele Přípravou stavební firmy (dodavatele) rozumíme komplex vzájemně provázaných činností vytvářejících v konečné fázi předpoklady pro racionální realizaci stavby. Obecně příprava staveb odpovídá na následující otázky: Co se má stavět Kde se má stavět Kolik má být postaveno ( v rozpočtové ceně nebo fyzických objemech) Kdy se má stavět, termíny, lhůty Jakými prostředky lidé, materiál, stroje, energie, zařízení staveniště Za kolik, s jakými náklady zhotovitele S jakým rizikem Dodavatelská příprava se členící na přípravu nabídkovou a výrobní. Zahrnuje především průzkum trhu dodavatelů materiálů, prací a služeb. Ale také i průzkum možností kde a jak získat zakázku, navázání prvních kontaktů s investorem a jeho projektantem a poskytnutí technických, příp. dalších konzultací investorovi či projektantovi. Tyto činnosti se obvykle zařazují do marketingu, který je nezbytnou, „vstupní", složkou přípravy (i když organizačně bývá začleněn mimo oblast přípravy). Další je vypracování nabídkové přípravy a vypracování nabídky (součástí nabídky bývá zpravidla i návrh smlouvy o dílo) příp. zajištění popř. vypracování realizační dokumentace, pokud ji stavební firmě nedodá zadavatel. K tomu patří i výběr podzhotovitelů. Spolupracuje na přípravě smlouvy (záruční doba, platební kalendář, časové termíny aj). Zpracovává výrobní přípravu. Na výstup výrobní přípravy navazuje kvantitativní i kvalitativní zabezpečení potřeb stavby (dělníka, materiálů a strojů), subdodavatelů, popř. služeb (např. laboratorní zkoušky) a finančních prostředků. (Těmito otázkami se zabývá např. logistika, finanční řízení, personalistika a další.)
40
Výsledek těchto činností jsou písemné i elektronické dokumenty, které obsahují uspořádaný soubor (relevantních a pravdivých) verbálních, grafických a číselných informací zejména o technické, technologické, ekonomické, časové, prostorové a organizační stránce stavby. Tyto materiály se označují také jako přípravářské elaboráty či dokumenty přípravy. (Jelen 2004)
Náklady na dodavatele výstavbu Náklady lze charakterizovat jako spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů. (Kupčák 2005)
Základní klasifikace nákladů 1. druhové třídění nákladů (členění dle nákladových druhů) - spotřeba materiálu, energie, provozních látek - odpisy - mzdové a ostatní osobní náklady - finanční náklady - náklady na služby 2. účelové třídění nákladů a) podle vnitropodnikových útvarů - výroba - montáž - servis - správy - zásobování - odbyt
41
b) podle výkonů Zjišťuje náklady podle jednotlivých položek produkce. Umožňuje zjistit rentabilitu jednotlivých výrobků. Jedná se o kalkulační tříděni nákladů. Kalkulační třídění nákladů Slouží ke zjištění nákladů na jednotlivé výkony - jednicové (přímé) - režijní (nepřímé) 3. členění nákladů podle závislosti na změnách objemu výroby - fixní - se při růstu objemu výroby zvyšují, a to buď proporcionálně (rostou stejně rychle), nadproporcionálně (rostou rychleji), nebo podproporcionálně (rostou pomaleji). Při poklesu objemu výroby se vyvíjejí analogicky. K variabilním nákladům patří: spotřeba výrobního materiálu (jednicový materiál), wrobní mzdy (jednicové mzdy), výrobní odpisy, výrobní spotřeba energie, dopravné, obaly, provize, subdodávky, technologická výrobní režie apod. - variabilní - zůstávají na stejné úrovni, relativně nezávisle na změně objemu výroby (zpravidla se změní - a to skokem - při změně výrobní kapacity, technologií atd.). K fixním nákladům patří např. výdaje na vedení podniku, nevýrobní odpisy, financování, účetnictví, personalistiku, výpočetní techniku a všeobecnou správu i nájemné, telekomunikační poplatky, otop, úklid apod.). Součet variabilních a fixních nákladů při určitém objemu výroby tvoří celkové náklady. Náklady vyvolané přírůstkem objemu výroby se označují jako přírůstkové náklady. Zvláštní formou přírůstkových nákladů jsou tzv. marginální (mezní, diferenciální, hraniční) náklady, jež tvoří přírůstek nákladů vyvolaný přírůstkem výroby o jednu jednotku. Kvantifikace marginálních nákladů je využitelná pro stanovení takového objemu produkce, který přinese maximální zisk. Z ekonomické teorie totiž vyplývá, že maximálního zisku se dosáhne při takovém objemu produkce, když marginální tržby se rovnají marginálním nákladům. Dále spočívá jejich využití při hodnocení alternativ rozhodnutí, s identifikací nákladů, které se mění s rozhodnutím
42
manažerů a naopak. Náklady, které jsou na daném rozhodnutí nezávislé, jsou nazývány utopené náklady (Kupčák 2005) 4. rozdělení nákladů podle původu spotřebovaných vstupů 5. rozdělení nákladů podle podnikových funkcí Náklady lze dále třídit podle místa vzniku (resp. kde byly vynaloženy), podle původu spotřebovaných vstupů, podle produkce aj.
Tvorba ceny, velikost nákladů a rozpočtování V této kapitole se věnuji druhům nabídkových cen, tvorbě ceny konkrétní zakázky u konkrétního výrobce, kalkulaci nákladů a procentuálním srovnáním nákladů a ceny mezi systémy staveb Porotherm a dřevostavby vyrobenou panelovým způsobem.
Druhy nabídkové ceny To, že cena staveb, stavebních objektů a dodávek stavebních prací v konečné fázi vzniká jako výsledek dohody mezí prodávajícím a kupujícím - výrobcem dodavatelem a investorem - odběratelem - neznamená, že ji není nutno spočítat. Pro dodavatele jsou rozhodující tržby, kterými musí pokrýt vlastni náklady, jejich podíl v ceně a potřebný zisk. Málo dodavatelů má v současností podrobný aktuální a výstižný přehled o potřebných vlastních nákladech v žádoucím třídění, potřebné agregaci. Všichni partneři výstavby se setkávají nad určitým druhem ceny. Při oceňováni stavební produkce je to často cena pro nabídkové řízení. Cena pro nabídkové řízení, jak jsme již konstatovali v pasáži o druzích cen, má čtyři základní podoby. Jsou to: - pevná cena (lump sum, Pauschalpreís) - skladebná cena (fixed unit rates, Einzeipreis) 43
- pohyblivá cena (cost-plus fee, Kostenpreis) - cílová cena (target sum, Zielpreis). Pevná cena je používána jak při oceňování veřejných zakázek, u staveb malých, relativné jednoduchých, s krátkou dobou výstavby, tak při menších stavbách pro soukromníky (rodinné domky apod.). Je vhodná v případě opakovaných projektu stavení "na klič". Protože s pevnou cenou firma přebírá poměrně velké riziko změny předpokládaných nákladů při jakýchkoli změnách podmínek během realizace stavby, musí nabídkovou cenu stanovit jediné na základě dokonale zpracované dokumentace Takto kalkulovaná a předběžné dohodnutá celková suma, která je po skončení výstavby uhrazena bez ohledu na provedená množství konstrukcí a skutečné náklady výstavby, může být pevnou cenou. V době častých cenových změn je pro dodavatele nevýhodná, rovněž pří delší lhůtě výstavby vzniká nebezpečí inflace, proto je modifikována smluvním zakotvením dohody o způsobu úpravy její výše pomocí valorizace jak v případě větších očekávaných pohybů cen vstupních materiálů, mezd, strojů, energií a služeb, tak pro zohledněni inflace u staveb s delší dobou výstavby. Pevná cena tedy představuje předem ve smlouvě dohodnutou neměnnou cenu za celou dodávku. Dodavateli je umožněno ponechat si všechny úsporů nákladů. Pro dodavatele je výhodou její určitá neprůhlednost ze strany odběratele, investora chrání před negativními vlivy cenových změn po dobu výstavby. Dodavateli umožňuje vzájemně kompenzovat pohyb cen a do jisté míry volnou tvorbu zisku, omezenou však nutnou úspěšností v nabídkovém řízení. U tohoto typu ceny se nestanoví podrobné provedené výkony. Stavba může byt rozdělena dohodou na jednotlivé úseky, které jsou oceněny procentním podílem z ceny a fakturace je uskutečňována na základě protokolu, ve kterém odběratel potvrdí provedení úseku (etapy). Pro takový případ se vzájemné odsouhlasí platební plán v procentech celkové ceny, úsecích stavby a čase. Kontrakty s uzavíranou pevnou cenou potřebují podrobnou dokumentaci ve stadiu uzavírání smlouvy, aby během realizačního projektu nedošlo 44
k podstatným změnám objemů a tím i podstatnému odchýleni skutečně vynaložených nákladů od nákladů započtených v ceně. Skladebná cena představuje cenu stavebního objektu vytvořenou na základě pevných jednotkových cen dohodnutých pro jednotlivé stavební práce Těchto cen lze užít, je-li známa podrobná skladba dodávek a prací na objektu. Jednotkové ceny pro tento účel jsou buď cenami obsahujícími veškeré náklady (kromě přímých nákladů i režie a zisk) nebo jsou to jen přímé náklady. Pak se za celý objekt kalkulují k přímým nákladům režie a zisk. Obsah jednotkové ceny je dán vyčerpávajícím a jednoznačným popisem položky. Projektová
dokumentace pro zakázky se skladebnou cenou nebývá
propracována do takové podrobnosti a vyjasněnosti technického řešení jako u dokumentace pro pří užití pevné ceny. Oproti neměnným jednotkovým cenám stavebních prací lze množství skutečné provedených konstrukcí a práci fakturovat podle počtu měrných jednotek odsouhlasených investorem. Výsledná cena objektu se určí při skončení výstavby jako součin skutečně provedeného množství fyzických objemů a jejich jednotkových cen. Předběžný odhad výše celkových vynaložených nákladů (výše smluvní ceny) se tím muže i značné odchýlit od skutečné uhrazené ceny celého objektu. Pro malé zakázky, kde převažuji mzdové náklady, se skladebná cena stanoví jako součin pracností jednotlivých položek stavebních prací a hodinové mzdové sazby, případné s připočtením ceny materiálu, případně dalších přímých nákladů. Pohyblivá cena představuje dvousložkovou cenu, která se skládá ze skutečně naběhlých nákladů výstavby a přirážky k těmto nákladům. Pohyblivá cena je určena pro situace, kdy před zahájením stavby nelze projektovou dokumentaci dopracovat do podrobnosti potřebné pro ocenění konstrukcí a prací na objektu nebo není možno dokonale vyjasnit technické řešení. Ve smlouvě o dílo se partneři dohodnou, že investor uhradí dodavateli skutečně vynaložené přímé náklady. Navíc režii a zisk stanovené pomocí přirážky k základně tvořené některými z přímých, ale i nepřímých
nákladů,
připadne v dohodnuté absolutní výší.. Uhrazeny .jsou jen ty přímé náklady, které prokazatelně vzniknou při realizaci projektu (stavby) a investor je akceptuje, Fakturu kontroluje před proplacením projektant. Dodavatel má tedy 45
nárok i na úhradu všech přímých nákladů, které vzniknou zpřesňováním dokumentace během výstavby. "Přehlednost" přímých nákladů, jejich snadná kontrola, je výhodná pro investora; dodavatele ovšem těžko stimuluje k hledání technologií s nižšími přímými náklady. "Neprůhlednost" druhé složky, hrubého rozpěti, kryjícího režijní náklady, riziko podnikání a žádoucí zisk je různá podle toho, zda je přirážka předem dohodnuta v absolutní hodnotě nebo procentním podílem z nákladů. Procentní přirážka je určena buď jako sazba s rozptylem nebo sazba bez rozptylu. Sazbou a rozptylem je zohledňován určitý rozsah změn v nákladech. Pokud je tento předem stanovený rozsah změn překročen, může být sazba snížena, není-li ho dosaženo, může se sazba zvýšit. Je-li přirážka stanovena absolutní částkou, může být celková cena ještě dohodnuta ve formě limitu přímých nákladů a dohodnuté absolutní částky hrubého rozpětí. Investor má předem informaci o tom, jaká částka nebude překročena. Tuto výhodu nemá investor v případě přičítáni procentní přirážky k přímým nákladům. Kontrakty s užitím pohyblivé ceny umožňují zrychlit přípravu výstavby, protože nevyžadují podrobné zpracovanou dokumentaci a investor přesto nepřebírá vysoké riziko. Pohyblivá cena umožňuje změnu projektu při výstavbě, předpokládá ale perfektní sledováni přímých nákladů Cílová cena se sestavuje obvykle jako pevná cena, ale při fakturaci během výstavby se postupuje obdobně jako při pohyblivé ceně kombinované s limity nákladů, to znamená, že během výstavby se zjišťují skutečné přímé náklady a k mm dohodnuté procento režie a zisku. Pro cílovou cenu je typická stimulace dodavatele na vytvoření úspor nákladů. Smluvená cena může být doplněna dohodou o podílu dodavatele na úsporách rozpočtových nákladů během výstavby Ty jsou pak děleny v předem dohodnutém poměru, zpravidla 75 : 25. Pak zůstává 75% úspor ve prospěch investora a 25% ve prospěch dodavatele. Může být dohodnut až podíl 50 : 50. Jestliže však dojde k překročení horního limitu ceny. pak celá ztráta jde k tíži dodavatele. (Kadlčáková 2002)
46
Kalkulace nákladů Sledování podle výkonu (výrobků a služeb) Přímé náklady se dají přímo na kalkulační jednici např. přímé mzdy výrobních dělníků. Slouží ke stanovení vnitropodnikových cen výkonů, sestavování rozpočtů, ke kontrole a rozboru hospodárnosti výroby a rentability výkonů, limitování nákladů atd. Vlastní náklady (náklady kalkulace) jsou většinou shodné s náklady finančního účetnictví. Liší se např. podnikatelská mzda, kalkulační úroky za použití vlastního kapitálu, kalkulační nájemné za použití vlastních prostor. Tyto položky se ve finančním účetnictví neúčtují, ale do kalkulací se zahrnují. Podobně to je s odpisy. ¨Ty se ve finančním účetnictví evidují a po uplynutí stanovené doby se dále neúčtují. Kalkulační odpisy se účtují tak dlouho, dokud je prostředek používán. Řadí se mezi kalkulační druhy nákladů jako jsou kalkulační úroky, nájemné, rizikové přirážky. Kalkulace nákladů – písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. Kalkulační jednice – určitý výkon (výrobek, polotovar) vymezený měrnou jednotkou Výkony - odbytové – prodávané mimo podnik - vnitropodnikové – předávané uvnitř podniku (Neset 2002)
Rozpočtové náklady stavebního objektu Ceny stavebních konstrukcí a prací jsou v nabídkovém rozpočtu určeny za jednotlivé položky stavebních prací - základní kalkulační jednice K těmto položkám jsou vztahována množství konstrukci a prací, která jsou oceňována v rámci rozpočtových nákladů stavebního objektu. Ty jsou tvořeny - rozpočtovými náklady prací a dodávek hlavní stavební výroby (HSV) - rozpočtovými náklady prací a dodávek pomocné stavební výroby (PSV)
47
- rozpočtovými náklady dodávek a montáží. Rozpočtové náklady jsou součinem množství a ceny prací, u stavebních prací HSV a PSV jsou vyčísleny na základě výkazů výměr těchto prací a ocenění jejich cenami vytvářenými individuální nebo reprezentující kalkulací (směrné ceny) Rozpočtové náklady dodávek a montáží vznikají z jejich projektovaného množství dodávek a příslušných montážních prací oceněním cenami individuálně kalkulovanými nebo pomocí směrných cen z Katalogů popisů a směrných cen montážních prací (katalogy řady M). Při kalkulaci rozlišujeme, zda dodavatelská organizace je nebo není plátcem daně. Pokud je dodavatel plátcem daně, kalkuluje veškeré náklady vstupujících materiálů, energii, výrobků i nakupovaných služeb, dopravy a podobných služeb cenou bez DPH, Náklady mzdové, ostatní přímé náklady, režijní náklady i zisk k nim přičítá, Čímž vzniká cena bez DPH. K této ceně se v závěru kalkulace (rozpočtu) přičte příslušné procento DPH. Takto vzniklá částka je odběrateli fakturována. (Kadlčáková 2002)
Kalkulační vzorec Obsahuje tyto kalkulační položky: 1. Přímý (jednicový) materiál 2. Přímé (jednicové) mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní (provozní) režie Vlastní náklady výroby – položky 1 až 4 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu – položky 1 až 5 6. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu – položky 1 až 6 7. Zisk (ztráta) 48
Součet položek 1až 7 se rovná prodejní ceně.
Přímé (jednicové) náklady dají se přímo stanovit na kalkulační jednici. Materiál - suroviny, základní materiál, polotovary, DHM, pomocný a ostatní materiál - stává se trvalou součástí výrobku nebo přispívá k vytvoření jeho potřebných vlastností Přímé mzdy - základní mzdy (časové, úkolové) - příplatky a doplatky - prémie a odměny - OPN (Ostatní pořizovací náklady) - technologické vlivy a energie - odpisy - opravy a udržování - SZP - zmetky
Režijní náklady - náklady společně vynaložené na celé kalkulované množství výrobků, více druhů výrobků nebo zajištění chodu podniku - účtují se nepřímo pomoci přirážek nebo klíčů Výrobní režie - Náklady související s řízením a obsluhou výroby. - režijní mzdy - opotřebení nástrojů 49
- odpisy dlouhodobého hmotného majetku - spotřeba energie - opravy - technický rozvoj - režijní materiál Správní režie Náklady související s řízením podniku. - odpisy správních budov - platy řídících pracovníků - poštovné - telefonní poplatky - pojištění, atd. Odbytová režie Náklady na odbytovou činnost. - skladování - propagace - prodej a expedice (Neset 2002)
Cena konkrétní zakázky Při zpracování diplomové práce jsem využil laskavé pomoci firmy, která vyrábí typové domy, proto přibližuji způsob tvorby ceny jak je praktikována v této firmě. Firma montuje dřevostavby rámového konstrukce panelového systému. Protože je objem její výroby dosti značný, je nemožné zpracovat individuální kalkulaci na každou zakázku. Bylo proto nutné tuto záležitost co nejvíce zjednodušit. Byly vytvořeny tzv. typové domy s pevně stanovenou
50
cenou, předem kalkulovanou cenou, obsaženou v ceníku. Proto aby si každý zákazník mohl objednat dům podle svých představ, bylo nutno vytvořit ceník architektonických doplňků (variant). Proto, že domy jsou dodávány na klíč byl vytvořen ceník vybavovacích a doplňkových předmětů (přípočtů). Kvůli možnosti volby materiálu byl vytvořen ceník vybraných materiálu (přípočty). Pouze v případě, že si zakázka vyžádá atypické úpravy a prvky, jsou tyto individuálně kalkulovány. Z výše uvedených ceníku a na základě předběžné specifikace je vytvořena nabídková cena. V případě schválení nabídkové ceny je vypracována smlouva o dílo. Po uzavření této smlouvy je cena chápána jako pevná a lze ji měnit pouze v souvislostech se změnou specifikace nebo v případě víceprací. Poté se vypracuje konečná specifikace a na základě ní se vytvoří dopočet cenových rozdílů a cenový dodatek. Následuje konečná výstavba domu a případné doúčtování víceprací, které se promítne na konečné faktuře. Z výše uvedeného vyplývá, že velice záleží na nastavení katalogové ceny typového domu od které se již jen provádí přípočty a odpočty dle specifikace (Neset 2002) Ceny montovaných dřevěných rodinných domů se v ČR pohybují včetně DPH od 17 do 20.000 Kč/m2 užitkové plochy. Je to vždy cena bez základů (2004). Často jsou ceny obtížně srovnatelné vzhledem k tomu, že v ceně některé položky jsou nebo nejsou zahrnuty (nejčastěji vytápění, zařizovací předměty, interiérové dveře atd.), jsou nabízeny různé slevy atd. Podle ČSÚ byla v roce 2002 průměrná pořizovací hodnota l m2 užitkové plochy v rodinných domech cca 16.500 a v bytových domech přes 20.000 Kč. Ve velkých městech je pořizovací hodnota výrazně vyšší, cca 20 a 24 tisíc Kč. V Praze se pohybuje kolem 23 tisíc resp. 26 tisíc Kč. Vše bez ceny pozemků. Roční růst cen se pohybuje kolem 3 %. Statistické údaje jsou celkem v souladu s údaji a analýzami konkrétních nabídek a realizací. V každém individuálních
případe jsou
ceny dřevěných
rodinných
domů
ať
nebo typových - montovaných plně konkurenční převažujícím 51
zděným rodinným domům a zatím jen v potencionální rovině jsou obdobně konkurenční i dřevěné bytové domy. ( Bílek 2005)
3.2.4. Srovnání nákladů dřevostavby a systému Porotherm Pro srovnání s dřevostavbu jsem vybral systém Porotherm. Stavbu z porothermu jsem zvolil, protože patří v dnešní době k jedněm z nejčastěji používaných stavebních systému v ČR. V Obr. 3 Porovnání nákladů dřevostavby a systému Porotherm, je zřejmý hlavní rozdíl v nákladech na vodorovné a svislé konstrukce v neprospěch dřevostaveb. To lze přičíst tomu, že nosné stěny, příčky, stropy, podhledy jsou konstruovány z více vrstev. Působí na ně zisky dodavatelských subjektů a další faktory, jako je například DPH. Při srovnání jsem očekával, že bude velký rozdíl v zařízení staveniště a to konkrétně v lešení. Jak je patrné v Tab. 3. Porovnání nákladů dřevostavby a systému Porothem, nižší náklady máme u dřevostaveb. V dopravě je rozdíl v nákladech o 100 %, ve prospěch dřevostaveb. V ceně projektu je přibližně rozdíl 300 %, co však je nutno dodat, že je porovnáván typový dům firmy, která vyrábí dřevostavby a následně naceněn stavební firmou. Celkové náklady jsou u dřevostaveb vyšší. Jako hlavní důvod vidím v drahých vstupech u konstrukcí. Toto je však vyváženo ekologickými aspekty jejich zpracování. Další přímé a nepřímé náklady nesrovnávám, protože jsou zcela individuální pro každou firmu a byly by neobjektivní. Tab. 3. Porovnání nákladů dřevostavby a systému Porotherm
Porotherm Dřevostavba Vodorovné a svislé konstrukce Lešení Mimostaveništní doprava Projekt Celkem
52
28,40%
45,50%
1,40% 10,80% 5,10% 45,80%
0,90% 5,00% 1,40% 52,80%
60%
52,8% 50% 45,5%
40%
Dřevostavby Porotherm
30%
20%
10% 5,0% 0,9%
1,4%
0%
Vodorovné a svislé konstrukce
Lešení
Doprava
Projekt
Celkem
Graf 2. Porovnání nákladů dřevostavby a systému Porotherm
53
4. REALIZACE Ve fázi realizace se zaměřuji na hodnocení staveništní pracnosti montovaných obytných objektů typu lehkého dřevěné skeletu. Porovnávám prvkovou variantu a plošnou prefabrikaci, presentovanou firmou RD Rýmařov. Dále pak uvádím strukturu nákladů na stavbu RD. Tab. 4. Struktura staveništní pracnosti rodinného domu podle českých standardů URS [%]
Etapy výstavby
Plošná prefabrikace
Prvková varianta
4,60 8,30
4,60 8,30
8,00
34,00
15,10 8,00 14,80 3,10 3,10 5,20 3,80
15,10 8,00 14,80 3,10 3,10 5,20 3,80
Úpravy terénu - výkopy Základy - spodní stavba Nosná dřevěná konstrukce Fasádní plášť Střešní plášť Interiéry Vybavení Vytápění Zdravotní instalace Elektro instalace
Montované alternativy z panelů nebo prostorových jednotek, mají pracnost i strukturu jednotlivých činností odlišnou a vždy velmi rozdílnou v závislosti na stupni mechanizace, resp. automatizace výrobních postupů. Zcela jiné produktivity dosahuje malý výrobce s dílensky organizovanou výrobou panelů a produkcí dvou až čtyř desítek domů ročně a společnost s plně automatizovanou montážní linkou a produkcí několika set nebo tisíc typových rodinných domů ročně. U panelových variant se obvykle pracnost pohybuje kolem 5 hod ve výrobě a 4 hod /m2 p.pl. na staveništi Rovněž staveništní pracnost v konstrukční variantě těžkých dřevěných skeletů nebo masivních dřevěných desek bude odlišná. Ve
srovnání
se
zděnými
i
železobetonovými
montovanými
technologiemi je pracnost dřevěných technologií velmi nízká, ale v závislosti na 54
zkušenosti a odborné úrovni tesařů -montážníků a metodě řízení stavby má značné výkyvy. Podle českých normativních podkladů URS, které jsou vztaženy k odlišným - spíše tradičním tesařským konstrukcím - kolem 15 hod/m2. Po zkušenostech z výstavby mnoha desítek dřevěných rodinných domů se zaškolenými tesaři pokládám v českých podmínkách za reálné dosáhnout pracnosti 9 - 1 1 hod/m2 . Ze srovnání výše uvedených normativních podkladů je zřejmé, že podstatné rozdíly nejsou při realizaci základů, sádrokartonových obkladů a dalších, ale ve zhotovení nosné dřevěné konstrukce a provedení interiérů. Nepochybně příčina těchto velkých rozdílů je i ve stavu připravenosti – dokončenosti dřevěných profilů, plášťů a dalších materiálů a výrobků. Snížení staveništní pracnosti asi o 30 % lze dosáhnout dílenskou resp. průmyslovou prefabrikaci. (Bílek 2005) Tento názor potvrzuje Tab. 4. Struktura staveništní pracnosti rodinného domu podle českých standardů. Je zde uvedena porovnání staveništní pracnosti nosné dřevěné konstrukce prvkové a varianty plošné prefabrikace. Je zde markantní snížení této pracnosti u firmy RD Rýmařov o 25 %, což odpovídá předchozímu názoru. Dalším pohledem je struktura nákladů podle etap výstavby, kterou presentuji v Graf 3. Struktura nákladů podle prvků. Podklady pro tuto část mi opět poskytla firma RD Rýmařov a proto se mohou hodnoty nákladů u jiných firem lišit.
55
10,51%
Spojovací prvky 0,38%
Tmely
0,48%
Dlažby a obkladačky
0,96%
Lepidlo
0,49%
Barvy
1,23%
Cena projektu
3,75%
Doprava 0,14%
Parapety
0,78%
Okapy
2,73%
Schodiště
3,03%
Komín 1,15%
Výplně dveře
4,63%
Výplně okna 0,37%
PE folie
2,32%
Rozvody topení
2,70%
Rozvody sanita 1,14%
Rozvody elektro
3,64%
Izolace 1,78%
Krytina
6,70%
Aglomerované materiály
7,95%
Dřevěné konstrukce 0%
2%
4%
6%
8%
10%
12%
Graf 3 Struktura nákladů podle prvků
Jako rozhodující část nákladu přes 37 % spojena s nosnou dřevěnou konstrukcí, aglomerovanými materiály, výplněmi, izolacemi a spojovacími materiály (ostatní prvky). Celkové náklady na materiál činí 52,8 %.
56
Pro srovnání uvádím strukturu ceny podle nákladových vstupů. Tato struktura se vztahuje ke staveništní formě RD. Ve struktuře ceny nejsou uvedeny inženýrské sítě. oplocení, terénní úpravy, projekt a hodnota pozemku. Mnou posuzovaný RD byl vyroben plošnou prefabrikací a jeho celkové náklady na materiál činily 52,8 %. Což přibližně odpovídá parametru uvedeném v Graf 4. Rozdělení nákladů
7-9 %
Správní režie
cca 5 %
Ostaní přímé náklady
13-15 %
Mzdy na staveništi 6-8 %
Zisk
9-12 %
Výrobní režie cca 1 %
Stroje
55-60 %
Hmoty ( materiál a výrobky) 0%
10%
20%
Graf 4. Rozdělení nákladů
57
30%
40%
50%
60%
5. FÁZE UŽÍVÁNÍ STAVBY Fáze užívání začíná Kolaudačním rozhodnutím, kterým povoluje stavební úřad užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání. ( Stavební zákon §82, vyhláška č. 132/1998 §34) Pozornost věnuji nákladům vzniklým v průběhu užívání domu. Jedná se o náklady vynaložené na spotřebu energie, na údržbu a opravy. Lze je dopředu relativně
dobře
odhadnout
na
základě
tepelně-izolačních
vlastnostech
konstrukce, životností konstrukčních prvků a kvality použitých materiálů při výstavbě. Doba užívání objektu závisí na celkové době životnosti stavebního objektu a ta se pohybuje mezi 80-100 lety. V průběhu užívání však musí docházet k obnově. Ta by měla následovat mezi 30-50 rokem užívání objektu. Běžně poskytovaná záruka na konstrukční systém domu je 30 let. K vysoké spolehlivosti a trvanlivosti staveb na bázi dřeva přispívá i systém certifikace a kontroly jakosti výroby nových moderních konstrukčních materiálů a systém certifikace a kontroly jakosti výroby stavebních systémů z těchto materiálů.
5.1. Životnost dřevostaveb z pohledu bankovních domů Standardně na úvěrovém hypotéčním trhu platí, že pro neobývanou dřevostavbu se za tzv. technickou hranici životnosti definovanou bankami pokládá 60 až 70 let a pro kamennou stavbu 100 let. Technická životnost nemá podle mnoha konkrétních bankovních zdrojů Wüstenrot na ochotu banky poskytnout úvěr ani v jednom případě praktický vliv, protože úvěry se poskytují nejvýše na 30 let. Za jistinu hypotéčního úvěru se pak považuje odhad tržní hodnoty domu v místě jeho umístění v okamžiku dokončení výstavby, vychází se také z pořizovací ceny. Použité materiály drtivou většinou nehrají v úvěrové smlouvě roli. Ale to, že české banky kladou na technickou životnost dřevostaveb (ovšem zcela bez technického důvodu) o desítky let menší hodnoty, než na životnost kamenných staveb, působí na trhu s 58
nemovitostmi jako princip, podle kterého hodnota dřevostavby s přibývajícím časem ubývá rychleji. Negativní dopad takového principu může být významný. Proti jeho působení se neubrání ani sebelepší dřevostavba, ani právně vzdělaný odborník. Pokud jde o skutečnou životnost zejména obývaných staveb, pak ta je u dřevostaveb i kamenných staveb mnohem větší než tzv. technická. Nelze ale jednoznačně rozlišit, má-li obecně delší životnost dřevostavba nebo kamenná stavba. Při dobrém konstrukčním řešení stavby a bezchybném provedení (a to je důležité) závisí životnost obou typů hlavně na údržbě. Obvykle mnohem dříve, než obývaná stavba zcela dožije, je spíše podrobena zásadní rekonstrukci, po které začíná žít de facto znova. Říkáme tomu morální zastarání stavby. Toto se může dle řešení dispozic a nároků obyvatel dostavit již za 15-20 let. Nevyhovuje pak již zkrátka uspořádání domu, neřeší se tedy prioritně rozlišení maximální životnosti, ale doby, kdy nastává morální zastarání.
5.2. SEN (Stupeň energetické náročnosti) Důležitým faktorem pro co nejmenší náklady při užívání objektu jsou energetické vlastnosti budovy. Tyto parametry zásadně ovlivňuje: - volba pozemku a osazení budovy na něm; - orientace ke světovým stranám s ohledem na dopad přímého slunečního záření během roku, současné i v budoucnu předpokládané zastínění budovy okolní zástavbou, terénem a zelení, převládající směr větru; - tvarové řešení budovy (kompaktnost tvaru, členitost povrchů), které se nejsnáze
vyjadřuje
geometrickou
charakteristikou,
tj.
poměrem
mezi
ochlazovanou plochou obálky budovy a vytápěným objemem (nižší hodnoty jsou obvykle příznivější); - vyloučení, popř. omezení koncepčních příčin tepelných mostů v konstrukcích a výrazných tepelných vazeb mezi konstrukcemi; - vnitřní uspořádání s ohledem na soulad vytápěcích režimů, tepelných zón a orientaci prostorů ke světovým stranám; 59
- velikost vytápěných a nepřímo vytápěných podlahových ploch (objemů) a jejich přiměřenost danému účelu; - velikost prosklených ploch na jednotlivých fasádách; - očekávané vnitřní tepelné zisky podle charakteru provozu; - další místní souvislosti. Proto jsem se rozhodl zveřejnit energetický audit již výše uvedeného domu. Za pomocí firmy RD Rýmařov, která mi poskytla tyto údaje. Audit je vypracován podle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Tab. 5. Charakteristika budovy Charakteristika budovy Objem budovy V – vnější objem vytápěné zóny budovy, nezahrnuje lodžie, římsy, atiky, a 3 482 m základy Celková plocha A – součet vnějších ploch ochlazovaných konstrukcí ohraničujících objem 2 362 m budovy Geometrická charakteristika budovy A/V
0,75
Převažující vnitřní teplota v otopném období ϑm
20
Vnější návrhová teplota v zimním období ϑo
-15
Klimatický činitel pro prostup tepla h1
94
Klimatický činitel pro výměnu vzduchu h2
13
Tab. 6. Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí Charakteristika energeticky významných údajů ochlazovaných konstrukcí
Plocha 2 [m ]
Součinitel prostupu tepla Ui 2 [W/m K]
Požadovaný (doporučený) součinitel prostupu tepla 2 Un [W/m K]
Činitel teplotní redukce bi [-]
Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla Hti=Ai*Ui*bi [W/K]
Okna a prosklené dveře Okna střešní Vnější stěna Střecha šikmá se sklonem o do 45 Strop k půdě s netěsnou krytinou Podlaha přilehlá k zemině Vchodové dveře
23,3 1,8 153,7
1,30 1,50 0,23
1,70 (1,20) 1,70 (1,20) 0,30 (0,20)
1,15 1,15 1,25
34,8 3,10 44,2
48,2
0,17
0,24 (0,16)
1,25
10,2
45,9 86,3 2,4
0,14 0,33 1,70
0,24 (0,16) 0,60 (0,40) 1,70 (1,20)
1,25 0,49 1,15
8 14 4,7
celkem
361,6
Ochlazované konstrukce
119
60
Tab. 7. Stanovení energetické náročnosti budovy Stanovení energetické náročnosti budovy
Požadavek W/K
119
Potřeba tepla při vytápění ke krytí ztrát tepla prostupem Evp Potřeba tepla při vytápění budovy ke krytí tepelných ztrát větráním Evv
kWh/a
11 866
kWh/a
6 266
Tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla za otopné období Ezs
kWh/a
2 892
Tepelné zisky ze slunečního záření za otopné období Evz Stupeň využití tepelných zisku
kWh/a -
1 446 0,9
Roční potřeba tepla na vytápění Eh
kWh/a
13 548
Měrná ztráta prostupem tepla Ht
3
kWh/(m *a)
Měrná potřeba tepla při vytápění ev
87,84
125,5
Tab. 8. Energetický štítek budovy Energetický štítek budovy Budova Klasifikace energetické náročnosti
Stupeň energetické náročnosti budovy SEN
Mimořádně úsporná budova A
Zjištěná hodnota SEN<40%
B
SEN<60% 70% C
Úsporná
SEN<80% D
SEN<100% E
Požadavek ČSN 73 0540-2
SEN<120% F
SEN<150% G
SEN>150%
Mimořádně nevyhovující budova
Budova splňuje požadavek ČSN 73 0540-2
Z přiložených tabulek je zřejmé, že posuzovaný rodinný dům patří do kategorie nízkoenergetických domů, jak uvádí výrobce. Roční spotřeba 61
energie podle ČSN 73 0540-2 je 13 548 kWh. Toto číslo uvádí pouze roční spotřebu energie na vytápění, nikoli na ohřev vody, vaření a další potřebnou energií k provozu domácnosti. Pro vypočet nákladu na vytápění je nutno dimenzovat kotel, otopnou soustavu a zvolit druh topných těles. Já se budu věnovat konkrétněji výpočtu nákladů na vytápění plus zohledním vliv dalších spotřebičů v domácnosti. Pro tento rodinný dům postavený jako dřevostavbu nebo ze systému Porotherm. Pro lepší možnost porovnání jednotlivých staveb volím druh vytápění elektrickou energií. Ta je oceněna podle platných tarifů skupiny ČEZ.a.s., platných od 1.1.2006. U dřevostavby jsem vybral jako způsob vytápění a ohřevu vody akumulační kotel. K němu jsem přiřadil tarif Akumulace 8 D25d a pro srovnání Akumulace 16 D35d. K těmto tarifům patří in jiné vybavení kotelny, která se může při pořízení lišit i o 60 tisíc. Ve prospěch tarifu Akumulace 16 D35d. Někdo může namítnout, že ideální je pro dřevostavby využití vzduchotechniky. Volbou nejvhodnějšího otopného systému se nezabývám. S názorem, že ideální formou vytápění dřevostavby je použití vzduchotechniky s rekuperací, souhlasím. Z důvodu minimální akumulace tepla dřevostavbou. A to i za cenu vyšších pořizovacích nákladů. Ale, já volím variantu elektrokotel s akumulací, protože mohu využít tarifů distributora elektrické energie. A pro jednodušší výpočet spotřeby energie. Důležitá je hodnota hlavního jističe před elektroměrem. Vychází se součtu všech elektrospotřebičů v domácnosti. Hodnotu hlavního jističe volím 3x32 A, která je úměrná velikosti posuzovaného rodinného domu.
62
Tab. 9. Vyčíslení nákladů na vytápění podle ceníku produktů ČEZ a.s. platných k 1.1.2006
Tarif
D Akumulace 8
Stálá platba v Kč
Náklady na vytápění v Kč(2NT)
5 156,52
17 142,83
Náklady na ostatní Součet v Kč spotřebiče 22 299,35 3
??
D Akumulace 16
4 583,88
21 641,85
26 225,73
U těchto dvou tarifů je důležité, že akumulace je možná pouze při nízkém tarifu. Proto se dají náklady na vytápění přibližně odhadnout. Musím však zdůraznit. Tato hodnota je proměnná podle individuálních požadavků na vnitřní teplotu v obývaných pokojích. Dalším faktorem je délka topného období, která je v normách udávána 230 dní, ale jak vidíme a cítíme je variabilní. Pokud je teplota trvale pod bodem mrazu, dochází taktéž ke zvýšení topného výkonu. Ovlivnění nákladů v kladném slova smyslu způsobují energetické zisky ze sluneční energie. Můžeme využít i zisků ze spotřebičů používaných
v domácnosti
jako
je
sporák
v
kuchyni,
počítač
v
případě menších místností. V grafu 10. Procentuální rozdělení spotřeby elektrické energie podle, EON a.s., vidíme procentuální rozdělení spotřeby elektrické energie, které uvádí EON a.s na svých internetových stránkách. Jednotlivé faktory jsou dost variabilní. Proto lze náklady na vytápění snížit na 10-12 tisíc jak uvádějí výrobci dřevostaveb na svých www stránkách. Druhým největším parametrem je ohřev teplé vody, který se opět pohybuje v určitém rozmezí a vstupuje zde faktor člověk. Náklady lze snížit pořízením energeticky úsporných zařízení domácnosti (ledničky, mrazničky, žárovky a atd.) Co se týče nákladů na
2
NT- Nízký tarif =Zvýhodněna cena platná vždy po určitou dobu dne. V této době dochází
k akumulaci energie v nádobě. Tento výpočet je pouze orientační a vstupují zde vlivy doby obývání objektu, potřeby na teplo podle pocitu osob. 3
Náklady na ostatní spotřebiče jsou zcela individuální. Záleží na počtu obyvatel RD a jejich
potřebách.
63
vytápění. Lze je radikálně snížit použitím moderních technologií jako je vzduchotechnika využívající rekuperaci tepla nebo pomocí tepelných čerpadel. Tyto technologie však mají vliv na vyšší pořizovací cenu domu. Proto je vhodné pro investora přede provést kalkulaci na dobu návratnosti investice.
Vytápění 55 - 80 %
Ohřev vody 20 - 25 %
Vaření 5 - 10 %
Ostatní spotřeba 2-4% Osvětlení 1-3%
Praní prádla 1-3%
Chlazení 2-6%
Graf 5. Procentuální rozdělení spotřeby elektrické energie podle, EON a.s.
64
6. LIKVIDACE Cena demoličních prací se kalkuluje podle m2. Po demolici bytů ze silikátových materiálů vzniká velký stavební odpad cca 1,5 t/m2 Při porovnání bytu o rozloze 100 m2 je odpad přibližně 100 t, který je v dnešní době obtížně recyklovatelný a je energeticky a tím pádem i finančně nákladný. Dochází proto k odvozu na skládku. Cena odvozu a uskladnění se pohybuje kolem 400 až 800 Kč/t. V případě dřevostavby a likvidace její nadzemní části značně jednodušší. Konstrukce je lehčí a demolice je relativně nenáročná. Rovněž otázka využití odpadu recyklací je otevřená.
65
7. BEZPEČNOST DŘEVOSTAVEB Pro stavbu zděnou, ocelovou nebo dřevostavbu platí zákon č. 50/1976 Sb. t 47 Výrobky pro stavbu. Jsou zde definovány podmínky jaké objekty mohou být navrženy a konstruovány. Mnoho „ odborníku“ poukazuje na hořlavost dřevostaveb. Toto tvrzení, lze lehce vyvrátit. Konstrukce dřevostaveb musí být vržena tak aby odpovídala českým požárním standardům platných od roku 1995 resp. 1996 (první byl novelizován v roce 2000). Odpovídají standardům platných v evropských zemích. Zahrnuje kritéria požární odolnosti stavebních konstrukcí, únikové cesty a další. Při konstrukci nosných stěn, příček, stropů, podhledů je použito jako obkladový
materiál
sádrokartonových
desek,
sádrovláknitých
a
cementotřískových desek. Ty splňují přísné protipožární parametry. Používané sloupky musejí mít minimální rozměry pro minimální dobu požární odolnosti. Dalším
argumentem je
napadení biologickými škůdci.
Ti jsou
podporování vlhkosti ve dřevě. K tomu, lze dodat pouze. Při dodržení projekčně-konstrukční ochrany, nemůže dojít k napadení houbami ani hmyzem. Akustika je řešena v ČSN 73 0532. Dřevo má relativně nízkou objemovou hmotnost a tím i horší zvukovou neprůzvučnost. Dochází proto k řešení pomocí vícevrstvých konstrukcí.
66
8. EKOLOGIE DŘEVOSTAVEB Na ekologii dřevěného stavění se lze dívat z pohledů hlubinných ekologů přes neoblomné postoje ochránců přírody a eko-filozofické úvahy až po pragmatické řešení v rámci trvale udržitelného rozvoje, které se stalo převažujícím politicko–ekonomickým postojem současnosti. Pojem trvale udržitelného rozvoje je mj. definován v dokumentech EU a OECD. Tento přístup následující stručné analýzy chápe enviromentální motivaci spolu s funkčním a ekonomickým potenciálem dřevěné bytové výstavby za rozhodující argumentaci pro její rozvoj.
8.1. Zdroje surovin Stavební průmysl a jeho produkty – stavby, jako hlavní spotřebitel energetických a materiálových zdrojů je významný znečišťovatel životního prostředí. Budovy, které jsou dnes projektovány a stavěny z tradičních materiálů, např. cihelných a porobetonových bloků, železobetonové skelety s vyzdívkou, atd. jsou založeny na silikátových – neobnovitelných zdrojích, které jsou omezené - vyčerpatelné. Životnost zásob silikátových surovin na stávajících povolených těžebních lokalitách se odhaduje na 10 – 22 let. Následné otvírání nových ložisek bude spojeno s obtížemi se získáváním souhlasu místních a regionálních autorit a představiteli ekologických hnutí a institucí. Těžba a doprava těchto surovin vždy nenapravitelně poškozuje krajinu. Rekultivace ložiska těžby je vždy hlavně nákladná. Pro byt (100m2 užitkové plochy) ve srovnatelném domě v silikátové variantě, musí být vytěženo a přepraveno min. 170 t neobnovitelných surovin z toho cca 113 t pro srovnávanou – nadzemní část. Navíc ztráty při těžbě a zpracování silikátových surovin. Následně se tyto činnosti projevují negativně v emisích oxidu uhličitého a siřičitého, prašných aerosolech oxidu dusíku atd. K tomu přispívají i nároky spojené s demolicemi budov. Dřevěná varianta pro nadzemní část vyžaduje 12 – 14 t dřevěných a ostatních
materiálů. Zdroje
obnovitelné suroviny
dřevní
hmoty v ČR
představují 34 % rozlohy státu s ročním přírůstkem kolem 17 mil.m3 (75 %
67
tvoří jehličnaté dřeviny). Těžba představuje cca 14 mil. m3, která podle statistických údajů je vyvážena z nichž je cca 1,2 mil m3 jehličnaté kulatiny a cca 1,6 mil m3 řeziva. ČR disponuje značnými kapacitami dřeva – obnovitelné suroviny a v rámci cyklu obnovy lesa nedochází k poškozování krajiny. Obnova při dobrém lesním hospodaření je bez negativních vlivů na životní prostředí. Dřevo jako stavební materiál a obnovitelná surovina je významným příspěvkem k postupnému omezování spotřeby neobnovitelných surovin a energií. (Trgala 2004) Snížení dopravy u dřevostavby je dána nejen její lehčí nadzemní konstrukcí, ale i možností transportu prefabrikovaných stěn. Maximální převozní délka u RD Rýmařov je 13 m jednoho dílce.Dochází proto ke snížení emisí při dopravě. Nižší spotřeba energie je při výrobě dána sluneční energií, kterou dřevo získalo při fotosyntéze, nízkou hmotností dřevěných prvků budov, relativně snadným zpracováním dřevní suroviny a možnost využít dřevní odpad. Patří zde i omezení stavebního odpadu, ale toto téma je rozebráno v kapitole 6. Likvidace
68
9. ZÁVĚR V diplomové práci byl popsán životní cyklus dřevostavby. Dále jsem se zaměřil na popis a zhodnocení nákladu na užívání typového domu RD Rýmařov. Ten jsem následně srovnal s nákladovou kalkulací rodinného domu postaveného ze systému Porotherm. Náklady na materiál při výstavbě dřevostavby vyšly o 7 % vyšší než u zděného systému. Je to dáno mimo jiné tím, že v ČR neexistují zákony na podporu výstavby dřevostaveb. Proto někteří výrobci dřevostaveb u nás vyvážejí větší část své produkce do zahraničí. To svědčí o kvalitě dřevostaveb produkovaných v ČR. Ve fázi realizace jsem se zaměřil na srovnání staveništní pracnosti systému dřevostavby staveništní formou s dřevostavbou zhotovenou plošnou prefabrikaci ve firmě RD Rýmařov. Ta vyšla rozdílem 26 % ve prospěch RD Rýmařov. Ačkoli stavebnictví v ČR patří mezi hlavní národohospodářská odvětví se zhruba 15% podílem na tvorbě HDP a zaměstnává 9 % osob. V Česku tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen 1 %. V Německu je to 7 %, v Rakousku, Švýcarsku 10 %, (z toho v Bavorsku 70 %), Velké Británii – Anglii, Walesu 15 %, Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a Kanadě dokonce 80 %. 80% 80% 70%
65%
60%
60%
50%
50% 40% 30% 20% 10%
7%
10%
15%
10%
15%
1%
Graf 6. Procentuální zastoupení dřevostaveb
69
US A
Ka na da
Sk an din áv ie
Sk ots ko
Wa les
An gli e
ČR
Šv ýc ars ko
Ra ko us ko
Ně me ck o
0%
Jak vidíme, tak dřevostavby jsou rozšířené v ekonomicky silných zemích a oblastech. Proto i u nás dojde pomocí vhodné legislativy a forem dotací na ekologické bydlení ke zvýšení podílu dřevostaveb. Další možnost rozvoje vidím ve využití dotací a grantů z fondů Evropské unie. V průběhu práce jsem prostudoval řadu materiálů. Musím však říct, že publikace, které zpracovaly stavební a ekonomické fakulty VUT a ČVUT byly převážně orientované na zděný způsob staveb. To považuji za příklad toho, jaký je pohled na dřevostavby v ČR. Doporučuji se dále věnovat stanovení investičních nákladů a stanovení provozních nákladů během užívání stavby. A jejich následné porovnání se zděnou konstrukcí.
70
10. RESUME In thesis was described life cycle wood building. Further I located description and estimation load of usage type house RD Rymarov. I compared costs of Wood building and building build from system Porotherm. Material costs of wood building are about 7 % higher than in brick system. It is because of nonexistent law for support of wood buildings in Czech republic. That is a reason why some producers export wood building to abroad. It witnesses about quality wood - constructions produced in Czech republic. I
compared
prefabrication
tradicion
construction
assembly
RD
construction
Rymarov.
Assembly
as
compared
to
elaborateness
of
prefabrication presented RD Rymarov is lower about 26% than building site forms. However building industry made aproximately about 15% of national ekonomy In Czech republic and employed 9 % people. We have only 1% wood building In Czech republic. in Germany it is about 7 %, in Austria, Switzerland 10 %, Great Britain – England, Wales 15 %, Scotland 50 %, in Finland, Norway and Denmark over 60 %, in USA 65 % and Canada even 80 %. We can say wood building are extensive in economically strong lands.
71
11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. 1. vyd. Brno: MZLU v Brně, 2003. 257 s. ISBN: 80-7157-734-0. HAVÍŘOVÁ, Z. Dům ze dřeva. Brno: ERA Group, 2005. 990 s. Stavíme. ISBN: 80-7366-088-3. HAVÍŘOVÁ, Z. Lesnické stavby pozemní. 1. vyd. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1993. 129 s. ISBN 80-7157-091-5 JARSKÝ, Č. Technologie staveb II, Příprava a realizace, Brno:Akademické nakladatelství CERM s.r.o., 2003, 194 s. ISBN 80-7204-282-3 PLESKAČ, J. – SOUKUP, L. Marketing ve stavebnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. 224 s. Manažer. ISBN: 80-247-0052-2 TICHÁ, A. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, Díl I, Brno:Akademické nakladatelství CERM s.r.o., 2004, 125 s. ISBN 80-214-2639-X MARKOVÁ, L. Rozpočtování a kalkulace ve výstavbě, Díl II, Brno:Akademické nakladatelství CERM s.r.o., 2004, 125 s. ISBN 80-214-2639-X TICHÁ, A. Ceny ve stavebnictví I, Rozpočtování a kalkulace, Brno: URS Brno s.r.o., 204 s. JELEN, V. Ekonomika stavebního díla 40. Praha: ČVUT, 2004. 171 s. ISBN 80-01-02965-4 BÍLEK, V. Dřevostavby. Praha: ČVUT, 2005. 251 s. ISBN 80-01-03159-4 HLOUŠEK, P. Příprava a realizace staveb. Brno:Akademické nakladatelství CERM s.r.o., 2002, 133 s. ISBN 80-214-2074-X KADLČÁKOVÁ, A. Ekonomika ve stavebnictví 20. Praha ČVUT, 2002. 206 s. ISBN 80-01-02436-9 Stavební zákon, Autorizace ve výstavbě 2004 HAČKAJLOVÁ, L. Stavební ekonomika,Praha: ČVUT, 1996. 68 s. ISBN 8001-01425-8 KADLECOVÁ, A. Vikýře výrazný prvek šikmých střech 1. vyd. Brno: Littera Kovařík, 2004. 197 s. ISBN 80-85763-25-7 72
Orientační ceny rozpočtových ukazatelů stavebních objektů, Fikar, P. Materiály pro stavbu 1/2004. 10. ročník. Praha: Springer media. 2004. s. 24-25 ISSN 1213-0311 Orientační ceny rozpočtových ukazatelů stavebních objektů, Fikar, P. Materiály pro stavbu 2/2005. 11. ročník. Praha: Springer media. 2005. s. 24-25 ISSN 1213-0311 Orientační ceny rozpočtových ukazatelů stavebních objektů, Fikar, P. Materiály pro stavbu 1/2006. 12. ročník. Praha: Springer media. 2006. s. 24-25 ISSN 1213-0311 Trgala, K. Ekonomika stavění na bázi obnovitelných surovin a zdrojů. 2004 Oranžový průvodce odběratele elektřiny, 2006 Ceník produktů skupiny ČEZ pro domácnosti, včetně regulovaných cen za dopravu elektřiny platný od 1.1. 2006 ČSN 73 0540-2, Tepelná ochrana budov-Část 2: Požadavky ČSN 06 0210, Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění JOCHIM, S. Tepelná ochrana drevostavieb: Vplyv na spotrebu energie a náklady na vykurovanie, Sborník z konference „Dřevostavby“ Volyně: 2005 NESET, T. Náklady na zakázku, náklady stavební firmy. VUT Brno. 2002. Diplomová práce
Internetové odkazy www.rdrymarov.cz www.drevoprozivot.cz www.tzb-info.cz www.silvarium.org www.Estav.cz www.Chytredomy.cz
73
12. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Konstrukční systémy dřevostaveb ………………………………………15 Obr. 2. Dřevostavba RD Rýmařov typ NOVA line 86 ………………………….17 Obr. 3. Řez nosnou stěnou obvodového pláště ………………………………..19 Obr. 4. Staveništní forma ………………………………………………………....20 Obr. 5. Plošná prefabrikace ……………………………………………………....21 Obr. 6. Prostorové jednotky ……………………………………………………....22 Obr. 7. Skeletová konstrukce ……………………………………………………..24 Obr. 8. Masivní dřevostavba z lepených profilů ……………………………..….25 Obr. 9. Základní vnější tvary střešních konstrukcí.…………………………….26 Obr. 10. Rozdělení nosných konstrukcí šikmých střech ……………………….27 Obr. 11. Typy vikýřů ...……………………………………………………………..28 Obr. 12. Popis investičního procesu ……………………………………………..31
74
13. SEZNAM PŘÍLOH [A] Technický výkres posuzovaného rodinného domu Nova Line 86A/38 ( 4ks A4 )
75