Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Komoditní vertikála mléka Bakalářská práce
Vedoucí práce: Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.
Vypracovala: Markéta Cibulková
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Komoditní vertikála mléka“ vypracovala samostatně pod odborným vedením Prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. a použila pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury.
V Brně dne ……………………………………. Podpis …………………………………………
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala paní Prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této bakalářské práce.
ABSTRAKT CIBULKOVÁ, M. Komoditní vertikála mléka. Bakalářská práce. Brno, 2010. Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vývoje komoditní vertikály mléka z hlediska realizace základní suroviny ve fázi změn podmínek trhů. V této koncepci se zaměřuje na produkci kravského mléka, formování cenových hladin na rozhodujících trzích komoditní vertikály, a to z hlediska nabídky a poptávky. Charakterizuje vybrané mléčné výrobky produkované v ČR určené pro domácí i zahraniční trhy. Na základě zjištěných poznatků hodnotí úroveň mlékárenského průmyslu a uplatnění na trhu, tedy úlohu zpracování a schopnosti realizace přidané hodnoty v dané komoditní vertikále. Klíčová slova: agrobyznys, agrární trh, mléko, mléčné výrobky, skot.
ABSTRACT CIBULKOVÁ, M. Commodity vertical milk. Bachelor thesis. Brno, 2010. The present thesis deals with the development of the Commodity Chain of milk in terms of implementation of the basic raw material in the process of change in market
conditions. This concept focuses on the production of cow's milk, the formation of price levels at a crucial commodity markets, verticals, in terms of supply and demand. Characterizes the selected dairy products produced in the CR for both domestic and foreign markets. Based on the findings and assess the level of the dairy industry and market access, namely the role of processing capacity and implementation of value added in the commodity vertical.
Keywords: agribusiness, agricultural marketing, milk, dairy products, cattle.
OBSAH 1
ÚVOD........................................................................................................................ 7
2
CÍL PRÁCE A METODIKA..................................................................................... 8
3
LITERÁRNÍ PŘEHLED ......................................................................................... 10 3.1 Agrobyznys jako rámec podnikání v moderním zemědělství............................. 10 3.2 Agrární trh........................................................................................................... 13
4
3.2.1
Trhy vyskytující se v agrárním sektoru ...................................................... 14
3.2.2
Fungování agrárního trhu............................................................................ 17
3.2.3
Základní modely zemědělství v podmínkách agrobyznysu ........................ 17
PRODUKČNÍ ZÁKLAD V KOMODITNÍ VERTIKÁLE MLÉKA...................... 20 4.1 Význam chovu skotu .......................................................................................... 20 4.2 Plemena mléčného užitkového typu ................................................................... 20
5
MLÉKO A FAKTORY FORMOVÁNÍ TRHU TÉTO KOMODITY .................... 23 5.1 Mléko ve výživě člověka .................................................................................... 23 5.1.1
Tok mléka ve vertikále ............................................................................... 24
5.2 Základní faktory nabídky.................................................................................... 24 5.2.1
Produkce a užití mléka v ČR ...................................................................... 24
5.2.2
Produkce mléka v ČR a ve vybraných zemích EU..................................... 28
5.3 Základní faktory poptávky.................................................................................. 28 5.3.1
Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků ................................................. 28
5.4 Vliv cen a jejich vývoj ve vertikále .................................................................... 30 5.4.1
Cenový vývoj .............................................................................................. 30
5.5 Mezinárodní obchod ........................................................................................... 33 5.5.1
Export.......................................................................................................... 33
5.5.2
Import.......................................................................................................... 34
6
ZÁVĚR.................................................................................................................... 36
7
SEZNAM LITERATURY....................................................................................... 38
8
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 40
9
PŘÍLOHY................................................................................................................ 41
1 ÚVOD Přístup k zemědělství chápanému pouze jako zdroj zajištění potravy pro obyvatele se mění v jeho dnešní multifunkční pojetí. Od tradičního modelu zemědělství, kde základem bylo vyrobit a zemědělská výroba determinovala nabídku i chování celého systému výroby potravin, se zemědělství přesměrovalo k současnému modelu, který musí v zájmu své existence respektovat poptávku. Poptávka se stává určující pro množství a kvalitu zemědělských produktů a cenově nákladové podmínky na trzích. Za posledních dvacet let došlo k významným změnám na straně poptávky. K lidem se dostávají nové informace, nastává průlom v preferencích spotřebitelů,což mělo své důsledky. U potravin živočišného původu došlo k poklesu, naopak poptávka po potravinách rostlinného původu se zvýšila. Přesto je dokázáno, že na spotřebu potravin má hlavní vliv cena. Pokud dochází k vyšším příjmům populace, mění se i spotřeba. Lidé jsou ochotni zaplatit i za draží potraviny, jen aby uspokojili své tužby. Zemědělec, jako výrobce základních surovin (pro potravinářské i nepotravinářské využití), je vlivem globalizace vystavován stále vyšším konkurenčním tlakům. Dalším rysem současného stavu, je ztráta jeho rozhodujícího vlivu na potravinářském trhu. Období, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie spolu s dalšími zeměmi, znamenalo velké rozšíření tohoto celku. ČR se stala další členskou zemí, které utváří společný trh v Evropě. Agrární trh představuje jak výrobní, tak spotřebitelský rozměr. Na trhu roste poptávka po stále kvalitnějších potravinách s ohledem na zdraví populace. Rozdílnost rozvojových států se zvyšuje od úrovně vyspělých států. Společný trh s sebou přináší i zvýšenou konkurenci. Jedním z hlavních odvětví, kde se vstup na evropský trh projevil výrazně, je chov skotu s navazující produkcí mléka. Trh s mlékem a mléčnými výrobky je silně regulován státními zásahy agrární politiky. Za významné opatření společné organizace trhu jsou považovány mléčné kvóty. Každá členská země Evropské unie má stanovené své vnitrostátní kvóty mléka, které musí respektovat. Tato regulace na trhu je důležitá, umožňuje tak i méně vyspělým zemím realizovat svoji produkci na trh. Zpracovatelé mléka, kteří představují druhou fázi zpracování ve zpracovatelském řetězci, tvoří skladbu výrobku s vyšší přidanou hodnotou. Spotřebitelé požadují po zpracovatelích takovou nabídku, která je cenově přijatelná, vytváří určitou jakost a není nebezpečná z potravinářského hlediska.
7
2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem bakalářské práce je charakterizovat komoditní vertikálu mléka, její vývoj v rozhodujících technologických a ekonomických vazbách. Vymezit
komoditní
vertikálu
založenou
na
produkci
kravského
mléka
v technologických souvislostech toku suroviny. Návazně na to charakterizovat rozhodující trhy v rámci komoditní vertikály včetně vývoje cenových hladin suroviny a vybraných mlékárenských výrobků v podmínkách ČR. V rámci literárního přehledu jsou definovány základní pojmy související se zkoumanou problematikou, a to ze stránky ekonomické a technologické. V kapitole mléko a faktory formování trhu této suroviny jsou uvedeny poznatky vlastní práce, které byly zjištěny na základě studia toku suroviny. Metodika řešení Aby byl splněn požadavek na splnění cíle bakalářské práce, bylo nutné celkovou problematiku rozdělit do několika kapitol: •
výchozí krok představoval nastudování odborné literatury, na základě které byla vypracována teoretická část zabývající se agrobyznysem, jako moderní součástí zemědělství,
•
další krok představoval zpracování informací z technologického hlediska. Byl zde popsán význam chovu skotu,
•
vlastní práce se zabývá analýzou faktorů, které ovlivňují trh s mlékem a mléčnými výrobky, pozornost byla zaměřena především na formování nabídky a poptávky na trhu mléka a mléčných výrobků. Nabídkovou část představuje produkce mléka, poptávkovou část přestavuje spotřeba. Dále se vlastní práce zabývá cenovým vývojem na trhu a mezinárodním obchodem s touto komoditou,
•
ze získaných výsledků provedených analýz v rámci uvedeného metodického postupu byly zobecněny hlavní poznatky a zpracovány závěry, které tvoří samostatnou, závěrečnou část této práce.
8
Podklady pro vypracování této bakalářské práce byly čerpány především z pramenů uvedených v seznamu literatury. Pro charakteristiku vlastní komodity a analýzu trhu mléka byla využita kromě odborné literatury zejména zpracovaná data z dostupných zdrojů, a to především ze Situační a výhledové zprávy vydané Ministerstvem zemědělství a internetových zdrojů uvedených v seznamu literatury. Čerpaná data v některých částech analýzy jsou uváděna pouze do roku 2007 nebo do roku 2008, protože v období, kdy byla bakalářská práce zpracovávána, nebyla aktuálnější data zatím zveřejněna. Bakalářská práce byla vypracována v rámci Výzkumného záměru MZLU MSM 6215648904 Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu jako součást řešení tématického směru 04 Vývojové tendence agrobyznysu, formování segmentovaných trhů v rámci komoditních řetězců a potravinových sítí v procesech integrace a globalizace a změny agrární politiky.
9
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Zemědělství, i přes klesající podíl na tvorbě hrubého domácího produktu především v zemích vyspělého světa, zůstává trvale důležitým sektorem národního hospodářství. Naopak, v současných podmínkách dokonce nelze toto odvětví vnímat ani hodnotit samostatně, ale jako součást podstatně širší skupiny odvětví, činností, technologických i ekonomických vztahů, založených na výrobě a zpracování produktů zemědělského původu, charakterizovaných pojmem agrobyznys.
3.1 Agrobyznys jako rámec podnikání v moderním zemědělství Teorie agrobyznysu, která vytváří rámec pro hodnocení vývoje zemědělství a dalších odvětví v současných podmínkách, z koncepce založené již v padesátých letech dvacátého století, především na výzkumu amerických ekonomů Johna H. Davise a Ray A. Goldberga. Jak uvádí Bečvářová (2005), tento přístup k předmětu zkoumání zemědělství v koncepci zemědělské ekonomiky zachycující vliv industrializační fáze rozvoje potravinového hospodářství se stává východiskem
pro řešení konkrétních otázek
rozvoje tohoto segmentu ekonomiky. Citovány bývají zejména Davisova práce From Agriculture to Agrobusiness z r. 1956 a společná práce obou autorů A Concept of Agrobusiness vydaná roku 1957. V uvedeném klasickém pojetí je agrobyznys definován jako ,,…. souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě; zahrnuje výrobní
činnosti na farmě;
a dále
skladování,
zpracování,
dopravu a prodej
zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených…“. Agrární sektor v takto vymezeném moderním pojetí tedy zahrnuje celou škálu subjektů, vazeb a funkcí, které se dají charakterizovat v rámci tří bloků. V prvé řadě se jedná o produkční funkci spočívající v zabezpečení dostatku potravin, dále o sociální a demografickou funkci zabezpečující zaměstnanost, ekologickou a krajinotvornou funkci udržující krajinu v kulturním stavu.
10
Mezi odvětví, která jsou začleňována do agrárního sektoru v tomto pojetí se řadí [1]: a) zemědělská prvovýroba, lesnictví a vodní hospodářství b) potravinářský průmysl c) krmivářský průmysl d) služby pro zemědělství a potravinářství (nákup, zásobování, opravárenství, šlechtitelství a semenářství, plemenářství, služby, výzkum, poradenství atd.)
Agrárně potravinářský komplex e) dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství (specializované strojírenství, chemie, energetika atd.) a veřejné stravování. Agrárně průmyslový komplex f) potravinářský obchod Agrobyznys
Agrobyznys lze tedy chápat jako rozsáhlý řetězec institucí, vazeb a vzájemných vztahů řady podnikatelských subjektů a dalších institucí, tento proces obsluhujících. Počínaje subjekty, jejichž činnost se promítá do industrializace výroby, inovací, technologického pokroku ve výrobních postupech až k propracovanějším informačním a marketingovým systémům, které lze řadit nejen do oblasti předvýrobní fáze, ale i mezi subjekty služeb působících v celém komoditním řetězci od zajišťování výroby, přes zpracování
až
po
distribuci
finálních
produktů
zemědělského
původu.
Důležitou součástí agrobyznysu jsou kromě systémů výrobních také nové distribuční systémy, na jejichž fungování závisí i konkurenceschopnost celé vertikály.
11
Konkrétně, pokud bychom měli charakterizovat funkční segment ekonomiky institucionálně i fyzickými vazbami, docházíme k následující struktuře:
Dodavatelé vstupů do zemědělství
Vývoz zemědělských produktů
Výrobci zemědělských produktů Dovoz zemědělských produktů a potravin
Podniky nákupu, skladování a zpracování zemědělských produktů
Vývoz potravin
Podniky velkoobchodu potravinami, dopravy a ostatních služeb
Podniky maloobchodu potravina
Dovoz potravin
Instituce veřejného stravování
Koneční spotřebitelé Obr. 1 Základní struktura agrobyznysu Zdroj: Bečvářová (2005)
Změny v uspořádání a zapojení jednotlivých institucí v rámci agrobyznysu se projevují i v charakteristice a fungování současných agrárních trhů.
12
3.2 Agrární trh Z ekonomického hlediska se trhem rozumí prostor, kde se střetává nabídka s poptávkou a vytváří se jednotná cena. Agrární trh lze definovat jako směnu výrobků prostřednictvím koupě a prodeje, jejich dopravu, skladování, standardizaci, financování a přebírání rizika odběru a prodeje zemědělských a potravinářských výrobků a poskytování marketingových informací. [1] Na trhu se prolínají různé formy konkurence na straně nabídky. Jaké formy se používají, v jakém rozsahu a podobě, to je závislé na podmínkách konkurence. Z hlediska podmínek, jaké mají výrobci na trhu, rozlišujeme dva typy konkurencí, a to dokonalou a nedokonalou. Jak je známo z ekonomické teorie [6] dokonalá konkurence je jednou z užitečných abstrakcí ekonomické teorie. V reálném světě bychom ji marně hledali. Základním předpokladem dokonalé konkurence jsou naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Základním předpokladem je také volný vstup do odvětví, tedy stejná možnost vyrábět kterýkoli výrobek pro všechny vlastníky odpovídajících výrobních faktorů. Dalším předpokladem je stejná míra informovanosti všech ekonomických subjektů na daném trhu. Na trhu jednoho výrobku vyrábí mnoho výrobců zcela bezrozdílnou produkci, tedy naprosto shodný výrobek, který se svými fyzickými vlastnostmi nijak neliší od výrobku ostatních výrobců. Výrobce vystupuje na trhu anonymně a nemůže tedy žádným způsobem ovlivnit poptávku po svých výrobcích. Proto nemůže ovlivnit ani tržní cenu produkce, kterou vyrábí. Tržní cenu lze změnit jedině tehdy, když se změní i cena všech ostatních výrobků na tomto trhu. Ovšem i v dokonalém konkurenčním prostředí má výrobce zájem na maximalizaci zisku. Aby mohl zvýšit svůj zisk musí vést svoji výrobu k úsporám. Dokonalá konkurence tedy bezprostředně zainteresovává výrobce na vyhledávání úspor. V reálném ekonomickém světě se můžeme setkat s různými formami nedokonalé konkurence. Jedná se o tzv. monopolistickou konkurenci, oligopol a monopol. 13
Monopolistická konkurence se v mnoha směrech podobá dokonalé konkurence. Na trhu jednoho výrobku, na který je volný vstup, opět funguje mnoho výrobců. Ovšem výrobek se od konkurenčních odlišuje např. formou obalu, způsobem reklamy, servisem, apod. V takové situaci anonymita výrobců mizí. Spotřebitel si vybírá výrobek, který si zakoupí. Další formou nedokonalé konkurence je oligopol. Na trhu se vyskytuje jen několik výrobců, kteří mají ovšem značnou ekonomickou sílu. Jsou schopni bránit dalším zájemcům, aby na tento trh vstupovali. Přístup do odvětví je omezen. Ceny jsou vyšší než v podmínkách dokonalé nebo monopolistické konkurence. Spotřebitelé jsou nuceni nakupovat za vyšší cenu, protože výrobci mají možnost omezovat nabídku a nutit spotřebitele zaplatit vyšší cenu u zboží, kterého je na trhu málo. Oligopolisté vyrábějí méně a prodávají za vyšší ceny. Mezi poslední formu nedokonalé konkurence se řadí monopol. V odvětví zůstává jediný výrobce určitého výrobku, které nemůže být snadno nahrazeno a výrobce tudíž neohrozí žádná konkurence. Výrobce získává absolutní moc nad spotřebitelem. Růst cen v případě monopolu znamená faktickou likvidaci konkurence na straně nabídky. Ve vztahu ke sledovanému odvětví potom lze specifikovat následující typy trhů: 3.2.1 Trhy vyskytující se v agrárním sektoru [2]: 1) Trh naturální Prodávajícího a kupujícího představují shodné subjekty. Výrobce je současně spotřebitelem,
mezi
výrobou
není
zahrnuta
směna.
Jedná
se
např.
o samozásobitelské hospodářství. Tento druh trhu je typický pro trh s ovocem, zeleninou a vejci. Výrobce
Spotřebitel
14
2) Trh surovino-potravinářský Prodávajícího představují zemědělští výrobci a kupujícími jsou spotřebitelé, kteří dále surovinu upravují do potravinářského výrobku. Tento trh představuje krátký a přímý distribuční kanál typický pro místní trhy. Hlavními komoditami na trhu jsou opět ovoce, zelenina, brambory, vejce. Další možností tohoto trhu je sklizňový prodej, kdy spotřebitel sklízí podle vlastního výběru komodity přímo na farmě.
Výrobce
Spotřebitel
Trh
3) Trh zemědělských výrobků Prodávajícího představují výrobci zemědělské suroviny, kupujícího zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace, které prodávají sobě navzájem nebo dál. Mezi komodity na tomto trhu patří např. mléko, maso, cukrovka, které zemědělské podniky prodávají přímo mlékárenským nebo masným podnikům resp. cukrovarům. Díky zprostředkovateli, který na trhu funguje jako tzv. prostředník se prodává většina obilí a olejnin.
Výrobce
Trh
Trh
Nákupní organizace
Trh
Zprostředkovatelé
15
Zpracovatelé
Trh
4) Trh potravinářských výrobků Potravinářské
subjekty
představují
prodávajícího,
kupujícími jsou pro
část
potravinářské produkce přímo spotřebitelé, pro rozhodující část obchodní podniky, které se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebiteli. Velkoobchodní prodej mezi potravinářskými a obchodními podniky se může uskutečnit buď přímo nebo prostřednictvím velkoobchodu, kdy potravinářské výrobky jsou nakupovány od potravinářských podniků velkoobchodem, a poté prodávány podnikům v maloobchodní síti. Potravinářské podniky
Velkoobchodní
Trh
Trh
Spotřebitelé
Obchodní podniky
Trh
podniky
Spotřebitelé nakupují nejvíce potravinářské výrobky v maloobchodě, tj. na tomto typu trhu. Při fungování trhů se v rámci utváření základních tržních vztahů a formování ceny projevují obecné vlastnosti trhu potravin, které můžeme charakterizovat takto: Poptávka na agrárním
trhu se
po
zemědělských
produktech
odvozuje
od poptávky po finálních produktech, má nízkou cenovou a důchodovou pružnost (spotřeba potravin má dané hranice minimální a maximální spotřeby fyziologické limity), vyvolává pouze malé změny v objemu spotřeby potravin, při růstu důchodů podíl výdajů za potraviny z důchodů obyvatelstva v dlouhodobém vývoji klesá. Nabídka na agrárním trhu představuje souhrn rozhodnutí samostatných výrobců o výrobě, je ovlivněna nepředvídatelnými změnami klimatu, kvalitou půdy apod. Výrobce zde zužuje větší riziko, než v ostatních odvětvích. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na agrárním trhu je ovlivněn řadou specifik daných spotřebou potravin a charakterem zemědělské výroby. Poptávka je v čase rozložena rovnoměrně, zatímco nabídka je díky sezónnímu charakteru výroby nerovnoměrná. Další nesoulad vzniká z hlediska prostoru (místa). Poptávka je především koncentrována do velkých spotřebních center, zatímco nabídka je rozložena plošně. 16
3.2.2 Fungování agrárního trhu Fungování agrárního trhu je ovlivněno zejména [1]: 1) rozmístěním podnikatelských subjektů v zemědělské prvovýrobě (velký počet výrobců) 2) působením přírodních podmínek a meziročních výkyvů počasí 3) nízkou cenovou pružností poptávky po potravinách, vyskytuje-li se vysoký stupeň nasycenosti 4) nízkou cenovou pružností determinace
nabídky
zemědělských
produktů
díky
biologické
5) snížením podílu výdajů spotřebitelů za potraviny při současném růstu příjmů 6) relativní nemobilitou práce v zemědělství
3.2.3 Základní modely zemědělství v podmínkách agrobyznysu Tradiční
pojetí
zemědělství
představuje
uzavřené
specifické
odvětví
zabezpečující výrobu potravin na daném území. V posledních desetiletích se dostává zcela do nové dimenze. [5] Tradiční
model
charakterizuje
nabídkovou stránku trhu,
představující
tok
produktu od výrobce po konečné zpracování. Za rozhodující pozici jsou považovány zemědělské produkty, které tvoří úroveň zemědělské prvovýroby. Základní modely zemědělství lze schematicky znázornit takto [2]:
Obr. 2 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec
17
Dnešní zemědělství je typické řadou interakcí s oblastí výzkumu, s podniky odvětví vstupů, zpracování, služeb, distribuce i obchodu. [5] Současný stupeň moderního zemědělství odpovídá poptávkově orientovanému modelu.
Obr. 3 Poptávkově orientovaný řetězec
Charakteristika změn vyplývajících z koncepce nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství [3]: Tradiční koncepce zemědělství, kterou charakterizuje nabídkově orientovaný model se významně liší v rozhodujících charakteristikách úlohy a postavení zemědělství od nové koncepce, která je orientovaná poptávkově. •
Mezi základní rozdíly patří již přístup k zemědělství. Tradiční koncepce vnímá zemědělství
pouze a především jako zemědělskou výrobu. Nová koncepce
charakterizuje zemědělství jako součást celého řetězce zemědělské výroby, tedy jako součást výroby produktů nebo jiných potravin. •
Zemědělskou produkci a jeho komodity nehodnotí jako konečný výrobek, ale jako surovinu.
•
Mění se determinující faktory výroby, kam podle tradiční koncepce byly zahrnovány zejména výrobní podmínky, půda a kapitál. Nová koncepce se zaměřuje na požadavky zákazníka.
•
Důležitou roli hraje i volba zaměření výroby. V dnešní době se specializuje na konkrétní žádanou komoditu oproti dříve uznávané koncepci universální struktury dané na dostupnosti výrobních faktorů a vstupů.
•
Na trhu se
upřednostňují
s dodavateli a odběrateli.
osobní Tradiční
kontakty, koncepce
tudíž
korektní
vnímala trh
jako
chování prostředí
neosobním a konkurenčních vztahů. •
Zemědělci přechází k nakupování vstupů od jednoho zdroje oproti minulé koncepci, kdy zemědělci nakupovali od velkého množství dodavatelů. 18
•
Mění se rovněž vztah k ceně produktu, kdy nabídkové pojetí vyvíjelo tlak na zvyšování ceny. Nová koncepce preferuje snižování nákladů.
•
Podnikání vyžaduje v dnešní době změnu a flexibilitu. Tradiční koncepce naopak uznávala stabilitu podnikání.
•
Úspěch zemědělců se dříve hodnotil po stránce technické, nyní převládá stránka ekonomická a komunikační.
Tyto znaky
vytvářejí nové prostředí v každém odvětví i v tradičním odvětví
chovu skotu a vertikál na něj navazujících. Uvedené poznatky získané ze zpracované literatury se v další části bakalářské práce aplikují na komoditní vertikálu mléka. Postupně se prochází vertikálou od první fáze zpracování, až po finální výrobek. Z toho důvodu vychází jako základ charakteristiky chov skotu.
19
4 PRODUKČNÍ ZÁKLAD V KOMODITNÍ VERTIKÁLE MLÉKA 4.1 Význam chovu skotu Skot patří mezi nejdůležitější odvětví živočišné výroby, zaujímá prioritní postavení nejen v českém agrárním sektoru, ale i v evropském a celosvětovém zemědělství. Význam chovu skotu hraje důležitou roli ve výživě člověka, ale také v celé historii zaujímal důležité postavení ve zdokonalování a udržování zemědělské krajiny. Hlavním úkolem chovu skotu je produkce kvalitních živočišných produktů a mléka. Co se týče všech odvětví živočišné výroby, chov skotu je nejvíce vázán na zemědělskou půdu. Hlavní důvodem této vazby na půdu je, že skot umí přeměňovat živiny získané z objemných krmiv na kvalitní živočišné produkty. [4] Chov jako takový má i mnohostranný význam. Poskytuje potraviny (mléko), krmivo (mlezivo), suroviny pro zpracovatelský průmysl (kůže, rohovina,..), zužitkovává krmiva, produkuje stájová hnojiva (kejda, močůvka, hnůj).
4.2 Plemena mléčného užitkového typu Skot lze třídit podle různých hledisek jako je utváření lebky, stupeň prošlechtěnosti, geografické rozšíření a další. [13] Ovšem z praktického hlediska se skot třídí podle užitkového zaměření
na plemena mléčná, kombinovaná a masná. Užitkový směr
skotu chovateli pomáhá při výběru vhodného plemene. Mléčná a masná plemena se vyznačují typickými morfologickými vlastnostmi, kombinovaná plemena jsou jakýmsi kompromisem mezi oběma předchozími typy. Mléčná plemena [7]: V České republice jsou nejvíce chovány dvě plemena, která mají podobný počet v zastoupených kusech dojeného skotu. Prvním z nich je český strakatý skot, který je šlechtěn na kombinovanou masnou a mléčnou užitkovost, druhým rozšiřujícím se plemenem je holštýnský skot. Strukturu těchto plemen doplňují méně významná plemena, ke kterým patří např. plemeno montbeliardské, případně v malých počtech další . [4]
20
Holštýnské plemeno Holštýnský
skot
nebo
také
někdy
holštýnsko-fríský
skot
patří
dnes
mezi nerozšířenější a nejprošlechtěnější plemena skotu na světě. Vznikl v nížinných oblastech Fríska, Šlesvicka a Holštýnska v severozápadním Německu. Charakteristický je velký tělesný rámec, který je obdelníkový s hlubokým a prostorným hrudníkem. Důležitým znakem je pevně upnuté, prostorné vemeno. Výška krav v kříži by měla být mezi 145 - 153 cm a jejich hmotnost kolem 650 - 700 kg. Základní zbarvení je černostrakaté s černou hlavou s bílou hvězdou nebo lysinou. Exteriér holštýnského skotu je hodnocen lineárním popisem. Ayshire Plemeno bylo vyšlechtěno v 18. století v jihozápadním Skotsku. Jedná se o plemeno menšího až středního tělesného rámce. Živá hmotnost krav dosahuje 450 – 570 kg, při kohoutkové výšce 126 – 136 cm. Hrudník je hluboký a plný, má rovný hřbet. U krav je typický lyrovitý tvar rohů, zbarvení je hnědočervené, strakaté, vyskytují se i zvířata s bílým zbarvením. Jedná se o plemeno skromné, odolné s dobrými pastevními schopnostmi. Mezi přednosti patří zejména vysoká mléčná užitkovost. Skot vyniká dále konstituční pevností, dobrou plodností, dojitelností a snadným průběhem porodů. Jerseyské plemeno Staré anglické plemeno pochází z ostrova Jersey, ležícím v kanálu La Manche. Jedná se o plemeno menšího tělesného rámce, s hmotností 350 – 500 kg, při kohoutkové výšce 115 – 125 cm. Pro zevnějšek je typické velké žlaznaté vemeno, prostorný hrudník. Zbarvení zvířat je plášťové, žlutohnědé až šedohnědé. Charakteristické je černé zbarvení mulce, paznehtů a špiček rohů. Montbeliard Plemeno vzniklo v 18. století ve Francii a řadí se mezi horská plemena. Původně bylo šlechtěno jako kombinovaný typ, ale výrazněji na mléčnou užitkovost. Plemeno se řadí mezi skot většího tělesného rámce, o hmotnosti 650 – 700 kg, s výškou kohoutku 141 cm. Zbarvení je červenostrakaté s bílou hlavou.
21
Český strakatý skot Český strakatý skot patří mezi nejrozšířenější chovaná plemena v České republice. Je šlechtěn na kombinovanou mléčnou a masnou užitkovost. Vyznačuje se středním až větším tělesným rámcem s hmotností 650 – 750 kg. Výška kohoutku u dospělých krav je 140 – 144 cm. Plemeno vyniká dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, zbarvení je červenostrakaté, barevné plochy převažují. Důležitost nebo volba plemene je spojena i s jeho výkonností, která se projevuje v dojivosti. Když porovnáme výše uvedená plemena, docházíme k těmto závěrům:
Dojivost podle plemen v roce 2008
plemeno
České strakaté
6466 5862
Jersey Ayrshire
7075 7758
Monbéliard Holštýnské
8561 0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
9000
množství (kg)
Obr. 4 Dojivost podle plemen v ČR Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
Jako nejvíce produktivní dojné plemeno v ČR se jeví Holštýnské s 8 561 kg mléka při tučnosti 3,77 %. Nejvyšší tučnost v mléce dosáhlo plemeno Jersey s 5,68 % tuku. Přesto se ukazuje, že ne ve všech případech a souvislostech je v našich podmínkách optimální chovat jednostranně zaměřená resp. intenzivně orientovaná plemena. Z hlediska chovu skotu v našich podmínkách mají svůj přínos i plemena bez tržní produkce mléka a kombinovaná plemena.
22
5 MLÉKO A FAKTORY FORMOVÁNÍ TRHU TÉTO KOMODITY 5.1 Mléko ve výživě člověka Mléko patří k základní potravině ve výživě člověka, které je konzumováno již po několik tisíciletí. Důležitou roli hraje mléko ihned po narození, kdy s ním člověk přichází do kontaktu. Obsahuje totiž důležité látky, které mladý organismus potřebuje pro růst a stavbu těla. Mléko a samozřejmě mléčné výrobky se stávají nedílnou součástí každodenního stravování. Mléko se skládá z vody, které obsahuje 88 %, sušiny, tvořící 13 % a plynů. Sušina se skládá ze 3 -5 % tuků, 4,5 – 5 %, laktózy a 3,2 – 3,5 % bílkovin. Zbytek tvoří minerální látky. Vápník, který je v mléce obsažen je důležitý hlavně v období dětského věku, kdy se vytváří kosti. Dále podporuje srážlivost krve, udržení krevního tlaku, napomáhá léčbě zlomenin. Doporučená denní dávka Ca je 900 – 1200 mg. Tato dávka stačí k udržení kostí v dobrém stavu a odpovídá ji například 1/2 l mléka nebo 5 dkg sýra. [12] Nedostatek vápníku může způsobovat v pozdějším věku osteoporózu, nebo-li úbytek kostní hmoty v důsledku odvápnění. Mezi nejvíce zastoupené mléčné výrobky na trhu mléka se vyskytuje tento sortiment: •
konzumní mléko,
•
sýry (přírodní, tavené)
•
máslo,
•
zakysané mléčné výrobky (zakysané mléko, smetana, podmáslí, acidofilní mléko, kefír, jogurt, jogurtová mléka)
•
tvarohy
•
sušená a kondenzovaná mléka
•
smetanové krémy
•
mražené smetanové výrobky.
23
V porovnání
s jinými trhy
EU je
sortiment
vyskytující
se
na tuzemském
trhu odpovídající a dokáže uspokojit celou řadu požadavků vyplývajících ze strany spotřebitelů. 5.1.1
Tok mléka ve vertikále
Komoditní vertikálu mléka v nabídkovém pojetí, tedy jako tok suroviny, můžeme vyjádřit zjednodušeným schématem na obrázku č. 5. První fázi zpracování představují chovatelé dojného skotu a dodavatelé syrového kravského mléka, tedy výchozího produktu určeného ke zpracování. Syrové mléko vykupují mlékárny, které ho v následující druhé fázi zpracovávají. Finálním výrobkem jsou různé mléčné výrobky, které se přes obchodní sítě dostávají až ke konečnému spotřebiteli.
Zemědělská prvovýroba
Mlékárny
Obchody
Spotřebitelé
Obr. 5 Komoditní vertikála mléka – základní tok suroviny
Charakteristiky o toku suroviny jsou popisovány v dalších fázích, které představuje nabídková a poptávková strana.
5.2 Základní faktory nabídky 5.2.1
Produkce a užití mléka v ČR
Zemědělští prvovýrobci, jako producenti mléka tvoří nabídkovou stránku trhu. Na trhu se tedy objevuje mléko a mléčné výrobky. Celkovou nabídku vytváří počáteční zásoba, tržní produkce a dovoz. [12] Rok 2008 prošel mimořádnou změnou v oblasti cenách placených producentům za mléko. V roce 2007, kdy byla dosažena vysoká cena, rok 2008 mění ceny k návratu k cenám roku 2006. Důvod této změny byl vyvolán dopadem globální krize, návratem konkurence dalších světových mlékárenských oblastí na trhy a stagnací prodeje na komunitárním trhu. Celý rámec z hlediska nabídkového je dán stavy skotu. V této souvislosti lze z dlouhodobého hlediska v ČR dokumentovat následujícím srovnáním. Od roku 1989 došlo k podstatnému snížení skotu. Klesající stavy skotu mají vliv nejen na produkci mléka, ale promítají se i v produkci hovězího masa. 24
Na celkovou produkci mléka mají jednoznačně vliv početní stavy krav, zejména jejich užitkovost. Snižování stavů krav, jak lze vyčíst z obrázku č. 6, má dlouhodobý charakter. Od roku 2006 se pohybuje počet krav kolem 560 000 ks.
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
z toho: krávy
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
skot celkem
1999
000 000 500 000 000 000 500 000 000 000 500 000 000 000 500 000 0 1990
4 3 3 2 2 1 1
1989
počet ks
Vývoj stavů skotu a krav
Obr. 6 Vývoj stavu skotu a krav v letech 1989 - 2009 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ
Podle soupisu hospodářských zvířat se počet dojných krav neustále snižuje. I když se oproti předchozímu období však tempo poklesu zastavuje, snižování stavů skotu i stavů krav má dlouhodobý charakter a souvisí s restrukturalizačním procesem a ekonomikou již od počátku devadesátých let dvacátého století.
Vývoj stavů krav
počet ks
800 000 600 000 400 000 200 000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Krávy dojné
Obr. 7 Vývoj stavu krav v letech 1998 - 2009 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ
25
Krávy celkem
Z následujícího grafu je patrné, že jedním z nemnoha pozitiv snižování stavu skotu je skutečnost, že dochází k růstu užitkovosti. Na zvyšující se užitkovost má vliv i vyšší úroveň chovu kvalitních plemen, dobrá technologie chovu, krmení a management řízení. V roce 2009 užitkovost činila 6 869 litrů, oproti roku 1997 se zvýšila o 57 %.
700000
8000
600000
7000
500000
6000 5000
400000
4000
300000
3000
200000
litr/ks
litr
Vývoj stavů dojnic a roční dojivost v ČR
2000 1000
100000 0 2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
0
období
stavy dojnic v ks
roční dojivost v l/ks
Obr. 8 Vývoj stavů dojnic a roční dojivost v ČR Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ
Na obrázku č. 9 jsou uvedeny procentuální stavy krav podle jednotlivých krajů. Nejvyššího podílu na celkovém stavu krav dosahuje kraj Jihočeský, s celkovým počtem 86 554 ks, dále Vysočina a Plzeňský, kde přetrvávají vhodné podmínky pro chov skotu. Naopak nejnižšího podílu krav dosahuje kraj Liberecký, Ústecký a Karlovarský. Stavy krav podle krajů za rok 2009
Karlovarský Liberecký Jihomoravský 3% Ústecký 3% 5% 3% Zlínský 5% Moravskoslezský 7%
Jihočeský 16%
Olomoucký 7% Královehradecký Pardubický 7% 8%
Vysočina 15% Plzeňský 11%
Praha + Středočeský 10%
Obr. 9 Zastoupení počtu krav dle krajů Zdroj:ČSÚ
26
Vývoj v sektoru mléka lze charakterizovat těmito základními ukazateli: průměrné stavy dojnic, roční dojivost, celková produkce mléka, tržnost, celkový prodej mléka. Jak již bylo uvedeno, celkové stavy dojnic klesají, ovšem dojivost krav stoupá. Oproti roku 1989 se jedná o nárůst v užitkovosti o 39 %. Tab. 1 Vývoj v sektoru mléka v ČR Ukazatel Průměrné stavy dojnic Průměrná roční dojivost Výroba mléka Tržnost Celkový prodej mléka
jednotka tis. ks l/ks mil.l % mil.l
1989 1228,5 3982,0 4892,5 91,4 4473,3
2003 459,6 5756,2 2645,7 95,7 2530,9
2005 437,9 6253,7 2738,8 95,4 2613,1
2006 422,9 6370,4 2694,4 97,0 2612,1
2007 409,8 6548,3 2683,5 97,6 2618,5
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
Ve druhé fázi zpracování byl porovnáván
vývoj u produktů, které lze
charakterizovat jako produkty s vyšší a nižší přidanou hodnotou. Tab. 2 Produkce výrobků v sektoru mléka Ukazatel Konzumní mléko Konzumní smetana Jogurty Ostatní kysané mléčné výrobky tvarohy Sýry Máslo Sušená mléka
Produkce jednotka 1989 tis.l 970 701,0 tis.l 44 744,0 tis.l 40 982,0 tis.l 36 872,0 tuny 52 846,0 tuny 104 440,0 tuny 119 818,0 tuny 139 829,0
2003 478 463,7 38 088,4 86 671,6 42 157,7 32 705,6 114 310,3 65 200,2 63 548,1
2006 593 571,9 42 372,9 123 991,3 56 578,0 28 212,6 106 964,1 52 117,1 36 132,0
2007 604 590,0 43 175,6 141 871,6 60 259,2 29 626,1 105 208,4 51 258,1 38 301,0
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
Z hlediska porovnání produkce výrobků v sektoru mléka je zřejmé, že neustále roste produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou, zj. jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky. Výroba se zvýšila i u konzumního mléka, smetan, tvarohů a sušeného mléka vlivem růstu poptávky na domácím i zahraničním trhu. Na rozdíl dochází k poklesu výroby másla a sýrů vlivem růstu dovozu těchto výrobků.
27
5.2.2
Produkce mléka v ČR a ve vybraných zemích EU
V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, stala se součástí většího trhu. Důležitost hraje pozice na trhu, kterou si získala. V rámci evropského trhu je třeba si uvědomit, že ČR nepatří k rozhodujícím producentům, jak je uvedeno na obrázku č. 10. Produkce kravského mléka v členských státech EU v roce 2008 ostatní 20%
Česká republika 2%
Německo 21%
Dánsko 3%
Francie 18%
Rumunsko 4% Španělsko 5%
Itálie 8%
Spojené Království 10%
Polsko 9%
Obr. 10 Největší producenti kravského mléka na evropském trhu Zdroj: FAOSTAT
Za největšího producenta kravského mléka je jednoznačně považováno Německo, které za rok 2008 vyrobilo 28 mld. tun kravského mléka, což představuje 21 % podíl z celkové produkce na evropském trhu. Česká republika se neustále pohybuje okolo 2,7 mld.
tun.
Tato
produkce
odpovídá
vnitrostátním
kvótám,
které
se
od 1. dubna 2008 zvýšily o 2 % ve všech členských státech. Hned za Německem vysokou produkci vykazuje Francie s 18 % podílem na trhu a Spojené Království, které dosáhlo 10 % podílu.
5.3 Základní faktory poptávky 5.3.1
Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků
Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků se řadí mezi významné ukazatele komodity. Pomocí spotřeby se hodnotí vývoj poptávky na trhu, na který mají výrazný vliv koneční spotřebitelé. Z obrázku č. 11 vyplývá nárůst spotřeby mléka a mléčných výrobků v roce 2007 na 244,5 kg na obyvatele a rok. Oproti roku 2006 došlo k nárůstu o 5,1 kg na obyvatele a rok. Rostoucí trend se projevuje i ve spotřebě sýrů.
28
V roce 2007 činila spotřeba sýrů a tvarohů dohromady 17,1 kg na obyvatele a rok, což představuje zvýšení o 0,4 kg. U spotřeby másla došlo naopak ke snížení o 0,4 kg na obyvatele a rok, vlivem rostoucí ceny za máslo v roce 2007. Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR 18 16
239,4
17,1
255
244,5
245
238,3
12
12
235
230
10
kg/obyv.
14,7
14,2
13,8
16,7
15,7
223,4 220,6
8
214,1
6
4
4
4,5
4,2
4,1
4
225
215,1 4,6
4,5
4,7
4,4
215
4,1
205
207,3
2
kg/obyv.
14
13,9
13
15,6
197,1
0
195
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
období máslo
sýry a tvarohy celkem
mléko a mléčný výrobky v hodnotě mléka (bez másla)
Obr. 11 Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR na obyv. (v kg) Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
V současné době se spotřebitelé zaměřují na kvalitní výrobky, které zajišťují zdravé stravování, preferují obchodní značky. Za posledních dvacet let došlo k významným změnám ve formování poptávky. Roste poptávka po potravinách s vysokou přidanou hodnotou, tedy zpracovaných, vysoce finalizovaných produktech. Naopak dochází ke snižování spotřeby konzumního mléka. Na obrázku č. 12 je zachycena spotřeba vybraných výrobků od roku 1995 do roku 2007.
70
Spotřeba vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg)
65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995
1997
Konzumní mléko
1999 Sýry
2000
2001
Tvarohy
2002
2003
2004
Mléčné konzervy
2005
Obr. 12 Vývoj spotřeby vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg) Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
29
2006
2007
Ostatní mléčné výrobky
5.4 Vliv cen a jejich vývoj ve vertikále V rámci trhů agrobyznysu jsou formovány tři základní ceny. V komoditní vertikále mléko se jedná konkrétně o [11]: Ceny zemědělských výrobců (CZV) představují hodnotu syrového kravského
•
mléka. Ceny průmyslových výrobců (CPV) představují zpracované kravské mléko
•
polotučné (karton), máslo čerstvé (al. folie), sýr Eidam 45 %, jogurt bílý do 4,5 %, tvaroh měkký. Spotřebitelské ceny (SC) udávají cenu zpracovaného kravského mléka
•
polotučného (karton), másla čerstvého (al. Folie), sýru Eidamu 45 %, jogurtu bílého do 4,5 %, tvarohu měkkého. 5.4.1
Cenový vývoj
Ceny zemědělských výrobců představují cenu vstupní suroviny, kterou mlékárenské podniky nakupují ke zpracování. Ve výrobkové vertikále se drží na nejnižší úrovni ze všech tří cenových hladin, díky vlivu cen průmyslových výrobků. Průměrné CZV - mléko kravské 10000
tis.l
8000 6000
CZV
4000 2000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
rok
Obr. 13 Průměrné ceny zemědělských výrobců Zdroj: ČSÚ
Ceny zemědělských výrobců se od roku 2002 neustále měnily. Nejvyššího nárůstu cena docílila v lednu roku 2008, kdy se pohybovala se kolem 10 Kč za litr mléka. Ovšem, již v prosinci roku 2008 cena vykazovala snížení o 30 %. Průměrná cena za rok 2008 byla vyčíslena na úrovni 8,76 Kč za litr mléka. V roce 2009 ceny mléka dále klesají. Průměrná CZV v roce 2009 poklesla oproti roku 2008 o 29 % na 6,20 Kč za litr. 30
V každém kraji ČR byla situace v letech 2003 – 2009 u cen zemědělských výrobců odlišná. Tab. 3 Ceny zemědělských výrobců podle krajů CZV podle krajů za tis. l Kraj 2003 2005 Středočeský 7 742 8 201 Jihočeský 7 686 8 281 Plzeňský 7 650 8 315 Karlovarský 7 833 8 283 Ústecký 7 791 8 149 Liberecký 7 755 8 357 Královehradecký 7 828 8 398 Pardubický 7 921 8 342 Vysočina 7 771 8 117 Jihomoravský 7 741 8 006 Olomoucký 7 757 8 082 Zlínský 7 656 8 035 Moravskoslezský 7 664 7 889
2007 9 962 10 491 10 314 10 156 9 812 9 701 10 100 9 797 9 981 9 914 9 896 9 224 9 461
2009 6 417 6 752 6 659 6 324 6 326 6 205 6 493 6 465 6 365 6 446 6 347 6 312 6 095
Zdroj: ČSÚ
Jak dokumentuje tabulka, nejvyšší ceny dosáhli výrobci v roce 2007, zejména kraj Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský a Královehradecký. Cena se pohybovala přes 10 Kč za litr mléka. V roce 2009 došlo k výraznému poklesu CZV. Nejnižší cena se pohybovala v Moravskoslezském, Libereckém a Zlínském kraji. Ceny průmyslových výrobců jsou ceny mléka a mléčných výrobků, které mlékárny dodávají na trh. Tato cena navazuje ve výrobkové vertikále na cenu zemědělských výrobců. CPV v sobě zahrnuje cenu suroviny a cenu průmyslových zpracovatelů. Spotřebitelské ceny představují ve výrobkové vertikále cenu poslední. Za tuto cenu prodávají obchodníci výrobky konečným spotřebitelům. SC jsou od CPV navýšené pouze o obchodní marži a ze všech tří cen se vyskytují na nejvyšší úrovni.
31
Z obrázku č. 14 je patrné, že všechny tři zmiňované cenové hladiny se projevují nestabilně a mění se.
Obr. 14 Ceny mléka Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
. Výrazný výkyv nastal ve 3. čtvrtletí roku 2007, došlo k výraznému nárůstu cen díky citelnému převisu poptávky nad nabídkou. Zvyšoval se rozdíl mezi SC a CPV. Obchodní marže se zvýšila až o 4 Kč za litr mléka. V ČR ceny průmyslových výrobců vykazují v roce 2008 opět propad cen. Dochází k poklesu cen mléka polotučného trvanlivého o 23,3 %, u másla o 23,5 % a přírodních sýrů o 21 %. Mírný pokles v roce 2008 je u
spotřebitelských cen. Cena polotučné trvanlivé
mléka klesla o 13,3%, u másla o 16,1 %, u Eidamu o 14,9 %.
32
5.5
Mezinárodní obchod
Po vstupu České republiky do Evropské unie je zahraniční obchod přestavován obchodem s členskými státy a obchodem se zeměmi mimo EU. Obrázek č. 15 dokumentuje vývojovou bilanci zahraničního obchodu u mlék a mléčných výrobků. K největšímu výkyvu od roku 2000 došlo v roce 2007, kdy se hodnota vývozu zvýšila téměř na 15 mld. Kč. Důvodem bylo dosažení vyšších vývozních objemů mléčné suroviny a vyšších vývozních cen. Také hodnota dovozu se meziročně zvýšila na 9,4 mld. Kč. Za rok 2007 došlo k růstu dovozu většiny výrobků, jak je uváděno v přílohách č. 15 - 19. Rok 2008 představuje mírný pokles, jak u vývozu, tak i u dovozu mléka a mléčných výrobků. Avšak aktivní saldo neustále přetrvává.
mil. Kč
Bilance ZO u mléka a mléčných výrobků 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2000
2001
2004
2005
Vývoz
dovoz
2006
2007
2008
saldo
Obr. 15 Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků v mil. Kč Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČMSM
5.5.1
Export
Nejvýznamnějším státem, kam Česká republika uskutečnila v roce 2008 své vývozy, zůstávají z minulých let sousedské státy, a to Německo zaujímající 38 % podíl a Slovensko. Podíl na vývozu mlékárenských výrobků v roce 2008 Ostatní 25%
Německo 38%
Polsko 3% Maďarsko 5%
Itálie 9%
Slovensko 20%
Obr. 16 Podíl na vývozu mlékárenských výrobků do vybraných zemích v roce 2008 Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu 2008
33
Z obrázku č. 17 vyplývá zřejmá struktura vývozu mléka a mléčných výrobků. Objemy vývozu některých komodit se neustále mění. Nejmarkantnější vzestup od roku 2001 zaznamenala komodita mléko a smetana nezahuštěná. Rok 2003 představuje pouhé 2 % vývozu roku 2007, který činil 585 561 tun. Růst vývozů zaznamenaly především výrobky s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky, podrobnější informace uvádí příloha č. 16.
objem v tunách
Vývoj vývozu mléka a mléčných výrobků 600 000 550 000 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 Mléko a smetana nezah.
Mléko a Jogurty, smetana zah. kefíry, apod.
2003
2004
Syrovátka
2005
2006
Máslo
Sýry a tvarohy
2007
Obr. 17 Vývoj vývozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko2006, 2007, 2008
5.5.2
Import
Největším dovážejícím producentem na český trh je jednoznačně Německo, Polsko a Slovensko. Tyto země představují 83,5 % podílu z celkových dovozů (ve finančním vyjádření). Podíl na dovozu mlékárenských výrobků v roce 2008 Francie Itálie 5% 2%
Ostatní 8%
Německo 38%
Slovensko 20% Polsko 27%
Obr. 18 Podíl na dovozu mlékárenských výrobků vybraných zemích do ČR v roce 2008 Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu 2008
34
Vývoj dovozu mléka a mléčných výrobků 135 000 120 000 objem v tunách
105 000 90 000 75 000 60 000 45 000 30 000 15 000 0 Mléko a smetana nezah.
Mléko a Jogurty, smetana zah. kefíry, apod. 2003
2004
Syrovátka
2005
2006
Máslo
Sýry a tvarohy
2007
Obr. 19 Vývoj dovozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008
V oblasti dovozu pokračují stále vyšší dovozy v oblasti sýrů, jak uvádí příloha č. 17, což prohlubuje trvale záporné saldo zahraničního obchodu, na kterém se tedy podílí vyšší objemy dovozů a stále se snižující vývozy této komodity. Výrazně se navýšil dovoz u syrovátky, jehož navýšení oproti roku 2006 znamená o 55 %. I u ostatních komodit je zřejmé, že v roce 2007 dochází k vyšším dovozům, jak dokumentují přílohy č. 15 – 19. Po vstupu ČR do EU dochází k neustálému navyšování dovozů másla. Bilance u jogurtů a kefírů je kladná, u této komodity stále přetrvávají vyšší vývozy než dovozy, i když nárůst zaznamenal export i import.
35
6 ZÁVĚR Mléko se řadí mezi potraviny, které jsou mimořádně důležité pro lidský organismus. Je známý jeho přínos dobře využitelného obsahu vápníku a vitamínů pro lidské zdraví. Proto bude vždy mléko a mléčné výrobky nezastupitelnou součástí potravinového trhu, jak tuzemského, tak i světového. Důležitou otázkou v této fázi vývoje a začleňování do širších trhů je, zda české výrobky najdou své uplatnění na zahraničním,ale i domácím trhu. V rámci jednotného trhu EU se totiž ČR dostala do prostředí, kde vládne velká konkurence. V takto nově vzniklých podmínkách po vstupu do EU je především nutné udržet zájem českých spotřebitelů o tuzemské výrobky. Jednotlivé úrovně výrobkové vertikály se odvíjí od poptávky spotřebitelů. V současné době by měl mít konečný spotřebitel zájem na výrobcích, které mu zajistí kvalitu, zdravotní nezávadnost a samozřejmě možnost výběru produktu z široké škály sortimentu. To se promítá v poptávce nejen po výrobku, ale i po surovině a jejím zdroji. To znamená, že je jedním z faktorů ovlivňující stavy skotu v ČR. Současně důležitým indikátorem je dnes chov skotu, který lze hodnotit jako první fázi zpracování ve vertikále. Bojuje se stále nižšími stavy, na druhou stranu užitkovost skotu stoupá. Zlepšení nastalo i
v technologiích, které provází chov skotu v celém
procesu. Na dnešním trhu se projevuje stále nižší zaměstnanost v odvětví zemědělství, což je právě dáno lepšími technologiemi. Potravinářský průmysl je neopomenutelnou součástí celého řetězce, přes který komodita prochází od zpracovatelů až ke konečnému spotřebiteli. Je zde tedy zřejmá propojenost. Pokud dojde ke změně na první úrovni vertikály, tedy např. ke změně cen krmiv skotu, promítne se to následně i v navazujících článcích, tedy i na ceně finálního výrobku. Současně je třeba upozornit, že objem produkce je na trhu ovlivňován společnou agrární politikou prostřednictvím regulací. Tyto regulace podporují i méně vyspělé země, ale zároveň vedou vyspělé producenty k omezení. Trh s mlékem a mléčnými výrobky je silně regulovaným trhem, veškerá opatření na trhu provádí Státní zemědělský a intervenční fond.
36
Vývoj českého zemědělství v roce 2008 byl považován za mimořádný rok ve srovnání s minulými léty. Došlo k výrazné změně v cenách placených producentům za mléko. Vysoká cena, které bylo dosaženo v roce 2007 se v roce 2008 vrací na úroveň roku 2006. Důvodem, proč došlo k tam výraznému poklesu ceny představuje globální krize ve světě, na světové trhy se vrací další mlékárenské oblasti a na tuzemském trhu dochází ke stagnaci prodeje. Po vstupu ČR do EU jsou prokazatelné významné změny v oblasti zahraničního obchodu. Dochází ke značnému nárůstu dovozů mléčných výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Jedná se zejména o jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky, sýry a tvarohy, což dokazuje výraznější pozici zahraničních dodavatelů a tedy i producentů. Na spotřebitele je v souvislosti se snahou o posílení pozice na trhu vyvíjen stále větší tlak z různých médií formou reklamy s cílem získat si jejich náklonnost pro svůj výrobek. Dalším faktorem, který velmi výrazně ovlivňuje spotřebitele, je cena výrobků. Levné dovozy ze zahraničí, hlavně od producentů z Německa a Polska do sítí různých maloobchodních řetězců v mnohdy ne zcela dobré kvalitě sráží ceny kvalitních výrobků tuzemských producentů. Na trhu se spotřebitel dostává do pozice, kde má v rámci svého příjmu možnost výběru. Záleží zcela na něm, zda se nechá ovlivnit reklamou, cenou nebo je pro něho důležitá kvalita výrobku.
37
7 SEZNAM LITERATURY [1] BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 116 s. ISBN 80-7157-514-3. [2] BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1.vyd. Brno: MZLU, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911- 4. [3] BEČVÁŘOVÁ, V. Agrobyznys mění koncepci i kritéria úspěchu zemědělských podniků. In SVATOŠ, M. Sborník prací z mezinárodní věděcké konference Agrární perspektivy XIV – Znalostní ekonomika. Praha: ČZU, 2005, s. 48 – 52. ISBN 80-2131372-2. [4] BOUŠKA, J. a kol. Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006. 186 s. ISBN 80-86726-16-9. [5]
BEČVÁŘOVÁ, V. Předpoklady konkurenceschopnosti zemědělských podniků
v současném agrobyznysu. In Zborník príspevkov z mezinárodnej vedeckej konferencie Mezinárodné vedecké dni 2006. Nitra: Slovenská polnohospodárska univerzita v Nitre, 2006, s. 43-48. ISBN 80-8069-704-3. [6] MACÁKOVÁ, L. a kol. Mikroekonomie (základní kurs). 5. vyd. Slaný: Melandrium, 2000. 261 s. ISBN 80-86175-09-X. [7] MIKŠÍK, J., ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov skotu (přednášky). 2. vyd. Brno: MZLU, 2005. 162 s. ISBN 80-7157-883-5. [8] MZe ČR. Situační a výhledová zpráva MLÉKO 2008. 116 s. ISBN 978-80-7084766-4. [9] MZe ČR. Situační a výhledová zpráva MLÉKO 2007. 114 s. ISBN 978-80-7084611-7. [10] MZe ČR. Situační a výhledová zpráva MLÉKO 2006. 120 s. ISBN 80-7084-569-4. [11] NOVÁK, P. Ekonomické souvislosti formování výrobkové vertikály mléka v soudobém agrobyznysu. Disertační práce. Brno: PEF MZLU, 2007, 170 s. [12] ŠLAPÁKOVÁ, J. Ekonomické aspekty výroby mléka v podmínkách ČR. Bakalářská práce. Brno: PEF MZLU, 2004. 42 s. [13] ŽIŽLAVSKÝ, J. Chov hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: MZLU, 1996, 190 s. ISBN 80-7157-218-7.
38
Internetové zdroje: [14] Panorama potravinářského průmyslu [online]. 2008 [cit 2010-03-15]. Dostupné z: [15]
Zemědělství
2008
[online].
2009
[cit 2010-02-26].
Dostupné
z: [16] Český statistický úřad. [online]. [cit 2010-03-20]. Dostupné z: [17] Zásadní obrat na trhu s mlékem v roce 2008 [online]. 2008 [cit 2010-04-05]. Dostupné z: [18] FAOSTAT. [online]. [cit 2010-04-15]. Dostupné z: [19] Českomoravský svaz mlékárenský. Stálé informace. [online]. 2008 [cit 2010-02-17] Dostupné z: < http://www.cmsm.cz/stale_informace.html>
39
8 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Základní struktura agrobyznysu Obr. 2 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Obr. 3 Poptávkově orientovaný řetězec Obr. 4 Dojivost podle plemen v ČR Obr. 5 Komoditní vertikála mléka – základní tok suroviny Obr. 6 Vývoj stavu skotu a krav v letech 1989 - 2009 Obr. 7 Vývoj stavu krav v letech 1998 - 2009 Obr. 8 Vývoj stavů dojnic a roční dojivost v ČR Obr. 9 Zastoupení počtu krav dle krajů Obr. 10 Největší producenti kravského mléka na evropském trhu Obr. 11 Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR Obr. 12 Spotřeba vybraných výrobků na obyvatele a rok Obr. 13 Průměrné ceny zemědělských výrobců Obr. 14 Ceny mléka Obr. 15 Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků v mil.Kč Obr. 16 Podíl jednotlivých zemí na vývozu v roce 2007 Obr. 17 Vývoj vývozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Obr. 18 Podíl jednotlivých zemí na dovozu v roce 2007 Obr. 19 Vývoj dovozu s mlékem a mlékárenskými výrobky
40
9 PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha 1: Dojivost podle plemen v ČR Příloha 2: Vývoj stavu skotu a krav v letech 1989 – 2009 Příloha 3: Vývoj stavu krav v letech 1997 - 2009 Příloha 4: Vývoj průměrné denní a roční dojivost v ČR Příloha 5: Stavy krav podle krajů za rok 2009 v % Příloha 6: Produkce kravského mléka v členských státech EU 27 v letech 1993 - 2008 (v t) Příloha 7: Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR v letech 1998 - 2007 Příloha 8: Vývoj spotřeby vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg) Příloha 9: Průměrné ceny zemědělských výrobců Příloha 10: Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků v mil. Kč Příloha 11: Podíl na vývozu mlékárenských výrobků do vybraných zemích v roce 2008 Příloha 12: Vývoj vývozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Příloha 13: Podíl na dovozu mlékárenských výrobků vybraných zemích do ČR v roce 2008 Příloha 14: Vývoj dovozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Příloha 15: Dovoz a vývoz másla Příloha 16: Bilance zahraničního obchodu u jogurtů, kefírů, apod. Příloha 17: Dovoz a vývoz sýrů a tvarohů Příloha 18: Vývoj zahraničního obchodu u tekutých mlék, smetan Příloha 19: Dovoz a vývoz sušeného a kondenzovaného mléka
41
Příloha 1: Dojivost podle plemen v ČR plemeno užitkovost krav Holštýnské 8 561 Monbéliard 7 758 Ayrshire 7 075 Jersey 5 862 České strakaté 6 466 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
Příloha 2: Vývoj stavu skotu a krav v letech 1989 – 2009 rok skot celkem z toho: krávy 1989 3 480 582 1 247 567 1990 3 506 222 1 236 218 1991 3 359 976 1 195 429 1992 2 949 574 1 036 276 1993 2 511 737 932 454 1994 2 161 438 829 729 1995 2 029 827 768 236 1996 1 988 810 750 593 1997 1 865 902 702 301 1998 1 700 789 646 838 1999 1 657 337 642 026 2000 1 573 530 614 787 2001 1 582 285 611 395 2002 1 520 136 596 295 2003 1 473 828 590 322 2004 1 428 329 572 887 2005 1 397 308 573 724 2006 1 373 645 563 723 2007 1 391 393 564 686 2008 1 401 607 568 695 2009 1 363 000 570 921 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ
Příloha 3: Vývoj stavu krav v letech 1997 - 2009 Ukazatel Krávy dojné Krávy celkem 1997 656 636 702 301 1998 598 243 646 838 1999 583 301 642 026 2000 547 493 614 787 2001 529 138 611 395 2002 495 962 596 295 2003 466 173 590 322 2004 436 806 572 887 2005 432 578 573 724 2006 424 017 563 723 2007 410 349 564 686 2008 405 532 568 695 2009 383 819 556 070 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ
42
Příloha 4: Vývoj průměrné denní a roční dojivost v ČR dojivost/rok denní roční 1989 10,91 3982 1997 11,96 4366 1998 13,25 4837 1999 13,76 5022 2000 14,36 5255 2001 15,31 5589 2002 15,67 5718 2003 15,77 5756 2004 16,41 6006 2005 17,30 6254 2006 17,45 6370 2007 17,94 6548 2008 18,51 6776 2009 18,82 6870 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČSÚ
Příloha 5: Stavy krav podle krajů za rok 2009 v % Kraj Jihočeský Vysočina Plzeňský Praha + Středočeský Pardubický Královehradecký Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Liberecký Ústecký Karlovarský celkem Zdroj: ČSÚ
2009 86 554 84 682 63 329 59 397 48 381 42 133 39 185 38 665 29 108 28 762 18 678 16 753 15 295 399 685
43
Příloha č. 6 Produkce kravského mléka v členských státech EU 27 v letech 1993 - 2008 (v t) countries
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Austria BelgiumLuxembourg
3269622
3278500
3148190
3033581
3089812
3255539
3349910
3340126
3299567
3292203
3229885
3137322
3113658
3146657
3155068
3195950
3611576
3605440
3643920
3681200
3476882
3682279
3649000
3953556
3963674
3739665
3667114
3328539
3294711
3105073
3153243
3082672
Bulgaria
1341140
1198110
1165050
1163106
1196680
1327000
1388800
1410663
1188398
1305912
1308525
1344750
1286909
1298709
1148328
1143190
Cyprus Czech Republic
118000
126000
139000
138500
133200
134000
132500
146600
141500
141497
150359
151220
147300
148630
144100
151400
3453820
3133907
3125000
3133500
2787300
2716320
2818317
2789364
2782854
2728578
2645662
2680484
2820938
2767125
2755973
2801320
Denmark
4460400
4442200
4676000
4695200
4631800
4667600
4655200
4719800
4553000
4590000
4675000
4569000
4584000
4627000
4650000
4720000
Estonia
807787
771437
708560
674795
716934
729500
626100
629600
683192
611064
610982
651885
669969
691451
691829
694200
Finland
2462249
2511682
2467695
2431233
2462833
2447342
2403200
2450100
2529600
2532050
2471690
2449031
2433190
2412981
2355600
2310908
France
25324160
25322350
25438000
25108800
24916700
24834000
24892000
24998600
24903250
25197330
24614100
24449302
24885376
24194707
24373700
24516320
Germany
28098320
27866180
28606844
28778862
28701906
28378000
28334212
28331216
28191000
27874440
28533320
28244730
28452950
27995000
28402772
28656256
Greece
718950
719809
737751
739890
736692
743670
735722
748387
757814
797140
797800
774244
790764
808906
787000
800000
Hungary Ireland
2080060
1936420
1979500
1975640
1989239
2106556
2106560
2142915
2142173
2129795
2036620
1894602
1928739
1844075
1842233
1840490
5267400
5336500
5346800
5297100
5256300
5091200
5121100
5159788
5381800
5368000
5299000
5321000
5378000
5410854
5460438
5372633 11285910
Italy
10652900
10673800
11258500
11575100
11752300
11832700
11895300
12309400
11275100
11300092
11307049
10727578
11012957
10989108
10617750
Latvia
1155700
999600
943900
920600
985800
948100
797000
822983
845972
811453
783152
783986
806767
812133
838356
832073
Lithuania
2066700
1896400
1818900
1831500
1949700
1915100
1701900
1713000
1718400
1764900
1788683
1841616
1853615
1884625
1931222
1950360
Malta
25000
25000
23500
41000
47001
47968
48679
47969
46888
44220
41306
41122
41474
41250
40593
39910
Netherlands
10952650
10872660
11293929
11012592
10922310
10995000
11174000
11155000
10970000
10677000
11075000
10905000
10847000
10989100
11061750
11285910
Poland
12639430
12222310
11642395
11695786
12123333
12595860
12284365
11889300
11884000
11872700
11892320
11821982
11922778
11982393
12096005
12425300
Portugal
1472097
1509099
1696998
1731109
1759847
1794406
1978471
1997644
1923050
2039727
1893243
1949670
1990754
1850866
1924660
1961000
Romania
3669700
4295500
4614700
4686204
4637954
4511924
4360295
4301259
4457353
4637438
4852149
5053100
5007800
6011452
5652143
5533448
Slovakia
1250000
1190500
1187100
1125300
1116100
1175951
1162630
1067000
1147200
1197800
1142300
1078600
1100000
1091737
1074655
1057250
Slovenia
549550
576949
608270
593370
587305
599860
634448
649258
653468
728345
662296
651031
659670
659031
642262
666472
Spain
6159200
6030300
6203500
6133400
5837242
6104000
6300000
6106628
6330410
6808710
6665576
6575606
6561308
6377432
6319000
6339900
Sweden United Kingdom
3352000
3421000
3304000
3258000
3276000
3277000
3299000
3348000
3339000
3274000
3253000
3275000
3208000
3172000
3025000
3046000
14828900
14990700
14844300
14808300
14841000
14632000
15014000
14488000
14707000
14869000
15010000
14555000
14473000
14316000
14023000
13719000
Zdroj: FAOSTAT
44
Příloha 7: Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR v letech 1998 - 2007 výrobek 1998 1999 2000 máslo 4,0 4,0 4,1 sýry a tvarohy celkem 12,0 13,0 13,9 mléko a ml. výrobky 197,1 207,3 214,1 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
2001 4,2
2002 4,5
2003 4,5
2004 4,6
2005 4,7
2006 4,4
2007 4,1
13,8 215,1
14,2 220,6
14,7 223,4
15,6 230
15,7 16,7 17,1 238,3 239,4 244,5
Příloha 8: Vývoj spotřeby vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg) rok/druh Konz. mléko Sýry 1995 66,7 6,5 1997 59,6 8,6 1999 60,3 9,3 2000 59,6 10,5 2001 60,7 10,2 2002 62,0 10,6 2003 58,5 11,3 2004 61,6 12,0 2005 55,4 12,5 2006 53,6 13,4 2007 52,1 13,7 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
Tvarohy 2,8 2,9 3,7 3,4 3,6 3,6 3,4 3,6 3,2 3,3 3,4
Ml. konzervy 3,8 3,2 2,2 2,3 2,2 2,2 1,9 2,2 2,5 1,9 1,9
Ost. ml. výrobky 20,6 22,0 24,8 25,0 26,2 28,6 29,4 29,8 30,0 31,7 32,3
Příloha 9: Průměrné ceny zemědělských výrobců rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Zdroj: ČSÚ
průměrná cena 8,05 7,75 7,99 8,22 7,82 8,22 8,76 6,20
Příloha 10: Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků v mil. Kč v mil. Kč vývoz dovoz saldo 2000 6 401,10 2 269,50 4 131,60 2001 7 392,50 2 629,80 4 762,70 2004 7 676,60 5 065,10 2 611,50 2005 9 970,50 6 702,60 3 267,90 2006 11 872,00 7 611,10 4 260,90 2007 14 976,90 9 446,40 5 530,50 2008 13 596,68 8 875,27 4 721,41 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008, ČMSM
45
Příloha 11: Podíl na vývozu mlékárenských výrobků do vybraných zemích v roce 2008 stát v% Německo 38,1 Slovensko 19,9 Itálie 9,0 Maďarsko 5,2 Polsko 3,2 Ostatní 24,5 Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu 2008
Příloha 12: Vývoj vývozu s mlékem a mlékárenskými výrobky vývoz v tunách 2005 2006 277 668 557 838 52 325 38 467 28 179 51 428 29 142 40 500 13 153 20 830 20 201 23 663
Název zboží
2003 2004 Mléko a smetana nezah. 13 678 89 976 Mléko a smetana zah. 68 417 59 494 Jogurty, kefíry, apod. 6 707 16 521 Syrovátka 26 520 41 240 Máslo 23 033 19 263 Sýry a tvarohy 18 451 20 389 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
2007 585 561 39 327 68 116 50 037 21 335 21 517
Příloha 13: Podíl na dovozu mlékárenských výrobků vybraných zemích do ČR v roce 2008 stát v% Německo 38,0 Polsko 27,0 Slovensko 20,2 Francie 4,5 Itálie 2,2 Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu 2008
Příloha 14: Vývoj dovozu s mlékem a mlékárenskými výrobky Název zboží
2003 2004 Mléko a smetana nezah. 51 331 73 813 Mléko a smetana zah. 2 218 4010 Jogurty, kefíry, apod. 29 209 29 652 Syrovátka 20 394 15 319 Máslo 5 008 4 519 Sýry a tvarohy 23 333 31 159 Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2008
dovoz v tunách 2005 2006 111 092 105 075 7 065 6 169 35 576 33 438 17 910 29 096 7 409 11 570 44 516 57 162
46
2007 130 768 9 397 39 832 53 317 13 280 69 450
Příloha 15: Dovoz a vývoz másla Dovoz a vývoz másla a jiných tuků z mléka 25 000
v tunách
20 000 15 000 10 000 5 000 0 2003
2004
2005
2006
Dovoz
2007
Vývoz
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008
Příloha16: Bilance zahraničního obchodu u jogurtů, kefírů, apod. Bilance ZO u jogrutů, kefírů, apod. 80 000
v tunách
60 000 40 000 20 000 0 2003
2004
2005
2006
Dovoz
2007
Vývoz
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008
Příloha 17: Dovoz a vývoz sýrů a tvarohů Dovoz a vývoz sýrů a tvarohů 80 000
v tunách
60 000 40 000 20 000 0 2003
2004
2005
2006
Dovoz
Vývoz
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008
47
2007
Příloha 18: Vývoj zahraničního obchodu u tekutých mlék, smetan Vývoj ZO u tekutých mlék, smetan 600000
v tunách
500000 400000 300000 200000 100000 0 2004
2005
2006
Dovoz
2007
Vývoz
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008
Příloha 19: Dovoz a vývoz sušeného a kondenzovaného mléka Dovoz a vývoz sušených a kondenzovaných mlék 70 000
v tunách
60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2003
2004
2005
2006
Dovoz
Vývoz
Zdroj: Situační a výhledová zpráva Mléko 2006, 2007, 2008
48
2007
