Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky
Vývoj ekonomické situace vybraného potravinářského podniku Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal
Vypracovala: Ivana Strmisková Brno 2010
2
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj ekonomické situace vybraného potravinářského podniku“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. ... .………...…………………… Ivana Strmisková
V Brně dne 30. dubna 2010 3
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Ing. Ivu Zdráhalovi, vedoucímu své bakalářské práce, za odbornou pomoc, poskytnuté materiály a metodické vedení během zpracovávání této práce. Zároveň děkuji také Ing. Elišce Svobodové za cenné rady a připomínky týkající se správného využití účetních výkazů, které přispěly k úspěšnému dokončení této práce. Dále bych chtěla poděkovat managementu analyzované společnosti za ochotný přístup, osobní konzultace a poskytnutí potřebných dat, která byla nedílnou součástí pro zpracování bakalářské práce.
4
ABSTRAKT Strmisková, I. Vývoj ekonomické situace vybraného potravinářského podniku. Bakalářská práce, Brno 2010. Tato
bakalářská
práce
se
zabývá
vývojem
ekonomické
situace
vybraného
potravinářského podniku a analýzou vlivu vstupu nadnárodní společnosti na produkční a ekonomické výsledky. Sledovaným podnikem je akciová společnost STAROBRNO působící v sektoru výroby nápojů. Práce je formálně rozdělena do dvou částí doplněných analýzou pivovarnického průmyslu jak ve světě, tak v České republice a profilem společnosti. V první části práce, literární rešerši, je charakterizován agrobyznys, základní pojmy, význam a metody výpočtu finanční analýzy. Druhá část práce je věnována samotnému zkoumání vývoje a struktury finanční a majetkové základny podniku za pomoci uvedených metodických postupů. Na základě zjištěných hodnot je analyzovaný podnik srovnán s konkurencí. Získané výsledky jsou podkladem pro zhodnocení celkové finanční situace podniku a následnou formulaci doporučení. Klíčová slova: agrobyznys, analýza odvětví pivovarnictví, finanční analýza, finanční situace, podnik, potravinářský průmysl, rozbor účetních výkazů
ABSTRACT Strmisková, I. Development of economic situation in the selected food processing company. Bachelor thesis, Brno 2010. This bachelor thesis deals with the economic situation in selected food processing company and an analysis of the impact of entry of multinational company, with the intention of production and economic results. The selected company is Starobrno, jointstock company operating in the beverage sector. The thesis is formally divided into two parts. The analysis of international and Czech brewing industry is also included along with the company profile. In the first part, literature search, agribusiness, an basic concepts, the meaning and methods of calculation of financial analysis are characterized. The second part is focused on the research of development itself and structure of financial and asset base of the company through the mentioned methodical procedures. Based on the observed values of the sample firm compared to its competitors. The obtained results are the basis of analysis of the overall financial situation and the subsequent formulation of recommendations. Keywords: agribusiness, brewing industry analysis, financial analysis, financial situation, company, food processing industry, analysis of financial reports 5
OBSAH 1. ÚVOD.......................................................................................................................... 8 2. CÍL A METODIKA PRÁCE .................................................................................... 9 3. LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................................... 10 3.1 Principy a definice agrobyznysu........................................................................... 10 3.1.1 Potravinový / komoditní řetězec ................................................................... 11 3.1.2 Komoditní vertikála piva .............................................................................. 12 3.1.3 Rozhodující faktory dalšího vývoje agrobyznysu ........................................ 12 3.2 Finanční analýza ................................................................................................... 13 3.3 Uživatelé finanční analýzy.................................................................................... 14 3.4 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu................................................. 15 3.4.1 Rozvaha ......................................................................................................... 15 3.4.2 Výkaz zisků a ztrát......................................................................................... 16 3.4.3 Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků............................................. 17 3.4.4 Příloha účetní závěrky ................................................................................... 17 3.5 Základní metody finanční analýzy........................................................................ 18 3.5.1 Analýza absolutních ukazatelů ...................................................................... 19 3.5.1.1 Horizontální analýza ............................................................................... 19 3.5.1.2 Vertikální analýza .................................................................................. 19 3.5.2 Analýza rozdílových ukazatelů ..................................................................... 20 3.5.3 Analýza poměrových ukazatelů ..................................................................... 20 3.5.3.1 Ukazatele rentability ............................................................................... 21 3.5.3.2 Ukazatele aktivity ................................................................................... 22 3.5.3.3 Ukazatele likvidity.................................................................................. 24 3.5.3.4 Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 25 3.5.3.5 Ostatní ekonomické ukazatele ................................................................ 27 3.5.4 Přidaná hodnota ............................................................................................. 27 3.5.5 Predikce finanční tísně podniku..................................................................... 28 3.5.5.1 Index IN 95 ............................................................................................. 29 3.5.6 Mezipodnikové srovnání................................................................................ 30 3.5.6.1 Grafická analýza ..................................................................................... 30
6
4. ANALÝZA ODVĚTVÍ PIVOVARNICTVÍ .......................................................... 31 4.1 Analýza odvětví pivovarnictví ve světě................................................................ 31 4.1.1 Světová spotřeba piva .................................................................................... 31 4.1.2 Světová produkce piva................................................................................... 33 4.1.3 Světové pivovarnické skupiny ....................................................................... 36 4.1.4 Mezinárodní obchod ...................................................................................... 37 4.2 Analýza odvětví pivovarnictví ČR ....................................................................... 38 4.2.1 Spotřeba piva v ČR ........................................................................................ 38 4.2.2 Produkce piva v ČR ....................................................................................... 39 4.2.3 Pivovarnické subjekty v ČR .......................................................................... 40 4.2.4 Mezinárodní obchod ...................................................................................... 41 4.2.5 Cenový vývoj piva ......................................................................................... 44 5. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI STAROBRNO, a. s. ........................... 45 6. VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................... 46 6.1 Analýza absolutních ukazatelů ............................................................................. 46 6.1.1 Horizontální analýza ...................................................................................... 46 6.1.2 Vertikální analýza .......................................................................................... 52 6.2 Analýza rozdílových ukazatelů............................................................................ 56 6.3 Analýza poměrových ukazatelů............................................................................ 57 6.3.1 Ukazatele rentability ...................................................................................... 57 6.3.2 Ukazatele aktivity .......................................................................................... 59 6.3.3 Ukazatele likvidity......................................................................................... 60 6.3.4 Ukazatele zadluženosti .................................................................................. 62 6.3.5 Ostatní ekonomické ukazatele ....................................................................... 64 6.4 Přidaná hodnota ................................................................................................... 65 6.5 Predikce finanční tísně podniku........................................................................... 66 6.5.1 Index IN 95 .................................................................................................... 66 6.6 Mezipodnikové srovnání...................................................................................... 67 6.6.1 Grafická analýza ............................................................................................ 68 7. SHRNUTÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ............................................................. 69 8. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 75 9. ZDROJE INFORMACÍ .......................................................................................... 76 10. SEZNAM TABULEK A SCHÉMAT .................................................................... 78 11. SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................. 79 PŘÍLOHY ................................................................................................................ 80
7
1. ÚVOD K nejvýznamnějším procesům ovlivňující v současné době světové hospodářství patří zejména procesy globalizace. V agrárním sektoru se projevují především rozšiřováním relevantního trhu, nárůstem vzájemné závislosti a propojování jednotlivých dílčích trhů a komoditních vertikál. Dalším specifikem těchto procesů je liberalizace obchodu, příliv zahraničních investic a také růst významu a zpřísňování potravinových standardů. Změny, ke kterým v důsledku globalizace dochází, významně ovlivňují mimo jiné také celý zemědělsko-potravinářský sektor. Zemědělství už nelze vnímat pouze z pohledu jeho produkční schopnosti, ale jako součást podstatně širšího segmentu ekonomiky. Postavení a úlohy českého zemědělství v rámci evropského trhu jsou proto značně ovlivňovány konkurenceschopností navazujících článků komoditních vertikál, které zemědělskou surovinu dále zpracovávají ve výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Nejedná se přitom pouze o uplatnění v rámci českého trhu, ale i o využití příležitostí, které jednotný evropský i rozšiřující se světový trh nabízí. Jedním z klíčových problémů z hlediska formování podmínek dalšího vývoje agrárních a potravinářských trhu je vymezení úlohy a pozice navazujících článků zpracování a distribuce uvnitř komoditních vertikál, které jsou významně ovlivňovány a formovány poptávkou. Ekonomické prostředí se neustále mění a spolu s těmito změnami logicky musí docházet ke změnám také v podnicích, které jsou součástí tohoto prostředí. Úspěšná firma se tak v současné době neobejde bez rozboru finanční situace. Finanční analýza, jako nástroj k tomu vhodný, má v zemích s rozvinutou tržní ekonomikou dlouholetou tradici a je neoddělitelným prvkem podnikového řízení. Také v České republice se v posledních letech stala oblíbeným nástrojem při hodnocení ekonomické situace firmy. Finanční výsledky se tak stávají základním kritériem pro rozhodování a podnikové finance získávají nové postavení - dostávají se do centra pozornosti všech podnikatelů. Jsou velmi významné nejen pro strategické řízení firmy, ale například i při hodnocení a výběru partnerů v rámci příslušné komoditní vertikály. S postupným narůstáním úlohy kapitálových trhů, spočívající v získávání zdrojů pro podniky, lze očekávat také zvyšující se tlak na informační otevřenost společností. Dříve, než jsou přijímána rozhodnutí týkající se investiční nebo finanční činnosti podniku, musí být známo jeho finanční zdraví. Nejde jen o momentální situaci, ale také o základní vývojové trendy, stabilitu výsledků a o porovnání se standardními hodnotami v oboru, odvětví nebo přímo porovnání s konkurencí.
8
2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem předkládané bakalářské práce je na základě rozboru účetních výkazů analyzovat vývoj vybraných ukazatelů finanční struktury a majetkové základny vybraného potravinářského podniku a dále posoudit vliv vstupu nadnárodní společnosti na ekonomickou situaci sledovaného podniku na pozadí vývoje celého odvětví. Řešení tohoto cíle a tedy i samotná práce je rozdělena do několika dílčích částí doplněných analýzou pivovarnického průmyslu jak ve světě, tak v České republice a profilem společnosti. Analyzovanou společností je STAROBRNO, a. s. působící v sektoru výroby nápojů. Tato společnost je významným potravinářským podnikem v brněnském regionu a také jedním z nejúspěšnějších podniků potravinářského průmyslu v České republice vůbec. V poměrně nedávné době byla odkoupena zahraniční pivovarnickou skupinou Heineken a stala se tak součástí globálních sítí. Finanční analýza je proto zaměřena na zkoumání změn ve struktuře finanční a majetkové základny, hospodaření společnosti a pozici na trhu. Zaměřuje se také na další možný vývoj podniku, neboť jeho setrvání na trhu se významně projevuje nejen v odvětví pivovarnictví, ale také chmelařství, sladařství, zaměstnanosti v regionu, podporou nejrůznější sportovních a kulturních akcích apod. Prvním z dílčích úkolů bylo vypracování literární rešerše pro shrnutí základních teoretických východisek, dále provedení analýzy odvětví pivovarnictví a uvedení základních informací. Následující kapitola je pak zaměřena na stručnou charakteristiku vybraného podniku. Další část práce je věnována samotnému zkoumání vývoje a struktury finanční a majetkové základny podniku za pomoci analýzy absolutních a rozdílových ukazatelů, analýzy poměrových ukazatelů a využití modelu predikce finanční tísně podniku. V neposlední řadě je provedeno také mezipodnikové srovnání zjištěných hodnot, a to se společností Plzeňský Prazdroj, a. s., která je vedoucí pivovarnickou skupinou nejen v České republice, ale i ve střední Evropě a dále se společností Budějovický Budvar, n. p. V závěru práce je uvedeno shrnutí základních charakteristik pivovarnického odvětví a také shrnutí dílčích výsledků ekonomického vývoje podniku. Dále jsou vymezeny přednosti a slabiny analyzované společnosti, doporučení a závěry vyplývající z výsledků finanční analýzy pro vedení podniku. Sledovaným obdobím je období hospodaření společnosti od roku 2002, tedy od roku předcházejícího akvizici s nadnárodní společností, až do roku 2008, přičemž základním zdrojem informací jsou výroční zprávy společnosti STAROBRNO, a. s. 9
3. LITERÁRNÍ REŠERŠE Tato kapitola bakalářské práce nejprve uvádí základní souvislosti nového prostředí potravinářských podniků v celistvém pojetí agrobyznysu, následně pak definuje pojmy týkající se finanční analýzy, její úlohu, uživatele, zdroje a metodiku výpočtů vybraných ukazatelů, které jsou využity ve vlastní práci.
3.1 Principy a definice agrobyznysu Jak uvádí Bečvářová (2005), změny v celé sekvenci trhů, ke kterým v důsledku globalizace dochází, významně ovlivňují také zemědělsko-potravinářský sektor. Problematika podmínek a pravidel formování cen a identifikace dalších vlivů působících na vývoj v rámci komoditních/potravinových vertikál, tj. ekonomika agrobyznysu, byla významněji zkoumána v USA, v Austrálii a v evropských zemích, zejména v Nizozemí, Belgii a Francii. Zkoumány byly otázky efektivního fungování celého systému výroby potravin, od užití vzácných přírodních zdrojů pro výrobu zemědělských produktů a jejich hodnocení, až po přeměnu do podoby žádané konečným spotřebitelem. Základy teorie agrobyznysu vypracovali v 50. letech 20. století američtí ekonomové John. H. Davis a Ray A. Goldberg. V klasickém pojetí je agrobyznys definován jako „…souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě, to znamená výrobní činnosti na farmě; a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených …“.[1]
Schéma 1 Klasické pojetí agrobyzmysu Zdroj Bečvářová 2005 [1] Po aktuálním zpřesnění reflektujícím situaci na přelomu tisíciletí, kdy se významně posiluje vliv genetického a biologického výzkumu v předvýrobních fázích, lze k popisu agrobyznysu využít definice Sonky a Hudsona. 10
Ti definují agrobyznys jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující: •
výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu,
•
dodavatele ostatních vstupů,
•
zemědělské výrobce,
•
nákupce zemědělských produktů,
•
zpracovatele první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků,
•
(malo)obchod a instituce veřejného stravování. Princip agrobyznysu znamená vymezení a charakteristiku činností a vzájemných
vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku, do potravin. Agrobyznys představuje doslova průřez celým spektrem odvětví ekonomiky, které se přímo či nepřímo zprostředkovaně zapojují v procesech výroby potravin. [1] 3.1.1 Potravinový / komoditní řetězec V odborné literatuře je používán termín potravinový / komoditní řetězec, respektive komoditní vertikála pro charakteristiku činností a vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů fungujících v rámci procesů výroby a zpracování suroviny získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli. [1] Vývoj potravinového hospodářství na současném stupni ekonomického rozvoje společnosti a rozložení sil odpovídá poptávkově orientovanému modelu, který je znázorněn na schématu číslo 2. Poptávkově orientovaný přístup chápe jako nejdůležitější a rozhodující faktor celého vertikálního řetězce výroby potravin spotřebitele, přičemž spotřebitelská poptávka determinuje prostřednictvím jednotlivých fází výroby ve vertikále poptávku po zemědělské surovině a je tedy určující při volbě rozsahu a struktury zemědělské výroby.
Schéma 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj Bečvářová, 2005 [1] 11
3.1.2 Komoditní vertikála piva Jedním z mnoha komoditních řetězců je také řetězec, resp. vertikála piva, která je zjednodušeně znázorněna na schématu tvořící jednu z příloh této práce. Toto schéma zachycuje potravinový řetězec od zemědělské prvovýroby až po konečného spotřebitele. První článek této vertikály tvoří zemědělská prvovýroba, která je poskytovatelem výchozí suroviny potřebné pro výrobu pivovarských výrobků. Na dalším, vyšším, stupni vertikály se většinou vyskytují zprostředkovatelé, kteří slouží jako spojovací článek mezi zemědělskou prvovýrobou a následujícími fázemi zpracování. Do 1. fáze zpracování jsou zahrnuty sladovny, které zpracovávají sladovnický ječmen a dále jej poskytují k finalizaci 2. fázi zpracování, tedy pivovarům. Finální produkty jsou následně postoupeny dalšímu článku vertikály, který tvoří obchodní a restaurační zařízení, v nichž konečné výrobky nakupují spotřebitelé. 3.1.3 Rozhodující faktory dalšího vývoje agrobyznysu Vývoj vnitřního i vnějšího ekonomického a společenského prostředí se promítá do dalšího procesu změn v celém agrobyznysu. V této souvislosti jsou identifikovány tři rozhodující faktory, které budou ovlivňovat další vývoj agrobyznysu, a to: •
globalizace trhů projevující se liberalizací světového obchodu prostřednictvím snižování tarifů a netarifních bariér, kterými se jednotlivé země snaží chránit své domácí trhy a výrobce před světovou konkurencí,
•
rychlý rozvoj technologií představující pokrok v zejména v oblasti biotechnologií a komunikací, který zásadním způsobem mění výroby, stejně jako zpracování, distribuci a spotřebu produktů zemědělského původu,
•
rostoucí zájem a angažovanost lidí na tom, jaké potraviny a jakým způsobem se vyrábí. Tato změna je způsobena změnou v demografické struktuře, příjmovém i sociálním postavení obyvatelstva a s tím souvisejícími změnami životního stylu. [1] Početné akvizice, k nimž v posledních letech dochází mohou být motivovány
úsporami z rozsahu, ačkoliv firmy provádějící převzetí obvykle dosáhly adekvátní velikosti již dříve. V současných podmínkách je také důležitá snaha podniků získat kontrolu na trhem. Kromě horizontální integrace existují také tendence k vertikální integraci oběma směry: k zajištění plynulého zásobování na jedné straně a k maloobchodu a veřejnému stravování na straně druhé. [8]
12
3.2 Finanční analýza Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech, jejich položek, agregovaných dat a rozbor vztahů a vývojových tendencí. Lze si ji představit jako rozbor jakékoliv činnosti, v souvislosti s níž je možno uvažovat o čase a penězích. I když je finanční analýza při práci s daty zahleděna do minulosti, její využití je spojeno s řízením budoucího vývoje. To je jejím hlavním úkolem. Právě tím, že odhaluje slabé a silné stránky finanční situace podniku, umožňuje přijmout pro kratší i delší časový horizont správný podnikatelských záměr a rozpracovat jej do finančního plánu. Z hlediska řídícího cyklu je finanční analýza spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím, ze kterého přebírá potřebné informace a finančním plánováním, které zobrazuje budoucí předpokládaný vývoj podniku. Má tedy ve finančním řízení podniku své nezastupitelný místo. Pravidelné provádění finančních analýz je nesmírným přínosem pro všechny typy podniků, neboť může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření firmy. Je však třeba vzít u úvahu, že finanční analýza je pouze prostředkem k poznání stavu podniku, není prostředkem ke změně tohoto stavu. Nelze očekávat, že pouhé užití metod finanční analýzy přinese očekávané výsledky. [9] V praxi se lze často setkat s názorem, že finanční analýza není nutná. Obvykle se považují za postačující data z účetnictví pro finanční rozhodování získaná prostřednictvím účetních výkazů: rozvahy, výkazu zisků a ztrát a přehledu o peněžních tocích. Ty podnik shromažďuje, eviduje, třídí a dokumentuje veškeré údaje o současném i minulém hospodaření podniku. Pro rozhodování finančních manažerů však nemají tyto souhrnné údaje dostatečnou vypovídací schopnost. Nemohou poskytnou a ani neposkytují úplný a detailní obraz o hospodaření podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, příležitostech, o finančním zdraví podniku a o celkové kvalitě hospodaření. K tomuto účelu finanční manažeři využívají právě finanční analýzu jako formalizovanou metodu, která poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, jakož i umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž lze přijímat rozhodnutí různého typu. Hlavní přínos a význam finanční analýzy pro podnikové rozhodování manažerů spočívá v porovnání jednotlivých ukazatelů v čase a prostoru. [4] 13
3.3 Uživatelé finanční analýzy Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou předmětem zájmu nejen manažerů, ale i mnoha dalších subjektů přicházejících tak, či onak do kontaktu s daným podnikem. Uživatelé finančních analýz jsou jednak externí a jednak interní. K externím uživatelům výsledků finanční analýzy patří investoři, banky a jiní věřitelé, stát a jeho orgány, obchodní partneři aj. K interním uživatelům výsledků finanční analýzy patří především zaměstnanci, manažeři a majitelé. •
investoři (akcionáři a ostatní), kteří jsou pro podnik poskytovateli kapitálu, sledují informace k získání dostatečného množství informací pro rozhodování o případných investicích v daném podniku a k získání informací, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli;
•
banky a ostatní věřitelé využívají informací finanční analýzy především pro závěry o finančním stavu potenciálního nebo již existujícího dlužníka. Věřitel rozhoduje, zda poskytne nebo neposkytne úvěr, v jaké výši a za jakých podmínek;
•
stát zaměřuje pozornost na kontrolu správnosti vykázaných daní. Státní orgány využívají informace o podnicích i pro různá statistická šetření, kontrolu podniků se státní majetkovou účastí, rozdělování finančních výpomocí atp.;
•
těžiště pozornosti obchodních partnerů, dodavatelů, směřuje především ke schopnosti podniku hradit splatné závazky. Sledují zvláště solventnost, likviditu, zadluženost a také předpoklady dlouhodobé stability dodavatelských vztahů;
•
zaměstnanci mají přirozený zájem na prosperitě, hospodářské a finanční stabilitě svého podniku. Jde o perspektivu a jistotu zaměstnání, o možnosti v oblasti mzdové a sociální, popř. další výhody poskytované zaměstnavatelem;
•
manažeři využívají výstupy finanční analýzy pro operativní i strategické finanční řízení podniku. Z hlediska přístupu k informacím mají ty nejlepší předpoklady pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují i těmi informacemi, které nejsou veřejně dostupné externím zájemcům. Tyto informace využívají ke své každodenní práci. [4]
•
majitelé si finanční analýzou ověřují, zda prostředky, které do firmy investovali, jsou náležitě zhodnocovány a řádně využívány. Zajímají se zejména o vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti, sledují rovněž vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku. [9]
14
3.4 Zdroje vstupních informací pro finanční analýzu Pro provedení finanční analýzy jsou nezbytné informace o podniku, a to informace dostatečně kvalitní, které poskytnou nezkreslený obraz o finanční situaci podniku. Informace, ze kterých čerpá finanční analýza, je možno rozčlenit na: •
finanční informace z vlastního podnikového informačního systému (účetní výkazy finančního účetnictví, vnitropodnikové účetní výkazy, interní směrnice apod.),
•
vnější finanční informace (státní statistiky o vývoji národního i světového hospodářství, burzovní zpravodajství, zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr, standardy pro odvětví či obory),
•
kvantifikovatelné nefinanční informace (demografické studie, prognózy vývoje techniky a technologie, plány rozvoje infrastruktury apod.),
•
nekvantifikovatelné ostatní informace (zprávy a komentáře manažerů, nezávislá hodnocení, osobní kontakty, připravovaná legislativní opatření). [9]
3.4.1 Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav hospodářských prostředků (aktiv) a zdrojů jejich financování (pasiv), vždy k určitému datu. Struktura rozvahy je závazně stanovena Ministerstvem financí a je součástí účetní závěrky. [5] Údaje zjištěné z rozvahy charakterizují stav ekonomické veličiny, resp. stav majetku a zdrojů v podniku k určitému datu. Jedná se o tzv. okamžikové, stavové ukazatele. Je důležité si také připomenout pravidlo z účetnictví, které říká, že žádná firma nemůže mít více majetku, než má zdrojů a opačně, tj. platí princip bilanční rovnosti. [4] Základní složky rozvahy zobrazuje schéma číslo 3. Rozvaha Aktiva (majetek) Pasiva (kapitál)
Investiční rozhodnutí
Dlouhodobý majetek
Vlastní kapitál
Oběžná aktiva
Cizí zdroje
Ostatní aktiva
Ostatní pasiva
Schéma 3 Základní struktura rozvahy Zdroj: Zpracováno autorkou 15
Finanční rozhodnutí
Obecně platí, že finanční situace je určována třemi složkami, a to aktivy, vlastním jměním podniku a jeho dluhy. •
aktiva jsou výsledkem minulých investičních rozhodnutí a jsou uspořádána jednak podle funkce, kterou v podniku plní, podle času, po který je majetek v podniku vázán a podle likvidity. Dlouhodobý majetek představuje dlouhodobý hmotný, nehmotný a finanční majetek. Oběžná aktiva na rozdíl od dlouhodobého majetku vytvářejícího provozní kapacitu plní kvalitativně jinou roli. Jedná se o majetkové části, které, jak již plyne z názvu, obíhají, mění postupně svoji podobu. Jejich úlohou je zajišťovat plynulost reprodukčního procesu. Vyskytují se ve věcné nebo peněžní podobě. Poslední složkou aktiv jsou ostatní aktiva, která zachycují zejména zůstatky účtů časového rozlišení. [4]
•
pasiva představují strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je financován majetek podniku. Strana pasiv není prioritně členěna podle hlediska času, jako tomu bylo u aktiv, ale z hlediska vlastnictví zdrojů financování. Člení se na tři základní skupiny zdrojů, a to na vlastní kapitál tvořící základní jmění, kapitálové fondy, fondy ze zisku, hospodářský výsledek minulých období a hospodářský výsledek za běžné období. Dále na cizí zdroje představující dluh společnost, který musí být v různě dlouhém časovém horizontu splacen. Poslední složkou jsou ostatní pasiva zachycující zůstatky účtů časového rozlišení. [5]
3.4.2 Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát je písemný přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za určitě období. Zachycuje tedy pohyb výnosů a nákladů, nikoliv pohyb příjmů a výdajů. V rámci analýzy výkazu zisků a ztrát obvykle hledáme odpověď na otázku, jak jednotlivé položky výsledovky ovlivňují nebo spíš ovlivňovaly hospodářský výsledek. [5] Jeho smyslem je informovat o úspěšnosti práce podniku, o výsledku, kterého dosáhl podnikatelskou činností. Má stupňovité uspořádání - je rozlišována část provozní, finanční a mimořádná. I tento účetní výkaz se sestavuje pravidelně v ročních či kratších intervalech a tvoří závaznou součást účetní závěrky. [4] Základní rozdíl mezi rozvahou a výkazem zisků a ztrát je v tom, že zatímco rozvaha zachycuje aktiva a pasiva k určitému časovému okamžiku, výkaz zisků a ztrát se vztahuje vždy k určitému časovému intervalu. [5]
16
3.4.3 Výkaz o tvorbě a použití peněžních prostředků Tento výkaz, označován také jako cash flow, je účetní výkaz srovnávající bilanční formou zdroje tvorby peněžních prostředků (příjmy) s jejich užitím (výdaji). Informuje o pohybu peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů za uplynulé účetní období. Slouží k posouzení skutečné finanční situace podniku. Odpovídá na otázku, kolik peněžních prostředků podnik vytvořil a k jakým účelům je použil. Tento výkaz také dokládá fakt, že zisk a peníze nejsou jedno a totéž. [5] Přehled o peněžních tocích je možno sestavit metodou přímou či nepřímou. Sestavení výkazu metodou přímou předpokládá, že jsou sledovány přímo jednotlivé toky plateb. Nepřímá metoda vychází z hospodářského výsledku upravovaného o změny aktiv a pasiv, o nepeněžní transakce a další operace. Informačním zdrojem pro sestavení přehledu o peněžních tocích jsou údaje z účetních výkazů rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Tento výkaz je taktéž možno rozdělit na tři základní části, a to na provozní, investiční a finanční činnost. V současné době výkaz cash flow nemusí povinně sestavovat všechny podnikatelské subjekty, ale pouze akciové společnosti a ostatní splňující předpoklady pro jeho povinnou tvorbu. [9] 3.4.4 Příloha účetní závěrky Účelem přílohy je podat doplňující a vysvětlující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát. Základním požadavkem je spolehlivost, neutralita a srozumitelnost vedení účetních záznamů. Její klíčový význam spočívá především v poskytnutí obrazu o majetku, závazcích a vlastním kapitálu, nákladech, výnosech a hospodářském výsledku. Příloha k účetní závěrce vychází ze zásady významnosti a užitečnosti údajů zejména pro externí uživatele. Jde o doplnění informací dávajících předpoklad, že umožní srovnávat výkonnost podniku v čase. Základní blok informací tvoří obecné údaje, informace o použitých účetních metodách, obecných účetních zásadách a způsobech oceňování, dále doplňující informace k rozvaze a přehled o peněžních tocích. [4] Příloha tedy obsahuje mnohé mimoúčetní údaje a podnik ji může rozšířit o informace, které pokládá za důležité. Její forma není stanovena, musí však být přehledná a srozumitelná. [6]
17
3.5 Základní metody finanční analýzy V rámci finanční analýzy existuje velké množství metod, které je možno aplikovat. Je však potřeba si uvědomit, že při realizaci finanční analýzy musíme dbát na přiměřenost volby metody analýzy, která musí být učiněna s ohledem na účelnost, nákladnost a spolehlivost. Pro účely výsledné prezentace je také nezbytně nutná vizualizace, která umožní snazší orientaci ve výsledcích, ale i ve slovních komentářích použitých metod. [5] Základním členěním metod finanční analýzy je členění na: •
analýzu fundamentální, která se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických a teoretických znalostech a zkušenostech analytika,
•
analýzu technickou, která představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití algoritmizovaných matematických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně. [9] Z výše uvedeného vyplývá, že finanční analýzu je možno zařadit do kategorie metod
technické analýzy, která je dále členěna z různých hledisek. Jedním z těchto hledisek je členění, které vychází z používaných matematických postupů, a to na: •
elementární metody finanční analýzy, které využívají elementárních matematických postupů, jejichž jednoduchost umožňuje využití širokým okruhem uživatelů,
•
vyšší matematicko-statistické metody finanční analýzy, které využívají metod matematické statistiky, či metod jiných. [9] Elementární metody lze dále členit do několika skupin, které však jako celek ve svém
důsledku znamenají komplexní finanční rozbor hospodaření podniku. [5] Pro přehlednost je toto členění znázorněno schématem číslo 4 a popsáno v následujících kapitolách.
Schéma 4 Elementární metody finanční analýzy Zdroj: [5] 18
3.5.1 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele tvoří základní východisko rozboru. Je to velmi důležitá součást práce, kde jde o rozbor vertikální a horizontální struktury účetních výkazů. [4] Vzhledem k postupu výpočtu ukazatelů při horizontální a vertikální analýze, bývají někdy obě tyto metody označovány souhrnným názvem procentní rozbor. Převádějí ukazatele v absolutních hodnotách na relativní, tedy procentní vyjádření. [9]
3.5.1.1 Horizontální analýza Horizontální analýza, označována také jako analýza trendů, využívá absolutních a rozdílových ukazatelů. Klade si za cíl změřit pohyby jednotlivých veličin, a to absolutně a relativně a změřit jejich intenzitu. Poskytuje nám tedy odpověď na otázku, o kolik jednotek nebo % se změnila příslušná položka v čase. [4] Ze zjištěných změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj příslušných ukazatelů v budoucnosti. Ukazatele změn vypočítáme podle následujících vzorců:[9]
•
absolutní změna = ukazatelt − ukazatelt − 1
•
procentní změna =
absolutní změna ∗ 100 ukazatelt − 1
3.5.1.2 Vertikální analýza Vertikální analýza, označována také jako strukturální analýza, vyjadřuje procentní podíl dané položky účetního výkazu ze stanoveného základu. Užívá se pro vyjádření struktury aktiv a pasiv a pro rozbor výkazu zisků a ztrát. Její použití je výhodné pro srovnávání údajů v účetních výkazech v delším časovém horizontu, i pro srovnávání podniku s jinými podniky v daném oboru či pro srovnávání s odvětvovými průměry. [9]
•
procentní podíl v rozvaze =
•
procentní podíl v VZZ =
19
položka aktiv ( pasiv ) ∗ 100 celková aktiva ( pasiva )
položka VZZ ∗ 100 tržby
3.5.2 Analýza rozdílových ukazatelů Jedním z nejdůležitějších rozdílových ukazatelů je čistý pracovní kapitál, který je dán rozdílem mezi sumou oběžných aktiv a sumou krátkodobých závazků. Jinak řečeno, představuje přebytek oběžného majetku nad krátkodobých cizím kapitálem. Znázorňuje tedy částku volných prostředků, která zůstane podniku k dispozici po úhradě všech běžných závazků. Žádoucí je, aby byla přímo ve formě peněz. Uspokojivá výše pracovního kapitálu je jedním ze znaků dobré finanční situace podniku. Název vyjadřuje, že tento kapitál „pracuje“, neboť ustavičně obíhá. Z peněz se mění ve výrobní zásoby, poté v rozpracovanou výrobu, hotové výrobky, pohledávky a opět v peníze. [7] Pracovní kapitál bývá také označován jako fond, který je uváděn v prohlášení „o zdrojích a užití“ fondů. Toto prohlášení může být zjednodušeno tak, že „zdroje“ jsou definovány jako činnosti, které přispívají k čistému pracovnímu kapitálu a „užití“ jako činnosti, které jej snižuji. [3] Ukazatel slouží k určení optimální výše každé položky oběžných aktiv a stanovení jejich celkové přiměřené výše, ale také k určení vhodného způsobu financování oběžných aktiv. [5] •
čistý pra cov ní kapitál = oběžná aktiva − krátkodobé závazky
•
čistý pra cov ní kapitál = vlastní zdroje + cizí kapitál - stálá aktiva
3.5.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů patří k nejpoužívanějším metodám finanční analýzy. Finanční poměrové ukazatele vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů. Umožňují srovnání určitého podniku s jinými podniky, tzv. mezipodnikové srovnání, nebo srovnání s odvětvovým průměrem. Jednotlivé skupiny ukazatelů budou blíže popsány v následujících kapitolách. Jde zejména o hodnocení ukazatelů: •
rentability měřící celkovou účinnost řízení (ziskovost) podniku,
•
aktivity měřící schopnost podniku využívat svá aktiva,
•
likvidity měřící schopnost podniku uspokojit své běžné závazky,
•
zadluženosti měřící rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem,
•
ostatních ekonomických ukazatelů. [7]
20
3.5.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability, označovány též jako ukazatele výnosnosti, vycházejí z různých forem míry zisku, který je všeobecně akceptován jako vrcholový ukazatel efektivnosti podniku. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisky použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku z podnikání. Obecně je vyjadřována jako poměr zisku k částce vloženého kapitálu, přičemž všechny ukazatele rentability mají podobnou interpretaci, neboť uvádějí, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. V podstatě jsou používány čtyři základní ukazatele rentability [9]: Rentabilita celkového vloženého kapitálu, označována zkratkou ROA, vyjadřuje celkovou efektivnost firmy, její výdělkovou schopnost, nebo také produkční sílu. Ukazatel hodnotí výnosnost celkového vloženého kapitálu a je užitelný pro měření souhrnné efektivnosti. Pod pojmem celkový vložený kapitál rozumíme celková aktiva. Položka zisku v čitateli vzorce je nejednoznačná a proto budeme výsledek interpretovat podle toho, jaký zisk do vzorce vstupuje. [5] •
ROA =
Z +U( 1− d ) , kde celková aktiva
Z - zisk po zdanění, U - úrok z použitých úvěrů, d
- sazba daně z příjmů.
Rentabilita vlastního kapitálu, označována zkratkou ROE, vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku. Pro vlastníky podniku je tento ukazatel klíčovým měřítkem toho, jak byly prostředky, které do podniku vložili, zhodnoceny. Slouží pro jejich rozhodování o tom, zda je vysoce riziková investice do podniku výnosnější než jiné investiční příležitosti, neboť rizikovější investice by měla přinášet vyšší výnos. [9] Riziko investice znamená, že budoucí výnosy jsou nepředvídatelné. [3] Základem pro srovnání jsou zpravidla státem garantované dluhopisy. Je-li hodnota ukazatele rentability trvale nižší, případně stejná jako výnosy ze státních CP, racionálně uvažující investor svůj kapitál bude chtít zhodnotit výhodnějším způsobem. [9] •
ROE =
Z vlastní kapitál
21
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu, označována zkratkou ROCE, umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu. [9] Jde o ukazatel, který vyjadřuje míru zhodnocení všech aktiv společnosti financovaných vlastními cizím dlouhodobým kapitálem. Lze říci, že kompletně vyjadřuje efektivnost hospodaření společnosti. [5]
•
ROCE =
Z +U( 1− d ) , kde DZ + vlastní kapitál
DZ - dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů
Ukazatel rentabilita tržeb měří podíl čistého zisku připadajícího na 1 Kč tržeb. Z porovnání jeho hodnoty s odvětvovým průměrem lze usuzovat na úroveň cen dosahovaných podnikem a výši výrobkových nákladů. [7] Tržby ve jmenovateli představují tržní ohodnocení výkonů firmy za určité časové období. Využití čistého zisku v čitateli je vhodné pro srovnávání podniků s proměnlivými podmínkami. [4]
•
ROS =
čistý zisk tržby
3.5.3.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy. Má-li jich více než je účelné, vznikají zbytečné náklady a tím i nízký zisk. Má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Pomocí těchto ukazatelů lze zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv v přiměřeném poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám podniku. Nevýhodou těchto ukazatelů je to, že tržby uváděné v čitateli vzorců jsou veličinou tokovou, zatímco stav aktiv uváděný ve jmenovateli vzorců se může během roku měnit a v ukazateli je zachycen staticky k určitému časovému okamžiku. Ukazatele aktivity mají buď podobu rychlosti obratu, tedy poměrového ukazatele, který vyjadřuje, kolikrát se příslušná složka podnikového majetku přemění ve sledovaném období v peněžní prostředky nebo doby obratu vyjadřující, jak dlouho tato přeměna trvá. [9] Nejdůležitějšími ukazateli aktivity jsou následující:
22
Ukazatel obrat celkových aktiv, označován též jako produktivnost vloženého kapitálu, je nejkomplexnějším ukazatelem v této skupině. Měří efektivnosti využití veškerých aktiv v podniku. Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. [9]
•
obrat celkových aktiv =
tržby celková aktiva
Obrat hmotného investičního majetku je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání budou, strojů, zařízení, dopravních prostředků a jiných dlouhodobých majetkových částí a udává, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za rok. [4]
•
obrat hm. investičniho majetku =
tržby , kde hm. investični majetek v ZC
ZC - zůstatková cena
Obrat zásob je nejsledovanějším ukazatelem ze skupiny ukazatelů aktivity. Udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob. Je-li tento ukazatel ve srovnání s odvětvovým průměrem vyšší, znamená to, že podnik nemá zbytečně nelikvidní zásoby, které by vyžadovaly nadbytečné financování. [9] Naopak přebytečné zásoby jsou neproduktivní a jsou v nich umrtveny prostředky, které musí být profinancovány. Dochází tak k růstu vázanosti kapitálu, který nenese žádný výnos. [4] Vysoký obrat zásob je obvykle považován za projev efektivnosti, ale někdy to prostě může znamenat, že firma žije z ruky do úst. [3] •
obrat zásob =
tržby zásoby
Doba obratu zásob je odvozeným ukazatelem obratu zásob. Vyjadřuje průměrný počet dnů, po něž jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ukazuje tedy intenzitu využití zásob. Obecně platí, čím vyšší obratovost zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe. [9] •
doba obratu zásob =
365 obrat zásob
23
3.5.3.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity měří schopnost firmy uspokojit (vyrovnat) své splatné závazky. Mají odpovědět na otázku, zda firma bude schopna vyrovnat své dluhy, když nastane doba jejich splatnosti. [7] V souvislosti s hodnocením platební schopnosti je nutné bližší vymezení těchto pojmů: •
solventnost je obecná schopnost podniku získávat prostředky na úhradu svých závazků,
•
likvidita je momentální schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní
prostředky a těmi uhradit své splatné závazky, •
likvidnost vyjadřuje schopnost transformace majetku do peněžní podoby. Čím větší
tuto schopnost majetek má, tím je likvidnější. [9] Běžná likvidita vyjadřuje, kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. [9] Pro běžnou likviditu platí, že hodnoty čitatele jsou k hodnotě jmenovatele v rozmezí 1,5 do 2,5. [5]
•
běžná likvidita =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
Pohotová likvidita poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky. Velmi užitečné je porovnávat hodnoty tohoto ukazatele s hodnotami ukazatele předcházejícího, neboť podstatně nižší hodnota pohotové likvidity než likvidity běžné ukazuje na nadměrnou váhu zásob v oběžném majetku. [9] Pro pohotovou likviditu platí, že čitatel by měl být stejný jako jmenovatel, tedy poměr 1 : 1, popř. 1,5 : 1. [5] •
pohotová likvidita =
oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky
Ukazatel hotovostní likvidita nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku k určitému datu, jeho nedostatkem však je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné platnosti. [9] Pro okamžitou likviditu platí doporučovaná hodnota v rozmezí od 0,2 do 0,6. [5]
•
hotovostní likvidita =
financní ˇ majetek krátkodobé povahy krátkodobé závazky
24
3.5.3.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Hodnotí v podstatě finanční strukturu podniku. [9] Dnes je prakticky u velkých podniků nemyslitelné, aby podnik financoval všechna svá aktiva z kapitálu vlastního, nebo naopak jen z kapitálu cizího. Použití pouze vlastního kapitálu by totiž znamenalo snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Na druhé straně financování všech podnikových aktiv jen cizím kapitálem je vyloučeno již proto, že v právních předpisech je zakotvena určitá povinná výše vlastního kapitálu při zahájení podnikání. Na financování podnikových aktiv se proto podílí jak vlastní, tak cizí kapitál. [4] Obecně platí, že optimální finanční struktura je taková, při níž jsou náklady na její tvorbu minimální a finanční struktura přispívá k maximalizace tržní hodnoty firmy. Nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje finanční strukturu podniku, je cena používaných finančních zdrojů, která představuje náklad spojený s jeho pořízením. Hlavní motiv k tomu, aby podnik při financování své činnosti využíval i cizí zdroje, tak vyplývá z jejich relativně nižší ceny ve srovnání se zdroji vlastními, neboť zákonodárství umožňuje zahrnout úrok placený za použití cizích finančních zdrojů do daňově uznatelných nákladů snižujících základ daní z příjmů. K hodnocení zadluženosti podniku je užíváno několik ukazatelů, které jsou odvozeny z údajů v účetním výkazu rozvaha. Analýza zadluženosti porovnává vybrané rozvahové položky a zjišťuje, v jakém rozsahu jsou aktiva financována cizími zdroji. [9] Ukazatel celkové zadluženosti, označován také jako ukazatel věřitelského rizika, měří poměr finančních prostředků, které věřitelé poskytli společnosti. Celkové závazky v tomto ukazateli zahrnují závazky krátkodobé i dlouhodobé, včetně bankovních úvěrů. Obecně platí, že čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen, ale naopak také může přispívat ke zvyšování výnosnosti celkového kapitálu podniku. Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost, které při svých výpočtech pracují pouze s dlouhodobými, respektive krátkodobými závazky a po sečtení vyjadřují celkovou zadluženost. [9]
•
celková zadluženost =
celkové závazky ∗ 100 celková aktiva
25
Ukazatel míra samofinancování, označován i jako koeficient samofinancování, vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Je doplňkovým ukazatelem celkové zadluženosti a jejich součet by měl být přibližně 1. [9]
•
míra samofinancování =
vlastní kapitál ∗ 100 celková aktiva
Dalším možným způsobem vyjádření zadluženosti podniku je finanční páka, která je převrácenou hodnotou míry samofinancování. Prostřednictvím tohoto ukazatele se odráží vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. [9]
•
finanční páka =
celková aktiva vlastní kapitál
Podkapitalizování nastává tedy, je-li firma příliš zadlužena a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. Tento ukazatele je opakem ukazatele překapitalizování, který vyjadřuje, že firma z důvodu přílišné opatrnosti nedostatečně využívá cizích finančních zdrojů. Hodnota ukazatele by měla být větší než 1. [9]
•
podkapitalizování =
dlouhodobé závazky + vlastní kapitál stálá aktiva
Ukazatel dluh na vlastní kapitál má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. [9] •
dluh na vlastní kapitál =
celkové závazky vlastní kapitál
Ukazatel úrokového krytí, označován i jako zisková úhrada úroků, vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní, převyšuje úrokové platby. Informuje akcionáře podniku o tom, zda je podnik schopen splácet své závazky z úroků a věřitele o tom, zda a jak jsou zajištěny jejich nároky v případě likvidace podniku. Za bezproblémovou úroveň je považována hodnota okolo 8. [9] •
úrokové krytí =
ˇ zdaněním + úroky zisk pred úroky
26
3.5.3.5 Ostatní ekonomické ukazatele Ostatní ekonomické ukazatele se uplatňují při řízení podniku a podávají doplňující obraz o společnosti. Mezi tyto ukazatele můžeme zařadit mimo jiné ukazatel produktivity práce a průměrný výdělek zaměstnance. Produktivitou práce rozumíme množství produkce zhotovené jedním pracovníkem za jednotku času. Produktivitu můžeme měřit jako poměr mezi přidanou hodnotou a množstvím vynaložené práce, přičemž vynaloženou práci vyjadřujeme nepřímo, tj. počtem směn, hodin, nebo počtem zaměstnanců. Růst produktivity práce je podmínkou růstu podniku a růstu životní úrovně zaměstnanců, která vede ke stabilizaci a zkvalitňování pracovních sil. Růst tohoto ukazatele se projevuje snížením množství práce vynaložené na výrobu jednotky produkce nebo zvýšením objemu vyrobené produkce při stejném množství vynaložené práce. [7] •
produktivita práce =
pridaná hodnota ˇ ˇ ˇ zamestnanc pocet ů ˇ
Ukazatel průměrný výdělek je vyjádřen ze mzdových nákladů informuje o výši průměrného výdělku jednoho zaměstnance v daném podniku. Může být vyjádřen např. ročně či měsíčně. •
° ˇ prumerný výdelek =
mzdové náklady ˇ pocet zamestnanc ů
3.5.4 Přidaná hodnota Přidaná hodnota je hodnota přidaná zpracováním v daném podniku. Vytvořená hodnota je použita na úhradu dalších nákladů, jako jsou odpisy, mzdy, finanční náklady spojené s úvěry, daně a také podnikové investice. Po uhrazení těchto nákladů zůstane tzv. čistý zisk. Čím vyšší tedy ukazatel je, tím lépe. Růst přidané hodnoty v čase vyjadřuje úsilí podniku vytvářet dostatečné zdroje na lepší ohodnocení svých zaměstnanců a dosahování lepšího hospodářského výsledku z hlavní výdělečné činnosti.
•
ˇ + výkony obchodní marze ˇ pridaná hodnota = ˇ ˇ výkonová spotreba
27
3.5.5 Predikce finanční tísně podniku Rozhodování v oblasti dluhové politiky podniku souvisí i s možnými budoucími finančními problémy, které se v míře zadluženosti odrážejí. Proto je pro bezporuchový chod podniku neustále třeba finanční situaci sledovat a vyhodnocovat a ze zjištěných výsledků iniciovat následná opatření. V centru pozornosti jsou možnosti předvídání budoucích finančních problémů podniku, označovány jako systémy včasného varování. Tyto systémy slouží k signalizaci budoucích problémů podniku v oblasti finančních hospodaření. [9]
Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin, a to: •
bonitní modely vycházející z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční
analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. K této skupině modelů patří např. Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentiho model a další; •
bankrotní modely vycházející z toho, že finanční problémy podniku je možno
rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. Bankrotní modely zahrnují modely, které vydávají varovné signály s určitým časových předstihem. [9]
Bankrotní modely jsou dále dvojího typu: •
jednorozměrné modely snažící se najít jednoduchou charakteristiku, která by
dokázala dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech a mezi podniky ostatními. Při jejich výpočtu je použito statistické testování
spolehlivosti
poměrových
finančních
ukazatelů.
Nevýhodou
jednorozměrných modelů je, že podle různých ukazatelů může být podnik střídavě zařazován mezi finančně bezproblémové a problémové podniky. Tento nedostatek se řada autorů snažila vyřešit pomocí vícerozměrných modelů; •
vícerozměrné modely konstruovány na bázi několika vybraných poměrových
ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek je pak sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí situace podniku. Mezi nejznámější z těchto modelů patří Altmanův model a modely IN, které jsou blíže popsány v následující kapitole. [9]
28
3.5.5.1 Index IN 95 Index důvěryhodnosti českého podniku, zkráceně index IN95 sestavili manželé Neumaierovi a označili jej tak podle roku jeho vzniku. Jeho snahou je vyhodnotit finanční zdraví českých firem v českém prostředí. Při jeho sestavování vyšli z účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti ekonomické situace v ČR. [9] Model je vyjádřen rovnicí, v níž jsou zařazeny poměrové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každému z těchto ukazatelů je přiřazena váha, která je váženým průměrem hodnot tohoto ukazatele v odvětví. [5] •
IN95 = v1 * x1 + v 2 * x 2 + v 3 * x 3 + v 4 * x 4 + v 5 * x 5 − v6 * x6 , kde
x1 - celková aktiva /cizí zdroje, x2 - zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky, x3 - zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva, x4 - výnosy/celková aktiva, x5 - oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bank. úvěry), x6 - závazky po lhůtě splatnosti/výnosy, v1-v6 váhy indexů dle OKEČ. Váhy jednotlivých ukazatelů byly stanoveny pro celou ekonomiku i pro jednotlivá odvětví, pouze váhy v2 a v5 jsou stejné pro všechny odvětví, a to 0,11 respektive 0,10, viz. příloha číslo 3. Pro zařazení podniku například v rámci celé ekonomiky ČR pak platí rovnice: IN95 = 0 ,22 * x1 + 0 ,11* x 2 + 8 ,33 * x 3 + 0 ,52 * x 4 + 0 ,10 * x 5 − 16 ,80 * x6 . [9] Firmy, které vykazují hodnotu indexu vyšší než 2, mají schopnost bezproblémově platit závazky. Šedá zóna indexu je stanovena v rozmezí hodnot 1 - 2. Firmy nacházející se v tomto pásmu mají nevyhraněné výsledky a mohly by u nich nastat problémy se splácením závazků. U firem s hodnotou indexu nižší než 1 se problémy s úhradou dluhů již vyskytují, tzn., že firma nemá dostatečnou schopnost plnit své závazky a velmi pravděpodobně se ocitne v existenčních problémech. [19] V roce 1999 byl zkonstruován index důvěryhodnosti IN99 akceptující pohled vlastníka, který vypovídá o tom, jak podnik splácí své závazky věřitelům. Následně byl zkonstruován i index IN01 spojující oba předchozí indexy. Jeho aktualizací je index IN05.
29
3.5.6 Mezipodnikové srovnání Finanční analýza pracuje s relativně rozsáhlým soborem ukazatelů, jenž musí analytik vyhodnocovat. Základní přístupy vyhodnocení spočívají ve vypracování trendové analýzy, v porovnání se standardními hodnotami, ale především ve srovnání v prostoru, tzn. mezipodnikové srovnání. Při mezipodnikovém srovnání porovnáváme dané hodnoty s průměrnými hodnotami sektoru, odvětvím nebo přímo s konkurencí, přičemž je důležité dbát na vzájemnou srovnatelnost subjektů. [4]
3.5.6.1 Grafická analýza Ke zvýšení názornosti ve finanční analýze používáme různých grafů. V poslední době si oblibu získal graf paprskový, tzv. spider graf, který umožňuje rychlé a přehledné vyhodnocení postavení určitého podniku v řadě ukazatelů vzhledem k odvětvovému průměru. Spider graf, jehož základem jsou soustředěné kružnice, je rozdělen do čtyř kvadrantů, z nichž první zahrnuje ukazatele rentability, druhý ukazatele likvidity, třetí kvadrant zahrnuje složení finančních zdrojů a čtvrtý ukazatele aktivity. Rozložení těchto ukazatelů je zobrazeno schématem číslo 5. Graf tedy obvykle využívá 16 poměrových ukazatelů, jejichž počet a výběr však může být různý. Vybrané ukazatele jsou vyjádřeny v procentech vůči odvětvovému průměru, který považujeme za 100 %. V každém kvadrantu jsou čtyři paprsky vybíhající ze středu grafu. Na každý z paprsků je nanášena hodnota příslušné veličiny, následně se sousední veličiny vzájemně spojí, čímž vznikne konečný spider graf, který na první pohled poskytuje představu o hodnoceném podniku. Přesahují-li špice kružnici průměrných hodnot, jde o podnik nadprůměrný, jsou-li naopak od kružnice 100 % blíže středu, jde o podnik podprůměrný. [7]
Schéma 5 Rozložení poměrových ukazatelů ve spider grafu Zdroj: [7] 30
4. ANALÝZA ODVĚTVÍ PIVOVARNICTVÍ Pivovarnictví je odvětví populární nejen pro širokou veřejnost, ale i jako samotný segment zkoumání a srovnávání z pohledu současné situace a budoucích možností. Proto se tato část bakalářské práce zaměřuje na analýzu odvětví pivovarnictví, a to jak ve světě, tak v České republice. Cílem je přiblížit širší souvislosti pivovarnictví jako odvětví potravinářského průmyslu a popsat, jakou roli v tomto odvětví hraje pivovar STAROBRNO, a. s.
4.1 Analýza odvětví pivovarnictví ve světě Tato kapitola se zabývá popisem světové spotřeby piva ve sledovaném období, dále pokračuje popisem produkce a zároveň největších světových pivovarských skupin, následující kapitoly jsou věnovány mezinárodnímu obchodu a cenovému vývoji. 4.1.1 Světová spotřeba piva Největšími konzumenty piva jsou obyvatelé Evropy, kteří v roce 2004 překročili hranici spotřeby 500 mil. hl. za rok. Evropany následuje Asie, která v roce 2007 předstihla o 4 mil. hl. spotřebovaného piva Ameriku. Ta se tedy posunula v žebříčku na třetí místo, za ní následuje Afrika a Austrálie, jejichž společná roční spotřeba je v porovnání s ostatními světadíly zhruba pětinásobně nižší. Tab. 1 Světová spotřeba piva v letech 2000 - 2007 (v mil. hl.) Světadíl Evropa Asie Amerika Afrika Austrálie Svět
2000 464 362 467 62 20 1375
2001 471 369 472 63 20 1395
2002 483 386 477 65 20 1431
2003 495 703 474 68 20 1760
2004 505 439 484 73 20 1521
2005 517 462 496 76 20 1571
2006 529 487 505 79 20 1620
2007 588 534 530 83 21 1756
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] I přesto, že je trend vývoje evropské spotřeby rostoucí, jak je patrné z tabulky číslo 1, její spotřeba postupně klesá. V západní Evropě padá souvisle již od roku 2006, ale v roce 2009 klesla konzumace piva i v Evropě východní. Podíl na tom nese především vývoj v Rusku, kde začala spotřeba klesat už v roce 2008 a hospodářská krize propad dále prohlubuje.
31
mil. hl.
1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2000
2001
2002 Evropa
Asie
2003 Amerika
2004 Afrika
2005
2006
2007
Austrálie
Obr. 1 Světová spotřeba piva v letech 2000 - 2007 (v mil. hl.) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] Světová spotřeba piva navzdory krizi roste. Stejně jako v roce 2008 se objem zkonzumovaného piva v roce 2009 zvýšil v meziročním srovnání o dvě procenta. Ještě v roce 2007 se však vypilo 6 % více piva než v roce 2006. [26] Z jednotlivých zemí je pak největším konzumentem piva Čína, jejíž spotřeba v roce 2005 činila 309 mil. hl. a v roce 2011 by měla podle odhadů renomovaných světových analytiků spotřebovávat více než 23 % celosvětové výroby. Na druhém místě jsou s konzumem 232,5 mil. hl. piva USA a i přes mírný pokles tam s 12 % podílem zůstanou. Na třetí místo podle odhadů postoupí Rusko, které, ještě společně s Brazílií, předstihnou doposud třetí Německo. [18] Průměrná spotřeba piva ve světě vyjádřena na jednoho obyvatele činila v roce 2000 21,50 litrů piva, roce 2003 již 23,60 litrů a i nadále roste. Mezi desítkou zemí, kde se vypije nejvíce piva na světě v přepočtu na osobu, je osm evropský států s průměrnou spotřebou 76,6 litrů. V Evropské unii s ohledem na menší počet obyvatel průměrná spotřeba poklesla na 70 litrů piva na osobu. První místo ve světovém žebříčku konzumentů si i v roce 2009 udržela Česká republika, kdy každý její obyvatel vypil průměrně 160 litrů piva. V roce 2008 to bylo ještě o litr více. Na české prvenství se v posledních třech letech nejvíce dotahují Irové, kdy každému Irovi chybí k prvenství vypít zhruba 50 litrů piva. Zdatně Čechům a Irům sekundují Němci a Rakušané se spotřebou zhruba 109 litrů na obyvatele. Za Evropany se poté umístili obyvatelé Austrálie a Oceánie, dále USA a naopak nejméně piva v přepočtu na osobu a rok zkonzumují obyvatelé Asie a Afriky. 32
4.1.2 Světová produkce piva Největším producentem piva je stále Evropa, především západní, která v roce 2002 překonala hranici 500 mil. hl. vyrobeného piva za rok a s astaveným trendem vývoje brzy překoná i hranici 600 mil. hl. Druhá příčka patří Asii, která v roce 2007 předstihla dlouhodobě druhou Ameriku a odsunula ji tak na třetí místo. Čtvrtým největším výrobcem piva je Afrika a posledním, nejméně produktivním světadílem, je Austrálie s produkcí piva okolo 21 mil. hl. Tab. 2 Světová produkce piva v letech 1998 - 2008 (v mil. hl.) Světadíl Evropa Amerika Asie Afrika Austrálie Svět
1998 446,0 482,4 303,6 59,0 22,0 1313,0
1999 469,4 482,2 309,8 61,5 21,7 1344,6
2000 481,3 480,8 350,5 61,7 21,1 1395,4
2001 492,3 474,8 369,2 63,4 21,0 1420,7
2002 506,0 479,8 380,0 63,6 21,5 1450,9
2003 516,2 478,9 415,2 64,8 21,4 1496,5
2004 531,4 483,6 448,5 67,1 21,0 1551,6
2005 544,4 497,2 474,9 72,8 21,3 1610,6
2006 572,3 518,0 513,6 78,6 21,3 1703,8
2007 588,6 533,0 557,9 78,4 21,5 1779,4
2008* 595,5 540,3 559,5 81,5 21,9 1798,7
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] Poznámka: 2008 * předběžné údaje Celkovou světovou produkci piva, která se od sledovaného roku 1998 do roku 2008 zvýšila zhruba o 485,7 mil. hl. a podíly jednotlivých světadílů pro lepší názornost uvádí
m il. hl.
následující grafický přehled.
1800,0 1700,0 1600,0 1500,0 1400,0 1300,0 1200,0 1100,0 1000,0 900,0 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 1998
1999
2000
Evropa
2001
Amerika
2002
Asie
2003
2004
Afrika
2005
2006
2007
Austrálie
Obr. 2 Světová produkce piva v letech 1998 - 2008 (v mil. hl.) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12]
33
2008*
V celosvětovém srovnání produkce piva z roku 2008 se jako rozhodující producenti profilují USA a Čína, kteří společně pokrývají zhruba 35 % světové produkce. Následováni jsou Německem a Brazílií a významnou pozici u této komodity získává také Rusko, které se na celkové produkci podílí 6,6 %. Co se týká Čechů, jsou sice nebývale úspěšnými pivaři, ale ve světových statistikách pro ně, kromě spotřeby na osobu, není místo. Česká republika ve světě podle předběžných údajů zaujímá 18. místo s roční produkcí cca 20,0 mil. hl. a podílí se tak 1,1 % na světové výrobě piva a 3,3 % na výrobě piva v Evropě. Tab. 3 Světová produkce piva ve vybraných zemích v letech 1998 - 2008 (v mil. hl.) Země USA Čína Německo Brazílie Japonsko UK Mexiko Rusko Španělsko Jihoaf.rep Nizozemí Kanada Polsko Francie ČR Austrálie Venezuela Kolumbie Belgie Ukrajina Maďarsko Slovensko Svět
1998 238,0 175,0 111,7 88,8 71,2 56,7 54,7 34,1 24,9 25,6 24,0 22,7 20,2 19,8 18,2 17,5 17,6 19,5 14,1 6,8 7,0 4,5
1999 236,5 180,0 112,8 88,6 71,5 57,9 57,3 45,9 25,9 25,7 24,5 22,9 22,5 19,8 17,9 17,6 17,1 16,5 14,2 7,4 7,0 4,5
2000 233,0 210,0 110,4 90,0 71,0 55,3 60,3 60,5 26,5 24,5 25,1 23,0 23,5 18,9 18,0 17,2 15,5 16,5 14,7 10,4 7,2 4,5
2001 231,0 225,0 108,5 83,0 71,2 56,8 63,5 65,0 27,7 24,5 25,3 23,2 24,1 18,9 17,9 17,2 15,8 16,0 15,0 13,1 7,1 4,6
2002 233,0 236,0 108,4 85,0 69,3 56,7 64,0 73,9 27,9 24,4 24,9 22,0 26,0 18,3 18,1 17,5 16,0 16,0 15,7 15,0 7,5 4,8
2003 238,0 254,6 105,5 83,0 65,0 58,0 66,4 75,6 29,7 25,3 25,1 23,0 27,3 18,1 17,9 17,3 16,0 15,5 15,7 16,9 7,8 4,8
2004 234,4 291,0 105,8 82,6 65,5 58,8 62,0 84,2 30,2 25,5 23,8 23,1 28,0 18,6 18,8 16,9 21,6 12,8 17,4 19,2 6,9 4,2
2005 230,8 315,0 105,3 88,0 65,1 56,0 70,0 89,2 31,0 26,0 24,6 23,2 29,0 18,5 19,1 17,0 22,0 14,0 17,2 24,0 7,0 4,2
2006 231,6 352,0 106,8 94,0 63,0 54,1 78,1 99,8 33,6 26,5 26,5 23,6 33,0 17,0 19,8 17,2 23,0 15,0 18,3 27,2 7,0 4,1
2007 233,4 393,0 103,9 96,0 62,7 50,5 81,0 116,0 33,2 26,5 28,0 23,9 32,5 15,1 19,8 16,9 26,3 19,0 18,6 31,5 5,8 4,0
2008* 236,0 395,0 101,0 97,0 60,2 51,0 81,5 119,0 32,9 27,0 27,5 24,0 32,5 15,1 19,9 17,0 26,5 19,5 18,5 37,0 7,0 4,0
1313,0 1344,6 1395,4 1420,7 1450,9 1496,5 1551,6 1610,6 1703,8 1779,4 1798,7
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] Poznámka: 2008 * předběžné údaje Rozhodující výrobce a jejich jednotlivé podíly na celkové produkci v letech 1998 a 2008 lze pro názornost převést do grafického vyjádření znázorněného na obrázku číslo 3, ze kterého je patrné, že prvních jedenáct zemí vytváří v obou letech na světovém trhu zhruba 68 % produkce, zbylých 32 % pak připadá na ostatní vybrané země.
34
Řadu let byla největším světovým trhem s pivem Severní Amerika, ale stejně jako v elektronice ji už v roce 2002 předstihla nejlidnatější země, Čína, která v roce 2008 zvýšila svůj podíl na světové produkci z 13,3 % na téměř 22 %. Čína si díky počtu obyvatel přesahující jednu miliardu svou pozici producenta i konzumenta nadále upevňuje a to i přes to, že se spotřebou 20 litrů piva na osobu a rok nepatří mezi hlavní spotřebitele. Mezi největší pivní trhy se prosazuje také Rusko, jehož produkce v čase neustále roste. V roce 2008 se s produkcí 119 mil. hl. podílelo 6,6 % na světové výrobě a obsadilo tak ve světovém žebříčku 3. místo, oproti produkci 34,1 mil. hl. piva a místu 8. z roku 1998. Naopak k nižšímu podílu na celkové produkci, nikoli na produkci samotné, dochází u Německa a Brazílie. U německé produkce došlo k poklesu produkce z původních 8,5 % z roku 1998 na hodnotu 5,62 % v roce 2008. Podobný průběh byl zaznamenám také u produkce brazilské, a to i přesto, že výroba samotná roste. U produkce Mexika, Španělska, Jihoafrické republiky, UK a Nizozemska nebyly zaznamenány výraznější výkyvy ani změny v trendu, jejich produkce v čase mírně roste, podíly na celosvětové produkci však slabě klesají, zhruba o 0,3 %.
Obr. 3 Světová produkce piva ve vybraných zemích v letech 1998 a 2008 (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12]
35
4.1.3 Světové pivovarnické skupiny V pivovarnictví, stejně jako v jiných oblastech ekonomiky, je nastolen dlouhodobý trend koncentrace výroby a kapitálu do rukou několika nadnárodních pivovarnických skupin. Tyto jednotlivé společnosti nejenže v akvizicích slučují významné světové pivovary pod své vedení, ale spojují se i vzájemně. Čtyři, respektive tři, největší pivovarské skupiny tak ovládají téměř polovinu trhu s pivem. Mezi největší světové pivovarnické skupiny patří americká skupina Anheuser-Busch InBev, která vznikla sloučením společností Anheuser-Busch a InBev v roce 2007 a vlastní mimo jiné i české Pivovary Staropramen, a. s. V roce 2007 činil výstav společnosti 376,3 mil. hl. piva a podíl na trhu 21,3 %. Skupina SABMiller z Velké Británie vlastnící v Čechách Plzeňský Prazdroj, a. s., vystavila v roce 2007 231,7 mil. hl. piva a její podíl na trhu tvořil 13,1 %. Třetí největší společností, s výstavem 164 mil.hl. a podílem na trhu 6,8 % v roce 2007, je nizozemská skupina Heineken, která je vlastníkem společnosti Drinks Union a. s. a Královského pivovaru Krušovice, a. s., pod který spadá i pivovar STAROBRNO, a. s. Mezi významné světové pivovarnické skupiny patří také dánská skupina Carlsberg, kanadsko-americká společnost Molson Coors, Modelo a FEMSA z Mexika a v neposlední řadě také Tsingtao a Beijing Yanjing z Číny. Na obrázku číslo 4 jsou znázorněny největší pivovarnické skupiny světa podle výstavu piva v milionech hektolitrů v roce 2007 spolu s jejich procentním vyjádřením podílu na trhu.
21%
Anheuser-Busch InBev SABMiller
37%
Heineken Carlsberg Molson Coors 13%
Modelo Tsingtao Beijing Yanjing
2%
FEMSA 9%
2%
Ostatní
3% 3%
3%
7%
Obr. 4 Největší pivovarnické skupiny světa podle výstavu piva v roce 2007 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [25]
36
4.1.4 Mezinárodní obchod Mezinárodní
obchod je základní
formou propojení
ekonomik. Účastnící
mezinárodního obchodu pocházejí z odlišných zemí, vzájemná směna zboží či služeb se tedy uskutečňuje přes hranice státu. Jeho základními formami jsou export a import. Největším exportérem piva v roce 2000 bylo Nizozemsko s téměř 13 mil. hl. Podle odhadu významných světových analytiků bude největším exportérem v roce 2011 Mexiko, kdy je výše jeho exportu odhadována na více než 26 mil. hl. Druhým největším vývozcem v roce 2011 se stane Německo se 17 mil. hl. piva a třetí bude Nizozemsko. Česká republika byla v roce 2000 na desátém místě za USA, ale v roce 2005 svým exportem USA předstihla a předpoklady pro rok 2011 ukazují, že by toto pořadí mělo být zachováno. Za zmínku stojí, že expertní odhady výše exportu českého piva pro rok 2011 již byly v roce 2006 překonány. [16] Státy s největším exportem piva v letech 2000 a 2005 spolu s odhady pro rok 2011 jsou znázorněny na následujícím obrázku číslo 5.
26,2
27 24 21
m il. hl.
18 15 12
17
16,5 13,8 13,7
13
14,5
11 10
9,7
8,8
9 5
6
3,6
3
3,1
4
2,8
1,8
2,5
4 4 4 3,5 3,2 2,9
4 4 4,5 4 3,5 3,2
2005
2011
0 2000 Mexiko Irsko
Německo Kanada
Nizozemsko Dánsko
Belgie Česká republika
Velká Británie USA
Obr. 5 Státy s největším exportem piva v letech 2000 a 2005 a odhady pro rok 2011 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [14] Největším dovozcem piva byly v roce 2000 USA s 23,6 mil. hl. a odhady pro rok 2011 uvažují o 37,2 mil. hl. Druhým největším importérem piva byla v roce 2000 Velká Británie s 5,4 mil. hl. a předpoklady pro rok 2011 jsou necelých 9 mil. hl. Třetí zemí je Francie, u které odhady uvádějí import piva v objemu téměř 7,3 mil. hl., čtvrtá Itálie s 6,8 mil. hl. a na pátém místě Německo s 4,3 mil. hl. piva. [16] 37
4.2 Analýza odvětví pivovarnictví ČR Pivovarnictví má na území České republiky dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva se váží již k době vlády prvního českého krále Vratislava II. V současné době zažívá české pivovarnictví nejlepší éru své existence. 4.2.1 Spotřeba piva v ČR Pivní kultura má v České republice obrovskou oblibu, přestože spotřeba podle statistik sice zvolna, ale klesá. Konkurencí zde není import, ale nealkoholické nápoje, jejichž spotřeba dlouhodobě roste. Důvodem může být také měnící se životní styl obyvatel nebo rostoucí ceny piva, které jsou ovlivněny zvýšenou sazbou DPH, spotřební daní, rostoucími cenami vstupních energií atp. I když se výše spotřeby piva v jednotlivých letech liší, jak lze vidět v následujícím obrázku, v posledních 10 letech se ustálila na hodnotě pohybující se kolem 160 litrů na osobu a rok a Česká republika si tak udržuje první místo v žebříčku světových konzumentů. Z obrázku číslo 6 lze také díky spojnici trendu a lineární regresní rovnici vyčíst předpoklad snižování spotřeby. S uvedeným trendem vývoje by se měla spotřeba vyjádřená na jednoho obyvatele, například v roce 2018, pohybovat kolem 140 litrů. 180 160 140
l/os/rok
120 y = -0,0372x2 + 3,5045x + 78,799 R 2 = 0,8772
100 80 60 40 20
19 48 19 51 19 54 19 57 19 60 19 63 19 66 19 69 19 72 19 75 19 78 19 81 19 84 19 87 19 90 19 93 19 96 19 99 20 02 20 05 20 08
0
Obr. 6 Spotřeba piva v ČR na obyvatele a rok v letech 1948 - 2008 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [17] Mění
se
také
strukturální
složení
celkové
spotřeby,
v
rámci
níž
se
snížila spotřeba výčepního piva, která v roce 2008 zaujímala podíl 63 %, naopak roste spotřeba
ležáků a dynamicky se zvyšuje také výstav speciálních, konkrétně
nealkoholických piv, který se za posledních 8 let téměř zpětinásobil a v roce 2008 dosáhl objemu 579 tis. hl., oproti 117 tis. hl. z roku 2000. 38
4.2.2 Produkce piva v ČR I když se Česká republika nepohybuje mezi hlavními producenty na trhu piva, v dlouhodobém vývoji vlastní produkce dosahuje solidních výsledků a vykazuje pozvolný nárůst. Ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky produkci našich pivovarů nijak výrazně neovlivnily, ta dokonce v letech 2007 a 2008 dosáhla nejlepších výstavů v historii, a to i přes mírný pokles produkce z 19,897 mil. hl. na 19,806 mil. hl. piva. Nárůst celkové produkce je ovlivněn nejen příznivým počasím, ale i tím, že se na celkové domácí spotřebě piva stále více podílejí i zahraniční návštěvníci ČR a výrazný nárůst exportu. Z hlediska postavení našeho pivovarství v zahraničí lze také očekávat dlouhodobý růst, ať už díky vstupu do Evropské unie, tak díky začlenění největších českých producentů do dominantních světových pivovarských skupin. To by mělo umožnit lepší seznámení zahraničních konzumentů s českým typem piva a otevřít cestu pro vyšší export i menším výrobcům. Z obrázku číslo 7, na kterém je znázorněn vývoj produkce českého pivovarnictví za posledních téměř 60 let, lze vyčíst také naopak klesající počet průmyslových pivovarů. Činných je v současné době 48 pivovarů, což představuje oproti sledovanému období pokles o 128 pivovarů. Tento stav je dán restrukturalizací odvětví a procesem koncentrace, ke kterému zhruba od 90. let dochází. Významným důvodem pro rozhodnutí o uzavírání pivovarů je také jejich špatný technický stav a velké investice nezbytné pro dodržení všech požadavků na bezpečnost a kvalitu výroby.
Obr. 7 Vývoj produkce českého pivovarství v porovnání s počtem činných průmyslových pivovarů v letech 1950 - 2008 Zdroj: [18] 39
4.2.3 Pivovarnické subjekty v ČR Největším výrobcem i exportérem piva v České republice je Plzeňský Prazdroj, a. s., který vlastní pivovary v Plzni, Nošovicích a Velkých Popovicích. Pivovar je členem největší pivovarnické skupiny na světě SABMiller a s celkovým výstavem 8765,3 tis. hl. si i v roce 2008 udržel přední příčku tabulek. Dlouhodobě druhým největším producentem piva je akciová společnost Pivovary Staropramen, která provozuje pivovar Staropramen a Ostravar a v roce 2008 vyprodukovala 3285,4 tis. hl. piva, což je zhruba o 78 tis. hl. více, než v roce 2007. Třetím největším výrobcem piva je společnost Heineken Czech, která zahrnuje pivovary patřící dříve do skupiny Drinks Union, Starobrno a Královský pivovar Krušovice, jenž byly i v předešlých letech velice významnými samostatnými producenty a měly tak své vlastní místo v tabulce největších producentů piva v ČR. Významnou pozici na trhu zaujímá i národní podnik Budějovický Budvar, n. p., který si dlouhodobě udržuje pozici v přední části tabulky největších pivovarských subjektů. Mezi ně patří v neposlední řadě také pivovarská společnost PMS Přerov a. s. vlastnící pivovary v Hanušovicích, Přerově a Litovli a dále také Pivovar Svijany, s. r. o., MP Platan, s. r. o. a Budějovický měšťanský pivovar, a. s. Po vzniku pivovarnické skupiny Heineken se v tabulce největších pivovarnických skupin uvolnily dvě místa, a to pro 8. a 9. největšího producenta piva v roce 2008, která obsadil Pivovar Bernard, a. s. a Pivovar Černá Hora, a. s. Tab. 4 Majetková struktura a výstav největších pivovarnických subjektů v ČR v roce 2008
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12]
40
4.2.4 Mezinárodní obchod Pivo v České republice není jen národním nápojem, nýbrž i stále úspěšnějším vývozním artiklem známým po celém světě a „České pivo“ již není pouhým názvem, ale také zeměpisným označením EU, jehož účelem je zachovat jeho dobré jméno a kvalitu. Z následujícího přehledu je patrný prudký nárůst vývozu piva do zahraničí. V letech 2000 až 2008 se export piva více než zdvojnásobil, je vyšší o 133 % a prakticky všechny české průmyslové pivovary exportují část své produkce do zahraničí. V roce 2001 činil export pivovarů 10,4 %, v roce 2008 již tento podíl byl 18,7 % z celkové produkce 19.806.107 hl. V tento rok se vyvezlo 3.705.953 hl. piva včetně obchodní výměny v rámci EU, což je prozatím nejvíce v historii. [18]
4000 3536
3592
2006
2007
3706
3500 3000
tis. hl
2500 2000
1601
1589
1500 1071
950
1000 425
500 36 0 1950
1960
1970
1980
1990
2000
2008
Export
Obr. 8 Export piva v letech 1950 - 2008 (v tis. hl.) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [18] V následující tabulce číslo 5 je zobrazeno vždy 10 největších vývozců piva v jednotlivých letech v období od roku 2001 do roku 2008. První příčku si po celé sledované období udržel Plzeňský Prazdroj, který je tak největším producentem a vývozcem zároveň. Na Prazdroj se dotahují Pivovary Staropramen, respektive Pražské pivovary, které původní název společnosti změnily v roce 2003. V roce 2003 vznikla také již zmiňovaná pivovarská společnost Heineken Czech, která je sice třetím největším producentem piva, ale díky součtu vyváženého množství piva společností DRINKS UNION, Královské pivovary Krušovice a Starobrno, je druhým největším exportérem. Mezi významné vývozce patří po celou dobu své působnosti také národní podnik Budějovický Budvar, jehož vyvážený objem piva se stabilně zvyšuje.
41
Tab. 5 Deset největších vývozců piva v ČR v období 2001 - 2008 Vývoz (tis. hl.) 2001 2002 2003 2004 2005 580,4 733,7 683,2 701,6 710,8 Plzeňský Prazdroj 528,1 513,4 538,9 509,6 513,7 Budějovický Budvar 295,6 620,5 642,8 Pivovary Staropramen 66,1 Velké Popovice 74,5 105,2 153,8 374,2 Královský pivovar Krušovice 57,1 41,3 25,9 14,3 Nová Paka 40,4 Radegast 35,9 Braník 25,9 40,7 49,4 53,0 41,2 Starobrno 25,0 Velké Březno 394,6 415,4 Pražské pivovary 64,0 179,9 233,8 231,2 DRINKS UNION 37,3 43,0 106,9 56,6 PMS Přerov 22,0 24,0 40,0 Budějovický měšť. pivovar 13,8 Pivovar Louny 71,1 87,9 Lobkowiczký pivovar 31,6 Nymburk, s. r. o. 158,1 Pivovar Jihlava, a. s. 37,7 Městský pivovar Platan Heineken Czech Pivovar Bernard Pivovar Černá Hora, a. s. 227,20 295,30 76,60 116,30 245,20 Ostatní 1 923,1 1 991,2 2 129,8 2 638,2 3 099,4 Celkem Pivovar
2006 2007 2008 792,1 852,07 881,96 555,3 586,9 581,52 594,2 716,2 718,39 508,7 420,8 54,8 75,4 244,6 263,9 57,4 76,3 100,56 86,35 71,82 89,7 94,2 204,1 63,9 76,30 858,65 23,38 20,23 370,90 419,68 373,09 3 535,7 3 591,8 3 705,9
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] Uvedený rok 2008 lze pro názornost převést do grafu, ze kterého je lépe patrné, že již zmiňovaný Plzeňský prazdroj pokrývá 23,8 % podíl z celkového exportu. Následuje jej pivovarnick8 skupina Heineken Czech s podílem na vývozu 23,2 %, což představuje asi 858 tis. hl. piva. Významný podíl 19,4 % mají Pivovary Staropramen a také Budějovický Budvar s 15,7 %. Podíl ostatních pivovarů činí přibližně 10 %. 1%
10% Plzeňský Prazdroj
1% 2% 2%
23%
Heineken Czech Pivovary Staropramen
3%
Budějovický Budvar PMS Přerov 16%
MP Platan Budějovický m. pivovar Pivovar Bernard 23%
Pivovar Černá Hora Ostatní
19%
Obr. 9 Deset největších vývozců piva v ČR v roce 2008 (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] 42
Celkem je české pivo vyváženo nebo se konzumuje ve více než 60 zemích všech světadílů. Následující přehled uvádí srovnání exportu českého piva podle jednotlivých států v roce 2004, kdy bylo vyvezeno celkem 2.638,2 tis. hl. piva, s rokem 2008, ve kterém se exportovalo 3.705,9 tis. hl. tohoto zlatého moku. Exportováno je především do tradičních destinací, jako je SRN, kam v roce 2008 směřovalo 38 % exportu piva (1408,5 tis. hl.), což je pro srovnání o 510 tis. hl. více, než v roce 2004, kdy byl podíl exportu vyjádřen 33 %. Dále na Slovensko, kam bylo v roce 2004 exportováno 464,6 tis. hl., v roce 2008 již 573 tis. hl. piva. Objem vyvezeného piva z České republiky na Slovensko tak vzrost, procentický podíl na celkovém exportu však poklesl zhruba o 3 %, na úkor zvyšujících se objemů piva vyvezených do ostatních zemí. Do Ruska se v roce 2004 vyvezly 4 % z celkového českého exportu, tj. 95,6 tis. hl., o čtyři roky později to bylo již 8 %, přepočteno na 298,1 tis. hl. piva. Velká část vyváženého piva směřovala také do Velké Británie. V roce 2004 byl tento podíl vyjádřen 7,6 % a 304,6 tis. hl. piva, v roce 2008 poklesl nejenom procentický podíl, ale i skutečně vyvezené množství zhruba o 4 % na 280 tis. hektolitrů. 179,5 tis. hl. v roce 2004 a 154,1 tis. hl. piva v roce 2008 směřovalo do USA. Vývoz do této země tak ve sledovaném období poklesl o 25,4 tis. hl. piva. Dalšími významnými vývozními destinacemi pro Českou republiku jsou Rakousko, Švédsko, Maďarsko, Finsko, Itálie a také ostatní země, do kterých se v roce 2008 vyvezlo téměř 14 % celkové produkce.
Obr. 10 Podíl exportu českého piva v letech 2004 a 2008 dle jednotlivých států (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [12] 43
4.2.5 Cenový vývoj piva Z dlouhodobého hlediska je u cenového vývoje piva zaznamenám trvalý nárůst. Patrný je zejména první výraznější růst cen v roce 1965, kdy cena 0,5 litru 10° lahvového piva vzrostla z 1,40 Kčs na 1,70 Kčs. K dalšímu růstu došlo v roce 1984, kdy se cena 1,70 Kčs dále zvýšila na 2,50 Kčs. Trvalý růst cen pak nastal od roku 1992 až do roku 2008, kdy cena půl litru piva dosahovala 9 Kč. Prozatím jedinými výjimkami ve zdražování byly roky 2004 až 2007, kdy docházelo k mírnému poklesu ceny. Uvedená cena je průměrem z jednotlivých značek v prodejnách, tedy nikoliv v restauracích. Pro srovnání vývoje cen průmyslových výrobců byly zvoleny jednotlivé měsíce roku 2007 a 2008 a z druhů piva sudové výčepní a sudové ležák. V rámci jednoho roku není pohyb cen příliš patrný, ve srovnání obou let však ceny jednotlivých druhů piv vzrostly zhruba o 100-150 Kč/hl. Například v posledním měsíci roku 2007 činila cena sudového výčepního piva 1726,02 Kč/hl a sudového ležáku 2284,29 Kč/hl, v roce 2008 již 1845,51 Kč/hl, respektive 2417,07 Kč/hl. Obecně se dá říci, že ceny průmyslových výrobců rostou a bude tomu tak i nadále, což způsobuje především fakt zvyšujících se nákladů na podporu prodeje a distribuci piva, zejména pak vlivem cen PHM. Mezi další vlivy patří neustálý také růst cen energií. V závislosti na růstu cen průmyslových, rostou i ceny spotřebitelské, společně s vlivem výše sazby DPH a spotřební daně. Na následujícím obrázku je znázorněn vývoj průměrných měsíčních spotřebitelských cen piva v Kč/0,5 litru piva od 1. ledna roku 2002 do roku 2008, v němž je patrný růst cen, především ležáků, jejichž cena se k poslednímu sledovanému období zastavila na hodnotě 18,22 Kč/0,5 litr piva. [12]
Obr. 11 Vývoj průměrných. měsíčních spotřebitelských cen piva (v Kč/0,5l) Zdroj: [12]
44
5. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI STAROBRNO, a. s. Společnost STAROBRNO, a. s. se sídlem v Brně byla do Obchodního rejstříku zapsána 30. dubna 1992. Její základní kapitál činí 758,6 mil. Kč a je tvořen 1.517.197 kusy kmenových akcií v hodnotě 500 Kč. Hlavní činností společnosti je výroba piva a sladu. [24] Starobrno je typické české pivo s bohatou historií. V současnosti má výsadní postavení na jižní Moravě a přestože opravdové začátky pivovaru je těžké určit, sahají zřejmě až do 14. stol. Počátkem moderní historie pivovaru je rok 1992, kdy bylo STAROBRNO transformováno ze státního podniku na akciovou společnost. Následnou privatizací v roce 1994 se společnost stala součástí rakouské pivovarnické skupiny BBAG prostřednictvím dceřiné společnosti BRAU-UNION AG a za několik let se ze zastaralého státního podniku stal s přílivem nového kapitálu a kvalitního know-how moderní pivovar, který od té doby získal na českém trhu více ocenění, než kterýkoliv z jeho konkurentů. V roce 2001 společnost STAROBRNO, a. s. koupila pivovar Hostan, který své produkty prodává převážně v oblasti Znojma a okolí. Nejdůležitější mezník v novodobé historii představuje fúze mezi Heineken Group s většinovým akcionářem Starobrna, společností BBAG, která proběhla v roce 2003. Společnost STAROBRNO, a. s. se tak stala součástí přední pivovarnické skupiny Heineken. Společnost STAROBRNO, a. s. se 1. června 2009 formálně sloučila s Královským pivovarem Krušovice, svým jediným akcionářem, a zmizela tak z Obchodního rejstříku, ve kterém byla společnost Královský pivovar Krušovice přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. Cílem této fúze bylo především zjednodušení právní struktury, hospodaření, optimalizace činností, efektivnost a transparentnost. Společnost Heineken se tak díky zmíněné akvizici společnosti STAROBRNO, a. s. v roce 2003, rozrostením o Královský pivovar Krušovice od roku 2007 a úspěšně dokončenou akvizicí společnosti Drinks Union v polovině roku 2008, stala třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. Díky zmíněným transakcím se tržní podíl Heinekenu v České republice v roce 2008 zvýšil na 14 %, přičemž celkový objem jeho prodeje na českém trhu dosáhl více než 2,7 mil. hl. Společné portfolio značek všech pivovarů skupiny Heineken Česká republika, tj. Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Drinks Union, doplněné prémiovou značkou Heineken pokrývá všechny zajímavé segmenty českého pivního trhu. Všechny tři pivovarnické skupiny si v uplynulých letech navíc vybudovaly významnou exportní pozici. Výrobní provozy pivovaru Starobrno se nacházejí v Brně a Znojmě, kde se vyrábí značky Starobrno, Hostan, Red Drack a Zlatý Bažant a importuje značka Heineken. [22], [23] 45
6. VLASTNÍ PRÁCE V této části práce je vypracována finanční analýza společnosti STAROBRNO, a. s., za účetní období let 2002-2008 na základě metod a postupů uvedených v metodice práce.
6.1 Analýza absolutních ukazatelů Tato kapitola práce je zaměřena na analýzu absolutních ukazatelů měřící rozměr určitých jevů. Jde o rozbor horizontální a vertikální struktury, který bývá také souhrnně označován jako procentní rozbor. Základním zdrojem hodnot jsou data obsažena v účetních výkazech, které tvoří přílohu této práce. 6.1.1 Horizontální analýza Tab. 6 Vývoj struktury celkových aktiv (v tis. Kč) Ukazatel Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva Celková aktiva
2002 744 674 191 249 158 690 1 094 613
2003 2004 2005 2006 2007 2008 726 880 752 682 761 453 740 186 751 206 807 028 248 026 338 931 309 857 391 546 446 814 572 988 180 319 218 163 200 651 197 470 221 763 236 352 1 155 225 1 309 776 1 271 961 1 329 202 1 419 783 1 616 368
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Celkový majetek společnosti měl v průběhu sledovaného období rostoucí tendenci, kdy z hodnoty 1.094 mil. Kč v roce 2002, vzrostl až na hodnotu 1.616 mil. Kč, což představuje nárůst o téměř 48 %. Výjimku tvořil rok 2005, kdy celkový majetek poklesl vlivem snížení hodnoty ostatních a oběžných aktiv, nejvíce konkrétně poklesem
mil. Kč
zásob a krátkodobého finančního majetku.
1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2002
2003 Stálá aktiva
2004
2005
Oběžná aktiva
2006
2007
Ostatní aktiva
Obr. 12 Vývoj struktury celkových aktiv (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 46
2008
190 160
mil. Kč
130 100 70 40 10 -20 -50 2002/2003
2003/2004
Celková aktiva
2004/2005
Stálá aktiva
2005/2006
Oběžná aktiva
2006/2007
2007/2008
Ostatní aktiva
Obr. 13 Absolutní meziroční srovnání vývoje aktiv (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Meziroční změny celkových aktiv i jejich složek jsou v absolutním vyjádření zachyceny na obrázku 13. Na pohyb hodnoty stálých aktiv mají vliv především investice do dlouhodobého majetku, například investice na výstavbu cylindrokonických a přetlačných tanků, nákup sudů, výčepních technologií a na nákup nového hardware. S postupným dokončováním jednotlivých investičních celků souvisí pohyby na účtu nedokončeného hmotného majetku. V rámci oběžných aktiv se nejvýraznější změny projevují v krátkodobých a dlouhodobých pohledávkách, jejichž celková hodnota ve sledovaném období vzrostla ze zhruba 95 mil. Kč na 427 mil. Kč a také ve finančním majetku, zejména kvůli pohybu na bankovních účtech. Pohyb hodnoty ostatních aktiv způsobuje časové rozlišení, které je v podniku tvořeno především náklady příštího období. Ty představují skutečné výdaje, které se však vztahují k výkonům, které budou přijaty v budoucnu. Jednotlivé meziroční změny v procentickém vyjádření jsou znázorněny v následující tabulce číslo 7. Největší pohyby, převážně kladným směrem, jsou zaznamenány u oběžných aktiv, naopak nejmenší změny se projevují u aktiv stálých. Tab. 7 Relativní meziroční srovnání vývoje aktiv (v %) Ukazatel 2002/2003 2003/2004 -2,39 3,55 Stálá aktiva 30,15 36,65 Oběžná aktiva 13,15 20,99 Ostatní aktiva 5,54 13,38 Celková aktiva
2004/2005 1,17 -8,58 -8,03 -2,89
2005/2006 -2,79 26,36 -1,59 4,50
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 47
2006/2007 2007/2008 1,49 7,43 14,12 28,24 12,30 6,58 6,81 13,85
Vývoj celkových pasiv je totožný s vývojem celkový aktiv. Hodnoty celkových pasiv i jejich jednotlivých položek měly tedy taktéž rostoucí trend s výjimkou roku 2005, kdy byl zaznamenán pokles ve všech pasivních skupinách. Tab. 8 Vývoj struktury celkových pasiv (v tis. Kč) Ukazatel 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Vlastní kapitál 860 514 933 402 996 559 988 436 996 905 1 036 827 1 183 063 232 332 220 172 312 434 283 487 332 297 382 935 433 285 Cizí zdroje 1 767 1 651 783 38 0 21 20 Ostatní pasiva Celková pasiva 1 094 613 1 155 225 1 309 776 1 271 961 1 329 202 1 419 783 1 616 368
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů V dnešní době je u velkých podniků vyloučeno, aby všechna svá aktivy financoval pouze z vlastního nebo z cizího kapitálu. V prvním případě by tak zapříčinil snížení celkové výnosnosti vloženého kapitálu. Druhý případ je vyloučen již jen kvůli tomu, že v právních předpisech je stanovena minimální výše základního kapitálu nutná pro zahájení činnosti. Finanční strukturu podniku blíže hodnotí ukazatele zadluženosti. Z obrázku číslo 14 můžeme vyčíst, že majetek společnosti je zhruba ze čtyř pětin financován z vlastních zdrojů, a to především ve formě akcií na majitele. Cizí zdroje mají na financování zhruba pětinový podíl, který se však v posledních letech zvyšuje. Ostatní pasiva jsou ve finanční základně podniku relativně zanedbatelnou skupinou, proto se v následujícím obrázku znázorňující strukturu a vývoj celkových pasiv
mil. Kč
nezobrazují.
1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2002
2003 Vlastní kapitál
2004
2005 Cizí zdroje
2006
2007
Ostatní pasiva
Obr. 14 Vývoj struktury celkových pasiv (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 48
2008
200 180 160 140
mil. Kč
120 100 80 60 40 20 0 -20 -40 2002/2003
2003/2004
Celková pasiva
2004/2005
Vlastní kapitál
2005/2006 Cizí zdroje
2006/2007
2007/2008
Ostatní pasiva
Obr. 15 Absolutní meziroční srovnání vývoje pasiv (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Vlastní kapitál v průběhu let vykazuje stabilní růst, až na již zmiňované pokles v roce 2005, který byl způsoben vyšší úhradou daně z příjmu. Ve sledovaném období vzrostla výše vlastního kapitálu o 37 % a dosáhla tak hodnoty 1.183 mil. Kč. Zásluhu na tom mají výborné výsledky hospodaření, kterých podnik dosahuje. Největšího hospodářského výsledku bylo dosaženo v posledním sledovaném roku, kdy zisk po zdanění činil 146 mil. Kč. Velkou měrou se na vlastním kapitálu podílí také nerozdělený zisk minulých let, jehož hodnota byla v roce 2008 navýšena na 210 mil. Kč. Na vývoji cizích zdrojů se největší měrou podílí krátkodobé závazky, především závazky z obchodních vztahů, jejichž hodnota má kolísavý průběh. Od roku 2002 do roku 2006 tyto závazky postupně klesaly ze 130 mil. Kč na 95 mil. Kč, následně se zvýšily o 40 mil. Kč a v roce 2008 znovu poklesly na úroveň 112 mil. Kč. Dlouhodobé závazky tvoří pouze odložený daňový závazek vyčíslovaný od roku 2004. Ostatní pasiva tvoří časové rozlišení, které je v podniku z největší části zastoupeno výdaji příštích období. Ty představují náklady věcně a časově související s běžným obdobím, ale výdej peněz se uskuteční až v budoucnu. Tab. 9 Relativní meziroční srovnání vývoje pasiv (v %) Ukazatel 2002/2003 2003/2004 8,47 6,77 Vlastní kapitál -5,23 41,90 Cizí zdroje -6,56 -52,57 Ostatní pasiva 5,54 13,38 Celková pasiva
2004/2005 2005/2006 -0,82 0,86 -9,26 17,22 -95,15 -100,00 -2,89 4,50
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 49
2006/2007 2007/2008 4,00 14,10 15,24 13,15 0,00 -4,76 6,81 13,85
Výkaz zisků a ztrát zachycuje vztahy mezi výnosy dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvořením. Má podobu tokových veličin, což způsobuje, že během sledovaného období jsou patrné výraznější změny, než-li tomu bylo u horizontální analýzy aktiv a pasiv, jenž představují stavové veličiny. Tab. 10 Vývoj struktury vybraných položek Výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč) Ukazatel Výkony Výkonová spotřeba Tržby Odpisy DM Provozní HV HV po zdanění
2002 844 667 519 379 948 167 129 445 50 002 64 886
2003 945 519 561 421 1 048 486 115 758 111 301 109 830
2004 990 638 606 252 1 137 356 120 624 145 365 121 786
2005 1 010 723 623 281 1 166 889 125 801 149 101 105 667
2006 1 115 407 668 942 1 255 763 129 540 151 466 107 087
2007 1 244 580 782 690 1 399 603 122 769 182 916 138 539
2008 1 409 501 872 863 1 632 511 124 716 245 149 146 236
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Vybrané položky sledovaných nákladů a výnosů jsou přeneseny do tabulky číslo 10, ze které je patrné, že výkony podniku pozitivně převyšují výkonovou spotřebu, a to v průměru o 50 - 60 %. V položce tržby jsou zahrnuty tržby za prodej zboží a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. I zde je možno vidět rostoucí tendenci, na které se podílí zvýšení celkového objemu prodeje současně se zvýšením cen a také příznivý vývoj exportu. Hodnota odpisů dlouhodobého majetku se vyvíjí v závislosti na hodnotě dlouhodobého majetku, jehož vývoj je mírně kolísavý.
m il. K č
Změny ve výši provozního výsledku hospodaření odrážejí především vývoj tržeb.
1 700 1 600 1 500 1 400 1 300 1 200 1 100 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Výkony
Výkonová spotřeba
Tržby
Odpisy DM
Provozní výsledek hospodaření
Hospodářský výsledek po zdanění
Obr. 16 Vývoj struktury vybraných položek Výkazu zisků a ztrát (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 50
250 225 200 175 m il. K č
150 125 100 75 50 25 0 -25 2002/2003 Výkony Odpisy DM
2003/2004
2004/2005
2005/2006
Výkonová spotřeba Provozní výsledek hospodaření
2006/2007
2007/2008
Tržby Hospodářský výsledek po zdanění
Obr. 17 Absolutní meziroční srovnání vývoj vybraných položek VZZ (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Obrázek číslo 17 znázorňuje absolutní změny vybraných položek výkazu zisků a ztrát. Nejvýrazněji, a vždy v pozitivním smyslu, se vyvíjely tržby podniku a v závislosti na nich také výkony. Největší meziroční nárůst tržeb 16,64 % byl zaznamená v roce 2008. Nejvíce se na tomto růste podílela zvýšena spotřeba a tím i objem prodeje značky Heineken, zvýšení cen a příznivý vývoj exportu. V kategorii provozního hospodářského výsledku byl vždy zaznamenán meziroční nárůst, na němž se podílel především pozitivní vývoj tržeb. Provozní zisk tak na konci sledovaného období dosáhl výše 245 mil. Kč. Největšího růstu bylo dosaženo v roce 2003, a to o 61 mil. Kč, respektive o 122,29 %. Vývoj hospodářského výsledku po zdanění ovlivňuje výše hospodářského výsledku za běžnou činnost, výše mimořádného hospodářského výsledku, ale především také daňová politika podniku. Nejvýraznější nárůst čistého zisku v roce 2007 ovlivnila výše hospodářského výsledku za běžnou činnost, která meziročně vzrostla o téměř 30 mil. Kč. Tab. 11 Relativní meziroční srovnání vývoje vybraných položek VZZ (v %) Ukazatel 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 11,94 4,77 2,03 10,36 11,58 13,25 Výkony 8,09 7,99 2,81 7,33 17,00 11,52 Výkonová spotřeba 10,58 8,48 2,60 7,62 11,45 16,64 Tržby -10,57 4,20 4,29 2,97 -5,23 1,59 Odpisy DM 122,59 30,61 2,57 1,59 20,76 34,02 Provozní HV 69,27 10,89 -13,24 1,34 29,37 5,56 HV po zdanění
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů
51
6.1.2 Vertikální analýza Při vertikální analýze jsou hodnoceny základní vztahy v rozvaze, kdy jsou jednotlivé položky výkazů vztahovány k celkovému stavu aktiv, respektive pasiv, čímž je vyjádřena jejich struktura a dále hodnotíme, zda jsou dodržena tzv. bilanční pravidla. Rozvaha společnosti vykazuje strukturu typickou pro výrobní podnik a ve sledovaném období je poměrně vyrovnaná. Tab. 12 Vývoj podílu jednotlivých položek aktiv (v %) Ukazatel Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva
2002 68,03 17,47 14,50
2003 62,92 21,47 15,61
2004 57,47 25,88 16,66
2005 59,86 24,36 15,77
2006 55,69 29,46 14,86
2007 52,91 31,47 15,62
2008 49,93 35,45 14,62
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Z tabulky číslo 12 je patrné, že stálá aktiva společnosti tvoří více než poloviční podíl na celkových aktivech, i když se jejich podíl v čase snižuje. V roce 2002 zaujímala 68 % podíl, v roce 2008 to bylo již necelých 50 %. Z tohoto důvodu je k vertikální analýze celkových aktiv přidán také podrobnější procentní rozdíl dlouhodobého majetku. Oběžná aktiva, právě na úkor aktiv stálých, postupně zvyšují svůj podíl ve struktuře majetku podniku, kdy jejich podíl 17 % v roce 2002 vzrostl na podíl 35 % v roce 2008. Nejvíce se na této položce podílí krátkodobé pohledávky a zásoby, jenž se ve sledovaném období rovnoměrně vyvíjí, a to na od rozdíl krátkodobého finančního majetku, který vykazuje typickou nestabilitu. Ostatní aktiva tvoří v majetku podniku stabilní zhruba 15 % podíl. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002
2003 Stálá aktiva
2004
2005 Oběžná aktiva
2006
2007
Ostatní aktiva
Obr. 18 Vývoj podílu jednotlivých položek aktiv (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 52
2008
Procentní rozbor stálých aktiv se zabývá především strukturou dlouhodobého hmotného majetku, který tvoří zhruba 98 % podíl. Dlouhodobý nehmotný majetek zaujímá ve stálých aktivech zbylá necelá 2 % a je tvořen především softwarem. Finanční dlouhodobý majetek společnosti má, až na výjimku v roce 2004 tvořící ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly, nulovou hodnotu. Strukturu dlouhodobého hmotného majetku blíže popisuje tabulka číslo 13, ze které je zřejmé, že největší podíl pohybující se kolem hodnoty 50 % připadá na samostatné movité věci, tedy zařízení společnosti, dále na stavby a také pozemky. Zřejmý je také kolísavý podíl nedokončeného hmotného majetku, který odráží vývoj zahajování a dokončování jednotlivých investičních celků společnosti. Grafické znázornění jednotlivých podílů DHM pro názornost uvádí obrázek číslo 19. Tab. 13 Vývoj podílu jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku (v %) Ukazatel Pozemky Stavby SMV Jiný DHM Nedokončený DHM Poskytnuté zálohy na DHM Opravná položka k nabytému majetku Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
2002 10,21 36,62 47,60 0,02 4,90
2003 10,40 38,62 47,97 0,03 2,04
2004 10,05 36,96 51,99 0,03 0,63
2005 9,91 35,70 47,28 0,03 4,14
2006 10,05 36,08 51,51 0,03 1,53
2007 9,83 33,92 47,81 0,03 4,47
2008 9,10 31,16 41,24 0,03 17,19
0,23
0,55
0,00
2,63
0,51
3,69
1,29
0,41
0,00
0,34
0,30
0,28
0,24
0,00
0,00
0,38
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2007
2008
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002
2003
2004
2005
Pozemky SMV Nedokončený DHM Opravná položka k nabytému majetku
2006
Stavby Jiný DHM Poskytnuté zálohy na DHM Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
Obr. 19 Vývoj podílu jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 53
Pasiva (zdroje krytí) mají velmi podobnou strukturu jako aktiva (majetek) společnosti. Společnost ve své kapitálové struktuře využívá převážně vlastní kapitál, který v roce 2002 činil přibližně 78 % z celkového množství pasiv a v roce 2008 přibližně 73 %. I přes pokles podílu vlastního kapitálu na úkor zvýšení podílu levnějšího cizího kapitálu si společnost udržuje vysokou kapitalizaci. Vysoký podíl dlouhodobého majetku je stále plně financován vlastním kapitálem společnosti, čímž je naplněno „zlaté bilanční pravidlo“. Tab. 14 Vývoj podílu jednotlivých položek pasiv (v %) Ukazatel Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
2002 78,61 21,23 0,161
2003 80,80 19,06 0,143
2004 76,09 23,85 0,060
2005 77,71 22,29 0,003
2006 75,00 25,00 0,000
2007 73,03 26,97 0,001
2008 73,19 26,81 0,001
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Vlastní kapitál společnosti v průběhu let vykazuje klesající trend, a to i přes to, že v absolutním vyjádření jeho hodnota v čase roste. Jednotlivé části vlastního kapitálu jsou blíže zkoumány v tabulce číslo 14. Podíl vlastního kapitálu ustupuje zvyšujícímu se podílu cizích zdrojů, které tvoří především rostoucí hodnota krátkodobých závazků. V roce 2001 činil podíl cizích zdrojů na celkových zdrojích krytí společnosti přibližně 21 %, v roce 2008 již téměř 27 %. Dlouhodobé závazky tvoří pouze odložený daňový závazek, který společnost vyčísluje od roku 2004, protože ve sledovaném období nečerpala žádný dlouhodobý úvěr. Ostatní pasiva společnosti tvoří časové rozlišení, které má pouze minimální podíl na celkových pasivech a na následujícím obrázku tedy nejsou viditelná. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002
2003
2004
Vlastní kapitál
2005 Cizí zdroje
2006
2007
Ostatní pasiva
Obr. 20 Vývoj podílu jednotlivých položek pasiv (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 54
2008
Z procentního rozboru vlastního kapitálu společnosti je patrné, že největší podíl zaujímá základní kapitál, který měl ve sledovaném období neměnnou absolutní výši 958.599 tis. Kč, kromě roku 2002, kdy činil 757.611 Kč, měnil se však jeho procentní podíl. Výraznou změnu zaznamenal také výsledek hospodaření, a to jak minulých let, tak i běžného účetního období. Pouze nepatrný podíl na základním kapitálu tvoří kapitálové fondy. Tab. 15 Vývoj podílu jednotlivých položek vlastního kapitálu (v %) Ukazatel Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní, nedělitelný a ostatní fondy ze zisku HV minulých let HV běžného úč. období
2002 88,04 0,001
2003 81,27 0,001
2004 76,12 0,001
2005 76,75 0,001
2006 76,10 0,001
2007 73,17 0,000
2008 64,12 0,000
4,11
4,13
4,42
5,07
5,56
5,86
5,72
0,31 7,54
2,83 11,77
7,23 12,22
7,49 10,69
7,60 10,74
7,61 13,36
17,79 12,36
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Procentický podíl základního kapitálu ustupuje rostoucímu podílu výsledku hospodaření minulých let i běžného účetního období. Čistý zisk společnosti ve sledovaném období rostl až do roku 2004, kdy následně klesl především vlivem vysoké daně z příjmu. Od toho roku však znovu rostl a v posledním sledovaném roce dosáhl největšího podílu na vlastním kapitálu, a to téměř 13 %. Dlouhodobé zadržování zisku by však mohlo být i negativním jevem, neboť nevyplácení dividend snižuje atraktivitu firmy pro potencionální investory. Společnost také pravidelně navyšuje fondy ze zisku, a to odvodem 5 % z čistého zisku .
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2002
2003
2004
2005
Základní kapitál Rezervní, nedělitelný a ost. fondy ze zisku Výsledek hospodaření běžného ú.o.
2006
2007
2008
Kapitálové fondy Výsledek hospodaření minulých let
Obr. 21 Vývoj podílu jednotlivých položek vlastního kapitálu (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 55
6.2 Analýza rozdílových ukazatelů V této kapitole práce je rozebírán ukazatel čistý pracovní kapitál, který je základním a nejčastěji používaným finančním fondem. Čistý pracovní kapitál je částí oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji a slouží k určení optimální výše každé položky oběžných aktiv. Základem pro jeho výpočet je účetní výkaz rozvaha. Tab. 16 Rozdílové ukazatele (v tis. Kč) Ukazatel 2002 Čistý pracovní kapitál -35 012
2003 58 728
2004 69 742
2005 66 150
2006 100 197
2007 95 540
2008 165 015
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Z tabulky číslo 16 je patrné, že společnost měla v roce 2002 hluboce zápornou hodnotu čistého pracovního kapitálu, a to proto, že pouze v tomto roce převyšovaly krátkodobé závazky oběžná aktiva, protože byl společností čerpán krátkodobý bankovní úvěr. V roce 2003 již hodnota čistého pracovního kapitálu dosahovala kladných hodnot, do roku 2008 vzrostla jeho hodnota na 165 mil. Kč. Růst ukazatele je příznivý z pohledu manažerů podniku, protože vypovídá o dobrém finančním zázemí. Někdy je označován jako „ochranný polštář“ podniku, který firmě umožňuje pokračovat v činnosti, vyskytne-li se nepříznivá událost vyžadující velké množství finančních prostředků. Z pohledu vlastníků jde o vývoj méně příznivý, neboť ti vyžadují naopak minimální výši pracovního kapitálu, protože dlouhodobé zdroje jsou dražší než zdroje krátkodobé
m il. Kč
a mohly by být využity efektivněji. 180 165 150 135 120 105 90 75 60 45 30 15 0 -15 -30 -45 2002
2003
2004
2005
2006
2007
Čistý pracovní kapitál
Obr. 22 Rozdílové ukazatele (v mil. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 56
2008
6.3 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejužívanější metodou hodnotící finanční situaci podniku. Do této kategorie patří hodnocení ukazatelů rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a dalších ekonomických ukazatelů, které jsou popsány v následujících kapitolách. 6.3.1 Ukazatele rentability Rentabilita je měřítkem schopnosti dosahovat zisku, proto je cílem podniku dosahovat co nejvyšších hodnot. Ukazatele rentability jsou konstruovány jako poměr efektu dosaženého podnikatelskou činnost ke zvolené srovnávací základně. Nejužívanější ukazatele jsou uvedeny v tabulce číslo 17 spolu s výnosností státních dluhopisů. Ukazatel dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) byl vynechán, neboť společnost financuje všechny své investiční záměry v vlastních zdrojů. Tab. 17 Ukazatele rentability (v %) Ukazatel ROA ROE Výnosnost st. dluhopisů
2002 6,24 7,54 4,94
2003 9,57 11,77 4,12
2004 9,30 12,22 4,75
2005 8,31 10,69 3,51
2006 8,06 10,74 3,78
2007 9,76 13,36 4,25
2008 9,05 12,36 4,55
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů, [20] Zvolené ukazatele rentability vykazují ve sledovaném období poměrně vyrovnané hodnoty, pouze v roce 2002 byly ukazatele vlivem nízkého čistého zisku nižší. Mírný kolísavý vývoj odpovídá vývoji výsledku hospodaření za účetní období, který byl pro účel výpočtu ukazatelů zvolen jako výstup podnikatelské činnosti. Přesto je možno konstatovat, že hodnoty jednotlivých ukazatelů dosahují příznivých hodnot a je velmi pozitivní jejich postupný růst. Rentabilita celkového vloženého kapitálu, zkratka ROA, vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání, které podnik dosáhl po odečtení daní. Tento druh rentability tedy zohledňuje měnící se výši sazby daně z příjmu, která pro doplnění informací v roce 2002 i 2003 činila 31 %, v roce 2004 28 %, další rok poklesla o 2 %, v následujících dvou letech činila 24 % a v posledním sledovaném roce dosahovala její výše 21 %. Nejvyšší hodnoty dosahuje ukazatel v roce 2007, což bylo způsobeno především vysokou hodnotou čistého zisku a nulovými nákladovými úroky vzhledem k výši celkových aktiv. Necelých 10 % vloženého kapitálu se tak společnosti vrací ve formě 57
zisku, nebo jinak řečeno na 1 Kč vloženého kapitálu připadá 0,09 Kč zisku. Naopak nejnižší hodnoty ukazatele ROA, 6,24 %, bylo dosaženo ve zmiňovaném roce 2002. Rentabilita vlastního kapitálu, zkratka ROE, má podobný průběh jako rentabilita celkového vloženého kapitálu. Je rovněž velmi stabilní, neboť nedocházelo k zásadním výkyvům v hodnotě vlastního kapitálu, který se rovnoměrně zvyšoval. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2007, kdy vyplývá, že 1 Kč vlastního kapitálu tvořila 0,13 Kč zisku. Naopak nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2002, což bylo způsobeno nejnižší hodnotou čistého zisku za sledované období spolu s nejnižší hodnotou vlastního kapitálu, kdy 1 Kč vloženého kapitálu přinesla pouze 0,07 Kč zisku. U zmíněných ukazatelů rentability by mělo platit pravidlo efektivního využívaní cizích zdrojů, které říká, že ukazatel ROE by měl mít vyšší hodnotu než ukazatel ROA. Z vypočtených hodnot v tabulce číslo 17 je patrné, že toto pravidlo bylo splněno ve všech letech sledovaného období.
14% 13% 12% 11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% 2002
2003 ROA
2004
2005
ROE
2006
2007
2008
Výnosnost státních dluhopisů
Obr. 23 Ukazatele rentability (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů, [20] Hodnota rentability vlastního kapitálu slouží vlastníkům podniku k jejich rozhodování o tom, zda je jejich investice do podniku výnosnější, než jiné investiční příležitosti. Základem pro srovnání výnosnosti související s rizikovostí jsou 10leté státní dluhopisy. Toto srovnání je znázorněno na obrázku číslo 23, ze kterého jasně vyplývá, že hodnota ROE v každém sledovaném roce převyšuje výnosnost státních dluhopisů průměrně o 7 % a vlastníkům podniku tak přináší vyšší zhodnocení svých vkladů. Rozdíl ROE a úrokové míry bezrizikových cenných papírů se nazývá riziková prémie.
58
6.3.2 Ukazatele aktivity V návaznosti na provedenou analýzu kapitálové výnosnosti byla provedena analýza ukazatelů aktivity, která měří schopnost společnosti využívat vložené prostředky. Ukazatele mohou vyjadřovat kolikrát za rok se majetek ve firmě přemění, takové pak označujeme jako obrat, nebo dobu transformace jednotlivých složek majetku ve dnech, které pak označujeme jako dobu obratu. Obecně je efektivita využití majetku tím větší, čím vyšší je obrat a nižší doba obratu. Tab. 18 Ukazatele aktivity doba obratu je uvedena ve dnech) Ukazatel Obrat celkových aktiv Obrat DHM Obrat zásob Doba obratu zásob
2002 0,87 1,29 12,21 29,89
2003 0,91 1,46 11,24 32,49
2004 0,87 1,53 12,58 29,03
2005 0,92 1,55 15,60 23,40
2006 0,94 1,71 15,97 22,85
2007 0,99 1,87 17,37 21,02
2008 1,01 2,07 17,38 21,00
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Obrat celkových aktiv se po celé sledované období vyvíjel pozitivním směrem. Z hodnoty 0,87 v roce 2002 vyjadřující, že 1 Kč celkových aktiv vytvořila 87 haléřů tržeb, nebo také, že se celkový aktiva v tržbách v tomto roce obrátila 0,87krát, vzrostl na hodnotu 1,01 v roce 2008. Tento pozitivní trend byl způsoben především vyšším tempem růstu tržeb, do kterých byly zahrnuty tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a za prodej zboží. Obrat dlouhodobého hmotného majetku (DHM) měří efektivnost využívání budov, strojů a zařízení a udává, kolikrát za rok se dlouhodobý majetek obrátí v tržby. Tento ukazatel má ve sledovaném období rovněž pozitivní trend, který je vyvolán zmiňovaným růstem tržeb a téměř stabilní hladinou hodnoty DHM. Nejnižší hodnota byla vytvořena v roce 2002, kdy 1 koruna DHM vytvořila 1,29 Kč tržeb, nebo-li majetek se tento rok v tržbách obrátil 1,29krát. Postupně docházelo k nárůstu efektivity a intenzity až do posledního sledovaného roku 2008, kdy se majetek ve společnosti obrátil v tržbách 2,07krát. Obrat zásob udává, kolikrát je každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna. I tento ukazatel v průběhu jednotlivých let, s výjimkou v roce 2003, rostl. V roce 2002 se zásoby ve společnosti obrátily více než 12krát, v roce 2008 již více než 17krát. Převedeme-li tyto hodnoty do peněžního vyjádření, můžeme říci, že 1 koruna zásob vytvořila 12,21 Kč, respektive 17,38 Kč tržeb.
59
Doba obratu zásob je ukazatel vyjadřující průměrný počet dní, po něž jsou zásoby vázány v podniku do jejich spotřeby. Pro výpočet byl použit skutečný počet dní, tedy 365. Zásoby patří mezi nejméně likvidní oběžná aktiva, jejichž vlastnictví je spojeno se skladovacími náklady a vazbou vysokých objemů peněžních prostředků, proto je snahou snižovat jejich objem a také dobu obratu. To se podniku daří, což je patrné z tabulky číslo 18 i z následujícího obrázku. Nejvyšší doba obratu zásob byla zaznamenána v roce 2003, kdy byly zásoby ve společnosti vázány zhruba po dobu 32 dní v důsledku nízkého obratu zásob. Od tohoto roku je patrné zkracování doby obratu zásob, které bylo nejmarkantnější v roce 2005, tj. zkrácení přibližně o 6 dní. Zásoby byly ve společnosti vázány nejkratší dobu v roce 2008, a to po dobu 21 dní. Obecně platí, čím vyšší je obratovost zásob a čím nižší doba obratu, tím lépe. 18
35
16
30
14 25 10
20
8
15
Počet dní
12
6 10 4 5
2 0
0 2002
2003
Obrat celkových aktiv
2004
2005
2006
Obrat dlouhodobého hm. majetku
2007
2008
Obrat zásob
Doba obratu zásob
Obr. 24 Ukazatele aktivity Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů
6.3.3 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity, označovány také jako ukazatelé platební schopnosti, vycházejí ze schopnosti podniku uhradit své krátkodobé závazky a jsou měřítkem krátkodobého rizika. Základní ukazatele jsou uvedeny v následující tabulce číslo 19. Tab. 19 Ukazatele likvidity Ukazatel Hotovostní likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita
2002 0,08 0,50 0,85
2003 0,34 0,82 1,31
2004 0,52 0,92 1,26
2005 0,45 0,96 1,27
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů
60
2006 0,58 1,07 1,34
2007 0,63 1,04 1,27
2008 0,13 1,17 1,40
1. stupeň likvidity, likvidita hotovostní, je konstruována jako poměr nejlikvidnějších aktiv podniku, tedy peněžních prostředků ke krátkodobým závazkům, proto jsou její hodnoty nejnižší. Doporučená hodnota ukazatele by se měla pohybovat v rozmezí 0,2 - 0,5. Těchto hodnot bylo dosaženo pouze v letech 2003 a 2005, avšak hodnoty v ostatních letech jsou od stanoveného intervalu vzdáleny jen minimálně, takže i ty lze považovat na vyhovující. Pouze rok 2002, tedy rok před vstupem společnosti STAROBRNO, a. s. do pivovarnické skupiny Heineken, vykazuje velice nízkou hodnoto tohoto ukazatele, což bylo způsobeno nižší hladinou oběžných aktiv a naopak vyšší hladinou krátkodobých závazků, než tomu bylo v následujících letech. 2. stupeň likvidity, likvidita pohotová, je vyjádřena obdobně, jako předcházející ukazatel, avšak navíc je očištěna o hodnotu zásob, které jsou nejméně likvidní složkou oběžného majetku. Tento ukazatel měl v průběhu sledovaného období rostoucí trend, což bylo způsobeno postupných zvyšováním jak hodnoty krátkodobých závazků, tak hodnoty oběžných aktiv, nejvíce konkrétně krátkodobých pohledávek a finančního majetku. Doporučené hodnoty pohotové likvidity by se měly pohybovat kolem 1, což je kromě zmiňovaného roku 2002 splněno. Naopak nejvyšší hodnoty dosáhl podnik v roce 2008, kdy byla 1 Kč krátkodobých závazků kryta 1,17 Kč oběžných aktiv. 3. stupeň likvidity, likvidita běžná, měří, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby v danou chvíli proměnil veškerá oběžná aktiva na hotovost. Optimální hodnota ukazatele by neměla klesnout pod 1, což bylo splněno kromě roku 2002, kdy hodnota činila pouze 0,85 a podnik tak kryl část dlouhodobých aktiv krátkodobými zdroji. V ostatních letech byla hodnota stabilní, průměrně se pohybovala kolem 1,3, což znamená, že v danou chvíli by mohl podnik uspokojit své věřitele 1,3krát. 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2002
2003 Hotovostní likvidita
2004
2005 Pohotová likvidita
2006
2007 Běžná likvidita
Obr. 25 Ukazatele likvidity Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 61
2008
6.3.4 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jaké je firma financována dluhy. Používání cizích zdrojů ovlivňuje jak výnosnost kapitálu akcionářů, tak riziko podnikání. Hlavním důvodem financování podnikových činností cizími zdroji je jejich nižší cena ve srovnání se zdroji vlastními. Na rozdíl od ukazatelů aktivity a likvidity se ukazatele zadluženosti zaměřují na dlouhodobé fungování podniku, na jeho dlouhodobou schopnost plnit své závazky. Přehled hlavních ukazatelů zadluženosti odvozených z účetního výkazu rozvaha uvádí tabulka číslo 20. Tab. 20 Ukazatele zadluženosti (zadluženost a míra samofinancování je uvedena v %) Ukazatel Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost Celková zadluženost Míra samofinancování Stav kapitalizace Dluh na vlastní kapitál
2002 20,67 0,00 20,67 78,61 1,57 0,26
2003 16,39 0,00 16,39 80,80 1,62 0,20
2004 20,55 1,19 21,74 76,09 1,53 0,29
2005 19,16 1,84 21,00 77,71 1,57 0,27
2006 21,92 1,53 23,45 75,00 1,52 0,31
2007 24,74 1,20 25,94 73,03 1,47 0,36
2008 25,24 0,88 26,12 73,19 1,47 0,36
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Ukazatel celkové zadluženosti udává, jaká část majetku je kryta cizími zdroji. Při výpočtu ukazatele pracujeme se součtem krátkodobých i dlouhodobých závazků, včetně úvěrů, které stavíme do poměru s hodnotou celkových aktiv. Z tabulky číslo 20 je patrné, že celková zadluženost podniku dosahuje velice nízkých hodnot, a to i přesto, že se v závěru sledovaného období zvyšuje, což je způsobeno především růstem krátkodobých přijatých záloh a závazků účtovaných na dohadných účtech pasivních. Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou krátkodobá a dlouhodobá zadluženost, které při svých výpočtech pracují pouze s krátkodobými, respektive dlouhodobými závazky. Z pohledu čerpání bankovních úvěrů můžeme společnost považovat
za
nezadluženou,
neboť
dlouhodobý
bankovní
úvěr
společností
ve sledovaném období čerpán nebyl, krátkodobý bankovní úvěr byl jako zdroj financování využit pouze v roce 2002. Jelikož dlouhodobé závazky společnosti tvoří pouze odložený daňový závazek a zbylá hodnota připadá na zadluženost krátkodobou, bylo pohlíženo na zadluženost jako celkovou, kterou lze i přes kolísavý průběh hodnotit velice pozitivně, v průměru podnik financuje svá aktiva cizími zdroji z 20 - 25 %, téměř veškeré potřeby tedy financuje vlastními zdroji. 62
Ukazatel míra samofinancování vyjadřuje, jakou měrou jsou aktiva společnosti financována vlastními zdroji. Spolu s ukazatelem zadluženosti, při nepodstatné výši ostatních pasiv, tvoří 100 %, respektive 1 v bezrozměrném vyjádření. Průběh ukazatele inverzně kopíruje průběh celkové zadluženosti. Nejvyšší podíl vlastních zdrojů sledujeme v roce 2002 (80,80 %), naopak nejnižší v roce 2007 (73,03 %). Jeho průměrná výše se tak ve sledovaném období pohybuje v intervalu 75 - 80 %, což potvrzuje, že společnost je vysoce kapitalizována. Stav kapitalizace poskytuje informace o krytí aktiv dlouhodobými zdroji, přičemž do dlouhodobých zdrojů zahrnujeme vlastní kapitál a dlouhodobé závazky, včetně dlouhodobých bankovních úvěrů. Hodnota ukazatele, která se ve všech letech pohybovala nad 1, svědčí o tzv. překapitalizaci podniku, kdy je veškerý dlouhodobý majetek a navíc i část oběžných aktiv kryta dlouhodobými zdroji. Ve všech letech je tak při rozmezí hodnoty ukazatele 1,47 - 1,62 dodrženo „zlaté bilanční pravidlo“. Ukazatel dluh na vlastní kapitál má obdobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míry samofinancování. Jeho hodnota ve sledovaném období roste spolu s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku, ale jelikož meziročně rostla i výše vlastního kapitálu, růst ukazatele je pozvolný. Nejnižší byla hodnota ukazatele v roce 2002, kdy na 1 Kč vlastního kapitálu připadlo 20 haléřů celkových závazků. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele byly zaznamenány v letech 2007 a 2008. Vybrané ukazatele zadluženosti jsou graficky znázorněny na obrázku číslo 26. Na hlavní ose y je zachycen ukazatel celkové zadluženosti a míry samofinancování, na vedlejší ose y je zachycen ukazatel kapitalizace a dluh na vlastní kapitál. 100%
1,80
90%
1,60
80%
1,40
70%
1,20
60% 1,00 50% 0,80 40% 0,60
30%
0,40
20%
0,20
10% 0%
0,00 2002
2003
Celková zadluženost
2004
2005
Míra samofinancování
2006 Kapitalizace
2007
2008 Dluh na vlastní kapitál
Obr. 26 Ukazatele zadluženosti Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 63
6.3.5 Ostatní ekonomické ukazatele V této části práce jsou zkoumány ostatní ekonomické ukazatele, které podávají doplňující obraz o společnosti a nejsou zařazeny v předchozích kapitolách. Jedná se o ukazatel produktivity práce a průměrný výdělek. Tab. 21 Ostatní ekonomické ukazatele (v tis. Kč) Ukazatel Produktivita práce Průměrný výdělek
2002 809,57 228,48
2003 984,91 243,56
2004 1021,65 268,34
2005 1056,36 290,63
2006 2007 1206,58 1323,02 315,35 344,41
2008 1603,25 473,60
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Ukazatel produktivita práce měří účinnost lidské práce, vyjádřenu množstvím produkce zhotovené jedním pracovníkem. Tento ukazatel má ve sledovaném období rostoucí trend, kdy z hodnoty 809,57 tis. Kč vytvořené jedním pracovníkem v roce 2002, vzrostl na hodnotu 1.603,25 tis. Kč v roce 2008. Na tento jev měla vliv především rostoucí přidaná hodnota při současně se snižujícím počtu zaměstnanců od roku 2004. Růst tohoto ukazatele se projevuje snížením množství práce potřebné na výrobu jednotky produkce nebo zvýšením objemu vyrobené produkce při stejném množství vynaložené práce. Průměrný výdělek jednoho zaměstnance je vyjádřen z ročních mzdových nákladů. V roce 2002 činila průměrná roční mzda 228,48 tis. Kč, v roce 2008 již 473,60 tis. Kč, což představuje nárůst o více než 100 %. Toto zvýšení bylo způsobeno redukujícím se počtem zaměstnanců a současnou valorizací mezd. 430
1600
420
1400 410 1200 1000
400
800
390
600 380 400 370
200 0
360 2002
2003
Produktivita práce
2004
2005
Mzdové náklady na pracovníka
2006
2007
Průměrný počet zaměstnanců
Obr. 27 Ostatní ekonomické ukazatele Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 64
2008
P rům ěřný poč et z am ěs tnanc ů
P roduk tiv ita prác e, m z dov é nák lady (v tis . K č )
1800
6.4 Přidaná hodnota Tento ukazatel vyjadřuje hodnotu přidanou zpracováním, tj. rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků (tržbami) a náklady na nakoupení materiál a na služby použité při jejich výrobě. Vytvořená hodnota pak slouží na úhradu dalších nákladů, po níž zůstane čistý zisk. Čím vyšší tedy tato hodnota je, tím je to pro společnost přínosnější. Základním účetním výkazem sloužícím k jeho výpočtu je výkaz zisků a ztrát. Tab. 22 Přidaná hodnota (v tis. Kč) Ukazatel Obch. marže+výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 858 587 961 296 1026150 1055331 1150369 1288085 1486906 519 379 561 421 606 252 623 281 668 942 782 690 872 863 339 208 399 875 419 898 432 050 481 427 505 395 614 043
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů Přidaná hodnota vykazuje v celém sledovaném období stabilní rostoucí trend, a to proto, že ukazatel obchodní marže spolu s výkony převyšuje výkonovou spotřebu, která má navíc pomalejší tempo růstu. V roce 2002 činila výše přidané hodnoty 339 mil. Kč., v roce 2008 to bylo již 614 mil. Kč, což představuje nárůst zhruba o 80 %. Růst přidané hodnoty v čase vyjadřuje úsilí podniku vytvářet dostatečné zdroje na úhradu všech potřebných nákladů, lepší ohodnocení zaměstnanců a dosahování lepšího výsledku hospodaření. Hodnota ukazatele je graficky znázorněna na obrázku číslo 28, spolu s bazickými indexy srovnávajícími vývoj v letech 2002 - 2008. 1 600
2,00 1,90
1 400
1,80 1 200 1,70
m il. K č
1 000
1,60
800
1,50 1,40
600
1,30 400 1,20 200
1,10
0
1,00 2002
2003
Obchodní marže + výkony Obchodní marže + výkony
2004
2005 Výkonová spotřeba Výkonová spotřeba
2006
2007 Přidaná hodnota Přidaná hodnota
Obr. 28 Přidaná hodnota (v tis. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů 65
2008
6.5 Predikce finanční tísně podniku Je-li oslabeno finanční zdraví společnosti, může se dostat do finanční tísně, která je schopna přerůst ve finanční krizi a skončit úpadkem. Proto je nutné blížící se krizi včas rozpoznat a provést nutná opatření ke zotavení společnosti. K predikci finanční tísně podniku slouží i index důvěryhodnosti IN95, který je popsán v následující kapitole. 6.5.1 Index IN 95 Tento model obsahuje 6 poměrových ukazatelů s přiřazenými vahami pro jednotlivá odvětví, v tomto případě konkrétně pro potravinářský průmysl, jejichž výsledné hodnoty spolu s konečnou hodnotu indexu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 23 Index IN95 Ukazatel x1 x2 x3 x4 x5 x6 Index IN95
2002 4,71 12,91 0,06 0,88 0,85 0,00 3,31
2003 5,25 110,26 0,10 0,93 1,31 0,00 14,41
2004 4,19 0,00 0,11 0,89 1,26 0,00 2,08
2005 4,49 0,00 0,12 0,95 1,27 0,00 2,20
2006 4,00 0,00 0,11 0,97 1,34 0,00 2,07
2007 3,71 0,00 0,13 1,01 1,27 0,00 2,08
2008 3,73 0,00 0,13 1,07 1,40 0,00 2,11
Váha 0,26 0,11 4,99 0,33 0,10 17,38 -
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů, [9] Hodnota indexu v roce 2003 vysoko převyšovala doporučenou hranici pro bezproblémovou situaci podniku hradit své závazky. Jeho výše byla v tomto roce pozitivně ovlivněna výší hospodářského výsledku před zdaněním spolu s hodnotou nákladových úroků ve výši 1 mil. Kč souvisejících s čerpáním krátkodobého bankovního úvěru, který byl však během roku 2003 splacen. Od tohoto roku tak byly nákladové úroky nulové, což se promítlo do konstrukce ukazatele x2 v dalších letech. Z potřeby ukazatele x6 zahrnout do svého výpočtu závazky po lhůtě splatnosti plyne zkreslení jeho konečných hodnot v jednotlivých letech, neboť externímu uživateli účetních výkazů nejsou tyto informace zpřístupněny. Proto byly závazky po lhůtě splatnosti zvoleny jako nulové, což mírně ovlivnilo i vypovídací schopnost indexu IN95. Vývoj všech ostatních ukazatelů vykazuje vyrovnané hodnoty, které se velice pozitivně podílí na konečném hodnocení indexu, jenž v celém sledovaném období vždy převyšuje, přestože minimálně, s výjimkou v roce 2003, doporučenou hodnotu 2. Z dosažených výsledků indexu IN95 lze potvrdit finanční zdraví společnosti STAROBRNO, a. s. bez potencionálních problémů hrozících v budoucnosti. 66
6.6 Mezipodnikové srovnání V této části práce je provedeno srovnání vybraného podniku s jeho největšími konkurenty, kteří jsou zároveň jedněmi z nejúspěšnějších podniků potravinářského průmyslu v ČR, pivovarnickou jedničkou na tuzemském trhu Plzeňský Prazdroj, a. s. a národním podnikem Budějovický Budvar. Vypočtené hodnoty vybraných ukazatelů sloužící pro porovnání srovnávaných společností jsou zobrazeny v tabulce číslo 24. Tab. 24 Vstupní informace pro spider analýzu Ukazatel ROE (%) ROCE (%) ROA (%) Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita Celková zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Dluh na vlastní kapitál (%) Obrat celkových aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob (dní) Z / ZUD (%) Produktivita práce (tis. Kč)
Plzeňský Prazdroj, a. s. 31,66 27,92 19,46 0,61 0,23 0,12 31,72 60,66 52,29 0,80 9,25 39,46 75,45 3008,75
Starobrno, a. s. 13,36 13,15 9,76 1,27 1,04 0,63 25,94 73,03 35,52 0,99 17,37 21,00 74,26 1323,02
Budějovický Budvar, n. p. 5,96 5,75 5,46 7,41 6,43 4,71 10,36 89,63 11,56 0,47 6,82 53,49 80,17 1162,97
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů, [14], [15] Ukazatele rentability společnosti STAROBRNO, a. s. se ve srovnání s Plzeňským Prazdrojem pohybují hluboko pod úrovní jeho hodnot, a to ve všech třech případech. Vysoké rentability společnost Prazdroj dosahuje díky mimořádně dobrým výsledkům hospodaření. Naopak ve srovnání s Budějovickým Budvarem vykazuje analyzovaná společnost mnohem lepší výsledky převyšující národní podnik zhruba o 10 % . Hodnoty ukazatelů všech typů likvidity jsou u analyzované společnosti vyšší, než hodnoty největšího hráče na trhu. Zároveň jsou však mnohonásobně nižší než hodnoty, které vykazuje Budějovický Budvar. Tyto rozdíly jsou dány především odlišným množstvím peněžním prostředků, kterými sledované společnosti v daném okamžiku disponují, hodnotou oběžného majetku a výší krátkodobých závazků. Rozdílná kombinace těchto faktorů ukazuje, že Prazdroj, naopak od Budvaru, není příliš likvidní. Likviditu společnosti STAROBRNO, a. s. lze hodnotit jako průměrnou, avšak dostatečnou.
67
Hodnoty ukazatelů zadluženosti společnosti STAROBRNO, a. s. vypovídají o velice nízké úrovni celkové zadluženosti a naopak vysoké míře samofinancování. Analyzovaná společnost financovala v roce 2007 svá aktiva přibližně z 25 %, Plzeňský Prazdroj z 31 %, nejnižší celkovou zadluženost a s tím i související vysokou míru samofinancování vykazoval národní podnik Budějovický Budvar. U ukazatelů aktivity vykazuje společnost STAROBRNO, a. s., ve srovnání s vybranými konkurenty, nejlepší výsledky. Obrat celkových aktiv ve sledovaném období činil 0,99, což vyjadřuje, že se celková aktiva v tržbách v tomto roce obrátila 0,99krát. Obrat zásob dosahoval také nejvyšší hodnoty, a to přilízne 17 obratů za rok. S tím přímo souvisí i nejkratší dobra obratu zásob 21 dní, oproti téměř 40 dnům Prazdroje a 54 dnům Budvaru. Ukazatel vyjadřující, kolik čistého zisku zůstane vlastníkům po úhradě úrokových a daňových plateb se ve všech vybraných společnostech pohyboval v roce 2007 na srovnatelného hodnotě, přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl národní podnik, a to zhruba 80 %. Poslední srovnávaný ukazatel, produktivita práce, dosahoval ve společnosti STAROBRNO, a. s. i v Budějovickém Budvaru, oproti největšímu hráči na trhu velice podprůměrných hodnot, a to přibližně o 70 % nižších. 6.6.1 Grafická analýza Ke zvýšení názornosti byl na základě výše uvedených hodnot a informací vytvořen následující spider graf, který umožňuje získat rychlé a přehledné vyhodnocení postavení srovnávaných podniků.
Produktivita práce
ROE ROCE
Z / ZUD ROA Doba obratu zásob Běžná likvidita
Obrat zásob
Pohotová
Obrat celkových aktiv
Běžnálikvidita
Dluh na vlastní kapitál
Celková zadluženost Míra samofinancování
Plzeňský Prazdroj, a. s.
Starobrno, a. s.
Budějovický Budvar, n. p.
Obr. 29 Spider analýzy vybraných společností pro rok 2007 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě účetních výkazů
68
7. SHRNUTÍ DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ Pivovarnictví a pivní kultura mají v České republice dlouholetou tradici a obrovskou oblibu, přestože spotřeba podle statistik sice pozvolna, ale klesá. Spotřeba piva se v posledních 10 letech ustálila na hodnotě pohybující se kolem 160 litrů na osobu a rok a Česká republika si tak udržuje první místo v žebříčku světových konzumentů. Český spotřebitel je konzumentem konzervativním, neboť z rozboru spotřeby piva vyplývá, že největší spotřebovávané množství zaujímá světlé výčepní pivo. V posledních letech se však dynamicky zvyšuje také výstav speciálních, konkrétně nealkoholických piv. Česká republika sice nepatří mezi hlavní producenty na trhu piva, v dlouhodobém vývoji však vlastní produkce dosahuje solidních výsledků a vykazuje pozvolný nárůst. Ekonomické problémy světové a domácí ekonomiky produkci našich pivovarů nijak výrazně neovlivnily, ta dokonce v letech 2007 a 2008 dosáhla nejlepších výstavů v historii, a to i přes mírný pokles produkce z 19,897 mil. hl. na 19,806 mil. hl. piva. Z hlediska postavení našeho pivovarnictví v zahraničí lze také očekávat dlouhodobý růst, ať už díky vstupu do Evropské unie, tak díky začlenění největších českých producentů do dominantních světových pivovarnických skupin. To by mohlo umožnit další přístup do zahraničních distribučních kanálů, včetně lepšího seznámení zahraničních konzumentů s českým typem piva a otevřít tak cestu pro vyšší export, včetně exportu menších výrobců. Co se týče počtu soutěžitelů na trhu, činných je v současné době 48 pivovarů, což představuje oproti roku 1950 pokles o 128 pivovarů. Tento stav je dán restrukturalizací odvětví a procesem koncentrace, ke kterému zhruba od 90. let dochází. Největším výrobcem i exportérem piva v České republice je Plzeňský Prazdroj, a. s. patřící do pivovarnické skupiny SABMiller, který v roce 2008 dosahoval tržního podílu téměř 50 %. Dlouhodobě druhým největším producentem piva, s tržním podílem 15,5 %, je akciová společnost Pivovary Staropramen začleněná do skupiny InBev a třetím největším výrobcem piva je společnost Heineken Czech, která zahrnuje pivovary patřící dříve do skupiny Drinks Union, dále pivovar Starobrno a Královský pivovar Krušovice. České pivo je také velice úspěšným vývozním artiklem známým po celém světě, přičemž část své produkce exportují do zahraničí všechny české průmyslové pivovary. V roce 2008 činil export pivovarů 10,4 % z celkové produkce, což představovalo přibližně 3,706 mil. hl. piva. Exportováno je především do tradičních destinací, jako je SRN, Slovensko, Velká Británie, ale také do Ruska a USA. Dovoz do České republiky je minimální, pohybuje se kolem 0,5 % domácí spotřeby. 69
V praktické části analýzy finanční situace podniku byl jako první proveden procentní rozbor rozvahy, který se zabýval strukturou a vývojem majetkové a finanční základny podniku. Z jeho výsledků je patrné rozložení majetku typické pro většinu podniků zabývajících se výrobní činností, tedy převládající podíl stálých aktiv. Tento podíl tvořil na začátku sledovaného období téměř 70 %, avšak v čase se na úkor rozšiřujícího podílu oběžných aktiv, nejvíce obchodních pohledávek a krátkodobého finančního majetku, postupně snížil na 50 %. Největší část stálých aktiv je tvořena dlouhodobým majetkem v podobě staveb a samostatných movitých věcí. Ostatní aktiva podniku se na struktuře majetku v průběhu celého sledovaného období podílela přibližně 15ti procenty. S majetkovou základnou přímo souvisí základna finanční, která je z převážné části tvořena vlastními zdroji v podobě základního kapitálu, fondů a rostoucí kladné hodnoty hospodářského výsledku z minulých let i běžného účetního období. I tato část však v průběhu sledovaného období ustupuje zvyšujícímu se podílu zdrojů cizích, které tvoří především krátkodobé závazky. Celkovou strukturu majetkové základy a zdrojů krytí lze, s ohledem na hospodářskou činnost podniku, považovat za optimální a ve vývoji vyrovnanou. Na základě rozboru výkazu zisků a ztrát je také patrná jeho stabilní struktura a pozitivní vývoj jednotlivých složek, které po celé sledované období vzájemně vytvářely kladný, stále rostoucí, hospodářský výsledek. Ten na konci sledovaného období, tj. v roce 2008, dosáhl výše přibližně 146 mil. Kč po zdanění, což představuje zhruba 125 % nárůst oproti začátku sledovaného období v roce 2002, kdy hospodářský výsledek po zdanění činil zhruba 65 mil. Kč. Největší podíl na tvorbě hospodářského výsledku měl provozní výsledek hospodaření, který byl ovlivňován především vývojem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidané hodnoty a osobních nákladů. Rostoucí trend vykazovala také přidaná hodnota, která ve sledovaném období vzrostla přibližně o 80 %. Zásluhu na tom měla rostoucí hodnota obchodní marže spolu s výkony, jenž výrazně převyšovaly výkonovou spotřebu, která měla navíc pomalejší tempo růstu. Ukazatel čistý pracovní kapitál, sledován v rámci analýzy rozdílových ukazatelů, vykazoval během sledovaného období taktéž rostoucí, i když mírně kolísavý trend. Záporné hodnoty dosahoval ukazatel pouze v roce 2002, a to proto, že v tomto roce byla vlivem čerpání krátkodobého bankovního úvěru oběžná aktiva převyšována krátkodobými závazky. Během dalších let dosáhl čistý pracovní kapitál hodnoty 165 mil. Kč.
70
Dále byla provedena analýza poměrových ukazatelů, která pomohla již blíže nastínit finanční situaci podniku. Sledovány byly nejužívanější ukazatele ziskovosti, tedy rentabilita celkového vloženého kapitálu a vlastního kapitálu, přičemž ukazatel rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu byl vynechán, neboť společnost financovala během celého sledovaného období všechny své investiční záměry z vlastních zdrojů. Ziskovost společnosti se pohybovala ve velice příznivých a vyrovnaných hodnotách, a to především od roku 2003. Nejnižších hodnot ukazatelů ziskovosti bylo dosaženo v roce 2002, tj. 6,24 % resp. 7,54 %, jenž byly způsobeny především vlivem nízkého výsledku hospodaření po zdanění, který byl pro účely výpočtu zvolen jako výstup podnikatelské činnosti. Naopak nejpříznivějších hodnot dosahovala společnost v roce 2007, kdy došlo k velice výraznému růstu hospodářského výsledku vlivem pozitivního vývoje na trhu, organizačním změnám a další úspěšné snaze o snížení provozních nákladů, především spotřeby energií. Rentabilita celkového vloženého kapitálu v tomto roce činila 9,76 %, rentabilita vlastního kapitálu 13,36 %, z čehož je rovněž patrné dodržení pravidla o efektivním využívání cizích zdrojů, tedy že hodnota ukazatele ROE je vyšší, než hodnota ukazatele ROA, a to ve všech letech sledovaného období. Ukazatele aktivity měřící schopnost podniku využívat vložené prostředky, vykazovaly v průběhu analyzovaného období vynikající výsledky, neboť celkově docházelo k postupnému zvyšování hodnot obratů spolu se snižováním doby obratu, což je obecně považováno za velice efektivní. Ukazatel obrat celkových aktiv dosáhl na konci sledovaného období hodnoty 1,01, což vyjadřuje, že se celková aktiva v tržbách obrátila přibližně jedenkrát v průběhu tohoto roku, oproti obratu 0,87 na začátku sledovaného období. Tento pozitivní trend byl způsoben především vyšším tempem růstu tržeb z vlastních výrobků a služeb a tržeb za prodej zboží, jenž byly využity pro výpočet tohoto ukazatele. Obrat dlouhodobého hmotného majetku zaznamenal taktéž pozitivní vývoj, který byl vyvolán zmiňovaným růstem tržeb spolu s téměř stabilní hladinou hodnoty DHM. Nejnižší hodnota byla vytvořena v roce 2002, kdy 1 koruna DHM vytvořila 1,29 korun tržeb. Naopak nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2008, kdy vlivem zvýšení efektivity a intenzity využívání majetku, 1 koruna DHM vytvořila 2,07 korun tržeb. Ukazatel obratu zásob v průběhu jednotlivých sledovaných let, s výjimkou v roce 2003, také vzrostl. V roce 2002 se zásoby ve společnosti obrátily více než 12krát, v roce 2008 již více než 17krát. Tento ukazatel má přímý vliv na dobu obratu zásob, kterou se tak společnosti podařilo snížit z původních téměř 32 dní, na dní 21. 71
Prostřednictvím analýzy likvidity byla hodnocena platební schopnost firmy. Prvním dílčím sledovaným ukazatelem byla likvidita hotovostní, jejíž vývoj lze popsat jako poměrně nestabilní, avšak vždy se pohybující v rámci stanovených doporučených hodnot, nebo jen minimálně vzdálen od stanoveného intervalu 0,2 - 0,5. Dále sledovaná pohotovostní likvidita již vykazovala vývoj poměrně stabilní, s rostoucí tendencí v celém sledovaném období, kdy z hodnoty 0,50 vzrostla na hodnotu 1,17, jenž udává, že 1 Kč krátkodobých závazků je kryta 1,17 Kč oběžných aktiv. Poslední dílčí ukazatel, likvidita běžná, taktéž vykazovala rostoucí trend a po celé analyzované období, vyjma roku 2002, splňovala požadavek neklesnout pod hodnotu 1. Průběžně se hodnota tohoto ukazatele pohybovala kolem 1,3, což znamená, že v danou chvíli by mohl podnik uspokojit své věřitele 1,3krát. Celková zadluženost společnosti STAROBRNO, a. s. dosahovala ve všech sledovaných letech velice nízkých hodnot pohybujících se kolem 20 %, a to i přesto, že se v závěru sledovaného období zvýšila na 26 %. To bylo způsobeno především růstem krátkodobých přijatých záloh a závazků účtovaných na dohadných účtech pasivních. Společnost ve sledovaném období nečerpala žádný dlouhodobý úvěr, její dlouhodobé závazky tak byly tvořeny pouze odloženým daňovým závazkem, který ve skutečnosti neznamená splatný peněžní závazek. Krátkodobý úvěr byl společností čerpán pouze v roce 2002. Vysoká míra samofinancování a kapitalizace tak vlastníky vystavuje minimálnímu riziku spojeného s jejich investicí, na druhé straně však může vlivem nízkého zastoupení cizích zdrojů docházet k vyšším průměrným nákladům na kapitál, neboť vlastní zdroje jsou obecně dražší, než zdroje cizí. V této práci byla provedena také analýza ostatních ekonomických ukazatelů, které podávají doplňující obraz o společnosti. Jedná se o ukazatel produktivity práce a průměrný výdělek. Produktivita práce vyjadřující účinnost lidské práce měla ve sledovaném období rostoucí trend, kdy z hodnoty přibližně 809 tis. Kč vytvořené jedním pracovníkem v roce 2002, vzrostla na hodnotu 1.603 tis. Kč v roce 2008. Na tento jev měla vliv především rostoucí přidaná hodnota při současně se snižujícím počtu zaměstnanců. Průměrný výdělek jednoho zaměstnance vyjádřen z ročních mzdových nákladů také vzrostl. Na začátku sledovaného období činila průměrná roční mzda přibližně 228 tis. Kč, v roce 2008 již 473 tis. Kč, což představuje nárůst o více než 100 %. Hodnoty indexu důvěryhodnosti IN95 vždy převyšovaly, přestože minimálně, s výjimkou v roce 2003, doporučenou hodnotu 2. Proto lze potvrdit finanční zdraví společnosti STAROBRNO, a. s. bez problémů hradit své závazky a lze předpokládat, že i bez potencionálních problémů hrozících v budoucnosti. 72
V závěru této práce byla provedena komparace dosažených výsledků s výsledky největších konkurentů na trhu, a to pivovarnickou jedničkou Plzeňský Prazdroj, a. s. a národním podnikem Budějovický Budvar. Ukazatele rentability společnosti STAROBRNO, a. s. se ve srovnání s Prazdrojem pohybují hluboko pod úrovní jeho hodnot. Toto zjištění by mohlo navodit dojem, že společnost není v rámci svého odvětví rentabilní. Je však třeba brát ohled i na to, že Plzeňský Prazdroj zaujímá téměř 50 % tržní podíl a je členem jedné z největších pivovarnických společností SABMiller. Naopak ve srovnání s Budějovickým Budvarem dosahuje analyzovaná společnost mnohem lepších výsledků. Úroveň rentability společnosti STAROBRNO, a. s. tak lze hodnotit pozitivně a jako dostačující. Hodnoty ukazatelů všech typů likvidity jsou u analyzované společnosti vyšší, než hodnoty největšího hráče na trhu, což je způsobeno tím, že Plzeňský Prazdroj disponuje ve srovnání s ostatními společnostmi mnohem větším množstvím cizích zdrojů ve formě krátkodobých závazků a naopak mnohem menším množstvím peněžních prostředků. Národní podnik je přesně v opačné situaci, což způsobuje, že hodnoty jeho ukazatelů likvidity jsou mnohonásobně vyšší, je tedy mnohem likvidnější. I přes tyto nesrovnalosti lze likvidní situaci brněnského pivovaru hodnotit jako naprosto dostatečnou. Jednoznačně nejlepších výsledků dosáhla společnost STAROBRNO, a. s. ve schopnosti využívat vložené prostředky, neboť ve sledovaném roce vykazovala nejvyšší hodnoty obratu celkových aktiv i zásob a tím i nejkratší dobu obratu zásob činící 21 dní. Na základě dosažených výsledků jednotlivých ukazatelů finanční analýzy lze považovat ekonomickou situaci společnosti STAROBRNO, a. s. za velmi dobrou, pozitivně se vyvíjející, stabilní a bez jakýchkoli náznaků potenciálních potíží. V průběhu sledovaného období nebyly nalezeny žádné zásadní problémy či nedostatky ve finančním řízení společnosti, avšak v souvislosti s provedenou finanční analýzou byly shledány silné stránky podniku těchto oblastech: + vyrovnaná a stabilní struktura majetkové a finanční základny, + snaha o zvyšování rentability prostřednictvím intenzifikace nákladů, a to i přes náročné
investiční záměry společnosti, + bezproblémová schopnost hradit závazky, bez potenciálních problémů v budoucnosti, + nízká zadluženost s hodnotami pohybujícími se pod úrovní odvětvového průměru,
nadprůměrné hodnoty ukazatelů aktivity vyjadřující efektivní využívání majetku, + rostoucí produktivita práce a čistého pracovního kapitálu (z pohledu manažerů), + široké portfolio pivních značek, jejich výstav a odbyt, pozitivně se projevující
do každoročního růstu příjmů. 73
Slabé stránky analyzovaného podniku byly shledány v těchto oblastech: -
financování veškerých investičních plánů společnosti pouze vlastními zdroji, což má negativní vliv i na rentabilitu vlastního kapitálu,
-
vysoká míra samofinancování může negativně přispět k vyšším nákladům na kapitál, neboť vlastní zdroje jsou obecně dražší, než zdroje cizí,
-
zhoršená platební morálka odběratelů snižující hodnoty ukazatelů likvidity,
-
přílišná kumulace peněžních prostředků na bankovních účtech společnosti snižující možnost efektivnějšího využití tohoto oběžného majetku,
-
rostoucí hodnota čistého pracovního kapitálu z pohledu vlastníků, kteří vyžadují naopak minimální výši tohoto ukazatele.
Na základě výsledků provedené analýzy finanční situace podniku, výše uvedeného shrnutí a formulaci předností a slabin byla stanovena následující doporučení: -
do financování investičních a provozních potřeb a záměrů společnosti zapojit také cizí zdroje, a to nejčastěji v podobě bankovních úvěrů, což by vedlo ke snížení nákladů na kapitál a zároveň k pozitivnímu ovlivnění rentability vlastního kapitálu,
-
transformace přebytečných peněžních prostředků na bankovních účtech společnosti do podoby výnosnějších investic peněžního či kapitálového trhu,
-
věnovat zvýšenou pozornost platební morálce odběratelů a důsledně své pohledávky vymáhat, nebo pozitivně motivovat k jejich včasnému splacení, čímž by bylo docíleno zvýšení hodnot ukazatelů likvidity a s možností využití dalších peněžních prostředků také k vylepšení celkové ziskovosti společnosti,
-
zaměření se na segment ostatních piv, konkrétně piv nealkoholických, jenž v poslední době zaznamenávají rostoucí oblibu, stejně tak jako ostatní speciální piva, např. piva dámská, s různými příchutěmi a pivní rarity, kterou je například Zelené pivo, a obecně výrobky s vyšším přidanou hodnotou, jenž má společnost ve svém portfoliu. Jednalo by se tak spíše o zintenzivnění marketingových a propagačních aktivit, které by mohly vést ke zvýšení objemu odbytu a tržeb a následnému zvýšení tržního podílu společnosti,
-
vzhledem ke stagnaci situace na tuzemské trhu zvyšovat orientaci na export, a to prostřednictvím marketingové, propagační a distribuční podpory, což společnosti ulehčuje i začlenění do nadnárodní pivovarnické skupiny, a tím docílit rostoucí hodnoty ziskovosti podniku,
-
především dbát nejen na kvantitu, ale také kvalitu poskytovaných výrobků a služeb. 74
8. ZÁVĚR Cílem předkládané bakalářské práce bylo zhodnotit vývoj ekonomické situace vybraného potravinářského podniku a posoudit vliv vstupu nadnárodní společnosti na její ekonomické a hospodářské výsledky na pozadí vývoje celého sektoru. Toto zhodnocení bylo provedeno na základě analýzy pivovarnického odvětví a rozboru účetních výkazů společnosti z období let 2002 - 2008 za pomoci využití vybraných ukazatelů finanční analýzy. Vstup společnosti STAROBRNO, a. s. do nadnárodní pivovarnické skupiny Heineken v roce 2003 představoval nejdůležitější mezník v novodobé historii pivovaru. Společnost se stala členem třetí největší pivovarnické skupiny na světě a evropské jedničky mezi výrobci piva, sama na českém území má přibližně 5 % tržní podíl. Společnost se tak stala součástí globálních sítí. Vstupem zahraničního investora se společnosti otevřely nové možnosti týkající se odbytu, exportu, ale především tak byl zajištěn přísun finančních prostředků nezbytných pro modernizaci a rozvoj pivovaru. Těchto příležitostí společnost aktivně a efektivně využila. Díky rozsáhlým investicím do výrobních technologií je pivovar považován za jeden z nejmodernějších na území České republiky a postupně se řadí i mezi nejmodernější pivovary v Evropě. Došlo také k posílení marketingových, propagačních a odbytových činnosti, neboť uplatnění výrobků na trhu vyžaduje znalost spotřebitelských preferencí, analýzu konkurence i efektivnost řízení. Společnost tak rozšířila sortiment vystavovaných výrobků, které odpovídají novodobým trendům, mají vysokou přidanou hodnotu a přitom je jejich cena pro zákazníky přijatelná. Navíc se také soustředí na výrobky typově originální a s četností výstavu omezené, jako je například Zelené pivo na Zelený čtvrtek. Vstup nadnárodní společnosti tak umožnil zvýšení výstavu i odbytu, zkvalitnění vnitropodnikového řízení, optimalizaci a intenzifikaci nákladů zvýšení produktivity práce a celkovou finanční revitalizaci, a to vše při současné orientaci na snižování negativních dopadů na životní prostředí. Vliv vstupu na ekonomické a hospodářské výsledky tak může být ve všech ohledech hodnocen pozitivně. Společnost STAROBRNO, a. s. se 1. června 2009 formálně sloučila s Královským pivovarem Krušovice a zmizela tak z Obchodního rejstříku, ve kterém byla společnost Královský pivovar Krušovice přejmenována na Heineken Česká republika, ale výrobní program společnosti zůstal zachován. Věřím, že provedená analýza finanční situace, formulace předností a slabin podniku a následná doporučení, budou společnosti STAROBRNO, a. s. sloužit jako zdroj informací, který bude managementem společnosti zohledňován při budoucím rozhodovacím procesu, a že jej nasměruje tím správným směrem, ze kterého budou mít přínos jak sami podnikatelé, tak také domácí i zahraniční spotřebitelé.
75
9. ZDROJE INFORMACÍ Knižní zdroje [1] BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata ekonomické souvislosti formování agrobyznysu.
1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911-4. [2] VESELSKÁ, E. Vývoj tržní struktury a její interakce v komoditní vertikále piva.
Doktorská disertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 133 s. [3] BREALEY, R. A.- MYERS, S. C. Teorie a praxe firemních financí. 4. vyd. Praha:
Victoria Publishing, a. s., 1999. 971 s. ISBN 80-85605-24-4. [4] KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004.
714 s. ISBN 80-7179-802-9. [5] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná:
Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta, 2005. 194 s. ISBN 807248-299-8. [6] SŮVOVÁ, H. a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači.
1. vyd. Praha: Bankovní institut, a. s., 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0. [7] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3., přepracované a aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2003. 466 s. ISBN 80-247-0515-X. [8] TRACY, M. Zemědělství a potraviny v tržní ekonomice: Úvod do teorie, praxe a politiky. 1. vyd. Praha: Provozně ekonomická fakulta Vysoké školy zemědělské
v Praze, 1993. 213 s. ISBN 80-213-0150-3. [9] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a
lesnická univerzita v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6.
Publikace [11] Roční výkaz zpracovatelského průmyslu, Výroba potravin a nápojů, 2005 [12] Situační a výhledová zprávy Chmel, pivo, z období 2002 - 2009 [13] Výroční zprávy společnosti STAROBRNO, a s. , z období 2002 - 2008 [14] Výroční zpráva společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s. z roku 2007 [15] Výroční zpráva společnosti Budějovický Budvar, n. p. z roku 2007 [16] Zpráva o českém pivovarství a sladařství, Zpracoval ČSPAS v roce 2007
76
Internetové zdroje [17] Český statistický úřad, Spotřeba piva celkem v ČR v letech 1948 - 2006 [online].
[cit. 2010-01-16]. Dostupné z WWW:
[18] Český svaz pivovarů a sladoven, Pivovarství a sladařství v českých zemích [online].
[cit. 2010-01-12]. Dostupné z WWW: . [19] Informační a pracovní server pro malé a střední podniky, Index IN manželů Neumaierových
[online].
[cit.
2010-01-12].
Dostupné
z
WWW:
[20] Ministerstvo financí, Úrokové sazby - roční [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné
z WWW: [21] Ministerstvo průmyslu a obchodu, Data a grafy zpracovatelského průmyslu [online].
[cit. 2010-02-14]. Dostupné z WWW: [22] Oficiální webové stánky Heineken Česká republika, [online]. [cit. 2010-02-16].
Dostupné z WWW: [23] Oficiální webové stránky pivovaru Starobrno, a. s. [online]. [cit. 2010-02-17].
Dostupné z WWW: [24] Otevřená encyklopedie Wikipedie, Map of world by beer consumption [online].
[cit. 2010-02-2]. Dostupné z WWW: [25] Pivovary.info, Největší pivovarnické skupiny světa podle celkových tržeb v roce 2007 [online]. [cit. 2010-01-10]. Dostupné z WWW:
[26] Zpravodajský server Lidových novin, Velký ´úspěch´. Češi si udržují titul mistrů světa
v
pití
piva
[online].
[cit.
2010-01-13].
Dostupné
z
WWW:
77
10. SEZNAM TABULEK A SCHÉMAT Tab. 1
Světová spotřeba piva v letech 2000 - 2007 (v mil. hl.)
Tab. 2
Světová produkce piva v letech 1998 - 2008 (v mil. hl.)
Tab. 3
Světová produkce piva ve vybraných zemích v letech 1998 - 2008 (v mil. hl.)
Tab. 4
Majetková struktura a výstav největších pivovarnických subjektů v ČR v roce 2008
Tab. 5
Deset největších vývozců piva v ČR v období 2001 - 2008
Tab. 6
Vývoj struktury celkových aktiv (v tis. Kč)
Tab. 7
Relativní meziroční srovnání vývoje aktiv (v %)
Tab. 8
Vývoj struktury celkových pasiv (v tis. Kč)
Tab. 9
Relativní meziroční srovnání vývoje pasiv (v %)
Tab. 10
Vývoj struktury vybraných položek Výkazu zisků a ztrát (v tis. Kč)
Tab. 11
Relativní meziroční srovnání vývoje vybraných položek VZZ (v %)
Tab. 12
Vývoj podílu jednotlivých položek aktiv (v %)
Tab. 13
Vývoj podílu jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku (v %)
Tab. 14
Vývoj podílu jednotlivých položek pasiv (v %)
Tab. 15
Vývoj podílu jednotlivých položek vlastního kapitálu (v %)
Tab. 16
Rozdílové ukazatele (v tis. Kč)
Tab. 17
Ukazatele rentability (v %)
Tab. 18
Ukazatele aktivity (doba obratu je uvedena ve dnech)
Tab. 19
Ukazatele likvidity
Tab. 20
Ukazatele zadluženosti (zadluženost a míra samofinancování je uvedena v %)
Tab. 21
Ostatní ekonomické ukazatele (v tis. Kč)
Tab. 22
Přidaná hodnota (v tis. Kč)
Tab. 23
Index IN95
Tab. 24
Vstupní informace pro spider analýzu
Schéma 1 Klasické pojetí agrobyzmysu Schéma 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Schéma 3 Základní struktura rozvahy Schéma 4 Elementární metody finanční analýzy Schéma 5 Rozložení poměrových ukazatelů ve spider grafu
78
11. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1
Světová spotřeba piva v letech 2000 - 2007 (v mil. hl.)
Obr. 2
Světová produkce piva v letech 1998 - 2008 (v mil. hl.)
Obr. 3
Světová produkce piva ve vybraných zemích v letech 1998 a 2008 (v %)
Obr. 4
Největší pivovarnické skupiny světa podle výstavu piva v roce 2007
Obr. 5
Státy s největším exportem piva v letech 2000 a 2005 a odhady pro rok 2011
Obr. 6
Spotřeba piva v ČR na obyvatele a rok v letech 1948 - 2008
Obr. 7
Vývoj produkce českého pivovarství v porovnání s počtem činných průmyslových pivovarů v letech 1950 - 2008
Obr. 8
Export piva v letech 1950 - 2008 (v tis. hl.)
Obr. 9
Deset největších vývozců piva v ČR v roce 2008 (v %)
Obr. 10
Podíl exportu českého piva v letech 2004 a 2008 dle jednotlivých států (v %)
Obr. 11
Vývoj průměrných. měsíčních spotřebitelských cen piva (v Kč/0,5l)
Obr. 12
Vývoj struktury celkových aktiv (v mil. Kč)
Obr. 13
Absolutní meziroční srovnání vývoje aktiv (v mil. Kč)
Obr. 14
Vývoj struktury celkových pasiv (v mil. Kč)
Obr. 15
Absolutní meziroční srovnání vývoje pasiv (v mil. Kč)
Obr. 16
Vývoj struktury vybraných položek Výkazu zisků a ztrát (v mil. Kč)
Obr. 17
Absolutní meziroční srovnání vývoj vybraných položek VZZ (v mil. Kč)
Obr. 18
Vývoj podílu jednotlivých položek aktiv (v %)
Obr. 19
Vývoj podílu jednotlivých položek dlouhodobého hmotného majetku (v %)
Obr. 20
Vývoj podílu jednotlivých položek pasiv (v %)
Obr. 21
Vývoj podílu jednotlivých položek vlastního kapitálu (v %)
Obr. 22
Rozdílové ukazatele (v mil. Kč)
Obr. 23
Ukazatele rentability (v %)
Obr. 24
Ukazatele aktivity
Obr. 25
Ukazatele likvidity
Obr. 26
Ukazatele zadluženosti
Obr. 27
Ostatní ekonomické ukazatele
Obr. 28
Přidaná hodnota (v tis. Kč)
Obr. 29
Spider analýzy vybraných společností pro rok 2007
79
PŘÍLOHY
80
Příloha 1: Komoditní vertikála piva
Zdroj: [2]
81
Příloha 2: Mapa světa zbarvená dle spotřeby piva na osobu v roce 2008
Zdroj: [24]
Příloha 3: Váhy pro zařazení podniku v rámci určitého odvětví
Zdroj: [9]
82
Příloha 4: Rozvaha společnosti STAROBRNO, a. s. v letech 2002 - 2008 (v tis. Kč)
Zdroj: [13] Poznámka: Uvedeny jsou pouze položky, na kterých bylo účtováno
83
Zdroj: [13] Poznámka: Uvedeny jsou pouze položky, na kterých bylo účtováno
84
Příloha 5: Výkaz zisků a ztrát společnosti STAROBRNO, a. s. v letech 2002 - 2008 (v tis. Kč)
Zdroj: [13] Poznámka: Uvedeny jsou pouze položky, na kterých bylo účtováno 85
