MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
Analýza finanční situace podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. Bakalářská práce Martin Šebesta
Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Iva Živělová, CSc.
BRNO 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Analýza finanční situace podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s.“ vypracoval samostatně za použití uvedených pramenů a literatury.
V Brně dne 6. května 2008 ……………………. podpis
Poděkování
Tímto bych chtěl poděkovat paní prof. Ing. Ivě Živělové, CSc., vedoucí mé bakalářské práce, za cenné rady, náměty a věcné připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval panu Ing. Dušanu Hasoňovi, členovi představenstva analyzované společnosti, za ochotu a za poskytnutí materiálů a informací o podniku.
Abstrakt Cílem této bakalářské práce je provést analýzu finanční situace podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. na základě rozboru účetních výkazů za období 2002–2006, identifikovat hlavní činitele, které nejvíce ovlivnily hospodaření podniku ve sledovaném období a navrhnout doporučení, která by vedla ke zlepšení jeho finanční situace. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou popsány metody a pojmy finanční analýzy. V praktické části jsou aplikovány základní metody finanční analýzy jako horizontální analýza, vertikální analýza, analýza poměrových ukazatelů, analýza pyramidových soustav ukazatelů a modely predikce finanční tísně. Na základě zjištěných výsledků jsou navržena opatření vedoucí ke zlepšení finanční situace podniku.
Abstract The aim of the bachelor’s thesis is to perform the analysis of financial situation of the company Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. on the basis of analysis of financial statements during the period 2002–2006, to identify the main factors which have most influenced management of the company in the focused period and to propose recommendations that would lead to improvement of its financial situation. The thesis is divided into a theoretical part and practical part. In the theoretical part, methods and conceptions of the financial analysis are described. In the practical part, basic methods of the financial analysis are applied such as horizontal analysis, vertical analysis, analysis of ratio indicators, analysis of pyramidal systems of indicators and models of prediction of company’s financial stringency. On the basis of discovered results, arrangements leading to improvement of company’s financial situation are suggested.
OBSAH 1
ÚVOD....................................................................................................................... 8
2
LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................... 9 2.1
Pojem finanční analýza..................................................................................... 9
2.2
Uživatelé finanční analýzy.............................................................................. 10
2.2.1
Interní uživatelé ...................................................................................... 10
2.2.2
Externí uživatelé ..................................................................................... 11
2.3
Zdroje informací pro finanční analýzu ........................................................... 12
2.3.1
Rozvaha a její slabé stránky.................................................................... 13
2.3.2
Výkaz zisků a ztrát a jeho slabé stránky ................................................. 14
2.4
Metody finanční analýzy ................................................................................ 15
2.5
Analýza absolutních ukazatelů ....................................................................... 17
2.5.1
Horizontální analýza ............................................................................... 17
2.5.2
Vertikální analýza ................................................................................... 18
2.6
Analýza poměrových ukazatelů...................................................................... 18
2.6.1
Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 19
2.6.2
Ukazatele likvidity.................................................................................. 22
2.6.3
Ukazatele aktivity ................................................................................... 23
2.6.4
Ukazatele rentability ............................................................................... 25
2.7
Analýza pyramidových soustav ukazatelů...................................................... 27
2.7.1
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu ................................. 29
2.7.2
Rozklad rentability vlastního kapitálu .................................................... 30
2.8
Modely predikce finanční tísně....................................................................... 31
2.8.1
Altmanův model ..................................................................................... 32
2.8.2
Index důvěryhodnosti podniku ............................................................... 33
3
CÍL PRÁCE A METODIKA.................................................................................. 34
4
VLASTNÍ VÝSLEDKY......................................................................................... 35 4.1
Charakteristika podniku .................................................................................. 35
4.1.1
Základní údaje o podniku ....................................................................... 35
4.1.2
Historie a současnost podniku ................................................................ 36
4.1.3
Výrobní sortiment ................................................................................... 36
4.2 4.2.1
Horizontální analýza ....................................................................................... 38 Horizontální analýza aktiv ...................................................................... 38
4.2.2
Horizontální analýza pasiv...................................................................... 40
4.2.3
Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát .............................................. 42
4.3
Vertikální analýza ........................................................................................... 44
4.3.1
Vertikální analýza aktiv .......................................................................... 44
4.3.2
Vertikální analýza pasiv.......................................................................... 46
4.3.3
Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát .................................................. 47
4.4
Analýza poměrových ukazatelů...................................................................... 49
4.4.1
Ukazatele zadluženosti ........................................................................... 49
4.4.2
Ukazatele likvidity.................................................................................. 51
4.4.3
Ukazatele aktivity ................................................................................... 53
4.4.4
Ukazatele rentability ............................................................................... 55
4.5
Analýza pyramidových soustav ukazatelů...................................................... 56
4.5.1
Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu ................................. 56
4.5.2
Rozklad rentability vlastního kapitálu .................................................... 57
4.6
Modely predikce finanční tísně....................................................................... 59
4.6.1
Altmanův model ..................................................................................... 59
4.6.2
Index důvěryhodnosti podniku ............................................................... 60
5
ZÁVĚR ................................................................................................................... 62
6
SEZNAM LITERATURY...................................................................................... 66
7
SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 67
1 ÚVOD V současné době dochází k rostoucí proměnlivosti ekonomického prostředí a spolu s rozvojem
informačních
a
komunikačních
technologií,
intenzifikací
výroby
a liberalizací trhů se též objevují stále větší tlaky ze strany konkurence zejména zahraničních firem. Pro podnik je tedy stále těžší obstát v náročném tržním prostředí, dosahovat co největší výnosnosti a hospodárnosti, tvořit nové hodnoty pro vlastníky a včas reagovat na neustále se měnící okolí podniku. V souvislosti s tím se zvyšují požadavky na podnikové vedení, které musí chování podniku důkladně zvažovat a nesmí provádět takové kroky, které by mohly ohrozit jeho fungování. Pro efektivní rozhodování je tedy nezbytná dobrá znalost finanční situace podniku. Nástrojem, který lze pro tyto účely použít, je finanční analýza. Finanční analýza má ve finančním řízení podniku nezastupitelné místo. Její význam neustále roste a dostává se do povědomí jak majitelů, manažerů a zaměstnanců podniku, tak i obchodních partnerů, konkurenčních firem a široké veřejnosti. Každý z těchto subjektů se zajímá o různé oblasti finančního hospodaření podniku, ať už jde o podnikovou stabilitu, rentabilitu, likviditu či zadluženost, vždy požaduje takové informace, které by mu pomohly se správně a včas rozhodnout. V této oblasti totiž platí, že každé nesprávné rozhodnutí může znamenat citelnou ztrátu. Těžiště finanční analýzy leží v rozboru účetních výkazů, které mají zdroj ve finančním účetnictví. Finanční analýza poměřuje údaje z účetních výkazů pomocí různých metod, na jejichž základě jsou zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Výsledky finanční analýzy se používají pro komplexní posouzení finančního zdraví podniku, určení jeho silných a slabých stránek a odhad budoucího vývoje jeho finanční situace. Pro kvalitní finanční řízení je nutná správná interpretace a kvalifikované a komplexní ekonomické posouzení výsledků finanční analýzy, aby mohla být navržena opatření vedoucí ke zlepšení finančního hospodaření podniku.
8
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 Pojem finanční analýza Finanční analýza je významnou součástí finančního řízení podniku, protože zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Zaměřuje se na ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. (VALACH 1997) Finanční analýza se zabývá rozborem činnosti, ve které hrají dominantní roli finanční částky a čas. Jedná se například o finanční rozbory jednotlivých investičních záměrů, finanční analýzy výsledků hospodaření podniků spolu s prognózami jejich vývoje apod. (DOUCHA 1996) Finanční analýza provádí systematický rozbor získaných dat obsažených v účetních výkazech, rozbor jednotlivých jejich položek, rozbor agregovaných dat a rozbor vztahů a vývojových tendencí. (SEKERKA 1996) Finanční analýza jako formalizovaná metoda poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost. Umožňuje dospět k závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž je možné přijmout určitá rozhodnutí. (VALACH 1997) Vnitřní finanční analýza tj. analýza pro potřeby podniku je zaměřena na zjištění likvidity podniku nebo na zhodnocení jeho minulých výsledků. Cílem finanční analýzy iniciované zvenčí je určení a ohodnocení kredibility podniku nebo jeho investičního potenciálu. (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ 2006) Cílem finanční analýzy je provést diagnózu finančního hospodaření firmy za pomoci specifických metodických postupů, odhalit případné poruchy a poukázat na silné stránky podniku. Z hlediska řízení je finanční analýza spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím jako zdroje potřebných informací a finančním plánováním jako obrazu předpokládaného vývoje podniku. (ŽIVĚLOVÁ 1998) Hlavní úkoly finanční analýzy lze shrnout do následujících oblastí: (ŽIVĚLOVÁ 1998) •
Verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které výsledky ovlivnily a systematické hodnocení vzájemných souvislostí za účelem určení reálného finančního postavení podniku.
9
•
Hledání rezerv v provozní a investiční činnosti podniku, možnost hlubší analýzy podniku v oblasti pohybu peněžních prostředků, výnosů, nákladů, využití majetku a finančních zdrojů.
•
Východisko pro sestavení krátkodobých a dlouhodobých finančních plánů, které jsou podkladem pro rozhodování v budoucnosti.
•
Nástroj kontroly, protože umožňuje zjišťovat, do jaké míry jsou opatření realizovaná v podniku úspěšná a jestli se projevují ve zlepšování nebo zhoršování finanční situace podniku.
Finanční analýza má tedy ve finančním řízení podniku nezastupitelné místo. Průběžná znalost finanční situace podniku umožňuje správně se rozhodnout při získávání finančních zdrojů, při stanovení optimální finanční struktury, při alokaci volných peněžních prostředků, při poskytování obchodního úvěru, při volbě dividendové politiky apod. Pravidelné provádění finančních analýz je velkým přínosem pro všechny typy podniků, protože může s předstihem upozornit na problémy v hospodaření podniku. Pokud jsou signály finanční krize včas rozpoznány, je možno předejít celkové krizi podniku. Bez kvalifikovaného a komplexního ekonomického posouzení a správné interpretace výsledků finanční analýzy se však můžou přijmout chybná rozhodnutí ve finančním řízení podniku, které pak prohloubí finanční problémy. (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.2 Uživatelé finanční analýzy Uživatelé finanční analýzy se dělí na interní a externí. Každá skupina uživatelů finanční analýzy se snaží získat rozdílné informace na základě jejich primárních motivů, ale všichni uživatelé mají společné, že informace získané finanční analýzou používají pro svá rozhodnutí. (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.2.1 Interní uživatelé •
Majitelé podniku si finanční analýzou ověřují, jestli prostředky, které do firmy investovali, jsou zhodnocovány a řádně využívány. Zajímá je zejména vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti a sledují také vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku.
10
•
Manažeři podniku využívají informace pro operativní a dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímá je vývoj vlastního podniku a vývoj finanční situace obchodních partnerů a konkurenčních podniků.
•
Zaměstnanci podniku mají zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého podniku z důvodu jistoty zaměstnání a mzdové a sociální perspektivy.
2.2.2 Externí uživatelé •
Obchodní partneři zahrnují odběratele a dodavatele. Odběratelé firmy (zákazníci) se zajímají především o dlouhodobou stabilitu podniku. Dodavatelé si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv a zajímají se především o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv a krátkodobých závazků a o průběh peněžních toků.
•
Banky a jiní věřitelé sledují především solventnost a likviditu podniku a hodnotí výnosnost podniku v delším časovém horizontu pro zjištění schopnosti tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků.
•
Držitelé dluhopisů podniku se zajímají zejména o finanční stabilitu podniku a jeho platební schopnost. Zjišťují zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.
•
Investoři se rozhodují, do kterého podniku vloží svůj kapitál. Zajímají se tedy především o stabilitu podniku, o jeho další rozvoj, o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu.
•
Burzovní makléři se zajímají o informace o finanční situaci podniků obchodovaných na burze cenných papírů pro rozhodování o obchodech s cennými papíry.
•
Konkurenční firmy využívají informace pro srovnání s vlastními výsledky, odhalení silných a slabých stránek konkurenčních podniků a tím upevnění svého postavení na trhu.
•
Stát a jeho orgány potřebují údaje pro formulování hospodářské politiky státu, pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a pro statistické účely.
•
Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku prostřednictvím finanční analýzy odhalují nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci podniku.
11
2.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Pro provedení finanční analýzy jsou nezbytné informace o podniku, které jsou dostatečně kvalitní a poskytnou nezkreslený obraz o finanční situaci podniku. (ŽIVĚLOVÁ 1998) Zdroje informací pro finanční analýzu lze shrnout do následujících skupin: (KOVANICOVÁ, KOVANIC 1997) Finanční informace: •
účetní výkazy finančního účetnictví a výroční zprávy,
•
vnitropodnikové účetní výkazy,
•
předpovědi finančních analytiků a vrcholového vedení podniku,
•
burzovní zpravodajství,
•
zprávy o vývoji měnových relací a úrokových měr,
•
hospodářské zprávy informačních médií.
Kvantifikovatelné nefinanční informace: •
podniková statistika produkce, poptávky, zaměstnanosti, odbytu apod.,
•
interní směrnice,
•
prospekty,
•
oficiální ekonomická statistika.
Nekvantifikovatelné informace: •
zprávy ředitelů, vedoucích pracovníků jednotlivých útvarů a auditorů,
•
komentáře manažerů,
•
komentáře odborného tisku,
•
osobní kontakty,
•
nezávislá hodnocení a prognózy.
Odhady analytiků jednotlivých institucí
Nejběžněji dostupné informace o finanční situaci podniku jsou ve výroční zprávě společnosti (účetní závěrce). Úplnost informací ve výročních zprávách je v jednotlivých firmách různá. (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ 2006) Podle zákona č. 563/91 Sb., o účetnictví musí účetní závěrka zahrnovat rozvahu (bilanci), výkaz zisků a ztrát (výsledovku) a přílohu. Příloha obsahuje obecné údaje o účetní jednotce, informace o účetních metodách a o obecných účetních zásadách,
12
doplňující informace k rozvaze a výkazu zisků a ztrát a přehled o peněžních tocích. (VORBOVÁ 1997) Účetní výkazy jsou sestavovány na podkladě finančního účetnictví jako procesu, který shromažďuje, eviduje, třídí a dokumentuje údaje o hospodaření podniku. (VALACH 1997) Hlavním nedostatkem účetních výkazů jako zdroje pro finanční analýzu je skutečnost, že vykazují údaje vztahující se k minulosti. To sebou nese riziko, že stav zachycený ve výkazech nemusí být již aktuální. Proto je ve finanční analýze kladen velký
důraz
na
novelizace,
odhad
výsledků
a
předpoklady.
(BLAHA,
JINDŘICHOVSKÁ 2006)
2.3.1 Rozvaha a její slabé stránky Rozvaha vyjadřuje stav majetku podle druhů a zdrojů krytí k určitému okamžiku a umožňuje hodnotit strukturu zdrojů a majetku podniku. (VORBOVÁ 1997) V levé části rozvahy jsou aktiva společnosti, tedy přehled toho co podnik vlastní a co podniku dluží jiné ekonomické subjekty. V pravé části je ukázán způsob financování aktiv podniku. (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ 2006)
Slabé stránky (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ 2006) •
Rozvaha nevyjadřuje přesně současnou hodnotu majetku podniku. Účetní standardy používají jako základ pro ocenění aktiv a pasiv historickou hodnotu (původní pořizovací cenu), která ale neodráží současnou hodnotu aktiv a pasiv.
•
K určení reálné hodnoty některých rozvahových položek musí být použit odhad. Jedná se například o pohledávky očištěné z hlediska návratnosti, jejichž hodnota by měla být založena na jejich prodejnosti a stálá aktiva, jejichž reálná hodnota by se měla zakládat na době použitelnosti nebo životnosti.
•
Při ohodnocování dlouhodobých (stálých) aktiv se běžně používá odepisování, což je postupné snižování jejich hodnoty. Zhodnocování aktiv se však téměř nikdy nebere v úvahu. Skutečná životnost aktiva je jen zřídka vázána na jeho odepsanost.
•
V rozvaze nejsou zahrnuty různé položky jako lidské zdroje, zkušenosti a kvalifikace zaměstnanců a podpora společnosti významnými hospodářskými
13
subjekty, které mají „vnitřní“ hodnotu a objevují se tedy objektivní potíže s jejich oceněním.
2.3.2 Výkaz zisků a ztrát a jeho slabé stránky Výkaz zisků a ztrát sleduje tvorbu hospodářského výsledku, podává přehled o nákladech a výnosech za jednotlivé činnosti a slouží pro hodnocení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál. (VORBOVÁ 1997)
Slabé stránky (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ 2006) •
Výsledek hospodaření za účetní období (zisk) není roven čisté hotovosti vytvořené firmou za dané účetní období a nevyčísluje skutečný hotovostní příjem.
•
Výkaz zisků a ztrát je sestaven na akruální bázi (narostlé od určitého data) a ne na bázi hotovostní. Zachycuje souvislosti mezi výnosy podniku dosaženými v určitém období a náklady spojenými s jejich vytvářením. Z důvodu toho, že náklady nejsou téměř nikdy vynaloženy ve stejném období a nákladové a výnosové položky se neopírají o skutečné hotovostní příjmy a výdaje, tak ani výsledný čistý zisk neodráží skutečnou hotovost získanou hospodařením firmy v daném období.
•
Výnosy a náklady se objevují v účetních výkazech, i když v daném období nedošlo k žádnému pohybu hotovosti.
•
Do výnosů běžného období není zahrnuto inkaso plateb z prodeje realizovaného na úvěr v předchozím období.
•
Náklady jako mzdy, platy a režie (položky na akruální bázi) nemusejí být vždy skutečně zaplaceny ve stejném období, kdy jsou uvedeny ve výkazu zisků a ztrát.
•
Některé náklady zahrnuté ve výkazu zisků a ztrát nejsou vůbec hotovostním výdajem. Jedná se například o odpisy, které nepředstavují odliv hotovosti z firmy, přestože se při výpočtu čistého zisku odečítají.
14
Podle (KOVANICOVÁ, KOVANIC 1997) patří mezi nejdůležitější faktory, limitující vypovídací schopnost účetních výkazů: •
Orientace na historické účetnictví, která nebere v úvahu změny tržních cen majetku, ignoruje změny kupní síly peněžní jednotky a tím zkresluje hospodářský výsledek běžného roku.
•
Inflace, která ovlivňuje přímo nebo nepřímo a v různé míře aktiva, pasiva a hospodářský výsledek.
•
Změny v ekonomickém prostředí jako změny úrokových sazeb, pohyby kursů cizích měn, změny ve mzdové politice, odvětvové změny apod.
•
Změny v legislativě ve státní fiskální politice, obchodním právu, zdravotním a sociálním pojištění, celních a devizových předpisech apod.
•
Sezónní a konjunkturální výkyvy během roku, které způsobují, že stavové veličiny v rozvaze nezobrazují průměrné celoroční podmínky.
•
Chybějící údaje pro srovnání výsledků s minulými obdobími, s jinými obdobnými podniky, s odvětvovými údaji apod.
•
Vlivy nepeněžních faktorů, které se v účetních výkazech nemohou objevit přímo jako kvalita pracovní síly, firemní značka, sociální vztahy, úroveň managementu apod.
•
Problém srovnatelnosti údajů účetních výkazů téhož podniku v časové řadě a s jinými podniky.
2.4 Metody finanční analýzy Obecně se rozlišují dva přístupy k hodnocení hospodářských jevů. (SEDLÁČEK 1999) •
Fundamentální analýza je založena na rozsáhlých znalostech vzájemných souvislostí mezi ekonomickými a mimoekonomickými jevy, na zkušenostech odborníků, na jejich subjektivních odhadech a na citu pro situace a jejich trendy. Zpracovává velké množství kvalitativních údajů, a pokud využívá kvantitativní informace, odvozuje obvykle své závěry bez použití algoritmizovaných postupů.
•
Technická
analýza
používá
matematických,
statistických
a
dalších
algoritmizovaných metod ke kvantitativnímu zpracování ekonomických dat s následným
kvalitativním
a
kvantitativním
ekonomickým
posouzením
výsledků.
15
Finanční technická analýza má následující etapy: (SEDLÁČEK 1999) 1. výpočet ukazatelů zkoumaného podniku, výběr srovnatelných podniků, příprava dat a ukazatelů, výpočet a ověření předpokladů o ukazatelích, 2. srovnání hodnot s odvětvovými průměry, výběr metody pro hodnocení ukazatelů, výpočet relativní pozice firmy, 3. analýza časových trendů, 4. analýza vztahů mezi ukazateli pomocí pyramidové soustavy, 5. návrh na opatření ve finančním plánování a řízení.
Finanční technická analýza může být členěna ze tří hledisek: (ŽIVĚLOVÁ 1998) a) podle způsobů srovnání hodnot ukazatelů: •
prostorová analýza,
•
trendová analýza,
•
srovnání s plánem,
•
srovnání s odhadem experta.
Prostorová analýza je založena na srovnání vypočtených hodnot ukazatelů s hodnotami v konkurenčních podnicích. Umožňuje tedy mezipodnikové srovnání. Základní podmínkou při srovnávání podniků je obdobný charakter činnosti podniků a podobné ostatní parametry charakterizující podnik, zejména velikost a právní forma podnikání. Je také nutné věnovat stálou pozornost možným zdrojům zkreslení, které jsou dány účetní metodikou. Trendová analýza vychází ze srovnání hodnot ukazatelů v čase. Časové srovnání umožňuje zachytit kladné a záporné vývojové tendence a na základě jejich poznání vytvářet a korigovat přijatá řídící rozhodnutí. Z trendu vývoje ukazatelů lze velmi rychle učinit základní diagnózu a při konstrukci společného grafu vývoje hodnot různých ukazatelů jsou možné určit typické poruchy zdravého financování podniku. Trendová analýza je nejčastějším způsobem hodnocení ukazatelů a bývá doplňována prostorovou analýzou. Srovnání s plánem je založeno na porovnání skutečně dosažených hodnot ukazatelů s hodnotami vypočtenými na základě plánovaných vstupních údajů. Srovnání s plánem splňuje základní cíl finanční analýzy, a to zjištění a rozbor případných disproporcí mezi předpokládaným a skutečným efektem rozhodování.
16
Srovnání s odhadem experta vychází z odhadu zkušeného analytika a jeho subjektivních představ o tom, jaké mají být optimální hodnoty ukazatelů v daném podniku.
b) podle používaných matematických postupů: •
elementární metody finanční analýzy,
•
vyšší matematicko-statistické metody finanční analýzy.
Elementární metody finanční analýzy využívají elementárních matematických postupů, které můžou být využívány širokým okruhem uživatelů. Vyšší matematicko-statistické metody finanční analýzy využívají metod matematické statistiky. Nejčastěji se užívá regresní diskriminační analýza a výpočet korelačních koeficientů. Tyto metody by měly být vždy konfrontovány s výsledky získanými pomocí jiných metod.
c) podle používaných ukazatelů a způsobů jejich interpretace: •
horizontální analýza,
•
vertikální analýza,
•
analýza poměrových ukazatelů,
•
analýza pyramidových soustav ukazatelů,
•
predikce finanční tísně podniku.
2.5 Analýza absolutních ukazatelů Výchozím bodem finanční analýzy je tzv. horizontální a vertikální rozbor účetních výkazů, který umožňuje vidět původní absolutní ukazatele z účetních výkazů v určitých souvislostech. (KISLINGEROVÁ, HNILICA 2005)
2.5.1 Horizontální analýza Horizontální analýza zjišťuje procentní změny jednotlivých položek účetních výkazů oproti předcházejícímu období. Z těchto změn lze odvozovat i pravděpodobný vývoj ukazatelů v budoucnosti. Pro dobrou vypovídací schopnost horizontální analýzy je nutné mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu a v časové řadě zajistit srovnatelnost údajů. Výstupy z horizontální analýzy lze vyjádřit i ve formě bazických nebo řetězových indexů. (ŽIVĚLOVÁ 1998)
17
absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t - 1 procentní změna = absolutní změna / ukazatel t - 1 · 100 kde t – příslušný rok
2.5.2 Vertikální analýza Vertikální analýza spočívá v převedení ukazatelů v absolutních hodnotách na relativní procentní vyjádření ke stanovenému základu. Při rozboru rozvahy se považují za základ celková aktiva nebo pasiva a ostatní položky rozvahy se vyjádří ve vztahu k této základně. Při rozboru výkazu zisků a ztrát se považují za základ celkové výnosy, tj. celkový obrat. (VORBOVÁ 1997)
Horizontální a vertikální analýza bývá označována jako procentní rozbor z důvodu toho, že převádí ukazatele v absolutních hodnotách na relativní. Procentní rozbor má své výhody a nevýhody. (ŽIVĚLOVÁ 1998) Výhody procentního rozboru: •
porovnání výkazů podniku v delším časovém horizontu,
•
srovnání výsledků podniku v rámci oboru jako celku,
•
srovnání výkazů v rámci vnitropodnikových útvarů,
•
porovnání podniku se srovnatelnými podniky oboru.
Nevýhody procentního rozboru: •
neodhalování příčin změn,
•
měnící se absolutní základna pro výpočet ukazatelů,
•
možnost obsahové nesrovnatelnosti vykazovaných údajů.
2.6 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů je nejvíce užívanou metodou finanční analýzy. Je založena na využití poměrových ukazatelů, pomocí nichž jsou zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku. Poměrových ukazatelů je velké množství a mají rozdílnou vypovídací schopnost. Jejich užíváním se vytvořila skupina ukazatelů všeobecně akceptovaných, které umožňují vytvořit si základní představu o finanční situaci podniku. Ukazatele jsou sdružovány do skupin a každá skupina se váže k některému aspektu finančního stavu podniku. (ŽIVĚLOVÁ 1998)
18
Poměrové ukazatele charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Nejčastěji vycházejí z účetních výkazů rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Sestavují se jako podílové, které dávají do poměru část celku a celek, nebo jako vztahové, které dávají do poměru samostatné veličiny. Poměrové ukazatele mají své výhody a nevýhody. (SEDLÁČEK 1999) Výhody poměrových ukazatelů: •
možnost provádění analýzy časového vývoje finanční situace podniku (trendová analýza),
•
možnost porovnání podobných podniků navzájem (prostorová analýza),
•
možnost jejich užití jako vstupních údajů matematických modelů, které umožňují popsat závislost mezi jevy, klasifikovat stavy, hodnotit rizika a předvídat budoucí vývoj.
Nevýhody poměrových ukazatelů: •
nízká schopnost vysvětlovat jevy.
2.6.1 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti vyjadřují vztah mezi vlastními a cizími zdroji financování podniku a měří rozsah v jakém podnik využívá k financování dluhy. (SEDLÁČEK 1999) Využívání cizích zdrojů má tři významné efekty: (VORBOVÁ 1997) •
Pokud výnosnost cizích zdrojů je vyšší než nákladové úroky, výnosnost vlastního kapitálu se zvyšuje.
•
Při zvyšování cizích zdrojů mohou akcionáři udržet svůj podíl na podniku s relativně nízkou investicí.
•
Pokud je podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích malý, riziko nesou věřitelé.
Hlavní motiv pro využívání cizích zdrojů je jejich nižší cena oproti zdrojům vlastním z důvodu toho, že zaplacený úrok z cizích zdrojů lze zahrnout do nákladů ovlivňujících základ daně z příjmu. (ŽIVĚLOVÁ 1998) Ukazatele zadluženosti srovnávají rozvahové položky a na základě toho určí, v jakém rozsahu jsou aktiva financována cizími zdroji. Dále se také zaměřují na
19
ukazatele odvozené z položek výkazu zisků, z nichž určí, kolikrát jsou náklady na cizí zdroje pokryty provozním ziskem. (BLAHA, JINDŘICHOVSKÁ 2006) Poměr vlastních a cizích zdrojů je různý v různých oborech činnosti podniků (výrobní podniky mají více vlastních zdrojů, banky mají více cizích zdrojů). Tento poměr je brán v úvahu při formulování dluhové politiky podniku. Při její formulaci lze využít 2 teoretická pravidla optimalizace finanční struktury: (ŽIVĚLOVÁ 1998) •
pravidlo vertikální struktury, při kterém by měl být podíl vlastních a cizích zdrojů 1 : 1 z důvodu toho, že vlastníci podniku mají přispívat k financování alespoň stejným dílem jako věřitelé,
•
podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích má být vyšší než podíl dluhového financování, protože cizí kapitál je nutno splatit. Nízký poměr vlastního kapitálu k cizímu ohrožuje stabilitu podniku.
Ukazatel zadluženosti Ukazatel zadluženosti je též označován jako ukazatel věřitelského rizika a má velký význam pro dlouhodobé věřitele. Celkové závazky zahrnují krátkodobé závazky, dlouhodobé závazky a bankovní úvěry. Se vzrůstající hodnotou ukazatele roste zadluženost celkového majetku podniku a roste též riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Na druhou stranu užití cizích finančních zdrojů přispívá k výnosnosti celkového kapitálu podniku. ukazatel zadluženosti = celkové závazky / aktiva celkem · 100
Dlouhodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost udává, z jaké části jsou aktiva podniku financována dlouhodobými závazky a dlouhodobými bankovními úvěry. dlouhodobá zadluženost = dlouhodobé závazky / aktiva celkem · 100
Krátkodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost udává, z jaké části jsou aktiva podniku financována krátkodobými závazky a krátkodobými bankovními úvěry. krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva celkem · 100
20
Míra samofinancování Míra samofinancování vyjadřuje proporci, v jaké jsou aktiva podniku financována vlastním kapitálem. Používá se pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku. míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem · 100
Ukazatel podkapitalizování Podkapitalizování podniku nastává, když je podnik příliš zadlužen a výše vlastního kapitálu je nepřiměřená rozsahu provozní činnosti. Hodnota ukazatele by rozhodně měla být větší než 1, protože podnik by měl stálá aktiva krýt dlouhodobým kapitálem. Dlouhodobý kapitál by měl být dostatečně vysoký, aby umožňoval financování stálých aktiv a vytvářel pracovní kapitál ve výši, která je nezbytná pro zajištění běžného chodu podniku. Překapitalizování podniku naopak znamená, že podnik dostatečně nevyužívá cizí finanční zdroje, protože udržuje nadměrnou výši vlastního kapitálu. ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva
Dluh na vlastní kapitál Dluh na vlastní kapitál má podobnou vypovídací schopnost jako ukazatel zadluženosti a míra samofinancování. Používá se tedy pro hodnocení hospodářské a finanční stability podniku. Hodnota ukazatele roste s růstem podílu závazků ve finanční struktuře podniku. dluh na vlastní kapitál = celkové závazky / vlastní kapitál
Úrokové krytí Ukazatel úrokového krytí udává, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní převyšuje úrokové platby. Dává informaci akcionářům podniku o tom, jestli je podnik schopen splácet své závazky z úroků a též informuje věřitele, zda jsou zajištěny jejich nároky v případě likvidace. Za bezproblémový podnik se považuje ten, který má hodnotu tohoto ukazatele okolo 8. Podnik, který má hodnotu ukazatele okolo 3 a méně se považuje za problémový. úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky (ŽIVĚLOVÁ 1998)
21
2.6.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity vyjadřují schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky. Při zkoumání likvidity podniku se porovnává to, čím může podnik platit tj. oběžná aktiva s tím, co má podnik uhradit tj. krátkodobé závazky. Do ukazatelů likvidity se oběžná aktiva zahrnují celá nebo jen některé složky oběžných aktiv podle stupně likvidity. Stálá aktiva se při zjišťování likvidity nepoužívají z důvodu toho, že jsou málo likvidní a nepředpokládá se, že prodej stálých aktiv by vytvářel peněžní prostředky pro úhradu běžných závazků. (VORBOVÁ 1997)
Běžná likvidita Běžná likvidita (likvidita 3. stupně) vyjadřuje, z jaké části jsou oběžná aktiva kryta krátkodobými závazky podniku, tedy kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Ukazatel je důležitý zejména pro krátkodobé věřitele podniku, protože je informuje o tom, do jaké míry jsou jejich krátkodobé investice chráněny hodnotou majetku. Čím je hodnota ukazatele vyšší, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku, důležitý je však i vývoj v čase. Doporučená hodnota ukazatele je od 2 do 2,5 a neměla by být nižší než 1 z důvodu toho, že krátkodobé zdroje by měly krýt oběžný majetek. Ukazatel běžné likvidity má jisté nedostatky: •
nepřihlíží ke struktuře oběžných aktiv z hlediska jejich likvidnosti,
•
nepřihlíží ke struktuře krátkodobých závazků z hlediska jejich splatnosti,
•
výše ukazatele je ovlivnitelná odložením některých nákupů,
•
nevyjadřuje vývoj platební schopnosti během roku.
běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky
Pohotová likvidita Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) poměřuje pouze pohotová oběžná aktiva s krátkodobými závazky, přičemž do pohotových oběžných aktiv zahrnuje peněžní prostředky, obchodovatelné cenné papíry a pohledávky. Měří lépe platební schopnost podniku, protože nezahrnuje zásoby, které jsou méně likvidní. Pokud je hodnota pohotové likvidity podstatně nižší než hodnota běžné likvidity, ukazuje to na nadměrné množství zásob v podniku. Doporučená hodnota ukazatele je od 1 do 1,5. Z pohledu věřitelů je výhodnější vyšší hodnota ukazatele, která udává, že podnik je schopen platit
22
své závazky. Z pohledu vlastníků je vyšší hodnota ukazatele méně výhodná, protože to znamená vyšší objem pohotových peněžních prostředků, který by jinak mohl být využit efektivněji. pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky
Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita (likvidita 1. stupně) zahrnuje peníze v hotovosti, na běžných účtech u bank, termínované vklady se splatností do 3 měsíců a krátkodobý finanční majetek. Ukazatel nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku k určitému datu. Nedostatkem ukazatele je, že nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti. Doporučená hodnota ukazatele je od 0,2 do 0,5. hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.6.3 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří schopnost podniku využívat vložených prostředků. Měří celkovou rychlost obratu vložených prostředků a rychlost obratu jejich jednotlivých složek a hodnotí tak vázanost kapitálu v určitých formách aktiv. (VORBOVÁ 1997) Ukazatele nejčastěji dávají do poměru tokovou veličinu (tržby) a veličinu stavovou (aktiva). Z tohoto důvodu je možné tyto ukazatele vyjádřit ve dvou modelech: (KISLINGEROVÁ, HNILICA 2005) •
obrátkovost (rychlost obratu), která vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo daných tržeb (nejčastěji rok),
•
doba obratu, která udává počet dní (příp. let), po který trvá jedna obrátka.
Nevýhodou ukazatelů aktivity je to, že tržby jsou tokovou veličinou, zatímco stav aktiv se může během roku měnit a v ukazateli je zachycen staticky k určitému časovému okamžiku. (ŽIVĚLOVÁ 1998)
Obrat celkových aktiv Obrat celkových aktiv měří efektivnost využití všech aktiv podniku. Ukazatel udává, jak se zhodnocují stálá a oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. Výše ukazatele je závislá na oboru činnosti podniku. Sleduje
23
se vývoj ukazatele v čase a čím je jeho hodnota vyšší, tím lépe, protože to poukazuje na to, že se v podniku peníze točí a lze je tedy efektivně investovat. obrat celkových aktiv = tržby / aktiva celkem
Obrat dlouhodobého hmotného majetku Obrat dlouhodobého hmotného majetku hodnotí efektivnost a intenzitu využívání dlouhodobého
hmotného
majetku
(DHM).
Hodnota
ukazatele
se
srovnává
s odvětvovými průměry nebo alespoň v časové řadě. Hodnota nižší než odvětvový průměr poukazuje na nízké využití a upozorňuje výrobu na zvýšení využití výrobních kapacit a také upozorňuje finanční manažery na snížení podnikových investic. obrat DHM = tržby / DHM v zůstatkových cenách
Obrat zásob Obrat zásob udává, kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku. Hodnota vyšší než odvětvový průměr poukazuje na to, že podnik nemá zbytečné nelikvidní zásoby vyžadující nadbytečné financování, které jsou neproduktivní a představují investici s nízkým nebo nulovým výnosem. obrat zásob = tržby / zásoby
Doba obratu zásob Doba obratu zásob ukazuje, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Obecně platí, čím vyšší obrat zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe, ale jen do určité míry. Na jednu stranu by totiž měla být zajištěna plynulost výroby, ale na druhou stranu by zásoby neměly být nevyužité. doba obratu zásob = 365 / obrat zásob
Obrat pohledávek Obrat pohledávek udává počet transformací pohledávek v hotové peníze. Čím vyšší je hodnota obratu pohledávek, tím lépe, protože podnik inkasuje rychleji své pohledávky a získané peníze může podnik použít na další potřeby. obrat pohledávek = tržby / pohledávky
24
Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek vyjadřuje, jak dlouho musí podnik v průměru čekat, než obdrží platby od svých odběratelů. Čím nižší je doba obratu pohledávek, tím lépe. doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek
Obrat závazků Obrat závazků sleduje, jak rychle podnik hradí své závazky. Do ukazatele se nezahrnují bankovní úvěry, protože podnik má stanoven splátkový kalendář a nemůže se sám rozhodnout, kdy bude splácet. Podnik nechce všechny své závazky ihned splácet a není tedy jeho cílem mít co nejvyšší obrat závazků. obrat závazků = tržby / závazky
Doba obratu závazků Doba obratu závazků vyjadřuje, jak dlouho trvá podniku, než uhradí své závazky. Tento ukazatel se porovnává s dobou obratu pohledávek. doba obratu závazků = 365 / obrat závazků (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.6.4 Ukazatele rentability Ukazatele rentability jsou měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat zisku použitím vloženého kapitálu. Používají se pro zhodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku. Pomocí těchto ukazatelů se vyjadřuje intenzita využívání, reprodukce a zhodnocení vloženého kapitálu. (VALACH 1997) Ukazatele rentability zobrazují kombinovaný vliv ukazatelů zadluženosti, likvidity a aktivity na výsledek hospodaření podniku. Patří do tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údaje z rozvahy a z výkazu zisků a ztrát. Rentabilita se obecně vyjadřuje jako poměr zisku k vloženému kapitálu. (ŽIVĚLOVÁ 1998)
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání a udává, kolik peněžních jednotek čistého zisku připadá na jednu peněžní jednotku celkového vloženého kapitálu. Efektem zhodnocení vloženého kapitálu je odměna
25
vlastníkům podniku ve formě zisku po zdanění a odměna věřitelům ve formě zdaněných úroků placených za použití cizího kapitálu. ROA =
Z + U ⋅ (1 − d ) CA
kde ROA – rentabilita celkového vloženého kapitálu Z – zisk po zdanění U – úrok z použitých úvěrů d – sazba daně z příjmů CA – aktiva celkem
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku a udává, kolik peněžních jednotek čistého zisku připadá na jednu peněžní jednotku investovanou vlastníky. Ukazatel slouží pro rozhodování o tom, jestli vklad do podniku je výnosnější než jiné investiční příležitosti. Základem pro srovnání jsou zpravidla státem garantované dluhopisy, které lze považovat za nejméně rizikovou investici. Jsou-li výnosy z těchto dluhopisů trvale vyšší než hodnota ukazatele rentability vlastního kapitálu, pak racionálně uvažující investor bude chtít svůj kapitál zhodnotit výhodnějším způsobem. ROE =
Z VK
kde ROE – rentabilita vlastního kapitálu Z – zisk po zdanění VK – vlastní kapitál
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu měří výnosnost každého dlouhodobě investovaného kapitálu bez ohledu na to, zda pochází z vlastních nebo cizích zdrojů. Ukazatel je využíván hlavně pro mezipodnikové srovnání.
26
ROCE =
Z + U ⋅ (1 − d ) DZ + VK
kde ROCE – rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu Z – zisk po zdanění U – úrok z použitých úvěrů d – sazba daně z příjmů DZ – dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů VK – vlastní kapitál (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.7 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Pyramidové soustavy ukazatelů jsou užívány k hledání příčin vývoje finanční situace podniku. Předpokladem jejich využití je existence syntetického ukazatele, který komplexně zobrazuje procesy probíhající v podniku a ovlivňující jeho finanční situaci. Tyto požadavky splňují ukazatele rentability. (ŽIVĚLOVÁ 1998) Analýza pyramidových soustav ukazatelů znamená postupný rozklad ukazatele na vrcholu pyramidy, který nejlépe postihuje základní cíl podniku. Vrcholový ukazatel se rozkládá na dva nebo více dílčích ukazatelů, z nichž některé se rozkládají ještě podrobněji. Při rozkládání ukazatelů se používají dva postupy: •
aditivní, při kterém se výchozí ukazatel rozkládá na součet nebo rozdíl dvou nebo více dalších ukazatelů,
•
multiplikativní, při kterém se výchozí ukazatel rozkládá na součin nebo podíl dvou nebo více dalších ukazatelů. Podíl se používá tehdy, když se v následující vrstvě potřebuje aditivně rozložit jmenovatel výchozího ukazatele.
Analýza pyramidových soustav ukazatelů se využívá k analýze statických vztahů mezi ukazateli, k citlivostní analýze a k rozboru vlivů, jimiž se podílejí změny dílčích ukazatelů na změnách vrcholového ukazatele. (KOVANICOVÁ, KOVANIC 1997)
27
Pro analýzu pyramidových soustav ukazatelů se užívají různé metody rozkladu ukazatelů na součinové nebo podílové vztahy dvou nebo více dalších ukazatelů. Mezi tyto metody patří: •
metoda řetězového dosazování,
•
logaritmická metoda,
•
funkcionální metoda.
Metoda řetězového dosazování je jednoduchá, ale z uvedených metod je nejméně přesná a je též závislá na pořadí jednotlivých faktorů. x = a ⋅b⋅c ∆x = ∆x a + ∆xb + ∆xc ∆x a = (a1 − a 0 ) ⋅ b0 ⋅ c0 ∆xb = a1 ⋅ (b1 − b0 ) ⋅ c0 ∆xc = a1 ⋅ b1 ⋅ (c1 − c0 )
Logaritmická metoda je velmi přesná a není závislá na pořadí jednotlivých faktorů. Nelze ji však užít v případě, kdy hodnota vrcholového ukazatele v čase klesá. x = a ⋅b⋅c ∆x = ∆x a + ∆xb + ∆xc
a1 a0 ∆x a = ⋅ ∆x x1 log x0 log
b1 b0 ∆xb = ⋅ ∆x x1 log x0 log
c1 c0 ∆xc = ⋅ ∆x x1 log x0 log
28
Funkcionální metoda je přesná a lze ji využít v případě, kdy hodnota vrcholového ukazatele v čase klesá. Její nevýhodou je složitost. x = a ⋅b⋅c ∆x = ∆x a + ∆xb + ∆xc
B + C B ⋅C ∆x a = x0 ⋅ A ⋅ 1 + + 2 3 A + C A⋅C ∆xb = x0 ⋅ B ⋅ 1 + + 2 3 A + B A⋅ B ∆xc = x0 ⋅ C ⋅ 1 + + 2 3 A=
∆a a0
B=
∆b b0
C=
∆c c0 (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.7.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu může být rozložena na součin ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv.
Obrat celkových aktiv je jedním ze základních faktorů ovlivňujících rentabilitu celkového vloženého kapitálu a byl popsán u ukazatelů aktivity v kapitole 2.6.3.
Ziskovost tržeb udává úspěšnost uplatnění podnikových produktů na trhu, tedy kolik peněžních jednotek zisku připadá na jednu peněžní jednotku tržeb. Ukazatel je také měřítkem efektivnosti využívání vstupů do výroby a jejich hospodárného vynakládání. Nízká úroveň ukazatele poukazuje na nedostatky ve vedení podniku. Vysoká úroveň ukazatele ve srovnání s podniky v oboru může v budoucnosti signalizovat problémy s konkurenčními podniky, které budou chtít vytlačit podnik z trhu dočasným snížením své ziskovosti tržeb. V delším časovém období si proto vysokou ziskovost tržeb můžou dovolit pouze podniky s monopolním postavením.
29
rentabilita celkového vloženého kapitálu
ziskovost tržeb
ROA =
x
obrat celkových aktiv
Z + U ⋅ (1 − d ) Z + U ⋅ (1 − d ) T ⋅ = CA T CA
kde ROA – rentabilita celkového vloženého kapitálu Z – zisk po zdanění U – úrok z použitých úvěrů d – sazba daně z příjmů T – tržby CA – aktiva celkem (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.7.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu může být rozložena na součin čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky.
Čistá ziskovost tržeb má podobnou vypovídací schopnost jako ziskovost tržeb u rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu.
Finanční páka odráží změny finanční struktury podniku, protože při zvýšení podílu cizích finančních zdrojů ve finanční struktuře podniku hodnota ukazatele roste a naopak. Tento ukazatel umožňuje zvýšit rentabilitu vlastního kapitálu zvýšením zadluženosti podniku. Pokud je úrok placený za použití cizího kapitálu nižší než je rentabilita celkového kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu roste a je vhodné zvyšovat rozsah cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. Pokud je rentabilita celkového kapitálu nižší než úroky z cizích zdrojů, rentabilita vlastního kapitálu s rostoucí zadlužeností klesá. finanční páka = aktiva celkem / vlastní kapitál
Ziskový účinek finanční páky udává, že pokud je jeho hodnota větší než jedna, je pro podnik výhodné zvýšit zadluženost, protože pak to bude mít pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Pokud je hodnota ukazatele menší než jedna, pak by podnik měl zadluženost snížit, protože jinak to bude mít negativní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. 30
ziskový účinek finanční páky =
ZD CA ⋅ ZUD VK
kde ZD – zisk před zdaněním ZUD – zisk před zdaněním a úroky CA – aktiva celkem VK – vlastní kapitál
rentabilita vlastního kapitálu
čistá ziskovost tržeb x obrat celkových aktiv x finanční páka
ROE =
Z Z T CA = ⋅ ⋅ VK T CA VK
kde ROE – rentabilita vlastního kapitálu Z – zisk po zdanění VK – vlastní kapitál T – tržby CA – aktiva celkem (ŽIVĚLOVÁ 1998)
2.8 Modely predikce finanční tísně Modely predikce finanční tísně slouží k signalizaci budoucích problémů podniku v oblasti finančního hospodaření a lze je rozdělit do dvou skupin: (ŽIVĚLOVÁ 1998) •
Bonitní modely (Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentiho model) vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy a na jejich základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd.
•
Bankrotní modely (Altmanův model, Index důvěryhodnosti podniku) vycházejí z toho, že finanční problémy podniku lze rozeznat podle určitých příznaků.
31
Většinou se jedná o zahraniční modely, jejichž transformace na podmínky české ekonomiky naráží na určité problémy: •
absence dostatečně dlouhé časové řady sledovaných finančních ukazatelů,
•
problém platnosti dat,
•
dynamicky se měnící sociálně-ekonomické prostředí.
Žádný model není schopen vystihnout specifické podmínky jednotlivých podniků a odlišnosti v účetních postupech mezi jednotlivými zeměmi. (SEDLÁČEK 1999)
2.8.1 Altmanův model Altmanův model (Z-score) je konstruován na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. Výsledek je jedno číslo, pomocí něhož je odhadována budoucí finanční situace podniku. Profesor financí Altman využil násobné diskriminační analýzy, kdy použil údaje firem, které zbankrotovaly během následujících pěti let i firem, které prosperovaly. Výhodou modelu je, že celkem věrohodně předvídá bankrot asi dva roky dopředu, ale do vzdálenější budoucnosti pracuje s menší přesností. (ŽIVĚLOVÁ 1998) Rovnice Z-score pro podnik s veřejně neobchodovatelnými akciemi má následující tvar: Z-score = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x 3 + 0,420 x 4 + 0,998 x5 kde x1 = pracovní kapitál / aktiva celkem x2 = zisk po zdanění / aktiva celkem x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x4 = základní kapitál / celkové závazky x5 = tržby / aktiva celkem Z > 2,9
finančně pevný, stabilizovaný podnik
Z = 1,2 – 2,9 podnik s nevyhraněnou finanční situací Z < 1,2
podnik směřující k bankrotu (SEDLÁČEK 1999)
32
2.8.2 Index důvěryhodnosti podniku Index důvěryhodnosti podniku (Index IN95) sestavili I. a I. Neumaierovi pro podmínky České republiky. Při sestavování vyšli z českých účetních výkazů a zahrnuli zvláštnosti současné ekonomické situace v České republice. Model obsahuje šest ukazatelů, kterým jsou přiřazeny váhy. Váhy pro celou Českou republiku a pro odvětví potravinářství jsou uvedeny v tabulce 1. IN95 = v1 · x1 + v2 · x2 + v3 · x 3 + v4 · x 4 + v5 · x5 + v6 · x6 kde x1 = aktiva celkem / cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x4 = výnosy celkem / aktiva celkem x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy celkem
Tabulka 1 Váhy Indexu IN95 v1
v2
v3
v4
v5
ČR
0,22
0,11
8,33
0,52
0,10 -16,80
potravinářství
0,26
0,11
4,99
0,33
0,10 -17,38
IN95 > 2,0
finančně zdravý a stabilní podnik
IN95 = 1,0 – 2,0
podnik s neurčitou finanční situací
IN95 < 1,0
finančně neduživý podnik
v6
(ŽIVĚLOVÁ 1998)
33
3 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této bakalářské práce je zhodnotit finanční situaci podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. v letech 2002 až 2006 prostřednictvím finanční analýzy a identifikovat hlavní činitele, které nejvíce ovlivnily hospodaření podniku ve sledovaném období. Z výsledků finanční analýzy bude posouzen stav hospodaření a slabiny podniku a budou navrhnuta doporučení, která by vedla ke zlepšení jeho finanční situace. Vstupními zdroji informací pro zpracování finanční analýzy podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. byly účetní výkazy rozvaha a výkaz zisků a ztrát sestavované k 31.12. daného roku a výroční zprávy podniku. Další informace byly čerpány ze studia odborné literatury. Práce je rozdělena na několik částí. V první části je zpracována literární rešerše, která vysvětluje pojem finanční analýza a specifikuje uživatele, kteří se o finanční analýzu zajímají a její závěry využívají pro svá rozhodnutí. Dále se zabývá jednotlivými zdroji informací pro finanční analýzu a poukazuje na jejich slabé stránky. Tato část se též zabývá jednotlivými ukazateli a metodami finanční analýzy. Druhá část představuje podnik Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. a obsahuje vlastní výsledky, na jejichž základě je hodnocena jeho finanční situace. Vlastní výsledky se skládají z horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Dále obsahují analýzu poměrových ukazatelů zadluženosti, likvidity, rentability a aktivity. Jejich součástí je také analýza pyramidových soustav ukazatelů, konkrétně rozklad rentability celkového vloženého kapitálu a rozklad rentability vlastního kapitálu pomocí funkcionální metody. Z modelů predikce finanční tísně je vypočten Altmanův model a Index důvěryhodnosti podniku IN95. Poslední část práce tvoří závěr, ve kterém jsou shrnuty zjištěné výsledky podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. a jsou navržena opatření vedoucí ke zlepšení jeho finanční situace.
34
4 VLASTNÍ VÝSLEDKY 4.1 Charakteristika podniku 4.1.1 Základní údaje o podniku Název:
Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s.
Sídlo:
Vrchlického 2, 586 01 Jihlava
IČO:
49973711
DIČ:
CZ 49973711
Datum vzniku společnosti:
16. ledna 1994
Právní forma:
akciová společnost
Ředitel:
Ing. Jan Kylberger
Ovládající osoby:
Bockhold n. v.1
podíl 75,0 % (166 338 ks akcií)
Ing. Jan Kylberger
podíl 12,7 % (28 143 ks akcií)
Společnost je registrována Krajským soudem v Brně – oddíl B, vložka 1276.
Základní kapitál zapsaný v obchodním rejstříku činí 221 783 000 Kč a je tvořen 221 783 ks listinných akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč a vklad je zcela splacen. Převoditelnost akcií není omezena a akcie nejsou veřejně obchodovatelné. Všechny akcie mají shodná hlasovací práva a práva na podíl ze zisku, na likvidačním zůstatku i veškerých prioritních právech. Veřejná nabídka odkupu akcií v letech 2002 až 2006 neproběhla. Dividendy nebyly v letech 2002 až 2006 vypláceny.
Předmět podnikání zapsaný v obchodním rejstříku:
1
•
výroba piva a sladu,
•
výroba nealkoholických nápojů, speciálních nápojů a sirupů,
•
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej,
•
hostinská činnost,
•
silniční motorová doprava,
•
údržba a čištění výčepního zařízení,
•
montáž výčepních zařízení,
•
pronájem bytových a nebytových prostor.
v roce 2008 koupila celý podíl česká společnost K Brewery Group
35
4.1.2 Historie a současnost podniku Nejstarší písemná zpráva o jihlavském sladovnictví je v městské knize z první poloviny 14. století. Z volného sdružení sladovníků a pivovarníků vzniká sladovnický cech a první skutečná sladovnická statuta je potvrzena městskou radou v říjnu roku 1579. Jihlavské pivo se rozšířilo v řadě cizích zemí prostřednictvím dodávek na vídeňský dvůr, Ladislavu Pohrobkovi, císaři Fridrichu III., arcivévodovi Karlu Štýrskému a dalším čelním představitelům své doby. Počátkem 17. století se v Jihlavě během zimního období vařilo 900 várek pro vývoz převážně do Rakouska, zatímco na domácím trhu bylo jihlavské pivo oblíbené především v Brně. V roce 1735 si cech vymohl na císaři Karlu IV. výsadu stáčet pivo nejen ve městě, ale i v katastru městských poddanských vsí. Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl postavit společný pivovar a ten byl poté slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Podnik Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. byl založen 16. ledna 1994. V roce 1995 proběhla kupónová privatizace a 1.1. 1998 pivovar přešel do českých rukou. Bylo zrenovováno administrativní centrum a byla též zrekonstruována Pivovarská restaurace. Pivovar přešel na moderní způsob výroby pomocí cylindro-kónických tanků, které se vyznačují stálostí chuti a kvality a zvýšenou trvanlivostí vyrobeného piva. Podnik spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským v Praze, který monitoruje výrobu ve všech technologických uzlech a sleduje kvalitu finálního produktu. Společnost provozuje v Jihlavě restaurace Sklípek a Kozlovka. Výnosy společnosti byly v roce 2006 realizovány z 68 % v tuzemsku a podíl tržeb v zahraničí vzrostl meziročně o 90 %. Výroba piva je ze dvou třetin určená na zahraniční trhy a pivovar pravidelně vyváží do Itálie, Německa, Rakouska a Švédska. Průměrný počet zaměstnanců v roce 2006 činil 106, z toho 5 bylo řídících.
4.1.3 Výrobní sortiment Výroba piva zahrnuje tyto značky: •
JEŽEK 8%-Konzumní světlé,
•
JEŽEK 10%-Formanské světlé,
•
JEŽEK 10%-Tmavý,
•
PIVOJ 10%,
•
JEŽEK 11%-Stříbrný,
36
•
JEŽEK 12%-Zlatý,
•
JEŽEK 14%,
•
Telčský Zachariáš,
•
Jihlavský Grand.
Výstav piva podniku se rok od roku stále zvyšuje. Celkový výstav piva spolu s výrobou sladu v letech 2002 až 2006 lze nalézt v tabulce 2.
Tabulka 2 Celkový výstav piva a výroba sladu v letech 2002–2006 2002
2003
výstav piva (hl)
85 000
87 400 109 206 240 204 280 307
výroba sladu (t)
2 800
2 650
2004
2 861
2005
2006
2 776
2 835
Pramen: Výroční zprávy podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s.
Podnik Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. získal za své produkty řadu ocenění. Jejich seznam je uveden v tabulce 3.
Tabulka 3 Ocenění podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. Rok
Umístění
Místo konání
1994
1. místo 11° sv. ležák Ježek
Dočesná Žatec
1997
3. místo 11° sv. ležák Ježek
Dočesná Žatec
1998
1. místo 11° sv. ležák Ježek
Dočesná Žatec
2000
2. místo 11° sv. ležák Ježek
Stříbrná pivní pečeť Tábor
2002
1. místo 10° sv. výčepní Ježek
Zlatá pivní pečeť Tábor
2002
3. místo 10° tm. výčepní Ježek
Pivo České republiky Č. Budějovice
2002
1. místo 10° tm. výčepní Ježek
Dočesná Žatec
2002
1. místo 11° sv. ležák Ježek
Dočesná Žatec
2002
1. místo 18° sv.spec. Jihlavský Grand
Dočesná Žatec
2004
1. místo 10° sv. výčepní Ježek
Zlatá pivní pečeť Tábor
2004
1. místo 11° sv. ležák Ježek
Zlatá pivní pečeť Tábor
2005
1. místo 10° tm. výčepní Ježek
Dočesná Žatec
37
4.2 Horizontální analýza Tato kapitola se zabývá horizontální analýzou aktiv a pasiv. Jejím cílem je zjistit, jaký byl vývoj celkových aktiv, celkových pasiv a jejich jednotlivých složek v letech 2002 až 2006 a také jaké byly příčiny tohoto vývoje.
4.2.1 Horizontální analýza aktiv V horizontální analýze aktiv je sledován vývoj celkových aktiv a jejich jednotlivých složek v letech 2002 až 2006. Absolutní a relativní změny celkových aktiv, stálých aktiv, oběžných aktiv a ostatních aktiv v jednotlivých letech jsou zachyceny v tabulce 4. Absolutní velikost těchto ukazatelů je zachycena v grafu 1, který umožňuje vidět jejich vývoj v čase. Rozvahu na straně aktiv za jednotlivé roky sledovaného období lze nalézt v příloze 1. Celkové investice podniku v letech 2002 až 2006 jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 4 Horizontální analýza aktiv Změna 2002/03
Položka
tis. Kč
Změna 2003/04
%
tis. Kč
Změna 2004/05
%
tis. Kč
Změna 2005/06
%
tis. Kč
%
aktiva celkem
19 109
9,8 -15 572
-7,3
3 343
1,7
34 849
17,3
stálá aktiva
-5 891
-3,9 -12 679
-8,7
-5 923
-4,4
21 520
16,9
174
73,1
-229
-55,6
-88
-48,1
-4,0 -12 653
-8,7
-5 694
-4,3
21 608
17,0
DNM
-57
DHM
-6 034
DFM
200
200,0
-200
-66,7
0
0,0
0
0,0
oběžná aktiva
24 934
59,6
-2 610
-3,9
8 518
13,3
12 752
17,5
zásoby
-1 385
-4,7
7 588
26,7
725
2,0
19 602
53,4
dlouh. pohledávky
23 431
100,0 -13 947
-59,5
-3 313
-34,9
-103
-1,7
krátk. pohledávky
2 938
10,6
-4 791
-15,7
2 872
11,2
-6 305
-22,0
krátk. fin. majetek
-50
0,3
8 540
-54,7
8 234
-116,6
-442
-37,6
65
5,2
-283
-21,4
748
71,8
577
32,2
ostatní aktiva
-19,3
Tabulka 5 Celkové investice podniku v letech 2002–2006 (v tis. Kč) 2002 celkové investice
20 028
2003 2 961
2004 1 412
2005
2006
7 968 40 174
Pramen: Výroční zprávy podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s.
38
Graf 1 Vývoj aktiv v letech 2002–2006 (v tis. Kč) 250 000
tis. Kč
200 000
Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva
150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
roky Z grafu 1 je patrné, že hodnota celkových aktiv byla v roce 2002 na nejnižší úrovni během sledovaného období, a to 194 770 tis. Kč. V roce 2003 hodnota celkových aktiv vzrostla o 9,8 %, poté však v roce 2004 nastal jejich pokles o 7,3 %. V roce 2005 opět vzrostly a nejvyšší hodnoty dosáhly v posledním sledovaném roce, a to 236 499 tis Kč.
Stálá aktiva byla v roce 2002 na nejvyšší úrovni, a to 151 688 tis. Kč. Podnik v roce 2002 investoval částkou 20 028 tis. Kč, z toho největší podíl směřoval na nákup haly skladu nápojů za 16 825 tis. Kč. Do roku 2005 stálá aktiva neustále klesala až na hodnotu 127 195 tis. Kč vlivem postupného snižování dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně samostatných movitých věcí. Až v roce 2006 byl zaznamenán nárůst stálých aktiv o 16,9 %, na 148 715 tis. Kč vlivem růstu dlouhodobého hmotného majetku, konkrétně nedokončených hmotných investic. Podnik v roce 2006 totiž nejvíce investoval za sledované období, a to částkou 40 174 tis. Kč. Největší podíl investovaných prostředků směřoval na nákup balící linky na plechovkové pivo za 32 196 tis. Kč od belgické společnosti Bockhold n. v., která vlastnila majoritní podíl v podniku. Vývoj oběžných aktiv byl shodný s vývojem celkových aktiv. Oběžná aktiva byla tedy hlavním činitelem, který se na jejich vývoji podílel. Hodnota oběžných aktiv byla nejnižší v roce 2002, a to 41 823 tis. Kč. V roce 2003 jejich hodnota vzrostla o 59,6 % z důvodu nárůstu dlouhodobých pohledávek, konkrétně odložené daňové pohledávky ve výši 23 431 tis. Kč. V roce 2004 nastal mírný pokles oběžných aktiv o 3,9 %, a to i přes nárůst zásob materiálu a pohledávek z obchodních vztahů, což bylo způsobeno zejména kvůli částečnému splacení odložené daňové pohledávky. Od roku 2005 došlo opět k jejich růstu až na hodnotu 85 417 tis. Kč v roce 2006 vlivem rostoucích zásob materiálu. 39
Ostatní aktiva byla vzhledem k hodnotě celkových aktiv zanedbatelná. Jejich vývoj byl totožný s vývojem oběžných aktiv a byl nejvíce ovlivněn růstem nákladů příštích období.
4.2.2 Horizontální analýza pasiv V horizontální analýze pasiv je sledován vývoj celkových pasiv a jejich jednotlivých složek v letech 2002 až 2006. Absolutní a relativní změny celkových pasiv, vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv v jednotlivých letech jsou zachyceny v tabulce 6. Absolutní velikost těchto ukazatelů je zachycena v grafu 2, který umožňuje vidět jejich vývoj v čase. Rozvahu na straně pasiv za jednotlivé roky sledovaného období lze nalézt v příloze 2.
Tabulka 6 Horizontální analýza pasiv Položka
Změna 2002/03 tis. Kč
Změna 2003/04
%
pasiva celkem
19 109
vlastní kapitál
4 006
2,9
základní kapitál
0
kapitálové fondy rezervní fondy VH minulých let VH běž. úč. období
9,8 -15 572
%
tis. Kč
Změna 2005/06
%
tis. Kč
%
-7,3
3 343
1,7
34 849
17,3
9 730
7,0
-5 892
-3,9
-4 580
-3,2
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
3 638
-3,8
4 007
-4,4
9 731
-11,0
-5 893
7,5
368
10,1
5 723
142,9 -15 623
-160,6
1 313
-22,3
cizí zdroje
14 928
rezervy
19 587
-100,0
dlouh. závazky
0
0,0
krátk. závazky bank. úvěry a výp. ostatní pasiva
tis. Kč
Změna 2004/05
25,6 -26 063
-35,5
8 963
19,0
39 745
70,7
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
0
0,0
-3 159
-8,3 -17 063
-49,0
-1 066
-6,0
30 037
179,8
-1 500
-3,8
-9 000
-23,4
10 029
34,0
9 708
24,6
175
35,7
761
114,4
272
19,1
-316
-18,6
40
Graf 2 Vývoj pasiv v letech 2002–2006 (v tis. Kč) 250 000
tis. Kč
200 000
Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
150 000 100 000 50 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
roky Z grafu 2 je patrné, že hodnota celkových pasiv byla v roce 2002 na nejnižší úrovni během sledovaného období, a to 194 770 tis. Kč. V roce 2003 hodnota celkových pasiv vzrostla o 9,8 %, poté však v roce 2004 nastal jejich pokles o 7,3 %. V roce 2005 opět vzrostly a nejvyšší hodnoty dosáhly v posledním sledovaném roce, a to 236 499 tis. Kč. Do roku 2004 vlastní kapitál rostl a v tomto roce též dosáhl nejvyšší hodnoty, a to 149 612 tis. Kč. K růstu docházelo kvůli kladnému výsledku hospodaření běžného účetního období, vykazovanému nerozdělenému zisku minulých let a klesající neuhrazené ztrátě minulých let. Po tomto roce hodnota vlastního kapitálu klesala, v roce 2005 o 3,9 % a v roce 2006 o 3,2 % z důvodu toho, že podnik dosahoval záporných výsledků hospodaření běžného účetního období a také kvůli tomu, že podnik již nevykazoval nerozdělený zisk minulých let. Vývoj cizích zdrojů byl shodný s vývojem celkových pasiv. Cizí zdroje v roce 2003 vzrostly o 25,6 %, přestože došlo k poklesu krátkodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů. Tento růst byl způsoben kvůli tomu, že podnik v roce 2002 vykázal záporný odložený daňový závazek, který snížil celkovou velikost cizích zdrojů. V následujícím roce došlo ke snížení cizích zdrojů o 35,5 % kvůli poklesu krátkodobých závazků z obchodního styku a splácení dlouhodobých bankovních úvěrů. V roce 2005 sice opět došlo k poklesu krátkodobých závazků a dlouhodobých bankovních úvěrů, ale podnik přijal nové krátkodobé bankovní úvěry, což mělo za následek zvýšení cizích zdrojů oproti předchozímu roku o 19 %. V roce 2006 došlo k nejvyššímu navýšení cizích zdrojů o 70,7 % na částku 95 977 tis. Kč kvůli prudkému zvýšení krátkodobých závazků z obchodního styku a dalšímu růstu dlouhodobých a krátkodobých bankovních úvěrů. V roce 2006 si totiž podnik vzal dlouhodobý investiční úvěr ve výši 500 tis. EUR na pořízení balící linky na plechovkové pivo. 41
Ostatní pasiva byla vzhledem k hodnotě celkových pasiv zanedbatelná a jejich vývoj byl nejvíce ovlivněn velikostí výdajů příštích období.
4.2.3 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát V horizontální analýze výkazu zisků a ztrát je sledován vývoj výsledku hospodaření, obchodní marže, přidané hodnoty a vybraných výnosů a nákladů v letech 2002 až 2006. Absolutní a relativní změny těchto položek v jednotlivých letech jsou uvedeny v tabulce 7. Absolutní velikost výsledku hospodaření za účetní období je zachycena v grafu 3, který umožňuje sledovat jeho vývoj v čase. Výkaz zisků a ztrát za jednotlivé roky sledovaného období lze nalézt v příloze 3.
Tabulka 7 Horizontální analýza výkazu zisků a ztrát Položka
Změna 2002/03
Změna 2003/04
%
tržby za prodej zboží
-14 861
-21,5
-3 380
-6,2
-9 193
-18,1
-2 635
-6,3
náklady na prod. zboží
-16 962
-26,9
-4 141
-9,0
-7 739
-18,5
-2 119
-6,2
2 101
33,8
761
9,2
-1 454
-16,0
-516
-6,8
výkony
10 973
13,3
36 740
39,4
5 600
4,3
42 843
31,6
tržby za prod. vl. výr.
14 111
18,3
35 860
39,3
11 543
9,1
34 035
24,6
výkonová spotřeba
8 546
16,9
10 087
17,1
25 529
36,9
37 988
40,1
přidaná hodnota
4 529
12,0
27 414
64,7 -21 383
-30,6
4 339
9,0
osobní náklady
2 566
12,0
7 689
32,0
-83
-0,3
7 568
23,9
mzdové náklady
1 746
11,2
5 200
30,1
-228
-1,0
5 759
25,9
-26 510
-68,9
-1 852
-15,5
-7 561
-74,6
-433
-16,8
provozní VH
-3 838
-50,9
22 842
618,0 -26 767 -100,9
finanční VH
-1 067
30,4
2 251
tržby z DM a mat.
mimořádný VH VH za účetní období
1 241 -614,4 368
10,1
%
-49,2
-467
%
tis. Kč
%
-2 423 1058,1
20,1
258
-9,3
977 -180,6
268
61,5
142,9 -15 623 -160,6
1 313
-22,3
-1 580 -152,1 5 723
tis. Kč
Změna 2005/06
tis. Kč
obchodní marže
tis. Kč
Změna 2004/05
42
Graf 3 Výsledek hospodaření za účetní období v letech 2002–2006 (v tis. Kč) 15 000 10 000 tis. Kč
5 000
Výsledek hospodaření za účetní období
0 -5 000 -10 000
2002
2003
2004
2005
2006
2002
2003
2004 roky
2005
2006
Obchodní marže do roku 2004 meziročně rostla a to nejvíce v roce 2003 o 33,8 % vzhledem k předchozímu roku. Poté však docházelo k jejímu poklesu, a to v roce 2005 o 16 % a v roce 2006 o 6,8 %, což spolu s klesajícími tržbami za prodej zboží a náklady na prodané zboží ve všech letech sledovaného období svědčí o tom, že v podniku docházelo k útlumu podnikání v oblasti prodeje a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Vývoj přidané hodnoty byl ovlivněn již zmiňovanou obchodní marží a též výkony a výkonovou spotřebou. Výkony v letech 2002 až 2006 trvale rostly, což bylo nejvíce ovlivněno růstem tržeb za prodané vlastní výrobky. Ve sledovaném období též docházelo ke zrychlování růstu výkonové spotřeby. Při porovnání meziročního růstu výkonů a výkonové spotřeby je patrné, že kromě meziroční změny let 2003 a 2004 výkonová spotřeba rostla rychleji než výkony. K největšímu rozdílu došlo v roce 2005 vzhledem k roku 2004, kdy výkonová spotřeba vzrostla o 36,9 % a výkony jen o 4,3 %. Tento vývoj spolu s poklesem obchodní marže způsobil, že přidaná hodnota klesla v roce 2005 o 30,6 %. Přidaná hodnota nejvíce vzrostla v roce 2004 o 64,7 %, což bylo ovlivněno především nárůstem výkonů o 39,4 %. Na vývoji osobních nákladů měly největší vliv mzdové náklady, které téměř v celém sledovaném období rostly. Výjimkou byl rok 2005, kdy mzdové náklady poklesly o 1 %. Průměrný počet zaměstnanců podniku však rostl ve všech letech sledovaného období, a to ze 76 na 106. V roce 2005 tedy došlo ke snížení průměrné mzdy na jednoho pracovníka, což mohlo být opatření pro zamezení ještě většímu poklesu záporného výsledku hospodaření dosaženého v tomto roce.
43
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu měly v letech 2002 až 2006 klesající trend a tedy se stále méně podílely na tvorbě provozního výsledku hospodaření. V letech 2002 až 2004 podnik dosahoval kladného výsledku hospodaření za účetní
období, který neustále rostl. Největšího zisku podnik dosáhl v roce 2004, a to 9 729 tis. Kč, což byl nárůst o 142,9 % vzhledem k předchozímu roku. Největší podíl na tomto zisku měl provozní výsledek hospodaření ve výši 26 538 tis. Kč, který byl ovlivněn především zvýšením přidané hodnoty o 27 414 tis. Kč. V roce 2005 však podnik přešel do ztráty ve výši 5 894 tis. Kč, což byl pokles o 160,6 % vzhledem k roku 2004. Tento vývoj byl ovlivněn zejména snížením přidané hodnoty o 21 383 tis. Kč, a to mělo za následek dosažení záporného provozního výsledku hospodaření. V roce 2006 podnik nadále hospodařil se ztrátou, a to ve výši 4 581 tis. Kč. Přestože se přidaná hodnota zvýšila o 4 339 tis. Kč, podnik prohloubil ztrátu z provozního výsledku hospodaření zejména kvůli rostoucím mzdovým nákladům a zúčtování rezerv a časového rozlišení ve výši 4 638 tis. Kč. Finanční výsledek hospodaření byl v letech 2002 až 2006 záporný kvůli tomu, že výnosové úroky byly zanedbatelné a ostatní finanční výnosy nestačily pokrývat nákladové úroky a rostoucí ostatní finanční náklady.
4.3 Vertikální analýza Tato kapitola se zabývá vertikální analýzou aktiv a pasiv. Jejím cílem je zjistit, jaká byla struktura aktiv a pasiv v letech 2002 až 2006.
4.3.1 Vertikální analýza aktiv Ve vertikální analýze aktiv je sledována struktura aktiv v letech 2002 až 2006. Velikost podílu stálých aktiv, oběžných aktiv a ostatních aktiv na celkových aktivech podniku lze nalézt v tabulce 8. Graf 4 umožňuje porovnat, jak se struktura aktiv vyvíjela během sledovaného období.
44
Tabulka 8 Vertikální analýza aktiv (v %) Položka aktiva celkem
2002
2003
2004
2005
2006
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
77,9
68,2
67,1
63,1
62,9
0,2
0,1
0,2
0,1
0,1
dlouhodobý hmotný majetek
77,7
67,9
66,9
63,0
62,8
dlouhodobý finanční majetek
0,0
0,2
0,0
0,0
0,0
oběžná aktiva
21,5
31,2
32,4
36,0
36,1
zásoby
15,3
13,3
18,2
18,2
23,8
dlouhodobé pohledávky
0,0
10,9
4,8
3,0
2,6
krátkodobé pohledávky
14,2
14,3
13,0
14,2
9,4
krátkodobý finanční majetek
-8,0
-7,3
-3,6
0,6
0,3
0,6
0,6
0,5
0,9
1,0
stálá aktiva dlouhodobý nehmotný majetek
ostatní aktiva
Graf 4 Vývoj struktury aktiv v letech 2002–2006 (v %) 100% 80% Ostatní aktiva Oběžná aktiva Stálá aktiva
60% 40% 20% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
roky Největší část majetku podniku tvořily stálá aktiva. Podíl stálých aktiv na celkových aktivech měl ve sledovaném období klesající trend. Nejvíce se stálá aktiva podílela na majetku podniku v roce 2002, a to 77,9 % a nejméně v roce 2006, a to 62,9 %. Stálá aktiva byla tvořena především dlouhodobým hmotným majetkem, a to stavbami, samostatnými movitými věcmi a soubory movitých věcí a v roce 2006 i nedokončeným dlouhodobým hmotným majetkem (viz příloha 1). Podíl oběžných aktiv od roku 2002 neustále rostl. Oběžná aktiva se nejméně podílela na celkových aktivech v roce 2002, a to 21,5 % a nejvíce v roce 2006, a to 36,1 %. Oběžná aktiva byla z velké části tvořena zásobami materiálu a krátkodobými pohledávkami z obchodních vztahů (viz příloha 1).
45
Ostatní aktiva byla vzhledem k velikosti celkových aktiv zanedbatelná. Jejich podíl na celkových aktivech se pohyboval od 0,5 % do 1 %, přičemž nejvyšší byl v roce 2006. Ostatní aktiva byla nejvíce tvořena výdaji příštích období.
4.3.2 Vertikální analýza pasiv Ve vertikální analýze pasiv je sledována struktura pasiv v letech 2002 až 2006. Velikost podílu vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv na celkových pasivech podniku lze nalézt v tabulce 9. Graf 5 umožňuje porovnat, jak se struktura pasiv vyvíjela během sledovaného období.
Tabulka 9 Vertikální analýza pasiv (v %) Položka
2002
2003
2004
2005
2006
pasiva celkem
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
vlatní kapitál
69,8
65,4
75,4
71,3
58,8
113,9
103,7
111,8
110,0
93,7
kapitálové fondy
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
rezervní fondy
3,2
2,9
3,1
3,1
2,6
-49,2
-43,1
-44,4
-38,9
-35,6
1,9
1,9
4,9
-2,9
-1,9
30,0
34,3
23,9
27,9
40,6
-10,1
0,0
0,0
0,0
0,0
dlouhodobé závazky
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
krátkodobé závazky
19,5
16,3
9,0
8,3
19,8
bankovní úvěry a výpomoci
20,6
18,0
14,9
19,6
20,8
0,2
0,3
0,7
0,8
0,6
základní kapitál
výsledek hospodaření minulých let výsledek hospodaření běžného účetního období cizí zdroje rezervy
ostatní pasiva
46
Graf 5 Vývoj struktury pasiv v letech 2002–2006 (v %) 100% 80% Ostatní pasiva Cizí zdroje Vlastní kapitál
60% 40% 20% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
roky Největší část pasiv podniku tvořil vlastní kapitál. Podnik tedy financoval svoji činnost především z vlastních zdrojů. Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech během sledovaného období kolísal, nejvyšší byl v roce 2004 (75,4 %) a nejnižší v roce 2006 (58,8 %). Na velikost vlastního kapitálu měl největší vliv základní kapitál a nerozdělený zisk a ztráta minulých let (viz příloha 2). Podíl cizích zdrojů od roku 2004 neustále rostl. Nejnižší podíl cizích zdrojů byl zaznamenán v roce 2004 (23,9 %) a nejvyšší v roce 2006 (40,6 %). Velikost cizích zdrojů
byla
nejvíce
ovlivněna
krátkodobými
závazky
z obchodních
vztahů
a dlouhodobými a běžnými bankovními úvěry (viz příloha 2).
Ostatní pasiva byla vzhledem k velikosti celkových pasiv zanedbatelná. Jejich podíl na celkových pasivech se pohyboval od 0,2 do 0,8 %, přičemž nejvyšší byl v roce 2005. Ostatní pasiva byla nejvíce tvořena náklady příštích období.
4.3.3 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát Ve vertikální analýze výkazu zisků a ztrát je sledována struktura výnosů a nákladů v letech 2002 až 2006. Velikost podílu jednotlivých druhů tržeb na celkových výnosech lze nalézt v tabulce 10. Jakou částí se na celkových nákladech podílely jejich jednotlivé složky, je uvedeno v tabulce 11.
47
Tabulka 10 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát (v %) Položka výnosy celkem
2002
2003
2004
2005
2006
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
tržby za prodej zboží
36,4
33,5
26,8
22,6
17,3
tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
40,5
56,2
66,8
75,2
76,3
tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu
20,2
7,4
5,3
1,4
0,9
Nejvíce se na celkových výnosech podílely tržby za prodej vlastních výrobků
a služeb. Jejich podíl ve sledovaném období vzrostl ze 40,5 % v roce 2002 na 76,3 % v roce 2006. To bylo dáno tím, že celkový výstav piva se v letech 2002 až 2006 neustále zvyšoval. V letech 2005 a 2006 podíl tržeb v zahraničí vzrostl meziročně o 90 %. Druhou největší položku celkových výnosů tvořily tržby za prodej zboží. Koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej byla činnost, která se tedy významně podílela na celkových výnosech. Podíl tržeb za prodej zboží se však v jednotlivých letech neustále snižoval.
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu v roce 2002 tvořily 20,2 % celkových výnosů. Podnik se v tomto roce zbavoval většího množství nepotřebného majetku a materiálu. V dalších letech podíl těchto tržeb již nebyl tak významný a měl klesající trend.
Tabulka 11 Vertikální analýza výkazu zisků a ztrát (v %) Položka náklady celkem
2002
2003
2004
2005
2006
100,0
100,0
100,0
100,0
100,0
náklady vynaložené na prodané zboží
33,1
28,0
24,6
18,5
13,8
výkonová spotřeba
26,6
36,0
40,7
51,5
57,3
osobní náklady
11,3
14,6
18,7
17,2
16,9
mzdové náklady
8,2
10,5
13,2
12,1
12,1
Nejvíce se na celkových nákladech podílela výkonová spotřeba. Výjimkou byl rok 2002, kdy největší část celkových nákladů tvořily náklady vynaložené na prodané zboží. Podíl výkonové spotřeby stále stoupal ze 26,6 % v roce 2002 na 57,3 % v roce 2006. Tento vývoj byl ovlivněn rostoucím výstavem piva a růstem cen materiálu, energie a služeb.
48
Druhou největší položku celkových nákladů tvořily náklady vynaložené na
prodané zboží. Jejich podíl se v jednotlivých letech neustále snižoval. Podnik tedy stále méně podnikal v oblasti prodeje a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech do roku 2004 rostl. Poté však v letech 2005 a 2006 došlo k jeho poklesu. Osobní náklady byly z velké části tvořeny mzdovými náklady. Mzdové náklady v roce 2004 tvořily 13,2 % celkových nákladů, což bylo nejvíce za sledované období. V dalších letech se podíl mzdových nákladů ustálil na hodnotě 12,1 %.
4.4 Analýza poměrových ukazatelů Tato kapitola se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů zadluženosti, likvidity, aktivity a rentability, pomocí nichž jsou zkoumány jednotlivé oblasti finančního hospodaření podniku.
4.4.1 Ukazatele zadluženosti Při analýze ukazatelů zadluženosti je vyhodnocován ukazatel celkové zadluženosti, dlouhodobé zadluženosti a krátkodobé zadluženosti, míra samofinancování, dluh na vlastní kapitál, úrokové krytí a ukazatel podkapitalizování. Hodnoty těchto ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 12. Jakou částí se na financování aktiv podniku podílely vlastní kapitál, dlouhodobé cizí zdroje a krátkodobé cizí zdroje v letech 2002 až 2006, je zobrazeno v grafu 6.
Tabulka 12 Ukazatele zadluženosti Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
celková zadluženost (%)
40,04
34,29
23,84
27,89
40,58
dlouhodobá zadluženost (%)
20,54
18,00
14,88
11,65
12,51
krátkodobá zadluženost (%)
19,51
16,29
8,96
16,23
28,07
míra samofinancování (%)
69,76
65,40
75,44
71,27
58,83
dluh na vlastní kapitál
0,57
0,52
0,32
0,39
0,69
úrokové krytí
2,18
1,04
9,12
-0,74
-1,21
ukazatel podkapitalizování
1,16
1,22
1,35
1,31
1,13
49
Graf 6 Vývoj způsobu financování aktiv podniku v letech 2002–2006 (v %) 100% 80% Míra samofinancování Krátkodobá zadluženost Dlouhodobá zadluženost
60% 40% 20% 0% 2002
2003
2004
2005
2006
roky
Celková zadluženost v letech 2002 až 2004 klesala až na hodnotu 23,84 %. Poté došlo k jejímu růstu až na hodnotu 40,58 % v roce 2006, což bylo nejvíce ovlivněno růstem krátkodobé zadluženosti. V roce 2002 součet celkové zadluženosti (40,04 %) a míry samofinancování (69,76 %) překročil hodnotu 100 %, což bylo dáno tím, že podnik v roce 2002 vykázal odložený daňový závazek ve výši -19 587 Kč, který snížil velikost cizích zdrojů a do výpočtu celkové zadluženosti se nezahrnuje. Vývoj krátkodobé zadluženosti byl shodný s vývojem celkové zadluženosti. V období 2002 až 2004 krátkodobá zadluženost klesala až na 8,96 % vlivem snížování krátkodobých závazků z obchodního styku. Poté se krátkodobá zadluženost zvýšila na 16,23 % v roce 2005 a na 28,07 % v roce 2006 vlivem velkého nárůstu krátkodobých závazků z obchodního styku a zvýšení krátkodobých bankovních úvěrů.
Dlouhodobá zadluženost se v letech 2002 až 2005 trvale snižovala až na 11,65 % z důvodu splácení dlouhodobých bankovních úvěrů. V roce 2006 dlouhodobá zadluženost mírně vzrostla na 12,51 %, protože si podnik vzal dlouhodobý investiční úvěr ve výši 500 tis. EUR na pořízení balící linky na plechovkové pivo. Ukazatel míry samofinancování byl ve všech letech větší než 50 % z čehož vyplývá, že aktiva podniku byla z větší části financována vlastním kapitálem. V letech 2002 až 2004 se hodnota tohoto ukazatele zvyšovala a docházelo tedy k posilování hospodářské a finanční stability podniku. V roce 2004 dosáhl ukazatel svého maxima 75,44 % a od tohoto roku docházelo ke snižování jeho hodnoty až na 58,83 % v roce 2006, což je jeho minimum za sledované období. Podnik tedy v roce 2006 snížil krytí svých aktiv vlastním kapitálem, čímž se snížila hospodářská a finanční stabilita podniku.
50
Dluh na vlastní kapitál v letech 2002 až 2004 klesal. Snižoval se tedy podíl závazků ve finanční struktuře podniku. Od roku 2004 hodnota tohoto ukazatele rostla z čehož vyplývá, že rostl podíl celkových závazků na vlastním kapitálu. V roce 2006 celkové závazky tvořily 0,69násobek vlastního kapitálu. Ukazatel úrokového krytí se kromě roku 2004 snižoval a jeho hodnota byla menší než 3, podle které se podnik považuje za problémový. V posledních dvou letech dosáhl dokonce záporných hodnot. Podnik tedy nebyl schopen splácet své závazky z úroků. Výjimečný byl v tomto ohledu rok 2004, kdy hodnota tohoto ukazatele byla větší než 8, podle které se považuje podnik za bezproblémový.
Ukazatel podkapitalizování byl ve všech letech sledovaného období větší než 1 z toho vyplývá, že podnik kryl stálá aktiva dlouhodobým kapitálem. Nejvyšší hodnotu měl ukazatel v roce 2004, a to 1,35. Nedocházelo tedy k překapitalizování podniku což znamená, že podnik dostatečně využíval cizí finanční zdroje, protože neudržoval nadměrnou výši vlastního kapitálu.
4.4.2 Ukazatele likvidity Při analýze ukazatelů likvidity je vyhodnocován ukazatel běžné likvidity, pohotové likvidity a hotovostní likvidity. Hodnoty těchto ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 13. Jejich vývoj od roku 2002 do roku 2006 lze sledovat v grafu 7.
Tabulka 13 Ukazatele likvidity Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
běžná likvidita
1,10
1,92
3,61
2,22
1,29
pohotová likvidita
0,32
1,10
1,59
1,10
0,44
hotovostní likvidita
-0,41
-0,45
-0,40
0,04
0,01
51
Graf 7 Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2002–2006 4,00
likvidita
3,00 Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita
2,00 1,00 0,00 -1,00 2002
2003
2004 roky
2005
2006
Běžná likvidita v letech 2002 až 2004 rostla a spolu s ní i schopnost podniku uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Doporučená hodnota ukazatele, která je od 2 do 2,5, byla dosažena v roce 2004 a 2005. V roce 2005 a 2006 hodnota ukazatele klesala a zhoršovala se tedy platební schopnost podniku. Tento vývoj byl ovlivněn tím, že podnik začal čerpat běžné bankovní úvěry, ale došlo zejména k prudkému zvýšení krátkodobých závazků z obchodních vztahů v roce 2006. Ve všech sledovaných letech byla běžná likvidita větší než 1 z čehož vyplývá, že krátkodobé zdroje kryly oběžný majetek.
Pohotová likvidita se v letech 2002 až 2006 vyvíjela stejně jako běžná likvidita. Doporučená hodnota ukazatele, která je od 1 do 1,5, byla dosažena v roce 2003, 2004 a 2005. Platební schopnost podniku byla v těchto letech na dobré úrovni. Tento ukazatel vyjadřuje platební schopnost lépe, protože nezahrnuje zásoby, které jsou méně likvidní. V posledních dvou letech došlo opět k poklesu hodnoty ukazatele, což z pohledu věřitelů není výhodné, protože podnik byl méně schopen splácet své závazky. Na druhou stranu z pohledu vlastníků podnik nedržel vyšší objem pohotových peněžních prostředků a mohl je tedy využít efektivněji. Hodnoty pohotové likvidity nebyly podstatně nižší než hodnoty běžné likvidity což udává, že podnik nedržel nadměrné množství zásob.
Hotovostní likvidita nedosáhla ve sledovaném období doporučené hodnoty od 0,2 do 0,5 (v roce 2002, 2003 a 2004 byla dokonce záporná). Docházelo však k postupnému růstu její hodnoty. Mírný pokles byl zaznamenán až v roce 2006. Skutečná platební schopnost podniku tedy nebyla na dobré úrovni, ale na druhou stranu tento ukazatel nebere v úvahu strukturu krátkodobých závazků z pohledu jejich skutečné splatnosti.
52
4.4.3 Ukazatele aktivity Při analýze ukazatelů aktivity je vyhodnocován ukazatel obratu celkových aktiv, obratu dlouhodobého hmotného majetku, obratu zásob, doby obratu zásob, obratu pohledávek, doby obratu pohledávek, obratu závazků a doby obratu závazků. Hodnoty těchto ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 14. Porovnání doby obratu závazků a doby obratu pohledávek od roku 2002 do roku 2006 je zobrazeno v grafu 8.
Tabulka 14 Ukazatele aktivity Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
obrat celkových aktiv
0,75
0,68
0,90
0,89
0,90
obrat DHM
0,97
1,00
1,34
1,42
1,43
obrat zásob
4,91
5,12
4,95
4,91
3,76
74,32
71,23
73,79
74,30
97,07
5,30
2,70
5,05
5,18
7,46
68,87 135,38
72,24
70,41
48,92
doba obratu zásob (dny) obrat pohledávek doba obratu pohledávek (dny) obrat závazků doba obratu závazků (dny)
3,85
4,18
10,02
10,80
4,53
94,82
87,39
36,44
33,81
80,58
doba obratu (dny)
Graf 8 Vývoj doby obratu závazků a pohledávek v letech 2002–2006 (ve dnech) 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Doba obratu pohledávek Doba obratu závazků
2002
2003
2004
2005
2006
roky
Obrat celkových aktiv byl nejnižší v letech 2002 a 2003. Poté jeho hodnota vzrostla a ustálila se na 0,9 což znamená, že celková aktiva podniku se otočila v tržbách 0,9krát ročně.
Obrat dlouhodobého hmotného majetku v letech 2002 až 2006 trvale rostl z hodnoty 0,97 v roce 2002 až na hodnotu 1,43 v roce 2006. Z toho vyplývá, že se
53
zvyšovala efektivnost a intenzita využívání dlouhodobého hmotného majetku a také, že dlouhodobý majetek podniku se otočil v tržbách alespoň 1krát ročně.
Obrat zásob byl v letech 2002 až 2005 přibližně na stejné úrovni. Nejvyšší hodnoty dosáhl ukazatel v roce 2003, a to 5,12. V roce 2006 klesla jeho hodnota na své minimum během sledovaného období, a to 3,76. Tato hodnota udává, že zásoby podniku se přeměnily v ostatní formy oběžného majetku 3,76krát za rok. Toto zpomalení obratu zásob nelze považovat za pozitivní vývoj. Na jednu stranu by totiž měla být zajištěna plynulost výroby, ale na druhou stranu by zásoby neměly být nevyužité. S ukazatelem obratu zásob úzce souvisí doba obratu zásob. V letech 2002 až 2005 byla její hodnota přibližně na stejné úrovni. Nejnižší hodnoty dosáhl ukazatel v roce 2003, a to 71,23. V roce 2006 dosáhl ukazatel svého maxima během sledovaného období, a to 97,07. To znamená, že oběžná aktiva byla vázána ve formě zásob přibližně 97 dní. Tyto vysoké hodnoty vypovídají o nízké intenzitě využívání zásob.
Obrat pohledávek se v letech 2003 až 2006 trvale zvyšoval z hodnoty 2,70 v roce 2003 až na hodnotu 7,46 v roce 2006. To dává informaci o tom, že v roce 2006 se pohledávky přeměnily v hotové peníze 7,46krát za rok. Zrychlování obratu pohledávek lze považovat za velmi pozitivní vývoj, protože podnik inkasuje rychleji své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby. S ukazatelem obratu pohledávek úzce souvisí doba obratu pohledávek. V letech 2003 až 2006 se její hodnota stále snižovala z hodnoty 135,38 v roce 2003 až na hodnotu 48,92 v roce 2006. Podnik tedy musel v roce 2006 čekat v průměru 49 dní, než obdržel platby od svých odběratelů. Snižování doby obratu lze hodnotit jako velmi pozitivní vývoj, protože podnik musí čekat stále méně dní než inkasuje své pohledávky.
Obrat závazků v letech 2002 až 2005 rostl. Nejnižší hodnota byla zaznamenána v roce 2002, a to 3,85 a nejvyšší v roce 2005, a to 10,80. Poté však v roce 2006 nastal propad na hodnotu 4,53, která udává jak rychle podnik hradil své závazky. S ukazatelem obratu závazků úzce souvisí doba obratu závazků. V letech 2002 až 2005 se její hodnota stále snižovala. Nejvyšší hodnotu podnik vykazoval v roce 2002, a to 94,82 a nejnižší v roce 2005, a to 33,81. V roce 2006 se doba obratu závazků zvýšila až na 80,58 což znamená, že podniku trvalo přibližně 81 dnů než uhradil své závazky. Tento nárůst byl způsoben prudkým zvýšením krátkodobých závazků z obchodního styku v roce 2006.
54
Při porovnání doby obratu pohledávek a doby obratu závazků, které lze nalézt v grafu 8 lze zaznamenat, že podnik v letech 2003 až 2005 hradil své závazky dříve, než obdržel platby od svých odběratelů. Naopak v roce 2002 a 2006 podnik obdržel platby od svých odběratelů dříve, než hradil své závazky. Vývoj v roce 2006 je tedy z hlediska podniku velmi pozitivní. Podnik by měl inkasovat pohledávky dříve než hradit své závazky z důvodu toho, aby se nedostal do případných problémů kvůli nedostatku peněžních prostředků.
4.4.4 Ukazatele rentability Při analýze ukazatelů rentability je vyhodnocován ukazatel rentability celkového vloženého
kapitálu,
rentability
vlastního
kapitálu
a
rentability
dlouhodobě
investovaného kapitálu. Hodnoty těchto ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 15. Jejich vývoj od roku 2002 do roku 2006 lze sledovat v grafu 9.
Tabulka 15 Ukazatele rentability (v %) Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
ROA
3,01
3,30
5,96
-2,38
-1,29
ROE
2,68
2,86
6,50
-4,10
-3,29
ROCE
3,34
3,95
6,60
-2,87
-1,80
Graf 9 Vývoj ukazatelů rentability v letech 2002–2006 (v %) 8 rentabilita (%)
6 4 ROA ROE ROCE
2 0 -2 -4 -6
2002
2003
2004
2005
2006
2002
2003
2004 roky
2005
2006
Při výpočtu rentability celkového vloženého kapitálu a rentability dlouhodobě investovaného kapitálu byl použit zisk po zdanění. Sazba daně pro výpočet daně
55
z příjmů právnických osob se v letech 2002 až 2006 měnila. V roce 2002 a 2003 byla ve výši 31 %, v roce 2004 28 %, v roce 2005 26 % a v roce 2006 24 %.
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) se v letech 2002 až 2004 zvyšovala až na hodnotu 5,96 %, která udává, že na 1 Kč celkového vloženého kapitálu připadalo 5,96 haléřů zisku. Poté v roce 2005 a 2006 poklesla hodnota ukazatele do záporných hodnot kvůli záporným výsledkům hospodaření (viz příloha 3). V roce 2005 byla rentabilita celkového vloženého kapitálu na nejnižší úrovni během sledovaného období, a to -2,38 %. V roce 2006 nastalo mírné zlepšení její hodnoty na -1,29 %. V posledních dvou sledovaných letech tedy nedocházelo ke zhodnocování vloženého kapitálu vlastníků a věřitelů.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) se vyvíjela stejně jako rentabilita celkového vloženého kapitálu. V letech 2002 až 2004 rostla, a nejlepšího výsledku dosáhla opět v roce 2004, a to 6,50 %. Tato hodnota informuje o tom, že na 1 Kč investovanou vlastníky připadalo 6,50 haléřů zisku. V posledních dvou sledovaných letech byla rentabilita vlastního kapitálu záporná a byla tedy nižší než výnosy ze státem garantovaných dluhopisů. Racionálně uvažující investor by tedy měl svůj kapitál zhodnotit výhodnějším způsobem než vkladem do podniku.
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE) se opět vyvíjela stejně jako předchozí ukazatelé rentability. Do roku 2004 její hodnota rostla a poté se v letech 2005 a 2006 dostala do záporných hodnot. Nejlepší hodnoty 6,60 % dosáhla v roce 2004 a dává informaci o tom, že na 1 Kč každého dlouhodobě investovaného kapitálu bez ohledu na to, zda pochází z vlastních nebo cizích zdrojů, připadalo 6,60 haléřů zisku.
4.5 Analýza pyramidových soustav ukazatelů Tato kapitola se zabývá analýzou pyramidových soustav ukazatelů pro zjištění příčin vývoje finanční situace podniku. Zaměřuje se na faktory, které ovlivnily rentabilitu celkového vloženého kapitálu a rentabilitu vlastního kapitálu.
4.5.1 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Rentabilita celkového vloženého kapitálu je rozložena na součin ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv. Hodnoty těchto ukazatelů v letech 2002 až 2006 jsou uvedeny v tabulce 16. Meziroční změny rentability celkového vloženého kapitálu a z jaké části
56
byly tyto změny ovlivněny změnou ziskovosti tržeb a obratu celkových aktiv lze nalézt v tabulce 17.
Tabulka 16 Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
ROA
0,0301
0,0330
0,0596 -0,0238 -0,0129
ziskovost tržeb
0,0401
0,0485
0,0665 -0,0266 -0,0144
obrat celkových aktiv
0,7508
0,6802
0,8974
0,8942
0,8952
Tabulka 17 Meziroční změny ukazatele ROA a jeho složek (v %) Ukazatel
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
∆ ROA
0,28
2,67
-8,34
1,09
∆ ziskovosti tržeb
0,60
1,42
-8,34
1,09
-0,32
1,25
0,00
0,00
∆ obratu celkových aktiv
Na zvýšení rentability celkového vloženého kapitálu o 0,28 % v roce 2003 vzhledem k roku 2002 mělo největší vliv zvýšení ziskovosti tržeb, a to o 0,60 %. Dále byl tento vývoj ovlivněn snížením obratu celkových aktiv o 0,32 %. V roce 2004 oproti roku 2003 došlo opět ke zvýšení rentability celkového vloženého kapitálu, a to o 2,67 %. Tato změna byla ovlivněna zvýšením ziskovosti tržeb o 1,42 % a zvýšením obratu celkových aktiv o 1,25 %. Rentabilita celkového vloženého kapitálu v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 poklesla o 8,34 %. Tento pokles byl v celé výši ovlivněn snížením ziskovosti tržeb. V roce 2006 vzhledem k roku 2005 došlo k růstu rentability celkového vloženého kapitálu o 1,09 %, který byl ovlivněn pouze zvýšením ziskovosti tržeb. Změna rentability celkového vloženého kapitálu byla ve všech sledovaných letech nejvíce ovlivněna změnou ziskovosti tržeb. Ziskovost tržeb byla v letech 2005 a 2006 záporná a poukazuje tedy na menší úspěšnost podnikových produktů na trhu, která je způsobena nedostatky ve vedení podniku.
4.5.2 Rozklad rentability vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu je rozložena na součin čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky. Hodnoty těchto ukazatelů v letech 2002 až 2006 jsou uvedeny v tabulce 18. Meziroční změny rentability vlastního kapitálu a z jaké části byly
57
tyto změny ovlivněny změnou čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky lze nalézt v tabulce 19. Ziskový účinek finanční páky pro zjištění dopadu zadluženosti na rentabilitu vlastního kapitálu je uveden v tabulce 20.
Tabulka 18 Rozklad rentability vlastního kapitálu Položka
2002
2003
2004
2005
2006
ROE
0,0268
0,0286
0,0650 -0,0410 -0,0329
čistá ziskovost tržeb
0,0249
0,0275
0,0547 -0,0327 -0,0216
obrat celkových aktiv
0,7508
0,6802
0,8974
0,8942
0,8952
finanční páka
1,4334
1,5290
1,3255
1,4031
1,6997
Tabulka 19 Meziroční změny ukazatele ROE a jeho složek (v %) Ukazatel
2002/03
2003/04
2004/05
2005/06
∆ ROE
0,19
3,64
-10,60
0,81
∆ čisté ziskovosti tržeb
0,28
3,05
-10,68
1,53
-0,27
1,26
0,00
0,00
0,18
-0,67
0,08
-0,72
∆ obratu celkových aktiv ∆ finanční páky
Tabulka 20 Ziskový účinek finanční páky Položka ziskový účinek finanční páky
2002 0,78
2003 0,05
2004 1,18
2005 3,29
2006 3,10
V roce 2003 oproti roku 2002 došlo ke zvýšení rentability vlastního kapitálu o 0,19 %. Tato změna byla ovlivněna zvýšením čisté ziskovosti tržeb o 0,28 %, snížením obratu celkových aktiv o 0,27 % a nárůstem finanční páky o 0,18 %. Na opětovném zvýšení rentability vlastního kapitálu o 3,64 % v roce 2004 vzhledem k roku 2003 mělo největší vliv zvýšení čisté ziskovosti tržeb, a to o 3,05 %. Dále byl tento vývoj ovlivněn zvýšením obratu celkových aktiv o 1,26 % a poklesem finanční páky o 0,67 %. Poté v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 nastal značný pokles rentability vlastního kapitálu o 10,60 %. Tento pokles byl celý ovlivněn snížením čisté ziskovosti tržeb o 10,68 % a jen nepatrně byl zmírněn nárůstem finanční páky o 0,08 %.
58
V roce 2006 vzhledem k roku 2005 došlo k růstu rentability vlastního kapitálu o 0,81 %, který byl ovlivněn zvýšením čisté ziskovosti tržeb o 1,53 % a poklesem finanční páky o 0,72 %. Změna rentability vlastního kapitálu byla ve všech sledovaných letech nejvíce ovlivněna změnou čisté ziskovosti tržeb, která má podobnou vypovídací schopnost jako ziskovost tržeb u rozkladu rentability celkového vloženého kapitálu.
Ziskový účinek finanční páky byl v roce 2002 a 2003 menší než jedna z čehož vyplývá, že podnik měl zadluženost snížit, jinak by to mělo negativní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. V letech 2004 až 2006 byla hodnota ukazatele větší než jedna což udává, že pro podnik bylo výhodné zadluženost zvýšit, protože by to mělo pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Celková zadluženost podniku se v letech 2002 až 2004 snižovala a v letech 2005 a 2006 rostla a tedy svým vývojem pozitivně ovlivňovala rentabilitu vlastního kapitálu.
4.6 Modely predikce finanční tísně Tato kapitola se zabývá modely predikce finanční tísně, konkrétně Altmanovým modelem a Indexem důvěryhodnosti podniku. Pomocí těchto modelů se snaží předvídat budoucí problémy podniku v oblasti finančního hospodaření.
4.6.1 Altmanův model V této části je pro predikci finanční tísně použit Altmanův model. Výsledná hodnota Z-score v letech 2002 až 2006 a hodnoty poměrových ukazatelů, s jejichž pomocí je tento model zkonstruován, jsou uvedeny v tabulce 21. Vývoj Z-score je zobrazen v grafu 10.
Tabulka 21 Altmanův model Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
x1
0,02
0,15
0,23
0,20
0,08
x2
0,02
0,02
0,05
-0,03
-0,02
x3
0,04
0,02
0,13
-0,01
-0,01
x4
2,84
3,02
4,69
3,94
2,31
x5
0,75
0,68
0,90
0,89
0,90
Z-score
2,09
2,14
3,49
2,65
1,87
59
Graf 10 Vývoj Z-score v letech 2002–2006 4 Z-score
3 2
Z-score
1 0 2002
2003
2004
2005
2006
roky Ve všech letech sledovaného období kromě roku 2004 se podnik nacházel v nevyhraněné finanční situaci, což odpovídá hodnotě Z-score od 1,2 do 2,9. V roce 2004 podnik dosáhl nejlepší hodnoty Z-score, a to 3,49. Byla tedy překročena hodnota 2,9, což informuje o tom, že se jednalo o finančně pevný a stabilizovaný podnik. Po tomto roce hodnota Z-score klesala a nejhoršího výsledku bylo dosaženo v roce 2006, a to 1,87.
4.6.2 Index důvěryhodnosti podniku V této části je pro predikci finanční tísně použit Index důvěryhodnosti podniku IN95, který je sestaven pro podmínky České republiky. Výsledné hodnoty Indexu IN95 pro Českou republiku a odvětví potravinářství v letech 2002 až 2006 a hodnoty poměrových ukazatelů, s jejichž pomocí je tento model zkonstruován, jsou uvedeny v tabulce 23. Vývoj hodnot Indexu IN95 je zobrazen v grafu 11. Závazky po lhůtě splatnosti, s jejichž pomocí byly vypočítány hodnoty Indexu IN95, jsou uvedeny v tabulce 22.
Tabulka 22 Závazky po lhůtě splatnosti (v tis. Kč) 2002 závazky po lhůtě splatnosti
2003
22 455 19 032
2004
2005
7 977
2006
951 21 478
Pramen: Výroční zprávy podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s.
60
Tabulka 23 Index IN95 pro ČR a odvětví potravinářství Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
x1
3,33
2,92
4,20
3,59
2,46
x2
2,18
1,04
9,12
-0,74
-1,21
x3
0,04
0,02
0,13
-0,01
-0,01
x4
0,98
0,76
0,96
0,91
0,96
x5
1,10
1,92
3,61
2,22
1,29
x6
0,12
0,12
0,04
0,01
0,09
Index IN (ČR)
-0,09
-0,45
3,20
1,27
-0,65
Index IN (potravinářství)
-0,33
-0,62
2,71
1,26
-0,75
Graf 11 Vývoj Indexu IN95 pro ČR a odvětví potravinářství v letech 2002–2006 4
Index IN
3 Index IN (ČR)
2
Index IN (potravinářství)
1 0 -1 2002
2003
2004 roky
2005
2006
Index důvěryhodnosti podniku IN95 pro Českou republiku byl v roce 2002 a 2003 záporný z čehož vyplývá, že v těchto letech se jednalo o finančně neduživý podnik. Tento vývoj byl ovlivněn velkým množstvím závazků po lhůtě splatnosti. V roce 2004 bylo dosaženo nejlepšího výsledku ve sledovaném období, a to 3,20. Byla tedy překročena hodnota 2, což informuje o tom, že v roce 2004 byl podnik finančně zdravý a stabilní. Poté v roce 2005 klesla jeho hodnota na 1,27 a dostala se tedy do intervalu hodnot 1 až 2, která udává, že v tomto roce byl podnik s neurčitou finanční situací. Nejhoršího výsledku bylo dosaženo v roce 2006, a to -0,65. Na základě toho se tedy opět jednalo o finančně neduživý podnik. Vývoj Indexu IN95 pro odvětví potravinářství byl zcela shodný s vývojem Indexu IN95 pro Českou republiku. Jeho výsledné hodnoty byly ovšem nižší. Podnik si tedy při porovnání s odvětvím vedl hůře. Hodnocení podniku v jednotlivých letech je však totožné jako pro Index IN95 pro Českou republiku.
61
5 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo provést analýzu finanční situace podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. na základě rozboru účetních výkazů za období 2002 až 2006 a identifikovat hlavní činitele, které nejvíce ovlivnily hospodaření podniku ve sledovaném období. Při zpracování horizontální analýzy byly zjištěny následující skutečnosti. Hodnota celkových aktiv během sledovaného období kolísala, což bylo dáno především vývojem oběžných aktiv, a to zásobami materiálu. Velikost stálých aktiv do roku 2005 klesala a byla nejvíce ovlivněna investicemi v roce 2002 do haly skladu nápojů za 16 825 tis. Kč a v roce 2006 do balící linky na plechovkové pivo za 32 196 tis. Kč. Na vývoji celkových pasiv měly největší vliv cizí zdroje. V roce 2006 došlo k nejvyššímu navýšení cizích zdrojů podniku o 70,7 %. Obchodní marže od roku 2005 klesala, což spolu s klesajícími tržbami za prodej zboží a náklady na prodané zboží ve všech letech sledovaného období svědčí o tom, že v podniku docházelo k útlumu podnikání v oblasti prodeje a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Vývoj přidané hodnoty byl ovlivněn již zmiňovanou obchodní marží a také výkony a výkonovou spotřebou. Výkony v letech 2002 až 2006 rostly, což bylo nejvíce ovlivněno růstem tržeb za prodané vlastní výrobky, a docházelo též ke zvyšování výkonové spotřeby, která rostla rychleji než výkony. K největšímu rozdílu došlo v roce 2005 vzhledem k roku 2004, kdy výkonová spotřeba vzrostla o 36,9 % a výkony jen o 4,3 %. Tento vývoj spolu s poklesem obchodní marže způsobil, že přidaná hodnota klesla v roce 2005 o 30,6 %, což bylo příčinou toho, že podnik přešel do ztráty ve výši 5 894 tis. Kč. V roce 2006 podnik nadále hospodařil se ztrátou, a to ve výši 4 581 tis. Kč zejména kvůli rostoucím mzdovým nákladům. V předchozích letech podnik dosahoval kladného výsledku hospodaření za účetní období, který neustále rostl. Největšího zisku bylo dosaženo v roce 2004, a to 9 729 tis. Kč, který byl ovlivněn především zvýšením přidané hodnoty o 64,7 %. Mzdové náklady kromě roku 2005 rostly. Průměrný počet zaměstnanců podniku však rostl ve všech letech sledovaného období, a to ze 76 na 106. V roce 2005 tedy došlo ke snížení průměrné mzdy na jednoho pracovníka, což mohlo být opatření pro zamezení ještě většímu poklesu záporného výsledku hospodaření dosaženého v tomto roce. Podíl tržeb v zahraničí v letech 2005 a 2006 vzrostl meziročně o 90 %. Výroba piva byla totiž ze dvou třetin určená na zahraniční trhy a pivovar pravidelně vyvážel do Itálie, Německa, Rakouska a Švédska.
62
Z vertikální analýzy je patrné, že největší část majetku podniku tvořily stálá aktiva, jejichž podíl se stále snižoval. Stálá aktiva byla tvořena především stavbami, samostatnými movitými věcmi a soubory movitých věcí a v roce 2006 i nedokončeným dlouhodobým hmotným majetkem. Oběžná aktiva byla z velké části tvořena zásobami materiálu a krátkodobými pohledávkami z obchodních vztahů. Největší část pasiv podniku tvořil vlastní kapitál. Nejvíce se na celkových výnosech podílely tržby za prodej vlastních výrobků a služeb a jejich podíl se neustále zvyšoval, což bylo dáno stoupajícím výstavem piva. Celkové náklady byly nejvíce tvořeny výkonovou spotřebou a její podíl rostl, což bylo dáno jak rostoucím výstavem piva tak i růstem cen materiálu, energie a služeb. Celková zadluženost podniku v letech 2002 až 2004 klesala, poté došlo k jejímu růstu, což bylo nejvíce ovlivněno růstem krátkodobé zadluženosti zejména krátkodobých závazků z obchodního styku a krátkodobých bankovních úvěrů. Běžné bankovní úvěry se totiž v cizích zdrojích objevují až v letech 2005 a 2006. Dlouhodobá zadluženost se v letech 2002 až 2005 postupně snižovala z důvodu splácení dlouhodobých bankovních úvěrů. V roce 2006 však dlouhodobá zadluženost vzrostla kvůli tomu, že si podnik vzal dlouhodobý investiční úvěr ve výši 500 tis. EUR na pořízení balící linky na plechovkové pivo. Podle ukazatele úrokového krytí však podnik kromě roku 2004 nebyl schopen splácet své závazky z úroků. Míra samofinancování byla ve všech letech větší než 50 % z čehož vyplývá, že podnik financoval svoji činnost především z vlastních zdrojů. V roce 2005 a 2006 však začalo docházet ke zhoršování hospodářské a finanční stability, protože podnik začal snižovat krytí svých aktiv vlastním kapitálem. Podle ukazatele podkapitalizování podnik kryl ve všech letech sledovaného
období
stálá
aktiva
dlouhodobým
kapitálem.
Nedocházelo
ani
k překapitalizování podniku což znamená, že podnik dostatečně využíval cizí finanční zdroje, protože neudržoval nadměrnou výši vlastního kapitálu.
Likvidita v letech 2002 až 2004 rostla a zvyšovala se tedy schopnost podniku uspokojit své věřitele. V letech 2003 až 2005 byla pohotová likvidita na velmi dobré úrovni. V posledních dvou letech však docházelo ke zhoršování platební schopnosti podniku, což bylo ovlivněno již zmiňovaným nárůstem běžných bankovních úvěrů a prudkým zvýšením krátkodobých závazků z obchodních vztahů. Ve všech sledovaných letech byla běžná likvidita větší než 1 z čehož vyplývá, že krátkodobé zdroje kryly oběžný majetek. Hodnoty pohotové likvidity nebyly podstatně nižší než hodnoty běžné likvidity což udává, že podnik nedržel nadměrné množství zásob. 63
Hotovostní likvidita byla na velmi nízké úrovni, což vypovídá o malém množství peněžních prostředků v hotovosti a na bankovních účtech. Z analýzy ukazatelů aktivity je zřejmé, že se zrychloval obrat dlouhodobého hmotného majetku. Zvyšovala se tedy efektivnost a intenzita využívání dlouhodobého hmotného majetku. Rychlost obratu zásob byla přibližně na stejné úrovni a výrazněji klesla až v roce 2006. Toto zpomalení nelze považovat za pozitivní vývoj. Na jednu stranu by totiž měla být zajištěna plynulost výroby, ale na druhou stranu by zásoby neměly být nevyužité. Vysoké hodnoty doby obratu zásob vypovídají o nízké intenzitě využívání zásob. Při porovnání doby obratu pohledávek a doby obratu závazků je patrné, že podnik v letech 2003 až 2005 hradil své závazky dříve, než obdržel platby od svých odběratelů. V letech 2003 až 2006 se zvyšovala i rychlost inkasa pohledávek. Naopak v roce 2002 a 2006 podnik obdržel platby od svých odběratelů dříve, než hradil své závazky. Vývoj v roce 2006 je tedy z hlediska podniku velmi pozitivní. Podnik by měl inkasovat pohledávky dříve než hradit své závazky z důvodu toho, aby se nedostal do případných problémů kvůli nedostatku peněžních prostředků.
Rentabilita celkového vloženého kapitálu, vlastního kapitálu a dlouhodobě investovaného kapitálu se do roku 2004 zvyšovala. Poté však v roce 2005 a 2006 klesla do záporných hodnot kvůli záporným výsledkům hospodaření z čehož vyplývá, že nedocházelo ke zhodnocování vloženého kapitálu vlastníků a věřitelů. Racionálně uvažující investor by tedy měl svůj kapitál zhodnotit výhodnějším způsobem než vkladem do podniku. Při analýze pyramidových soustav ukazatelů bylo zjištěno, že na změně rentability celkového vloženého kapitálu se nejvíce podílela změna ziskovosti tržeb, méně nebo vůbec ji pak ovlivnil obrat celkových aktiv. Ziskovost tržeb byla v letech 2005 a 2006 záporná a poukazuje tedy na menší úspěšnost podnikových produktů na trhu, která je způsobena nedostatky ve vedení podniku. Na změně rentability vlastního kapitálu se nejvíce podílela změna čisté ziskovosti tržeb a méně nebo vůbec obrat celkových aktiv a finanční páka. Z hodnot ziskového účinku finanční páky je patrné, že celková zadluženost svým vývojem pozitivně ovlivňovala rentabilitu vlastního kapitálu. Z modelů predikce finanční tísně byl vybrán Altmanův model a Index důvěryhodnosti podniku IN95. Podle Altmanova modelu se podnik nacházel v nevyhraněné finanční situaci. Výjimkou byl rok 2004, kdy byl podnik ohodnocen jako finančně pevný a stabilizovaný. Podle Indexu IN95 pro Českou republiku a odvětví potravinářství byl podnik v roce 2002 a 2003 finančně neduživý, poté v roce 2004 64
nastalo výrazné zlepšení a podnik byl ohodnocen jako finančně zdravý a stabilní. V dalších letech však docházelo k postupnému zhoršování, v roce 2005 se jednalo o podnik s neurčitou finanční situací a v roce 2006 o finančně neduživý podnik. Hodnoty Indexu IN95 pro odvětví potravinářství byly nižší než hodnoty Indexu IN95 pro Českou republiku. Z toho vyplývá, že podnik si při porovnání s odvětvím vedl hůře. Výrazný rozdíl v hodnocení oproti Altmanovu modelu se objevil zejména kvůli velkému množství závazků po lhůtě splatnosti. Podnik je tedy velmi ohrožen problémy v oblasti finančního hospodaření. Na závěr jsou navržena následující doporučení, která by vedla ke zlepšení finanční situace podniku Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s.: •
Snížit množství nevyužívaných zásob na skladě jejich výhodným prodejem tak, aby byla zajištěna plynulost výroby. Neměly by být nakupovány takové zásoby, u kterých není jistá doba a způsob využití.
•
Zajistit rychlejší růst výkonů než výkonové spotřeby např. snižováním spotřeby materiálu a energie nebo omezením fluktuace zaměstnanců a zaměstnáváním stálých a kvalifikovaných pracovníků, což by zvýšilo produktivitu práce a zajistilo rychlejší růst výkonů.
•
Snížit množství krátkodobých závazků s ohledem na klesající běžnou a pohotovou likviditu, aby byla zachována schopnost podniku platit své dluhy.
•
Zvýšit množství peněžních prostředků v hotovosti a na bankovních účtech pro zlepšení úrovně hotovostní likvidity.
•
Zrychlit inkaso pohledávek pomocí vhodného ošetření v obchodních smlouvách, aby se podnik nedostal do případných problémů kvůli nedostatku peněžních prostředků.
•
Zvýšit zadluženost, protože by to mělo pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu.
•
Zvýšit úspěšnost podnikových produktů na trhu pomocí marketingových nástrojů, čímž by se zvýšila ziskovost tržeb, která by poté pozitivně ovlivnila rentabilitu celkového vloženého kapitálu.
65
6 SEZNAM LITERATURY 1. BLAHA, Z. S., JINDŘICHOVSKÁ I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vyd. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-145-3. 2. DOUCHA, R. Finanční analýza podniku: praktické aplikace. 1. vyd. Praha: VOX, 1996. ISBN 80-902111-2-7. 3. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza: krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3. 4. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví: díl I jak porozumět účetním výkazům. 4. vyd. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-85967-47-2.
5. KOVANICOVÁ, D., KOVANIC, P. Poklady skryté v účetnictví: díl II finanční analýza účetních výkazů. 3. vyd. Praha: Polygon, 1997. ISBN 80-85967-56-1.
6. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. 1. vyd. Praha: Computer Press, 1999. ISBN 80-7226-140-1. 7. SEKERKA, Z. Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů. 1. vyd. Praha: PROFESS, 1996. ISBN 80-85235-40-4. 8. VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Praha: EKOPRESS, 1997. ISBN 80-901991-6-X. 9. VORBOVÁ, H. Výkaz cash flow a finanční analýza. 1. vyd. Praha: LINDE, 1997. ISBN 80-902105-3-8. 10. ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. ISBN 80-7157-339-6. 11. Pivovar a sodovkárna Jihlava, a.s. [online]. 2001 [cit. 2007-11-29]. Dostupné z:
.
66
7 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č.1: Rozvaha – aktiva v letech 2002–2006 PŘÍLOHA Č.2: Rozvaha – pasiva v letech 2002–2006 PŘÍLOHA Č.3: Výkaz zisků a ztrát v letech 2002–2006
67
PŘÍLOHA Č.1: Rozvaha – aktiva v letech 2002–2006 (v tis. Kč) Označení A. B. B. B.
B. B.
I. I.
II. II.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
B. III. B. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. C. I. C. I. 1. 2. 3. 4. 5. 6. C. II. C. II. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. C. III. C. III. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. C. IV. C. IV. 1. 2. 3. 4. D. D. I. D. I. 1. 2. 3. D. II.
Položka AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Základní stádo a tažná zvířata Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry ovl. a říz. osobám a úč. jedn. pod podst. vlivem Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Zvířata Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, čl. družstva a za účastníky sdružení Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky za ovládanými a řízenými osobami Pohledávky za účetními jednotkami pod podstatným vlivem Pohledávky za společníky, čl. družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Ostatní poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek Peníze Účty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv Časové rozlišení Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období Dohadné účty aktivní
2002 194 770
2003 213 879
Rok 2004 198 307
2005 201 650
2006 236 499
151 688 295
145 797 238
133 118 412
127 195 183
148 715 95
291
126
286
81
112
126
102
95
151 293 2 576 84 574 63 473
145 259 2 576 83 430 56 033
132 606 2 576 81 326 45 322
126 912 2 576 82 325 40 020
148 520 2 576 79 412 33 804
19
19 723 2 478
3 382
991 1 000
32 728
4
650 100
300 200
100
100
100
100
100
100
100
100
41 823 29 778 19 026 2 004 5 396
66 757 28 393 16 259 6 435 2 605
64 147 35 981 21 848 8 547 2 254
72 665 36 706 27 292 6 044 832
85 417 56 308 42 845 8 073 2 791
3 352
3 094
3 332
2 538
2 599
23 431
9 484
6 171
6 068
23 431 30 532 17 939
9 484 25 741 19 191
6 171 28 613 23 237
6 068 22 308 18 891
27 594 25 383
615
5 290
3 594
2 211 -15 549 264 -15 812
10 324 425 1 229 -15 599 1 221 -16 820
1 260 -7 059 969 -8 028
1 782 1 175 865 310
2 002 -58 1 473 733 612 121
1 260 835 835
1 325 1 325 1 013
1 042 1 042 1 059
1 790 1 790 1 778
2 367 2 367 2 290
312
-17
12
77
425
PŘÍLOHA Č.2: Rozvaha – pasiva v letech 2002–2006 (v tis. Kč) Označení A. A. A.
I. I.
A. II. A. II.
A. III. A. III. A. IV. A. IV. A. V. B. B. I. B. I.
B. II. B. II.
B. III. B. III.
B. IV. B. IV.
C. C. C.
I. I.
C. II.
1. 2. 3. 1. 2. 3. 4. 1. 2. 1. 2.
1. 2. 3. 4. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 1. 2. 3.
1. 2.
Položka PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly Změny základního kapitálu Kapitálové fondy Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám Závazky ke společníkům, členům družstva Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky Závazky z obchodních vztahů Závazky k ovládaným a řízeným osobám Závazky k účetním jednotkám Závazky ke společníkům, členům družstva Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení Stát - daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci Bankovní úvěry dlouhodobé Běžné bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Ostatní pasiva - přechodné účty pasiv Časové rozlišení Výdaje příštích období Výnosy příštích období Dohadné účty pasivní
2002 194 770 135 876 221 783 221 783
2003 213 879 139 882 221 783 221 783
Rok 2004 198 307 149 612 221 783 221 783
2005 201 650 143 720 221 783 221 783
2006 236 499 139 140 221 783 221 783
6 204 6 204
6 204 6 204
6 204 6 204
6 204 6 204
6 204 6 204
-95 749 19 773 -115 522 3 638 58 404 -19 587
-92 111 19 773 -111 884 4 006 73 332
-88 104 19 773 -107 877 9 729 47 269
-78 373
-84 266
-78 373 -5 894 56 232
-84 266 -4 581 95 977
34 832 24 288
17 769 11 976
16 703 11 542
46 740 41 920
615
98 1 268 740 3 398 89
96 1 390 846 2 567 73
1 775 865 1 661 82
200
189
29 500 29 500
39 529 23 500 16 029
1 426 1 426 1 411 15
1 698 1 698 1 698
-19 587 37 991 33 324
970 503 3 194
40 000 40 000
490
490
735 2 603 5 207 173 1 211 38 500 38 500
665 665 665
356 81 49 237 29 581 19 656 1 382 1 382 1 353 29
PŘÍLOHA Č.3: Výkaz zisků a ztrát v letech 2002–2006 (v tis. Kč) Označení I. A. + II. II.
B. B.
1. 2. 3. 1. 2.
+ C. C.
1. 2. 3. 4.
D. E. III. III. 1. 2. F. F.
1. 2.
G. IV. H. V. I. * VI. J. VII. VII. 1. 2. 3. VIII. K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q.
1. 2. ** XIII.
R. S. S.
1. 2. *
T. ***
Položka Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobé nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opr. pol. v prov. oblasti a komp. nákladů PO Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovl. a říz. osobách a v úč. jedn. pod podst. vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finačních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmů za běžnou činnost - splatná - odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti - splatná - odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)
Rok 2004 50 929 41 855 9 074 129 913 127 038 1 743 1 132 69 205 43 525 25 680 69 782 31 713 22 479
2005 41 736 34 116 7 620 135 513 138 581 -3 476 408 94 734 55 145 39 589 48 399 31 630 22 251
2006 39 101 31 997 7 104 178 356 172 616 4 877 863 132 722 88 916 43 806 52 738 39 198 28 010
7 847 1 387 3 020 15 746 10 132 116 10 016 2 656 144 2 512 -614 309 1 164
7 766 1 613 2 808 13 831 2 571 44 2 527 1 658 8 1 650 -94 119 1 485
9 665 1 523 -341 13 857 2 138 4 685 -2 547 -1 801 4 203 -6 004 4 638 8 000 9 977
3 696
26 538 210 200
-229
-2 652
18 3 234 19 309
2 4 417 119 276
2 2 915 1 211 629
1 480 877 2 185
4 2 022 2 208 2 720
-3 505 186
-2 321 13 947
-2 788 3 313
-2 530 103
186 3 840 352 554
-4 572 -3 843 1 -3 844 2 967 1 079 40
13 947 10 270 286 827
3 313 -6 330 433 -3
103 -5 285 2 033 1 329
-202
1 039
-541
436
704
3 638 3 824
4 006 163
9 729 23 676
-5 894 -2 581
-4 581 -4 478
2002 69 170 62 958 6 212 82 200 77 067 59 5 073 50 572 29 505 21 068 37 839 21 458 15 533
2003 54 309 45 996 8 313 93 173 91 178 1 422 573 59 118 35 629 23 489 42 368 24 024 17 279
5 293 633 219 15 532 38 494
35 284
5 998 747 360 17 767 11 984 54 11 930 11 180
-1 135 5 155 325
11 180 -31 3 531 887
7 534
