Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Vývoj pivovarnictví ve vybraném regionu Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal
Vypracovala: Jana Hejlová Brno 2011
Zadání bakalářské práce
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vývoj pivovarnictví ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
V Brně dne 29. dubna 2011
…………………………… Jana Hejlová
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat panu Ing. Ivu Zdráhalovi, vedoucímu mé bakalářské práce za vstřícný a ochotný přístup, poskytnuté materiály a odborné vedení během zpracování této práce. Zároveň děkuji panu Ing. Karlu Witzovi za poskytnuté informace o Měšťanském pivovaru v Poličce. Velký dík patří také moji rodině a přátelům.
ABSTRAKT HEJLOVÁ, J. Vývoj pivovarnictví ve vybraném regionu. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2011. Bakalářská práce se zabývá charakteristikou pivovarnictví v Pardubickém kraji v kontextu vývoje odvětví v ČR, včetně analýzy vývoje hospodaření vybraných pivovarů v regionu, a to Měšťanského pivovaru v Poličce, Pardubického pivovaru a pivovaru Rychtář. V práci jsou popsány základní technologické souvislosti výroby piva a charakterizováno podnikatelské prostředí pivovarnictví v České republice a ve světě. Vymezeno je sledované odvětví v Pardubickém kraji. Jsou zde sestaveny profily vybraných pivovarů. Dále jsou tyto společnosti analyzovány pomocí základních ukazatelů finanční analýzy a komparovány mezi sebou a vůči odvětví.
Klíčová slova: finanční analýza, finanční situace, Pardubický kraj, pivovarnictví, regionální pivovary
ABSTRACT HEJLOVA, J. Development of Brewing Industry in a Selected Region. Bachelor thesis. Brno: Mendelova univerzita, 2011. The thesis deals with the characteristics of brewing industry in the region of Pardubice, compared to development of this sector of industry among the whole Republic. It also includes a financial and economical analysis of brewing companies, located in the selected region. These are: Mestansky pivovar in Policka, Pradubicky pivovar and pivovar Rychtar. In this thesis, the basic technological methods of brewing are described. Then, the characteristics of the environment of brewing industry in the Czech republic and also in the world is specified, corresponding with the Pardubicky kraj. Next, the thesis specificates particular profiles of the chosen companies. Moreover, it also involves financial analysis of these companies, compared to some other ones from other regions of the world.
Keywords: financial analysis, financial situation, Pardubicky kraj, brewing industry, regional brewery
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 8 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE.............................................................................................. 9 3.1 Agrobyznys ............................................................................................................ 9 4 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VÝROBY PIVA .......................................... 12 4.1 Výroba piva ......................................................................................................... 12 4.2 Historie pivovarnictví v České republice .......................................................... 17 5 ANALÝZA TRHU S PIVEM.................................................................................... 18 5.1 Situace ve Světě ................................................................................................... 18 5.2 Situace v České republice ................................................................................... 22 6 METODICKÝ PŘÍSTUP K ANALÝZE EKONOMICKE SITUACE VYBRANYCH PIVOVARU ........................................................................................ 30 6.1 Finanční analýza ................................................................................................. 30 6.2 Mezipodnikové srovnání .................................................................................... 38 6.3 Použité ukazatele................................................................................................. 39 7 ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE VYBRANÝCH PIVOVARU ............... 39 7.1 Měšťanský pivovar v Poličce, a. s...................................................................... 40 7.2 Pardubický pivovar, a. s. .................................................................................... 47 7.3 Pivovar Rychtář, a. s........................................................................................... 55 8 KOMPARACE ZVOLENÝCH PODNIKŮ ........................................................... 63 8.1 Predikce finanční tísně podniků ........................................................................ 63 8.2 Mezipodnikové srovnání .................................................................................... 64 9 DISKUZE A ZÁVĚRY .............................................................................................. 66 10 ZDROJE ................................................................................................................... 72 11 SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 75 12 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................. 75 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 77
1 ÚVOD V České republice má výroba piva, ale také pěstování chmele tisíciletou tradici. Pivo je považováno za národní nápoj, a to vyráběné na území našeho státu je i dobře známé po celém světě. Nicméně, odvětví pivovarnictví se technologicky a ekonomicky neustále vyvíjí. K výrazným fenoménům ovlivňujícím v současnosti zemědělsko-potravinářské trhy, je globalizace. Dochází nejen k prohlubování integrace odvětví jednotlivých států, ale dokonce i k určitému sjednocování spotřebitelských preferencí nebo naopak k jejich přenosu do jiných regionů. Na světovém trhu piva působí obří nadnárodní firmy, které jsou svými strategiemi schopny výrazně ovlivňovat konkurenční prostředí na místních trzích. I odvětví pivovarnictví v České republice je součástí těchto procesů. Je otázkou, jak se v takto dynamickém prostředí vyvíjí místní, regionální pivovary, které nemohou využít výhody z velikosti a přístupy do hlavních distribučních kanálů, tak jako dominantní hráči trhu. Proto se také snaží o úzké sepětí s lokalitou a vypěstování si stabilního okruhu svých zákazníků. Nejnovějším trendem je dále rozvoj minipivovarů. Informace nejen o vlastním podniku, ale především o konkurenčních podnicích v odvětví, poukazují na to, v čem je podnik úspěšný, kde má své silné stránky a naopak dokáží upozornit na to, kde má firma slabiny a měla by se zlepšit. Dobrá znalost podnikatelského prostředí a jeho základních změn jsou potřebné předpoklady, které podmiňují nalezení udržitelné konkurenční pozice a budování úspěšné firmy.
7
2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je charakteristika pivovarnictví v Pardubickém kraji a analýza vývoje ekonomické situace pivovarů v tomto regionu. Aby došlo k naplnění tohoto cíle, je rozložen do několika podcílů: V rámci prvního podcíle budou vymezeny základní charakteristické rysy současného potravinového hospodářství v rámci agrobyznysu a faktory dalšího vývoje agrobyznysu obecně. Bude vymezena komoditní vertikála piva. Druhým podcílem bude charakteristika základních technologických souvislostí výroby piva. Třetím podcílem bude popis historie pivovarnictví v České republice a charakteristika současného vývoje odvětví pivovarnictví ve světě, v České republice a v Pardubickém kraji. Dále bude vypracován metodický přístup k vyhodnocení ekonomické situace a komparace vybraných pivovarů, včetně provedení samotné analýzy. Následně budou vyhodnoceny výsledky analýzy, vytvořeny a zobecněny odpovídající závěry. Vyhodnocení ekonomické situace je provedeno u Měšťanského pivovaru v Poličce, u Pardubického pivovaru a u pivovaru Rychtář. Sledovaným obdobím u Měšťanského pivovaru v Poličce a pivovaru Rychtář Hlinsko, je období od roku 1996 po rok 2009. V Pardubickém pivovaru je sledované období pouze od roku 2001 do roku 2009 (vyjma roku 2005, jeho účetní výkazy nebyly dostupné). Jeho předchozí výkazy také nebyly dostupné. Údaje potřebné k vypracování práce jsou čerpány z účetních uzávěrek a výročních zpráv společností. Ty jsou v souladu se zákonem o účetnictví vloženy do sbírky listin obchodního rejstříku, zveřejněné na oficiálním serveru českého soudnictví.
8
3 LITERÁRNÍ REŠERŠE Tato část bakalářské práce definuje souvislosti prostředí potravinářských podniku v agrobyznysu. Dále uvádí potravinový/komoditní řetězec, komoditní vertikálu piva a faktory ovlivňující další vývoj agrobyznysu.
3.1 Agrobyznys „Souhrn všech činností týkajících se výroby, zpracování a distribuce zemědělských produktů, to znamená výrobní činnosti, skladování, zpracování, doprava a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených.“ Davis-Goldberg. [1] Podle této definice jsou do agrobyznysu zahrnována následující odvětví – dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství, zemědělská prvovýroba, krmivářský průmysl, služby pro zemědělství a potravinářství, potravinářský a další zpracovatelský průmysl, potravinářský obchod a veřejné stravování. Pro aktuální zpřesnění, kdy se významně posiluje vliv genetického a biologického výzkumu je lepší využít definici podle Sonky a Hudsona (1999), kteří definují agrobyznys jako řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou přímých i zpětných vazeb, zahrnující: -
výzkum, genetické a osivářské firmy a dodavatele dalšího biologického materiálu,
-
dodavatele ostatních vstupů,
-
zemědělské výrobce,
-
nákupce zemědělských produktů,
-
zpracovatel první a druhé fáze zpracování zemědělských produktů do konečných výrobků,
-
(malo)obchod a instituce veřejného stravování.
Agrobyznys představuje průřez celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojují v procesech výroby potravin. [1]
Potravinový/komoditní řetězec Komoditní vertikála charakterizuje činnosti a vzájemné vztahy subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů fungujících v rámci procesů výroby a zpracování surovin získaných v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný
9
konečnému spotřebiteli. Systém se začal profilovat jako integrovaná součást ekonomiky podílející se na konečném výstupu – produkci potravin. Výrazné změny se promítají ve všech prvcích tohoto systému, od zaměření výzkumu a vývoje a jejich přínosů pro výroby i zabezpečení vstupů do zemědělství přes vlastní zemědělskou výrobu, zpracování produktů až po distribuci a prodej potravin. [1] Základními modely jsou nabídkově a poptávkově orientované modely. Model, který je charakteristický preferencí nabídkové stránky trhů, tj. tok produktu od výrobce po konečné zpracování, jak je znázorněno na obrázku 1, byla rozhodující pozice v rámci řetězce koncentrována na výrobní fázi zemědělských produktů, tedy na úrovni zemědělské prvovýroby. Navazující články jsou chápany především jako subjekty kultivující veškerou vyrobenou zemědělskou produkci do finálních potravin. Rozhodujícím bylo vyrobit, zemědělská výroba jako rozhodující článek determinovala růst nabídky i chování systému výroby potravin. [1]
Obr. 1 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [1]
Vývoj potravinového hospodářství na současném stupni odpovídá poptávkově orientovanému modelu, který je znázorněn na obrázku 2. Rozhodujícím vztahem, determinujícím množství a kvalitu zemědělských produktů se stává poptávka, která působí na celý systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů. [1]
Obr. 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [1]
10
Komoditní vertikála piva Na obrázku 3 je znázorněna komoditní vertikála piva, která začíná zemědělskou prvovýrobou, zejména pěstování chmele a ječmene. Dalším stupněm vertikály je zpracování těchto komodit tzv. primární zpracování. Do tohoto stupně jsou zařazeni různí zpracovatelé chmele a sladovny. Tento stupeň nemusí být však striktně dodržován, některé pivovary si samy zpracovávají chmel, ale také ječmen. Dále je v této práci zařazeno sekundární zpracování a tím jsou samotné pivovary. Dalším stupněm je obchod a distribuce, kterým se zabývají velkoobchody, maloobchody a provozovny veřejného stravování. Od těchto zprostředkovatelů se dostává pivo ke konečným spotřebitelům.
Zemědělská výroba
Pěstitelé chmele
Pěstitelé ječmene
Zpracovatelé chmele
Sladovny
Pivovary
Velkoobchody
Restaurace apod.
Maloobchody
Koneční spotřebitelé
Obr. 3 Komoditní vertikála piva Zdroj: Zpracováno autorkou
11
Faktory ovlivňující další vývoj agrobyznysu Analýzy vývoje světového potravinového hospodářství zejména od 90. let minulého století signalizují výrazné změny, které se promítají ve všech článcích agrobyznysu od výzkumu až po distribuci a prodej potravin. Reagovat na tyto změny v zemědělství znamená přizpůsobit se novému prostředí, hledat propojení s těmito články komoditních/potravinových vertikál a stále více koordinovat výrobní zaměření podniků s ohledem na možnosti odbytu. Je pravděpodobné, že změny budou pokračovat. V této souvislosti identifikuje Dunne (1999) tři rozhodující faktory, které budou ovlivňovat další vývoj agrobyznysu. [1] Prvním faktorem je globalizace trhů, která se projevuje v liberalizaci světového obchodu prostřednictvím snižování tarifů a netarifních bariér, jimiž se jednotlivé země snaží chránit své domácí trhy a výrobce před světovou konkurencí. [1] Druhým faktorem je rychlý rozvoj technologií. Dnes je to zejména pokrok v oblasti biotechnologií a komunikací, který zásadně mění výrobu, zpracování, distribuci a spotřebu produktů zemědělského původu. S uplatněním těchto technologií souvisí i některé problémy. Jedním ze zmíněných problémů je skutečnost, že rozvoj nových technologií je zpravidla kapitálově náročný. Dalším problémem jsou genetické modifikace u rostlin a zvířat. Ty vedou sice k růstu výkonnosti a produktivity faktorů, ale zároveň vyvolávají otázky etického rázu a bezpečnosti potravin z hlediska spotřebitelů. Problém vzniká i v rozvoji a uplatnění internetu jako zdroje informací, kde vznikají problémy týkající se správnosti a věrohodnosti dat, bezpečnosti a řízení informačních kanálů. Dalším faktorem je rostoucí zájem a angažovanost lidí na tom, jaké potraviny konzumují a jakým způsobem se vyrábí. [1]
4 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY VÝROBY PIVA 4.1 Výroba piva Výroba piva se dělí na výrobu sladu a výrobu piva. Nejčastěji je slad vyráběn zvlášť, a to ve speciálních sladovnách, odkud si pivovary slad kupují. Existují však i takové pivovary, které si vyrábí slad vlastní.1
1
Tato kapitola práce je zpracována na základě údajů ze zdroje [3],[4] a [6].
12
Výroba sladu Cílem výroby sladu je přeměnit většinu škrobu v obilkách na sladový cukr, a tím vytvořit podklady pro alkoholické kvašení. Děje se tak poměrně složitými chemickými pochody. Ve světě se používají různé suroviny jako je např. pšenice, žito, rýže, atd., avšak nejlépe vyhovuje těmto požadavkům ječmen jarní dvouřadý. Výroba zahrnuje v první fázi nákup, příjem, čistění, třídění a skladování ječmene. Při příjmu je kontrolována požadovaná jakost pomocí náhodných rozborů. Přijímaný ječmen, především z přímého výkupu, obsahuje řadu nečistot (kamínky, hlínu, kovové částečky, příměsi jiných obilovin a jiné), proto je ječmen těchto elementů zbaven čištěním. Třídění ječmene podle velikosti zrn má velký technologický význam pro docílení jednotného máčení, klíčení a získání dokonale homogenního sladu. Po vyčištění a vytřídění je ječmen uložen na podlahových skladištích – sýpkách nebo silech. Skladovaný ječmen je nutno systematicky prohlížet a kontrolovat, aby se zabránilo nežádoucím ztrátám na hmotnosti a kvalitě. Další fází je máčení, jehož cílem je zvýšit obsah vody v zrnu podle typu vyráběného sladu na 42 - 48% i více, aby se zabezpečil optimální průběh klíčení a enzymových reakcí. Přijatá voda musí vystačit až do konce klíčení. Klíčení je další fáze, která má za úkol aktivaci enzymatického potenciálu, syntéze nových enzymů a docílení požadovaného stupně rozluštění zrna podle typu vyráběného sladu. Hvozdění zeleného skladu je fáze, při které dochází k zastavení klíčení a snížení obsahu vody na 3 – 4 % u světlých a na 1,5 – 2 % u tmavých sladů. V této fázi se také vytváří chuťové, barevné a oxidoredukční látky charakteristický pro jednotlivé typy sladů. Po hvozdění se slad upravuje odkličováním a před expedicí se leští. Odkličováním se odstraní zárodečné kořínky a leštěním získává výrobek čistý vzhled. Současně dochází k odstraňování prachu a poškozených zrn. Takto upravený slad lze skladovat na sýpkách nebo v silech až 2 roky, bez újmy na jeho kvalitě.
Obr. 4 Výroba sladu Zdroj: [6]
13
Výroba piva Výroba piva je proces náročný na kvalitu surovin (vody, sladu, chmele), dokonalost zařízení (varen, kvasíren, sklepů, stáčíren) a hygienu všech provozních prostor. Na 1 hl. vody se při výrobě piva spotřebuje asi 15 kg sladu. Voda má podstatný vliv na charakter a jakost piva. Také je jednou ze základních surovin představuje 80 – 93 % jeho hmotnosti, používá se při výrobě sladu a slouží také jako nepostradatelný mycí či chladící prostředek. Další důležitou surovinou je chmel, který se podílí na chemickém složení a organoleptických vlastnostech finálního výrobku. Dává pivu typickou nahořklou chuť, přispívá k tvorbě charakteristického aroma a má celou řadu technologicky důležitých vlastností ovlivňujících čirost, pěnivost atd. Poslední z nejdůležitějších surovin je slad, který byl popsán v kapitole výroba sladu.
Obr. 5 Výroba piva Zdroj: [6]
Technologický postup vaření piva je rozdělován na etapu výroby mladiny a etapu výroby piva. Cílem výroby mladiny je převést v optimálním množství rozpustné látky ze sladu a chmele do roztoku, zajistit dostatek živin pro kvasinky a požadovanou hořkost finálního výrobku. První fází výroby mladiny je čištění a šrotování, čímž se docílí odstranění 14
organického prachu a dokonalého rozdrcení endospermu sladu na optimální podíl jemných a hrubších částic při zachování celistvosti obalů, které jsou důležité při zcezování sladiny. Na kvalitě šrotu závisí průběh varného procesu, výtěžek extraktu, kvalita mladiny a piva. Druhou fází výroby mladiny je vystírání (dokonalé smíchání sladového šrotu s nálevem vody) a rmutování (optimální rozštěpení a převedení extraktu do roztoku). Rmutování probíhá ve rmutovém kotli, zahřátím k bodu varu a zpětným přečerpáním. Rmutování se opakuje 2 až 3krát. Tím stoupá celková teplota vystírky až na 55°C a podporuje se činnost enzymu diastázy. Škrob se asi z 80 % přemění na sladový cukr; zbylých 20 % zůstává v podobě dextrinů a ovlivňuje „chlebnatost“ (plnost chuti) piva. Rmutováním zpracovaná vystírka se potom filtruje ve scezovací kádi. Cílem scezování (třetí fáze výroby mladiny) je oddělit sladinku od nerozpustných zbytků za účelem vyslazování (získat z mláta v optimální míře zbylý extrakt).Vzniká tak sladina, zatím ještě sladká a nevzhledná tekutina, a cenný odpad – sladové mláto. Výroba mladiny probíhá vařením sladiny s chmelem v mladinkovém kotli, do které se z chmele vyloučily hořké a pryskyřičnaté látky dodávající později pivu vůni, chuť a stálost pěny. Mladina se potom chladí, cílem chlazení je vysrážení z mladiny hrubé a jemné kaly, provzdušnit a zachladit na zákvasnou teplotu 4 – 7°C. Samotná výroba piva začíná hlavním kvašením, které probíhá v kvasných nádobách (spilkách) za teploty kolem 5°C. Cílem kvašení je prokvašení cukrů za tvorby etylalkoholu. Mladina je zakvašována kvasinkami spodního kvašení. Tyto kvasinky tvoří pěnu velmi chudou během kvašení, a zejména po prokvašení cukru sedimentují ke dnu, takže se kvasící médium lehce vyčeřuje. Po zakvašení pivovarskými kvasnicemi nastává asi týdenní proces, který se dělí na zaprašování (začíná za 12 - 24 h od stěn kádě tvorbou pěny, vyvolané unikajícím CO2, mírně stoupá teplota, klesá hodnota pH a obsah extraktu), bílé kroužky (tvoří se za 3 dny, obsah extraktu a pH klesá, teplota stoupá), hnědé kroužky (přetrvávají 3 dny, vysrážené kaly jsou vynášeny na povrch kroužků stále se snižuje extrakt a pH až na 4,4 – 4,6, teplota se také stále zvyšuje a musí se začít chladit), poslední fází je propadání deky (max. sedimentace kvasinek, extrakt klesá již velmi pozvolna, kroužky se propadají a deka se musí sebrat). Po tomto procesu je mladé pivo připraveno k sudování. Dokvašování a zrání piva probíhá ve velkých tancích nebo sudech v ležáckém sklepě při teplotě do 2°C. Během dokvašování pivo dozrává, zjasňuje se, sytí se oxidem uhličitým a získává své typické chuťové vlastnosti.
15
Dokvašování trvá u běžných piv asi 1 měsíc, u ležáků 3 měsíce a u exportních piv i více než půl roku. Po dokvašení se pivo filtruje. Cílem filtrace je oddělení kalících látek a dosažení průzračnosti a vyšší biologicko-koloidní stability piva. Aby bylo možné zásobovat pivo do vzdálených míst a také ho exportovat s určitou několika měsíční až roční trvanlivostí za stále chuti je potřeba využít stabilizačních prostředků, které vlastnosti piva zachovají. Stáčení piva je již jen technická záležitost, jehož cílem je převést dokvašené, chuťově vyzrálé a zfiltrované pivo do transportních nádob, při minimálních ztrátách na hmotnosti a změnách na jakosti. Vyrovnávačem tlaku se hladina stáčeného piva udržuje v klidu, a tím se umožní dokonalé naplnění transportních nádob. Nádoby, které jsou využívány jsou sudy, lahve, plechovky, tanky, minisoudky, PET lahve a cisterny. Vyrovnávačem tlaku se hladina stáčeného piva udržuje v klidu, a tím se umožní dokonalé naplnění transportních nádob. Zbytkem pivovarského průmyslu je mláto a kvasnice a odpadem hořké kaly a odpadní vody. Mláto se používá jako krmivo pro skot. Kvasnice jsou využívány v krmivářském a farmaceutickém průmyslu.
Druhy piva Pivo se dělí podle barvy, stupňovitosti, balení a podle dalších hledisek. Barva piva je ovlivňovaná druhem sladu. Světlá piva se vyrábějí z tzv. plzeňského sladu sušeného při teplotě 80 až 90°C. Tmavá piva jsou z tzv. bavorských sladů pražených při teplotě kolem 105°C. Vyšší teplotou sladový cukr karamelizuje a ovlivňuje tak konečnou vůni i chuť tmavých piv. [6] Stupňovitost piva se rozlišuje udávanými procenty, která značí přibližný obsah extraktivních látek v mladině. Skutečný obsah alkoholu v pivu je o mnoho nižší, zpravidla o dvě třetiny (10° pivo obsahuje 2,4 až 2,8 % alkoholu). [6]
Nejdůležitější vlastnosti piva Vlastnost, která je hlavní a je velmi často posuzována je pěnivost (výška pěny má být 4 cm, pěna má být kompaktní a má vydržet 3 minuty) dále čirost (přípustná jsou pouze ojedinělá vlákna filtrační hmoty; výjimkou je kvasnicové pivo) a samozřejmě barva, chuť a vůně (světlá musí mít čistou sladovou, slabě až silně hořkou chuť bez
16
karamelové příchuti, ležáky a speciální piva mají chuť plnější a výraznější; tmavá piva mají chuť nasládlou, karamelovou, chmelově nahořklou). [6]
Vady piva Pivo má omezenou trvanlivost a je vnímavé na nepříznivé podmínky při výrobě, transportu, skladování i při prodeji. Nejdůležitější vady piva jsou zákal (může být kvasničný nebo chladový), hořká nebo kvasničná příchuť, nízký obsah oxidu uhličitého. Příčinou kvasničného zákalu bývají nejčastěji divoké kvasinky. Pivo s tímto zákalem je neprodejné. Chladový zákal se obvykle ztrácí, zvýši-li se teplota piva na 10°C. (Chladový zákal je zpravidla následkem dlouhého transportu při nízkých teplotách.) Ostatní závady bývají způsobeny nedodržením technologických postupů, špatným skladováním nebo závadnými obaly. Trvanlivost piva se zvyšuje průtokovou pasterací. [6]
4.2 Historie pivovarnictví v České republice Pivo stejně jako slad a chmel, je více než oprávněně považováno za typický výrobek České republiky. Výroba sladu a piva má tisíciletou tradici. Původně řemeslná výroba založená čistě na empirických zkušenostech se stala s postupným uplatňováním vědeckých poznatků průmyslovou specializací nejen v zemích s tradičně vysokou výrobou a spotřebou piva, ale i v zemích rozvojových.[4] Výrazné změny v tomto odvětví nastaly v roce 1948. V důsledku změny politického vedení, celý pivovarský průmysl byl znárodněn a v podmínkách socialistického řízeného hospodářství se dostal na dlouhou dobu na okraj zájmu vládnoucí moci. Došlo tak k násilné koncentraci pivovarského průmyslu. Zásadní zlom v dalším vývoji pivovarského průmyslu v České republice nastal po roce 1989. V tomto roce bylo v provozu již jen 71 pivovarů, které vyrobily celkem 18,2 mil. hl. piva. Místo plošného direktivního řízení se rozvíjí konkurenční prostředí mezi zprivatizovanými pivovary. Ty se převážně ustavily buď jako akciové společnosti, nebo společnosti s ručením omezeným. Pivovarský průmysl, který se nemohl před rokem 1989 rozvíjet podle potřeb, neměl k zajištění své obnovy dostatek finančních prostředků. Přesto však postupně došlo ke konsolidaci českého pivovarství. Pivo dnes v České republice vaří 38 společností ve 48 průmyslových pivovarech. Dále je zde více než 70 restauračních
17
minipivovarů, ze kterých je nejstarší pivovar U Fleků, založený v roce 1499. Všechny ostatní vznikaly až po roce 1991. [14]
5 ANALÝZA TRHU S PIVEM 5.1 Situace ve Světě Spotřeba piva Světová spotřeba piva na osobu ve sledovaném období od roku 2000 do roku 2008 stoupá a podle předběžných odhadů tomu bude i nadále. V roce 2020 je předpokládána spotřeba piva na osobu téměř 31 l piva. Očekává se tedy, že pivovarský sektor ve světě poroste. Od roku 2000 stoupla spotřeba na osobu o 8 l, což je nárůst téměř o 40 %. Jak je znázorněno na obrázku 6 byla v roce 2004 spotřeba 22 l na osobu a dále se zvyšovala až na 28 l na osobu v roce 2008. [12]
Světová spotřeba piva
Spotřeba v l/obyvatele
35 30 25 20 15 10 5 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008* 2020*
Rok
Poznámka: * předběžné a odhadované údaje Obr. 6 Světová spotřeba piva v litrech na osobu v letech 2000-2020 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11] a [12]
Na obrázku 7 je zobrazena světová spotřeba piva v letech 2000 – 2020. Největšími konzumenty piva jsou obyvatelé Evropy. Jejich spotřeba je téměř 600 mil. hl. za rok. Druhým největším spotřebitelem piva jsou obyvatelé Asie, což je způsobeno vysokým počtem obyvatel. Ti v roce 2007 spotřebovali o 4 mil. hl. piva více než Američani. Po
18
Americe následuje Afrika se spotřebou, která se pohybuje kolem 80 mil. hl. za rok. Posledním konzumentem v tabulce stojí Austrálie.
Světová spotřeba piva 800 Spotřeba v mil. hl.
700 600 500
Evropa
400
Asie
300
Amerika
200
Afrika
100
Austrálie
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Rok
Obr. 7 Světová spotřeba piva v litrech na osobu v letech 2000-2007 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [11]
Porovnáváme-li spotřebu v jednotlivých státech Česká republika v roce 2009 obhájila prvenství v pití piva a to s 156 l piva na osobu. Druhým největším konzumentem piva jsou Irové, kteří vypijí 106 l piva. Mezi další významné spotřebitele patří Rakušané a Němci. [11] a [29].
Výroba piva Světová produkce piva poprvé od roku 1999 zaznamenala pokles. Celkově se ve světě v roce 2009 vyprodukovalo 1802,7 mil. hl. piva, což je pokles o 0,7 % oproti roku 2008. Produkce ve vybraných zemích je znázorněna v tabulce 1.
19
Tab. 1 Světová produkce piva ve vybraných zemích v letech 2004 - 2009 Světová produkce piva ve vybraných zemích Mil. hl. Stát
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
USA
234,4
230,8
231,6
233,4
234,1
234,1
Mexiko
62,0
70,0
78,1
81,0
82,3
82,5
Kanada
23,1
23,2
23,6
23,9
23,7
23,7
Česká republika
18,8
19,1
19,8
19,8
19,8
19,8
Slovensko
4,2
4,2
4,1
4,0
3,6
3,6
SVĚT CELKEM
1 551,8 1 610,6 1 703,8 1 779,4 1 815,0 1 802,7
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11]
Z hlediska celkové produkce piva, zaujímá ČR šestnácté místo spolu s Kolumbií ve světě, s roční produkcí cca 20,0 mil. hl. piva. Česká republika se podílí 1,1 % na světové výrobě piva a 3,5 % na výrobě piva v Evropě. Největšími světovými producenty piva v roce 2009 byli: Čína (418,5 mil. hl.), USA (234,1 mil. hl.), Rusko (110,0 mil. hl.) a Brazílie (107,3 mil. hl.). [11]
Světová produkce piva ve vybraných zemích v roce 2009
16%
20% 8%
6% 3%
29% 4%
7%
7%
USA
Čína
Německo
Velká Británie
Mexiko
Rusko
Brazílie
Japonsko
Ostatní země
Obr. 8 Světová produkce piva ve vybraných zemích v roce 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11]
20
Nejvíce piva ve světě, 64 %, je distribuováno ve skleněných lahvích. Následuje pivo v plechových obalech s 21% podílem na trhu, čepované pivo tvoří 10 % a zbytek, 5 %, připadá na pivo distribuované v PET lahvích. [12]
Největší světoví producenti piva Ve světě působí velké nadnárodní společnosti. Největším producentem piva ve světě je firma Anheuser-Busch InBev. Vyprodukovala za rok 2008 téměř 370 mil. hl. piva. Druhým největším se stal SABMiller (236 mil. hl.). a třetí největší společností je je společnost Heineken (169 mil.hl.). Následuje společnost Carlsberg.
Společnost Anheuser-Busch InBev Anheuser-Busch InBev je předním světovým pivovarem a patří do pěti nejlepších světových společností. Za rok 2010 měla společnost tržby 36,3 miliardy USD. Spravuje portfolio více než 200 pivních značek a drží si 1. až 2. místo na trhu v 19 zemích. Sídlí v Leuvenu v Belgii a využívá 114.000 zaměstnanců, kteří pracují v 23 zemích po celém světě. Společnost pracuje oblastech: Severní Amerika, Střední Latinská Amerika, západní Evropa, střední a východní Evropa, Asie a Tichomoří, což umožňuje uplatnění produkce po celém světě. Některé značky, které společnost spravuje: Budweiser, Stella Artois, Beck a značky různých zemí například Brahma, Quilmes, Michelob, Harbin, Sedrin, Klinskoye, Sibirskaya Korona, Chernigivske. [22]
Společnost SABMiller Společnost SABMiller je jedna z největších světových pivovarnických společností, s pivovarnickými aktivitami a dohodami o distribuci napříč mnoha kontinenty. Široké portfolio značek zahrnuje prvotřídní mezinárodní piva, jako je např. Peroni Nastro Azzurro, Miller Genuine Draft a také český Pilsner Urquell. Společnost působí v Severní Americe, Latinské Americe, Evropě, Africe a Asii. Sídlí v Londýně v Anglii. [24]
Společnost Heineken Světová pivovarnická společnost Heineken se sídlem v Amsterdamu v Nizozemí. Portfolio značek, jako je např. Starobrno, Krušovice, Heineken, Hostan , Zywiec, Birra Moretti, Ohota a další. [23]
21
5.2 Situace v České republice Spotřeba piva Pivo patří v České republice mezi významný slabě alkoholický nápoj, který si oblíbili nejen muži. Tuto skutečnost potvrzuje také prvenství ve světové spotřebě piva. Kdy na jednu osobu v České republice připadá téměř 160 l piva za rok.
Tab. 2 Průměrná spotřeba v ČR v litrech na jednoho obyvatele a rok Průměrná spotřeba v litrech na jednoho obyvatele a rok Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009 *
Spotřeba
159,9 156,9 159,9 160,9 160,5 163,5 159,1 158,8 156,6 156
Poznámka: 2009* předběžný údaj Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11]
Spotřeba piva celkem v litrech zahrnuje pivo výčepní, pivo ležák, pivo víceprocentní, diapivo a pivo nealkoholické. Do spotřeby je započítáno pivo světlé i tmavé, a to lahvové, sudové a také pivo v plechových obalech. [11] Jak ukazuje tabulka 2 spotřeba piva v České republice klesá. V roce 2005 bylo spotřebováno téměř 164 l piva a o tři roky později se spotřeba snížila již o 8 l což je téměř o 5 %.
Výroba piva Pivovary sdružené v Českém svazu pivovarů a sladoven zaznamenávají v posledních letech stagnaci až mírný pokles produkce. V České republice klesá produkce výčepních piv, naproti tomu ležáky zaznamenávají vzestup poptávky, byť jen nepatrný. Poprvé za posledních 10 let poklesla produkce nealkoholického piva, jehož se vyrobilo o 1 % méně ve srovnání s rokem 2008. [11]
22
Tab. 3 Vývoj výstavu piva v ČR v letech 2000 - 2009 Výstav piva Rok
Celkem mil. Hl
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Pozn.: 3
Lahvového 1 mil.hl
Na vývoz
%
mil.hl
%
17,92 8,50 47,44 1,70 9,49 17,88 8,85 48,49 1,86 10,37 18,18 8,84 48,64 1,98 10,86 18,55 9,10 49,05 2,13 11,48 18,75 9,47 50,48 2,64 14,07 19,07 9,70 50,86 3,10 16,25 19,79 10,32 52,11 2,59 13,09 19,90 10,49 52,74 2,56 12,87 19,81 10,65 53,76 3,71 18,71 17,80 8,63 48,47 3,04 17,07 pivovary v roce 2009 nedodaly podklady ve
Počet
Prům.
pivovarů
výstav
v ČR 2 1 pivovaru tis. hl/rok 52 314 54 319 54 337 54 386 53 354 53 360 53 373 53 375 52 381 50 357 stanoveném formátu, 1do
kategorie lahvové je zahrnuto i pivo v plechových obalech, PET lahvích a ve spotřebitelských soudcích, 2průmyslových pivovarů Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11]
Vývoj výstavu piva 25,00
Pivo v mil. hl.
20,00 Celková produkce piva
15,00
Lahvové pivo 10,00
Pivo určené k vývozu
5,00 ,00 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Obr. 9 Vývoj výstavu piva v ČR v letech 2000 - 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [11]
I přes pokles spotřeby piva v České republice obrázek 9 ukazuje, že celkový výstav piva do roku 2009 stoupal. Zároveň také stoupalo množství piva určené k vývozu. Zatímco v roce 2000 bylo vyváženo pouhých 1,7 mil. hl. piva v roce 2008 vzrostl vývoz
23
o více než 50 %. Změna nastala až v roce 2009, kdy výstav piva rapidně klesl na 17,802 mil. hl. piva za rok. Tato situace ve statistikách však vznikla nejspíš kvůli nedodaným informacím z několika pivovarů. Dá se tedy říci, že žádná změna nenastala, jen jsou statistiky poškozeny nedodáním informací.
Tab. 4 Výstav piva v roce 2004 a 2008 podle druhů Výstav piva v roce 2004 a 2008 podle druhů z toho: Výstav piva celkem (tis.hl) pro tuzemsko (hl) pro vývoz (hl) Druhy 2004 2008 2004 2008 2004 2008 6 456,3 7 705,7 4 533,7 5 006,4 1 922,7 2 699,3 Ležáky 11 494,9 11 007,2 10 944,7 10 154,6 550,2 852,6 Výčepní piva 202,3 578,9 169,6 495,7 32,7 83,2 Nealkoholická piva 196,7 103,8 133,7 79,8 62,9 24,0 Speciální piva 375,2 345,1 307,5 309,7 67,8 35,3 Lehká piva 22,8 53,9 22,8 46,0 0,0 7,9 Piva se sníž. obs. cukru 3,9 6,8 2,3 4,9 1,6 1,9 Ochucená piva 1,1 4,7 0,8 3,1 0,3 1,7 Svrchně kvašená piva Celkem 18 753,2 19 806,1 16 115,1 16 100,2 2 638,2 3 705,9 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11] Domácí spotřeba piva ve sledovaném období zaznamenala výrazný posun od výčepních piv směrem k ležákům, které činí již 40 % z celkové spotřeby. Zatímco produkce výčepních piv pro domácí trh klesla téměř o 10%, ležáků se vyrobilo o 10% více. Konzumace nealkoholického piva v České republice se v roce 2008 zvýšila téměř o 200% oproti roku 2004. Tuzemské pivovarství je podobně jako jiná odvětví postiženo poklesem poptávky. Projevuje se trend přesunu poptávky ke kvalitnějším pivům – ležákům. Pokles domácí konzumace piv je do jisté míry zesílen omezením počtu zahraničních návštěvníků.
24
Druhy piv dle spotřeby 2009 3%
1%
0%
41%
55%
Ležáky
Výčepní piva
Nealkoholická piva
Speciální piva
Lehká piva
Piva se sníž. obs. cukru
Ochucená piva
Svrchně kvašená piva
Obr. 10 Druhy piv dle spotřeby v roce 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11] I přes pokles spotřeby je výčepní pivo je stále nejkonzumovanějším pivem v republice. Jeho spotřeba tvoří 55 % z celkového množství. Druhým nejoblíbenějším se čím dál více stávají ležáky. Význam má ještě nealkoholické pivo, které zabírá 3 % celkové spotřeby. Spotřeba ostatních druhů piv je již méně významná, vzhledem k celkové produkci, tuto situaci potvrzuje obrázek 10.
Tab. 5 Výstav piva v roce 2004 a 2008 podle obalů Výstav piva v roce 2004 a 2008 podle obalů z toho: Výstav piva celkem (tis.hl) pro tuzemsko (hl) pro vývoz (hl) Obaly 2004 2008 2004 2008 2004 2008 8 685,0 9 882,5 7 044,8 7 499,3 1 650,4 2 383,2 Lahve 709,5 744,3 348,1 447,2 361,4 297,1 Plech. obaly 58,1 9,7 54,9 7,4 3,2 2,3 Pet lahve 4,2 11,4 3,4 4,1 0,8 7,3 Minisoudky 8 841,6 8 578,9 8 299,8 7 723,8 541,8 855,1 Sudy 444,7 579,3 364,1 418,4 80,6 160,9 Cisterny 19 806,1 3 705,9 Celkem 18 743,1 16 115,1 16 100,2 2 638,2 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11] Nejvyšší pokles zaznamenala spotřeba piva v Pet lahvích, kde pokles dosáhl výše téměř 80%. Mnohem menší pokles je patrný u piva v sudech, činil 3%. Nejdynamičtější
25
nárůst oproti roku 2004 byl zaznamenán u piva dodávaného na trh v lahvích. Vzestup zaznamenal také prodej minisoudků, jejich objem prodeje se zvýšil více než 2krát.
Největší čeští producenti piva Největším producentem piva v České republice je Plzeňský Prazdroj, a. s.. Je to největší pivovarnická skupina nejen v České republice, ale i ve střední Evropě. Je součástí druhé největší světové společnosti SABMiller. V České republice provozuje pivovary v Plzni, kde vyrábí pivo značky Pilsner Urquel a Gambrinus, dále v Nošovicích pivo Radegast a ve Velkých Popovicích pivo Velkopopovický kozel. Plzeňský Prazdroj prodal v roce 2008 téměř 9 mil. hl. piva. Druhým největším producentem jsou Pivovary Staropramen, a. s.. Na českém trhu má 15% podíl a provozuje dva pivovary Staropramen vyrábějící pivo Staropramen a Braník a ostravský Ostravar a jeho stejnojmenné pivo Ostravar. Celkový prodej pivovaru byl v roce 2008 3,28 mil. hl. piva. Tato firma je členem největší světové pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev. Třetí největší společností je Heineken Czech, která v České republice ovládá tři velké pivovarnické společnosti. Brněnský pivovar Starobrno, Královský pivovar Krušovice a skupinu pivovarů Drinks Union, do které patří pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a Kutné Hoře. V roce 2007 vyprodukovaly tyto pivovary 2,8 mil. hl. piva což je téměř 12% českého trhu. Dalším významným pivovarem je Budějovický Budvar, n. p., který vyprodukoval v roce 2008 1,3 mil. hl. piva. Mezi pět největších pivovarů patří také pivovar PMS Přerov, a.s. a Pivovary Svijany, s. r. o.. [25]
Mezinárodní obchod České pivo je známé a oblíbené po celém světě, proto je vyváženo pivo, ale také kvalitní české chmely. Pivovary sdružené v Českém svazu pivovarů a sladoven vyvezly v roce 2009 o 10,5% méně než v roce 2008. Od roku 2004 export úspěšně rostl, pokles zájmu se projevil až v roce 2009, jako důsledek ekonomické recese. Dle údajů ČSÚ celkový vývoz piva byl na úrovni 3 513 tis. hl. V roce 2009 dle údajů ČSÚ bylo dovezeno 580,0 tis. hl. piva. [11]
26
Vývoz piva z ČR dle hlavních odběratelských zemí v roce 2009 v tis. hl 2% 2%1% 3% 3%
10% 39%
7% 5% 6% 22% Německo Rakousko
Slovensko Maďarsko
Velká Británie Finsko
Rusko Itálie
Švédsko Ostatní
USA
Obr. 11 Vývoz piva z ČR dle hl. odběratelských zemí v roce 2009 v tis.hl. Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [11] České pivo je tradičně i v roce 2009 nejvíce vyváženo do SRN (38,7 %), dále na Slovensko (21,1 %), do Švédska (6,6 %), do Velké Británie (6,4 %), do Ruska (5,4 %) a dalších více než 50 zemí všech kontinentů. Zatímco se v tuzemsku vypije nejvíce piva výčepního, do zahraničí se vyváží především pivo typu český ležák. Další odběratelské země jsou znázorněny v obrázku 11. Mezi nejvýznamnější vývozce patří již tradičně Plzeňský Prazdroj, a. s., Heineken Czech a Pivovary Staropramen, a. s. [11]
Ceny piva Ceny průmyslových výrobců piva v České republice nadále rostou především z důvodu zvyšujících se nákladů na podporu prodeje a distribuci piva. Mimo výše uvedené důvody zvyšování cen piva nelze opomenout neustálý růst cen energií a také vyšší spotřební daně z piva. Průměrné ceny průmyslových výrobců piva sudového výčepního se meziročně zvýšila o 4,8% a to z 1757, 80 na 1841,50 Kč/hl. Zvýšily se také ceny piva sudového ležáku a to o 4,4 % ve srovnání s rokem 2008. Průměrná spotřebitelská cena za 0,5 l piva byla v roce 2009 za pivo výčepní, světlé, lahvové 9,18 což je v průměru o 2,2 % více než v předchozím roce. Naopak tomu bylo u piva ležák – značkové, světlé, lahvové, které v roce 2009 stálo 18,10 Kč/0,5l. Jeho spotřebitelská cena oproti roku 2008 klesla o 0,5 %. Pivo výčepní, světlé, v plechovce zvýšilo svou průměrnou spotřebitelskou cenu z 13,27 na 13,47 Kč/0,5l což činí 1,5 % oproti roku 2008. [11]
27
5.3 Situace v Pardubickém kraji Charakteristika regionu Tab. 6 Srovnání Pardubického kraje a ČR Ukazatele 2
Rozloha (v km ) Počet obyvatel
Česká republika
Pardubický kraj
78 867 10 532 770
4 519 516 943
129 Hustota na 1 km 2 23 951 Průměrná mzda (v Kč) 7 Nezaměstnanost (v %) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [13]
112 20 666 10
Pardubický kraj svoji rozlohou zabírá téměř 6% rozlohy České republiky, žije v něm 516 943 obyvatel (k 30.9.2010). Průměrná hustota v Pardubickém kraji je nižší o 17 obyvatel na 1 km2, než průměrná hustota v České republice. Průměrná hrubá mzda obyvatel za rok 2010 činila 20 666 Kč a je tedy nižší, než průměrná mzda v České republice, která za rok 2010 byla 23 951 Kč. Nezaměstnanost činila k 28.2.2011 9,91% a je tedy téměř o 3% větší, než průměrná nezaměstnanost v České republice. Pardubický kraj se skládá z okresu Pardubického, Chrudimského, Svitavského a okresu Ústí nad Orlicí. V kraji je 451 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Z celkového počtu obcí je 34 měst. Sídelním městem kraje je statutární město Pardubice. Toto město je zároveň i největší město kraje se svými 89 725 obyvateli. V kraji se koncentruje nejen průmysl, ale i komerční a veřejné služby. Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále pak průmysl textilní, oděvní, kožedělný. Nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Významný je ale i zemědělský sektor. Z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,35 %. Ekonomickou prosperitu výrazně ovlivňuje to, že region protíná evropský železniční koridor. Využít lze i vodní a leteckou dopravu. Proto v poslední době zaznamenává kraj významný zájem zahraničních investorů, kteří využívají nabídek připravených průmyslových zón. V Pardubickém kraji je množství přírodních zajímavostí, památek a pamětihodností. Mezi ně patří Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí či masív Králického Sněžníku - třetí nejvyšší pohoří ČR (1423 m n.m.). Mezi významné architektonické
28
památky kraje patří například středověké hrady, které od 13. století vyrůstaly na příhodných strategických místech kraje. Dominantou Železných hor je hrad Lichnice. Jako turistická vyhlídka je vyhledávána zřícenina hradu Oheb. Jižní části kraje vévodí hrad Rychmburk. Za návštěvu stojí také zříceniny tvrze, hrádky a hrady, které se v kraji nachází. Dalším velkým lákadlem Pardubického kraje je nejtěžší a nejstarší dostih, který se nazývá Velká pardubická (od r. 1874), a který každoročně navštěvovaný lidmi z celého světa. Dostih se koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek (nejznámější je Taxisův příkop, který je také jedním z nejtěžších skoků na světě), koně ji běží přibližně 9–10 minut. Na startu se setkává asi 15 až 20 koní s těmi nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky. Další zajímavostí, která proslavila tento kraj je „Pardubický perník“. Ten je známý po celém světě. Na obrázku 12 je znázorněn Pardubický kraj se svými čtyřmi okresy a poloha kraje v České republice.2
Obr. 12 Pardubický kraj
Charakteristika pivovarnictví v kraji V tomto kraji jsou tři průmyslové pivovary. Těmito pivovary jsou Měšťanský pivovar v Poličce, a. s., pivovar Rychtář, a. s. a Pardubický pivovar a. s.. Dalšími podniky zabývající se pivovarnictvím jsou dnes oblíbené minipivovary, které jsou v Pardubickém kraji čtyři. Jedním z nich je pivovar Medlešice, který byl založen v roce 2000. Nejstarším minipivovarem v kraji je pivovar Žamberk, který vyrábí pivo od roku 1998. Nejnovějšími pivovary založené v roce 2010 jsou pivovar – palírna Žlebské chvalovice a minipivovar Veselka. Analyzovány byly pouze průmyslové pivovary, tyto pivovary mají dostupné účetní výkazy v obchodním rejstříku. Minipivovary, svoje výkazy nemusí zveřejňovat. [28] 2
Charakteristika Pardubického kraje zpracována na základě údajů ze zdroje [13] a [19].
29
Vývoj výstavu piva v Pardubickém kraji v letech 2001 - 2009 300000 250000 200000 hl. 150000 100000 50000 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Rok Vývoj výstavu piva v Pardubickém kraji v letech 2001 - 2009
Obr. 13 Vývoj výstavu piva v Pardubickém kraji v letech 2001 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15], [16] a [17]
V Pardubickém kraji se v roce 2009 vyrobilo cca 200 tis. hl. piva, je to 1% roční produkce České republiky. Ve sledovaném období produkce stagnovala a v roce 2008 začala klesat. Tuto situaci znázorňuje obrázek 13.
6 METODICKÝ PŘÍSTUP K ANALÝZE EKONOMICKE SITUACE VYBRANYCH PIVOVARU 6.1 Finanční analýza Finanční rozhodování musí být podloženo finanční analýzou, na jejichž výsledcích je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. Jejím hlavním úkolem je poskytovat informace o finančním zdraví podniku. [8] Hlavní úkoly finanční analýzy můžou být rozděleny do následujících oblastí: -
vertifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin,
-
hledání rezerv,
-
východisko pro sestavení plánů
-
nástroj kontroly. [8]
Finanční analýzu je možno rozdělit na interní a externí analýzu.
30
Interní analýza se zaměřuje na srovnávání skutečnosti s plánem, se skutečností minulých období a na stanovení trendů vývoje, srovnávání skutečnosti se standardními hodnotami. Vychází z interních údajů, které nejsou běžně dostupné jsou to údaje z finančního a manažerského účetnictví, vnitropodnikové evidence a kalkulací. Externí analýza podniku je prováděna z vnějšku – bankami, investory, obchodními partnery, zaměstnanci ad. Pramenem údajů jsou běžně dostupné údaje, které poskytují finanční výkazy jako je rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha účetní závěrky, výroční zpráva ad. [8]
Uživatelé využívající finanční analýzu Externí uživatelé − Obchodní partneři firmy, odběratelé a dodavatelé. Odběratelé sledují analýzu z důvodu informovanosti o možném bankrotu firmy, aby byly schopni v případě problémů firmy zajistit vlastní výrobu. Dodavatelé si ověřují možnost a reálnost plnění uzavřených smluv. Zejména se zajímají o platební schopnost podniku, strukturu oběžných aktiv, krátkodobých závazků a o průběh peněžních toků. − Banky, příp. jiní věřitelé, kteří sledují především solventnost, likviditu podniku, výnosnost podniku v delším časovém horizontu s cílem zjistit schopnost tvorby peněžních prostředků a úhrady přijatých závazků včetně dohodnutých úroků. − Držitelé dluhopisů podniku, kteří se zajímají o platební schopnost podniku s cílem zjistit, zda jim bude cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. − Investoři se na základě finanční analýzy rozhodují, do kterého podniku vloží kapitál. Zajímají se o stabilitu podniku a jeho další rozvoj, i o míru rizika a míru zhodnocení vloženého kapitálu. − Burzovní makléři, kteří informace o finanční situaci podniku obchodovaných na burze cenných papírů potřebují průběžně pro rozhodování o obchodech s cennými papíry. − Konkurenční firmy informace srovnávají s vlastními výsledky. Odhalují tak slabé a silné stránky konkurenčních podniků a tím upevňují své postavení na trhu. − Stát a jeho orgány, které tyto údaje potřebují jak pro formulování hospodářské politiky státu, tak pro kontrolu plnění daňových a jiných odvodových povinností podniků a v neposlední řadě také pro statistické účely.
31
− Auditoři, účetní a daňoví poradci podniku odhadují prostřednictvím finanční analýzy nedostatky ve finančním hospodaření podniku a navrhují nápravná opatření ke stabilizaci firmy. [10]
Interní uživatelé − Majitele firmy, zjišťují, zda prostředky, které investovali do podniku jsou náležitě zhodnocovány a využívány. Jejich zájem je kladen na vývoj ukazatelů tržní hodnoty firmy, ukazatelů výnosnosti. Zajímají se také o vztah peněžních toků k dlouhodobým závazkům podniku, pomocí vývoje těchto ukazatelů hodnotí práci manažerů firmy, kteří s jejich majetkem disponují. − Manažery firmy, kteří informaci užívají pro svá operativní i dlouhodobá rozhodování o podniku. Zajímají se nejen o vývoj v podniku, který řídí, ale také o vývoj finanční situace obchodních partnerů a konkurenčních podniků. − Zaměstnanci podniku, ti mají zájem na prosperitě a finanční stabilitě svého zaměstnavatele, na jehož vývoji jsou zainteresování. [10]
Metody finanční analýzy Způsob hodnocení a interpretace ukazatelů a tím jejich vypovídací schopnost je odvislá od užitných metod finanční analýzy. Metody je možno rozdělit z různých pohledů. Základním klasifikací je členění na: Finanční analýza fundamentální soustřeďuje se na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniků, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických znalostech a zkušenostech analytika. Informace kvantitativní povahy se do analýzy zahrnují, zpravidla se však nezpracovávají pomocí algoritmizovaného matematického aparátu. Finanční analýza technická, která představuje kvantitativní zpracování ekonomických dat za použití algoritmizovaných matematických metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány jak kvantitativně, tak kvalitativně. [9]
32
Analýza poměrových ukazatel Ve finanční analýze může být využíváno různých metod a analýz. V této práci využívána analýza poměrových ukazatelů.3 Ukazateli této analýzy jsou : − Ukazatel zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími finančními zdroji. Hodnotí v podstatě kapitálovou strukturu podniku a zahrnuje řadu ukazatelů, které porovnávají vlastní a cizí zdroje. a) Zadluženost – v tomto ukazateli je zahrnovány krátkodobé a dlouhodobé závazky a také závazky bankovních úvěrů. Čím vyšší je tento ukazatel, tím vyšší je zadluženost celkového majetku podniku a tím vyšší riziko věřitelů, že jejich dluh nebude splacen. Tento ukazatel neovlivňuje pouze riziko věřitelů, ale také celkovou výnosnost podniku, protože použití cizích zdrojů zvyšuje náklady podniku. Analytickými ukazateli zadluženosti jsou krátkodobá a dlouhodobá zadluženost. 1) Celková zadluženost zadluženost =
celkové závazky aktiva celkem
.100
2) Dlouhodobá zadluženost dl.zadluženost =
dlouhodobé závazky aktiva celkem
.100
3) Krátkodobá zadluženost kr. zadluženost =
krátkodobé závazky aktiva celkem
.100
− Ukazatel platební schopnosti měří schopnost podniku hradit včas své závazky. Tato schopnost je jednou ze základních podmínek existence podniku v tržním prostředí. Pravděpodobnost zachování platební schopnosti je tedy logicky součástí globální charakteristiky finančního stavu podniku. a) Okamžitá likvidita – tento ukazatel nejlépe vypovídá o skutečné platební schopnosti podniku, protože nejlikvidnějšími aktivy podniku jsou peněžní prostředky a obchodovatelné cenné papíry s kterými se v tomto ukazateli počítá.
3
Analýza zpracována na základě údajů ze zdroje [5], [8] a [10] .
33
Bývá označována jako likvidita 1. stupně. Doporučované rozmezí pro okamžitou likviditu je 0,2 až 0,6. okamžitá likvidita =
finanční majetek krátkodobé povahy krátkodobé závazky
b) Pohotová likvidita – z pohledu věřitelů je výhodnější vyšší hodnota tohoto ukazatele. Z pohledu vlastníků podniku již méně, neboť vyšší hodnota ukazatele znamená vyšší objem pohotových peněžních prostředků, které by mohly být využity produktivněji. Bývá označována jako likvidita 2. stupně. Pro pohotovou likviditu platí, že čitatel má být stejný jako jmenovatel, tedy poměr 1:1, případně 1,5:1. pohotová likvidita =
oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky
c) Běžná likvidita – vyjadřuje ukazatel vždy kolika Kč oběžného majetku je kryta 1 Kč krátkodobých závazků podniku, což udává, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. Důležitá informace pro krátkodobé věřitele podniku o tom, do jaké míry jsou jejich investice chráněny hodnotou majetku. Bývá označována jako likvidita 3. stupně. Pro běžnou likviditu platí, že hodnoty čitatele jsou k hodnotě jmenovatele v rozmezí 1,5 – 2,5. běžná likvidita =
oběžná aktiva krátkodobé závazky
− Ukazatel aktivity měří efektivnost, s jakou podnik řídí svůj majetek. Představují většinou ukazatele relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách majetku, proto bývají označovány i jako ukazatele relativní vázanosti kapitálu. a) Obrat celkových aktiv – ukazatel, označovaný též jako vázanost celkového vloženého kapitálu, měří efektivnost využití veškerých aktiv v podniku. Ukazuje, jak se zhodnocují stálá i oběžná aktiva ve výrobní činnosti podniku bez ohledu na zdroje krytí těchto aktiv. obrat aktiv =
tržby aktiva
b) Obrat zásob – udává kolikrát za rok se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po opětovný nákup zásob.
34
obrat zásob =
tržby oběžná aktiva
c) Doba obratu zásob – udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Ukazuje tedy intenzitu využití zásob. Tento ukazatel je odvozený od obratu zásob, je to poměr 365 dní ku obratovosti zásob. d) Obrat pohledávek – udává počet obrátek, tedy transformace pohledávek v hotové peníze. Čím rychlejší je obrat pohledávek, tím rychleji podnik inkasuje své pohledávky a získané peníze může použít na další potřeby podniku. obrat pohledávek =
tržby průměrný stav pohledávek
e) Doba obratu pohledávek – ukazatel vyjadřuje dobu, po kterou musí podnik v průměru čekat než obdrží platby od svých odběratelů. Doplňkovým ukazatelem obratu pohledávek. Tento ukazatel je poměr 365 dní ku obratovosti pohledávek. − Ukazatel rentability měří celkovou účinnost řízení podniku. Vycházejí z různých forem míry zisku, který je všeobecně akceptován jako vrcholový ukazatel efektivnosti podniku. Rentabilita je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. a) Rentabilita celkového vloženého kapitálu – ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojů byly podnikatelské činnosti financovány. ROA=
zisk celková aktiva
b) Rentabilita vlastního kapitálu – vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři či vlastníky podniku. Pro vlastníky podniku je tento ukazatel klíčovým měřítkem toho, jak byly prostředky, které do podniku vložili, zhodnoceny. ROE=
zisk po zdanění vlastní kapitál
c) Rentabilita tržeb – ukazatel měří podíl zisku připadající na 1 Kč tržeb. Tomuto ukazateli se v praxi říká ziskové rozpětí. − Ukazatel tržní hodnoty firmy jsou odrazem tržního, tedy reálného ocenění podniku. Ukazují, jak vysoce firmu hodnotí investoři. Zahrnují ukazatele
35
vycházející z údajů kapitálového trhu a jsou převážně užívány pouze u akciových společností.
Ostatní ukazatele Produktivita práce Základní ukazatel měření efektivnosti a výnosnosti podniku. Velký význam má především při srovnávání podniků s výrobou stejných nebo podobných výrobků. Vysoká produktivita snižuje náklady a umožňuje snížit ceny výrobků, a tím zvětšit okruh zákazníků, nebo zvýšit zisk z každého výrobku, zvýšit platy, mzdy a dividendy a tím získat nové investory.[8] produktivita práce =
přidaná hodnota pracovníci
Průměrný výdělek Ukazatel, který informuje o výši mzdy pro jednoho zaměstnance. Může se jím zjišťovat ukazatel měsíční nebo roční mzdy. průměrný výdělek=
mzdové náklady pracovníci
Zisk Zisk je rozdíl mezi výnosy a náklady. Ve výkazu zisku a ztrát je rozlišován zisk z běžné činnosti, z mimořádně činnosti a z finanční činnosti. Kladný hospodářský výsledek je označován jako zisk, záporný jako ztráta.
Přidaná hodnota Hodnota, která je přidána zpracováním v podniku. Hodnota je použita na úhradu nákladu, jako jsou např. náklady na mzdy, odpisy, daně. Po úhradě těchto nákladů zůstává čistý zisk. Tato hodnota je součástí výkazu zisku a ztrát. Čím vyšší je tato hodnota, tím lépe. přidaná hodnota = (obchodní marže + výkony) -výkonová spotřeba
Predikce finanční tísně podniku Rozhodování v oblasti dluhové politiky souvisí s možnými budoucími finančními problémy podniky, které se v míře zadluženosti odrážejí. Proto je třeba chod podniku
36
neustále sledovat, vyhodnocovat a ze zjištěných výsledků iniciovat opatření. Nejpoužívanějšími modely, které používáme jsou bonitní a bankrotní modely. [9 Bonitní modely vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. Do této skupiny modelů patří Kralickův quicktest, Tamariho model, Argentino model a další. Bankrotní modely vycházejí z toho, že finanční problémy podniku je možno rozeznat podle určitých příznaků před tím, než se skutečné problémy plně projeví. Do bankrotních modelů patří: Jednorozměrné modely snaží se zajistit jednoduchou charakteristiku, která by dokázala dobře rozlišit podniky, které se v určité době ocitnou ve finančních problémech. Vyčleněny jsou čtyři ukazatele, které vykazují konzistentní rozdíl mezi bankrotujícími a přežívajícími podniky. Ukazatele rentabilita vlastního kapitálu, zadluženost, běžná likvidita a podíl pracovního kapitálu z celkových aktiv. Nevýhodou jednorozměrných modelů je, že podle různých ukazatelů může být podnik střídavě zařazován mezi finančně bezproblémové a problémové podniky. Vícerozměrné modely jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek je sumarizován do jednoho čísla, podle jehož výše je odhadována budoucí finanční situací podniku. Nejznámější z modelů je Altmanův model. Modelem pro ČR se stal index důvěryhodnosti českého podniku označovaný jako index IN, který sestavili manželé Neumaierovi. Při jeho sestavování vyšli z českých účetních výkazů a zahrnuli do něj zvláštnosti současné ekonomické situace v ČR. V této práci byl využíván index IN 99, který vznikl v roce 2000 z dat roku 1999. Index IN IN = v1 * x1 + v2 * x2 + v3 * x3 + v4 * x4+ v5 * x5 - v6 * x6 kde x1 = aktiva celkem/cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky x3 = zisk před zdanění a úroky / aktiva celkem x4 = výnosy celkem / aktiva celkem x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje x6= závazky po lhůtě splatnosti / výnosy
37
Váhy v2
(0,11)
a v5
(0,10)
jsou stejné pro všechna odvětví, zbylé váhy jsou vypsány
v tabulce OKEČ. [9]
Index IN 99 IN 99 = -0,017 * x1 + 4,573 * x2 + 0,481 * x3 + 0,015 * x4 kde x1 = aktiva celkem/cizí zdroje x2 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem x3 = výnosy celkem / aktiva celkem x4 = oběžná aktiva / (krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Hodnocení indexu IN 99: IN≥2,070………………..podnik tvoří hodnotu 1,420≤IN<2,070…………….......podnik spíše tvoří hodnotu 1,089≤IN<1,420………………...nelze určit (šedá zóna) 0,684≤IN<1,089………………...podnik spíše netvoří hodnotu IN< 0,684………………podnik netvoří hodnotu Při hodnocení získaných výsledků je třeba vzít v úvahu že žádný index nemůže nahradit komplexně provedenou finanční analýzu. Slouží však k ověření zda naše záměry z jednotlivých oblastní finančního hospodaření byly správné. [10]
6.2 Mezipodnikové srovnání Grafická analýza Ke zvýšení názornosti ve finanční analýze je používáno různých grafů (sloupkové, spojnicové, výsečové grafy). Velmi oblíbeným se stal graf paprskový tzv. spider graf. Umožňuje rychlé a přehledné vyhodnocení postavení určitého podniku v řadě ukazatelů vzhledem k odvětvovému průměru, možné je však srovnání s nejlepším nebo konkurenčním podnikem. [8] Obvykle se používá 16 poměrových ukazatelů. Ukazatele se vyjádří v procentech vůči odvětvovému průměru. Základem grafu jsou soustředné kružnice, z nichž první od středu vyjadřuje odvětvové průměry. Graf je rozdělen do čtyř kvadrantů, z nichž první zahrnuje ukazatele rentability, druhý ukazatele likvidity, třetí složení finančních zdrojů a čtvrtý ukazatele aktivity. V každém kvadrantu jsou čtyři paprsky, které vybíhají ze středu grafu na ně se nanášejí hodnoty ukazatelů hodnoceného podniku. Sousední hodnoty se spojí, čímž se získá konečný spider graf. Většinou již na první pohled 38
poskytuje graf představu o hodnoceném podniku. Přesahují-li špice kružnici, jde o podnik nadprůměrný, jsou-li od kružnice 100 % blíže středu, jde o podnik podprůměrný. V jednom grafu lze zachytit i několik podniků. [8]
6.3 Použité ukazatele V práci byly použity tyto vybrané ukazatele: Výše zisku a přidané hodnoty Ukazatele rentability Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb Ukazatele aktivity Obrat aktiv Obrat zásob a doba obratu zásob Obrat pohledávek a doba obratu pohledávek Ukazatele zadluženosti Celková zadluženost Dlouhodobá zadluženost Krátkodobá zadluženost Ukazatel likvidity
Okamžitá likvidita
Pohotová likvidita
Běžná likvidita
Produktivita práce Spider graf Index IN 99
7 ANALÝZA EKONOMICKÉ SITUACE VYBRANÝCH PIVOVARU V této části práce jsou popsány tři průmyslové pivovary Pardubického kraje, kterými jsou Měšťanský pivovar v Poličce, pivovar Rychtář a Pardubický pivovar. Vybrány jsou pouze tyto tři, protože k ostatním pivovarům v Pardubickém kraji nejsou dostupné
39
informace. Ostatní pivovary totiž nejsou průmyslové, jsou to převážně minipivovary, které nemusí vkládat účetní uzávěrku do obchodního rejstříku.
7.1 Měšťanský pivovar v Poličce, a. s. Forma podnikání Předmět podnikání
akciová společnost ubytovací služby, pivovarnictví a sladovnictví, výroba nápojů, hostinská činnost, velkoobchod, specializovaný maloobchod, maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny a provozování vodovodů a kanalizací a úprava a rozvod užitkové vody
Sídlo
Pivovarská 151, 572 14 Polička
Založení
1517
Počet zaměstnanců 16 Výstav 2009
69 tis. hl. piva
Produkt
Hradební, Otakar, Záviš
Pivovar byl založen roku 1517 a obyvatelům měšťanských domů bylo přiznáno právo várečné. V letech 1948-1994 jim bylo právo várečné státem odňato a 1.května 1994 vráceno potomkům původních vlastníků. Pivo je vyráběno původní technologií podle receptů sládka Františka Bittnera s použitím studniční vody, žateckého poloraného červeňáku a nejkvalitnějšího sladu, s kvašením a zráním ve spilce a ležáckých sklepích studenou cestou. Pivovar v Poličce získává různá ocenění, mezi poslední z nich patří ocenění „jedenáctku roku“ Otakar 11° světlý ležák, který získal v roce 2009. Dalším z mnohých je „ Sládek roku“, který získal pan Jiří Váša v roce 2004. Mezi další ohodnocení patří např. Pivovar století, Desítka hradební tmavá a další. Od roku 2009 má pivovar povolení vyrábět "České pivo". Pivovar nabízí pivo lahvové a to 10° Hradební – tmavé a světlé výčepní pivo dále pak 11° Otakar a 12° Záviš. Pivovar produkuje také totéž pivo v sudech. Kromě piva pivovar vyrábí a prodává také sudové limonády. Výstav piva 68.681 hl. za rok 2009 znamenal pokles produkce o 4,18% v řadě čtyř let po sobě. Pokles dosahuje přibližně polovinu poklesu roku 2008, kdy byla v pivovaru zaznamenána celková ztráta piva 7,53%. Bylo to způsobeno poklesem výstavu 10° piva světlého Hradebního a 11° světlého ležáku Otakar. Naopak u piva 10° tmavého Hradebního zaznamenal pivovar růst stejně jako u 12° světlého ležáku Záviš. V roce 40
2009 se přes pokles výstavu relativně zvýšila poptávka po světlém ležáku 12° Závišovi o 1,29%. I při klesajícím výstavu ležáky dosáhly v roce 2009 dosud historicky nejvyššího podílu 86,51% proti 85,48% v roce 2008. Výčepní pivo v roce 2009 pokleslo z 10 406 hl. (14,52%) na 9 263 hl. (13,49%). Pivovar zabírá v České republice s touto produkcí 0,3% z celkové roční produkce státu. Pivovar dodává přibližně 30% piva přímo zákazníkům v Poličce, především prostřednictvím svých dceřiných společností. Těmi jsou PIVO SERVIS Polička, s. r. o., HOTEL PIVOVAR, s. r. o. a PIVOBAR s. r. o. Zbytek produkce je prodáváno v okruhu 80 km od Poličky. Pivovar nabízí také své pivo v okolí Brna, Prahy či Ostravy. Zaměřuje se hlavně na výrobu ležáků, kterých vyprodukuje 80%. Pivovar zaměstnává 16 pracovníků a dalších 45 v dalších 3 firmách, které zajišťují např. servis. Obrázek 14 znázorňuje značku tohoto pivovaru.
Obr. 14 Znak Měšťanského pivovaru v Poličce Finanční analýza podniku V následující části práce jsou výsledky zjištěné finanční analýzou v Měšťanském pivovaru Polička, a. s., dále pouze „pivovar Polička“. Zisk a přidaná hodnota Vývoj zisku a přidané hodnoty v čase 30000 25000
tis. Kč
20000 15000 Zisk
10000
Přidaná hodnota
5000 0 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
-5000
-10000 Rok
Obr. 15 Vývoj zisku a přidané hodnoty v období 1996 - 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15]
41
Společnost ve sledovaném období dosahovala kladného výsledku hospodaření. Výjimkou byl pouze rok 2003 a 2004, kdy se do výsledku hospodaření promítla výstavba čistírny odpadních vod. Naopak nejvyššího zisku bylo dosaženo v roce 2005, kdy byl zvýšen mimořádný zisk, společnost prodala nějaký dlouhodobý majetek. V obrázku 15 je znázorněno, že přidaná hodnota se ve sledovaných letech postupně zvyšovala.
Ukazatele rentability Vybrané ukazatele jsou znázorněny v obrázku 16. Ukazateli jsou rentabilita celkového vloženého kapitálu, rentabilita vlastního kapitálu a rentabilita tržeb.
Rentabilita v letech 1996-2009
Hodnota v %
90
40 ROE -10
ROA 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
ROS
-60
-110 Rok
Obr. 16 Rentabilita pivovaru Polička v % v letech 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15] Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) měla od roku 1996 rostoucí trend, ale v roce 2003 začala klesat. V roce 2004 klesla na zápornou hodnotu – 7%. Dá se tedy říci, že 1 Kč aktiv v tomto roce nevytvořila žádný zisk. Tuto situaci potvrzuje také výkaz zisků a ztrát, kde je záporný hospodářský výsledek a to vyšší než - 5 mil. Kč. Důvodem poklesu rentability v roce 2003 a 2004 byla investice do rozestavěné čistírny odpadních vod. V roce 2005 byl čistý zisk téměř 3 mil. Kč, proto byla v roce 2005 také nejvyšší rentabilita za sledované období. 1 Kč aktiv vytvořila v roce 2005 0,41 Kč. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) měla stejný trend jako rentabilita celkového kapitálu. Nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 2004 ze stejného důvodu jako u ROA. Také došlo k 50 % snížení vlastního kapitálu oproti předchozímu roku. V dalším roce
42
(2005) byl vlastní kapitál navýšen z 5 mil. na 33 mil. a vznikla nejvyšší rentabilita ve sledovaném období a to 84 %. V tomto roce připadala 1 Kč vloženého kapitálu na 0,84 Kč zisku. Od roku 2005 rentabilita postupně klesala až do roku 2008, neboť byl zvyšován vlastní kapitál a snižován výsledek hospodaření. V roce 2008 byl dvakrát nižší zisk oproti letům 2007 a 2009, a došlo k poklesu rentability. V roce 2009 se rentabilita opět zvýšila. Rentabilita tržeb (ROS) měla stejný charakter jako rentabilita celkového vloženého kapitálu. Výkyvy, které nastaly, byly způsobeny převážně různými výsledky hospodaření.
Ukazatele aktivity Použité ukazatele aktivity jsou znázorněny v tabulce 7. Těmito ukazateli jsou obrat aktiv, zásob a pohledávek a jejich doplňující ukazatele - doba obratu zásob a pohledávek.
Tab. 7 Ukazatele aktivity v pivovaru Polička v letech 1996 – 2009 Doba Doba Obrat obratu obratu zásob pohledávek pohledávek Rok 2,59 5,45 66,94 11,22 32,54 1996 0,68 6,28 58,15 18,26 19,99 1997 0,66 4,87 74,96 15,33 23,81 1998 0,87 5,30 68,87 14,27 25,57 1999 1,02 6,17 59,20 33,00 11,06 2000 1,02 6,73 54,22 28,59 12,77 2001 1,14 7,86 46,44 31,83 11,47 2002 1,28 7,46 48,90 37,40 9,76 2003 1,40 11,07 32,98 43,10 8,47 2004 1,95 11,03 33,11 61,36 5,95 2005 1,40 8,60 42,44 41,76 8,74 2006 1,22 7,88 46,30 33,62 10,86 2007 1,24 7,20 50,68 41,54 8,79 2008 1,08 3,78 96,52 47,92 7,62 2009 1,25 7,12 55,69 32,80 14,10 Průměr Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15] Obrat aktiv
Obrat zásob
43
Obrat aktiv pivovaru Polička byl kolísavý. Nejvyšší obratovost celkových aktiv byla v roce 1966, kdy 1 Kč celkových aktiv vytvořila 2,59 Kč tržeb. Tato situace byla způsobena nízkou hodnotou celkových aktiv. Naopak nejnižší hodnota byla v roce 1997 a 1998, kdy 1 Kč aktiv tvořila pouze 0,66 Kč tržeb z důvodu zvyšování majetku celkových aktiv, které od roku 1996 vzrostly o více než 400%. Zásoby se v pivovaru proměnily průměrně 7krát za rok. Při peněžním vyjádření to znamená, že 1 Kč zásob vytvoří průměrně 7,10 Kč tržeb. Obratovost zásob měla od roku 1996 do roku 2004 stoupající charakter. V roce 2004 se zásoby proměnily 11krát za rok a byla to největší obratovost ve sledovaném období. Od tohoto roku obrat zásob klesá. V roce 2009 byla obratovost 4krát za rok. Tento klesající charakter ovlivnilo velké zvyšování oběžných aktiv v podniku. Doba obratu zásob byla v pivovaru průměrně 56 dnů. Nejrychlejší doba obratu byla v roce 2004, kdy byly zásoby vázány v podniku 33 dnů. Nejpomalejší byl rok 2009, kdy se zásoby přeměnily a zpět naskladnily za 97 dnů. Obrat pohledávek měl ve zjišťovaném období kolísavý trend. Nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 1996 a podnik v tomto roce přeměnil své pohledávky v peníze pouze 11krát. Nejvyšší obrat byl v roce 2005, kdy byly pohledávky splaceny 61krát za rok. Doba obratu pohledávek, která je vypočítána jako poměr dnů v roce ku obratu pohledávek, byla stejně kolísavá jako obrat pohledávek. Nejnižší hodnota byla v roce 2005, kdy se dá říci, že byly pohledávky placeny každý pátý den.
Ukazatele zadluženosti
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zadluženost Dlouhodobá zadluženost
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Krátkodobá zadluženost
1996
Hodnota %
Zadluženost v letech 1996-2009
Rok
Obr. 17 Zadluženost pivovaru Polička v % v letech 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [15] 44
Celková zadluženost, která je zjišťována jako poměr celkových závazků a aktiv, má v tomto podniku klesající trend. Tuto situaci znázorňuje obrázek 17. V prvních letech byla vysoká zadluženost způsobena závazkem u banky v podobě bankovního úvěru, který byl postupně snižován. Dlouhodobá zadluženost má klesající trend, stejně jako celková zadluženost.Od roku 2002 je dlouhodobá zadluženost do 3%. Krátkodobá zadluženost má stále stejně vysoký trend a pohybuje se průměrně kolem 20 %.
Ukazatele platební schopnosti Tyto ukazatele, označované jako ukazatele likvidity, jsou znázorněny v obrázku 17. Vybranými ukazateli jsou okamžitá, pohotová a běžná likvidita.
Likvidita v letech 1996 - 2009 02,50
Hodnota
02,00 Okamžitá likvidita
01,50
Pohotová likvidita 01,00
Běžná likvidita
00,50
19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
00,00
Rok
Obr. 18 Likvidita pivovaru Polička v % v letech 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [15]
Jak je znázorněno v obrázku 18, byla okamžitá likvidita v pivovaru Polička v nižších nebo ve vyšších hodnotách, než v hodnotách doporučených. Pouze v roce 2003 byla hodnota v doporučených rozmezích. V posledních znázorněných letech má likvidita 1. stupně stoupající charakter z důvodu snižujících se krátkodobých závazků. V roce 2009 bylo velké zvýšení této likvidity způsobeno vyšší hodnotou krátkodobého finančního majetku, konkrétně téměř 7krát větší stav na účtech v bankách (téměř 8,5 mil. Kč). Pohotová likvidita dosáhla doporučených hodnot pouze v jednom roce, a tím byl rok 2009. V ostatních letech byla likvidita 2. stupně několikrát menší, než v doporučené 45
hodnotě, která se má pohybovat kolem 1. Od roku 2004 má tento ukazatel rostoucí trend. Důvodem růstu ukazatele bylo zaplacení některých pochybných pohledávek odběrateli. Ve výkazu rozvaha vykazována tato změna ve sloupci korekce. V roce 2009 byla tedy 1 Kč krátkodobých závazků kryta 0,35 haléři oběžných aktiv. Běžná likvidita neboli likvidita 3. stupně, by neměla klesnout pod hodnotu 1. Této hodnoty pivovar Polička nedosáhl v žádném znázorňovaném roku. Nejvíce se této hodnotě přiblížil v roce 2009, a to 0,96. Důvodem bylo zaplacení pohledávek od odběratelů, stejně jako tomu bylo u pohotové likvidity.
Ostatní ukazatele Tab. 8 Produktivita práce, průměrný výdělek a přidaná hodnota/DHM 2001 – 2009 v pivovaru Polička Produktivita práce Průměrný výdělek Přidaná hodnota (v tis. Kč) (v tis. Kč) / DHM 531,48 127,65 0,20 2001 793,26 143,53 0,23 2002 915,29 211,79 0,21 2003 790,87 236,60 0,19 2004 1 098,69 264,63 0,32 2005 1 343,47 244,88 0,38 2006 1 559,78 245,50 0,41 2007 1 174,81 244,81 0,29 2008 1 250,88 238,50 0,31 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15] Pozn.: DHM = dlouhodobý hmotný majetek Rok
Nejnižší produktivita práce nastala v roce 2001, kdy zaměstnával podnik 23 pracovníků. Od roku 2002 produktivita rostla, poklesla v roce 2008, kdy výrazně poklesl také průměrný výdělek.V roce 2009 vytvořil každý zaměstnanec podniku 1,25 mil. Kč přidané hodnoty. Produktivita práce měla rychlejší růst než průměrný výdělek, což je žádané. V roce 2009 byl výdělek 19 900 Kč měsíčně. Poslední ukazatel v tabulce 8 říká, jak efektivně podnik využívá svůj dlouhodobý hmotný majetek. Pivovar Polička vytvořil v roce 2009 z 1Kč dlouhodobého majetku 0,31 Kč přidané hodnoty.
46
Spider graf V tomto grafu je rok 2001 zvolen jako výchozí a jeho hodnoty představují 100%. Dalším znázorňovaným rokem je rok 2004 a 2009. V obrázku 19 je znázorněno, odkud kam se podnik dostal.
Spider graf Poličky v roce 2001-2009 ROE
2000% Produktivita práce
ROA
1000% 0%
Doba obratu zásob
Okamžitá likvidita
2001 -1000%
2004
Obrat zásob
2009
Pohotová likvidita
Obrat aktiv
Běžná likvidita Zadluženost
Obr. 19 Spider graf Poličky v roce 2001, 2004 a 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15] Z obrázku 19 je patrné, že podnik byl v některých ukazatelích stejný nebo velmi podobný. Velké výkyvy jsou vyobrazeny v rentabilitě. Zde je vidět, že v roce 2004 rentabilita poklesla na zápornou hodnotu, což bylo způsobeno záporným výsledkem hospodaření a v roce 2009 se rentabilita velmi zvýšila. Rentabilita celkového vloženého kapitálu o 136 % a rentabilita vlastního kapitálu o 908 %. Důvodem byl kladný výsledek hospodaření oproti roku 2004. Další viditelná změna je vyznačena v roce 2009, kdy se rapidně zvýšila likvidita a začala se přibližovat doporučeným rozmezím tohoto ukazatele.
7.2 Pardubický pivovar, a. s. Forma podnikání
akciová společnost
Předmět podnikání
výroba piva a sladu, výroba nealkoholických nápojů, hostinská činnost,
velkoobchod,
maloobchod
–
specializovaný,
zprostředkování obchodu, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, výroba krmiv a krmných směsí, pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě 47
Sídlo
Palackého 250, Pardubice
Založení
1871
Počet zaměstnanců
80
Výstav 2009
55 tis. hl. piva
Produkt
Kovář, Pernštejn Světlé výčepní, Pernštejn Jedenáctka, Pernštejn Světlý ležák, Pernštejn Tmavý ležák, Pernštejn Granát, Pernštejn Polotmavé výčepní, Pernštejn Dia, Backer, Ozzobír, 19° Porter a Pardubický TAXIS
Vaření piva má v Pardubicích staletou tradici a sahá až do počátku 14.století. V roce 1872 zde byl vystavěn nový parostrojní pivovar roční produkce byla 15 tis. hl. a byl to jeden z prvních moderních pivovarů ve východních Čechách. Před tímto moderním pivovarem však existoval v Pardubicích Zámecký pivovar, založený dlouho před rokem 1749 s produkcí až 12 300 hl. ročně. Ten však v roce 1900 vyhořel a v roce 1909 v něm byla výroba piva zastavena. Pivovar velmi dobře prosperoval a jeho výstav se zvyšoval. V roce 1945 byl převeden pivovar do národní správy a roku 1949 znárodněn do firmy: Východočeské pivovary, národní podnik v Pardubicích. Organizačně od roku 1960 podléhal pod Východočeské pivovary v Hradci Králové až do svého osamostatnění 1. ledna 1993, kdy se stal znovu akciovou společností českých vlastníků. Produkce pivovaru za rok 2009 byla 55 554 hl. piva. Oproti roku 2008 došlo k velkému poklesu a to o 40%. Meziroční výpadek byl způsoben především u lahvového piva, které bylo exportováno do Německa pod názvem Lobkowicz. Tento export byl ukončen ke konci roku 2008. Společnost zaměstnává 80 pracovníků. V České republice zabírá s produkcí 55 tis. hl. piva 0,3 % z celkové roční produkce státu. Společnost Pardubický pivovar, a.s. vlastní dvě ochranné značky Pernštejn a Porter. Za Pernštejn získala tato firma mnohá ocenění např. v roce 2010 - bronzová pivní pečeť v kategorii světlých výčepních piv v Táboře. Dalším oceněním je Pivo České republiky 2. místo Světlý ležák 11° v Českých Budějovicích a mnoho dalších. Produkty pivovaru Pernštejn jsou Kovář – světlé výčepní pivo, Pernštejn Světlé výčepní, Pernštejn Jedenáctka, Pernštejn Světlý ležák, Pernštejn Tmavý ležák, Pernštejn Granát – speciální tmavé pivo, Pernštejn Polotmavé výčepní, Pernštejn Dia, Backer (nealkoholické pivo), Ozzobír – Ozzákova speciální jedenáctka, Pardubický TAXIS – 14° světlé speciální pivo. Pivovar vyrábí také limonády.
48
Porter je originální tmavé 19° pivo, které je připravováno z originálních surovin již od roku 1891. Důležitým parametrem pro toto pivo je mimo jiné dlouhá doba dokvašování neboli zrání piva v ležáckých tancích, která nesmí být kratší než 12 týdnů. Svá piva prodává také ve své firemní prodejně Pivovarka, kde nabízí nejen své výrobky za zvýhodněné ceny, ale také produkty jiných výrobců. Na obrázku 20 jsou znázorněny značky Pardubického pivovaru, kterými jsou Pernštejn a Porter.
4
Obr. 20 Značky Pardubického pivovaru
Finanční analýza podniku Pivovar měl dostupné informace, potřebné pro výpočet ukazatelů, na portálu justice.cz od roku 2001, proto je v tomto pivovaru sledované období od roku 2001 do roku 2009, kromě roku 2005, který opět nebyl dostupný. Pardubický pivovar dále je v textu také používáno označení„pivovar Pernštejn“.
Zisk a přidaná hodnota
tis. Kč
Vývoj zisku a přidané hodnoty v čase 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 -5000 -10000
Zisk Přidaná hodnota
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Rok
Obr. 21 Vývoj zisku a přidané hodnoty v období 2001 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] 4
Charakteristika pivovaru zpracována na základě údajů ze zdroje [16], [20] a [26].
49
Společnost ve sledovaném období dosahovala velmi nízkého zisku. V některých letech dokonce nedosahovala žádného zisku, ale měla ztrátu. Přidaná hodnota ve sledovaném období stoupá. Bylo to způsobeno tím, že obchodní marže a výkony převyšovali výkonovou spotřebu, která stoupala pomaleji.
Ukazatele rentability Zjišťované ukazatele rentability jsou znázorněny v obrázku 22. Rentabilita v letech 2001-2009 15
Hodnota v %
10 05
ROE
00 - 05
ROA 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
ROS
- 10 - 15 Rok
Obr. 22 Rentabilita Pernštejnu v % v letech 2001 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) byla v prvních letech téměř 0%. Důvodem byl velmi nízký zisk, který byl v roce 2001 pouze 600 tis. Kč a v roce 2002 byla hodnota zisku ještě menší a to pouze 134 tis. Kč. V roce 2003 se hospodářský výsledek zvýšil na téměř 6 mil. a tím se zvýšila celková rentabilita. V roce 2006 klesla rentabilita na zápornou hodnotu – 5%. Důvodem tohoto stavu byla ztráta ve výši 6 mil. V roce 2007 rentabilita stoupla na 2%. Od tohoto roku však opět klesá až na zápornou hodnotu v roce 2009, kde je rentabilita – 2%. Důvodem je opět záporný výsledek hospodaření. Stejný trend jako ROA, měla také rentabilita vlastního kapitálu ROE. V rentabilitě nastávali ve sledovaných letech velké výkyvy. Tyto výkyvy byly způsobeny velkými změnami v hospodářských výsledcích, které byly zjištěny z výkazů zisků a ztrát. Rentabilita tržeb ROS, byla opět ve stejném charakteru jako předchozí ukazatele. Tato rentabilita je poměr zisku po zdanění ku tržbám. Je tedy velmi ovlivněna ziskem. 50
Ukazatele aktivity Vybrané ukazatele aktivity jsou znázorněny v tabulce 9. Tab. 9 Ukazatele aktivity v Pardubickém pivovaru v letech 2001 – 200, doba obratu je uváděna ve dnech Obrat
Obrat
aktiv
zásob
2001
00,95
2002
Rok
Doba obratu
Obrat
Doba obratu
zásob
pohledávek pohledávek
04,78
76,35
22,36
16,32
00,87
04,30
84,95
18,90
19,32
2003
00,96
03,81
95,82
24,61
14,83
2004
00,84
03,15
115,90
16,07
22,71
2006
00,89
03,23
113,14
19,64
18,59
2007
00,96
03,58
102,03
21,88
16,68
2008
00,95
05,09
71,66
16,75
21,79
2009
00,83
03,70
98,65
12,24
29,81
Průměr
00,91
03,95
94,81
19,06
20,01
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] Obrat aktiv byl ve sledovaném období stejnoměrný, bez větších výkyvů. Tato situace je znázorněna v tabulce 9. Průměrně 1 Kč celkových aktiv vytvořila 0,91 Kč tržeb. Zásoby byly v pivovaru Pernštejn přeměněny průměrně 4krát za rok. V peněžním vyjádření je zjištěno, že 1 Kč zásob vytvoří průměrně 3,95 Kč tržeb. Nejvyššího obratu bylo dosaženo v roce 2008, kdy byla přeměna zásob a nové naskladnění pětkrát za rok. Důvodem bylo snížení oběžných aktiv v podniku. Doba obratu zásob, která je na obratovosti zásob závislá, měla obdobný charakter. Průměrná doba, po kterou jsou zásoby vázány v podniku, je 95 dní. Nejvíce zůstávali zásoby v podniku v roce 2004 a to téměř 116 dní. Obrat pohledávek je také velmi vyrovnaný jako ostatní ukazatele aktivity. Pardubickému pivovaru byly placeny pohledávky průměrně 19krát za rok. Nejčastěji byly platby od odběratelů spláceny v roce 2003, kdy platby dorazily do podniku téměř 25krát. Doba obratu pohledávek byla opět ve stejném trendu jako obratovost. Doba splacení pohledávek byla průměrně za sledované období 20 dnů. Největší doba obratu
51
pohledávek byla v roce 2009, kdy byly pohledávky placeny jednou za měsíc tzn. jedenkrát za 30 dní.
Ukazatele zadluženosti Zjišťované ukazatele zadluženosti jsou znázorněny v obrázku 23. Zadluženost v letech 2001-2009 60
Hodnota %
50 40
Zadluženost Dlouhodobá zadluženost
30
Krátkodobá zadluženost
20 10 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok
Obr. 23 Zadluženost Pernštejnu v % v letech 2001 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] Celková zadluženost měla od začátku sledovaného období klesající trend. Nejvyšší zadluženost, téměř 60%, nastala v roce 2001. A to z důvodu vysokých krátkodobých závazků, konkrétně půjčka společnosti. Nejnižší hodnota byla v roce 2006, kdy byla část krátkodobých závazků splacena. Od tohoto roku však celková zadluženost mírně stoupá z důvodu využívání bankovního úvěru. Dlouhodobá zadluženost byla v první části sledovaného období z pohledu celkové zadluženosti velmi nízká. Společnost neměla žádné nebo nízké dlouhodobé závazky. Od roku 2006 se dlouhodobá zadluženost zvyšuje, je to způsobeno využíváním dlouhodobých bankovních úvěrů. V roce 2009 je tato zadluženost 30%. Krátkodobá zadluženost byla v první části zjišťovaných let vysoká a byla způsobena vysokými krátkodobými závazky. Krátkodobá zadluženost měla v prvních letech sledovaného období hodnotu kolem 50%, od roku 2006 se pohybuje kolem 20%.
52
Ukazatele platební schopnosti Ukazatele platební schopnosti neboli likvidity jsou vyobrazeny v obrázku 24. Likvidita v letech 2001-2009 03,50 03,00 Hodnota
02,50 Okamžitá likvidita
02,00
Pohotová likvidita
01,50
Běžná likvidita
01,00 00,50 00,00 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Rok
Obr. 24 Likvidita Pernštejnu v % v letech 2001 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] Okamžitá likvidita byla v prvních sledovaných letech velmi nízká a pod doporučeným rozmezím. Tento ukazatel je poměr krátkodobého finančního majetku ku krátkodobým závazkům. V první sledované části byly velmi vysoké krátkodobé závazky, jak už bylo zmiňováno u zadluženosti, a tím byla také způsobena velmi nízká likvidita. Od roku 2006 se okamžitá likvidita pohybuje v doporučených hodnotách od 0,2 – 0,6. Pohotová likvidita měla stejný trend jako likvidita okamžitá. Zde jde o poměr oběžných aktiv očištěných o nejlikvidnější část, kterou jsou zásoby. Běžná likvidita znázorňuje celková oběžná aktiva ku krátkodobým závazkům a jak je znázorněno na obrázku 23. Běžná likvidita byla do roku 2004 ve velmi nízkých hodnotách. Od roku 2006 splňuje doporučené hodnoty.
53
Ostatní ukazatele Tab. 10 Produktivita práce, průměrný výdělek a přidaná hodnota/DHM 2001 – 2009 v pivovaru Pernštejn Rok
Produktivita práce (v tis. Kč) 322,73 293,59 358,12 353,35
Průměrný výdělek Přidaná hodnota (v tis. Kč) / DHM 141,00 0,31 142,95 0,28 142,12 0,35 159,57 0,34
2001 2002 2003 2004 2005 434,70 192,29 2006 373,22 201,84 2007 356,61 184,66 2008 476,08 189,04 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] Pozn.: DHM = dlouhodobý hmotný majetek
0,40 0,32 0,31 0,40
Produktivita práce, jak je vidět v tabulce 10, byla v Pardubickém pivovaru kolísavá. Nejnižší hodnota byla zjištěna v roce 2001, kdy byla 323 tis. Kč. Naopak nejvyšší hodnotu zaznamenal rok 2009, kdy hodnota produktivity byla 476 tis. Kč přidané hodnoty na zaměstnance. Průměrný výdělek jednoho zaměstnance za rok 2001 byl téměř 12 tis. Kč za měsíc. Hodnota mzdy stoupala do roku 2007. V roce 2008 došlo k poklesu výdělku, který mohl být způsoben poklesem hospodářského výsledku, v tomto i nastávajícím roce. 1 Kč dlouhodobého hmotného majetku vytvořila v roce 2009 0,40 Kč přidané hodnoty.
Spider graf Na obrázku 25 je zobrazen spider graf. Jeho výchozím bodem je zvolen rok 2001, jako u předchozího pivovaru. Dalším rokem je rok 2004 a 2009.
54
Spider graf Pernštejn 2001-2009
ROE 2000%
Produktivita práce v tis.
ROA
1500% 1000% 500%
Doba obratu zásob
Okamžitá likvidita
0% -500%
2001
Obrat zásob
Pohotová likvidita
2004 2009
Obrat aktiv
Běžná likvidita Zadluženost
Obr. 25 Spider graf Pernštejnu v roce 2001, 2004 a 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [16] Rentabilita podniku měla velké výkyvy v letech 2001-2009, což je vyobrazeno také v obrázku 25. Důvodem výkyvů byly velké změny ve výsledku hospodaření. Stejně jako u předchozího podniku se měnila likvidita.
7.3 Pivovar Rychtář, a. s. Forma podnikání
akciová společnost
Předmět podnikání
pivovarnictví a sladovnictví, silniční motorová doprava nákladní, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických
poradců,
velkoobchod
a
specializovaný
maloobchod Sídlo
Hlinsko v Čechách, Resslova 260
Založení
1913
Počet zaměstnanců
49
Výstav 2009
80 tis. hl. piva
Produkt
Klasik, Standard, Premium světlý, 15° Speciál a Natur nefiltrovaný
Pivovar Hlinsko patří mezi pivovary s poměrně krátkou historií. Vznikl v roce 1913. V roce 1948 byl pivovar znárodněn. Do roku 1996 byl pivovar součástí podniku Pivovary Hradec Králové, státní podnik. V roce 1996 jej získala společnost IMEX Premium. Tato společnost byla založena v roce 1992 za účelem poskytování leasingových služeb se specializací na technologie zejména pro pivovary a další výrobce z potravinářství. Ke změně jejich hlavní náplně došlo v roce 1996, kdy získává 55
pivovar ve velké privatizaci. Do roku 2008
měla společnost statut nezávislého
pivovaru. Od 1. ledna 2009 na základě Ovládací smlouvy tento statut společnost ztratila. Dnes je tedy pivovar majetkem ryze pivovarské společnosti K Brewery Group, a. s. Společnost K Brewery se chce i v budoucnosti zasazovat o vaření klasických českých piv pomocí tradiční technologie, posílení pozice pivovaru v regionu a expanze na trhy v zahraničí. Rychtář získal mnoho ocenění jako je například Zlatá pivní pečeť za pivo Rychtář Malvaz z roku 2005, cena sládků speciál, zlatý pohár Pivex - Pivo 2010 – 1. místo tmavý ležák Rychtář Malvaz ad. Produkty pivovaru jsou Klasik – světlé výčepní pivo, Standard – světlé výčepní pivo, Premium světlý – světlý ležák, 15° Speciál – speciální světlé pivo a Natur nefiltrovaný – kvasnicový světlý ležák. Všechna piva jsou kromě kvasnicového dodávána v lahvích a sudech, kvasnicové pivo pouze v sudech. V roce 2009 vyprodukoval pivovar 80 tis. hl. piva. A v roce 2010 zatímco spotřeba piva v České republice klesá, v tomto pivovaru rapidně stoupla a to téměř o 20%, a to především díky prodeji sudového piva. Rychtář vyprodukoval v roce 2010 téměř 100 tis. ha piva. Celková produkce v České republice je téměř 20 mil. hl. piva tzn., že tento pivovar zabírá se svými 100 tis. hl. 0,5% celkové produkce v České republice. Pivovar zaměstnával kolem 60 – 65 pracovníků také v roce 2008 pracovalo v podniku 63 zaměstnanců od roku 2009 je snížen tento stav na 49 zaměstnanců. Na obrázku 26 je znázorněn znak pivovaru, tento znak nechybí na žádném výrobku tohoto pivovaru.
5
Obr. 26 Znak pivovaru Rychtář
5
Charakteristika pivovaru zpracována na základě údajů ze zdroje [17], [21] a [26].
56
Finanční analýza podniku Vývoj zisku a přidané hodnoty v čase 60000 50000
tis. Kč
40000 30000
Zisk
20000
Přidaná hodnota
10000 0 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
-10000
Rok
Obr. 27 Vývoj zisku a přidané hodnoty v letech 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17] Ve sledovaném období dosahoval pivovar kladných výsledků hospodaření až v roce 2008 došlo k poklesu, což bylo způsobeno poskytnutím půjčky vstupující společnosti. Přidaná hodnota měla ve sledovaném období stoupající trend až v roce 2009 poklesla, důvodem byl nízký výkon a snížením počtu zaměstnanců.
Ukazatele rentability Ukazatele, které bývají označovány jako ukazatele výnosnosti se používají k vyjádření míry zisku z podnikání. Ukazatele rentability ukazují efektivnost podniku. Vybrané ukazatele rentability jsou znázorněny na obrázku 28.
Hodnota v %
Rentabilita v letech 1996 - 2009 80 70 60 50 40 30 20 10 0 -10 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 -20 Rok
Obr. 28 Ukazatele rentability v % v letech 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17] 57
ROE ROA ROS
Rentabilita celkového vloženého kapitálu se v podniku neustále mění. Nejvyšší rentabilita byla v roce 2004, kdy ze zvýšil čistý zisk. V tomto roce tvořila 1 Kč aktiv 0,3 haléřů zisku. Nejnižší hodnoty ROA nastaly v letech 2008 a 2009, kdy byly tyto hodnoty záporné. Důvodem tohoto stavu byl záporný výsledek hospodaření v roce 2008, a to -7 mil. Kč. Velmi nízký také v roce 2009, pouze 1 tisíc Kč. Rentabilita vlastního kapitálu byla v prvních znázorněných letech velmi vysoká z důvodu nízkého vlastního kapitálu a čistého zisku. Dá se říci, že v roce 1996 připadala 1 Kč vloženého kapitálu na 0,75 Kč zisku. V roce 1998 bylo způsobeno velké snížení ROE záporným hospodářským výsledkem. Po roce 1998 výnosnost rostla. Poklesla opět v roce 2008. Tento pokles byl způsoben záporným a nízkým výsledkem hospodaření, podobně jako u ROA. Rentabilita tržeb probíhala ve stejném trendu jako rentabilita celkového vloženého kapitálu. Důvodem velkého poklesu rentability tržeb, byly opět velmi nízké a záporné výsledky hospodaření. Vybrané ukazatele rentability jsou ovlivňovány ziskem, proto je trend všech rentabilit stejný.
Ukazatele aktivity Ukazatele vyjadřují, kolikrát za rok se majetek v podniku přemění. Jsou to především obraty a jejich doplňkové ukazatele doby obratu jednotlivých složek majetku, které jsou vyjadřovány ve dnech. V tabulce 11 jsou znázorněny zjišťované ukazatele aktivity.
58
Tab. 11 Ukazatele aktivity v letech 1996 - 2009 Obrat
Obrat
Doba obratu Obrat
aktiv
zásob
zásob
1996
0,47
1,55
235,64
2,39
152,82
1997
1,35
3,90
93,60
0,56
647,28
1998
1,39
4,33
84,32
7,79
46,86
1999
1,71
5,76
63,34
10,57
34,52
2000
1,59
3,65
100,11
13,23
27,59
2001
1,84
4,26
85,68
10,20
35,80
2002
1,56
3,75
97,27
13,96
26,14
2003
1,21
2,90
125,91
13,44
27,15
2004
1,16
4,30
84,88
13,40
27,24
2005
1,08
3,15
115,74
13,49
27,06
2006
0,96
3,08
118,41
12,55
29,09
2007
0,89
1,93
188,78
22,67
16,10
2008
0,97
1,48
246,06
1,87
195,47
2009
0,65
0,87
419,92
0,92
397,91
Průměr
1,20
3,21
147,12
9,79
120,79
Rok
Doba obratu
pohledávek pohledávek
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17]
Obrat aktiv zjišťuje efektivnost všech aktiv v podniku. Ve sledovaném období byl celkový obrat aktiv v téměř neměnné tendenci, až v roce 2006 začala hodnota klesat a poklesla až na hodnotu 0,65. To znamená, že 1 Kč celkových aktiv vytvořila 0,65 haléřů tržeb. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v roce 2001, kdy byla její výše 1,84. V roce 2001 vytvořila tedy 1 Kč všech aktiv 1,84 Kč tržeb. Pivovar Rychtář přemění své zásoby průměrně 3krát za rok. Jeho největší obratovost byla v roce 1999, kdy se zásoby přeměnily v jiný oběžný majetek téměř 6krát za rok. Při vyjádření peněz bylo zjištěno, že 1 Kč zásob vytvoří průměrně 3,20 Kč tržeb. Zatím nejmenší přeměny zásob byly v roce 2009, zásoby se přeměnily 0,9krát. 1 Kč zásob tedy vytvořila necelou 1 Kč tržeb. Nepřeměněné zásoby jsou tedy v podniku průměrně 147 dní. V roce nejvyšší obratovosti tedy v roce 1999 byla doba, za kterou se zásoby přeměnily a znovu naskladnily, 63 dní. Naopak v roce 2009 nastala velmi nízká obratovost a doba obratu 59
zásob byla větší než rok a to 419 dní. To znamená, že zásoby na sladě nebyly využity a byly vázány ve formě zásob. Obrat pohledávek ukazuje dobu, po kterou musí podnik čekat,než obdrží platby od svých zákazníků. Pohledávky jsou podniku zaplaceny průměrně 10krát za rok. V roce 1997 nebyly podniku zaplaceny pohledávky ani jednou. Byla to nejnižší hodnota obratovosti zásob. Další velmi nízká obratovost pohledávek nastala v roce 2009, což způsobila nezaplacená půjčka od jiné společnosti. Doba obratu pohledávek se průměrně pohybovala kolem 120 dní. Nejvyšší dobu obratu zaznamenal rok 1997, kdy podnik neobdržel žádné pohledávky od svých odběratelů. Tato doba byla 647 dnů. V roce 2009 bylo doba obratu pohledávek také velmi vysoká - 398 dnů.
Ukazatele zadluženosti Tento ukazatel vyjadřuje použití cizích zdrojů ke své podnikatelské činnosti.
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zadluženost Dlouhodobá zadluženost
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
Krátkodobá zadluženost
1996
Hodnota%
Zadluženost v letech 1996 - 2009
Rok
Obr. 29 Zadluženost pivovaru Rychtář za období 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17] Jak je znázorněno na obrázku 29 všechny ukazatele zadluženosti mají klesající charakter. Pivovar měl do roku 2001 závazek u Komerční banky, který se v roce 2001 podařilo zaplatit. Rok 2002 a 2003 bylo ve společnosti podnikáno bez dlouhodobých závazků, v dalších letech bylo užíváno nižší množství těchto zdrojů.
60
Ukazatele platební schopnosti Ukazatele platebních schopností jsou často označovány jako ukazatele likvidity. Použité ukazatele likvidity jsou vyznačeny na obrázku 30. Likvidita v letech 1996 - 2009 7,00
Hodnoty
6,00 5,00
Okamžitá likvidita
4,00
Pohotová likvidita
3,00
Běžná likvidita
2,00 1,00
19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
0,00
Rok
Obr. 30 Likvidita pivovaru Rychtář za období 1996 – 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17]
V doporučeném rozmezí byl pivovar Rychtář od roku 1996 do roku 2000. Od roku 2000 se okamžitá likvidita rapidně zvýšila a klesat začala až v roce 2008. V roce 2009 poklesla až na hodnotu, která je nižší než doporučené rozmezí. Její nejvyšší hodnota byla v roce 2007, kdy byla tato likvidita 3,3. Důvodem tohoto zvýšení bylo velké množství krátkodobého finančního majetku na bankovních účtech. Toto množství bylo 5krát větší, než v jiném účetním období. Na účtech bylo 42 mil. Kč. Pohotová likvidita se v doporučených hodnotách pohybovala pouze dvakrát a to v roce 1999 a 2004. V jiných letech byla tato likvidita mnohem vyšší, než doporučené rozmezí. Nejvyšší hodnota byla v roce 2009 a to 5,86. Důvodem tohoto zvýšení bylo zvýšení oběžných aktiv, konkrétně zvýšení krátkodobých pohledávek, které ovlivnili růst likvidity. Pohledávka, která způsobila tento stav, byla půjčka společnosti K Brewery Group. Běžná likvidita ukazuje, kolikrát dokáže podnik uspokojit své věřitele. Hodnota by neměla být nižší než 1. Těchto hodnot dosahoval pivovar ve všech znázorněných obdobích. V roce 2006 začaly hodnoty výrazně stoupat. V roce 2009 byla hodnota běžné likvidity mnohem větší, a to z důvodu zvýšení oběžných aktiv, stejně jako u pohotové likvidity.
61
Ostatní ukazatele
Tab. 12 Produktivita práce, průměrný výdělek a přidaná hodnota/DHM 2001 – 2009 v pivovaru Rychtář Produktivita práce Průměrný výdělek Přidaná hodnota (v tis. Kč) (v tis. Kč) /DHM 532,40 178,32 1,16 2001 704,52 183,13 1,25 2002 760,00 190,11 1,31 2003 799,31 206,49 1,31 2004 847,93 209,30 1,31 2005 765,16 194,92 1,24 2006 693,40 190,35 1,19 2007 735,62 219,37 1,19 2008 644,41 241,78 0,97 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17] Pozn.: DHM = dlouhodobý hmotný majetek Rok
V tabulce 12 je vidět, že produktivita práce od roku 2001 do roku 2005 zvýšila více než 3krát. Od roku 2005 produktivita práce výrazně klesá. Důvodem je výrazné klesání přidané hodnoty podniku. Průměrný výdělek v roce 2001 byl téměř 15 tis. Kč, který následující 4 roky postupně narůstal. Poté klesal a k opětovnému zvýšení došlo až v roce 2008 a 2009. V roce 2009 byla průměrná mzda v pivovaru Rychtář 20 tis. Kč měsíčně.
Spider graf V obrázku 31 je opět zobrazen spider graf podniku. Jeho výchozím rokem byl jako u předchozích pivovarů zvolen rok 2001. Další roky znázorňují změnu ukazatelů v čase, těmito roky jsou rok 2004 a 2009.
62
Spider graf Rychtář 2001 - 2009
ROE
500% Produktivita práce v tis.
ROA
400% 300%
Doba obratu zásob
200%
Okamžitá likvidita
100% 0%
2001
Obrat zásob
Pohotová likvidita
2004 2009
Obrat aktiv
Běžná likvidita Zadluženost
Obr. 31 Spider graf Rychtáře v roce 2001, 2004 a 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [17] V tomto pivovaru nastalo více změn, jak je patrné z obrázku 31. V roce 2004 poklesla většina ukazatelů, kromě rentabilit, u kterých byl zaznamenán nevýrazný růst. V roce 2004 se také zvýšila produktivita práce. Naopak rok 2009 byl velmi proměnlivý. Většina ukazatelů byla nižší, než oba sledované roky. Velmi se zvýšila doba obratu zásob, která činila i více než rok. K růstu došlo také u běžné a pohotové likvidity z důvodu zvýšení oběžných aktiv, konkrétně zvýšení krátkodobých pohledávek.
8 KOMPARACE ZVOLENÝCH PODNIKŮ V této kapitole jsou srovnávány regionální podniky mezi sebou.
8.1 Predikce finanční tísně podniků Zjišťovaným ukazatelem byl index IN 99, který je vyobrazen v obrázku 32. Snahou tohoto indexu je vyhodnocení finančního zdraví podniků. Index byl zjišťován u pivovaru Polička a Rychtář od roku 1996 do roku 2009. Pardubický pivovar je znázorněný pouze od roku 2001 do roku 2009 z důvodu nedostatku údajů.
63
Index IN 99 v letech 1996 - 2009
Rychtář Polička
4 3,5
Pernštejn
3
Tvoří hodnotu Spíše tvoří hodnotu Nelze určit
2,5 2 1,5
Spíše netvoří hodnotu Netvoří hodnotu
1 0,5
19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09
0
Obr. 32 Index IN 99 V letech 1996 - 2009 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [15], [16] a [17] Pivovar Rychtář od roku 2000 po rok 2007, spíše tvořil hodnotu podniku. Z obrázku 32 vyplývá, že jeho charakter byl do roku 2004 rostoucí. V roce 2004 bylo dokonce dosaženo kladného výsledku pro tvorbu hodnoty podniku a podnik byl finančně zdráv. Od roku 2004 se však index výrazně snižuje. V roce 2008 je zde patrný velký výkyv, který byl způsoben poskytnutou půjčkou společnosti K Brewery Group, a. s., která se stala spolumajitelem podniku. V roce 2009 je vyznačen mírný růst indexu. Pivovar Polička od roku 1996 po rok 2004 hodnotu podniku spíše netvořil. V roce 2005 došlo k výraznému kladnému výkyvu, který byl způsoben nízkými cizími závazky a vysokým ziskem. Od tohoto roku index IN 99 opět mírně klesá. Pardubický pivovar se pohybuje v hodnotách, kdy podnik netvoří žádnou hodnotu, což je projev finanční neduživosti.
8.2 Mezipodnikové srovnání Mezipodnikové srovnání je vytvořeno graficky pomocí spider grafu za rok 2007 Znázorňuje ho obrázek 33. Výchozí hodnotou pro graf je průměr pivovarů České republiky. Těmito zvolenými pivovary jsou Plzeňský prazdroj, a.s., Starobrno, a.s. a Budějovický Budvar, n. p.. Informace potřebné pro vytvoření průměru, byly použity ze zdroje [7]. Tato výchozí hodnota je dále označována jako „odvětvový průměr“.
64
Spider graf v roce 2007 Produktivita práce
ROE 500% 400%
ROA
300% 200% Doba obratu zásob
Okamžitá likvidita 100%
Rychtář
0% Obrat zásob
Pohotová likvidita
Obrat aktiv
Polička Pernštejn Pivovary
Běžná likvidita Zadluženost
Obr. 33 Spider graf v roce 2007 Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje [7], [15], [16] a [17] Poznámka: Pivovary = odvětvový průměr
Rentabilita byla v tomto roce velmi kladná v pivovaru Rychtář. Jeho hodnota přesáhla nejen konkurenční podniky v regionu, ale také vytvořený průměr odvětví. Tuto vysokou rentabilitu způsobil největší výsledek hospodaření ve sledovaném období. Jak je vidět v obrázku 32, byl pivovar Polička také
mírně nadprůměrný v rentabilitě.
Naopak nejhůře z pohledu rentability vyšel Pardubický pivovar, který v roce 2007 dosáhl velmi nízké rentability. V pivovaru Rychtář byla likvidita opět větší než odvětvový průměr. Okamžitá likvidita měla hodnotu 3,3. Důvodem jejího zvýšení bylo velké množství krátkodobého finančního majetku na bankovních účtech. Ostatní likvidity měly také zvýšené hodnoty. Naopak ostatní dva pivovary byly hluboko pod úrovní likvidity zvoleného průměru odvětví. Největší zadluženost prokazoval v roce 2007 Pardubický pivovar, který směřoval nejblíže k okraji spider grafu. Jeho zadluženost byla téměř 50%. Způsobila to především vysoká hodnota bankovních úvěrů a výpomocí. Pivovar Polička je oproti odvětvovému průměru vyšší o 13%. Naopak pivovar Rychtář má nejnižší zadluženost a to pouze 13%. V obratu aktiv byla nejlepší hodnota zjištěna u pivovaru Polička. Obrat aktiv v roce 2007 činil 1,22, což ukazuje, že se aktiva v tržbách obrátila 1,22krát. Vyšší obrat aktiv byl také i u dalších dvou sledovaných pivovarů. Obrat zásob byl u všech sledovaných pivovarů velmi nízký a pod úrovní odvětvového průměru. Na něm závislá doba obratu byla naopak velmi vysoká. Zásoby byly tedy v podnicích drženy velmi dlouho. 65
V průměru pivovarů to bylo 38 dní, nejblíže se přiblížila Polička, která přeměnila své zásoby za 46 dnů, dále Pardubický pivovar 102 dnů. Nejdéle zůstávali zásoby v Rychtáři a to 189 dnů. Produktivita práce byla u všech sledovaných pivovarů nižší, než odvětvový průměr. U Poličky byla nižší pouze o 15%, v Rychtáři byla nižší o 62% a v Pardubickém pivovaru byla produktivita nižší dokonce o 74%.
9 DISKUZE A ZÁVĚRY Cílem bakalářské práce je charakteristika pivovarnictví v Pardubickém kraji a analýza vývoje ekonomické situace pivovarů v tomto regionu. Z dílčí části práce věnující se vývojovými trendy v odvětví pivovarnictví lze odvodit tyto poznatky. Ve světě spotřeba piva od roku 2000 stoupá a podle odhadů tomu bude tak i nadále. Nejvíc piva vypijí obyvatelé Evropy, dále také obyvatelé Asie a Ameriky. Největšími světovými producenty piva v roce 2009 byli Čína, USA, Rusko a Brazílie. Významné jsou také země, které nejsou z geografického hlediska tak velké, ale jsou tradičními výrobci piva, jsou jimi např. SRN, Irsko. Nejvýznamnějším producentem piva ve světě je firma Anheuser-Busch InBev, dále společnost SABMiller a Heineken. Česká republika zastává ve světové produkci 1,1% a v Evropě je to 3,5% výroby.V česku spotřeba piva od roku 2005 mírně klesá, nicméně stále patří České republice první příčka ve světové spotřebě a to s výrazným náskokem nad ostatní země. Obyvatelé České republiky spotřebují nejvíc výčepních piv avšak v posledních letech se zvyšuje také spotřeba ležáků. V České republice je téměř 50 průmyslových pivovarů. Největšími českými pivovarskými producenty jsou Plzeňský Prazdroj, který je součástí společnosti SABMiller. Pivovary Staropramen, které patří do světové pivovarnické skupiny Anheuser-Busch InBev a třetí největší společností je Heineken Czech. České pivo je tradičně i v roce 2009 nejvíce vyváženo do SRN, dále na Slovensko, do Švédska, do Velké Británie, do Ruska a do dalších více než 50 zemí všech kontinentů. Do České republiky se dováží průměrně 0,5 mil. hl. piva. Pardubický kraj nepatří z hlediska objemu produkce mezi významné regiony České republiky. Na jeho území působí v současnosti tři průmyslové pivovary a čtyři minipivovary. Jejich průměrná produkce představuje přibližně 1% výroby v České republice. Výstav těchto tří pivovarů se v roce 2009 pohyboval kolem 200 tis. hl., z toho
66
Rychtář vyrobil 80 tis. hl. piva, Polička 69 tis. hl. a nejmenší výstav měl Pardubický pivovar, a to 55 tis. hl. piva
Poznatky vyplývající z analýzy tří vybraných pivovarů Měšťanský pivovar v Poličce, a. s. Pivovar byl založen roku 1517. V současnosti má pivovar 16 zaměstnanců a jeho výstav za rok 2009 je 69 tis. hl.. Společnost sídlí přímo ve městě Polička a má několik svých dceřinných společností, kterými jsou PIVO SERVIS Polička, s. r. o., HOTEL PIVOVAR, s. r. o. a PIVOBAR s. r. o. V těchto společnostech jsou také nabízeny produkty pivovaru. Sortiment pivovaru tvoří 10° Hradební – tmavé a světlé výčepní pivo, 11° Otakar a 12° Záviš. Zaměřuje se hlavně na výrobu ležáků, kterých vyprodukuje 80%. Kromě piva vyrábí a prodává také sudové limonády. Od roku 2009 má pivovar povolení vyrábět "České pivo". Z hlediska rentability je Polička v celkem dobré ekonomické situaci. Velký výkyv do záporné rentability byl v roce 2004 a důvodem byla investice do čistírny odpadních vod. Stavba byla dokončena v roce 2006. Značná investice se podniku vyplatila neboť nečistí pouze vlastní odpadní vodu, ale také odpadní vody města Poličky. Dalším z ukazatelů je aktivita, která ukazuje, jak efektivně podnik využívá aktiva. Sledovanými ukazateli je obrat aktiv, obrat zásob a obrat pohledávek. Obrat aktiv se v Poličce průměrně pohybuje kolem 1,25 znamená to tedy, že má nejlepší obratovost aktiv ze sledovaných podniků a 1 Kč aktiv vytvoří průměrně 1,25 Kč tržeb. Zásoby se v Poličce přemění průměrně 7krát do roka a doba obratu je tedy 56 dní. V roce 2009 platily odběratelé pivovaru 47krát do roka. A doba obratu byla průměrně 8 dní. Zkoumána je také zadluženost podniku, která měří rozsah, v jakém je podnik financován cizími zdroji. U Poličky byla v prvních letech vysoká zadluženost, způsobena závazkem u banky, v podobě bankovního úvěru. Avšak postupně byl tento závazek splacen a v roce 2009 je celková zadluženost pouze 17%. Dalšími sledovanými ukazateli byly ukazatele platební schopnosti, které ukazují, jak je podnik schopen hradit své závazky. Zjišťována byla okamžitá, pohotová a běžná likvidita. V Poličce není dosaženo doporučených hodnot do roku 2008,od tohoto roku se její likvidnost začíná zlepšovat. Znamená to tedy, že Polička má špatnou schopnost platit své závazky. Dále je u každého podniku vytvořen spider graf, který zobrazuje jak se podnik měnil ve
67
zvolených letech. V grafu lze přehledně sledovat, odkud kam se podnik dostává. Ve společnosti nastala změna v těchto letech pouze u rentability a likvidity podniku.
Pardubický pivovar, a. s. Pivovar byl založen roku 1871 a v současnosti zaměstnává 80 pracovníků. Jeho výstav za rok 2009 byl 55 tis. hl. piva. Společnost vlastní dvě ochranné značky Pernštejn a Porter. Pivovar má široký sortiment nabízených piv jsou jimi Kovář, Pernštejn Světlé výčepní, Pernštejn Jedenáctka, Pernštejn Světlý ležák, Pernštejn Tmavý ležák, Pernštejn Granát, Pernštejn Polotmavé výčepní, Pernštejn Dia, Backer, Ozzobír, Pardubický TAXIS a 19° Porter. Společnost vyrábí také limonády. Tento pivovar vyrobí nejméně piva ze sledovaných pivovarů a má nejvíce zaměstnanců. Je tedy zřejmé, že se podnik zabývá více činnostem než je pouze pivovarnictví. Jsou jimi např. zprostředkování obchodu, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, výroba krmiv a krmných směsí ad. Sledovány jsou stejné ukazatele, jako u předchozího pivovaru. Rentabilita podniku je velmi špatná. Jedinými rentabilními roky byl rok 2003 a 2004. V Pardubickém pivovaru jsou aktiva v tržbách přeměněna průměrně 0,9krát za rok a zásoby 4krát za rok. Doba, po kterou jsou zásoby vázány v podniku je 95 dní. V Pernštejnu platili odběratelé průměrně 19krát do roka. Doba obratu byla za sledované období průměrně 20 dní. Dalším sledovaným ukazatelem je stejně jako u předchozího pivovaru likvidita. Pivovar Pernštejn má stejný problém, jako Polička - žádná jeho likvidita nebyla v doporučeném rozmezí. Zadluženost Pardubického pivovaru je během sledovaného období téměř neměnná a pohybuje se kolem 50%. Dále je vytvořen spider graf, který srovnává vybrané roky v pivovaru. V Pernštejnu se měnila opět rentabilita a likvidita. Ostatní hodnoty jsou podobné, jako ve výchozím roce 2001.
Rychtář, a. s. Pivovar
byl
založen
v roce
1913
a
v současnosti
v něm
pracuje
49
zaměstnanců.Výstav za rok 2009 byl 80 tis. hl.. Pivovar vyrábí piva: Klasik, Standard, Premium světlý, 15° Speciál a Natur nefiltrovaný. Tento pivovar má nejvyšší rentabilitu ze sledovaných podniků, do záporné hodnoty se dostal pouze jednou, a to v roce 2008. Bylo to způsobeno půjčkou, kterou podnik poskytl společnosti K Brewery, která vstoupila v roce 2008 do pivovaru. Dále dosahuje
68
pivovar Rychtář dobrých obratů aktiv, promění svá aktiva průměrně 1,2krát. Naopak nejnižší hodnoty má v obratovosti zásob. Přemění své zásoby pouze 3,2krát za rok a zásoby jsou průměrně 148 dnů na skladě. V peněžním vyjádření je zjištěno, že pivovar Rychtář vytvoří z 1 Kč zásob průměrně 3,21 Kč tržeb. V roce 2009 dokonce nepřeměnil své zásoby ani jednou. V pivovaru Rychtář jsou pohledávky placeny průměrně 10krát do roka. V roce 2009 bylo zaplaceno pouze 1. Doba obratovosti je v pivovaru průměrně 120 dní. Dále byla zkoumána likvidita stejně jako u předchozích pivovarů podniku. Pivovar Rychtář má likviditu všech stupňů nejvyšší se sledovaných podniků. Ve firmě jsou tedy dlouho vázány finance. Zadluženost měla v Rychtáři klesající trend, stejně jako v Poličce, v roce 2009 je celková zadluženost pouze 16%. U podniku je také vytvořen spider graf, který zkoumá posun, odkud kam se podnik v čase dostal. Při analýze bylo zjištěno, že se v pivovaru mění rentabilita, likvidita a obratovost zásob.
Komparace zvolených podniků Tab. 13 Komparace hlavních ukazatelů pivovarů v roce 2001 a 2009 Ukazatel Zisk (v tis. Kč) Přidaná hodnota (v tis. Kč)
Polička 2001 2009
Pernštejn 2001 2009
Rychtář 2001 2009
1 017
11 582
542
340
5 905
12 224
20 014
27 432
31 025
33 541
31 576
ROE %
11,13
15,15
0,97
- 3,45
38,29
0,00
ROA %
1,39
12,59
0,42
- 1,68
11,32
0,00
Produktivita práce 531,48 1 250,88 141,00 1 301,70 532,40 (v tis. Kč) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě údajů ze zdroje[15], [16] a [17]
1
644,41
V tabulce 13 je provedena komparace vybraných podniků pomocí základních ukazatelů. Pivovar Polička je v těchto sledovaných letech v nejlepší ekonomické situaci ve srovnání s ostatními podniky. Všechny vybrané ukazatele se v Poličce zvýšily a to několikanásobně. V pivovarech Pernštejn a Rychtář došlo k velkému poklesu zisku a také rentabilit.
69
Dále byly podniky srovnávány pomocí indexu IN 99, je zjištěno, že žádný z těchto sledovaných podniků není zcela finančně zdráv. V tomto ukazateli se jeví nejlépe pivovar Rychtář, který do roku 2008 spíše tvořil hodnotu pro vlastníka, ale od roku 2008 poklesl index IN 99 na špatnou hodnotu. Způsobeno to bylo opět poskytnutou půjčkou vstupující společnosti. U pivovaru Polička je zjištěna dobrá hodnota indexu IN 99 pouze v letech 2005, 2006 a 2007, kdy bylo v podniku dosaženo kladných výsledků hospodaření. Pardubický pivovar má za celé sledované období špatné hodnoty indexu a znamená to, že nejspíš netvoří hodnotu pro vlastníka Provedeno je mezipodnikové srovnání pomocí grafické analýzy. Vytvořen je spider graf v roce 2007, v kterém je výchozí hodnotou průměr pivovarů České republiky. Těmito zvolenými pivovary jsou Plzeňský prazdroj, a.s., Starobrno, a.s. a Budějovický Budvar, n. p., z jejich údajů je vytvořen průměr, který tvoří výchozí bod. Ve srovnání se zvoleným odvětvovým průměrem je opět v nejlepších hodnotách pivovar Rychtář, jeho rentabilita je dokonce větší než u průměru ostatních pivovarů. V roce 2007 byla také rentabilita u Poličky větší než v odvětvovém průměru. Nejhorší je opět pivovar Pernštejn. Ostatní ukazatele jsou oproti odvětvovému průměru horší. Z těchto údajů je zjištěno, že nejvýznamnějším subjektem v Pardubickém kraji je pivovar Rychtář, a. s., a Měšťanský pivovar v Poličce, a. s. Posledním podnikem je pivovar Pernštejn, který má horší ekonomickou situaci oproti předchozím podnikům. Příležitosti těchto podniků mohou být v tom, že jsou to typické regionální pivovary a nabízí specifická a kvalitní piva, na které jsou jejich zákazníci zvyklí. Hrozbou jsou velké společnosti, které jsou oproti těmto pivovarům velmi agresivní ve své nabídce produktů, vynakládají značné finanční prostředky na různé akce, které si menší pivovary nemohou dovolit v takovém rozsahu. Doporučení, které plynou ze zjištěných výsledků pro pivovar Rychtář, jsou především větší využití přebytečných finančních prostředků na bankovních účtech, investování např. do rozšíření výroby, zlepšení používané technologie, či změnu distribučních cest. Dalším řešením byl mohlo být rozšíření povědomí na tuzemském trhu např. vložením větších finančních prostředků do reklamy. Pivovar Polička by mohl zvýšit sortiment piv, aby měl zákazník větší výběr. Dalším řešením by mohlo být rozšíření distribuce Poličského piva také na trh jiného regionu a nabídnout svá piva v některém z obchodních řetězců.
70
Pardubický pivovar si je špatného ekonomického stavu vědom, a proto přijal pro víceletý marketingový záměr nové strategické cíle v horizontu příštích pěti let, tak aby se Pardubický pivovar stal konkurenčně a ekonomicky prosperujícím subjektem. U piva se plánuje rozšíření výroby o speciály, především o pivo Ozzobír, dále bude uveden nový výrobek pivo Kvasňák a předpokládá se další zavedení nízkostupňových piv (pro sportovce apod.) Předpokládá se nárůst exportu do Ruska a Slovenska. Pro splnění těchto cílů je nutné dopracovat systém, organizaci a personální obsazení obchodního úseku se zaměřením na marketing a posílení obchodní činnosti prostřednictvím obchodních zástupců se zaměřením na obchod, servis a službu pro stávající a nové zákazníky, což v minulosti bylo chápáno jinak. [16] Je tedy zvolena strategie diferenciace – podnik se chce odlišit od jiných pivovarů. Ze zjištěných výsledků lze konstatovat, že je důležité znát informace nejen o vlastním podniku, ale především o konkurenčních podnicích v odvětví. A podle zjištěných výsledků pak směřovat své podnikání.
71
10 ZDROJE Knižní publikace [1] BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911-4. [2] KORÁB, V., PETERKA J. a REŽŇÁKOVÁ M. Podnikatelský plán. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. [3] KOSAŘ, K. a PROCHÁZKA, S. Technologie výroby sladu a piva. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., 2000. 398 s. ISBN 80-902658-6-3. [4] PELIKÁN, M., DUDÁŠ, F. a MÍŠA, D. Technologie kvasného průmyslu. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 135 s. ISBN 807157-578-X. [5] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza: metody, ukazatel, využití v praxi. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. 144 s. ISBN 978-80-247-3308-1 [6] SALAČ G. Stolničení. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 224 s. ISBN 80-7168-752-9. [7] STRMISKOVÁ, I. Vývoj ekonomické situace vybraného potravinářského podniku. Bakalářská práce, Brno 2010. 85s. [8] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 4., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: GRADA Publishing a. s., 2007. 464 s. ISBN 978-80-247-1992-4. [9] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 106 s. ISBN 80-7157-339-6. [10]
ŽIVELOVÁ, I. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a
lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.
Publikace [11] Situační a výhledová zpráva chmel a pivo z roku 2005-2010
Internetové zdroje [12] Agroweb, Spotřeba piva v dalších letech poroste [online]. [cit. 2010-03-11]. Dostupné z WWW:
72
[13] Český statistický úřad, Pardubický kraj [online]. [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: [14] Český svaz pivovarů a sladoven, Pivovarství a sladařství v českých zemích [online]. [cit. 2010-03-1]. Dostupné z WWW: [15] Oficiální server českého soudnictví, Účetní a Výroční zprávy společnosti Měšťanský pivovar v Poličce za rok 1996-2009 [online]. [cit. 2010-04-1]. Dostupné z WWW: [16] Oficiální server českého soudnictví, Účetní a Výroční zprávy společnosti Pardubický pivovar, a. s. za rok 2001-2009 [online]. [cit. 2010-04-1]. Dostupné z WWW: [17] Oficiální server českého soudnictví, Účetní a Výroční zprávy společnosti Pivovaru Rychtář, a. s. za rok 1996 – 2009[online]. [cit. 2010-04-1]. Dostupné z WWW: [18] Oficiální webové stránky Měšťanského pivovaru v Poličce [online]. [cit. 2010-037]. Dostupné z WWW: [19] Oficiální webové stránky Pardubického kraje [online]. [cit. 2010-03-15]. Dostupné z WWW: [20] Oficiální webové stránky Pardubického pivovaru Pernštejn [online]. [cit. 2010-037]. Dostupné z WWW: [21] Oficiální webové stránky pivovaru Hlinsko – Rychtář [online]. [cit. 2010-03-7]. Dostupné z WWW: [22] Oficiální webové stránky společnosti Anheheuser-Busch InBev [online]. [cit. 2010-03-5]. Dostupné z WWW: < http://www.ab-inbev.com> [23] Oficiální webové stránky společnosti Heineken [online]. [cit. 2010-03-5]. Dostupné z WWW: [24] Oficiální webové stránky společnosti SABmiller [online]. [cit. 2010-03-5]. Dostupné z WWW: [25] Pivní info, Největší pivovary v ČR ovládá SABMiller, InBev, Heineken a stát [online]. [cit. 2010-03-5]. Dostupné z WWW: < http://pivni.info/news/4243nejvetsi-pivovary-v-cr-ovlada-sabmiller-inbev-heineken-a-stat.html>
73
[26] Pivní info, Pivo Rychtář poráží v oblibě Pernštejn [online]. [cit. 2010-03-7]. Dostupné
z WWW:
pernstejn.html> [27] Pivní info, Pivovar Polička [online]. [cit. 2010-03-7]. Dostupné z WWW: [28] Sdružení přátel piva, Pardubický kraj [online]. [cit. 2010-04-20]. Dostupné z WWW: [29] Zpravodajský server Lidových novin, Velký 'úspěch'. Češi si udržují titul mistrů světa
v
pití
piva[online].
[cit.
2010-03-10].
Dostupné
z WWW:
74
11 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Světová produkce piva ve vybraných zemích v letech 2004 - 2009 Tab. 2 Průměrná spotřeba v ČR v litrech na jednoho obyvatele a rok Tab. 3 Vývoj výstavu piva v ČR Tab. 4 Výstav piva v roce 2004 a 2008 podle druhů Tab. 5 Výstav piva v roce 2004 a 2008 podle obalů Tab. 6 Srovnání Pardubického kraje a ČR Tab. 7 Ukazatele aktivity v pivovaru Polička v letech 1996 – 2009 Tab. 8 Produktivita práce a tržby na zaměstnance 2001 – 2009 v pivovaru Polička Tab. 9 Ukazatele aktivity v Pardubickém pivovaru v letech 2001 – 200, doba obratu je uváděna ve dnech Tab. 10 Produktivita práce a tržby na zaměstnance 2001 – 2009 v pivovaru Pernštejn Tab. 11 Ukazatele aktivity v pivovaru Rychtář letech 1996 – 2009 Tab. 12 Produktivita práce a tržby na zaměstnance v pivovaru Rychtář 2001-2009 Tab. 13 Komparace hlavních ukazatelů pivovarů v roce 2001 a 2009
12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Obr. 2 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Obr. 3 Komoditní vertikála piva Obr. 4 Výroba sladu Obr. 5 Výroba piva Obr. 6 Světová spotřeba piva v letech 2000-2020* Obr. 7 Světová spotřeba piva v litrech na osobu v letech 2000-2007 Obr. 8 Světová produkce piva ve vybraných zemích v roce 2009 Obr. 9 Vývoj výstavu piva v ČR v letech 2000 - 2009 Obr. 10 Druhy piv dle spotřeby v roce 2009 Obr. 11 Vývoz piva z ČR dle hl. odběratelských zemí v roce 2009 v tis.hl. Obr. 12 Pardubický kraj Obr. 13 Vývoj výstavu piva v Pardubickém kraji v letech 2001 - 2009 Obr. 14 Znak Měšťanského pivovaru v Poličce Obr. 15 Vývoj zisku a přidané hodnoty v období 1996 – 2009
75
Obr. 16 Rentabilita pivovaru Polička v % v letech 1996 – 2009 Obr. 17 Zadluženost pivovaru Polička v % v letech 1996 – 2009 Obr. 18 Likvidita pivovaru Polička v % v letech 1996 – 2009 Obr. 19 Spider graf Poličky v roce 2001, 2004 a 2009 Obr. 20 Značky Pardubického pivovaru Obr. 21 Vývoj zisku a přidané hodnoty v období 2001 – 2009 Obr. 22 Rentabilita Pernštejnu v % v letech 2001 – 2009 Obr. 23 Zadluženost Pernštejnu v % v letech 2001 – 2009 Obr. 24 Likvidita Pernštejnu v % v letech 2001 – 2009 Obr. 25 Spider graf Pernštejnu v roce 2001, 2004 a 2009 Obr. 26 Znak pivovaru Rychtář Obr. 27 Vývoj zisku a přidané hodnoty v letech 1996 – 2009 Obr. 28 Ukazatele rentability v % v letech 1996 – 2009 Obr. 29 Zadluženost pivovaru Rychtář za období 1996 – 2009 Obr. 30 Likvidita pivovaru Rychtář za období 1996 – 2009 Obr. 31 Spider graf Rychtáře v roce 2001, 2004 a 2009 Obr. 32 Index IN 99 V letech 1996 - 2009 Obr. 33 Spider graf v roce 2007
76
PŘÍLOHY
77
Příloha 1: Výsledky všech ukazatelů v pivovaru Polička
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [15]
Příloha 2: Výsledky všech ukazatelů v Pardubickém pivovaru
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [16]
Příloha 3: Výsledky všech ukazatelů v pivovaru Rychtář
Zdroj: Zpracováno autorkou na základě zdroje [17]
78
Příloha 4: Produkty Měšťanského pivovaru v Poličce
Zdroj: [18] Příloha 5: Vybrané produkty Pardubického pivovaru
Zdroj: [20] Příloha 6: Vybrané produkty pivovaru Rychtář
Zdroj: [21]
79
