MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Ústav regionální a podnikové ekonomiky. Analýza kvality života ve vybraném regionu. Bakalářská práce

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Analýza kvality života ve vybraném regionu Bakalářská práce

Autor: Kristýna Půžová Vedoucí práce: Doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc. Brno 2013

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza kvality života ve vybraném regionu“ vypracovala samostatně a s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury.

V Brně dne 20. 5. 2013

………………………. podpis

Poděkování: Děkuji panu doc. Ing. Jaroslavu Jánskému, CSc. za vedení bakalářské práce, konzultace a připomínky při jejím zpracování. Ráda bych poděkovala také panu Jindřichu Skočdopolemu, starostovi města Polná, za poskytnuté informace. Dále děkuji všem starostům a respondentům za vyplnění dotazníku.

ABSTRAKT Bakalářská práce na téma „Analýza kvality života ve vybraném regionu“ se zabývá dobrovolným svazkem obcí Mikroregionu Polensko. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy související s danou problematikou, například obec, spolupráce obcí, Mikroregion, kvalita života. Praktická část analyzuje dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko z hlediska právního vymezení, geografické a socioekonomické charakteristiky a hospodaření. Součástí práce je také SWOT analýza a vyhodnocení dotazníkového šetření.

Klíčová slova: obec, Mikroregion, kvalita života, Polensko

ABSTRACT The bachelor theses „Analysis of Quality of Life in a Selected Region“ deals with the voluntary union of municipalities of the Polensko Microregion. It is divided into two parts: theoretical and practical. The first part explains the basic terms related to selected issue, for example „municipality“, „municipal cooperation“, „microregion“, „quality of life“. The practical part analysis the voluntary union of municipalities of the Polensko Microregion from a legal, geographic, socioeconomic and economical standpoint. It also includes SWOT analysis and results of the questionnaire survey.

Key words: municipality, microregion, quality of life, Polensko

OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................... 8 CÍL PRÁCE A METODIKA ..................................................................................................... 9 LITERÁRNÍ REŠERŠE ........................................................................................................... 12 Obec ............................................................................................................................ 12

1. 1.1.

Působnost obce ........................................................................................................ 12

1.2

Vztah obcí ke kraji a státu ....................................................................................... 13

1.3

Orgány obce ............................................................................................................ 14

1.4

Hospodaření obce .................................................................................................... 17

1.5

Rozpočet obce ......................................................................................................... 17 Spolupráce obcí ........................................................................................................... 19

2. 2.1

Formy spolupráce obcí ............................................................................................ 20

2.2

Místní akční skupina ............................................................................................... 21

2.3

Mikroregion............................................................................................................. 22 Kvalita života .............................................................................................................. 24

3. 3.1

Měření kvality života .............................................................................................. 25

VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................................................... 27 Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko ....................................................... 27

4. 4.1

Vznik ....................................................................................................................... 27

4.2

Předmět činnosti ...................................................................................................... 27

4.3

Členství ................................................................................................................... 28

4.4

Orgány ..................................................................................................................... 28 Geografická charakteristika Mikroregionu Polensko .................................................. 29

5. 5.1

Poloha...................................................................................................................... 29

5.2

Přírodní poměry ...................................................................................................... 30

5.3

Ochrana životního prostředí .................................................................................... 32

5.4

Struktura pozemků .................................................................................................. 33 Socioekonomická charakteristika Mikroregionu Polensko ......................................... 34

6. 6.1

Obyvatelstvo ........................................................................................................... 34

6.2

Sídelní struktura ...................................................................................................... 38

6.3

Trh práce ................................................................................................................. 38

6

6.4

Zdravotnictví a sociální služby ............................................................................... 41

6.5

Školství.................................................................................................................... 42

6.6

Kultura a sport ......................................................................................................... 42

6.7

Podnikatelská struktura ........................................................................................... 43

6.8

Průmysl ................................................................................................................... 44

6.9

Zemědělství ............................................................................................................. 45

6.10

Doprava a technická infrastruktura ..................................................................... 46 Hospodaření jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko ............................................. 47

7. 7.1

Příjmy ...................................................................................................................... 47

7.2

Výdaje ..................................................................................................................... 49

7.3

Výsledek hospodaření ............................................................................................. 51

8.

Hospodaření Mikroregionu Polensko.......................................................................... 53

9.

SWOT analýza Mikroregionu Polensko ..................................................................... 54

10.

Vyhodnocení dotazníkového šetření ........................................................................... 56

10.1

Dotazník pro starosty obcí .................................................................................. 56

10.2 Dotazník pro občany ................................................................................................... 60 ZÁVĚR....................................................................................................................................... 66 POUŽITÁ LITERATURA ....................................................................................................... 68

7

ÚVOD Sídelní struktura České republiky vykazuje značnou nevyrovnanost mezi velkými a malými obcemi. Touto nevyrovnaností je myšleno jak populační hledisko, tak zdroje, kterými obce disponují. Zásadním problémem malých obcí (jichž je v České republice většina), je právě nedostatek těchto zdrojů – ať už finančních, materiálních nebo personálních. Bez nich jen těžko dochází k rozvoji obcí. Hlavním úkolem regionální politiky je pomáhat snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony a zabezpečovat jejich harmonický rozvoj. Pro splnění tohoto úkolu jednotlivé obce vyžadují dostatek prostředků a kvalifikovaného personálu. Až po té může dojít ke zlepšení úrovně rozvoje obcí a zkvalitnění občanské vybavenosti. Východiskem pro tuto situaci je vzájemná spolupráce obcí, která se zde jeví i jako jakási „nutnost“. Přináší obcím možnost realizovat záměry a projekty, na které by jednotlivě nestačily. Spoluprácí je možné eliminovat problémy obcí, efektivněji využívat finanční prostředky a další zdroje. Spolupráce obcí je tedy spatřována jako nejdůležitější aspekt rozvoje obcí. Dobrovolné svazky obcí se začaly vytvářet v 90. letech na základě zákona č. 367/1990 Sb., o obcích. Počet obcí zapojených do této formy spolupráce měl stále rostoucí charakter. V roce 2004, po vstupu České republiky do Evropské unie, byl patrný další nárůst spolupracujících obcí. Důvodem bylo snazší dosažení na finanční prostředky z dotačních programů Evropské unie. V současnosti je spolupráce obcí vymezena zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích. Formy spolupráce mohou být různé, za nejčastější je považován dobrovolný svazek obcí. Uvedenou formu má i vybrané analyzované území, kterým se tato bakalářská práce zabývá. Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko je zde zkoumán z více hledisek. Z hlediska spolupráce obcí, činností a významu jednotlivých obcí na tento svazek a z hlediska jeho vlivu na kvalitu života občanů, žijících v tomto území.

8

CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl Bakalářská práce se zaměřuje na kvalitu života v dobrovolném svazku obcí Mikroregionu Polensko. Cílem je zhodnotit kvalitu života občanů, kteří v zájmovém území

žijí.

Kvalita

života

bude

posuzována

z hlediska

ekonomického,

environmentálního, sociálního, kulturního a z hlediska občanské vybavenosti. Metodika Práce je rozdělena do dvou částí. První část tvoří literární rešerše, ve které jsou vymezeny základní pojmy související s danou problematikou. Tato část je vypracována na základě odborné domácí i zahraniční literatury a platných právních předpisů. Druhá část sestává z vlastní práce, která se zabývá dobrovolným svazkem obcí Mikroregionu Polensko. Mikroregion je zde analyzován jako celek. Prvním krokem je charakteristika základních ustanovení, následuje geografické a sociálně-ekonomického hledisko hodnocení, hospodaření obce a SWOT analýza. Závěr tvoří vyhodnocení dotazníkového šetření. Základním dokumentem pro tuto část byla Strategie rozvoje Mikroregionu, Stanovy Mikroregionu, vlastní znalosti o území a rozhovor s předsedou Mikroregionu. Data obsažená v tabulkách a grafech byla získána z veřejně dostupných databází. Těmi jsou zejména Český statistický úřad, ARIS web, RISY, Veřejná správa online, ČÚZK a MPSV. Zdrojem dat pro poslední kapitolu je dotazníkové šetření, vytvořené v programu Survio. První kapitola vlastní práce se zabývá obecně fungováním dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko. Na základě Stanov Mikroregionu je zde popsán jeho vznik, předmět činnosti, členství a orgány. Kapitola Geografická charakteristika, jak už název napovídá, charakterizuje Mikroregion z geografického hlediska, do kterého spadá poloha, přírodní poměry, ochrana životního prostředí a struktura pozemků. V této kapitole byl vypočítán koeficient ekologické stability, který vyjadřuje podíl ekologicky stabilních ekosystémů (lesní půda, vodní

9

plochy, trvalé travní porosty, pastviny, mokřady a vinice) a ekologicky nestabilních systémů (orná půda, chmelnice). Socioekonomická charakteristika Mikroregionu tvoří třetí kapitolu. V rámci této kapitoly byly využity základní statistické metody vypočítávající: -

absolutní přírůstek (dt = yt – yt-1),

-

relativního přírůstek (yt / yt-1) -1,

-

průměrný absolutní přírůstek ( δ t =

-

průměrný relativní přírůstek ( k = n−1

-

prostý aritmetický průměr (

-

vážený aritmetický průměr (

-

intervalové třídění ( k = n ),

-

absolutní četnosti (ni) a relativní čestnosti (pi = n/∑ni).

yn − y1 ), n − 1x yn y1

)

),

), ), ),

V této kapitole je dále vypočítán index stáří pomocí vzorce: Analyzovanými

podkapitolami

kapitoly

Socioekonomické

charakteristiky

jsou

obyvatelstvo, sídelní struktura, trh práce, zdravotnictví a sociální služby, školství, kultura a sport, podnikatelská struktura a doprava a technická infrastruktura. Třetí a čtvrtou část vlastní práce tvoří dílčí a celkové hospodaření dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko. Nejdříve je zobrazeno hospodaření jednotlivých obcí Mikroregionu, kdy jsou v rozmezí let 2009 až 2011 analyzovány příjmy, výdaje a salda zapojených obcí. Následně je analyzováno hospodaření Mikroregionu jako celku. Předposlední kapitolou je SWOT analýza, která hodnotí aktuální stav sledovaného území z hlediska, silných stránek (strenghts), slabých stránek (weaknesses), příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats).

10

Závěr práce je věnován vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo 25. března až 25. dubna 2013. Tato kapitola je dále rozdělena na vyhodnocení dotazníků od starostů a vyhodnocení dotazníků od občanů. Oba dotazníky jsou k dispozici v příloze.

11

LITERÁRNÍ REŠERŠE 1.

Obec

Jak uvádí Marková1, obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů a představuje celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, vystupuje v právních vztazích svým jménem, a nese odpovědnost, která z těchto vztahů vyplývá. Postavení obce ve veřejné správě se stává stále významnější. Tento jev je výsledkem dlouhodobě probíhající decentralizace kompetencí a s tím související odpovědnosti za zabezpečování stále více druhů veřejných statků ze státu na územní samosprávu. 2 1.1.

Působnost obce

Působností rozumíme okruh svěřených úkolů, které jsou předmětem činnosti obce. Do působnosti dále spadá sféra společenských vztahů, které může obec řídit. Koudelka3 vymezuje působnost jako oblast činnosti subjektu veřejné správy v rámci úpravy určitých společenských vztahů, na určitém území, vůči určitému okruhu osob a v určitém čase. V základní rovině rozlišujeme samostatnou a přenesenou působnost. Samostatná působnost je základní oblastí činnosti obce. Do samostatné působnosti spadají záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce. Kočí4 přesněji uvádí, že jde o „uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku“.

1

MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000, 21 - 22 s. ISBN 80-8619923-1. 2 PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005,104 106 s. ISBN 80-735-7052-1. 3 KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001: (včetně textu zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o okresních úřadech). 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2001, 68 69 s. ISBN 80-720-1272-X. 4 KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice: praktická příručka s judikaturou. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 63 - 64 s. Praktik. ISBN 978-808-7576-281.

12

Přenesená působnost znamená, že obce vykonávají státní správu, která na ně byla přenesena zákonem. Přenesená působnost je realizována výkonnými orgány obcí, které jsou v této činnosti podřízeny a kontrolovány pomocí orgánů státní správy. Při výkonu přenesené působnosti se obec řídí právním řádem, ale i usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů. Nadřízeným orgánem je v oblasti přenesené působnosti obcí příslušný krajský úřad. 5 Podle objemu přenesení státní správy dělí Kočí6 obce do tří kategorií:

1.2

•

obce prvního stupně (pouze základní oblast přenesené působnosti),

•

obce druhého stupně, tj. obce s pověřeným obecním úřadem (větší část přenesené působnosti),

•

obce třetího stupně, tj. obce s rozšířenou působností (rozsáhlý okruh přenesené působnosti vykonávaný specializovanými úředníky). Vztah obcí ke kraji a státu

Obecně mezi všemi orgány státní správy má být aplikována zásada spolupráce a vzájemné součinnosti. Všechny veřejnoprávní korporace jsou zřízeny zákonodárnou mocí, která, jak uvádí Ústava ČR7, jako součást moci ve státě, musí sloužit občanům. Obec, jakožto základní jednotka územní samosprávy ve vztahu ke kraji, tedy vyššímu územnímu samosprávnému celku, není ve vztahu nadřízeného a podřízeného. Naopak obec má v rámci samosprávy samostatnou působnost. Jak říká Koudelka8, „je-li tedy něco působností územní samosprávy a není-li výslovně stanoveno, že jde o působnost kraje, vždy je příslušna obec. Rovněž vůči státu má obec při realizaci své samosprávy relativně autonomní postavení, kdy stát může zasahovat do její činnosti jen na ochranu zákona a jen zákonem stanoveným způsobem“.

5

PEKOVÁ, ref. 2, s. 120. KOČÍ, ref. 4., s. 73. 7 Ústava České republiky. [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/ustava-ceskerepubliky/Čl. 2. odst. 3 Ústavy č. 1/1993, dostupný z http://usoud.cz/clanek/ustavacr 8 KOUDELKA, ref. 3, s. 57. 6

13

1.3

Orgány obce

Obec může navenek jednat pouze pomocí svých orgánů, přesněji funkcionářů – fyzických osob. Zákon o obcích rozlišuje zastupitelstvo obce, radu obce, starostu, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Zastupitelstvo obce tvoří členové zastupitelstva, kteří jsou zvoleni ve všeobecných, rovných a přímých volbách tajným hlasováním. Zastupitelstvo se schází k zasedání vždy podle potřeby, přinejmenším však jedenkrát za 3 měsíce. Zasedání se konají v správním obvodu obce a jsou veřejná. 9 Skutečnost, že zasedání zastupitelstva obce jsou veřejná, znamená, že zasedání může být přítomna každá fyzická osoba, neboť veřejnost netvoří pouze občané obce. Veřejnost z tohoto jednání nelze žádným způsobem vyloučit. Občané musí být včas patřičně informování o svolaném zasedání zastupitelstva, přičemž tato informace musí být vystavena nejméně 7 dní před zasedáním na úřední desce úřadu. Aby bylo zastupitelstvo obce schopné se usnést, je třeba účast nadpoloviční většiny jeho členů. K platnosti daného usnesení, rozhodnutí nebo volby je nutná nadpoloviční většina všech jeho členů. Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva

Počet obyvatel (k 1. 1. roku voleb) do 500 nad 500 do 3000 nad 3000 do 10 000 nad 10 000 do 50 000 nad 50 000 do 150 000 nad 150 000

Počet členů 5 až 15 7 až 15 11 až 25 15 až 35 25 až 45 35 až 55

Zdroj: Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html

9

HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, s. 136 – 137. ISBN 978-807-3802-639.

14

Zastupitelstvu obce je zejména vyhrazeno: -

schvalovat program rozvoje obce,

-

schvalovat územní plán obce a regulační plán a vyhlašovat jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou,

-

schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce,

-

rozhodovat o vyhlášení místního referenda,

-

stanovit počet členů rady obce,

-

volit z řad členů zastupitelstva obce, starostu, místostarosty a další členy rady obce a odvolávat je z funkce,

-

zřizovat a rušit obecní policii,

-

rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce. 10

Rada obce je výkonným orgánem. Podle slov Pekové11 „v samostatné působnosti podléhá rada obce zastupitelstvu obce, v rámci přenesené působnosti obce rozhoduje, jen stanoví-li zákon jinak.“ Tento orgán tvoří starosta a jeho zástupci – místostarostové a další členové. V obecní radě je vždy lichý počet členů v rozmezí 5 až 11 osob, kteří ale svým počtem nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva. Pokud má zastupitelstvo méně než 15 členů, rada obce se nevolí. Jednání rady obce nejsou veřejná. Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva, vydává nařízení obce, uzavírá nájemní smlouvy a smlouvy o výpůjčkách, stanovuje pravidla pro přijímání a vyřizování petic a schvaluje organizační řád obecního úřadu.12 Starosta je reprezentantem obce, který zastupuje obec navenek. Je volen zastupitelstvem a svou činností je také zastupitelstvu obce odpovědný. Kočí13 dál říká, že k většině každodenních úkonů starosta musí mít, navzdory svému vysokému postavení, předchozí souhlas zastupitelstva nebo rady obce. Významné je postavení starosty coby nadřízeného – řídí a kontroluje všechny pracovníky obecního úřadu. 10

MAREK VOCHOZKA, Jana Krejsová. Organizace veřejné správy v České republice I. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2008, s. 44 – 46. ISBN 80872-7800-3. 11 PEKOVÁ, ref. 2, s. 114. 12 KOUDELKA, ref. 3, s. 109 – 110. 13 KOČÍ, ref. 4, s. 108.

15

Mezi povinnosti starosty patří například příprava, svolávání a řízení schůzí zastupitelstva obce a rady obce, přičemž zde podepisuje její usnesení, a také objednání a provedení auditu hospodaření obce. Je odpovědný za informování veřejnosti o činnosti obce a jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu. Pokud není funkce tajemníka zřízena, zabezpečuje starosta také výkon přenesené působnosti. 14,15 Starosta je zastupován místostarostou, jemuž může zastupitelstvo svěřit některé úkoly. Místostarostů může být zastupitelstvem zvoleno více.16 Obecní úřad je dalším orgánem obce, který tvoří starosta, místostarosta a tajemník obecního úřadu, pokud je tato funkce zřízena. Jak uvádějí Horzinková a Novotný17, v čele obecního úřadu stojí starosta, nicméně úkoly zaměstnavatele plní tajemník obecního úřadu. Pro dílčí úseky činnosti obecního úřadu je rada obce oprávněna zřizovat odbory a oddělení. Tajemník obecního úřadu není samostatným orgánem obce, nýbrž představuje součást obecního úřadu. Tajemníka jmenuje a odvolává starosta obce po předchozím souhlasu ředitele krajského úřadu. Tajemník je zodpovědný za plnění úkolů starostovi. Pokud není zřízena funkce tajemníka nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta. 18 Výbory zastupitelstva zřizuje zastupitelstvo jako své pomocné orgány. Předsedou výboru je člen zastupitelstva obce, volený taktéž zastupitelstvem obce. Výbory jsou alespoň tříčlenné, mají lichý počet členů a scházejí se podle potřeby. Zastupitelstvo vždy zřizuje dva výbory – kontrolní a finanční. V těch obcích, kde žije podle posledního sčítání lidu alespoň 10 % občanů, jenž se hlásí k jiné národnosti než české, musí být zřízen ještě výbor pro národnostní menšiny. 19

14

PEKOVÁ, ref. 2, s. 115. KOČÍ, ref. 4, s. 111. 16 BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 76 s. Politologie (Grada). ISBN 978-802-4729-084. 17 HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 233 s. ISBN 978-807-3802-639. 18 HORZINKOVÁ, ref. 18, s. 155. 19 BALÍK, ref. 17, s. 78. 16

16

1.4

Hospodaření obce

Aby obec mohla plnit své základní úkoly, musí mít vymezeno správní území s obyvatelstvem, a kromě toho také ekonomickou základnu, jejímž základem je majetek obcí. Obec, stejně jako právnická osoba, má právo majetek získávat, užívat jej a nakládat s ním. „Vzhledem k tomu, že obce, jako jednotky územní samosprávy, hospodaří s veřejným majetkem, stanoví právní řád pro hospodaření s tímto majetkem určitá omezení a podmínky“20. Nicméně cílem hospodaření s majetkem obcí není jako u podnikajících právnických osob dosažení zisku, ale uspokojování potřeb občanů obce. Taktiky orgánů některých obcí, jež před zájmy občanů upřednostňují zisk při nakládání s majetkem obce, jsou zcela chybné a nesprávné. Každá obec hospodaří podle předem schváleného rozpočtu zastupitelstvem pro jeden kalendářní rok. Tomuto roku se pak říká rozpočtové období. Rozpočet obce tvoří nedílnou součást soustavy veřejných rozpočtů, ze kterých jsou následně financovány veřejné výdaje. Jak je uvedeno v zákoně o obcích

21

, „majetek obce musí být využíván účelně

a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti.“ Mezi další povinnost obce patří také péče o zachování a rozvoj majetku. Obec má povinnost majetek chránit před zničením, poškozením, odcizením, zneužitím a neoprávněnými zásahy. Obec musí vést také evidenci majetku a účetnictví (podle zákona o účetnictví). 1.5

Rozpočet obce

Rozpočet je základní nástroj a plán finančního hospodaření, kterým se obce řídí. Jak publikuje Tomancová22, nejdříve proběhne sestavení návrhu rozpočtu, poté projednání a schválení zastupitelstvem, následuje plnění rozpočtu, přehled o skutečném plnění a nakonec kontrola plnění rozpočtu. 20

HORZINKOVÁ, ref 18, s. 123. Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html 22 TOMANCOVÁ, Jaroslava, Jan OBROVSKÝ a Antonín BRTOUN. Veřejná správa a finance. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2009, 118 - 119 s. ISBN 978-80-7326-162-7. 21

17

Při tvorbě rozpočtu vychází obec z více dokumentů, a to ze svého rozpočtového výhledu, ze státního rozpočtu a z rozpočtu kraje. Rozpočtový proces jako takový není zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů přesně definován.23 Rozpočet je obvykle sestavován finančním odborem obce. Pokud ale obec finanční obor nemá, sestavuje ho rozpočtář, místostarosta a případně i starosta obce. Ze zákona je dáno, že rozpočet musí být zveřejněn na úřední desce obce alespoň 15 dnů před jeho projednáním. Příjmy rozpočtu obce tvoří: -

příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,

-

příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,

-

příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, pokud jsou příjmem obce, která organizaci zřídila nebo založila,

-

příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, zejména ze správních poplatků z této činnosti,

-

výnosy z místních poplatků,

-

dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,

-

dotace z rozpočtu kraje,

-

prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, např. z jimi ukládaných pokut a jiných peněžních odvodů a sankcí, jestliže jsou podle zvláštních zákonů příjmem obce,

-

přijaté peněžité dary a příspěvky,

-

jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmu obce. 24

Mezi výdaje rozpočtu obce patří: -

závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony,

-

výdaje na vlastní činnost obce v její samostatné působnosti, zejména výdaje spojené s péčí o vlastní majetek a jeho rozvoj,

23 24

výdaje spojené s výkonem státní správy, ke které je obec pověřena zákonem,

VOCHOZKA, ref. 11., s. 95. MARKOVÁ, ref. 1, s. 71 – 72.

18

-

závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací, jestliže k nim přistoupila,

-

závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi, anebo s dalšími subjekty, včetně příspěvků na společnou činnost,

-

úhrada úroků z přijatých půjček a úvěrů,

-

výdaje na emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

-

výdaje na podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

-

jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.25

2.

Spolupráce obcí

Základní územně samosprávné celky spolu mohou z různých důvodů navzájem spolupracovat. V České republice je spolupráce obcí založena na absolutní dobrovolnosti, záleží pouze na zastupitelstvu obce, s jakými obcemi nebo jinými subjekty chce spolupracovat. Ať už obec spolupracuje s jakýmkoli subjektem, vždy se musí pohybovat v mezích zákona. Obce mohou spolupracovat z mnoha různých důvodů. Může jít o záležitosti ve školství, zdravotnictví, kultuře či sociální péči, o zabezpečování čistoty, bezpečnosti, o zkvalitnění infrastruktury, veřejné dopravy, veřejného osvětlení obcí nebo o úkoly v oblasti životního prostředí – ochrana ovzduší, ochrana vzácných zvířat a rostlin, odvoz komunálního odpadu, čistění odpadních vod. Důvody pro spolupráci jsou různé, vždy však vychází z potřeb a problémů jednotlivých obcí. Pokud je zvolena vhodná forma spolupráce obcí (podrobněji v následující kapitole), nechybí aktivní zájem spolupracujících stran a dobře promyšlená strategie, musí tato 25

MELION, Miloslav. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, 2000, 57 - 58 s. ISBN 80-854-9079-X.

19

spolupráce vždy přinést pozitivní výsledky. Spolupracující obce tak mohou například realizovat velké projekty, na které by samostatně nedosáhly. 2.1

Formy spolupráce obcí

Podle Galvasové26 představují formy spolupráce „konkrétní právní a organizační podobu systému spolupráce, zásadní je však vztah ke konkrétnímu účelu“. Jednotlivé formy spolupráce mají různou náplň, různý obsah aktivit, který vykonávají. Mezi nejčastější právní nástroje ke spolupráci obcí patří: -

smlouva uzavřená ke splnění konkrétního úkolu,

-

smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí,

-

zakládání právnických osob dvěma nebo více obcemi. 27

Dobrovolný svazek obcí Dobrovolný svazek obcí je v dnešní době pravděpodobně nejvýznamnější formou spolupráce obcí. Kočí28 uvádí, že „svazek je právnickou osobou, kterou obce zřizují za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů.“ Každá obec má možnost stát se členem dobrovolného svazku obcí – ať už hned při jeho vytváření nebo přistoupením do vytvořeného svazku. Dobrovolný svazek obcí se zakládá uzavřením písemné smlouvy všemi účastníky a nabývá právní způsobilosti až zápisem do registru sdružení vedeného u příslušného krajského úřadu (podle sídla svazku). Občané obcí, které vytvořily svazek, mají právo účastnit se zasedání orgánu svazku obcí, nahlížet do zápisů o jeho jednání a podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy. Svazek má svůj vlastní majetek, se kterým hospodaří, své příjmy a také své orgány a musí každoročně

dávat

přezkoumat

své

hospodaření

za

podobných

podmínek,

jako se přezkoumává hospodaření obce. 26

GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Vyd. 1. Brno: Georgetown, 2007, 25 s. ISBN 80251209. 27 MARKOVÁ, ref. 1, s. 36. 28 KOČÍ, ref. 4, s. 56.

20

Dobrovolné svazky obcí jsou v dnešní době jakýmsi fenoménem, který se dotýká mnoha hledisek života především malých obcí. Podle Galvasové29 bývají svazky obcí často východiskem pro další typy spolupráce – jedná se zejména o místní akční skupiny a euroregiony. Společná právnická osoba Pokud společný úkol obcí vyžaduje jejich stabilnější spolupráci, obce pak obvykle společně založí novou právnickou osobu – obchodní společnost (akciovou společnost, společnost s ručením omezeným). V praxi je tato forma využita např. u dopravních podniků, tepláren, správy bytových domů, lesů a rybníků atd.30 Smlouva ke splnění konkrétního úkolu Tato forma se poprvé objevila v roce 2000 v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích a jde o smlouvu mezi dvěma nebo více obcemi. Tato smlouva je uzavřena buď na dobu určitou, nebo neurčitou, a předmětem je vždy zabezpečení nějakého úkolu, na který by obec sama nestačila. Většinou se jedná o jednorázové akce, ke kterým není potřeba delší spolupráce. 2.2

Místní akční skupina

Místní akční skupiny (MAS) jsou společenství subjektů různého druhu – občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy. Tyto subjekty vzájemně spolupracují na rozvoji venkova a zemědělství – čerpají finanční podpory z EU a z národních programů metodou LEADER. 31 Program LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku) je financován pouze ze státního rozpočtu a tyto finanční prostředky jsou přidělovány místním akčním skupinám

29

GALVASOVÁ, ref. 27, s.29. GALVASOVÁ, ref. 27, s. 31. 31 ČERMÁK, Daniel a Jana VOBECKÁ. Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. Vyd. 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2011, 26 - 27 s. Studie (Sociologické nakladatelství), sv. 74. ISBN 978-807-3302-023. 30

21

přednostně na zlepšování kvality života ve venkovských regionech a podporu místního ekonomického prostředí.32 Nejvíce místních akčních skupin vzniklo v letech 2005 až 2007, a to v důsledku popularizace programu LEADER a nárůstu objemu finančních prostředků, které místní akční skupiny mohly získat. 33 MAS mohou mít různou právní formu – zájmové sdružení právnických osob, obecně prospěšná společnost, nejčastěji ale bývají občanskými sdruženími. Počet obyvatel těchto uskupení musí být v rozmezí od 10 000 do 100 000, mimo města s více jak 25 000 obyvateli, na geograficky homogenním území s účastí zástupců veřejné správy maximálně do 50 %. Největší význam, síla a čím dál větší oblíbenost MAS tkví právě v propojení veřejného a soukromého sektoru.34 2.3

Mikroregion

Mikroregion je sdružením obcí se společným cílem, kterým je společný rozvoj území ohraničený katastrálním území jednotlivých členských obcí. Smyslem spolupráce je zejména snaha o realizaci politických a ekonomických výhod a zmírnění dopadů negativních jevů ve vývoji venkovských regionů. 35 Často bývají chybně jako Mikroregiony označovány veškeré svazky obcí. Galvasová36 uvádí, že „označení Mikroregion je nejvíce vhodné pro takový svazek obcí, který zastřešuje poměrně kompaktní území s výraznými znaky socioekonomické a geografické sounáležitosti. Současné metodické přístupy považují za Mikroregiony takové svazky obcí, které využívají principu soudržnosti, kdy víc obcí propojuje své zájmy a záměry při realizaci jednotlivých akcí a aktivit s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území.“

32

Dotace: Leader ČR. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/ 33 Venkov: Místní akční skupiny. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/ 34 ČERMÁK, ref. 33, s. 26. 35 ŠKRABAL, Ivo. Metodika zavádění managementu rozvoje Mikroregionů. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 2 -3 s. ISBN 80-869-0239-0. 36 GALVASOVÁ, ref. 27, s. 30.

22

Mikroregiony mohou být buď dobrovolnými svazky obcí, nebo s jinou právní subjektivitou: dle Občanského zákoníku (§20 f až §20 j) zájmovými sdruženími právnických osob se soukromoprávními subjekty, dle Zákona o obcích obce jako společník a. s. či spol. s. r. o., na základě Nadačního zákona č. 227/1997 Sb. a Zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech.37 Mikroregiony vznikají na základě dobrovolnosti, nikoliv ze zákona nebo nařízením jiného orgánu a jsou založené na základě dlouhodobé činnosti. Musí mít vytvořené spádové a administrativní zázemí (tedy jednu obec z členských obcí) a vlastní orgány. Nejvyšším orgánem je valná hromada (nazývána často také jako Sněm starostů či Členská schůze), která rozhoduje o všech stěžejních úkonech. Předseda zastupuje Mikroregion navenek, v případě jeho nepřítomností ho zastupuje místopředseda. Příjmy jednotlivých Mikroregionů záleží na jejich činnosti a aktivitách, které realizují. Obecně se příjmy skládají z členských příspěvků každé obce a dotací (ať už od kraje, z fondů Evropské unie nebo od sponzorů ze soukromé sféry). Ústav územního rozvoje38 na základě pověření Ministerstva pro místní rozvoj sleduje od roku 2000 na území České republiky vznikající Mikroregiony. Základním impulsem pro tuto činnost bylo zjištění, že neexistovala žádná jednotná databáze Mikroregionů. Tabulka 2 zobrazuje stále rostoucí zapojení obcí do Mikroregionů. Tabulka 2: Zapojení obcí do Mikroregionů v letech 2003-2008

Rok

Počet obcí celkem

2003 2004 2005 2007 2008

6249 6249 6248 6249 6249

Obce v Mikroregionech Absol. % 4625 4685 5280 5385 5473*

74,01 74,97 84,51 86,17 87,58

Obce mimo Mikroregiony Absol. % 1624 1564 968 864 776

25,99 25,03 15,49 13,83 12,42

Počet Mikroregionů celkem 491 505 533 551 570

V roce 2006 došlo ke změně metodiky zjišťování, data k tomuto roku jsou pouze odhadem, proto nejsou součástí tabulky. * k 31.8.2008 Zdroj: Ústav územního rozvoje. [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=1923 37 38

ŠKRABAL, ref. 37, s. 23. Ústav územního rozvoje. [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.uur.cz/

23

Strategický rozvojový dokument Mikroregionu Ačkoliv to zákonem ustanovené není, téměř všechny Mikroregiony si v dnešní době zpracovávají,

resp.

nechávají

zpracovat

strategický

rozvojový

dokument.

Tento dokument je vytvořen na základě znalosti území a potenciálu regionu a jeho smyslem je systematicky řídit a organizovat změny v území. Obsahuje situační analýzu, na kterou navazuje SWOT analýza, dále stanovení vize, cílů a priorit rozvoje. Pokud jsou cíle a priority odsouhlaseny, začne se vypracovávat akční plán a finanční rámec. Nezbytný je také následné průběžné hodnocení plnění dokumentu – tzv. monitoring.39

3.

Kvalita života

Kvalita života je složitý a velmi široký pojem, který se dotýká pochopení lidské existence, smyslu života a samotného bytí.40 Pojem „kvalita života“ je využíván v mnoha vědních oborech, vyžaduje více přístupů z různých perspektiv a tudíž je i definován celou řadou ekonomů, sociologů, lékařů, psychologů a mnoha dalších. Podle britského sociologa Philipa Seeda41 je kvalita života o spojení mezi individuálními a globálními zájmy, respektive problémy. Kvalita života je o vznikajících hodnotách v soudobé společnosti, které sahají téměř do každého aspektu individuálního a kolektivního úsilí. Světová zdravotnická organizace (WHO)42 definuje kvalitu života jako vnímání vlastní pozice v životě v kontextu kulturního a hodnotového systému, ve kterém žije, ve vztahu k jeho vlastním cílům, očekáváním, standardům a zájmům. Tyto aspekty jsou ovlivněny

39

LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan PŮČEK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů Mikroregionů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 7 - 8 s. ISBN 978-80-87318-02-7. 40 POMALIŠOVÁ, Michaela. Hodnocení kvality života ve městech se zapojením veřejnosti: (zrcadlo místní udržitelnosti) : praktická příručka pro politiky, zástupce místních úřadů a neziskové organizace k hodnocení kvality života ve městech a obcích České republiky se zapojením veřejnosti. Praha: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2010, 6 - 8 s. ISBN 978-80-904490-6-0. 41 SEED, Philip a Greg LLOYD. Quality of life. Bristol, Pa.: Jessica Kingsley, 1997, 7 - 9 p. ISBN 18530-2413-9. 42 PROGRAMME ON MENTAL HEALTH: Measuring Quality of Life [online]. 1997 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.who.int/mental_health/media/68.pdf

24

fyzickým zdravím jedince, jeho psychickým stavem, stupněm (úrovní) nezávislosti a sociálními vztahy s ostatními. Kvalita života často souvisí se zdravím, často je proto termín používán v medicíně, kde se užívá v označení „Health-Related Quality of Life“ (HRQOL), tedy „kvalita života související se zdravím“. 43 K pojmu kvalita života se dá podle Vaďurové44 přistupovat ze dvou hledisek, z hlediska subjektivního a objektivního. V současné době se odborníci ve všech oborech výrazně přiklánějí k subjektivnímu hodnocení kvality života jako zásadnímu a určujícímu pro život člověka. Objektivní kvalita života se zabývá stránkami, jako jsou materiální zabezpečení, sociální podmínky života, sociální status a fyzické zdraví. Můžeme ji definovat jako souhrn ekonomických, sociálních, zdravotních a environmentálních podmínek, které ovlivňují život člověka. Oproti tomu subjektivní kvalita života se týká „jedincova vnímání svého postavení ve společnosti v kontextu jeho kultury a hodnotového systému“. Výsledná spokojenost je závislá na jeho osobních cílech, očekáváních a zájmech. 3.1

Měření kvality života

Od roku 1970 existuje mnoho pokusů měření kvality života. Kvalita života je mnohostranný pojem, který zahrnuje nejen materiální stránku životní úrovně, ale také méně hmatatelné aspekty života, jako například fyzické a psychické zdraví a sociální vztahy. 45 Jedním z mnoha pokusů, jak vyjádřit kvalitu lidského života představuje Human Development Index (HDI) - Index lidského rozvoje. Patří k nejznámějším

43

Healthy People: Health-Related Quality of Life and Well-Being. [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.healthypeople.gov/2020/about/qolwbabout.aspx 44 VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MÜHLPACHR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 17 - 18 s. ISBN 80-210-3754-7. 45 LIM, Lan Yuan, Belinda K YUEN a Christine LÖW. Urban quality of life: critical issues and options. Singapore: School of Building and Real Estate, National University of Singapore, c1999, xiii, 2 - 3 p. ISBN 99-716-9227-9.

25

a je vypočítáván z řady kategorií. K základním patří tři kategorie faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. Index lidského rozvoje, vypracovávaný Organizací spojených národů (OSN), je každoročně uveřejňovaný od roku 1990 ve statistické publikaci „Zpráva o lidském rozvoji“ (Human Development Report).46 Mezi další metody měření kvality života patří metoda Life Satisfactory Scale (LSS) – Stupnice životní spokojenosti. Jak uvádí Křivohlavý47, v rámci této metody není hodnocena jen celková spokojenost se životem, nýbrž i spokojenost s určitými dimenzemi, mezi které patří vlastní zdravotní stav, sebepojetí, sociální vztahy, rodinné vztahy, bezpečnostní situace, právní stav, životní prostředí, finanční situace, náboženství, volný čas a zaměstnání. Podstatou je pak tzv. škála životního uspokojení, prostřednictvím které je hodnocena spokojenost v daných oblastech. Dalším způsobem, jak hodnotit kvalitu života obyvatel v jednotlivých zemích je Quality of Life Index (QLI) - Index kvality života. Ten je vyvinut na základě kvantifikace devíti kategorií (náklady na život, volný čas a kultura, ekonomika, životní prostředí, svoboda, zdraví, infrastruktura, bezpečnost a klima). Tento žebříček vydává organizace s názvem International living s cílem zhodnotit místa na Zemi, kde je jednoduše řečeno dobré žití. V roce 2010 patřilo v tomto žebříčku České republice 24. místo.48

46

POMALIŠOVÁ, ref. 42, s. 7 KŘIVOHLAVÝ, Jaro.Psychologie zdraví: Praha: Portál, 2001, 177-178 s. ISBN 80-7178-551-2. 48 POMALIŠOVÁ, ref. 42, s. 7 - 8 47

26

VLASTNÍ PRÁCE 4.

Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko

4.1

Vznik

Dobrovolný svazek obcí Mikroregionu Polensko49 byl založen v souladu s ustanoveními § 20a a násl. zákona č. 128/2000 o obcích na ustavující schůzi zástupců obcí v Polné ze dne 26. června 2000. Mikroregion byl založen na dobu neurčitou, a je právnickou osobou, která odpovídá svým majetkem za nesplnění povinností. 50 Součástí Mikroregionu Polensko je následujících 22 obcí: Arnolec, Brzkov, Dobronín, Dobroutov, Jamné, Jersín, Kamenná, Měšín, Nadějov, Nížkov, Poděsín, Polná, Rybné, Sirákov, Stáj, Šlapanov, Věžnice (okres Havlíčkův Brod), Věžnice (okres Jihlava), Věžnička, Záborná, Zhoř a Ždírec. 4.2

Předmět činnosti

Předmětem činnosti svazku je zejména řešit úkoly v oblastech: -

školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury s výjimkou výkonu státní správy,

-

správa, údržba a provozování zařízení sloužících k uspokojování potřeb občanů, jsou-li vlastnictvím obce,

-

čistota obce, odvoz domovních odpadků a jejich nezávadná likvidace, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod. 51

V současné době je svazek velmi činorodý, mezi pravidelně pořádané události patří: -

Setkání občanů starší generace (dvakrát v roce),

-

Velikonoční turnaj v malé kopané,

-

Florbalový turnaj o pohár předsedy Mikroregionu Polensko.

Největším realizovaným projektem bylo v roce 2006 vybudování dětských koutků v pěti obcích Mikroregionu, financované v rámci programu Podpora obnovy venkova

49

dále jen Mikroregion Polensko GAREP, spol. s r. o. Strategie rozvoje Mikroregionu Polensko. Brno, 2001. Dostupné z: http://www.infocentrumpolna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200080&id_u=1032 51 Mikroregion Polensko: Stanovy sdružení. [online]. 2000 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.polensko.cz/html/stanovy.htm 50

27

Ministerstva pro místní rozvoj. Další významný projekt s názvem „Rekonstrukce a úpravy hřbitovů – Mikroregion Polensko“ umožňoval obcím, které mají hřbitovy, získat dotaci na jejich úpravu a renovaci. Na tvorbu propagačních materiálů a zviditelnění Mikroregionu Polensko byl získána dotace ve výši 500 000,-- Kč. Informační brožury byly rozděleny do jednotlivých obcí přesně podle počtu obyvatel (bylo vytvořeno přesně tolik brožur, kolik bylo obyvatel) a záleželo na obci samotné, jak s nimi naloží. 4.3

Členství

Podle Strategie rozvoje Mikroregionu Polensko52 se členem svazku může stát každá obec České republiky. Členství zakladatelů ve svazku vzniklo podpisem zakladatelské smlouvy a je zcela dobrovolné. Každý další člen může vstoupit do svazku na základě písemné přihlášky a to pouze pokud souhlasí všichni dosavadní členové. Členství v dobrovolném svazku obcí „Mikroregionu Polensko“ nijak neomezuje obce ve vstupu do jiných svazků právnických osob, resp. svazků obcí. Čtyři obce z Mikroregionu Polensko jsou zároveň členy Svazku obcí Přibyslavska, jedná se o obce Brzkov, Nížkov, Šlapanov a Věžnice (Havlíčkův Brod). Členství zaniká uplynutím výpovědní lhůty (šest měsíců) na základě písemné výpovědi člena svazku, přičemž tato lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po podání výpovědi. Členství také může zaniknout v případě, že člen svazku hrubě poruší dané stanovy. V tomto případě zaniká členství dnem rozhodnutí valné hromady svazku, které musí být schváleno nejméně třípětinovou většinou všech členů valné hromady svazku. 4.4

Orgány

Mezi orgány Mikroregionu Polensko patří předseda, místopředsedové, valná hromada, výbor Mikroregionu a kontrolní komise. Na ustanovující schůzi zástupců obcí o založení Mikroregionu byl zvolen předseda svazku, první místopředseda a druhý místopředseda. Předsedou Mikroregionu, který jedná jménem svazku a zastupuje ho navenek, je starosta obce Polná. Místopředseda plní 52

GAREP, spol. s r. o., ref. 50

28

úkoly předsedy v případě, že je předseda neplní nebo ze závažných důvodů plnit nemůže; v Mikroregionu Polensko tuto roli zastává starosta obce Dobronín. Druhými místopředsedy jsou starostové obcí Nížkov, Jamné a starosta obce Šlapanov. Podle stanov jsou funkční období těchto osob shodná s volebním obdobím statutárních zástupců obcí. Nejvyšším orgánem Mikroregionu je valná hromada, do které patří všichni členové svazku, kteří jsou zastupováni starosty, jejich zástupci, případně jinými zmocněnci. Valná hromada je svolávána předsedou nebo místopředsedou svazku a koná se nejméně dvakrát ročně. Jejím úkolem je schvalovat stanovy svazku, volit předsedu a místopředsedy svazku, schvalovat zprávu o revizi hospodaření, schvalovat vstupy nových členů do svazku a určovat výši členských příspěvků a jejich splatnost. Výbor Mikroregionu organizuje a připravuje veškeré podklady pro zasedání valné hromady a je pověřeno valnou hromadou k řešení dílčích problémů jednání, pokud však tyto záležitosti nejsou v kompetenci předsedy. Kontrolní komise má za úkol se dvakrát do roka sejít a překontrolovat hospodaření Mikroregionu formou namátkové kontroly hotovostních i bezhotovostních dokladů. Zprávu o výsledcích kontrol pak předkládá na valné hromadě. 53

5.

Geografická charakteristika Mikroregionu Polensko

5.1

Poloha

Mikroregion Polensko se nachází v severozápadní části regionu soudržnosti Jihovýchod, přibližně uprostřed kraje Vysočina a rozkládá na území tří okresů. Jde převážně o okres Jihlava, kam spadá celkem 17 obcí z tohoto dobrovolného sdružení, okres Žďár nad Sázavou se třemi obcemi a okres Havlíčkův Brod, kde se nachází zbylé dvě obce Mikroregionu. Spádovou oblastí a přirozeným centrem je město Polná.

53

Celá kapitola je zpracovaná podle Stanov sdružení, ref. 51

29

Mikroregionem prochází historická hranice, která dělí území České republiky na území historických států Čech a Moravy, přičemž 17 obcí se nachází v Čechách a 5 na Moravě.

Obr. 1: Mikroregion Polensko Zdroj: Kraj Vysočina: Mikroregiony kraje Vysočina [online]. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/Mikroregiony-kraje-vysocina/d-675809

Obce zájmového území spadají do správního obvodu s rozšířenou působností Polná, Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou. Výhodná je poloha Mikroregionu z hlediska blízkosti dálnice D1 a významného železničního úseku č. 250 Praha-Havlíčkův BrodBrno. Celkovou rozlohou 222,9 km2 tak zabírá téměř pětinu rozlohy okresu Jihlava a 3 % rozlohy Kraje Vysočina. 5.2

Přírodní poměry

Mikroregion Polensko je situován uvnitř Českomoravské vrchoviny, obklopují jej Jihlavské vrchy s nejvyšší horou Javořicí (837 m. n m.) a Žďárské vrchy s největší horou Devět skal (836 m. n m.). Průměrná nadmořská výška Mikroregionu je 523 m. n m. Následující graf zobrazuje nadmořskou výšku jednotlivých obcí Mikroregionu. Nejvyšší

30

nadmořské výšky, 602 m. n m., dosahuje obec Zhoř, naopak nejmenší obec Věžnice (okres Havlíčkův Brod) s 445 m. n m.

Graf 1: Nadmořská výška obcí Mikroregionu Polensko Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.obce.cz

Z oblasti vodstva je významný Zhořský potok, který pramení nedaleko obce Nadějov, následně protéká obcí Dobroutov a po devíti kilometrech na okraji obce Polná ústí do rybníka Peklo. Druhým významným tokem je řeka Šlapanka, pramenící nedaleko obce Jamné. V Polné se Zhořský potok stéká se Šlapankou, do které se po dalších šesti kilometrech vlévá Zlatý potok, její nejdůležitější přítok. Po celkovém toku 19 km ústí Šlapanka v Havlíčkově Brodě do řeky Sázavy. Zlatý potok a Šlapanka patří k Evropsky významným lokalitám v rámci soustavy NATURA 2000. Celá oblast je protkána dalšími vodními toky nižšího řadu, říční síť je hustá na méně významné úrovni. Nejvýznamnější vodní plochou je polenský rybník Peklo s rozlohou 16 ha, který je využíván pro sportovně-rekreační činnost a rybářství. V okolí se nachází velké množství menších rybníků zejména pro chov ryb. Převážná většina Mikroregionu Polensko leží v mírně teplé podnebné oblasti. Průměrný roční úhrn srážek je 677 mm.

31

5.3

Ochrana životního prostředí

V analyzovaném území se nachází pouze jedna přírodní památka, a to Jersínská stráň poblíž obce Jersín. Dále se zde vyskytuje řada památných stromů: -

lípa v obci Jamné,

-

dvě borovice v Nížkově,

-

borovice u Polné,

-

dub v Hrbově (místní část Polné),

-

lípa u obce Rybné,

-

lípa v Záborné,

-

borovice lesní ve Ždírci.

Na území kraje Vysočina se nachází 75 Evropsky významných lokalit v soustavě NATURA 2000 s celkovou rozlohou 6179 ha. V samotném Mikroregionu jsou umístěny 2 z nich o celkové rozloze 251,4 ha – Rychtářský rybník u Arnolce a řeka Šlapanka a Zlatý potok. Rychtářský potok sem spadá z důvodu výskytu Puchýřky útlé a Blatěnky vodní a řeka Šlapanka a Zlatý potok jsou místem trvalého výskytu vydry říční. Nejvýznamnější akcí v oblasti ochrany životního prostředí, kterou se svazek jako celek zabývá, je krajským úřadem Kraje Vysočina pořádaný projekt „Čistá Vysočina“. Obcím mikroreginu je nabídnuta spolupráce a většina z nich se také aktivně zapojuje. Tato akce probíhá již pátým rokem vždy v měsíci dubnu a jde o dobrovolný sběr odpadků, přičemž hlavní pozornost je věnována okolí silničních komunikací. Kraj poskytuje vybavení dobrovolníkům a obec spolupracuje v oblasti odvozu odpadu. Podle sdělení starosty obce Polná se detailněji životním prostředím zabývá každá obec samostatně. Nicméně spolupráce mezi obcemi Mikroregionu je i v této oblasti významná. Například obec Záborná připravuje výstavbu vodovodu a kanalizace, a pokud se tento projekt podaří zrealizovat, město Polná umožní Záborné napojit se na čistící sběrače a čistírnu odpadních vod. Touto formou spolupráce bude umožněno obci Záborná splnit evropské parametry pro vypouštění odpadových vod bez nutnosti obrovské investice do vlastní čistírny odpadních vod.

32

V Mikroregionu Polensko se nenachází žádné firmy, které by výrazně znečišťovaly ovzduší, vodstvo nebo půdní fond. Značnou zátěží pro životní prostředí jsou skládky, které je třeba do budoucna rekultivovat. Získat dotace na tuto činnost je však nesnadné. 5.4 Struktura pozemků Půdní fond Mikroregionu Polensko se skládá z 67 % zemědělské a 33 % nezemědělské půdy, z celkové výměry 222,9 km2 tedy zemědělská půda tvoří 14 833 ha a nezemědělská 7 470 ha. Ve srovnání s krajem i republikou jsou hodnoty zemědělské půdy nadprůměrné, na Vysočině je podíl zemědělské půdy 60 %, v rámci České republiky pouze 54 %. Zemědělská půda zájmového území je složena ze 79 % z orné půdy, trvalých travních porostů (19,3 %) a zahrad a ovocných sadů (1,7 %). Srovnání lze vyčíst z tabulky 3. 41 % obcí má zemědělské půdy do 500 ha, přesně polovina obcí má rozlohu zemědělské půdy mezi 500 – 1000 ha a pouze dvě obce mají více než 100 ha zemědělské půdy. Jedná se zároveň i o dvě populačně největší obce, Polnou a Dobronín. Tabulka 3: Srovnání struktury zemědělské půdy

Mikroregion Polensko

Kraj Vysočina

Česká republika

Druh půdy Výměra (ha)

Podíl (%)

Výměra (ha)

Podíl (%)

Výměra (ha)

Podíl (%)

Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady, ovocné sady

11 710 2 869 254

79,0 19,3 1,7

317 455 82 114 10 824

77,4 20,0 2,6

3 008 090 985 859 239 552

71,0 23,3 5,7

Celkem

14 833

100,0

410 393

100,0

4 233 501

100,0

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ a ČÚZK

Strukturu nezemědělské půdy zachycuje tabulka 4. Nezemědělskou půdu tvoří z téměř 77 % lesní půda, poté zastavěná plocha a vodní plocha. Procentuální zastoupení jednotlivých složek se shoduje s hodnotami Vysočiny i celé České republiky. Rozdělí-li se nezemědělská půda do intervalů 0 – 300 ha, 300 – 600 ha a nad 600 ha, 55 % obcí spadá do první skupiny.

33

Tabulka 4: Srovnání struktury nezemědělské půdy

Mikroregion Polensko

Kraj Vysočina

Česká republika

Druh půdy Výměra (ha)

Podíl (%)

Výměra (ha)

Podíl (%)

Výměra (ha)

Podíl (%)

Lesní půda Zastavěná plocha Vodní plocha

5 740 1 451 279

76,9 19,4 3,7

206 723 50 658 11 784

76,8 18,8 4,4

2 657 376 832 517 163 143

72,8 22,8 4,4

Celkem

7 470

100

269 165

100

3 653 036

100

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ a ČÚZK

K hodnocení stavu krajiny se využívá koeficient ekologické stability (dále jen KES), jenž vyjadřuje poměr ekologicky stabilních ploch a ploch zatěžujících životní prostředí. Průměrný KES Mikroregionu Polensko je 0,73, což znamená, že je toto území zemědělsky využívané, a je schopné autoregulace. U jednotlivých obcí se KES pohybuje v rozmezí 0,4 do 1,7. Nejmenší hodnotu má obec Zhoř, jde o území více využívané s mírně narušenými přírodními strukturami a naopak Arnolec s hodnotou KES 1,7 představuje ekologicky vyváženou krajinu. Hodnoty KES, zemědělské a nezemědělské půdy u jednotlivých obcí detailněji zachycuje příloha 1.54

6.

Socioekonomická charakteristika Mikroregionu Polensko

6.1

Obyvatelstvo

K 31.12.2011 žilo na území Mikroregionu Polensko 13 461 obyvatel, z toho 50,02 % žen a 49,98 % mužů. Graf 1 zobrazuje vývoj počtu obyvatel ve sledovaném území od roku 2001, tedy rok po jeho vzniku. Růst počtu obyvatel se nedá odůvodnit přistupujícími obcemi, jelikož všechny vstoupily do Mikroregionu při jeho vzniku. Příčinou stálého růstu byla v roce 2004 výstavba 100 nájemních, tzv. „startovacích“ bytů v Polné. Startovací byty jsou ve vlastnictví obce a pronajímány mladým lidem, kteří 54

MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, s. 233. ISBN 80-85368-22-6.

34

nevlastní jinou nemovitost. Tímto je umožněno zmíněné skupině obyvatelstva osamostatnit se. Dalším důvodem růstu obyvatel bylo uvolnění 60 parcel pro výstavbu nových domů v Polné a také v okolních vesnicích. Ve více vlnách kolem let 2006, 2007 a 2008 nastal boom novostaveb, začaly vznikat celé nové čtvrtě rozšiřující danou obec. Pokles počtu obyvatel v roce 2011 je způsoben přirozeným a hlavně migračním úbytkem. Počet obyvatel jednotlivých obcí se nachází v příloze 2.

Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v Mikroregionu Polensko v letech 2001-2011 Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

Absolutní a relativní přírůstky jednotlivých obcí se nachází v příloze 3. Průměrný absolutní meziroční přírůstek činí 62 obyvatel, koeficient růstu za celé období je 1,005, tedy 100,5 % v relativním vyjádření. Průměrný věk obyvatel se pohybuje u mužů 38,5 let a 40 let u žen . Hustota zalidnění Mikroregionu Polensko ke konci roku 2011 činila 60,4 obyvatel na 1 km2. Tato hodnota se příliš neliší od hustoty zalidnění Kraje Vysočina (75 obyvatel/km2), ve vztahu k celorepublikovému průměru 133 obyvatel na km2 je již rozdíl značný. Z hlediska jednotlivých obcí je maximální hustota zalidnění 139 obyvatel/km2 v Polné a naopak nejmenší v Arnolci, kde dosahuje pouhých 16 obyvatel na 1 km2. V grafu 3 je zobrazena věková struktura obyvatelstva. Obyvatelstvo zde bylo rozděleno do předproduktivního věku (do 14 let), produktivního věku (15 – 64) a poproduktivního věku (65 let a více). Největší počet osob spadá do kategorie produktivního věku, jedná

35

se o 9 161 obyvatel z celkového počtu 13 461 obyvatel. Věková struktura není tak příznivá, jako bývala před rokem 2000. Tento jev je možné vyjádřit indexem stáří, jenž vyjadřuje stárnutí dané populace - kolik obyvatel věkové skupiny nad 65 let připadá na 100 osob v předproduktivním věku.

Graf 3: Složení obyvatelstva Mikroregionu polensko podle produktivity Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

Tabulka 5: Index stáří u jednotlivých obcí

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

36

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že celkově v Mikroregionu Polensko převažuje generace poproduktivní nad generací předproduktivní. Jedná se o rozdíl 270 osob, tzn. necelých dvou procentních bodů. U více jak poloviny obcí je index stáří menší než 100, podíl sledované předproduktivní složky je tedy vyšší než podíl starší složky. Dvě obce mají úplně stejný počet těchto dvou složek, hodnota je rovna 100. U zbývajících sedmi obcí je trend obrácený, převažuje generace ve věku nad 65 let nad generací do 14 let. V obci Žďírec dosahuje index stáří dokonce hodnoty 162, naopak v obci Dobroutov pouhých 42. Pohyb obyvatelstva v jednotlivých letech znázorňuje graf 4. Celkový přírůstek se skládá z přirozeného a migračního přírůstku. Přirozený přírůstek vyjadřující rozdíl živě narozených dětí a zemřelých osob, má nejdříve mírně rostoucí charakter a od roku 2008 prudce klesající. Tento trend je shodný s trendem celé České republiky. Migrační přírůstek, definující rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých, do roku 2007 roste, poté až do roku 2009 klesá. Vysvětlením je podle starosty města Polná přistěhování mongolských obyvatel do města Polná za prací pro firmu Pleas, a. s. V průběhu let 2007 až 2009 však začala firma zaměstnance propouštět a tito začali vykazovat vysokou migraci. Rok 2010 vykazuje prudký nárůst, který v následujícím roce klesá až pod úroveň počátečního zkoumaného roku. Růst do roku 2010 je způsobený dokončením výstaveb nových domů v malých obcích. Za prudký pokles v roce 2011 může zejména obec Dobronín a Polná, ze kterých odešlo kolem 60 převážně mladých obyvatel do větších měst za zaměstnáním.

Graf 4: Přírůstky obyvatel v Mikroregionu Polensko v rozmezí let 2006-2011 Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

37

6.2

Sídelní struktura

Stejně jako pro celou Českou republiku je i pro Mikroregion Polensko typická rozdrobenost sídelní struktury, tzn. velké množství obcí s malým počtem obyvatel. Jak ukazuje tabulka 6, z celkového počtu dvaadvaceti obcí má 17 obcí méně než 500 obyvatel, tři obce jsou v rozmezí 500 až 1000 obyvatel a pouze ve dvou žije více než 1000 obyvatel. Jedná se o stěžejní obec Polnou s více než pěti tisíci obyvateli a statutem města (jediná v Mikroregionu), a druhou největší obec Dobronín s necelými dvěma tisíci obyvatel. Průměrně má obec Mikroregionu 612 obyvatel. Této četnosti však dosahují pouze 4 obce, které průměr sledované oblasti zvyšují. Téměř tři čtvrtiny obcí mají do 300 obyvatel. V největší obci žije 38 % celkového počtu obyvatel Mikroregionu a pouhých 0,9 % obyvatelstva v populačně nejmenší obci. Tabulka 6: Rozdělení četností obcí podle počtu obyvatel

Počet obyvatel obce

Počet obcí v této velikosti

Počet obyvatel

Podíl obyvatel (v %)

Do 500 obyvatel 501 - 1000 obyvatel Nad 1000 obyvatel

17 3 2

4 149 2 258 7 054

30,8 16,8 52,4

Celkem

22

13 461

100

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

6.3

Trh práce

Tabulka 7 zachycuje nezaměstnanost v jednotlivých obcích Mikroregionu. Obecně nízká byla nezaměstnanost v letech 2006 a 2007, kdy průměr Mikroregionu byl 5,1 % a 5,6 %. V roce 2008 území začalo pociťovat ekonomickou krizi a nezaměstnanost začala vzrůstat, nejvyšší míry nezaměstnanosti dosahují obce v roce 2009. U 95 % obcí dochází k výrazným změnám, například obec Věžnička měla v roce 2008 nezaměstnanost 3,8 % a v roce 2009 11,3 %, obec Věžnice nejdříve 4,3 % a poté 14,5 %. V žádném z roků ve sledovaném

období

průměrná

míra

nezaměstnanosti

Mikroregionu

nepřekračuje průměr Kraje Vysočina. Tento jev dokazuje graf 5.

38

Polensko

Výrazně nadprůměrných hodnot dosahuje obec Rybné s nejvyšší hodnotou 28,6 % nezaměstnanosti v roce 2008 a 26,2 % v roce 2011. V současné době se situace na trhu práce oproti roku 2008 resp. 2009 zlepšila. Průměrná míra nezaměstnanosti v Mikroregionu Polensko k 31.12.2011 byla 8,2 %, což je pod průměrem jak Kraje Vysočina (9,4 %), tak pod průměrem České republiky k tomuto datu (8,6 %). Tabulka 7: Nezaměstnanost jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko v letech 2005-2011

Obec

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Arnolec

9,2

9,2

4,1

6,1

14,3

8,2

Brzkov

6,1

3,5

7,0

4,3

8,7

Dobronín

8,0

9,3

7,7

8,6

15,5

Dobroutov

13,9

9,6

3,5

7,0

7,8

Jamné

6,6

4,4

3,5

5,3

8,4

Jersín

8,3

7,1

3,6

8,3

14,3

Kamenná

6,3

2,1

6,3

5,3

6,3

Měšín

7,4

4,2

3,2

1,1

5,3

Nadějov

7,0

7,0

7,8

8,7

12,2

Nížkov

4,1

4,3

1,7

4,1

Poděšín

4,3

3,4

2,6

6,0

7,0 9,5

Polná

6,1

6,3

5,6

6,9

9,6

Rybné

19,0

23,8

14,3

28,6

21,4

Sirákov

4,4

2,6

1,8

3,5

Stáj

4,6

3,4

3,4

3,4

Šlapanov

8,1

5,2

6,2

6,2

Věžnice (HB)

5,2

3,1

5,2

3,6

Věžnice (JI)

7,2

2,9

1,4

4,3

Věžnička

5,7

5,7

11,3

3,8

Záborná

6,2

6,2

6,2

7,2

Zhoř

9,2

4,6

5,6

6,2

Ždírec

2,0

2,6

1,3

5,3

7,9 9,2 11,2 6,8 14,5 11,3 8,2 8,2 6,6

7,1 13,9 12,0 8,7 6,6 11,9 8,4 8,4 14,8 6,5 11,6 10,7 19,0 6,1 6,9 11,9 9,9 8,7 5,7 12,4 7,2 12,6

Průměr

7,1

5,8

5,1

6,3

9,9

9,5

Zdroj: Vlastní zpracování z dat MPSV

39

9,6 10,6 11,3 6,6 10,7 7,4 8,4 4,3 6,3 5,2 9,6 26,2 2,6 3,4 9,4 7,3 5,8 13,2 6,2 7,2 9,9

8,2

Graf 5: Srovnání průměrné míry nezaměstnanosti v letech 2005-2011 Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

Tabulka 8: Rozdělení obyvatelstva podle ekonomické aktivity

Obec Arnolec Brzkov Dobronín Dobroutov Jamné Jersín Kamenná Měšín Nadějov Nížkov Poděšín Polná Rybné Sirákov Stáj Šlapanov Věžnice (HB) Věžnice (JI) Věžnička Záborná Zhoř Ždírec

Celkem

Z toho

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo

zaměstnaní

nezaměstnaní

84 121 965 117 224 91 90 84 102 442 129 2 448 53 111 86 372 205 84 57 103 222 173 6 363

78 111 880 109 214 83 84 80 93 416 121 2 234 45 107 83 333 189 79 53 96 206 155 5 849

6 10 85 8 10 8 6 4 9 26 8 214 8 4 3 39 16 5 4 7 16 18 514

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

40

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 72 160 831 135 280 87 90 114 95 459 108 2 510 61 137 80 384 204 63 75 125 241 158 6 469

Strukturu ekonomické aktivity Mikroregionu zobrazuje tabulka výše (tabulka 8), podle níž zde žije 6 363 ekonomicky aktivních osob. Do této kategorie spadají jak zaměstnaní, tak nezaměstnaní. Ekonomicky neaktivních obyvatel je 6 469. Osob ekonomicky aktivních je tedy 49,6 %, z toho vyplývá, že na jednoho ekonomicky aktivního obyvatele připadá více jak jeden ekonomicky neaktivní. Z vyhodnocení údajů o vyjížďce z obcí vyplývá, že ze všech obcí Mikroregionu vyjíždí do zaměstnání a škol kolem 30 % z celkového počtu obyvatel, z obce Arnolec dokonce téměř polovina obyvatel. Z Mikroregionu jako celku vyjíždí 22 % obyvatel do zaměstnání a 9 % do škol. Pro lepší zhodnocení byl u jednotlivých obcí vypočítán ještě podíl vyjíždějících z ekonomicky aktivních obyvatel. Výsledky ukazují, že do jiných obcí za prací či studiem u poloviny obcí dojíždí více jak 75 % ekonomicky aktivních obyvatel. Přesné hodnoty za jednotlivé obce obsahuje příloha 4. 6.4

Zdravotnictví a sociální služby

Ústředním centrem Mikroregionu s nevyšší kumulací zdravotnických služeb je město Polná. Zde se nachází zdravotnické středisko s gynekologicko-porodnickou ambulancí, kožní ambulancí, neurologií, ortopedií, dvěma praktickými lékaři pro dospělé, jedním praktickým lékařem pro děti a dorost a čtyřmi stomatology. Ve Šlapanově, Nížkově, Dobroníně a částečně v Jamném se taktéž nachází praktický lékař pro dospělé. Většina obyvatel ze zbylých obcí inklinuje právě k Polné. Z oblasti sociálních služeb jsou pro Mikroregion mimořádně důležité obce Polná a Ždírec. V Polné byl v roce 2003 otevřen dům s pečovatelskou službou55 s terénní a ambulantní služba občanům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Ve Ždírci se nachází domov důchodců, který je pro obec významný už od 50. let. V průběhu roku 2010 a 2011 prošel za pomoci Ministerstva práce a sociálních věcí a Kraje Vysočina významnou rekonstrukcí, obyvatelé domova museli být dočasně vystěhování do Havlíčkova Brodu, v září roku 2012 byl znovu otevřen. V současnosti tvoří významný prvek Mikroregionu 55

Město Polná: Pečovatelská služba. [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.mesto-

polna.cz/vismo/o_utvar.asp?u=12549&id_org=12549&id_u=1017&p1=15150

41

v této oblasti, s příjemným, čistým a moderním prostředím a s péčí na vysoce kvalitní úrovni. Menší domov důchodců se nachází v obci Věžnice, v obci Nížkov je Domov pokojného stáří. 6.5

Školství

Na území Mikroregionu se vyskytuje celkem 12 mateřských škol, z toho 3 se nachází v Polné. V obcích Brzkov a Věžnice jsou základní školy pouze s prvním stupněm (od 1. do 5. ročníku), přičemž základní školu ve Věžnici navštěvuje pouze sedm dětí a tvoří tak nejmenší školu v kraji. Dalších 7 obcí má základní školu od 1. do 9. ročníku. Středoškolské stejně jako vysokoškolské vzdělání se v Mikroregionu nenachází. Tabulka 9: Počet mateřských a základních škol v Mikroregionu Polensko Instituce Mateřská škola

Obce

Celkem

Dobronín, Jamné, Jersín, Nížkov, Poděšín, Polná, Šlapanov, Věžnice, Zhoř, Ždírec

12

Základní škola (1. stupeň) Základní škola (1. a 2. stupeň)

Brzkov, Věžnice Brzkov, Dobronín, Jamné, Nížkov, Polná, Šlapanov, Zhoř

2

7

Zroj: Vlastní zpracování z dat Risy.cz

6.6

Kultura a sport

Mikroregion je z hlediska kulturních památek oblíbený, mezi nejatraktivnější patří areál hradu a zámku v Polné, který nabízí prohlídkové okruhy a ve kterém je v dnešní době umístěna Základní umělecká škola, Kulturní středisko a Zámecká restaurace. Turisty navštěvované jsou také polenské kostely, z nichž nejznámější je Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie; polenská stará škola a židovský hřbitov. V Nížkově se nachází známá kostnice z roku 1709 a mezi obcemi Šlapanov a Věžnice středověký most nazvaný U Lutriána, který patřil k nejdůležitějším spojnicím českého středověkého státu.

42

Kulturní události v Mikroregionu jsou podněcovány především městem Polná, které je v této oblasti velmi činorodé a v průběhu roku nabízí velké množství různorodých aktivit. V letním období se konají letní kina, noční prohlídky hradu, podvečery s dechovou hudbou, jazzové podvečery nebo festival ohňových umění. Významnými událostmi jsou v září tradiční Mrkvancová pouť a s ní spojený festival Mrkvan core, Den evropského dědictví a divadelní festival Hrabalova ostře sledovaná Polná. Před Vánoci jsou oblíbené také adventní koncerty či Vánoční setkání starší generace. Tři čtvrtiny obcí Mikroregionu mají také své zázemí pro kulturní vyžití občanů, většinou se jedná o kulturní sál, kde se pořádají plesy, trhy, divadla a jiné. Pěti obcím toto vybavení chybí, jedná se o obce Arnolec, Jersín, Měšín, Věžničku a Rybné. Z oblasti sportu jsou zde dobré podmínky pro cykloturistiku, což ukazují značené cyklotrasy vedoucí kolem různých přírodních krás této krajiny. Známé jsou cyklotrasy z Polné do Měšína, z Nížkova do Dobronína a z Dobronína přes Šlapanov do Přibyslavi.56 Ve většině obcí Mikroregionu (konkrétně 2/3 obcí) se nachází fotbalová hřiště pro sportovní vyžití občanů.V Polné, Zhoři a Dobroníně se nachází tenisové hřiště s tenisovými kluby. V Polné je značný počet obyvatel členy Volejbalového svazu TJ Slavoj Polná a pořádají se zde badmintonové turnaje. 6.7

Podnikatelská struktura

Struktura podnikatelských subjektů je ovlivněna řadou faktorů – historickým vývojem, přírodními podmínkami, strukturou osídlení a geografickou polohou Mikroregionu. Zejména v průběhu 90. let došlo v souvislosti s privatizací a restrukturalizačními činnostmi k velkým organizačním změnám podniků. Nastal rozvoj soukromého podnikání a vznikla řada malých firem především v nevýrobní sféře, v průmyslu a ve stavebnictví. Nutné je však podotknout, že některé nově vzniklé subjekty později

56

MĚSTO POLNÁ. Cyklotrasy v centru Českomoravské vysočiny. Polná, 2007. Dostupné z: http://www.infocentrumpolna.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200080&id_ktg=1013&p1=56

43

zanikly, v některých došlo po počátečním nárůstu k poklesu počtu pracovníků.57 S příchodem roku 2000 byl zaznamenán významný růst ekonomiky a vznik několika nových firem a více fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona. Velkou překážkou pro malé a střední podniky v Mikroregionu bylo překonání ekonomické krize, která na ně plně dolehla zejména v roce 2009. Došlo k oslabení vazby na zahraniční odběratele, k výraznému zvyšování cen energií, ke snížení spotřeby domácností, z toho plynoucí poptávky, a také ke snižováním zisku. Díky těmto a dalším faktorům začaly firmy utlumovat svojí výrobu a snižovat počet zaměstnanců. Španělská firma stavějící nové byty a provozující pilu v Polné byla jediným podnikatelským subjektem, který v této době zbankrotoval, u ostatních šlo spíše o výraznější omezení činnosti než zánik. Podnikatelskou páteř v dnešní době tvoří firmy TKZ Polná, spol. s r. o. s 200 zaměstnanci, zaměřená na stavební a nábytkové kování a Sapeli Polná, s. r. o. vyrábějící dveře a zárubně, která zaměstnává 120 osob. Dalšími významnými firmami jsou PLEAS, a.s. konfekční provozovna Polná (180 zaměstnanců),Dafeplast (130 zaměstnanců), IP Izolace (100 zaměstnanců) a Mlékárna Polná, spol. s r.o.(100 zaměstnanců).

V Mikroregionu se celkem nachází 2 282 podnikatelských subjektů,

ve kterých převažují podnikající fyzické osoby a malé podniky. Na poměr zdejších obcí jsou malé firmy o 20 nebo 30 zaměstnancích velkým přínosem pro území a cenným zdrojem zaměstnanosti. Nejpočetnějším odvětvím zastoupeným v Mikroregionu je velkoobchod, maloobchod a údržba motorových vozidel, ve kterém ve sledovaném území podniká 455 právnických nebo fyzických osob. Dalším významným odvětvím podnikání je průmysl, stavebnictví a zemědělství. Téměř v každé obci Mikroregionu se nachází soukromé truhlářství nebo pokrývačství. 6.8

Průmysl

Podle předsedy Mikroregionu je pro Mikroregion Polensko typický dřevařský průmysl, jako již zmíněná polenská firma Sapeli, a. s. vyrábějící dveře a TKZ, s. r. o., s nábytkovým kováním. Vyskytuje se zde větší množství menších firem, jenž se zabývají 57

GAREP, spol. s r. o., ref. 50

44

spedicí a volně se s ostatními odvětvími doplňují. Velkou měrou je zastoupeno truhlářství, nejčastěji formou podnikajících fyzických osob, například Truhlářství Holub a Štáfl truhlářství v Dobroníně, Atiz truhlářství v Nížkově nebo Truhlářství Rostislav Konečný ve Zhoři. Dalším významným odvětvím je stavebnictví, v Polné a okolí má sídlo spousta drobných stavebních firem, které realizují i složité a významné projekty. V dnešní době už nepříliš obvyklý textilní průmysl je na Polensku zastoupen. Konkrétně ve městě Polná se nachází pobočka firmy Pleas, a. s., která je v České republice největším výrobcem kvalitního denního a nočního prádla. Tato pobočka je pro region významná z hlediska zaměstnanosti, pracuje v ní kolem 150 osob. Problematickým odvětvím je potravinářství. V Mikroregionu se sice nachází větší firma z tohoto odvětví – Mlékárna Polná, s. r. o., která má i nadregionální význam, avšak jakákoliv další zde chybí. Jedná se o absenci důležitých složek jako je například pekařství nebo zpracování masa a masných výrobků. 6.9

Zemědělství

V Mikroregionu Polensko stejně jako v Kraji Vysočina představuje zemědělství tradiční odvětví, ve kterém pracuje vysoké procento obyvatel. Přestože oblast Mikroregionu Polensko patří z hlediska kraje k méně vhodným pro zemědělství, pěstují se zde obiloviny (převážně ječmen jarní a pšenice ozimá, méně oves a žito), brambory a kukuřice na siláž. Každým rokem výrazně stoupá rozloha polí s řepkou olejnou, neboť z ní plyne zemědělcům vyšší zisk než z pěstování jiných plodin. V obcích

se

nachází

drobní

soukromí

zemědělci

a

zemědělská

družstva,

jež obhospodařují zemědělskou plochu této oblasti. Nejdominantnější jsou zemědělské podniky Dobrosev, a. s. v Dobroníně a SENECO, spol. s r. o v Polné, které obhospodařuje cca1 500 ha zemědělské půdy.58 Dále se zde nachází zemědělská družstva, pro Mikroregion je významné Zemědělské družstvo Dobronín a Zemědělské

58

Úroda: Podmínky Vysočiny prověřily odrůdy. [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/Podminky-Vysociny-proverilyodrudy__s457x47016.html

45

družstvo vlastníků Sirákov. Celkem k 31.12.2011 bylo ve sledovaném území 233 podnikatelských subjektů spadajících do sekce „zemědělství, lesnictví, rybolov. 6.10

Doprava a technická infrastruktura

Dopravní obslužnost je v Mikroregionu zajišťována převážně autobusy, působí zde tři autobusové společnosti – Veolia Transport Česká republika, a. s., ICOM transport, a. s. a ZDAR, a. s. Všechny obce musí těmto společnostem každý rok přispívat na zajištění dopravního spojení, jelikož spoje jezdí nevytížené a provoz je nákladný. Největší finanční pomoc přichází z Kraje Vysočina, který na zajištění dopravní obslužnosti populačně méně významných obcí přispívá částkou 250 mil. Kč. Obec Polná ze svého rozpočtu na tuto problematiku uvolňuje 1,1 mil. Kč a u ostatních obcí se částky pohybují v tisících nebo desetitisících podle velikosti a frekvence spojů. Na železniční síť jsou napojeny pouze čtyři obce. Jedná se o obce Šlapanov, Kamenná, Dobronín a Nížkov, které jsou tím pádem i mnohem lépe dostupné, protože frekvence železničních spojů je vyšší. U prvních třech jmenovaných je důvodem tak vysoké frekvence umístění na vytížené trase Havlíčkův Brod – Jihlava. Další výhodou železniční sítě v obcích je dopravní obslužnost i o víkendech, 60 % obcí například v sobotu neprojede žádný autobusový spoj a v neděli naprosté minimum. Technická infrastruktura je v Mikroregionu na velmi dobré úrovni, srovnatelná s úrovní velkých populačně významnějších měst. Devatenáct obcí je plynofikováno, všechny mají veřejný vodovod a kanalizaci. Čistírna odpadní vod je vystavěna v jedenácti obcích, v obcích Záborná, Brzkov a Měšín o její výstavbě uvažují. Absence čistíren odpadních vod je většinou v malých obcích a to z důvodu nedostatku financí na výstavbu.

46

7.

Hospodaření jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko

7.1

Příjmy

Největší část z příjmů tvoří ve všech sledovaných letech u většiny obcí daňové příjmy. Několik obcí se však tomuto pravidlu vymyká a největší část příjmů u nich tvoří nedaňové příjmy nebo dotace. V roce 2009 tvoří tyto výjimky obce Věžnice (Havlíčkův Brod), Věžnice (Jihlava) a Ždírec. V roce 2010 konkrétně v obci Měšín v příjmech výrazně převyšují dotace a v roce 2011 se trendu nejvyšších daňových příjmů vymykají obce Dobroutov, Měšín a Ždírec. Důvodem vysokých příjmů u Měšína je čerpání dotací na výstavbu chodníků a opravu místních komunikací. Struktura příjmů jednotlivých obcí v roce 2011 je zřetelná také na následujícím grafu. Přehledně jsou viditelné obce, jejichž výraznou část rozpočtu tvoří dotace.

Graf 6: Struktura příjmů jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko za rok 2011 Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

Podrobná struktura příjmů obcí Mikroregionu Polensko za rok 2009, 2010 a 2011 se nachází v příloze 5. Nejvyšších příjmů v posledním pozorovaném roce v absolutních hodnotách dosáhly zcela logicky tři největší obce - město Polná (78 811 200 Kč), obec Dobronín

47

(26 910 310 Kč) a Nížkov (11 830 700 Kč). Relevantnější pro srovnání jsou přepočtené příjmy obce na jednoho obyvatele, ze kterých vyplývá, že nejvyšších příjmů dosáhla obec Ždírec (24323,8 Kč na obyvatele), Dobroutov (22766,6 Kč/obyvatel) a Měšín (21784,6 Kč/obyvatel), které patří k populačně menším obcím. U Dobroutova a Měšína je vysvětlením pro tento ukazatel vysoká částka dotací v rozpočtu. Odůvodněním pro Ždírec jsou vysoké nedaňové příjmy, které u této obce spočívají v příjmech z pěstební činnosti. Tabulka 10: Celkové příjmy obcí a příjmy na jednoho obyvatele za rok 2011

Pořadí

Obec

Počet obyvatel

Pořadí

Obec

Celkové příjmy obce Pořadí (v tis. Kč)

Obec

Příjmy na obyvatele (v Kč)

1.

Polná

5 150

1.

Polná

78 811,2

1.

Ždírec

24323,8

2.

Dobronín

1 904

2.

Dobronín

26 910,31

2.

Dobroutov

22766,6

3.

Nížkov

957

3.

Nížkov

11 830,7

3.

Měšín

21784,6

4.

Šlapanov

4.

Šlapanov

783

10 439,73

4.

Jamné

17596,2

5.

Jamné

518

5.

Ždírec

9 875,48

5.

Kamenná

15622,8

6.

Zhoř Věžnice (HB)

471

6.

9 114,84

6.

15303,1

425

7.

Polná Věžnice (HB)

6 169,74

8.

Arnolec

14292,9

8.

Ždírec

406

8.

Jamné Věžnice (HB) Dobroutov

9.

Dobroutov

271

9.

Zhoř

5 777,03

9.

Sirákov

14231,4

10.

7.

6 379,81

7.

15011,3

Brzkov

267

10.

Měšín

4 705,47

10.

Brzkov

14189,2

11.

Sirákov

256

11.

Brzkov

3 788,52

11.

Dobronín

14133,6

12.

Poděšín

249

12.

Sirákov

3 643,24

12.

Šlapanov

13333,0

13.

Záborná

232

13.

Záborná

3 088,05

13.

Záborná

13310,6

14.

Měšín

216

14.

Kamenná

2 874,6

14.

Nížkov

12362,3

15.

Nadějov

204

15.

Poděšín

2 866,66

15.

Zhoř

12265,5

16.

Jersín

200

16.

Arnolec

2 572,73

16.

Jersín

11864,7

17.

Kamenná

184

17.

Jersín

2 372,93

17.

Rybné

11519,7

18.

Arnolec

180

18.

Nadějov

2 275,29

18.

Poděšín

11512,7

19.

Stáj Věžnice (JI)

175

19.

1 983,23

19.

Stáj

11332,7

157

20.

135

21.

Stáj Věžnice (JI) Věžnička

121

22.

Rybné

20. 21. 22.

Věžnička

Rybné Celkem

13 461

1 677,34 1 513,36 1 393,88

Celkem

200 064,14

Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

48

20. 21.

Věžnička

Nadějov Věžnice 22. (JI) Průměr

11210,1 11153,4 10683,7 14862,5

Největší změny v rozpočtu díky dotaci zaznamenala v roce 2010 obec Měšín, u které rozdíl příjmů v roce 2009 a 2010 byl 10 492 300 Kč. V roce 2010 vykazovala také obec Šlapanov velký rozdíl oproti roku 2009 a bylo to taktéž způsobeno dotací, kterou obec dostala na zateplení místní základní školy. V roce 2011 o 67 % narostly příjmy obci Dobroutov, a to díky dotaci na opravu infrastruktury a výsadbu zeleně. 7.2

Výdaje

Výdaje obcí se dělí na běžné a kapitálové, neboli investiční. Běžné výdaje souvisí hlavně s provozem a běžným chodem obcí. Spadají sem výdaje na místní správu, školství, péči o veřejná prostranství, náklady na kulturu, ochranu životního prostředí a na veřejné osvětlení. Kapitálové výdaje představují především investiční nákupy a transfery. Jde o výdaje na výstavbu ČOV, kanalizací, opravy chodníků a silničních komunikací a nákup nemovitostí.

Graf 7: Struktura výdajů jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko za rok 2011 Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

Graf 7 zobrazuje strukturu výdajů za rok 2011. Kapitálové výdaje vykazují všechny obce kromě Jersína a Věžničky. Nejvyšších kapitálových výdajů dosáhla v tomto roce obec Záborná, a to z důvodu výstavby silniční infrastruktury v oblasti nových parcel. Struktura výdajů je podrobněji zobrazena v příloze 6.

49

Tabulka 11: Celkové výdaje obcí a výdaje na jednoho obyvatele za rok 2011

Pořadí

Obec

Počet obyvatel

Pořadí

Obec

Celkové výdaje obce Pořadí (v tis. Kč)

Obec

Výdaje na obyvatele (v Kč)

1.

Polná

5 150

1.

Polná

76 532,77

1.

Ždírec

24 487,3

2.

Dobronín

1 904

2.

Dobronín

24 130,65

2.

Jamné

19 938,5

3.

Nížkov

957

3.

Nížkov

11 657,08

3.

Polná

14 883,9

4.

Šlapanov

783

4.

Šlapanov

11 233,99

4.

Kamenná

14 529,2

5.

Jamné

518

5.

Jamné

10 487,66

5.

Šlapanov

14 458,2

6

Zhoř

471

6.

Ždírec

9 868,37

6.

Arnolec

13 481,8

7

Věžnice (HB)

425

7.

Věžnice (HB)

5 504,85

7.

Věžnice (HB)

13 075,7

8

Ždírec Dobrouto v

406

8.

Zhoř

3 592,02

8.

Dobronín

12 774,3

271

9.

3 210,38

9.

9 10

Brzkov

Záborná

12 638,1

Brzkov

267

10.

Záborná

2 957,31

10.

Nížkov

12 017,6

11

Sirákov

256

11.

Měšín

2 780,39

11.

Měšín

11 984,4

12

Poděšín

249

12.

Kamenná

2 644,31

12.

Brzkov

11 548,1

232

13.

Dobrouto v

2 579,94

13.

Věžnice (JI)

11 180,4

13

Záborná

14

Měšín

216

14.

Sirákov

2 531,99

14.

Jersín

10 930,6

15

Nadějov

204

15.

Arnolec

2 197,54

15.

Sirákov

10 128,0

16

Jersín

200

16.

Jersín

2 142,40

16.

Stáj

10 090,2

Kamenná

184

17.

Nadějov

1 991,77

17.

180

18.

1 924,58

18.

Nadějov Dobrouto v

175

19.

1 745,61

19.

157

20.

1 744,14

20.

135

21.

Věžnička

1 045,73

21.

Věžnička

7 746,1

121

22.

Rybné

999,82

22.

Zhoř

7 626,4

17 18 19 20 21

Arnolec Stáj Věžnice (JI) Věžnička

22 Rybné Celkem

13 461

Poděšín Stáj Věžnice (JI)

Celkem

183 503,30

Rybné Poděšín

Průměr

9 909,3 9 450,3 8 128,6 7 760,4

12 216,7

Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

Tabulka 11 srovnává pořadí obcí v celkových výdajích a ve výdajích na obyvatele. Nejvyšší výdaje v absolutní hodnotě mají tři populačně největší obce – Polná (76 532 770 Kč), Dobronín (24 130 650 Kč) a Nížkov (11 657 080 Kč). V přepočtu výdajů na obyvatele se pořadí liší. Na prvním místě se nachází obec Ždírec (24 487,3 Kč/obyvatel), a to z důvodu již zmíněné pěstební činnosti, ze které plynou nejenom vysoké příjmy, ale

50

i vysoké výdaje. Na druhém místě je obec Jamné (19 938,5 Kč/obyvatel). Důvodem jsou v tomto roce vysoké výdaje na kulturu a zdravotnictví. Kolísání celkových výdajů jednotlivých obcí zobrazuje graf 8. Dá se říci, že se výdaje pohybují u všech obcí v průběhu let velice podobně, v roce 2011 se mírně snižují. Výkyvy výdajů v roce 2010 u obcí Měšín a Šlapanov souvisí s použitím dosažených dotací.

Graf 8: Celkové výdaje obcí v letech 2009-2011 Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

7.3 Výsledek hospodaření Tabulka 12 znázorňuje, zda obce dosahují vyrovnaného, přebytkového nebo schodkového rozpočtu. Vyrovnaný rozpočet ve sledovaném období nevykazuje ani jedna obec. Mezi lety 2009-2011 má nejvyšší přebytek v rozpočtu obec Věžnice (HB), a to v roce 2009. Přebytek 5 636,1 tis. Kč je způsobený vysokými příjmy plynoucími z chodu dvou nově postavených větrných elektráren. Naopak nejvyšší schodek v rozpočtu (- 5 191,9 tis. Kč) se nachází u obce Polná, také v roce 2009. Příčinnou jsou rozsáhlé stavební práce – komplexní zádlažba Karlova náměstí a rekonstrukce k němu proudících inženýrských sítí (vodovody, kanalizace, přípojky).

51

V roce 2009 mělo 12 obcí schodkový rozpočet, v roce 2010 se tento počet snížil na 8 a v posledním sledovaném roce jde pouze o tři obce. Tento jev je důsledkem ekonomické krize, jejíž dopad byl v roce 2009 nejintenzivnější a postupně se snižoval. Tabulka 12: Saldo hospodaření jednotlivých obcí (v tis. Kč) Obec

2009

2010

2011

Arnolec

- 468,9

462,6

375,2

Brzkov

- 892,9

828,4

578,1

Dobronín

1 075,9

- 591,3

2 779,7

Dobroutov

174,5

-3 326,7

3 589,8

Jamné

1 291,6

- 316,9

-1 372,8

Jersín

- 572,7

- 116,0

230,5

263,9

- 458,2

230,3

74,9

-2 240,9

1 925,1

Kamenná Měšín Nadějov

- 143,7

376,4

238,5

Nížkov

1 072,8

303,5

173,6

Poděšín

- 254,9

- 233,6

942,1

Polná

-5 191,9

2 622,1

2 278,4

Rybné

- 136,8

266,3

394,1

Sirákov

- 176,7

397,4

1 111,3

670,8

292,2

237,6

Šlapanov

-1 753,5

-2 195,5

- 794,3

Věžnice (HB)

5 636,1

563,2

875,0

Věžnice (JI)

3 994,5

325,1

- 66,8

Věžnička

286,8

120,0

467,6

Záborná

-1 605,1

- 525,7

130,7

Zhoř

- 358,0

1 642,6

2 185,0

Ždírec

- 27,0

355,3

Stáj

7,1

Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

52

8.

Hospodaření Mikroregionu Polensko

Činnost Mikroregionu Polensko je financována ze tří složek – z řádných příspěvků členů, z dobrovolných příspěvků členů a z finančních dotací a darů. Finanční příspěvky členů svazku jsou stanoveny ve výši 3 Kč na obyvatele trvale přihlášeného v obci k 1.1. daného roku. Obce jsou povinny příslušnou částku uhradit do 31.1. daného roku. Výši členských příspěvků určuje každý rok valná hromada. 59 Dobrovolný svazek hospodaří s majetkem, který do svazku vložily členské obce a s majetkem, který získal na základě vlastní činnosti. Tento majetek může Mikroregion využívat pouze za účelem plnění předmětu činnosti, který je vymezen v kapitole 2.1.2 Předmět činnosti. Svazek obcí hospodaří podle svého rozpočtu a o svém hospodaření vede samostatné účetnictví. V tabulce 13 jsou uvedeny rozpočty a skutečné plnění rozpočtů Mikroregionu Polensko z let 2008 až 2013. Tab. č. 13: Rozpočty a plnění rozpočtů Mikroregionu Polensko v letech 2008-2013

Položka Členské příspěvky od obcí Dotace

2013

Rozp.

Rozp.

51 800

53 964

53 964

-

-

-

3 751

-

46 360

170

200

115 539

51 800

98 160

54 134

54 164

101 963

51 800

141 434

54 134

54 164

2009 Plnění Rozp. k 31.12.

2010 Plnění Rozp. k 31.12.

2011 Plnění Rozp. k 31.12.

51 600

51 712

51 800

51 788

51 800

51 788

51 800

-

5 000

125 000

125 000

60 000

60 000

1 109

92 000

96 658

57 821

268 800

273 446

52 898

328 800

330 943

3 800 115 600 115 600 0

13 576

Ostatní Příjmy 51 600 celkem Výdaje 51 600 celkem Výsledek 0 hospodaření

4 923

- 60 000 - 57 497

Zdroj: Vlastní zpracování

59

2012

2008 Plnění Rozp. k 31.12.

GAREP, spol. s r. o., ref. 50

53

0

-43 273

0

0

0

9.

SWOT analýza Mikroregionu Polensko

SWOT analýza patří k základním strategickým nástrojům a jejím účelem je objektivní charakteristika slabých a silných stránek zkoumaného předmětu (podnik, obec) a následná, z nich vyplývající definice příležitostí a hrozeb. Prostřednictvím SWOT analýzy obec identifikuje nová nebezpečí a problematické oblasti, které by mohly ohrožovat její činnost a příležitosti pro svůj další rozvoj.

SILNÉ STRÁNKY • atraktivní poloha uprostřed Vysočiny • čisté životní prostředí, nenachází se zde žádné významné zdroje znečištění • blízkost dálnice D1 • nepoškozený ráz krajiny • vyhledávané turistické místo • vysoký podíl zemědělské půdy • dostatek parcel pro výstavbu nových domů • Domov důchodců ve Ždírci, zařízení krajského významu (kvalitní sociální péče) • minimální množství nepřizpůsobivých etnik • vysoká aktivita zájmových spolků (SDH, Skauti, fotbalové kluby, myslivci, klub důchodců) • dostupnost základních a mateřských škol v obcích • dostatek zázemí pro kulturní vyžití • pokrytí celého území internetem

SLABÉ STRÁNKY • nedostupnost vlakové sítě ve většině obcí • velmi špatná dostupnost do většiny obcí veřejnou dopravou ve dnech pracovního klidu • nedostatečný počet praktických lékařů a stomatologů • málo pracovních příležitostí • v některých obcích nedostatečné pokrytí signálem mobilních operátorů • nedostatek míst pro volnočasové aktivity, absence koupališť • chybějící cyklostezky • nedostatečná úprava veřejných budov pro imobilní • vyjížďka do zaměstnání • chybí plynofikace obcí Věžnice, Stáj, Arnolec • 11 obcí nemá ČOV • nedostatek ubytovacích kapacit pro turisty • nedostatek bankomatů

54

PŘÍLEŽITOSTI • příležitost rozvoje turistiky a ekoturistiky • výstavba nových domů, příliv obyvatelstva • plynofikace zbylých tří obcí • výstavba ČOV v ostatních obcích • obnovení železničních spojů z Polné • rozvoj služeb pro cestovní ruch (ubytování, stravování) • čerpání finančních prostředků prostřednictvím členství v MAS Českomoravské pomezí • pořádání více kulturních a kulturněvzdělávacích akcí • podpora činných spolků • vznik neziskových organizací pro seniory

• • • •

HROZBY nízká míra uplatnění absolventů vysokých škol, odchod mladých lidí do větších měst snižování dopravní obslužnosti malých obcí z důvodu její nízké vytíženosti zvyšování používání osobních automobilů, znečišťování životního prostředí zvyšování nezaměstnanosti

Mikroregion Polensko by měl pro svůj další rozvoj stavět na silných stránkách ve vztahu k příležitostem. Nejvíce pozornosti by mělo být věnováno rozvoji cestovního ruchu a zkvalitnění s ním souvisejících služeb. Silnou stránkou pro tuto oblast je kvalitní životní prostředí a krajina, výhodná poloha, kopcovitý terén (pro cykloturistiku) a historická místa. Atraktivitu Mikroregionu snižuje zejména nedostatek pracovních příležitostí, který by do budoucna tuto oblast mohl ve značné míře ohrozit. A to tím, že lidé, kteří zde nenajdou zaměstnání, budou odcházet do větších měst. Mohl by pak nastat odliv hlavně mladých lidí, kteří jsou často inovativní, aktivní a pro obec důležití. To by pro Mikroregion znamenalo úpadek.

55

10.

Vyhodnocení dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na dva základní segmenty – občany obcí a starosty. Na základě tohoto rozdělení byly vytvořeny dva dotazníky. Dotazník pro občany obsahoval 18 otázek a jeho účelem bylo zhodnotit povědomí občanů o Mikroregionu, občanskou vybavenost a ekonomickou a environmentální stránku obce. Tento dotazník je obsažen v příloze 7. Dotazník pro starosty obcí tvořilo 16 otázek, které se zabývaly členstvím obce v Mikroregionu, dotacemi, občanskou vybaveností a životním prostředím. K nahlédnutí je dotazník v příloze 8. Pro získání co nejvyššího možného počtu vyplněných dotazníků bylo využito více nástrojů. Nejčastěji byly dotazníky vyplňovány prostřednictvím internetového nástroje Survio. Respondenti, pro které byla tato forma nedosažitelná, vyplnili dotazník v papírové podobě. Dále proběhly osobní schůzky a rozhovory pomocí mobilního telefonu. 10.1

Dotazník pro starosty obcí

Osloveno bylo celkem 22 starostů. Na dotazník rozeslaný e-mailem odpovědělo 7 starostů, na základě telefonické žádosti dalších 6 a se dvěma proběhla osobní schůzka. Ostatní starostové nedisponovali dostatkem času a ochotou pro vyplnění. S konečným počtem patnácti vyplněných dotazníků tak bylo dosaženo úspěšnosti 68 %. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že ze členství v Mikroregionu obcím vyplývají pouze výhody a je pro ně velkým přínosem. Jako největší výhodu starostové uvádějí informovanost, ať už v oblasti činnosti okolních obcí nebo činnosti kraje či oblasti kultury. Velký přínos spatřují v možnosti čerpání dotací, v možnosti rozvoje své obce, ale i společně celého území, kdy Mikroregion jako celek má větší vyjednávací sílu, a také v možnosti podílet se na aktivitách v regionu formou společných programů. Prostřednictvím Mikroregionu mohou obce řešit i různé své problémy nebo se účastnit setkání se zástupci Kraje Vysočina, Úřadu práce ČR nebo Správy a údržby silnic, která Mikroregion pořádá.

56

Vyhodnocení otázky, zda obec informuje občany o činnosti Mikroregionu, ukazuje následující graf. Devět obcí, tedy 60 %, občany o činnosti informuje, zbytek pouze za předpokladu nadcházející události. V obou případech jsou občané informováni nejčastěji na veřejných zasedáních obecního zastupitelstva, prostřednictvím úřední desky, informačních brožur a letáků, místního zpravodaje nebo hlášením místního rozhlasu. Méně také formou webových stránek nebo kabelové televize.

Graf 9: Pravidelná informovanost o činnosti Mikroregionu Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

Další otázka se týkala výhod a nevýhod ve členství v Místní akční skupině Českomoravské pomezí, do které jsou všechny obce zapojené. Všech patnáct starostů uvádí, že výhody ze členství obci neplynou zatím žádné. Zástupci obce Ždírec dokonce uvažuje o vystoupení z MAS z důvodu neakceschopnosti MAS pro budoucnost a starosta obce Polná zdůrazňuje, že finance momentálně proudí opačným směrem, kdy město dává peníze do MAS. Důvodem absence jakýchkoliv výhod je fáze tzv. osvojování, která momentálně v MAS probíhá – uchází se o to, aby mohla být v budoucnu příjemce evropských peněz. Obce do budoucna očekávají možnost čerpání dotací pro rozvoj obce a Mikroregionu, v rozpočtovém období 2014 – 2020 by měly na finanční prostředky prostřednictvím MAS dosáhnout. Pouze 7 obcí z 15 čerpá nebo v minulosti čerpalo dotace ze strukturálních fondů Evropské unie, a to nejčastěji na obnovu komunikací, rekonstrukci obecních rybníků, revitalizaci zeleně, výstavbu chodníků a rekonstrukci kanalizací. V obci Šlapanov

57

je ze strukturální fondů financované zateplení základní školy a město Polná je pravidelným příjemcem evropských peněz, pomocí kterých byla například zpřístupněna národní kulturní památka chrámu Nanebevzetí Panny Marie, vystavěna a zrekonstruována technická infrastruktura na Karlově náměstí, separován bioodpad nebo sníženy imise. Následující otázka se zabývala oblastmi, ve kterých je obec nejvíce aktivní. Podle odpovědí starostů se obce nejvíce zajímají o kulturní a sportovní vyžití občanů, péči a vzhled obce a zkvalitňování infrastruktury. Často jsou také podporovány sbory dobrovolných hasičů, nechávají se opravit obecní budovy, vodovody a kanalizace. Graf 10 zobrazuje hodnocení atraktivity obce z hlediska kulturního a sportovního vyžití, dopravní dostupnosti, kvality infrastruktury a nabídky pracovních příležitostí.

Graf 10: Hodnocení atraktivity obce z různých hledisek Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

58

Nejkladnější hodnocení (hodnocení „velmi dobré“ a dobré“) má dopravní dostupnost, absolutně nejhorší je atraktivita obcí z nabídky pracovních příležitostí. Tento jev je zcela zřejmý, jelikož většina obcí jsou malé vesnice do 500 obyvatel, kde se pracovní příležitosti nekumulují, spíše naopak. Záporně na otázku, zda se obyvatelé obce aktivně zapojují do jejího dění, odpovědělo 5 starostů. U ostatních obcí se občané nejčastěji zapojují formou členství u dobrovolných hasičů, pořádáním společenských, kulturních a sportovních událostí. Pouze starostové z obcí Měšín a Dobronín poznamenali, že obyvatelé chodí na zasedání zastupitelstva v hojném počtu a pravidelně předkládají návrhy a připomínky pro zlepšení občanské vybavenosti. V obci Polná jsou občané v rámci společenského vyžití velice aktivní (v současnosti zde existuje (44 různých dobrovolných spolků). Důvody pro přistěhování obyvatel, na které je zaměřena další otázka, jsou různé. Starostové ponejvíce poukazují na výhodnou polohu, protože většina obcí se nachází v klidném, příjemném a čistém prostředí a přitom v blízkosti větších měst a napojení na dálnici. Starostové se shodují, že příliš důvodů pro vystěhování neexistuje, problémem může být pouze nedostatek pracovních příležitostí a odstěhování se za zaměstnáním. Pouze jedna z oslovených obcí podporuje podnikatelskou činnost, ostatní buď nepodporují vůbec, respektive podporovali by, ale až na základě žádosti podnikatele. Výjimkou je obec Ždírec, jehož starosta na otázku, zda podporují podnikatelskou činnost, odpověděl: „Podporujeme. Od roku 2011 se obci podařilo získat 3 podnikatele s tím, že 1 podnikatel již má místo podnikání v obci; 2. podnikatel přislíbil, že místo podnikání bude mít rovněž u nás v obci; 3. podnikatel prozatím zde bude mít jen provozovnu.“ Další dvě otázky se zaobíraly životním prostředí. Všechny obce, které na dotazník odpověděly, se snaží zlepšit životní prostředí poskytováním dostatečného množství kontejnerů na plasty, sklo a papír; 33 % těchto obcí vybudovalo čistírnuku odpadních vod a 20 % rekultivuje vodní toky. Ve Šlapanově a Dobroutově se navíc na toto téma také pořádají edukační akce pro výchovu mládeže, v Brzkově proběhla výsadba nových stromů a ve Ždírci se buduje úsporné veřejné osvětlení.

59

Tři čtvrtiny komunikujících starostů vidí jako nejzávažnější faktor negativně ovlivňující životní prostředí své občany, kteří spalují nevhodné, často i zakázané materiály a znečišťují tím ovzduší. Další negativní oblastí je znehodnocování lesní krajiny motorkami a čtyřkolkami, zápach z místních živočišných výroben a traktory, které projíždí obcí a devastují komunikace. Předposlední otázka zjišťovala, jakou oblast by obce v budoucnu chtěli zlepšit. Odpovědi se nejčastěji shodují na opravení komunikací, zásobení obyvatel pitnou vodou a zkvalitnění sportovního vyžití rekonstrukcí hřišť.

Některé se obce budou snažit

zdokonalit třídění odpadu, vybudovat čistírnu odpadních vod, zlepšit pospolitost občanů, investovat do volnočasových aktivit pro všechny věkové generace a zlepšit kulturní vyžití. Starostové se shodují, že největší hrozbou pro obce by mohla být plánovaná vysokorychlostní železnice, která má vést právě přes katastrální území některých obcí Mikroregionu. Dále za velkou hrozbu považují zánik (respektive sloučení) obce z důvodu nedostatku finanční prostředků, postupného stěhování občanů a nízké míry přirozeného přírůstku. 10.2 Dotazník pro občany První položenou otázkou bylo, zda občané vědí, že jejich obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko, přičemž 57 osob, tedy 25 % z celkového počtu o této informaci nevědělo. Přesně polovinu občanů, kteří na dotazník odpověděli, by zajímalo více o fungování a činnosti Mikroregionu, pro 76 osob tyto informace užitečné nejsou a zbytek, tedy 18 %, je informován dostatečně. Všech 22 obcí Mikroregionu Polensko je zároveň členem místní akční skupiny Českomoravské pomezí, což vědělo pouze 14 % respondentů. Pouze 70 % dotázaných občanů je spokojeno s přístupem obce k občanům, 44 občanům (19 %) je přístup obce lhostejný a zbytek je nespokojen. Důvody nespokojenosti se opakují, nejčastějším je nezájem ze strany města o to, o co občané žádají nebo navrhují pro zlepšení občanské vybavenosti. Jedná se zejména o obec Polná, kde si občané stěžují, že všechny finanční prostředky obce jdou na podporu jednoho odvětví –

60

konkrétně fotbalu. Dalším důvodem nespokojenosti je neuspokojivá informovanost občanů o nakládání s finančními prostředky a o dění v obci a nedostatečný vliv zastupitelstva při rozhodování, cituji „o všem rozhoduje starosta, hlasy občanů a členů zastupitelstva jsou bezpředmětné“. Graf 9 odpovídá na pátou otázku: „Sledujete dění ve Vaší obci? Pokud ano, jakou formou?“ Mezi nejvýznamnější zdroj informací o dění v obci patří místní zpravodaj, který čte 149 respondentů, 104 pravidelně sleduje webové stránky a 74 čte úřední desku. Kromě nabízených možností respondenti také informace získávají z kabelové televize, z občanského sdružení Lipka, z nezávislých internetových novin PolNet a rozhovory se starostou nebo zastupiteli obce.

Graf 11: Sledování dění v obci Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

V pořadí šestou otázkou bylo hodnocení atraktivity obce z hlediska kulturního a sportovního vyžití, dopravní dostupnosti, nabídky pracovních příležitostí a dostupnosti mateřských a základních škol. Z vybraných ukazatelů má nejkladnější hodnocení dostupnost mateřských a základních škol, kdy více jak tři čtvrtiny dotázaných považují atraktivitu obce z tohoto hlediska za velmi dobrou či dobrou. Vysvětlení, proč tomu tak je, je jednoduché – ve většině obcí se nachází jak mateřská i základní škola, v obci Věžnice je dokonce nejmenší škola v České republice, kam dochází aktuálně pouze

61

7 žáků. Naopak nejméně atraktivní jsou obce z hlediska nabídky pracovních příležitostí, kterou označilo 62 % respondentů jako zcela nedostatečnou.

Graf 12: Hodnocení atraktivity obce z různých oblastí Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

Estetickou stránku obce (vzhled veřejných prostranství a zástaveb) hodnotí 85 % respondentů kladně, osmi procentům respondentů na vzhledu obce nezáleží a zbytek se vyjadřuje negativně především z důvodu neupravených chodníků a ulic, neopraveným a rozbořeným zástavbám a vykáceným lesům. Občané si stěžují na skládky a velké množství nepořádku před domy a často poukazují na čisté jádro, a opomíjený a nevzhledný okraj obce. Pro zlepšení stavu a pořádku na veřejných prostranstvích by dotázaní jako nejschůdnější viděli umístění více košů na odpadky v ulicích a parcích, více péče o chodníky a zkvalitnění veřejného osvětlení. 21 % dotázaných by bylo také pro zapojení obyvatelstva do úklidu veřejných prostranství. Z vlastních názorů občanů by bylo dobré ještě zlepšit vzhled autobusových zastávek, lokalizovat více přechodů pro chodce, zkvalitnit péči o zelené plochy a trestat vandaly, kteří veřejná prostranství devastují. 70 % zúčastněných si myslí, že se v Mikroregionu nachází kvalitní a dostatečná infrastruktura. S oblastí veřejné hromadné dopravy je 70 % z těch, kteří ji využívají

62

(přesně polovina oslovených), spokojeno. Výhrady má 6 % z celkového počtu oslovených, a to kvůli nízké frekvenci spojů zejména ve večerních a nočních hodinách a o víkendech, do více jak poloviny obcí například v sobotu nejede žádný spoj. Za výslovně alarmující považují obyvatelé nedostatečné spojení do města Přibyslav, kde se nachází stěžejní vlaková trasa Praha – Brno. Za absolutně největší problém obce považuje 60 % oslovených nedostatek pracovních příležitostí, poté nedostatek spojů veřejné dopravy (30 %) a nedostatečnou obchodní síť (taktéž 30 % oslovených občanů). I v této otázce někteří respondenti uvádí vlastní názor: největší problémy shledávají v neochotě komunikace ze strany obce k občanům, v proudění financí pouze do jednoho odvětví, dále v nedostatku kulturního vyžití, nedostatku aktivních spolků a restauračních zařízení. Dvanáctá otázka měla za cíl zjistit, jak občané hodnotí dostupnost služeb veřejné správy. Respondenti měli na výběr z možností 1 (nejlepší) až 5 (nejhorší), přičemž téměř 35 % dalo známku 2 a 48 % známku 3.

Graf č. 13: Hodnocení dostupnosti služeb veřejné správy Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

63

Na stejné stupnici byla hodnocena kvalita životního prostředí v obci. 17 % respondentů hodnotí kvalitu životního prostředí na známku 1, většina (56 %) na známku 2 a další nezanedbatelná část je hodnocena známkou 3 (20 % oslovených).

Graf č. 14: Hodnocení kvality životního prostředí Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

Tématem ochrany životního prostředí se zabývaly následující otázky: „Jak Vy sami přispíváte k ochraně životního prostředí?“ a otázka „Co podle Vás nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí ve Vaší obci?“ K ochraně životního prostředí lidé přispívají nejvíce třízením plastů (95 % oslovených), třízením papíru (91 %), třízením skla (85 %) a třízením elektroodpadu (65 %). 33 % respondentů se snaží nezatěžovat životní prostředí a používá místo auta kolo nebo chodí pěšky a 16 % používá ekologické energie pro vytápění. Zhoršování kvality životního prostředí v obci podle 76 % oslovených způsobuje spalování nevhodných materiálů občany. Následně pak velké množství automobilů, skládky a provoz bioplynové stanice, větrné elektrárny nebo jiných zařízení na bázi obnovitelných zdrojů. Občané dále jako faktory, které zhoršují kvalitu životní prostředí, uvádějí blízkost dálnice a firmy Kronospan a traktory a kamiony, které obcí projíždějí.

64

Graf č. 15: Příčiny zhoršování kvality životního prostředí v obcích Zdroj: Dotazníkové šetření, zpracováno internetovým nástrojem Survio

Poslední tři otázky se týkaly pohlaví, věku a vzdělání respondentů. Na dotazník odpovědělo 235 osob, z toho 133 žen a 102 mužů. Převážnou část (69 %) tvořili občané ve věku 19 – 26 let, 23 % z celku tvořily osoby mezi 27 – 55 lety. Dalších 12 občanů (5 %), kteří na dotazník odpověděli, byli ve věku do 18 let a 5 respondentů (2 %) ve věku nad 55 let. Nejčastější dosažené vzdělání bylo středoškolské (65 %), následně vysokoškolské (20 %), 10 % je vyučeno a zbylých 5 % má základní vzdělání.

65

ZÁVĚR Cílem práce bylo zhodnotit kvalitu života dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko. Všech 22 obcí tohoto zájmového území proto bylo analyzováno z hlediska spolupráce s ostatními obcemi, ale i z hlediska svého autonomního postavení. Tyto dvě roviny se v průběhu vlastní práce prolínají, jelikož postavení jednotlivých obcí je často vysvětlením pro daný jev Mikroregionu jako celku. Z analýzy vyplývá, že občané žijící ve zkoumaném území, jsou se všemi aspekty převážné míře spokojeni. Kvalita života, pro jejíž jsou v práci použity sociální, ekonomické a environmentální podmínky území, je zde hodnocena kladně. Z oblasti sociálních podmínek je velmi dobře hodnoceno školství, respektive dostupnost základních a mateřských škol, kterých je v Mikroregionu dostatek. Zdravotnictví pro většinu obyvatelstva Mikroregionu je zajišťováno ve spádovém centru Polná. Domov důchodců krajského významu v obci Ždírec přispívá ke kladnému hodnocení tété oblasti. Přírodní prostředí lze hodnotit kladně, nenachází se zde žádný velký zdroj znečištění. KES ukazuje, že se jedná o zemědělsky využívané území schopné autoregulace, ve kterém nejsou narušené přírodní struktury. U obcí Arnolec, Jamné a Stáj se jedná podle tohoto měřítka dokonce o velmi vyváženou krajinu. Přírodní prostředí je občany i starosty hodnoceno pozitivně. Jediným problémem v této oblasti je lokální znečišťování životního prostředí občany, kteří spalují nevhodné, často i zakázané materiály. Ekonomická oblast je oproti prvním dvěma vnímána méně pozitivně. Míra nezaměstnanosti, přestože nedosahuje krajského průměru, činí region méně atraktivním. V malých obcích se nekumulují pracovní příležitosti, proto musí obyvatelé dojíždět do větších měst mimo Mikroregion. Pracovní nabídky jsou shledávány ze strany starostů i občanů jako nedostatečné. Ve většině obcí, zejména v těch populačně méně výrazných, panuje vysoká sociální sounáležitost. Obyvatelé jsou členy nejrůznějších místních sdružení a spolků

66

(mysliveckých, sportovních, sdružení dobrovolných hasičů, spolky důchodců). Kulturní a sportovní aktivity se konají ve všech obcích, nejvýznamnější je obec Polná, která nabízí širší spektrum těchto činností. Sídelní struktura je velmi rozdrobená, v 77 % obcí žije do 500 obyvatel. Determinující členem celé oblasti je po všech směrech důležitá obec Polná, která má jako jediná statut města. Pro rozvoj menších obcí je tedy tato spolupráce velice důležitá. Fungování Mikroregionu se vždy odvíjí od aktivní činnosti členských obcí. V případě Mikroregionu Polenska by měla být větší motivace ke spolupráci, větší zájem starostů a komunikace mezi správou obce a občany. Jelikož je oblast Mikroregionu velmi atraktivní z hlediska kvality přírody, životního prostředí i kulturních zdrojů, má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, turistiky a agroturistiky. Právě rozvoj těchto oblastí by mohl být motivací pro větší spolupráci členských obcí.

67

POUŽITÁ LITERATURA BALÍK, Stanislav. Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 250 s. Politologie (Grada). ISBN 978-802-4729-084. ČERMÁK, Daniel a Jana VOBECKÁ. Spolupráce, partnerství a participace v místní veřejné správě: význam, praxe, příslib. Vyd. 1. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2011, 181 s. Studie (Sociologické nakladatelství), sv. 74. ISBN 978-807-3302-023. GALVASOVÁ, Iva. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. Vyd. 1. Brno: Georgetown, 2007, 138 s. ISBN 80251209. HORZINKOVÁ, Eva a Vladimír NOVOTNÝ. Základy organizace veřejné správy v ČR. 2. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 233 s. ISBN 978807-3802-639. KOČÍ, Roman. Obecní samospráva v České republice: praktická příručka s judikaturou. Vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 240 s. Praktik. ISBN 978-808-7576-281. KOUDELKA, Zdeněk. Obce a kraje podle reformy veřejné správy v roce 2001: (včetně textu zákona o obcích, zákona o krajích a zákona o okresních úřadech). 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2001, 423 s. ISBN 80-720-1272-X. KŘIVOHLAVÝ, Jaro.Psychologie zdraví: Praha: Portál, 2001, 279 s. ISBN 80-7178551-2. LABOUNKOVÁ, Vladimíra, Milan PŮČEK a Ludmila ROHREROVÁ. Metodická příručka pro zpracování strategických rozvojových dokumentů Mikroregionů. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2009, 47 s. ISBN 978-80-87318-02-7. LIM, Lan Yuan, Belinda K YUEN a Christine LÖW. Urban quality of life: critical issues and options. Singapore: School of Building and Real Estate, National University of Singapore, c1999, xiii, 250 p. ISBN 99-716-9227-9. MARKOVÁ, Hana. Finance obcí, měst a krajů. Vyd. 1. Praha: Orac, 2000, 190 s. ISBN 80-861-9923-1.

68

MELION, Miloslav. Finance územních samospráv. Hradec Králové: E.I.A. Ekonomická a informační agentura, 2000, 213 s. ISBN 80-854-9079-X. MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, s. 233. ISBN 80-85368-22-6. PEKOVÁ, Jitka. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2005, 555 s. ISBN 80-735-7052-1. POMALIŠOVÁ, Michaela. Hodnocení kvality života ve městech se zapojením veřejnosti: (zrcadlo místní udržitelnosti) : praktická příručka pro politiky, zástupce místních úřadů a neziskové organizace k hodnocení kvality života ve městech a obcích České republiky se zapojením veřejnosti. Praha: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, 2010, 81 s. ISBN 978-80-904490-6-0. SEED, Philip a Greg LLOYD. Quality of life. Bristol, Pa.: Jessica Kingsley, 1997, 218 p. ISBN 18-530-2413-9. ŠKRABAL, Ivo. Metodika zavádění managementu rozvoje Mikroregionů. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. ISBN 80-869-0239-0. TOMANCOVÁ, Jaroslava, Jan OBROVSKÝ a Antonín BRTOUN. Veřejná správa a finance. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2009, 164 s. ISBN 978-80-7326-162-7. VAĎUROVÁ,

Helena

a

Pavel

MÜHLPACHR. Kvalita

života:

teoretická

a

metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 143 s. ISBN 80-210-3754-7. VOCHOZKA, Marek a Jana KREJSOVÁ. Organizace veřejné správy v České republice I. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2008, 164 s. ISBN 80-872-7800-

69

INTERNETOVÉ ZDROJE Dotace: Leader ČR. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leader-cr/. GAREP, spol. s r. o. Strategie rozvoje Mikroregionu Polensko. Brno, 2001. Dostupné z: http://www.infocentrumpolna.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=200080&id_u=1032. Healthy People: Health-Related Quality of Life and Well-Being. [online]. 2010 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.healthypeople.gov/2020/about/qolwbabout.aspx. MĚSTO POLNÁ. Cyklotrasy v centru Českomoravské vysočiny. Polná, 2007. Dostupné z: http://www.infocentrumpolna.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200080&id_ktg=1013& p1=56. Město Polná: Pečovatelská služba. [online]. 2012 [cit. 2013-04-21]. Dostupné z: http://www.mestopolna.cz/vismo/o_utvar.asp?u=12549&id_org=12549&id_u=1017&p1=15150. Mikroregion Polensko: Stanovy sdružení. [online]. 2000 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.polensko.cz/html/stanovy.htm. PROGRAMME ON MENTAL HEALTH: Measuring Quality of Life [online]. 1997 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.who.int/mental_health/media/68.pdf. Sbírka zákonu. Zákon o obcích 128/2000 Sb. [online]. [cit. 2013-01-10]. Dostupné z: http://www.zakonycr.cz/seznamy/128-2000-sb-zakon-o-obcich-(obecni-zrizeni).html. Úroda: Podmínky Vysočiny prověřily odrůdy. [online]. 2010 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/Podminky-Vysocinyproverily-odrudy__s457x47016.html. Ústava České republiky. [online]. [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.usoud.cz/ustava-ceske-republiky/Čl. 2. odst. 3 Ústavy č. 1/1993, dostupný z http://usoud.cz/clanek/ustavacr. Ústav územního rozvoje. [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.uur.cz/. Venkov: Místní akční skupiny. [online]. [cit. 2013-02-08]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/.

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet členů zastupitelstva Tabulka 2: Zapojení obcí do Mikroregionů v letech 2003-2008 Tabulka 3: Srovnání struktury zemědělské půdy Tabulka 4: Srovnání struktury nezemědělské půdy Tabulka 5: Index stáří u jednotlivých obcí Tabulka 6: Rozdělení četností obcí podle počtu obyvatel Tabulka 7: Nezaměstnanost jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko v letech 2005-2011 Tabulka 8: Rozdělení obyvatelstva podle ekonomické aktivity Tabulka 9: Počet mateřských a základních škol v Mikroregionu Polensko Tabulka 10: Celkové příjmy obcí a příjmy na jednoho obyvatele za rok 2011 Tabulka 11: Celkové výdaje obcí a výdaje na jednoho obyvatele za rok 2011 Tabulka 12: Saldo hospodaření jednotlivých obcí Tabulka 13: Rozpočty a plnění rozpočtů Mikroregionu Polensko v letech 2008-2013

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Nadmořská výška obcí Mikroregionu Polensko Graf 2: Vývoj počtu obyvatel v Mikroregionu Polensko v letech 2001-2011 Graf 3: Složení obyvatelstva Mikroregionu polensko podle produktivity Graf 4: Přírůstky obyvatel v Mikroregionu Polensko v rozmezí let 2006-2011 Graf 5: Srovnání průměrné míry nezaměstnanosti v letech 2005-2011 Graf 6: Struktura příjmů jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko za rok 2011 Graf 7: Struktura výdajů jednotlivých obcí Mikroregionu Polensko za rok 2011 Graf 8: Celkové výdaje obcí v letech 2009-2011 Graf 9: Pravidelná informovanost o činnosti Mikroregionu Graf 10: Hodnocení atraktivity obce z různých hledisek Graf 11: Sledování dění v obci Graf 12: Hodnocení atraktivity obce z různých oblastí Graf č. 13: Hodnocení dostupnosti služeb veřejné správy Graf č. 14: Hodnocení kvality životního prostředí Graf č. 15: Příčiny zhoršování kvality životního prostředí v obcích

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Mikroregion Polensko

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Struktura zemědělské a nezemědělské půdy a KES u jednotlivých obcí Příloha 2: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Mikroregionu Polensko Příloha 3: Absolutní a relativní přírůstky obyvatel Příloha 4: Vyjížďka z obcí v absolutním a relativním vyjádření Příloha 5: Struktura příjmů v letech 2009-2011 (v tis. Kč) Příloha 6: Struktura výdajů v letech 2009-2011 (v tis. Kč) Příloha 7: Dotazník pro starosty obcí Příloha 8: Dotazník pro občany

Příloha 1: Struktura zemědělské a nezemědělské půdy a KES u jednotlivých obcí

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

Příloha 2: Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých obcích Mikroregionu Polensko

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

Příloha 3: Absolutní a relativní přírůstky obyvatel

Obec Šlapanov Věžnice Arnolec Brzkov Dobronín Dobroutov Jamné Jersín Kamenná Měšín Nadějov Polná Rybné Stáj Věžnice (ji) Věžnička Záborná Zhoř Ždírec Nížkov Poděšín Sirákov

2008 Relat. Abs. (v %) 11 1,42 7 1,78 4 2,27 2 0,79 18 0,96 1 0,38 5 1,01 3 1,56 9 5,45 8 4,19 -11 -5,14 45 0,88 15 17,65 -5 -2,79 2 1,36 8 7,08 6 2,91 22 5,88 5 1,41 -3 -0,33 -3 -1,21 13 5,51

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

2009 Relat. Abs. (v %) -2 -0,25 2 0,50 2 1,11 -1 -0,39 16 0,85 -6 -2,29 1 0,20 -7 -3,59 0,00 2 1,01 4 1,97 78 1,51 2 2,00 2 1,15 -3 -2,01 3 2,48 0,00 27 6,82 12 3,34 14 1,53 5 2,04 2 0,80

2010 Relat. Abs. (v %) 2 0,25 8 1,99 3 1,65 11 5 6 6 2 -2 -4 10 4 2 -1 2 8 10 17 -8 1

0,00 0,58 1,95 1,19 3,19 1,15 -1,00 -1,93 0,19 3,92 1,14 -0,68 1,61 3,77 2,36 0,00 1,83 -3,20 0,40

2011 Relat . Abs. (v %) -4 -0,51 15 3,66 -5 -2,70 14 5,53 -16 -0,83 10 3,83 9 1,77 6 3,09 8 4,55 17 8,54 1 0,49 -96 -1,83 15 14,15 -3 -1,69 12 8,28 9 7,14 12 5,45 38 8,78 35 9,43 13 1,38 7 2,89 4 1,59

Příloha 4: Vyjížďka z obcí v absolutním a relativním vyjádření Absolutní vyjádření Obec

Relativní vyjádření

Z toho Vyjíždějíc í celkem

do zaměstnaní

do škol

Vyjíždějící z celkového počtu obyvatel

Z toho do zaměstnání

do škol

Vyjíždějící z ekonomicky aktivních obyvatel

Arnolec

73

60

13

45%

82%

18%

87%

Brzkov

123

72

51

44%

59%

41%

98%

Dobronín

546

420

126

29%

77%

23%

57%

Dobroutov

95

59

36

35%

62%

38%

81%

Jamné

161

100

61

31%

62%

38%

72%

Jersín

73

50

23

37%

68%

32%

80%

Kamenná

58

40

18

32%

69%

31%

64%

Měšín

58

36

22

25%

62%

38%

69%

Nadějov

80

60

20

40%

75%

25%

78%

Nížkov

250

171

79

26%

68%

32%

57%

29%

65%

35%

55% 61%

71

46

25

1 488

1 058

430

29%

71%

29%

Rybné

33

22

11

27%

67%

33%

62%

Sirákov

72

53

19

29%

74%

26%

65%

Stáj

76

54

22

44%

71%

29%

88%

229

170

59

29%

74%

26%

62%

138

101

37

33%

73%

27%

67%

69

53

16

44%

77%

23%

82%

Věžnička

45

34

11

33%

76%

24%

79%

Záborná

100

66

43

43%

66%

43%

97%

Zhoř

184

129

55

39%

70%

30%

83%

Ždírec

133

79

54

33%

59%

41%

77%

Celkem

4 155

2 933

1231

−

−

−

−

Poděšín Polná

Šlapanov Věžnice (HB) Věžnice (JI)

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ

Příloha 5: Struktura příjmů v letech 2009-2011 (v tis. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

Příloha 6: Struktura výdajů v letech 2009-2011 (v tis. Kč)

Zdroj: Vlastní zpracování z dat www.rozpocetobce.cz

Příloha 7: Dotazník pro starosty obcí

Příloha 8: Dotazník pro občany