Mendelova Univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. Možnosti regionálního rozvoje na území Kladského pomezí

Mendelova Univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií _____________________________________________

Možnosti regionálního rozvoje na území Kladského pomezí

Diplomová práce Autor: Bc. Veronika Ptáčková Vedoucí práce: prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. Brno 2013

Anotace Tato diplomová práce v úvodní části popisuje vývoj regionálního rozvoje, regionální rozvoj jako vědu, rozvoj v souvislostech Evropské unie a v poměrech České republiky. V druhé části je zaměřena na vznik turistických regionů a oblastí na území České Republiky a dále pak konkrétně turistické oblasti Kladské Pomezí. V této části se práce zaměřuje na charakteristiku daného území, její geografické vyčlenění, historický vývoj, centra oblasti a atraktivity na daném území. V závěru práce se nachází SWOT analýza silných a slabých stránek regionu, příležitostí a hrozeb, která slouží jako rychlý přehled informací, a vyhodnocení dotazníkového šetření, které probíhalo mezi rezidenty žijícími na daném území tak také mezi návštěvníky, kteří tuto oblast navštívili. Závěry zjištění mohou být použity při rozvoji cestovního ruchu v oblasti a ke zvýšení atraktivity místa. Klíčová slova: Regionální rozvoj, Kladské pomezí

Abstract: The content of this thesis in first part describes formation of regional development, regional development as science, regional development in European Union and Czech Republic. Second part is focused on development of tourist areas in Czech Republic and tourist area Kladské Pomezí. At the end of this thesis is SWOT analysis with strengths, weaknesses, threats and opportunities and research among residents and visitors. Key words: Regional development, Kladské pomezí .

Chtěla bych poděkovat vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Iljovi Vyskotovi, CSc. za pozitivní přístup, cenné rady a konzultace, které mi při psaní této práce poskytl. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se účastnili výzkumu a ochotně odpovídali na mé dotazy, zaměstnancům společnosti Branka o.p.s. a Danielu Denygrovi a Mgr. Janu Martincovi z České centrály cestovního ruchu za poskytnuté informace.

Obsah 1. Úvod………………………………………………………………………………………………………………..1 2. Cíl práce……………………………………………………………………………………………………………2 3. Současný stav problematiky……………………………………………………………………………. 3 3.1 Regionální rozvoj a jeho vývoj............................................................................ 3 3.2 Teorie regionálního rozvoje ............................................................................... 4 3.3 Regionální rozvoj jako věda ............................................................................... 4 3.3.1 Regionální politika ....................................................................................... 5 3.3.2 Nástroje regionálního rozvoje ..................................................................... 6 3.3.3 Region jako předmět zkoumání regionálního rozvoje ................................. 6 3.4 Rozvoj v souvislostech EU .................................................................................. 9 3.4.1 Vývoj myšlenky rozvoje v Evropě ............................................................... 10 3.4.2 Fondy EU .................................................................................................... 11 3.4.3 Regionální členění v rámci EU ................................................................... 12 3.4.4 Udržitelný rozvoj ........................................................................................ 12 3.4.5 Měřitelnost rozvoje .................................................................................... 15 3.5 Regionální rozvoj v poměrech ČR..................................................................... 15 3.5.1 Vývoj regionalizace na území České Republiky.......................................... 15 3.5.2 Strategie regionálního rozvoje české republiky ......................................... 18 3.5.2.1 Problémové regiony v ČR .................................................................... 21 4. Turistické regiony a oblasti v ČR……………………………………………………………………..23 4.1 Důvody vzniku turistických regionů a oblastí................................................... 23 5. Turistická oblast Kladské Pomezí…………………………………………………………………… 25 5.1 Charakteristika území Kladského pomezí ........................................................ 26 5.2 Geografické vyčlenění oblasti .......................................................................... 27 5.3 Geomorfologie oblasti (18, 31) ........................................................................ 28 5.4 Podnebí ............................................................................................................ 30 5.5 Vodstvo ............................................................................................................ 30 5.6 Průmysl ............................................................................................................. 30 5.7 Dopravní obslužnost......................................................................................... 30 5.8 Obyvatelstvo .................................................................................................... 31 5.9 Historický vývoj Kladského Pomezí .................................................................. 32 5.9.1 Počátky osídlení ......................................................................................... 32 5.9.2 Území Kladského Pomezí za vlády Přemyslovců ........................................ 32

5.9.3 Území za vlády Habsburků a Prusko – rakouských válek ........................... 33 5.9.4 Snaha o navrácení ztracených území po rozpadu Rakouska-Uherska ....... 35 5.9.5 Vývoj po druhé světové válce ..................................................................... 36 5.10 Centra oblasti .................................................................................................. 37 5.10.1 Náchod ..................................................................................................... 38 5.10.1.1 Běloves ............................................................................................... 38 5.10.2 Nové Město nad Metují ............................................................................ 40 5.10.3 Česká skalice............................................................................................. 40 5.10.4 Červený Kostelec....................................................................................... 40 5.10.5 Broumov ................................................................................................... 41 5.10.6 Hronov ...................................................................................................... 41 5.10.7 Jaroměř..................................................................................................... 42 5.10.8 Police nad Metují ...................................................................................... 42 5.10.9 Teplice nad Metují .................................................................................... 43 5.11 Atraktivity regionu .......................................................................................... 43 5.12 Kladské Pomezí – krajina příběhů ................................................................... 45 6.Metodika práce………………………………………………………………………………………..……..49 7.Výsledky práce……………………………………………………………………………………………..…51 7.1

Dotazníkové šetření mezi rezidenty žijícími na území Kladského pomezí..51

7.2

Dotazníkové šetření mezi návštěvníky Kladského pomezí ............... ………..55

9.Závěr……………………………………………………………………………………………………............60 Seznam literatury………………………………………………………………………………………………63 Knižní zdroje:…………………………………………………………………………………………………….62 Internetové zdroje: ……………………………………………………………………………………………63 Přílohy……………………………………………………………………………………………………………....66 Příloha č. 1: Turistické regiony a oblasti před rokem 2010 a po roce 2010 .... 65 Příloha č. 2: Mapa Turistických regionů a oblastí České republiky ................. 67 Příloha č. 3: Dotazník pro rezidenty žijící na území Kladského pomezí........... 68 Příloha č. 4: Dotazník pro návštěvníky žijící na území Kladského pomezí....... 70

„Kladsko je půvabný kraj, bohatý nesčíslnou krásou. Tone všecek v zelené záplavě lesů, jež osedly četné hory a hřbety, v malebném skladu se dokola kupící. Co je v nich vklíněno dolin a padolů, co smaragdových strání divoce rozeklaných, kudy spějí jásavé potoky za touženým cílem! Píseň, nadšená píseň je jen hodna jejich velebnosti. – Věčně by ses chtěl procházeti konejšivými a sladkým údolím dantovským, luznými partiemi u Březové, Jiříkovic, po divukrásné Pošně pod Hejšovinou…všude, všude! Jde zbožná legenda krajem: Když Pánbůh stvořil nebe, spadla mu ho část na zemi a v četných zlomcích se rozletěla světem. A kam takový zlomek zapadl, malý ráj vykvetl na zemi. Ejhle, i naše Kladsko bylo takovým koutkem čarovným.“

(Josef Štefan Kubín, České Kladsko, 1926)

1. Úvod Regionální rozvoj je v posledních letech velmi často diskutovaným tématem. Vzhledem k tomu, že za posledních několik desítek došlo k obrovskému rozvoji dopravy a technologií a nárůstu počtu obyvatelstva je dnešní svět se musí potýkat s mnoha problémy. Některé jsou velmi úzce spjaty se silnou globalizační vlnou, která svět zasáhla. Asi nejzávažnějším problémem je nevyváženost rozvoje jednotlivých regionů ať už ve světě nebo i v rámci jednotlivých států. S tím jak se rozvíjí jednotlivé ekonomiky daných regionů, dochází k přesunu pracovních sil ze zemědělství přes průmysl do sektoru služeb. V rozvinutých zemích terciérní sektor dokonce převládá. To vede k tomu, že lidé hledají čím dál více pracovní uplatnění v okolí měst a venkovské či příhraniční oblasti se vylidňují, zanikají jednotlivé vesnice a s nimi také tradice, které existovaly mnoho staletí. Z tohoto důvodu je zapotřebí do těchto míst přinést nové pracovní příležitosti a s těmi i nové stálé obyvatele. V posledních letech se významným činitelem, který přinesl do určitých oblastí rozvoj, stal cestovní ruch. Regionální rozvoj, tak jak ho známe dnes, je poměrně mladou vědní disciplínou. Předmětem zkoumání je region jako soubor politických, ekonomických ale také sociálních aspektů. Proto, aby měl region v globálním konkurenčním prostředí šanci uspět, je třeba, aby měl svou strategii, která by monitorovala možnosti rozvoje a potenciál pro rozvoj jednotlivých odvětví národního hospodářství. V rámci cestovního ruchu se jedná o destinační strategii, pomocí které se pak daný region snaží odlišit od ostatních a zlepšit podmínky pro existenci tohoto odvětví v oblasti. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že z tohoto krásného kraje pocházím a ráda se podílím na jeho rozvoji a chtěla bych, aby zůstal tak krásný a zachovalý i pro další generace. Stejně tak si plně uvědomuji, že zde žijí lidé, kteří potřebují ke svému životu práci a nebyli nuceni odcházet za prací do větších měst. Problémem nezaměstnanosti a mírnou zaostalostí oproti zbytku oblasti trpí hlavně okolí Broumovska. Dále jsem si toto téma vybrala také z důvodu, že jsem se tomuto regionu věnovala již v bakalářské práci, a to konkrétně Městské památkové rezervaci Nové Město nad Metují. 1

2. Cíl práce Cílem této diplomové práce je zdokumentování současného stavu problematiky regionálního rozvoje včetně jeho vývoje, nástrojů a teorií. Dále je cílem zdokumentovat problematiku regionálního rozvoje. Zdokumentování současného stavu na území turistické oblasti Kladského pomezi na základě zjištěných informací o obyvatelstvu, zaměstnanosti, dopravní obslužnosti atd. Provést výzkumné šetření mezi rezidenty a návštěvníky, na jehož základě dojde k vyhodnocení zjištěných informací. Ze získaných informací pak sestavit profil typického návštěvníka, který do oblasti zavítá. Dále vyhodnotit jaký potenciál je v oblasti využit a který je naopak stále opomíjen. Ze zjištěných informací pak navrhnout řešení a opatření, která by mohla zvýšit rozvoj regionu. Diplomová práce nabízí přehledné shrnutí problematiky regionálního rozvoje a možností regionálního rozvoje na území Kladského pomezí. Je možné ji využít ke studiu ale také pro praktické účely. Její závěry mohou pomoci vhodnému zaměření destinační společnosti Branka o.p.s. ke zlepšení propagace regionu a stanovení prioritních os pro následující strategické období.

2

3. Současný stav problematiky 3.1 Regionální rozvoj a jeho vývoj Regionální rozvoj v dnešním významu, je poměrně mladou vědní disciplínou. Jeho počátky sahají do 30. let 20. století. Avšak snaha o zajištění úspěšného rozvoje existuje již velmi dlouho. „Již ve středověku se vládci jednotlivých zemí snažili zajistit rozvoj a prosperitu svých říší. Z tohoto důvodu, lze za původ regionálního rozvoje považovat kolonizaci našeho pohraničí či zakládání středověkých měst. Kolonizace měla za úkol přinést rozvoj a život i do zatím neobydlených oblastí našeho území. Toto snažení, později vedlo k velmi silné pozici Českého království v rámci středoevropské oblasti.“ (1) „Uceleným

směrem,

který

předcházel

regionálnímu

rozvoji,

byl

regionalismus. Tento pojem označuje snahu o vypořádání se s kulturní a etnickou emancipací na počátku 20. století. Regionální rozvoj začal být vnímán od 30. let 20. století v souvislosti s událostmi, které reagovaly na první světovou válku. Došlo ke vzniku národních států, proběhla hospodářská krize ve 30. letech a tak si regionální rozvoj našel základní kameny v otázkách správních, hospodářských a sociálních. V Československu se také jednalo o odklon od rakouského centralismu.“ (1) Po druhé světové válce se politika států zaměřovala na obnovu válkou poničených regionů. V souvislosti s tím, došlo k rozvoji geografie, která se začíná více uplatňovat v prostorovém plánování – oblastním, územním i lokálním. „Na počátku 20. století vytvořil Walter Isard novou vědní disciplínu, která se zabývá prostorovými jevy, procesy a vztahy tzv. regionální vědu. Předmětem regionální vědy je zkoumání regionu, který je možné specifikovat na základě 3 ukazatelů – prostoru, velikosti a věcného obsahu.“ (1) Tento směr pracuje s využitím různých vědních disciplín jako např. geografie, ekonomie, územní plánování, sociologie nebo demografie. „Od 60. let 20. století byly zakládány regiony za konkrétním účelem v oblasti veřejné správy.“ (1) Jejich význam postupně rostl, až do dnešní doby kdy dochází k vývoji směrem od top – down k bottom – up konceptu. „Top - down je metodou plánování, která stanoví cíle a způsoby jejich dosažení 3

cestou shora dolů, kdežto bottom – up přístup je metodou plánování, která stanoví cíle a způsoby jejich dosažení cestou zdola nahoru. Při bottom – up přístupu jsou nejprve stanoveny relativně detailní dílčí cíle na spodních úrovních organizační hierarchie. Ty jsou postupně na stále vyšších úrovních integrovány až do podoby rámcových globálních cílů a globální strategie.“ (33) Původně byl tedy v roli iniciátora stát, kdežto nyní se více zapojují obyvatelé či regiony na základě vlastní iniciativy.

3.2 Teorie regionálního rozvoje Dle Krejčího (2010) existuje několik teorií regionálního rozvoje, které se navzájem liší. Přesto se většina z nich snaží vysvětlit, proč existují rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými regiony a pomocí, kterých nástrojů je možné z neúspěšných regionů vytvořit regiony úspěšné. Tyto teorie lze rozdělit do dvou velkých skupin. „Do první skupiny se řadí teorie regionální rovnováhy zvané konvergenční teorie, jejichž autoři jsou toho názoru, že přirozenou základní tendencí regionálního rozvoje je vyrovnávání rozdílů mezi regiony. Druhou skupinou jsou pak teorie regionální nerovnováhy – divergenční teorie jejichž zastánci jsou přesvědčeni, že v průběhu vývoje dochází k dalšímu zvětšování regionálních rozdílů. Základní rozdíl mezi těmito dvěma skupinami je tedy ten, zda jejich autoři přikládají větší význam mechanismům a procesům vedoucím k nivelizaci (tj. vyrovnávání rozdílů ve společnosti) nebo zda za silnější považují procesy a mechanismy diferenciační (kumulativní, selektivní, koncentrační apod.) Většina zastánců jedné z těchto teorií však nevylučuje existenci teorie druhé, dokonce ji i přiznává, ale považuje ji spíše za náhodnou, dočasnou nebo slabší. Dále teorie rozvoje lze dělit na nabídkové a poptávkové nebo induktivní nebo deduktivní.“ (1)

3.3 Regionální rozvoj jako věda „Regionální rozvoj je vědní disciplína, která zkoumá prostorové, politické, sociální, ekonomické a další aspekty vývoje konkrétních území tj. regionů. Ty mají rozličný charakter, polohu, velikost i význam. Obecně je region předmětem 4

zkoumání tzv. regionálních vědních disciplín, tedy i regionálního rozvoje. Regionální rozvoj lze také definovat jako „komplex proměn regionu, a to s ohledem na charakteristiky ekonomické, sociální, environmentální, kulturní, psychologické a další.“(1) „Pojem regionální rozvoj bývá často mylně zaměňován s pojmem regionálního růstu. Zatímco regionální růst často vede k polarizovanému rozvoji a může zvyšovat regionální rozdíly, regionální rozvoj se snaží tyto rozdíly snižovat.“ (23) „Konkrétní představa o rozvoji je spojena s vnímáním jednotlivých proměn ze strany příslušných aktérů (obyvatelé, podnikatelé, političtí představitelé, úředníci veřejné správy atd.).“(9) „Proto, aby bylo možné ovlivnit a urychlit rozvojové procesy, je nutné rozlišit, které jsou přirozené a které vznikají na základě cíleného působení. Přirozené procesy je nutné buď posílit, nebo naopak oslabit. Cílené působení probíhá pod garancí veřejné správy, v oblasti regionální politiky.“(1)

3.3.1 Regionální politika „Regionální politika vznikla ve třicátých letech minulého století ve Velké Británii v souvislosti s velkou hospodářskou krizí, kdy se rozdíly mezi jednotlivými regiony prohloubily natolik, že vláda musela přijmout určité kroky k jejich zmírnění. Po druhé světové válce se regionální politika rozvíjela ve Francii a později také v Itálii. Na přelomu 50. a 60. let již byla realizována ve většině západoevropských zemí. Mezi motivy existence regionální politiky patří nejen ekonomický stav regionu, ale také ekologický stav, sociální a politické důvody. Mezi nástroje regionální politiky patří jak nástroje makroekonomické tak mikroekonomické. Mezi makroekonomické patří fiskální, monetární politika a protekcionismus. Mikroekonomickými nástroji pak jsou ty, které umožňují relokaci pracovních sil a kapitálu.“ (39) Regionální politika je chápána jako „činnost, jejímž úkolem je přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a zabezpečení jejich harmonického rozvoje.“(9) Regionální politika je součástí státní politiky a její problematikou se zabývá ministerstvo pro místní rozvoj. „Ministerstvo uvádí do praxe koncepční dokumenty, strategie a plány. Mezi základní cíle regionální politiky lze zahrnout rozvoj regionů, který je zaměřený na jejich konkurenceschopnost.“ (17) To znamená, že by „regiony měly mít stejné šance a možnosti tak, aby byl jejich 5

demografický, hospodářský a přírodní potenciál plnohodnotně využit.“(9) Aby mohlo být tohoto stavu dosaženo, zabývá se regionální politika rozmístěním ekonomických zdrojů a aktivit na daném území. Dále zahrnuje opatření, která napomáhají růstu ekonomické aktivity v oblastech s vysokou nezaměstnaností a naopak, kontroluje ekonomické aktivity v oblastech s nadměrným růstem. Regionální politiku lze chápat také jako „soubor opatření a nástrojů, pomocí kterých má dojít ke zmírnění nebo odstranění rozdílů v ekonomickém rozvoji dílčích regionů.“(9) Více o regionální politice v České republice, jejích nástrojích a strategiích v samostatné kapitole 3.5.

3.3.2 Nástroje regionálního rozvoje „Nástroje regionálního rozvoje jsou rozděleny do třech úrovní - evropské, národní a krajské. Evropská úroveň je zastoupena Strategickými zásadami společenství Evropské Unie. Na úrovni národní se pak jedná především o Strategii regionálního rozvoje, Strategii udržitelného rozvoje, Strategii hospodářského růstu, regionální a sektorové politiky, Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec. Na té nejnižší úrovni se jedná o Program rozvoje a Strategii rozvoje kraje. Dále je možno rozdělit nástroje na zdroje finanční – zdroje z EU, zdroje soukromé, státní a mechanismy – grantová schémata, dotace, zvýhodněné regionální úvěry atd. Zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy financované ze státního fondu a fondu soudržnosti je Národní orgán pro koordinaci – NOK.“(17)

3.3.3 Region jako předmět zkoumání regionálního rozvoje „Pojem region vznikl v antickém období a pochází z latinského regio neboli hranice, krajina. V této době byl region chápán jako objekt mocenského působení jednotlivých vládců, jímž šlo o vojenskou kontrolu a moc na určitém území (regnum).“ (39) „Ke změně v chápání regionu, jako politického území, došlo až ve 20. století, kdy vznikly 4 základní přístupy.“(1)

6

„Prvním z nich je deterministický přístup, který přisuzuje různorodé charakteristiky regionu jeho přírodními podmínkám. To znamená, že rozvoj určité ekonomické činnosti, záleží na přírodním potenciálu daného území. Přístupem, který region pojímá komplexně je posibilistický přístup. Ten považuje region za výsledek vzájemné interakce přírodních a společensko-hospodářských složek. Na tento přístup dále navazoval Indeterministický přístup, který částečně popírá spojení přírody se socio-ekonomickým systémem. Považují je spíše za nezávislé, samostatně se rozvíjející složky. Posledním přístupem je pak přístup Postmoderní, který region chápe jako sociální konstrukci, která má subjektivní charakter. Od předchozích přístupů se pak liší tím, že se postmodernisté snaží najít společná témata napříč různými regiony.“(1) Na základě významnosti typů regionů dochází k jejich klasifikaci. Klasifikace je utvořena na základě různých kritérií a hledisek. Těchto hledisek je hned několik a mimo jiné mezi ně patří mezi ně hledisko odvětvové, metodologické, taxonomické a hledisko formy. „Odvětvové hledisko představuje členění regionů na základě dílčích odvětví. V geografickém pojetí lze vymezit 3 typy regionů – fyzicko-geografický, humánněgeografický a komplexní geografický region. Fyzicko-geografický region je tvořen na základě přírodních složek krajiny (klimatické, půdní aj.). Humánně-geografický region lze rozdělit na zemědělský, průmyslový a administrativní. Vytvoření komplexního geografického regionu je dosti složité.“(1) V případě, že bychom chtěli regiony dělit z hlediska jejich praktického využití, vzniknou dvě skupiny – administrativní a účelové regiony. Administrativní region je pak vytvářen za účelem výkonu veřejné správy, kdežto region účelový je vymezován pro řešení určitých problémů např. zlepšení kvality životního prostředí. „V odvětvovém

hledisku

dále

můžeme

rozlišovat

regiony

podle

ekonomického vývoje daného území. Regiony z tohoto pohledu pak mohou být stagnující, růstové či problémové. Růstové regiony se vyznačují vytvářením nových odvětví výroby a služeb a s tím souvisejícím růstem obyvatelstva, který je dán migrací a přirozeným přírůstkem obyvatelstva. Ve stagnujících regionech nedochází k žádným změnám. Problémové regiony jsou dlouhodobě velmi málo výkonné a

7

mohou se vyznačovat několika nepříznivými socio-ekonomickými vlivy – nízká vzdělanost obyvatelstva.“ (1) „Druhým hlediskem je hledisko metodologické, které vysvětluje z jakého důvodu je region vymezován. Region může být vymezen jako nástroj výzkumu tedy souhrnná statistická jednotka, jako objekt výzkumu, kdy daný region představuje konečný cíl výzkumu nebo jako nástroj managementu území. V tomto případě je možno mluvit o tzv. plánovacím regionu, pro který je stanoven plán rozvoje např. NUTS II. Z taxonomického hlediska se regiony člení na individuální a typologické. Individuální regiony mají svůj vlastní název a jsou vyčleňovány na základě určitých znaků. Typologické regiony jsou definovány na základě obecných vlastností v regionech. Vznikají tak stejné typy regionů – národní parky, řídce osídlené oblasti atd. Z hlediska formy jsou regiony vymezeny na základě jednoho či více prvků. Zde můžeme rozlišit regiony homogenní, heterogenní a plánovací. Homogenní regiony jsou vymezeny na základě kritérií stejnorodosti a jsou založené na stavových veličinách. Dané kritérium pak platí rovnoměrně na celé ploše daného území. Homogenita regionů pak s rostoucí hierarchií regionu klesá a stejně tak klesá s množstvím regionalizačních kritérií. V homogenním regionu můžeme nalézt jádrovou oblast a ostatní oblasti, ve kterých platí jen některá z daných kritérií. Heterogenní regiony jsou charakteristické vzájemným propojením základních prostorových jednotek, které jsou závislé. Regiony tohoto typu mohou být podoby nodální tj. funkční. Nodální region se vyznačuje existencí jádra, které je zároveň jeho centrem a periferních oblastí. Plánovací region je vymezen čistě účelově na základě požadavků daného výzkumu.“(volně dle Krejčího, 2010)

Pojem region je možné definovat několika způsoby: (43,44) •

Region jako navzájem se lišící část zemského povrchu.

•

Region jako realizační úroveň regionální politiky – území, na kterém se daná politika uplatňuje.

•

Region jako výsledek regionalizace.

•

Region jako subjekt, který zastřešuje kooperaci obcí (dobrovolné svazky obcí) 8

•

Region jako produkt vztahů, tvořený rozmanitými prostorovými interakcemi (interakce jednotlivých aktérů)

•

Region vznikající dynamickým prvkem interakce jednotlivých skupin aktérů.

Zde je možné vidět, že definovat region není úplně jednoduché. Za asi nejpřesnější definici lze považovat tuto: „Region je omezený složitý dynamický prostorový systém, vzniklý na základě interakce přírodních a sociálně – ekonomických jevů a procesů, vykazující určitý typ organizační jednoty, která jej odlišuje od ostatních regionů.“ (8) V zákoně č. 248 /2000 Sb., o regionálním rozvoji je region definován jako „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona.“ (22) „Region lze také chápat jako část zemského povrchu vymezenou na základě zvoleného kritéria nebo areál platnosti zvoleného kritéria. Těchto znaků, parametrů, kritérií, které je možné vybrat z jednotlivých jeho komponentů, respektive jejich vlastností, má region obrovské množství. Jedná se o stavovou veličinu, která je vybírána z vlastností geografické sféry. Regionalizační kritérium je klasifikační znak, který je volen tím, kdo provádí regionalizaci. Regionalizace je sjednocení, vymezení, vyčlenění teritorií, které mají relativní podobnost podle nějakého znaku, a který na daném území považujeme za podstatný. Regionalizace může být také chápána jako výsledný stav tvorby určitých regionů nebo proces vlastního vymezování regionů na zvolené hierarchické úrovni. Výsledkem regionalizace jsou tzv. individuální regionální systémy, kdy se do procedury zavádí podmínka prostorového sousedství.“ (43)

3.4 Rozvoj v souvislostech EU Po druhé světové válce bylo potřeba obnovit válkou poničenou Evropu a připravit ji tak na následný rozvoj. „Touto problematikou se začali zabývat politici jednotlivých zemí a ta se tak stala předmětem bádání a vznikla tzv. rozvojová studia. 9

Díky dekolonizaci se později tato otázka přenesla na nejchudší země, které zůstávají v centru zájmu dodnes, ale současně s nimi se do popředí zájmu dostává myšlenka na rozvoj ve státech či jednotlivých regionech. Tyto regiony ovšem mají naprosto odlišné problémy od tzv. zemí 3. světa.“ (2) „Dnes je toto myšlení, myšlením multidisciplinárním. Mnohé organizace se dnes snaží o pomoc státům, které to potřebují a to hlavně v otázkách odstranění či zmírnění chudoby, odstraněním bariér pro export a transparentnosti finančních operací. Jednou takovou organizací je organizace OSN, která se, na mezinárodní úrovni, mimo jiné snaží o zajištění vzdělání, snížení úmrtnosti a výskytu vážných onemocnění atd. Rozvojovou problematikou se zabývají i další organizace jako např. OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj nebo Evropská Unie.“(2)

3.4.1 Vývoj myšlenky rozvoje v Evropě Právě Evropská Unie má velký zájem na tom, aby se toto území rozvíjelo jako jeden celek. V případě, že by některé země byly příliš zaostalé, brzdily by tak rozvoj všech ostatních zemí a tím i Evropské unie jako celku. Dobrý příklad toho lze vysledovat i v současnosti, kdy se jednotlivé státy jižní Evropy potýkají se závažnými ekonomickými problémy a je nutné je financovat ze společných evropských zdrojů. „Lze tedy vysledovat snahu o hospodářskou a sociální soudržnost, která si klade za cíl podpořit růst a snížit nezaměstnanost regionu. Mezinárodní, regionální, vnitrostátní i místní rozvoj je tedy cílem celé řady nevládních organizací a stejně tak je zastoupeno i v zahraniční a vnitrostátní politice. Státy jsou tak významným poskytovatelem rozvojové pomoci, protože obvykle disponují většími finančními prostředky než nevládní organizace. Státy se také rozvíjejí samostatně a jejich rozvoj je velmi dobře řízen a koordinován.“(2) „Přestože, je Evropská Unie jako celek jednou z nejbohatších částí světa, existují v prosperitě členských zemí i regionů rozdíly. Nejbohatší země jsou několikanásobně bohatší než nově připojené státy jako např. Bulharsko, Rumunsko apod. Z tohoto důvodu se regionální politika EU zaměřuje na investice, které mají podpořit vznik nových pracovních míst, zvýšit konkurenceschopnost, hospodářský růst a kvalitu života obyvatel.

Cílem regionální politiky je snížit hospodářské,

10

sociální a územní rozdíly, které by mohli narušit některé základní myšlenky EU – jednotný trh a společná měna atd., či dokonce existenci EU jako takové.“ (volně dle Jeníčka, 2010) „Evropská unie investovala v letech 2007 – 2013 do evropských regionů téměř 350 miliard eur. Ty byly vynaloženy především na zlepšení dopravní situace, podporu malého a středního podnikání a zlepšení vzdělanosti. Regionální politika EU navazuje na strategii Evropa 2020, která je zaměřena na růst a zaměstnanost v jednotlivých regionech EU a měla by tak být reakcí na ekonomickou krizi, která v posledních letech proběhla. Strategie Evropa 2020 je desetiletou strategií EU, která si klade za cíl dosáhnout nového růstu. Tento růst by měl být inteligentní, udržitelný a inkluzivní. Inteligentní díky investicím do vzdělání a výzkumu, udržitelný díky konkurenceschopnému průmyslu a inkluzivní tj. se silným důrazem na vznik nových pracovních míst. Strategie zahrnuje pět cílů, které se týkají zaměstnanosti, výzkumu, vzdělávání, snižování chudob a otázek životního prostředí a energetiky. Tato strategie společně s Lisabonskou smlouvou zavedly další rozměr k hospodářské a sociální soudržnosti, a tou je územní soudržnost. Toto téma bylo projednáváno již od 90. let společně s každou novou členskou zemí. Základním dokumentem o územní soudržnosti je Zelená kniha, která byla vytvořena v roce 2008.“(49)

3.4.2 Fondy EU Nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti HSS jsou fondy EU. „Tyto fondy byly zřízeny za účelem snížení rozdílů mezi bohatšími a chudšími regiony a schopnosti čelit výzvám, které přinese 21. století.“(23) Evropská unie disponuje 3 hlavními fondy. Dva z nich patří do kategorie strukturálních fondů – Evropský fond pro regionální rozvoj – ERDF a Evropský sociální fond – ESF. Ten třetí je pak fondem soudržnosti – FS. „Strukturální fondy jsou určené pro nejchudší nebo jakkoliv znevýhodněné regiony – venkovské oblasti, upadající průmyslové oblasti atd. Finance z těchto fondů jsou čerpány v rámci několikaletých programových období.“(23) ERDF je největším ze strukturálních fondů a zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Z něho jsou podporovány investiční projekty jako např. výstavba dopravních komunikací, 11

výsadba nové zeleně či oprava památek atd. ESF slouží k podpoře zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Evropská unie také podporuje neinvestiční projekty jako rekvalifikace nezaměstnaných či speciální programy pro zdravotně postižené. Fond soudržnosti je určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. „Evropská unie realizuje cíle kohezní politiky v sedmiletých programových obdobích. V programových dokumentech, které jednotlivé státy připravují, jsou definovány cíle, priority a stanovený rozpočet. EU se řídí schválenými Strategickými obecnými zásadami Společenství a jednotlivé státy pak vytváří Národní rozvojový plán. Dokument, který tyto dva spojuje, je Národní strategický referenční rámec.“(23)

3.4.3 Regionální členění v rámci EU „Pro účely regionální politiky používá EU systém regionálního členění NUTS. Každý stát je rozdělen do 3 úrovní podle počtu obyvatel. Tento systém byl zaveden v roce 1988, tak aby došlo ke sjednocení v celé EU. Na úrovni NUTS I se jedná o celý stát, na úrovni NUTS II pak o oblasti, či regiony soudržnosti, NUTS III kraje. Pro nižší úroveň správního členění EU zavedla tzv. místní administrativní jednotky – LAU I (okresy) a II (obce). Ty však nejsou určující pro přerozdělování prostředků z evropských fondů.“(23)

3.4.4 Udržitelný rozvoj S pojmem regionální rozvoj, souvisí pojem trvale udržitelný rozvoj. „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává funkce ekosystémů.“ (22) Na mezinárodní úrovni se udržitelnému rozvoji věnuje Světová organizace cestovního ruchu ( UNWTO). „Předtím, než vznikl pojem udržitelného rozvoj, byl častěji používán pojem vyvážený rozvoj. Potřeba vyváženého rozvoje byla založená na tom, že i když se jednotlivé státy rozvíjejí, tak existují rozdíly nejen mezi státy jako takovými ale i mezi regiony těchto států. V roce 2003 byla vydána Zpráva o lidském rozvoji, která se na 12

tyto rozdíly zaměřuje. Nerovnost existuje tedy nejen mezi národy ale také v rámci států. Nerovnost v rámci státu je měřena tzv. Giniho indexem, který nabývá hodnot od nuly do sta. Čím je hodnota indexu vyšší, tím je nerovnost v rozděleném bohatství společnosti ve státě vyšší. Mezi příčiny nevyváženého rozvoje patří přírodní podmínky ale stejně tak socio – kulturní a politické faktory. V Evropě se problematice vyváženého rozvoje věnuje nejen Rada Evropy ale také Evropská Unie. Rada Evropy přijímá doporučení a vytváří mezinárodní smlouvy. Na rozdíl od Evropské Unie nedisponuje takovými finančními prostředky, které by mohla mezi své členy rozdělit. V roce 1972 byla Římským klubem vydána zpráva – Meze růstu, která zahrnovala vývoj některých významných ukazatelů do roku 2100. Z těchto ukazatelů vyplynulo, že při zachování současného tempa růstu hrozí vyčerpání zemědělské půdy, surovin což povede k populačnímu pádu. Téhož roku se ve Stockholmu sešla konference o životním prostředí a deklarace, která z této konference vyšla, dává v souvislost zachování životního prostředí a rozvoj. V roce 1985 výbor ministrů členským státům doporučil, aby koncept vyváženého regionálního rozvoje vzali za základní cíl svých politik, a to převážně s ohledem na rozdíly mezi venkovem a městy. V roce 1987 se ve zprávě Světové komise pro udržitelný rozvoj poprvé objevil pojem „Trvale udržitelný rozvoj“. Tato zpráva byla publikována pod názvem „ Naše společná budoucnost“, která definuje udržitelný rozvoj jako rozvoj, který naplní potřeby současné generace, aniž by ohrozil potřeby generací příštích. Dále byl udržitelný rozvoj projednáván na konferenci v Rio de Janeiru v roce 1992, kde vznikla Agenda 21, a v Johannesburgu v roce 2002. V roce 1993 byla organizací UNWTO zřízena Komise OSN pro udržitelný rozvoj, která měla dohlédnout na implementaci akčního plánu pro 21. století Agendy 21, která v. Tato komise má 53 členů, kteří jsou voleni na 3 roky, a komise zasedá každoročně v New Yorku. Svůj program udržitelného rozvoje má také Evropská unie, zastoupená Radou Evropy. Rada do udržitelného rozvoje zahrnuje také lidská práva, sociální rovnost a demokracii.“ (volně dle Jeníčka, 2010) „Současná interpretace udržitelného rozvoje nespočívá v nalezení určitého fixního stavu harmonie, ale představuje průběžný proces evaluace směn mezi různými cíli společnosti. Mezi společenské požadavky udržitelného rozvoje patří ekonomická udržitelnost, sociálně – environmentální udržitelnost a kulturní 13

udržitelnost. Proces trvalého a vyváženého rozvoje státu nebo území je dáno koordinací působností orgánů veřejné správy a samosprávy, která s použitím principů hospodářské a sociální soudržnosti bude přispívat ke snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony podle předem stanovených cílů s upřednostněním regionů, které zaostávají. Rozvoj území státu jako celku závisí na jednotlivých regionech na území daného státu. Stejně tak je situace závislá na rozvoji obcí – na jejich velikosti, ekonomické síle a vztazích mezi nimi.

Nejdůležitější otázkou v oblasti politiky

rozvoje regionů je představa podstaty rozvoje, jeho dopadů a souvislostech kroků k jeho posílení.“(2) Udržitelnému rozvoji se věnuje i Evropská unie. „Pátý akční program Evropských společenství pro životní prostředí na roky 1993 – 2000 byl nazván „Směrem k udržitelnosti“, dále se tomuto tématu věnovala Maastrichtská či Amsterodamská smlouva. Nejvýznamnějším dokumentem v této oblasti je pak Strategie udržitelného rozvoje EU. Na Evropské konferenci v Hannoveru v září roku 2000 bylo definováno 10 principů udržitelného prostorového rozvoje evropského kontinentu. Mezi ně patří posilování území soudržnosti pomocí sociálního a hospodářského rozvoje regionů, zkvalitňovaní vztahu měst a venkova, budování vyváženější dopravní dostupnosti menších sídel, snižování škod na životním prostředí, ochrana přírodních zdrojů, přírodního a kulturního dědictví, rozvoj energetických zdrojů a podpora udržitelného turismu atd.“(2) Dnes představuje regionální politika podstatnou část náplně činností Evropské Unie. „Hlavní cíl politiky soudržnosti je vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj. K financování politiky soudržnosti bylo založeno několik finančních fondů. Patří mezi ně Evropský fond pro regionální rozvoj - EFRD, Evropský sociální fond – ESF nebo Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova – EAFRD. Při poskytování podpory z fondů se přihlíží ke klasifikaci územních celků tzv. NUTS. V roce 2003 vstoupilo v platnost nařízení č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek. Toto nařízení bylo, z důvodu rozšiřování Evropské unie, několikrát změněno.“(20)

14

3.4.5 Měřitelnost rozvoje „Rozvoj jako takový není sám o sobě dost dobře měřitelný, je možné ovšem použít několik indexů, které jsou schopny nám nastínit situaci v dané oblasti. Jedním z nich je HDP, tedy podíl na hrubém domácím produktu. Tento ukazatel ovšem není příliš správný, protože ne všechny potřeby člověka lze uspokojit penězi. Proto je mnohem lepším ukazatelem např. Index lidského rozvoje. Ten nám může dát odpověď na to, jakou mají lidé v dané oblasti kvalitu života, jaké jsou jejich netržní aktivity a jaký je stav životního prostředí v oblasti kde žijí. Tento index sleduje OSN a jeho smyslem je tedy hodnotit rozvoj států, podle kvality lidského života na základě zdraví, vzdělanosti a životní úrovně. Dalším sledovaným indexem může být Index lidské chudoby nebo indexy, které vyjadřují rozdíly v postavení žen oproti mužům tzv. Genderové indexy.“ (2) Sledování těchto ukazatelů tedy dokazuje, že země a regiony se rozvíjejí. Přesto ale tento stav není uspokojivý, protože i když se některé státy rozvíjejí, jejich rozvoj není vyvážený, což vede k obrovským rozdílům mezi příjmy jednotlivých obyvatel. Aby ovšem rozvoj mohl pokračovat i nadále musí být rozvojem dlouhodobě udržitelným. Dalším problémem je také dělba práce ve světě a s ní související pravidla volného obchodu, fair trade obchodu, tedy způsobu obchodu s drobnými pěstiteli z rozvojových zemí, který klade důraz na sociální a ekologické rozměry atd. Všechny tyto problémy jsou spojeny především s jedním pojmem – globalizace. Ten se v posledních letech skloňuje ve všech pádech ať už ve smyslu dobrém či špatném. O mnoho menší pozornost bývá ovšem věnována opačnému jevu – lokalizaci. (volně dle Jeníčka, 2010)

3.5 Regionální rozvoj v poměrech ČR 3.5.1 Vývoj regionalizace na území České Republiky „První pokusy o regionalizaci na území našeho státu, pochází již z doby první republiky. Byly založené na nodálním principu, podle kterého byly vymezeny přirozené provincie s integrační funkcí střediska. Výběr středisek sloužil jako podklad pro stanovení nové sítě center hospodářství a správy. Před vznikem 15

moderní veřejné správy tuto činnost na našem území vykonávali pozemkové vrchnosti. V některých dobách také místo panovníka vykonávaly tuto funkci privilegované stavy, které tvořila šlechta, církev a města. Jednalo se o tzv. patrimoniální správu, pro kterou bylo typické spojení záležitostí soudních a správních. Tento systém byl zaměřen na kontrolu majetku a dohled nad poddanými. Změny nastaly až po roce 1620, kdy bylo poraženo stavovské povstání. Touto porážkou stavy přišly o svou moc a panovník se tak stal jediným člověkem, kterému celý stát podléhal. Byly zde snahy o zestátnění zemské i krajské správy, které měly vést k získání dozoru nad celou veřejnou správou. Tento proces pak vyvrcholil za vlády Marie Terezie a jejího syna Josefa II.“(volně dle Krejčího, 2010) „Vznik moderní veřejné správy u nás, pochází až z roku 1848 – 49, kdy bylo zrušeno nejen poddanství, ale byla také zavedena nová reforma správního systému. Tato reforma pak nahradila patrimoniální správu za správu státní. V roce 1849 bylo stanoveno zákonem, že v čele jednotlivých korunních zemí bude stát místodržitel, kromě Slezského, v jehož čele stál krajský prezident, a země se bude dělit na kraje. Krajů vzniklo v roce 1850 celkem 11, z toho 8 v Čechách, 2 na Moravě a jeden ve Slezsku. (Praha, Pražský, Pardubický, Jičínský, Českolipský, Chebský, Plzeňský, Budějovický, Brněnský, Olomoucký, Slezský). Nejnižší úrovní správy se stala hejtmanství -212 v čele s hejtmany, kteří měli poměrně široké spektrum pravomocí. Dále byly zřízený okresy soudní – 310, kdy na jeden politický okres připadaly 2 - 3 okresy soudní. V těchto letech došlo také k formování samosprávy a byl položen základ obecního zřízení, které je v téměř nezměněné podobě, uplatňováno dodnes. Byly rozlišovány 3 druhy obcí - místní, okresní a krajské. Dále se na území České republiky nacházelo 5 statutárních měst – Praha, Liberec, Brno, Olomouc a Opava.(dle Krejčího, 2010) „Po vzniku Československa byl stav veřejné správy, díky tzv. recepčnímu zákonu zachován. Pouze byly některé úřady přejmenovány a tak vznikl úřad okresní správy politické (v čele s okresním hejtmanem) a úřady zemské správy politické (v čele zemský prezident). Vzhledem k tomu, že na Slovensku platily předpisy Uherské, bylo nutné, pro nový stát, tyto systémy sjednotit a vytvořit jeden společný. Na základě toho vznikl tzv. župní zákon, který ovšem provázely značné protesty, především s ohledem na zachování území tj. jejich nahrazení župami (kraji). Největší 16

obavy pak budil vznik Českolipské a Karlovarské župy, v nichž žilo značné procento německých obyvatel. Přesto byl zákon v roce 1920 schválen a předpokládal vznik 15 župních měst (8 v Čechách, 5 na Moravě a 1 ve Slezsku). Zákon ovšem vstoupil v platnost

pouze

na

Slovensku,

v českých

zemích

nebyl

z finančních

a

administrativních důvodů nikdy realizován.“(1) „V roce 1927 byl přijat zákon 125/1997 Sb., o organizaci politické správy, který od 1. 7. 1928 rušil župy a zavedl členění na 4 země – Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatská Rus. V čele stál zemský prezident a zemský zastupitel. Tímto způsobem systém veřejné správy na území našeho státu fungoval až do roku 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda, po které jsme ztratily velkou část území. V roce 1944 byl prezidentem Eduardem Benešem podepsán dekret, který stanovoval, že právní předpisy, které byly přijaty v období Protektorátu Čechy a Morava, nejsou součástí našeho právního řádu. Proto byl vydán nový dekret č. 18/1944 Sb., o národních výborech a Prozatímním národním shromáždění, na jehož základě byly vytvořeny národní výbory na úrovni místní, okresní a zemské. Národní výbory nižší úrovně pak byly podřízeny národnímu výboru úrovně vyšší.“(volně dle Krejčího, 2010) „Poté, co v únoru 1948, situaci v zemi převzala komunistická vláda, se národní výbory byly pouhými nositeli státní moci v obcích, okresech a krajích. Na základě zákona č.280/1948 Sb., o krajském zřízení, byly zrušeny země a území bylo rozděleno na 13 krajů a Prahu. Všechny kraje byly řízeny krajskými národními výbory, kromě Prahy, v níž se nacházel Ústřední národní výbor hlavního města Prahy.“ (1) „Po pádu komunismu v listopadu 1989 byla ustanovena další reforma, která měla za úkol zrušení národních výborů a místo toho zřízení obecní samosprávy a okresních úřadů. V 90. letech pak na ní navazovala nová reformy, kterou by bylo možné rozčlenit do 3 fází. První fáze reformy zahrnovala řešení problémů spojených se vznikem vyšších územních samosprávných celků – VÚSC a jejich činností, ve druhé fázi došlo ke zrušení okresních úřadů a ve třetí fázi se pak jednalo především o zkvalitnění výkonu veřejné správy. Během první fáze bylo k 1. 1. 2000, na základě zákona č. 347/ 1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ustanoveno 14 krajů. Jednou z nevýhod nově vytvořených krajů bylo to, že 17

z pohledu regionální politiky EU měly tyto kraje nízkou populační velikost – úroveň NUTS III. Proto byl vytvořen speciální orgán tzv. regionální rada u regionů soudržnosti, které se skládají ze 2–3 krajů. Tak vzniklo 8 regionů soudržnosti na úrovni NUTS II. Dalším problémem, který zde nastal, bylo to, že kraje byly vytvořeny na základě velkých okresních celků, které existovaly již v roce 1960. Došlo tak k necitlivému vymezení hranic, což se projevilo tím, že některé obce chtěly být součástí jiných okresů např. z důvodu dopravní dostupnosti center. Celkem takových obcí bylo 170. Všem ovšem nebylo možné vyhovět a tak pouze 25 obcí z kraje Vysočina přesunulo do kraje Jihomoravského a 3 obce z Moravskoslezského kraje přešlo na území kraje Olomouckého.“ (volně dle Krejčího, 2010) „Ve druhé fázi reformy, bylo nutné rozhodnout, zda pouze přejdou kompetence na městské úřady, nebo zda dojde k napravení geografických nedostatků způsobených z roku 1960. Předběžně bylo navrženo 179 s rozšířenou působností a na základě připomínek jednotlivých obcí, byla vypracována tzv. mapa přání. Všem přesto nemohlo být vyhověno a tak byl v roce 2002 schválen zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Na základě tohoto zákona vzniklo celkem 205 obcí s rozšířenou působností.“(1)

3.5.2 Strategie regionálního rozvoje české republiky Základním dokumentem regionální politiky ČR na úrovni státu je Strategie regionálního rozvoje. Strategii zpracovává Ministerstvo pro místní rozvoj na základě zákona 248/2000 sb., o podpoře regionálního rozvoje. Ten stanovuje „podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje, s tím související působnost správních úřadů, krajů a obcí a vytváří podmínky pro koordinaci a realizaci hospodářské a sociální soudržnosti.“ (17) „Státním programem regionálního rozvoje střednědobý dokument (3 – 7 let), který stanoví zaměření podpory regionálního rozvoje pro jeden nebo společně pro více podporovaných regionů. Podpora regionálního rozvoje je zaměřena na rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst, rozvoj lidských zdrojů a další opatření v

18

oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu.“ (23) „První strategií, kterou česká vláda schválila, byla Strategie udržitelného rozvoje z roku 2000. Ta vytvořila základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie.“ (17) „Na ní dále navazuje Strategie regionálního rozvoje, která byla stanovena pro období 2007 - 2013 a následujícím období 2014 – 2020. Základním globálním cílem je vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Tento cíl se skládá ze tří cílů strategických. Rozvojově zaměřený cíl, který by měl vést ke zvýšení ekonomického a environmentálního potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů České republiky na úroveň s vyspělými státy Evropy. Druhým cílem je disparitně zaměřený. Ten by měl vést k zastavení růstu a postupnému snižování nepřiměřených regionálních disparit a využívání specifik území. Třetím je instrumentální cíl institucionálního a finančního zabezpečení strategie.“ (17) „Strategie regionálního rozvoje 2007 – 2013 byla schválena dne 17. 5. 2006 a jako globální cíl byl stanoven: vyvážený, harmonický a udržitelný rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Mezi strategické cíle patří rozvojově, disparitně a instrumentálně zaměřený cíl. Rozvojově zaměřený cíl je zaměřen na konkurenceschopnost a růst tj. zvýšení ekonomického potenciálu, konkurenceschopnosti a sociální úrovně regionů, na úroveň srovnatelnou s regiony Evropy. Disparitně zaměřený cíl, je zaměřen na vyvážený rozvoj regionů tj. zastavení růstu a postupné snižování nepřiměřených regionálních disparit a využívání specifik území. Instrumentální cíl zahrnuje institucionální zabezpečení strategie a zvýšení implementační kapacity. Cíle Strategie regionálního rozvoje jsou realizovány prostřednictvím priorit a opatření rozvržených do 8 prioritních okruhů. Strategie zabezpečuje provázanost národní regionální politiky s regionální politikou EU. Vycházejí z ní nejen regionálně zaměřené rozvojové programy financované z národních zdrojů ale i spolufinancované programy ze zdrojů EU. Regionální programy

podpory

MMR

jsou

nástroje,

kterým

lze

ovlivňovat

území

znevýhodněných regionů. Mezi tyto programy patří mj. program na podporu 19

rozvoje a obnovy venkova 2013 a podpora rozvoje regionů. Cílem prvního programu je podpora obnovy a rozvoje venkovských obcí. Do druhého programu pak spadá podpora revitalizace bývalých vojenských areálů a podpora obnovy a rozvoje venkova.“(17) „Pro využití fondů EU bylo na období 2007 - 2013 bylo v České republice určeno 26 operačních programů. Ty se dále dělí na programy tematické a regionální, jejichž cílem je konvergence, programy pro Prahu, jejichž cílem je regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a programy, které spadají do cíle Evropské územní spolupráce. Pomoc z fondů EU je zaměřena na rozvoj dopravy, dopravní infrastruktury, rozvoj obcí, cestovního ruchu a lidských zdrojů atd. Zastřešujícím orgánem pro všechny operační programy je Národní orgán pro koordinaci, který byl zřízen Ministerstvem pro místní rozvoj. Nástrojem pro koordinaci politiky soudržnosti v období 2007 – 2013 je Operační program Technická pomoc. Národní strategický referenční rámec – NSRR představuje základní programový dokument České republiky pro využívání fondů EU.“(20) Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika před vstupem do EU byla dělena na úrovni NUTS III, bylo nutné zavést tzv. regiony soudržnosti na úrovni NUTS II. Tyto regiony se pak skládají z jednoho či více krajů. V České republice tedy v současnosti existuje 8 regionů soudržnosti. Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava a Moravskoslezsko. Za vyspělý region se na našem území považuje pouze region Hlavní město Praha. Do cíle konvergence spadají všechny regiony soudržnosti kromě Hl. města Prahy. „Tento cíl je realizován pomocí 8 tematických OP a 7 regionálními OP. Tematické operační programy jsou pak zaměřené na Dopravu, Životní prostředí, Podnikání a inovace, Výzkum a vývoj pro inovace, Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný OP a program Technická pomoc. V územní spolupráci pak Česká republika usiluje o příhraniční spolupráci regionů na úrovni Česká republika – Bavorsko, Sasko, Polsko, Rakousko a Slovensko.“(20) „V podmínkách České republiky se regionální politika uplatňuje z úrovně EU vůči vybraným regionům NUTS II pomocí regionálních operačních programů a z úrovně státu vůči krajům a regionům, které jsou vybrané státem. Na nejnižší úrovni z krajů na úroveň mikroregionů. Základními úrovněmi v regionálním rozvoji a 20

realizaci regionální politiky jsou NUTS I – ústřední správní úřady, regiony soudržnosti – NUTS II – regionální rady kraje ( NUTS III), okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností, obce.“(17)

Mapa č. 1: Mapa 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II) (34)

3.5.2.1 Problémové regiony v ČR V České republice se problémové regiony vymezují podle zákona o regionálním rozvoji č. 248/2000 Sb. Tento zákon pak vymezuje 4 základní typy regionů. Tyto typy jsou stanoveny na základě potřeby soustředěné podpory státu. Vymezení těchto regionů je nutné k vyváženému rozvoji státu a vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými regiony. „Patří sem regiony, jež jsou strukturálně postižené, které mají výrazné změny ve struktuře hospodářství související s útlumem výrobních odvětví. Výraznými vlastnostmi těchto regionů je pak nezaměstnanost a vysoký podíl zaměstnanosti v průmyslu. Hospodářsky slabé regiony jsou charakteristické nedostatečným ekonomickým výkonem a nízkými příjmy zdejších obyvatel. Venkovské regiony mají nízkou hustotu zalidnění se stále klesajícím počtem obyvatel a vysokým podílem zaměstnanosti v zemědělství. Zbylé regiony lze shrnout do skupiny ostatních regionů, kam patří převážně pohraniční oblasti, regiony postižené pohromami, regiony se znečištěným prostředím atd.“(34)

21

Mapa č. 2 – Státní podpora jednotlivých regionů (34)

V období 2007 - 2013 patří na území České republiky mezi strukturálně postižené regiony území okresů: Most, Karviná, Chomutov, Teplice, Ostrava – město, Frýdek - Místek, Nový Jičín a Sokolov. Mezi hospodářsky slabé regiony patří okres Hodonín, Znojmo, Třebíč, Bruntál, Opava, Jeseník, Přerov, Šumperk, Svitavy, Louny a území bývalých újezdů Ralsko a Milovice. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností tvoří území některých okresů a obcí s rozšířenou působností. Z okresů se jedná o Děčínsko, Litoměřicko a okres Ústí nad Labem. Z obcí s rozšířenou působností patří do této skupiny obec Frýdlant, Ostrov, Králíky, Bystřice n. Pernštejnem, Bučovice, Mikulov, Šternberk, Uničov, Rožnov pod Radhoštěm, Kroměříž a Valašské Klobouky.

22

4. Turistické regiony a oblasti v ČR Předcházející kapitoly byly věnovány rozdělení České republiky z hlediska administrativního členění. Vzhledem ke skutečnosti, že tato diplomová práce se zabývá územím Kladského pomezí, které nerespektuje administrativní členění státu, ale je územím vyčleněným pro potřeby cestovního ruchu je třeba přiblížit vznik také těchto oblastí. Proto se následující kapitola věnuje nejen tomu, jak tyto jednotky vznikaly, ale také důvody proč je bylo nutné vytvořit.

4.1 Důvody vzniku turistických regionů a oblastí „Turistický region je definován jako území, pro něž je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje a sjednocuje, ale zároveň odlišuje od ostatních regionů.“ (41) „Česká republika se od roku 2010 dělí na 17 turistických regionů, které jsou zpřehledněny v tabulce č. 1 v příloze. Tento vývoj započal ale již mnohem dříve. „Již v 60. letech 20. století došlo k rajonizaci cestovního ruchu ČSSR, která byla v 80. letech aktualizována. K rajonizaci došlo z důvodu rozhodnutí vlády, že je potřeba řídit rozvoj cestovního ruchu, tak aby stát získal přehled o podmínkách rozvoje cestovního ruchu u nás. Z tohoto důvodu bylo nutné vyčlenit oblasti cestovního ruchu, které nemusí být vždy shodné s územními správními celky. Toto členění bylo vypracováno podle významu a předpokládaného rozvoje v následujících letech. Byl také kladen důraz na přírodní a na antropogenní podmínky.“ (45) V roce 1960 - 61 vznikl dokument zvaný Rajonizace cestovního ruchu ČSSR, který byl 17. 10. 1962 schválen vládou. Ten vymezoval 47 oblastí cestovního ruchu. Ty byly dále rozděleny do jednotlivých kategorií podle mezinárodního a oblastního významu a vhodnosti a sezónnosti cestovního ruchu. „V roce 1981 byla schválena aktualizace rajonizace cestovního ruchu ČSSR, která byla vypracována společností TERPLAN. Aktualizace byla nutná z důvodu několika změn, které v té době, ve společnosti nastaly. Došlo k rozmachu soukromé rekreační výstavbě a dopravy a tím k nárůstu významu krátkodobé rekreace a jejího významu v cestovním ruchu. Dokument vymezoval stejný počet oblastí cestovního ruchu, ale nově k nim přibyly také

23

podoblasti“ (45). „Platnost těchto oblastí byla plánována do roku 2000. Na přelomu 20. a 21. století, bylo Českou centrálou cestovního ruchu území rozčleněno na tzv. marketingové (turistické) regiony a oblasti cestovního ruchu. Důvodem pro nové vymezení regionů a oblastí byla jejich propagace a řešení organizace cestovního ruchu. Z tohoto důvodu vznikl název Marketingové regiony.“ (45) Česká republika je v poměru k ostatním evropským zemím, zemí poměrně malou. Proto je třeba Českou republiku jako destinaci na zahraničních trzích propagovat jako celek. Také samozřejmě záleží na tom pro jaký stát je Česká republika nabízena. V případě, že se jedná o vzdálené země jako např. USA, Kanadu atd. kde je Česká republika vnímána jako součást střední Evropy je strategie odlišná než v případě, kdy se jedná o sousední státy, které jsou schopny rozčlenit území na některé menší celky. Čeští turisté na druhou stranu potřebují pro jednodušší orientaci podrobnější rozlišení. Toto dilema řeší existence turistických regionů a oblastí. „Regiony by měli propagovat Českou republiku v zahraničí jako destinaci cestovního ruchu a turistické oblasti by měli sloužit pro potřeby občanů České republiky. Regiony se dále dělí na turistické oblasti, kterých je u nás 43.“ (19) „V roce 2010 došlo k některým změnám. Turistický region Východní Čechy byl rozdělen do 2 samostatných jednotek na Východní Čechy a Královéhradecko a region Jižní Morava byl rozdělen na region Jižní Morava a Východní Morava.“(19) Tak došlo ke vzniku 17 místo původních 15 turistických regionů, ačkoliv již výzkum „Jak dál v cestovním ruchu“, který provedla agentura Czechtourism již v roce 2005 naznačil, že je turistických regionů mnoho. „Za optimální počet bylo považováno 5 regionů. Někteří dokonce navrhovali pouze dva regiony – Čechy a Morava. Tento výzkum byl prováděn s 26 respondenty z podnikatelského sektoru, zástupci obcí a krajských úřadů. Došlo také ke změnám nejen v počtu regionů ale také oblastí, stejně jako ke změně některých názvů. Byl změněn název mj. regionu Český Sever na Českolipsko a Jizerské hory. Stejně tak došlo ke snížení počtu turistických oblastí ze 43 na 40.“(46) Podrobněji dané změny zobrazuje tabulka v příloze č. 1. „Turistické oblasti jsou nižší územní celky a stejně jako turistické regiony nekorespondují s územněsprávním členěním státu, protože nevyhovují potřebám cestovního ruchu.“(46) Na druhou stranu fakt, že hranice nekorespondují s hranicemi administrativními, s sebou přináší potíže při propagaci a komunikaci. Další problémem je čerpání finančních prostředků z Evropské unie, ty 24

jsou nejen pro cestovní ruch přerozdělovány do krajů nikoliv do turistických regionů. Stejně tak je problémem získání potřebných statistických údajů za daný region či oblast. Regiony ležící ve více krajích mají za úkol rozvíjet podle společného plánu. Turistické regiony jsou začleněny v jednotlivých programech rozvoje CR krajů a regionů. „Dále je v každém turistickém regionu ustaven koordinátor cestovního ruchu, který se podílí na sjednocení marketingové činnosti všech subjektů cestovního

ruchu

a

zabezpečuje

komunikaci

s Czechtourism. Jednotlivým

turistickým oblastem se blíže věnuje webový portál kudyznudy.cz, který založila agentura Czechtourism pro potřeby domácího cestovního ruchu.“(46)

5. Turistická oblast Kladské Pomezí Kladské Pomezí jako turistická oblast je turistickou destinací. „Destinace je místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. Destinací může být země, region či obec.“(17) V některých zemích stejně jako u nás je území rozděleno do turisticky, historicky nebo administrativně souvisejících destinací – turistických regionů. Ty společně tvoří a propagují produkt, tj. region případně zpracovávají společné turistické statistiky. „V užším smyslu je destinace cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit a služeb. V širším smyslu může být destinace chápána jako země, region, lidská sídla a další.“ (18) “ Destinace je územní celek, který se vyznačuje společným postupem při využívání potenciálu pro rozvoj CR, sdílenou kapacitou území pro tento rozvoj, společnými a destinačními procesy. „(17) Ekonomický a sociální rozvoj je v současnosti charakterizován globalizací. „Z tohoto důvodu na trhu mohou obstát pouze silné a na trh orientované jednotky. Stejně tak destinace musí být strategicky řízená tak, aby byla schopná obstát v konkurenčním boji. Tato činnost je známá jako destinační management.“(17) „Management destinací je tedy strategií rozvoje, která je odpovědí na požadavky mezinárodního globálního trhu, směřující k silným, strategicky vedeným a konkurenceschopným jednotkám.“(17) Stejně tak i oblast Kladské Pomezí má svou destinační strategii, které se podrobněji věnuji v kapitole 5. 12. 25

5.1 Charakteristika území Kladského pomezí Turistická oblast Kladské Pomezí leží v Královéhradeckém kraji a sousedí s několika dalšími turistickými oblastmi. Ať to jsou horské oblasti TO Krkonoše nebo TO Orlicko a Podorlicko nebo turistická oblast Hradecko, která se rozprostírá v okolí krajského města. „Kladské pomezí je jednu z nejmenších turistických oblastí v královéhradeckém kraji, patří jí 3. místo, s sebou přináší jak klady tak také i zápory. Rozloha oblasti je 992 m2, což ji v celorepublikovém měřítku řadí na 23. místo – nachází se tedy někde uprostřed.“ (18) „Za konkurenční TO lze považovat Krkonoše, která je také nejnavštěvovanější v Královéhradeckém kraji a Orlické hory a Český ráj, který disponuje také skalními městy a známými památkami. Na Polském území lze za konkurenční region považovat Kłodsko, které je známé svými lázněmi.“(18) Zároveň vzájemná blízkost takto významných regionů může být pro Kladské Pomezí velkou výhodou.

Mapa č. 3: TO na území Královéhradeckého kraje (18)

26

Mapa č. 4: TO Kladské Pomezí (18)

5.2 Geografické vyčlenění oblasti Kladské Pomezí leží na severovýchodě Královéhradeckého kraje v oblasti mezi Orlickými horami a Krkonošemi. „Více jak polovinu hranic oblasti, tvoří hranice s Polskem.“ (18) Oblast Kladské Pomezí je téměř totožná s Náchodským okresem. „Navíc k tomuto území připadá část Trutnovského okresu. A to konkrétně administrativní území Svazku obcí Jestřebí hory, do které spadají obce Úpice, Radvanice, Velké a Malé Svatoňovice, Suchovršice, Chvaleč, Batňovice, Rtyně v Podkrkonoší a Jívka. A to z důvodu, že toto území svým charakterem a polohou z pohledu CR, navazuje lépe na oblast náchodského okresu. Navíc tvoří přirozenou hranici mezi turistickou oblastí Kladského Pomezí a oblastí Krkonoše.“ (18) Rozloha oblasti je 992 km2, což z ní činí třetí nejmenší turistickou oblast v Královéhradeckém kraji.

Oblast Kladského Pomezí je z hlediska přírodní charakteristiky velmi

různorodá. „Většina území má podhorský charakter. Severní část území je kopcovitá a hornatá, méně úrodná a více zalesněná, jižní část pak patří k úrodné části Polabí.“ (18) Povrch oblasti tvoří pahorkatina. V severní části oblasti se rozprostírá 27

Broumovská vrchovina, západní část patří do Krkonošského podhůří a část jihovýchodní zasahuje do Orlické pahorkatiny. Jižní část oblasti leží v Orlické tabuli. Nejvýše položeným místem je Ruprechtický Špičák v Javořích horách s nadmořskou výškou 880 m. n. m. Nejnižší místo se nachází na Jaroměřsku s nadmořskou výškou 232 m. n. m .

5.3 Geomorfologie oblasti Území Kladského Pomezí se nachází na přechodu Orlických hor a rovinou horního Polabí. Území patří k Hercynskému systému, které tvoří Českou Vysočinu „V tomto období, byly vyvrásněny mj. Orlické hory, které v této době dosahovaly výšek vrcholků Alp. Základem Orlických hor jsou krystalické břidlice, které vznikly překrystalizováním žulových výlevů a mořských usazenin.“ (11) Oblast patří ke Krkonošsko – jesenické subprovincii a nejjižnější část oblasti patří na území České tabule. Část regionu byla tvořena tektonickou sníženinou, která se formovala v období Paleozoika tj. Prvohor tzv. Hercynským vrásněním před cca 355 miliony let. „Na jejím dně se vytvořila jezera a močály s bohatou skladbou rostlinstva. Řeky, které touto oblastí protékaly, zanášely oblast vrstvami splaveného materiálu – tak vznikla ložiska černého uhlí.“ (11) Větší část oblasti se pak formovala ve druhohorách v období před 230 - 65 miliony let. „V mladších druhohorách - křídě, asi před 100 miliony let, do této oblasti proniklo mělké moře, na jehož dně se ukládaly silné vrstvy písku. Ty svou vahou a postupnými chemickými procesy vytvořily horninu zvanou pískovec.“ (31) „Z jílovitých sedimentů pak vznikly opuky, které lze nalézt u Nového Města nad Metují. Z třetihor pak pocházejí vyvřelé horniny a to hlavně žuly a krystalické břidlice. Vyzdvižením Českého masivu, během Alpského vrásnění, došlo ke zvýšení Orlických hor a k definitivnímu ustoupení moře.“ (11) „Vahou mohutných vrstev pískovců došlo k rozlámání mořského dna na množství ker. V trhlinách a měkčích vrstvách působila eroze, která vedla ke zvětrávání a odnosu materiálu. Do dnešní doby zůstaly z mořského dna pouze nejodolnější zbytky kvádrového pískovce, které tvoří dominanty kraje.“ (31) Mezi ně patří Stolové hory, plošiny a skalní města. V oblasti se nacházejí geologické zlomy a 28

pukliny, které probíhají podél vzájemně kolmých směrů: SZ-JV a SV-JZ. „V této době také vznikla současná říční síť. Střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách, vytvořilo rozbrázděný povrch oblasti.“ (31) „Řeka Metuje vytvořila pekelské a lešenské údolí, které je charakterizováno skalnatými a strmými stráněmi.“ (11) Geologicky lze mezi převažující půdní druhy zařadit půdy písčité až hlinitopísčité, hlinité či jílovité. Půdní typy, které zde můžeme nalézt, jsou pak hnědozemě a luvizemě, které se nachází v mírně zvlněném terénu a nízkých pahorkatinách. Jejich mateční horninou je spraš. Dalšími typy jsou kambizemě tj. hnědé půdy nižších a vyšších poloh. Ty se nachází převážně v pahorkatinách až hornatinách. Jedná se o půdy bohaté na živiny vzniklé ze zvětralin oproti hnědým půdám vyšších poloh, které jsou chudé a štěrkovité. „Z celkové rozlohy oblasti je 62% zemědělské pudy. Orná půda pak z této části zabírá 64,3 % a 29,2 % je zatravněno. Více jak čtvrtina území je pokrytá lesy.“ (18)

5.4 Podnebí „Jižní část územ je teplejší a průměrná roční teplota se pohybuje mezi 8 - 9 na rozdíl od části severní, která je chladnější a vlhčí. Průměrné teploty se zde pohybují mezi 5 - 6°C.“ (41) „Broumovská kotlina, která je uzavřená má podnebí mírně teplejší cca 7 – 8 °C. Průměrné roční srážky v oblasti se pohybují od 670 – 800 mm, s výjimkou Skalních měst, kde jsou úhrny několikanásobně větší.“ (18)

5.5 Vodstvo Území Kladského Pomezí patří téměř celé k povodí Labe, pouze část Broumovska patří k povodí řeky Stěnavy, která se vlévá do řeky Odry. Velká část území je odvodňována řekou Metují, která pramení v Broumovské vrchovině. Protéká téměř celým okresem, přes města Teplice, Hronov, Náchod a Nové Město nad Metují až do Jaroměře, kde se, spolu s Úpou, vlévá do Labe. Řeka Úpa pramení mimo území Kladského Pomezí – v Krkonoších. Dále protéká Úpicí, Českou Skalicí a Babiččiným údolím. Část vody z řeky je pak odváděna do vodní nádrže Rozkoš. „Do řeky se voda již nevrací, ale z nádrže je odváděna do řeky Metuje.“ (18) Na území 29

Kladského Pomezí se kromě vodní nádrže Rozkoš, nachází několik významnějších vodních ploch. Rozkoš je z nich ovšem tou nejvýznamnější a největší. Proto bývá někdy také nazývána „východočeské moře“. Se svou rozlohou 1001, 3 ha je osmou největší přehradou v České Republice. Nádrž je využívána nejen k regulaci vody na středním toku ale také k chovu ryb a k letní rekreaci. Mezi další vodní plochy v oblasti se pak řadí rybníky Špinka a Brodský. Oba se nacházejí v blízkosti Červeného Kostelce a jsou využívány k letní rekreaci.

5.6 Průmysl Území Kladského Pomezí není bohaté na nerostné suroviny. „Pouze v okolí Jestřebích hor se nachází Uhelné loje (okres Trutnov). Pod Jestřebími horami se těží štěrkopísky, cihlářská hlína a opuka. Broumovské mezihoří je pak bohaté na pískovce.“ (18) Oblast je také bohatá na prameny uhličité kyselky či minerální prameny, které dali vzniknout místním lázním. V oblasti se nachází několik velkých průmyslových závodů, které zaměstnávají velké procento lidí žijících na tomto území. Významnými jsou textilní závody Veba Broumov či náchodská Tepna. V Novém Městě nad Metují jsou pak významnými podniky Stavostroj a hodinářský podnik Elton. Dále Jaroměřská Karosa nebo Teplárny Náchod, gumárenský podnik Rubena, kožedělná Sněžka nebo výrobna elektromotorů Ametek.

5.7 Dopravní obslužnost Oblastí prochází hlavní silniční koridor z Hradce Králové (popř. Prahy) do velkých polských center – Wroclaw, Opole, Warszawa atd. Díky tomu je část oblasti nadměrně zatěžována tranzitní dopravou. To se projevuje nejen na stavu vozovek v celé oblasti ale také na dojezdových časech, které se občas stávají neúnosnými. „Ke zlepšení situace by mělo dojít poté, co bude dostavěna dálnice D11 z Prahy a Hradce Králové do Jaroměře a posléze na hraniční přechod Žacléř – Lubawka.“ (18) Dále je také v plánu obchvat Náchoda, jehož realizace se neustále odkládá. Jelikož se jedná o největší město oblasti, přes které vede hraniční přechod je zde situace velmi vážná. Město leží v údolí řeky Metuje, a proto není možné zvolit jinou cestu, 30

která by nevedla přes pohraniční pohoří. „Na území se nacházejí 4 hraniční přechody pro osobní automobily.“ (18) Z tohoto důvodu je oblast velmi dobře dostupná pro polské turisty. Pro návštěvníky, kteří do oblasti nezavítají svým automobilem, nebo ho v oblasti nechtějí používat, je možnost využití autobusové či vlakové dopravy. Území Kladského Pomezí je součástí Integrované regionální dopravy tzv. IREDO, která je zajišťována Královéhradeckým krajem. „Přes oblast prochází důležitý železniční koridor Choceň – Meziměstí. Horší dopravní obslužnost je v oblasti Broumovska, která je ovšem v posledních letech doplněna cyklobusy či skibusy. S Polskem je vlakové spojení regionu již horší. Vlakový spoj spojující Prahu a Wroclaw, vedoucí přes Meziměstí, již neexistuje a náhradní spoj vede mimo oblast Kladského Pomezí. Autobusovou dopravu zajišťují pouze cyklobusy, spoj vedoucí z Kudowy Zdrój do Prahy nebo spoj spojující Wroclaw a Prahu vedoucí přes Náchod a Jaroměř, který funguje od 9/2011.“ (18)

5.8 Obyvatelstvo „Na území je 90 obcí, na jejichž území žije 128 688 obyvatel. Hustota zalidnění v oblasti je 130 obyvatel na km2. V porovnání s Královéhradeckým krajem je tato hodnota 13% nad průměrem. V celorepublikovém měřítku dosahuje tato oblast téměř průměrné hustoty. Na území se z daných 90 obcí nachází 13 měst, rozdělených do 209 katastrů. Nejvýše položenou obcí je Borová, ležící v nadmořské výšce 612 m. n. m. a nejníže položenou pak obec Zaloňov – 248 m. n. m.“ (18) Obec s největší rozlohou jsou Teplice nad Metují (5 604 ha) a nejmenší je obec Libchyně (119 ha). Nejvíce obyvatel žije v Náchodě kolem 20 800 a nejméně opět v obci Libchyně, kde jich žije pouze 72. „Více než 63,5 % trvalých obyvatel oblasti žije v pěti největších městech.“ (18) „Nezaměstnanost na území TO Kladské Pomezí se dlouhodobě pohybuje od 7 do 9%. Konkrétně v roce 2012 bylo na území náchodského okresu nezaměstnanost 8,10% rok předtím 7,34%. Od července roku 2012 nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji rostla až do března letošního roku, kdy se tento trend zastavil. V kraji se tedy nezaměstnanost oproti minulému roku zvedla o 1,3% , kdy v únoru dosáhla 7,2%. V náchodském okrese v březnu roku 2013 nezaměstnanost 31

jako v jediném z celého kraje vzrostla. Pro Kladské Pomezí jako takové statistiky sledované nejsou, ale lze říci, že největší nezaměstnaností trpí okres Trutnov a naopak nejmenší pak okres Hradec Králové.“ (37)

5.9 Historický vývoj Kladského Pomezí 5.9.1 Počátky osídlení Kladské Pomezí má pod tímto názvem velmi dlouhou historickou tradici. „Místem zvaným Branka, procházela již odedávna obchodní stezka, zvaná Kladská. Zde byl přírodními a geologickými podmínkami utvořen průsmyk, jímž se vcházelo či odcházelo ze země. Sídliště, které zde vzniklo, dostalo název Náchod – od slova chodit, procházet. Stezka, která se zde nacházela, spojovala hlavní město Prahu s pohraničním městem v Kladsku. Na ní dále navazovala polská stezka až k Baltskému moři. Část dnešní státní hranice mezi Českou a Polskou republikou byla dlouho pouze hranicí zemskou, oddělující České království a Kladské hrabství. Obě země patřily do svazku zemí Koruny české a měly mnoho společného.“ (24) „První osídlení v této oblasti lze datovat již před 100 000 let, kdy zde žil člověk neandertálský, jehož pozůstatky byly nalezeny u Dobrušky. Více nálezů pochází z doby 40 - 20 tisíc let před n. l., které byly nalezeny u Náchoda. V této době se na tomto území nacházely ledovce, a proto tato oblast nebyla vhodná k osídlení. Poté co ledovce začaly ustupovat, přišla do oblasti nejen zvěř, ale také lidé. Ti začali budovat malá sídliště, jejichž pozůstatky lze nalézt u České Skalice. Ve 4. století před n. l. do této oblasti začínají pronikat Keltové.“ (11) „Z jejich kultury se zachovaly například názvy řek – Labe – Elb (Velký) ale také celého území Čechy – Bohemia. Ten je odvozen od keltského kmene Bójů – Boiohemum.“ (39) V 7. století bylo území pravděpodobně součástí Sámovy říše a po jejím zániku se země stala součástí nově vznikajícího státu – Velké Moravy.

5.9.2 Území Kladského Pomezí za vlády Přemyslovců „V 9. Století, kdy Českým zemím vládl přemyslovský král Boleslav II., se ve východních Čechách snaží vytvořit samostatné knížectví mocný rod Slavníkovců. Ti 32

měli vlastní vojsko, řadu tvrzí, z nichž některé se nacházely i na území Kladského Pomezí. Rod dále také udržoval vlastní diplomatické styky s německým panovníkem a nedaleko dnešní Kutné Hory začal razit své vlastní mince. Tak se v Čechách vyvíjely dva nezávislé státy – přemyslovský a slavníkovský. To nemohl Boleslav II. trpět, a proto byli v roce 995 Slavníkovci ve svém sídle v Libici vyvražděni.“ (39) „Přemyslovcům tímto toto území připadlo a tak nechali všechny tvrze a hrady zničit tak, aby byl slavný rod zlikvidován. Masakr přežil pouze kníže Soběbor a jeho bratr druhý pražský biskup Vojtěch (Adalbert), který zemřel roku 997 při misijní cestě k pohanským Prusům. V době, kdy se o přemyslovský trůn přeli knížata, byla oblast Kladského Pomezí napadána zvenčí sousedními vojsky. Tomuto učinil přítrž až Přemysl Otakar I., který povznesl český stát. Za jeho vlády se českým zemím velmi dařilo. Na sklonku života panovník vpadl do Rakous a určil tím na dlouhou dobu směr mocenské expanze českého státu.“ (7) „Po Přemyslově smrti na Moravském poli se na dobu svého života zmocnil spolu s Kladskem i Broumovska kníže Jindřich IV. Vratislavský. Po roce 1290 bylo panství vráceno benediktinům, ale potíže s obhájením pozemkového vlastnictví na slezských hranicích pokračovaly i nadále.“ (27) „Za panování jeho syna Václava I. docházelo k výraznému vylepšení ekonomické situace státu, k čemuž přispělo i kolonizování dosud pustých regionů. Kolonizace trvala až do poloviny 14. století a zasáhla i Východní Čechy a území Kladského Pomezí“ (5). „V této době byla založena některá města, a v Broumově byly Břevnovskými mnichy položeny základy benediktinského kláštera. Kolonizační vlna zahrnovala také německé obyvatelstvo, které v některých oblastech dokonce převládalo např. Broumovsko.“ (17) Na stezkách, které se v této oblasti nacházely, byly budovány zemské brány např. Náchod. „Osidlování tohoto kraje bylo ukončeno šlechtou, která pronikla až do Orlických hor a Krkonoš a toto území se stalo jejím majetkem.“ (6)

5.9.3 Území za vlády Habsburků a Prusko – rakouských válek „Východní Čechy, a s nimi také území Kladského Pomezí, měli nejednou rozhodující slovo v historii národa. Důkazem toho jsou jednotlivé hrady, které jsou 33

svědectvím o důmyslné obraně. Po porážce husitských vojsk u Lipan, přišla ke slovu znovu šlechta, která postupně opouštěla hrady a nechala zde zbudovat honosná panská sídla.“ (7) „Po vymření rodu Jagellonců na český trůn nastupuje rod Habsburků, který českým zemím vládl dalších 400 let. Prvním panovníkem byl Ferdinand I., který nastoupil na trůn na počátku 16. století. Mezi českými stavy, které byly odhodlány bojovat za svá práva a svobody a habsburskou centralizovanou mocí narůstal spor.“ (38) „Ten vyústil v rozhodující bitvu na Bílé hoře. Po porážce stavů, v jejichž čele stál Fridrich Falcký, byl tento nucen uprchnout ze země, aby si zachránil život. Při své cestě do Vratislavi, prchal přes území dnešního Náchoda, kde také strávil poslední noc na české půdě.“ (39) Pobyt Fridricha Falckého dodnes připomíná podkova jeho koně, kterou údajně při útěku ze země ztratil. Ta je zapuštěna ve městě na Karlově náměstí. „Po Bílé hoře byl narušen hospodářský a kulturní rozvoj kraje, který byl sužován hladomory a epidemiemi. Posledním Habsburským králem v mužské linii byl Karel VI. Po smrti Karla VI. v roce 1740 na habsburský trůn nastoupila jeho nejstarší dcera Marie Terezie. Jen po několika dnech její vlády si Prusko nárokovalo celé Slezsko, což vyústilo ve spor známý jako války o rakouské dědictví.“ (38) „Ve válkách prusko-rakouských, které vedla Marie Terezie o dědictví koruny české s Fridrichem II., se jednalo také o území Kladského Pomezí. Po uzavření vratislavsko-berlínského míru, kterým skončila první slezská válka (1740-1742), se vracela se 4. července 1742 přes město z Čech do Slezska pruská armáda. Podepsáním tohoto míru byla 11. června 1742 byla Marie Terezie přinucena Prusku postoupit Kladsko a téměř celé Slezsko kromě Těšínska, Opavy a pravého břehu řeky Opavy. Města jako Česká Skalice, Náchod a další, která až do této doby ležela ve vnitrozemí, se najednou ocitla v pohraničí a náchodský průsmyk branou do Čech.“ (3) „Místa v okolí České Skalice (Vinice, Na hradě a další) byla důležitými strategickými místy a to i ve druhé slezské válce stejně tak jako ve válce sedmileté. V té bylo toto území ve středu obou válčících vojsk - nejhůře na tom byla Česká Skalice. Přes Náchod, Polici nad Metují a dále do Slezska ustupovala pruská vojska v čele s králem Bedřichem II.“ (25) Ani po této válce ovšem nebezpečí z pruské strany neustalo. Proto nechal císař Josef II. postavit, u Jaroměře, na soutoku Metuje s Labem, mohutnou pevnost, která později dostala název Josefov (původně se do 34

roku 1793 jmenovala Ples). „Ve své době byla tato pevnost pokládána za nedobytnou.“ (10) „V roce 1866 došlo k propuknutí další prusko-rakouské války a to z důvodu zvolení ministerského předsedy Otto von Bismarcka, který byl velkým zastáncem sjednocení Německa. Spory mezi zeměmi tak dlouho narůstaly, až vyústily ve válku. Když se pak pruská vojska přesouvala směrem k českým hranicím, rakouské velení rozkázalo postup severní armádě od Olomouce k Josefovu. 26. června přešel předvoj V. armádního sboru hranice v Bělovsi u Náchoda. 27. června pak svedla rakouská armáda na Náchodsku (Václavice – Branka - Vysokov) prohranou bitvu, den na to u České Skalice a den poté u Svinišťan. Rozhodující bitva se konala u Hradce Králové, kde rakouská armáda prodělala drtivou porážku a musela narychlo ustupovat k Vídni. Josefovská pevnost do bojů nezasáhla, protože ji nepřítel, na cestě do Hradce Králové, prostě obešel.“ (25) „Později byla, na nátlak Francie, v Praze uzavřena mírová smlouva a následně došlo k rozpadu německého celku. Rakousko tímto ztratilo vedoucí postavení v Německu a vítězné Prusko vytvořilo Severoněmecký spolek. Tento později pod svou nadvládu připojil i Jihoněmecký spolek čímž došlo k vzniku německé říše a Německo se vydalo politikou, která později vedla k vypuknutí I. ale i II. světové války.“ (39) „Roku 1867 došlo k rozpadu Rakousko – Uherského státu a každý stát si spravoval mnohé záležitosti samostatně. Pro celou říši zůstal společný panovník, armáda, zahraniční politika a finance.“ (38) „K definitivnímu rozpadu Rakousko – Uherska došlo v roce 31. 10. 1918.“ (39)

5.9.4 Snaha o navrácení ztracených území po rozpadu Rakouska - Uherska „Po první světové válce byla většina obcí na Broumovsku prorakousky orientovaná, a proto po skončení války odmítli vyhlášení Československé republiky a oblast byla prohlášena za součást provincie Deutschböhmen. Tyto spory neustaly ani poté, co toto území připadlo k Československé republice. Město pak bylo v roce poprvé roce 1938 odloučeno od Čech, s čímž souhlasili téměř všichni občané.“ (27) „Toto období bylo ukončeno vpádem Sovětských vojsk a následným vyhnáním Němců. Poté co bylo německé obyvatelstvo vyhnáno, byla tato oblast osídlena

35

cizineckými skupinami. Československo usilovalo po rozpadu Rakouska – Uherska také o získání Kladska. Argumentovalo tím, že Kladsko bývalo integrální součástí českých

území. Byla

také

zdůrazňována důležitost

Kladské kotliny pro

obranyschopnost našeho státu ale i hospodářské výhody, které by plynuly z připojení novorudské uhelné pánve. Vedení státu vypracovalo několik variant na změnu hranic od kompletního území Kladska až po oblast Českého Koutku. Tato otázka byla vyřešena 5. 2. 1919, kdy Edvard Beneš přednesl oficiální stanovisko. Již v březnu bylo jasné, že tomuto požadavku nebude vyhověno a že kladské území zůstane součástí německého státu. Čeští občané se s tímto rozhodnutím ani nadále nebyli ochotni smířit a snažili se iniciovat aktivitu i na straně obyvatel Českého Koutku tak, aby oni sami usilovali o navrácení k Česku. Ti však již byli značně germanizováni a tuto petici nepodepsal ani jeden z nich. Obyvatelé byli také značně ovlivněni tím, jak je informovala pruská vláda. Byli dokonce obdarováni brožurkami o tom, jak by se měli po připojení k Československu, špatně. Tyto informace byly ovšem pouze jednostranné, protože od československé vlády se takových informací nedočkali.“ (3)

5.9.5 Vývoj po druhé světové válce „Po druhé světové válce (v r. 1945) byla v Postupimi stanovena konečná hranice Německo – polská tak, že Kladsko připadlo Polsku. V roce 1947 byla podepsána dohoda o přátelství a vzájemné pomoci. Definitivní konec sporu o Kladsko učinila Smlouva o konečném vytyčení státních hranic, která byla podepsána ve Varšavě roku 1958. Vzhledem k faktu, že čeští rolníci z Náchoda, měli na polské straně hranice svá pole, byla roku 1961 uzavřena dohoda o malém pohraničním styku, kdy byly umožněny návštěvy českých turistů. Na polském území těsně za hranicemi v tzv. Českém koutku se do 20. století udržela malá komunita Kladských Čechů. Vztahy mezi obyvateli po obou stranách této hranice byly vždy intenzivní z mnoha důvodů. K nim v posledních letech přibyla také turistika.“ (3)

36

5.10 Centra oblasti V oblasti se nachází 9 významnějších městských center. Největším městem a zároveň městem okresním je město Náchod. Jednotlivá městská centra jsou podrobněji popsána níže. Na území, lze mimo jiné přírodní krásy, nalézt chráněnou oblast přírody - CHKO Broumovsko, dvě národní přírodní rezervace – Adršpašsko – teplické skály a Broumovské stěny. „Dále je na daném území zapsáno více než 1200 památek.“ (18) Vzhledem k tomu, že se jedná o příhraniční oblast, nachází se zde spousta pevností z 2. světové války. „Tyto pevnosti byly vystavěny v 30. letech 20. století a jejich centrum se nachází na Dobrošově.“ (24) Průsmyk v Náchodě byl jedním z mála míst, kudy se dalo do Čech, které jsou chráněny ze severu horskými hřebeny, proniknout. Další vojenskou památkou je pevnost Josefov ležící nedaleko Jaroměře, vybudovaná za Josefa II., která má také síť podzemních chodeb. Na území oblasti se nachází několik renesančních zámků např. v Náchodě, Ratibořicích či v Novém Městě nad Metují. Nejdůležitějším lázeňským centrem jsou lázně Velichovky, které se zaměřují na léčbu pohybového aparátu a kloubů. To je jen část z výčtu památek a zajímavostí, které se na území Kladského Pomezí nachází a které lze v této oblasti navštívit.

Mapa č. 6: Turistická oblast Kladské Pomezí (35) a Mapa č. 7: Okres Náchod (32)

37

5.10.1 Náchod Město Náchod je nejen okresním městem, ale také městem největším v této oblasti s přibližně 20 000 obyvateli (20 665 k 1. 1. 2012, zdroj: ČSÚ). „Město bylo založeno v polovině 13. století Hronem z rodu Načeraticů. Ten zde současně s ním nechal postavit hrad, který by bránil stezku, v strategickém místě, kde se stezka zužovala do místa zvaného Branka. Existence stezky, spolu s obchodníky a řemeslníky, v době míru přinášela do zdejšího kraje bohatství a rozkvět. V období válek také bohužel přinášeli nepřátelští vojáci zkázu a bídu. Název Náchod se poprvé objevuje v roce 1254. Toto pojmenování vzniklo od místa, kudy se prochází nebo chodí. Předchůdcem dnešního města byla trhová ves dodnes známá jako Staré Město nad Metují.

Ve 14. století bylo město obehnáno hradbami, na něž

navazovaly hradby vedoucí k hradu. V 16. století byl mohutný hrad rodem Smiřických přestavěn na renesanční zámek. Rozmach, který město zažívalo v této době, byl přerušen Třicetiletou válkou. Město zachvátil ničivý požár, po kterém muselo být celé město postaveno znovu. Později vlastnil panství rod Piccolomini, kněžna Zaháňská a v 19. století pak rodu Schaumburg – Lippe. V této době se v oblasti rozvíjí textilní výroba, která později přinese tomuto kraji slávu. Z Náchoda se stalo jedno z největších bavlnářských center Rakouska – Uherska tzv. Manchester východu.“ (14) Dnes je Náchod městem s moderní výstavbou ale také s velmi udržovanými historickými památkami. Ve městě i nadále najdeme typický průmysl gumárenský, elektrotechnický ale i historický – textilní. Město má vlastní pivovar a bohatou kulturní tradici spojenou s významnými českými spisovateli jakými je rodák Josef Škvorecký. V okolí města se mj. nachází také památky na bitvy z roku 1866 či vojenského opevnění z II. světové války.

5.10.1.1 Běloves „Pohraniční obec s bývalými lázněmi, které dnes již bohužel nefungují a spíše pustnou. Obec ležící na břehu Metuje, která je dnes součástí Náchoda, je poprvé zmíněna již roku 1392 jako šosovní ves. Název šosovní pochází z německého schoss tj. poplatek a znamená ves, která náleží městu a podléhá jeho dani.

Léčivé

prameny, nesoucí jména Ida, Ivan a Hedvika, které zde pramení, byly známy již v 17. 38

století.“ (3) Pramen Ida je populární dodnes, je stále funkční a místní obyvatelé si jej stáčejí do lahví a pijí tuto léčivou vodu i v současnosti. Lázně pak byly založeny v roce 1818 a zanikly koncem 19. století.

5.10.2 Nové Město nad Metují Město, které patří mezi 40 českých Městských památkových rezervací, bylo založeno v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. „Hlavním důvodem k vyhlášení Městské památkové rezervace Nové Město nad Metují bylo jeho historické jádro s původními hradbami, zámkem a renesančním náměstím. Městskou památkovou rezervací bylo město prohlášeno výnosem vlády MK ČSR č. 15 106/69-II/2 ze dne 3. 12. 1969.“ (11) Mezi nejvýznamnější památky patří zámek Nové Město nad Metují, sousoší sv. Trojice z 18. století, pomník Bedřicha Smetany, zachovalé opevnění v celém obvodu města, zřícenina hradu Výrov či letní vila vybudovaná architektem Jurkovičem. „Současnými majiteli Novoměstského zámku jsou Josef Marian Bartoň – Dobenín a jeho syn Josef Michael Bartoň – Dobenín. Ti ho získali zpět v restitucích poté, co jim byl v roce s 1948 celý majetek zkonfiskován. Tento rod je pro blízké okolí velmi významný, nechal vystavět např. dětský sirotčinec, velkou moderní přádelnu v Náchodě, školy a přispíval mimo jiné všem spolkům ve městě.“ (11) V blízkosti města se nachází přírodní rezervace Peklo, která je zařazena do programu NATURA 2000. V Novém Městě nad Metují je, stejně jako v sousedním městě Náchod, hlavním průmyslem textilní ale také polygrafie, strojírenství, hodinářská výroba, výroba kosmetiky a barev. „Město mělo k 1. 1. 2012 9783 obyvatel a v současné době se skládá ze 4 katastrálních území – N. M. n. Metují, Krčín, Vrchoviny a Spy.“ (47)

5.10.3 Česká skalice „V historii vedla přes Českou Skalici již výše zmíněná obchodní stezka spojující Prahu s Polskem. Ta je poprvé písemně doložena v Kosmově kronice z roku 1068. Nálezy římských mincí z druhého století našeho letopočtu v blízkosti okolí svědčí o tom, že tudy procházeli kupci již mnohem dříve. Městem protéká střední tok řeky Úpy. V době národního obrození byl založen Jiřinkový spolek, který pořádal 39

ve městě Jiřinkové slavnosti. První se odehrála 14. září 1837 v nově postaveném Jiřinkovém sále, jehož královnou se stala Barunka Němcová – Panklová, dnes známá jako Božena Němcová. Na počest těchto slavností složil dokonce v roce 1841 Bedřich Smetana Jiřinkovou polku. Nedávná historie je spojena převážně s textilní výrobou, rozvojem soukromého podnikání a cestovního ruchu, který sem v sezoně přiláká i takový počet turistů, jako je počet stálých obyvatel města.“ (25) V blízkosti města se nachází Babičino údolí, které leží v malebném údolí Úpy, kde trávila dětství Božena Němcová. To vše popsala v románu Babička, kde vylíčila i některé skutečné postavy, například svoji babičku nebo kněžnu Zaháňskou. Ve městě se nachází také škola, do které Božena Němcová chodila. V Babiččině údolí můžeme najít spolu se zámkem i roubenou chaloupku z r. 1797 zvanou Staré Bělidlo, která vypovídá o životě lidí v 19. století.

5.10.4 Červený Kostelec Červený Kostelec leží v urbanizované krajině s ostatními městskými centry – Hronov, Náchod, Česká Skalice. V blízkosti města se nachází několik rybníků – Špinka a Brodský. Ty jsou využívány převážně pro rekreační účely a rybaření nejen blízkými obyvateli ale také cizinci. „První zmínka o městě pochází z roku 1362, kdy byl ustaven farář na místní faru. Název města vznikl z latinského „castellum“. K Náchodu bylo městečko připojeno v roce 1497.“ (26) Stejně jako Česká Skalice je i Červený Kostelec spojený s životem Boženy Němcové, která zde žila v malém domku, který stojí dodnes, se svým manželem a dětmi. „V polovině 19. století se začal rozvíjet textilní průmysl a plátenictví bylo nahrazeno zpracováním bavlny. Město se tak postupně změnilo v město průmyslové, a to také z důvodu, že městem procházela železnice z Jaroměře do Svatoňovic. V roce 1889 už textil vyrábělo více než 40 podnikatelů a dalších 400 bylo zapojeno do jeho prodeje či výroby.“ (26) Tak vznikla textilní tradice, která propojuje celé území Kladského Pomezí. Po skončení světových válek došlo k útlumu této textilní výroby, která byla zapříčiněna nástupem komunistického režimu a centrálního plánování, které odsunulo textilní průmysl na okraj zájmu. „Na místech kde se vyráběl textil, se proto brzy začala uplatňovat strojírenská výroba, která tu textilní postupně úplně vytlačila. Město se

40

tak z bohatého města najednou ocitlo v nejnižších třídách. V roce 1989 došlo k znovu oživení města a začala být budována nová průmyslová zóna.“ (26)

5.10.5 Broumov Broumov je nejsevernějším centrem území Kladského Pomezí, ležící v pohraničním pásmu Javořích hor a Broumovských stěn. „Počátky města jsou spojeny mužským řeholním řádem, který je na území Čech, tím nejstarším. Ti dostali tuto oblast darem od Přemysla Otakara I. a kolem roku 1253 začali toto území kolonizovat a stavět klášter.“ (27) Broumov se v této době stává správním centrem tohoto kraje, který byl zaměřen na řemeslnou výrobu a obchod. Samostatným se město stalo však až v 1. pol. 15. století. V 16. století broumovští soukeníci patřili mezi přední nejvýznamnější výrobce a vývozce sukna v Čechách.“ (27) „V roce

1960

Broumovský

okres

zrušen,

bylo

město

připojeno

k Náchodu.“(27) Tato oblast je ještě stále poznamenána skutečnostmi, které se zde po 2. světové válce staly, přesto se v posledních letech situace začíná zlepšovat a to převážně díky turistickému ruchu, který přivádí turisty z nedalekého Polska. V Broumově se nachází spousta církevních památek, které stojí za zhlédnutí. Nejvýznamnějším je bezesporu benediktinský klášter s knihovnou a kostelem a pak také barokní kaple stojící na vrcholu Hvězda v Broumovských stěnách. „V roce 2010 získala severní část Broumovska značku „Regionální produkt Broumovsko“. Ta byla udělena producentům potravin, užitkových věcí, zboží a předmětů.“ (18)

5.10.6 Hronov Hronov je malé městečko ležící na Kladském Pomezí uprostřed půvabné krajiny řeky Metuje. V současné době má město, které bylo založeno ve 13. století jako trhová ves, přes 6 500 obyvatel. „Město od roku 1415 do roku 1848 patřilo k Náchodskému panství a od roku 1859 se stalo městem samostatným. V roce 1725 bylo na dnešní náměstí umístěno mariánské sousoší, které bylo ve stylizované podobě používáno jako městský znak. Poté co byla vybudována železnice z Chocně do Broumova, nastal obrovský rozvoj textilního průmyslu ve městě, ve městě byla vybudována přádelna bavlny a několik mechanických tkalcoven.“ (28) Mimo textilní průmysl se ve městě rozvíjelo také strojírenství, které je zde existujícím průmyslem 41

dodnes. „Tím došlo také k obrovskému nárůstu obyvatel z 1 682 na 4 600 za pouhých 30 let v roce 1910. V roce 1949 je po dlouhých jednáních k městu připojeno několik obcí, mezi niž patří Velké Poříčí, Zbečník, Velký Dřevíč, Rokytník, Žabokrky a později v roce 1960 také Malá Čermná, obec, která leží na pomezí českopolské hranice. Velké Poříčí se v roce 1990 stalo opět samostatnou obcí.“ (28) Město je spjato nejen s rodákem Aloisem Jiráskem, který napsal o tomto krásném kraji kroniku U nás. Ve městě se koná na počest slavného rodáka festival Jiráskův Hronov. Dalšími významnými rodáky ve městě jsou pak J. Čapek a E. Hostovský. Ve městě se nacházejí léčivé prameny Hronovka a Regnerka.

5.10.7 Jaroměř Město Jaroměř leží na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje. „Bylo osídleno již 40 tis. let před naším letopočtem. První zmínka o Jaroměři pochází ovšem z roku 1126, kdy na místě dnešního kostela sv. Mikuláše stával hrad. Za Přemysla Otakara II. bylo hradiště povýšeno na královské město, které se později stalo městem věnným pro české královny.“ (48) „Po třicetileté válce město vzkvétalo a vznikla zde řada renesančních a barokních staveb. Za vlády Marie Terezie, která přišla o Slezsko a Kladsko se na tomto území nacházela obranná linie českých zemí.“ (39) Proto zde museli být vystavěny nové pevnosti, které by zemi ubránily. „Stavba pevnosti Ples byla započata 3. 10. 1780 za přítomnosti císaře Josefa II. na jehož počest byla později přejmenována na pevnost Josefov.“ (48) Město je dnes navštěvované díky vojenské pevnosti a blízkosti lázeňského městečka Velichovky.

5.10.8 Police nad Metují Police nad Metují je městečko, které leží v blízkosti CHKO Broumovsko. „Městečko dostalo název podle vsi na rovině, v otevřeném terénu. Městečkem byla Police nazvána poprvé v roce 1395, kdy Václav IV. potvrzoval všechna dosavadní privilegia. V 70. letech 19. století byla otevřena trať z Chocně do Broumova. Ta ovšem vedla 4 km od města a tak k velkému rozvoji města nepřispěla. Ten začal až v roce 1895, kdy se ve městě začaly budovat přádelny, a byl dokončen rozvod elektrické energie. Současný název město dostalo v roce 1922, kdy ministerstvo vnitra schválilo oficiální název Police nad Metují. V roce 1960 je pak město 42

připojeno k Náchodskému okresu, kteréhož je součástí 4 500 tisícové městečko dodnes.“ (30)

5.10.9 Teplice nad Metují Teplice nad Metují je malé město ležící na Broumovsku v blízkosti polských hranic. „Město leží v údolí řeky Metuje, jejíž název se objevuje již v roce 1186 (Methuya). Přes toto území vedla stezka, která spojovala Čechy s Pobaltím, proto zde ve 12. století byla vybudována opevněná sídla, která měla za úkol tuto stezku chránit. První zmínka o osadě Teplice nad Metují pochází z roku 1362. Město bylo nazváno jako „Gusweynsdorf alias Teplicz“ a patřilo Tasovi z Rýzmburku. Název byl odvozen od teplých pramenů, které na území vyvěrají dodnes. Městečko je jedním z nejmenších v kraji se svými 1 700 obyvateli. Přesto se svými přilehlými částmi hospodaří na jednom z největších katastrů kraje.“ (29) Městečko je součástí CHKO Broumovsko a velkou část katastru zabírají Adršpašsko – teplické skály.

5.11 Atraktivity regionu Území, kterého se týká tato práce je turistickou oblastí. Jejím cílem je přilákat turisty. Proto je nutné se také zmínit o hlavních atraktivitách, které návštěvníky do oblasti lákají. Není možné zde vyjmenovat všechny atraktivity, které se v oblasti nacházejí, a proto se zaměřím jen na ty, které ovlivňují potenciál cestovního ruchu a vytvářejí tzv. image oblasti. „Na území se nachází 7 NKP – Babiččino údolí, Dřevěnka v Úpici, hřbitovní kostel v Broumově, benediktinský klášter Broumov, pevnostní systém Dobrošov, zámek Náchod a Nové Město nad Metují. Dále se zde nacházejí dvě Městské památkové rezervace – Nové Město nad Metují a Josefov, 5 městských památkových zón – Broumov, Jaroměř, Náchod, Police nad Metují, Stárkov a jedna vesnická památková rezervace – Křinice u Broumova.“ (18) Mezi nejčastěji cizinci navštěvované přírodní atraktivity patří bezpochyby zdejší skalní města. Adršpašsko – Teplické skalní město je jedním z největších ve 43

střední Evropě. Uprostřed skal se nachází umělé jezírko s vodopádem, po kterém je možné se projet na malých loďkách. Od skal na východ, leží město Broumov. Druhou nejvýznamnější přírodní atraktivitu lze považovat stolovou horu Ostaš a Broumovské stěny s nedalekou barokní kapličkou a chatou Hvězda odkud je krásný výhled do Polska. V lokálním významu lze za nejvýznamnější považovat Babiččinou údolí v Ratibořicích, které jak již několikrát bylo zmíněno je spjato s životem a tvorbou Boženy Němcové. Zde se nachází empírový letohrádek, kde žila vévodkyně Kateřina V. Zaháňská. Pod zámkem se pak nachází park, který přechází do Babiččina údolí. To je místo, kde se odehrává děj knihy Boženy Němcové - Babička a vede jím v současné době naučná stezka od pomníku Babičky až k Viktorčinu splavu. Tato oblast je krásná celoročně ale nejkrásnější na jaře, kdy se údolí v blízkosti úpského potoka zazelená a celá oblast rozkvete. V letním období a před vánoci Ratibořice oživnou postavami v dobových kostýmech. Největší vodní plochou v oblasti je Rozkoš nacházející se v blízkosti České Skalice, který bývá využíván k letní rekreaci a rybolovu, ačkoliv se často potýká s problémem čistoty vody. Mezi další přírodní atraktivity lze zařadit Peklo – údolí soutoku řeky Metuje a Olešenky s chatou, která byla postavena podle návrhu Dušana Jurkoviče. Jak již bylo zmíněno výše, v oblasti se nachází několik zámků, které dotváří charakter krajiny. Nejznámějším je asi náchodský zámek, který se vypíná nad městem a původně měl jako mohutný hrad město chránit. V okolí zámku se nachází krásná zahrada s hradním příkopem, který dnes slouží jako výběh pro dva medvědy hnědé. V současné době je zámek v částečné rekonstrukci, kdy je opravována hlavní věž. „Dále zámek v Novém Městě nad Metují, který byl na počátku 20. století renovován arch. Jurkovičem ve stylu secese a artdeco.“ (47) Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí náměstí, od něhož se na svazích údolí řeky metuje nachází zámecké zahrady. V blízkosti Nového Města nad Metují, se nachází malebné údolí řeky Metuje zvané Peklo. V jeho centru se nachází chata vystavěná architektem Jurkovičem. „Mezi nejvýznamnější církevní památky v této oblasti patří bezesporu Benediktinský klášter Broumov, který byl kompletně přestavěn v 18. století. Dále kaple Hvězda, Dřevěný kostel Panny Marie v Broumově a dřevěný kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově.“ (18) 44

Mezi další významné památky regionu patří opevnění z první republiky nebo pevnost Josefov z války v roce 1866. Nejznámější památkou v této skupině je jistě dělostřelecká tvrz Dobrošov, která je součástí opevnění proti nacistickému Německu. V blízkosti této tvrze se nachází také turistická chata Dobrošov, která je stejně jako chata v Pekle postavena podle návrhu Dušana Jurkoviče. Dále pěchotní srub Březinka a bunkrová linie v Jestřebích horách. Z období Rakouska – Uherska, se zde zachovala pevnost Josefov a lze navštívit dějiště bojů prusko-rakouské války z roku 1866. „V oblasti Kladské Pomezí se nachází také několik vyhlídkových míst a rozhleden. Tou největší a nejkrásnější je zřejmě nově opravená Jirásková turistická chata na Dobrošově, Hvězda v Broumovských stěnách, Žaltman v Jestřebích horách, Ruprechtický Špičák s nadmořskou výškou 880 metrů nad mořem a mnohé další. Oblast se také může pochlubit lázeňstvím, které samozřejmě nedosahuje rozsahu Západních Čech, přesto má svůj historický význam.“ (18) V oblasti lze také navštívit některé z mnoha muzeí či galerií. Většina z nich je tematicky zaměřena ať už na významné osobnosti nebo např. na vojenství, stavebnici Merkur atd. Mezi významné atrakce patří také rozhledny či některý z mnoha festivalů, které se zde konají. Mezi nejznámější patří Jiráskův Hronov, náchodská Prima Sezona či Mezinárodní folklorní festival Červený Kostelec. Celkově je oblast Kladského pomezí územím s krásnou krajinou a přírodou, kterou doplňuje množství památek a zajímavých přírodních útvarů. Je ideálním místem pro výlet prodloužený víkend či delší dovolenou a na své si zde přijdou návštěvníci všech věkových kategorií.

5.12 Kladské Pomezí – krajina příběhů Kladské pomezí jako destinace turistického ruchu je, jak je uvedeno v strategii, „místem, kde se každý může cítit dobře. Nabídka Kladského pomezí je tak pestrá, že je místo pro mnoho individuálních příběhů, které jsou propojené místem dějiště.“ (18)

45

O propagaci turistické oblasti se stará obecně prospěšná společnost Branka. Tato společnost zastává funkci společnosti destinačního managementu území Kladského Pomezí a věnuje se i dalším aktivitám podporujícím cestovní ruch a rozvoj. Mezi jednotlivé činnosti této organizace spadá mj. Realizace aktivit destinačního managementu, zprostředkování spolupráce mezi organizacemi, koordinace informačních center, prezentace a propagace Kladského Pomezí jako turistické destinace, příprava projektů, ediční činnost a provoz webových stránek. Společnost byla založena v roce 1997 na popud městského úřadu Náchod jako Nadace Branka a měla 19 členů. Členy společnosti jsou města a obce stejně jako soukromé subjekty. Současným ředitelem je Daniel Denygr. Strategie je součástí projektu „ Kladské Pomezí – krajina příběhů“, který je podporován v rámci Regionálních operačních programů. „Strategie je zpracována s cílem zanalyzovat stávající situaci cestovního ruchu v Kladském Pomezí a vyhodnotit předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu. Na základě této analýzy navrhnout možné směry rozvoje dílčích aktivit cestovního ruchu v Kladském Pomezí, které by pomohly k efektivnějšímu, ekonomičtějšímu a zároveň šetrnějšímu získávání přínosů z cestovního ruchu.“ (18) Strategie navazuje na Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013. Dále zohledňuje dokumenty Královéhradeckého kraje ale také strategie jednotlivých subjektů, které na tomto území působí. „Při zpracování strategie byl kladen důraz na dodržení principu trvale udržitelného života a rozvoje oblasti. Té má být dosaženo harmonizací ekonomických, ekologických a sociálních aspektů. Strategie má několik dílčích cílů, které by ráda splnila. Mezi ně patří propagovat oblast jako jedinečné území, kvalitní turistickou destinaci, zvýšit spolupráci mezi jednotlivými zainteresovanými subjekty, rozšířit příhraniční spolupráci a koordinaci cestovního ruchu s Polskem a celkově přispět k rozvoji cestovního ruchu, který je jednou z hlavních priorit rozvoje Královéhradeckého kraje. Z lokálních strategií pak strategie navazuje na strategie organizací sdružujících obce, které na území působí. Mezi ně patří SO Jestřebí hory, SO Metuje, SO Mikroregion Novoměstsko atd. Vzhledem ke skutečnosti, že Kladské Pomezí leží v Královéhradeckém kraji, který sousedí s regiony Pardubický a

46

Liberecký, které mají též velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, je potenciál této oblasti ještě navýšen.“ (18) Cílem propagace této oblasti není se stát druhými Krkonošemi s kompletní infrastrukturou a někdy nepřiměřeně vysokým počtem návštěvníků. Spíše jde o zachování genia loci, které toto místo ukrývá a rozvoji šetrného turistického ruchu. Velký ohled je také brán na to, aby nedošlo k poškození přírodního bohatství a měst. To jsou totiž dva hlavní důvody, proč do této oblasti návštěvníci jezdí. Téměř polovinu návštěvníků tvoří cizinci, kteří přijíždějí převážně z Polska.

47

6. Metodika práce Práce probíhala v několika fázích. V první části své diplomové práce jsem se zaměřila na prozkoumání současného stavu problematiky. Zde jsem se zabývala převážně tím, jak se regionální rozvoj vyvíjel, jaké jsou jeho nástroje a jaká je situace u nás v České republice a Evropské Unii. K vypracování této části jsem použila řadu titulů odborné literatury ale také internetové stránky, které se dané problematiky týkají. Druhá část diplomové práce se pak již zaměřuje konkrétně na vznik turistických oblastí v České republice a turistickou oblast Kladské pomezí. Zde bylo nutné zjistit jaké podmínky pro cestovní ruch a další rozvoj se na daném území nacházejí. Zaměřila jsem se proto nejen na geografickou stránku, historii, ale také na vybavenost daného území lidskými zdroji a případnou nezaměstnaností v regionu. Dále jsem se zaměřila na studium městských center v oblasti a atraktivit, které se v dané oblasti nacházejí. Také bylo nutné prostudovat současnou destinační strategii, kterou se Kladské pomezí jako destinace cestovního ruchu prezentuje v rámci České republiky. K vypracování této části mi posloužila řada elektronických a knižních zdrojů, stejně tak jako konzultace s ředitelem destinační společnosti Branka o. p. s. Dále jsem také využila svých znalostí a postřehů, které se mě jako občana žijícího v této oblasti každodenně dotýkají. Největší problém nastal při zkoumání historických událostí, které tuto oblast utvářely. Vzhledem ke skutečnosti, že dosud nebyla zpracována žádná ucelená publikace, která by se věnovala historii Kladského pomezí jako celku, bylo nutné informace vyhledávat z různých zdrojů. Dále je bylo nutné poskládat tak, jak tuto oblast dané události ovlivňovaly. V rámci diplomové práce bylo nutné také provést výzkum nejen mezi návštěvníky, ale také mezi rezidenty tak, abych získala potřebné informace, které by měli vést k navržení opatření a řešení. Dotazníky byly v elektronické podobě umístěny na facebookovém profilu Kladského pomezí, který provozuje společnost Branka o.p. s. zajišťující propagaci a destinační marketing dané oblasti. Tento způsob dotazování byl poměrně úspěšný převážně mezi rezidenty, kteří tuto stránku navštěvují za účelem aktualit v dané oblasti. I zde se ovšem 48

našli respondenti ze skupiny návštěvníků, kteří tyto stránky navštívili. Ze statistiky vyplývá, že pravidelnými návštěvníky stránek jsou nejčastěji lidé ve věkové kategorii 25 – 34 let. Dále jsem pro účely výzkumu využila svých kontaktů nejen z Mendelovy univerzity v Brně, ale také z Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, kdy většina studujících mladých lidí pochází z jiné oblasti, než je Kladské pomezí, ale mnoho z nich Kladské pomezí navštívilo ať se školou či samostatně. Dále jsem některé dotazníky umístila do informačních center v Náchodě a Novém Městě nad Metují, kde ale bohužel nebyla úspěšnost dotazníkového šetření příliš vysoká. Výzkum mezi rezidenty žijícími na daném území jsem prováděla v terénu, kde jsem se stejně jako ve skupině návštěvníků, snažila dotazovat všech věkových skupin rovnoměrně, tak aby nedošlo ke zkreslení výsledků výzkumu.

49

7. Výsledky práce Tato kapitola je věnována výsledkům, ke kterým jsem při své práci dospěla. Kladské pomezí jako turistická destinace má velký potenciál pro rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Nachází se zde velké množství památek a přírodních atraktivit, které jsou pro tuto oblast charakteristické a mohou přilákat velké množství návštěvníků. V oblasti se nachází nepřeberné množství ubytovacích kapacit všech kategorií a typů. Bohužel jejich velkou slabinou je to, že zdaleka všechny nejsou certifikovány podle jednotného měřítka a tak jejich nabídka pro turisty často nepřehledná. Velkou slabinou tohoto regionu je fakt, že dopravní situace v oblasti je velmi neuspokojivá. Bohužel tuto situaci nelze řešit na lokální úrovni. Je zapotřebí vyčkat na to, až se najdou peníze na vybudování nejen obchvatu města Náchoda, který by výrazně ulevil dopravní situaci v největším městě oblasti a s tím také blízkému okolí. Dále je nutné, aby byla dobudována rychlostní silnice z Jaroměře do Žacléře. Jedním z cílů práce bylo sestavit profil typického návštěvníka, který do oblasti zavítá. Typický návštěvník této oblasti vypadá tedy asi takto. Jedná se o člověka ve věku od 25 – 50 let, který od oblasti přijel na dovolenou. Tento člověk přijíždí buď s rodinou či skupinou přátel. Pro svou cestu do oblasti využívá převážně osobní automobil. Dovolená většinou trvá od 3 do 7 dní. Z ubytovacích zařízení je nejčastěji využívaným penzion popř. ubytování v soukromí. Tento člověk je člověkem aktivním, který do oblasti jezdí za sportovními aktivitami. Ze sportovních aktivit pak převládá cykloturistika a pěší turistika. Dále se jedná o člověka, který má rád historii a krásnou přírodu, což jsou 2 nejdůležitější důvody, proč se lidé do této oblasti

vydávají.

Nejvíce

návštěvníků,

kteří

oblast

navštíví,

pochází

z Královéhradeckého kraje ale také Prahy a kraje Středočeského. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v následujících dvou podkapitolách. První z nich je věnována pohledu rezidentů, žijících na daném území a ta druhá je pak zaměřena na návštěvníka dané oblasti.

50

7.1 Dotazníkové šetření mezi rezidenty žijícími na území Kladského pomezí První část dotazníkového šetření se týká rezidentů, kteří na daném území žijí. Dotazovaných respondentů bylo 100. Věkovou strukturu dotazovaných a ostatní demografické údaje upřesňuje následující tabulka. Pohlaví Muž

46%

Žena

54% Věková kategorie

5 - 20 let 21-35 let 36-50 let 50 - 65 let

13% 29% 24% 18%

65 a více

16%

Nejvyšší dosažené vzdělání Základní Středoškolské Vysokoškolské

5% 51% 44%

Tabulka č. 1: Struktura respondentů Jak z tabulky vyplývá, mírně převažují ženy nad muži ve věku 21 – 50 let. Většina respondentů má středoškolské vzdělání o něco méně je vysokoškolsky vzdělaných. Většina respondentů ví, z jakého důvodu se turistická oblast nazývá Kladské pomezí. V případě, že jsem se zeptala, z jakého důvodu se tedy oblast takto nazývá, odpověděli buď, že je to z historických důvodů či z důvodu blízkosti polského města Kłodzko. Zbylých 25 % dotazovaných pak původ názvu nezná či si jím není jisto. Více než polovina dotazovaných žije v rodinných domech. Zbylá procenta patří panelovým či zděným domům. Je to dáno především tím, že se na území Kladského pomezí nachází více malých obcí (vesnic), ve kterých se zděné či panelové domy nenacházejí popř. je zde jeden nebo dva. Panelové a zděné domy se nachází ve větší míře v Náchodě a pak také v Novém Městě nad Metují a České Skalici. Z výsledků 51

mého výzkumu tedy vyplývá, že nejrozšířenějšími sporty na daném území je cyklistika a běžecké či sjezdové lyžování. Přibližně na stejné úrovni 7 % - 8 %, jsou provozovány týmové hry (volejbal, tennis, fotbal, házená atd.). Dále tzv. nové sporty jak jsem tuto skupinu nazvala, kde se jedná např. o zumbu, jumping, TRX atd., ale také jiné druhy sportů, které nespadají ani do jedné z uvedených skupin jako např. posilování atd. 12 % dotazovaných uvedlo, že nesportuje vůbec, ať už ze zdravotních či věkových důvodů. Nejrozšířenějšími sporty na daném území je cyklistika a běžecké či sjezdové lyžování. Přibližně na stejné úrovni 7 % - 8 %, jsou provozovány týmové hry (volejbal, tennis, fotbal, házená atd.). Dále tzv. nové sporty jak jsem tuto skupinu nazvala, kde se jedná např. o zumbu, jumping, TRX atd., ale také jiné druhy sportů, které nespadají ani do jedné z uvedených skupin jako např. posilování atd. 12 % dotazovaných uvedlo, že nesportuje vůbec, ať už ze zdravotních či věkových důvodů.

Jaký druh sportu na daném území provozujete? cykloturistika

7% 8%

29%

běh týmové hry

26%

nesportuji 11% 12%

7%

sjezdové/běžecké lyžování

Graf č. 1: Zdroj: Vlastní, zpracování: vlastní

Deset procent respondentů uvedl, že by v regionu uvítal více cyklostezek. Pět procent dotazovaných uvedlo, že postrádá plavecký bazén nebo alespoň letní koupaliště v Novém Městě nad Metují. Toto číslo by bylo určitě vyšší, pokud bychom výzkum prováděli pouze v Novém Městě n. Metují. V minulosti se zde koupaliště nacházelo, ale dnes bohužel jen chátrá a tak se nejbližším koupalištěm stává koupaliště v Náchodě, které v létě bývá přeplněné. Stejný počet respondentů pak uvedl atletiku či gymnastiku pro malé děti. Šest procent dotazovaných pak v zimních měsících postrádá více běžeckých tras na území Kladského pomezí. 52

Mnoho lidí proto využívá lyžařských stop v nedalekých Orlických horách. Přibližně 67% dotazovaných uvedlo, že pracuje na daném území a není nuceno dojíždět za prací do okolí vzdálenějších center jako např. Hradce Králové či Pardubic. Zbylých 33% uvedlo, že je nuceno za prací dojíždět. Nejvíce dotazovaných odpovědělo, že pracuje ve vzdálenosti do 20 km. 27% dotazovaných pak uvedlo, že do práce musí dojíždět méně jak 35 km. O něco méně tedy 25% za prací dojíždí do vzdálenosti 50 km. Nejméně dotazovaných respondentů pak uvedlo, že za prací dojíždí více jak 65 km. Možnost 50 – 65 km z dotazovaných neuvedl nikdo. 40 % dotazovaných uvedlo, že pracují v sektoru služeb. 28% dotazovaných uvedlo, že pracuje v jiném oboru, než který byl na výběr z možností. 22% dotazovaných pak pracuje ve zdravotnictví a 10% uvedlo, že pracují v bankovním sektoru.

V jakém oboru pracujete? 50% 40%

40% 28%

30%

22%

20% 10% 10% 0% služby

jiné

zdravotnictví

bankovnictví

Graf č. 2: Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní

Více jak polovina respondentů (65%) našla práci poměrně snadno tj. do 3 měsíců. Zbylých 36% dotazovaných uvedlo, že práci hledali déle. Zde se může jednat o pracovníky, kteří mají jako zaměstnání tzv. sezónní práce – lidé pracující na stavbách atd. Z daného výzkumu vyplývá, že i když většina respondentů uvedla, že práci našla do 3 měsíců, někteří z nich nepracují v oboru, který vystudovali. Tuto skupinu tvoří celých 42 % dotazovaných. Zbylých 58 % respondentů uvedlo, že i dále pracují v oboru, který studovali.

Velké procento dotazovaných ví, co znamená pojem

regionální rozvoj a tento pojem už někdy v minulosti slyšeli. Jak vyplývá z následujícího grafu, 28 % dotazovaných uvedlo, že se o tomto pojmu dozvěděli při studiu ve škole. 27 % dotazovaných uvedlo, že se o této problematice dozvědělo

53

z internetu. Zbylá procenta se dělí mezi odbornou literaturu, televizní vysílání a jiná média.

Pokud ano, kde jste se o něm dozvěděl/a? 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

28%

27% 19%

21%

5%

škola

internet

jiné

odb. literatura

televize

Graf č. 3: Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní

83% dotazovaných rezidentů uvedlo, že již někdy v minulosti slyšelo pojem ekoturistika či agroturistika a 70 % z nich uvedlo, že ví, co tento pojem znamená. Rezidenti žijící na daném území považují ekoturistiku a agroturistiku vhodným pro tuto oblast. Jak bylo díky výzkumu zjištěno, rezidentům na území Kladského pomezí chybí existence lázní v Bělovsi a volnočasové aktivity pro dospělé. Třináct procent respondentů uvedlo, že by uvítalo více cyklostezek. Společnost Branka o. p. s., která se stará o propagaci regionu, zná ji 73 % rezidentů žijících na území Kladského pomezí. O společnosti nikdy neslyšelo téměř 27 % respondentů. 33 %dotazovaných zná náplň práce organizace a její činnost. Celých 33% respondentů považuje propagaci v rámci České republiky za dostatečnou. 15% dotazovaných pak uvedlo, že propagaci regionu za dostatečnou nepovažuje. Více než třetina dotazovaných uvedla, že nemá zájem na zvýšeném počtu turistů. Přibližně 26% dotazovaných považuje za nutné zlepšení dopravní situace, která je problémem nejen v centru Náchoda ale také v oblasti Broumovského výběžku. Sedmnáct procent dotazovaných považuje za nejdůležitější vytvoření takové strategie, která by ještě více odlišila tuto oblast od zbytku republiky, tak aby se stala pro návštěvníky atraktivnější. Graficky je pak tento výsledek zobrazen na grafu č. 20. Většina lidí žijících na území Kladského pomezí

54

považuje ovzduší za čisté a další třetina pak za mírně znečištěné. 50 % dotazovaných ale také uvedlo, že by stav ovzduší mohl být lepší. Více jak polovina dotazovaných uvedla, že se aktivně zajímá o stav životního prostředí a ovzduší ve svém kraji a že třídí odpad. Co by měla podle Vás zastupitelstva udělat pro to, aby do této oblasti zavítalo více turistů? 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

35% 26% 17% 12%

strategie, která by region ještě více odlišila

10%

nemám zájem, zlepšení dopravní více propagovat zlepšit pořádek a aby sem jezdilo situace obl. jako celek vzhled více turistů

Graf č. 4: Zdroj: vlastní, zpracování: vlastní

7.2 Dotazníkové šetření mezi návštěvníky Kladského pomezí

Stejně jako v předchozím případě bylo dotazovaných respondentů sto. Grafické znázornění je pouze u vybraných příkladů a zbylé jsou uvedeny v příloze. Pohlaví Muž Žena

41% 59% Věková kategorie

5 - 20 let 21-35 let 36-50 let 50 - 65 let 65 a více Nejvyšší dosažené vzdělání základní vysokoškolské (bakalářské/magisterské) středoškolské/ Vyučen

2% 44% 24% 19% 11% 3% 48% 49%

Tabulka č. 2: Struktura návštěvníků 55

Tabulka znázorňuje demografickou strukturu dotazovaných, kteří navštívili Kladské pomezí. Většina návštěvníků přijíždí z Královéhradeckého kraje. Mimo tento kraj se pak jedná o turisty z Prahy, Středočeského kraje a kraje Vysočina. Podrobněji strukturu návštěvníků zobrazuje graf.

V jakém kraji žijete? 3% 17%

5%

Liberecký

2%

Ústecký kraj 8%

Plzeňský Jihomoravský

7%

Pardubický Vysočina

11% 35%

Středočeský 12%

Královéhradecký Praha

Graf č. 5: Zdroj: Vlastní, zpracování: vlastní

Více jak polovina návštěvníků žije na venkově a zbylých 42 % uvedlo, že žije ve městě. Přibližně 40 % dotazovaných zná původ názvu dané oblasti. Většina turistů, kteří do oblasti zavítali, se do oblasti rádi vracejí či o tom alespoň uvažují, což je velmi dobré znamení. Hlavním účelem návštěvy je výlet, turistika ale také dlouhodobější rekreace. Většina návštěvníků do oblasti zavítá v jarním či letním období.

V jakém ročním období jste do této oblasti zavítal/a? Jaro 2%

15%

26%

Léto Podzim

57%

Zima

Graf: č 6: Zdroj: Vlastní, zpracování: vlastní

56

Čtyřicet procent návštěvníků se zde zdrží přibližně týden, dalších 22 % zde zůstává dokonce i déle. Dvacet procent návštěvníků sem zavítá pouze v rámci svého jednodenního výletu. Poměrně vysoký je i počet těch, kteří sem míří na prodloužený víkend. Prioritami při výběru pak bylo pro 40 % dotazovaných historie a existence památek. Pro 32 % dotazovaných pak bylo prioritou možnost sportovních aktivit na daném území. Třetím nejčastějším důvodem byla krásná krajina a množství lesů.

Jaké byly Vaše priority při výběru této oblasti 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

39% 32% 24%

5%

sportovní vyžití

historická města a památky

krajina, lesy

jiné

Graf: č 7: Zdroj: Vlastní, zpracování: vlastní

Ti co do tohoto kraje zavítali, uvádí, že zde byly v průběhu spokojeni, či spíše spokojeni s mírnými výhradami ke kvalitě poskytovaných služeb a jejich komplexnosti na daném území. Velké množství návštěvníků již někdy slyšelo pojem regionální rozvoj a ví, co tento pojem znamená. 65 % z nich se o této problematice dozvědělo ve škole, případně z médií. Většina dotazovaných již někdy v minulosti slyšela pojem agroturistika a ekoturistika, a také ví, co tento druh turistiky znamená. Většina respondentů uvedla, že by pro ně tento druh turistiky byl zajímavým a rádi by si tento způsob vyzkoušeli.

57

8. Diskuze Oblast jako taková nemá potenciál na to stát se tak významnou destinací jakou je např. Český Krumlov či Karlovy Vary. Přesto spatřuji obrovskou naději na to, stát se střediskem jakým je např. jižní Morava nebo jižní Čechy. Střediskem kam lidé jezdí za cyklistikou, čerstvým vzduchem, krásnou přírodou popř. nedalekými horami. Přesto se Kladské pomezí zatím touto destinací nestalo. Proč je tomu tak, je nutné asi hledat právě v otázce propagace daného regionu. V rámci výzkumného šetření jsem se snažila mj. zjistit, proč někteří tuto oblast zatím nenavštívili. Velké množství dotazovaných převážně z moravské části republiky uvedla, že o této oblasti zatím mnoho informací neslyšela. To by mohl být dobrý podnět pro destinační společnost, která by se tak měla zaměřit více na propagaci ve vzdálenějších regionech, než jsou ty okolní popř. Polsko. Druhá skupina dotazovaných uvedla, že po České republice obecně příliš necestuje. Destinační společnost se snaží region propagovat jako oblast vhodnou pro rodinu s dětmi. Velký potenciál si myslím skrývá také skupina budoucích seniorů. V dnešní době, kdy se o sebe lidé více starají, aktivně sportují, dožívají se vyššího věku, je tato skupina nezanedbatelnou a je nutné ji brát v úvahu. Myslím, že v případě, že by se region rozhodl tuto cestu následovat a zaměřil svou strategii a také cenovou politiku na to, aby do této oblasti jezdili aktivní senioři, kteří chtějí strávit cenově přijatelnou dovolenou v krásném, čistém a klidném prostředí, byl by to v naší republice ojedinělý krok. Uvědomuji si, že je tento krok velmi riskantní a je krokem do neznáma. Přesto si myslím, že existuje možnost jak tuto oblast seniorům přiblížit např. vytvořením speciálních balíčků, speciálních aktivit a programů, které by mohli seniory do této oblasti přivést. V případě, že by se region chtěl i nadále orientovat na rodiny s dětmi, je nutné vymyslet program a takové aktivity, které by byly vytvořeny přímo pro tuto skupinu návštěvníků. Bylo by zapotřebí, aby se jednotlivá ubytovací zařízení na tuto skupinu zákazníků zaměřila a vybudovala ve své blízkosti dětská hřiště, popř. zřídila služby animátorů, kteří by mohli o děti pečovat tak, aby si také rodiče mohli zdejší pobyt užít a odpočinout si.

58

Velkým potenciálem, který zůstává prozatím nevyužit, je ekoturistiky popř. agroturistiky. Ideální podmínky pro rozvoj tohoto druhu turistiky lze nalézt v okolí Broumovska a pohraničí. V této oblasti se nachází místa, kde by byl tento tip dovolené ideálním. Jsou zde odlehlé farmy s chovem ovcí a koz, které se nachází v kopcovitém terénu dál od civilizace. Stejně tak se zde nachází koňské farmy, které by mohli, sloužit jako ubytovací kapacity a zároveň nabízet vyjížďky na koních. Tomu se bohužel farmáři prozatím brání.

59

9. Závěr Tato diplomová práce řeší problematiku Kladského pomezí jako turistickou oblast a vhodnou destinaci cestovního ruchu. Práce také zkoumá další možnosti rozvoje v oblasti. Cílem této práce bylo zdokumentovat současný stav problematiky regionálního rozvoje a jeho souvislosti v Evropské unii a České republice. Dalším cílem bylo zdokumentovat současnou situaci na území turistické oblasti Kladské pomezí a na jejím základě navrhnout opatření a nové příležitosti dalšího rozvoje oblasti. K tomu aby byly získány podrobnější a přesnější informace byl proveden výzkum mezi rezidenty a návštěvníky oblasti. Při vypracování této práce jsem postupovala následovně. Nejdříve bylo zapotřebí provést literární rešerši, k čemuž mi posloužily mnohé literární zdroje. První část práce se věnuje tomu, jak se regionální rozvoj vyvíjel, jaké jsou jeho nástroje a jaká je situace u nás v České republice a Evropské Unii. Druhá část diplomové práce se pak již zaměřuje konkrétně na vznik turistických oblastí v České republice a turistickou oblast Kladské pomezí. K vypracování této části mi posloužila řada elektronických a knižních zdrojů, stejně tak jako konzultace s ředitelem destinační společnosti Branka o. p. s. Dále jsem také využila svých znalostí a postřehů, které se mě jako občana žijícího v této oblasti každodenně dotýkají Poslední část je vyhodnocením dotazníkového šetření, které probíhalo mezi rezidenty a návštěvníky daného regionu. Výsledkem diplomové práce je zjištění, že se stále v oblasti nachází nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Největší příležitost skýtá možnost rozvoje ekoturistiky a agroturistiky v oblasti. Dále také spatřuji velkou příležitost v zaměření turistického ruchu na určitou skupinu obyvatel např. seniorů a přizpůsobení nabídky produktů této skupině. Velkým doporučením pro ubytovací zařízení je jejich jednotná certifikace a tím usnadnění orientace zákazníka. Velkým potenciálem, který zůstává prozatím nevyužit, je ekoturistiky popř. agroturistiky. Ideální podmínky pro rozvoj tohoto druhu turistiky lze nalézt v okolí Broumovska a pohraničí.

60

Velkým nedostatkem je také to, že personál pracující ve službách v této oblasti není schopen hovořit polsky. Tento nedostatek by bylo ovšem vhodné řešit, nejen z hlediska cestovního ruchu, již na úrovni základního vzdělání. Jelikož se oblast nachází v hraničním pásu s polskou republikou, je zde možnost spolupráce s naším severním sousedem. Jedním z největších problémů rozvoje cestovního ruchu v kraji je ovšem skutečnost, že jednotlivé subjekty cestovního ruchu spolu velmi málo spolupracují. Z provedeného výzkumu vyplývá to, že oblast není dostatečně propagována a to především zdejší kulturní akce, o kterých mnohdy neví ani řada místních obyvatel. Nedostatečná je také nabídka produktů cestovního ruchu, pro cílové skupiny např. rodiny s dětmi, seniory. Naprosto nevyhovující je také stávající dopravní situace v oblasti, která je každodenně nadměrně zatěžována. Problémem je také sezónnost cestovního ruchu, kdy nejvíce turistů do této oblasti zavítá v letním období ale v zimním naopak velmi málo. Vzhledem ke skutečnosti, že nejvíce turistů do této oblasti zavítá právě v letním období, bylo by vhodné investovat prostředky do zlepšení kvality vody ve vodní nádrži Rozkoš, která ses těmito problémy často potýká. Dále také vybudování přírodního koupaliště v Novém Městě nad Metují, které jak se ukázalo místním obyvatelům, velmi chybí. Tuto investici by ovšem, myslím uvítali i turisté, kteří do této oblasti zavítají. Velkým přínosem pro cestovní ruch, by bylo otevření náchodských lázní v Bělovsi, které by mohli vyřešit právě onu otázku sezónnosti cestovního ruchu. Na tomto projektu by měla mít zájem celá oblast Kladského pomezí, protože by mohli přispět k dalšímu rozvoji cestovního ruchu v oblasti. Vzhledem k tomu, že i v Novém Městě jsou malé lázně Rezek, které ovšem již také bohužel nefungují, mohlo by dojít ke vzájemné spolupráci společně s lázeňskými centry v Kladsku, Kudowě Zdróji a Jaroměři. Myslím, že region Kladské pomezí má mnohem větší potenciál než je v současné době schopen využít. Je to krásný kraj s jedinečnou přírodou, který jistě stojí za to navštívit.

61

Seznam literatury Knižní zdroje: 1. KREJČÍ, Tomáš. Regionální rozvoj: teorie, aplikace, regionalizace. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, c2010, 155 s. ISBN 978-807-3754-143. 2. JENÍČEK, Vladimír. Vyvážený rozvoj: na globální a regionální úrovni. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, c2010, xv, 132 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-80-7400-195-6. 3.

KOUDELKOVÁ, Eva. Čtení o Českém koutku. Vyd. 1. Liberec: Bor, 2011, 200 s., [16] s. obr. příl. Domov (Bor). ISBN 978-80-86807-86-7.

4. KOUDELKOVÁ, Eva. Výpravy do Českého koutku. Vyd. 1. Liberec: Bor, 2012, 246 s., [32] s. obr. příl. Domov (Bor). ISBN 978-80-87607-08-4. 5. LADISLAV HLADKÝ. Náchodsko: Od minulosti k dnešku. Vyd.1. Náchod: Regionální muzeum v Náchodě, 2012, 488 s., ISBN 978-80-87607-09-1. 6. VLČKOVÁ, Věra. Z českoskalických pamětí: vyprávění, co v České Skalici bylo a jak se žilo. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2012, 362 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-807465-030-7 7. FRAJDL, Jiří. Listy z dějin Východních Čech. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Východočeské nakladatelství, 1965, 239 s., ISBN 46 -007-65. 8. KLAPKA, P., TONEV, P. (2008): Regiony a regionalizace. In: TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144. 9. MATOUŠKOVÁ, Zdeňka. Úvod do prostorové ekonomiky. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995, 112 s. ISBN 80-707-9506-9. 10. BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, 211 p. ISBN 80-246-0384-5.

11. PTÁČKOVÁ,

Veronika. Městská památková rezervace Nové Město nad Metují

[online]. Jhlava, 2011 [cit. 2013-05-06]. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.

12. MAIER, Karel a Vít ŘEZÁČ. Ekonomika v území: urbanistická ekonomika a územní rozvoj. Vyd. 3., přeprac. V Praze: Nakladatelství ČVUT, 2006c1994, 91 s. ISBN 80-010-3447-X. 13. Problematika vypovídací schopnosti dokumentů pro rozvoj území. [CDROM]. In Region v rozvoji společnosti. s. 8--10. ISBN 978-80-7375-330-6.

62

14. MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 978-

80-247-4198-7.

15. DVORNÍK, J. Ekologické problémy hospod.rozvoje území strukt. Závěrečná práce. 16. SOKOLOVÁ, K. Charakter krajiny - východisko pro rozvoj území. In Člověk, stavba a územní plánování. 1. vyd. Praha: Tiskárna nakladatelství ČVUT, 2012, s. 150-154. ISBN 978-80-01-05025-5.

Internetové zdroje: 17. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013. [cit. 2013-05-06]. Dostupné z:

www.mmr.cz 18. Kladské Pomezí [online]. www.kladskepomezi.cz

2013

[cit.

2013-05-06].

Dostupné

z:

19. Česká centrála cestovního ruchu [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z:

www.czechtourism.cz 20. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: www.strukturalni-

fondy.cz 21. Sbírka zákonů [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: www.sbirkazakonu.info 22. Portál

veřejné správy [online]. http://portal.gov.cz/app/zakony

23. Regionální

rozvoj [online]. www.regionalnirozvoj.cz

2013

2013

[cit.

[cit.

2013-05-06].

2013-05-06].

Dostupné

Dostupné

z:

z:

24. Náchod [online]. 2013 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: www.mestonachod.cz 25. Česká Skalice [online]. 2013 [cit. 2013-03-06]. Dostupné z: www.ceskaskalice.cz 26. Červený Kostelec [online]. www.cervenykostelec.cz

2013

[cit.

2013-03-13].

Dostupné

z:

27. Broumov [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: www.broumov.net 28. Hronov [online]. 2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: www.mestohronov.cz 29. Teplice nad Metují [online]. www.teplicenadmetuji.cz

2013

[cit.

2013-03-13].

Dostupné

z:

30. Police nad Metují [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.meu-police.cz 63

31. Adršpach [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.adrspach.cz 32. Mapy [online]. 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: www.mapy.cz 33. Progresivní plánování [online]. https://managementmania.com/

2013

[cit.

2013-03-15].

Dostupné

z:

34. Regiony s podporou státu [online]. 2013 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z: www.businessinfo.cz 35. Kladské Pomezí [online]. www.kladskepomezi.tourism.cz

2013

[cit.

2013-02-11].

Dostupné

z:

36. Kladské Pomezí [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: www.mavlast.cz 37. Nezaměstnanost na Kladském Pomezí [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: www.finance.cz 38. Historie České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://cr.ic.cz 39. Wikipedie [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: www.wikipedie.cz 40. Královéhradecký kraj [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.krkralovehradecky.cz/ 41. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: www.czso.cz 42. Nástroje regionálního rozvoje z pohledu MMR.ppt [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ 43. Regionální

taxonomie.ppt

[online]. 2013

[cit. 2013-04-03].

Dostupné

z:

http://www.upol.cz/ 44. Environmentální politika v regionálním rozvoji.ppt [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.is.mendelu.cz/ 45. Vymezování regionu v cestovním ruchu.pdf [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/ 46. Jak dál v cestovním ruchu.pdf [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ 47. Nové Město nad Metují [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.novemestonm.cz/ 48. Jaroměř [online]. 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.jaromerjosefov.cz 49. Evropská

unie

[online].

2013

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm

64

Přílohy Příloha č. 1: Turistické regiony a oblasti před rokem 2010 a po roce 2010 Turistické regiony do roku 2010 a po roce 2010 Praha okolí Prahy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko Západočeské lázně Severozápadní Čechy Český Sever Český ráj Východní Čechy Vysočina Jižní Morava Střední Morava Severní Morava a Slezsko Krkonoše

Praha Střední Čechy Jižní Čechy Šumava Plzeňsko a Český les Západočeské lázně Severozápadní Čechy Českolipsko a Jizerské hory Český ráj Východní Čechy Královéhradecko Vysočina Jižní Morava Východní Morava Střední Morava a Jeseníky Severní Morava a Slezsko Krkonoše a Podkrkonoší

Turistické oblasti ČR do roku 2010 a po roce 2010 Praha Stř. Čechy - západ Stř. Čechy - jihovýchod Stř. Čechy severovýchod - Polabí Jižní Čechy Šumava východ Plzeňsko Chodsko Tachovsko - Stříbrsko Západočeský lázeňský trojúhelník Krušné hory - západ Krušné hory - Podkrušnohoří České středohoří a Žatecko Děčínsko a Lužické hory Máchůj kraj Luž. hory a Ještědský hřbet Frýdlantsko jizerské hory Český ráj Krkonoše -západ Krkonoše-střed

Praha Stř. Čechy - západ Stř. Čechy - jih Stř. Čechy severovýchod - Polabí Jižní Čechy Šumava Plzeňsko Český les Západočeské lázně Krušné hory - Podkrušnohoří České středohoří a Žatecko České Švýcarsko Českolipsko Jizerské hory Český ráj Krkonoše a podkrkonoší 65

Krkonoše-východ Podzvičínsko Kladské pomezí Hradecko Orlické hory a Podorlicko Pardubicko Chrudimsko - Hlinecko Svitavsko Vysočina Moravský kras a okolí Brno a okolí Podyjí Lednicko - Valtický areál Slovácko Střední Morava - Haná Zlínsko Beskydy - Valašsko Ostravsko Poodří Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky

Kladské pomezí Hradecko Orlické hory a Podorlicko Kralický Sněžník Pardubicko Chrudimsko - Hlinecko českomoravské Pomezí Vysočina Moravský kras a okolí Brno a okolí Znojemsko a Podyjí Pálava a Lednicko - Valtický areál Slovácko Střední Morava Kroměřížsko Zlínsko a Luhačovicko Beskydy - Valašsko Valašsko Ostravsko Poodří - Moravské Kravařsko Opavské Slezsko Těšínské Slezsko Jeseníky Východ Jeseníky Západ

Zdroj:Czechtourism, zpracování: vlastní

66

Příloha č. 2: Mapa Turistických regionů a oblastí České republiky

Zfroj: Czechtourism

67

Příloha č. 3: Dotazník pro rezidenty žijící na území Kladského pomezí 1)

Víte, proč se oblast nazývá KP?

2)

V jaké obci na KP žijete?

3)

V jakém druhu obytných prostor bydlíte?

Ano

Rodinný dům Cykloturistika

4)

Vyberte, jaký druh sportu provozujete?

Ne

Nejsem si jistý

Doplňte

Týmové hry (basketbal, volejbal, hokej, fotbal, tenis)

Panelový dům/ Zděný dům Sjezdové lyžování /běžky

Běh

Nové sporty (zumba,

Nesportuji

piloxing, jumping)

jiné 5) Chybí Vám v oblasti zázemí pro nějaký sport? 6) Pracujete v oblasti Kladského Pomezí nebo za prací musíte dojíždět? 7) V případě, že za prací dojíždíte, zaškrtněte, jak daleko.

Doplňte

Ano, pracuji 5 – 20 km 50 – 65 km Bankovnictví

8)

V jakém oboru pracujete?

Strojírenství Obchod a prodej

9) Našel/Našla jste práci snadno tj. do 3 měsíců? 10) Pracujete v oboru, který jste vystudoval/a? 11) Víte, co znamená pojem Regionální rozvoj?

12) Pokud ano, kde jste se o něm dozvěděl/a?

19) Myslíte si, že je turistická oblast dostatečně propagována v rámci České republiky?

Služby

Jiné Ne

Ano

Ne

Ano

Nejsem si jistý

Ne

Nikdy jsem tento pojem neslyšel/a Škola Internet Televize Ostatní Od známých Jiné média (rádio)

16) Je něco, co byste rádi v regionu uvítal/a? Co vám zde schází?

18) Víte co je náplní její práce?

21 – 35 km 36 – 50 km 65 km a více Zdravotnictví Veřejná správa /wellness Gumárenský Textilní průmysl průmysl

Ano

13) Slyšel/a jste někdy pojem Ekoturistika nebo Ano Agroturistika? 14) Víte, co tento pojem znamená? Ano 15) Myslíte si, že by tento druh turistiky našel Ano využití v této oblasti?

17) Znáte společnost Branka o. p. s.( obecně prospěšná společnost)?

Ne, Musím dojíždět

Ne Nejsem si jistý

Ne, Netuším

Ne

Netuším

Doplňte

Ano Spíše ano Ano

Ne Spíše ne nevím Ne

vím Spíše ano

Spíše ne

68

20) Co by měla podle Vás zastupitelstva udělat pro to, aby do této oblasti zavítalo více turistů?

Nemám zájem, aby sem jezdilo více turistů

Zlepšit dopravní obslužnost a kvalitu silnic

Více propagovat oblast jako celek

Zlepšit pořádek a vzhled

strategii, která by danou oblast ještě více odlišila od zbytku republiky

21) Myslíte si, že ovzduší na území Kladského Pomezí je čisté nebo znečištěné?

Čisté

průměrné mírně znečištěné

znečištěné

22) Vyhovuje Vám tento stav ovzduší ?

Ano

Ne

mohlo by to být lepší

Ano

Ne

Spíše ne

23) Zajímáte se o to jaký je stav životního prostředí u Vás v regionu? 23) Třídíte odpad? Pohlaví: Věk:

Ano Obecné otázky: Muž 5 -20 let 51 -65 let Základní

Vzdělání:

Ne Žena 21 – 35 let 36 – 50 let 65 a více Středoškolské/vyučen

Vysokoškolské (bakalářské /magisterské)

69

Příloha č. 4: Dotazník pro návštěvníky žijící na území Kladského pomezí 1) V jakém kraji žijete?

Královéhradecký Pardubický Liberecký

2) Žijete ve městě nebo na venkově? 3) Když se řekne turistická oblast KP, vybavíte si, v jaké části republiky se nachází? 4) V případě, že Ano, vyberte z daných turistických regionů ten, který považujete za správný. 5) Víte, proč se tato oblast nazývá Kladské Pomezí? 6) Navštívil/a jste již tuto oblast? 7) Kolikrát jste již tuto oblast navštívil/a? 8) Za jakým účelem jste do této oblasti zavítal/a?

Zlínský Vysočina Jihomoravský

Karlovarský Středočeský Jihočeský

Město

Venkov

Ano

Ne

Jižní Čechy (České Budějovice)

Východní Čechy (Hradec Králové)

Severozápadní Čechy (Ústí nad Labem)

12) Jaký typ dopravního prostředku jste používal/a během zdejšího pobytu? 13) Jaké byly Vaše priority při výběru této oblasti (pokud zde nejste z pracovních důvodů)? 14) Byl/a jste, během svého pobytu zde,spokojen/a? 15) Uvažujete, že do této oblasti zavítáte v budoucnu znovu? 16) Víte, co znamená pojem Regionální rozvoj? 17) Pokud ano, kde jste se o něm dozvěděl/a? 18) Slyšel/a jste někdy pojem Ekoturistika nebo Agroturistika? 19) Víte, co tento pojem znamená?

Jižní Morava (Brno)

Severní Morava a Slezsko (Ostrava)

Český Sever (Liberec) Vím

Tuším

Nejsem si jistý

Netuším

Ano

Ne

1x Návštěva příbuzných /známých

2x a více

Jednou ročně

Několikrát ročně

Rekreace/ dovolená

Zdravotní důvody /lázně

Pracovní záležitosti

výlet 9) V jakém ročním období jste do této oblasti zavítal/a? 10) Jak dlouho jste se zde zdržel/a? 11) Pokud jste zde více než jeden den, V jakém zařízení jste byl/a ubytován/a?

Moravskoslezský Plzeňský Praha Jihočeský Ústecký

Pravidelně Turistika

Pouze projíždím

Jaro 1 den

Léto 2 -3 dny

Podzim 3 a více

Týden

Zima Týden a více

Hotel

Kempink/ tábořiště

Chata /chalupa

Penzion

jiné

U známých/ příbuzných Osobní automobil

Vlak

Čisté životní prostředí

Krajina, lesy

spíše spokojen

velmi spokojen

Spíše ano

Určitě ano

Ano

Ne

Škola

Internet

Autobus Historická města a památky

Pěšky Sportovní vyžití

Jiné spíše nespokojen

velmi nespokojen

Spíše ne Nejsem si jistý Televize

Kultura

Určitě ne Nikdy jsem tento pojem neslyšel/a Ostatní média Od (rádio) známých

Jiné

Ano Ano

Ne Nejsem si jistý

Ne, Netuším

70

20) Byla by pro vás taková dovolená atraktivní? Obecné otázky: Pohlaví: Věk: Vzdělání:

Spíše ne

Ano

Spíše ano

Muž 5 -20 let Základní

21 – 35 let

36 – 50 let

Středoškolské/vyučen

Ne Žena 51 -65 let 65 a více Vysokoškolské (bakalářské /magisterské)

71

72