Mendelova Univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a teritoriálních studií

Mendelova Univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a teritoriálních studií

Využití industriálního a montánního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu na Mostecku Bakalářská práce

Autor: Nikola Cziglová Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Krejčí Brno 2012

Zadání práce:

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Využití industriálního a montánního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu na Mostecku“ vypracovala samostatně a použila jen těch pramenů, které uvádím v seznamu použitých zdrojů.

Brno, dne………………

Podpis .......................

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Tomáši Krejčímu za jeho čas, cenné rady, doporučení a ochotu v průběhu zpracovávání bakalářské práce. Dále děkuji za ochotu a vstřícnost paní Růženě Martínkové a panu Zbyňku Jakšovi a všem mým blízkých za podporu a trpělivost.

Jméno a příjmení autora: Nikola Cziglová Název bakalářské práce: Využití industriálního a montánního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu na Mostecku Název práce v angličtině: Utilization of industrial heritage in Most region in order to expand tourism Ústav: Ústav regionálního rozvoje a podnikání Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Krejčí Rok obhajoby: 2013

Anotace Bakalářská práce zkoumá problematiku využívání industriálního a montánního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu na Mostecku. Zabývá se současnou intenzitou využívání jednotlivých objektů a jejich dalším potenciálem v cestovním ruchu. Klíčová slova Průmyslové dědictví, industriální a technické památky, Mostecko Annotation This bachelor thesis explores the problematics of industrial heritage that could be used to expand tourism in Most region. It deals with current level of utilization of individual objects and their potential for further use in tourism. Key words Industrial heritage, technical and industrial places of interest, Most´s region

Obsah 1

ÚVOD........................................................................................................................ 8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA..................................................................................... 9

3

2.1

Cíl bakalářské práce ........................................................................................... 9

2.2

Metodika bakalářské práce ................................................................................. 9

REŠERŠE LITERATURY - PROBLEMATIKA INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ 11 3.1

Význam průmyslu v historii České republiky.................................................. 11

3.2

Význam a problematika industriálních památek .............................................. 11

3.3

Problematika brownfields ................................................................................ 12

3.4

Definice a členění industriálních památek ....................................................... 13

3.4.1 3.5

Definice a členění ..................................................................................... 13

Orgány zabývající se problematikou industriálního dědictví........................... 14

3.5.1

Ústav územního rozvoje v Brně................................................................ 14

3.5.2

Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze .............. 15

3.6

Využití industriálního dědictví v Evropě ......................................................... 15

3.6.1

Vznik ERIH (Evropská trasa průmyslového dědictví) ............................. 15

3.6.2

Spojené království Velké Británie a Severního Irska ............................... 17

3.6.3

Německo ................................................................................................... 18

3.6.4

ČR – využívání industriální architektury na příkladu města Ostrava ....... 19

4 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ A JEHO SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA ................................................................................................... 21 4.1

5

Vymezení a vývoj daného území ..................................................................... 21

4.1.1

Vymezené území....................................................................................... 21

4.1.2

Vývoj daného území ................................................................................. 21

4.2

Charakteristika obyvatelstva ............................................................................ 22

4.3

Ekonomická struktura Ústeckého kraje ........................................................... 23

4.4

Stav životního prostředí v Ústeckém kraji ....................................................... 24

VLASTNÍ PRÁCE .................................................................................................. 27 5.1

Industriální objekty využívané v cestovním ruchu .......................................... 27

5.1.1

Podkrušnohorské technické muzeum........................................................ 27

5.1.2

Uhelné safari ............................................................................................. 29 6

5.1.3 5.2

Montanregion Krušnohoří /Erzgebirge ..................................................... 30

Industriální objekty s návazností na cestovní ruch .......................................... 31

5.2.1

Důl Vrbenský/ vodní nádrž Matylda ........................................................ 31

5.2.2

Ležáky/jezero Most................................................................................... 31

5.2.3

Autodrom Most ......................................................................................... 32

5.2.4

Hipodrom Most ......................................................................................... 32

5.2.5

Mostecké letiště/ Aerodrom ...................................................................... 33

5.3 Identifikované prvky na vymezeném území vhodné pro rozvoj cestovního ruchu 33 5.3.1

Flájská přehradní nádrž ............................................................................. 33

5.3.2

Kolektivní dům (Koldům) ........................................................................ 34

5.3.3

Jeřabina u Litvínova/rozhledna ................................................................. 35

5.3.4

Důl Centrum ............................................................................................. 36

5.4

Zhodnocení intenzity využívání industriálních památek ................................. 36

5.5

Vytvořené turistické trasy spojené s tématikou industriálních objektů ........... 38

5.5.1

Trasa I. ...................................................................................................... 38

5.5.2

Trasa II. ..................................................................................................... 39

5.5.3

Trasa III. .................................................................................................... 40

6

DISKUZE ................................................................................................................ 42

7

ZÁVĚR .................................................................................................................... 44

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ......................................................................... 46 8.1

Literatura .......................................................................................................... 46

8.2

Ostatní zdroje: .................................................................................................. 47

8.3

Rozhovory ........................................................................................................ 50

8.4

SEZNAM PŘILOH .......................................................................................... 51

7

1 ÚVOD Když se řekne Mostecko, téměř každý si vybaví poničenou měsíční krajinu, která je postižená těžební činností a má špatné životní prostředí. Avšak i zde se dají najít místa, která mají svůj půvab a kouzlo, zvláště pro člověka, pro kterého je typ takové krajiny něčím novým. Mostecký region prošel za období posledních 20 let mnoho zásadními politickými, ekonomickými i sociálními změnami. V době Československa představoval jednu z nejdůležitějších oblastí průmyslu, který byl zaměřen především na těžební průmysl, energetiku, odvětví těžkého průmyslu a chemický průmysl. A právě tato skutečnost dala Mostecku i samotnému městu Most neodmyslitelnou podobu a tvář. Těžba si však na daném území vyžádala velkou daň v mnoha podobách. Kvůli těžební činnosti zaniklo v celých severních Čechách na 80 obcí a Mostecko bylo v tomto ohledu postiženo nejvíce, když muselo v 70. letech kvůli nálezu uhlí ustoupit, samotné královské město Most, čímž bylo zničeno mnoho historicky cenných objektů a památek. Tehdejší průmyslová aktivita se také negativně podepsala na kvalitě životního prostředí i struktuře obyvatelstva. I přesto, že Mostecko není dnes průmyslově využíváno v takové míře jako dříve, stále si udržuje image průmyslového regionu a v sekundárním sektoru je v Ústeckém kraji zaměstnáno více obyvatel než v ostatních krajích České republiky. Avšak pro úspěšný regionální rozvoj je nezbytné hledat nové impulsy a cesty k pozvednutí úrovně každého regionu, pro Mostecko, které je právě díky bohaté průmyslové historii významným nositelem industriálního dědictví České republiky je jednou z možných cest využívání tohoto dědictví v cestovním ruchu. Industriální objekty, které se zde nachází, dokazují vývoj celé společnosti za posledních 150 let a většina z nich má vysokou architektonickou hodnotu. A vzhledem k tomu, že industriální dědictví má v cestovním ruchu prudce stoupající tendenci, mělo by se daného potenciálu, který na Mostecku nepochybně je, využívat naplno a tím zlepšit image a celkové postavení tohoto regionu, ale i celého Ústeckého kraje.

8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA 2.1 Cíl bakalářské práce Hlavním cílem práce je prostřednictvím analýzy současného využívání industriálních a montanních objektů na Mostecku identifikovat další potenciální prvky a na základě vlastního šetření vznést doporučení pro jejich další využívání v budoucnu. Součástí tohoto cíle je i návrh konkrétních tematických tras, které propojují industriální objekty s dalšími památkami, využívanými jako nástroj cestovního ruchu.

2.2 Metodika bakalářské práce Tato práce mapuje současný stav využívání industriálního a montánního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu na území Mostecka. Práce je rozčleněna na tyto části: •

Rešerše literatury

•

Vymezení zájmového území

•

Zhodnocení současného stavu a využívání industriálního dědictví a návrhy vlastních tematických tras

V úvodní části práce je provedena rešerše odborné literatury k danému tématu, je zde tedy uvedeno, co je to industriální dědictví, historie jeho využívání v Evropě i České republice, dále je zde nastíněna problematika nevyužívaných industriálních objektů (brownfields) a charakteristika některých institucí a organizací, které se zabývají využíváním a mapováním industriálního dědictví. Metodou první části je tedy analýza literatury a dalších souvisejících zdrojů k dané problematice. Druhá část práce je zaměřena na samotné vymezení zájmového území a jeho charakteristiku, důraz je kladen na socioekonomickou skladbu, opírající se o ukazatele míry nezaměstnanosti, struktury obyvatelstva, stavu životního prostředí a další faktory, které charakterizují strukturu a vývoj daného území. V praktické části práce je provedena analýza současných aktivit daného území, které využívají zmíněných prvků pro rozvoj cestovního ruchu a na základě vlastního terénního šetření jsou zde identifikovány další potenciální lokality, které by mohly být využity pro rozvoj cestovního ruchu na Mostecku. Pro získání potřebných informací týkajících se současných aktivit využívání industriálního dědictví na Mostecku byly během šetření provedeny rozhovory s ředitelem Podkrušnohorského technického 9

muzea, zástupkyní skupiny Czech coal a odborný vedoucím pracovníkem v dole Centrum. V závěru práce jsou na základě syntézy identifikovaných industriálních prvků a lokalit vytvořeny vlastní návrhy tras po mosteckých atraktivitách.

Tyto trasy budou

zpracovány i v podobě mapových souborů, a podpořeny vlastní fotografickou dokumentací.

10

3 REŠERŠE LITERATURY - PROBLEMATIKA INDUSTRIÁLNÍHO DĚDICTVÍ 3.1 Význam průmyslu v historii České republiky V období První republiky byl průmysl na území dnešní České republiky velmi rozvinutý a zajišťoval největší část národního důchodu. Jeho struktura však nebyla úplně výhodná. Převažoval zde lehký průmysl a ¼ průmyslových produktů bylo třeba vyvážet, s čímž přicházely problémy spojené s obtížným uplatňováním na trhu a Československo muselo zároveň čelit výrazné konkurenci. Na území tehdejšího Československa, které představovalo jen jednu pětinu území bývalého Rakouska Uherska, bylo koncentrováno asi 70 % průmyslu bývalé monarchie. Z hlediska textilního a obuvnického průmyslu se na našem území koncentrovalo asi 80 % výroby, z hlediska výroby porcelánu z 98 % a cukrovary na našem území tvořily přibližně 90 % celého odvětví bývalé monarchie (Věžník, 2007). Území dnešní České republiky tak patřilo k nejprůmyslovějším regionům v době Rakouska Uherska, i během trvání Československé republiky. To je hlavní důvod, proč je na našem území více industriálních objektů a potažmo památek než v jiných okolních státech, které spadaly pod Rakousko Uherskou monarchii.

3.2 Význam a problematika industriálních památek Industriální dědictví tvoří součást památek České republiky poměrně krátkou dobu. Většina průmyslových objektů a staveb začala být na našem území památkově chráněná až v 90. letech minulého století. Industriální památka ovšem není jen kulturní hodnotou, ale mapuje také vývoj českých měst. Je třeba uvědomovat si, že česká města vděčí za svoji současnou podobu právě období rozvoje průmyslu. Tento fakt je dobře prokazatelný na příkladu města Brna. V době, kdy v Brně nastal rozmach textilního průmyslu, započalo budování velkých továren v těsné blízkosti centra. S touto industrializací přišla samozřejmě elektrifikace, výstavba elektráren a trafostanic. A bylo to právě rozvojem průmyslu, díky kterému vzrostl význam města Brna. Tato situace je samozřejmě obdobná u dalších větších měst a industriální dědictví tvoří neodmyslitelnou součást vzhledu a image spousty z nich. (Folwarczná, 2008)

11

Bohužel i přesto, že se obvykle jedná o budovy v blízkosti center nebo u důležitých dopravních tepen a mají významnou architektonickou hodnotu, je jejich rekonstrukce a revitalizace často opomíjena a zanedbávána. Jednou z příčin tohoto problému je fakt, že teprve v nedávné době přestaly sloužit svému původnímu účelu. Dalším důvodem je to, že se jedná o rozsáhlé areály, jejichž revitalizace je velmi nákladnou a často obtížnou majetkoprávní záležitostí. Tato skutečnost řadí průmyslové stavby do skupiny nejvíce ohrožených památek. (Dvořáková a kol., 2008) Je ovšem třeba si uvědomit, že naše země je na tyto objekty velice bohatá a tohoto potenciálu by mělo být využíváno ve větší míře, vzhledem k tomu, že průmyslové objekty tvoří neoddělitelnou a přirozenou součást české krajiny a zájem o industriální památky se stává světovým fenoménem, mělo by se této problematice dostávat větší pozornosti. Výhodnější pozici mají v tomto ohledu samozřejmě areály, které jsou v blízkosti center nebo na jiných lukrativních polohách, které mají větší šanci na rekultivaci, či rekonstrukci, ale pro spoustu bývalých průmyslových objektů není na trhu nalezeno žádné další, nové využití a stávají se z nich tzv. brownfields.

3.3 Problematika brownfields Problematiku brownfields je obtížné uchopit komplexním způsobem, ale vzhledem k tomu, že tato práce je zaměřená na industriální a montánní objekty, bude na brownfields nahlíženo převážně z této perspektivy. Obecných definic brownfields je mnoho, některé vystihují danou problematiku celistvěji, některé méně, ale v zásadě se vždy hovoří o území, které ztratilo význam svého původního využití, může a nemusí být nositelem ekologické zátěže. Kadeřábková a Plecha (2009) definují brownfields jako objekt, který ztrácí, nebo již ztratil své původní využití. Obvykle se nachází v blízkosti sídelních útvarů, dosahuje větší rozlohy a v převážné míře je nositelem ekologické zátěže. Jedná se především o bývalé průmyslové areály, krajinu poškozenou těžbou a okrajově je do nich možné zařadit i opuštěné vojenské komplexy. V poměrně masivním rozsahu postihl stejný osud i řadu zemědělských a venkovských areálů. Dle odborníků z evropské organizace CABERNET (Concerted Action on Brownfield and Economic Regeneration Network, 2005) jsou brownfields plochy nacházející se v částečně, nebo plně rozvinutých oblastech, jsou ovlivněny bývalým využitím a dnes

12

jsou málo využívané, či opuštěné a je s nimi spojena hrozba potenciální ekologické zátěže. Z předběžných odhadů vyplývá, že v České republice je asi 10 000 objektů brownfields o celkové rozloze 30 000 ha. Tyto lokality vytvářejí velmi často negativní image, braní hospodářskému rozvoji i rozvoji cestovního ruchu. (Valchařová, Beran, Zikmund, 2011) Problematika brownfields představuje pro Českou republiku poměrně velkou zátěž. Například zátěž, která je způsobena nevyužívanými průmyslovými zónami, byla z velké části způsobena ekonomickým vývojem, tedy tím, že v době socialismu byly průmyslové plochy často rozvíjeny ve středech měst, poněvadž neexistující trh nereguloval výstavbu v centrálních zónách cenovou politikou pozemků. Po roce 1989, kdy došlo k útlumu průmyslové výroby, a trh se přeorientoval od těžké průmyslové výroby na produkci spotřebního zboží, komunikační techniky atd., nemohly tyto průmyslové objekty na trhu obstát. Dalším faktem, který pomohl výraznějšímu výskytu brownfields bývá velmi častá realizace výstavby na zelené louce tzv. greenfields (pozemek, který je kromě infrastruktury nebo technických zařízení, výstavbou nedotčený), (brownfields, 2006). Druhým a velmi významným typem brownfields, který je klíčový pro vymezené území této práce jsou pozůstatky důlní činnosti a těžby nerostných surovin. Dle dokumentu Revitalizace brownfields v obcích ČR (2003) je sanace a opětovné začlenění do krajiny velmi náročnou záležitostí jednak z důvodů velké nákladnosti rekultivace a dále z důvodů dlouhé periody obnovy přírodních procesů a návratu přirozených ekosystémů.

3.4 Definice a členění industriálních památek 3.4.1 Definice a členění Dle Vystoupila a kol. (2006), jsou památky České republiky v cestovním ruchu rozděleny tímto způsobem: hrady a zámky, církevní, technické a vojenské památky. Technické památky ovšem nejsou pojímané pouze jako industriální dědictví, ale dle Atlasu cestovního ruchu České republiky (Vystoupil a kol., 2006) jsou to všechny památky, které svojí architektonickou, technickou a technologickou hodnotou vypovídají o historickém vývoji jednotlivých oborů lidské činnosti. Dle Mazáčovy definice (2003) je industriální památkou takové lidské dílo, které

13

dokládá vývoj techniky, výroby a vědeckého poznání ve společnosti a jejichž kulturní hodnota je tak vysoká, že je v zájmu společnosti její trvalé uchování. Industriální památky jsou děleny mnoha způsoby, nejčastější rozdělení je ovšem dle organizace TICCIH - The international committee for the conservation of the industrial heritage (2012) zabývající se industriálním dědictvím a je děleno tímto způsobem: •

bývalé budovy výrob (místa zpracování surovin a materiálů) – továrny, pivovary, hutě, dílny, mlýny a doly

•

sklady pro suroviny i finální výrobky

•

objekty energetiky, včetně objektů pro distribuci energie, úpravy a čištění vod

•

stavby pro osobní i nákladní dopravu (silnice, mosty, železnice, nádraží, přístavy atd.)

•

sociální a obytné stavby např. dělnické obytné kolonie, spjaté s průmyslovou činnosti konkrétního místa (TICCH, 2012)

Dalším možným způsobem rozdělení technických památek je dle jejich odvětví. (památky hornictví, textilní výroby, dopravního stavitelství atd.) (Vystoupil a kol., 2006).

3.5 Orgány zabývající se problematikou industriálního dědictví V současné době se v ČR problematikou technických a industriálních památek zabývá především Ústav územního rozvoje a Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze. 3.5.1 Ústav územního rozvoje v Brně ÚÚR sídlí v Brně a důležitým projektem tohoto ústavu, bylo zmapování technických památek České republiky, které by potenciálně mohly být využity v oblasti cestovního ruchu. Památky jsou v seznamu děleny dle krajů a oborů původního využívání objektů a jsou dostupné na www.uur.cz. Dalším důležitým počinem ÚÚR v letech 2008-2009 bylo navržení tematických tras industriálního dědictví, ty by měly sloužit jak k propagaci, technických a průmyslových památek, tak i k obohacení turistických destinací. Vytvoření těchto tras proto pro regiony může představovat významný socioekonomický potenciál.

14

3.5.2 Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze Bylo založeno v roce 2002 pod záštitou Vysokého učení technického v Praze. Tím, že pracuje mezioborově a ve spolupráci širokého spektra institucí se zaměřením na architektonická a technická kritéria, ekonomické i ekologické aspekty výzkumu mapuje české průmyslové dědictví multidisciplinárně a slouží tak odborníkům i laické veřejnosti.(VCPD, 2007) Jedním z nejvýznamnějších projektů, na kterém se VCPD podílí je Mezinárodní bienále „Industriální stopy“, bienále je pořádáno jednou za dva roky a jeho cílem je propagování průmyslového dědictví, prostřednictvím různých přednášek, výstav a konferencí, jednou z možností, které může tento projekt přinést je přilákání dalších subjektů k průmyslovým památkám a tím získaní dalších finančních zdrojů na mapování průmyslových památek (Industriální stopy, 2005).

3.6 Využití industriálního dědictví v Evropě 3.6.1 Vznik ERIH (Evropská trasa průmyslového dědictví) Důležitým orgánem při mapování industriálních památek v Evropě se stala organizace ERIH (European Route of Industrial Heritage). Toto mezinárodní sdružení vzniklo v roce 1999 a má za cíl přidávat na seznam ERIH nejzajímavější průmyslové objekty z evropských zemí. Z nich byla vytvořena síť tras, do které se stále připojují další objekty z nových členských států organizace ERIH. Experti současně usilují o to, aby záchrana cenných industriálních staveb podpořila rozvoj jednotlivých regionů, které často trpí strukturálním postižením a ekonomickým úpadkem. Evropská industriální cesta vede 29 státy s celkem 350 tematickými okruhy (Mareček, 2008). Kostru celé trasy tvoří síť tzv. kotevních bodů / anchor points, což jsou významná místa industriálního dědictví, s rozvinutou strukturou cestovního ruchu.(Tomíšková, 2010). Kotevních bodů je v Evropě celkem 65 celkově v 13 zemích. Největší zastoupení má Německo s 26 kotevními body a Velká Británie se 17 kotevními body, v České republice jsou zatím jen dva zástupci a to Důl Michal v Ostravě a pivovar Plzeňský prazdroj v Plzni (ERIH, 2012). V registru ERIH jsou pak zapsány i industriální památky, které mají především regionální význam, jsou to tzv. klíčová místa a jejich počet se blíží téměř ke dvěma stovkám.

15

Kromě regionálních tras existují také tematické trasy ERIH, které jsou rozděleny podle původních využití v daném průmyslu na 10 oblastí, např. hornictví, doprava a komunikace, energetika atd. více na www.erih.net Mezi nimi má i Česká republika své zástupce – například v oblasti „doprava a komunikace“ jsou to Škoda Auto v Mladé Boleslavi a také pozůstatky koněspřežky, vedoucí z Českých Budějovic do Lince.(ERIH, 2012) Pro ilustraci toho, jak je možné začlenit industriální památku nebo průmyslový objekt mezi kotevní body organizace ERIH je zde uveden příklad, na základě čeho byl do seznamu ERIH přidán Plzeňský pivovar Prazdroj. Plzeňský pivovar Prazdroj se stal prvním certifikovaným kotevním bodem v České republice. Jako i další kotevní body musel pivovar vyhovovat mnoha podmínkám, z nichž mnohé se týkaly úrovně cestovního ruchu. Pivovar, nebo obecně kotevní body dle ERIH musí mít například vztah k bývalé či stále trvající průmyslové činnosti a musí být dostupné veřejnosti. Jedním z důvodů úspěšného zapojení plzeňského pivovaru Prazdroj do trasy ERIH je fakt, že pivovar sehrál průlomovou roli ve vývoji vaření piva. V pivovaru je navíc zachován původní půdorys a většina jeho budov je dobových a zachovaných. Některé z nich sice už neslouží svému původnímu účelu, ale jsou využívány k prezentaci dlouholeté tradice pivovarnictví v Plzni (Mareček, 2008). Vzhledem k tomu, že v Evropě poměrně prudce stoupá zájem o industriální architekturu i technologie, je značka ERIH synonymem pro významný milník průmyslové historie a jedná se i o velmi prestižní marketingovou značku. (Mareček, 2008). Dle Berana (2008) je cílem ERIH rozvoj technik a potenciálních metod udržitelného zachování a údržby průmyslových objektů, v souladu s aspekty životního prostředí i ekonomiky. Dalším cílem organizace ERIH je pozvednutí zájmu o průmyslové památky v cestovním ruchu. Toho ERIH dosahuje pomocí důležitých marketingových prostředků, jako jsou mezinárodní webové stránky a brožury. Dále vznikl systém značení, který identifikuje kotevní body a vysvětluje jejich síť a celkovou strukturu fungování ERIH turistům i potenciálním novým partnerům, o které se ERIH snaží usilovat v dalších zemích Evropy, jejichž industriální památky zatím nejsou vyznačeny na trasách ERIH.

16

3.6.2 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království je považováno za kolébku průmyslové revoluce ve světě. Započala zde zhruba v polovině 18. století, kdy se původně manuální práce začaly nahrazovat stroji, což nejen urychlilo, ale i zlevnilo výrobu. Vzhledem k tomu, že v Británii začal rozvoj

průmyslu

nejdříve,

patří

z hlediska

množství

industriálního

dědictví

k nejbohatším zemím světa. Současný trend v prezentaci industriálního dědictví je vzbudit zájem o industriální a montánní dědictví v širokém spektru návštěvníků. Jako prostředek k tomuto cíli je velmi často používáno audiovizuální zpracování a zážitkové autentičnosti (zvuky strojů, železnice, pach spalování apod.) V této části práce jsou zmíněni nejdůležitější zástupci britského průmyslového dědictví, které je využíváno v cestovním ruchu. •

National Waterfront Museum

Národní muzeum ve městě Swansea, ležící ve Walesu, bylo otevřeno v roce 2005 a vzniklo rekonstrukcí přístavního skladiště z roku 1902, vznikla tak unikátní stavba, ve které zůstaly zachovány prvky industriální doby zkombinované s aspekty moderní architektury. National Waterfront Museum pojímá prezentaci života v průmyslové éře velmi unikátním způsobem. Návštěvník je například během svého pobytu v muzeu pomocí virtuální reality vtažen do role horníka na začátku 20. století a řeší jeho denní problémy (potíže se zdravím, s penězi apod.) v závěru se však může stát bohatým továrníkem. (National Waterfront Museum, 2010) Projekty tohoto muzea jsou velkolepé, ale samozřejmě velmi finančně náročné, zřízení tohoto ambiciózního muzea stálo 35 milionů liber a na financování se podílelo město i kraj Swansea. (National Waterfront Museum, 2010) •

National Slate Museum

National Slate Muzeum se nachází v severním Walesu ve městě Llanberis. V okolí tohoto města probíhala významná těžba břidlice, na konci 19. století bylo v lomu zaměstnáno 15 000 lidí a polovina světové produkce břidlice pocházela z této oblasti. Po ukončení těžební činnosti v roce 1969 oblast jistou dobu chátrala a posléze byl z vesniček v okolí břidlicových skal udělán skanzen s přilehlým muzeem. Návštěvníci zde mohou vidět zachovalá viktoriánská městečka s břidlicovými střechami, dílnami, zachovalý lom a mohou se dozvědět vše o využití a zpracování 17

břidlice. Všechny stroje, které se v té době používaly, jsou zachované a funkční. Zachováním této břidlicové lokality vzniklo unikátní místo, které má autentické prvky vesnice 19. století v Británii a návštěvníky tak vtáhne minulost industriální doby. (Attraction north Wales, 2012) Nechybí zde ani moderní prvky jako například 3D projekce zpracování břidlice a pokrývání střech. Výraznější rekonstrukce tohoto muzea proběhla v roce 1995 a pro zachování dané autentičnosti získalo mnoho architektonických i památkářských ocenění.(National Slate museum, 2005) 3.6.3 Německo Ukázka využívání průmyslových objektů v cestovním ruchu v Německu, byla do této práce použita jednak z důvodů dlouhé a bohaté průmyslové historie, ale i proto, že česká a saská strana Krušných hor se snaží realizovat společné projekty, například spolupracují na projektu Montanregionu, proto jsou zde uvedeny alespoň dva příklady, jak v Německu využívají objektů bývalé důlní činnosti novým způsobem. Německo má k využívání industriálního dědictví poněkud jiný přístup než Spojené království. Při zkoumání kotevních bodů dle ERIH v Německu je možné si všimnout, že původní doly a objekty hornictví nejsou primárně zachovávány a opravovány ryze pro využití v cestovním ruchu, ale spíše pro obecné komerční využití (výjimkou je pouze Industrial Museum Zollern II/IV Colliery v Dortmundu dalších šest bývalých dolů je z důvodů své velké rozlohy využíváno jako divadelní a koncertní haly, místa pro pořádání hudebních festivalů apod.) •

Důl Zollverein

Důl Zollverein v městě Essen (Porúří) byl, kdysi stěžejním místem pro těžbu hnědého uhlí zaměstnávající až 5 000 horníků. Ve 30. letech 20. století, se zde těžilo až 12 000 tun hnědého uhlí denně. Posléze byla k dolu vybudována ještě koksovna a zakrátko dobu musel být počet pecí ze 176 zvýšen na 304, což z něj udělalo největší průmyslový závod na světě. V roce 1986 byly zásoby uhlí téměř vyčerpány a z toho důvodu byly obě činnosti utlumeny a začalo se s rekonstrukcí celého areálu. Ten byl přestavěn na areál, který má kombinovat průmyslovou historii se současným uměním. Areál je tedy převážně využíván pro výstavy výtvarného umění, pořádání kongresů, divadelních

18

i tanečních vystoupení aj. V roce 2001 byl bývalý důl Zollverein přidán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (UNESCO Welterbe Zollverein, 2010) •

Ferropolis

Tento důl v Sasku byl jedním z největších uhelných dolů v Německu, pracovalo zde až 60 000 dělníků, a vytěžilo se 100 mil. tun uhlí ročně. Tento fakt však s sebou nesl skutečnost, že město Gräfenhainichen tak bylo dlouhou dobu jen průmyslovou lokalitou s poničeným životním prostředím a chudobou společenského života. V roce 1991, kdy došlo k vytěžení téměř všech ložisek, byla připravena strategie, jak s rozsáhlým a zachovalým areálem naložit. Zachovaly se zde totiž celé budovy, které jsou 30 m vysoké a dlouhé 150 m. Objekt dnes slouží jako muzeum hornické činnosti, ale díky jeho velké rozloze je i vhodným místem pro pořádání koncertů a dalších akcí. Výhodou je, že původní železniční trať, která do objektu vedla je stále funkční a tak lidé, kteří cestují do muzea nebo na koncert, mohou dojet původní vlakovou dopravou. (Ferropolis: Stadt aus Eisen, 2009) 3.6.4 ČR – využívání industriální architektury na příkladu města Ostrava Ostravská metropole byla jako ukázka využívání industriálních památek vybrána proto, že Ostrava má podobné charakteristiky jako vymezené území Mostecka. Tedy probíhala zde významná těžba černého uhlí, chemický průmysl apod. po útlumu průmyslové aktivity čelila podobným problémům jako území Mostecka a svého potenciálu využívá velmi dobrým způsobem. V Ostravě se v současné době nachází 69 technických památek, nejvíce jsou zastoupeny památky hornictví a pro ilustraci jsou zde uvedeny dvě nejvýznamnější: •

Důl Michal

V roce 1842 bylo v Michálkovicích otevřeno kruhové kutiště a začaly se zde hloubit dvě jámy. V roce 1993 zde byla ukončena těžba a rok na to si objekt vzalo do své správy ministerstvo kultury a bylo zde zřízeno průmyslové muzeum. Unikátní na tomto objektu je, že poslední opravy týkající se přestavby dolu byly uskutečněny v roce 1915, poté zůstal jeho stav nezměněn a díky tomu se dochovaly původní budovy i strojní vybavení. Jedna z turistických tras, které důl Michal nabízí, je cesta horníků ráno do práce tedy návštěvníci projdu skrze šatny, lampovnu, známkovnu, těžní věž, strojovnu a kompresorovnu. 19

Důl Michal je dnes národní technickou památkou a také spolu s Plzeňským prazdrojem tvoří kotevní body ERIH České republiky. Dále je zahrnut do indikativního seznamu České republiky pro zápis do světového kulturního dědictví UNESCO. To vše vypovídá o významnosti této technické památky. V dole Michal se dále uskutečňují různé kulturní akce, např. Ostravská muzejní noc. Objekt je ovšem vhodný i pro další využívání, pořádají se zde např. svatby, semináře, konference, firemní akce apod. (Důl Michal, 2008) •

Důl Anselm

Důl Anselm se nachází na úpatí vrchu Landek a jeho součástí je dnes Hornické muzeum. Těžební činnost zde probíhala štolováním již od roku 1782 a v roce 1835 se přešlo na hlubinné dobývání. Jedná se tak o nejstarší důl na Ostravsku. Povrchové objekty tohoto dolu jsou kulturní památkou a také usilují o zapsání do světového kulturního dědictví UNESCO. Hornické muzeum, které je součástí tohoto bývalého dolu,

je

největším

muzeem

tohoto

typu

v České

republice

a

zároveň

je nejnavštěvovanější památkou Moravskoslezského kraje. Návštěvníkům jsou v muzeu nabízeny tři stále expozice. Landek park má kromě Hornického muzea další široké spektrum využívání i zde jsou pořádány konference, semináře, svatby atd., ale Landek park se stal také oblíbeným místem Ostravanů, především pro bohatou nabídku sportovního využití na jednom místě. (LANDEK PARK, 2009). Z těchto dvou příkladů je patrné, že v ostravské metropoli je otázka využívání industriálního dědictví v cestovním ruchu řešena a je zde využíváno daného potenciálu. Z bývalých průmyslových objektů se ovšem zatím stala jen muzea a je logické, že další objekty je nutné využít jinou cestou, je tedy třeba stále hledat nové principy a možnosti ve využívání industriálního a montánního dědictví.

20

4 VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ A JEHO SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA 4.1 Vymezení a vývoj daného území obr. č. 2 vymezení území Zdroj: Wikipedia 2012

4.1.1 Vymezené území Vymezeným územím pro tuto práci je mostecký okres, ten se nachází v severozápadních Čechách

a

z

hlediska

přírodních podmínek lze toto území vymezit na tři různé části – jednak okrajovou částí Českého středohoří, reliéfem Krušných hor a Mosteckou pánví,

která

ovlivněná

je

zásadně

těžební

činností

a teoreticky tak může představovat nejcennější území z hlediska nového využívání industriálního a montánního dědictví. Z administrativního hlediska je mostecký okres se svoji rozlohou 467 km2 druhým nejmenším okresem v Ústeckém kraji, a hraničí s okresy Chomutov, Louny a Teplice. Podle sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, žilo v mosteckém okrese 111 776 obyvatel, čímž došlo k mírnému poklesu oproti roku 2001, kdy zde žilo 117 196 obyvatel. Okres má 26 obcí, z toho čtyři obce se statutem města. Na území mosteckého okresu je hustota osídlení na úrovni 95 obyvatel / km2, což je podprůměrný stav, při srovnání s republikovým průměrem, který je 130 obyvatel / km2, obecně má však mostecký okres velmi nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva, markantní rozdíl je vidět hlavně na příkladu měst a periferních oblastí (ČSÚ, 2012). 4.1.2 Vývoj daného území Základním rysem ve vývoji daného území je jeho raná industrializace již od konce 18. století. Díky řemeslnické vyspělosti při těžbě železných rud a později hnědého uhlí se z Ústeckého kraje do roku 1918 stalo nejvyspělejší a nejlidnatější centrum celé 21

Rakousko Uherské monarchie. Tento stav pokračoval i v době Československé republiky. Vše se ovšem změnilo začátkem II. světové války vzhledem k direktivní politické i ekonomické orientaci na Německou říši. Důležitějším mezníkem pro vývoj kraje byl však až konec války a nové uspořádání Evropy. Z Ústeckého kraje, jakožto ze sudetské oblasti došlo k masivnímu odsunu více než 510 tis. německých občanů. Dalších 100tis. českých obyvatel se z Ústeckého kraje přesunulo do vnitrozemí. Poté byla oblast dosídlena příchodem 310tis. obyvatel z celého Československa, kteří byli povětšinou ze zemědělských a dělnických profesí (Kopačka L., 1975). S nástupem komunistického režimu, kdy byly politické cíle a strategie upřednostňovány před ekonomickými, docházelo v podnicích k jisté míře zaostávání a mnoho výrob bylo pozastaveno, nebo přesunuto do jiných regionů. Samozřejmě zcela vymizelo soukromé podnikání, což mělo velký dopad na kreativitu, úlohu inteligence i kvalitu výroby. (Brynda R., 2010)

4.2 Charakteristika obyvatelstva Charakteristika obyvatelstva je z velké části dána historickými a územními souvislosti. V souvislosti s potřebou pokrýt vzniklá pracovní místa byl ve druhé polovině 20. století prováděn rozsáhlý nábor lidí po celém území tehdejšího Československa bez požadavků jakékoliv kvalifikace. Tímto způsobem přicházely do regionu skupiny často konfliktních a nepřizpůsobivých osob, které měnily skladbu obyvatelstva výrazně k horšímu. Nové přistěhované obyvatelstvo přišlo do oblasti, o které většinou mnoho nevědělo a velmi často mělo negativní vztah ke krajině i k majetku vystěhovaných Němců. (Naděje pro Mostecko, 2011). Tomu odpovídá i údaj z posledního zpracovaného SLDB v roce 2011, kdy podíl rodáku na celkovém počtu obyvatel k 1. 3. 2011 je na území Mostecka jedním z nejnižších v celé ČR. Celorepublikový průměr činil 52,5% zatímco na Mostecku to bylo 47,7% obyvatelstva a na Litvínovsku dokonce 41,4%. I přesto že tyto ukazatele mají nízké hodnoty, stále je nejnižší podíl rodáků v Karlovarském kraji, v okresu Cheb kde je nejnižší hodnota 39,9 % rodáků a ve Středočeském kraji v okresu Praha západ dokonce 33,2%. (SLDB 2011) S historickým vývojem území souvisí i neuspokojivá vzdělanostní struktura obyvatelstva s velmi nízkým podílem středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných osob. Jelikož se jedná se o území, které se v minulosti orientovalo především na těžbu uhlí, energetiku a průmysl odpovídá této skutečnosti i specializace odborných a středních škol v regionu. Tato úzká specializace odvětví se však dále nemůže extenzivně rozvíjet 22

a jejich převaha by měla být omezena a nahrazena diverzifikovanou ekonomickou strukturou. Díky této úzké specializaci dochází také k tomu, že mladí lidé opouští kraj, kvůli vzdělání v jiném městě a málo se jich po ukončení studií vrací zpátky na Mostecko. V Mosteckém okrese je momentálně nejvíce obyvatel vyučeno v oboru, nebo má pouze základní vzdělání. Podíl středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí v mosteckém okrese je podle výsledku SLBD v roce 2011 30 % středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných lidí na celkový počet obyvatel starších 15 let. Nejlépe jsou na tom vetší města Most a Litvínov (ČSÚ, 2011).

4.3 Ekonomická struktura Ústeckého kraje Dnes je celý Ústecký kraj ve srovnání ekonomické vyspělosti podprůměrným regionem, jak v rámci EU-27 (66,4% průměru EU-27 v roce 2010), (CZSO, 2012), tak v rámci České republiky. Ekonomická struktura regionu je sice tvořena velmi nízkým podílem primárního sektoru, který byl v minulosti vyšší, ale stále pochází asi 5% ekonomických aktivit z tohoto odvětví a to díky stále silnému zastoupení těžebnímu průmyslu. Velmi vysoký je současně podíl sekundárního sektoru (ještě v roce 2004 byl výkonností srovnatelný s terciérem). A naopak podíl terciéru ekonomické struktury je velmi nízký, především díky extrémně malému podílu sektoru pohostinství a ubytování (tab. 1). (Jedlička, Zahradník, 2008) Z hlediska ekonomického vývoje bylo v rámci Ústeckého kraje v roce 2008 vytvářeno 6,4 % HDP České republiky. HDP na obyvatele činí 79,8 % průměru České republiky a byl mezi kraji na 10. pozici. V obou případech jsou tato čísla pro dané území v čase klesající, čímž se potvrzuje fakt, že ekonomický proces je divergentní, resp. že podíl ekonomických aktivit na národním ekonomickém výkonu, má klesající tendenci. Úroveň HDP koresponduje samozřejmě s výší mezd i celkovou ekonomickou strukturou regionu. (Jedlička, Zahradník, 2008) Podíl jednotlivých sektorů na HDP v %, Ústecký kraj 2004

2005

2006

Primární sektor

6,4

6,9

6,2

Sekundární sektor

46,8

44,9

44,6

Terciérní sektor

46,8

48,2

49,2

Tab. 1 Zdroj: Český statistický úřad, 2007 vlastní zpracování

23

Nezaměstnanost a výše příjmů v regionu Míra dlouhodobé nezaměstnanosti zůstává hluboko pod českým i evropským průměrem, příčinou tohoto stavu je pokles těžby uhlí, útlum zemědělství a restrukturalizace podniků. Míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji k 30. 9. 2012 je 13,19 % a v ČR 8,4 % k 31. 9. 2012 a jak můžeme vidět v tabulce č. 2, okres Most má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého Ústeckého kraje. (ČSÚ, 2012) Okresy ČR s nejvyšší mírou nezaměstnanosti Okres

%

Pořadí v ČR

Jeseník

17,2

77

Bruntál

17,0

76

Most

16,0

75

Hodonín

14,9

74

Znojmo

14,8

73

Děčín

14,7

72

Chomutov

13,9

71

Ústí nad Labem

13,8

70

Karviná

13,7

69

Šumperk

13,3

68

Tab. 2. Zdroj: Český statistický úřad, 2011 vlastní zpracování

V roce 2012 činila průměrná hrubá měsíční mzda v Ústeckém kraji na osobu 22 196 Kč, přičemž celorepublikový průměr byl o 2 309 Kč vyšší. Při srovnání krajů České republiky, na základě výše mzdy byl Ústecký kraj na 6. místě (BusinessInfo, 2012).

4.4 Stav životního prostředí v Ústeckém kraji Vzhledem k tomu, že Ústecký kraj má negativní image spojenou s nejhorší kvalitou životního prostředí v České republice, je vhodné, v socioekonomické analýze zmínit i tuto problematiku. Průmyslová činnost, která je charakteristická pro mostecký okres i další oblasti Ústeckého kraje má samozřejmě nepříznivý dopad na kvalitu životního prostředí. Silně rozvinutá povrchová těžba měla výrazný vliv na přirozenou podobu krajiny, která je nyní velmi nákladně rekultivována. Výrazné jsou také problémy s měrnými emisemi, i přesto, že v posledních letech došlo k jejich výraznému snížení, stále Ústecký kraj 24

zaujímá nechvalné prvenství v množství měrných emisí (tab. 3) zejména oxidu siřičitého a oxidů dusíku. (businessinfo,2010)

Ukazatel Jednotka Emise celkem

Kt/rok

Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký 50,8

168,8

70,6

69,4

47,1

190,8

Tab3. Kraje České republiky z hlediska množství měrných emisí v kt/rok zdroj:CENIA(česká informační agentura životního prostředí, 2010), vlastní zpracování

Jak je ovšem vidět na obrázku č. 4 je zde alespoň mírné zlepšení výchozí situace v čase, jak na úrovni celého Ústeckého kraje, tak na úrovni mosteckého a chomutovského okresu. Tyto dva okresy vykazují nejvyšší míru znečistění v celém Ústeckém kraji a při měření emisí, jsou v těchto okresech velmi často překračovány limity. Příčinou tohoto stavu je především lokace významných zdrojů znečišťování, jakými jsou mimo jiné povrchová těžba nerostů, koncentrace průmyslové výroby a tepelné elektrárny. 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Oxid uhelnatý tuhé znečišťující látky oxid siřičitý oxidy dusíku

Obr. č. 4 Srovnání měrných emisí Ústeckého kraje s mosteckým a chomutovským okresem (v t/km2)Zdroj: Český statistický úřad 2010, vlastní zpracování

Dalším environmentálním problémem na Ústecku je odpadové hospodářství, kde je významná problematika černých skládek, včetně skládek příhraničních. V tomto úseku se setkáváme i s problémem environmentální neinformovanosti, poněvadž v Ústeckém kraji je jedna z nejnižších úrovní produkce separovaného sběru na obyvatele. (CENIA, 2010) Ale i zde dochází v průběhu let k mírnému zlepšení situace, jak je vidět na obrázku č. 5. Ve srovnání krajů České republiky v produkci odpadů na obyvatele pro rok 2010 si Ústecký kraj vylepšil pozici, když postoupil

25

z dvanácté příčky na devátou. Dále v roce 2010 dosáhl podíl odděleně sbíraných složek odpadu v kraji nejvyšší úrovně, a to 13,5 %. V mezi-krajském srovnávání se tak Ústecký kraj posunul z poslední příčky na desátou. 400 350 300 250 200

produkce komunálního odpadu celkem

150

z toho tříděného odpadu

100 50 0 2008

2009

2010

Obr. č. 5 Produkce komunálního odpadu v Ústeckém kraji (v kg/obyvatele) zdroj: Český statistický úřad 2010, vlastní zpracování

Přesto že se stav životního prostředí v Ústeckém kraji ve vývoji v čase zlepšuje, byly v roce 2006 navrženy strategie pro období 2006-2020, které mají přinést další viditelné zlepšení environmentální podoby kraje. Pro dané období si Ústecký kraj definoval tyto cíle v oblasti zlepšení životního prostředí, které jsou dostupné na www.integranet.cz

26

5 VLASTNÍ PRÁCE V této části práce byly zhodnoceny objekty, které byly na základě terénního šetření v mosteckém okrese identifikovány. Tyto objekty mají velice různorodou povahu. Některé z nich vychází z průmyslové historie Mostecka, ale jsou tu také objekty, které byly přetvořeny pro rozvoj občanské vybavenosti, ale mají návaznost i na cestovní ruch. Touto proměnou prošly především oblasti bývalých dolů, které začaly být využívány novým způsobem. Dále zde bude nastíněna problematika technických památek v mosteckém okrese, které mají uznanou architektonickou nebo technickou hodnotu, ale pro rozvoj cestovního ruchu nejsou prakticky využívané.

5.1 Industriální objekty využívané v cestovním ruchu 5.1.1 Podkrušnohorské technické muzeum Podkrušnohorské technické muzeum se nachází přibližně 2 km od Mostu a leží v bývalém dole Julius III na rozloze přibližně 5 ha. Po vytěžení mnoha dolů v oblasti bylo rozhodnuto, že je třeba udržet hornickou minulost v expozicích vybudovaného muzea. Po shromáždění artefaktů a exponátů, bylo rozhodnuto, že místem pro vznik muzea bude právě bývalý důl Julius III. V roce 2003 začalo budování expozice pro návštěvníky.

První atrakcí v muzeu byl parní stoj z roku 1891 a k němu byla

vybudovaná štola Julius, kde návštěvníci mohou zhlédnout techniku dobývání hnědého uhlí hlubinným způsobem. Dále se v muzeu nachází vzpomínková místnost, připomínající důlní neštěstí, která se v regionu odehrála. (Jakš, 2012) PTM ukazuje ve svých expozicích i další odvětví průmyslu, která se podílela na utváření charakteru podkrušnohorské oblasti. Např. chemický průmysl, sklářský, textilní atd. muzeum působí velmi autenticky, právě díky tomu, že je umístěno v bývalém hlubinném dole, což podtrhují vystavené exponáty, ale autentičnost je zachována i díky možnosti „fárání“, které si návštěvníci mohou vyzkoušet do uměle vytvořené štoly. Dále je tu k prohlédnutí expozice užití uhlí pro chemické zpracování. (Podkrušnohorské technické muzeum, 2011) Muzeum navštíví každý rok přibližně 8 tis. návštěvníků a díky postupnému opravování budov a otevírání nových expozic zaujme širokou škálu veřejnosti. Ohlasy na muzeum jsou dle pana Zbyňka Jakše, ředitele PTM velmi pozitivní, což je vidět i ve zvýšeném zájmu donátorů a velkým zájmem veřejnosti. Návštěvníci přijíždějí do muzea

27

i z nejrůznějších částí světa, z Evropy zde byly zaznamenány návštěvy ze Španělska, Norska a Německa, ale muzeum také navštívili turisté z USA, Mexika, nebo Kanady. (Lucie Zemanová 2012) V roce 2007 se PTM podílelo na projektu „Technické památky Krušnohoří“, společně s městem Most a ve spolupráci s muzeem Bergmagazin v Marienbergu. Předmětem tohoto projektu bylo uspořádání výstav fotografií a dalších předmětů, prezentují hornickou tématiku na české i německé straně hor. Cílem tohoto projektu bylo zlepšování image hornické kultury a vzbuzení zájmu o tuto tématiku u mladších generací, projekt měl rovněž zajistit větší publicitu PTM, aby v příštích letech ještě více stoupla návštěvnost německých sousedů. (Podkrušnohorské technické muzeum, 2011) Dle ředitele muzea pana Zbyňka Jakše (2012) vize a cíle muzea do budoucna počítají s dalším rozšiřováním expozic, např. povrchové dobývání uhlí, jak v souladu s moderními trendy, tak s tradicí muzea. Základem je, že vše musí být funkční, aby byla návštěva muzea co nejvíce autentická a aby si návštěvníci mohli zkusit vše „na vlastní kůži“. Vlastní zhodnocení Podkrušnohorské technické muzeum je atraktivní lokalitou a snaží se využít potenciálu průmyslové historie cestou, kterou se ubírají vyspělé západní země (prvky autentičnosti, zaujmout nejširší možnou škálu, důraz kladen na to, aby si návštěvník, co nejvíce věcí zkusil sám apod..) Bohužel v době, kdy byl bývalý důl Julius III. vytěžen a nebyl nad ním držen dohled a údržba, došlo k výraznému zchátrání celého areálu a na rekonstrukci zatím nedošlo. Tento fakt se výrazně podepsal na vzhledu celého areálu i nástrojů uvnitř (rozbitá okna apod.) Dobrým krokem, který muzeum podniká je také mezinárodní spolupráce s Německem, konkrétně sousední saskou částí, protože mezinárodní spolupráce bývá prospěšnou už jen z toho důvodu, že se dané země mohou navzájem podporovat a propagovat. Na základě vlastního terénního šetření lze konstatovat, že negativním faktem, se kterým by se muzeum mělo vypořádat, je jeho malá propagace. Dalším problémem je dostupnost k muzeu. Leží sice nedaleko od města Most, ale pěší dostupnost je poměrně obtížná a v okolí není prakticky žádné značení, dle kterého by se mohl turista orientovat. Na základě vlastní návštěvy lze zástupcům muzea doporučit, aby jejich budoucí strategie směřovaly k možnému získání mezinárodního industriálního ocenění např. zařazení do kotevních bodů ERIH. 28

5.1.2 Uhelné safari Projekt Uhelného safari vznikl v roce 2009 pod záštitou dvou těžebních společností – Vršanská uhelná a.s a Litvínovská uhelná a.s., Tento projekt navazuje na původní formu exkurzí, které byly danými společnostmi provozovány v dřívější době – jednalo se o exkurze pro místní školy, případně pro obchodní partnery. V roce 2009 se však vedení obou společností rozhodlo, že je třeba umožnit návštěvy dolu i veřejnosti a prezentovat tak lom jako unikátní technické dílo. Návrh projektu byl tedy schválen pod názvem Uhelné safari (slovo safari zvoleno proto, že se v lomech vyskytují hojná stáda muflonů), posléze byl započat zkušební provoz a dle paní Martínkové (2012) se projekt setkal s velkým úspěchem a pozitivními ohlasy. V současné době projekt Uhelné safari nabízí 3 turistické trasy, které jsou dostupné na www.czechcoal.cz Z hlediska návštěvnosti je projekt poměrně populární v širokém spektru veřejnosti. Zájem o projekt mají jak rodiny s dětmi, tak studenti vysokých škol, probíhají zde i exkurze pro základní a střední školy. Zájem o návštěvu Uhelného safari v čase roste, v roce 2009 navštívilo Uhelné safari 800 návštěvníků a v roce 2012 již 3 800 návštěvníků. Návštěvníci přijíždí především z jižní Moravy, jižních a východních Čech a stále častěji i z Ústeckého kraje a zvyšuje se i zájem mosteckých obyvatel. Ze zahraničí tvoří velkou část turisté z Německa a Slovenska, ale na exkurze pravidelně dojíždějí vysoké školy z Norska, Nizozemí a Ruska (Martínková, R. 2012). Vlastní zhodnocení Uhelné safari je projektem soukromého sektoru, který veškeré náklady hradí, to znamená, že exkurze jsou zdarma. Projekt byl podpořen zpracováním webových stránek a spoluprací s Podkrušnohorským technickým muzeem a Turistickým informačním centrem (výměna propagačních materiálů apod.) Propagace však stále není na takové úrovni, aby se díky ní dostalo Uhelné safari do širšího povědomí potenciálních návštěvníků mimo Ústecký kraj. Projekt je navíc časově omezený, exkurze probíhají jen třikrát v týdnu a i přesto, že se postupně jejich počet navyšuje, stále je Uhelné safari turistickou atraktivitou, na kterou je nutné přihlášení i několik měsíců dopředu. I přesto, že zájem médií o Uhelné safari je stále velký, nedostává se mu takové pozornosti a propagace, která by z něj mohla udělat atraktivitu Mostecka. Proto se dá nejspíš předpokládat, že masivní davy turistů ani nejsou záměrem zmiňovaných společností, ale 29

spíše se u projektu Uhelné safari jedná o „revanš“ soukromého sektoru veřejnosti. Nicméně projekt je sám o sobě velmi zajímavým a Mostecko by o atraktivitu tohoto druhu nemělo přijít, i když je dost možné, že projekt bude trvat jen pár následujících let, je natolik unikátní, že by se měly hledat nové možnosti, jak si atraktivitu tohoto druhu zachovat. 5.1.3 Montanregion Krušnohoří /Erzgebirge Při zhodnocování aktivit, které mostecký okres vyvíjí v rámci podpory cestovního ruchu prostřednictvím industriálního dědictví, je důležité zmínit spolupráci Oblastního muzea v Mostě na projektu Montanregion/ Krušnohoří. Tento projekt je výsledkem spolupráce české a saské strany Krušnohoří a jeho cílem bylo zapsání této krajiny na indikativní seznam světového bohatství UNESCO. Projekt Montanregion představuje památky spojené s historickou těžbou drahých kovů a vedle důlních děl a hornických měst se jedná primárně o krajinu, poznamenanou montánní činností. Krušnohoří je výjimečné tím, že je zde zachováno mnoho unikátních hornických měst. Saská strana se o zápis na seznam snažila po dobu 10 let, ale teprve díky spolupráci s českou stranou hor se podařilo tento zápis dne 24.2 2012 úspěšně uskutečnit. České straně v čele s Ústeckým krajem se podařilo dosáhnout zápisu na čekací listinu za pouhé dva roky, což je jeden z nejkratších termínů v České republice. Zda se Montan region stane součástí světového bohatství UNESCO, by mělo být jisté v roce 2015. (Muzeum Most, 2012) Hornická kulturní krajina je v žádosti reprezentována výběrem 6 českých lokalit souvisejících s montánními dějinami Krušných hor. V Ústeckém kraji jde o historické hornické město Krupka se štolou Starý Martin a vrch Mědník, Jedná se o unikátně dochovanou krajinu formovanou těžbou a zpracováním rud po dobu téměř sedmi století. Z Karlovarského kraje pak bylo vybráno historické hornické město Jáchymov, město Horní Blatná s Blatenským vodním příkopem, sejpoviště u Božího Daru a důl Mauritius v Hřebečné. Za saskou stranu bylo vybráno a nominováno 42 objektů, které reprezentují například hornická města Freiberg, Annaberg (Buchholz), Schneeberg, hornické krajiny s pozůstatky po těžbě rud jako hornická oblast Altenberg a hornická krajina Zug, dále pak vápenka Lengefeld, (Chomutovský deník 2012) Je tedy zřejmé, že připojení k německé nominaci představuje pro českou stranu Krušných hor jedinečnou možnost získat značku UNESCO, která je nejen nástrojem 30

památkové péče k zachování celosvětově významného kulturního statku, ale také hodnotou jisté kvality se značným marketingovým potenciálem uplatňovaným především v turistickém odvětví. Pokud by Montanregion byl zapsán na seznam památek UNESCO, pro Českou republiku by to byla teprve druhá krajinná památka, protože jedinou lokalitou je zatím Lednicko - Valtický areál.

5.2 Industriální objekty s návazností na cestovní ruch Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, do této skupiny spadají především objekty, které jsou vybudovány na místech bývalých areálů průmyslové činnosti. Pro Mostecko jsou charakteristické dva způsoby přeměny těchto míst. Do první kategorie spadají bývalé vytěžené doly, které byly zatopeny za účelem rekreace a druhý způsob jsou tzv. „mostecké dromy“. 5.2.1 Důl Vrbenský/ vodní nádrž Matylda Vodní nádrž Matylda vznikla na místě bývalého hnědouhelného dolu Vrbenský. Poté, co bylo uhlí v roce 1985 vytěženo, začala rekultivace celého území a v roce 1992 tak vznikla vodní nádrž Matylda, která je vyhledávaným místem pro rekreaci Mostečanů, i návštěvníků ze širokého okolí, proto se zázemí nádrže neustále rozvíjí a upravuje. Vodní nádrž má rozlohu téměř 39 ha a průměrnou hloubku 3,5 až 4metry. Voda do nádrže byla napuštěna z Nechranického přivaděče, který slouží jako zdroj vody v nádrži dodnes. Okolí nádrže lemuje síť cyklostezek, nová in-line stezka a je zde i bohaté vyžití vodních sportů. Vodní nádrž Matylda se nachází na strategickém a dobře dostupném místě, ležící mezi dvěma mosteckými vrchy Hněvínem a Širákem a z města Most je možný přístup několika příjezdovými cestami. (Matylda- Most, 2010) 5.2.2 Ležáky/jezero Most Nově budované jezero Most vzniká na bývalé ploše hnědouhelného lomu Ležáky, na místě, kde kdysi stálo původní město Most, než bylo v 70. letech zbouráno, kvůli ložiskům hnědého uhlí. Mostecké jezero má mít větší rozlohu než Máchovo jezero a bude tak patřit k největším nádržím v České republice jeho rozloha má být 304 ha a má pojmout 70 milionů krychlových metrů vody. Jezero má být v dohledné době součástí rekreační zóny, spolu s vodní nádrží Matylda, která se nachází asi 5 km východním směrem. Práce na přípravě a sanaci zbytkové jámy začaly v roce 2004 a jen náklady na přípravu budoucího jezera se vyšplhaly na částku 1,5 miliardy Kč. Práce zahrnovaly utěsnění sloje, konfiguraci svahů, ochranu budoucí břehové linie, odstranění 31

ekologických zátěží a vybudování přívodu vody korun, dalších 600 milionů bude třeba na zatopení oblasti vodou a rekultivaci území v okolí jezera, kde má vzniknout přístav a uzel cyklostezek. (Bývalý lom Ležáky, 2008). Díky jeho stavbě je počítáno s větším rozvojem turismu, neboť v okolí mají vést již zmíněné cyklostezky in-line stezky, budou zde restaurace a mnoho pláží a bohaté sportovní i společenské vyžití. Na břehu jezera má být také postaven velký model původního města Most. (Průvodce Krušnými horami, 2011). Strategie zatopení bývalých hnědouhelných dolů po vytěžení na Ústecku obecně velmi využívanou metodou. Do roku 2035 je na Ústecku počítáno s dalšími šesti novými jezery, které vzniknou zatopením bývalých lomů. Jezera mají mít dohromady rozlohu až 3859 ha. Dalším lomem v pořadí, který má být na Mostecku v budoucnu zatopen je Důl Československé armády s rozlohou 1260 ha (Bývalý lom Ležáky, 2008). 5.2.3 Autodrom Most Autodrom Most leží v blízkosti vodní nádrže Matylda, a byl vybudován rekultivací bývalé důlní výsypky u dolu Vrbenský. Závodní okruh se stavěl od roku 1978 do roku 1983. Důvodem k jeho vzniku byly především úspěchy, kterých Most dosahoval při pořádání dřívějších motocyklových a automobilových závodů. Před dokončením dnešního okruhu, se nejprve závodilo na trati kolem bývalého pivovaru ve starém Mostě, první závod na území města se tak konal dne 25. května 1947. Poté však přestal vyhovovat bezpečnostním podmínkám a proto byl postaven nový. Autodrom Most je

dnes

oblíbenou

unikátní

atrakcí

v kategorii

autodromů.

Během

konání

automobilových závodů dojíždějí návštěvníci z celé republiky a často i z Německa. Autodrom však neslouží jen závodům automobilů a motocyklů, ale i ke zkušebním jízdám vyvíjených vozů, cvičení řidičů hasičských, sanitních a policejních vozů, ke cvičení v krizových situacích atd. (Autodrom Most, 2012) 5.2.4 Hipodrom Most Mostecký hipodrom se nachází na jižním okraji města a vznikl rekultivací velebudické výsypky, tento projekt rekultivace patří mezi světové unikáty obnovy průmyslových objektů a je s respektem uznávaná po celém světě. Jeho unikátnost spočívá v tom, že většina dostihových drah je vybudována na urovnaných přírodních terénech, proto je projekt ojedinělý i ve světovém měřítku Velebudická výsypka patřila mezi největší 32

v bývalé hnědouhelné oblasti a byla vytvářena z nadložních zemin bývalého lomu na celkové výměře cca 790 ha. Kromě pořádání dostihů a parkurových závodů má areál další využití např. pro in-line bruslaře. Areál totiž splňuje parametry pro závody v inline bruslení, které se zde pravidelně konají. Více informací je dostupných na www.hipodrom.cz 5.2.5 Mostecké letiště/ Aerodrom Letiště Aeroklubu Most lze také považovat za světovou raritu. Vzniklo rekultivací výsypky povrchového hnědouhelného dolu na místě, kde stála obec Střimice. Tato obec, tak jako desítky dalších v hnědouhelném revíru, byla v 70. letech obětována důlní činnosti na Mostecku. Letiště je centrem motorového i bezmotorového létání, koná se zde mnoho akcí například mistrovství v letecké akrobacii, plachtění apod. Návštěvníkům nabízí tandemové seskoky, pilotní výcviky, fotolety apod. Letiště má povolení pro noční létaní a je to jedno mosteckých z center pro rekreační návštěvy. (Aeroklub Most, 2009) Mostecké „dromy“ a jezera jsou dobrým příkladem toho, jak se dá přetvořit krajina, která byla v minulosti postižena těžební činností novým způsobem. Revitalizace těchto ploch a areálů dala okresu Most mnohem lepší vybavenost, jak pro obyvatelstvo, tak pro návštěvníky a turisty. V neposlední řadě také zlepšila vzhled samotné krajiny Mostecka.

5.3 Identifikované prvky na vymezeném území vhodné pro rozvoj cestovního ruchu Technické památky, které se v mosteckém okrese nachází, jsou objekty, které mají uznanou architektonickou hodnotu a jsou tak nositelem technického a industriálního dědictví, ale bohužel pro rozvoj cestovního ruchu nejsou z různých důvodů zatím příliš využívány. 5.3.1 Flájská přehradní nádrž Tato přehrada se nachází v Českém Jiřetíně, který na základě vlastního šetření lze označit, jako jedno z nejpříjemnějších míst mosteckého okresu. Nachází se přibližně 30 km od města Most na státní hranici mezi Českou republikou a Německem. Jednou z dominant této obce je již zmíněná přehrada Fláje, která vznikla zatopením bývalé obce Fláje v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Přehradní hráz je betonová, pilířová, tížního typu a je jediná svého druhu v České republice. Výška hráze 33

je 58,5 m, délka v koruně 459 m. Vodní plocha zaujímá 149 ha a maximální hloubka je 57 m. V okolí přehrady platí 1. pásmo hygienické ochrany, takže v přehradě není možné koupání. Nicméně výlet na flájskou přehradu je oblíbeným cílem cykloturistů, poněvadž směrem od Litvínova se mohou napojit na cyklostezku, která vede skrze flájskou oboru, která čítá asi 500 ks lesní zvěře. Obora je však otevřena jen v termínu 1.7-30.8, což může být nedostatek, protože cyklistická sezóna obvykle trvá déle, než jen ony dva letní měsíce. V okolí přehrady Fláje, se dále nachází Flájský plavební kanál, který byl vybudován v letech 1624-1629 a sloužil k odplavování dřeva z pralesa, rostoucího ještě počátkem 17. stol. ve Flájské kotlině. Vedl přes Český Jiřetín do saské obce Clausnitz a ústil do Freibergské Muldy. Poslední plavba se uskutečnila roku 1872. Kanál tak sloužil svému účelu plných 243 let, což je světový unikát. Dalším místem v okolí přehrady, které stojí za zhlédnutí je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně, který byl převezen z bývalé obce Fláje (Litvínov, 2004) Okolí Českého Jiřetína je rozhodně místem, které stojí za vidění, ale donedávna stejně jako mnohým atraktivitám na Mostecku chyběla ucelená propagace a prezentace území např. v podobě naplánované turistické trasy. Nyní se tohoto úkolu ujali místní obyvatelé z Českého Jiřetína a snaží se obnovit zašlou slávu této technické památky. Navázali spolupráci se saskými kolegy a usilují o vytvoření stezky kolem flájského kanálu s množstvím odpočinkových míst a odboček k dalším turistickým zajímavostem v jeho okolí, tedy k již zmíněnému kostelu přehradě, ale také k bývalé rudné štole za německou hranicí. (Průvodce Krušnými horami, 2012) 5.3.2 Kolektivní dům (Koldům) Tzv. Koldům se nachází v Litvínově a představuje vývojový článek moderní architektury po II. světové válce. Koldům, který byl uznán technickou památkou světového významu, představoval v dané době nový styl bydlení i kompletní vybavenosti. Objekt byl stavěn od roku 1947-1958 a hlavními architekty tohoto projektu byli představitelé tzv. levicové avantgardy Evžen Linhart a Václav Hilský. Koldům poskytoval domov horníkům a jejich rodinám, kteří přicházeli do regionu za prací v dolech. Vlastní byty měly sloužit k odpočinku, ostatní činnosti (stravování, zaopatřování dětí, sportovní vyžití) měly být konány společně v prostorách centrální části. Dům tak měl poskytovat veškerou občanskou vybavenost. Později se myšlenka takového kolektivismu ukázala jako nereálná a objekt momentálně plní funkci hotelu a v další částí domu jsou malometrážními byty. Je ovšem neustálým problémem tyto 34

byty naplnit poněvadž dům s vybudovaným jádrem nesplňuje požadavky, které jsou na dnešní byty kladeny (např. původní byty neměly koupelnu ani kuchyň a ne každý byt je možno dispozičně upravit), (Koldům 2008). Díky tomuto faktu se nabízí možnost využití Koldomu v oblasti cestovního ruchu. Objekt je centrem sportovně-rekreačního areálu, který jej obklopuje a areál slouží široké veřejnosti a obsahuje víceúčelovou sportovní halu, veřejné koupaliště, tenisové a volejbalové kurty. Tvoří zázemí s ubytovacími a stravovacími službami pro návštěvníky tohoto areálu. Jedna z možností využití tohoto objektu je přestavba jeho např. jednoho nebo dvou bytů do podoby, kterou Koldům měl v 60. letech a vytvořit tak stálou expozici. Důležitá by v tomto případě byla, co největší autentičnost s tehdejším vybavením. Podobná expozice byla např. uvedena v brněnském Domě umění s názvem „Husákovo 3+1“. Prostory Domu umění byly přetvořeny na klasický normalizační byt s umakartovým jádrem a všemi předměty, které byly v 70. letech běžným vybavením české domácnosti. Vytvořit v budově Koldomu expozici tohoto typu je jedna z mnoha možností, jak této unikátní stavby využít v cestovním ruchu, ale jisté je, že litvínovský Koldům je významnou památkou české poválečné architektury a druhá stavba tohoto typu je pouze ve Zlíně. Město Litvínov by tedy této rarity, kterou Koldům minimálně v Ústeckém kraji představuje využít i jiným způsoben než provozováním hotelu. 5.3.3 Jeřabina u Litvínova/rozhledna Tato bývalá rozhledna se nachází asi 6 km od Litvínova na vrcholu Jeřabina. Dnes, kdysi z jedenáctimetrové kryté dřevěné rozhledny zbyl už jen podstavec. Rozhlednu nechal postavit litvínovský Krušnohorský spolek v roce 1884, ale o několik let později se rozhledna díky povětrnostním vlivům zřítila. Roku 1929 byla znovu postavena, ale pouze do podoby vyhlídkového altánu. Ten se po II. světové válce rozpadl a od té doby rozhledna čeká na rekonstrukci. (E- databáze technických památek ČR, 2002) Obnovení dané rozhledny by mohlo být přínosem z toho důvodu, že pohled na vytěženou krajinu Mostecka, je pro spoustu návštěvníků nevídaným zážitkem. Mostecké okolí je jiné a svým způsobem úžasné a tato krajina by měla být s touto hrdostí prezentována návštěvníkům a turistům.

35

5.3.4 Důl Centrum Poslední hlubinný důl v severočeském revíru se nachází v bývalé obci Dolní Jiřetín, její území dnes však patří pod město Litvínov. Tento hnědouhelný důl byl založen v roce 1888. Současná podoba areálu pochází z 60. let minulého století. Důl Centrum je posledním fungujícím hlubinným dolem na Mostecku, podle informací na portálu E-DATABÁZE TECHNICKÝCH PAMÁTEK (2002), měla být těžba ukončena již v roce 2007, ale na základě rozhovoru s pracovníkem dolu panem Milanem Zahrem, bylo zjištěno, že tato informace nebyla platná a důl má zásoby uhlí přibližně na dalších 7-10 let časové rozpětí je dáno i počtem odběratelů a jiných aspektů. Důl vytěží ročně v průměru 400 000 tun, čímž zcela nedodržuje danou normu, ta by měla být o 100 000 tun/rok vyšší. Během prohlídky tohoto dolu byla nastíněna otázka potenciálního využívání dolu v cestovním ruchu po jeho vytěžení. Díky majetkoprávním vztahům nevypadá tato možnost prozatím příliš reálně, důl patří společnosti Czech coal a.s., ale pro využívání v cestovním ruchu by objekt musel přejít do vlastnictví např. ministerstva kultury (obdobně jako důl Michal), aby objekt mohl být spravován a po vytěžení být součástí mosteckých turistických atraktivit. Stojí zde totiž za zvážení, zda má prakticky poslední důl, který dokládá tradiční řemeslo oblasti skončit uzavřený a chátrající jako např. důl Kohinoor I. v Louce u Litvínova a mnoho dalších. Na základě vlastního průzkumu lze říci, že prohlídka dolu Centrum byla velmi zajímavá a poučná a pokud by se v budoucnu podařilo přeměnit tento důl na skanzen průmyslové činnosti je pravděpodobné, že by byl o exkurzi zájem ze strany laické i odborné veřejnosti. Navíc by zde mohla zůstat alespoň část původních zaměstnanců, a nehrozilo by tak masivní propouštění v okrese, jehož dlouhodobá míra nezaměstnanosti je na jedné z nejvyšších pozic v ČR.

5.4 Zhodnocení intenzity využívání industriálních památek Po zhodnocení industriálních objektů, které slouží k rozvoji cestovního ruchu Mosteckého okresu je zřejmé, že tyto turistické atraktivity mají různou povahu i různou intenzitu využívání. Nicméně technických památek a areálů, které dokládají industriální vývoj, a charakter na Mostecku není málo, je jen třeba najít pevnou formu jejich využívání a prezentace, která je zařadí mezi unikáty území protknutého průmyslovou činností. Bohužel, v současné době, jsou technické památky a atraktivity tohoto typu na 36

území Mostecka vymezeny jen Podkrušnohorským technickým muzeem a projektem Uhelné safari, což jistě nejsou atraktivity, které by samy o sobě mohly přilákat davy turistů. Je tedy třeba uvést do provozu více takových atraktivit, díky kterým by území Mostecka posílilo svoji pozici v „průmyslovém cestovním ruchu“a samozřejmě je důležité, aby tyto průmyslové atraktivity byly propojeny s ostatními památkami a atraktivitami cestovního ruchu. Jako součást celkového zhodnocení byla vytvořena SWOT analýza, která přehledně ukazuje, slabé a silné stránky i příležitosti a možné hrozby, rozvoje cestovního ruchu na Mostecku. Silné stránky (S) Dobré

podmínky

ke

Slabé stránky (W)

každodenní Nepříznivá image průmyslového

rekreaci ve většině obcí

regionu

se

špatným

životním

prostředím Atraktivní

oblast

CHKO

Českého Velmi malá propagace regionu

středohoří a Krušných hor Blízkost hraničních přechodů, možnosti Nízký mezinárodní turistiky

počet

kulturních

a

společenských akcí

Mnoho technických památek v řadě Místní aktéři se málo zapojují do obcí

veřejného života

Nabídka turistických stezek

Špatný stav památek

Nabídka

lyžařského

areálu

běžkařských stop v Krušných horách

a Nedostatečná vybavenost v sektoru služeb

(pohostinství,

ubytování

apod.)

Příležitosti (O) Lepší

propagace

a

Hrozby (T) zviditelnění Regionu se nepodaří změnit image

Mosteckého regionu

neatraktivní průmyslové oblasti

Zapojení drobných podnikatelů do sféry Pokračování cestovního

ruchu

(zvýšení

v znehodnocování

úrovně památek vandaly

služeb cestovního ruchu) Vybudování dalších cyklostezek, rozvoj Přetrvávající nezájem turistů o hipoturistiky a vinařské turistiky

atraktivity bývalého průmyslového regionu 37

Využití specifických charakteristik rekultivované krajiny pro CR Intenzivnější spolupráce s Německem, vytvoření turistických tras skrze hranice Tab. 4 SWOT analýza, vlastní zpracování

5.5 Vytvořené turistické trasy spojené s tématikou industriálních objektů Vytváření turistických tras na území Mostecka není snadnou záležitostí hlavně z důvodů, že všechny nalezené atraktivity dělí poměrně velká vzdálenost a prakticky není možné vytvořit trasu, která by mohla být součástí pěší turistiky, pro vybrané trasy je tedy potřeba vlastního vozidla, popř. pro trasu Most veřejné hromadné dopravy, protože v současné době není v mosteckém okrese nabídnuta žádná forma dopravy po turistických atraktivitách. Návštěvu je vhodné podniknout v jarních a letních měsících, protože většina níže zmiňovaných objektů není v zimním období (říjenbřezen) v provozu. Pro tuto práci byly vytvořeny tři trasy, založené na nejvýznamnějších mosteckých atraktivitách. Každá trasa tvoří okruh určité části mosteckého okresu: 5.5.1

Trasa I.

První trasa mapuje okolí města Most s jeho největšími turistickými atraktivitami. (viz příloha 1 a 2) •

Trasa I. začíná v centru města Most, kde návštěvníky vyzvedne terénní vozidlo, které je dopraví zhruba o 10 km západně od Mostu na některou z prohlídkových tras projektu Uhelného safari, bohužel exkurzi je nutné objednat i několik měsíců dopředu a to jen v období březen-říjen, exkurze navíc neprobíhají každý den, takže je třeba zajistit si vhodný termín. Návštěvníci se mohou během pobytu v dole zúčastnit např. fotografické soutěže (po návštěvě mohou poslat svoji fotografii z dolu a nejzajímavější vyhrává cenu), nebo si mohou odnést nějaký suvenýr. (bod A, B příloha 1)

•

Druhým bodem mostecké trasy je hrad Hněvín, kde se dnes nachází hotel, restaurace a rozhledna, návštěvníci tak mohou využít občerstvení a z rozhledny

38

ve výšce přibližně 400 metrů nad mořem, se nabízí jedinečný pohled na okolí města Mostu, České středohoří i scenérii Krušných hor. (bod C, příloha 1) •

Třetím bodem zastávky je již zmiňované oblastní muzeum v Mostě, které se nachází přibližně 2 km od hradu Hněvín a nabízí nejrůznější expozice, které dokládají kulturní, společenský i průmyslový vývoj mostecké pánve, včetně tzv. zmizelých obcí, které byly v minulém století srovnány se zemí, kvůli ložiskům hnědého uhlí. (bod D, příloha 1)

•

Poslední zastávkou „mostecké trasy“ je kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je národní kulturní památkou především díky jeho přesunu v roce 1975. Kostel, byl původně součástí starého Města Most, které jako mnoho dalších muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí, proto byl kostel převezen během téměř jednoho měsíce o 841 m, průměrnou rychlostí 2,16 cm za minutu. Kostel byl posunován na čtyřech kolejích a zezadu byl tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Vodováhy a elektronická čidla sledovala veškeré pohyby a výškové odchylky kostela při cestě po nerovném terénu. Na novém místě byl pak posazen na nové základy a probíhaly v něm až do roku 1988 restaurátorské práce. (bod E, příloha 1). (Kostel- Most, 2012) Celková vzdálenost 23 km

5.5.2

Trasa II.

Druhá navrhovaná trasa je situována v okolí města Litvínov (viz příloha 3 a 4) •

Začíná

cestou

z Mostu

směrem

na

Litvínov

v již

zmiňovaném

Podkrušnohorském technickém muzeu. Zde může návštěvník absolvovat několik exkurzí s průvodcem, nebo se jen na ploše 5 ha projít a podívat se na exponáty, prohlédnout

si

historii

důlních

neštěstí,

důlní

věž

apod.

(bod A, příloha 3) •

Druhou zastávkou je důl Centrum, který sice není otevřen pro veřejnost, ale opravdovým zájemcům po předchozí domluvě s dispečinkem dolu je nabídnuta soukromá prohlídka s pracovníkem dolu. Můžete zde tedy vidět cestu horníka do práce, (šatny, lampovna, nástrojárna atd.) proces při těžbě uhlí v praxi a můžete absolvovat cestu do 170 m pod zemí, do těžebních ložisek. (bod B, příloha 3)

•

Další zastávku v trase č. II tvoří komplex zámku Jezeří v Horním Jiřetíně. Zámek byl původně vlastnictvím rodu Lobkowiczů a v 90. letech začaly, po

39

dlouhé době chátraní hradu rozsáhlé rekonstrukce. Návštěvník, si může vybrat ze tří tematických prohlídek, které jsou tvořeny prohlídkou interiéru zámku, podzemními chodbami a zámecké stříbrnice. K zámku patří také rozsáhlá zahrada, která prošla rekonstrukcí. Ze zámku Jezeří je ale především krásná vyhlídka na území v okolí Litvínova poničené těžební činností. Na základě vlastní návštěvy lze říci, že tento pohled je zcela ojedinělým a velmi silným zážitkem. (bod C, příloha 3) •

Poslední částí „litvínovské trasy“ je návštěva samotného města Litvínov, které je tvořeno jak secesními ulicemi (Smetanova ulice, náměstí THM), tak chemickým závodem, tvořený především společností Unipetrol RPA. Vstup do objektu je sice přísně střežen, ale jedná se o tak obrovský a zajímavý komplex, že stojí za vidění, alespoň z vnější části. Dalším lákadlem Litvínova je již dříve zmiňovaný Kolektivní dům v Podkrušnohorské ulici. (bod D, příloha 3) Celková vzdálenost: 25km

5.5.3 Trasa III. Poslední navrhovaná trasa této práce je zasazena do okrajového území mosteckého okresu, které je tvořeno oblastí Českého Jiřetína, a dále pokračuje do blízkých saských obcí, protože spolupráce skrz hranice je významným potenciálem pro rozvoj mosteckého cestovního ruchu. (viz příloha 5-6) •

Trasa III. začíná prohlídkou okolí přehrady Fláje, které nabízí příjemné prostředí pro pěší turistiku, zejména díky nedaleké oboře. Za zhlédnutí stojí také samotná přehradní hráz, která je jedinou pilířovou hrází v České republice. Na břehu přehrady je vidět také původní půdorys přeneseného kostela a dalších domů. (bod A, příloha 5)

•

Trasa pokračuje dále skrz obec Český Jiřetín, kde se nachází např. další přenesený kostel ze zatopené obce Fláje. Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1667-1670 a jako důležitá památka lidové architektury byl zachráněn a převezen na nové místo. I díky přesunu je dnes kostel kulturní památkou České republiky a jedinou zachovalou památkou české a saské sakrální lidové architektury. (bod B, příloha 5)

•

Další zastávka trasy III. je již saská obec Neuhasen, kde se nachází technické muzeum a první muzeum louskáčku, které dokládá krušnohorskou historií 40

výroby dřevěných hraček a zpracování dřeva, jak na české, tak saské straně hor. (bod C, příloha 5) •

Závěrečnou částí této trasy je malé báňské městečko Sayda v krajině středního Krušnohoří, kde je Vlastivědné muzeum, dokládající v 17 místnostech historický vývoj a způsob života typický pro krušnohorskou oblast, expozice jsou doprovázeny co největší mírou autentičností (poznávání předmětu, ukázkové předvádění zpracování dřeva apod.), (bod D, příloha 5) Celková vzdálenost: 22km .

41

6 DISKUZE Na základě dat a informací, které byly analyzovány v předchozí kapitole lze konstatovat, že v mosteckém okrese jsou vyvíjeny jisté snahy o využívání industriálního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu. Tyto snahy se však navzájem poněkud vylučují. Na jedné straně se snaží Mostecko prezentovat jako území protkané zelení se snahou rozbití iluze o neatraktivním průmyslovém regionu, na druhou stranu zatímco se snažilo budovat tuto image, která je v jistém ohledu poněkud zavádějící a přehnaná předběhla Mostecko ve využívání industriálních objektů v cestovním ruchu např. Ostrava. Ta má podobné charakteristiky, jako Mostecko, ale při prezentaci území v cestovním ruchu se na rozdíl od Mostecka hrdě hlásí k hornické minulosti a atraktivit, které Ostravě hornická minulost poskytla, dokázala v cestovním ruchu využít a zájem o industriální atraktivity v Ostravě tak každým rokem stoupá. Můj názor na tuto problematiku je ten, že vývoj posledních několika staletí na Mostecku jednoduše je spojen s těžbou, ať už železných rud nebo uhlí a dalšími průmyslovými odvětvími i každá památka a atraktivita je nějakým způsobem spjata s průmyslovou historií regionu, proto se domnívám, že je třeba tuto skutečnost přijmout a prezentovat s větší hrdostí a prozíravostí, zvlášť v době, kdy se o existenci průmyslových památek dozvídá čím dál vyšší část populace. Proto se lze domnívat, že prezentace území jako z větší části bývalé průmyslové oblasti, nemusí být v tomto případě nevýhodou, která tvoří negativní image území. Dalším výrazným nedostatkem je malá propagace území a obecně malá nabídka turistické vybavenosti. Neexistují prakticky žádné turistické balíčky nebo dopravní služby, které by dnes měly být v cestovním ruchu samozřejmé. Problémem neucelené propagace i služeb je to, že každá atraktivita prezentuje a nabízí pouze svoje produkty, mělo by tedy dojít k větší provázanosti a jednotnému vystupování. Lze se totiž domnívat, že v balíčku, kompletních možností, si každý člověk vybere to, co ho zajímá a Mostecko v tomto ohledu nabízí poměrně široké spektrum vyžití, od historických i technických památek začínaje, přes rekreaci u vody, vinařskou turistiku, hipoturistiku, možnost tandemového létání konče. Proto je nutné, aby jednotliví zástupci mosteckých atraktivit, ať už z veřejného nebo soukromého sektoru více spolupracovali a nabídka tak dostala větší komplexnost. S jednotným vystupováním se zvýší i samotná prezentace a propagace území, protože ucelený produkt je určitě lépe rozšířitelný, než jedna samotná atraktivita. 42

S touto možností přichází i otázka doprovodní aktivity např. v poskytnutí dopravy po jednotlivých atraktivitách cestovního ruchu. Jak již bylo zmíněno, všechny atraktivity Mostecka jsou si poměrně vzdálené a bez vlastního automobilu se zde turista prakticky neobejde. Dalším problémem spojeným s dopravou po atraktivitách je jejich velmi špatné značení, prakticky zde neexistují nějaké poutače, nebo přivaděče, podle kterých by se měl turista orientovat. Možná by proto bylo užitečné, aby si návštěvníci mohli zaplatit službu, ve které by byla zahrnuta doprava a průvodce (např. forma skibusů v horských oblastech apod.).

43

7 ZÁVĚR Tato práce řešila otázku využívání industriálního a montánního dědictví na území Mostecka pro rozvoj cestovního ruchu. Na základě vypracované analýzy a vlastního terénního šetření lze konstatovat, že mostecký region se snaží využít bývalé průmyslové objekty v rámci cestovního ruchu zhruba po dobu deseti let, ovšem intenzita využívání je slabá. Za tuto dobu byly realizovány především projekty Uhelné safari a otevření Podkrušnohorského technického muzea. U těchto dvou lokalit je vhodné zmínit důležitost jejich dalšího rozvoje, protože získávají v čase vyšší popularitu a je nutné ji dále zvyšovat nejen v rámci ČR, ale i na zahraničním trhu. Ostatní identifikované lokality, jsou nějakým způsobem v cestovním ruchu využívány, avšak ne v takové míře, jakou jejich potenciál nabízí. Je tedy třeba stále nacházet nová využití těchto objektů, intenzivněji pracovat s potenciálem průmyslové historie a inspirovat se projekty, které jsou

v jiných

průmyslových

oblastech.

Negativním

aspektem

ve

využívání

industriálních objektů v cestovním ruchu, je však jejich špatný technický stav, což vyvolává poměrně neatraktivním dojmem. Je tedy nutné pokusit se o zajištění finančních prostředků na jejich rekonstrukci, protože pokud mají mostecké průmyslové objekty být lákadlem regionu v cestovním ruchu, musí území prezentovat v dobrém světle a ne v chátrajícím stavu. Přesto však lze konstatovat, že zvyšování návštěvnosti průmyslových památek na Mostecku je důkazem o rostoucím zájmu o industriální dědictví. Problematickou otázkou je však propagace průmyslových objektů, protože každý z nich je zatím prezentován samostatně. Přitom se lze domnívat, že ucelená nabídka produktů cestovního ruchu by působila lépe a upoutala tak více pozornosti. Pozitivně lze hodnotit také navázanou spolupráci se saskou stranou Krušnohoří, poněvadž Německo se této problematice věnuje již delší dobu a spolupráce tak může být velkým přínosem a to i z hlediska příhraničních turistických tras s možností získání světově uznávané značky typu UNESCO, nebo zařazení některé atraktivity do kotevních bodů organizace ERIH. Kladně lze hodnotit i fakt, že mnoho turistických atraktivit, které jsou založené na průmyslové historii, zaměstnává bývalé horníky, kteří přišli o práci z důvodů uzavírání vytěžených dolů jako průvodce, což značí, že přeorientování bývalé průmyslové oblasti do sektoru služeb je možné. Ve vymezeném území je rozvoj sektoru služeb klíčovou záležitostí, protože podíl sekundárního sektoru na ekonomické výkonnosti v čase klesá, což je způsobeno vytěžením ložisek a spojeno se zvýšenou nezaměstnaností, je tedy 44

třeba vytvořit nová pracovní místa v sektoru služeb, čím se pravděpodobně zvýší občanská vybavenost a dost pravděpodobně i úroveň služeb v cestovním ruchu.

45

8 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 8.1 Literatura BERAN, Lukáš. Průmyslové dědictví: [sborník příspěvků z mezinárodního bienále Industriální stopy] = Industrial heritage : [conference proceedings from the international biennial "Vestiges of Industry". Vyd. 1. Praha: Výzkumné centrum průmyslového dědictví Českého vysokého učení technického v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČSSI, 2008, 335 s. BRYNDA, Radek. Regionální a geografická analýza hospodářství „malých okresů“ NUTS II Severozápad. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/13716/prif_d/?jazyk=en;info. Dizertační práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. DVOŘÁKOVÁ, Eva, Šárka JIROUŠKOVÁ a Jan PEŠTA. 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. 1. vyd. Praha: Pro Středočeský kraj vydalo nakl. Titanic, 2008, 221 s., [1] s. obr. příl. ISBN 978-80-86652-37-5. FOLWARCZNÁ, Hana. Industriální dědictví České republiky [online]. Brno, 2008 [cit.2012-11-07]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/100012/esf_m/?lang=en. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Votová, Ph.D. Industriální stopy: architektura konverzí průmyslového dědictví v České republice 20002005. Praha: Karlínská studia, 2005. 167 s. ISBN 80-239-5440-7. JEDLIČKA, Jan a ZAHRADNÍK Petr. Studie ekonomických dopadů realizace. Strategické průmyslové zóny Triangle: studie připravená pro Ústecký kraj [online]. 2008. vyd. 59 s. [cit. 7. 11. 2012]. Dostupné z: www.kr-ustecky.cz KADEŘÁBKOVÁ, Božena a PIECHA Marian. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, xiv, 138 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7400123-9. KOPAČKA L.: Československý průmysl v období 1945 – 1975, Historická geografie 13, Komise pro historickou geografii při Ústavu čs. a svět. dějin ČSAV, Praha 1975, s. 5-11 MAREČEK, J. Plzeňský prazdroj - tisková zpráva. 2008, s. 3. Dostupné z: www.s-mart.com/download.php?file_id=331 MAZÁČ, J., Technické kulturní památky, Ostrava: VŠB-TU Ostrava, 2003 – 166 s. ISBN: 80-248-0242-2 TOMÍŠKOVÁ, Marie. Známé neznámé cesty dědictví. Vyd. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2010, 188 s. ISBN 978-80-87318-12-6. 46

VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, Lukáš BERAN a Jan ZIKMUND. Industriální topografie: Ústecký kraj: průmyslová architektura a technické stavby. V Praze: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury, c2011, 364 s. ISBN 978-80-01-04833-7 VĚŽNÍK, Antonín. Vývoj hospodářství na území ČR do roku 1990. [online]. 2007, s. 18 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://svp.muni.cz/ukazat.php?docId=236 VYSTOUPIL, J., a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky, 1. vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006, ISBN 80-239-7256-1

8.2 Ostatní zdroje: Aeroklub Most. Letiště Most [online]. 2009 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.letistemost.cz/index.php/historie-letiste Attraction North Wales. [online]. 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné http://www.attractionsnorthwales.co.uk/attractions/national-slate-museum-llanberis

z:

Autodrom Most. Autodrom [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. http://www.autodrom-most.cz/cz/informace-o-autodromu/historie/

z:

Dostupné

BUSINESSINFO: oficiální portál pro podnikání a export. [online]. 2006 [cit. 2012-1026]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-usteckeho-kraje2245.html Brownfields: hledání cesty z bludiště. [online]. 2006 [cit. 2012-11-22]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/7493/brownfields-hledani-cesty-z-bludiste/ Bývalý lom Ležáky. [online]. 2008 [cit. 2012-12-02]. Dostupné http://www.plavidla.cz/view.php?cisloclanku=2008102401&PHPSESSI6

z:

CENIA: česká informační agentura životního prostředí. [online]. 2010 [cit. 2012-1107].Dostupnéz:http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFNFVPN5/$FILE/ustecky_06_final_eb%5B1%5D.pd CABERNET. [online]. 2006 [cit. http://www.cabernet.org.uk/index.asp?c=1134

2012-11-22].

Dostupné

z:

Český statistický úřad. Konvergence ČR k průměrné úrovni EU [online]. 2012, s. 1-5 [cit. 2012-11-24].Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/6A001CD6AC/$File/110112a04.pdf Český statistický úřad Regionální statistiky: Ústecký kraj. [online].2012 [cit. 2012-1124]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajenejnovejsi/xu Český statistický úřad. [online]. 2012 http://www.csu.cz/cesky-statisticky-urad/ 47

[cit.

2012-11-07].

Dostupné

z:

Český statistický úřad: Charakteristika okresu Most. [online]. 2012 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_most DŮL MICHAL: Národní kulturní památka. 2008 [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://www.dul-michal.cz/ ERIH: Europen Route of Industrial Heritage. [online]. 2012 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.erih.net/industrial-history/europe.html E-databáze technických památek ČR [online]. 2002 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.technickepamatky.cz/ Ferropolis: Stadt aus Eisen. [online]. 2009 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.ferropolis.de/ Hipodrom: Most. Více než dostihy [online]. 2011 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.hipodrom.cz/ Chomutovský deník: Montanregion/ Krušnohoří [online]. 2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://chomutovsky.denik.cz/z-regionu/montanregion-neboli-hornickakulturni-krajina-ma-byt-svetovou-20120412-74e6.html Koldům. Litvínov [online]. 2008 http://www.mulitvinov.cz/koldum/d-420335

[cit.

2012-12-02].

Dostupné

z:

Kostel - Most. Kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. 2012 [cit. 2012-12-07]. Dostupné z: http://www.kostel-most.cz/presun-kostela/ LANDEK PARK. [online]. 2009 http://www.landekpark.cz/index.html

[cit.

2012-11-09].

Dostupné

z:

Litvínov: město v pohybu: Flájská přehrada a flájský kanál. [online]. 2004 [cit. 201211-26]. Dostupné z: http://www.mulitvinov.cz/flajsky-plavebni-kanal/d38727/p1=54386 Matylda. [online]. 2010 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.matylda-most.cz/coje-matylda.html Montanregion: Krušnohoří. Muzeum- Most [online]. 2012 [cit. 2012-11-29]. Dostupné z: http://www.muzeummost.cz/projekt/?stranka=montan_region&montan=o_projektu&menu=tisk&sub=0&ext r=0 Muzeum Most: Montanregion/ Krušnohoří [online]. 2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.muzeummost.cz/projekt/?stranka=montan_region&montan=aktuality&menu=0&sub=0&extr=0

48

Naděje pro Mostecko: Integrovaná strategie pro období 2011-2013. Naděje pro Mostecko [online]. 2011, s. 1-54 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.nadejepromostecko.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=cate gory&id=4&Itemid=69 National Waterfront Museum. [online]. 2010 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.museumwales.ac.uk/en/swansea/about/ National Slate Muzeum. [online]. 2005 http://www.museumwales.ac.uk/en/slate/about/

[cit.

2012-11-12].

Dostupné

z:

Podkrušnohorské technické muzeum. [online]. 2011 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.ptm.cz/index.html Průvodce Krušnými horami: Český Jiřetín. Krušnohorci [online]. 2011 [cit. 2012-1126]. Dostupné z: http://www.krusnohorci.net/vylet/224-flajsky-plavebni-kanal Průvodce Krušnými Horami. Jezero Most/Ležáky [online]. 2011 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.krusnohorci.net/vylet/233-vznika-nove-jezero-lezaky Revitalizace „brownfields“ v obcích ČR: metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů. Udržitelná města [online]. 2003, s. 1-49 [cit. 2012-11-24]. Dostupné z: http://www.udrzatelnemesta.sk/uploads/metodika_brownfields.pdf Sčítání lidu, domů a bytů. ČSÚ [online]. 2011 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/o_scitani STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚSTECKÉHO KRAJE 2006–2020. [online].

2006

s.

18-23

[cit.

2012-10-26].

Dostupné

z:

http://www.integranet.cz/dokumenty/10-soubor-75-Brozura%20CZ.pdf TICCIH: TICCIH. The international organisation for industrial archeology and the industrial heritage. [online]. 2012 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.ticcih.org/ Uhelné safari. Czech Coal group [online]. 2012 [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: http://www.czechcoal.cz/cs/region/safari/tour/index.html UNESCO Welterbe Zollverein. [online]. 2010 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://www.zollverein.de/ ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE: Ministerstvo pro místní rozvoj. [online]. 2011 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://www.uur.cz/ VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ FA ČVUT V PRAZE. [online]. 2007 [cit. 2012-11-07]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/ Wikipedia: Okres Most. [online]. http://cs.wikipedia.org/wiki/Okres_Most

2012

49

[cit.

2012-11-24].

Dostupné

z:

8.3

Rozhovory

JAKŠ, Z. (2012) Emailová komunikace dne 20. 10.2012, ředitel PTM MARTÍNKOVÁ, R. (2012) Emailová komunikace dne 14. 11. 2012, Specialista komunikace, Czech Coal a.s. ZAHR, M. (2012) Rozhovor dne 25. 9.2012, Most, odborný pracovník v dole Centrum ZEMANOVÁ L. (2012) Rozhovor dne 26. 9.2012, pracovnice PTM

50

8.4 SEZNAM PŘILOH Příloha 1 – mapa tematické trasy I. Příloha 2 – doplňující obrázky k trase I. Příloha 3- mapa tematické trasy II. Příloha 4 – doplňující obrázky k trase II. Příloha 5 – mapa tematické trasy III. Příloha 6 – doplňující obrázky k trase III.

Legenda map: (přílohy 1,3,5)

Technická památka Hrad Zámek Významný kostel Muzeum Důl v provozu / důl mimo provoz

51

Příloha 2 – fotografická dokumentace k trase I.

Uhelné safari u Mostu

zdroj: vlastní fotografie

Hrad Hněvín

zdroj: vlastní fotografie

kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě

zdroj: vlastní fotografie

Příloha 4 – fotografická dokumentace k trase II.

Podkrušnohorské technické muzeum, těžní věž

zdroj: vlastní fotografie

Exponáty Podkrušnohorského muzea

zdroj: vlastní fotografie

Důl Centrum, těžní věž

zdroj: vlastní fotografie

Okolí dolu Centrum, pohled na chemický závod

zdroj: zdroj: vlastní fotografie

Zámek Jezeří

zdroj: vlastní fotografie

Pohled na krajinu ze zámku Jezeří

zdroj: vlastní fotografie

Kolektivní dům v Litvínově

zdroj: vlastní fotografie

Příloha 6 – fotografická dokumentace k trase III.

Vodní nádrž Fláje: hráz

zdroj: vlastní fotografie

Vodní nádrž Fláje

zdroj: vlastní fotografie

Kostel Sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně

zdroj: vlastní zpracování