MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ
Krajinné předpoklady alternativních zdrojů Šumperska BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce:
Autor práce:
prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.
Davidová Lucie
Brno 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Krajinné předpoklady alternativních zdrojů Šumperska“ vypracovala samostatně a použila jsem pouze pramenů, které cituji a uvádím v seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana FRRMS Mendelovy Univerzity.
Dne: ___________________ Podpis autora práce: ___________________
Poděkování: Na
tomto
místě
bych
ráda
poděkovala
vedoucímu
bakalářské
práce
prof. Ing. Ilju Vyskotovi, CSc. za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky při zpracovaní tématu bakalářské práce. Děkuji také panu Radomírovi Zámečníkovi za poskytnutí literatury a dalších materiálů, osobních setkání a konzultací za účelem diskuze o řešeném problému, a také poskytnutou pomoc při konzultaci některých problémů. Děkuji také rodičům a blízkým za podporu při studiu.
Anotace: Hodnocení krajiny a krajinného rázu v souvislosti s alternativními zdroji energie je v současnosti velmi důležitým tématem. V souvislosti s celosvětovým rozvojem využívání obnovitelných zdrojů energie a závazků jednotlivých států vůči nadnárodním celkům. Tato bakalářská práce zhodnocuje krajinu Šumperska a její možnosti pro výstavbu jednotlivých alternativních zdrojů energie. Pro rozsáhlost problematiky se práce zabývá pouze větrnými a vodními elektrárnami. V praktické části jsou popsány konkrétní faktory pro vyhodnocení krajiny a vyhodnoceny možnosti výstavby.
Klíčová slova: Alternativní zdroje energie, krajinný ráz, větrné elektrárny, elektrárny vodní, předpoklady krajiny pro využití alternativních zdrojů energie
Abstract: Assessment of landscape in relation to alternative sources of energy is frequently discussed topic. It is discussed in the context of obligations towards supranational organizations and global development. This thesis evaluates Šumperk landscape and its opportunities for development of alternative energy sources. The vastness of the work deals with issues specifically wind and hydro power. There are described the specific factors for assessing the landscape and assess the feasibility of construction in the practical part of thesis.
Key words: Alternative sources of energy, landscape character, wind power, hydropower, assumptions of landscape for the use of alternative energy sources
Obsah 1
ÚVOD PRÁCE.............................................................................................................. 3
2
MOTIV A CÍL PRÁCE ................................................................................................. 4
3
SOUČASNÝ STAV PROBLEMATIKY ....................................................................... 5
3.1
Krajina ....................................................................................................................... 5
3.2
Krajinný ráz ............................................................................................................... 5
3.3
Ochrana krajinného rázu ............................................................................................ 5
3.4
Vlivy na krajinu a vizuální vlivy ................................................................................ 6
3.5
Ochrana přírody ......................................................................................................... 7
3.6
Alternativní zdroje energie ......................................................................................... 9
3.6.1
Větrné elektrárny (VE).......................................................................................................... 10
3.6.1.1
Význam větrné energie ......................................................................................................... 10
3.6.1.2
Výroba elektřiny z větru ....................................................................................................... 10
3.6.1.3
Větrné elektrárny v České republice .................................................................................. 10
3.6.1.4
Perspektivy větrné energetiky v ČR ................................................................................... 11
3.6.1.5
Větrné elektrárny a životní prostředí.................................................................................. 12
3.6.1.6
Výhody a nevýhody větrných elektráren........................................................................... 12
3.6.1.7
Dělení větrných elektráren ................................................................................................... 13
3.6.2
Vodní elektrárny ..................................................................................................................... 13
3.6.2.1
Přednosti vodních elektráren ............................................................................................... 14
3.6.2.2
Princip fungování vodních elektráren ................................................................................ 14
3.6.2.3
Vodní elektrárny v České republice ................................................................................... 15
3.6.2.4
Akumulační a přečerpávací vodní elektrárny ................................................................... 15
4
LEGISLATIVA OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ........................................ 16
4.1
Česká republika a Evropská unie.............................................................................. 16
4.2
Energetický zákon ................................................................................................... 16
4.3
Zákon o hospodaření energií .................................................................................... 17
4.4
Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie ........................................ 18
4.5
Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (1992) ............................................ 18
4.6
Směrnice a nařízení EU............................................................................................ 18
4.6.1
Větrná energetika a EU ........................................................................................ 18
4.7
Zákony České republiky .......................................................................................... 19
4.8
Strategie udržitelného rozvoje ČR ............................................................................ 19
4.9
Strategie regionálního rozvoje (SRR) 2007–2013..................................................... 20
5
METODICKÝ POSTUP ŘEŠENÍ ............................................................................... 21
6
VYBRANÉ ÚZEMÍ .................................................................................................... 23
6.1
Šumperský region .................................................................................................... 23
6.2
Reliéf ....................................................................................................................... 23
6.3
Podnebí oblasti ........................................................................................................ 24
6.4
Vodstvo a půda ........................................................................................................ 24
6.5
Biota ........................................................................................................................ 24
6.6
Jednotlivé obce území .............................................................................................. 25
6.6.1
Šumperk .............................................................................................................. 25
6.6.2
Vikýřovice ........................................................................................................... 26
6.6.3
Rapotín ................................................................................................................ 26
6.6.4
Petrov nad Desnou ............................................................................................... 26
6.6.5
Velké Losiny ....................................................................................................... 26
6.6.6
Loučná nad Desnou.............................................................................................. 26 Chráněná území na Šumpersku ................................................................................ 27
6.7 6.7.1 7
CHKO Jeseníky ................................................................................................... 27
VÝSLEDKY ............................................................................................................... 29
7.1
Přečerpávací elektrárna dlouhé Stráně ...................................................................... 29
7.2
Větrné elektrárny Mladoňov, Mravenečník a Ostružná ............................................. 30
7.2.1
Větrná elektrárna Mladoňov ................................................................................. 30
7.2.2
Větrné elektrárny Mravenečník ............................................................................ 30
7.2.3
Větrné elektrárny Ostružná .................................................................................. 31
7.3
Právní úprava výstavby větrných elektráren ............................................................. 31
7.4
Terén na území Šumperska ...................................................................................... 32
7.5
Názory obcí na výstavbu elektráren ......................................................................... 35
8
DISKUZE O VÝSLEDCÍCH PRÁCE ......................................................................... 36
9
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 39
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................. 40 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... 43 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ 43 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 44
1
Úvod práce
Alternativní zdroje energie jsou často skloňovaným výrazem nejen na úrovni České republiky, ale hlavně v Evropské unii a po celém světě. Toto ekologické vytváření energie z obnovitelných zdrojů je dnes součástí mnoha nařízení, směrnic a doporučení. Všechny státy Evropské unie podepsaly nejen při vstupu, ale i během doby, kdy jsou součástí EU, spoustu závazků, které jsou nyní nuceni plnit a mění z tohoto důvodu své zákony. I Česká republika slíbila splnit několik závazků k určitému datu. V současné době jde například o závazek do roku 2020 vyrábět 13% celkové energie státu z obnovitelných zdrojů. Česká republika svým předběžným očekáváním závazku dosáhnout může. V roce 2010 bylo cílem ČR pokrýt výrobu energie z osmi procent obnovitelnými zdroji. Tento cíl se po celou dobu plnění jevil nereálným, ale nakonec byl splněn, a dokonce převýšen o 0,3%. V naší zemi jsou nejčastěji využívány vodní a větrné elektrárny. Ostatní jsou samozřejmě taktéž užívány, avšak ne v tak velkém množství. Za zmínku ještě stojí elektrárny solární, ale jejich účinnost je poměrně nízká a zábor půdy, tedy vliv na krajinný ráz, vysoký. V našich podmínkách panuje nízká průměrná roční intenzita slunečního záření a sluneční svit je poměrně krátký. V poměru k ceně má fotovoltaická elektrárna malou životnost a náklady na její pořízení jsou vysoké. Krajina Šumperska se nachází na severu Moravy a leží na úpatí pohoří Jeseníků. Jedná se o oblast, která je převážně přírodní, obce zde jsou malé a spíše venkovské. Okresní město Šumperk je z nich největší a ke konci roku 2012 měla tato obec s rozšířenou působností 27 040 obyvatel. V oblasti je velké množství potoků a řek, což by mohlo být využito v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Překážkou zůstávají místa s ochranou přírody, kterých je tu velké množství.
3
2
Motiv a cíl práce
Motivem pro zpracování práce se zhodnocením tvaru a morfologie krajiny na Šumpersku byla vhodně vystavěná přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, její klady, dominanty a účinnost, která je jednou z ekologických dominant kraje. V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie nám vznikly různé závazky v oblasti obnovitelných zdrojů energie, dále jen OZE, proto se tato práce zaměřuje na spojení podmínek krajiny a nároků energetických zdrojů, jako jsou větrné a vodní elektrárny. Solárními elektrárnami se práce nezabývá. Jejich výstavba je značně finančně nákladná a umístění na území Šumperska, kde je značná část krajiny chráněná, je z estetických i environmentálních důvodů nevhodná. Důvodem hodnocení jednotlivých částí České republiky jsou závazky vůči Evropské unii. Po hodnocení jednotlivých krajin je možno rozhodnout, který alternativní zdroj energie je do oblasti vhodný. Cílem této bakalářské práce je analýza vhodnosti nové výstavby větrných a vodních elektráren na území Šumperska. Konkrétně se jedná o územní oblasti obcí Šumperk, Vikýřovice, Rapotín, Petrov nad Desnou, Velké Losiny a Loučná nad Desnou, respektive Kouty nad Desnou. Práce je zaměřena na krajinu oblasti, polohu, podnebí a chráněná území, která se zde nachází. Energetika Šumperska, stejně jako celé České republiky je stále závislá na jaderných a fosilních zdrojích. Využívání tepla a elektrické energie z těchto zdrojů podporuje urychlování globálních změn klimatu, ke kterým dochází z důvodu úniku emisí oxidů uhlíku. Přitom využívání obnovitelných zdrojů energie je trendem, který je již zaveden a je vysoce podporován politikou Evropské unie. Na severní Moravě, v oblasti Šumperska, je velkoplošně elektrická energie vyráběna ze zdroje vodního, tím je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně. Dalšími jsou větrné elektrárny a maloplošné fotovoltaické elektrárny. Mezi hlavní zkoumané prvky v případě rozhodování o umístění energetického zdroje patří finanční náročnost, účinnost jednotlivých elektráren v určených polohách a v neposlední řadě je také důležitý ráz krajiny, ve které se výstavba plánuje. Česká republika je pokryta chráněnými územími, oblastmi ochrany dle programu NATURA 2000, chráněnými vodními toky a podobně. Výstavba je tudíž umožněna pouze na některých místech republiky, která jsou určována podle přísných kritérií. 4
3
Současný stav problematiky
3.1 Krajina Krajinu lze definovat podle geomorfologického pojetí jako vývojově téměř stejnorodou část zemského povrchu, která se vyznačuje určitou strukturou jednotlivých složek této konkrétní části země a jejich vzájemnými přirozenými vztahy. Dalším možným náhledem na krajinu je architektonické pojetí, kde je krajina chápána jako oblast nebo obytné místo, které znamená prostor úmyslně určený, nebo prostor, který je utvářený k přírodnímu obývání. [1]
3.2 Krajinný ráz Kulturní krajina a její utváření je výsledkem procesu permanentních střetů přirozených vývojových trendů s lidskou činností. Přirozené krajinotvorné procesy vznikají bez působení člověka a nezávisle na jeho vůli, přestože člověk vědomě i mimoděk přirozené vývojové trendy narušuje. Příčinou jeho činností bývá nejčastěji snaha o přizpůsobení a přetvoření krajiny. Krajinná architektura řeší problémy týkající se vlivu lidských aktivit na estetickou hodnotu krajiny a utváří soulad mezi přirozenými vývojovými trendy a lidskou činností. [1]
3.3 Ochrana krajinného rázu Atributem každé krajiny je právě krajinný ráz. Ten je vytvářen přírodními a estetickými hodnotami, které jsou odrazem jednotlivých charakteristik dotčeného území. Koncepce krajinného rázu vychází z principu jeho ochrany a aktivní tvorby. Předmětem ochrany jsou charakteristiky, které určují kulturní, přírodní a estetické kvality krajiny. Všechny zásahy do krajiny na území jsou rovněž posuzovány dle principů krajinné ekologie a trvale udržitelného rozvoje. Kauzální ochranou krajinného rázu se rozumí hodnocení jednotlivých zásahů a jejich přímých vlivů. Této ochrany je využíváno v případě hodnocení záměrů při povolování staveb, územním rozhodování a v neposlední řadě také v rámci procesu EIA neboli vyhodnocování vlivů na životní prostředí. Druhým typem ochrany krajinného rázu je 5
preventivní ochrana, kterou je myšleno formulování zásad a způsobů ochrany formou elaborátů, jako jsou například plány péče o zvláště chráněná území a koncepce ochrany menších správních celků. [1, 2]
Tab. 1 Základní systémové vrstvy krajiny podle Löwa [1] Krajinný systém
Popis
primární
Je tvořen prostorově funkčními danostmi, které se řídí ryze přírodními zákonitostmi a vztahy (přírodní podmínky, hydrologická síť, jako odraz reliéfu, přírodní ekosystémy) – tedy bez vlivů člověka jako myslící bytosti. V krajině je všudypřítomný.
sekundární
Je prostorově funkčním vyjádřením člověkem vytvářených systémů. Patří sem celá prvovýroba, průmysl, služby, doprava, bydlení apod. Projev tohoto systému je v krajině nejvýraznější.
terciární
Je prostorově funkčním vyjádřením lidských představ (individuálních i skupinových) o vnímané realitě. Řídí se ryze psychologickými a sociologickými zákonitostmi (obytnost krajiny, její vzhled, duševní život, rekreace, atd. Tento systém tvoří často skrytou, ale vždy existující krajinnou strukturu.
3.4 Vlivy na krajinu a vizuální vlivy Mezi zdroje, které způsobují důležitost zabývání se vlivy na krajinu a vizuálními vlivy, patří změny ve využití krajiny, land-use, těmi jsou například těžba nerostných surovin, vysoušení nebo odlesňování. Dalším zdrojem může být budování staveb, elektráren, průmyslových zón, obytných čtvrtí nebo silnic. V neposlední řadě změny péče o krajinu mohou v některých případech nastartovat vizuální a ekologické změny v krajině. Vlivy na krajinu neboli landscape impacts jsou tzv. změny ve struktuře, hodnotě a charakteru krajiny, které bývají způsobovány stavební činností, záměrem nebo technologií. Konkrétní vlivy na krajinu jsou hodnoceny pomocí přímých vlivů na specifické prvky v krajině, méně viditelnými vlivy na celkové složení krajiny, které dohromady tvoří krajinný ráz a místní výjimečnost. V neposlední řadě se k hodnocení vlivů na krajinu využívá působení na obecně přijaté zájmy speciální nebo na hodnoty v krajině, například zvláště chráněné území nebo kulturně-historické souvislosti. Vizuální vlivy neboli visual impacts jsou jednou z podmnožin vlivů na krajinu. Jsou vztaženy zejména na změny krajinného obrazu a působení, které mají tyto změny na 6
člověka. Především se hodnocení vizuálních vlivů na krajinu zabývá nepřímými i přímými vlivy staveb na krajinný obraz, mezi tyto vlivy patří zejména blokování či narušení pohledu, reakcí pozorovatelů na změněné území a celkový dopad na vizuální stránku krajiny, který může být v rozmezí od degradace k obohacení. [2, 3]
3.5 Ochrana přírody Ochrana přírody by měla zajistit uchování života a biologické rozmanitosti. Cílem ochrany přírody je nejen udržovat a chránit ekologicky stabilní a esteticky vyváženou krajinu, která je trvale produkční, ale také ji utvářet. Dalším úkolem ochrany krajiny je udržovat lokality, ve kterých dosud nedošlo k narušení působením člověka. Ochrana přírody se dělí na druhovou a územní. Zatímco druhová se zaměřuje na jednotlivé druhy rostlin a živočichů, respektive organismů, územní se zaměřuje na ochranu prostorových, krajinných a přírodních jednotek. Ochrana obecná a zvláště chráněných druhů spadá do úrovně druhové. Zatímco obecná je definována jako snaha zabránit poškozování, odchytu nebo sběru všech druhů rostlin a živočichů, ochrana zvláště chráněných druhů reaguje na potřebu zajistit přežití ohrožených a vzácných druhů, které jsou pravidelně zveřejňovány v tzv. červených knihách, taktéž známé jako Red Data Books. Územní ochrana přírody se dělí na obecnou a zvláště chráněných území. Obecná se zabývá oblastí celoplošné ochrany krajiny, avšak mimo zvláště chráněná území. Existují dva instituty, těmi jsou územní systémy ekologické stability (ÚSES) a významné krajinné prvky. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) jsou esteticky nebo přírodovědecky jedinečná nebo velmi významná. ZCHÚ se dále dělí na národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. [1,4]
7
Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky (VKP) jsou lesy, rašeliniště, rybníky, vodní toky, údolní nivy a jezera. Také jsou jimi části krajiny, které jsou jako významné krajinné prvky registrovány ve smyslu zákona dle příslušného orgánu státní správy. V současné době se na území Olomouckého kraje nachází 64 oficiálně vyhlášených a registrovaných VKP, tyto spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. [4]
Územní systém ekologické stability (ÚSES) ÚSES je definován v zákoně o ochraně přírody a krajiny jako soubor vzájemně propojených přirozených i pozměněných přírodě blízkých ekosystémů. V rámci území, které spadají do ÚSES v Olomouckém kraji je stavba elektráren větrných vyloučena, povoleno je tento zdroj energie stavět ve vzdálenosti nad 200 m od hranice biokoridoru nebo biocentra. Tato vzdálenost je stanovena především z důvodu ochrany zástupců ornitofauny. Zmíněná vzdálenost by mohla být změněna v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) a to pro jednotlivé eventuální záměry výstavby elektráren. [4]
NATURA 2000 NATURA 2000 je soustavou chráněných území evropského významu, které jsou vytvářeny společnými silami všech států Evropské unie. Soustava je určena k ochraně zvláště
chráněných druhů
rostlin,
živočichů
a
stanovišť.
Nejvyšším
cílem
NATURY 2000 je ochrana a zachování biologické rozmanitosti. Podle legislativy Evropského společenství, v rámci soustavy NATURA 2000, jsou zvláštním typem ochrany území dvě směrnice, těmi jsou směrnice č.79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků a směrnice č. 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Na území České republiky je soustava tvořena evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi. V Olomouckém kraji jsou to konkrétně čtyři ptačí oblasti a 67 evropsky významných lokalit, platí zde také závazné stanovisko
8
odstupu 200 metrů od hranice evropsky významné lokality, a zároveň vzdálenost dvou kilometrů od ptačí oblasti. [4]
Obr. 1 – zvláště chráněná území ČR [5]
3.6 Alternativní zdroje energie Obnovitelný, respektive alternativní zdroj energie je takový, jehož vyčerpatelnost je téměř nemožná. Označení OZE se používá především ve spojení se získáváním energie z termojaderného spalování vodíku, tato rekce probíhá v nitru Slunce. Dalšími formami, které člověk využívá, jsou sluneční záření, vodní energie, energie přílivu, geotermální energie, biomasa a energie větrná. [6]
Tab. 2 Výroba elektřiny z OZE v zařízeních skupiny ČEZ (v GWh) [7] Výrobní zařízení Vodní, sluneční a větrné elektrárny Spalování biomasy Obnovitelné zdroje energie celkem
2007
2008
2009
2010
1 663
1 548
2 104
2 325
249
327
327
336
1 912
1 875
2 431
2 661
9
3.6.1 Větrné elektrárny (VE) 3.6.1.1 Význam větrné energie Velkým kladem větrných elektráren je mimo jiné energetická návratnost, která je u elektráren tohoto typu podstatně rychlejší než u uhelných a jaderných elektráren. Při životnosti větrné elektrárny 20 let, vyrobí elektrárna tolik energie, kolik bylo spotřebováno na její výrobu během půl až jednoho roku. Výstavbou větrné elektrárny dochází k minimálnímu zatížení krajiny, stanoviště, a to zhruba v rozmezí jednoho měsíce. Demontáž objektu trvá necelé tři dny, stavba na území nezanechává téměř žádné následky. Větrné elektrárny jsou vynikajícím příkladem polyfunkčního využití ploch, to znamená, že téměř v celém původním rozsahu zemědělské půdy umožňují zachování původního využití ploch, ať už k pěstování plodin, nebo pro pastevecké účely. [3, 7]
3.6.1.2 Výroba elektřiny z větru Větrných elektráren existuje několik typů, stavějí se nejen s horizontální osou otáčení, ale i s vertikální osou otáčení. Počet listů vrtule se objevuje od jednoho až po několik desítek. V současné době se nejčastěji používají elektrárny s horizontální osou otáčení, třílistým rotorem o výkonu 1,5 až 7,5 MW a průměrem 80 až 120 m. Tyto elektrárny pracují v rozmezí větru mezi 3 – 30 m/s a s otáčkami 5 – 20 ot./min. [7]
3.6.1.3 Větrné elektrárny v České republice Největším nebezpečím pro větrné elektrárny je v České republice právě změna krajinného rázu a vizuální dominance. Ostatní nevýhody větrných elektráren se mohou do určité míry ovlivnit například konstrukčním řešením, umístěním mimo migrační pásy ptactva a výstavbou v dostatečné vzdálenosti od lidských obydlí tak, aby byla hluková zátěž snížena na přijatelnou hladinu pro splňování hygienických norem. [2]
10
3.6.1.4 Perspektivy větrné energetiky v ČR Na konci roku 2004 v České republice pracovaly větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem mírně přes 11 MW, vyrobily tedy necelých 10 GWh elektrické energie. Oproti těmto údajům byly v roce 2010 na území České republiky instalovány větrné elektrárny o celkovém výkonu 215 MW a v témže roce vyrobily 335,5 GWh elektřiny. Závěrečná zpráva z Pačesovy komise počítala s tím, že ke konci roku 2012 by měly být na území republiky instalovány elektrárny o celkovém výkonu 490 MW. S vysokým podílem elektrické energie vyrobené z větrných elektráren počítá ve svém portfoliu obnovitelných zdrojů České republiky také Národní akční plán, který byl připraven Ministerstvem průmyslu a obchodu roku 2010. Dosavadní vývoj tyto představy doposud neuskutečňuje, tudíž představám neodpovídá, to zejména kvůli zdlouhavému a netransparentnímu průběhu povolovacích řízení. Nepravidelnost větru způsobuje situace, kdy i moderní zařízení, která jsou určena k využívání energie větru, dosahují kapacitního faktoru okolo 25 %. To znamená, že větrné elektrárny dosahují předpokládaného výkonu po 25 % roční doby, po zbytek roku je jejich výkon nižší. Při takovéto účinnosti vyrobí jedna elektrárna o výkonu 2 MW ročně průměrně 4 200 MWh, to odpovídá průměrné spotřebě 1 300 domácností za jeden rok. Pro výstavbu větrných elektráren se počítá s územími, které se nachází v nadmořských výškách nad 600 m, avšak technologický vývoj umožňuje výrobu energie z větru i v nižších, mimo-horských oblastech. Až na výjimky se ale vhodné lokality nacházejí v horských oblastech Krušných hor a Jeseníků, popřípadě také v oblasti Českomoravské vrchoviny. Místa s příznivými větrnými podmínkami leží většinou v zákonem chráněných oblastech. Toto způsobuje, dle odhadů, ztrátu až 70% vhodných ploch pro výstavbu větrných elektráren. V dnešní době se však otevírá nová možnost, a to výstavba větrných elektráren v lesích, především díky výšce stožárů, která dosahuje až 150 m. Množství elektrické energie vyrobené obnovitelným zdrojem, větrem, v roce 2010 bilančně stačilo pro více než devadesát tisíc z celkového počtu pěti milionů českých domácností.
11
Podle výsledků odborných studií mají největší potenciál vyrábění energie z větru oblasti severních Čech, Vysočiny a severní Moravy. Následně jižní Morava a západní Čechy. Jižní Čechy jsou pro výrobu energie z větrných elektráren nejméně vhodné. [3, 7]
3.6.1.5 Větrné elektrárny a životní prostředí Vůči životnímu prostředí je větrná energetika velice šetrná. Jednou z hlavních výhod je, že neprodukuje tuhé nebo plynné emise, ani odpadní teplo. Výroba energie z větrných elektráren také nezatěžuje své okolí odpady a ke svému provozu nepotřebuje vodu, nepředstavuje také výrazný zábor zemědělské půdy. Využití větru ve prospěch člověka má na území našeho státu dlouhou tradici, která zasahuje až do období využívání větrných mlýnů. Začátek výroby dnešních větrných elektráren na našem území se datuje na konec 80. let minulého století. V současné době se na našem území vyskytují jak elektrárny pro soukromé využití s výkonem 300 kW, tak i elektrárny pro veřejné účely s výkonem do 3 MW. V mnoha případech bývá nadhodnocován negativní vliv akustických emisí na okolí dle ochránců přírody. Nejedná se pouze o hluk, jež produkuje strojovna, ale také o hluk aerodynamický, který vzniká interakcí proudícího vzduchu s povrchem listů rotoru, také existencí vzduchových vírů za hranou listů. Tento hluk se inženýři elektráren snaží snižovat konstrukčními úpravami profilu elektráren. [3, 7]
3.6.1.6 Výhody a nevýhody větrných elektráren Výhody větrných elektráren: -
Energie vyráběna z obnovitelného a prakticky nevyčerpatelného zdroje, tzv. zelená energie je zisková a výhodná pro obce i majitele pozemků,
-
nejsou vypouštěny žádné škodlivé emise a nehrozí zhoršení skleníkového efektu,
-
jedná se o nové prvky v krajině, které znázorňují ekologický přístup obyvatel k přírodě.
12
Nevýhody větrných elektráren: -
Hluk a rušivé stroboskopické efekty,
-
snižování hodnot pozemků sousedících s větrnými elektrárnami,
-
nebezpečí pro ptactvo a obavy z možného vlivu na zdraví obyvatel a stres,
-
konstrukční vady, bezpečnost provozu, odletující desky namrzlého ledu v zimě. [2]
3.6.1.7 Dělení větrných elektráren Tab. 3 Velikosti větrných elektráren [4] Malá větrná elektrárna
Středně vysoká větrná elektrárna
Jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu elektrárny 10 až 25 m a výkonu do 500 kW. Jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu elektrárny 10 až 25 m a výkonu do 500 kW. Jednotlivá větrná elektrárna s výškou nosného sloupu
Vysoká větrná elektrárna
elektrárny větší než 35 m nebo výkonu větším než 500 kW. Několik vysokých VE, u kterých osová vzdálenost sousedících nosných sloupů elektráren nepřesahuje
Farma větrných elektráren
desetinásobek výšky nejvyššího sloupu z nich, tyto farmy lze
dále
dělit
na
malé
(2-3
VE),
střední
(4-10 VE) a velké (více než 10 VE).
3.6.2 Vodní elektrárny Vodní elektrárny využívají energii vody. V tocích se akumuluje a nabízí velký energetický potenciál. Zatímco v historii energie, která byla získávána z vodního kola, sloužila pro mnoho různých účelů a činností, v dnešní době moderní vodní turbíny nacházejí své uplatnění téměř vždy při výrobě elektřiny. Hydroenergetika je vhodná především pro oblasti s prudkými toky a velkými spády. V českých zemích se vodní energie využívala již dávno. Od mechanického pohonu zařízení mlýnů, pil a hamrů až k přeměňování na elektrickou energii. Podmínky České republiky pro budování velkých vodních elektráren nejsou ideální. Toky u nás nemají dostatečné množství vody, ani 13
nemají dostatečný spád. Z tohoto důvodu je využití vody pro výrobu energie v ČR na nízké úrovni. Avšak v rámci OZE u nás hraje vodní energie prim. Posláním vodních elektráren je doplňková výroba elektrické energie, předností vodních elektráren je hlavně schopnost velmi rychlého najetí na velký výkon. Touto předností vodní energetiky bývá dosahováno operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě České republiky. [7]
3.6.2.1 Přednosti vodních elektráren Vodní elektrárny jako obnovitelné zdroje energie neznečišťují ovzduší, také nedevastují krajinu a nevyžadují žádné suroviny. Jsou bezodpadové a vysoce bezpečné. Pružným pokrýváním spotřeby a jejich schopností akumulace energie zvyšují do značné míry efektivnost elektrizační soustavy. Jejich vysokým stupněm automatizace také přispívají k vyrovnávání změn na tocích, tudíž vytvářejí nové možnosti pro revitalizaci prostředí. Akumulační nádrže zajišťují zlepšování kvality vody, které následně fungují jako zdroje pro odběr průmyslové vody a vody, která je určena pro závlahy, popřípadě pro úpravu na vodu pitnou. Nádrže také snižují nebezpečí a následky povodní, dále zvyšují minimální průtoky, a také zlepšují plavební podmínky. Velká část těchto nádrží plní také funkci rekreační. [osobní konzultace]
3.6.2.2 Princip fungování vodních elektráren Vodní elektrárny pracují na následujícím principu - voda přitékající přívodním kanálem roztáčí turbínu, která se nachází na společné hřídeli s generátorem elektrické energie. Dohromady se tomuto zařízení říká turbogenerátor. Na základě elektromagnetické indukce se mechanická energie proudící vody mění na elektrickou energii, ta se následně transformuje a převádí do míst spotřeby. Výběr turbíny je nejdůležitější a závisí na účelu a podmínkách celého vodního díla. Nejčastější je použití turbín reakčního typu. V našich podmínkách průtoků řek je nejčastěji využíváno Kaplanových turbín, u kterých jsou nastavitelné lopatky. Tato turbína je vhodná pro místa s nižším spádem a velkým množstvím vody. Pro území 14
s vysokým spádem jsou využívány akční Peltonovy turbíny. Jedná se o rovnotlaký stroj, u nějž obvodová rychlost otáčení je nižší než rychlost proudění. Tímto je docíleno, že je voda přiváděna do turbíny pouze v některých částech svého obvodu a tudíž nezahltí celý obvod, vodu na lopatky ve tvaru misek tedy přivádějí trysky. V přečerpávacích vodních elektrárnách, například přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, je využíváno Francisových turbín, na kterých jsou přestavitelné lopatky, jež při zpětném chodu fungují jako čerpadlo. [7]
3.6.2.3 Vodní elektrárny v České republice V současné době je u nás v provozu deset velkých vodních elektráren. Sedm z nich se nachází na toku řeky Vltavy, ostatní tři mimo něj. Jsou jimi Dalešice, Mohelno a Dlouhé Stráně. Tímto zastoupením představují 17 % celkového výkonu českých elektráren. Jedná se o výrobu energie z naprosto čistého zdroje, proto je vynakládána velká snaha o zvýšení celkového výkonu vodních elektráren. [7, 8]
3.6.2.4 Akumulační a přečerpávací vodní elektrárny Akumulační elektrárny jsou takové elektrárny, které se nachází na jezerech a jejich hlavní charakteristikou je vystavěná hráz, která má za úkol akumulovat zásoby vody. Vodní díla tohoto typu mají i jiný účel, než pouze pro výrobu elektrické energie, stabilizují mimo jiné průtoky vod pod hrází, podporují plavební možnosti na toku a slouží mimo jiné jako ochrana před povodněmi. Přečerpávací elektrárny jsou na území České republiky v současné době dvě, Dalešice a Dlouhé Stráně. Fungují na principu čerpání a přečerpávání vody při překonání výškového spádu. K čerpání energie dochází v době špičky, kdy je potřeba energii vyrábět, k přečerpávání dochází v době mimo špičku, přebytečná energie se využívá k načerpání vody zpět do horní nádrže. Největší výhodou přečerpávacích vodních elektráren je jejich schopnost poskytnutí okamžitého zdroje energie v případě výkyvů v poptávce po energii. [8]
15
4
Legislativa obnovitelných zdrojů energie
4.1 Česká republika a Evropská unie Dne 1. Května 2004 přistoupila Česká republika ke státům Evropské unie. Tímto dnem se pro Českou republiku stala Směrnice Rady Evropy a Evropského parlamentu 2001/77/ES závaznou. Tato směrnice pojednává o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Na základě této směrnice jsou státy Evropské unie povinny přijímat a dodržovat příslušná opatření a programy podpory. Tyto vedou k následnému zvyšování výroby elektřiny z OZE. Konkrétní podoba opatření je v rukou jednotlivých států, avšak musí být úměrné indikativním cílům EU a v souladu s pravidly vnitřního trhu. Česká republika se jako členský stát Evropské unie zavázala, stejně jako ostatní státy ke zvýšení podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to na hrubé spotřebě energie. Všechny snahy o zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie, dle požadavků EU, jsou zakotveny v zákoně č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Schválením tohoto zákona se vytvořili podmínky pro informované rozhodování investorů do výstavby zařízení, zejména prostřednictvím implementace ekonomických nástrojů. [3, 9, 10]
4.2 Energetický zákon Společně s komunitárním právem upravuje energetický zákon podmínky pro výkon státní správy, regulaci v energetických odvětvích a podmínky podnikání. Také upravuje práva a povinnosti fyzických i právnických osob, které mají jakoukoliv spojitost s elektroenergetikou. Výroba elektřiny je podle tohoto zákona považována za podnikání v energetickém odvětví. V tomto odvětví mohou dle zákona podnikat fyzické i právnické osoby na základě státního souhlasu. Souhlasem je rozuměna licence na výrobu elektřiny, kterou uděluje Energetický regulační úřad, tato licence je přidělena až na období 25 let. Osoba, která o licenci žádá, musí prokázat, že má finanční i technické předpoklady k zajištění
16
výkonu činnosti, a také že touto činností nedojde k ohrožení života a zdraví, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí. Energetický regulační úřad vykonává regulaci v energetice, jeho působnost zasahuje do hospodářské soutěže, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a ochrana zájmů spotřebitele tam, kde není možná konkurence. [3]
4.3 Zákon o hospodaření energií Politika České republiky v zákoně o hospodaření energií stanovuje a upravuje především pravidla tvorby Státní energetické koncepce, Státního programu na podporu úspor energie a využití alternativních zdrojů energie, a také tvorbu Územní energetické koncepce. Státní energetická koncepce je dokument, který obsahuje strategii na období třiceti let, kde jsou obsaženy cíle státu v energetickém hospodářství. Tyto cíle jsou uvedeny do souladu s potřebami společenského a hospodářského rozvoje, zahrnuta je i ochrana životního prostředí. Návrh koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, následně jej schvaluje vláda. Kontrolu provádí již výše zmíněné ministerstvo jednou za pět let a v případě potřeby podává návrhy na změnu koncepce. Územní energetická koncepce vychází ze státní a obsahuje cíle na úrovni krajů, statutárních měst a hlavního města Prahy. Koncepce se zpracovává na období dvaceti let, v průběhu tohoto času se upravuje a doplňuje. Územní energetická koncepce je důležitým podkladem pro územní plánování. Mimo jiné koncepce obsahuje i hodnocení využitelnosti obnovitelných energetických zdrojů a možnosti kombinované výroby tepla a elektřiny. Dokumentem, který obsahuje cíle pro oblast snižování energetické náročnosti, zvyšování účinnosti při užívání energie, je Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. [3, 11]
17
4.4 Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie Hlavním cílem zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů energie je podpora využití obnovitelných zdrojů energie a trvalého zvyšování jejich podílu na spotřebě primárních energetických zdrojů a to v zájmu ochrany klimatu a životního prostředí. Je prosazována především snaha vytvoření podmínek pro naplnění cíle, kterým je podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v České republice do roku 2020 ve výši 13%. [3, 12]
4.5 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji (1992) Energie je podstatným faktorem ekonomického a sociálního rozvoje a zlepšené kvality života. Mnoho energie se dnes na světě produkuje a spotřebovává způsobem, který by nebylo možné trvale udržet, pokud by se nezměnily technologie a pokud by se podstatně nezměnilo její množství. Kontrola emisí skleníkových a dalších plynů a látek do atmosféry bude ve stále větší míře muset být založena na efektivnosti produkce, dopravy, distribuce a spotřeby energie, a také na stále větším využívání ekologicky vhodných energetických systémů, zejména nových a obnovitelných zdrojů energie. Všechny zdroje energie se budou muset využívat tak, aby bylo respektováno lidské zdraví, životní prostředí jako celek a zachování atmosféry. [13]
4.6 Směrnice a nařízení EU 4.6.1 Větrná energetika a EU Program rozvoje větrné energetiky přijaly země Evropských společenství již v roce 1980. Vše započalo stanovováním hospodářských a technických možností jednotlivých členských zemí, také došlo ke zpracování větrných energetických atlasů jednotlivých zemí. Na konci roku 2010 byly Spojené Státy Americké světovou jedničkou ve výrobě elektřiny z větru, a to svým celkovým výkonem 35 000 MW, následovalo je Německo, Čína a Španělsko. Evropská komise předpokládá 12,1 procentní podíl větrné elektřiny na celkové produkci a to do roku 2020.
18
Standardem se již staly turbíny o výkonu vyšším než 1 MW, v roce 2003 byly postaveny první větrné elektrárny o výkonu 5 MW, v současné době jsou plánovány výstavby elektráren až o dvojnásobném výkonu, které mají využívat supravodiče. Lopatky těchto elektráren by měly měřit 90 metrů a při jednom otočení opíší plochu 2,5 ha. S těmito rozměry se počítá především v oblastech pro přímořské a mořské větrné farmy. Vývoj ve světě zdůrazňuje, že se jedná o perspektivní zdroj elektrické energie. Vítr navíc nabízí potenciál pro ostrovní systémy, výrobu vodíku a další využití. [3]
4.7 Zákony České republiky Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, konkrétně je to §12 „Ochrana krajinného
rázu
a
přírodní park“.
Krajinný ráz,
jeho
historická,
přírodní
a kulturní charakteristika, je chráněn před činností, která snižuje jeho estetickou a přírodní hodnotu. Při posuzování všech zásahů do krajinného rázu musí být brán ohled na zachování významných krajinných prvků, kulturních dominant krajiny a zvláště chráněných území stejně tak kulturních dominant krajiny a vztahů v krajině. K umisťování
staveb
a
jejímu
povolování
je
nezbytný
souhlas
orgánu
ochrany přírody. [1, 14, 15]
4.8 Strategie udržitelného rozvoje ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky dává rámec pro zpracovávání materiálů pro další politiky, například sektorové a akční programy. Slouží také jako východisko pro rozhodování o strategiích v rámci jednotlivých resortů na úrovni národní i mezinárodní. Podporuje také spolupráci mezi zájmovými skupinami. Cílem této strategie je zajištění rovnováhy mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním pilířem. Vše je uskutečňováno v zájmu zajištění udržitelného rozvoje. Základní časový horizont je vytvořen do roku 2014, některé cíle jsou však plánovány až do roku 2030, případně i na delší časové období. Strategie se v průběhu času rozvíjí, doplňuje a mění. Strategie se, jako jedním z nejdůležitějších principů, zabývá preferováním obnovitelných zdrojů před neobnovitelnými. Tento princip vyžaduje potřebu využití 19
obnovitelných zdrojů energie v oblastech, kde je to technicky a ekonomicky možné. Strategie udržitelného rozvoje ukládá v oblasti energetiky vládě úkol, aby zajistila podporu technicky maximálního a ekonomicky reálně dosažitelného využití potenciálu České republiky pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, všemi svými disponibilními zdroji. [3, 8]
4.9 Strategie regionálního rozvoje (SRR) 2007–2013 Strategie regionálního rozvoje České republiky je základním dokumentem politiky regionálního rozvoje pro roky 2007–2013, je také základním východiskem při formulaci regionálních přístupů v rámci odvětvových a sektorových programů a politik. V neposlední řadě se SRR zabývá přípravou regionálních programů rozvoje. Strategie vytváří základní rámec pro realizaci regionální politiky ČR jako člena Evropské unie a součást regionální politiky EU. SRR stanovuje prioritní oblasti regionálních strategií, které předurčují intenzitu a charakter rozvoje. V období 2007–2013 je jednou z těchto oblastí i prioritní oblast příroda, krajina a životní prostředí. V rámci této oblasti je obsažena priorita Šetrného nakládání s materiálovými a energetickými zdroji. [3, 16]
20
5
Metodický postup řešení
Cílem praktické části práce bylo zpracování a následné vyhodnocení konkrétních údajů o krajině na území Šumperska a podmínek, které jsou pro výstavbu vybraných typů energetických zdrojů nezbytné. Důležitými údaji pro hodnocení krajiny jsou plochy jednotlivých katastrálních území, různorodost využití ploch, počty obyvatel obcí a počty domácností ve vybraných lokalitách. Po průzkumu tvaru krajiny bylo zhodnoceno okolí území a byly srovnány jednotlivé nadmořské výšky pro výběr vhodných oblastí výstavby elektráren větrných. V neposlední řadě bylo vyhodnoceno množství vodních toků a tvar místních zdrojů pro eventuelní výstavby elektráren vodních. Za účelem propojení teoreticky nabytých poznatků s konkrétním praktickým příkladem byla absolvována exkurze v přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně, kde proběhla i osobní konzultace s odborným pracovníkem elektrárny. Cílem exkurze bylo seznámení s konkrétní technologií výroby elektrické energie místním zařízením. Prohlídka probíhala v plném provozu elektrárny, bylo tedy možno poznat běžné provozní procesy. S odborným pracovníkem elektrárny byla následně prokonzultována eventuelní možnost stavby vodní elektrárny stejného typu v oblasti, jelikož toto téma je delší dobu aktuální. V úvodu praktické části byly popsány výhody a přednosti již postavených elektráren v Šumperském regionu, které fungují s využitím obnovitelných zdrojů energie. Konkrétně byla popsána přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně a větrné elektrárny Mladoňov, Mravenečník a Ostružná. Rozloha jednotlivých katastrálních území byla rozčleněna podrobněji dle využití na ornou půdu, vodní plochy, zastavěná území a lesy. Byla sestavena tabulka jednotlivých počtů obyvatel v obcích, počtů domácností a průměrné roční spotřeby obyvatel, aby mohlo být posouzeno množství potřebné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Stejně jako množství potřebné energie byla zhodnocena i nabídka nadmořských výšek regionu, v tabulce vrcholů, hřebenů a sedel v území. Do této části práce byla zapojena i větrná mapa České republiky s přiblížením podmínek vybraného území.
21
Výstavba větrných elektráren na území se setkává s mnoha názory vrcholných orgánů obcí, jedná se o názory pozitivní i negativní. Některé z nich byly v praktické části práce nastíněny. V praktické části práce byly vyčteny nároky území na energetické zdroje s ohledem na počty obyvatel jednotlivých vybraných obcí, počet domácností a průměrnou roční spotřebu energie. Toto bylo porovnáno s příkladem větrné elektrárny o výkonu 2 MW, tudíž došlo k vyčíslení množství takovýchto elektráren, které jsou potřeba pro pokrytí spotřeby energie na daném území. V diskuzi o výsledcích práce byla krajina zhodnocena, porovnány vodních plochy s množstvím území o nadmořské výšce vhodné k výstavbě větrných elektráren. V potaz byla také brána přítomnost ptačích oblastí a omezení výstavby nejen energetických zdrojů v dané vzdálenosti od tohoto území, již zmíněné dva kilometry. V blízkosti zkoumaného území se nachází taktéž přírodní stanoviště a biocentra s biokoridory, které vyžadují ochranou vzdálenost 200 m od jejich hranice. V závěru práce došlo k posouzení, která alternativa výstavby obnovitelného zdroje na území by byla nejoptimálnější, toto bylo zdůvodněno. V celé práci nebyl brán v potaz sluneční zdroj energie, tedy fotovoltaický. Hlavním důvodem byla neúčinnost, která by byla způsobena z důvodu horské a podhorské oblasti, ve které se zkoumané území nachází. V souvislosti s vlivem na krajinný ráz by došlo k velkému záboru krajiny a podstatné změně přírodě blízkého prostředí, které je na území.
22
6
Vybrané území
6.1 Šumperský region Šumperský region se nachází v údolí řeky Desné, které je od severu chráněno jesenickým masivem. Správním, politickým i hospodářským centrem severozápadní Moravy je město Šumperk. Město se nachází na 50° severní zeměpisné šířky a 17° východní zeměpisné délky. Šumperk bývá nazýván „Brána Jeseníků“, tedy je jednou ze vstupních bran do pohoří Jeseníků, které se člení na Nízký a Hrubý Jeseník. Název Brána Jeseníků dle rozkládání se právě na křižovatce cest, jež vedou k nejvýznamnějším
základnám,
Skřítku,
Ramzové,
Červenohorskému
sedlu
a Kralickému Sněžníku. [17]
6.2 Reliéf Bioregion se celkově zvedá od jihu k severu. Má charakter zvednutých zarovnaných povrchů rozčleněných zaříznutými hlubokými údolími, 150–440 m. Nad tyto zarovnané povrchy se zvedají jednotlivé tektonicky zdvižené kry, například Jeřáb a Bradlo. Místy naopak vznikly kotliny, například Kladská kotlina, kotliny u Velkých Losin a Šumperka. V zaříznutých údolích se vyskytují četné skalní útvary, méně potom na vrcholech některých výrazných kopců. Kotliny mají výškovou členitost ploché vrchoviny, tedy 150–200 m. S výškovou členitostí 200–300 m se zde vyskytují méně rozčleněné povrchy, které mají ráz členité vrchoviny. Vyšší kotliny pak mají ráz ploché hornatiny s výškovou členitostí 300 až 370 m. Oblast Jeřábu má charakter ploché až členité oblasti hornatiny, ve které se výšková členitost vyskytuje v rozmezí 320–600 m n. m. Nejnižším bodem regionu je okraj bioregionu u Dubicka, 270 m n. m., nejvyšším je Jeřáb s výškou 1003 m n. m. Typická výška bioregionu se vyskytuje v rozmezí od 400 do 600 m n. m. [18, 19]
23
6.3 Podnebí oblasti Na území se projevuje výrazný klimatický gradient ve směru od severu k jihu. Dle hodnocení Quitta leží jižní okraje bioregionu v relativně teplejších mírně teplých oblastech (MT 10, MT 9, MT 7), centrální část v MT 2, sever v chladné oblasti CH 7. Vrcholová část Jeřábu byla zařazena do oblasti CH 6. Podnebí je zde tedy převážně mírně teplé, chladnější potom ve vyšších polohách. V Šumperku a Temenici je průměrná teplota 7,7 °C, v Hanušovicích a Průtočnému 7,1 °C, v Branné potom 6,0 °C a na nejvyšších vrcholech se roční teplota vyskytuje až kolem 4 °C. Podnebí je zde také bohatě zásobeno srážkami. Nejvyšší množství srážek se vyskytuje v oblasti Nových Losin, 1035 mm, v Králíkách je to potom 861 mm, ve Starém Městě 777 mm a na jižních okrajích se ročně naměří přibližně 650 mm srážek. Místní klima je do značné míry usměrňováno utvářením reliéfu, inverze a chráněné polohy. [18]
6.4 Vodstvo a půda Typické kambizemě plošně převažují v regionu. Tyto se vyskytují převážně v nižších polohách a na strmějších svazích. Kyselé typické kambizemě se vyskytují na zarovnaných površích a hřbetech. Na vyšších hřbetech se vyskytují bystrické kambizemě a ostrůvkovitě kambizemní podzoly. Luvizemě se vyskytují na sprašových hlínách v oblasti na úpatích svahů směrem k nížinám. Tyto luvizemě jsou často pseudoglejové, vyskytují se zde také typické hnědozemě. V kladské kotlině na křídových slínech se vyvinuly primární pseudogleje. Nivy vodních toků tvoří glejové fluvizemě se značným obsahem valounů velkých rozměrů a štěrku. [18]
6.5 Biota Přirozenou vegetaci oblasti tvoří v oblasti převážně bučina a to květnaté i acidofilní. Na prudkých svazích lze očekávat suťové lesy. Podél toků se převážně vyskytuje nivní vegetace. Zvláštností této oblasti je vegetace vyskytující se na hadcích, která je 24
představována chudými reliktními bory. Okrajově do řešeného bioregionu zasahují i dubohabřiny a acidofilní doubravy. Bezlesí se zde vyskytuje velmi zřídka. Vzácně se zde vyskytuje ve vlhkých oblastech vegetace rašelinných luk. Vegetace pastvin se vyskytuje na sušších stanovištích. Květena území je nepříliš bohatá, tvoří ji především středoevropské mezofyty a je obohacená o výskyt splavených horských druhů. Mezní prvky se zde prakticky nevyskytují. Mezi horskými druhy je možné nalézt pryskyřník platanolistý, kýchavici zelenokvětou a vrbu slezskou. Od západu do území zasahují některé subatlantsky laděné druhy, tuřice blešní. Na hadcích se vyskytují typické druhy, sleziník klamný a hadcový, dále potom hvozdík kartouzek úzkolistý. Zasahují sem i méně náročné termofyty, například čekánek obecný a šalvěj luční. Tyto sem zasahují ale pouze okrajově. Význačnými druhy jsou též přeslička luční a rozrazil horský. Fauna zde převažuje hlavně podhorská lesní, která je ovlivněna sousedním Jesenickým bioregionem. Jsou zde patrné vlivy dalších oblastí, než pouze hercynský základ. Vyskytují se zde například ježek východní z polonské podprovincie myšice temnopásá. Na vápencích je ve společenstvu měkkýšů značný přesah karpatského prvku. Vody tekoucí patří z převážné části do pstruhového pásma, pásmo lipanové je vytvořeno na řece Moravě a řece Moravské Sázavě. Výskyt mihule ukrajinské zajišťuje aspekt černomořského povodí. [18]
6.6 Jednotlivé obce území 6.6.1 Šumperk Město Šumperk se nachází v údolí řeky Desné. Od severu je chráněno Jesenickým masivem. Je správním městem a hospodářským a politickým centrem severozápadní Moravy. Město se rozkládá v nadmořské výšce 330 m nad mořem. Obec má jednu část a v roce 2012 měla 27 040 obyvatel. V obci se nachází městská památková zóna Šumperk a tři kilometry východně od města začíná CHKO Jeseníky. Katastrální výměra obce je 27,91km2.
25
6.6.2 Vikýřovice Obec Vikýřovice se nachází severně od Šumperka a přímo na něj navazuje. Nachází se na levém břehu řeky Desné. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 335 m nad mořem. K 31. 12. 2012 zde žilo 2 296 obyvatel. Výměra obce činí 11,75km2.
6.6.3 Rapotín Obec Rapotín leží v okresu Šumperk, severovýchodně od okresního města. Obec dlouhá osm kilometrů se nachází v údolí řeky Desné a její okraje lemují mírné svahy a kopce. Následně krajiny přechází do pohoří Jeseníků. K 1. 1. 2011 zde žilo 3 191 obyvatel. Obec se rozkládá v 345 metrech nad mořem. Výměra obce činí 14,02 km2.
6.6.4 Petrov nad Desnou Petrov nad Desnou se nachází na soutoku řeky Desné a Metry severovýchodně od Šumperka v Olomouckém kraji. Tato obec měla 1 186 obyvatel k 31. 12. 2011. Petrov nad Desnou se nachází v nadmořské výšce 365 metrů a velikost obce je 12,20 km2.
6.6.5 Velké Losiny Velké Losiny jsou obec, která se nachází 9 km severovýchodně od města Šumperka. Na počátku roku 2012 zde žilo 2 724 obyvatel. Obec se s výměrou 46,5 km2 rozkládá 406 metrů nad mořem.
6.6.6 Loučná nad Desnou Obec s 1 729 obyvateli ke konci roku 2012 se nazývá Loučná nad Desnou. Tato obec o katastrální výměře 94,29 km2 se rozkládá v nadmořské výšce 450 m. Leží necelých 15 km východně od Šumperka. Součástí obce Loučná nad Desnou jsou Kouty nad 26
Desnou, tato část je konečnou oblastí před ústupem obydleného území do pohoří Jeseníků, jako první zde navazuje oblast Červenohorského sedla.
6.7 Chráněná území na Šumpersku 6.7.1 CHKO Jeseníky Roku 1969 byla na území Olomouckého kraje vyhlášena chráněná krajinná oblast Jeseníky. Rozloha území, které je státem považováno za přírodně významné, je 740 km2. Nejcennějšími územími CHKO Jeseníky jsou čtyři národní přírodní rezervace, osmnáct přírodních rezervací a šest vyhlášených přírodních památek. Nejvyšším bodem je vrchol Praděd, který má nadmořskou výšku 1492 m n. m. Území celého CHKO je z 80 % pokryto lesy, především smrčinami nebo bučinami s mozaikovitě zachovalými zbytky lesů přírodních. Posláním CHKO Jeseníky je předat krajinu a přírodní dědictví dalším generacím a to v co nejzachovalejším stavu. Dlouhý geomorfologický vývoj pohoří Jeseníků vytvořil na tomto území táhlé zaoblené hřbety se širokými sedly a mnoha skalami. Nejznámější v této oblasti jsou Petrovy kameny, Vozka, Obří skály a Keprník, tyto jsou výsledkem mrazového zvětrávání z dob ledových. Díky nepropustnosti podloží v této oblasti v době poledové zde vznikly také rašeliniště na Rejvízu, mezi Keprníkem a Vozkou. Horský ráz krajiny Jeseníků dotvářejí údolí s bystřinami, která jsou velmi hluboce zaříznutá, vody zde mají velký spád, který je mnohdy překonáván menšími vodopády. Tato oblast je také významná na krasové jevy, které se vyskytují v drobných čočkovitých polohách krystalických vápenců, které mají různé stáří a stupně metamorfózy. V těchto horninách jsou vytvořeny mnohé podzemní dutiny s krápníky, povrchové krasové jevy jsou zde však méně časté a bývají překryty vrstvou zvětralin. [20. 21, 22]
27
CHKO CHKO NPR NPR NPR NPR PR PR PR PR PR PR PR PR
Litovelské pomoraví
Kralický sněžník
Praděd
Rašeliniště Skřítek
Šerák - Keprník
Bradlec
Břidličná
Bučina pod Františkovou myslivnou
Doubrava
Františkov
Kačení louka
Na Hadci
Niva Branné
Druh
Jeseníky
Název
8,96
56,23
13,88
10,50
61,49
25,49
651,98
12,49
1 174,00
166,65
2 031,00
1 695,00
96 000,00
74 000,00
Rozloha
PP PP PP
Zátrže Žďár
PP
Štola Mařka Za mlýnem
PP
Smrčina
PP
Poláchovy stráně (Výří skály)
PP
PP
Pod rudým vrchem
Rodlen
PP
PP
PR
PR
PR
PR
Druh
Pasák
Chrastický hadec
Rabštejn
Přemyslovské sedlo
Pod Trlinou
Pod Slunečnou strání
Název
19,16
93,66
14,16
20,11
1,00
34,74
20,87
26,87
2,50
2,78
20,84
5,33
52,15
15,00
Rozloha
Tab. 4 Seznam chráněných území v okrese Šumperk (2010) [21]
28
7
Výsledky
7.1 Přečerpávací elektrárna dlouhé Stráně Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně se rozkládá na kopci Dlouhé Stráně na úpatí Jeseníků, konkrétně leží na Moravě v katastru obce Loučná nad Desnou v okrese Šumperk. Výstavba elektrárny byla zahájena v roce 1978, po několika přerušení stavby byla elektrárna v roce 1996 uvedena do provozu. Vlastní elektrárna je řešena jako podzemní dílo, obě její soustrojí a většina zařízení se nachází pod zemí. Část elektrárny, která je nad zemským povrchem, je postavena tak, aby nenarušovala ráz krajiny. Správní budova je vystavěna v horském stylu a celkově je areál navržen tak, aby do krajiny zapadl. V době výstavby stála elektrárna pouhých 6 mil. Kč, v dnešní době by tato cena byla několikanásobně vyšší. Elektrárna je známá také svými třemi „nej“, které ji dělají jedinečnou. Je vybavena největší reverzní vodní turbínou v Evropě o instalovaném výkonu 325 MW. Také je elektrárnou s největším spádem v České republice, 310,7 m. Třetím „nej“ je její celkový instalovaný výkon, který je největší v České republice, a to 2x325 MW. Elektrárna je v provozu schopna vyrobit až 1 mld. kWh ročně. Do plného výkonu může být elektrárna převedena během dvou minut a vydrží v úplném provozu obou ústrojí 5,5 hodiny do vyčerpání vody v horní nádrži. Elektrárna funguje na principu samospádu, který turbíny roztáčí. Elektrárna vodu přečerpává i čerpá stejným potrubím, a to dle denní potřeby, ve špičce vodu čerpá a dochází tak k výrobě elektřiny, zatímco mimo špičku je voda přečerpávána zpět z dolní nádrže potrubím zpět do horní. K tomuto přečerpávání dochází za pomoci přebytečné energie v době mimo špičku. Vyrobená energie je k dispozici odběratelům z rozvodny Krasíkov. Elektrárna ke svému provozu a výrobě elektřiny nevyužívá žádné suroviny a neprodukuje žádný odpad. Ročně není díky provozu elektrárny vypuštěno do ovzduší 600 tisíc tun CO 2 a 600 tisíc tun hnědého uhlí. Horní nádrž leží na hoře Dlouhé Stráně ve výšce 1350 m n. m. a její celkový objem je 2,72 mil. m3, druhá, dolní nádrž leží na říčce Divkoá Desná a její kapacita je 3,4 mil. m3 a výška hráze je 56 m.
29
Soustrojí se nachází pod zemí v kaverně o rozměrech 87,5x25,5x50 m. Horní nádrž je spojena se spodní, podzemní, elektrárnou dvěma přivaděči, každým pro jedno ze dvou soustrojí. Spád je v tomto místě celých 510,7 m. S dolní nádrží je elektrárna spojena dvěma odpadními tunely, které jsou dlouhé 354 m a 390 m. V elektrizační soustavě plní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně funkci statickou, dynamickou a kompenzační. Zmíněnou statickou energií se rozumí přeměna nadbytečné energie v soustavě na energii špičkovou, jak již byl zmíněn výše rozdíl mezi dobou odběru ve špičce a mimo špičku. Dynamickou funkcí se rozumí schopnost plnit funkci výkonové rezervy systému, vyrábět regulační výkon a také schopnost podílet se na řízení kmitočtu soustavy. Kompenzačním provozem se rozumí možnost regulace napětí v soustavě. [osobní konzultace, 7, 23]
7.2 Větrné elektrárny Mladoňov, Mravenečník a Ostružná 7.2.1 Větrná elektrárna Mladoňov Nepřehlédnutelnou "atrakcí" obce Mladoňov, ležící na jižním okraji Hrubého Jeseníku, je větrná elektrárna, jejíž stavba nenarušuje vizuální stránku krajiny a je do krajinného rázu vhodně umístěna. Stojí v nadmořské výšce 587 m. Jedná se o větrnou elektrárnu z roku 2004 se dvěma asynchronními generátory o výkonech 150 kW (690 V/ 50 Hz) a 500 kW (690V/50Hz). Minimální rychlost větru je 3,0 m/s, jmenovitá rychlost větru 14,5 m/s. Činný výkon elektrárny je 50 – 500 kW. Třílistý rotor má průměr 36 m. Věž má konický tvar, se základnou o průměru 3,4 m. Její hmotnost přesahuje 74 t a výška činí 40 m. Součástí stavby je transformační stanice o napětí 630 kV. [24]
7.2.2 Větrné elektrárny Mravenečník Větrná farma Mravenečník, zprovozněna roku 1998, se nachází nedaleko přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Svým umístěním v nadmořské výšce 1 343 m n. m. patří mezi nejvýše položené VE v Evropě. Stávající farma je tvořena třemi elektrárnami různých typů o výkonech 220 kW, 315 kW a 630 kW. Současné jednotky elektrárny 30
jsou schopny vyrábět mezi 175–478 MWh elektrické energie ročně. Z dnešního pohledu se jedná o zastaralou technologii s nízkou spolehlivostí a malou účinností, proto se od roku 2008 plánuje rekonstrukce stávajícího stavu, kdy mají být tři jednotky VE nahrazeny dvěma větrnými elektrárnami stejného typu s modernější technologií a efektivnějším využitím větrného potenciálu dané lokality. Vzhledem k umístění elektrárny v oblasti, kde je velké množství lesů, se plánuje instalace vyšších tubusů. [25]
7.2.3 Větrné elektrárny Ostružná Nedaleko Medvědí hory byl v roce 1994 uveden do provozu park šesti větrných elektráren. Tato farma se nachází nad obcí Ostružná v Hrubém Jeseníku. Šest sloupů tyčících se vysoko nad horizont obce je výraznou dominantou pro oblast. Mohutné elektrárny jsou rozmístěny po obou okrajích silnice mezi obcemi Ostružná a Branná, tři na každé straně. Na sloupu vysokém 40 metrů se nachází třílisté rotory o průměru 39 metrů. Hlukové emise zde jsou na velmi nízké úrovni a neovlivňují Ostružnou. Každá ze šesti instalovaných elektráren má výkon 500 kW. V současné době probíhá jednání ohledně výstavby jedné větrné elektrárny v okolí Ostružné o celkové výšce 105 metrů a jednotlivé délce trojlistých rotorů 45 m. [26]
7.3 Právní úprava výstavby větrných elektráren Právní úprava, která vytváří stabilní podmínky pro informovanost potencionálních investorů do výstavby elektráren, respektive zákon č. 180/2005 Sb., využívá mnoha ekonomických nástrojů. Překážkou jejich efektivního využití je právní úprava k větrným elektrárnám, konkrétně jejich připojení k elektrizační soustavě. Tato právní úprava je totiž do určité míry v rozporu s centrálně deklarovanou podporou využívání obnovitelných
zdrojů
energie.
Důvodem
je
nezakotvení
postupů
časově
a nákladově efektivních v tomto zákoně. Je také dávána přednost ochraně přírody i krajiny před využitím obnovitelných zdrojů energie. [3, 12]
31
7.4
Terén na území Šumperska
Aby v obci mohla být postavena elektrárna, větrná nebo vodní, musí území obsahovat plochy pro výrobu a skladování. Musí zde být také určeny prostorové regulativy a účelová přístupnost. V případě rozhodování o výstavbě energetického zdroje, jednak v případě vodních elektráren, tak také v situaci umístění elektrárny větrné musí být provedeno zhodnocení krajiny a vyhodnocení možnosti umístění elektrárny. K tomuto úkonu dochází při zpracování územně plánovací dokumentace (ÚPD) obce. Mezi základní části zpracování patří vyhodnocení možnosti umístění elektrárny z hlediska pohledu na krajinu jako celek, dále v případě vztahu k bydlení a dalšímu funkčnímu využití krajiny s ohledem na dynamický charakter elektrárny. Dalším významným krokem při tvorbě ÚPD je zhodnocení vlivu elektrárny z hlediska narušení dálkových pohledů na narušenou krajinu vzhledem ke kulturním a krajinným dominantám, horizontům a předělům. Zřetelná viditelnost v krajině je zpravidla ohraničena šesti kilometry a v této vzdálenosti od míst s historickou hodnotou musí být proveden průzkum a vyhodnocení ve spojení s potenciálním negativním ovlivněním území a možnosti narušení siluet sídel a snížení jejich estetické hodnoty s urbanistickou hodnotou, cennými objekty lidové architektury a typickým rázem. V oblastech výhledových os se vyhodnocují možnosti narušení průhledů.
Tab. 5 Údaje jednotlivých obcí [27] Průměrná roční spotřeba na obec (MWh)
Počet obyvatel (k 31.12.2011)
Počet domácností
Šumperk
27 040
8 293
17 415,3
Vikýřovice
2 296
857
1 799,7
Petrov nad Desnou
1 186
477
1 001,7
Rapotín
3 236
1 231
2 585,1
Velké Losiny
2 724
1 013
2 127,3
Kouty nad Desnou
1 729
60
126,0
32
Tab. 6 Využití půdy na území Šumperska [28] Výměra KÚ (m2)
Orná půda (m2)
Šumperk
13 448 466
2 366 236
Vikýřovice
11 753 671
Petrov nad Desnou
Zastavěné plochy (m2)
Vodní plochy (m2)
Lesní porost (m2)
1 365 431
232 501
3 335 400
4 180 965
247 827
128 645
4 764 087
12 087 010
1 913 258
198 084
147 226
5 791 547
Rapotín
14 036 213
5 054 359
396 183
158 598
4 800 843
Velké Losiny
21 256 360
6 415 899
315 735
315 041
7 346 891
Kouty nad Desnou
36 401 233
8 864
36 431
118 003
35 368 906
Obr. 2 Větrná mapa České republiky [29]
Povětrnostní podmínky jsou ve vybraném území dle větrné mapy (Obr. 2) od 5.5 m/s až po 7,5 m/s, tedy pro stavby větrných elektráren vhodné. Ve větších nadmořských výškách mohou dosahovat i hodnot vyšších.
33
745 1 368 1 160 689 1 343
Loveč
Malý Děd
Medvědí hora
Městské skály
Mravenečník
Loučná nad Desnou
Šumperk
Žárovec
Zámčisko
Velký Děd
Šumperk
607
Lovák
Loučná nad Desnou
Velká jezerná
Velké Losiny
675
Lískovec
Vozka
Ucháč
Loučná nad Desnou
892
Kluč
Loučná nad Desnou
Tupý vrch
Loučná nad Desnou
1 176
Klínová hora
Velký Klínovec
1 380
Tři kameny
Loučná nad Desnou
1 252
Kamenec
Velké Losiny
1 248
Suchá hora
Loučná nad Desnou
Jelení skalka 948
1 350
Dlouhé Stráně
793
1 323
1 377
1 164
1 009
1 123
926
1 020
1 313
1 123
Spálený vrch
1 333
Červená hora Loučná nad Desnou
1 230
Černá stráň 1 127
Nadmořská výška
Šindelná hora
Název místa
Loučná nad Desnou
Území obce
Polom
Nadmořská výška Loučná nad Desnou
Název místa
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Loučná nad Desnou
Území obce
Tab. 7 Vrcholy, hřebeny, sedla v území [20]
34
7.5 Názory obcí na výstavbu elektráren Výrazným motivačním faktorem pro výstavbu elektrárny u obcí je potenciální přínos ekonomický, ať už jednorázový, tak i pravidelný procentní příjem z jejího provozu. Dalším kladným důvodem pro výstavbu elektrárny bývá často udávána možnost přispět k lepšímu životnímu prostředí podporou výroby energie z obnovitelného zdroje. Některé obce zastávají názoru, že právě výstavba takovéhoto zdroje pomůže vylepšit image obce a zvýší tak atraktivitu lokality, čímž je obcí očekáván rozvoj cestovního ruchu. Ve většině případů se negativní hodnocení ze strany obcí opírá o nespokojenost občanů ve spojení se změnou krajinného rázu, narušení, které není vnímáno pozitivně. Důvodem odmítnutí výstavby elektrárny bývá také nízký ekonomický výnos pro obec. Ve většině obcí dochází po jednání k zamítavému rozhodnutí kvůli odporu místních občanů a to z důvodu obav z negativního narušení krajinného rázu, vliv na kvalitu života, a to hlukem nebo rušením televizního signálu, snížení hodnoty nemovitostí v lokalitě, anebo nedostatečný větrný potenciál. [3]
35
8
Diskuze o výsledcích práce
Celé zkoumané území se nachází v přírodě blízkém prostředí, zasahuje sem zóna zvýšené péče o krajinu Jeseníky, v jejím centru je také jádrové území evropského významu Hrubý Jeseník. Nadregionální biocentra Raškov a Smolný, a také nadregionální biokoridory, nacházející se v území, představují omezení, která se při hodnocení krajiny musí brát v potaz. Biocentra jsou zde vyhlášena především z důvodu ochrany flory, respektive jehličnatých a listnatých stromů, ochrana živočišných druhů je v těchto dvou biocentrech na nižší úrovni. Velká část území, které je vhodné pro výstavbu elektrárny využívající obnovitelného zdroje energie, se nachází na území CHKO Jeseníky, nebo v místě jiné ochrany krajiny a přírody. Výstavba je omezena mnoha faktory, které umisťování takovýchto děl znemožňují, například vzdálenost 200 m od hranice evropsky významné lokality nebo stanovisko udržování vzdálenosti dvou kilometrů od ptačí oblasti. Stavba vodní elektrárny Dlouhé Stráně proběhla v roce 1996, kdy zákony nekomplikovaly její výstavbu. V dnešní době je vybudování stejného díla v oblasti téměř nemožné. Nejen z legislativních důvodů a nároků ochrany krajiny, ale i z finančního hlediska je podobný záměr neuskutečnitelný. Cenou by se výstavba nové vodní elektrárny nemohla s původními náklady na výstavbu Dlouhých Strání srovnávat. Zatímco cena již funkční elektrárny byla v době její výstavby pouhých 6 milionů korun, v dnešní době by byla tato suma několikanásobně vyšší. Vybrané území má celkově přes 38 tisíc obyvatel a přibližnou spotřebu 800 kWh elektrické energie na jednoho občana za rok. Proto v případě rozhodnutí o pokrytí veškeré spotřeby domácností obnovitelnými zdroji energie je pro území nezbytný přísun přes 25 GWh elektrické energie každý rok. Samotné zkoumané obce se nacházejí v nadmořské výšce od 330 m n. m. do 450 m n. m. Okolí je poměrně kopcovaté (Tab. 7). Zatímco kopce Mravenečník, Medvědí hora a Dlouhé Stráně již prvky obnovitelných zdrojů mají, ostatní se v přístupné výšce pro výstavbu větrných elektráren také nacházejí, stavba elektrárny je zde potenciálně možná. Dle průměrných údajů jedna větrná elektrárna v České republice o výkonu2 MW dokáže za rok vyrobit 4 200 MWh energie, což představuje roční spotřebu energie 1 300 domácností. Průměrná spotřeba energie na jeden byt v Olomouckém kraji je 36
přibližně 2,1 MWh. Zkoumané území má necelých 11 900 domácností. Takový počet domácností ročně spotřebuje přes 25 000 MWh energie každý rok. Pro pokrytí celkové spotřeby energie domácností obnovitelnými zdroji by byla potřeba nejméně šesti větrných elektráren o výkonu 2 MW v oblasti, aby bylo umožněno pokrytí spotřeby domácností. Není brána v úvahu spotřeba energie při podnikatelských činnostech, což by nároky na výkon, nebo množství elektráren změnilo. Nejčastější otázkou v případě výstavby větrných elektráren bývá jejich vliv na krajinný ráz, protože VE, které jsou u nás nejčastěji používané, jsou viditelné ze vzdálenosti 20 km. Zábor půdy pro výstavbu jedné VE dosahuje rozlohy až 1,5 km2. Ve venkovské kulturní krajině, o jakou se i v případě Šumperska jedná, znamená výstavba elektrárny výrazný zásah do rázu krajiny, může také dojít k přeměně zemědělsko-lesní krajiny v krajinu s industriálními prvky. Tímto by došlo k ovlivnění nejen každodenního života obyvatel, ale také návštěvníků, kteří do oblasti přijíždí. Z prvků zvláště chráněných území v této oblasti je pro hodnocení tvaru krajiny významná ochrana tvaru reliéfu na některých místech Šumperska. Základním stavebním prvkem krajinného rázu Šumperského regionu jsou nezastavěné horizonty. Z tohoto důvodu bude charakter a výška větrných elektráren vždy konkurovat krajině oblasti. Takový závěr nelze přiřadit k celé lokalitě, některé části jsou vhodnější pro umístění elektrárny z hlediska krajinného rázu. Jakýkoliv zásah do krajiny ve zkoumaném území bude mít vliv na vizuální stránku místa, otázkou však zůstává, zda půjde o degradaci či obohacení krajinného obrazu. V dnešní době se dostává technika na takovou úroveň, že je možné stavět větrné elektrárny v lesích, to by umožnilo výstavbu bez většího zásahu do krajiny a změně vizuální stránky krajiny. Oblast Šumperska je obehnána lesy a téměř všechny kopce (Tab. 7) jsou zalesněné. Nejvíce míst s vhodnou nadmořskou výškou se nachází na katastrálním území Loučné nad Desnou, z celkových 27 vrcholů, hřebenů a sedel se pouze čtyři nachází na území jiného katastrálního území. Oblast Loučné je z více než 97% pokryta lesy, výstavba větrných elektráren je tu možná, ale muselo by být využito VE s vysokými stožáry, tato skutečnost by měla větší vliv na krajinný ráz. Do zkoumaného území zasahuje ptačí oblast Jeseníky, jejíž rozloha je 52 165 ha a částečně i ptačí oblast Kralického Sněžníku s rozlohou 30 192 ha, ostatní se brát 37
v potaz nemusí, leží totiž mimo dosah zkoumaného území. Tyto dvě oblasti do značné míry ovlivňují možnost výstavby větrného zdroje energie, protože jejich vzdálenost od hodnoceného regionu je v některých místech nižší než hranice dvou kilometrů. Do oblasti je vhodná výstavba větrné elektrárny a to hlavně z důvodu nevhodných vodních podmínek, velké finanční náročnosti výstavby a mnohých environmentálních opatření v oblasti vodních zdrojů energie. Zatímco stavba vodní elektrárny způsobí poměrně náročný zásah do krajiny, větrná elektrárna na zábor krajiny příliš velký vliv nemá. Větrné elektrárny jsou vůči přírodě nejšetrnějším obnovitelným zdrojem energie, který neprodukuje žádný odpad, a ani pro výrobu energie nepotřebují žádné zdroje surovin, fungují zcela ekologicky. Z vrcholů, hřebenů a sedel v nadmořské výšce nad 600 m n. m. se mimo CHKO Jeseníky nachází právě Jelení skalka, Lískovec, Lovák, Loveč, Městské skály, Tři kameny, Ucháč a Žárovec. Ostatní se nachází na území chráněné krajinné oblasti. Z těchto vybraných vrcholů by byla nejvhodnější výstavba na území obcí Loučná nad Desnou nebo Velké Losiny a to z důvodu tvaru místní krajiny a vzdálenosti od lidských sídel. Kopce na území obce Šumperk, konkrétně Městské skály, jsou díky tvaru, kulturnímu využití místa a struktuře povrchu nevhodné. Výstavba elektráren využívajících energii vodní nemá ve zkoumané lokalitě takový potenciál jako je tomu u energie větrné. Po osobní návštěvě přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně a konzultaci s odborným pracovníkem bylo zjištěno, že na území Šumperského okresu se nachází ještě další jedno místo vhodné pro vybudování elektrárny podobného typu, v údolí Hučivé Desné. Z ekologických a environmentálních omezení v dané lokalitě však není výstavba další vodní elektrárny v dohledné době dle názorů odborníků možná.
38
Závěr Cílem práce bylo poukázat na možnost využití krajiny katastrálních území obcí Šumperk, Vikýřovice, Petrov nad Desnou, Rapotín, Velké Losiny a Loučná nad Desnou, respektive Kouty nad Desnou, v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie. Dle zpracovaných hodnot je oblast Šumperska vhodná jak pro výstavbu větrné elektrárny, tak i pro stavbu elektrárny vodní. Obce v regionu Šumperska nesplňují podmínku nadmořské výšky nad 450 metrů, kopcovité okolí ale výstavbu větrných elektráren umožňuje. Vrcholy, které se nacházejí ve vhodné nadmořské výšce, vzdálenosti od lidských obydlí i vzdálenosti od míst s ochranou přírody, krajinného rázu, ptačích oblastí, nebo CHKO Jeseníky jsou zalesněné z více než 56 %. Pro výstavbu je zde vhodné využít vysokých větrných elektráren s výškou nosného sloupu nad 35 m. Výstavba dalšího vodního zdroje energie byla mnoha orgány obcí a dalších organizací diskutována, oblast Hučivé Desné byla vyhodnocena jako vyhovující, avšak k jakémukoli plánování realizace prozatím nedochází a to z důvodu obrovské finanční náročnosti a ekologických i environmentálních omezení. Pro pokrytí spotřeby energie obyvatel vybraných obcí by byla potřeba výstavba nejméně šesti větrných elektráren o výkonu 2 MW, vhodná oblast pro uskutečnění tohoto záměru se dle tvaru krajiny a vhodných přírodních podmínek nachází v katastrálním území obce Loučná nad Desnou, respektive Kouty nad Desnou. Problémem výstavby jsou velké omezení v oblasti ekologie a environmentalistiky, jelikož okolí obcí patří do chráněné krajinné oblasti Jeseníky, jsou zde také čtyři ptačí oblasti a 64 chráněných území v rámci programu NATURA 2000. Toto vylučuje až 80% území s vhodnými podmínkami pro umístění větrných elektráren.
39
Seznam použité literatury [1]
SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. Vyd. 2. Praha: Naděžda Skleničková, 2003, 321 s. ISBN 80-903206-1-9
[2]
ŽALLMANNOVÁ, Eva. Větrné elektrárny a krajina. Vyd. 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006, 46 s. ISBN 80-737-5003-1
[3]
CETKOVSKÝ, Stanislav, Bohumil FRANTÁL a Josef ŠTEKL. Větrná energie v České republice: hodnocení prostorových vztahů, environmentálních aspektů a socioekonomických souvislostí. Brno: Ústav geoniky Akademie věd České republiky, 2010, 208 s. Studia Geographica, 101. ISBN 978-808-6407-845
[4]
BOSÁK, Jaroslav. Územní studie: Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje. In: [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:
[5]
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: < http://www.ochranaprirody.cz>
[6]
TWIDELL, John a Tony WEIR. Renewable energy resources. 2nd ed. London: Taylor & Francis, 2005, 601 s. ISBN 0-419-25320-3.
[7]
Skupina ČEZ [online]. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z < www.cez.cz>
[8]
Ministerstvo životního prostředí [online]. © 2008 - 2012 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z
[9]
Česká informační agentura životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
[10]
Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie [online]. 2003-2009 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z:
[11]
Zákon o hospodaření energií. In: Sbírka zákonů. 25. října 2000, ročník 2000, č. 406, 115
40
[12]
Zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. In: Sbírka zákonů. 31. březen 2005, ročník 2005, č. 180, 66
[13]
Konference OSN o životním prostředí a rozvoji: Rio de Janeiro 3.- 14.června 1992. Dokumenty a komentáře. 1. vyd. Praha: Management Press, 1993, 260 s. ISBN 80-856-0343-8
[14]
Zákon o ochraně přírody a krajiny. In: Sbírka zákonů. 19. února 1992, ročník 1992, č. 114, 28
[15]
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. In: Sbírka zákonů. 20. února 2001, ročník 2001, č. 100, 40
[16]
Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:
[17]
Olomoucký kraj [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:
[18]
CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky: II. díl. 1.vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005, 589 s. ISBN 80-860-6482-4
[19]
CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Editor Martin Culek. Praha: Enigma, 1995, 347 s. ISBN 80-853-6880-3
[20]
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné z < http://www.jeseniky.nature.cz>
[21]
Turistické regiony a oblasti České republiky: Jeseníky [online]. 1998 [cit. 201304-02]. Dostupné z < http://www.43.oblast.cz>
[22]
Atlas krajiny České republiky: Landscape atlas of the Czech Republic. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky, 2009, 331 s. ISBN 978-8085116-59-5.
[23]
VYKYDAL, Vít, ZZVORKA, Petr: Sedmý div České republiky [on-line]. 2007 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: 41
[24]
MARTINCOVÁ, Věra. Větrná elektrárny typu Tacke TW500 a kabelová přípojka na veřejnou síť Mladoňov. In: [online]. 2004 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:
[25]
SKÁCEL, Alexander. Rekonstrukce větrné farmy Mravenečník. In: [online]. 2009 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z:
[26]
Olomoucký kraj. In: [online]. [cit. 2013-04-05]. Dostupné z
[27]
Český statistický úřad [online]. 2013, 15.5.2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/>
[28]
Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. 6.12.2012 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: < http://www.cuzk.cz/>
[29]
Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. [online]. 2011 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z:
42
Seznam tabulek Tab. 1 Základní systémové vrstvy krajiny podle Löwa [1] Tab. 2 Výroba elektřiny z OZE v zařízeních skupiny ČEZ (v GWh) [5] Tab. 3 Velikosti větrných elektráren [3] Tab. 4 Seznam chráněných území v okrese Šumperk (2010) [14] Tab. 5 Údaje jednotlivých obcí [22] Tab. 6 Využití půdy na území Šumperska [23] Tab. 7 Vrcholy, hřebeny, sedla v území [14]
Seznam obrázků Obr. 1 – zvláště chráněná území ČR [5] Obr. 2 Větrná mapa České republiky [28]
43
Seznam příloh Příloha č. 1 Větrné elektrárny v České republice [24] Příloha č. 2 Vodní elektrárna Dlouhé Stráně [25] Příloha č. 3 CHKO Jeseníky [21]
44
