MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Studie hodnocení současného stavu katastrálního území - městys Buchlovice
Autor: Lucie Hlůšková Vedoucí práce: Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D. Brno 2012
Studie hodnocení současného stavu katastrálního území - městys Buchlovice Lucie Hlůšková
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na hodnocení současného stavu městyse Buchlovice prostřednictvím přírodních a sociálně-kulturních poměrů. Cílem bylo provést SWOT analýzu, NEED analýzu a na základě jejich vypracování navrhnout případná opatření pro zlepšení celkového stavu Buchlovic. Součástí práce je také zhodnocení rekreačního potenciálu obce.
Klíčová slova Krajina, současný stav, SWOT analýza, NEED analýza, cestovní ruch, rekreační potenciál obce
The study of evaluation of current state of cadastral territory - township Buchlovice Lucie Hlůšková
Annotation The Bachelor Thesis deals with evaluation of the current state of township of Buchlovice through natural and socio-cultural conditions. The aim of the Bachelor Thesis was to carry out a SWOT analysis, NEED analysis, and suggest steps based on the results of the analyses, which may lead to overall improvement of Buchlovice. Evaluation of the opportunities of Buchlovice for recreation represents another aim of the thesis.
Key Words Landscape, current state, SWOT analysis, NEED analysis, tourism, recreational potential of the village
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Studie hodnocení současného stavu katastrálního území – městys Buchlovice“ vypracovala samostatně s pouţitím pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne………………………………. …………………….……………….. Podpis
Poděkování Na tomto místě chci především poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za odborné vedení práce, za její podporu, trpělivost a vţdy vstřícné jednání. Dále také děkuji zaměstnancům obecního úřadu Buchlovice za ochotu poskytnout jakékoliv informace. V neposlední řadě patří velký vděk mé rodině, která mi umoţnila ničím nerušené psaní.
Obsah ÚVOD A CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 8 I.
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 9
1.
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ............................................................................... 10
2.
METODY HODNOCENÍ ................................................................................................... 17 2.1 LandUse ............................................................................................................................ 17 2.2 Koeficient ekologické stability ......................................................................................... 17 2.3 Stupeň ekologické stability ............................................................................................... 19 2.4 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny............................................................. 20
II. PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................................. 21 3. POPIS VYBRANÉHO ÚZEMÍ .............................................................................................. 22 3.1 Administrativně-správní zařazení ..................................................................................... 22 3.2 Historie Buchlovic ............................................................................................................ 23 3.2.1 Pověsti ........................................................................................................................ 24 3.3 Historické památky ........................................................................................................... 25 3.3.1 Hrad Buchlov ............................................................................................................. 25 3.3.2 Zámek Buchlovice ..................................................................................................... 26 3.3.3 Farní kostel sv. Martina.............................................................................................. 27 3.3.4 Kaple sv. Barbory na Modle ...................................................................................... 27 3.3.5 Kaple sv. Alţběty ....................................................................................................... 28 3.3.6 Smraďavka ................................................................................................................. 28 3.4 Kulturní památky .............................................................................................................. 29 3.4.1 Spolková činnost ........................................................................................................ 29 3.4.2 Kulturní akce .............................................................................................................. 33 4. ROZBOR PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK ................................................................................. 35 4.1 Popis bioregionu – Chřibský bioregion............................................................................. 35 4.1.1 Základní údaje ............................................................................................................ 35 4.1.2 Horniny a reliéf .......................................................................................................... 35 4.1.3 Podnebí....................................................................................................................... 36 4.2 Popis přírodních podmínek lokality .................................................................................. 37 4.2.1 Geologická skladba a reliéf ........................................................................................ 37 4.2.2 Typické půdy.............................................................................................................. 38 4.2.3 Hydrologické poměry................................................................................................. 38 4.2.4 Typická biota.............................................................................................................. 39 4.2.5 Odlišnosti vůči okolním bioregionům ........................................................................ 40
4.2.6 Ochrana přírody ......................................................................................................... 40 5. ZHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ........................................................................................... 44 5.1 Popis hlavních krajinotvorných činností ........................................................................... 44 5.1.1 Lesnictví ..................................................................................................................... 44 5.1.2 Zemědělství ................................................................................................................ 44 5.1.3 Vodní plochy .............................................................................................................. 44 5.1.4 Průmysl ...................................................................................................................... 44 5.1.5 Rekreace ..................................................................................................................... 45 5.2 Vyuţití území (LandUse) .................................................................................................. 46 5.2.1 Koeficient ekologické stability (KES) ....................................................................... 47 5.2.2 Stupeň ekologické stability ........................................................................................ 49 6. OBECNÁ DEMOGRAFIE ..................................................................................................... 52 6.1 Obyvatelstvo ..................................................................................................................... 52 6.2 Vzdělanost obyvatelstva.................................................................................................... 54 6.3 Struktura obyvatelstva ....................................................................................................... 55 6.4 Pohyb obyvatelstva ........................................................................................................... 58 6.5 Nezaměstnanost ................................................................................................................ 59 7. VYBAVENOST OBCE .......................................................................................................... 60 8. CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................................. 63 8.1 Kulturní cestovní ruch ....................................................................................................... 63 8.2 Dovolená v přírodě............................................................................................................ 63 8.3 Sportovní a aktivní dovolená ............................................................................................ 64 8.4 Lázeňský cestovní ruch ..................................................................................................... 64 8.5 Ubytovací zařízení ............................................................................................................ 65 8.6 Restaurační zařízení .......................................................................................................... 66 9. SWOT ANALÝZA ................................................................................................................. 69 10. NEED ANALÝZA A NÁSLEDNÁ NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ .............................................................................................. 70 ZÁVĚR A DISKUZE ................................................................................................................. 73 SEZNAM ZDROJŮ .................................................................................................................... 74 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ......................................................................... 78 PŘÍLOHY ................................................................................................................................... 80
ÚVOD A CÍL PRÁCE Městys Buchlovice se svými 2 500 obyvateli je obcí, která je známá zejména díky svým hlubokým kulturním a historickým kořenům, jenţ je turistickým lákadlem pro cílové skupiny. Dominanta území je tvořena také Přírodním parkem Chřiby zasahující téměř do celého katastru obce. Na území Buchlovic, konkrétněji v severozápadní části katastru, se nacházejí také maloplošná zvláště chráněná území, a to Přírodní rezervace Holý kopec, Přírodní památka Barborka, Makovica a Maršava. Jak uvádí Sklenička (2002), krajina je dynamickým systémem. Je určena střetem různých přírodních procesů. V případě krajiny kulturní je její vývoj dán především činností člověka. Zásahy lidské činnosti zanechávají v krajině stopy či znaky, z nichţ některé mohou být smazány nebo nahrazeny vzápětí po jejich objevení se. Jiné přetrvávají dlouhá staletí i tisíciletí, čímţ se vrývají do „paměti“ krajiny, z níţ jdou vymazat velmi obtíţně či vůbec ne. Z tohoto důvodu je nutné si uvědomit význam krajiny pro člověka a jeho další lidská pokolení. S tím je spjat v poslední době často uváděný pojem trvale udrţitelný rozvoj, na který by měl být brán zřetel, a zároveň by měla být opomenuta slova Františka Gellnera „Po nás ať přijde potopa“. Bakalářská práce si klade za cíl zhodnotit současný stav vybraného katastrálního území městyse Buchlovice a to na základě přírodních a sociálně-kulturních poměrů a také faktorů, které ovlivňují současný stav vybrané lokality. Dalším cílem je vypracování rekreačního potenciálu obce, SWOT analýzy a NEED analýzy. V souvislosti s uvedenými analýzami jsou navrhnuta případná opatření či řešení na zlepšení stavu území s ohledem na zásady trvale udrţitelného rozvoje.
8
I.
TEORETICKÁ ČÁST
9
1. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ Obec Podle zákona o obcích je obec základní územně správní celek. Obec je moţné také chápat jako základní samosprávné společenství občanů ţijící na určitém území. Je právnickou osobou, která má svůj vlastní majetek, s nímţ hospodaří. V právních vztazích můţe vystupovat vlastním jménem a nese odpovědnost z nich plynoucí.1 Obec se stará o všestranný rozvoj svého území a potřeby svých občanů. Navenek zastupována starostou, jenţ předsedá jednáním zastupitelstva obce, stojí v čele rady a obecního úřadu.2 Působnost obce Podle zákona o obcích mají obce dvojí věcnou působnost:
Samostatná působnost
Přenesená působnost
Orgány obce Jedním z orgánů obce je zastupitelstvo, které je nejvyšším samosprávným orgánem. Dalším orgánem je rada obce, která je výkonným orgánem, přičemţ k jejím členům patří starosta, místostarosta a další radní. Obecní úřad plní úkoly ve věcech samostatné působnosti, které mu bylo uloţeno zastupitelstvem nebo radou obce, vykonává státní správu ve věcech přenesené působnosti.3
Městys Městys je typem obce mezi městem a vsí. V minulosti šlo o sídla, kterým bylo uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy, čímţ se lišily od vsí. V městysi bylo mnohem
1
GROSPIČ, Jiří. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozš. vyd. (ve Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2. rozš. vyd.). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-864. 2 JANKŮ, Martin. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3., přeprac. a dopl vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 493 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7400-078-2. 3 PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-2472789-9.
10
nejsilněji zastoupeno zemědělství.4 Jak uvádí Grospič, před rokem 1954 mohla uţívat označení městyse oprávněná obec, pokud o to poţádá předsedu Poslanecké sněmovny.
SWOT analýza Jedná se o metodu, které je v evropských zemích jiţ běţně pouţívána v oblasti státní správy a územní samosprávy v regionálním rozvoji a plánování (Grospič, 2008). Název je zkratkou, odvozený z anglických slov Strenghts, Weaknesses, Opportunities, Threats, coţ v přesném překladovém pořadí znamená sílu, slabost, příhodnost a ohroţení. Metoda je zaloţena na odhalení a definování vnitřních silných a slabých stránek zkoumaného objektu, také moţných hrozeb a příleţitostí z vnějšího prostředí, které se k objektu vztahují.5 Úkolem SWOT analýzy je definovat současnou a očekávanou budoucí situaci, určit směr rozvoje a najít prostředky k dosaţení stanoveného cíle.6
Obr. 1: SWOT matice (Zdroj: Hrabánková, 2011) Ţivotní prostředí Podle zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí je ţivotní prostředí vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Ke sloţkám ŢP patří zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. S ţivotním prostředím souvisí také jeho ochrana, jejímţ významem je prevence znečišťování nebo poškozování tohoto prostředí.7
4
Wikipedie: Městys. [online]. [cit. 2012-05-08+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstys KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-2471545-2. 6 GROSPIČ, Jiří. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozš. vyd. (ve Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2. rozš. vyd.). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-864. 7 Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí 5
11
Ekosystém Jde o soustavu, mezi jejíţ základní sloţky patří ţivé organismy a neţivé okolní prostředí. Tyto dvě sloţky jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie, vzájemně se ovlivňují a vyvíjejí.8
Trvale udrţitelný rozvoj Podle Světové komise pro ţivotní prostředí a rozvoj je trvale udrţitelný rozvoj definován jako rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti, aniţ by omezoval moţnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby, přičemţ je zachována rozmanitost přírody a její funkce.9
Krajina Pojem krajina má velké mnoţství podob, jelikoţ kaţdé hledisko na krajinu nahlíţí rozdílným způsobem. Na základě právního pojetí je krajina chápána jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky.10 K představitelům krajinně-ekologického pojetí krajiny patří Forman a Godron, kteří pojem krajina chápou jako heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje. Mezi další pojetí patří například geografické, historické, demografické a umělecké pojetí krajiny.11
8
BRANIŠ, Martin a Karel PIVNIČKA. Úvod do studia životního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1994, 141 s. ISBN 80-706-6945-4. 9 GROSPIČ, Jiří. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozš. vyd. (ve Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2. rozš. vyd.). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-864. 10 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 11 SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. Vyd. 1. Praha: Naděžda Skleničková, 2002, 321 s. ISBN 80-903-2060-0.
12
Struktura krajiny
Primární – taková struktura krajiny, která vznikla nezávisle na člověku, ovlivněna jen činností přírodních faktorů
Sekundární – antropogenní změny primární krajinné struktury, LandUse
Terciární – tvořena nehmotnými procesy, které ovlivňují primární a sekundární strukturu krajiny (ekonomika, politika, filozofie, náboţenství, umění,…)
Krajinu lze rozlišit na dvě základní kategorie a to podle míry jejího ovlivnění člověkem:
Krajina přírodní a přirozená – útvar, který se vytváří působením přírodních, abiotických i biotických, krajinotvorných procesů bez ovlivnění antropogenními faktory nebo jen s jejich minimálním působením
Kulturní krajina – krajina, jejíţ vývoj byl zasaţen lidskou činností; k faktorům ovlivňující přeměnu přírodní krajiny na kulturní patří zemědělství a lesnictví ₋
Vlastní kulturní krajina
₋
Narušená kulturní krajina
₋
Devastovaná krajina12
Obr. 2: Krajina jako kombinace přírody a kultury (Zdroj: Sklenička, 2002)
Ochrana přírody a krajiny Podle toho, co je hlavním objektem ochrany, ochranu přírody a krajiny lze členit na územní a druhovou (prvkovou). Územní ochrana je spjata s konkrétní lokalitou, ve které se určeným způsobem chrání všechny přírodní prvky nacházející se v ní. Kdeţto druhová ochrana se váţe na jednotlivé ţivé či neţivé sloţky přírody, bez ohledu na to, kde se druh nachází. 12
SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. Vyd. 1. Praha: Naděžda Skleničková, 2002, 321 s. ISBN 80-903-2060-0.
13
Ochranu přírody a krajiny lze dělit také z pohledu úrovně na obecnou, do níţ spadá ochrana všech druhů rostlin, ţivočichů či dřevin, a zvláštní – ta představuje vyšší úroveň ochrany, přičemţ chrání nejcennější části přírody a krajiny.13 Obecná ochrana přírody a krajiny
Ochrana dřevin rostoucích mimo les – ochrana vztahující se na všechny dřeviny před poškozováním a ničením, ke kácení nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody
Významný krajinný prvek (VKP) – hodnotná část krajiny, jeţ utváří její typický vzhled nebo přispívá k udrţení její stability; rozlišujeme VKP buď ze zákona, nebo registrovaný14
Obecná ochrana rostlin a živočichů – ochrana se týká všech druhů rostlin a ţivočichů před jejich poškozováním ničením, sběrem či odchytem, který by mohl vést k ohroţení těchto druhů15
Ochrana volně žijících ptáků – v rámci ochrany druhů ptáků je zakázáno jejich usmrcování, odchyt, poškozování, úmyslné vyrušování
Ochrana a využití jeskyní – je zakázáno ničení, poškozování, upravování, či jiná změna stávajícího stavu jeskyní
Ochrana paleontologického nálezu – nálezce takové nálezu je povinen zajistit ochranu tohoto nálezu a opatřit jej údaji, např. o místě nálezu
Krajinný ráz – je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, které jsou chráněny před činností sniţující jeho estetickou a přírodní hodnotu
Přechodně chráněná plocha – území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem
významných
rostlinných
a
ţivočišných
druhů,
nerostů
a
paleontologických nálezů
Územní systém ekologické stability (ÚSES) – jedná se o významně propojený soubor přirozených i pozměněných, přírodě však blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu; ke skladebným částem ÚSES patří:
13
KOTOVICOVÁ, Jana. Ochrana životního prostředí II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0. 14 KOTOVICOVÁ, Jana. Ochrana životního prostředí II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0. 15 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
14
₋
Biocentrum – území, která svým stavem a velikostí umoţňují trvalou existenci ekosystémů
₋
Biokoridor – pásy chráněných pozemků, které spojují jednotlivé rezervace, a rostlinám a ţivočichům umoţňují šířit se mezi rezervacemi, čímţ napomáhají toku genů16
₋
Interakční prvek – jde o ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, která vytvářejí podmínky pro existenci rostlin a ţivočichů17
Zvláště chráněné časti přírody
Zvláště chráněná území (ZCHÚ) – území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná, za zvláště chráněná území byla vyhlášena státním orgánem, který taktéţ stanovil podmínky jeho ochrany; dělí se do dvou podskupin na velkoplošné a maloplošné ₋
Národní parky (NP) – rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měříku, jejichţ značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou
činností
málo
ovlivněné
ekosystémy,
v nichţ
rostliny,
ţivočichové a neţivá příroda mají mimořádný význam ₋
Chráněné krajinné oblasti (CHKO) – rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin nebo památkami historického osídlení
₋
Národní přírodní rezervace (NPR) – menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf vázány ekosystémy významné v národním či mezinárodním měřítku
₋
Národní přírodní památka (NPP) - přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohroţených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo
16
PRIMACK, Richard B. Biologické principy ochrany přírody. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 349 s. ISBN 80717-8552-0. 17 Krajinná ekologie - učebnice: kapitola 9. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola9.html#skladebne_casti_uses
15
mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk18 ₋
Přírodní památka (PP) – přírodní útvar menší rozlohy regionálního významu
₋
Přírodní rezervace (PR) – menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro danou geografickou oblast19
Zvláště chráněné rostliny a živočichové – ochrana těch druhů rostlin a ţivočichů, které jsou vzácné nebo ohroţené, vědecky či kulturně velmi významné
Památné stromy – jsou mimořádně významné stromy, je zakázáno je poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji
Natura 2000 Natura 2000 je evropskou soustavou chráněných území, jejímţ cílem je zabezpečit ochranu těch druhů ţivočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu velmi cenné, ohroţené, vzácné nebo svým výskytem omezené jen na určitou oblast. V České republice je soustava Natura 2000 tvořena ptačí oblastí a evropsky významnými lokalitami. Odpovědným orgánem je Ministerstvo ţivotního prostředí. Ptačí oblasti jsou území nejvhodnější pro ochranu vybraných druhů ptáků jak z hlediska jejich výskytu, tak početnosti a stavu jejich populací. V rámci ptačích oblastí je nutné stanovit činnosti, které je moţno vykonávat a ke kterým je zapotřebí souhlasu orgánu ochrany přírody, avšak činnosti, které mají na lokalitu NATURA 2000 negativní vliv, jsou zakázány. Na rozdíl od zvláště chráněných území, která jsou chráněna jako celek, u ptačích oblastí je nutno chránit předmět ochrany – druhy ohroţené z hlediska EU.20 K evropsky významným lokalitám patří taková území, která jsou navrţena k ochraně druhů nebo přírodních stanovišť.
18
Ministerstvo životního prostředí: Národní přírodní památka. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/narodni_prirodni_pamatky 19 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 20 KOTOVICOVÁ, Jana. Ochrana životního prostředí II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0.
16
2. METODY HODNOCENÍ Proto, abychom mohli pochopit vztahy mezi jednotlivými krajinnými sloţkami, které vytvářejí charakteristický ráz krajiny, je podstatným a rozhodujícím faktorem hodnocení krajiny, z toho důvodu, aby byl zvolen nejvhodnější přístup k rozvoji určitého území.
2.1 LandUse LandUse je termínem, který v sobě zahrnuje dvě základní sloţky – biofyzikální a socioekonomickou, a je stejně dynamický jako krajina sama. Součástí LandUse je forma analýzy aktuálního nebo historického stavu a hodnocení krajiny z hlediska vhodnosti pro jednotlivé způsoby vyuţívání. (Sklenička, 2002)
2.2 Koeficient ekologické stability Podle Míchala je koeficient ekologické stability vyjádřením poměrového čísla, stanovuje poměr ploch stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území podle vzorce:
Kes =
=
Tab. 1: Krajinné typy na základě hodnoty Kes Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem (TVORBA) území nestabilní, nadprůměrně vyuţívané s jasným porušením přírodních struktur Kes do 0,399 území málo stabilní, intenzivně vyuţíváno, jedná se povětšinou o zemědělskou
Kes 0,4 - 0,899 krajinu Krajinný typ B - krajina intermediální (ÚDRŢBA) Kes 0,9 - 2,99
území mírně stabilní, běţná kulturní krajina, v níţ jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků, území je schopno zajistit trvale udrţitelný rozvoj a dokáţe se samo obnovovat bez přičinění člověka
Krajinný typ C - krajina relativně přírodní (OCHRANA) Kes 3,0 - 6,2 Kes nad 6,2
území stabilní, technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků území relativně přírodní
Zdroj:Tvorba a ochrana krajiny – pomůcka do cvičení a ke zkoušce
17
K tomu, aby ekosystémy a krajinné systémy mohly trvale plnit své produkční a mimoprodukční funkce pro společnost, je zapotřebí rozpoznat hranice jejich moţného zatěţování, aniţ by došlo k výraznému narušení jejich funkčnosti. Je třeba znát jejich ekologickou stabilitu.21 Ekologická stabilita je vyznačována schopností ekologického systému přetrvávat i za působení rušivých vlivů a reprodukovat své podstatné charakteristiky v podmínkách narušování zvenčí. Tato schopnost se projevuje dvěma způsoby a to minimální změnou za působení rušivého vlivu, nebo spontánním návratem do původního stavu. Na základě přítomnosti či absence působení cizích faktorů lze rozlišit čtyři základní typy ekologické stability:22 konstantnost – ekologický systém sám od sebe nekolísá nebo pouze v zanedbatelném rozsahu cykličnost – ekologický systém vykazuje sám od sebe změny v pravidelných intervalech rezistence – ekologický systém je odolný vůči cizímu faktoru a nezpůsobí tak ţádné velké změny ani kolísání resilience – za působení cizího faktoru se ekologický systém mění, ale působením autoregulačních mechanismů se vrací k původnímu stavu23 Tab. 2: Typy ekologické stability Kolísání podstatné ekologické charakteristiky malé (nepodstatné) velké (prakticky významné)
Ekologicky „cizí“ faktory nepůsobí konstantnost cykličnost
působí rezistence resilience (elasticita)
Zdroj:MÍCHAL, Igor. Obnova ekologické stability
21
MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s. ISBN 80-853-6822-6. 22 MÍCHAL, Igor. Obnova ekologické stability lesů. Vyd. 1. Praha: Academia, 1992, 169 s. ISBN 80-8536823-4. 23 MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s. ISBN 80-853-6822-6.
18
Ekologická nestabilita je pojmem opačným k pojmu ekologické stability. Lze ji charakterizovat jako neschopnost ekologického systému přetrvat působení cizího vlivu zvenčí, či neschopnost systému vrátit se k výchozímu stavu. Ekologická nestabilita se týká systémů, u nichţ jsou nedokonale vyvinuté autoregulační mechanismy, čímţ je jejich odolnost značně sníţena.24 Ekologická rovnováha je hlavním projevem ekologické stability. Vyjadřuje se dynamickým stavem ekologického systému, který se trvale udrţuje s malým kolísáním, nebo se do něj po změně znovu navrací.25
2.3 Stupeň ekologické stability Stupeň ekologické stability (SES) vyznačuje významnost krajinného prvku pro daný ekosystém. Ve srovnání s koeficientem ekologické stability je u SES zohledněn a zahrnut stav jednotlivých krajinotvorných prvků vyskytující se v řešeném území.26 Škála stupně významnosti jednotlivých prvků pro území a pro jejich ekologickou stabilitu se pohybuje v rozmezí stupně 0 aţ 5, přičemţ stupeň: 0 – bez významu 1 – velmi malý význam 2 – malý význam 3 – střední význam 4 – velký význam 5 – výjimečně velký význam Celkový stupeň ekologické stability lze vypočítat jako váţený průměr ploch jednotlivých sloţek, jehoţ hodnota je dána vzorcem:
Fi – plocha prvku SESi – stupeň významnosti prvku F – celková plocha území SES – celkový stupeň ekologické stability 24
MÍCHAL, Igor. Obnova ekologické stability lesů. Vyd. 1. Praha: Academia, 1992, 169 s. ISBN 80-8536823-4. 25 Krajinná ekologie - učebnice: kapitola 2. *online+. *cit. 2012-04-14+. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola2.html#krajinne_faktory 26 http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/tok1/stabilita%20vzorce.pdf
19
2.4 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny Cestovní ruch Cestovní ruch je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících od míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času, obchodu a za jinými účely nevztahujícími se k činnosti, za kterou jsou z navštěvovaného místa odměňováni. 27 K tomu, aby jakákoliv lokalita byla podle Jana Bíny atraktivní z hlediska cestovní ruchu, musí vykazovat určité předpoklady vyznačující se jak rozmanitostí typového charakteru, tak rozmanitostí územního záběru. K základním předpokladům patří lokalizační a realizační podmínky. Lokalizační podmínky lze souhrnně charakterizovat tím, čím se dané území můţe pochlubit a co nabízí - přírodní památky a krásy, nebo kulturní památky a akce. V lepším případě oba sektory současně pro výhodnější rozvoj cestovního ruchu. Realizační podmínky umoţňují uskutečnění cestovního ruchu. Mezi realizační faktory patří doprava, ubytovací, stravovací, sportovní a jiné druhy zařízení, jejichţ kapacita a mnoţství určuje počet potenciálních návštěvníků dané lokality. Samotné hodnocení potenciálu cestovního ruchu vychází podle Bíny z rozdělení na dva subsystémy – přírodní a kulturní subsystém. Přírodní subsystém je zaloţen na aktivní turistice, rekreaci, sportovním vyţití v rámci přírody a přírodě jako takové. Kulturní subsystém tvoří kulturní, sportovní a církevní akce, kulturní památky a soubory, místní produkty atd. Jednotlivým sloţkám subsystémů je nutno přiřadit kladný stupeň lokalizačních podmínek. V případě sloţky, ve které se jev nevyskytuje, je jí přiřazen nulový stupeň.
Stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, jev je v lokalitě registrovatelný
Stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, stav jevu je zřetelný a výrazný
Stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu
27
INDROVÁ, Jarmila, Petr HOUŠKA a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7.
20
II. PRAKTICKÁ ČÁST
21
3. POPIS VYBRANÉHO ÚZEMÍ 3.1 Administrativně-správní zařazení Obec: Buchlovice Okres: Uherské Hradiště Kraj: Zlínský Mikroregion: Buchlov 1. písemná zmínka: 1 202 Nadmořská výška: 234 m. n. m. Katastrální výměra: 3 196 ha Buchlovice leţí v údolí kolem potoka, vlévajícího se do Dlouhé řeky,
9km
severozápadně od Uherského Hradiště, v nadmořské výšce 234m, na okraji rázovitého Moravského Slovácka v předhůří lesnatých Chřibů. Buchlovice se nachází v okrese Uherské Hradiště, ve Zlínském kraji, který společně s Olomouckým krajem tvoří jednotku NUTS II Střední Morava. Katastrální výměra obce činí 3196ha.
Obr. 3: Okresní části Zlínského kraje (Zdroj: Zlínský kraj, Město Valašské Meziříčí)
Jsou centrem Mikroregionu Buchlov, který sdruţuje 14 obcí (Boršice, Břestek, Buchlovice, Hostějov, Medlovice, Modrá, Osvětimany, Salaš, Staré Hutě, Stříbrnice, Stupava, Tupesy, Velehrad, Zlechov). Pro všechny obce spadající pod Mikroregion Buchlov jsou zásadní charakteristiky, jako je hustota obyvatelstva, přirozený úbytek 22
obyvatelstva, způsob zemědělského hospodaření a potenciální směny rozvoje průmyslu a cestovního ruchu. Dne 20. května 1805 byla obec Buchlovice povýšena na městys a to římským císařem Františkem druhým. Jednalo se o propůjčení práva výročních a dobytčích trhů. Výroční trhy se konaly čtyřikrát do roka vţdy v úterý: po Obrácení sv. Pavla, po Cyrilu a Metodějovi, po Boţím Těle a v úterý před Šimonem a Joudou. Právo dobytčích trhů se uskutečňovalo v pondělí před výročním trhem. Obci Buchlovice byl udělen na poţádání znak a prapor, jejichţ uţívání bylo schváleno předsedou parlamentu. Znak přebírá z části symboliku staré obecní pečeti doplněnou znakovou figurou z erbu pánů ze Zástřizl, kteří drţeli Buchlovice v 16. – 17. století.28
3.2 Historie Buchlovic Buchlovice měly strategický význam uţ v období Velké Moravy - jejich údolím vedla spojnice z Brněnska na Slovácko. Ve středověku se zde nacházela tři samostatná osídlení, která se časem spojila. Avšak první písemná zmínka o Buchlovicích je z roku 1202. Roku 1514 jsou poprvé připomínány, později vyhlášené buchlovické vinice. Ves rychle střídala majitele, aţ byla v roce 1540 prodána pánům ze Ţerotína, majitelům hradu Buchlova. Od té doby byly Buchlovice součástí buchlovského panství. V následujícím století trpělo městečko válečnými událostmi a bylo značně zpustošeno. V období třicetileté války obec velmi utrpěla, zanikla zdejší fara, která byla obnovena roku 1660. Na přelomu 17. a 18. století byla však obec znovu postiţena válečnými událostmi při vpádu Tatarů na Moravu. V roce 1866 procházela obcí pruská vojska, přičemţ zemřelo 161 osob na choleru. Název obce se v průběhu času vyvíjel a to v těchto podobách: Buchlowiz (1270), Buchlowicz (1359), v Buchlovicích (1513), Buchlovice (1611) – název podle hradu Buchlova.29
28 29
HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005.
23
3.2.1 Pověsti Pověst o Cerberovi Jan Dětřich nechal své první ţeně původem z Itálie postavit buchlovický zámek, jelikoţ jí v kamenné stavbě hradu Buchlova byla zima. Eleonora se však prosluněné rezidence nedočkala, zemřela před dokončením objektu. O několik let později Jan našel zalíbení v Anně, která pocházela z jiţních Čech. Milenci udrţovali vztah na dálku pomocí korespondence a psa Cerbera. Cerberus byl nazýván poslem lásky, neboť psaníčka svého pána nosil z Buchlovic aţ do Chotovin u Tábora. Cesta tam i zpět mu trvala přibliţně dva měsíce, přičemţ u míjejících hradů a zámků dostával najíst. Tento dluh Jan splácel při návštěvě své budoucí chotě. Cerberus korespondenční sluţbu vykonával po dobu dvou let, po jeho skonání byl pohřben na čestném místě v parku v Buchlovicích.30 Pověst o lípě neviny Při lovu zvěře byl Jan ze Zástřizl napaden velehradským myslivcem. Kousek opodál se nacházel zbrojnoš Vlček, který Janovi přišel na pomoc. Myslivce odehnal, avšak nedohonil – proto byl také Vlček zatčen z údajné spoluviny. Při mučení skřipcem se v bolestech k činu přiznal, leč byl nevinný. Poté, co byl sňat ze skřipce, své doznání zase odvolal. I přes odsouzení k trestu smrti mu bylo dopřáno posledního přání, kterým se stala výsadba lípy. Ta měla růst kořeny vzhůru, coţ mělo prokázat jeho nevinu. Tak se po roce a dni stalo a Vlček byl propuštěn na svobodu. Pověstná lípa stojí na nádvoří Buchlova dodnes a to více neţ 400 let. Pověst o černé paní Kousek od hradu Buchlova byla nalezena mrtvola hradního pána. Vyšetřování zločinů v 16. století bylo velmi rázné. Na koho padlo byť jen malé podezření a obţalovaný neměl ţádný důkaz usvědčující jeho nevinu, byl ihned popraven. Tak přišlo o ţivot několik nevinných. Osoba, která měla ve skutečnosti podíl na úmrtí hradního pána, byla paní Kateřina, samotná manţelka jiţ zmíněného muţe. Za to musí na Buchlově dodnes strašit jako černá paní. Symbol černé barvy má poukazovat na černotu její duše a myšlenek na vraţdu vlastního manţela. Podle pověsti se zjevuje v nejponuřejším pokoji
30
Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2006, červenec - srpen.
24
na hradě, jenţ je přezdíván “pokojem mrtvých”, kde byly ukládány těla zesnulých před pohřbem. Dodnes je v místnosti uloţena pravá egyptská mumie.31
3.3 Historické památky 3.3.1 Hrad Buchlov Zaloţení a stáří hradu je opředeno tajemstvím, ale jeho počátky se datují do první poloviny 13. století. V písemných pramenech se objevuje aţ roku 1300. Úkolem hradu Buchlova byla ochrana chřibských kopců a tamního lesního bohatství za pomoci loveckého práva. Zpočátku ryze románská stavba, začala být obohacována o prvky gotické. Ze 14. století se mnoho pramenů nedochovalo, ale přelom 14. – 15. století je bohatší o informace. V tomto časovém rozmezí začal být hrad zastavován. Prvními známými zástavními drţiteli byli Lichtenštejnové. Po Lichtenštejnech se majiteli Buchlova stávají Cimburkové, za jejichţ panování vzniklo na hradě několik reprezentačních pozdně gotických sálů, kterými se Buchlov můţe pyšnit doposud. Velkých změn se hrad dočkal aţ za vlády Ţerotínů a Zástřizlů. Dalším rodem byli Petřvaldové, kteří na hradě sídlili od první poloviny 17. století. Poté natrvalo přesídlili do buchlovického zámku. Od počátku 19. století vlastnili hrad Berchtoldové. Interiér hradu rozšířili o archeologické, numismatické a přírodovědné sbírky. Sbírky byly zpřístupněny pro veřejnost v jednom z prvních muzeí na hradě. Buchlov patřil Berchtoldům aţ do konce druhé světové války, kdy přešel do vlastnictví státu. Příjemnou událostí se pro hrad Buchlov stalo vyhlášení soutěţe o nejhezčí památku Česka, z níţ odešel jako vítěz.32
31
Časopis spirit: nejprodávanější týdeník o tajemstvích života. *online+. [cit. 2012-05-08+. Dostupné z: http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=4266%3Aerna-pani-nabuchlov&Itemid=94 32 Oficiální stránky Hradu Buchlova: Státní hrad Buchlov. Státní hrad Buchlov: z historie hradu *online+. [cit. 2012-02-26+. Dostupné z: http://www.hrad-buchlov.cz/z-historie-hradu/
25
Obr. 4: Hrad Buchlov (Zdroj: Oficiální stránky městyse Buchlovice)
3.3.2 Zámek Buchlovice Zámek Buchlovice je vyzdobeným barokním zámkem, který byl údajně postaven pro manţelku Jana Dětřicha z Petřvaldu, aby jí připomínal slunný pobyt v obdobné stavbě v její rodné Itálii. Spolu se zámkem vznikala i zahrada, řadící se k nejvýznamnějším svého druhu v naší vlasti. K původnímu parku ve francouzském stylu později přibyla jeho anglická část, zaloţená, na rozdíl od předešlé, na nepravidelném střídání lučin, skupinek jehličnanů a listnanů, s významným podílem exotických dřevin. Zámek byl vybudován na přelomu 17. a 18. století, lehce přestavěn a upraven byl pak ve 20. letech 20. století a tento vzhled si uchovává dodnes. V areálu se konají různé kulturní akce, unikátní výstavy fuchsií a je zde také zámecká vinotéka. Buchlovický zámek není proslulý jen svou atraktivní podobou, do historie doslova celé Evropy se vryla v prvním desetiletí 20. století jedna neblahá událost, která se odehrála právě zde, v rezidenci vysokého politika Leopolda II. Berchtolda. Ve dnech 15. a 16. září 1908 umoţnil v Buchlovicích tajné jednání rakousko-uherského ministra zahraničí Aloise Lexy Aehrenthala a jeho ruského protějšku Alexandra Petroviče Izvolského. Předmětem schůzky byly problematické poměry na tehdejším Balkáně, o který jevily obě mocnosti zištný zájem. Výsledek buchlovického jednání se dostavil jiţ po několika dnech. Došlo k rakouskému obsazení území Bosny a Hercegoviny, které stálo na počátku řetězce osudných událostí, jeţ vyvrcholily vypuknutím první světové války v létě 1914.33
33
HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005.
26
Obr. 5: Zámek Buchlovice (Zdroj: Oficiální stránky městyse Buchlovice)
3.3.3 Farní kostel sv. Martina Počátky vzniku buchlovické farnosti a tamějšího kostela jsou datovány do 13. století. Původní výstavba gotického kostela byla v letech 1640-1643 nahrazena podobou raně barokní, která je k vidění dodnes, o jejíţ výstavbu se zaslouţil Milota ze Zástřizl. Avšak stavitel kostela není znám. Poblíţ kostela se nacházejí dvě velké kamenné sochy Petra a Pavla. Pro farnost byly získány na počátku 20. století.34
Obr. 6: Farní kostel sv. Martina (Zdroj:Oficiální stránky Penzionu Buchlovice)
3.3.4 Kaple sv. Barbory na Modle Kaple sv. Barbory patří k nedílné součásti dějin hradu Buchlova a je jednou z dominant charakteristického trojvrší Chřibů. Místo, na němţ se kaple nachází, je úzce spjato s nejstarším osídlením buchlovského regionu. Mezi místními obyvateli je kaple nazývána „Barborka“. První písemná zmínka o ní sahá do počátku 15. století, rok 1412. Tehdejší katolický farář Buchlovic – Benedikt vedl spor o kapli s velehradským 34
ŽIŽLAVSKÝ, B. A M. HRDÝ. Buchlovice 2010. Buchlovice: HUDEC print, 2010.
27
opatstvím. Stav kaple byl po léta zanedbáván, a proto se pozdější majitel panství rozhodl postavit budovu novou, prostornější, v tehdy aktuálním stavebním slohu – pozdním moravském manýrismu, vystupujícím v období mezi renesancí a barokem. Stavba byla dokončena roku 1672. Kaple plnila roli jako úloţiště rodinných ostatků a v neposlední řadě se stala místem poutních bohosluţeb.35
Obr. 7: Kaple sv. Barbory na Modle (Zdroj: Oficiální stránky Zámku Buchlovice)
3.3.5 Kaple sv. Alžběty Kaple byla pravděpodobně postavena roku 1519 jako kostel Českých bratří. Zasvěcení sv. Alţbětě získala aţ po předání katolické církvi a přestavbě v roce 1644. Později slouţila ke skladování obilovin a také jako vojenský sklad. Církevním účelům byla navrácena ve 40. letech 20. století. V dnešní době funguje jako smuteční síň.36 3.3.6 Smraďavka Sirné lázně Smraďavka se nacházejí jihozápadně cca 1,5km od Buchlovic, jsou nazývány také jako Leopoldov podle jednoho z majitelů – Leopolda I. Berchtolda. První zmínka se objevuje v 16. století. V 17. století, poblíţ sirného pramene, byl postaven lovecký zámeček, jenţ byl vyuţíván jako obytná budova pro zaměstnance panství. Objekt vedlejší lázeňské budovy je mladší, pocházející z počátku 19. století. I přes oblíbenost buchlovické lokality se lázeňský dům velké návštěvnosti nedočkal.
35
HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. Oficiální internetové stránky městyse Buchlovice: Kaple sv. Alžběty u hřbitova. *online+. *cit. 2012-0226+. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/turista/Tindex.php?turista=pamatka&pamatka=kaple 36
28
Zlomovým okamţikem byl konec 20. století, kdy majiteli obou objektů se stali místní obyvatelé Buchlovic.37
Obr. 8: Zámeček (Zdroj: Oficiální stránky Lázní Leopoldov)
3.4 Kulturní památky 3.4.1 Spolková činnost Spolková činnost má v Buchlovicích dlouholetou tradici. První spolky podle písemných pramenů vznikají v 70. letech 19. století, a to Dobrovolná hasičská jednota Buchlovice, která byla později přejmenována na Sbor dobrovolných hasičů, a Spolek vojínů. Jako jediné existovaly do začátku 20. století, poté se začaly utvářet nově vznikající spolky, například Spolek divadelních ochotníků Bozděch, Okrašlovací spolek a Vzdělávací spolek Svornost. Spolková činnost se však nejvíce rozvíjela v období 1. republiky, kdy vzniklo na dvacet spolků s odlišným předmětem zájmu, např. Sdruţení přátel Junáka, Sportovní klub Buchlovice, Trampský klub „Kluci náhody“ a Včelařský spolek. V období druhé světové války byla velká část spolků zrušena. Jejich činnost byla opětovně obnovena v roce 1945. K dalšímu zastavení činnosti došlo v roce 1948, při níţ zanikly všechny spolky kromě Spolku dobrovolných hasičů a Tělocvičná jednota Sokol. Další zlatou érou spolků se stal rok 1989. Většina spolkových útvarů, jejichţ činnost
37
Lázně Leopoldov: Historie lázní Leopoldov. *online+. *cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.lazneleopoldov.eu/historie/
29
byla v 50. letech 20. století zrušena, obnovily svoji činnost a zrodily se nové, které jsou neodmyslitelně spjaty s kulturním ţivotem Buchlovic.38
Sbor dobrovolných hasičů Buchlovice
při zaloţení v roce 1876 nesl název Dobrovolná hasičská jednota v Buchlovicích
jeho účelem je spoluúčinkování při nebezpečí ohně, záchrana ţivotů a majetku občanů
v roce 1876 obec zakoupila pro sbor čtyřkolovou ruční stříkačku
od samotného vzniku pravidelně pořádá cvičení
v roce 1936 slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice
období německé okupace spolek ustál bez váţnějších následků
v roce 2004 hasiči získali automobilovou stříkačku z prostředků Ministerstva vnitra ČR, Zlínského kraje a obce Buchlovice39
počet členů k roku 2011 bylo 83, z toho 69 muţů a 14 ţen40
Divadelní společnost J. K. Tyla
příznivci ochotnického divadla se začali scházet koncem 19. století
k prvnímu známému divadelnímu spolku patřil Bozděch zabývající se především vlasteneckými hrami a přednáškovou činností
z období 1. světové války písemné záznamy o činnosti spolku mlčí
v období 1. republiky se hrálo pod hlavičkou místní Tělocvičné jednoty Sokol
předmětem činnosti se staly nejen veselohry, frašky ze ţivota, ale také dramata a národní hry, které byly uváděny při výročích republiky
v 70. letech a v roce 1987 se k souboru přidalo několik mladých talentovaných herců
po revoluci se představení konala na nádvořích hradu Buchlova a zámku v Buchlovicích
v roce 2000 spolek svoji činnost obnovil pod staronovým názvem Divadelní spolek J. K. Tyla Buchlovice pod vedením reţiséra Ladislava Peška41
38
HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. 40 Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2011, únor. 39
30
Folklorní studio Buchlovice
studio vzniklo v roce 1991 za účelem obohacování ţivota za pomoci pěstování tradic lidové kultury
působení folklorního studia je významné i z hlediska nadregionálního
kaţdoročně jsou pořádány kulturní akce, které přilákají příznivce folkloru
místem konání akcí studia je okolí Buchlovického zámku a parku
sdruţuje členy všech věkových kategorií
folklorní studio v posledních letech vystupuje za spoluúčasti buchlovické cimbálové muziky Rubáš42
Spolek podporovatelů historie Buchlovic
zaloţen v květnu 1995 k příleţitosti 190. výročí povýšení Buchlovic na městečko
spolek se zabývá výzkumem, studiem, dokumentací a popularizací poznatků o dějinách obce Buchlovice a jejího okolí od pravěku aţ po současnost
Buchlovice mají přes 60 podporovatelů historie
Členové pravidelně vydávají své poznatky v Buchlovském zpravodaji či jiných periodikách a sbornících43
Junák Buchlovice
mezinárodní výchovné hnutí pro mládeţ a děti od 6 let
spolek organizující schůzky, výpravy, akce a tábory
TJ Buchlovice – kopaná
původní zaměření spolku Sokola bylo především na gymnastiku, volejbal a turistiku, na rozdíl od okolních obcí, které svoji činnost zaměřili na fotbal
41
Divadelní společnost J. K. Tyla Buchlovice: Historie. Divadelní společnost J. K. Tyla Buchlovice: historie spolku [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.divadelnici.cz/index.php?a=historie 42 Folklorní studio Buchlovice. Folklorní studio Buchlovice: o nás *online+. *cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.fsbuchlovice.cz/index.php?id=2 43 HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005.
31
v 50. letech 20. století se sestavoval fotbalový tým a odehrávali se přátelská utkání
aţ v letech 1953 a 1954 začaly být přátelské zápasy pořádány oficiálně
Buchlovice neměly své vlastní hřiště, proto se utkání odehrávala ve vedlejší vesnici, z toho důvodu byla místním přidělena parcela pro vybudování hřiště, jehoţ celkové dobudování včetně kabin bylo do roku 195944
Petanque klub Stříbrné koule
zaloţen v roce 2004 a v současné době má 120 aktivních hráčů
kaţdoročně pořádáno 10 turnajů45
Záchranná stanice volně žijících živočichů Buchlovice
vznikla v roce 2003 jako součást areálu zámku Buchlovice
stanice spravuje území celého Zlínského kraje a z Jihomoravského kraje správní území obcí s rozšířenou působností Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou
jedná se o neziskovou organizaci, jejíţ chod je financován zejména z dotací, které poskytuje Krajský úřad Zlínského kraje a Český svaz ochránců přírody, dále z darů od sponzorů, z grantů a nadačních sbírek
posláním stanice je záchrana zraněných nebo jinak handicapovaných volně ţijících ţivočichů, jejich léčba, rehabilitace a příprava na jejich návrat do volné přírody
Obr. 9: Mapa záchranných stanic pro handicapovaná zvířata (Zdroj: Český svaz ochranářů přírody) 44
HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. Petanque klub Stříbrné koule Buchlovice. Petanque klub Stříbrné koule Buchlovice: o nás *online+. *cit. 2012-02-27+. Dostupné z: http://www.stribrnekule.cz/index.html 45
32
3.4.2 Kulturní akce Buchlovské hudební léto
kultura Buchlovic se nese také v duchu moderní zábavy a to prostřednictvím koncertů a letního kina v zámeckém amfiteatru
provozovatelem celé akce je VICHR production za spolupráce Správy Státního zámku Buchlovice a městysem Buchlovice46
z české a slovenské hudební scény se zde vystřídaly skupiny jako např.: Kryštof, Čechomor, No Name, Tři sestry, Miro Ţbirka, Svatý pluk, Věra Špinarová, Olympic, aj.
Den vína
jedná se o kaţdoroční výstavu vín, která se koná od roku 1991va je pořádána Folklórním studiem Buchlovice, při níţ se sejde několik set vzorků vín ze všech vinařských oblastí České republiky
kromě samotné degustace se pravidelně pořádají konference tentokrát na téma „Víno a moc“47
ukončení akce pravidelně uzavírá dobročinná aukce vzácných vín a šampionů výstavy, jejíţ výtěţek byl tentokrát věnován organizaci Diakonia – Cesta Uherské Hradiště48
Martinské hody s právem
obce v okolí Uherského Hradiště slavily hody císařské, v Buchlovicích martinské, které připadaly na neděli po sv. Martinu, jemuţ byl vysvěcen místní kostel49
46
VICHR production: o nás. *online+. *cit. 2012-05-08+. Dostupné z: http://www.vichr.cz/onas.php Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2012, březen 48 Středisko věnující se klientům se středním až těžkým mentálním či kombinovaným postižením ve věku od 6 do 30 let (http://strediskocesta.cz/nase-sluzby/) 49 HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. 47
33
Festival česneku
událost opakující se kaţdý rok na konci července po dobu uţ deseti let, slavnost jedinečná nejen v České republice, ale i v Evropě, jelikoţ česnekové slavnosti pořádají jen málo zemí na světě, k nimţ patří USA, Kanada, Finsko a Velká Británie50
slavnosti česneku se odehrávají v buchlovickém zámeckém parku, kde se sejdou zájemci o kvalitní český česnek, přičemţ za zmínku stojí i ochutnávky česnekových produktů a specialit jako např., česneková zmrzlina, čokoládové košíčky s česnekem, česnekové buchty, bramboráky, polévky atd., připraveny jsou i vystoupení folklórních souborů a tematické soutěţe
50
Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2010, září.
34
4. ROZBOR PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 4.1 Popis bioregionu – Chřibský bioregion 4.1.1 Základní údaje Jak uvádí Culek, bioregion leţí na pomezí jiţní a východní Moravy a zabírá téměř celý geomorfologický celek Chřiby. Plocha bioregionu činí 254 km2. Bioregion je tvořen výraznou vrchovinou na pískovcovém flyši, je charakterizován biotou typického západokarpatského bukového lesa (3. a 4. vegetační stupeň), na rozdíl od okolí s některými submontánními a subatlantskými druhy. Biodiverzita je však sníţena vlivem monotónního podkladu. Potenciální vegetaci dominují květnaté bučiny. Netypická část je tvořena teplejšími okrajovými svahy a pahorkatinami nebo plošším reliéfem bez skal, s větším zastoupením dubohabrových hájů, výjimečně i teplomilných doubrav. Převáţně se jedná o jednotvárná přechodná území do sousedního bioregionu. V současné době jsou dominující bučiny a jehličnaté kultury, nelesní půdu kryjí převáţně mezofilní pastviny. 4.1.2 Horniny a reliéf Území boduje paleogénní flyš račanské jednotky, v němţ se významně uplatňují pískovce i slepence, místy značně odolné, převáţně mírně kyselé, ojediněle však i vápnité. Při severozápadním okraji vystupují nepatrné útrţky jurských vápenců. Z pokryvů hrají hlavní roli svahoviny, při okrajích spraše aţ sprašové hlíny, lokálně se vyskytují holocenní pěnovce. Chřiby představují kernou vrchovinu s úzkými, často strukturně podmíněnými hřbety. Bioregion je na východě budován jedním hlavním hřbetem, z něhoţ sbíhají k jihu dlouhá pozvolná údolí a k severu spadají strmé svahy rozčleněné krátkými strmými údolími. V jihozápadní části se vyskytují dva paralelní hřbety rozdělené údolím horní Kyjovky, které jsou na obě strany strmé. Údolí jsou 140 aţ 250 m hluboká, ale rozevřená. Místy jsou vypreparovány tvrdé partie pískovců v podobě izolovaných skalisek (Kozel, Komínky). Reliéf má ráz členité vrchoviny s výškovou členitostí 200 – 300 m, na severním svahu aţ ploché hornatiny s členitostí do 350 m. Ve východní části jsou místy úseky víceméně zarovnané nebo s měkkou morfologií a členitostí ploché vrchoviny 150 – 200 m.
35
Nejniţší bod je okraj nivy Moravy u Napajedel (asi 190 m), nejvyšším bodem je Brdo – 587 m. Typická výška bioregionu je 300 – 550 m. (Culek, 1996) 4.1.3 Podnebí Dle Quitta velká část území leţí v mírně teplé oblasti (rozhraní variant MT9 a MT11), do území zasahuje okrajově i teplá oblast prostřednictvím jednotky T2 (jihovýchodní část katastru). Buchlovice jsou charakteristické dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá aţ mírně chladná a suchá, s krátkou dobou sněhové pokrývky. Tab. 3: Charakteristiky jednotlivých klimatických oblastí
počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více počet dní s mrazem počet ledových dní průměrná lednová teplota průměrná červencová teplota průměrná dubnová teplota průměrná říjnová teplota průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dní se sněhovou pokrývkou počet zatažených dní
T2
MT9
MT11
50 - 60 160 - 170 100 - 110 30 - 40 -2 aţ 3 18 - 19 8-9 7-9 90 - 100 350 - 400 200 - 300 40 - 50 120 - 140
40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 aţ -3 17 - 18 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150
40 - 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 aţ -3 17 - 18 7-8 7-8 90 - 100 350 - 400 200 - 250 50 - 60 120 - 150
Atlas podnebí ČR 40 - 50 160 - 170 100 - 120 30 - 40 -2 aţ -3 17 - 18 8-9 8-9 90 - 100 300 - 350 100 - 150 40 - 60 130 - 140
40 - 50
40 - 50
40 - 50
50 - 60
počet jasných dní
Zdroj:Culek, 1996
36
Tab. 4: Charakteristiky jednotlivých ukazatelů průměrná roční teplota vzduchu nejchladnější měsíc nejteplejší měsíc průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě průměrná denní minima teploty vzduchu v zimě průměrná denní minima teploty vzduchu v létě vlhkost vzduchu průměrný roční úhrn srážek
8°C leden červenec 22 - 24°C -5 aţ -6°C 11 - 12°C ± 78% 600 - 650 mm
(Zdroj: ÚP obce Buchlovice)
4.2 Popis přírodních podmínek lokality 4.2.1 Geologická skladba a reliéf Tab. 5: Geomorfologické členění reliéfu Systém Alpsko
Provincie Západní Karpaty
Oblast Středomoravské Karpaty
Celek Chřiby
Podcelek Stupavská vrchovina
Okrsek Jankovická vrchovina
Zdroj: Demek a kol., 198751 Mikroregion Buchlov je velmi zajímavou lokalitou, nacházející se v nadmořské výšce od 181 m. n. m. do 544 m. n. m. (Holý kopec). Zeměpisná délka 17°20´, zeměpisná šířka 49°05´. Z hlediska geologického je podloţí tvořeno karpatským flyšem z magurské skupiny, slínové šedé lupky, břidličnaté pískovce s pestrými jíly a slepenci. Celé území je bohaté na humus. Karpatská soustava, tedy i Chřiby, vznikly vrásněním alpínským v třetihorách.52
51 52
DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005.
37
Obr. 10: Biogeografické členění České republiky (Zdroj: Wikipedie – Biogeografické členění Česka) 4.2.2 Typické půdy Culek uvádí, ţe v Chřibském bioregionu dominují typické kambizemě, na svahovinách na úpatích přecházející do typických luvizemí, na vlhčích místech často aţ pseudoglejových kambizemí. Na nejvyšších hřbetech se na zpravidla kyselých pískovcích vyvinuly kyselé typické kambizemě. Litozemě na skalách tvoří nepatrné ostrůvky, místy jsou však vápnité a podmiňují výskyt specifické vegetace (Bradlo). Nivy mají malý rozsah a pokrývají je glejové fluvizemě. 4.2.3 Hydrologické poměry Podle ÚP obce Buchlovice se na území Buchlovic vyskytují prosté podzemní vody chudé, přičemţ zásoby podzemních vod jsou doplňovány sezónně. Nejvyššího přísunu zásob je dosahováno v měsících květen aţ červenec, nejniţší přísun zásob pak přitéká od října do listopadu. Významným zdrojem podzemní vody jsou vody minerální (sirovodíkový zdroj), které jsou vyuţívány k lázeňským účelům. Místně důleţitým vodohospodářským vodním tokem je Dlouhá řeka se svým levostranným přítokem Zámecký potok. Průtok vyjadřující objem vody protékající
38
profilem vodního toku je poměrně vyrovnaný.53 Odtok je nejvyšší v měsících březen aţ duben, nejniţší pak koncem léta aţ do zimy. 4.2.4 Typická biota Potenciální vegetaci tvoří podle Culka bučiny. Pouze v nejniţších polohách jsou dubohabřiny. Primární bezlesí prakticky chybí. Popisované území bylo rozděleno na následující lokality: Trnávky, Holý kopec, Okolí hradu Buchlova a kopec Modla, Dobříška, Zámecký park, Hunče, Smraďavka, Kulatá, Stonky a Proštípená, Na Pile a Maršava, Nad Zahrádky, Pastvisko a Rechtorova jáma. Všeobecně byla popsána květena mezí, rumišť, polí, zahrádek a okolí cest, porost suchých luk, mezí a strání, louky vlhké, mokřiny luční a břehy potoků, mokřiny lesní a okraje lesních potoků, lesy suché listnaté a smíšené s převahou listnatého porostu a jejich mýtiny, lesy jehličnaté, lesy vlhké listnaté, smíšené a vlhké lesní mýtiny. Na těchto lokalitách bylo zaznamenáno 677 druhů a poddruhů (68 čeledí), z nichţ je 50 chráněných a 31, jejichţ existenci se jiţ nepodařilo potvrdit. Nacházejí se zde rovněţ neobvyklé a zajímavé druhy, jako Řeřišnice zubatá, Sítina tenká, Sesel pestrý, Puškvorec obecný, Přeslička luční, Ječmenka evropská, Lopuch hajní, Pcháč nízký, Šťovíček dvoubliznový, Válečka prápořitá, Kostřava přitvrdlá, Ostřice měchýřkatá, Strdivka nící, patřící k teplomilným druhům, nebo Hasivka orličí (Hrdý, Kořínek, Ţiţlavský, 2005) Bioregion je jediný v západokarpatské podprovincie na pravém břehu Moravy, kam ještě zasahuje typická karpatská lesní fauna. Nečetné tekoucí vody patří do pstruhového pásma. Významné druhy: Savci: jeţek východní Ptáci: mandelík hajní, lejsek malý Obojživelníci: kuňka ţlutobřichá, mlok skvrnitý Měkkýši: vřetenovka hladká, vřetenatka obecná, síťovka blyštivá Hmyz: masařka, hřbetozubec (Culek, 1996)
53
Wikipedie: Průtok (hydrologie). *online+. *cit. 2012-05-08+. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFtok_%28hydrologie%29
39
Procenta
Zastoupení dřevin v lesních porostech bioregionu (%) 30 25 20 15 10 5 0
Graf. 1: Zastoupení dřevin v lesních porostech v % (Zdroj: Culek, 1996; vlastní zpracování) 4.2.5 Odlišnosti vůči okolním bioregionům Chřibský bioregion vůči okolním bioregionům vykazuje odlišnosti, a to především z hlediska vyššího a členitého reliéfu a odlišné bioty. Ve srovnání s Ţďánickolitenčickým bioregionem je téměř úplná absence teplomilných typů primární i přirozené náhradní vegetace, chybí zde většina xerotermních druhů, zatímco v lesní flóře přibývají druhy vyšších poloh. Skladba rostlinstva i květeny se podobá bioregionům Bělokarpatskému a Zlínskému, ve vyšších polohách je však poněkud ochuzená.54 4.2.6 Ochrana přírody Jak zmiňuje Culek, území bylo osídleno později, aţ v dobách středověku. Avšak vyšší polohy nebyly osídleny prakticky nikdy. Krajina se můţe chlubit vysokým podílem zalesnění, přičemţ v lesích převaţuje přirozená druhová skladba. Menší části bioregionu jsou odlesněny, v náhradní vegetaci je vyváţený poměr mezi agrocenózami, loukami a pastvinami. I přes relativní zachovalost bioty Chřibského bioregionu, bylo doposud vyhlášeno několik chráněných území. V rámci území Buchlovic se zde vyskytují přírodní památky, přírodní rezervace a Přírodní park Chřiby.
54
Biogeografické členění České republiky. Editor Martin Culek. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-8536880-3.
40
Maloplošná zvláště chráněná území Přírodní rezervace Holý kopec
jedná se o přírodě blízké převáţně bukové lesní porosty v nejvyšších polohách Chřibů. Rezervace se nachází v severozápadní části Stupavské vrchoviny, na hřbetu a svazích Holého kopce, v nadmořské výšce 365 aţ 548 m, asi 1,5 km západně od hradu Buchlova a 3 km severozápadně od obce Buchlovice
území bylo vyhlášeno za přírodní rezervaci Holý kopec v roce 1975 Ministerstvem kultury ČSR, v roce 1999 bylo přehlášeno nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště
předmětem ochrany je lesní komplex přirozených doubrav a bučin s bohatou škálou lesních typů a vzácnými druhy flóry a fauny
v současnosti je upřednostňován ekologický význam lesů nad produkčním, jelikoţ v minulosti byla rezervace poškozena bývalým správcem LZ Buchlovice, který i přes ochranné pásmo porosty těţil, díky čemuţ došlo k četným holinám na jiţním svahu
celková výměra přírodní rezervace Holý kopec činí 92,09 ha, přičemţ 20,15 ha z celkové rozlohy oblasti zaujímá ochranné pásmo
důleţitost rezervace spočívá také v tom, ţe je významnou mykologickou lokalitou, neboť při jejím samotném průzkumu bylo nalezeno na 158 druhů hub, z nichţ některé patří k vzácným druhům55
Obr. 11: PR Holý kopec (Zdroj: Zdeněk Podešva) 55
Chráněná území Zlínského kraje: PR Holý kopec. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/
41
Přírodní památka Barborka
přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 410 aţ 510 m a je tvořena starou dubovou bučinou na jiţním svahu kopce Modla (Barborka), PP Barborka o celkové výměře 7,96 ha byla vyhlášena v roce 1994 Okresním úřadem Uherské Hradiště, poté v roce 2001 přehlášena Nařízením Okresního úřadu Uherské Hradiště
předmětem ochrany se stal starý, samovolně zmlazující porost dubové bučiny na extrémním svahu s vysokým podílem vypreparovaných pískovcových skalisek, na kterých se vyskytuje reliktní borovice lesní
nachází se zde pískovcové skalní útvary, které jsou pro svoji snadnou dostupnost vyuţívány horolezci56
Přírodní památka Makovica
nachází se na katastrálním území Buchlovic v nadmořské výšce 323 aţ 436,6 m, přírodní památkou byla vyhlášena v roce 2002 nařízením Okresního úřadu v Uherském Hradišti při své celkové výměře 5,2 ha
předmětem ochrany je zachování ukázky typických lesních společenstev chřibské pahorkatiny
přírodní památka neleţí na turisticky značených stezkách a z toho důvodu není příliš turisticky navštěvovaná57
Přírodní památka Maršava
jedná se o čtyři navzájem od sebe oddělené zbytky starých bučin na skalních výchozech v Chřibech v nadmořské výšce od 310 aţ do 465 m v katastrálním území Buchlovice s celkovou výměrou 2,4 ha, k jejímu vyhlášení došlo v roce 2002
předmětem ochrany je zachování posledních zbytků starých porostů na přirozených výchozech sedimentů račanské jednotky58
56
Chráněná území Zlínského kraje: PP Barborka. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ 57 Chráněná území Zlínského kraje: PP Makovica. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ 58 Chráněná území Zlínského kraje: PP Maršava. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/
42
Přírodní park Chřiby
převáţně celé katastrální území Buchlovic spadá do Přírodního parku Chřiby, který byl vyhlášen roku 1991, v roce 2000 pak došlo k jeho rozšíření a to na území okresu Uherské Hradiště, přičemţ jeho nynější rozloha činí 22 500 ha
nejvyšším bodem Chřibského pohoří je Brdo s nadmořskou výškou 587 m
lokalitu
Přírodního
parku
Chřiby
lze
zařadit
k územím
ekologicky
nejstabilnějším v rámci České republiky59
Přírodní park Chřiby byl zřízen za účelem ochrany dochovaného krajinného rázu na území se soustředěnými významnými estetickými a přírodními hodnotami (ÚP obce Buchlovice)
NATURA 2000
stejně tak jako přírodní rezervace Holý kopec a přírodní památky Barborka, Makovica a Maršava se nachází na území Evropsky významné lokality (EVL) Chřiby o celkové výměře necelých 20 000 ha
59
Chráněná území Zlínského kraje: Přírodní park Chřiby. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/
43
5. ZHODNOCENÍ STAVU ÚZEMÍ 5.1 Popis hlavních krajinotvorných činností 5.1.1 Lesnictví Buchlovské lesy jsou sloţeny ze ¾ z původních dřevin, zejména buku (57%) a dále dubu (12%), habru (6%), bříza (1%), méně neţ 1% jsou zastoupeny jasan, klen, lípa a olše, ze stanovištně původních dřevin se minimálně vyskytuje třešeň, jilm a břek. V bylinném patru je zvlášť bohatý jarní aspekt s violkou vonnou, lechou jarní, plicníkem měkkým, konvalinkou vonnou a hvězdnatcem čemeřicovým, vysoké dominance dosahuje ostřice chlupatá a kyčelnice cibulkatá. V katastrálním území obce se nachází 1998 ha trvalých lesních porostů, coţ představuje téměř dvě třetiny (62,5 %) celkové výměry. 5.1.2 Zemědělství Necelá třetina řešeného území je zemědělsky vyuţívána. Zemědělský půdní fond, včetně zahrad, luk a pastvin zaujímá cca 29,4 % výměry, přičemţ orná půda tvoří jen necelou jednu sedminu (15 %) celkové výměry. Zájmové území je součástí intenzivní zemědělské oblasti a je výrazně poznamenáno rozsáhlými hospodářsko-technickými úpravami. V přilehlém sadě A.S.B. Frukt a.s. Buchlovice jsou pěstovány višně a různé druhy jabloní. Ze zemědělských plodin je pěstována pšenice, kukuřice a řepka olejka. 5.1.3 Vodní plochy V katastrálním území Buchlovice zaujímají vodní plochy 33 ha, coţ představuje 1 % z celkové rozlohy k. ú. Hlavním vodním tokem je Dlouhá řeka se svými přítoky. Její převáţná část spadá pod správu Lesů ČR, zbytek toku je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy. Na vodním toku Dlouhá řeka byly vybudovány malé vodní nádrţe – Pod kamennou budkou, Pila, Vildakr, Klence, Šanderka, Sovín. Nejvýznamnějším přítokem Dlouhé řeky je Buchlovický potok. Další vodní plochou je přehradní nádrţ Smraďavka. (ÚP obce Buchlovice) 5.1.4 Průmysl V oblasti průmyslu se vyskytují pouze malé a střední podniky. Většina z nich je soustředěna do tzv. průmyslové zóny, která má kladný podíl na zaměstnanosti místních občanů. Vyskytují se zde následující firmy: 44
BD SENSORS s.r.o. – výroba elektronické tlakoměrné techniky60
DEKOR, spol. s.r.o. – vývoj, výroba a prodej stojanů prodejen pro prezentaci a prodej zboţí61
NODIS-MIP, s.r.o. – zakázková výroba nábytku a sedacích souprav62
BENJAMÍN s.r.o. – didaktické pomůcky, vybavení MŠ a zahrad63
FAVEX TRADE, s.r.o. – prodej a skladování hutního materiálu64
5.1.5 Rekreace Celé území Přírodního parku Chřiby má dobré přírodní podmínky pro rekreaci a cestovní ruch, vysoce obytnou a malebnou krajinu. K hlavním přírodním atraktivitám patří některé skalní útvary ve vrcholových částech Chřibů a místa dalekého výhledu. Vysoce obytné prostředí pro rekreaci vytvářejí plochá zalučněná údolí obklopená výraznými bukovými a dubovými porosty v jádrových oblastech, stejně jako odlesněné pasekářské polohy na úpatích. Vyuţívání krajiny je tedy především pobytového charakteru, v rámci vázaného cestovního ruchu. Rozvoj cestovního ruchu s sebou přináší jak pozitivní vlivy v podobě lepší ekonomické situace a celkového rozvoje oblasti, tak negativní jevy, kterými je zvýšená moţnost devastace ţivotního prostředí, narušení krajiny, vod či ovzduší.65
60
BD Sensors s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.bdsensors.cz/ DEKOR s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.dekor.cz/ 62 NODIS-MIP, s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.nodismip.cz/o-spolecnosti/ 63 Benjamín s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.benjamin.cz/ 64 FAVEX TRADE, s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.favex.cz/ 65 INDROVÁ, Jarmila, Petr HOUŠKA a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7. 61
45
5.2 Využití území (LandUse) Tab. 6: Využití ploch v letech 1900 – 2009 Druh půdy
1900
Orná půda Vinice Zahrady Sady Louky a pastviny Lesy Chmelnice Rybníky a ostatní vody Zastavěné plochy Ostatní plochy Celková výměra
* 26 55 * 171 1 927 * * * * 3 206
Podíl půdy
* 1% 2% * 5% 60% * * * *
2000 493 38 63 133 211 1 988 0 35 43 188 3 196
Podíl
2001
půdy
15% 1% 2% 4% 7% 62% 0% 1% 1% 6%
484 39 64 134 211 1 988 0 36 45 197 3 196
Podíl půdy
15% 1% 2% 4% 7% 62% 0% 1% 1% 6%
2009 476 38 64 133 210 1 998 0 33 45 199 3 196
Podíl půdy
15% 1% 2% 4% 7% 63% 0% 1% 1% 6%
Zdroj: ÚP obce Buchlovice
Zastoupení jednotlivých druhů půdy v roce 2009 0% 1%
1%
Orná půda 6%
1%
15%
7%
2% 4%
Vinice Zahrady Sady Louky a pastviny Lesy
63%
Chmelnice Rybníky a ostatní vody Zastavěné plochy Ostatní plochy
Graf 2: Stav jednotlivých druhů pozemků ZPF v roce 2009 (Zdroj: ÚP obce Buchlovice)
V tabulkovém vyobrazení je moţné spatřit, jak se v průběhu let vyvíjelo druhové zastoupení pozemků katastrálního území Buchlovice. Na začátku 20. století tvořily lesy největší druhové zastoupení pozemků, téměř 2/3 její celkové výměry. Značnou část zaujímal zemědělský půdní fond, který je definován jako základní přírodní bohatství 46
naší země, nenahraditelný výrobní prostředek umoţňující zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních sloţek ţivotního prostředí. Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny a rybníky (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu). I přes to, ţe oproti roku 1900 došlo ke zmenšení celkové výměry území zhruba o 10ha, rozloha lesních porostů vzrostla. Důvodem je zalesňování a rekultivace ploch nových, jejichţ výměra v současné době zaujímá 1 998ha z celkové plochy. Relativní zachovalost skladby lesních porostů v k. ú. Buchlovice je obdobná jako v Chřibech. Oproti většině jiných oblastí mají ještě pestrou skladbu původních listnatých dřevin. Lesní hospodářský plán (LHP) posiluje podíl buku a modřínu na úkor dubu, habru a borovice. Lze konstatovat, ţe přes 50 % jsou lesní porosty původní a svou druhou skladbou přírodě blízké. Hlavním záměrem pro uchování a zlepšení stavu lesních porostů v současné době bude sníţení zastoupení smrku pro jeho niţší stabilitu a odolnost vůči negativním faktorům abiotickým i biotickým. (ÚP obce Buchlovice) 5.2.1 Koeficient ekologické stability (KES) Je nutno zdůraznit, ţe metoda výpočtu koeficientu ekologické stability není příliš věrohodná či přesně zobrazující skutečný stav vybrané lokality. Je zaloţena na rozdělení ploch na ekologicky stabilní a ekologicky nestabilní plochy, přičemţ je zanedbán stav jednotlivých ploch. Vzorec:
KES pro rok 1900: Nelze důvěryhodně vypočítat, jelikoţ nám nejsou známy všechny potřebmé údaje k odvození výsledků.
KES pro rok 2000:
=
= 3,409
47
KES pro rok 2001:
=
= 3,419
=
= 3,438
KES pro rok 2009:
Pro výpočet koeficientu ekologické stability je zapotřebí znát výměry všech potřebných ploch. Po dosazení do vzorce dochází k podílu ploch stabilních k plochám nestabilním. Na konkrétním příkladě Buchlovic je ve výše uvedených letech patrné, ţe sloţka ekologicky stabilních ploch značně převyšuje plochy nestabilní, čímţ bylo dosaţeno celkové hodnoty cca 3,4. Na základě hodnoty KES je podle Löwa a Míchala území klasifikováno jako krajinný typ C, kdy se jedná o krajinu relativně přírodní, která je charakteristická stabilním územím, přičemţ skladba technických objektů je roztroušena na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků.
48
5.2.2 Stupeň ekologické stability Tab. 7: Klasifikace složek podle jejich SES Typ formace aktuální vegetace pole vinice
louky a pastviny
sady
Klasifikace
intenzivně vyuţívané a kaţdoročně orané zemědělské pozemky
a) maloplošné b) velkoplošné
2
vinice na úzkých terasách vinice na orné půdě včetně drobné drţby
a) přírodní
5
b) přirozené
4
c) polokulturní
3
s významným podílem přirozeně rostoucích druhů
d) kulturní
2
intenzivní louky a pastviny, trávníky
a) maloplošné
3
zatravněné sady v drobné drţbě či na úzkých terasách
b) velkoplošné
2
zatravněné intenzivní sady
c) velkoplošné
1
intenzivní sady na orné půdě
b) zahrádkářské kolonie a) přirozená
lada
mokřady
vodní plochy a toky
Zpřesňující charakteristika
1
orná půda
a) maloplošné
zahrada
Význam pro ekologickou stabilitu
1
3 2
4
b) přírodě blízká
3
c) ruderální
2
a) zachovalé
5
b) přírodě blízké
4
a) přírodní
5
b) přirozené přírodě blízké
4
c) upravené
3
49
subalpinská, vysokohorská luční společenstva extenzivní, s přirozeně rostoucími druhy, s chráněnými či významnými rostlinami, často charakteru neobdělávaných lad
drobná drţba s doprovodnou vegetací intenzivní zahrady a sady, drobná drţba s chatami a zahradními domky postagrární stepní lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s přirozeně rostoucími druhy rostlin a ţivočichů postagrární stepní lada, opuštěné lomy, pískovny a hliníky s podílem rumištních druhů s převahou rumištních a plevelných druhů stabilizované mokřady všeho druhu včetně prameništních společenstev např. na antropogenních skleslinách, na zhutnělých substrátech s přirozeným dnem a břehy s plně vyvinutými a stabilizovanými vodními a pobřeţními společenstvy s přírodě blízkou úpravou břehů a dna, s vyvinutými vodními a břehovými společenstvy s opevněním břehů nebo trvale narušovanými břehovými společenstvy, s mírně narušenými společenstvy vlivem stabilně sníţené kvality vody (čistoty)
d) umělé I.
2
e) umělé II.
1
a) b) c) a)
skály liniová společenstva
přirozené narušené silně narušené přirozená
s nepropustným opevněním břehů nebo trvale narušovanými břehovými společenstvy vlivem stabilně sníţené kvality vody (čistoty) zaklenuté vodní toky silně znečištěné, s degradovanými břehovými společenstvy či bez proudu a ţivota v toku intaktní společenstva např. narušovaná sešlapem
5
4
iniciální stádia např. opuštěných lomů s původními druhy bez plevelných a rumištních druhů s malým podílem plevelných a rumištních druhů
3 4
b) přírodě blízká
3
c) ruderální
2
a) přírodní, přirozené
5
b) polokulturní
4
c) kulturní
3
d) silně degradované aţ devastované
2
s převahou plevelných a rumištních druhů porosty s přirozenou a přírodě blízkou dřevinnou skladbou (např. doubravy, bučiny, smíšené listnaté lesy) smíšené porosty původních a nepůvodních dřevin (např. borové porosty s bukem), stanoviště vhodné monokultury původních dřevin)
lesy
zastavěné plochy
nepůvodní monokulturní stanoviště (smrčiny v niţších polohách, akátiny, kulturní bory) exhalační holiny v oblastech imisní katastrofy (pásma ohroţení A, B), plochy lesních školek a semenných plantáţí zastavěné plochy, komunikace s asfaltovým a betonovým povrchem
0
Zdroj: LÖW, 1995
5
Četnost jednotlivých stupňů
Počet stupňů
4 3 2 1 0 0
1
2
3 Stupeň
4
5
Graf 3: Četnost jednotlivých stupňů (Zdroj: Vlastní zpracování)
50
3,8329
I přes to, ţe SES v sobě zahrnuje aktuální stav jednotlivých krajinotvorných prvků, neliší se příliš od koeficientu ekologické stability. Nejstabilnější část území se nachází v severozápadní části katastru obce. Je tvořena listnatými bukovými a smíšenými lesy, které jsou doplněny borovicí a modřínem. Na základě přiřazení stupně ekologické stability se jedná o porosty středně stabilní aţ nejstabilnější. Jak je uvedeno v územním plánování obce Buchlovice tyto porosty tvoří součást rozsáhlého lesního komplexu Chřibů, coţ ještě více zvyšuje jejich ekologickostabilizační a genofondovou schopnost. Při hodnocení dalších krajinotvorných prvků byl nejčastěji zastoupen stupeň 3, 2 a 4.
51
6. OBECNÁ DEMOGRAFIE 6.1 Obyvatelstvo Pojem obyvatelstvo lze definovat jako soubor osob ţijících na určitém území (státu, kraje, města, obce apod.).66 I přes to, ţe první písemná zmínka o Buchlovicích pochází ze 13. století, nejspíše byly Buchlovice osídleny uţ dříve. Větší koncentrace obyvatelstva do oblasti přišla právě s výstavbou hradu Buchlova ve 13. století, kdy panstvo potřebovalo poddané, kteří zajistí chod panství. Další přísun obyvatelstva zajistil vznik buchlovického zámku a to na počátku 18. století. Vůbec první sčítání lidu na našem území probíhalo aţ v roce 1754, tudíţ přesné číselné údaje o stavu obyvatelstva Buchlovic z dřívějšího období nejsou známy.67 Příznivou situací se stalo zrušení nevolnictví, které znamenalo volný pohyb obyvatelstva. První přesný údaj o stavu pochází z roku 1869 a jeho hodnota mírně přesáhla 2000. Aţ do roku 1910 byla křivka rostoucí. Po první světové válce však došlo k mírnému poklesu, který se stupňoval, a v roce 1950 bylo obyvatel za období 1869 aţ 1991 nejméně – 1889 obyvatel, coţ bylo příčinou druhé světové války. Křivka vývoje obyvatelstva od 50. let nabrala sinusoidového charakteru. 80. léta jsou charakteristická výstavbou nových bytových jednotek, a tím došlo k přílivu obyvatel do obce.
Počet obyvatel a domů v letech 1869-1991 2500 2000 1500 Počet obyvatel 1000
Počet domů
500 0
Graf. 4: Počet obyvatel a domů v letech 1869-1991 (Zdroj:ČSÚ; vlastní zpracování)
66
LANGHAMROVÁ, Jitka. Demografie: učební text pro předmět U017. Vyd. 1. Praha [i.e. Brno]: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 978-80-7399-218-7. 67 KALIBOVÁ, Květa. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 52 s. ISBN 80-246-0222-9.
52
Vývoj obyvatelstva v letech 1869-1991 2500 2400 2300 Počet obyvatel
2200 2100 2000 1900 1800
Graf. 5: Vývoj obyvatelstva v letech 1869-1991 (Zdroj:ČSÚ; vlastní zpracování)
V první polovině 90. let 20. století nejsou patrné přílišné odchylky ve změně počtu obyvatel. V roce 1996 byl zaznamenán mírný nárůst, jehoţ stav se udrţoval přibliţně v rovnováţné poloze aţ do roku 2001 včetně. O rok později bylo však dosaţeno prozatím nejvyššího počtu obyvatel a to 2508. Rok 2010 pak čítá druhý nejvyšší stav po roce 2002 pouze o jednu jednotku.
Počet obyvatel v letech 1991-2011 2550 2500 2450 2400
Počet obyvatel
2350 2300 2250
Graf. 6: Počet obyvatel v letech 1991-2011 (Zdroj:ČSÚ; vlastní zpracování)
53
6.2 Vzdělanost obyvatelstva Následující údaje o struktuře vzdělanosti obyvatelstva vycházejí ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo v roce 2001. Výsledky ukazují, které stupně vzdělanosti v obci převládají a které jsou zastoupeny nejméně. Pro lepší přehlednost a orientaci je také zařazena tabulka se srovnáním samotné obce, Uherským Hradištěm jako okresem, Zlínským krajem a Českou republikou. V roce 2001 celkový počet obyvatel Buchlovic činil 2462. Výchozí hodnotou se stal počet obyvatel, kteří jiţ dosáhli 15tého roku ţivota a výše, čemuţ v roce 2001 odpovídalo 2091 osob. Nejčetnější stupeň ukončeného vzdělání tvořili obyvatelé s výučním listem a středním odborným vzděláním bez maturity a to 41%. Naopak nejniţší zastoupení tvořili lidé bez vzdělání (3%) a 8% lidí obce se můţe pyšnit vysokoškolským diplomem.
Nejvyšší stupeň ukončeného vzdělání obyvatel Buchlovic 1% 3% 3%
Bez vzdělání
8%
Základní a neukončené základní 23%
Vyučení a střední odborné bez maturity
21%
Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové Vysokoškolské 41% Nezjištěné
Graf. 7: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva Buchlovic (Zdroj:ČSÚ; vlastní zpracování)
54
Tab. 8: Nejvyšší ukončené vzdělání u obyvatel 15letých a starších Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva
Buchlovice
Bez vzdělání Základní a neukončené základní vzdělání Vyučení a střední odborné bez maturity Úplné střední s maturitou Vyšší odborné a nástavbové vzdělání Vysokoškolské vzdělání Nezjištěné vzdělání
3% 23% 41% 21% 3% 8% 1%
Okres Uherské Hradiště 1% 26% 40% 23% 3% 7% 1%
Zlínský kraj 0,4% 25% 39% 24% 3% 8% 1%
ČR 0,4% 23% 38% 25% 3% 9% 1%
Zdroj:ČSÚ
6.3 Struktura obyvatelstva Počátkem 20. století si švédský demograf Sundbärg všiml, ţe zastoupení reprodukční skupiny zaujímá v kaţdém obyvatelstvu přibliţně 50%, přičemţ podle zastoupení dětské a prarodičovské sloţky rozdělil populaci do tří typů (progresivní, stacionární a regresivní typ).68 Ani v případě Buchlovic tomu není jinak a z hlediska věkové struktury je nejčetněji zastoupena skupina obyvatel mezi 15 aţ 64 lety, která tvoří zhruba 65% celkové populace Buchlovic. Podíl dětské sloţky je niţší, poněvadţ dochází ke sniţování porodnosti. Zastoupení postreprodukční sloţky je převaţující o 5% neţ u sloţky dětské. Tato skutečnost je způsobena výskytem Domova pro seniory Buchlovice, jehoţ celková kapacita je 220 lůţek. Tím se také zvyšuje průměrný věk obyvatel obce, který je jeden z nejvyšších v rámci Zlínského kraje.
68
KOSCHIN, Felix. Demografie poprvé. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 80-2450859-1.
55
Tab. 9: Věková struktura obyvatelstva
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Celkový počet obyvatel
0 aţ 14 let
15 aţ 64 let
65 let +
Průměrný věk
2 471 2 462 2 508 2 487 2 459
369 350 364 356 346
1 638 1 615 1 639 1 629 1 613
464 497 505 502 500
41,6 42,6 42,6 42,9 43,3
2 462
338
1 621
503
43,6
2 447 2 470
329 319
1 614 1 637
504 514
43,9 44,2
2 490 2 502
318 327
1 628 1 624
544 551
44,7 44,8
2 507
321
1 613
573
45,1
Zdroj:ČSÚ
Věková struktura obyvatelstva v roce 2010
rok 2010
65 let +
15 až 64 let 0 až 14 let 0
500
1000
1500
2000
Počet obyvatel
Graf. 8: Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 (Zdroj:ČSÚ; vlastní zpracování)
56
Pohlavní struktura obyvatelstva patří k základním charakteristikám, jejichţ význam je podstatný pro statistiku - slouţí jako primární třídící znak.69 Hlavním cílem této charakteristiky je pomocí indexů vyjádřit zastoupení ţen a muţů ve vybrané populaci.70
Struktura obyvatelstva podle pohlaví
Muži
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2002
2003
1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
1400 1350 1300 1250 1200 1150 1100
Ženy
Graf. 9:Struktura obyvatelstva Buchlovic podle pohlaví v letech 1991-2010 (Zdroj:ČSÚ; vlastní zpracování) Tab. 10: Index maskulinity a feminity Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Index maskulinity 930,5 ‰ 932,5 ‰ 920,4 ‰ 911,6 ‰ 909,2 ‰ 899,7 ‰ 907,2 ‰ 907,3 ‰ 930,2 ‰ 939,5 ‰ 932,9 ‰
Index feminity 1 074,7 ‰ 1 072,4 ‰ 1 086,5 ‰ 1 097,0 ‰ 1 099,9 ‰ 1 111,5 ‰ 1 102,2 ‰ 1 102,1 ‰ 1 075,0 ‰ 1 064,4 ‰ 1 071,9 ‰
Známou skutečností je, ţe počet muţů a ţen je zhruba stejný. Na příkladu Buchlovic je však moţné vypozorovat nevyváţený podíl muţů a ţen. Index maskulinity vyjadřuje počet muţů v populaci na 1000 ţen. Průměrná hodnota tohoto indexu podle ČSÚ je pro Buchlovice 920,1‰. Hodnota indexu feminity v období let 2000 aţ 2010 činí průměrně 1 087,1‰. Výsledek lze interpretovat jako 1087,1 ţen připadajících na 1000 muţů v populaci Buchlovic.
69
LANGHAMROVÁ, Jitka. Demografie: učební text pro předmět U017. Vyd. 1. Praha [i.e. Brno]: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 978-80-7399-218-7. 70 Aplikace v regionální a sociální geografii: webová podpora projektu FRVŠ. *online+. *cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://aplikacergsg.sci.muni.cz/pruvodce-daty-a-jejich-zdroji/obyvatelstvo-2/vzdelanostnistruktura
57
6.4 Pohyb obyvatelstva Obyvatelstvo se vyznačuje silnou dynamikou změn, ke kterým dochází reprodukcí obyvatel. K druhům pohybu obyvatelstva patří pohyb mechanický a přirizený.71 Součástí mechanického pohybu je přemísťování obyvatel, které zahrnuje obyvatele přistěhovalé a vystěhovalé, jejichţ rozdílem lze dospět k migračnímu přírůstku. Ten je pro městys Buchlovice ve všech zkoumaných letech kladný. V letech 2002 a 2007 byl migrační přírůstek nejvyšší, v roce 2006 nejniţší. Vysoká míra přistěhovalých do městyse pochází z města Uherské Hradiště, které je velmi dobře dostupné. Pohyb přirozený obsahuje sloţku obyvatel narozených a zemřelých v daném roce. V Buchlovicích se počet narozených v letech 2002 aţ 2010 pohybuje v rozmezí 16-26 dětí za rok. Údaj o počtu zemřelých převyšuje počet narozených, a tím je přirozený přírůstek v obci záporný. Pro vyjádření celkového přírůstku je nutno znát hodnoty migračního a přirozeného přírůstku, jejichţ součtem se dostaneme k výsledku. Ve většině let byl celkový přírůstek kladný. Pouze v letech 2003, 2004 a 2006 došlo k celkovému poklesu a to z důvodu, ţe přirozený přírůstek byl záporný a značně převaţoval nad kladným migračním přírůstkem. Tab. 11:Vybrané ekonomické ukazatele v letech 2002 až 2010 Ukazatel Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Ukazatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Ukazatel Celkový přírůstek
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
(migrační + přirozený)
132 51 81
26 61 -35
46
75 41 34
17 72 -55
-21
75 58 17
84 51 33
23 68 -45
22 52 -30
-28
3
50 41 9
24 48 -24
-15
86 21 65
16 58 -42
23
104 48 56
18 54 -36
20
63 28 35
17 40 -23
12
Zdroj: ČSÚ 71
LANGHAMROVÁ, Jitka. Demografie: učební text pro předmět U017. Vyd. 1. Praha [i.e. Brno]: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 978-80-7399-218-7.
58
72 41 31
20 46 -26
5
6.5 Nezaměstnanost
Míra nezaměstnanosti (%)
Míra nezaměstnanosti Buchlovic 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0
rok 2010 rok 2011
Graf 10: Míra nezaměstnanosti v roce 2010, 2011 za jednotlivé měsíce (Zdroj: Integrovaný portál MPSV, vlastní zpracování)
Míra nezaměstnanosti (%)
Porovnání míry nezaměstnanosti 12 10 8
6
Buchlovice
4
Uherské Hradiště
2
Zlínský kraj
0 2008
2009
2010
Název osy
Graf 11: Porovnání míry nezaměstnaností mezi obcí, ORP a krajem (Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování)
59
7. VYBAVENOST OBCE Skladba občanské vybavenosti je především ovlivněna demografickou, ekonomickou a sociální skladbou obyvatel, také prostředím sídla a dopravním potenciálem lokality.72 Technická vybavenost Z hlediska technického stupně vybavenosti je městys zastoupen poštou a bankovním ústavem Česká spořitelna, a.s. V obci je vybudován veřejný vodovod, kanalizace a čistička odpadních vod. Součástí obce je zásobování elektrickou energií a plynofikace, která byla provedena v letech 1992 -1994. V Buchlovicích se nachází celkem 19 míst s velkoobjemovými nádobami na odpady.73 Sběr komunálního odpadu připadá do kompetence společnosti Sběrné suroviny UH, s. r. o. a Odpady-Třídění-Recyklace a.s. (OTR). Sběr papírů a plastů z kontejnerů probíhá 1 x za týden, sběr komunálního odpadu a vývoz popelnic se koná 1 x za dva týdny. 74 Nechybí zde ani hasičská zbrojnice se spolkem dobrovolných hasičů a policejní stanice. Doprava Katastrálním územím Buchlovic procházejí silnice:
I/50
Brno – Holubice – Uherské Hradiště – st. hranice
II/422
Zlechov – Kyjov – Podivín - Valtice
III/050 18
Buchlovice - Zlechov
III/4222
Tupesy – Břestek – Buchlovice
Obec Buchlovice je z hlediska širších dopravních vztahů připojena na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/50, prostřednictvím silnice III/050 18. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy ČSAD Uherské Hradiště. Ţelezniční spojení je umoţněno přes ţelezniční stanici Staré Město, leţící na trati 330 Přerov - Břeclav ve vzdálenosti 8 km. Na katastru obce není zastoupena doprava dálniční, letecká, ţelezniční ani vodní.
72
TOMÍŠEK, P. Principy a pravidla územního plánování – C. 4 Občanské vybavení. *online+. 2010. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 73 Odvoz odpadů v Buchlovicích v roce 2010: Harmonogram svozu skla a PET lahví v roce 2010. *online+. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/urad/pdf/odvoz_odpadu_2010.pdf 74 Informace o svozu odpadů v roce 2012. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/urad/pdf/odvoz_odpadu_2012.pdf
60
Školství Mateřská škola Mateřská škola v Buchlovicích vyuţívá trojtřídního systému, přičemţ její kapacita je 80 ţáků. V současné době skladba učitelské personálu čítá 5 osob.75 Součástí areálu školy je také hřiště, jeţ je vybaveno pískovištěm, prolézačkami a domečky na hraní. Mateřská škola vytvořila Koncepci rozvoje školy, v kterém si stanovuje za cíl zlepšení stavu školy a k ní přilehlého areálu.76 Základní škola Základní škola Buchlovice je školou s právní subjektivitou, která byla zřízena dne 1. 1. 1993 jako příspěvková organizace. Zřizovatelem je obec Buchlovice. Veškeré vyučování probíhá v souladu podle učebních plánů a osnov schválených Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy České republiky. 77 Ve školním roce 2011/2012 je ve škole 10 tříd, přičemţ skladba pedagogického sboru činí 17 osob.78 Zdravotnictví Zdravotní péče obce je na velmi vysoké úrovni. V centru obce Buchlovice je vybudováno zdravotní středisko, kde se nachází jak praktický dětský lékař, tak dva praktičtí lékaři pro dospělé. V budově zdravotního střediska jsou také tři stomatologické ordinace a jeden gynekolog. V roce 1995 byla nedaleko od zdravotního střediska zřízena lékárna. Sociální oblast V Buchlovicích byl vybudován Domov pro seniory, který poskytuje pobytovou sluţbu lidem, kteří potřebují přiměřenou péči pro zachování důstojného ţivota. Od roku 1912 slouţil jako nemocnice. V roce 1995 se domov pro seniory zařadil mezi nejmodernější v ČR a to díky předchozí rekonstrukci. Je vybaven tělocvičnou, bazénem, rehabilitací.
75
Mateřská škola Buchlovice. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/ms/ Mateřská škola Buchlovice: Koncepce rozvoje školy. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/ms/ 77 HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŽIŽLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. 78 Základní škola Buchlovice: Zaměstnanci školy. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.zsbuchlovice.uhedu.cz/nase_skola/zamestnanci.html 76
61
Součástí komplexu je společenský sál a kaple, kde se konají pravidelné bohosluţby. Celková kapacita domova pro seniory je 220 míst.79 Kultura a sport Centrum kulturního dění je situováno do budovy bývalé základní školy niţšího stupně, která byla postupně rekonstruována za pomoci dotací z evropských fondů. V říjnu roku 2010 tak bylo slavnostně otevřeno Československé kulturní centrum Buchlovice, které si klade za cíl zajistit základní podmínky pro volnočasové aktivity místních obyvatel, vyvolat zájem o volnočasové aktivity dětí a mládeţe a tím eliminovat negativní mládeţe. Součástí kulturního areálu je místní knihovna nabízející aţ 15 000 nejrůznějších kniţních titulů.80 Nedaleko knihovny se nachází Muzeum Podhradí, jehoţ expozice představuje prezentaci jak Buchlovic samotných, tak okolních obcí spadající pod Mikroregion Buchlov. Probíhají zde výstavy a vernisáţe prací lidové umělecké výroby, zároveň plní funkci Turistického informačního centra.81 V měsících od května do září je vyuţíván místní amfiteátr nacházející se v areálu zámku. Sportovní vyţití obyvatel Buchlovic lze praktikovat na hřišti TJ Sokol, na přilehlých tenisových kurtech, v tělocvičně základní školy, na místním koupališti a dětském hřišti. Sluţby Veškeré sluţby jsou soustředěny v centru městyse na náměstí Svobody a v jeho blízkém okolí. K poskytovaným sluţbám patří kadeřnictví, masáţe, wellness sluţby, kosmetika, autoservis, tiskárny, lékárna, pošta, spořitelna, hotelnictví, restaurace a penziony. Nelze opomenout i obchodní sféru, ke které spadají tři prodejny potravin, cukrárna, drogerie, papírnictví, domácí potřeby, květinářství a textil.
79
Sociální služby Uherské Hradiště: Domov pro seniory Buchlovice. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.ouss-uh.cz/ds/domov-pro-seniory-buchlovice/zakladni-informace 80 Společně bez hranic: Československé kulturní centrum Buchlovice. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/obr/CSKC_definice.pdf 81 Východní Morava: Muzeum Podhradí Buchlovice. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.vychodni-morava.cz/cil/411/muzeum-podhradi-buchlovice
62
8. CESTOVNÍ RUCH Převáţná část katastrálního území Buchlovice zasahuje do oblasti Chřibů, coţ je jedna z hlavních výhod pro uskutečnění a rozvoj cestovního ruchu v rámci městyse. Dalším výhodným prvkem je napojení na silnici I/50 vedoucí přes Buchlovské hory, čímţ je umoţněna dobrá dostupnost do lokality. Atraktivita oblasti je dána zejména kulturními památkami, díky nimţ se dostaly do podvědomí nejen českých ale i zahraničních turistů. Nejčastějším typem návštěvnosti se stává rekreace krátkodobá, jejíţ délka trvání je jeden den. Volba jednodenních výletů pokrývá nejčetnější zastoupení počtu turistů.
8.1 Kulturní cestovní ruch Nejvíce navštěvovaným místem se tak stává Zámek Buchlovice společně se zámeckým parkem a hrad Buchlov, které byly vyhlášeny národní kulturní památkou. V roce 2011 v rozmezí ledna aţ října byl celkový počet návštěvníků zámku 83 698 a hradu Buchlova 61 701 osob.82 Dalším kulturním skvostem je kaple sv. Barbory na Modle, která je od hradu Buchlova vzdálena necelý jeden kilometr. Z kulturního hlediska je nutno vyzdvihnout místní amfiteátr, v kterém se v letním období koná Buchlovské hudební léto, v němţ se představují interpreti různých hudebních ţánrů nejen české ale i slovenské scény. Mezi další kulturní akce, které se stávají velkým příslibem přílivu návštěvníků, jsou Den vína, Kosecké písně, Festival česneku atd.
8.2 Dovolená v přírodě Někteří turisté se zaměřují na dovolenou v přírodě, kde se jim nabízí moţnost ubytování v Auto Campu Smraďavka a to buď v pětilůţkových chatkách, karavanech nebo ve stanu na přilehlé louce.83
82
Národní památkový ústav. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.npu.cz/proodborniky/narodni-pamatkovy-ustav/evropske-dotace/news/8617-ukonceni-navstevnicke-sezony-2011na-pamatkovych-objektech-npu-uop-v-kromerizi/ 83 Auto Camp Smraďavka. *online+. *cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.atc-smradavka.cz/
63
8.3 Sportovní a aktivní dovolená Pěší turistika je jednou z nejtypičtějších aktivit turistů v lokalitě Buchlovic, která je zaloţena na poznávání přírody Chřibů v propojení s kulturními památkami, vyuţívající turistické značky, stezky a turistické tabule. Je jednou z nejméně nákladných aktivit. K dalším sportovním vyţitím v obci je cykloturistika, která se stává čím dál tím více atraktivnější. Buchlovicemi prochází síť cyklostezek, do kterých patří: Tab. 12: Velkomoravská poutní cesta – systém cyklotras mikroregionu Buchlov číslo
délka
5050
26 km
5150
41 km
5152 5153 5154 5155 5159
9,5 km 16 km 13,3 km 7,5 km 15 km
trasa Staré Město - Jalubí - Modrá - Velehrad - Chabaně - Břestek Buchlovice - Smraďavka - Boršice - Nedakonice Staré Město - Velehrad - Tupesy - Břestek - Buchlovice - Buchlov Stupava - Cimburk - sv. Kliment - Vřesovice - Osvětimany Smraďavka - Stříbrnice - Medlovice - Osvětimany Osvětimany - Medlovice - Pod Holým kopcem - Buchlov Smraďavka - Vlčák - Kazatelna - Kozel Pod Holým kopcem - Na Pile - parkoviště Buchlovice - Břestek - Buchlovský kámen - Buchlov
Zdroj:Oficiální internetové stránky městyse Buchlovice84 K další vyhledávané aktivitě patří hipoturistika, která je v obci nabízena Ranchem Nevada. Do programu ranče jsou zahrnuty vyjíţďky na koních jak pro začátečníky, tak pro pokročilé, vyjíţďky kočárem, výcvikové hodiny na jízdárně, dětské tábory spojené s výukou a prací s koňmi.85 Mezi Rekreační centrum Smraďavka a samotnými Buchlovicemi se nachází přehradní nádrţ Smraďavka. Nádrţ je vyuţívána pro rybolov, jehoţ zájemci musí mít platný rybářský lístek. Lze také provozovat koupání na vlastní nebezpečí. U přehradní pláţe je nově vybudováno Lanové centrum s přilehlým tenisovým kurtem a střelnicí.
8.4 Lázeňský cestovní ruch I přes to, ţe se v Buchlovicích nacházejí Lázně Leopoldov se sirným pramenem, nejsou vyhlášeny lázeňskou obcí. V blízkosti Lázní Leopoldov se nachází Penzion Lázeňský dům Smraďavka s moţností vyuţití krytého bazénu a solária. Dalším objektem pro 84
Oficiální internetové stránky městyse Buchlovice: Cykloturistika mikroregionu Buchlov. *online+. *cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/turista/Tindex.php?turista=cyklo 85 Ranch Nevada. [online]. [cit. 2012-05-10+. Dostupné z: http://www.ranch-nevada.cz/
64
relaxaci je Centrum regenerace Buchlovice provádějící různé druhy masáţí, zábalů, speciálních koupelí a jiné.
8.5 Ubytovací zařízení Do vyšší ubytovací kategorie spadají Hotel Buchlovice, Hotel Buchlov Park a Penzion – Lázeňský dům Smraďavka. Mimo jiné je zde mnoţností jiných penzionů, chatek a rekreačních chalup. Z následujících tabulek je moţné vypozorovat vývoj počtu příjezdů hostů a počtu přenocování. I přes snahu místních podnikatelů v poskytnutí co nejpřijatelnější nabídky sluţeb, došlo vlivem ekonomické krize k poklesu návštěvnosti. V roce 2010 se celkový počet příjezdů hostů sníţil o polovinu v porovnání s rokem 2000. Z hlediska počtu přenocování došlo také ke znatelnému poklesu. V době krize lidé raději volí krátkodobou formu cestovního ruchu bez přenocování. Další vývoj cestovního ruchu bude závislý na kvalitě a konkurenceschopnosti produktů a sluţeb cestovního ruchu a vývoji vnějších faktorů.86 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie Tab. 13: Počet příjezdů hostů
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet příjezdů hostů
Počet příjezdů hostů z ČR
%
12 682 10 162 6 253 9 025 4 897 6 609 7 215 9 179 9 628 6 264 6 068
11 522 8 518 5 427 8 240 4 621 5 976 6 416 6 603 7 387 4 608 4 203
91 % 84 % 87% 91 % 94 % 90% 89 % 72 % 77 % 74 % 69 %
Zdroj: ČSÚ
86
INDROVÁ, Jarmila, Petr HOUŠKA a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7.
65
Tab. 14: Počet přenocování
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet přenocování
Počet přenocování hostů z ČR
%
42 649 35 450 22 762 37 369 14 475 21 797 21 269 20 336 21 234 13 770 15 140
39 005 29 984 19 913 34 671 13 128 19 077 18 569 13 592 15 383 8 388 8 214
91 % 85 % 87% 93 % 91 % 88% 87 % 67 % 72 % 61 % 54 %
Zdroj: ČSÚ
8.6 Restaurační zařízení Z vysoké návštěvnosti Buchlovic je zřejmé, ţe je výskyt restauračních zařízení četnější. Jsou především soustředěna do samotného centra obce i jejího okolí s moţností občerstvení i stravování.
66
Tab. 15: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních Důvod zařazení podmínek 1 2 3 10 20 45 PP, PR, přírodní park Chřiby louky, pastviny, velký podíl 5 10 15 lesů území, kde je více lesů a 10 15 20 vodních ploch 7 15 30 nevyhovující přijatelné podmínky pro běh na 7 10 3 lyţích přehradní nádrţ, rybníky, 10 20 40 moţnost ubytovacích zařízení pahorkatinná krajina se 13 20 zvýšeným podílem lesů a 7 průměrnou hustotou osídlení obec s vyšším podílem lesů, 3 7 10 vodních ploch a turisticky značených cest 3 7 15 nevyhovující skály pod Barborkou s 12 2 hlavními skalními bloky 2 nevyhovující pobočka Lesní správy 2 Buchlovice, velký podíl lesů povolení vydává Lesní správa 2 Buchlovice 1 nevyskytují se NKP (hrad Buchlov a zámek 10 25 50 Buchlovice) 15 35 Muzeum Podhradí 5 5 15 35 není lázeňskou obcí 10 20 jednání valné hromady 2 lidový festival Kosecké písně, 10 20 40 Festival česneku, Den vína 7 20 petanque, kuličkiáda 2 pouť konaná 2x ročně 2 4 10 (květen, srpen) 20 40 místní trhy a jarmarky 5 5 10 25 víno, keramika, 78 km od nejbliţší rakouské 5 10 2 hranice (Břeclav – Poštorná)
Sloţka potenciálu cestovního ruchu Přírodní pozoruhodnosti Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku Vhodnost krajiny pro cykloturistiku Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty Vhodnost krajiny pro lyţařskou turistiku Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody Vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory
Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku Vhodnost krajiny pro vodní turistiku Vhodnost krajiny pro horolezectví Vhodnost krajiny pro závěsné létání Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov Vhodnost krajiny pro pozorování vodních ptáků Kulturně historické památky a soubory Skanzeny a muzea Lázeňská funkce Kongresy a konference Kulturní akce Sportovní akce Církevní akce Veletrhy a tematické trhy Místní produkty Příhraniční specifika
Zdroj:Bína, 2010 Bodů celkem: 188 (100%) Přírodní subsystém: 88 bodů (47%) Kulturní subsystém: 100 bodů (53%) 67
Nejvyšší moţný dosaţitelný počet bodů činí 499, přičemţ Buchlovice získaly 188 bodů, coţ je 38% z celkového počtu. Podle Bíny z jeho tabulky vyplývá, ţe potenciál cestovního ruchu je přibliţně stejně rozloţen mezi oba subsystémy (přírodní a kulturní), i kdyţ kulturní subsystém převyšuje přírodní subsystém o 6%. Podle tabulky je potenciál cestovního ruchu obce v kulturním subsystému, který tvoří 53% potenciál lokality. Nejvíce bodů Buchlovice získaly za kulturně historické památky, jelikoţ se v obci nacházejí dvě národní kulturní památky (hrad Buchlov a zámek Buchlovice). Velkou roli zde hrají také kulturní akce, jejichţ význam je nadregionální aţ celostátní. V obci se dvakrát do roka konají církevní poutě, coţ zapříčiňuje příliv turistů do oblasti. Procentuální zastoupení přírodního subsystému činí 47%. Největší podíl na výsledku přírodního potenciálu je tvořen přírodními pozoruhodnostmi jako přírodní památka, přírodní rezervace a Přírodní park Chřiby, který zabírá převáţnou většinu katastrálního území Buchlovic. Vzhledem k tomu, ţe území je charakteristické rozsáhlým zastoupením lesů, je vhodné pro pěší a horskou turistiku a cykloturistiku. V místních lesích se nacházejí také pískovcové skály, které jsou vyuţívány především k horolezeckým účelům pro jejich dobrou dostupnost.
68
9. SWOT ANALÝZA S (silné stránky)
W (slabé stránky)
silný význam kultury a zakořeněných tradic dobrá dostupnost do Uherského Hradiště i Brna velké mnoţství místních spolků spolupráce s okolními obcemi v rámci mikroregionu Buchlov dostatečná zdravotní péče dobrá vybavenost obce kladný migrační přírůstek více jak ½ území zaujímají lesy národní kulturní památka (hrad, zámek) atraktivita ţivotního prostředí Přírodní park Chřiby, přírodní památka a rezervace zasahující do území Buchlovic vybudovaná čistička odpadních vod průmyslová zóna Rekreační oblast Smraďavka
O (příleţitosti)
chybějící ţelezniční trať záporný přirozený přírůstek převaha poproduktivní sloţky nad předproduktivní sloţkou obyvatelstvo s niţším stupněm vzdělání vyšší hodnota průměrného věku obyvatel absence areálu pro kulturní/sportovní vyţití nedostatek ploch pro parkování vysoká nehodovost v buchlovských horách malá nabídka pracovních míst vyšší dojezdová vzdálenost za prací do jiných měst nedostatek kvalitních cyklotras a odpočívadel nedostatečná propagace akcí a aktivit špatná kvalita místního rozhlasu
T (hrozby)
vyuţití potenciálu cestovního ruchu příliv nového obyvatelstva do obce vyuţití dotačních titulů podpora malých a středních podnikatelů spolupráce mezi obcemi v rámci Mikroregionu Buchlov lepší kvalita cyklotras propagace lokality na nadregionální a národní úrovni rozvoj venkovské a vinařské turistiky
69
zvýšená koncentrace imisí v okolí Buchlovských hor v důsledku zvýšeného provozu nízká porodnost nedostatek ploch pro nové bytové jednotky odchod obyvatel za lepšími vzdělanostními podmínkami zhoršená kvalita lesních porostů špatný stav příjezdové komunikace z obce Zlechov místní skládka znečištění ţivotního prostředí
10. NEED ANALÝZA A NÁSLEDNÁ NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ PRO ZLEPŠENÍ SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ Výstavba kulturního sálu Jedním z největších dlouhodobě tíţivých nedostatků obce je absence kulturního sálu. V Buchlovicích se kaţdoročně pořádají nejrůznější kulturní akce a vystoupení. Jednou z nejvýznamnějších jsou Martinské hody s právem, konané v měsíci listopadu. Vzhledem k tomu, ţe obec nedisponuje jiţ zmíněným sálem, hodové veselí je rozmístěno do všech restauračních zařízení v okolí náměstí. S tím je spojen značný nekomfort jak pro krojovanou chasu, tak samotné účastníky zábavy. Velkým problémem jsou společné tance, které se z kapacitních důvodů tančí na náměstí a to mnohdy i za mrazivého počasí. Někteří účastníci svou přítomnost za zmíněných podmínek vzdávají předem. Z tohoto důvodu podle dotazníku, který byl vydán městysem Buchlovice pro širokou veřejnost, vyplynulo, ţe největší procentuální podíl získal právě kulturní sál. Celá věc je nyní v projednání obce. Rekonstrukce tělocvičny ZŠ Buchlovice Jiţ řadu let se základní škola potýká s nevyhovujícími podmínkami v prostorách tělocvičny, nevyhovujícím sociálním zařízením a diskusí o narušení její statiky, coţ se nakonec nepotvrdilo. Z důvodu bezpečnosti ţáků a pedagogů výuka tělocviku probíhala ve venkovních prostorách. Aţ nyní svitla naděje pro její rekonstrukci, která bude započata v červnu roku 2012. Vysoká nehodovost v Buchlovských horách Dalším závaţným bodem se stává silnice I/50 v Buchlovských horách. Při vysoké frekvenci provozu dochází k častému porušování silničních pravidel, zejména nedbání předepsané rychlosti, jak u osobních, tak především u těţkých motorových vozidel. Důsledkem je vysoká nehodovost a úmrtnost, kterým by se dalo předejít. Moţným návrhovým opatřením by bylo posílení hlídek Policie ČR, nahrazení nynějších automobilů za rychlejší a novější typy vozidel, nebo raději motocyklů pro snadnější 70
manévrování, zvýšení pokut, odebrání trestných bodů či dočasného odebrání řidičského průkazu. Rekonstrukce koupaliště
Obr. 12: Koupaliště v Rekreační oblasti Smraďavka (Zdroj: Vlastní fotodokumentace) V areálu „Rekreační oblast Smraďavka“ se nachází koupaliště, které je vyuţíváno k příleţitostné rekreaci místního obyvatelstva a turistů přijíţdějích na Smraďavku. Současný stav koupaliště je však bolestný. Z hlediska bezpečnostního opatření není nijak zvláště udrţováno. Jiţ ze zmíněného dotazníku vyplynula také potřeba koupaliště. Pro vyhovující podmínky by bylo nutné opětovné zalití dna betonem a provedení jeho nového nátěru včetně zábradlí. Další nutností je strhání dlaţby kolem bazénu a nahrazení novým obloţením. Vybudováním nového bazénu pro děti by tak vznikl o to zajímavější koupalištní areál. Rekonstrukce by byla jistým přínosem pro místní obyvatele, neboť navštěvují koupaliště v obcích vzdálených více jak 10 km. Význam by 71
nastal i pro cestovní ruch, poněvadţ by nové koupaliště přilákalo další rekreanty, obvzlášť rodiny s dětmi. Zlepšění úrovně vzdělanosti obyvatel Buchlovic Jak jiţ vyplynulo ze SWOT analýzy a předchozích grafických znázornění, městys se potýká s nízkou úrovní vzdělanosti obyvatelstva. V tomto případě by nebylo řešením vystavění vysoké školy, ale stačilo by v rámci Československého kulturního centra zřídit spolek pro dobrovolné vzdělávání se přostřednictvím přednášek, výukových programů a kurzů. Nedostatek kontejnerů pro sběr plastu V obci jsou na různých místech umístěny kontejnery pro sběr plastu. Jejich počet je v období sezóny, která nastvává s příchodem letních měsíců, nedostačující. I kdyţ svoz těchto kontejnerů probíhá jednou týdně, kontejnery jsou plastovým odpadem brzy naplněny a ten je pak odkládán v jejich blízkém okolí. Tím je narušován celkový vzhled obce. Vhodným řešením by bylo počítat s touto situací a buď posílit počet kontejnerů, nebo svoz provádět častěji.
72
ZÁVĚR A DISKUZE Jedním ze stanovených cílů bakalářské práce bylo zhodnotit přírodní a kulturní pozoruhodnosti v okolí Buchlovic. Do území zasahuje Přírodní park Chřiby, nachází se zde také zvláště chráněná území - přírodní rezervace a tři přírodní památky. Zmíněná zvláště chráněná území spadají do oblasti, která byla vyhlášena Evropsky významnou lokalitou Chřiby o celkové rozloze 19 226 ha. Při výpočtu koeficientu ekologické stability bylo dosaţeno výsledku 3,4. Lokalitu je tak moţné vyhodnotit jako krajinný typ C, coţ je území stabilní s převahou přírodních a přírodě blízkých prvků. Podobnou hodnotu vykazoval i stupeň ekologické stability a to 3,8. Velkým podílem takového výsledku je přítomnost zdejších lesů zabírající 63 % území katastru. Na základě získaných informací o obci byla zpracována SWOT a NEED analýza, díky nimţ došlo ke komplexnímu zhodnocení vnějšího i vnitřního prostředí, a byly navrţeny opatření pro eliminaci negativních jevů nebo zlepšení situace v obci. Součástí práce bylo posouzení potenciálu cestovního ruchu, jenţ je rozdělen přibliţně stejně mezi přírodní a kulturní subsystém. Městys Buchlovice je názorným příkladem snaţící se o zapojení obyvatelstva do chodu obce. Názornou ukázkou se stal dotazník „Kvalita ţivota a volný čas“ (viz. Příloha 19). Lidé mohli svobodně vyjádřit svůj názor ohledně městečka, a především tak reagovat na dlouho dobu diskutovaný problém spojený s vyuţitím objektu bývalé cihelny. Výsledky dotazníku byly poskytnuty Československým kulturním centrem před zveřejněním a to na ţádost pro zpracování bakalářské práce. Z celkového počtu cca 600 dotazníků se jich navrátilo pouze 215, coţ je počet odpovídající 215 domácnostem. Celkový počet odpovídajících osob činil 676, z čehoţ bylo 335 ţen a 341muţů. Při konzultaci s představitelkami Československého kulturního centra bylo zjištěno, ţe nízká návratnost vzorku byla způsobena nepřiměřenou informovaností občanů o konající se akci. Informování proběhlo prostřednictvím místní rozhlasu. V době hlášení však velká část obyvatel byla v práci, tudíţ hlášení nemohli slyšet. 73
SEZNAM ZDROJŮ Kniţní zdroje: Biogeografické členění České republiky. Editor Martin Culek. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-853-6880-3. BRANIŠ, Martin a Karel PIVNIČKA. Úvod do studia ţivotního prostředí. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1994, 141 s. ISBN 80-706-6945-4. DEMEK, Jaromír a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a níţiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. GROSPIČ, Jiří. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 5. rozš. vyd. (ve Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk 2. rozš. vyd.). Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 455 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-807-3800-864 HRABÁNKOVÁ, Magdalena. Faktory regionálního rozvoje a jejich vliv na sociálněekonomický potenciál regionu: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2011, 111 s. ISBN 978-807-2047-529. HRDÝ, M., KOŘÍNEK V., ŢIŢLAVSKÝ B. Moje Buchlovice. Buchlovice: HUDEC print, 2005. INDROVÁ, Jarmila, Petr HOUŠKA a Zdenka PETRŮ. Kvalita ve sluţbách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7. JANKŮ, Martin. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 3., přeprac. a dopl vyd. Praha: C. H. Beck, 2008, 493 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7400-078-2. KALIBOVÁ, Květa. Úvod do demografie. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2002, 52 s. ISBN 80-246-0222-9. KOSCHIN, Felix. Demografie poprvé. Vyd. 2. přeprac. V Praze: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 80-245-0859-1. KOTLER, Philip. Moderní marketing: 4. evropské vydání. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. KOTOVICOVÁ, Jana. Ochrana ţivotního prostředí II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, 165 s. ISBN 978-80-7375-262-0. LANGHAMROVÁ, Jitka. Demografie: učební text pro předmět U017. Vyd. 1. Praha [i.e. Brno]: Oeconomica, 2005, 122 s. ISBN 978-80-7399-218-7. LÖW, Jiří. Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Vyd. 1. Brno: Doplněk, 1995, 122 s. ISBN 80-857-6555-1. 74
MÍCHAL, Igor. Ekologická stabilita. 2. vyd. Brno: Veronica, ekologické středisko ČSOP, 1994, 275 s. ISBN 80-853-6822-6. MÍCHAL, Igor. Obnova ekologické stability lesů. Vyd. 1. Praha: Academia, 1992, 169 s. ISBN 80-853-6823-4. PRIMACK, Richard B. Biologické principy ochrany přírody. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 349 s. ISBN 80-717-8552-0. PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009, 304 s. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-247-2789-9. SKLENIČKA, Petr. Základy krajinného plánování. Vyd. 1. Praha: Naděţda Skleničková, 2002, 321 s. ISBN 80-903-2060-0. ŢIŢLAVSKÝ, B. A M. HRDÝ. Buchlovice 2010. Buchlovice: HUDEC print, 2010. Zákony Zákon č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zpravodaje Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2006, červenec - srpen. Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2011, únor. Buchlovský zpravodaj. Buchlovice: HUDEC print, 2010, září. Internetové zdroje SCHNEIDER, J. - FIALOVÁ, J. a kol: Krajinná rekreologie. [online]. [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.utok.cz/node/140 Wikipedie: Městys. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstys Krajinná ekologie - učebnice: kapitola 9. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola9.html#skladebne_casti_uses Ministerstvo ţivotního prostředí: Národní přírodní památka. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/narodni_prirodni_pamatky Krajinná ekologie - učebnice: kapitola 2. [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.uake.cz/frvs1269/kapitola2.html#krajinne_faktory http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/tok1/stabilita%20vzorce.pdf Město Valašské Meziříčí: Zlínský kraj. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.valasskemezirici.cz/doc/22968/ 75
Časopis spirit: nejprodávanější týdeník o tajemstvích ţivota. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://www.spirit.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=4266%3Aernapani-na-buchlov&Itemid=94 Oficiální stránky Hradu Buchlova: Státní hrad Buchlov. Státní hrad Buchlov: z historie hradu [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.hrad-buchlov.cz/z-historiehradu/ Oficiální internetové stránky městyse Buchlovice: Kaple sv. Alţběty u hřbitova. [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/turista/Tindex.php?turista=pamatka&pamatka=ka ple Lázně Leopoldov: Historie lázní Leopoldov. [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.lazneleopoldov.eu/historie/ Divadelní společnost J. K. Tyla Buchlovice: Historie. Divadelní společnost J. K. Tyla Buchlovice: historie spolku [online]. [cit. 2012-02-26]. Dostupné z: http://www.divadelnici.cz/index.php?a=historie Folklorní studio Buchlovice. Folklorní studio Buchlovice: o nás [online]. [cit. 2012-0227]. Dostupné z: http://www.fsbuchlovice.cz/index.php?id=2 Petanque klub Stříbrné koule Buchlovice. Petanque klub Stříbrné koule Buchlovice: o nás [online]. [cit. 2012-02-27]. Dostupné z: http://www.stribrnekule.cz/index.html Wikipedie: Průtok (hydrologie). [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFtok_%28hydrologie%29 Chráněná území Zlínského kraje: PR Holý kopec. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ Chráněná území Zlínského kraje: PP Barborka. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ Chráněná území Zlínského kraje: PP Makovica. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ Chráněná území Zlínského kraje: PP Maršava. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ Chráněná území Zlínského kraje: Přírodní park Chřiby. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://nature.hyperlink.cz/ BD Sensors s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.bdsensors.cz/ DEKOR s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.dekor.cz/ NODIS-MIP, s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.nodismip.cz/ospolecnosti/
76
Benjamín s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.benjamin.cz/ FAVEX TRADE, s.r.o. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.favex.cz/ Aplikace v regionální a sociální geografii: webová podpora projektu FRVŠ. [online]. [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://aplikacergsg.sci.muni.cz/pruvodce-daty-a-jejichzdroji/obyvatelstvo-2/vzdelanostni-struktura TOMÍŠEK, P. Principy a pravidla územního plánování – C. 4 Občanské vybavení. [online]. 2010. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=2571 Odvoz odpadů v Buchlovicích v roce 2010: Harmonogram svozu skla a PET lahví v roce 2010. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/urad/pdf/odvoz_odpadu_2010.pdf Informace o svozu odpadů v roce 2012. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/urad/pdf/odvoz_odpadu_2012.pdf Mateřská škola Buchlovice. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/ms/ Mateřská škola Buchlovice: Koncepce rozvoje školy. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/ms/ Základní škola Buchlovice: Zaměstnanci školy. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.zsbuchlovice.uhedu.cz/nase_skola/zamestnanci.html Sociální sluţby Uherské Hradiště: Domov pro seniory Buchlovice. [online]. [cit. 201205-10]. Dostupné z: http://www.ouss-uh.cz/ds/domov-pro-seniory-buchlovice/zakladniinformace Společně bez hranic: Československé kulturní centrum Buchlovice. [online]. [cit. 201205-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/obr/CSKC_definice.pdf Východní Morava: Muzeum Podhradí Buchlovice. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.vychodni-morava.cz/cil/411/muzeum-podhradi-buchlovice Národní památkový ústav. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/narodni-pamatkovy-ustav/evropskedotace/news/8617-ukonceni-navstevnicke-sezony-2011-na-pamatkovych-objektechnpu-uop-v-kromerizi/ Auto Camp Smraďavka. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.atcsmradavka.cz/ Oficiální internetové stránky městyse Buchlovice: Cykloturistika mikroregionu Buchlov. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.buchlovice.cz/buchlovice/turista/Tindex.php?turista=cyklo Ranch Nevada. [online]. [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://www.ranch-nevada.cz/
77
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků: Obr. 1: SWOT matice Obr. 2: Krajina jako kombinace přírody a kultury Obr. 3: Okresní části Zlínského kraje Obr. 4: Hrad Buchlov Obr. 5: Zámek Buchlovice Obr. 6: Farní kostel sv. Martina Obr. 7: Kaple sv. Barbory na Modle Obr. 8: Zámeček Obr. 9: Mapa záchranných stanic pro handicapovaná zvířata Obr. 10: Biogeografické členění České republiky Obr. 11: PR Holý kopec Obr. 12: Koupaliště v Rekreační oblasti Smraďavka
Seznam tabulek Tab. 1: Krajinné typy na základě hodnoty Kes Tab. 2: Typy ekologické stability Tab. 3: Charakteristiky jednotlivých klimatických oblastí Tab. 4: Charakteristiky jednotlivých ukazatelů Tab. 5: Geomorfologické členění reliéfu Tab. 6: Využití ploch v letech 1900 – 2009 Tab. 7: Klasifikace složek podle jejich SES Tab. 8: Nejvyšší ukončené vzdělání u obyvatel 15letých a starších Tab. 9: Věková struktura obyvatelstva Tab. 10: Index maskulinity a feminity Tab. 11:Vybrané ekonomické ukazatele v letech 2002 až 2010 Tab. 12: Velkomoravská poutní cesta – systém cyklotras mikroregionu Buchlov Tab. 13: Počet příjezdů hostů Tab. 14: Počet přenocování Tab. 15: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu
78
Seznam grafů Graf. 1: Zastoupení dřevin v lesních porostech v % Graf 2: Stav jednotlivých druhů pozemků ZPF v roce 2009 Graf 3: Četnost jednotlivých stupňů Graf. 4: Počet obyvatel a domů v letech 1869-1991 Graf. 5: Vývoj obyvatelstva v letech 1869-1991 Graf. 6: Počet obyvatel v letech 1991-2011 Graf. 7: Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatelstva Buchlovic Graf. 8: Věková struktura obyvatelstva v roce 2010 Graf. 9:Struktura obyvatelstva Buchlovic podle pohlaví v letech 1991-2010 Graf 10: Míra nezaměstnanosti v roce 2010, 2011 za jednotlivé měsíce Graf 11: Porovnání míry nezaměstnaností mezi obcí, ORP a krajem
79
PŘÍLOHY Příloha 1: Katastrální území Buchlovice Příloha 2: II. Vojenské mapování (1836 – 1852) Příloha 3: Vojenská ortofotomapa Příloha 4: NATURA 2000 Příloha 5: Maloplošná zvláště chráněná území Příloha 6: LandUse Příloha 7: Zámek Buchlovice Příloha 8: Zámecká kašna na 1. nádvoří Příloha 9: Zámecká kašna na 2. nádvoří Příloha 10: Páv v zámecké zahradě Příloha 11:Socha v zámeckém parku Příloha 12: Pohled na zasněţenou Barborku a hrad Buchlov Příloha 13: Kostel sv. Martina a kaple sv. Alţběty Příloha 14: Budova Československého kulturního centra Příloha 15:Muzeum Podhradí Příloha 16: Přehradní nádrţ Smraďavka Příloha 17: Ranch Nevada Příloha 18: Chatařská oblast Příloha 19: Dotazník „Kvalita ţivota a volný čas“
80
Příloha 1: Katastrální území Buchlovice (Zdroj: ArcGIS 9.1)
81
Příloha 2: II. Vojenské mapování (1836 – 1852) (Zdroj: ArcGIS 9.1)
82
Příloha 3: Vojenská ortofotomapa (Zdroj: ArcGIS 9.1)
83
Příloha 4: NATURA 2000 (Zdroj: ArcGIS 9.1)
84
Příloha 5: Maloplošná zvláště chráněná území (Zdroj: ArcGIS 9.1)
85
Změny využití půdy mezi CORINE 2000 a CORINE 2006
1.3.3. Staveniště
3.1.3. Smíšené lesy
CORINE 2006
1.4.1. Městské zelené plochy
3.2.1. Přírodní louky
kategorie
1.4.2. Sportovní a rekreační plochy
3.2.2. Stepi a křoviny
1.1.1. Souvislá městská zástavba
2.1.1. Nezavlažovaná orná půda
3.2.4. Nízký porost v lese
1.1.2. Nesouvislá městská zástavba
2.2.1. Vinice
3.3.2. Skály
1.2.1. Průmyslové a obchodní areály
2.2.2. Sady, chmelnice a zahradní plantáže
4.1.1. Mokřiny a močály
1.2.2. Silniční a železniční síť s okolím
2.3.1. Louky a pastviny
4.1.2. Rašeliniště
1.2.3. Přístavy
2.4.2. Směsice polí, luk a trvalých plodin
5.1.1. Vodní toky
1.2.4. Letiště
2.4.3. Zemědělské oblasti s přirozenou vegetací
5.1.2. Vodní plochy
1.3.1. Oblasti současné těžby surovin
3.1.1. Listnaté lesy
1.3.2. Haldy a skládky
3.1.2. Jehličnaté lesy
Příloha 6: LandUse (Zdroj: ArcGIS 9.1)
86
Příloha 7: Zámek Buchlovice (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
87
Zdroj: Vlastní fotodokumentace
88
Příloha 8: Zámecká kašna na 1. nádvoří (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
89
Příloha 9: Zámecká kašna na 2. nádvoří (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
Příloha 10: Páv v zámecké zahradě (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
90
Příloha 11:Socha v zámeckém parku (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
91
Příloha 12: Pohled na zasněženou Barborku a hrad Buchlov (Zdroj: Vlastní fotodokumentace) 92
Příloha 13: Kostel sv. Martina a kaple sv. Alžběty (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
93
Příloha 14: Budova Československého kulturního centra (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
Příloha 15:Muzeum Podhradí (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
94
Příloha 16: Přehradní nádrž Smraďavka (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
95
Příloha 17: Ranch Nevada (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
96
Příloha 18: Chatařská oblast (Zdroj: Vlastní fotodokumentace)
97
Příloha 19: Dotazník „Kvalita života a volný čas“ Na začátku roku 2012 se zastupitelstvo obce obrátilo na občany s prosbou a moţností aktivního zapojení se do dění obce prostřednictvím dotazníku, který bylo moţno získat na veřejně dostupných místech. Dotazník nesl název „Kvalita ţivota a volný čas“. Hlavním cílem dotazníku bylo zjistit kvalitu ţivota v městečku a dozvědět se přání místních občanů, co vybudovat v areálu bývalé cihelny nacházející se vedle areálu základní školy. Vzhledem k jeho poloze se nabízí vyuţití jak pro kulturní, sportovní a volnočasové aktivity občanů městečka a jeho návštěvníků, tak pro školní mládeţ v době výuku. Další nabízenou moţností je vybudování krytých prostor pro pravidelné a tradiční akce (např. hodové zábavy, plesy, soutěţe a koncerty.
Struktura a výsledky dotazníku 1. Jak jste spokojeni s oblastmi kvality ţivota v Buchlovicích? velmi dobré
dobré
tak napůl
spíše nedostatečné
1
2
3
4
1
zcela nedostatečné 5
2
nevím, nedokáţu posoudit 6
3
4
5
6 2% 6% 27 % 38 % 35 % 51 % 7% 3% 6% 13 % 25 % 39 % 33 % 7% 7% 9%
S činností úřadu městyse S komunikací obecního úřadu s občany
22 % 45 % 20 % 45 %
22% 17 %
8% 10 %
1% 4%
S činností místní knihovny
34 % 26 %
7%
3%
2%
S úrovní vzdělání v MŠ
20 % 28 %
7%
4%
2%
S úrovní vzdělání v ZŠ
18 % 26 %
14 %
5%
2%
S kvalitou výuky v ZUŠ
19 % 22 %
7%
1%
0%
S kvalitou životního prostředí S celkovým vzhledem městyse, čistotou S činností služeb městyse Buchlovice
16 % 50 % 32 % 43 % 19 % 47 %
19 % 16 % 14 %
7% 5% 9%
2% 2% 7%
S kvalitou dopravních služeb
13 % 48 %
18 %
5%
3%
S nabídkou pracovních příležitostí
4%
9%
21 %
25 %
16 %
S možností pro podnikání v městysi
7%
17 %
14 %
16 %
7%
S kvalitou zdravotní péče pro děti
11 % 23 %
14 %
8%
10 %
S kvalitou zdravotní péče pro dospělé S bezpečností v městysi S mezilidskými vztahy
52 % 34 % 24 % 52 % 6 % 40 %
6% 13 % 30 %
1% 3% 8%
0% 1% 7%
98
S nakládáním s odpady
30 % 45 %
16 %
4%
2%
S podporou zájmových organizací
17 % 37 %
15 %
7%
2%
S veřejně prezentovanou činností spolků a občanských sdružení
19 % 41 %
13 %
7%
0%
S veřejně prezentovanou činností církve
19 % 26 %
10 %
5%
1%
S kulturním a společenským vyžitím v městysi
20 % 35 %
24 %
11 %
3%
Se sportovním vyžitím v městysi
8%
26 %
18 % 13 %
18 %
2. Jakých se účastníte v Buchlovicích zájmových činností?
Zájmové činnosti dospělých
5%
7%
8%
15%
15% 21% 13% 7% 9%
Zájmové činnosti dětí Buchlovjánek
všechno zumba aerobic fotbal petanque farní společenství divadlo vernisáže, muzeum zábavy, hody, plesy
11%
17%
vzdělávací akce 20% posilovna 12% 13% 11%
ZUŠ Junák
23%
kroužky při ŽŠ DS Bambino
plavání
11%
27%
11%
Zájmové činnosti jinde
33%
farní společenství
11%
skatepark klub českých turistů
99
4% 21 % 18 % 39 % 6% 17 %
3. Jaká zájmová aktivita Vám v Buchlovicích chybí? Chybějící aktivita pro dospělé
Chybějící aktivita pro děti
turistika
7%
7% 27%
11%
sportovní kroužky (míčové hry, stolní tenis)
zájezdy na koncerty, na muzikály, do divadla, poznávací zájezdy sport (šipky, ping-pong,…)
16%
šachy
26% judo, box, karate
18% 18%
plavání
48%
sportovní areál
22% přednášky, besedy, vzdělávací akce
skatepark
4. Jakou cestou získáváte informace z úřadu městyse? (Vyberte
maximálně
3
moţnosti.) Zdroj informací z regionálního tisku z Buchlovského zpravodaje od známých, přátel, z doslechu z internetu z úřední desky městy, vývěsek z místního rozhlasu odjinud nevyhledáváme tyto informace
% 6,6 % 31,1 % 14,9 % 9,3 % 5,9 % 31,0 % 0,5 % 0,7 %
5. Jakých společenských událostí je dle vašeho názoru v Buchlovicích nedostatek? Chybějící společenské události zájmové činnosti církevní události plesy, taneční zábavy sportovní aktivity divadelní představení koncerty akce pro děti trhy, stánky možnosti dalšího vzdělání nic mi nechybí jiné
100
% 8,4 % 2,8 % 13,2 % 18,1 % 9,4 % 4,8 % 13,7 % 2,8 % 9,4 % 16,3 % 1,0 %
6. Podporujete myšlenku vybudování krytých víceúčelových prostor se zázemím pro cca 700-800 lidí pro pořádání pravidelných a tradičních akcí typu hodové zábavy, plesů, soutěţí a koncertů (s ohledem na finanční zatíţení městyse při údrţbě tohoto areálu)? ANO
74,3 %
NE
24,3 %
Nevyjádřili se
1,4 %
7. Souhlasíte s tím, aby areál byl pojat jako rozšíření veřejně přístupné plochy obce s prvky městského mobiliáře, vodních prvků a veřejné zeleně?
ANO
57,6 %
NE
36,2 %
Nevyjádřili se
6,2 %
8. Povaţujete za správné řešit společně s celkovou koncepcí areálu jeho společné vyuţití pro sportovní a kulturní vyuţití při výuce ţáků základní školy? ANO
71,4 %
NE
22,9 %
Nevyjádřili se
5,7 %
101
9. Co byste si nejvíce přáli vybudovat na volném prostranství v areálu cihelny vedle základní školy. Co Vám v obci chybí a chtěli byste právě tam mít? (Vyberte maximálně 3 moţnosti.) Co vybudovat na volném prostranství v areálu cihelny? 2%
7%
8%
5%
7%
2%
7% 5% 23% 20% 2%
7% 1%
3%
1%
sportovní areál tělocvična horolezecká stěna sál kino divadlo restaurace, cukrárna, kavárna golfové hřiště bowling bazén, koupaliště dětské hřiště skatepark klub pro seniory parkovací plocha jiné
10. Povaţujete osobně realizaci tohoto záměru za přínos k rozvoji městyse? ANO
92,4 %
NE
4,8 %
Nevyjádřili se
2,9 %
Výsledky dotazníku byly poskytnuty Československým kulturním centrem před zveřejněním a to na ţádost pro zpracování bakalářské práce.
102
