Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Zhodnocení možností neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně pro potřeby podnikání

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Nataša Pomazalová , Ph.D.

Mgr. Zuzana Šolcová

Brno 2013

Zde bude vložen formulář Zadání bakalářské práce

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ……………………………………………………...….…….……………………………… …..…………………………………………………………................................................... vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Brno, dne………………………………… Podpis studenta…………………………..

Abstrakt Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku neformálního vzdělávání dospělých. Cílem práce bylo zhodnotit, zdali existují v obci Lanškroun možnosti neformálního vzdělávání dospělých pro oblast podnikání. Text práce je rozdělen do dvou větších celků. V teoretické části je charakterizována teorie z oblasti celoživotního učení, jehož je neoddělitelnou součástí vzdělávání dospělých. Jsou představeny formy vzdělávání dospělých, které má možnost dospělí v České republice navštěvovat. Dále je uvedeno normativní zakotvení vzdělávání dospělých v českých zákonech. V praktické části jsem zpracovala socioekonomickou analýzu obce Lanškroun a šetření, které se týkalo tématu možností neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně. Použila jsem dotazníku, jehož otázky byly zaměřeny na aktivitu dospělých v oblasti vzdělávání a jejich preference směřující ke kurzům, které by v budoucnu chtěli navštěvovat. Výsledkem bylo doporučení pro možnou realizaci podnikatelské aktivity v oblasti neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně. Klíčová slova celoživotní učení, vzdělávání dospělých, neformální vzdělávání dospělých, další vzdělávání, socioekonomická analýza, možnosti vzdělávání, výzkumné šetření Abstract In my thesis I focused on the issue of non-formal adult education. The aim of the study was to determine whether there are in the village Lanškroun business opportunities in the field of non-formal adult education. The paper is divided into two major parts. In the theoretical part describes the terminology from the field of lifelong learning, whose integral part of adult education. They are presented in the form of adult education that can Adults in the Czech Republic to attend. Below is a normative anchoring of adult education in the Czech legislation. In the practical part I wrote up socioeconomic analysis of Lanškroun and survey, which covered the topic non-formal adult education in Lanškroun. I used the questionnaire, the questions were focused on activities of adult in the field of adult education and their preference towards courses that would like to attend in the future. The result was a recommendation for the possible implementation of business activities in the field of non-formal adult education in Lanškroun. Key words lifelong learning, adult education, non-formal adult education, social-economic analysis, possibility of education, research

Obsah 1. Úvod.................................................................................................................... 3 2. Cíl bakalářské práce......................................................................................... 4 3. Materiál a metodika zpracování...................................................................... 5 Současný stav řešené problematiky.................................................................

7

4. Vzdělávání dospělých........................................................................................ 7 5. Vzdělávání dospělých v České republice......................................................... 9 5.1 Druhy vzdělávání dospělých.................................................................. 9 5.2 Terminologie z oblasti vzdělávání dospělých........................................ 11 5.3 Legislativní rámec vzdělávání dospělých v České republice................ 13 6. Možnosti vzdělávání dospělých v České republice......................................... 15 6.1 Školy, školská zařízení a jiné organizace ve vzdělávání dospělých...... 15 Praktická část....................................................................................................

19

7. Socioekonomický rozbor obce Lanškroun...................................................... 19 7.1 Základní charakteristiky území.............................................................. 19 7.2 Základní charakteristiky obyvatelstva................................................... 20 8. Analýza možností neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně...... 27 8.1 Metodika šetření................................................................................... 28 8.2 Technika šetření................................................................................... 29 8.3 Základní populace a soubor.................................................................. 31 9. Výsledky šetření............................................................................................... 32 9.1 Charakteristiky respondentů: pohlaví, věk, vzdělání a ekonomická aktivita.................................................................................. 32 9.2 Postoj respondentů ke svým znalostem a jejich přístup k neformálnímu vzdělávání.............................................................................33 9.3 Představy respondentů o kurzu, který by chtěli navštěvovat............... 35 9.4 Analýza konkurence v Lanškrouně...................................................... 37 9.5 Pociťovaná nedostatečnost znalostí a dovedností v závislosti na věku a ekonomické aktivitě.................................................................... 37 10. Diskuze nad výsledky a doporučení............................................................... 39 11. Závěr................................................................................................................. 43 12. Použitá literatura............................................................................................ 44 1

13. Přílohy.............................................................................................................. 47 14. Seznam zkratek.............................................................................................. 50

2

1. Úvod Tématem předkládané bakalářské práce je Zhodnocení možností neformálního vzdělávání dospělých v obci Lanškroun pro potřeby podnikání. Vzdělávání patří mezi základní kameny rozvoje sociálních i ekonomických dovedností, a proto může přinést kladné změny obyvatelům obce i celému regionu. Protože vzdělaní a aktivní lidé jsou přístupnější změnám a také se změnám lépe přizpůsobují. Doplňování si vzdělání v jakémkoliv směru má pro obyvatele pozitivní důsledky např. při hledání práce či v jejich osobním či sociálním životě. Téma jsem si vybrala i z důvodu, který nastínila např. J. Straková: „V posledních desetiletích dochází v celém světě i v západní společnosti, jejíž jsme součástí, k dramatickým změnám. Tyto změny způsobují, že se začínají měnit také nároky na vědomosti, dovednosti i postoje, které jsou považovány za potřebné pro dobré uplatnění v osobním životě jednotlivců a pro jejich úspěch na pracovním trhu.“1 Po zpracování šetření, které je součástí práce a je zaměřeno na zhodnocení situace neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně, bude možné zjistit zájem dospělých o neformální vzdělávání v Lanškrouně pro případné založení podnikání. V neposlední řadě bych určila obsah či zaměření kurzů. Jedním ze základních kamenů šetření bude zjištění, zdali se dospělí v Lanškrouně do vzdělávání dospělých již zapojili nebo by byli ochotni se do něj zapojovat. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části shrnuji základní informace a charakteristiky, které jsou o vzdělávání dospělých známé obecně, jaká je situace vzdělávání dospělých v České republice a jeho zakotvení v českých zákonech. Praktická část obsahuje samotné zhodnocení možností neformálního vzdělávání dospělých v obci Lanškroun, v němž jsem využila techniky dotazníku. V obou částech práce jsem vycházela z literatury, která se zabývá oblastí vzdělávání dospělých, druhů vzdělávání, které mají možnost dospělí navštěvovat, zákonné ukotvení vzdělávání dospělých a samozřejmě z publikací, které mi pomohly při realizaci šetření vedoucí k průzkumu možností neformálního vzdělávání v Lanškrouně. Při socioekonomické analýze obce Lanškroun jsem využila statistických dat z databází Českého statistického úřadu i dat, které byly již zpracovány pro jiné účely např. Strategický plán či Rozbor udržitelného rozvoje obce Lanškroun. Práce má rozsah 50 stran i s přílohami. 1

STRAKOVÁ, J. Postoje české společnosti ke vzdělávání a jejich vývoj v čase. Brno: Studia paedagogica roč. 15, č. 2, 2010

3

2. Cíl bakalářské práce Cílem bakalářské práce je zhodnotit situaci a existenci neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně pro možnosti podnikání a vytvořit doporučení vztahované k této oblasti zájmu. Na základě mého šetření budu moct říci, na jaké druhy vzdělávacích kurzů by se mohl případně vznikající podnik zaměřovat, jaká věková skupina dospělých by mohla být v budoucí aktivitě v této oblasti nejsilnější a další charakteristiky případných návštěvníků neformálního vzdělávání. Důvod výběru dané lokality je, že jsem obyvatelem Lanškrouna již téměř 26 let a také kvůli mému předešlému vzdělání v oblasti andragogiky. V Lanškrouně se bohužel nevyskytuje mnoho možností pro vyžití v oblasti neformálního vzdělávání, a proto zjistím, zdali by o něj měli občané vůbec zájem.

4

3. Materiál a metodika zpracování Oblastí socioekonomického rozboru a realizace šetření možností neformálního vzdělávání byla obec Lanškroun a její obyvatelé. Jako obecné metody v průběhu tvorby socioekonomického rozboru jsem využila analýzu dokumentů týkajících se Lanškrouna. Hendl charakterizuje analýzu jako „rozdělení celku na jeho komponenty a zkoumání, jak tyto komponenty fungují jako relativně nezávislé prvky a jaké jsou mezi nimi vztahy. Během analýzy probíhají průzkumné a objevující aktivity.“2 Následně jsem provedla syntézu získaných informací neboli „složení částí do celku“. Jednalo se o informace získané z různých zdrojů a informace různých typů např. ze Strategického plánu mikroregionu Lanškrounsko nebo z materiálu Rozbor udržitelného rozvoje obce Lanškroun. Pracovala jsem se statistickými údaji i s charakteristikami území Lanškrouna. Dále jsem v Praktické části pokračovala realizací vlastního šetření, které se týkalo tématu možností neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně. Vytvořila jsem obecné, specifické a dotazníkové otázky pomocí hierarchie podle Punche.3 Výzkumné otázky, na které jsem chtěla pomocí šetření odpovědět, byly: 1. Existuje v Lanškrouně možnost neformálního vzdělávání dospělých pro potřeby podnikání? 1.1 Mají potřebu dospělí občané Lanškrouna se neformálně vzdělávat? 1.2 Mají

dospělí

občané

Lanškrouna

zájem

o

neformální

vzdělávání

dospělých? 1.3 Jaké zaměření mají mít kurzy, do kterých by chtěli dospělí docházet? 1.4 Jaké charakteristiky má mít založený vzdělávací kurz? 2. Jaké jsou charakteristiky návštěvníků vzdělávacích kurzů? 3. Existuje potenciální konkurence v oblasti neformálního vzdělávání v Lanškrouně? Pro získání dat od respondentů jsem využila techniky dotazníku. Mými respondenty byly občané Lanškrouna ve věku od 25 let do 64 let. Nezahrnutí celého věkového spektra spadajícího do charakteristiky dospělý člověk, tedy osoba, která dosáhla 18 let věku, je důvod, že většina z osob v tomto věku je ještě zapojena do počátečního vzdělávání nebo navštěvuje terciární vzdělávání. Pro věkové rozpětí populace 25 do 64 let jsem využila poznatků z výzkumu Další vzdělávání dospělých 2007. Na složení výběrového souboru jsem aplikovala kritéria 2 3

HEND, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005, s. 35 PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008, s. 37

5

Eurostatu. „Podle doporučení Eurostatu měli být v šetření rovnoměrně zastoupeni muži a ženy v rozdělení do tří věkových skupin, a to od 25 do 34 let, od 35 do 49 let a od 50 do 64 let. Dalším požadavkem bylo zastoupení respondentů ve třech úrovních dosaženého vzdělání (s určitým zjednodušením za tyto úrovně považuji základní, střední a vysokoškolské vzdělání). Významným uplatněným kritériem třídění souboru je také ekonomický status respondenta (zaměstnanec, nezaměstnaný a ekonomicky neaktivní osoba).“4 Vzorek 60 respondentů byl vybrán z populace 7600 obyvatel a to tzv. kvótním výběrem, kritériem bylo zařazení do výše popsané věkové skupiny. Vybrala jsem 20 dotazovaných z každé skupiny. Průběh výzkumného šetření měl tyto kroky: výběr nástroje pro sběr dat, tvorba otázek do šetření, shromáždění existujících údajů o možnosti neformálního vzdělávání dospělých od obyvatel Lanškrouna, analýza shromážděných údajů pomocí frekvenční, deskriptivní a závislostní analýzy, vyvození závěrů z dat a doporučení pro realizaci a tvorbu kurzů neformálního vzdělávání dospělých. Z šetření, které jsem prováděla v Lanškrouně, jsem získala nominální data, které jsem číselně zakódovala. Tato kvantitativní data jsem postupně zpracovala pomocí deskriptivní statistiky. Popsala jsem základní charakteristiky výzkumného souboru a jeho vlastnosti v souvislosti s cílem a otázkami výzkumného šetření. Výsledky jsem představila v grafech a tabulkách pro jejich větší přehlednost. V této části jsem z obecných metod výzkumu využila dedukce a indukce. Ze získaných dat jsem deduktivní metodou došla k závěrům ohledně možností neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně. Navzdory nereprezentativnosti šetření jsem využila i indukce a to tehdy, když jsem informace od respondentů transformovala do obecných doporučení pro Lanškroun v oblasti neformálního vzdělávání, v části Diskuze.

4

Další vzdělávání dospělých, [online]. 2013 [cit. 23. září 2013]. Dostupné z:

6

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4. VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Vzdělání patří mezi nejdůležitější zdroje, které může člověk získat a kterými může disponovat. Jedna z nejefektivnějších vlastností vzdělání je, že ho člověk může rozšiřovat a prohlubovat, protože bez modifikace našich dosavadních znalostí, dovedností je problém v dnešním neustále se měnícím světě uspět nebo přinejmenším nevyužíváme naplno náš potenciál. Proto jedním z termínů skloňovaných téměř ve všech mezinárodních i českých dokumentech je celoživotní učení. (Memorandum o celoživotním učení, Boloňská deklarace, Strategie celoživotního učení v ČR atd.). Jednou z komponent celoživotního učení je vzdělávání dospělých. Již náš nejznámější učitel, filozof a myslitel J. A. Komenský se tímto fenoménem zabýval ve své Velké didaktice. Téměř nadčasový přístup učit všechny, všemu a po celý čas se v plné míře, ale může realizovat až dnes s našimi možnostmi. Proto se v nadcházejících kapitolách budu zabývat představením terminologie z oblasti celoživotního učení, která prostupuje celou praktickou části. „Vzdělávání dospělých je komplexní jev, neexistuje jediná teorie, která by uspokojivě vysvětlovala, jak, co a proč se dospělí učí.“5 Podle Loweho někteří pojem spojují spíše s nevědeckým obsahem, jiní vidí vzdělávání dospělých jako rozsáhlou problematiku „výchovy lidu v celém jeho rozsahu, se zvláštním zřetelem k praxi.“ Dále uvádí, že v minulosti byl tento pojem odmítán, kvůli spojování výchovy a vzdělávání pouze s dětským věkem.6 Doslova se vzdělávání dospělých spojovalo s rozšiřováním všeobecné nedospělosti. Jeden z předních andragogů dnešní doby P. Jarvis uvádí, že ve stejném duchu vzdělávání bral i Emile Durkheim, tedy jako vliv dospělé generace na ty, kteří nejsou připraveni na společenský život.7 Knowles naopak rozlišoval mezi pedagogikou a andragogikou a nazýval je uměním. Pedagogika pro něj byla uměním a vědou učení dítěte a andragogika jako umění a věda pomáhat dospělým učit se.8

5

VAN DELLEN, T. Celoživotní učení a chuť se učit. Brno: Studia paedagogica, roč. 17, č. 1, 2012, s. 2 LÖWE, H. Úvod do psychologie vzdělávání dospělých. Praha: SPN, 1977, s. 17 7 JARVIS, P. Adult education and lifelong learning: Theory and practice. London: Routledge, 2004, s. 40 8 JARVIS, P. Adult learning in the social context. London: Routledge, 2012, s. 9 6

7

Z. Palán vzdělávání dospělých charakterizuje jako „vzdělávání dospělé populace, které zahrnuje veškeré vzdělávací aktivity, realizované jako řádné školské vzdělávání dospělých nebo další vzdělávání.“9 V následující kapitole představím, jak je vzdělávání dospělých ukotveno v českých zákonech a jak je v České republice realizováno, protože bez znalosti zákonného pozadí vzdělávání dospělých podnikatel nemůže kvalitně a adekvátně provozovat své podnikání.

9

PALÁN, Z. Základy andragogiky. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského, 2002. s. 12

8

5. VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH V ČESKÉ REPUBLICE České vzdělávání dospělých má dlouhou tradici, jeho počátky by se daly situovat již do období osvícenství. Během 19. století začaly vznikat první kulturně osvětové instituce a spolky. Ze začátku bylo vzdělávání dospělých zaměřeno na zájmy dospělých, ale postupem času a s transformací společnosti se začalo specifikovat do působnosti profesních organizací. Díky potřebě po kvalifikovaných vedoucích pracovnících začalo v 60. letech vznikat podnikové vzdělávání. V tomto období se vědci zaměřují na produkci výzkumných a teoretických prací z oblasti vzdělávání dospělých.10 Od roku 1989 se stalo vzdělávání dospělých plně závislé na mechanismech nabídky a poptávky a stejně tak pracovní a společenské mobilitě. Díky tomu vzniklo okolo 2000 soukromé vzdělávacích institucí a na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) vytvořili odbor pro celoživotní vzdělávání.11

5.1 Druhy vzdělávání dospělých Podle Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (dále jen „Bílá kniha“) prognózy ukazují, že potřeba vzdělávání dospělých se bude neustále zvyšovat, jak již kvůli udržení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků, tak kvůli udržení celkového hospodářského postupu. Proto jak jsem psala v předešlých odstavcích, se rozhodující koncepcí vzdělávání stává celoživotní učení, které sdružuje počáteční i další vzdělávání do vzájemně propojeného celku, umožňujícího náležitou prostupnost všech složek vzdělávací soustavy. 12 Koncepce celoživotního učení „je založena na zásadě, že chce-li člověk obstát v rychlém vývoji svého okolí a chce-li je aktivně ovlivňovat, nestačí mu již vzdělání získané v mládí ve škole, nýbrž musí mít šanci a chtít si je průběžně rozšiřovat.

10

Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 48 11 PALÁN, Z. Základy andragogiky. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského, 2002. s. 47 12 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: MŠMT, 2001, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 79

9

Vzdělávání se rozšířilo od mladých po dospělé, ze škol do řady dalších institucí, přesáhlo odvětví školství a stalo se věcí všech odvětví.“13 Ve srovnání s tzv. počátečním vzděláváním dětí a mládeže ve školách představuje oblast vzdělávání dospělých nejvíce diferencovanou součást vzdělávacích systémů. Hlavními důvody jsou, že je zaměřeno na velmi rozmanité cílové skupiny (např. na zaměstnance podniků a dalších organizací, na uchazeče o zaměstnání, na občany vůbec), které se navzájem liší nejen rozsahem, věkem, povoláním, ale především motivem ke vzdělávání atd. Vzdělávání dospělých poskytují různí poskytovatelé (státní i nestátní) z mnoha odvětví. Tematika vzdělávacích programů nebo kurzů je nanejvýš rozmanitá a uplatňují se v nich také různé metody výuky a učení. Náklady na vzdělávání dospělých jsou hrazeny z různých zdrojů, veřejných i soukromých.14

Podle „Bílé knihy“ se v současné době další vzdělávání uskutečňuje v oblastech: •

všeobecného vzdělávání pro menšinu těch, kteří ho nenabyli v počátečním vzdělávání. Vede k dosažení stupně vzdělání. Je to většinou studium dospělých ve všech druzích státních i nestátních středních, vyšších a vysokých škol – jako tzv. druhá šance pro ty, kteří se z jakýchkoliv důvodů ve školách nevzdělávali dříve.

•

dalšího odborného vzdělávání a přípravy neboli dalšího profesního vzdělávání (získání, rozšíření či doplnění kvalifikace, rekvalifikace, v některých povoláních povinné pravidelné aktualizování vědomostí a dovedností);

•

ostatních součástí vzdělávání dospělých jako je občanské, zájmové vzdělávání, které je po většinou zaměřeno na uspokojování zájmů občanů.15

První dvě skupiny by se řadily do oblasti formálního vzdělávání. V analýze se budu zabývat až posledním druhem vzdělávání, který se řadí do neformálního vzdělávání.

13

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: MŠMT, 2001, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 79 14 Tamtéž, s. 70 15 Tamtéž, s. 79

10

5.2 Terminologie z oblasti vzdělávání dospělých V oblasti vzdělávání dospělých se vyskytuje velké množství termínu a charakteristik jednotlivých podob či druhů vzdělávání. Pro větší pochopitelnost či uchopitelnost těchto termínů jsou dále uvedeny jejich podrobná vysvětlení a zařazení do oblasti vzdělávání dospělých. Celoživotní učení Jedná se o pojetí vzdělávání, kdy všechny možnosti učení, ať už se jedná o vzdělávání v tradičních institucích, jako jsou školy, či mimo ně, jsou chápány jako jediný propojený celek. Tento systém dovoluje rozmanité přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, což umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami v průběhu celého života a kdykoliv během života.16 OECD popisuje celoživotní učení jako „systémový přístup zaměřený na standardy vědomostí a dovedností, které platí pro všechny děti od nejútlejšího věku a vedou k učení po celý život a koordinují snahy o zajištění příslušných možností pro všechny dospělé.“ 17 Zahrnuje počáteční vzdělávání (základní, střední i terciární) a další vzdělávání. Součástí celoživotního učení je i vzdělávání dospělých, o jehož rozvoji se pojednává většinou v kontextu celoživotního učení. Celoživotní učení zahrnuje formální, neformální vzdělávání a informální učení. Formální vzdělávání - tento typ vzdělávání se realizuje ve vzdělávacích institucích, jejichž funkce, cíl a obsah jsou legislativně vymezeny. Typickou institucí provozující tento typ vzdělávání je škola. Formální vzdělávání obsahuje na sebe navazující stupně a typy. Absolvování tohoto typu vzdělávání je potvrzeno certifikátem a vede k získání stupně vzdělání. 18 Neformální vzdělávání - Podle Strategie celoživotního učení je neformální vzdělávání „zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou člověku zlepšit

16

Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Praha: NVF, 2003, [online]. 2013 [cit. 8. ledna. 2011]. Dostupné z: , s. 21 17 MYŠKOVÁ, R. Rozvoj pracovní síly formou dalšího vzdělávání. Brno: Lifelong learning, roč. 1, č. 2, 2011, s. 98 18 Strategie celoživotního učení v ČR. Praha: MŠMT, 2007, [online]. 2011 [cit. 8. ledna. 2011]. Dostupné z: , s. 8

11

jeho společenské i pracovní uplatnění.“19 Důležitou charakteristickou neformálního vzdělávání je, že jeho nutnou podmínkou je účast proškoleného vedoucího a nevede k získání stupně vzdělání. Je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, nestátních neziskových organizacích, soukromých vzdělávacích institucích či školských zařízeních a organizacích. Do této kategorie se řadí: organizované volnočasové aktivity, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, krátkodobá školení a přednášky.20 Informální učení - je proces, který vede k získávání vědomostí, osvojování si dovedností a postojů z každodenní zkušenosti, z prostředí, činností v práci, od rodiny, přátel nebo ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost si nabyté znalosti ověřit. Na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání je neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované. Celoživotní učení předpokládá komplementaritu a prolínání uvedených forem učeni v průběhu celého života, v podstatě vždy a všude.21 Jak naznačil Senge, lidstvo se již dostalo do takového stádia vědění, že produkuje tolik znalostí a informací, které lidé nejsou schopni sami vstřebat.22 Proto je koncepce celoživotního učení, tolik skloňována a definuje celý proces lidského učení.

Další vzdělávání

Další vzdělávání (dále jen „DV“) je oblastí úzce propojenou a navazující na stupně počátečního vzdělávání. Hlavním důvodem zvyšujícího se zájmu o DV je potřeba či nutnost osvojování a získávání nových znalostí a dovedností v souvislosti s neustálou transformací životních podmínek. Jedna z možných definicí je vedena ve Strategii celoživotního učení, kde se píše, že DV je „vzdělávání či učení, které probíhá po dosažení určitého stupně vzdělání, resp. po prvním vstupu vzdělávajícího se na trh“.23 V zákoně o uznávání výsledků dalšího vzdělávání č. 179/2006 sb. §2 je DV charakterizováno velmi stroze jako vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláním. Každý člověk se tedy může účastnit 19

RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. ed. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: MU, 2008, s. 61 20 Tamtéž, s. 61 21 Strategie celoživotního učení v ČR. Praha: MŠMT, 2007, [online]. 2013 [cit. 8. ledna. 2013]. Dostupné z: , s. 8 22 JARVIS, P. Adult education and lifelong learning: Theory and practice. London: Routledge, 2004, s. 12 23 Průvodce dalším vzděláváním. Praha: MŠMT, 2010, [online]. 2011 [cit. 8. ledna. 2013]. Dostupné z: , s. 3

12

a účastní DV pokud se zapojí do nějaké vzdělávací aktivity, kterou provozuje po ukončení počátečního vzdělávání. V současné době je často vyzdvihována skutečnost,

že

právě

DV

je

důležitým

faktorem

růstu

produktivity

a konkurenceschopnosti ekonomiky. Zejména se hledí na profesně orientované další vzdělávání, které má přinášet možnost rychlejší adaptace na nové technické a technologické postupy či zlepšuje adaptabilitu a flexibilitu pracovníků.24

5.3 Legislativní rámec vzdělávání dospělých v České republice V České republice neexistuje ucelená právní úprava, která by jasně vymezovala pravomoci a odpovědnosti nejdůležitějších aktérů, ovlivňujících rozvoj vzdělávání dospělých. Tento problém je také řeše v „Bílé knize“. Zde je vysvětleno, že žádný státní, ani nestátní orgán nemá souhrnnou odpovědnost za vzdělávání dospělých. Ojedinělé pokusy o strategie, koncepce nebo priority rozvoje vzdělávání dospělých, vypracovávané většinou z iniciativy některých nestátních institucí, dosud nevzbudily, s výjimkou Ministerstva práce a sociálních věcí, zájem všech relevantních státních orgánů.25 Vzdělávání dospělých v ČR se tak vyvíjí většinou jen spontánně, bez cílevědomého podpůrného vlivu státu a ve svých důsledcích nedostatečně. Státní orgány, ani orgány sociálních partnerů, zatím ve svých činnostech nevzaly náležitě v úvahu ani obecné evropské trendy ve vzdělávání dospělých.26 Mezi hlavní právní normy, které se problematikou vzdělávání dospělých zabývají, patří: Školský zákon č. 561/2004 Sb. platný od 1. 1. 2005, již koncipovaný z hlediska celoživotního učení. Nově a přesněji definuje jiné než denní formy vzdělávání. Posiluje roli nástavbového studia, umožňuje absolventům s výučním listem zvýšit si kvalifikaci o maturitní studium, zavádí zkrácené studium k získání výučního listu a zkrácené studium k získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. Tyto formy studia poskytují druhou šanci např. pro uchazeče, kteří mají problémy s umístěním na trhu práce. Dále zákon zavádí možnost uznávat dříve získané vzdělání (včetně informálního),

24

Průvodce dalším vzděláváním. Praha: MŠMT, 2010, [online]. 2011 [cit. 8. ledna. 2013]. Dostupné z: , s. 3 25 Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: MŠMT, 2001, [online]. 2012 [cit. 2. září. 2012]. Dostupné z: , s. 76 26 Tamtéž, s. 80

13

zavádí možnost získat stupeň vzdělání bez předchozího vzdělávání ve střední nebo vyšší odborné škole, atd.27 Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. obsahuje ustanovení o programech celoživotního vzdělávání. Dává vysokým školám možnost nabízet a poskytovat bezplatně nebo za úplatu kurzy celoživotního vzdávání. Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání č. 179/2006 Sb. z r. 2006, postupně implementovaný od r. 2007, upravuje Národní soustavu kvalifikací jako veřejně přístupný registr všech úplných i dílčích kvalifikací a jejich kvalifikačních a hodnoticích standardů, pravidla udělování a odnímání autorizace k ověřování výsledků dalšího vzdělávání (dílčích či úplných kvalifikací), pravidla hodnocení a získání dílčí kvalifikace a působnost orgánů vykonávajících státní správu v oblasti ověřování a uznávání dalšího vzdělávání. Mezi zákony a normy, které upravují jednání aktérů vzdělávání a poskytovatelů patří: •

Normy, které souvisejí s výkonem práce: zákoník práce č. 262/2006 Sb., zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a návazné vyhlášky.

•

Zákony upravující kvalifikační požadavky na některá nedělnická povolání, mezi které patří i povolání lektora. Např. zákon o č. 312/2002 Sb. úřednících územních samosprávných celků, zákon č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, zákon č. 170/2004 Sb. o daňových poradcích, zákony upravující vzdělávání zdravotnických pracovníků č. 96/2004 Sb. apod.

•

Zákon o živnostenském podnikání č. 455/1991 Sb., který upravuje komerční poskytování vzdělávání, nestanoví pro ně zvláštní předpoklady, rekvalifikační programy však musí mít akreditaci Ministerstva práce a sociálních věcí. 28

27

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: MŠMT, 2001, [online]. 2012 [cit. 2. září. 2012]. Dostupné z: , s. 80 28 Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 48-49

14

6. MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH V ČESKÉ REPUBLICE V České republice existuje velké množství soukromých agentur, které se zabývají vzděláváním dospělých, mohou být zaměřeni na profesní nebo i zájmové vzdělávání. Ovšem ale velmi zásadní místo v této oblasti mají i školy, které nabízejí dospělých tzv. „druhou šanci“ neboli dodělání si dalšího stupně vzdělání, který je pro dospělého potřebný, buď kvůli pracovní kvalifikaci či na druhé straně to může být jeho snem. V dalších podkapitolách popíšu oblast formální vzdělávání, kam patří školy a školská zařízení, která dospělých dávají možnost studovat a dále představím i soukromí sektor vzdělávání dospělých.

6.1 Školy, školská zařízení a jiné organizace ve vzdělávání dospělých Školy patří mezi základní a historicky nejstarší místa, kde dochází k předávání a osvojování znalostí, a tak to mu je i u vzdělávání dospělých. Jejich hlavní náplní je samozřejmě předávat souhrn a ucelené vzdělání mladší generaci, která dochází do školy v denní formě a usiluje o dosažení určitého stupně vzdělání, naproti tomu dospělý využívají většinou jinou formu docházky do studia, výčet je uveden v dalších kapitolách. V následujících kapitolách představím i jiné možnosti, které dospělí mají k získání nových znalostí, dovedností či kam mohou docházet pro zlepšení jejich volného času.29

Základní a střední školy ve vzdělávání dospělých

Pro dospělé je připraveno především ucelené vzdělávání poskytující stupeň vzdělání, které je vedeno v jiné než denní formě. Je organizováno na úrovni středního a vyššího odborného vzdělávání, na konzervatořích ve většině oborů, pro něž existuje denní studium. V jiné než denní formě je může dospělý navštěvovat i postsekundární vzdělávání na středních školách – studium nástavbové a nově zavedené zkrácené

29

Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 51

15

studium k získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání s maturitní zkouškou.30 „V jiné než denní formě studuje střední školy 2,4 % studentů. Na postsekundární úrovni je to 56,2 %. Vyšší odborné školy studuje v jiné než denní formě přes 25 % studentů. Školy mohou také organizovat různé kursy dalšího vzdělávání včetně rekvalifikačního (pro které je však nutná zvláštní akreditace od MŠMT).“ 31 Pro občany, kteří absolvovali povinnou školní docházku, ale nezískali základní vzdělání, mohou základní i střední školy organizovat kurzy, které jim získání základního vzdělání umožní. Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo tyto kurzy 368 žáků.32

Vysoké školy ve vzdělávání dospělých

Vysoké školy poskytují dospělým možnost studovat řadu studijních programů formou distanční nebo kombinovanou, toto vzdělání je rovnocenné jako vzdělání studentů, kteří navštěvovali vysokou školu prezenčně. V distanční či kombinované formě studovalo 29,5 % z celkového počtu studentů vysokých škol. V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání mimo rámec studijních programů. Mohou být orientovány na výkon povolání (např. další vzdělávání pedagogických pracovníků) nebo zájmově (např. univerzity třetího věku).33

Neškolské instituce, komerční i neziskové ve vzdělávání dospělých

Organizace různého druhu např. podniky a státní organizace poskytují vzdělání pro své zaměstnance, a to buď prostřednictvím vlastních vzdělávacích institucí či lektorů, nebo nákupem u specializovaných institucí. Podnikové vzdělávání je zaměřeno na kvalitnější zajištění úkolů organizace a zvýšení kvalifikace pracovníků, což může vést k větší konkurenceschopnosti podniku. Mezi neziskové organizace uskutečňující další vzdělávání patří resortní vzdělávací organizace, profesní organizace, nadace, 30

Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 53 31 Tamtéž, s. 53 32 Tamtéž, s. 51 33 Tamtéž, s. 52

16

církve, odbory, politické strany, kulturní instituce (muzea, galerie, knihovny, kulturní domy). Vzdělávání poskytují též komerční vzdělávací instituce. Většina komerčních vzdělávacích organizací poskytuje vzdělávání dospělým za peněžní příspěvek. Jsou to organizace založené za účelem zisku ne pouze za účelem osvěty či kultivace dospělých. Na komerčním základě mohou v oblasti vzdělávání dospělých působit i školy. Komerční instituce, získají-li akreditaci MŠMT, mohou uskutečňovat i jednoleté pomaturitní studium cizích jazyků. Vzdělávání poskytované podniky, neziskovými či komerčními organizacemi zahrnuje velmi rozmanité typy, zaměření, úrovně a délky kursů. Je organizováno v závislosti na nabídce a poptávce, a proto podmínky pro přijetí, cíle vzdělávání, jeho obsah, metody, hodnocení a certifikaci nelze vymezit v obecné poloze. U rekvalifikačních kursů bývá stanoveno, zda jsou určeny pouze pro nezaměstnané či zda jsou na statusu frekventantů ve vztahu k pracovnímu trhu nezávislé. Rekvalifikační kursy organizované v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a akreditované MŠMT mají zlepšit zaměstnatelnost uchazečů o zaměstnání a skupin ohrožených nezaměstnaností. Obecně lze říci, že nejčastěji jsou kursy zaměřeny na výuku cizích jazyků, využívání počítačů, management a účetnictví. 34

Organizace vzdělávání dospělých v oblasti formálního vzdělávání

V této podkapitole uvádím možnosti docházky dospělých, pokud chtějí využít vzdělávání v rámci formálního stupně. Ke vzdělávání dospělých ve středním a vyšším odborném vzdělávání slouží zpravidla jiné než denní formy vzdělávání, a to: •

večerní: v rozsahu 10 - 18 hodin týdně v odpolední či večerní době;

•

dálková: samostatné studium spojené s konzultacemi v rozsahu 200 - 220 hodin za školní rok;

•

distanční: samostatné studium převážně prostřednictvím informačních technologií s individuálními konzultacemi;

•

kombinovaná: střídající denní studium s některou z předchozích forem.

Studium bývá o jeden rok delší než v denní formě. 34

Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 52

17

Vysoké školy užívají formy distanční a kombinované. Organizaci, délku a místo konání kursů kvalifikačních, rekvalifikačních a zájmových určuje pořádající organizace, která v té či oné míře přihlíží k potřebám frekventantů.35

Obsah vzdělávání, metody v oblasti formální i neformálního vzdělávání

Obsah vzdělávání dospělých se liší od zaměření organizace či instituce, která vzdělávání pořádá a samozřejmě také od zájmů a potřeb dospělých. V obsahovém zaměření studia v rámci formálního vzdělávání se vyskytují společenské vědy, obchod a právo, na dalších místech obory techniky, výroby a stavebnictví, vzdělávání a výchovy, zdravotnictví a sociální péče atd. Vždy záleží na aktivitě a potřebách vzdělávací instituce, která vzdělávání pro dospělé nabízí, které obory otevře. Učební dokumenty pro jiné formy vzdělávání jsou modifikací učebních dokumentů denního studia. Obsah dalšího neformálního (zájmového, firemního atd.) vzdělávání dospělých připravuje jeho organizátor: podnik pro své zaměstnance podle potřeb jejich či svých, komerční či jiná organizace podle poptávky jednotlivců či podle poptávky podniků, které si kursy objednají pro své zaměstnance. Neformální vzdělávání se obsahově zaměřuje např. na obory služeb, společenských věd, obchodu a práva, humanitních věd a umění, techniky, výroby, stavebnictví a zdravotnictví.36

35

Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. října 2012]. Dostupné z: , s. 53 36 Tamtéž, s. 54

18

PRAKTICKÁ ČÁST 7. SOCIOEKONOMICKÝ ROZBOR OBCE LANŠKROUN V následujících kapitolách jsou obsaženy základní informace o obyvatelích Lanškrouna a charakteristiky obce Lanškroun. Tyto informace jsou důležité pro analýzu možností neformální vzdělávání dospělých v Lanškrouně kvůli zajištění správného zaměření či vůbec realizaci vzdělávání dospělých v tomto městě. Zjistíme, které skupiny obyvatel ve městě převažují, jaké mají demografické či ekonomické charakteristiky. Uvedené statistické údaje se budou týkat buď pouze města Lanškroun nebo celé obce s rozšířenou působností Lanškroun. (dále jen „ORP Lanškroun“)

7.1 Základní charakteristiky území Region Lanškrounsko vznikl v roce 2000 na území bývalého okresu Ústí nad Orlicí. Jeho rozloha činí cca 280 km² a žije v něm podle údajů z roku 2008 celkem 22 824 tis. obyvatel. Region je tvořen centrem městem Lanškroun a obcemi z jeho širšího okolí. „Tento region je charakteristický výraznou vertikální členitostí s níže položenou západní částí vhodnou pro relativně intenzivní zemědělství a s hornatější východní částí atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch. Z demografického hlediska je region charakteristický existencí populačně větších obcí. Téměř celé území bylo poznamenáno poválečným vystěhováním německého obyvatelstva a pozdějším dosídlením.“37 Správní obvod ORP Lanškroun je jedním z 15 správních obvodů ORP Pardubického kraje. Toto území leží ve východní části kraje, ze severu sousedí se Žamberkem, ze západu s Ústím nad Orlicí, Českou Třebovou a Svitavami, z jihu s Moravskou Třebovou a z východu s Králíkami a Olomouckým krajem. Sledované území je venkovskou oblastí, z počtu 22 obcí (Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní a Horní Čermná, Dolní a Horní Třešňovec, Krasíkov, Lanškroun, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Strážná, Sázava, Tatenice, Trpík,

37

Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko. Olomouc: Metod konzult IPM, 2007 [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z: , s. 4

19

Výprachtice, Žichlínek) je pouze jediné město Lanškroun, kde bydlí téměř polovina obyvatel regionu. „Podle údajů z roku 2007 patří ORP Lanškroun svou rozlohou 275,3 km² mezi středně velké ORP kraje, zabírá 6,1 % území kraje. V počtu obyvatel za rok 2006 patří s 22623 obyvateli k nejmenším ORP v kraji, což jsou 4,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. Přitom 44,4 % obyvatel žije v Lanškrouně (9893 obyv.). Hustota osídlení – pouze 82,2 obyvatel na km2 – je hluboce pod krajskými údaji (112 obyv. na km²).“ 38 Lanškrounsko leží na rozhraní Orlických hor, Zábřežské vrchoviny a Svitavské pahorkatiny nabízí, a proto nabízí mnoho příležitostí pro letní i zimní turistiku.

7.2 Základní charakteristiky obyvatelstva Sociodemografické ukazatele ORP Lanškroun

Lanškrounsko lze v posledním desetiletí charakterizovat jako oblast se stabilním nárůstem obyvatel, a to i v posledních pěti letech. Vykazuje vyšší tempo nárůstu obyvatelstva v porovnání s územím celého okresu Ústí nad Orlicí a také je to jedno z území, které mají nejvyšší relativní nárůst počtu obyvatel v Pardubickém kraji. Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel Lanškrouna, 2001-2010

Zdroj: Strategický plán rozvoje města Lanškroun, 2010

Z Grafu 2. můžeme vyčíst, že v roce 2007 přesáhnul počet obyvatel Lanškrouna 10 tis. obyvatel. Z dlouhodobého hlediska roste počet obyvatel od roku 1869, od té doby město prakticky zdvojnásobilo svou velikost. Do roku 2025 se očekává nárůst od téměř dalších 38

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lanškroun. Brno: Ekotoxa s.r.o, 2008[online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z: , s. 19

20

5 tis. obyvatel, s tím ale přijdou i negativní demografické jevy jako je zvýšení počtu obyvatel v důchodovém věku.39 Graf 2. Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých od 1992 do 2007

Zdroj: Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lanškroun

„Ukazatel změny počtu obyvatelstva bývá někdy označován jako jeden z relativně syntetických ukazatelů, zohledňujících atraktivitu obce či regionu. Nárůst počtu obyvatel souvisí pravděpodobně s rostoucím počtem přistěhovalých osob, protože hrubá míra přirozeného přírůstku není větší než u jiných ORP v kraji“.40 Změny v počtech přistěhovalých a vystěhovalých vidíme na Grafu 2., kde se po roce 2004 velmi zvyšuje počet přistěhovalých než v předešlých letech a počet vystěhovalých je o proti minulým letům na nižní úrovni. Graf 3. Počet a věková struktura ORP Lanškroun, 2011

Zdroj: Český statistický úřad, Počet a struktura obyvatelstva ORP Lanškroun, 2011

Na Grafu 3. je vidět věková struktura ORP Lanškroun. Lanškrounsko lze označit za mladý region. „V porovnání s okresními a zejména s celorepublikovými údaji vykazuje poněkud vyšší podíl obyvatel v předproduktivním věku a poněkud nižší podíl

39

Strategický plán rozvoje města Lanškroun – 1. aktualizace.[online]. 2013 [cit. 22. května 2013]. Dostupný z: , s. 4 40 Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko. Olomouc: Metod konzult IPM, 2007 [online]. 2012 [cit. 20. října 012]. Dostupný z: , s. 7

21

obyvatel v poproduktivním věku. To vytváří dobré předpoklady pro další demografický vývoj regionu i jeho ekonomickou budoucnost.“41 V Tab. 1. můžeme porovnat změnu věkové struktury s Grafem 2. Vidíme, že počty v různých věkových skupinách se téměř neliší, což znamená, že věková struktura obyvatelstva v ORP zůstává během těchto let stálá, tím pádem patří v celorepublikovém srovnání k obcím s „mladou“ populací z hlediska indexu stáří. Tab. 1. Věková struktura ORP Lanškroun, 2005

Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR

0-14 3 556 22 327 77 269 1 501 331

2005 15-64 65+ 15 575 2 737 97 404 18 960 355 252 73 503 7 293 357 1 456 391

Index stáří 77 84,9 95,1 97

Zdroj: Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko, 2007

V další Tab. 2. vidíme přesné absolutní hodnoty počtu občanů v různých věkových skupinách. Počty obyvatel v určitých věkových skupinách nám ukazují, že se opravdu jedná o „mladou obec“, protože nejvyšší počty obyvatel se vyskytují ve věkových skupinách občanů od 20 let a od 50 let. Tab. 2. Obyvatelstvo Lanškroun podle věku, 2001 věk 0-4 5-14 15-19 20-29 30-39 40-49 50-59 60-64 65-74 75+nezj. celkem počet obyv. 435 1223 644 1792 1339 1410 1490 431 758 468 9900 Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidí, domů a bytů 2001

Vzdělanost obyvatelstva ORP Lanškroun

Vzdělanost obyvatel ORP patří k jedné z nejdůležitějších charakteristik, které ovlivňují návrat či aktivitu dospělých v oblasti vzdělávání. Z provedených andragogických výzkumů (Další vzdělávání dospělých 2007, Ad hoc modul 2003) vyplývá, že participace na vzdělávání dospělých je silně ovlivňována dosaženým vzděláním. Lidé s vyšším vzděláním jsou aktivnější a ve větším procentu se do vzdělávání zapojují. „Je obvyklé, že účastníky dalšího vzdělávání jsou zejména osoby, které již dosáhly vysoké úrovně svého vzdělání. Naopak obyvatelstvo s nízkým stupněm vzdělání není

41


22

typickým účastníkem vzdělávacích akcí dalšího vzdělávání. Tím paradoxně dochází k prohlubování vzdělanostní mezery ve struktuře obyvatelstva.“42 Další významnou charakteristikou ovlivňující návrat dospělých do vzdělávání je věk. Kdyby v oblasti bylo obyvatelstvo s charakteristikami nepodporujícími aktivitu k návratu do vzdělávání, byl by to první signál pro nerealizaci plánu tvorby vzdělávací agentury. Tab. 3. Návštěvnost vzdělávání dospělých v ČR, 2007

Ukazatel Celkem podle pohlaví: muži ženy podle věku: 25–34 let 35–49 let 50–64 let podle dok. vzdělání: ZŠ SŠ VŠ podle ekon. statusu: zaměstnaní nezaměstnaní ekon. neaktivní

součet*)

informálním

neformálním

formálním

z toho účastníci ve Celkem vzdělávání

dospělí 25-64 let hodnoty v % 6 045 3,9 35,4 54,7 94 3 038 3 007

3,4 39,6 55,2 98 4,3 31,2 54,1 90

1 570 2 153 2 322

9,8 38 59,4 107 3,1 43,7 57,2 104 0,6 26,1 49 76

749 4 420 875

0,7 14,5 32 47 3,2 34,7 53,7 92 9,7 57,1 79 146

4 435 248 1 362

3,6 45,9 58,2 108 1,5 11,8 45,6 59 5 5,6 44,7 55

Zdroj: Další vzdělávání dospělých 2007

Podle Tab. 3. vidíme, jak dospělí participují na dalším vzdělávání podle skupin – věk, dosažené vzdělání, ekonomická aktivita. Tab. 3. je rozdělena podle druhu vzdělání, do kterého nastoupili. Podle relativních i absolutních hodnot jsou nejaktivnější návštěvníci neformálního vzdělávání muži, ve věku 35-49 let, mají vysokoškolské

42

Analýza poptávky po vzdělávacích kapacitách pro dospělé na území Olomouckého kraje. Olomouc: SVS Consult, s.r.o., 2009. [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z: , s. 9-11

23

vzdělání a jsou zaměstnaní. Tyto informace bohužel nepodporují vizi toho, že by se měli vzdělávat hlavně lidé, kteří jsou ohroženi problémy s nezaměstnaností či snižováním své kvalifikovanosti v práci. Předložený Graf 4. ukazuje podíly počtu obyvatel nad 15 let věku v řešeném území z hlediska nejvyššího dokončeného vzdělání. Jak jsem uváděla v předchozích odstavcích, lidé s vyšším vzděláním jsou aktivnější v zapojování do vzdělávání dospělých. Tento údaj je proto důležitý v rozhodování o možnostech neformálního vzdělávání dospělých, můžeme z něj odhadovat případnou návštěvnost nově vzniklých vzdělávacích kurzů v Lanškrouně. Graf 4. Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, 2006 základní a neukončené

1%

27%

1%

6%

3% 23%

vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské

39% bez vzdělání

nezjištěno


V roce 2006 žilo ORP Lanškroun 39 % obyvatel se SŠ vzděláním bez maturity a 27 % se základním vzděláním nebo nedokončeným vzděláním. Střední vzdělání s maturitou mělo 23 % a vysokoškolské vzdělání mělo 6 % residentů.43 Je dobrou zprávou, že nejvyšší počty vysokoškolsky vzdělaných obyvatel měl Lanškroun, což ovšem koresponduje s faktem, že je to největší sídlo na Lanškrounsku. Jak vidíme v následné Tab. 4. vzdělanostní struktura obyvatel nad 15 let se příliš neliší od struktury kraje i celé republiky. Markantní rozdíly jsou u obyvatel se středním vzděláním či vysokoškolským vzděláním. „Tento rozdíl má celou řadu příčin, ale je možno ho zčásti vysvětlit i horším dopravním napojením na centra dojížďky za vzděláním (u VŠ na největší města ČR, u SŠ jde o to, že významný počet středních škol okresu je již soustředěn ve městech Ústí nad Orlicí a Česká Třebová). Je 43

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lanškroun. Brno: Ekotoxa s.r.o, 2008[online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z: , s. 89

24

pravděpodobné, že i úvahy o dosažitelnosti vzdělání jsou významným prvkem při rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec a kde dále studovat.“44 Ovšem v Tab. 4. není rozlišeno, zdali se jedná o vzdělání s maturitou či bez ní. Tab. 4. Vzdělanostní struktura v ORP Lanškroun, 2001 Lanškrounsko okres ÚO Pardubický kraj ČR

ZŠ % z obyv. SŠ % z obyv. 4 839 27 4 122 23 22 862 23 24 276 25 96 137 23 103 667 25 1 975 109 23 2 431 171 28

VŠ 544 3 546 14 981 762 459

% z obyv. 6 6 7 8,9

Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidí, domů a bytů 2001

„Podle předběžných výsledků SLDB 2011V České republice rychle přibývá lidí s vysokoškolským vzděláním. Zatímco před deseti lety jich bylo 762 459, letošní sčítání už eviduje 1 117 830 lidí s vysokoškolským diplomem, což je nárůst o 46,6 %.“45 Pro Lanškroun by bylo dobré, kdyby se tento pozitivní trend projevil i ve změně vzdělanostní struktury ORP Lanškroun. Protože vyšší vzdělání obyvatel ORP může mít kladný dopad na ekonomický rozvoj oblasti.

Ukazatele ekonomické aktivity obyvatel ORP Lanškroun

Analýza ekonomické aktivity obyvatelstva Lanškrounska potvrzuje, podle dat z Grafu 5., že Lanškrounsko patří mezi ekonomicky nejaktivnější území republiky. Ekonomická aktivita obyvatel Lanškrounska vyjádřená v procentech převyšuje stejné ukazatele za okres Ústí nad Orlicí, Pardubický kraj i celou Českou republiku. Data jsou čerpána z posledního Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, neboť aktuální data pro ORP Lanškroun nejsou k dispozici. Graf 5. Ekonomická aktivita obyvatel ORP Lanškroun, 2001

Zdroj: Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko, 2007 44

Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko. Olomouc: Metod konzult IPM, 2007 [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z: , s. 13 45 Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z:

25

V letech 1990 až 1993 patřilo Lanškrounsko k jednomu z nejproblémovějších regionů okresu z hlediska zaměstnanosti, což mohl být následek celostátní stagnací ekonomické výkonnosti. Od rozvoje aktivit firmy AVX a na ni navazující další podnikatelské činnosti od roku 1995 přestává být nezaměstnanost větším problémem. Zvýšil se počet volných pracovních míst, a tudíž nižší mírou nezaměstnanosti. Po roce 1995 se snižuje míra nezaměstnanosti i ve srovnání s okresním i republikovým průměrem. 46 Tab. 5. Míry nezaměstnanosti v ORP Lanškroun, 1996-2006

Lanškrounsko okres ÚO ČR

31.12. 1996 3,4

31.12. 1997 4,3

31.12. 1998 5,3

31.12. 1999 6,1

31.12. 2000 4,9

31.12. 2004 7,54

31.12. 2005 7,68

31.12. 2006 8,1

3,5 3,5

4,5 5,2

6,4 7,5

8,9 9,4

7,4 8,8

8,2 8,4

8,91 7,8

6,3 7,7


V roce 2007 dosáhla míra nezaměstnanosti v ORP Lanškroun 5,41 %, což je v rámci Pardubického kraje 4. nejnižší hodnota.

46


26

8. ANALÝZA MOŽNOSTÍ NEFORMÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

DOSPĚLÝCH

V OBCI

LANŠKROUN

PRO POTŘEBU PODNIKÁNÍ Výstupem analýzy možností neformálního vzdělávání dospělých pro účely podnikání bude doporučení vedoucí k vytvoření nebo k nerealizování agentury pro vzdělávání dospělých na území obce Lanškroun, která bude sloužit k plánování a rozvoji kurzů neformálního vzdělávání dospělých. Výsledkem bude zjištění potřeby rozšíření či vytvoření kapacit pro uspokojení poptávky po dalším vzdělávání dospělých. Definice oblastí zaměření neformálního vzdělávání dospělých. Šlo mi také hlavně o poznání potencionálních zákazníků vzdělávací agentury. Jak jsem uvedla v teoretické části práce neformální vzdělávání, můžeme charakterizovat jako vzdělávání, které rozvíjí tzv. „měkké kompetence“. Velký vliv má na komunikaci, týmovou spolupráci, rozhodování, organizační dovednosti a sebevědomí, na tyto důležité dovednosti často kladou důraz zaměstnavatelé. Dále pak pomáhá při rozvoji jazykových, interkulturních a vůdčích dovedností. Důležitou charakteristikou tohoto druhu vzdělávání je, že ho musí vést zkušený lektor orientující se v problematice, kterou vyučuje. S důkladnými zjištěními o obyvatelích sledované oblasti, kterou jsem provedla v socioekonomické analýze města Lanškroun, mohu nyní zjišťovat možnosti vzdělávání, které jsou stěžejním tématem této práce. Zjistím, jaké mají charakteristiky případní zákazníci budoucích podnikatelů v oblasti neformálního vzdělávání dospělých a zdali je vůbec možné založit novou vzdělávací organizaci v této oblasti.

Fáze analýzy možností neformálního vzdělávání dospělých: Analýza možností vzdělávání dospělých je klíčový proces při zahájení plánování projektu tvorby podnikání v oblasti neformálního vzdělávání dospělých. Důležité je provést rozbor zájmu u cílové skupiny: 1. Získat informace o cílové skupině. 2. Získat informace o zájmu o danou problematiku. 3. Získat informace o konkurenci / nabídce služeb ze zkušeností respondentů. 4. Specifikovat zaměření kurzu. 5. Sumarizovat výsledky a hodnocení analýzy. 27

10.1 Metodika šetření Podle Punche se výzkumné šetření rozděluje do induktivně-deduktivní hierarchie s pěti stupni. Jednotlivé úrovně se mezi sebou liší obecností a abstraktností. Nejobecnější je výzkumná oblast, poté následuje výzkumné téma, obecné výzkumné otázky, specifické výzkumné otázky, z nichž na konci můžeme vytvořit konkrétní otázky do dotazníku.47

Výzkumná oblast Pro mé šetření je výzkumnou oblastí obec Lanškroun a její obyvatelé ve věku od 25 do 64 let a jejich přístup k neformálnímu vzdělávání.

Výzkumné téma Možnosti neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně pro potřeby podnikání.

Obecné výzkumné otázky 1. Existuje v Lanškrouně možnost neformálního vzdělávání dospělých pro potřeby podnikání? Specifické výzkumné otázky 1.1 Mají potřebu dospělí občané Lanškrouna se neformálně vzdělávat? 1.2 Mají dospělí občané Lanškrouna zájem o neformální vzdělávání dospělých? 1.3 Jaké zaměření mají mít kurzy, do kterých by chtěli dospělí docházet? 1.4 Jaké charakteristiky má mít založený vzdělávací kurz? Obecné výzkumné otázky 2. Jaké jsou charakteristiky návštěvníků vzdělávacích kurzů? 3. Existuje potenciální konkurence v oblasti neformálního vzdělávání v Lanškrouně?

47

PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008, s. 37

28

Dotazníkové otázky

Otázky dotazníku jsem vytvářela na základně obecných a specifických výzkumných otázek Abych na ně mohla v závěru práce odpovědět. Dotazník byl doprovázen průvodním popisem dotazníku, který byl v úvodu a kde jsem vysvětlila respondentům téma dotazníku a návod k jeho vyplnění. Vytvořila jsem šestnáct otázek. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na věk, vzdělání, ekonomickou aktivitu, vzdělávací potřeby, zaměření kurzu, který by chtěli dospělí navštěvovat, počet návštěvníků kurzu, předpokládaná cena kurzu, navštívené kurzy v minulosti a jejich zprostředkovatele.

10.2 Technika šetření Obecné metody poznávání

Při šetření a řešení výzkumných otázek se používají nezákladnější vědecké postupy, analýza-syntéza a deduktivně-induktivní postupy. Analýzu a syntézu jsem použila při zpracování teoretického základu této práce a při socioekonomickém rozboru obce Lanškroun, deduktivně-induktivní postupy při tvorbě výzkumných otázek, následně při práci se sesbíranými daty, z nichž jsem vytvářela závěry a doporučení pro moji zvolenou tématickou oblast.

Technika šetření

Odpovědi na otázky mého šetření jsem se rozhodla získat pomocí nástroje, který se opírá o výpovědi respondentů neboli techniky písemného dotazování. Dotazníková technika se jevila pro mé výzkumné šetření jako adekvátní, protože zaručila anonymní oslovení potřebné části respondentů v relativně krátkém čase. Dotazníkové šetření využiji také proto, že ho považuji za efektivní nástroj k získání informací od velkého množství respondentů. Dále proto, že se nebudu zaměřovat na hloubku informací, ale pouze na charakteristiky jednotlivých respondentů a jejich vztah či postoj k vzdělávání dospělých. Bude měřena jejich potřeba či aktivita vzhledem k neformálnímu vzdělávání dospělých. Z těchto informací nakonec navrhnu případné zaměření vzdělávací agentury

29

na druh vzdělávání, jaká doba by respondentům vyhovovala nejvíce k návštěvě kurzů, zdali by byli ochotni za kurz platit atd. A. Surynek shrnuje výhody písemného dotazování: •

je levnější,

•

nedochází k nežádoucímu ovlivnění působením osoby tazatele,

•

respondent si sám určí dobu, která mu vyhovuje pro zodpovězení otázek.

A nevýhody písemného dotazování: •

nižší návratnost než u osobního dotazování,

•

možnost rozmyšlení si odpovědi nedovoluje zachytit často velmi důležité spontánní odpovědi,

•

není možná kontrola toho, kdo dotazník vyplnil,

•

nejsou pod kontrolou podmínky, za kterých byl dotazník vyplněn. 48

Důvodem výběru písemného dotazování je ekonomičnost výzkumného nástroje, dotazníku. M. Chráska vymezuje dotazník jako „soustavu předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba (respondent) odpovídá písemně.“49 Otázky jsem vytvořila sama, pečlivě, zodpovědně a srozumitelně, tak aby vycházely z výzkumných otázek. V dotazníku je přesně 16 uzavřených a otevřených otázek. V otázkách se objevily položky filtrační, dále položky polytomické, které, předpokládají více odpovědí než dvě. U každé otázky měl respondent možnost výběru z uvedeného panelu odpovědí, pokud mu žádná z odpovědí nevyhovovala, připravila jsem pro respondenty možnost volné odpovědi.

Distribuce dotazníku

Dotazníky byly distribuovány v elektronické či papírové podobě, aby každá věková skupina měla možnost se vyjádřit, protože je možné, že lidé vyššího věku nemají přístup k informačním technologiím či případně mají problémy s jejich používáním. Dotazníky jsem distribuovala a zpracovávala v dubnu a květnu roku 2013 v Lanškrouně. Vzhledem k anonymitě respondentů byl dotazník distribuován pouze jednorázově.

48

SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPÁROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, s. 115 49 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkum. Praha: Grada, 2007. s. 163

30

10.3 Základní populace a soubor Základní soubor tvoří dospělí od 25 do 64 a více let věku. Lanškroun obsahuje dospělých zapadajících do tohoto věkového rozhraní cca. 7600, podle údajů o sčítání lidu z roku 2001. Ovšem z důvodů časové, finanční náročnosti a existenci pouze jednoho realizátora výzkumu jsem použila vzorek 60 občanů. Výběr respondentů provedu tzv. kvótním výběrem. Hlavním kontrolním znakem pro mě bude zařazení do věkové skupiny. Bude se jednat o tři skupiny: 25-34 let, 35-49let , 50-64 let. Vzhledem k téměř pravidelnému rozdělení těchto věkových skupin v populaci Lanškrouna, zaslala jsem každé věkové skupině přesně 20 dotazníků. Samozřejmě jsem počítala i s rizikem nízké návratnosti dotazníků. Dále jsem požádala respondenty, kterým jsem dotazník zaslala v elektronické podobě, aby ho předložili také jiným členům rodiny, kteří zapadají do věkové skupiny např. rodičům či prarodičům. Protože je možné, že starší občané nemají přístup k PC nebo mají problém s jeho používáním. Jsem si vědoma, že vzorek však nesplňuje podmínky reprezentativnosti vzhledem k velikosti populace, časovým a finančním možnostem a zvolené technice výběru respondentů. Výběr oslovených respondentů jsem provedla pragmaticky (na základě dostupnosti), vzhledem k tomu, že se jedná pouze o šetření malého rozsahu, zaslala jsem dotazníky lidem, na které jsem měla elektronické či jiné spojení. Z 60 rozeslaných a rozdaných dotazníků se vrátilo 46 vyplněných.

31

9. Výsledky šetření Sesbíraná data byla nominální tedy slovní data, tudíž jsem je číselně zakódovala, aby se s nimi dalo pracovat jako s kvantitativními daty. Jednotlivé odpovědi jsem poté podrobila deskriptivní statistice. Provedu tzv. třídění prvního stupně neboli každou jednu proměnnou, kterou analyzuji, budu organizovat pomocí vhodných charakteristik (např. charakteristiky střední polohy). Pro shrnutí nejdůležitějších vlastností dat jsem používala hlavně hodnot modu neboli hodnoty, která se v datovém souboru vyskytuje nejčastěji (hodnota znaku s nejčastější relativní nebo absolutní četností). Provedla jsem i frekvenční analýzu, tzn., že odpovědi roztřídím pomocí jejich absolutních a relativních četností a analýzu závislostí, kde využiji kontingenční tabulky. Následně jsem data graficky či tabulkově zpracovala, aby tím pádem byly přehlednější. Otázky 11. až 13. se ovšem číselně vyjádřit nedaly, tudíž jsem pouze předložila jednotlivé odpovědi, které jsem od respondentů dostala. Jedná se pouze o shrnutí odpovědí. Každá z 16 otázek byla zpracována zvlášť a v kapitole Diskuze byly výsledky shrnuty. Po analýze a syntéze dat je uvedeno hodnocení a doporučení pro vzdělávací agenturu. Zdali by bylo vhodné v Lanškrouně vytvořit vzdělávací kurzy pro dospělé či situace tuto možnost vylučuje.

9.1 Charakteristiky respondentů: pohlaví, věk, vzdělání a ekonomická aktivita V následující kapitole uvedu výsledky, které se týkaly charakteristik respondentů mého dotazníku. Graf č. 1 Věk respondentů Věk respondentů

11

20

25-34 35-49 50-64

15

Zdroj: vlastní zpracování

Z Grafu č. 1 vyplývá, že nejvíce dotazníků se mi vrátilo z věkové skupiny 25 - 34 let. Nejmenší zastoupení měli lidé ve věku od 50 - 64 let 32

Graf č. 2 Vzdělání respondentů Vzdělání respondentů

6

8

ZŠ SŠ s vyuč. SŠ s matur. VŠ

12 20


Ve vzorku respondentů se vyskytlo nejvíce osob se středním vzděláním s maturitou, což sice neodpovídá rozložení, které je charakteristické pro celý Lanškroun, ale to samozřejmě může souviset s nereprezentativností výběru vzorku. Druhou nejsilnější skupinou jsou osoby se středním vzděláním bez maturity neboli s výučním listem. Graf č. 3 Ekonomická aktivita respondentů Ekonom ická aktivita respondentů

2 14 ekonomicky neaktivní zaměstnaný nezaměstnaný 30


Ve vybraném vzorku se vyskytovalo nejvíce respondentů zaměstnaných, bylo jich 30 (65, 22 %). Druhou nejvyšší četnost měli ekonomicky neaktivní respondenti, těch se ve vzorku vyskytlo 14 (30, 43 %), sem mohou patřit studenti, osoby v důchodu či osoby dobrovolně nezaměstnané.

9.2 Postoj respondentů ke svým znalostem a jejich přístup k neformálnímu vzdělávání Nejdříve bylo nutné zjistit, zdali občané Lanškrouna vůbec pociťují nějaký zájem k tomu, aby nějaký vzdělávací kurz navštěvovali, protože pouze u osob, kteří u sebe

33

mohou identifikovat nějaké vzdělávací potřeby, je větší pravděpodobnost, že by vzniklého vzdělávacího kurzu využili. Graf č. 4 Měl/a jste někdy potřebu si doplnit Vaše dosavadní znalosti či dovednosti? Měl/a jste někdy potřebu si doplnit Vaše dosavadní znalosti či dovednosti?

13

Ne

Ano

33


33 (71, 74 %) z respondentů, kteří vyplnili dotazník, si myslí, že objem jejich znalosti či dovednosti jim nevyhovují nebo mají pocit, že by si je mohli rozšířit. Ostatní pocit, že jejich znalosti či dovednosti nedostačují běžnému životu, nemají. Tab. 1 Potřebujete k doplnění Vašich znalostí či dovedností z této oblasti vzdělávací kurz? Ano Ne celkem

29 17 46

63,04% 36,96% 100%


Většina respondentů (29 dotazovaných, 63,09 %) uvedla, že by jim v jejich nedostatcích z oblasti znalostí či dovedností pomohl vzdělávací kurz. Je možné, že zbylých 17 zapojených by chtěli spíše navštěvovat formální vzdělávání či by vůbec do žádného kurzu být zapojeni nechtěli. Tab. 2 Máte zájem o zřízení vzdělávacího kurzu v Lanškrouně? Ano Ne celkem

29 17 46

63,04% 36,96% 100%


Jak vidíme hodnoty v Tab. 1 a Tab. 2 u těchto dvou otázek jsou stejné. Tzn., že všichni, kteří uvedli, že by jim v jejich doplnění znalostí a dovedností pomohl vzdělávací kurz, by preferovali, aby se nějaký otevřel i v Lanškrouně.

34

9.3 Představy respondentů o kurzu, který by chtěli navštěvovat V Tab. 3 je uvedeno zaměření kurzu, které by respondenti preferovali, 20 z nich (43,47 %) by se chtělo zlepšit či vzdělávat v oblasti jazyků, v dotazníku nebyl specifikován světový jazyk, na který by chtěli docházet, v tom případě by tato otázky mohla vyskytovat v následném marketingovém průzkumu podniku, který by v této oblasti chtěl podnikat. Druhou specifikací kurzu by byli informační technologie neboli kurzy vedoucí k výuce dovedností práce s Internetem, různými programy na PC či samotné ovládání PC. Tab. 3 Zaměření vzdělávacího kurzu Jazyky Informační technologie Sociální dovednosti Tvorba životopisu atd. Jiné celkem

20 10 0 1 15 46

43,47% 21,74% 0% 2,17% 32,61% 100%


Velká skupina respondentů, celkem 15 (32,61 %), si také vybrala možnost „Jiné“. V tom případě jim nevyhovovalo ani jedna z předložených možností. Respondenti uvedli, že by rádi kurz zaměřený na nějaké manuální dovednosti: řezbářství, malířství, dále hru na nástroj, finanční gramotnost nebo základy práva. Tab. 4 Frekvence vzdělávacího kurzu 1x týdně 2x týdně 3x týdně 1x za měsíc Jiné celkem

26 14 6 0 0 46

56,52% 30,43% 13,04% 0% 0% 100%


Nejvíce respondentů, tedy 26 (56,52 %) by bylo pro kurz 1x týdně, ale pokud by se jednalo o kurz jazykový, byla bych pro doporučení zvýšení frekvence návštěv kurzu, kvůli intenzivnější přípravě. Samozřejmě by záleželo na domluvě s lektorem a účastníky kurzu. Z celkového počtu bylo 14 (30,43 %) respondentů pro setkání 2x za týden, ostatní byli (6 respondentů) pro frekvenci 3x týdně.

35

Tab. 5 Počty účastníků kurzu 5 účastníků 10 účastníků 20 účastníků 1 účastník/ 1 lektor celkem

13 21 8 4 46

28,26% 45,65% 17,39% 8,69% 100%


Z Tab. 5 můžeme vyčíst, že 21 z respondentů by preferovalo minimálně 10 účastníků na kurzu, 13 z nich by chtělo, aby se kurzu účastnilo pouze 5 vzdělávajících se, 8 respondentům by nevadilo, kdyby na kurz docházelo 20 dalších osob. Ostatní respondenti by chtěli výuku tzv. face to face, tato výuka je příjemnější při intenzivních kurzech jazyků, kdy lektor všechen čas na „hodinu“ může věnovat přípravě jednoho účastníka. Za tento typ přípravy by ale samozřejmě musel účastník počítat s vyšší sazbou na vyučovaný kurz. Graf č. 5 Ochota platit za kurz Platba za kurz

5

Ano Ne

41


Většina z respondentů uvedla, že by byla ochotna za kurz zaplatit určitou peněžní částku (41 respondentů z celkových 46). Ale z Tab. 6 jasně vyplývá, že by záleželo na pořizovacích cenách pomůcek a zaměření kurzu. Takže kdyby kurz vyžadovat nějakou prvotní větší investici, pravděpodobně by se to muselo promítnout do snížení celkové ceny kurzu. Druhou nejschůdnější možností pro respondenty bylo 1000 Kč za měsíc, k této částce se přiklánělo 12 respondentů. Tab. 6 Peněžní částka za kurz 500 měsíčně 1000 měsíčně 2000 měsíčně Záleželo by na zaměření a pomůckách Jiné celkem

8 12 9

17,39% 26,09% 19,56%

17 0 46

36,96% 0% 100%


36

9.4 Analýza konkurence v Lanškrouně Jedná se o analýzu konkurence z hlediska odpovědí respondentů, které jsou uvedeny v otázkách 10 - 13. Z Grafu č. 6 vyplývá, že 38 ze 46, to je téměř 83 %, respondentů nemá možnost se vzdělávat v Lanškrouně podle svých potřeb či zájmů, které pociťují. Od těch, kteří nějaký kurz již navštěvovali, bylo v dotaznících uvedeno, že se jednalo o jazykový kurz angličtiny, kurz účetnictví a kurt pletení. Graf č. 6 Možnosti vzdělávání od konkurence Máte možnost navštěvovat v Lanškrouně kurz dle Vašich zálib?

8

Ano Ne

38


Kurzy, které respondenti navštívili, byly vedeny lanškrounským Domem dětí a mládeže, kurz účetnictví byl veden soukromou vzdělávací organizací mimo Lanškroun.

9.5 Pociťovaná nedostatečnost znalostí a dovedností v závislosti na věku a ekonomické aktivitě V následující kontingenční tabulce byla dána do vztahu data týkající se věku a pocitu nedostatečnosti znalostí a dovedností. V Tab. 7 je uvedeno, že nejvíce, téměř 35 % respondentů z věkové skupiny 25 – 34 let, má pocit, že jejich znalosti a dovednosti nemají dostatečný rozsah. S věkem se tento pocit nedostatečnosti snižuje, ve věkové skupině 35 – 49 let odpovědělo kladně okolo 28 % v nejstarší věkové skupině téměř 9 % respondentů. Tab. 7 Pocit nedostatečnosti znalosti či dovedností v závislosti na věku Ano Ne celkem % Ano Ne celkem

25-34 16 5 20 25-34 34,78% 10,87% 43,48%

35-49 13 2 15 35-49 28,26% 4,35% 32,61%

50-64 4 6 11 50-64 8,70% 13,04% 23,91%

celkem 33 13 46 71,74% 28,26% 100%


37

V následující kontingenční tabulce byla dána do vztahu data týkající se ekonomické aktivity a pocitu nedostatečnosti znalostí a dovedností. Z Tab. 8 vyplývá, že zaměstnaní respondenti pociťují největší nedostatečnost svých znalostí z celého vzorku (50 %). Druhou nejsilnější skupinou jsou ekonomicky neaktivní (cca 20 %). Tab. 8 Pocit nedostatečnosti znalostí či dovedností v závislosti na ekonomické aktivitě Ano Ne celkem % Ano Ne celkem

ekon. neaktivní 9 5 14 ekon. Neaktivní 19,56% 10,87% 30,43%

zaměstnaný nezaměstnaný celkem 23 1 33 7 1 13 30 2 46 zaměstnaný nezaměstnaný 50% 2,17% 71,74% 15,22% 2,17% 28,26% 65,22% 4,35% 100%


38

10. Diskuze nad výsledky a doporučení Diskuze V této kapitole shrnu všechny mé výsledky a odpovím na výzkumné otázky, které vedou hlavní linii tohoto šetření. Chtěla bych poukázat na to, že zodpovězení výzkumných otázek nelze brát jako generalizovatelné na celou populaci Lanškrouna, samozřejmě si tuto omezenost uvědomuji. Ale šetření probíhalo se všemi kroky, které jsou kladeny na pilotní výzkum, a tudíž by bylo možné, napadnou pouze jeho rozsah. Zobecnění nepřichází v úvahu také z důvodu využití pouze deskriptivní statistiky a nepředložení výzkumných hypotéz, které by se daly verifikovat nebo falzifikovat pomocí induktivní statistiky a tyto výsledky následně aplikovat na celou výzkumnou populaci. Toto šetření beru jako první krok, jak ukázat, že by možní podnikatelé, kteří by se chtěli na tuto oblast zaměřit, měli možnost využít určitého místa na trhu, které se týká neformálního vzdělávání. Samozřejmě bez řádného a reprezentativního výzkumu nebude možné kvalifikovaně rozhodovat.

1. Existuje v Lanškrouně možnost neformálního vzdělávání dospělých pro potřeby podnikání? Pouze kvůli získaným výsledkům, bych mohla být mírně optimistická a napsat, že by pro podnikání v tomto oboru v Lanškrouně existoval potenciální trh. Tento závěr vychází z Tab. 1 a Tab. 2, ve kterých je uvedeno, že 29 respondentů by byli ochotni se zapojit do neformálního vzdělávání a preferovali by, kdyby se nějaké kurz otevřel i v Lanškrouně. Samozřejmě opět kvůli rozsahu vzorku nelze výsledky generalizovat na celou populaci Lanškrouna.

1.1 Mají potřebu dospělí občané Lanškrouna se neformálně vzdělávat? Ze sesbíraných a následně zpracovaných dat jsem zjistila, že většina z dotázaných občanů

Lanškrouna

pociťuje

nějakou

nedostatečnost

ve

svých

znalostech

a dovednostech, cítí potřebu se vzdělávat nebo prostě možná chtějí pouze aktivně a efektivně využívat svůj volný čas a také si myslí, že by jim s jejich vzdělávací potřebou pomohl vzdělávací kurz. 39

1.2 Mají dospělí občané Lanškrouna zájem o neformální vzdělávání dospělých? Zjistila jsem, že 29 respondentů by bylo pro založení vzdělávacího kurzu v Lanškrouně, což je nadpoloviční většina, tedy by se dalo předpokládat, že by při otevření nějakého kurzu došlo k pozitivní odezvě a k případné aktivní docházce některých občanů Lanškrouna

1.3 Jaké zaměření mají kurzy, do kterých by chtěli dospělí docházet? Představy respondentů o kurzu byly: měl by se zaměřovat na jazykovou přípravu případně na zlepšování jejich jazykové úrovně nebo na jiné druhy neformálně vzdělávacího obsahu např. rukodělné práce, umění či zlepšení finanční gramotnosti.

1.4 Jaké charakteristiky má mít založený vzdělávací kurz? Dotazovaní se vyjadřovali i dalším charakteristikám, která by vzdělávací kurz měl mít. Měl by probíhat 1x nebo 2x týdně a měl by mít cca. 10 účastníků. Většina respondentů (41 dotazovaných) by byla ochotna za kurz zaplatit určitou peněžní částku, která by se měla odvíjet od materiální náročnosti kurzu, či prvotní investici do pomůcek a potřebných knih případně by neměla být vyšší než 1000 Kč měsíčně.

2. Jaké jsou charakteristiky návštěvníků vzdělávacích kurzů? Vzhledem k účelnému výběru vzorku nemohu kvalifikovaně odpovědět, jakou věkovou skupinu by neformální vzdělávání nejvíce přitahovalo, ale podle Tab. 7 mají největší pocit nedostatečnosti svých znalostí a dovedností respondenti z věkové skupiny 24 – 35 let a nejméně z nejstarší věkové skupiny. Z toho můžu uvažovat, že pravděpodobně by se do kurzů zapojovali nejvíce dotazovaní z nejmladší věkové skupiny a nejméně z nejstarší věkové skupiny. Samozřejmě vzhledem k velmi malému rozsahu šetření jsou tyto závěry jen těžko podložitelné a mohou pouze zabírat místo určitých doporučení, na kterou skupinu se případně zaměřit u použití metod výuky či výběru obsahu kurzu. Podle výsledků výzkumu Další vzdělávání dospělých 2007 (část Socioekonomický rozbor obce Lanškroun, Tab. 3) se do neformálního vzdělávání nejvíce zapojují osoby ve věkovém rozpětí 35 – 49 let a nejméně osoby ve věku 50 – 64 let. Tento výsledek nekoresponduje s mými daty, protože v Lanškrouně by se jako nejaktivnější jevila nejmladší skupina respondentů.

40

V Tab. 8 jsem shrnula, jak pociťují nedostatečnost svých znalostí či dovedností respondenti podle ekonomické aktivity. Vidíme, že nejvíce mají v této oblasti o sobě pochybnosti lidé zaměstnaní a poté ekonomicky neaktivní jedinci. U zaměstnaných to může být spojeno s jejich strachem z nezaměstnanosti, protože dochází k neustálé obnově a přírůstku informací nebo může být kladen tlak na jejich dovednosti v jiných oblastech jazykové úrovně, sociálních dovednosti atd., a tudíž vzdělávání je pro ně důležité. U ekonomicky neaktivních např. důchodců nebo studentů může docházet k identifikaci vzdělávací potřeby z důvodu zajištění si sociálního kontaktu s dalšími osobami nebo k prostému efektivnějšímu využití volného času. Podle výzkumu Další vzdělávání dospělých 2007 (část Socioekonomický rozbor obce Lanškroun, Tab. 3) se do neformálního vzdělávání nejvíce zapojují osoby zaměstnané a nejméně osoby ekonomicky neaktivní. V tom případě by se dalo naznačit, že mé výsledky vyšly ve stejném duchu jako v uvedeném výzkumu. Důvodem výběru těchto dat do vztahové analýzy bylo, že bez identifikace vzdělávací potřeby existuje velmi malá pravděpodobnost, že by se dospělí účastnili nějakého vzdělávacího kurzu. Podle Novotného je vzdělávací potřeba definována jako „deficit anebo potenciál k rozvoji vědomostí, dovedností, schopností, návyků či způsobů jednání. Tento deficit či potenciál může být vztažen ke společenským, občanským a profesním rolím, předmětem deficitu může být stejně tak připravenost nakládat se sebou sama a vycházet s ostatními lidmi, připravenost uplatnit se v širším společenském prostředí, jako i připravenost pracovat s objektem profesní činnost.“50

3.

Existuje

potenciální

konkurence

v oblasti

neformálního

vzdělávání

v Lanškrouně? Z analýzy konkurence jsem zjistila, že 38 dotazovaných má pocit, že jim Lanškroun neumožňuje navštěvovat vzdělávací kurz odpovídající jejich potřebám nebo zálibám. Proto by se pravděpodobně dalo tvrdit, že v oblasti neformálního vzdělávání, podle mnou sesbíraných dat, je v Lanškrouně nízká konkurence.

50

NOVOTNÝ, P. Učení pro pracoviště. Brno: MU, 2009, s. 61

41

Doporučení Mým hlavním doporučením pro oblast neformálního vzdělávání v Lanškrouně a pro podniky, které by zde chtěly provozovat nějaké podnikatelské aktivity v této oblasti je, aby rozhodně využily, dalo by se říct pole neorané. Po provedení reprezentativního marketingového výzkumu by podniky mohly získat kvalitní výsledky a podpořit tím svůj zájem pro tvorbu vzdělávacích kurzů v Lanškrouně. Mé šetření naznačuje, že zde potenciál v aktivních obyvatelích je, i když dané výsledky pouze poukazují na možnost podnikání v tomto oboru, ale důsledně ji samozřejmě odsouhlasit nemohu. Podle výsledků šetření občané Lanškrouna mají zájem se vzdělávat, což je další závěr, který by podporovat mé doporučení. Podle ochoty platit za kurzy, je možné, že by náklady podniků vykládané na tvorbu kurzů mohly být pokryty požadovanými poplatky za nabízené služby. Poplatek za kurz by se měl odvíjet od obsahu, kvality lektorů, pomůcek a materiálů. Navzdory tomu, že jedna z mých výzkumných otázek se týkala věkové charakteristiky respondentů, já bych nedoporučovala zprvu kurzy zaměřovat na nějaké věkové rozpětí, vzhledem k zaměření vzdělávacích kurzů, které by se pravděpodobně velmi točilo kolem zájmového vzdělávání, by mohly podniky těžit např. z, i když ne cíleného, mezigeneračního učení, které by mohlo být dalším motivátorem k návštěvě kurzů. Pro zvýšení možné návštěvnosti bych např. jazykové kurzy navázala na získání možných mezinárodních certifikátů nebo připuštění ke státním jazykovým zkouškám. Pro umělecké kurzy bych jako výstup navrhovala např. výstavy pro rodiny či prodej na charitativní účely. V dnešní době začít podnikat může skýtat mnohá úskalí a rizika. Mohou vzejít nejistoty při investování a návratnosti financí, neustále se zvyšují náklady materiální i náklady na lidské zdroje. Jedna z možností, která podporuje začínající podnikání, tudíž i podnikání v oblasti neformálního vzdělávání, je získání dotačního titulu ze strukturálních fondů EU. Jednalo by se např. o tématický operační program (dále jen „OP“) Vzdělání pro konkurenceschopnost, OP Rozvoj lidských zdrojů nebo všechny regionální operační programy obsahují cíl rozvoj infrastruktury pro vzdělávání.

42

11. Závěr V mé práci jsem se zabývala tématem „Možnosti neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně pro potřeby podnikání“. Téma jsem si vybrala z mé osobní zainteresovanosti k obci Lanškroun jako obyvatele a k oblasti zkoumání, kterým bylo vzdělávání dospělých jako mého bývalého studijního oboru. Cílem bylo zmapovat situaci a existenci neformálního vzdělávání dospělých v Lanškrouně pro možnosti podnikání a vytvořit doporučení vztahované k této oblasti zájmu, na jaké druhy vzdělávacích kurzů by se mohl vzniklý podnik zaměřovat a jaká věková skupina dospělých by mohla být v budoucí aktivitě v této oblasti nejsilnější. Vzhledem k tomu, že sama pociťuji potřebu se vzdělávat a doplňovat si znalosti a dovednosti, k čemuž podle mého názoru v Lanškrouně není mnoho možností, by toto další důvod pro zpracování tohoto tématu. Po zpracování teoretického základu, který popisoval vzdělávání dospělých v České republice a jeho zákonné pozadí, jsem realizovala šetření týkající se tématu neformálního vzdělávání dospělých. Jako nástroj jsem si vybrala dotazník, který jsem rozeslala 60 obyvatelům Lanškrouna ve věkovém rozpětí 25 – 64 let. Podle respondentů, kteří by podle dat rádi nějak rozšiřovali své znalosti a dovednosti, by se mohl v Lanškrouně otevřít vzdělávací kurz zaměřený na oblast na jazykové přípravy nebo na rukodělné práce, umění či zlepšení finanční gramotnosti. Kurz, do kterého by chtěli respondenti docházet, by měl probíhat 1x nebo 2x týdně a měl by mít okolo deseti účastníků a výše poplatku za něj by se měla pohybovat okolo 1000 Kč za měsíc. Tato peněžní částky by se měla odvíjet od materiální náročnosti kurzu, či prvotní investice do pomůcek a potřebných knih. Možností, kde by mohli dospělí v Lanškrouně tyto vzdělávací potřeby uspokojit, jak jsem výše uvedla, není velký počet, to potvrzují, jak mé zkušenosti, tak výsledky šetření. Myslím si, že cíl mé práce byl naplněn, i když je jasné, že je ovlivněn velikostí vzorku i množstvím dat. Proto bych doporučila využít mé výsledky k zpracování většího marketingového výzkumu nebo analýzy poptávky a tyto data by být mohla být pak reálně vztahována na populaci Lanškrouna a jistě by také mohla potvrdit či vyvrátit mé přesvědčení o možnosti využití oblasti neformálního vzdělávání dospělých pro podnikání v této obci. Do budoucna doufám, že této situace někdo využije a naplní vzdělávací potřeby obyvatel. 43

12. Použitá literatura JARVIS, P. Adult education and lifelong learning: Theory and practice. London: Routledge, 2004, ISBN 0-203-34476-6

JARVIS, P. Adult learning in the social context. London: Routledge, 2012, ISBN 07099-1483-0

FORET, M. Marketingový průzkum – poznáváme svoje zákazníky. Brno: Computer press, 2008, ISBN 978-80-251-2183-2 HEND, J. Kvalitativní výzkum. Praha: Portál, 2005, ISBN 80-7367-040-2 CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkum. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-2471369-4

MYŠKOVÁ, R. Rozvoj pracovní síly formou dalšího vzdělávání. Brno: Lifelong learning, roč. 1, č. 2, 2011, ISSN 1804-526X

NOVOTNÝ, P. Učení pro pracoviště. Brno: MU, 2009, ISBN 978-80-210-5116-4

PALÁN, Z. Základy andragogiky. Praha: Vysoká škola J. A. Komenského, 2002.

PUNCH, K. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008, s. 37, ISBN 978-80-7367468-7

LÖWE, H. Úvod do psychologie vzdělávání dospělých. Praha: SPN, 1977 RABUŠICOVÁ, M., RABUŠIC, L. ed. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: MU, 2008, ISBN 978-80-210-4779-2

STRAKOVÁ, J. Postoje české společnosti ke vzdělávání a jejich vývoj v čase. Brno: Studia paedagogica, roč. 15, č. 2, 2010

44

SURYNEK, A., KOMÁRKOVÁ, R., KAŠPÁROVÁ, E. Základy sociologického výzkumu. Praha: Management Press, 2001, ISBN 80-7261-038-4 VAN DELLEN, T. Celoživotní učení a chuť se učit. Brno: Studia paedagogica, roč. 17, č. 1, 2012

Internetové zdroje Analýza poptávky po vzdělávacích kapacitách pro dospělé na území Olomouckého kraje. Olomouc: SVS Consult, s.r.o., 2009. [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z:

Další vzdělávání dospělých 2007. [online]. 2011 [cit. 10. ledna. 2011]. Dostupné z: Další vzdělávání dospělých, [online]. 2013 [cit. 23. září 2013]. Dostupné z:

Měření a předpovídání poptávky na trhu. [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z:

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: MŠMT, 2001, [online]. 2012 [cit. 2. října 2012]. Dostupné z:

Počty a věková struktura vybraných ORP kraje. ČSÚ, 2012 [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z:

Průvodce dalším vzděláváním. Praha: MŠMT, 2010, [online]. 2011 [cit. 8. ledna. 2011]. Dostupné z:

45

Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011. [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z:

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Lanškroun. Brno: Ekotoxa s.r.o, 2008, [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z:

Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku. Praha: NVF, 2003, s. 21 [online]. 2013 [cit. 8. ledna. 2011]. Dostupné z:

Strategický plán mikroregionu Lanškrounsko. Olomouc: Metod konzult IPM, 2007 [online]. 2012 [cit. 20. října 2012]. Dostupný z:

Strategický plán rozvoje města Lanškroun – 1. aktualizace.[online]. 2012 [cit. 22. května 2013]. Dostupný z: ,

Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Praha: ÚIV, [online]. 2012 [cit. 2. září 2012]. Dostupné z:

46

13. Přílohy Příloha 1. Dotazník Dobrý den, jmenuji se Zuzana Šolcová a ráda bych Vás poprosila o trochu Vašeho času na vyplnění následujícího krátkého dotazníku. V rámci svého oboru, Socioekonomický a environmentální rozvoj regionu, zpracovávám bakalářskou práci na téma Možnosti vzdělávání dospělých v Lanškrouně. Všechny Vámi podané informace jsou anonymní (nikde nebudou zveřejněny Vámi vyplněné dotazníky) a informace z nich budou využity pouze pro účely mé bakalářské práce. Vyplněný dotazník prosím zašlete na email: [email protected] do 30. 04. 2013. Vyplnění dotazníku by Vám nemělo zabrat více jak 5 minut, prosím řiďte se pokyny uvedenými u otázek, případně zaškrtněte jednu Vámi vybranou odpověď. Děkuji Vám za ochotu. Zuzana Šolcová, studentka Mendelovy univerzity, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií.

1. Měl/a jste někdy potřebu si doplnit Vaše dosavadní znalosti či dovednosti? ano

ne

2. Potřebujete k doplnění Vašich znalostí či dovedností z této oblasti vzdělávací kurz? ano

ne

(Pokud ANO pokračujte následující otázkou, pokud NE pokračujete na otázku č. 10)

3. Máte zájem o zřízení vzdělávacího kurzu v Lanškrouně? ano

ne

(Pokud NE pokračujete na otázku č. 10, pokud ANO pokračujte následující otázkou)

4. Jaké zaměření má mít vzdělávací kurz, aby odpovídal Vašim zájmům či potřebám? (vyberte 1 či více možností) a) zvýšení jazykové úrovně b) informační technologie 47

c) sociální dovednosti – zvýšení sebevědomí, umění se prosadit, komunikace s lidmi d) tvorba životopisu, motivačního dopisu, příprava na pracovní pohovor e) jiné (Pokud Vám žádná z nabídnutých možností nevyhovuje, zde máte možnost vyjádřit vlastní zaměření kurzu.) ………………………………………………………………….. 5. Jak často chcete kurz navštěvovat? (Vyberte 1 odpověď) a) 1x týdně b)2x týdně c) 3x týdně d) 1x za měsíc e) jiné (zde můžete napsat, jaká jiná možnost by Vám vyhovovala) ...................................................................................................... 6. Jaký počet návštěvníků má vzdělávací kurz mít? (Vyberte 1 odpověď) a) 5 b)10 c)20 d) 1 účastník/ 1 lektor e) jiné (zde můžete napsat, jaká jiná možnost by Vám vyhovovala) …………………………………………………………………… 7. Mohl by vzdělávací kurz určitou stát peněžní částku? ano

ne

(pokud NE pokračujte na otázky č. 9, pokud ANO pokračujte následující otázkou)

8. Jak vysoká měsíční by částka byla, abyste měl/a zájem kurz navštěvovat? (Vyberte 1 odpověď) a)cca 500 b)cca 1000 c) cca 2000 d) záleželo by na zaměření kurzu a využívaných pomůckách (např. peníze za knihy atd.) e) jiné (zde můžete napsat, jaká jiná možnost by Vám vyhovovala) ………………………………………………………………….

48

9. Jaký den v týdnu a čas by měl kurz probíhat? (Vyberte 1 odpověď) a) v pracovní dny od 6:00 b) v pracovní dny od 17:00 c) o víkendech od 8:00 d) o víkendech od 17:00 e) jiné (zde můžete napsat, jaká jiná možnost by Vám vyhovovala) ………………………………………………………….............. 10. Máte možnost v Lanškrouně navštěvovat kurz, který by vyhovoval Vašim zálibám či potřebám? ano

ne

11. Zde prosím uveďte zaměření kurzu, který jste navštěvoval/a. ................................................................................. 12. Zde prosím uveďte, kde se kurz konal. ................................................................................. 13. Zde prosím uveďte, jaký subjekt kurz vedl. (firma, vzdělávací agentura, nezisková organizace atd.) ................................................................................. 14. Věk: (vyberte 1 odpověď) a) 25 – 34 let b) 35 – 49 let c) 50- 64 let

15. Vaše dosažené vzdělání: (vyberte 1 odpověď) a) základní vzdělání b) středoškolské vzdělání s vyučením c) středoškolské vzdělání s maturitou d) vysokoškolské vzdělání

16. Vaše ekonomická aktivita: (vyberte 1 odpověď) a) ekonomicky neaktivní b) zaměstnanec c) nezaměstnaný Děkuji Vám za spolupráci. Zuzana Šolcová 49

14. Seznam zkratek OECD – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj MŠMT – Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy DV – Další vzdělávání ORP – Obec s rozšířenou působností ČR – Česká republika VŠ – vysoká škola SŠ – střední škola OP – operační program

50

Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Recommend Documents