MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s. Diplomová práce

Autor: Bc. Michaela Dejmková Vedoucí práce: Ing. Jiří Schneider, Ph.D. Brno 2013

Prohlášení o autorství práce Prohlašuji, že tuto diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 27. května 2013 ……………………………... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Schneiderovi Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Děkuji také Ing. Olze Ondráčkové a Marcele Hamerské za poskytnutí zapůjčené literatury a dalších materiálů, vztahujících se k tomuto tématu, za možnost konzultací a osobních setkání za účelem diskuse o řešeném problému. Na závěr bych ráda poděkovala své rodině, všem blízkým a přátelům za podporu při studiu.

Anotace Dejmková, M. Přínos MAS jako nástroje podpory rozvoje venkova na příkladu MAS Boskovicko PLUS, o. s. Diplomová práce. Brno, 2013. Tato diplomová práce se zabývá přínosem místních akčních skupin, jako vhodného nástroje podpory rozvoje venkovských oblastí. Cílem předkládané diplomové práce je na příkladu MAS Boskovicko PLUS, zhodnotit přínos místních akčních skupin, prostřednictvím vyhodnocení přerozdělování a čerpání finanční podpory z Programu rozvoje venkova, osy IV Leader, do členských obcí. Na základě této analýzy je pak úkolem navrhnout vhodná opatření na efektivní čerpání finanční podpory pro dosud neaktivní území. Práce je rozdělena na tři části. Úvodní část práce je zaměřena na teoretický přehled problematiky významu venkovských oblastí, ale i nástrojů a politik určených k jejich rozvoji. V této části je podrobněji rozebrána metoda Leader, ale také místní akční skupiny, sloužící jako nástroj využití této metody. Ve druhé části je podrobněji charakterizována MAS Boskovicko PLUS z hlediska vybraných ukazatelů, struktury obcí a stavu krajiny. V neposlední řadě je zde provedena analýza přerozdělování finanční podpory do členských obcí v letech 2008–2012. Na tuto část navazuje poslední, třetí část, zabývající se navržením opatření na efektivní a účelové přerozdělování dotací, metodou Leader, směřovaných do dosud neaktivních území. Závěrem je shrnutí poznatků, získaných řešením diplomové práce, které jsou následně konfrontovány s výsledky obdobně zaměřených prací.

Klíčová slova: venkovské oblasti, místní akční skupina, Společná zemědělská politika, Program rozvoje venkova, Leader.

Annotation Dejmková, M. Contribution of MAS as a support tool for development of rural areas. Case study of LAG Boskovicko PLUS, o. s. Final diploma thesis, Brno 2013.

This final diploma thesis deals with the topic of contribution of local action groups, as a suitable tool for development of rural areas. The aim of this final project, with included case study of LAG Boskovicko PLUS, is to evaluate the contribution of local action groups through division of financial support from Rural Development Programme, axis IV Leader, into the member municipalities. The suitable arrangements will be made based on this analysis in order to increase the efficiency of financial support, especially in the remote areas. This project is divided into three parts. The introduction deals with theoretical overview of rural areas issues, but also it includes the tools and policy used for their development. There is also the detailed description of Leader technique given and the activities of local action groups using this method. The second part is devoted for characteristics of LAG Boskovicko Plus from representative indicator’s point of view such as a structure of municipalities or current state of the region. The analysis of division of financial support into member municipalities (2008–2012) is also presented in this part. The third part is based on suggestions for effective division of grants, from method Leader, mainly oriented to non-active areas. The final part includes the summary of knowledge, gained through working on this final project. These results are also compared to ones of similarly carried projects from past.

Key words: rural areas, local action group, Common Agricultural Policy, Rural Development Programme, Leader.

OBSAH 1

Úvod ......................................................................................................................... 9

2

Cíl práce ................................................................................................................. 11

3

Přehled problematiky ........................................................................................... 12 3.1 Význam venkovských oblastí ......................................................................... 13 3.2 Rozvoj venkova v kontextu Společné zemědělské politiky............................ 15 3.2.1

Financování rozvoje venkova z fondů EU .............................................. 16

3.3 Programové dokumenty zabývající se rozvojem venkova v ČR .................... 17 3.3.1

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 ... 17

3.3.2

Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 ............................. 18

3.3.2.1 Finanční alokace na PRV pro období 2007–2013 .............................. 20 3.3.2.2 Finanční alokace na PRV pro období 2014–2020 .............................. 20 3.4 Leader ............................................................................................................. 21 3.4.1

Vývoj metody Leader v ČR .................................................................... 22

3.4.1.1 LEADER ČR ...................................................................................... 22 3.4.1.2 LEADER+ .......................................................................................... 22 3.4.1.3 Osa IV Leader ..................................................................................... 23 3.5 Místní akční skupina ....................................................................................... 26 3.5.1

Národní síť Místních akčních skupin ČR ............................................... 26

3.5.2

Založení MAS ......................................................................................... 27

3.5.3

Strategický plán Leader .......................................................................... 28

3.5.4

Finanční zdroje MAS .............................................................................. 29

4

Metodika práce ..................................................................................................... 31

5

MAS Boskovicko PLUS, o. s. ............................................................................... 34 5.1 Základní charakteristika území ....................................................................... 34 5.2 Organizační struktura MAS ............................................................................ 39 5.3 MAS Boskovicko PLUS a metoda Leader ..................................................... 40 5.4 Strategický plán Leader „Boskovicko SOBĚ“ ............................................... 42 5.4.1

Monitorovací kritéria .............................................................................. 46

5.5 Podmínky podání žádosti ................................................................................ 47 5.6 Výše podpory a její omezení .......................................................................... 49

5.7 Výběr a hodnocení projektů ............................................................................ 50 6

Analýza území z pohledu realizovaných a schválených projektů v období 2008–2012 .............................................................................................................. 52 6.1 Realizované a schválené projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie .................................................................................................................. 52 6.2 Realizované projekty v rámci osy IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce ..... 60

7

Analýza neaktivních území z osy IV Leader ...................................................... 62 7.1 Návrh opatření pro neaktivní území ............................................................... 64

8

Diskuse ................................................................................................................... 70

9

Závěr ...................................................................................................................... 71

10 Přehled použité literatury .................................................................................... 76 Seznam zkratek ........................................................................................................... 80 Seznam obrázků .......................................................................................................... 81 Seznam tabulek ........................................................................................................... 82 Seznam příloh .............................................................................................................. 83

1 Úvod „Obyvatelé velkoměst jsou lidé, kteří přišli z venkova do města tvrdě pracovat, aby si pak mohli dovolit přesídlit na venkov.“

Georges Mikes.

Venkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a slouží jako domov pro více než 56 % jejich obyvatel (www.ec.europa.eu). Tyto oblasti jsou tvořeny přírodní krajinou a venkovskými sídly. Občané, obce a zemědělci se pak starají o to, aby v těchto oblastech zůstala krajina stále kulturní a příliš nezměněná. V průběhu existence Evropské unie podpora rozvoje venkova a zemědělství prošla celou řadou významných změn. Výsledkem těchto změn je existence dvou politik. Tyto politiky určují zejména směry, kterými by se měl rozvoj venkova ubírat. Jde o Společnou zemědělskou politiku a Politiku hospodářské a sociální soudržnosti. Společná zemědělská politika, která je stěžejní politikou této práce, prošla během své existence řadou reforem, které přinesly zcela jiný pohled na zemědělství jako takové. Toto odvětví se stává důležitým aspektem venkovského prostoru a důležitou ekonomickou aktivitou, podporovanou celou řadou programů. Zemědělství v pojetí této politiky, není chápáno pouze jako zemědělská činnost, ale jako oblast hojně vyhledávaná z hlediska turismu, kterou je zapotřebí podporovat, ale také chránit z pohledu životního prostředí. Jako nástroj podpory venkovského prostoru, na programové období 2007–2013, byl Společnou zemědělskou politikou stanoven Program rozvoje venkova České republiky. Tento program je rozdělen celkem do čtyř oblastí podpor tzv. os. Tyto osy jsou pak naplňovány prostřednictvím stanovení jednotlivých opatření. Jednou z takovýchto oblastí je osa IV Leader, která je zacílena právě na podporu venkovských oblastí. Metoda Leader, je založena na zdůrazňování principu partnerství a spolupráce místních aktérů, kteří společně přispívají k rozvoji venkova. Pro tuto metodu je typický tzv. princip „zdola nahoru“, umožňující, aby se na rozvoji venkovského regionu podíleli místní občané, kteří území dobře znají a tím dokáží efektivně využít potenciál v něm skýtající. Nástrojem využití této metody jsou právě místní akční skupiny, pomocí

9

kterých se přerozdělují a čerpají finanční prostředky, formou dotací, z Programu rozvoje venkova, přispívají k rozvoji venkovských regionů.

10

2 Cíl práce Cílem předkládané diplomové práce je zhodnocení přínosu místních akčních skupin, jako vhodného nástroje rozvoje venkovských oblastí, na konkrétním příkladu MAS Boskovicko PLUS. Tohoto cíle bude dosaženo prostřednictvím analýzy činnosti vybrané místní akční skupiny z hlediska počtu realizovaných a schválených projektů, přispívajících k rozvoji venkova. Na základě této analýzy budou v práci vymezena území, která ve sledovaném období nerealizovala, pomocí Leaderu, žádný projekt. Následně bude v rámci těchto území provedena podrobná analýza, na jejímž základě budou navržena opatření, na efektivní a účelové čerpání dotace. Přínos místních akčních skupin jsem se rozhodla demonstrovat na území MAS Boskovicko PLUS právě proto, že toto území je za období 2008–2012 pozoruhodným příkladem „dobré praxe“ místních akčních skupin. Jak plyne z hodnocení, které každoročně provádí Národní síť místních akčních skupin, tato MAS se umístila z hlediska fungování na šestém místě z celkem 112 podporovaných místních akčních skupin v programovém období 2007–2013. Dle dosažených bodů, přidělených Národní sítí, se tak řadí mezi nejlépe pracující místní akční skupiny v České republice. V neposlední řadě jsem si tuto MAS zvolila také proto, že na jejím území bydlím, narodila jsem se zde, často procházím okolí a zajímám se o něj.

11

3 Přehled problematiky Venkovský prostor je předmětem několika prací J. Binka (2007, 2011), zabývající se rozvojovými strategiemi a nástroji se zaměřením na oživení venkovského prostoru, ale také na kritické zhodnocení bariér rozvoje. Vymezením a významem venkovských oblastí se zabývá Nunvářová (2007), která věnuje pozornost i jednotlivým politikám a programům, přispívajících k rozvoji venkovského regionu. Rozvojové politiky a programy na úrovni Evropské unie jsou předmětem práce Königa (2009). Dalším autorem zabývajícím se politikami Evropské unie se zaměřením na politiky rozvoje venkovských oblastí je M. Pělucha (2006). Problematice rozvoje venkova se věnuje oficiální dokument, který vydalo Ministerstvo zemědělství za účelem podpory venkovského prostoru. Jedná se o Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013. Tento dokument je jedním z primárních zdrojů této práce. V Programu rozvoje venkova jsou tzv. místním akčním skupinám přidělovány finanční prostředky, které následně přerozdělují na projekty jednotlivých žadatelů za účelem rozvoje a podpory venkovských oblastí. Problematice samotných místních akčních skupin se ve své práci věnuje Pelcl a kol. (2008), který poukazuje, prostřednictvím evaluace, na činnosti vybraných místních akčních skupin v České republice. Tato publikace je určena široké veřejnosti, ale také jednotlivým místním akčním skupinám, jakožto příklad „dobré praxe“. Stěžejním pilířem, pro poskytnutí základních informací o problematice rozvoje venkova, včetně programů, politik a dotací určených na jeho podporu, jsou informace uvedené na webu Ministerstva zemědělství a jeho „prodloužené ruky“ Státního zemědělského intervenčního fondu. V rámci řešeného území MAS Boskovicko PLUS je velkým problémem absence jakékoliv odborné publikace o této místní akční skupině. Jedinou oficiální dokumentací, poskytující souhrnné informace o území je Strategie rozvoje na léta 2007–2013 a na ni navazující dokument Strategický plán „Boskovicko SOBĚ“. Mimo tyto dokumenty spravuje MAS Boskovicko PLUS od roku 2006 své vlastní webové stránky, poskytující

12

údaje jak pro žadatele projektu, tak pro širokou veřejnost. Na těchto stránkách je také zveřejněn zpravodaj, vydávaný dvakrát ročně, sloužící k informovanosti veřejnosti o činnosti místní akční skupiny. 3.1

Význam venkovských oblastí

Definování venkovských oblastí je velice obtížné z důvodu existence celé řady definic, lišících se podle účelu vymezení. Podle Pěluchy (2006) můžeme venkovské oblasti charakterizovat jako oblasti s jedinečnými kulturními, hospodářskými a sociálními vazbami, řemeslnými aktivitami a významnou krajinnou rozmanitostí. Všechny tyto oblasti pak určují kapacitu pro další rozvoj území. Podle OECD můžeme venkovské oblasti rozdělit na dvě úrovně, místní a regionální. Na místní úrovni LAU 2, jsou obce považovány za venkovské, pokud je jejich hustota osídlení nižší než 150 obyvatel/1 km2. Na regionální úrovni se vymezují tři úrovně: a) převážně venkovské oblasti, kde více jak 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, b) významně venkovské oblasti, kde 15−50 % obyvatel žije ve venkovských obcích, c) převážně městské oblasti, kde žije méně než 15 % obyvatelstva ve venkovských obcích. Hlavním problémem této definice je to, že nezohledňuje obyvatelstvo žijící v hustě osídlených venkovských oblastech a z důvodu její těžké aplikovatelnosti se užívá spíše jako nástroj mezinárodního srovnání pro potřeby regionální politiky. V České republice představují venkovské oblasti 89,82 % všech obcí a spravují území, které tvoří 73,6 % plochy státu (NSPRV, 2006). Jak uvádí Binek (2007), pro účely regionální a analytické se za venkovskou oblast v České republice považují obce s méně než 2 000 obyvateli. Problémem takového vymezení je, že existují typické venkovské obce, které mají obyvatel více a podle této definice se za venkovské nepovažují, ačkoliv

13

městy také ještě nejsou. Z tohoto důvodu by tedy bylo vhodné, pro vymezování venkovského prostoru zohlednit více socioekonomických měřítek. Podle Barthelemyho a Vidala (1999) je vhodné do definice zapojit propojení venkovského prostoru s jeho obyvateli (např. zaměstnání, způsob trávení volného času apod.), ale i zapojení venkova a krajiny z hlediska obytné a rekreační funkce. Mezi nejčastější problém venkovského prostoru, patří bezesporu i přes růst suburbanizace1, proces vylidňování venkovských částí regionů. Tento problém bývá často spojován s nedostatkem pracovních příležitostí na venkově, špatnou dostupností zdravotní péče, nízkou úrovní dopravní dostupnosti a občanské vybavenosti, absence školních zařízení apod. Na druhou stranu i přes všechna úskalí, které s sebou venkov přináší, je důležité si uvědomit, že v sobě skýtá potenciál, který je třeba využít. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie, můžeme zaznamenat zvyšující se zájem právě o oživení venkovského prostrou, za pomocí vzniku celé řady politik a programů. Venkovský prostor zde není chápán pouze jako nástroj pro zemědělskou činnost, ale je považován i za oblast, která se stává atraktivním místem pro turismus a rekreaci, přispívající k rozvoji regionu. Cílem těchto politik by měla být podpora udržitelného rozvoje zemědělství, ale i vytvoření atraktivního prostředí pro bydlení, podpoření vzniku nových pracovních míst v oblasti podnikání a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Poněvadž jedním z nejdůležitějších faktorů, je vytváření optimálního sociálního a ekonomického prostředí venkovského prostoru pro jeho občany. Občané jsou totiž právě ti, kteří zajišťují plnohodnotné fungování území a jsou předpokladem pro jeho další rozvoj. Toto je právě ten důvodu, proč Evropská unie věnuje oblasti zemědělství a venkova tak velkou pozornost a vynakládá na její podporu vysoké finanční prostředky (Pělucha, 2006).

1

Pod pojmem suburbanizace rozumíme stěhování obyvatelstva z centrální části (jádra) do jeho zázemí.

14

3.2

Rozvoj venkova v kontextu Společné zemědělské politiky

Jednou z aktuálních politik, která slouží jako nástroj podpory venkova je Společná zemědělská politika (dále jen SZP). Jedná se o jednu z nejstarších a nejrozsáhlejších politik EU, do které směřují nemalé finanční prostředky z rozpočtu EU. SZP je zakotvena a podrobně rozpracována v Římské smlouvě, uzavřené v roce 1957. V platnost vstoupila o rok později. Tato politika byla také jedním ze základních pilířů evropské integrace. Cíle SZP byly vymezeny Římskou smlouvou. Původním cílem této politiky byla podpora produktivity práce v zemědělství, zajištění životní úrovně zemědělských výrobců pomocí zvyšování příjmů, stabilizace zemědělských trhů, zajištění plynulého zásobování a dodávek potravin pro spotřebitele za přijatelné ceny (König, 2009). Během své existence prošla SZP celou řadou reforem. Jednou z nejdůležitějších a nejpřevratnějších byla tzv. Agenda 2000 pro programové období 2000–2006. Základní myšlenkou této Agendy bylo udržitelné zemědělství při respektování životního prostředí. Zároveň zde byl také poprvé použit termín „multifunkční zemědělství“, což znamená zaměření nejen na produkci, ale také na krajinotvorbu, environmentální opatření a nezemědělskou činnost, jako je např. podpora agroturistiky. Hlavním cílem této agendy byl zcela nový „evropský model zemědělství“, v rámci něhož mělo být zemědělství multifunkční, konkurenceschopné a stabilizující. V Agendě 2000 byla také poprvé zmíněna myšlenka, založení samostatného pilíře ve SZP, podporující oblast rozvoje venkova (König, 2009). Další zásadní reformou byla tzv. Agenda 2006, která měla původně pouze posoudit Agendu 2000. Tato reforma potvrdila rozdělení SZP na dva pilíře: I. pilíř orientovaný na tržní opatření v oblasti zemědělství (např. přímé platby, vývozní dávky atd.) a II. pilíř orientovaný na rozvoj venkova a ochranu životního prostředí (König, 2009). Tato reforma způsobila, že se rozvoj venkova vyčlenil z politiky hospodářské a sociální soudržnosti a stal se, na programové období 2007–2013, společně s oblastí ochrany životního prostředí součástí druhého pilíře. Hlavní výhodou této reformy je jednotné

15

financování a programování venkovských regionů, ale také zastřešení pod jednu instituci, a to Ministerstvo zemědělství České republiky (Pělucha, Bednaříková, 2008). V průběhu dalších reforem byl stěžejní „princip modulace“, který znázorňuje převod finančních prostředků z I. pilíře do II. pilíře SZP, což znamená přesun určitého procenta z přímých plateb pro zemědělce na podporu venkovského rozvoje (König, 2009). Veškeré reformy této politiky významně ovlivnily její úlohu pro rozvoj venkova jako celku. Díky reformám bylo ukončeno období přehlížení problematiky rozvoje venkovských oblastí. Jak uvádí Pělucha (2006), cílem současné politiky HSP by měl být udržitelný rámec pro budoucí rozvoj venkova, dosahovaný prostřednictvím zvyšování konkurenceschopnosti, vytvářením podmínek pro vznik nových pracovních míst, rozšíření činnosti zemědělců, vytváření nových zdrojů příjmů jeho obyvatel a podpora podnikatelů, jako potenciálu pro další ekonomický rozvoj. Hlavní výhodou reforem Společné zemědělské politiky EU v období 2007–2013 je fakt, že zemědělství není vnímáno jako bezprostřední a nedílná součást venkovského prostru, ale stává se jedním z aspektů venkova, zůstávající i nadále důležitou ekonomickou aktivitou (Pělucha, Bednaříková, 2008). 3.2.1 Financování rozvoje venkova z fondů EU Na Společnou zemědělskou politiku vynakládá EU značnou část svých finančních prostředků. Jak uvádí König (2009, s. 199), v roce 2007 plynulo do agrárního sektoru z rozpočtu Evropské unie zhruba 43 mld. EUR. SZP byla v programovém období 2000–2006 financována pomocí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF), který tvořil nejvýznamnější položku Společenství (König, 2009). Za účelem zefektivnění finanční pomoci bylo rozhodnuto o tom, že v programovém období 2007–2013 bude tento fond rozdělen na Evropský zemědělský záruční fond (EAGF), určený k financování tržního opatření a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), zajišťující financování programů rozvoje venkova. Oba dva tyto fondy již nespadají mezi strukturální fondy EU, nýbrž spadají pod SZP EU (Nunvářová, 2007).

16

3.3

Programové dokumenty zabývající se rozvojem venkova v ČR

V České republice existuje celá řada programů, podporujících rozvoj venkovských oblastí. Pro Společnou zemědělskou politiku je klíčovým nástrojem podpory Program rozvoje venkova (dále jen PRV), který může být až z 80 % financovaný z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Je však důležité zmínit, že vedle programů financovaných ze zdrojů Evropské unie, existuje i programová podpora, která je financována čistě z národních zdrojů. Jedná se například o programy Podpora rozvoje a obnovy venkova, Podpora rozvoje regionů a další. Cílem těchto programů je podpora regionálního rozvoje a procesů vedoucích ke zvýšení celkové výkonnosti ekonomiky. Výstupem této podpory by měl být vznik nových pracovních příležitostí, zlepšení kvality

života,

ale

i

obnova

a

zachování

kulturních

tradic

v obcích

(www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/ProgramyDotace). Jelikož je pro vypracování této diplomové práce stěžejní PRV, nebudu se těmito programy dále zabývat. Ještě před tím, než se budu věnovat samotnému Programu rozvoje venkova, zmíním dokument, ze kterého PRV vychází. 3.3.1

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007–2013

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (dále jen NSPRV) je jedním ze strategických dokumentů, vycházejících z hlavních strategických priorit EU pro období 2007–2013. NSPRV klade důraz na vytváření nových pracovních příležitostí, zvyšování ekonomického růstu a udržitelný ekonomický rozvoj. Dále zajišťuje vazby mezi cíli rozvoje venkova České republiky, které odpovídají „evropským strategickým směrům Společenství pro rozvoj venkova“, pomocí nichž určuje Rada priority Evropské unie. Zajišťuje také vazby mezi obecnými cíli rozvoje evropského venkova, které jsou definované v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (Národní strategický plán rozvoje venkova, 2006).

17

Podle Pěluchy (2006) je toto nařízení základním dokumentem, stanovujícím konkrétní podmínky Evropské unie pro implementaci veřejných intervencí v oblasti rozvoje venkova. Konkrétně stanovuje obecná pravidla podpory na rozvoj venkova, vymezuje cíle, priority, strategický kontext a pravidla partnerství, programování, hodnocení, monitorování a kontroly apod. Národní strategický plán rozvoje venkova ČR se realizuje pomocí programového dokumentu Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013. 3.3.2 Program rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 PRV je klíčovým nástrojem uplatňování Společné zemědělské politiky pro programové období 2007–2013. Tento program je realizován díky Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova, který slouží jako finanční nástroj tohoto programu. EAFRD hradí dotace až do výše 80 %, zbývající část finančních prostředků je dofinancována ze státního rozpočtu. PRV je zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005. Cílem programu je „přispět k rozvoji venkovského prostoru v České republice na základě trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostřední a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělství“ (Program rozvoje venkova, 2010, s. 14). Mimo jiné by měl program umožnit vytvářet podmínky pro konkurenceschopnost v komoditách, podporu rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově se zaměřením na podnikatele, vytváření nových pracovních míst a také posilování sounáležitosti obyvatel na venkově (Program rozvoje venkova, 2010). Vymezení oblasti podpory se vztahuje na celé území ČR, s výjimkou hlavního města Prahy, poněvadž Praha nesplňuje podmínku cíle konvergence2 (Nunvářová, 2007).

2

V rámci cíle konvergence jsou podporovány ty regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt na

obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP EU (www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-adokumenty/Glosar/K/Konvergence).

18

Za účinné a správné řízení PRV zodpovídá řídící orgán, kterým je Ministerstvo zemědělství. Finanční prostředky z fondů Evropské unie a národních zdrojů zajišťuje akreditovaná platební agentura Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF), která je jedinou akreditovanou agenturou provádějící opatření, týkající se rozvoje venkova. Mezi její hlavní úkoly patří administrace (příjem a schvalování žádostí), kontrola projektových žádostí a provádění plateb (Program rozvoje venkova, 2010). Program rozvoje venkova navazuje na předcházející programové dokumenty, kterými byly OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v ČR, Horizontální plán rozvoje venkova

ČR

pro

období

2004–2006,

Leader

ČR

a

SAPARD3

(www.

eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/programove-dokumenty/). PRV se člení na následující čtyři prioritní osy, které podrobněji vymezují orientaci rozvoje zemědělství a venkova pro období 2007–2013: o OSA I:

Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví

o OSA II: Zlepšování životního prostředí a krajiny o OSA III: Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova o OSA IV: Leader Navíc je do programu zařazena oblast podpory V. Technická pomoc, která je určena na podporu přípravy, řízení, monitoringu a hodnocení, včetně informovanosti a kontroly ve vztahu k PRV a zlepšování opatření tohoto programu (Program rozvoje venkova, 2010).

3

SAPARD = Speciální předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova. Tento program byl

prvním

dotačním

programem

EU

(www.eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-

venkova/programove-dokumenty/).

19

3.3.2.1 Finanční alokace na PRV pro období 2007–2013 Celková finanční alokace na PRV je pro období 2007–2013 stanovena ve výši 3 670 068

tis.

EUR.

Evropská

unie

poskytuje

z EAFRD

dotaci

ve

výši

2 857 506 tis. EUR, národní zdroje pokrývají 812 562 tis. EUR (Výroční zpráva o implementaci PRV ČR 2007–2013, 2011). V následující části je podrobněji rozepsána finanční alokace do jednotlivých os. Tab. 1: Finanční alokace Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013 (zdroj: Výroční zpráva Programu rozvoje venkova 2011) Podíl EAFRD spolufinancování (v tis. EUR) z EAFRD

Osa

75 % 80 % 75 % 80 % 75 % 78 %

Osa I Osa II Osa III Osa IV Technická pomoc Celkem

643 801 1 554 160 484 435 161 596 13 514 2 857 506

Národní zdroje (v tis. EUR)

Celkem veřejné zdroje (v tis. EUR)

214 600 391 579 161 479 40 399 4 505 812 562

858 401 1 945 739 645 914 201 995 18 019 3 670 068

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce finančních prostředků směřuje do II. osy (Zlepšování životního prostředí krajiny). Z celkových zdrojů do této osy plyne 53 % veškerých finančních prostředků. Naopak nejméně finančních prostředků směruje do osy IV Leader. Celkové zdroje zde představují 6 % finančních prostředků. 3.3.2.2 Finanční alokace na PRV pro období 2014–2020 Pro programové období 2014–2020 byly klíčové dny 7. a 8. února 2013. V tyto dny se v Bruselu konal důležitý summit Evropské rady Evropského parlamentu, na kterém se rozhodovalo o rozpočtu Evropské unie na další programové období. České republice bylo na tomto summitu přiděleno na období 2014–2020 celkem 20, 5 miliard EUR, což je oproti minulému období 2007–2013, kdy bylo přiděleno 26, 7 miliard EUR pokles

o

více

než

6

miliard

EURO

unie.php?lang=2).

20

(www.agrocr.cz/vysledky-ze-summitu-

Je však nutno říct, že si Česká republika výrazně polepšila, poněvadž vyjednala větší obnos z kohezní politiky, než bylo původně plánováno a to o celých 900 milionů EUR více. Na druhou stranu, došlo ke snížení objemu peněz pro Program rozvoje venkova ve

prospěch

kohezních

fondů

a

to

v celkové

výši

300

milionů

EUR

(www.agrocr.cz/vysledky-ze-summitu-unie.php?lang=2). Pro program rozvoje venkova bylo na období 2014–2020 po snížení 300 milionů EUR, vyčleněno 2, 8 miliardy EUR, což znamená snížení oproti současnému období o více než 20 % (www.nsmascr.cz/zpravy-z-tisku/). 3.4

Leader

Metoda Leader je označení pro francouzskou zkratku „Liaison Entre Actions de Développement de l'Économie Rurale“. V překladu to znamená „Propojení aktivit zaměřených na rozvoj hospodaření venkova“. Historie této metody spadá do 90. let, kdy se Evropská komise začala zaobírat myšlenkou vytvoření nástrojů, které by zabránily dalšímu úpadku venkovských oblastí. Výsledkem bylo v roce 1991 vytvoření iniciativy4 LEADER. Účelem této metody bylo zajišťovat koordinaci partnerů, kteří se zabývají rozvojem malých venkovských území na úrovni místní, regionální, národní, ale i evropské. Na tuto metodu z důvodu její úspěšné aplikace navázala, v roce 1994 iniciativa LEADER II. Cílem této metody bylo především zapojení co největšího počtu místních aktérů, ať už se jednalo o farmáře, řemeslníky, nebo malé a velké podniky, do místních projektů integrovaného rozvoje venkova týkající se turistiky, profesionálního školení, ale i ochrany krajiny. LEADER II disponoval oproti LEADERu I až čtyřikrát větším rozpočtem ve výši 1 775 mld. EUR (König, 2009).

4

Pod pojmem iniciativa rozumíme zvláštní programy zřízené Evropskou komisí k řešení specifických

problémů ovlivňující celé území EU.

21

3.4.1 Vývoj metody Leader v ČR 3.4.1.1 LEADER ČR Důležitým mezníkem využívání iniciativy Leader, byl vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Na základě poznatků Ministerstva zemědělství (dále jen Mze) se zkušenostmi členských států EU s aplikací iniciativy LEADER I, vytvořilo Mze na začátku roku 2004 nový národní program, s názvem Program LEADER ČR (Pavlíková, 2007). Program LEADER ČR byl navržen podle iniciativy EU LEADER+ a vycházel z přecházejících iniciativ LEADER I a LEADER II. Globálním cílem tohoto programu bylo vytvoření fungující sítě místních akčních skupin, která by byla schopna realizovat projekty a kvalitní strategie udržitelného rozvoje. Tohoto cíle mělo být dosaženo pomocí zlepšování kvality života ve venkovských oblastech, posilování ekonomického prostředí a obnovy přírodního a kulturního bohatství (Příručka Programu LEADER ČR, 2009). 3.4.1.2 LEADER+ Ve stejném roce v plánovacím období 2004–2006 bylo v rámci Evropské unie schváleno

přechodné

opatření

LEADER+.

Toto

opatření

bylo

realizováno

prostřednictvím OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Důvodem začlenění této iniciativy pod operační program, bylo stanovení v návrhu společné pozice EU a ČR, že iniciativa LEADER+ nebude v období 2004–2006 otevřena jako samostatný finanční zdroj, ale musí být začleněna pod příslušný programový dokument. Z tohoto důvodu se Česká republika rozhodla realizovat tuto iniciativu pomocí již výše zmíněného programu. Podpora LEADER+ byla určena na realizaci integrovaných územních strategií pilotního charakteru, připravených místními akčními skupinami ve venkovských oblastech. (www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Iniciativy-Spolecenství/Leader). Na rozdíl od LEADER ČR je LEADER+ neinvestičním opatřením. Iniciativa LEADER ČR je díky své investiční povaze doplňkovým nástrojem k opatření LEADER+ (Příručka Programu LEADER ČR, 2009).

22

3.4.1.3 Osa IV Leader V aktuálním programovém období 2007–2013 je Leader součástí osy IV, Programu rozvoje venkova. Zatímco první tři osy PRV (Osa I. Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, Osa II. Zlepšení životního prostředí a krajiny, Osa III. Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova) jsou osami obsahovými, osa IV Leader je osou metodickou, uskutečňující se za realizace cílů jednotlivých opatření os I – III (Pravidla MAS, 2007). Cílem osy IV Leader je podpora venkovského prostoru pomocí zlepšování kvality života, posilování místního ekonomického potenciálu, podpora obnovy kulturního a přírodního dědictví na venkově, zavádění nových inovativních technologií na venkov, posílení

venkovské

komunity,

ale

také

podpora

spolupráce

(www.eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/opatreni-osy-iv/). Mezi základní principy metody Leader stanovené nařízením rady EU č. 1698/2005, článek 61, patří podle Ministerstva zemědělství (2007): 1. Přístup „zdola nahoru“ 2. Partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem 3. Existující strategie místního rozvoje 4. Integrované a vícesektorové akce 5. Inovační přístup přispívající k objevování nových řešení problémů venkovských oblastí 6. Vytváření sítí, umožňujících výměnu informací, zkušeností, znalostí, ale i příkladů dobré praxe místních akčních skupin 7. Spolupráce, která umožňuje realizovat společné projekty na národní, ale i nadnárodní úrovni Jedním z nejtypičtějších a nejvýraznějších principů metody Leader je již zmiňovaný přístup „zdola nahoru“. Tento přístup umožňuje, aby o budoucnosti regionu rozhodovali lidé žijící a pracující v řešených venkovských oblastech. V praxi to znamená, že na rozhodování o strategii, volbě priorit a cílů se podílí místní aktéři, kteří území dobře

23

znají a z tohoto důvodu jsou schopni objektivně posoudit to, co je pro dané území prospěšné a co není. Leader také zdůrazňuje princip spolupráce a partnerství místních aktérů přispívající k rozvoji regionu. Metoda klade velký důraz na spolupráci a zapojení místních aktérů, poněvadž tito aktéři znají potenciál svého území, čímž mohou efektivně přispět k jeho rozvoji. Spolupráce je zde zmiňována zejména z důvodu zapojení místních akčních skupin do projektů spolupráce, díky nimž si navzájem vyměňují své zkušenosti a znalosti. Jak uvádí Dušová (2010), principy metody Leader jsou pro rozvoj venkova velmi obohacující technikou. Je tomu tak dáno zejména z důvodu, že tyto principy vedou k pozitivním jevům, plynoucích z propojení různých subjektů, působících ve venkovském prostoru. Informace týkající se samotného vymezení příjemců podpory, podmínek poskytnutí dotace, formy a výše podpory jsou uvedeny v Programu rozvoje venkova ČR. V kontextu toho dokumentu byly pro období 2007–2013 definovány následující priority, cíle a opatření osy IV Leader. Tab. 2: Seznam priorit, cílů a opatření osy IV Leader na období 2007–2013 (zdroj: Program rozvoje venkova, 2010) Priorita Cíl

IV. Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvoje potenciálu venkova Realizovat místní rozvojové strategie a spolupráci místních Podpora z osy partnerství IV. 1.1 Místní akční skupina

max. 18,3 %

Opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce

min. 73 % 8,7 %

Jak již bylo zmíněno v úvodu, osa IV Leader se v programovém období 2007–2013 realizuje pomocí jednotlivých opatření os I – III. Tyto opatření však musí vycházet z výše zmíněných opatření, navržených v rámci osy IV. V následující části jsou vymezeny ty činnosti, na které se z osy IV Leader poskytuje finanční podpora.

24

IV. 1.1 Místní akční skupina V tomto opatření realizují MAS svůj Strategický plán Leader. Dále z tohoto opatření získává místní akční skupina finanční prostředky na provoz, administrativu a poradenství spojené s realizací Strategického plánu. (Program rozvoje venkova, 2010). IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie Toto opatření poskytuje finanční podporu na projekty jednotlivých žadatelů, které jsou v souladu se schváleným Strategickým plánem Leader příslušné místní akční skupiny. Projekty jsou vybírány na základě bodů, které jednotlivým projektům přiděluje výběrové komise místní akční skupiny (Program rozvoje venkova, 2010). IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce Toto opatření podporuje projekty spolupráce mezi jednotlivými místními akčními skupinami, realizované na národní nebo nadnárodní úrovni. Cílem tohoto opatření je podnítit spolupráci mezi jednotlivými místními akčními skupinami, vedoucí k posílení inovačních přístupů a výměně zkušeností a znalostí (Program rozvoje venkova, 2010). V PRV 2007–2013 je na podporu osy IV Leader vyčleněno celkem 201 995 tis. EUR z veřejných zdrojů (EAFRD + národní zdroje). Z celkového objemu finančních prostředků tak osa IV Leader představuje 5, 5 %. Největší objem finančních prostředků v celkové výši 147 456 tis. EUR, směřuje na projekty konečných příjemců podpory (opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie). Naopak nejnižší objem finančních prostředků ve výši 17 574 tis. EUR, je určen na opatření IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce. Do opatření podpory místních akčních skupin (IV. 1.1 Místní akční skupina) je alokováno celkem 36 965 tis. EUR. Místní akční skupiny jsou nástrojem, za pomoci kterého čerpají žadatelé finanční prostředky z osy IV Leader. Zároveň jsou i nástrojem pro vytváření místních společenství a partnerství místních aktérů. Následující část se podrobněji zabývá problematikou místních akčních skupin, jejich definováním a významem z hlediska podpory venkovských oblastí.

25

3.5

Místní akční skupina

Místní akční skupinu (dále jen MAS) můžeme definovat jako „sdružení subjektů působících na uceleném území daného regionu, které sdružuje subjekty neziskového, podnikatelského a veřejného sektoru za účelem místního partnerství a spolupráce v oblasti rozvoje venkova a celého regionu“ (Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS, 2009). Pro dosažení stanovených cílů využívají metodu Leader, která jim zajišťuje nemalé finanční prostředky z Evropské unie a z národních zdrojů. Jak uvádí Pelcl a kol. (2008), MAS nesdružují pouze zástupce samospráv a dalších institucí, ale i aktivní občany, kteří mají zájem o rozvoj svého území. Tato partnerství pak mohou vést k tomu, že se díky jejich velkému potenciálu podaří úspěšně rozvíjet venkovský prostor, který povede ke zvýšení konkurenceschopnosti a zvýšení kvality života ve venkovských oblastech. Na druhou stranu, poněkud skeptičtěji se na fungování MAS dívá Binek (2011), který tvrdí, že metoda Leader nebyla uplatněna jako metoda, ale spíše jako dotační program, díky čemuž nikdy nebude plně využit její obrovský potenciál. Dále se také zmiňuje o tom, že jednotlivé MAS slouží v současné době spíše jako nástroj pro administrativu projektových žádostí, namísto činností směřujících k oživení a endogennímu rozvoji venkovského regionu. První MAS v tuzemsku začaly vznikat v roce 2002 v souvislosti se vznikem Programu obnovy venkova. Dalším impulsem pro vznik MAS byl OP Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství (LEADER+), následovaný programem LEADER ČR financovaným výhradě ze státního rozpočtu. Největší nárůst MAS však můžeme zaznamenat v souvislosti se zařazením metody Leader pod Program rozvoje venkova ČR. V rámci tohoto programu je v období 2007–2013 podporováno celkem 112 MAS (www.eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/). 3.5.1 Národní síť Místních akčních skupin ČR V současné době existuje na území České republiky kolem 170 místních akčních skupin. Organizací sdružující místní akční skupiny je Národní síť místních akčních

26

skupin ČR (dále jen NS MAS ČR). NS MAS ČR byla založena v roce 2007, samotná síť však vznikla již v roce 2005, jako neformální seskupení MAS s názvem Národní síť rozvoje venkova (www.nsmascr.cz/o-nas/). Cílem NS MAS ČR je především sdružovat, reprezentovat a zastupovat MAS na národní a mezinárodní úrovni vůči všem organizacím. Dále je pověřením členských MAS zmocněna ke spolupráci a komunikaci se všemi institucemi zabývajícími se problematikou venkova a metodou Leader. V neposlední řadě také zveřejňuje na svých stránkách tiskové zprávy, dokumenty a fotografie, týkající se programu Leader (www.nsmascr.cz/o-nas/). K 14. 3. 2013 NS MAS ČR sdružovala celkem 146 MAS (www.nsmascr.cz/o-nas/). Členství v této síti je zcela dobrovolné, nicméně je zatíženo ročním členským příspěvkem ve výši 10 000 Kč pro podpořené MAS a 2 000 Kč pro nepodpořené MAS (Ondráčková, 2012). 3.5.2 Založení MAS Každé území, které se chce stát MAS, musí podle Ministerstva zemědělství (2007) splňovat následující podmínky: o Geograficky stejnorodé území. Administrativní území je výhodou (např. jedná-li se o mikroregion5). o Počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města větší než 25 000 obyvatel. o Hustota obyvatel maximálně 120 obyvatel/km2. o Právní subjektivita MAS dle Programu rozvoje venkova (2010) může být6: a) obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech,

5

6

Pod pojmem mikroregion rozumíme dobrovolné sdružení obcí za účelem dosažení nějakého cíle. Nejčastější právní formou vzniku místních akčních skupin jsou podle Hanoldové (2013), občanská

sdružení (70 % ze všech MAS). Naopak nejméně zvolenou právní formou jsou zájmová sdružení právnických osob (2 % ze všech MAS). Formou obecně prospěšné společnosti bylo založeno 40 % MAS.

27

b) občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, c) zájmové sdružení právnických osob podle zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. o Poměr veřejných subjektů a ostatních subjektů (podnikatelé, nestátní neziskové organizace apod.) min. 50 %/50 % ve prospěch ostatních subjektů. Účast zástupců veřejného sektoru nesmí překročit 50 %. o Členové MAS musí mít na daném území bydliště, sídlo, provozovnu, nebo místní příslušnost. o MAS musí navrhnout a schválit společnou strategii vztahující se na celé území. o MAS musí respektovat a dodržovat pravidla metody Leader. 3.5.3 Strategický plán Leader K tomu, aby mohla MAS čerpat finanční podporu z osy IV Leader, musí mít vypracovanou ucelenou strategii místního rozvoje tzv. „Strategický plán Leader“. Tento plán musí MAS stanovit na celé programové období 2007–2013 podle závazné osnovy, včetně fichí7, které vymezují oblasti podpory. Zároveň je její povinností tento dokument průběžně aktualizovat. V souladu s tímto strategickým plánem vybírá MAS projekty, které budou z osy IV Leader podpořeny (Program rozvoje venkova, 2010). Jak uvádí Pelcl a kol. (2008), existují dva možné způsoby, jak tuto strategii vytvořit. První způsob spočívá ve vytvoření strategie seshora, což znamená, že si MAS najme experty, kteří strategii zpracují a předloží nejvyššímu orgánu MAS (valné hromadě) ke schválení. Druhým způsobem je vytvoření strategie zezdola, kdy si strategii vytvoří sama MAS pod vedením managementu. Tento způsob se sice jeví jako pracnější z hlediska vynaloženého času, ale zato účinnější. Jedním z důvodů je, že strategie zpracovaná místními aktéry více odpovídá skutečným potřebám území, ale také to, že zapojením do její přípravy se posiluje odpovědnost za její realizaci. V konečném důsledku to znamená, že je z pohledu veřejnosti akceptovatelnější (Pelcl a kol., 2008).

7

Fiche = nástroj (opatření) pro dosahování cílů stanovených ve Strategickém plánu Leader.

28

Nesmíme však opomenout, že Strategický plán Leader (SPL) je vždy součástí tzv. „Integrované strategie území“ (dále jen ISÚ), která se zaměřuje na problémové oblasti regionu. Tato strategie je uceleným a komplexním dokumentem řešící rozvoj celého území MAS. Výhodou této strategie je fakt, že není omezena výčtem podporovaných aktivit z osy IV. Leader (Pelcl a kol., 2008). Na základě tohoto dokumentu si každá MAS stanoví strategické cíle a soubor opatření, která pak realizuje prostřednictvím Strategického plánu Leader (Strategie rozvoje na léta 2007–2013, 2006). 3.5.4 Finanční zdroje MAS Z důvodu toho, že MAS je neziskovou organizací získává finanční prostředky z PRV v rámci opatření IV. 1.1 Místní akční skupina. Takto získané prostředky by měly pokrýt veškeré provozní náklady (výplaty zaměstnancům, energie, cestovné apod.), ale i náklady na propagaci a realizaci projektů spolupráce. Mimo to je možné, aby MAS získávala finanční prostředky buď z dotací mimo program Leader, nebo pomocí realizace komerční činnosti, které jsou v souladu se SPL a schváleny výkonným orgánem MAS. Za komerční činnosti můžeme považovat např. zpracování odborných studií, nakladatelskou činnost, organizace školení, pronájem prostor pro vzdělávací akce apod. Některé z aktivit mohou být dokonce podporovány sponzory (Pelcl a kol., 2008). MAS navíc může jako právnická osoba podávat žádosti o dotaci z libovolných fondů např. strukturálních, kde je oprávněným žadatelem (Ondráčková, 2012). Podle Pelcla a kol. (2008) by MAS měla kromě zajišťování finančních prostředků za účelem naplňování strategického plánu usilovat o rozvoj místního a společenského života na území. Žádoucí je, aby MAS pořádala neformální akce za účelem posílení spolupráce a vytvoření místního partnerství, poněvadž jak uvádí Pelcl a kol. (2008), „z dlouhodobého hlediska je pro území cennější, když vytvoří místní partnerství, na jehož základě bude schopna realizovat opakovaně menší projekty, než když se MAS podaří pro jednoho žadatele získat jednorázovou dotaci“.

29

MAS jsou základním nástrojem pro implementaci Leaderu. K tomu, abych mohla efektivně zhodnotit jejich přínos je zapotřebí podrobněji zanalyzovat činnost některé z MAS. Přínos místních akčních skupin jsem se rozhodla demonstrovat na příkladu MAS Boskovicko PLUS za období 2008–2012. Tuto místní akční skupinu jsem si vybrala jednak z důvodu toho, že se jedná o jednu z nejúspěšnějších MAS v programovém období 2007–2013, ale také díky tomu, že sdružuje území, ve kterém žiji a dobře znám. V neposlední řadě jde o organizaci, ve které jsem měla možnost vykonávat svoji odbornou diplomovou praxi. Zde jsem se dozvěděla mnoho užitečných informací a podrobněji jsem nahlédla i na její činnost z hlediska schvalování projektových žádostí a administrativy, která je nepostradatelnou složkou každé MAS.

30

4 Metodika práce Tato diplomová práce vychází z kvalitativního paradigmatu s využitím induktivnědeduktivního přístupu. K dosažení stanoveného cíle bylo v práci navrženo několik metodických kroků, zajišťujících jeho naplnění. Jedná se například o metodu analýzy, syntézy, hodnocení, interpretace, ale i metodu komparace. Prvním

krokem

bylo

provedení

analýzy

dostupných

odborných

publikací

a strategických dokumentů, zabývajících se problematikou venkovských oblastí v kontextu politik a programů, podporujících rozvoj venkova. Dalším krokem byla analýza knižních publikací, informačních příruček a internetových zdrojů, zabývajících se problematikou místních akčních skupin. Tyto poznatky byly následně syntetizovány do jednotlivých logických celků. Následujícím krokem byl sběr informací o řešeném území, tedy MAS Boskovicko PLUS. Z důvodu absence souhrnné publikace o MAS Boskovicko PLUS, bylo primárním zdrojem dat využití vlastního terénního výzkumu v zázemí kanceláře MAS Boskovicko PLUS. Pro pochopení a uvědomění si fungování a činnosti celé místní akční skupiny byly stěžejní rozhovory s manažerkou místní akční skupiny Ing. Olgou Ondráčkovou, které byly vedeny formou nestrukturovaného, neboli neformálního rozhovoru (Hendl, 2005). Otázky byly orientovány zejména na činnost a fungování celé místní akční skupiny, dále pak na průběh příjímání a schvalování projektových žádostí, ale také její spolupráci a partnerství s ostatními místními akčními skupinami. Další metodou využitou při získávaní informací, bylo otevřené zúčastněné pozorování, kdy jsem měla možnost po dobu jednoho měsíce pozorovat činnost v zázemí této místní akční skupiny. Metoda zúčastněného pozorování byla aplikována i v rámci mé osobní účasti na konferenci Leader v Jihomoravském kraji, která se uskutečnila minulý rok. Na této konferenci jsem měla možnost nahlédnout podrobněji na práci jednotlivých místních akčních skupin v celém Jihomoravském kraji. Velice přínosná byla i má účast na uskutečněném školení potencionálních žadatelů o dotaci k výzvě 2012, které realizovala

31

MAS Boskovicko PLUS. Toto školení mi velmi pomohlo k lepšímu pochopení celého průběhu podání žádosti o dotaci. Sekundárním zdrojem využitým ke zpracování základních informací o MAS Boskovicko PLUS, byly webové stránky řešené místní akční skupiny, na kterých byl mimo výročních zpráv, stanov a zpravodajů uveden také Strategický plán Leader „Boskovicko SOBĚ“, který se stal nepostradatelnou součástí celé analýzy. Na základě sběru všech dostupných dat a informací o MAS Boskovicko PLUS, byla provedena následná syntéza všech údajů. Dalším metodickým krokem bylo zhodnocení činnosti MAS Boskovicko PLUS z pohledu realizovaných a odsouhlasených projektů v letech 2008–2012. Pro zhodnocení stavu projektové úspěšnosti a efektivity byly stanoveny následující kritéria: o počet projektů v jednotlivých obcích, o celkové vynaložené náklady na projekty v jednotlivých obcích, o počet projektů podle typu žadatele, o počet projektů směřovaných do členských mikroregionů, o projekty podle typu fiche (v procentním zastoupení i peněžním vyjádření). Podle těchto kritérií byly jednotlivé projekty ve sledovaném období posuzovány. Dalším krokem bylo provedení interpretace shromážděných dat. Tyto data byla interpretována použitím grafických a kartografických výstupů. Následujícím krokem bylo pomocí metody komparace naleznout shody, podobnosti, ale i odlišnosti jednotlivých analyzovaných území. Na základě této metody jsou v předkládané práci vymezena území, vykazující největší diferenciaci8.

8

Pod pojmem diferenciace rozumíme odlišnost těch území, které se od ostatních liší tím, že doposud

nerealizovala žádný projekt, podpořený prostřednictvím metody Leader.

32

Na základě provedení výše zmíněné analýzy, jsou za pomoci induktivně-deduktivní metody a dat z územně analytických podkladů (ČSÚ, 2012), navržena vhodná opatření na efektivní čerpání finančních prostředků pro všechna neaktivní území. Použitím této metody jsou pomocí návrhů a shrnutí výsledků vymezena konkrétní opatření na efektivní a účelové přerozdělování dotací do neaktivních území.

33

5 MAS Boskovicko PLUS, o. s. 5.1

Základní charakteristika území

MAS Boskovicko PLUS (dále jen MAS Boskovicko) byla založena v roce 2006, jako občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V současné době zaujímá území pěti mikroregionů, nacházejících se na území Jihomoravského kraje v severní části okresu Blansko (viz příloha 1). MAS Boskovicko v současné době sdružuje 62 obcí a měst, zajímající území mikroregionů Boskovicko, KunštátskoLysicko, Olešnicko, Svitava a Lomnicko (Boskovicko SOBĚ, 2012).

Obr. 1: Vymezení území MAS Boskovicko PLUS, o. s. Hranice sdružených obcí jsou podle Strategického plánu Leader „Boskovicko SOBĚ“ (2012) vymezeny následovně: Svazek obcí Boskovicko (celkem 15 obcí): Benešov, Boskovice, Chrudichromy, Knínice u Boskovic, Kořenec, Lhota Rapotina, Ludíkov, Okrouhlá, Sudice, Suchý, Újezd u Boskovic, Valchov, Vážany, Velenov a Žďárná.

34

Svazek obcí Kunštátsko-Lysicko (celkem 22 obcí): Bedřichov, Býkovice, Černovice, Dlouhá Lhota, Drnovice, Hodonín, Kozárov, Krhov, Kunčina Ves, Kunice, Kunštát, Lhota u Lysic, Lysice, Makov, Nýrov, Rozseč nad Kunštátem, Sebranice, Štěchov, Tasovice, Voděrady, Zbraslavec, Žerůtky. Dobrovolný svazek obcí Olešnicko (celkem 9 obcí) Crhov, Kněževes, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Louka, Olešnice, Rozsíčka, Sulíkov a Ústup. Svazek obcí Svitava (celkem 8 obcí) Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Lhota Rapotina, Obora, Skalice nad Svitavou, Svitávka, Újezd u Boskovic (území obce Kuničky je z tohoto svazku vyjmuto, poněvadž je součástí MAS Moravský kras). Svazek obcí Lomnicko (celkem 11 obcí) Běleč, Brumlov, Bukovice, Lomnice, Ochoz u Tišnova, Osiky, Rašov, Rohozec, Strhače, Synalov a Zhoř. Mikroregion Lomnicko je členem MAS Boskovicko teprve od června 2012. Jelikož neměl tento mikroregion ve sledovaném období 2008–2012 možnost čerpat finanční prostředky z osy IV Leader, nebudu toto území do analýzy zahrnovat. Tab. 3: Vybrané demografické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2011 (zdroj: ČSÚ, 2011) Počet Počet obyvatel obyvatel ve věku 0–14 Boskovicko KunštátskoLysicko Olešnicko Svitava MAS celkem*

Počet Počet obyvatel ve Rozloha v obyvatel ve věku 65 a km2 věku 15–64 více

Hustota zalidnění na km2

17 779

2 677

12 126

2 976

128,74

138,10

9 887

1 642

6 762

1 483

134,07

73,74

2 894

448

1975

471

45,44

63,69

5 391

814

3 725

852

50,25

107,28

34 898

5 422

23 867

5 609

336,89

103,59

* Celkový součet nekoresponduje se součtem údajů za všechny mikroregiony. Je to dáno tím, že údaje za tři obce jsou započítány v celkovém součtu pouze jednou, poněvadž jsou tyto obce současně členy dvou mikroregionů.

35

Celková rozloha MAS Boskovicko k 31. 12. 2011 je 336, 88 km2. Na této ploše je zároveň koncentrováno 34 898 obyvatel. Z hlediska počtu obyvatel tvoří největší zastoupení na řešeném území mikroregion Boskovicko. Naopak v rámci rozlohy tvoří největší zastoupení mikroregion Kunštátsko-Lysicko. Co se týče věkového složení obyvatelstva, ve všech mikroregionech tvoří největší podíl tzv. produktivní složka (obyvatelé ve věku 15–64 let). Tab. 4: Vybrané demografické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2011 (zdroj: ČSÚ, 2011) Živě Zemřelí narození Boskovicko KunštátskoLysicko Olešnicko Svitava MAS celkem*

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí Vystěhovalí

Saldo migrace

172

147

25

428

348

80

115

100

15

190

176

14

23

33

-10

54

43

11

63

57

6

163

121

42

362

325

37

807

666

141


Ve všech mikroregionech můžeme pozorovat kladné migrační saldo, což znamená, že počet přistěhovalých převyšuje počet vystěhovalých. Přirozený přírůstek (rozdíl mezi živě narozenými a zemřelými) vykazují pouze tři mikroregiony ze čtyř, přirozeného úbytku dosáhl v roce 2011 mikroregion Olešnicko. Tab. 5: Ekonomické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2012 (zdroj: ČSÚ, 2012) Z ekonomických subjektů Ekonomické z toho právnické z toho fyzické subjekty osoby obchodní osoby zemědělští celkem celkem společnosti celkem živnostníci podnikatelé Boskovicko KunštátskoLysicko Olešnicko Svitava MAS celkem*

3528

718

344

2 810

2 557

54

2 002

325

130

1 677

1 523

56

490

103

33

387

326

25

947

163

72

784

718

18

6 795

1 279

567

5 516

4 989

150

36


Na konci roku 2012 bylo na území MAS Boskovicko evidováno celkem 6 795 ekonomických subjektů. 81 % těchto subjektů tvoří fyzické osoby, nejčastěji živnostníci. Zbylých 19 % tvoří právnické osoby. Z pohledu krajiny se řešené území nachází v oblasti Českomoravské a Drahanské vrchoviny, pro kterou je typický výskyt kopců a hornatých hřebenů. Pro řešené území jsou charakteristické také nížiny, údolí, ale i louky, které jsou střídány jehličnatými a listnatými lesy (www.regionboskovicko.cz). Právě vysoká lesnatost je dalším charakteristickým rysem tohoto území. Tab. 6: Kategorizace typu půd na území MAS Boskovicko v roce 2012 (v ha) (zdroj: ČSÚ, 2012) Zemědělské pozemky orná půda

vinice a ovocné zahrady chmelnice sady

TTP

Lesní pozemky

Vodní Zastavěné Ostatní plochy plochy plochy

Boskovicko

3997

0

327

81

1241

5855

136

218

1020

KunštátskoLysicko

4522

0

361

193

1696

5546

50

159

880

Olešnicko

2054

0

77

16

782

1242

25

51

297

Svitava

1982

0

134

44

519

1765

61

84

437

MAS celkem*

11996

0

868

321

4087

13188

248

493

2487


Celková rozloha MAS Boskovicko zaujímá celkem 33 689 ha. Tabulka ukazuje, že z hlediska typu půd na území převažují zemědělské pozemky, představující 51 % z celkové rozlohy. Z pohledu zemědělských pozemků na území jednoznačně převažuje orná půda, která je zastoupena 69 %. Trvale travní porosty, jako jsou louky a pastviny, zaujímají 24 % rozlohy. Zahrady a ovocné sady jsou v rámci zemědělských pozemků, zastoupeny 7 %.

37

Jak již bylo zmíněno, pro řešené území je charakteristické, že se zde nachází vysoký podíl lesních pozemků. Toto tvrzení potvrzuje i výše uvedená tabulka, která uvádí, že lesnatost se na celkové rozloze podílí 39 %. Velkým potenciálem této krajiny jsou vhodné podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, především v oblasti turistiky a cykloturistiky. Značné území MAS Boskovicko je protkáno celou řadou turistických tras a cyklotras. Výše uvedená tabulka také uvádí zastoupení ostatních ploch. Za ostatní plochy jsou považovány území, které nespadají pod výše uvedené kategorie, jedná se například o místní komunikace, rekreační plochy, skládky apod. Tyto plochy zaujímají celkem 7 % rozlohy území. Vodní plochy z důvodu absence větších vodních toků zaujímají 1 % rozlohy. Stejně tak zastavěné plochy tvoří 1 % celkové rozlohy. Pro podrobnější představu toho, jak je vymezené území environmentálně silné, rozhodla jsem se použít výpočet koeficientu ekologické stability (KES). Tento koeficient rozděluje území na tzv. ekologicky stabilní (lesní půda, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice a vodní plochy) a ekologicky nestabilní (zastavěná plocha, orná půda a chmelnice). Vlastní výpočet tohoto koeficientu probíhá tak, že se podělí celková výměra stabilních území v hektarech, výměrou nestabilních území. Výsledkem tohoto výpočtu je číslo, jež se nazývá koeficientem ekologické stability, podle kterého rozdělujeme stav krajiny do tří kategorií: krajinný typ A – nestabilní území, krajina zcela přeměněná člověkem, krajinný typ B – území mírně stabilní a krajinný typ C – území stabilní (Metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., 2006). Koeficient ekologické stability dosáhl na území MAS Boskovicko výsledku 1,36. Tímto výsledkem se řešené území řadí pod krajinný typ B – území mírně stabilní. Pro toto území je charakteristické, že referuje běžnou kulturní krajinu, v níž jsou technické stavby v souladu s charakterem přírodních prvků. Na rozdíl od krajinného typu A je území schopno se samo obnovovat a zajistit trvale udržitelný rozvoj, aniž by potřebovalo pomoc člověka (Metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., 2006).

38

5.2

Organizační struktura MAS

Každá MAS musí mít podle stanov povinné orgány, které zodpovídají za celý chod MAS. Následující část podrobněji analyzuje organizační strukturu MAS Boskovicko.

Obr. 2: Organizační struktura MAS Boskovicko (zdroj: vlastní zpracování) Valná hromada – je nejvyšším orgánem MAS. Valnou hromadu tvoří všichni členové MAS (viz příloha 2). Valná hromada je svolávána minimálně jednou ročně předsedou a jmenuje a odvolává členy všech svých podřízených. Pod jeho pravomoc spadá schvalování výběru projektů jednotlivých žadatelů včetně rozsahu financování dotací (Stanovy občanského sdružení, 2012). Každý z členů Valné hromady má jeden hlas s výjimkou svazku obcí: Boskovicko, Olešnicko, Kunštátsko-Lysicko, Svitava a Lomnicko. Tyto obce mají z důvodu jejich významnosti dva rozhodující svazky (Stanovy občanského sdružení, 2012). Programový výbor – Programový výbor je orgán, který tvoří 5 osob. Do kompetencí tohoto orgánu patří zejména konzultace výběru projektů s Výběrovou komisí, jejich schvalování a následné předání schváleného výběru valné hromadě. V neposlední řadě také zpracování Strategického plánu pro MAS Boskovicko PLUS, který předkládá ke schválení valné hromadě (Stanovy občanského sdružení, 2012). Kontrolní výbor – má minimálně tři členy volené valnou hromadou. Hlavní činností je koncentrace na vnitřní chod celé místní akční skupiny, její činnost, hospodaření

39

a šetření důležitých stížnosti nebo oznámení členů sdružení (Stanovy občanského sdružení, 2012). Výběrová komise – tvoří ji sedm členů místní akční skupiny. Úkolem tohoto orgánu je především výběr, třídění a hodnocení projektů předložených jednotlivými žadateli. Ohodnocené

projekty

pak

ke

předkládá

schválení

Programovému

výboru

(Stanovy občanského sdružení, 2012). Statutární zástupci – orgán, složený z předsedy a místopředsedy. Oba mají podpisové právo a jsou oprávnění jednat navenek jménem celého sdružení. Jsou zároveň členy Programového výboru a Výběrové komise (Stanovy občanského sdružení, 2012). Manažer, administrátor – vykonávají celou řadu činností jako například: administrativa, koordinace, propagace, archivace materiálů a v neposlední řadě plní také roli poradní a metodickou pro žadatele (Stanovy občanského sdružení, 2012). Účetní – má na starosti účetní agendu a evidenci hospodaření s finančními prostředky a majetkem sdružení. Nese plnou zodpovědnost za korektnost účetní evidence (Stanovy občanského sdružení, 2012). 5.3

MAS Boskovicko PLUS a metoda Leader

MAS Boskovicko PLUS využívá metodu Leader už od svého vzniku tj. od roku 2006. V té době byla zapojena do iniciativy LEADER ČR, probíhající na území ČR v letech 2004–2008. Za pomoci LEADER ČR bylo realizováno celkem pět projektů financovaných z národních zdrojů. Z těchto peněz byly na území MAS Boskovicko podpořeny tyto projekty: „Digitální kino v Olešnici“, „Kulturně společenský areál v Kozárově“, „Veverka – tvořivá školička v Sulíkově“, „Čerpací stanice firmy Doubravická a. s.“ a „Rekonstrukce skladu obilí firmy VSP Group, a. s.“ (www.masboskovicko.cz/ metoda_cr2006). V roce 2007 z důvodu přípravy MAS Boskovicko PLUS na zařazení Leaderu pod PRV, nevyhlašovala MAS Boskovicko žádné výzvy. První výzva byla vyhlášena až v roce 2008.

40

30 26

25 20 19 15

12

13 13

10 5 0 2008

2009

2010

2011

2012

Obr. 3: Vývoj počtu realizovaných a schválených projektů opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové spolupráce v letech 2008–2012 (zdroj dat: Mas Boskovicko PLUS, vlastní výpočty) V první výzvě roku 2008 (viz příloha 3), realizované pomocí osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové spolupráce, byly vyhlášeny celkem čtyři fiche (Fiche 1: Boskovicko vesnicím, Fiche 2: Boskovicko občanům, Fiche 3: Boskovicko zemědělcům a Fiche 4: Boskovicko turistům). Výsledkem této výzvy byla realizace celkem 12 projektů. Celkové náklady na všechny projekty činily 8 069 984 Kč. EAFRD přispěl z této částky dotací ve výši 5 311 729 Kč. Další rok byla vyhlášena výzva opět formou čtyř fichí. V tomto roce bylo schváleno celkem 13 projektů (viz příloha 4). Celkové náklady na projekty činily celkem 13 655 353 Kč. Z toho dotace ve výši 9 071 695 Kč. V roce 2010 vyhlásila MAS Boskovicko výzvu, zahrnující Fichi 3: Boskovicko zemědělcům, Fichi 4: Boskovicko turistům a nově zařazené Fichi 5: Boskovicko historii. Výsledkem bylo podpoření 13 projektů podpořených z EAFRDu ve výši 10 699 464 Kč (viz příloha 5). Celkové náklady na projekty činily 18 223 824 Kč. V roce 2011 (viz příloha 6) byly čtyři základní fiche doplněny o Fichi 5: Boskovicko historii a Fichi 6: Boskovicko spolkům. MAS Boskovicko v tomto roce podpořila

41

celkem 19 projektů v celkové výši vyplacené dotace 6 199 200 Kč. Celkové náklady projektů se vyšplhaly na 10 306 067 Kč. V roce 2012 vyhlásila MAS Boskovicko pátou výzvu, prostřednictvím všech šesti fichí (viz příloha 7). Tato výzva byla zatím nejúspěšnější výzvou, z hlediska počtu podaných projektů, vyhlášenou od roku 2008. Výsledkem této výzvy bylo podpoření celkem 26 projektů. Celková výše dotace se vyšplhala na 6 207 600 Kč. Náklady na všechny projekty byly stanoveny na 11 043 065 Kč. 5.4

Strategický plán Leader „Boskovicko SOBĚ“

K tomu, aby mohla MAS čerpat finanční prostředky pro sebe, ale i své občany (žadatele) z Leaderu, musela povinně vytvořit SPL. SPL vytvořila MAS Boskovicko v roce 2006 a nazvala ho „Boskovicko SOBĚ“. Vytvoření tohoto dokumentu vycházelo z Integrované strategie rozvoje MAS Boskovicko na léta 2007–2013, kterou vytvářel programový výbor společně s manažerkou MAS a dalšími subjekty. SPL byl prakticky pouze vyústěním závěrů a opatření navržených v Integrované strategii (Boskovicko SOBĚ, 2012). Vizí SPL Boskovicko SOBĚ (2012) je „dosažení harmonického a udržitelného rozvoje společnosti a hospodářství v kvalitním životním prostředí venkova“. Hlavním cílem strategie je dosažení trvalého a vyváženého rozvoje regionu a zlepšení kvality života, pomocí posílení nových ekonomických aktivit se zaměřením na zlepšení infrastruktury, poskytování služeb v jednotlivých oblastech a tvorbu nových pracovních míst. Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím opatření, které si MAS Boskovicko stanovila ve svém SPL. V ISÚ bylo vymezeno několik opatření, směřujících k naplnění cíle. SPL Boskovicko SOBĚ (2012) se však zabývá pouze její částí, konkrétně opatřeními: o rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, o obnova a rozvoj obcí, sídel a jejich infrastruktury včetně regionálních památek, o rozvoj cestovního ruchu.

42

Tato opatření pak byla interpretována čtyřmi fichemi. Pro lepší srozumitelnost jednotlivých opatření občanům, byla jednotlivá opatření nazvána podle řešených oblastí (SPL Boskovicko SOBĚ, 2012): o Fiche č 1: Boskovicko vesnicím (cílem tohoto opatření je zejména zkvalitnění technické a vodohospodářské infrastruktury místních komunikací, veřejných prostranství a zpevnění veřejných ploch, včetně úpravy zeleně v obcích). o Fiche č. 2: Boskovicko občanům (tato fiche se zaměřuje na projekty podporující rozvoj kulturního a společenského života v obcích za pomoci zlepšování občanské vybavenosti a image obcí. Dále se zaměřuje na projekty směřující k podpoře spolků a obnovy kulturního dědictví, jako je např. rekonstrukce historických ploch a objektů). o Fiche č. 3: Boskovicko zemědělcům (pomocí této fiche je podporována diverzifikace zemědělských subjektů, podpora odbytu místních výrobků a obnova a rozvoj řemeslné výroby, která navazuje na místní zdroje a tradice v regionu). o Fiche č. 4: Boskovicko turistům (cílem tohoto opatření je zejména podpora rozvoje infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Tohoto cíle je dosahováno prostřednictvím rozvoje pěší turistiky, vinařských stezek, hippoturistiky, lyžařských běžeckých tratí, půjčovny kol, lodí a lyží, vybudování sportovišť, hřišť, koupališť, ale také ubytovacích a stravovacích kapacit). Tyto fiche byly zejména díky velkému zájmu ostatních subjektů o čerpání finančních prostředků z osy IV Leader postupem času rozšířeny o další dvě: o Fiche č. 5: Boskovicko historii (tato fiche se zaměřuje především na projekty obnovy stavu regionálních a místních památek v obcích. Snahou je vytvoření přitažlivého území jak pro občany, tak pro turisty a zlepšení stavu chátrajících památek). o Fiche č. 6: Boskovicko spolkům (cílem tohoto opatření je podpora spolků, neziskových organizací a škol, zabývajících se rozvojem volnočasových aktivit občanů různých věkových skupin. Podporu lze čerpat například na projekty

43

pořízení hardware a software, nebo na výdaje spojené se spolkovými, sportovními, kulturními, ale i volnočasovými aktivitami pro děti. Každá fiche obsahuje mimo vymezení podpory také údaje o přiřazení k opatření v PRV, režimu podpory9, příjemci dotace, maximální/minimální výši způsobilých výdajů, preferenčních kritériích, ale také tzv. kritériích přijatelnosti (viz příloha 8). Ve fichích Boskovicko vesnicím, občanům, historii a spolkům jsou podporovány projekty, které jsou určeny k naplňování veřejných zájmů. Naopak fiche Boskovicko zemědělcům a turistům podporují projekty zakládající veřejnou podporu, určených k rozvoji podnikání (Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS, 2012). Fiche však není chápána, jako součást povinných příloh žádosti10, ale slouží pouze jako metodická pomůcka pro jednotlivé žadatele.

9

MAS Boskovicko rozlišuje tři možné způsoby podpory a to projekty nezakládající veřejnou podporu,

režim de minimis (celková výše podpory nesmí přesáhnout v průběhu tří let částku 200 000 EUR) a blokovou výjimku zakládající veřejnou podporu (Fiche č. 3 – Boskovicko zemědělcům, 2012). 10

Za povinné přílohy se žádosti o dotaci se považují žádost o dotaci v elektronické podobě, platný doklad

o osobách oprávněných jednat jménem žadatele, stavební povolení, katastrální mapa v odpovídajícím měřítku, daňové přiznání potvrzené finančním úřadem apod. (Fiche č. 4 – Boskovicko turistům, 2012).

44

10% 25% Fiche 1: Boskovicko vesnicím Fiche 2: Boskovicko občanům Fiche 3: Boskovicko zemědělcům Fiche 4: Boskovicko turistům Fiche 5: Boskovicko historii Fiche 6: Boskovicko spolkům 37% 13%

7% 7%

Obr. 4: Projekty podle typu fiche z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 (zdroj dat: MAS Boskovicko PLUS, vlastní výpočty) Následující graf znázorňuje rozložení počtu realizovaných a schválených projektů MAS Boskovicko z opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 do jednotlivých fichí. V tomto období podpořila MAS Boskovicko celkem 83 projektů. Nejvíce projektů směřovalo do Fiche č. 6: Boskovicko spolkům a Fiche č. 2: Boskovicko občanům. V rámci této fiche bylo za sledované období podpořeno celkem 31 projektů, což tvoří z celkového počtu 37 %. Naopak nejméně projektů bylo podpořeno z Fiche 3: Boskovicko zemědělců (celkem 6 projektů) a Fiche 4: Boskovicko turistům (celkem 5 projektů). Tento nízký počet je spojen zejména s nezájmem ze strany

žadatelů

čerpat

finanční

prostředky

z tohoto

opatření.

Důvodem

je

pravděpodobně to, že z hlediska nízké výše vypsané finanční alokace, jsou tyto fiche pro zemědělce a podnikatele v cestovním ruchu nezajímavé. Určitou roli v tomto nezájmu může hrát také možnost zemědělců a podnikatelských subjektů čerpat vyšší finanční prostředky z osy III Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova.

45

1 532 870 Kč

3 563 902 Kč

Fiche 1: Boskovicko vesnicím Fiche 2: Boskovicko občanům

6 118 959 Kč

Fiche 3: Boskovicko zemědělcům Fiche 4: Boskovicko turistům Fiche 5: Boskovicko historii Fiche 6: Boskovicko spolkům

4 566 219 Kč

17 593 317 Kč 4 114 421 Kč

Obr. 5: Výše vyplacené dotace do jednotlivých fichí z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 (zdroj dat: MAS Boskovicko PLUS, vlastní výpočty) MAS Boskovicko podpořila, ve sledovaném období na jejím území, projekty celkovou výši dotace 37 489 688 Kč. Nejvyšší finanční podporu získala opět Fiche č. 2: Boskovicko občanům v celkové výši 17 593 317 Kč. Tato vysoká finanční podpora je dána zejména vysokým počtem projektů, směřujících do této fiche. Naopak nejnižší finanční podpora byla směřována do Fiche č. 6: Boskovicko spolkům. Takto nízká finanční alokace je dána tím, že tato fiche je fichí relativně novou, vyhlášenou teprve od roku 2011. Z tohoto pohledu se dá říct, že je fichí velice úspěšnou, jelikož bylo za dva roky z této fiche realizováno celkem 21 projektů, podílejících se na celkovém počtu realizovaných a schválených projektů 25 %. Je však důležité zmínit, že z hlediska MAS Boskovicko má pro region vyšší význam počet realizovaných projektů, než samotná finanční alokace. 5.4.1 Monitorovací kritéria K zajištění naplňování stanovených cílů Strategického plánu Leader slouží tzv. monitorovací kritéria, která si každá MAS musí stanovit sama. MAS Boskovicko si ve svém strategickém plánu stanovila následující kritéria: „počet zhodnocených prvků kulturního dědictví, počet obcí, v nichž byla zlepšena dopravní nebo technická

46

infrastruktura, nebo vzhled veřejných prostranství, počet vybavených spolků, počet kusů nové techniky pro údržbu zeleně v obcích, počet projektů příznivě působících na životní prostředí, počet nových nebo obnovených zařízení nebo služeb určených pro cestovní ruch, počet nových či rekonstruovaných provozoven pro nezemědělskou činnost, počet obnovených či nových zařízení pro občanskou vybavenost“ (SPL Boskovicko SOBĚ, 2012, s. 55). Úkolem MAS Boskovicko je tyto kritéria průběžně sledovat a určovat, zdali jsou naplňována, či nikoliv. 5.5

Podmínky podání žádosti

Každý žadatel, který si chce podat projektovou žádost, musí splnit tzv. kritéria přijatelnosti, které jsou uvedená v každé fichi s tím, že tyto kritéria se mohou od sebe navzájem v jednotlivých fichích lišit. Mezi společná kritéria přijatelnosti pro všechny fiche patří to, že projekt musí být realizován na území MAS a splňovat účel a rozsah příslušné fiche v souladu s Pravidly IV. 1.2 (Metodika pro tvorbu fichí). Dále pak, že projekt musí být v souladu s příslušnou právní úpravou a že žadatelem nesmí být osoba, která nemá trvalé bydliště na území ČR. Mezi kritéria stanovené MAS Boskovicko patří, že každý žadatel může v rámci jedné výzvy podat pouze jeden projekt (Fiche č. 1 – Boskovicko vesnicím, 2012). Mimo tyto kritéria musí žadatel také splňovat definici příjemce dotace stanovenou v příslušné fichi. Podle této definice mohou být příjemcem dotace obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, církve a zájmová sdružení právnických osob podle příslušné právní úpravy (Fiche č. 2 – Boskovicko občanům, 2012).

47

11% 14%

39%

36%

obec

nezisková organizace,spolek

podnikatel,zemědělec

škola

Obr. 6: Realizované a schválené projekty na území MAS Boskovicko podle typu žadatele v letech 2008–2012 (zdroj dat: MAS Boskovicko PLUS, vlastní výpočty) MAS

Boskovicko

na

svém

území

v letech

2008–2012

podpořila

celkem

83 projektových žádostí. Z pohledu typu žadatele nejvíce projektů realizovaly obce (celkem 32 projektů), které se na celkovém počtu projektů podílely 39 %. Úspěšné byly také neziskové organizace (církve, sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol apod.), které v průběhu čtyř let realizovaly celkem 30 projektů. Na celkovém počtu se podílely 36 %. Podnikatelé a zemědělci realizovali celkem 12 projektů, z toho 7 zemědělských a 5 podnikatelských. Na celkovém počtu se tak podílejí 14 %. Za účelem toho, abych mohla určit přínos školských zařízení, jejichž vlastní projekty na vybudování a rekonstrukci jejich zázemí, jsou v rámci fiche podporovány teprve dva roky, rozhodla jsem se, je vymezit jako samostatného žadatele. V minulém roce realizovala tato zařízení celkem 9 projektů, z toho 6 projektů bylo realizováno ve fichi č. 6: Boskovicko spolkům, zbývající 3 projekty byly realizovány prostřednictvím fiche č. 2: Boskovicko občanům. Pokud vezmeme v úvahu, že jejich vlastní činnost je podporována teprve dva roky, dají se tyto organizace považovat za velice aktivní. V každé fichi, ale i projektové žádosti musí být povinně stanovena tzv. preferenční kritéria podle Metodiky tvorby fichí IV. 1. 2. Jedná se například o vytvoření pracovních míst, uplatňování inovativních přístupů, zaměření dopadů projektů na mladé lidi do třiceti let ale i na ženy (Metodika tvorby fichí, 2012). Navíc si MAS může

48

k těmto kritériím stanovit i svá vlastní naplňující cíl SPL. MAS Boskovicko si za účelem naplnění SPL „Boskovicko SOBĚ“ stanovila tyto preferenční kritéria: „zaměření dopadů na území a obyvatele regionu, patriotismus k území a solidárnost s dalšími žadateli, kvalita zpracování projektu a čerpání zdrojů žadatelem, kvalita spolupráce MAS a žadatele“ (Fiche č. 3 – Boskovicko zemědělcům, 2012). Celé znění jednotlivých fichí, včetně projektové žádosti (viz příloha 9) a povinných příloh je vyvěšeno na webu MAS Boskovicko v dostatečném předstihu, ještě před příjmem samotných projektů. Těmto činnostem předchází zveřejnění výzvy k předkládání žádostí o dotace, která musí korespondovat se strategickým plánem Leader. V tomto dokumentu MAS Boskovicko informuje občany o tom, jaké aktivity naplňující jednotlivá opatření bude podporovat, ale také jaká je předpokládaná výše finančních prostředků do jednotlivých fichích. Tuto výzvu zveřejňuje na svém webu a ve zpravodaji, který vydává MAS Boskovicko v pravidelných intervalech dvakrát ročně. MAS Boskovicko navíc objíždí jednotlivá středisková centra mikroregionu, kde většinou v zasedacích místnostech obcí, informuje občany o možnosti podání projektových žádostí (Ondráčková, 2012). Každou novou výzvu, kterou MAS Boskovicko zveřejní, musí vypracovat v souladu s pravidly SZIF pro aktuální kolo výzvy. Každá MAS si může vybrat měsíc, ve kterém bude výzvu zveřejňovat (březen, červen, nebo říjen). MAS Boskovicko zveřejňuje výzvu v březnu, jednou ročně. Výsledná podoba výzvy musí být ještě před jejím zveřejněním, schválená SZIF. Po odsouhlasení SZIF ji valná hromada MAS Boskovicko schválí a zveřejní (Ondráčková, 2012). 5.6

Výše podpory a její omezení

Na hospodaření a přerozdělování finančních prostředků pro MAS Boskovicko bylo z osy IV Leader na období 2007–2013 vyčleněno celkem 70 milionů Kč. Tato částka je

49

odvozena od počtu obyvatel místní akční skupiny na hlavu, ale také podle hodnocení, které provádí NS MAS ČR11. Z tohoto důvodu se její výše každoročně přepočítává. U neziskových subjektů (např. svazku obcí) může MAS Boskovicko, mimo režim veřejné podpory, podpořit projekty až do výše 90 % dotace. Projekty ziskových subjektů v režimu veřejné podpory mohou být podpořeny až do výše 60 % dotace (Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS, 2012). Podmínkou však je, že výše dotace je u fichí 1–5 limitována maximální výškou dotace, která nesmí překročit 500 000 Kč (Ondráčková, 2012). Podle Metodiky tvorby fichí (2012) maximální výše způsobilých výdajů12, ze kterých je přidělena dotace, nesmí překročit 2 000 000 Kč na jeden projekt. MAS má však pravomoc, částku ve fichi maximálních výdajů snížit. Díky tomuto MAS Boskovice v roce 2011 snížila hranici na 1 000 000 Kč způsobilých výdajů u fichí 1–5. Přičemž minimální výše způsobilých výdajů na projekt nesmí být nižší než 100 000 Kč. Naopak u Fiche č. 6: Boskovicko spolkům je stanovena minimální výše způsobilých výdajů na 50 000 Kč a maximální výše nesmí přesáhnout 100 000 Kč (Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS, 2012). 5.7

Výběr a hodnocení projektů

MAS Boskovicko vybírá a hodnotí projekty na základě preferenčních kritérií, stanovených v žádosti o dotaci a projektových fichích. Žadatel má možnost získat celkem 50 bodů. Čím více bodů žadatel získá, tím má větší šanci se svým projektem uspět (Ondráčková, 2012).

11

NS MAS ČR hodnotí činnost jednotlivých MAS prostřednictvím dotazníku, který organizuje

Ministerstvo zemědělství a jeho prodloužená ruka SZIF. Podle toho, jak se MAS umístí v celkovém hodnocení, budou jí přiděleny finanční prostředky z Leaderu, které se každoročně přepočítávají. 12

Způsobilým výdajem rozumíme výdaj, na který může být poskytnuta dotace.

50

Postup kontroly projektových

žádostí je následující. Nejprve administrativa

MAS Boskovicko zkontroluje během 14 dnů jednotlivé žádosti po technické stránce tak, aby bylo vše obsahově správě (jestli má žádost všechny přílohy apod.). Pokud je vše v pořádku, předá tyto projekty hodnotící komisi (celkem 7 hodnotitelů). Každý z hodnotitelů má týden na to, aby se s jednotlivými žádostmi podrobně seznámil (Ondráčková, 2012). Po uplynutí jednoho týdne objíždí hodnotící komise jednotlivá místa realizace projektů. Na tomto místě má prostor žadatel, který se snaží obhájit svůj projekt. Tato obhajoba má váhu 2 body z celkových 50. Žadatel má možnost si k této obhajobě přizvat jakoukoliv osobu např. architekta, nebo projektanta. Po této návštěvě se hodnotící komise sejde a oboduje jednotlivé projekty, podle preferenčních kritérií. Ty pak seřadí, podle dosažených bodů (Ondráčková, 2012). Proces hodnocení je maximálně transparentní, poněvadž všichni hodnotitelé hodnotí najednou a veřejně hovoří o jednotlivých bodech. Není možné, aby např. dva hodnotitelé udělili rozdílný počet bodů. V případě, že k této situaci dojde, dochází k diskuzi, kdy každý z hodnotitelů vysvětluje, proč přidělil kolik bodů. Ten hodnotitel, který si dokáže obhájit své bodové ohodnocení pomocí podložených důkazů, vyhrál a druhý hodnotitel musí své bodové hodnocení upravit. Pakliže jednotlivé fiche nejsou vyčerpané, nebo jde o projekt, který nemůže být finančně podpořen, má komise právo doporučit přesun finančních prostředků do jiné fiche. Tento návrh však musí schválit rozhodující orgán MAS, valná hromada (Ondráčková, 2012). Po přidělení bodů, putují ke schválení projektové žádosti k valné hromadě. Po jejím odsouhlasení se zveřejňují výsledky a obeznamují se jednotliví žadatelé, zdali uspěli, či nikoliv. Do jednoho měsíce se musí tyto žádosti registrovat na SZIF v Brně, který má pravomoc do dvou měsíců od její kontroly, nevyhovující projekty vyřadit. K této situaci však dochází velmi zřídka. Pokud jsou projekty SZIF schváleny, předá je na centrální pracoviště do Prahy. Pokud je projekt schválen, musí být dokončen nejpozději do jednoho roku od podpisu dohody se SZIF, nejdéle však do 30. 6. 2015 (Ondráčková, 2012).

51

6 Analýza území z pohledu realizovaných a schválených projektů v období 2008–2012 6.1

Realizované a schválené projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie

Následující část se věnuje podrobné analýze realizovaných a schválených projektů na území MAS Boskovicko v letech 2008–2012. MAS Boskovicko odsouhlasila za posledních pět let celkem 83 projektů, z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie. Celkové náklady na tyto projekty činily celkem 61 298 293 Kč. MAS Boskovicko podpořila tyto projekty dotací ve výši 37 489 688 Kč.

21% 12%

30% 37% Kunštátsko-Lysicko

Boskovicko

Olešnicko

Svitava

Obr. 7: Podíl počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých svazků obcí z opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 (zdroj dat: MAS Boskovicko PLUS, vlastní výpočty) Nejaktivnějším mikroregionem, z hlediska podpořených a schválených projektů, byl ve sledovaném období mikroregion Kunštátsko-Lysicko. V tomto mikroregionu bylo v posledních pěti letech realizováno, pomocí metody Leader, celkem 31 projektů. Aktivním byl i mikroregion Boskovicko, který na svém území realizoval celkem 25 projektů, na celkovém počtu se tak podílí 30 %. V rámci mikroregionu Olešnicko bylo podpořeno metodou Leader celkem 17 projektů (celkový podíl 21 %). Zbývajících 10 projektů bylo realizováno na území mikroregionu Svitava.

52

Obr. 8: Aktivita obcí z hlediska počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých žadatelů v letech 2008–2012 Ve sledovaném období bylo na území MAS Boskovicko, z opatření Realizace místní rozvojové strategie, realizováno a schváleno celkem 83 projektů. Za účelem získání informací o tom, jaké obce byly z hlediska počtu projektů nejvíce aktivní, rozhodla jsem se využít výše uvedené mapy. Z celkem 51 sdružených obcí realizovalo na svém území své projektové žádosti, pomocí metody Leader, celkem 28 obcí. 4 obce žádali v rámci jiného opatření. Obcí, které nerealizovaly žádný projekt (respektive neaktivní území) je celkem 19. Jelikož jsou tyto obce předmětem samostatné kapitoly, nebudu se jimi teď zabývat. Na první pohled je zřejmé, že nejvíce projektů v letech 2008–2012 směřovalo do obcí Olešnice, Lysice, Kunštát a Boskovice. Jedná se o středisková centra jednotlivých mikroregionů, kde je koncentrováno nejvíce obyvatel. Z tohoto důvodu je tedy jasně patrné, proč je směřováno nejvíce projektů právě sem.

53

Ze všech těchto obcí bylo nejvíce projektů realizováno ve městě Olešnice. Celkem se jednalo o 12 projektů. Tato obec by se z hlediska počtu projektů realizovaných dala označit za nejaktivnější území. Za aktivní obec se dá považovat i městys Lysice, která prostřednictvím jednotlivých žadatelů, realizovala celkem 11 projektů na podporu rozvoje své obce. Město Kunštát realizovalo celkem 10 projektů a město Boskovice 8 projektů. I tyto obce by se z hlediska počtu projektů daly považovat za aktivní. Naopak za nejméně úspěšné, neboli nejméně aktivní obce se dají označit obce Ludíkov, Okrouhlá, Obora, Žďárná, Zbraslavec, Křtěnov, Lhota u Olešnice, Hodonín, Crhov a další. V každé z těchto obcí byl realizován pouze 1 projekt. Kompletní seznam všech realizovaných a schválených projektů, v jednotlivých letech, na území MAS Boskovicko je uveden v přílohách 3 – 7. Každá z aktivních obcí vynakládá na své projekty nemalé finanční prostředky. Za účelem toho, abych mohla analyzovat, které obce z pohledu realizovaných a schválených projektů vynakládaly nejvyšší náklady a které naopak nejnižší, vytvořila jsem následující mapu.

54

Obr. 9: Náklady vynaložené na projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 Za pětileté období byly na území MAS Boskovicko realizovány projekty o celkových nákladech 61 298 293 Kč. 61 % z této částky (celkem 37 489 688 Kč) bylo podpořeno dotací z EAFRDu. Z toho vyplývá, že zbývající část ve výši 23 808 605 Kč museli uhradit žadatelé (obce, nestátní neziskové organizace, spolky, podnikatelé a zemědělci). Z výše uvedené mapy vyplývá, že z opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie, plynulo nejvíce finančních prostředků na projekty obcí Olešnice, Lysice, Kunštát a Boskovice. Jednoznačně nejvíce financí směřovalo, v letech 2008–2012, do města Olešnice. Tato obec, za účelem rozvoje, realizovala projekty v celkové výši 15 013 479. Z této částky byly dotací podpořeny projekty o celkové výši 9 345 181 Kč (celkem 62 %). Zbývající část nákladů (celkem 5 668 298 Kč) byla uhrazena žadateli. Druhou obcí, která na svůj rozvoj vydala nemalou finanční částku, je obec Lysice. Celkové náklady na projekty činily 10 444 275 Kč. Dotace z této částky byla stanovena ve výši 5 423 620 Kč (celkem 51 %). Zbývající část nákladů byla opět uhrazena žadateli.

55

Další obcí, je obec Kunštát. Tato obec realizovala ve sledovaném období projekty o celkových nákladech 7 048 977 Kč. Dotace z této částky činila 4 324 401 Kč (celkem 61 %). Poslední je město Boskovice. Boskovice vynaložily na projekty rozvoje venkova celkem 6 288 034 Kč. 64 % z této částky bylo podpořeno formou dotace. Jednalo se o částku v celkové výši 4 001 005 Kč. Naopak nejméně finančních prostředků na své projekty vynakládaly obce Obora, Žďárná, Lhota u Olešnice, Okrouhlá, Chrudichromy, Bedřichov, Knínice u Boskovic, Ludíkov a Zbraslavec. Celkové náklady na realizované projekty nepřekročily v žádné obci částku 500 000 Kč. Trochu lépe jsou na tom obce Jabloňany, Velenov, Crhov, Křtěnov, Svitávka, Štěchov a Nýrov. Tyto obce vynaložily celkové náklady v rozmezí od 600 000 – 1 000 000 Kč. Zbývající obce Kozárov, Kořenec, Rozsíčka, Valchov, Doubravice, Hodonín, Drnovce a Benešov by se z pohledu vynaložených nákladů, dali označit za průměrné. Jejich celkové náklady na projekty se v období 2008–2012 pohybovaly v rozmezí 1 000 000 – 3 000 000 Kč. Je však důležité zmínit, že celková výše vynaložených nákladů se odvíjí od počtu realizovaných projektů. Je zde tedy patrná přímá úměra, mezi oběma proměnnými. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla, pro větší transparentnost, celkové náklady vynaložené na projekty přepočítat na obyvatele.

56

Obr. 10: Náklady vynaložené na projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 v přepočtu na obyvatele Jak je patrné z výše uvedeného kartogramu, nejvyšší výdaje na projekty rozvoje jednotlivých obcí, z osy IV Leader, byly vynaloženy v obcích Olešnice, Hodonín, Kozárov, Rozsíčka, Štěchov, Lysice, Nýrov a Benešov. Jednoznačně nejvyšší náklady byly vynaloženy v obci Hodonín, která měla dle ČSÚ (2011) k 31. 12. 2011 celkem 120 obyvatel. I přes to, že tato obec realizovala pouze jeden projekt, stal se tento projekt tím nejnákladnějším ze všech realizovaných v přepočtu na obyvatele. Cílem tohoto projektu, realizovaného v roce 2010, bylo vybudování multifunkčního hřiště, rekreačním střediskem Brožovo, s. r. o. Celkové náklady na tento projekt činily 2 168 892 Kč. Dotace tohoto projektu byla stanovena na 50 % v celkové výši 1 084 446 Kč. Celkové náklady na jednoho obyvatele tak byly vypočteny ve výši 18 074 Kč. Další obcí je Obec Kozárov. Tato obec vynaložila na svůj projekt „Kulturně společenský areál Kozárov“, který realizovala obec, celkové náklady ve výši 1 100 000 Kč. Tento projekt byl podpořen dotací ve výši 80 %, což představovalo

57

880 000 Kč. V této obci žije dle ČSÚ (2011) celkem 128 lidí. Na jednoho obyvatele tak spadá celkem 8 595 Kč. Obec Rozsíčka13 realizovala celkem dva projekty v celkové výši 1 333 200 Kč. První projekt byl podpořen dotací v celkové výši 70 %. Jednalo se o vybudování zóny odpočinku a aktivní zábavy v Rozsíčce. Druhý projekt, podpořený dotací 40 %, byl „Optimalizace pracovního prostředí“, realizovaným soukromou firmou. Celkové náklady na obyvatele této obce byly vyčísleny na 8 771 Kč. V neposlední řadě obcí, která vynakládá na svůj rozvoj značné výdaje je město Olešnice14. Za pětileté období fungování Leaderu, bylo v tomto městě realizováno celkem 12 projektů o celkových nákladech 15 013 479 Kč. Z této částky byly všechny projekty podpořeny dotací ve výši 9 345 181 Kč. Náklady na jednoho obyvatele byly vypočteny na 8 719 Kč. Za neaktivní území jsou v mapě označeny ty obce, které doposud nerealizovaly žádný projekt. Jedná se celkem o 19 obcí. K těmto obcím jsou pak přiřazeny čtyři obce, označené v mapě též jako neaktivní. Ve skutečnosti jsou však činné, ale v jiném opatření osy IV Leader. Jedná se o obce Černovice, Dlouhá Lhota, Lhota Rapotina a obec Sulíkov. Všechny tyto obce byly aktivní v rámci opatření IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce. Jednalo se konkrétně o projekty „Hřbitovy naše kamenná historie“ a Venkov – můj domov aneb „Víš, kde žiješ?“

13

Dle ČSÚ (2011) měla tato obec k 31. 12. 2011 celkem 128 obyvatel.

14

Dle ČSÚ (2011) měla tato obec k 31. 12. 2011 celkem 1722 obyvatel.

58

Obr. 11: Aktivita mikroregionů z pohledu počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých žadatelů v letech 2008–2012 Z pohledu aktivity jednotlivých mikroregionů, na území MAS Boskovicko, je nejúspěšnější mikroregion Kunštátsko-Lysicko. Z celkových 83 projektů bylo na tomto území realizováno celkem 31 projektů. Z hlediska struktury žadatelů v tomto mikroregionu převažují projekty nestátních neziskových organizací, spolků (celkem 11 projektů) a obcí (celkem 10 projektů). Podnikatelské a zemědělské projekty jsou na tomto území zastoupeny 7 projekty. Z toho 4 projekty byly realizovány zemědělci a zbývající 3 podnikateli. Projekty školských zařízení jsou zastoupeny 3 projekty. Druhým nejúspěšnějším mikroregionem je Boskovicko. Na tomto území bylo ve sledovaném období realizováno celkem 25 projektů. Nejvíce projektů realizovaly obce a to celkem 11 projektů. 10 projektů realizovaly nestátní neziskové organizace a spolky. Zemědělci realizovali celkem 2 projekty, podnikatelé v tomto mikroregionu nerealizovali žádný projekt. Stejný počet projektů realizovaly i školy. Mikroregion Olešnicko realizoval na svém území celkem 17 projektů. Z toho nejvíce projektů realizovala obec, celkem 8 projektů. Nestátní neziskové organizace

59

a spolky realizovaly celkem 6 projektů. Podnikatelé a zemědělci realizovali celkem 3 projekty, z toho 2 podnikatelské a 1 zemědělský. Naopak nejméně úspěšným svazkem je mikroregion Svitava. Na jeho území bylo realizováno celkem 10 projektů. Překvapivě nejvíce projektů realizovala školská zařízení, celkem 4 projekty. Nestátní neziskové organizace a spolky realizovaly celkem 3 projekty. Obec realizovala pouze 3 projekty. 6.2

Realizované

projekty

v rámci osy

IV.

2.1

Realizace

projektů

spolupráce Jak již bylo zmíněno výše, kromě podpory projektů jednotlivých žadatelů, za pomoci přerozdělování finančních prostředků, se MAS Boskovicko snaží realizovat i své vlastní projekty spolupráce prostřednictvím opatření IV. 2.1 Realizace projektů spolupráce. Z tohoto opatření bylo v posledních letech realizováno hned několik projektů. Jedním z prvních projektů spolupráce byl projekt s názvem „Našim nejmenším“, jehož cílem bylo vybudování kvalitní základny na podporu mateřských, rodinných a rodičovských center, ale i zázemí pro trávení volného času dětí a jejich rodičů (www.masboskovickoplus.cz/partnerska_projekty.htm). Tento projekt realizovala MAS Boskovicko za spolupráce MAS Partnerství venkova a MAS Sdružení pro rozvoj Poličska. V roce 2012 byl realizován další projekt s názvem Venkov – můj domov aneb „Víš, kde žiješ?“ Výstupem tohoto projektu, do kterého byly zapojeny tři MAS (MAS Partnerství venkova, MAS Sdružení pro rozvoj Poličska a MAS Boskovicko PLUS), bylo vytvoření regionálních učebnic vlastivědy a prvouky pro děti základních škol, pracovních listů pro učitele, několik tisíc pexes a kvartet s tématikou regionů. Dále pak vytvoření osmi výukových filmů o vybraných regionech na DVD. Cílem tohoto projektu bylo pomocí výše uvedených publikací, zábavnou formou, zvýšit informovanost občanů, zejména dětí, o daném území (www.maspartnerstvi.cz/projekt-venkov-muj-domov-aneb-vis-kdezijes/).

60

Dalším z projektů, do kterých byla kromě MAS Boskovicko PLUS zapojena i MAS Partnerství venkova a MAS Sdružení pro rozvoj Poličska byl projekt „Hřbitovy – naše kamenná historie“. Smyslem tohoto projektu bylo zmapování hrobových míst v obcích zapojených do projektu a jejich následné zanesení do geoinformačního systému, který by byl přístupný všem lidem na internetu (Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS, 2012). Mimo tyto projekty se MAS Boskovicko společně s MAS Partnerství venkova zapojila i do projektů realizovaných ze strukturálních fondů, konkrétně NUTS II Jihovýchod. Z těchto fondů byl realizován projekt „Kam na Boskovicku?“ Cílem tohoto projektu bylo zvýšení návštěvnosti regionu formou vytvoření propagačních materiálů a webových stránek, pokrývajících území celého regionu Boskovicko. Dalším z projektů byl projekt „Krajem pověstí a bájí aneb Pověsti a pohádky od Svitavy, od Svratky“. Účelem tohoto projektu bylo zvýšení návštěvnosti v regionu formou vytvoření propagačních materiálů a produktů, které by formou hry motivovaly občany k navštívení

různých

významných

(www.masboskovickoplus.cz/partnerska_projekty.htm).

61

míst

v regionu

7 Analýza neaktivních území z osy IV Leader

Obr. 12: Přehled aktivních a neaktivních území v rámci Leader na území MAS Boskovicko PLUS, o. s. v letech 2008–2012 Na základě analýzy území, z pohledu realizovaných a schválených projektů, bylo v práci vymezeno celkem 19 území, která ve sledovaném období žádný projekt nerealizovala. Mluvíme o následujících obcích: Býkovice, Kněževes, Krhov, Kunčina Ves, Kunice, Lhota u Lysic, Louka, Makov, Rozseč nad Kunštátem, Sebranice, Skalice nad Svitavou, Sudice, Suchý, Tasovice, Újezd u Boskovic, Ústup, Vážany, Voděrady, Žerůtky. Podle nejnovějších informací, vyhlásila dne 3. dubna 2013 MAS Boskovicko PLUS další výzvu. Na základě této výzvy byly, mimo jiné projektové žádosti, předběžně schváleny i tři projekty obcí, které byly ve sledovaném období označené, jako neaktivní. Konkrétně se jedná o obce Kněževes, Skalice nad Svitavou a Suchý. Ve všech těchto obcích byla žadatelem obec. V obci Kněževes se podával projekt na vybudování dětského hřiště s odpočinkovou zónou. Skalice nad Svitavou žádala finanční podporu na obdobný projekt. Jednalo se o vybudování víceúčelového hřiště v této obci. Obec Suchý, uspěla s projektovou žádostí, týkající se revitalizace autokempu v rekreační

62

oblasti Suchý (www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2013). Vzhledem k tomu, že tyto obce můžeme nyní považovat za aktivní, nebudou pro ně v následující části navržena opatření na efektivní čerpání dotace. Touto situací se nám tedy výčet území zúžil na 16. Na základě výše zmíněné analýzy a terénního průzkumu v zázemí MAS Boskovicko byla neaktivní území rozdělena na tři logické celky. 1. Aktivní, ale zatím neúspěšná území 2. Doposud neaktivní území 3. Pasivní území, která se vůbec nezajímají o dění v regionu První skupinou jsou obce, ve kterých byly projekty prostřednictvím jednotlivých žadatelů podány, ale zatím nebyly úspěšné. Jedná se o obce Kunčina Ves, Kunice, Sudice, Újezd u Boskovic a Ústup. Obec Kunčina Ves podala v minulých letech projekt na rekonstrukci kuchyně v kulturním domě. V Kunici chtěla obec rekonstruovat zvonici. Obec Sudice žádala v roce 2013 dotaci na rekultivaci požární nádrže za účelem využití této nádrže jako rekreačního objektu ke koupání. Bohužel tento projekt také neuspěl. Obec Újezd u Boskovic si v roce 2012 podala projektovou žádost, týkající se úpravy návsi. Výstupem tohoto projektu mělo být vybudování zpevněné části a parčíku pro místní obyvatele. Ústup žádala dotaci na úpravu veřejných prostranství. Projekty všech těchto obcí byly zamítnuty zejména z důvodu nedosažení potřebného počtu bodů, nebo nesplnění některých podmínek stanovených v projektové žádosti. Druhou skupinou jsou obce, které doposud žádný projekt k podpoře nepředložily, ale do budoucna jsou nakloněny možnosti aktivně se zapojit a do budoucího programového období 2014–2020 podat projektovou žádost. Jedná se o obce Krhov, Lhota u Lysic, Louka, Makov, Sebranice, Tasovice, Vážany a Žerůtky. Obce spadající do poslední skupiny se nijak nezapojily a vůbec se neinformovaly na možnost čerpání finanční podpory na projekty pomocí Leaderu. Jde o obce Býkovice, Voděrady a Rozseč nad Kunštátem.

63

7.1

Návrh opatření pro neaktivní území

Za pomocí oficiálního dokumentu „Metodika pro tvorbu Fichí a specifické podmínky opatření IV. 1.2“, ale také rozboru územně analytických podkladů (ČSÚ, 2012) jsem navrhla následující opatření na efektivní a účelové čerpání finančních prostředků pro neaktivní obce. Pro první skupinu obcí navrhuji, aby se žadatelé neúspěšných projektů zaměřili na kvalitnější zpracování své nepodpořené projektové žádosti. Je sice pravdou, že mnozí z žadatelů zanevřeli na MAS Boskovicko, poněvadž nezískali potřebnou dotaci, ale na straně druhé je škoda, aby čas, který věnovali žadatelé přípravě těchto projektů, přišel nazmar. Proto doporučuji, aby se tito žadatelé pokusili spojit s žadatelem, který úspěšně realizoval podobný projekt prostřednictvím MAS Boskovicko a na základě spolupráce a vzájemné výměně know-how se pokusili společně zdokonalit projekt. Pokud by ovšem žádný z úspěšných žadatelů nebyl ochotný spolupracovat, jako druhá varianta se jeví možnost najmout si na přepracování projektu externí firmu, zabývající se tvorbou projektových žádostí. Nevýhodou této varianty je však vyšší finanční náročnost, poněvadž zpracování projektové žádosti je nezpůsobilým výdajem, který si každý žadatel musí hradit sám. Jak je zřejmé z předešlých kapitol, většina neaktivních území se sdružuje okolo velkých střediskových center. Je velmi pravděpodobné, že tato území jsou neaktivní z toho důvodu, že čerpají výhod projektů ze střediskových center. V těchto obcích pak není žádná iniciativa k tomu, aby si podala vlastní projekt. Je však důležité zmínit, že v každé obci je vždy co vylepšovat a záleží jen na aktivitě místních aktérů, zdali chtějí své území rozvíjet, či nikoliv. Téměř všem malým obcím, které by chtěly do budoucna zažádat o dotaci, by se dalo doporučit zpracovat projekt ve fichi č. 6: Boskovicko spolkům. Na základě analýzy výše uvedených pramenů bylo zjištěno, že téměř v každé obci se nachází nějaký spolek, ať už jde o TJ Sokol, sbor dobrovolných hasičů, nebo ochotnické divadlo. Zejména pro tato sdružení navrhuji následující opatření.

64

Konkrétně navrhuji čerpat dotaci na tyto projekty: Číslo fiche:

6 (Boskovicko spolkům)

Osa:

III (Kvalita života ve venkovských obcích a diverzifikace hospodářství venkova)

Opatření:

III. 2.1.2. – Občanské vybavení a služby

Návrh projektů:

1. Vybavení a rekonstrukce budov hasičských zbrojnic 2. Rekonstrukce kaplí, modliteben, far a kostelíků, které nejsou kulturní památkou 3. Vybavení a rekonstrukce kluboven a jiného zázemí ochotnických divadel a TJ Sokol

Všechny tyto projekty, ve fichi č. 6, mají velkou šanci uspět, poněvadž se zaměřují na široké spektrum lidí (děti, dospělé, seniory) a posilují patriotismus lidí k území. Právě těmto činnostem je v rámci preferenčních kritérií, přiřazováno hodně bodů. Na základě studie výše zmíněných dokumentů bylo zjištěno, že se na většině území nachází řada regionálních a místních památek. Jedná se zejména o kostely, fary, hřbitovy, kapličky, zvoničky, ale také prvky venkovské krajiny (boží muka, kříže, sochy apod.). Pro všechna území, na kterých se nachází alespoň jedna regionální památka, navrhuji tyto projekty: Číslo fiche:

4 (Boskovicko historii)

Osa:


Opatření:

III. 2. 2. – Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

Návrh projektů:

1. Rekonstrukce kaplí, kostelů a dvorů historických far 2. Obnova prvků venkovské krajiny 3. Obnova drobných sakrálních staveb (kapličky, zvoničky, apod.) 4. Výstavba Vesnického muzea 5. Výstavba Domu zaniklých řemesel

Ad 4: Jako vhodnou iniciativou se jeví vybudování Vesnického muzea navazující na kulturní a historické zajímavosti regionu. V těchto muzeích by mohly být umístěny

65

např. historické stroje, nebo tradiční kroje z regionu. Tyto muzea bych doporučovala směřovat do obcí v blízkosti střediskových center (např. Rozseč nad Kunštátem, Makov, nebo Kunice), za účelem rozšíření cestovního ruchu o nové oblasti. Ad 5: Přínosnou iniciativou by bylo také vytvoření Domu zaniklých řemesel, který by poukazoval na tradiční řemesla z regionu (např. hrnčířství v Kunštátě). Opět navrhuji, aby se tyto projekty realizovaly v obcích okolních, střediskových center např. v obcích Vážany, Voděrady, Krhov, Makov, Rozseč nad Kunštátem. Na základě údajů z územně analytických podkladů (ČSÚ, 2012) bylo zjištěno, že se v obcích Lhota u Lysic, Louka, Makov a Žerůtky nachází více jak 20 % obyvatel ve věku 65 a více let. Zejména pro tato území jsem navrhla následující opatření: Číslo fiche:

2 (Boskovicko občanům)

Osa:


Opatření:


Návrh projektů:

1. Výstavba, nebo rekonstrukce obecního objektu na knihovnu 2. Vytvoření hřiště pro seniory 3. Nákup mikrobusu pro usnadnění mobility starších občanů

Ad. 1: Smyslem projektu prvního návrhu je vytvoření obecní knihovny, určené speciálně pro seniory, která by na základě navázání spolupráce s místními knihovnami fungovala na principu toho, že by knihy umístěné v těchto knihovnách průběžně kolovaly po území. Výsledkem by bylo nabídnutí občanům širokého spektra knih, které se budou průběžně obměňovat. Ad. 2: Výstupem tohoto projektu by mělo být vytvoření hřiště pro seniory, na kterém by bylo umístěno několik posilovacích a relaxačních prvků, určených pro procvičení partií celého těla. Toto hřiště by mohlo být doplněno o odpovídající mobiliář, prvky infrastruktury, ale i zatravnění, výsadbu květin a dřevin. Tyto činnosti navrhuji realizovat, jako druhou etapu projektu, pomocí podání další projektové žádosti v dalším roce, poněvadž tyto činnosti spadají pod jiné opatření (opatření III. 2.1.1) a jinou fichi (Fiche č. 1).

66

Téměř ve všech obcích, mimo obec Žerůtky, se nachází vysoký podíl dětí do 14 let věku. Pro všechny tyto obce jsem navrhla následující: Číslo fiche:

2 (Boskovicko občanům)

Osa:


Opatření:


Návrh projektů:

1. Vybudování dětského hřiště

Snad každý občan se shodne na tom, že dětská hřiště jsou nepostradatelnou součástí každé obce. Proto navrhuji, aby obce na nevyužívaných územích v zastavěných oblastech, vytvořily dětská hřiště pro malé děti, doplněná o skluzavky, pískoviště, houpačky apod. V rámci stejného opatření, ale jiné fiche (Fiche č. 6: Boskovicko spolkům) navrhuji, aby školky, podáním vlastní projektové žádosti, doplnily exteriér novými sportovními prvky, nebo interiér pomocí vytvoření kreativního dětského koutku s odpovídajícími herními prvky. Tento projekt doporučuji realizovat zejména v obci Rozseč nad Kunštátem na rozšíření nové školky, která vznikla minulý rok. Pro základní školy navrhuji pomocí výše zmíněného opatření podat projekt na rekonstrukci a modernizaci stravovacích zařízení, tělocvičen nebo vybudování multifunkčního hřiště pro děti. Místní komunikace a stav veřejných prostranství jsou častým tématem snad každé obce. Dalo by se říct, že v této oblasti je pořád co zlepšovat. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla pro obce Býkovic, Krhov, Tasovice, Vážany a Voděrady navrhnout následující: Číslo fiche:

1 (Boskovicko vesnicím)

Osa:


Opatření:

III. 2.1.1. – Obnova a rozvoj vesnic

Návrh projektů:

1. Rekonstrukce místních komunikací v obci 2. Obnova veřejných prostranství obce

67

Ad. 2: Obnovou veřejných prostranství se myslí doplnění o odpovídající venkovní mobiliář (lavičky, odpadkové koše, informační panely, orientační mapy apod.), ale i veřejné osvětlení. K těmto návrhům bych ráda připojila návrh pro obec Skalice nad Svitavou. I když tato obec byla podpořena v letošní výzvě, nemohu nezmínit špatný stav železniční stanice v této obci. I přes to, že je tato stanice důležitým přestupním uzlem, nachází se ve velmi špatném stavu. Proto navrhuji, aby obec prostřednictvím výše zmíněného opatření podala projektovou žádost na rekonstrukci čekárny a doplnila vzhled této stanice o odpovídající přírodní prvky (výsadba květin, dřevin). Podobný projekt bych ráda navrhla i pro obec Sebranice, která by mohla pomocí výše zmíněného opatření zažádat dotaci na obnovu čekáren na zastávkách hromadné dopravy. Opatření:

Regionální produkt

Zcela specifickým opatřením, které není podporováno pomocí Leaderu, ale je dle mého názoru vhodnou iniciativou, přispívající k propagaci a zvýšení prestiže celého území MAS Boskovicko je tzv. regionální produkt. Označením regionální produkt jsou nazývány ty výrobky, které jsou výjimečné svou vazbou na region, tradicí, kulturou, ale i historií. Výrobek s tímto označením by měl splňovat kritéria původu, kvality, ohleduplnosti k životnímu prostředí, ale i jedinečnosti z pohledu vazby na tradiční řemesla, místní suroviny apod. (www.regionalni-znacky-cz). Organizací, zaštiťující regiony, které získaly označení regionální produkt je Asociace regionálních značek, o. s. MAS Boskovicko má možnost také zažádat, za pomoci této organizace, o svoji vlastní regionální značku. Území této místní akční skupiny je však zahrnuto v rámci MAS Moravský kras. Pokud by MAS Boskovicko chtěla zažádat o toto označení, je nutná domluva s MAS Moravský kras, aby jej ze své územní působnosti vyňala. Pokud by s tímto návrhem MAS Moravský kras nesouhlasila, byla by MAS Boskovicko nucena zažádat o označení v rámci Moravského krasu. Pakliže by došlo k domluvě obou území, navrhuji následující. Po získání certifikace by MAS Boskovicko pravidelně, formou výzvy, vyhlašovala na svých

68

webových stránkách výzvy pro potenciální žadatele o tuto značku. Následně by certifikační komise vybírala ty produkty, které získají označení regionální produkt. Je však důležité, aby se do tohoto procesu zapojilo co nejširší spektrum subjektů. Dobrá se jeví spolupráce např. s městskými úřady ve střediskových centrech. Jako potenciální regionální produkt navrhuji: V oblasti řemeslné výroby o Modrotisk DANZINGER ve městě Olešnice, který má historii již od roku 1816. o Krejčovská firma Yvonne v Chrudichromech, která se zabývá výrobou tradičných domácích oděvů pro ženy. o Keramika Kunštát, zabývající se tradiční výrobou keramických předmětů. V oblasti potravinářství o Řeznictví a uzenářství Františka Šutery v Olešnici, které se zabývá výrobou poctivých masných výrobků.

69

8 Diskuse Hlavním cílem předkládané práce bylo, na příkladu MAS Boskovicko, zhodnotit přínos místních akčních skupin jako vhodného nástroje podpory rozvoje venkovských oblastí. Tohoto cíle bylo dosaženo prostřednictvím analýzy projektů realizovaných v letech 2008–2012 na území MAS, za pomocí osy IV Leader. K tomu, abych mohla efektivně zanalyzovat hospodaření této místní akční skupiny, z pohledu přerozdělování finančních prostředků, byly jednotlivé projekty hodnoceny pomocí následujících kritérií: o počet projektů v jednotlivých obcích, o celkové vynaložené náklady na projekty v jednotlivých obcích, o počet projektů podle typu žadatele, o počet projektů směřovaných do členských mikroregionů, o projekty podle typu fiche (v procentním zastoupení i peněžním vyjádření). Na základě těchto kritérií bylo zjištěno, že je celé území ovlivněno čtyřmi hlavními střediskovými centry (městy Olešnice, Kunštát, Lysice a Boskovice). Je však otázkou, jak by tomu bylo, pokud by se řešené území skládalo jen z malých obcí. Z analýzy totiž také vyplynulo,

že většina neaktivních

území

nečerpá finanční

prostředky

z osy IV Leader právě proto, že využívá realizovaných projektů právě v těchto střediskových obcích. Těžko tedy posoudit, zdali by území bylo také tak aktivní, jak je doposud. Zároveň také bylo zjištěno, že realizované a schválené projekty jsou celkem rovnoměrně rozčleněny mezi tři svazky obcí, poslední svazek, konkrétně mikroregion Svitava, za ostatními zaostává. Pomocí vyhodnocení výše uvedených kritérií, jsem dospěla k výše uvedeným závěrům. Je však nutné zmínit, že pokud by někdo stanovil jiná kritéria, mohl by dospět k zcela jiným výsledkům. Nelze tedy ty výstupy považovat za ty jediné a správné. I přes to, že místní akční skupiny jsou v současné době velmi popularizovaným tématem v rámci Programu rozvoje venkova, většina prací se věnuje pouze jejich teoretickému vymezení s absencí metodiky na jejich hodnocení. Z tohoto důvodu se také přínos nedá jednoznačně porovnávat s jinými pracemi.

70

Z důvodu absence jednotně aplikovatelné metody na hodnocení projektů, realizovaných v rámci místních akčních skupin, by se dalo konstatovat, že téma této diplomové práce je teoreticky podvyvinuté, poněvadž práce nemá přímou metodologickému podporu. Mohu se považovat pouze za tzv. průkopníka výzkumu, který iniciuje rozvoj teorie v oblasti hodnocení přínosu místních akčních skupin, za pomoci hodnocení realizovaných a schválených projektů. Pomocí metody ex-post evaluace se snažila posoudit dopad činnosti MAS Boskovicko na členské obce z pohledu financování Menšíková (Menšíková, 2011). Autorka posuzovala pomocí metody CUA (analýzy užitečnosti nákladů) vybrané projekty realizované na území MAS. Tuto metodu pak doplnila o dotazníkové šetření zaměřené na občany členských obcí. Použití této metody by se dalo označit za přínosné, na druhou stranu by bylo vhodné ji aplikovat na všechny projekty realizované na území. S výzkumem všech realizovaných projektů je však spojená větší časová náročnost a pracnost. Pelcl a kol. (2008) se snažil ve své publikaci s názvem „Metodika dobré práce místních akčních skupin“, shrnout výsledky dvouletého výzkumného projektu, zabývajícím se činností místních akčních skupin v České republice. Cílem bylo dokázat existenci obecně efektivních postupů, prostřednictvím místních akčních skupin, stimulujících místní potenciál. Tohoto cíle se snažil dosáhnout za pomoci spolupráce šesti místních akčních skupin z různých částí České republiky. Výstupem tohoto projektu je systém sebehodnocení činnosti místních akčních skupin, formou testování, pomocí něhož mohou tyto organizace odhalit svá silná a slabá místa v oblasti komunikace, managementu ale i přerozdělování finančních prostředků. Tuto publikaci shledávám, jako vhodný nástroj pro tzv. „self-elevation“ jednotlivých místních akčních skupin po skončení programového období 2007–2013. Činnost místní akční skupiny je bezesporu přínosem pro každé území, je ale otázkou, jak budou financovány do budoucna a zdali jejich činnost bude tak efektivní, jako doposud. Snahou místních akčních skupin, do programového období 2014–2020, bylo zařazení pod operační programy strukturálních fondů. Podle oficiálních dokumentů, uveřejňovaných na stránkách Národní sítě místních akčních skupin v ČR vše nasvědčuje

71

tomu, že se tak skutečně stane. Tím pádem se potenciálním žadatelům otevřou dveře pro získání vyšší dotace na jejich projekty ze strukturálních fondů. Program rozvoje venkova však zůstane zachován. Ovšem s velkou změnou, oproti současnému programovému období, kdy bylo podporováno celkem 112 MAS, se tento počet na období 2014–2020 omezí na 50 MAS, což je výrazný rozdíl, když vezmeme v úvahu, že počet místních akčních skupin neustále roste. Navíc se v rámci osy III přestanou podporovat obce, které se zařadí pod osu IV Leader. Jen čas tedy ukáže, zdali reformy v následujícím programovém období, budou pro místní akční skupiny přínosem, či nikoliv.

72

9 Závěr Pro rozvoj venkovských oblastí se metoda Leader jeví, jako velmi vhodný nástroj, povzbuzující aktivitu subjektů, které na venkově působí. Místní akční skupiny, využívající této metody, jsou díky přerozdělování finančních prostředků bezesporu přínosnou organizací, rozvíjející spolupráci a partnerství venkovských oblastí. V rámci jejich působení je dle mého názoru nejefektivnější princip „zdola nahoru“, umožňující zapojení místních aktérů do rozhodování o budoucnosti regionu. Tito lidé jsou totiž právě ti, kteří území dobře znají z pohledu jeho tradic, ale i potřeb a dokáží efektivně naložit s jeho potenciálem. I přes nízkou finanční podporu, na projekty jednotlivých žadatelů, která je v období 2007 – 2013 stanovena v maximální výši způsobilých výdajů 2 000 000 Kč (u MAS Boskovicko omezeny způsobilé výdaje na maximálně 500 000 Kč) na jeden projekt, má oproti strukturálním fondům tato podpora jednu obrovskou výhodu. Tou výhodou je náročnost zpracování projektových žádostí, které jsou oproti těm strukturálním mnohem jednodušší. Navíc místní akční skupiny poskytují svým potenciálním žadatelům bezplatné poradenství, které u strukturálních chybí. Z tohoto důvodu má žadatel mnohem větší šanci uspět se svým projektem, než by tomu bylo například u operačního programu. Otázkou však stále zůstává, jak tyto projekty přispívají k rozvoji venkovských oblastí. Převážná část projektů byla realizována v rámci Fiche č. 2: Boskovicko občanům a Fiche č. 6: Boskovicko spolkům. Troufám si tvrdit, že i přes skutečnost, že některé projekty realizované na území MAS Boskovicko mohou mít spíše stabilizační, než rozvojový charakter, každý z realizovaných projektů jistou měrou přispívá k rozvoji regionu. Obce, se totiž snaží pouze o to, aby se na jejich území občané cítili dobře, čímž přispívají ke zvyšování kvality. Tímto přispěním pak napomáhání k rozvoji daného území. Navíc by málokterá obec, ve svém „chudém“ rozpočtu, našla finanční prostředky potřebné na realizaci těchto projektů.

73

V období 2008–2012 MAS Boskovicko schválila z opatření IV. 1.2 celkem 83 projektů, které byly podpořeny dotací ve výši 37 489 688 Kč z Programu rozvoje venkova, osy IV Leader. Celkové náklady na tyto projekty byly 61 298 293 Kč. Z pohledu struktury žadatelů bylo zjištěno, že nejvíce schválených projektů, ve sledovaném období, bylo podáno prostřednictvím obcí, nestátních neziskových organizací a spolků. Tyto subjekty se na rozvoji svého regionu podílely nejvíce. Na základě analýzy bylo dále zjištěno, že nejvíce projektů bylo realizováno právě ve velkých, střediskových obcích, jako město Olešnice, Kunštát, městys Lysice a Boskovice. Z hlediska celkových nákladů, vynaložených na projekty, byly nejvyšší náklady směřovány opět do výše zmíněných obcí. Pokud se však tyto náklady přepočetly na obyvatele, došlo k pozoruhodným výsledkům. Město Olešnice si udrželo opět prvenství, ale v závěsu za ním byly obce Rozsíčka, Hodonín a Kozárov, které se z pohledu počtu obyvatel řadí mezi malé obce. Z analýzy projektů také vyplynulo, že z celkových 51 obcí nebylo úspěšných, uplatněním metody Leader, celkem 19 obcí. Pro tato území byla v práci navržena konkrétní opatření na efektivní čerpání dotace. Tato opatření byla z pohledu žadatelů, směřována na obce, neziskové organizace a spolky. Právě tito žadatelé mají velkou šanci uspět při svých projektových záměrech. Návrhy projektů byly směřovány zejména na zvyšování kvality života v obcích, prostřednictvím občanského vybavení a služeb, ale také na rekonstrukci místních komunikací a revitalizaci veřejných prostranství. Pro posílení rozvoje regionu bylo v rámci Fiche č. 4: Boskovicko historii, navrženo několik projektů, zaměřených na rekonstrukci regionálních památek. Nesmím však opomenout ani činnost MAS Boskovicko v rámci projektů spolupráce. Do těchto projektů se aktivně zapojuje již několik let a nejedná se pouze o projekty realizované v rámci osy IV Leader, ale také projekty čerpané ze strukturálních fondů, konkrétně regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod. V závěru lze tedy říci, že z pohledu činnosti se MAS Boskovicko řadí mezi ty místní akční skupiny, které efektivně vynakládají finanční prostředky určené na své hospodaření.

74

Výsledky předkládané práce, která se zabývala přínosem místních akčních skupin z pohledu analýzy projektů na území MAS Boskovicko, mohou být přínosné pro ostatní místní akční skupiny, jako příklad dobré praxe, ale také pro samotnou MAS Boskovicko, která může výsledky této práce využít ve svém hodnocení po ukončení programového období 2007–2013.

75

10 Přehled použité literatury Bibliografie a elektronické dokumenty BARTHELEMY, P. A., VIDAL, C. (1999): Rural realities in the European Union. In European Commission (1999): Agri culture, Environment, Rural Development – Facts and Figures: A Challenge for Agriculture. Brussels. BINEK, Jan. Synergie ve venkovském prostoru: paradoxy rozvoje venkova: kritické zhodnocení bariér, nástrojů a šancí rozvoje venkova. Vyd. 1. Brno: GaREP, 2011, 63 s. ISBN 978-809-043-0860. BINEK, Jan a kol. Venkovský prostor a jeho oživení. Brno: Georgetown, 2007. 137 s. ISBN 80-251-19-5. DUŠOVÁ, Hana a Marcela RAABOVÁ. "Dotace do zemědělství": Tréninkový modul – podklady pro workshop [online]. České Budějovice. 2010. Dostupné z: http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty/files/6/6-dotace_do_zemedelstvi__raabova.pdf Fiche č. 1 – Boskovicko vesnicím [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2012.htm Fiche č. 2 – Boskovicko občanům [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2012.htm Fiche č. 3 – Boskovicko zemědělcům [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2012.htm Fiche č. 4 – Boskovicko turistům [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2012.htm Fiche č. 5 – Boskovicko historii [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2012.htm Fiche č. 6 – Boskovicko spolkům [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2012.htm HANOLDOVÁ, Helena. Implementace osy IV LEADER [online]. Praha: Státní zemědělský intervenční fond, 2013. Dostupné z: http://nsmascr.cz/content/uploads/2013/03/Hanoldova_Implementace-OSY-IVLEADER.pdf HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. KÖNIG, Petr. Rozpočet a politiky Evropské unie. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, 2009. 630 s. ISBN 978-80-7400-011-9.

76

Metodika pro tvorbu fichí a specifické podmínky opatření IV. 1.2 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi2007/opatreni-osy-iv/mistni-akcni-skupina/aktualizace-metodiky-pro-tvorbu-fichia.html Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2006. 35 s. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/26839/Narodni_strategicky_plan_rozvoje_venkova.pdf. NUNVÁŘOVÁ, Svatava. Rozvoj venkova. Brno: Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita, 2007. 212 s. ISBN 978-80-210-4314-5. PAVLÍKOVÁ, Gabriela. Program LEADER ČR – nástroj pro rozvoj venkova [online]. Praha, 2007. Dostupné z: http://soclab.pef.czu.cz/pdf/DC006_LEADER_CR.pdf PELCL, Petr a kol. Metodika dobré praxe místních akčních skupin v České republice: zpráva z výzkumného projektu 2007–2008. Plzeň: Centrum pro komunitní práci, 2008. Edice Venkov. 63 s. ISBN 978-80-86902-74-6. PĚLUCHA, M., BEDNAŘÍKOVÁ, Z.: Rozvoj venkova v kontextu postupující reformy SZP EU [online]. Příspěvek na doktorandský workshop, středa 21. 5. 2008. 30 s. Dostupné z: http://nf.vse.cz/download/veda/workshops/peluchavenkov.pdf. PĚLUCHA, Martin a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007–2013 v kontextu reforem SZP EU [online]. 1. vyd. Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006. 162 s. ISBN 80-86684-42-3. Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace pro místní akční skupiny v rámci programu rozvoj venkova ČR na období 2007–2013: (dále jen „pravidla MAS“) [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2007. 128 s. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdo kumenty_ke_stazeni%2Feafrd%2Fosa4%2F1%2F11%2F1299488633437%2F1299489 703298.pdf Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 [online]. 2010. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2007. 224 s. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/130926/prv_srpen2011.pdf. Příručka programu Leader ČR: podle iniciativy EU LEADER Propojování akcí hospodářského rozvoje venkova [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2009. 26 s. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/leadercr/leader-cr-2004-2007/ Strategický plán Leader „Boskovicko SOBĚ" [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_strategicky_plan.htm Strategie rozvoje na léta 2007–2013 [online]. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2006. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/mas_integrovana_strategie.htm 77

Výroční zpráva o implementaci Programu rozvoje venkova ČR 2007–2013 za rok 2011 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011. 190 s. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/190474/VZ_2011_schvalena_EK.pdf Internetové zdroje Český statistický úřad: Města a obce [online]. 2013 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/mesta_a_obce Český statistický úřad: Územně analytické podklady [online]. 2011 [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/csu_a_uzemne_analyticke_podklady MAS Boskovicko PLUS: LEADER ČR [online]. 2006 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/metoda_cr2006.htm MAS Boskovicko PLUS: Partnerská spolupráce [online]. Boskovice, 2011 [cit. 201305-12]. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/partnerska_projekty.htm MAS Boskovicko PLUS: Stanovy občanského sdružení [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/mas_stanovy.htm MAS Partnerství venkova: Projekt Venkov – můj domov aneb "Víš, kde žiješ?" [online]. Vísky, 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.maspartnerstvi.cz/projektvenkov-muj-domov-aneb-vis-kde-zijes/ MAS Boskovicko PLUS: Výzvy roku 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-06-01]. Dostupné z: http://www.masboskovickoplus.cz/zadatel_vyzvy2013.htm Ministerstvo pro místní rozvoj: Dotace a programy [online]. 2006 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika/Programy-Dotace. Ministerstvo pro místní rozvoj: LEADER+ [online]. 2004 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2004-2006/IniciativySpolecenstvi/LEADER Ministerstvo zemědělství: Místní akční skupiny [online]. 2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/ Ministerstvo zemědělství: Osa IV Leader [online]. 2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvoje-venkova/opatreni-osy-iv/ Ministerstvo zemědělství: Programové dokumenty [online]. 2007 [cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/program-rozvojevenkova/programove-dokumenty/ Ministerstvo zemědělství: SAPARD [online]. 2009 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/dobihajici-a-ukoncene-dotace/sapard/

78

Národní síť místních akčních skupin ČR: Obce získají po roce 2014 dotace z operačních fondů [online]. 2013 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/zpravy-ztisku/2013/obce-ziskaji-po-roce-2014-dotace-z-operacnich-fondu/ Národní síť místních akčních skupin ČR: O nás [online]. 2007 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://nsmascr.cz/o-nas/ Politika rozvoje venkova v období 2007–2013 [online]. 2008 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/index_cs.htm Region Boskovicko [online]. 2010 http://www.regionboskovicko.cz/cs.html

[cit.

2013-05-27].

Dostupné

z:

Regionální značky [online]. 2010 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.regionalniznacky.cz/arz/cs/pro-vyrobce/default/4/zakladni-informace Strukturální fondy: Konvergence [online]. 2007 [cit. 2013-05-28]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informace-a-dokumenty/Glosar/K/Konvergence Výsledky ze summitu unie [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. http://www.agrocr.cz/vysledky-ze-summitu-unie.php?lang=2

Dostupné

z:

Ostatní zdroje MENŠÍKOVÁ, V. Financování MAS Boskovicko PLUS a hodnocení dopadu činnosti MAS na členské obce. Diplomová práce. Brno: MENDELU Brno, 2012. 91 s. Metodický návod k příloze č. 1 části B vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/Metodicky_navod_1 B/Metodicky_navod_1B_20100304.pdf Téma: Fungování a činnost MAS Boskovicko PLUS. Neformální rozhovor s Olgou ONDRÁČKOVOU, Boskovice 2012. Téma: Výzvy, projektové fiche, průběh přijetí a schvalování projektových žádostí. Neformální rozhovor s Olgou ONDRÁČKOVOU, Boskovice 2012. Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2009, č. 1. Zpravodaj MAS Boskovicko PLUS. Boskovice: MAS Boskovicko PLUS, 2012, č. 7.

79

Seznam zkratek ČR

Česká republika

EAFRD

European Agricultural Fund for Rural Development = Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EAGGF

Evropský zemědělský orientační a záruční fond

EAGF

Evropský zemědělský záruční fond

EU

Evropská unie

ES

Evropské společenství

ISÚ

Integrovaná strategie území

LEADER

Liaison Entre Actions Développement de l'économie Rurale = Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku

MAS

Místní akční skupina skupin

NS MAS ČR Národní síť místních akčních skupin ČR MZe

Ministerstvo zemědělství

NSPRV

Národní strategický plán rozvoje venkova ČR

OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

PRV

Program rozvoje venkova

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

SPL

Strategický plán Leader

SZP

Společná zemědělská politika

80

Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení území MAS Boskovicko PLUS, o. s......................................... 34 Obrázek 2: Organizační struktura MAS Boskovicko ................................................... 39 Obrázek 3: Vývoj počtu realizovaných a schválených projektů opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové spolupráce v letech 2008–2012 ........................................ 41 Obrázek 4: Projekty podle typu fiche

z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové

strategie v letech 2008–2012 ........................................................................................ 45 Obrázek 5: Výše vyplacené dotace do jednotlivých fichí z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 ....................................................................... 46 Obrázek 6: Realizované a schválené projekty na území MAS Boskovicko podle typu žadatele v letech 2008–2012 ......................................................................................... 48 Obrázek 7: Podíl počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých svazků obcí z opatření IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 ............... 52 Obrázek 8: Aktivita obcí z hlediska počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých žadatelů v letech 2008–2012 .................................................................... 53 Obrázek 9: Náklady vynaložené na projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 ........................................................................................ 55 Obrázek 10: Náklady vynaložené na projekty z osy IV. 1.2 Realizace místní rozvojové strategie v letech 2008–2012 v přepočtu na obyvatele ................................................. 57 Obrázek 11: Aktivita mikroregionů z pohledu počtu realizovaných a schválených projektů jednotlivých žadatelů v letech 2008–2012 ..................................................... 59 Obrázek 12: Přehled aktivních a neaktivních území v rámci Leader na území MAS Boskovicko PLUS, o. s. v letech 2008–2012................................................................ 62

81

Seznam tabulek Tabulka 1: Finanční alokace Programu rozvoje venkova ČR na období 2007–2013... 20 Tabulka 2: Seznam priorit, cílů a opatření osy IV Leader na období 2007–2013 ........ 24 Tabulka 3: Vybrané demografické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2011............ 35 Tabulka 4: Vybrané demografické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2011............ 36 Tabulka 5: Ekonomické údaje za MAS Boskovicko k 31. 12. 2012 ............................ 36 Tabulka 6: Kategorizace typu půd na území MAS Boskovicko v roce 2012 (v ha) .... 37

82

Seznam příloh Příloha 1: Pozice MAS Boskovicko PLUS, o. s. v rámci Jihomoravského kraje Příloha 2: Seznam členů MAS Boskovicko PLUS k 31. 12. 2012 Příloha 3: Realizované a schválené projekty MAS Boskovicko PLUS v roce 2008 Příloha 4: Realizované a schválené projekty MAS Boskovicko PLUS v roce 2009 Příloha 5: Realizované a schválené projekty MAS Boskovicko PLUS v roce 2010 Příloha 6: Realizované a schválené projekty MAS Boskovicko PLUS v roce 2011 Příloha 7: Realizované a schválené projekty MAS Boskovicko PLUS v roce 2012 Příloha 8: Fiche č. 1 Boskovicko vesnicím Příloha 9: Základní struktura žádosti o dotaci z Programu rozvoje venkova

83

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Recommend Documents