MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie
Vznik krajských koalic po volbách 2012 Magisterská diplomová práce
Bc. Jakub Konrád
Vedoucí práce: Mgr. Otto Eibl, Ph.D. UČO: 397 323 Obor: Politologie
V Brně 9. května 2014
Prohlašuji, že jsem tuto magisterskou diplomovou práci na téma Vznik krajských koalic po volbách 2012 vypracoval samostatně a použil jen zdroje uvedené v seznamu literatury.
V Brně, 9. května 2014
podpis .........................................
Rád bych na tomto místě poděkoval především Mgr. Otto Eiblovi, Ph.D. za jeho rady a pomoc, která převyšovala povinnosti vedoucí práce. Mé poděkování také patří všem krajským zastupitelům, kteří byli ochotní podílet se na tvorbě této práce vyplněním dotazníků či formou osobního rozhovoru. Chci poděkovat také mým rodičům, bez jejichž pomoci a podpory během mých studií by tento text nevzniknul. Na závěr bych také rád poděkoval mé přítelkyni, která snášela mé nálady a vydržela to se mnou.
Abstrakt Tématem práce je vznik krajských koalic po volbách v roce 2012. Zkoumá, zda byly koalice vytvářeny dle podobnosti programů či zda docházelo ke spojení stran s odlišnými programovými prioritami. Za tímto účelem práce podrobně analyzuje jednotlivé programové materiály stran, které byly po volbách 2012 zvoleny do krajských zastupitelstev. Práce využívá i jiné, veřejně dostupné prameny, ve kterých byly programové priority jednotlivých stran zveřejněny. Hlouběji se zaměřuje také na vytváření koalic ve čtyřech krajích, v rámci kterých nedošlo k vytvoření koalic dle teoretických předpokladů. Pro potřeby této analýzy práce využívá odpovědí na dotazník, který byl zaslán přímo zástupců jednotlivým stran, které se po krajských volbách 2012 účastnily vyjednávání o tvorbě krajských koalic.
Klíčová slova Volby, krajské volby, teorie koalic, programy stran, analýza programů, tvorba koalic
Abstract The topic of this thesis is the formation of the region coalitions after 2012. The thesis examines if the coalitions were formed according to the similarity of their manifestos or if there were any connections of political parties with different manifesto priorities. For this purpose, this thesis analysis in-detail all manifesto materials of the political parties which were after 2012 elected to the regional councils. Furthermore, the thesis also uses other publicly available sources, in which political parties published their program priorities. This thesis focuses also on the formations of coalitions in 4 regions, where these coalitions weren’t formed based on the theoretical assumption. The thesis also takes advantage of questionnaire replies. This questionnaire, which was made especially for this purpose, was sent to the representatives of each political party, which after the regional elections in 2002 participated in the negotiations on the formation of the regional coalitions.
Key words Elections, regional elections, theory of coalitions, manifestos of political parties, analysis of programs, formation of coalitions
Obsah 1.
Úvod.................................................................................................................................. 4
2.
Teorie koalic ..................................................................................................................... 5 2.1. Typologie koalic........................................................................................................... 8 2.2. Alternativní typologie koalic...................................................................................... 10
3.
Krajské volby .................................................................................................................. 15 3.1. Vznik krajů ................................................................................................................. 15 3.2. Orgány kraje ............................................................................................................... 17 3.3. Volební systém do krajských zastupitelstev .............................................................. 18
4.
Metodologie a operacionalizace ..................................................................................... 21
5.
Krajské volby 2012 a vzniklé koalice ............................................................................. 25 5.1. Středočeský kraj ......................................................................................................... 29 5.1.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 29 5.1.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 30 5.1.3. Koalice................................................................................................................... 32 5.2. Jihočeský kraj ............................................................................................................. 33 5.2.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 33 5.2.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 34 5.2.3. Koalice................................................................................................................... 36 5.3. Plzeňský kraj .............................................................................................................. 37 5.3.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 37 5.3.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 38 5.3.3. Koalice................................................................................................................... 39 5.4. Karlovarský kraj ......................................................................................................... 40 5.4.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 40 5.4.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 41 5.4.3. Koalice................................................................................................................... 43 1
5.5. Ústecký kraj ............................................................................................................... 43 5.5.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 44 5.5.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 44 5.5.3. Koalice................................................................................................................... 46 5.6. Liberecký kraj ............................................................................................................ 47 5.6.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 47 5.6.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 47 5.6.3. Koalice................................................................................................................... 49 5.7. Královehradecký kraj ................................................................................................. 50 5.7.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 50 5.7.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 51 5.7.3. Koalice................................................................................................................... 52 5.8. Pardubický kraj .......................................................................................................... 53 5.8.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 53 5.8.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 54 5.8.3. Koalice................................................................................................................... 55 5.9. Kraj Vysočina............................................................................................................. 56 5.9.1. Výsledky voleb ...................................................................................................... 56 5.9.2. Hlavní programové body ....................................................................................... 57 5.9.3. Koalice................................................................................................................... 59 5.10. Jihomoravský kraj ...................................................................................................... 59 5.10.1.Výsledky voleb .................................................................................................... 59 5.10.2.Hlavní programové body ..................................................................................... 60 5.10.3.Koalice ................................................................................................................. 62 5.11. Olomoucký kraj .......................................................................................................... 62 5.11.1.Výsledky voleb .................................................................................................... 62 5.11.2.Hlavní programové body ..................................................................................... 63 2
5.11.3.Koalice ................................................................................................................. 65 5.12. Zlínský kraj ................................................................................................................ 65 5.12.1.Výsledky voleb .................................................................................................. 65 5.12.2.Hlavní programové body ................................................................................... 66 5.12.3.Koalice ............................................................................................................... 68 5.13. Moravskoslezský kraj................................................................................................. 69 5.13.1.Výsledky voleb ............................................................................................... 69 5.13.2. Hlavní programové body................................................................................ 69 5.13.3. Koalice ........................................................................................................... 71 5.14. Zhodnocení koalic ...................................................................................................... 71 6.
Bližší analýza vzniku koalic ve vybraných krajích ........................................................ 72 6.1. Vznik vládní koalice ve Středočeském kraji a kraji Vysočina................................... 73 6.1.1. Středočeský kraj................................................................................................ 74 6.1.2. Kraj Vysočina ................................................................................................... 76 6.1.3. Shrnutí .............................................................................................................. 78 6.2. Vznik vládní koalice v Pardubickém kraji a kraji Zlínském ...................................... 79 6.2.1. Pardubický kraj ................................................................................................. 79 6.2.2. Zlínský kraj ....................................................................................................... 81 6.2.3. Shrnutí .............................................................................................................. 83
7.
Závěr ............................................................................................................................... 84
8.
Seznam literatury ............................................................................................................ 86
9.
Seznam příloh ................................................................................................................. 98
Počet znaků: 181 537
3
1. Úvod V roce 2012 měli voliči možnost již po čtvrté zvolit své zástupce do krajských zastupitelstev. Opět byl tento typ voleb spojen s volbami do Senátu a opět proběhly bez většího zájmu voličů. O to větší vášně a mediální zájem však budily výsledky a následně vzniklé koalice. Ve všech krajích výrazně posílila Komunistická strana Čech a Moravy, ve dvou krajích dokonce vyhrála, což se od roku 1990 stalo poprvé. Tato strana tak měla možnost aktivně vytvářet krajské vlády a dokonce obsadit post hejtmana. To se však nelíbilo veřejnosti a došlo k demonstracím či protestním hladovkám1. Lidé odmítali, že se KSČM aktivně účastní povolebního vyjednávání o koalicích a například se sociálními demokraty uzavírá otevřené koalice. Bylo však toto spojení opravdu tak překvapivé? Nebyly vzniklé koalice jen logickým spojením stran s nejbližším programem? Teorie koalic a její postupná reformulace se zákonitostmi tvorby koalic zabývá a snaží se ji vysvětlit. V českém prostředí se jí pak věnuje zejména Stanislav Balík, který vytvořil svou vlastní typologizaci právě pro volby na nižší úrovni. Jeho typologizaci následně doplním o tvorbu Vlastimila Havlíka, který se tvorbou koalic na krajské úrovni také zabýval. Ve své práci využiji jejich poznatků a na základě posouzení programů jednotlivých stran, které se do zastupitelstev krajů dostaly, se pokusím objasnit, jaký typ koalice vznikl a zda mohla vzniknout koalice více programově propojená či složená z menšího počtu členů. Krajská úroveň má svá specifika, která ovlivňují počet volených mandátů, pravomoci zastupitelů, radních i hejtmanů, ale i volební chování voličů. Proto bude po teoretické kapitole následovat právě kapitola o krajích a specifikách této úrovně, jejíž vznik byl poměrně komplikovaný a zdlouhavý. Vzhledem k výzkumným otázkám se v další části textu zaměřím zejména na programy stran, které se podílely na rozdělování křesel v krajských zastupitelstvech, a tudíž měly možnost aktivně zasáhnout do tvorby krajských vládních koalic. Právě v souvislosti s programy budu hledat odpověď na jednu z výzkumných otázek a to, zda se jednotlivé programy politických stran na krajské úrovni výrazně liší, či jsou si velice podobné a 1
Srovnání například Studenti hodinu stávkovali, kvůli KSČM v čele školství. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihocesky/clanek.phtml?id=764029, citováno 1. 12. 2013.; V Ústí se chystá demonstrace proti spolupráci s KSČM. Dostpuné na: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/ustecky/clanek.phtml?id=766403, citováno 1. 12. 2013; Petice proti KSČM v čele školství má přes 400 podpisů. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/olomoucky/clanek.phtml?id=765043, citováno 1. 12. 2013.
4
nesouvisí s tím, jak se strana chová na celostátní úrovni. Přesněji řečeno, zda se na krajské úrovni smazává programový rozdíl, který je patrný na celostátní úrovni a strany navrhují stejná řešení navzdory jejich ideologickému zaměření. V této části, ve které budu rozebírat programy, také představím modelaci možných koalic, i koalic reálně vzniklých a to právě na základě reformulované teorie koalic. Tato práce se snaží o co nejkomplexnější pohled na tvorbu koalic v krajích, z tohoto důvodu se zaměřím na čtyři kraje, na kterých se pokusím ukázat, jak tvorba koalic probíhá. Těmito kraji jsou kraj Vysočina, Středočeský, Pardubický a Zlínský. Tyto kraje jsem si vybral pro ilustraci, jak teoretické předpoklady a kontinuální návaznost jednotlivých koalic nemusí v reálné politice platit. V souvislosti s tímto výzkumem tak poměřím nejen programy jednotlivých stran, ale využiji i mediální výstupy, které o tvorbě koalice referovaly. Tyto výstupy následně konfrontuji s výpověďmi samotných politiků, kteří se na tvorbě těchto koalic podíleli a aktivně je vytvářeli. Věřím, že odpovědi daných politiků mi pomohou s odpovědí na druhou výzkumnou otázku, zda má na utváření krajských koalic vliv celorepublikové vedení strany nebo je tato odpovědnost čistě přenechána krajskému vedení a zastupitelům vzešlých z krajských voleb.
2. Teorie koalic České politické prostředí je multipartistické a většina voleb2 probíhá dle poměrného volebního systému. V takovém prostředí se jen výjimečně stane, že by nadpoloviční většinu hlasů získala jediná strana, která by pak mohla sama vládnout. Obvykle je nutné spojení dvou a více stran ke vzniku vládní většiny. Právě vznik a formování koalic zajímá politologickou vědu již od poloviny dvacátého století. Koalic a aliancí3 rozlišujeme několik druhů. Základní dělení koalic je na koalice volební, parlamentní4 a vládní. Tyto tři druhy se následně dále vnitřně dělí. Jak již názvy 2
Volby do Poslanecké sněmovny PČR, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstva obcí a do Evropského parlamentu. 3 Ve většině literatury se používá slovo koalice, narazit však můžeme také na výraz aliance. Maurice Duverger například výraz „koalice“ vnímá jako něco dočasného a příležitostného, zatímco „aliance“ je pro něj dlouhodobější spojenectví. Zcela opačně si tyto výrazy vykládá Giovanni Sartori, který za „aliance“ považuje přechodné spojenectví a „koalice“ bere jako stabilní svazek (Novák, 1997: 176).
5
napovídají, dělení je vytvořeno na základě toho, koho se koalice týkají. Je samozřejmé, že všechny tyto koalice se v prvé řadě týkají politických stran, avšak každá se týká odlišných zástupců těchto stran. Volební koalice se týkají kandidátů, parlamentní koalice poslanců či zastupitelů a vládní pak ministrů. Volební koalice jsou z těchto druhů asi nejvíce variabilní a vyskytují se v různých formách. V souvislosti s volebními koalicemi tak můžeme hovořit o koalicích tichých (tacitních) nebo výslovných (explicitních), místních nebo celostátních či vynucených nebo dobrovolných. Jednotlivé formy volebních koalic souvisí s vnitřním fungováním stran (míra (de)centralizace) a také se strategií, kterou strana ve volbách zvolí. Parlamentní koalice mohou být vládní či opoziční. Zejména pak provládní koalice nemusí vždy svým složením kopírovat vládní koalici, což platí zejména v případě vlád menšinových. Tyto „podpůrné“ koalice se navíc můžou měnit v závislosti na důvodu hlasování a velikosti potřebné většiny (Novák, 1997: 176 – 177; Říchová, 2000: 128). Původní teorie (viz níže) koalic navazuje na teorii her a teorii racionální volby. Současný výzkum pak zahrnuje dvě odlišné tradice, jakým je na koalice nahlíženo, a sice americkou tradici a evropskou tradici. Americká tradice vychází z práce Williama H. Rikera a jeho práce The Theory of political Coalitions (1962), ve které právě navázal na teorii her Neumanna a Morgensterna. Již tento fakt napovídá, jakým způsobem se Riker k formování koalic stavěl. Aktéři se dle něj v rámci vytváření koalic chovají racionálně a jejich cílem je maximalizovat své zisky za vynaložení co nejmenší energie (tzv. minimax strategie). Vzhledem k reáliím americké centrální politiky, která je postavena na dvou vnitřně heterogenních a decentralizovaných stranách a ve které není prezident ani jeho administrativa zcela závislá na většině v některé z komor, se koalice vytvářejí ad hoc a nejedná se o stálé a pevné svazky. V rámci vytváření koalic tak nejde primárně o prosazení idejí či programu, ale spíše o zisk křesel na rozhodujících pozicích. Proto je americká tradice také označována jako office seeking. Aktéři za účelem zisku křesel vytvářejí co nejjednodušší koalice, které by zahrnovaly co nejmenší počet aktérů, ať již se jedná o co nejmenší počet stran či co nejmenší počet „křesel“5. Ideálním modelem koalice v rámci americké tradice tak je minimální vítězná koalice (Minimal Winning Coalition – MWC) a to jak ve formě s nejmenším počtem křesel (Minimum Size Coalition – MSC), tak i ve formě s nejmenším počtem stran (MSUB). Jiné formy koalic, například velké koalice či menšinové vlády, pokládá americká tradice za deviantní případy, 4 5
Někdy označované také jako zastupitelské (v případě nižších úrovní) či hlasovací. Křeslem se v tomto případě míní poslanec, zastupitel, radní apod.
6
které jdou proti racionalitě (Balík, 2008: 36; Cabada, 2006: 10; Laver, Schofield, 1998: 9 – 10; Říchová, 2000: 120 – 121). Evropská tradice na rozdíl od té americké mnohem více vychází z empirických výzkumů, v rámci kterých zohledňuje politickou kulturu a tradice zkoumaných případů. Na základě těchto výzkumů následně byly koncipovány odlišné teorie vzniku koalic, podle kterých není v rámci koalic pro aktéry důležitý zisk vládních křesel, ale hlavně protlačení vlastních idejí a programových priorit. Právě v souvislosti se snahou stran prosadit své programové priority a ideje, je evropská tradice jinak označována jako policy seeking. V souvislosti s prosazením vlastního programu tak tradice připouští vznik velkých či menšinových koalic, jelikož v některých případech mohou být pro aktéry výhodnější (Balík, 2008: 36 – 37; Cabada, 2006: 11 – 12; Laver, Schofield, 1998: 7 – 9; Říchová, 2000: 121). Obě tradice s konceptem vytváření koalic pracují zcela odlišně, což je dáno odlišnými východisky a politickými reáliemi, ze kterých jednotliví autoři pochází. Dle některých jsou tyto rozdíly natolik velké, že není možné tyto rozdílné koncepty jakkoliv spojovat, jelikož se navzájem nemohou obohatit (Laver a Schofield, 1998: 10, Müller a Strøm 2003: 6, Říchová 2000: 122). Na druhou stranu je zde také velká část autorů, podle kterých obě tradice představují pouze „ideální“ typy a v rámci vyjednávání o vzniku koalic jsou tyto přístupy neoddělitelné (Budge a Keman dle Balík, 2008: 39; Cabada, 2006: 13). Právě Budge a Keman se jako jedni z prvních snažili spojit obě tradice a propojit jak snahu o zisk křesel ve vládě, tak i snahu prosadit vlastní programové priority. Ve své práci představili čtyři možné přístupy, jak se strany k vytváření koalic mohou stavět: 1. Vládní post je důležitý sám o sobě. Strany stojící mimo vládu nemají důvod nabízet svou podporu, proto neexistují menšinové vlády. 2. Vládní post jakožto prostředek k prosazení programu. Pokud existuje konsenzus ve vládě i v parlamentu, je hodnota vládního postu nižší, pokud je naopak parlament rozštěpen, je vládní post důležitější. Tento případ nevylučuje vlády menšinové nebo naopak nadměrné koalice. 3. Program jakožto prostředek k zisku vládního postu. 4. Program je důležitý sám o sobě. Strany se zaměřují výhradně na prosazení svých idejí a bodů programu nehledě na zisk vládního postu. (Balík, 2008: 39; Cabada, 2006: 13). 7
První a čtvrtý bod odpovídají typům office seeking potažmo policy seeking, které jsme výše označili za ideální. Tím se nám problematika zužuje na strany, které kandidují ve volbách se snahou získat především vládní post nebo na strany, kterým jde v první řadě o prosazení programu. Na základě výzkumu, který zkoumal 380 vlád v letech 1945 – 1984, bylo zjištěno, že primárně jde stranám o zisk postů ve vládě, ale i tak voličům nabízejí vlastní specifický program, i když může jít o omezený okruh témat či single-issue strany (Cabada, 2006: 14).
2.1.
Typologie koalic
Vraťme se ale k typologii koalic, která byla částečně naznačena výše. Jak jsem již uvedl, základní koalicí, se kterou pracoval Riker, je minimální vítězná koalice (MWC). Tu definoval jako: 1) „Koalici tvořenou dvěma a více stranami, které společně kontrolují nadpoloviční většinu parlamentních poslaneckých postů a 2) v této koalici nejsou žádní členové, jejichž hlasy nejsou pro získání většiny potřebné. Se ztrátou jednoho z partnerů ztrácí koalice potřebnou legislativní většinu.“ (Říchová, 2000: 130) Takto formulovaná definice však nebyla dostatečná, proto byla MWC rozdělena na dva typy, a sice dle počtu stran a dle počtu křesel. Koalice složená z co nejmenšího počtu křesel (Minimum size coalition – MSC), nejvíce odpovídá konceptu racionální volby. Tvoří jí nejnižší možný počet mandátů, který jí stále zajišťuje většinu. Odchodem jednoho jediného člena by koalice zanikla, neboť by ztratila většinu. Minimální vítězná koalice, která se skládá z co nejmenšího počtu stran (Coalition with the smallest number of parties – MSUB), odpovídá koalici minimálně dvou stran, z nichž ani jedna není z hlediska hlasovací většiny nadbytečná. Oproti MSC tak může taková koalice mít více mandátů, než je skutečně potřeba (Strnadová, 2006: 30). Pokud k těmto koalicím definovaných americkou tradicí připojíme také typy evropské tradice, tedy koalice zohledňující program a ideje stran, pak nám typologie naroste o další čtyři typy koalic. První dvě dále rozpracovávají minimálně vítězný typ koalice, jen zohledňují programové hledisko. Jedná se o minimální vítěznou koalici, jejíž členové k sobě mají nejblíže (Minimal Range Coalition – MRC) a o minimální vítěznou ideologicky propojenou koalici (Minimal Connected Winning Coalition – MCWC). 8
Jak již název napovídá, minimální vítězná koalice, jejíž členové k sobě mají nejblíže, označuje koalici stran snažící se prosadit společné cíle a sdílející podobný program. Jedná se tak o jakýsi shluk stran v určité části pravo-levé ideologické osy (Strnadová, 2006: 31). Minimálně vítězná ideově propojená koalice je podobným typem koalice, který v první řadě zohledňuje ideologickou provázanost členů. Tento typ sdružuje strany sousedící na pravo-levé ose. Navzdory označení „minimální“ nemusí tento typ koalice splňovat podmínky MSC ani MSUB. Může spojovat i více stran, například sousedící strany na pravolevé ose či menší strany spojující dvě větší, spolu přímo nesousedící, ale stěžejní strany. Hlavním kritériem v tomto případě je prosazení společných bodů programu (Eibl et al., 2009: 127). Tímto jsme se dostali ke koalicím, které již neodpovídají původnímu typu minimálních koalic, a dostáváme se ke koalicím nadměrným6 (Surplus Majority Coalition – SMC). Tento typ zahrnuje koalice, ve kterých je zapojena jedna či více stran, které jsou pro fungování koalice nadbytečné. Důvody vzniku tohoto typu koalic může být buď snaha zahrnout programově blízkou stranu, která by mohla prosadit své programové cíle nebo snaha snížit vyděračský potenciál vlastních zastupitelů v případě chybějící stranické disciplíny. Důvodem může být také snaha přijmout zákony, které vyžadují zvýšený počet hlasujících pro přijetí, než je prostá nadpoloviční většina (např. ústavní zákony), snížit vyděračský potenciál malých stran či naopak vyvážit pozici strany nejsilnější (Říchová, 2000: 133 – 134). Posledním typem je menšinová vláda. Na první pohled by se mohlo zdát, že tento typ vlastně není v pravém smyslu koalicí, neboť se jedná o vládu, která se neopírá o jakoukoliv většinu v zastupitelském orgánu (Říchová, 2000: 134). Na druhou stranu menšinová vláda nemusí být v žádném případě tvořena jen jednou stranou, což ostatně dokazuje i česká zkušenost7. Navíc realita ukazuje, že lze vytvořit menšinovou vládu, která je podporována parlamentní koalicí různého typu, např. MSC či MSUB. Ačkoliv tak někteří autoři považují
6
Ještě před samotnou definicí nadměrných koalic zde vyvstává jeden terminologický problém, který je nutný vyřešit. Anglický termín označující nadměrné koalice Surplus Majority Coalition (SMC), či Oversized Cabinet, jsou v českém prostředí překládány jako velké koalice (např. Říchová, 2000: 133; Strnadová, 2006: 33). V českém prostředí však je termín velká koalice nejčastěji používán v případech, kdy se spojí dvě největší, programově vzdálené strany a bez nutnosti spojení se s další menší stranou vytvoří koalici (v ČR by se ještě donedávna jednalo o koalici, kterou vytvořila ČSSD s ODS, v Německu pak o koalici CDU-CSU s SPD). Ta by se v takovémto případě dala označit za typ minimální vítězné koalice. Pro potřeby tohoto textu tak budu tento typ koalice označovat jako nadměrnou koalici (např. Balík, 2008, 38; Eibl et al., 2009: 127). 7 Menšinová vláda Václava Klause, která vládla v letech 1996 – 1998 (demisi podala již 30. listopadu 1997, ale oficiálně vládla až do 2. ledna 1998, kdy byla jmenována vláda Josefa Tošovského), byla tvořena stranami ODS, KDU – ČSL a ODA, přesto dohromady měla pouze 99 mandátů z 200.
9
menšinovou vládu za deviantní případ, nemusí vytvoření menšinové vlády znamenat zablokování systému nebo snad neochotu a neschopnost stran domluvit se a vládnout (Říchová, 2000: 136). Výše představené typy koalic tak představují průnik americké tradice office seeking a evropské policy seeking tradice. Pro hlavní část textu však takto definované typy koalic nejsou dostačující, jelikož neřeší variabilitu koalic nadměrných a dostačujícím způsobem ani formy koalic minimálních. Proto v následující kapitole představím typologii koalic, kterou pro potřeby zkoumání koalic na nižších úrovních (komunální i krajské) formuloval Stanislav Balík ve svých textech, doplněná typologií Vlastimila Havlíka.
2.2.
Alternativní typologie koalic
Ve své typologii se Balík inspiruje Giovanni Sartorim, respektive jeho přístupem k problematice stranických systémů. „Stejně, jako je počet stran nedůležitý pro fungování stranického systému, … tak ani počet stran či mandátů nevypovídá nic zásadního o fungování koalice.“ (Balík, 2008: 42). Balík tak ve své typologii odmítá dělení koalic dle počtu stran či křesel a zaměřuje se zejména na ideovou vzdálenost aktérů. Rozpracovává také hlouběji problematiku nadměrných koalic, které se od sebe zásadně liší, což však pomocí klasické typologie není možné rozlišit. Upozorňuje také na výše zmíněný problém velké koalice, který je v českém prostředí spíše konotován s minimálně vítěznou koalicí, než s koalicí nadměrnou (Balík, 2006: 57). Rozlišujícími typy koalic dle něj jsou: Minimální vítězná ideově propojená koalice -
Tu tvoří tolik aktérů (stran, či mandátů), kolik je zapotřebí k zisku většiny. Zároveň k sobě mají všichni aktéři ideově blízko. Tento model vychází z americké tradice, neboť je z pohledu racionální volby nejlogičtější. Zároveň však podporuje soutěživost stranického systému, jelikož se v následujících volbách může díky odlišnému výsledku vytvořit zcela odlišná vládní koalice.
10
Minimální vítězná ideově nepropojená koalice -
Jedná se o koalici, která dosud nebyla v českém prostředí na celostátní úrovni použita. Jak již název napovídá, jsou tyto koalice tvořeny sice nejmenším počtem stran nebo mandátů postačující k většině, avšak nejsou ideologicky propojeny. Jedná se tak o spolupráci stran, které nejsou ideologicky příbuzné nebo jsou dokonce protikladné. Podmínkou však také je, že v opozici zůstávají minimálně dvě další strany. Oproti velkým koalicím také nezahrnují pouze dva hlavní reprezentanty ideového spektra. Pro lepší představivost by takovouto koalicí bylo spojení ODS s KSČM.
Velká koalice -
Již zmíněná varianta, ve které se spojí dvě největší strany protikladných proudů, přičemž nepotřebují další menší stranu. Balík uvádí, že tento typ koalice může spadat do dvou kategorií – do koalice minimální vítězné, ale také do koalice nadměrné. Kritériem je počet mandátů velké koalice a existence alternativy s jinou stranou, ale celkově menším počtem mandátů. Je nutné zmínit, že se můžeme setkat také s vícestrannou variantou velké koalice, musí však být zachována podmínka, aby tuto koalici stále tvořili zástupci hlavních ideově protikladných proudů a mimo koalici zůstali minimálně dva aktéři.
Koalice nadměrná ideově propojená -
Také s tímto typem koalice se české prostředí (alespoň na vládní úrovni) nepotkalo. Takovýto typ koalice musí splňovat dvě kritéria: 1) koalici musí být i nadbytečný člen, bez něhož by koalice mohla fungovat a 2) všichni aktéři koalice jsou si ideově blízcí, přesněji řečeno, nejsou v ní zastoupeny protikladné ideové póly. Právě toto druhé kritérium, tedy absence výrazných programových kompromisů z obou stran, odlišuje tento typ koalice od koalice široké. Tento typ koalice je typický pro systémy, ve kterých nestačí rozhodnutí nadpoloviční většiny přítomných zákonodárců, ale je rozhodováno pomocí nadpoloviční většiny všech zákonodárců. Může být také využita v případě snahy o snížení vyděračského potenciálu jednoho z menších aktérů.
Koalice nadměrná ideově nepropojená -
Podobně, jako tomu bylo u předcházejícího typu koalice, i v této je jeden z aktérů pro funkčnost koalice nadbytečný, avšak v tomto případě je koalice ideově nepropojena. 11
Tento typ koalice je mezi koalicemi širokými a velkými. Oproti koalici velké však tato koalice má jednoho aktéra navíc, bez jehož přítomnosti by mohla dál fungovat a na rozdíl od široké koalice je v opozici více než jeden aktér. Široká koalice -
Jak již bylo naznačeno, jedná se o koalici, která obsahuje více členů, než je k její funkčnosti nutné, kteří jsou navíc ideově vzdálení. V opozici přitom zůstane buď jen jeden aktér, nebo více aktérů, avšak zastánců stejného ideologického proudu
Všestranická koalice -
Velmi zřídka se objevující typ koalic, ve kterých jsou zastoupeny všechny relevantní politické strany, žádná nestojí mimo koalici (Balík, 2008: 43 – 46).
Schéma č. 1: Třídy a typy koalic dle Stanislava Balíka Třída koalic minimální vítězná (nejmenší mandátů, nejmenší počet členů)
Typ koalic počet
minimální vítězná ideově propojená minimální vítězná ideově nepropojená
nadměrná
velká nadměrná ideově propojená nadměrná ideově nepropojená široká všestranická
Zdroj: Balík, 2008: 48
Jak vidno, Stanislav Balík ve své typologii nepracuje s menšinovými koalicemi. Tento fakt má co do činění s tím, že svou typologii formuloval pro koalice hlasovací, nikoliv vládní. V případě hlasovacích koalic se nemůžeme setkat s menšinovými koalicemi, jelikož by zcela logicky neměla většinu a nemohla by tak vládnout (porovnáno s Balík, 2006: 57). Pokud bychom chtěli do typologie zahrnout také vládní typy koalic, je tak nutné tuto typologii doplnit i o možnosti vzniku menšinové vlády. Menšinové koalice do své typologie
12
zahrnuje například Vlastimil Havlík (Eibl et al., 2009: 125 – 142), který si pro potřeby zkoumání koalic taktéž upravil klasické dělení koalic, které bylo představeno výše. Havlík, stejně jako jiní autoři, rozděluje koaliční vlády dle toho, zda jsou ideově propojené či nikoliv. V rámci každé z těchto kategorií následně rozlišil jednotlivé typy vlády. Kritériem dělení byl počet členů koalice, či zastoupení členů koalice v zastupitelstvu. Tímto způsobem byly pro obě ideové kategorie vytvořeny typy koalic menšinových, minimálně vítězných dle počtu členů, minimálně vítězných dle počtu křesel a nadměrné koalice. Do své typologie Havlík zahrnuje také vlády jednobarevné, ať už se opírají o většinu v zastupitelském orgánu či nikoliv (Eibl et al., 2009: 130). Pro tuto práci není tento fakt důležitý, ale pro úplnost jej také zahrnuji. Schéma č. 2: Třídy a typy koalic dle Vlastimila Havlíka Jednobarevné vlády
Menšinové Většinové
Koalice
Ideově propojené
Menšinová koalice Minimální vítězná koalice (mandáty) Minimální vítězná koalice (členové) Nadměrná koalice
Ideově nepropojené
Menšinová koalice Minimální vítězná koalice (mandáty) Minimální vítězná koalice (členové) Nadměrná koalice
Zdroj: Eibl et al., 2009: 132
Vznik jednobarevných vlád je pravděpodobnější na nižších úrovních, než na úrovni celostátní. Tento typ vlády však většinou nemá dostatek hlasů k zajištění většiny v zastupitelském orgánu. Musí vytvářet další koalice, které sice nejsou součástí vládní koalicí, ale straně zajišťuje možnost „prohlasovat“ vše potřebné a udržuje ji u vlády. Takováto hlasovací koalice na úrovni zastupitelstva, která udržuje jednobarevnou či menšinovou vládu, však již není menšinovou koalicí. Dochází tak ke změně charakteru celé koalice. Vzhledem k řečenému se tak nabízejí dvě možnosti, jak pokračovat: 1) rozdělíme koalice na dva typy, vládní a zastupitelské, přičemž každý tento typ bude mít svou vlastní typologii. Následně budou všechny koalice vzniklé v krajích po volbách 2012 posuzovány 13
z hlediska vládních i zastupitelských koalic, či 2) nebudeme vládní složení koalic brát v potaz, jelikož důležitější z hlediska fungování celé vlády je většinová koalice v zastupitelském orgánu. V takovém případě bychom rezignovali na jednobarevné či menšinové vlády a zaměřili bychom se jen na hlasující koalice. Vzhledem k tomu, že cílem této práce je snaha o co největší komplexnost v případě vzniku koalic na krajské úrovni po volbách 2012, budu všechny koalice posuzovat z hlediska jak vládní, tak hlasující koalice. Takto vytvořená hlasovací koalice pak může nabývat různých typů, od minimální vítězné, až po nadměrné. A stejně jako u klasických koalic i v tomto případě platí nutnost zkoumat ideovou propojenost či nepropojenost. Z tohoto důvodu, pokud takovýto případ nastane, bude menšinová či jednobarevná vládu řazena dle souhrnné typologie koalic8. Výsledná typologie po spojení typologií autorů Stanislava Balíka a Vlastimila Havlíka tak co do počtu typů koalic značně nabyde, avšak měla by více než dostatečně posloužit pro potřeby této práce a zařazení všech typů koalic, které vznikly po krajských volbách 2012. Schéma č. 3: Souhrnná typologie vládních a hlasovacích koalic Jednobarevné ideově propojené (MIP) Menšinové
ideově nepropojené (MIN)
Vládní koalice
ideově propojené (MVIP) Minimální vítězné
ideově nepropojené (MVIN) velké (V)
Hlasovací
ideově propojené (NIP)
koalice ideově nepropojené (NIN) Nadměrné široké (Š) všestranické (VŠ) Zdroj: Vlastní typologie na základě Balík, 2008: 48 a Eibl, et al., 2009: 132
8
Schéma č. 3.
14
Na závěr této kapitoly si neodpustím poznámku. Pokud jsem zde zmínil ideové propojení či ideologickou blízkost stran, byl tento pojem používán v rámci klasické pravo-levé osy, na které jsou strany řazeny. Tato škála se využívá zejména na celostátní úrovni a strany se tímto zařazením snaží oslovit určitý segment voličů a vymezit se vůči konkurenci. Je tento pravolevý model možno přenést také na nižší úroveň? Domnívám se, že ne zcela a že se na nižších úrovních tyto „ideologické“ rozdíly stírají. Hlavní souboj politických stran se vede o praktičtější otázky (například stavba silnic, rekonstrukce center apod.), které nelze označit za pravicové či levicové. Z tohoto důvodu bude ideologická blízkost stran posuzována dle programů strany v jednotlivých krajích. Způsob, kterým budu postupovat, představím v samostatné kapitole číslo 4. Metodologie a operacionalizace.
3. Krajské volby V předcházející kapitole jsem nastínil, jaké typy koalic se v rámci krajské úrovně (typologie je přenositelná samozřejmě také na celostátní, regionální či supranacionální úroveň) mohou objevovat. Nyní je potřeba přiblížit specifika krajské úrovně, zejména pak poněkud problematický vznik krajů a volební systém, který následné vytváření koalic determinuje nejvíce. Volební systém však není jediným faktorem, který koalice ovlivňuje. Důležitým aspektem je také volební chování voličů, které se v rámci voleb na nižší úrovni oproti celostátní přeci jen liší. Právě z tohoto důvodu představím teorii voleb druhého řádu, které se odlišné chování voličů snaží popsat a vysvětlit.
3.1.
Vznik krajů
Podoba krajů9 vznikla zákonem přijatým v roce 199710 s platností od 1. ledna 2000. Základy však byly položeny již v Ústavě, přesněji řečeno v článcích 99 – 105. Debata o vzniku těchto samosprávných celků však zahrnovala nejen míru pravomocí, které by měly být na nižší 9
Dle zákona se jedná o vyšší územně samosprávné celky, avšak po vzoru drtivé většiny publikací (srovnání napři. s Balík, Kyloušek, 2005; Cabada, 2006; Eibl et al., 2008) budu tyto celky označovat všeobecně uznávaným termínem kraje. 10 Zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územně samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
15
úroveň přeneseny, ale také počet těchto celků. Postupem času se problematika krajů zredukovala pouze na otázku, kolik krajů vznikne, jejich kompetence se řešily až následně a byly otázkou dalších reforem (Balík, 2005: 13). Původní debaty o počtu krajů se pohybovaly v rozmezí tří krajů (Čechy, Praha, Morava a Slezsko) až osmdesáti (kopírovaly by okresy). Po volbách 1996 se však počet krajů částečně ustálil a návrhy hovořily o vytvoření přibližně deseti krajů. Dle některých návrhů měly kraje kopírovat krajské uspořádání z roku 1960, kdy došlo k vytvoření osmi krajů11. Tento návrh nakonec nebyl přijat, ačkoliv i po roce 2000, kdy byly vytvořeny dodnes platné kraje, toto původní rozdělení fungovalo. Například Karlovarský kraj neměl vlastní krajské ředitelství policie, krajský soud či krajské státní zastupitelství, všechny tyto instituce zajišťoval kraj Plzeňský12. Alternativou k tomuto dělení na deset krajů byl návrat ke krajskému uspořádání z roku 194913, v rámci kterého bylo vytvořeno na území České republiky třináct krajů. Výsledný zákon, dle kterého byly kraje zřízeny, tak nejvíce odpovídal uspořádání z roku 1949 a dle všech ukazatelů nešlo o šťastnou volbu. Jednotlivé kraje jsou velmi rozdílné a to jak v počtu obyvatel, v rozloze nebo i regionálním HDP. Záhy se navíc ukázalo, že nově vzniklé kraje nejsou až na tři výjimky (Praha, Středočeský kraj a Moravskoslezský kraj) dostatečně velké, aby odpovídaly tzv. NUTS II14. Tato rozdílnost, zejména v počtu obyvatel, se následně odrazila i do volebního systému jednotlivých krajů. Jak již bylo řečeno, v první fázi se řešil zejména počet krajů a vymezení jednotlivých krajů, až následně se řešily jednotlivé pravomoci a přenesení samosprávy na kraje. Více méně 11
Zákon č. 36/1960 Sb. o územním členění státu. V současnosti má Karlovarský kraj zřízené pouze krajské ředitelství policie. Krajské státní zastupitelství i krajský soud má nadále sídlo v Plzni. 13 Zákon č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení. 14 „Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek.“ Vznikly na základě klasifikace z roku 1988, kdy tyto jednotky měly sloužit ke sběru dat a statistik o jednotlivých členských státech EU, zejména však slouží pro čerpání peněz ze Strukturálních fondů EU. Tato klasifikace se skládá ze šesti úrovní (NUTS 0 – NUTS V) a každá úroveň je definována rozlohou a počtem obyvatel. Již v roce 1998 vláda doporučila vymezit tyto statistické jednotky na území ČR právě ve shodě s vymezením NUTS v rámci EU. Problém se objevil právě v rámci NUTS II neboli regionů soudružnosti. Ty měly v ideálním případě kopírovat nově vznikající kraje, ovšem velikost nově vznikajících krajů na území ČR byla co do průměru s EU čtyřikrát menší rozlohou a dvaapůlkrát počtem obyvatel. Již tehdy tak bylo jasné, že pro potřeby EU a zejména pro potřeby čerpání Strukturálních fondů EU, je nutné vytvořit nově vzniklé kraje pro úroveň NUTS II. Sloučením tak vznikly „nové“ kraje, které však slouží čistě pro tyto statistické potřeby a čerpání dotací, dnes známe také jako Regionální operační program (ROP). Nomenklatura územních statistických jednotek NUTS (Nomenclature Unit of Territorial Statistic), dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nomenklatura-uzemnich-statistickych-1855.html, citováno 11. 11. 2013. 12
16
všechny důležité zákony byly nakonec včas přijaty, zejména pak zákon o hlavním městě Praze (zákon č. 131/2000 Sb.), který vymezoval Prahu jako kraj, avšak nevytvářel krajské zastupitelstvo a jako jedinou přímo volenou instituci nadále zachoval zastupitelstvo hlavního města Prahy. Dále to byl zákon o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů (zákon č. 157/2000 Sb.), zákon o rozpočtovém určení daní (zákon č. 248/2000 Sb.) a další, které přibyly v průběhu následujících let.
3.2.
Orgány kraje
Definice, vymezení a pravomoci orgánů kraje vychází ze zákona č. 129/2000 Sb. o krajích. Orgány kraje jsou zastupitelstvo, rada, hejtman, zvláštní orgány (výbory a komise) a krajský úřad. V rámci tohoto textu však postačí zaměřit se na zastupitelstvo, radu a pozici hejtmana. Způsob, kterým se zastupitelé do krajského zastupitelstva volí, přiblížím v následující kapitole, nyní se zaměřím na kompetence a pravomoci těchto tří orgánů. Zastupitelstvo je legislativním orgánem kraje a má právo, kromě jiného, předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů či vydávat obecně závazné vyhlášky kraje. Kromě těchto zákonodárných pravomocí má zastupitelstvo také pravomoci rozpočtové (schvalování rozpočtu kraje a závěrečný účet kraje), pravomoc nakládat s majetkem kraje (poskytování dotací občanským sdružením či obcím) a v neposlední řadě může navazovat spolupráci s jinými kraji či spolupráci na mezinárodní úrovni. Zasedáníschopné je zastupitelstvo pouze v případě, že je přítomný nadpoloviční počet všech zastupitelů, přičemž všechna rozhodnutí musí být přijata nadpoloviční většinou všech členů zastupitelstva. Právě tento bod je pro další práci stěžejní, jelikož klade na koalice poměrně vysoké nároky. Pokud bychom si představili teoretickou situaci, kdy v kraji vládne minimální vítězná koalici, která se skládá z minimálního počtu mandátů, nesměl by při žádném hlasování chybět ani jeden zastupitel této koalice, jinak by nebylo možné přijmout jakékoliv návrhy, byť by to byl jen návrh programu jednání (Zákon č. 129/2000: § 31 - § 46). Rada kraje je oproti zastupitelstvu orgánem exekutivním. Tvoří jí hejtman, náměstek (náměstci) hejtmana a další členové rady, kteří jsou zvoleni z řad zastupitelů. Celkový počet členů rady je předem dán a to na základě počtu obyvatel, který v každém kraji žije. Pokud v kraji žije do 600 000 obyvatel, je rada devítičlenná, pokud je kraj větší (žije v něm nad 17
600 000 obyvatel), pak má rada jedenáct členů. Také v tomto orgánu je k přijetí rozhodnutí potřeba nadpoloviční většina všech členů rady. Také rada má poměrně široké spektrum pravomocí, mezi které spadá například správa hospodářské oblasti (hospodaření dle rozpočtu, dotace), vydávání nařízení kraje, na návrh ředitele krajského úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu a další. Celkově rada připravuje podklady a návrhy pro jednání zastupitelstva a následně dohlíží na naplňování zastupitelstvem přijatých rozhodnutí (Zákon č. 129/2000: § 57 - § 60a). Jak již bylo řečeno, v čele rady a potažmo v čele celého kraje stojí hejtman, který navenek reprezentuje celý kraj. Je volen zastupitelstvem, přičemž musí být členem zastupitelstva a je také zastupitelstvu odpovědný. Ačkoliv je tak hejtman díky své pozici nejvíce vidět a jedná se o prestižní pozici, není tato funkce spojena s výraznějšími pravomocemi. Spolu se svým zástupcem (náměstkem) podepisuje právní předpisy kraje, po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele krajského úřadu, odpovídá za informování občanů o činnosti kraje a vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon (Zákon č. 129/2000: §61 - §65a). V rámci předvolební kampaně je obvyklé, že lídr kandidátky kandidující strany je zároveň kandidát této strany na funkci hejtmana. Je to tedy stejné, jako v případě voleb do Poslanecké sněmovny, kdy je lídr strany taktéž zpravidla představován jako kandidát strany na předsedu vlády.
3.3.
Volební systém do krajských zastupitelstev
Jak z uvedeného vyplývá, jediným přímo voleným orgánem kraje je krajské zastupitelstvo. Volby do krajských zastupitelstev probíhají dle zákona č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Volba probíhá tajným hlasováním dle všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení. Volby vyhlašuje prezident, nejpozději 90 dnů před jejich konáním. Volby musí proběhnout nejdříve 30 dní před koncem volebního období krajského zastupitelstva a nejpozději v den konce jejich volebního období. Funkční období zastupitelstev krajů je čtyřleté. Volby probíhají ve dvou dnech, a sice v pátek (14.00 – 22.00) a v sobotu (8.00 – 14.00) (Zákon č. 130/2000: § 3).
18
Aktivní volební právo má každý občan České republiky, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku 18 let, toto právo může být odebráno pouze, pokud došlo ke: -
zbavení osobní svobody z důvodu výkonu trestu odnětí svobody
-
zbavení způsobilosti k právním úkonům
-
omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu
-
výkon základní nebo náhradní vojenské služby, vyžaduje-li to bezpečnost státu
Pasivní volební právo je totožné s právem aktivním, jsou zde však omezení výkonu funkce. Ta je neslučitelná například s výkonem funkce na ministerstvu či na jiném ústředním orgánu státní správy nebo s funkcí vykonávanou zaměstnancem kraje či obce (Zákon č. 130/2000: § 4 - § 5). Volebním obvodem je celé území kraje a voleb se mohou účastnit pouze registrované politické strany, hnutí a koalice. Každý volič má možnost přidělit až čtyři preferenční hlasy. Nemá však možnost tyto hlasy kumulovat, ani je přidělovat napříč stranám (panašovat). Pro posunutí kandidáta na první místo kandidátky musí získat alespoň 10 % preferenčních hlasů z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro stranu. Pokud tuto hranici překoná více kandidátů, jsou seřazeni dle počtu preferenčních hlasů, v případě shody rozhoduje původní pořadí na kandidátce (Zákon č. 130/2000: § 25, § 43). Hlasy na mandáty jsou přepočítávány dle modifikovaného d´Hondtova dělitele, prvním dělitelem tedy není 1, ale 1,42. Do skrutinia, ve kterém se rozdělují počty mandátů, postupují jen ty politické strany, hnutí a koalice, které v rámci celého kraje získaly alespoň 5 % z celkového počtu platných hlasů. Celkový počet mandátů (tedy počet křesel v zastupitelstvu), který se ve volbách rozděluje, závisí na počtu obyvatel v daném kraji. V kraji do 600 000 obyvatel se volí 45 zastupitelů, v kraji s počtem obyvatel mezi 600 000 – 900 000 je to 55 zastupitelů a nakonec v krajích nad 900 000 obyvatel se volí 65 členů zastupitelstva. Pro stanovení počtu členů zastupitelstva je rozhodující počet obyvatel kraje dle statistického lexikonu obcí k 1. lednu roku, v němž se volby konají. Volební systém do krajských zastupitelstev je v mnohém podobný volebnímu systému do Poslanecké sněmovny. Oba systémy jsou založeny na poměrném volebním systému, v rámci kterého je volebním obvodem území kraje. V obou případech je k zisku mandátu nutná 5% hranice a volič může v rámci kandidátky použít čtyři preferenční hlasy. Důležité prvky jako je přepočet hlasů na mandáty či volební klauzule jsou odlišné, ale procedurálně se 19
pro voliče nic nemění. V rámci voleb může hlasovat jen pro jednotlivé strany, v rámci kterých může udělit preferenční hlasy jednotlivým kandidátům na jedné kandidátce. Chování voličů, ale i politických stran se však v rámci krajských voleb vzhledem k jejich významu značně liší od jejich chování během voleb do Poslanecké sněmovny. Na otázku proč tomu tak je se snaží odpovědět teorie voleb druhého řádu. Ta byla původně definována na základě voleb do Evropského parlamentu Karllheinzem Reifem a Hermannem Schmittem v článku Nine second-order national elections - A conceptual framework for the analysis of European election results z roku 1980. V tomto článku oddělili dva druhy voleb, a sice volby prvního řádu („first-order“ elections) a volby druhého řádu („second-order“ elections). Do voleb prvního řádu patří v parlamentních systémech volby parlamentní a v prezidentských systémech volby prezidentské. Do voleb druhého řádu pak patří volby regionální a komunální. I přes toto dělení se volby vzájemně ovlivňují. Jinak řečeno, ovlivňují chování voličů, neboť výsledky voleb druhého řádu se mohou projevit i v rámci voleb řádu prvního. Tento vztah však platí také naopak a voliči se v druhořadých volbách rozhodují dle toho, jak se strany chovají na nejvyšší, celostátní úrovni (Reif, Schmitt; 1980: 8 – 9)15.
15
V rámci svého výzkumu následně vymezili šest dimenzí, ve kterých se rozdílnost voleb druhého řádu od voleb prvního řádu projevuje nejvíce. 1) Dimenze významu (The „less-at-take“ dimension) – na základě voleb druhého řádu nedojde ke změně vlády a ani se nerozhodne o nejdůležitějších politických tématech, čehož jsou si vědomi jak voliči, tak také kandidující strany. 2) Dimenze specifické arény (The specific-arena dimension) – navzdory výše zmíněnému, přeci jen jde ve volbách druhého řádu o něco. Přesněji řečeno o kontrolu nad událostmi a procesy, které nelze z nejvyšší úrovně ovlivnit (samospráva, přenesené pravomoci apod.). 3) Dimenze institucionálně-procedurální (The institucional-procedural dimension) – zda se institucionální nastavení voleb druhého řádu výrazněji liší od institucionálního nastavení voleb prvního řádu. Případné odlišnosti mohou mít vliv například na volební účast, čím větší odlišnost volebního systému voleb druhého řádu od volebního systému voleb prvního řádu, tím menší volební účast. 4)Dimenze volební kampaně (The campaign dimension) – prvořadým volbám je věnována největší pozornost médií i veřejnosti, proto je v případě druhořadých voleb pro strany náročnější (co se úsilí i množství vynaložených financí týče) přimět voliče přijít k volbám a odevzdali stranám svůj hlas. Pro některé strany je však nízká volební účast výhodou, neboť strany s tzv. pevným voličským jádrem z této nízké volební účasti mohou profitovat a ani nemusí v rámci kampaně vynaložit větší úsilí. 5)Dimenze politické proměny hlavní arény (The main-arena political change dimension) – v rámci zkoumání druhořadých voleb se musí brát v potaz proměnu popularity stran na celostátní úrovni. Druhořadé volby se chováním voličů liší, přesto musí být tento fakt zahrnut. 6) Dimenze sociálních a kulturních změn (The social and cultural change dimension) – změny v sociální i kulturní oblasti nebo změny ve skladbě obyvatelstva mají vliv jak na volby druhého řádu, tak na volby prvního řádu. Například změny počtu zemědělců či věřících mají vliv na zisk stran spjatých s těmito sociálními skupinami (Reif, Schmitt; 1980: 9 – 15). Na základě zkoumání voleb do Evropského parlamentu v roce 1979 a v souvislosti s těmito dimenzemi, definovali Reif se Schmittem charakteristiku voleb druhého řádu: - Mají nižší volební účast, což je umocněno, pokud se volební pravidla příliš liší od národních pravidel - Je zde větší šance a prostor pro nové a malé strany. - Voliči odevzdávají větší procento neplatných hlasů. - Voliči se více zaměřují na osobnosti, méně na strany. - Strany, které jsou u moci, ztrácejí podporu. - Volby překračují národní hranice. - Pozornost médií i voličů je při volbách druhého řádu nižší.
20
Tento koncept byl několikrát zkoumán nejen v českém prostředí, avšak většina výzkumů byla spjatá s výzkumem voleb do Evropského parlamentu. Pro krajské volby byl koncept druhořadých voleb použit v již citované knize Eibla et al., kdy byl aplikován pro krajské volby 2008. Během výzkumu autoři vycházeli z hlavních tezí Reifa a Schmitta a došli k závěru, že v rámci krajských voleb je volební účast nižší, než v případě voleb do Poslanecké sněmovny; množství neplatných hlasovacích lístků je v případě voleb do krajských zastupitelstev vyšší, než v případě voleb do Poslanecké sněmovny a volební zisky vládních stran jsou v případě voleb do krajů nižší, než v případě voleb do Sněmovny a naopak, volební zisky opozičních stran jsou v případě voleb do krajských zastupitelstev vyšší než v případě sněmovních voleb. Tímto výzkumem tak byl potvrzen již dříve předpokládaný fakt, že krajské volby patří k volbám druhořadým, pro voliče méně důležitým a jejich chování se liší od jejich chování v rámci celorepublikových voleb (Eibl et al., 2009: 21 – 22).
4. Metodologie a operacionalizace V tuto chvíli je čas představit v této kapitole metodu, jakou ve své práci použiji a jak budu postupovat. V rámci použití typologie koalic, kterou jsem představil v samostatné kapitole, je nutné zjistit, které strany jsou si programově blízké a které nikoliv. Pro toto „ideologické“ rozdělení samozřejmě využiji předvolební program jednotlivých stran, které byly v rámci krajských voleb zvoleny do zastupitelstev krajů. Jak jsem již uvedl v kapitole č. 2 Teorie koalic, nedomnívám se, že je vhodné vycházet z klasického a relativně zažitého řazení stran dle pravo-levé škály. Domnívám se, že krajská úroveň je specifická a spory mezi stranami se vedou o praktičtější otázky, než je tomu na celostátní úrovni. Je to dáno velikostí krajů, počtem obyvatel a zejména pravomocemi krajského zastupitelstva, rady i hejtmana. Kraje nemohou rozhodovat o záležitostech s celostátním dopadem či jít proti rozhodnutí centrální vlády16.
16
V rámci předvolebního boje před krajskými volbami v roce 2008 se o to pokusila ČSSD, kdy hlavním programovým bodem prakticky všech krajských kandidátek za tuto stranu bylo zrušení zdravotnických poplatků, které pravicová vláda zavedla. Sociální demokracie následně ve všech krajích vyhrála, získala post hejtmana a většinu v krajské radě. I přesto však žádná z těchto krajských vlád zdravotní poplatky nezrušila, v některých krajích došlo pouze k jejím proplácením.
21
Souhlas s dostavbou silnice či odpor proti rekonstrukci památky však těžko může být bráno za levicovou či pravicovou politiku. Na druhou stranu nelze na tuto rozlišovací pravolevou škálu rezignovat úplně. Najdou se také oblasti, například privatizace krajského majetku (například nemocnic), u kterých bychom očekávali chování stran dle ideologie či ideologického postavení, jaké zaujímá strana na celostátní úrovni (srovnání Linek, 2004; Škodová, 2007; Chytilek a Eibl, 2011). Proto, abych tak jednotlivé strany mohl zařadit dle blízkosti programů, využiji kvalitativní analýzu jejich programů. Pro každý kraj vytvořím tabulku, ve které budou zahrnuta témata, vždy vycházející z programů stran, které v daném kraji obsadily posty v zastupitelstvu. Až na základě toho, jak se strany k danému tématu před volbami vyjadřovaly, bude vytvořen průnik programových dokumentů stran pro jednotlivé kraje. Pro lepší upřesnění – vytvořím tabulku, ve které bude graficky znázorněna shoda či rozpor stran v jednotlivých tématech programů. Po vyhodnocení této analýzy tak je možné, že dojde k programové blízkosti stran, které si jsou na celostátní úrovni vzdálené a nemají prakticky žádné programové shody. Vzhledem k výzkumným otázkám bude ideová propojenost stran posuzována poměrně přísným způsobem. Pokud se strany nebudou shodovat byť v jediné oblasti, bude to považováno za ideovou nepropojenost. Budou-li se tak strany v krajích shodovat ve všech bodech, kromě názoru na privatizaci nemocnic, či na řešení bezpečnostní politiky kraje, nebudou tematicky propojeny a jejich případná koalice bude označena za ideologicky nepropojenou. Je také možné, že se v rámci této analýzy najdou „slepá“ místa programů u jednotlivých stran. Tedy že se strany k vybraným tématům v rámci svých programů nevyjádřily. Aby byl tento případ eliminován, využiji archiv pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, ve kterém probíhaly předvolební diskuze s krajskými lídry kandidujících stran postupně ve všech třinácti krajích. Využiji také informační portál ekolist.cz, který ve všech krajích provedl srovnání jednotlivých programů. V této části nevyužiji jiné zdroje, například novinové články či rozhovory, z důvodu možného zkreslení programových priorit. Hrozí zde nebezpečí, že strany budou mít z hlediska programu stejný názor a budou nabízet totožné řešení, avšak z důvodu osobních animozit se budou snažit vůči sobě vymezovat. Je také možné, že v rámci rozhovoru se kandidát strany ve snaze přilákat voliče odchýlil od programu, se kterým strana kandiduje. K tomuto vymezování samozřejmě docházelo i v případě zmíněného pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, avšak v tomto případě byla všem účastníkům vždy položená stejné otázka, na kterou se každý účastník musel vyjádřit, 22
což bylo následně konfrontováno s programem strany. Právě z tohoto důvodu v této kapitole nebudu jiných, než zmíněných zdrojů využívat. I přes tuto snahu doplnit vztah strany pro všechna témata se může stát, že pro určité téma nenajdu stranou veřejně vydané stanovisko. Tento fakt však nebude brán jako vyjádření vztahu k tématu, pouze jeho absence v programových prioritách. Strana tím nebude nikterak znevýhodněna. Tento postup bude proveden u všech politických stran, které byly ve volbách 2012 zvoleny do krajských zastupitelstev. Dle následných výsledků pak bude možné určit, zda jsou si strany programově podobné či nikoliv. Vzhledem ke specifikům jednotlivých krajů a odlišným programovým materiálům nebude tabulka programových priorit vždy stejná. V každém kraji byla důležitost některých témat vyšší, než v případě jiných krajů. Přesto se v každém kraji zaměřím na společná témata, kterými jsou například doprava, školství, či zdravotnictví. Cílem této práce je modelace všech možností, kterými mohla být koalice vytvořena. Právě z tohoto důvodu je zcela zbytečné analyzovat a zařazovat politické strany, které sice do voleb kandidovaly, avšak v zastupitelstvu neměly po volbách žádného zástupce a nemohly tedy do vytváření koalic nikterak zasáhnout. Na základě programové analýzy zvolených stran pak bude vytvořena nejprve modelace možných typů koalic, které by zajistily většinu v krajském zastupitelstvu. Pro tuto část využiji veřejně dostupných informací o počtu zvolených zastupitelů za jednotlivé strany v každém kraji. Modelace možných koalic bude posuzována nejen dle průniku programů, ale také z hlediska počtu členů. Následně zařadím reálně vzniklou koalici dle typologie, kterou jsem představil samostatně. Zařazení jednotlivých koalic dle typologie a v návaznosti na programové průniky stran ve všech krajích, však není mým jediným cílem. V rámci této práce se chci blíže podívat na způsob, jakým byly koalice reálně vytvářeny. Z tohoto důvodu se zaměřím na tvorbu koalic ve čtyřech krajích, ve kterých po volbách v roce 2012 došlo navzdory podobným výsledkům voleb ke zcela odlišnému chování stran. Abych situaci upřesnil, ve čtyřech krajích došlo k situaci, kdy mohla být i přes změnu počtu mandátů u jednotlivých stran, či přes změnu počtu stran v krajském zastupitelstvu, zachována stávající forma vládní koalice, která v daných krajích byla ustanovena již po volbách 2008. Jednalo se o kraje Pardubický, Zlínský, 23
Středočeský a kraj Vysočinu, přičemž v kraji Pardubickém a Zlínském vznikla po volbách 2008 vláda koaliční, v kraji Vysočina a Středočeském vláda menšinová. Po volbách 2012 mohly takto vytvořené vlády pokračovat, ovšem vždy v jednom z krajů došlo k výrazné změně. A právě důvod této změny objasním v samostatné kapitole. Abych proces vytváření koalic v těchto vybraných krajích lépe popsal, využiji v této části monitoring médií Anopress a kvantitativní analýzu programů, avšak v rámci celistvosti využiji také standardizovaný dotazník17, který byl zaslán předním představitelům zvolených stran. Tyto tři zdroje by měly poskytnout nejen jednotný pohled na tvorbu koalic, ale také představit rozdíly mezi tím, co se v médiích psalo, a tím, jak to viděli zainteresovaní představitelé stran. Jednotlivé dotazníky byly ve většině otázek stejné, zohledňovaly však jednotlivá specifika kraje a danou pozici strany, kterou po vzniku krajské koalice zaujala (vládní strana/opozice)18. Pro lepší orientaci, z jakých datových souborů jsem v jednotlivých částech následujícího textu vycházel a jaký bude jejich výstup, přikládám podrobnější tabulku. Tabulka č. 1: Použitá data v jednotlivých kapitolách a výstupy kapitol Kapitoly
Primární data
Kapitola 5.1. – 5.14. - Programy stran, které Průnik programů stran obsadily křesla a typologie všech v krajských možných koalic ve zastupitelstvech všech krajích
Kapitola 6 - Programy stran, které Bližší analýza vzniku obsadily křesla koalic v kraji v krajských Vysočina, zastupitelstvech Středočeském, - Novinové články Pardubickém a zaměřující se na Zlínském povolební vyjednávání a vznik krajských koalic - Vyplněné dotazníky Zdroj: Autor
Sekundární data
Výstup
- Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry z jednotlivých krajů - Server www.ekolist.cz, na kterém byly porovnány jednotlivé programy stran v rámci všech krajů
Programová blízkost/vzdálenost stran, které získaly mandát v krajských zastupitelstvech jednotlivých krajů
Důvody vzniku reálně vzniklých koalic ve vybraných krajích a vliv centrálního vedení strany na proces vzniku těchto koalic
17
Dotazníky byly vytvářeny tak, aby jejich vyplnění nezabralo mnoho času a ačkoliv je tvořily otevřené otázky, bylo možné na ně odpovědět jen jedním slovem či krátkou větou. Jejích hlavním cílem bylo zjistit, koho představitelé jednotlivých stran považovali před volbami z hlediska programů za nejvhodnější možné koaliční partnery a které nikoliv. Zároveň měly zjistit, zda bylo následné vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky strany, či se na rozhodovacím procesu podílelo centrální vedení strany. 18 Jednotlivé dotazníky viz příloha 1.
24
5. Krajské volby 2012 a vzniklé koalice Ještě před podrobnějším představení situací v jednotlivých krajích a následnému vzniku koalic, které vznikly v krajích po volbách, považuji za vhodné představit celkové výsledky a výstupy krajských voleb 2012. Volby se uskutečnily v termínu 12. 10. – 13. 10. 2012, zhruba v polovině funkčního období Poslanecké sněmovny. Sněmovní volby vyhrála ČSSD, vládu však opět sestavovala ODS. Ve Sněmovně poprvé v historii České republiky nepůsobila KDU-ČSL. Po Sněmovních volbách tak vládu vytvořila koalice strany ODS a nově vzniklých stran TOP 09 a VV. Právě VV se však v průběhu funkčního období rozštěpily a ve vládní koalici ji nahradila opět nově vzniklá strana LIDEM. V opozici byla ČSSD, KSČM a v době krajských voleb také VV19. Za dva roky fungování si vláda, která se na počátku mohla opřít o výraznou většinu ve Sněmovně (118 poslanců z 200), prošla celou řadou skandálů a krizí (Kroupa a Šťastný, 2010; Zatorsky, 2010; Kreč, 2011; Kopecký, 2011; Štůsek, 2011; Jiřička, 2011; Pálková a Golis; 2012)20, které postupně snížily důvěru občanů ve vládní strany, zejména důvěru ve stranu VV i jejich odštěpek LIDEM (Lipold, 2012). Problémům však čelila také ČSSD, to když v květnu 2012 byl zatčen vysoce postavený člen strany a hejtman Středočeského kraje David Rath. Rath byl následně poslán do vazby, načež rezignoval na funkci hejtmana Středočeského kraje a vystoupil také z ČSSD21. Jednalo se však o velmi závažnou kauzu, která v české společnosti rezonovala (a vzhledem ke stále probíhajícímu soudnímu líčení stále rezonuje) během celého roku a tedy i během krajských voleb. Pro ČSSD znamenala tato kauza výrazný pokles hlasů potenciálních voličů22, který se do krajských voleb podařilo částečně napravit23, ovšem přesto podpora nedosahovala takových hodnot, jako tomu bylo právě před Rathovým zatčením. Krátce před krajskými volbami také vypukla korupční kauza na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které vedl poslanec za TOP 09 Jaromír Drábek. Obvinění bylo natolik závažné, že ministr Drábek po třech dnech od zadržení odstoupil z funkce (Novotný, 2012).
19
Seznam zkratek stran viz příloha 2. Vláda hlasování o důvěře přežila, má 105 hlasů. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/vlada-hlasovani-oneduvere-prezila-dt5-/zpravy-domov.aspx?c=A120427_200643_ln_domov_ape, citováno 24. 11. 2013. 21 Krok za krokem Rathovým případem. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/grafika/2013/04/05/krok-zakrokem-rathovym-pripadem/#1, citováno 25. 11. 2013. 22 Srovnání: Volební model MEDIAN duben-květen 2012. Dostupné na: http://www.median.cz/docs/preference_2012_04.pdf, citováno 25. 11. 2013 a Volební model MEDIAN květenčerven 2012. Dostupné na: http://www.median.cz/docs/preference_2012_05.pdf, citováno 25. 11. 2013. 23 Volební model MEDIAN říjen-listopad 2012. Dostupné na: http://www.median.cz/docs/preference_2012_10.pdf, citováno 25. 11. 2013. 20
25
Tento celostátní vývoj se samozřejmě odrazil také v rámci krajských voleb, čímž byla ještě umocněna již výše zmíněná druhořadost voleb. Jednotlivým změnám volebních zisků stran se věnuji v rámci krajů, proto zde uvedu jen obecné informace. Oproti předcházejícím volbám došlo opět k poklesu volební účasti, která v roce 2012 dosáhla 38,55 %. Opětovně vládní ODS přišla o 72 mandátů, když v rámci celé republiky obsadila 102 krajských křesel. Oproti předcházejícím volbám však dokázala zvítězit alespoň v jednom kraji, a to v kraji Plzeňském24. Získat tak mohla ČSSD, která v krajských volbách 2008 vyhrála ve všech krajích a nyní měla své pozice obhájit. Na druhou stranu, ačkoliv opět nebyla na celostátní úrovni ve vládě, byla ve všech krajských vládách hlavní stranou a dokonce ve všech krajích obsadila post hejtmana. Zřejmě z tohoto důvodu nebyl získaný počet mandátů ČSSD tak vysoký, jako tomu bylo právě v roce 2008, i přesto však byla sociální demokracie opět nejúspěšnější stranou krajských voleb v roce 2012. Zajímavé však je, že celková ztráta křesel byla vyšší, než tomu bylo v případě ODS. V roce 2008 sociální demokraté získali 280 křesel, ovšem ve volbách 2012 jich dokázali obhájit jen 205. Tento fakt by tak mohl odporovat teorii druhořadých voleb. Ačkoliv byla ČSSD na celostátní úrovni již ve druhém funkčním období opoziční stranou, ztratila ve volbách nižší instance procentuálně více hlasů i mandátů, než strana vládní. Tento fakt bude nejspíše spojen s tím, co jsem již zmínil, a sice s účastí ČSSD ve všech krajských vládách a s obsazením všech postů hejtmana, případně kauza Davida Ratha. I přes pokles mandátů se však ČSSD podařilo obhájit prvenství v devíti krajích25. Nejlépe ze všech stran si vedla KSČM, která oproti volbám 2008 zaznamenala nejen nejvyšší nárůst mandátů, ze 114 na 182, ale hlavně nárůst počtu hlasů a to i přes nižší volební účast. Tento úspěch znamenal pro komunisty vítězství v kraji Karlovarském a Ústeckém a v celé řadě krajů také posun na druhé místo, které strana obsadila také celorepublikově26. Relativně úspěšně si vedla také nová strana TOP 09, která šla do krajských voleb v koalici spolu se Starosty. Toto uskupení, které stejně, jako předcházející zmíněné strany kandidovalo ve všech krajích, ačkoliv ne vždy se stejným názvem27, získalo celkem 44
24
Souhrnné statistické výsledky voleb. Dostupné na: http://volby.cz/pls/kz2012/kz6?xjazyk=CZ&xdatum=20121012, citováno 23. 11. 2013. 25 Tamtéž. 26 Tamtéž. 27 Názvy kandidátních listin strany TOP 09 a STAN v jednotlivých krajích Název Kraje Středočeský kraj
Číslo kandidátky 29
Název Kandidátní listiny TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj
26
mandátů. V řadě krajů však byly úspěšnější regionální uskupení, které taktéž stavěly na místních starostech. Nejvýrazněji byl tento fakt deklarován v Libereckém kraji, ve kterém zvítězilo uskupení Starostové pro Liberecký kraj, ačkoliv zde TOP 09 a Starostové utvořila vlastní kandidátku. Ta však získala jen 3,52 % hlasů28. Úspěch znamenaly volby také pro KDU-ČSL. Strana bez sněmovního zastoupení, která procházela generační obměnou a samostatně kandidovala pouze v pěti krajích (v ostatních jako součást koalice) získala jen o jeden mandát méně, než tomu bylo po posledních krajských volbách. Absolutně opačně pak dopadly volby pro VV, které zde zmíním jen pro ilustraci. Ačkoliv se jednalo o stranu se zastoupením v Poslanecké sněmovně, která byla určitou dobu součástí celostátní vlády a obsazovala ministerské pozice, v krajských volbách doslova propadla. Stejně jako KDU-ČSL postavila kandidátku jen v pěti krajích, ovšem vzhledem k vnitřním problémům strany, skandálům a štěpením získala jen 0,25 % hlasů29.
Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
33 61 17 32 62 11 79 36 48 42 76 86
TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj TOP 09 a Starostové pro Ústecký kraj TOP 09 a Starostové TOP 09 a Starostové pro Královéhradecký kraj TOP 09 a Starostové pro Pardubický kraj TOP 09 a Starostové pro Vysočinu TOP 09 a Starostové pro Jihomoravský kraj TOP 09 a Starostové pro Olomoucký kraj Starostové a TOP 09 pro Zlínský kraj TOP 09 a Starostové pro Moravskoslezský kraj
Zdroj: Volby.cz 28 Tamtéž. 29 Tamtéž.
27
Tabulka č. 2: Volební výsledky stran – procentuální zisk hlasů
Zdroj: Volby.cz
Tabulka č. 3: Volební výsledky stran – zisk mandátů
Zdroj: Volby.cz
Na závěr tohoto obecného úvodu se ještě zmíním o předvolebních programech stran, ačkoliv všechny budu podrobněji představovat v jednotlivých oddílech. Strany se v rámci programů snažily vymezovat se vůči sobě navzájem, zejména patrné to bylo v případě vládních a 28
opozičních stran. Do programů se také promítala již v úvodu kapitoly zmíněné celostátní uspořádání a ačkoliv se jednalo o regionální volby, v programech se objevovaly zmínky o postupech celostátní vlády. Docházelo tak k poněkud paradoxním situacím, kdy se v kraji vládní ČSSD vymezovala vůči krokům celostátní vlády, zejména vůči ODS a TOP 09, zatímco krajské buňky těchto stran se vymezovaly vůči krajským vládám vedených ČSSD. Při bližším pohledu na programy stran však zjistíme, že podobnosti programů byly relativně velké a rozdíly byly dány z velké části pouze animozitou rétoriky předvolebního boje V následných kapitolách, ve kterých se zaměřím na jednotlivé kraje a situaci v nich, budu tato celostátní témata ignorovat a zaměřím se pouze na oblasti, které budou přímo spjaty s danými kraji. I z tohoto důvodu nebudou sledovaná a porovnávaná témata ve všech krajích stejná, jelikož každý kraj se před volbami 2012 potýkal s jinými problémy. V rámci každého kraje nejprve uvedu výsledky krajských voleb 2012, které porovnám s výsledky voleb 2008. Následně představím programové body, které byly pro daný kraj stěžejní a návrhy jednotlivých stran na jejich řešení. Díky takto vzniklé programové shodě či rozporu mezi jednotlivými stranami pak určím, jaké možné koalice se v kraji (i s ohledem na koalice vzniklé po roce 2008) mohly utvořit a jakou podobu měla výsledná koalice.
5.1.
Středočeský kraj
Středočeský kraj je rozlohou i počtem obyvatel největší v České republice. Sídlo úřadu však neleží na území kraje, nýbrž v Praze. Právě blízkost Prahy, počet obyvatel a rozloha, která výrazně převyšuje většinu krajů, je pro Středočeský kraj unikátní a právě z této unikátnosti vyplývají nejzásadnější problémy.
5.1.1. Výsledky voleb Pozice stran a vzájemné vztahy vycházely z uspořádání po volbách 2008, kdy kraji vládla jednobarevná vláda ČSSD s podporou KSČM. V opozici skončila ODS, která měla jen o jeden mandát méně, než ČSSD a „Nezávislí starostové pro kraj“, kteří v roce 2012 kandidovali pod hlavičkou TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj. Tyto strany své pozice dokázaly v roce 2012 obhájit, ovšem pořadí se změnilo. Opět zvítězila ČSSD, která získala 20 mandátů a měla opět o jeden mandát více, než druhá strana v pořadí. Tou se však tentokrát
29
stala KSČM se ziskem 19 mandátů. Až za nimi se umístily ODS a TOP 09 a Starostové pro Středočeský kraj se 16, respektive s 10 mandáty. Tabulka č. 4: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 ve Středočeském kraji a volební účast 2008 strana
%
mandáty
ČSSD KSČM ODS „NSK“/TOP+STA N
35,16 13,75 32,81
26 10 25
2012 mandát % y 21,79 20 20,57 19 18,32 16
5,73
4
11,71
Volební účast (%)
2008 42,14
10
2012 36,45
Zdroj: Volby.cz
5.1.2. Hlavní programové body Hlavními body programů politických stran byla dopravní obslužnost a propojenost s Prahou, kvalita silnic, ale také čerpání peněz z Evropských dotací či stav nemocnic a proplácení zdravotnických poplatků. Poslední bod byl taktéž jakýmsi mementem předcházejícího funkčního období. Středočeský kraj byl před volbami 2012 jediným krajem, ve kterém stále docházelo k proplácení zdravotnických poplatků v krajských nemocnicích. Těmto bodům se věnovaly téměř všechny programy, ovšem návrhy jejich řešení byla odlišná (Charvát, 2012a). V dopravě například ČSSD chtěla pokračovat v opravách krajských silnic a v zachování rozpočtu kraje na tyto opravy. Odmítala omezit hromadnou dopravu spravovanou krajem a zároveň byla pro vytvoření integrovaného systému zahrnujícího Prahu. Pro tento účel chtěla využít i rozvoje železniční dopravy skrze již dříve vyjednanou smlouvu s Českými drahami nebo vybudovat nové cestovní terminály30. Stejně se k dopravě stavěla KSČM, která taktéž chtěla pokračovat v opravách krajských silnic, chtěla vytvořit integrovaný systém s Prahou, více využít železnici a dobudovat dopravní terminály. Navíc spolu s ČSSD chtěla
30
Volební program ČSSD 2012 – Jistoty pro Středočechy. Dostupné na: http://stredocesky.socdem.cz/s2577/a3401.html, citováno 25. 11. 2013.
30
strana zachovat proplácení jízdného z peněz kraje těm, kteří to potřebují, na druhou stranu ani jedna strana to neměla uvedeno v programu31. Tento soulad programů se dá pochopit, obě strany ve vedení kraje spolupracovaly, ačkoliv personální zastoupení v krajské radě měla jen jedna z nich. Také na celostátní úrovni jsou obě strany brány za levicové strany, které jsou si programově blízko. Zajímavé však je, že stejné body najdeme také u TOP 09 a Starostů a to prakticky ve stejném znění. Také tato strana, která je na celostátní úrovni stranou pravicovou a byla přímo v programu ČSSD za své kroky na celostátní úrovni kritizována, měla ve svém programu body požadující opravy krajských silnic, vytvoření integrovaného dopravního systému s Prahou s výstavbou přestupních terminálů a rozvoj železniční dopravy. V rámci předvolebních debat sice strana kritizovala vládní ČSSD za proplácení jízdného, ovšem v programu takovýto bod nemá a dá se tak považovat jen za součást předvolební rétoriky a snahu vymezit se32. Ani ODS v tomto programovém bodu nikterak nevybočila a také tato strana měla za cíl vytvořit jednotný integrovaný dopravní systém s Prahou s větším využitím železnice. Součástí této integrované dopravy by bylo taktéž vybudování přestupních terminálů a dobudování infrastruktury. Peníze na tyto stavby a na zlepšení stavu silnic by ODS našla zaváděním minibusů a mikrobusů, čímž by došlo k ušetření, avšak nikoliv k omezení hromadné dopravy33. V dalším zásadním tématu, kterým je zdravotnictví, už však takováto shoda napříč stranami nebyla. Strany ČSSD a KSČM trvaly na zachování individuálního proplácení regulačních poplatků v souladu se zákonem. Tento bod měly na rozdíl od proplácení jízdného obě strany v programu. Shoda těchto stran panovala také v odmítnutí privatizace krajských nemocnic či v zachování dostupné lékařské péče pro všechny. Tento bod ostatně zmiňovaly všechny strany, stejně tak KSČM a TOP 09 a Starostové požadovali navýšení kapacit (lůžek) pro dlouhodobě nemocné. Tím se však shody v rámci zdravotnictví vyčerpaly, neboť jak
31
Volební program do KZ Středočeského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajskazastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskych-zastupitelstev-2012/stredocesky-kraj/ing-paveljetensky/67462/volebni-program-do-kz-stredoceskeho-kraje, citováno 25. 11. 2013. 32 Volební program TOP 09 a Starostové pro krajské volby 2012 ve Středočeském kraji. Dostupné na: http://www.top09.cz/regiony/stredocesky-kraj/volby/krajske-volby-2012/volebni-program-2012/, citováno 25. 11. 2013. 33 Šance pro zodpovědné. Program pro krajské a senátní volby 2012. Dostupné na: http://www.ods.cz/docs/programy/sance-pro-zodpovedne.pdf, citováno 25. 11. 2013.
31
ODS, tak TOP 09 a Starostové požadovali zrušení proplácení regulačních poplatků. ODS navíc požadovala transformaci nemocnic na akciové společnosti34. Školství chtěly strany opět řešit podobně. Navýšení kapacit školek, podpora učňovského vzdělávání a spolupráce tohoto typu škol s firmami a soukromým sektorem, zkvalitnění středních škol a odmítnutí rušit venkovské školy – tyto body se opět objevovaly napříč všemi programy. Nejinak tomu bylo i v případě životního prostředí, kdy se všechny strany postavily proti průzkumům těžby uhlí a břidlicového plynu. Stejně tak se strany postavily k otázce vojenského újezdu Brdy, který chtěly přetvořit na chráněnou krajinnou oblast. Tabulka č. 5: Programové shody stran ve Středočeském kraji OBLAST
Doprava
Zdravotnictví Životní prostředí Školství Dotace Rozpočet
TÉMA Proti omezení hromadné dopravy Zvýšit rozpočet na opravu silnic Vytvořit krajský integrovaný systém dopravy a napojení na Pražskou integrovanou dopravu Větší zapojení železnice v rámci integrovaného dopravního systému kraje Výstavba přestupních terminálů Proplácení regulačních poplatků Privatizace nemocnic Dostupnost lékařské péče pro všechny Zvýšení počtu lůžek pro dlouhodobě nemocné Vznik CHKO Brdy Proti průzkumu nalezišť uhlí a břidlicového plynu Podpora učňovského typu škol Užší spolupráce škol a firem Navýšení počtu školek Proti rušení venkovských škol Odborníci v posuzovacích komisích Vyrovnaný rozpočet a snížit zadlužení
KSČM ANO ANO
ČSSD ANO ANO
ODS ANO ANO
TOP+STAN ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ANO NE ANO ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ANO NE ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
Zdroj: autor
5.1.3. Koalice Na základě těchto programových priorit je dobře patrné, že strany, které se ve Středočeském kraji dostaly do zastupitelstva, měly navzdory vyhraněné předvolební rétorice velice podobné programy a ve vedení kraje by postupovaly relativně stejně. Přesto se zde některé rozdíly ukazují a to zejména v oblasti zdravotnictví, které však bylo pro všechny strany jednou z hlavních priorit. 34
Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Středočeského kraje, vysíláno 8. 10. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140013/video/, citováno 25. 11. 2013.
32
I vzhledem k počtu stran, které se do krajského zastupitelstva Středočeského kraje dostaly, se nám možnosti vzniku vládních koalic relativně omezují, a sice na koalice menšinové či minimální vítězné35. Vzhledem k předcházejícímu funkčnímu období zde tak byla možnost opětovného vzniku menšinové vlády ČSSD s podporou KSČM. Z pohledu vládní koalice by šlo o jednobarevnou vládu, z pohledu hlasovací koalice pak o minimální vítěznou koalici ideově propojenou. Mohlo tedy dojít k uzavření minimálně vítězné koalice ideově propojené, kterou by tvořila ČSSD s KSČM (39 mandátů), ale i na variantu minimální vítězné koalice ideově nepropojené (ČSSD a ODS – 36 mandátů či KSČM a ODS – 35 mandátů). Následkem jednání nakonec vznikla minimální vítězná koalice složená s ČSSD a KSČM, přičemž ČSSD obsadila 7 pozic v krajské radě včetně pozice hejtmana pro lídra Josefa Řiháka, KSČM obsadila 4 posty.
5.2.
Jihočeský kraj
5.2.1. Výsledky voleb Po volbách v roce 2008 vládu tvořila koalice ČSSD a ODS, která dohromady vytvářela pohodlnou většinu 41 zastupitelů. Stejně, jako tomu bylo v případě kraje Středočeského, byly v zastupitelstvu přítomny čtyři strany. Kromě již zmíněných zde byla také KDU-ČSL se čtyřmi mandáty a KSČM s deseti mandáty. I ve volbách v roce 2012 se tyto čtyři strany dokázaly do zastupitelstva dostat, avšak v tomto případě byly doplněny o dvě strany nové, kterými byly TOP 09 a Starostové pro Jihočeský kraj a regionální uskupení „JIHOČEŠI 2012“. Toto uskupení vzniklo rozštěpením krajské buňky ODS, takže ji tvořili zejména bývalí členové této strany. Vítězství opět obhájila ČSSD se ziskem 18 mandátů, druhá skončila KSČM, jejíž posílení však nebylo natolik výrazné a strana získala 13 mandátů. Třetí místo obsadila regionální strana „JIHOČEŠI 2012“ s 9 mandáty, o jedno křeslo méně pak obsadila ODS. KDU-ČSL dokázala zopakovat svůj úspěch z roku 2008 a i přes absenci na celostátní úrovni získala 4 mandáty. O jednoho krajského zastupitele méně pak získala koalice TOP 09 a
35
Modelace koalic v příloze č. 3.
33
Starostové pro Jihočeský kraj, která se do zastupitelstva dostala se ziskem rovných 5 %, čímž se strana přesně dostala na potřebnou hranici získaných hlasů.
Tabulka č. 6: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Jihočeském kraji a volební účast 2008 strana ČSSD KSČM ODS „NSK“/TOP+STA N KDU-ČSL „JIH 12“
Volební účast (%)
2012 mandát % y 27,99 18 19,37 13 12,56 8
%
mandáty
33,80 13,75 32,81
22 10 19
-
-
5,00
3
6,95 -
4 -
6,43 14,57
4 9
2008 40,78
2012 38,59
Zdroj: Volby.cz
5.2.2. Hlavní programové body Také v druhém největším kraji republiky byly programové priority stran dány specifickými vlastnostmi kraje. Tím je ochrana životního prostředí spojená s energetikou, jelikož na území kraje se nachází celorepublikově významná Jaderná elektrárna Temelín, ale také největší Národní park Šumava. Právě dostavba elektrárny či nový zákon o Národním parku Šumava byly jedním z hybných témat předvolebního boje. Ovšem také zde docházelo v rámci programů k relativně velké shodě napříč politickým spektrem (Hudeček, 2012). Prakticky všechny strany, které byly následně zvoleny do krajského zastupitelstva, dostavbu Jaderné elektrárny Temelín podporovaly. Výjimku tvořila snad jen KDU-ČSL, která varovala před možnými důsledky případné poruchy. Explicitně se však strana proti stavbě nepostavila. Navíc i ostatní strany souhlasily s dostavbou jen za splněný určitých podmínek, kterými by byla například dostavba dálnice D3 a rychlostních silnic R3 a R4, či subdodavatelské práce pro regionální firmy. Tyto podmínky měly být plněny současně se
34
zahájením dostavby; pouze ODS ve svém programu požadovala nejprve dokončit klíčové body infrastruktury a až následně začít s dostavbou36. Na problém s dostavbou Temelína strany většinou navazovaly již zmíněnou dopravu. Jako prioritní opět pro všechny strany byla dostavba zejména dálnice D3 a rychlostních silnic R3 a R4. Tyto úseky měly nejen spojovat regionální města a region s Prahou, jako nutnost všechny strany také uváděly napojení těchto silnic na Rakouskou síť silnic a dálnic. KSČM také zdůrazňovala nutnost urychlit výstavbu železničních koridorů37, „JIHOČEŠI 2012“ oproti tomu zmiňovali urychlení budování obchvatů obcí na silnicích I. třídy38. Ne všechny části spojené s dopravou však byly takto podporovány. Rozdílný přístup měly strany k otázce integrované hromadné dopravy kraje. Zatímco ČSSD spolu s KSČM měly v úmyslu pokračovat ve stávající koncepci, jen ji postupně prohlubovat, zbylé strany tento postup odmítaly jako nefunkční a požadovaly přijetí koncepce nové. Paradoxní je, že novou koncepci požadovala také ODS, ačkoliv byla v předcházejícím funkčním období součástí krajské vlády39. Rozdílný byl také přístup k řešení zdravotnické politiky kraje. Všechny strany se sice shodly na tom, že rušení nemocnic zřizované krajem nepřipadá v úvahu a k takovému kroku pod jejich vládou nedojde. Již se však nedohodly na tom, jak by měly nemocnice fungovat. Přesněji řečeno zda by měly fungovat na principu akciových společností, jako tomu bylo doposud a jak to navrhovali například Jihočeši či občanští demokraté, nebo by se měly přetransformovat na neziskové organizace, jak to navrhovala KSČM. Také v rámci ekonomických témat nepanovala stoprocentní shoda. Ačkoliv všechny strany navrhovaly spravovat kraj pomocí rozumných koncepčních investic a shodovaly se na nutnosti větší a lepší kontroly dotačních programů, vymezovaly se vůči sobě navzájem. Například „JIHOČEŠI 2012“ ve svém programu odmítli přístup vypisování dotací stejným způsobem, jakým se tak dělo za vlády ČSSD a ODS. Je však nutné podotknout, že i tyto dvě strany ve svých programech zdůraznily potřebu změnit a vylepšit systém. 36
Plné znění volebního programu pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.modrenoviny.cz/plne-znenivolebniho-programu-pro-krajske-volby-2012.html, citováno 25. 11. 2013. 37 Volební program do KZ Jihočeského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5888, citováno 25. 11. 2013. 38 Program pro celé jižní Čechy. Dostupné na: http://www.jihocesi2012.cz/prilohy/Volebni_program_brozura_150x150_pro_web.pdf, citováno 25. 11. 2013. 39 Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Jihočeského kraje, vysíláno 20. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140008-jihocesky-kraj/video/, citováno 25. 11. 2013.
35
Tabulka č. 7: Programové shody stran v Jihočeském kraji TÉMA
KSČM
ČSSD
Podporujete dostavbu Měla by dostavba začít ihned Je dostavba podmíněna dostavbou infrastruktury a investicemi Nutnost urychlit výstavbu dálnice D3 a rychlostních silnic R3 a R4 Zachovat stávající koncepci integrované hromadné dopravy Odmítnutí rušení zdravotních zařízení Rozšíření pohotovostí Zachování nemocnic jako akciových společností Přizpůsobit síť učilišť pracovnímu trhu Proti rušení venkovských škol Prosazení koncepční investiční politiky Lepší kontrola dotací Podpora nového zákona o Národním parku Šumava
ANO
ANO
KDUČSL ANO
ANO
ANO
ANO
OBLAST
Temelín
Doprava
Zdravotnictví
Školství
Ekonomika Životní prostředí
„JIH 12“
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
-
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
-
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.2.3. Koalice Vzhledem k velkému náskoku ČSSD před ostatními stranami se jen těžko mohla utvořit hlasovací koalice, která by nezahrnovala právě sociální demokraty. I teoretické spojení stran KDU-ČSL, „JIH 12“, ODS a TOP+STAN, které by nebylo ideologicky propojeno, by v celkovém součtu všech zastupitelů za tyto strany v 55 členném zastupitelstvu nestačilo na většinu. V potaz musí být brány také vzájemné animozity mezi občanskými demokraty a Jihočechy, jejichž velká část od ODS odešla. Ačkoliv tak tyto strany mají ideologicky velmi podobný program, těžko by spolu vytvářely koalici40. Vzhledem k nízkému zisku ODS také nemohlo dojít k pokračování stávající koalice ČSSD právě s ODS, jelikož by šlo o vládu menšinovou ideologicky nepropojenou. Nakonec tak došlo ke spojení ČSSD s KSČM a vytvoření minimálně vítězné ideologicky propojené koalice. Poměr sil v jedenáctičlenné radě byl rozdělen v poměru 8:3 ve prospěch sociálních 40
Modelace koalic v příloze č. 4.
36
demokratů, kteří navíc získali i post hejtmana pro jejich lídra Jiřího Zimolu, který svůj post obhájil z předcházejících voleb.
5.3.
Plzeňský kraj
5.3.1. Výsledky voleb Po volbách v roce 2008 obsadila ČSSD 19 mandátů z celkového počtu 45. Kromě sociálních demokratů byla zvolena také ODS, KSČM a Koalice pro Plzeňský kraj, která byla sdružením více stran, z nichž největší zastoupení měla KDU-ČSL. Možných variant uzavření koalice bylo samozřejmě více, nakonec však došlo ke vzniku menšinové vlády ČSSD, která se v zastupitelstvu opírala o podporu KSČM. Jak již bylo naznačeno, Plzeňský kraj byl jedním z těch, kde se ČSSD nepodařilo vítězství obhájit. Kandidátku ODS zde vedl Jiří Pospíšil, oblíbený politik41, který pomáhal rehabilitovat Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni po skandálu s udělováním podvodných titulů. Z velké části i díky němu zde nakonec ODS vyhrála, byť s minimálním rozdílem před druhou ČSSD. I třetí strana v pořadí, KSČM, skončila s relativně malým odstupem. Tyto tři strany si mezi sebou rozdělily více než 70 % odevzdaných hlasů. Jedinou další stranou, která překonala 5% hranici pro vstup do zastupitelstva, byla již jen strana TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj. Tabulka č. 8: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Plzeňském kraji a volební účast strana ODS ČSSD KSČM TOP+STAN
% 26,76 36,37 17,53 -
2008 mandáty 14 19 9 -
% 26,48 24,89 20,93 5,5
2012 mandáty 15 15 12 3
41
V krajských volbách 2012 získal v Plzeňském kraji nejvíce preferenčních hlasů, výrazným způsobem přeskočil druhého v pořadí Milana Chovance, lídra za ČSSD (srovnání Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/grafika/2012/10/13/krajske-volby-2012-vysledky/#volby-region-id=3, citováno 26. 11. 2013) a v průzkumech populárnosti politiků se i přes působení ve vládě Petra Nečase na postu ministra spravedlnosti vždy umisťoval na předních místech (srovnání Popularita politiků – 29. 5. 2012. Dostupné na: http://www.stem.cz/clanek/2471, citováno 26. 11. 2013; a Popularita politiků – 19. 11. 2012. Dostupné na: http://www.stem.cz/clanek/2471, citováno 26. 11. 2013).
37
KpPK
Volební účast (%)
7,21
3
4,65
2008
2012
40,28
38,21
0
Zdroj: Volby.cz
5.3.2. Hlavní programové body Stejně, jako tomu bylo v případě předcházejících krajů, i v tomto kraji byly hybnými tématy doprava, zdravotnictví, korupce a vedení krajského úřadu. Navíc se zde promítly i problémy, které se řešily i ve Středočeském a Jihočeském kraji. Jednalo se především o otázky životního prostředí, přesněji řečeno o Národní park Šumava a vojenský újezd Brdy, které svým rozsahem zasahovaly i do Plzeňského kraje, čímž se i zde staly jedním z témat předvolebních programů (Charvát, 2012b). Také v Plzeňském kraji všechny strany podpořily přijetí nového zákona o Národním parku Šumava, stejně tak jako všechny strany odmítly přetvoření správy parku na obecně prospěšnou společnost. Programová shoda také vesměs panovala v případě řešení školství či v přijetí etického kodexu krajského úřadu. V rámci rozvoje kraje by pak strany chtěly více podpořit venkov a okrajové části krajů, a sice navýšením investic do těchto obcí. U ostatních bodů programů se však již našly významnější rozdíly. Doposud
vládní
strany ČSSD a KSČM například trvaly na zachování současného systému integrovaného dopravního systému a chtěly ho jen rozšiřovat o železnici, zatímco ODS a TOP+STAN požadovaly jeho nahrazení novým systémem. U dopravy se nenašla shoda ani na tom, zda jsou současné výdaje na opravu silnic dostatečné či nikoliv. Poněkud překvapivě se strany stavěly také k otázce zpoplatnění silnic I. třídy v kraji. Ačkoliv ČSSD i TOP+STAN byly pro zavedení tohoto zpoplatnění, ODS spolu s KSČM byly proti a navrhovaly šetření v jiných částech rozpočtu, například v rámci krajského úřadu42. S krajským úřadem souvisel také další rozpor v programech stran, a sice s transparentností tohoto úřadu. Doposud opoziční ODS chtěla úřad více „otevřít“ občanům, 42
Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Plzeňského kraje, vysíláno 13. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140006plzensky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013.
38
což znamenalo zveřejňování veškerých smluv na internetu či zveřejnění transparentního účtu. Stejný požadavek měla také TOP 09 a Starostové43. Zbylé dvě strany však ve svých programech zmínily, že již v současnosti se tyto požadované kroky dějí v rámci projektu Otevřený kraj a nebyl dle nich důvod tento projekt měnit. Neshoda stran se projevovala také v plánech hlavního města kraje – Plzně. Kromě KSČM byly všechny strany proti výstavbě obchodního Centra Corso Americká. Stejně tak byly strany, kromě ODS, proti financování projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015 ve stávajícím rozsahu a požadovaly snížení investic ze strany kraje44. Tabulka č. 9: Programové shody stran v Plzeňském kraji OBLAST Doprava
Životní prostředí Krajský úřad
Školství
Plzeň
TÉMA Zachování současného integrovaného dopravního systému Navýšení investic do opravy silnic Zpoplatnění silnic I. třídy Nový zákon o Národním parku Šumava Změna správy Národního parku Šumava na obecně prospěšnou společnost Snížení počtu zaměstnanců krajského úřadu Dostatečnost transparentnosti krajského úřadu Přijetí etického kodexu Přizpůsobit síť učilišť pracovnímu trhu Proti rušení venkovských škol Zavádění nových venkovských škol Výstavba Centra Corso Americká Snížení finanční podpory projektu Plzeň – Evropské hlavní město kultury 2015
KSČM
ČSSD
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
NE
NE
NE NE ANO
NE ANO ANO
ANO NE ANO
ANO ANO ANO
NE
NE
NE
NE
NE ANO ANO ANO ANO NE ANO
NE ANO ANO ANO ANO NE
ANO NE ANO ANO ANO ANO NE
ANO NE ANO ANO ANO NE
ANO
ANO
NE
ANO
Zdroj: Autor
5.3.3. Koalice Jak je vidět, ačkoliv ODS volby vyhrála, programově působila v rámci stran zvolených do zastupitelstva jako solitér. Program této strany byl nejvíce odlišný od programů ostatních stran. Přesto jako vítěz voleb měla možnost utvořit minimální vítěznou koalici ideově nepropojenou s ČSSD či KSČM. Možná koalice s TOP+STAN by vzhledem k velkým
43
Volební program TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj, krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-program-top-09-a-starostove-plzensky-kraj.pdf, citováno 26. 11. 2013. 44 Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Plzeňského kraje, vysíláno 13. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140006plzensky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013.
39
rozdílům v zisku mandátů obou stran byla menšinová a v zastupitelstvu by se tak tato koalice musela spojit s ČSSD nebo KSČM45. Pro ODS tak povolební situace nevypadala nejlépe, čehož rychle využila druhá, ovšem v krajském zastupitelstvu stejně početná, ČSSD. Ta utvořila minimální vítěznou ideově propojenou koalici s KSČM, s kterou vlastně jen obnovila spojenectví za nových podmínek, v rámci kterých získali zastupitelé za KSČM posty v krajské radě. Celkově získali komunisté tři místa krajské rady, sociální demokraté obsadili zbylých šest. Hejtmanem se stal opět Milan Chovanec46.
5.4.
Karlovarský kraj
5.4.1. Výsledky voleb Nejmenší kraj České republiky co do počtu obyvatel a druhý nejmenší rozlohou, byl po volbách v roce 2008 veden koalicí ČSSD, KSČM a DZUS (Doktoři za uzdravení společnosti). Celkem si 45 křesel krajského zastupitelstva kraje rozdělilo šest stran, čímž došlo k poměrně vysoké fragmentaci. V rámci této fragmentace navíc získala ČSSD výrazně více mandátů, než druhá strana v pořadí ODS (ČSSD 16 mandátů, ODS 9 mandátů). Také ve volbách v roce 2012 se do zastupitelstva probojovalo 6 subjektů, ovšem dva subjekty byly zvoleny nově. Místo strany Doktoři za uzdravení společnosti, která byla po celé funkční období součástí vládní koalice a Koalice pro Karlovarský kraj, byla zvolena TOP 09 a Starostové pro Karlovarský kraj a Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst. Oproti předcházejícím volbám však nebyl mezi prvním a druhým v pořadí natolik výrazný rozdíl v počtu mandátů. Strana ČSSD své prvenství nedokázala obhájit a skončila jen o 172 hlasů druhá, díky čemuž obsadila 14 křesel. Z vítězství, i když těsného, se mohla radovat KSČM, která byť s minimálním rozdílem získala o jeden mandát navíc. Zbylé strany, které překročily 5% hranici, měly mezi sebou také malé rozdíly, ovšem vzhledem k výraznému náskoku prvních dvou stran, nebyl jejich zisk mandátů nikterak vysoký. Tabulka č. 10: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Karlovarském kraji a volební účast 45
Modelace koalic v příloze č. 5. Ten byl hejtmanem od roku 2010, kdy téměř v polovině volebního období vystřídal Miladu Emmerovou. Ta se funkce hejtmana vzdala poté, co byla znovu zvolena poslankyní. Životopis Milady Emmerové. Dostupné na: http://www.nasipolitici.cz/cs/politik/495-milada-emmerova, citováno 26. 11. 2013. 46
40
strana KSČM ČSSD ODS ALTER TOP+STAN HNHRM DZUS KKK
Volební účast (%)
2008 % mandáty 17,45 8 31,39 16 26,76 9 9,94 5 9,56 4 5,93 3
2012 % mandáty 22,98 14 22,73 13 9,79 5 6,70 4 7,38 4 9,09 5 4,66 -
2008
2012
35,01
31,57
Zdroj: Volby.cz
5.4.2. Hlavní programové body Programové priority se ani v tomto kraji nijak nezměnily. Také zde byla palčivým problémem doprava a to zejména dostavba rychlostní silnice R6 a její napojení na dálniční síť, na čemž se všechny strany shodly. Některé z nich se ve svých programech zabývaly také problémem, který představuje úplná absence jakéhokoliv systému krajské integrované dopravy. Tento problém však například KSČM a HNHRM ve svých programech nezmínily47. Taktéž v případě ochrany životního prostředí byly programy těchto stran relativně skoupé a na rozdíl od ostatních stran se tomuto tématu věnovaly velice obecně. Zbylé strany v této oblasti požadovaly zahájení rekultivace přírody, která byla vlivem těžby uhlí a kaolinu poničena. ČSSD a ODS navíc zmínily jako jeden z bodů svých programů boj proti invazivním druhům rostlin48. U zbylých témat však průniky programů nebyly tak výrazné. ODS, Alternativa i TOP+STAN například odmítaly rušení středních škol, zatímco zbylé strany byly pro pokračování započaté optimalizace. Ta se však neměla týkat škol venkovských. I přes rozpory
47
Program KSČM: Volební program do KZ Karlovarského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5890, citováno 25. 11. 2013; Program HNHRM: Volební program Karlovarský kraj. Dostupné na: http://www.hnhrm.cz/index.php/krajska-zastupitelstva/volebniprogram, citováno 25. 11. 2013. 48 Program ČSSD: Dostupné na: http://karlovarsko.socdem.cz/krajske-volby-nas-program, citováno 25. 11. 2013.; Program ODS: Program Občanské demokratické strany. Volby do zastupitelstva kraje 2012. Dostupné na: http://www.ods.cz/media/reading/Volebni%20program_komplet.pdf, citováno 25. 11. 2013.
41
nad tématem optimalizace školské sítě však panoval všeobecný souhlas s tím, že by se měly posílit vazby zejména učňovských oborů s firmami49. Nesoulad panoval i u tématu zdravotnictví. Zatímco KSČM spolu s ČSSD a HNHRM považovaly stav lůžek v nemocnicích za dostačující a nikterak by jej neměnily, zbylé strany nebyly stejného názoru. Více se k tématu vyjádřila Alternativa, která byla pro navýšení počtu lůžek50. Pravděpodobně nejmenší shoda panovala v otázce ekonomiky a hospodaření kraje. Jak vládní KSČM a ČSSD, tak opoziční ODS či TOP+STAN považovaly za nejlepší investice a vybudování Technologického parku na území kraje. Tím do kraje chtěly přilákat velké firmy a zahraniční investory, čímž by došlo k navýšení pracovních míst a snížení nezaměstnanosti v kraji. Zcela opačný plán mělo HNHRM, které požadovalo větší podporu malých podnikatelů ze strany kraje. Cílem Alternativy zas bylo důslednější šetření. S ekonomickou situací kraje byla také úzce spojená otázka podpory cestovního trhu, díky kterému je v celém kraji zaměstnán vysoký počet obyvatel. Ani zde však strany nenavrhovaly stejná řešení. Zatímco ČSSD, Alternativa a ODS navrhovaly vytvořit jednotný informační systém a podpořit větší spolupráci veřejného sektoru a podnikatelských subjektů51, KSČM požadovala podporu pro jednotlivé projekty a za stěžejní považovala zapsání lázeňského trojúhelníku52 na seznam světového dědictví UNESCO53. Tabulka č. 11: Programové shody stran v Karlovarském kraji OBLAST Doprava
Školství
TÉMA Dostavba rychlostní silnice R6 Vytvoření integrovaného systému hromadné dopravy Optimalizace středních škol Proti rušení venkovských škol Posílení vazeb zejména
KSČM
ČSSD
HNHRM
ALTER
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
ANO
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
49
Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Karlovarského kraje, vysíláno 28. 8. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140001-karlovarsky-kraj/video/, citováno 25. 11. 2013. 50 Program ALTERNATIVA: Volební program pro Karlovarský kraj. Dostupné na: http://alternativaprovolby.cz/volebni-program/, citováno 25. 11. 2013. 51 Strana ODS se ve svém programu i v rámci předvolebního boje vymezila vůči systému, který navrhovala ČSSD, ovšem ve výsledku navrhovala prakticky stejný systém, který se ČSSD snažila sama prosadit a zavést. 52 Lázeňský trojúhelník je lokalita v Karlovarském kraji vymezené třemi lázeňskými městy – Karlovými Vary, Mariánskými lázněmi a Františkovými lázněmi. 53 Program KSČM: Volební program do KZ Karlovarského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5890, citováno 25. 11. 2013.
42
Zdravotnictví
Ekonomika
Cestovní ruch Životní prostředí
učňovských oborů s firmami Rozvoj současného stavu nemocnic Proti změně počtu lůžek Vytvoření Technologického parku Investice kraje Efektivnější využívání dotací Zvýšit otevřenost výběrových řízení a čerpání dotací Vytvoření integrovaného informačního systému Rekultivace prostředí po těžbě nerostných surovin
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
-
ANO
-
ANO
ANO
ANO
-
ANO
-
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.4.3. Koalice Pokud se podíváme blíže na jednotlivé programy a zisky volebních stran, ihned se nám nabízejí jednoduché možnosti vytvoření koalice. Nejjednodušší koalicí by bylo spojení ČSSD a KSČM, čímž by se vytvořila minimální vítězná koalice ideově propojená. Je pravda, že v jednom z bodů nemají tyto strany zcela jednotný názor, na druhou stranu zmiňovaný jednotný informační systém pro lázeňská města společně zakládaly. Co je však nejdůležitější, jejich volební zisk je natolik výrazný, že bez jedné z těchto stran by v zastupitelstvu nemohla existovat žádná práceschopná koalice. I kdyby se spojily všechny ostatní strany, nejen že by se jednalo o ideově nepropojenou koalici, ale hlavně by šlo o koalici menšinovou, která by k hlasování potřebovala buď KSČM, nebo ČSSD54. I z tohoto důvodu nakonec byla minimální vítězná ideově propojená koalice KSČM a ČSSD vytvořena, ačkoliv tomu předcházela poměrně dlouhá a složitá jednání. Komunisté v devítičlenné radě získali 5 křesel, sociální demokraté čtyři. Vzhledem k těsnému rozdílu mezi oběma stranami však došlo k dohodě, že hejtmanem se stane Josef Novotný za ČSSD. Navíc se v polovině funkčního období rady poměr složení otočí a ČSSD tak získá pět křesel, KSČM křesla čtyři.
5.5. 54
Ústecký kraj
Modelace koalic v příloze č. 6.
43
5.5.1. Výsledky voleb V Ústeckém kraji došlo po volbách 2008 v případě tvorby koalice k poněkud zvláštní situaci. Zvítězila ČSSD, která po přepočtu hlasů získala 22 mandátů, druhá skončila ODS s 13 mandáty. Do zastupitelstva se dostala také KSČM, která obsadila o jedno křeslo méně, než ODS a regionální uskupení Severočeši.cz, kterým připadlo 8 mandátů. Právě z poslední jmenované strany však těsně po volbách vystoupil Mirko Bernas, který však nevstoupil do žádné ze zbylých stran a zůstal tak v zastupitelstvu jako nestraník. Následně došlo k vytvoření koalice, která zahrnovala ČSSD s ODS, což by samo o sobě stačilo na pohodlnou většinu v zastupitelstvu. Přesto se oba subjekty rozhodly do koalice zahrnout také nestraníka Bernase. Ve volbách 2012 však oba hlavní subjekty vládní koalice, tedy ČSSD a ODS, u voličů propadly. Po přepočtu hlasů na mandáty získala ODS o šest křesel méně, než po volbách v roce 2008, ČSSD jich získala dokonce o devět méně. Z propadu podpory těchto stran těžili především komunisté, kteří obsadili 20 křesel, o jeden mandát více připadnul také Severočechům. Do zastupitelstva se navíc nově dostala nová strana Hnutí PRO! kraj se ziskem šesti krajských zastupitelů. Tabulka č. 12: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Ústeckém kraji a volební účast strana KSČM ČSSD ODS S.cz PRO!
2008 % mandáty 18,39 12 32,78 22 20,57 13 13,20 8 -
Volební účast (%)
2012 % mandáty 25,26 20 16,13 13 9,68 7 12,02 9 8,15 6
2008
2012
37,44
33,94
Zdroj: Volby.cz
5.5.2. Hlavní programové body V Ústeckém kraji se programové priority přeci jen od ostatních krajů lišily. Vzhledem k problémům Regionální operačního programu Severozápad55, se jedním z hlavních témat 55
Problémy v tomto dotačním programu začaly již na jaře 2011, kdy policie obvinila Regionální rady Severozápad Petra Kušnierze a další lidi v souvislosti s manipulací zakázek. Následovaly policejní prohlídky,
44
stala korupce a čerpání dotací. Je zvláštní, že ačkoliv ROP Severozápad zahrnuje kromě kraje Ústeckého také kraj Karlovarský, tak v Karlovarském kraji toto téma nerezonovalo tak, jako tomu bylo právě v kraji Ústeckém (Ondřej, 2012). I přes závažnost tématu se mu však strany v programech příliš nevěnovaly. Například ČSSD či Severočeši.cz se o řešení odblokování či nastavení nových mechanismů nezmiňují. V rámci předvolebního boje se však všechny strany shodly, že nové nastavení přijaté ministerstvem financí, je kvalitní a hodlají ho zanechat. V rámci předvolební rétoriky se opoziční strany vymezily vůči ODS a ČSSD, ale v programech navrhovaly prakticky stejné řešení, jako tyto dvě strany. Zároveň se zavázaly k větší otevřenosti, zveřejňování smluv a procesu výběrových řízení na internetu, či k vytvoření centrálního nákupu s využitím internetových aukcí56. Na druhou stranu téma bezpečnosti se věnovaly všechny strany s větším úsilím. Všechny tak požadovaly posílení počtu policistů, zejména pak v problémových oblastech, kromě toho ale také požadovaly zvýšit počet příslušníku celého záchranného integrovaného systému. Vzhledem k problémům s nepřizpůsobivými občany navíc téměř všechny strany v programech zmínily, že zákony a vyhlášky musí platit pro všechny bez výjimky. V jiných krajích se podobná věta prakticky neobjevovala. V Ústeckém kraji se v programech politických stran také poněkud překvapivě často objevovaly explicitní zmínky o podpoře včelařství, vinařství i chmelařství57. V obecnější formě se pak objevovala vyjádření podpory farmářům a malopěstitelům. Nechyběla ani ujištění, že těžba uhlí sice bude pokračovat, avšak v žádném případě nedojde k prolomení těžebních limitů58.
kontroly auditorů, které vyslal stát i Evropská unie a nakonec došlo k úplnému zastavení vyplácení dotací. Obnovení podmínila komise zaplacením dluhu ve výši 2,6 miliardy, ovšem došlo ke sporu, kdo by měl tento dluh uhradit. Stát trval na tom, že by dluh měl být splacen z peněz krajů, ty to ovšem odmítaly. K dohodě a následnému odblokování operačního programu došlo až v létě roku 2013, přičemž kraje zaplatí 900 milionů korun, na které si od státu bezúročně půjčí. Stát sám pak uhradí přes miliardu korun. Tečka za kauzou ROP Severozápad? Peníze na dotace už jsou v Ústí. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/245156tecka-za-kauzou-rop-severozapad-penize-na-dotace-uz-jsou-v-usti/, citováno 25. 11. 2013. 56 Srovnání programu KSČM: Volební program do KZ Ústeckého kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskych-zastupitelstev2012/oldrich-bubenicek/oldrich-bubenicek/67467/volebni-program-do-kz-usteckeho-kraje, citováno 25. 11. 2013 a programu Hnutí PRO! kraj: Volební program PRO! kraj. Dostupné na: http://pro-kraj.cz/aktuality, citováno 25. 11. 2013. 57 Srovnání programu KSČM, PRO! kraj a ČSSD. 58 Program Severočeši: Volební program hnutí Severočeši.cz. Dostupné na: http://www.severocesi.cz/volby/373volebni-program-hnuti-severocesicz, citováno 25. 11. 2013.
45
Shoda napříč spektrem se tentokrát nenašla v případě školské politiky. Například Severočeši navrhovali školy financovat dle jejich kvality, což odmítala ČSSD a KSČM, které chtěly případné studenty motivovat formou stipendií. Také zdravotnictví strany rozdělovalo, a sice na ty, které chtěly zachovat ve stavu, v jakém byly (KSČM, ČSSD), a na ty, které požadovaly privatizaci nemocnic (ODS, Severočeši.cz) 59.
Tabulka č. 13: Programové shody stran v Ústeckém kraji OBLAST Životní prostředí Korupce Zdravotnictví
Školství
Ekonomika Doprava Bezpečnost
TÉMA Pokračovat v těžbě uhlí Proti prolomení těžebních limitů Podpora malopěstitelů a farmářů Nové nastavení MF je dostatečné Větší otevřenost a veřejná kontrola hospodaření kraje Zachování páteřní sítě nemocnic Privatizace nemocnic
KSČM ANO ANO ANO ANO
ČSSD ANO ANO ANO ANO
PRO! ANO ANO ANO ANO
S.cz ANO ANO ANO ANO
ODS ANO ANO ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO NE
ANO NE
ANO -
ANO ANO
ANO ANO
Podpora učňovského typu škol formou stipendia
ANO
ANO
NE
NE
NE
Slučování škol Podpora vysokoškolsky vzdělaných, kteří zůstanou v kraji Přivést velké investory do průmyslové zóny Triangle u Žatce Urychlené dokončení dálnice D8 Navýšení členů integrovaného záchranného sboru
ANO
-
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.5.3. Koalice Vítězná KSČM si díky svému výraznému vítězství mohla pohodlně vybrat koaličního partnera. V případě spojení s ČSSD by vytvořila minimální vítěznou koalici ideově propojenou, pokud by se spojila s ODS či Severočechy.cz, vytvořila by minimální vítěznou koalici ideově nepropojenou. Jiné další pokusy o vytvoření většinové koalice by znamenaly vytvoření nadměrných a ideově nepropojených koalic60. Komunisté si v rámci povolebních jednání rozhodli pro volbu koaličního partnera, který se z hlediska programové shody a z hlediska zajištění bezpečné většiny v krajském 59 60
Srovnání programu KSČM, PRO! kraj, ČSSD, ODS a Severočeši.cz. Modelace koalic v příloze č. 7.
46
zastupitelstvu, jevil jako nejvhodnější. Výsledná koalice s ČSSD disponovala v krajském zastupitelstvu čítající 55 křesel pohodlnou většinu, navíc došlo k vytvoření minimální vítězné koalice ideově propojené. Pozice v krajské radě byly rozděleny v poměru 6:5 ve prospěch KSČM, navíc komunisté obsadili post hejtmana, kterým byl jmenován jejich volební lídr Oldřich Bubeníček.
5.6.
Liberecký kraj
5.6.1. Výsledky voleb Vládní koalici po volbách 2008 tvořila ČSSD se Stranou pro otevřenou společnost, která však byla menšinová, jelikož dohromady obsadila jen 18 křesel ze 45. Z tohoto důvodu byla utvořena volební koalice s KSČM, která však nebyla v krajské radě zastoupena. Kromě těchto tří stran byla v zastupitelstvu také ODS v počtu 12 zastupitelů a regionální Starostové pro Liberecký kraj, kteří obsadili 7 křesel. Tento stav pěti stran byl zachován i po volbách v roce 2012, ačkoliv ne ve stejném složení, jako tomu bylo po roce 2008. Stranu pro otevřenou společnost nahradila jiná regionální strana, kterou byla Změna pro Liberecký kraj. Do krajského zastupitelstva Libereckého kraje se tak dostaly opět dvě regionální strany. Tabulka č. 14: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Libereckém kraji a volební účast strana SLK KSČM Změna ČSSD ODS SOS
% 13,78 13,89 26,79 22,50 6,12
2008 mandáty 7 8 15 12 3
Volební účast (%)
2008 38,08
% 22,21 17,89 16,85 13,05 9,26 2,42
2012 mandáty 13 10 10 7 5 0
2012 38,55
Zdroj: Volby.cz
5.6.2. Hlavní programové body 47
V roce 2010 postihly Liberecký kraj povodně, které i o dva roky později významně ovlivňovaly programové priority i rétoriku politických stran. Opoziční strany samozřejmě kritizovaly vládní koalici, zejména ČSSD a KSČM, z nečinnosti, ty se naopak snažily ukázat výsledky své dobré práce. Ve své podstatě se však volební programy prakticky na všech důležitých bodech shodly, dokonce navrhovaly stejné kroky61. Například v oblasti dopravy, která byla povodněmi zatížena patrně nejvíce, se všechny strany shodly na rychlé opravě zbylých úseků, které byly po povodních zničeny, a zatím k jejich opravě nedošlo. Strany se taktéž shodly na dalším rozvoji integrovaného systému dopravy IDOL. Změna, KSČM a ČSSD navíc v programu jako jednu z priorit výslovně zmínily výstavbu železničního koridoru Praha – Liberec62. Také téma korupce mělo stejné řešení napříč politickými programy. Strany chtěly zveřejňovat veškeré smlouvy a faktury na internetu, některé požadovaly využití elektronických aukcí (ČSSD a SLK), ZMĚNA dokonce navrhla vytvoření krajského nezávislého protikorupčního úřadu. Tento požadavek však odmítala ODS. V rámci ochrany před povodněmi zase strany jednotně navrhovaly vybudování protipovodňových opatření, ochranu zdrojů pitní vody a větší informovanost a vzdělanost zemědělců, což by vedlo k revitalizaci poničené půdy63. Odlišené názory se projevily opět u školství a zdravotnictví. V průběhu funkčního období totiž vládní koalice vydala materiál optimalizace školských zařízení, který sice chtěly v předvolebním období částečně pozměnit, ale v zásadě si za ním stály. Zbylé strany (ODS, SLK, ZMĚNA) však požadovaly jeho úplnou revizi a systém optimalizace škol řešit jiným způsobem. Shoda tak v případě školství panovala jen na rozvoji a Technické univerzity v Liberci a školy třetího věku64.
61
Srovnání předvolebních programů KSČM, ČSSD, ZMĚNA, SLK, ODS a Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Libereckého kraje, vysíláno 30. 8. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140002-libereckykraj/video/, citováno 25. 11. 2013. 62 Srovnání předvolebních programů KSČM: Volební program do KZ Libereckého kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskych-zastupitelstev2012/liberecky-kraj/bc-stanislav-mackovik/67468/volebni-program-do-kz-libereckeho-kraje, citováno 25. 11. 2013; programu ČSSD: Volební program pro Liberecký kraj. Dostupné na: http://www.cssdliberecko.cz/stranky/75:volebni-program.html, citováno 25. 11. 2013 a programu 63 Srovnání předvolebních programů KSČM, ČSSD, ZMĚNA, SLK, ODS a Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Libereckého kraje, vysíláno 30. 8. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140002-libereckykraj/video/, citováno 25. 11. 2013. 64 Tamtéž.
48
V případě nemocnic šlo o spor ohledně formy nemocnic. Strany ČSSD a KSČM požadovaly jejich převedení na neziskové organizace, zatímco zbylé tři strany chtěly nemocnice zachovat jakožto akciové společnosti. Změnu nemocnic na neziskový sektor navíc měli sociální demokraté a komunisté v programu opakovaně, jelikož k tomuto kroku chtěly přistoupit již v předcházejícím funkčním období. I přesto, že utvořily vládu, se tak však nestalo, naopak byli zástupci těchto stran obviněni za to, že seděli v dozorčích radách nemocnic, za což pobírali odměny v hodnotě až 30 000 Kč měsíčně65. Tabulka č. 15: Programové shody stran v Libereckém kraji OBLAST Korupce Zdravotnictví
Doprava
Zemědělství/ životní prostředí
Školství Ještěd
TÉMA Zveřejňování smluv a faktur na internetu Udržení stávajících krajských zařízení Zlepšení dostupnosti péče Vybudování pohotovostí Zachování nemocnic jako akciovek Oprava silnic poničených povodněmi Rozvoj systému IDOL Výstavba železničního koridoru Praha – Liberec Vybudování protipovodňových zábran Ochrana zdrojů pitné vody Zvýšení informovanosti a vzdělanosti zemědělců Revitalizace velkých toků Pokračování v návrhu optimalizace škol Zachování škol v malých obcích Rozvoj univerzity a školy třetího věku Odkoupení Ještědu a jeho rekonstrukce
KSČM ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO
ČSSD ANO ANO ANO ANO NE ANO ANO
ZMĚNA ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
SLK ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ODS ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO
ANO
ANO
ANO
-
-
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO ANO ANO ANO NE
ANO ANO ANO ANO NE
ANO NE ANO ANO ANO
ANO NE ANO ANO ANO
ANO NE ANO ANO ANO
Zdroj: Autor
5.6.3. Koalice Jak je vidět, byly si předvolební programy stran v Libereckém kraji z velké části podobné. Velkou roli zde tak spíše, než programová vzdálenost, hrála osobnostní animozita mezi jednotlivými subjekty, která prakticky zabraňovala spolupráci ODS se ZMĚNOU. Jako nejsnazší se přesto jevila varianta vytvoření minimální vítězné koalice mezi SLK a ZMĚNOU, SLK a KSČM či ZMĚNOU a KSČM. Pouze první zmíněná by přitom byla ideově propojenou koalicí, zbylé dvě varianty by byly ideově nepropojené66.
6565
Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Libereckého kraje, vysíláno 30. 8. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140002-liberecky-kraj/video/, citováno 25. 11. 2013. 66 Modelace koalic v příloze č. 8.
49
Výsledkem povolebního vyjednávání nakonec skutečně bylo vytvoření minimálně vítězné ideově propojené koalice ze zástupců SLK a ZMĚNY. Spojily se tak dva subjekty, které za sebou (alespoň v té době) neměly žádnou velkou celostátně působící stranu a jednalo se čistě o regionální uskupení. Pět míst v krajské radě připadlo vítězným Starostům, čtyři místa obsadili zástupci Změny. Hejtmanem se stal Martin Půta za SLK.
5.7.
Královehradecký kraj
5.7.1. Výsledky voleb Po volbách 2008 se do krajského zastupitelstva probojovalo 5 subjektů, před volbami 2012 jich v něm však bylo 6. Důvodem bylo vystoupení Vladimíra Drymla z řad sociální demokracie, za kterou byl zvolen, ale nebyl straníkem a do voleb 2012 kandidoval za SPOZ. Kromě ČSSD měly v zastupitelstvu kraje své kandidáty také strany KSČM, ODS, KKHK a SNK ED. Zástupci posledně jmenované strany spolu s členy koalice a sociální demokracie nakonec vytvořili koalici. Ani účast v krajské radě však straně SNK ED v nových volbách nepomohla a do krajského zastupitelstva se nedostala. Nahradila ji regionální strana Východočeši. Novou stranou v krajských lavicích byla také strana TOP 09 a Starostové pro Královehradecký kraj. Tyto „nováčky“ doplnily strany, které své zástupce měly již v předcházejícím funkčním období, tedy KSČM, ČSSD, ODS a KKHK. Tabulka č. 16: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Královehradeckém kraji a volební účast strana ČSSD KSČM KKHK ODS TOP+STAN VČ SNK ED
Volební účast (%)
% 31,94 13,47 7,68 24,33 6,02
2008 mandáty 18 7 4 13 3
% 19,73 19,39 12,07 10,62 8,25 7,69 2,23
2008
2012
41,72
38,43
2012 mandáty 12 11 7 6 5 4 -
50
Zdroj: Volby.cz
5.7.2. Hlavní programové body Školství, zdravotnictví, ale také ochrana životního prostředí se v Královehradeckém kraji staly hlavními tématy. Ochrana životního prostředí hýbala veřejností hlavně z toho důvodu, že Královehradecký kraj je dle výzkumů velmi bohatý na naleziště břidlicového plynu a zahraniční firmy projevily zájem o prozkoumání těchto nalezišť. To však vzbudilo velký odpor obyvatel i obcí, v rámci kterých mělo dojít k průzkumným vrtům. Situaci řešil i ministr a to dvouletým zákazem těchto průzkumů67. Všechny strany tyto průzkumné vrty, které by mohly kontaminovat spodní vody, jednomyslně odmítly. Některé dokonce požadovaly vytvoření zákona centrální vládou, který by těžbu břidlicového plynu na území České republiky plošně zakázal68. Takováto shoda však již nepanovala u další oblasti, a sice u školství. Strany se opět zavazovaly k podpoře učňovského typu škol a slibovaly jejich užší propojení s firmami, ale například TOP 09 a Starostům se nelíbil záměr některých stran podporovat studenty těchto oborů stipendii. Pro KSČM, ČSSD či KKHK však ve stipendiích spatřovaly možnost, jak naplnit třídy těchto „méně lukrativních oborů“. Tyto strany také včetně Východočechů odmítaly slučování či přímo rušení škol, což naopak odmítaly ODS a právě TOP+STAN, kteří v této operacionalizaci viděli možnost jak nejen ušetřit, ale také zvýšit kvalitu škol v kraji69. Vášně rozproudil také rezort zdravotnictví, přesněji řečeno plánovaný projekt výstavby zcela nové Oblastní nemocnice Náchod. Například ODS považovala celý tento projekt za megalomanský a zbytečně drahý, proto požadovala úplné stažení celé výstavby a vypracování projektu nového. Východočeši spolu se Starosty projekt vnímali také jako nevýhodný, ale dle nich se neměl rušit úplně. Pro jeho výhodnost by byla vhodnější revize a dílčí změny. Oproti tomu KSČM, ČSSD a KKHK tento projekt podporovaly a i když se 67
Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Královehradeckého kraje vysíláno 11. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140005-kralovehradecky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013. 68 Porovnání programů KSČM, ČSSD, KKHK, TOP+STAN; Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Královehradeckého kraje vysíláno 11. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140005kralovehradecky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013. 69 Porovnání programů KSČM, ČSSD, KKHK, Východočeši, ODS, TOP+STAN,; Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Královehradeckého kraje vysíláno 11. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140005kralovehradecky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013.
51
jednalo o nákladný projekt, který by musel být splacen pomocí půjček, byl dle nich pro kraj výhodný. Odlišný byl i pohled na to, zda redukovat počet nemocnic a lůžek70. Tabulka č. 17: Programové shody stran v Královehradeckém kraji OBLAST Životní prostředí
Školství
Zdravotnictví
Doprava
TÉMA Proti průzkumným vrtům zkoumající břidlicový plyn Schválení zákona o zákazu těžby břidlicového plynu Podpora učňovského typu škol Podpora studentů učňovských škol pomocí stipendia Spojení škol s firmami a zaměstnavateli Rušení/slučování škol v kraji Zachování původního plánu výstavby Obvodní nemocnice Náchod Úplné zrušení projektu výstavby Obvodní nemocnice Náchod Redukce lůžek Dostavba dálnice D11 a rychlostní silnice R35 Zvýšení rozpočtu dopravy, opravy silnic nižších tříd
KSČM
ČSSD
KKHK
VČ
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
-
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
ANO
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.7.3. Koalice Jak vidno čistá ideově propojená koalice se v Královehradeckém kraji hledala těžko. Takovýto typ by mohla uzavřít KSČM s KKHK, ale v případě realizace bych viděl dva zásadní problémy: 1) by tato koalice byla menšinová, tudíž by potřebovala ještě minimálně jednoho aktéra, který by jim v zastupitelstvu pomohl s prosazením vyhlášek, a takováto koalice by již nebyla čistě ideově propojená a 2) hlavní stranou Koalice Královehradeckého kraje byla strana KDU-ČSL, která má ke komunistické straně značně negativní vztah. Nutno dodat, že tato animozita je oboustranná, proto by tento typ menšinové ideově propojené koalice mohl jen těžko vzniknout, ačkoliv je zde patrný programový průnik71. K programovým shodám je také nutno podotknout, že KSČM ve svém programu o tom, zda (ne)slučovat či (ne)rušit školy v kraji nemluví. Tento výrok pronesl lídr strany Otakar Ruml v rámci pořadu Otázky Václava Moravce Speciál. Pokud bychom tak nechali toto políčko prázdné jakožto nezodpovězené, byla by zde možná minimální vítězná koalice 70 71
Tamtéž. Modelace koalic v příloze č. 9.
52
ideově propojená mezi ČSSD a KSČM. Vzhledem k metodologii práce však tuto koalici hodnotím, jako ideově nepropojenou. K tomuto kroku ve skutečnosti také došlo, obě strany po volbách vytvořily koalici, přičemž došlo k rozdělení postů v radě 6:3 ve prospěch ČSSD. Sociální demokraté také obsadili post hejtmana, kterým se stal jejich lídr Lubomír Franc.
5.8.
Pardubický kraj
5.8.1. Výsledky voleb Po volbách 2008 si 45 křesel v zastupitelstvu Pardubického kraje rozdělily čtyři strany, z toho tři s celostátní působností, ČSSD, KSČM a ODS a jedna strana regionální, Koalice pro Pardubický kraj. Tu z velké části tvořila KDU-ČSL. Vzhledem k zisku stran bylo možné spojení ČSSD s jakoukoliv jinou stranou, což by vedlo ke vzniku minimální vítězné koalice, byť by ne ve všech případech byla ideově spojená. Za svého koaličního partnera si nakonec vybrala Koalici. Po volbách 2012 se možnost vytváření koalice zkomplikovala, což bylo způsobeno rozdělením křesel mezi více stran. Kromě výše zmíněných se do zastupitelstva probojovala také SPOZ a TOP+STAN, které však získaly nejméně mandátů. Vcelku vyrovnaného výsledku, zejména po přepočtu hlasů na mandáty, pak dosáhly strany ČSSD, KSČM a KPK. Tabulka č. 18: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Pardubickém kraji a volební účast strana ČSSD KSČM KPK ODS TOP+STAN SPOZ
Volební účast (%)
% 35,73 13,00 18,59 20,80 -
2008 mandáty 19 6 9 11 -
% 21,31 18,86 17,74 10,90 6,25 5,31
2008
2012
42,61
39,47
2012 mandáty 12 11 10 6 3 3
Zdroj: Volby.cz
53
5.8.2. Hlavní programové body Hlavními tématy, o kterých se nejčastěji psalo a na které strany kladly obzvláště důraz, byly doprava a zdravotnictví. Oba tyto rezorty byly v letech 2008 – 2012 pod silnou kritikou a jejich špatná správa měla za následek nárůst zadlužení kraje. I přes zjevnou nekoncepčnost řešení obou problematik však strany navrhovaly prakticky stejná řešení. Samozřejmě, že se snažily vzájemně vymezit a zejména opozice se snažila poukázat, že vládní koalice je za tento stav zodpovědná a neměla by dostat šanci znovu kraji vládnout. Dokonce i vládní strany se shodly na tom, že za špatnou ekonomickou situaci nemocnic a dokonce hrozící insolvenci Pardubické nemocnice, jsou odpovědny právě ony. S tím samozřejmě nijak nepolemizovaly ostatní strany. Shoda taktéž panovala v rámci zavedení centrálního nákupu nemocnic, či ve vytvoření tlaku na pojišťovny, aby vyrovnaly úhradové vyhlášky v kraji, které byly výrazně nižší, než celorepublikový průměr. Odlišně by však strany postupovaly ohledně změny stavu nemocnic z akciových na neziskové. I přesto se o něco větší shoda našla v otázce sjednocení krajských nemocnic pod jednu akciovou společnost72. Hlavním problémem dopravy byla dostavba rychlostní silnice R34 a R43 a dále optimalizace veřejné dopravy, kterou zajišťovala firma Oredo. Všechny strany bez výjimky tak v programech slibovaly urychlenou dostavbu těchto pro kraj důležitých komunikací, většina přidala také zmínku o dostavbách obchvatů a průtahů obcí73. V rámci optimalizace pak strany požadovaly návaznost železničních, silničních a městských spojů včetně mezikrajské spolupráce i větší spolupráce se starosty malých obcí. Tyto cíle měly být splněny hlavně díky návratu rozhodovacích pravomocí v oblasti dopravní obslužnosti kraji74.
72
Porovnání programů KSČM, ČSSD, SPOZ, KPK, ODS, TOP+STAN a vystoupení lídrů stran v pořadu Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Pardubického kraje, vysíláno 6. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140004pardubicky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013. 73 Srovnání například programu KSČM: Volební program do KZ Pardubického kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskych-zastupitelstev2012/pardubicky-kraj/paeddr-hana-horska/67470/volebni-program-do-kz-pardubickeho-kraje, citováno 26. 11. 2013; program Koalice: Volební program 2012. Dostupné na: http://www.koalicepk.cz/volby-2012#volebníprogram, citováno 26. 11. 2013; program TOP 09 a Starostové pro Pardubický kraj: Program pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.top09.cz/regiony/pardubicky-kraj/volby/krajske-volby-2012/program-2012krajske-volby/, citováno 26. 11. 2013. 74 Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Pardubického kraje, vysíláno 6. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140004-pardubicky-kraj/video/, citováno 26. 11. 2013.
54
Rozpory se našly také v případě řešení problematiky školství. Strany sice chtěly stavět více školek a rozvíjet učňovský typ škol, zejména pak provázat tento typ škol s firmami, ovšem například ČSSD, KSČM a SPOZ byla proti slučování a zavírání středních škol. To ODS a TOP+STAN byly naopak pro tento krok. U Koalice bylo vyznění nejednoznačné a v rámci svého programu se výslovně nepostavila ani na jednu stranu75. Tabulka č. 19: Programové shody stran v Pardubickém kraji OBLAST
Zdravotnictví
Doprava
Školství
Životní prostředí
Korupce
TÉMA Odpovědnost předchozí vlády, která přijala špatné smlouvy Znovu změnit nemocnice na neziskové organizace Převod krajských nemocnic pod jednu akciovou firmu Tlak na zdravotní pojišťovny, aby vyrovnaly úhradové vyhlášky v kraji Centrální nákup nemocnic Urychlená dostavba R35 a R43 Obnova infrastruktury Optimalizace veřejné dopravy, návaznost železničních, silničních spojů i MHD Mezikrajská spolupráce, větší spolupráce se starosty obcí Návrat rozhodovacích pravomocí v oblasti dopravní obslužnosti kraji Zřizování mateřských škol Rozvoj učňovského a odborného technického středního školství a jejich spolupráce s firmami Slučování, případné zavírání středních škol Odstranění ekologických zátěží Odmítnutí výstavby spalovny nebezpečného odpadu Rozvoj sběrných dvorů Přijetí etického kodexu Větší otevřenost kraje, zpřístupnění smluv na internetu
KSČM
ČSSD
SPOZ
KPK
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
ANO ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
-
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.8.3. Koalice Jak je vidět, programová shoda stran byla v Pardubickém kraji velice vysoká. Výraznější spory panovaly prakticky jen v oblasti zdravotnictví a školství. V ostatních oblastech, kterým se věnovaly všechny strany, panovala shoda, jak problém řešit. Určitě zajímavé však je, že 75
Porovnání programů KSČM, ČSSD, SPOZ, KPK, ODS, TOP+STAN.
55
doposud vládní koalice neměla v rámci programových priorit a jejich řešení stejný názor. Pravda, rozdílný postup se našel pouze v oblasti zdravotnictví, jelikož v případě školství zaujala Koalice relativně nejednoznačný postoj, v rámci kterého nevylučovala rušení škol, ale chtěla se mu vyhnout. Vzhledem k řazení v předcházejících krajích však řadím teoretické spojení ČSSD a KPK jakožto koalici ideově nepropojenou76. Pokud by však takováto koalice skutečně vznikla, šlo by o koalici menšinovou. Jediná možnost, jak vytvořit skutečně minimální vítěznou koalici, bylo spojení ČSSD s KSČM. Vysoký počet stran, malé rozdíly v zisku mandátů v případě prvních tří stran a zejména málo početné zastupitelstvo – to vše vedlo k nutnosti vytvoření minimálně tříčlenné koalice a tím vzniku hlasovací většiny v krajském zastupitelstvu. Všechny možnosti většinové koalice však byly ideově nepropojené. Nakonec byla takováto ideově nepropojená koalice utvořena. Strana ČSSD si za svého koaličního partnera opět vybrala Koalici pro Pardubický kraj, ovšem vzhledem k nízkému součtu zastupitelů těchto dvou stran došlo ještě k připojení strany SPOZ. Místa v radě se rozdělila v poměru 5:3:1 (ČSSD:KPK:SPOZ) a hejtmanem se stal mladý lídr ČSSD Martin Netolický.
5.9.
Kraj Vysočina
5.9.1. Výsledky voleb V kraji Vysočina znamenaly volby 2008 pro ČSSD velký úspěch. Stejně, jako v ostatních krajích, zde vyhrála ČSSD, ovšem náskok této strany byl oproti ostatním stranám skutečně velký. Sociální demokraté získali 21 mandátů, čímž druhé občanské demokraty v krajském zastupitelstvu převyšovali o deset mandátů. Na třetím místě skončila KSČM s 8 mandáty, poslední stranou pak byla KDU-ČSL s 5 zastupiteli. ČSSD si vzhledem k celkovému množství zastupitelů (45 křesel) mohla vybrat jakoukoliv stranu, se kterou by utvořila koaliční vládu. Rozhodla se však obsadit všechna křesla krajské rady a nevytvořit tak koaliční vládu. V zastupitelstvu se spojila s KSČM, díky které mohla tuto jednobarevnou radu udržet a v průběhu funkčního období prosadit všechny důležité kroky.
76
Modelace koalic v příloze č. 10.
56
Také po volbách 2012 získala ČSSD nejvíce hlasů. Dokázala si také udržet relativně velký náskok před ostatními stranami, těch se však v tomto roce dostalo do zastupitelstva více, tudíž došlo k většímu rozmělnění mandátů mezi více subjektů. Opět byly zvoleny strany, které měly zastoupení již po roce 2008, tedy KSČM, ODS a KDU-ČSL. Nově zvolená byla regionální strana Pro Vysočinu a také TOP 09 a Starostové pro Vysočinu. Tabulka č. 20: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v kraji Vysočina a volební účast strana ČSSD KSČM KDU-ČSL ODS PRO_VYS TOP+STAN
2008 % mandáty 39,84 21 15,72 8 10,81 5 21,01 11 -
Volební účast (%)
2008 44,88
2012 % mandáty 29,26 17 19,57 11 12,33 7 10,29 5 6,38 3 5,05 2
2012 41,05
Zdroj: Volby.cz
5.9.2. Hlavní programové body Okruh témat, který byl pro Vysočinu stěžejní, se nijak významně nelišil od ostatních krajů. I zde však najdeme určitá krajská specifika, jakými je například přítomnost Jaderné elektrárny Dukovany, druhou pak protnutí kraje dálnicí D1. V rámci Vysočiny se také více, než kde jinde mluvilo o zemědělství. V rámci ochrany životního prostředí se strany shodly jak na ochraně a zachování rázu kraje, tak na podpoře zemědělců v mezích pravomocí kraje. Shodně také odmítaly rozhodovat o tom, zda by kraj měl souhlasit s vybudováním úložiště vyhořelého jaderného paliva na území kraje. Dle všech zástupců je velice předčasné o něčem podobném uvažovat a navíc to dle nich nespadá pod pravomoci kraje, nýbrž pravomoc obcí, které by tento typ stavby měly v blízkosti77. Již tradičně se všeobecná shoda rozbila na tématu zdravotnictví. Strany KSČM, ČSSD i Pro Vysočinu měly v úmyslu zachovat nemocnice jako neziskové organizace, zatímco TOP 77
Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry kraje Vysočina, vysíláno 4. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140003-krajvysocina/video/, citováno 26. 11. 2013.
57
09 požadovala převedení nemocnic na akciové společnosti. Trochu s podivem se tématu nevěnovala ODS, která v celostátním programu, který strana využívala ve většině krajů, se pro převod nemocnic na akciové společnosti vyslovila. V rámci kraje Vysočina si však krajské buňka ODS vytvořila vlastní programový materiál, ve kterém se o tomto převodu nezmiňovala. Také v programech KDU-ČSL zmínka o tom, zda nemocnice převést na akciové společnosti či je zachovat jako neziskové organizace, chybí. Co však u těchto stran nechybí, je vyjádření ohledně případné změny počtu lůžek v krajských nemocnicích. Tu ODS spolu s TOP+STAN připustila, i když citlivou a s ohledem na pacienty. Zbylé strany se však ve svých programech vyjádřili jasně proti78. V oblasti školství pro tentokrát panovala shoda napříč programy. Bez výhrad se shodly na nutnosti výstavby nových školek a podpoře učňovského typu škol, které měly být více propojeny s firmami a pracovním trhem. Taktéž ohledně zachování venkovského typu škol panovala jednota. Strany KSČM, ODS a TOP+STAN ve svých programech připustily slučování středních škol, byť samozřejmě s ohledem na potřeby obyvatel. Zbylé strany se tímto bodem více nezabývaly79. Tabulka č. 21: Programové shody stran v kraji Vysočina OBLAST Životní prostředí/ zemědělství
Zdravotnictví
Školství
Doprava
TÉMA Zachování rázu kraje Podpora zemědělců v mezích pravomocí kraje Odmítnutí vybudování uložiště jaderného odpadu Zachování všech nemocnic na neziskovém principu Udržení současné sítě nemocnic Redukce počtu lůžek Stavba školek Podpora učňovského typu škol a jejich spolupráci s firmami Slučování škol Zachování venkovských škol Oprava silnic a stavba nových napříč krajem
KSČM
ČSSD
ANO
ANO
KDUČSL ANO
ANO
ANO
ANO
PRO_VYS
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
ANO
-
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE ANO
NE ANO
NE ANO
NE ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
-
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
78
Porovnání programů KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, Pro Vysočinu, ODS, TOP+STAN a Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry kraje Vysočina, vysíláno 4. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140003-krajvysocina/video/, citováno 26. 11. 2013. 79 Tamtéž.
58
Ekonomika
Nová optimalizace krajské integrované dopravy Koordinace železniční a silniční dopravy Podpora velkých firem a investorů Snížení nezaměstnanosti
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.9.3. Koalice Pro vítěznou ČSSD se v případě, že by chtěla uzavřít minimální vítěznou koalici, otevíraly tři možnosti. Buď se spojit s KSČM, se kterou by došlo k ideovému propojení, nebo uzavřít koalici s KDU-ČSL či s ODS, se kterými by ideový průnik nebyl tak veliký a šlo by tedy o ideově nepropojenou koalici80. Sociální demokraté však odmítly utvořit vládní koalici s jakoukoliv stranou a opět se rozhodli sestavit krajskou radu jen ze svých zastupitelů, hejtmanem byl zvolen opět Jiří Běhounek. V krajském zastupitelstvu následně strana vytvořila hlasující koalici s KSČM, která by spadala do kategorie minimální vítězné ideově propojené koalice.
5.10. Jihomoravský kraj 5.10.1.Výsledky voleb V Jihomoravském kraji byla situace před volbami 2012 poněkud napjatější, než v případě jiných krajů. Příčinou byla výrazná změna složení krajské rady zhruba v polovině funkčního období. Po volbách 2008, ve kterých samozřejmě vyhrála ČSSD se ziskem 26 křesel, došlo ke spojení sociálních demokratů a občanských demokratů, kteří ve volbách skončili až třetí a obsadili 11 křesel. Tato koalice však nevydržela a ČSSD tak vytvořila koalici novou, tentokrát s KDU-ČSL, která ve volbách získala 16 mandátů. Čtvrtou stranou, která v Jihomoravském kraji získala křesla v krajském zastupitelstvu, pak byla KSČM. Před volbami v roce 2012 tak byla patrná tenze mezi ČSSD a ODS, nehledě na programové shody či rozpory. Spor nakonec ani jedné z těchto stran nepřinesl zlepšení volebního výsledku, byť odmítám dávat tyto dvě věci do souvislosti. Také KDU-ČSL si pohoršila a stejně, jako ODS, získala o čtyři mandáty méně. Polepšila si však KSČM a také 80
Modelace koalic v příloze č. 11.
59
nová strana, která byla zvolena do krajského zastupitelstva, TOP 09 s Starostové pro Jihomoravský kraj. Tabulka č. 22: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Jihomoravském kraji a volební účast strana ČSSD KDU-ČSL KSČM ODS TOP+STAN
% 34,84 23,89 14,41 15,88 -
Volební účast (%)
2008 mandáty 26 18 10 11 -
% 27,01 17,03 18,65 9,21 5,86
2008
2012
41,05
37,76
2012 mandáty 23 14 16 7 5
Zdroj: Volby.cz
5.10.2. Hlavní programové body Kraj protíná dálnice D1 a vede zde dálnice D2 na Bratislavu, právě z těchto důvodů tak bylo téma dopravy jedním ze stěžejních. Tento fakt byl navíc umocněn tím, že Nejvyšší správní soud zrušil s jedinou výjimkou celé zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, tedy celokrajskou verzi územního plánu s nejdůležitějšími stavbami. Byly tak zrušeny stavby mnoha silnic, zejména pak R43 a R5281. Jihomoravský kraj byl jediným krajem, kterému Nejvyšší správní soud územní rozhodnutí zrušil, za což byl silně kritizován opozičními stranami i veřejností. Vedení kraje bylo také stranami ODS a TOP+STAN kritizováno za chybějící systém oprav silnic nižších tříd. Ostatní strany však tento systém považovaly za kvalitní a dostatečný. Dle ČSSD a KSČM mělo navíc dojít i k navýšení rozpočtu na opravy těchto silnic z dotačních fondů ROP Jihovýchod. Tento záměr opět sklidit kritiku z řad občanských demokratů a Starostů, podle kterých není možná dotace z ROP Jihovýchod takto využít. V kritice současného vedení pokračovaly tyto dvě strany také v otázce prodloužení smlouvy s Českými drahami na obslužnost železnice Jihomoravského kraje až do roku 2019, která byla podepsána v roce 2009, tedy ještě v roce, kdy ČSSD vládla spolu s ODS. Zřejmě z tohoto důvodu tuto 81
Soud zrušil jihomoravské zásady územního rozvoje. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/182955-soud-zrusil-jihomoravske-zasady-uzemniho-rozvoje/, citováno 28. 11. 2013.
60
smlouvu kritizovala i KDU-ČSL. Sociální demokraté ji naopak obhajovali, jelikož díky dodatkům ve smlouvě je možné vpustit na krajskou železnici konkurenční soukromé dopravce. Právě otevření železniční sítě soukromým firmám a vytvoření konkurence byl jediný bod, na kterém se strany v oblasti dopravy shodly82. V oblasti školství naopak panovala shoda takřka na všech bodech. Strany se shodly na optimalizaci škol v kraji, což v jiných krajích nebylo tak běžné. Panovalo také všeobecné přesvědčení, že by se mělo investovat do oblasti vědy a výzkumu tak, aby Brno v těchto oborech udrželo svou přední pozici v rámci České republiky83. Rozpory se našly u zdravotnictví, v rámci kterého se strany sice vyslovily pro dobudování sítě zdravotnické záchranné služby, už se ale neshodly na tom, zda krajské nemocnice převést na akciové společnosti či je vést jako neziskové organizace84. Tabulka č. 23: Programové shody stran v Jihomoravském kraji. OBLAST
Doprava
Zdravotnictví
Zemědělství
Ekonomika
Školství
Územní rozvoj
TÉMA
KSČM
ČSSD
Systém na opravy silnic je dobrý Využití ROP Jihovýchod k financování oprav silnic Kritika smlouvy s ČD z roku 2009 Otevření železnice soukromým dopravcům
ANO
ANO
KDUČSL ANO
ANO
ANO
-
ODS
TOP+STAN
NE
NE
-
NE
NE
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Proti privatizaci krajských nemocnic Dobudování sítě zdravotnické záchranné služby
ANO
ANO
-
-
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Podpora tradiční zemědělské výroby Podpora venkova i v rámci cestovního ruchu Odmítnutí daně z tichého vína Přilákání zahraničních investorů a velkých firem Optimalizace škol v kraji Provázání škol s trhem práce Udílení stipendií pro studenty učňovských oborů Udržení Brna na prvním místě v oblasti vědy a výzkumu Zpracovat pasáže, které odmítl nejvyšší správní soud Nejpozději do dvou let znovu podat
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO ANO
ANO
ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
82
Porovnání programů KSČM, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN, Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Jihomoravského kraje, vysíláno http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097otazky-vaclava-moravce-special/212411033140011-jihomoravsky-kraj/video/, citováno 28. 11. 2013. 83 Tamtéž. 84 Tamtéž.
61
územní plán Zdroj: Autor
5.10.3.Koalice Vzhledem k většímu počtu stran a tedy i menšímu počtu mandátů jednotlivých stran, se vítězné ČSSD nabízely jen dvě varianty, jak utvořit minimální vítěznou koalici. První možností bylo spojení se s KSČM, čímž by se vytvořila minimální vítězná koalice ideově propojená. Druhá možnost, tedy koalice s KDU-ČSL, by pak byla koalicí minimální vítěznou ideově nepropojenou koalicí. Tuto koalici hodnotím jako ideově nepropojenou z toho důvodu, že lidovci otevřeně kritizovali sociální demokraty za jejich kroky a také vzhledem k většímu počtu programových „bílých míst“85. I přes toto mé hodnocení ČSSD po volbách vytvořila koalici právě s KDU-ČSL, post hejtmana pro sebe opět získal Michal Hašek, a krajská rada, která je v Jihomoravském jedenácti členná, byla rozdělena dle poměru 7:4 ve prospěch vítězní ČSSD.
5.11. Olomoucký kraj 5.11.1.Výsledky voleb Čtyři strany získaly v roce 2008 zastoupení v krajském zastupitelstvu Olomouckého kraje. Vítěznou ČSSD doplnila druhá ODS následována KSČM a KDU-ČSL, která skončila poslední. Sociální demokraté opanovali volby v kraji s takovou převahou, že možnost samostatně vládnout kraji jim utekla jen o dva mandáty. I přesto si mohla za koaličního partnera vybrat jakoukoliv stranu. Dosti překvapivě však ČSSD vstoupila do koalice hned se dvěma subjekty, a sice s ODS a KDU-ČSL. I přes přítomnost ve vládě se před volbami do dalšího funkčního období rozhodla KDU-ČSL vytvořit koalici se Stranou zelených a vytvořit tak Koalici pro Olomoucký kraj společně se starosty. Tento tah se nakonec ukázal jako úspěšný, neboť se tato koalice do zastupitelstva probojovala, dokonce obsadila i více křesel, než tomu bylo v roce 2008 a těsně porazila ODS. Počet stran v zastupitelstvu přesto nezůstal stejný, neboť se rozrostla o TOP 09
85
Modelace koalic v příloze č. 12.
62
a Starostové pro Olomoucký kraj. Ostatní strany dokázaly svou účast v krajském zastupitelstvu obhájit, již však s nově získaným počtem křesel. Tabulka č. 24: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Olomouckém kraji a volební účast strana ČSSD KSČM KDU-ČSL/KOK ODS TOP+STAN
Volební účast (%)
% 39,78 15,80 8,75 20,34 -
2008 mandáty 27 10 5 13 -
2008 38,50
% 29,70 22,82 11 10,91 6,16
2012 mandáty 19 16 8 8 4
2012 35,67
Zdroj: Volby.cz
5.11.2. Hlavní programové body Specifickým tématem kraje byla dostavba protipovodňových bariér a hrází. Olomoucký kraj byl totiž v průběhu let postižen několika velkými povodněmi86, ovšem přesto nedošlo k výrazné změně v oblasti protipovodňové ochrany. Strany v tomto ohledu měly cíle stejné: dostavět protipovodňová opatření na řece Moravě a Bečvě, k čemuž by byly využity dotace kraje a tlačit na Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí, aby jak kraji, tak obcím pomohly s financováním těchto staveb87. Také v dalších bodech programů nabízely strany prakticky totožná řešení a největším rozdílem tak prakticky bylo jen konkrétnost jednotlivých řešení. Tak například v oblasti dopravy chtěly všechny strany minimálně zachovat rozsah dopravní obslužnosti a její kvalitu. Všechny strany se také shodly, že páteří celé oblasti dopravy je železniční síť, kterou je potřeba dále rozvíjet. Většina stran také považovala za nutné rekonstruovat silnice II. a III. třídy, včetně mostů, či výstavbu rychlostní silnice R35 jako alternativu k dálnici D188. Rozvoj učňovského typu škol, provázanost tohoto typu škol s firmami či podpora studentů stipendii se taktéž objevila ve všech programech. U některých programů to však bylo 86
Povodně v roce 1997, 2006, 2009 a 2010. Porovnání programů KSČM, ČSSD, KOK, ODS, TOP+STAN, Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Olomouckého kraje, vysíláno 25. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140009olomoucky-kraj/video/, citováno 29. 11. 2013. 88 Tamtéž. 87
63
vše, více se problematice škol nevěnovaly. Pro optimalizaci se tak výslovně vyjádřila pouze Koalice a TOP 09 a Starostové, ovšem nikoliv ODS, která to v rámci celorepublikového programu měla zahrnuto. Kromě ČSSD a KSČM se strany nevěnovaly ani otázce pokračující privatizace krajských nemocničních zařízení, raději se vyjádřily k potřebě zajištění zdravotnické záchranné služby ve všech částech kraje89. Ačkoliv v těchto otázkách dosud ve všech krajích panoval rozpor, nelze v případě Olomouckého kraje jednoznačně určit stanovisko některých stran. To platí i pro ODS, která ve většině krajů využívala jednotný program, ve kterém se těmto otázkám věnuje. V případě Olomouckého kraje však tato strana vydala svůj vlastní programový materiál, ve kterém se těmto otázkám vyhýbá. Co tak strany v Olomouckém kraji opravdu rozdělilo, byla plánovaná výstavba spalovny odpadu90. Tabulka č. 25: Programové shody stran v Olomouckém kraji. OBLAST
Doprava
Školství
Zdravotnictví
Ekonomika
Životní prostředí
TÉMA Zachování rozsahu a zlepšování kvality dopravní obslužnosti kraje Zachování obsluhy železniční sítě v celém kraji a její rozvoj Výstavba rychlostní silnice R35 Rekonstrukce silnic II. a III. třídy včetně mostů Rozvoj učňovského typu škol, provázanost s firmami Rozvoj a zachování uměleckých škol Stipendia pro studenty učňovských typů škol Optimalizace sítě škol Proti další privatizaci zdravotnických zařízení kraje Pokrytí celého kraje zdravotnickou záchrannou službou Vyrovnaný rozpočet kraje Podpora malého a středního podnikání Podpora agroturismu a cestovního ruchu v Jeseníkách Stavba protipovodňových opatření na řece Moravě a Bečvě Přímá finanční pomoc kraje obcím v případě financování protipovodňových opatření Tlak kraje na MZ a MF v otázce spolufinancování protipovodňových opatření
KSČM
ČSSD
KOK
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
-
-
ANO
-
ANO
ANO
ANO
-
-
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO -
ANO -
ANO ANO
ANO ANO
ANO ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
89
Tamtéž. Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry Olomouckého kraje, vysíláno 25. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravcespecial/212411033140009-olomoucky-kraj/video/, citováno 29. 11. 2013. 90
64
Výstavba spalovny odpadů
ANO
ANO
NE
ANO
NE
Zdroj: Autor
5.11.3.Koalice Jak již bylo řečeno výše, vzhledem k povrchnosti programů a vzhledem k tomu, že se strany k některým tématům raději nevyjadřovaly, vychází nám politické strany jako velmi programově podobné. V porovnání s celostátním programem ODS však předpokládám, že by se strana i v případě Olomouckého kraje vyjádřila pro další privatizaci zdravotnických zařízení kraje, stejně tak by se vyjádřila pro optimalizaci sítě škol91. V tomto případě bohužel ČSSD ani KSČM podobný celorepublikový programový dokument nemají, nelze tak dle něj doplnit slepá místa jejich programu. V tomto ohledu by tak případné spojení stran KSČM, ČSSD a ODS bylo bráno jako nadměrná ideově propojená koalice. Hodnotit spojení těchto tří stran jako ideově propojené by jistě nemohlo být bráno bez námitek, ovšem vzhledem k použité metodologii a celkové podobnosti programů stran by koalice vzniklá z těchto tří stran odpovídala tomuto hodnocení. Reálně však k tomuto spojení nedošlo, ČSSD si vybrala za koaličního partnera KSČM a vytvořila tak minimální vítěznou ideově propojenou koalici. V jedenáctičlenné radě obsadila ČSSD devět křesel, komunisté zbylá dvě křesla. Post hejtmana připadl Jiřímu Zbořilovi z ČSSD.
5.12. Zlínský kraj 5.12.1.Výsledky voleb Spojení tří stran, ČSSD, ODS a KDU-ČSL, zajišťovalo ve Zlínském kraji po volbách 2008 krajskou vládu. V opozici skončila KSČM a Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj. Vzhledem k rozdělení mandátů mezi těchto pět stran byla vytvořená vládní koalice (stejně, jako v Olomouckém kraji) nadměrnou koalicí. V pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu tyto tři vládní strany celkově obsazovaly 35 křesel.
91
Modelace koalic v příloze č. 13.
65
Po volbách toto složení bylo doplněno o stranu SPOZ. Zlínský kraj tak byl druhým krajem, ve kterém se této straně podařilo zasednout v krajském zastupitelstvu. V zastupitelstvu se sice objevila strana Starostové a TOP 09 pro Zlínský kraj, ovšem pokud se podíváme na personální složení kandidátky, pak se jednalo o prakticky stejnou stranu, jakou byla strana Starostové a nezávislí pro Zlínský kraj.
Tabulka č. 26: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 ve Zlínském kraji a volební účast strana ČSSD KDU-ČSL KSČM STAR+NEZ/TOP+STAN ODS SPOZ
Volební účast (%)
% 35,40 13,35 11,18 10,08 21,96 -
2008 41,13
2008 mandáty 18 6 5 5 11 -
% 21,73 18,31 16,08 10,09 9,49 7,21
2012 mandáty 12 10 9 5 5 4
2012 40,34
Zdroj: Volby.cz
5.12.2. Hlavní programové body Velkým tématem voleb 2012 se prakticky opět stala Strategická průmyslová zóna Holešov. Tato průmyslová zóna byla dobudována v roce 2009, ovšem její plná funkčnost nebyla zajištěna ani před volbami 2012, jelikož nebyla plně zasíťována. Přesto se i v současnosti jedná o jednu z největších průmyslových ploch v rámci České republiky, náklady na její výstavbu přesáhly 1,5 mld. korun a jejím cílem bylo snížit nezaměstnanost ve Zlínském kraji. Vlastně i kvůli ní byla dobudována dálnice ve směru Kroměříž - Zlín. Záhy po dobudování však nastaly dva problémy. Předně to byla globální finanční krize, kvůli které některé z firem bojovaly o vlastní přežití a neinvestovaly do nových výrobních linek. Druhým problémem byly spodní zdroje pitné vody, na kterých se část průmyslové zóny nacházela. To vedlo k několika občanským iniciativám, peticím a snahám zakázat výstavbu firem v průmyslové
66
zóně. Ta tak i tři roky po dokončení nenaplňovala svůj účel a na jejím území se nacházela jen jediná firma92. Strany se v problematice této zóny shodly, že bude nutné ze strany kraje dalších investic, aby zóna začala plně sloužit ke svému účelu. Některé však s ohledem na naleziště zdrojů pitné vody dodávaly, že by kraj měl pozemky této zóny nabízet jen firmám s lehkou a ekologickou výrobou, nikoliv průmyslovým firmám, u kterých by hrozila ekologická havárie93. Ani v případě zdravotnictví nenašly strany společnou řeč, byť některé se určitým programovým bodům raději vyhnuly. Tímto sporným bodem byla opět problematika stavu nemocnic, přesněji řečeno zda nemocnice zachovat jako neziskové organizace, či je přeměnit na akciové společnosti. Převedení na neziskové organizace zastávaly strany KSČM, ČSSD, SPOZ a KDU-ČSL. Zbylé dvě strany, tedy ODS a Starostové na tuto otázky neodpověděly přímo. ODS ve svém programu jen neurčitě uvedla, že je pro rovnoprávnost všech forem vlastnictví v případě nemocnic, Starostové se zase vyjádřili pro dosazení odborníků do čela zdravotnických zařízení94. Ve zbylých bodech programů panovala shoda napříč spektrem, ačkoliv některé z programů byly v hodně obecné a zkrácené formě (TOP+STAN). Všechny strany například požadovaly výstavbu rychlostních silnic R49 a R55, dostavbu dálnice D1, výstavbu a opravy silnic II. a III. třídy, modernizaci železniční sítě či rozšíření integrovaného dopravního systému kraje95. Tabulka č. 27: Programové shody stran ve Zlínském kraji. OBLAST
TÉMA
Ekonomika
Investice kraje do průmyslové zóny Holešov Přilákání velkých průmyslových společností a firem do průmyslové zóny
KSČM
ČSSD
SPOZ
KDUČSL
ODS
TOP+STAN
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
NE
ANO
ANO
92
O zóně. Dostupné na: http://www.zonaholesov.cz/about.php?lang=cs, citováno 29. 11. 2013, srovnáno s Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry ve Zlínském kraji, vysíláno 18. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140007zlinsky-kraj/video/, citováno 29. 11. 2013. 93 Porovnání programů KSČM, ČSSD, SPOZ, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN, Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry ve Zlínském kraji, vysíláno 18. 9. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclava-moravce-special/212411033140007-zlinskykraj/video/, citováno 29. 11. 2013. 94 Porovnání programů KSČM, ČSSD, SPOZ, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN. 95 Tamtéž.
67
Doprava
Školství
Zdravotnictví
Výstavba rychlostních silnic R49 a R55, dostavba D1 Výstavba a opravy silnic II. a III. tříd Modernizace železniční tratě Rozšiřování integrovaného dopravního systému Podpora řemesel v odborném školství Zvyšování kvality zejména učňovského a středního školství Rozšiřování výuky cizích jazyků Operacionalizace škol Proti privatizaci krajských nemocnic Zvýšení dostupnosti pohotovostní a záchranné služby
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO -
ANO ANO
-
ANO
ANO ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
Zdroj: Autor
5.12.3. Koalice U ODS jsem i přes jejich částečnou nejednoznačnost v programu, hodnotil odpověď na otázku, zda je strana proti privatizaci nemocnic, jako negativní. Důvodem byla podoba ostatních programů, ve kterých se strany proti možnosti privatizace nemocnic explicitně vyjádřily96. Naproti tomu ODS ve svém programu takovouto formu správy nemocnic připustila, když mluvila o nutnosti „udržet dostupnou síť zdravotnických zařízení na území kraje, postavenou na rovnoprávnosti všech forem vlastnictví, která umožní kvalitní péči při efektivním využití zdrojů“97. Vítězná ČSSD tak v případě vytvoření většinové koalice neměla možnost, jak vytvořit čistě ideově propojenou koalici. Strana SPOZ totiž ve svém programovém materiálu výslovně zmínila možnost, že by se velká část Holešovské průmyslové zóny měla využít k zemědělským účelům, což bylo jasně v rozporu s tím, co požadovala ČSSD. Čistě ideově propojená koalice tak po volbách v roce 2012 nemohla ve Zlínském kraji vzniknout, což teoreticky otevíralo možnost opětovného vzniku koalice ČSSD – KDU-ČSL – ODS. Po povolebních vyjednáváních však nakonec nedošlo k pokračování koalice v původním složení, ovšem došlo ke spojení KSČM, ČSSD a SPOZ. Pět křesel v krajské radě, včetně pozice hejtmana pro Stanislava Mišáka, připadla ČSSD, zbylé dvě strany získaly každá dvě křesla.
96 97
Modelace koalic v příloze č. 14. Předvolební program ODS: Volební program ODS do Zlínského kraje 2012.
68
5.13. Moravskoslezský kraj 5.13.1. Výsledky voleb Moravskoslezský kraj byl po volbách 2008 jediným krajem, kterému otevřeně vládla koalice ČSSD a KSČM. Na rozdíl od ostatních krajů představitelé těchto stran nevytvořili jednobarevnou vládu ČSSD, která by byla KSČM podporována. K této koalici došlo i přesto, že si ČSSD mohla po volbách vybrat jakoukoliv stranu, se kterou by pohodlně vytvořila většinovou koalici, jelikož její volební zisk vysoce převyšoval zisk ostatních stran. Kromě již zmíněných sociálních demokratů a komunistů se do zastupitelstva dostala také ODS a KDUČSL. O čtyři roky později již sociální demokraté tak výraznou voličskou podporou nedisponovali, přesto jim to stačilo k relativně pohodlnému vítězství, když získali o čtyři mandáty více, než druhá KSČM. Také ODS a KDU-ČSL se dokázala do krajského zastupitelstva znovu prosadit. Nově tento čtyřlístek doplnila strana Nezávislých. Tabulka č. 28: Výsledky krajských voleb 2008 a 2012 v Moravskoslezském kraji a volební účast 2008 % mandáty 42,63 31 15,92 11 24,90 18 7,10 5 -
strana ČSSD KSČM ODS KDU-ČSL NEZ
Volební účast (%)
2008 38,60
2012 % mandáty 27,40 24 22,78 20 9,92 9 8,6 7 5,72 5
2012 33,17
Zdroj: Volby.cz
5.13.2. Hlavní programové body Co
do
počtu
obyvatel
druhý
největší
kraj
(nepočítáme-li
Prahu)
je
jedním
z neproblematičtějších. I v rámci Evropy se potýká s nejhorší kvalitou ovzduší, vysokou nezaměstnaností a s tím spojenou problematikou sociálně vyloučených oblastí. Právě na tyto 69
body se předvolební programy stran zaměřily a to i na úkor zdravotnictví, školství, či dopravy. V rámci navrhovaných změn se objevily také větší rozdíly, než v jiných krajích, rozdílnost byla také v pojetí programových materiálů. Například ČSSD představila obsáhlý materiál, oproti tomu ODS a zejména Nezávislí představili jen pár hlavních, více nerozvitých bodů98. Hned v případě řešení nezaměstnanosti byly vidět první rozpory. KSČM spolu s KDUČSL navrhovali v boji s nezaměstnaností podporu velkých firem, ostatní strany se však chtěly vydat cestou podpory malých firem a inovativních projektů financovaných krajem. Také v případě boje za lepší ovzduší byly rozdíly, ačkoli se strany shodly, že kraj dělá hodně a že velké firmy nejsou těmi největšími znečišťovatelé. Problém viděly na straně malých spotřebitelů – domácností a také na straně Polska, s čímž však kraj v rámci svých pravomocí mnoho udělat nemůže. V rámci podpory změny kotlů v domácnostech (tzv. kotlíková dotace), chtěla KSČM dále pokračovat za nezměněného nastavení, stejně, jako Nezávislí. Zbylé strany chtěly tuto dotaci navýšit99. Ve zdravotnictví, školství i dopravě již strany byly za jedno. Dáno to však bylo z největší pravděpodobností tím, že se některé subjekty těmto tématům více nevěnovaly, jak bylo nastíněno výše. Strany požadovaly zkvalitnění prostředí, technického, přístrojového a technologického vybavení krajských nemocnic, v oblasti školství pak podporu učňovského typu škol a jeho propojení s firmami. V oblasti dopravy pak rozvoj integrovaného dopravního systému, podpora ekologické dopravy či výstavba cyklostezek100. Tabulka č. 29: Programové shody stran v Moravskoslezském kraji. OBLAST Nezaměstnanost Životní prostředí
Zdravotnictví
Školství
NEZ
ODS
ANO
KDUČSL NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
ANO
-
-
ANO
ANO
ANO
-
ANO
ANO
ANO
ANO
-
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
KSČM
ČSSD
Podpora malých firem z dotací kraje
NE
Navýšení dotací v rámci tzv. kotlíkové dotace Proti privatizaci nemocnic Zkvalitnění prostředí, technického, přístrojového a technologického vybavení krajských nemocnic Zkvalitnění dostupnosti lékařské služby první pomoci a lékárenské služby Podpora učňovského typu škol, propojení s firmami
TÉMA
98
Porovnání programů KSČM, ČSSD, Nezávislí, ODS, Otázky Václava Moravce Speciál, předvolební debata s lídry, vysíláno 4. 10. 2012. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126672097-otazky-vaclavamoravce-special/212411033140012/video/, citováno 29. 11. 2013. 99 Tamtéž. 100 Porovnání programů KSČM, ČSSD, Nezávislí, ODS.
70
Doprava Krajský úřad
Rozvoj integrovaného dopravního systému Podpora ekologické dopravy Výstavba cyklostezek Redukovat počet náměstků hejtmana
ANO ANO ANO NE
ANO ANO ANO NE
ANO ANO ANO ANO
ANO ANO ANO -
ANO ANO ANO ANO
Zdroj: Autor
5.13.3. Koalice Jak je vidět, strany byly ve svých programových bodech značně rozličné a dle analýzy programů tak nešlo vytvořit ideově propojenou koalici. Jako nejvíce ideově propojená minimální koalice se jevilo spojení ČSSD s ODS, ačkoliv i tato koalice by dle kritérií spadala do kategorie ideově nepropojených101. Sociální demokraté se nakonec rozhodli pokračovat v koalici se stávajícím partnerem, tedy s KSČM. Vzhledem k těsnějšímu volebnímu výsledku však přeci jen došlo ke změně, a sice v poměru, v jakém si tyto dvě strany rozdělily křesla v radě. V letech 2008 – 2012 byla rada rozdělena v poměru 8:3 ve prospěch ČSSD, po volbách v roce 2012 obsadila ČSSD již „jen“ sedm křesel, zbylá čtyři křesla obsadili zástupci komunistů.
5.14. Zhodnocení koalic V rámci krajských voleb 2012 se tak potvrdilo, že strany v těchto volbách mají velice podobný program. Navzdory poměrně přísnému nastavení výzkumu vznikly ve většině krajů (7) ideově propojené koalice. Ve všech případech se navíc jednalo o minimální vítězné koalice. Ve zbylých šesti krajích vznikly taktéž minimální vítězné koalice, i když ideově nepropojené. Navíc jen ve dvou případech se vzniklá koalice dala zařadit do kategorie velkých. Tento fakt tak potvrzuje racionální jednání stran v rámci povolebního chování. Je pravdou, že toto chování bylo dáno z velké části výsledkem voleb, kdy první dvě strany, často ideologicky propojené, získaly výrazně více mandátů, než strany ostatní a byly tak klíčové v sestavování koalic. Přesto se strany, až na Pardubický kraj, nesnažily vytvářet zbytečně 101
Modelace koalic v příloze č. 15.
71
velká uskupení, ale co nejpřirozenější spojení jak z hlediska programu, tak z hlediska velikosti koalic. Navzdory vlně nevole, které některé vzniklé koalice po krajských volbách 2012 vyvolaly, šlo ve většině případů o nejjednodušší spojení minimálního počtu ideologicky blízkých, či alespoň velmi blízkých stran.
6. Bližší analýza vzniku koalic ve vybraných krajích Jak jsem již několikrát uvedl, v této části práce se blíže zaměřím na vznik krajských koalic ve čtyřech krajích, na kraj Pardubický, Zlínský, Středočeský a kraj Vysočina. Tyto kraje jsem si vybral pro jejich vzájemnou podobnost, která vyplynula po krajských volbách v roce 2008. Přesněji řečeno, tyto kraje tvoří pomyslné dvojice, v rámci kterých došlo po volbách 2008 k podobnému vývoji. V kraji Vysočina i v kraji Středočeském utvořila vítězná ČSSD hlasovací koalici s KSČM, avšak křesla v radě obsadila sama. V kraji Pardubickém a Zlínském naopak vznikly vlády koaliční, bez přítomnosti právě KSČM. V kraji Zlínském dokonce došlo k vytvoření nadměrné koalici, neboť ji tvořily strany ČSSD, ODS a KDUČSL, které dohromady obsadily 35 křesel ze 45 možných. Na tento vývoj mohlo být po volbách v roce 2012 kontinuálně navázáno ve třech těchto krajích. V kraji Středočeském a kraji Vysočina teoreticky opět mohla vzniknout menšinová vláda ČSSD, podporovaná KSČM. V obou krajích však komunisté výrazně posílili a obsadili druhé místo, tudíž se očekávalo vytvoření klasické minimální vítězné koalice těchto dvou stran na úrovni krajské rady. Také ve Zlínském kraji mohla stávající koalice pokračovat, přičemž tentokrát by se již nejednalo o nadměrnou koalici, nýbrž o koalici minimální vítěznou. Pouze v kraji Pardubickém nemohla stávající koalice nadále existovat, neboť by se jednalo o koalici minimální, tudíž by ke svému vládnutí potřebovala minimálně ještě jednu stranu k vytvoření hlasovací koalice. Vzhledem k volebním výsledkům se tak v tomto kraji nabízelo spojení vítězné ČSSD s druhou KSČM. Tyto předpoklady se však ukázaly poněkud mylné a navzdory volebním výsledkům a možné vládní kontinuitě vznikly v těchto krajích zcela odlišné vládní a hlasovací koalice. Například ve Středočeském kraji se toho při prvním pohledu na výsledky mnoho nezměnilo. Počet aktérů, kteří se dostali do krajského zastupitelstva, byl totiž stejný. Došlo však ke změně zisku hlasů pro jednotlivé strany. Sociální demokraté dokázali opět zvítězit, přesto nedošlo k pokračování jednobarevné vlády ČSSD a její podpoře ze strany komunistů. Byla vytvořena regulérní minimální vítězná koalice ideově propojená, přičemž obě strany měly 72
zastoupení v krajské radě. V kraji Vysočina však k takovému kroku nedošlo. Také zde ČSSD dokázala své vítězství z roku 2008 obhájit, a také zde skončila KSČM na druhém místě. Počtem mandátů se komunisté vítězným sociálním demokratům přiblížili, i když nešlo o tak těsné vítězství, jako tomu bylo v případě Středočeského kraje. Navíc počet stran v krajském zastupitelstvu se oproti volbám 2008 zvýšil o dvě nové strany, což zvyšovalo pravděpodobnost vzniku vládní koalice ČSSD a KSČM. Přesto ke spojení dvou ideologicky propojených stran na úrovní rady nedošlo a sociální demokraté opět obsadili všechna místa v krajské radě, k čemuž jim dopomohla hlasovací koalice s komunisty. Obdobná situace se odehrála v případě druhé dvojice, tedy kraje Pardubického a Zlínského. V těchto krajích vznikla po volbách 2012 shodná tříčlenná koalice, avšak v případě Pardubického kraje šlo prakticky o pokračování koalice z roku 2008, která byla z důvodu malého počtu zastupitelů doplněna o třetí stranu. Tato koalice na základě koalice původní vznikla i přesto, že vítězná ČSSD mohla vytvořit pohodlnou minimální vítěznou a ideologicky propojenou koalici s KSČM. Sociální demokraté však dali přednost vytvoření nadměrné koalice se stranou, se kterou již měla koaliční zkušenost, ačkoliv se jednalo o ideologicky nepropojené spojení. Opačně se zachovala sociální demokracie ve Zlínském kraji. Ačkoliv i zde měla ČSSD možnost pokračovat v původním složení koalice, rozhodla se vytvořit novou, taktéž ideově nepropojenou koalici a to se stranami, se kterými dosud neměla koaliční zkušenost. Proč se vítězní sociální demokraté rozhodovali v těchto krajích odlišně a co je k tomu vedlo? Šlo v případě vytváření koalic čistě o rozhodnutí krajské buňky, či jim byl dán pokyn z centrálního vedení strany, jako tomu bylo v případě Jiřího Paroubka v roce 2008 (Appl, 2008: 1)? Právě na tyto otázky odpovím v této kapitole.
6.1.
Vznik vládní koalice ve Středočeském kraji a kraji Vysočina
Nejprve se zaměřím na dvojici krajů, ve kterých působila po volbách v roce 2008 jednobarevná vláda ČSSD s podporou KSČM. Výsledky i programovou blízkost stran v obou krajích, jsem již detailně představil v samostatných oddílech, nyní se však zaměřím na to, jaká vůbec byla atmosféra před volbami a po volbách a co vedlo ke vzniku koalice.
73
V obou krajích byla za hlavního favorita považována ČSSD. Oba lídři a kandidáti na hejtmana za tuto stranu, se také shodli, že KSČM má právo si otevřeně o tyto funkce říct a oni osobně jsou připraveni s nimi jednat (Valášková Bastlová, 2012: 2).
6.1.1. Středočeský kraj Jak jsem již částečně uvedl výše, předvolební boj z velké části ovlivněn kauzou Davida Ratha. Hlavně z tohoto důvodu tak strana nasadila prakticky opak tohoto politika za lídra strany a tedy i za hlavního kandidáta na post hejtmana a vybrala Josefa Řiháka ( i přesto, že Davida Ratha nahradila Zuzana Moravčíková a v době krajských voleb byla tedy hejtmankou; Pokorný, 2012: 3). Také předvolební program a hlavní roztržky se vedly o již zmíněné body – zadlužení kraje, čerpání dotací, či doprava. I přes relativně malou rozdílnost programů se však strany vnímaly dle klasické pravo-levé škály. Vyplývá to alespoň z odpovědí předních představitelů stran. Například TOP+STAN již před volbami zcela vyloučila koalici s KSČM a jedinou stranu, se kterou byla ochotna vytvořit koalici, byla ODS a to zejména kvůli programovým podobnostem (Langšádlová, 2013). Naproti tomu KSČM neměla v žádném případě zájem o vytváření koalic ODS či TOP+STAN. Obě strany přitom udávají stejný důvod – programové rozdíly. Pro KSČM tak, alespoň dle vlastního vyjádření, existoval jen jeden možný koaliční partner, a sice sociální demokracie (Fialová, 2013). Vyjádření představitele sociálních demokratů se do doby ukončení práce nepodařilo získat, avšak můžeme si zde pomoci vyjádřením samotného pana Řiháka, který do médií uvedl, že „se nebrání jakékoliv koalici, na které se (s ostatními stranami) shodneme“ (Valášková Bastlová, 2012: 2). Zajímavé je, že své vyjádření ohledně spojenectví dále rozvedl a řekl, že „by (komunisté) zasloužili mít nějakou větší odpovědnost, aby museli obhajovat, proč někdo z nich udělal to či ono. Teď na ně není tolik vidět“ (Valášková Bastlová, 2012: 2). Prakticky ihned po skončení voleb však jakoby na svá slova zapomněl a jeho cílem, jakožto vedoucího vyjednávacího týmu ČSSD, bylo opětovné vytvoření jednobarevné vlády ČSSD s podporou
74
jedné ze stran102. Den po volbách také vyjádřil obavu z nárůstu počtu hlasů pro KSČM a zmínil, že by podporu jednobarevné vládě ČSSD mohla poskytnout ODS, čímž by splnila svůj slib a rozbila koalici ČSSD s KSČM. Tuto svou „vábničku“ na ODS však v témže rozhovoru narušil, neboť zopakoval, že nehodlá rušit proplácení poplatků u lékaře či dojíždění hromadnou dopravu z rozpočtu kraje (Berný, 2012). I přes tato brzká vyjádření proběhla první jednání o koalici až týden po krajských volbách 20. 10. 2012, tedy v době, kdy skončilo druhé kolo voleb do Senátu. Uskutečnila se mezi ČSSD a KSČM, ovšem navzdory programovým průnikům k dohodě a vzniku koalice ještě nedošlo. Důvodem bylo trvání sociálních demokratů na vzniku jednobarevné vlády, kterou však komunisté již tři týdny před volbami odmítli, a chtěli vznik klasické koalice a rozdělení křesel v radě pro obě strany103. O pár dní později došlo k jednání s ODS, následně také s TOP+STAN. Stejně, jako v případě KSČM, navrhla ČSSD model jednobarevné vlády, kterou by jedna či druhá strana podporovala. To však ani jedna ze stran nepřijala a Starostové tímto krokem dle sociálních demokratů přešli do opozice. Helena Langšádlová byla na průběh jednání také dotazována, avšak odmítla se k této otázce vyjádřit (Rokosová, 2012a: 2). Sociální demokraté se však snahy vytvořit menšinovou vládu nevzdali a zkusili komunisty i občanské demokraty oslovit ještě jednou. Ani to však nebylo úspěšné104. Ačkoliv tak tyto dvě strany měly k sobě programově nejblíže a prakticky ihned mohly vytvořit minimální vítěznou ideově propojenou koalici, nechtěli se sociální demokraté vzdát své šance sestavit jednobarevnou krajskou radu. Dost možná, že i za tímto účelem nepřestávala jednat s ODS, které poskytla programový materiál. Navíc představitelé sociální demokracie nepřestávali opakovat, že má ODS možnost splnit svůj program a tedy zamezit vzniku koalice ČSSD s KSČM (ČTKa, 2012: 2). Ukázalo se také, že ne všichni členové ČSSD jsou pro vytvoření koalice s komunisty (Rokosová, 2012b: 2).
102
Středočeská ČSSD chce vyjednávat o podpoře menšinové vlády v kraji. Dostupné na: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/199551-stredoceska-cssd-chce-vyjednavat-o-podpore-mensinovevlady-v-kraji/, citováno 3. 12. 2013. 103 ČSSD se s KSČM na podobě vlády ve Středočeském kraji nedohodla. Dostupné na: http://www.denik.cz/stredocesky-kraj/cssd-se-s-kscm-na-podobe-vlady-ve-stredoceskem-kraji-nedohodla20121020.html, citováno 3. 12. 2013. 104 Komunisté odmítají podpořit menšinovou vládu s ČSSD, ani další jednání nebylo úspěšné. Dostupné na: http://www.parlamentnilisty.cz/kraje/stredocesky/Komuniste-odmitaji-podporit-mensinovou-vladu-s-CSSD-anidalsi-jednani-nebylo-uspesne-251762, citováno 3. 12. 2013.
75
K průlomu však nakonec došlo, ČSSD se většinově shodla na tom, že koalici vytvoří s KSČM a rozdělí si mezi sebou křesla v krajské radě (Pavlas, Presová, 2012). Ačkoliv byly přijaty veškeré programové body KSČM i ČSSD (Fialová, 2013), ke konečné dohodě došlo více než měsíc po skončení voleb. Volba krajské rady a volba hejtmana se uskutečnila dokonce až 20. 11. 2012, tedy pět týdnů po skončení voleb105. Ačkoliv tak program i vyjádření politiků vyznívalo jednoznačně, nebyl vznik koalice tak jednoduchý, jak se mohlo v počátku zdát. Snaha ČSSD obsadit všechna křesla v krajské radě vytvoření na první pohled jasné koalice, protáhla tento proces vzniku o několik dnů. Sociální demokraté se tedy pokusili o znovuvytvoření jednobarevné krajské rady, která by se v zastupitelstvu opírala o hlasy komunistů. Vzhledem k výsledkům voleb se však KSČM nabízela jako jediný koaliční partner, čehož si byla tato strana dobře vědoma. I přes uvolňování informací do médií o případné dohodě s ODS či TOP 09 bylo KSČM jasné, že taková koalice není vzhledem k propastným rozdílům v programech a osobním animozitám možná. Setrvala tak na svých požadavcích, jelikož bylo zřejmé, že jedinou možnou koalicí je spojení právě se sociální demokracií. Tabulka č. 30: Koalice v roce 2008, možné koalice v roce 2012
Koalice v roce 2008 ČSSD, KSČM (36/65) Koalice byla hlasovací, nikoliv vládní
Možné koalice v roce 2012 ČSSD, ODS (36) KSČM, ODS (35) ČSSD, ODS, TOP+STAN (46)
Výsledná koalice v roce 2012 ČSSD, KSČM (39)
Zdroj: Autor dle volby.cz
6.1.2. Kraj Vysočina V kraji Vysočina byla situace samozřejmě o něco komplikovanější, než v kraji Středočeském a to zejména kvůli většímu počtu úspěšných stran a menšímu počtu rozdělovaných křesel. Přesto již před volbami měly strany zhruba představu, s kým by chtěly vytvářet koalici. Například sociální demokraté chtěli po volbách jednat zejména s KSČM nebo s KDU-ČSL. Důvodem byla zkušenost z roku 2008 s ODS, která odmítla vytvoření duhové koalice, čemuž
105
Řihák se stal novým středočeským hejtmanem. Dostupné na: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zregionu/rihak-se-stal-novym-stredoceskym-hejtmanem/, citováno 3. 12. 2013.
76
se sociální demokraté chtěli v tomto roce vyhnout. Toto omezení koaličních partnerů provedla sociální demokracie i přesto, že dle nich měly všechny strany takřka stejné programové body (Běhounek, 2013). V médiích však kandidát na hejtmana za ČSSD Jiří Běhounek uvedl, že je připraven jednat se všemi stranami106. Výběr těchto dvou potenciálních koaličních partnerů je jistě zajímavý, už vzhledem k jejich vzájemné animozitě, která se i zde potvrdila. KDU-ČSL již před volbami vyloučila možnost jednat s komunisty o možné koalici, ačkoliv také tato strana viděla programový průnik u více stran, krom jiného i u ČSSD (Kaňkovský, 2013). Obdobně na tom byla i KSČM, která naopak vylučovala koalici s více stranami107, mezi kterými byla také KDUČSL. Programový průnik pak komunisté viděli zejména u ČSSD či SPOZ (Oulehla, 2013). I přes tyto předvolební úvahy začala po volbách vítězná ČSSD skutečně jednat se všemi. Nejvíce skloňovanými variantami byla koalice ČSSD + KSČM (minimální vítězná, ideově propojená koalice) nebo ČSSD + KDU-ČSL + PRO_VYS (nadměrná ideově nepropojená koalice). Ačkoliv se dle médií na těchto jednáních projednávaly například rozdělení krajských rady či personální složení (ČTK, Paclík, Jakubcová, Kudrnová Dudášová; 2012), Kaňkovský uvádí, že se jednalo jen o nepříliš intenzivní jednání, na kterém si strany sdělily první návrhy případné spolupráce (Kaňkovský, 2013). Sociální demokraté však i přes horší výsledek chtěli udržet menšinovou vládu podobně, jak se o to snažili sociální demokraté ve Středočeském kraji. S tímto návrhem se pak obrátili na KSČM a KDU-ČSL (Běhounek, 2013). Na rozdíl od Středočeského kraje však nebyli odmítnuti, ale došlo k dohodě s KSČM, která tento návrh podpořila (ČTKb, 2012). Komunisté tento krok vysvětlují jednoduchými počty a snahou udržet si vliv nad děním v kraji. KSČM bylo jasné, že ČSSD má relativně hodně možností, jak vytvořit koalici. Navíc, na rozdíl od Středočeského kraje se zbylé strany spojení s ČSSD nebránily. Ve chvíli, kdy tak KSČM získala nabídku, přijala ji, ačkoliv nebyla natolik výhodná. KSČM cítila, že situace není vhodná pro dlouhé otálení a vyjednávání, jelikož by v případě dlouhého čekání mohla přijít o možnost podílu na vládě (Oulehla, 2013). Jak sami lidovci uvádějí, nebyli ochotni přijmout nabídku na podporu jednobarevné vlády sociální demokracie, kterou tato strana od počátku prosazovala. KSČM pro takovou 106
Běhounek: O koalici jsme ochotni jednat se všemi. Dostupné na: http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/regiony/behounek-o-koalici-budeme-jednat-se-vsemi/, citováno 3. 12. 2013. 107 KSČM před volbami vylučovala vytvoření koalice s ODS, TOP+STAN, KDU-ČSL a DSSS a to z důvodů programového nesouladu, nespolehlivosti a i částečné animozity z období jejich vlády (Oulehla, 2013).
77
formu spolupráce byla ochotná a právě z toho důvodu tak v kraji byla znovu vytvořena jednobarevná vláda sociálních demokratů, která se v zastupitelstvu opírá o hlasy komunistů (Kaňkovský, 2013). I přes tuto relativně rychlou dohodu o formě vlády, ke které došlo již 26. 10., byl Jiří Běhounek zvolen hejtmanem až 8. 11. Spolu s ním byla zvolena i krajská rada, která byla opět složena výhradně ze zastupitelů ČSSD. Stejně tak, jako si byli komunisté ve Středočeském kraji jisti svou silnou vyjednávací pozicí, tak si byli svou silnou pozicí jisti sociální demokraté v kraji Vysočina. V rozdrobeném zastupitelstvu měla ČSSD několik variant, jak vytvořit výslednou koalici, alespoň dle toho, jak výsledky voleb sociální demokracie prezentovala. Změnu však KSČM nechtěla dopustit, proto přistoupila prakticky na první návrh, který jí byl nabídnut. Pokud by však komunisté projevili více odvahy při vyjednávání, mohli obsadit křesla v krajské radě. Vzhledem k předvolebním programům jednotlivých stran byli komunisté jedinou možností pro ČSSD, jak vytvořit minimální vítěznou, ideově propojenou koalici. Domnívám se tak, že jen díky své touze aktivně se podílet na procesu rozhodování, se připravili o místa v krajské radě. Oproti Středočeskému kraji nedokázala krajská buňka KSČM využít svůj potenciál, který jí byl voliči, potažmo povolební situací dán. Tabulka č. 31: Koalice v roce 2008, možné koalice v roce 2012
Koalice v roce 2008 ČSSD, KSČM (29/45) Koalice byla hlasovací, nikoliv vládní
Možné koalice v roce 2012 ČSSD, KDU-ČSL (24) ČSSD, KDU-ČSL, PRO_VYS (27)
Výsledná koalice v roce 2012 ČSSD, KSČM (28) Koalice byla hlasovací, nikoliv vládní
Zdroj: Autor dle volby.cz
6.1.3. Shrnutí Rozdílný postup v obou krajích byl samozřejmě zapříčiněn rozdílným počtem stran v zastupitelstvu a počtem zastupitelských křesel, největším rozdílem však byla ochota stran vytvářet koalice. V obou krajích nabídla vítězná ČSSD všem stranám možnost, aby podpořili jednobarevnou vládu sociálních demokratů. Ve Středočeském kraji však, vlivem osobních
78
animozit, nebyla vůle ze strany ODS vytvořit jakoukoliv vládu s ČSSD, natož podpořit její jednobarevnou radu. V kraji Vysočina však takovýto odpor k sestavení koalice se sociálními demokraty nebyl, strany otevřeně deklarovaly svůj postoj o vzniku koalic hovořit. Z tohoto důvodu zareagovala KSČM nejrychleji a souhlasila s vytvořením jednobarevné vlády ČSSD. Domnívám se, že pokud by v kraji Vysočina mezi stranami nebyla taková vůle a ochota vytvářet se sociálními demokraty koalice, jako tomu bylo v případě kraje Středočeského, nedošlo by ke vzniku jednobarevné vlády ani zde. Svou roli pak také sehrál odlišný přístup obou krajských buněk KSČM. Zatímco v kraji Středočeském se KSČM nebála o formě koalice dlouho a tvrdě vyjednávat, v kraji Vysočina si chtěli komunisté zajistit jakýkoliv vliv na rozhodovacím procesu a ty i za situace, že opět nezískají žádné křeslo v krajské radě. Jak z výpovědí oslovených zastupitelů, tak i z chování jednotlivých krajských buněk je také patrné, že centrální vedení stran do dění vzniku krajských koalic nikterak nezasahovalo a vše ponechávalo v rukách krajů.
6.2.
Vznik vládní koalice v Pardubickém a Zlínském kraji
6.2.1. Pardubický kraj Jak již bylo řečeno, v Pardubickém kraji byl za ČSSD postaven do čela kandidátky teprve třicetiletý Martin Netolický, který byl nejmladším kandidátem na hejtmana ze všech krajů. V úvodu předvolební kampaně nikdo nevěřil, že by mohl uspět, ovšem po Otázkách Václava Moravce Speciál z Pardubického kraje získával důvěru voličů (Zlínský, 2012). Vzrůstající podporu nakonec Netolický proměnil ve 12 % preferenčních hlasů a vítězství ČSSD v Pardubickém kraji. Ihned po volbách tak mohl začít jednat o podobě koalic, která dle něj mohla mít dvě formy – buď spojení s KSČM nebo s KPK. Rozhodující mělo být stanovisko SPOZ, ovšem lídr této strany, Jaromír Dušek, krátce po volbách prohlásil, že by dal přednost komunistům, jelikož zástupci KPK jsou v radě kraje od založení krajů (Hubený, Ťopek, Půlpán, 2012). Vyjednávání o povolební spolupráci začala již v den skončení voleb a opět proběhly první kontakty se všemi stranami, které se do krajského zastupitelstva dostaly. Sociální 79
demokraté se do povolebního vyjednávání pustili s již výše zmíněnými možnostmi vzniku koalice. Nejinak se na problematiku dívaly i jiné strany, ačkoliv to nebylo dáno programovými hledisky, ale spíše osobnostními důvody. Například ODS viděla průniky programů u TOP+STAN, KPK, ale také u ČSSD. Strana však byla již před volbami ochotna jednat zejména s TOP+STAN a KPK. Sociální demokracii sice z povolebního jednání nevyloučila, to udělala jen v případě KSČM, ovšem i tak se tato strana neobjevila mezi těmi, se kterými chtěli občanští demokraté jednat (Tupec, 2013). Podobné to bylo i u ostatních stran. Ačkoliv viděli programové průniky u více stran, z osobních důvodů byly ochotny jednat jen s některými. I když tak proběhla schůzka sociálních demokratů se všemi, nabídka vytvoření koalice byla předložena jen některým (Tupec, 2013). Poměrně rychle, již tři dny po skončení voleb, se ČSSD dohodla na spolupráci se SPOZ (Seiner, 2012: 10). Byla tak vytvořena menšinová koalice ideově propojená, která však potřebovala ještě jednoho člena, který by ji při nejmenším podporoval během hlasování v zastupitelstvu. Ať už by došlo ke spojení s jakoukoliv stranou, došlo by k vytvoření ideově nepropojené koalice, otázkou však bylo, zda bude tato koalice nadměrná, či minimální vítězná. Tímto spojením také bylo jasné, že ODS a TOP+STAN skončí v opozici, jelikož ČSSD plánovala spojení buď s KSČM nebo KPK, jinou variantu neviděla. Zajímavé je sledovat mediální obraty, které se v případě vytváření této krajské koalice odehrávaly. Ještě tentýž den, kdy došlo ke spojení ČSSD a SPOZ, vyšla zpráva, že třetím členem koalice bude s největší pravděpodobností KPK. Součástí zprávy bylo i rozdělení funkcí jednotlivým stranickým zastupitelům těchto tří stran. O tři dny později však v témže periodiku vyšel článek, který hovořil o šesti možných verzích koalice. Článek se navíc zakládal na osobní výpovědi Martina Netolického (srovnání Půlpán, 2012: 1; Kratochvíl, 2012: 2). Vzhledem k dalším událostem se dá předpokládat, že však tato informace byla vypuštěna pouze k donucení KSČM i KPK ke konstruktivnějšímu přístupu. Důkaz pro tuto domněnku byl podán o další čtyři dny později, kdy byla oficiálně představena koalice ČSSD, KPK a SPOZ (Pilný, 2012). Zvolení hejtmana a členů rady do funkcí proběhlo 2. 11. 2012. Chování sociální demokracie mohl být pro někoho překvapením. Navzdory možnosti vytvořit minimální vítěznou koalici, byť ideově nepropojenou, se ČSSD rozhodla na základě 80
podobnosti programů vytvořit koalici se SPOZ. Bylo jasné, že je nutné spojení s minimálně ještě jednou stranu, čímž by výsledná koalice byla programově nepropojená a zřejmě i z tohoto důvodu se domnívám, že došlo ke spojení právě s KPK. Sociální demokracie již tuto stranu znala, věděla, co od ní očekávat, jakožto koaličního partnera, může čekat. Ze svého pohledu tak volila logické východisko, jak se spojit s programově propojeným partnerem a zároveň s partnerem, kterého již zná.
Tabulka č. 32: Koalice v roce 2008, možné koalice v roce 2012
Koalice v roce 2008
Možné koalice v roce 2012
ČSSD, KPK (28/45)
ČSSD, KSČM (23) ČSSD, KPK, ODS (31) ČSSD, KPK, TOP+STAN (25) ČSSD, KSČM, SPOZ (26)
Výsledná koalice v roce 2012 ČSSD, KPK, SPOZ (25)
Zdroj: Autor dle volby.cz
6.2.2. Zlínský kraj Situace před volbami ve Zlínském kraji byla ze všech krajů patrně nejvíce vyhrocená. Strany vůči sobě ve velkém využívaly negativní kampaň a to i strany, které si byly programově blízké, tudíž potenciální koaliční partneři. Těsně před začátkem voleb samozřejmě předvolební kampaně gradovaly, s čímž gradovala také negativní kampaň proti jednotlivým stranám (Appl, 2012: 16; Skácel a Fuksová, 2012). Právě tyto útoky a rozšiřující se animozity mezi osobnostmi jednotlivých stran již před volbami naznačily, které strany by spolu mohly vytvořit případné koalice. Například TOP9+STAN odmítala koalici s KSČM, ale také účast v koalici zahrnující ODS i ČSSD. S těmito stranami byli Starostové ochotni koalici vytvořit, ovšem pouze za předpokladu, že by se jí účastnila jen jedna z nich, nikoliv obě. Největší programový průnik přesto TOP+STAN viděla ve spojení s KDU-ČSL (Gazdík, 2013). To KSČM dopředu nevyloučila jednání s žádnou stranou, byla si však dobře vědoma nechuti ODS, KDU-ČSL i TOP+STAN k jednání právě s nimi. Sami komunisté si byli vědomi programových překážek v případě takového spojenectví, ovšem přesto jednání s těmito stranami nevyloučili (Mařák, 2013). 81
Také ČSSD tušila, s kým by vytváření koalice nebylo možné již před volbami. Za nemožnou označili sociální demokraté koalici s KDU-ČSL a TOP+STAN. Důvodem byly především osobní animozity mezi lídry těchto stran, zejména pak vyhrocená argumentace ohledně Holešovské průmyslové zóny (Libiger a Skácel, 2012: 1). Tímto předvolebním vymezováním tak po volbách nebylo na první pohled mnoho prostoru pro vyjednávání, ovšem realita byla opět o něco jiná. Vzhledem k závazkům lídra vítězné ČSSD Stanislava Mišáka, který postoupil do druhého kola senátních voleb, neproběhly v týdnu po krajských volbách významnější jednání. Sociální demokraté se sešli se všemi stranami, které se do zastupitelstva dostaly, dokonce i s TOP+STAN i KDU-ČSL, navzdory předvolebním prohlášením. Nejzajímavějšími událostmi v prvním týdnu po volbách tak bylo rychlé spojení ČSSD se stranou SPOZ a prohlášení lídra KDU-ČSL Jiřího Čunka, který získal nejvíce preferenčních hlasů a nárokoval si tak křeslo hejtmana (Libinger, 2012: 1). Právě tato druhá událost ovlivnila další koaliční jednání. Ačkoliv Stanislav Mišák měl v úmyslu jednat jak s KSČM, tak s KDU-ČSL o jejich účasti ve vládní koalici, nadstandartní požadavky lídra lidovců Čunka tato jednání poměrně rychle ukončila (Mařák, 2013). Již v týdnu po druhém kole senátních voleb tak došlo ke spojení ČSSD, KSČM a SPOZ, zvolení hejtmana a radních proběhlo v napjaté atmosféře 8. 11. 2013 (Verner, 2012). Ačkoliv se tak spojení ČSSD a KSČM vzhledem k souladu v programech nabízelo, nepředstavovali komunisté pro sociální demokraty hlavního koaličního partnera. Stejně, jako v případě Pardubického kraje, došlo ke spojení s malou stranou, která byla v zastupitelstvu nováčkem. Tento krok tak vyloučil možnost pokračování stejné koalice, která kraj vedla i po volbách v roce 2008. Stále zde však byla možnost, že by ČSSD pokračovala v koalici s KDUČSL, se kterou se na vládě od roku 2008 již podílela. Svou roli zde však sehrály vzájemné sváry mezi těmito stranami, což sociální demokracii nedalo jinou možnost, než následné spojení s KSČM. Tabulka č. 33: Koalice v roce 2008, možné koalice v roce 2012
Koalice v roce 2008
Možné koalice v roce 2012
ČSSD, ODS, KDU-ČSL (31/45)
Výsledná koalice v roce 2012 ČSSD, KSČM, SPOZ
ČSSD, KDU-ČSL, ODS (37)
(25) 82
Zdroj: Autor dle volby.cz
6.2.3. Shrnutí Ani v těchto dvou krajích se tak situace od předcházejícího případu v mnohém nelišila. Hlavní hybnou silou vytváření koalic byl způsob jednání stran o podobě koalice. Jak v případě Pardubického kraje, tak v případě Zlínského kraje šlo o požadavky stran a jejich ochota o nich jednat. V Pardubickém kraji mohla taktéž vzniknout koalice ČSSD, SPOZ a KSČM, jak tomu bylo v kraji Zlínském, ovšem v Pardubickém kraji nebyla mezi bývalými koaličními partnery tak výrazná animozita, jako v případě kraje Zlínského. Navíc strana KPK (kterou z velké části tvoří KDU-ČSL) neměla tak výrazné požadavky, z kterých by odmítala ustoupit, naopak se k tvorbě koalice stavila konstrukčně. Ve Zlínském kraji právě na tyto faktory regionální KDU-ČSL doplatila. I přes vyhrocenou předvolební rétoriku se s nimi vítězná ČSSD snažila utvořit koalici, ovšem neochota k ústupkům znamenala pro lidovce cestu do opozice. Pokud tak v kraji Vysočina krajská buňka KSČM svůj koaliční potenciál podcenila, pak zlínská KDU-ČSL svůj koaliční potenciál značně přecenila a nedokázala najít hranici, za kterou by byla ČSSD ještě ochotna zajít. A opět, jako v předcházejících dvou krajích se ukázalo, že na rozhodování nemělo celostátní vedení jednotlivých stran vliv, vše bylo v rukou krajských lídrů a krajských vyjednávacích týmů.
83
7. Závěr Krajské volby 2012 byly oproti krajským volbám v roce 2008 odlišné, a to jak ve svém průběhu, tak následně během vyjednávání o vzniku koalic. V těchto volbách nebylo stěžejní celonárodní téma, kterým se strany snažily přilákat voliče a přesvědčit je k volbě. Ani po volbách nedocházelo ke snahám celostátního vedení strany nějak ovlivňovat povolební jednání, jak tomu bylo v případě voleb 2008. Všichni zástupci oslovených stran uvedli, že na ně nebyl vyvíjen žádný nátlak z celostátního vedení strany a povolební vyjednávání o koalicích bylo čistě v rukách regionálního vedení strany. Až po skončení jednání informovali celostátní vedení o průběhu a výsledcích108. Bylo také potvrzeno, že se strany v rámci vytváření koalic chovaly více ideologicky a dle zásad sjednocené teorie koalic. Po volbách 2012 došlo k vytváření ideologicky nepropojených koalic a v případě Pardubického a Zlínského kraje se dá vzniklá koalice označit za velkou. Přesto se strany chovaly racionálně a ve většině případů zohledňovaly ideovou propojenost. I navzdory přísným pravidlům mé práce vznikla v sedmi krajích ze třinácti ideově propojená koalice. V jedenácti krajích z celkových třinácti navíc došlo k vytvoření minimálně vítězných koalic. Do této kategorie by navíc dle počtu mandátů spadaly i koalice v již zmíněných krajích Pardubickém a Zlínském. Strany se tak nespojovaly s více subjekty, než bylo skutečně nutné. V těchto krajích byl navíc výsledek ovlivněn předvolebním bojem, ochotou k ústupkům a osobními spory mezi jednotlivými kandidáty, což jiné podoby koalic prakticky znemožnilo. Strany se ani nechovaly dle rozložení sil na centrální úrovni či podle toho, jak se k vůči sobě na centrální úrovni vymezovaly. Ve většině případů pravicové strany (ODS, TOP 09) odmítaly jednat s KSČM stejně, jako tomu bylo (a stále je) na úrovni celostátní. Na druhou stranu se však sociální demokraté nebránili jednání právě s těmito pravicovými subjekty, navzdory tomu, že na celostátní úrovni byla tato spolupráce opakovaně odmítnuta. Naopak to platilo taktéž. Z těchto faktorů potvrzených výpovědí samotných aktérů jednání tak je patrné, že na tvorbu koalic skutečně neměla celostátní vedení stran vliv a informace o formování získávaly jen v případě zájmu o toto vytváření. Navzdory poměrně přísným kritériím jsem zjistil, že v rámci krajských voleb jsou programové rozdíly velmi malé, což dokládá analýza programů
108
Porovnání výpovědí všech vyplněných dotazníků a osobních rozhovorů.
84
všech stran ve všech krajích. V jednotlivých tématech nabízely strany prakticky totožná řešení. Nechci tímto říci, že se jednalo o totožné programy, strany se jednotlivými body zabývaly s různou intenzitou a přikládaly jim odlišný význam. Pokud se však strany zaměřovaly na řešení stejného problému, pak nabízely prakticky totožná řešení. Je také zřejmé, že ona klasická pravo-levá osa, na které strany řadíme v rámci celostátní úrovni, se na krajské úrovni poněkud stírá. Jak ukázaly některé programové body (například otázka zpoplatnění silnic I. třídy v Plzeňském kraji, rušení škol v kraji Královehradeckém, převod krajských nemocnic na akciové společnosti v kraji Pardubickém apod.), je jedno, jaká stanoviska strana zastává na celostátní úrovni a na jakém místě v rámci pravo-levé škály se nachází v kraji. Krajská úroveň vyžaduje pragmatičtější přístup, a ačkoliv ve většině případů se strany chovají dle dlouhodobých programů celostátního vedení strany, v některých případech od těchto programů ustupují. Toto dělení na levici a pravici tak nelze na krajské úrovni bez výhrad aplikovat, jelikož i levicové strany mohou navrhovat pravicová řešení (privatizace nemocnic) a naopak pravicové strany mohou zastávat stanoviska blízká stranám levicovým (odmítnutí zpoplatnění silnic I. třídy). Z tohoto pohledu pak vyplývá, že strany postupovaly v rámci vytváření koalic tak, jak tomu napovídaly předvolební programy i předvolební chování stran. Docházelo ke spojení těch stran, které měly nejen podobný či ideově propojený program109, ale byly ochotny vyjednávat a dělat ústupky. Zároveň však byly zvýhodněny strany, které dokázaly v rámci vyjednávání využít svůj potenciál a protáhnout vyjednávání až do chvíle, která jim zajišťovala adekvátní zastoupení v krajských radách. Ačkoliv tak výsledné koalice v některých krajích přinesly odpor občanů, nejednalo se o překvapivé kroky. Bylo to jen logickým vyústěním povolební situace a chování stran bylo přesně v souladu se sjednocenou teorií koalic.
109
Což dokazuje také vyjádření koaličních stran, dle kterých byly v rámci koaliční smlouvy přijaty všechny jejich programové priority a nemusely dělat programové ústupky. Hlavní jednání se vesměs vedlo ohledně rozdělení křesel v radě a jejich obsazení.
85
8. Seznam literatury Knihy a sborníky Balík, S.: (2005) Institucionální stránka krajské politiky. In: Balík, S.; Kyloušek, J. (eds.): (2005) Krajské volby v České republice 2004. Brno, Masarykova univerzita v Brně. Balík, S.: (2006) Typologie exekutivních koalic v českém prostředí. In: Cabada, L. a kol.: (2006) Koalice a koaliční vztahy České republiky v evropském kontextu. Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Balík, S.: (2008) Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994 – 2006. Brno, CDK. Cabada, L.: (2006) Koaliční vládnutí v České republice – teoretická východiska v porovnání s praktickým naplněním. In: Cabada, L. a kol.: (2006) Koalice a koaliční vztahy České republiky v evropském kontextu. Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Eibl, O., et al.: (2009) Krajské volby 2008. Brno, CDK. Chytilek, R.; Eibl, O.: České politické strany v politickém prostoru. In: Sociologický časopis / Czech Sociological Review. 1/2011, s. 61 – 88. Keman, H.; Budge, I.: (1990) Parties and Democracy: Coalition Formation and Government Functioning in Twenty States. Oxford, Oxford University Press. Laver, M.; Schofield, N.: (1998) Multiparty Government: The politics of Coalition in Europe. Michigan, University of Michigan. Dostupné na: http://books.google.cz/books?id=m66CASxXak4C&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs _ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false (citováno 7. 11. 2013). Linek, L.: (2004) Zařazení stran na pravolevé škále. Praha, Sociologický ústav AV ČR. Müller, W. C., Strøm, K.: (2003) Coalition Governments in Western Europe. Oxford, Oxford University Press. Dostupné na: http://books.google.cz/books?id=PFqU55tsZQC&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=fals e (citováno 7. 11. 2013).
86
Novák, M.: (1997) Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia. Praha, Sociologické nakladatelství. Reif, K.; Schmitt, H.: Nine second-order national elections - A conceptual framework for the analysis of European election results. In: (1980) European Journal of Political Research. roč. 8, č. 1. Dostupné na: http://moduly.outly.cz/vvs/zdroje_pro_studium/Reif-Schmitt-SOE.pdf (citováno 12. 11. 2013). Riker, W. H.: (1962) The Theory of political Coalitions. Greenwood, Greenwood Publishing Group. Říchová, B.: (2000) Přehled moderních politologických teorií. Praha, Portál. Strnadová, L.: (2006) Proces formování povolebních koalic v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a na úrovni samosprávy: komparativní analýza. In: Cabada, L. a kol.: (2006) Koalice a koaliční vztahy České republiky v evropském kontextu. Plzeň, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk. Škodová, M.: (2007) Obecně politické postoje a pravo-levá politická orientace obyvatel ČR. Praha, Sociologický ústav AV ČR.
Novinové články Appl, F.: (2008) Oranžová „revoluce“ dokončena. Krajské noviny, 28. 11 2008, str. 1. Appl, F.: (2012) Na billboardech proti sobě vystupuje ODS a TOP 09. Krajské noviny, 27. 9. 2012, str. 16. Berný, A.: (2012) Poplatky u lékaře budeme platit dál, řekl středočeský lídr ČSSD Řihák. Dostupné
na:
http://praha.idnes.cz/on-line-rozhovor-s-josefem-rihakem-d5h-/praha-
zpravy.aspx?c=A121014_162055_praha-zpravy_ab, citováno 3. 12. 2013. ČTK; Paclík, J.; Jakubcová, H.; Kudrnová Dudášová, Z.: (2012) Na Vysočině začínají jednání o radě, ČSSD si vybírá koaličního partnera. Dostupné na: http://jihlava.idnes.cz/jednani-okrajske-rade-na-vysocine-drj-/jihlava-zpravy.aspx?c=A121017_195229_jihlava-zpravy_jj, citováno 3. 12. 2013.
87
ČTKa: (2012) Občanští demokraté posoudí program krajské vlády ČSSD. Mladá fronta DNES, 31. 10. 2012. str. 2. ČTKb: (2012) Komunisté souhlasili. Vysočina má svou vládu. Mladá fronta DNES – Vysočina, 26. 10. 2012. str. 1. Hubený, J; Ťopek, M; Půlpán, D.: (2012) ČSSD zvítězila v Pardubickém kraji s nejmladším kandidátem
na
hejtmana.
Dostupné
na:
http://pardubice.idnes.cz/vitezem-voleb-v-
pardubickem-kraji-je-cssd-fph-/pardubice-zpravy.aspx?c=A121013_203826_pardubicezpravy_jah, citováno 4. 12. 2013. Hudeček,
O.:
(2012)
Krajské
volby
2012:
Jihočeský
kraj.
Dostupné
na:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajske-volby-2012-jihocesky-kraj1, citováno 25. 11. 2013. Charvát,
H.:
(2012a)
Krajské
volby
2012:
Středočeský
kraj.
Dostupné
na:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajske-volby-2012-stredocesky-kraj, citováno 25. 11. 2013. Charvát,
H.:
(2012b)
Krajské
volby
2012:
Plzeňský
kraj.
Dostupné
na:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajske-volby-2012-plzensky-kraj, citováno 25. 11. 2013. Jiřička, J.: (2011) Schwarzenberg vybral na kulturu Hanákovou, Mathé odmítl i kvůli Klausovi. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/schwarzenberg-vybral-na-kulturu-hanakovoumathe-odmitl-i-kvuli-klausovi-1qv-/domaci.aspx?c=A111213_072816_domaci_jj,
citováno
24. 11. 2013. Kopecký, J.: (2011) Klaus jmenoval ministrem Bendla. VV už ho vyzvaly, ať zakročí v lesích. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/klaus-jmenoval-ministrem-bendla-vv-uz-ho-vyzvaly-atzakroci-v-lesich-1it-/domaci.aspx?c=A111006_134536_domaci_kop, citováno 24. 11. 2013. Kratochvíl, J.: (2012) Ve hře už je šest verzí vlády, říká lídr ČSSD Netolický. Mladá fronta DNES – Pardubický kraj, 19. 10. 2012. str. 2. Kreč, L.: (2011) ODS a TOP 09: Kromě Bárty musí skončit i John a Dobeš. Véčkaři na protest odešli z K9. Dostupné na: http://zpravy.ihned.cz/cesko/politika/c1-51501750-ods-a-
88
top-09-krome-barty-musi-skoncit-i-john-a-dobes-veckari-na-protest-odesli-z-k9, citováno 24. 11. 2013. Kroupa, J.; Šťastný, O.: (2010) Poradce ministra Drobila naléhal na fond, aby manipuloval veřejné zakázky. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/poradce-ministra-drobila-nalehal-nafond-aby-manipuloval-verejne-zakazky-1qe/domaci.aspx?c=A101214_184554_domaci_mad, citováno 24. 11. 2013. Libiger, M.: (2012) Mám morální právo na křeslo hejtmana, říká lídr KDU-ČSL. Mladá fronta DNES – Kraj Zlínský, 16. 10. 2012. str. 1. Libiger, M.; Skácel, P.: (2012) Jak po volbách: ČSSD nechce kritiky, půjde s komunisty? Mladá fronta DNES – Kraj Zlínský, 9. 10. 2012. str. 1. Lipold, J.: (2012) Dva roky od voleb. Čtvrtina voličů lituje, co udělala. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/blogy-a-nazory/komentare/clanek.phtml?id=746601, citováno 24. 11. 2013. Novotný,
L.:
(2012)
Co
nového
v
kauze
Šiška
(Drábek)?.
Dostupné
na:
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/co-noveho-v-kauze-siska-drabek, citováno 1. 12. 2013. Ondřej,
M.
M.:
(2012)
Krajské
volby
2012:
Ústecký
kraj.
Dostupné
na:
http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krajske-volby-2012-ustecky-kraj, citováno 25. 11. 2013. Pálková, Š.; Golis, O.: (2012) Karolína Peake bourá VV. Nečasova vláda se otřásá. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/karolina-peake-odchazi-z-veci-verejnych-fcg-/zpravydomov.aspx?c=A120417_170623_ln_domov_ape, citováno 24. 11. 2013 Pavlas, P.; Presová, E.: (2012) Ve středočeském kraji bude vládnout ČSSD s KSČM. Dostupné na: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1138074, citováno 3. 12. 2013. Pilný, V.: (2012) Pardubický kraj povede ČSSD se zemanovci a Koalicí pro Pardubický kraj. Dostupné na: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1127289, citováno 4. 12. 2013. Pokorný, J.: (2012) Vyhrát může jen opak Ratha, řekla si ČSSD. A nasadila Řiháka. Mladá fronta DNES, 8. 10. 2008, str. 3.
89
Půlpán, D.: (2012) Krajská vláda bude nejspíš bez komunistů. A Tichý končí. Mladá fronta DNES – Pardubický kraj, 16. 10. 2012. str. 1. Rokosová, A.: (2012a) TOP 09 a STAN odmítly podpořit vládu ČSSD. Mladá fronta DNES – Střední Čechy, 26. 10. 2012. str. 2. Rokosová, A.: (2012b) S komunisty nebo bez nich? ČSSD se neshodne. Mladá fronta DNES – Střední Čechy, 7. 11. 2012. str. 2. Seiner, Z.: (2012) Pardubický kraj: koalice tří, dva jsou jasní. Právo – severovýchodní Čechy, 16. 10. 2012. str. 10. Skácel, P.; Fuksová, J.: (2012) Kampaň zesiluje, lidé dostali i statisíce časopisů s dotačními úspěchy. Dostupné na: http://zlin.idnes.cz/kampan-zesiluje-lide-dostali-i-statisice-casopisu-sdotacnimi-uspechy-1ev-/zlin-zpravy.aspx?c=A121008_1837871_zlin-zpravy_ras, citováno 4. 12. 2013. Štěrba, R.; Procházková, P.: (2012) Zlínský kraj povede ČSSD, KSČM a Zemanovci. Hejtmanem zůstává Mišák. Dostupné na: http://zpravy.idnes.cz/zlinsky-kraj-povede-koalicecssd-kscm-a-zemanovci-f7e-/domaci.aspx?c=A121023_200457_zlin-zpravy_zt, citováno 4. 12. 2013. Štůsek, M.: (2011) Průmyslu bude šéfovat Martin Kuba, muž s cejchem kmotra. Dostupné na: http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=721657, citováno 24. 11. 2013. Valášková Bastlová, M.: (2012) Komunisté mají chuť na moc. Chtějí otevřeně vládnout krajům. Hospodářské noviny, 26. 9. 2008, str. 2. Verner, R.: (2012) Lidé ve Zlíně demonstrovali proti KSČM ve vedení kraje. Hejtmanem je Mišák z ČSSD. Dostupné na: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/lide-ve-zlinedemonstrovali-proti-kscm-ve-vedeni-kraje-hejtmanem-je-misak-z-cssd--1134225, citováno 4. 12. 2013. Zatorsky, J.: (2010) Nečasova vláda pokračuje. Opozice neměla na vyslovení nedůvěry dost hlasů. Dostupné na: http://www.lidovky.cz/necasova-vlada-pokracuje-opozice-nemela-navysloveni-neduvery-dost-hlasu-1rz-/zpravydomov.aspx?c=A101221_184324_ln_domov_spa, citováno 24. 11. 2013.
90
Zlínský, M.: (2012) Waterloo pro lídra ODS Tupce. U Moravce brala body jenom ČSSD. Dostupné
na:
http://pardubice.idnes.cz/debatu-otazky-vaclava-moravca-ovladla-levice-
pravice-selhala-p5m-/pardubice-zpravy.aspx?c=A120907_151624_pardubice-zpravy_mt, citováno 4. 12. 2013.
Odpovědi politiků Běhounek. J.: (2013) Vyplnění dotazníku, 8. 11. 2013. Langšádlová, H.: (2013) Vyplnění dotazníku, 13. 11. 2013. Mařák, I.: (2013) Osobní rozhovor, 13. 11. 2013. Fialová, J.: (2013) Vyplnění dotazníku, 28. 11. 2013. Oulehla, D.: (2013) Vyplnění dotazníku, 28. 11. 2013. Tupec, P.: (2013) Vyplnění dotazníku, 28. 11. 2013. Gazdík, P.: (2013) Vyplnění dotazníku, 28. 11. 2013. Kaňkovský, V.: (2013) Vyplnění dotazníku, 29. 11. 2013.
Předvolební programy stran „Jihočeši
2012“:
Program
pro
celé
jižní
Čechy.
Dostupné
na:
http://www.jihocesi2012.cz/prilohy/Volebni_program_brozura_150x150_pro_web.pdf, citováno 25. 11. 2013. Alternativa: Volební program - plná verze PRO KARLOVARSKÝ KRAJ 2012. Dostupné na: http://alternativaprovolby.cz/volebni-program/, citováno 26. 11. 2013. ČSSD, celostátní: Jak dál v krajích 2012 – 2016. Osobní archiv autora. ČSSD, Jihomoravský kraj: Volební program ČSSD pro volby do Zastupitelstva Jihomoravského
kraje
ve
volebním
období
2012
–
2016.
Dostupné
na:
91
http://jihomoravsky.cssd.cz/files/Article/283/TextDocument/volebni-program.pdf,
citováno
28. 11. 2013. ČSSD,
Karlovarský
kraj:
Předvolební
program.
Dostupné
na:
http://karlovarsko.socdem.cz/krajske-volby-nas-program, citováno 25. 11. 2013. ČSSD, Královehradecký kraj: Předvolební noviny. Krajské volební noviny ČSSD. Dostupné na: http://kralovehradecko.cssd.cz/s2814, citováno 26. 11. 2013. ČSSD,
Liberecký
kraj:
Volební
program
pro
Liberecký
kraj.
Dostupné
na:
http://www.cssdliberecko.cz/stranky/75:volebni-program.html, citováno 26. 11. 2013. ČSSD,
Olomoucký
kraj:
Volební
program.
Dostupné
na:
http://www.volbaprokraj.info/volebni-program, citováno 28. 11. 2013. ČSSD, Středočeský kraj: Volební program ČSSD 2012 – Jistoty pro Středočechy. Dostupné na: http://stredocesky.socdem.cz/s2577/a3401.html, citováno 25. 11. 2013. ČSSD, Ústecký kraj: Sedm šancí pro Ústecký kraj. Dostupné na: http://www.cssdustecko.cz/cube/useruploads/files/krajske_volby_2012.pdf, citováno 26. 11. 2013. ČSSD, Vysočina: Volební program ČSSD pro volby do krajského zastupitelstva 2012. Dostupné na: http://vysocina.cssd.cz/volby-na-vysocine/, citováno 27. 11. 2013. ČSSD, Zlínský kraj: Volební program. Dostupné na: http://www.cssd-zlinskykraj.cz/program, citováno 29. 11. 2013. HNHRM:
Volební
program
Karlovarský
kraj.
Dostupné
na:
http://www.hnhrm.cz/index.php/krajska-zastupitelstva/volebni-program, citováno 25. 11. 2013. Hnutí PRO! kraj: Volební program PRO! kraj. Dostupné na: http://pro-kraj.cz/aktuality, citováno 25. 11. 2013. KDU-ČSL,
Jihočeský
kraj:
Slušný
program
pro
slušné
lidi.
Dostupné
na:
http://jiznicechy.kdu.cz/Krajske-volby/Program.aspx, citováno 25. 11. 2013. KDU-ČSL, Vysočina: Volební program KDU-ČSL Vysočina na léta 2012 – 2016. Dostupné na:
http://www.kduvysocina.cz/volebni-program-kdu-csl-vysocina-na-leta-2012-2016,
citováno 27. 11. 2013. 92
KDU-ČSL, Zlínský kraj: Volební program KDU-ČSL pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.jiricunek.cz/nasi-kandidati/volebn%C3%AD-program.aspx,
citováno
29.
11.
2013. KOK: Volebního programu Koalice pro Olomoucký kraj společně se starosty pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://koaliceok.cz/download/VolebniProgramKoaliceOK.pdf, citováno 28. 11. 2013. KPK: Volební program 2012. Dostupné na: http://www.koalicepk.cz/volby-2012#volebníprogram, citováno 26. 11. 2013. KSČM, Jihočeský kraj: Volební program do KZ Jihočeského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5888, citováno 25. 11. 2013 KSČM, Jihomoravský kraj: Volební program do KZ Jihomoravského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskychzastupitelstev-2012/jihomoravsky-kraj/mudr-vojtech-adam/67472/volebni-program-do-kzjihomoravskeho-kraje, citováno 28. 11. 2013. KSČM, Karlovarský kraj: Volební program do KZ Karlovarského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5890, citováno 25. 11. 2013. KSČM, Královehradecký kraj: Volební program do KZ Královehradeckého kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5893, citováno 26. 11. 2013. KSČM, Liberecký kraj: Volební program do KZ Libereckého kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskychzastupitelstev-2012/liberecky-kraj/bc-stanislav-mackovik/67468/volebni-program-do-kzlibereckeho-kraje, citováno 26. 11. 2013. KSČM, Moravskoslezský kraj: Volební program do KZ Moravskoslezského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/viewDocument.asp?document=5898, citováno 29. 11. 2013. KSČM, Olomoucký kraj: Volební program do KZ Olomouckého kraje. Dostupné na: http://olomouckscm.wgz.cz/rubriky/volby, citováno 28. 11. 2013. KSČM, Pardubický kraj: Volební program do KZ Pardubického kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskych-
93
zastupitelstev-2012/pardubicky-kraj/paeddr-hana-horska/67470/volebni-program-do-kzpardubickeho-kraje, citováno 26. 11. KSČM, Středočeský kraj: Volební program do KZ Středočeského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskychzastupitelstev-2012/stredocesky-kraj/ing-pavel-jetensky/67462/volebni-program-do-kzstredoceskeho-kraje, citováno 25. 11. 2013. KSČM, Ústecký kraj: Volební program do KZ Ústeckého kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskychzastupitelstev-2012/oldrich-bubenicek/oldrich-bubenicek/67467/volebni-program-do-kzusteckeho-kraje, citováno 25. 11. 2013. KSČM,
Vysočina:
Volební
program
do
KZ
kraje
Vysočina.
Dostupné
na:
http://www.kscm.vysocina.cz/index.php?m=1&clanek=7, citováno 27. 11. 2013. KSČM, Zlínský kraj: Volební program do KZ Zlínského kraje. Dostupné na: http://www.kscm.cz/volby-a-akce/krajska-zastupitelstva4/kandidatni-listiny-do-krajskychzastupitelstev-2012/zlinsky-kraj/ing-ivan-marak/67475/volebni-program-do-kz-zlinskehokraje, citováno 29. 11. 2013. Nezávislí: 10 BODŮ ROZVOJE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V LETECH 2013-2017. Dostupné na: http://www.nezavislinakraj.cz/desatero_rozvoje.html, citováno 29. 11. 2013. ODS, celostátní: Šance pro zodpovědné. Program pro krajské a senátní volby 2012. Dostupné na: http://www.ods.cz/docs/programy/sance-pro-zodpovedne.pdf, citováno 25. 11. 2013. ODS, Jihočeský kraj: Plné znění volebního programu pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.modrenoviny.cz/plne-zneni-volebniho-programu-pro-krajske-volby-2012.html, citováno 25. 11. 2013. ODS, Jihomoravský kraj: Volební program 2012. Jihomoravský kraj. Dostupné na: http://www.jiricrha.cz/UserFiles/File/ods_program.pdf, citováno 28. 11. 2013. ODS, Karlovarský kraj: Program Občanské demokratické strany. Volby do zastupitelstva Karlovarského kraje 2012. Dostupné na: http://www.ods.cz/media/reading/Volebni%20program_komplet.pdf, citováno 26. 11. 2013.
94
ODS, Olomoucký kraj: Volební program ODS pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://marketa2012.cz/blog/117-volebni-program-ods-pro-krajske-volby-2012, citováno 28. 11. 2013. ODS,
Vysočina:
Volební
program
2012.
Kraj
Vysočina.
Dostupné
na:
http://www.ods.cz/media/reading/volebni_program_web.pdf, citováno 27. 11. 2013. ODS, Moravskoslezský kra: Nová cesta vpřed. Vzdělanější, podnikavější a čistější Moravskoslezský kraj. Dostupné na: http://www.ods.cz/media/reading/DS_volebni_program_EL.pdf, citováno 29. 11. 2013. PRO_VYS: Volební noviny. Dostupné na: http://www.provysocinu.cz/volebni-noviny.html, citováno 27. 11. 2013. Severočeši:
Volební
program
hnutí
Severočeši.cz.
Dostupné
na:
http://www.severocesi.cz/volby/373-volebni-program-hnuti-severocesicz, citováno 25. 11. 2013. SLK:
Volební
program
pro
krajské
volby
2012.
Dostupné
na:
http://www.starostoveprolibereckykraj.cz/volebni-program.html, citováno 26. 11. 2013. SPOZ, Pardubický kraj: Volební program do krajských voleb 2012. Archiv autora. SPOZ, Zlínský kraj: Volební program do krajských voleb 2012. Archiv autora. TOP+STAN, Jihočeský kraj: Volební program TOP 09 a Starostové pro krajské volby 2012 v Jihočeském kraji. Dostupné na: http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/nova-polozka6/volby-do-krajskeho-zastupitelstva-2012/volebni-program-10783.html,
citování
25.
11.
2013. TOP+STAN, Plzeňský kraj: Volební program TOP 09 a Starostové pro Plzeňský kraj, krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-program-top-09-astarostove-plzensky-kraj.pdf, citováno 26. 11. 2013. TOP+STAN, Moravskoslezský kraj: Volební program. Archiv autora. TOP+STAN,
Olomoucký
kraj:
Volební
program.
Dostupné
na:
http://www.top09.cz/files/soubory/volebni-program-pro-krajske-volby-2012.pdf, citováno 28. 11. 2013. 95
TOP+STAN, Pardubický kraj: Program pro krajské volby 2012. Dostupné na: http://www.top09.cz/regiony/pardubicky-kraj/volby/krajske-volby-2012/program-2012krajske-volby/, citováno 26. 11. 2013. TOP+STAN, Středočeský kraj: Volební program TOP 09 a Starostové pro krajské volby 2012 ve
Středočeském
kraji.
Dostupné
na:
http://www.top09.cz/regiony/stredocesky-
kraj/volby/krajske-volby-2012/volebni-program-2012/, citováno 25. 11. 2013. Východočeši: Náš program. Dostupné na: http://vychodocesi.com/nas-program/, citováno 26. 11. 2013. ZMĚNA:
Změna
pro
Liberecký
kraj.
Dostupné
na:
http://www.zmenaproliberec.cz/?q=stranka/vize-zmeny-pro-liberec, citováno 25. 11. 2013.
Zákony Zákon č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení. Dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=280&r=1948 (citováno 11. 11. 2013). Zákon č. 36/1960 Sb. o územním členění státu. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=36~2F1960&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013). Zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územně samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=347~2F1997&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013). Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích, Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=129~2F2000&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013). Zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=130~2F2000&part=&name =&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013). 96
Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=131~2F2000&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013). Zákon č. 157/2000 Sb. o přechodu věcí, práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=157~2F2000&part=&name =&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013). Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Dostupné na: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=248~2F2000&rpp=15#seznam (citováno 11. 11. 2013).
97
9. Seznam příloh
Příloha č. 1: Dotazníky pro zástupce stran ............................................................................... 98 Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek ................................................................................. 100 Příloha č. 3: Modelace koalic ve Středočeském kraji ............................................................ 102 Příloha č. 4: Modelace koalic v Jihočeském kraji .................................................................. 103 Příloha č. 5: Modelace koalic v Plzeňském kraji ................................................................... 104 Příloha č. 6: Modelace koalic v Karlovarském kraji .............................................................. 105 Příloha č. 7: Modelace koalic v Ústeckém kraji ..................................................................... 106 Příloha č. 8: Modelace koalic v Libereckém kraji.................................................................. 107 Příloha č. 9: Modelace koalic v Královehradeckém kraji ...................................................... 108 Příloha č. 10: Modelace koalic v Pardubickém kraji.............................................................. 109 Příloha č. 11: Modelace koalic v kraji Vysočina.................................................................... 111 Příloha č. 12: Modelace koalic v Jihomoravském kraji ......................................................... 112 Příloha č. 13: Modelace koalic v Olomouckém kraji ............................................................. 113 Příloha č. 14: Modelace koalic ve Zlínském kraji .................................................................. 114 Příloha č. 15: Modelace koalic v Moravskoslezském kraji .................................................... 115
Příloha č. 1: Dotazníky pro zástupce stran ČSSD Pardubický kraj Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Jaké Vaše programové priority byly v rámci koaliční smlouvy přijaty? Jaké Vaše programové priority nebyly v rámci koaliční smlouvy přijaty? Byly programové otázky tím hlavním důvodem, který rozhodoval o výběru koaličních partnerů? Proč jste nevytvořili koalici, která by zahrnovala také KSČM, jako tomu bylo v jiných krajích? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
98
ČSSD Zlínský kraj Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Jaké Vaše programové priority byly v rámci koaliční smlouvy přijaty? Jaké Vaše programové priority nebyly v rámci koaliční smlouvy přijaty? Z jakého důvodu jste změnili koaliční partnery a nepokračovali v dosavadní koalici? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
ČSSD Středočeský kraj Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Z jakého důvodu jste nepokračovali v menšinové vládě, jako tomu bylo například v případě kraje Vysočina, ale vytvořili jste vládu koaliční? Jaké programové ústupky jste v rámci koalice museli udělat? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
ČSSD kraj Vysočina Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Z jakého důvodu jste pokračovali v menšinové vládě a nevytvořili jste vládu koaliční, jako tomu bylo například v případě kraje Středočeského? Jaké programové ústupky jste v rámci podpory menšinové vlády ze strany KSČM museli udělat? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
KSČM Vysočina Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Proč Vaše strana opět souhlasila s menšinovou vládou ČSSD a nezískala křesla v krajské radě? Jaké Vaše programové priority byly v rámci hlasovací koalice přijaty? Jaké Vaše programové priority nebyly v rámci hlasovací koalice přijaty? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
99
Vládní strany Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Jaké Vaše programové priority byly v rámci koaliční smlouvy přijaty? Jaké Vaše programové priority nebyly v rámci koaliční smlouvy přijaty? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
Opozice Zlínský kraj Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Byli jste po volbách osloveni vítěznou stranou a vyjednávali jste o koalici? Pokud ano, pak z jakých důvodů (dle Vás), nebyla tato jednání úspěšná a proč nakonec nedošlo k pokračování koalice v původním složení? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
Opozice Se kterými stranami jste před volbami byli ochotni vytvořit koalici a proč? Které strany měly podle Vás podobné programové priority, jako Vaše strana? Se kterými by naopak Vaše strana do koalice v žádném případě nešla a proč? Byli jste po volbách osloveni vítěznou stranou a vyjednávali jste o koalici? Pokud ano, pak z jakých důvodů (dle Vás), nebyla tato jednání úspěšná? Bylo vyjednávání o koalicích čistě v režii krajské buňky? Byl v rámci vyjednávání o koalici vytvářen tlak ze strany celostátního vedení strany? Diskutovali jste/informovali jste celostátní vedení strany o svém postupu a záměrech v rámci vytváření krajské koalice?
Příloha č. 2: Seznam použitých zkratek „JIH 12“ – „JIHOČEŠI 2012“ ALTER – ALTERNATIVA ČSSD – Česká strana sociálně demokratická DZUS – Doktoři za uzdravení společnosti HNHRM – HNUTÍ NEZÁVISLÝCH ZA HAMRONICKÝ ROZVOJ OBCÍ A MĚST KDU-ČSL – Křesťanská a demokratická unie - Česká strana lidová 100
KKHK – Koalice pro Královehradecký kraj KKK – Koalice pro Karlovarský kraj KOK – Koalice pro Olomoucký kraj KPK – Koalice pro Pardubický kraj KpPK – Koalice pro Plzeňský kraj KSČM – Komunistická strana Čech a Moravy LIDEM – Liberální demokraté MIN- menšinová koalice ideově nepropojená MIP – menšinová koalice ideově propojená MVIN – minimální vítězná koalice ideově nepropojená MVIP – minimální vítězná koalice ideově propojená NEZ – Nezávislí NIN – nadměrná koalice ideově nepropojená NIP – nadměrná koalice ideově propojená NSK – Nezávislí starostové pro kraj ODS – Občanská demokratická strana PRO! – Hnutí PRO! kraj PRO_VYS – Pro Vysočinu S.cz – Severočeši.cz SLK – Starostové pro Liberecký kraj SNK ED – SNK Evropští demokraté SOS – Strana pro otevřenou společnost SPOZ – Strana práv občanů ZEMANOVCI STAR+NEZ – Starostové a nezávislí SZ – Strana zelených Š – široká koalice TOP+STAN – TOP 09 a Starostové V – většinová koalic VČ – Východočeši
101
VŠ – všestranická koalice VV – Věci veřejné Změna – Změna pro Liberecký kraj
Příloha č. 3: Modelace koalic ve Středočeském kraji TYP KOALICE MIN MVIP MVIN
Š VŠ
STRANY V KOALICI ČSSD, TOP+STAN KSČM, TOP+STAN ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM ČSSD, ODS KSČM, ODS ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, ODS, TOP+STAN KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN
POČET MANDÁTŮ 30 29 26 39 36 35 55 49 46 45 65
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
102
Příloha č. 4: Modelace koalic v Jihočeském kraji TYP KOALICE MIP
MIN
MVIP
MVIN, V
NIN
„JIH 12“, KDU-ČSL
POČET MANDÁTŮ 13
ČSSD, „JIH 12“ ČSSD, ODS ČSSD, KDU-ČSL ČSSD, TOP+STAN KSČM, „JIH 12“, KDU-ČSL KSČM, „JIH 12“, TOP+STAN KSČM, „JIH 12“ KSČM, ODS, KDU-ČSL KSČM, ODS, TOP+STAN KSČM, ODS KSČM, KDU-ČSL, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL KSČM, TOP+STAN „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL „JIH 12“, ODS, TOP+STAN „JIH 12“, ODS „JIH 12“, KDU-ČSL, TOP+STAN ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN ODS, KDU-ČSL ODS, TOP+STAN KDU-ČSL, TOP+STAN
27 26 22 21 26 25 22 25 24 21 20 17 16 24 21 20 17 16 15 12 11 7
ČSSD, KSČM ČSSD, ODS, KDU-ČSL ČSSD, ODS, TOP+STAN KSČM, „JIH 12“, ODS KSČM, „JIH 12“, KDU-ČSL, TOP+STAN KSČM, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN
31 30 29 30 29 28 42
STRANY V KOALICI
103
ČSSD, KSČM, „JIH 12“, ODS ČSSD, KSČM, „JIH 12“, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, „JIH 12“, TOP+STAN ČSSD, KSČM, „JIH 12“ ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL ČSSD, „JIH 12“, ODS, TOP+STAN ČSSD, „JIH 12“, ODS ČSSD, „JIH 12“, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, „JIH 12“, KDU-ČSL ČSSD, „JIH 12“, TOP+STAN ČSSD, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN KSČM, „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL KSČM, „JIH 12“, ODS, TOP+STAN
48 44 43 40 43 39 36 33 32 39 38 35 34 31 30 33 34 33
ČSSD, KSČM, „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, „JIH 12“, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, „JIH 12“, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN KSČM, „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, „JIH 12“, ODS, KDU-ČSL, TOP+STAN
52 51 47 46 42 37 55
NIN, V
Š
VŠ
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 5: Modelace koalic v Plzeňském kraji TYP KOALICE MIN MVIP MVIN
Š VŠ
STRANY V KOALICI ODS, TOP+STAN ČSSD, TOP+STAN KSČM, TOP+STAN ČSSD, KSČM ODS, ČSSD ODS, KSČM ODS, ČSSD, KSČM ODS, ČSSD, TOP+STAN ODS, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KSČM, TOP+STAN ODS, ČSSD, KSČM, TOP+STAN
POČET MANDÁTŮ 18 18 15 27 30 27 42 32 30 30 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
104
Příloha č. 6: Modelace koalic v Karlovarském kraji TYP KOALICE MIP
STRANY V KOALICI ODS, TOP+STAN
POČET MANDÁTŮ 9
MIN
KSČM, ODS KSČM, ALTER, TOP+STAN KSČM, ALTER KSČM, TOP+STAN KSČM, HNHRM ČSSD, ODS, ALTER ČSSD, ODS, TOP+STAN ČSSD, ODS ČSSD, ALTER, TOP+STAN ČSSD, ALTER, HNHRM ČSSD, ALTER ČSSD, TOP+STAN, HNHRM ČSSD, TOP+STAN ČSSD, HNHRM ODS, ALTER, TOP+STAN, HNHRM ODS, ALTER, TOP+STAN ODS, ALTER, HNHRM ODS, ALTER ODS, TOP+STAN, HNHRM ODS, HNHRM ALTER, TOP+STAN, HNHRM ALTER, TOP+STAN ALTER, HNHRM TOP+STAN, HNHRM
19 22 18 18 19 22 22 18 21 22 17 22 17 18 18 13 14 9 14 10 13 8 9 9
KSČM, ČSSD KSČM, ODS, ALTER KSČM, ODS, TOP+STAN KSČM, ODS, HNHRM KSČM, ALTER, HNHRM KSČM, TOP+STAN, HNHRM ČSSD, ODS, HNHRM ČSSD, ALTER, TOP+STAN, HNHRM KSČM, ČSSD, ALTER, HNHRM
27 23 23 24 23 23 23 26 36
MVIP
MVIN, V
NIN
105
NIN, V
Š
VŠ
KSČM, ČSSD, ODS, ALTER KSČM, ČSSD, ODS, TOP+STAN KSČM, ČSSD, ODS, HNHRM KSČM, ČSSD, ODS KSČM, ČSSD, ALTER, TOP+STAN KSČM, ČSSD, ALTER KSČM, ČSSD, TOP+STAN, HNHRM KSČM, ČSSD, TOP+STAN KSČM, ČSSD, HNHRM KSČM, ODS, ALTER, TOP+STAN KSČM, ODS, ALTER, HNHRM KSČM, ODS, TOP+STAN, HNHRM KSČM, ALTER, TOP+STAN, HNHRM ČSSD, ODS, ALTER, TOP+STAN ČSSD, ODS, ALTER, HNHRM ČSSD, ODS, TOP+STAN, HNHRM
36 36 37 32 35 31 36 31 32 27 28 28 27 26 27 27
KSČM, ČSSD, ODS, ALTER, TOP+STAN KSČM, ČSSD, ODS, ALTER, HNHRM KSČM, ČSSD, ODS, TOP+STAN, HNHRM KSČM, ČSSD, ALTER, TOP+STAN, HNHRM KSČM, ODS, ALTER, TOP+STAN, HNHRM ČSSD, ODS, ALTER, TOP+STAN, HNHRM KSČM, ČSSD, ODS, ALTER, TOP+STAN, HNHRM
40 41 41 40 32 31 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 7: Modelace koalic v Ústeckém kraji TYP KOALICE MIP
MIN
MVIP MVIN MVIN, V MVIN, V MVIN NIN
STRANY V KOALICI S.cz, ODS KSČM, PRO! ČSSD, S.cz ČSSD, ODS, PRO! ČSSD, ODS ČSSD, PRO! S.cz, ODS, PRO! S.cz, PRO! ODS, PRO! KSČM, ČSSD KSČM, ODS ČSSD, S.cz, ODS ČSSD, S.cz, PRO! KSČM, S.cz KSČM, ČSSD, PRO!
POČET MANDÁTŮ 16 26 22 26 20 19 22 15 13 33 27 29 28 29 39
106
NIN, V
Š
VŠ
KSČM, ČSSD, S.cz KSČM, ČSSD, ODS KSČM, S.cz, ODS KSČM, S.cz, PRO! KSČM, ODS, PRO! KSČM, ČSSD, S.cz, ODS KSČM, ČSSD, S.cz, PRO! KSČM, ČSSD, ODS, PRO! KSČM, S.cz, ODS, PRO! ČSSD, S.cz, ODS, PRO! KSČM, ČSSD, S.cz, ODS, PRO!
42 40 36 35 33 49 48 46 42 35 55
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 8: Modelace koalic v Libereckém kraji TYP KOALICE MIP
MIN
MVIP MVIN MVIN, V NIN NIN, V
Š
VŠ
STRANY V KOALICI SLK, ODS KSČM, ČSSD ZMĚNA, ODS SLK, ČSSD KSČM, ČSSD, ODS KSČM, ODS ZMĚNA, ČSSD, ODS ZMĚNA, ČSSD ČSSD, ODS SLK, ZMĚNA SLK, KSČM KSČM, ZMĚNA SLK, ČSSD, ODS KSČM, ZMĚNA, ČSSD KSČM, ZMĚNA, ODS SLK, KSČM, ČSSD SLK, KSČM, ZMĚNA SLK, KSČM, ODS SLK, ZMĚNA, ČSSD SLK, ZMĚNA, ODS SLK, KSČM, ZMĚNA, ČSSD SLK, KSČM, ZMĚNA, ODS SLK, KSČM, ČSSD, ODS SLK, ZMĚNA, ČSSD, ODS KSČM, ZMĚNA, ČSSD, ODS SLK, KSČM, ZMĚNA, ČSSD, ODS
POČET MANDÁTŮ 18 17 15 20 22 15 22 17 12 23 23 23 25 27 25 30 33 28 30 28 40 38 35 35 32 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
107
Příloha č. 9: Modelace koalic v Královehradeckém kraji TYP KOALICE MIP
MIN
MVIN
MVIN, V
KOALICE STRAN KSČM, KKHK ČSSD, KKHK ČSSD, ODS, VČ ČSSD, ODS ČSSD, TOP+STAN ČSSD, VČ KSČM, KKHK, VČ KSČM, ODS, TOP+STAN KSČM, ODS, VČ KSČM, ODS KSČM, TOP+STAN, VČ KSČM, TOP+STAN KSČM, VČ KKHK, ODS, TOP+STAN, VČ KKHK, ODS, TOP+STAN KKHK, ODS, VČ KKHK, ODS KKHK, TOP+STAN, VČ KKHK, TOP+STAN KKHK, VČ ODS, TOP+STAN, VČ ODS, TOP+STAN ODS, VČ TOP+STAN, VČ ČSSD, KSČM ČSSD, KKHK, ODS ČSSD, KKHK, TOP+STAN ČSSD, KKHK, VČ ČSSD, ODS, TOP+STAN KSČM, KKHK, ODS KSČM, KKHK, TOP+STAN KSČM, ODS, TOP+STAN, VČ
POČET MANDÁTŮ 18 19 22 18 17 16 22 22 21 17 20 16 15 21 18 17 13 16 12 11 15 11 10 9 23 25 24 23 23 24 23 26
108
NIN, V
Š
VŠ
ČSSD, KSČM, KKHK, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KKHK, ODS ČSSD, KSČM, KKHK, VČ ČSSD, KSČM, KKHK ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, VČ ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, TOP+STAN, VČ ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KSČM, VČ ČSSD, KKHK, ODS, TOP+STAN ČSSD, KKHK, ODS, VČ ČSSD, KKHK, TOP+STAN, VČ ČSSD, ODS, TOP+STAN, VČ KSČM, KKHK, ODS, TOP+STAN KSČM, KKHK, ODS, VČ KSČM, KKHK, TOP+STAN, VČ
34 36 33 29 34 33 29 32 28 27 30 29 28 27 29 28 27
ČSSD, KSČM, KKHK, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KKHK, ODS, VČ ČSSD, KSČM, KKHK, TOP+STAN, VČ ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN, VČ ČSSD, KKHK, ODS, TOP+STAN, VČ KSČM, KKHK, ODS, TOP+STAN, VČ ČSSD, KSČM, KKHK, ODS, TOP+STAN, VČ
41 40 38 38 34 33 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 10: Modelace koalic v Pardubickém kraji TYP KOALICE
KOALICE STRAN
POČET MANDÁTŮ
MIP
ČSSD, SPOZ KPK, ODS KPK, ODS, TOP+STAN KPK, TOP+STAN ODS, TOP+STAN
15 16 19 13 9
109
MIN
MVIN
MVIN, V
NIN
NIN, V
ČSSD, KPK ČSSD, ODS ČSSD, ODS, SPOZ ČSSD, ODS, TOP+STAN ČSSD, TOP+STAN ČSSD, TOP+STAN, SPOZ KPK, ODS, SPOZ KPK, ODS, TOP+STAN, SPOZ KPK, SPOZ KPK, TOP+STAN, SPOZ KSČM, KPK KSČM, ODS KSČM, ODS, SPOZ KSČM, ODS, TOP+STAN KSČM, SPOZ KSČM, TOP+STAN KSČM, TOP+STAN, SPOZ ODS, SPOZ ODS, TOP+STAN, SPOZ TOP+STAN, SPOZ ČSSD, KSČM ČSSD, KPK, SPOZ KSČM, ODS, TOP+STAN, SPOZ ČSSD, KPK, ODS ČSSD, KPK, TOP+STAN ČSSD, ODS, TOP+STAN, SPOZ KSČM, KPK, ODS KSČM, KPK, SPOZ KSČM, KPK, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, SPOZ ČSSD, KSČM, SPOZ ČSSD, KSČM, TOP+STAN, SPOZ KSČM, KPK, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KPK ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, TOP+STAN KSČM, KPK, ODS, SPOZ KSČM, KPK, TOP+STAN, SPOZ
22 18 21 18 15 18 19 22 13 16 21 17 20 20 14 14 17 9 12 6 23 25 23 31 25 24 27 24 24 32 26 29 30 33 29 32 26 30 27
110
Š
VŠ
ČSSD, KSČM, KPK, ODS, SPOZ ČSSD, KSČM, KPK, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KPK, TOP+STAN ČSSD, KPK, ODS, SPOZ ČSSD, KPK, ODS, TOP+STAN, SPOZ ČSSD, KPK, TOP+STAN, SPOZ ČSSD, KSČM, KPK, ODS ČSSD, KSČM, KPK, SPOZ ČSSD, KSČM, KPK, TOP+STAN, SPOZ ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN, SPOZ KSČM, KPK, ODS, TOP+STAN, SPOZ ČSSD, KSČM, KPK, ODS, TOP+STAN, SPOZ
42 42 36 34 37 28 39 36 39 35 33 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 11: Modelace koalic v kraji Vysočina TYP KOALICE MIP
MIN
MVIP MVIN
KOALICE STRAN KDU-ČSL, PRO_VYS ODS, TOP+STAN ČSSD, ODS ČSSD, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, PRO_VYS ČSSD, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL, PRO_VYS KSČM, KDU-ČSL, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL KSČM, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN KSČM, ODS, PRO_VYS KSČM, ODS, TOP+STAN KSČM, ODS KSČM, PRO_VYS, TOP+STAN KSČM, PRO_VYS KSČM, TOP+STAN KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN KDU-ČSL, ODS KDU-ČSL, PRO_VYS, TOP+STAN KDU-ČSL, TOP+STAN ODS, PRO_VYS, TOP+STAN ODS, PRO_VYS PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KSČM ČSSD, KDU-ČSL KSČM, KDU-ČSL, ODS
POČET MANDÁTŮ 10 7 22 22 20 19 21 20 18 21 19 18 16 16 14 13 17 15 14 12 12 9 10 8 5 28 24 23 111
MVIN, V
NIN, V
Š
VŠ
ČSSD, ODS, PRO_VYS ČSSD, ODS, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, PRO_VYS ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, ODS, PRO_VYS ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, PRO_VYS ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, ODS ČSSD, KDU-ČSL, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, PRO_VYS ČSSD, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS KSČM, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS, PRO_VYS, TOP+STAN
25 24 23 40 38 37 35 36 35 32 33 31 30 32 31 29 29 27 26 27 26 25 43 42 40 38 34 28 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 12: Modelace koalic v Jihomoravském kraji TYP KOALICE MIP
MIN
MVIP MVIN MVIN, V
KOALICE STRAN ODS, TOP+STAN ČSSD, ODS ČSSD, TOP+STAN KSČM, ODS, TOP+STAN KSČM, ODS KSČM, TOP+STAN KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN KDU-ČSL, ODS KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM ČSSD, KDU-ČSL KSČM, KDU-ČSL, ODS
POČET MANDÁTŮ 12 30 28 28 23 21 26 21 19 39 37 37 112
NIN, V
Š
VŠ
KSČM, KDU-ČSL, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, ODS ČSSD, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN KSČM, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, ODS, TOP+STAN
35 35 53 46 44 44 42 60 58 51 49 42 65
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 13: Modelace koalic v Olomouckém kraji TYP KOALICE MIP
MIN
MVIP MVIN
MVIN, V
NIP, V NIN, V
Š
VŠ
KOALICE STRAN KSČM, ODS ČSSD, TOP+STAN KSČM, KOK KSČM, TOP+STAN KOK, ODS, TOP+STAN KOK, ODS KOK, TOP+STAN ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM ČSSD, ODS ČSSD, KOK ČSSD, KOK, TOP+STAN ČSSD, ODS, TOP+STAN KSČM, KOK, ODS KSČM, KOK, TOP+STAN KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, KOK ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KOK, ODS ČSSD, KSČM, KOK, ODS ČSSD, KSČM, KOK, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, TOP+STAN ČSSD, KOK, ODS, TOP+STAN KSČM, KOK, ODS, TOP+STAN ČSSD, KSČM, KOK, ODS, TOP+STAN
POČET MANDÁTŮ 24 23 24 20 20 16 12 12 35 27 27 31 31 32 28 28 43 43 39 35 51 47 47 39 36 55
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
113
Příloha č. 14: Modelace koalic ve Zlínském kraji TYP KOALICE
KOALICE STRAN
MIP
ČSSD, KSČM KDU-ČSL, SPOZ
POČET MANDÁTŮ 21 14
MIN
ČSSD, KDU-ČSL ČSSD, TOP+STAN, ODS ČSSD, TOP+STAN, SPOZ ČSSD, TOP+STAN ČSSD, ODS, SPOZ ČSSD, ODS ČSSD, SPOZ KDU-ČSL, KSČM KDU-ČSL, TOP+STAN, ODS KDU-ČSL, TOP+STAN, SPOZ KDU-ČSL, TOP+STAN KDU-ČSL, ODS KSČM, TOP+STAN, ODS KSČM, TOP+STAN, SPOZ KSČM, TOP+STAN KSČM, ODS, SPOZ KSČM, ODS KSČM, SPOZ TOP+STAN, ODS, SPOZ TOP+STAN, ODS TOP+STAN, SPOZ ODS, SPOZ
22 22 21 17 21 17 16 19 20 19 15 15 19 18 14 18 14 13 14 10 9 9
MVIN, V
ČSSD, KDU-ČSL, KSČM ČSSD, KDU-ČSL, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, ODS ČSSD, KDU-ČSL, SPOZ ČSSD, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KSČM, ODS, SPOZ ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, SPOZ ČSSD, TOP+STAN, ODS, SPOZ KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN KDU-ČSL, KSČM, ODS KDU-ČSL, KSČM, SPOZ KDU-ČSL, TOP+STAN, ODS, SPOZ KSČM, TOP+STAN, ODS, SPOZ
31 27 27 26 26 25 26 25 26 24 24 23 24 23
114
NIN, V
Š
VŠ
ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, SPOZ ČSSD, KDU-ČSL, TOP+STAN , ODS ČSSD, KDU-ČSL, TOP+STAN , SPOZ ČSSD, KDU-ČSL, ODS, SPOZ ČSSD, KSČM, TOP+STAN, ODS, SPOZ ČSSD, KSČM, TOP+STAN, ODS ČSSD, KSČM, TOP+STAN, SPOZ KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN, ODS KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN, SPOZ KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPOZ
36 36 35 32 31 31 35 31 30 29 28 28
ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN , ODS ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN , SPOZ ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, SPOZ ČSSD, KDU-ČSL, TOP+STAN , ODS, SPOZ KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN, ODS, SPOZ ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, TOP+STAN , ODS, SPOZ
41 40 40 36 33 45
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
Příloha č. 15: Modelace koalic v Moravskoslezském kraji TYP KOALICE
MIN
MVIN MVIN, V
NIN, V
STRANY V KOALICI ČSSD, ODS ČSSD, KDU-ČSL ČSSD, NEZ KSČM, ODS KSČM, KDU-ČSL, NEZ KSČM, KDU-ČSL KSČM, NEZ ODS, KDU-ČSL, NEZ ODS, KDU-ČSL ODS, NEZ KDU-ČSL, NEZ ČSSD, KSČM ČSSD, KDU-ČSL, NEZ KSČM, ODS, KDU-ČSL KSČM, ODS, NEZ ČSSD, KSČM, ODS ČSSD, KSČM, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, NEZ ČSSD, ODS, KDU-ČSL ČSSD, ODS, NEZ
POČET MANDÁTŮ 32 31 29 29 32 27 25 21 16 14 12 44 36 36 34 53 51 49 40 38
115
Š
VŠ
ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL ČSSD, KSČM, ODS, NEZ ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, NEZ ČSSD, ODS, KDU-ČSL, NEZ KSČM, ODS, KDU-ČSL, NEZ ČSSD, KSČM, ODS, KDU-ČSL, NEZ
60 58 56 45 41 65
Zdroj: Autor dle volby.cz Graficky je znázorněna skutečně vzniklá koalice
116
