MASARYKOVA UNIVERZITA. Sídelní struktura města Mostu po roce 1945

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Sídelní struktura města Mostu po roce 1945

Bakalářská práce

Brno 2012

Vedoucí práce:

Autor práce:

Mgr. Ing. Libor Lněnička

Michaela Németová


2

Bibliografický záznam NÉMETOVÁ, Michaela. Sídelní struktura města Mostu po roce 1945: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2012. 92 l., příl. CD. Vedoucí bakalářské práce Libor Lněnička


3

Anotace Bakalářská práce se zabývá sídelní strukturou města Mostu po roce 1945. V první části práce budou shrnuta teoretická východiska, především definice cílů práce, metodika práce a výklad pojmů. Další části práce budou pojednávat o městě Most. V úvodu této části bude popsána základní charakteristika, historie města, budou zde zmíněny příčiny a důsledky vývoje osídlení města, a taktéž i problematika územního plánování Mostu. Dále se dostáváme již k nejdůležitější pasáži práce, která je věnována samotné struktuře města Mostu. Kapitoly jsou řazeny dle chronologického sledu zániku a následné výstavby města. Nejdůležitější část této kapitoly je věnována koncepci nového Mostu. Posléze jsou jednotlivé struktury měst srovnány a to zejména z hlediska morfologického a funkčního. Na závěr práce je vložen můj subjektivní pohled na Most, který ukazuje velmi příjemnou stránku vyžití v Mostě.

Klíčová slova Město Most, sídelní struktura, statutární město, územní plán, sídliště.


4

Annotation Bachelor´s thesis deals with the residential structure of the city Most after 1945. The first part will summarize the theoretical background, especially the definition of the objectives of the work, work methodology and interpretation of concepts. Next section will discuss the town of the Most. In the introduction to this section will be described basic characteristics, history of the town, there will be mentioned causes and consequences of population development, as well as land use planning of the Most. Next we come to the most important passage already thesis, which is dedicated to the structure of the city Most. Chapters are arranged according to the chronological sequence of extinction and subsequent construction of the city. The most important part of this chapter is devoted to the concept of the new city. Eventually, the individual structures of towns, especially compared in terms of morphological and functional. At the conclusion of the work is put my subjective view of the city Most, which shows a very nice site facilities in the Most.

Keywords The Most, residential structure, corporate town, land use plan, estate housing.


5

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Brno, 17. dubna 2012

Michaela Németová


6

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce Mgr. Ing. Liborovi Lněničkovi za konzultace, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za neustálou podporu při studiu.


7

Obsah SEZNAM ZKRATEK ........................................................................................................................ 9 I

ÚVOD....................................................................................................................................... 10

II

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE .......................................... 11 1

CÍLE PRÁCE ...................................................................................................................... 11

2

STRUKTURA PRÁCE ........................................................................................................... 12

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................................................... 13

4

METODIKA PRÁCE ............................................................................................................ 14 4.1

5

Obecný postup při tvorbě práce ................................................................................... 15 DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ .......................................................................................... 16

III CHARAKTERISTIKA MĚSTA MOSTU............................................................................... 19 6

POLOHA MĚSTA MOSTU .................................................................................................... 19

7

ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA MOSTU ....................................................................... 21 7.1

IV

Administrativní význam města Mostu ........................................................................... 23

8

PŘÍRODNÍ POMĚRY MOSTECKA.......................................................................................... 24

9

STRUČNÁ HISTORIE MĚSTA MOSTU.................................................................................... 27

10

VÝVOJ OSÍDLENÍ MĚSTA MOSTU ....................................................................................... 31

11

ÚZEMNÍ PLÁNY MĚSTA MOSTU ......................................................................................... 35

SÍDELNÍ STRUKTURA MĚSTA MOSTU ............................................................................ 38 12

STRUČNÝ HISTORICKÝ VÝVOJ SÍDLA OD STŘEDOVĚKU DO KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY .......... 38

13

POPIS STRUKTURY „STARÉHO“ MOSTU .............................................................................. 40

14

POSTUPNÝ ZÁNIK „STARÉHO“ MĚSTA AŽ PO JEHO LIKVIDACI .............................................. 43

15

14.1

Likvidace „starého“ města .......................................................................................... 45

14.2

Přesun děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie .................................................. 47 VÝSTAVBA „NOVÉHO“ MĚSTA ........................................................................................... 49


16 V

8

15.1

Obvod 1 - Stalingradská čtvrť ..................................................................................... 51

15.2

Obvod 2 - Podžatecká tzv. „stovky“ ............................................................................. 53

15.3

Obvod 3 - Podžatecká.................................................................................................. 54

15.4

Obvod 4 ...................................................................................................................... 56

15.5

Obvod 5 - Severní čtvrť................................................................................................ 57

15.6

Obvod 6 - čtvrť Bohumíra Šmerala tzv. „pětistovky“.................................................... 58

15.7

Obvod 7 - Zahradní čtvrť ............................................................................................. 60

15.8

Obvod 8 - Výsluní tzv. „šestistovky“ ............................................................................ 62

15.9

Obvod 9 - Liščí vrch tzv. „sedmistovky“ ...................................................................... 63

15.10

Centrum města ............................................................................................................ 64

15.11

Čtvrť Chanov .............................................................................................................. 68 POROVNÁNÍ SÍDELNÍ STRUKTURY „STARÉHO“ A „NOVÉHO“ MĚSTA ..................................... 69

ZÁVĚREČNÁ ČÁST ............................................................................................................... 73 17

MOST NOVÉHO TISÍCILETÍ ................................................................................................. 73

18

ANALÝZA SWOT ............................................................................................................. 76

19

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 78

RESUMÉ.......................................................................................................................................... 79 SUMMARY ...................................................................................................................................... 79 SEZNAM OBRÁZKŮ...................................................................................................................... 80 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................... 81 REFERENČNÍ SEZNAM................................................................................................................ 82 BIBLIOGRAFICKÝ SEZNAM....................................................................................................... 86 SEZNAM PŘÍLOH NA CD ............................................................................................................. 91


Seznam zkratek ČSD – Československé státní dráhy GŘ SHD – Generální ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů KBV – komplexní bytová výstavba ORP Most – Obec s rozšířenou působností Most SNB – Sbor národní bezpečnosti SOkA Most – Státní okresní archiv Most SÚP – Směrný územní plán ÚV KSČ – Ústřední výbor Komunistické strany Československa

9


I

10

ÚVOD „Tak jako se střídají v lidském životě chvíle štěstí s chvílemi zármutků a žalů,

je tomu i v dějinách měst. Města jsou živým organismem, to jen na první a ještě zběžný pohled se zdá, že jsou jen pouhou nakupeninou domů, protkávanou stuhami ulic. Skutečnost je jiná; žijí osudy lidí v jejich zdech a lidé zase sdílejí osudy svých měst. A město, o němž si budete číst? Je zvláštní a zvláštní jsou i jeho osudy, dost výjimečné ve společném putování historií s ostatními městy Čech.“1 Předkládaná bakalářská práce se zabývá, jak již název napovídá sídelní strukturou města Mostu po roce 1945. Oblast mého zájmu a taktéž i volba tématu práce nemůže vycházet už z více bližší oblasti, než je moje rodné město. Na tomto městě je více než zajímavý jeho vývoj. Ano, každé město má svoji individuální a neopomenutelnou historii, ale kolik je takových měst, která se „bourala a stěhovala či přesunovala“? Do Mostu se na počátku šedesátých let minulého století přestěhovali moji prarodiče, kteří nejdříve bydleli ve středních Čechách. V tuto dobu se město neustále rozvíjelo a rozšiřovalo, ale již tehdy bylo jasné, že starý Most bude muset ustoupit plánované těžbě hnědého uhlí. Sídelní struktura města Mostu procházela proměnami v průběhu mnoha staletí, ale největší a nejrazantnější změna, která od základu změnila strukturu města, přišla ve 20. století. Město absolutně změnilo svou tvář ve velmi krátké době, a to v pouhých třiceti letech. Z krásného historického města se zachoval pouze děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie a torzo špitálu sv. Ducha. Nedaleko těchto objektů vyrostlo „vzdušné a moderní“ sídlištní město. Tisíce občanů musely opustit svá dosavadní bydliště a přestěhovat se do nových bytů. Život v historickém městě se postupně vytrácel, ale zároveň se také rodil život nový.

1

DOJÁČEK, Jiří. Most ve fotografii. Most: Městský národní výbor, 1967, s. 5.


II

11

TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA

PRÁCE Pro přesnější orientaci v práci a koneckonců i v problematice samotné je třeba si

hned

v počátcích

práce

definovat

a

upřesnit

několik

podstatných

náležitostí. Konkrétně v této kapitole nazvané Teoreticko-metodologická východiska práce, si prioritně musíme naformulovat cíle, bez kterých se nedá dále postupovat. Po vymezení hlavních, ale i dílčích cílů bude nastíněna struktura kompletní práce. Následně bude nastíněna diskuse podstatných, zejména literárních zdrojů použitých při tvorbě práce. Poté bude pozornost věnována metodice práce, fakticky zde bude rozebráno vymezení, popsání a konkrétní aplikace daných metod použitých při komponování jednotlivých kapitol spolu s obecným postupem práce. Závěr teoretické části bude věnován definici pojmů, ze kterých práce vychází.

1

Cíle práce Jak již sám název práce napovídá, hlavní cíle práce jsou: 

zaznamenat vývoj sídelní struktury města Mostu po roce 1945



zpracování sídelní struktury „nového“ města Mostu z hlediska morfologického a funkčního.

Vedle hlavních cílů práce jsou neméně podstatné i cíle dílčí, které taktéž napomáhají i ke splnění výše definovaných hlavních cílů práce. Dílčími cíly jsou: 

charakteristika města Mostu



analýza příčin a důsledků vývoje osídlení v Mostě, která je dána právě historickým vývojem, jenž bude taktéž zmíněn



porovnání sídelní struktury „starého“ a „nového“ Mostu



verbalizovat subjektivní pohled občana diskutovaného města na „Most nového tisíciletí“.


2

12

Struktura práce Sestavení struktury práce by se mohlo zdát na první pohled zcela zřetelné

a jasné. Ovšem při hlubším prozkoumání řešené problematiky v návaznosti na formulované cíle práce si i na první pohled tak jednoduchá a jednoznačná struktura práce vyžádala svůj určitý časový interval. Jak již bylo velmi lehce nastíněno výše, základem pro vlastní tvorbu práce jsou formulace teoretických a metodologických východisek práce. A proto právě těm je věnována pozornost, jako prvnímu důležitému bodu, v začátku práce. Druhá větší část práce (v celkovém pořadí třetí), avšak stejně tak důležitá, bude obsahovat pojednání o charakteristice města Mostu a jeho nejbližším okolí. Zde se zmíníme o poloze Mostu i v souvislosti s širšími regionálními vazbami, dále o administrativním členění města Mostu a jeho významu, jak pro samotné jeho občany, tak občany přilehlých obcí, pro které město Most tvoří spádové centrum. Následující podkapitola se věnuje přírodním poměrům Mostecka, za kterými následuje už stručná historie a vývoj osídlení. Poslední kapitola této části pojednává o problematice územního plánování Mostu. V pořadí čtvrtá část práce se zabývá vlastními sídelními strukturami obou měst, tj. starého i nového města. Tyto sídelní struktury jsou zaměřeny na morfologii a funkčnost měst. Úvod této části je věnován stručnému historickému vývoji sídla. O starém Mostu pojednávají zejména kapitoly 12 až 14.2. Sídelní struktura nového města je podrobně zpracována v kapitole 15 Koncepce výstavby „nového“ města, ve které je popsána výstavba jednotlivých obvodů. Ke každému obvodu je přičleněn schematický nákres daného obvodu a vždy jeden obrázek z daného obvodu. Závěr části pojednávající o sídelní struktuře je věnován porovnání sídelních struktur obou měst. V závěrečné části je vyjádřen pohled, názor a také i pocity, které ve mně, jakožto v občanovi města, Most zanechává. Kapitola Most nového tisíciletí také obsahuje analýzu SWOT. V samotném závěru jsou shrnuty dosažené poznatky.


3

13

Literární rešerše Zdroje potřebné ke zpracování této práce můžeme podle dostupnosti rozdělit

do několika skupin. Nejlépe byly dostupné zdroje s regionální tematikou, od historických až po zdroje pojednávající o přírodopisné problematice diskutovaného regionu. O něco hůře na tom byly zdroje týkající se sídelní struktury přímo města Mostu. K sehnání byly pouze tři zdroje, ze kterých samozřejmě ve stěžejní kapitole vycházím. Pro teoretickou část, jsem využila literaturu, kterou sama vlastním. Další literární zdroje byly dostupné v Moravské zemské knihovně v Brně. Publikace, které jsou věnovány přírodě Mostecka a její historii byly dostupné v Městské knihovně v Mostě v sekci regionální literatury a taktéž jsem mnoho informací načerpala z knih z domácí knihovny. První publikací, kterou jsem si prostudovala, byla kniha od architekta Krejčího „Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000“ (2008). Jelikož tato kniha je velice důležitá pro zpracovávání práce, a taktéž si myslím, že je hodna zařazení do domácí knihovny, tak jsem si tuto knihu také zakoupila. Architekt Krejčí, byl architektem, který „nové“ město Most navrhoval a projektoval. Další knihou, kterou jsem studovala, byla kniha od Karla Kuči „Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan“ (2000). V této knize je městu Most věnována část (40 stran), ve které se autor věnuje právě vývoji Mostu jako sídlu a také je zde částečně nastíněna struktura Mostu, dále je zde popisována historie města. Autor píše také o zániku starého Mostu a výstavbě nového města. Třetí a bohužel poslední stěžejní zdroj pro tuto práci byl spis inženýra akademického architekta Antonína Kudrnáče „Stavební vývoj města Mostu“ z roku 1983, který je uložen ve Státním okresním archivu Most (dále jen „SOkA Most“). Ve Stavebním vývoji města Mostu popisuje, jaké byly návrhy města, co bylo navrhováno a co bylo skutečně i zrealizováno. Bohužel autor tuto publikaci sepsal v roce 1983, a tak zde nejsou zaznamenány poslední etapy výstavby nového Mostu. Po prostudování stěžejní literatury jsem se zaměřila na literaturu doplňující. Při kompilaci teoretické části práce jsem vycházela z „Ekonomické a sociální geografie“ od Touška a kol. (2008). Dále mi k definování pojmů dopomohly zdroje jako


14

je „Aplikovaná geografie města“, kterou sepsal Jiří Ježek (2004), „Vybrané kapitoly z geografického výzkumu měst“ od téhož autora (2001). K dalším použitým literárním zdrojům, v teoretické části práce, se řadí „Města jako systémy“, které napsaly Čelechovský a Šipler (1983), „Lidská sídla jejich typy a rozmístění ve světě“ jejichž autorem je Votrubec (1980). K dalším definicím mi dobře posloužily zákony, konkrétně se jedná o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích dle znění pozdějších předpisů a zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. K charakteristice města a jeho okolí (Mostecka) jsem vycházela z publikace Edvarda D. Beneše „Mostecko: regionální vlastivěda“ (2004), kde byla přehledně popsána příroda Mostecka, a také historický vývoj osídlení této oblasti. K historickému vývoji osídlení jsem také čerpala z publikací od již výše zmíněného Krejčího, 2008, Libuše Pokorné „Severočeský kraj: Okres Most“ (1989) a Jiřího Anděla „Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje“ (2004). Stručná historie vychází také z již jmenovaných publikací Libuše Pokorné, Václava Krejčího a Svatopluka Technika „Města severních Čech“ (1967). Dalším velice důležitým zdrojem informací bylo samozřejmě i internetové prostředí. Čerpala jsem zejména z oficiálních stránek města Mostu, dále také ze stránek Ministerstva pro místní rozvoj ČR, konkrétně se však jednalo o Územně identifikační registr ČR, a mnoho dalších.

4

Metodika práce Tato samostatně ucelená kapitola práce zevrubně diskutuje použité metody,

zdůvodňuje jejich výběr a aplikuje tyto metody na praktické konkrétní případy. V druhé části této samostatné kapitoly je v základech nastíněn obecný postup práce. 

Metoda literární rešerše je použita v první části této práce k získání detailnějšího přehledu o dostupných zdrojích na dané konkrétní téma.



Metoda kompilační je věcně použita pro sestavení uvedených definic a pojmů do logicky ucelených skupin, dále je použita při sestavování jednotlivých kapitol týkajících se administrativního členění a významu


15

města, a při sestavování části práce týkající se Sídelní struktury města Mostu. 

Deskriptivní metoda byla vhodně použita na charakterizování území Mostecka, a jednotlivých obvodů.



Historicko-chronologická metoda byla hojně zastoupena například při zpracovávání stručné historie města, dále při historickém vývoji osídlení, kdy bylo třeba uspořádat informace a události chronologicky na časové ose, tj. v pořadí uspořádaně podle času od nejstarší po nejnovější.



Statistická metoda, jak již název napovídá, vychází ze základů analýzy a matematické statistiky. V práci byla užita při zpracovávání tabulky a grafu.



Analytická metoda, v našem případě zejména analýza dat, následovala po zpracování dat a údajů do tabulky, kdy došlo následně k analýze příčin a důsledků osídlení v Mostě.



Terénní výzkum je dokladován zejména v závěru práce, tj. v kapitole Most

nového

tisíciletí,

a

taktéž

je

dokladován

přiloženou

fotodokumentací města. 

Kartografická metoda byla využita při porovnávání například územních plánů a schémat města.



Komparační neboli srovnávací metoda je velice důležitá pro detailnější porovnání právě sídelních struktur obou měst.



Analýzu SWOT jsem záměrně provedla z úhlu pohledu občana Mostu. Právě díky pojmenování, silných a slabých stránek, či příležitostí a hrozeb, je lépe vystihující život občanů ve městě, právě pro majoritní populaci, o které je zmínka ke konci práce.



Díky syntéze, tj. spojení, byly dosažené poznatky logicky shrnuty v závěru této práce.

4.1 Obecný postup při tvorbě práce Po volbě tématu a formulování cílů práce jsem začala aktivně konzultovat s rodinou problematiku tématu. Můj prvotní důvod byl ten, abych zjistila, jak vlastně moji rodiče a prarodiče vnímají naše město. Poté jsem si začala vyhledávat potřebnou


16

literaturu, která mi pomohla se více široce obeznámit s urbanistickou, historickou, kulturní a věcnou problematikou města Mostu. Poznatky získané studiem těchto pramenů jsem následně vhodně použila pro zpracování bakalářské práce. Literaturu jsem si rozdělila podle jednotlivých kapitol. Dále jsem se také snažila získat co nejvíce informací a materiálů z nejrůznějších regionálních institucí. K nejpřínosnějším institucím pro požadovaný účel patří určitě Magistrát města Mostu, konkrétně odbor rozvoje a dotací, kde mi byly ochotně poskytnuty informace o stávajícím územním plánu a také mi byl poskytnut k zapůjčení výkres územního plánu města z roku 1980. Na doporučení zaměstnanců magistrátu jsem také navštívila SOkA Most, kde je uložen územní plán z roku 1963, který jsem si mohla v archivu nafotit. Dále jsem zde byla upozorněna na spis Ing. akad. arch. Antonína Kudrnáče, v němž je popsán stavební vývoj města Mostu. Po sesbírání všech možných dostupných materiálů a informací jsem začala pracovat na tvorbě vlastní bakalářské práce.

5

Definice základních pojmů 

Základní sídelní jednotka – Základní sídelní jednotka by měla představovat takový územní celek, který poskytne uspokojení základních potřeb jak v oblasti materiální, tak společenské všem kategoriím obyvatel. Musí se stát stavebním článkem vyššího urbanistického celku, dopravně jasně svázaným s centry vybavenosti vyššího typu.2



Sídlo – složitý geografický objekt, tvořící kompaktní areál, v němž je vysoká koncentrace obyvatel. Tento areál zároveň musí poskytovat svým obyvatelům patřičné podmínky pro život.3



Obec – „je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce“4



Město – definice města není jednotná. Liší se jednak díky úhlu pohledu na město ze strany odborníků a jednak z úhlu pohledu jednotlivých zemí. Zde

2 3

ČELECHOVSKÝ, Gorazd a Vladimír ŠIPLER. Města jako systémy. Praha: Academia, 1983. s. 70. CHALUPA, Petr a Zdeňka TARABOVÁ. Geografie obyvatelstva, demografie, geografie sídel:

učební texty pro posluchače učitelského studia geografie. Brno: Masarykova univerzita, 1990. s. 100. 4

Ustanovení §1 zákona č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích ve znění pozdějších předpisů.


17

uvedeme definici, která je u nás dosud platná – „Města jsou obce, jež jsou jádry regionů s více než 10 tis. obyvateli“5. Zákon č. 128/2000 Sb. § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“6. 

Preindustriální město – do skupiny preindustriálních měst řadíme nejstarší města naší civilizace. K nejdominantnějším rolím v preindustriálním městě patřily role politické, náboženské, administrativní a kulturní. Co se týká prostorového uspořádání, docházelo zde k jasnému oddělování jednotlivých tříd obyvatelstva.7



Industriální město – vnitřní struktura industriálního města se vyznačovala rychlým nástupem nových společenských tříd, které se vyznačovaly odlišným způsobem života, formami spotřeby i jiným typem bydlení. Život v těchto městech byl silně ovlivňován kapitalistickými vztahy. Došlo k vzestupu tovární výroby, na kterou navázal rozvoj dopravy, pro oddělení lokalit práce od lokalit bydlení.8



Postindustriální město – je nejvyšším vývojovým stádiem města. V postindustriálním

městě

zaujímají

hlavní

roli

služby,

tj. podíl

zaměstnanosti právě v terciérním a kvartérním sektoru ekonomiky. Důraz je kladen zejména na nejnovější technologie a informace.9 

Statutární město je město, jehož správa je organizována podle základní městské vyhlášky, označována jako statut města, nebo zemského zákona. Tato města se mohou členit na městské obvody či části, které mají vlastní samosprávu.



Obce s rozšířenou působností – jsou samosprávní jednotky, které převzaly část působnosti okresních úřadů. Úřady obcí s rozšířenou působností jsou

5

JEŽEK, Jiří. Aplikovaná geografie města. Plzeň: Západočeská univerzita, 2004. s. 9.

6


7

TOUŠEK, Václav a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš

Čeněk, s.r.o., 2008. s. 119 – 120. 8

Tamtéž, s. 120 – 126.

9

Tamtéž, s. 126 – 129.


18

spojnicí mezi krajskými a obecními úřady. Rozšířená působnost těchto obcí je vymezena v § 66 a § 61 odst. c), § 11 odst. 2 a dalších ustanoveních zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.10 

Územní plánování – „zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území.“11



Sídelní struktura (prostorová struktura města) – je výsledkem obvykle komplikovaného a jedinečného vývoje měst. Díky vnitřní diferenciaci měst se zde objevují oblasti s převažující funkcí (například obytnou, obchodní, průmyslovou, rekreační). Tyto oblasti nejsou samostatnými a uzavřenými komunitami, ale jsou vzájemně propojeny vnitřními vazbami a vztahy.12

10

Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou

působností ve znění pozdějších předpisů. 11

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších

předpisů 12

VOTRUBEC, Ctibor. Lidská sídla jejich typy a rozmístění ve světě. Praha: Academia, 1980. s. 251 –

259.


19

III CHARAKTERISTIKA MĚSTA MOSTU Část práce zaměřená na charakteristiku města Mostu podává čtenáři ucelené a souhrnné informace jak přímo o městě Mostu, tak i o jeho širším okolí. Město Most se může mnohým jevit jako typické periferní město, které je velmi často opomíjeno. Tato domněnka by mohla být pro někoho opodstatnitelná například už jenom vlastní polohou diskutovaného města. Jak ale ukážou následující řádky, vyřčená domněnka zůstane opravdu jenom pouhou domněnkou. I ono, na první pohled periferní město, má své kouzlo, i ono si prošlo svým určitým vývojem, který nebyl vždy jen radostný pro obyvatele mostecké oblasti. Na městě Mostu, i na jeho celé oblasti, se výrazně podepisují jak jeho přírodní podmínky, které jsou dány jeho polohou, tak také jeho specifický historický vývoj. O obou výše zmíněných oblastech zájmu pojednáváme v této části práce.

6

Poloha města Mostu Statutární město Most se nachází na periferii České republiky, blíže se

rozprostírá v severozápadní pohraniční oblasti České republiky, v Ústeckém kraji, v Severočeské hnědouhelné pánvi. Území města Mostu leží v průměrné nadmořské výšce 230 m n. m. Zeměpisné souřadnice Magistrátu města Most jsou 50° 30' 9.424" s. š. a 13° 38' 26.264" v. d..

Obrázek 1.: Poloha města Mostu (Zdroj: Program rozvoje statutárního města Mostu na roky 2004-2010, Část 1. Analýza, s. 6.)


20

Město Most je lokalizováno v severozápadní části Ústeckého kraje. Chomutov, Louny a Teplice tvoří trojici nejbližších bývalých okresních měst. Co se ovšem týče vzdálenosti do větších a o poznání významnějších center, dobře dostupná je jak Praha, tak také

i

německé

Drážďany.

Nejbližší

hraniční přechod

se

Spolkovou

republikou Německo je mezi Novou Vsí v Horách a Deutschneudorfem. Nejbližší hraniční přechod mezinárodního významu je vzdálen 40 km a to přechod Cínovec – Altenbergl. Poloha a zvláště vazby města Mostu v rámci regionů a euroregionů nejsou nikterak zanedbatelné. Městem Most jako administrativní jednotky v hierarchii administrativního členění České republiky, se budeme blíže věnovat níže. Město Most je součástí euroregionu Krušnohoří (německy Erzgebirge), který je dobrovolným regionálním sdružením měst a obcí okresů Chomutov, Most, Louny, Teplice a Litoměřice na české straně, a na straně německé to jsou města a obce okresů Mittelsachsen a Erzgebirgskreis13. Vyššími regionálními celky, již je město Most součástí, jsou regiony NUTS. Nomenklatura územních statistických jednotek byla zavedena do praxe v roce 1988. V České republice Usnesením vlády České republiky č. 707

ze

dne

26.

října

1998.

Zde

budou

zmíněny

pouze

jednotky

NUTS 2 a NUTS 3, neboť NUTS 0 a 1 jsou územní jednotky zahrnující celou Českou republiku. Jednotky NUTS 4 a 5 byly od 1. 1. 2008 převedeny do samostatné klasifikace do úrovní LAU – místních správních jednotek, které slouží taktéž pro potřeby statistiky jednotlivých regionů. Pro tyto územní jednotky chybí legislativní opora. Co se týče statistické územní jednotky NUTS 2, město Most je součástí regionu Severozápad, pod který patří díky Ústeckému kraji spolu s krajem Karlovarským. Statistická územní jednotka NUTS 3 v sobě zahrnuje v podmínkách ČR Ústecký kraj, jehož je město Most součástí, jak již bylo výše několikrát zmíněno.

13

Euroregion

Krušnohoří.

[online],

[cit.

2012-04-01].

Dostupné

na

World

Wide

Web:


7

21

Administrativní členění města Mostu Město Most je veřejnoprávní korporace, která byla založena zákonem o obcích.

Titul statutárního města Most získal nabytím účinnosti zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), které nastalo dne 12. listopadu 2000. Statutární město Most není územně členěno na obvody, ani městské části. Nejvyššími samosprávnými orgány města Mostu jsou Zastupitelstvo města Mostu a Rada města Mostu.14 Území města Mostu se ke konci sedmdesátých a v průběhu osmdesátých let minulého století zvětšilo, díky připojování území těch obcí, které musely ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jediné Vtelno stále existuje, sice už ne jako samostatná obec, ale dnes už je jednou z částí města Mostu. Správní území města Mostu se rozkládá na téměř 87 km2 a je tvořeno osmi částmi obce (Čepirohy, Komořany, Souš, Starý Most, Most, Rudolice, Velebudice a Vtelno).15

Obrázek 2.: Místní členění statutárního města Mostu (Zdroj: http://www.mesto-most.cz/mesto.asp?p1=51)

14

Město Most. Město a samospráva: Město Most – obecné informace. [online], [cit. 2012-03-24].

Dostupné na World Wide Web: < http://www.mesto-most.cz/mesto.asp?p1=51> 15

Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide

Web: < http://www.uir.cz/casti-obce-obec/567027/Obec-Most >


22

Území města se skládá z 18 katastrálních území, kterými jsou: Čepirohy, Dřínov u Komořan, Ervěnice, Hořany, Komořany u Mostu, Konobrže, Kopisty, Most I., Most II., Pařidla, Rudolice nad Bílinou, Skyřice, Slatinice u Mostu, Souš, Střimice, Třebušice, Velebudice a Vtelno. Ovšem z výše zmíněných 18 katastrálních území je jich celých 13 bez jakékoli bytové zástavby, a to díky proběhnutým těžebním aktivitám. Dále se město Most dělí na 61 základních sídelních jednotek.16

Obrázek 3.: Katastrální území Mostu (Zdroj:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/50/Katastr%C3%A1ln%C3%AD_mapa_Mostu.png)

Most jako obec s rozšířenou působností (dále jen „ORP Most“) má rozlohu 231, 13 km2.17 Správní obvod ORP Most zahrnuje 15 obcí, 39 částí obcí, 49 katastrálních území a 98 základních sídelních jednotek.18 Z těchto obcí má pouze

16

Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide

Web: 17

ANTLOVÁ, Pavlína a kol. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného

rozvoje území pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Most. [online]

listopad

2008.

[cit.

2012-03-

24].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

s. 15 18

Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide

Web:


23

Most statut města. Obcemi v ORP Most jsou: Bečov, Bělušice, Braňany, Havraň, Korozluky, Lišnice, Lužice, Malé Březno, Most, Obrnice, Patokryje, Polerady, Skršín, Volevčice a Želenice.19 Most tvoří centrum ORP Most. Město Most bylo dříve okresním městem a nyní je nejenom obcí s rozšířenou působností, ale také obcí s pověřeným obecním úřadem, na který je přenesena státní pravomoc.20

Obrázek 4.: ORP Most (Zdroj: http://www.uur.cz/default.asp?ID=4206, upraveno autorkou)

7.1 Administrativní význam města Mostu Administrativní význam města Mostu je zcela značný. Dříve bylo město okresním městem, ve kterém se soustředily státní úřady. Bylo spádovou oblastí pro obce, které patřily do okresu Most. Novým zákonem č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech byly okresní úřady zrušeny k 31. 12. 2002. Území okresu přešlo pod nově vzniklý Ústecký kraj, který svou činnost zahájil v roce 2001. Od 1. 1. 2003 začaly působit obce s rozšířenou působností na základě zákona 314/2002 Sb., o stanovení obcí

19

Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide

Web: 20

ANTLOVÁ, Pavlína a kol. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného

rozvoje území pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Most. [online]

listopad

2008.

[cit.

2012-03-

24].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

s. 15


24

s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Město se tak stalo „malým okresem bez okresního úřadu“. I nadále má svůj význam pro obce, které spadají do jeho působnosti. Viz výše. Obce v severní části „bývalého“ okresu Most spadají do obce s rozšířenou působností Litvínov, což je druhé největší město „bývalého“ okresu Most.

8

Přírodní poměry Mostecka Mostecko se, se svou rozlohou 467 km2 a počtem obyvatel 122 000, řadí

k nejmenším, ale také k nejlidnatějším regionům nejen v rámci Ústeckého kraje, ale celé České republiky.21 V severní části bývalého okresu tvoří dominantu bývalého okresu Krušné hory, v jihozápadní části pak České středohoří, které přecházejí v Žateckou plošinu. Reliéf Mostecké krajiny byl utvářen především vrásněním, vulkanickou činností, větrem, sedimentací a vodní erozí. A samozřejmě člověkem, který se do vzhledu krajiny nezaměnitelně vepsal především povrchovou těžbou uhlí.22 Krušné hory jsou typickým hornatým reliéfem. V pánevní části je dominantní typ akumulačního reliéfu, kde se usazovaly nezpevněné a málo zpevněné sedimenty. Do jižní části Mostecka zasahuje reliéf tvarovaných plošin, který je v oblasti Českého středohoří vystřídán reliéfní formou vrchoviny vytvořené erozním procesem sopečných struktur.23 Severním a jihozápadním směrem od města Mostu leží rozsáhlé antropogenní uloženiny a vytěžené prostory. Z období čtvrtohor jsou zde významné sedimenty (svahové a naváté) zvláště hlína, písek, kameny, štěrk, spraš a sprašová hlína, které se nacházejí mezi vrchy Ressl, Hněvín a Šibeník. Dalším druhem sedimentů, které jsou v okolí řeky Bíliny a Srpiny jsou sedimenty nivní a říční (písek, hlína a štěrk). Rozsáhlým geologickým podložím z období třetihor na území města a jeho okolí tvoří čedičové horniny (bazaltoidy), které se nacházejí na mírných svazích a nižších vrcholcích. Významné vrchy v okolí města Mostu (Ressl, Široký vrch, Hněvín a Špičák)

21

BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004, s. 9.

22

Tamtéž, s. 14.

23

Tamtéž, s. 15.


25

jsou sopečného původu, tvoří je výlevné horniny (fonolit neboli znělec). Východním a jihovýchodním směrem od města se nachází velké plochy, kde jsou horniny složené z úlomkovitého sopečného materiálu (pyroklastika). Na severním svahu Hněvína jsou nejstarší přeměněné horniny (ortorula), které pocházejí z období prvohor.

Obrázek 5.: Geologické podloží města Mostu a okolí (Zdroj: http://www.geology.cz/app/ciselniky/lokalizace/show_map.php?mapa=g50zj&y=791637&x=989960&r=5000&s=1& legselect=0, upraveno autorkou)

Klimaticky můžeme rozdělit Mostecko na dvě oblasti a to na oblast Krušných hor a na oblast Podkrušnohoří. V Krušných horách je klima mírně chladné a vlhké, a to díky tomu, že Krušné hory jsou první větší překážkou pro vzduchové masy, přicházející ze severozápadního směru od Severního Moře. Kdežto Podkrušnohorská oblast je v závětrné oblasti, v dešťovém stínu Krušných hor, což se projeví i na zdejším klimatu, které je výrazně sušší a teplejší. 24 Léta jsou zde dlouhá, suchá, teplá a zimy

24

Tamtéž, s. 23-24.


26

mírně teplé a sušší. Dle metodiky E. Quitta, patří Most a jeho okolí do teplé oblasti T2.25 Vodstvo na Mostecku můžeme rozdělit do dvou skupin. Do první patří horská oblast, která je deštivá a je prameništěm mnoha vodních toků. Do druhé skupiny patří střední a jižní část regionu, která leží v dešťovém stínu a je na vodní toky chudší než výše zmiňovaná oblast. Celé území leží v povodí řeky Bíliny, která pramení na Chomutovsku a v Ústí nad Labem se vlévá do řeky Labe. Má několik přítoků, z hor to jsou levostranné bystřinné toky, které mají značný spád. Odlišné jsou pravostranné přítoky, které jsou málo vodnaté s malým spádem. Nejvýznamnějším přítokem Bíliny na Mostecku je říčka Srpina. K historické dominantě regionu patřilo Komořanské jezero,

které

bylo

největším

jezerem

v Českém království,

ale

s rozvojem

hnědouhelného hornictví na Mostecku muselo být zcela zlikvidováno, ale náhradou bylo vybudování systému vodních nádrží na řece Bílině a jejích přítocích, které zajišťují ochranu dolů před záplavami.26 Půdy na Mostecku nejsou až tak úrodné, jako v jiných oblastech republiky. Černozemě se vyskytují hlavně v jižní části regionu a vyvinuly se na sprašových horninách. V pánevní části jsou půdy hnědé. Podél toků se vytvořily na naplaveninách půdy nivní. Na spraších se i zde vytvořily hnědozemě nebo černozemě. V podhůří Krušných hor se na štěrkových splaveninách vytvořily chudé, nehluboké hnědé půdy. Pánevní oblast Mostecka se vyznačuje značnou devastací půd, což je důsledek dlouholeté těžby.27 Příroda na Mostecku je velmi různorodá. Je zde charakteristická vegetační pásmovitost od nížin až po vrcholky hor. Vegetace údolních a úvalových niv je zastoupena dřevinami (olše, vrba, topol, jasan) a bylinami (blatouch, svízel, kosatec, přeslička). V pánevní části se nachází pásmo bukovo-dubové a zbytky dubo-habrových hájů. V nižších polohách horských oblastí se vyskytuje bukové pásmo a pro nejvyšší oblasti hor to jsou smrkovo-bukovo-jedlová pásma. Tento původní porost byl vykácen

25

TOLASZ, Radim a kol. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007.

26

BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004, s. 25.

27

Tamtéž, s. 28.


27

a nahrazen smrkovým porostem, který však následně uhynul z důvodu působení imisí. Byly zde tedy vysázeny nové náhradní dřeviny (bříza, jeřáb, jíva, olše, smrk pichlavý). Na krušnohorských loukách najdeme (koprník, prvosenku, pcháč, kopretina). Také se zde vyskytují rašeliniště. Území zdevastovaná těžbou, tzv. výsypky, jsou tvořena výjimečným horninovým prostředím a roste zde zejména odolná třtina křovištní.28

9

Stručná historie města Mostu Mostecká krajina se utvářela miliony let. Byla chráněna Krušnými horami,

vytvořily se zde dobré klimatické podmínky, dostatek úrodných půd, již v pravěku byla tato oblast hustě osídlena.29 Setkávaly se zde důležité obchodní cesty. Nejdůležitější byla stezka z Prahy do německého Freibergu, která musela překonávat bažiny. Krajina kolem Komořanského jezera, byla v době prvního osídlení ještě močálovitá.30 První zmínku o Mostě zaznamenal již v roce 1040 pražský kanovník Kosmas v latinsky psané Kronice české. Pons Gnevin – Most Hněvův, je pojmenován po zakladateli Hněvovi z rodu Hrabišiců. Bylo to důležité strategické místo při boji českého knížete Břetislava I. s německým císařem Jindřichem III. v letech 1039 až 1040.31 Kojata, poslední z rodu Hrabišiců, v roce 1227 odkázal tvrz i osadu pod Hněvínem klášteru na Zderaze v Praze. Klášter však svůj nově nabytý majetek neudržel, musel ustoupit královské moci posledních Přemyslovců, kteří měli zájem o Mostecko z ekonomických a také strategických důvodů.32 Václav I. vybudoval v místech dřívější tvrze kamenný hrad, stal se dominantou celého okolí. Na pravém břehu řeky Bíliny založil tržní osadu a dal jí královské výsady. Tato osada se stala základem budoucího města. Město Most bylo zřejmě založeno před rokem 1253 a potvrzeno roku 1273 králem Přemyslem Otakarem II. Koncem 13. století

28

Tamtéž, s. 29-30.

29

KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad

Labem: AA 2000, 2008. s. 33. 30

TECHNIK, Svatopluk. Města severních Čech. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1967. s. 65

31

Město Most. Historie města Mostu. [online] 2009, [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide Web:

32

POKORNÁ, Libuše. Severočeský kraj: Okres Most. Most: ONV Most, 1989. s. 2.


28

patřilo město Most k předním českým městům.33 Obdělávání velkých ploch půdy nebylo možné zvládnout pomocí vlastních poddaných. Proto během 13. a 14. století byli zváni do českého pohraničí osadníci ze sousedního Saska, Durynska a jiných německých krajů. Brzy se i v Mostě projevila tato nová hospodářská politika posledních Přemyslovců, podporující kolonizaci pohraničních neosídlených oblastí německým obyvatelstvem, započal zde germanizační proces českého pohraničí. V Husitské době byl Most oporou císaře Zikmunda, v roce 1421 byl odražen útok husitských vojsk na Most. Po husitských válkách, kdy došlo k uklidnění politické situace, mohl začít rozvoj nových ekonomických vztahů. Nové zdroje financí byly hledány hlavně v rudném bohatství.34 11. března 1515 zasáhl město veliký požár, který ho téměř celé zničil. Rozhodnutí o obnově a výstavbě města bylo okamžité, bylo to dáno silným ekonomickým zázemím, které přispělo k jeho opětovné výstavbě. Hospodářský rozvoj v celém regionu byl přerušen třicetiletou válkou na počátku 17. století. Pro Mostecké tato válka skončila až roku 1651, kdy jim císař Ferdinand III. povolil zbourat Hněvín, aby v budoucnu nedal příčinu k plenění města. V roce 1680 zasáhla Most morová epidemie, která zpomalila hospodářský život v mostecké oblasti.35 Nový rozvoj Most čekal až s objevem ložisek hnědého uhlí. Mostecký občan Jan Weidlich získal od císaře Matyáše privilegium na dobývání uhlí již v roce 1613. Dolování však nabývalo významu velice pomalu. Až v 19. století rozhodly uhelné sloje o důležitosti této oblasti a to zejména po vybudování železnice, která propojila Chomutov, Most, Ústí nad Labem a Sasko. Roku 1871 byla založena první uhelná společnost, postupně vznikaly další těžařské společnosti se zahraničním kapitálem. Všechny měly svá sídla v Mostě, tím pádem se stal Most hlavním střediskem těžby hnědého uhlí a centrem severočeského hnědouhelného revíru. Počet obyvatel velice

33


Labem: AA 2000, 2008. s. 34. 34


35


Labem: AA 2000, 2008. s. 34-36.


29

rychle rostl, v roce 1857 zde žilo pět tisíc lidí, o třicet tři let později již dvacet jedna tisíc a počet obyvatel se stále zvyšoval.36 Celková prosperita města, která se skrývala v technických vynálezech, bohatnoucích těžařských společnostech, se odrážela i v rozvoji města. Od roku 1901 jezdí z Mostu přes Kopisty, Růžodol, Lipětín, Dolní a Horní Litvínov, Chudeřín až do Janova tramvaj po úzkokolejné trati. V roce 1902 město získává elektrické osvětlení, roku 1908 se staví vojenská kasárna, v letech 1905 – 1912 je obnovena replika hradu Hněvín, 1911 je postaveno divadlo, 1913 německé gymnázium, 1914 pošta, v letech 1911 – 1914 vzniká přehrada na říčce Loupnici k zásobování města pitnou vodou.37 Problémem v této oblasti však byla silná německá většina, proti které se již na konci 19. století začali čeští dělníci a horníci bránit. Založili na Mostecku tzv. obranné české spolky, které pomáhaly k ochraně české menšiny. Vedl se zde boj za českou školu, aby se české děti mohly vzdělávat v češtině. Za podpory nejdůležitějších obranných spolků jako byly Ústřední matice školská nebo Tělovýchovná jednota Sokol, se podařilo ve všech hornických obcích založit českou školu.38 Na konci 1. světové války došlo k boji mezi německou a českou buržoazií, který se dostal na Mostecku do nové polohy. Roku 1918 se německá buržoazie snažila udržet

svou

nadvládu

v pánevní

oblasti,

tím

že

chtěla

vyhlásit

provincii

Deutschböhmen. Dále chtěli odtrhnout další pohraniční území a narušit existenci nově ustanovené Československé republiky, ale to se nakonec nepodařilo.39 Velká hospodářská krize, která se dostala do republiky na konci roku 1930, vyvolala nepokoje i na Mostecku. V jarních měsících roku 1932, kdy došlo k hromadnému propouštění horníků, se situace vyhrotila 23. března, kdy vzplála Velká mostecká stávka, do této stávky se zapojili horníci, v čele stáli komunisté. Ústředním heslem bylo „Jednota – boj – vítězství!“, horníci stávkovali proti snižování mezd a také

36

Tamtéž, s. 36-37.

37

Tamtéž, s. 37.

38


39

Tamtéž, s. 5.


30

propouštění. Po částečném splnění požadavků byla stávka ukončena dne 19. dubna. Při této stávce přišli o život dva horníci Jan Kříž a Josef Ševčík.40 Po odtržení pohraničí v září roku 1938, ještě na podzim se začíná s přípravnými pracemi pro výstavbu chemického komplexu v Záluží. Němci moc dobře věděli, jak je Mostecko svým nerostným bohatstvím důležité. České obyvatelstvo začalo hromadně odcházet do vnitrozemí. V průběhu 2. světové války se z Mostecka stal velký koncentrační tábor, byla zde násilně soustředěna pracovní síla ze všech okupovaných zemí Evropy, tím se změnila demografická a sociální struktura Mostecka. 8. května 1945 byl Most osvobozen sovětskými vojsky. Poválečná obnova těžby byla velice rychlá, začalo se pracovat již 10. května 1945. 41 Po 2. světové válce se stalo město Most jedním z hlavních pilířů rozvoje československého státu a nabývalo na významu. Protože se stále zvyšovaly požadavky na těžbu a měnily se technologie. Začala se rozmáhat povrchová těžba. Základním politickým a hospodářským požadavkem této doby bylo těžit co nejrychleji a co největší množství uhlí. Těžba uhlí se předpokládala až do roku 2035, ale okamžitá potřeba této suroviny byla mnohem větší. A tak se začalo přemýšlet nad možností využít ložiska hnědého uhlí, která se nacházela pod historickým městem. Ukrývalo se zde 100 milionů tun nejkvalitnějšího hnědého uhlí. A proto se muselo zvážit, jak naložit s tímto záměrem. Bylo zde krásné historické město, které mělo své historické i kulturní památky, ale také zde bylo veliké množství žádané suroviny. Otázkou další byl stav přírodního a životního prostředí. A výsledkem byla potřeba zásahu, který byl velmi radikální do územních plánů celého regionu.42

40

WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Velká Mostecká stávka. [online] 2011, [cit. 2012-03-24].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

41


Labem: AA 2000, 2008. s. 37. 42

Tamtéž, s. 33.


31

10 Vývoj osídlení města Mostu Již v době staršího a středního paleolitu se na Mostecku usídlil člověk. Byly zde dobré klimatické podmínky, dostatek úrodné půdy a vzácné nerosty, proto tato oblast patřila k nejhustěji osídleným oblastem Evropy.43 Dokládá to nejstarší archeologická lokalita Písečný vrch u Bečova. Dalším významným archeologickým nalezištěm se stalo území bývalého Komořanského jezera, které člověk obýval v době mladšího a pozdního paleolitu a živil se především lovem. V době 5. až 3. tisíciletí př. n. l. došlo ke změně přírodních podmínek, člověk změnil svůj způsob života. Zakládal svá sídla podél vodních toků, opustil lovecký způsob života a začal s pěstováním plodin a chováním zvířat a jejich domestikací. V neolitickém období přítomnost člověka na Mostecku potvrzují nálezy z lokalit Ervěnice, Komořany, Most, Libkovice, Mariánské Radčice aj. I v průběhu dalších historických období zůstává Mostecko osídleno. Střídají se zde různé kultury např. únětická, mohylová, knovízská a další. Dokladem jsou opět nálezy v lokalitách Komořany, Patokryje, Libkovice, Polerady, Most, Souš, Obrnice, Skyřice. V době železné, okolo 4. až 2. století př. n. l. žijí na Mostecku Keltové, kteří měli velmi dobře zdokonalené zemědělství, dokládají to četné nálezy. S novým tisíciletím přichází do této oblasti také Germáni, stopy osídlení byly objeveny na lokalitách

Horní

Jiřetín,

Most,

Kopisty

a

Ervěnice.

Slované

navázali

v 6. století n. l. na způsob života, který byl spojený se zemědělstvím. Uchovali, tak sídelní kontinuitu a přispěli k rozšíření osídlení. Přítomnost slovanského lidu v mostecké krajině je dokázána četnými archeologickými nálezy, sledujeme tak osídlení bez přerušení až do vzniku českého státu prvními Přemyslovci.44 V raném středověku vznikala sídla zemědělského typu, kde žilo venkovské obyvatelstvo. Území kolem Mostu se dostalo do popředí zájmu až ve 13. století, kdy Most získal Václav I. Na konci 13. století se Most stal díky ekonomickým vazbám

43 44

POKORNÁ, Libuše. Města ČSFR: Most. Praha: Pressfoto, 1991, s. 8-9. BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004,

s. 39-41.


32

největším královským městem severozápadních Čech. V osídlování Mostecka, se také projevila kolonizace, která probíhala ve 13. a 14. století. Jednalo se hlavně o kolonizaci zemědělskou, díky ní, zde v Podkrušnohoří vznikla řada nových vesnic. Později se začala projevovat také kolonizace hornická, protože se zde nacházely naleziště rud. Těmito procesy byl ukončen vývoj osídlení až do nového věku.45 S průmyslovou revolucí, která přichází v průběhu 19. století se na Mostecku rozmáhají různé oblasti průmyslu. Těžba uhlí je zatím nevýznamná, pouze pro místní potřebu. Až s rozvojem železniční dopravy, kdy v roce 1870 došlo k propojení trati Ústí nad Labem – Chomutov, se těžba uhlí zvýšila, protože zde byla možnost nových odbytišť. Díky příznivému vývoji průmyslu na Mostecku sem přicházejí noví obyvatelé za prací. S tím jak se počet obyvatel zvyšoval, tak se také měnila sociální a národnostní struktura obyvatelstva. Na Mostecko přicházeli hlavně čeští dělníci z vnitrozemí.46 Na konci 19. století je podíl Čechů na Mostecku přibližně 31 % v dalších letech se jejich počet zvyšuje a v roce 1930 je to již 49 %. V roce 1880 se hustota zalidnění přiblížila hranici 100 obyvatel na km2. V následujících třiceti letech vzrostla 2,5 x až na hranici 250 obyvatel na km2. A poté se zastavila.47 V průběhu dalších let počet obyvatel v Mostě narůstal až do roku 1938. Největšího počtu obyvatel Most dosáhl v roce 1930, kdy čítal 29 179 obyvatel. Po Mnichovské dohodě se situace změnila, české obyvatelstvo z Mostu odchází do vnitrozemí, ale okolo města se staví pracovní a zajatecké tábory, ve kterých jsou desetitisíce zahraničních dělníků a také válečných zajatců.48 Po 2. světové válce se situace v Mostě opět mění. Protože od května do září roku 1945 docházelo k tzv. pionýrskému období osidlování pohraničí, které bylo

45

Tamtéž, s. 41-44.

46

Oblastní muzeum Most. Zaniklé obce: Starý Most. [online], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World

Wide Web: 47

ANDĚL, Jiří a kol. Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje. Ústí

nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2004. s. 63. 48

Oblastní muzeum Most. Zaniklé obce: Starý Most. [online], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World

Wide Web:


33

živelné, spontánní a bez centrálního řízení. Do pohraničních oblastí přicházeli svobodně rozhodnutí jedinci i se svými rodinami. S tím bylo spojené také násilné vyhánění Němců, kteří zde museli nechat všechen svůj majetek a odejít. Československá armáda byla pověřena odsunem německého obyvatelstva. Vzniklo zde nebezpečí, že odsunem Němců, bude ochromeno hospodářství, a proto vznikaly kampaně a vyhlašovaly se příležitostně akce např. Týden chemie, kdy docházelo k přijímání a rozmísťování dělníků do chemických závodů, třeba také v Záluží u Mostu.49 V padesátých letech 20. století byly zahájeny práce na koncepci osídlení, tzv. „první rajónová studie Mostecka“, která předpokládala, že město dosáhne 90 tisíc obyvatel (s desetitisícovou rezervou). Již v této době se vědělo, že jsou pod starým Mostem zásoby hnědého uhlí, a proto dojde k jeho likvidaci, a že bude vybudováno město nové.50 V šedesátých letech 20. století se do pomalu se rozrůstajícího města stěhovali mladí lidé přicházející z vnitrozemí za prací, jejichž děti se v letech osmdesátých nastěhovaly spolu s občany obcí, které v této době ustoupily další těžbě hnědého uhlí do panelových sídlišť, která byla vybudována mezi posledními. Od počátku devadesátých let, kdy došlo ke změně režimu a k návratu k demokracii se počet obyvatel již nikdy nezvýšil a předpokládané plány naplnění až stotisícového města se nikdy neuskutečnily. Tato situace byla způsobena omezením těžby uhlí, zastavením výstavby dalších sídlišť a celkovou hospodářskou situací ve státě. Naopak se počet obyvatel města začal snižovat. Lidé zde přicházeli o práci a Mostecko se stalo během několika let jednou z oblastí s nejvyšší nezaměstnaností v republice. Proto také lidé z Mostu začali odcházet a mladí lidé, kteří vystudovali, se sem již nevracejí.

49

ČAPKA, František, SLEZÁK Lubomír a Jaroslav VACULÍK. Nové osídlení pohraničí českých

zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 93-123. 50


Labem: AA 2000, 2008. s. 42-43.


34

Pro představu vývoje počtu obyvatel, zde uvádím tabulku a graf, ze které je jasné, jak se měnila dynamika obyvatelstva v Mostě. Je zcela patrné, jak obyvatelstvo ke konci 19. století postupně narůstá v závislosti na rozvoji průmyslu, hlavně díky vzrůstajícímu významu těžby hnědého uhlí. Dále si můžeme všimnout velkého rozdílu mezi lety 1930 a 1950, kdy se stav obyvatel během těchto dvaceti let různě měnil. Bylo to zapříčiněno zejména historickým vývojem (hospodářské krize, Mnichovská dohoda, 2. světová válka, odsun Němců a nové osídlení pohraničí českým obyvatelstvem). Po roce 1950 vidíme zvyšující se počet obyvatel z důvodu stále se rozvíjející těžby hnědého uhlí, chemického a elektrárenského průmyslu a hlavně díky výstavbě nového města. Lidé se na Mostecko dostávali mimo jiné i prostřednictvím umístěnek. Kdy bylo přiděleno mladým lidem pracovní místo po ukončení studia. Počet obyvatel rostl do devadesátých let 20. století, poté se začal snižovat díky novým hospodářským a ekonomickým poměrům, z nichž je nejdůležitější zavírání dolů, tím pádem došlo ke zvýšení podílu nezaměstnaného obyvatelstva. K 31. 12. 2011 měl Most 67 797 obyvatel. Bohužel k jednotlivým místním částem města údaje nejsou zpracovány. Tento údaj mi byl poskytnut na Magistrátu města Mostu odboru správních činností, oddělení matriky a evidence obyvatel. Tabulka 1.: Počet obyvatel Mostu v jednotlivých letech sčítání lidu

Zdroj: RŮŽKOVÁ, Jiřina a Josef ŠKRABAL. Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, I. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. s. 408 – 409., upraveno autorkou.


35

Obrázek 6.: Graf vývoje počtu obyvatel Mostu v jednotlivých letech sčítání lidu (Zdroj: Růžková, Škrabal, 2006, s. 408 – 409., upraveno autorkou)

11 Územní plány města Mostu Územní plány, jakožto legislativní nástroj pro předpokládaný udržitelný rozvoj města, podávají obraz o funkčnosti a prostorovém uspořádání území města. I během 2. světové války se řešila podoba města. Nejdříve bude zmínka o regulačním plánu z roku 1941, jehož autorem je Röllig, který řeší nové územní vztahy. Tento regulační plán se zaměřuje zejména na plochy vhodné k výstavbě bytů a také plán řeší trasu mezi chemickými závody v Záluží a městem.51 Další regulační plán byl přijat v roce 1946. Autory tohoto plánu byli architekti J. Novotný a K. Kuthan. Tento plán byl velmi podobný předchozímu regulačnímu plánu. Nový regulační plán byl zaměřen na rozvoj bytové výstavby, která byla lokalizována pod komunikací vedoucí směrem na Žatec. Tato komunikace spojovala novou čtvrť se starým městem. V roce 1950 byl vypracováním směrného územního plánu (dále jen „SÚP“) pověřen J. Štursa, který také plán města navrhl pro 65 000 obyvatel.52 Tehdejší zástavba zahrnovala dnešní obvody

51

KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 9. (rukopis uložený v SOkA Most)

52


Labem: AA 2000, 2008. s. 42.


36

číslo 2, 3, 4, 5 a 6, ale takto se realizoval z části pouze obvod č. 2 a Skupova ulice. V první polovině padesátých let pracují Štursa se Slabým, na dalších úpravách tohoto plánu, ovšem od jeho plné realizace se ustoupilo. Podstatné však zůstává to, že tyto plány byly koncipovány jako rozšíření starého historického města. V roce 1954 byla sestavena „první rajónová studie Mostecka“, která byla považována za výchozí pro další územní plánování. Z této studie vychází i architekt J. Pokorný, který v letech 1955-1956 zpracoval SÚP Mostu pro 100 000 obyvatel. Až tento plán počítá s likvidací starého města. Tento SÚP navazuje na dílčí územní plány a rozvíjí město do 7 obvodů. V průběhu dalších let se tento plán upravoval a v roce 1960 byl schválen Radou Severočeského krajského národního výboru. Na počátku šedesátých let také docházelo k neustálým změnám týkajících se kapacity města. Tyto změny zapříčiňovala neujasněná celková koncepce hnědouhelné pánve. Počty obyvatel se neustále měnily, až byla schválena velikost města na 65 000 obyvatel. S 65 000 obyvateli počítal směrný SÚP, který byl zpracováván v roce 1963 týmem architekta Krejčího.53 Tento plán také navazoval na plány předešlé, novinkou v tomto plánu byl ale park Šibeník, který měl zlepšit životní prostředí ve městě. Protože v okolí města převažovala důlní činnost a měl také sloužit k rekreaci. V tomto plánu byly určeny plochy pro průmysl ve Velebudicích a Sedleci. Původní studie tohoto plánu však počítaly s ponecháním historického jádra města, až v roce 1961 s vývojem událostí začali tvůrci počítat s celkovou likvidací. Dle návrhu tohoto územního plánu město pomalu rostlo. V roce 1965 byl v Mostě založen Útvar hlavního architekta pod vedením Ing. arch. M. Gajdy. Měl koordinovat novou výstavbu města a dávat podklady pro nové územní plány. V roce 1970 převzal vedení Ing. arch. V. Kubricht. V roce 1976 došlo k zrušení tohoto útvaru, který byl nahrazen odborem územního plánu při odboru výstavby Okresního národního výboru, do roku 1979 tento odbor vedl Ing. Černý, po té vedení převzal Ing. arch. Hasík.54 V průběhu let pokračovala výstavba, která byla naplánována, ale již na počátku 70. let 20. století bylo zjištěno, že navrhovaná kapacita města pro 65 000 obyvatel nebude dostačující. Obvody 8 a 9 měly sloužit jako rezerva pro obytnou zónu, což bylo

53 54

Tamtéž, s. 43 - 44. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 12-14. (rukopis uložený v SOkA

Most)


37

specifikováno v územním plánu architekta Pokorného. Tyto obvody byly využívány jako sady, zahrady a garáže. Později bylo rozhodnuto, že i tyto obvody budou zastavěny komplexní bytovou výstavbou (dále jen „KBV“). Díky těmto změnám byl v roce 1980 zpracován územní plán, který počítal s KBV v obvodech 8 a 9. Taktéž byla navrhována KBV jižně od obvodu 9 a východně od obvodu 6. Tato výstavba však již neproběhla. Autory územního plánu z roku 1980 jsou Ing. M. Gajda a V. Votočková. V tomto územním plánu, si můžeme všimnout také návrhu tramvajové trati, která měla tvořit okružní linku kolem města a procházet jednotlivými obvody. Také si můžeme všimnout, že v okolí hřbitova byla plánována výstavba rodinných domků, která měla být dokončena v roce 1990, ale tato výstavba se opozdila a proběhla až počátkem 21. století. Nejnovějším a aktuálním plánem je územní plán z roku 2002. Tento plán prošel osmi změnami. Autorem plánu je Ing. Antonín Olžbut a jeho zpracovatelský kolektiv. Zaměřoval se na výstavbu nízkopodlažní, tedy na výstavbu rodinných domů, pro které bylo určeno 500 parcel. Dále také řešil dopravní situaci, kde bylo navrženo rozšíření silnice I/27 na čtyřproudou a také navržen vznik dvou mimoúrovňových křižovatek u Souše a Komořan. Dále se v tomto plánu řešilo dobudování letiště. Zpracovatel uvedl jako problém nedostatek parkovacích míst ve městě. Tento nedostatek by mohlo vyřešit vystavění podzemních garáží anebo speciálních nadzemních objektů. 1. prosince 2002 vešel územní plán v platnost. Byl to plán, který poprvé řešil obnovu krajiny, která byla zdevastována těžbou hnědého uhlí55. Tento územní plán je k nahlédnutí on-line na stránkách města http://gis.mestomost.cz/upnmost/. V příloze č. 1, která je na přiloženém CD, jsou tři územní plány. První z roku 1963 V. Krejčího, dále plán M. Gajdy a V. Votočkové z roku 1980 a poslední je zde uložen plán z roku 2002 A. Olžbuta.

55

TROJNOVÁ, Petra. Kronika města Most 2002, s. 33 – 34. [online], [cit. 2012-04-15]. Dostupné na

World

Wide

Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=5024&query=kroniky&p1=51>


38

IV SÍDELNÍ STRUKTURA MĚSTA MOSTU Tato kapitola je věnována stěžejnímu tématu mé bakalářské práce, kterým je právě sídelní struktura města Mostu. V první části bude připomenut historický vznik sídla a jeho vývoj do roku 1945. V další části se zaměřím na staré město Most a jeho vývoj po roce 1945 až po jeho úplnou likvidaci. Závěr této části práce bude patřit koncepci výstavby nového Mostu a taktéž i porovnání jednotlivých sídelních struktur obou měst.

12 Stručný historický vývoj sídla od středověku do konce 2. světové války Město Most vzniklo již v raném středověku. První zmínky o sídlech v této oblasti jsou z 11. století. Doposud není jistě známo, jaká sídla utvořila základ města. Z historických pramenů víme, že existovala Ves svatého Václava nad levým břehem řeky Bíliny, byla pojmenována po kostelu, který se zde nacházel. Tato ves byla sídlem Všebora Hrabišice. Můžeme předpokládat, že muselo existovat ještě druhé sídlo, které se zřejmě nacházelo pod vrchem Hněvínem na pravém břehu řeky Bíliny a patřilo Kojatu Hrabišicovi. Přesná poloha tohoto sídla nebyla zjištěna, jeho umístění můžeme pouze předpokládat. Díky archeologickým nálezům se prokázalo, že existovalo i třetí sídlo taktéž na pravém břehu řeky Bíliny. Tato tři sídla tvořila jádra pozdějšího královského města Mostu, které založil Václav I. ve středu této aglomerace ve třicátých letech 13. století.56 Podoba

starého

Mostu,

jakou

znala

generace

mých

rodičů,

sahá

právě do 13. století. První část města se utvořila z tržní osady kolem vidlicového náměstí (1. náměstí) daného původními cestami, jeho rozsah však nestačil a proto se město dále rozrostlo směrem na jih o 2. náměstí, na východní straně s minoritským klášterem a na jižní straně s farním kostelem se siluetou vrchu Hněvína s hradem. Na konci 13. století, ještě za vlády Přemysla Otakara II. se město dále rozšiřovalo

56

KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri,

2000, s. 185-188.


39

jižním směrem. Tím vzniklo i 3. náměstí, které mělo čtvercový tvar a město bylo opevněno.57 Na níže uvedeném obrázku je zobrazen vývoj města v raném středověku.

Obrázek 7.: Most – geneze města (podle Velínského, 1986 In: Kuča, 2000, s. 164, upraveno autorkou)

V průběhu dalších staletí se město Most nijak výrazně nerozrůstalo. Což se změnilo se stále více vzrůstajícím významem těžby hnědého uhlí a rozvojem průmyslu v této oblasti. Další sídelní růst města nastal až na konci 19. století, podpořený výstavbou železnice. V této době se město rozšířilo severním směrem k železniční trati o tzv. Teplické předměstí a zároveň se rozrůstá i směrem na západ na Souš o tzv. Jezerní předměstí, jehož počátky spadají do 16. století. A průmyslová výstavba se rozrůstala zejména na Pražském předměstí a směrem na Litvínov. Počátkem 20. století si majetní lidé začínají stavět honosné vily na svazích Hněvína, a tak se utváří vilová čtvrť Zahražany. V době 1. světové války končí hospodářský růst a tím utichá jakákoli výstavba. V meziválečném období se buduje jen to, co je nejnutnější.58

57


58

Tamtéž, s. 7


40

Během 2. světové války se Most rozšířil pouze o výstavbu obytného souboru „Zdař Bůh“, který se nacházel mimo město, mezi Širokým vrchem a Koňským vrchem dnešním Resslem, za čtvrtí Zahražany. Během války podlehlo město několika náletům, které zcela zničily a značně poškodily desítky domů a významných objektů. A právě tento moment spolu se zanedbáním údržby byl počátek chátrání města.59

13 Popis struktury „starého“ Mostu Při morfologickém popisování struktury starého města jsem vycházela zejména ze schémat a ortofotosnímků města. Doplňující komentář mi poskytly moji prarodiče, kteří si oba dva na starý Most stále dobře pamatují. Zdrojem pro popis funkční struktury města a jeho funkčních ploch je také vyprávění mých prarodičů. Pro přesnější ilustraci je v textu přiloženo i schéma starého Mostu, na kterém je patrné rozmístění jednotlivých funkčních zón města. O morfologické struktuře města vypovídá zejména jeho historický vývoj, který byl hlavním koordinátorem rozvoje města, což je znát zejména na nepravidelném tvaru města. Historické jádro města, které se utvořilo postupně okolo třech náměstí, bylo tvořeno bloky nejstarších budov, které byly odděleny od sebe úzkými uličkami. Jako první okrajová oblast historického jádra se vystavělo Teplické předměstí, které se nacházelo severně až severovýchodně od jádra města. Toto předměstí bylo tvořeno zejména uzavřenými bloky budov, které obklopovaly pravoúhle uspořádané komunikace. Předměstí Pražské se vystavělo jižním směrem od centra města. Severní část Pražského předměstí byla tvořena rodinnými domy, které utvářely rovněž ve většině případů uzavřené bloky, tvar dopravní sítě zde byl již značně nepravidelný. Jezerní předměstí vznikalo na severním úpatí vrchu Hněvína. Tvar tohoto předměstí předurčovala hlavní komunikace, vedoucí východo-západním směrem. Jižně od jádra města dále vyrostly Zahražany, které se dodnes rozprostírají na jižním až jihozápadním úpatí Hněvína. Tato čtvrť byla propojena se starým mostem Žižkovou ulicí, podél které byly vystavěny honosné vilky. Poslední čtvrtí, která byla ve starém městě vybudována,

59


2000, s. 195-196.


41

byla osada Zdař Bůh, která byla typická svými rovnoběžnými ulicemi podél vrchu Resslu. Hlavní funkcí města byla funkce obytná. Mimo průmyslovou zónu, která se nacházela částečně také na Pražském předměstí. Občanská vybavenost byla ve městě rozptýlena. Co se týče vyšší občanské vybavenosti, ta byla soustředěna do historického jádra města. Na 1. náměstí bylo několik administrativních budov jako radnice či okresní soud, dále Česká záložna. Nacházel se zde také hotel Praha a kino Mír. Široká ulice (také Zdeňka Nejedlého), spojovala 1. a 2. náměstí. 2. náměstí se nazývalo trhové, bylo určeno k obchodování. Podobu náměstí dokresloval děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stál za náměstím. Na 3. náměstí bylo autobusové nádraží, jeho původní účel byl jiný, sloužilo taktéž ke konání trhů. Další občanská vybavenost byla rozmístěna po celém městě, zejména podél významnějších ulic a na dalších náměstích města. Např. z Václavského náměstí, kde stál kostel sv. Václava, a toto náměstí bylo zdobeno parkem a stály zde obytné domy, vedly dvě ulice. Teplická ulice, která se právě napojovala na silnici do Teplic. Zde stály dva hotely, hostinec, byla zde škola a nespočet obchodů a poskytovatelů služeb (pekařství, mlékařství, řeznictví a uzenářství, drogistické zboží, atd.), dále se zde nacházel také cukrovar. V Okružní ulici (také Stalinova třída), která taktéž vedla z Václavského náměstí, stály domy, kde bylo bydlení propojeno s obchodem a službami (lakýrníci, malíři atd.). Na Smetanově náměstí stála spořitelna a městské divadlo, z tohoto náměstí vedla ulice směrem na Litvínov a Chomutov. Školy byly rozmístěny po celém městě. Nemocnice stála na Pražském předměstí, které mělo spíše funkci výrobní, byla zde totiž porcelánka, dále továrna RICO na zdravotnický materiál (obvazy, vata, atd.). Také ocelárna, vedle které byla umístěna panelárna, která stála na pomezí starého a nového města. Pivovar byl umístěn pod vrchem Hněvín u Žatecké ulice, při likvidaci města byl přemístěn do Sedlece za Most. „Na území starého města bylo umístěno 12 škol, 50 objektů sociální a zdravotní péče, 5 kin, městské divadlo, knihovna, lázně, museum, okresní nemocnice, kulturní dům, 20 administrativních a správních budov, 15 restaurací, 4 hotely, 240 obchodů, 60 skladů, 80 dílen a provozoven, dům sportu, asi 100 samostatných


42

garáží, 630 kanceláří, 5 kostelů, různé památkové objekty a 7 průmyslových závodů, objekty železnice, elektrárna a 6300 bytů.“60

Obrázek 8.: Nákres starého města Mostu (Zdroj: Michaela Németová, 2012)

60


Labem: AA 2000, 2008. s. 58-59.


43

14 Postupný zánik „starého“ města až po jeho likvidaci Jelikož se již dříve vědělo, že je pod městem velká zásoba hnědého uhlí, a bylo pouze otázkou času, kdy bude muset město těžbě ustoupit, tak na to také město patřičně doplácelo. Nebylo zde vytvořeno vhodné prostředí pro udržení stavebního fondu. Potřeba uhlí nevytvořila důležitou motivaci pro údržbu, rozvoj, rekonstrukci či modernizaci města. Situace v Mostě byla jiná než v jiných městech. Většina budov, které zde byly postaveny, byly z dob Rakousko-Uherska. Po 2. světové válce byla výstavba v Mostě velmi omezená. Kvalita bydlení byla stále více nedostačující, byty byly malé, většinou dvoupokojové, a bez vlastního sociálního zařízení. Podobný stav nastával také v technických sítích. Kanalizace byla bez čištění, a tak všechny splašky tekly do řeky Bíliny, která již byla znečištěna díky odpadům, které do ní vytékaly z chemických závodů. A tak se město pomalu, ale jistě dostávalo do katastrofální situace, protože podmínky pro život občanů začaly být více než neúnosné.61 Jak již bylo zmíněno výše v kapitole pojednávající o územním plánování, výstavba města po 2. světové válce se korigovala regulačním plánem z roku 1946. Město se rozrůstalo na Žateckém předměstí a také podél tř. Budovatelů. Dále se rozhodlo, že bude dostavena čtvrť, která vznikla za války (Zdař Bůh). Domy zde byly řazeny podél nových ulic, které kopírovaly vrstevnice vrchu Ressl. Ke konci čtyřicátých let se pomalu rozrůstá nová čtvrť Stalingrad a dochází tak k propojení se Zahražany.62

61

Tamtéž, s. 38.

62


2000, s. 196.


44

Obrázek 9.: Pohled na Zdař Bůh a Stalingradskou čtvrť, v dáli Zahražany (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 146)

V padesátých letech 20. století se výstavba ubírala až ke Skupově ulici (dnes v centru města), kde byly vytvořeny obytné sektory. Tato nová výstavba navazovala na staré město.63 V padesátých letech se z uhlí stává velmi důležitá a strategická surovina národního hospodářství a velmi výrazně se rozvíjí povrchová důlní činnost, která zasahuje i obce v okolí Mostu. Tyto obce musejí ustoupit těžbě. Tato situace vyvolává potřebu výstavby dalších bytů. Uhlí, které se nachází pod historickým jádrem města,

63


Labem: AA 2000, 2008. s. 42.


45

začíná být středem zájmů a tak se historický a kulturní význam města razantně potlačuje. Až v 2. polovině 50. let 20. století se začalo oficiálně uvažovat o likvidaci starého města Mostu a výstavbě nového. Ústřední orgány si uvědomovaly prvenství v likvidaci města kvůli uhlí. Na místě byly také obavy z kritiky a to i ze zahraničí a právě proto, že přemístění města bylo složité, tak se stanovila řada úkolů, které měly být před rozhodnutím o osudu města vyřešeny. Např. byl požadován likvidační záměr Mostu a seznam vyvolaných investic. Veškerý průběh sledovala a řídila vládní komise, která byla jmenována usnesením vlády č. 1115 z 28. listopadu 1962.64

14.1

Likvidace „starého“ města Usnesením

předsednictva

Ústředního

výboru

Komunistické

strany

Československa (dále jen „ÚV KSČ“) z 2. října 1962 byl dán souhlas k zahájení přípravných prací pro likvidaci starého Mostu. Vzhledem k likvidaci starého města se již v novém územním plánu neuvažuje s návazností na historické jádro Mostu. Docházelo tedy k organizačnímu a provoznímu propojení měst do doby úplné likvidace města. Dle směrného územního plánu měla být báňská činnost zahájena nejpozději v roce 1967. Město mělo být vyklizeno do konce roku 1975 a občané měli být přemístěni v letech 1966 až 1972. Usnesení vlády č. 180 z roku 1964 již pouze likvidaci starého Mostu potvrdilo.65 Likvidace starého města započala v roce 1967 vytěžením zásob uhlí pod severním a severovýchodním úpatím vrchu Hněvína, protože měl být v této oblasti umístěn koridor, který soustřeďoval železniční, automobilovou a tramvajovou dopravu a všechny inženýrské sítě. Musela být také přeložena řeka Bílina, která je v určitých částech vedena potrubím. Postupně zanikalo Jezerní předměstí a jižní část historického jádra města. Po přesunutí děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie v roce 1975 se začala postupně likvidovat oblast okolo 2. a 3. náměstí. Až po vybudování veškerých přeložek železničních tratí došlo k likvidaci obou železničních nádraží ve starém Mostě.

64

Tamtéž, s. 83.

65

Tamtéž, s. 66.


46

V roce 1979 začala definitivní likvidace zbytku starého Mostu, čímž byla nádražní čtvrť a 1. náměstí. Konečná likvidace historického jádra byla v roce 1982 a nádražní čtvrti v roce 1984. Ze starého města zůstalo pouze torzo špitálu sv. Ducha a k němu přesunutý děkanský kostel.66

Obrázek 10.: Etapy likvidace starého města (Zdroj: Krejčí, 2008, s. 134)

66


2000, s. 198.


47

Obrázek 11.:Vytvořený koridor sítí (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 159)

14.2

Přesun děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie stál v Mostě u 2. náměstí již

od konce 16. století, kdy byl dostavěn. Tato historická a kulturní památka byla výjimečná právě díky svému interiéru (žebrová klenba). Kostel vážil 10 tisíc tun, byl vysoký 31 m, široký 30 m a dlouhý 60 m. Vláda rozhodla, že bude zachován. Existovala řada návrhů jak zachránit kostel. Jednou z variant bylo i ponechat kostel na svém původním místě, anebo kostel rozebrat a znovu postavit, ale vyhrálo řešení kostel přesunout. Bylo rozhodnuto, že se kostel přemístí ke špitálu a kostelu sv. Ducha. Příprava přesunu trvala 5 let. Z kostela se muselo všechno demontovat, poté byl kostel vyztužen ocelovou konstrukcí. S přesunem se začalo 30. září 1975, kostel se posouval rychlostí 2 cm za minutu. 27. října 1975 stál kostel na svém novém místě, byl tedy posunut

o 841,1 m. V dalších letech se pracovalo

na jeho rekonstrukci

a restaurátorských pracích, které probíhaly až do roku 1988, kdy byl kostel znovu zpřístupněn. Až roku 1993 v červnu byl opět vysvěcen.67

67

Jak se stěhuje kostel [film]. Filmové laboratoře Barrandov, závod Praha, 1988.


Obrázek 12.: Naložený kostel, přichystaný na přesun (Zdroj: Krejčí, 2008, s. 163)

Obrázek 13.: Kostel v pohybu (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 256)

48


49

Obrázek 14.: Pohled na přesunutý děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie (Zdroj: http://alik.idnes.cz/o-srazu-alika-v-moste-0rh-/alik-alikoviny.asp?c=A070319_osrazu_al)

15 Výstavba „nového“ města Jak již víme, s existencí starého města se v územním plánu z počátku šedesátých let již nepočítalo. A tak vyvstal problém, jakým způsobem staré město nahradit. Nový plán uvažoval se sedmi městskými obvody (podle plánu z padesátých let architekta Pokorného), a pouze více zdůraznil jejich funkční charakter. Obvody 1, 2, 3, 4 a 6 měly převážně obytný charakter, obvod 5 byl zaměřen na sport a obvod 7 měl funkci vzdělávací a rekreační. V obvodě 1 byla vymezena plocha areálu nemocnice. Vzhledem k tomu, že došlo ke zmenšení kapacity města z původních 100 000 na 65 000 obyvatel, mělo to závažný důsledek i pro technickou infrastrukturu města (inženýrské sítě). Došlo ke zmenšení dimenzí potrubí, změnám tras horkovodů a rozmístění vodojemů.68 „Most je navržen jako kompaktní útvar obytného území a dalších funkčních zón, rozvíjející se podél základního městského komunikačního kříže, tj. severojižní městské třídy Budovatelů, procházející od sportovního areálu až k Velebudicím a východozápadní třídy, která prochází od Souše Stalingradskou čtvrtí a končí

68



50

u hlavního nádraží Československých státních drah (dále jen „ČSD“) v Rudolicích.“69 Na tyto dvě komunikace jsou napojeny státní silnice I/13 Teplice – Most – Chomutov a I/27 Most – Žatec. Tyto komunikace byly propojeny městským obchvatem, do tohoto systému byla zapojena i silnice směrem na Prahu. Městské obvody byly na tuto dopravní síť napojeny. Průmyslové areály byly umístěny na okraji města ve Velebudicích a Sedleci. Do centra města byly umístěny důležité správní, kulturně společenské, obchodní a administrativní objekty. Dominantou hornického města se stala výšková budova Generálního ředitelství Severočeských hnědouhelných dolů (dále jen „GŘ SHD“), která má čtyřiadvacet podlaží. Sportovní areál byl navrhnut u stávajícího stadionu. Areál nemocnice umístěný v obvodu 1 uvažoval s možností dostavby dalších zdravotnických zařízení. Hřbitov byl umístěn pod jihovýchodním svahem vrchu Ressl nad Žateckou ulicí. Byla požadována ochrana zeleně na Hněvíně, Širokém vrchu a Resslu, před další výstavbou. Byly navrženy ochranné zelené pásy na výsypkách, s jejichž rekultivací se započalo v době sypání. Dopravní obslužnost města byla řešena městskou hromadnou dopravou, a to tramvajovou a autobusovou. Tramvajová trať vedla od nádraží ČSD přes centrum města až k průmyslovému areálu Velebudice a autobusy obsluhují zbylé území města. V rámci technické vybavenosti byla navržena kanalizační čistírna v Chanově. Zdrojem pitné vody se stala Flájská přehrada, která byla vybudována v letech 1954 – 1961. Počítalo se také s novými zdroji plynu, elektrické energie z elektrických rozvoden Most sever a Most jih. Uvažovalo se s centrálním vytápěním, proto byla elektrárna v Komořanech zrekonstruována na teplárnu a teplo mělo být dodáváno horkovody.70 Vzhledem k tomu, že bylo nutné co nejdříve přestěhovat obyvatele starého Mostu do nových tehdy moderních bytů, byla výstavba města soustředěna zejména na stavbu bytových jednotek a pouze nejnutnější občanskou vybavenost, ostatní se dostavovalo později. Proto se z nového města stala prozatím „ubytovna“ a do starého města se stále dojíždělo za službami, prací, kulturou a sportem.

69


Labem: AA 2000, 2008. s. 96. 70

Tamtéž, s. 96-97.


15.1

51

Obvod 1 - Stalingradská čtvrť Na počátku šedesátých let 20. století byla z větší části dokončena bytová

výstavba (osada Zdař Bůh, čtvrť Stalingrad), ve které je několik typů urbanistických struktur - vilky, rodinné domky, polouzavřené domovní bloky, na které navazovala výstavba řadových domků.71 Ke konci padesátých let 20. století se zde postupně stavěla první KBV, převážně čtyřpodlažních obytných domů s 2 500 bytovými jednotkami. Občanská vybavenost se budovala až do roku 1967. Byla zde škola s 22 třídami, mateřská škola pro 90 dětí a jesle pro 70 dětí. Dále restaurace a obchody. Dominantou tohoto obvodu je obytný věžový dům s restaurací Luna, který zde byl vystavěn již po dokončení výstavby obvodu v roce 1970.72 V tomto okrsku se také v roce 1970 začalo s výstavbou nové nemocnice, která měla kapacitu až 1 300 lůžek. Již v roce 1975 byla část nemocnice v provozu. V rámci rozptýlené výstavby byl na Zahražanech zrealizován v letech 1970–1971 věžový obytný dům s kulturním a obchodním zařízením a kinem. V těsné blízkosti kulturního zařízení navázala rozptylová KBV s osmipodlažními panelovými domy postavenými v letech 1976–1978.73

71


2000, s. 196. 72


73

Tamtéž, s. 28.


Obrázek 15.: Schéma obvodu 1 (Zdroj: Michaela Németová, 2012)

Obrázek 16.: Pohled na nemocnici (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 170)

52


15.2

53

Obvod 2 - Podžatecká tzv. „stovky“ Tento obvod byl dostavěn ve stylu doznívajícího socialistického realismu. Jde

o obytné domy, které byly vystavěny směrem od koridoru až ke Skupově ulici. Podél tř. Budovatelů byly v padesátých letech 20. století vybudovány čtyřpodlažní, pětipodlažní až šestipodlažní polouzavřené domovní bloky ve tvaru písmene E. Pátý blok byl vybudován na ulici Josefa Skupy.74 V tomto obvodě se realizovalo 3 718 bytových jednotek.75 Dominantu obvodu tvoří budova internátu (nyní hotel Domino) postavený v letech 1969 – 1970, který byl realizován až po dokončení výstavby obvodu, stejně jako některé objekty v obvodu 1 a 3.76 Občanská vybavenost byla částečně soustředěna na tř. Budovatelů (obchody) a další vybavenost se realizovala uvnitř tohoto obvodu (škola, školka, jesle).77


74


2000, s. 197. 75

MANNLOVÁ-RAKOVÁ, Heide. Most 1932/1982. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství,

1982. s. 139. 76


77

Tamtéž, s. 12.


54

Obrázek 18.: Dům podél tř. Budovatelů (Zdroj: http://aspectio.galerie.cz/#61367081)

15.3

Obvod 3 - Podžatecká Od konce padesátých let 20. století se pracovalo na bytové výstavbě od

Skupovy ulice až ke konečné stanici tramvaje u dopravního podniku. Tento obvod navazoval na obvod 2, domy zde byly prvními domy panelového typu z cihlových bloků. V této době se pomalu začíná rozvíjet panelový systém výstavby bytů ve městě. Stavěly

se

čtyřpodlažní

a

pětipodlažní

domy,

taktéž

několik

věžových

čtrnáctipodlažních domů. V tomto obvodu bylo realizováno 4 808 bytů. Dominantou tohoto obvodu je budova Báňských staveb, která byla dostavěna roku 1963. Tím končí na deset let výstavba tohoto obvodu. Při novém centru v roce 1973 jsou v tomto obvodě dostavěny tři trojúhelníkové budovy zvané „sejry“, které fungovaly jako centra služeb a Dům hospodářských organizací.78 V rámci občanské vybavenosti zde byly realizovány objekty obchodů, služeb, restaurace a také dvě základní školy se 48 třídami, mateřské školy pro 170 dětí a jesle

78

MANNLOVÁ-RAKOVÁ, Heide. Most 1932/1982. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství,

1982. s. 139.


55

pro 125 dětí.79 Po dokončení výstavby tohoto obvodu byl v letech 1974–1975 realizován při Žatecké ulici administrativní objekt ředitelství keramických závodů.80


Obrázek 20.: Pohled na tř. Budovatelů „U sejrů“ (Zdroj: http://aspectio.galerie.cz/#61367112)

79


80

Tamtéž, s. 28.


15.4

56

Obvod 4 V letech 1962 – 1965 byl vybudován obvod č. 4 s 2 448 byty. Tyto byty se

nacházely v čtyřpodlažních, pětipodlažních, sedmipodlažních a jedenáctipodlažních panelových domech. Čtyřpodlažní domy byly stavěny tradičním způsobem (z cihel), ostatní panelovou technologií. Významnou stavbou tohoto obvodu bylo velké nákupní centrum Rozkvět, kde se soustředila vyšší vybavenost. Byl zde také vybudován dům peněžnictví. Nacházely se zde budovy první kulturní vybavenosti. Bylo to centrum Kosmos s kinem a také lidová škola umění, která byla dostavěna roku 1969. V letech 1972 – 1973 se realizuje tržnice, která leží naproti kinu. Jsou zde dvě základní školy s padesáti třídami, mateřské školy pro 150 dětí, jesle pro 110 dětí.81


81

Tamtéž, s. 14-15.


57

Obrázek 22.: Nákupní centrum Rozkvět (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 163)

15.5

Obvod 5 - Severní čtvrť V 70. letech 20. století započala výstavba nových částí Mostu, která se ubírala

východním směrem od tř. Budovatelů. Měla to být oddělená panelová sídliště okolo vrchu Šibeník a tak postupně vyrostly obvody 5, 6 a 7. V rámci obvodu 5 a 6 byl vyřešen vstupní prostor do města od nového nádraží. Výstavbou těchto obvodů došlo k propojení nádraží a centra města.82 V obvodu 5 bylo vybudováno 2 382 bytových jednotek. Tento obvod byl zaměřen na sport. V letech 1974 – 1977 zde vyrostla sportovní hala pro 1200 diváků, v blízkosti stávajícího letního stadionu. Dominantou nejen tohoto obvodu, ale také celého města je objekt bývalé administrativní budovy GŘ SHD. Bylo zde také vystavěno obchodní středisko Sever a Sport. Dále byl v obvodě v letech 1979 až 1982 vystavěn dům s pečovatelskou službou. Samozřejmostí byla výstavba základní školy, dvou mateřských škol a jeslí.83

82

Tamtéž, s. 15.

83

Tamtéž, s. 15 -16.


58


Obrázek 24.: Budova GŘ SHD (Zdroj:http://www.mrakodrapy.kvalitne.cz/obrazky/SHD-Komes.jpg)

15.6

Obvod 6 - čtvrť Bohumíra Šmerala tzv. „pětistovky“ V tomto obvodě se vystavělo 2 447 bytových jednotek. Kromě klasických

panelových domů se zde vybudovaly také čtyřpodlažní panelové domy v hlubokých zářezech terénu a také řadové domy typu okál se sedlovými střechami. Byla zde také ubytovna HOBY SHD (Hotelové bydlení Severočeských hnědouhelných dolů). V rámci


59

občanské vybavenosti kromě dvou základních škol, mateřských škol a jeslí, zde bylo vybudováno také zdravotní středisko, budova okresního soudu, okresní knihovny s kinem, geodézie, další lidová škola umění. A budova Sboru národní bezpečnosti (dále jen „SNB“), dnes sídlo policie. V obvodu byly rozmístěny tři domy služeb včetně obchodů.84


Obrázek 26.: Budova bývalého SNB, dnes okresní ředitelství Policie ČR (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 166)

84

Tamtéž, s. 16-17.


15.7

60

Obvod 7 - Zahradní čtvrť Tato čtvrť vyrostla na vyvýšenině za vrchem Šibeník. Projekt byl od roku 1967

několikrát přepracován. Realizace KBV probíhala v letech 1970–1976. Byla zde opět základní škola, mateřská škola a jesle. Dále zdravotní středisko, obchodní středisko Obzor a kulturní středisko Máj, dnešní divadlo Rozmanitostí. Dále zde bylo vybudováno v letech 1970–1974 koupaliště s otevřeným bazénem a vyhřívanou vodou. Nedostatek stavebních míst a vyčerpání ploch z územního plánu vyvolalo tzv. zahušťování bytové výstavby, což je výstavba menšího počtu bytů bez občanské vybavenosti. Bytová výstavba byla umístěna do části předpokládaného území pro střední školy. Tato zástavba vznikla pod koupalištěm. Do prostoru školského areálu byla umístěna průmyslová škola (realizována 1979–1981) a dále dvě střední školy ekonomická a pedagogická včetně společného vybavení hřiště, internát, menza. Tento návrh byl realizován jen z části, vystavěla se pouze škola průmyslová a místo školy ekonomické a pedagogické byla vybudována střední škola a odborné učiliště gastronomie a služeb. Dále pod koupaliště byla umístěna tělocvična a dvě mateřské školy.85

85

Tamtéž, s. 18.



Obrázek 28.: Nákupní středisko Obzor (Zdroj: Mannlová-Raková, 1982, s. 163)

61


15.8

62

Obvod 8 - Výsluní tzv. „šestistovky“ Území tohoto obvodu bylo zastavěno klasickou KBV, která zde probíhala

v první polovině osmdesátých let 20. století. Byly zde osmipodlažní panelové domy a občanská vybavenost, tj. dvě základní školy, mateřské školy a jesle, dále zdravotní středisko, obchodní středisko a sportovní areál. Navíc se zde podařilo soustředit vyšší občanskou vybavenost v podobě obchodního a kulturního centra Kahan, které stálo podél ulice Lipová a navazovalo na obvod 7 a 9. Zde se také vytvořilo společné centrum občanské vybavenosti, pro všechny tři obvody. Vyvstaly dokonce obavy, aby toto nové středisko nepředčilo samotné centrum města. Podle nového územního plánu z roku 1980 se počítalo s prodloužením tramvajové trati z Velebudic podél obvodů 8, 9 a 6 směrem k nádraží a tím by došlo k propojení a vytvoření okruhu tramvajové trati kolem města. Bohužel tento záměr, o kterém se uvažovalo již dříve, nebyl zrealizován.86


86

Tamtéž, s. 19.


63

Obrázek 30.: Pohled na Zahradní čtvrť, Výsluní a Liščí vrch (Zdroj:http://dsb.wikipedia.org/wiki/Dataja:S%C3%ADdli%C5%A1t%C4%9B_V%C3%BDslun%C3%AD,_Zahrad n%C3%AD_%C4%8Dtvr%C5%A5_a_Li%C5%A1%C4%8D%C3%AD_Vrch,_Most.jpg)

15.9

Obvod 9 - Liščí vrch tzv. „sedmistovky“ Co se týče bytové výstavby, nebyl ani tento obvod výjimkou. I zde probíhala

KBV v druhé polovině osmdesátých let 20. století. Jednalo se o osmipodlažní panelové domy. Dále navazovala občanská vybavenost se dvěma základními školami, třemi mateřskými školami a dvoje jesle, také se zde nachází dům s pečovatelskou službou. V sídlišti byl pouze jeden malý objekt obchodního střediska. Ostatní obchody se nacházely v obvodě 7 a 8. Podle plánu měla být občanská vybavenost soustředěna u nástupních stanic tramvaje. Vzhledem k tomu, že do tohoto obvodu nebyla zavedena tramvajová trať, se kterou se podle plánů počítalo, nedošlo ani k výstavbě plánované občanské vybavenosti. Tento obvod je tedy bez jakéhokoli obchodního či kulturního střediska.87 Až v posledních letech, byla plocha pro občanskou vybavenost využita výstavbou supermarketů a obchodů.

87

Tamtéž, s. 20.


64


Obrázek 32.: Panelové sídliště v „sedmistovkách“ (Zdroj: Most – 10 let poté, 2000, s. 14)

15.10 Centrum města Centrum města bylo řešeno souběžně již od šedesátých let 20. století společně s územním plánem. Na projekt centra byla vypsána soutěž, kterou vyhrál architekt Krejčí. Projekt byl několikrát upřesňován podle probíhající výstavby jednotlivých objektů. První objekt, který byl v rámci centra postaven v letech 1969 – 1971 byla budova bývalého Okresního výboru Komunistické strany Československa, následoval obchodní dům Prior dobudovaný v roce 1976, pošta stavěná v letech 1974 – 1977. Jako


65

poslední objekt realizovaný v sedmdesátých letech 20. století byla budova národních výborů (dnes budova Magistrátu města Most), jejíž administrativní část byla dokončena v roce 1977 a část s obchody v roce 1978. Další objekty byly realizovány již počátkem osmdesátých let, a to hotel Murom v letech 1979 – 1983, Ústřední kulturní dům Repre v letech 1980 – 1984 a nakonec bylo postaveno a zprovozněno divadlo, které bylo realizováno v letech 1980 – 1985 podle vítězného projektu architekta Klimeše. Takto vybudované centrum však vypadalo jako torzo. V původní studii architekta Krejčího měly být mezi tyto základní objekty dostavěny další objekty, které by nakonec tvořily centrum včetně náměstí (kino a restaurace, objekt družstev, výstavní pavilony, víceúčelové haly, muzeum). Bohužel k dostavbě nikdy nedošlo. I budova okresního muzea, která měla být umístěna na okraji parku Šibeník u Moskevské ulice a na kterou byla vypsána dvakrát soutěž, nebyla nikdy postavena. Nakonec bylo okresní muzeum umístěno do bývalé průmyslové školy pod úpatím vrchu Hněvína v obvodě 1.88 V průběhu dalších let docházelo k mnoha dalším úpravám a změnám v projektu centra města. Již v sedmdesátých letech 20. století byla vypracována prověřovací studie na Českém vysokém učení technickém v Praze. Tato studie některé objekty architekta Krejčího potvrdila, jiné změnila nebo upravila, popř. doplnila. Tato studie také počítala s dopravním zklidněním centra města. Mělo dojít k ponoření tramvajové trati a odklonu automobilové dopravy do ulic Žatecká a Pod Šibeníkem, tím by došlo k vytvoření klidové zóny v prostoru celého náměstí. Přestože ani tato studie nebyla realizována, stala se výchozím podkladem pro další úpravy centra.89 S vrchem Šibeník bylo již v územním plánu ze šedesátých let 20. století uvažováno jako s parkem, pouze při jeho okraji k centru města mělo vyrůst několik objektů, které byly zahrnuty do studie v rámci stavby centra města. Přesto se objevily snahy v sedmdesátých letech 20. století s umístěním KBV i do prostoru parku. Na štěstí

88

Tamtéž, s. 21-22.

89

Tamtéž, s. 22.


66

byl park pro svůj účel zachován a také nikdy nedošlo k výstavbě plánovaných objektů v rámci centra města (muzeum, památník Mostecké stávky, Dům pionýrů a mládeže).90 Již v roce 1992 byla vypsána urbanistická soutěž na změnu koncepce a dostavbu centra města. Tento návrh vypracoval architekt Šimeček, protože se ale nenašli investoři, plán byl v roce 1997 přepracován. Tento návrh počítal s náměstím ve tvaru trojúhelníku před budovou divadla, který připomíná tvar 1. náměstí ve starém Mostě.91 Toto náměstní bylo také na konci devadesátých let vybudováno a byly na něj umístěny památky ze starého Mostu, kterými byla renesanční kašna a morový sloup, které také původně stály na 1. náměstí ve starém Mostě. Oživení centra měla také zajistit kombinace dosavadní pěší zóny s omezenou automobilovou dopravou. Podle plánů, mělo být centrum nového Mostu podobné tomu starému, právě díky umístění třech náměstí. V listopadu 2005 se započalo s výstavbou 2. náměstí, které se nachází před budovou finančního úřadu. Toto náměstí bylo slavnostně otevřeno 3. 8. 2006.92 3. náměstí se mělo nacházet před budovou obchodního domu Prior a kulturního domu Repre. Toto náměstí zatím vybudováno nebylo.

90

Tamtéž, s. 23.

91


2000, s. 199. 92

Město Most. Město a samospráva: Historie- stručné dějiny města v datech [online], [cit. 2012-04-09].

Dostupné

na

World

Wide

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3445&p1=1192>

Web:


Obrázek 33.: Schéma centra města (Zdroj: Michaela Németová, 2012)

Obrázek 34.: Pohled na centrum města (Zdroj: http://aspectio.galerie.cz/#61367212)

67


68

15.11 Čtvrť Chanov Tato čtvrť se nachází na okraji města Mostu. Dříve zemědělská osada Chanov měla být dle územního plánu z šedesátých let zlikvidována, byla navržena na dožití a to nejpozději do roku 1975. Předpokládalo se zde i se zhoršené životní prostředí vzhledem k navržené čistírně odpadních vod, humusárně a také mimoúrovňovému křížení komunikační spojky Velebudice – Chanov. Zároveň je v tomto území nevhodný zemědělský půdní fond, proto bylo ve studii z roku 1975 uvažováno s územím Chanova jako průmyslovou zónou vhodnou pro výstavbu autobusových garáží a servis pro vstup do města. Přesto zde bylo v letech 1976 – 1979 postaveno nové panelové sídliště pro občany romské národnosti ze starého Mostu.93 Tímto způsobem měla být

původně vyřešena otázka problémového

obyvatelstva ze starého Mostu, to se ovšem nepodařilo. To, že se obyvatelstvo romského původu přestěhuje a izoluje na jedno panelové sídliště, řešením nebylo. Romští spoluobčané v nových domech neuměli bydlet, neznali systém centrálního vytápění, přívod tekoucí vody z kohoutku, a tak záhy začali objekty postupně likvidovat, vytrhali parkety, odmontovali vodovodní kohoutky, odstranili zábradlí na chodbách. Některé objekty se v průběhu deseti let staly zcela neobyvatelnými, obyvatelé museli domy opustit a časem z těchto domů zůstal pouze nosný betonový skelet. Jeden objekt byl již v roce 2002 zbourán, byl to takzvaný blok 9. Nyní čeká na demolici další „panelák“ (blok 12), ta je díky nedostatku finančních prostředků stále odkládána. Město, ale také na podzim roku 2011 začalo s opravami čtyř panelových domů v Chanově, které by měly projít revitalizací. Nebudou se však opravovat všechny domy v Chanově, ale byly vybrány pouze čtyři, které jsou dostatečně zachovalé na to, aby se mohly opravit. A tak se dostane část dotace také na zničené domy v problémové oblasti takzvaných „stovek“, kde jsou také domy zničené.

93



69

Obrázek 35.: Pohled na sídliště Chanov (Zdroj: http://img.ahaonline.cz/static/old_aha/big/10_06_24/chanov_6.jpg)

16 Porovnání sídelní struktury „starého“ a „nového“ města Při porovnávání sídelních struktur obou měst je nejefektivnější vycházet ze schémat, plánů a map měst, dále z ortofotosnímků. Ty město Most vytvořilo v rámci projektu Most do minulosti. Tyto snímky jsou volně dostupné na internetové adrese: http://gis.mesto.most.cz/mostdominulosti/index.html. Časové východisko bude logicky pro oba Mosty rozdílné. Pro kvalitnější porovnání musíme definovat stejný stav u obou měst. Neefektivnější je porovnávat struktury města právě v období jejich největšího prostorového rozšíření. Pro staré město je to období poloviny dvacátého století. Kdy se město rozšířilo až na jižní úpatí vrchu Hněvína a jeho přilehlé okolí. Co se týče nového města, i když ještě není zcela dobudováno, největšího územního rozmachu dosahuje právě v této době. Vývojem jednotlivých měst, se zabývají předchozí kapitoly, proto tato bude věnována věcnému porovnání jak morfologické, tak i funkční struktury měst. Z hlediska morfologického je celkový tvar dán u starého města jeho přirozeným vývojem, kdežto tvar nového Mostu byl zcela plánovitě řízen. Nový Most byl nejdříve projektován a teprve poté byl vystavován. Můžeme říci, že staré město bylo až třetinové, oproti nynějšímu území města nového. Obě dvě města mají nepravidelný tvar. Hlavním určujícím elementem byl pro starý Most vrch Hněvín, pro nový to byla tř. Budovatelů a Moskevská ulice, kde je lokalizováno i centrum města a později i park Šibeník.


70

Historický vývoj starého města je znát i na tvaru dopravní sítě, která vychází radiálně z centra města, tj. všechny hlavní komunikace procházeli centrem města. Můžeme vypozorovat, že už i ve starém Mostě byl náznak městského okruhu, který byl napojen na páteřní komunikaci, vedoucí z Prahy na Litvínov. Centrum nového Mostu je zcela ušetřeno od vysokého provozu, jelikož se hlavní dopravní tepny nachází po obvodu města. Co se týče městského okruhu v novém Mostě, byl záměrně propojen díky ulici Pražské. Ostatní městské komunikace jsou v obou případech většinou uspořádány pravoúhle či rovnoběžně. Určujícím prvkem tohoto uspořádání byl hlavně reliéf. Pravoúhle uspořádané ulice se nachází převážně na rovinatějších terénech, ovšem se vzrůstajícím sklonem svahu zde převažují rovnoběžně uspořádané jak komunikace, tak také i panelové domy. Při srovnání center obou měst je na první pohled vidět, které je tvořeno přirozeným vývojem, a které bylo naplánováno. Centrum starého Mostu mělo historické jádro, jelikož se zde nacházely historické budovy, a tvar je spíše nepravidelný. Kdežto centrum nového Mostu má pravidelný tvar, není zde jediná historická budova, a celé centrum je stavěno v duchu socialistického realismu. Při bourání starého města se musely současně zachovávat takové funkce města, aby nebyl ohrožen jeho běžný život. A zároveň se musely současně přesunovat do města nového. Nový Most byl plánován pro mnohem vyšší počet obyvatel, a tudíž bylo zapotřebí i zvýšit kapacity jednotlivých objektů občanské vybavenosti. Obytná funkce stejně tak, jako u starého města, převažuje ve všech obvodech města. Průmyslové oblasti byly v obou případech lokalizovány na periferii města, ve starém městě na Pražském předměstí, v novém městě ve Velebudicích a Sedleci. Občanská vybavenost je lokalizována podobně s menšími odlišnostmi. Ve starém městě byla rozprostřena rovnoměrně po celém městě. V novém městě byl původní záměr na vylepšení dostupnosti občanské vybavenosti, tak aby pokryla potřeby obyvatel města. A tak byla v novém městě vyšší občanská vybavenost lokalizována zejména do centra města a v jednotlivých obvodech byla jenom ta nejzákladnější, (například školka, jesle, škola, nákupní středisko).


Obrázek 36.: Most (Zdroj: Krejčí, 2008, s. 105)

71


Obrázek 37.: Plán Mostu (Zdroj: Centrum rozvoje turismu Mostecka, propagační materiál, 2010)

72


V

73

ZÁVĚREČNÁ ČÁST

17 Most nového tisíciletí Tato kapitola je záměrně zařazena až do závěru práce a to z důvodu, že právě závěr obvykle zanechá ve čtenáři nejintenzivnější dojem z celé práce. Většinová česká populace, která ví o existenci „nějakého“ Mostu vnímá toto město až příliš negativně. Většina má Most spojený se zničeným životním prostředím a zdevastovanou měsíční krajinou s velmi početnou romskou komunitou, která svým chováním a stylem života zapadá do výše zmíněné měsíční krajiny, plné šedi, prachu, odpadků a jiných ne zrovna lákavých souvislostí. A to je důvod proč svůj názor a pohled na mé rodné město zmiňuji až právě v závěru. Tímto chci poukázat na to, že vše není jenom černé a bílé a že vše není jenom tak, jak nám předkládají dnešní média. Proč právě Most nového tisíciletí? Město Most si prošlo svým nevšedním vývojem, o kterém bylo hovořeno výše. Stejně tak jako další města i Most se neustále vyvíjí a dotváří. Město je živý systém. Po dokončení výstavby panelových sídlišť na počátku devadesátých let 20. století město začíná dotvářet svůj vzhled a funkčnost. Díky tomu se podoba města dotvořila a dokonce také změnila. Dnes se město snaží zdůraznit své přednosti a zapracovat na svém vzhledu. Ale i ten se během posledních dvaceti let vyvíjel. Podoba města je jiná, než před dvaceti lety. Most bychom mohli dnes vnímat jako město k bydlení, plné atrakcí, kultury, jako město zelené a zdravé. Dnes je město Most domovem téměř sedmdesáti tisíc obyvatel, jenž řada z nich ještě před lety vzpomínala na svá obydlí ve starém městě. O něco později se lidé smířili s životem na panelových sídlištích. Ovšem dnes tato sídliště mají jinou podobu než před lety, kdy domy byly šedé a nepěkné. Dnes dostaly fasády domů živý a barevný nádech, v některých případech i za pomoci nejrůznějších dotačních programů. I nejstarší části města, např. v obvodu 2, se změnily k nepoznání, původní všední domy se zde proměnily na domy s nadstandardními byty. A také přibylo různých typů rodinných domů, které vyrostly v nejrůznějších částech města, které byly plánovány podle územního plánu.


74

Ač se to nezdá, tak i Most má své atrakce a je kam vyrazit. Pro sportovce a milovníky automobilových závodů je na okraji města autodrom, kde se v průběhu celého roku konají různé závody. K dalším sportovním vyžitím v Mostě patří aquadrom, který byl přebudován z koupaliště s vyhřívaným bazénem a v červnu 2003 slavnostně otevřen. Sjíždí se sem lidé nejen z celého Ústeckého kraje, ale i z blízkého sousedního Německa. Další atrakcí je mostecký hipodrom, který je součástí rekultivačního parku Velebudice. V souvislosti s úvahami o využití Velebudické výsypky byl v roce 1973 zpracován záměr vybudování rekultivačního parku jako areálu odpočinku a zdraví, jehož dominantou se stane dostihová dráha. Město se také podílí na výstavbě cyklostezek a cyklotras, které vedou mosteckým okolím. Všechny areály, které se využívají pro sport a rekreaci (autodrom, hipodrom, sportovně-rekreační areál Benedikt a Matylda) jsou vybudovány na bývalých výsypkách, které byly tímto způsobem zrekultivovány. Kulturní vyžití je i v Mostě na úrovni. Lidé chodí za zábavou do Městského divadla, ve kterém hostují i jiné divadelní soubory. Budova divadla je zajímavá, hlavně pro svou akustiku. Hlediště má kapacitu 500 míst. Tato nová divadelní budova je symbolem nového města. Dále je zde kino Kosmos, které by v blízké době mělo projít rekonstrukcí. Město Most má svou knihovnu, ve které je také živo. Pravidelně se zde konají vernisáže, výstavy, přednášky, besedy, aj. V provozu je zde i kino (malý sál). A v neposlední řadě bych chtěla zmínit také oblastní muzeum, které se zaměřuje na přírodu a historii Mostecka. Samozřejmě je v Mostě mnohem více kultury a zábavy, jako je např. planetárium, hvězdárna, hrad Hněvín, společenská centra Repre a Medúza, ale tyto čtyři zmíněné instituce jsou pro Mostečany hlavními symboly kulturního vyžití. Od 20. století Mostečané žili v blízkosti chemických závodů, povrchových lomů či uhelných elektráren. Této krajině se říkalo měsíční, a proto po ukončení těžby byla velmi důležitá otázka rekultivací. Kvalita ovzduší se od 90. let 20. století razantně změnila a hlavně zlepšila. Byly sníženy emise díky instalaci odsiřovacích zařízení a také útlumu průmyslové výroby. I díky moderním čistírnám vod se podařilo snížit znečištění řeky Bíliny. Obyvatelé města se také postupně učí třídit odpad. Ale to jak moc se zlepšilo životní prostředí, je právě patrné v okolí města Mostu, kde právě můžeme vidět obnovu krajiny, která byla postižena těžbou hnědého uhlí a dnes získává novou tvář.


75

Budoucnost města směřuje do míst, kde po staletí býval život – do oblasti starého Mostu. Jako velmi pozitivní krok vnímají občané Mostu rekultivaci bývalého lomu Ležáky. Dnes je zde jezero Most, které má nalákat návštěvníky na Mostecko. Celé území kolem jezera Most otevírá areál přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie, v blízkosti tohoto kostela byl ze dřeva sestaven pravoslavný chrám sv. Valentina, který byl vysvěcen na podzim roku 2011. K jezeru budou zbudovány nové komunikace, které právě umožní přístup k jezeru, a taktéž zde bude podpořena cykloturistika díky vzniku nových cyklistických stezek. Výstavba a další práce mohou probíhat pouze jižně a jihozápadně od jezera, protože je zde menší pás území, který je stabilní a vhodný pro výstavbu, ostatní území okolo jezera je stále nestabilní, hrozí zde sesuvy, narušení statiky budov atd. Na březích jezera vzniknou pláže a bude zde vybudován přístav s loděnicí a také dojde k zastavění plochy západně od vrchu Špičák a k vytvoření obytného satelitu, kde budou stát rodinné domky. Dále by se u jezera Most měl zbudovat park miniatur, který bude obsahovat vybrané budovy a významné části starého města Mostu. Rekultivace by měla skončit až v roce 2018. Do budoucna by se z této lokality mělo stát navštěvované místo turisty, právě pro svou historii. Je však otázka zda orientace na cestovní ruch, je dobrým tahem a zda je dostačující pro obživu místních obyvatel nebo zda bude nutné zvážit a nakonec tedy prolomit těžební limity, kterým v důsledku budou muset ustoupit další obce. Můj názor na město je velice kladný. Já mám Most ráda a město jako takové se mi líbí, i když někdo může říct, že toto město je umělé, že vyrostlo na zelené louce, já si myslím, že v poslední době se město změnilo a zkrásnělo a to právě díky revitalizaci panelových sídlišť, úpravě zeleně ve městě, probíhajícím rekultivacím v okolí. Ale nesouhlasím s tím, jaká změna postihla centrum města. Nelíbí se mi zde obří budova obchodního centra Central Most. Protože úplně zastínila budovu divadla a také pohled na park Šibeník a celkově se do tohoto prostoru města takováto budova nehodí. Ale to nestačí. V budoucnu – horizontu dvou let je plánována přestavba kulturního domu Repre, které doufám nebude podobné obchodnímu centru. Změnami, kterými si centrum města prošlo je také několik. Dříve měl starý Most tři náměstí po výstavbě nového města, ale došlo k situaci, kdy Most neměl ani jedno náměstí a právě proto na konci 90. let 20. století došlo, k vybudování 1. náměstí v centru města před budovou magistrátu. Později na to potom navázala výstavba


76

2. náměstí v roce 2005. Na přelomu tisíciletí se také upravovalo přírodní koupaliště Benedikt, které bylo přestavěno na multifunkční areál, který je využíván ke sportu a relaxaci od května 2001. V té době také procházela rekonstrukcí dominanta města hrad Hněvín. Tato rekonstrukce změnila a vylepšila nejen hrad ale i jeho okolí. Dále došlo k přestavbě vyhřívaného bazénu na Aquadrom, který byl otevřen v červnu roku 2003. V roce 2006 se začalo v centru s výstavbou obchodního centra Central Most a bytové rezidence Odeon, které bylo otevřeno v květnu roku 2008. Tomuto centru ustoupilo velké parkoviště, které bylo nazýváno místními „Plecháč“. Toto centrum nabízí cca 80 obchodních jednotek. Ale nyní jeho kapacita není naplněna a jsou zde volné prostory. V tomto centru si našla oblibu většina Mostečanů, avšak většinou obyvatel je tato budovala zatracována, pro svůj vzhled, protože se podle názorů do centra města nehodí. Ve městě je také velký počet kruhových objezdů (cca 18), takto byla řešena většina větších křižovatek, aby došlo k přehlednosti a plynulosti dopravy. Dříve se tyto objezdy řidičům nelíbily, dnes by si to bez nich nedokázali představit. A kam se tedy do budoucna město Most ubírá? Dle mého názoru je zde neustále co vylepšovat. Ale je zde vidět snaha udělat z města, které je vnímáno jako jedno panelákové sídliště, město příjemně vypadající. Také zajímavé nejen pro jeho obyvatele, ale i pro potencionální návštěvníky, kteří by do Mostu mohli přijet za kulturou či sportovním vyžitím, kterého je ve městě hodně. Nebo by také mohly přijet za poznáním historie našeho města, prohlídnout si dominanty Hněvín a přesunutý kostel.

18 Analýza SWOT Tato analýza je řazena až v samotném závěru práce, a to z jednoho prostého důvodu. Po přečtení práce by mělo být jasné každému uvědomělému čtenáři, jaké má město Most příležitosti, hrozby, a jaké jsou jeho silné či slabé stránky. Po přečtení by měl být schopen každý, kdo má byť i malou zkušenost s touto analýzou, tuto matici sestavit.


77

Analýza SWOT města Mostu

Přednosti  Sídlo velkých firem - chemické závody, elektrárny, uhelné

Příležitosti  Možnost využití Jezera Most pro cestovní ruch

společnosti

 Strategická poloha, blízkost hranic se Spolkovou republikou Německo

 Dostatek pracující síly (za

 Rekultivace a revitalizace města a jeho okolí

 Napojení na dálnici D8

předpokladu rekvalifikace)

 Velké sportovní a kulturní vyžití – autodrom, hipodrom, aquadrom,

 Centrum vzdělání – působnost vysokých a vyšších škol

aeroklub, atd.

Zápory  Vysoká nezaměstnanost spojená s málo vzdělaným obyvatelstvem

 Problémy se sociálně vyloučenými obyvateli (Romové, narkomani aj.)

 Problémy parkování na sídlištích

Hrozby  Odchod obyvatel města do jiných regionů za prací

 Zvyšování se počtu problémových občanů města

 Prolomení těžebních limitů

(nedostatečná kapacita)

 Ztráta historické identity

 Nestabilní geologické podloží


78

19 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na sídelní strukturu města Mostu od roku 1945. V počátku práce jsou popsány teoretická východiska práce, ovšem nejpodstatnější část práce se věnuje přímo struktuře města. Pro pochopení sídelní struktury, ze které jsou zde rozebírány hlavně morfologická a funkční hlediska, bylo nutné uvést i velmi stručnou historii města Mostu, postupný vývoj osídlení města a také koncepci výstavby nového města. Historický vývoj byl vidět hlavně na struktuře starého Mostu. Kdežto na struktuře nového Mostu, jehož výstavba započala na začátku šedesátých let 20. století, můžeme sledovat postup idejí jednotlivých architektů při plánování města, kteří neměli stanovené pevné zadání, ale museli splnit jedinou podmínku a to naplánovat plně funkční a živé město. A tak zde mohla být uplatněna jejich fantazie. Dále je zde zmíněno srovnání jednotlivých sídelních struktur jak starého, tak i nového města. Toto srovnání je zde uvedeno, abychom potvrdili nebo vyvrátili hypotézu, vychází-li struktura nového města ze starého. Tato hypotéza se začíná naplňovat až v dnešní době, kdy po vzoru starého Mostu se budují náměstí, konkrétně se jedná zatím o 1. a 2. náměstí. Dále můžeme hovořit o podobnosti názvů vybraných objektů města. Zachován byl například kulturní dům Repre nebo kino Mír. Ovšem už od počátku plánování nového města byla jasná idea vytvoření takového sídla, které zachová jednotlivé důležité objekty občanské vybavenosti. Ač se v celkovém pohledu jedná o dvě samostatná města s vlastním historickým vývojem, jejich sídelní struktury jsou velmi provázané a podobné. Jediná otázka, která zůstane asi navždy otevřená a bez jasné odpovědi, je: „Bylo opravdu tak bezpodmínečně nutné, aby staré město, které mělo své osobité kouzlo, ustoupilo před těžbou hnědého uhlí?“ Já se ale necítím být tou adekvátní osobou pro posouzení vzniklé situace, nicméně jako obyvatelce Mostu mi jeho historie lhostejná není. Při zpracovávání práce a studiu nejrůznějších materiálů, hlavně těch filmových, mě velice osud města, zvláště jeho občanů zasáhl. Jak vyplývá z prostudovaných materiálů toto osudné rozhodnutí ÚV KSČ a vlády, které nebylo diskutováno s Mosteckou veřejností, mnohým lidem velmi změnilo život, někomu k lepšímu jiným zase naopak k horšímu.


79

Resumé Bakalářská práce Sídelní struktura města Mostu po roce 1945 je zaměřena na vývoj sídelní struktury. Hlavní cíle této práce, které spočívaly v zaznamenání vývoje sídelní struktury Mostu a zpracování sídelní struktury nového Mostu byly z mého pohledu naplněny. Do práce je také zakomponován přehled počtu obyvatel v jednotlivých letech sčítání lidu, také i analýza zjištěných dat a popis města v novém tisíciletí. V závěrečné části práce je syntéza veškerých poznatků, která vytvoří čtenáři ucelenou představu o vývoji sídelní struktury města Mostu po roce 1945.

Summary Bachelor's thesis residential structure of the city Most after 1945 is focused on the development of residential structures. The main aims of this thesis, which consisted of recording the development of settlement structure and processing of residential structure of the new city in my view have been met. The work is also incorporated an overview of the population in each year of the census, as well as analysis of data and a description of the city in new millennium. In the final part of this work is a synthesis of all knowledge, which creates the reader a comprehensive idea about the development of residential structure of the city Most after 1945.


80

Seznam obrázků Obrázek 1.: Poloha města Mostu ............................................................................................ 19 Obrázek 2.: Místní členění statutárního města Mostu .............................................................. 21 Obrázek 3.: Katastrální území Mostu ...................................................................................... 22 Obrázek 4.: ORP Most ............................................................................................................ 23 Obrázek 5.: Geologické podloží města Mostu a okolí ............................................................. 25 Obrázek 6.: Graf vývoje počtu obyvatel Mostu v jednotlivých letech sčítání lidu ..................... 35 Obrázek 7.: Most – geneze města ............................................................................................ 39 Obrázek 8.: Nákres starého města Mostu ................................................................................ 42 Obrázek 9.: Pohled na Zdař Bůh a Stalingradskou čtvrť, v dáli Zahražany .............................. 44 Obrázek 10.: Etapy likvidace starého města ............................................................................ 46 Obrázek 11.:Vytvořený koridor sítí ........................................................................................ 47 Obrázek 12.: Naložený kostel, přichystaný na přesun ............................................................. 48 Obrázek 13.: Kostel v pohybu ................................................................................................ 48 Obrázek 14.: Pohled na přesunutý děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie ........................ 49 Obrázek 15.: Schéma obvodu 1 .............................................................................................. 52 Obrázek 16.: Pohled na nemocnici .......................................................................................... 52 Obrázek 17.: Schéma obvodu 2 .............................................................................................. 53 Obrázek 18.: Dům podél tř. Budovatelů .................................................................................. 54 Obrázek 19.: Schéma obvodu 3 .............................................................................................. 55 Obrázek 20.: Pohled na tř. Budovatelů „U sejrů“ .................................................................... 55 Obrázek 21.: Schéma obvodu 4 ............................................................................................... 56 Obrázek 22.: Nákupní centrum Rozkvět ................................................................................. 57 Obrázek 23.: Schéma obvodu 5 ............................................................................................... 58 Obrázek 24.: Budova GŘ SHD ............................................................................................... 58 Obrázek 25.: Schéma obvodu 6 .............................................................................................. 59 Obrázek 26.: Budova bývalého SNB, dnes okresní ředitelství Policie ČR ............................... 59 Obrázek 27.: Schéma obvodu 7 .............................................................................................. 61 Obrázek 28.: Nákupní středisko Obzor .................................................................................... 61 Obrázek 29.: Schéma obvodu 8 .............................................................................................. 62 Obrázek 30.: Pohled na Zahradní čtvrť, Výsluní a Liščí vrch ................................................... 63 Obrázek 31.: Schéma obvodu 9 ............................................................................................... 64 Obrázek 32.: Panelové sídliště v „sedmistovkách“ ................................................................... 64 Obrázek 33.: Schéma centra města .......................................................................................... 67 Obrázek 34.: Pohled na centrum města .................................................................................... 67


81

Obrázek 35.: Pohled na sídliště Chanov .................................................................................. 69 Obrázek 36.: Most .................................................................................................................. 71 Obrázek 37.: Plán Mostu ......................................................................................................... 72

Seznam tabulek Tabulka 1.: Počet obyvatel Mostu v jednotlivých letech sčítání lidu......................................... 34


82

Referenční seznam 1.

DOJÁČEK, Jiří. Most ve fotografii. Most: Městský národní výbor, 1967, s. 5.

2.

ČELECHOVSKÝ, Gorazd a Vladimír ŠIPLER. Města jako systémy. Praha: Academia, 1983. s. 70.

3.

CHALUPA, Petr a Zdeňka TARABOVÁ. Geografie obyvatelstva, demografie, geografie sídel: učební texty pro posluchače učitelského studia geografie. Brno: Masarykova univerzita, 1990. s. 100.

4.


5.

JEŽEK, Jiří. Aplikovaná geografie města. Plzeň: Západočeská univerzita, 2004. s. 9.

6.


7.

TOUŠEK, Václav a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. s. 119 – 120.

8.

Tamtéž, s. 120 – 126.

9.

Tamtéž, s. 126 – 129.

10. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností ve znění pozdějších předpisů. 11. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů 12. VOTRUBEC, Ctibor. Lidská sídla jejich typy a rozmístění ve světě. Praha: Academia, 1980. s. 251 – 259. 13. Euroregion Krušnohoří. [online], [cit. 2012-04-01]. Dostupné na World Wide Web: 14. Město Most. Město a samospráva: Město Most – obecné informace. [online], [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.mesto-most.cz/mesto.asp?p1=51> 15. Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.uir.cz/casti-obce-obec/567027/Obec-Most > 16. Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: 17. ANTLOVÁ, Pavlína a kol. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Most. [online] listopad 2008. [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: s. 15 18. Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: 19. Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: 20. ANTLOVÁ, Pavlína a kol. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou


83

působností Most. [online] listopad 2008. [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: s. 15 21. BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004, s. 9. 22. Tamtéž, s. 14. 23. Tamtéž, s. 15. 24. Tamtéž, s. 23-24. 25. TOLASZ, Radim a kol. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, s. 255. 26. BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004, s. 25. 27. Tamtéž, s. 28. 28. Tamtéž, s. 29-30. 29. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 33. 30. TECHNIK, Svatopluk. Města severních Čech. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1967. s. 65 31. Město Most. Historie města Mostu. [online] 2009, [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3444&query=historie > 32. POKORNÁ, Libuše. Severočeský kraj: Okres Most. Most: ONV Most, 1989. s. 2. 33. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 34. 34. POKORNÁ, Libuše. Severočeský kraj: Okres Most. Most: ONV Most, 1989. s. 3. 35. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 34-36. 36. Tamtéž, s. 36-37. 37. Tamtéž, s. 37. 38. POKORNÁ, Libuše. Severočeský kraj: Okres Most. Most: ONV Most, 1989. s. 5. 39. Tamtéž, s. 5. 40. WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Velká Mostecká stávka. [online] 2011, [cit. 2012-03-24]. Dostupné

na

World

Wide

Web:

41. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 37. 42. Tamtéž, s. 33. 43. POKORNÁ, Libuše. Města ČSFR: Most. Praha: Pressfoto, 1991, s. 8-9. 44. BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004, s. 39-41. 45. Tamtéž, s. 41-44.


84

46. Oblastní muzeum Most. Zaniklé obce: Starý Most. [online], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World Wide Web: 47. ANDĚL, Jiří a kol. Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2004. s. 63. 48. Oblastní muzeum Most. Zaniklé obce: Starý Most. [online], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World Wide Web: 49. ČAPKA, František, SLEZÁK Lubomír a Jaroslav VACULÍK. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 93-123. 50. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 42-43. 51. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 9. (rukopis uložený v SOkA Most) 52. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 42. 53. Tamtéž, s. 43 - 44. 54. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 12-14. (rukopis uložený v SOkA Most) 55. TROJNOVÁ, Petra. Kronika města Most 2002, s. 33 – 34. [online], [cit. 2012-04-15]. Dostupné

na

World

Wide

Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=5024&query=kroniky&p1=51> 56. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 185-188. 57. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 2. (rukopis uložený v SOkA Most) 58. Tamtéž, s. 7 59. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 195-196. 60. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 58-59. 61. Tamtéž, s. 38. 62. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 196. 63. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 42. 64. Tamtéž, s. 83. 65. Tamtéž, s. 66. 66. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 198. 67. Jak se stěhuje kostel [film]. Filmové laboratoře Barrandov, závod Praha, 1988.


85

68. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 13. (rukopis uložený v SOkA Most) 69. KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 96. 70. Tamtéž, s. 96-97. 71. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 196. 72. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 11. (rukopis uložený v SOkA Most) 73. Tamtéž, s. 28. 74. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 197. 75. MANNLOVÁ-RAKOVÁ,

Heide.

Most

1932/1982.

Ústí

nad

Labem:

Severočeské

nakladatelství, 1982. s. 139. 76. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 28. (rukopis uložený v SOkA Most) 77. Tamtéž, s. 12. 78. MANNLOVÁ-RAKOVÁ,

Heide.

Most

1932/1982.

Ústí

nad

Labem:

Severočeské

nakladatelství, 1982. s. 139. 79. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 14. (rukopis uložený v SOkA Most) 80. Tamtéž, s. 28. 81. Tamtéž, s. 14-15. 82. Tamtéž, s. 15. 83. Tamtéž, s. 15 -16. 84. Tamtéž, s. 16-17. 85. Tamtéž, s. 18. 86. Tamtéž, s. 19. 87. Tamtéž, s. 20. 88. Tamtéž, s. 21-22. 89. Tamtéž, s. 22. 90. Tamtéž, s. 23. 91. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 199. 92. Město Most. Město a samospráva: Historie- stručné dějiny města v datech [online], [cit. 201204-09].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3445&p1=1192> 93. KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 23. (rukopis uložený v SOkA Most)


86

Bibliografický seznam LITERATURA: ANDĚL, Jiří a kol. Vývoj sídelní struktury a obyvatelstva pohraničních okresů Ústeckého kraje. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2004. s. 229. ISBN 807044-493-2 BENEŠ, Edvard D. a kol. Mostecko: regionální vlastivěda. Most: Nakladatelství Hněvín, 2004, s. 142. ISBN 80-86654-10-9 ČAPAKA, František, SLEZÁK Lubomír a Jaroslav VACULÍK. Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2005. s. 359. ISBN 80-7204-419-2 ČELECHOVSKÝ, Gorazd a Vladimír ŠIPLER. Města jako systémy. Praha: Academia, 1983. s. 212. DOJÁČEK, Jiří. Most ve fotografii. Most: Městský národní výbor, 1967, s. 135. CHALUPA, Petr a Zdeňka TARABOVÁ. Geografie obyvatelstva, demografie, geografie sídel: učební texty pro posluchače učitelského studia geografie. Brno: Masarykova univerzita, 1990. s. 148. ISBN 80-210-0202-6 JEŽEK, Jiří. Aplikovaná geografie města. Plzeň: Západočeská univerzita, 2004. s. 145. ISBN 80-7043-275-6 JEŽEK, Jiří. Vybrané kapitoly z geografického výzkumu měst. Plzeň: Západočeská univerzita, 2001. s. 114. ISBN 80-7082-812-9 KREJČÍ, Václav. Most: Zánik historického města, výstavba nového města 1945 – 2000. Ústí nad Labem: AA 2000, 2008. s. 263. ISBN 978-80-254-3157-3 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl IV., Ml-Pan. Praha: Libri, 2000, s. 941. ISBN 80-85983-16-8 KUDRNÁČ, Antonín. Stavební vývoj města Mostu. Most, 1983, s. 28. (rukopis uložený v SOkA Most)

Sídelní struktura města Mostu po roce 1945 MANNLOVÁ-RAKOVÁ,

Heide.

Most

87 1932/1982.

Ústí

nad Labem:

Severočeské

nakladatelství, 1982. s. 316. Most – 10 let poté. Most: město Most, 2000, s. 32. NOVÁK, Vlastimil. Zmizelý Most. Most: Nakladatelství Hněvín, 2003, s. 132. ISBN 80-8665405-2 POKORNÁ, Libuše. Města ČSFR: Most. Praha: Pressfoto, 1991. s. 119. ISBN 80-7046-012-11 POKORNÁ, Libuše a kol. Osud Mostecka: člověk a životní prostředí včera a dnes: sborník odborných prací. Most: Okresní muzeum, 1996. s. 339. POKORNÁ, Libuše. Severočeský kraj: Okres Most. Most: ONV Most, 1989. s. 52. RŮŽKOVÁ, Jiřina a ŠKRABAL Josef. Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, I. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. s. 759. ISBN 80-250-1310-3 ŠTÝS, Stanislav a VĚTVIČKA Václav. Most v zeleném. Most: Nakladatelství Hněvín, 2008. s. 255. ISBN 978-80-86654-22-5 TECHNIK, Svatopluk. Města severních Čech. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1967. s. 252. TOLASZ, Radim a kol. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007, s. 255. TOUŠEK, Václav a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. s. 411. ISBN 978-80-7380-114-4 TYL, Otakar a Jaroslav ZAHÁLKA. Severočeský kraj dnes a zítra. Liberec: Severočeské krajské nakladatelství, 1961. s. 162.

ZÁKONY: Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů Ustanovení §1 zákona č. 128/2000 Sb., Zákon o obcích ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech


88

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností ve znění pozdějších předpisů.

INTERNETOVÉ ZDROJE: Euroregion Krušnohoří. [online], [cit. 2012-04-01]. Dostupné na World Wide Web: Město Most. Město a samospráva: Město Most – obecné informace. [online], [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.mesto-most.cz/mesto.asp?p1=51> Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.uir.cz/casti-obce-obec/567027/Obec-Most > Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: ANTLOVÁ, Pavlína a kol. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a rozbor udržitelného rozvoje území pro územně analytické podklady pro správní obvod obce s rozšířenou působností Most. s.. 15. [online] listopad 2008. [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World

Wide

Web:

Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: Město Most. Historie města Mostu. [online] 2009, [cit. 2012-03-24]. Dostupné na World Wide Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3444&query=historie > WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Velká Mostecká stávka. [online] 2011, [cit. 2012-03-24]. Dostupné

na

World

Wide

Web:


89

Oblastní muzeum Most. Zaniklé obce: Starý Most. [online], [cit. 2012-03-25]. Dostupné na World Wide Web: TROJNOVÁ, Petra. Kronika města Most 2002, s. 33 – 34. [online], [cit. 2012-04-15]. Dostupné

na

World

Wide

Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=5024&query=kroniky&p1=51> Město Most. Město a samospráva: Historie- stručné dějiny města v datech [online], [cit. 201204-09].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

most.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=3445&p1=1192>

FILM: Jak se stěhuje kostel [film]. Filmové laboratoře Barrandov, závod Praha, 1988. INTERNETOVÉ ZDROJE OBRÁZKŮ: Obrázek 2.: Město Most. Město Most – Obecné informace. [online], [cit. 2012-04-12]. Dostupné na World Wide Web: Obrázek 3.: WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Most (město). [online] 2011, [cit. 2012-0324].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

Obrázek 4.: Územně identifikační registr ČR. Obec Most. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World Wide Web: < http://www.uur.cz/default.asp?ID=4206 > Obrázek 4.: ÚP MOST 2002 na CD. Město Most. [online], [cit. 2012-04-17]. Dostupné na World Wide Web: Obrázek 5.: Česká geologická služba: Mapová aplikace. Zjednodušená geologická služba. [online],

[cit.

2012-03-

27].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

Obrázek 14.: Alík – Alíkovny. Sraz Alíka v Mostě. [online], [cit. 2012-03- 24]. Dostupné na World

Wide

Web:

alikoviny.asp?c=A070319_osrazu_al>


90

Obrázek 18.: Galerie.cz. Pohlednice. [online], [cit. 2012-04- 03]. Dostupné na World Wide Web: Obrázek 20.: Galerie.cz. Pohlednice. [online], [cit. 2012-04- 03]. Dostupné na World Wide Web: Obrázek 24.: Mrakodrapy. [online], [cit. 2012-04- 07]. Dostupné na World Wide Web: Obrázek 30.: WIKIPEDIE Otevřená encyklopedie. Most (město). [online] 2011, [cit. 2012-0413].

Dostupné

na

World

Wide

Web:

Obrázek 34.: Galerie.cz. Pohlednice. [online], [cit. 2012-04- 03]. Dostupné na World Wide Web: Obrázek 35.: AHAonline. [online], [cit. 2012-04-05]. Dostupné na World Wide Web:


91

Seznam příloh na CD Příloha č. 1 – ÚP Mostu Obrázek 1.: SÚP města Mostu z roku 1963 – současný stav (Zdroj: uloženo v SOkA Most, upraveno Michaela Németová, 2012) Obrázek 2.: SÚP města Mostu z roku 1963 – návrh (Zdroj: uloženo v SOkA Most, upraveno Michaela Németová, 2012) Obrázek 3.: ÚP města Mostu z roku 1980 (Zdroj: uloženo na Magistrátu města Most, upraveno Michaela Németová, 2012) Obrázek 4.: ÚP města Mostu z roku 2002 (Zdroj: http://gis.mesto-most.cz/upnmost/)

Příloha č. 2 – snímky starého Mostu Obrázek 1.: Pohled na 1. náměstí z věže děkanského kostela (Krejčí, 2008, s. 49) Obrázek 2.: Pohled na 2. náměstí (Krejčí, 2008, s. 50) Obrázek 3.: Pohled na 3. náměstí (Krejčí, 2008, s. 50) Obrázek 4.: Trh na 2. náměstí (Dojáček, 1967, s. 23) Obrázek 5.: Pohled z vrchu Hněvína na střed města (Dojáček, 1967, s. 17) Obrázek 6.: Pohled na 1. Náměstí (Dojáček, 1967, s. 20) Obrázek 7.: Budova okresního soudu (Dojáček, 1967, s. 36) Obrázek 8.: Konečná tramvaje na Dobytčím trhu (Novák, 2003, s. 16) Obrázek 9.: Náměstí Republiky (Novák, 2003, s. 22) Obrázek 10.: Teplická ulice (Novák, 2003, s. 31) Obrázek 11.: Smetanovo náměstí, pohled na divadlo (Novák, 2003, s. 56) Obrázek 12.: Pivovar v Žatecké ulici (Novák, 2003, s. 111) Obrázek 13.: Repre – kulturní středisko (Krejčí, 2008, s. 56)

Příloha č. 3 – snímky nového Mostu Obrázek 1.: Pohled z vrchu Hněvína na autodrom, nádrž Matyldu a Souš (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 2.: Pohled z vrchu Hněvína na chemické závody v Záluží (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 3.: Pohled z vrchu Hněvína na děkanský kostel a pravoslavný kostel (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 4.: Pohled z vrchu Hněvína na obvod 2 v dáli obvod 5 (Zdroj: Michaela Németová, 2012)


92

Obrázek 5.: Pohled z vrchu Hněvína na Zahražany v dáli s nemocnicí (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 6.: Pohled z vrchu Hněvína na čtvrť Podžatecká, centrum města a v dáli čtvrť Výsluní (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 7.: Hrad Hněvín (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 8.: Pohled na tř. Budovatelů od sportovní haly (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 9.: Městská knihovna v dáli park Šibeník (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 10.: Budova hlavní pošty v centru (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 11.: Budova SHD KOMES (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 12.: Budova Repre (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 13.: Obchodní dům PRIOR (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 14.: Pohled z centra na vrch Hněvín (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 15.: 2. náměstí v dáli hotel Cascade a městské divadlo (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 16.: Centrum – Skupova ulice (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 17.: Centrum – uprostřed OC Central, vpravo Rozkvět (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 18.: Tzv. Palachovka – SŠ gastronomie a služeb (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 19.: Pohled na nákupní středisko Kahan (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 20.: Pohled od Kahanu na Liščí vrch (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 21.: Pohled od nemocnice na Liščí vrch a Výsluní (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 22.: Pohled od Šibeníku na Liščí vrch (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 23.: Obvod 6 – pod Šibeníkem (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 24.: Pohled na obvod 5, v dáli vrch Hněvín (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 25.: Domy na Podžatecké (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 26.: Pohled ulicí Pionýrů a Z. Štěpánka (Zdroj: Michaela Németová, 2012) Obrázek 27.: Pohled od dopravního podniku na tř. Budovatelů (Zdroj: Michaela Németová, 2012)

MASARYKOVA UNIVERZITA. Sídelní struktura města Mostu po roce 1945

Recommend Documents