České dějiny po roce 1945

České dějiny po roce 1945 Mgr. Tomáš Zářecký

Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Poválečné ČSR  Obdiv k Rudé armádě jako osvoboditeli

 Smlouva Beneše se Stalinem 1943   přesvědčení o nezbytnosti spojenectví se

SSSR a změně vnitřních poměrů  Poválečná vláda = Národní fronta Čechů a Slováků  Prezident – Edvard Beneš


Košický vládní program  Vyhlášený 5. 4. 1945 v Košicích

 Výsledek jednání v Moskvě v III 1945 

vychází z návrhu KSČ  Základ mocenskopolitických a sociálněekonomických změn, cesta k novému režimu  Obsahuje bod o zahraniční orientaci na SSSR, očistě společnosti, konfiskaci majetku zrádců, zákaz pravicových stran…


Územní obnova  Anulován Mnichov, k ČSR se vrací i Sudety

 Podkarpatská Rus připojena k sovětské

Ukrajině  paradox: ČSR je jediný vítězný stát po druhé světové války, který ztratil část svého území!


Národní fronta  Sdružuje obnovené politické strany

 Činí zásadní rozhodnutí, má reálnou politickou

moc, přitom ale:  Vylučuje princip opozice + je mimo kontrolu

parlamentu  výrazně omezuje zásadní prvky demokracie  Pouze levicové až středové strany  ROH = Revoluční odborové hnutí – 2 miliony členů, nejmasivnější společenská organizace – ovládaná KSČ Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Hospodářské změny - znárodnění  Znárodnění = převod soukromého majetku do 

 



vlastnictví státu Znárodněny jsou banky, doly, klíčový průmysl… až podniky s více jak 500 zaměstnanci Více jak 2100 podniků (75% výroby) Základ systému plánované (centrální) ekonomiky Umožnil Beneš podpisem znárodňovacích dekretů


Hosp. změny – pozemková reforma  Na základě dalších Benešových dekretů byla

konfiskována (zabavována) půda Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců  3 000 000 hektarů  50% vyvlastněné půdy rozděleno mezi rolníky


Vztahy Čechů a Slováků  Slováci chtějí federaci  x

 Slovákům ale zůstane Slovenská národní rada

(„parlament“) a sbor pověřenců („vláda“)  mají pravomoc rozhodovat na Slovensku  V Čechách žádné samostatné rozhodovací orgány neexistují  Existuje ale celorepubliková vláda a Národní shromáždění, které rozhoduje o ČSR jako celku (SNP + SB je musí poslechnout)


Poválečné zákonodárství  Dekrety prezidenta republiky – nesprávně

označovány jako „Benešovy dekrety“ vydává je prezident v letech 1940–1946, kdy neexistuje Národní shromáždění (parlament) a nahrazují tak zákony a umožňují fungování země  dodatečně byly všechny schváleny Národním shromážděním  Týkaly se řízení státu, znárodňování, retribucí (=potrestání zločinů spáchaných za okupace), zřizovaly mimořádné lidové soudy, zbavovaly občanství…  Prozatímní národní shromáždění zahájilo činnost až 28. 10. 1945 Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Poválečné zákonodárství  Mimořádné lidové soudy – soudily a trestaly 

  

zločiny spáchané v době okupace Odsouzen k trestu smrti byl například státní ministr K. H. Frank Národní soudy – v Praze a Bratislavě pro mimořádně významné zločiny Soudily členy protektorátních vlád či slovenského prezidenta Jozefa Tisa  odsouzen k trestu smrti Protektorátní prezident Emil Hácha zemřel ve vězení Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Ozbrojené složky  V armádě zavedena funkce osvětových

důstojníků – politicky „školí“ vojáky a důstojníky (tuto složku ovládla zcela KSČ)  Sbor národní bezpečnosti – bývalí četníci a policisté  Revoluční gardy – vznikly během květnového povstání, její příslušníci se často podíleli na vyhánění Němců a násilí na civilním obyvatelstvu  Státní bezpečnost – původně zpravodajská složka, po únoru 1948 nástroj komunistického teroru Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Volby 1946  26. 5. 1946 – první poválečné a poslední

demokratické volby  Zvítězí KSČ  Jmenována nová Národní fronta, v jejím čele vůdce komunistů Klement Gottwald  KSČ obsadí významné funkce v bezpečnostních složkách a v okresních a místních samosprávách


Život po válce  Silná politizace společnosti

 Dále funguje přídělový systém (lístky)  Sociální zákonodárství – zavedeny přídavky na

děti, vánoční příplatek, zvýšeny mzdy žen, prodloužena placená dovolená o 7-12 dní…  Dekret o pracovní povinnosti čs. státních občanů – až na 12 měsíců mohlo být nařízeno vykonávání určité práce (aniž by zanikl původní zaměstnanecký poměr)  Dodávky UNRRA – 1945–1947 – hospodářská a humanitární pomoc, 800 000 tun zboží Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Odsun Němců  Vyloučeno další soužití Čechů a Němců

 Postupimská konference odsouhlasila odsun  2 fáze:  Divoký odsun – bezprostředně po válce, násilí,

vraždy, vyhánění, podíl revolučních gard na teroru  Organizovaný odsun – pod dozorem spojenecké Kontrolní rady a státu  Odsunuty 3 miliony Němců


Maďarská a židovská menšina  1946 – čs.-maďarská dohoda o výměně

obyvatel  nepřineslo kýžený efekt  Reslovakizace – Maďarově se začali masově hlásit ke slovanské národnosti  Na Slovensku antisemitské projevy – nechuť vracet zabavený majetek přeživším Židům  V postoji k Izraeli kopíruje ČSR vztah SSSR – nejprve pomoc, potom nepřátelství


Odmítnutí Marshallova plánu  1947 – přelomový rok

 USA vyhlašuje Marshallův plán  ČSR přijalo nabídku Marshallova plánu i účast

na konferenci v Paříži  Stalin to ale odmítl a vynutil si na čs. delegaci v Moskvě, aby ČSR odvolalo svou účast  Jan Masaryk poté prohlásil, že do Moskvy letěl jako ministr zahraničních věcí svobodného státu, domů se ale vrátil jako Stalinův pohůnek  (Jan Masaryk zemřel za dosud nevyjasněných okolností v noci z 9. na 10. 3. 1948) Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Stupňující se napětí  Roste sociální napětí

 Sucho v létě 1947  kritický nedostatek potravin  KSČ se rozhodne zlikvidovat Demokratickou

stranu – nejsilnější strana na Slovensku, konkurent slovenských komunisté  Narůstají rozpory uvnitř Národní fronty


Politická krize 1948  Demokratické strany věří, že se situace vyřeší

novými volbami plánovanými na jaro 1948  domnívají se vyhrají volby  Tento optimismus ale není ničím opodstatněný a čs. demokratické strany nemají žádný promyšlený plán ani taktiku  Klement Gottwald dostává od Stalina vzkaz, že nemá oddalovat střet o moc  má požádat Moskvu o vojenskou pomoc (tanky už byly připraveny na hranicích ČSR), ale KG to ze strachu před mezinárodní reakcí odmítl Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Únor 1948  Ministři demokratických stran se rozhodli

podat demisi na protest proti zásahům komunistického ministra vnitra ve Sboru národní bezpečnosti  Co mohlo následovat?


Únor 1948 – varianty řešení Pokud by demisi podala většina ministrů (alespoň 13 z 25), musely by být vypsány nové volby 2. Pokud by demisi podalo méně ministrů než většina, prezident Beneš ji mohl odmítnout a následovala by vládní krize, ze kterou by byli odpovědní komunisté a bylo na politických stranách, zejména KSČ, aby se dohodly na dalším postupu (a případně byly vypsány nové volby) 3. Pokud by demisi podalo méně ministrů než většina, mohl ji prezident Beneš přijmout. Potom by bylo pouze na premiérovi (Klement Gottwald), koho vybere za nové ministry 1.


Únor 1948 – průběh  20. 2. – 12 ministrů ze tří nekomunistických

stran podalo demisi  nebyla jich většina!  21. 2. – masové shromáždění na Staroměstském náměstí, ve kterém K. Gottwald vyzývá k vytváření akčních výborů („vyakčňují“ všechny, kdo nesouhlasí s KSČ)  KSČ tvoří Lidové milice – vyzbrojení dělníkůkomunistů  23. 2. – několik stovek studentů pochoduje na Hrad na podporu Beneše Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Únor 1948 – rozhodnutí  25. 2. – Beneš přijímá demisi 12 ministrů a

pověřuje K. Gottwalda doplněním vlády  noví ministři jsou sympatizanti KSČ

 Únor 1948 – podle komunistické rétoriky „vítězný

únor“  Fakticky nastoupilo ČSR v únoru 1948 cestu

ke komunistické totalitě a pevnému začlenění do východního bloku Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Věda a kultura 1945–1948  1946 – 1. ročník mezinárodního hudebního 

 



festivalu Pražské jaro Spisovatelé, novináři: Pavel Tigrid, Václav Černý, Ferdinand Peroutka Filmoví tvůrci: Karel Steklý, Václav Krška, Martin Frič Animovaný film: Jiří Trnka, Hermína Týrlová Mezi mladou generací se stává populárním jazz


Postih kultury po únoru 1948  Zastaven nadějný vývoj, zpřetrhány vazby se 

  

Západem Oficiální směr – socialistický realismus  nepravdivé (idealizované) ztvárnění života v komunistické společnosti, život dělníků (=hrdinů)… Seznamy zakázaných autorů a děl  kulturní čistky Nezávislé spolky zanikaly  centralizace pod kontrolou KSČ (Svaz československých spisovatelů) Věda spolupracuje výlučně se SSSR  1952 – založena Československá akademie věd Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Postavení katolické církve  1945–1948 – stát a církev se navzájem

respektují  Spor o zestátnění církevních škol  Spor o zahrnutí církevního majetku do poválečných pozemkových reforem  Po únoru 1948 radikální proměna postoje státu k církvi


Nástup totality  Bezprostředně po únoru 1948 se KSČ snaží

   

koncentrovat veškerou moc ve státě do svých rukou Zákonodárné orgány a vládní instituce pouze vykonávaly stranické příkazy Ostatní politické strany slouží jako zástěrka demokracie – postupně redukována členská základna Sociálně demokratická strana v VI 1948 přímo včleněna do KSČ Na všech úrovních politického, hospodářského a kulturního života probíhají čistky organizované akčními výbory Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Ústava 9. května  Nová ústava  ČSR prohlášeno za lidově





 

demokratickou republiku se dvěma rovnoprávnými národy: Čechy + Slováky Uzákoňuje změny po druhé světové válce Znárodnění podniků nad 50 zaměstnanců, soukromé podnikání podřízeno centrálnímu plánu… Formálně zajišťuje občanská práva, ale fakticky zavádí komunistický režim Beneš ji odmítl podepsat a 7. 6. 1948 abdikoval


Volby v květnu 1948  Voličům předložena jednotná kandidátka

Národní fronty  nelze si vybrat, koho zvolit, existuje pouze jediný volební lístek!  Kandidátka sestavena KSČ  Atmosféra zastrašování a pronásledování opozičních snah  Oficiální (zfalšované) výsledky: 89,2% voličů hlasovalo pro kandidátku Národní fronty


Projevy nesouhlasu  Benešova abdikace  prezidentem K.

Gottwald, premiérem Antonín Zápotocký  XI. všesokolský slet v Praze – účastníci vyjadřují sympatie Benešovi  zatýkání, represe  IX 1948 – pohřeb E. Beneše  projevy nesouhlasu s politikou KSČ  zatýkání  KSČ vyhlásí „ostrý kurs proti reakci“ přijat zákon na ochranu republiky – umožňoval stíhat odpůrce KSČ, násilí, perzekuci, likvidaci opozice


Masová nezákonnost a perzekuce  Masová nezákonnost + perzekuce  ztráta důvěry     

občanů ve stát a KSČ Strach a pocit bezmoci  pasivita a lhostejnost Postupné omezování politických a občanských práv a svobod Společenský život – dělení na komunisty a ostatní občany Izolace společnosti od Západu Státní bezpečnost (StB) – hlavní nástroj represivní politiky, zatýkání, mučení, napojení na sovětské bezpečnostní složky Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Další komunistická opatření  Pomocné technické prapory (PTP) – 1950–

1954, jednotky v armádě pro politicky nespolehlivé osoby, tzv. černí baroni (podle výložek)  práce v dolech, hutích…  Tábory nucených prací – 1948–1954, internace nepohodlných občanů – „třídní nepřátelé, kapitalisté, kulaci, živnostníci, inteligence…“


Zásahy proti církvi  KSČ vnímá katolickou církev jako opozici a

reakční sílu ve službách nepřátelského státu – Vatikánu  tvrdé zásahy k omezení moci  Procesy s církevními hodnostáři  Příslušnost k církvi „kádrovou závadou“ zákaz studia, kariérního postupu apod.


Politické procesy  1948–1952

 Třídní boj – likvidace skutečných nebo

vymyšlených nepřátel režimu  Politické procesy – vykonstruované soudní procesy, které mají zastrašit opozici  Vedeny proti příslušníkům ostatních polických stran, členům nekomunistického odboje, zahraničním vojákům bojujícím na Západě, členům katolické církve i samotným komunistům… Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Oběti politických procesů  Heliodor Píka – generál, náčelník čs. vojenské  



 

mise v SSSR Milada Horáková – národní socialistka Rudolf Slánský – vysoce postavený komunista, Gottwaldův přítel (ten ho však podpisem neváhal poslat na smrt) …a řada dalších Sovětští poradci pomáhají s přípravou procesů Násilí, mučení, naučená doznání, tresty smrti


Likvidace soukromého sektoru  Po únoru 1948 řada znárodňovacích zákonů

 Hromadná likvidace soukromých řemeslníků,

maloobchodníků a živnostníků  Konec 1948 – 95% zaměstnanců v průmyslu pracuje ve státním sektoru  Ekonomika má být řízena z jednoho centra podle jednoho plánu vytvořeného vždy na pět let dopředu  pětiletky  Úderník – pracovník s vysokými výkony  údernické soutěže o dělníka měsíce apod. Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Čs. průmysl  Důraz na těžké strojírenství – 1/3 tvoří zbrojní

výroba  Zpomaluje se rozvoj spotřebního průmyslu a služeb  nízká životní úroveň  ČSR součástí RVHP  plní požadavky SSSR, obchoduje pouze se státy východního bloku


Kolektivizace zemědělství  1949 – zákon o jednotných zemědělských

družstvech (JZD)  základní organizační jednotka socialistického zemědělství  Rolníci se brání vstupu do JZD  násilné združstevňování a hromadná kolektivizace  Perzekuce a věznění těch, kteří odmítali vstoupit do JZD


Poúnorová emigrace  Emigrace = ilegální odchod do ciziny, útěk ze země  Projev nesouhlasu s režimem  V prvních letech cca 150 000 osob  Třetí odboj  Vrcholná organizace čs. exilu  Rada svobodného

Československa (1949, Washington)  Rozhlasové vysílání, např. Svobodná Evropa, Hlas Ameriky  Krajanské noviny a časopisy, spolky Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Sociální přestavba  1948–1953 – radikální změna sociální struktury ČSR

 Likvidace středních a vyšších vrstev jako  

 

„třídních nepřátel“ Podpora dělnictva, nemajetných, mládeže (ideologicky vychovávaná) Dělnická třída – privilegovaná vrstva  noví komunističtí funkcionáři, vedoucí podniků, důstojníci v armádě Roste zaměstnanost žen Kult fyzické práce a podceňování vzdělání Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Rok 1953  7. 3. – smrt Stalina

 14. 3. – smrt K. Gottwalda  Prezidentem Antonín Zápotocký, premiérem

Viliam Široký, 1. tajemníkem ústředního výboru KSČ Antonín Novotný  Postupem času má právě 1. tajemník ÚV KSČ největší moc ve státě


Měnová reforma  Vyhlášena 30. 5. 1953

 Zrušeny lístky (přídělový systém)  Zavedeny jednotné maloobchodní ceny  Nevýhodný kurs směny znamenal

znehodnocení všech úspor a ožebračení dělnické třídy!  Poprvé od února 1948 došlo k masovým projevům nespokojenosti a protivládním demonstracím


Po roce 1953  Dílčí změny v hospodářství, ale převaha těžkého

průmyslu zůstává  1954 – politický proces se „slovenskými buržoazními nacionalisty“ (mj. odsouzený Gustav Husák)  1955–1962 – první pokusy o rehabilitace neprávem odsouzených, ale není skutečný zájem o revizi


Ohlas XX. sjezdu KSSS  1956 – N. S. Chruščov kritizuje Stalinův kult

osobnosti  Uvnitř KSČ požadavek podívat se kriticky na vlastní minulost – kult osobnosti K. Gottwalda, politické procesy v 50. letech…  Aktivizuje se i společnost – 1956 – II. sjezd čs. spisovatelů  požadavek svobodné tvorby a demokratizace společnosti  Výsledkem byly ale pouze kosmetické změny režimu Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Vývoj k centralizaci  1957 – 1. tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný

se stává i prezidentem  Důsledná kontrola ideologie a kultury  Nová socialistická ústava 1960: název státu – Československá socialistická republika (ČSSR), likvidace slovenské autonomie, článek 4 o vedoucí úloze KSČ ve státě a společnosti  Formálně bylo završeno vybudování socialistické společnosti


Ekonomická krize  60. léta – začíná se hroutit ekonomika

 1963 – reformní ekonom Ota Šik vypracuje

plán, který má do socialistického systému centrálního plánování zavést kapitalistické prky trhu  1965 – A. Novotný souhlasí s reformou  1967 – reforma nepřináší výsledky tak, rychle, jak se očekávalo  zrušena


Léta uvolnění  ČSSR nadále policejním státem, ale stalinský  





teror 50. let už zmizel Životní úroveň se postupně mírně zlepšuje Jednotvárnost spotřeby a příjmů Darex, Tuzex – obchody se zbožím ze Západu, nakupuje v nich úzká skupina privilegovaný za tzv. bony (zvláštní poukázky) Zvyšuje se vybavenost domácností: pračky, ledničky, televize, auta…


Proměny životního stylu  Chataření – víkendové pobyty

 Televizní kultura  Rostoucí nezájem o věci veřejné  Pravidelné svátky a oslavy organizované

režimem – prvomájové průvody, vojenské přehlídky, spartakiády (každých 5 let od 1955)


Mladá generace  Rokenrol a bigbít, vznik skupiny Olympic

 Od 1963 narůstají potíže režimu s

vysokoškolskými studenty, kteří kritizují režim a vznášejí požadavky  1967 – demonstrace VŠ studentů na Strahově proti nepořádku a nefungujícímu světlu na kolejích tvrdě potlačila policie  vlna studentských nepokojů


Moc a kultura  Trvalé napětí mezi politickou mocí a kulturou  Zaniká monopol socialistického realismu

 Mezinárodní konference o F. Kafkovi či K. Čapkovi  Nová filmová vlna: Miloš Forman, Věra Chytilová,

Jiří Menzel…  Malá divadla (Semafor, Rokoko, Na zábradlí)  1967 – IV. sjezd čs. spisovatelů  vyzněl jako otevřená kritika politických poměrů (Ludvík Vaculík, Milan Kundera)  Znovu se začíná formovat a ožívat občanská společnost a veřejné mínění Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Cesta k reformě  2. pol. 60. let – je nutné řešit společenskou

krizi  Novotný činí ústupky Slovákům (volání po autonomii), odchází někteří zastánci tvrdé komunistické linie…  nestačí  2 možnosti: a) Návrat k bývalým poměrům (Novotný)

b) Pokračování v reformních snahách, které

naznačila ekonomická reforma (mladá generace)


Pražské jaro 1968  Komunisté naklonění reformám: Alexandr

Dubček (Slovák), Oldřich Černík, Ota Šik, František Kriegel, Josef Smrkovský…  Pražské jaro 1968 – pokus o demokratizaci poměrů v ČSSR, o socialismus s lidskou tváří  Sílí národně-politické hnutí Slováků  Rozhodujícím se stává spor Novotného a Dubčeka


Pražské jaro 1968  Po sporech je na počátku roku 1968 Novotný

donucen odstoupit z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ  novým zvolen Dubček a do ÚV zvoleni stoupenci reformního hnutí  III 1968 – prakticky zaniká cenzura  Vznik nových společenských organizací: Klub angažovaných nestraníků (KAN), K-231 – oběti politických procesů  Připravuje se obnovení sociální demokracie, obnovuje se Junák a Sokol, pokus obnovit církev Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Pražské jaro 1968  30. 3. – Novotný donucen vzdát se i

prezidentského úřadu, novým prezidentem zvolen generál Ludvík Svoboda  Premiérem Oldřich Černík  sestavuje novou vládu  Předsedou parlamentu Josef Smrkovský  Obrodný proces přerůstá v široké celospolečenské hnutí


Pražské jaro 1968  IV 1968 – vypracován Akční program KSČ –

nastiňuje cíle reformistů do příštího sjezdu strany  Usiluje o demokratizaci veřejného a politického

života, ale nechce skoncovat s režimem jako takovým!  Zrušení cenzury (zastaralé – v praxi už zmizela)  Úplné rehabilitace obětí politických procesů  Federativní uspořádání státu  Ludvík Vaculík: 2000 slov  dokument, který

vyzývá k pokračování reforem bez ohledu na KSČ Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Reakce SSSR  SSSR a státy východního bloku sledují vývoj v

ČSSR s obavami  Dubček a spol. několikrát varování před kotrarevolucí a vyzýváni k ústupu od reforem (naposledy v Čierné nad Tisou)  Od VI 1968 se připravuje plán vojenské intervence  21. 8. 1968 – vpád vojsk Varšavské smlouvy (SSSR, NDR, Polsko, Maďarsko, Bulharsko)  začíná okupace Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy  Skupina odpůrců reforem z KSČ napíše „zvací

dopis“, kterým žádají SSSR o „bratrskou pomoc“ proti kontrarevoluci (Vasil Bil‘ak, Alois Indra, Drahomír Kolder)  má ospravedlnit vojenskou agresi a překročení hranic suverénního státu cizím vojskem  Předsednictvo ÚV KSČ ale vpád odsoudí a odmítne jednat  Představitelé reformního stranického vedení odvlečeni do Moskvy Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Jednání v Moskvě  Do Moskvy přilétá i prezident Svoboda

 Stoupenci reforem jsou donuceni podepsat tzv.

moskevské protokoly – v nich se zavazují vzdát se reforem a zároveň souhlasí s „dočasným“ umístěním sovětských vojsk na čs. území  začátek více jak 20 let trvající okupace!  Odmítl podepsat pouze F. Kriegel


Po 21. 8. 1968  Z vojenského hlediska proběhla intervence

úspěšně, z politického hlediska ale znamenala neúspěch (SSSR a jeho domácím stoupencům se nepodařilo instalovat novou dělnicko-rolnickou vládu a převzít moc v zemi do svých rukou)  Propuká celospolečenské hnutí za svobodu a nezávislost namířené proti SSSR  Převažuje pasivní odpor obyvatel


Normalizace společnosti  Od podzimu 1968

 Normalizace – návrat k předlednovým poměrům,

návrat totalitního režimu, pacifikace a zklidnění poměrů  V širším pojetí je slovem normalizace označováno celé období v čs. dějinách od vpádu Varšavských vojsk po sametovou revoluci 1989  Zůstávají vojska SSSR a ve vedení KSČ se začíná formovat probrežněvovská klika Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Ústup od reforem  27. 10. 1968 – přijat zákon o federaci  jediná   



reforma, která se prosadila! Únava, zklamání, emigrace XII 1968 – Brežněv žádá čistky v KSČ i ve společnosti Odpor a nespokojenost lidí vyvrcholily 16. 1. 1969 protestním upálením studenta FF UK Jana Palacha (později ho následoval Jan Zajíc a Evžen Plocek) 25. 1. 1969 – Palachův pohřeb se změnil v celonárodní manifestaci proti okupantům Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Nástup G. Husáka  Zlom v III 1969 – čs. hokejisté na mistrovství

světa 2x porazili hokejisty SSSR  oslavy v Praze se změní v živelné projevy odporu vůči SSSR  Po Brežněvově nátlaku Dubček donucen odstoupit a reformní komunisté jsou rychle zbavováni vlivu  Novým 1. tajemníkem zvolen Gustav Husák (Slovák, oběť procesů z 50. let)  Čistky v KSČ i ve společnosti Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Nástup G. Husáka  1970–1971 – stranické pohovory a prověrky 

z KSČ vyloučeno cca půl milionu členů  Čistky v kultuře a sdělovacích prostředcích, zákazy publikování, vyhazovy z práce…  Rozhodující vliv mají komunisté dosazení SSSR: Alois Indra (předseda Federálního shromáždění), Lubomír Štrougal (premiér federální vlády), Vasil Bil‘ak, Jan Fojtík  1970 – vydán dokument Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti  základ myšlení pro dalších 20 let  Volby 1971 – zkouška Husákova režimu – téměř 100% pro jednotnou kandidátku Národní fronty Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Éra socialismu 70. a 80. let  Pokles politické kultury a úpadek občanské   



společnosti Dlouhodobá hospodářská stagnace Budování jaderných a tepelných elektráren, přehrad, otevřena první trasa metra v Praze Zhoršování životního prostředí, zejména ovzduší Překotná bytová výstavba  betonová sídliště na krajích měst


Éra socialismu 70. a 80. let  Většina obyvatel v apatii, nezájem o politiku   



 

chaty, zahrádky Rozmach hospodářské kriminality Stínová ekonomika – šíření zboží a služeb mimo oficiální obchodní síť, na černém trhu, za protislužbu… Rozmach úplatkářství – zdravotnictví, úřady… Každodenní fronty Ve škole podáván lživý výklad současných i minulých událostí


Společnost před XI 1989  Pokles úrovně filmové a televizní tvorby 





 

prorežimní díla: Třicet případů majora Zemana, Okres na severu… Část reformně smýšlejících lidí odešla buď do emigrace (Miloš Forman, Karel Kryl), nebo do ilegality Disent – seskupení odpůrců režimu Samizdat – ilegální knihy, sborníky, časopisy Exilová nakladatelství: Sixty-Eight Publishers, Index


Charta 77  Čs. vláda se na Konferenci o bezpečnosti a

spolupráci v Evropě v Helsinkách 1975 zavázala k dodržování lidských a občanských práv na území ČSSR  Protože se tak v ČSSR nedělo, vzniklo občanské hnutí, které se na to snažilo upozornit  Charta 77  Významnými představiteli Charty byl filozof Jan Patočka nebo dramatik Václav Havel  Charta vznikla v roce 1977 a do pádu komunismu ji podepsalo necelých 2 000 lidí  signatáři byli pronásledováni, dehonestováni, vězněni Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Cesta k 17. 11. 1989  1987 – 1. tajemníkem ÚV KSČ zvolen Miloš  





Jakeš I 1989 – Palachův týden Léto 1989 – prohlášení Několik vět  podepisují se pod něj umělci, vědci, studenti…  protestní hnutí se stává celospolečenskou záležitostí 21. 8. a 28. 10. – demonstrace Začínají se hroutit komunistické režimy v celém východním bloku včetně samotného SSSR


Sametová revoluce  17. 11. 1989 – brutální policejní zásah proti

studentské demonstraci na Národní třídě v Praze (původně pochod k výročí zásahu nacistů proti českým vysokým školám 17. 11. 1939)  Na protest vstupují herci a studenti do stávky, přidávají se další…  18. 11. – v Činoherním klubu se ustavilo Občanské fórum – sdružení občanů usilujících o změnu politické situace v čele s Václavem Havlem Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Sametová revoluce  Od 18. 11. se denně konají na náměstích velkých  



 

měst demonstrace 23. 11. – odstupuje předsednictvo ÚV KSČ 27. 11. – dvouhodinová generální stávka 9. 12. – jmenována nová vláda, v níž jsou zastoupeni i členové Občanského fóra (nekomunisté) 28. 12. – do čela Federálního shromáždění byl zvolen Alexandr Dubček 29. 12. – Václav Havel zvolen čs. prezidentem


Po pádu komunismu  1990 – zrušena Státní bezpečnost, ukončena 

 



činnost Národní fronty V Moskvě uzavřena dohoda o odchodu sovětských vojsk Nový název státu: Česká a Slovenská Federativní republika Zrušen trest smrti VI 1990 – první svobodné volby – nejvíce hlasů získalo Občanské fórum a Veřejnost proti násilí (slovenská obdoba OF)


Po pádu komunismu  VII 1990 – Václav Havel zvolen podruhé prezidentem  1991 – z ČSFR odchází poslední sovětský voják, v

Praze je podepsána smlouva o rozpuštění Varšavské smlouvy  1991 – začíná privatizace – převod majetku státu na soukromé osoby za účelem podnikání  zneužita řadou lidí k obohacení a tunelování, „divoká 90. léta“  Lustrační zákon – zákon, který měl zamezit pronikání bývalých vysokých komunistů a členů a spolupracovníků StB do politiky a veřejného života Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

Rozpad na ČR a SR  1992 – druhé parlamentní volby  Václav Klaus a Vladimír Mečiar se dohodnou

na rozdělení ČSFR  1. 1. 1993 – vznikla samostatná Česká

republika a samostatná Slovenská republika  Oba státy jsou nyní členem NATO (ČR – 1999) a

EU (ČR – 2004) Mgr. Tomáš Zářecký http://zarecky.webnode.cz

České dějiny po roce 1945

Recommend Documents