D E JIN Y PEDAGOGIKY
Vývoj čs. speciální pedagogiky defektologické po roce 1945* Dr. L U D V I K
EDELSBERGER
Pedagogická fakulta UK, Praha
Jisté není náhodou, že je to právě historická problematika, a to nejnovôjší vývoj čs. speciální pedagogiky defektologické od osvobození Československa v květnu 1945, která se dostává na pořad prvního plenárního zasedání sefcce speciální pedagogiky Čs. pedagogické společnosti. Ustavení vědecké společ nosti v živém ústrojí každé vědní disciplíny je už samo o sobě natolik vý znamnou událostí, že přímo poskytuje svým způsobem neopakovatelnou příle žitost k retrospektivě, kterou nelze opomenout. V loňském roce, kdy jsme vzpomínali dvaceti let našeho úsilí o vybudování a rozvoj socialistické společnosti u nás, se takové bilancování na úseku spe ciální pedagogiky defektologické nekonalo. Mlčky tu možnost obešel i ča sopis Otázky defektologie a na první pracovní konferenci Čs. pedagogické spo lečnosti v Trnavě ustoupila tato speciální problematika z pochopitelných dů vodů problematice obecně pedagogické. R o k 1 9 6 5 ovšem neznamenal ve vý voji pedagogiky a speciální pedagogiky významnější předěl, a jeho — sit venia verbo — bilanční cena spočívá toliko v jeho dvacetileté jubilejní relaci k revo lučnímu roku 1945. Daleko důležitější se jeví nesporně r o k lJHHi^rok říjnového zasedání ÚV KSČ o školství a rok založení ^Čs. pedagogické "společnosti, hlavně však rok, v němž byly přijaty závěry ideologické komise ÚV KSČ k dokumentu O nalé havých úkolech naší pedagogické vědy,1) které lze právem pokládat za »histo rický mezník ve vývoji naší marxistické pedagogiky, mezník, který uzavírá období tzv. kultu osobnosti a dogmatismu, a plně otvírá cestu tvůrčímu roz voji pedagogiky«.*2) Historický významným pro pedagogiku slibuje se stát též r o k l e t o š n í — 196 6, rok XXIII. sjezdu KSSS a XIII. sjezdu KSČ, pokud bychom jej zase nechtěli jenom jubilejně svazovat s dvacetiletím od vzniku prvních pedagogických fakult u nás v roce 1946. Zatím neexistuje větší práce, která by se komplexně zabývala vývojem spe *) Předneseno na zasedání sekce speciální pedagogiky Čs. pedagogické společ nosti při ČSAV v Praze dne 28. dyhnfl 1966. x) O naléhavých úkolech naší pedagogické védy, in: Pedagogika, roč. 1965, čís. 4, str. 409—433. 2) Cach, Jos.: Některé problémy přístupu k dějinám výchovy, školství a pedagogiky v CSSR v letech 1945-1965, in: Pedagogika, roč. 1965, čís. 3, str. 333. 420
c iá ln í v ý c h o v y , s p e c iá ln íh o š k o ls tv í a s p e c iá ln í p e d a g o g ik y u nás p o r o c e 1945, s te jn ě ja k o n em ám e tak o vo u h is to ric k o u p rá c i o v ý v o ji v ý c h o v y , š k o ls tv í a p e d a g o g ik y vůbec v u ved en ém období. T o, co v n aší p ra c o v n í ob la sti existu je» lz e s tě ží k v a lifik o v a t ja k o d ílč í d rob n é p říp ra v n é stu d ie (a ť již na tom či on om úseku an eb o k té či on é o s o b n o s ti) p ro ta k o v é s y n te tic k y k o n c ip o v a n é d ílo ,t 0 h is to ric k ý c h m o n o g r a fiíc h s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý c h vůbec n em lu vě. N e n í a n em ů že b ýt p ro to c tižá d o s tí n ašeh o d n ešn íh o re fe rá tu p od a t -rv p o d s ta tě b ez on é p říp ra v y — n ě ja k ý ú p ln ý a v y č e r p á v a jíc í ob ra z n e jn o v ě jš íc h d ě jin n aší p ra c o v n í ob lasti. C h cem e se n a v íc jen o m e zit (n a půdě v ě d e c k é s p o le č n o s ti) na rá m c o v ý n á stin v ý v o je s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é ja k o ž to v ě d n íh o oboru. Jsme si ovšem v ě d o m i, že v h is to ric k o -g e n e tic k é m sm yslu těsn ě sou visí v ý v o j s p e c iá ln í p e d a g o g ik y s re a liz o v a n ý m r o z v o jem s o c iá ln í, z d ra v o tn ic k é a p e d a g o g ic k é p é č e o d e fe k tn í a je jí v la s tn ě h is to ric k y p od m ín ěn . Je to tiž d ob ře zn ám o, že všu d e tam , k d e se d o s lo v a lik v i d u jí s o c iá ln í o tá zk y s p o je n é s d e fe k tn ím i je d in c i p ou ze tzv. rep re siv n ím i o p a třen ím i, se v e s k u tečn o sti lik v id u jí, a lim in e - zá ro v e ň ja k é k o liv o tá zk y je jic h s p e c iá ln í v ý c h o v y , tam se s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k á p ro b lem a tik a p ro s tě n e je v í a n ija k se n e p o c iťu je p otřeb a je jíh o řešen í. N a p ro ti tom u ja k é k o liv s tá le d ů ra z n ě ji se p ro s a zu jíc í sn ah y o s o c iá ln í r e h á b ilita c i d e fe k tn íc h in d iv id u í e v o k u jí sou časn ě zá v a ž n é p ro b lém y s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é ; jen tak se té ž o b je v u ji v h is to rii zp rvu e m p iric k é p ok u sy o je jic h řeš e n í, r o d í se p rv n í k a su istick á p o zo ro v á n í, zp rá v y , č lá n k y , stu die, a ž p o s y s te m a tic k á d íla , p o p říp a d ě c e lé š k o ly a sm ě ry — s ú m yslem o v liv n it tu to re h a b ilita č n í p é či. Platí-li o v ý vo ji a současném stavu naší p ed agogick é teorie obecně, že do pětačtyřicátého roku chyběly pedagogickém u m yšlení u nás vědecké základy;
1 k d y ž se d o s p ív a lo k je d n o tliv ý m k o n k rétn ím p ozn atk ů m , k te ré n e z trá c e jí na význ a m u ,3 p la tí to d vo jn á so b o v ý v o ji n aší te o r ie s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é . I s p e c iá ln í p e d a g o g ik a se m oh la u nás b u d ovat sk u te č n ě na v ě d e c k é m zá k la d ě , na zá k la d ě m arxism u -len in ism u , te p rv e p o r o c e 1945 a h la vn ě p o r o c e 194S.. M ě la -li však ob ecn á p e d a g o g ik a svéh o m a rx is tic k y fu n d o va n é h o a o r ie n to v a n éh o te o re tik a , ja k ý m b yl už v m e ziv á le č n é m ob d ob í n e s p o rn ě p ro f. Ot. Chlup,pak n aše s p e c iá ln í p e d a g o g ik a — p ři vší ú ctě k, je jím s la v n ý m a p o k ro k o v ý m tra d icím , p ře d s ta v o v a n ý m jm én y A m e rlin g , Č áda, H e rfo rt, M auer, Zem an. a j,\ — ta k o vo u osob n ost v té d ob ě b oh u žel n em ěla . K d o k o liv bude c h tít jed n ou zk ou m at v ý v o j s p e c iá ln í p e d a g o g ik y té doby, n a jd e p ře h led n é fa k to g r a fic k é poučertí v e stu d ii Josefa Z em an a »25 le t české, n á p ra vn é p e d a g o g ik y «, z a b ír a jíc í c e lé ob d ob í m ezi p rv n í a druhou světovou , vá lk ou v č e tn ě ok u p ace. P rv n í část stu d ie v y š la v p o s le d n ím d v a c á té m r o č níku Ú c h y ln é m lá d e ž e a je jí d o k o n č e n í p řin e s l p rv n í p o v á le č n ý ro č n ík P e d o lo -. g ic k ý c h ro zh led ů .4) K d o k o li však bude qh tít s le d o v a t za č á tk y s p e c iá ln í p e d a g o g ik y p o ro c e 1945, bude m usit v y jít z e zá k la d n í p rá c e Fr. Š tam p ach a o p r o blém u re e d u k a c e (s p o d titu lk e m V ý zk u m č e sk é h o d ítě te , č e sk é d o rů s ta jíc í m lá d eže a je jí r e e d u k a c e ).5) T a to k o n c e p č n í p ro g ra m o v á studie, p řip ra v o v a n á 3) Srv. Váňa, Jos.: O metodologických problémech v rozvoji pedagogické teorie, in: Pedagogika, roč. 1962, čís. 3, str. 273-274. ‘ > 4) Zeman, Jos.: 25 let české nápravné pedagogiky, I. část in: Úchylná mládež, roč. XX, seš. 3, II. Část in: Pedologické rozhledy, roč. I — 1945, čís. 3, str. 189—192. 5) Štampach, Fr.: Problém reedukace, in: Pedologické rozhledy, roč. I, 1945, čís. 1—3; publikováni též samostatně, knižná. 421
v la s tn ě ile g á ln ě již za ok u p ace, ta k že m oh la b ýt vyd á n a p o h o to v ě h n ed v zá ří p ě ta č ty řic á té h o roku, b ez oh led u na p o zd ě jš í v ý v o j autorův, p řed zn a m en a la teh d y c e lé p r v n í o b d o b í n aší s p e c iá ln í p e d a g o g ik y do rok u 1948, p ře sah u jící a ž do zaěátk u p a d e sá týc h let. S vým du chem vyrů stá ovšem Š ta m p a ch ova p rá ce z p ře d v á le č n é d o b y ; n a v a zu je p o c h o p ite ln ě na s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é m y š le n í g e n e ra c e H e rfo rto v y , 'M a u e r o v y a Z em a n o vy, k p e d o lo g ii a tzv. p e d o p a to lo g ii se o b ra cí ja k o k » z á k la d n ím v ě d e c k ý m p ra m e n ů m « n á p ra v n é p e d a g o g ik y , i k d y ž jí tak n eřík á , a za v ě d e c k ý zá k la d n á p ra v n é v ý c h o v y a n á p ra v n é h o š k o ls tv í c h c e p o v a ž o v a t tzv. s o c i á l n í p e d a g o g i k u . Tu si v y tv á ří a n a lo g ic k y p o d le tzv. s o c iá l n íh o lé k a řs tv í, a aby ji za s e o d liš il od s o c iá ln í p e d a g o g ik y třeba n ě m e ck é (n a p ř. N a to rp o v y , n a m n o ze hlu še s p e k u la tiv n í), p řid á v á k n í jed n od u še a tr i but »č e s k á «.6) Š ta m p a ch ova sou stava tzv. č e s k é s o c i á l n í p e d a g o g i k y , v je jím ž rá m c i se d ife r e n c u jí č ty ři je jí s p e c ia liz o v a n á o d v ě tv í, a to p s y c h o p e d ie , lo g o p e d ie , o k u lo p e d ie a o rto p e d ie , je p o d le au tora s o c iá ln í p ro to , že »p o z n á v á v liv y , p o d m ín k y a p říč in y v ý v o je a jeh o p oru ch v p ro s tře d í (p r a c o v n í úsek m ez o lo g ic k ý ) so c iá ln ím , a že h led á cesty, p ro s tře d k y k záb ran ě, n á p ra v ě a lé čeb n é v ý c h o v ě p oru ch a va d v s p o le č e n s k ý c h o p a tře n íc h «; je s o c iá ln í p ro to , ž e »v ě c z d ra v o tn ě s o c iá ln í p é č e o m lá d e ž č in í v ě c í s p o le č n o s ti c e lé, n á rod u a s t á t u . . . « . 7) T a k ja k o p rv n í c h a ra k te ris tic k ý m om en t je p a trn ě m oc ú zk ý n e v šech n y v ý v o jo v é p oru ch y se d a jí v y s v ě tlit s o c iá ln í e tio lo g ií, s o c iá ln ím i p říčin a m i, za to však vš ec h n y m ohou m ít p o p říp a d ě zá v a ž n é s o c iá ln í dů s le d k y — , je dru hý c h a ra k te ris tic k ý m om en t z je v n ě v e lm i š iro k ý — n e je nom s p e c iá ln í v ý c h o v n á p éče, a le v ý c h o v n á p é č e vů b ec je v ě c í c e lé s p o le č n osti, a k ažd á p e d a g o g ik a je p a k v to m to sm yslu s o c iá ln í p e d a g o g ik o u . Slu ší se p o zn am en at, že v té to so u v is lo s ti v y s lo v u je au tor p o k ro k o v é p ř e s v ěd č e n í, k d y ž tv rd í, že »ta to p é č e v s o c iá ln í p e d a g o g ic e p ře s tá v á b ýt fila n tro p ií, ch aritou , a lm u žn ic tv ím «, ž e »jd e o p o d n ik , k te rý p ře d e v š ím m á b ýt zn á ro d n ě n a ze s tá tn ě n (p íš e se z á ř í 1945), je lik o ž jd e o z d r a v í a ž iv o t m lá d e ž e «.8) V y c h á z e je z te zí, že »z á k la d všeh o je s t ž iv o t a z d r a v í d o b r é « a »v z d ě lá n í v e š k e ré m lá d e ž i«, p lé d u je p ro id eu je d n o tn é š k o ly , je d n o tn é š k o ls k é o r g a n i z a c e n á p ra v n é , v řa ze n é do je d n o tn é h o š k o ls tv í, a p ro z ř iz o v á n í kom binátů a kom un ree d u k a č n íc h . Š ta m p a ch o va k o n c e p c e zd ů vod ň u je n a víc — ja k o n e zb y tn ý p ře d p o k la d k u sk u tečn ěn í v šech te o r e tic k ý c h i p ra k tic k ý c h p o ža d a vk ů re e d u k a č n íc h — n á vrh na z a lo ž e n í S p o le č n o s ti p ro výzk u m česk éh o d ítě te a č e sk é d o rů s ta jíc í m lá d e ž e a u s ta v e n í Ú střed n íh o ústavu p e d o lo g ic k é h o (p o d á v á d o k o n c e p o d ro b n ě z p ra c o v a n ý o rg a n iz a č n í statu t to h o to ústfcvu) a p ro s a zu je p otřeb u r e fo r m y v z d ě lá n í u č ite ls tv a s p e c iá ln íc h š k o l na p o d k la d ě v y s o k o š k o ls k é h o v z d ě lá n í všeh o u č ite ls tv a . Za zá k la d n í k a te g o r ii svéh o p o je tí tzv. č e s k é s o c iá ln í p e d a g o g ik y p o v a žu je a u tor p o je m r^ e d u ^ a c e ^ T a je mu obdobou r e g e n e r a c e b io lo g ic k é h o p ro cesu stárn u tí, p ro to ž e nás (r e e d u k a c e ) v r a c í z p ě t k d í t ě t i . R e ed u k a cí p rý 6) To je ovšem pojmová konstrukce natolik umělá, že se nemohla ujmout ani ter minologicky; srv. Edelsberger, L. a kol.: Speciální pedagogika defektologická, Praha 1964, str. 28. 7) Srv. u autora, 1. c., str. 12. 8) Tamtéž. 422
p ro v á d ím e p řiro z e n é e x p e rim e n ty s d ítětem , k te ré jsou d án y jeh o p oru ch am i, a tak se p rý k a žd ý ree d u k a č n í systém stá vá sou stavou e x p e rim e n tá ln í — c o ž je ovšem n eú n osn é ro zš íře n í p ojm u s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é h o exp erim en tu . Jindy je zase ree d u k a c e p ro au tora s o c iá ln í r e g e n e ra c í, p ro to ž e v r a c í s p o l e č n o s t i m ísto zan ed b an ých , zm rz a č e lý c h a c h o rý c h d ětí, k te ré by se jin a k s ta ly b řem en em , sch op n é p ra c o v n ík y . Jak je vid n o, s tře tá v a jí se tu z je d n é s tra n y h io lo g iz u jíc í, z druhé stra n y s o c io lo g iz u jíc í te n d en ce. Sám p o je m re e d u k a c e ja k o ž to p e d a g o g ic k é r e g e n e ra c e je v e lm i v á g n í; n e v y ja s n ě n zů stává je jí vzta h k e k om p en za ci, jak je m ožn o d o lo ž it kupř. na fo rm u la c i, že s le p é d ítě v e š k o le p ro s le p é » r e g e n e r u j e s o c i á l n ě , jeh o slab ý n eb o z a n ik lý zra k s e k o m p e n z u j e r e e d u k a c í s c h o p n o s t m i v o ln ím i, ro zu m o vý m i, s lu ch o vý m i, h m a to v ý m i«;9) jin d y je zase re e d u k a c e to lik ja k o léčb a a v e d le ree d u k a c e s o c iá ln ě p e d a g o g ic k é se p řip o u ští té ž re e d u k a c e lé k a řsk á , k d y ž n apř. na jed n o m m ístě au tor tv rd í, že »v š e c h n y o rg a n ic k é va d y v ý s lo v n o s ti d ě ts k é n á le ž e jí r e v iz i (d ia g n ó z e ) i r e e d u k a ci m e d i c í n s k é anebo r e e d u k a c i lo g o p e d ic k é , ří z e n é l é k a ř e m « ; 101) za to o tzv. r e h a b ilita c i n e n í ře č vůbec a n ě k o lik p o zn á m ek o p re v e n c i budí d ojem , že i ta s to jí v e slu žb ách reed u k a ce. F ilo s o fic k y p ak Š ta m p a ch ova ree d u k a c e ja k o ž to cesta k s o c iá ln í a p e d a g o g ic k é r e g e n e r a c i ch ce b ýt »s lo ž k o u . . . v ě č n é s íly tvů rčí, p ro to ž e v ree d u k a c i jest n á vra t k p ra m e n i v itá ln íh o elán u v ý v o jo v é h o ,. . . n á vra t k p ra ú čelu lid sk éh o ž iv o t a «11) a tak h le d á s v o je z d ro je a ž n ě k d e v B erg so n o vě vitalism u . T e h d e jš í filo s o fic k á o rie n ta c e a u to ro v a je p o v ý tc e id e a lis tic k á a r o v n ě ž f i l o s o fic k é zá k la d y re e d u k a c e a česk é s o c iá ln í p e d a g o g ik y jsou k o n c ip o v á n y id e a lis tic k y , z p o zic id e a lis tic k é h o , p ře d s o c ia lis tic k é h o hum anism u, p an h u m an ismu. Š ta m p a ch ova česk á s o c iá ln í p e d a g o g ik a se tu v ra c í n e je n k id eá lů m p e d a g o g ik y K om en sk éh o, a le i k id e a lis tic k é p e d a g o g ic e D rtin o v ě a M a s a ry k o v ě , k v íře v id e á ly h u m an itn í. P ro to s p a třu je n a k o n e c v reed u k a ci, v n á p ra v n é v ý c h o v ě , v č e sk é s o c iá ln í v ý c h o v ě cestu n e je n o m z b íd y p ře d e v š ím m ra v n í a du ševn í, a le i b íd y h m otn é a s o c iá ln í vůbec. S těží si už lz e d n es p ře d s ta v it tuto id e a lis tic k o u , b u ržo a zn ě h u m an istickou , s o c iá ln ě e k o n o m ic k y p ak v p o d s ta tě k a p ita lis tic k o u cestu v ý v o je n a ší s p o lečn osti, v ý c h o v y , š k o ls tv í, p e d a g o g ik y i s p e c iá ln í p e d a g o g ik y . R e vo lu č n í zm ěn y v e k o n o m ic k é m , p o litic k é m a k u ltu rn ím ž iv o tě , k n im ž u nás d o š lo p o ro ce 1948 a z n ic h ž se p ostu p n ě v y tv á ře la n o v á s p o le č n o s t s o c ia lis tic k á , p ř i n esly zá s a d n í ře š e n í té ž řa d y o tá ze k v ý c h o v n ý c h , š k o ls k ý c h , p e d a g o g ic k ý c h i s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý c h . Ú sp ěch y v r o z v o ji n a šeh o s o c ia lis tic k é h o š k o ls k éh o systém u — z v lá š tě zá k o n o je d n o tn é š k o le z rok u 1948, s tra n ic k é u sn esen í o s p o je n í š k o ly a v ý c h o v y se ž iv o te m z rok u j j5 9 a zá k o n o n o v é š k o ls k é sou sta vě z rok u 1960 — , ú sp ěch y v r o z v o ji k o m u n is tic k é v ý c h o v y i m a rx is tick é p e d a g o g ik y jsou v ý r a z n é a p ře d s ta v u jí — ja k je ob ecn ě zn ám o — z c e la novou v ý v o jo v o u etap u v d ě jin á c h n a ší p e d a g o g ik y i s p e c iá ln í p e d a g o g ik y . S tačí si tu n apř. v p ln é š íři u v ě d o m it k o n k ré tn í d osah toh o, že te p rv e zá k o n o zá k la d n í ú p ra v ě je d n o tn é h o š k o ls tv í z rok u 1948 za b e z p e č il p o p rv é v d ě ji nách n a šeh o š k o ls tv í vů bec p rá v o na v z d ě lá n í všem d ětem , te d y i těm , k te ré se n em oh ou p ro n e m o c n eb o n ěja k o u vadu v z d ě lá v a t v e š k o lá c h p ro zd ra vo u °) Srv. u autora, 1. c. str. 91; podtrženo mnou, L. E. 10) Tamtéž, str. 93; podtrženo mnou, E. 11j L. c., str. 89. 423
m lá d ež, a p o ja l i š k o ls tv í p ro m lá d e ž v y ž a d u jíc í z v lá š tn í p é č e do v š eo b ec n é š k o ls k é sou stavy v c e lé m rozsahu, čím ž od s tra n il de iu re i v ia fa c ti n e jv ě tš í s o c iá ln í k řivd u , k te rá b y la n a tě c h to d e fe k tn íc h d ě te ch až do té doby p á chána. T e p rv e d ů sledn é o s v o jo v á n í v ě d e c k é h o s v ěto v é h o n ázoru m arxism u -len in ism u , o rie n ta c e na m a rx is tic k o u k o n c e p c i živ o ta č lo v ě k a a lid s k é s p o le č n o s ti, u m o ž n ilo p řiv o d it zv ě d e č tě n í té ž s p e c iá ln í p e d a g o g ik y a g a ra n to v a t je jí v ě d e c k o s t. T e p rv e m y š le n k y s o c ia lis tic k é h o hum anism u (n a r o z d íl od hum anism u buržo a zn íh o , id e a lis tic k é h o ), je jic h ž n e jv y š š ím p rin c ip e m jsou zá jm y k a žd éh o č lo v ě k a b ez ja k é k o liv d is k rim in a c e , te d y i d e fe k tn íh o č lo v ě k a , zá jm y všech p ra c u jíc íc h a ť s p lnou , sn ížen o u č i zm ěn ěn o u p ra c o v n í sch op n ostí, je jic h c íle v ě d o m ý fy z ic k ý a d u ševn í r o z v o j, se s ta ly id e o v ý m zd ro je m p ro p ostu p n é m a r x is tic k é ro zp ra c o v á n í s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é u..nás. Z tě c h to dů vodů b y la té ž o rie n ta c e na s o v ě ts k o u p e d a g o g ik u a so v ě ts k o u defe k t o lo g ii p o r o c e 1948, tj. v e d r u h é m p o v á l e č n é m o b d o b í v ý v o je čs. s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é , d o c e la p řiro z e n á . A tak d o k o n c e p ř i je tí a o s v o je n í ú střed n íh o o z n a č e n í p ro c e lý k o m p le x n a šeh o vě d n íh o a stu d ijn íh o oboru, to tiž term ín u d e f e k t o l o g i e , o z n a č e n í s o v ě ts k é p ro v e n ie n c e , k te ré u nás v n ašem p e d a g o g ic k é m p o jm o s lo v í te h d y záslu h ou p ro f. Ot. Chlupa zá h y o p e ra tiv n ě zd o m á c n ě lo , n e n í to h o je n ze v n ím , v n ě jš ím , fo rm á ln ím v ý ra zem . N e lz e p řito m o všem n e v id ě t, ž e k té to o r ie n ta c i na so v ě ts k o u p e d a g o g ic k o u věd u u nás vůbec — ja k na to u p o zo rň u je d oc. Jos. C ach 12) — d o š lo p rá v ě v le te c h v r c h o líc íh o d ogm a tism u a su b jek tivism u . Jaký d osah to m ě lo ? V o b la s ti s p e c iá ln í p e d a g o g ik y to b y l p ře d e v š ím d o g m a tic k ý v ý k la d zn á m éh o u sn esen í Ú V V K S (b ) o tzv. p e d o lo g ic k ý c h ú c h y lk á c h z rok u 1936, k te ré n e je n o s tře o d s o u d ilo č in n o s t tzv. p e d o lo g ů na s o v ě ts k ý c h šk olá ch , a le k ritic k y se v y s lo v ilo té ž k v n itřn í č in n o s ti v e lk é h o m n o žství »z v lá š tn íc h « šk ol rů zn ý c h n á zvů (p r o d ě ti »tě ž k o p á d n é «, rd zu m o v ě za o sta lé, p ro p s y c h o n e u ro tik y a td .), o n ic h ž b y lo k o n sta to v á n o , ž e »s ta v v y u č o v a c í a v ý c h o v n é p rá c e je v n ic h z c e la n e u d ržite ln ý , a že h ra n ič í se z lo č in n o u n e o d \ p o v ě d n o s tí. „Z v lá š tn í“ š k o ly n e m a jí v p o d s ta tě žá d n ý d o zo r, v ý c h o v n á a v y u č o v a c í p rá c e a p o řá d e k v tě c h to š k o lá c h b y ly d án y do ru kou n e jm é n ě k v a li fik o v a n ý c h v y c h o v a te lů i p e d a g o g ů . Ž ád n á n á p ra vn á p rá c e v tě c h to šk o lá c h n e n í o rg a n izo v á n a . V ý s le d e k všeh o je, že v e lk é m n o žství d ětí, k te ré se v n o r m á ln í š k o le le h c e n a p ra v u jí a s tá v a jí se a k tiv n ím i, s v ě d o m itý m i a u k á zn ěn ý m i žá k y , v p o d m ín k á ch „z v lá š tn í“ š k o ly si o s v o ju jí šp atn é n á v y k y i s k lo n y , a lz e je p a k n a p r a v o v a t j e š t ě o b t í ž n ě j i « . 13) N e n í se co d iv it, že tak n esjn lo u va vá k ritik a u r č i t é p ra x e u r č i t é h o typ u s p e c iá ln í š k o ly se sn ad n o g e n e r a liz o v a la na všech n u s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k o u p rá c i a p řin e jm e n š ím v e d la k za u jím á n í k ra jn ě r e z e rv o v a n é h o , n e -li o d m íta v é h o s ta n o visk a k e s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý m institu tů m a in stitu cím to h o to druhu vůbec. -Z vlá ště k d y ž se n a v íc ž iv ily n á zo ry o tom , že p o č e t d e fe k tn íc h d ě tí bude s r o z v o je m s o c ia lis m u k lesa t, a ž sn ad jed n o u v y m iz í d o c e la , a p o třeb a s p e c iá ln íc h d e fe k to lo g ic k ý c h z a ř íz e n í a s p e c iá ln í p e d a g o g ik y ja k o v ě d n íh o ob oru se u k á že z c e la zb y te čn á . S vým zp ů sob em n a h rá v a ly těm to n e s p rá v n ým p ře d s ta v á m té ž d o g m a tic k é d e fo rm a c e lid s k é g e n e tik y , v e d e n é v ta že n í p ro ti m en d elism u -m orga n ism u z p o zic u čen í L y s e n k o v a . N a p ro ti tom u 12) Cach, Jos.: 1. c., str. 334. 13) Srv. Základmi dokumenty o sovětské škole, Praha 1951, str. 85—86.
424
p rá vem b yl v té že dob ě čerp á n s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý optim ism u s z p e d a g o g ik y M a k a r e n k o v y, té p e d a g o g ik y , je jíž o b ecn é p rin c ip y b y ly n a m n oze tv o ř iv ě o d v o z e n y p rá v ě ze s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý c h jevů a s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý c h situ ací (v e v ý c h o v ě d ětí tzv. b e zp rizo rn ý c h a v p ře v ý c h o v ě m la d is t v ý c h p ro v in ilc ů ). N es p rá v n ý v ý k la d u snesen í o tzv. p e d o lo g ic k ý c h zv rá c e n o s te c h z rok u 1933, k te rý se tra d o v a l v s o v ě ts k é p e d a g o g ic e ja k ob y ze s e trv a č n o s ti v období kultu osobn osti, b y l tak n e k ritic k y p ře jím á n i u nás b ez oh ledu na sk u teč nost, že situ ace na níašich š k o lá c h b y la jin á a že i v S o větsk ém svazu ty o k o l n osti, k te ré v e d ly k p ř ije tí ta k o vé h o usnesení, po v íc e n ež d va n á cti le te c h již d á vn o p om in u ly . P ra k tic k ý m d ů sled k em toh o p ak b y lo i to, že časop is P e d o l o g i c k é r o z h le d y , k te rý n a v á za l v r o c e 1945 na b oh atou d v a c e tile to u tra d ic i časop isu Ú ch y ln á m lá d ež, b y l n e jp rv e v ro c e 1949 p ře m ě n ě n na časop is N á p ra v n á p e d a g o g ik a a v r o c e 1950 p ak zru šen úplně. A tak od rok u 1951 až do rok u 1959, k d y v z n ik l n o v ý časop is O tá zk y d e fe k to lo g ie , te d y b ěh em c e lé h o období p a d e sá tý c h let, b y l náš v ě d n í ob or b ez v la s tn íh o te o re tic k é h o i m eto d ic k é h o č a sopisu (n e p ř ih líž ím e -li už k c y k lo s ty lo v a n ý m b u lletin ů m M lá d e ž v y ž a d u jíc í z v lá š tn í p é č e a Š p e c iá ln a šk ola , k te ré n a k rá tk o p ře d c h á z e ly v zn ik O tá zek d e fe k to lo g ie ). T ím sp íše "Je třeba v zp o m e n o u t c e lo s tá tn íc h sem in ářů u č ite ls tv a n a šich s p e c iá ln íc h šk ol, p o řá d a n ý c h v té době záslu h ou te h d e jš íh o ú střed n íh o in s p e k to ra M Š K Fr. L u d vík a p ra v id e ln ě k a žd o ro č n ě od rok u 1949 (L e v o č a ), k te ré tak vla s tn ě s lo u ž ily k p řed n á šen í, tj. k p u b lik o v á n í a v ý m ě n ě zk u šen ostí, a na n ic h ž b y la zá ro v e ň n a va zo v á n a a s tá le o b n o v o v á n a tra d ič n í p ra c o v n í dru žba č e sk o -slo v en s k á v n aší zá jm o v é ob lasti. S tejn ě tak s e h rá la ve své době, tj. o k o lo rok u 1950, k lad n o u úlohu i P o p e lá řo v a s k rip ta a jeh o u čeb n í te x ty p ře d evším tím , že z v y š o v a la in fo rm o v a n o s t a p o m á h a la u čitelů m se a le s p o ň o rie n to v a t v e s lo ž ité s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é p ro b le m a tic e , i k d y ž je jic h v la s tn í cen a b y la v íc e m é n ě to lik o k o m p ila č n í a d a lším v ý v o je m p ak b y la z c e la p ř e k on án a. L e to s v č e rv e n c i u p ly n e od p ř ije tí h is to ric k é h o u sn esen í o p e d o lo g ii již p ln ý c h tř ic e t let, c o ž by m ělo b ýt v íta n o u p ř íle ž ito s tí té ž v n aší s p e c iá ln í p e d a g o g ic e d e fe k to lo g ic k é k tom u, s e rió z n ě a k ritic k y se v y r o v n a t se zá v a ž n ý m i m y š le n k a m i to h o to u sn esen í. Z dá se to tiž d n es n a op a k , že se u sn esen í v n ě k te rý c h k ru zích z c e la od m ítá (k rá s n ý p řík la d tzv. d og m a tism u n a ru b y ), ž e je p o v a žo v á n o za ty p ic k ý »d o k u m e n t tzv. s ta lin sk é h o ob d ob í v ý c h o v y «,14) k te rý už d n es d o h ro m a d y n ic n ezn a m en á . Z a p om ín á se p řito m p a trn ě, že u sn esen í m ělo n e je n o m n e g a tiv n í (tj. lik v id a c i p e d o lo g ie a p e d o lo g ů ), a le té ž v y s o c e p o z itiv n í v ý zn a m : v y b íz e lo to tiž p řím o k v y b u d o vá n í m a r x i s t i c k é v ě d y o d ě t e c h za p ře d p o k la d u , že budou p e d o lo g ic k é p rin c ip y , h y p o té z y a te c h n ik y k ritic k y a n a ly z o v á n y a že bude p ln ě re h a b ilito v á n a p e d a g o g ik a ja k o v ěd a a p e d a g o g o v é ja k o je jí n o s ite lé .15) V ů bec by b y lo p a trn ě u žiteč n é r o z liš it v d ok u m en tu k ritic k y s p o le h liv ě , co m ě lo d očasn o u p la tn ost, a n a d to jen o m v s o v ě ts k ý c h p o d m ín k á ch , na r o z d íl od toh o, co si p o d ržu je s v o ji trva lou , a k tu á ln í a o b e c n ě jš í p la tn o s t a ž d od n es. « 14) Srv.
*Y
R o v n ě ž z K a iro v o v a v ys to u p e n i už v ro c e 1960 v y p lý v á , že s ic e od m ítá d o g m a tick ou in te rp re ta c i u sn esen í o p e d o lo g ic k ý c h ú ch ylk ách , že se však p ř i m lou vá za ro z š íře n í a p ro h lo u b en í p e d a g o g ic k o -p s y c h o lo g ic k ý c h výzk u m ů d í těte, a n iž ovšem n a p ro ti tom u p řip o u ští o p rá v n ě n o s t p e d o lo g ic k ý c h m etod an eb o d o k o n c e v y ž a d u je r e v iz i v la s tn íh o ducha to h o to zn ám éh o u sn esen í.16) V ra ťm e se však je š tě na za č á te k p a d e sá tý c h let. O rien ta c e na so v ě ts k o u věd u (n e je n p e d a g o g ic k o u ) p řin e s la te h d y d a lší v ý zn a m n é p o d n ě ty , k te ré zasá h ly v íc e č i m én ě do v ý v o je n a ší s p e c iá ln í p e d a g o g ik y . M ám tu na m y s li p ř e d evším tři v e lk é s o v ě ts k é v ě d e c k é d isku se: ja zy k o v ě d n o u o S ta lin o v ý c h s ta tíc h (1 9 5 0 ), p a v lo v o v s k o u o fy z io lo g ii v y š š í n e r v o v é čin n o s ti (1950) a disku si o zv lá š tn o s te c h v ý c h o v y ja k o s p o le č e n s k é h o jevu (1951— 1952). R e la tiv n ě n e jm e n š í oh las v y v o la ly v n aší s p e c iá ln í p e d a g o g ic e S ta lin o v y sta ti o ja z y k o v ě d ě i o b e c n ě jš í z á v ě r y z d isku se o k o lo n ich . K o n sta tu je -li p ro f. T a rd y ve svém n árysu d v a c e ti le t v ý v o je č e sk é o b ecn é p s y c h o lo g ie 1945 a ž 1965,17) že S talin ů v v ý k la d o vztah u m y š le n í a ř e č i n e p ř iv e d l n a še p s y c h o lo g y k sam osta tn ým výzku m ů m (a že n u tn ost ře č i p ro m y š le n í u nás za s tá va l již K r e jč í), p ak k to m u "m ů žem e sam i d od at, že n e jin a k tom u b y lo i v e s p e c iá ln í p e d a g o g ic e , p ře s to že se S ta lin o v a O d p o v ě ď soudruhům B ě lk in o v i a Fure ro v i, ja k zn ám o, za b ý v a la v ý s lo v n ě vzta h em a stavem ře č i a m y š le n í u h lu ch o n ěm ých , a i k d y ž ře š e n í s lo ž ité o tá zk y tzv. d ia le k tic k é je d n o ty ja zy k a , ř e č i a m y š le n í m á zásad n í, o b ecn ější, n e je n č is tě s u rd o p e d a g o g ic k ý , n e je n č is tě lo g o p e d ic k ý význ a m . V ý ra z n ě jš í od ezvu n a šly v te o r ii n aší s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é zá v ě ry , k te ré v y p ly n u ly ze s o v ě ts k é d isku se o zv lá š tn o s te c h výchQ jiy-_4ako s p o le č e n s k é h o jevu, o p o d s ta tě v ý c h o v y ja k o s o c iá ln íh o jevu , z p e d a g o g ic k é d isku se v y v o la n é v S o v ětsk é m svazu h n ed na p o čá tk u p a d e sá tý c h le t S ta li n o v ý m i ja z y k o v ě d n ý m i sta těm i. M ám na m y s li z v lá š tě to, co tu b y lo ře č e n o o vztah u b io lo g ic k é h o , ev. p s y c h o lo g ic k é h o a s o c iá ln íh o v e v ý c h o v ě , o p e d a g o g ic k é k a te g o r ii v ý c h o v n é h o c íle ja k o ž to m om en tu ro zh o d u jíc ím způ sobem u r č u j í c í h o p od statu v ý c h o v y ja k o s p o le č e n s k é h o jevu , o d a lš íc h č in ite líc h spoluurčujících te n to s o c iá ln í jev, to, c o tu b y lo ř e č e n o na ad resu p ro f. Š a b a lo v a a p ro f. V id a n o v a , to, ja k b y l v y s lo v e n p o ža d a v e k a zd ů ra zn ěn v ý z n a m stu d ia v ý c h o v y v e vztah u k v ý v o j i d ítě te a td .18) O bdobná filo s o fic k á d isku se o vztah u b io lo g ic k é h o a s o c iá ln íh o v p s y c h ic e , je n ž e již na jin é te o r e tic k é a p ře d e v š ím n e d o g m a tic k é ú ro vn i, p ro b íh a la p o z d ě ji (a ž v le te c h 1959— 1962) té ž u nás (z v lá š tě v č a s o p is e ch Čs. p s y c h ia trie a A c tiv ita s n e rv o s a s u p e rio r), j i ž s n á le ž itý m z ř e te le m té ž k e s tě ž e jn ím m yš le n k á m R u b in š te jn o v ým (n a p ř. o vztah u tzv. p o d m ín e k v n ě jš íc h a v n itř n íc h ). A č k o liv ře š e n í v šech tě c h to k ra jn ě zá v a ž n ý c h o tá ze k p om ěru m e zi b io lo g ic k ý m i a s o c iá ln ím i fa k to r y ať už v p s y c h ic e , č i p o to m v e v ý c h o v ě m á d a le k o s á h lé d ů s le d k y i p ro p o c h o p e n í p o d s ta ty a zá k o n ito s tí s p e c iá ln ě p e d a g o g ic 16) Kairov, I. A.: Perspektivy razvltija pedagogtčeskof nauki t koordinacija roboty Akademii i kafeder pedagogiki pedagogičeskich inštitútov, Sovetskaja pedagogika, roč. 1960, čís. 2, str. 16—44. — Srv. též Jesenského- komentovaný překlad v Otázkách defektologie, roč. III, 1960-61, čís. 6, str. 187—188. 17) Tardy, Vlád.: Dvacet let české obecné psychologie 1945—1965, in: Čs. psycho logie, roč. 1965, čís. 6, str. 531. 1B) Srv. Itogi diskusii o speciftke vospitanlja kak obščestvennogo javlenija, Sovet skaja pedagogika, roč. 1952, čís. 4. 426
,t
k ýc h jevů, zv lá š tě p ak s p ec iá ln í, n á p ra v n é či lé č eb n é v ý c h o v y ja k o žto jevu b io -s o c iá ln íh o , n ed á se za tím říc i, že by n aše te o r ie s p e c iá ln í p e d a g o g ik y (a ž na o je d in ě lé p o k u s y ) všech těch to p od n ětů starší s o v ě ts k é a n o v ě jš í č e s k o s lo v e n s k é disku se n á le ž itě v y u žila . N ic m é n ě ro zh o d u jíc í v ýzn a m p ro d a lší v ý v o j s p e c iá ln í p e d a g o g ik y p o p ře ch od n ém období p o č á te č n íc h rozp a k ů o k o lo rok u 1950, v y v o la n ý c h n e k r itic kým p ře jím á n ím n esp rá vn éh o v ý k la d u u sn esen í o p e d o lo g ic k ý c h ú ch ylk ách , jak jsm e u k á za li výše, však p ře d s ta v u je s o v ě ts k á disku se o fy z io lo g ic k é m u čen í I. P. P a v lo v a . Ta se to tiž stala b e zp ro stře d n ím id e o v ý m zd ro je m p ro v y p ra c o v á n í p rv n í n aší p ů vod n í č e s k o s lo v e n s k é m a rx is tic k é k o n ce p c e d e fe k to lo g ie a s p e c iá ln í p e d a g o g ik y vůbec. H n ed na začátk u p a d e sá týc h le t p řip r a v o v a n á a na m noh a m ístech in te rn ě d isk u tovan á, b y la p ro f. S o vák em p o p rv é p u b lik ová n a v ro c e 1953 č a s o p is e ck y v P e d a g o g ic e 19 a téh o ž rok u té ž k n ižn é ve sb orn ík u M lá d e ž v y ž a d u jíc í zv lá š tn í p é č e .20) T e n to k n ižn í sb orn ík , po le te c h o p ě t v ě tš í p rá c e na úseku s p e c iá ln í p e d a g o g ik y , s ig n a liz o v a l živ o s t a p a lč ivo st s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é p ro b lem a tik y , avšak S o v á k o v o n o v é »p o je t í defe k t o lo g ie p o d le u čen í I. P. P a v lo v a « zn a m e n a lo zá sa d n í ob rat a o te v ř e lo n e j s p o rn ě n ové, už ted y t ř e t í v ý v o j o v é o b d o b í v n aší s p e c iá ln í p e d a g o g ic e . V y c h á z e je z fy z io lo g ic k é h o u čen í o v y š š í n e r v o v é čin n o s ti, k te ré b y lo p o c h o p ite ln ě jeh o m ed ic ín s k é e ru d ic i v e lm i b lízk é , a o p ír a je se o m e to d o lo g ii d ia le k tic k é h o a h is to ric k é h o m ateria lism u , fo r m u lo v a l S o vák h la vn í p rin c ip y své k o n c e p c e d e fe k to lo g ie »v e s v ě t le « P a v lo v o v a u čen í, s te jn ě ja k o si té ž "n a š e i s o v ě ts k á p e d a g o g ik a té d oby m n oh é s v o je o tá zk y k la d la a ta k é zk o u m ala » z h le d is k a « to h o to fy z io lo g ic k é h o u čen í. S ta čí s ro v n a t např. jen o m p řím o p ro g ra m o v o u stať p ro f. L. V. Z a n k ova se zá k la d n í p ro g ra m o v o u te z í o tom , že »p e d a g o g ik a m usí b ýt p ro n ik n u ta fy z io lo g ic k ý m u čen ím I. P. P a v lo v a «.? 1) N e lz e ovšem n e v id ě t, že S o v á k o v o p o je tí v e d le s v ý c h v ý c h o z íc h fy z io lo g ic k ý c h p o z ic obsah u je v sob ě té ž s o c io lo g ic k é , ev. s o c iá ln ě p s y c h o lo g ic k é m om en ty — v ž d y ť sám ú střed n í p o je m tzv. d e fe k tiv ity (ja k o ž to p oru ch y c e lis tv o s ti č lo v ě k a v jeh o s p o le č e n s k ý c h v z ta z íc h p ře d e v š ím k v ý c h o v ě , v z d ě lán í a k p r á c i), a h la v n ě p ak v la s tn í p ro c es s p e c iá ln í v ý c h o v y , v n ěm ž jd e k o n ec k on ců o lik v id a c i této d e fe k tiv ity , je p rá v ě b ez tě c h to m om en tů n e m y s lite ln ý . P řip u sťm e — z d n ešn íh o h le d is k a — , že ty to m o m en ty n ejsou v S o v á k o v ě k o n ce p c i n á le ž itě ro zp ra c o v á n y , r o z v e d e n y , i k d y ž jsou v n í n e s p o rn ě im p lic ite ob sažen y. A v š a k to to om e ze n í, n e ro zv in u tí v ta k o v é m sm yslu je p a trn ě dáno »d o ča sn o u ztráto u h lu bších filo s o fic k ý c h , s o c io lo g ic k ý c h a kulturně s p o le č e n s k ý c h a s p e k tů « p e d a g o g ik y té d oby, ja k ji k o n sta tu je m e 22 a h la vn ě p ostu p n ě n a h ra zu je m e a ž dnes. S ro v n e jm e je n o m p ro ilu s tra c i toh o, a ž kam se S o v á k o v o p o je tí d e fe k to lo g ie již v dol^ě svéh o v zn ik u d o s ta lo , např. s B á rczih o k o n c e p c í m a ď a rsk é lé č eb n é ----------- *-- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - —
—
—
19) Sovák, M.: Poletí defektologie podle učení 7. P. Pavlova, in: Pedagogika, roč. Itl, 1953, čís. 4. 20) Sovák, M.: O nové pojetí defektologie, ve sborníku Mládež vyžadující zvláštní péče, Praha 1953. 21) Zankov, L. V.: O vnedreniji fiziologičeskogo učenija L P. Pavlova v pedagogiku, in: Sovetskaja pedagogika, roč. 1951, čís. 10. 22) Srv. Cach, Jos., 1. c., str. 333. ' 427
p e d a g o g ik y . Oba v y š li ze s te jn ý c h p o zic P a v lo v o v a fy z io lo g ic k é h o u čen í o vyšší n e rv o v é č in n o s ti; je n že za tím c o S o vák se d o sta l od iz o lo v a n ý c h o rg á n o v ý c h č i fu n k č n íc h p oru ch p řes in te g r a c i v p s y c h ic e s o c iá ln ě d e te rm in o v a n é a ž ke s p o le č e n s k ý m vztah ů m d e fe k tn íh o in d ivid u a , n e p ř e k r o č il B á rczi o m e ze n í d an é fy z io lo g ic k ý m u čen ím a na tzv. léčeb n ou vých o vu se d ív a l ja k o na tak ovou s p e c iá ln í vých ovu , k te rá se za b ý vá d ětm i s p oru ch am i vzá je m n é h o vztah u obou s ig n á ln íc h sou stav a je jím ž ú k o lem jé »b u d o va t druhou s ig n á ln í sou stavu a c h y b ě jíc í ře tě z o v é r e fle x y « .23) N ě k te rý m s e zd á la , i je š tě zdá, S o v á k o v a k o n c e p c e ja k s i m álo p e d a g o g ic k á . T ak např. P o p e lá ř již v r o c e 1949 o p a třil s o v ě ts k é o z n a č e n í d e fe k to lo g ie n a víc atrib u tem p e d a g o g ic k á , p řič e m ž jí však rozu m í p ou ze jak ou si v ý c h o d is k o v o u nauku, k te rá se' mu je v í ja k o »o n e n sbor p o m o c n ý c h v ě d z a tíž e n ý spoustou c izíc h s lo v, k te rý je však p ro n a ši p rá c i n e zb y tn ý , n eb oť jí za č ín á s je d n o c e n í n a šeh o stu d ijn íh o a p ra c o v n íh o s ta n o v is k a «,24) a v p o lo v in ě p a d e sá tý c h le t p íše j a k o p e n d a n t v z h l e d e m k ta k to k o n c ip o v a n é rá d o b y p e d a g o g i c k é d e fe k to lo g ii p ře d e v š ím s v o je systém y s p e c iá ln í p e d a g o g ik y v p o d o b ě u čeb n ích textů .25) Jistou re a k c í na S o v á k o v o p o je tí d e fe k to lo g ie z r. 1953 b y la i G aň ova z á k la d n í p ro g ra m o v á stu d ie K o tá zk e systém u š p e c iá ln e j p e d a g o g ik y 26) z rok u 1956. O p r o t i d e fe k to lo g ii, v e d l e č i v n ě d e fe k to lo g ie tu k o n cip u je G aňo s v o ji s p e c iá ln í p e d a g o g ik u v p o d s ta tě ob d ob n ým d u a lis tic k ý m způsobem , ja k o to již u č in il v e třic á tý c h le te c h te o r e tik n á p ra v n é p e d a g o g ik y a p e d o p a to lo g ie Jan M au er.27) P řip u sťm e op ravd u , že S o v á k o v a k o n c e p c e je »m á lo p e d a g o g ic k á «, že s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é a s p e k ty jsou v systém u jí r e a liz o v a n é m n e z c e la r o z p r a co v á n y. O všem p r in c ip iá ln ě ta to k o n c e p c e ta k o v é ro zv in u tí s v ý c h s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k ý c h strá n e k n e je n n e v y lu č u je , a le n a op a k je v y ž a d u je a eo ip so p ro ně v y tv á ří p ře d p o k la d y a p řím o o rie n tu je d a lš í zk ou m án í na • m eto d y s p e c iá ln í v ý c h o v y (n e jn o v ě ji s v y u žitím v ý s le d k ů tzv. p o p a v l o v o v s k é r e fle x n í t e o r ie ). A tak za tím c o ob ecn á p e d a g o g ik a p rá v e m zd ů razň u je, ž e »b y b y lo hrubou ch yb ou v id ě t v ob d ob í d o g m a tism u v p a d e s á tý c h le te c h p ř e r u š e n í roz v o j e m a rx is tic k é p e d a g o g ik y a za b ý v a t se j e n je jí s ta g n a c í«,28 budem e m usit, p ok u d jd e o s p e c iá ln í p e d a g o g ik u , h le d a t v to m to ob d ob í te p rv e z a j č á t k y, k o ře n y je jí m a rx is tic k é k o n ce p c e , p ř iv á d ě jíc í nás k n o vém u n a z ír á n í na s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é je v y a v y v á d ě jíc í nás n a o p a k z jis té h o ob d ob í p ře d c h o z í S tagn ace. R ozu m í se o všem p řito m sam o sebou, že z d o g m a tic k éh o o m e ze n í, d an éh o p ře d e v ším m o žn o s tm i je d n o s tra n n é a v n ě k te rý c h pra23) Bárczi, G.: A magyar gyógypedagógla a nervísmus szemléleteben, Budapest 1953, str. 21; cit. sec. Gaňo. 24) Popelář, B.: Pedagogická defektologie, in: Nápravná pedagogika, roč. 1949, čís. 9-10. ’ ^ 25) Srv. Popelář, B.: Ovod do studia speciální pedagogiky, Praha 1954; Systém spe ciální pedagogiky, Praha 1957 a Anomálie mládeže z hlediska speciální pedagogiky, Praha 1957. 26) Gaňo, Vil.: K otázke systému špeciálne/ pedagogiky, in: Jednotná škola, roč. 1956, čís. 3. 27) Srv. ve studil Edelsbergerově: Pojetí pedopatologie a nápravné pedagogiky v díle Jana Mauera, in: Otázky defektológie, roč. 1960-61, čís. 9. 28) Cach, Jos., 1. c., str. 332. 428
c íc h d o k o n c e v u lg a riz u jíc í a p lik a c e v ý lu č n ě P a v lo v o v a učení, se n em oh la teh d y an i s p e c iá ln í p e d a g o g ik a v y v á za t. Je vůbec p ozo ru h od n ým p a ra d o x e m to h o to d o g m a tic k é h o v ý v o je p e d a g o g ik y v p a d esá tých letech , že p ře s e všech n a zd ů ra zň o v á n í a v y z v e d á v á n í význ am u P a v lo v o v a fy z io lo g ic k é h o u čen í p ro p e d a g o g ic k o u vědu , p řes ob ecn ě udaný kurs, ab ych om to tiž — jak to fo rm u lo v a l např. již vzp om en u tý ve svém n ě k d e jším zásad n ím p řísp ěvk u k p ro b lém u za m ě ře n í a ch arak teru p e d a g o g ic k ý c h výzk u m ů — »v e s v ě tle u čen í I. P. P a v lo v a s ta n o v ili a zp ra c o v a li s t ě ž e j n í p e d a g o g ic k é p ro b lém y , p ře d e v ším p r o b l é m v z t a h u m e z i v ý c h o v o u (v širo k ém sm yslu s lo v a , v č e tn ě v y u č o v á n í) a r o z v o j e m d í t ě t e « 29) — p řesto všech n o n a k o n ec v ý s le d k e m všeh o b y la t z v . - b e z d ě t n á p e d a g o g i k a , jak to k on sta tu je v e sv é k ritic k é s ta ti a k a d em ik K a iro v již v r o c e 1960.30) V y s v ě tle n í to h o to p a ra d o x n íh o v ý v o je je p atrn ě třeba h le d a t za se v d ogm atism u , v d o g m a tic k é d e fo rm a c i, která, s p o č ív a la p rá v ě v tom , že zá k o n ito s ti n e b y ly zk ou m án y a ob ja sň ová n y tvů rčím zp ů s o bem , a le s c h e m a t i c k y p ře d u rč o v á n y , a že se v p e d a g o g ic e hrubě o p o m í je la h e u r i s t i c k á m etod a b ád án í,31) c o ž k on ec kon ců o d p o ro v a lo — a v tom je d a lš í p a ra d o x — i duchu sam otn éh o u čen í I. P. P a vlova . S o v á k o v a k o n c e p c e d e fe k to lo g ie a s p e c iá ln í p e d a g o g ik y b yla p u b lik ová n a od rok u 1953 n e s č e tn ě k rá t, u nás dom a i v za h ra n ič í (v N D R, v N S R a v Jugo s lá v ii), na m e zin á ro d n íc h s e tk á n íc h ( v r o c e 1957 a 1962), n a p o s led y p ak v ro c e 1964 zn ovu v ča s o p is e P e d a g o g ik a ,32) k d e b y la p o d n á zv em »z á k la d n í p r o b lé m y d e fe k to lo g ie « zá m ě rn ě v ru b rice D isku se p ře d lo ž e n a k disku si. S tá lo b y za to si všim n ou t, ja k ý v ý v o j p ro b ěh l od rok u 1953 a ž d o rok u 1964, do sou časn osti, u vn itř té to k o n ce p c e , ja k ý m i p ro m ě n a m i ev. sam a p ro šla. B ylo by m ožn o se p o p říp a d ě p tát, jso u -li »z á k la d n í p ro b lém y d e fe k to lo g ie « tak, jak jsou n a p o s led p re ze n to v á n y , op ravd u z á k l a d n í m i p ro b lém y a n e b y lo -li by s p rá v n ějš í r o z v é s t té ž je š tě v íc e m y š le n k y u rč u jíc í i m e t o d u zk ou m án í v ě d y , je lik o ž m e t o d a je v žd y těsn ě sp ja ta s p ř e d m ě t e m k a žd é v ě d y . O rie n to v a t se te d y k o n c e p č n ě je š tě v íc e na m e to d o lo g ic k é p r o b lém y d e fe k to lo g ie a s p e c iá ln í p e d a g o g ik y , jak o n ě v p e d a g o g ic k ý c h věd á ch v ě tš í zá je m v y v o la la p ře d e v š ím zá v a žn á stu d ie V á ň o v a z r. 196233) a ja k se jim i bude za b ý v a t té ž druhá c e lo s tá tn í p ra c o v n í k o n fe r e n c e Čs. p e d a g o g ic k é s p o le č n o s ti le to s na p od zim . Jak už te d y ře č e n o , b y lo S o v á k o v o p o je tí z v e ře jn ě n o a a rg u m e n to v á n o n e jed n ou na rů zn ý c h m ístech a v rů zn ý ch v ý v o jo v ý c h fá zíc h . A v š a k n á m itk y , k te ré se p ro ti n ěm u v n ě k te rý c h k ru zích ob čas o z ý v a jí a k te ré se občas u p latň u jí v rů zn ý c h k o m is io n á ln íc h jed n á n ích , n e b y ly fo rm u lo v á n y za tím d o h rom a d y n ik d e . Jistě je m o žn o m ít vů či něm u k ritic k é v ý h ra d y (je p o zo ru h odné, že b e z v ý h ra d b y lo p řija to n apř. v Ju goslávii, k d e je p o v a žo v á n o d o k o n ce za p rv n í m a rx is tic k o u k o n c e p c i ob oru v ů b e c ), ovšem ro zh o d n ě je dnes už n e lz e n ezn át, ja k o se to s ta lo např. d oc. V a ň k o v i v k a p ito le P oru ch y osob2®) Zankov, L. V.: 1. c., str. 71 v českém překladu; 30) Kairov, I. A.: Perspektivy rozvoje pedagogické gika, roč. 1960, Čís. 2. 31) Srv. u Jos. Cacha, 1. c., str. 328. 32) Sovák, M.: Základní problémy defektologie, in: 33) Váňa, Jos.: O metodologických problémech v Pedagogika, roč. 1962, čís. 3. »
podtrženo Zankovem. vědy. ., in: Sovetskaja pedago
Pedagogika, roč. 1964, čís 2. rozvoji pedagogické teorie, in:
429
n o sti a je jic h p e d a g o g ik a v jeh o M a te riá le c h k o b ecn ým zák lad ů m p e d a g o g ik y .34) S tejn ě tak by p říp a d n é p o le m ic k é n á m itk y n e m ě ly zůstat n e p u b lik o v á n y ; v d isku si za h á je n é za tím ú čelem v ča s o p is e P e d a g o g ik a , je k tom u již p o dva ro k y dána m ožn ost. A tak m y sam i za tím o tá lím e v y s to u p it na zá v ě r disku se, k terá se k d e fe k to lo g ic k é k o n ce p c i až dosud v la stn ě n ek on ala. P ře h líž ím e -li zn ovu obd ob í n aší p e d a g o g ik y , k te ré zn a m e n a lo v p a d esá tých le te c h tak v ý ra zn o u o rie n ta c i na so v ě ts k o u p e d a g o g ic k o u vědu, n e lz e si n e všim n ou t, co v šech n o tu b y lo (a to už je z á le ž ito s t n aší e d ič n í p o litik y v ob la s ti s p e c iá ln í p e d a g o g ik y ) ze s o v ě ts k é d e fe k to lo g ic k é lite ra tu ry u nás p ře lo žen o . K d y ž p ře h líž íte ten to úsek, z jis títe n a k on ec, že toh o b y lo ža lo s tn ě m álo. K ro m ě T ja p u g in o v y m o n o g r a fie (o r ig . z rok u 1952), jíž jsm e z a č a li s p lá c e t dluh s o v ě ts k é d e fe k to lo g ii v r o c e 1954,35) S o lo v je v o v a sb orn ík u stu d ií o zv lá š tn o s te c h p o zn á v a c í č in n o s ti žáků zv lá š tn í š k o ly (o r ig . z rok u 1953) ; p ře lo ž e n é h o k nám v r o c e 1956,36) a d v o u d íln ý c h n ě k o lik a S tatí zo s o v ie t s k ej d e fe k to ló g ie , v y d a n ý c h v B ra tisla vě v ro c e 1958,37) a d ro b n ých c y k lo s ty lo v a n ý c h p ře k la d ů n e e x is tu je p ra k tic k y v la s tn ě a ž d o d n e s vůbec nic. N e zn á m é tak zů stá va jí širším u okruhu n a šich d e fe k to lo g ic k ý c h p ra co v n ík ů c en n é te o r e tic k é i m e to d ic k é p rá c e s o v ě ts k é o lig o fr e n o p e d a g o g ik y , lo g o p e d ie , surdop e d a g o g ik y , ty flo p e d a g o g ik y , a le i p a to p s y c h o lo g ie apod. ' Č t v r t é v ý v o j o v é o b d o b í p o r o c e 1956, po XX. sjezd u K SS S, a ž do sou časn osti, c h a ra k te rizo v a n é ob ecn ě p o z v o ln ý m u v o lň o v á n ím v ě d e c k é p rá c e z d o g m a tic k é h o sevřen í, zn am en á i p ro naši s p e c iá ln í p e d a g o g ik u d e fe k to lo g ick o u p ře d e v ším n e d o g m a tic k é d o s lo v a »o tv ír á n í« sta rýc h i n o v ýc h problém ů . R oste p o tře b a n o v ě fo rm u lo v a t třeba i sta ré o tá zk y a n a m ísto systém ů d o g m a tic k y u za vře n ý c h n a sto lo v a t sp íše o tá zk y p ro b lé m o v ě o tev ře n é . P o c iťu je se p ře d evším s tá le n e d o s ta te čn á a p ro r o z v o j v ě d n íh o ob oru p ře c e tak p otřeb n á š íře in fo rm a c í. R oste p otřeb a ( i k d y ž n e v ž d y d o s ta teč n ě u s p o k o jo v a n á ) v e n ti lo v a t ev. sp o rn é n á zo ry , s tře tá v a t se, d isk u tova t, p o le m izo v a t, a h le d á se p ro to p říslu šn á p la tfo rm a . R oste n u tn ost k ritic k y se v y r o v n á v a t té ž s b u ržo á zn i s p e c iá ln í p e d a g o g ik o u , s je jím iž v ý s le d k y je ovšem třeb a se n e jp r v e s e zn a m ovat. Z d o m á c í lite ra tu ry v y c h á z í v to m to ob d ob í n ě k o lik p ra cí, v y d á v á se řad a zá k la d n íc h v y s o k o š k o ls k ý c h u čeb n ích textů a sk rip t, k te ré obsah ují n ejed n u p ů v o d n í p ro b lém o v o u sta ť či k ap itolu , k tero u za tím n e b y lo m ožn o jin d e či jin a k p u b lik a č n ě p ro v ě ř it; od rok u 1956 v zn ik á té ž řa d a d e fe k to lo g ic k ý c h sb orolk ů , v y d á v a n ý c h p o z d ě ji k a žd o ro č n ě v e d ic i U n iv e rs ity K a r lo v y ja k o m a te r iá ly z c e lo s tá tn íc h d e fe k to lo g ic k ý c h za s e d á n í (b o h u že l však v d lo u h ých v ý ro b n íc h lhů tách, ta k že le d a c o s r y c h le z a s ta rá v á ). T o všech n o, ta o ž iv e n á p u b li k a č n í čin n ost, se d ě je p o c h o p ite ln ě i za cen u d ílč íc h o m y lů a n ě k d y též na ú k or k v a lity v ě d e c k é p rá c e ; jin d y se zd á, že by b y lo v ý h o d n ě jš í r a d ě ji p ře lo ž it n ě k te ro u p rá c i za h ra n ič n í n e ž se s p o lé h a t na d o m á c í p ro d u k ci neb o se d o k o n c e d o n í nutit. Je p řiro z e n é , že se zá ro v e ň r o z š iřu jí i-m o ž n o s ti m ez in á ro d n íh o styku , a to z v lá š tě od rok u 1957, k d y se v P ra ze k o n a la p rv n í c e lo s tá tn í d e fe k to lo g ic k á 34) 35) 36) nosti 37) 430
Vaněk, jan: Materiály k obecným základům pedagogiky, Praha 1964. Tjapugin, N. P.: Zajakavosť, Bratislava 1954. Srv. Edelsberger, L.: Předmluva k českému vydání Solovjevova sborníku Zvlášt poznávací činnosti žáků zvláštní školy, Praha 1956. State zo sovietskej defektológie, VfTP, Bratislava 3958.
k o n fe re n c e s p očetn o u m ezin á ro d n í ú častí, v je jím ž rá m c i b y l u čin ěn pokus o v y tv o ře n í tzv. K o m ité tu p ro m e zin á ro d n í s p o lu p rá c i v d e fe k to lo g ii a z n íž v z e š e l p o d n ě t na u staven í M e zin á ro d n í v ě d e c k é s p o le č n o s ti d e fe k to lo g ic k é (s p e c iá l e d u c a tio n ), o ro k p o z d ě ji (1958) na p le n á rn ím za sed á n í U N ESC O v P a ř íž i je d n o m y sln ě p řija tý a za řa ze n ý ja k o tzv. d o p o ru č e n í m ezi d ok u m en ty U N E SC O , za tím však p oh řích u n e re a lizo v a n ý . O p ě t le t p o z d ě ji (v r o c e 1962) se v P ra ze zn ovu sch á zí te n to k rá t m e z in á ro d n í v ě d e c k é za sed á n í d e fe k to lo g ic k ý c h p ra co v n ík ů z e v ro p s k ý c h s o c ia lis tic k ý c h zem í (je š tě b ez zástu pců ju g o s lá v s k é d e fe k to lo g ie ), na n ěm ž b yl zn ovu p od n ik n u t pokus o u staven í tzv. v ý k o n n é h o výb o ru (tř íč le n n é h o ) p ro m e zin á ro d n í s p o lu p rá c i e v ro p s k ý c h s o c ia lis tic k ý c h ze m í v d e fe k to lo g ii, za lo že n o u na p rin c ip e c h m e zin á ro d n í s o c ia lis tic k é d ělb y p rá ce .38) Z v ě tš ích a k c í to h oto výb oru , p řija tý c h na p ra žsk ém zased án í, se však p o d a řilo r e a liz o v a t v la s tn ě jed in ou , a to p ro f. D ja č k o v e m z M osk vy tu o h lá šen ý p ro je k t d e fe k to lo g ic k é h o slovn ík u , k te rý b y l v yd á n v M osk vě v ro c e 1964,39) ovšem b ez p ře d p o k lá d a n é sp olu ú časti autorů z osta tn ích s o c ia lis tic k ý c h zem í. N e lz e p ři té to p ř íle ž ito s ti n e v y s lo v it p o lito v á n í, že č e s k o slo v en s k á s p e c iá ln í p e d a g o g ik a n em á za tím svůj d e fe k to lo g ic k ý s lo v n ík p od ob n éh o druhu, ta k že Z em an ů v pok u s s jeh o P e d o p a to lo g ic k ý m s lo v n íč k e m 40) z třic á tý c h le t zů stává u nás s tá le n ep řek o n á n . B erlín sk ém u p ra c o v iš ti na p e d a g o g ic k é fa k u ltě H u m b old tovy u n ive rs ity se n e p o d a řilo zje d n a t p ře h le d o stavu a p e rs p e k tiv á c h v ě d e c k o v ý zk u m n é p rá ce v ob la s ti d e fe k to lo g ie v rů zn ých s o c ia lis tic k ý c h ze m ích (ja k o p o d k la d n e zb y tn ý p ro k o o rd in a c i té to p rá c e ) a ro v n ě ž n aše p ra co v iště zů stává svou s ro v n á va cí stu d ií o v z d ě lá v á n í u č ite lů a v y c h o v a te lů s p e c iá ln íc h š k o l v e v ro p s k ý c h s o c ia lis tic k ý c h ze m ích zatím d lu žn o (p r v n í část p rá ce se snad p od a ří d o k o n č it le to s v Ú stavu p ro u č ite ls k é v zd ě lá n í U K a na p ra žsk é k a te d ře ). A tak se u k azu je, že je s tá le m noh o n e ja s n o s tí a p ro b lém ů v m n oh ostra n n é m e zin á ro d n í s p o lu p rá c i v ě d e c k ý c h p ra co v n ík ů s o c ia lis tic k ý c h zem í, jak na to n e d á v n o p o u k á za l a k a d e m ik S orm : »N e u ja s n ě n o s t p rin c ip ů i o p tim á ln ích f o rem a m etod m u ltila te rá ln í s p olu p rá ce v e d e v rá m c i s o c ia lis tic k é h o táb ora k v e lk é m u tříš tě n í s il a k tě žk o v y č ís lite ln ý m ča s o v ý m a h o sp o d á řsk ým z tr á tám . Je p ro to (p o d le Š o rm o va p ř e s v ě d č e n í) v e lm i n a léh a v ý m ú k olem p o d ro b it m n oh ostran n ou s p o lu p rá c i s o c ia lis tic k ý c h ze m í v e v ě d ě a výzk u m u hlu bokém u rozb oru a z a jis tit je jí d a lší r o z v o j tak, aby p řin á š e la c e lém u s o c ia lis tic k é m u s p o le č e n s tv í m a x im á ln í s p o le č e n s k ý a h o s p o d á řs k ý e fe k t .«41) T o p la tí p o n a šich d o s a v a d n íc h zk u šen o stech p ln o u m ěrou té ž na úseku s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é (p ře s vš ec h n y p ok u sy a k ro k y , k te ré tu b y ly p o d n ik n u ty ). A tak se m e z in á ro d n í s p o lu p rá c e u sk u tečň u je ad h oc to lik o po k o le ji b ila te rá ln íc h styků (v ý m ě n a lite ra tu ry , ú čast na k o n fe re n c íc h a s e m in á řích a p o d .). N e jb liž š í p říš tí ta k o vo u v ý z n a m n ě jš í u d á lo stí bude n esp orn ě d e fe k to lo g ic k á k o n fe r e n c e v M osk vě, k tero u tam c h y s ta jí na ja ře p říštíh o rok u 38) Srv. Edelsberger, L.: Mezinárodní vědecké zasedání defektologických pracovníku z evropských socialistických zemí (spolu s rezolucí z tohoto zasedání), in: Otázky defektologie, roč. 1962-63, čís. 8. 30) Krátki) defektologičeski) slovar, APN RSFSR, Moskva 1964. 40) Zeman, Jos.: Pedopatologický slovníček, Praha 1933. 41) Šorm, Fr.: Dvacet let naší socialistické vědy, in: Nová mysl, roč. 1965, čís. 4, str. 443. »
481
u p ř íle ž ito s ti p a d e sá ti le t trv á n í s o v ě ts k é d e fe k to lo g ie . A le to už je p o h led d op řed u . V ra ťm e se však zp ě t do n ašeh o sou časn éh o období, d a to va n éh o le to p o č te m 1956. Je n esp orn é, že v p ra v d ě p ln ý r o z v o j žá d n éh o v ě d n íh o oboru n en í m y s li te ln ý b ez jeh o »tis k o v é h o o rg á n u «, b ez p říslu šn éh o od b orn éh o, v ě d e c k é h o č a sop isu n ebo d o k o n c e h n ed n ě k o lik a . Jak již b y lo řeč e n o , n em ěla v le te c h 1951 až 1958 če sk o slo v en s k á s p e c iá ln í p e d a g o g ik a svůj vla s tn í časop is — až na c y k lo s ty lo v a n é in fo rm a č n í b u lle tin y M lá d e ž v y ž a d u jíc í zv lá š tn í p é č e a Š p e c iá ln a šk o la — , a ta to n e u d ržite ln á situ ace b y la od stra n ěn a te p rv e v ro c e 1959 za lo že n ím časop isu O t á z k y d e f e k t o l o g i e . P ro h líž ím e -li dnes u p ř íle ž ito s ti n a šeh o h is to ric k é h o b ila n c o v á n í jeh o sedm ú p ln ých a osm ý b ěžn ý ro č n ík , n e lze se n e p o z a s ta v it nad je h o k ra jn ě n e u s p o k o jiv o u ú rovn í. Soudím e, a řík á m e to tad y na p ů dě Čs. p e d a g o g ic k é v ě d e c k é s p o le č n o s ti v p ln ém v ě d o m í zá v a ž n o s ti v ě c i, že by d o sa va d n í ú roveň časop isu za s lu h o v a la vsku tku zevru b n é k ritic k é a n a lý z y , a to ve všech ru b rik ách , p o č í n a je ú vo d n ík em a k o n če tzv. zp rá va m i. R ozb oru by té ž m ěla b ýt p o d ro b e n a p r o g ra m o v á k o n c e p c e časopisu , jeh o stru ktu ra, sk lad ba, jeh o te o re tic k á i m e to d ick á ú roveň , a to té ž ev. v e s ro v n á n í s n a šim i d řív ě jš ím i a sou ča sn ým i i z a h ra n ičn ím i ča s o p is y s te jn é h o č i p od ob n éh o te m a tic k é h o za m ěřen í. P o d le h o d n o c e n í, k te ré p ra v id e ln ě re d a k c e občas p o řá d á na s v ý c h b esed ách se čten á ři, by se m oh lo zd át, že je všech n o v n e jle p š ím p ořád k u . Z atím tom u tak však n en í. U k azu je se — a p od rob n á k ritic k á a n a lý z a by to m u sila p r o k á za t — , že časop is sp íše n a h rává lacin ém u , ev. i líb ivém u p ra k ticis m u a e m pirism u . V ětší, ro zs á h le jš í te o r e tic k é stu d ie v n ěm n e lz e tisk n o u t vůbec. A r g u m en t, že ča sop is je za m ě ře n p ře d e v š ím m e to d ic k y a p ra k tic k y , s o tv a ob s to jí (tím spíše, k d y ž v p o d titu lk u m á u rčen í » p r o t e o r i i a p r a x i« ). N ě k d y se zdá, že se re d a k c e o p a trn ě v yh ýb á ře š e n í zá v a ž n ý c h d isk u ta b iln ích , sp o rn ý ch otá zek , ja k o by se b ála n ebo n e b y la s to n a k o n e c d isku si u za v íra t a k je d n o t liv ý m p řísp ěvk ů m v n í v y s lo v e n ý m za u jím a t v la s tn í re d a k č n í sta n o v is k o . O je jím zá k la d n ím re d a k č n ím p o s to ji p la tí v p ln é m rozsah u c h a ra k te ris tik a doc. K o p e c k é h o , v y s lo v e n á v s o u v is lo s ti s n ě k te r ý m i p ro b lé m y tzv. a x io m a tiz a c e p e d a g o g ik y : »N a š e p e d a g o g ic k á v e ře jn o s t, p e d a g o g i c k é č a s o p i s y a u č i te ls tv o žá d a jí od p e d a g o g ik y často to, co je v ro zp o ru se zá jm e m lo g ic k é v ý sta vb y p e d a g o g ik y : c o n e j v ě t š í k o n k r é t n o s t . T a to k o n k ré tn o s t m ěn í te o r ii v r e fe r o v á n í o »z k u š e n o s te c h «, zb a vu je p e d a g o g ik u ob e c n o sti i tam , k d e už jí d á v n o d osáh la. T o ztě žu je n eb o d o k o n c e zn em o žň u je je jí lo g ic k o u v ý stavbu, a le a n i p ra x i to n e p ro s p ívá , v e d e to k růstu p ra k ticis m u v čin n o s ti u č ite le , zu žu je je h o r o z h le d .«42) Je p ro to p řím o g ro te s k n í, k d y ž si r e d a k c e sam a o tis k n e n apř. ta k o v ý to v ý ň a te k z h o d n o c e n í v la s tn íh o časop isu za Z á p a d o s lo v e n s k ý k ra j o tom , že n ejo b líb e n ě jš í ru b rik a u čten á řů jsou »Z p r á v y «, »k to r é i k e ď le n v s k ra tk e in fo r m ujú č ita te ľo v o ž iv o te a p rá c i na úseku š k ô l a z a ria d e n í p re m lá d e ž v y ž a d u júcu osobitn ú s ta ro s tliv o s ť, v y tv á ra jú ta k to te p lé ľu d sk é v zťa h y m e d zi p ra c o v n ík m i a asp oň č ia s to č n e nah rad zu jú s p o lo č n é stretn u tia na b ý v a lý c h c e lo š tá t n ych s e m in á ro ch našich u č ite ľo v a r i e š i a t a k t o (Z P R Ä V Y !) na strán k ach n ášh o časop isu i z á k l a d n é p r o b l é m y , a k o z v ý š iť ú ro veň k o m u n is tic k e j 42) Kopecký, Jar.: Některé problémy axiomatizace pedagogiky, in: Jednotná 'kola, roč. 1965, čís. 2, str. 141. 432
v ý c h o v y , ak o z v ý š iť ú roveň zn a lo s tí žia k o v , ak o z o s iln iť v p ly v a p o d ie l s p o lo č n o s ti na v ý c h o v e d e fe k tn e ] m lá d e ž e «.43) Je n a k o n e c s p o d ivem , ž e v sou časn é dobé, k d y (a ta k o v ý -je tren d v e vôd ô v ů b e c) v šech n y v ě d n í ob o ry n a va zu jí v zta h y k jin ý m (p říb u z n ý m ) v ě d n ím oborů m a h le d a jí s ty čn á m ísta, k te rá by m oh la zn a m en a t p o te n c iá ln ě p rá v ě p e rs p e k tiv n í m ísta d a lšíh o p lo d n é h o růstu v ě d y (N ě s m ě ja n o v ) — za b ý vá se re d a k c e časop isu O tá zk y d e fe k to ló g ie (z ř e jm ě p od v liv e m v c e lk u n e u žite čn ý c h te r m in o lo g ic k ý c h s p o rů ) n á m ětem na zu žu jíc í p ře jm e n o v á n í časop isu z O t á z e k d e f e k t o l o g i e na S p e c i á l n í p e d a g o g i k u . Soudím e, že sp rávn ou o d p o v ě ď k této situ a ci časop isu d á v a jí u nás n o v ě v zn ik n u v ší T Y F L O LO G IC K É L IS T Y (n ik o liv sn ad jen ú že ji ty flo p e d a g o g ic k é ) an eb o v Ju goslávii n o v ě z a lo ž e n ý č a so p is »z a p ro b lém e d e fe k t o lo g ije « D E FE K TO LO G IJA (v e d le S p e c ja ln e j š k o ly ), v je h o ž ú vod n ím s lo v ě se d ěk a n V iš o k e d e fe k to lo š k e š k o le v Z agreb u p ro f. T o m is la v Š p o lja r v p o d s ta tě z to to ž n il se zá v ě ry p ra žs k é h o m e z in á ro d n íh o za s e d á n í v r o c e 1962 o p o v a z e i n á zvu širšíh o vě d n íh o c e lk u d e fe k t o lo g ie .44) S ou dím e, že sp íše n e ž p ře jm e n o v á n ím svéh o časop isu by se m ěla re d a k c e O tá zek d e fe k to ló g ie o d p o v ě d n ě za b ý v a t p ro g ra m o v o u lin ií, obsahem , n á p ln í, te o re tic k o u ú ro v n í časop isu a že b y m ěla z ta k o v é h o k ritic k é h o z a m y š le n í v y v o d it p říslu šn é zá v ě ry . Ř e k li jsm e v ýše, že ča sop is O tá zk y d e fe k to ló g ie p ře š e l v c e lk u m lče n ím u p ly n u lé d v a c e tile tí v ý v o je čs. s p e c iá ln í p e d a g o g ik y . P ře c e však jen n e lz e p o m in o u t je d en k ritic k ý hlas, k te rý se tu na ad resu d osa va d n íh o r o z v o je a sou časn éh o stavu s p e c iá ln í p e d a g o g ik y o zva l. V o tiš tě n ý c h p o d k la d e c h »k je d naniu o n ovú k o n ce p c iu v y s o k o š k o ls k e j p ríp ra v y š p e c iá ln y c h p e d a g ó g o v «45) se to tiž p o d á v á — jis tě v d ob ře m ín ěn é s n a ze p o m o c i ro zh o d u jíc í m ěrou z k v a litn it v y s o k o š k o ls k é v z d ě lá n í u čitelů n a šich s p e c iá ln íc h š k o l — v e lm i hrubý, s c h e m a tic k ý , a p ro to h o d n ě s im p lifik o v a n ý ob ra z o m in u lo sti n aší s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é . S těží lz e např. z a c h y tit c e lý s lo ž itý v ý v o j v ta k o v é zk ra tc e , ja k o že »o d o s lo b o d e n ia . . . u ro b ili sa p rv é k ro k y k zle p š e n iu o d b o rn e j p ríp ra v y u č ite ls tv a (a ) v o b m e d zen e j m ie re z a č a l sa r o z v íja ť a j výsk u m v o b la s ti š p e c iá ln e j p e d a g o g ik y a p rid ru že n ý c h v e d n ý c h d is c ip lín «. A n eb o s o tv a lz e tak k a te g o r ic k y tvrd it, že »v ý zn a m n ý m n e d o s ta tk o m r o z v o ja š p e c iá ln e h o š k o ls tv a u nás je zásad n á n e ro zp ra c o v a n o s ť je h o id e o v e j k o n c e p c ie «. A tam , k d e se na za h ra n ič n íc h v z o re c h d ok u m en tu je p o je tí m o d e rn í s p e c iá ln í p e d a g o g ik y » v sm ere sú čas n éh o p o n ím a n ia p red m etu a ú loh š p e c iá ln e j p e d a g o g ik y «, tam všu d e k o n c e p c e čs. s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é s k v ě le o b s to jí; sn ad a ž na p ro b le m a tik u v ý jim e č n ě n a d a n ý ch jed in ců , k tero u n a še s p e c iá ln í p e d a g o g ik a n e za h r nu je d o svéh o p řed m ětu — na r o z d íl od p o je tí a n g lo -a m e ric k é h o , v n ěm ž o p ra vd u v š ec h n y d ě ti od o lig o fr e n n íc h a ž p o m im o řá d n ě ta le n to v a n é p a tří m ezi tzv. e x c e p tio n a l c h ild ren . Jinak je ovšem třeb a je n o m u v íta t zá je m n a šich p a to p s y c h o lo g ů o s p o lu p rá ci se s p e c iá ln í p e d a g o g ik o u a je jic h snahu, s n íž se c h tě jí p o d íle t na je jím 43) Srv. Otázky defektológie, roč. VIII, 1985-66, čís. 2, str. 75, šifra -kp-; podtrženo L. E. 44) Srv. Špoljar, Tomislav: Úvodná rlječ, In: Defektologija, roč. I, 1965, čís. 1. 45) Bažány, Mir.: Z podkladov k jednaniu o novú koncepciu vysokoškolskej prípravy špeciálnych pedagógov, in: Otázky defektológie, roč. VIII, 1965-66, čís. 6, zvi. str. 206, 208, 209—210. » 433
d a lším ro z v o ji. V ím e, že tom u tak v ž d y a všude n e b y lo a že by se n a šlo ve v ý v o ji sam é p a to p s y c h o lo g ie , č i s p e c iá ln í p s y c h o lo g ie d e fe k to lo g ic k é , n e m á lo b ílý c h m íst; s ta č í si je n o m p o lo ž it otázk u , co d a la ta to (p a to -) p s y c h o lo g ie s p e c iá ln í p e d a g o g ic e za p o s le d n íc h d v a c e t le t u nás. A je š tě d o k o n c e v p rv j n ím sb orn ík u p ra c í p s y c h o lo g ic k o -v ý c h o v n é k lin ik y v B ra tis la v ě 46) z rok u 1963 se s ic e v y m e zu jí v e zv lá š tn íc h s ta tích v zta h y p a to p s y c h o lo g ie třeba k p e d ia tr ii či d ětsk é n e u ro lo g ii, a le n ik d e tu je š tě b oh u žel n e n a jd em e p o d ro b n ě jš í zk ou m án í a u rčen í p om ěru té to s p e c iá ln í p s y c h o lo g ie ke s p e c iá ln í p e d a g o g ic e , k te rý je p rá v ě i p ro v ýzn a m a p la tn ě n í p a to p s y c h o lo g ie sam é svým způ sobem zá k la d n í. N e lz e k o n eč n ě d á le n esou h la sit s h o d n o c e n ím n e d o s ta te čn é h o r o z v o je če s k o s lo v e n s k é s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é , p ok u d je u vád ěn v k a u zá ln í v zta h k n a p rostém u n ed osta tk u je jí te o r e tic k é v ě d e c k o v ý zk u m n é zá k la d n y . M y sam i v p rá v ě p ro b íh a jíc í d isku si k te zím p ro p říp ra v u X III. sjezd u K SČ 4748) jsm e se p o k u s ili u kázat, ž e u nás v ČSSR n em ám e an i je d in é p ra c o v iš tě , k te ré by se s lo žito u s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k o u p ro b lem a tik o u d e fe k tn íc h d ě tí vůbec za b ý va lo , n e b e re m e -li v úvahu d v ě m alá o d d ě le n í p ro m lá d e ž v y ž a d u jíc í zv lá š tn í p é č e v e V ý zk u m n ém ústavu p e d a g o g ic k é m v P ra ze a v B ra tisla vě (k te r á p ln í v p o d s ta tě ú zce v y m e ze n é re s o rtn í ú k o ly ) a te p rv e dru h ým ro k e m fu n g u jíc í sam osta tn é k a te d ry s p e c iá ln í p e d a g o g ik y na p e d a g o g ic k ý c h fa k u ltá c h v P ra ze, O lo m o u ci a T rn a v ě , za tím s tá le jen n e d o s ta te č n ě v y b a v e n é k á d ro v ě i m a te riá ln ě . P rá v ě v té to s itu a ci se je v í n a p ro s to n e c h o p ite ln é zru šen í lo g o p e d ic k éh o p ra c o v iš tě v P ra ze , je d in é h o v ČSSR, k te ré s lo u ž ilo s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é p é č i o d ítě, e d u k a c i i výzku m u , a jeh o n a h ra ze n í p ra c o v iš tě m fo n ia tr ic kým , již tře tím v P ra ze. K d yb y b y ly n á le ž itě re s p e k to v á n y v ý s le d k y n a šeh o n ě k o lik a le té h o d ia lo g u m ezi lo g o p e d ií a fo n ia tr ií a k d yb y sám způsob v e d e n í to h o to d ia lo g u b y l k o re k tn í a s e rió zn í, n ik d y by k tom u n e b y lo m oh lo d o jít. P ok u d jd e o s itu a ci na v y s o k o š k o ls k ý c h k a te d rá ch s p e c iá ln í p e d a g o g ik y , p la tí tu trojn ásob , že těch je jic h n ě k o lik v ě d e c k o p e d a g o g ic k ý c h p ra co v n ík ů » j e za n e p rá zd n ě n o p e d a g o g ic k o u p ra c í i rů zn ou o rg a n iz a č n í č in n o s tí n a to lik , ž e n em ů že v ě n o v a t d o s ta teč n ý čas a ú silí své v ě d e c k é p rá c i a svém u rů stu «.43» U v á žím e -li c e lk o v ý p o č e t v ě d e c k o p e d a g o g ic k ý c h , ev. v ě d e c k o v ý zk u m n ý c h p r a c o v n ík ů v oboru s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é na k a te d rá ch v y s o k ý c h š k o l a v e vý zk u m n ý c h ú stavech p e d a g o g ic k ý c h , tv o ří c e lk o v o u zá k la d n u s p e c iá ln ě p e d a g o g ic k é h o výzk u m u všeh o všu d y d o h ro m a d y 19 osob; z to h o jsou je d en p ro fe s o r, d o k to r p e d a g o g ic k ý c h věd , je d en d o c e n t a d va k a n d id á ti p e d a g o g ic k ý c h věd . R o z d ě lím e -li d á le te n to »m o z k o v ý trusf< na všech n a je d n o tliv á o d v ě tv í s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é , d o jd e m e k situ aci, k te rá n e p o tře b u je d a lš íh o k om en tá ře. (N a p ř. d ě jin á m s p e c iá ln í p e d a g o g ik y , a to v la s tn ě je š tě jen o m ty flo p e d ie , se v ě n u je p ro fe s io n á ln ě je d n a p ra c o v n ic e .) S am ostatn ou b ila n č n í k a p ito lu n ašeh o re fe rá tu by m o h lo tv o ř it p o p říp a d ě je š tě zk ou m á n í v ý v o je v y s o k o š k o ls k é h o v z d ě lá n í v o b la s ti s p e c iá ln í p e d a g o g ik y d e fe k to lo g ic k é , z v lá š tě p ok u d na -vysokých š k o lá c h v ě d n í o b o ry a stu d ijn í o b o ry tv o ř í n e d íln o u jed n o tu a n a v z á je m se v e svém v ý v o ji m ohou o v liv ň o vat. A v š a k v zh le d e m k tom u, že jsm e si n a ši úlohu od sam éh o za čá tk u 46) Srv. Psychologická výchovná starostltvost o dieta, Bratislava 1963. 47) Srv. Kalibán, V.— Edelsberger, L.: Problémy v péči o defektní děti, Rudé právo, 14. dubna 1966. 48) Š&rm, Fr.: 1. c., str. 443. 434
om ezili jenom na přehledný, pokud možno kritický nástin poválečného v ý voje československé speciální pedagogiky jakožto vědního, n ikoliv už studij ního oboru, upouštíme v této souvislosti od této m ožnosti a odkazujeme jinam .49) »M ezi minulostí, přítom ností a budoucností« — čtem e v závažné Křenově a Reim anově studii K syntéze našich novodobých dějin — »existu jí četné pod statné komunikace: bez pochopení prvních dvou n elze odvodit budoucnost (trend, směr, kterým se dá), bez pochopení posledních dvou (ted y následků) n elze dobře porozum ět m inulosti.«50) To platí jistě též o nejvýznam nějším ob dobí v dějinách našeho školství a pedagogiky po roce 1945. A ž budou vyjas něny m etodologické problém y přístupu k těm to nejnovějším dějinám, bude možno jistě i lépe porozumět minulosti a vyvozovat budoucnost speciální peda go gik y d efek tolo gick é v Československé socialistické republice. i '
ЛЮДВИГ ЭДЕЛЬСБЕРГЕР РАЗВИТИЕ СПЕЦИАЛЬНОЙ ДЕФЕКТОЛОГИЧЕСКОЙ ПЕДАГОГИКИ В ЧССР ПОСЛЕ 1945 ГОДА Критический очерк автора посвящен во просу развития специальной (частной) де фектологической педагогики, как научной от расли, после Второй мировой войны в Че хословакии. При этом автор разбирает истек ших двадцать лет на четыре периода вре мени, соответствующие этапам развития. Первый период (1945 —1948) отмечен вос приятием т. н. чешской социальной педаго гики (Ш тампах). Поворот в сторону марк систской концепции человека и общества по зволил подвести научные основы под спе циальную дефектологическую педагогику. Вследствие этого вполне естественно, что на своем втором послевоенном этапе (1948— 1953) она ориентируется односторонне на советскую педагогику й советскую дефекто логию. Здесь проявляется как положительное, так и отрицательное влияние постановления ЦК ВКП (б) о т. н. педологических уклонах (от 1936 г.) и его искаженного толкования в период кульминации догматизма. Решаю щее значение для дальнейшего развития спе циальной педагогики имеет советская дис
куссия об учении И. П. Павлова, которая явилась непосредственным источником идей для разработки оригинальной чехословацкой марксистской концепции дефектологии (Совак). Восприятие дефектологии, основанной на принципе учения о высшей нервной дея тельности, было принципиальным переворо том и началом третьего периода развития че хословацкой специальной педагогики (1953 — 1956). И, наконец, четвертый период разви тия (с 1956 года до настоящего времени) специальной дефектологической педагогики автор характеризует, как постепенное преодолевание догматических ограничений, вы званных только возможностью односторонне го и исключительного применения учения Павлова. Четвертый период обогатил педа гогику новыми аспектами социально-психоло гического и социологического характера. Этот период можно назвать этапом развития, на котором при помощи творческих методов будет решаться основная проблема взаимно го соотношения между специальным воспи танием и развитием дефектного ребенка.
49) Srv. Edelsberger, L.—Kábele, Fr.: Nad vzděláním učitelů, In: Otázky defektológie, roč. VII, 1964-65, čís. 7. 5°) Křen, J.—Reiman, M.: K syntéze našich novodobých dějin, in: Příspěvky k děJinám KSC, roC. 1963, CIs. 2, str. 208. * , 435
L U D V l K
ED EL SB ERG ER
T H E D E V E L O P M E N T OF S P E C I A L D E F E C T O L O G I C A L G O G Y I N C Z E C H O S L O V A K I A A F T E R 1945 The author gives a critical outline of the development of special defectological pedagogy as a scientific branch after World War II in Czechoslovakia. He has decided to divide the most recent history of this branch of science into periods di viding the past twenty years into four basic stages of development. The first pe riod (1945—1948) is charakterised by the conception of the so-called Czech social pedagogy (Stampach). It was only the orientation on the Marxist conception of man and society that enabled special de fectological pedagogy to be made a branch of science. Therefore the one-sided orien tation on Soviet pedagogy and Soviet defectology in the second post-World War II period (1948—1953) is quite natural. What makes itself felt here is the positi ve influence in the first place, but also the negative influence, of the resolution of the Central Committee of the Commu nist Party of the Soviet Union on what is called pedological deviations (o f the year 1936) and its distorted interpretation in the years of culminating dogmatism. Further development of special pedagogy,
/ i
k
430
/
PEDA
however, is marked by the decisive signi ficance of the Soviet discussion on the physiological teaching of I. P. Pavlov, which became the immediate source of ideas for working out an original Czecho slovak Marxist conception of defectology (Sovdk). The conception of defectology based on the principles of the teaching on the higher nervous activity meant a decisive turning point and opened up a new (i. e. the third) period in the deve lopment of Czechoslovak special pedago gy (1953—1956). Finally, the fourth period of development (from the year 1956 up to the present) is characterised, above all, by gradually overcoming limitations {n special defectological pedagogy, resulting from the fact that there was only the one sided possibility of applying exclusively Pavlov’s teaching; it means adding new aspects from the field of social psycho logy and/or sociology. Thus it represents the stage of development in which the crucial problem of the relation between special education and the development of the defective child Is to be solved in a creative manner.
