Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství ŽIVOT PO ŽIVOTĚ

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

„ŽIVOT PO ŽIVOTĚ“ SUBJEKTIVNÍ VNÍMÁNÍ ŽIVOTA PO KARDIOPULMONÁLNÍ RESUSCITACI S DIAGNÓZOU INFARKT MYOKARDU

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce

Autorka

Doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Bc. Zuzana Landová

Brno, duben 2016

Anotace

Jméno a příjmení autora:

Bc. Zuzana Landová

Instituce:

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství

Název práce:

„Život po životě“ Subjektivní vnímání života po kardiopulmonální

resuscitaci

s diagnózou

infarkt myokardu Vedoucí práce:

doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Počet stran:

91

Počet příloh:

2

Rok obhajoby:

2016

Klíčová slova:

infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitace, životní hodnoty, akutní koronární syndrom, ošetřovatelská péče

Tato diplomová práce byla věnována tématu „Život po životě“. Cílem práce je posoudit změnu subjektivního života lidí po kardiopulmonální resuscitaci s diagnózou infarkt myokardu, byl stanoven časový odstup 1 – 2 roky od resuscitace. Práce je vedena jako kvalitativní výzkum s počtem 7 respondentů. S respondenty byl veden osobní rozhovor. Tato práce mapuje změny v různých oblastech života pacientů a jejich hodnotovém žebříčku. V teoretické

části

je

rozebrána

kardiopulmonální

ošetřovatelská péče po resuscitaci a po infarktu myokardu.

resuscitace,

infarkt

myokardu,

Annotation

Surname and first name:

Bc. Zuzana Landová

Institution :

Masaryk university Faculty of Medicine Department of Nursing

Title of the diploma thesis:

„Life after life“ Subjective perception of life after cardiopulmonary

resuscitation

with

the

diagnosis of myocardial infarction Supervisor of the work:

doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Number of pages:

91

Number of attachments:

2

Year of defense:

2016

Key words:

heart-attack, cardiopulmonary resuscitation, life values, acute coronary syndrome, nursing care

This diploma thesis was devoted to the theme "Life after Life". The aim is to assess the change of subjective life for people diagnosed with cardiopulmonary resuscitation myocardial infarction , the time interval was determined 1-2 years after resuscitation. The thesis is conducted as qualitative research with 7 respondents. The respondents have answered a personal interview. This work explores the changes in various spheres of patients life and their value system. The theoretical part analyzes cardiopulmonary resuscitation, myocardial infarction, nursing care after resuscitation and after myocardial infarction.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením Doc. PhDr. Miroslavy Kyasové, Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny literární i odborné zdroje. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., v platném znění, souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to – v nezkrácené podobě – v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných fakultou – elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze IS MU provozované Masarykovou univerzitou na jejich internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Brně dne 26.5.2016

Zuzana Landová (vlastnoruční podpis autora)

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat za vedení své diplomové práce a udělení velmi cenných rad paní doc. PhDr. Miroslavě Kyasové, Ph.D. Dále bych poděkovala všem respondentům za jejich ochotnou spolupráci a účast na této diplomové práci. Samozřejmě velké poděkování patří mé rodině, mému partnerovi a mým přátelům, za trpělivost, velkou podporu a pochopení, které projevovali během psaní této diplomové práce.

Obsah 1

Úvod....................................................................................................................................7

2

Resuscitace..........................................................................................................................9 2. 1

Historie resuscitace ......................................................................................................9

2. 2

Řetězec přežívání srdeční zástavy oběhu ...................................................................10

2. 3

Základní neodkladná resuscitace................................................................................11

2. 3. 1

Základní neodkladná resuscitace u dospělých ....................................................11

2. 3. 2

Základní resuscitace a automatický externí defibrilátor (AED) .........................13

2. 4 3

4

5

6

Rozšířená neodkladná resuscitace ..............................................................................14

Poresuscitační péče ...........................................................................................................17 3. 1

Léčebná hypotermie ...................................................................................................18

3. 2

Ošetřovatelská péče ....................................................................................................19

3. 3

Rehabilitační péče na resuscitačním lůžku ................................................................19

3. 4

Bazální stimulace .......................................................................................................20

Infarkt myokardu ..............................................................................................................22 4. 1

Příčiny akutního infarktu myokardu ..........................................................................22

4. 2

Klinické příznaky .......................................................................................................23

4. 3

Diagnostika ................................................................................................................24

4. 4

Léčba ..........................................................................................................................26

4. 5

Komplikace ................................................................................................................28

4. 6

Ošetřovatelská péče ....................................................................................................29

4. 7

Rehabilitační péče ......................................................................................................30

Cíle práce a výzkumné otázky ..........................................................................................32 5. 1

Cíle práce ...................................................................................................................32

5. 2

Výzkumné otázky.......................................................................................................32

Metodologie ......................................................................................................................33 4

6. 1

Popis metodiky ...........................................................................................................33

6. 2

Charakteristika souboru .............................................................................................34

6. 2. 1 6. 3

Zpracování výsledků ..................................................................................................36

6. 3. 1 7

Dotazovaní respondenti ......................................................................................34

Názvy kategorií a subkategorií ...........................................................................38

Kazuistiky .........................................................................................................................39 7. 1

Respondent 1 – pan Pavel ..........................................................................................39

7. 1. 1

Průběh hospitalizace ...........................................................................................39

7. 1. 2

Rozhovor .............................................................................................................40

7. 2

Respondent 2 – paní Jana ...........................................................................................43

7. 2. 1


7. 2. 2

Rozhovor .............................................................................................................43

7. 3

Respondent 3 – pan Vladimír .....................................................................................47

7. 3. 1


7. 3. 2

Rozhovor .............................................................................................................47

7. 4

Respondent 4 – pan Ivan ............................................................................................50

7. 4. 1


7. 4. 2

Rozhovor .............................................................................................................50

7. 5

Respondent 5 – paní Ivana .........................................................................................53

7. 5. 1


7. 5. 2

Rozhovor .............................................................................................................53

7. 6

Respondent 6 – pan Jaromír .......................................................................................56

7. 6. 1


7. 6. 2

Rozhovor .............................................................................................................56

7. 7

Respondent 7 – pan Jan ..............................................................................................59

7. 7. 1


7. 7. 2

Rozhovor .............................................................................................................59 5

8

Výsledky ...........................................................................................................................62 8. 1

Vyhodnocení strukturovaného rozhovoru ..................................................................62

8. 1. 1

Vyhodnocení kategorie 1 „Zaměstnání“ .............................................................63

8. 1. 2

Vyhodnocení kategorie 2 „Zdravotní omezení a potřeba léčby“ ........................64

8. 1. 3

Vyhodnocení kategorie 3 „Smysl života a rodinný život“ .................................66

8. 1. 4

Vyhodnocení kategorie 4 „Finanční situace“ .....................................................68

8. 1. 5

Vyhodnocení kategorie 5 „ Spánek“ ...................................................................69

8. 1. 6

Vyhodnocení kategorie 6 „Životní hodnoty“......................................................70

8. 1. 7

Vyhodnocení kategorie 7 „Sexuální život“ ........................................................71

8. 1. 8

Vyhodnocení kategorie 8 „Odpočinek a relaxace“ .............................................73

8. 1. 9

Vyhodnocení kategorie 9 „Stravování a návyky“ ...............................................75

8. 1. 10 9

Vyhodnocení kategorie 10 „Dopady na život“ ...............................................76

Diskuze .............................................................................................................................78

10 Návrhy na řešení ...............................................................................................................83 11 Závěr .................................................................................................................................84 Seznam použité literatury a pramenů ........................................................................................86 Použité symboly a zkratky ........................................................................................................89 Seznam příloh ...........................................................................................................................91 Příloha č.1 - Návrh strukturovaného rozhovoru Příloha č.2 - Žádost o umožnění průzkumu dokumentace pacientů Nemocnice Jihlava

6

1 Úvod Téma diplomové práce „Život po životě“ je inspirováno mou profesí, oddělením na kterém pracuji a také knihami spisovatele Michala Viewegha. Jeho knihy „Andělé všedního dne“ a „Život po životě“ daly impulz, proč právě toto téma. Vždy jsem přemýšlela, jak se asi ti naši klienti mají doma, jak kvalitní život žijí a co se v jejich životě změnilo. Hned další otázka ale je, zda se domů vůbec dostanou a jestli v následné péči nezemřou. Michal Viewegh ve své knize „Život po životě“ popisuje svůj život po prožití klinické smrti, potýká se spoustou pro něj složitých situací a sám se sebou vnitřně bojuje. Ráda bych touto prací pocity a život svých pacientů prozkoumala. Není to je zpětná vazba pro mě, ale i pro všechny mé kolegyně. Možná některé znovu najdou smysl své práce. Celá diplomová práce je rozdělena do několika celků. První polovina se věnuje teoretickému základu k pochopení dané problematiky. Čerpáno je z nejnovějších poznatků v oblasti resuscitace, poresuscitační péče a infarktu myokardu. V praktické části je realizován vlastní výzkum, včetně přepisů osobních rozhovorů s respondenty. Infarkt myokardu je dle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky 2. nejčastější diagnózou v ischemických chorobách srdečních. Kapounová ve své knize z roku 2007 uvádí, že náhlá srdeční zástava postihne v Evropě až 700 000 lidí ročně. Pacienti s touto diagnózou jsou poté velice často pacienty resuscitačních lůžek. Velkou komplikací samotného akutního infarktu myokardu je srdeční zástava nebo vznik maligní arytmie. Pak už záleží pouze na okolí, zda zahájí resuscitaci a člověku život zachrání nebo pouze přihlíží a čekají na příjezd záchranné služby. Tím se vyhlídky na přežití daného člověka krátí každou minutou. Někdy si můžeme klást otázku, zda už samotná délka resuscitace nám určí výsledný stav pacienta. Pokud záchranná služba přiveze člověka 45 minut resuscitovaného, jeho prognóza bývá ve většině případech velmi nepříznivá. Samotnou mě velice překvapil výsledek této diplomové práce. I zde našla spousta výjimek, která dokáže vést kvalitní život a vrátit se i do zaměstnání. V praktické části je u každého respondenta uvedena krátká kazuistika k bližšímu seznámení s průběhem resuscitace a následné hospitalizace. Tito respondenti byli hospitalizováni na Anesteziologicko resuscitačním oddělení nemocnice Jihlava v letech 2014

7

a 2015 po resuscitaci s diagnózou infarkt myokardu. Cílem rozhovorů bylo zjistit, jak se jim daří v osobním životě, jak změnili svoje návyky a jak příhoda zasáhla a změnila jejich život. Výsledky rozhovorů jsou přehledně vyhodnoceny ve schématech, u některých jsou uvedeny doslovné citace respondentů. K porovnávání odpovědí dochází díky období před a po příhodě v rámci každé subkategorie. Budu velice ráda, pokud má diplomová práce dá zdravotním sestrám zpětnou vazbu, že jejich práce má význam. Nejenom, že život lze zachránit, i když to vypadá jako marné snažení, ale že ten člověk může dál žít i kvalitně a plnohodnotně.

8

2 Resuscitace „Přestože náhlá zástava oběhu postihuje v Evropě přibližně půl milionu osob ročně, výsledky její léčby nejsou dlouhodobě uspokojivé.“ (Ševčík, str. 1017) Kardiopulmonální resuscitace v dnešní době patří k základní znalostem už i u laické veřejnosti. V případě zdravotníků a lékařů musí být dokonale ovládána na profesionální úrovni. (Klementa, 2014) Resuscitace je množství úkonů, kterými chceme neprodleně obnovit oběh okysličené krve v těle postiženého. Do základních životních funkcí můžeme zařadit krevní oběh, dýchání a vědomí. Pokud selže jedna ze základních životních funkcí, následně dojde k selhání ostatních funkcí. Při selhání srdce a jeho zástavě dojde v rámci sekund k bezvědomí a zástavě dýchání. (Ševčík, 2014) V říjnu roku 2015 vyšly novinky v kardiopulmonální resuscitaci podle nejnovějších guidelines. Tato doporučení každých 5 let aktualizuje Evropská rada pro resuscitaci dle nejnovějších zjištění. K žádným hlavním změnám oproti doporučení z roku 2010 nedošlo a potvrdilo se, že nastavené postupy jsou správné. (Škulec, 2015)

2. 1

Historie resuscitace Již ve starověkém Egyptě se zmiňují o rituálu otevření úst, pomůcky popsané v tomto

papyru byly používané jako dnešní laryngoskopy. První zmínky o resuscitaci se objevují v Bibli už okolo roku 800 před naším letopočtem. V Řecku Homér prováděl u dusících se lidí řezem otevření trachey. První resuscitaci, která byla oficiálně zaznamenána do lékařské zprávy, provedl v roce 1744 Tosca. Metoda umělého dýchání, kdy se pohybovalo horními končetinami, které se přitlačovali k hrudníku, byla používána od roku 1858 po dobu 100 let. První zdokumentovaná nepřímá masáž hrudníku byla provedena až v roce 1891. (Klementa, 2014) Do konce 18. století se náhlá smrt považovala za nezvratnou a konečnou. V polovině 20. století bylo popsáno mnoho postupů s přímou i nepřímou srdeční masáží, přesto se velkého postupu v této oblasti nedosáhlo. Postupně se pak znovu začalo praktikovat i dýchání z úst do úst. Dle profesora Safara, žijícího v letech 1924-2003, vznikla Safarova abeceda. Tato abeceda stanovila nové doporučené postupy základní i rozšířené resuscitace. Základní resuscitace je sestavena: A = airways, B = breathing, C = circulation. Rozšířená dále 9

pokračuje: D = drugs, E = ECG, F = fluids. Toto schéma je využívané až do dnešní doby. V roce 1992 byl založen mezinárodní vědecký výbor pro resuscitaci. (Klementa, 2014) Další rozvíjení postupů v resuscitaci bylo podmíněno řadou výzkumů a mezinárodní spoluprací. Nejvýznamnější je Mezinárodní výbor pro resuscitaci ILCOR (International Liaison Committe on Resuscitation), který sdružuje odborné nadnárodní společnosti, například ERC (European Resuscitation Council), AHA (American Heart Association) a další. ILCOR v roce 2000 začal kontrolovat doporučené postupy v KPR a v pětiletých intervalech vydává a tyto postupy upravuje podle nejnovějších poznatků. Nejnovější guidelines byly vydány na podzim roku 2015. (Ševčík, 2014)

2. 2

Řetězec přežívání srdeční zástavy oběhu Tento řetěz byl definován Dr. Richardem Cummisem jako 4 body, tento koncept

zveřejnila Americká kardiologická společnost v roce 1991. Řetězec formuluje aktivity, které jsou důležité pro efektivní průběh resuscitace. (obr. 1) První krokem je včasné rozpoznání srdeční zástavy a přivolání pomoci, druhým

krokem je bezprostřední zahájení

kardiopulmonální resuscitace, třetím krokem je brzká defibrilace a posledním krokem je brzká poresuscitační péče. Diskutované je také rozšíření řetězce přežití o další body, jako je prevence zástavy oběhu a brzká rehabilitace, která by zkvalitnila další život pacientů. (Klementa, 2014)

Obrázek 1: Řetězec přežití (Zdroj: http://www.resuscitace.cz/?p=1192)

10

2. 3

Základní neodkladná resuscitace Základní resuscitace, neboli BLS (basic life support), je určena především pro laiky,

ale i pro zdravotníky bez nutného vybavení. Tyto postupy jsou snadno zapamatovatelné a jednoduché. Základní resuscitace by se dala rozdělit na resuscitaci u dětí a u dospělých. Vzhledem k tématu mé práce se dále budu zabývat pouze základní neodkladnou resuscitací u dospělých. Kvalitně prováděná nepřímá srdeční masáž zajistí pouze 30 % normálního oběhu. Během masáže je mozku dodáváno 50-90 % krve, 20-50 % do koronárních cév a do splanchnické oblasti pouhých 5 %. (Klementa, 2014) 2. 3. 1 Základní neodkladná resuscitace u dospělých Základní neodkladnou resuscitaci by měli znát všichni lidé, bez ohledu na věk. Při záchraně je první pravidlem, aby nikdy zachránce neohrozil své vlastní bezpečí a neohrozil na životě sám sebe. Pokud to je možné, tak aby učinil kroky nebo využil pomůcky k odstranění ohrožujícího faktoru, například vypnout zdroj elektrického napětí, přívod plynu a jiné. Dalším krokem je zjištění vědomí postiženého. K postiženému by se zachránce měl přiblížit opatrně, z dálky ho hlasitě oslovit, případně jím jemně zatřást. Pokud postižený neodpovídá zkusí mu způsobit nějaký mírný bolestivý podnět. Jestliže dále nereaguje, je v bezvědomí a ohrožen na životě. Je nutné okamžitě volat o pomoc a postiženého, pokud to situace dovoluje, položit na záda. Nadzvednutím brady uvolnit dýchací cesty a zhodnotit, zda pacient dýchá. Pokud pacient dýchá, uložit ho do stabilizované polohy a zavolat 155. Jestliže pacient nedýchá a v okolí se pohybují další osoby, je nutné je zaúkolovat, aby zavolali 155. Pokud je zachránce na místě sám, okamžitě sám zavolá 155 a následně zahájí komprese hrudníku frekvencí 100/minutu. Dispečerka ZZS mu poskytne Telefonicky asistovanou resuscitaci (TANR). Místo určené ke kompresi je ve středu hrudníku, položí se na něj dlaň a na ni dlaň druhé ruky. Komprese provádí s propnutými lokty v mírném náklonu nad postiženým. Je nutné po každém stlačení hrudník uvolnit tak, aby se srdce mohlo znovu naplnit krví. Jak správně provádět nepřímou srdeční masáž zachránce instruuje dispečerka zdravotnické záchranné služby (ZZS) a je s ním v kontaktu až do příjezdu posádky ZZS. Základní kardiopulmonální resuscitace (KPR) se provádí frekvencí kompresí hrudníku 100120/minutu. Trénovaní jedinci mohou provádět komprese a umělé dýchání v poměru 30:2. 11

Hlavní důraz v nejnovějších doporučeních je kladen na kvalitní nepřímou masáž srdce. Hloubka stlačení hrudníku by neměla být méně než 5 cm. U trénovaných zachránců lze kombinovat komprese hrudníku s umělými vdechy. Po provedení 30 kompresí zakloníme postiženému hlavu a nadzvedneme jeho bradu, nosní křídla stiskneme palce a ukazovákem ruky, která leží na čele postiženého (obr. 2). (Klementa, 2014)

Obrázek 2: Záklon hlavy a předsunutí čelisti (Zdroj: http://www.uzdravim.cz/prvni-pomoc-pri-zastavesrdce-a-dychani.html)

Vizuálně zkontrolujeme přítomnost nějakého předmětu a případně jej odstraníme. Velikost umělého vdechu je normální nádech, vdech provedeme do úst postiženého a sledujeme, jestli se mu zvedá hrudník. Před dalším vdechem necháme hrudník klesnout, pak podáme druhý vdech. Znovu vyhledáme místo komprese a pokračujeme v nepřímé srdeční masáži. Oživování přerušíme pouze v případě probouzení se nemocného, kdy ho uložíme do stabilizované polohy (obr. 3), jinak v resuscitaci pokračujeme do příjezdu ZZS. I kvalitně prováděná nepřímá srdeční masáž zajišťuje pouze 30 % normálního srdečního výdeje. (Klementa, 2014)

Obrázek 3: Provedení stabilizované polohy (Zdroj: http://prvnipomoc155.webnode.cz/album/fotogalerie/stabilizovana-poloha-jpg/)

12

Dle guidelines 2015 je dáván hlavní důraz na rozpoznání náhlé zástavy oběhu (NZO) operátorem, vyslání zachránců k nejbližšímu automatickému externímu defibrilátoru (AED). Dále je větší důraz kladen na bezpečnost zachránců, kontrolu vědomí postiženého, zprůchodnění dýchacích cest, kontrolu dýchání a aktivaci ZZS. (Škulec, 2015) 2. 3. 2 Základní resuscitace a automatický externí defibrilátor (AED) AED se používá hlavně při léčbě bezpulsové komorové tachykardie a fibrilace komor. Včasné použití AED a defibrilace dá 75 % NZO šanci na kvalitní přežití. Tyto přístroje jsou umisťovány na místa s větší koncentrací osob. Místo uložení je označeno mezinárodním značením. (obr. 4) Provedení bezpečné defibrilace je pomocí tohoto přístroje možné i pro laiky, je zařazen také jako třetí článek v řetězci přežití. Existují dva druhy AED. První typ analyzuje defibrilovatelný rytmus a vyzve zachránce ke stisknutí tlačítka, následně provede výboj. Tento typ se nazývá semi-automatický. Druhý typ také analyzuje defibrilovatelný rytmus, ale výboj provede sám, tento typ se nazývá automatický. V obalu s AED se můžeme setkat i s jednorázovými holítky, které jsou určeny k oholení silného ochlupení v oblasti hrudníku. (Klementa, 2014)

Obrázek 4: Mezinárodní značka Automatických externích defibrilátorů (Zdroj: http://www.sdhstraznice.cz/files/aed.html)

Pokud zahájím zevní srdeční masáž, pošlu pro AED přihlížející. Jestliže jsem na místě sám pro AED jdu jen v případě, jestli je v nejbližším okolí. Velká vzdálenost a časová ztráta by pro postiženého měla negativní dopad, proto je vhodné provádět pouze zevní srdeční masáž do příjezdu ZZS. Některé AED jsou uzamčeny v ochranných skříňkách, které brání jejich poškozování. Klíč k odemčení vždy sdělí operátorka ZZS. Při použití AED se musí vždy postupovat podle názorného návodu. Přístroj neprodleně zapneme a bez přerušení zevní srdeční masáže nalepíme na hrudník lepící elektrody. Když se 13

analyzuje rytmus, s postiženým nesmíme hýbat. Během nabíjením AED pokračujeme v resuscitaci. Před podáním výboje nás přístroj vyzve, abychom se postiženého nedotýkali. Po podaném výboji dále pokračujeme v resuscitaci do provedení další analýzy rytmu. AED používáme pouze v suchém prostředí, nutné je i otřít mokrý hrudník v místě nalepení elektrod. Elektrický výboj by postiženého popálil a nebyl by účinný. Resuscitace se ukončuje při předání postiženého ZZS, při objevení známek života nebo při absolutním vyčerpání zachránce. (Klementa, 2014)

2. 4

Rozšířená neodkladná resuscitace Rozšířená resuscitace, neboli Advanced life support (ALS), je určena pro profesionály

a navazuje na BLS. Zahrnuje použití speciálních pomůcek, léků a postupů. Rozšířenou KPR poskytuje zdravotnický personál v nemocnici nebo posádka zdravotnické záchranné služby. K zajištění KPR v nemocnicích je určen resuscitační tým. Na místo NZO je dovoláván personálem příslušného oddělení, který již zahajuje neodkladnou KPR. Vybavení oddělení a postup při KPR upravují standardy KPR příslušné nemocnice. Tyto standardy mohou být zpracovány jako algoritmy KPR dle předlohy nejnovějších guidelines. (Ševčík, 2014) Prvotní příčinnou srdeční zástavy, kterou zdravotníci zaznamenají v nemocnici je v ¼ fibrilace komor (FIKO) nebo bezpulsová komorová tachykardie. Je důležité, aby zdravotnický personál včas rozpoznal poruchy fyziologických funkcí, ty často přechází v zástavu oběhu. Pokud se taková porucha vyskytne, pacient by měl být uložen na monitorované lůžko. Jak již bylo zmíněno, resuscitace v nemocnici zajišťují resuscitační týmy. Tento tým je složen z lékaře a sestry, kteří u sebe mají pomůcky k rozšířené resuscitaci. (Klementa, 2014) Dle guidelines 2015 je kladen důraz na používání systémů, které nám umožňují rychlou reakci při péči o pacienta, jehož zdravotní stav se zhoršuje a také při prevenci NZO v nemocnici. Veliký důraz je rovněž kladen na minimální přerušování KPR a její vysokou kvalitu. Při použití defibrilačního přístroje nesmí přerušení KPR trvat déle než 5 sekund, proto se v nových doporučeních zdůrazňuje používání samolepících elektrod. V doporučeních se také nově objevuje kapitola o monitoraci v průběhu ALS. V použití farmak při resuscitaci k žádné změně nedošlo, jen je pozornost více zaměřena na jejich vliv na zlepšení léčebných výsledků při NZO. Používání přístrojů pro mechanickou srdeční masáž rutinně není doporučováno, doporučeno je to v situacích, kdy by byla ohrožena bezpečnost zachránce nebo 14

kdy nelze zajistit vysoce kvalitní srdeční masáž. Při KPR je také nově doporučováno použití sonografického vyšetření k objasnění reverzibilních příčin srdeční zástavy. (Škulec, 2015) Průběh ALS vždy navazuje na BLS, resuscitační tým nebo zkušený lékař bezpečně zajistí dýchací cesty, nejlépe endotracheální kanylou, eventuálně supraglotickými pomůckami nebo tracheostomií. Zajištění dýchacích cest by vždy mělo záviset na stavu pacienta, fázi resuscitace a hlavně zkušenostech zachránce. Při probíhající KPR by přerušení pro zajištění dýchacích cest nemělo trvat déle než 5 sekund. Správnost nejlépe ověříme kakografií a kapnometrií. Postižený se napojí na monitor elektrokardiogramu (EKG), na kterém se ihned může zhodnotit, zda je srdeční rytmus defibrilovatelný či nedefibrilovatelný. Co nejrychleji zajistíme žilní vstup a podáváme lékařem naordinovaná farmaka. Pokud lze identifikovat reverzibilní příčinu NZO, provedeme její odstranění. Při zjištění defibrilovatelného rytmu nepřerušujeme nepřímou srdeční masáž a během ní umístíme elektrody na hrudník postiženého. První je umístěna pod pravou klíční kostí, druhá je ve střední axilární čáře vlevo. Pokud jsou elektrody umístěné, přerušíme komprese a znovu zhodnotíme EKG, při defibrilovatelném rytmu znovu zahájíme komprese a nastavíme energii na defibrilátoru. Při použití monofázického defibrilátoru je doporučená energie 360 J (joul) u bifázického defibrilátoru 150-200 J. Lze použít elektrody nalepovací nebo přítlačné, nutností je elektrody řádně nalubrikovat vodivým gelem. Gel se aplikuje na elektrody, ne na tělo pacienta. Pokud přístroj signalizuje nabití, vyzveme ostatní k přerušení kompresí a odstoupení, ambuvak s kyslíkem odložíme na vzdálenost minimálně 1 m a podáme výboj, ihned znovu začneme zevní srdeční masáž po dobu 2 minut, pak teprve hodnotíme EKG křivku. (Klementa, 2014) Jestliže je znovu přítomný defibrilovatelný rytmus, zopakujeme celý postup a podáme 2. výboj, který můžeme energeticky na bifázickém defibrilátoru navýšit až na 360 J nebo pokračovat při 200 J. Pokud je nadále přítomný defibrilovatelný rytmus, podáme 3. výboj a aplikujeme nitrožilně či intraoseálně adrenalin v dávce 1 mg a amiodaron v dávce 300 mg za nepřestávající zevní srdeční masáže. Pokud jsou přítomné známky obnovení oběhu na velkých arteriích, změříme krevní tlak a zahájíme poresuscitační péči na kvalitním lůžkovém oddělení intenzivní péče. Při nepřítomných známkách obnovení oběhu a další přítomnosti defibrilovatelného rytmu pokračujeme ve výše popsaném algoritmu, adrenalin podáváme každých 3 – 5 minut, amiodaron přidáváme v dávce 150 mg. (Ševčík, 2014) Pokud srdeční zástavu suspektně způsobila plicní embolie, je na zvážení lékaře podání trombolytické terapie. V KPR je pak nutné pokračovat minimálně 60 minut. Další důležitou 15

součástí péče o pacienta při KPR je i oxygenoterapie. Optimální je dosažení saturace O2 9498 %. (Janota, 2011) Při monitorované zástavě oběhu lze při nedostupnosti defibrilátoru v prvních sekundách použít prekordiální úder. Ten je veden na dolní polovinu hrudní kosti z výšky asi 20 centimetrů. Úder by měl provádět pouze zkušený personál. Větší účinnost je udávána u bezpulsové komorové tachykardie než u fibrilace komor. V případě, že není známa doba zástavy oběhu nebo došlo k hypoxické zástavě oběhu, je prekordiální úder kontraindikován. (Ševčík, 2014) U nedefibrilovatelných rytmů, jako je asystolie či bezpulzová elektrická aktivita, co nejdříve zahajujeme nepřímou srdeční masáž. Provádíme ji kvalitně, s minimálním přerušováním a kombinovanou s umělým dýcháním samorozpínatelným vakem. Dýchací cesty zajišťujeme supraglotickými pomůckami. Při umělém dýchání je nutné se vyvarovat hyperventilace postiženého, ta totiž způsobuje snížení žilního návratu zvýšením nitrohrudního tlaku. Při KPR u nedefibrilovatelného rytmu je doporučeno co nejdříve podat adrenalin ve 3-5 minutových intervalech. Příčiny lze rozčlenit do dvou skupin označovaných 4 H a 4 T. Pod pojmem 4 H se skrývá hypoxie, hypovolemie, hyper nebo hypokalémie a hypotermie. Skupina 4 T obsahuje tenzní pneumotorax, toxické látky, srdeční tamponádu a trombembolii. (Ševčík, 2014) Při známkách asystolie je třeba pečlivě vyhodnotit EKG záznam, zda nejsou přítomny vlny P, které by signalizovaly atrioventrikulárnní (AV) blok III.stupně a vyřešila by ho kardiostimulační léčba. (Ševčík, 2014)

16

3 Poresuscitační péče Poresuscitační péče je prvním krokem k úspěšnému zotavení po kardiopulmonální resuscitaci. Součástí je provedení řady vyšetření vedoucích k objasnění příčiny NZO. Kromě vyhodnocení

dvanáctisvodového

EKG

záznamu

kardiologem

by

měl

provést

i

echokardiografické vyšetření srdce. V poresuscitačním období probíhá v těle řada patofyziologických dějů, jako odpověď na ischémii během zástavy oběhu a následnou reperfuzi. Tento komplex patofyziologických dějů nazýváme Syndrom po srdeční zástavě a zahrnuje poškození mozku, systémovou odpověď organismu, dysfunkci myokardu a perzistující příčinu, která vyvolala srdeční zástavu. Závažnost stavu je závislá na délce trvání a příčině zástavy oběhu. Během poresuscitační péče je nutné dbát na vyvarování se hyperkapnie, hypoxie, hyperventilace, hypoventilace, hypotenze a hyperpyrexie. V časném období po srdeční zástavě je častá přítomnost myokardiální dysfunkce, která může trvat 2-3 dny. Tato dysfunkce způsobuje hypotenzi, arytmie a nízký srdeční výdej. Nutností je tedy invazivní metoda měření krevního tlaku a udržování optimální hodnoty středního arteriálního tlaku (MAP). Nedílnou součástí léčby je jsou i kontroly glykemií a léčba jejich výchylek, dle doporučení by měla být méně než 10 mmol/l. (Ševčík, 2014) V období po kardiopulmonální resuscitaci je vždy přítomna porucha vědomí a další neurologické příznaky, jako křeče, myoklonie až smrt mozku. Sekundárně poškození mozku vzniká jako následek hyperpyrexie, hyperglykemie nebo křečové aktivity. (Klementa, 2014) Během kardiopulmonální resuscitace často vzniká poranění. Závažná poranění hrudníku mohou vést k prodloužení pobytu na jednotkách intenzivní péče. Drobná poranění vzniklá v souvislosti s ventilací jsou hematomy a oděrky na obličeji, poranění průdušnice a plic a zranění v hrtanu a hltanu. Během kompresí hrudníku můžeme způsobit zlomeniny žeber a hrudní kosti, tukovou embolii a poranit orgány dutiny břišní, jako například rupturu jater. (Klementa, 2014)

17

3. 1

Léčebná hypotermie Při hypotermii je redukována intracerebrální metabolická aktivita, celotělová

energetická spotřeba organismu, má antiedematózní a protizánětlivý účinek. (Klementa, 2014) Díky léčebné hypotermii je zlepšeno přežívání a zmírňují se neurologické následky zapříčiněné hypoxií. Lze využít různé způsoby ochlazování. Léčebná hypotermie bývá zahajována již ve vozech rychlé lékařské pomoci (RLP) podáváním ledových infuzních roztoků. Metody chlazení můžeme rozdělit na zevní a vnitřní. Na resuscitačních jednotkách lze použít výplachy močového měchýře nebo žaludku ledovými roztoky, přikládání speciálních ledových podložek nebo použití intravaskulární katetru v němž cirkuluje ledový roztok. Cílem je co nejrychlejší dosažení požadované teploty. Dle guidelines z roku 2015 je doporučována regulace tělesné teploty na 34-36o C po dobu 24 hodin a prevence vzestupu teploty po 72 hodin. (Škulec, 2015) Cílem je zabránění hyperpyrexie, která by měla negativní vliv na neurologický stav pacienta. Hypotermie potlačuje procesy, které vedou k apoptóze a pozdní buněčné smrti, zároveň snižuje metabolické nároky buněk na kyslík. Při léčebné hypotermii dochází k chladové stresové odpovědi a je tedy nutné pacienta utlumit. Sedace zároveň snižuje spotřebu kyslíku. Doba trvání a hloubka sedace se určuje podle závažnosti celkového stavu pacienta. Odbourávání sedativ je při hypotermii významně prodlouženo. (Ševčík, 2014) Po 24 hodinách léčebné hypotermie je pacient postupně a velmi pomalu ohříván, rychlost ohřevu by neměla přesáhnout 0,25-0,5o C za hodinu. Zabránit by se mělo velkým výkyvům. Teplota je měřena uvnitř těla v jádře, ale i vně. Teplotní čidla mohou být zavedena například do jícnu či do močového měchýře a do axily. Při léčebné hypotermii se vyskytuje řada nežádoucích účinků. Častý je výskyt arytmií, zvýšení systémové vaskulární rezistence, zvýšení diurézy, iontová dysbalance, častější výskyt infekčních komplikací a jiné. (Ševčík, 2014)

18

3. 2

Ošetřovatelská péče Ošetřovatelská péče na resuscitačních lůžcích je velice rozmanitá. Nejdůležitější je

kontinuální monitorace základních vitálních funkcí. Ošetřovatelská péče je požadována na vysoké úrovni a proškoleným personálem, nejčastěji se specializací v oboru Intenzivní a resuscitační péče. Sestra monitoruje základní životní funkce, jako saturaci krve, EKG křivku, puls, invazivní tlak krve a ventilaci pacienta, může monitorovat i hemodynamiku. Hemodynamiku lze monitorovat například Swan-Ganzovým katetrem nebo přístrojem PICCO. Její prací je i péče o zajištěné dýchací cesty a invazivní vstupy. Všechny ošetřovatelské postupy se vždy řídí standardy ošetřovatelské péče dané nemocnice a aktuálním stavem pacienta. V prvních dnech jsou pacienti po resuscitaci tlumeni a relaxováni. Při použití léčebné hypotermie musí sestra dbát na udržení naordinované teploty těla, správně pečovat o pokožku a prevenci vzniku omrzlin. Například při použití tlumících léků v kombinaci s opiáty, musí sestra předejít vzniku paralytického ileu a pečovat o správné vyprazdňování, zároveň ale také o správnou výživu. O dýchací cesty pečuje odsáváním hlenu, polohováním a nebulizacemi. Odsávání musí být cílené a hlavně šetrné. Další následná ošetřovatelská péče je popsána v kapitole č. 4. 6 Ošetřovatelská péče

3. 3

Rehabilitační péče na resuscitačním lůžku Nutný je komplexní přístup a mezioborová spolupráce, jak lékařů, tak i sester a

fyzioterapeutů. Včasně zahájená rehabilitace předchází vzniku komplikací a léčí následky dlouhodobé imobilizace. Na umělé plicní ventilaci (UPV) dochází k únavě dýchacích svalů, předejít mu může vhodně zvolený ventilační režim. Dlouhodobá UPV zhoršuje svalovou slabost bránice a ostatních inspiračních svalů. Z respirační fyzioterapie se používá, jak klasická, tak speciální. Všechny postupy navazují na kvalitní polohování, které má za cíl prevenci sekundárních změn při imobilizaci a usnadnění budoucí vertikalizace. Rehabilitaci zahajujeme ihned po ukončení léčebné hypotermie a po stabilizaci stavu. (Klementa, 2014) Respirační terapie ovlivňuje mechaniku dýchání,

drenážní techniky a aktivitu

respiračního svalstva. Výsledkem správně zvolené rehabilitace je zlepšení oxygenace a příprava na odpojování od UPV. Celou dechovou mechaniku ovlivňuje poškození způsobené během KPR. Techniky měkkých tkání se soustředí na pružnost a následnou kontraktilitu svalů. Kontaktní dýchání zase zvyšuje elasticitu hrudního koše. U intubovaných pacientů je 19

také důležité udržet dýchací cesty čisté. Hlen, který se hromadí v dýchacích cestách je živnou půdou pro bakterie a vznik pneumonie. (Klementa, 2014) Polohování je na jednotkách intenzivní péče komplikované množstvím invazivních vstupů. Poloha na zádech, supinační, je proto nejčastější. Supinační poloha není respiračně výhodná, je ztížený nádech i výdech. Důležité je nastavení hlavy, pánve, páteře a velkých kloubů do neutrální polohy. Na bok je výhodné polohovat pacient s akutním respiračním selháním, je ale spojeno s rizikem vzniku hemodynamické nestability. Možností zlepšení oxygenace pacienta na UPV je pronační poloha. Tato poloha zlepšuje ventilaci v dorzálních částech plic a drenáž sekretu. U pacientů po KPR se ale nedoporučuje. Pasivní polohování pacienta do polosedu je součástí vestibulární stimulace. Zvýšená poloha stimuluje centrální nervovou soustavu, podporuje trávicí a vylučovací funkce a má pozitivní dopad na psychiku nemocného. (Klementa, 2014) Cílem pasivní rehabilitace je protažení zkrácených svalů, udržet pohyblivost v kloubech, zabránit vzniku kontraktur a pacienta stimulovat. U pacientů v bezvědomí by měla rehabilitace probíhat 2 -3x denně. Každý cvik opakujeme minimálně 5 – 7x v jednom směru. Cviky provádíme pomalu a ve správném držení končetiny. Po probuzení pacienta do vědomí, lze dále pokračovat v aktivní rehabilitaci a postupné vertikalizaci v závislosti na stavu pacienta. (Kapounová, 2007)

3. 4

Bazální stimulace Autorem celého konceptu bazální stimulace je prof. dr. Andreas Fröhlich. Celý

koncept je směrován na péči o osoby se změnou v oblasti komunikace, hybnosti či vnímání. Do ošetřovatelské péče byl koncept začleněn v 80. letech 20. století zdravotní sestrou prof. Christel Bienstein. V zemích Evropské unie patří koncept bazální stimulace k neodmyslitelné součásti péče o klienty všech věkových kategorií. (Friedlová, 2007) Tento koncept je velmi populární hlavně v zemích Evropské unie. Každým rokem přibývají počty zdravotnického personálu, které se snaží ho začlenit do praxe. Kdo chce koncept využívat v praxi by měl být proškolen certifikovaným lektorem a projít základním kurzem, aby se předešlo poškození klienta. Poskytnuté ošetřovatelské intervence podporují a rozvíjejí zachované schopnosti klienta. (Friedlová, 2009) Pohyb, komunikace a vnímání jsou základními prvky konceptu. Pokud klient nevnímá své tělo, nebude schopen komunikovat se svým okolím žádným způsobem. Kontinuálním 20

používáním konceptu u klienta můžeme dosáhnout vzniku novým dendritických spojení v mozku. (Friedlová, 2009) S cílem navodit komunikaci s okolním světem se v bazální stimulaci používá nabízení podnětů a pohybu. Tato cílená stimulace umožňuje u klientů vznik nových dendritických spojení na úrovni mozku. Abychom tuto stimulaci mohli provádět kvalitně, je nutné získání kvalitní autobiografické anamnézy, formulovat si cíle a tomu odpovídající plán ošetřovatelské péče a také nepřetržité sledování reakcí klienta na námi poskytovanou péči. Neoddělitelnou součástí péče je i zainteresování příbuzných klienta do péče. Samotnou techniku konceptu lze rozčlenit do základní a nástavbové stimulace (Friedlová, 2007) Při komunikaci s klientem v bezvědomí musíme použít vhodnou formu komunikace. Klient naši formu komunikace může přijmou a zareagovat na ni a nebo ne. I forma nereagování je určitá forma chování a neměla by nás odradit od další práce s klientem. I nepatrné reakce klienta musí být personál schopen odhalit. Touto nepatrnou reakcí může být myšlena změna v rytmu dýchání, nějaký drobný pohyb, křečovité držení těla či uvolnění svalového tonu. (Friedlová, 2007) Koncept dělíme na základní a nástavbovou stimulaci. Základní stimulace je forma komunikace, která probíhá v prenatálním věku, řadíme do ní somatickou, vestibulární a vibrační. Vyšší formou stimulace je nástavbová. K provádění této stimulace je nutné od rodiny získat správně vyplněnou biografickou anamnézu, která nám umožní lépe klientovi porozumět a respektovat ho. Do nástavbové stimulace řadíme optickou, auditivní, olfaktorickou, orální a taktilně-haptickou. (Friedlová, 2007)

21

4 Infarkt myokardu Termín Akutní koronární syndrom (AKS) zahrnuje stavy patofyziologicky spojené s nestabilními aterosklerotickými pláty v koronárních cévách a na ně postupně nasedající trombózu. Typickým příznakem jsou klidové bolesti na hrudníku, stenokardie. Akutní koronární syndrom můžeme rozdělit do dvou skupin podle nálezu na 12-svodovém EKG. První skupinu tvoří AKS s elevacemi v ST úseku, druhou skupinu AKS bez elevací v ST úseku na EKG. (Ševčík, 2014)

4. 1

Příčiny akutního infarktu myokardu Hlavní příčinou bývá označována ateroskleróza. Ta je výsledkem ukládání tukových

látek do tepenných stěn, čímž dochází k postupnému zužování průsvitu tepny. Ateroskleróza postihuje všechny tepny v těle i ty, které zásobují životně důležité orgány, jako je srdce, mozek, ledviny a další. Existuje několik set rizikových faktorů vzniku aterosklerózy. Těmi největšími je hypercholesterolemie, hypertriglyceridemie, diabetes mellitus, arteriální hypertenze a také genetická predispozice, obezita a kouření. (Veselka, 2001) Příčinou AKS s elevacemi v ST úseku bývá úplné uzavření věnčité tepny, pokud by uzavření trvalo déle než 20 minut, dochází k nekróze myokardu. Tento stav nazýváme infarkt myokardu (IM) s elevacemi ST úseku, neboli STEMI (obr. 5). Druhá skupina AKS bez elevací ST úseku se podle laboratorních výsledků, kardiomarkerů, dělí na podskupinu IM bez ST elevací, neboli NSTEMI (obr. 6) a nestabilní anginu pectoris. Nestabilní angina pectoris má výsledky kardiomarkerů negativní. (Ševčík, 2014)

Obrázek 5: Dvanáctisvodový EKG záznam STEMI (Zdroj: http://cdn.lifeinthefastlane.com/wp-content/uploads/2011/10/lateral-MI-1st-diagonal.jpg)

22

Obrázek 6: Dvanáctisvodový EKG záznam NSTEMI (Zdroj: http://www.oxfordmedicaleducation.com/wp-content/uploads/2014/07/ECG-Question-12-NSTEMI.jpg)

Aterosklerotický plát se může pomalu postupně zvětšovat a zužovat tak průsvit tepny, klinickými projevy bude ischemie vznikající při námaze, kdy není dostatečně pokryta potřeba kyslíku pro myokard. Časem dochází ke vzniku nestabilního plátu, na kterém vznikají povrchové eroze. Trombóza vznikne, pokud dojde k ruptuře touho plátu. Rizikové jsou aterosklerotické pláty s velkým tukovým jádrem, které je pokryté tenkou fibrózní čepičkou a je složené z velkého množství zánětlivých elementů. Tyto zánětlivé elementy vylučují enzym, který postupně oslabuje povrch aterosklerotického plátu. Narušený povrch je trombogenní a spouští proces koagulace, kdy se aktivují krevní destičky, začne se tvořit trombin a fibrin. (Ševčík, 2014) Vznik akutního IM mohou zapříčinit i extrakardiální příčiny, jako je například anemie, tyreotoxikóza, febrilie, tachykardie, hypotenze nebo aortální stenóza. (Ševčík, 2014)

4. 2

Klinické příznaky Vždy je přítomna prudká bolest, obvykle za hrudní kostí. Charakter bolesti je pálení

nebo tlak s vyzařováním do zad, levé paže a krku. Bolest může trvat minuty až hodiny a je doprovázena i celkovou slabostí, pocením, zvracením až ztrátou vědomí. Nebezpečnou komplikací v časném období je porucha srdečního rytmu. (Veselka, 2001) U bolesti na hrudníku, neboli stenokardie, posuzujeme kvalitu bolesti (pálení, tlak, svírání) a kam se bolest šíří (do horní končetiny, krku, dolní čelisti, ramene, do zad). Důležité 23

jsou pro nás i časové údaje, kdy bolest vznikla, jak dlouho trvala a zda už podobné příznaky někdy pacient pociťoval. K odlišení od nestabilní anginy pectoris nám pomůže, zda pacient v klidu pociťoval úlevu a za jaké situace se bolest objevila. Pacient může pociťovat i nauzeu až zvracení, dušnost, únavu, či pocení. (Ševčík, 2014) Akutní IM může mít i atypické příznaky, kdy pacienti pociťují dušnost bez stenokardií, slabost nebo palpitace. Častější výskyt atypických příznaků se uvádí u starších lidí, žen a u diabetiků. (Ševčík, 2014) Při akutním infarktu myokardu může být postižena kterákoli část srdce. Jako nejzávažnější a nejtěžší je při postižení levé komory. Podle velikosti postižení svaloviny je úměrně postižena hemodynamika. Pokud je svalovina postižena z 20 – 40 % je velké riziko vzniku šokového stavu a selhání srdce. (Sovová, 2014)

4. 3

Diagnostika Diagnostika by vždy měl být rychlá a neměla by trvat déle než 10 minut. Iniciálně

odebíráme rychlou anamnézu, pacienta fyzikálně vyšetříme a zhodnotíme EKG křivku. Po tomto rychlém zhodnocení, by již měl být rozpoznán akutní koronární syndrom. (Ševčík, 2014) Základním diagnostickým vyšetřením je 12-svodové EKG. Ve vozech RZP již podezřelé EKG křivky posílají elektronicky do koronárních center, kde kardiolog křivku zhodnotí a s lékařem naplánují další směřování pacienta. Na záznamu EKG kardiolog hodnotí srdeční frekvenci, rytmus, hledá elevace nebo deprese ST úseku, hodnotí vlnu T a přítomnost jiných patologických kmitů a vln. Z EKG záznamu lze také určit lokalizaci a velikost ložiska ischemie při přítomnosti elevace ST úseku. Pokud není diagnostika jednoznačná, lze natočit speciální záznamy EKG, například 15-svodové. U části pacientů s podezřením na IM a normálním záznamem EKG je nutné sledovat EKG opakovaně, může se totiž dynamicky vyvíjet. (Ševčík, 2014) Součástí diagnostiky je i laboratorní vyšetření, kdy se stanovují hladiny a dynamika kardiomarkerů. Vyšetřovaným kardiomarkerem je nejčastěji troponin T nebo troponin I a kreatinkináza. První odběr by měl být co nejdříve od přijetí, další odběry opakujeme za 3 a 6 hodin. Doplňkovým vyšetřením je odběr a stanovení hladiny myoglobinu. Elevace troponinů vždy pochází z myokardu, ale mohou ji způsobovat i jiná onemocnění. Proto diagnostika pouze z laboratorních odběrů není směrodatná. Z dalších laboratorních vyšetření provádíme 24

vyšetření krevního obrazu, vyšetření dle Astrupa, biochemické vyšetření, koagulační vyšetření. Dále můžeme stanovit hladinu natriuretického peptidu, která může je hodnotná při diferenciální diagnostice. (Ševčík, 2014) K zhodnocení velikosti a funkce srdečních komor používáme nejčastěji transthorakální echokardiografii (ECHO), která zobrazuje 2D a barevné dopplerovské vyšetření. Při akutní ischemii myokardu mohou vznikat lokální poruchy kinetiky. Dále lze hodnotit různé mechanické komplikace, perikardiální výpotek a jiné. Plošně ECHO před koronarografií u každého AKS neprovádíme, je pouze pomocnou diagnostickou metodou, přínosnější je použití u AKS bez ST elevací než s ST elevacemi. Předpokladem je ovšem okamžitá dostupnost bez časových prodlev. U každého pacienta by měla být provedena v prvních 24 hodinách hospitalizace k včasné identifikaci komplikací. (Ševčík, 2014) Stupeň

poškození

koronárního

řečiště

nám

kvalitně

zobrazí

diagnostická

koronarografie, kdy kontrastní látku aplikujeme speciálním katetrem do lumen koronární tepny. (obr. 7) Katetry se zavádějí v lokální anestezii, přístupy mohou být z arterie femoralis nebo radialis. K přesnému posouzení je nutné zobrazení ve více projekcích. Standardně je během výkonu monitorováno EKG a invazivní krevní tlak. V případě nálezu vyžadujícího intervenci přechází diagnostika plynule v terapii, perkutánní koronární intervenci (PCI). Při ukončení koronarografie se z radiální tepny katetr ihned odstraňuje, z femorální tepny se katetr nevytahuje do odeznění účinků heparinu. Po provedení diagnostické koronarografie může lékař indikovat provedení emergentního aortokoronárního bypassu. V České republice je koronarografické vyšetření prováděno pouze ve specializovaných centrech, ta jsou rozmístěna tak, aby byla všem pacientům zajištěna dostupnost. Díky husté síti těchto center se ČR řadí na první místo v Evropě. (Ševčík, 2014)

Obrázek 7: Koronarografie (Zdroj: http://pfyziollfup.upol.cz/castwiki2/?p=6060)

25

Vývoj zaznamenala v posledních letech výpočetní tomografická koronarografie (CTkoronarografie). Tato diagnostická metoda umožňuje kvalitní zobrazení koronárních tepen i bypassů. Není možné plošné využití, je přínosná pouze v indikovaných či nejasných případech. Na CT se IM zobrazuje jako ložisko s rozdílným zvýrazněním. (Ševčík, 2014)

4. 4

Léčba Každou resuscitaci s obnovením krevního oběhu nemůžeme považovat v konečném

výsledku za úspěšnou. Prognóza a závisí na včasné a efektivně podané terapii. (Klementa, 2014) V iniciální fázi je nutné řešit komplikace AKS, důležité je co nejrychleji podat antitrombotika a zhodnotit EKG, zda je nutný transport do intervenčního centra k primární PCI. Při rozvoji šoku a hypotenze podáváme krystaloidy a koloidy, případně katecholaminy. Pokud dojde k bradykardii či srdeční zástavě provádíme kardiopulmonální resuscitaci do obnovy oběhu. Při potřebě kardiostimulace, kdy bradykardie nereaguje na podání atropinu, je během transportu do nemocnice dána zevní transkutánní kardiostimulace a pacient je směrován do takového zařízení, kde jsou schopni zavést dočasnou transvenózní stimulaci. Jestliže nastane komorová tachykardie

nebo fibrilace komor provádíme defibrilaci a

podáváme příslušná farmaka. (Ševčík, 2014) K snížení srdeční frekvence, spotřeby kyslíku myokardem a krevního tlaku podáváme nitráty sublinguálně v tabletové formě či spreji. Indikací jsou také přetrvávající stenokardie, dávkování je hodně individuální. Podobnou indikaci jako nitráty mají i beta-blokátory, nejčastěji se v akutní fázi podávají bolusově intravenózně. (Ševčík, 2014) Základem léčby plošně u všech pacientů s AKS je podání antitrombotických léků, antiagragancií a antikoagulancií. Antigregace zabraňuje aktivování a následnému shlukování krevních destiček. V současné době se základ léčby považuje duální antiagregační léčba, kdy je podávána kombinace kyseliny acetylsalicylové (ASA) a inhibitoru aktivace destiček, například Clopidogrel. Léčba se nasazuje okamžitě po stanovení diagnózy AKS a pokračuje udržovacími dávkami minimálně po dobu dalších 12 měsíců. Iniciální dávka ASA je 150300 mg per os a 600 mg Clopidogrelu. Antikoagulační léčbu zahajujeme také ihned při potvrzení AKS, nejčastěji se podává nefrakcionovaný heparin. Nefrakcionovaný heparin účinkuje na více místech koagulační kaskády. Iniciální dávkou bývá 70-100 IU/kg, aplikace může být intravenózně nebo subkutánně. Abychom zjistili účinnost podané dávky tohoto 26

heparinu, můžeme odebrat krev na APTT (aktivovaný parciální tromboplastinový test). Pro dlouhodobější podávání, většinou do propuštění, s nižším rizikem vzniku komplikací je výhodný nízkomolekulární heparin, aplikuje se subkutánně. Kontrolovat účinnost lze odběrem krve na stanovení faktoru anti-Xa, odběr se provádí za 4 hodiny po aplikaci. Z dalších antikoagulancií lze použít fondaparinux nebo přímé inhibitory trombinu. (Ševčík, 2014) K odhalení uzávěru koronární tepny musí pacient co nejrychleji podstoupit selektivní koronarografii. Tato invazivní metoda pomocí rentgenového zobrazení ukazuje průtok kontrastní látky věnčitými tepnami. Součástí přípravy je oholení pravého třísla a zápěstí, natočení 12-svodového EKG a zjištění výšky a váhy pacienta. Při nálezu místa uzávěru přechází koronarografie plynule v PCI (perkutánní koronární intervence). PCI je metoda, která nahrazuje podání celkové trombolýzy. (Kapounová, 2007) U AKS s ST elevacemi je nejdůležitější reperfuzní léčba a co nejrychlejší otevření uzavřené koronární tepny. Velmi důležitým faktorem ovlivňujícím úmrtnost je čas, do provedení primárního PCI, ten by neměl přesáhnout 90-120 minut. Čím kratší doba je do zprůchodnění koronární tepny, tím menší je rozsah poškození myokardu. Nejúčinnější léčbou akutního IM je PCI, je účinnější než trombolýza. Trombolýza má přísná kritéria indikace a je indikována pouze výjimečně, například při nedosažitelnosti PCI centra do 2 hodin od prvotního kontaktu s lékařem. Při primárním ošetření PCI je většinou implantován stent pouze do infarktové tepny, v indikovaných případech je v infarktové tepně provedena tromboaspirace. (Ševčík, 2014) Ve výjimečných případech je nutné v akutní fázi STEMI provést aortokoronární bypass, indikace je u pacientů s anatomií nevhodnou pro provedení PCI, ale průchodnou infarktovou tepnou. (Klementa, 2014) Další farmakologická léčba je vždy nastavena individuálně. Podáváme inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin (ACEI), antagonisty aldosteronu a statiny. Léčíme hyperglykemii, která se v časné fázi vyskytuje i u nediabetiků a může zhoršit výslednou prognózu. (Ševčík, 2014)

27

4. 5

Komplikace Monitorace EKG je z důvodu vysokého rizika tachykardií nebo bradykardií, které by

pacienta bezprostředně ohrožovali na životě. Tyto komplikace vyžadují okamžitý terapeutický zásah. Monitorace EKG může být u komplikovaných pacientů indikována i více než týden. (Ševčík, 2014) Arytmie vznikají nejčastěji v prvních 48 hodinách AKS. Vznikají následkem reperfuze a projevují se jako komorové extrasystoly, krátké nesetrvalé komorové tachykardie, bradykardie, fibrilace síní. Ve většině případů nevyžadují žádnou specifickou léčbu. U setrvalé komorové tachykardie s oběhovou nestabilitou může být indikace ke kardioverzi až implantace kardiovertru (ICD). Pokud monomorfní komorová tachykardie při oběhové nestabilitě nereaguje na kardioverzi, zavádí se dočasná kardiostimulace. Nově vzniklá fibrilace síní se řeší farmakologickou kardioverzí amiodaronem až do maximální dávky 1200 mg/24 hod. nebo elektrickou kardioverzí. Další vzniklou poruchou rytmu je bradykardie, která se řeší intravenózním podáním atropinu nebo zavedením dočasné transvenózní kardiostimulace. Pokud bradykardie přetrvávají více než 10 dnů, je pacient indikován k zavedení trvalého kardiostimulátoru. (Ševčík, 2014) Akutní srdeční selhání může vzniknout v časné, ale i pozdější době. Známky akutního srdečního selhání klasifikujeme dle Killipa na 4 třídy. V 1. třídě není přítomnost žádných známek srdečního selhání, v 2. třídě je klinicky přítomna třetí ozva a chrůpky v méně než polovině plic, ve 3. třídě jsou známky plicního edému a ve 4. třídě hypotenze, periferní vazokonstrikce a kariogenní šok. Příčinou kardiogenního šoku je selhání srdce jako pumpy a principem léčby je léčba šoku a srdečního selhání. Dlouhodobou prognózu akutní srdeční selhání zhoršuje. (Ševčík, 2014) Kombinace antikoagulační a antiagregační terapie má vysoké riziko závažných komplikací. Je nezbytné ji pečlivě indikovat, ponechat jen po nejnutnější dobu a kontrolovat koagulační parametry. Častou komplikací může být krvácení, pak je nutné zvážit přínos a rizika této léčby. Malá krvácení lze vyřešit jen lokálním opatřením, při velkém krvácení, například do mozku, je nutné terapii okamžitě ukončit, podávat antidota a hradit ztráty krevními deriváty. Antidotem heparinu je protaminsulfát a ASA trombocytární koncentrát. Vzácnější komplikací při podávání heparinu je heparinem indukovaná trombocytopenie. Vzniká hned v prvních dnech po podání a lze ji potvrdit stanovením protilátek

28

proti destičkovému faktoru 4. Řešením je vysazení heparinu a zvolení jiného preparátu. (Ševčík, 2014) Při implantaci stentu s nedostatečným průměrem může vzniknout trombóza. Příčinou bývá předčasné vysazení nebo nedostatečná účinnost antitrombotické léčby. Projevuje se jako recidiva stenokardií a vyžaduje akutní provedení PCI. Často má letální následky. (Ševčík, 2014) V prvním týdnu po IM se může vyskytnout mechanická komplikace. Vždy by se na ní mělo myslet při náhlém zhoršení stavu nemocného. Mechanickou komplikaci můžeme objevit již při diagnostické koronarografii a v pozdějším období nejrychleji diagnostikujeme echokardiografií. Jako komplikace se může vyskytnout ruptura volné stěny, která v akutním případě vede k srdeční tamponádě a k náhlé smrti. Léčbou je emergentní kardiochirurgický výkon. Rupturou mezikomorového septa se klinický stav nemocného prudce zhorší a je indikován k zavedení intraaortální balónkové kontrapulzace a rychlému kardiochirurgickému výkonu. (Ševčík, 2014) Z dalších komplikací se může vyskytnout perikarditida, cévní mozková příhoda a gastroduodenální vředová choroba. Každé řešení komplikací vyžaduje vždy komplexní zázemí intenzivní péče v kardiologii či kardiochirurgii. (Ševčík, 2014)

4. 6

Ošetřovatelská péče Po přijetí na JIP je důležitá monitorace krevního tlaku neinvazivní metodou a také

nepřetržitá monitorace EKG a saturace krve kyslíkem. Všechny naměřené hodnoty zdravotní personál pečlivě zaznamenává do dokumentace. Dle ordinace lékaře jsou prováděny načasované odběry krve, nejčastěji myoglobin, troponin I a vyšetření krevní srážlivosti. Minimálně 1x za 24 hodin je pacientovi natočeno 12svodové EKG, k určení míry ischemie myokardu, poruch rytmu a jeho vedení a k zjištění elektrolytové nerovnováhy. Alternativou klasického monitorování EKG je telemetrie, ta je používána u pacientů po přeložení na standartní oddělení. Místo poškození myokardu lze pomocí 12 svodového EKG celkem přesně určit. Základem je ovšem správné umístění všech svodů na těle pacienta. EKG svody můžeme umísťovat levostranně, pravostranně a například i zadně. Pokud umístíme EKG svody levostranně, získáváme informace o míře poškození pravé komory. Jestliže umístíme navíc 3 svody zadně, zjistíme postižení zadní stěny srdeční. (Kardiologie pro sestry, 2013) 29

Jakmile je u pacienta zajištěno základní vyšetření, ECHO srdce a krevní odběry. Personál pacienta připravuje na katetrizační výkon. K provedení vyšetření je nutné znát pacientovu výšku a váhu. Musí mít zajištěn minimálně 2 invazivní vstupy do cévního řečiště a je mu podávána kyslíková terapie. K převozu pacienta musí sestra připravit přenosný monitor, kyslíkovou bombu, defibrilátor a farmakologické minimum dle příslušných standardů daného oddělení. Při převozu je vždy přítomen lékař a zdravotní sestra. Po provedení PTCA (perkutánní transluminární koronární angioplastika) sestra pečuje o ránu po zavedení sheatu dle standardů, kontroluje projevy krvácení a monitoruje pacienta. V bezprostředním období po infarktu je nutné dodržovat klidový režim, abychom co nejméně zatěžovali srdce. Pokud je stav bez komplikací, je pacient hospitalizován na kardiologické jednotce intenzivní péče minimálně 24 hodin. Pacient je po celou dobu monitorován a je hodnocena srdeční akce. Po přeložení na standardní oddělení začíná pacient rehabilitovat pomalou chůzí po pokoji a posléze i chůzí do schodů. Plán rehabilitace je individuální pro každého pacienta, stejně tak délka hospitalizace. (Veselka, 2001)

4. 7

Rehabilitační péče Hlavním cílem rehabilitace je zlepšení stavu kardiovaskulárního řečiště a odvrácení

zhoršení srdečního onemocnění. Zlepšuje celkovou fyzickou kondici pacienta a tím zlepšuje jeho kvalitu života. Nejdůležitější je aktivní spolupráce ze strany pacienta. Pacient se musí naučit zvládat stres, změnit svůj jídelníček, kontrolovat hmotnost a co nejvíce snížit rizikové faktory. (Kardiologie pro sestry, 2013) Pro mnoho pacientů se při propuštění na zdravotní sestry obrací v otázce návratu k sexuálnímu životu. Sexuální aktivitu pacient může zahájit až na ni sám bude připraven. Obecně se doporučuje po IM odpočinek 4 týdny od příhody. Pokud pacient dokáže bez obtíží vyjít do prvního patra, lze usuzovat, že je schopen sexuální aktivity. (Kapounová, 2007) Začít s rehabilitací je důležité co nejdříve po stabilizaci stavu již v nemocnice a dále v ní pokračovat po propuštění. Rehabilitaci samotnou můžeme rozdělit do 4 fází. Při nemocniční rehabilitaci je důležité zabránění poklesu fyzické kondice a rozvoji komplikací IM, například trombemboliím (TEN) a arytmiím. O možnosti zahájení vždy rozhoduje ošetřující lékař a provádějí ho školení fyzioterapeuti. První rehabilitaci pacient provádí po 24 hodinách klidového režimu na lůžku. Pacient provádí aktivní pohyb horních a dolních končetin vleže 5-10 minut. Těmito pohyby zabráníme ochabnutí svalstva a zlepšíme 30

prokrvení, na dolních končetinách bráníme vzniku TEN. Následující den pacient provádí cviky v sedě, v úvodu se učí správnému dýchání. Třetí den probíhá nácvik vstávání a nácvik krátké chůze. Chůzi také střídáme s cviky v sedě. Pokud pacient netrpí poklesy tlaku a zvládá chůzi, začne s fyzioterapeutem nacvičovat chůzi do schodů. Pokud vše zvládá dobře, je možné pacienta propustit do domácího ošetřování. (Pastucha, 2007) Časná posthospitalizační rehabilitace plynule navazuje na fázi nemocniční. Správný plán pohybové aktivity pacientovi sestavuje lékař. Hlavní součástí této fáze je vlastní pohybová aktivita, edukace pacienta o dietě, režimových opatřeních a o rizikových faktorech. Ke zjištění tolerance zátěže může ambulantní lékař indikovat i zátěžové EKG. Správná pohybová aktivita by měla být pravidelná a trvat déle než 40 minut. Aby trénink měl správný efekt, probíhat by měl 3 – 5x týdně. Vhodnými pohybovými aktivitami jsou běh, cyklistika, chůze, turistika, plavání nebo rotoped. Každá z aktivit musí začínat přípravou a po skončení fází zklidnění, zahrnuje především protahování a posilování svalů. (Pastucha, 2007) Fáze stabilizace probíhá jako lázeňská léčba. Pacient normalizuje svůj zdravotní stav a naučí se správnému životnímu stylu. Do lázní by se měl pacient dostat okolo 4 měsíců od příhody. Pacient dále pokračuje ve fyzickém tréninku, navíc má ale ještě fyziatrickou a lázeňskou terapii. Lázeňské procedury vhodné pro pacienta určuje přijímací lékař lázeňského zařízení. Mohou to být masáže, vířivé koupele, inhalace, měkké techniky, skupinový trénink a podvodní

masáže.

V této

fázi

může

probíhat

také

léčba

odvykání

kouření

a

psychoterapeutická intervence k lepšímu zvládání stresu. (Pastucha,2007) V udržovací fázi pacient provádí pravidelnou pohybovou aktivitu samostatně a dál dodržuje zdravý životní styl. K monitoraci své srdeční frekvence si může pacient pořídit sportester. Dokáže tak dohlížet na zátěž organismu při cvičení a zátěž si zvýšit nebo snížit. Pravidelně dochází na kontroly ke svému kardiologovi. (Pastucha,2007)

31

5 Cíle práce a výzkumné otázky 5. 1

Cíle práce

Hlavní cíl: Zmapování subjektivního vnímání života lidí po kardiopulmonální resuscitaci s diagnózou infarkt myokardu s odstupem 1-2 let od příhody. Dílčí cíl 1: Zjistit změnu subjektivního vnímání života ve vybraných aspektech. Dílčí cíl 2: Zjistit změnu v žebříčku životních hodnot a změnu svých návyků.

5. 2

Výzkumné otázky



V kterých aspektech subjektivního vnímání života proběhla změna?



Jaké změny v žebříčku hodnot nastaly?



Jak respondenti změnili své návyky?

32

6 Metodologie 6. 1

Popis metodiky Ve výzkumné části této diplomové práce byla použita kvalitativní analýza dat.

Pro správné zpracování jsem pracovala s knihou pana Hendla „Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace“ vydanou v roce 2005. Pro sběr dat jsem zvolila metodu osobního strukturovaného rozhovoru s pacienty, kteří byli před 1 – 2 lety hospitalizováni na Anesteziologicko resuscitačním oddělení Nemocnice Jihlava pro akutní infarkt myokardu s proběhlou resuscitací. K rozhovoru jsem použila návrh otázek vlastní konstrukce. Strukturovaný rozhovor obsahuje stručné demografické údaje a následně 15 otevřených otázek. Celé znění strukturovaného rozhovoru je v příloze č.1 - Příloha č.1 - Návrh strukturovaného rozhovoru. K získání hlubšího náhledu do každého případu jsem v archivu vyhledala dokumentaci a cíleně v ní hledala informace o přednemocniční péči, průběhu hospitalizace, včetně nálezu na koronarografii, a stavu při propuštění do domácího ošetřování. Z těchto informací jsem ke každému respondentovi vypracovala kazuistiku. Formu kvalitativního výzkumu jsem zvolila pro možnost hlubšího získání informací k dané problematice. Nespornou výhodou osobního rozhovoru je i bližší přístup k respondentům a hlubší proniknutí do jejich osobních pocitů a zároveň do dané problematiky. Zpracování dat je u kvalitativní metody výzkumu časově náročnější a probíhalo otevřeným způsobem kódování. Rozhovory probíhaly na místě, které si klient zvolil sám. Během rozhovorů jsem si zapisovala poznámky, podle kterých jsem následně přepisovala odpovědi. Zjišťovala jsem hodnotovou orientaci, zájmy a subjektivní potíže respondentů v období před resuscitací a nyní s odstupem 1 – 2 let. Na základě odpovědí jsem si vytvořila hlavní kategorie „Zaměstnání“, „Zdravotní omezení a potřeba léčby“, „Smysl života a rodinný život“, „Finanční situace“, „Spánek“, „Životní hodnoty“, „Sexuální život“, „Odpočinek a relaxace“, „Stravování a návyky“ a „Dopady na život“. Škála respondentů byla různorodá, a proto respondenty nebylo lehké vyhledat. Na základě diagnózy jsem procházela archiv pacientů za rok 2014 a rok 2015. Po vyhledání respondenta jsem zjišťovala, zda do dnešního dne nezemřel. Po získání určité skupiny jsem respondenty telefonicky kontaktovala dle kontaktů, které měly založeny v osobní kartě nemocničního informačního systému. Jelikož je téma velice osobní a pro některé bývalé pacienty i nepříjemné, v některých případech mě odmítli. S respondenty, kteří souhlasili, jsem 33

si domluvila osobní schůzku. Respondenti, kteří nebyli dle rodiny schopni takovéto spolupráce, byli z výzkumu vyřazeni. S provedením výzkumu souhlasilo vedení Anesteziologicko resuscitačního oddělení a s cíleným vyhledáváním respondentů mi pomáhala má vrchní sestra paní Věra Čermáková a staniční sestra Bc. Martin Salát. Celkem bylo osloveno 9 respondentů. Rozhovory probíhaly v období listopad 2015 - březen 2016. Další respondenty jsme neoslovovala, protože již ve výsledcích nedocházelo k zjišťování nových informací. Výzkumu se respondenti účastnili zcela dobrovolně a byla jim vysvětlena podstata výzkumu. Informovaný souhlas nebylo nutné získat písemnou formou, byl získán ústně. Respondent souhlasil s výzkumem v případě svolení s osobním rozhovorem. Respondent byl předem informován o anonymitě výzkumu a zároveň, že všechny informace získané během výzkumu budou použity pouze pro účely mé diplomové práce. Před začátkem rozhovoru byl respondent upozorněn, že pokud nebude chtít na nějakou odpověď, může požádat o další. Této možnosti žádný z respondentů nevyužil. Použitá jména respondentů jsou smyšlená, aby je nebylo možno podle jména identifikovat.

6. 2

Charakteristika souboru Výzkumný soubor tvořilo 7 respondentů. Celkem bylo telefonicky osloveno 9

respondentů, 2 lidé setkání odmítli. Souhlas s prostudováním lékařské dokumentace byl získán ústně od respondenta i písemnou formou od náměstkyně ošetřovatelské péče Nemocnice Jihlava Mgr. Jarmily Cmuntové. (Příloha č.2) Délka rozhovoru byla od 30 minut do 120 minut. Všechny rozhovory byly zaznamenány písemně, následně byly přepsány a vyhodnoceny. 6. 2. 1

Dotazovaní respondenti Respondenty nebylo problémové získat, rozmezí 1 – 2 roky od resuscitace

poskytovalo dostatečné množství přeživších pacientů. Respondenti nebyli omezeni věkem, ani způsobem provedení a délkou kardiopulmonální resuscitace. Všichni dotazovaní respondenti odpověděli na všechny otázky kladené během rozhovoru.

34

První respondent (Pavel, 64 let) je v současné době zaměstnancem na plný úvazek. Osobní rozhovor probíhal během jeho pracovní doby se svolením jeho nadřízeného. Celkem rozhovor trval 32 minut. Rozhovor probíhal v přátelské atmosféře. Pan Pavel byl komunikativní a ochotně odpovídal na všechny otázky. Z počátku rozhovoru byl z pana Pavla cítit ostych, který během pár minut odezněl. Velice dobře se orientoval v dané problematice. Druhý respondent (Jana, 63 let) v současné době opět začíná pracovat v soukromém podnikání. Osobní rozhovor probíhal v odpoledních hodinách v domácnosti respondentky. Celé setkání trvalo 90 minut a probíhalo v přátelské atmosféře. Paní Jana byla velice pohostinná, komunikativní a odpovídala na všechny otázky. Na setkání se paní Jana pečlivě připravila a sdělila mi spoustu informací i navíc. Během rozhovoru neměla problém mluvit i o velice intimních záležitostech. Třetí respondent (Vladimír, 53 let) je v současné době v plném invalidním důchodu. Osobní rozhovor probíhal v odpoledních hodinách v domácnosti dotazovaného. Setkání trvalo 40 minut a probíhalo ve velice přátelské atmosféře. S žádnou otázkou neměl problém a s ochotou na ně odpovídal. Během rozhovoru byla přítomna jeho manželka, sám si to tak přál. Čtvrtý respondent (Ivan, 54 let) znovu pracuje na plný úvazek. Pan Ivan přijal mé pozvání do kavárny, rozhovor probíhal v odpoledních hodinách a trval 70 minut. Rozhovor probíhal ve velice příjemné a přátelské atmosféře. Odpověděl na všechny položené otázky a s žádnou neměl problém. Pátý respondent (Ivana, 65 let) je v současné době ve starobním důchodu, stejně jako před příhodou. Rozhovor probíhal v domácnosti paní Ivany v odpoledních hodinách a trval 90 minut. Paní Ivana byla velice pohostinná a příjemná. Na položené otázky odpovídala pohotově a bez ostychu. Šestý respondent (Jaromír, 57 let) nyní opět pracuje. Znovu vykonává zaměstnání ve směnném provozu a na plný úvazek. Osobní rozhovor probíhal v kavárně v pozdních odpoledních hodinách a trval 60 minut. Pan Jaromír byl vstřícný a ochotně odpovídal na všechny položené otázky. Sedmý respondent (Jan, 59 let) je již delší dobu v plném invalidním důchodu, byl i v době před příhodou. Rozhovor s panem Janem probíhal v restauračním zařízení. Celková doba osobní schůzky byla 120 minut a probíhala v dopoledních hodinách. Pan Jan byl velmi příjemný a spontánní. Neostýchal se odpovídat na žádnou z položených otázek. 35

6. 3

Zpracování výsledků Kódování probíhalo otevřeným způsobem. Z celkového počtu 15 otázek jsem si

stanovila 10 hlavních kategorií. Celé znění otázek strukturovaného rozhovoru je uvedeno v příloze č.1 Příloha č.1 - Návrh strukturovaného rozhovoru. První kategorie se jmenuje „Zaměstnání“, spadá do ní otázka č. 1 a 12: „Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě?“, „Jestliže jste se vrátil do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl?“ Druhá kategorie „Zdravotní omezení a potřeba léčby“ zahrnuje otázky č. 2, 3 a 4: „Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní?“, „Potřeboval jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě před příhodou?“, „Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby?“. Třetí kategorie byla nazvána „Smysl života a rodinný život“ a odpovídají na ní otázky č. 5 a 13: „Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes?“, „Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco?“. Čtvrtá kategorie je „Finanční situace“ a vychází z otázky č. 6: „Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes?“. Pátá kategorie je pojmenována „Spánek“, odpovídá na ní otázka č. 7: „Jak jste byl spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní?“. Šestá kategorie „Životní hodnoty“ souvisí s otázkou č. 8: „Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal před příhodou a jak je vnímáte nyní.“. Sedmá kategorie označená jako „Sexuální život“ zahrnuje otázku č. 9: „Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká?“. Osmá kategorie nazvaná jako „Odpočinek a relaxace“ je obsažena v otázce č. 10: „Jak jste zvyklý(á) odpočívat nyní a jak jste relaxoval(a) před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů?“ Devátá kategorie je „ Stravování a návyky“ a zahrnuje otázku č. 11: „Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak?“. 36

Desátá a poslední kategorie je nazvána „Dopady na život“ a souvisí s otázkami č. 14 a 15: „Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život?“, „Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život?“. Každá z uvedených kategorií má podkategorie. Jednotlivé podkategorie obsahují odpovědi respondentů, jejich přímé citace a následně jsou vyhodnoceny.

37

6. 3. 1

Názvy kategorií a subkategorií

Tabulka 1: Seznam názvů kategorií a subkategorií

KATEGORIE

SUBKATEGORIE a) Před příhodou

1 Zaměstnání

b) Po příhodě c) Zátěž při návratu a) Před příhodou

2 Zdravotní omezení a potřeba léčby

b) Po příhodě c) Vedlejší účinky a) Před příhodou

3 Smysl života a rodinný život

b) Po příhodě c) Změny v rodinném životě

4 Finanční situace

a) Před příhodou b) Po příhodě

5 Spánek


6 Životní hodnoty


7 Sexuální život


8 Odpočinek a relaxace


9 Stravování a návyky

a) Stravování b) Návykové látky

10 Dopady na život

a) Pozitivní b) Negativní

38

7 Kazuistiky 7. 1

Respondent 1 – pan Pavel Pan Pavel (64 let) si stěžoval na bolesti na hrudi při tréninku juda, pak náhle

zkolaboval. Přihlížejícími je volána RLP, která na místě diagnostikovala asystolii a lapavé dechy. Neprodleně je zahájena nepřímá srdeční masáž pomocí kardiopumpy, zajištěny dýchací cesty a napojení na UPV. Během resuscitace opakovaně fibrilace komor, která defibrilována celkem 6x. Stabilní rytmus po 15 minutách, podán Heparin a Cardegic intravenózně. Při příjezdu na anesteziologicko resuscitační oddělení (ARO) diagnostikován STEMI a pacient akutně směrován ke katetrizačnímu výkonu. 7. 1. 1

Průběh hospitalizace Během katetrizačního výkonu diagnostikováno významné postižení bifurkace ramus

interventricularis anterior (RIA) z 80 %, ramus circumflexus (RC) ve střední čáře ze 100 % a 2x z 90 % stenóza arteria coronaris dexter (ACD). Významně byla omezena funkce levé srdeční komory. Během prvotního výkonu nebylo možné provedení žádné intervence. Při kardioechografickém vyšetření zjištěna akineza hrotu, přední a boční stěny. Ejekční frakce odhadem 20 %. Dle doporučení po stabilizaci stavu překlad k časnému aortokoronárnímu bypassu (CABG) na kardiochirurgii v Českých Budějovicích. Během 3 denní hospitalizace postupné zlepšení ejekční frakce, ale rozvoj plicního infektu a nasazení antibiotické terapie. Pacient se probouzí do kontaktu, je extubován a postupně se zlepšuje stav vědomí. Pacient 3.den přeložen k provedení CABG. Další informace již jen od klienta. Během CABG mu byl proveden 3-násobný bypass, Jeho infekt plic rychle ustoupil. Propuštěn do domácí péče byl po 14 dnech. Rekonvalescence probíhala asi 6 měsíců.

39

7. 1. 2

Rozhovor

Pohlaví: muž Věk: 64 let Rodinný stav: svobodný Doba od hospitalizace: 2 roky 1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před příhodou byl zaměstnán na plný úvazek, v současné době také. 2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Před příhodou se s ničím neléčil a nic ho neomazovalo. Po KPR měl zlomených 7 žeber a následně prodělal kardiologickou operaci. Hrudní kost ho nebolí, ale při změně počasí ho často bolí hrudní koš. Bolest hodnotí jako mírnou. Žádné poruchy paměti ani spánku nemá. Více únavný není. Před příhodou byl velice spokojený, teď také, jen ho občas bolí hrudník. Bez problémů vše zvládá. Jediné omezení pociťuje v silových sportech, jinak sportuje normálně. Často chodí plavat, jezdí na kole a provozuje pěší turistiku 3) Potřeboval jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě před příhodou? Před příhodou se s ničím neléčil, žádné léky nebral. V běžném životě fungoval bez problémů. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? Nyní užívá pouze léky na tlak a na krevní srážlivost, jinak nic. Nijak ho to nezatěžuje ani žádné vedlejší účinky nikdy nepostřehnul. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Před příhodou pro něj byla nejdůležitější práce, dále rodina a kamarádi. Nyní už mu více záleží na zdraví a rodině, až na dalším místě má práci a finance.

40

6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? S financemi neměl problém ani dříve a ani dnes. Jelikož se zvládl vrátit do práce, finance řešit nemusí. 7) Jak jste byl spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Nikdy problémy se spánkem neměl a nemám je ani nyní. Už ale hůře snáší noční směny, přičítá to ale věku. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.práce, 2.rodina a kamarádi, 3.zdraví Po: 1.zdraví, 2.rodina, 3.práce a finance 9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Žádnou změnu nepociťuje. 10) Jak jste zvyklý odpočívat nyní a jak jste relaxoval před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Před příhodou často chodíval do sauny. Po příhodě už se do sauny neodvážil, bál se, jak by ji zvládnul. Jinak relaxuje stejně, chodí plavat. Více neodpočívá, jen se víc šetří a při sportu nejde do extrémů. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Žádnou zvláštní dietu nedrží, jí na co má chuť. Kuřák není a alkohol vůbec nepil, ani nepije. 12) Jestliže jste se vrátil do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Žádnou rozdíl nevnímá. Zátěž zvládá dobře, občas ho jen bolí hrudník. Za nějaký čas by chtěl nastoupit do řádného důchodu, na který má nárok už 2 roky. Nerad už slouží noční služby, ráno pak špatně usíná. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Nezměnilo se nic, jen děti se o něj teď víc bojí. 41

14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? Nyní má lepší pocit ze smrti a nebojí se jí. Dokáže o ní mluvit. Má pocit, že něco po smrti musí být, není to konec. Čas prý plyne úplně nijak, prostě v tu chvíli žádný není. „Najednou nic není a uvědomím si to“ 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? Žádné špatné vzpomínky nemá, žije tak jako před tím. Krátce po příhodě měl výpadky levého zorného pole, bylo to pro něj hodně nepříjemné. Během pár týdnů se to prý samovolně vrátilo. Žádné trvalé následky nemá.

42

7. 2

Respondent 2 – paní Jana Paní Jana (63 let) vedla kolo a před svědky se sesunula k zemi. Ihned zahájena laická

zevní srdeční masáž a volána ZZS. Při příjezdu (po 4 min) pacientka v bezvědomí s fibrilací komor a zahájena KPR s LUCAS II, intubována, opakovaně defibrilována. Po 20 minutách sinusový rytmus a transportována na ARO Jihlava. Kardiologem diagnostikován STEMI a indikována akutní koronarografie. 7. 2. 1

Průběh hospitalizace Při koronarografii diagnostikován STEMI pravé síně při oklusi proximální RIA,

v periferii až z 80 %, a primární fibrilací komor. Řešeno implantací 2 stentů, odhadovaná ejekční frakce je 25 – 30 % s dyskinesou hrotu. Po převezení na resuscitační oddělení dle protokolu sedace a terapeutická hypotermie. O den později se pacientka probouzí do vědomí, ukončena hypotermie a postupně zahájen intervalový weaning. Ještě týž den pacientka extubována a dobře spontánně ventilující, již bez podpory katecholaminů. Další den přeložena na kardiologickou JIP (jednotku intenzivní péče), kde postupné zlepšování stavu a po stabilizaci stavu přeložena na standartní oddělení. Na telemetrii občasný záchyt nesetrvalých komorových tachykardií, řešeno postupným navyšováním dávky betablokátorů. Při propuštění pacientka plně rehabilitována a chůzi zvládá podle New York Heart Association (NYHA) jako stupeň II. 7. 2. 2

Rozhovor

Pohlaví: žena Věk: 63 let Rodinný stav: rozvedená Doba od příhody: 1 rok 1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před příhodou pracovala jako soukromník, v současné době je ve starobním důchodu, ale znovu si přivydělává jako soukromník.

43

2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Již několik let se léčí s diabetem II.typu na antidiabeticích. Žádné fyzické omezení jí to nezpůsobovalo a ani nyní nezpůsobuje. Omezuje ji dieta pro diabetiky. Ráda mívala sladké. Každý rok se jí jednou až dvakrát stane, že si naměří nízkou hladinu cukru. Nyní pociťuje častější únavu a nezvládá věci hodně fyzicky náročné, například chůzi do schodů. Ráda dříve cestovala, nyní nemůže, protože se bojí, jak by zvládala velká horka. Mrzí jí i zákaz sauny. Před hospitalizací trpěla stresovou inkontinencí moče. Po propuštění domů již tyto obtíže nemá. První 3 měsíce jí také bolel hrudní, měla ho pohmoždění resuscitací. 3) Potřebovala jste nějakou léčbu a léky, abyste mohla fungovat v běžném životě před příhodou? Léčila se pouze s diabetem a užívala perorální antidiabetika a dodržovala dietu. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohla fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? V současné době užívá dál léky na diabetes, léky na vysoký krevní tlak a na ředění krve. V prvních měsících jí dělalo potíže samotné polykání léků, měla kovovou pachuť v ústech, kterou přerážela sklenicí nealkoholického piva. V průběhu času to však vymizelo. Nyní se jí častěji dělají modřiny a z počátku měla i drobnou kopřivku. Lékaři to však nepověděla, sama časem zmizela. Problémy jí dělala i nemožnost vytrhnutí zubu, potřebovala si nechat udělat můstek, kterému tento zub překážel. Lékaři ovšem tento výkon do roka od příhody nechtěli provést. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Před příhodou pro ni bylo smyslem života malování a cestování. Dříve i dnes je pro ni nejdůležitější možnost kontaktu s přírodou a vyhledávání detektory. Před příhodou měla vážný vztah. Přítel ovšem nastalou situaci nezvládl a už se jí nikdy neozval. Do dnes jí to trápí a bolí. Nyní je ráda více sama. Začala redukovat i svůj majetek, zdůvodňuje to tím, že nechce, aby dětem zůstalo moc starostí. Má i představu o svém pohřbu. 6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? Finanční problémy neměla ani před a ani po příhodě. Měla „zadní vrátka“ a pokud by nechtěla, už by pracovat nemusela. Příhoda ji tedy nijak finančně nezasáhla. 44

7) Jak jste byla spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Už dříve trpěla problémy s časným probouzením. Budila se vždy kolem 3. hodiny ranní. Vždy když se v jejím životě něco dramaticky změní, zasáhne jí to do snů. Po příhodě se nově objevily noční můry. Zdá se jí, že se probudí znovu na resuscitačním oddělení. Situaci už probrala se svým lékařem, který jí předepsal léky na spaní. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímala před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.příroda, 2.rodina a jejich zdraví, 3.zdraví a koníčky Po: 1.příroda, 2.rodina a jejich zdraví, 3.zdraví a koníčky Životní hodnoty se jí nijak nezměnili. 9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Dříve měla partnera, nyní je sama. Po příhodě se jí doma často zdáli erotické sny s prožitkem orgasmu. 10) Jak jste zvyklá odpočívat nyní a jak jste relaxovala před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Dříve i nyní tráví hodně času v přírodě. Ráda chodí sama nebo s kamarádkou hledat detektory. Koníčkem je pro ni i její práce, dělá ji, protože jí moc baví. Po příhodě si zvykla více odpočívat. Někdy se jí celý den nic nechce a prolenoší ho doma, to se jí dříve nestávalo. Odpočívá ze zdravotních důvodů, vědomě se nešetří. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Dříve jedla všechno. Před příhodou držela několik dní půst a hodně pohubla. Po propuštění z nemocnice má velký odpor k masu a už vůbec ho nejí. Zdravé věci jí často nosí syn, například lněná semínka. Nic jiného se nezměnilo. Kuřák není, tvrdý alkohol nepije.

45

12) Jestliže jste se vrátila do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Největší rozdíl je v odolnosti vůči stresu. Pokud jí tlačí termíny a přidá se i drobná banalita, pociťuje obrovskou úzkost a bolí jí na hrudi. Dříve prý byla pořád pod tlakem a žádné problémy jí to nedělalo. Zadavatelé zakázek se nyní naučili na ní netlačit, takže má čas a klid si se zakázkou vyhrát. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Přišla o známost a o pár přátel. Prý se asi bojí, že by se jí srdeční zástava mohla opakovat. Syn, který bydlí v Praze, se o ní pořád bojí, často jí volá a stará se o ní. Dcera to prý zvládla lépe. Vůbec prý netušila, jak má hodné děti, v nemocnici pro ni byli velikou oporou. Dříve byla častěji s přáteli, nyní je raději sama. 14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? Nyní má pocit, že po smrti asi něco existuje. Když byla v bezvědomí, tak viděla svou mrtvou maminku, jak jí odhání pryč. Jako pozitivní prý bere i to, že konečně má představu o svém pohřbu. Také se prý konečně naučila říkat ne a má k sobě samé hezčí vztah. Sama sebe teď hrozně ráda chválí. 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? Dříve o smrti moc nepřemýšlela, nyní se ale smrti bojí. Jako další dopad bere ztrátu přítele a přátel. Často si prý moc neváží toho, co má. Bude také ráda, až skončí její noční můry.

46

7. 3

Respondent 3 – pan Vladimír Pan Vladimír (53 let) kolem poledne začal pociťovat bolesti na hrudi, po hodině

bolestí zkolaboval a ztratil vědomí. Spolucestujícími zahájena laická zevní srdeční masáž. Při příjezdu RZP pacient dýchá lapavě a po krátké masáži diagnostikována fibrilace komor, provedena defibrilace a následně se objevil sinusový rytmus. Podány injekční farmaka, podána kyslíková terapie přes masku a neprodleně transportován na ARO. 7. 3. 1

Průběh hospitalizace Po příjezdu na ARO pacient pro přetrvávající neklid zaintubován a napojen na umělou

plicní ventilaci (UPV). Po domluvě s kardiologem pacient převezen do koronárního intervenčního centra. Zda zjištěna STEMI pravé síně s 90% uzávěrem RIA, komplikováno opakovanými fibrilacemi komor. Stenózy řešeny multi PCI s implantací stentů, přesto přetrvává postižení ACD, ejekční frakce 40 %. Na ARO zahájena léčebná hypotermie a zaveden hrudní drén na aktivní sání z důvodu iatrogenního pneumothoraxu vpravo. Za 2 dny se pacient probouzí do vědomí, má zvýšené zánětlivé markery se suspektním infektem dolních dýchacích cest a paranasálních dutin. Další den po krátkém weaningu extubován. Po 5 dnech hospitalizace na ARO pacient přeložen na JIP a následně na standartní oddělení. Před propuštěním provedeno no ECHO srdce s 50% ejekční frakcí levé komory při hypokineze hrotu. Pacient subjektivně bez obtíží a stabilizován propuštěn po 11 dnech hospitalizace domů. Výhledově objednán k PCI reziduálních stenóz na koronárních tepnách. 7. 3. 2

Rozhovor

Pohlaví: muž Věk: 53 let Rodinný stav: ženatý Doba od příhody: 1 rok a 4 měsíce 1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před příhodou pracoval jako na částečný úvazek, po příhodě už zůstal v invalidním důchodu.

47

2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Před příhodou nebyl nijak nemocný. Jen před 15 lety utrpěl devastující poranění levé ruky a museli mu ji amputovat. Teď hodně záleží na počasí, pokud je škaredě, hůře se mu dýchá. Asi měsíc po propuštění měl ještě bolesti hrudníku, během resuscitace mu zlomili pár žeber. Také trochu více odpočívá. 3) Potřeboval jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě před příhodou? Před příhodou žádné léky nebral a s ničím se neléčil. Byl úplně zdraví. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? V současné době užívá léky na ředění krve, na hypertenzi a na prevenci žaludečních vředů. Žádný problém, ani komplikace v tom nevidí, funguje skoro stejně jako předtím. Vedlejší účinky, které pozoroval jsou akné a větší tvorba modřin. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Před příhodou i po ní pro něj byla nejdůležitější rodina. Nyní si užívá více volného času, protože nemusí chodit do práce. 6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? S financemi neměl problém ani dříve a nemá je ani dnes. Manželka pracuje a on pobírá invalidní důchod. 7) Jak jste byl spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Nikdy problémy se spánkem neměl a nemám je ani nyní. Infarkt ho postihl po nástupu do nového zaměstnání, po druhé noční směně. Asi mu prý nedělají dobře. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.rodina, 2.děti, 3.zdraví Po: 1.rodina, 2.děti, 3.zdraví

48

9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Žádnou změnu nepociťuje. Jeho sexuální život funguje jako dříve. 10) Jak jste zvyklý odpočívat nyní a jak jste relaxoval před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Před příhodou více sportoval a závodně hrál ping-pong. Nyní se rád povaluje, chodí na procházky se psem, dělá drobné práce kolem domu a rád také uklízí. Ping-pong už hraje pouze rekreačně s přáteli. Odpočinek si rád dopřeje, ale není to, že by se chtěl vědomě šetřit. Také rodina ho často posílá odpočívat a hlídá ho. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Žádnou speciální dietu nedrží, jí na co má chuť. Občas si dopřeje i bůček. Do jídelníčku zařadil více zeleniny, striktně omezil tvrdý alkohol. Piva už pije jenom trošku a to pouze příležitostně. Od propuštění z nemocnice přestal kouřit, dnes mu kuřáci „smrdí“ a vadí mu. 12) Jestliže jste se vrátil do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Do zaměstnáním se nevrátil, byl mu přiznán plný invalidní důchod. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Rodina má o něj větší strach. První měsíce po propuštění ho nenechávali doma samotného, často ho kontrolují i dnes. Podle rodiny je více náladový, ale on to tak sám nevnímá. 14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? Největší přínos vidí v tom, že přestal kouřit. Jako další, že změnil svůj jídelníček. Nyní rád jí jablka, dříve je nesnášel. Hodně si také užívá života. 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? Nic ho nenapadá.

49

7. 4

Respondent 4 – pan Ivan Pan Ivan (54 let) v práci upadl na schodech a uhodil se do hlavy. Jeho kolega, bývalý

zdravotník, zahájil TANR a zavolal ZZS. Při příjezdu ZZS pacient v bezvědomí a lapavé dechy, pokračováno v zevní srdeční masáži. Pacient zaintubován a napojen na UPV. Poté fibrilace komor a provedena 3x defibrilace, následně spontánní srdeční aktivita a pacient transportován na ARO. 7. 4. 1

Průběh hospitalizace Při příjmu kardiologem indikován k provedení PCI, cestou na pracoviště provedeno

ještě CT mozku k vyloučení intracerebrálního krvácení. Žádné intrakraniální změny nebyly prokázány. Pacient diagnostikován jako STEMI spodní stěny, při koronarografii zjištěn uzávěr ACD v distální části, který vyřešen implantací stentu a nasazena standartní medikace. Po výkonu na ARO zahájena léčebná hypotermie, sedace a UPV. Druhý den se pacient budí do výrazného neklidu s nutností trvalé kurtace, proveden také neúspěšný pokus o weaning. Třetí den znovu pokus o časný weaning, tentokrát úspěšný. Čtvrtý den vzestup zánětlivých markerů a během dopoledne záchvat tonické křeče celého těla, s deviací bulbů, bezvědomím a desaturací. Provedeno kontrolní CT mozku s negativním výsledkem, ECHO srdce a angio CT plic vylučuje embolii arterie pulmonalis, zjištěna masivní bronchopneumonie. K večeru se pacient probouzí do vědomí, znovu úspěšný weaning a extubace. Sedmý den pacient přeložen na JIP, kde oběhově i respiračně stabilní a po pár dnech přeložen na standartní oddělení. Při propuštění ejekční frakce 50 % s hypokinézou levé komory srdeční. Do domácího ošetřování propuštěn po 15 dnech od přijetí. 7. 4. 2

Rozhovor

Pohlaví: muž Věk: 54 let Rodinný stav: rozvedený, nyní žijící s partnerkou Doba od příhody: 1 rok a 7 měsíců 1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před příhodou pracoval na plný úvazek, nyní už znovu pracuje na plný úvazek. 50

2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Dříve se léčil s vysokým tlakem. Zjistila to jeho lékařka, trpěl bolestmi hlavy a za krkem, pociťoval také mrtvění rukou. Po zahájení léčby již žádné obtíže nepociťoval. Po příhodě už problémy s tlakem necítí. Po návratu domů se mu změnila chuť, nedokáže už prý tak dobře dochucovat jídla. Při větší zátěži se zadýchává, ale naučil se prý šetřit. Hrudník ho po resuscitaci bolel pouze měsíc, dnes už mu potíže nedělá. 3) Potřeboval jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě před příhodou? Před příhodou se léčil s vysokým krevním tlakem a užíval na ně předepsané léky. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? Nyní užívá léky na tlak, na krevní srážlivost a arytmie. Trošku mu vadí množství léků, které musí užívat, ale chápe to. Z vedlejších účinků pociťuje větší sklon k dělání modřin a změnu chuti. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Před příhodou pro něj byli nejdůležitější děti a drobné přivýdělky po práci. Hlavní smysl života se mu nezměnil, stále žije pro svoje děti. 6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? S financemi dříve problémy neměl, přivydělával si po práci a proto zvládal živit i svého nezaměstnaného syna. Necelý rok pracovat nemohl a finančně ho to velice zasáhlo. Vyčerpal skoro veškeré svoje finanční rezervy. Proto byl také nucený vrátit se do práce, pak se to trošku zlepšilo, ale už to není jako dřív. 7) Jak jste byl spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Problémy se spánkem neměl a ani nemá. Spí velice dobře. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.děti, 2.peníze, 3.koníčky Po: 1.děti, 2.rodina, 3.mé zdraví 51

9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Ano nastala, pociťuje delší výdrž, ale už ne tak často. Občas se zadýchá a rozbuší se mu srdce. Přítelkyně na něj ale dává pozor. 10) Jak jste zvyklý odpočívat nyní a jak jste relaxoval před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Před příhodou rád chodil na „melouchy“, bavilo ho to a měl to i jako koníčka. Rád také doma opravoval drobnou elektroniku. Moc odpočívat ale neuměl, neměl skoro žádné volné dny, byl buď v práci nebo na „melouchu“. Po příhodě už své tempo ale zvolnil. Šetří se vědomě i ze zdravotních důvodů. Rád se teď dívá na televizi a provozuje své koníčky. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Žádnou zvláštní dietu nedrží, jí na co má chuť, začal jenom jíst více zeleniny. Přestal pít tvrdý alkohol, ale kouřit nepřestal, uklidňuje ho to. Nekouřit vydržel pouze 14 dní po propuštění. 12) Jestliže jste se vrátil do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Krátce před příhodou byl hodně ve stresu. Myslí si, že stres nese stejně dobře jako předtím, ale snaží se mu více vyhýbat. Před příhodou měl velké pracovní vytížení a rychlé pracovní tempo, už to bere volněji. Nic si nepřipouští, nechvátá a naučil se být flegmatik. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Nic se nezměnilo a vše se vrátilo do starých kolejí. Změnil se jeho vztah s bývalou manželkou, mají teď lepší vztahy, po propuštění se o něj starala. 14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? Více přemýšlí o životě a dává na sebe větší pozor. Žije pohodověji, víc volně a tolik se nestresuje. „Vím, že jednou může být konec a že tam nahoře něco je.“ 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? Jediným negativním dopadem je zhoršení finančních podmínek a tím způsobené snížení životní úrovně. 52

7. 5

Respondent 5 – paní Ivana Při jízdě v autě s manželem pociťovala bolesti na hrudi, náhle přestala vidět a začala

lapat po dechu. Manžel okamžitě reagoval, zastavil vytáhl jí z automobilu a zavolal ZZS a začal jí resuscitovat. Příjezd ZZS za 30 minut, pacientka napojena na monitor a diagnostikována FIKO a gasping. Celkem 4x defibrilována a následně návrat sinusového rytmu. Pro neklid podán Apaurin, Heparin a Kardegic. EKG křivka odeslána elektronicky kardiologovi do nemocnice Jihlava, diagnostikován akutní STEMI spodní stěny. Na koronární jednotce psychomotorický neklid a známky respiračního selhání, proto zaintubována a přijata na ARO. 7. 5. 1

Průběh hospitalizace V doprovodu ARO teamu převezena na koronární centrum k PCI. Při koronarografii

zjištěna 40 – 50% redukce ACD po odstupu, v periferním větvení difuzní postižení do 40 % a suspektní trombóza, embolie nebo disekce. Po výkonu znovu převezena na ARO, kde kompletně resuscitačně zajištěna a zahájena léčebná hypotermie. Za 2 dny ukončena léčebná hypotermie a snížena sedace, pacientka se probouzí k jednoduchému kontaktu. Neurologický nález se pozvolna zlepšuje, ještě ten den pokus o weaning. Třetí den stav komplikován hematomem tvořícím se v pravém třísle po vytažení arteriálního sheatu, stav nutno řešit operačně. Čtvrtý den znovu probouzena z umělého spánku a další pokus o weaning. Pátý den pacientka extubována a oběhově stabilní. Osmý den plně při vědomí a stabilní, přeložena na kardiologickou JIP. Devátý den přeložena na standartní oddělení, kde pacientka na své přání podepisuje negativní reverz a je propuštěna do domácího ošetřování. 7. 5. 2

Rozhovor

Pohlaví: žena Věk: 65 let Rodinný stav: vdaná Doba od příhody: 2 roky 1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před i po příhodě je ve starobním důchodu. 53

2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Už více jak 10 let se léčí s vysokým tlakem, který jí kdysi náhodně zjistil lékař. Nikdy jí to neomezovalo. Nyní se cítí dobře, jako by se nikdy nic nestalo. 3) Potřebovala jste nějakou léčbu a léky, abyste mohla fungovat v běžném životě před příhodou? Užívala pouze léky na vysoký tlak. Kdyby si zapomněla vzít tabletku ani neví, jestli by to na sobě poznala. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohla fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? Nyní už užívá léků daleko více, nejenom na tlak, ale i na ředění krve a na arytmie. Nijak ji to nezatěžuje. Jako vedlejší účinek pociťuje stále studené nohy, jinak žádné problémy nemá. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Smysl života má stejný jako dříve, jsou to její děti a vnoučata. 6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? Žádné finanční problémy nezaznamenala. Už dříve byla ve starobním důchodu a teď je také. S manželem mají i dobré finanční rezervy pro neočekávané situace. 7) Jak jste byla spokojená se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Už před příhodou měla problémy se spánkem, často se budila a musela na toaletu. Budila se i po 2 hodinách. V současné době její problémy přetrvávají, stále se budí na toaletu. Nově i vstává hodně brzy. Od lékaře už si nechala předepsat léky na spaní, ale jí je velice opatrně. Bojí se, tak jí jenom půl tabletky. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímala před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.rodina, 2.zdraví, 3.přátelé Po: 1.rodina 2.zdraví, 3.přátelé Životní hodnoty se jí nijak nezměnili. 54

9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Žádnou změnu nepozorovala. 10) Jak jste zvyklá odpočívat nyní a jak jste relaxovala před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Relaxuje stejně jako před příhodou. Ráda luští křížovky, dívá se na televizi a plete. Nemá pocit, že by nyní odpočívala víc. Spíš naopak, vůbec si neuvědomuje, že jí někdo tak dlouho resuscitoval. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Nyní se snaží jíst více zeleniny, ale tu už prý jedla i před příhodou. Jinak jí na co má chuť. Vůbec nepije tvrdý alkohol. Kouří už jenom příležitostně. 12) Jestliže jste se vrátila do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Nevrátila, je ve starobním důchodu. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Rodina o ní měla a má velký strach. Dříve jí často kontrolovali, teď už prý tolik ne. 14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? Je ráda, že se o ní rodina více bojí. Má taky radost, že už nekouří pravidelně. 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? O žádném neví.

55

7. 6

Respondent 6 – pan Jaromír Pan Jaromír pociťoval 3 dny píchání a bolest na hrudníku. Po příchodu z noční směny

domů měl náhlou a prudkou bolest na hrudníku. Poprosil tedy dceru, aby ho odvezla do nemocnice. V budově nemocnice, cestou na urgentní příjem, náhle zkolaboval. Volán personál urgentního příjmu, který pacienta dovezl na Crash room, kde se probudil do vědomí, opocený, ale komunikoval. Po 5 minutách opět bezvědomí s FIKO (fibrilace komor), defibrilován a následně zaintubován. Defibrilace neúspěšná, proto zahájena KPR pomocí LUCAS II. Celkem pacient defibrilován 16x a celková doba resuscitace s pauzami byla 25 minut. Nasazena podpora katecholaminy a pacient směřován k urgentní koronarografii. 7. 6. 1

Průběh hospitalizace Při koronarografii diagnostikován STEMI, v arteria coronaria sinistra kmen

bez stenóz, v proximální RIA 90% stenóza, dále bez stenóz. Indikována PCI na RIA a implantován lékem krytý koronární stent. Po návratu na ARO byla u pacienta zahájena léčebná hypotermie a postupně oběhově stabilizován. Druhý den provedena kontrolní echokardiografie, při ní zjištěna ejekční frakce (EF) odhadem 30 %. Pacient se probouzí k vědomí a proto ukončena léčebná hypotermie a postupně je zahříván dle vnitřního předpisu ARO. Třetí den přivolán neurolog ke kontrolnímu neurologickému vyšetření. Výsledkem konzilia je lehká hypoxie mozku a velice příznivá prognóza. Zahájen intervalový weaning s dostatečnou spontánní ventilací a čtvrtý den extubován. Pátý den hospitalizace na ARO přeložen na kardiologickou JIP. Na kardio JIP úprava arytmií amiodaronem a rychlé zlepšování stavu pacienta. Sedmý den přeložen na standartní oddělení, kde již nekomplikovaný průběh a začátek rehabilitace. Kontrolní ECHO s nálezem uspokojivé EF 50 %. Devátý den hospitalizace pacient propuštěn do domácího ošetřování. 7. 6. 2

Rozhovor

Pohlaví: muž Věk: 57 let Rodinný stav: ženatý Doba od příhody: 1 rok

56

1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před příhodou i nyní pracuje jako skladník ve směnném provozu na plný úvazek. Do zaměstnání se vrátil po 3 měsících od propuštění z nemocnice. 2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Před příhodou se léčil s hypertenzí, ale nepociťoval žádné obtíže, nijak ho to neomazovalo. Po příhodě ho léčba nijak neomezuje. Cítí se dobře, vše zvládá. 3) Potřeboval jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě před příhodou? Užíval pouze léky na vysoký tlak, jinak nic. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? Po příhodě už léků užívá více. Užívá léky na vysoký krevní tlak, na snížení cholesterolu a na ředění krve. Nezatěžuje ho to nijak, pouze na to musí myslet. Z vedlejších účinků pociťuje pouze větší sklon k tvorbě modřin. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Jeho smyslem životy vždy byla a bude rodina. 6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? Finanční problémy neměl ani před příhodou a ani po ní. Do práce se vrátil již po 3 měsících. 7) Jak jste byl spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Žádné problémy se spánkem před příhodou neměl. Nyní také nemá, má pouze mělčí spánek. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.rodina, 2.zdraví, 3.práce Po: 1.rodina 2.zdraví, 3.práce a koníčky Životní hodnoty se mu nijak zásadně nezměnili. 57

9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Zásadní změna nenastala. Po příhodě si myslí, že je sex lepší, než býval. 10) Jak jste zvyklý odpočívat nyní a jak jste relaxoval před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Před příhodou i nyní odpočívá pouze u televize. Odpočívá teď více, občas je unavený, ale šetří se i vědomě. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Nikdy nekouřil, ani nepil tvrdý alkohol. Pivo si dá jen příležitostně. Stravovací návyky změnil radikálně. Začal jíst několikrát za týden ryby, nejí bílé pečivo a jí více zeleniny. Od propuštění z nemocnice zhubnul 10 kilogramů. Před příhodou jedl hodně tučné, paštiky a bílé pečivo. 12) Jestliže jste se vrátil do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Zvládá to lépe, všechno nebere tak vážně a v práci se nehoní. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Ze začátku se o něj hodně báli, teď už je to ale všechno jako před příhodou. 14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? Dává si na sebe větší pozor a lépe nese stres. 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? Žádný neměla.

58

7. 7

Respondent 7 – pan Jan Při sáňkování s vnukem se cítil unavený, po návratu domů si zdřímnul. Po probuzení

si začal stěžovat na pálivou bolest za hrudní kostí, která vystřelovala do levé ruky. Rodina okamžitě kontaktovala ZZS. Před příjezdem ZZS náhle upadl do bezvědomí se zástavou srdce. Do příjezdu ZZS laicky resuscitován synem, asi 15 minut. Posádkou záchranky pokračováno v rozšířené KPR, vstupně monitorována FIKO, pacient zaintubován a opakovaně defibrilován (4x). Celkem po asi 50 minutách se daří obnovit srdeční rytmus a pacient je okamžitě převeze k dalšímu ošetření na ARO. 7. 7. 1

Průběh hospitalizace Po přijetí kardiologem indikována urgentní koronarografie z důvodu STEMI.

Při koronarografii nález okluze ramus marginalis sinister (RMS), která vyřešena PCI s implantací stentu. Odhadovaná EF byla 40 – 45 %. Po návratu na ARO zahájena léčebná hypotermie a zkorigována porucha acidobazické rovnováhy (ABR). Druhý den hospitalizace ukončena léčebná hypotermie pro oběhovou nestabilitu. Třetí den postupně snižována sedace a monitorovány neurologické funkce. Čtvrtý den se pacient probouzí ke kontaktu a je mu provedeno neurologické vyšetření s výsledkem lehké hypoxie mozku a odeznívajícího organického psychosyndromu s poruchou novopaměti. Proveden také úspěšný pokus o intervalový weaning. Pátý den pacient spontánně ventiluje, je extubován a jeho psychomotorický neklid se zlepšuje. Šestý den přeložen ve stabilizovaném stavu na kardiologickou JIP. Ještě týž den pacient podepisuje negativní reverz a odchází v doprovodu rodiny domů. 7. 7. 2

Rozhovor

Pohlaví: muž Věk: 59 let Rodinný stav: ženatý Doba od příhody: 2 roky 1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě? Před příhodou i nyní je v plném invalidním důchodu. 59

2) Omezoval vás nějak váš zdravotní stav před příhodou a omezuje vás nyní? Už několik let se léčí s chronickými bolestmi zad a revmatismem, omezovala ho jenom bolest. Po příhodě se začal zadýchávat, nesnáší teplo, často je unavený a motá se mu hlava. Je schopný chodit pouze krátké trasy. 3) Potřeboval jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě před příhodou? Na bolesti zad užíval opiáty a ještě léky na revmatismus, ty ale jen krátkodobě. Rehabilitace jeho stav jenom zhoršovali, pomáhali mu zábaly. 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás to? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby? Stále užívá opiáty na bolesti zad. Nově užívá léky na vysoký krevní tlak a na ředění krve. Žádné vedlejší účinky kromě tvorby modřin nepozoruje. Léčba ho nijak nezatěžuje. 5) Co bylo smyslem vašeho života před příhodou a co jím je dnes? Před příhodou byl smyslem jeho života vnuk a rodina, nyní je to rodina, zahrádka a pořízení psa. 6) Dostačoval váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes? Žádné finanční problémy neměl a nemá. Jeho stálým příjmem je invalidní důchod. 7) Jak jste byl spokojený se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní? Již před příhodou měl se spánkem problémy, často se budil bolestí zad a mrtvěním nohou. Zkoušel i léky na spaní, ale nepomohli mu. Jeho problémy přetrvávají i nyní, nijak je ale neřeší. 8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal před příhodou a jak je vnímáte nyní. Před: 1.zdraví, 2.rodina, 3.výhra ve sportce Po: 1.zdraví, 2.rodina, 3.výhra ve sportce Životní hodnoty se mu nijak zásadně nezměnili.

60

9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká? Nijaká zásadní změna nenastal. Už dříve ho omezovali bolesti zad a věk. Nyní se k tomu více zadýchává. 10) Jak jste zvyklý odpočívat nyní a jak jste relaxoval před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů? Odpočívá stejně jako dřív. Rád se stará o zahrádku a chodí na houby. Určitě nyní odpočívá více, odpočívá víc spíše ze zdravotních důvodů, když cítí, že už nemůže. 11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak? Hodně se mu změnili chutě, nesnáší cibuli, vajíčka a pórek. Dříve je bez problémů jedl. Začal konzumovat jenom více zeleniny. Kouří dál, ale méně. Nekouřil pouze 1 měsíc po propuštění. Alkohol nekonzumuje. 12) Jestliže jste se vrátil do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl? Je v invalidním důchodu. 13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco? Více ho hlídá manželka, sám je více zásadový. Před příhodou měl lepší vztahy se synem, nyní kvůli snaše nekomunikují. Velmi ho to mrzí, nevídá kvůli tomu ani vnuka. 14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na váš život? „S ničím se nezalamuju a neřeším, co nemůžu ovlivnit.“ 15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na váš život? Zhoršení vztahů se syny. „Podvědomě mám strach z dalšího infarktu.“

61

Výsledky

8

Tato kapitola ukazuje vyhodnocení výsledků výzkumu. Získaná data jsou znázorněna ve schématech. Vypracována jsou v programu Microsoft Word pomocí schémat SmartArt, ke každému diagramu je připojen komentář. U některých vyhodnocení je uvedena doslovná citace slov respondentů, citace je bez slovních úprav. Respondenti mají přidělená označení R1 – R7.

8. 1

Vyhodnocení strukturovaného rozhovoru V tabulce č. 1 je znázorněn počet oslovených respondentů, odmítnutí a zúčastnění

v tomto výzkumu.

Tabulka 2 – Počet respondentů, kteří odmítli a souhlasili s realizací rozhovoru a výzkumu

Respondenti

Oslovení

Odmítnutí

Souhlasící s

respondenti

respondentem

rozhovorem

9

2

7

62

8. 1. 1 Vyhodnocení kategorie 1 „Zaměstnání“ Zaměstnání Před příhodou

Po příhodě

Zátěž při návratu

Schéma 1: Subkategorie v kategorii Zaměstnání

Kategorie „Zaměstnání“ zahrnuje 3 subkategorie, na které respondenti odpovídali. Znázorněno je zde období před a po příhodě, případně zátěž, kterou pociťovali při návratu do zaměstnání. Zátěž při návratu do zaměstnání uváděli pouze ti respondenti, kteří se do zaměstnání navrátili. Jednotlivé zde uvedené subkategorie jsou uvedeny podrobněji v následujících schématech. R1, R2, R4 a R6 - Plný úvazek R3 - Částečný úvazek Před příhodou R5 - Starobní důchod R7 - Invalidní důchod Schéma 1A: Schéma zobrazující odpovědi respondentů na zaměstnání před příhodou

Na otázku v jakém pracovním poměru byli respondenti před příhodou, uváděli nejčastěji odpověď plný úvazek, jako další byli shodně částečný úvazek, invalidní a starobní důchod. Z odpovědí vyplývá, že respondenti byli ve většině plně pracovně aktivní. R1, R4 a R6 - Plný úvazek Po příhodě

R2 - Částečný úvazek R5 - Starobní důchod R3 a R7 - Invalidní důchod

Schéma 1B: Schéma zobrazující zaměstnání respondentů po příhodě

Na otázku, v jakém pracovním poměru jsou respondenti nyní, uváděli nejčastěji opět plný pracovní úvazek. Dva respondenti uvedli, že jsou v invalidním důchodu.

63

Z odpovědí respondentů v kategorii zaměstnání vyplývá, že R1, R4 a R6 před příhodou pracovali v zaměstnání na plný úvazek a po příhodě se opět do zaměstnání vrátili. R6 se vrátil do zaměstnání již po 3 měsících od propuštění z hospitalizace. Z plného úvazku před příhodou se R2 do zaměstnání vrátil již jen na částečný úvazek. Z částečného úvazku před příhodou R3 získal přiznaný plný invalidní důchod. Pobíratelé důchodových příspěvků byli před příhodou i po ní R5 a R7. 8. 1. 2

Vyhodnocení kategorie 2 „Zdravotní omezení a potřeba léčby“ Zdravotní omezení a potřeba léčby Před příhodou

Po příhodě

Vedlejší účinky

Schéma 2: Rozdělení subkategorií v kategorii Zdravotní omezení a potřeba léčby

Druhá kategorie „Zdravotní omezení a potřeba léčby“ má 3 subkategorie, tyto subkategorie vyplynuly z odpovědí respondentů. Schéma ukazuje období před a po příhodě a také, zda respondenti pociťovali nějaké vedlejší účinky léčby. Subkategorie jsou podrobněji uváděny v následujících schématech.

R4, R5 a R6 - Vysoký krevní tlak, antihypertenziva, bez omezení R1 - Zdravý, bez omezení a léků Před příhodou

R2 - Diabetes mellitus II.typu, antidiabetika a dieta, bez omezení

R3 - Zdravý, po amputaci levé horní končetiny, bez léků a omezení R7 - Chronické bolesti zad a revmatismus, bolesti, užívání opiátů Schéma 2A: Schéma zobrazující odpovědi respondentů na jejich zdravotní omezení a potřebu léčby před příhodou

Na otázku, zda respondenty nějak omezoval jejich zdravotní stav před příhodou a zda potřebovali nějakou léčbu a léky, aby mohli fungovat v běžném životě, odpověděli všichni respondenti. Nejčastější odpovědí bylo, že se před příhodou léčily s vysokým krevním tlakem a užívali antihypertenziva. Náhodný záchyt hypertenze praktickým lékařem uvedl R4, R5 i R6. Léčba hypertenze je však nijak neomezovala. S žádným chronickým onemocněním se 64

neléčil R1 ani R3, byli plně zdraví a žádné léky neužívali. Jako své omezení uvedl R3 amputaci levé horní končetiny po devastujícím poranění. Dlouhodoběji se s diabetem léčila R2, chronicky užívala perorální antidiabetika a dodržovala dietu. Omezovala ji pouze dieta, protože dříve ráda jedla sladké. Revmatismem a chronickými bolestmi zad trpěl před příhodou R7, dlouhodoběji užíval k léčbě bolestí opiáty. R1 a R3 - Antihypertenziva a antikoagulantia, nezatěžuje R2 - Antihypertenziva, antikaoagulantia a perorální antidiabetika, nezatěžuje R4 - Antihypertenziva, antikoagulantia a antiarytmika, zatěžuje Po příhodě

R5 - Antihypertenziva, antikoagulantia a antiarytmika, nezatěžuje R6 - Antihypertenziva, antikoagulantia a léčba vysokého cholesterolu, nezatěžuje R7 - Antihypertenziva, antikoagulantia a opiáty, nezatěžuje

Schéma 2B: Schéma zobrazující odpovědi respondentů na otázku, jakou potřebují léčbu, aby v běžném životě mohli fungovat nyní, a zda je to nějak zatěžuje.

Na otázku, zda respondenti potřebují nyní nějakou léčbu, aby mohli v běžném životě fungovat, odpověděli všichni respondenti. Všichni respondenti uvedli, že nyní užívají antihypertenziva a antikoagulantia. Antiarytmika navíc užívají R4 a R5. Perorální antidiabetika stejně jako před příhodou užívá R2. S vysokým cholesterolem se nyní navíc léčí R6. Opiáty k léčbě chronických bolestí stejně jako před příhodou užívá R7. Kromě R4 žádné respondenty nová léčba nijak nezatěžuje.

R1 - bez vedlejších účinků R2 - kovová pachuť a modřiny Vedlejší účinky nynější léčby

R3 - akné a modřiny R4 - modřiny a změna chuti R5 - pocit studených nohou R6 a R7 - modřiny

Schéma 2C: Schéma zobrazující respondenty uvedené vedlejší účinky nynější léčby

65

Na otázku, zda respondenti pocítili nějaké vedlejší účinky aktuální léčby, odpověděli všichni respondenti. Ze sedmi respondentů pět uvedlo, že se jim častěji tvoří modřiny. Žádné vedlejší účinky nepociťuje R1. Kovovou pachuť v ústech z nových léků pociťuje R2, změny chuti uvedl i R4. Akné se častěji tvoří R3. Pocit studených nohou má R5. Pouze tvorbu modřin uvedl R6 a R7. Z odpovědí vyplývá, že skoro polovina respondentů se před příhodou dlouhodoběji léčila s hypertenzí, ale léčba je nijak neomezovala. Dva respondenti byli před příhodou plně zdraví. Další dva respondenti se léčili s jiným chronickým onemocněním, které je bohužel již před příhodou omezovalo. Po prodělání příhody začali všichni respondenti užívat antihypertenziva a antikoagulantia. Jako hlavní vedlejší účinek nynější léčby uvádějí zvýšenou tvorbu hematomů. 8. 1. 3

Vyhodnocení kategorie 3 „Smysl života a rodinný život“ Smysl života a rodinný život Před příhodou

Po příhodě

Změny v rodinném životě

Schéma 3: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Smysl života a rodinný život.

Kategorie „Smysl života a rodinný život“ má 3 subkategorie, subkategorie byly odvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie před příhodou, po příhodě a změny v rodinném životě. Všechny subkategorie jsou dále zmíněny v následujících schématech. R1 - práce a rodina R2 - malování, cestování, příroda Před příhodou R3, R5, R6 a R7 - rodina a děti R4 - děti a přivýdělky Schéma 3A: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů v otázce smyslu jejich života před příhodou

66

Na otázku, jaký byl smysl života respondentů před příhodou odpověděli všichni respondenti. Skoro pro všechny respondenty bylo smyslem života rodina, děti nebo vnoučata. Jediný, kdo neuvedl rodinu, byl R2. Pro R2 bylo smyslem života malování, cestování a možnost být v kontaktu s přírodou. Kromě rodiny uvedli R1 a R4 také práci nebo možnost přivýdělku. R1 - zdraví a rodina R2 - příroda a zbavování se majetku Po příhodě

R3 - rodina a zájmy R4, R5 a R6 - rodina, děti a vnoučata R7 - rodina a zahrádka

Schéma 3B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku smyslu jejich života po příhodě

Všichni respondenti odpověděli na otázku smyslu jejich života po proběhlé příhodě. Kromě R2 zůstala pro všechny respondenty smyslem života rodina, děti nebo vnoučata. Pro R2 je smyslem života po příhodě možnost kontaktu s přírodou a zbavování se zbytečného majetku. Svůj smysl života změnil i R1, nyní je pro něj důležité i zdraví. Věnovat se více svým koníčkům začal R3 i R7. R1, R5 a R6 - rodina a děti se více bojí Změny v rodinném životě

R2 - děti se více bojí, přišla o známost a přátele, je raději sama R3 - rodina se více bojí, náladovost R4 - lepší vztah s bývalou manželkou R7 - zhoršení vztahů s dětmi, zásadovost, manželka se více bojí

Schéma 3C: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku změn v jejich rodinném životě

Na otázku, zda u respondentů nastala nějaká změna v jejich rodinném životě, odpověděli všichni respondenti. Kromě R4 uvedli všichni respondenti, že rodina nebo děti se o ně nyní více bojí a častěji je hlídají. O známost a většinu přátel přišla R2, také nyní raději tráví čas sama. Větší náladovost trápí R3. Pro R4 se zlepšil vztah s jeho bývalou manželkou, po propuštění z nemocnice se o něj doma starala. Naopak horší vztahy má R7 se svými dětmi, po propuštění z nemocnice se pohádali a od té doby se nenavštěvují, možná i proto je více zásadový. 67

Při porovnání odpovědí respondentů na otázku jejich smyslu života před a po příhodě bylo zjištěno, že pro ty respondenty, pro které byla důležitá rodina před příhodou, zůstala rodina důležitá i po příhodě. Pro R1 přestala být smyslem života práce a nyní je pro něj důležité zdraví. Svým zájmům se po příhodě začali více věnovat dva respondenti. Zbavovat se věcí, které považuje za zbytečné se začala R2. V otázce změn v jejich rodinném životě, kromě jednoho respondenta, všichni uvedli velký strach rodiny a dětí o jejich zdraví. Nelze říci, že by se všem respondentům zlepšili vztahy v rodině, bohužel některým z nich se naopak zhoršili. 8. 1. 4

Vyhodnocení kategorie 4 „Finanční situace“ Finanční situace Před příhodou

Po příhodě

Schéma 4: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Finanční situace

Kategorie „Finanční situace“ má 2 subkategorie, ty byly odvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie před příhodou a po příhodě. Subkategorie jsou dále uvedeny v následujících schématech.

Před příhodou

R1, R2, R3, R4, R5, R6 a R7 - bez problémů

Schéma 4A: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku jejich finanční situace před příhodou.

Na otázku, jaká byla finanční situace respondentů před příhodou, odpověděli všichni respondenti. Všichni také uvedli, že v otázce financí žádné problémy neměli. R1, R2, R3, R5, R6 a R7 - bez problémů Po příhodě R4 - menší finanční příjem Schéma 4B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku jejich finanční situace po příhodě

Všichni respondenti odpověděli na otázku, jaká je jejich finanční situace nyní. Až na R4 uvedli všichni respondenti, že jejich finanční situace se nezměnila k horšímu. Pro R4 se finanční situace zhoršila, nyní už si nemůže přivydělávat při zaměstnání. Respondenti R1 a R5 uvedli, že nejhorší období jim pomohli překonat finanční rezervy. 68

Při porovnání odpovědí respondentů před a po příhodě je vidět, že finanční situace se k horšímu změnila pouze jednomu respondentovi. Do návratu do zaměstnání R4 vyčerpal všechny své finanční rezervy a nyní už si znovu nedokáže při zaměstnání přivydělávat, proto jeho finanční příjem klesnul. Nejrychleji se do zaměstnání vrátil R6 a to už po 3 měsících. Vyhodnocení kategorie 5 „ Spánek“

8. 1. 5

Spánek

Před příhodou

Po příhodě

Schéma 5: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Spánek

Kategorie „Spánek“ se dělí na 2 subkategorie, které byly vyvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie před příhodou a po příhodě. Odpovědi respondentů v subkategoriích jsou uvedeny v následujících schématech. R1, R3, R4 a R6 - bez problémů Před příhodou R2, R5 a R7 - časté probouzení Schéma 5A: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku jejich problémů se spánkem před příhodou

Na otázku, jaký byl spánek respondentů před příhodou, odpověděli všichni respondenti. Bezproblémový spánek měli čtyři respondenti. Často se probouzeli tři respondenti. Porušený spánek měl R5 z důvodu častého močení v noci. V noci se také často budil R7 z důvodu chronických bolestí zad, léky mu bohužel nepomáhaly. R1, R3, R4 a R6 - bez problémů Po příhodě

R2 - noční můry R5 a R7 - časté buzení

Schéma 5B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku jejich problémů se spánkem po příhodě

Všichni respondenti odpověděli na otázku jejich problémů se spánkem po příhodě. Čtyři respondenti mají spánek bez problémů. Noční můry trápí R2, zdají se jí sny, že se znovu probudí na resuscitačním lůžku. Svůj stav již konzultovala s lékařem a užívá před spánkem léky. V noci se často budí R5 z důvodu nucení na močení a také ji trápí brzké buzení. Problémy se spánkem již také řeší se svým lékařem. Z důvodu chronických bolestí se často budí R7. 69

Po porovnání odpovědí respondentů před a po příhodě v otázce jejich spánku, bylo zjištěno, že ti respondenti, kteří neměli problémy se spánkem před příhodou, je nemají ani nyní. Před příhodou trpěla R2 častým probouzením a nyní ji trápí noční můry. Po příhodě se kromě častého buzení v noci R5 i budí brzy. Chronické bolesti nepřestali R7 trápit ani po příhodě, stále ho v noci budí. 8. 1. 6

Vyhodnocení kategorie 6 „Životní hodnoty“ Životní hodnoty Před příhodou

Po příhodě

Schéma 6: Schéma zobrazující subkategorie v kategorii Životní hodnoty

Kategorie „Životní hodnoty“ má 2 subkategorie, subkategorie byly odvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie před příhodou a po příhodě. Subkategorie jsou dále uvedeny v následujících schématech.

R1 - 1.práce, 2.rodina a přátelé, 3.zdraví R2 - 1.příroda, 2.rodina ajejich zdraví, 3.zdraví a koníčky

R3 - 1.rodina, 2.děti, 3.zdraví Před příhodou

R4 - 1.děti, 2.peníze, 3.koníčky R5 - 1.rodina, 2.zdraví, 3.přátelé R6 - 1.rodina, 2. zdraví, 3.práce R7 - 1.zdraví, 2.rodina, 3.finance

Schéma 6A: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů v otázce jejich životních hodnot před příhodou

Na otázku, jaké měli respondenti životní hodnoty před příhodou, odpověděli všichni respondenti. Každý uvedl 3, na 1. místě uváděli tu nejdůležitější. Pro 3 respondenty byla na 1. místě rodina, R4 měl na 1. místě děti. Zdraví bylo nejdůležitější pro R7. Příroda byla u R2 na 1. místě a možnost kontaktu s ní. Pro R1 byla před příhodou na 1. místě práce. Na 2. místě uvedli 3 respondenti rodinu. Pro 2 respondenty bylo na 2. místě zdraví. Děti byly na 2. místě pro R3 a peníze pro R4. Na posledním 3. místě 3 respondenti uvedli zdraví, koníčky uvedl R4, přátele R5. Finance byli na 3. místě pro R7 a pro R6 práce. 70

R1 a R7 - 1.zdraví, 2.rodina, 3.finance R2 - 1.příroda, 2. rodina a jejich zdraví, 3.zdraví a koníčky R3 - 1.rodina, 2.děti, 3.zdraví Po příhodě R4 - 1.děti, 2.rodina, 3.zdraví R5 - 1.rodina, 2.zdraví, 3.přátelé R6 - 1.rodina, 2.zdraví, 3.práce a koníčky Schéma 6B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaké mají životní hodnoty nyní

Všichni respondenti odpověděli na otázku, jaké jsou jejich životní hodnoty nyní. Rodina je na 1. místě pro 3 respondenty, pro R3 jsou to děti. Pro 2 respondenty je nejdůležitější zdraví. Příroda je na 1.místě pro R2. Na 2. místě 4 respondenti uvedli rodinu, R3 uvedl děti. Zdraví je na 2. místě pro 2 respondenty. V žebříčku životních hodnot mají na posledním místě 3 respondenti zdraví, R2 uvedl i koníčky. Pro 2 respondenty jsou na 3. místě finance, R5 uvedl přátele a R6 práci a koníčky. V subkategoriích před a po příhodě je všemi respondenty na různých stupních uváděna rodina a zdraví. Z porovnání před a po příhodě v kategorii životních hodnot vyplývá, že pro 4 respondenty se žebříček životních hodnot vůbec nezměnil. Svého zdraví si více začal vážit R1, v žebříčku hodnot ho prohodil s financemi a prací. Před příhodou R4 vůbec zdraví neuváděl ve svém žebříčku hodnot, po příhodě ano. Svým koníčkům se po příhodě začal věnovat R6. 8. 1. 7

Vyhodnocení kategorie 7 „Sexuální život“

Sexuální život Před příhodou

Po příhodě

Schéma 7: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Sexuální život

V kategorii „Sexuální život“ jsou uvedeny 2 subkategorie, subkategorie byly odvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie před příhodou a po příhodě. Subkategorie jsou dále uvedeny v následujících schématech.

71

R1, R2, R3, R4, R5 a R6 - bez problémů Před příhodou

R7 - bolesti zad a věk Schéma 7A: Schéma zobrazující odpovědi respondentů na problémy v sexuálním životě před příhodou

Na otázku, problémů v sexuálním životě před příhodou, odpověděli všichni respondenti. Žádné problémy nemělo 6 respondentů. Bolesti zad a věk dělal problémy v sexuálním životě R7. R1, R3 a R5 - bez problémů R2 - erotické sny s orgasmem Po příhodě

R4 - delší výdrž, zadýchávání se a bušení srdce R6 - lepší sex R7 - bolesti zad, věk a zadýchávání se

Schéma 7B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku problémů v jejich sexuálním životě po příhodě

Všichni respondenti odpověděli na otázku, zda mají nějaké problémy v sexuálním životě po příhodě. Žádné problémy ani žádnou změnu nemají 3 respondenti. Po příhodě se u R2 objevily erotické sny s prožitkem orgasmu. Delší výdrž, zadýchává se a bušení srdce uvedl R4. Lepší sex si užívá R6. V sexuálním životě u R6 se po příhodě objevilo zadýchávání, jinak ho trápí chronické bolesti zad a věk. Při porovnání subkategorií před a po příhodě v kategorii Sexuální život jsem zjistila, že 3 respondenti nezaznamenali žádnou změnu. Pro 2 respondenty se sex po příhodě zlepšil. Delší výdrž má R4, uvedl také ale, že se zadýchává a občas mu buší srdce. I po příhodě stále R7 trápí chronické bolesti zad a věk, nově se po příhodě také začal zadýchávat.

72

8. 1. 8

Vyhodnocení kategorie 8 „Odpočinek a relaxace“ Odpočinek a relaxace Před příhodou

Po příhodě

Schéma 8: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Odpočinek a relaxace

Kategorie „Odpočinek a relaxace“ se dělí na 2 subkategorie, které byly odvozeny z odpovědí respondentů. Výše uvedené schéma zobrazuje subkategorie před příhodou a po příhodě. Tyto subkategorie jsou dále uvedeny v dalších schématech. R1 - sauna, plavání R2 - příroda a detektory kovu R3 - ping-pong závodně Před příhodou

R4 - přivýdělky, drobné opravy R5 - křížovky, televize, pletení R6 - televize R7 - zahrádka, houbaření

Schéma 8A: Schéma zobrazující odpovědi respondentů na otázku, jak odpočívali a relaxovali před příhodou

Na otázku, jak respondenti odpočívali a relaxovali před příhodou, odpověděli všichni respondenti. V sauně a při plavání relaxoval R1. Do přírody se za odpočinkem vydávala R2, ráda také hledala poklady pomocí detektorů kovu. Pro R3 bylo formou relaxace závodní hraní ping-pongu. Úplně jinak odpočíval R4, rád chodil na přivýdělky a doma v dílně opravoval drobnou elektroniku. Během luštění křížovek a pletení odpočívala R5, ráda se také dívala na televizi. Při houbaření a péči o zahrádku relaxoval R7.

73

R1 - plavání, více neodpočívá R2 - příroda, detektory kovu, více odpočívá ze zdravotních důvodů R3 - povalování, procházky se psem, uklízení, ping-pong rekreačně, více odpočívá ze zdravotních důvodů Po příhodě

R4 - televize, drobné opravy, více odpočívá vědomě i ze zdravotních důvodů

R5 - křížovky, pletení, televize, více neodpočívá R6 - televize, více odpočívá vědomě i ze zdravotních důvodů R7 - zahrádka, houbaření, více odpočívá vědomě i ze zdravotních důvodů Schéma 8B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jak odpočívají a relaxují po příhodě

Všichni dotazovaní respondenti odpověděli na otázku, jak jsou zvyklí odpočívat a relaxovat nyní, po příhodě. Plavat chodí R1, více než před příhodou ale neodpočívá. Do přírody ráda chodí R2 a hledá poklady detektorem kovů. Povalováním, procházkami se psem, uklízením a hraním ping-pongu rekreačně odpočívá R3. Televize nebo opravování drobné elektroniky je forma relaxace pro R4. Pro R5 je odpočinek luštění křížovek, pletení a dívání se na televizi, u televize také odpočívá R6. Prací na zahrádce a houbařením odpočívá R7. Na otázku, zda respondenti více odpočívají, R1 a R5 odpověděli, že ne. Ze zdravotních důvodů více odpočívají 2 respondenti. Ze zdravotní důvodů i vědomě se šetří 3 respondenti. Porovnáním subkategorií před a po příhodě jsem zjistila, že 4 respondenti své koníčky vůbec nezměnili. Do sauny už přestal chodit R1. Ping-pong závodně musel přestat hrát R3, také se více povaluje a chodí na procházky. Po příhodě jsou ve svých aktivitách omezeni nejenom ze zdravotních důvodů, ale 3 respondenti více odpočívají i vědomě.

74

8. 1. 9

Vyhodnocení kategorie 9 „Stravování a návyky“

Stravování a návyky Stravování

Návykové látky

Schéma 9: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Stravování a návyky

Kategorie „Stravování a návyky“ má 2 subkategorie, subkategorie byly odvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie stravování a návykové látky, ty jsou dále uvedeny v následujících schématech R1, R3, R4 a R5 - dietu nedrží, jí více zeleniny R2 - odpor k masu, jí více zdravé věci Stravování R6 - změna stravování, více ryb a zeleniny, ne bílé pečivo R7 - změna chutí, nejí cibuli, vajíčka a pórek, jí více zeleniny Schéma 9A: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na jejich současné stravovací návyky

Na otázku, jaké mají respondenti stravovací návyky nyní, odpověděli všichni respondenti. Žádnou dietu nedrží 4 respondenti, jenom začali jíst více zeleniny. Odpor k masu získala R2, jí také více zdravé věci. Radikálně své stravování změnil R6, jí nyní více ryb a zeleniny, vůbec nejí bílé pečivo. U R7 došlo ke změněn chutí, nyní vůbec nejí cibuli, vajíčka ani pórek, ale snaží se jíst více zeleniny. R1, R2 a R6 - nepijí, nekouří Návykové látky

R3 - nepije lihoviny, přestal kouřit R4 a R7- nepije, kouří cigarety R5 - nepije, kouří cigarety příležitostně

Schéma 9B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na užívaní návykových látek

Všichni respondenti odpověděli na otázku, zda užívají nějakou návykovou látku. Nepijí ani nekouří 3 respondenti. Kouřit přestal R3 a nepije také lihoviny. Cigarety kouří 3 respondenti, R5 pouze příležitostně, alkohol nepijí.

75

Z odpovědí respondentů vyplývá, že každý respondent se alespoň trošku snažil do svého jídelníčku zařadit zeleninu. K radikální změně stravování se rozhodl pouze R6. Pro 3 respondenty příhoda nebyla dost silným impulzem k tomu, aby skončili s kouřením. Kouřit přestal pouze R3. Žádný z respondentů nepije lihoviny. 8. 1. 10 Vyhodnocení kategorie 10 „Dopady na život“

Dopady na život

Pozitivní

Negativní

Schéma 10: Schéma zobrazuje subkategorie v kategorii Dopady na život

V kategorii „Dopady na život“ jsou uvedeny 2 subkategorie, které byly odvozeny z odpovědí respondentů. Schéma zobrazuje subkategorie pozitivní a negativní, dále jsou uvedeny v následujících schématech.

R1 - lepší pocit ze smrti a nebojí se jí R2 - představa o svém pohřbu, naučila se říkat ne, hezčí vztah k sobě R3 - přestal kouřit, změna jídelníčku, radost ze života Pozitivní

R4 - strach o sebe, nestresuje se a žije pohodověji R5 - strach rodiny o ni, kouření už jenom příležitostně R6 - dává na sebe větší pozor, lépe snáší stres R7 - pohodovější přístup k životu

Schéma 10A: Schéma zobrazující odpovědi respondentů na otázku, jaký pozitivní dopad měla příhoda na jejich život

Na otázku, jaký pozitivní dopad měla příhoda na jejich život, odpověděli všichni respondenti. Lepší pocit ze smrti má R1 a nebojí se jí. „Najednou nic není a uvědomím si to.“ Představu o svém pohřbu má R2, také se naučila říkat ne a mít k sobě samé hezčí vztah. Jako pozitivní dopad bere R3 to, že přestal kouřit, změnil svůj jídelníček a více se raduje ze života. Pohodovější přístup k životu má R4, nestresuje se a jako pozitivum bere i to, že má o sebe strach. „Vím, že jednou může být konec a že tam nahoře něco je.“ Pro R5 je pozitivní, že se o ni rodina více bojí a že už kouří jenom příležitostně. Větší pozor na sebe nyní dává R6 a 76

naučil také lépe zvládat stres. K životu nyní R7 přistupuje pohodověji. „ S ničím se nezalamuju a neřeším, co nemůžu ovlivnit.“ R1, R3, R5, a R6 - nic R2 - strach ze smrti, ztráta přátel a noční můry Negativní R4 - nižší finanční příjem a nižší životní úroveň R7 - zhoršení vztahů se syny, strach o sebe Schéma 10B: Schéma zobrazuje odpovědi respondentů na otázku, jaký negativní dopad měla příhoda na jejich život

Všichni respondenti odpověděli na otázku, jaký negativní dopad měla příhoda na jejich život. Žádný negativní dopad neuvedli 4 respondenti. Strach ze smrti uvedla R2, uvedla také ztrátu přátel a noční můry. Jako negativní dopad bere R4 nižší finanční příjem a tím snížení životní úrovně. Vztahy se syny se zhoršili R7, má o sebe nyní také větší strach. „Podvědomě mám strach z dalšího infarktu.“ Při srovnání odpovědí respondentů v subkategorii pozitivní a negativní jsem zjistila, že respondenti dokázali najít více pozitivních než negativních dopadů příhody na jejich život. Některý z respondentů bere strach o sebe sama jako pozitivní, někdo jako negativní. I setkání se smrtí nechá v někom pozdější pozitivní přístup a v někom strach.

77

9

Diskuze

Ve své diplomové práci „Život po životě“ subjektivní vnímání života po kardiopulmonální resuscitaci s diagnózou infarkt myokardu jsem si stanovila na základě výzkumného šetření jeden hlavní cíl. Tímto cílem jsem chtěla zmapovat subjektivní vnímání života lidí po kardiopulmonální resuscitaci s diagnózou infarkt myokardu s odstupem 1-2 let od příhody. Získané výsledky rozhovorů s respondenty, kteří byli hospitalizováni na Anesteziologicko resuscitačním oddělení v Nemocnici Jihlava, byly kategorizovány pomocí otevřeného kódování. K výzkumné části své diplomové práce jsem si vybrala pacienty, kteří byli hospitalizováni v roce 2014 až 2015 na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a byl u nich diagnostikován akutní infarkt myokardu. K provedení výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky tohoto výzkumu tvoří sedm respondentů, všichni byli hospitalizováni na výše uvedeném oddělení. Na Masarykově univerzitě v Brně, na Fakultě sportovních studií, byla zveřejněna bakalářská práce na téma vhodných pohybových aktivit u osob po infarktu myokardu. Studentka mapovala rehabilitační a následné programy pro kardiaky. Ve své práci zjistila, že ani v dnešní době není sekundární prevence v České republice samozřejmostí. Problém odhalila jak v podávání informací od lékařů, tak v nedodržování nařízeného léčebného režimu pacientem. Při vzniku této diplomové práce jsem si položila tři výzkumné otázky. Na tyto otázky jsem postupně získávala odpovědi rozebráním získaných dat. Výzkumné otázky zněly takto. První otázka byla: „V kterých aspektech subjektivního vnímání života proběhla změna?“. Druhá otázka byla: „Jaké změny v žebříčku hodnot nastaly?“. A poslední výzkumná otázka zněla: „Jak respondenti změnili své návyky?“. Díky těmto výzkumným otázkám jsem sestavila polostrukturovaný rozhovor obsahující 15 otázek. Z výsledků výzkumu vyplynulo, jak subjektivně respondenti vnímají změny ve svém životě po prodělaném infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací, jak změnily svůj hodnotový žebříček a jestli změnili své návyky například v oblasti stravování. Zda jsou stále zaměstnaní a jestli se změnila jejich finanční situace. Jaké je trápí obtíže v sexuální oblasti a v oblasti spánku. Jestli se změnil smysl jejich života a případné změny

78

v jejich rodinném životě. Jaké mají nyní zdravotní omezení. Dále například, jak odpočívali dříve a jak relaxují nyní. Lze říci, že respondenti se ve spoustě odpovědích vzájemně shodují. V následujícím textu bych se ráda věnovala odpovědím respondentů na výzkumné otázky. Odpovědi jsem získávala pomocí otevřeného kódování získaných dat. 

V kterých aspektech subjektivního vnímání života proběhla změna?

Tato výzkumná otázka zasahuje do většiny otázek rozhovoru a týkají se spousty oblastí života lidí. Odpovědi jsou v kategoriích 1, 2, 4, 5, 7 a 10. V těchto kategoriích nalezneme odpovědi respondentů z období před příhodou a nyní, kvůli vzájemnému porovnání. Kategorie 1 je rozdělena na tři subkategorie: před příhodou, po příhodě a zátěž při návratu do zaměstnání. Kategorie 2 se také dělí na tři subkategorie: před příhodou, po příhodě a nežádoucí vedlejší účinky. Kategorie 4, 5 a 7 se dělí na dvě subkategorie: před příhodou a po příhodě. Poslední kategorie 10 se také dělí na dvě subkategorie: pozitivní dopady a negativní dopady. U více než poloviny respondentů nenastala žádná změna v oblasti zaměstnání oproti období před příhodou. Takto odpovědělo 5 ze 7 respondentů. Díky tomu se také finanční situace zhoršila pouze pro 1 respondenta ze 7. Podle British Heart Foundation si lidé po prodělání srdečního infarktu myslí, že už se nikdy nebudou moci vrátit do zaměstnání. Proto v Anglii existují místní poradci, kteří pomáhají v překlenutí překážek na straně zaměstnavatele i zaměstnance. Oporu mají lidé v Anglii také v zákoně, kdy od roku 2010 mají jejich zaměstnavatelé povinnost provést přiměřené úpravy k odstranění znevýhodnění z důvodu jejich změny zdravotního stavu. V oblasti zdravotních omezení se před příhodou léčilo s hypertenzí pouze 3 ze 7 respondentů a nijak je to v jejich životě neomezovalo. Nyní je již antihypertenzivy a antikoagulantii léčí 7 ze 7 respondentů. Jako nejčastější nežádoucí účinek léčby respondenti uváděli častější tvorbu modřin, uvedlo ji 5 ze 7 respondentů. Podle Státního Zdravotního Ústavu bylo v roce 2011 pod odborným lékařským dohledem 86 tisíc pacientů pro akutní infarkt myokardu. Dále pak také uvádí, že oproti roku 2005 je o 25 % vyšší počet sledovaných pacientů léčených s hypertenzí. Tento nárůst přisuzují lepší informovanosti pacientů a větší důslednosti lékařů. V kategorii spánek nadpoloviční většina uvedla, že problémy se spánkem nemají a neměli ani před příhodou, odpověděli tak 4 respondenti ze 7. Problémy uvedli pouze 3 79

respondenti, kteří už před příhodou měli různé obtíže v oblasti spánku. Jak uvádí doktorka Nevšímalová ve svém článku o vztahu spánku a jeho poruch ke kvalitě života, spánkem člověk stráví asi 1/3 života. Spánkové poruchy jsou také rizikové pro vznik a opakování infarktů, mozkových příhod a dalších. Spánkové poruchy vedou k vyplavování stresového hormonu kortizolu a tím potencují aterosklerotické změny v cévách. V sexuální oblasti nezaznamenali žádnou změnu 3 respondenti ze 7, zlepšení pociťují 2 respondenti ze 7. Žádný respondent neuvedl změnu k horšímu. Katherine Kam ve svém článku uvádí, že někteří lidé po prodělání infarktu ztratí sexuální zájem. Cítí se méně atraktivní, pociťují vedlejší účinky léků a cítí se méně výkonní. Velmi častá je po infarktu i deprese, a to zejména u žen. V mém vzorku respondentů se toto nepotvrdilo. Emily Abramsohn ve své studii uvádí, že většina žen v jejím výzkumu začala se sexem již 4 týdny po infarktu. Pacientky i jejich partneři měli největší strach hlavně ze způsobení dalšího infarktu. Jen málo žen však dostalo informace od svého lékaře, a proto se většina z nich zeptala sama. Informace by prý chtěli získat především od svého kardiologa. Při položení otázky, zda měla příhoda pro respondenty nějaký pozitivní dopad na život odpověděl každý respondent jinak, pro každého bylo důležitější něco jiného. Několik respondentů bere jako pozitivum změnu stravování, lepší zvládání stresu a i strach o sebe sama. Žádný negativní dopad neshledali nadpoloviční většina, 4 respondenti ze 7. V každém setkání se smrtí zanechalo jiné pocity, pro někoho lepší pocit ze smrti, u někoho noční můry a strach. 

Jaké změny v žebříčku hodnot nastaly?

Na tuto výzkumnou otázku jsem získala odpovědi v kategoriích 3 a 6. I v těchto kategoriích jsou odpovědi respondentů z období před příhodou a nyní. Kategorie 3 je rozdělena na tři subkategorie: před příhodou, po příhodě a změny v rodinném životě. Kategorie 6 se dělí na dvě subkategorie: před příhodou a po příhodě. V kategorii smysl života a rodina uvedlo smysl svého života před příhodou i po příhodě rodinu, děti nebo vnoučata 6 ze 7 respondentů. Po příhodě se svým koníčkům začali více věnovat 2 respondenti. Pro 1 respondenta přestala být důležitá práce a začalo být důležité zdraví. Změny v rodinném životě pocítili všichni respondenti. Strach rodin a dětí o jejich zdraví uvedlo 6 ze 7 respondentů. Vztahy v rodině zůstaly stejné také pro 6 ze 7 respondentů, 1 respondentovi se vztahy s dětmi bohužel zhoršili. Jak ve své práci uvádí pan Nádvorník, dříve narození spoluobčané se v dnešní konzumní společnosti čím dál častěji 80

dostávají na okraj společnosti a izolují se. Mladší generace již moc nedokáží vstřebávat ze zkušeností starších a ty pak bohužel nemají komu své zkušenosti dále předat. Jako velmi významnou cestu k hledání vlastního smyslu života poukazuje i na církev. Církev ovšem ovlivňuje jen malou část společnosti. V mé diplomové práci například církev jako smysl života nebyla vůbec jmenována. Žebříček životních hodnot dokázali vytvořit všichni respondenti. Každý respondent uvedl 3 životní hodnoty pro něj důležité před příhodou a nyní. Na 1. místě vždy byla ta nejdůležitější. Při porovnání subkategorií před a po příhodě respondenti uváděli rodinu a děti na různých stupních, tato odpověď byla zároveň i nejčastěji uváděnou odpovědí. Pro 3 respondenty byla a je na 1. místě v žebříčku hodnot rodina. Rodina se také objevuje i na 2. místě, uvedli ji tam 3 respondenti před příhodou a 4 respondenti po příhodě. Na 3. místě shodně před příhodou i nyní uvedli 3 respondenti zdraví. Pro 4 respondenty se jejich hodnotový žebříček vůbec nezměnil. Další 3 respondenti svůj žebříček hodnot po příhodě lehce pozměnili, pro 2 respondenty se změnila hodnota zdraví a 1 respondent se začal více věnovat svým koníčkům. Ve svém článku o žebříčku životních hodnot pan Juřek definuje, co je vlastně životní hodnota. Uvádí, že je to životní hodnota, které si ve svém životě nejvíce ceníme, držíme se jich a snažíme se jimi ve svém životě řídit. Jsem proto velice potěšena, že v mém výzkumu na nejdůležitějších místech uváděli respondenti hodnoty rodinu a zdraví. 

Jak respondenti změnili své návyky?

Odpovědi na tuto výzkumnou otázku jsem získala vyhodnocením kategorií 8 a 9. Odpovědi respondentů jsou z období před příhodou a nyní. Kategorie 8 jsem rozdělila na dvě subkategorie: před příhodou a po příhodě. Kategorie 9 je rozdělena také na dvě subkategorie: stravování a návykové látky. V kategorii odpočinek a relaxace uvedl každý respondent jinou odpověď, každý je zvyklí odpočívat jiným způsobem. Stejné koníčky měli před příhodou i nyní nadpoloviční většina, 4 respondenti. Respondent, který dříve hrál závodně ping-pong ho již nyní hraje jenom rekreačně. Další respondent se přestal chodit saunovat. Po příhodě začalo více respondentů odpočívat u televize, před příhodou ji uvedl pouze 1 respondent, nyní již 3 respondenti. Na otázku, zda se šetří vědomě nebo ze zdravotních důvodů, odpověděli 2 respondenti, že ze zdravotních důvodů. Vědomě i ze zdravotních důvodů se šetří 3 respondenti. Nějak omezeni se necítí 2 respondenti.

81

Při výzkumu bylo zjišťováno, zda respondenti nějak změnili své stravovací návyky. Každý respondent se alespoň trošku snažil své stravování změnit, minimálně začali jíst více zeleniny. Žádnou speciální dietu nedrží 4 respondenti, jedí pouze více zeleniny. U 2 respondentů se po prodělání infarktu myokardu změnily chutě. Pouze 1 respondent své stravovací návyky změnil radikálně, začal jíst častěji ryby a nejí bíle pečivo. Při dotazování respondentů na závislost na návykových látkách jsem se dotazovala hlavně na alkohol a cigarety. Žádný ze 7 respondentů nepije lihoviny. Nikdy nekouřili a ani nyní nekouří 3 respondenti, pravidelně cigarety kouří 3 respondenti. Pouze 1 respondent s kouřením po proběhlé příhodě dokázal trvale přestat. Všichni dotazovaní respondenti byli samozřejmě svým ošetřujícím lékařem upozorněni na škodlivost kouření. Jak ve své práci MUDr. Sochor uvádí, pokud kuřáci přestali kouřit a vytrvali, mají stejně nízké riziko mortality jako nekuřáci. Také podle zahraničních studií, které ve své práci zmiňuje je kouření příčinou 36 % všech infarktů myokardu. Výskyt infarktu u kuřáků je také mnohonásobně vyšší u žen než u mužů. I častější pasivní expozice tabákovému kouři zvyšuje riziko infarktu, snižuje funkci komor a zvyšuje počet komorových arytmií. Léčba závislosti musí být zaměřena jak na psychickou závislost, tak i na fyzickou závislost. Je otázkou, zda jsou dnes kuřáci dostatečně motivování k odvykání, nejenom svým lékařem, ale i svým okolím.

82

10

Návrhy na řešení Výsledky mého výzkumu ujasňují představy o životě lidí po proběhlé resuscitaci a

infarktu myokardu. Poznatky mohou ošetřujícímu personálu poskytnout vhodnou motivaci a impulz, že ne vždy je všechna jejich práce marná. I člověk po protrahované resuscitaci a s nepříznivým vstupním výsledkem koronarografie se může vrátit ke své práci, ke svým koníčkům a dál žít kvalitním životem. Jak vyplynulo ze zjištěných výsledků, skoro pro polovinu respondentů nebylo důležité přestat s kouřením. Proto by intervence ošetřujícího specialisty měla být daleko větší, jelikož pacienti asi stále nedokáží pochopit, že kouření může být jednou z hlavních příčin jejich infarktu. Samozřejmostí by proto měla být návštěva ve specializované ambulanci pro odvykání kouření. Při zhodnocení dalších výsledků jsem zjistila, že svůj jídelníček upravili respondenti jenom drobně. Mají pocit, že vyšší příjem zeleniny vyváží ostatní nezdravé potraviny, které konzumovat nepřestali. Určitě by se i zde vyplatila větší intervence lékařů a zdravotních sester. Je otázkou, zda podrobnější screening populace by dokázal odhalit více skrytých a neléčených hypertoniků. Jistě by to mělo pozitivní vliv na četnost akutních koronárních příhod. S výsledky výzkumu bych ráda seznámila sestřičky a lékaře pracující na jednotkách resuscitační péče. Pokud by měli zájem, tak i specialisty v oboru kardiologie, kteří se o pacienty po propuštění z nemocniční péče starají.

83

11

Závěr Cílem mé diplomové práce „Život po životě“ Subjektivní vnímání života

po kardiopulmonální resuscitaci s diagnózou infarkt myokardu bylo získat informace o běžném životě a těžkostech našich pacientů s odstupem 1-2 let od příhody. Při zahájení práce na mé diplomové práci jsem si definovala 1 hlavní cíl a v něm 2 dílčí cíle. Následovala formulace 3 výzkumných otázek. Na tyto otázky jsem získala odpovědi výzkumným šetřením provedeným pomocí polostrukturovaných osobních rozhovorů s respondenty. První výzkumná otázka byla formulována takto: „V kterých aspektech subjektivního vnímání života proběhla změna?“. Respondentům prodělaná situace nepřinesla ve většině případů žádnou změnu zaměstnání oproti období před příhodou. V oblasti zdravotních omezení jsou nyní antihypertenzivy a antikoagulancii léčeni všichni respondenti, ale nijak je to v běžném životě neomezuje. Nadpoloviční většina uvedla nejčastějším nežádoucím účinkem léčby tvorbu hematomů. Nové problémy se spánkem prodělaná příhoda žádnému respondentovi nezpůsobila. Také v sexuální oblasti žádný z respondentů neuvedl zhoršení v porovnání s obdobím před příhodou, 2 respondenti dokonce pociťují zlepšení sexuální výkonosti. Při celkovém zhodnocení respondenty dokázali všichni najít své individuální pozitivum na prodělané situaci, které jim to dává do nynějšího života. Odpovědi byly velice individuální a rozdílné. Druhá výzkumná otázka byla formulována takto: „Jaké změny v žebříčku hodnot nastaly?“. Pro většinu respondentů byla rodina, děti nebo vnoučata, před příhodou i po ní, smyslem jejich života. Všichni respondenti uvedli, že prodělaná příhoda změnila jejich rodinný život, většina respondentů to hlavně přisuzuje strachu rodiny o jejich život. Také pro většinu respondentů se vztahy v jejich rodině vůbec nezměnili. Respondenti během rozhovorů vytvořili svůj vlastní žebříček 3 životních hodnot před příhodou i po ní. Na nejvyšších dvou příčkách ve většině případech měli rodinu a děti, jak před příhodou, tak i po ní. Na 3. příčce jmenovala skoro polovina respondentů zdraví. Při hledání odpovědi na třetí výzkumnou otázku: „Jak respondenti změnili své návyky?“ jsem zjistila, že každý z respondentů je zvyklí odpočívat jinak. Nadpoloviční většina provozuje nyní stejné koníčky, jako před příhodou. Znepokojivým výsledkem pro mne bylo, že skoro polovina respondentů je zvyklá relaxovat u televize. Při otázce, zda se cítí omezeni svým zdravotním stavem nebo sami sebou podvědomě, se pouze 2 ze 7 respondentů omezeni necítili. 84

V oblasti stravování respondenti žádné dramatické změny v reakci na proběhlou příhodu neprovedli. Skoro všichni se aspoň snažili zařadit do jídelníčku větší množství zeleniny, jinak nadpoloviční většina žádnou dietu nyní nedrží, nijak se neomezují. V části rozhovoru o závislostech respondenti uváděli, že nikdo z nich již nyní nepije lihoviny. Necelá polovina nikdy nekouřila a ani nyní nekouří. Stejně tak pro další necelou polovinu těch, kteří kouřili, nebyla příhoda dostatečným impulzem k odvykání a abstinenci. Na závěr bych ráda zdůraznila, že aktuální postupy v lékařské medicíně stále dokáží ošálit smrt a to i ve velice nepříznivé vstupní situaci. Výsledná kvalita života přežívajících pacientů je velice příznivá, pro mě až překvapivá. Proto bojujme o každý lidský život i s tou nejméně příznivou vstupní situací, můžeme mu totiž dát šanci na další život po životě.

85

Seznam použité literatury a pramenů ABRAMSOHN, Emily M. "I'm Not Just a Heart, I'm a Whole Person Here”: A Qualitative Study to Improve Sexual Outcomes in Women With Myocardial Infarction. Journal of the American Heart Association [online]. 2013, 2013(2 (4), 17 [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www-ncbi-nlm-nih-gov.ezproxy.muni.cz/pmc/articles/PMC3828784/?report=reader Bazální stimulace v ošetřovatelské a pedagogické praxi: sborník příspěvků Historicky III. mezinárodního kongresu bazální stimulace. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2009, 69 s. ISBN 978-80-254-5815-0. BERANOVÁ, Markéta. Kvalita života pacientů po infarktu myokardu [online]. Brno, 2015 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/418026/lf_b/Bakalarska_prace.pdf BOSSAERT, Leo. Kardiopulmonální resuscitace a automatizovaná externí defibrilace: manuál kurzu KPR/AED : podle doporučení ERC 2010. Vyd. 1. Edegem: European Resuscitation Council ve spolupráci s Českou resuscitační radou (ČRR) Fakultní nemocnice Hradec Králové, 2012, 30 s. ISBN 978-80-905234-1-8. British Heart Foundation: Returning to work after a heart attack [online]. [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.bhf.org.uk/heart-matters-magazine/wellbeing/returning-to-work BYDŽOVSKÝ, Jan. První pomoc. Vyd. 1. Praha: Grada, 2001, 74 s. ISBN 80-247-0099-9. ČUTKOVÁ, Helena. Vznik, význam a jednotlivé prvky bazální stimulace v ošetřovatelství. Jihlava, 2011, 53 s. Dostupné také z: http://knihovna.vspj.cz/bakalarskeprace/obhajene/nazev/Baz%C3%A1ln%C3%AD+stimulace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce PhDr. Kateřina Emmerová. DANCHIN, Nicolas a Emmanuel CUZIN. Srdeční infarkt: jak mu předcházet a jak se s ním vyrovnat. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006, 119 s. ISBN 80-736-7077-1. ELIÁŠOVÁ, Petra. Bazální stimulace z pohledu klienta v bezvědomí. Jihlava, 2011, 70 s. Dostupné také z: http://knihovna.vspj.cz/bakalarskeprace/obhajene/nazev/Baz%C3%A1ln%C3%AD+stimulace/vedouci/1271. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce Mgr. Markéta Křivánková. FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství I. Vyd. 1. Frýdek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2005, 50, 50 s. ISBN 80-239-6132-2. 86

FRIEDLOVÁ, Karolína. Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 168 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1314-4. GURKOVÁ, Elena. Hodnocení kvality života: Pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 224 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3625-9. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 408 s. ISBN 80-736-7040-2. JANOTA, Tomáš. Šok a kardiopulmonální resuscitace. Praha: Triton, 2011, 57 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-486-5. JUŘEK, Jaromír. Žebříček životních hodnot. In: : Edubase 2 [online]. 2012 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: http://www.jarjurek.cz/archiv/Vyuka/zebricek_zivotnich_hodnot_ucebnice.pdf KAM, Katherine. Sex After a Heart Attack: Is It OK? In: WebMD: Magazine - Feature [online]. [cit. 2016-05-05]. Dostupné z: http://www.webmd.com/sexrelationships/features/sex-after-a-heart-attack-is-it-ok KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1830-9. Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. 1. české vyd. Praha: Grada, 2013. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4083-6. KLEMENTA, Bronislav. Resuscitace ve světle nových guidelines. Olomouc: Solen, 2011, 61 s. ISBN 978-80-87327-79-1. KLEMENTA, Bronislav, Olga KLEMENTOVÁ a Pavel MARCIÁN. Resuscitace. Olomouc: Epava, 2014, 279 s. ISBN 978-80-86297-41-5. NÁDVORNÍK, Jan. Smysl života nebo cesta do pekel? [online]. Brno, 2011 [cit. 2016-05-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/84750/pedf_m/Nadvornik_Smysl_zivota.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa. Vztah spánku a jeho poruch ke kvalitě života. Neurologie pro praxi. 2006(2), 94-98. PASTUCHA, Dalibor. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV. Rehabilitace po infarktu myokardu. 1.vydání. Praha, 2007. 87

PLACHETA, Z.; BRÁZDOVÁ, Z.; KYASOVÁ, M.; MULLER, I.; PÁČ, L.; SIEGELOVÁ, J.; SYNEK, S.; ZAJÍČEK, F. Pokyny pro vypracování magisterské diplomové práce. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 37 s. ISBN 80-210-2431-3. SOCHOR, Ondřej. Prevalence kouření a užívání elektronických cigaret u produktivní populace města Brna v roce 2013. Předběžné výsledky Kardiovize Brno 2030 [online]. Brno, 2013 [cit. 2016-05-09]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/19373/lf_d/PREVALENCE_KOURENI_po_korekture.pdf. Disertační práce. Masarykova univerzita. SOVOVÁ, Eliška a Jarmila SEDLÁŘOVÁ. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2., rozš. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 255 s. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-4823-8. Státní

Zdravotní

Ústav:

SOUHRN

HODNOTÍCÍ

ZPRÁVY

PLNĚNÍ

CÍLŮ

DLOUHODOBÉHO PROGRAMU ZLEPŠOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA ČR V LETECH 2003 – 2012 [online]. 2014 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/CPVZ_aktualne/Priloha_c1_Zdravi2020_Souhrn_ Hodnotici_zpravy_plneni_cilu_Zdravi_21_v_letech_2003_2012.pdf?highlightWords=statistik a+infarktu ŠEVČÍK, Pavel. Intenzivní medicína. 3., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Galén, c2014, lvii, 1195 s. ISBN 978-80-7492-066-0. ŠKULEC, Roman. Novinky v kardiopulmonální resuscitaci podle guidlines 2015. Www.akutne.cz [online]. 2015, 27.11.2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.akutne.cz/res/publikace/lec-roman-nad-labem-novinky-v-kardiopulmon-lnresuscitaci-podle-guidelines-2015.pdf TACCONE, Fabio, Tobias CRONBERG, Hans FRIBERG, David GREER, Janneke HORN, Mauro ODDO, Sabino SCOLLETTA a Jean-Louis VINCENT. How to assess prognosis after cardiac arrest and therapeutic hypothermia. Critical Care [online]. 2014, 18(1), 202- [cit. 2016-05-08]. DOI: 10.1186/cc13696. ISSN 1364-8535. Dostupné z: http://ccforum.com/content/18/1/202 VESELKA, Josef. Infarkt myokardu. 1.vydání. Praha: JAN VAŠUT, 2001, 32 s. ISBN 807236-241-0.

88

Použité symboly a zkratky ABR

acidobazická rovnováha

ACD

arteria coronaris dexter

ACEI

inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin

AED

automatický externí defibrilátor

AHA

American Heart Association

ALS

advanced life support (rozšířená neodkladná resuscitace)

APTT

Aktivovaný parciální tromboplastinový test

ARO

Anesteziologicko resuscitační oddělení

ASA

kyselina acetylsalicylová

AV

atrioventrikulární

BLS

basic life support (základní neodkladná resuscitace)

CT

computed tomography (výpočetní tomografie)

EF

ejekční frakce

ECHO

echokardiografie

EKG

elektrokardiogram

ERC

European Resuscitation Council

FIKO

fibrilace komor

ICD

implantace cardioverter-defibrillator

ILCOR

International Liaison Committe on Resuscitation

IM

infarkt myokardu

JIP

jednotka intenzivní péče

KPR

kardiopulmonální resuscitace

MAP

mean arterial pressure (střední arteriální tlak) 89

NYHA

New York Heart Association

NZO

náhlá zástava oběhu

PCI

perkutánní koronární intervence

PTCA

perkutánní transluminární koronární angioplastika

RC

ramus circumflexus

RIA

ramus interventricularis anterior

RLP

rychlá lékařská pomoc

RMS

ramus marginalis sinister

TANR

telefonicky asistovaná resuscitace

TEN

trombembolická nemoc

UPV

umělá plicní ventilace

ZZS

zdravotnická záchranná služba

90

Seznam příloh Příloha č.1

Návrh strukturovaného rozhovoru

Příloha č.2

Žádost o umožnění průzkumu dokumentace pacientů Nemocnice Jihlava

91

Příloha č.1 - Návrh strukturovaného rozhovoru  Představení diplomové práce Demografické údaje: Muž

X

Žena

Věk:_____________ let Rodinný stav: ženatý/vdaná  svobodný/á



soužití s partnerem  rozvedený/á



ovdovělý/á



Použité zkratky: příhoda = AIM a resuscitace

1) Jaké bylo Vaše zaměstnání před a po příhodě?

2) Omezoval Vás nějak Váš zdravotní stav před příhodou a omezuje Vás nyní?

3) Potřeboval(a) jste nějakou léčbu a léky, abyste mohl(a) fungovat v běžném životě před příhodou? 4) Jakou potřebujete léčbu a léky, abyste mohl(a) fungovat v běžném životě nyní, zatěžuje vás více? Pociťujete nějaké vedlejší účinky aktuální léčby?

5) Co bylo smyslem Vašeho života před příhodou a co jím je dnes?

6) Dostačoval Váš finanční příjem pro běžný život dříve a dostačuje i dnes?

7) Jak jste byl(a) spokojený(á) se svým spánkem před příhodou a jak spíte nyní?

8) Pokuste se seřadit své životní hodnoty do žebříčku od nejdůležitější po nejméně důležitou tak, jak jste je vnímal(a) před příhodou a po příhodě před příhodou a nyní?

9) Nastala nějaká změna ve vašem sexuálním životě, pokud ano, jaká?

10) Jak jste zvyklý(á) odpočívat nyní a jak jste relaxoval(a) před příhodou? Odpočíváte nyní více? Je důvodem, že se nyní vědomě více šetříte nebo je to ze zdravotních důvodů?

11) Změnily se nějak Vaše návyky, například stravovací nebo závislosti, pokud ano, jak?

12) Jestliže jste se vrátil(a) do zaměstnání, jak vnímáte pracovní vytížení a psychickou zátěž dříve a nyní. V čem konkrétně je největší rozdíl?

13) Jak příhoda zasáhla do vašeho rodinného života a změnilo se něco?

14) Měla příhoda nějaký pozitivní dopad na Váš život?

15) Měla příhoda nějaký negativní dopad na Váš život?

Příloha č.2 - Žádost o umožnění průzkumu dokumentace pacientů Nemocnice Jihlava

Masarykova univerzita. Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství ŽIVOT PO ŽIVOTĚ

Recommend Documents