MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY ČESKO-MAKEDONSKÉ LITERÁRNÍ VZTAHY VE VZÁJEMNÝCH PŘEKLADECH DIPLOMOVÁ PRÁCE

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY

ČESKO-MAKEDONSKÉ LITERÁRNÍ VZTAHY VE VZÁJEMNÝCH PŘEKLADECH

DIPLOMOVÁ PRÁCE

VYPRACOVALA: BC. EVA VODIČKOVÁ VEDOUCÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE: PROF. PhDR: IVAN DOROVSKÝ, DRSC.

BRNO 2007

1

Naformátováno: Písmo: 12 b.

PROHLAŠUJI, ŽE JSEM DIPLOMOVOU PRÁCI ZPRACOVALA SAMOSTATNĚ A POUŽILA JSEM JEN LITERATURU UVEDENOU V SEZNAMU LITERATURY, KTERÝ JE V PRÁCI UVEDEN.

V Brně dne 11. 5. 2007

2

Naformátováno: Zarovnat do bloku

Za konzultace a poskytnuté informace děkuji prof. PhDr. Ivanovi Dorovskému, DrSc.

3

OBSAH ÚVOD ………………………………………………………………….……......................... 5 1. VZÁJEMNÉ ČESKO-MAKEDONSKÉ LITERÁRNÍ STYKY DO ROKU 1945 .............. 7 2. VZÁJEMNÉ ČESKO-MAKEDONSKÉ LITERÁRNÍ STYKY PO ROCE 1945 ……...... 9 3. MAKEDONSKÁ LITERATURA V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 1945..................... 9 3.1. POEZIE ………………………………………………………....................................... 11 3.2. PRÓZA ………………………………………………………........................................ 15 3.3. ANTOLOGIE ……………………………………...…………...................................... 18 3.4. PERIODIKA A DENNÍ TISK……................................................................................. 29 3.5. LITERÁRNÍ LEXIKONY SPISOVATELŮ …………………….................................. 39 4. ČESKÁ LITERATURA V MAKEDONII…………….......……..................................... 43 4.1. STRUŽSKÉ VEČERY POEZIE ………………………………………………………. 43 4.2. HISTORIE A SOUČASNOST ………………………………………….………. .. .. .. 43 4.3. ČESKÁ A SLOVENSKÁ ÚČAST NA STRUŽSKÝCH VEČERECH POEZIE …….. 46 4.4. VYDANÍ ČEŠTÍ AUTOŘI NA STRUŽSKÝCH VEČERECH POEZIE ...................... 48 5. SLOVNÍK PŘEKLADATELŮ…………….......……........................................................ 49 6. REJSTŘÍKY…………….......……..................................................................................... 61

Naformátováno: Čeština

6.1. REJSTŘÍK AUTORŮ………............................…….......……....................................... 61

Naformátováno: Čeština Naformátováno: Čeština

6.2. REJSTŘÍK PŘEKLADATELŮ ........................…….......……....................................... 81


6.3. REJSTŘÍK NÁZVŮ VYDANÝCH PŘEKLADŮ ČESKY …...................................... 100


6.4. CHRONOLOGICKÝ REJSTŘÍK ……......................................................................... 101

Naformátováno: Čeština Naformátováno: Čeština Naformátováno: Čeština

ZÁVĚR ………………………….…………………………………................................... 103 РЕЗИМЕ ………………….……………………………………….................................... 106 POUŽITÁ LITERATURA …………………………………………................................ 111

Naformátováno: Normální, Doleva, Odsazení: Vlevo: 0", Řádkování: jednoduché

4

ÚVOD

Cílem mé magisterské diplomové práce je nastínění českých a makedonských literárních vztahů. Pod česko-makedonskými literárními vztahy je třeba rozumět

Odstraněno: v českém a makedonském jazyce

vzájemné překlady literárních děl, uveřejněných knižně nebo v časopisech a v denním

Odstraněno:

tisku, které předznamenaly vzájemné přiblížení českého a makedonského literárního vývoje.

Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: novinách

Zaměřila jsem se především na období po roce 1945, kdy začala intenzivnější

Odstraněno: četnější

překladatelská aktivita. O výběru překládané literatury tehdy nerozhodovala vždy jen umělecká hodnota literárních děl. Bylo tedy velmi přínosné, že na překladatelské pole začali vstupovat noví, vzdělaní překladatelé, kteří pro překladatelskou činnost měli odbornou jazykovou průpravu a širokou znalost světového kulturního a literárního

Odstraněno: světového

vývoje. Proto se umělecká hodnota překládaných děl začala zvyšovat. Díla makedonských básníků, prozaiků a dramatiků u nás po roce 1948 nesměla knižně vycházet. Mimokulturní faktory tak často ztěžovaly pronikání makedonské literatury vesměs vysokých hodnot.

Odstraněno: ¶ Odstraněno: S Odstraněno: se Odstraněno: pro každý z obou jazyků.

Ve své práci se soustředím na popis, úlohu a na souhrn překladů, na jejich původ a zvláštnosti, které jsou pro ně typické. V souhrnu přeložených děl nemohu od

Odstraněno: Při tvoření s Odstraněno: Odstraněno: novinách

sebe odtrhnout překlady a ohlasy uveřejněné v časopisech nebo denním tisku

Odstraněno: překlady z dostupných

(Literární měsíčník, Světová literatura, Rovnost, Lidová demokracie, Universitas,

Odstraněno: ch

Kulturní tvorba, Rudé Právo). Je nutné zmínit i část z dějin literatury, která je potřebná k seznámení se s prostředím, ve kterém autoři svá díla tvořili.

Odstraněno: ů určených oblasti

Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0" Odstraněno: Také

Důležité je srovnávání látky, kterou čerpám z obou literatur, a poukázat na

Odstraněno: c

zvláštní rysy v překladech. Cílem mé práce je tedy shrnout a srovnat překladový

Odstraněno: é Odstraněno: ,

materiál české nebo makedonské umělecké literatury.

Odstraněno: ím

Chci také nastínit základní literaturu, jež je k tomuto tematickému okruhu určena a kterou uvádím jako použitou literaturu. Snažila jsem se vysledovat hodnotu a význam přeložených děl. Podávám ucelený seznam dosud přeložené makedonské literatury v českém

Odstraněno: é literatury pro literární prostředí obou jazyků Odstraněno: Pokusila jsem se o vyhotovení přehledu, dosud přeložené a vydané literatury, který je platný pro obě jazykové skupiny a zároveň Odstraněno: p

prostředí, kterou doplňuji o slovník překladatelů s bio-bibliografickými údaji

Odstraněno: ější

o některých významnějších překladatelských osobnostech, které nám svými překlady

Odstraněno: é Odstraněno: e

přibližovali nebo přibližují makedonskou literaturu.

Odstraněno: ích.

5

Důležité je alespoň v náznacích nahlédnout do minulosti, jelikož z historie česko-makedonských překladů se dá rozpoznat dnešní překladatelský posun. Pochopíme tak skutečný vývoj v překladatelské oblasti, ale hlavně proměny a kvalitu současné překladatelské tvorby. Nejprve podávám stručný přehled vzájemných česko-makedonských a českojugoslávských literárních vztahů. Tuto látku doplním a shrnu pomocí dostupné

Odstraněno: Měla jsem před sebou mnoho možností, jakým směrem zkoumání se vydám. Vybrala jsem si následující schéma. ¶ Odstraněno: vytvořím

literatury. Mohla jsem se opřít o monografii Ivana Dorovského České země a Balkán.

Odstraněno: .

Dále ve své práci rozdělím překlady, které vznikly v České republice a v Makedonii, do něhož zařazuji části zabývající se poezií, prózou, antologiemi,

Odstraněno: na české a makedonské prostředí

periodiky a denním tiskem a na závěr literárními lexikony. Přičemž do makedonského

Odstraněno: periodiky

oddílu zařazuji československou účast na Stružských večerech poezie a seznamuji s historií, významem a současností Stružských večerů poezie. Použitá literatura, soupis makedonských překladů a bio-bibliografie překladatelů má učinit obraz o překladech od roku 1945 do součastnosti. Práci jsem

Odstraněno: hrn Odstraněno: celit Odstraněno: dodnes.

doplnila o rejstříky autorů, překladatelů, názvů vydaných překladů česky Odstraněno: jmenný rejstřík, který má sloužit ke zpřehlednění práce

a o chronologický rejstřík. Vzhledem k rozsáhlosti tématu jsem se nemohla zabývat všemi body do podrobnosti. Máme tak před sebou náhled do vzájemné česko-makedonské

Odstraněno: nemohla Odstraněno: te

překladatelské činnosti po roce 1945, který může pomoci studentům a zájemcům o makedonskou literaturu. Výčet uvedených překladů není kompletní, ale obsáhl většinu knižních překladů a alespoň částečně překlady uveřejněné v literárních periodikách a denním tisku. Odstraněno: jednoho oddílu literární vědy dvou slovanských jazyků. ¶

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0", První řádek: 0"

1

6

1. Vzájemné česko-makedonské literární styky do roku 1945 První styky českého a makedonského prostředí se formovaly celá staletí. V existujících pracích o česko-jihoslovanských kulturních vztazích1 lze nalézt návrhy na periodizaci, která je dodnes těžištěm sporů literárních teoretiků. Přehledné

Odstraněno: stycích Odstraněno: je

zachycení česko-makedonských kulturních styků podává ve svých pracích slavista Odstraněno: po celou svou vědeckou dráhu

a balkanista Ivan Dorovský (1935).2 Vůbec první kulturní styky českého a makedonského prostředí se velice úzce propojovaly při zrodu slovanské literární vzdělanosti. Avšak v určitých obměnách se charakter cyrilometodějské tradice prolíná celým vývojem českého národa.3 Solunští

Odstraněno: Vzájemné českomakedonské styky byly součástí hospodářského, politického a kulturního procesu v SFRJ. Výrazný projev v pronikání literárních děl do českého a slovanského kulturního prostředí bylo nejintenzivnější v letech 1945 – 1956.¶

bratři Konstantin-Cyril (826 nebo 827 – 869) a Metoděj (před rokem 820 – 885) se svými žáky přinesli na Velkou Moravu ještě v Cařihradě přeložený evangeliář a další nejnutnější biblické texty.4 Ale skutečná propojenost našeho prostředí s Balkánem započala ovšem až

Odstraněno: vzdělanost v podobě hlaholského písma, do kterého byly přeloženy již v Cařihradě nejnutnější texty, které daly lidem porozumět bohoslužbám.

v 19. století, kdy vzrostl zájem o lidovou slovesnou tvorbu nejen Makedonie, ale všech


slovanských národů.5 Jazykovědné, archeologické, etnografické i literárněhistorické

Odstraněno: ,

práce povzbuzovaly vědomí etnické příbuznosti. Činnost zakladatele slavistiky Josefa

Odstraněno: . V

Dobrovského (1753 – 1829) je spjata s vytrvalým a dlouhodobým úsilím o poznání jak nejstaršího slovanského jazyka, tak i církevně slovanských památek a života soluňských bratří.6 1

Adresar posada Jugoslavije, Novi Sad 1986. DOROVSKÝ, Ivan: České země a Balkán. Kapitoly z dějin česko-makedonských a makedonsko-českých styků, Brno 1973. DOROVSKÝ, Ivan: Balkán a Mediterán, Masarykova univerzita, Brno 1997. DOROVSKÝ, Ivan: Dramatické umění jižních Slovanů. I. část 1918 - 1941, Masarykova univerzita, Brno 1995. DOROVSKÝ, Ivan: Makedonci žijí mezi námi, Masarykova univerzita, Brno 1998. DRUGOVAC, Milorad: Makedonskata kniževnost za deca i mladina od Džinot do Čingo, Skopje 1996. GJURČINOV, Milan: Sovremena makedonska kniževnost, Skopje 1997. Jugoslovenski književni leksikon, Beograd 1984. KONESKI, Blaže: Makedonska književnost, Beograd 1961. KONESKI, Blaže: Makedonskiot 19 vek, Skopje 1986. POLENAKOVIĆ, Charalampie: Stranici od makedonskata kniževnost, Skopje 1969. Slovník balkánských spisovatelů: Libri, Praha, 2001. Slovník spisovatelů. Jugoslávie, Praha 1979. Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. 2 DOROVSKÝ, Ivan: Bibliografie, Moravská zemská knihovna v Brně a Společnost přátel jižních Slovanů v České republice, Brno 2000. 3 Tamtéž, s. 201. 4 VAŠICA, Josef: Literární památky epochy velkomoravské, Lidová demokracie, Praha 1966. 5 DOROVSKÝ, Ivan: České země a Balkán. Kapitoly z dějin česko-makedonských a makedonskočeských styků. Brno, 1973. 6 Tamtéž, s. 201.

7


Odstraněno: G

Odstraněno: XIX

Odstraněno: WOLLMAN, Frank: Dramatika slovanského jihu 1888 – 1969, Praha 1930.¶

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno:


Ve shromažďování historického, geografického, lingvistického a literárního materiálu jižních Slovanů pokračuje zejména Pavel Josef Šafařík (1795 – 1861). Šafařík shrnul výsledky vědy také o makedonských Slovanech a poukázal na základní rysy pozdější spisovné makedonštiny. V té době byli Slované, obývající území Makedonie, řazeni k Bulharům. Stal se i prvním historickem makedonské literatury nejstaršího období i prvním lingvistou, který podal výklad a charakteristiku základních prvků makedonštiny.7 Období romantismu je v českých zemích spjato se zesíleným zájmem o slovanské jazyky, dějiny, literaturu a lidovou slovesnost. Pozornost k lidové slovesnosti ostatních slovanských národů obraceli Václav Hanka (1791 - 1861), František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852), Karel Jaromír Erben (1811 – 1870) Naformátováno: Písmo: 10 b.

a další.8 V makedonských dialektech se objevují překlady Hankových rukopisných padělků. Překladatelé, kteří tenkrát nevěděli, že jde o padělky, pokládaly RKZ za umělecky významné dílo. Svým překladem RKZ se snažili o burcování porobeného lidu na Balkáně k sjednocenému boji proti turecké porobě. Překlady (Konstantin Petkovič (1826 – 1897), Rajko Žinzifov (1839 - 1877) v odlišném společenskopolitickém a kuturním prostředí měly být součástí boje za církevní i politickou samostatnost. Pomáhaly zároveň povzbuzovat v lidu zájem o staré literární památky


a ukazovaly na starou slávu Slovanů.9 Zájem o jihoslovanskou lidovou slovesnou tvorbu stále zesiloval. Vrcholem tohoto období se stalo vydání rozsáhlého sborníku lidové tvorby jižních Slovanů bratří

Odstraněno: r Odstraněno: bylo Odstraněno: rů

Konstantina a Dimitara Miladinovových. Sbírka Bulharských lidových písní

Odstraněno: oubor

(Bălgarski narodni pesni, 1961) obsahoval unikátní soubor 665 lidových písní (z nich

Naformátováno: Písmo: Kurzíva

asi 100 bulh.), dětské hry, svatební obyčeje, legendy, přísloví a hádanky. Lidové písně

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: bírku

jsou zde rozděleny do 12 oddílů na samovilské, církevní, junácké, ovčácké, hajducké, Naformátováno: Písmo: 10 b.

smuteční, žertovné, milostné, svatební, žnecké, katarské a tzv. jiné staré.10 Sborník vzbudil živý zájem u jižních Slovanů, ale i v Čechách, na Slovensku a v Rusku. Makedonské lidové písně, obsažené v tomto jedinečném díle bratří Miladinovových, začínají pronikat do Čech hned po vydání sborníku v roce 1861 a právě v Čechách se mu dostalo prvního kritického ocenění. U nás jej jako první

Odstraněno: i

7

Tamtéž, s. 201. Tamtéž, s. 201. 9 Tamtéž, s. 202. 10 DOROVSKÝ, Ivan: Recepce literatury jižních Slovanů u nás, Albert, Boskovice 2003. 8

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49"

8

recenzoval (1862) Moric Fialka (1809 – 1869). Jejich dílo ovlivňovalo jak českou literární tvorbu, tak i folkloristiku.11 Písně ze sborníku Bulharských lidových písní

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: Sborníku

v 60. – 80. letech 19. století překládali mj. Jan Gebauer (1838 – 1907), Ervín Špindler Naformátováno: Písmo: 10 b.

(1843 – 1919), Josef Holeček (1853 – 1929), Emanuel Fait (1854 – 1929) aj.12 Emanuel Fait pokračoval v miladinovské tradici a jako první obrátil pozornost na

Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0"

makedonské lidově slovesné prozaické texty. Jeho mnohostranná činnost zesílila zájem o balkánské Slovany. V jeho pracích podává ucelený obraz o pohnuté historii, současnosti, lidové slovesnosti i o jazyce makedonských Slovanů. Některé Faitovy materiály neztratily na svém významu ani dnes. Byl prvním Čechem, který poznal Makedonii a její problematiku také z vlastní zkušenosti a že podal o ní do té doby nejobjektivnější a nejucelenější obraz.13 Faitovo dílo rozebral a hodnotil jeho přínos


pro poznání Makedonie v českých zemích Ivan Dorovský v díle České země Naformátováno: Písmo: 10 b.

a Balkán.14 Národně osvobozenecké úsilí makedonského lidu, které započalo koncem 19. století a vyvrcholilo Ilindenským povstáním (1903), to se setkalo s velkým ohlasem nejen v Čechách., ale i v samotné Makedonii. V českém a světovém tisku se objevila


řada návrhů na konečné řešení makedonské otázky.15

Odstraněno: 2

2. Vzájemné česko-makedonské literární styky po roce 1945 Vývoj makedonské literatury po roce 1945, kdy se vytvořily zcela odlišné politické, hospodářské, národnostní a kulturní podmínky, nejvíce poznamenamenalo makedonsky psané básnické, prozaické i literárněkritické dílo Kosty Racina (1908 – 1943) a tehdejší i pozdější tvorba Venka Markovského (1915 – 1988). Makedonská literatura se zapojila do vývojových tendencí ostatních jugoslávských národních literatur, které pak v poválečném téměř půlstoletí vytvořily meziliterární a obecně Naformátováno: Písmo: 10 b.

kulturní společenství.16

11

DOROVSKÝ, Ivan: České země a Balkán. Kapitoly z dějin česko-makedonských a makedonskočeských styků, Brno 1973, s. 202. 12 Tamtéž, s. 47 – 72. 13 Tamtéž, s. 202 - 203. 14 Tamtéž, s. 103 – 124. 15 Tamtéž, s. 125 – 198. 16 Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 36.

9

Odstraněno: DOROVSKÝ, Ivan: České země a Balkán. Kapitoly z dějin česko-makedonských a makedonskočeských styků, Brno 1973.¶ Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha, 2001.

Naformátováno: Text pozn. pod čarou,Text pozn. pod čarou Char Char Char Char,Text pozn. pod čarou Char Char Char, Zarovnat do bloku Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49"

Vzájemné česko-makedonské styky byly součástí hospodářského, politického a kulturního procesu v SFRJ. Výrazný projev v pronikání literárních děl do českého a slovanského kulturního prostředí bylo nejintenzivnější v letech 1945 – 1956. Na historii a vývoj česko-makedonských kulturních vztahů se koncem 20. století obracela konečně větší pozornost. Zájem o makedonskou a českou literaturu a kulturu všeobecně ovlivňovaly také vzájemné politicko-historické, kulturní a také hospodářské poměry mezi těmito zeměmi. Po druhé světové válce se kontakt

Odstraněno: našimi Odstraněno: č

s makedonským prostředím rozšířil a otevřel vlivům, které byly pochopitelně

Odstraněno: i

propojeny se složitými historickými událostmi.

Odstraněno: uje

První kontakty s makedonským literárním společenstvím přicházely v rámci Jugoslávie, kdy československo-jugoslávská kulturní spolupráce měla největší stabilitu

Odstraněno: írá se Odstraněno: , které byly na Balkáně mnohem složitější

právě v literatuře. V jiných oblastech kultury (hudba, divadlo, výtvarné umění) docházelo spíše k ovlivňování jugoslávského prostředí českými vlivy. Často napjaté vztahy neangažované federativní Jugoslávie se sousedními státy doslova bránily tomu, aby se o makedonském národě, jeho dějinách, literatuře a kultuře u nás i v ostatních tzv. socialistických zemích mluvilo a psalo. Umělecké hodnoty makedonské básnické tvorby si však přece jen dokázaly prorazit cestu také Naformátováno: Písmo: 10 b.

k českým a slovenským čtenářům a posluchačům.17 K prohloubení vzájemných kulturních styků došlo při zahájení studia makedonského jazyka a literatury v Praze a Brně. Ve studijním roce 1993/1994 bylo na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně poprvé za celou dobu existence brněnské univerzity zahájeno také studium makedonského jazyka a literatury. Spolu se studiem slovinského jazyka a literatury, které bylo na univerzitě v Brně poprvé otevřeno ve studijním roce 1995/1996, tak bylo zkompletováno studium slovanských jazyků a literatur v této brněnské vysokoškolské instituci. První lektorkou slovinštiny a makedonštiny v Brně (1995 – 1997) byla básnířka, překladatelka a literární


historička Bystrica Mikulovská (1930).18 Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze bylo zahájeno studium makedonského jazyka a literatury ve studijním roce 1978/1979. V letech 1994 – 1997 zde působí jako lektor makedonského jazyka literární kritik doc. dr. Vele Smilevski (1949).

17 18

DOROVSKÝ, Ivan: Recepce literatury jižních Slovanů u nás, Albert, Boskovice 2003, s. 56. Tamtéž, s. 58.

10

Odstraněno: 3

3. Makedonská literatura v České republice po roce 1945 Rozvoj makedonské literatury po roce 1945 byl nejprve součástí poválečného jihoslovanského meziliterárního společenství. Do českého prostředí pronikali nejprve makedonští literáti v rámci Jugoslávské federativní republiky a teprve později se

Odstraněno: j

makedonští tvůrci objevují samostatně. Vše záviselo na mimojazykových vlivech. Odstraněno: ¶

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

3.1. Poezie

Odstraněno: 3

Slavko Janevski19 (1920 – 2000) jako básník není neznámý ani českému


čtenáři. Svědčí o tom již vydaný výbor (1976) z jeho poezie v literární revue Světová literatura.20 Přičemž tento exkurz do Janevského tvorby byl úspěšnou předzvěstí pozdějšího, tentokrát již knižního, vydání antologie Tanečnice na dlani,21 která je kvalitním nástinem básnického díla22 jednoho z literárně nejplodnějších makedonských

Odstraněno: . Odstraněno: ,


tvůrců. Svým dílem Slavko Janevski otevřel společně s dalšími autory cestu k žánrové pestrosti. K charakteristickým rysům jeho básní patří emotivní magičnost slova a originální obrazotvornost. Jeho verš je plný hloubky. Den bojuje s nocí, dobro Odstraněno: o

se zlem. V Janevského tvorbě nenalezneme plané iluze, sebeklam, ale jen ryzí pravdu,


pomocí které se vyrovnává nejen s politickými problémy, ale i s mnoho dalšími

Odstraněno: N


aspekty. Ve svých verších se projevuje hrou se symboly.

Odstraněno:

19

JANEVSKI, Slavko – *11. 1. 1920 Skopje – † 2000 Skopje, makedonský básník a prozaik, autor děl pro děti a mládež, malíř, scénárista, režisér a akademik. Patří k zakladatelům moderní makedonské povídky, novely, románu a tvorby pro mládež. Vystudoval střední technickou školu. Po roce 1945 založil a redigoval lit. noviny pro děti Pioner a Titovče. Byl redaktorem časopisu Nov den a Sovremenost a listu Chorizont. Dále byl jedním ze zakladatelů humoristického listu Osten. Byl též hl. redaktorem vydavatelství Makedonska kniga, členem PEN klubu a MANU, prezidentem SVP a Spolku makedonských spisovatelů. Z jeho tvorby zmiňme sbírky básní Pruga na mladosta (1946, Trať mládeže – společně s Aco Šopovem), Pesni (1950, Básně), Leb i kamen (Chléb a kámen, 1957), Evangelie po Itar Pejo (Evangelium podle Chytrého Petra, 1966), Kainavelija (Kainábelie, 1968), Astropeus (Hvězdný člověk, 1980), novelu Ulica (Ulice, 1950), román Selo zad sesumte jaseni (Vesnice za sedmi jasany, 1952). České ukázky nalezneme v ant. Snímky krajiny poezie (1966), Zelený host (1969), Svítání za tmavých nocí (1964), Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (1975), Tanečnice na dlani (1979), Modré nebe nad Ochridem (1995), Tajemství květu (1996), Tajemná komnata (2002) aj. (In: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 232 – 234.). 20 JANEVSKI, Slavko: Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1976, s. 2 – 11, přeložili Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. 21 JANEVSKI, Slavko: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979, 116 stran, přeložili Pando Kolevski, Emanuel Frynta a Jaroslav Kabíček. 22 Výbor byl sestaven z makedonských originálů Izbor 2 (Výbor 2, 1969) a Pesni – Pesme (Básně, 1975).

11

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: Družstva Odstraněno: í Odstraněno: é

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: není Kurzíva Odstraněno: , Odstraněno: , Odstraněno: , Odstraněno: ,

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Žádná z básní, která již dříve vyšla v antologiích Zelený host (1969) a Snímky krajiny poezie (1966) se zde neopakuje. Z úcty k zesnulému překladateli Emanuelu Fryntovi (1923 – 1975) je ve výboru Tanečnice na dlani zařazeno několik básní právě

Odstraněno: zde Odstraněno: .

v překladu této vzácné osobnosti.23 Výbor se skládá ze tří částí.24 První z nich obsahuje básně ze sbírek Chléb

Odstraněno: .

a kámen (1957, Leb i kamen) a Evangelium podle Chytrého Petra (1966, Evangelie po Itar Pejo). Druhý cyklus uvádí téměř kompletně sbírku Kainábelie (1968, Kainavelija). Závěrečná část je souhrnem sbírky Hvězdný člověk (1980, Astropeus), která byla tehdy uveřejněna zatím pouze časopisecky a dávala tak tušit budoucí podobu básníkova vývoje. Tanečnice na dlani (1979) je prvním samostatným výborem poezie od jednoho makedonského autora v češtině. O kvalitě výboru nám může již ledacos Odstraněno: 25.

napovědět edice, ve které byla jeho poezie vydána.26


Slavko Janeski byl asi i prvním makedonským spisovatelem, který po válce Naformátováno: Písmo: 10 b.

v roce 1957 navštívil Československo.27 Třicetiletý vývoj melancholického básníka makedonské poválečné generace Mateji Matevského29 (1929) je zachycen výborem Časný rozhovor s podzimem30 s ilustracemi Heleny Tomáškové-Willmannové.

Odstraněno:

28

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: . Výbor je Odstraněno: ován

23

JANEVSKI, Slavko: Nejprve nůž; Cesta; Zem; Mozek; Oči. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979, přeložil Emanuel Frynta. 24 JANEVSKI, Slavko: Malá tajemství: Řekni, býku; Tajemství, hra, význam; Malé tajemství; Modlitba; Bez dna; Zvláštní zákon; Bdění; Bílý žal; Dar; Dobrou noc, Jano; Bezejmenný; Tajuplné balkánské otazníky; Míra; Chytrý Pejo o někom jiném; Pod hlavičkou Různé; Dušičky; Tanečnice na dlani; Kainábelie: 1 NŮŽ, ČLOVĚK, ZEM: Dlaň, Nejprve nůž; Protizákonný zákon; Cesta; Zem; Báseň o kainábelském běženci; Řeka; Neznámý vojín; Vrahové lidského klidu; Památník vítěze; Tehdy umře i láska; 2 SINAJA: Raport před jarem; Sinaja 1; Sinaja 2; Sinaja 3; Sinaja 4; Sinaja 5; Sinaja 6; Sinaja 6 + 1; Matka vražednice; Freska; Spící pohádka; 3 ANATOMIE: Mozek; Uši; Oči; Jazyk; Hrtan; Srdce; Plíce; Žaludek; Ruce; Nohy; Kosti; Žíly; Kůže; Krev; Nové básně: Obyčejná báseň; Snění; Zkamenělý Orfeus; Astropeova hymna barev; Pět šakalů Astropeovy zimnice; Poslední medvěd; Současník. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979. 26 V edici Plamen (nakladatelství Odeon) vyšlo několik desítek autorů nejlepší světové poezie (Martinson, Pasolini, Pasternak, Stevens, Tzara, Williams aj.), a tak Slavko Janevski je zde zařazen mezi ty nejlepší básníky své doby. 27 DOROVSKÝ, Ivan: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, s.5. 29 MATEVSKI, Mateja - *13. 3. 1929 Istanbul (Turecko), makedonský básník, divadelní kritik a překladatel, akademik. Studoval na filozofické fakultě skopské univerzity. Byl ředitelem rozhlasu a televize ve Skopji. Z jeho tvorby zmiňme sbírky básní Doždovi (Deště, 1956), Ramnodenica (Rovnodennost, 1963), Perunika (Kosatec, 1976), Krug (Kruh, 1977), Lipa (Lípa, 1980) a Radjanje na tragedijata (Zrození tragédie, 1985). České ukázky nalezneme v ant. Snímky krajiny poezie (1966), Modré nebe nad Ochridem (1995), v samostatném výboru Časný rozhovor s podzimem (1987) aj. (In: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 367 – 368.). 30 MATEVSKI, Mateja: Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987, 92 stran, přeložila Zlata Kufnerová. Výbor postihuje myšlenkový a poetický vývoj básníkovi osobnosti od jeho mimořádného debutu sbírkou Deště (Doždovi, 1956), do sbírky Zrození tragédie (Radjanje na tragedijata, 1985).

12

Odstraněno: ou Odstraněno: ou Odstraněno: ou

Naformátováno: Zarovnat do bloku Odstraněno: ,

Odstraněno: ,

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Odstraněno: in

V Časném rozhovoru s podzimem (1987) se můžeme setkat mimo jiné s lyrikou oproštěnou od sentimentality, která je originální ve své obraznosti a kontinuitě. V začátcích vzbuzoval básník pozornost kritické veřejnosti nejen v Makedonii, ale i v zahraničí. Překladatelka Zlata Kufnerová (1935) do výboru zařadila 56 básní31 z Matevského sbírek Deště (Doždovi, 1956), Rovnodennost (Ramnodenica, 1963), Kosatec (Perunika, 1973), Kruh (Krug, 1977), Lípa (Lipa, 1980) a Zrození tragédie (Radjanje na tragedijata, 1985) a celý výbor opatřila svým krátkým doslovem o poezii Mateji Matevského. Mateja Matevski píše většinou volným veršem místy zpestřeným rýmem a asonancemi. Má vytříbený cit pro hudebnost a aliteraci verše. Je u něj patrna oblíbenost přírody jako symbolu a často přírody užívá ve své živé i neživé podobě v básních. Jeho nejlepší básně jsou právě pevně spjaty s němou krásou přírody. Mezi

Odstraněno: Navazuje na lidovou slovesnost, kterou koření moderním výrazivem a zvukomalbou. Odstraněno: ji Odstraněno: ve verši, který se tak stává nástrojem personifikace

Matevského často užívané přírodní obrazy patří voda, jezero, kámen, kořen, déšť,

Odstraněno: K j

skála, tráva, strom a další. Metaforiku čerpá z venkovské přírody, která se mu stala

Odstraněno: poezii se řadí

inspirací. Smutně rekapituluje osud nejen svých předků, ale i součastníků. Odchod se

Odstraněno: , které Odstraněno: jeho

stává také častým stavebním kamenem jeho básní. Matevského poezie je velice často překládána a obdivována. Zlata Kufnerová na závěr doslovu dodává, že i u nás bylo možné se již s tvorbou Mateji Matevského setkat,32 ale jako samostatný český výbor z jeho tvorby je Časný rozhovor s podzimem (1987) dílem prvním. Matevski se již za

Odstraněno: , Odstraněno: ,

svého života setkává s oceněním své tvorby a dostalo se mu řady domácích Odstraněno: ocenění

i zahraničních cen.33


Vydaný výbor recenzoval v Literárním měsíčníku34 Ivan Dorovský (1935).


Matevského vidí jako zralého tvůrce intimní lyriky často mediteránního typu, který k vlastní barvě a zvuku svých veršů přišel trnitou cestou. V jeho verších vidí silnou obraznost, funkční metaforiku, sílu osobního prožitku, pochybností i objevů, tichého rozjímání, vzruchu, strachu a nespavosti. Uvádí, že z národních literatur Jugoslávie je

31 MATEVSKI, Mateja: Balada o čase; První noc; Seno; Cestování; Zvony; Šeřík; Humno; Topol; Západ slunce; Tráva; Cesta; Jezero; Hledaje břeh; Časný rozhovor s podzimem; Jezero; Kameny; Jarní; Hodokvas; Iluze; Láska; Měsíc; Osamění; Daleké hlasy; Návrat; Mráz; Kořeny; Výška; Stín; Zrození světlušky; Smrt světlušky; Plot; Koncert; Skála; Déšť; Holubi; Vstup do zahrady; Lípa; Nirvána; Planá oliva; K tématu o Ikarovi; Pohyb; Sníh; Proměny; Kulka; Zrození tragédie; Nůž; Osvětim; Antropologické muzeum; Ostrov; Orel had a kaktus; Stopy; Osamělost; Na břehu; Aztécký kalendář; Noční kroky; K tématu o Odysseovi. In: Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987. 32 MATEVSKI, Mateja: Zvony; Strach. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, přeložil Luděk Kubišta. MATEVSKI, Mateja: Deště; Kořen. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983. 33 Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987, s. 86. 34 DOROVSKÝ, Ivan: Potřebný rozhovor. In: Literární měsíčník, č. 6, 1988, s. 126 – 127.

13

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

makedonská literatura u nás známá nejméně, a tak vydání výboru poezie tohoto známého tvůrce, jehož tvorbu velmi dobře přiblížil, je proto záslužným činem. Protože

Odstraněno: asloužilým

makedonská literatura je dozajista součástí evropského a světového literárního Naformátováno: Písmo: 10 b.

procesu.35 Dalším makedonským básníkem, který byl přiblížen českému čtenáři, byl Vele Smilevski37 (1949). Vele Smilevski je básníkem, literárním kritikem, esejistou a rozhlasovým redaktorem. V letech 1994-97 působil jako lektor makedonského jazyka na Karlově univerzitě v Praze.

38

Ukázky z jeho tvorby můžeme nalézt

v antologiích Modré nebe nad Ochridem39 (1995) a Tajemství květu40 (1996). Obšírněji se s jeho poezií můžeme setkat ve výboru Příliv v živém masu.41 Výbor je rozdělen do tří tematických částí42 a je ilustrován pražskými motivy a ornamenty z tvorby

Odstraněno:

36

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: , Odstraněno: který

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: . Odstraněno: P

básníkovy ženy Nadice Milevské. V předmluvě Sávy Heřmana se můžeme seznámit se Smilevského básnickou etapou jeho tvůrčí dráhy. Píše o něm jako o básníkovi, který už nepatří mezi básníky mladé generace. Vstupuje na pole poezie sbírkou Obraz, který spaluje (Slika što sogoruva, 1974). Od jiných tvůrců poezie se Vele Smilevski liší 35

Tamtéž, s. 126 – 127. SMILEVSKI, Vele - *6. 5. 1949 Novo Selo (Makedonie), makedonský básník, literární kritik a vědecký pracovník. Studoval na filozofické fakultě skopské univerzity. Pracoval jako novinář, nakladatelský a rozhlasový redaktor. 1994 – 97 byl lektorem makedonského jazyka a literatury na Karlově univerzitě v Praze. Z jeho tvorby zmiňme sbírky básní Slika što sogoruva (Obraz, který spaluje, 1974), Kafez (Klec, 1978), Ikra vo slavinata (Jikra v pípě, 1989), sestavil pětisvazkovou edici Makedonskata kniževnost vo kniževnata kritika (Makedonská literatura v literární kritice, 1973 – 74) aj. České ukázky z jeho tvorby nalezneme v ant. Modré nebe nad Ochridem (1995), Tajemství květu (1996) a v samostatném výboru Příliv v živém masu (1997). (In: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 542.) 38 DOROVSKÝ, Ivan: Recepce literatury jižních Slovanů u nás, Albert, Boskovice 2003, s. 58. 39 SMILEVSKI, Vele: Program plus: Chobotnice; Papoušek; Bereš jí dech; Přece jen: zrození; Uprostřed cesty; Zahrada. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. 40 SMILEVSKI, Vele: SOS; Uprostřed cesty; Tečka; Zrcadlo. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. 41 SMILEVSKI, Vele: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997, 51 stran., přeložili Pando Kolevski, Zlata Kufnerová a Ivan Dorovský. 42 SMILEVSKI, Vele: Otevřené okno, létání: Strach; Otevřené okno, létání; Kruh; Houpačka; Příliv; Voda; Současnost a budoucnost; Křik; Květ; ***; Důležitý bod; Zběsilost –o- slova; Zrcadlo; Mlč; Klec; Z rána se vše může stát; přeložil Pando Kolevski. Základy: Návyk; Základy; Holub; Zrcadlo; SOS; Orální gymnastika; Uprostřed cesty; Tečka; přeložila: Zlata Kufnerová. Zahrada: Program plus: chobotnice; Přece jen: zrození; Papoušek; ***; Uprostřed cesty; Zahrada; přeložil Ivan Dorovský. In: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997. 37

14


Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

Odstraněno: , Odstraněno: ,

svým niterným vztahem k jazyku. Jeho jazyk je úsporný. Využívá všech odstínů slova, synonymity a vymezování polarity předmětů. Rezignuje na sebemenší popis, který je spleten a okrášlen básnickými ozdobami. Pracuje se zdánlivě nepoetickými jednotlivostmi. Dovede nás překvapit originální asociací a svérázným využitím synonymiky a homonymity. Smilevski prokazuje, že mu není cizí ani grafická poezie, Naformátováno: Písmo: 10 b.

se kterou si pohrává.43 Na závěr se Sáva Heřman vyjadřuje k obtížnému překládání mistrovského jazyka ve verších Veleho Smilevského. Jejich překlad si vyžádal tvůrčí přístup


a přesné porozumění autorovu tvůrčímu procesu.44

Odstraněno: Přebásnění originálu, a přitom zachovat jeho individuální i národní specifiku bylo proto mimořádně náročné.¶

3.2. Próza

Odstraněno: 3

Spisovatel a novinář Karel Konrád46 (1899 – 1971) byl představitelem

Odstraněno: , Odstraněno:

45

poetismu v próze. Je jedním z československých spisovatelů, kteří se v roce 1946


zúčastnili zájezdu do republik poválečné federativní Jugoslávie. Své zážitky zpracoval

Odstraněno:

nejprve v črtách a reportážích pod názvem Šestinásobná ozvěna (1948). Za necelých deset let je vydal opět, tentokrát již ve zkrácené podobě jako Jugoslávské kolo.47

Odstraněno: , Odstraněno: člen skupiny Devětsil, Odstraněno: en

Karel Konrád byl autorem, který důsledně propagoval lyrizaci epického textu. Tento styl tvorby použil ve svém cestopisu, a tak ho vyčlenil z řady děl

Odstraněno: zemí Odstraněno: , Odstraněno: .

podobného žánru.

43

SMILEVSKI, Vele: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997, s. 5 – 7. Tamtéž, s. 7. 46 KONRÁD, Karel – *28. 3. 1899 – †11. 12. 1979, český spisovatel novinář, člen skupiny Devětsil. Studoval na lounské reálce spolu s K. Bieblem, kde v roce 1917 odmaturoval. Prakticky ihned po maturitě musel narukovat. Po první světové válce studoval chemii na technice, poté dějepis a zeměpis na Univerzitě Karlově, žádný z oborů nedokončil. V roce 1925 pracoval jako redaktor v Rudém právu, zde se nepohodl a odešel z redakce, vrátil se až v letech 1945–1948.V roce 1930 založil časopis Trn, který redigoval až do roku 1933.Od roku 1946, se zapojil do činnosti ve filmovém studia Barrandov, kde pracoval až do roku 1957, kdy odešel do penze. Karel Konrád procestoval Francii, Itálii, Jugoslávii a Polsko. Z jeho tvorby zmiňme Dinah (1928), Rozchod! (1934), Šestinásobná ozvěna (1948), Jugoslávské kolo (1956) aj. (Dostupné z: http://www.wikipedie.org/wiki/Karel_Konr (cit. 2007-07-08) 47 KONRÁD, Karel: Jugoslávské kolo, Praha 1956. 44

15

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49"


Jugoslávské kolo (1956) obsahuje kromě reportážních črt ze Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Dalmácie též samostatný oddíl z Makedonie.

Odstraněno: é

Makedonská část je složena z šesti črt, které se vztahují především k okolí Ochridu, kde se z celého tamějšího pobytu nejvíce Konrád s československou delegací nacházel. Karel Konrád zaznamenává vize budoucího rozkvětu země, která má dobrý základ v kulturním, historickém, přírodním a hlavně lidském potencionálu. Je

Odstraněno: Jako levicový autor Odstraněno: vklad

patrný Konrádův zápal pro krajinu, ve které se v Makedonii pohyboval. V dílech, která byla vydávána ve stejné době jako Jugoslávské kolo, je


zřejmý ideový podtext, a tak ani toto dílo nebylo výjimkou. Důležitější je ovšem autorovo poměrně kvalitní vnímání hospodářských, národnostních i sociálních problémů, které byly zřejmě této delegaci zastírány. Spíše za mnohem větší nesrovnalosti považuji nedostatky ve faktech, která si autor měl před uveřejněním ověřit ve vhodných pramenech. Považoval např.

Odstraněno: Jistě ve snaze o ukázání lepšího obrazu o zemi, která na tom ve skutečnosti není tak skvěle, jak se o ní tvrdilo. Odstraněno: é

Konstantina a Metoděje za žáky Klimenta Ochridského. Dnes působí některé pasáže až naivně. Ve své době musely poměrně snadno plnit zábavnou, ale přitom i informační funkci. V minulosti se cestopisy o Makedonii vyskytovaly jen vzácně. Autoři těchto cestopisů měli totiž jako zdroj obživy úplně jiné profese. 20. a 30. léta 20. století bylo obdobím nejhojnějšího výskytu těchto prací o Makedonii. Cestopis

Karla

Odstraněno: se zájmem Odstraněno:

48

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: .

49

Konráda

Jugoslávské

kolo

je

vzorným

příkladem

lyrickoepické tvorby 50. let, který právě svým poetickým nádechem vzbuzuje citlivější náhled na ztvárněnou látku. Stylisticky jde o kvalitní dílo. Jeden z nejvýznamnějších makedonských dramatiků Goran Stefanovski50 Odstraněno: v

(1952) v českém prostředí prorazil prozatím jen jediným dramatem.

Naformátováno: Zarovnat do bloku 49

KUBA, Ludvík: Čtení o Makedonii, Družstevní práce, Praha 1932, 236 stran. KOMÁREK, Julius: Neznámá Makedonie. Příroda, lovy a studie zoologa, Za svobodu, Praha 1946, 276 stran. VOMELA, Stanislav: V srdci Makedonie, Holešov 1931. HOLEČEK, Josef: V Jugoslávii roku 1924, Praha 1927. 50 STEFANOVSKI, Goran: *27. 4. 1952 Bitola (Makedonie), nejznámější makedonský dramatik, nyní žije v Anglii. Vystudoval filozofickou fakultu skopské univerzity. Byl dramaturgem Činoherního divadla a profesorem Fakulty divadelních umění ve Skopji, hostujícím profesorem na Divadelní akademii ve Stockholmu. Jako dramatik debutoval stylizovanou lidovou fantazií se zpěvy Jane Zadrogaz (1974). Z jeho další tvorby uveďme Divo meso (1979, Divoké maso, č. 1981), Let vo mesto (1981,Let na místě), Duplo dno (1983, Dvojité dno), Tetovirani duši (1985, Tetované duše) aj. (In: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 558 - 559.)

Naformátováno: Zarovnat do bloku Odstraněno: dnes

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: není Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva

16

Z hojných dramatických textů Gorana Stefanovského byla do češtiny přeložena pouze hra Divoké maso52 (Divo meso,1979), slovensky vyšlo drama Tetované duše (Tetovirani duši, 1992). Děj hry Divoké maso se odehrává těsně před

Odstraněno:

51

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: 1992,

druhou světovou válkou a sleduje rozpad rodiny, který neodvratně následuje po Naformátováno: Písmo: 10 b.

vyhrocených společenských střetech.53 Zatímco se slovenská nakladatelství nebála vydávat prozaické knihy makedonských autorů, česká nakladatelství se vydávat zdráhala. Až po roce 1989 se konečně prolomily ledy a byl vydán první samostatný prozaický knižní titul. Dimitar Baševski55 (1943) byl prvním makedonským prozaikem, kterému

Odstraněno:

54

Odstraněno: mohl jako

vyšel v češtině jeho prozatím nejúspěšnější román Dokud bije zvon, smrt nepřijde56


(Nemá smrt dodeka dzvoni, 1980). Pojednává o návratu tzv. pečalbarů, tj. lidí, kteří

Odstraněno: autor

odcházeli za výdělkem do ciziny. Je zachycena beznaděj, zklamání starého muže,

Odstraněno: byl Odstraněno: J

který opustil dalekou Austrálii, ve které se cítil vždy jako cizinec, aby se po návratu

Odstraněno: p

domů stal cizincem ve své vlastní zemi.57


V České republice byl román vydán v nemnoho známém brandýském

Odstraněno: příliš

nakladatelství Dar Ibn Rushd58 v překladu Jarmily Stojčevské s ilustracemi Jaroslavy Bičovské. Kniha je sice opatřena krátkou bio-bibliografickou poznámkou o autorovi, ale chybí úvod nebo doslov, který by přeložené dílo více čtenáři přiblížil. Také

Odstraněno: nepříliš kvalitně

gramatické chyby již v názvu románu čtenáře spíše odradí, než přitáhne k přečtení Odstraněno: ¶

tohoto díla.

Odstraněno: ¶

52

STEFANOVSKI, Goran: Divoké maso, Dilia, Praha 1981, 128 stran, přeložila Marie Maříková. Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 558 - 559 BAŠEVSKI, Dimitar – *27. 6. 1943 Gjavato (Makedonie), makedonský prozaik, básník a překladatel z angličtiny. Studoval na filozofické fakultě skopské univerzity. Pracoval jako redaktor v časopisech a nakladatelstvích, ředitel nakladatelství Kultura. Z jeho tvorby zmiňme romány Tudjinec (Cizinec, 1969), Nema smrt dodeka dzvoni (1980, Dokud bije zvon, smrt nepřijde, č. 1994), Raska (Smítko, 1974) aj. (In: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 74.) 56 BAŠEVSKI, Dimitar: Dokud bije zvon smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994, 180 stran, přeložila Jarmila Stojčevská. 57 Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, s. 74. 58 Nakladatelství Dar Ibn Rushd se specializuje na Orient, jazykové učebnice a slovníky orientálních jazyků, na překlady krásné literatury z těchto jazyků a informuje o zemích Orientu. 53 55

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku Odstraněno: ,

17

Odstraněno: 3

3.3. Antologie Skupina kolem časopisu Květen59 každoročně v květnu vydávala almanach.

Odstraněno: časopisu Odstraněno: A

Karel Šiktanc (1928) působil v časopise Květen a spoluredigoval společně

Odstraněno: časopise

s Miroslavem Florianem (1931 – 1996) a Jiřím Šotolou (1924 – 1989) almanach

Odstraněno: , Odstraněno: Almanach Květen a

Hlubší než smrt. 60 Hlubší než smrt byl sborníkem mladé poezie Bulharska, Československa, Jugoslávie, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR. V Jugoslávském oddíle vedle básní Ivana Minattiho, Vesny Parunové, Vaska Popy, Stevana Raičkoviće jsou zařazeny tři básně63 Aca Šopova. Ve druhé polovině šedesátých let 20. století vyšel první československý poválečný výbor moderní poezie jugoslávských národů.64 V něm bylo zastoupeno bez mála čtyřicet jugoslávských autorů. Byli mezi nimi také Blaže Koneski (Odnětí síly),

Odstraněno: V roce 1958 vychází sborník mladé poezie61 Bulharska, Československa, Jugoslávie, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR. V Jugoslávském oddíle vedle básní Ivana Minattiho, Vesny Parunové, Vaska Popa, Stevana Raičkoviće jsou zařazeny tři básně62 Aca Šopova.¶ Odstraněno: Makedonská literatura se v českém prostředí nejprve začala objevovat v antologiích společně s ostatními literaturami jugoslávských národů. Odstraněno: byl vydán

Slavko Janevski (Ozvěna zbojnické písně), Aco Šopov (Oči), Gane Todorovski (V horkém srpnovém podvečeru umírá na zeleném svahu raněný povstalec) a Mateja Matevski (Zvony; Strach).65 Úvodní slovo k výboru Snímky krajiny poezie napsal Dušan Karpatský (1935). Vysvětluje v něm problémy, které byly při výběru autorů a jejich tvorby v této antologii. Proto název Snímky krajiny poezie vystihuje práci skupiny lidí, kteří zpracovali reprezentativní vzorek z jugoslávské tvorby těch nejlepších autorů Odstraněno: ve dvacátém

dvacátého století.

59

Časopis Květen byl založen v roce 1955 původně jako publikační prostor pro začínající autory. Po roce 1956 se kolem něj vytvořila skupina básníků mladší generace s vlastním estetickým programem. Snažili se o nahrazení rétoričnosti a abstraktnosti dosavadní oficiální tvorby střízlivějším pohledem na všední realitu, užívali volnější veršové formy. Do skupiny kolem časopisu Květen patřily např. básníci Jiří Šotola, Miroslav Holub, Karel Šiktanc a Josef Brukner. Z prozaiků, kteří nebyli tak výrazní, publikovali v Květnu např. Karel Ptáčník a Ivan Klíma, méně pak Ludvík Vaculík a Ladislav Fuchs. Program rozvíjeli Jaroslav Boček, Josef Vohryzek a Miroslav Červenka.V červnu 1959 byl díky sílícím konzervativním silám v KSČ časopis Květen zakázán. (Dostupné z: http://www.wikipedie.org/wiki/Kv (cit. 2007-07-08) 60 Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958, 210 stran. 63 ŠOPOV, Aco: Řekni mi nebe; Oči; Ticho. In: Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958, s. 93 – 97, přeložil Luděk Kubišta. 64 Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, 176 stran. 65 Makedonské básně v antologii Snímky krajiny poezie přeložil Luděk Kubišta (1927), výbor sestavili Irena Wenigová (1931) a Dušan Karpatský (1935).

18

Odstraněno: , kterou Odstraněno: , přeložil Luděk Kubišta (1927)

Výběr básní má u čtenáře vzbudit touhu po hlubším poznání tvorby vybraných autorů a poskytnout první informaci o existenci dané poezie. Hned na

Odstraněno: Jejich v Odstraněno: ve Odstraněno: i

titulní straně je tedy vymezen smysl knihy. Jde spíše o antologii básníků než poezie, jak uvádí Karpatský. Jsou vybíráni ti autoři, kteří pro danou literaturu ve 20. století něco vykonali, nějak se zasloužili o její další rozvoj. Výběr bývá odlišný u sestavovatelů jiné národnosti než jsou sami autoři, kteří jsou zastoupeni v antologii. Mnohokrát bylo básnictví ve velké míře součástí politické mašinérie a náhled na jeho hodnoty v konkrétním čase se tak mohou značně lišit. Dušan Karpatský v úvodu přibližuje čtenáři počátky jihoslovanské poezie od nástupu křesťanství až po modernu.

Odstraněno: Sestavovatelé nejsou přímými účastníky nejen literárních procesů, které jsou hlavními měřítky při hledání skutečných autorových hodnot. Odstraněno: jí Odstraněno: d

Uvádí, že makedonského básnictví tvoří v rozvoji jugoslávské poezie samostatnou

Odstraněno: y

kapitolu. Makedonci neměli do roku 1945 možnost samostatného národního vývoje, až

Odstraněno: je nutné poznamenat zvláštní kapitolu

jugoslávská federace umožnila vznik makedonské národní literatury. Kočo Racin

Odstraněno: prý

(1908 – 1943) byl makedonským básníkem, který v meziválečném období psal svým

Odstraněno: jediným

rodným jazykem. Významnou roli ve vývoji každého jihoslovanského jazyka Odstraněno:

a literatury sehrála lidová slovesnost. Ovlivnila literární tvorbu zvláště v 19. století.66


Důležitým prvkem při vývoji byl srbský surrealismus, který s pražskou,

v antologii je z období mezi dvěma světovými válkami. Vyloučena z výboru byla

Odstraněno: Důležitou roli ve vývoji každého jihoslovanského jazyka a literatury sehrála lidová slovesnost. Ovlivnila literární tvorbu obzvláště v 19. století. ¶

většina básníků mladé generace, jejíž vývoj byl při vzniku antologie teprve

Odstraněno: dalším jihoslovanském vývoji

v začátcích. Ze střední generace je vybráno pouze několik autorů. Nelze skrýt osobní

Odstraněno: knihy

pařížskou a madridskou školou patřil mezi nejvýznamnější. Většina básníků

Odstraněno: generace

zaujatost sestavovatelů, ke které se i sami přiznávají.67

Odstraněno: i

Zelený host,68 první samostatný český výbor ze součastné makedonské poezie, 69

byl vydán roku 1969. Antologie se skládá z poezie Slavka Janovského, Aca Šopova,

70

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: , Odstraněno: ,

Ganeho Todorovského71 a Radovana Pavlovského (1937).72 Oddíl básní každého

Odstraněno: , Odstraněno: .

66

Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, s. 11. 67 Tamtéž, s. 13. 68 Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, 124 stran, přeložili Pando Kolevski a Antonín Brousek. 69 JANEVSKI, Slavko: Ticho; Přízrak; Pávice; Cikánský rozbřesk; Vrak; Lidé z Karaormanu; Voják dva metry pod zemí; Mrtvá četa; Tyfem nakažení; Akord; Úsměv osamělého zbojníka; Ozvěna zbojníkovy ženy; Blankytný pták; Proč uplývá; Zelená dubnová noc. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. 70 ŠOPOV, Aco: Báseň; Zrození slova; Modlitba za jedno obyčejné dosud však nenalezené slovo; Třetí modlitba mého těla; Čtvrtá modlitba mého těla; Pátá modlitba mého těla; Osmá modlitba mého těla aneb kdo vymyslí lásku; Devátá modlitba mého těla; Poslední modlitba mého těla; V tichu; Přípitek; Jezero u kláštera; Srpen; Zármutek z onoho svahu života; Dávno obývám toto místo; Navečer; Jizva; Fantazie. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. 71 TODOROVSKI, Gane: Báseň, jež musí být napsána; Nad hrobem, kde nehasne můj žal; Svěření; Náčrt prvního dopisu pro Emi Germanovou; Příspěvek k synonymům na Emi Germanovou; Prsten;

19

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

z autorů si nese svůj název (Slavko Janevski: Blankytný pták; Aco Šopov: Hvězda v dlani; Gane Todorovski: Spokojený krok; Radovan Pavlovski: Jaro první po potopě). Všimnout bychom si měli i ilustrací a grafické úpravy Vasila Miovského. Kromě poezie výbor obsahuje krátké bio-bibliografické údaje o zastoupených autorů a doslov, v němž můžeme nalézt literárně-historické poznámky.

Odstraněno: , Odstraněno: autobiografické poznámky

Autory doslovu jsou sami překladatelé Pando Kolevski a Antonín Brousek. V doslovu se nacházejí potřebné informace o historické minulosti makedonského národa. Pro čtenáře neznalé historie Makedonie může dopomoci k pochopení některých básní. Překladatelé se paradoxně vyjadřují o tom, že národ, který mezi slovanskými národy byl prvním v šíření slovanské vzdělanosti, získal právo na samostatný rozvoj jako poslední ze všech. Samotný název antologie může vyvolávat asociace něčeho nezralého, nehotového nebo nezkušeného, ale tím zaručeně zde uvedení básníci a jejich díla nejsou.73

Odstraněno: Ve výboru básnické tvorby makedonského národa tyto teze nejsou právě vhodné. Odstraněno: I s


Mezi výbory z makedonské poezie patří Modré nebe nad Ochridem.74 Tato antologie makedonské moderní poezie obsahuje dvě stě básní od 38 renomovaných makedonských básníků.75 Výbor sestavil, básně přeložil, úvodní slovo a závěrečnou studii napsal Ivan Dorovský. Jitro; Krčma; Ruce I; Střez se; Za spojkou I; Sonet; Pohřeb; Nerezi; Spokojený krok. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. 72 PAVLOVSKI, Radovan: Rozsévači; Sucho; Vítr; Vyrvaný strom; Číhadlo; Cesta k lesu; Kůže; Hrom; Můj bratr; Strom při cestě; Volkům; Cikánská noc; Potopa; Temná černoška kráčí; Zbojník; Krajina války; Mládenec, jenž spí uprostřed pole; Prostory, jež se nerýmují se mnou; Motýl; Co mi předpovídá…; Ráj dětství; Maja; Stěhování; Zloděj úrody; Žena; Závěť; Cikáni; Návrat domů; Kouzelný chlapec; Bílá hvězda. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. 73 Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, s. 117 – 120. 74 DOROVSKÝ, Ivan: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, 204 stran. 75 Konstantin Miladinov: Stesk po jihu; Aco Karamanov: Balada o rudém ptáku; Paříž; Kosta Racin: Lenka; Sběrači tabáku; Ohňostroj; Smutek; Dělníkovi; Elegie pro Tebe; Blaže Koneski: Prosinec; Žena; Hodiny; Mladý cedr; Rybář; Okamžik; Růže; Monolog; Žebrám; Poslání; Babička; Tajemství; Oběť; Vij; Suchý strom; Vlaštovky I; Vrchol; Hrdlička; Jitro; Vlaštovky II; Jaro; Aco Šopov: Oči; Přípitek; Jizva; Píseň a léta; Modlitba za jedno obyčejné, dosudnenalezené slovo; Kdykoli si na Tebe vzpomenu; Klid; Rackovi, který mi krouží nad hlavou; Osmá modlitba mého těla aneb Kdo vymyslí lásku; Lamentace z oné strany života; Slavko Janevski: Píseň vojáka dva metry pod zemí; Pávice; Balada o dlouhých uších; Zkamen;lý Orfeus; Oči; Dobrovolný vyhnanec ve zvěrokruhu; Gogo Ivanovski: Mému národu; Mému národu; Střechy; Smutek deště; Iluze; Gane Todorovski: Ruce; Noc bez interpunkce; Oči; V horkém srpnovém podvečeru; Šestý duben 1941; Píseň, kterou musím složit; Píseň pro Zagorku; Rada k opatrnosti; Mateja Matevski: K podzimu; Strom v údolí; Západ slunce; Zrození tragédie; Artikulace; Slova; Nokturno VI; Srbo Ivanovski: Balada; Zimní jitro; Těžká skála; Tetování; Svědectví; Hořký kořen; Strach; Malý svět; Okouzlený poutník; Cane Andreevski: Přišli jsme; Svět a my; Člověk na břehu jezera; Ano a ne; Ramena; Přání; Slyšeli jste; My jsme kamarádi; Kouzelnice; Ticho; Ante Popovski: Můj lid před ukřižováním; Kalište, leden 1975; Stojan Tarapuza: Muže a žena; Láska; Čas; Jovan Koteski: Charitonova smrt; Selská chudoba; Slavík v kleci; Únava; Na jaře; Jozo T. Boškovski: Mosty; Lidský vodopád; Žatva; Petre M. Andreevski: První informace o Denicii; V Féniciině pokoji; Když jsem Denicii miloval; Stížnost zedníka; Vlada Urošević: Úklid knihovny; Konec léta; Obyčejná krajina; Radovan Pavlovski: O nevyléčitelnosti; Cikáni; Žena; Hlídač

20

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Zarovnat do bloku

Po antologii Modré nebe nad Ochridem (1995) záhy vychází další výbor Tajemství květu.76 Sestavovatelkou a překladatelkou antologie je Zlata Kufnerová. Zařadila do ní 28 poválečných makedonských básníků.77 Tak je nám představena moderní makedonská poezie, která vznikla v Makedonii po druhé světové válce. Poezie národa, který po roce 1945 měl nejmladší slovanský spisovný jazyk. Každý z autorů je nám v krátkosti představen v bio-bibliografické poznámce přehledně přímo u jeho veršů a to činí informace dobře dostupné. Překladatelka Zlata Kufnerová v úvodu (Mozaika básnických směrů a hodnot) seznamuje čtenáře velmi krátce se založením moderní makedonské poezie sbírkou Beli mugri (1939, Bílá svítání) Koča Racina. Zmiňuje první knihu svobodné Makedonie Pesni (1944, Básně)

majetku; Luna večeří; Posvátná služba; Suchý strom; Motýl; Atlas; Most; Ivan Čapovski: Můj dům; Stíny starého Vodeňana; Loďka; Ráno; Pokoj Sergeje Jelenina; Meč Varšavy; Zlatá mince; Odhozená báseň; Dlouhé cestování – krátké návraty; Jako nynější údiv; Když detailizuje dějiny, nepochybně odhaluje; Události jej odsunují stranou; Když pomyslíme; Hledal v knihách nějaké věčné kalendáře; Leží a těžce dýchá; Všechno, čím byl, mizí; Když jsem jej naposled spatřil, stěžoval si; Petre Boškovski: Studánka v lese; Starý domek; Kosmologie; Báseň o Blažovi Koneském; Bůh ve slámě; Rok dva tisíce; Duha I.; Duha II.; Dopis Slobodance Janovské-Scortecciové; Michail Rendžov: Rimbaud; Květina; Neotvírejte moře; Je daleko; Bogomil Gjuzel: Nejrychlejší píseň v životě; Pije víno, aby nezkyslo; Konec olympiády; Risto Jačev: Kdo jsem; Zmizení mého rodu; Anděl s dítětem; Na cikánském hřbitově; První noc po tvém pohřbu; Celou noc prší; Todor Čalovski: Studna; Sisyfos; Hrušeň; Dítě a sníh na opuštěné ulici; Eftim Kletnikov: Holubice a zrno. Strach; Mluví opuštěný domek; Nad Negrevem vyvěrá pramen; Petre Bakevski: Poslední makedonský vorař; Podle měřídka hvězd; Vele Smilevski: Program plus: Chobotnice; Papoušek; Bereš jí dech; Přece jen zrození; Uprostřed cesty; Zahrada; Rade Siljan: Zazdívání stínu; Vzpomínka z města; Čas iluzí; Smutná píseň; Dopis příteli; Loučení; Procházka městem; Katica Kjulavkovová: Obrození; Gligor Stojkovski: Kopání základů I. – IV.; Tiché hovory; Vera Čejkovská: Člověk a dveře; Svíce; První pokus; Nahlédnutí; Studna; Branko Cvetkovski: Dvě oči. Dvě rokle; Rozvodí; Liljana Dirjanová: Dobrý den, Orwele; Jordan Danilovski: Noc po sněhu; Slave G. Dimovski: Vítr; O předmětech; Nikola Jovanovski: O dědečcích a jejich řemeslech; Gordica Veličkovská: Ukřižování; Strach; xxx (K čemu by mi byly). In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. 76 KUFNEROVÁ, Zlata: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, 83 stran. 77 Gane Todorovski: Životopis; Písmena; Přijď do Ochridu; Písně o ženě; Sonatina; Petre M. Andreevski: Oheň; Oblé tvary; Žně; Slavko Janevski: Hledání odpovědí; Než spadne opona; Snídaně se Smrtí; Tulák; Rozměr; Srdce; Mateja Matevski: Na břehu; Kulka; Daleké hlasy; Západ slunce; Iluze; Proměny; Smrt světlušky; Vlada Urošević: Nedostatek energie; Fatální nedorozumění; Hierogamie; Daleké moře; Sestup k moři; Blaže Koneski: Krásné ženy; Předchůdce; Prosinec; Slovo; Anděl ze Sv. Sofie; Volání; Dotek; Ante Popovski: Epitaf; Modlitba v jidiš; Člověk a řeka; Posvátná bázeň; Jen kdybys chtěla; Jovan Koteski: Fragment; Křik; Smrt; Geometrie; Aco Šopov: Oblak; Báseň a léta; Klam; Jovan Strezovski: Bolest; Smrt; Pozdní květ; Ve snu; Láska; Michail Rendžov: Pěšina; Světlušky; Kopule; Bogomil Gjuzel: Tvé duny těla…; Studny říkám ti…; Slovo není jen maso…; Chtějí mi vzít můj stín…; Todor Čalovski: Sám. Kolem mne hory; Člověk v lese; Člověk a šeřík; Petar T. Boškovski: Předehra; Genetika; Obyčejný člověk; Kosmologie; Čedo Jakimovski: Útěk; Verlaine; Atanas Vangelov: Květ jako dárek; Květ který nenazvu; Tajemství květu; Radovan Pavlovski: Báj; Cikáni; Podobenství; Orfeovo ohlédnutí; Svetlana Christovová-Jocić: Něco tajíš; Náš dům; Eftim Kletnikov: Džbán vody z hor; Prasklina; Reinkarnace; Slib; Jikra; Jovan Pavlovski: Zůstává jenom zdání některých velkých věcích; Má situace se zdokonaluje; Napodobovat ptačí let znamená umírat; Dimitar Baševski: Studna; Nenapravitelné; Petre Bakevski: Černý nápis na kameni; Řím. Řeka. Mosty; Když jsme odešli z rodného domu; Sande Stojčevski: Most; Opona; Rade Siljan: Osud; Návrat; Gligor Stojkovski: Stará tajemství; Spojenci; Závěť na pergamenu; Vele Smilevski: SOS; Uprostřed cesty; Tečka; Zrcadlo; Katica Kjulavkovová: Sen; Metafyzický neklid; Ve mně; Papír; Branko Cvetkovski: Kapky na okně; Loučení se stínem. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996.

21

Odstraněno: n

Naformátováno: Písmo: není Kurzíva Odstraněno: k´ Odstraněno: Gligor Stojkovski: Stará tajemství; Spojenci; Závěť na pergamenu; Vele Odstraněno: K´

od Aca Šopova či překlady makedonských básníků do více než čtyřiceti jazyků. Počátky právě této svérázné slovanské poezie vidí v návaznosti na dědictví po Konstantinu Miladinovovi, Grigoru Prličevovi či Rajku Žinzifovi. Básníci se tak začali Naformátováno: Písmo: 10 b.

začleňovat do širšího literárního kontextu své doby.78 První fázi poválečného vývoje makedonské poezie charakterizuje radost ze svobody a budování nového státu. Poté následuje obrat do intimního světa básníků. Opouští se vlastenecká a socialistická témata a ožehavou se stává otázka existence. Hledá se básnická individualita a řeší se problém existence současného člověka. Různým prvkům v makedonské poezii dala základ nejprve první generace básníků (Slavko Janevski, Blaže Koneski, Aco Šopov), poté i generace dalších básníků (Gane Todorovski, Mateja Matevski, Ante Popovski). Prvotním zájmem poezie se stávají prvky domácích tradic, kultury, historie a legend. A to převážně v generaci, která přichází v 60. letech.79 Tvorba těchto autorů čerpá z evropských směrů a v tomto směru pokračují i básníci Čedo Jakimovski, Ananas Vangelov, Todor Čalovski a Petre


Bakevski.80 Experimentování s jazykem a modernizace tvárných postupů nalezneme v tvorbě autorů 70. let.81 Dále Zlata Kufnerová říká, že: „ (…) antologie zachycuje padesát let, uplynulých od kodifikace spisovné makedonštiny a od počátku svobodného rozvoje moderní makedonské poezie, jež v posledních letech spoluutváří národní literaturu samostatné Republiky Makedonie (…).“82 S makedonskou prozaickou tvorbou se čtenáři knižních antologií mohli poprvé setkat v šedesátých letech83. Soubor jugoslávské povídkové tvorby ovlivněné druhou světovou válkou a inspirovaný partyzánskou tematikou, která podle slov Františka Benharta: „ (…) zřejmě ještě hned tak nebude moci být zpracováno s platností konečného slova.“ Povídky ve výboru „promluvily hlubokými, ztěžklými hlasy. O propastné tragice lidského rodu, který připustil hrůzy, jaké by se nikdy nedaly vymyslet. Rovněž však o naději. O tom, že lidé snad už nikdy nepřipustí, aby se něco


podobného mohlo opakovat (…).“84


78

Odstraněno: Ukázky z jejich tvorby přeložili do sborníku Milada Nedvědová, Dušan Karpatský, Milada Černá, Jan Spurný, František Benhart, Irena Wenigová a Ludmila Nováková.

KUFNEROVÁ, Zlata: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, s. 11. Petre Andreevski, Vlada Urošević, Jovan Pavlovski, Bogomil Gjuzel, Radovan Pavlovski, Petar Boškovski, Jovan Koteski a Michail Rendžov. 80 KUFNEROVÁ, Zlata: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, s. 12. 81 Eftim Kletnikov, Vele Smilevski, Katica Kjulavkovová, Sande Stojčevski, Rade Siljan, Gligor Stojkovski a Branko Cvetkovski. 82 KUFNEROVÁ, Zlata: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, s. 12. 83 Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, stran 384. 84 BENHART, František: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 367, 372. 79

22

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

Mezi povídkami Branka Ćopiće, Vjekoslava Kaleba, Bena Zupančiče aj. jsou i povídky tří makedonských autorů Meta Jovanovského,85 Simona Drakula86 a Slavka Janevského.87 O deset let později,88 byla uspořádána Petarem Džadžićem antologie deseti jugoslávských autorů.89 V Deseti jugoslávských novelách byla zastoupena makedonská próza ukázkou90 z povídkové sbírky Živka Činga Paskvelie (Paskvelija, 1962). Povídka Fromova dcera popisuje boj muže proti politickému zvěrstvu, které mu chce vzít jeho nevlastní dceru. Ta sama obhajuje otcova práva na ní. Velmi dobrý překlad Ludmily Novákové mohl předznamenávat pozdější kompletní české vydání celé povídkové sbírky, ale bohužel dosud k němu prozatím nedošlo. V 90. letech 20. století vyšel výbor oddechové četby pro dospělé Erotické pohádky.91 Výbor uspořádal a přeložil Pando Kolevski z makedonského originálu


Makedonski erotski prikazni (1989). Prozatím poslední vydaná antologie Tajemná komnata,92 je bezesporu


i studijní pomůckou, obsahuje 38 makedonských moderních povídek od různých autorů.93

Výbor obsahuje také slovník zastoupených autorů a krátkou studii


o makedonské literatuře u nás.

85

JOVANOVSKI, Meto: Unavené hvězdy. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 229 – 234, přeložila Ludmila Nováková. 86 DRAKUL, Simon: Veliký kůň. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 312 – 320, přeložila Ludmila Nováková. 87 JANEVSKI, Slavko: Housle. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 327 – 332, přeložila Ludmila Nováková. 88 Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, 248 stran, 89 Ivo Andrić, Miroslav Krleža, Ranko Marinković, Antonije Isaković, Slobodan novak, Edvard Kocbek, Andrej Hieng, Drahoslav Mihailović, Miodrag Bulatović, Živko Čingo. 90 ČINGO, Živko: Fromova dcera. In: Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, s. 231 – 238, přeložila Ludmila Nováková. 91 Erotické pohádky. Makedonský dekameron, Petrklíč, 1990, 45 stran, přeložil Pando Kolevski. 92 Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, 275 stran, přel. Ivana Dorovská, Ivan Dorovský, Oldřiška Čtvrtníčková, Darina Klobouková a Petra Tomancová. 93 Slavko Janevski, Blaže Koneski, Kole Češule, Branko Pendovski, Srbo Ivanovski, Petar Kostov, Meto Jovanovski, Boris Višinski, Dimitar Solev, Blagoja Ivanov, Petre M. Andreevski, Vlada Urošević, Taško Georgievski, Živko Čingo, Bogomil Gjuzel, Trajan Petrovski, Paskal Gilevski, Jovan Strezovski, Radmila Trifunovská, Gordana Michajlovová-Bošnakovská, Božin Pavlovski, Dimitar Baševski, Zoran Kovačevski, Mitko Mandžukov, Vase Mančev, Krste Čačanski, Trajče Krstevski, Dimitrie Duracovski, Dragi Michajlovski, Alexandar Prokopiev, Jadranka Vladovová, Milčo Mančevski, Ermis Lafazanovski, Blaže Minevski, Gordana Stojkovská, Venko Andonovski, Olivera Kjorveziroská a Igor Isakovski.

23

Odstraněno: k

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49"

Když byla vydána antologie jihoslovanských literatur94 zaměřená na dětského

Odstraněno: Do doby, k Odstraněno: byla vydaná

čtenáře, nebyla makedonská literatura pro děti dosud českému čtenáři známa.

Odstraněno: é

Reprezentuje ji obšírný a pěkně ilustrovaný výbor z literatury pro děti od

Odstraněno: y

makedonských, srbských, chorvatských a slovinských prozaiků a básníků. Tento výbor obsahuje více jak 70 ukázek z tvorby pro děti od více jak 60 jihoslovanských autorů. Na sestavení antologie se podílel spisovatel, dlouholetý redaktor Albatrosu

Odstraněno: té doby Odstraněno: dosud Odstraněno: Antologii vydalo v roce 1975 pražské nakladatelství Albatros, které je zaměřeno na tvorbu pro děti a mládež.

a šéfredaktor časopisu pro děti Zlatý máj Zdeněk K. Slabý (1930), ilustrace doplnila

Odstraněno: o

Květa Pacovská (1928). Překlady jsou od O. F. Bablera (1901 – 1984), Kateřiny

Odstraněno: objemný

Benhartové (1954), Otona Berkopce (1906 – 1988), Jaroslavy Janouškové, Luďka

Odstraněno: o umění Odstraněno:

Kubišty (1927), Ludmily Novákové (1932), Jaroslava Pánka (1947), Zdeňka K. Slabého (1930) a J. V. Svobody (1927). V poznámce se uvádí, že prezentovaný výbor je vybrán z různých originálů makedonského, srbského, chorvatského

Odstraněno: ochorvatského

a slovinského vydání a poprvé je v ČSSR vydána zajímavá antologie, která úspěšně Odstraněno: é

ukazuje umělecké hodnoty jihoslovanské dětské literatury.

Odstraněno: é

Makedonská literatura pro děti v antologii představuje své 4 převážně

Odstraněno: y

nejznámější autory, kteří byli vybráni jako nejlepší znalci dětského světa. Jsou to Slavko Janevski,95 Vidoe Podgorec (1934 – 1997),96 Gligor Popovski (1928)97 a Nada Zekmanovová-Jakimovová (1915).98 Všichni něco přinesli k rozvoji dětské literatury a dětského světa vůbec. Antologii ilustrovala Květa Pacovská. Tímto výborem dostáváme náhled na moderní dětské jihoslovanské literatury, se kterýma se mohou

Odstraněno: , Odstraněno: , Odstraněno: . Odstraněno: Pro začínající dětské čtenáře má antologie dostatečně velké písmo a krátké, přehledné texty. Odstraněno: Veselé a barevné

seznámit i děti.

Odstraněno: obrázky 99

Druhá antologie určená dětskému čtenáři se objevila roku 1975 v témže

Odstraněno: y

nakladatelství Albatros. Jsou v ní prezentovány příběhy, které jsou sestaveny

Odstraněno: é vkusně dotváří vzhled knihy, a proto i zážitek z ní

z jihoslovanských junáckých lidových písní o kralevici Markovi po vzoru guslaric.100

Odstraněno: kou Odstraněno: ou Odstraněno: u Odstraněno: ou

94

Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložili O. F. Babler, Kateřina Benhartová, Oton Berkopec, Luděk Kubišta, Jaroslav Pánek, Zdeněk K. Slabý, J. V. Svoboda, Ludmila Nováková a Jaroslava Janoušková. 95 JANEVSKI, Slavko: Krokodýl v botách, Pohádka velká jako zrnko pepře. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Ludmila Nováková. 96 PODGOREC, Vidoe: Houba. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Jaroslava Janoušková. 97 POPOVSKI, Gligor: Co všechno vidí Bijana. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Ludmila Nováková. 98 ZEKMANOVOVÁ-JAKIMOVOVÁ, Nada: O panence, která nemluvila. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Ludmila Nováková. 99 HULPACH, Vladimír: Kralevic Marko, Albatros, Praha 1975, 167 stran. 100 Guslarice - veršované písně zpívané zpěvákem, který hrál na gusle tj. žíněným smyčcem na jedinou strunu nástroje, podobajícího se naběračce potažené kůží.

24

Odstraněno: , Odstraněno: zde Odstraněno: podle

Naformátováno: Zarovnat do bloku Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: ,

Příběhy vypravuje Vladimír Hulpach (1935 – 1998) a jsou napsány

Odstraněno: .

dostatečně velkým písmem pro začínající dětské čtenáře. Ilustracemi antologii doplnil Miroslav Troup (1922 – 1993). Výbor obsahuje 38 stylizovaných epizod různého druhu o legendárním junákovi kralevici Markovi.101 Texty jsou vypravované jedinečně

Odstraněno: .

srozumitelným stylem, který je dostupný i mladému čtenáři. V doslovu se uvádí, že junácké skutky hrdinů písní jižních Slovanů vznikaly v obklopení bitevní vřavy a strádáním obyčejných lidí. Nejzávažnější bitva na Kosově Poli (1389), po které Turci na celých 500 let okupovali území od Černého do Jadranského moře. Skutky vzbouřených vojvodů a nesouhlas porobených lidí byly oslaveny v postavě kralevice Marka. Jeho bájné činy vlévaly víru a naději ve svobodu Makedonců, Srbů, Charvátů, Slovinců, Černohorců a Bulharů. Tyto písně se svojí uměleckou silou řadí mezi ,,nejhodnotnější“ díla v evropské poezii. Výbor obsahuje potřebné poznámky, které objasňují historické události, místa i data, o kterých se v písních hovoří. Cílem tohoto vydání je umožnit přístup k balkánské lidové poezii

Odstraněno: Zároveň je nám upřesněn i stylový žánr hrdinských děl o kralevici Markovi.

i dětem, aby v něm neviděly pouze zábavu, ale i hluboké ponaučení z historie jihoslovanských národů, jejichž osud je těsně spjat s osudem nejen naší země. Aby mladý čtenář měl usnadněnou cestu k pochopení obsahu lidových písní, byly verše nahrazeny čtenářsky přitažlivějším vyprávěním v próze. Jako texty byly vybrány ty nejhodnotnější z makedonských, bulharských, srbocharvátských a slovinských originálů, a tak kniha spadá mezi dodnes řídce vydávaná díla.Vhodně zvolené větší písmo a text doplněný ilustracemi Miroslava Troupa tento záměr jenom usnadňuje.102

Odstraněno: textů


Dnešní velmi široké badatelské pole skýtají velké výpravné epické zpěvy. Nejstarší z nich se řadí do 11. nebo 12. století a jejími hrdiny byli car Dušan, car Uroš, král Vukašín a jeho syn Marko. Lze se mnoho přesných poznatků dozvědět i o formě a fungování feudální společnosti. Největší počet epických písní opěvuje boje s Turky. I jejich obsah neměl stálou podobu. Ta se v průběhu staletí značně změnila. Přizpůsobovala se společnosti. Někteří hrdinové a jejich činy jsou mylně spojovány s konkrétní událostí nebo osobou. Výpravné zpěvy můžeme označit jako zpěvy

101

Kralevic Marko - u Chorvatů, Srbů, Bulharů i Makedonců je neobyčejně oblíbená postava kralevice Marka, syna srbského krále Vukašína. Jde o historickou postavu žijící v letech 1371 – 1394. Kralevic Marko je hlavní postavou velkého množství hrdinských epických zpěvů, pohádek a pověstí, které opěvují jeho odvahu, ale ve skutečnosti byl tureckým vazalem. Působil převážně na území dnešní Makedonie. Umírá při společném tažení s tureckým sultánem Bajezidem I. (In: OTČENÁŠEK, Jaroslav: Příběhy z Dalmácie, Portál, Praha 2003, s. 28). 102 HULPACH, Vladimír: Kralevic Marko, Albatros, Praha 1975, s. 153 -157.

25

Odstraněno: . proti vlašskému knížeti Mirceanovi


junácké. V českém prostředí se můžeme setkat s překlady, které sloužily jako podklad Odstraněno: .

i Vladimíru Hulpachovi.103 Výbor Zpěvy hrdinství a lásky104 a jeho pozdější přepracované vydání pod názvem Jugoslávské zpěvy105 obsahují překlady jihoslovanské lidové epiky, která se dá velmi složitě přiřadit ke konkrétní tvorbě jednoho z jihoslovanských národů. Proto

Odstraněno: jich Odstraněno: . Odstraněno: Jsou to vskutku impozantními

zůstaňme u termínu lidová epika jižních Slovanů. Obě díla jsou vyzdobena dřevoryty Ferdiše Duši (1888 – 1958). V doslovu k výboru Oton Berkopec (1906 – 1988) uvádí, že snahou

Odstraněno: Odstraněno: prvnímu

použitého výběru z jihoslovanských lidových písní bylo seznámit českého čtenáře

Odstraněno:

s ukázkami překrásné lidové epiky jihoslovanských národů v soudobé řeči. Dřívější

Odstraněno: u

překlady umělecky a jazykově nevystihovaly krásu originálů a často jí rušily a ničily. V jihoslovanských písních jsou zobrazeny války, vykořisťování, boje o život a svobodu, vykupovanou mořem krve a utrpením. Kdy vznikly jihoslovanské epické

Odstraněno: á

lidové písně, nelze přesně určit. Nejoblíbenějším hrdinou lidových písní byl ale kralevic Marko. Písně o tomto hrdinovi jsou umělecky a dějově nejbohatší. Dále se Berkopec zabývá vznikem a vývojem lidové písně na celém balkánském území Odstraněno: .

a jejich překlady do cizích jazyků.106 František Halas pomohl s překladem některých písní. Berkopcem je označen jako první z velikých moderních českých básníků, který ukazuje krásu jihoslovanské

Odstraněno: , který Odstraněno: , Odstraněno: je

písně a věnoval nezanedbatelné úsilí vystihnout nejen jazykové odstíny, ale i citovou Naformátováno: Písmo: 10 b.

a myšlenkovou hloubku lidové poezie.107 Kromě důležité literatury, ze které autoři čerpali, potřebných vysvětlivek

Odstraněno: a

k textu, je ve výboru ještě dovětek písničkářův. Tento dovětek přiložil malíř a sběratel Odstraněno: ,

nejen jihoslovanské lidové tvorby Ludvík Kuba (1863 – 1956). O lidové písni se vyjadřuje jako o neškoleném výtvoru šířící se ústním podáním. Epické písně potřebují svoje posluchače. Hudba je podřízena textu písně, přičemž většina výtvorů guslarů byla čistá improvizace. Lyrické písně byly naopak

Odstraněno: Právě e Odstraněno: proti lyrickým Odstraněno: i

103

Tamtéž. BERKOPEC, Oton: Zpěvy hrdinství a lásky. Výbor výpravných básní jižních Slovanů, Československý spisovatel, Praha 1954, 240 stran. Jihoslovanskou lidovou epiku do výboru Zpěvy hrdinství a lásky přeložil František Halas (1901 – 1949) a Oton Berkopec. 105 BERKOPEC, Oton: Jugoslávské zpěvy. Sborník lidové epiky jižních Slovanů, Naše vojsko, Praha 1958, 316 stran. Přeložili František Halas, Vilém Závada (1905 – 1982) a Oton Berkopec. 106 První čeští překladatelé byli Václav Hanka (1791 – 1861), František Ladislav Čelakovský (1799 – 1852), Josef Holeček (1853 – 1929). Později překládali Jan Wagner, Jan Hudec, O. F. Babler (1901 – 1994), Josef Staněk, Antonín Beringer (1888 – 1939), František Pulec aj. 107 BERKOPEC, Oton: Jugoslávské zpěvy. Sborník lidové epiky jižních Slovanů, Naše vojsko, Praha 1958, s. 22. 104

26

Naformátováno: Zarovnat do bloku Odstraněno:

Odstraněno: , J. Synovský


určeny ke zpěvu, tedy mají být zpívány. Příklady různých druhů přednesu guslarů dokazuje Kuba osvíceně i na notovém zápisu některých ukázek z epických písní guslarů. Kubův dovětek můžeme nalézt i ve vydání Jugoslávských zpěvů. I vysvětlivky byly zde použity téměř totožné, jen s drobnými úpravami a doplněními. Pouze předmluva k Jugoslávským zpěvům a některé epické zpěvy, které byly doplněny, odlišují obě knihy. Ve Zpěvech hrdinství a lásky je obsáhlejší předmluva Otona Berkopce. V lidových písních vidí nesmírnou kulturní hodnotu národů, v nichž se zračí dědictví po předcích. Předávaly se ústním podáním dalším generacím. Zatímco v jiných národech se budovala staletá civilizace, tak na Balkáně hořel staletý válečný požár s islámským půlměsícem. Ale kulturní vývoj po dobu pětisetleté turecké invazi ani zdaleka nezaostával. Ve zchudlých pravoslavných klášterech pravoslavní mniši opisovali texty. Jediným uměleckým tvůrcem byl guslar. S jeho pomocí se oživovala sláva jihoslovanských národů a též guslar promlouval o utrpení lidu, podněcoval Naformátováno: Písmo: 10 b.

k činu. Z touhy po svobodě se zrodily nádherné zpěvy o hrdinství a moudrosti.108 Za novou etapu česko-makedonských kulturních styků můžeme považovat 90. léta 20. století. Vychází nová a již obsáhlejší díla z tvorby básníků, překládají se prozaické a dramatické texty. Důležitou úlohu hraje v tomto období Společnost přátel jižních Slovanů.

Odstraněno: d Odstraněno: o Odstraněno: í spojující Odstraněno: Mezi č

Společnost přátel jižních Slovanů je název organizace, v niž se sdružují lidé všech věkových kategorií, jež spojuje láska k Balkánu a k jihoslovanským národům. Členy Společnosti jsou i příslušníci různých národnostních menšin. Společnost přátel jižních Slovanů vydává svůj časopis Slovanský jih a má své vydavatelství, ve kterém vydává díla balkánských básníků a prozaiků, ale i českých balkanistů. Z hlediska tematického se často jedná o autentické či stylizované folklorní texty odrážející etnická specifika menšiny. V jejich tvorbě se tak odrážejí životní zkušenosti a snaha o zachování národního povědomí. Typické je úsilí zachovat a přibližovat jazyk minority svým potomkům a většinové společnosti. Ve vydavatelství Společnosti přátel jižních Slovanů nalezneme poměrně často přeložené makedonské autory a studie, které se makedonskou tematikou zabývají. V edici Knihovnička poezie a prózy jižních Slovanů se dodnes čtenáři mohou

Odstraněno: patří Odstraněno: členové

Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0" Odstraněno: Mnoho děl vydávaných a sestavovaných v organizaci patří mezi literární produkci psanou v jazyce menšiny, nebo české texty, které se nějakým způsobem dotýkají existence menšiny. Odstraněno: é Odstraněno: V tvorbě jejich tvorbě se tak odrážejí životní zkušenosti a snaha o zachování vědomí svých kořenů. Typické je i úsilí zachovat a přibližovat jazyk minority svým potomkům a většinové společnosti. Organizace vydává svůj časopis a má i své nakladatelství, ve kterém vydává díla balkánských básníků a prozaiků, ale i českých balkanistů. Odstraněno: V čele společnosti je Ivan Dorovský. Odstraněno: nakladatelství

Naformátováno: Písmo: Kurzíva 108

Tamtéž, s. 7 – 22.

Odstraněno: ce

27

seznamovat s literaturou nejen jižních Slovanů. Většina knih má svoji typickou obálku, která bývá vyzdobena kresbou Dagmar Dorovské.

Odstraněno: Odstraněno: ůj typický vzhled Odstraněno: y

Důležité informace podává o Makedonii, o vztazích s jejich sousedy, o etnických problémech a v krátkosti o velmi složité historii této malé země na jihu Balkánu publikace Makedonie.111 Pohádkové příběhy jedné z nejdůležitějších postav makedonské dětské literatury Olivery Nikolovové byly vydány Společností přátel jižních Slovanů pod názvem Pohádky o Zokym Pokym112 (Zoki Poki, 1963). Tato autorčina prozaická

Odstraněno: Dorovské. Odstraněno: ¶ ¶ Mezi první obsáhlejší výbor z makedonské poezie patří Modré nebe nad Ochridem109. Tato antologie makedonské moderní poezie obsahuje dvě stě básní od 38 renomovaných makedonských básníků110. Výbor sestavil, básně přeložil, úvodní slovo a závěrečnou studii napsal Ivan Dorovský. ¶

prvotina se setkala s mimořádně kladným ohlasem u čtenářů a kritiků. Nikolovová v ní

Odstraněno: . S těmito informacemi se mohli čtenáři seznámit v samostatné publikaci

propojuje svět reality se světem fantazie prostřednictvím malého kluka, kterým vlastně

Odstraněno: .

může být úplně kdokoli. Český překlad se poměrně dobře přibližuje dětskému čtenáři,

Odstraněno: Krásné p Odstraněno: ,

a to i jeho charakteristické mluvě. Jednotlivé povídky jsou doplněny ilustracemi


Dagmar Dorovské.

Odstraněno: ěm

V roce 1996 vychází k nedožitým sedmdesátým pátým narozeninám Blažeho Koneského výbor113 plný veršů a myšlenek o životě, jazyce a poezii. Překladatel Ivan

Odstraněno: zhostil přiblížení se Odstraněno: . Odstraněno: a

Dorovský v úvodu velmi citlivě nastiňuje uměleckou osobnost, která pro makedonský Odstraněno: ,

jazyk a literaturu udělala tak mnoho. Bývalá lektorka makedonského a slovinského jazyka a literatury (1995 – 1997) na Masarykově univerzitě v Brně Bistrica Mikulovská (1930), která je mj. i básnířkou, byla ve své tvorbě ovlivněna Brnem. Básně jsou sebrány a vydány114

Odstraněno: brněnské Odstraněno: Mirkulovská Odstraněno: a tyto b

v originále a zároveň 7 z nich v zrcadlovém překladu jejich přátel a studentů makedonského jazyka a literatury. Problematikou

složitého

vztahu

Čechů

k Makedonii

a

Makedonců

k Československu (České republice) se zabývají studie,115 které se snaží vysvětlit a odpovědět na otázky zabývající se makedonskou literaturou, kulturou, jazykem,

111

DOROVSKÝ, Ivan: Makedonie. Zrození, nebo obrození národa?, Albert, Boskovice 1995. NIKOLOVOVÁ, Olivera: Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, 84 stran, přeložili Ivan Dorovský a Dagmar Dorovská. 113 KONESKI, Blaže: Bystří se zrak oblohy, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1996, 32 stran, přeložil Ivan Dorovský. 114 MIRKULOVSKÁ, Bistrica: Když kvetly kaštany, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1997, 48 stran, přeložili Ivan Dorovský, Dagmar Dorovská, Gabriela Bairovová, Richard Stojar, Petr Mainuš a Dušan Glombíček. 115 DOROVSKÝ, Ivan: Makedonci žijí mezi námi, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1998, 252 stran. 112

28

Odstraněno: á Odstraněno: , Odstraněno: á

Odstraněno: I


Odstraněno: ,

Odstraněno: S

politikou a historií. Studie jsou doplněna ukázkami z Polívkova překladu z Jihomakedonských lidových povídek (1932).

Odstraněno: sou Odstraněno: y Odstraněno:

Situace na konci 40. let 20. století na území severního Řecka a na jihu

Odstraněno: tvorby některými pohádkami

Makedonie zmítaném občanskou válkou je v knize116 Petrose Votsise (1943) viděná


očima malého chlapce. Zároveň je obžalobou mocenských zájmů, kterými trpí

Odstraněno: hádek


především civilní obyvatelstvo a děti. Dílo přeložily studentky makedonistiky s revizí

Odstraněno: Jugoslávie

překladu od Ivana Dorovského.

Odstraněno: i

3.4. Periodika a denní tisk Literární časopisy jsou významnou součástí každé národní literatury. Přinášejí odborné stati a recenze, ukázky z nové tvorby, rozhovory, medailony, jubilejní články a nekrology, zprávy, glosy či polemiky. Jsou obrazem své doby, takže posléze mají dokumentární charakter. Svým záběrem mnohdy svět literatury přesahují. Nějaká existují jen krátce, jiná však vycházejí celá desetiletí. Rok 1989 znamenal zlom i ve sféře literárních periodik. Některé časopisy zanikly (Literární měsíčník, Tvorba), jiné se transformovaly, ale hlavně vznikla řada nových titulů, jež zčásti navazovaly na stejnojmenné časopisy exilové či samizdatové, případně se hlásily k periodikům z meziválečného období. Leckteré z těchto nových časopisů již vzaly za své. Patří k nim např. Nové knihy (1960-2001). Mezi dnešními časopisy nenajdeme již ani oblíbenou Světovou literaturu (1956-1996), která vycházela v šesti svazcích ročně, ani měsíčník věnovaný literatuře pro děti a mládež Zlatý máj (1956-1997).

Odstraněno: ¶ Po antologii Modré nebe nad Ochridem (1995) záhy vychází další výbor Tajemství květu117. Sestavovatelkou a překladatelkou antologie je Zlata Kufnerová. Zařadila do ní 28 poválečných makedonských básníků118. Tak je nám představena moderní makedonská poezie, která vznikla v Makedonii po druhé světové válce. Poezie národa, který po roce 1945 měl nejmladší slovanský spisovný jazyk. ¶ Každý z autorů je nám v krátkosti představen v bio-bibliografické poznámce přehledně přímo u jeho veršů a to činí informace dobře dostupné. Překladatelka Zlata Kufnerová v úvodu (Mozaika básnických směrů a hodnot) seznamuje čtenáře velmi krátce se založením moderní makedonské poezie sbírkou Beli mugri (1939, Bílá svítání) vydanou Kočou Racinem. Zmiňuje první knihu svobodné Makedonie, Pesni (1944, Básně) od Aca Šopova či překlady makedonských básníků do více než čtyřiceti jazyků. Počátky právě této svérázné slovanské poezie vidí v návaznosti na dědictví po takových velikánech literárního jazyka jako byli Konstantin Miladinov, Grigor Prličev či Rajko Žinzifov. Básníci se tak začali začleňovat do širšího literárního kontextu své doby a tím si získala bohatost tematiky, stylu a postupů. ¶ První fázi poválečného vývoje makedonské poezie charakterizuje radost ze svobody a budování nového státu. Poté následuje obrat do intimního světa básníků. Opouští se vlastenecká a ... [1]

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0", První řádek: 0" 116

VOTSIS, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, 128 stran, přeložili Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský. 129 KONESKI, Blaže: Píseň. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 5.

Odstraněno: 3 Odstraněno: Literární p Odstraněno: (například z Kmene, někdejší přílohy Tvorby, se stal Tvar) Odstraněno: ý týdeník Odstraněno: á Odstraněno: a Odstraněno: ,

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Písmo: 12 b.

29

Specifické seskupení tvoří odborné časopisy. Největší prestiž z nich má Česká literatura, dvouměsíčník vydávaný Ústavem pro českou literaturu AV ČR, vycházející již od roku 1953. Vysokou úroveň a tradici mají časopisy Estetika a Slavia

Odstraněno: periodika i

(první vychází od roku 1964, druhý již od roku 1922). Další periodika manifestují vědeckou činnost různých vysokoškolských pracovišť. Pomineme-li četné sborníky, můžeme uvést časopisy Svět literatury, Slovo a smysl, Češtinář nebo Opera Slavica vycházející na Univerzitě Karlově, Univerzitě

Odstraněno: s Odstraněno: ec

v Hradci Králové a na Masarykově univerzitě. Literatura nachází přístřeší také v přílohách týdeníků Reflex, Respekt a Týden. Své pozice stále zaujímá v Lidových novinách, Právu a Mladé frontě Dnes (tyto deníky mají různé kulturní přílohy, z nichž vyniká, z hlediska literatury, příloha Práva

Odstraněno: ,

Salon), zatímco v brněnské Rovnosti literatura tyto pozice do značné míry již ztratila. Dnes již neopominutelným jevem jsou internetové literární časopisy (ostatně mnohá uvedená periodika mají i webové stránky). Lze uvést tituly Písmák, Divoké víno, Postmoderní revue nebo Čítárna. Jako literární časopisy ovšem na internetu figurují četné další tituly: iLiteratura, Literární novinky, Lumír, Čmelák a svět, charakter literárních periodik mají i některé rozhlasové a televizní pořady (Zelené peří, Knižní svět, Revue 333, Zelený ring). Literární časopisy tedy nejsou jenom tradiční složkou naší literatury, ale i světové literatury a mají svůj význam v kultuře 21. století. Denní a periodický tisk vždy přispíval k lepšímu, hlubšímu a objektivnějšímu porozumění nejen literární, kulturní či historické látky. Literárních periodik, kde jsme se mohli setkávat s vůbec prvními překlady makedonské literatury u nás, není mnoho. Nejprve můžeme sledovat makedonskou literaturu v rámci literatur jugoslávských národů. Jejich literatura se v českých překladech objevovala poměrně často v sobotních přílohách listu Svobodné slovo, Lidová demokracie, Rudé právo a v některých jiných denících, mezi kterými dominovala v 60. až 80. letech 20. století

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Čeština

Rovnost. Deník Rovnost patří mezi nejstarší dodnes vydávaný list u nás (začal se

Odstraněno: n Odstraněno: dělnický

vycházet roku 1885). Prostřednictvím Rovnosti, a ve většině příkladů v překladu Ivana

Odstraněno: ydávat

Dorovského, jsme měli jednu z prvních možností seznámit se s tvorbou autorů jako

Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

jsou Blaže Koneski129 (1921 – 1993), Božin Pavlovski130 (1942), Živko Čingo131 (1936

Odstraněno: překlady

130

PAVLOVSKI, Božin: Hotel Duva In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský.

Odstraněno: S

30

– 1987), Cane Andreevski132 (1930), Slavko Janevski133 (1920 – 2000), Dimitar Solev134 (1930), Branko Varošlija135 (1934), Ante Popovski136 (1931), Petar Širilov137 (1936 – 1988), Vančo Nikolevski138 (1912 – 1980), Mitko Petro139 (1942), Ivan Točko140 (1914 – 1973), Mateja Matevski141 (1929), Gane Todorovski142 (1929), Radovan Pavlovski143 (1937), Srbo Ivanovski144 (1928), Aco Šopov145 (1923 – 1982), Jovan Koteski146 (1935), Konstantin Miladinov147 (1830 – 1862), Bogomil Gjuzel148 (1939), Kočo Racin149 (1908 – 1943) a Vidoe Podgorec150 (1934 – 1997). V Rovnosti jsme se setkávali se studiemi a články z makedonské literatury a kultury. Pražská literární revue Literární měsíčník byla orgánem Svazu českých

Odstraněno: . Odstraněno:

spisovatelů. Začal vycházet v roce 1972 a v jeho redakční radě působil např. Miroslav Florian, Josef Rybák, Oldřich Rafaj či Vilém Závada. Občas v něm vycházely ukázky,

Odstraněno: ně

131

ČINGO, Živko: Zahradníkova smrt. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3; Hlad. In: Rovnost, 12. 3. 1967, č. 62, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Ejhle, bratři člověka. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3; Bratři člověka. In: Rovnost, 1. 12. 1973, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský. 132 ANDREEVSKI, Cane: Člověk na břehu jezera. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3; Kouzelnice. In: Rovnost, 7. 4. 1968, č. 84, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Ramena. Přání. In: Rovnost, 17. 3. 1968, č. 66, s. 10, přel. Ivan Dorovský; Svět a my. In: Rovnost, 2. 4. 1969, č. 79, s. 3, přel. Ivan Dorovský. 133 JANEVSKI, Slavko: Balada o dlouhých uších. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Blagoja. Z románu I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 12. 1968, č. 314, s. 7, přel. Ivan Dorovský; I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 7. 1973, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský; Pávice. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5. 134 SOLEV, Dimitar: Ostružina v dešti. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 4. 135 VAROŠLIJA, Branko: Zatím prší…In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3, přel. Ivan Dorovský. 136 POPOVSKI, Ante: Můj lid před ukřižováním. In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3, přel. Ivan Dorovský. 137 ŠIRILOV, Petar: Chladná obruč Tisy. In: Rovnost, 5. 2. 1977, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský. 138 NIKOLEVSKI, Vančo: Strýček. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 4. 139 PETRO, Mitko: Pestrý míč. In: Rovnost, 26. 11. 1977, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský. 140 TOČKO, Ivan: Srdce s dvěma pravdami. In: Rovnost, 29. 1. 1967, č. 26, s. 3, přel. Ivan Dorovský. 141 MATEVSKI, Mateja: Západ slunce. In: Rovnost, 30. 7. 1964, č. 181, s. 5, přel. Ivan Dorovský. 142 TODOROVSKI, Gane: Píseň, kterou musím složit.In: Rovnost, 11. 7. 1965, č. 165, s. 4; V horkém srpnovém podvečeru. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Šestý duben 1941. In: Rovnost, 25. 8. 1973, s. 4, přel. Ivan Dorovský; Píseň pro Zagorku. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. s. 1. 143 PAVLOVSKI, Radovan: O nevyléčitelnosti. In: Rovnost, 19. 9. 1965, č. 225, s. 4; Cikáni. In: Rovnost, 20. 2. 1966, č. 44, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Žena. In: Rovnost, 19. 3. 1967, č. 68, s. 3, přel. Ivan Dorovský. 144 IVANOVSKI, Srbo: Balada. In: Rovnost, 24. 7. 1966, č. 178, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Zimní jitro. In: Rovnost, 12. 2. 1967, č. 38, s. 3. 145 ŠOPOV, Aco: Přípitek. Dobrou noc. In: Rovnost, 16. 7. 1967, č. 170, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Píseň a léta. In: Rovnost, 20. 9. 1969, č. 222, s. 7, přel. Ivan Dorovský; Píseň a léta. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 1; Modlitba za jedno obyčejné, dosud nenalezené slovo. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. S. 5; Kdykoliv si na Tebe vzpomenu…In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 5. 146 KOTESKI, Jovan: Únava. In: Rovnost, 7. 6. 1969, č. 132, s. 6, přel. Ivan Dorovský; Charitonova smrt. Selská chudoba. In: Rovnost, 11. 10. 1969, č. 240, s. 7, přel. Ivan Dorovský. 147 MILADINOV, Konstantin: Touha po jihu. In: Rovnost, 25. 8. 1972, č. 120, s. 5, přel. Z. Kriebel; Touha po jihu. In: Rovnost, 26. 8. 1983, č. 201, s. 5, přel. Ivan Dorovský a Z. Kriebel. 148 GJUZEL, Bogomil: Nejrychlejší píseň v životě. In: Rovnost, 15. 11. 1969, č. 269, s. 6., přel. Ivan Dorovský. 149 RACIN, Kočo: Smutek. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 1; Sběrači tabáku. Lenka. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5. 150 PODGOREC, Vidoe: Bílé cikáně. In: Rovnost, 27. 10 1973, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský

31

Odstraněno: S

Odstraněno: S Odstraněno: S Odstraněno: S


Odstraněno: S

Odstraněno: S Odstraněno: S


glosy a kritiky současné makedonské poezie a prózy. Svoji činnost ukončil časopis Naformátováno: Písmo: 12 b., není horní index/ dolní index

v roce 1989. Hned v prvních číslech Literárního měsíčníku se můžeme setkat se zápisky Josefa Rybáka z 11. ročníku básnického festivalu u Ochridského jezera.151 Josef Rybák se v nich vrací k úspěšnému poetickému cestopisu Karla Konráda,152 v němž jednu

Odstraněno: ,

kapitolu Karel Konrád věnoval Makedonii. Josef Rybák v jeho cestopise vidí nejlépe pocitově vyjádřené poznatky o místě, které navštívil i on: (...) Nikdo se nedovedl zmocnit tak vzrušeným slovem

Odstraněno: „

krajiny, jejího kouzla a charakteru, jako on. (…) Jak jen mohl, na všechno si sáhl, na staré památníky, na stromy, všecko ochutnal, vůni vzduchu i vody, nic neuniklo jeho básnickým očím a uším z čarovných krás přírody, velebných monastýrů, z šumění větru a hukotu vod a také nic z toho, co za jeho návštěvy tvořilo všední den makedonského Odstraněno: “

lidu.153 Makedonce považuje za vzdělaný národ, který do svého jazyka překládá díla takových velikánů, jako je Pablo Neruda (1972 byl ve Struze oceněn Zlatým věncem) či náš Vítězslav Nezval. Říká, že do Strugy již zavítal náš Vilém Závada nebo Miroslav Florian. Rybák své zápisky bere jako zcela informativní sondu z dění na Stružských večerech poezie a v žádném případě své záznamy nepovažuje za cestopis. Uvádí, že snad na celém světě jedině Struga má svůj Dům poezie. Stručně se zmiňuje o počátcích festivalu a celkově o jeho průběhu. Obrázky některých literátů, které doprovázejí článek, kreslil sám Josef Rybák. O poezii, která na festivalu zazněla, se vyjádřil takto: Ve Struze nezněly

Odstraněno: „

básně samotářů. Plačtivé, ufňukané verše, ani samolibá povýšenecká poezie, pohrdající prostým člověkem. Manifestovala se tu víra v dobré síly poezie a v její schopnost přetvářet člověka a svět.154 Stružský festival, poznamenal, vyvrací

Odstraněno: “

bezmocnost poezie. V Literárním měsíčníku nechybí ani informace a recenze na nové knihy, které byly vydány jak u nás, tak v Makedonii. Po celou dobu vydávání Literárního měsíčníku (1972 – 1989) jsme měli

Odstraněno: revue Odstraněno: Tento posudek literárního, uměleckého nebo vědeckého díla je mnohdy pro popsání přínosu daného díla směrodatný.

možnost seznamovat se s recenzemi, ukázkami a výbory z makedonské literatury. 151

RYBÁK, Josef: O budoucnost světa – o sílu poezie. In: Literární měsíčník, č. 2, Praha 1972, s. 1 – 8. 152 KONRÁD, Karel: Jugoslávské kolo, Praha 1956. 153 RYBÁK, Josef: cit. dílo, s. 2. 154 Tamtéž, s. 8.

32

Odstraněno: O budoucnost světa – o sílu poezie. In: Literární měsíčník, č. 2, Praha 1972 Odstraněno: RYBÁK, Josef: O budoucnost světa – o sílu poezie. In: Literární měsíčník, č. 2, Praha 1972

Jedna z recenzí nám např. oznamuje existenci velmi kvalitního a důležitého díla makedonské literární kritiky.155 Jako cíl impozantní pětisvazkové edice Makedonská literatura

v literární

kritice,

vydané

v jednom

z největších

makedonských

nakladatelství Misla ve Skopji, vidí recenzent Ivan Dorovský: „(…) ukázat, jak se paralelně s intenzivním rozvojem literatury rozvíjelo také literárně historické

Odstraněno: . Odstraněno: ho Odstraněno: ho Odstraněno: ,


a literárně kritické myšlení. (…)“156 V Literárním měsíčníku bylo upozorněno na překlad Ivana Skály do makedonštiny (Branka Kubešová) a turečtiny (Llhami Emin)157 či na česky vydaný

Odstraněno: Edice je doplněna o bibliografii literárně kritických příspěvků o makedonské literatuře a bibliografickými údaji autorů.¶ Odstraněno: P

výbor z díla Mateji Matevského Časný rozhovor s podzimem (1987).158 Pando Kolevski je nejen překladatelem, ale i autorem jak makedonsky, tak


česky psaných veršů. S nástinem jeho tvorby se setkáváme v Literárním měsíčníku


(Nová jména) relativně často.159 Kolevski není jen básníkem, ale i překladatelem

Odstraněno: ,

nejen z makedonštiny a češtiny. V polovině sedmdesátých let se Pando Kolevski160

Odstraněno: nás může poučit o dalších okolnostech, které doprovázely v jejich prostředí.

s Irenou Wenigovou překladatelsky podíleli na výboru ze současné jugoslávské poezie Vidím svět.

162

Výbor je doplněn bio-bibliografickými údaji o zastoupených autorech.

Odstraněno:


Současnou makedonskou poezii uvádí verši význačného básníka střední generace

Odstraněno: .

Radovana Pavlovského (1937) a dvěma básněmi Blaža Koneského (1921 – 1993),

Odstraněno:

kultivovaného básníka, jednoho ze zakladatelů poválečného makedonského literárního jazyka.

161

Odstraněno: . Odstraněno: o zde Odstraněno: ech Odstraněno: , autora sbírek Sucho, Svatba a stěhování, Koráb, Počasí a lyra aj., Odstraněno: e

155

DOROVSKÝ, Ivan: Dvakrát z Jugoslávie. In:Literární měsíčník, č. 8, Praha 1974, s. 125. 156 Tamtéž. 157 KUBEŠ, Luděk: Ivan Skála makedonsky a turecky. In: Literární měsíčník, č. 1, Praha 1977, s. 126 – 127. 158 DOROVSKÝ, Ivan: Potřebný rozhovor. In: Literární měsíčník, č. 6, Praha 1988, s. 126 – 127. 159 KOLEVSKI, Pando: Balada o dešti; Tulák na křižovatce. In: Literární měsíčník, č. 6, Praha 1974, s. 80. KOLEVSKI, Pando: Déšť; Má básni; Vinice; Věci; Čekání. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 90 - 91. KOLEVSKI, Pando: Tuším tě; Děti a starci. In: Literární měsíčník, č. 9, Praha 1979, s. 82. KOLEVSKI, Pando: Cítíš-li se sama; Zima; Motýl noci vítr volá; ***; Nebuď děti. In: Literární měsíčník, č. 2, Praha 1982, s. 101. KOLEVSKI, Pando: Haně; Něha; Kořeny; Mlčení; Moře I. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1982, s. 103. KOLEVSKI, Pando: Pramen; Odešla; Dlouho; ***; Znamení; Jitro. In: Literární měsíčník, č. 5, Praha 1983, s. 118. KOLEVSKI, Pando: Měsíc; ***; ***; ***. In: Literární měsíčník, č. 4, Praha 1987, s. 106. KOLEVSKI, Pando: Dobré jitro anděli; Jako sen; Smrt; Já nechci být; Řeka; ***. In: Literární měsíčník, č. 2, Praha 1989, s. 107. 160 PAVLOVSKI, Radovan: A tak jsi nás maličký obelhal; KONESKI, Blaže: Samotář jelen, Chryzantéma. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 64 – 66, přeložil Pando Kolevski. 162 Vidím svět: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 64 – 66.

33

Jazykově Pando Koleski spolupracoval i na největším souboru ukázek ze současné makedonské literatury, který v Literárním měsíčníku vyšel.163 Pod názvem

Odstraněno: Odstraněno: byl Odstraněno: dán

Zaseté zrno ze současné socialistické makedonské literatury je na 20 stranách s redaktorskými poznámkami v úvodu uvedena poezie devíti básníků, próza dvou prozaiků a bio-bibliografické poznámky o autorech. Celý výbor doplňují kresby čtyř makedonských malířů.164 V krátké informační redaktorské poznámce se konstatuje, že

Odstraněno: .

uvedená tvorba jugoslávských básníků a prozaistů v tomto čísle revue dává pohled na jednu národní literaturu socialistické Jugoslávie. Vedle renomovaných makedonských autorů zde nalezneme i autory mladší autorské generace. Úvod výboru je ještě doplněn úvodním slovem šéfredaktora časopisu Kulturen život Borise Višinského, který mimo jiné zmiňuje, že „ (…) v rámci spolupráce mezi Svazem spisovatelů Jugoslávie

Odstraněno: m Odstraněno: im Odstraněno: :

a Svazem československých spisovatelů, který sleduje celkové a hlubší vzájemné poznávání našich literatur a kultur, byla navázána spolupráce mezi časopisy Kulturen život

ve

Skopji

a

Literárním

měsíčníkem

s cílem

seznámit

a

představit

čtenářům bohatství současné makedonské poezie a prózy, která je součástí

Odstraněno: e Odstraněno: itatelům Odstraněno: ého písemnictví

i jugoslávských literatur.“165 Překlad veškerých básní166 vznikl za jazykové spolupráce s Pandem

Odstraněno:

Kolevskim. Z tvorby prozaiků zde nalezneme sondu do tvorby dvou současných Odstraněno: .

autorů.167 Prozaická díla jsou uvedena v překladu Heleny Robovské.

Odstraněno: a

163

Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 86 – 105. Kresby ve výboru Zaseté zrno namalovali Aco Filipovski, Pale Kuzmanovski, Dimitar Malidanov a Ilija Kočovski. 165 VIŠINSKI, Boris. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 88. 166 JANEVSKI, Slavko: Portrét slova; Balada o kameni; Okované jablko. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 88 – 89, přeložil Jaroslav Kabíček. KONESKI, Blaže: Vzpomínka; Odysseus; Rozhovor s dítětem; Sen; Sucho; Motýl. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, 89 – 90, přeložil Oldřich Rafaj. ŠOPOV, Aco: Baobab; Ve Štipu a v Joalu; Dívá se do vln oceánu. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 90 – 91, přeložil Oldřich Rafaj. MATEVSKI, Mateja: Deště; Kořen. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 95 – 97, přeložil Václav Suchý. TODOROVSKI, Gane: Biografie; Obyčejná báseň; Loučen. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 97, přeložil Jiří Žáček. POPOVSKI, Ante: Kamenná; Kresba; Atomy dopisu; Skryji se v jejím jménu. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 98, přeložil Karel Sýs. ANDREEVSKI, Petre M.: Letní dovolená; Stížnost zedníka. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 102, přeložil Josef Peterka. ČAPOVSKI, Ivan: Člověk a kámen; Báseň o starém komitovi. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103, přeložila Jana Moravcová. PAVLOVSKI, Radovan: Slunce o kterém had neví; Má hvězda; Zrno; Zaseté zrno. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103 – 104, přeložil Jan Pilař. 167 VIŠINSKI, Boris: Martin – úryvek z románu Lavina; GILEVSKI, Paskal: V domově pro uprchlíky. In: Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 92 – 95, 99 – 101, přeložila Helena Robovská. 164

34

Odstraněno: o Odstraněno: Václav Suchý Odstraněno:

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

Na konci výboru je bio-bibliografická poznámka o zastoupených autorech. Kromě nejdůležitějších poznatků o každém z autorů jsou tu výstižné charakteristiky

Odstraněno: , Odstraněno: ě obsaženy

jejich literární tvorby: Petre M. Andreevski má poetiku rezonující s makedonskou

Odstraněno: ým

lidovou slovesností, Ivan Čapovski zaměřuje svou tvorbu k národní tematice, Paskal

Odstraněno: ým

Gilevski píše básně a kratší prózy, Slavko Janevski je uveden jako jeden

Odstraněno: uměním

z nejvýznamnějších makedonských básníků a prozaiků, Blaže Koneski se představuje jako básník, prozaik, překladatel a tvůrce gramatiky makedonského jazyka, Mateja Matevski má básně filozofické meditace, Radovan Pavlovski ve svých básnických sbírkách formuluje asociativní poetiku a osobitou imaginaci, dílo Anteho Popovského se velmi úzce svazuje s rodnou zemí, jejím osudem a historií, Aco Šopov je významným intimním lyrikem, Gane Todorovski má významný podíl na obohacení makedonského básnického jazyka i formy a Boris Višinski tematicky čerpá zejména z boje proti fašismu. Velmi přínosné jsou zejména poznámky o přeložených dílech z jejich tvorby do češtiny.168 Oblíbená revue zahraničních literatur Světová literatura,169 (1956-1996) stejně jako Literární měsíčník přinesl českému čtenáři několik kvalitních ukázek

Odstraněno: Výbor je doplněn kresbami makedonských malířů Aca Filipovského, Paolea Kuzmanovského, Dimitara Malidanova a Iliji Kočovského.

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno:

z makedonské poezie a prózy.

Odstraněno: ý 170

První z nich obsahuje celkem 12 básní

171

z tvorby Slavka Janevského.

Na

Odstraněno: týdeník

prvních stránkách revue je autorova fotografie a předmluva k uveřejněným básním.


Výbor je doplněn ilustracemi Stevana Manevského (Slunce) a Spaseho Kunovského

Odstraněno: revue zahraničních literatur

(Masky).


Podle slov samotných překladatelů byli redaktoři časopisu tvorbou Janevského tak nadšeni, že jeho básně chtěli dát hned na titulní stranu Světové literatury. Tento úspěch se stává první známkou budoucího knižního vydání antologie

Odstraněno: výborů Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno: r

Tanečnice na dlani.

Odstraněno: . Odstraněno: ň

168

Odstraněno:

169

Odstraněno: ,

Zaseté zrno: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983. Světová literatura, revue zahraničních literatur, vycházela ve Státním nakladatelství krásné literatury (hudby) a umění (od roku 1966 Odeon) v šesti svazcích ročně. Čtenářům představovala prozaickou a básnickou tvorbu různých národních literatur, otiskovala divadelní hry i filmové scénáře. Těžiště spočívalo v literatuře 20. století a především v představení nejnovějšího světového literárního vývoje. Pražská revue tvořila po čtyřicet let (1956–1996) významnou součást českého literárního a v širším slova smyslu kulturního života a jako taková nevyhnutelně odrážela vývoj soudobé společnosti, jejích politických a kulturních hodnot, omezení či možností. 170 JANEVSKI, Slavko: Tajemství. Hra. Význam.; Dušičky; Pohanství; Protizákonný zákon; Srdce; Ruce; Sv. Kliment; Dlaň; Míra; Dar; Řeka; Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1976, s. 2 – 11, přeložili Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. 171 Ukázky Janevského básnické tvorby jsou vybrané z volného triptychu sbírek Chléb a kámen (1957, Leb i kamen), Evangelium podle Chytrého Petra (1966, Evangelie po Itar Pejo) a Kainábelia (1968, Kainavelija).

35

Odstraněno: o

Naformátováno: Písmo: není Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku Odstraněno: ý

V předmluvě jsou uvedeny bio-bibliografické údaje o básníkovi a všeobecná

Odstraněno: Odstraněno: poznámky

charakteristika jeho poezie. Překladatelé Janevského styl komentují jako: „Emotivní magičnost slova a originální obrazotvornost patří k charakteristickým rysům jeho rukopisu. Pocity štěstí jsou prostoupeny bolestnými traumaty, skrze tragické vzpomínky a zážitky bezostyšně prorůstají úponky světla. Něžné a hrubé se mísí, tma bojuje se světlem a den s nocí, verš se chvěje a napíná neustálým vnitřním neklidem.“172 Vedle povídky Živka Činga, se kterou se čeští čtenáři měli možnost seznámit

Odstraněno: Odstraněno: ek

v první polovině 70. let 20. století,173 se v roce 1980 českému prostředí představuje další z významných makedonských prozaiků, Boris Višinski.174 Dvě povídky (Siréna

Odstraněno: .

a Pohled k modrému nebi) jsou z jediné vydané povídkové sbírky Borise Višinského, Prastaré břehy (Drevni bregovi, 1975) V úvodu výboru je portrét autora a její menší stať, která čtenářům přibližuje

Odstraněno:

postavu Borise Višinského. Překladatelka Ludmila Nováková uvádí, že Višinského dílo nepatří mezi nejrozsáhlejší, ale i tak je Višinski dost často překládán do cizích jazyků a stává se z něj nejpřekládanější makedonský prozaik. Jeho knihy mají širší, všeobecně lidské vyznění. Boris Višinski se snaží pochopit podstatu lidského bytí a smysl smrti.

Odstraněno: ý

Základním kritériem v jednání jeho postav je vědomí a svědomí. Přiblížení Višinského Naformátováno: Písmo: 10 b.

života je též velmi důležitou informační složkou.175 Je zmiňován jeho debut Stíny a žízeň (Senki i žed, 1958) jako výrazně psychologické dílo, které vyšlo v době, kdy se v makedonské literatuře taková díla

Odstraněno: Ze které je zajímavé uvést autorovu práci v deníku Nova Makedonija a z toho tři roky jako jeho pražský dopisovatel. Odstraněno: Z tvůrčího období j

vyskytovala řídce. Román Duha (Vinožito, 1972) byl jeden z jeho nejúspěšnějších. Byl

Odstraněno: y zabarvené

přeložen do mnoha jazyků, my se můžeme seznámit s jeho slovenským překladem

Odstraněno: bylo vydáno

z roku 1975. Román Lavina (Lavina, 1978) byl velice oceňovaným dílem. U nás se můžeme setkat s jeho ukázkou176 v Literárním měsíčníku.

Odstraněno: byla Odstraněno: ká Odstraněno: je možnost

Kladně můžeme ohodnotit jeho dramatickou tvorbu. Mezi jeho úspěšná dramata patří Dívka (Devojka, 1962, knižně 1972), Racin (Racin, 1975, knižně 1979), které je v roce 1983 přeloženo do slovenštiny. Napsal také libreto k baletu Rámy

Odstraněno: se Odstraněno: Odstraněno: českou Odstraněno:

Naformátováno: Písmo: není Kurzíva 172

Světová literatura, č. 4, Praha 1976, s. 2. ČINGO, Živko: Fromova dcera. In: Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, přeložila Ludmila Nováková. 174 VIŠINSKI, Boris: Pohled k modrému nebi; Siréna; Malíř. In: Světová literatura, č. 3, 1980, s. 153 – 168, přeložila Ludmila Nováková. 175 Boris Višinski pracoval tři roky jak pražský dopisovatel deníku Nova makedonija. 176 VIŠINSKI, Boris: Martin. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 92 – 95. 173

36

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

a ozvěny (Ramki i odzivi, 1965) Dvě povídky (Siréna, Pohled k modrému nebi)

Odstraněno:

přeložila Nováková z knižního vydání sbírky povídek Prastaré břehy (Drevni bregovi,

Odstraněno: ¶

1975). Povídka Malíř je z autorovy pozdější tvorby.


V revue Světová literatura se v roce 1986 objevil výbor z poezie Blažeho Koneského, pod názvem Mrtvá jitra, který obsahuje 10 básní177 v překladu Panda

Odstraněno: , z nichž jmenujme alespoň Erbena, Nerudu, Máchu, Bezruče, Wolkera a Nezvala

se mimo jiné říká, že Blaže Koneski patří k těm básníkům makedonské poválečné

Odstraněno: . Koneski roku 1957 mezi prvními seznámil makedonské čtenáře s českou poezií a to ve skopském časopise Mladá literatura s básněmi od Karla Jaromíra Erbena, Karla Hynka Máchy, Jana Nerudy, Petra Bezruče, Jiřího Wolkera a Vítězslava Nezvala.

poezie, která představuje základnu k jejímu dalšímu vývoji. V jeho poezii je

Odstraněno:

Kolevského a Josefa Hajného. Na počátku menšího výboru je Koneského portrét přiblížen čtenářům na fotografii a s krátkou bio-bibliografickou poznámkou, ve které

akceptována harmonie mezi emocemi a intelektuální inspirací, která je bohatá na

Odstraněno: e Odstraněno: ,

metaforiku. Pozvolna se vzdává zastaralého způsobu chápání básnického obrazu

Odstraněno: byl ve

plného eufemizmů a výrazů hluboké mysli. Přes nekrásný výraz popisuje spontánní

Odstraněno: i

asociativní proudy. Jeho poezie je bohatá v pohybu, tedy v realitě a imaginaci. Pando Kolevski představuje Koneského jako překladatele českých básníků.178

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: vydán Odstraněno: .

K nedožitým sedmdesátým pátým narozeninám Blažeho Koneského vydala Společnost přátel jižních Slovanů výbor z básní, citátů, myšlenek o životě, jazyce a poezii tohoto autora.179 Byly zařazeny i některé básně, které již dříve pro výbor Mrtvá jitra přeložil Pando Kolevski. Máme tak skvělou možnost porovnat si poetické prostředky obou překladatelů:

Odstraněno: použity Odstraněno:

Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: První řádek: 0.59" Odstraněno:

Naformátováno: Styl Značka pozn. pod čarou + 8 b., Písmo: není Tučné Naformátováno: Zarovnat do bloku Odstraněno:

180

Jaro

181

Jaro

Bystří se zrak oblohy,

Oka nebe zprůzračňuje,

sluneční zřítelnice se brání.

panenka slunce je stále nejasnější.

Podzimní setí mých tužeb,

Ozimy mé touhy

ubohé, klíčí už s táním.

pod sněhem se uboze zelenají.

(přel. Ivan Dorovský)

(přel. Pando Kolevski)

Odstraněno: zprůzračuje, Odstraněno: Odstraněno: Odstraněno:

V roce 1988 se v časopisu Světová literatura opět podařilo uveřejnit menší výbor,

182

tentokrát z díla Jovana Pavlovského183 a Todora Čalovského.184 Tyto dva

Odstraněno: ¶ Hodiny Hodiny¶ Vypli rádio naproti V domě naproti už zhasli rádio¶ a v neobvyklém tichu a v nevšedním tichu,¶ uslyšel jsem hodiny ve vitríně. slyším hodiny na vitríně.¶ Šly jako rovnoměrné cvakání Zní jako pravidelné cvakání¶ Odstraněno:

... [2]

(přeložil

Odstraněno:

177

KONESKI, Blaže: Mládí; Hodiny; Odysseus; Vzpomínka; Motýl; Žito; Jaro; Návštěva muzea; Pšenice; Touha. In: Mrtvá jitra, Světová literatura, č. 5, Praha 1986, s. 198 - 200, přeložili Pando Kolevski a Josef Hajný. 178 Karla Jaromíra Erbena, Jana Nerudy, Karla Hynka Máchy, Petra Bezruče, Jiřího Wolkera a Vitězslava Nezvala 179 KONESKI, Blaže: Bystří se zrak oblohy, Brno 1996, 32 stran, přeložil Ivan Dorovský. 180 KONESKI, Blaže: Bystří se zrak oblohy, Brno 1996, s. 28, přeložil Ivan Dorovský. 181 KONESKI, Blaže: Jaro. In: Mrtvá jitra, Světová literatura, č. 5, 1986, s. 200, přl. Pando Kolevski.

37

Odstraněno: ¶ Odstraněno: , Odstraněno: .

Naformátováno

... [3]

Odstraněno:


básníky přeložil za jazykové spolupráce Branky Kubešové Kamil Mařík. Úvodní slovo napsala Branka Kubešová. Makedonskou poezii Branka Kubešová přirovnává k rozmachu Pegasových

Odstraněno: podobňuje

křídel, které byly dříve pevně svázány. Ač byla dobou a okolnostmi tupena a podceňována, vyrostla do výše, která již překračuje i hranice své malé republiky. Bohatá směs prvků lidové poezie, hrdinských písní dává makedonské poezii vůni

Odstraněno: a horkých hlav

a příchuť islámu, kadidla, ikon, velké víry a vzrušení. Z tohoto základu vyrostli básníci jako Blaže Koneski, který své verše tvoří

Odstraněno: podhoubí

z krvavé makedonské historie, Slavko Janevski si pohrává s nadskutečnem, ale ukazuje též dosud neznámé metafory. Aco Šopov syntetizuje ve své poezii neustálou neexistenci svého národa, Ante Popovski hlásá nepokořenou historii, Gane Todorovski kouzlí se slovy duchovní obraz dnešního člověka, Mateja Matevski hledá východisko v melancholii. V odkazu těchto bodů makedonské poválečné poezie pokračují básníci Petre M. Andreevski, Bogomil Gjuzel, Radovan Pavlovski, Vlada Urošević, Petar Boškovski, Jovan Koteski. Poválečná koncepce poezie čerpala z odkazu folklóru a současně ho míchá s avantgardními proudy z Evropy. Dále nám Kubešová představuje tvorbu 70. let 20. století (Čedo Jakimovski, Michail Rendžov, Jovan Pavlovski, Todor Čalovski, Ivan Čapovski, Ananas Vangelov), ze které vybrala dva autory do výboru Hvězdy v poledne. Jejich poezie prý

Odstraněno: ých

vzbuzuje pozornost subtilními analytickými pohledy. Každý z nich je jiný ve svém Naformátováno: Písmo: 10 b.

přístupu k chápání a prožívání, a tak netvoří jeden celek.185 Koncem 70. let se objevují jména jako: Risto Lazarov, Sande Stojčevski, Ljupčo Dimitrovski, Branko Cvetkovski, Blagoja Risteski, Vera Ančevská. K autorům, které si Branka Kubešová do výboru vybrala říká, že ukazuje verše

Odstraněno: a Odstraněno: Očekává se od nich pevnější zakotvení v dějinách makedonské literatury.

různých básnických povah. Pod fotografiemi Radovana Pavlovského a Čalovského Naformátováno: Písmo: 10 b.

nám přibližuje tvůrčí prvky jednotlivých autorů.186 Jovan Pavlovski přemýšlí o lásce jako o podstatné součásti existence každého z nás. Do nových tematických směrů se vrhá ve sbírkách Medea (1969) a Identita

Odstraněno: proudů

(1974). Dialog s každodenními věcmi začíná vstupovat do jeho tvorby ve sbírce 182

Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, 1988, s. 225 – 232. PAVLOVSKI, Jovan: Medea vypravuje jak se to všechno přihodilo; Několik doplňků životopisu Martina Luthera; Jiná logika Hieronyma Bosch. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, 1988. 184 ČALOVSKI, Todor: Vchod; Návrat básně; Neviditelná řeka; Sen; Individuální identifikace; Kamenná balada; Východ. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, 1988. 185 Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, 1988, s. 225. 186 Tamtéž. 183

38

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

Oxidace (1983). Vize byla a je vždy společným nástrojem vědy a poezie. Jovan Pavlovski vnesl do poezie, publicistiky, dramatu a románu nový slovní materiál,

Odstraněno: ý

jazykové a stylistické inovace, mnohovrstevnost a sémantickou a básnickou řeč bez metafor. Zcela odlišný je mladší básník Todor Čalovski. Je také plný problémů spojených s existencí. Nebojuje veršem. Je jeden z prvních mladších makedonských básníků, který píše vázaným veršem. Píše tichou meditativní poezii. Z jeho tvorby vzpomeňme například Noc ve které nejsi (1969), Noční časoslov (1971), Syrdarské nemoci (1975), Hvězda v člověku (1983) či sbírka Jádro (1984). Nevelký výbor nevystihuje dílo uvedených básníků detailně, ale „ přináší verše různých básnických


povah, z nichž každá vlastním způsobem přistupuje ke skutečnosti a jejímu Odstraněno: ukazuje pestrou mozaiku směrů, postupů a tendencí. Přispívá tak do knihovničky moderní makedonské literatury.

ztvárnění.“187

Odstraněno: 3

3.5. Literární lexikony spisovatelů Roku 1959 byla vydána malá moderní encyklopedie Evropské literatury 1945 – 1958.

188

Zdeněk Urban (1925 – 1998) v krátké studii poukazuje na dynamický vývoj

makedonské literatury po osvobození.189 Zdůrazňuje hlavně tvorbu Slavka Janevského (1920 – 2000), Aca Šopova (1923 – 1982), Blaža Koneského (1921 – 1993), Ganeho

Odstraněno: Odstraněno: . Odstraněno: V rámci přiblížení evropských literatur vydaných v periodě 1945 – 1958, poukazuje

Todorovkého (nar. 1929), Vlada Maleského (1919 – 1984), Georgiho Abadžieva (1910 – 1963), Simona Drakula (1930 – 1998) a Jordana Leova (1920 - 1998). Dva roky po vydání předešlé encyklopedie, vyšel menší přehled

Odstraněno: byla roku 1961 vydána Odstraněno: stať

o makedonské literatuře v Slovanské literatury v přehledu I.190 Za první počin v oblasti literárních lexikonů obsahující makedonskou literaturu můžeme uvést Slovník spisovatelů Jugoslávie,191 jehož autory jsou Milada

Odstraněno: ,

Nedvědová (1927), Ludmila Nováková (1937), Irena Wenigová (1931), Dušan Karpatský (1935), Viktor Kudělka (1929), Rudolf Lužik (1913 – 1983) a Miroslav Kvapil. V úvodní studii lexikon shrnuje historii a vývoj makedonské, srbské, charvátské, bosensko-hercegovské a slovinské literatury od počátku do konce 70. let.

Odstraněno: dnes

187

Tamtéž. VANČURA, Zdeněk a kol.: Evropské literatury 1945 – 1958, Orbis, Praha 1959, 286 stran. 189 URBAN, Zdeněk: Makedonská literatura. In: Evropské literatury 1945 – 1958, Orbis, Praha 1959, s. 112-113. 190 TOGNER, Václav: Makedonská literatura. In: Slovanské literatury v přehledu I, Praha 1961, s. 93, 126. 191 Slovník spisovatelů Jugoslávie, Odeon, Praha 1979, 550 stran. 188

39


Každá z literatur obsahuje přehlednou tabulku literárně-kulturních, historických událostí a postav a 900 samostatných hesel.

Odstraněno: a Odstraněno: Odstraněno: ,

Makedonská literatura je uvedena v úvodní studii, v chronologické tabulce

Odstraněno: lexikálních jednotek a přehled přeložených děl

a v samostatných textech, které obsahují biografické poznámky, chronologický

Odstraněno: zohledněna

přehled děl a jejich převody do cizích jazyků, krátkou charakteristiku, úlohu a význam

Odstraněno: všeobecnou charakteristiku,

makedonských spisovatelů, básníků, literárních historiků, kritiků, pracovníků v kultuře

Odstraněno: a známku místa

192

v minulosti a dnes.

Úvodní studie přibližuje a osvětluje etapy vývoje v makedonské literatuře, od nejstaršího období po současnost, v kontextu všeobecného kulturního a historického rozvoje makedonského národa s cílem ukázat kontinuitu literární tradice v Makedonii. V lexikonu se uvádí, že makedonská literatura začíná v literárně-kulturní oblasti svůj vývoj Cyrilem a Metodějem, pokračuje přes Klimenta a Nauma Ochridské, bogomilské apokryfy, damaskiny, dílo Joakima Krčovského, Kirila Pejčinoviće a Partenija Zogravského, poezii Grigora Prličeva, sborník bratří Miladinovových, tvorbu Jordana Chadži Konstantinova-Džinota, poezii Rajka Žinzifova, trojjazyčný slovník Georgiho Pulevského, dramatickou tvorbu Vojdana Černodrinského, dílo Marka Cepenkova, makedonské studie Krsteho Misirkova, dramatickou tvorbu Vasila Iljovského, Antona Panova, Rista Krleho a poezii Kosty Racina, Koleho Nedelkovského, Mita Bogoeského a Aca Karamanova. Dále obsahuje autory od

Odstraněno: o

počátku poválečné makedonské poezie jako Aca Šopova, Slavka Janevského, Blaža Koneského, Goga Ivanovského a prózy Vlada Maleského, Koleho Čašuleho a Jovana

Odstraněno: e

Boškovského. Ve studii se hovoří o dynamickém vývoji makedonské literatury po osvobození země, kdy s novým tvůrčím náporem přišla druhá a třetí generace básníků, prozaistů a dramatiků, kteří tvůrčí přínos tehdejšího vývoje makedonské poezie, prózy 192

Uvedené texty o životě a tvorbě makedonských autorů jsou rozřazeny podle české abecedy následovně: Abadžiev Georgi, Aleksiev Alexandar, Andreevski Cane, Andreevski Petre M., Arsovski Tome, Atanasovski Micho, Boškovski Jovan, Boškovski Petar, Čašule Kole, Černodrinski Vojdan, Čingo Živko, Drakul Simon, Drugovac Miodrag, Fotev Metodija, Georgievski Taško, Gjurčinov Milan, Gjuzel Bogomil, Iljoski Vasil, Ivanov Blagoja, Ivanovski Gogo, Ivanovski Ivan, Ivanovski Srbo, Jačev Risto, Janevski Slavko, Jovanovski Meto, Karovski Lazo, Kliment Ochridski, Koneski Blaže, Kostov Vladimír, Koteski Jovan, Krčovski Joakim, Krle Risto, Kunoski Vasil, Leov Jordan, Maleski Vlado, Martinovski Mateja, Miladinovové, Misirkov Krste, Mitrev Dimitar, Momirovski Tome, Nanevski Duško, Nedelkovski Kole, Nedelkovski Mile, Nikoleski Vančo, Nikolovova Olivera, Panov Anton, Pavlovski Božin, Pavlovski Jovan, Pavlovski Radovan, Pejčinović Kiril, Pendovski Branko, Podgorec Vidoe, Polenaković Charalampie, Popov Stale, Popovski Ante, Prličev Grigor, Racin Kočo, Rendžov Michail, Solev Dimitar, Spasov Aleksandar, Stalev Georgi, Stardelov Georgi, Strezovski Jovan, Širilov Petar, Šopov Aco, Taškovski Ljuben, Točko Ivan, Todorovski Gane, Urošević Vlada, Vangelov Ananas, Višinski Boris a Žinzifov Rajko.

40

Odstraněno: j

Odstraněno: Mačec

a dramatu konstatují, že v dnešní makedonské literatuře se neustále objevují nová jména, jejichž přínos je nutno ověřit časem. Ze seznamu je patrné, že nejsou zahrnuty všechna jména makedonské

Odstraněno: y

literatury. Někteří z nich, jako jsou Mito Bogoevski, Aco Karamanov, Kuzman Šapkarev, Jordan Chadži Konstantinov-Džinot, bratři Konstantin a Andrej Petkovičové jsou uvedeni pouze v úvodní studii. Marko Cepenkov a Georgi Pulevski jsou uvedeni jen v chronologické tabulce. Není tak ukázán celkový pohled na

Odstraněno: r Odstraněno: vzpomenuty Odstraněno: y

makedonskou literaturu, avšak bez ohledu na tento nedostatek, makedonská literatura Odstraněno: šíři a

je poprvé objektivně představena v takovém objemu. Výše uvedené nedostatky byly doplněny ve Slovníku balkánských spisovatelů.193 Pod vedením Ivana Dorovského tento slovník sestavil kolektiv autorů.194 Slovník obsahuje autory albánské, bosenské, bulharské, černohorské, chorvatské, makedonské, novořecké, slovinské a srbské literatury včetně vícedomých autorů. Charakteristickým rysem je přitom u řady autorů jejich dvoudomost (někdy

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Odstraněno: . Odstraněno: zpracovali Dagmar Dorovská, Danuše Hronková, Pavel Krejčí, Elena Krejčová, Viktor Kudělka a Václav Štěpánek

Naformátováno: Písmo: 10 b. Odstraněno: Zabývá se autory

i vícedomost), tedy že náležejí k více národním literaturám. V úvodní studii slovníku shrnuje Ivan Dorovský historii a vývoj albánské, bosensko-hercegovské,

bulharské,

charvátské,

makedonské,

slovinské,

srbské

a černohorské literatury od počátku po současnost. Tento slovník spisovatelů je

Odstraněno: , kteří působili či žijí mimo region. Odstraněno: Odstraněno: Kniha byla vydána za podpory Ministerstva kultury ČR. Odstraněno: do dneška

opatřen abecedním seznamem hesel podle jednotlivých literatur, výslovností některých hlásek odlišných abeced a bibliografií k jednotlivým literaturám. Každá z literatur obsahuje přehlednou tabulku literárně-kulturních a historických událostí a postav. Texty o životě a díle autorů jsou řazeny podle české abecedy.195 Slovník dále

Odstraněno: , 900 samostatných lexikálních jednotek a přehled přeložených děl

obsahuje vysvětlení souhrnných a věcných hesel: apokryfy, bogomilská literatura, 193

Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001, 688 stran. Dagmar Dorovská, Danuše Hronková, Pavel Krejčí, Elena Krejčová, Viktor Kudělka a Václav Štěpánek 195 Texty o životě a díle autorů jsou řazeny podle české abecedy následovně: Abadžijev Āorāi, Aleksiev Alexandar, Andonovski Venko, Andreevski Cane, Andreevski Petre M., Arsovski Tome, Atanasovski Micho, Bakevski Petre, Baševski Dimitar, Bebekoski Milutin, Bogdanovski Rusomir, Boškovski Jovan, Boškovski Jozo T., Boškovski Petar T., Cepenkov Marko, Cvetkovski Branko, Čalovski Todor, Čapovski Ivan, Čašule Kole, Čejkovská Vera, Černodrinski Vojdan, Čingo Živko, Danilovski Jordan, Davčevski Risto, Dimitrov Dimitar, Dimoski Slave Āorgo, Dirjanová Liljana, Dodovski Ivan, Domazetovski Petko, Donev Kiro, Drakul Simon, Drugovac Miodrag, Fotev Metodija, Georgievski Christo, Georgievski Taško, Gilevski Paskal, Gjurčinov Milan, Gjuzel Bogomil, Gologanov Ivan, Christovová-Jocićová Svetlana, Iljoski Vasil, Ivanov Blagoja, Ivanovski Gogo, Ivanovski Ivan, Ivanovski Srbo, Mačec Risto, Jakimovski Čedo, Janevski Slavko, Jovanovski Meto, Jovčevski Rajko, Karovski Lazo, Kletnikov Eftim, Kliment Ochridski, Kocevski Danilo, Koneski Blaže, Konstantin-Cyril a Metoděj, Kostov Vladimir, Koteski Jovan, Kovačevski Zoran, Krčovski Joakim, Krle Risto, Ќulavkovová Kata, Kunoski Vasil, Leov Jordan, Lindro Miloš, Madžunkov Mitko, Maleski Vlado, Martinovski Mateja, Micković Slobodan, Michailovová-Bošnakovská Gordana, Miladinov Dimitar, Miladinov Konstantin, Misirkov Krste, Mitrev Dimitar, Momirovski Tome, Naum Ochridski, 194

41

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Zarovnat do bloku

cyrilice, damaskiny, deseterec, Frisinské památky, hlaholice, ilyrismus, ochridská


literární škola, preslavská literární škola, Sedmipočetníci a sevdalinka.

Odstraněno:

Tento literární lexikon je velmi zdařilou slavistickou prací kolektivu autorů.

Odstraněno: dvoudomosti Odstraněno: analýzi

Obsahuje poměrně ucelený přehled nejen makedonské literatury od nejstaršího období

Odstraněno: udělat.

až po dnešek. Přesto jsou tomuto slovníku kritikou vytýkány některé nejasnosti:

Odstraněno: dvoudomost

„(…)Problém s makedonskými autory, kteří tvořili v jiném jazyce, ale i všichni ti

Odstraněno: logiku Odstraněno: Balcarova

makedonští autoři, jejíž díla jsou přeložena do některého dalšího balkánského jazyka,

Odstraněno: dvoudomý

se řeší tak, že autor se zařadí do kategorie dvojdomých autorů (jako

Odstraněno: ?“196

nejcharakterističtější by bylo nejvhodnější vyčlenit jako příklad Nikoly Vapcarova, který je uváděn jako bulharsko-makedonský básník, (…)Ve skutečnosti, kterou linii

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Styl Značka pozn. pod čarou + 8 b. Odstraněno: ¶

sleduje autor při určování takovéto dvojdomosti, která je předmětem analýzy a je jí teprve ještě potřeba dozkoumat. Nejasnost vzniká z následujícího: když dvojdomost nebo trojdomost některého autora logicky sleduje, do kterých jazyků je dílo jednoho autora přeloženo, tak proč v díle, ve kterém je uveden abecední rejstřík zastoupených makedonských autorů ve slovníku, chybí jméno Nikoly Vapcarova, který byl již dříve jmenován ve slovníku jako dvojdomý (bulharsko-makedonský) autor?“197

Naumčeski Volče, Naumovski Lazo, Nedelkovski Kole, Nikoleski Vančo, Nikolova Olivera, Panov Anton, Pavlovski Božin, Pavlovski Jovan, Pavlovski Radovan, Pejčinović Kiril, Pendovski Branko, Petkovski K. Radoslav, Petkovski Forman, Petkovski Trajan, Plevneš Jordan, Podgorec Vidoe, Polenaković Charalampie, Popov Stale, Popovski Ante, Popovski Gligor, Popovski Mile, Prličev Grigor, Racin Kosta, Radičeski Naume, Rendžov Michail, Ristevski Blaže, Siljan Rade, Smaќoski Boško, Smilevski Vele, Solev Dimitar, Spasov Aleksandar, Stalev Georgi, Stardelov Georgi, Stefanovski Goran, Stojčevski Sande, Stojkovski Gligor, Strezovski Jovan, Šapkarev Kuzman, Šopov Aco, Tarapuza Stojan, Tocinovski Vasil, Točko Ivan, Todorovski Gane, Urošević Vlada, Vangelov Ananas, Vasilevski Risto, Višinski Boris, Vladovová Jadranka, Zekmanová-Jakimovská Nada a Žinzifov Rajko. 197 Eden poinakov pogled. In: Forum, č. 103, Skopje 2002. 207 Toto ocenění získali: Matija Bečković, Boško Smakjoski, Vlada Urošević, Lazo Karovski, Jovan Koteski, Milan Terzovski, Djore Napeski, Michail Rendžov a Dragan Kulundžija.

Odstraněno: 4. Česká literatura v Makedonii¶ ¶ 4.1. Poezie¶ ¶ Poetika Vítězslava Nezvala byla blízká básníkovi a překladateli Ganemu Todorovskému.198 Zřejmě díky ní se staly právě Nezvalovy verše oblíbeným překladatelským atributem v Todorovského širokém spektru překladatelské činnosti. Vítězslav Nezval byl představitelem proletářské poezie, představuje i český poetismus, pak postpoetismus a nakonec nadrealismus. Můžeme se u něj setkat i s básněmi angažovanými atd. Vždycky si ale udržel svůj styl.¶ Gane Todorovski má přeloženou většinu Nezvalovy tvorby199. Doslovem opatřil Nezvalův překlad Ivan Dorovský. Podobnost poezie Todorovského a Nezvala¶ ¶ Jiří Šotola (1924 – 1989) byl autorem, který se zasloužil nemalým dílem o překlady literatury z bulharského prostředí.200 Tomuto českému básníkovi a autorovi historických románů skopské nakladatelství Misla vydalo v roce 1975 sbírku básní Venuše z Mélu.201 ¶ ¶ 4.2. Próza¶ ¶ Typickým autorem postmoderních českých bestsellerů je Michael Wieweg (1962), jeden z nejúspěšnějších autorů devadesátých let. Jeho próza je ironickointelektuální, představuje konglomerát různých žánrů (deník, zamilovaný román, satira, parodie, psychologická próza aj.) a neustálých her s metatextem a intertextualitou. Postmodernistický intertextuální charakter jeho díla je plný citátů nebo aluzí textů jiných autorů. Pohybuje se na hraně mezi realitou a fikcí. Neustále zaměňuje perspektivu vypravěče. Současné a banální téma jeho díla rozděluje kritiku na ty, kteří ho vyzdvihují a na ty, kteří ho pokládají...za[4]


42

4. Česká literatura v Makedonii 4.1. Stružské večery poezie Stružské večery poezie jsou významným a řídkým poetickým setkáním, kde se prezentuje básnické slovo a poetická zkušenost mnoha národů z celého světa. Festival se pořádá každoročně ve druhé polovině srpna a trvá 5 dnů, z čehož se 4 dny konají ve Struze a Ochridu a 1 den ve městech po celé Makedonii. Každoročně se tohoto festivalu účastní od 200 do 250 básníků z asi 40 zemí světa. Dodnes se SVP zúčastnilo kolem 6000 básníků, literárních kritiků a esejistů. Naformátováno: Písmo: není Tučné

4.2. Historie a současnost 15. července 1961 se konalo literární čtení skupiny makedonských spisovatelů, které uctilo památku stého vydání Sborníku makedonských národních písní (Bălgarski narodni pesni, 1861) stružských rodáků bratří Dimitara (1810 – 1862) a Konstantina (1830 – 1862) Miladinovových. Všichni zúčastnění došli zde k názoru, že by se měl ve Struze jednou ročně organizovat tradiční literární mítink, který by měl festivalový charakter. Tato idea se setkala se vřelým přijetím a souhlasem u Spolku spisovatelů Makedonie, u Rady kultury Makedonie a u Národního výboru města Strugy. První festivalový výbor se zformoval v roce 1962. Festivalový výbor se skládal ze 7 členů, kteří byli sestaveni z představitelů Svazu spisovatelů Makedonie, z kulturních a politických pracovníků Makedonie a Strugy. Jméno festivalu Stružské večery poezie vtiskl básník Gane Todorovski a jejich prvním prezidentem byl jmenován básník Aco Šopov. Festivalový výbor vypracoval program, který byl rozdělený nejprve na 4 večery, v průběhu kterých vystoupili makedonští spisovatelé. Rok od roku se počet účastníků na Stružských večerech poezie zvětšoval, až v roce 1964 přerostl ve všejugoslávský festival, na kterém se předvedli básníci ze všech jugoslávských republik. Tehdy se začala udělovat jedna z prvních cen, cena Bratří Miladinovových, pro nejlepší básnickou knihu Makedonie. Prvním oceněným cenou Bratří Miladinovových byl Mateja Matevski za dílo Ramnodenica (1963,

43

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Rovnodennost). Festival si stále držel dobré jméno jak doma, tak ve světě. Proto v pořadí třetí cena na sebe nedala dlouho čekat. Ceně Stružské mosty dala vzniknout organizace UNESCO a je to cena za nejlepší debutantské básnické dílo mladých básníků z celého světa. Od roku 1963 do 1967 se udělovala cena za nejlepší báseň přečtenou na festivalu.

207

V roce 1964 se do výčtu cen přidává cena Rádia a televize Skopje.

Prvními oceněnými byli hned dva, Jovan Strezovski za knihu Družinata „Bratsko steblo“ (1964, Parta Bratrský kmen) a Boško Smakjoski za knihu Eden bagrem i četiri deca (1964, Jeden akát a čtyři děti). 1965 se festival rozšiřuje i za hranice Jugoslávie a jeho charakter se mění na mezinárodní básnickou manifestaci. Účastní se ho eminentní básníci několika zemí (Bulharsko, Itálie, Polsko, Rumunsko, SSSR) mezi nimiž je poprvé Československo. V roce 1968 se festivalu účastní básníci a esejisté ze 17 zemí. Roku 1966 večery poezie přerostly v instituci, která neustále měnila svůj vzhled. Položily se pevnější kritéria, pomocí kterých se tvoří program a zvou se jednotliví účastníci tohoto kulturního podniku. Zakládají a zdokonalují se programové komise jako jsou komise sympozia, komise pro styk s médii a tiskem, komise literárních čtení po městech, komise mezinárodní a vnitrorepublikové spolupráce, organizačně-technická komise a dobrovolná komise pro udělování cen, které synchronizovaly a zkvalitňovaly průběh festivalu. Stružské večery poezie přerůstají v zajímavou mezinárodní poetickou událost. Účast kvalitních světových básníků, dala festivalu prestiž i v zahraničí a dala vzniknout mezinárodně uznávané poetické ceně nazvané Zlatý věnec, který se uděluje významným žijícím autorům ze světa za jejich básnické dílo. Prvním oceněným cenou Zlatý věnec byl v roce 1966 Robert Roždestvenskij za báseň Rodící se člověk. Tato cena měla být roku 1983 udělena Vilému Závadovi, ale ten se bohužel tohoto ocenění nedožil, a proto nemohl být oceněn. Jedna z nejdůležitějších činností Stružských večerů poezie je mezinárodní mítink poezie Mosty. Koná se před asi 10 000 diváky na mostě, který se klene přes řeku Černý Drim při samotném vývěru z Ochridského jezera. Na tomto mítinku každoročně svoji poezii čtou básníci ze všech účastnících se zemí. Zde se slavnostním způsobem uděluje nejvyšší mezinárodně uznávaná cena Zlatý věnec Stružských večerů poezie a festival se zde slavnostně otevírá. Na mostě je účastníkům při otevíracím ceremoniálu slavnostně předčítána poema Stesk po jihu (T´ga za jug), 44


kterou napsal stružský rodák Konstantin Miladinov při svém studijním pobytu v Moskvě. Konstantin Miladinov byl průkopníkem moderní makedonské poezie a každým rokem tak oficiálně jeho poéma symbolicky otvírá Stružské večery poezie. Od roku 1970 se začala udělovat cena Grigora Prličeva za nejlépe přeložená cizojazyčná díla do makedonštiny. Prvním oceněným se stal Gane Todorovski za přebásnění poezie Edgara Allana Poa (1809 – 1849). V roce 1989 se začala udělovat cena Nová Makedonie za nejlepší přečtenou báseň na Stružských večerech poezie. Prvním oceněným byl španělský básník Justo Jorje Padron. Od roku 1990 se začala udělovat cena Dětská radost za nejlepší dětskou knihu. Touto cenou odměňuje vydavatelství Detska radost Skopje. Není divu, že si Stružské večery poezie získávají velkou publicitu v tisku a médiích jak v Makedonii, tak v dalších zemích po celém světě. V průběhu konání Stružské večery poezie je veřejnosti přístupná Mezinárodní básnická knihovna. Knižní fond je tvořen díly účastníků, které byly knihovně svými autory věnovány a každoročně se knižní fond zvětšuje o další díla nových účastníků. Tak tato sbírka pozvolna přerůstá v rozmanitý a významný knižní fond tohoto druhu jedinečný. Stružské večery poezie vydávají spoustu významných dokumentů jako jsou knihy, fotografie, filmy a DVD, rukopisy, CD a kazety, které jsou uloženy v Muzeu poezie. Muzeum poezie je dostupné a otevřené nejen každému milovníkovi poezie, ale i oblasti vědeckého zkoumání. Též jsou každoročně vydávány reprezentativní sborníky s referáty ze sympózia, mezinárodní básnická revue Struga a knihy poezie, jejíž autoři jsou nositelé ceny Zlatý věnec. Tyto reprezentativní knihy jsou vydávány v originále, v několika dalších jazycích a v makedonském překladu. Stejně tak jsou vydávány antologie básní určité národním literaturám Dodnes má festival mnoho korektních a velmi plodných spoluprácí s ambasádami a diplomatickými ředitelstvími z bývalé Jugoslávie a dnešní Makedonii.208 Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0", První řádek: 0"

208

STREZOVSKI, Jovan: Poetska Struga 1962 – 1991, Nova kniga, Skopje 1991


45

Naformátováno: Doleva

4.3. Českoská a slovenská účast na Stružských večerech poezie Československou socialistickou republiku reprezentovali na Stružských večerech poezie od roku 1962 do roku 1991 ve výčtu následující umělci: Pavel Bojar (1919), Jaroslav Čejka (1943), Michal Černík (1943), Rudolf Čižmarik (1940), Ivan Dorovský (1935), Miroslav Florian (1931 – 1996), Jiří Hájek (1919 – 1994), Michal Chuda (1947), Josef Jelen (1921 – 2006), Ferenc Keszeli (1947), Pando Kolevski (1937), Ján Kostra (1910 – 1975), Vlastimil Kovalčik (1939), Arno Kraus (1921 – 1982), Milan Kraus (1924), Zlata Kufnerová (1935), Milan Lajčiak (1926 - 1987), František Lipka (1946), Emil Boleslav Lukač (1900 – 1979), Kamil Mařík (1946), Vojtěch Mihálík (1926 - 2001), Ivo Odehnal (1936), Jiří Ostaš (1924 – 1989), Juraj Pado (1922), Jan Poničan (1902 – 1978), Vladimír Rejsek (1919), Nikifor Robovski (1933 – 2003), Jiří Rulf (1947 – 2007), Josef Rybák (1904 – 1992), Svatopluk Řehák (1926), Ján Sirácký (1925 - 1998), Štefan Stražay (1940), Donát Šajner (1914 – 1990), Ján Šimonovič (1939 – 1994), Jiří Šotola (1924 – 1989), Lydia Vadkerti-Gavorníkova (1932 - 1999), Miroslav Válek (1927 - 1991), Irena Weningová (1931), Ivan Werniš (1942), Ján Zambor (1947), Vilém Závada (1905 – 1982), Vladimír Bret, Vlastimil Brouček, Jiří Boušek, Milan Blahynka. První díl programu při slavnostním otevření Stružských večerů poezie je nazván Poetski meridiani. Svoji poezii zde přečetli mimo jiné: 1984 Vladimír Bret, 1985 Ján Šimonovič, 1986 Lydia Vadkerti-Gavorníkova, 1989 Ferenc Keszeli, 1990 Jiří Rulf. Na mostě se slavnostním způsobem uděluje nejvyšší mezinárodně uznávaná cena Zlatý věnec Stružských večerů poezie, která se dává významným žijícím autorům ze světa za jejich básnické dílo, a dodává festivalu prestiž i v zahraničí. Stružské večery poezie tak přerůstají v atraktivní mezinárodní poetickou událost. Tato cena měla být roku 1983 udělena Vilému Závadovi, ale ten se bohužel tohoto ocenění nedožil, a proto nemohl být oceněn. Pro českou poezii je tak rok 1983 smutnou vzpomínkou na tohoto autora. Na stružském mostě z československých básníků osobně přednesli své verše veřejnosti: 1972 Josef Rybák, 1973 Jan Poničen, Josef Jelen, 1974 Lydia VadkertiGavorníkova, 1976 Vilém Závada, Emil Boleslav Lukač, 1977 Pavel Bojar, 1978

46

Vladimír Rejsek, 1980 Jarmila Urbánková, 1981 Milan Lajčiak, 1982 Štefan Stražay, 1983 Vojtěch Mihálik, Jan Pilař, 1984 Vlastimil Kovalčik, 1985 Ján Šimonovič, 1986 Michal Černik, 1987 František Lipka, Karel Sýs, 1989 Ivo Odehnal, 1990 František Lipka. Průběh festivalu se pro velký úspěch rozšířilo do velkého počtu měst po celé Makedonii (Prilep, Kavardarci, Štip, Bitola, Tetovo, Kumanovo, Strumica, Kriva Palanka, Debar). V těchto městech se konají literární čtení, kdy své verše podobně jako na stružských mostech básníci přednáší posluchačům. Ve Štipu svoji poezii prezentovali Josef Jelen, Lydia Vadkerti-Gavorníkova a Michal Černík, v Debaru Emil Boleslav Lukač, v Kičevu František Lipka, a v Prilepu Karel Sýs. Mezinárodní mítink poezie se koná ve spolupráci Stružských večerů poezie s Centrem kultury a informací ve Skopji, a to pro většinu účastníků festivalu v prostorách Stopanské banky, kde svoji poezii místním posluchačům představili: 1974 Lydia Vadkerti-Gavorníkova, 1976 Emil Boleslav Lukač, 1977 František Lipka, Rudolf Čizmarek, 1980 Štefan Stražay, 1985 Ján Šimonovič, 1986 Pando Kolevski, 1987 František Lipka, 1990 Jiří Rulf. Ve Skopji se pořádá v době průběhu Stružských večerů poezie sympozium na různá poetická témata. 1978 se účastnil sympozia na téma Poezie a kritika Vladimír Rejsek, 1981 Jaroslav Čejka na téma Poetická avantgarda dnes a 1985 Milan Blahýnka na téma Rurálnost a urbanismus v poezii. Josef Rybák patřil mezi vůbec první účastníky na Stružských večerech poezie. Nikdy neskrýval veliké nadšení z festivalu, na kterém se setkává tolik poezie z celého světa, prakticky není možné, aby každý z účastnících se básníků si neodnesl alespoň malou zkušenost pro svoji budoucí tvorbu. „ (…) Je to jedinečná manifestace, která především sbližuje lidi a především představuje básnické slovo. Takovéto setkávání je potřeba udržovat a opatrovat. Všeobecně, když se setkávají spisovatelé, umělci všech druhů, je to dobře, to je vždycky dobře. (…).“209 Dále se o poezii, která na festivalu zazněla, se vyjádřil takto: „Ve Struze nezněly básně samotářů. Plačtivé, ufňukané verše, ani samolibá povýšenecká poezie, pohrdající prostým člověkem. Manifestovala se tu víra v dobré síly poezie a v její

209

STREZOVSKI, Jovan: Poetska Struga 1962 – 1991, Nova kniga, Skopje 1991, 191 stran.

47

schopnost přetvářet člověka a svět. Stružský festival, poznamenal, vyvrací bezmocnost poezie.“ 210 Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0", První řádek: 0"

4.4. Vydaní čeští autoři na Stružských večerech poezie Stružské večery poezie mají i svoji vydavatelskou činnost. Pod záštitou SVP jsou každoročně vydávány antologie, které představují v rámci Festivalu jednu domácí (jihoslovanskou) a jednu zahraniční národní poezii. Tak se makedonské literatuře dává možnost seznámit se s neznámým světovým básnickým prostorem. Možnost nahlédnout do současné československé poetiky měli Makedonci v rámci Festivalu v antologii211 vydané počátkem osmdesátých let minulého století. Byla první toho druhu v Makedonii. V té době makedonsko-československá literární spolupráce nebyla na příliš vysokém stupni zájmu. I oboustranná překladatelská činnost se nemohla pyšnit velkou snahou. Pro potřeby Festivalu výběr připravili Václav Suchý z české poezie a František Lipka z poezie slovenské. Panoramaticky představili tradiční básnickou tvorbu Čechů212 a Slováků213 vysokých hodnot. Výběr byl zvolen tak, by makedonskému čtenáři byly představeny básně oplývající různými tvůrčími procesy, avantgardními tendencemi a specifickými estetickými znaky. Skromnost antologie nedává možnost přestavit všechny velká jména, která tvoří rodinné stříbro dnes již české a slovenské poezie, ale nastínila alespoň tendence vývoje současné poetiky. Punc kvalitního díla dodal v předmluvě Gane Todorovski. Důležitou přílohou jsou potřebné bio-bibliografické poznámky o autorech, které svou obšírností mohou utvořit kvalitní obraz o jednotlivých básnících.

210

Tamtéž s. 8. Sovremena poezija na Čehoslovačka, Struga 1983, přeložila Branka Kubeš. 212 Z české současné poezie byli vybráni: Vítězslav Nezval, František Halas, Jaroslav Seifert, Vilém Závada, František Hrubín, Jiří Taufer, Josef Ribák, Ivan Skála, Miroslav Florian, Jarmila Urbánková, Donát Šajner, Jan Pilař, Alena Vrbová, Karel Boušek, Oldřich Vyhlídal, Vladimír Janovic, Ivo Odehnal, Jana Moravcová, Josef Hanzlík, Václav Suchý, Jaroslav Čejka, Michal Černík, Josef Peterka, Jiří Žáček, Karel Sýs, Kamil Mařík. 213 Ze slovenské současné poezie byli vybráni: Laco Novomeski, Ján Kostra, Pavol Horov, Štefan Žary, Vojtěch Mihálik, Milan Rufus, Miroslav Válek, Pavel Koiš, Lydia Vadkerti-Gavorníkova, Ján Ondruš, Mikuláš Kováč, Jozef Mihajlovič, Ján Buzaši, Lubomír Feldek, Ján Stacho, Ján Šimonovič, Štefan Stražay, Marian Kovačič, Ivan Štrpka, František Lipka, Daniel Hever. 211

48

Naformátováno: Písmo: 10 b. Naformátováno: Zarovnat do bloku Naformátováno: Písmo: 10 b.



5. Slovník překladatelů Berkopec Oton -

slovinský literární historik, bibliograf, překladatel slovinské, charvátské a srbské

Naformátováno: Odrážky a číslování

literatury do češtiny

* 6. 12. 1906 Vinica (Slovinsko) † 15. 9. 1988 Lublaň (Slovinsko)

Slavistická studia zahájil v Lublani a dokončil je na Univerzitě Karlově. Jako člen skupiny Novoborci vydal 1928 básnickou sbírku Pesmi (Básně), ale pak se


věnoval převážně činnosti vědecké, překladatelské a publicistické. 1928-1976 žil v Praze, kde pracoval jako knihovník Slovanské knihovny (1928-1946) a Univerzitní knihovny (1947-1958). Od 1958 působil jako odborný pracovník a vedoucí retrospektivní bibliografie slavik v českém tisku, v Slovanském ústavu a od 1964 v Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. 1935-1939 a 1945-1951 byl rovněž lektorem slovinštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1946-1947 byl kulturním atašé Federativní lidové republiky Jugoslávie v Praze. S Josefem Horou uspořádal antologii moderní slovinské poezie Hvězdy nad Triglavem (1940) a s Vilémem Závadou Nové hvězdy pod Triglavem (1983), s Františkem Halasem a Vilémem Závadou přeložil a vydal dva soubory lidové epiky jižních Slovanů Zpěvy hrdinství a lásky (1954) a Jugoslávské zpěvy (1958). Z řady Berkopcových studií,


otiskovaných v meziválečném období zejména v Československo-jihoslovanské revue, patří k nejvýznamnějším Slovinské písemnictví 20. století (1937), T. G. Masaryk


a Jihoslované (1939) a České kulturní vlivy u Slovinců v době nejnovější (1940),


z prací bibliografických Česká a slovenská literatura, divadlo, jazykozpyt a národopis


v Jugoslávii. Bibliografie od r. 1800 do 1935. Knihy a časopisy (1940) a Littératures yougoslaves en Tchécoslovaquie 1945-1964 (1965). Z češtiny do slovinštiny přeložil

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva

mimo jiné díla Ivana Olbrachta, Karla Nového, Karla Čapka, Františka Langera Naformátováno: Písmo: 10 b.

a Vratislava Blažka.214

214

Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/B/BerkopecOton.htm (cit. 2007-07-08)


49

Brousek Antonín -

básník a literární kritik, překladatel z němčiny, za jazykové spolupráce


z makedonštiny

* 25. 9. 1941 Praha

Po maturitě (1958) na střední škole studoval 1958-1961 češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia nedokončil a stal se redaktorem závodního časopisu národního podniku Armabeton. 1962-1963 byl redaktorem poezie v

nakladatelství

Svět

sovětů,

1963-1964

působil

v

literárním


oddělení

Československého rozhlasu a 1964-1966 (během vojenské prezenční služby) redigoval časopis Československý voják. 1966-1969 byl redaktorem Literárních novin (Literárních listů, Listů). Od 1969 žije v zahraničí (od 1971 v Berlíně). 1970-1976 vystudoval slavistiku, germanistiku a srovnávací literární vědu na univerzitě v Tübingenu a Berlíně. 1976-1979 se věnoval literární činnosti ve svobodném povolání, 1982-1985 působil v Brémách v Ústavu pro výzkum nezávislých společenských hnutí a literatur ve východní Evropě, 1979-1982 a 1985-1987 byl lektorem českého jazyka a literatury na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Od 1987 je docentem českého jazyka a literatury na univerzitě v Hamburku. 1994 získal titul PhD. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V zahraničí trvale spolupracoval s českými exilovými časopisy (Svědectví, Rozmluvy), s českým vysíláním BBC v

Londýně,

s

německými

rozhlasovými

stanicemi

(Neue

Rundschau,

Deutschlandfunk) a s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung. Manželka Markéta Brousková (rozená Černochová, *1941) je literární kritička a historička, od 1974 je docentkou německého jazyka na Svobodné univerzitě v Berlíně. Ve sbírkách lyriky postupně přecházel od metaforického vyjadřování k neobraznému pojmenování skutečnosti (Spodní vody, 1963; Netrpělivost, 1966; Nouzový východ, 1969 a 1992,


Kontraband; Toronto 1995; Zimní spánek; Toronto 1980; Praha 1991; Vteřinové


smrti; London 1987; Praha 1994).


Jako editor se Brousek podílel na vydání několika výborů světové i české poezie (např. poezie I. Blatného). Kritiku oficiální české poezie 70. let obsahuje kniha

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva

50

Na brigádě (Toronto 1979). Překládá poezii z němčiny, podílel se na výboru Zelený host. Z nové makedonské poezie (1969).215

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: 10 b.

Dorovský Ivan -


slavista, balkanista, překladatel z makedonštiny i dalších slovanských jazyků.

*18. 5. 1935 Čuka (Egejská Makedonie v Řecku)

Vystudoval

ruštinu

a

bulharštinu

na

Filozofické

fakultě

Masarykovy univerzity v Brně a působí na ní jako vysokoškolský učitel (v posledních letech profesor). Ve své vědecké činnosti se zabývá slavistikou a balkanistikou, zejména otázkami dějin literatury, historie, etnografie, folkloristiky a jazyků slovanských i neslovanských. Vydal mj. monografie České země a Balkán


(1973), společně se svou manželkou Dagmar Dorovskou uspořádal antologii poezie básníků socialistických zemí, kteří překládali Wolkrovo dílo, Básníka miluje svět (1980), z další tvorby např. Rajko Žinzifov (1988) sborník studií a vzpomínek věnovaný moravským Charvátům Charváti ještě žijí mezi námi (1996), antologii makedonské moderní poezie Modré nebe nad Ochridem (1995), Dramatické umění

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva

jižních Slovanů (1995), Česko-makedonský a makedonsko-český slovník (1994). Je


spoluautorem a redaktorem Slovníku slovanských spisovatelů (1984). Redigoval


mnoho knih a sborníků, napsal desítky studií, článků, odborných recenzí a zpráv. Je neodmyslitelně spjat se Společností přátel jižních Slovanů. Soupis jeho prací Naformátováno: Písmo: Kurzíva

zájemci najdou např. v jeho Bibliografii (1995).216


Frynta Emanuel -

básník a esejista, překladatel z ruštiny a dalších jazyků


* 3. 1. 1923 Slapy (u Prahy) † 11. 10. 1975 Praha Naformátováno: Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Naformátováno: Písmo: 10 b. 215 216

Naformátováno: Řádkování: jednoduché

Dostupné z: http://www.libpro.cts.cuni.cz/bibl_antonin_brousek.rtf (cit. 2007-07-08) Dorovský, Ivan: Makedonie. Zrození, nebo obrození národa, Albert, Boskovice 1995.


51

Roku 1943 absolvoval klasické gymnázium v Praze, do konce války byl

Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49", První řádek: 0.59"

zaměstnán jako pomocný dělník. V letech 1945-1948 studoval rusistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Potom se až do konce života věnoval překladatelské, literární a editorské práci ve svobodném povolání. Přispíval do řady periodik (Akord, Host do domu, Kytice, Literární noviny, Mladá fronta, Obroda, Sešity pro mladou literaturu, Světová literatura, Tvář, Vyšehrad). Vlastní tvorbu publikoval převážně časopisecky, knižně vyšla posmrtně básnická sbírka Písničky bez muziky (1988), soubor básní a povídek Závratné pomyšlení (1993) a souhrn původně rozhlasových úvah z roku 1969 Zastřená tvář poezie (1993). Dětem je určena Nová knížka pro děti


o chvástavém štěněti (1964). Vydával rovněž knihy o teorii umělecké fotografie


a monografické práce o fotografech (Jan Lukas, 1961, Eva Fuková, 1963), uplatnil se


i jako filmový scenárista (Golem). Některé literárněvědné studie byly zacíleny na


zahraniční publikum a vyšly cizojazyčně (Franz Kafka lebte in Prag, 1960; Hašek, the


Creator of Schweik, 1965), řada esejisticky pojatých prací o české i světové literatuře


zůstala v rukopisech. Jako editor připravoval spisy A. P. Čechova, uspořádal čtyřsvazkový soubor próz I. Herrmanna a několik antologií. Dominující však byla překladatelská činnost, v níž výrazně převažují překlady z ruštiny (M. J. Lermontov, A. S. Puškin, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, S. Jesenin). Tlumočil i díla z dalších jazyků - němčiny (Ch. Morgenstern), angličtiny (E. L. Masters), francouzštiny (trubadúrská poezie), španělštiny (Lope de Vega) a za spolupráce jazykových odborníků i z jiných (např. z makedonštiny). Řadu překladů doprovodil zasvěcenými komentáři, přemluvami či doslovy. Je autorem překladu 6 básní Slavka Janovského ve Naformátováno: Písmo: Kurzíva

výboru Tanečnice na dlani (1979).217


Hajný Josef -


nakladatelský redaktor, překladatel z francouzštiny, italštiny a španělštiny

* 4. 7. 1941 Litovel †15. 8. 2003

Střední školu absolvoval v Českém Krumlově (maturita 1958), v letech 19581965 studoval romanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1965217

Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/F/FryntaEmanuel.htm (cit. 2007-07-08)

52

1969 pracoval jako redaktor ve Světové literatuře (1964-65), v nakladatelství Odeon (1965-68) a v nakladatelství Melantrich (1968-69). Od roku 1970 do roku 1987 a znovu od roku 1992 se věnoval překladatelské činnosti ve svobodném povolání. Krátce (1988-89) byl redaktorem časopisu Kmen. V letech 1990-1992 působil jako redaktor v Československé televizi Praha. Věnoval se také činnosti literárně kritické a literárně historické. V překladech z francouzštiny se soustřeďuje na literaturu 20. století. Z italštiny překládá hlavně díla italských autorů druhé poloviny 20. století (Bassani, Fenoglio, Parise, Pavese), ale věnoval se také italské literatuře 19. století (Foscolo, Tarchetti) a období renesance (Machiavelli). Z makedonštiny přeložil Naformátováno: Písmo: 10 b.

společně s Kolevskim básně Blažeho Koneského (1986).218

Halas František -

básník, esejista, překladatel z polštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků


(maďarštiny, bulharštiny, slovinštiny, srbocharvátštiny)

* 3. 10. 1901 Brno † 27. 10. 1949 Praha

Vyučil se knihkupcem (1916-19) a dva roky (1919-21) pracoval jako příručí v Kočího knihkupectví v Brně. 1922-23 byl úředníkem brněnské Úrazové pojišťovny. Po absolvování vojenské služby 1923-25 strávil půl roku v Paříži. 1926 se stal redaktorem nakladatelství Orbis v Praze. 1936-42 měl na starosti redakci knižnice První knížky, v níž uváděl do literatury mladé básníky. Většinu války se skrýval (v Kunštátu na Moravě, v sanatoriu v Tišnově). Po 1945 působil jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací a jako předseda Syndikátu českých


spisovatelů a kromě vlastní tvorby se podílel také na soudobém literárním dění


(redigoval řadu časopisů, almanachů, sborníků, edic), zabýval se i teoretickými


úvahami o literatuře, výtvarném umění, poslání lyriky i filmu. Roku 1949 podlehl


vleklé srdeční chorobě. Autor básnických sbírek (Sépie, 1927; Kohout plaší smrt,


1930; Tvář, 1931; Hořec, 1933; Dokořán, 1936; Torzo naděje, 1938; Naše paní


Božena Němcová, 1940; Ladění, 1942; V řadě, 1948; A co?, 1957), veršů pro děti (Počitadlo, 1948) a básně v próze Já se tam vrátím (1947). Překladatelství se věnoval


218


Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/H/HajnyJosef.htm (cit. 2007-07-08)


53

hlavně ve válečném období, kdy přetlumočil z polštiny poezii A. Mickiewicze a J. Slowackého. Halasovo úsilí o vytvoření ekvivalentu v českém verši nalezlo vysoké ocenění, byl proto jako již vážený básník zainteresován i na překladech dalších cizojazyčných autorů, např. na přetlumočení mimořádně obtížné lyriky maďarského modernisty E. Adyho (ve spolupráci s A. Strakou a M. M. Dedinským) a jihoslovanské hrdinné lidové epiky. Společně s Otonem Berkopcem přeložil junácké písně Zpěvy hrdinství a lásky (1954). Má dva syny Františeka Xavera Halase (*1937)

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: 10 b.

a Jana Halase (*1945).219

Kabíček Jaroslav -

překladatel z ukrajinštiny, ruštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků


(litevštiny, estonštiny, makedonštiny)

* 11. 10. 1931 Veletín (u Benešova) † 2. 2. 1996 Praha

Roku 1954 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Žil v Praze, pracoval v různých časopisech a nakladatelstvích, naposledy v Odeonu a externě pro nakladatelství Torst. Mnoho knih poezie připravil i editorsky: antologie Architektura ohně, Tvar větru, Todorovského Lyrické sloky. Překládal poezii z ukrajinštiny, ruštiny,


za jazykové spolupráce z dalších jazyků (litevštiny, estonštiny, makedonštiny). Z makedonštiny společně s Emanuelem Fryntou a Pandem Kolevskim (jazyková spolupráce) přebásnil verše Slavka Janovského, které vyšly ve výboru Tanečnice na dlani (1979).220


219


220

Dostupné z: http://www.ld.johanesville.net/halas (cit. 2007-07-08) Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/K/KabicekJaroslav.htm (cit. 2007-07-08)


54

Kolevski Pando -


básník, překladatel z makedonštiny

* 4. 6. 1937 Dolno Kotory (Egejská Makedonie)

V březnu 1948 evakuován do Rumunska (dětský domov Tulgeš),


kde ukončil základní školu. Do Československa přijíždí roku 1954 za matkou (Červený kříž). Po absolvování intenzivní výuky českého jazyka v roce 1955 studuje gymnázium v Trutnově v letech 1958 – 1963. Vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor historie – čeština. Od roku 1963 je zaměstnán v tehdy Státní (Universitní), nyní Národní knihovně ČR. Je členem Obce spisovatelů (od 10.6.1996) členem Svazu spisovatelů Makedonie. 1993 získal cenu za překlady Zlaté pero.Z jeho tvorby uveďme Doaganjeto na južniot vetar (Příchod jižního větru), Skopje, 1971;


Izgubena ramnoteža (Ztracená rovnováha), Skopje 1978; More zgrčeno vo dožd


(Moře schoulené v dešti), Skopje 1984; Okovi na korenot (Pouta kořene), Skopje,


1989; Aleksandar Makedonski, Skopje, 1994; Dobrý den Makedonie, Praha, Dekon,


1998. Z jeho překladů z makedonštiny uveďme Zelený host. Antologie z nové


makedonské poezie (1969) + Antonín Brousek


Slavko Janevski : Tanečnice na dlani (1979) + Emanuel Frynta a Jaroslav Kabíček


Koneski, Blaže: Mrtvá jitra (In: Světová literatura, 5/1986) + Josef Hajný


Vele Smilevski : Příliv v živém masu (1997) + Zlata Kufnerová a Ivan Dorovský


Erotické pohádky pro dospělě. Makedonský dekameron (1990)


Překlady z češtiny do makedonštiny:


Karel Šiktanc: Slepa ljubov (Slepá láska), Makedonska kniga, Skopje 1972; Srebrena


svadba (Sakramenty), Ogledalo, Skopje 1992;


Tancot na smrtta (Tanec smrti), Skopje, Kultura;


Jaroslav Seifert: Da se bide poet (Býti básníkem), Skopje, Makedonska kniga; Čumav


stolb (Morový sloup), Makedonska kniga, Skopje 1983;


Jiří Šotola: Venera od Melos (Venuše z Mélu), Misla, Skopje 1975.


Další překlady:


55

Teatar vo oblacite (Divadlo v oblacích), Skopje, Makedonska kniha; Antologie české


poezie 20. století (22 básníků). Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Zatím poslední básnické sbírky Boky tmy a Záňadří nebe.221


Kubišta Luděk -

překladatel z ruštiny a němčiny, ve spolupráci s jazykovými odborníky z dalších


jazyků (jihoslovanských, arménštiny, ukrajinštiny, vietnamštiny)

* 18. 8. 1927 Dolní Dobrouč

Po maturitě (1946) na reálném gymnáziu v České Třebové studoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1954-80 pracoval jako redaktor v nakladatelství Odeon v Praze. Překládal poezii, z menší části i prózu, do řady prozaických děl a odborných studií překládal verše. Těžištěm jeho překladatelské činnosti byla poezie z ruštiny, za pomoci jazykových odborníků překládal verše Naformátováno: Písmo: 10 b.

z jihoslovanských jazyků, arménštiny, ukrajinštiny, vietnamštiny.222

Kufnerová Zlata -


lingvistka, teoretička překladu, překladatelka z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny

* 19. 8. 1935 Pardubice

Rozená Novotná. Po maturitě (1954) na Vyšší hospodářské škole v Chrudimi


studovala 1954-59 slavistiku na Filologické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1969 získala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. a 1978 titul CSc. Krátce (1959-61) vyučovala na základní devítileté škole v Kostelci nad Labem. 1961-78 působila v několika redakcích periodik. Od 1978 do odchodu do důchodu 1991 byla vědeckou pracovnicí Kabinetu cizích jazyků (1978-81) a Ústavu pro jazyk český (1981-91) Československé akademie věd. Věnuje se především slavistice a teorii

221 222


Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/K/KolevskiPando.htm (cit. 2007-07-08) Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/K/KubistaLudek.htm (cit. 2007-07-08)


56

překladu. Je autorkou či spoluautorkou odborných knih (Bulharština pro samouky, 1987; Stručná mluvnice bulharštiny, 1990; Překládání a čeština, 1994, 2003) a řady


odborných časopiseckých studií nejen z oboru bulharistika a teorie překladu. Překládá z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny prózu, poezii a populárně naučnou

literaturu

včetně

encyklopedií.

Její

překlady

z makedonštiny

Matevski, Mateja: Časný rozhovor s podzimem (1987); Smilevski, Vele: Příliv v živém masu (1997) + Pando Kolevski a Ivan Dorovský; antologie Tajemství květu (1996).223

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: 10 b.

Mařík Kamil -

básník, rozhlasový dramatik, překladatel z bulharštiny i dalších slovanských


jazyků

* 2. 6. 1946 Nová Včelnice (u Jindřichova Hradce) Naformátováno: Doleva, Odsazení: První řádek: 0"

Maturoval 1963 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Jindřichově Hradci. Na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích vystudoval češtinu a tělesnou výchovu (1963-67). Krátce učil na základní škole v Lomnici nad Lužnicí. V Českých Budějovicích působil 1968-71 jako metodik v Krajském kulturním středisku a 1971-74 jako inspektor pro kulturu na Jihočeském krajském národním výboru; přitom absolvoval v Praze postgraduální studium kulturní politiky na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 1974-83 vedl literární oddělení Ministerstva kultury České republiky. 1983-89 pracoval jako tajemník Sdružení českých překladatelů. Vydal básnickou sbírku „ale..." (1974), poému Veliký


koncert (1976) a další sbírky Zrození (1980), Jak se dělá sad (1983). Československý


rozhlas Praha uvedl Maříkovy rozhlasové hry Andělé na podzim (1979), Cesta do


začátku (1980), Petrohrad, 1. ledna 1918 (1982), Nebezpečná láska (1984). Uspořádal


sborník bulharské poezie Mladá řeka (1979). Z makedonštiny přeložil s jazykovou


spoluprácí Branky Kubešové časopisecký výbor z básní Jovana Pavlovského a Todora


Čalovského Hvězdy v poledne (In: Světová literatura, 4/1988).224


223 224

Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/K/KufnerovaZlata.htm (cit. 2007-07-08) Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/M/MarikKamil.htm (cit. 2007-07-08)


57

Nováková Ludmila -


lektorka českého jazyka, překladatelka z bulharštiny a makedonštiny

* 10. 9. 1932 Praha

Vystudovala (1951-56) bulharistiku a bohemistiku na Filozofické


fakultě Univerzity Karlovy, 1956-60 byla redaktorkou časopisu Slovanský přehled, od roku 1960 vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zahraniční studenty český jazyk. V letech 1961-64 působila jako lektorka českého jazyka a literatury na Jagellonské univerzitě v Krakově, 1992-93 na univerzitě cizích jazyků v Pekingu. Kromě bohemistické problematiky se zabývala také bulharskou literaturou 20. století, zejména současnou prózou, jejíž autory do českého prostředí v překladech uvádí a přibližuje i v časopisech a rozhlase. Překládá také z makedonštiny. Autorsky se podílela na Slovníku spisovatelů Bulharska, Slovníku


spisovatelů Jugoslávie a Slovníku balkánských literatur. Z makedonštiny přeložila


ukázky v antologii Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (1975),


Čingovu povídku Fromova dcera (In: Deset jugoslávských novel, 1971); Mizení vody (In: Světová literatura, 6/1974); Svítání za tmavých nocí (1964); Višinski, Boris: Pohled k modrému nebi (Světová literatura, 3/1980).


225


Stojčevská Jarmila -

překladatelka z makedonštiny, spisovatelka, učitelka na Základní škole Stará


Boleslav * 1949

Publikovala první básně již na gymnáziu. V roce 1973 absolvovala pedagogickou fakultu, obor český jazyk – hudební výchova. O rok později se vdala za makedonského očního chirurga a odstěhovala se z Československa. Po manželově předčasné smrti se v roce 1991 vrátila do vlasti. Učila na brandýské 5. základní škole

a později se stala ředitelkou Základní školy Stará Boleslav.

V Makedonii přeložila pro tamní televizi stovku filmů, seriálů a televizních inscenací,

225

Naformátováno: Standardní písmo odstavce

Dostupné z: http://www.obecprekladatelu.cz/N/NovakovaLudmila.htm (cit. 2007-07-08)

58

spolupracovala s rozhlasem a do makedonštiny přeložila také jako první básně Otakara Březiny, knihu Václava Havla Dopisy Olze nebo některé práce Ilji Hurníka a Vladislava Mareše. Z makedonštiny přeložila Baševského román Dokud bije zvon,

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: 10 b.

smrt nepříjde (1994).226

Závada Vilém -

básník, překladatel z ruštiny a slovenštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků (bulharštiny,

francouzštiny,

hebrejštiny,

maarštiny,

perštiny,


rumunštiny,

slovinštiny)

* 22. 5. 1905 Hrabová (u Ostravy) † 30. 11. 1982 Praha

Po maturitě (1923) na gymnáziu v Ostravě začal studovat slovanskou filologii, češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1927 absolvoval, současně složil státní zkoušku na Státní knihovnické škole a nastoupil jako redaktor do nakladatelství Aventinum, 1933 přešel do nakladatelství Melantrich. 1937-60 (s tříletou přestávkou počátkem 50. let) pracoval v Univerzitní (později Státní) knihovně, 1948 a 1958-59 byl jejím ředitelem. 1951-53 vedl jako zaměstnanec Svazu československých spisovatelů oddělení začínajících autorů a od 1953 byl vedoucím redaktorem poezie v nakladatelství Československý spisovatel. Od 1960 do odchodu do důchodu 1965 byl opět


zaměstnancem Svazu československých spisovatelů (1960-63 ve funkci tajemníka).


1954-76 zastával funkci předsedy Českého literárního fondu. Publikoval od poloviny


20. let 20. století verše, překlady a literární publicistikou přispíval do časopisů


i denního tisku. Autor řady básnických sbírek - Panychida (1927), Siréna (1932),


Cesta pěšky (1937), Hradní věž (1940), Povstání z mrtvých (1946), Město světla


(1950), Polní kvítí (1955), Jeden život (1962), Beze jména (1970), Hoře lásky (1971),


Kdo s básní zachází (1975), Můj hlas (1981). Překládal z ruštiny a slovenštiny, za


spolupráce


jazykových

odborníků

z

bulharštiny,

francouzštiny,

hebrejštiny,

maďarštiny, perštiny, rumunštiny, slovinštiny. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. Výbor ze Závadových překladů vyšel jako 5. svazek jeho

Naformátováno: Zarovnat do bloku Naformátováno: Standardní písmo odstavce Naformátováno: Standardní písmo odstavce

226

Dostupné z: http://www.brandysko.cz/data/File/telegraf/telegraf_0505.pdf (cit. 2007-07-08)


59

básnického díla pod názvem Vtisknout své znamení (1979). Překládal z více slovanských jazyků Jugoslávské zpěvy (sborník lidové epiky jižních Slovanů, 1958)


s jazykovou spoluprácí Otona Berkopce.227

227


Odstraněno: 5. Stružské večery poezie¶ ¶ Stružské večery poezie jsou literárně kulturní akcí, která se koná každoročně koncem srpna ve městě na břehu Ochridského jezera. Město Struga je nejenom rodištěm mnoha významných osobností, ale také od začátku šedesátých let je útočištěm Stružských večerů poezie. ¶ 5.1. Historie a současnost¶ ¶ Stružské večery poezie (SVP) se začaly konat od roku 1962, u příležitosti 100. vydání Sborníku makedonských národních písní stružských rodáků bratří Dimitara (1810 – 1862) a Konstantina (1830 – 1862) Miladinových. ¶ Konstantin Miladinov byl průkopníkem moderní makedonské poezie a každým rokem tak oficiálně jeho poema Stesk po jihu (T´ga za jug), kterou napsal při svém studijním pobytu v Moskvě. Každoročně SVP otvírá právě tato poema, která je vždy slavnostně předčítána účastníkům festivalu. ¶ Od roku 1963 se zvedl vůbec první velký zájem o festival ve všech jugoslávských republikách. Tehdy se začala udělovat jedna z prvních cen, cena „bratří Miladinovovích“, pro nejlepší básnickou knihu Republiky Makedonie. Prvním oceněným cenou „Bratří Miladinovových“ byl Mateja Matevski za dílo Rovnodennost (Ramnodenica, 1963). Od roku 1963 do 1967 se udělovala cena za nejlepší báseň přečtenou na festivalu228. ¶ V roce 1964 se do výčtu cen přidává cena „Rádia a televize Skopje“. Prvními oceněnými byli hned dva, Jovan Strezovski za knihu Družinata bratsko steblo a Boško Smakjoski za knihu Eden bagrem i četiri deca. ¶ Již kolem roku 1966 SVP přerůstají v zajímavou mezinárodní poetickou událost. Účast kvalitních světových básníků, dala festivalu prestiž i v zahraničí a dala vzniknout mezinárodní poetické ceně nazvané „Zlatý věnec“, který se uděluje světově známým žijícím autorům za jejich básnické dílo. Prvním byl cenou „Zlatý věnec“ v roce 1966 oceněn Robert Roždestvenski za báseň Rodící se člověk. ¶ Festival si stále držel dobré jméno jak doma, tak ve světě. Proto v pořadí třetí cena na sebe nedala dlouho čekat. Ceně „Stružské mosty“ dala vzniknout organizace UNESCO a je to cena za nejlepší debutantské básnické dílo mladých básníků z celého světa. ¶ Od roku 1970 se začala udělovat cena „Grigora Prličeva“ za nejlépe přeložená cizojazyčná díla do makedonštiny. Prvním oceněným se stal Gane Todorovski za přebásnění poezie Edgara ... [5]


Dostupné z: http://www.ld.johanesville.net/zavada/životopis (cit. 2007-07-08)

60


6. Rejstříky

Naformátováno: Písmo: 16 b., Tučné

6. 1. Rejstřík autorů ANDONOVSKI, Venko Komnata pro duši. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 208 – 212, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

ANDREEVSKI, Cane Přišli jsme. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Člověk na břehu jezera. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Kouzelnice. In: Rovnost, 7. 4. 1968, č. 84, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Ramena. Přání. In: Rovnost, 17. 3. 1968, č. 66, s. 10, přel. Ivan Dorovský. Kouzelnice. Ramena. Přání. In: Rudé právo, 30. 10. 1968, příl. s. 3. , přel. Ivan Dorovský. Svět a my. In: Rovnost, 2. 4. 1969, č. 79, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Kouzelnice. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. Sni a létej. In: Rovnost, 17. 6. 1978, příl. s. 6, přel. Ivan Dorovský. My jsme kamarádi. Rovnost, 8. 7. 1978, příl. s. 6, přel. Ivan Dorovský. Ticho. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 6, přel. Ivan Dorovský Slyšeli jste? In: Rovnost, 13. 1. 1979, příl. s. 6., přel. Ivan Dorovský. Přišli jsme; Svět a my; Člověk na břehu jezera; Ano a ne; Ramena; Přání; Slyšeli jste; My jsme kamarádi; Kouzelnice; Ticho. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

ANDREEVSKI, Petre M. Letní dovolená; Stížnost zedníka. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 102, přel. Josef Peterka. Velika. In: Rovnost, 28. 7. 1984, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. V pokoji Denicie. In: Tvorba – Kmen, 20. 8. 1986, č. 33, s. 9, přel. Ivan Dorovský. První informace o Denicii; V Féniciině pokoji; Když jsem Denicii miloval; Stížnost zedníka. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

61

Oheň; Oblé tvary; Žně. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Avanos. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 70 – 78, přel. Ivana Dorovská.

BAKEVSKI, Petre Poslední makedonský vorař; Podle měřídka hvězd. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Černý nápis na kameni; Řím. Řeka. Mosty; Když jsme odešli z rodného domu. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

BAŠEVSKI, Dimitar Dokud bije zvon, smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994, 180 stran, přel. Jarmila Stojčevská. Studna; Nenapravitelné. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Dívka z Maleše. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 128 – 136, přel. Petra Tomancová.

BOŠKOVSKI, Petar T. Předehra;

Genetika;

Obyčejný

člověk;

Kosmologie.

In:

Tajemství

květu,

Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

BOŠKOVSKI, Petre Studánka v lese; Starý domek; Kosmologie; Báseň o Blažovi Koneském; Bůh ve slámě; Rok dva tisíce; Duha I.; Duha II.; Dopis Slobodance Janovské-Scortecciové. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

BOŠKOVSKI, Jozo T. Mosty; Lidský vodopád; Žatva. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

62

CVETKOVSKI, Branko Dvě oči. Dvě rokle; Rozvodí. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Kapky na okně; Loučení se stínem. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

ČAČANSKI, Krste Čuturanga. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 155 – 158, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

ČALOVSKI, Todor Vchod; Návrat básně; Neviditelná řeka; Sen; Kamená balada; Východ. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, Praha 1988, s. 231 – 232, přel. Kamil Mařík a Branka Kubešová. Studna; Sisyfos; Hrušeň; Dítě a sníh na opuštěné ulici. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Sám. Kolem mne hory; Člověk v lese; Člověk a šeřík. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

ČAPOVSKI, Ivan Člověk a kámen; Báseň o starém komitovi. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103, přel. Jana Moravcová. Můj dům; Stíny starého Vodeňana; Loďka; Ráno; Pokoj Sergeje Jesenina; Meč Varšavy; Zlatá mince; Odhozená báseň; Dlouhé cestování – krátké návraty; Jako nynější údiv; Když detailizuje dějiny, nepochybně odhaluje; Události jej odsunují stranou; Když pomyslíme; Hledal v knihách nějaké věčné kalendáře; Leží a těžce dýchá; Všechno, čím byl, mizí; Když jsem jej naposled spatřil, stěžoval si. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

ČAŠULE, Kole Sentimentální povídka. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 18 – 21, přel. Ivana Dorovská.

63

ČEJKOVSKÁ, Vera Člověk a dveře; Svíce; První pokus; Nahlédnutí; Studna. In: Modré nebe nad


Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Písmo: Kurzíva

ČINGO, Živko Zahradníkova smrt. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Zahradníkova smrt. In: Rudé právo, 24. 9. 1966, příl. s. 1, přel. Ivan Dorovský. Hlad. In: Rovnost, 12. 3. 1967, č. 62, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Ejhle, bratři člověka. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Bratři člověka. In: Rovnost, 1. 12. 1973, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský. Fromova dcera. In: Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, s. 231 – 238, přel. Ludmila Nováková. Zahradníkova smrt. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 91 – 94, přel. Darina Klobouková.

DANILOVSKI, Jordan Noc po sněhu. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

DIMOVSKI, Slave G. Vítr; O předmětech. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

DIRJANOVÁ, Liljana Dobrý den, Orwele. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

DRAKUL, Simon Veliký kůň. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 312 – 320, přel. Ludmila Nováková.

DURACOVSKI, Dimitrie Mebiova stužka. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 167 – 169, přel. Petra Tomancová. 64

Naformátováno: Normální, Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49"

GEORGIEVSKI, Taško Muž mé ženy. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 87 – 90, přel. Darina Klobouková.

GILEVSKI, Paskal V domově pro uprchlíky. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 99 – 101, přel. Helena Robovská. Rozvod. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 105 – 111, přel. Darina Klobouková.

GJUZEL, Bogomil Nejrychlejší píseň v životě. In: Rovnost, 15. 11. 1969, č. 269, s. 6., přel. Ivan Dorovský. Nejrychlejší píseň v životě; Pije víno, aby nezkyslo; Konec olympiády. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Tvé duny těla…; Studny říkám ti…; Slovo není jen maso…; Chtějí mi vzít můj stín… In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Poustevník a divoch. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 95 – 100, přel. Darina Klobouková.

CHRISTOVOVÁ-JOCIĆ, Svetlana Něco tajíš; Náš dům. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

IVANOV, Blagoja Psi a fena. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 63 – 69, přel. Ivana Dorovská.

IVANOVSKI, Srbo Balada. In: Rovnost, 24. 7. 1966, č. 178, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Zimní jitro. In: Rudé právo, 13. 1. 1967, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Zimní jitro. In: Rovnost, 12. 2. 1967, č. 38, s. 3, přel. Ivan Dorovský.

65

Balada; Zimní jitro; Těžká skála; Tetování; Svědectví; Hořký kořen; Strach; Malý svět; Okouzlený poutník. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Všechny zásnuby tety Ljuby. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 26 – 35, přel. Ivana Dorovská.

IVANOVSKI, Gogo Mému národu; Mému národu; Střechy; Smutek deště; Iluze. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

ISAKOVSKI, Igor Smrt lišky. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 222 – 229, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

JAČEV, Risto Kdo jsem; Zmizení mého rodu; Anděl s dítětem; Na cikánském hřbitově; První noc po tvém pohřbu; Celou noc prší. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský.

JAKIMOVSKI, Čedo Útěk; Verlaine. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

JANEVSKI, Slavko Píseň vojáka dva metry pod zemí. In: Universitas 63, 16. 5. 1963, č. 9-10, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Housle. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 327 – 332, přel. Ludmila Nováková. Ozvěna zbojnické písně. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, přel. Luděk Kubišta. Balada o dlouhých uších. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Blagoja. Z románu I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 12. 1968, č. 314, s. 7, přel. Ivan Dorovský. I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 7. 1973, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský. 66


Pávice. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. Blankytný

pták:

Ticho;

Přízrak;

Pávice;

Cikánský

rozbřesk;

Vrak;

Lidé

z Karaormanu; Voják dva metry pod zemí; Mrtvá četa; Tyfem nakažení; Akord; Úsměv osamělého zbojníka; Ozvěna zbojníkovy ženy; Blankytný pták; Proč uplývá; Zelená dubnová noc. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha


1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Krokodýl v botách; Pohádka velká jako zrnko pepře. In. Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha, 1975, přel. Ludmila Nováková. Tajemství/hra/význam; Dušičky; Pohanství; Protizákonný zákon; Srdce; Ruce; Sv. Kliment; Dlaň; Míra; Dar; Řeka; Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha, 1976, s. 2 – 11, přel. Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. Malá tajemství: Řekni, býku; Tajemství, hra, význam; Malé tajemství; Modlitba; Bez dna; Zvláštní zákon; Bdění; Bílý žal; Dar; Dobrou noc, Jano; Bezejmenný; Tajuplné balkánské otazníky; Míra; Chytrý Pejo o někom jiném; Pod hlavičkou Různé; Dušičky; Tanečnice na dlani; Kainábelie: 1 NŮŽ, ČLOVĚK, ZEM: Dlaň, Nejprve nůž; Protizákonný zákon; Cesta; Zem; Báseň o kainábelském běženci; Řeka; Neznámý vojín; Vrahové lidského klidu; Památník vítěze; Tehdy umře i láska; 2 SINAJA: Raport před jarem; Sinaja 1; Sinaja 2; Sinaja 3; Sinaja 4; Sinaja 5; Sinaja 6; Sinaja 6 + 1; Matka vražednice; Freska; Spící pohádka; 3 ANATOMIE: Mozek; Uši; Oči; Jazyk; Hrtan; Srdce; Plíce; Žaludek; Ruce; Nohy; Kosti; Žíly; Kůže; Krev; Nové básně: Obyčejná báseň; Snění; Zkamenělý Orfeus; Astropeova hymna barev; Pět šakalů Astropeovy zimnice; Poslední medvěd; Současní. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979, přel. Pando Kolevski, Jaroslav Kabíček a Emanuel Frynta. Portrét slova; Balada o kameni; Okované jablko. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 88 – 89, přeložil Jaroslav Kabíček. Píseň vojáka dva metry pod zemí; Pávice; Balada o dlouhých uších; Zkamen;lý Orfeus; Oči; Dobrovolný vyhnanec ve zvěrokruhu. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Hledání odpovědí; Než spadne opona; Snídaně se Smrtí; Tulák; Rozměr; Srdce. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Archivní mozaika. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 13 – 15, přel. Ivana Dorovská.

67


JOVANOVSKI, Meto Unavené hvězdy. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 229 – 234, přel. Ludmila Nováková. Vzpomínka na mrtvé. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 40 – 46, přel. Ivana Dorovská.

JOVANOVSKI, Nikola O dědečcích a jejich řemeslech. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

KARAMANOV, Aco Balada o rudém ptáku; Paříž. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

KJORVEZIROSKÁ, Olivera Vulkán. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 213 – 221, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

KJULAVKOVOVÁ, Katica Obrození; Gligor Stojkovski: Kopání základů I. – IV.; Tiché hovory. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Sen; Metafyzický neklid; Ve mně; Papír. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

KLETNIKOV, Eftim Holubice a zrno. Strach; Mluví opuštěný domek; Nad Negrevem vyvěrá pramen. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Džbán vody z hor; Prasklina; Reinkarnace; Slib; Jikra. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

KONESKI, Blaže Jaro; Vlaštovky; Jitro; Tajemství; Oběť. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9, přel. Ivan Dorovský. 68

Babička. In: Universitas 65, 10. 6. 1965, č. 12-13, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Odnětí síly. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, přel. Luděk Kubišta. Tajemství. In: Rovnost, 10. 7. 1966, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Rybář; Okamžik; Růže; Rozmluva; Žebrám; Poslání. In: Rovnost, 30. 11. 1974, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. Samotář jelen; Chryzantéma. In: Vidím svět, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 65 – 66, přel. Pando Kolevski. Píseň. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 5. Vzpomínka; Odysseus; Rozhovor s dítětem; Sen; Sucho; Motýl. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 89 – 90, přel. Oldřich Rafaj. Láska. In: Rovnost, 17. 5. 1985, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Mládí; Hodiny; Odysseus; Vzpomínka; Motýl; Žito; Jaro; Pšenice; Návštěva muzea; Touha. In: Mrtvá jitra, Světová literatura, č. 5, Praha 1986, s. 198 – 200, přel. Pando Kolevski a Josef Hajný. Prosinec; Žena; Polibek; Suchý strom; Vlaštovka. In: Universitas, 1989, č. 6, s. 2, 53, přel. Ivan Dorovský. Suchý strom. In: Rovnost, 18. 12. 1993, s. 7, přel. Ivan Dorovský. Prosinec; Žena; Hodiny; Mladý cedr; Rybář; Okamžik; Růže; Monolog; Žebrám; Poslání; Babička; Tajemství; Oběť; Vij; Suchý strom; Vlaštovky I; Vrchol; Hrdlička; Jitro; Vlaštovky II; Jaro. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Krásné ženy; Předchůdce; Prosinec; Slovo; Anděl ze Sv. Sofie; Volání; Dotek. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Počáteční čtení. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 16 – 17, přel. Ivana Dorovská.

KOSTOV, Petar Chánovo vítězství. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 36 – 39, přel. Ivana Dorovská.

69


KOTESKI, Jovan Únava. In: Rovnost, 7. 6. 1969, č. 132, s. 6, přel. Ivan Dorovský. Charitonova smrt; Selská chudoba. In: Rovnost, 11. 10. 1969, č. 240, s. 7, přel. Ivan Dorovský. Charitonova smrt; Selská chudoba; Slavík v kleci; Únava; Na jaře. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Fragment; Křik; Smrt; Geometrie. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

KOVAČEVSKI, Zoran Návrat. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 137 – 140, přel. Petra Tomancová.

KRSTESKI, Trajče Čudař. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 159 – 166, přel. Petra Tomancová.

LAFAZANOVSKI, Ermis Palice. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 194 – 197, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

MANČEV, Vase Cesty. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 148 – 154, přel. Petra Tomancová.

MANČEVSKI, Milčo Klenba. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 188 – 193, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

MANDŽUKOV, Mitko Cirkus. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 141 – 147, přel. Petra Tomancová.

70

MATEVSKI, Mateja Západ slunce. In: Rovnost, 30. 7. 1964, č. 181, s. 5, přel. Ivan Dorovský. K podzimu. In: Rudé právo, 20. 9. 1964, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Zvony; Strach. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20.


století, Československý spisovatel, Praha 1966, přel. Luděk Kubišta. Strom v údolí. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Deště; Kořeny. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 95 – 97, přel. Václav Suchý. Balada o čase; První noc; Seno; Cestování; Zvony; Šeřík; Humno; Topol; Západ slunce; Tráva; Cesta; Jezero; Hledaje břeh; Časný rozhovor s podzimem; Jezero; Kameny; Jarní; Hodokvas; Iluze; Láska; Měsíc; Osamění; Daleké hlasy; Návrat; Mráz; Kořeny; Výška; Stín; Zrození světlušky; Smrt světlušky; Plot; Koncert; Skála; Déšť; Holubi; Vstup do zahrady; Lípa; Nirvána; Planá oliva; K tématu o Ikarovi; Pohyb; Sníh; Proměny; Kulka; Zrození tragédie; Nůž; Osvětim; Antropologické muzeum; Ostrov; Orel had a kaktus; Stopy; Osamělost; Na břehu; Aztécký kalendář; Noční kroky; K tématu o Odysseovi. In: Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987, přel. Zlata Kufnerová. K podzimu; Strom v údolí; Západ slunce; Zrození tragédie; Artikulace; Slova; Nokturno VI. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Na břehu; Kulka; Daleké hlasy; Západ slunce; Iluze; Proměny; Smrt světlušky. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

MICHAJLOVOVÁ-BOŠNAKOVSKÁ, Gordana Íránský mramor. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 119 – 121, přel. Darina Klobouková.

MICHAJLOVSKI, Dragi Dům v Soluni. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 170 – 179, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

MILADINOV, Konstantin Touha po jihu. In: Rovnost, 25. 8. 1972, č. 120, s. 5, přel. Z. Kriebel. Touha po jihu. In: Rovnost, 26. 8. 1983, č. 201, s. 5, přel. Ivan Dorovský a Z. Kriebel. 71

Stesk po jihu. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

MINEVSKI, Blaže Orel a Agnie. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 198 – 201, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

NIKOLEVSKI, Vančo Strýček. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 4.

NIKOLOVOVÁ, Olivera Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský a Dagmar Dorovská.

PAVLOVSKI, Božin Hotel Duva. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský. Vlastenec Antonio Vargas. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 122 – 127, přel. Darina Klobouková.

PAVLOVSKI, Jovan Zůstává jenom zdání některých velkých věcích; Má situace se zdokonaluje; Napodobovat ptačí let znamená umírat. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

PAVLOVSKI, Radovan O nevyléčitelnosti. In: Rovnost, 19. 9. 1965, č. 225, s. 4, přel. Ivan Dorovský. Cikáni. In: Rovnost, 20. 2. 1966, č. 44, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Žena. In: Rovnost, 19. 3. 1967, č. 68, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Jaro první po potopě: Rozsévači; Sucho; Vítr; Vyrvaný strom; Číhadlo; Cesta k lesu; Kůže; Hrom; Můj bratr; Strom při cestě; Volkům; Cikánská noc; Potopa; Temná černoška kráčí; Zbojník; Krajina války; Mládenec, jenž spí uprostřed pole; Prostory, jež se nerýmují se mnou; Motýl; Co mi předpovídá…; Ráj dětství; Maja; Stěhování; Zloděj úrody; Žena; Závěť; Cikáni; Návrat domů; Kouzelný chlapec; Bílá hvězda. In:

72

Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando


Kolevski a Antonín Brousek. A tak jsi nás maličký obelhal. In: Vidím svět, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 64, přel. Pando Kolevski. Slunce o kterém had neví; Má hvězda; Zrno; Zaseté zrno. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103 – 104, přel. Jan Pilař. Medea vypráví jak se to všechno přihodilo; Individuální identifikace; Několik doplňků


životopisu Martina Luthera; Jiná logika Hieronyma Bosche. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1988, s. 228 – 230, přel. Kamil Mařík a Branka Kubešová. O nevyléčitelnosti; Cikáni; Žena; Hlídač majetku; Luna večeří; Posvátná služba; Suchý strom; Motýl; Atlas; Most. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Báj; Cikáni; Podobenství; Orfeovo ohlédnutí. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

PENDOVSKI, Branko Smrt metálu. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 22 – 25, přel. Ivana Dorovská.

PENUŠLINSKI, Kiril Kritéria; Prokletá bída; Královna vdova a chytrý sluha; Prodavač dřínek, který neprodával za peníze; Nádeník a jeho nevěsta; Zázračné stromy; Zlatá barva; Sběrač klasů; Pop, který doplodil dítě; Nahý na návštěvě; Největší hřích; Nemocný tchán; Žena milovnice, která nešetřila svého muže; Rozbité zrcadlo; Chytrý mládenec s třemi jmény a královská dcera; Hrnec má poklici; Hlídač vinic a hodža; Tři bratři a popova dcera; Tři bratři a zlatá jablka; Pastevec volů a had; Ženská mazanost; O popovi, který zamykal svou ženu; Žena, hlídač a její muž; Opilec a jeho žena; Pop, který dal své ženě liru; Černý mor; Křivochcapka; Nádeník a jeho žena; Zamčená královská dcera. In: Erotické pohádky. Makedonský dekameron, Petrklíč, 1990, přel. Pando Kolevski.

73


PETRO, Mitko Pestrý míč. In: Rovnost, 26. 11. 1977, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský.

PETROVSKI, Trajan Láska Nauma Treneského. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 13 – 15, přel. Darina Klobouková.

PODGOREC, Vidoe Bílé cikáně. In: Rovnost, 27. 10 1973, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský Houba. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975,


přel. Jaroslava Janoušková.

POPOVSKI, Ante Můj lid před ukřižováním. In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Kamenná; Kresba; Atomy dopisu; Skryji se v jejím jménu. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 98, přel. Karel Sýs. Můj lid před ukřižováním; Kalište, leden 1975. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Epitaf; Modlitba v jidiš; Člověk a řeka; Posvátná bázeň; Jen kdybys chtěla. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0", První řádek: 0"

POPOVSKI, Gligor Co všechno vidí Bijana. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přel. Ludmila Nováková.

PROKOPIEV, Alexandar Tři tety. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 180 – 182, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

RENDŽOV, Michail Rimbaud; Květina; Neotvírejte moře; Je daleko. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Pěšina; Světlušky; Kopule. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. 74


RACIN, Kosta Smutek. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 1. Sběrači tabáku. Lenka. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. Ohňostroj. In: Rovnost, 2. 12. 1978, příl. s. 3, přel. Ivan Dorovský. Ohňostroj. In: Rovnost, 18. 6. 1983, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. Lenka; Sběrači tabáku; Ohňostroj; Smutek; Dělníkovi; Elegie pro Tebe. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

SILJAN, Rade Zazdívání stínu; Vzpomínka z města; Čas iluzí; Smutná píseň; Dopis příteli; Loučení; Procházka městem. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Osud; Návrat. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Písmo: není Tučné

SMILEVSKI, Vele Program plus: Chobotnice; Papoušek; Bereš jí dech; Přece jen zrození; Uprostřed cesty; Zahrada. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. SOS; Uprostřed cesty; Tečka; Zrcadlo. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Otevřené okno, létání: Strach; Otevřené okno, létání; Kruh; Houpačka; Příliv; Voda; Současnost a budoucnost; Křik; Květ; ***; Důležitý bod; Zběsilost –o- slova; Zrcadlo; Mlč; Klec; Z rána se vše může stát. Základy: Návyk; Základy; Holub; Zrcadlo; SOS; Orální gymnastika; Uprostřed cesty; Tečka. Zahrada: Program plus: chobotnice; Přece jen: zrození; Papoušek; ***; Uprostřed cesty; Zahrada. In: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997, přel. Pando Kolevski, Zlata Kufnerová a Ivan Dorovský.

SOLEV, Dimitar Ostružina v dešti. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 4. Krátké jaro Mona Samonikova. In: Rovnost, 30. 5. 1965, s. 5, přel. Ivan Dorovský.

75

Jak vzniká legenda. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 54 – 62, přel. Ivana Dorovská.

STEFANOVSKI, Goran Divoké maso, Dilia, Praha 1981, 128 stran, přel. Marie Maříková.

STOJČEVSKI, Sande Most; Opona. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

STOJKOVSKÁ, Gordana Zase Hamlet. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 202 – 207, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

STOJKOVSKI, Gligor Stará tajemství; Spojenci; Závěť na pergamenu. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

STREZOVSKI, Jovan Bolest; Smrt; Pozdní květ; Ve snu; Láska. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Pravda. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 112 – 113, přel. Ivana Dorovská.

ŠIRILOV, Petar Chladná obruč Tisy. In: Rovnost, 5. 2. 1977, příl. s. 4, přel. Ivan Dorovský.

ŠOPOV, Aco Řekni mi nebe; Oči; Ticho. In: Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958, přel. Luděk Kubišta. Rackovi, jenž krouží mi nad hlavou. In: Universitas 64, 15. 1. 1964, č. 1, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Klid. In: Rovnost, 18. 1. 1964, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Universitas 64, 12. 3. 1964, č. 5-6, s. 7, přel. Ivan Dorovský. 76

Klid. In: Universitas 64, 15. 5. 1964, č. 9-10, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století,


Československý spisovatel, Praha 1966, přel. Luděk Kubišta. Jizva. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Přípitek. Dobrou noc. In: Rovnost, 16. 7. 1967, č. 170, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Píseň a léta. In: Rovnost, 20. 9. 1969, č. 222, s. 7, přel. Ivan Dorovský. Píseň a léta. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 1. Modlitba za jedno obyčejné, dosud nenalezené slovo. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5. Kdykoliv si na Tebe vzpomenu…In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 5, přel. Ivan Dorovský. Hvězda v dlani: Báseň; Zrození slova; Modlitba za jedno obyčejné dosud však nenalezené slovo; Třetí modlitba mého těla; Čtvrtá modlitba mého těla; Pátá modlitba mého těla; Osmá modlitba mého těla aneb kdo vymyslí lásku; Devátá modlitba mého těla; Poslední modlitba mého těla; V tichu; Přípitek; Jezero u kláštera; Srpen; Zármutek z onoho svahu života; Dávno obývám toto místo; Navečer; Jizva; Fantazie. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando


Kolevski a Antonín Brousek. Baobab; Ve Štipu a v Joalu; Dívá se do vln oceánu. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 90 – 91, přel. Oldřich Rafaj. Kdykoliv si na tebe vzpomenu. In: Rudé Právo, 8. 6. 1985, příl. s. 9, přel. Ivan Dorovský. Oči; Přípitek; Jizva; Píseň a léta; Modlitba za jedno obyčejné, dosudnenalezené slovo; Kdykoli si na Tebe vzpomenu; Klid; Rackovi, který mi krouží nad hlavou; Osmá modlitba mého těla aneb Kdo vymyslí lásku; Lamentace z oné strany života. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

TARAPUZA, Stojan Muže a žena; Láska; Čas. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

TOČKO, Ivan Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0"

Srdce s dvěma pravdami. In: Rovnost, 29. 1. 1967, č. 26, s. 3, přel. Ivan Dorovský. 77

TODOROVSKI, Gane Ruce. In: Universitas 64, 15. 5. 1964, č. 9-10, s. 1, přel. Ivan Dorovský. Rada k opatrnosti. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 59 přel. Ivan Dorovský. Rada k opatrnosti. In: Universitas 64, 18. 10. 1964, č. 12-13, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Píseň, kterou musím složit; Rada k opatrnosti. In: Rovnost, 11. 7. 1965, č. 165, s. 4, přel. Ivan Dorovský. V horkém srpnovém podvečeru. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Rada k opatrnosti. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9 přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Rovnost, 4. 8. 1968, s. 6, přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Universitas, 1978, č. 4, s. 2, přel. Ivan Dorovský. Šestý duben 1941. In: Rovnost, 25. 8. 1973, s. 4, přel. Ivan Dorovský. Píseň pro Zagorku. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. s. 1, přel. Ivan Dorovský. V horkém srpnovém podvečeru umírá na zeleném svahu raněný povstalec. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, přel. Luděk Kubišta. Spokojený krok: Báseň, jež musí být napsána; Nad hrobem, kde nehasne můj žal; Svěření; Náčrt prvního dopisu pro Emi Germanovou;Příspěvek k synonymům na Emi Germanovou; Prsten; Jitro; Krčma; Ruce I; Střez se; Za spojkou I; Sonet; Pohřeb; Nerezi; Spokojený krok. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Biografie; Obyčejná báseň; Loučení. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 97, přel. Jiří Žáček. Rada k opatrnosti. In: Pro přátele jižních Slovanů, 6, 1994, č. 4, s. 32, přel. Ivan Dorovský. Ruce; Noc bez interpunkce; Oči; V horkém srpnovém podvečeru; Šestý duben 1941; Píseň, kterou musím složit; Píseň pro Zagorku; Rada k opatrnosti. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Životopis; Písmena; Přijď do Ochridu; Písně o ženě; Sonatina. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová.

TRIFUNOVSKÁ, Radmila Pomsta. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 114 – 118, přel. Darina Klobouková. 78


UROŠEVIĆ, Vlada Úklid knihovny; Konec léta; Obyčejná krajina. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský. Nedostatek energie; Fatální nedorozumění; Hierogamie; Daleké moře; Sestup k moři. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Rukopis z Kitáb-anu. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 79 – 86, přel. Darina Klobouková.

VANGELOV, Atanas Květ jako dárek; Květ který nenazvu; Tajemství květu. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, přel. Zlata Kufnerová. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

VAROŠLIJA, Branko Zatím prší…In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3, přel. Ivan Dorovský.

VELIČKOVSKÁ, Gordica Ukřižování; Strach; xxx (K čemu by mi byly) . In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přeložil Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

VIŠINSKI, Boris Pohled k modrému nebi; Siréna; Malíř. In: Pohled k modrému nebi, Světová literatura, č. 3, Praha 1980, s. 153 – 168, přel. Zlata Kufnerová. Martin – úryvek z románu Lavina. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 92 – 95, přel. Helena Robovská. Malíř. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 47 – 53, přel. Ivana Dorovská.

VLADOVOVÁ, Jadranka Rozpustilý Amorek. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 183 – 187, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

79

VOTSIS, Petros Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomanová a Ivan Dorovský.

ZEKMANOVOVÁ-JAKIMOVOVÁ, Nada O panence, která nemluvila. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přel. Ludmila Nováková.

80

6.2. Rejstřík překladatelů BROUSEK, Antonín Janevski, Slavko: Blankytný pták: Ticho; Přízrak; Pávice; Cikánský rozbřesk; Vrak; Lidé z Karaormanu; Voják dva metry pod zemí; Mrtvá četa; Tyfem nakažení; Akord; Úsměv osamělého zbojníka; Ozvěna zbojníkovy ženy; Blankytný pták; Proč uplývá; Zelená dubnová noc. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha


1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Pavlovski, Radovan: Jaro první po potopě: Rozsévači; Sucho; Vítr; Vyrvaný strom; Číhadlo; Cesta k lesu; Kůže; Hrom; Můj bratr; Strom při cestě; Volkům; Cikánská noc; Potopa; Temná černoška kráčí; Zbojník; Krajina války; Mládenec, jenž spí uprostřed pole; Prostory, jež se nerýmují se mnou; Motýl; Co mi předpovídá…; Ráj dětství; Maja; Stěhování; Zloděj úrody; Žena; Závěť; Cikáni; Návrat domů; Kouzelný chlapec; Bílá hvězda. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Šopov, Aco: Hvězda v dlani: Báseň; Zrození slova; Modlitba za jedno obyčejné dosud však nenalezené slovo; Třetí modlitba mého těla; Čtvrtá modlitba mého těla; Pátá modlitba mého těla; Osmá modlitba mého těla aneb kdo vymyslí lásku; Devátá modlitba mého těla; Poslední modlitba mého těla; V tichu; Přípitek; Jezero u kláštera; Srpen; Zármutek z onoho svahu života; Dávno obývám toto místo; Navečer; Jizva; Fantazie. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Todorovski, Gane: Spokojený krok: Báseň, jež musí být napsána; Nad hrobem, kde nehasne můj žal; Svěření; Náčrt prvního dopisu pro Emi Germanovou;Příspěvek k synonymům na Emi Germanovou; Prsten; Jitro; Krčma; Ruce I; Střez se; Za spojkou I; Sonet; Pohřeb; Nerezi; Spokojený krok. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek.

ČTVRTNÍČKOVÁ, Oldřiška Andonovski, Venko: Komnata pro duši. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 208 – 212. Isakovski, Igor: Smrt lišky. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 222 – 229.

81


Kjorveziroská, Olivera: Vulkán. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 213 – 221. Lafazanovski, Ermis: Palice. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 194 – 197. Mančevski, Milčo: Klenba. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 188 – 193. Michajlovski, Dragi: Dům v Soluni. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 170 – 179. Minevski, Blaže: Orel a Agnie. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 198 – 201. Prokopiev, Alexandr: Tři tety. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 180 – 182. Račanská, Krste: Čuturanga. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 155 – 158. Stojkovská, Gordana: Zase Hamlet. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 202 – 207. Vladovová, Jadranka: Rozpustilý Amorek. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 183 – 187. Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

DOROVSKÁ, Dagmar Nikolovová, Olivera: Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský a Dagmar Dorovská.

DOROVSKÁ, Ivana Andreevski, Petre M.: Avanos. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 70 – 78. Češule, Kole: Sentimentální povídka. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 18 – 21. Ivanov, Blagoja: Psi a fena. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 63 – 69.

82

Ivanovski, Srbo: Všechny zásnuby tety Ljuby. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 26 – 35. Janevski, Slavko: Archivní mozaika. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 13 – 15, přel. Ivana Dorovská. Jovanovski, Meto: Vzpomínka na mrtvé. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 40 – 46. Koneski, Blaže: Počáteční čtení. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 16 – 17. Kostov, Petar: Chánovo vítězství. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 36 – 39. Pendovski, Branko: Smrt metálu. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 22 – 25. Solev, Dimitar: Jak vzniká legenda. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 54 – 62. Strezovski, Jovan: Pravda. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 112 – 113. Višinski, Boris: Malíř. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 47 – 53. Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

DOROVSKÝ, Ivan Andreevski, Cane: Člověk na břehu jezera. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3. Andreevski, Cane: Kouzelnice. In: Rovnost, 7. 4. 1968, č. 84, s. 3. Andreevski, Cane: Kouzelnice. Ramena. Přání. In: Rudé právo, 30. 10. 1968, příl. s. 3. Andreevski, Cane: Kouzelnice. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. s. 5. Andreevski, Cane: My jsme kamarádi. Rovnost, 8. 7. 1978, příl. s. 6. Andreevski, Cane: Přišli jsme. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9. Andreevski, Cane: Ramena. Přání. In: Rovnost, 17. 3. 1968, č. 66, s. 10. Andreevski, Cane: Slyšeli jste? In: Rovnost, 13. 1. 1979, příl. s. 6. Andreevski, Cane: Sni a létej. In: Rovnost, 17. 6. 1978, příl. s. 6. Andreevski, Cane: Svět a my. In: Rovnost, 2. 4. 1969, č. 79, s. 3. Andreevski, Cane: Ticho. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 6. 83

Andreevski, Cane: Přišli jsme; Svět a my; Člověk na břehu jezera; Ano a ne; Ramena; Přání; Slyšeli jste; My jsme kamarádi; Kouzelnice; Ticho. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Andreevski, Petre M.: Velika. In: Rovnost, 28. 7. 1984, příl. s. 5. Andreevski, Petre M.: V pokoji Denicie. In: Tvorba – Kmen, 20. 8. 1986, č. 33, s. 9. Andreevski, Petre M.: První informace o Denicii; V Féniciině pokoji; Když jsem Denicii miloval; Stížnost zedníka. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Bakevski, Petre: Poslední makedonský vorař; Podle měřídka hvězd. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Boškovski, Petre: Studánka v lese; Starý domek; Kosmologie; Báseň o Blažovi Koneském; Bůh ve slámě; Rok dva tisíce; Duha I.; Duha II.; Dopis Slobodance Janovské-Scortecciové. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Boškovski, Jozo T.: Mosty; Lidský vodopád; Žatva. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Cvetkovski, Branko: Dvě oči. Dvě rokle; Rozvodí. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Čejkovská, Vera: Člověk a dveře; Svíce; První pokus; Nahlédnutí; Studna. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Čalovski, Todor: Studna; Sisyfos; Hrušeň; Dítě a sníh na opuštěné ulici. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Čapovski, Ivan: Můj dům; Stíny starého Vodeňana; Loďka; Ráno; Pokoj Sergeje Jelenina; Meč Varšavy; Zlatá mince; Odhozená báseň; Dlouhé cestování – krátké návraty; Jako nynější údiv; Když detailizuje dějiny, nepochybně odhaluje; Události jej odsunují stranou; Když pomyslíme; Hledal v knihách nějaké věčné kalendáře; Leží a těžce dýchá; Všechno, čím byl, mizí; Když jsem jej naposled spatřil, stěžoval si. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Čingo, Živko: Bratři člověka. In: Rovnost, 1. 12. 1973, příl. s. 4. Čingo, Živko: Ejhle, bratři člověka. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3. Čingo, Živko: Hlad. In: Rovnost, 12. 3. 1967, č. 62, s. 3. Čingo, Živko: Zahradníkova smrt. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3. Čingo, Živko: Zahradníkova smrt. In: Rudé právo, 24. 9. 1966, příl. s. 1.

84

Danilovski, Jordan: Noc po sněhu. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Dimovski, Slave G.: Vítr; O předmětech. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Dirjanová, Liljana: Dobrý den, Orwele. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Gjuzel, Bogomil: Nejrychlejší píseň v životě. In: Rovnost, 15. 11. 1969, č. 269, s. 6. Gjuzel, Bogomil: Nejrychlejší píseň v životě; Pije víno, aby nezkyslo; Konec olympiády. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Ivanovski, Gogo: Mému národu; Mému národu; Střechy; Smutek deště; Iluze. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Ivanovski, Srbo: Balada. In: Rovnost, 24. 7. 1966, č. 178, s. 3. Ivanovski, Srbo: Zimní jitro. In: Rudé právo, 13. 1. 1967, s. 5. Ivanovski, Srbo: Zimní jitro. In: Rovnost, 12. 2. 1967, č. 38, s. 3. Ivanovski, Srbo: Balada; Zimní jitro; Těžká skála; Tetování; Svědectví; Hořký kořen; Strach; Malý svět; Okouzlený poutník. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Jačev, Risto: Kdo jsem; Zmizení mého rodu; Anděl s dítětem; Na cikánském hřbitově; První noc po tvém pohřbu; Celou noc prší. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Janevski, Slavko: Balada o dlouhých uších. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3. Janevski, Slavko: Blagoja. Z románu I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 12. 1968, č. 314, s. 7. Janevski, Slavko: I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 7. 1973, příl. s. 4. Janevski, Slavko: Pávice. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5. Janevski, Slavko: Píseň vojáka dva metry pod zemí. In: Universitas 63, 16. 5. 1963, č. 9-10, s. 5. Janevski, Slavko : Píseň vojáka dva metry pod zemí; Pávice; Balada o dlouhých uších; Zkamen;lý Orfeus; Oči; Dobrovolný vyhnanec ve zvěrokruhu. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Jovanovski, Nikola: O dědečcích a jejich řemeslech. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995.

85

Karamanov, Aco: Balada o rudém ptáku; Paříž. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Kjulavkovová, Katica: Obrození. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Kletnikov, Eftim: Holubice a zrno. Strach; Mluví opuštěný domek; Nad Negrevem vyvěrá pramen. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Koneski, Blaže: Babička. In: Universitas 65, 10. 6. 1965, č. 12-13, s. 5. Koneski, Blaže: Jaro; Vlaštovky; Jitro; Tajemství; Oběť. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9. Koneski, Blaže: Láska. In: Rovnost, 17. 5. 1985, s. 5. Koneski, Blaže: Píseň. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 5. Koneski, Blaže: Prosinec; Žena; Polibek; Suchý strom; Vlaštovka. In: Universitas, 1989, č. 6, s. 2, 53. Koneski, Blaže: Rybář; Okamžik; Růže; Rozmluva; Žebrám; Poslání. In: Rovnost, 30. 11. 1974, příl. s. 5. Koneski, Blaže: Suchý strom. In: Rovnost, 18. 12. 1993, s. 7. Koneski, Blaže: Tajemství. In: Rovnost, 10. 7. 1966, s. 3. Koneski, Blaže: Prosinec; Žena; Hodiny; Mladý cedr; Rybář; Okamžik; Růže; Monolog; Žebrám; Poslání; Babička; Tajemství; Oběť; Vij; Suchý strom; Vlaštovky I; Vrchol; Hrdlička; Jitro; Vlaštovky II; Jaro. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Koteski, Jovan: Charitonova smrt; Selská chudoba. In: Rovnost, 11. 10. 1969, č. 240, s. 7. Koteski, Jovan: Únava. In: Rovnost, 7. 6. 1969, č. 132, s. 6. Koteski, Jovan: Charitonova smrt; Selská chudoba; Slavík v kleci; Únava; Na jaře. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Matevski, Mateja: K podzimu. In: Rudé právo, 20. 9. 1964, s. 5. Matevski, Mateja: Strom v údolí. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9. Matevski, Mateja: Západ slunce. In: Rovnost, 30. 7. 1964, č. 181, s. 5. Matevski, Mateja: K podzimu; Strom v údolí; Západ slunce; Zrození tragédie; Artikulace; Slova; Nokturno VI. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995.

86

Miladinov, Konstantin: Touha po jihu. In: Rovnost, 26. 8. 1983, č. 201, s. 5, přel. Ivan Dorovský a Z. Kriebel. Miladinov, Konstantin: Stesk po jihu. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Nikolevski, Vančo: Strýček. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 4. Nikolovová, Olivera: Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, přel. Ivan Dorovský a Dagmar Dorovská. Pavlovski, Božin: Hotel Duva. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 4. Pavlovski, Radovan: Cikáni. In: Rovnost, 20. 2. 1966, č. 44, s. 3. Pavlovski, Radovan: O nevyléčitelnosti. In: Rovnost, 19. 9. 1965, č. 225, s. 4. Pavlovski, Radovan: Žena. In: Rovnost, 19. 3. 1967, č. 68, s. 3. Pavlovski, Radovan: O nevyléčitelnosti; Cikáni; Žena; Hlídač majetku; Luna večeří; Posvátná služba; Suchý strom; Motýl; Atlas; Most. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Petro, Mitko: Pestrý míč. In: Rovnost, 26. 11. 1977, příl. s. 4. Podgorec, Vidoe: Bílé cikáně. In: Rovnost, 27. 10 1973, příl. s. 4. Popovski, Ante: Můj lid před ukřižováním. In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3. Popovski, Ante: Můj lid před ukřižováním; Kalište, leden 1975. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Racin, Kosta: Ohňostroj. In: Rovnost, 2. 12. 1978, příl. s. 3. Racin, Kosta: Ohňostroj. In: Rovnost, 18. 6. 1983, příl. s. 5. Racin, Kosta: Smutek. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 1. Racin, Kosta: Sběrači tabáku. Lenka. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5. Racin, Kosta: Lenka; Sběrači tabáku; Ohňostroj; Smutek; Dělníkovi; Elegie pro Tebe. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Rendžov, Michail: Rimbaud; Květina; Neotvírejte moře; Je daleko. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Siljan, Rade: Zazdívání stínu; Vzpomínka z města; Čas iluzí; Smutná píseň; Dopis příteli; Loučení; Procházka městem. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Smilevski, Vele: Program plus: Chobotnice; Papoušek; Bereš jí dech; Přece jen zrození; Uprostřed cesty; Zahrada. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995.

87

Smilevski, Vele: Zahrada: Program plus: chobotnice; Přece jen: zrození; Papoušek; ***; Uprostřed cesty; Zahrada. In: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997. Solev, Dimitar: Ostružina v dešti. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 4. Solev, Dimitar: Krátké jaro Mona Samonikova. In: Rovnost, 30. 5. 1965, s. 5. Širolov, Petar: Chladná obruč Tisy. In: Rovnost, 5. 2. 1977, příl. s. 4. Šopov, Aco: Jizva. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9. Šopov, Aco: Kdykoliv si na Tebe vzpomenu…In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. s. 5. Šopov, Aco: Kdykoliv si na tebe vzpomenu. In: Rudé Právo, 8. 6. 1985, příl. s. 9. Šopov, Aco: Klid. In: Rovnost, 18. 1. 1964, s. 3. Šopov, Aco: Klid. In: Universitas 64, 15. 5. 1964, č. 9-10, s. 3. Šopov, Aco: Modlitba za jedno obyčejné, dosud nenalezené slovo. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. s. 5. Šopov, Aco: Oči. In: Universitas 64, 12. 3. 1964, č. 5-6, s. 7. Šopov, Aco: Přípitek. Dobrou noc. In: Rovnost, 16. 7. 1967, č. 170, s. 3. Šopov, Aco: Píseň a léta. In: Rovnost, 20. 9. 1969, č. 222, s. 7. Šopov, Aco: Píseň a léta. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. s. 1. Šopov, Aco: Rackovi, jenž krouží mi nad hlavou. In: Universitas 64, 15. 1. 1964, č. 1, s. 3. Šopov, Aco: Oči; Přípitek; Jizva; Píseň a léta; Modlitba za jedno obyčejné, dosudnenalezené slovo; Kdykoli si na Tebe vzpomenu; Klid; Rackovi, který mi krouží nad hlavou; Osmá modlitba mého těla aneb Kdo vymyslí lásku; Lamentace z oné strany života. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Tarapuza, Stojan: Muže a žena; Láska; Čas. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Točko, Ivan: Srdce s dvěma pravdami. In: Rovnost, 29. 1. 1967, č. 26, s. 3. Todorovski, Gane: Oči. In: Rovnost, 4. 8. 1968, s. 6. Todorovski, Gane: Oči. In: Universitas, 1978, č. 4, s. 2. Todorovski, Gane: Píseň pro Zagorku. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. s. 1. Todorovski, Gane: Píseň, kterou musím složit; Rada k opatrnosti. In: Rovnost, 11. 7. 1965, č. 165, s. 4. Todorovski, Gane: Rada k opatrnosti. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 59. Todorovski, Gane: Rada k opatrnosti. In: Universitas 64, 18. 10. 1964, č. 12-13, s. 5. Todorovski, Gane: Rada k opatrnosti. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9. 88

Todorovski, Gane: Rada k opatrnosti. In: Pro přátele jižních Slovanů, 6, 1994, č. 4, s. 32. Todorovski, Gane: Ruce. In: Universitas 64, 15. 5. 1964, č. 9-10, s. 1. Todorovski, Gane: Šestý duben 1941. In: Rovnost, 25. 8. 1973, s. 4. Todorovski, Gane: V horkém srpnovém podvečeru. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3. Todorovski, Gane: Ruce; Noc bez interpunkce; Oči; V horkém srpnovém podvečeru; Šestý duben 1941; Píseň, kterou musím složit; Píseň pro Zagorku; Rada k opatrnosti. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Urošević, Vlada: Úklid knihovny; Konec léta; Obyčejná krajina. In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Varošlija, Branko: Zatím prší…In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3. Veličkovská, Gordica: Ukřižování; Strach; xxx (K čemu by mi byly) . In: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

FRYNTA, Emanuel Janevski, Slavko: Nejprve nůž; Cesta; Zem; Mozek; Oči. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979.

HAJNÝ, Josef Koneski, Blaže: Mládí; Hodiny; Odysseus; Vzpomínka; Motýl; Žito; Jaro; Pšenice; Návštěva muzea; Touha. In: Mrtvá jitra, Světová literatura, č. 5, Praha 1986, s. 198 – 200, přel. Pando Kolevski a Josef Hajný. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

HEGEROVÁ, Lenka Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

89

JANKULOVSKÁ, Lada Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

JANOUŠKOVÁ, Jaroslava Podgorec, Vidoe: Houba. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát,


Albatros, Praha 1975.

KABÍČEK, Jaroslav Janevski, Slavko: Tajemství/hra/význam; Dušičky; Pohanství; Protizákonný zákon; Srdce; Ruce; Sv. Kliment; Dlaň; Míra; Dar; Řeka; Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha, 1976, s. 2 – 11, přel. Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. Janevski, Slavko: Malá tajemství: Řekni, býku; Tajemství, hra, význam; Malé tajemství; Modlitba; Bez dna; Zvláštní zákon; Bdění; Bílý žal; Dar; Dobrou noc, Jano; Bezejmenný; Tajuplné balkánské otazníky; Míra; Chytrý Pejo o někom jiném; Pod hlavičkou Různé; Dušičky; Tanečnice na dlani; Kainábelie: 1 NŮŽ, ČLOVĚK, ZEM: Dlaň; Protizákonný zákon; Báseň o kainábelském běženci; Řeka; Neznámý vojín; Vrahové lidského klidu; Památník vítěze; Tehdy umře i láska; 2 SINAJA: Raport před jarem; Sinaja 1; Sinaja 2; Sinaja 3; Sinaja 4; Sinaja 5; Sinaja 6; Sinaja 6 + 1; Matka vražednice; Freska; Spící pohádka; 3 ANATOMIE: Uši; Jazyk; Hrtan; Srdce; Plíce; Žaludek; Ruce; Nohy; Kosti; Žíly; Kůže; Krev; Nové básně: Obyčejná báseň; Snění; Zkamenělý Orfeus; Astropeova hymna barev; Pět šakalů Astropeovy zimnice; Poslední medvěd; Současní. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979, přel. Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. Janevski, Slavko: Portrét slova; Balada o kameni; Okované jablko. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 88 – 89.

KLOBOUKOVÁ, Darina Čingo, Živko: Zahradníkova smrt. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 91 – 94. Georgievski, Taško: Muž mé ženy. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 87 – 90. 90


Gilevski, Paskal: Rozvod. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 105 – 111. Gjuzel, Bogomil: Poustevník a divoch. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 95 – 100. Michajlovová-Bošnakovská, Gordana: Íránský mramor. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 119 – 121. Pavlovski, Božin: Vlastenec Antonio Vargas. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 122 – 127. Petrovski, Trajan: Láska Nauma Treneského. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 13 – 15. Trifunovská, Radmila: Pomsta. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 114 – 118. Urošević, Vlada: Rukopis z Kitáb-anu. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 79 – 86. Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

KOLEVSKI, Pando Janevski, Slavko: Blankytný pták: Ticho; Přízrak; Pávice; Cikánský rozbřesk; Vrak; Lidé z Karaormanu; Voják dva metry pod zemí; Mrtvá četa; Tyfem nakažení; Akord; Úsměv osamělého zbojníka; Ozvěna zbojníkovy ženy; Blankytný pták; Proč uplývá; Zelená dubnová noc. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha


1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Janevski, Slavko: Tajemství/hra/význam; Dušičky; Pohanství; Protizákonný zákon; Srdce; Ruce; Sv. Kliment; Dlaň; Míra; Dar; Řeka; Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha, 1976, s. 2 – 11, přel. Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. Janevski, Slavko: Malá tajemství: Řekni, býku; Tajemství, hra, význam; Malé tajemství; Modlitba; Bez dna; Zvláštní zákon; Bdění; Bílý žal; Dar; Dobrou noc, Jano; Bezejmenný; Tajuplné balkánské otazníky; Míra; Chytrý Pejo o někom jiném; Pod hlavičkou Různé; Dušičky; Tanečnice na dlani; Kainábelie: 1 NŮŽ, ČLOVĚK, ZEM: Dlaň; Protizákonný zákon; Báseň o kainábelském běženci; Řeka; Neznámý vojín; Vrahové lidského klidu; Památník vítěze; Tehdy umře i láska; 2 SINAJA: Raport před jarem; Sinaja 1; Sinaja 2; Sinaja 3; Sinaja 4; Sinaja 5; Sinaja 6; Sinaja 6 + 1; 91


Matka vražednice; Freska; Spící pohádka; 3 ANATOMIE: Uši; Jazyk; Hrtan; Srdce; Plíce; Žaludek; Ruce; Nohy; Kosti; Žíly; Kůže; Krev; Nové básně: Obyčejná báseň; Snění; Zkamenělý Orfeus; Astropeova hymna barev; Pět šakalů Astropeovy zimnice; Poslední medvěd; Současní. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979, přel. Pando Kolevski a Jaroslav Kabíček. Koneski, Blaže: Samotář jelen; Chryzantéma. In: Vidím svět, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 65 – 66. Koneski, Blaže: Mládí; Hodiny; Odysseus; Vzpomínka; Motýl; Žito; Jaro; Pšenice; Návštěva muzea; Touha. In: Mrtvá jitra, Světová literatura, č. 5, Praha 1986, s. 198 – 200, přel. Pando Kolevski a Josef Hajný. Pavlovski, Radovan: A tak jsi nás maličký obelhal. In: Vidím svět, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 64. Pavlovski, Radovan: Jaro první po potopě: Rozsévači; Sucho; Vítr; Vyrvaný strom; Číhadlo; Cesta k lesu; Kůže; Hrom; Můj bratr; Strom při cestě; Volkům; Cikánská noc; Potopa; Temná černoška kráčí; Zbojník; Krajina války; Mládenec, jenž spí uprostřed pole; Prostory, jež se nerýmují se mnou; Motýl; Co mi předpovídá…; Ráj dětství; Maja; Stěhování; Zloděj úrody; Žena; Závěť; Cikáni; Návrat domů; Kouzelný chlapec; Bílá hvězda. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Penušlinski, Kiril: Kritéria; Prokletá bída; Královna vdova a chytrý sluha; Prodavač dřínek, který neprodával za peníze; Nádeník a jeho nevěsta; Zázračné stromy; Zlatá barva; Sběrač klasů; Pop, který doplodil dítě; Nahý na návštěvě; Největší hřích; Nemocný tchán; Žena milovnice, která nešetřila svého muže; Rozbité zrcadlo; Chytrý mládenec s třemi jmény a královská dcera; Hrnec má poklici; Hlídač vinic a hodža; Tři bratři a popova dcera; Tři bratři a zlatá jablka; Pastevec volů a had; Ženská mazanost; O popovi, který zamykal svou ženu; Žena, hlídač a její muž; Opilec a jeho žena; Pop, který dal své ženě liru; Černý mor; Křivochcapka; Nádeník a jeho žena; Zamčená královská dcera. In: Erotické pohádky. Makedonský dekameron, Petrklíč, 1990. Smilevski, Vele: Otevřené okno, létání: Strach; Otevřené okno, létání; Kruh; Houpačka; Příliv; Voda; Současnost a budoucnost; Křik; Květ; ***; Důležitý bod; Zběsilost –o- slova; Zrcadlo; Mlč; Klec; Z rána se vše může stát. In: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997.

92


Šopov, Aco: Hvězda v dlani: Báseň; Zrození slova; Modlitba za jedno obyčejné dosud však nenalezené slovo; Třetí modlitba mého těla; Čtvrtá modlitba mého těla; Pátá modlitba mého těla; Osmá modlitba mého těla aneb kdo vymyslí lásku; Devátá modlitba mého těla; Poslední modlitba mého těla; V tichu; Přípitek; Jezero u kláštera; Srpen; Zármutek z onoho svahu života; Dávno obývám toto místo; Navečer; Jizva; Fantazie. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel.


Pando Kolevski a Antonín Brousek. Todorovski, Gane: Spokojený krok: Báseň, jež musí být napsána; Nad hrobem, kde nehasne můj žal; Svěření; Náčrt prvního dopisu pro Emi Germanovou;Příspěvek k synonymům na Emi Germanovou; Prsten; Jitro; Krčma; Ruce I; Střez se; Za spojkou I; Sonet; Pohřeb; Nerezi; Spokojený krok. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přel. Pando Kolevski a Antonín Brousek. Naformátováno: Písmo: není Tučné

KRIEBEL, Zdeněk Miladinov, Konstantin: Touha po jihu. In: Rovnost, 25. 8. 1972, č. 120, s. 5. Miladinov, Konstantin: Touha po jihu. In: Rovnost, 26. 8. 1983, č. 201, s. 5, přel. Ivan Dorovský a Zdeněk Kriebel.

Naformátováno: Písmo: Tučné

KUBEŠOVÁ, Branka Čalovski, Todor: Vchod; Návrat básně; Neviditelná řeka; Sen; Kamená balada; Východ. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, Praha 1988, s. 231 – 232, přel. Kamil Mařík a Branka Kubešová. Pavlovski, Jovan: Medea vypráví jak se to všechno přihodilo; Individuální identifikace; Několik doplňků životopisu Martina Luthera; Jiná logika Hieronyma Bosche. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, Praha 1988, s. 228 – 230, přel. Kamil Mařík a Branka Kubešová.

KUBIŠTA, Luděk Janevski, Slavko: Ozvěna zbojnické písně. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor


z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, s. 95 – 96. Koneski, Blaže: Odnětí síly. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských


básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, s. 97 - 99. Matevski, Mateja: Zvony; Strach. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966. 93


Šopov, Aco: Řekni mi nebe; Oči; Ticho. In: Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958, s. 93 – 97. Šopov, Aco: Oči. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, s. 100 – 101. Todorovski, Gane: V horkém srpnovém podvečeru umírá na zeleném svahu raněný povstalec. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966, s. 104.

KUFNEROVÁ, Zlata Andreevski, Petre M.: Oheň; Oblé tvary; Žně. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Bakevski, Petre: Černý nápis na kameni; Řím. Řeka. Mosty; Když jsme odešli z rodného domu. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Baševski, Dimitar: Studna; Nenapravitelné. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Boškovski, Petar T.: Předehra; Genetika; Obyčejný člověk; Kosmologie. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Cvetkovski, Branko: Kapky na okně; Loučení se stínem. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Čalovski, Todor: Sám. Kolem mne hory; Člověk v lese; Člověk a šeřík. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Gjuzel, Bogomil: Tvé duny těla…; Studny říkám ti…; Slovo není jen maso…; Chtějí mi vzít můj stín… In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Christovová-Jocić, Svetlana: Něco tajíš; Náš dům. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Jakimovski, Čedo: Útěk; Verlaine. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Janevski, Slavko : Hledání odpovědí; Než spadne opona; Snídaně se Smrtí; Tulák; Rozměr; Srdce. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Kjulavkovová, Katica: Sen; Metafyzický neklid; Ve mně; Papír. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Kletnikov, Eftim: Džbán vody z hor; Prasklina; Reinkarnace; Slib; Jikra. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996.

94


Koneski, Blaže: Krásné ženy; Předchůdce; Prosinec; Slovo; Anděl ze Sv. Sofie; Volání; Dotek. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Koteski, Jovan: Fragment; Křik; Smrt; Geometrie; Aco Šopov: Oblak; Báseň a léta; Klam. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Matevski, Mateja: Balada o čase; První noc; Seno; Cestování; Zvony; Šeřík; Humno; Topol; Západ slunce; Tráva; Cesta; Jezero; Hledaje břeh; Časný rozhovor s podzimem; Jezero; Kameny; Jarní; Hodokvas; Iluze; Láska; Měsíc; Osamění; Daleké hlasy; Návrat; Mráz; Kořeny; Výška; Stín; Zrození světlušky; Smrt světlušky; Plot; Koncert; Skála; Déšť; Holubi; Vstup do zahrady; Lípa; Nirvána; Planá oliva; K tématu o Ikarovi; Pohyb; Sníh; Proměny; Kulka; Zrození tragédie; Nůž; Osvětim; Antropologické muzeum; Ostrov; Orel had a kaktus; Stopy; Osamělost; Na břehu; Aztécký kalendář; Noční kroky; K tématu o Odysseovi. In: Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987. Matevski, Mateja: Na břehu; Kulka; Daleké hlasy; Západ slunce; Iluze; Proměny; Smrt světlušky. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Pavlovski, Jovan: Zůstává jenom zdání některých velkých věcích; Má situace se zdokonaluje; Napodobovat ptačí let znamená umírat. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Pavlovski, Radovan: Báj; Cikáni; Podobenství; Orfeovo ohlédnutí. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Popovski, Ante: Epitaf; Modlitba v jidiš; Člověk a řeka; Posvátná bázeň; Jen kdybys chtěla. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Rendžov, Michail: Pěšina; Světlušky; Kopule. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Todorovski, Gane: Životopis; Písmena; Přijď do Ochridu; Písně o ženě; Sonatina. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Siljan, Rade: Osud; Návrat. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Smilevski, Vele: SOS; Uprostřed cesty; Tečka; Zrcadlo. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Smilevski, Vele: Základy: Návyk; Základy; Holub; Zrcadlo; SOS; Orální gymnastika; Uprostřed cesty; Tečka. In: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997. Stojčevski, Sande: Most; Opona. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Stojkovski, Gligor: Stará tajemství; Spojenci; Závěť na pergamenu. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. 95

Strezovski, Jovan: Bolest; Smrt; Pozdní květ; Ve snu; Láska. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Urošević, Vlada: Nedostatek energie; Fatální nedorozumění; Hierogamie; Daleké moře; Sestup k moři. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. Vangelov, Atanas: Květ jako dárek; Květ který nenazvu; Tajemství květu. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996.

MAŘÍK, Kamil Čalovski, Todor: Vchod; Návrat básně; Neviditelná řeka; Sen; Kamená balada; Východ. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, Praha 1988, s. 231 – 232, přel. Kamil Mařík a Branka Kubešová. Pavlovski, Jovan: Medea vypráví jak se to všechno přihodilo; Individuální identifikace; Několik doplňků životopisu Martina Luthera; Jiná logika Hieronyma Bosche. In: Hvězdy v poledne, Světová literatura, č. 4, Praha 1988, s. 228 – 230, přel. Kamil Mařík a Branka Kubešová.

MAŘÍKOVÁ, Marie Stefanovski, Goran: Divoké maso, Dilia, Praha 1981.

MORAVCOVÁ, Jana Čapovski, Ivan: Člověk a kámen; Báseň o starém komitovi. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103.

NOVÁKOVÁ, Ludmila Čingo, Živko: Fromova dcera. In: Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, s. 231 – 238. Drakul, Simon: Veliký kůň. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 312 – 320. Janevski, Slavko: Krokodýl v botách; Pohádka velká jako zrnko pepře. In. Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha, 1975. Janevski, Slavko: Housle. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 327 – 332. Jovanovski, Meto: Unavené hvězdy. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 229 – 234. 96

Popovski, Gligor: Co všechno vidí Bijana. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975. Višinski, Boris: Pohled k modrému nebi; Siréna; Malíř. In: Pohled k modrému nebi, Světová literatura, č. 3, Praha 1980. Zekmanovová-Jakimovová, Nada: O panence, která nemluvila. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975.

PETERKA, Josef Andreevski, Petre M.:Letní dovolená; Stížnost zedníka. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 102.

PILAŘ, Jan Pavlovski, Radovan: Slunce o kterém had neví; Má hvězda; Zrno; Zaseté zrno. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103 – 104.

ROBOVSKÁ, Helena Gilevski, Paskal: V domově pro uprchlíky. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 99 – 101. Višinski, Boris: Martin – úryvek z románu Lavina. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 92 – 95.

RAFAJ, Oldřich Koneski, Blaže: Vzpomínka; Odysseus; Rozhovor s dítětem; Sen; Sucho; Motýl. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 89 – 90. Šopov, Aco: Baobab; Ve Štipu a v Joalu; Dívá se do vln oceánu. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 90 – 91.

RUDOLFOVÁ, Eva Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský. Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0"

97

STOJČEVSKÁ, Jarmila Baševski, Dimitar: Dokud bije zvon smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994.

SUCHÝ, Václav Matevski, Mateja: Deště; Kořeny. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 95 – 97.

SVOBODOVÁ, Marie Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

SÝS, Karel Popovski, Ante: Kamenná; Kresba; Atomy dopisu; Skryji se v jejím jménu. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 98.

TOMANCOVÁ, Petra Baševski, Dimitar: Dívka z Maleše. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 128 – 136. Duracovski, Dimitrie: Mebiova stužka. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 167 – 169. Kovačevski, Zoran: Návrat. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 137 – 140. Krsteski, Trajče: Čudař. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 159 – 166. Mančev, Vase: Cesty. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 148 – 154. Mandžukov, Mitko: Cirkus. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 141 – 147. Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Společnost přátel jižních Slovanů, Boskovice 2000, přel. Oldřiška Čtvrtníčková, Ivana Dorovská, Lenka Hegerová, Lada Jankulovská, Darina Klobouková, Eva Rudolfová, Marie Svobodová, Petra Tomancová a Ivan Dorovský.

98

ŽÁČEK, Jiří Todorovski, Gane: Biografie; Obyčejná báseň; Loučení. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 97.

99

6.3. Rejstřík názvů vydaných překladů česky Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha, 1975. Bystří se zrak oblohy, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1996. Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987. Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971. Divoké maso, Dilia, Praha 1981. Dokud bije zvon smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994. Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Erotické pohádky. Makedonský dekameron, Petrklíč, 1990. Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958. Hvězdy v poledne. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1988. Chlapec počítá hvězdy, Albert, Boskovice 2003. Jugoslávské zpěvy. Sborník lidové epiky jižních Slovanů, Naše vojsko, Praha 1958. Když kvetly kaštany, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1997. Kralevic Marko, Albatros, Praha 1975. Makedonci žijí mezi námi, Masarykova univerzita, Brno 1998. Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995.


Mrtvá jitra, Světová literatura, č. 5, Praha 1986. Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Pohled k modrému nebi. In: Světová literatura, č. 3, Praha 1980. Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997. Snímky

krajiny

poezie.

Malý

výbor

z jugoslávských

básníků

20.

století,


Československý spisovatel, Praha 1966. Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964. Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002. Tajemství květu, Dita, Praha 1996. Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1976. Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979. Vidím svět. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975. Zaseté zrno. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983.


Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. Zpěvy hrdinství a lásky. Výbor výpravných básní jižních Slovanů, Československý spisovatel, Praha 1954.

100

6.4. Chronologický rejstřík Berkopec, Oton: Zpěvy hrdinství a lásky. Výbor výpravných básní jižních Slovanů,


Československý spisovatel, Praha 1954. Konrád, Karel: Jugoslávské kolo, Praha 1956. Berkopec, Oton: Jugoslávské zpěvy. Sborník lidové epiky jižních Slovanů, Naše


vojsko, Praha 1958. Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958. Vančura, Zdeněk a kol.: Evropské literatury 1945 – 1958, Orbis, Praha 1959. Slovanské literatury v přehledu I, Praha 1961. Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964. Snímky

krajiny

poezie.

Malý

výbor

z jugoslávských

básníků

xx.

století,

Československý spisovatel, Praha 1966. Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969. Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971. Dorovský, Ivan: České země a Balkán. Kapitoly z dějin česko-makedonských a


makedonsko-českých styků. Brno 1973. Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha, 1975. Hulpach, Vladimír: Kralevic Marko, Albatros, Praha 1975. Vidím svět. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975. Janevski, Slavko: Tanečnice na dlani. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1976.


Slovník spisovatelů Jugoslávie, Praha 1979.

Naformátováno: Písmo: Tučné

Janevski, Slavko: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979. Pohled k modrému nebi. In: Světová literatura, č. 3, Praha 1980. Stefanovski, Goran: Divoké maso, Dilia, Praha 1981. Zaseté zrno. In: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983. Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

Koneski, Blaže: Mrtvá jitra. In: Světová literatura, č. 5, Praha 1986. Matevski, Mateja: Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987. Hvězdy v poledne. In: Světová literatura, č. 4, Praha 1988. Kolevski, Pando: Erotické pohádky. Makedonský dekameron, Petrklíč, 1990. Baševski, Dimitar: Dokud bije zvon smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994. Dorovský, Ivan: Dramatické umění jižních Slovanů. I. část 1918 - 1941, Masarykova univerzita, Brno 1995.

101

Dorovský, Ivan: Makedonie. Zrození, nebo obrození národa, Albert, Boskovice 1995. Dorovský, Ivan: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Nikolovová, Olivera: Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Koneski, Blaže: Bystří se zrak oblohy, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1996. Tajemství květu, Dita, Praha 1996. Dorovský, Ivan: Balkán a Mediterán, Masarykova univerzita, Brno 1997. Mikulovská, Bystrica: Když kvetly kaštany, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1997. Smilevski, Vele: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997. Dorovský, Ivan: Makedonci žijí mezi námi, Masarykova univerzita, Brno 1998. Dorovský, Ivan: Bibliografie, Moravská zemská knihovna v Brně a Společnost přátel

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0" Odstraněno: 6. Bibliografie autorů¶ ¶ ANDONOVSKI, Venko¶ Komnata pro duši. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 208 – 212, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.¶ ¶ ANDREEVSKI, Cane¶ Přišli jsme. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9, přel. Ivan Dorovský.¶ Člověk na břehu jezera. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. ¶ Kouzelnice. In: Rovnost, 7. 4. 1968, č. 84, s. 3, přel. Ivan Dorovský.¶ Ramena. Přání. In: Rovnost, 17. 3. 1968, č. 66, s. 10, přel. Ivan Dorovský. ¶ Kouzelnice. Ramena. Přání. In: Rudé právo, 30. 10. 1968, příl. S. 3. , přel. Ivan Dorovský.¶ Svět a my. In: Rovnost, 2. 4. 1969, č. 79, s. 3, přel. Ivan Dorovský.¶ Kouzelnice. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský.¶ ... [6]


jižních Slovanů v České republice, Brno 2000.


Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001.


Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002.


Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Albert, Boskovice 2003.


Dorovský, Ivan – Kirjakovský, Dimitri: Ilinden je v nás, Albert, Boskovice 2003.


Dorovský, Ivan: Recepce literatury jižních Slovanů u nás, Albert, Boskovice 2003.

Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno: Písmo: Kurzíva Naformátováno

102

... [7]

ZAVĚR Za začátek česko-makedonských kulturních vztahů můžeme uvádět velkomoravské období spojené s působením věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Cyrilometodějská tradice se promítá také v celém vývoji českého národa. V 19. století se zvětšuje zájem o lidovou slovesnost slovanských národů. Do centra zájmu se tak dostávají překlady umělecky významného sborníku lidových písní bratří Konstantina a Dimitra Miladinovových a Hankových rukopisných padělků RKZ. Účelem překladů lidové slovesnosti bylo burcování porobeného lidu na Balkáně. Pomocí nich se mělo utvářet a formovat národní vědomí.Zájem české společnosti o Makedonii neutuchal ani během Ilindenského povstání (1903). První poválečné roky znamenaly pro makedonskou uměleckou literaturu u nás zákaz vydávání knih. Teprve později vytvořené meziliterární kulturní prostředí jugoslávských národních literatur přineslo obrat k lepšímu. Po druhé světové válce se kontakt s makedonským prostředím rozšířil a otevřel také vlivům, které byly pochopitelně propojeny se složitými historickými událostmi. Konec 40. a začátkem 50. let 20. století byl průnik makedonské literatury do českého

a slovanského prostředí nejvýznamnější. Přičemž vývoj makedonské

literatury byl spojen s meziliterárními obecně kulturními tendencemi ostatních jugoslávských literatur. V českém periodickém a denním tisku vycházely zprávy, články a reportáže obsahující příspěvky o bojích jugoslávských národů. Zájem o makedonskou a českou literaturu a kulturu všeobecně ovlivňovaly také vzájemné politicko-historické, kulturní a také hospodářské poměry mezi těmito zeměmi. Do českého prostředí pronikali nejprve makedonští literáti v rámci Jugoslávské federativní republiky (antologie) a teprve později se makedonští tvůrci objevují samostatně. Vstupem nových vzdělaných překladatelů umělecká hodnota překládaných děl stoupala. V 50. letech jsme se mohli seznámit s výbory výpravných básní jižních Slovanů Zpěvy hrdinství a lásky (1954) a Jugoslávské zpěvy (1958). V roce 1946 se Karel Konrád zúčastnili zájezdu do republik poválečné federativní Jugoslávie. Své zážitky zpracoval nejprve v črtách a reportážích pod názvem Šestinásobná ozvěna (1948)a za necelých deset let je vydal opět, tentokrát již ve zkrácené podobě jako

103

Odstraněno: 7. Bibliografie překladatelů¶ ¶ Berkopec Oton¶ <#>slovinský literární historik, bibliograf, překladatel slovinské, charvátské a srbské literatury do češtiny a české do slovinštiny¶ * 6. 12. 1906 Vinica (Slovinsko) † 15. 9. 1988 Ljubljana (Slovinsko)¶ ¶ Slavistická studia zahájil v Lublani a dokončil je na Univerzitě Karlově. Jako člen skupiny Novoborci vydal 1928 básnickou sbírku Pesmi (Básně), ale pak se věnoval převážně činnosti vědecké, překladatelské a publicistické. 1928-1976 žil v Praze, kde pracoval jako knihovník Slovanské knihovny (1928-1946) a Univerzitní knihovny (1947-1958). Od 1958 působil jako odborný pracovník a vedoucí retrospektivní bibliografie slavik v českém tisku v Slovanském ústavu a od 1964 v Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. 19351939 a 1945-1951 byl rovněž lektorem slovinštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1946-1947 byl kulturním atašé Federativní lidové republiky Jugoslávie v Praze. S Josefem Horou uspořádal antologii moderní slovinské poezie Hvězdy nad Triglavem (1940) a s Vilémem Závadou Nové hvězdy pod Triglavem (1983), s Františkem Halasem a Vilémem Závadou přeložil a vydal dva soubory lidové epiky jižních Slovanů Zpěvy hrdinství a lásky (1954) a Jugoslávské zpěvy (1958). Z řady Berkopcových studií, otiskovaných v meziválečném období zejména v Československojihoslovanské revue, patří k nejvýznamnějším Slovinské písemnictví XX. století (1937), T. G. Masaryk a Jihoslované (1939) a České kulturní vlivy u Slovinců v době nejnovější (1940), z prací bibliografických Česká a slovenská literatura, divadlo, jazykozpyt a národopis v Jugoslávii. Bibliografie od r. 1800 do 1935. Knihy a časopisy (1940) a Littératures yougoslaves en Tchécoslovaquie 1945-1964 (1965). Z češtiny do slovinštiny přeložil mimo jiné díla Ivana Olbrachta, Karla Nového, Karla Čapka, Františka Langera a Vratislava Blažka.¶ ¶ ¶ Brousek Antonín¶ <#>básník a literární kritik, překladatel z němčiny, za jazykové spolupráce z makedonštiny¶ ¶ * 25. 9. 1941 Praha ¶ ... [8]

Naformátováno: zarovnání na střed, Odsazení: Vlevo: 0", První řádek: 0" Odstraněno: ¶


Jugoslávské kolo (1956). Lyrizací epického textu je vyčlenil z řady děl podobného žánru. Koncem 50. let vyšel almanach Hlubší než smrt (1958), ve kterém byly básně


Aca Šopova. S prozaickou tvorbou Meta Jovanovského, Simona Drakula a Slavka Janevského se český čtenář mohl setkat v antologii Svítání za tmavých nocí (1964). V šedesátých letech vyšli ještě dva výbory. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století Snímky krajiny poezie (1966) představil básně Blažeho Koneského, Slavka Janevského, Aca Šopova, Ganeho Todorovského a Mateji Matevského. Ve druhé antologii Zelený host (1969) nalezneme poezii Slavka Janovského, Aca Šopova,


Ganeho Todorovského a Radovana Pavlovského. V následujícím desetiletí vyšela antologie Deseti jugoslávských novel (1971), soubor jugoslávských dětských literatur Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (1975) a antologie příběhů určená dětskému čtenáři Kralevic Marko (1975). Prezentuje příběhy, které jsou sestaveny z jihoslovanských junáckých lidových písní o kralevici Markovi po vzoru guslaric. Nesmíme opomenout ani nejprve časopisecký výbor z básní Slavka Janevského Tanečnice na dlani (in: Světová literatura, č. 4, Praha 1976) a jeho pozdější (1979) stejnojmenné knižní vydání. Počátkem 80. let vyšel první překlad makedonského dramatu Divoké maso (1981) od Gorana Stefanovského. S básnickou tvorbou Mateji Matevského jsme se mohli seznámit v časopisecké antologii Zaseté zrno (in: Literární měsíčník, č. 10, Naformátováno: Písmo: není Kurzíva

Praha 1983) a výboru Časný rozhovor s podzimem (1987). V posledním desetiletí 20. století je patrna rostoucí překladatelská aktivita. Roku 1990 vyšel výbor oddechové četby pro dospělé Erotické pohádky. Soubor uspořádal Kiril Penušlinski. Svět reality se světem fantazie spojuje prostřednictvím malého chlapce, kterým vlastně může být úplně kdokoli je nejen dětskému čtenáři ukázán prostřednictvím Olivery Nikolovové v Pohádkách o Zokym Pokym (1993). O osudech pečalbarů po jejich návratu domů je román Dimitra Baševského Dokud bije zvon smrt nepřijde (1994). Výborem makedonské moderní poezie 38 renomovaných básníků je Modré nebe nad Ochridem (1995). Makedonská poezie, která vznikla v Makedonii po druhé světové válce je představena v antologii Tajemství květu (1996). K nedožitým sedmdesátým pátým narozeninám Blažeho Koneského výbor Bystří se zrak oblohy (1996) plný Koneského veršů a myšlenek o životě, jazyce a poezii. Deset básní z Koneského tvorby bylo již dříve uveřejněno ve výboru Mrtvá 104

jitra (in: Světová literatura, č. 5, Praha 1986). O rok později vyšly dva výbory Příliv


k živému masu (1997) z poezie Veleho Milevského a Když kvetly kaštany (1997) z básní Bistricy Mikulovské. která byla ve své tvorbě ovlivněna Brnem. Situace na konci 40. let 20. století na území severního Řecka a na jihu

Naformátováno: Odsazení: První řádek: 0.59"

Makedonie zmítaném občanskou válkou viděnou očima malého chlapce je ukázána v knize Chlapec počítá hvězdy (2003) Petrose Votsise. Prozatím poslední antologie Tajemná komnata (2003), je bezesporu i studijní pomůckou, obsahuje 38 makedonských moderních povídek od různých autorů. Česká periodika a denní tisk byly překladateli hojně využívány pro uveřejňování svých překladů. Mohli jsme se v nich setkat např. s výbory z díla Blažeho Koneského Mrtvá jitra (in: Světová literatura, č. 5, Praha 1986), Slavka


Janevského Tanečnice na dlani (in: Světová literatura, č. 4, Praha 1976), Borise Višinského Pohled k modrému nebi (in: Světová literatura, č. 3, Praha 1980), Jovana Pavlovského a Todora Čalovského Hvězdy v poledne (in: Světová literatura, č. 4, Praha 1988), Radovana Pavlovského a Blažeho Koneského Vidím svět (in: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975) a Slavka Janevského, Blažeho Koneského, Aca Šopova, Borise Višinského, Mateji Matevského, Ganeho Todorovského, Anta Popovského, Paskala Gilevského, Ivana Čapovského,

Radovana Pavlovského a Petereho M.

Andreevského Zaseté zrno (in: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983). Z českých literárních lexikonů, kde můžeme nalézt bio-bibliografické údaje o makedonských literátech a informace o dějinách makedonské literatury uveďme Evropské literatury 1945 – 1958 (1959), Slovanské literatury v přehledu I (1961), Slovník spisovatelů Jugoslávie (1979) a Slovník balkánských spisovatelů (2001). S makedonsko-českými kulturními, literárními a historickými styky se máme možnost seznámit v pracích Ivana Dorovského České země a Balkán (1973), Dramatické umění jižních Slovanů I. část (1995), Makedonie (1995), Balkán a Mediterán (1997), Makedonci žijí mezi námi (1998) a Recepce literatury jižních Slovanů u nás (2003) (více viz. Bibliografie (2000) Ivana Dorovského). Jsem si vědoma, že výčet uvedených přeložených děl v mé práci není


kompletní, ale obsáhl většinu knižních překladů a alespoň částečně překlady uveřejněné v literárních periodikách a denním tisku.


105

РЕЗИМЕ Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49", První řádek: 0.59"

Чешко–македонските културните односи почнаа веќе во времето на Голема Морава, кога таму дојдоа солунските брача Кирил и Методиј (863). Во тоа време запозна првиот период на чешко–македонските културни односи. Следен период беше вториот дел на 19 век, когашто почна да расте интерес за народнот творештво на Македонија а на другите словенски народи. Тогаш стана зборникот на народни песни на браќата Миладиновци центар на внимание на чешките преведувачи. Народното творештво го поткренуваше свесното на етничката блискост. Во македонските дијалекти почнаа да се откриваат преводите на ракописните фалзификати на Вацлав Ханка. Преведувачите, кои тогаш не знаеле дека се фалзификати ги сметаа за значајно уметничко дело. Со своите преводи се труделе да го поттикнат народот на Балканот за заеднички бој против турското ропство. Продолжениот интерес во чешкото општество и литература покасно бил поттикнат со македонскиот народно–ослободителски труд, којшто заврши со Илинденското востание. И балканските војни, кои што дојдоа покасно, неостанаа незабележани. Развојот на македонската литература по 1945 год. Беше под влијание на розвојните снаги на останатите југословенски народни литератури кои потоа заедно со македонска литература создадоа меѓулитературна и општо–културна заедница којашто траеше повеќе од 50 години. По втората светска војна контекстот со македонската средина се рашири и им се отвори и на влијаниата кои биле поврзани со неедноставни историски настани. Трет период на чешко–македонските културни односи е време на првите повоени десет години, кога што настанаа значајни и силни пробиванја на литературните дела во чешката и словенската културна средина. Во чешките списаниа излегоа вести, статии и репортажи кои што содржуваа придонеси за борбите на југословенските народи и за народните југословенски литератури. Почнува

поинтензивна

преведувачка

активност.

За

избор

на

преведуваната литература тогаш неодлучуваше само нивната уметничка

106

вредност. Во преведувачкото поле почнаа да влегуваат нови образовани преведувачи кои за својата дејност имаа стручна јазична приправа и широко знаенје на светскиот културен и литературен развој. Уметничката вредност на преведуваните дела почна да добива растителска тенденција. На крајот на 20 век на историјата и развојот на чешко–македонските културни односи конечно почна да се обраќа поголемо внимание. На интересот за македонската и чешката литература и култура влиаеа и политичко–историски, културни и стопански односи меѓу овие земји. Првите контакти со македонската литературна заедница доаѓаа во рамките на Југославија, когашто чехословачко– југословенската културна соработка имаше најголема стабилност во литература. Во другите сфери на култура (музика, театар, ликовна уметност) повеќе влиаеше чешката култура на македонската. Во

чешката

средина

македонски

литерати

влегоа

најпрво

со

антологиите, коишто беа ставени во литературата на југословенските народи а покасно македонските творци се појавија самостатно. Се зависеше на нејазичните влијаниа. Во 50 години на 20 век чешките читатели можеа да се запознаат со примери на прекрасната народна епика на јужнословенските народи во тогашниот говор. Поранешните преводи уметничко и јазично не ја дознаваа убавината на оригиналите и често ја уништуваа. Два избори на народната епика на јужнословенските народи, Zpěvy hrdinství a lásky (1954) и Jugoslávské zpěvy (1958) ја потцртуваат убавината на оригиналите на народната творба на јужнословенските народи. 1946 години Карел Конрад учествуваше во патувањето низ републиките на повоената федеративна Југославија. Своите познатоци најпрво ги забележа во вести и репортажи Šestinásobná ozvěna (1948). По нецели 10 години овој лирички патопис беше пак издаден, овојпак веќе во пократок лик како Jugoslávské kolo (1956). Со лиризацијата на епскиот текст го оддели од многу други дела од сличниот жанр. Македонската литература во чешката средина почна да се појавува во секакви антологии заедно со другите литератури на југословенските народи. Првиот книжевен избор беше издаден под име Hlubší než smrt (1958), а во него се појавија и 3 песни на Ацо Шопов.

107

Со македонското прозаично творештво чешките читатели можеа првпат да се запознаат во антологиите од 60те години. Svítání za tmavých nocí (1964) е избор на југословенски приказни кои што се под влиание на втората светска војна и под инспирација цо партизанска тематика. Тука се и приказни на три македонски автори, Мето Јовановски, Симон Дракул и Славко Јаневски. Во малиот избор на југословенски песници на 20 век Snímky krajiny poezie (1966) се забележани околу 40 југословенски автори. Меѓу нив и Блаже Конески, Славко Јаневски, Ацо Шопов, Гане Тодоровски и Матеја Матевски. Првата самостатна антологија на современата македонска поезија беше изборот Zelený host (1969). Веќе и називот ни дава асоцијација на нешто незрело, неготово или неискусно, но со тоа не се мислат дадените песници и нивните дела. Читателите така можеа да го запознат творештвото на Славко Јаневски, Ацо Шопов, Гане Тодоровски и Радован Павловски. Во 70те години на 20 век беше издадена антологија на 10 југословенски автори. Во Deseti jugoslávských novelách (1971) македонската проза се појави со новелата Пасквелија на Живко Чинго. Собирот на јужнословенските литератури за деца Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (1975) ја претставува литературата за деца од македонските (Славко Јаневски, Видое Подгорец, Глигор Поповски, Неда Зекманова–Јакимова), српските, хрватските и словенечките прозаици и песници. Како втората антологија за детските читатели беше во 1975 години издадена антологијата Kralevic Marko. Не запознава со приказни кои се составени од јужнословенски јуначки народни песни за Крали Марко, по повод на гусларици.Tanečnice na dlani (1979) е прв самостатен избор на поезија од единствен македонски автор на чешки јазик и исто така и квалитетно го забележува песничкото дело на еден од највредните македонски творци Славко Јаневски. Чешкиот читател доби можност да се запозна и со македонската драма. Распадот на фамилијата е тема на драмата на Горан Стефановски Divoké maso (1981). 30годишниот развој на меланхоличниот песник на македонската повоена генерација Матеја Матевски е забележан во изборот Časný rozhovor s podzimem (1987). Содржува 56 песни од творештвото на Матеја Матевски.

108

Во последните 10 години на 20 век се забележува растенлива преведувачка активност. 1990 години Кирил Пенушлински го припрема и издаде изборот на слободновремената литература ѕа возрасни Erotické pohádky. Светот на реалноста со светот на фантазијата го спојува Оливера


Николовова во Pohádky o Zokym Pokym (1993). За враќањето на печалбарите зборува Димитар Башевски во романот Dokud bije zvon, smrt nepřijde (1994). Романот на Башевски стана прво книжевно издание на македонскиот прозаик во Чешка. Поголема и посодржана е антологијата Modré nebe nad Ochridem (1995), којашто е избор на македонска модерна поезија. Содржува 200 песни од 38 разни македонски песници. Веднаш по антологијата Modré nebe nad Ochridem беше издаден изборот Tajemství květu (1996). Тука ни е претставува модерна македонска поезија која беше создадена во Македонија по втората светска војна. Во изборот се појавува творештво на 28 повоени македонски песници. И во 1996 се издава избор (по повод на недоживеаните 75 години на Блаже Конески) Bystří se zrak oblohy, полн со стихови и мисли за животот, јазикот и поезијата. Следен македонски песник, кој му беше приближен на чешкиот читател беше Веле Смилевски во изборот Příliv k živému masu (1997). На творештвото на Бистрица Миркуловска влиаеше градот Брно, каде што од 1995 до 1997 години работаше како лектор на македонски и на словенечки јазик. Овие песни се собрани и издадени под име Když kvetly kaštany (1997) на чешки. 7 од нив се преведени од нејзините пријатели и студенти. Ситуацијата на крајот на 40те години на 20 век во северна Грција и јужна Македонија, допрена со војна, ја гледа мало момче во книгата на Петрос Вотсис Chlapec počítá hvězdy (2003). Досега последна антологија Tajemná komnata (2003) е исто така и богат студенски материјал, содржува 38 македонски модерни приказни од разни автори. Во литературните лексикони Evropské literatury 1945 – 1958 (1959), Slovanské literatury v přehledu I (1961), Slovník spisovatelů Jugoslávie (1979), Slovník balkánských spisovatelů (2001) се наоѓаат био–библиографички факти за македонските литерати и за историјата на македонската литература. 109


Преведувачите често за издавање на своите преводи употребуваа


секакви весници и списанија. Во нив можеме да најдеме избори на пр. од делото

Naformátováno: Písmo: není Tučné

на Блаже Конески Mrtvá jitra (in: Světová literatura, č. 5, Praha 1986), Славко

Naformátováno: Doleva, Odsazení: Vlevo: 0.49"

Јаневски

Odstraněno: 4. ZÁVĚR¶ ¶ ¶ Prostřednictvím shromážděných přeložených materiálů týkajících se vzájemného česko-makedonského literárního vztahu docházím k názoru, že překlady po druhé světové válce se překládalo vcelku dobře, ale nesystematicky. Dnešní stav se liší pouze tím, že Společnost přátel jižních Slovanů ve své edici Knihovnička se snaží zpřístupnit českým čtenářům práce, které by mohly české literatuře něco přinést. Přeložená literatura, díky nesystematické volbě překládaného materiálu, nedává ani přibližný nástin vzhledu své mateřské literatury.¶ Na první pohled je zřejmé, že jak český jazyk, tak makedonský jazyk oplývá pestrostí při výběru překladového materiálu. Překlady jednoho materiálu od více než jednoho překladatele nám může ukázat na překladatelovy kvality. Je patrné, že překladatel je důležitým prvkem pro zprostředkovávání dojmu z přeloženého díla. Je důležité, aby byla vystižena podstata díla v originále, a to je samozřejmě možné jen tehdy, když překladatel dokonale zná nejen jazyk, z kterého překládá, ale i charakter tvorby autora díla. Důležité je, aby se překladatel dokázal vycítit a nalézt adekvátní propojení obou jazyků, na které působily jiné vlivy, které pomáhaly utvářet a formovat většinou rozdílné mentality. ¶ V makedonském jazyce je patrný historický vývoj celého území, kde byl tento jazyk používán. Vlivy, které působily na kulturu, politiku a obyvatelstvo na tomto území, zanechaly za sebou stopy i v jazyce, jehož spisovná podoba (proti češtině) je kodifikován později. ¶ Styky jiných kultur a míšení obyvatelstva zanechaly následky v makedonském jazyce jako takovém. Můžeme tedy sledovat vlivy jiných jazykových kultur. Makedonský jazyk cizojazyčné působení do sebe vtahoval a později je osvojil do své spisovné podoby. Český jazyk nepodléhal tak zřetelně vlivy cizích kultur. ¶ Některé spojovací prostředky v obou jazycích zanikly a jiné se obměnily nebo ztratily své pozice, které dříve nesly. Zkoumáme tak živé jazykové struktury, které i dnes jsou v neustálém pohybu a pod působením vnitřních i vnějších vlivů. ¶ Sledujeme tak makedonský jazyk, který nehýří takovým množstvím výrazových možností, jako český jazyk, ale i zde nacházíme pojmy, které lze těžko přeložit do českého jazyka. Je zde pestřejší směs ... [9]

Tanečnice na dlani (in: Světová literatura, č. 4, Praha 1976), Борис

Вишински Pohled k modrému nebi (in: Světová literatura, č. 3, Praha 1980), Јован Павловски и Тодор Чаловски Hvězdy v poledne (in: Světová literatura, č. 4, Praha 1988), Радован Павловски и Блаже Конески Vidím svět (in: Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975) и Славко Јаневски, Блаже Конески, Ацо Шопов, Борис Вишински, Матеја Матевски, Гане Тодоровски, Анте Поповски, Паскал Гилевски, Иван Чаповски, Радован Павловски и Петре М. Андреевски. Со македонско–чешките културни, литературни и историски односи можеме да се запознаеме во студијите на Иван Доровски České země a Balkán (1973), Dramatické umění jižních Slovanů I. část (1995), Makedonie (1995), Balkán a Mediterán (1997), Makedonci žijí mezi námi (1998) a Recepce literatury jižních Slovanů u nás (2003) ( Bibliografie (2000) на Иван Доровски). Од литературно–културната сфера на чешко–македонските односи многу важна улога има фестивалот на поезијата (Струшките вечери на поезијата), кои секоја година се одржуваат во Струга. Овој фестивал е од 60те години на 20 век значна, но и ретка средба, каде што се претставува зборот на поезијата и искуство на многу народи од целиот свет. До денес на фестивалот учествувале околу илјада поети, литературни критици и есејисти и меѓу нив се задолжително чешките и словачките поети и литературни уметници. Струшките вечери на поезијата имаат и своја голема издавателска дејност. Таке не само македонските читатели имаа можност да влезат до современата чешка и словачка поетика со помош на антологијате Sovremena poezija na Čechoslovačka (1983). Оваа антологија е прва ваква во Македонија. Кон длабочењето на културните односи исто така помогна и можноста на студирање македонски јазик и литература во Прага и во Брно.

Naformátováno: Čeština Naformátováno: Čeština Naformátováno: Čeština

110

Naformátováno: zarovnání na střed

POUŽITÁ LITERATURA

Adresar posada Jugoslavije, Novi Sad 1986. Baševski, Dimitar: Dokud bije zvon smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994. Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha, 1975. Berkopec, Oton: Jugoslávské zpěvy. Sborník lidové epiky jižních Slovanů, Naše vojsko, Praha 1958. Berkopec, Oton: Zpěvy hrdinství a lásky. Výbor výpravných básní jižních Slovanů, Československý spisovatel, Praha 1954. Čapek, Karel: Odbrani raskazi, Kočo Racin, Skopje 1960. Češki humoristični raskazi, Makedonska kniga, Skopje 1992. Dorovský, Ivan: České země a Balkán. Kapitoly z dějin česko-makedonských a makedonsko-českých styků. Brno 1973. Dorovský, Ivan: Balkán a Mediterán, Masarykova univerzita, Brno 1997. Dorovský, Ivan: Bibliografie, Moravská zemská knihovna v Brně a Společnost přátel jižních Slovanů v České republice, Brno 2000. Dorovský, Ivan: Dramatické umění jižních Slovanů. I. část 1918 - 1941, Masarykova univerzita, Brno 1995. Dorovský, Ivan – Kirjakovský, Dimitri: Ilinden je v nás, Albert, Boskovice 2003. Dorovský, Ivan: Makedonci žijí mezi námi, Masarykova univerzita, Brno 1998. Dorovský, Ivan: Makedonie. Zrození, nebo obrození národa?, Albert, Boskovice


1995. Dorovský, Ivan: Modré nebe nad Ochridem, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Dorovský, Ivan: Recepce literatury jižních Slovanů u nás, Albert, Boskovice 2003. Drugovac, Milorad: Makedonskata kniževnost za deca i mladina od Džinot do Čingo, Skopje 1996. Naformátováno: Písmo: Kurzíva

Erotické pohádky pro dospělě. Makedonský dekameron 1990. Gjurčinov, Milan: Sovremena makedonska kniževnost, Skopje 1997. Havel, Vaclav: Prismata do Olga, Kultura, Skopje 1991.

Odstraněno: . Almanach Květen 1958

Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958.

111

Hulpach, Vladimír: Kralevic Marko, Albatros, Praha 1975. Janevski, Slavko: Izbor 2, Naša kniga, Skopje 1969. Janevski, Slavko: Pesni – Pesme, Narodna kniga, Bělehrad 1975. Janevski, Slavko: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979. Jankovič, Ján: Slovník prekladateľov s bibliografiou prekladov z macedónčiny, srbčiny, chorvátčiny a slovinčiny, Juga, Bratislava 2005. Jugoslovenski književni leksikon, Beograd 1984. Kolevski, Pando: Erotické pohádky. Makedonský dekameron, Petrklíč, 1990.


Komárek, Julius: Neznámá Makedonie. Příroda, lovy a studie zoologa, Za svobodu,


Praha 1946. Koneski, Blaže: Bystří se zrak oblohy, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1996. Koneski, Blaže: Makedonska književnost, Beograd 1961. Koneski, Blaže: Makedonskiot XIX vek, Skopje 1986. Konrád, Karel: Jugoslávské kolo, Praha 1956. Kulturní tvorba: 30. 4. 1964, č. 18; 13. 10. 1966, č. 41; Literární měsíčník: čís. 2, Praha 1972; čís. 8, Praha 1974; čís. 10, Praha 1975; čís. 1, Praha 1977; čís. 9, Praha 1979; čís. 2, Praha 1982; čís. 5, Praha 1983; čís. 10, Praha 1983; čís. 4, Praha 1987; čís. 6, Praha 1988; čís. 2, Praha 1989; Matevski, Mateja: Časný rozhovor s podzimem, Odeon, Praha 1987. Mikulovská, Bystrica: Když kvetly kaštany, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1997. Nikolovová, Olivera: Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995. Polekanović, Charalampie: Stranici od makedonskata kniževnost, Skopje 1969. Plívka, Jiří: Lidové povídky jihomakedonské, Praha 1932. Pro přátele jižních Slovanů: 6, 1994, č. 4. Rovnost: 18. 1. 1964; 30. 7. 1964; 30. 5. 1965; 11. 7. 1965; 19. 9. 1965; 20. 2. 1966; 10. 7. 1966; 24. 7. 1966; 29. 1. 1967; 12. 2. 1967; 12. 3. 1967; 19. 3. 1967; 16. 7. 1967; 4. 2. 1968; 14. 3. 1968; 7. 4. 1968; 4. 8. 1968; 7. 12. 1968; 2. 4. 1969; 7. 6. 1969; 20. 9. 1969; 11. 10. 1969; 15. 11. 1969; 25. 8. 1972; 7. 4. 1973; 7. 7. 1973; 27. 10. 1973; 1. 12. 1973; 30. 11. 1974; 29. 11. 1975; 27. 11. 1976; 5. 2. 1977; 26. 11. 1977; 17. 6. 1978; 8. 7. 1978; 29. 7. 1978; 2. 12. 1978; 13. 1. 1979; 24. 11. 1979; 18. 6. 1983; 26. 8. 1983; 28. 7. 1984; 17. 5. 1985, 18. 12. 1993. Rudé právo: 20. 9. 1964; 24. 9. 1966; 13. 1. 1967; 30. 10. 1968. 112

Slavista s duší básníka, Albert, Boskovice 2005. Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001. Slovanské literatury v přehledu I, Praha 1961. Slovník spisovatelů Jugoslávie, Praha 1979. Smilevski, Vele: Příliv v živém masu, Pegas, Praha 1997. Snímky

krajiny

poezie.

Malý

výbor

z jugoslávských

básníků

20.

století,

Československý spisovatel, Praha 1966.

Odstraněno: xx


Sovremena poezija na Čehoslovačka, Struga 1983. Strezovski, Jovan: Poetska Struga 1962 – 1991, Nova kniga, Skopje 1991. Světová literatura: čís. 4, Praha 1976; čís. 3, Praha 1980; čís. 5, Praha 1986; čís. 4, Praha 1988; Šiktanc, Karel: Slepa ljubov, Makedonska kniga, Skopje 1970. Šotola, Irži: Venera od Melos, Misla, Skopje 1975. Sto let literatury v Rovnosti, redakce Rovnosti, Brno 1985. Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002. Tajemství květu, Dita, Praha 1996. Todorovski, Gane: Poetika na Nezval-Izbor 1, Kultura, Skopje 1967. Tvorba – Kmen: 20. 8. 1986; Universitas: 16. 5. 1963, č. 9-10; 15. 1. 1964, č. 1; 12. 3. 1964, č. 5-6; 15. 5. 1964, č. 9-10; 18. 10. 1964, č. 12-13; 10. 6. 1965, č. 12-13; 1978, č. 4; 1989, č. 6. Vančura, Zdeněk a kol.: Evropské literatury 1945 – 1958, Orbis, Praha 1959. Vašica, Josef: Literární památky epochy velkomoravské, Lidová Demokracie, Praha 1966.

Odstraněno: Wollman, Frank: Dramatika slovanského jihu 1888 – 1969, Praha 1930.¶

Viveg, Mihal: Raskazi za brakot i seksot, Tabernakul, Skopje 2000. Votsis, Petros: Chlapec počítá hvězdy, Albert, Boskovice 2003.

Odstraněno: www.czlit.cz

Zbornik na trudovi . Vo čest na Gane Todorovski, Skopje 2003.

Naformátováno: Standardní písmo odstavce Odstraněno: www.google.cz

Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969.


Internetové odkazy

Odstraněno: www.obecprekladatelu.c z

www.czlit.cz – portál české literatury, bohemistika v zahraničí


www.google.cz – vyhledávací portál

Odstraněno: www.dpism.org.mk

www.obecprekladatelu.cz – portál obce překladatelů


www.dpism.org.mk – portál sdružení Društvo na pisatelite na Makedonia

Odstraněno: www.rovnost.cz

www.rovnost.cz – portál deníku Rovnost


113

Odstraněno: www.iliteratura.cz

www.iliteratura.cz – portál o literatuře v celém světě a doma


www.obecprekladatelu.cz – portál Obce překladatelů


www.spjs.blog.cz – portál Společnosti přátel jižních Slovanů

Odstraněno: www.spjs.blog.cz

www.svp.org.mk – portál Stružských večerů poezie


www.cs.wikipedia.org – portál otevřené encyklopedie

Odstraněno: www.svp.org.mk

Naformátováno: Standardní písmo odstavce Naformátováno: Standardní písmo odstavce Naformátováno: Odsazení: Vlevo: 0.49"

114

115

Stránka 29: [1] Odstraněno

Eva Vodičková

10.5.2007 0:07:00

Po antologii Modré nebe nad Ochridem (1995) záhy vychází další výbor Tajemství květu1. Sestavovatelkou a překladatelkou antologie je Zlata Kufnerová. Zařadila do ní 28 poválečných makedonských básníků2. Tak je nám představena moderní makedonská poezie, která vznikla v Makedonii po druhé světové válce. Poezie národa, který po roce 1945 měl nejmladší slovanský spisovný jazyk. Každý z autorů je nám v krátkosti představen v bio-bibliografické poznámce přehledně přímo u jeho veršů a to činí informace dobře dostupné. Překladatelka Zlata Kufnerová v úvodu (Mozaika básnických směrů a hodnot) seznamuje čtenáře velmi krátce se založením moderní makedonské poezie sbírkou Beli mugri (1939, Bílá svítání) vydanou Kočou Racinem. Zmiňuje první knihu svobodné Makedonie, Pesni (1944, Básně) od Aca Šopova či překlady makedonských básníků do více než čtyřiceti jazyků. Počátky právě této svérázné slovanské poezie vidí v návaznosti na dědictví po takových velikánech literárního jazyka jako byli Konstantin Miladinov, Grigor Prličev či Rajko Žinzifov. Básníci se tak začali začleňovat do širšího literárního kontextu své doby a tím si získala bohatost tematiky, stylu a postupů. První fázi poválečného vývoje makedonské poezie charakterizuje radost ze svobody a budování nového státu. Poté následuje obrat do intimního světa básníků. Opouští se vlastenecká a socialistická témata a ožehavou se stává otázka existence. Hledá se básnická individualita a řeší se problém existence současného člověka. Různým prvkům v makedonské poezii dala základ nejprve první generace básníků 1

KUFNEROVÁ, Zlata: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996, 83 stran. Gane Todorovski: Životopis; Písmena; Přijď do Ochridu; Písně o ženě; Sonatina; Petre M. Andreevski: Oheň; Oblé tvary; Žně; Slavko Janevski: Hledání odpovědí; Než spadne opona; Snídaně se Smrtí; Tulák; Rozměr; Srdce; Mateja Matevski: Na břehu; Kulka; Daleké hlasy; Západ slunce; Iluze; Proměny; Smrt světlušky; Vlada Urošević: Nedostatek energie; Fatální nedorozumění; Hierogamie; Daleké moře; Sestup k moři; Blaže Koneski: Krásné ženy; Předchůdce; Prosinec; Slovo; Anděl ze Sv. Sofie; Volání; Dotek; Ante Popovski: Epitaf; Modlitba v jidiš; Člověk a řeka; Posvátná bázeň; Jen kdybys chtěla; Jovan Koteski: Fragment; Křik; Smrt; Geometrie; Aco Šopov: Oblak; Báseň a léta; Klam; Jovan Strezovski: Bolest; Smrt; Pozdní květ; Ve snu; Láska; Michail Rendžov: Pěšina; Světlušky; Kopule; Bogomil Gjuzel: Tvé duny těla…; Studny říkám ti…; Slovo není jen maso…; Chtějí mi vzít můj stín…; Todor Čalovski: Sám. Kolem mne hory; Člověk v lese; Člověk a šeřík; Petar T. Boškovski: Předehra; Genetika; Obyčejný člověk; Kosmologie; Čedo Jakimovski: Útěk; Verlaine; Ananas Vangelov: Květ jako dárek; Květ který nenazvu; Tajemství květu; Radovan Pavlovski: Báj; Cikáni; Podobenství; Orfeovo ohlédnutí; Svetlana Christovová-Jocik´: Něco tajíš; Náš dům; Eftim Kletnikov: Džbán vody z hor; Prasklina; Reinkarnace; Slib; Jikra; Jovan Pavlovski: Zůstává jenom zdání některých velkých věcích; Má situace se zdokonaluje; Napodobovat ptačí let znamená umírat; Dimitar Baševski: Studna; Nenapravitelné; Petre Bakevski: Černý nápis na kameni; Řím. Řeka. Mosty; Když jsme odešli z rodného domu; Sande Stojčevski: Most; Opona; Rade Siljan: Osud; Návrat; Gligor Stojkovski: Stará tajemství; Spojenci; Závěť na pergamenu; Vele Smilevski: SOS; Uprostřed cesty; Tečka; Zrcadlo; Katica K´ulavkovová: Sen; Metafyzický neklid; Ve mně; Papír; Branko Cvetkovski: Kapky na okně; Loučení se stínem. In: Tajemství květu, Nakladatelství Dita, Praha 1996. 2

(Slavko Janevski, Blaže Koneski, Aco Šopov), poté i generace dalších básníků (Gane Todorovski, Mateja Matevski, Ante Popovski). Prvotním zájmem poezie se stávají prvky domácích tradic, kultury, historie a legend. A to převážně v generaci, která přichází v 60. letech3. Tvorba těchto autorů čerpá z evropských směrů a v tomto směru pokračují i básníci Čedo Jakimovski, Ananas Vangelov, Todor Čalovski a Petre Bakevski. Experimentování s jazykem a modernizace tvárných postupů nalezneme v tvorbě autorů 70. let4. Dále Zlata Kufnerová říká, že: ,, (…) antologie zachycuje padesát let, uplynulých od kodifikace spisovné makedonštiny a od počátku svobodného rozvoje moderní makedonské poezie, jež v posledních letech spoluutváří národní literaturu samostatné Republiky Makedonie.“ S makedonskou prozaickou tvorbou se čtenáři knižních antologií mohli poprvé setkat v šedesátých letech5. Soubor jugoslávské povídkové tvorby ovlivněné Druhou světovou válkou a inspirovaný partyzánskou tematikou, která podle slov Františka Benharta: „(…) zřejmě ještě hned tak nebude moci být zpracováno s platností konečného slova.“ Povídky ve výboru: „Promluvily hlubokými, ztěžklými hlasy. O propastné tragice lidského rodu, který připustil hrůzy, jaké by se nikdy nedaly vymyslet. Rovněž však o naději. O tom, že lidé snad už nikdy nepřipustí, aby se něco podobného mohlo opakovat.“6 Mezi povídkami Branka Ćopiće, Vjekoslava Kaleba, Bena Zupančiče aj. jsou i povídky třech makedonských autorů Meta Jovanovského7, Simona Drakula8 a Slavka Janevského9 O deset let později10, byla uspořádána antologie deseti jugoslávských autorů11 pod vedením Petara Džadžiće. I sám náklad 50 000 výtisků svědčil o kvalitním

3

Petre Andreevski, Vlada Urošević, Jovan Pavlovski, Bogomil Gjuzel, Radovan Pavlovski, Petar Boškovski, Jovan Koteski a Michail Rendžov. Ukázky z jejich tvorby přeložili do sborníku Milada Nedvědová, Dušan Karpatský, Milada Černá, Jan Spurný, František Benhart, Irena Wenigová a Ludmila Nováková. 4 Eftim Kletnikov, Vele Smilevski, Katica Kjulavkovová, Sande Stojčevski, Rade Siljan, Gligor Stojkovski a Branko Cvetkovski. 5 Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, stran 384. 6 BENHART, František: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 367, 372. 7 JOVANOVSKI, Meto: Unavené hvězdy. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 229 – 234, přeložila Ludmila Nováková. 8 DRAKUL, Simon: Veliký kůň. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 312 – 320, přeložila Ludmila Nováková. 9 JANEVSKI, Slavko: Housle. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 327 – 332, přeložila Ludmila Nováková. 10 Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, 248 stran,

souboru ukázek z jugoslávské prozaické tvorby. Zde byla zastoupena makedonská próza ukázkou12 z debutu Živka Činga, sbírky povídek Paskvelie (Paskevija, 1962). Povídka Fromova dcera popisuje boj muže proti politickému zvěrstvu, které mu chce vzít jeho nevlastní dceru. Ta sama obhajuje otcova práva na ní. Velmi dobrý překlad Ludmily Novákové mohl předznamenávat pozdější kompletní české vydání celé povídkové sbírky, ale bohužel dosud k ní prozatím nedošlo. Stránka 37: [2] Odstraněno

Eva Vodičková

10.5.2007 0:07:00

Hodiny

Hodiny

Vypli rádio naproti

V domě naproti už zhasli rádio

a v neobvyklém tichu

a v nevšedním tichu,

uslyšel jsem hodiny ve vitríně.

slyším hodiny na vitríně.

Šly jako rovnoměrné cvakání

Zní jako pravidelné cvakání

šicího stroje.

šicího stroje.

Pochopil jsem. Jako by po celou dobu

Pochopil jsem: jako bych po celý

obšívaly pestrý kapesníček,

ten čas

jakým dříve vyšíval jeden z těch šátečků jimiž si mládenci zdobili malou kapsičku saka. Pochopil jsem skutečně,

mládenci zdobívali kapsičky. Pochopil jsem, odkud ke mně

vždy Proč jsem měl takové mrazení v kostech.

přicházelo

to mrazení

v kostech. (přeložil Stránka 37: [3] Naformátováno

Eva Vodičková

8.7.2007 18:13:00

Zarovnat do bloku, Odsazení: Vlevo: 0.49" Stránka 42: [4] Odstraněno

Eva Vodičková

29.6.2007 13:54:00

4. Česká literatura v Makedonii

11

Ivo Andrić, Miroslav krleža, Ranko Marinković, Antonije Isaković, Slobodan novak, Edvard Kocbek, Andrej Hieng, Drahoslav Mihailović, Miodrag Bulatović, Živko Čingo. 12 ČINGO, Živko: Fromova dcera. In: Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, s. 231 – 238, přeložila Ludmila Nováková.

4.1. Poezie Poetika Vítězslava Nezvala byla blízká básníkovi a překladateli Ganemu Todorovskému.13 Zřejmě díky ní se staly právě Nezvalovy verše oblíbeným překladatelským atributem v Todorovského širokém spektru překladatelské činnosti. Vítězslav Nezval byl představitelem proletářské poezie, představuje i český poetismus, pak postpoetismus a nakonec nadrealismus. Můžeme se u něj setkat i s básněmi angažovanými atd. Vždycky si ale udržel svůj styl. Gane Todorovski má přeloženou většinu Nezvalovy tvorby14. Doslovem opatřil Nezvalův překlad Ivan Dorovský. Podobnost poezie Todorovského a Nezvala

Jiří Šotola (1924 – 1989) byl autorem, který se zasloužil nemalým dílem o překlady literatury z bulharského prostředí.15 Tomuto českému básníkovi a autorovi historických románů skopské nakladatelství Misla vydalo v roce 1975 sbírku básní Venuše z Mélu.16

4.2. Próza Typickým autorem postmoderních českých bestsellerů je Michael Wieweg (1962), jeden z nejúspěšnějších autorů devadesátých let. Jeho próza je ironickointelektuální, představuje konglomerát různých žánrů (deník, zamilovaný román, satira, parodie, psychologická próza aj.) a neustálých her s metatextem a intertextualitou. Postmodernistický intertextuální charakter jeho díla je plný citátů nebo aluzí textů jiných autorů. Pohybuje se na hraně mezi realitou a fikcí. Neustále zaměňuje perspektivu vypravěče. Současné a banální téma jeho díla rozděluje kritiku na ty, kteří ho vyzdvihují a na ty, kteří ho pokládají za literárního šarlatána a

13

ROUS, Donka: Gane Todorovski od češki jazik i na češki jazik. In. Zbornik na trudovi. Vo čest na Gane Todorovski, Skopje 2003, s. 154 – 160. 14 TODOROVSKI, Gane: Poetika na Nezval-Izbor 1, Kultura, Skopje 1967. 15 Šotolovy překlady z bulharštiny: Bulharská lidová poesie (VB, Praha, SNKLHU, 1957, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Jiří Šotola přebásnil], + další překladatelé) Čítanka bulharské literatury (VB, VP, Praha, Albatros 1983, + další překladatelé, [Jiří Šotola ukázky lidové slovesnosti]) Hlubší než smrt. Almanach Květen 1958 (VB, Praha, Mladá fronta 1958, + Zdenka Hanzová [jazyková spolupráce], [Jiří Šotola přebásnil], + další překladatelé 16 ŠOTOLA, Irži: Venera od Melos, Misla, Skopje 1975, přeložil Pando Kolevski.

plagiátora. I makedonští čtenáři mají možnost se s jeho dílem setkat. V nakladatelství Tabernakul17

„Смртта и бесмртноста се неразделив пар, посовршен од Ромео и Џулиета или Лоренс и Харди. Бесмртноста подразбира вечно судење.“Тоа го вели Кундера во своето дело Бесмртност во кое и самиот се јавува како лик. Бесмртноста или претставата за неа е присутна низ целата приказна, преку интерференцијата на Гете и Хемингвеј како ликови до фиктивните карактери како оној инспириран од само еден специфичен гест. Кундера и овде го користи за него типичниот психолошки реализам. Две теми провејуваат низ Бесмртност: врската меѓу човекот и неговата слика и она што самиот Кундера го именува со хомо сентименталис. Замок е мисловен роман во кој главниот лик К. се обидува да дојде до одговорните во замокот кој управува со селото во кое тој е дојден да работи како геометар.Замок е приказна за отуѓувањето, за бирократијата и за обидите на човекот да се бори против системот. Ова е само уште еден од брилијантите на Кафка. Идентитет е еден од поновите романи на Кундера, објавен во 1997 на француски јазик. Тој претставува интересна анализа на еден пар, на идентитетот на мажот и жената и се занимава со прашањето колку е можна неговата промена во одредени услови. Tvorba Milana Kundery Шега е првиот роман на Милан Кундера, објавен 1967 г. и е единствен негов роман во кој авторот не е единствениот наратор.Романот ја раскажува приказната на едно специфично време, крајот на шеесеттите години во тогашна

17

Tabernakul je nakladatelství založené roku 1989. Jeho hlavní orientací je vydávání děl orientovaných na filozofii, teologii, historii, kulturu a umění. Od roku 1998 nakladatelství vydává i učebnice pro základní a střední školy. V roce 2002 zde začíná vycházet edice „Temelnici“, která zahrnuje nejlepší a nejvýznamnější díla makedonské tvorby. Dále Tabernákul roku 2005 přivádí na trh edici „Planeta ducha“. Tato edice má za úkol zachytit nejzávažnější tituly ze všech světových kultur a období rozvoje lidského ducha. V roce 2006 se objevují první tituly z edice Čtvrt knihovny Tabernákul s jogurtem (Четврт библиотека Табернакул со јогурт) , která předvedla 25 děl ze současného světového románu. Tabernákul má i svoje knihkupectví, která se nachází v centru Skopje. Výběr titulů se pohybuje mezi 10 000 až 15 000.

Чехословачка и сведочи за тоа дека историјата е сила која може да се пошегува со секого.Сепак, Шега е и љубовен роман.

Ова е веројатно најпознатата книга на Милан Кундера. Во неа на својот препознатлив начин авторот испреплетува неколку животни приказни, поставува неколку рамништа на толкување на овоземните нешта, а ја започнува книгата со размислување за идејата на Ниче за вечното враќање.Мајсторски раскажувајќи ги личните приказни на Томаш, Тереза, Сабина, Франц тој ја отсликува и Прага од 1968 год. и положбата на интелектуалците таму.Отворајќи го прашањето на тежината на постоењето, Кундера на оваа книга и дава и филозофска димензија, наспроти сетилноста која е присутна низ страниците преку љубовта, болката, страста...Книгата е филмувана во 1988 г. Со Жилиет Бинош во улогата на Тереза и Даниел Деј Луис во улогата на Томаш.„Во случај да ме прашате од кои сомнителни побуди ја избрав токму темата секс, со задоволство најпрвин би навел

неколку

кратки

бројки

(бројките

не

лажат):

- Според Светската здравствена организација жената на секс мисли во просек триесет

пати

-

без

Мажот

на оглед

ден на

и

возраста

тоа во

и просек

во секои

климактериум; осум

минути.

- Според испитувањто на чешките сексолози чешкиот маж во текот на својот живот

има

во

просек

дванаесет

интимни

партнерки;

- Денешната чешка девојка до својата дваесет и деветта година ќе успее да смени повеќе од шест сексуални партнери.Сега, претпоставувам, веќе може да соберам храброст и да речам дека темата секс ја избрав од повеќе или помалку лични побуди.“

4.3. Antologie Pando Kolevski se podílel na překladu Antologie české poezie 20. století (22 básníků).

4.4. Literární periodika

V makedonském společenském, kulturním a literaturním životě zaujímají specifické místo a význam periodika společně s prostředky sloužícími k informování veřejnosti. Od října roku 1944 dodnes každodenně vychází deník Nova Makedonija, který přerostl ve významný deník s velkým počtem různých příloh (Večer, Puls atd.). Od roku 1944 – 1945 dodnes vycházejí noviny turecky (Burlik) i albánsky (Flaka e vlazerimit). Paralelně se rozvíjí i vydavatelství: Prosvetno delo, Goce Delčev, Makedonska kniga, Kultura, Naša kniga, Studentski zbor, Matica makedonska, Tabernakul, Magor a mnoho dalších. Plurální společenský přínos mělo vydávání nezávislých a soukromých novin (Republika, Delo, Makedonsko vreme, Dnevnik atd.). Kromě nich vychází i veliký počet dalších periodik (nedělní, měsíční, lokální, pro mládež atd.) mezi nimi vynikají Mlad borec, dětské časopisy vydavatelství Detska radost atd. Kulturní život obohacují časopisy o literatuře, kultuře a umění (Kulturen život, Sovremenost, Literaturek zbor, Razgledi, Stremež, Kinopis atd.). Bezprostředně po válce se založilo Radio Skopje (1944/45). Dnes Makedonskata radiotelevizija (MRTV) jako nejrozvinutější forma informační technologie, společně s celou řadou privátních nezávislých radií a TV stanicí (Radio Noma, A1 televizija, Tv Sitel atd.), které zpestřují informační prostor v Makedonii. Sovremenost, spisanie za literatura, umetnosti i opštestveni prašanja je literárním periodikem, které vychází od 50. let ve Skopji a je nejstarším literárním, uměleckým a společenským měsíčníkem. Sovremenost řídil literární kritik a esejista Miodrag Drugovac (1928 – 1995) společně se spisovatelem a literárním kritikem Georgi Stalevem (1930), autorem řady překladů největších děl světové literatury (Evžen Oněgin, Kupec benátský a další) a spisovatelem Simonem Drakulem (1930 – 1998) Členy redakční rady, v jejímž čele stál dlouhá léta literární kritik profesor Dimitar Mitrev (1919 – 1976), jsou známé osobnosti makedonského literárního, uměleckého a politického světa. Na stránkách Sovremenosti najdeme velmi pečlivě vybranou původní prózu a poezii starších i mladších autorů, zajímavé a svěží historické, sociologické i publicistické stati, literárně kritické i teoretické studie a eseje, dokumenty, recenze, informace z oblasti literatury a umění. Zvláštností Sovremenosti je její knihovna. Každé číslo časopisu přináší totiž současně jako bezplatnou prémii knihu básní, prózu, esej nebo studii. Vyšel tu v překladu Branky Kubešové výbor18 z knihy Skálových básní Lomikámen a v obšírné průvodní stati seznámil Luděk Kubeš své čtenáře s osobností a dílem Ivana Skály, 18

SKALA, Ivan: Doma; Bi sakal da sum; Crn brate; Mojata Španija. In: Sovremenost, č. 1, Skopje 1976, s. 106 – 113, přeložila Branka Kubešová.

kterého hodnotil jako jednoho z četných představitelů tehdy současné české socialistické poezie, jenž se prý důstojně včlenil do řady svých velikých předchůdců (S. K. Neumanna, Vítězslava Nezvala, Františka Halase, Konstantina Biebla, Viléma Závady). Se Skálovou tvorbou se bylo možné setkat v pravidelném nedělním dvacetiminutovém pořadu, ve kterém seznamoval skopský rozhlas již řadu let své posluchače s tvorbou významných představitelů současné světové poezie. V prosinci 1975 přinesl tento pořad ukázky z básnické tvorby Ivana Skály v přebásnění Branky Kubešové, která propagovala v makedonském rozhlase a v tamějších literárních časopisech českou poezii a kulturu. Básnická síla, bohatá kultura a zcela osobní lyrika Skálovy poezie vzbudily tak velký zájem skopské kulturní veřejnosti, že si několik makedonských časopisů vyžádalo jeho básně k publikování. Široký výběr Skálových básní přinesl i měsíčník turecké národnosti v Jugoslávii Sesler (Hlasy), který vycházel ve Skopji. Šéfredaktorem Sesleru byl turecký básník a překladatel Ilhami Emin (1931), autor básnických sbírek pro děti a dospělé, divadelních her a překladů. Ilhami Emin píše básně nejen turecky, ale i makedonsky. Sesler, kterému se podařilo soustředit okolo časopisu nejen skoro všechny známé jugoslávské autory turecké národnosti, ale i čelné veřejné a kulturní pracovníky, velmi napomohl sblížení národů a národností Jugoslávie. Tisknou se v něm díla všech významných domácích básníků a prozaiků, mnohdy nejen v tureckém překladu, nýbrž i v originálu (Miroslav Krleža, Ivo Andrić, Oskar Davičo, Vasko Popa, Branko Čopić, Izet Sarajlić, Slavko Janevski, Aco Šopov aj.). Na jeho stránkách se přirozeně objevovali vedle pokrokových tureckých autorů (Nazim Hikmet, Kemala Tahira, Jasara Kemala) i vybraná díla světové literatury (Vladimír Majakovskij, Vítězslav Nezval, Pablo Neruda, Sergej Jesenin a další).19 Dalším časopisem, který se zabývá literaturou, kulturou, filozofii aj. jsou Razgledi. I zde se můžeme od konce 50. let setkávat s několika články, studiemi či překlady z českého prostředí. Ve druhé polovině šedesátých let jsme se v prilepském literárním časopise Stremež, spisanie za literatura, úmrtnost i kultura mohli dočíst v článcích, jejíž autorem byl Ivan Dorovský, a zprávách např. o čtvrtém Kongresu československých spisovatelů20 na kterém se hovořilo o překladatelské činnosti, o nihilismu a angažovanosti v literatuře, o vydavatelských možnostech atd. Dorovský, který se Kongresu účastnil, otevřeně přiznává, že jen málo se hovořilo o literatuře samotné. A to byl jeden veliký mínus tohoto Kongresu. 19

KUBEŠ, Luděk: Ivan Skála makedonsky a turecky. In: Literární měsíčník, č.1, 1977, s. 126 – 127. 20 DOROVSKÝ, Ivan: Čechoslovačka: čtvrti Kongres na pisatelite. In: Stremež, č. 8, Prilep 1967, s. 88 – 92.

Antologii Říjen 1917 - 1967, která byla vydána padesát let po Velké říjnové revoluci, recenzoval ve Stremeži21 Ivan Dorovský. Z makedonské básnické tvorby zde byli zastoupeni Kosta Racin a Lazo Karovski, z československých autorů a umělců byli uvedeni např. Karel Svolinský (1896 – 1986), Adolf Zábranský (1909 – 1981), Emil Filla (1882 – 1953), Josef Čapek (1887 – 1945) aj. Výbor byl vydán bulharsky, maďarsky, německy, polsky a rusky. Básně (ze srbocharvátštiny) přeložil Luděk Kubišta. Jako jedinou chybu této antologie Dorovský vidí neuvedený rok smrti Kosty Racina, co může vzbudit dojem, že autor ještě žije. Ve studii Very Janevové byl makedonskému čtenáři přiblížen román Žert od Milana Kundery Stránka 60: [5] Odstraněno

Eva Vodičková

15.5.2007 20:00:00

5. Stružské večery poezie Stružské večery poezie jsou literárně kulturní akcí, která se koná každoročně koncem srpna ve městě na břehu Ochridského jezera. Město Struga je nejenom rodištěm mnoha významných osobností, ale také od začátku šedesátých let je útočištěm Stružských večerů poezie.

5.1. Historie a současnost Stružské večery poezie (SVP) se začaly konat od roku 1962, u příležitosti 100. vydání Sborníku makedonských národních písní stružských rodáků bratří Dimitara (1810 – 1862) a Konstantina (1830 – 1862) Miladinových. Konstantin Miladinov byl průkopníkem moderní makedonské poezie a každým rokem tak oficiálně jeho poema Stesk po jihu (T´ga za jug), kterou napsal při svém studijním pobytu v Moskvě. Každoročně SVP otvírá právě tato poema, která je vždy slavnostně předčítána účastníkům festivalu. Od roku 1963 se zvedl vůbec první velký zájem o festival ve všech jugoslávských republikách. Tehdy se začala udělovat jedna z prvních cen, cena „bratří Miladinovovích“, pro nejlepší básnickou knihu Republiky Makedonie. Prvním oceněným cenou „Bratří Miladinovových“ byl Mateja Matevski za dílo Rovnodennost

21

DOROVSKÝ, Ivan: Poezija vo znak na oktomvri. In: Stremež, č. 8, Prilep 1967, s. 93 – 95.

(Ramnodenica, 1963). Od roku 1963 do 1967 se udělovala cena za nejlepší báseň přečtenou na festivalu22. V roce 1964 se do výčtu cen přidává cena „Rádia a televize Skopje“. Prvními oceněnými byli hned dva, Jovan Strezovski za knihu Družinata bratsko steblo a Boško Smakjoski za knihu Eden bagrem i četiri deca. Již kolem roku 1966 SVP přerůstají v zajímavou mezinárodní poetickou událost. Účast kvalitních světových básníků, dala festivalu prestiž i v zahraničí a dala vzniknout mezinárodní poetické ceně nazvané „Zlatý věnec“, který se uděluje světově známým žijícím autorům za jejich básnické dílo. Prvním byl cenou „Zlatý věnec“ v roce 1966 oceněn Robert Roždestvenski za báseň Rodící se člověk. Festival si stále držel dobré jméno jak doma, tak ve světě. Proto v pořadí třetí cena na sebe nedala dlouho čekat. Ceně „Stružské mosty“ dala vzniknout organizace UNESCO a je to cena za nejlepší debutantské básnické dílo mladých básníků z celého světa. Od roku 1970 se začala udělovat cena „Grigora Prličeva“ za nejlépe přeložená cizojazyčná díla do makedonštiny. Prvním oceněným se stal Gane Todorovski za přebásnění poezie Edgara Allana Poa (1809 – 1849). V roce 1989 se začala udělovat cena „Nová Makedonie“ za nejlepší báseň, která byla přečtena na SVP. Prvním oceněným byl španělský básník Chusto Chorche Padron. Od roku 1990 se začala udělovat cena „Dětská radost“ za nejlepší dětskou knihu. Touto cenou odměňuje vydavatelství Detska radost Skopje. Dodnes má festival mnoho korektních a velmi plodných spoluprácí s ambasádami a diplomatickými ředitelstvími z bývalé Jugoslávie a dnešní Makedonii.

5.2. Československá účast na Festivalu Československou socialistickou republiku reprezentovali na Stružských večerech poezie od roku 1962 do roku 1991 ve výčtu následující umělci: Jiří Hájek (1919 – 1994), Ivan Dorovský (1935), Miroslav Florian (1931 – 1996), Irena Weningová (1931), Jiří Šotola (1924 – 1989), Pando Kolevski (1937), Ján Siracký (1895 – 1973), Jiří Ostaš (1924 – 1989), Ján Kostra (1910 – 1975), Ivan Werniš (1942), Josef Rybák (1904 – 1992), Jan Poničan (1902 – 1978), Josef Jelen 22

Toto ocenění získali: Matija Bečkovi, Boško Smakjoski, Vlada Urošević, Lazo karovski, Jovan koteski, Milan Terzovski, Djore Napeski, Michail Rendžov a Dragan Kulundžija.

(1921 – 2006), Arno Kraus (1921 – 1982), František Lipka (1946), Milan Kraus (1924), Donát Šajner (1914 – 1990), Vilém Závada (1905 – 1982), Emil Lukač (1900 – 1979), Pavel Bojar (1919), Svatopluk Řehák (1926), Juraj Pado (1922), Vladimír Rejsek (1919), Jaroslav Čejka (1943), Vojtěch Mihalík (1926), Ján Zambor (1947), Vlastimil Kovalčik (1939), Ján Šimonovič (1939 – 1994), Michal Černík (1943), Zlata Kufnerová (1935), Kamil Mařík (1946), Ivo Odehnal (1936), Jiří Rulf (1947 – 2007), Rudolf Čižmarik (1940), Lydia Vadkerti-Gavorníkova (1932), Štefan Stražay (1940), Nikifor Robovski, Vlastimil Bret, Vlastimil Brduček, Michal Chuda, Jan Boušek, Milan Blachýnka, Ferenc Kešeli, Milan Lajdák,. Josef Rybák patřil mezi vůbec první účastníky SVP. Nikdy neskrýval veliké nadšení z festivalu, na kterém se setkává tolik poezie z celého světa, prakticky není možné, aby každý z účastnících se básníků si neodnesl alespoň malou zkušenost pro svoji budoucí tvorbu: „ (…) Je to jedinečná manifestace, která především sbližuje lidi a především představuje básnické slovo. Takovéto setkávání je potřeba udržovat a opatrovat. Všeobecně, když se setkávají spisovatelé, umělci všech druhů, je to dobře, to je vždycky dobře. (…)“23 První česká účast na festivalu byla v roce 1972, kdy Josef Rybák vystoupil se svou poezií (28. 8. 1972) na stružských „Mostech“ a přednesl své verše veřejnosti. O rok později na témže místě vystoupil Ján Poničan a Josef Jelen, také se svojí poezií seznámili posluchače. V rámci oslav, které probíhaly ve stejnou dobu jako SVP, spojených se sedmdesátým výročím od vzniku Kruševské republiky vystoupili

29. 8. 1972

v Kruševu básníci, jejichž poezie byla zasvěcena svobodě. Mezi jinými zde vystoupil i Ján Poničan. Konání Festivalu se pro velký úspěch rozšířilo do velkého počtu měst po celé Makedonii (Prilep, Kavardarci, Štip, Bitola, Tetovo, Kumanovo, Strumica, Kriva Palanka, Debar). Ve městech se konají literární čtení. Kdy své verše stejně jako na stružských mostech básníci přednáší posluchačům. Ve Štipu vystoupil Josef Jelen. Roku 1974 se na stružských „Mostech“ představuje svoji poezii Lydia Vadkerti-Gavorníková. O několik dní později (27.8. 1974) se konalo literární čtení ve Stopanské bance ve Skopji, kde svoji poezii představuje i místním posluchačům. Ovšem v roce 1974 to pro Lydii Vadkerti-Gavorníkovou nebyla poslední účast na

23

STREZOVSKI, Jovan: Poetska Struga 1962 – 1991, Nova kniga, Skopje 1991, 191 stran.

festivalu. V roce 1986 se účastní programu „Poetski meridiani“ a také čtení poezie ve Štipu společně s Michalem Černíkem. Roku 1976 se SVP účastní Vilém Závada a Emil Boleslav Lukač. Oba předčítali svoji poezii na „Mostech“ ve Struze.Později v Debaru (23. 8. 1976) při literárním čtení vystoupil Emil Boleslav Lukač. Lukač se účastnil i při Mezinárodním mítinku poezie ve Skopje, který se koná pro většinu účastníku Festivalu. O rok později se na „Mostech“ představuje i Pavel Bojar. V Kičevu a na mezinárodním mítinku poezie ve Skopje vystupuje František Lipka. Literárního čtení ve Stopanské bance se účastní Rudolf Čizmarek. 1978 – Vladimír Rejsek

…………., který se účastní i Sympozia (25. –

26.8.) na téma Poezie a kritika. 1980 – Jarmila Urbánková

………..

Mezinárodního mítinku poezie se ve Skopje účastní Štefan Stražaj. 1981 – Milan Lajčak

……….

Sympozia na téma Poetická avantgarda dnes se účastní Jaroslav Čejka. 1982 – Svoji poezii četl mezi jinými i Štefan Stražaj. ………. V roce 1983 se představuje výbor Současná poezie Československa. Svoji poezii na stružských mostech předčítá Vojtěch Michalik a Jan Pilař. Pro českou poezii je tento ročník smutnou vzpomínkou na Viléma Závadu, která na podzim 1982 umřel, právě když měl v létě dostat hlavní cenu „Zlatý věnec“, která se dodnes nepodařila československé poezii získat. 1984 – Při slavnostním otevření v prvním díle slavnostního programu nazvaného „Poetski meridiani“ se svoji poezií prezentoval Vladimír Bret. ……… Vlastimil Kovalčik. 1985 - „Poetski meridiani“ Jan Šimonovič. Sympozia na téma Rurálnost a urbanismus v poezii se zúčastnil Milan Blachynka. Jan Šimonovič

……… zúčastnil se mítinku ve spolupráci SVP

s Centrem kultury a informací ve Skopje. 1986 - „Poetski meridiani“ Lidie Vatkreti-Gavorniková. Michal Černik ………. Četl svoji poezii i ve Štipu společně s Govornikovou. Na mítinku ve spolupráci SVP s Centrem kultury a informací ve Skopje vystoupil Pando Koleski. 1987 – František Lipka, Karel Sýs Skopje a Sýs v Přílepu.

……… Lipka se účastnil mítinku ve

1989 - „Poetski meridiani“ Ferenc Kešeli. Ivo Odehnal ……….. 1990 - „Poetski meridiani“ Jiří Rulf, účastnil se i mítinku ve spolupráci SVP s Centrem kultury a informací ve Skopje. František Lipka ………

5.3. Vydaní čeští autoři na SVP Stružské večery poezie mají i svoji vydavatelskou činnost. Pod záštitou SVP jsou každoročně vydávány antologie, které představují v rámci Festivalu jednu domácí (jihoslovanskou) a jednu zahraniční národní poezii. Tak se makedonské literatuře dává možnost seznámit se s neznámým světovým básnickým prostorem. Možnost nahlédnout do současné československé poetiky měli Makedonci v rámci Festivalu v antologii24 vydané počátkem osmdesátých let minulého století. Byla první toho druhu v Makedonii. V té době makedonsko-československá literární spolupráce nebyla na příliš vysokém stupni zájmu. I oboustranná překladatelská činnost se nemohla pyšnit velkou snahou. Pro potřeby Festivalu výběr připravili Václav Suchý z české poezie a František Lipka z poezie slovenské. Panoramaticky představili tradiční básnickou tvorbu Čechů25 a Slováků vysokých hodnot. Výběr byl zvolen tak, by makedonskému čtenáři byly představeny básně oplývající různými tvůrčími procesy, avantgardními tendencemi a specifickými estetickými znaky. Skromnost antologie nedává možnost přestavit všechny velká jména, která tvoří rodinné stříbro dnes již české a slovenské poezie, ale nastínila alespoň tendence vývoje současné poetiky. Punc kvalitního díla dodal v předmluvě Gane Todorovski. Důležitou přílohou jsou potřebné bio-bibliografické poznámky o autorech, které svou obšírností mohou utvořit kvalitní obraz o jednotlivých básnících. Stránka 102: [6] Odstraněno

Eva Vodičková

17.6.2007 14:20:00

6. Bibliografie autorů

24

Sovremena poezija na Čehoslovačka, Struga 1983, přeložila Branka Kubeš. Z české současné poezie byli vybráni: Vítězslav Nezval, František Halas, Jaroslav Seifert, Vilém Závada, František Hrubín, Jiří Taufer, Josef Ribák, Ivan Skála, Miroslav Florian, Jarmila Urbánková, Donát Šajner, Jan Pilař, Alena Vrbová, Karel Boušek, Oldřich Vyhlídal, Vladimír Janovic, Ivo Odehnal, Jana Moravcová, Josef Hanzlík, Václav Suchý, Jaroslav Čejka, Michal Černík, Josef Peterka, Jiří Žáček, Karel Sýs, Kamil Mařík.

25

ANDONOVSKI, Venko Komnata pro duši. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 208 – 212, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

ANDREEVSKI, Cane Přišli jsme. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Člověk na břehu jezera. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Kouzelnice. In: Rovnost, 7. 4. 1968, č. 84, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Ramena. Přání. In: Rovnost, 17. 3. 1968, č. 66, s. 10, přel. Ivan Dorovský. Kouzelnice. Ramena. Přání. In: Rudé právo, 30. 10. 1968, příl. S. 3. , přel. Ivan Dorovský. Svět a my. In: Rovnost, 2. 4. 1969, č. 79, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Kouzelnice. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský. Sni a létej. In: Rovnost, 17. 6. 1978, příl. S. 6, přel. Ivan Dorovský. My jsme kamarádi. Rovnost, 8. 7. 1978, příl. S. 6, přel. Ivan Dorovský. Ticho. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. S. 6, přel. Ivan Dorovský Slyšeli jste? In: Rovnost, 13. 1. 1979, příl. S. 6., přel. Ivan Dorovský.

ANDREEVSKI, Petre M. Letní dovolená; Stížnost zedníka. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 102, přeložil Josef Peterka. Velika. In: Rovnost, 28. 7. 1984, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský. V pokoji Denicie. In: Tvorba – Kmen, 20. 8. 1986, č. 33, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Avanos. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 70 – 78, přel. Ivana Dorovská.

BAŠEVSKI, Dimitar Dokud bije zvon smrt nepřijde, Dar Ibn Rushd, Praha 1994, 180 stran, přeložila Jarmila Stojčevská. Dívka z Maleše. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 128 – 136, přel. Petra Tomancová. ČAČANSKI, Krste

Čuturanga. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 155 – 158, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

ČAPOVSKI, Ivan Člověk a kámen; Báseň o starém komitovi. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103, přeložila Jana Moravcová.

ČAŠULE, Kole Sentimentální povídka. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 18 – 21, přel. Ivana Dorovská.

ČINGO, Živko Zahradníkova smrt. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Zahradníkova smrt. In: Rudé právo, 24. 9. 1966, příl. S. 1, Ivan Dorovský. Hlad. In: Rovnost, 12. 3. 1967, č. 62, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Ejhle, bratři člověka. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Bratři člověka. In: Rovnost, 1. 12. 1973, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský. Fromova dcera. In: Deset jugoslávských novel, Československý spisovatel, Praha 1971, s. 231 – 238, přeložila Ludmila Nováková. Zahradníkova smrt. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 91 – 94, přel. Darina Klobouková.

DRAKUL, Simon Veliký kůň. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 312 – 320, přeložila Ludmila Nováková.

DURACOVSKI, Dimitrie Mebiova stužka. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 167 – 169, přel. Petra Tomancová.

GEORGIEVSKI, Taško Muž mé ženy. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 87 – 90, přel. Darina Klobouková.

GILEVSKI, Paskal V domově pro uprchlíky. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 99 – 101, přeložila Helena Rabovská. Rozvod. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 105 – 111, přel. Darina Klobouková.

GJUZEL, Bogomil Nejrychlejší píseň v životě. In: Rovnost, 15. 11. 1969, č. 269, s. 6., přel. Ivan Dorovský. Poustevník a divoch. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 95 – 100, přel. Darina Klobouková.

IVANOV, Blagoja Psi a fena. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 63 – 69, přel. Ivana Dorovská.

IVANOVSKI, Srbo Balada. In: Rovnost, 24. 7. 1966, č. 178, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Zimní jitro. In: Rudé právo, 13. 1. 1967, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Zimní jitro. In: Rovnost, 12. 2. 1967, č. 38, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Všechny zásnuby tety Ljuby. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 26 – 35, přel. Ivana Dorovská.

ISAKOVSKI, Igor Smrt lišky. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 222 – 229, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

JANEVSKI, Slavko Píseň vojáka dva metry pod zemí. In: Universitas 63, 16. 5. 1963, č. 9-10, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Housle. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 327 – 332, přeložila Ludmila Nováková. Ozvěna zbojnické písně. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966.

Balada o dlouhých uších. In: Rovnost, 4. 8. 1968, č. 198, s. 3, přel. Ivan Dorovský; Blagoja. Z románu I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 12. 1968, č. 314, s. 7, přel. Ivan Dorovský. I bolest, i vztek. In: Rovnost, 7. 7. 1973, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský. Pávice. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský. Blankytný

pták:

Ticho;

Přízrak;

Pávice;

Cikánský

rozbřesk;

Vrak;

Lidé

z Karaormanu; Voják dva metry pod zemí; Mrtvá četa; Tyfem nakažení; Akord; Úsměv osamělého zbojníka; Ozvěna zbojníkovy ženy; Blankytný pták; Proč uplývá; Zelená dubnová noc. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přeložili Pando Kolevski a Antonín Brousek. Krokodýl v botách; Pohádka velká jako zrnko pepře. In. Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha, 1975, přeložila Ludmila Nováková. Světová literatura, č. 4, Praha, 1976, s. 2. Malá tajemství: Řekni, býku; Tajemství, hra, význam; Malé tajemství; Modlitba; Bez dna; Zvláštní zákon; Bdění; Bílý žal; Dar; Dobrou noc, Jano; Bezejmenný; Tajuplné balkánské otazníky; Míra; Chytrý Pejo o někom jiném; Pod hlavičkou Různé; Dušičky; Tanečnice na dlani; Kainábelie: 1 NŮŽ, ČLOVĚK, ZEM: Dlaň, Nejprve nůž; Protizákonný zákon; Cesta; Zem; Báseň o kainábelském běženci; Řeka; Neznámý vojín; Vrahové lidského klidu; Památník vítěze; Tehdy umře i láska; 2 SINAJA: Raport před jarem; Sinaja 1; Sinaja 2; Sinaja 3; Sinaja 4; Sinaja 5; Sinaja 6; Sinaja 6 + 1; Matka vražednice; Freska; Spící pohádka; 3 ANATOMIE: Mozek; Uši; Oči; Jazyk; Hrtan; Srdce; Plíce; Žaludek; Ruce; Nohy; Kosti; Žíly; Kůže; Krev; Nové básně: Obyčejná báseň; Snění; Zkamenělý Orfeus; Astropeova hymna barev; Pět šakalů Astropeovy zimnice; Poslední medvěd; Současní. In: Tanečnice na dlani, Odeon, Praha 1979, 116 stran. Portrét slova; Balada o kameni; Okované jablko. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 88 – 89, přeložil Jaroslav Kabíček. Archivní mozaika. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 13 – 15, přel. Ivana Dorovská.

JOVANOVSKI, Meto Unavené hvězdy. In: Svítání za tmavých nocí, Naše vojsko, Praha 1964, s. 229 – 234, přeložila Ludmila Nováková.

Vzpomínka na mrtvé. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 40 – 46, přel. Ivana Dorovská.

KJORVEZIROSKÁ, Olivera Vulkán. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 213 – 221, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

KONESKI, Blaže Jaro; Vlaštovky; Jitro; Tajemství; Oběť. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Babička. In: Universitas 65, 10. 6. 1965, č. 12-13, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Odnětí síly. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966. Tajemství. In: Rovnost, 10. 7. 1966, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Rybář; Okamžik; Růže; Rozmluva; Žebrám; Poslání. In: Rovnost, 30. 11. 1974, příl. S. 5, Ivan Dorovský. Samotář jelen; Chryzantéma. In: Vidím svět, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 65 – 66, přeložil Pando Kolevski. Píseň. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. S. 5. Vzpomínka; Odysseus; Rozhovor s dítětem; Sen; Sucho; Motýl. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 89 – 90, přeložil Oldřich Rafaj. Láska. In: Rovnost, 17. 5. 1985, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Prosinec; Žena; Polibek; Suchý strom; Vlaštovka. In: Universitas, 1989, č. 6, s. 2, 53, přel. Ivan Dorovský. Suchý strom. In: Rovnost, 18. 12. 1993, s. 7, přel. Ivan Dorovský. Počáteční čtení. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 16 – 17, přel. Ivana Dorovská.

KOSTOV, Petar Chánovo vítězství. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 36 – 39, přel. Ivana Dorovská.

KOTESKI, Jovan Únava. In: Rovnost, 7. 6. 1969, č. 132, s. 6, přel. Ivan Dorovský.

Charitonova smrt; Selská chudoba. In: Rovnost, 11. 10. 1969, č. 240, s. 7, přel. Ivan Dorovský.

KOVAČEVSKI, Zoran Návrat. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 137 – 140, přel. Petra Tomancová.

KRSTESKI, Trajče Čudař. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 159 – 166, přel. Petra Tomancová.

LAFAZANOVSKI, Ermis Palice. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 194 – 197, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

MANČEV, Vase Cesty. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 148 – 154, přel. Petra Tomancová.

MANČEVSKI, Milčo Klenba. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 188 – 193, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

MANDŽUKOV, Mitko Cirkus. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 141 – 147, přel. Petra Tomancová.

MATEVSKI, Mateja Západ slunce. In: Rovnost, 30. 7. 1964, č. 181, s. 5, přel. Ivan Dorovský. K podzimu. In: Rudé právo, 20. 9. 1964, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Zvony; Strach. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966. Strom v údolí. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9, přel. Ivan Dorovský.

Deště; Kořeny. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 95 – 97, přeložil Václav Suchý.

MICHAJLOVOVÁ-BOŠNAKOVSKÁ, Gordana Íránský mramor. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 119 – 121, přel. Darina Klobouková.

MICHAJLOVSKI, Dragi Dům v Soluni. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 170 – 179, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

MILADINOV, Konstantin Touha po jihu. In: Rovnost, 25. 8. 1972, č. 120, s. 5, přel. Z. Kriebel. Touha po jihu. In: Rovnost, 26. 8. 1983, č. 201, s. 5, přel. Ivan Dorovský a Z. Kriebel.

MINEVSKI, Blaže Orel a Agnie. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 198 – 201, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

NIKOLEVSKI, Vančo Strýček. In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. S. 4. NIKOLOVOVÁ, Olivera Pohádky o Zokym Pokym, Společnost přátel jižních Slovanů, Brno 1995, 84 stran, přeložili Ivan Dorovský a Dagmar Dorovská.

PAVLOVSKI, Božin Hotel Duva. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský. Vlastenec Antonio Vargas. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 122 – 127, přel. Darina Klobouková.

PAVLOVSKI, Radovan O nevyléčitelnosti. In: Rovnost, 19. 9. 1965, č. 225, s. 4, přel. Ivan Dorovský. Cikáni. In: Rovnost, 20. 2. 1966, č. 44, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Žena. In: Rovnost, 19. 3. 1967, č. 68, s. 3, přel. Ivan Dorovský.

Jaro první po potopě: Rozsévači; Sucho; Vítr; Vyrvaný strom; Číhadlo; Cesta k lesu; Kůže; Hrom; Můj bratr; Strom při cestě; Volkům; Cikánská noc; Potopa; Temná černoška kráčí; Zbojník; Krajina války; Mládenec, jenž spí uprostřed pole; Prostory, jež se nerýmují se mnou; Motýl; Co mi předpovídá…; Ráj dětství; Maja; Stěhování; Zloděj úrody; Žena; Závěť; Cikáni; Návrat domů; Kouzelný chlapec; Bílá hvězda. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přeložili Pando Kolevski a Antonín Brousek. A tak jsi nás maličký obelhal. In: Vidím svět, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1975, s. 64, přeložil Pando Kolevski. Slunce o kterém had neví; Má hvězda; Zrno; Zaseté zrno. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 103 – 104, přeložil Jan Pilař.

PENDOVSKI, Branko Smrt metálu. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 22 – 25, přel. Ivana Dorovská.

PETRO, Mitko Pestrý míč. In: Rovnost, 26. 11. 1977, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský.

PETROVSKI, Trajan Láska Nauma Treneského. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 13 – 15, přel. Darina klobouková.

PODGOREC, Vidoe Bílé cikáně. In: Rovnost, 27. 10 1973, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský Houba. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Jaroslava Janoušková.

POPOVSKI, Ante Můj lid před ukřižováním. In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Kamenná; Kresba; Atomy dopisu; Skryji se v jejím jménu. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 98, přeložil Karel Sýs.

POPOVSKI, Gligor

Co všechno vidí Bijana. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Ludmila Nováková.

PROKOPIEV, Alexandar Tři tety. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 180 – 182, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

RACIN, Kosta Smutek. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. S. 1. Sběrači tabáku. Lenka. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský. Ohňostroj. In: Rovnost, 2. 12. 1978, příl. S. 3, přel. Ivan Dorovský. Ohňostroj. In: Rovnost, 18. 6. 1983, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský.

SOLEV, Dimitar Ostružina v dešti. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. S. 4. Krátké jaro Mona Samonikova. In: Rovnost, 30. 5. 1965, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Jak vzniká legenda. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 54 – 62, přel. Ivana Dorovská.

STEFANOVSKI, Goran Divoké maso, Dilia, Praha 1981, 128 stran, přeložila Marie Maříková.

STOJKOVSKÁ, Gordana Zase Hamlet. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 202 – 207, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

STREZOVSKI, Jovan Pravda. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 112 – 113, přel. Ivana Dorovská.

ŠIRILOV, Petar Chladná obruč Tisy. In: Rovnost, 5. 2. 1977, příl. S. 4, přel. Ivan Dorovský.

ŠOPOV, Aco

Řekni mi nebe; Oči; Ticho. In: Hlubší než smrt, Mladá fronta, Praha 1958, s. 93 – 97, přeložil Luděk Kubišta. Rackovi, jenž krouží mi nad hlavou. In: Universitas 64, 15. 1. 1964, č. 1, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Klid. In: Rovnost, 18. 1. 1964, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Universitas 64, 12. 3. 1964, č. 5-6, s. 7, přel. Ivan Dorovský. Klid. In: Universitas 64, 15. 5. 1964, č. 9-10, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966. Jizva. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9, přel. Ivan Dorovský. Přípitek. Dobrou noc. In: Rovnost, 16. 7. 1967, č. 170, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Píseň a léta. In: Rovnost, 20. 9. 1969, č. 222, s. 7, přel. Ivan Dorovský. Píseň a léta. In: Rovnost, 27. 11. 1976, příl. S. 1. Modlitba za jedno obyčejné, dosud nenalezené slovo. In: Rovnost, 29. 7. 1978, příl. S. 5. Kdykoliv si na Tebe vzpomenu…In: Rovnost, 24. 11. 1979, příl. S. 5, přel. Ivan Dorovský. Hvězda v dlani: Báseň; Zrození slova; Modlitba za jedno obyčejné dosud však nenalezené slovo; Třetí modlitba mého těla; Čtvrtá modlitba mého těla; Pátá modlitba mého těla; Osmá modlitba mého těla aneb kdo vymyslí lásku; Devátá modlitba mého těla; Poslední modlitba mého těla; V tichu; Přípitek; Jezero u kláštera; Srpen; Zármutek z onoho svahu života; Dávno obývám toto místo; Navečer; Jizva; Fantazie. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přeložili Pando Kolevski a Antonín Brousek. Baobab; Ve Štipu a v Joalu; Dívá se do vln oceánu. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 90 – 91, přeložil Oldřich Rafaj. Kdykoliv si na tebe vzpomenu. In: Rudé Právo, 8. 6. 1985, příl. S. 9, přel. Ivan Dorovský.

TOČKO, Ivan Srdce s dvěma pravdami. In: Rovnost, 29. 1. 1967, č. 26, s. 3, přel. Ivan Dorovský.

TODOROVSKI, Gane

Ruce. In: Universitas 64, 15. 5. 1964, č. 9-10, s. 1, přel. Ivan Dorovský. Rada k opatrnosti. In: Kulturní tvorba, 30. 4. 1964, č. 18, s. 59 přel. Ivan Dorovský. Rada k opatrnosti. In: Universitas 64, 18. 10. 1964, č. 12-13, s. 5, přel. Ivan Dorovský. Píseň, kterou musím složit; Rada k opatrnosti. In: Rovnost, 11. 7. 1965, č. 165, s. 4, přel. Ivan Dorovský. V horkém srpnovém podvečeru. In: Rovnost, 10. 7. 1966, č. 166, s. 3, přel. Ivan Dorovský. Rada k opatrnosti. In: Kulturní tvorba, 13. 10. 1966, č. 41, s. 9 přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Rovnost, 4. 8. 1968, s. 6, přel. Ivan Dorovský. Oči. In: Universitas, 1978, č. 4, s. 2, přel. Ivan Dorovský. Šestý duben 1941. In: Rovnost, 25. 8. 1973, s. 4, přel. Ivan Dorovský. Píseň pro Zagorku. In: Rovnost, 29. 11. 1975, příl. S. 1, přel. Ivan Dorovský. V horkém srpnovém podvečeru umírá na zeleném svahu raněný povstalec. In: Snímky krajiny poezie. Malý výbor z jugoslávských básníků 20. století, Československý spisovatel, Praha 1966. Spokojený krok: Báseň, jež musí být napsána; Nad hrobem, kde nehasne můj žal; Svěření; Náčrt prvního dopisu pro Emi Germanovou;Příspěvek k synonymům na Emi Germanovou; Prsten; Jitro; Krčma; Ruce I; Střez se; Za spojkou I; Sonet; Pohřeb; Nerezi; Spokojený krok. In: Zelený host. Z nové makedonské poezie, Mladá fronta, Praha 1969, přeložili Pando Kolevski a Antonín Brousek. Poetika na Nezval-Izbor 1, Kultura, Skopje 1967. Biografie; Obyčejná báseň; Loučení. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 97, přeložil Jiří Žáček. Rada k opatrnosti. In: Pro přátele jižních Slovanů, 6, 1994, č. 4, s. 32, přel. Ivan Dorovský. Rous, Donka: Gane Todorovski od češki jazik i na češki jazik. In. Zbornik na trudovi. Vo čest na Gane Todorovski, Skopje 2003, s. 154 – 160. A tak jsi nás maličký obelhal

TRIFUNOVSKÁ, Radmila Pomsta. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 114 – 118, přel. Darina Klobouková.

UROŠEVIĆ, Vlada Rukopis z Kitáb-anu. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 79 – 86, přel. Darina Klobouková.

VAROŠLIJA, Branko Zatím prší…In: Rovnost, 4. 2. 1968, č. 30, s. 3, přel. Ivan Dorovský.

VIŠINSKI, Boris Martin – úryvek z románu Lavina. In: Zaseté zrno, Literární měsíčník, č. 10, Praha 1983, s. 92 – 95, přeložila Helena Rabovská. Malíř. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 47 – 53, přel. Ivana Dorovská.

VLADOVOVÁ, Jadranka Rozpustilý Amorek. In: Tajemná komnata, Albert, Boskovice 2002, s. 183 – 187, přel. Oldřiška Čtvrtníčková.

ZEKMANOVOVÁ-JAKIMOVOVÁ, Nada O panence, která nemluvila. In: Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát, Albatros, Praha 1975, přeložila Ludmila Nováková.

Stránka 102: [7] Naformátováno

Eva Vodičková

10.5.2007 0:07:00

Eva Vodičková

28.6.2007 11:39:00

Písmo: není Kurzíva Stránka 103: [8] Odstraněno

7. Bibliografie překladatelů Berkopec Oton slovinský literární historik, bibliograf, překladatel slovinské, charvátské a srbské literatury do češtiny a české do slovinštiny

* 6. 12. 1906 Vinica (Slovinsko) † 15. 9. 1988 Ljubljana (Slovinsko)

Slavistická studia zahájil v Lublani a dokončil je na Univerzitě Karlově. Jako člen skupiny Novoborci vydal 1928 básnickou sbírku Pesmi (Básně), ale pak se věnoval převážně činnosti vědecké, překladatelské a publicistické. 1928-1976 žil v Praze, kde pracoval jako knihovník Slovanské knihovny (1928-1946) a Univerzitní knihovny (1947-1958). Od 1958 působil jako odborný pracovník a vedoucí retrospektivní bibliografie slavik v českém tisku v Slovanském ústavu a od 1964 v Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. 1935-1939 a 1945-1951 byl rovněž lektorem slovinštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1946-1947 byl kulturním atašé Federativní lidové republiky Jugoslávie v Praze. S Josefem Horou uspořádal antologii moderní slovinské poezie Hvězdy nad Triglavem (1940) a s Vilémem Závadou Nové hvězdy pod Triglavem (1983), s Františkem Halasem a Vilémem Závadou přeložil a vydal dva soubory lidové epiky jižních Slovanů Zpěvy hrdinství a lásky (1954) a Jugoslávské zpěvy (1958). Z řady Berkopcových studií, otiskovaných v meziválečném období zejména v Československo-jihoslovanské revue, patří k nejvýznamnějším Slovinské písemnictví XX. století (1937), T. G. Masaryk a Jihoslované (1939) a České kulturní vlivy u Slovinců v době nejnovější (1940), z prací bibliografických Česká a slovenská literatura, divadlo, jazykozpyt a národopis v Jugoslávii. Bibliografie od r. 1800 do 1935. Knihy a časopisy (1940) a Littératures yougoslaves en Tchécoslovaquie 1945-1964 (1965). Z češtiny do slovinštiny přeložil mimo jiné díla Ivana Olbrachta, Karla Nového, Karla Čapka, Františka Langera a Vratislava Blažka.

Brousek Antonín básník a literární kritik, překladatel z němčiny, za jazykové spolupráce z makedonštiny

* 25. 9. 1941 Praha

Po maturitě (1958) na střední škole studoval 1958-1961 češtinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studia nedokončil a stal se redaktorem závodního časopisu národního podniku Armabeton. 1962-1963 byl redaktorem poezie v

nakladatelství

Svět

sovětů,

1963-1964

působil

v

literárním

oddělení

Československého rozhlasu a 1964-1966 (během vojenské prezenční služby) redigoval časopis Československý voják. 1966-1969 byl redaktorem Literárních novin (Literárních listů, Listů). Od 1969 žije v zahraničí (od 1971 v Berlíně). 1970-1976 vystudoval slavistiku, germanistiku a srovnávací literární vědu na univerzitě v Tübingenu a Berlíně. 1976-1979 se věnoval literární činnosti ve svobodném povolání, 1982-1985 působil v Brémách v Ústavu pro výzkum nezávislých společenských hnutí a literatur ve východní Evropě, 1979-1982 a 1985-1987 byl lektorem českého jazyka a literatury na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Od 1987 je docentem českého jazyka a literatury na univerzitě v Hamburku. 1994 získal titul PhD. na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V zahraničí trvale spolupracoval s českými exilovými časopisy (Svědectví, Rozmluvy), s českým vysíláním BBC v Londýně, s německými rozhlasovými stanicemi (Neue Rundschau, Deutschlandfunk) a s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung. Manželka Markéta Brousková (rozená Černochová, *1941) je literární kritička a historička, od 1974 je docentkou německého jazyka na Svobodné univerzitě v Berlíně. Ve sbírkách lyriky postupně přecházel od metaforického vyjadřování k neobraznému pojmenování skutečnosti (Spodní vody, 1963, Netrpělivost, 1966, Nouzový východ, 1969 a 1992, Kontraband, Toronto 1995, Zimní spánek, Toronto 1980, Praha 1991, Vteřinové smrti, London 1987, Praha 1994). Jako editor se Brousek podílel na vydání několika výborů světové i české poezie (poezie I. Blatného). Kritiku oficiální české poezie 70. let obsahuje kniha Na brigádě (Toronto 1979). Překládá poezii z němčiny, podílel se na výboru Zelený host. Z nové makedonské poezie (1969).

Dorovský Ivan lingvista a literární vědec, překladatel z makedonštiny i dalších jihoslovanských jazyků.

*18. 5. 1935 Čuka (Egejská Makedonie v Řecku)

Vystudoval

ruštinu

a

bulharštinu

na

Filozofické

fakultě

Masarykovy univerzity v Brně a působí na ní jako vysokoškolský učitel (v posledních letech profesor). Ve své vědecké činnosti se zabývá slavistikou a balkanistikou, zejména otázkami dějin literatury, historie, etnografie, folkloristiky a jazyků slovanských i neslovanských. Vydal mj. monografie České země a Balkán

(1973), společně se svou manželkou Dagmar Dorovskou uspořádal antologii poezie básníků socialistických zemí, kteří překládali Wolkrovo dílo, Básníka miluje svět (1980), z další tvorby např. Rajko Žinzifov (1988) sborník studií a vzpomínek věnovaný moravským Charvátům Charváti ještě žijí mezi námi (1996), antologii makedonské moderní poezie Modré nebe nad Ochridem (1995), Dramatické umění jižních Slovanů (1995), Česko-makedonský a makedonsko-český slovník (1994). Je spoluautorem a redaktorem Slovníku slovanských spisovatelů (1984). Redigoval mnoho knih a sborníků, napsal desítky studií, článků, odborných recenzí a zpráv. Je neodmyslitelně spjat se Společností přátel jižních Slovanů. Úplný soupis jeho prací zájemci najdou v jeho Bibliografii (1995).

Frynta Emanuel básník a esejista, překladatel z ruštiny a dalších jazyků

* 3. 1. 1923 Slapy (u Prahy) † 11. 10. 1975 Praha

Roku 1943 absolvoval klasické gymnázium v Praze, do konce války byl zaměstnán jako pomocný dělník. V letech 1945-1948 studoval rusistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Potom se až do konce života věnoval překladatelské, literární a editorské práci ve svobodném povolání. Přispíval do řady periodik (Akord, Host do domu, Kytice, Literární noviny, Mladá fronta, Obroda, Sešity pro mladou literaturu, Světová literatura, Tvář, Vyšehrad). Vlastní tvorbu publikoval převážně časopisecky, knižně vyšla posmrtně básnická sbírka Písničky bez muziky (1988), soubor básní a povídek Závratné pomyšlení (1993) a souhrn původně rozhlasových úvah z roku 1969 Zastřená tvář poezie (1993). Dětem je určena Nová knížka pro děti o chvástavém štěněti (1964). Vydával rovněž knihy o teorii umělecké fotografie a monografické práce o fotografech (Jan Lukas, 1961, Eva Fuková, 1963), uplatnil se i jako filmový scenárista (Golem). Některé literárněvědné studie byly zacíleny na zahraniční publikum a vyšly cizojazyčně (Franz Kafka lebte in Prag, 1960, Hašek, the Creator of Schweik, 1965), řada esejisticky pojatých prací o české i světové literatuře zůstala v rukopisech. Jako editor připravoval spisy A. P. Čechova, uspořádal čtyřsvazkový soubor próz I. Herrmanna a několik antologií. Dominující však byla překladatelská činnost, v níž výrazně převažují překlady z ruštiny (M. J. Lermontov,

A. S. Puškin, L. N. Tolstoj, F. M. Dostojevskij, S. Jesenin). Tlumočil i díla z dalších jazyků - němčiny (Ch. Morgenstern), angličtiny (E. L. Masters), francouzštiny (trubadúrská poezie), španělštiny (Lope de Vega) a za spolupráce jazykových odborníků i z jiných (z makedonštiny). Řadu překladů doprovodil zasvěcenými komentáři, přemluvami či doslovy. Je autorem překladu 6 básní Slavka Janovského ve výboru Tanečnice na dlani (1979).

Hajný Josef nakladatelský redaktor, překladatel z francouzštiny, italštiny a španělštiny

* 4. 7. 1941 Litovel †15. 8. 2003

Střední školu absolvoval v Českém Krumlově (maturita 1958), v letech 19581965 studoval romanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 19651969 pracoval jako redaktor ve Světové literatuře (1964-65), v nakladatelství Odeon (1965-68), a v nakladatelství Melantrich (1968-69). Od roku 1970 do roku 1987 a znovu od roku 1992 se věnoval překladatelské činnosti ve svobodném povolání. Krátce (1988-89) byl redaktorem časopisu Kmen. V letech 1990-1992 působil jako redaktor v Československé televizi Praha. Věnoval se také činnosti literárně kritické a literárně historické. V překladech z francouzštiny se soustřeďuje na literaturu 20. století. Z italštiny překládá hlavně díla italských autorů druhé poloviny 20. století (Bassani, Fenoglio, Parise, Pavese), ale věnoval se také italské literatuře 19. století (Foscolo, Tarchetti) a období renesance (Machiavelli). Z makedonštiny přeložil společně s Kolevskim básně Blažeho Koneského (1986).

Halas František básník, esejista, překladatel z polštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků (maďarštiny, bulharštiny, slovinštiny, srbocharvátštiny)

* 3. 10. 1901 Brno † 27. 10. 1949 Praha

Vyučil se knihkupcem (1916-19) a dva roky (1919-21) pracoval jako příručí v Kočího knihkupectví v Brně. 1922-23 byl úředníkem brněnské Úrazové pojišťovny. Po absolvování vojenské služby (1923-25) strávil půl roku v Paříži. 1926 se stal redaktorem nakladatelství Orbis v Praze. 1936-42 měl na starosti redakci knižnice První knížky, v níž uváděl do literatury mladé básníky. Většinu války se skrýval (v Kunštátu na Moravě, v sanatoriu v Tišnově). Po 1945 působil jako přednosta publikačního odboru ministerstva informací a jako předseda Syndikátu českých spisovatelů a kromě vlastní tvorby se podílel také na soudobém literárním dění (redigoval řadu časopisů, almanachů, sborníků, edic), zabýval se i teoretickými úvahami o literatuře, výtvarném umění, poslání lyriky i filmu. Roku 1949 podlehl vleklé srdeční chorobě. Autor básnických sbírek (Sépie, 1927, Kohout plaší smrt, 1930, Tvář, 1931, Hořec, 1933, Dokořán, 1936, Torzo naděje, 1938, Naše paní Božena Němcová, 1940, Ladění, 1942, V řadě, 1948, A co? 1957), veršů pro děti (Počitadlo, 1948) a básně v próze Já se tam vrátím (1947). Překladatelství se věnoval hlavně ve válečném období, kdy přetlumočil z polštiny poezii A. Mickiewicze a J. Slowackého. Halasovo úsilí o vytvoření ekvivalentu v českém verši nalezlo vysoké ocenění, byl proto jako již vážený básník zainteresován i na překladech dalších cizojazyčných autorů, např. na přetlumočení mimořádně obtížné lyriky maďarského modernisty E. Adyho (ve spolupráci s A. Strakou a M. M. Dedinským) a jihoslovanské hrdinné lidové epiky. Společně s Otonem Berkopcem přeložil junácké písně Zpěvy hrdinství a lásky (1954). Syn František Xaver Halas (*1937) je historik a překladatel, syn Jan Halas (*1945) je rozhlasový pracovník.

Kabíček Jaroslav překladatel z ukrajinštiny, ruštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků (litevštiny, estonštiny, makedonštiny)

* 11. 10. 1931 Veletín (u Benešova) † 2. 2. 1996 Praha

Roku 1954 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Žil v Praze, pracoval v různých časopisech a nakladatelstvích, naposledy v Odeonu a externě pro

nakladatelství Torst. Mnoho knih poezie připravil i editorsky: antologie Architektura ohně, Tvar větru, Todorovského Lyrické sloky. Překládal poezii z ukrajinštiny, ruštiny,

za

jazykové

spolupráce

z

dalších

jazyků

(litevštiny,

estonštiny,

makedonštiny). Z makedonštiny společně s Emanuelem Fryntou a Pandem Kolevskim (jazykový spolupráce) přebásnil verše Slavka Janovského, které vyšly ve výboru Tanečnice na dlani (1979).

Kolevski Pando básník, překladatel z makedonštiny

* 4. 6. 1937 Dolno Kotory (Egejská Makedonie)

V březnu 1948 evakuován do Rumunska, dětský domov Tulgeš, kde ukončil základní školu do Československa přijíždí roku 1954 za matkou (Červený kříž) po absolvování intenzivní výuky českého jazyka v roce 1955 studuje gymnázium v Trutnově v letech 1958 – 1963 vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor historie – čeština od roku 1963 je zaměstnán v tehdy Státní (Universitní), nyní Národní knihovně ČR. Je členem Obce spisovatelů (od 10.6.1996) členem Svazu spisovatelů Makedonie. 1993 získal cenu za překlady Zlaté pero. Jeho básnická tvorba vydaná v Makedonii: Doaganjeto na južniot vetar (Příchod jižního větru), Skopje, 1971; Izgubena ramnoteža (Ztracená rovnováha), Skopje 1978; More zgrčeno vo dožd (Moře schoulené v dešti), Skopje 1984; Okovi na korenot (Pouta kořene), Skopje, 1989; Aleksandar Makedonski, Skopje, 1994; Dobrý den Makedonie, Praha, Dekon, 1998. Překlady z makedonštiny: Zelený host. Antologie z nové makedonské poezie (1969) + Antonín Brousek Slavko Janevski : Tanečnice na dlani (1979) + Emanuel Frynta, Jaroslav Kabíček Koneski, Blaže: Mrtvá jitra (In: Světová literatura, 5/1986) + Josef Hajný Vele Smilevski : Příliv v živém masu (1997) + Zlata Kufnerová, Ivan Dorovský Erotické pohádky pro dospělě. Makedonský dekameron (1990) Překlady z češtiny do makedonštiny: Karel Šiktanc: Slepa ljubov (Slepá láska), Skopje, Makedonska kniga, 1972; Srebrena svadba (Sakramenty), Skopje, Ogledalo, 1992;

Tancot na smrtta (Tanec smrti), Skopje, Kultura; Jaroslav Seifert: Da se bide poet (Býti básníkem), Skopje, Makedonska kniga; Čumav stolb (Morový sloup), Skopje, Makedonska kniga, 1983; Jiří Šotola: Venera od Melos (Venuše z Mélu), Skopje, Misla, 1975. Další překlady: Teatar vo oblacite (Divadlo v oblacích), Skopje, Makedonska kniha; Antologie české poezie 20. století (22 básníků). Zatím poslední básnické sbírky Boky tmy a Záňadří nebe jsou připravovány k tisku.

Kubišta Luděk překladatel z ruštiny a němčiny, ve spolupráci s jazykovými odborníky z dalších jazyků (jihoslovanských, arménštiny, ukrajinštiny, vietnamštiny)

* 18. 8. 1927 Dolní Dobrouč

Po maturitě (1946) na reálném gymnáziu v České Třebové studoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1954-80 pracoval jako redaktor v nakladatelství Odeon v Praze. Překládal poezii, z menší části i prózu, do řady prozaických děl a odborných studií překládal verše. Těžištěm jeho překladatelské činnosti byla poezie z ruštiny, za pomoci jazykových odborníků překládal verše z jihoslovanských jazyků, arménštiny, ukrajinštiny, vietnamštiny.

Kufnerová Zlata lingvistka, teoretička překladu, překladatelka z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny

* 19. 8. 1935 Pardubice

Rozená Novotná. Po maturitě (1954) na Vyšší hospodářské škole v Chrudimi studovala 1954-59 slavistiku na Filologické fakultě Univerzity Karlovy; 1969 získala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. a 1978 titul CSc. Krátce (195961) vyučovala na základní devítileté škole v Kostelci nad Labem, 1961-78 působila v několika redakcích periodik. Od 1978 do odchodu do důchodu 1991 byla vědeckou

pracovnicí Kabinetu cizích jazyků (1978-81) a Ústavu pro jazyk český (1981-91) Československé akademie věd. Věnuje se především slavistice a teorii překladu. Je autorkou či spoluautorkou odborných knih (Bulharština pro samouky, 1987, Stručná mluvnice bulharštiny, 1990, Překládání a čeština, 1994, 2003) a řady odborných časopiseckých studií nejen z oboru bulharistika a teorie překladu. Překládá z angličtiny, bulharštiny, makedonštiny, němčiny a ruštiny prózu, poezii a populárně naučnou literaturu včetně encyklopedií. Překlady z makedonštiny Matevski, Mateja: Časný rozhovor s podzimem (VB, Praha, Odeon 1987) Smilevski, Vele: Příliv v živém masu (VB, Praha, Pegas 1997, + Pando Kolevski, Ivan Dorovský) Tajemství květu (antologie moderní makedonské poezie, Praha, Dita 1996)

Mařík Kamil básník, rozhlasový dramatik, překladatel z bulharštiny i dalších slovanských jazyků

* 2. 6. 1946 Nová Včelnice (u Jindřichova Hradce)

Maturoval 1963 na Střední všeobecně vzdělávací škole v Jindřichově Hradci. Na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích vystudoval češtinu a tělesnou výchovu (1963-67). Krátce učil na základní škole v Lomnici nad Lužnicí. V Českých Budějovicích působil 1968-71 jako metodik v Krajském kulturním středisku a 1971-74 jako inspektor pro kulturu na Jihočeském krajském národním výboru; přitom absolvoval v Praze postgraduální studium kulturní politiky na Vysoké škole politické Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 1974-83 vedl literární oddělení Ministerstva kultury České republiky, 1983-89 pracoval jako tajemník Sdružení českých překladatelů. Vydal básnickou sbírku „ale..." (1974), poému Veliký koncert (1976) a další sbírky Zrození (1980), Jak se dělá sad (1983). Československý rozhlas Praha uvedl Maříkovy rozhlasové hry Andělé na podzim (1979), Cesta do začátku (1980), Petrohrad, 1. ledna 1918 (1982), Nebezpečná láska (1984). Uspořádal sborník bulharské poezie Mladá řeka (1979). Z makedonštiny přeložil s jazykovou spoluprácí Branky Kubešové: Hvězdy v poledne (Jovana Pavlovského a Todora Čalovského, Světová literatura,

4/1988).

Maříková Marie překladatelka z jihoslovanských jazyků Stefanovski, Goran: Divoké maso (Divo meso; D, Praha, Dilia 1981)

Nováková Ludmila lektorka českého jazyka, překladatelka z bulharštiny a makedonštiny

* 10. 9. 1932 Praha

Vystudovala (1951-56) bulharistiku a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, 1956-60 byla redaktorkou časopisu Slovanský přehled, od roku 1960 vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zahraniční studenty český jazyk. V letech 1961-64 působila jako lektorka českého jazyka a literatury na Jagellonské univerzitě v Krakově, 1992-93 na univerzitě cizích jazyků v Pekingu. Kromě bohemistické problematiky se zabývala také bulharskou literaturou 20. století, zejména současnou prózou, jejíž autory do českého prostředí v překladech uvádí a přibližuje i v časopisech a rozhlase. Překládá také z makedonštiny. Autorsky se podílela na Slovníku spisovatelů Bulharska, Slovníku spisovatelů Jugoslávie a Slovníku balkánských literatur. Bílé vrány aneb Pojďte si vymýšlet, pojďte si hrát (1975) Čingo, Živko: Fromova dcera (In: Deset jugoslávských novel, 1971) Čingo, Živko: Mizení vody (In: Světová literatura, 6/1974) Svítání za tmavých nocí (1964/65) Višinski, Boris: Pohled k modrému nebi (Světová literatura, 3/1980)

Stojčevská Jarmila překladatelka z makedonštiny, spisovatelka, učitelka na Základní škole Stará Boleslav * 1949

Publikovala první básně již na gymnáziu. V roce 1973 absolvovala pedagogickou fakultu, obor český jazyk – hudební výchova. O rok

později se vdala za makedonského očního chirurga a odstěhovala se z Československa. Po manželově předčasné smrti se v roce 1991 vrátila do vlasti. Učila na brandýské 5. základní škole a později se stala ředitelkou Základní školy Stará Boleslav. V Makedonii přeložila pro tamní televizi stovku filmů, seriálů a televizních inscenací, spolupracovala s rozhlasem a do makedonštiny přeložila také jako první básně Otakara Březiny, knihu Václava Havla Dopisy Olze nebo některé práce Ilji Hurníka a Vladislava Mareše. Překlady z makedonštiny Baševski, Dimitar: Dokud bije zvon, smrt nepříjde (1994)

Závada Vilém básník, překladatel z ruštiny a slovenštiny, za jazykové spolupráce z dalších jazyků (bulharštiny,

francouzštiny,

hebrejštiny,

maarštiny,

perštiny,

rumunštiny,

slovinštiny)

* 22. 5. 1905 Hrabová (u Ostravy) † 30. 11. 1982 Praha

Po maturitě (1923) na gymnáziu v Ostravě začal studovat slovanskou filologii, češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1927 absolvoval, současně složil státní zkoušku na Státní knihovnické škole a nastoupil jako redaktor do nakladatelství Aventinum, 1933 přešel do nakladatelství Melantrich. 1937-60 (s tříletou přestávkou počátkem 50. let) pracoval v Univerzitní (později Státní) knihovně, 1948 a 1958-59 byl jejím ředitelem. 1951-53 vedl jako zaměstnanec Svazu československých spisovatelů oddělení začínajících autorů a od 1953 byl vedoucím redaktorem poezie v nakladatelství Československý spisovatel. Od 1960 do odchodu do důchodu 1965 byl opět zaměstnancem Svazu československých spisovatelů (1960-63 ve funkci tajemníka). 1954-76 zastával funkci předsedy Českého literárního fondu. Publikoval od poloviny 20. let, verši, překlady a literární publicistikou přispíval do časopisů i denního tisku. Autor řady básnických sbírek - Panychida (1927), Siréna (1932), Cesta pěšky (1937), Hradní věž (1940), Povstání z mrtvých (1946), Město světla (1950), Polní kvítí (1955), Jeden život (1962), Beze jména (1970), Hoře lásky (1971), Kdo s básní zachází (1975), Můj hlas (1981). Překládal z ruštiny a slovenštiny, za spolupráce jazykových

odborníků z bulharštiny, francouzštiny, hebrejštiny, maďarštiny, perštiny, rumunštiny, slovinštiny. Část překladatelského díla spadá do období před rokem 1945. Výbor ze Závadových překladů vyšel jako 5. svazek jeho Básnického díla pod názvem Vtisknout své znamení (Praha, Československý spisovatel 1979). Překlady z více slovanských jazyků s jazykovou spoluprácí Otona Berkopce: Jugoslávské zpěvy (sborník lidové epiky jižních Slovanů, 1958) Stránka 110: [9] Odstraněno

Eva Vodičková

10.5.2007 0:07:00

4. ZÁVĚR

Prostřednictvím shromážděných přeložených materiálů týkajících se vzájemného českomakedonského literárního vztahu docházím k názoru, že překlady po druhé světové válce se překládalo vcelku dobře, ale nesystematicky. Dnešní stav se liší pouze tím, že Společnost přátel jižních Slovanů ve své edici Knihovnička se snaží zpřístupnit českým čtenářům práce, které by mohly české literatuře něco přinést. Přeložená literatura, díky nesystematické volbě překládaného materiálu, nedává ani přibližný nástin vzhledu své mateřské literatury. Na první pohled je zřejmé, že jak český jazyk, tak makedonský jazyk oplývá pestrostí při výběru překladového materiálu. Překlady jednoho materiálu od více než jednoho překladatele nám může ukázat na překladatelovy kvality. Je patrné, že překladatel je důležitým prvkem pro zprostředkovávání dojmu z přeloženého díla. Je důležité, aby byla vystižena podstata díla v originále, a to je samozřejmě možné jen tehdy, když překladatel dokonale zná nejen jazyk, z kterého překládá, ale i charakter tvorby autora díla. Důležité je, aby se překladatel dokázal vycítit a nalézt adekvátní propojení obou jazyků, na které působily jiné vlivy, které pomáhaly utvářet a formovat většinou rozdílné mentality. V makedonském jazyce je patrný historický vývoj celého území, kde byl tento jazyk používán. Vlivy, které působily na kulturu, politiku a obyvatelstvo na tomto území, zanechaly za sebou stopy i v jazyce, jehož spisovná podoba (proti češtině) je kodifikován později. Styky jiných kultur a míšení obyvatelstva zanechaly následky v makedonském jazyce jako takovém. Můžeme tedy sledovat vlivy jiných jazykových kultur. Makedonský jazyk cizojazyčné působení do sebe vtahoval a později je osvojil do své spisovné podoby. Český jazyk nepodléhal tak zřetelně vlivy cizích kultur. Některé spojovací prostředky v obou jazycích zanikly a jiné se obměnily nebo ztratily své pozice, které dříve nesly. Zkoumáme tak živé jazykové struktury, které i dnes jsou v neustálém pohybu a pod působením vnitřních i vnějších vlivů.

Sledujeme tak makedonský jazyk, který nehýří takovým množstvím výrazových možností, jako český jazyk, ale i zde nacházíme pojmy, které lze těžko přeložit do českého jazyka. Je zde pestřejší směs dialektů, které neustále ovlivňují současnou podobu makedonštiny. S podobným problémem se setkáváme tedy i v lingvistické terminologii. Co se týká účelu překládání, tedy proč se vlastně cizojazyčná literatura překládá? Překlad literatury je nejdůležitějším pojítkem mezi originálem a čtenářem, který nezná jazyk autora, ale prostřednictvím překladatele se může seznámit s jeho tvorbou.

5. РЕЗИМЕ

Во рамките на историските истражувања, можеме да изучуваме различни видови спротивни сврзници. Најчести сврзници за искашување спротивен однос во македонскиот јазик се: но, а, ама, ами, tуку, мe'уtоа, али, а во чешкиот јазик: ale, však, avšak, ale však, než, nýbrž, nadto, nejen. Спротивните независносложени реченици се речениците во кои се среќаваме со различни видови семантичката опозиција, со одрекување на очекуваното или со замена, односно со надоврзување. Следејќи ги спротивните сврзници во позиција на дијахрониски и на синхрониски план, имајќи ги предвид истражувањата посветени на сродна проблематика во другите словенски јазици, може да се забележи очигледната генетска блискост која сведочи за нивното словенско потекло. Текстовите што ја опфаќаат научната литература напишана на македонски и на чешки јазик се карактеризираат со специфичната реализација на јазичните средства. Можноста да се развијат односи на спротивно надоврзување на спротивно сопоставување може да се третира исклучиво во рамките на основната спротивност. Од спротивните сврзници но и ale во уметничката литература имаат голема важност, бидејќи од нив ќе започнат некои тенденции кои ќе се прошират на сите функционални стилови. Структурните промени во примерите во врска цо сложена реченица составена од сложена реченица од дел-реченица нудат поинакви можности на семантичка поставеност меѓу деловите А и Б. Анализата на структурите од сложени реченици поврзани со спротивни сврзници покажува голем број можности на сврзување.

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV SLAVISTIKY ČESKO-MAKEDONSKÉ LITERÁRNÍ VZTAHY VE VZÁJEMNÝCH PŘEKLADECH DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents