Masarykova univerzita Právnická fakulta Právo a právní věda Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení
Diplomová práce Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti na území ČR Viera Řezníčková
Akademický rok 2010/2011
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti na území ČR zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury.
Viera Řezníčková
Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala JUDr.Janě Komendové, Ph.D., která mi vedla práci, za projevenou trpělivost a ochotu i cenné podněty. A dále tímto děkuji svému příteli za podporu, kterou mě zahrnoval po celou dobu mé tvůrčí činnosti.
Použité zkratky1 CZ...
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (cizinecký zákon), ve znění pozdějších předpisů
centrální evidence... Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelené karty ČR...
Česká republika
EHP...
Evropský hospodářský prostor
EU...
Evropská unie
MPO...
Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky
MPSV...
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
MV...
Ministerstvo vnitra České republiky
občan EU...
občan Evropské unie, členského státu Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska
OSVČ...
Osoba samostatně výdělečně činná
SD EU...
Soudní dvůr Evropské unie
SFEU...
Smlouva o fungování Evropské unie, C 83/49 Úřední věstník Evropské unie
TZ...
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ÚP...
Úřad práce České republiky
ZOZ...
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
ZP...
Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
1
Tento seznam obsahuje pouze seznam zkratek, které se průběţně vyskytují v celé práci. Zkratky, které jsou pouţívány pouze v rámci daných kapitol, zde z důvodu přílišného rozsahu tohoto seznamu nejsou uvedeny.
Obsah 1. Úvod ....................................................................................................................................... 1 2. Právní předpisy upravující zaměstnávání cizinců na území ČR ..................................... 3 2.1. Mezinárodní právní úprava zaměstnávání cizinců .......................................................... 3 2.2. Právo EU a zaměstnávání cizinců na území ČR ............................................................. 6 2.3. Vnitrostátní právní úprava zaměstnávání cizinců na území ČR ..................................... 8 3. Orgány státní správy na úseku zaměstnanosti ................................................................ 10 3.1. Ministerstvo práce a sociálních věcí ............................................................................. 10 3.2. Úřad práce České republiky .......................................................................................... 10 3.3. Další orgány .................................................................................................................. 11 4. Cizinec ................................................................................................................................. 12 5. Zaměstnání .......................................................................................................................... 14 5.1. Subjekty pracovněprávních vztahů ............................................................................... 14 5.1.1. Zaměstnavatel......................................................................................................... 14 5.1.2. Zaměstnanec ........................................................................................................... 15 5.2. Objekt pracovněprávních vztahů ................................................................................... 18 5.3. Obsah pracovněprávních vztahů ................................................................................... 18 5.4. Pracovněprávní vztahy .................................................................................................. 19 5.4.1. Pracovní poměr ...................................................................................................... 19 5.4.2. Dohoda o pracovní činnosti.................................................................................... 21 5.4.3. Dohoda o provedení práce...................................................................................... 22 6. Pobyt cizích státních příslušníků na území České republiky ......................................... 24 6.1. Pobyt občanů EU/EHP/Švýcarska a jejich rodinný příslušníků.................................... 24 6.1.1. Přechodný pobyt..................................................................................................... 24 6.1.2. Trvalý pobyt ........................................................................................................... 25 6.2. Pobyt cizinců a osob bez státní příslušnosti .................................................................. 27 6.2.1. Přechodný pobyt..................................................................................................... 28 6.2.2. Dlouhodobý pobyt .................................................................................................. 30 6.2.3. Trvalý pobyt ........................................................................................................... 31 7. Zaměstnávání občanů EU, jejich rodinných příslušníků a jim na roveň postavených cizinců ...................................................................................................................................... 32 8. Zaměstnávání cizinců ......................................................................................................... 34 8.1. Povolení k zaměstnání ................................................................................................... 34 8.1.1. Ţádost o vydání povolení ....................................................................................... 34 8.1.2. Udělení povolení k zaměstnání .............................................................................. 37 8.1.3. Skončení platnosti povolení k zaměstnání ............................................................. 38
8.1.4. Povinnosti zaměstnavatele ..................................................................................... 38 8.2. Zelená karta ................................................................................................................... 40 8.2.1. Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelené karty . 40 8.2.2. Ţádost o vydání zelené karty.................................................................................. 42 8.2.3. Udělení zelené karty ............................................................................................... 44 8.2.4. Ukončení platnosti zelené karty ............................................................................. 45 8.2.5. Povinnosti zaměstnavatele ..................................................................................... 45 8.3. Modrá karta ................................................................................................................... 46 9. Agenturní zaměstnávání .................................................................................................... 49 10. Přestupky, správní delikty a trestné činy ....................................................................... 51 10.1. Nelegální práce ............................................................................................................ 53 11. Zhodnocení zaměstnávání cizinců de lege lata .............................................................. 55 11.1. Nepřehlednost.............................................................................................................. 55 11.2. Skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr ...................................... 55 11.3. Povolení k zaměstnání, zelená karta, modrá karta ...................................................... 56 12. Připravované změny ........................................................................................................ 58 12.1. Novela zákona o zaměstnanosti .................................................................................. 58 12.1.1. Nelegální práce..................................................................................................... 58 12.1.2. Sdílené zprostředkování zaměstnání .................................................................... 58 12.1.3. Dočasné přidělení k výkonu práce ....................................................................... 59 12.1.4. Závislá práce ........................................................................................................ 59 12.2. Novela zákoníku práce ................................................................................................ 60 13. Závěr .................................................................................................................................. 61 14. Seznam použitých zdrojů................................................................................................. 63 14.1. Učební texty, komentované právní předpisy ............................................................... 63 14.2. Časopisecká literatura ................................................................................................. 63 14.3. Právní předpisy ............................................................................................................ 64 14.4. Mezinárodní smlouvy a právo EU .............................................................................. 64 14.5. Judikatura .................................................................................................................... 65 14.6. Internetové zdroje ........................................................................................................ 65 15. Resumé .............................................................................................................................. 67
1. Úvod Tématem mé diplomové práce je zaměstnávání cizinců a osob bez státní příslušnosti na území Česká republika. Toto téma jsem si vybrala především z důvodu mého osobního zájmu na právní úpravě této problematiky. Sama jsem měla v minulosti moţnost se s ní prakticky seznámit, kdyţ jsem pracovala ve Sdruţení občanů zabývajících se emigranty. Jak jsem jiţ ve své praxi zjistila, Česká republika se prostřednictvím různých administrativních či jiných překáţek snaţí chránit svůj trh před přílivem zaměstnanců ze zahraničí, a to zejména proto, aby svým občanům zajistila co nejlepší moţné postavení na českém trhu práce, a tedy co nejvíce omezila nezaměstnanost. Tyto protektivní snahy jsou však do jisté míry limitovány principem volného pohybu pracovníků na území členských států EU, a taktéţ prostým faktem, ţe bez cizinců se český pracovní trh neobejde. Český právní řád rozděluje zaměstnance ze zahraničí do dvou skupin v závislosti na míře omezení přístupu k zaměstnání na území české republiky. První skupinu tvoří rodinní příslušníci občana České republiky, občané Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Do této skupiny rovněţ spadají cizinci s uděleným trvalým pobytem, mezinárodní a dočasnou ochranou. Tyto osoby mají stejné právní postavení v pracovněprávních vztazích jako občané České republiky. Druhou skupinu tvoří cizinci ze třetích států a osoby bez státní příslušnosti. Moţnost těchto osob účastnit se pracovněprávních vztahů je do značné míry omezena, a to zejména poţadavky na získání platného povolení k zaměstnání a platného povolení k pobytu. Bez splnění těchto podmínek nemůţe být legálně zaměstnán. Cílem této práce je blíţe specifikovat předpoklady, za kterých můţe zaměstnanec ze zahraničí legálně vykonávat práci na území ČR, a charakterizovat právní vztahy, v rámci kterých tak můţe činit. Druhá kapitola je zaměřena především na právní úpravu zaměstnávání cizinců, a to jak na úrovni mezinárodní, tak na úrovni práva EU a vnitrostátního práva. Blíţe je zde rozebrána jen mezinárodněprávní úprava, neboť úprava dle práva EU i vnitrostátní úprava jsou blíţe specifikovány v následujících kapitolách. Třetí kapitola pojednává o orgánech, které zajišťují a určují politiku zaměstnanosti. Pozornost je zde zejména věnována Ministerstvu práce a sociálních věcí jakoţto ústřednímu orgánu státní správy pro pracovněprávní vztahy, a Úřadu práce České republiky a jeho sloţkám jakoţto orgánům zmocněným mimo jiné k udělování povolení k zaměstnání a ke kontrolní činnosti.
1
Čtvrtá kapitola blíţe rozebírá pojem cizinec, a to jak z pohledu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, tak z pohledu zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dále je zde objasněn pojem „rodinný příslušník“. Následující pátá kapitola je věnována zaměstnávání cizinců, tedy pracovněprávním vztahům, v rámci kterých mohou tito vykonávat zaměstnání. V kapitole je hlavní pozornost upřena na subjekty těchto vztahů a jejich vzájemné postavení, a také na jednotlivé druhy pracovněprávních vztahů a způsob jejich ukončení. Šestá kapitola se zabývá první zásadní podmínkou, jejíţ splnění je nezbytné pro umoţnění legálního výkonu zaměstnání na území České republiky, a to povolení k pobytu. Kapitola je v souladu s výše uvedeným dělením rozdělena na dvě podkapitoly. V první podkapitole se zabývám pobytem občanů Evropské unie, jejich rodinný příslušníků a cizích státních příslušníků jim na roveň postavených. Ve druhé podkapitole rozebírám druhy pobytů cizinců ze třetích zemí. Sedmá kapitola se zaměřuje na zaměstnávání cizinců na území České republiky a na povinnosti z toho plynoucí. Osmá kapitola osvětluje druhou zásadní podmínku pro legální účast na českém trhu práce, a to povolení k zaměstnání. Kapitola je zaměřena na podmínky vydání a povinnosti plynoucí z jednotlivých druhů povolení k zaměstnání, a to z povolení k zaměstnání udělovaného Úřadem práce České republiky a ze zelené a modré karty udělované Ministerstvem vnitra České republiky. Devátá kapitola je věnována agenturnímu zaměstnávání jako zvláštnímu způsobu výkonu závislé práce. V desáté kapitole jsou vyjmenovány přestupky, správní delikty a trestné činy, jichţ se můţou dopustit účastníci pracovněprávních vztahů. Jedním z druhů deliktů je nelegální práce, které je vzhledem k její závaţnosti věnována vlastní podkapitola. Zhodnocení současné právní úpravy zaměstnávání cizinců jsem provedla v kapitole jedenácté. V současné době je připravováno několik novel, které se zásadním způsobem dotknou i zaměstnávání cizinců. Těmto připravovaným změnám je věnována dvanáctá kapitola. Třináctou kapitolu pak tvoří závěr práce, po ní následuje resumé a další náleţitosti práce. Účelem této práce v ţádném případě není poskytnout nějaký ucelený návod na získání zaměstnání na území ČR, ale popsat a zhodnotit hlavní aspekty zaměstnávání cizinců.
2
2. Právní předpisy upravující zaměstnávání cizinců na území ČR Vedle českého vnitrostátního práva se v oblasti zaměstnávání cizích státních příslušníků a osob bez státní příslušnosti2 uplatňuje i právo mezinárodní a právo Evropské unie (dále jen EU). Ačkoli se jedná o samostatné právní systémy, mají mezi sebou úzké vazby a vzájemně na sebe působí.
2.1. Mezinárodní právní úprava zaměstnávání cizinců „Mezinárodní právo je souhrn pravidel, která upravují vztahy mezi státy a dalšími subjekty, zejména mezinárodními organizacemi, v mezinárodních vztazích.“3 Jeho prameny jsou mezinárodní obyčej a mezinárodní smlouva. Mezinárodní smlouva je dohoda mezi subjekty mezinárodního práva, která má z vůle těchto subjektů mezinárodněprávní účinky a řídí se mezinárodním právem. Mezinárodní smlouva bývá označována různými názvy, např. smlouva, úmluva, dohoda atd., nicméně zvolený název nemá ţádný právní význam.4 Od mezinárodní smlouvy je zapotřebí odlišit deklaraci, která není právně závazná, nicméně můţe mít značnou politickou autoritu.5 Hlavním účelem mezinárodních smluv týkajících se zaměstnávání je zaručení minimálních práv všem zaměstnancům bez ohledu na jejich státní příslušnost. Dle článku 10 Ústavy ČR jsou vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichţ ratifikaci dal souhlas Parlament ČR a jimiţ je ČR vázána, součástí českého právního řádu. V tomtéţ ustanovení je zakotvena i aplikační přednost mezinárodních smluv před vnitrostátní úpravou Mezinárodní smlouvy mohou být buď dvoustranné (bilaterální) nebo mnohostranné. Dvoustranné smlouvy uzavřené před vstupem do Evropské unie (dále jen „EU“) se zaměřují zejména na vzájemnou spolupráci v oblasti zaměstnávání a umoţnění výkonu zaměstnání na území druhého smluvního státu (např. Dohoda mezi vládou ČR a vládou Mongolska o vzájemném zaměstnávání občanů ČR a občanů Mongolska, Smlouva mezi ČR a Slovenskou republikou o vzájemném zaměstnávání občanů). Vzhledem ke skutečnosti, ţe výhody poskytované některými těmito smlouvami byly po vstupu ČR do EU zaručeny i normami práva EU a novějšími vnitrostátními právními normami, je význam těchto smluv do
2
a přirozeně nejen v ní TÝČ, V. Úvod do mezinárodního a evropského práva. 2. akt. vyd. Masarykova univerzita: 2010. s. 18. 4 Tamtéţ s. 23. 5 Tamtéţ s. 19. 3
3
značné míry jiţ překonán.6 Po vstupu do EU jsou uzavírány smlouvy nového typy, které se zaměřují zejména na zaměstnávání mladých lidí. Jedná se např. o Dohodu o programu pracovní dovolené mezi vládou ČR a vládou Nového Zélandu (tzv. Working Holiday Scheme) nebo Dohodu mezi ČR a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeţe.7 Mnohem významnější neţ dvoustranné smlouvy jsou smlouvy mnohostranné. Jednou z nejdůleţitějších je Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech č. 120/1967 Sb. (dále jen „Pakt“). V článku 6 upravuje právo na práci, které zahrnuje „právo kaţdého na příleţitost vydělávat si na ţivobytí svojí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme“. V článku 7 je dále stanoveno „právo kaţdého člověka na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, které zajišťují zejména odměna, bezpečné pracovní podmínky, stejná moţnost kariérního růstu, odpočinek atd. Dle článku 2 bodu 2 se smluvní státy zaručují, ţe práva formulovaná v Paktu budou realizovat bez jakéhokoliv rozlišování podle barvy pleti, národnosti atd. Ačkoli zde není explicitně vymezen zákaz diskriminace na základě státního občanství, domnívám se, ţe tento článek lze vztáhnout i na tento typ diskriminace, a to zejména s ohledem na dikci článku 2 bodu 3 Paktu, dle kterého mohou rozvojové země určit, v jakém rozsahu zaručí hospodářská práva cizím státníkům příslušníkům. Na základě článku 4 Paktu však mohou být práva uvedená v Paktu zákonem omezena8, konkrétně v České republice můţe být toto právo omezeno na základě druhu vydaného povolení k pobytu, povolení k zaměstnání a skutečnosti, zda cizinci bylo či nebylo uděleno státní občanství. Je však nutno poznamenat, ţe smluvní strany Paktu se pouze zavázaly podnikat kroky k postupnému dosaţení plného uskutečnění všech práv uznaných v Paktu, tedy nikoli k tomu, ţe poskytnou všechna práva uznaná v Paktu. ČR takový krok učinila např. tím, ţe práva uvedená v Paktu zohlednila i ve svém ústavním pořádku.9 Dalším důleţitým dokumentem je Evropská sociální charta č. 14/2000 Sb. m. s.10, která se zabývá zejména pracovněprávní ochranou pracovníků. Pojem pracovník11 zde sice není blíţe specifikován, nicméně dle mého názoru je obsahově totoţný s pojmem zaměstnanec. Charta stanovuje 19 základních práv a principů, především právo na práci, 6
Mezinárodní smlouvy v oblasti zaměstnanosti[online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2011-06-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/1340 7 JOKLOVÁ, K., RYŠAVÁ, K. et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. s. 61. 8 Samozřejmě pouze tehdy, pokud jsou tato omezení slučitelná s povahou práv stanovených v Paktu a jsou uskutečněna za účelem podpory obecného blaha v demokratické společnosti. 9 viz podkapitola 2.3. Vnitrostátní právní úprava zaměstnávání cizinců na území ČR. 10 Jedná se o dokument Rady Evropy. 11 v anglické verzi „worker“
4
spravedlivé a bezpečné pracovní podmínky, na spravedlivou odměnu, sociální zabezpečení a další. Přirozeně i zde je zakotvena klauzule o omezení práva vykonávat výdělečnou činnost. V části první bodu 19 je uvedeno, ţe migrující pracovníci, kteří jsou příslušníky smluvní strany, a jejich rodiny, mají právo na ochranu a pomoc na území kterékoli jiné smluvní strany. Dále se migrujícími pracovníky, a to všemi, nejen těmi, kteří jsou občany signatářských stran, podrobně zabývá článek 19. Cílem tohoto článku je zajistit migrujícím pracovníkům a jejich rodinám
ochranu a pomoc na území kterékoli jiné smluvní strany, a to zejména
prostřednictvím udrţování přiměřené a bezplatné sluţby na pomoc uvedeným pracovníkům, usnadnění, a to v co nejvyšší moţné míře, sloučení rodiny zahraničního pracovníka s uděleným povolením k pobytu, a zajištění ne méně příznivého zacházení s pracovníky zdrţujícími se oprávněně na území smluvního státu neţ s vlastními občany ve vybraných záleţitostech, např. v odměňování za práci, pracovních podmínkách, členství v odborech, zaměstnaneckých daní atd. Článek se rovněţ zaobírá vyhoštěním – dle něj by smluvní státy měly zabezpečit, aby pracovníci usídlení na jejich území v souladu se zákonem nebyli vyhoštění, pokud to nevyţaduje národní bezpečnost, veřejný pořádek či morálka. Tato úprava je v ČR reflektována např. při ukládání trestu vyhoštění, kdy tento trest nelze uloţit, pokud má pachatel na území ČR povolený pobyt, má zde sociální a pracovní zázemí a uloţení trestu by bylo v rozporu se zájmem na slučování rodin. Stejně tak správní vyhoštění nemůţe být uloţeno, pokud by rozhodnutí o jeho vydání bylo nepřiměřeným zásahem do soukromého nebo rodinného ţivota cizince. Na Evropskou sociální chartu se odvolává i primární právo EU, a to prostřednictvím článku 151 Smlouvy o fungování EU. Dále se oblasti zaměstnávání cizinců dotýká Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti, č. 108/2004 Sb. m. s. (dále jen Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti), dle jejíhoţ článku 17 jsou smluvní státy, pokud jde o právo vykonávat placené zaměstnání, povinny zacházet s těmito osobami ne méně příznivě, neţ jak je za stejných okolností zacházeno s cizinci obecně. Obdobně je upraveno právo na samostatnou výdělečnou činnost a právo vykonávat svobodná povolání. Neméně významnou je i Úmluva o právním postavení uprchlíků č. 208/1993 Sb. m. s., která azylantům a bezdomovcům, byť v omezené míře, zaručuje právo na svobodnou volbu povolání a právo přijmout zaměstnání za mzdu.12 ČR je rovněţ signatářem mnoha úmluv Mezinárodní organizace práce13, z nichţ nejdůleţitější pro účely této práce je Úmluva č. 181 o soukromých agenturách práce.14 12 13
článek 17 a 19 jejich seznam je dostupný např. na http://www.mpsv.cz/cs/1009
5
Dle mého názoru nelze v této kapitole opominout ani Mezinárodní pakt o občanských a politických právech č. 120/1967 Sb., byť tento souvisí se zaměstnáváním cizinců jen nepřímo. Dle jeho článku 13 můţe být cizinec, který se na území smluvního státu nachází právoplatně, vyhoštěn pouze na základě rozhodnutí, k němuţ se dospělo v souladu se zákonem, a má moţnost, kromě případů, kdy naléhavé důvody národní bezpečnosti vyţadují jiný postup, předloţit námitky proti svému vyhoštění a dát svůj případ přezkoumat příslušným orgánem nebo osobou nebo osobami příslušným orgánem zvláště označenými a být před nimi za tímto účelem zastoupen. Tento článek je zohledněn jak v rozhodování o správním vyhoštění, tak v rozhodování o uloţení trestu vyhoštění. V obou těchto případech je zavedena moţnost přezkumného řízení s výjimkou správního vyhoštění cizince, který se před zahájením řízení o ukončení pobytu zdrţoval na území ČR neoprávněně.15 Platný pobyt na území ČR je z logiky věci důleţitou podmínkou pro zaměstnávání cizinců, jejíţ nesplnění je sankcionováno nemoţností zaměstnávání cizince. Vyhoštění je tak citelným zásahem nejen do svobody pohybu cizince, ale i do práva na zaměstnání.
2.2. Právo EU a zaměstnávání cizinců na území ČR EU se výrazně odlišuje od všech ostatních mezinárodních organizací, a to zejména tím, ţe na ni členské státy delegovaly pravomoc vytvářet právní normy závazné nejen pro tyto státy, ale i pro vnitrostátní subjekty těchto států. EU si tak vytvořila vlastní svébytný právní systém, nazývaný právo EU (dříve komunitární právo), který jako celek nepatří ani do mezinárodního, ani do vnitrostátního práva členských států. Tento systém tvoří akty členských států (právo primární), akty orgánů EU (sekundární právo), mezinárodní smlouvy uzavírané mezi EU a nečlenskými státy a obecné zásady unijního práva formulované v judikatuře Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SD EU“). 16 Akty členských států jsou míněny mezinárodní smlouvy sjednané mezi členskými státy navzájem, tzv. zakládací (zřizovací) smlouvy, mezi něţ patří např. Smlouva o fungování EU (dále jen „SFEU“).17 Aktem orgánů EU je nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanovisko. Nařízení je závazné jak na úrovni EU, tak na úrovni všech jednotlivých členských státu, z čehoţ plyne, ţe přímo zavazuje jak členské státy, tak i jednotlivce (vnitrostátní subjekty 14
viz kapitola 9. Agenturní zaměstnávání § 171 písm. d) 16 TÝČ, V. Úvod do mezinárodního a evropského práva. 2. akt. vyd. Masarykova univerzita: 2010. s. 80. 17 Tamtéţ s. 81. 15
6
práva). Oproti tomu směrnice je závazná výhradně pro členské státy, jimţ je adresována, nikoli tedy pro jednotlivce. Navíc předepisuje pouze výsledek, jehoţ má být dosaţeno. Státy si tak mohou libovolně zvolit nástroje, pomocí kterých dosáhnou poţadovaného, coţ můţe vést a také v praxi vede ke vzniku různých diskrepancí mezi právními řády jednotlivých členských států i uvnitř těchto právních řádů. Rozhodnutí zavazuje pouze subjekty, jimţ je adresováno. Těmito subjekty mohou být nejen členské státy, ale i orgány EU a jiné subjekty. Doporučení a stanoviska nejsou právními akty a nejsou tedy právně závazná.18 Na úrovni primárního práva se zaměstnáváním cizinců, ovšem jen těch z členských států EU, Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EHP“) a ze Švýcarska, zabývá článek 45 SFEU, který zaručuje volný pohyb pracovníků19 v EU a zakazuje jakoukoli diskriminaci pracovníků členských států na základě jejich státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci či jiné pracovní podmínky.20 Volným pohybem pracovníků se zabývá i Charta Společenství základních sociálních práv pracovníků. Kromě výše uvedeného práva na volný pohyb pracovníků je v Chartě zakotveno právo na svobodnou volbu povolání, na spravedlivou odměnu, přiměřenou sociální ochranu a další práva. Ačkoli je Charta pouhou deklarací, odvolává se na ni primární právo EU při stanovení sociálních cílů EU21 i Soudní dvůr EU (dále jen „SD EU“).22 V rámci sekundárního práva je zaměstnávání cizinců upraveno v následujících právních předpisech: Nařízení Evropského parlamentu a Rady 492/2011/EU o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (dále jen „nařízení 492/2011“), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území jiných členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96 /EHS (dále jen „směrnice 2004/38“), Nařízení Evropského parlamentu a Rady 810/2009/ES, o kodexu Společenství o vízech (dále jen „Vízový kodex“),
18
Tamtéţ s. 82 - 84. Blíţe je pojem pracovník dle SFEU vysvětlen v oddíle 5.1.1. Zaměstnanec 20 K implementaci tohoto ustanovení viz oddíl 5.1.1. Zaměstnanec 21 prostřednictvím článku 151 SFEU 22 ŠTURMA, P. Vztah Evropské úmluvy o lidských právech a evropského práva.[online]. Česká advokátní komora2[cit. 2011-06-25]. Dostupné z: www.cak.cz/files/283/VztahEvropskeUmluvyaEvropskehoPrava.rtf 19
7
Směrnice
Evropského
parlamentu
a
Rady
2008/104/ES,
o
agenturním
zaměstnávání (dále jen směrnice 2008/104), Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES, o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (dále jen „směrnice 2009/52“).
2.3. Vnitrostátní právní úprava zaměstnávání cizinců na území ČR Základním kamenem vnitrostátní úpravy zaměstnávání cizinců na území ČR je Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, zejména její články 26 a 28, v nichţ je zaručeno právo kaţdého na svobodnou volbu povolání, právo na svobodné získávání prostředků pro své ţivotní potřeby prací a právo na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky. Klíčovým je článek 26 odst. 4, dle kterého můţe zákon stanovit odchylnou úpravu pro cizince. Mezi nejdůleţitější zákony upravující zaměstnávání cizinců patří: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOZ“), a také zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (cizinecký zákon, dále jen „CZ“). Mezi další prameny patří zejména: Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č.. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dočasné ochraně cizinců“),
8
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichţ státní příslušníci jsou oprávněni poţádat o vydání zelené karty (dále jen „vyhláška č. 461/2008 Sb.), Vyhláška Ministerstva vnitra č. 429/2010, stanovící výjimky z povinnosti cizince poţádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu (dále jen „vyhláška 429/2010 Sb.), a další.
9
3. Orgány státní správy na úseku zaměstnanosti Předmětem úpravy ZOZ je zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, která mimo jiné zahrnuje i usměrňování zaměstnávání pracovních sil ze zahraničí na území ČR. Státní politiku vytváří nejen stát, ale podílejí se na ní i další subjekty činné na trhu práce, jako např. zaměstnavatelé či odborové organizace.23 Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) a Úřad práce České republiky (dále jen „ÚP“)24.
3.1. Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a další25. ZOZ je pověřeno k usměrňování a kontrole státní správy a dodrţování zákonnosti při zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, v rámci čehoţ mimo jiné přijímá opatření k vytváření souladu mezi zdroji a potřebami pracovních sil v ČR, přijímá opatření k usměrňování pracovních sil ze zahraničí na území ČR, zajišťuje vedení centrální evidence cizinců, volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelených a modrých karet26 a agentur práce, spolupracuje s příslušnými orgány veřejné správa členských států EU v souvislosti s vysíláním zaměstnanců k výkonu práce na území jiného členského státu a zabezpečuje správu a poskytování prostředků na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti..27
3.2. Úřad práce České republiky Zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, byl zřízen ÚP, jenţ sídlí v Praze a jehoţ nadřízeným správním úřadem, který jej řídí, je MPSV.28 Dle § 4 tohoto zákona vykonává ÚP činnost zejména v oblasti zaměstnanosti,
23
§ 1 a 2 ZOZ § 2 odst. 3 ZOZ 25 § 9 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky 26 Obsah evidence viz kapitola 8.2.1. Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelené karty 27 § 6 ZOZ 28 § 1 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 24
10
v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a v oblasti státní sociální podpory. Jeho činnost je blíţe specifikována v ZOZ, který ji poměrně rozděluje mezi sloţky ÚP, a to Generální ředitelství ÚP a krajské pobočky ÚP a pobočku pro hlavní město Prahu (dále jen krajské pobočky ÚP). Místní příslušnost krajských poboček je aţ na výjimky dána místem, ve kterém je nebo má být dané zaměstnání vykonáno, místní působnost je omezena územním obvodem kraje, ve kterém daná pobočka sídlí.29 Generální ředitelství zejména zajišťuje MPSV podklady ke zpracování koncepcí a programů státní politiky zaměstnanosti a k řešení stěţejních otázek na trhu práce, soustavně sleduje a vyhodnocuje celkovou situaci na trhu práce, přijímá opatření směřující k odstranění všech forem diskriminace při zaměstnávání, spolupracuje s ostatními orgány státní správy, zejména s MPSV, společně se kterým pracuje na rozvíjení mezinárodní spolupráce v oblasti zaměstnanosti, vykonává kontrolní činnost, uděluje a odnímá povolení právnickým osobám ke zprostředkování zaměstnání a vede evidenci agentur práce.30 Krajské pobočky především zprostředkovávají za podmínek stanovených v ZOZ zaměstnání, spolupracují s agenturami práce, orgány státní správy, zaměstnavateli a dalšími subjekty při řešení situace na trhu práce31, zajišťují rovný přístup k zaměstnání bez ohledu na pohlaví, rasu apod. dané osoby, poskytují poradenskou a informační činnost, zajišťují evidenci cizinců, občanů EU a jejich rodinných příslušníků a rodinných příslušníků občanů ČR, drţitelů zelených a modrých karet jakoţ i cizinců, u nichţ se nevyţaduje povolení k zaměstnání. Mezi další činnosti krajských poboček patří i vydávání potvrzení občanovi EU, jeho rodinnému příslušníkovi a rodinnému příslušníkovi občana ČR pro účely udělení povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu, dobu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Dále také vykonávají kontrolní činnost.32
3.3. Další orgány Dalšími orgány činnými na úseku zaměstnanosti jsou Ministerstvo vnitra ČR (dále jen „MV“), neboť rozhoduje o vydání zelené a modré karty, a celní úřady, jelikoţ jsou oprávněny provádět kontrolní činnost dle ZOZ. 29
§ 2 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 30 § 8 ZOZ 31 § 14 ZOZ 32 § 8a ZOZ
11
4. Cizinec Tato práce je zaměřena na zaměstnávání cizinců. Cizincem se dle ustanovení § 2 odst. 2 CZ rozumí kaţdá fyzická osoba, která není občanem ČR, tedy občan EU33/EHP/Švýcarska a jeho rodinný příslušník, rodinný příslušník občana ČR, který není státním příslušníkem ČR (dále jen „rodinný příslušník občana ČR“), cizinci ze třetích zemí34 a osoby bez státní příslušnosti. S tímto pojmem obsahově koresponduje pojem zaměstnanec ze zahraničí, který pouţívá ZOZ. ZOZ ve svém ustanovení § 85 vymezuje cizince podstatně úţeji. Cizincem dle tohoto ustanovení není občan EU a jeho rodinný příslušník35 a rodinný příslušník občana ČR V souladu s ustanovením § 3 odst. 2 a 3 ZOZ je osobám, které se nepovaţují za cizince, zaručeno stejné právní postavení v právních vztazích upravených ZOZ jako má občan ČR, pokud ovšem není zákonem stanoveno jinak36 Nejvyšší správní soud dále judikoval rovnost postavení
rodinných
příslušníků
občana
ČR
a
rodinných
příslušníků
občanů
EU/EHP/Švýcarska, a to bez ohledu na to, zda mají rodinní příslušníci občana ČR na území ČR povolený přechodný či trvalý pobyt, zda jsou ţadateli o mezinárodní ochranu či jiné skutečnosti.37 Rodinným příslušníkem je dle ustanovení § 15a CZ: manţel/manţelka, rodič, jde-li o občana Evropské unie1b) mladšího 21 let, kterého vyţivuje a se kterým ţije ve společné domácnosti, dítě mladší 21 let nebo takové dítě manţela občana Evropské unie a nezaopatřený38 přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takový příbuzný manţela občana Evropské unie.39 33 33
Dle článku 20 SFEU je občanem Unie kaţdá osoba, která má státní příslušnost členského státu Unie. tj. cizinci, kteří nejsou občany ČR/EU/EHP/Švýcarska. Tento pojem je např. upraven v čl. 2 písm. a) směrnice č. 2009/52/ES 35 a tedy ani občan EHP/Švýcarska a jeho rodinný příslušník 36 Právní úprava vychází zejména z článků 45 a 48 SFEU, jiţ zrušeného nařízení Rady 1612/68/EHS, nařízení Rady 883/2004 a směrnice 2004/38. 37 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.7.2008, sp. zn. 4 Ads 40/2008. 38 Za nezaopatřenou osobu se dle odst. 2 tohoto ustanovení povaţuje občanem EU nebo jeho manţelem vyţivovaný cizinec, který se nejdéle do 26 let věku soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo se nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. 39 Toto ustanovení zohledňuje článek 10 zrušeného nařízení Rady 1612/68/EHS o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství, dle kterého se za rodinu pracovníka, který je státním příslušníkem jednoho členského státu, povaţovali bez ohledu na státní občanství tyto osoby: manţel nebo manţelka a jejich potomci mladší 21 let nebo na něm závislí, příbuzní ve vzestupné linii pracovníka a jeho manţela nebo manţelky, kteří jsou na něm závislí a jiní rodinní příslušníci, kteří jsou závislí na výše uvedeném pracovníkovi nebo s ním ţijí v zemi posledního pobytu ve společné domácnosti. 34
12
Toto ustanovení se dle § 15a odst. 4 CZ obdobně pouţijí i na cizince, který: hodnověrným způsobem doloţí, ţe je příbuzným občana EU neuvedeným výše, pokud
ve státě, jehoţ je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen trvalý či dlouhodobý pobyt, ţil s občanem EU ve společné domácnosti,
je občanem EU vyţivovaný, nebo
se o sebe z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáţe sám postarat bez osobní péče občana EU, anebo
má s občanem EU trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a ţije s ním ve společné domácnosti. CZ ve svém ustanovení § 180f pamatuje rovněţ na institut registrovaného partnerství dvou osob stejného pohlaví. Pokud je tedy v CZ uveden pojem „manţel", „manţelství" nebo „dítě manţela", rozumí se tím i partner, partnerství, dítě jednoho z partnerů nebo dítě svěřené do péče partnera. Za partnera se pro účely CZ povaţuje osoba, která prokáţe, ţe vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví.40
40
Uvedená právní úprava reflektuje článek 2 bod 2. písm. b) směrnice 2004/38/ES, který za rodinného příslušníka označuje téţ partnera, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, zachází-li právní řád hostitelského členského státu s registrovaným partnerstvím jako s manţelstvím, v souladu s podmínkami stanovenými souvisejícími právními předpisy hostitelského členského státu.
13
5. Zaměstnání Dle práva EU, přesněji podle článku 2 písm. c) směrnice č. 2009/52 se zaměstnáním či zaměstnáváním rozumí výkon činností zahrnujících jakoukoli formu práce upravenou vnitrostátními právními předpisy nebo zavedenou praxí pro zaměstnavatele nebo podle jeho pokynů či pod jeho dohledem. Dle ustanovení § 10 ZOZ ve spojení se ZP se zaměstnáním rozumí pracovněprávní vztah, tj. pracovní poměr a právní vztahy zaloţené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.41 Takto danou definici zaměstnání rozšiřuje ustanovení § 89 ZOZ o plnění úkolů vyplývajících z předmětu činností právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem druţstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu druţstva pro druţstvo. Cizinec můţe být po splnění určitých podmínek, uvedených v následujících kapitolách, účastníkem všech výše uvedených pracovněprávních vztahů.42 Dříve, neţ specifikuji tyto pracovněprávní vztahy, je zapotřebí blíţeji vymezit jejich subjekty, objekt a obsah.
5.1. Subjekty pracovněprávních vztahů Subjekty pracovněprávních vztahů jsou zaměstnanec a zaměstnavatel.
5.1.1. Zaměstnavatel Zaměstnavatel je definován v § 7 ZP a je jím právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Způsobilost mít práva a povinnosti jako zaměstnavatel vzniká fyzické osobě dle § 10 ZP jiţ dnem jejího narození, způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti jako zaměstnavatel vzniká dosaţením 18 let věku. Způsobilost právnické osoby být zaměstnavatelem se posuzuje podle ustanovení § 8 ZP, tedy aţ na výjimky vzniká dnem, ke kterému je zapsána do obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku. Právní úkony za ni činí ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákony.43 41
STEINICHOVÁ, L. et al. Zákon o zaměstnanosti. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. s. 23. 42 Stejnětak můţe být účastníkem individuálních odvozených a kolektivních pracovněprávních vztahů. 43 KOCOUREK, J.Zákoník práce 2011. Praha: Eurounion Praha, s.r.o., 2011. s. 33
14
V rámci zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí vystupují dva typy zaměstnavatelů – tuzemský a zahraniční. Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích nebo v obdobných vztazích. Zaměstnavatelem tedy můţe být nejen česká fyzická či právnická osoba, ale např. i organizační sloţka zahraničního zaměstnavatele nebo česká společnost se zahraniční majetkovou účastí. Za tuzemského zaměstnavatele se povaţuje i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnávání jinou fyzickou osobu. Kaţdý tuzemský zaměstnavatel musí být zapsán do obchodního nebo jiného zákonem stanoveného rejstříku. Výjimkou jsou zaměstnavatelé – občané EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinní příslušníci a také fyzické osoby, kterým bylo v členském státě EU přiznáno postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, a jejich rodinní příslušníci. Zahraničním zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která má své sídlo nebo bydliště v zahraničí a která své zaměstnance
vysílá
k výkonu
práce
do
ČR,
přičemţ
vyslaní
zaměstnanci
jsou
v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli.44 5.1.2. Zaměstnanec Způsobilost fyzické osoby mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti jako zaměstnanec a způsobilost vlastními právními úkony nabývat tato práva a brát na sebe povinnosti vzniká časově současně, a to dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let, pokud není stanoveno jinak. Nicméně zaměstnavatel nesmí sjednat s touto osobu jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato ukončí povinnou školní docházku.45 46 Způsobilosti k právním úkonům v pracovněprávních vztazích nabyde fyzická osoba na rozdíl od občanskoprávní úpravy jiţ v 00:01 hodin dne, který se svým číselným označením a měsícem shoduje s dnem, kdy se tato osoba narodila.47 Tato způsobilost zakládá i způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení a procesní způsobilost48 a její součástí je i odpovědnost za protiprávní důsledky.
44
LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem.5. aktualiz. vyd.Olomouc: Anag, 2009. s. 85. BOUŠKOVÁ, P. et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. 3. aktual. vyd. Olomouc: Anag, 2009. s. 11. 45 § 6 odst. 1 ZP 46 Zaměstnavatel sice nemůţe sjednat se zaměstnancem jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy zaměstnanec ukončí povinnou školní docházku, nicméně to nevylučuje moţnost uzavření pracovní smlouvy přede dnem ukončení povinné školní docházky. 47 KOCOUREK, J.Zákoník práce 2011. Praha: Eurounion Praha, s.r.o., 2011. s. 28 48 § 19 a 20 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
15
Zbavení či omezení zaměstnance k právním úkonům se řídí § 10 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.49 Sám ZP omezuje způsobilost zaměstnance k právním úkonům pouze v případech uzavření dohody o odpovědnosti dle § 252 ZP a uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů dle § 255 ZP, kdy tato můţe být sjednána nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let. Právo EU nepouţívá termín zaměstnanec, ale pracovník, tyto dva pojmy jsou však dle mého názoru obsahově totoţné. Primární právo EU tento pojem explicitně nedefinuje, proto je jeho obsah vykládán dle judikatury SD EU, z níţ plyne, ţe pracovníkem je kaţdá osoba, která za odměnu vykonává práci o určité ekonomické hodnotě50 podle pokynů druhého subjektu, včetně doktorandů, kteří pobírají stipendium, studentů, kteří se v návaznosti na svůj přerušený pracovní poměr dále vzdělávají, sportovců, kteří pobírají za své výkony odměnu, dočasně nezaměstnaných hledajících si práci a dalších.51. Dle rozhodnutí 75/63 ve věci Hoekstra (rozená Unger) ze dne 19.3.1964 je nutné vykládat obsah pojmu pracovník prizmatem komunitárního práva, nikoli dle práva jednotlivých členských států. Zároveň je však zapotřebí jej vykládat široce a velkoryse.52 Pracovníky nejsou zejména cizinci ze třetích zemí, osoby bez státní příslušnosti a uprchlíci.53 Na mezinárodní úrovni i na úrovni práva EU a vnitrostátního práva se uplatňuje zákaz diskriminace zaměstnanců na základě jejich státní příslušnosti. Co se týče mezinárodněprávní úpravy, je tento zákaz zakotven např. v části první bodu 19 Evropské sociální charty, který zavazuje signatářské státy Charty k zajištění ne méně příznivého zacházení s pracovníky zdrţujícími se oprávněně na území smluvního státu neţ s vlastními občany ve vybraných záleţitostech, např. odměňování za práci, podmínky zaměstnání atd. V právu EU vychází zákaz diskriminace z principu volného pohybu pracovníků, který zakazuje přímou a v zásadě i nepřímou diskriminaci na základě státního občanství. Diskriminováni nemohou být občané EU/EHP/Švýcarska ani jejich rodinní příslušníci.54 Konkrétně je zákaz diskriminace upraven v článku 45 odst. 2 SFEU, dle kterého volný pohyb
49
§ 6 odst. 2 ZP tedy nikoli nepodstatnou či podruţnou 51 rozhodnutí SD EU 66/85 ve věci Lawrie-Blum ze dne 3.7.1986, C-94/07 ve věci Raccanelli ze dne 17.7.2008, 39/86 ve věci Lair ze dne 21.6.1988, C-519/04 ve věci Meca-Medina ze dne 18.7.2006, C-415/93 ve věci Bosman ze dne 15.1.1995. 52 rozhodnutí SD EU 139/85 ve věci Kempf ze dne 3.6.1986 53 TICHÝ, L., ARNOLD, R., ZEMÁNEK, J., KRÁL, R., DUMBROVSKÝ, T. Evropské právo.4. vyd. Praha: C.H.Beck, 2011, s.452. 54 TICHÝ, L., ARNOLD, R., ZEMÁNEK, J., KRÁL, R., DUMBROVSKÝ, T. Evropské právo.4. vyd. Praha: C.H.Beck, 2011, s.460. 50
16
pracovníků zahrnuje odstranění jakékoli diskriminace mezi pracovníky členských států na základě jejich státní příslušnosti, pokud jde o zaměstnávání, odměnu za práci a jiné pracovní podmínky. Zákaz se však nevztahuje na zaměstnání ve veřejné správě. Zákaz diskriminace pracovníků je dále podrobně rozebrán v nařízení 492/2011, které nahradilo nařízení 1612/68/EHS, o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství. Toto nařízení zajišťuje rovnost v postavení na trhu práce i členům rodiny pracovníků a sezónním pracovníkům. Zákaz diskriminace tak postihuje veškeré národní předpisy, které mohou mít skutečný vztah k započetí a výkonu pracovní činnosti pracovníka, byť taková právní úprava má jen nepřímý vliv na tuto činnost pracovníka.55 Zákaz diskriminace se na základě směrnice č. 2009/52/ES vztahuje i na nelegální migranty. Vznikl-li tedy pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a nelegálním migrantem, je tento zaměstnavatel povinen jednat s tímto zaměstnancem stejně jako s občany ČR, zejména je povinen poskytovat mu odměnu za výkon práce, která nebude niţší neţ nejniţší úroveň zaručené mzdy a její výše bude respektovat zásadu rovného zacházení. Dále je povinen s nimi zacházet rovně v oblasti dalších pracovních podmínek, např. zajistit jejich bezpečnost a ochranu zdraví při práci atd. Směrnice se bohuţel vůbec nezabývá moţností legalizace pobytu migranta, který platně zaloţil pracovněprávní vztah bez povolení k zaměstnání, povolení k pobytu či zelené karty.56 Na vnitrostátní úrovni je zákaz diskriminace v zaměstnání zakotven jak v ZP, tak v ZOZ, byť ustanovení § 16 ZP směřuje dle mého názoru spíše k odstranění diskriminace na základě pohlaví. Nicméně je aplikovatelné i na cizince, neboť v odst. 1 ukládá zaměstnavatelům povinnost zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud se jedná o pracovní podmínky, odměňování za práci apod. Ustanovení § 4 odst. 2 ZOZ výslovně zakazuje přímou i nepřímou diskriminace účastníků právních vztahů dle ZOZ na základě státní příslušnosti (či jiných skutečností). S tím souvisí i ustanovení § 3 odst. 2 a 3 ZOZ, která zaručují občanovi EU a jeho rodinnému příslušníkovi a stejně tak i rodinnému příslušníkovi občana ČR stejné právní postavení, jaké má občan ČR. Ustanovení § 3 ZOZ tak rozdělilo cizince na dvě skupiny. První skupinu tvoří občané EU/EHP/Švýcarska a jejich rodinní příslušníci a rodinní příslušníci občana ČR, tu druhou někteří57 cizinci ze třetích zemí a osoby bez státní příslušnosti58, které budu nadále souhrnně označovat jako cizince. Zatímco členové první skupiny nejsou v zásadě nijak omezeni 55
tamtéţ. ŠTEFKA, M. Výkon závislé práce nelegálními migranty a s tím spojené právní důsledky. Časopis pro právní vědu a praxi. 2010, roč. 18, č. 2, s. 123 – 129. ISSN 1210 - 9126. 57 A to cizinci, kterým nebyl udělen trvalý pobyt, mezinárodní ochrana či dočasná ochrana. 58 Osobou bez státní příslušnosti se dle článku 1 Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti rozumí „osoba, kterou ţádný stát podle svých právních předpisů nepovaţuje za svého občana“. 56
17
v přístupu na český trh práce, cizinci se mohou legálními účastníky pracovněprávních vztahů stát aţ po získání povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, eventuelně zelené nebo modré karty.59
5.2. Objekt pracovněprávních vztahů Objektem individuálních pracovněprávních vztahů je výkon závislé práce. Závislá práce je vymezena v ustanoveních § 2 odst. 4 a 5 a § 3 ZP jako osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele v rámci pracovněprávního vztahu, prováděný podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a jeho odpovědnost. Za závislou práci jsou rovněţ povaţovány případy, kdy agentury práce dočasně přidělují svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli (uţivateli), a to na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváţe zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u uţivatele a zaměstnanec se zaváţe tuto práci konat podle pokynů uţivatele, a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uţivatelem.
5.3. Obsah pracovněprávních vztahů Obsah pracovněprávních vztahů je tvořen vzájemnými právy a povinnostmi subjektů, přičemţ povinnost jednoho subjektu odpovídá právu druhého subjektu. Hlavní povinností zaměstnance je osobně konat sjednanou práci dle pokynů zaměstnavatele a dodrţovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Základní povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci v souladu s pracovní smlouvou a platit mu za vykonanou práci mzdu.60 Výše uvedené povinnosti, která jsou vlastně zároveň i právy těchto subjektů, jsou základními právy a povinnostmi. Další práva a povinnosti účastníků pracovněprávních vztahů
59
KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html 60 § 38 odst. 1 ZP
18
jsou dána dle druhu vykonávané práce, odvětví, ve kterém je vykonávána, osobou, která ji vykonává61, a v neposlední řadě i interními předpisy zaměstnavatele.
5.4. Pracovněprávní vztahy Dominantní postavení mezi základními pracovněprávními vztahy má pracovní poměr, a to zejména díky četnosti jeho výskytu a objemu práce, která můţe být na jeho základě vykonávána.62 Ostatně jej upřednostňuje i ZP, kdyţ v ustanovení § 73 apeluje na zaměstnavatele, aby zajišťoval plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou určeny k výkonu prací menšího rozsahu, eventuelně k pokrytí krátkodobé potřeby pracovní síly na straně zaměstnavatele.63 Výhodou dohod je moţnost flexibilního vyuţití pracovní síly, na druhou stranu zákon jejich účastníkům poskytuje niţší míru ochrany, zejména co se skončení pracovního poměru týče.64 Dle § 89 ZOZ můţe být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnán jen tehdy, má-li platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu na území ČR, nebo je-li drţitelem zelené nebo modré karty. Tyto podmínky musí být splněny před vznikem pracovněprávního vztahu, v němţ bude závislá práce vykonávána, tzn. jak pracovního poměru, tak i pracovněprávního vztahu zaloţeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr65.
5.4.1. Pracovní poměr Pracovní poměr se aţ na výjimky dané zákonem zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně a musí v ní být sjednán druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo
61
např. mladiství BĚLINA, M et al. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. s. 160. 63 KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html 64 ŠTEFKA, M. Výkon závislé práce nelegálními migranty a s tím spojené právní důsledky. Časopis pro právní vědu a praxi. 2010, roč. 18, č. 2, s. 123 – 129. ISSN 1210 - 9126. 65 KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html 62
19
místa výkonu práce, ve kterých má být tato práce vykonávána, a den nástupu do práce.66 Pracovní poměr pak vzniká dnem, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Pracovní poměr můţe být dle ustanovení § 48 ZP skončen dohodou, výpovědí, okamţitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím sjednané doby, smrtí zaměstnance nebo smrtí zaměstnavatele, který zemřel nebo zanikl bez právního nástupce67. Pracovní poměr občanů EU/EHP/Švýcarska a cizinců můţe být dále ukončen: dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území ČR podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu, dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající jim trest vyhoštění z území ČR, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání dle ZOZ, zelená nebo modrá karta. Tyto důvody se však uplatní pouze v případě, ţe pracovní poměr cizince neskončil jiţ dříve na základě jiné pracovněprávní skutečnosti. V případě, ţe MV vydá rozhodnutí o zrušení dlouhodobého či trvalého pobytu, stanoví v tomto rozhodnutí i lhůtu, ve které je dotyčný cizinec povinen vycestovat z území ČR. Posledním dnem této lhůty končí i jeho pracovní poměr.68 Pokud je cizinci v trestním řízení uloţen trest vyhoštění z území ČR, končí pracovní poměr cizince dnem, kdy nabyl tento rozsudek právní moci.69 V situaci, kdy uplynula doba, na kterou bylo cizinci uděleno povolení k zaměstnání, zelená nebo modrá karta70, končí pracovní poměr posledním dnem lhůty, na kterou bylo povolení vydáno. Obdobná situace nastane tehdy, je-li zaměstnanci odňato povolení k zaměstnání v ČR krajskou pobočkou ÚP. 71 Dalším moţným způsobem ukončení pracovního poměru je odstoupení od pracovní smlouvy, které má účinky ex nunc. K tomuto můţe dojít pouze tehdy, jestliţe to zákon stanoví nebo pokud se tak účastníci dohodli. ZP umoţňuje zaměstnavateli odstoupit od pracovní smlouvy tehdy, pokud zaměstnanec nenastoupil ve sjednaný den do práce, aniţ by mu v tom bránila překáţka v práci, nebo pokud do týdne zaměstnavatele o této překáţce neuvědomil72. Zaměstnavatel můţe od smlouvy odstoupit i z jiných důvodů, pokud byly tyto 66
§ 33 a 34 ZP BĚLINA, M et al. Zákoník práce - komentář. 2.vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. s. 187. 68 tamtéţ s. 189. 69 tamtéţ 70 Dle § 100 ZOZ tak zaniká platnost povolení k zaměstnání vydaného krajskou pobočkou ÚP. 71 BĚLINA, M et al. Zákoník práce - komentář. 2.vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. s. 189. 72 § 36 odst. 2 ZP 67
20
sjednány ve smlouvě. Zaměstnanec od pracovní smlouvy odstoupit nemůţe, pokud nebyla tato moţnost ve smlouvě sjednána. Důvody odstoupení dohodnuté účastníky nesmí nepřípustnou měrou narušit princip právní jistoty účastníků pracovního poměru, jinak jsou neplatné. V případě odstoupení končí pracovní poměr dnem, kdy k odstoupení došlo, tedy dnem, kdy bylo toto odstoupení doručeno druhému účastníkovi pracovního poměru.73 Právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru můţe mít právní účinky pouze tehdy, pokud byl učiněn účastníkem daného pracovního poměru, tedy jen zaměstnavatelem nebo zaměstnancem.74 Pracovní poměr můţe být rozvázán více úkony, ať uţ souběţnými nebo po sobě jdoucími. Jednotlivé právní úkony se posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky.75
5.4.2. Dohoda o pracovní činnosti Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Maximální moţný rozsah práce konaný na jejím základě nesmí v průměru přesáhnout polovinu stanovené týdenní pracovní doby.76 Svým charakterem se ve srovnání s dohodou o provedení práce více blíţí pracovnímu poměru, neboť se zpravidla jedná o opakující se výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele.77 Pro výkon práce konaný v rámci dohody o pracovní činnosti platí aţ na výjimky stejná pravidla daná ZP jako pro výkon práce v pracovním poměru. Způsob zrušení dohody o pracovní činnosti si mohou účastníci smluvit v dohodě. Pokud tak neučiní, můţou se dohodnout na ukončení dohody k určitému dni. Pokud toto není moţné, můţe být dohoda jednostranně zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo i bez jeho uvedení, musí však být dodrţena 15denní výpovědní lhůta, která počíná běţet dnem, kdy byla výpověď doručena druhému účastníkovi. Okamţité zrušení dohody je moţné pouze z důvodů, na základě kterých lze okamţitě zrušit i pracovní poměr, tj. z důvodů uvedených v § 55 a 56 ZP. Dále můţe dohoda skončit uplynutím doby, na kterou byla sjednána, nebo provedením sjednaných prací nebo odstoupením od ní.78
73
BĚLINA, M et al. Zákoník práce - komentář. 2.vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. s. 188. tamtéţ 75 Rozsudek NS ze dne 11.9.1997, sp. zn. 2 Cdon 195/97 (SJ31/1998) 76 Tedy můţe činit více i méně nţ 150 hodin v kalendářním roce. 77 KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html 78 tamtéţ 74
21
Vzhledem k tomu, ţe na ukončení dohody o pracovní činnosti se dle ustanovení § 77 odst. 2 ZP nevztahuje ustanovení o skončení pracovního poměru, je zapotřebí pamatovat na to, ţe uplynutím doby, na kterou bylo povolení k zaměstnání vydáno nebo např. zrušením tohoto povolení nebo zelené karty nebo vyhoštěním cizince, tento pracovněprávní vztah na rozdíl od pracovního poměru nekončí. Zůstává tak na účastnících pracovněprávního vztahu, aby v takových případech zrušili dohodu o pracovní činnosti, a to nejpozději ke dni, kdy uplyne doba, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání. Pokud se nedohodnou na zrušení dohody o pracovní činnosti, bude zřejmě na zaměstnavateli, aby nejpozději 15 dnů před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání, doručil zaměstnanci výpověď dohody o pracovní činnosti.79
5.4.3. Dohoda o provedení práce Rozsah práce, na který je dohoda o provedení práce sjednána, nesmí být větší neţ 150 hodin v kalendářním roce80, přičemţ se do něj započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v tomtéţ kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Tato dohoda nemusí být uzavřena písemně. Dohoda není zpojistněna, tedy výkon práce na základě tohoto pracovního úkonu není podroben povinnosti odvádět pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, pojistné na sociální zabezpečení ani na státní politiku zaměstnanosti. Nezakládá tak účast zaměstnance na zdravotním, nemocenském či důchodovém pojištění, coţ mu můţe přivodit aţ existenční problémy v případě nemoci, úrazu či ztráty zaměstnání. S ohledem na tuto skutečnost a na malý moţný rozsah výkonu práce nelze povaţovat příjmy z této dohody plynoucí za hlavní zdroj cizincovy obţivy na území ČR.81 Pracovněprávní vztah zaloţený dohodou o provedení práce končí tehdy, jestliţe pracovník splnil pracovní úkol, který byl dohodou sjednán. V případě, ţe pracovní úkol nebyl ve sjednané době splněn, můţe zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec můţe od dohody odstoupit, jestliţe mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky pro 79
KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html 80 Viz novela ZP. 81 KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html
mimo Brno: z: mimo Brno: z:
22
plnění úkolu. Další důvody odstoupení od dohody jsou totoţné jako v případě odstoupení od pracovní smlouvy. Pracovněprávní vztah zaloţený dohodou můţe být také ukončen dohodou účastníků tohoto vztahu.82 Stejně jako na dohodu o pracovní činnosti i na dohodu o provedení práce se aţ na výjimky vztahují ustanovení upravující pracovní poměr. Mezi tyto výjimky patří skončení pracovního poměru, tedy je opět zcela v reţii účastníků dohody, aby si domluvili způsob ukončení pracovněprávního vztahu pro případ, kdy např. cizinec bude vyhoštěn.
82
Zpráva NS ČSR ze dne 17.6.1980, sp. zn. Cpj 160/79 (R 27/1980, s.189-192)
23
6. Pobyt cizích státních příslušníků na území České republiky Základním právním pramenem upravujícím podmínky vstupu a pobytu cizích státních příslušníků, tedy cizinců i občanů EU/EHP/Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, na území ČR a vycestování z něj je CZ. Tento zákon se však nevztahuje na fyzické osoby, jejichţ pobyt je upraven zvláštními právními předpisy, tedy na ţadatele o udělení mezinárodní ochrany a osoby, jimţ byla tato přiznána, ţadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a osoby, jimţ byla poskytnuta, a dále na osoby pobývající na území ČR na základě zákona č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR ve znění pozdějších předpisů.83 Z důvodu rozsahu a zaměření práce budu v následujících kapitolách pouze popisovat, komu je moţno daný pobyt udělit. Náleţitostmi ţádostí, podmínkami zrušení apod. se zde nebudu zabývat.
6.1. Pobyt občanů EU/EHP/Švýcarska a jejich rodinný příslušníků S ohledem na princip volného pohybu osob a pracovní síly mohou občané EU/EHP/Švýcarska (dále jen „občané EU“) pobývat na území ČR po neomezenou dobu bez víza či jiného povolení pouze na základě svého cestovního dokladu či průkazu totoţnosti.
6.1.1. Přechodný pobyt Občané EU a jejich rodinní příslušníci jsou dle § 93 odst. 2 CZ povinni v případě, ţe hodlají na území ČR pobývat po dobu delší neţ 30 dnů, ohlásit inspektorátu cizinecké policie příslušného dle místa předpokládaného pobytu místo předpokládaného pobytu na území ČR, a to do 30 dnů ode dne vstupu na území. Toto nemusí učinit, pokud se jiţ přihlásili u ubytovatele. Ubytovatelem se rozumí kaţdý, kdo na základě smlouvy o ubytování, nájemní smlouvy, podnájemní smlouvy nebo smlouvy s obdobným obsahem poskytuje ubytování za úhradu nebo ubytovává více neţ 5 cizinců. Výjimkou jsou případy, kdy tito cizinci jsou osobami blízkými ubytovatele.84 Ubytovatelem je i ta osoba, která sice nevybírá úhradu za
83 84
§ 2 CZ § 99 CZ
24
ubytování od cizince, ale které platí za ubytování jiní ubytovaní.85 Ubytovatel je povinen oznámit ubytování občana EU a jeho rodinného příslušníka do 3 pracovních dnů po jejich ubytování.86 V případě, ţe občan EU/EHP/Švýcarska má v úmyslu pobývat na území ČR déle neţ tři měsíce, je oprávněn (nikoli povinen) poţádat MV o potvrzení o přechodném pobytu na území, a to z jakýchkoliv důvodů. Tímto důvodem můţe být např. registrace automobilu v ČR, za účelem vydání povolení k přechodnému pobytu jeho rodinnému účastníkovi a jiné.87 Vydání tohoto potvrzení však není podmínkou pro jeho pobyt na území České republiky, a to ani v případě výkonu např. zaměstnání, podnikání, studia či jiné činnosti.88 Rodinný příslušník občanů EU/EHP/Švýcarska, pokud sám není občanem těchto států a hodlá na území ČR přechodně pobývat po dobu delší neţ 3 měsíce společně s tímto občanem, je povinen poţádat MV o povolení k přechodnému pobytu, a to ve lhůtě 3 měsíců ode dne vstupu na území.
6.1.2. Trvalý pobyt Občanovi EU/EHP/Švýcarska vydá MV v souladu s ustanovením § 87g CZ povolení k trvalému pobytu: po 5 letech jeho nepřetrţitého přechodného pobytu na území, jestliţe v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosaţením důchodového věku a o tento důchod přiznávaný před dosaţením důchodového věku poţádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním ţádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetrţitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let,
85
Povinnosti cizinců během pobytu v ČR [online]. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva [cit. 2011-0619]. Dostupné z: http://cizinci.poradna-prava.cz/obcane-eu/povinnosti-cizincu-pobyt-cr.html. 86 § 102 CZ 87 Víza a povolení k zaměstnání pro investory [online]. Czechinvest – Agentura pro podporu podnikání a investic [cit. 2011-06-19]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/visas-cj-2010-1050-cz.pdf. 88 Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky [online]. Portál veřejné správy České republiky [cit. 2011-06-19]. Dostupné z: http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708?POSTUP_ID=666&PRVEK_ID=1018.
25
jestliţe skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost z důvodu vzniku invalidity třetího stupně a pobývá na území nepřetrţitě po dobu nejméně 2 let,89 jestliţe je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se kaţdý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetrţitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let, nebo jde-li
o občana EU mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy
rozhodnutím příslušného orgánu, jestliţe občan EU o vydání tohoto povolení ţádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, nebo pokud je jeho pobyt na území v zájmu ČR. Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti na území jiného členského státu EU povaţuje za dobu činnosti vykonávané na území, ovšem pouze tehdy, pokud byl ţadatel zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se kaţdý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území. Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti se nevztahuje na občana EU, který je manţelem státního občana České republiky nebo jehoţ manţel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství. Podmínka nepřetrţitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana EU na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně. V případě, ţe tuto dobu přesáhne, je podmínka nepřetrţitého pobytu dodrţena také v případech stanovených ustanovením § 87g odst. 7 CZ. Rodinnému příslušníkovo občana EU/EHP/Švýcarska vydá MV povolení k trvalému pobytu: po 5 letech jeho nepřetrţitého přechodného pobytu na území, po 2 letech jeho nepřetrţitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok
rodinným
příslušníkem
státního
občana
ČR, který je na území
89
podmínka doby nepřetrţitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
26
přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným
příslušníkem občana jiného
členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, jestliţe je pozůstalou osobou po státním občanu ČR, který byl na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jestliţe je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu EU, který na území pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a
ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu EU na území ČR nepřetrţitě po dobu nejméně 2 let,
k úmrtí občana jiného členského státu EU došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
pozbyl státní občanství ČR v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu EU nebo nabytím jeho státního občanství,
pokud je jeho pobyt na území v zájmu ČR, z humanitárních důvodů, zejména z důvodu péče o občana EU, který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáţe sám o sebe postarat, nebo ţádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana ČR, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu EU, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem ţádosti jejich společné souţití. Podmínka
nepřetrţitosti
pobytu
je
upravena
obdobně
jako
u
občanů
EU/EHP/Švýcarska. Ţádost o vydání potvrzení o přechodném pobytu ani ţádost o udělení trvalého pobytu nepodléhají správnímu poplatku.90
6.2. Pobyt cizinců a osob bez státní příslušnosti Cizinec můţe na území ČR pobývat formou přechodného, dlouhodobého a trvalého pobytu.
90
Výše správních poplatků stejně jako osvobození od správních poplatků je upraveno v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
27
6.2.1. Přechodný pobyt Cizinec můţe na území ČR přechodně pobývat bez víza, na základě krátkodobého víza uděleného v souladu s Vízovým kodexem, na základě dlouhodobého víza91, povolení k dlouhodobému nebo přechodnému pobytu nebo na základě výjezdního příkazu.92 Na území ČR můţe cizinec pobývat bez víza: stanoví-li
tak
Nařízení Rady 539/2001/ES, kterým se stanoví seznam třetích
zemí, jejichţ státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakoţ i seznam třetích zemí, jejichţ státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, pokud není mezinárodní smlouvou nebo vládním nařízením stanoveno jinak, je-li tento ve výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody nebo je-li umístěn v policejní cele nebo v zařízení pro zajištění cizinců, je-li tento mladší 15 let po dobu hospitalizace, pokud přicestoval s jiným cizincem, v jehoţ cestovním dokladu je zapsán, a tento cizinec vycestoval z území, je-li jako nezletilé dítě na základě předběţného opatření příslušného orgánu umístěn do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc anebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběţného opatřen příslušného
orgánu
nebo
rozhodnutí příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí svěřen do péče fyzické osoby, je-li drţitelem dokladu o povolení dlouhodobého nebo trvalého pobytu na území jiného smluvního státu a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, ţákem, který není státním příslušníkem členského státu EU, ale který má bydliště v jiném členském státě EU a cestuje na školní výlet v rámci EU jako člen skupiny ţáků, doprovázené učitelem, je-li rodinným příslušníkem občana EU a sám není občanem EU, je-li drţitelem dokladu o povolení přechodného nebo trvalého pobytu na území jiného členského státu EU a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo je-li drţitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce, nebo 91 92
Vízum nad 90 dnů. Přechodný pobyt je upraven v hlavě III CZ.
28
je-li
rodinným příslušníkem občana Evropské unie, jehoţ krátkodobé vízum
pozbylo platnost, pokud na území pobývá s občanem EU a doba pobytu na území nepřekročí 3 měsíce. Dne 5. 4. 2010 nabyl účinnosti Vízový kodex, kterým byl harmonizován postup pro vydávání krátkodobých schengenských víz ve státech tvořících schengenský prostor93. Dnem účinnosti vízového kodexu pozbyla platnosti ustanovení CZ, která upravovala problematiku krátkodobých víz a víz „typu D+C“. Podmínky udělování krátkodobého víza, důvody jeho neudělení, stejně jako podmínky prodlouţení doby pobytu na krátkodobé vízum a důvody zrušení jeho platnosti jsou tedy nově stanoveny přímo tímto kodexem. Ten rozlišuje 2 typy víz, a to: letištní průjezdní vízum pro průjezd přes mezinárodní tranzitní prostory na letištích členských států krátkodobé vízum k pobytu do 90 dnů pro průjezd přes území členských států a pro pobyt na tomto území, jehoţ délka nepřesáhne 3 měsíce během jakéhokoli šestiměsíčního období ode dne vstupu na území dotyčných členských států.94 O udělení schengenských víz rozhodují zastupitelské úřady, jejich místní příslušnost je dána Vízovým kodexem. Velmi pozitivně hodnotím zavedení jednotné podoby formulářů ţádosti o vízum, které navíc musí být ţadatelům snadno a zdarma k dispozici, a také zavedení jakéhosi standardu chování konzulárních pracovníků, jeţ musí být vůči ţadateli zdvořilé a prosté diskriminace.95 Vízový poplatek činí 60 €, pro děti starší 6 let a mladší 12 let 35 €. Od poplatku jsou osvobozeny osoby uvedené v článku 16. EU uzavřela s několika nečlenskými státy dohody o usnadnění vízového reţimu.96 Obsahem těchto dohod je obvykle stanovení niţšího vízového poplatku a zjednodušení podmínek pro vydání víz. Vízum k pobytu nad 90 dnů je upraveno v ustanoveních § 30 a násl. CZ. Uděluje jej MV, a to cizinci, který má v úmyslu pobývat na území ČR déle neţ 3 měsíce. Dále je toto vízum udělováno cizincům za účelem převzetí povolení k trvalému pobytu, zelené nebo 93
Schengenský prostor je k 18.6.2011 tvořen těmito státy: Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. 94 článek 2 odst. 2 vízového kodexu 95 článek 11 a 39 vízového kodexu 96 Seznam států a dohod zde: http://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/dohody_o_usnadneni_vizoveho_rezimu/index.html
29
modré karty, převzetí povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, společného souţití rodiny a dalších. Doba platnosti se liší podle účelu uděleného víza.97 Zvláštním typem víz nad 90 dnů jsou víza za účelem strpění pobytu na území pro cizince, jejichţ pobyt je na území ČR trpěn z důvodů uvedených v ustanovení § 33 CZ98, diplomatická víza a zvláštní víza pro cizince poţívající příslušných výsad a imunit. Ţádost o vízum se podává na příslušném99 zastupitelském úřadu ČR. Výjimky z místní příslušnosti zastupitelských úřadů jsou stanoveny ve vyhlášce č. 429/2010 Sb. Na území můţe ţádost podat ţadatel o vízum za účelem strpění pobytu na území a cizinec, který je drţitelem povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu na území jiného členského státu Evropské unie, pokud plnění účelu tohoto pobytu vyţaduje pobyt cizince na území delší neţ 3 měsíce. Ţádost podléhá správnímu poplatku ve výši aţ 2.500,- Kč. Od poplatku jsou osvobozeni cizinci mladší 6 let. Výjezdní příkaz Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů a k vycestování z území. Tato doba však nesmí být delší neţ 60 dnů. Výjezdní příkaz je cizinci zpravidla vydán po uplynutí platnosti víza či povolení k pobytu.
6.2.2. Dlouhodobý pobyt O povolení k dlouhodobému pobytu je oprávněn poţádat cizinec, který jiţ na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů a hodlá na území přechodně pobývat po dobu delší neţ 6 měsíců, přičemţ účel jeho pobytu zůstává stejný. Povolení k dlouhodobému pobytu jsou dále udělována za účelem strpění pobytu, společného souţití rodiny, pobytu rezidenta jiného členského státu EU, studia, ochrany na území, vědeckého výzkumu. Toto povolení můţe být uděleno také členovi personálu zastupitelského úřadu nebo mezinárodní organizace nebo jeho rodinnému příslušníkovi. Zvláštními případy jsou povolení za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech (zelená karta) a modrá karta.100
97
§ 30 CZ tímto důvodem můţe být např. to, ţe cizinec je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná nebo protoţe mu ve vycestování brání překáţka na jeho vůli nezávislá. 99 Místně příslušným zastupitelským úřadem je úřad ve státě, jehoţ je cizinec občanem, popřípadě jenţ vydal cestovní doklad, jehoţ je cizinec drţitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt 100 Tyto instituty jsou blíţe rozebrány v kapitolách s odpovídajícím názvem. 98
30
Ţádost o vydání povolení podléhá správnímu poplatku aţ ve výši 1.000,- Kč. Vydání průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu je zpoplatněno částkou 2.500,- Kč (děti mladší 15 let 1.000,- Kč).
6.2.3. Trvalý pobyt Povolení k trvalému pobytu se: bez podmínky předchozího nepřetrţitého pobytu na území vydá cizinci,
který o něj ţádá z humanitárních či z jiných důvodů hodných zvláštního zřetele,
jehoţ pobyt na území ČR je v zájmu ČR,
který o něj poţádal jako nezletilé či zletilé nezaopatřené dítě cizince, jenţ na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem ţádosti společné souţití těchto cizinců.
po 4 letech nepřetrţitého pobytu vydá cizinci, který na území pobývá v rámci přechodného pobytu po ukončení posledního řízení o udělení mezinárodní ochrany, které probíhalo nejméně poslední 2 roky, po 5 letech nepřetrţitého pobytu na území ČR na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydá cizinci bez dalších podmínek, po 5 letech nepřetrţitého pobytu na území členských států EU vydá drţiteli modré karty, pokud tento pobývá na území ČR jako drţitel modré karty po dobu alespoň 2 let.
31
7. Zaměstnávání občanů EU, jejich rodinných příslušníků a jim na roveň postavených cizinců Jak jiţ bylo několikrát zmíněno výše, občané EU a jejich rodinní příslušníci a rodinní příslušníci občana ČR nepotřebují k výkonu zaměstnání ţádné povolení. Ze zaměstnávání těchto osob tak vyplývají povinnosti pouze jejich zaměstnavatelům. Tyto povinnosti lze rozdělit na oznamovací a evidenční. Oznamovací povinnost je dána ustanovením § 87 odst. 1 ZOZ a spočívá v povinnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP o tom, ţe k zaměstnavateli nastoupila do zaměstnání některá z výše uvedených osob. Tuto povinnost musí splnit nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Stejnou povinnost mají i zaměstnavatelé, k nimţ byly tyto osoby vyslány zahraničním zaměstnavatelem. Oznamovací povinnost má spíše jen statistický význam – slouţí k vyhodnocování počtu cizinců, u nichţ není vyţadováno povolení k zaměstnání nebo zelená karta, kteří aktivně působí na trhu práce ČR, tak pro EU a vyhodnocování pohybu občanů EU v rámci jejího trhu práce.101 Evidenční povinnost zaměstnavatelů vyplývá z ustanovení § 102 odst. 2 ZOZ, které stanovuje, ţe zaměstnavatel je povinen vést evidenci výše jmenovaných osob (a stejně tak i evidenci cizinců ze třetích zemí), které zaměstnává nebo které jsou k němu vyslány k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Evidence obsahuje identifikační údaje cizince, adresu v zemi jeho trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název úřadu, který ho vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosaţené vzdělání, vzdělání poţadované pro výkon povolání, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. V případě, ţe občan EU nebo jeho rodinný příslušník nebo rodinný příslušník občana ČR ztratí v ČR zaměstnání, je oprávněn přihlásit se na krajské pobočce ÚP, v jejímţ obvodu má bydliště, jako uchazeč o zaměstnání. Nárok na podporu v nezaměstnanosti mu vznikne za stejných podmínek, za kterých vznikne i občanovi ČR.102
101
STÁDNÍK, J. Oznamovací a evidenční povinnost zaměstnavatelů zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí. Práce a mzda. 2010, č. 11, s.52. 102 Nárok vznikne, pokud ţadatel vykonával alespoň 12 měsíců v rozhodném období zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, která zakládá povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemţ rozhodným obdobím se pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti rozumí poslední 3 roky před zařazením uchazeče o zaměstnání do evidence uchazečů o zaměstnání., a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není ţadatel poţivatelem starobního nebo plného
32
Obdobné postavení jako občané EU a jejich rodinní příslušníci má v souladu s ustanovením § 98 písm. a) ZOZ např. i cizinec: s povoleným trvalým pobytem, kterému byl udělen azyl, nebo doplňková ochrana, nebo dočasná ochrana,103 jehoţ výkon práce na území ČR nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce, a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, ţáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce nebo osobu, která v ČR zajišťuje dodávky zboţí nebo sluţeb nebo toto zboţí dodává nebo provádí montáţ na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce, o němţ to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, jíţ je ČR vázána, který je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a ţivelních pohrom, a v případech humanitární pomoci, akreditovaný v oblasti sdělovacích prostředků, který je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona, který se na území ČR soustavně připravuje na budoucí povolání, který na území ČR pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny, jde-li o společné souţití rodiny s cizincem s povoleným trvalým pobytem nebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana, který vykonává v ČR soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu, který získal střední nebo vyšší odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách, nebo
invalidního důchodu. Stejně jako občan ČR i tito občané mohou vyuţít práva sčítání dob pojištění ze všech členských zemí, kde dříve pracovali. 103 Dle § 32 zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, se cizinec poţívající dočasné právní ochrany povaţuje pro účely zaměstnání za cizince s uděleným trvalým pobytem.
33
8. Zaměstnávání cizinců Snahou kaţdého státu je zajištění maximálního moţného uplatnění vlastních občanů na trhu práce. Za tímto účelem klade přijíţdějícím cizincům – potencionálním zaměstnancům různé podmínky a administrativní překáţky. Jedna z nich byla zmíněna uţ výše, a to platné povolení k pobytu, bez něhoţ nemůţe být uzavřen ţádný pracovněprávní vztah. Druhou hlavní podmínkou je platné povolení k zaměstnání, popřípadě zelená nebo modrá karta.
8.1. Povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání je vyţadováno po všech cizincích, kteří nejsou uvedeni v ustanovení § 98 ZOZ, včetně sezónních zaměstnanců zaměstnávaných činnostmi závislými na střídání ročních období, avšak nejdéle na dobu 6 měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními na území ČR uplyne doba nejméně 6 měsíců.104
8.1.1. Žádost o vydání povolení O povolení k zaměstnání ţádá cizinec písemně místně příslušnou krajskou pobočku ÚP zpravidla před svým příchodem na území ČR, a to sám nebo prostřednictvím zaměstnavatele, u kterého má být zaměstnán nebo ke kterému bude vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce.105 Z dikce tohoto ustanovení jasně plyne, ţe potenciální zaměstnavatel je z hlediska zákona o zaměstnanosti oprávněn podat ţádost o vydání povolení k zaměstnání za cizince, kterého chce zaměstnat. Nelze tedy akceptovat poţadavky některých krajských poboček ÚP, aby zaměstnavatel při podání ţádosti o povolení k zaměstnání disponoval plnou mocí vystavenou cizincem.106 Řízení o ţádosti je vedeno dle správního řádu. Ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 správního řádu je zahájeno dnem, kdy ţádost došla věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Řízení o ţádosti o vydání povolení k zaměstnání tak je zahájeno aţ dnem, kdy úřad práce dostal ţádost do své dispozice, nikoli dnem, kdy byla ţádost např. podána u provozovatele poštovních sluţeb.107 Povolení k zaměstnání můţe vydat ÚP pouze za podmínek stanovených v ustanovení § 92 odst. 1 ZOZ, tedy pokud se jedná o ohlášené volné
104
§ 96 Z0Z § 90 ZOZ 106 STÁDNÍK, J. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s.39. 107 tamtéţ 105
34
pracovní místo108, které nelze s ohledem na poţadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak, a pokud zaměstnavatel s ÚP předem projednal záměr zaměstnávat cizince.109 Při vydávání povolení k zaměstnání úřad práce přihlíţí k situaci na trhu práce, zejména se zabývá tím, zda by ohlášené volné pracovní místo nemohlo být obsazeno uchazečem o zaměstnání vedeným v evidenci110, včetně občana EU.111 Taktéţ se zabývá mírou nezaměstnanosti a konkrétními potřebami regionu, v němţ má být práce cizincem vykonávána. Splnění podmínek uvedených v ustanovení § 92 odst. 1 ZOZ se nevyţaduje při vydání povolení k zaměstnání cizinci: který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáţ), avšak na dobu nejdéle jednoho roku. Toto období můţe být prodlouţeno, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v ČR, do 26 let věku zaměstnávaného příleţitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládeţ, jichţ se ČR účastní, který je duchovním církve registrované v ČR nebo náboţenské společnosti registrované v ČR, o němţ to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jíţ je ČR vázána, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu, který je ţadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání ţádosti o udělení azylu. Náleţitosti ţádosti a přílohy, které je nutno doloţit, jsou stanoveny v ustanovení § 91 ZOZ a jsou jimi: 108
Volným pracovním místem se dle ustanovení § 35 ZOZ rozumí nově vytvořené nebo uvolněné pracovní místo, které zaměstnavatel hodlá obsadit zaměstnancem nebo dočasně přiděleným zaměstnancem agentury práce. 109 Předchozí projednání se nevyţaduje v případech, kdy chce zaměstnavatel dané volné pracovní místo obsadit cizincem, kterému je vydáno povolení k zaměstnání dle § 97 ZOZ, u kterého se povolení k zaměstnání nevyţaduje, který ţádá o prodlouţení povolení k zaměstnání a který je drţitelem zelené nebo modré karty. 110 § 92 odst. 1 ZOZ 111 STEINICHOVÁ, L. et al. Zákon o zaměstnanosti. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. s. 147.
35
identifikační údaje cizince, adresa v zemi jeho trvalého pobytu a adresa pro doručování zásilek v ČR, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, identifikační údaje budoucího zaměstnavatele, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykováváno, a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Poţadovanými přílohami jsou: vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince zaměstná, doklady osvědčující odbornou způsobilost pro výkon poţadovaného zaměstnání a další doklady, jestliţe to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliţe to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jíţ je ČR vázána. Přílohy musí být předloţeny v originálním znění, případně v úředně ověřené kopii, a v úředně ověřeném překladu do českého jazyka Pokud by ţádost neobsahovala všechny stanovené náleţitosti nebo přílohy, vyzve ÚP ţadatele k jejich doloţení. Ve výzvě ţadatele poučí, jak má nedostatky odstranit, poskytne mu přiměřenou lhůtu k nápravě a upozorní jej na moţné důsledky neodstranění nedostatků ve stanovené lhůtě. Tato formální výzva by měla jiţ směřovat přímo k cizinci, nicméně nic nebrání tomu, aby o těchto nedostatcích byl neformálně informován i zaměstnavatel, který v případě, ţe se cizinec ještě nevyskytuje na území ČR, má lepší moţnost nedostatky ţádosti jejím doplněním zhojit. Současně s výzvou k odstranění nedostatků ţádosti můţe ÚP přerušit řízení o vydání povolení k zaměstnání.112 V případě, ţe ţadatel poţadované náleţitosti ve lhůtě nedoplní a tyto mají natolik závaţný charakter, ţe neumoţňují meritorní posouzení ţádosti, bude řízení v souladu s ustanovením § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu zastaveno. Proti usnesení o zastavení řízení je cizinec, případně jeho právní zástupce, oprávněn podat odvolání. Pokud jiţ usnesení nabylo právní moci, lze jej přezkoumat v reţimu ustanovení § 94 a násl. správního řádu. V případě, ţe řízení bylo zastaveno, můţe cizinec nebo jeho budoucí zaměstnavatel, podat novou ţádost. Ta však bude opět podléhat zaplacení správního poplatku.113 Přílohy k ţádosti nejsou přímo náleţitostmi ţádosti. V případě nedoloţení 112 113
STÁDNÍK, J. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s.39. tamtéţ
36
poţadovaných příloh tedy není moţné správní řízení přerušit ani zastavit, pokud tedy o to ţadatel nepoţádá. Nedoloţení poţadovaných příloh však bude mít za následek vydání rozhodnutí o nepovolení zaměstnání. Toto rozhodnutí je rovněţ přezkoumatelné.114 V případě, ţe ţádost obsahuje všechny podstatné náleţitosti a jsou k ní připojeny všechny poţadované přílohy, a přesto ÚP vydá rozhodnutí, ţe ţádosti se nevyhovuje, můţe cizinec vyuţít všech procesních práv poskytovaných účastníkům řízení správním řádem, zejména pak právo podat odvolání, o kterém jako odvolací orgán rozhoduje MPSV, pokud ÚP nedospěje k závěru, ţe odvolání můţe v plném rozsahu vyhovět sám.115 Povolení k zaměstnání nelze dle ustanovení § 99 ZOZ vydat cizinci, který v ČR poţádal o udělení mezinárodní ochrany, a to po dobu 12 měsíců ode dne podání ţádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo který nesplňuje některou z podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti pro vydání povolení k zaměstnání. Podání ţádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 1.000 Kč, který je moţno uhradit kolkovými známkami nalepenými na ţádost.116
8.1.2. Udělení povolení k zaměstnání Povolení k zaměstnání je ve své podstatě správním rozhodnutím ÚP o tom, ţe se cizinci povoluje výkon zaměstnání na území ČR u konkrétního zaměstnavatele, na konkrétním pracovním místě a v konkrétním pracovním zařazení.117 Povolení obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhoţ bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání. Vydává se nejdéle na dobu 2 let. Platnost povolení k zaměstnání můţe ÚP s přihlédnutím k situaci na trhu práce cizinci na jeho ţádost prodlouţit, a to i opakovaně, vţdy však nejdéle na dobu 2 let. O prodlouţení platnosti povolení k zaměstnání je cizinec oprávněn poţádat příslušnou krajskou pobočku ÚP nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání.118 Ţádost o prodlouţení platnosti povolení obsahuje kromě náleţitostí daných ustanovením § 91 ZOZ i vyjádření zaměstnavatele, ţe cizince hodlá i nadále zaměstnávat.119 114
tamtéţ tamtéţ 116 http://www.imigracecz.org/?lang=cz&article=hiring_permission 117 STÁDNÍK, J. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s.39. 118 § 94 odst. 1 ZOZ 119 § 94 odst. 1 a 2 ZOZ 115
37
O prodlouţení platnosti povolení k zaměstnání rozhoduje ÚP rovněţ ve správním řízení. Vzhledem k tomu, ţe při svém rozhodování jiţ nemusí zkoumat, zda se jedná o volné pracovní místo120, je jediným posuzovacím kritériem aktuální situace na trhu práce. ÚP obvykle povolení k zaměstnání neprodlouţí, pokud v daném regionu stoupne nezaměstnanost a dojde k tomu, ţe v evidenci uchazečů o zaměstnání bude dostatek vhodných osob, které by mohly místo doposud obsazené cizincem rovněţ vykonávat.121 Pokud je ţádost podána dříve neţ 3 měsíce před skončením povolení k zaměstnání, krajská pobočka ÚP poučí ţadatele o lhůtách a o tom, kdy má ţádost podat, a ţádosti nevyhoví. V případě, ţe je ţádost podána opoţděně, krajská pobočka ÚP ţádost rovněţ zamítne, resp. rozhodne o neprodlouţení povolení k zaměstnání, neboť tato vada nemůţe být nijak odstraněna.122
8.1.3. Skončení platnosti povolení k zaměstnání Platnost povolení k zaměstnání zaniká buď uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, uplynutím doby, na kterou byl cizinci povolen v ČR pobyt, nebo neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu.123 Povolení k zaměstnání můţe být cizinci na základě rozhodnutí krajské pobočky ÚP rovněţ odejmuto, a to v případě, ţe bude nade vší pochybnost prokázáno, ţe zaměstnání bylo vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, s výjimkou výkonu jiné práce v důsledku převedení na tuto práci dle ustanovení § 41 odst. 1 ZP. Povolení můţe být odejmuto také tehdy, pokud bylo vydáno na základě nepravdivých údajů.
8.1.4. Povinnosti zaměstnavatele Oznamovací povinnost zaměstnavatele vyplývá z ustanovení § 88 ZOZ, dle kterého je zaměstnavatel povinen oznámit písemně příslušné krajské pobočce ÚP skutečnost, ţe cizinec nenastoupil do zaměstnání, a to nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy měl cizinec nastoupit na pracovní místo. V praxi je tato 10 denní lhůta počítána ode dne, od kterého měl
120
Neboť je zřejmé, ţe toto místo je jiţ obsazeno ţadatelem. STÁDNÍK, J. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s.39. 122 tamtéţ 123 § 100 ZOZ. O neudělení, nevydání, zrušení nebo zániku oprávnění k pobytu za účelem zaměstnání z jiného důvodu informuje krajskou pobočku ÚP příslušný orgán Policie ČR nebo MV. 121
38
cizinec nastoupit dle vyjádření zaměstnavatele v tzv. předběţném souhlasu, který je přílohou ţádosti o povolení k zaměstnání.124 Dále je zaměstnavatel povinen písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP o tom, ţe cizinec ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou mu bylo vydáno povolení, popř. ţe bylo ukončeno výpovědí z některého z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) aţ e) ZP nebo dohodou z týchţ důvodů anebo okamţitým zrušením, a to opět ve lhůtě 10 kalendářních dnů ode dne, kdy k tomuto došlo. Pokud bylo zaměstnání ukončeno z důvodu výpovědi, dohodou nebo okamţitým zrušením je zaměstnavatel taktéţ povinen uvést důvody, na základě kterých k tomuto došlo. Na zaměstnavatele se rovněţ vztahuje oznamovací povinnost dle ustanovení § 87 odst. 1 ZOZ, a to tehdy, pokud za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímţ základě jiţ cizinec nepotřebuje povolení k zaměstnání (popř. zelenou nebo modrou kartu). Takovou skutečností můţe být např. sňatek s občanem ČR. Tuto skutečnost je zaměstnavatel povinen nahlásit do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy tato nastala. Zaměstnavatel má několik moţností, jak výše popsané skutečnosti oznámit. Nejjednodušším způsobem je vyuţití formuláře dostupného na internetových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí125, který je moţno krajské pobočce ÚP odeslat vytištěný v papírové podobě či elektronicky. Úřad práce je povinen přijmout od zaměstnavatele i informaci zpracovanou jinak, neţ na výše uvedeném formuláři, informace však musí obsahovat všechny náleţitosti stanovené ZOZ.126 Je otázkou, zda podání informace zaměstnavatelem krajské pobočce ÚP je podáním ve smyslu ustanovení § 37 správního řádu, tedy zda je nutné, aby bylo opatřeno ověřeným elektronickým podpisem. Dle Stádníka127 tomu tak není, neboť z ustanovení §87 ZOZ vyplývá pouze tolik, ţe informace musí být podána písemně, nikoli ţe by se mělo jednat o podání ve smyslu správního řádu. Evidenční povinnost zaměstnavatele zaměstnávajícího cizince je totoţná s evidencí občanů EU. Jediný rozdíl spočívá v rozsahu evidovaných informací, kdy v tomto případě je zaměstnavatel povinen evidovat i dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt.
124
STÁDNÍK, J. Oznamovací a evidenční povinnost zaměstnavatelů zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí. Práce a mzda. 2010, č. 11, s.52. 125 http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zz_zamest_cizincu/zz_ziskavani 126 STÁDNÍK, J. Oznamovací a evidenční povinnost zaměstnavatelů zaměstnávající zaměstnance ze zahraničí. Práce a mzda. 2010, č. 11, s.52. 127 tamtéţ
39
8.2. Zelená karta Cizinec, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání na území ve zvláštních případech tzv. zelená karta (dále jen „ZK“) je oprávněn pobývat na území ČR a zároveň pracovat na pracovním místě, na které byla ZK vydána, po dobu v ní uvedenou. CZ rozlišuje 3 typy ZK: typ A je vydáván kvalifikovaným pracovníkům s vysokoškolským vzděláním a klíčovému personálu, nejdéle a dobu 3 let, typ B je vydáván pro pracovníky na pracovních pozicích minimálně s poţadavkem vyučen, nejdéle však na 2 roky, typ C je vydáván ostatním pracovníkům, nejdéle na 2 roky. O ZK můţe poţádat cizinec: který splňuje poţadované vzdělání, popř. odbornou způsobilost, je-li účelem jeho pobytu na území zaměstnání na jedné z pracovních pozic uvedených v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelené karty (dále jen „centrální evidence“) vedené MPSV,128 je-li občanem Austrálie, Černé Hory, Chorvatska, Japonska, Kanady, Korejské republiky, Nového Zélandu, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, USA, Srbska, Ukrajiny129. Právní úprava ZK je z větší části obsaţena v CZ130 a v omezené míře i v ZOZ.
8.2.1. Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zelené karty Do centrální evidence se volné pracovní místo dostane, pokud jej zaměstnavatel nahlásí na příslušné krajské pobočce ÚP jako volné pracovní místo131
132
a současně
s ohlášením nebo i dodatečně udělí souhlas k jeho zveřejnění v této evidenci. Pokud se volné místo v průběhu 30 dnů ode dne nahlášení nepodaří obsadit, automaticky je zařazeno do centrální evidence.
128
Vedení centrální evidence je upraveno v § 37a ZOZ. Vyhláška č. 461/2008 Sb. 130 § 42g a násl. 131 lze i elektronicky na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/udrzbavm, pokud má daný zaměstnavatel přidělené oprávnění od příslušné krajské pobočky Úp 132 Postup při nahlášení je stejný jako u obsazení pracovního místa uchazeče s povolením k zaměstnání. 129
40
Uplynutí lhůty 30 dnů se nevyţaduje u volných míst, která Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (dále jen „MPO“) označilo jako místo vhodné pro klíčový personál.133 Aby mohlo být volné místo posuzováno jako místo vhodné pro klíčový personál, musí zaměstnavatel spolu s ohlášením volného pracovního místa podat „Ţádost o označení volného pracovního místa jako místa vhodného pro klíčový personál“134 V ţádosti zaměstnavatel odůvodní svůj poţadavek a vybere odpovídající kategorii klíčového personálu135. V případě kladného posouzení ţádosti pak bude volné místo zařazeno do centrální evidence s přídomkem „klíčový personál“. Do centrální evidence nebudou zavedena ta pracovní místa, jejichţ obsazení by dle posouzení MPSV ohrozilo situaci na trhu práce, která mají diskriminační charakter, která jsou v rozporu s pracovněprávními či jinými právními předpisy, odporují dobrým mravům, nebo ta, jeţ navrhl zaměstnavatel, kterému byla v průběhu posledních 3 měsíců uloţena pokuta za porušení povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů či předpisů, které kontroluje Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektorát práce136. Centrální evidence je dostupná na adrese: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/vm. U kaţdého pracovního místa je uvedena jeho charakteristika, číslo, zaměstnavatel, kontakt na zaměstnavatele, informace o tom, zda lze na toto místo vydat zelenou či modrou kartu a je u něj umístěn i odkaz na formulář ţádosti o vydání příslušné karty. Ačkoli se centrální evidence tváří, ţe poskytuje informace v několika jazycích, název a popis pracovního místa, a někdy i poţadavky na dovednosti uchazeče, jsou uvedeny česky. Nutno však dodat, ţe je vţdy vedle nich umístěn i odkaz na automatický Googlepřekladač. Vzhledem k nízké kvalitě Google překladů mi tento postup přijde vůči cizincům poněkud nepřátelský, poněvadţ tito mnohdy ani pořádně neví, co se od nich očekává a na jakou pozici se vlastně hlásí. Naštěstí značka pro e-mail je celosvětově stejná a navíc je e-mail zaměstnavatele modře zvýrazněn, takţe cizinec aspoň ví, kam se má pro informace obrátit.
133
Postup je stanoven v Opatření ministra průmyslu a obchodu č. 39/2008 k zajištění označení klíčového personálu v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných drţiteli zelené karty 134 lze podat pouze elektronicky na příslušném formuláři dostupném na http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/udrzbavm 135 Kategorie 1: vyšší management, kategorie 2: pracovníci s vysokou odbornou kvalifikací pro určité práce, úkoly a pracovníci disponující znalostmi nezbytnými pro chod podniku, kategorie 3: profese, jejichţ nedostatečná přítomnost ohroţuje chod podniku nebo můţe způsobit ekonomické ztráty 136 § 38 ZOZ
41
8.2.2. Žádost o vydání zelené karty Po zveřejnění místa v centrální evidenci můţe cizinec poţádat o vydání ZK na toto místo. V ţádosti uvede číslo a popis vybraného pracovního místa a doloţí k ní cestovní doklad, jehoţ platnost musí nejméně o 90 dnů přesahovat předpokládanou dobu platnosti zelené karty, 2 fotografie odpovídající aktuální podobě, originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících poţadované vzdělání nebo odbornou kvalifikaci a jejich úředně ověřený překlad do češtiny. Cizinec můţe být dále poţádán, aby předloţil lékařskou zprávu, ţe netrpí závaţnou nemocí, a doklad obdobný výpisu z Rejstříku trestů vydaný státem, jehoţ je cizinec občanem nebo na jehoţ území cizinec v posledních 3 letech pobýval nepřetrţitě po dobu alespoň 6 měsíců-137 Ačkoli podmínkou podání ţádosti není souhlas zaměstnavatele s obsazením pracovního místa daným uchazečem, je v zájmu cizince, aby jej před podáním ţádosti kontaktoval a zaslal mu svůj ţivotopis. Zaměstnavatel totiţ daného uchazeče můţe odmítnout, čímţ by cizinci vznikly zbytečné náklady např. za cestu k převzetí zelené karty a ke vstupnímu pohovoru. Navíc mohlo být v mezidobí zveřejněno jiné pracovní místo, na které by jej třeba přijali, které však bylo obsazeno rychlejším uchazečem. Ţádost je podávána písemně na formuláři, nelze ji podat elektronicky, ale lze ji zaslat poštou nebo k jejímu podání někoho zmocnit. Podává se obvykle na příslušném zastupitelském úřadu ČR. Výjimky z místní příslušnosti zastupitelských úřadů jsou stanoveny ve vyhlášce č. 429/2010 Sb. Na území ČR, konkrétně na pracovišti odboru azylové a migrační politiky MV místně příslušném dle místa pobytu cizince, lze podat ţádost, pokud cizinec jiţ pobývá na území ČR na základě ZK, a to déle neţ 1 rok, byl s cizincem ukončen pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) aţ e) ZP anebo okamţitým zrušením podle § 56 ZP a cizinec poţádal ve lhůtě 60 dnů ode dne skončení tohoto pracovního poměru o vydání nové ZK, cizinec pobývá na území ČR nepřetrţitě po dobu nejméně 2 let138a současně prokáţe, ţe se mu podařilo získat zaměstnání na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci. V okamţiku zaevidování přijaté ţádosti o ZK se vybrané pracovní místo zablokuje pro
137
O předloţení tohoto dokladu můţe být cizinec poţádán i po vstupu na území ČR, a to MV. O tento doklad nesmí být poţádán cizinec mladší 15 let. V případě, ţe příslušný stát takový doklad nevydává, postačí cizincovo čestné prohlášení. 138 Do této doby se započítává pobyt na základě dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu.
42
další případné ţadatele o ZK na toto místo, tzn., ţe na vybrané pracovní místo uvedené v ţádosti není jiţ moţné podat další ţádost o zelenou kartu. Zároveň je ţádosti přiděleno číslo a cizinci je zasláno potvrzení o přijetí jeho ţádosti139 Přijetí ţádosti je zpoplatněno poplatkem ve výši 1000,- Kč nebo jeho ekvivalentem v cizí měně.140 Zpětvzetí ţádosti je moţné do okamţiku vydání ZK a její vyznačení do centrální evidence probíhá stejně jako u jejího podání. Cizinec můţe současně podat i více ţádostí, avšak kaţdou jednu ţádost můţe podat jen na jedno konkrétní pracovní místo. Zastupitelský úřad, popř. krajské pracoviště MV, následně postoupí ţádost odboru azylové a migrační politiky MV (dále jen „odbor“). V případě, ţe zastupitelský úřad vyuţije svého práva provést se ţadatelem pohovor o vydání ZK, zašle společně s ţádostí i záznam o tomto pohovoru a své stanovisko k vydání karty. Odbor do 30 dnů ode dne doručení ţádosti rozhodne, zda jí bude či nebude vyhověno, přičemţ přihlédne i k případnému stanovisku zastupitelského či jiného úřadu. V ustanovení § 56 CZ ve spojení s ustanovením § 42g odst. 10 CZ jsou uvedeny důvody, pro které MV ţádosti nevyhoví. Takovým důvodem je např. skutečnost, ţe cizinec je evidován v evidenci neţádoucích osob nebo pokud má MV poznatky o to, ţe by náklady spojené s pobytem cizince na území ČR nesla ČR. Ovšem na udělení ZK není právní nárok, tudíţ nemusí být udělena ani cizinci, který nenaplňuje ţádnou z podmínek těchto ustanovení. S tím souvisí i fakt, ţe neudělení ZK je vyloučeno ze soudního přezkumu. Rozhodnutí odboru je cizinci dáno na vědomí prostřednictvím zastupitelského úřadu. Na webových stránkách MPSV je uvedeno, ţe „Zastupitelský úřad Vás zpravidla do 2 měsíců od podání ţádosti vyrozumí o tom, zda bylo Vaší ţádosti o zelenou kartu vyhověno.“141 Tato lhůta se mi v dnešní elektronické době zdá poněkud zvláštní a dlouhá. Přijde mi nepravděpodobné, ţe by zastupitelský úřad či MV posílalo příslušné listiny poštou, avšak pak se nabízí vysvětlení, ţe si zastupitelský úřad dává s postoupením ţádosti či se sdělením výsledku řízení z neznámých důvodů načas. Proto doufám, ţe uvedená lhůta je nadsazená pro případ nečekaných událostí a není překračována, neboť pak by byl do jisté míry popřen jeden z cílů novely zavádějící ZK, který tkví ve zrychlení a větší flexibilitě procesu povolování zaměstnání. Pokud je ţádosti vyhověno, zastupitelský úřad vyzve cizince, aby se osobně dostavil k udělení dlouhodobého víza za účelem převzetí ZK, na jehoţ základě můţe vycestovat do 139
PASEKOVÁ, V. Zelená a modrá karta. Práce a mzda. 2011, č.1, s. 32. Zelené karty [online]. Integrovaný portál MPSV [cit. http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/ciz 141 tamtéţ 140
2011-06-18].
Dostupné
z:
43
ČR. Zároveň mu sdělí, kde v ČR si má vyzvednout ZK. Před vyznačením víza k dlouhodobému pobytu za účelem převzetí ZK musí cizinec aţ na výjimky dle ustanovení § 180i odst. 2 CZ předloţit také doklad o cestovním zdravotním pojištění na dobu ode dne vstupu na území do doby, neţ se na něj bude vztahovat pojištění dle zvláštního právního předpisu. MV oznámí zaměstnavateli, ţe ţádosti cizince bylo vyhověno a uvede datum, ke kterému bylo tak učiněno. Dále zaměstnavateli sdělí číslo ZK, datum jejího převzetí, jméno, příjmení a státní příslušnost cizince a označí pracovní pozici, na kterou byla ZK vydána. MV rovněţ neprodleně informuje MPSV a elektronicky mu zašle identifikační údaje cizince a označí pracovní místo, pro které byla ZK vydána. Obdobná povinnost platí v případě, ţe došlo k prodlouţení doby platnosti ZK, jejímu zrušení či zániku.
8.2.3. Udělení zelené karty Po vstupu na území ČR si musí cizinec nejpozději do 3 pracovních dnů na příslušné krajské pobočce MV vyzvednout ZK a dostavit se na Inspektorát cizinecké policie, rovněţ místně příslušný dle místa pobytu cizince, kde se přihlásí k pobytu. Při přihlášení nebo i dodatečně, nejpozději však ve lhůtě 10 dnů ode dne vstupu na území ČR, musí předloţit doklad o zajištění ubytování. Případnou změnu pobytu je povinen nahlásit do 30 dnů od této změny. Za vydání zelené karty musí uhradit poplatek ve výši 1.000,- Kč. Poté, co cizinec obdrţí ZK, dostaví se neprodleně k zaměstnavateli a ten definitivně rozhodne, zda jej přijme či nikoli. Pokud cizinec v průběhu trvání pracovněprávního vztahu dostane výhodnější nabídku na zaměstnání, můţe poţádat o vydání nové ZK na jiné pracovní místo. Toto místo však musí být uvedeno v centrální evidenci, to znamená, ţe se na něj můţe přihlásit i jiný cizinec. Pokud dotyčný cizinec pobývá na území ČR na základě ZK déle neţ 1 rok, můţe o vydání nové ZK poţádat na příslušném pracovišti odboru azylové a migrační politiky. Pokud tomu tak není, musí poţádat na příslušném zastupitelském úřadě. Vydáním nové ZK končí platnost předchozí. K novému zaměstnavateli můţe cizinec nastoupit aţ po vydání nové ZK. ZK opravňuje k pobytu na území ČR pouze cizince, kterému byla vydána, nikoli jeho rodinné příslušníky. Ti mohou buď sami poţádat o vydání ZK, nebo mohou jistou dobu vyčkat a poté poţádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného souţití rodiny. Rodinní příslušníci drţitele ZK typu A mohou o toto povolení poţádat poté, co tento drţitel pobývá na území ČR nejméně 6 měsíců. Rodinní příslušníci drţitele ZK typu B tak
44
mohou učinit poté, co drţitel ZK pobývá na území ČR alespoň 1 rok. Rodinní příslušníci drţitele ZK typu C tuto moţnost nemají. Platnost ZK typu A a B lze prodlouţit aţ o 3 roky, kartu typu C nelze prodlouţit. Ţádost o prodlouţení se podává na příslušné krajské pobočce MV nejdříve 120 dnů a nejpozději 14 dnů před skončením platnosti ZK. K ţádosti cizinec doloţí cestovní doklad a pracovní smlouvu na dobu, na kterou má pobyt prodlouţen. Vyřízení ţádosti stojí 1.000,- Kč.
8.2.4. Ukončení platnosti zelené karty Pokud zaměstnavatel cizince nepřijme, platnost ZK zaniká a dotyčný cizinec musí neprodleně opustit území ČR a vrátit se zpět do své země. Tam se opět prostřednictvím zastupitelského úřadu můţe pokusit získat novou ZK na jiné pracovní místo. Platnost ZK dále zaniká ukončením pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a cizincem. V takovém případě musí cizinec rovněţ neprodleně opustit území ČR a vrátit se zpět do své země, kde se můţe pokusit o vydání nové zelené karty. Výjimkou jsou případy, kdy zaměstnavatel ukončí s cizincem pracovní poměr výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 52 písm. a) aţ e) ZP anebo okamţitým zrušením podle § 56 ZP. V takovém případě se platnost ZK prodluţuje o 60 dnů. Pokud cizinec v této lhůtě nezíská novou ZK, policie ZK zruší a cizinec musí neprodleně opustit území ČR. Po tuto dobu nemá cizinec nárok na sociální dávky ani na podporu v nezaměstnanosti.
8.2.5. Povinnosti zaměstnavatele Pokud zaměstnavatel uzavře s drţitelem ZK pracovněprávní vztah, je povinen do 10 kalendářních dnů tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce ÚP a současně uvede číslo cizincovy ZK. V případě, ţe k zaměstnavateli cizinec ze své vůle nenastoupí, musí tento o nastalé situaci písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP do 45 dnů ode dne, kdy bylo vyhověno cizincově ţádosti o vydání ZK, aby mohlo být neobsazené pracovní místo opět zařazeno do centrální evidence. Zaměstnavatel je dále povinen v případě, ţe cizinec ukončil zaměstnání před uplynutím platnosti ZK, o tomto písemně informovat příslušnou krajskou pobočku ÚP, a to nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo. Zaměstnavatel uvede i důvod ukončení zaměstnání, pokud bylo ukončeno výpovědí nebo dohodou na
45
základě některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) aţ e) ZP nebo pokud bylo ukončeno okamţitým zrušením dle § 56 ZP. Pokud za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na základě které jiţ cizinec nepotřebuje k výkonu zaměstnání zelenou kartu, musí ji zaměstnavatel nahlásit příslušné krajské pobočce ÚP do 10 kalendářních dnů ode dne jejího vzniku. Evidenční povinnost zaměstnavatele drţitele ZK je obdobná jako evidenční povinnost zaměstnavatele cizince s uděleným povolením k zaměstnání.
8.3. Modrá karta Modrá karta (dále jen MK) podobně jako ZK je zároveň povolením k dlouhodobému pobytu a povolením k zaměstnání. Na rozdíl od ZK je však určena pouze cizincům s vysokou kvalifikací.142 Do českého právního řádu byla zavedena transpozicí Směrnice Rady 2009/50/ES, o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci. Účelem této jednotné unijní úpravy je především sjednocení podmínek vstupu a pobytu vysoce kvalifikovaných cizinců na pracovní trhy členských států EU a zvýšení jejich atraktivity pro tyto vysoce kvalifikované cizince, kterých byl právě v době přijímání směrnice nedostatek.143 Modrá karta je upravena v ustanoveních § 42i a násl. CZ. Ţádost o vydání modré karty je oprávněn podat cizinec, který hodlá na území ČR pobývat přechodně po dobu delší neţ 3 měsíce a který bude na pracovní pozici vyţadující vysokou kvalifikaci. Ţádost o vydání modré karty nemůţe podat: občan EU, ţadatel o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, rodinný příslušník občana EU, pokud občan EU pobývá na území, rezident jiného členského státu EU, který na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42c za účelem zaměstnání nebo podnikání, cizinec, který na území pobývá v souladu s mezinárodní smlouvou usnadňující vstup a dočasný pobyt některých kategorií fyzických osob v souvislosti s obchodem a investicemi, kterou je Česká republika vázána 142
Za vysokou kvalifikaci se povaţuje řádně ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo aspoň 3 roky. 143 PASEKOVÁ, V. Zelená a modrá karta. Práce a mzda. 2011, č.1, s. 32.
46
cizinec, který na území pobývá na základě oprávnění k pobytu za účelem sezónního zaměstnání, nebo cizinec,
který
je
zaměstnancem zaměstnavatele z jiného členského státu
Evropské unie vyslaným k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování sluţeb na území. Úprava ZK a MK je dosti podobná, proto v následujících řádcích popíšu jen skutečnosti, ve kterých se liší. Místa obsaditelná drţiteli MK jsou evidována v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných drţiteli MK. Systém evidence volných pracovních míst je obdobný jako systém evidence v centrální evidenci. Logicky jsou v ní však vedena pouze pracovní místa vyţadující vysokou kvalifikaci. Ţádost o MK podává cizinec na zastupitelském úřadu. Na území ČR můţe podat ţádost pouze cizinec, který jiţ pobývá na území ČR na základě víza nad 90 dnů nebo povolení k pobytu, nebo který je drţitelem MK vydané jiným členským státem EU a ţádost podá do 1 měsíce ode dne vstupu na území ČR. K ţádosti je ţadatel povinen mimo jiné připojit pracovní smlouvu uzavřenou mezi ním a zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci se zákonem stanovenou týdenní pracovní dobou a sjednanou výší hrubé měsíční nebo roční mzdy alespoň ve výši 1,5 násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené Sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Dále je k ţádosti povinen doloţit doklady potvrzující vysokou kvalifikaci. Cizinec, který před podáním ţádosti o vydání modré karty na území ČR pobýval jako drţitel MK v jiném členském státě EU, je dále povinen předloţit doklad prokazující úhrnný měsíční příjem. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti, kteří nezískali odbornou kvalifikaci v jiném členském státě EU a chtějí vykonávat své povolání na území ČR, musí navíc úspěšně vykonat aprobační zkoušky. Stejný poţadavek je kladen také i pro výkon nelékařského zdravotnického povolání.144 MK se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, neţ je doba, na niţ byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. Platnost MK, která byla udělena na dobu kratší neţ 2 roky, lze prodlouţit, nejdéle však na dobu 2 let. Platnost MK se automaticky neruší, pokud se drţitel MK stal dočasně nezaměstnaným, jestliţe doba trvání nezaměstnanosti nepřesáhla po sobě jdoucí 3 měsíce. Avšak platnost MK bude zrušena, pokud se její drţitel stal po dobu její 144
Modré karty pro cizince v České republice [online]. Integrovaný portál MPSV [cit. 2011-06-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#prokoho
47
platnosti opakovaně nezaměstnaným.145 Rodinný příslušník drţitele MK můţe poţádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, pokud před vstupem na území ČR pobýval jako rodinný příslušník drţitele MK na území jiného členského státu EU. Ţádost musí podat do 1 měsíce ode dne vstupu na území ČR. Podmínka předchozí délky pobytu na území ČR zde není uplatněna. Informační a evidenční povinnosti zaměstnavatele jsou totoţné s povinnostmi zaměstnavatelů drţitelů ZK.
145
To neplatí, pokud pracovní poměr skončil z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) aţ e) zákoníku práce nebo dohodou z týchţ důvodů nebo okamţitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, opět tedy z důvodů na vůli cizince nezávislých
48
9. Agenturní zaměstnávání Vnitrostátní právní úprava agenturního zaměstnávání vychází z Úmluvy MOP č. 181 o soukromých agenturách práce, jejímţ cílem je především povolení činnosti soukromých agentur práce a ochrana jejich zaměstnanců, a ze směrnice č. 2008/104, jejímţ účelem je harmonizace ochrany agenturních zaměstnanců a zajištění rovného zacházení se zaměstnanci agentur práce a vlastními zaměstnanci zaměstnavatele. Agenturou práce je fyzická nebo právnická osoba, které MPSV udělilo povolení ke zprostředkování zaměstnání. Agenturním zaměstnáváním se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uţivatele. Uţivatelem je právnická či fyzická osoba odlišná od agentury práce, která práci přiděluje a dohlíţí
na její provedení. Agentura práce můţe svého
zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uţivatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uţivatelem podle ustanovení § 308 a 309 ZP. Agentura práce nesmí dočasně přidělit k výkonu práce u uţivatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená nebo modrá karta.146 V souladu s ustanovením § 64 ZOZ stanovila vláda nařízením č. 64/2009 Sb., o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůţe formou dočasného přidělení k výkonu práce u uţivatele zprostředkovávat, seznam prací, které agentury práce nemohou zprostředkovávat pro cizince. Jedná se o takové druhy prací, k jejichţ výkonu postačuje niţší stupeň vzdělání neţ střední vzdělání s maturitní zkoušku,147 a které nejsou uvedeny v příloze k tomuto nařízení vlády148. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává Generální ředitelství ÚP na základě ţádosti právnické nebo fyzické osoby o povolení ke zprostředkování zaměstnání na území ČR, povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území ČR, nebo povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydaném právnické nebo fyzické osobě musí 146
srovnej s připravovanou novelou ZOZ § 58 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů 148 Podle přílohy k nařízení vlády se vztahuje moţnost vyuţívat cizince prostřednictvím agentur práce na práci v těchto zaměstnáních: technici ve fyzikálních, technických a příbuzných oborech, techničtí pracovníci v oblasti biologie, zdravotničtí a zemědělští pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech, s výjimkou lidových léčitelů, zedníci, kameníci, omítkáři, tesaři a truhlář, stavební a provozní elektrikáři, instalatéři, potrubáři, stavební zámečníci, klempíři, stavební a provozní elektrikáři, svářeči, řezači plamenem a páječ, nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, seřizovači a obsluha obráběcích strojů, mechanici a opraváři motorových vozidel, elektromechanici, opraváři elektronických zařízení, zpracovatelé masa, ryb včetně uzenářů, umělečtí truhláři, řezbáři a výrobci výrobků ze dřeva, švadleny, vyšívači, obsluha obráběcích strojů, obsluha šicích a vyšívacích strojů, montáţní dělníci montující mechanická zařízení, řidiči autobusů, trolejbusů a tramvají, řidiči nákladních automobilů a tahačů . 147
49
obsahovat tyto náleţitosti: identifikační údaje, jméno, popřípadě jména a příjmení odpovědného zástupce, územní obvod, forma zprostředkování a druhy prací, pro které se zprostředkování zaměstnání povoluje a doba na kterou se povolení vydává. Generální ředitelství ÚP svým rozhodnutím povolení ke zprostředkování zaměstnání odejme, jestliţe agentura práce např. zprostředkovává zaměstnání v rozporu s podmínkami pro zprostředkování zaměstnání stanovenými ZOZ nebo v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání nebo s dobrými mravy nebo poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá ustanovení § 308 nebo 309 ZP. Evidenci agentur práce, kterým bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, vede MPSV.
50
10. Přestupky, správní delikty a trestné činy Přestupky a správní delikty jsou upraveny v § 139 a následujících ZOZ. Fyzická osoba se dopustí přestupku především tím, ţe: poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle ZOZ, zprostředkuje zaměstnání bez povolení vykonává nelegální práci, umoţní výkon nelegální práce, nesplní oznamovací povinnost podle ZOZ nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou, poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309 ZP, za coţ jí hrozí pokuta od 10.000,- Kč aţ do výše 2.000.000,- Kč dle druhu a závaţnosti přestupku. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu zejména tím, ţe: poruší zákaz diskriminace nebo nezajistí rovné zacházení podle ZOZ, zprostředkuje zaměstnání bez povolení nebo jiným způsobem poruší při zprostředkování zaměstnání tento zákon nebo dobré mravy nebo, umoţní výkon nelegální práce, nesplní oznamovací povinnost podle ZOZ nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou, poruší povinnost stanovenou v § 308 nebo 309 ZP, za coţ jí hrozí pokuta od 500.000,- Kč aţ do 5.000.000,- Kč dle druhu a závaţnosti správního deliktu. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Trestné činy jsou vymezeny v § 337 a následujících TZ. Fyzická osoba se dopustí trestného činu149: maření výkonu úředního rozhodnutí tím, ţe se zdrţuje na území ČR, ačkoli jí byl uloţen trest vyhoštění150 nebo bylo rozhodnuto o jejím správním vyhoštění151 násilného překročení státní hranice tím, ţe překročí státní hranici za pouţití násilí nebo pohrůţky bezprostředního násilí, 149
uvedeny jsou pouze základní skutkové podstaty podmínky pro uloţení trestu vyhoštění jsou stanoveny v § 80 TZ 151 podmínky pro uloţení správního vyhoštění jsou stanoveny v § 119 CZ 150
51
organizování a umoţnění nedovoleného překročení státní hranice ČR tím, ţe zorganizuje či pomůţe jinému nedovoleně překročit stání hranici, popř. ţe zorganizuje nebo pomůţe jinému přepravit se přes území ČR, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky tím, ţe s úmyslem získat
neoprávněný
majetkový
nebo
jiný
prospěch
pomáhá
jinému
k neoprávněnému pobytu na území ČR, neoprávněného zaměstnávání cizinců tím, ţe ve větším rozsahu152 neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizinců zdrţujících se neoprávněně na území ČR/kteří nemají platné povolení k zaměstnání, za coţ jí hrozí propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, zákaz činnosti nebo odnětí svobody aţ na 5 let, dle druhu a závaţnosti trestného činu. Zjišťování přestupků a správních deliktů, tedy kontrolní činnost, provádí zejména ÚP, Státní úřad inspekce práce a v omezené míře i celní úřady. Ty jsou oprávněny pouze kontrolovat, zda
cizinec vykonává práci na území ČR legálně.153 celní úřady nemohou
ukládat pokuty, o provedené kontrole pouze informují příslušnou krajskou pobočku. U cizích státních příslušníků jsou kontrolní orgány oprávněny vyţadovat osvědčení o totoţnosti, prokázání legálnosti pracovněprávního vztahu, předloţení povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, popř. zelené nebo modré karty. Pro všechny kontrolující orgány platí, ţe o provedených kontrolách musí sepsat protokol, ve kterém mimo jiné popíší průběh kontroly, zejména chování cizince (zda jednal jako zaměstnanec, tedy nabízel zboţí, inkasoval peníze atd.). Uvedené skutečnosti musí být dostatečně konkretizovány. V případě, ţe jsou skutečnosti popsány v protokolu vágně, nemůţe být na jejich základě sankcionován zaměstnavatel ani zaměstnanec.154 Pokud ÚP zjistí, ţe právnická či fyzická osoba porušila právní předpisy, můţe jí uloţit pokutu. Udělená pokuta by pro danou osobu neměla mít likvidační charakter, proto ÚP při jejím stanovení přihlédne k osobním a majetkovým poměrům této osoby. Při určení výše pokuty právnické osobě přihlédne i k závaţnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichţ byl spáchán.155
152
tj. většímu počtu osob na kratší dobu nebo menšímu počtu osob, ale na delší dobu. Skutková podstata tedy není naplněna, pokud byla např. nelegálně zaměstnána jen jedna osoba (NOVOTNÝ, F. et al. Trestní zákoník 2010. Praha: Eurounion Praha, s.r.o., 2010. s. 699-713.). 153 § 126 odst. 4 ZOZ 154 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.7.2008, sp. zn. 4 Ads 40/2008. 155 STÁDNÍK, J. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s.39.
52
10.1. Nelegální práce Nelegální práce je definována jako stav, kdy fyzická osoba nevykonává práci pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy, přičemţ není ani jejím manţelem ani dítětem. Nelegální prací je rovněţ práce, kdy fyzická osoba-cizinec vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení.156 Díky tomu, ţe např. dohody o provedení práce mohou být uzavírány ústní formou, coţ je značně zneuţíváno zejména zaměstnavateli, není hranice mezi legálním a nelegálním výkonem práce ostrá.157 Cizinci, který vykonává nelegální práci, hrozí: pokuta za neprokázání legálnosti pracovněprávního vztahu, a to aţ do výše 5.000,Kč, přičemţ tato můţe být uloţena i opakovaně, nejvýše však do částky 50.000,Kč, pokuta za nelegální výkon práce aţ do výše 10 000,- Kč, správní vyhoštění z ČR158 včetně úhrady nákladů na toto vyhoštění. Ačkoli za výkon nelegální práce hrozí zejména zaměstnanci značné postihy, je pro mnoho z nich tato práce atraktivní díky vyšším výdělkům, vyhnutí se administrativním překáţkám a celkově pruţnějšímu zaměstnávání bez omezení počtu odpracovaných hodin. Dalším důvodem můţe být určitý handicap zaměstnance spočívající např. v příslušnosti k jiné etnické skupině, nebo ve skutečnosti, ţe nemá kde bydlet nebo ţe má záznam v rejstříku trestů.159 Čím dál častějším důvodem je i snaha vyhnout se exekuci sráţkami ze mzdy. Nicméně tyto zaměstnancem očekávané výhody nemusí být naplněny. Ačkoli by s nelegálními zaměstnanci mělo být zacházeno stejně jako s legálními160, nemusí tento předpoklad odpovídat realitě. Mnoho zaměstnavatelů diskriminuje nelegální zaměstnance různými způsoby, zejména nevyplácením mzdy či vyplácením mzdy niţší neţ je stanovená minimální mzda, přičemţ spoléhají na to, ţe se cizinec z obavy z vyhoštění či jiné sankce za výkon nelegální práce nebude těchto svých práv domáhat. Nelegální práce je pro zaměstnance dále nevýhodná tím, ţe na jejím základě nejsou 156
§ 5 písm. e) bod 1. a 2. ZOZ BRZÓSKOVÁ, J. Vznik pracovněprávního vztahu s ohledem na nelegální práci a kontrola nelegální práce s ohledem na zaměstnance a zaměstnavatele [online]. 2010[cit. 2011-06-10]. 102 s. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/108107/pravf_r/ 158 dle § 119 CZ. Cizince lze v tomto případě vyhostit z území ČR aţ na 5 let 159 BRZÓSKOVÁ, J. Vznik pracovněprávního vztahu s ohledem na nelegální práci a kontrola nelegální práce s ohledem na zaměstnance a zaměstnavatele [online]. 2010[cit. 2011-06-10]. 102 s. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/108107/pravf_r/ 160 Směrnice č. 2009/52/ES 157
53
nijak zaopatřeni pro případ úrazu, nemoci, invalidity, ztráty zaměstnání či stáří. V případě pracovní neschopnosti tak nemají nárok na ţádné, byť minimální, finanční zabezpečení ze strany státu. Nelegální práce by neexistovala, pokud by ze strany zaměstnavatelů neexistovala odpovídající poptávka. Tato poptávka je zejména dána tím, ţe zaměstnavatelé mají vůči nelegálním zaměstnancům výrazně nadřazené postavení. Za minimální administrativní náklady získají pracovní sílu, která je ochotná pracovat do úmoru bez nároku na dovolenou či na minimální mzdu. V praxi tak mnohdy mají de facto postavení otrokáře, který hrubým způsobem zneuţívá práce svých zaměstnanců. Současná právní úprava jak na vnitrostátní tak na úrovni práva EU má spíše represivní charakter, tj. soustředí se na ukládání pokut za výkon nelegální práce. Přitom však opomíjí skutečnost, ţe nelegální zaměstnanci vykonávají na území ČR i členských států práci i několik let či desetiletí, zakládají zde rodiny a ne vţdy působí jen na podřadných pracovních pozicích. Pokud však chtějí svůj pobyt a zaměstnání na území ČR zlegalizovat, musí se vrátit na území svého státu a tam poţádat příslušný zastupitelský úřad o vydání povolení k zaměstnání či zelené nebo modré karty. Při návratu do vlasti jim přitom hrozí, ţe bude odhalen jejich nelegální pobyt a ţe jim tedy bude uděleno vyhoštění. Dle mého názoru by takovýmto lidem měla být zajištěna alespoň minimální šance na získání legálního postavení na trhu práce na území ČR. Jsem si vědoma obtíţné proveditelnosti mého přání, kdy by bylo zejména náročné kontrolovat délku pobytu a výkonu zaměstnání a regulovat příliv nelegálních imigrantů, avšak i nelegální zaměstnanci přinášejí ČR zisk v podobě např. nákupu spotřebního zboţí, jsou tedy neopominutelnou kupní silou, a jako takové by jim mělo být umoţněno legalizovat své působení na území ČR.
54
11. Zhodnocení zaměstnávání cizinců de lege lata 11.1. Nepřehlednost Současná právní úprava zaměstnání cizinců je roztříštěna do mnoha předpisů, a je tak dosti nepřehledná. Nelze se proto divit, ţe mnoho cizinců raději vyuţije sluţeb agentur práce či obdobných institucí, které mu pomohou zvládnout administrativní nároky, jejichţ vyřízení je nutné zabezpečit před vstupem, ale i během pobytu na území ČR. Tato pomoc můţe být však pouze zdánlivá a jejím cílem nemusí být zajistit cizinci řádné zaměstnání, ale vymámit z něj co nejvíce peněz, popř. udělat z něj fakticky otroka. Je sice pravdou, ţe mnoho informací a návodů je dostupných na internetu161, avšak tyto informace jsou opět roztříštěny na různých webových stránkách. Nepodařilo se mi najít jedinou internetovou stránku, která by řešila nejen povolení k pobytu a k zaměstnání, ale zároveň i legalizaci a vidimaci listin, moţnosti a ceny ubytování v ČR, umístění příslušných úřadů a jejich úřední hodiny, informace o cenách jídla a dalšího spotřebního zboţí a upozornění na nepoctivé zprostředkovatele práce. Domnívám se, ţe by bylo jen ku prospěchu věci, kdyby nějaká takováto stránka vznikla. Mnoha cizincům by to ušetřilo spoustu práce a hlavně - ČR by získala skvělý prostor pro sebereprezentaci, kde by sama sebe mohla vykreslit jako zemi k cizincům přívětivou a nalákat tak sem např. cizince s vysokou kvalifikací nebo jiné cizince vládnoucí profesí a zkušenostmi, kterých je aktuálně v ČR nedostatek (např. svářeči).
11.2. Skončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr Další zmatky v oblasti zaměstnávání cizinců můţe způsobit ukončení pobytu zaměstnance zaměstnaného na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Současná právní úprava skončení těchto dohod vůbec nereflektuje skutečnost, ţe v těchto pracovněprávních vztazích vystupují i cizinci, a ponechává zcela na účastnících těchto vztahů, aby se domluvili na způsobu ukončení zaměstnání pro případ zrušení cizincova povolení k pobytu. S ohledem na skutečnost, ţe cizinec nemůţe být legálně zaměstnán, pokud nemá platné povolení k pobytu, musí se účastníci domluvit na ukončení zaměstnání nejpozději ke dni, ke kterému bylo ukončeno povolení k pobytu. Problém pak nastává zejména v případě ukončení dohody o pracovní činnosti, neboť pokud nedojde k dohodě, můţe být v tomto 161
V tomto směru je aktivní i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které provozuje stránky www.cizinci.cz a www.portal.mpsv.cz
55
případě dohoda ukončena jen výpovědí s 15denní výpovědní lhůtou. Můţe tedy reálně nastat situace, kdy zaměstnavatel bude zaměstnávat cizince nelegálně, a to proti své vůli.
11.3. Povolení k zaměstnání, zelená karta, modrá karta Povolení k zaměstnání je jiţ zavedenou cestou k získání zaměstnání na území ČR. Proces jeho vydání je sice zdlouhavý, nicméně přesto je toto povolení prozatím nejpopulárnějším povolením k zaměstnání mezi všemi. O hojném vyuţití však nelze hovořit u ZK. Účelem zavedení těchto karet bylo získání kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků, kterých byl v roce 2008 na trhu značný nedostatek. Dalším důvodem bylo zohlednění prognóz vývoje zaměstnanosti, které jasně ukazovaly, ţe bez zahraniční pracovní síly se ČR neobejde. Předpokládalo se, ţe tyto karty nalákají do ČR aţ několik set tisíc cizinců.162 V současné době uţ můţeme objektivně tvrdit, ţe tyto cíle nebyly naplněny. Dle statistik MPSV bylo na území ČR na základě zelených karet v květnu 2011 zaměstnáno celkem 93 cizinců (na základě povolení 40.260), z toho drtivou většinu tvořili občané Ukrajiny.163 Nízký počet cizinců není dán dle mého mínění ani tak častým odmítáním ţádostí, jako spíše nezájmem cizinců o tento druh povolení. Těchto důvodů je hned několik. Předně to, ţe cizinec získá zelenou kartu, ještě neznamená, ţe získá i dané pracovní místo. Pracovněprávní vztah mezi ním a zaměstnavatelem můţe být totiţ legálně uzavřen aţ poté, co získá ZK, tedy poté, co vyřídí všechny administrativní záleţitosti, zaplatí poplatky, cestu na území ČR atd. Pokud jej však zaměstnavatel z nějakého důvodu nepřijme, platnost ZK zaniká a cizinec musí vycestovat z území ČR, přičemţ nemá právo poţadovat navrácení vynaloţených nákladů, byť jen částečné. Další nevýhodou je výše moţných výdělků, které zejména např. pro Australany a Japonce nejsou příliš atraktivní, a v případě předčasného ukončení pracovněprávního vztahu ani nemusí vykompenzovat náklady na příjezd do ČR. Dalším důvodem je skutečnost, ţe ZK se vydává jen na jedno konkrétní místo, coţ do značné míry omezuje kariérní růst cizinců. Pokud chce cizinec přestoupit k jinému zaměstnavateli na lepší pracovní pozici, musí poţádat o vydání nové zelené karty a projít celou procedurou vydávání od začátku. Navíc místo, na které chce nastoupit, mu 162
MPSV: Prioritou je podpora zaměstnávání českých občanů[online]. zprávy.ods.cz [cit. 2011-06-20]. Dostupné z: http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=7399. 163 Zaměstnávání cizích státních příslušníků [online]. Integrovaný portál MPSV[cit. 2011-06-28]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl
56
zaměstnavatel nemůţe takříkajíc podrţet, ale musí jej nahlásit jako volné pracovní místo, takţe se můţe stát, ţe se na něj dříve neţ dotyčný cizinec přihlásí nějaký jiný státní příslušník. ZK dále omezuje právo cizince na soukromý a rodinný ţivot, kdyţ na jejím základě nemůţe do ČR přicestovat i rodinný příslušník drţitele této ZK. Pokud tedy uváţím moţná rizika a zisky plynoucí ze získání ZK, zdá se být ZK pro cizince naprosto nevýhodná, a není teda zřejmé, zda má slouţit k nalákání potřebné pracovní síly, nebo k jejímu zastrašení. Modrá karta dosud nebyla vydána ţádnému cizinci. Zda je to způsobeno tím, ţe o ni nikdo nepoţádal, nebo tím, ţe její vydání bylo odmítnuto, se mi nepodařilo zjistit. Kaţdopádně na nějaké hodnocení její efektivnosti je vzhledem k jejímu nedávnému zavedení ještě příliš brzy. Nicméně s ohledem na to, ţe se jedná o institut upravený i v jiných členských státech EU, tedy poměrně známý, a také k tomu, ţe zaručuje svým drţitelům poněkud výhodnější podmínky, neţ jaké mají drţitelé ZK, se domnívám, ţe lze očekávat, ţe tyto karty budou v praxi běţně vyuţívány.
57
12. Připravované změny 12.1. Novela zákona o zaměstnanosti V současné době je v legislativním procesu vládní návrh novely ZOZ, který by se částečně dotkl i ustanovení ZP164a který by měl aţ na výjimky165 nabýt účinnosti k 1. 1. 2011. Pro účely této práce je tato novela zajímavá zejména tím, ţe změnila definici nelegální práce, zvýšila pokuty za výkon nelegální práce, zavedla sdílené zprostředkování zaměstnání a zrušila moţnost agentur práce dočasně přidělovat k výkonu práce u uţivatele cizince ze třetích zemí, kterým bylo vydáno pracovní povolení.
12.1.1. Nelegální práce Nově by měla být nelegální práce definována jako závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah, čímţ by se mělo zabránit obcházení zákona, kdy cizinci vykonávali pro zaměstnavatele závislou práci jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) nebo na základě smluv podle OZ166. Rovněţ by mělo dojít ke zdvojnásobení výše pokut, a to zejména za neposkytnutí osvědčení o totoţnosti, neprokázání legálního pracovněprávního vztahu a vykonávání nelegální práce. S tímto se naprosto ztotoţňuji, neboť současná výše pokut v řádu několika tisíců neplní svůj hlavní, tj. preventivní účel, protoţe její výše pachatele významně nezasáhne, a tedy pro něj není dostatečně odstrašující.
12.1.2. Sdílené zprostředkování zaměstnání Sdílené zprostředkování zaměstnání by mělo být upraveno v novém § 119a, jehoţ podstatou je, ţe krajská pobočka ÚP by mohla uchazeči o zaměstnání s jeho souhlasem zprostředkovávat zaměstnání prostřednictvím agentury práce. Za toto zprostředkovávání a zprostředkování by agentuře náleţel finanční příspěvek. Došlo by tedy k uţší spolupráci mezi krajskými pobočkami ÚP a agenturami práce, coţ by mohlo vést k efektivnějšímu a rychlejšímu nalezení vhodného zaměstnání pro uchazeče. Obávám se však, ţe tuto spolupráci bude do značné míry ovlivňovat lidský faktor, zejména ochota pracovníků krajských poboček ÚP spolupracovat s agenturami. S tím souvisí i mé obavy z korupce, kdy jednotlivé agentury 164
Sněmovní tisk 373/0 - Novela z. o zaměstnanosti [online]. Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=373&CT1=0 165 vyjma článků týkajících se osob se zdravotním postiţením, které by měly nabýt účinnosti k 1.1.2014 166 Sněmovní tisk 373/0 - Novela z. o zaměstnanosti [online]. Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=373&CT1=0
58
budou soutěţit o přízeň krajských poboček pomocí různých metod a zvýhodnění, neboť příspěvky mohou krajské pobočky ÚP vyplácet uţ jen za snahu zprostředkovat zaměstnání. Kolika lidem jej bude muset agentura skutečně zprostředkovat, je pouze otázkou její dohody s danou krajskou pobočkou ÚP. Ostatně i toto zprostředkování můţe být pouze takříkajíc na oko, tedy můţe dojít k situaci, kdy dotyčný uchazeč bude na 14 dní zaměstnán a následně bude propuštěn. A je opět pouze věcí dohody, zda bude za tuto situaci příslušná agentura nějak sankcionována. Jistě, agentury budou krajskými pobočkami ÚP za účelem zprostředkování zaměstnání oslovovány jen se souhlasem daného uchazeče, coţ by mohlo eliminovat výše uvedené neţádoucí efekty, ale domnívám se, ţe v praxi to bude vypadat tak, ţe uchazeč udělí obecný souhlas ke zprostředkování agenturou (jedno, kterou) nebo bude pracovníkem krajské pobočky ÚP při jejím výběru manipulován. Takţe i kdyţ bude agentura pracovat neefektivně, bude mít zajištěný trvalý přísun klientů.
12.1.3. Dočasné přidělení k výkonu práce Dle navrhovatele je moţnost agenturního zaměstnávání cizinců s uděleným povolením k zaměstnání v rozporu s účelem tohoto povolení, neboť toto by mělo být vázáno na jedno konkrétní pracovní místo. V situaci, kdy toto není respektováno, není moţné zajistit efektivní regulaci pracovního trhu.167 Navrhovatel proto navrhl vyloučit z agenturního zaměstnávání všechny cizince,168 kteří potřebují k výkonu zaměstnání povolení k zaměstnání.
12.1.4. Závislá práce Novela se zabývá i definicí závislé práce. Současná definice uvedená v § 2 odst. 4 ZP by měla být rozdělena na dvě části, resp. dva odstavce. V prvním by byly uvedeny znaky závislé práce: „Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně“. V druhé části by byly pojmenovány podmínky, za kterých je vykonávána, přidal by se tedy jeden odstavec s následujícím zněním: „Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti
167
V současné době dle navrhovatele působí na trhu práce celkem 205 agentur práce, které mají od MPSV povoleno zprostředkovávat dočasné přidělování cizinců k výkonu práce u uţivatele. 168 Nejen drţitele ZK a MK, jako je tomu nyní.
59
zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.”169 Jedná se tedy spíše o teoretickou úpravu.
12.2. Novela zákoníku práce Dne 29.6.2011 schválila Vláda ČR návrh zákona č.j. OVA170 552/11, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony171, jehoţ účelem je mimo jiné akcentace principu autonomie vůle účastníků v rámci základních pracovněprávních vztahů při současném zachování nezbytné míry ochrany zaměstnance. Návrh podalo MPSV. Dle návrhu by mělo dojít ke zvýšení maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin v jednom kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele. Samo o sobě by toto opatření jistě zvýšilo vyuţití tohoto typu pracovněprávního poměru v praxi, avšak návrh počítá i s tím, ţe dohoda bude podrobena zpojistnění, bude se z ní tedy odvádět jak o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tak i na zdravotní pojištění. Pro zaměstnavatele i zaměstnance byla však dohoda lákavá kromě jiného tím, ţe nebyla zpojistněna, coţ přinášelo zaměstnanci větší zisk a zaměstnavateli menší administrativní náklady. Je tedy otázkou, zda zpojistnění dohody nepovede ke sníţení pracovněprávních vztahů uzavíraných na této bázi
169
Sněmovní tisk 373/0 - Novela z. o zaměstnanosti [online]. Parlament České republiky - Poslanecká sněmovna [cit. 2011-06-10]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=373&CT1=0 170 Odbor vládní agendy 171 Dostupný na: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf
60
13. Závěr Právní úprava zaměstnání cizinců skrývá mnohá úskalí, proto zde uvedu pouze ta, která mě nejvíce zaujala. Aktuální právní úprava zaměstnávání cizinců je roztříštěna do mnoha právních předpisů, a to jak vnitrostátních, tak norem práva EU. To však není dle mého názoru vyhovující stav, neboť vede jak k dezorientaci zaměstnavatelů, tak potencionálních zaměstnanců ze zahraničí. Proto není divu, ţe cizinci tak hojně vyuţívají nabídky sluţeb agentur práce, byť jsou si vědomi toho, ţe tyto agentury nejednají vţdy poctivě a v souladu se zákonem. Kromě značné nepřehlednosti se současná právní úprava podle mě vyznačuje aţ nadměrnou represivností, která jde na úkor prevence. To se projevuje zejména v oblasti nelegálního zaměstnávání, kde vůbec není řešena otázka moţného zlegalizování pobytu a výkonu zaměstnání nelegálního migranta na území ČR či zefektivnění současného systému vydávání povolení k zaměstnání. Namísto toho jsou pořádány aţ hony na zaměstnance vykonávající zaměstnání nelegálně.172 S nelegálním zaměstnáváním souvisí problém skončení pracovněprávních vztahů zaloţených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejichţ účastníky jsou cizinci, kterým bylo odňato povolení k pobytu. Odnětím povolení totiţ tyto pracovněprávní vztahy na rozdíl od pracovního poměru nezanikají. Zaměstnavatel se tak se zaměstnancem buď na řešení této situace dohodne předem při uzavření dohody, nebo je pak nucen toto řešit aţ dodatečně, kdy uţ vzrůstá riziko různých komplikací. Obzvláště nebezpečnou se dle mého názoru můţe tato situace stát pro zaměstnavatele zaměstnávajícího cizince na dohodu o pracovní činnosti. Pokud si totiţ strany dohody předem nesmluví způsob ukončení dohody pro tyto případy, popřípadě pokud se nedohodnou na ukončení dohody, můţe být pracovněprávní vztah zaloţený touto dohodou v tomto případě skončen pouze výpovědí s 15 denní výpovědní dobou. Tato lhůta počíná běţet dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně, coţ uţ samo o sobě můţe být problémem. Pokud bude dohoda ukončena aţ po dni odnětí povolení k pobytu, zaměstnavatel de facto zaměstnával cizince protiprávně. Dle ustanovení § 89 ZOZ můţe být cizinec zaměstnáván pouze tehdy, pokud má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu. Platnost povolení k zaměstnání však končí současně s ukončením platnosti k povolení pobytu. Nastalý stav tak bude naplňovat definici nelegální práce. 172
Jeden z nich v současné době probíhá, viz http://www.finance.cz/zpravy/finance/315424-dalsi-etapaintenzivni-kontrolni-cinnosti-nelegalniho-zamestnavani/
61
V průběhu vypracovávání diplomové práce jsem nabyla dojmu, ţe ČR dosud nemá v otázkách cílů migrační politiky zcela jasno. Dle mého mínění je to vidět zejména na úpravě ZK. Tyto byly zavedeny z důvodu nedostatku pracovních sil na českém trhu práce, avšak pro cizince jsou naprosto nevýhodné. Ostatně cizinci sami jsou si této nevýhodnosti vědomi, a proto tento typ povolení k zaměstnání vyuţívají pouze v mizivé míře. Uţ jen skutečnost, ţe vydání ZK není pro cizince zárukou, ţe dané pracovní místo skutečně získá, je pro mne zaráţející. Jistě, primárně budou ze získaného pracovního místa profitovat samotní cizinci. Avšak český trh práce se bez pracovní síly ze zahraničí neobejde, tudíţ je i v zájmu ČR, aby toto povolení cizinec získal, a aby se hlavně o něj ucházel. Podle mne by nebylo spravedlivé poţadovat po zaměstnavateli, aby zaměstnal člověka, kterého vidí poprvé v ţivotě a se kterým moţná ještě nikdy předtím ani nekomunikoval. Drţitelům ZK by proto měla být garantována určitá délka pobytu po nepřijetí do zaměstnání, během které by se mohli přihlásit na nové pracovní místo. Nebo by jim měl být alespoň odpuštěn poplatek za podání nové ţádosti o ZK. V budoucnu bude jistě zajímavé sledovat, jak jsou cizinci vyuţívány modré karty. Zatímco neúspěšnost ZK můţe být sváděna na hospodářskou krizi a neobvyklost tohoto druhu povolení k zaměstnání ve světě, modré karty jsou dobře známým a zavedeným způsobem povolení na území členských států EU. Cílem této práce rozhodně nebylo poskytnout nějaký návod na podávání ţádostí o povolení k zaměstnání, nýbrţ definovat předpoklady, za kterých můţe cizinec legálně vykonávat zaměstnání na území ČR.
62
14. Seznam použitých zdrojů 14.1. Učební texty, komentované právní předpisy BĚLINA, M. et.al. Pracovní právo. 4.dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 612 s. BĚLINA, M et al. Zákoník práce - komentář. 2.vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 1146 s. BĚLINA, M et al. Pracovní právo. 4. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 612 s. BOUŠKOVÁ, P. et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání zaměstnanců a OSVČ do ciziny. 3. aktual. vyd. Olomouc: Anag, 2009. 252 s. JOKLOVÁ, K., RYŠAVÁ, K. et al. Zaměstnávání cizinců a vysílání pracovníků do zahraničí. 1. vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 312 s. KOCOUREK, J. Zákoník práce 2011. Praha: Eurounion Praha, s.r.o., 2011. 607 s. KUČERA, Z. Mezinárodní právo soukromé. 5.opr. a dopl. vyd. Brno: Doplněk, 2001. 427 s. LEIBLOVÁ, Z. Zákon o zaměstnanosti s komentářem.5. aktualiz. vyd.Olomouc: Anag, 2009. 311 s. NOVOTNÝ, F. et al. Trestní zákoník 2010. Praha: Eurounion Praha, s.r.o., 2010. 838 s. STEINICHOVÁ, L. et al. Zákon o zaměstnanosti. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 316 s. ŠTEFKO, M. Vysílání zaměstnanců do zahraničí, Praha: C. H. Beck, 2009. 379 s. TICHÝ, L., ARNOLD, R., ZEMÁNEK, J., KRÁL, R., DUMBROVSKÝ, T. Evropské právo.4. vyd. Praha: C.H.Beck, 2011, 1005 s. TÝČ, V. Úvod do mezinárodního a evropského práva. 2. akt. vyd. Masarykova univerzita: 2010. 99 s.
14.2. Časopisecká literatura PASEKOVÁ, V. Zelená a modrá karta. Práce a mzda. 2011, č.1, s. 32. STÁDNÍK,
J.
Oznamovací
a
evidenční
povinnost
zaměstnavatelů
zaměstnávající
zaměstnance ze zahraničí. Práce a mzda. 2010, č. 11, s.52. STÁDNÍK, J. Povolení k zaměstnání. Práce a mzda. 2010, č. 12, s.39. ŠTEFKA, M. Výkon závislé práce nelegálními migranty a s tím spojené právní důsledky. Časopis pro právní vědu a praxi. 2010, roč. 18, č. 2, s. 123 – 129. ISSN 1210 - 9126.
63
14.3. Právní předpisy Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (kompetenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod. Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na zemí České republiky,ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 461/2008 Sb., kterou se stanoví seznam zemí, jejichţ státní příslušníci jsou oprávněni poţádat o vydání zelené karty. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 429/2010, stanovící výjimky z povinnosti cizince poţádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu.
14.4. Mezinárodní smlouvy a právo EU Evropská sociální charta č. 14/2000 Sb. m.s. Mezinárodní pak o hospodářských, sociálních a kulturních právech, č. 120/1967 Sb. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech č. 120/1967 Sb. Úmluva o právním postavení osob bez státní příslušnosti č. 108/2004 Sb. m.s. Úmluva o právním postavení uprchlíků, publikována sdělením č. 208/1993 Sb. m.z.v. Smlouva o fungování Evropské unie, C 83/49 Úřední věstník Evropské unie. Nařízení Evropského parlamentu a Rady 810/2009/ES, o kodexu Společenství o vízech (Vízový kodex). Nařízení Evropského parlamentu a Rady 492/2011/EU o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.
64
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území jiných členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96 /EHS.
14.5. Judikatura Rozsudek NS ze dne 11.9.1997, sp. zn. 2 Cdon 195/97 (SJ31/1998) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23.7.2008, sp. zn. 4 Ads 40/2008. Zpráva NS ČSR ze dne 17.6.1980, sp. zn. Cpj 160/79 (R 27/1980, s.191-192).
14.6. Internetové zdroje BRZÓSKOVÁ, J. Vznik pracovněprávního vztahu s ohledem na nelegální práci a kontrola nelegální práce s ohledem na zaměstnance a zaměstnavatele [online]. 2010[cit. 2011-06-10]. 102 s. Rigorózní práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/108107/pravf_r/ KOMENDOVÁ, J. Několik poznámek k zaměstnávání cizinců na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference Pracovní právo 2010 [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2011-06-25]. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/sborniky/pracpravo2010/Komendova.html ŠTURMA, P. Vztah Evropské úmluvy o lidských právech a evropského práva.[online]. Česká advokátní
komora2[cit.
2011-06-25].
Dostupné
z:
www.cak.cz/files/283/VztahEvropskeUmluvyaEvropskehoPrava.rtf Mezinárodní smlouvy v oblasti zaměstnanosti[online]. Ministerstvo práce a sociálních věcí [cit. 2011-06-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/134 Modré karty pro cizince v České republice [online]. Integrovaný portál MPSV [cit. 2011-0627]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/ciz#prokoho MPSV: Prioritou je podpora zaměstnávání českých občanů[online]. zprávy.ods.cz [cit. 201106-20]. Dostupné z: http://zpravy.ods.cz/prispevek.php?ID=7399.
65
Návrh zákon č.j. OVA 552/11o změně zákoníku práce [online]. Knihovna připravované legislativy [cit. 2011-06-19]. Dostupné z: http://eklep.vlada.cz/eklep/page.jsf. Sněmovní tisk 373/0 - Novela z. o zaměstnanosti [online]. Parlament České republiky Poslanecká
sněmovna
[cit.
2011-06-10].
Dostupné
z:
http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=373&CT1=0 Povinnosti cizinců během pobytu v ČR [online]. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva [cit. 2011-06-19]. Dostupné z: http://cizinci.poradna-prava.cz/obcane-eu/povinnosticizincu-pobyt-cr.html Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky [online]. Portál veřejné správy České
republiky
[cit.
2011-06-19].
Dostupné
z:
http://www.portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/708?POSTUP_ID=666&PRVEK_ID=1018. Víza a povolení k zaměstnání pro investory [online]. Czechinvest – Agentura pro podporu podnikání
a
investic
[cit.
2011-06-19].
Dostupné
z:
http://www.czechinvest.org/data/files/visas-cj-2010-1050-cz.pdf. Zelené karty [online]. Integrovaný portál MPSV [cit. 2011-06-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zelka/ciz. http://www.finance.cz http://ww.mpsv.cz http://www.mzv.cz http://portal.justice.cz http://www.portal.mpsv.cz
66
15. Resumé The topic of my thesis is the employment of foreigners and stateless persons in Czech Republic. I chose this topic primarily because of my personal interest in the regulation of this issue. I myself had had the opportunity to actually delve into this issue in the past, when I used
to
work
for
the
Society
of
Citizens
Assisting
Migrants.
As I found out in my practice time, Czech Republic is trying to protect its own market against the tide of foreign employees and that basically because of its aim to provide its citizens the best position on Czech labor market and henceforth lowering the unemployment. These protective efforts are limited to some degree by the principle of free movement of workers between states of European Union and as well by the simple fact, that without foreigners the Czech market can not do. Czech law divides employees from abroad into two groups depending on the degree of restriction of access to employment. The first group consists of family members of citizens of the Czech Republic, citizens of the European Union, the European Economic Area and Switzerland and their family members. This group also includes foreigners who have been granted permanent residence and aliens who have been granted international protection in the form of asylum or subsidiary protection. These persons have the same legal position on the Czech labor market, as citizens of the Czech Republic, so there are no barriers in access to employment. The second group consists of third country nationals and stateless persons. The possibility of aliens to participate in labor relations in the Czech Republic is greatly reduced, particularly in requirements to obtain a valid work permit and a valid residence permit. These permits must be obtained prior to the closing of the employment relationship. The aim of this work is to specify and clarify reasons for this division and its impact on labor relations of workers from abroad. First chapter is devoted to the current labor market situation in the Czech Republic. The second chapter focuses on the legal regulations governing the employment of foreigners, both at international and at the level of EU law and domestic law. The third chapter is focused on institutions that are providing employment and determining labor policy. Attention is mainly paid to the Ministry of Labour and Social Affairs as the central government authority for labor relations, the Labour Office of the Czech Republic and its components, as the authorities empowered, inter alia, to grant work permits and implement inspection activities. The fourth chapter deals with term foreigner in greater detail, both in terms of Act No.
67
326/1999 Coll. Aliens, in terms of Act No. 435/2004 Coll. Employment. Furthermore, there is illustrated the concept of "family member". The following fifth chapter is devoted to the employment of foreigners and labor relations within which they may perform their jobs. The sixth chapter deals with the first fundamental condition, whose fulfillment is necessary to allow legal employment in the Czech Republic, a residence permit. The seventh chapter focuses on the rights and obligations arising from labor relations involving the employer and the EU citizen. The eighth chapter breaks down further types of work permits issued for foreigners from third countries. Ninth chapter is devoted to agency employment as a special method of dependent work performance. The tenth chapter lists offenses, administrative offenses and crimes that participants of labor relations can commit. Valuation of current legislation in the field of employment of foreigners I have carried out in chapter eleven. Nowadays, there are several amendments being prepared, that will significantly affect employment of foreigners. To these upcoming changes twelfth chapter is devoted to. Thirteenth chapter then consists of the thesis ending, followed by a summary of thesis and other necessary requirements. The purpose of this work is by no means to provide a comprehensive guide for getting a job in Czech Republic, but to characterize the main aspects of the foreigners work in an employment relationship.
68
