Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta

Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání

Nezaměstnanost absolventů středních škol a jejich uplatnění na trhu práce v Brně-městě

Diplomová práce

Brno 2014

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Mgr. Miroslava Černá

Bc. Monika Koubková

Bibliografický záznam:

KOUBKOVÁ, Monika. Nezaměstnanost absolventů středních škol a jejich uplatnění na trhu práce v Brně-městě, diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, 2014. Vedoucí diplomové práce: Miroslava Černá.

Anotace:

Ve své diplomové práci vymezím základní pojmy jako trh práce, nezaměstnanost, podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace, stáž apod. Dále budu zjišťovat, jaké možnosti uplatnění nabízí trh práce v Brně – městě, zda absolventi mají možnosti výběru pracovního místa. V jedné části práce bude i nabídka volných pracovních míst úřadu práce a agentur práce. Součástí je i dotazníkové šetření, pomocí kterého chci zjistit, kolik absolventů našlo uplatnění ve svém oboru a zda jsou ochotni se, např. rekvalifikovat nebo absolvovat stáže.

Annotation: My dissertation defines the main terms like labour market, unemployment, unemployment benefits, retraining, practical training, etc. I would like to look into the employment possibilities of the labour market in Brno, if the alumni have the chance to choose the job and the company they want to work in. In one part of the thesis, there is a list of jobs offered by the employment office and job agencies. The questionnaire deals with how many alumni were able to find a job in a sphere of their specialization and whether they are willing to go through retraining or practical training.

Klíčová slova: Vzdělávání, obor vzdělání, absolvent, úřad práce, trh práce, černý trh práce, nabídka, poptávka, rekvalifikace, stáž, nezaměstnanost.

Key words: Education, branch of study, alumnus, employment office, labour market, black labour market, job offers, demand, retraining, practical training, unemployment.

Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“

……………………………………

Děkuji paní Ing. Mgr. Miroslavě Černé za metodickou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této diplomové práce. Děkuji i své rodině za podporu a trpělivost, kterou mi poskytovala během mého studia. Monika Koubková

Obsah Úvod ................................................................................................................................ 7 1. Odborné vzdělávání v současnosti ............................................................................. 8 2. Trh práce ................................................................................................................... 11 2.1. Poptávka po práci na trhu práce ........................................................................ 11 2.2. Nabídka práce na trhu práce .............................................................................. 11 2.3. Černý trh práce .................................................................................................. 13 3. Nezaměstnanost ........................................................................................................ 16 3.1. Typy nezaměstnanosti ....................................................................................... 17 4. Politika zaměstnanosti v Evropské unii.................................................................... 19 5. Politika zaměstnanosti v ČR..................................................................................... 22 5.1. Aktivní politika zaměstnanosti .......................................................................... 22 5.2. Pasivní politika zaměstnanosti .......................................................................... 24 5.2.1. Práva uchazeče o zaměstnání ..................................................................... 24 5.2.2. Povinnosti uchazeče o zaměstnání ............................................................. 25 5.2.3. Nárok na podporu v nezaměstnanosti ........................................................ 26 5.2.4. Výše podpory v nezaměstnanosti ............................................................... 27 6. Rekvalifikace ............................................................................................................ 28 7. Absolvent na trhu práce ............................................................................................ 31 7.1. Zařazení absolventů na trhu práce ..................................................................... 31 7.2. Vstup absolventů na trh práce a jejich představy o trhu práce .......................... 31 7.3. Dopad na psychickou stránku osobnosti nezaměstnaného absolventa .............. 32 8. Možnosti lepšího zařazení absolventa do pracovního procesu ................................ 34 8.1. Rekvalifikace a absolvent.................................................................................. 34 8.2. Příspěvek na zapracování a absolvent ............................................................... 36 8.3. Stáže absolventů ve firmách .............................................................................. 37 9. Struktura nezaměstnaných absolventů v Brně a ČR, a jejich porovnání.................. 40 10.Potřeby zaměstnavatelů............................................................................................ 46 10.1.Vyhledávání nových zaměstnanců .................................................................... 46 10.2.Požadavky na zaměstnance ............................................................................... 46 10.3.Je pro zaměstnavatele vhodnější absolvent nebo pracovník s praxí? ............... 47 10.4.Poptávka zaměstnavatelů po oborech vzdělání ................................................ 48 11.Absolventi středních škol v městě Brně ................................................................... 56 11.1.Struktura nezaměstnaných absolventů evidovaných na Úřadu práce Brno- město .................................................................................. 56 12.Nabídky volných pracovních míst pro absolventy Úřadu práce Brno – město a agentur práce .............................................................. 59 12.1.Nabídka volných pracovních míst pro absolventy Úřadu práce Brno - město ................................................................................. 60 12.2.Nabídka volných pracovních míst pro absolventy pracovních agentur ............ 62 13.Dotazníkové šetření .................................................................................................. 64 13.1.Zpracování jednotlivých otázek dotazníkového šetření .................................... 68 13.2.Výsledek dotazníkového šetření ....................................................................... 81 Závěr ............................................................................................................................. 83 Bibliografie ................................................................................................................... 86 Zdroje: ........................................................................................................................... 87 Přílohy: .......................................................................................................................... 88

6

Úvod

Ve své diplomové práci zvolna navazuji na svou bakalářskou práci, kterou jsem obhajovala na jaře 2012. V bakalářské práci jsem se věnovala, jaké studijní obory vzdělávání si vybírají žáci 9. ročníků základních škol. Výsledek této práce ukázal, že žáci volí obory vzdělávání, které jsou ukončeny maturitní zkouškou a daleko méně volí obory vzdělávání, kde získají „pouze“ výuční list. A to i přesto, že na trhu práce je nedostatek kvalifikovaných řemeslníků.

Ve své diplomové práci chci zjistit, jaké mají uplatnění absolventi po dokončení odborného vzdělání na trhu práce a zda jsou nějaké důležité podněty, které je mohou ovlivnit. Vyjasňuji základní pojmy, jako jsou absolvent, trh práce, černý trh práce, nezaměstnanost,

politika

zaměstnanosti,

nezaměstnanost,

rekvalifikace

a příspěvek na zapracování. Součástí mé diplomové práce je i vyhodnocení dotazníkového šetření, které má za úkol zjistit, jaké informace mají absolventi o trhu práce všeobecně a zda mají zájem se přizpůsobit trhu práce. Práce se i věnuje momentální nabídce volných pracovních míst a nejen ze strany úřadů práce, ale i samotných zaměstnavatelů, jak velkých společností, ale drobných živnostníků. Mezi nabídky volných pracovních míst zahrnu i personální agentury, které jsou zprostředkovateli práce mezi zaměstnavateli a budoucími zaměstnanci. Cílem práce je zmapovat aktuální stav na trhu práce v městě Brně se zaměřením na absolventy, kteří hledají uplatnění na trhu práce přímo na území města Brna a v jeho nejbližším okolí.

7

1. Odborné vzdělávání v současnosti Dnešní školství prochází mnohými změnami. Školy nabízí nepřeberné množství nových studijních oborů, žáci si tedy mají z čeho vybírat. Bohužel, ale spousta studijních oborů bohužel i zaniká. Patří sem profese zedník, obkladač, čalouník, chemik pro čistírny a prádelny, švadleny a postupně i upadá zájem o obor krejčí, krejčová. Důsledkem toho je na jedné straně na trhu práce nadbytek absolventů z oborů zaměřujících se na ekonomii, účetnictví nebo kadeřníků, a na druhé straně je akutní nedostatek absolventů studijních oborů pekařů, obkladačů a jiných. Národní ústav pro vzdělávání ve svých studiích uvádí, které profese a obory vzdělání jsou na trhu práce nedostatkové. Jsou to převážně obory pro zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Ze stavebnictví sem patří již výše zmiňovaný obkladač, ale i zedník, tesař, malíř a natěrač. Pro zpracovatelský průmysl je to obráběč kovů, mechanik seřizovač, zámečník apod. Nesmíme opominout i poptávku po absolventech textilních a chemických oborů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve spolupráci s odbornými školami, se snaží najít řešení. Snižují stavy žáků ve studijních oborech, kde po ukončení studia absolventi nenacházejí uplatnění, a naopak nabízí nové studijní obory s různými bonusy- zdarma ubytování a strava, zvýšené kapesné, nadstandardně vybavené učebny apod.

Pro školní rok 2014/2015 nabízí další vzdělání na území Brna 53 středních škol. Z tohoto počtu 53 SŠ, 18 odborných škol nabízí ukončení získáním výučního listu, 16 odborných škol ukončení výučním listem a zároveň maturitní zkouškou, 35 odborných škol s maturitou bez výučního listu a 20 škol (gymnázií) s maturitou(viz. tab. č.1 a graf č.1 ). Žáci mohou vybírat z 355oborů vzdělání.

8

Nabídka vzdělání na školní rok 2014/2015 Brno (53 škol*) Ukončení s výučním listem SOŠ

18

Ukončení s výučním listem a maturitou

16

Ukončení bez výučního listu s maturitou SOŠ

35

Ukončení s maturitou (gymnázia)

20

Tab. č.1

Nabídka vzdělání na školní rok 2014/2015 Brno (53 škol*)

23%

20%

Ukončení s výučním listem SOŠ Ukončení s výučním listem a maturitou Ukončení bez výučního listu s maturitou SOŠ

18%

Ukončení s maturitou(gymnázia)

39%

*některé školy nabízí více možných studijních oborů a tím i různé způsoby ukončení Graf č.1

9

Je tedy otázkou kolik budoucích absolventů zvolí obor vzdělání takový, po kterém je ze strany zaměstnavatelů na trhu práce poptávka a kolik jich ukončí úspěšně tento obor. Tendence budoucích absolventů je již jasná. Volí spíše obory zakončené maturitní zkouškou, jak jsem již uváděla ve své bakalářské práci, která se zabývala volbou povolání žáků, kteří dokončili ZŠ. V příloze č. 1 uvádím celkový počet absolventů a nově přijatých žáků 1. ročníků středních škol a jejich počet. Graficky je znázorněno, jak se vyvíjí situace ve školství a poměr mezi nově přijatými žáky a absolventy. Údaje ukazují, že o studijní obory, kde studenti získávají výuční list, není mezi nově přijatými žáky zájem. Tyto studijní obory si zvolí pouze 33% nových žáků, kteří nastupují do 1. ročníků středních škol. Zbytek, tedy 67% nových studentů, si volí studijní obory ukončené maturitní zkouškou. Ukazuje se zde velký nepoměr mezi přijatými žáky 1. ročníků pro studijní obory ukončené výučním listem a mezi studijními obory ukončené maturitou. Tyto výsledky se mohou později projevit na celkové nezaměstnanosti absolventů. Zároveň je uveden i poměr mezi nově přijatými studenty 1. ročníků a absolventy. Vývoj má v obou skupinách klesající tendenci, kterou zřejmě zapříčinila dlouhotrvající nízká porodnost v České republice. Závěrem lze ještě říci, že studenti mají velkou úspěšnost (88% studentů), své studijní obory úspěšně ukončí. Pouze 12% studentů svůj studijní obor nedokončí.

Pokud se hlouběji zabýváme problematikou absolventů SOŠ, zjišťujeme, že se tento problém netýká jen MŠMT, ale i Ministerstva práce a sociálních věcí. Obě tato ministerstva spolupracují a snaží se vytvářet na trhu práce ideální prostředí tak, aby absolventi SOŠ našli uplatnění.

10

2. Trh práce

Trh

práce

je

oblastí,

kde

se

setkává

nabídka

zaměstnavatelů

a zaměstnanců, ale i naopak. Můžeme tedy říci, že je to trh, kde se nabízí práce, poptává se práce a cena práce, tedy mzda. Pro absolventa to je „neprobádané území“ na které vstupuje poprvé, pokud nebudeme počítat studentské brigády, kterými si přivydělával během své přípravy na budoucí zaměstnání. Proto se v následujících částech práce věnuji základním pojmům, jako je poptávka, nabídka na trhu práce, černý trh práce, politika zaměstnanosti apod. Tyto pojmy jsou zpracovány jako jednoduché informace o tom jak trh teoreticky rozdělujeme na jednotlivé oblasti.

2.1. Poptávka po práci na trhu práce „Poptávka na trhu práce je odvozenou poptávkou od poptávky po finálních výrobcích, které jsou pomocí práce vyráběny. Uvedenou poptávku ovlivňuje nadále fakt, že výrobní faktor, kterým je práce, nepůsobí samostatně a je nutná jeho kombinace s ostatními vstupy.“1

2.2. Nabídka práce na trhu práce „Nabídku na trhu práce tvoří individuální lidé prodávající vlastní pracovní sílu.“2 1

Václavíková, Anna; Kolibová, Helena; Kubicová, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava : OPTYS, 2009. str. 24. ISBN 978-80-85810-76-2. 2

Václavíková, Anna; Kolibová, Helena; Kubicová, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava : OPTYS, 2009. str. 25. ISBN 978-80-85810-76-2.

11

Každý sám a dobrovolně vstupuje na trh práce a rozhoduje se, kolik nabízí své práce, za jakou mzdu, nebo jestli je pro něj výhodnější volný čas. Pokud rostou mzdy za odvedenou práci, člověk začíná nabízet více své práce. V tomto případě je i větší poptávka od lidí, kteří nejsou aktivní na trhu práce.

Trh práce se liší dle potřeb různých regionů v daném státě. Typickým příkladem mohou být země, které mají mořská pobřeží. Zde je velká poptávka a nabídka práce pro rybolov, zpracování mořských produktů apod. Opakem je vnitrozemí. Zde je naopak poptávka a nabídka těžebního průmyslu (např. těžba uhlí), který nabízí uplatnění ve svém oboru a regionu.

„Moderní trhy práce jsou vystaveny působnosti mnoha vlivům, které blokují dokonalou konkurenci, stav rovnováhy je dosahován zřídka. V situaci nerovnováhy na trhu práce může nastat nedostatek pracovních míst - tedy nedobrovolná nezaměstnanost nebo nedostatek pracovních sil.“3

3

Václavíková, Anna; Kolibová, Helena; Kubicová, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava : OPTYS, 2009. str. 31. ISBN 978-80-85810-76-2.

12

2.3. Černý trh práce Každá ekonomika v jakémkoliv státě na světě má i svou stinnou stránku. Tato ekonomika bývá označována jako šedá nebo černá ekonomika státu. Není tomu jinak ani v České republice. Černý trh práce je ta část trhu, kterou nelze přesně určit, protože pravidla zaměstnávání zde nehrají žádnou roli. Nejsou zde žádné dokumentace, podle kterých by se dalo určit, kolik lidí využívá tento trh. Absolvent, který vstupuje na trh práce poprvé, neví, jaké problémy mohou nastat a jak ho může černý trh práce ovlivnit do budoucnosti. Proto se v této kapitole věnuji základním problémům černého trhu a důsledkům, které z toho vyplývají. Černý trh poskytuje tzv. černou práci. Jak jsem se již zmiňovala, jedná se o pracovní vztah, kde osoba provádí práci a dostává za ní mzdu. Tato práce není nezákonná, ale není sepsána žádná pracovní smlouva, ani dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce. „Na tuto pracovní činnost není pohlíženo jako na nezákonnou. Jako na nelegální se na ni pohlíží, jako na celek v celém součtu ve státě. Je to z toho důvodu, že za tyto zaměstnance není odváděno sociální ani zdravotní pojištění a nejsou placeny povinné daně státu.“4 Tento pracovní vztah se zdá výhodný pro obě strany, ale je tomu tak ve skutečnosti? Například zaměstnavateli hrozí velké peněžní sankce, pokud se prokáže, že měl zaměstnance bez pracovní smlouvy a neodváděl za ně sociální a zdravotní pojištění a daně. Také zaměstnancům hrozí vysoké peněžní sankce, a to až do výše 100 000 Kč. Pokud zaměstnanec pobírá podporu v nezaměstnanosti, musí ji 4

Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1ce_na_%C4%8Derno 13

vrátit zpět, a to i zpětně. Zároveň je také vyloučen z evidence žadatelů o práci na ÚP. Samozřejmostí je i doplatek na zdravotním a sociálním pojištění, který musí uhradit, protože mu to zákon ukládá.

Další skrytou nevýhodou je, že se mu výdělek nezapočítává do výpočtu starobního důchodu. Bohužel mladému člověku, kterému je dvacet, toto příliš nevysvětlíte. Většinou žije současností, a na to co má před sebou příliš nepohlíží. Tato situace se u něj většinou zlomí, když zakládá rodinu, hledá bydlení a potřebuje doložit výši příjmů, aby mohl zažádat o hypotéku.

Ve výčtu nevýhod nesmíme opomenout vyplácení mzdy, která je většinou se zaměstnancem dopředu dohodnuta. Ovšem vyplácení nemusí být pravidelné a ne vždy v domluvené výši. Bývá předávána z ruky do ruky, ale je to opravdu výhoda?

A co pravidelnost a jistota výdělku? Další otázka, kterou musí

zaměstnanec sám zvážit.

Pokud se touto černou prácí budeme zaobírat dále, nesmíme zapomenout upozornit na to, že pokud se stane pracovní úraz, jak to bude s odškodněním? Kdo mi zaplatí bolestné, ušlý zisk apod., kdo mi bude vyplácet nemocenskou, když onemocním? Budu mít nárok na pracovní neschopnost? Otázek by bylo příliš, a proto je na zvážení každého zaměstnance, zda je to ochotný podstoupit, a jestli peníze, které za svou práci dostává, za ta rizika stojí.

„Řešení nelegální práce by proto mělo spočívat zejména v opatřeních, která budou mít vliv na zaměstnavatele. Na jedné straně je potřeba zefektivnit práci příslušných institucí a provádět důslednější kontroly a postihování nelegálního zaměstnávání. Na druhé je na místě zabývat se nastavením systému, který v současnosti znamená pro zaměstnavatele přílišnou administrativní a finanční zátěž a podnikání a zejména zaměstnávání osob omezuje byrokracií, vysokými odvody atd. 14

Pracovníci by spíš měli být motivováni k nalezení si „legálního“ zaměstnání např. rozšířením nabídky sezónních a krátkodobých prací zveřejňované na úřadech práce, podporou a zjednodušením výkonu povolání s živnostenským oprávněním, srozumitelným zviditelňováním rizik a nevýhod práce na černo a informováním o právech a postavení zaměstnance.“5

Finanční sankce pro zaměstnance nemusí mít ten správný dopad, protože on stojí na znevýhodněné straně tohoto pracovního vztahu. Zaměstnanec chce práci, aby mohl naplnit své potřeby, to znamená zaplatit potraviny, nájem a mohl si užít svého volného času, který mu za odvedenou práci náleží.

Závěrem této kapitoly lze tedy říci, že pokud se alespoň částečně nezmění podmínky pro zaměstnavatele, trh s černou prací nadále „pokvete“. Proto je nutné neustále upozorňovat na obrovské nevýhody této práce a poukazovat na možné následky z toho plynoucí. Zejména absolventům je nezbytné zdůrazňovat tyto negativní následky. Ovšem je otázkou, zda absolvent, který je delší dobu bez zaměstnání vůbec bude chtít znát tyto negativní následky. Nelze se divit, když zvolí práci na černo, místo evidence na úřadu práce a pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo sociálních dávek. Jistě, jsou i tací, kteří žijí na úkor společnosti. Ale protože se pohybuji v prostředí mladých lidí, mohu říci, že je pro většinu přijatelnější právě práce na černo, než evidence na úřadu práce.

5

Dostupné z: http://www.iqrs.cz/view.php?nazevclanku=prace-na-cerno&cisloclanku=2009060013

15

3. Nezaměstnanost

Důsledkem nerovnováhy na trhu práce je nezaměstnanost. „Nezaměstnanost můžeme tedy definovat jako nerealizovanou nabídku práce na trhu práce.“6 Jde tedy o stav, kdy nabídka práce převládá nad poptávkou práce. Lidé mají zájem o práci, ale na trhu práce je jí nedostatek.

Statut zaměstnané osoby je její výkon jakékoliv práce, za kterou jí náleží mzda a je jedno, zda je to ve vztahu zaměstnavatel- zaměstnanec nebo osoba soukromě podniká. O nezaměstnaném hovoříme tehdy, pokud splňuje několik zásadních podmínek. Je starší 15 let, nemá žádné placené zaměstnání, není např. OSVČ, je zaevidován na úřadu práce, je aktivní při hledání placené práce (inzeráty, přátelé, personální agentury), může ihned nastoupit na volné pracovní místo. Horní hranice pro postavení nezaměstnaného je věk 74 let. Bohužel vývoj ekonomiky ve světě, ale i naší ekonomiky nám dal i termín nezaměstnaný absolvent. O nezaměstnaném absolventu mluvíme jako o absolventovi školy

-

uchazeči o zaměstnání, a to do dvou let po ukončení školy, max. do 25 let věku pro střední školy a 30 let věku pro vysoké školy. Tento termín se ve statistikách nezaměstnanosti objevuje velmi často, protože jak již bylo řečeno, je to důsledkem ekonomické krize, kdy nejsou volná pracovní místa ani pro pracovníky s praxí. Absolvent bez praxe nemá možnost uplatnit se a získává status nezaměstnaný absolvent.

6

Václavíková, Anna; Kolibová, Helena; Kubicová, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava : OPTYS, 2009. str. 31. ISBN 978-80-85810-76-2.

16

3.1. Typy nezaměstnanosti Nezaměstnanost můžeme rozdělit:  Frikční – krátkodobá - může to být přechod mezi původním a novým zaměstnáním,  Strukturální - je způsobena útlumem určitých odvětví průmyslu, jejím řešením by mohla být rekvalifikace, která nemusí být vždy vhodná pro absolventy  Technologická - technický pokrok nahrazující lidskou práci, týká se především lidí bez řádného vzdělání  Cyklická nezaměstnanost - tento druh nezaměstnanosti souběžně provází ekonomická a hospodářská krize, příklad najdeme ve 30. letech, kdy svět krize zasáhla a podlehly jí všechny státy. Absolventů se tato nezaměstnanost výrazně dotýká od podzimu roku 2008, kdy se mluví o celosvětové ekonomické krizi  Sezónní

nezaměstnanost

-

postihuje

převážně

stavebnictví

a zemědělství, které jsou závislé na počasí (v létě se více staví, v zimě nejde obdělávat půda a plodiny).  Skrytá nezaměstnanost - do této skupiny lze zařadit matky v domácnosti, důchodce, kteří odešli do předčasného důchodu, protože nenašli vhodnou práci a byli dlouhodobě evidováni na ÚP, jako žadatelé o práci. Statistiky uvádějí, že tento druh nezaměstnanosti je poměrně vysoce zastoupen.  Dobrovolná nezaměstnanost - jejím hlavním znakem je, že dávky v podpoře nezaměstnanosti jsou nastaveny tak, že se mnohým ani nevyplatí být zaměstnáni. Pokud si od své skutečné mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel, odečtou náklady na dopravu a jiné položky, podpora je v této chvíli vyšší než čistý zisk.

17

 Nedobrovolná zaměstnanost - absolventi by chtěli pracovat, ale na trhu práce nejsou volné pracovní pozice.  Dlouhodobá nezaměstnanost - je velmi podobná dobrovolné, opět se zde promítá výše sociálních dávek, absolventi nejsou ochotni pracovat za nízké mzdy, i když volná místa by zde byla.

Nezaměstnanost je v každém státě Evropské Unie jedním z klíčových problémů, které se snaží řešit nejen na úrovni EU, ale i sami na svém území. Každý stát se potýká s jinými problémy nezaměstnanosti. V podstatě můžeme ale říci, že v základních otázkách se všichni shodnou. Směr, který se problému nezaměstnanosti věnuje, je politika zaměstnanosti. Každý stát má své priority, ale hlavní body se řídí EU. Lze sem zařadit věk odchodu do důchodu, výše starobního důchodu, podpora rozvoje ekonomiky či nových projektů, které vytvoří další pracovní místa. Nutná je také podpora absolventům, která by jim mohla pomoci při uplatnění na trhu práce. Politika zaměstnanosti se věnuje i vzdělávání, protože to je úzce spjato s odbornou prací v zaměstnání.

18

4. Politika zaměstnanosti v Evropské unii

1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Z tohoto vstupu začaly platit pro ČR nejenom určité výhody, ale i povinnosti v mnoha směrech. Jednou z těchto povinností je i správné fungování politiky nezaměstnanosti a všechny další povinnosti z toho plynoucí.

Existují

nařízení EU jak se stát, v našem případu ČR, má chovat v ohledu zaměstnanosti. Stát se musí nařízeními řídit, ale přijímá i doporučení. Tato nařízení, doporučení a jiné dokumenty EU mají přispívat ke snižování nezaměstnanosti v EU, právo na práci, právo na finanční ohodnocení za odvedenou práci, chránit zaměstnance i zaměstnavatele na trhu práce. V nařízeních, doporučeních a v dokumentech EU je dále zajištěno právo na vzdělání a rozšiřování vzdělání, pokud má pracovník zájem. Těchto práv je velké množství. Jsou postavena tak, aby žádná ze stran na trhu práce nebyla diskriminována. Ministerstvo práce a sociálních věcí na svém oficiálním internetovém portále http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg vložilo dokument ROZHODNUTÍ RADY ze dne 21. října 2010 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (2010/707/EU), kde uvádí, jaké práva mají zaměstnanci z řad absolventů. „24. 11. 2010 Úřední věstník Evropské unie L 308/49 Hlavní směr 7: zvyšování účasti žen a mužů na trhu práce, omezování strukturální nezaměstnanosti a prosazování kvality pracovních míst

Důležitou úlohu při motivaci k ekonomické aktivitě a nalézání vhodných pracovních míst a vhodných pracovníků hrají služby zaměstnanosti, a proto by 19

měly být posíleny prostřednictvím individualizovaných služeb a aktivních a preventivních opatření na trhu práce v rané fázi. Tyto služby a opatření by měly být přístupné všem, včetně mladých lidí, osob, které jsou nezaměstnaností ohroženy nejvíce, a osob, které mají na trh práce nejtěžší přístup. L 308/50 Úřední věstník Evropské unie 24.11.2010 Hlavní směr 9: zlepšování kvality a výsledků systémů vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních a zvyšování účasti na terciárním nebo srovnatelném vzdělávání

Členské státy by měly účinně investovat do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě pro všechny a zlepšily výsledky vzdělávání; cílem je především zvýšit kvalifikaci pracovní síly EU, tak aby mohla reagovat na rychle se měnící potřeby moderních trhů práce a společnosti obecně…

…Je třeba podporovat mezinárodní mobilitu studujících a vyučujících. Je zapotřebí rovněž přijmout opatření k zajištění toho, aby se studijní mobilita mladých lidí a vyučujících stala normou. Členské státy by měly zlepšit otevřenost a relevanci systémů vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména zavedením národních rámců kvalifikací, které umožní flexibilní vzdělávání, a rozvíjením partnerství mezi sférou vzdělávání a odborné přípravy na straně jedné a pracovní sférou na straně druhé…“7

Vzhledem k tomu, že celý dokument je velmi rozsáhlý, do své práce jsem ocitovala jen části znění tohoto rozhodnutí a to část, která se týká tématu práce.

I z těchto částí dokumentu lze jasně vyrozumět, jaké kroky dělá stát, aby ochránil absolventy při vstupu na trh práce. Nejedná se pouze o nastavení 7

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/evropskastrateg

20

sociálních služeb a výhod, ale i soulad mezi vzděláváním či odbornou přípravou a pracovní sférou (trh práce, zaměstnavatelé…) na straně druhé. Pro stát a jeho ekonomický růst je tento soulad velmi důležitý. Odráží se na výši počtu nezaměstnaných a také na životní úrovni obyvatelstva. Ekonomická krize, která zasáhla evropské společenství, se netýká pouze jednotlivých států, ale i jednotlivců, nevyjímaje mladé lidi do 30let věku, ale i absolventy jako takové. Pro trh práce je důležité správné nastartování ekonomiky. „Trh práce bude od mladých lidí očekávat kvalitní odborné znalosti a praktické dovednosti, ale také sociální dovednosti a další tzv. měkké kompetence, které zajistí širokou využitelnost takové pracovní síly, její adaptibilitu a flexibilitu. V praxi to znamená celoživotní vzdělávání, neustálé zvyšování kvalifikace a v neposlední řadě co nejvyšší dosažené vzdělání.“8

Evropská unie si klade za jeden z nejdůležitějších bodů politiky zaměstnanosti a zároveň jako prevenci nezaměstnanosti vysokou úroveň vzdělání, schopnost absolventů co největší adaptability, a tím pádem i vysokou zaměstnatelnost absolventů vstupujících na trh práce.

8

Dostupné z: http://www.nuv.cz/vyvoj-vzdelanostni-a-oborove-struktury-zaku-a-studentu-ve-6

21

5. Politika zaměstnanosti v ČR Politiku zaměstnanosti v ČR rozdělujeme na dva modely. První model je aktivní politika zaměstnanosti, druhý model je pasivní politika zaměstnanosti. Každý z těchto modelů má svoje nástroje, které se snaží řešit danou problematiku zaměstnanosti.

5.1. Aktivní politika zaměstnanosti Za aktivní nástroje politiky zaměstnanosti lze označit tyto soubory opatření: 

Rekvalifikace



Veřejně prospěšné práce



Společensky účelná pracovní místa



Příspěvek na zapracování



Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program



Investiční pobídky

V té souvislosti nesmíme zapomenout na další součásti těchto opatření. Řadíme tam:  Podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jiným znevýhodněním  Programy, které poskytují úřady práce - poradenství, poskytování informací o možnostech na trhu práce apod.  Programy pro podporu vytváření nových pracovních míst - zejména v těch regionech, kde je největší nezaměstnanost Všechny tyto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vyžadují spolupráci s uchazeči o zaměstnání a jejich zájem najít si pracovní místo. 22

Aktivní politiku zaměstnanosti ovlivňuje i ekonomická krize, která svět, a tím i Česko, zasáhla na podzim roku 2008. V období let 2003 až léto 2008 se míra nezaměstnanosti absolventů snižovala a byla téměř na úrovni nezaměstnanosti pracovníků s praxí. Byl velký zájem ze strany zaměstnavatelů o absolventy, a to převážně technických oborů. Bylo to období, kdy firmy měly zájem o investice, byly zde investiční pobídky ze strany Evropské unie. Díky kladnému ekonomickému vývoji se rozšiřovaly nabídky odborných a vysokých škol. Kritické období nastalo na podzim 2008, kdy se začalo hovořit o ekonomické krizi a začaly se projevovat její důsledky. Zvýšila se nezaměstnanost v každém odvětví průmyslu, obchodu a služeb. Tím se automaticky projevila i nezaměstnanost v řadách absolventů. Tato hospodářská krize i období její recese ovlivnila i vzdělávání v ČR. Velmi výstižné je vyjádření Národního výzkumu vzdělávání, které vydalo v roce 2013 na základě výsledků ze svých výzkumů: „Příchod ekonomické krize potvrdil, že nelze přizpůsobovat vzdělávací nabídku a směrovat žáky základních škol do konkrétních oborů podle aktuálních potřeb trhu práce. Doporučení pro vzdělávací politiku, vyplývající z aktuální situace, je v prvé řadě přizpůsobovat vzdělávací systém tak, aby produkoval absolventy široce uplatnitelné na trhu práce, flexibilní, samostatné, vybavené co nejširším okruhem kompetencí, zejména pak klíčových (přenositelných), schopné a ochotné se dále vzdělávat.“9

Je tedy na našich politicích, zda tyto výsledky výzkumů budou respektovat a budou se snažit svoji aktivní politiku zaměstnanosti směřovat tímto směrem.

9

Dostupné z: http://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-0-

82&NazevSeo=Nezamestnanost-absolventu-skol-se-strednim-a-

23

5.2. Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti má pouze jeden směr:  Podpora v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti se řídí zákonem o zaměstnanosti Hlava III. podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci § 39 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento zákon přesně udává za jakých podmínek, kdy, v jaké délce a výši náleží podpora v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání.

Následují uvedené údaje, jsou pouze informativní, obsahují základní údaje o právech, povinnostech a nárocích uchazeče o zaměstnání.

Práva uchazeče o zaměstnání

„Uchazeč o zaměstnání má právo: 

na zprostředkování zaměstnání, tj. na vyhledávání vhodného zaměstnání, poradenství a poskytování informací o pracovních příležitostech



na podporu v nezaměstnanosti při splnění zákonem stanovených podmínek



na zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, pokud ji potřebuje



na pracovní rehabilitaci, pokud je osobou se zdravotním postižením.“ 10

10

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-1._ledna_2013.pdf.

24

Povinnosti uchazeče o zaměstnání

„Uchazeč o zaměstnání je povinen  poskytovat úřadu práce potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání a řídit se jeho pokyny (např. projednat doporučené zaměstnání ve lhůtě stanovené úřadem práce, dostavit se na úřad práce

ve

stanoveném

při vypracování

IAP,

termínu,

jeho

poskytnout

aktualizaci

a

součinnost

vyhodnocování,

a to v termínech stanovených úřadem práce, a plnit podmínky v něm stanovené),  sdělit úřadu práce údaje o svých zdravotních omezeních v rozsahu potřebném pro vyhledání vhodného zaměstnání, rekvalifikaci a pro stanovení vhodné formy pracovní rehabilitace, a dále sdělit, zda je osobou se zdravotním postižením; uplatňuje-li pracovní omezení ze zdravotních důvodů, je povinen je doložit lékařským posudkem registrujícího praktického lékaře  podrobit se na žádost úřadu práce vyšetření za účelem posouzení svého zdravotního stavu a vydání lékařského posudku, pokud žádá o

zabezpečení

pracovní

rehabilitace,

poskytnutí

příspěvku

na vytvoření chráněného pracovního místa, uvádí zdravotní důvody, které mu brání v plnění povinností uchazeče o zaměstnání nebo v nástupu na rekvalifikaci, nebo pokud jde o posouzení vhodnosti doporučeného zaměstnání z hlediska jeho zdravotní způsobilosti  oznámit úřadu práce výkon nekolidujícího zaměstnání bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti. Ve lhůtě stanovené úřadem práce je povinen dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. 25

 oznámit

osobně

nebo

písemně

úřadu

práce

nejpozději

do 8 kalendářních dnů změny skutečností rozhodných pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, které osvědčil v žádosti o zprostředkování zaměstnání, důvody, pro které se nedostavil na úřad práce nebo na kontaktní místo veřejné správy ve stanoveném termínu, a změnu bydliště v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání.“11

Nárok na podporu v nezaměstnanosti

„Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který:  získal v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců (dále jen "předchozí zaměstnání") - tuto podmínku lze splnit i započtením náhradní doby zaměstnání,  požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti),  ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu.“12

11

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-1._ledna_2013.pdf

12

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-1._ledna_2013.pdf

26

Výše podpory v nezaměstnanosti

„Podpora v nezaměstnanosti činí:  v prvních dvou měsících podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %,  45 % po celou podpůrčí dobu, pokud uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil

poslední

zaměstnání

sám

nebo

dohodou

se

zaměstnavatelem (nevztahuje se na ukončení samostatné výdělečné činnosti a na ukončení více zaměstnání ve stejný den, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů).“13

Plné znění zákona o podpoře v nezaměstnanosti a podmínkách, za jakých náleží podpora v nezaměstnanosti uchazeči zaevidovaném na úřadu práce, lze najít na internetovém portálu: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/a kt_zneni/zoz_-1._ledna_2013.pdf

Podpora v nezaměstnanosti je především určena po aktivní uchazeče o zaměstnání, kteří mají zájem získat nové pracovní místo a být vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce. Bohužel, podporu v nezaměstnanosti pobírají i lidé, kteří nemají na tuto podporu nárok, ale při zaevidování do evidence ÚP řádně nenahlásí všechny skutečnosti, které rozhodují o nároku na podporu v nezaměstnanosti.

13

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy/akt_zneni/zoz_-1._ledna_2013.pdf

27

6. Rekvalifikace Zákon o zaměstnanosti, který upravuje i problematiku rekvalifikace (zákon č. 179/2006 sb. ve znění p.p.), rekvalifikaci definuje takto:

„Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování kvalifikace o uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání.“14

Zákon rozlišuje dvě formy rekvalifikace:  Profesní kvalifikaci - fyzická osoba je způsobilá vykonávat řádně všechny pracovní činnosti nebo soubory činností určitého povolání (plést vánočky, sešroubovat jednotlivé díly výrobku, sešít díly oděvů apod.)  Úplná profesní rekvalifikace -

fyzická osoba je odborně

způsobilá řádně vykonávat všechny pracovní činnosti určitého povolání (kadeřník, kosmetička, manikérka, elektromontér apod.)

Pokud se úřad práce dohodne s uchazečem nebo zájemcem o zaměstnání zařazení uchazeče do rekvalifikačního kurzu, musí to být s přihlédnutím k:  Dosavadní kvalifikaci  Zdravotnímu stavu uchazeče  Schopnostem, zkušenostem a dovednostem uchazeče

14

Václavíková, Anna; Kolibová, Helena; Kubicová, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava : OPTYS, 2009. str. 87. ISBN 978-80-85810-76-2.

28

Rekvalifikační kurzy mají za úkol vést uchazeče o zaměstnání k získání nových dovedností, schopností, návykům, znalostem teorie a praxe v oboru, na který probíhá rekvalifikace.

Stát v zákoně taktéž ukládá, kdo může rekvalifikační kurzy provádět tedy nabízet rekvalifikace. Jedná se o subjekty, které předkládají své vzdělávací programy. Na základě předložených dokumentů jim je udělena akreditace daného programu. Tuto akreditaci uděluje MŠMT, a to pouze na dobu určitou dle platných zákonů.

„Rekvalifikační kurzy mohou tedy ze zákona nabízet tyto subjekty: a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu c) škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem, nebo zařízení se vzdělávacím programem“15

Náklady

na

rekvalifikační

kurzy

může

uchazeči

o

zaměstnání

zaevidovaném na ÚP ze zákona hradit stát, tedy v tomto případu ÚP, pokud dojde ke splnění podmínek daných v zákoně. Mezi porušení podmínek můžeme zařadit:  neomluvená nepřítomnost v kurzech  nedokončení kurzu  vyřazení z evidence ÚP  bez vážných důvodů odmítne nastoupit na pracovní místo, na které proběhla rekvalifikace

15

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/prav_predpisy

29

Když nastane některá z těchto situací je povinen účastník rekvalifikačních kurzů vrátit celou částku peněz, která byla za něj uhrazena. Pokud se pro rekvalifikaci rozhodne např. žena na mateřské dovolené, i to je možné. Rekvalifikaci může absolvovat i zaměstnanec, a to buď na vlastní náklady, nebo po dohodě se zaměstnavatelem i na náklady zaměstnavatele. Pokud se dohodne se zaměstnavatelem, ve smlouvě bývá uvedeno, za jakých podmínek bude rekvalifikace probíhat (dohoda o délce doby po kterou zůstane zaměstnanec v pracovním poměru se stávajícím zaměstnavatelem, jakou práci bude vykonávat atd.). Rekvalifikačních kurzu je velké množství. Záleží tedy na zájmu, případně na finančních možnostech zájemců o rekvalifikaci. A v neposlední řadě i na situaci na trhu práce. Rekvalifikujeme se většinou tehdy, když máme obtíže se zaměstnáním.

30

7. Absolvent na trhu práce 7.1. Zařazení absolventů na trhu práce Úřady práce, ministerstvo práce a sociálních věcí ve svých statistikách vedou jako absolventa školy osobu, která se uchází o práci, maximálně dva roky od ukončení vzdělání. Absolventa na trhu práce můžeme zařadit do skupiny rizikových uchazečů o zaměstnání. Do této skupiny bychom mohli zařadit mimo jiné občany se zdravotním postižením, mladistvé, nekvalifikované uchazeče, uchazeče v předdůchodovém věku a starší, uchazeče se špatnou pracovní morálkou a kázní, osoby pečující o osoby mladší 15let a samoživitelé.

7.2. Vstup absolventů na trh práce a jejich představy o trhu práce Většina absolventů, kteří vstupují na trh práce, sem vstupují ještě plní ideálů a mladistvého nadšení. Musí se však začít přizpůsobovat pracovnímu procesu, a to někdy bývá problém. Pozdní příchody, odkládání práce apod. Nelze to ovšem říci o všech. Většinou to jsou výjimky. Pokud pomineme tyto problémové absolventy, zjistíme, že většina z nich je přizpůsobivá pracovnímu procesu, jsou flexibilní, mají zájem o nové technologie. Ale na druhé straně, pokud nenastoupí do pracovního procesu v krátké době po ukončení vzdělání, začínají být liknaví vůči svým povinnostem, dají přednost před jakoukoliv prací podpoře v nezaměstnanosti apod. 31

Pokud se hlásí do evidence uchazečů o zaměstnání na úřadu práce, většinou mají již nějaké informace o trhu práce. Tyto informace jsou však mnohdy zkreslené. Jednou ze zkreslených informací bývá výše jejich platu. Jsou přesvědčeni o své vysoké kvalifikaci a požadují za to nepřiměřeně vysoké mzdy. Ano, dá se namítnout, že kvalifikace mají někdy opravdu vysoké, ale neuvědomují si, že jsou absolutně bez jakékoliv praxe v oboru. Jistě, nelze pominout ty absolventy, kteří měli to štěstí a během přípravy na povolání absolvovali různé praxe a stáže. Bohužel, to jsou pouze výjimky. Přesto absolventi nepatří do skupin, která se vyznačuje dlouhodobou nezaměstnaností. Z údajů, které uveřejňuje MPSV vyplývá, že jeden z důvodů tohoto jevu je i fakt, že do evidence uchazečů na trhu práce se hlásí i absolventi středních škol. Ne, že by aktivně hledali volné pracovní místo. Je to pro ně spíše překlenovací období než zahájí další své studium a to např. studium na VOŠ nebo na VŠ.

7.3. Dopad na psychickou stránku osobnosti nezaměstnaného absolventa Nesmíme zapomenout ani na psychologický dopad na absolventa, který vstupuje na trh práce a nedaří se mu najít uplatnění. I na něm, stejně i na jakémkoliv jiném uchazeči o práci, může mít delší doba bez zaměstnání dopad na psychiku. Na mezinárodní konferenci konané v roce 2004 v Brně pod názvem „Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti a praxe“ byl přednesem referát Doc. PhDr.

Jiřího

Sedláka,

CSc.

„K

některým

morálním

aspektům

nezaměstnanosti.“ Jeho část říká, jak se nezaměstnanost odráží na morálce absolventů.

32

„Absolventi středních a vysokých škol, nezaměstnávaní tři roky a více, se zpravidla stávají nezaměstnavatelnými, s příslušnými morálními škodami, tj. zapomínají pracně nabyté vědomosti, nezažili je v praxi, navykli si nedělat, protože vlastně ani dělat nezačali) ale zato si navykli brát pořád podporu, čili jsou blízko pádu do společenského paratizismu“16

Nejen tyto dopady má nezaměstnanost absolventa. Bohužel, jsou i jedinci, kteří to psychicky nezvládnou a skončí jako závislí na alkoholu nebo omamných látkách nebo ve vězení, a v těch nejtragičtějších případech spáchají sebevraždu. Může to být způsobeno nudou z nečinnosti, ale i díky reakci okolí, v kterém se nezaměstnaný pohybuje. Je to pouze na psychické odolnosti a vyzrálosti osobnosti, jak tuto krizovou životní situaci zvládá.

16

Buchtová, Božena. Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti a praxe. Brno : Masarykova univezrzita, 2004. str. 249. ISBN 80-210-3457-2.

33

8. Možnosti lepšího zařazení absolventa do pracovního procesu V této kapitole se budu věnovat nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti, které mohou ovlivnit uplatnění absolventa na trhu práce. Jedná se zejména o rekvalifikaci a příspěvek na zapracování a stáže ve firmách.

8.1. Rekvalifikace a absolvent Pokud se zaměříme přímo na absolventy a jejich možnou rekvalifikaci, mohou se objevit otázky, zda je pro ně vhodná. Všeobecně se rekvalifikace doporučuje mladým lidem, kteří nemají ukončené vzdělání anebo mají pouze základní vzdělání. Je tedy otázkou, zda je vhodná rekvalifikace pro nové absolventy, kteří právě vstupují na trh práce. Zda by nebyly vhodné jiné možnosti jak zařadit absolventy do pracovního procesu. Když se zamyslíme, co má rekvalifikace za úkol, jednoznačně nám vyjde buď absolutní změna profesní orientace (např. z absolventa oboru kuchař by se úplnou profesní rekvalifikací stal kadeřník), nebo kvalifikace do jiného oboru (kuchař - montér jednotlivých součástek v pásové výrobě). Je velmi nepravděpodobné, že absolvent bude vyžadovat rekvalifikaci, pokud právě vstupuje na trh práce. Ve všeobecných statistikách získaných průzkumem (tisk, NÚV, úřady práce apod.) se uvádí, že většina absolventů hledá uplatnění ve svém oboru nebo velmi blízce příbuzném. Je tedy možné, že pokud je absolvent dlouhodobě bez zaměstnání, hledá práci i mimo obor, ale může být ochoten se pouze kvalifikovat na jinou práci a ne rekvalifikovat na jinou profesi.

34

Domnívám se, že rekvalifikaci si volí spíše absolventi, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale když jim je nabídnuta rekvalifikace, mají ze zákona nárok na tuto podporu. Na druhé straně tohoto problému musí absolvent vědět, že: „Celý život nezůstanou u jednoho povolání. Budou se muset dále vzdělávat ve svém vlastním oboru i všeobecně, aby byli stále adaptibilní na probíhající technické a technologické a sociální změny.“17

Závěrem

k

možnosti

rekvalifikace

absolventů

lze

tedy

říci,

že rekvalifikace u absolventů není příliš vhodná a mělo by se k ní přistoupit pouze, pokud budou vyčerpány všechny ostatní možnosti, jak zařadit absolventa do pracovního procesu.

17

Dostupné z: http://www.nuv.cz/postoje-zamestnavatelu-k-zamestnavani-absolventu-skol

35

8.2. Příspěvek na zapracování a absolvent Dalším důležitým nástrojem politiky zaměstnanosti je příspěvek na zapracování. Tento příspěvek poskytují Úřady práce na základě dohody se zaměstnavatelem. „Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému poskytuje ÚP zvýšenou péči, tím může být tedy i absolvent do 20 let věku. Příspěvek lze poskytnout maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy. Příspěvek na zapracování se poskytuje jednorázově, a to zpětně za celé sjednané období, a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení písemné informace o průběhu zapracování.“18

Příspěvek na zapracování má motivovat zaměstnavatele, aby zaměstnávali i absolventy. Je ale otázkou, zda je tato motivace dostačující, a zda se tímto způsobem sníží nezaměstnanost absolventů. Mnoho zaměstnavatelů i přes tyto příspěvky absolventy nezaměstnává. Je možné, že zastávají názor, že je lepší zaměstnat někoho s praxí. Nebylo by třeba vhodnější poskytovat při zaměstnání absolventa zaměstnavateli výhody na úlevách při platbě sociálního a zdravotního pojištění? Mohly by to být jedny z nejdůležitějších výhod, které by oslovily velkou část potencionálních zaměstnavatelů. Toto jsou ale pouze teoretické úvahy. Zda by to bylo ekonomicky výhodné i pro stát a jeho rozpočet, přísluší zhodnotit ekonomům. 18

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhc/apz/prispevek_na_zapracovani

36

Z hlediska na zapracování

zaměstnávání pro

absolventů

zaměstnavatele

je

neatraktivní,

zřejmě a

ve

tento

příspěvek

svém

výsledku

bez výrazného vlivu na nezaměstnanost absolventů. Aktivní politika zaměstnanosti nabízí nejen rekvalifikaci, ale i příspěvek na zapracování, podporuje nové podnikatelské záměry, dává nové investiční pobídky. Dle mého názoru by tyto formy podpory (a to zejména právě příspěvek na zapracování) měly být upraveny tak, aby absolventi našli co nejlepší uplatnění na trhu práce a pro zaměstnavatele se zaměstnávání absolventů stalo výhodné, a tím i atraktivní.

8.3. Stáže absolventů ve firmách Fond dalšího vzdělávání (FDV), příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), v červnu 2012 zahájil realizaci projektu Stáže ve firmách - vzdělávání praxí (registrační číslo CZ.1.07/3.1.00/41.0001). Tento projekt probíhá od června 2012 do října 2014.

Tyto stáže mají za úkol zvýšit uplatnění občanů na trhu práce. Tento projekt je určen pro všechny občany České republiky nebo pro osoby s trvalým pobytem v České republice, kteří mají jiný trvalý pobyt než v hlavním městě Praze a nemají status OSVČ nebo studenta. Tyto stáže jsou určeny především pro absolventy škol, kteří vstupují na trh práce, nezaměstnané, pracovníky, kteří se vracejí na trh práce (rodiče po mateřské dovolené apod.) a zájemce z řad zaměstnanců, kteří mají zájem o další vzdělávání a chtějí si prohloubit své znalosti a získat další zkušenosti.

Absolventi se při vstupu na trh práce potýkají hlavně s nedostatkem praxe. Stáže ve firmách by mohly tento problém částečně zmírnit. Pokud absolvent 37

nastoupí na stáž do firmy, která podniká v jeho oboru, ověří si a rozšíří svoje dovednosti a návyky, a tím si usnadní vstup na trh práce. Pro firmy to znamená vychovat si budoucí odborníky v oblasti jejich podnikání. Není ovšem jejich povinností tyto absolventy stáží zaměstnat. Pro ukázku jsem vybrala z katalogu stáží, jak vypadá nabídka stáže z portálu dostupného z http://www.stazevefirmach.cz Kosmetička Obor: Služby provozní a osobní Poskytovatel: Ing. Romana Moulisová Kraj: Jihomoravský kraj Přihlašování do: 2. 3. 2014 Termín stáže od: 1. 4. 2014 Zveřejněno: 25. 2. 2014

Vedoucí skladu Obor: Obchod, marketing a reklama Poskytovatel: eShopSystem s.r.o. Kraj: Jihomoravský kraj Přihlašování do: 4. 3. 2014 Termín stáže od: 1. 4. 2014 Zveřejněno: 25. 2. 2014 38

Absolvent, který má zájem o stáž, se bezplatně může zaregistrovat na již zmíněných internetových stránkách a vybere si z nabídky stáž. Vyplní potřebné údaje, a vloží svůj životopis. Stážista musí splnit podmínky, které jsou dané pro jednotlivé stáže. Po splnění těchto základních podmínek se vybraní uchazeči zúčastní pracovního pohovoru. Pokud je absolvent vybrán jako účastník stáže, je mu poskytován příspěvek na stravu, cestovné a ubytování. Po absolvování stáže dostane stážista certifikát o absolvování stáže, kde je hodnocení jeho mentora, který se mu věnoval po celou dobu stáže. Pokud má o stážistu zaměstnavatel zájem, podepíše s ním pracovní smlouvu a stážista se stane jeho zaměstnancem.

Pro absolventa škol je stáž velká šance, jak se lépe uplatnit na trhu práce. Je to jejich vlastní investice do svého odborného vzdělání. Bohužel pro období projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí červen 2012 až říjen 2014 je určen finanční limit pouze pro 5 000 stážistů, což je pro současný počet nezaměstnaných absolventů nedostačující.

39

9. Struktura nezaměstnaných absolventů v Brně a ČR, a jejich porovnání V této kapitole se budu věnovat problému, zda celková průměrná nezaměstnanost absolventů s různým ukončením vzdělání, z různých odvětví v České republice odpovídá nezaměstnanosti absolventů v Brně.

Pro porovnání počtu absolventů jsem vybrala údaje Úřadu práce Brno a údaje z Národního ústavu vzdělávání. Tabulka č. 2 a graf č. 2 obsahují údaje z úřadu práce. Je zde viditelně rozpoznat kolik je k 30. 9. 2013 nezaměstnaných s různým ukončením vzdělání. Do porovnání jsou zařazeny obory kategorie H, L/0, M, K. Celkově

bylo

k datu

30.9.2013

459

nezaměstnaných,

z toho

147 absolventů s výučním listem, 71 absolventů s výučním listem a zároveň s maturitou, 203 absolventů SOŠ s maturitou a 38 absolventů gymnázií.

Pokud srovnáme počet nezaměstnaných absolventů a celkový počet absolventů výsledky jsou zajímavé. Pro absolventy s výučním listem to znamená celkem 32% nezaměstnaných z celkového počtu absolventů. Absolventů s výučním listem a maturitou je 16% nezaměstnaných z celkového počtu absolventů, absolventů SOŠ s maturitou je 44% nezaměstnaných z celkového počtu absolventů a nezaměstnaných absolventů gymnázií je 8% z celkového počtu absolventů gymnázií. Všechny údaje se týkají absolventů na území města Brna. Celkově lze tedy říci, že z celkového počtu 644 absolventů SŠ, kteří jsou vedení na úřadu práce jako uchazeči o práci, jich bylo k 30. 9. 2013 bez zaměstnání 71%. 40

Evidence úřadu práce Brno k 30. 9. 2013 Typ vzdělání

Počet absolventů

Dosud nezaměstnaní

Střední odborné s výučním listem kategorie H

206

147

ÚSO- vyučení a maturita kategorie L

100

71

ÚSO- SOŠ(bez vyučení) Maturita kategorie M

287

203

ÚSV-Gymnázia Maturita

51

38

Celkem

644

459

Tab. č.2

Evidence úřadu práce Brno k 30.9.2013 Počet absolventů

Dosud nezaměstnaní

287

206

203 147 100 71 51

38

Střední odborné s ÚSO- vyučení a maturita ÚSO- SOŠ(bez vyučení) ÚSV-Gymnázia Maturita výučním listem kategorie kategorie L Maturita kategorie M H

Graf č. 2

41

Pro porovnání situace v městě Brně a v celé České republice jsem použila údaje z Národního ústavu vzdělávání. Celkově bylo v ČR v roce 2012/2013 96 136

absolventů SŠ, z toho

27 243 absolventů s výučním listem, 45 088 absolventů SOŠ s maturitou a 23 805 absolventů gymnázií. Tyto údaje jsou souhrnné za všechny obory SŠ a VOŠ. Pro porovnání jsem použila pouze počty absolventů oborů kategorie H, L/0, M, K( viz. tab. č.3, graf č. 3).

Absolventi středního vzdělání 2012/2013 Střední vzdělání s výučním listem

27 243

Střední vzdělání odborné s maturitou

45 088

Střední vzdělání všeobecné s maturitou *

23 805

Celkem

96 136

* z toho absolventi 4letých gymnázií – 13 529 Tab. č. 3

Absolventi středního vzdělání 2012/2013 Střední vzdělání s výučním listem 25%

28% Střední vzdělání odborné s maturitou Střední vzdělání všeobecné s maturitou *

47%

Graf č.3

42

Počet nezaměstnaných absolventů středního vzdělání s výučním listem (H) byl 6 280 absolventů. Počet

nezaměstnaných

absolventů

středního

odborného

vzdělání

s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (L/0) byl 1 068 absolventů. Počet

nezaměstnaných

absolventů

středního

odborného

vzdělání

s maturitní zkouškou (M) byl 5 895 absolventů. Počet nezaměstnaných absolventů středního všeobecného vzdělání s maturitní zkouškou- gymnázia byl (K) 971 absolventů (viz. tab. č.4, graf č. 4, graf č.4a)

Porovnání nezaměstnanosti absolventů Typ vzdělání Střední odborné s výučním listem kategorie H ÚSO- vyučení a maturita kategorie L ÚSO- SOŠ(bez vyučení) Maturita kategorie M ÚSV-Gymnázia Maturita Celkem

Nezaměstnaní absolventi Brno 147

Nezaměstnaní absolventi ČR 6280

71

1068

203

5895

38

971

459

14214

Tab. č.4

43

Nezaměstnaní absolventi Brno 8%

32%

Střední odborné s výučním listem kategorie H ÚSO- vyučení a maturita kategorie L ÚSO- SOŠ(bez vyučení) Maturita kategorie M

44%

ÚSV-Gymnázia Maturita 16%

Graf č.4

Nezaměstnaní absolventi ČR 7%

Střední odborné s výučním listem kategorie H 44%

ÚSO- vyučení a maturita kategorie L ÚSO- SOŠ(bez vyučení) Maturita kategorie M

41%

ÚSV-Gymnázia Maturita

8%

Graf č. 4a

44

Z uvedených údajů jasně vyplývá, že nejvíce bylo nezaměstnaných v Brně z řad absolventů SOŠ s maturitou - 44%, a následují je absolventi s výučním listem – 32%, dále absolventi s výučním listem a maturitou 16%, a absolventi gymnázií 8%. Oproti celorepublikovým údajům je velký procentuelní rozdíl pouze u absolventů s výučním listem. V Brně je to 32% nezaměstnaných a v ČR to je 44%. Pravděpodobnou příčinou, dle mého mínění, může být umístění hlavních velkých zaměstnavatelů po ČR. Někde je vyšší koncentrace zaměstnavatelů, jinde nižší, a tím mohou vznikat tyto rozdíly v nezaměstnanosti absolventů s výučním listem. U

absolventů

gymnázií

je

nutno

podotknout,

že

jejich

nízká

nezaměstnanost vyplývá z předpokladu, že pokračují ve svém vzdělání na vysokých školách. Proto je jich zaevidovaných na úřadu práce malé množství.

Závěrem této kapitoly lze říci, že struktura nezaměstnanosti absolventů v Brně se neliší od celorepublikové struktury nezaměstnaných absolventů. Výjimkou je pouze rozdíl u absolventů s výučním listem, kdy v Brně je nezaměstnanost těchto absolventů nižší než v celé ČR. Příčina může být, jak jsem již dříve zmiňovala v této kapitole, v rozložení zaměstnavatelů na území České republiky. Stále ovšem platí, že čím je vyšší úroveň vzdělání, tím nižší je míra nezaměstnanosti, a to nejen u absolventů škol, kteří vstupují na trh práce.

45

10.

Potřeby zaměstnavatelů

10.1. Vyhledávání nových zaměstnanců

Firmy, které hledají nové pracovníky, a to nejenom mezi absolventy, mají na výběr mnoho způsobů jak je najít. Vyhlášení výběrového řízení pomocí inzerátu uveřejněného v médiích je pouze jednou možností. Další možností v dnešní době moderních výpočetních technologií, je hledání pomocí internetu. Je to jedna z nejoblíbenějších metod, jak najít nového zaměstnance. Nesmíme zapomenout na doporučení kolegů a podřízených. Nejčastěji vybírají mezi zájemci o zaměstnání, kteří mají zájem pracovat ve firmě a sami nabízí schopnosti a dovednosti. Zaměstnavatel dále může hledat zaměstnance na veletrzích práce, mezi vlastními pracovníky, spolupracuje s partnerskými firmami atd. Méně často potom využívají služeb pracovních agentur, anebo si vybírají přímo na školách.

10.2. Požadavky na zaměstnance

Každý zaměstnavatel si klade na své zaměstnance různé požadavky týkající se dovedností a kompetencí v pracovním procesu. Národní ústav odborného vzdělávání se

ve svém průzkumu Potřeby zaměstnavatelů

a připravenost absolventů škol – souhrnný pohled, autoři Ing. Mgr. Pavla Kalousková a Ing. Jiří Vojtěch, Praha 2008, dotazoval různých zaměstnavatelů jaké kompetence očeká od absolventů, kteří vstupují na trh práce. Mezi nejdůležitější zařadili zaměstnavatelé čtení a porozumění pracovním instrukcím, ochota učit se, zběhlost v používání výpočetní techniky, adaptabilita a flexibilita, nést zodpovědnost, schopnost týmové práce, schopnost řešit problém a mnoho 46

dalších. Je tedy na jednotlivých absolventech, jak se k těmto požadavkům postaví, a zda jsou vůbec ochotní je akceptovat.

10.3. Je pro zaměstnavatele vhodnější absolvent nebo pracovník s praxí? Důvody kdy zaměstnavatel upřednostní absolventa mohou být různé. Mezi nejčastější se uvádí nezatíženost předchozími pracovními návyky. Tyto důvody jsou z hlediska zaměstnavatelů nejdůležitější. Také flexibilita mladých lidí je lepší než u starších pracovníků. Pokud se týká jazykové vybavenosti a počítačové gramotnosti je většina absolventů v tomto směru uspokojivě vybavena. Zcela jistě sem patří i ochota dále se vzdělávat a učit se novým technologiím. Jistě by se našlo daleko více důvodů, proč upřednostnit absolventa, ale tyto důvody jsou na prvním místě a při rozhodování zda zaměstnat absolventa nebo ne, mohou být rozhodující.

Důvodů proč nezaměstnat absolventa a upřednostnit pracovníka s praxí může být také několik. Mezi velmi obvyklé je pohled na výši platu. Zde mají absolventi vysoké nároky. Také představy o pracovní době a náplni práce, nejsou v možnostech zaměstnavatelů. Absolventi si nedokáží představit například provoz velké firmy, kdy na odvedené práci jednoho pracovníka nebo pracovního týmu závisí odvedení práce dalších zaměstnanců. Bohužel, někdy nelze absolventa přijmout z důvodů nedostatku praxe a pracovních zkušeností.Také nedostačující pracovní morálka bývá jedním z důvodů, proč dát přednost pracovníkovi s praxí před absolventem. Firmy při výběru nových pracovníků jistě zvažují, zda je pro ně lepší zaměstnat absolventa nebo ne. Daleko největší šanci na uplatnění na trhu práce mají absolventi s jakoukoliv pracovní zkušeností, než absolventi bez ní. 47

10.4. Poptávka zaměstnavatelů po oborech vzdělání Přestože všechny ekonomické statistiky ukazují velkou nezaměstnanost, poptávka po určitých odbornících ze strany zaměstnavatelů je stále vysoká. Nezaměstnanost v určitých oborech je nižší než v jiných. Na trhu práce je velmi velký zájem o obory vzdělání:  strojírenství a strojírenská výroba., 

gastronomie, hotelnictví a turismus,



obchod, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika

 stavebnictví, geodézie a kartografie  řemeslníci

Pokud se zaměříme na jednotlivé profese vyjmenovaných oborů vzdělání je největší zájem ze strany zaměstnavatelů o:  Kuchař – číšník  Mechanik opravář motorových vozidel (i řidič)  Obchodní manažer, obchodník  Prodavač  Strojní mechanik, zámečník, soustružník, svařeč, frézař  Obráběč kovů  Řemeslníci všeobecně  Zedníci, obkladači, topenáři, instalatéři

Poptávka po vyjmenovaných oborech vzdělání a jednotlivých profesích je také závislá od počtu absolventů a jejich kvalit, se kterými vstupují na trh práce. Následující tabulky ukazují počet absolventů a počet nezaměstnaných 48

v jednotlivých oborech vzdělání a různých profesí. Údaje zveřejnil Národní ústav pro vzdělávání. V tabulce č.5 a č.6 jsou barevně označené profese, o které je ze strany zaměstnavatelů zájem. Je zde i uveden počet absolventů daného oboru a zároveň počet absolventů, kteří jsou evidováni na úřadech práce. Červeně jsou znázorněny obory, které mají u absolventů vysokou nezaměstnanost.

Střední odborné vzdělání – výuční list

Potravinářství a Technická Elektrotech., telekomunikace potravinářská chemie a chemie a výpoč. technika chemie silikátů

Strojírenství a strojírenská výroba

Hutnictví a slévárenství

Obor

Studijní obor

Absolventi Nezaměstnaní

Hutník

9

6

Modelář

18

4

Obráběč kovů

842

133

Klempíř Autolakýrník Mechanik opravář

177 124 2655

62 27 589

Elektrikář

682

131

Elektromechanik pro zařízení a přístroje

394

84

Autoelektrikář Chemik Sklář

405 0 14

82 0 2

Výrobce bižuterie a dekorativních předmětů

5

2

Cukrář

879

282

Pekař

203

27

Řezník

75

25

49

Speciální a interdisciplinární technické obory

Doprava a spoje

Stavebnictví, geodézie, kartografie

Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie

Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů

Kožedělnictví, obuvnická Textilní výroba a výroba a oděvnictví zpracování plastů

Krejčí

32

26

Výrobce pokrývek hlav

2

0

Výrobce kožedělného zboží

11

5

Truhlář

1338

369

Čalouník

46

23

Tiskař na polygraf. strojích

60

7

Fotograf

0

0

Knihař

31

8

Zedník

770

331

Kominík

48

2

Instalatér

1081

261

Pokrývač

39

14

Manipulant poštovního provozu a přepravy

26

6

Železničář

19

6

Malíř-Lakýrník

100

27

50

186

Zahradník

317

104

Zpracovatel dřeva

6

1

Zdravotnictví

Ošetřovatel

150

26

Gastronomie, hotelnictví, turismus

Zemědělství a lesnictví

1052

Kuchař-číšník

4816

1405

Prodavač Aranžér

875 389

363 93

Operátor skladování

78

23

Kadeřník

2162

540

Rekondiční a sportovní masér

50

0

Umělecký kovář a zámečník

105

22

Umělecký truhlář a řezbář

86

14

Zlatník a klenotník

33

4

Celkem

20204

5322

Umění a užité umění

Osobní a provozní služby

Obchod

Opravář zemědělských strojů

Tab. č. 5

51

Úplné střední odborné vzdělání – maturitní zkouška Zpracování dřeva Technická Kožedělnictví, Potravinářství a Elektrotech., Strojírenství a a výroba Textilní výroba chemie a Hutnictví a obuvnická výroba a potravinářská telekomunikace a strojírenská hudebních a oděvnictví chemie slévárenství zpracování plastů chemie výpoč. technika výroba nástrojů silikátů

Obor

Studijní obor

Absolventi Nezaměstnaní

Geotechnika

16

2

Hutnictví

11

3

Strojírenství

1953

238

Dopravní prostředky

578

95

Elektrotechnika

2023

351

Telekomunikace

137

23

Aplikovaná chemie

337

57

Technologie potravin

61

9

Analýza potravin

120

28

Textilnictví

54

9

Oděvnictví

126

36

Výrobce kožedělného zboží

11

5

Nábytkářská a dřevařská výroba

140

31

52

Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie Stavebnictví, geodézie, kartografie Speciální a interdisciplinární Doprava a spoje technické obory Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví

Polygrafie

118

20

Obalová technika

92

18

Stavební materiály

28

6

Stavebnictví

1993

260

Geodézie a katastr nemovitostí

113

11

Provoz a ekonomika dopravy

610

101

Logistické a finanční služby

251

43

Požární ochrana

115

19

Agropodnikání

664

155

Vinohradnictví

3

0

Lesnictví

196

29

Zdravotnický asistent

1802

192

Nutriční asistent

82

11

Laboratorní asistent

170

19

53

Gastronomie, hotelnictví, turismus

2563

422

Cestovní ruch

954

118

Obchod

Knihkupecké a nakladatelské činnosti

48

7

Osobní a provozní služby

Oční optik

39

4

Průmyslový design

81

18

Grafický design

564

76

Design interiérů

91

6

Celkem

16144

2422

Umění a užité umění

Hotelnictví

Tab. č.6

Pokud porovnáme počet absolventů, kteří vstupují na trh práce a počet absolventů bez zaměstnání označených profesí, je viditelné, že u těchto profesí je nezaměstnanost nižší než u ostatních. Například u obraběčů kovů z celkového počtu 842 absolventů zůstalo bez zaměstnání 133 - tedy cca15%. Úspěšnost při hledání práce v tomto oboru je tedy vysoká za předpokladu, že mezi nezaměstnanými absolventy jsou i ti, kteří jsou dobrovolně nezaměstnaní a nemají o zaměstnání v tomto oboru zájem. Oproti tomu počet absolventů studijního oboru kadeřník je 2162 absolventů a bez zaměstnání zůstalo 540 absolventů - tedy cca 25%. Studijní obor kadeřník byl vždy atraktivní a vyhledávaný bez ohledu na to, zda je uplatnění na trhu práce velké nebo malé. Což je velmi zřejmé ze zájmu o obor i dnes.

54

Obdobné je to i pro obor krejčí, kde bylo 32 absolventů a z toho 26 absolventů je bez zaměstnání, tedy cca 81%. Pro obor krejčí je to extrémně vysoká nezaměstnanost a absolventi jsou na trhu práce bez uplatnění. Pravděpodobně to způsobuje dovoz levného textilu ze zahraničí, zejména z asijských států. Závěrem lze tedy říci, že poptávka zaměstnavatelů po určitých profesích se odráží i na počtu nezaměstnaných absolventů jednotlivých oborů, a tím ovlivňuje celkovou nezaměstnanost.

55

11. Absolventi středních škol v městě Brně

Tato kapitola se věnuje struktuře nezaměstnaných absolventů SŠ v městě Brně. K 30. září 2013 bylo celkově 459 nezaměstnaných absolventů SŠ. Úřad práce Brno - město na svých internetových stránkách uvádí, jací absolventi SŠ hledají uplatnění na trhu práce.

Jejich struktura je různorodá,

a ne vždy

odpovídá poptávce zaměstnavatelů.

11.1. Struktura nezaměstnaných absolventů evidovaných na Úřadu práce Brno- město

Struktura nezaměstnaných absolventů

se částečně liší od struktury

nezaměstnaných absolventů v celé České republice. Například je velký zájem o absolventy oborů kuchař – číšník, ale na území města Brna je vysoký počet nezaměstnaných

absloventů

tohoto

studijního

oboru.

Celkový

počet

je 36 nezaměstnaných absolventů. Celkovou poptávku zaměstnavatelů potvrzuje i evidence na úřadu práce. Má evidovaného pouze jednoho mechanika opraváře. Tento obor je velmi žádán, a proto je nízká nezaměstnanost absolventů daného oboru. Dále jsou tu absolventi studijních oborů obchodní akademie a obchodník. Celkově v ČR je velká poptávka po profesi ze strany zaměstnavatelů, ale v Brně je jich evidováno 28 nezaměstnaných absolventů z obdchodních akademií a 9 z oboru obchodník. Poptávka po absolventech studijních oborů strojírenství (patří sem obory strojní

mechanik, zámečník, soustružník, frézař, obraběč kovů) je viditelná 56

i na zaměstnanosti těchto absolventů. Jednotlivé obory mají evidovaného 1 nebo maximálně 2 nezaměstnané absolventy. Vyjímka je pouze u oborů mechanik elektronik a mechanik elektrotechnik. Tyto obory mají po 7 nezaměstnaných absolventech. Po absolventech řemesel je již dlouhodobá poptávka celkově. Dokazuje to i malá nezaměstnanost těchto absolventů. Například obor instalatér, eletrikář a tesař mají po jednom nezaměstnaném absolventovi, což odpovídá celkové nezaměstnanosti těchto absolventů v ČR. Nezaměstnanost

absolventů oboru zedník, obkladač také odpovídá

celkové nezaměstanosti v rámci celé ČR, tedy nízké nezaměstnanosti. Z výsledků statistik Úřadu práce Brno – město jasně vyplývá, že nejvíce nezaměstnaných absolventů spadá do oborů kuchař – číšník ( 36 nezaměstnaných absolventů), obchodní akademie ( 28 nezaměstnaných absolventů), hotelnictví a turismus(21 nezaměstnaných absolventů), ekonomika a podnikání (16 nezaměstnaných absolventů) a prodavač (11 nezaměstnaných absolventů ). Ke studijnímu oboru kadeřník patří vysoká nezaměstnanost dlouhodobě. Jak jsem již zmiňovala, tento obor je velmi atraktivní pro žáky 9. ročníků ZŠ, kteří se právě rozhodují o svém budoucím povolání, a proto jej velmi často volí, ale již nevidí vysokou pravděpodobnost nezaměstnatelnosti po ukončení studia, což dokazuje i 29 nezaměstaných absolventů evidovaných Úřadem práce Brno – město. Velmi zajímavá je i výše nezaměstnaných absolventů studijního oboru zdravotnický asistent. Celkový počet je 16 nezaměstnaných absolventů . Pravděpodobně je to způsobeno změnou v systému vzdělávání těchto absolventů, protože tento obor dříve opouštěli jako plnohodnotné zdravotní sestry. Dnešní systém je nutí absolvovat ještě vyšší odborné školy nebo vysoké školy, aby mohli pracovat jako zdravotncký personál.

57

Závěrem této kapitoly můžeme říci, že struktura nezaměstnaných na území města Brna se liší pouze pro studijní obory kuchař – číšník, obchodní akademie a prodavač, kde nezaměstanost těchto absolventů neodpovídá poptávce zaměstnavatelů . Jinak struktura odpovídá struktuře nezaměstnaých absolventů v celé České republice.

58

12. Nabídky volných pracovních míst pro absolventy Úřadu práce Brno – město a agentur práce

Pokud absolvent vstupuje na trh práce, má několik možností, jak hledat zaměstnání. Tak jak zaměstnavatelé hledají nové zaměstnance různými formami, může je i hledat absolvent. Nabízejí se mu tyto možnosti, jak zaměstnání najít: o Pomocí doporučení svých přátel a známých o Hledání inzerátů o volných pracovních pozicích o Absolvování stáží u možných budoucích zaměstnavatelů o Podání vlastního inzerátu o Vyhledávání na internetových stránkách, které nabízí volná místa o Zaevidování na úřadu práce o Zaevidování se u pracovních agentur

Všechny tyto možnosti jsou v dnešní době vyspělých komunikačních technologií takřka všem dostupné, a tudíž i přístup k informacím je rychlý. Záleží tedy na absolventovi, jakou možnost nebo možnosti zvolí.

59

12.1. Nabídka volných pracovních míst pro absolventy Úřadu práce Brno - město

Pokud absolvent hledá volná pracovní místa, může využít i nabídku úřadů práce. Úřad práce uveřejňuje nabídku volných pracovních míst a tuto nabídku pravidelně aktualizuje. Tato nabídka není pouze pro zaevidované uchazeče o zaměstnání, ale využít ji může kdokoliv, kdo má o toto volné pracovní místo zájem. Nabídky volných míst jsou zveřejňovány na vývěskách přímo na úřadech práce nebo na internetových stránkách úřadů práce.

Pro měsíce únor a březen 2014 byly zveřejněny nabídky práce především pro obory zabývající se informačními technologiemi a pracovní nabídky z oboru financí – finanční poradci a zprostředkovatelé. Dále to byla volná pracovní místa v administrativě, a také pro obor číšník, servírka.

Velký zájem ze strany

zaměstnavatelů je i o pracovníky na pozici obchodní zástupce. Pouze jediné volné pracovní místo bylo v oboru mechanik strojů a zařízení a zámečník. Svědčí to o nízké nezaměstnanosti těchto dvou oborů.

Pro lepší přehled jsem zvolila ukázku, jakým způsobem jsou na úřadech práce nabízena volná pracovní místa:

Požadovaná profese: Číšníci a servírky (51310) Pracoviště a kontakty Firma: Pracoviště: Komu se hlásit:

M16, s.r.o., IČ 26278499 M16, s.r.o. Nádražní hospůdka, Budovcova 2719/2, Královo Pole, 612 00 Brno 12, Brno, okr. Brno-město Gabriel, tel.: +420 608 343 343předemtelefon.kontakt, e-mail: [email protected]

60

Vlastnosti volného místa Směnnost: Pracovní úvazek: Pracovněprávní vztah:

Turnusové služby Plný Pracovní poměr

Minimální stupeň vzdělání:

Střední odborné (vyučen)

Pracovní poměr:

od 17. 3. 2014

Mzdové rozpětí: Vhodné pro:

od 9 500 Kč

Poznámka k volnému místu:

Poslední změna:

Absolventy středních škol Jedná se o práci v nádražní hospůdce v Brně Králově - Poli. Požadujeme praxi a zkušenosti na obdobné pozici. Nástup možný ihned. Předem telefon. kontakt. 13.3.2014 5:17:58, ÚP ČR - kontaktní pracoviště Brno-město, číslo volného místa: 6 032 670 755, poslat dotaz zaměstnavateli:

Tabulka dostupná z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno/vmrozsir

Zajímavostí byla poptávka ze strany zaměstnavatelů po prodejcích květin a floristech. Toto zaměstnání je velmi závislé na individuálním přístupu zaměstnanců k této profesi a jejich znalostem, jak z profesního hlediska, ale i k požadavkům klientů. Struktura nabídky volných míst pro absolventy odpovídala struktuře nezaměstnanosti absolventů zaevidovaných na Úřadu práce Brno - město. Jedině obor číšník, servírka měl nabídku volných pracovních větší, což struktuře příliš neodpovídalo. Domnívám se, že to je pravděpodobně způsobeno nízkým finančním ohodnocením ze strany zaměstnavatele, přestože toto zaměstnání je fyzicky i psychicky náročné.

61

12.2. Nabídka volných pracovních míst pro absolventy pracovních agentur Dalším, a velmi využívaným způsobem, jak hledat volná pracovní místa jsou nabídky pracovních agentur. Pracovní agentury mohou nabízet práci pouze se souhlasem MPSV ČR. „Z hlediska

své

ekonomické

povahy

je

agenturní

zaměstnávání

pronájmem pracovní síly. Vyžaduje vytvoření trojstranného vztahu, jehož účastníky jsou zaměstnanec, agentura práce jako zaměstnavatel a uživatel, tj. fyzická či právnická osoba, která si pracovní sílu zaměstnance od agentury pronajala a využívá ji k plnění svých úkolů.“19

Na pracovní agentury se obrací velké množství zaměstnavatelů, kteří hledají nové zaměstnance a nechtějí využít jiné způsoby, jak je hledat. Pracovní agentury ve většině případů nabízí i personální služby. Například provedou konkurz, a sami dle požadavků zaměstnavatele vyberou vhodného kandidáta na pracovní pozici. Pracovní agentury také spolupracují s úřady práce a musí vést statistiku dle pokynů MPSV.

Povolení nabízet zaměstnání je v celé České republice 2048. V Brně městě je povolení poskytovat nabídky práce 168. Firmy, které poskytují tyto služby, nabízejí volná místa nejen v Brně, ale po celé republice. Jsou i takové, které nabízí zaměstnání v zahraničí. Z důvodu velkého množství těchto agentur jsem vybrala náhodně pouze tři, a to takové, které mají sídlo v Brně. Z jejich nabídky jsem vyhledala volná místa určená pro absolventy. Jednou z vybraných agentur byla personální agentura HOFMANNWIZARD, která po zadání všech požadavků ze strany žadatele o místo nenabízí 19

Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace 62

ani jedno volné pracovní místo (ze zveřejněných 16 volných pracovních míst uveřejněných k 16. 3. 2014) pro absolventy. Na všechna volná pracovní místa bylo potřeba minimálně 3- 5 roků praxe. Další z náhodně vybraných agentur, byla agentura Brněnská personální s.r.o., která nabízela 56 volných pracovních míst. (k 16. 3. 2014). Ani tato pracovní agentura nenabízela volná pracovní místa vhodná pro absolventy. Na všechna volná pracovní místa byla opět nutná praxe v oboru. Poslední z náhodně vybraných personálních agentur byla agentura HOFÍREK CONSULTING. Bohužel ani tato personální agentura na území města Brna nenabízí volná pracovní místa pro absolventy. Nicméně nabízí dvě volná místa mimo Brno a to jedno místo DEVELOPER – IOS PLATFORM - v Hradci Králové a další místo TECHNIK - MOŽNOST PRO ABSOLVENTY SŠ v Karlových Varech.

Závěrem lze tedy říci, že agentury ze zvoleného vzorku nenabízejí pracovní příležitosti pro absolventy, a pokud ano, jsou to pouze výjimky. Protože volná místa nabízejí klienti – firmy, pro které je vhodnější hledat nové zaměstnance přes personální agentury, než je vyhledávat sami, je více než pravděpodobné, že právě tyto firmy nemají zájem o absolventy.

63

13.

Dotazníkové šetření

V této kapitole se budeme věnovat tomu, jak pracovní příležitosti vnímají samotní absolventi, a to v Brně – městě. Připravila jsem dotazníkové šetření, které mělo za úkol zjistit, jaké mají absolventi ukončené vzdělání, zda maturitou či výučním listem, nebo ukončili úspěšně gymnázium. Další otázky se týkaly sféry, ve které studovali, zda to byla sféra strojírenská, technická, služby apod. a oboru, který studovali. V další otázce jsem se ptala, jestli našli po ukončení vzdělání pracovní uplatnění přímo ve svém oboru. Následující otázka se věnovala době, po kterou hledali uplatnění na trhu práce, a jestli vůbec našli uplatnění, a pokud ano, v jakém oboru a zda by byli ochotní se rekvalifikovat, když by byli dlouhodobě bez zaměstnání.

Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jestli absolventi našli pracovní místo, a zda je jich obor žádán na trhu práce nebo ne. Souběžně jsem i srovnávala, jestli struktura nezaměstnaných absolventů evidovaných na úřadu práce Brno – město odpovídá mým závěrům z dotazníkového šetření. Oslovila jsem 35 absolventů z různých středních škol a gymnázií. Otázky jsem zpracovávala jednotlivě.

Následující stránky ukazují, jakou formu měl samotný dotazník, a jaké výsledky přinesly jednotlivé otázky.

64

Dotazník pro absolventy SŠ Dovolte, abych Vás požádala o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je anonymní a jeho zpracování bude součástí mé diplomové práce, kterou zpracovávám na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Děkuji za Váš čas a spolupráci

Bc. Monika Koubková

1. Vaše vzdělání (vaši odpověď prosím zakroužkujte) o Střední odborná škola – výuční list o Střední odborná škola – výuční list a maturita o Střední odborná škola – maturita o Gymnázium

2. V jaké sféře jste studoval/a, (vyberte prosím jednu sféru) a připište obor svého studia.

o Strojírenství o Technická o Služby o Hotelnictví, turismus o Stavebnictví o Zemědělství o Ekonomická o Textilní o Potravinářská o Jiný

Obor ……………………………………………… 65

3. Našel/našla jste uplatnění na trhu práce po ukončení studia? (Vaši odpověď prosím zakroužkujte)

o Ano o Ne

4. Jak dlouho vám trvalo najít zaměstnání? (Vaši odpověď prosím zakroužkujte)

o Měsíc o Cca 3měsíce o cca 6 měsíců a více o 18 měsíců o Zaměstnání hledám dosud

5. Pokud jste nenašel/nenašla zaměstnání ve svém oboru, a pracujete v jiném oboru, napište prosím v jakém.

66

6. Chtěl/a byste absolvovat stáž pro absolventy za stávajících podmínek (bez vyplácení mzdy, s příslibem pozdějšího zaměstnání)? (vaši odpověď prosím zakroužkujte)

o Ano o Ne o Nevím

7. Byl/a byste ochoten/ochotna rekvalifikovat se na jiný obor, pokud byste byl/a dlouhodobě nezaměstnaný/á , bez pravděpodobné možnosti uplatnění ve svém oboru? (vaši odpověď prosím zakroužkujte)

o Ano o Ne o Nevím

67

13.1. Zpracování jednotlivých otázek dotazníkového šetření

1. Vaše vzdělání (vaši odpověď prosím zakroužkujte) (výsledky viz. tab.č.7, graf č.7)

o Střední odborná škola – výuční list o Střední odborná škola – výuční list a maturita o Střední odborná škola – maturita o Gymnázium

Vaše vzdělání Střední odborná škola-výuční list

7

Střední odborná škola-výuční list maturita Střední odborná škola-maturita Gymnázium

11 8

Celkem

35

9

Tab. č.7

Vaše vzdělání

23%

Střední odborná školavýuční list

20%

Střední odborná školavýuční list maturita Střední odborná školamaturita

26% 31%

Gymnázium

Graf č. 7

68

Tato otázka měla zjistit výši vzdělání jednotlivých účastníku mého šetření. Z počtu 35 dotazovaných 7 absolventů uvedlo, že získalo výuční list, 9 absolventů absolvovalo studijní obor zakončený výučním listem a maturitní zkouškou, 11 absolventů má maturitní zkoušku a 8 absolventů má maturitní zkoušku získanou na gymnáziu. Jednoznačně se tedy potvrdilo, že i mezi absolventy v Brně je více absolventů, kteří získali maturitní vysvědčení, než absolventů s výučním listem.

69

2. V jaké sféře jste studoval/a, (vyberte prosím jednu sféru) a připište obor svého studia. (výsledky viz. tab.č.8)

o Strojírenství o Technická o Služby o Hotelnictví, turismus, gastronomie o Stavebnictví o Obchod o Zemědělství o Ekonomická o Textilní o Potravinářská o Jiná Obor…………………………………………..

V jaké sféře jste studoval/a a připište obor svého studia Sféra Stavebnictví Ekonomická Gastronomie, Hotelnictví, Turismus Obchod Zemědělství Technická

Obor Pozemní stavby Geodézie SEŠ Lycea Číšníci Kuchaři Cestovní ruch Prodavač Zahradník Automechanik Elektrikář

70

Počet 2 1 6 2 4 2 1 1 1 1 1

Celkem 3 8 7

1 1 2

Potravinářská

Cukrář

1

2

Služby

Pekař Kadeřnice

1 2

3

Jiná

Ošetřovatelka Gymnázia

1 8 35

8 35

Celkem Tab. č.8

Z počtu 35 dotazovaných se v ekonomické sféře vzdělávalo 8 absolventů, z toho 6 bylo absolventů středních ekonomických škol a akademií a 2 absolventi ekonomického lycea.

Pro sféru gastronomie, hotelnictví a turismus uvádí

vzdělání 7 absolventů, z toho 4 číšníci, 2 kuchaři a 1 absolvent cestovního ruchu. Sféru obchodu absolvoval 1 dotazovaný - prodavač a zemědělství také 1 absolvent - zahradník. Jako jiná sféra se označilo 8 absolventů gymnázií. Pro potravinářskou sféru jsou to 2 absolventi, a to 1 absolvent oboru pekař a 1 absolvent oboru cukrář. Sféru technickou zvolili 2 absolventi automechanik a elektrikář. Sféru služeb zvolili 3 absolventi, z toho 2 kadeřnice a 1 ošetřovatelka. Sféru stavební zvolili 3 absolventi. Již zde se projevuje nezájem o určité sféry, ve kterých mají možnost studenti získat vzdělání. Výsledky ukazují, že je opravdu málo absolventů z oborů, o které mají zájem zaměstnavatelé. Ani jeden z dotazovaných nezvolil sféru strojírenství a textilní. Naopak je ze strany absolventů velký zájem o sféru gastronomie, hotelnictví a turismu. Což odpovídá situaci na trhu práce v městě Brně, kde je velký počet absolventů, kteří nenašli uplatnění a jsou evidováni jako uchazeči o zaměstnání.

71

3. Našel/našla jste uplatnění na trhu práce po ukončení studia? (výsledky viz. tab.č.9, graf č.8 )

Tato otázka měla za úkol zjistit, kolik absolventů našlo uplatnění na trhu práce. Ano odpovídalo pouze 13 absolventů a 22 absolventů označilo odpověď ne. Tyto odpovědi opět ukazují na špatnou situaci té části trhu práce, která se soustřeďuje na absolventy, protože převládala zvolená odpověď ne.

Našel/Našla jste uplatnění na trhu práce po ukončení studia? Ano Ne Celkem

13 22 35

Tab. č.9

Našel/Našla jste uplatnění na trhu práce po ukončení studia?

37% Ano Ne 63%

Graf č.8 72

4. Jak dlouho vám trvalo najít zaměstnání? (Vaši odpověď prosím zakroužkujte) (výsledky viz. tab.č.10, graf č.9 )

o Měsíc o Cca 3měsíce o cca 6 měsíců a více o 18 měsíců o Zaměstnání hledám dosud

Jak dlouho vám trvalo najít zaměstnání? cca 3 měsíce Více jak 6 měsíců 18 měsíců

7 4 2

Zaměstnání dosud hledám

22

Celkem

35

Tab.č.10

73

Jak dlouho vám trvalo najít zaměstnání? 25 22

20 15 10 7

5

4

2

Více jak 6 měsíců

18 měsíců

0 cca 3 měsíce

Zaměstnání dosud hledám

Graf č.9

Pomocí této otázky jsem chtěla zjistit, jak dlouho bývá absolvent bez zaměstnání. Tato otázka byla spíše určena pro ty absolventy, kteří byli úspěšní na trhu práce a zaměstnání našli. Překvapivě převládali odpovědi, že zaměstnání hledali pouze cca 3 měsíce. Takto odpovídalo 7 dotazovaných absolventů z celkového počtu 13 absolventů, kteří se uplatnili na trhu práce. Další 4 absolventi uváděli dobu hledání zaměstnání 6 a více měsíců a 2 absolventi určili dobu 18 měsíců, kdy hledali zaměstnání. 22 absolventů, kteří označili ne v předcházející otázce, zaměstnání hledají dosud.

74

5. Pokud jste nenašel/nenašla zaměstnání ve svém oboru, a pracujete v jiném oboru, napište prosím v jakém. ( výsledky viz. tab.č.11, tab.11a )

Absolventi, kteří našli uplatnění mimo svůj obor Původní obor Číšník

Počet 1

Nynější obor Obchodní zástupce

Zahradník

1

Prodej a aranžmá květin

Absolvent SEŠ Absolvent SEŠ Celkem

1 2 5

Prodej pojistek Call centrum

Tab.č.11

Absolventi, kteří našli uplatnění v oboru Elektrikář

1

Pekař

1

Automechanik

1

Absolvent gymnázia

1

Ekonomické obory

4

Celkem

8

Tab. č.11a

75

Tato otázka ukazuje kolik absolventů z celkového počtu 13, kteří našli uplatnění na trhu práce, našlo zaměstnání přímo ve svém oboru, ve kterém se vzdělávali.

Pouze

8

absolventů

ze

13

našlo

toto

uplatnění.

Jedná

se o automechanika, elektrikáře, pekaře, absolventa gymnázia a 4 absolventi ekonomických oborů. Absolventi, kteří nenašli zaměstnání ve svém oboru, jsou zaměstnáni v příbuzném oboru ve dvou případech, zahradník – věnuje se prodeji a vazbě květin, absolvent ekonomického oboru - nabídka pojištění. Ostatní absolventi jsou zaměstnáni mimo obor svého vzdělání (číšník - obchodní zástupce, ekonomické obory - 2 absolventi pracují v call centru).

76

6. Chtěl/a byste absolvovat stáž pro absolventy za účelem získání odborné praxe za stávajících podmínek (bez vyplácení mzdy, s příslibem možného pozdějšího zaměstnání)? (vaši odpověď prosím zakroužkujte) ( výsledky viz. tab.č.12, graf č.10 )

o Ano o Ne o nevím

Chtěl/a byste absolvovat stáž, pro absolventy za účelem získání odborné praxe za stávajících podmínek (bez vyplácení mzdy, s příslibem možného pozdějšího zaměstnání)? Ano Ne Nevím Celkem

9 11 15 35

Tab. č.12

77

Chtěl/a byste absolvovat stáž, pro absolventy za účelem získání odborné praxe za stávajících podmínek(bez vypláčení mzdy, s příslibem možného pozdějšího zaměstnání)?

26% Ano

43%

Ne Nevím 31%

Graf č. 10

Z celkového počtu 35 absolventů uvádělo 9 absolventů odpověď Ano. 11 absolventů odpovědělo Ne a 15 absolventů Nevím. Pokud se zaměříme na odpověď, kterou absolventi volili nejčastěji, tedy Nevím, dá se předpokládat, že by mohlo záviset jejich rozhodnutí, zda podstoupí stáž, na přesných podmínkách, které sděluje zaměstnavatel při navázání kontaktu přímo se zájemcem o stáž. Samozřejmě jsou tu určité podmínky, které musí zaměstnavatel dodržovat dle zákonů. Velkou roli zde může hrát nevyplácení mzdy. U absolventů, kteří odpovídali Ano je naopak možný zájem o získání praxe, který uplatňují nad finančním ohodnocením.

78

Byl/a byste ochoten/ochotna rekvalifikovat se na jiný obor,

7.

pokud byste byl/a dlouhodobě nezaměstnaný/á , bez pravděpodobné možnosti uplatnění ve svém oboru? (vaši odpověď prosím zakroužkujte) ( výsledky viz. tab.č.13, graf č.11)

o Ano o Ne o Nevím

Byl/a byste ochoten/ochotna rekvalifikovat se na jiný obor pokud byste byl/a dlouhodobě nezaměstnaný/á bez pravděpodobné možnosti uplatnění ve svém oboru? Ano Ne Nevím Celkem

5 7 23 35

Tab. č. 13

79

Byl/a byste ochoten/ochotna rekvalifikovat se na jiný obor pokud byste byl/a dlouhodobě nezaměstnaný/á bez pravděpodobné možnosti uplatnění ve svém oboru?

14%

Ano 20%

Ne 66%

Graf č.11

V této

otázce

převládaly

odpovědi

Nevím.

Takto

odpovědělo

23 dotazovaných absolventů z celkového počtu 35. Dalších 5 absolventů odpovídalo Ano a 7 absolventů odpovídalo Ne. Můžeme se domnívat, že odpovědi nevím volili absolventi spíše z neznalosti situace na trhu práce, na který právě vstupují. Pravděpodobně by byla jiná situace u nezaměstnaných ve vyšším věku a u dlouhodobě nezaměstnaných, kteří uplatnění hledají a nemohou ho najít. K rekvalifikaci přistupují jinak, než absolventi, kteří právě vstupují na trh práce a jsou plní očekávání a ideálních představ jak takovýto trh práce funguje.

80

13.2. Výsledek dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi třiceti pěti absolventy ukázalo tyto výsledky. Z dotazovaných absolventů 31% absolvovalo vzdělání na SOŠ a skončilo jej maturitní zkouškou. 26% absolventů ukončilo vzdělání výučním listem a maturitní zkouškou, 23% absolventů dokončilo vzdělání maturitní zkouškou na gymnáziu a pouze 20% absolventů má ukončené vzdělání výučním listem. Zde se ukazuje, že potřeby zaměstnavatelů, kteří potřebují například absolventy oboru strojní mechanik, nelze uspokojit, protože absolventů vstupujících na trh práce v Brně - městě, kteří mají potřebné vzdělání, tedy výuční list, je nedostatek. Dále se prokázalo, že mezi absolventy je nejvíce absolventů ze sféry gastronomie, hotelnictví a turismu. Tedy přesto, že trh práce v Brně dokazuje, že absolventi těchto oborů mají problémy se svým uplatněním a často bývají evidovaní jako uchazeči o zaměstnání. Ekonomická sféra má také velký počet absolventů, ale zde je velká pravděpodobnost, zejména u absolventů lyceí, že budou pokračovat ve svém vzdělávání na vysokých školách. Absolventy gymnázií bychom mohly zařadit jako samostatnou skupinu. Jejich vzdělávání je specifické, protože se již na začátku studia předpokládá, že po ukončení studia maturitní zkouškou, budou pokračovat ve studiu na vysokých školách. Je pravděpodobné, že pokud neuspějí u přijímacích zkoušek na vysoké školy, absolvují rok na jazykových školách, kde si rozšíří své znalosti v cizích jazycích a pokusí se absolvovat přijímací řízení na vysoké školy znovu. Dalším poznatkem bylo zjištění, že až 63% absolventů z dotazovaných nenašlo uplatnění na trhu práce. Tento výsledek je velmi vysoký a ukazuje, že o absolventy není příliš velký zájem, mimo určité absolventy, a to zejména ze strojírenské sféry. Pouze 37% procent absolventů našlo zaměstnání což je cca třetina dotazovaných absolventů. Sedm dotazovaných hledalo zaměstnání maximálně tři měsíce, a více jak šest měsíců práci hledali čtyři absolventi. Dvacet dva absolventů je bez práce dosud, a je pravděpodobné, že dále zůstanou bez uplatnění. Dále se prokázalo, 81

že pouze malá část absolventů měla úspěch na trhu práce a našla uplatnění přímo ve svém oboru. Poměrně velká část těchto absolventů má ukončené vzdělání výučním listem. Z mého šetření jednoznačně vyplývá, že to jsou absolventi technických oborů. Úspěch měli i absolventi ekonomických oborů. Někteří absolventi našli zaměstnání mimo svůj obor. Je pravděpodobné, že ve svém oboru nebyli úspěšní, a proto raději volili jiné uplatnění. Dále se absolventi vyjadřovali k možnosti absolvování stáží ve firmách. Jejich odpovědi naznačují, že se jednoznačně nedokážou rozhodnout, zda je stáž bez finančního ohodnocení atraktivní. Jejich nerozhodnost může být způsobena neznalostí na trhu práce a nemusí si tedy uvědomovat, že bez dostatečné praxe je hledání zaměstnání velmi složité. Odpovědi na otázku, zda by chtěli projít rekvalifikací, byly jednoznačné. Absolventi odpovídali většinou, že neví. Tato odpověď se dala očekávat, protože absolventi teprve vstupují na trh práce a nemohou znát přesnou situaci, která tam nyní je. Závěrem dotazníkového šetření je výsledek, který se v hlavních bodech shoduje se situací absolventů na trhu práce, které zveřejňuje MPSV. Odchylky jsou pouze u některých oborů, a to převážně ve sféře gastronomie, hotelnictví a turismu. Zde jsou výsledky odlišné. Pro Brno - město je poptávka po práci těchto absolventů vyšší než udávají celorepublikové průměry.

82

Závěr Ve své práci jsem se snažila vysvětlit základní pojmy, se kterými se setkávají absolventi středních škol, kteří právě vstupují na trh práce a hledají, jak se kvalitně uplatnit a co nejvíce využít v praxi své dovednosti, schopnosti a znalosti. V práci

jsem

porovnávala

statistiky

nezaměstnaných

absolventů

celé České republiky se statistikou, kterou vede přímo Úřad práce Brno – město. Zjistila jsem, že například absolventi oborů gastronomie, hotelnictví a turismu mají průměrně celorepublikově více absolventů, kteří našli zaměstnání, než absolventi na území města Brna. Dále jsem zjistila, že přestože se neustále v médiích objevují informace o nedostatku kvalitních zdravotních sester, na úřadech práce je jich evidováno 16. Jak jsem již zmiňovala dříve, absolventi mají obor pojmenovaný zdravotnický asistent. Bohužel, přestože mají tito absolventi odborné vzdělání, je po nich požadováno další, a to minimálně vyšší odborné vzdělání. Tímto je bohužel způsobena pozdější nezaměstnanost těchto absolventů. Jako příklad jsem do své práce vložila i nabídku úřadu práce a agentur práce. Zde se prokázalo, že o absolventy není na trhu práce zájem. Nabídky práce téměř vždy požadovaly po absolventech praxi v oboru, kterou bohužel nemají. Zajímavé bylo, že byla velká nabídka volných pracovních míst pro obory technické a strojírenské, přesto i zde požadovali praxi v oboru. Dalším zjištěním byl rozpor mezi potřebami zaměstnavatelů a mezi tím, jaké vzdělání mají absolventi SOŠ. Ze strany zaměstnavatelů je poptávka zejména po zaměstnancích z již zmiňovaných technických a strojírenských oborů. Těchto kvalifikovaných odborníků je na trhu práce nedostatek. Naopak nadbytek je absolventů ekonomických oborů a oborů služeb, hotelnictví a turismu. Otázkou pořád zůstává, jestli do tohoto procesu má vstoupit stát (MŠMT) a regulovat počty studentů v jednotlivých studijních oborech. V letech 1950 – 1989 byla struktura studijních oborů regulována. Počty studentů byly 83

přizpůsobovány potřebám zaměstnavatelů. Bohužel se později prokázalo, že byla vytvářena umělá 100% zaměstnanost. Jak se vyvíjelo hospodářství a ekonomika v tehdejší ČSSR, byly tu i pokusy ze strany státu o rekvalifikace a převedení absolventů na jinou práci. Nicméně tyto pokusy nebyly příliš úspěšné, protože stát reagoval velmi pomalu na své potřeby. V dnešní době, kdy končí ekonomická krize, která propukla v roce 2008, by bylo potřeba reagovat okamžitě. Je ale velmi pravděpodobné, že je to velmi zdlouhavý proces a výsledky nejsou zaručené. Jednou z mála možností by se mohlo jevit více informovat budoucí žáky středních škol o oborech, po které je velký zájem ze strany zaměstnavatelů. Z mého pohledu a z dostupných informací, které jsem získala a zpracovávala pro tuto práci, je informací dostatečné množství. Musí být pouze zájem ze strany budoucích studentů tyto informace hledat a pokusit se jimi řídit. V dotazníkovém šetření mě překvapily výsledky otázek týkajících se rekvalifikace a stáží ve firmách určeným absolventům. Zde se totiž dotazovaní nebyli schopni rozhodnout, jestli by je absolvovali nebo neabsolvovali. Pravděpodobně to může být neznalostí dnešní situace na trhu práce a malými zkušenostmi, se kterými na trh vstupují. Dále lze i uvažovat o tom, že absolventi nemají zájem jak o stáže, tak i o rekvalifikace a raději budou pobírat podporu v nezaměstnanosti a později sociální dávky. Další možností může být nedostatečná informovanost o těchto možnostech, a způsobu, jak se díky nim uplatnit na trhu práce. Ale pokud bude absolvent aktivní, potřebné informace získá, a tím i možnost svého uplatnění v zaměstnání. Závěrem mohu potvrdit, že absolventi, kteří hledají uplatnění ve svém oboru, mají velmi těžkou situaci. Jen malému množství se podaří najít zaměstnání. Je tedy pouze na zaměstnavatelích, zda upřednostní zaměstnance s praxí nebo absolventa bez praxe, kterého si vychovají ho podle svých představ.

84

Resumé:

Diplomová práce s názvem Nezaměstnanost absolventů středních škol a jejich uplatnění na trhu práce je pojata jako přehled o současné situaci na trhu práce v Brně. Cílem bylo celkově porovnat celorepublikové údaje s údaji pro Brno. Výsledkem byly odchylky v nezaměstnanosti absolventů některých oborů oproti celkovým statistikám. Dotazníkové šetření poukazuje i na to, jak se k situaci na trhu práce staví samotní absolventi, a zda jsou ochotni se přizpůsobit jeho potřebám.

Resume:

The diploma thesis named “The unemployment of the secondary school alumni and their position on the labour market in Brno” is written as an overview of the contemporary situation of the labour market in Brno. The aim was to compare the nationwide statistics with those in Brno. The outcome revealed differences in the number of unemployed alumni of some branches of studies. The questionnaire also shows the alumni’s point of view on the situation and their willingness to adapt themselves to the demands of the labour market.

85

Bibliografie 1. Václavíková, Anna; Kolibová, Helena; Kubicová, Alina. Problematika trhu práce a politiky zaměstnanosti. Opava : OPTYS, 2009. str. 149. ISBN 978-80-85810-76-2. 2. Sirovátka, Tomáš; Mareš, Petr. Trh práce, nezaměstnanost, sociální politika. Brno : Masarykova univerzita, 2003. str. 272. ISBN 80-210-3048-8. 3. Baldwin, Richard; Wyplosz, Charles. Ekonomie evropské integrace. Praha : Grada Publishing a.s, 2013. str. 584. ISBN 978-80-247-4568-8. 4. Dvořáková, Zuzana; a kol. Řízené lidských zdrojů. Praha : Nakladatelství C.H. Beck, 2012. str. 559. ISBN 978-80-7400-347-9. 5. Koutský, Jan; Bartušek, Aleš; Zelenka, Martin. Účast na vzdělávání, financování škol a uplatnění absolventů. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2008. str. 129. ISBN 978-80-7290-370-2. 6. Nekuda, Jaroslav; Sirovátka, Tomáš. Uplatnění absolventů Masarykovi univerzity 2007-2008 v praxi. Brno : Masarykova univerzita, 2010. str. 83. ISBN 978-80-2105170-6. 7. Kleveta, Jaroslav. Státní politika zaměstnanosti. Olomouc : Andragogé-Centrum otevřeného a distnačního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci, 2000. str. 44. ISBN 80-244-0147-9. 8. Jouza, Ladislav; Ženíšková, Marta; Salačová, Marie. Agenturní zaměstnávání. Praha : ASPI, 2005. str. 204. ISBN 80-7358-126-9. 9. Evangrlu, Jaroslava Ester; Juřička Ondřej. Personální agentury:Jejich úloha na trhu práce. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o, 2013. str. 79. ISBN 978-80-7418164-1. 10. Buchtová, Božena. Psychologie a nezaměstnanost. Zkušenosti a praxe. Brno : Masarykova univezrzita, 2004. str. 249. ISBN 80-210-3457-2. 11. Koubková, Monika. Budoucí profesní orientace žáka-výuční list nebo maturitní vysvědčení. Brno : Bakalářská práce, Masarykova Univerzita, Pedagogická fakulta, 2012. str. 54.

86

Zdroje:  http://www.nuv.cz/vzdelavani-a-eu/vzdelavaci-politika-a-priorityeu?highlightWords=evropsk%C3%A1+unie  http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistikaskolstvi/vzdelavaci-nabidka-skol-2014  http://www.casopisstavebnictvi.cz/krize-ucnovskeho-skolstvi-vestavebnictvi-navrh-jejiho-reseni-zprava-sps-v-cr-v-plnem-rozsahu_N583  http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/kapitola/0001-13-r_2013-2300  http://www.stazevefirmach.cz/  http://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceAbsolventi?Stranka=9-085&NazevSeo=Potreby-zamestnavatelu-a-pripravenost-absolventu

http://www.profesia.cz/info/tiskove-zpravy/o-jake-absolventy-je-na-trhujeste-zajem/

 http://www.hofmann-personal.cz/hledate-zamestnani/nabidka-pracovnichmist/page1/45776000/allbranch  http://www.bp.cz/cz/kategorie/71-ruzne-volna-pracovni-mista-brnenskapersonalistika  http://www.hofirek.cz/  http://www.stazevefirmach.cz  http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno/vmrozsir  http://is.muni.cz/th/345785/pedf_b/

87

Přílohy: Příloha č. 1

Střední vzdělání- Nově přijatí žáci do 1. roč. 2012/2013 Střední vzdělání s výučním listem

33 202

Střední vzdělání odborné s maturitou

46 428

Střední vzdělání všeobecné s maturitou *

22 811

Celkem

102 441

Střední vzdělání- Nově přijatí žáci do 1. roč. 2012/2013

22% 33%

Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání odborné s maturitou

45%

Střední vzdělání všeobecné s maturitou *

* z toho nově přijatí žáci prvních ročníku 4letých gymnázií – 11 713

Střední Vzdělání – Absolventi a Nově přijatí žáci 2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

Absolventi

85 711

80 255

76 531

75 113

Nově přijatí žáci

106 641

94 077

88 596

84 704

Střední Vzdělání- Absolventi a Nově přijatí žáci Absolventi

Nově přijatí žáci

106 641 94 077 85 711

2009/2010

80 255

2010/2011

88 596 76 531

2011/2012

84 704 75 113

2012/2013

Nově přijatí žáci 120 000 100 000 80 000 60 000

Nově přijatí žáci

40 000 20 000 0 2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013

Absolventi 88 000 86 000 84 000 82 000 80 000 78 000

Absolventi

76 000 74 000 72 000 70 000 68 000 2009/2010

2010/2011

2011/2012

2012/2013