MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA. Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělání BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Přírodní kosmetika fakta a mýty

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělání

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Přírodní kosmetika — fakta a mýty

Brno 2014

Vedoucí bakalářská práce:

Autor práce:

Mgr. Jiří Šibor, Ph.D.

Ievgeniia Poliakh

Bibliografický záznam

Autor:

Ievgeniia Poliakh

Název práce:

Přírodní kosmetika — fakta a mýty.

Studijní program:

PdF B-SPE Specializace v pedagogice

Studijní obor:

PdF CH3 Pedagogické asistentství chemie pro základní školy PdF VZ3 Pedagogické asistentství výchovy ke zdraví pro základní školy

Vedoucí práce:

Mgr. Jiří Šibor, Ph.D.

Akademický rok:

2013/2014

Počet stran:

51

Bibliografic Entry Autor:

Ievgeniia Poliakh

Title of thesis:

Natural Cosmetics — Facts and Myth

Degree program:

PdF B-SPE Specialization in Pedagogic

Field of study:

PdF CH3 Lower Secondary School Teacher Training in Chemistry PdF VZ3 Lower Secondary School Teacher Training in Health Education

Supervisor:

Mgr. Jiří Šibor, Ph.D.

Academic year:

2013/2014

Number of pages:

51

Anotace V této bakalářské práci se nahlíţí na přírodní kosmetiku, jako na kompletní produkt současné „zelené― filozofie myšlení. Předmětem práce je přírodní kosmetika a hlavně samotné postupně utvářející se mýty, které se kolem ní vyskytují. Jejím hlavním cílem je ověřit pravdivost mýtů o přírodní kosmetice. Dílčím cílem je prozkoumat hloubku znalostí české populace v dané problematice a zjistit postoj k přírodní kosmetice. Obsah práce je sloţen z teoretické a výzkumné části. Postavené úkoly byly splněny pomocí analýzy důvěryhodných zdrojů a online dotazníku.

Klíčová slova:

přírodní kosmetika, biokosmetika, organická kosmetika, bio suroviny,

kosmetické standardy, mýty.

Abstract In this thesis natural cosmetics are considered as a complex product of "green" way of thinking. The subject of the last-metioned is natural cosmetics and myths extended about it. The main goal of this study is an authentication of those myths. An additional purpose is determination of Czech consumer's awareness level in this issue and determining the attitude toward the natural cosmetics. The work consists of two parts, practical part and research. Objectives have been achieved by using materials' analyzes and online questionnaire.

Keywords:

Natural Cosmetics, Bio Cosmetic, Organic Cosmetics, Organic Components,

Cosmetics Standards, Myths.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne

…………………………… podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila poděkování vedoucímu bakalářské práce Mgr. Jiřímu Šiborovi, Ph.D. za jeho cenné rady a trpělivost při vedení mé bakalářské práce.

Obsah 1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE

7

1.1 Úvod práce

7

1.2 Cíle práce

8

2 TEORETICKÁ ČÁST

9

2.1 Historie kosmetiky

9

2.1.1 Pravěk

9

2.1.2 Starověk

9

2.1.3 Středověk

10

2.1.4 Novověk

10

2.1.5 Současnost

11

2.2 Kůţe člověka

11

2.3 Funkce kůţe

13

2.4 Typy pleti

14

2.4.1 Normální pleť

14

2.4.2 Suchá pleť

14

2.4.3 Mastná pleť

15

2.4.4 Smíšená pleť

15

2.5.1 Dětská pleť

15

2.5.2 Zralá pleť

15

2.5.2 Problematická pleť

16

2.6 Faktory ovlivňující stav pleti

16

2.6.1 Endogenní faktory

16

2.6.2 Exogenní faktory

16

2.7 Legislativa v oblasti kosmetiky

17

5

2.8 Certifikáty přírodní kosmetiky

20

2.9 Certifikáty a standardy

21

2.9.1 COSMOS-Standard AISBL

21

2.9.2 ECOCERT

23

2.9.3 COSMEBIO

24

2.9.4 BHID-standard

25

2.9.5 SOIL ASSOCIATION

25

2.9.6 CPK Standard

26

2.9.7 The Vegan Society

27

2.9.8 Zaostřeno na práva zvířat

27

2.10 Fakta a mýty

28

3 VÝZKUMNÁ ČÁST

31

3.1 Zadání dotazníku

32

3.2 Výsledky odpovědí respondentů na dotazník

35

3.3 Co by měly vědět i děti o kosmetických přípravcích

40

4 DISKUZE

45

5 ZÁVĚR

46

SEZNÁM POUŽITÉ LITERATURY

47

ZDROJE OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY

50

6

1 ÚVOD A CÍLE PRÁCE 1.1 Úvod V celé historii se lidstvo snaţilo přizpůsobit svět svým potřebám. To se změnilo na začátku 21. století, kdy nastal převrat v chování, vnímání a myšlení lidí. Společnost se začala zajímat o svou planetu. Snaţila se eliminovat nepříznivé následky své činnosti, kdy naprostá většina nově objevených civilizačních chorob vznikla v důsledku působení nepříznivých faktorů prostředí na člověka. Například se zvýšil výskyt astmatu a onkologických nemocí. Proto k nejpalčivějším problémům dnešní doby patří otázka omezení škodlivého vlivu látek, vzniků a způsobů jejich bezpečného, přijatelného a ekonomicky výhodného vyuţití či odstranění. Tak se objevilo nové chemické odvětví – chemie udrţitelného vývoje, anebo zelené chemie. Se zřízením této "zelené" filozofie souvisí i otázky zaměřené na prevenci znečištění.[1] Na začátku se hledaly způsoby čerpání energií z obnovitelných zdrojů, při průmyslové činnosti se začínají pouţívat filtry apod. Také nemůţeme zapomenout na zákon o chráněných geografických územích, který teď má závazný právní podklad. Kdyţ uţ bylo postaráno o ochranu ţivotního prostředí a poznatky z různých vědních oborů popsaly mechanismy vlivů vnějších faktorů na zdravotní stav organismu, tak se nemuselo dlouho čekat, kdy člověk obrátí svou pozornost nejen na to, čím se lečí, co konzumuje či pije, ale i na prostředky pronikající přes pokoţku do jeho těla, tedy různými kosmetickými přípravky. Fyzická krása je nezanedbatelným poţadavkem dnešní doby, jelikoţ všichni chceme být krásní, mladí, a to co nejdéle. Přitom stále záleţí na tom, co je uvnitř, nemluvím zde však o kráse

duševní. I kdyţ tvrdíme, ţe je důleţité to, co je uvnitř, musíme si přiznat, ţe na vnějším vzhledu taky záleţí. Neboť endogenní faktory jako: dědičnost, hormonální rovnováhy a různé metabolické procesy ovlivňují stav a vzhled naší kůţe a jejích derivátů. Musíme si ale přiznat, ţe část těchto vnitřních činitelů je v určité míře ovlivněno i exogenními vlivy. Například UV záření je jedním z fyzikálních mutagenů, který poškozuje DNA. Část této genetické informace je pak předávaná na další generace u kterých by se mohly projevit nějaké změny a odchylky od normy. Chemický průmysl se řídí novinkami z vědecké oblasti a podle moţného zájmu budoucích zákazníků vytváří nové produkty. Tak se na spotřebitelském trhu objevila natural-, bio-, organic-, vegan- kosmetika. Nebylo moţné si nepovšimnout, ţe běţná cena takového zboţí je o několik řádů vyšší neţ u chemických kosmetických produktů. To stimuluje i klasické značky 7

vyrábět pro větší zisk nové „chemicky-free― zboţí. Stejně jako u filozofické otázky, jestli bylo dříve vejce či slepice, se dá spekulovat, zda-li byla první nabídka, anebo poptávka. I kdyţ se objevuje nepřeberné mnoţství certifikátů a společností garantujících kvalitu bio-zboţí, roste mezi lidmi zmatek a vznikají otázky: Čím je tato kosmetika lepší? Pro koho? Proč? Zatím je situace taková, ţe kosmetické kampaně si hrají s těmito předponami bio-, nebioa v zákonech se pomalu zaplňuje legislativní vakuum. Avšak nejistota u lidí zůstává na stejné úrovni a s nedostačujícím mnoţstvím informací se tvoří mýty.

1.2 Cíle práce Předloţená bakalářská práce si klade za cíl nasbírat co největší mnoţství mýtů a teorií o nové přírodní kosmetice kolující mezi jejími spotřebiteli. Také bych chtěla sepsat, co kaţdá předpona u které značky znamená a svému spotřebiteli nabízí. Kromě uvedeného bych chtěla prozkoumat pravdivost vyskytujících se postojů o přírodní kosmetice, a to teoretickým sbíráním informací z odborných zdrojů o ingrediencích a jejich reaktivitě za různých podmínek. Ve výsledku bych chtěla vytvořit dvě i pro laika – spotřebitele srozumitelné přehledné tabulky. První by obsahovala nejrozšířenější mýty o přírodní kosmetice a informace, kterými je lze potvrdit anebo vyvrátit. Druhá tabulka bude popisovat certifikáty, loga na obalech a to, co kaţdý z nich svému kupci zaručuje a nabízí. Celou tuto práci bych chtěla orientovat pro běţné spotřebitele bez hlubokých znalostí přírodovědných oborů, kteří by byli schopni, po přečtení této práce, se orientovat ve všech certifikátech a předponách vyskytujících se u přírodní kosmetiky a doporučit jim, aby se při výběru nákupu neřídili pouhou reklamou, ale i věděli, zda bude jimi vybraný produkt schopen aspoň z části naplnit jejich očekávání.

8

2 TEORETICKÁ ČÁST Vzhledem k tomu, ţe sortiment kosmetická produkce je poměrně široká a kaţdý výrobek byl vytvořen pro nějaký svůj specifický účel, pro kaţdý typ kůţe zvlášť, dá se poměrně lehce zjistit, pro koho byl ten který výrobek určen. Aby námi koupená kosmetika splnila své poţadavky, měli bychom před jejím nákupem zjistit svůj typ pleti nebo vlasu a zjistit, co vlastně potřebujeme pro udrţení své krásy bez způsobení škody na zdraví. Bohuţel není stejné zlepšit vhled a zlepšit samotný stav pokoţky. Pokud chceme dosáhnout trvalého efektu, měli bychom všeho pouţívat s rozumem. Právě z těchto důvodu bych chtěla v teoretické části popsat pár zajímavostí, i připomenout proč? utrácíme za kosmetiku, a jakých cílů chceme dosáhnout.

2.1 Historie kosmetiky Existují dvě teorie o původu slova „kosmetika―. První z nich je latinského původu od výrazu „cosmos―, coţ znamená vesmír. Druhá teorie předpokládá, ţe termín má svůj počátek v Řecku a je odvozen od slova „kosmeo― a znamená umění zdobit.[2,5,7] 2.1.1 Pravěk Lidé vţdy měli smysl pro krásu. Proto můţeme sledovat vývoj kosmetiky uţ od pravěku, kdy naši předkové většinou pouţívali různé tuky, mastičky a přírodní barviva ve formě výtaţků, šťáv či hlinek s cílem jak ochrany od hmyzu, parazitů, léčení nemocí, tak i pro zdůraznění svého sociálního statutu anebo příslušenství k určitému rodu.[2,5] Na druhé straně se lidé líčili k různým obřadům a dalším společenským událostem.[3,7] 2.1.2 Starověk Během starověku se techniky zkrášlování těla posunuly o něco dál. Například Egypťané se několikrát denně myli, pro udrţení pevnosti pokoţky pouţívali pleťové masky z medu, včelího vosku, olivového oleje, ambry, moruše a dalších přírodních látek.[5] Na hlavu si dávali kuţely, ze kterých stékal tuk s vonnými esencemi a tím promašťoval pokoţku a chránil ji tím od nepříznivého působení slunečních paprsků. Nezapomínali ani na dentální hygienu. Pro odstranění nepříjemného zápachu z úst ţvýkali tamaryškové listy nebo myrhu smíchanou s popelem a hovězí rohovinou a pro mechanické čištění chrupu rozkousávali dřevěné hůlky. Velká pozornost byla věnovaná i koţním rudimentům: vlasy a obočí si barvili hennou, chloupky se odstraňovali pinzetou a na nehty se nazouvala pozlacená pouzdra.[2,3] Zdokonalovali se techniky přípravy kosmetických doplňků, například nerosty se drtily a pouţívaly jako oční stíny. 9

Nejoblíbenější byly zelené barvy, které se vyráběly z malachitu a červená barviva pak z hematitu.[2] Tato barviva se nanášela na horní víčka a pod obočí, oči nakonec orámovala černá linka protaţená do stran.[3] Takový make-up slouţil nejen pro okrasu, ale i jako prevence proti trachomenu (oční nemoc, která je do dnes rozšířená). Z lodyh rostlin se získávala barviva na rty, která se vmíchávala do tuku – první lesky na rty, v módě byly tehdy modročerné, oranţové či tmavě rudé rty.[7] Řekové si zase nechávali rtěnky zhotovit z červeného barviva z velice silného červeného vína.[7] Jelikoţ kalokagathie byla v té době převaţující ţivotní filozofií, byl vzhled starých Řeků v porovnání s egyptskou módou spíše naturálním. Některé recepty byly převzaté od starých Egypťanů. Například recepty na masky z medu, mastičky z oliv, růţových plátků, loje, narcisů, granátových jablek pouţívané pro změkčení a zesvětlení pleti. Na druhé straně připravovali i vlastní originální recepty. Hojně se pouţíval například olej smíchaný s potem a prachem ze zápasníků. V Čině se ve stejné době objevily první pudry, vyráběné z rýţe.[7] V módě byly bílé obličeje a extravagantně zvýrazněné červené rty. Dlouhé nehty si lakovaly nejen ţeny, ale i muţi. Dávali na ně stříbrná ochranná pouzdra podobně jako v Egyptě.[2,3] První kadeřnické salony se objevily v Římě, kde si občané mohli nechat udělat například umělou trvalou. Římané byli také velkými milovníky lázní, stejně tak jako Řekové a Egypťané. Jako pleťovou vodu pouţívali kozí nebo oslí mléko. Nezaostávala ani Indie, kde se objevovaly první zubní pasty, vyrobené hlavně z koření jako z muškátového oříšku, pepře, zázvoru a dalších přísad. První kartáčky byly z větviček.[6] 2.1.3 Středověk V tzv. době temna došlo k pozastavení rozvoje kosmetiky, dokonce bylo uděláno několik „kroků zpět―. Hygiena byla, také z náboţenských důvodů, na nízké úrovni a lidé pouţívali různé vonné látky, výhradně na přebití nepříjemných pachů.[4,5] 2.1.4 Novověk Mírný obrat nastal aţ v době, kdy se mezi šlechtou rozmohla alabastrově bílá pleť a co nejtmavší rty, čehoţ se muselo dosáhnout pudrem a líčidly. Teprve v době baroka kosmetiku začali pouţívat i muţi, kteří si například malovali rty rtěnkou.[4,7] V té době znamenaly pěkné 10

rty vznešenost a váţenost. Od té doby se kosmetika uţ jen rozrůstala aţ do podoby, jak ji známe dnes.[5] V renesančním období měly všechny bohaté dámy miniaturní pudřenky. Dvorní dámy si zase oblíbily tuny pudru na vlasech. Vlasy či paruky si pudrovali dokonce i muţi.[2,7] 2.1.5 Současnost První polovina 20. století se stala významnou dobou pro vyvinutí všemoţných odstínů syntetických barviv na vlasy. A to není vše. V roce 1903 byl v Amsterdamu prezentován první jelení lůj. Kolem roku 1915 se začaly vyrábět první rtěnky v kovovém pouzdře. Ve 20.-30. létech 20. století rtěnka zaujala výsadní místo v kabelce i psyše kaţdé ţeny. První rtěnky ještě obsahovaly těţké kovy, dnešní uţ jsou zdraví neškodné.[7] V 70. letech 20. století přišla nová technika umělých nehtů z gelu, akrylu a skelného vlákna. Od začátku 21. století probíhá přechod na bio kosmetiku.

2.2 Kůže člověka Obrázek č. 1. Anatomická stavba kůţe člověka.

Lidé často pohlíţejí na kůţi jako na pouzdro drţící pohromadě všechny orgánové soustavy a vnitřnosti těla. Tím zapomínají a hlavně podceňují její funkce. Kůţe je samozřejmě nezbytná pro ţivot, ale podle plochy je rovněţ největším orgánem člověka.[2] Pokud chceme 11

správně pečovat o její stav, je nezbytné seznámit se s její stavbou a funkcemi. Povrch kůţe u dospělého člověka dosahuje přibliţně 1,7 m2.[8] Na druhé straně není její tloušťka na všech místech těla stejná. Ta kolísá od 0,4 do 4 mm v závislosti na části těla, kterou překrývá. Z toho se podle procentuálního rozsahu 30 % kůţe nachází na trupu, 26 % spadá na horní končetiny, 36 % na dolní a 11 % pokrývá hlavu a krk.[8,9] Kůţe je tvořena dvěma základními vrstvami. Jsou to pokoţka a škára, plus deriváty pokoţky.[2] Zaměříme se především na tu nejsvrchnější horní vrstvu – pokoţku, neboť na ni nanášíme kosmetické přípravky a její vzhled chceme ovlivnit. Epidermis (pokoţka) je tvořena pěti vrstvami mnohovrstevným dlaţdicovým rohovějícím epitelem, obsahující několik druhů buněk: keratinocyty, kmenové buňky, melanocyty, Langerhansovy a Merkelové buňky.[8,9] Keratinocytům byl dán název podle bílkoviny keratinu. Jsou to hlavní buňky pokoţky tvořící víc jak 90 %.[2] Tyto buňky vznikají v nejhlubší vrstvě epidermu a postupem času rohovatí a migrují k povrchu pokoţky, kde ve finální fázi odumírají a odlupují se. Tím dochází k plynulé obměně pokoţky.[6] Tenhle proces trvá 3-4 týdny a říká se mu keratinizace. Ve výsledku tohoto procesu v průběhu ţivota z člověka odpadne aţ kolem 20 kg mrtvých epidermálních buněk.[2,8] Přibliţně 5 % celkové pokoţky zaujímají pigmentové buňky melanocyty, nacházející se v druhé vrstvě pokoţky od spodu a způsobující její hnědavé zbarvení.[9,11] Melanocyty nemají schopnost dělení, z čeho vyplývá, ţe jejich počet je stálý po celý ţivot. V případě závaţného hlubokého zranění, po zhojení na pokoţce zůstává bílé místo navţdy. Jizva se tvoří v důsledku zaplnění roztrţeného prostoru pojivovou tkání.[2] Přírodní koţní barvivo hraje zásadní roli při ochraně pokoţky proti nepříznivému vlivu UVA a UVB části záření. Nejvíc takových buněk obsahujících melanin se nachází na obličeji.[2,10] Na ploskách chodidel a dlaních tyto buňky prakticky přítomné nejsou. Tvorba melaninu v melanocytech je ovlivněná několika faktory: metabolickou a hormonální homeostázou, uţíváním léků, přináleţitostí k určité rase, genetickými předpoklady nebo vlivem ultrafialového záření. Míra syntézy melaninu závisí na aktivitě enzymu tyrozinázy, jehoţ činnost je taktéţ geneticky podmíněná.[8] Mnoţství melaninu v kůţi určuje míru pigmentace pokoţky, a tedy i rozdělení do jednotlivých fototypů a také lidských ras.[2,10] Kmenové buňky se dělí mitoticky a umoţňují regeneraci pokoţky.[8]

12

2.3. Funkce kůže Kůţe je multifunkční orgán, vykonávající několik nezbytných ţivotních funkcí. Kromě toho, ţe je sídlem mnoha smyslů a poskytuje nám informace, pomocí těchto smyslových buněk, o okolí, je zároveň bariérou mezi vnitřním a vnějším prostředím organismu.[9] Tato bariéra mechanickými i chemickými mechanismy působí proti vnějším faktorům včetně chorobných zárodků, které mohou nejen kůţi, ale i celý organismus ohroţovat.[2,9] Ochranu proti mechanickým vlivům zaručuje pevnost a pruţnost kůţe. Na částech těla, kde je kůţe vystavená většímu tlaku a větší frekvenci ohýbání se vyskytuje silná rohovitá vrstva.[2] Například v oblasti loktů, kolen, na chodidlech a dlaních. Mazové a potní ţlázy zajišťují vylučovací funkci, skrz ně z těla odcházejí soli, voda, oxid uhličitý a také látky rozpustné v tucích. Výměšky sekretu těchto ţláz utvářejí slabě kyselou hydrolipidovou vrstvu na povrchu pokoţky.[2] Hodnota pH u zdravé pleti kolísá v rozmezí 3,5 aţ 5,6. Slabá kyselost koţního filmu je první linií ochrany proti škodlivým mikroorganismům, koţním infekcím a plísním.[13] Navíc díky sloţení potu a mazu je pokoţka chráněná od dehydratace a vlivu UV záření.[10,11] Tahle vrstva se dá jednoduše porušit mytím alkalickým prostředkem anebo kosmetikou obsahující detergenty, tenzidy, saponáty nebo alkohol, které nadměrně odmašťují koţní povrch. Navíc nechráněná pokoţka lehce absorbuje do svého nitra například tytéţ detergenty zabraňující obnově přírodního koţního filmu.[3,13] To způsobuje koţní infekce anebo rychlé stárnutí pleti. Ovšem pokoţka má své ochranné mechanismy, po kterých se hydrolipidový koţní plášť obnovuje během cca 2 hodin.[2,13] Také nemůţeme opomenout na ochrannou funkci proti teplotním výkyvům a vlivům. Termoregulační schopnost kůţe je zajištěná změnami prokrvení, pocením, koţním mazem, podkoţním tukovým polštářem, keratinem a ochlupením.[2,9] Při nestandardně vysokých nebo naopak nízkých teplotách dává vegetativní nervstvo impulz ke změně průtoku krve kůţí. Za chladu se kapiláry zuţují a výdej tepla do okolí je sníţen. Naopak v horku anebo během horečky se kapiláry rozšiřují, protéká jimi více krve, kůţe zčervená, je teplá a odevzdává více tepla okolí, tím se ochlazuje i celý organismus. Tuková vrstva, keratin (rohovitá vrstva) a vzduch mezi vlasy jsou totiţ špatnými vodiči tepla. Na druhé straně je rohovitá vrstva kůţe dobrým tepelným izolantem jen kdyţ je suchá.[2] Ochranu proti UV záření poskytuje maz, pot, pigment melanin a hlavně rohovitá vrstva. Pot obsahuje kyselinu urokanovou vyznačující se fotoprotektivním účinkem, který se po 13

zvlhčení a nabobtnání pokoţky ztrácí.[2] Melanin pohlcuje obě základní části UV záření.[8,10] Reaktivita koţního pigmentu se liší podle vlnové délky záření. Je-li vyvolána dlouhovlnným zářením UVA, je tvorba pigmentu iniciována okamţitě po ozáření. Tato primární reakce spouští proces melanogeneze. Je-li vyvolaná krátkovlnným zářením zánětlivá reakce a zčervenání pokoţky se projeví aţ po nějaké době. Jednu z nejdůleţitějších fotoprotektivních rolí hraje rohovitá vrstva. Čím je tenčí, tím je ochrana slabší. Procesu zhrubění pokoţky se říká hardening (zvýšená odolnost kůţe vůči záření v důsledku jejího zhrubnutí).[2] A nakonec poslední z „vlastností kůţe― je estetické hledisko. Je jedním z prvních činitelů, kterých si při vzájemném kontaktu všímáme.

2.4 Typy pleti Pro správné pečování o pleť bychom měli nejen vědět o její stavbě, ale i typu pokoţky, abychom byli schopni správně volit kosmetické přípravky. Takové, aby byly prospěšné pro naši pokoţku a nezatěţovaly ani narušovaly přirozené mechanismy probíhající v ní a na ní. Podle velikosti pórů a suchosti se dá pokoţka rozdělit do čtyř kategorií.[2,12,13] Typ pleti se dá zjistit i doma pomoci testu cigaretovým papírkem. Negativní výsledky dostanou vlastníci suché pleti, silně pozitivní výsledky dostanou osoby s mastnou pokoţkou. U smíšené pokoţky papírek bude různě promaštěn v závislosti například od obličejové zóny.[2] 2.4.1 Normální pleť Tento typ má jemné póry a je dobře prokrvená.[3,12,14] Nevyznačuje se ani přílišnou mastnotou ani suchostí.[14] Napohled je lehce narůţovělá a stejnoměrně průsvitná.[2] 2.4.2 Suchá pleť Na rozdíl od normální pleti je u suché pokoţky sníţeno promaštění.[12,14] A to v důsledku především malých pórů. Proto u lidí s tímto typem pleti můţeme vidět načervenalá místa a časté je téţ její olupování.[3] Pokoţka vypadá zhruběle a člověk pociťuje nepříjemné napětí své pokoţky. Kvůli své suchosti tento typ pokoţky předčasně stárne. Pro uklidnění pokoţky a zabránění svědění musí být pokoţka dodatečně hydratována.[2,3]

14

2.4.3 Mastná pleť Úplným opakem suché pleti je pleť mastná. Ta se vyznačuje zvětšenými póry s náchylností k tvorbě akné a všech druhů komedomů.[3] Přes póry se vylučuje větší mnoţství podkoţního mazu, coţ se projevuje charakteristickým mastným leskem. V důsledku toho vypadá mastný typ pleti bledě aţ naţloutle.[2]

2.4.4 Smíšená pleť Většinou se jedná o mastnou pokoţku na nosu, čele a bradě, zatímco na tvářích je normální aţ suchá.[2,10,14] Tenhle druh pleti přebral všechny nedostatky a výhody od všech druhů výše popsaných pokoţek. Je nejrozšířenějším pleťovým typem.[3] Podle věku se dá pokoţka determinovat také. A to na dětskou, dospívající, zralou a stárnoucí. 2.5.1 Dětská pleť Dětská pleť má stejnou anatomickou strukturu jako dospělá, ale nemá tak silně vyvinutou vrchní rohovitou vrstvu a hlavně hustota buněk je mnohem menší.[12] Kromě toho potní a mazové ţlázy nejsou zatím aţ tak aktivní.[6,14] V důsledku je bariérová ochrana funkce pleti velmi sníţená. Proto jí musíme chránit od vysušování a pečlivě kontrolovat neškodnost sloţek pouţívaných kosmetických přípravků. 2.5.2 Zralá pleť Zralá stárnoucí pokoţka byla uţ dlouhou dobu vystavená různým faktorům. Coţ změnilo její reliéf. Například můţeme sledovat vznik koţních rýh (vrásek) na všech místech, kde docházelo k většímu napínání a stahování. Uţ od 20. let se mohou objevovat mimické a později i senilní vrásky vznikající od nedostatečného obsahu vody v pokoţce a následném sníţení turgonu.[2] V důsledku ubývajícího mnoţství podkoţního tuku s věkem, můţeme vidět prosvitající cévy. Také se sniţuje produkce sekretu a potu ţlázami. V důsledku toho se ochranný koţní film stává tenčím a tím se sniţuje jeho protektivní schopnost. Vznikají neţádoucí bolestivé trhliny a hyperpigmentace, melasma atd. Období vzniku prvních příznaků stárnutí závisí na více faktorech. Celkově je zralá pokoţka tenká, suchá a hodně pigmentovaná.[12]

15

2.5.3 Problematická pleť Na kůţi se mohou projevovat také hormonální výkyvy během významných ţivotních fází, například v pubertě. Pokoţka je extrémně lesklá s hypertvorbou mazu v místech většího výskytu mazových ţláz.[3] Kyselost pokoţky uţ není v rozmezí hodnot normálu, coţ vyvolává vznik koţní choroby zvané trudovina (akné).[12] Přes drobné trhlinky a ranky se do nitra těla velmi jednoduše dostávají různé inkrementy prostřednictvím krve, která je roznese se po celém těle. U takového typu pokoţky se musí naopak dbát na desinfekci ran.

2.6 Faktory ovlivňující stav pleti Pro kaţdý z těchto typů pleti se vyrábí speciální kosmetika, aby se po jejím pouţití člověk mohl zbavit nedostatků a umělým způsobem pomohl své pokoţce dosáhnout optimálního zdravého stavu. Proto bychom při výběru kosmetiky měli brát zřetel na všechny faktory ovlivňující stav pleti. Tyto faktory se dají rozdělit na vnitřní a vnější. 2.6.1 Endogenní faktory K vnitřním (endogenním) faktorům patří například genetická predispozice k jednomu z výše uvedených typů pleti nebo některým koţním onemocněním jako je atopický ekzém, psoriáza nebo ichtyóza. U lidí s touto dispozicí můţe být stres jedním ze spouštěčů onemocnění. Na stav pleti mohou mít vliv také hormony.[14] V pubertě způsobují hormonální změny akné, ve vyšším věku při menopauze vyvolávají hormony atrofii pokoţky.[9] Na rozdíl od předčasného stárnutí pleti, jeţ je způsobeno vnějšími faktory, biologické stárnutí kůţe ovlivňují zejména: sniţující se schopnost regenerace a obnovy koţních buněk, sníţená sekrece mazových a potních ţláz, ztráta pruţnosti pojivové tkáně a sníţení její schopnosti vázat vodu, degenerace elastických vláken aj.[2] 2.6.2 Exogenní faktory K vnějším (exogenním) faktorům lze řadit i čistění a péči o pleť. Primárně však mezi exogenní faktory patří: vliv volných radikálů vyvolaných především UV zářením, aplikace některých léků, nesprávné stravování nebo zlozvyky jako nikotinismus či alkoholismus [10,14]. 16

Přebytek volných radikálů vede k předčasnému stárnutí pokoţky. Agresivní látky poškozují rohovitou vrstvu pokoţky a tím ovlivňují propustnost koţní bariéry. V důsledku toho dochází k lehčímu absorbování látek přes vysušenou a popraskanou pokoţku. Stav pokoţky ovlivňuje také teplota a vlhkost vzduchu.[14] Například je-li pokoţka vystavena studenému vzduchu, cévy v pokoţce se zúţí a chrání tak tělo před ztrátou tepla. Dlouhodobé působení chladu sniţuje sekreci mazových ţláz a rovněţ pokoţku vysušuje. Vysoké teploty mohou také zapříčinit vznik suché pokoţky, protoţe způsobují zvýšenou produkci potu a jeho rychlé odpařování s následnou ztrátou dostatečné hydratace kůţe. Také příliš časté sprchování horkou vodou způsobuje úbytek přirozených hydratačních faktorů a povrchových lipidů pokoţky. Díky tomu dochází k dehydrataci a přesušení pokoţky provázené výrazným olupováním.[2] Pokud je pokoţka těmto nepříznivým vlivům vystavena dočasně, její ochranné mechanismy dokáţí poškození napravit. Jestliţe je působení dlouhodobé, ochranné mechanismy přestávají fungovat a pokoţka začne být citlivá a náchylná k onemocnění.

2.7 Legislativa v oblasti kosmetiky Za účelem sjednotit normy kosmetické produkce po celé Evropské unii bylo zapotřebí jasně definovat terminologii v oblasti kosmetiky (článek 2) a zveřejnit do detailů propracované předpisy pro všechny odpovědné osoby (článek 3 aţ 11) týkající se kosmetických přípravků. Evropský parlament a Rada Evropské unie 30. listopadu 2009 zveřejnil Nařízení č. 1223/2009 [16]. Hlavními úkoly této právní normy jsou: ochrana lidského zdraví (článek 3 a 10) a zjednodušení administrativních záleţitosti a tím dosaţení zdravého a tím i správného vnitřního trhu s kosmetickými přípravky.[15,16] Jedná se tedy o komplexní právní sbírku zabývající se kosmetikou a problematikou s ní spojenou. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1223/2009 se také zabývá také ochranou práv zvířat. Podle směrnice Rady 86/609/EU z 11. března 2013 platí úplný zákaz provádět testy ingrediencí i výsledných produktů na zvířatech.[16] Rovněţ od loňského roku byly zrušeny i dříve povolené zkoušky na toxické účinky chemických komponentů. „ […]uvádět na trh kosmetické přípravky obsahující přísady nebo kombinace přísad, které byly […] podrobeny zkouškám na zvířatech jinou než alternativní metodou poté, co taková alternativní metoda byla s patřičným ohledem na rozvoj validace na úrovni OECD validována a přijata na úrovni Společenství ―. 17

Na druhé straně ve výjimečných případech některé zkoušky mohou být povoleny kdyţ: „ […] je prokázán zvláštní problém ve vztahu k lidskému zdraví a je odůvodněna potřeba provést zkoušky na zvířatech doložená podrobným protokolem pokusu navrženým jako základ pro hodnocení.―. Podle článku č. 25 Nařízení Parlamentu a Rady č. 1223/2009 pro testování bezpečnosti přípravků jsou povoleny jenom metody in vitro. Tyto alternativní metody, validované Evropským střediskem pro validaci alternativních metod (ECVAM) Společného výzkumného střediska, jsou uvedeny v příloze č. 8 Nařízení. Tato příloha také obsahuje poznámky, zda konkrétní alternativní metoda nahrazuje zkoušky na zvířatech zcela nebo částečně. Kaţdá z těchto metod splňuje poţadavky nařízení Komise (EU) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek. Po shrnutí všech povinných testů, komise Rady (EU) sestavila několik informativních seznamů látek pro příslušné státní a jiné orgány, respektive pro odpovědné osoby, podílející se na uvedení kosmetických přípravků na trh v členských státech EU. Jmenované soupisy různých klasifikací ingrediencí jsou volně zpřístupněné v přílohách výše zmíněného nařízení. Například příloha č. 2 obsahuje přes tisíc zakázaných látek, které není povoleno pouţívat; v příloze č. 3 můţeme najít seznam látek, které mohou být obsaţeny v kosmetických přípravcích při dodrţení stanovených omezení na nejvyšší povolenou koncentraci a druh výrobků se zněním podmínek pro jejich pouţití včetně bezpečnostních upozornění. Dále jsou definovány všechny povolené konzervační látky vyjmenované v příloze č. 4 a v dalším dodatku můţeme zjistit názvy povolených filtrů ultrafialového záření. Zájmy spotřebitele chrání zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. V České republice se podobným konceptem zabývá zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000, o ochraně veřejného zdraví. Skládá se z 25 částí, ve kterých se věnuje veškerým aspektům zabezpečení zdravotní kondice české populace. A to od práv a povinností fyzických a právnických osob aţ k příslušným institucím (hlava 1, 5). Následně popisuje hygienické předpisy (hlava 2, 3, 4, 5) a případné přidělení pokut, v případě jejích porušení. V § 27 pod názvem Kosmetické přípravky můţeme najít odkaz na poţadavky na výrobu, balení, dovoz, vývoz,

18

skladování, označování a prodej kosmetických produktů, zpracované podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009.[15,18] Navíc Ministerstvo zdravotnictví České republiky 10. prosince 2009 zveřejnilo vyhlášku č. 448/2009 Sb., o stanovení hygienických poţadavků na kosmetické prostředky, na základě § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Dále Ministerstvo zdravotnictví ČR, na základě zákona č. 258/2000 v platném znění, vydalo vyhlášku č. 75/2003 Sb., která stanovuje seznam látek syntetického nebo přírodního původu pouţívaných v kosmetických prostředcích, a to podle názvosloví pouţívaného v International Nomenclature for Cosmetic Ingredients. Příloha k této vyhlášce obsahuje údaje o ingrediencích pouţívaných v kosmetických přípravcích, jejich omezení a podmínky jejich pouţití. Příloha je rozdělena do dvou oddílů. V oddílu I je seznam ingrediencí s výjimkou parfemačních a aromatických surovin, v oddílu II je seznam parfemačních a aromatických surovin a pravidla tvorby názvů podle International Nomenclature for Cosmetic Ingredients. Uvedené názvy ingrediencí se pouţívají i při označování kosmetických výrobků. [18] Vyhláška 494/2005 stanovuje analytické metody kontroly sloţení kosmetických prostředků. Ministerstvo zdravotnictví ČR stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 392/2005 Sb. k provádění § 80 odst. 2 téhoţ zákona: § 1 Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje následující analytické metody kontroly sloţení kosmetických prostředků: odběr vzorků kosmetických prostředků, příprava vzorků v laboratoři, kvalitativní a kvantitativní stanovení volného hydroxidu sodného a draselného, kvantitativní a kvalitativní stanovení kyseliny šťavelové a jejich alkalických solí v prostředcích určených pro péči o vlasy.[18] Obdobně jako směrnice Rady (EU) č. 2005/29/ES chrání naše zájmy, jako konzumentů, chrání nás i zákon č. 634/2002 Sb., o ochraně spotřebitele.[15,16] Vzhledem k tomu, ţe většinou kosmetické přípravky obsahují i některé léčivé sloţky, které zlepšují vzhled, upravují některé přirozené procesy, vztahuje se na kosmetické prostředky také zákon č. 123/2000 Sb. ze dne 15. dubna 2000, o zdravotnických prostředcích. Normy stanovené na nakládání se zdravotnickými přípravky jsou definovány v Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické poţadavky na zdravotnické prostředky a kterým se 19

mění nařízení vlády č. 251/2003 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2.8 Certifikáty přírodní kosmetiky Zatímco se kosmetické firmy a řetězce s drogerií předhání v uvádění dalších nových značek na trh, existují u spotřebitelů nejasnosti o tom, co skutečně znamená označení „přírodní― či „organické―. Proto byly zaloţeny různé kontrolní orgány, které stanovující podmínky na výrobu a sloţení zboţí. Po jejich splnění můţe výrobce získat certifikát umoţňující umístění ochranné známky na svůj výrobek. Tyto certifikáty zaručují vhodnost kosmetického přípravku nazývat se bio, naturálním, veganským anebo organickým. Jejich smyslem je poskytnout pravdivé a ověřené informace spotřebitelům o obsahu ekologických a ekologicky šetrných surovin v takto certifikovaných kosmetických přípravcích. Veškeré postupy přidělení značek certifikace je prováděn v souladu s etickými principy nezávislými certifikačními orgány. K přípravě standardů a pro samotný proces posuzování přizvaly certifikační orgány experty z oblasti výroby kosmetických přípravků a odborníky na kosmetickou péči. Ale i přesto se můţe stát, ţe si koupíme pudr, šampon nebo řasenku s pěkným logem, vybrané zboţí však bude z vetší části synteticky připravené. Pravě proto v následující kapitole nabízím krátký přehled všech ochranných známek bio kosmetiky. Co se týče legislativy, tak dané standardy rozšiřují, doplňují a respektují legislativu kosmetické produkce své země. Všechny kosmetické výrobky uváděné na spotřebitelský trh, musí splňovat poţadavky na kosmetické prostředky a pak mohou projít nepovinnou proceduru certifikace. Přitom je protizákonné prezentovat na svém obalu nepravdivé informace. Jak se píše v článku č. 20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1225/2009: „při označování, dodávání na trh a propagaci kosmetických přípravků nesmějí být používány texty, názvy, ochranné známky, vyobrazení ani názorné nebo jiné znaky, které by přisuzovaly těmto přípravkům vlastnosti nebo funkce, jež nemají“.

20

Tabulka. Přehled vybraných certifikačních společnosti v EU.

Certifikát COSMOS Ecocert Cosmebio

BHID

CPK

SOIL

The Vegan

ASSOCIATION

Society

Logo

Země

[a]

[b]

[c]

[d]

[e]

[f]

[j]

EU

Francie

Francie

Německo

Česko

UK

UK

2.9 Certifikáty a standardy 2.9.1 COSMOS-Standard AISBL Vzhledem ke globalizaci obchodního trhu jiţ nestačila existence statní nezávislé organizace pro kontrolu "zelené" kosmetiky. A to kvůli velkému počtu odlišných systémů označení a rozlišení příhodných produktů. Proto v červnu 2010 v Bruselu byla stvořená celoevropská mezistátní organizace KOSMOS-Standard AISBL s cílem sjednotit standardy a stanovit přesnou, jasnou definici vysvětlující, co je to vlastně organická a přírodní kosmetika. Zakladateli byly takové organizace jako: BHID (Německo), COSMEBIO a ECOCERT (Francie), ICEA (Itálie) a SOIL ASSOCIATION (UK) [19]. Tyto normy byly vymezeny v souvislosti se zaváděním "zelené filozofie". Proto asociace KOSMOS-Standard evokuje produkci z bio agrokultury se zdůrazněným ohledem na ochranu biodiverzity a limitovanosti některých surovin. Také dbá na kvalitu ţivotního prostředí a tím rozvíjí a integruje koncepty "zelené" chemie.[1,19] Pro získaní ochranné známky od této organizace, musí výrobce splnit poţadavky na původ a zpracováni ingrediencí, průběh procesu během výroby, balení a dopravení zboţí do 21

obchodů. Po získání certifikace kontroly nekončí, výrobce, distributor a obchody jsou průběţně sledovány neustále. Standardy jsou zaloţeny na několika základních principech. Zaprvé, jestliţe existuje i nejmenší riziko, ţe sloţka nebo technologie pouţitá při výrobě můţe ohrozit zdraví osoby nebo způsobit škody na ţivotním prostředí, tak není povolená. Zadruhé, nejsou povoleny nanomateriály, geneticky modifikované suroviny, pouţití gama či rentgenového záření. Zatřetí, testováni na zvířatech nebo pouţívání sloţek získaných z jejich mrtvol.[19] Tato organizace rozděluje suroviny do pěti kategorií. Voda Je obsaţená skoro v kaţdém kosmetickém výrobku s výjimkou olejových odličovacích a olejových body sprejů. Díky jejim vlastnostem můţe být pouţitá jako solvent, ve kterém se výborně rozpouštějí polární látky nebo se můţe pouţít na ředění roztoků.[20] Také můţe být původně přítomná v některých přírodních surovinách anebo ji mohou do sebe vázat hydroskopické látky. Z posledního důvodu se voda nezapočítává při výpočtech deklarovaného sloţení. Podle všeho je voda nepostradatelným základním materiálem, proto musí odpovídat hygienickým standardům.[19] Vzhledem k zařazení pitné vody do neobnovitelných zdrojů, můţe být pro průmyslovou výrobu pouţita pouze pramenitá pitná a mořská voda.[19] Upravovat vodu lze jen způsobem definovaným v broţuře KOSMOS-Standard AISBL z dodatku č.1. (dostupné k volnému staţení z oficiální web stránky: http://www.cosmos-standard.org/).[19] Minerály Přírodní minerály se získávají především z neobnovitelných zdrojů a syntetické nejsou povoleny. Proto se vyţadují jasná pravidla podle kterých lze pouţit minerály zahrnuté v dodatku č. 4 a všechny povolené způsoby zpracování minerálů můţeme najít v dodatku č.1. Minerální sloţka stejně jako i voda se vylučují při počítání hmotnostních procent deklarovaného sloţení.[19] Fyzikálně zpracované agro-ingredience a chemicky zpracované agro-ingredience Jsou to především rostlinné suroviny zmíněné v souvislosti s CITES (Centrovertion of International Trade in England Species of Wild Fauna and Flora), získané procesy, které jsou popsané v dodatku č. 1.[19]

22

Ostatní složky V dodatku č. 5 jsou zařazeny všechny povolené sloţky, které se dají pouţit jen a jen v tom případě, kdy neexistuje ţádný přírodní ekvivalent [19]. Existují dvě úrovně certifikace: pro kosmetické produkty označené „organic― a pro kosmetické produkty označené „natural―.

[a.1].Tato ochranná známka zaručuje, ţe výsledný kosmetický produkt obsahuje minimálně 20 hmotnostních procent organické sloţky. Navíc to, ţe 95 % všech fyzikálně zpracovaných surovin organického původu bylo získáno bio-zemědělstvím. Výjimkou jsou výrobky, kterých je 80 % a které tvoří minerály anebo z nich odvozené látky. Za této situace se organická sloţka můţe skládat jen z 10 % z celkové hmotnosti výrobku.[19]

[a.2]. Pro tuto obchodní značku není stanoveno minimální mnoţství organických

surovin. Pro získání tohoto loga Stačí jen splnit poţadavky na pěstovaní, sběr a úpravu surovin v souladu s bio-zemědělstvím.[19] Všechny komponenty procházejí kontrolou v souvislosti s COSMOS-standard AISB, jak je to popsané v Labelling Guide a v dokladech u sloţení produktu mají štítek "COSMOS CERTIFIED" [19]. 2.9.2 ECOCERT

[b]. Na obálkách kosmetických produktů francouzské kosmetické provenience

můţeme najít logo od společnosti ECOCERT . Je to jedna z prvních a v součastné době největší nezávislá certifikační společnost, která stanovila standardy pro „přírodní a organickou kosmetiku― ve Francii. Do programu certifikace podle této asociace se hned v počátcích zapojilo

23

více jak 1000 firem. Později vzniklé standardy pro přírodní kosmetiku a biokosmetiku braly za svou osnovu normy od společnosti ECOCERT.[20] Tento kontrolní orgán od roku 2003 poskytuje dva druhy certifikátů.

[b.1] Podle standardů pro kosmetiku s označením tohoto loga má kosmetický produkt

obsahovat 95 hmotnostních procent a více organické sloţky ze všech rostlinných komponentů, získaných z bio-zemědělství. Současně 10 % všech komponentů musí být organického původu.[20]

[b.2] Certifikát "natural cosmetic" naznačuje, ţe podíl organických sloţek musí

obsahovat ne měně neţ 50 % všech rostlinných komponentů a současně 5 % všech komponentů ve sloţení produktů má být organického původu.[20] Podle jejích základních principů, by výrobce měly být pouţity pouze komponenty z obnovitelných přírodních zdrojů, získávaných způsoby a metodami neubliţujícími přírodnímu prostředí.[1,19] S cílem zajistit dodrţování těchto předpokladů organizace ECOCERT kontroluje kosmetiku na nepřítomnost geneticky modifikovaných surovin (GMO), parabenů, nanočástic, silikonů, polyethylenglykolů, syntetických barviv, aromatických látek a surovin, získaných od nebo z ţivočichů, s výjimkou těch, které produkují, jako je mléko, med nebo třeba vosk.[19,21] 2.9.3 COSMEBIO Francouzká organizace zabývající se od 2002 přírodní a organickou kosmetikou. Vznikla partnerskou spoluprací mezi kosmetickými laboratořemi a ekologickými organizacemi. První jejich standard byl oficiálně opublikován v časopise Official v roce 2003 od společnosti ECOCERT.[12] Druhý standard byl vyvinut v červenci 2004 společností Quality France.[21] Tato asociace disponuje dvěma ochrannými známkami:

24

[c.1]. Tímto logem COSMEBIO zaručuje, ţe kosmetický produkt obsahuje více

jak 95 hmotnostních % surovin přírodního původu a více jak 10 hmotnostních bio-surovin.[21]

[c.2]. Tímto logem COSMEBIO zaručuje, ţe výrobek obsahuje víc jak 95

hmotnostních % surovin přírodního původu a 50 % z nich jsou suroviny rostlinného původu a víc jak 5 % produktu se skládá z bio-surovin.[21] 2.9.4 BHID-standard

[d]. Nezisková německá organizace byla zaloţena v roce 1951 v Německu v městě

Mannheim. Je organizována EHPM (European Federation of Association of Health Product Manufacturers) a členem BLL (German Federation for Food Low and Food Science). Jiţ 6 let spolupracuje s certifikačními společnostmi. Je jedním ze zakladatelů COSMOS-standard. Garantuje pouţití jen surových materiálů. Kooperuje s German Association of Industrial Companies and Trading Firms for Pharmaceutical, Healthcare Products, Food Supplements and Personal Hygiene Products. Je členem IONC (International Organic and Natural Cosmetic Corporation).[22] Některý produkty tímto certifikátem označené, jako například oleje jsou 100% organické a neobsahují další látky. Z tohoto důvodu nemusí ve svém sloţení přesně vykazovat hmotnostní zastoupení látek organického původu.[19,23] 2.9.5 CPK Standard

[e]. V České Republice zájmy spotřebitelů chrání společnost KEZ o.p.s. (Kontrola Ekologického Zemědělství). Od roku 2007 tato nezisková organizace kontroluje přírodní kosmetiku distribuovanou v ČR. Uvedená značka zaručuje, ţe výrobky, které mají na sobě logo CPK a CPK bio-sloţky skutečně obsahují obdobně jako i u ECOCERT. Rostlinné suroviny jsou 25

vypěstované ekologickým zemědělstvím a sebrané šetrným způsobem pro ţivotní prostředí.[26] Produkty neobsahují: parafin, vazelín, silikon ani jiný ropný produkt, ţádné syntetické, vonné, konzervační a barvící látky, geneticky modifikované suroviny, chemické UV filtry, elektronové nosiče, ethoxylované suroviny nebo suroviny z mrtvých zvířat.[19] Výrobce splňuje poţadavky na ekologickou likvidaci odpadů, ekologickou šetrnost výroby a obalových materiálů.[1,19] Značka CPK – certifikovaná přírodní kosmetika jasně definuje suroviny, které kosmetika smí či nesmí obsahovat a limituje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje. Definuje rovněţ, jak musí být suroviny zpracovány, co se smí a nesmí pouţít k parfemaci či konzervaci. Vychází ze zásad od ECOCERTu a jasně definuje suroviny, které kosmetika můţe obsahovat a vymezuje je pouze na přírodní a z přírody pocházející zdroje.[18] Firmy, které bio-suroviny vyuţívají, musí o nich na etiketě informovat.

[e.1]. Určitou nadstavbou je pak značka CPK bio. Jedná se o výrobky s obsahem surovin z ekologického zemědělství, které musí dostát nejen standardům CPK, ale musí být vyrobeny pouze z bio-surovin. Pokud výrobek prokazatelně splňuje parametry stanovené ve standardech a zároveň obsahuje bio-suroviny, případně bio-suroviny v minimálním mnoţství 10 hmotnostních %, můţe jej výrobce označit na obalu nebo v reklamě značkou „CPK bio―.[26] Toto logo obsahují obaly od takových českých značek jako: Saloos, Nobilis Tilia, RYOR, BIO AQUA a Botanicus. 2.9.6 SOIL ASSOCIATION

[f]. Britská nezisková organizace stanovuje řadu standardů zaměřených především na ekologické zemědělství. Její tým kontroluje všechny produkty a jejich sloţení a certifikuje produkty dvou typů: Výrobek s více jak 95 hmotnostními % organické sloţky. Takový produkt nést ve svém názvu slovo "organický".[23] Například organický krém na ruce apod. Poznámka: do hmotnostních procent se nezapočítává voda a minerály.[19] 26

Produkt s 70-95 hmotnostními % organické sloţky můţe vykazovat pouze organickou sloţku kterou výrobek skutečně obsahuje, nikoliv slovo "organický" jak u produktu s 95 % organických sloţek.[23] Například jelení lůj s organickým olejem z růţi. 2.9.7 The Vegan Society

[j]. Toto logo si vybrala anglická charitativní společnost The Vegan society.

Původní společnost jiţ od roku 1944 propaguje a podporuje veganský způsob ţivota, učí lidí ţít zcela bez spotřeby potravin a výrobků ţivočišného původu. Hlavním cílem pro ni je rozšíření ideologie veganismu po celém světě lehkým a nedrastickým způsobem.[29] A to pomocí filmu, kníţek, jejích časopisů The Vegan, občasných promoakcí pro veřejnost atd. Můţeme vysledovat, ţe tato společnost spolupracuje s vládními institucemi, různými firmami. Slovo "vegan" je odvozeno od VEGetariAN, bylo jí de facto zavedeno.[29] Její filosofie je zaloţena na myšlence, ţe dnešní společnost je natolik morálně a eticky vyspělá, ţe uţ nemusí barbarsky záviset na zvířatech. Emblém zelené slunečnice s nadpisem Vegan zaručuje, ţe vybraný produkt obsahuje ve pouze rostlinné sloţky. Také spotřebitel si můţe být jistý, ţe ani výsledný produkt, ani jeho sloţky nebyly v ţádné z fázi testovány na zvířatech. Samozřejmě nepovoluje pouţití genetický modifikovaných surovin.[29] Ochranou známku Vegan od The Vegan society získaly takové firmy jako: McBride, Almawin, Ecover, Lavera a Lush. 2.9.8. Zaostřeno na práva zvířat

[k]. Mezinárodní ochranná známka běţícího králíka, označuje produkty netestované

na zvířatech. Celosvětovým orgánem poskytujícím podobný certifikát je HCS (Humane Cosmetics Standard) anebo HHPS (Humánní Standard pro Prostředky pro Domácnost). V České Republice ochrannou známku přiděluje sdruţení Svoboda zvířat.[28]

27

Samotné certifikační společnosti tvrdí, ţe zatím zcela chybí systém kontrol, a jen přikazují nekupovat výrobky testované na zvířatech.[27] V širším slova smyslu je takové označení zavádějící, protoţe v Evropě uţ celkově od 11.3.2013 panuje zákaz testování na zvířatech.[16,28] A proto jakákoliv evropská společnost můţe přidat předmětné logo na obal svého výrobku.[16] Jak se píše v Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1225 z roku 2009: „Odpovědná osoba může uvést na vnějším obalu přípravku nebo v jakémkoli dokumentu, poznámce, na jakékoli etiketě, kroužku nebo límcové etiketě, které kosmetický přípravek doprovázejí, skutečnost, že nebyly prováděny žádné zkoušky na zvířatech, pouze tehdy, pokud výrobce ani jeho dodavatelé neprováděli ani nezadali žádné zkoušky konečného kosmetického přípravku, jeho prototypu nebo jeho přísad na zvířatech a ani nepoužili žádné přísady, které byly pro účely vývoje nových kosmetických přípravků zkoušeny na zvířatech třetími osobami“. Kromě toho tento zákon nemá retro účinnost, coţ znamená, ţe kdyţ spotřebitel nedůvěřuje netestovaným přípravkům, tak si můţe vybrat něco ze staré produkce, která byla zavedena na trh do 11. března 2013 roku anebo si zakoupit produkci z Číny.[25] Čínská lidová republika tvoří největší konkurencí pro evropskou kosmetiku. Důvodem je také moţnost testovat své prostředky na zvířatech, jelikoţ tam příslušná legislativa chybí..

2.10 Fakta a mýty Mýtus č. 1: Lidé s hypercitlivou pokožkou a náchylní k alergickým reakcím při přechodu na bio-kosmetiku nebudou mít problémy s pletí. Fakta.

Bio-kosmetické

přípravky

neobsahují

ani

zbytky

pesticidů,

geneticky

modifikovaných surovin nebo jejich deriváty, syntetická barviva, syntetické konzervanty, syntetické aromatické látky, chemické UV filtry, ethoxylované suroviny, parafiny či silikony. Jejich největší výhodou a zároveň nevýhodou je větší mnoţství organické sloţky, obsahující v hojném mnoţství vitaminy, antioxidanty a hydratační látky. To však není ideální pro kaţdodenní pouţití. Neboť i velkým mnoţstvím nutričních látek lze organismu uškodit. V důsledku hypervitaminóz se mohou projevit alergické reakce a dermatózy. Nicméně alergické reakce jsou časté i při pouţívání běţné, syntetické, kosmetiky.

28

Mýtus č. 2: Dopřejete svému dítěti to nejlepší, když mu budete kupovat pouze biokosmetiku. Fakta. Na dětskou kosmetiku jsou stanoveny ty nejpřísnější poţadavky. A tak nemáme důvodů pochybovat v její důvěryhodnost, neboť odpovídá nárokům dle nařízení Rady (ES) č. 834/2007. Přitom plátí, ţe v přírodní kosmetice nejsou povoleny ţádné syntetické suroviny. Proto lze bio-kosmetiku povaţovat za, pro dítě, nejlepší alternativu. Mýtus č. 3: Při použití bio-kosmetiky bude vaše kůže stárnout pomaleji než při použití „normální“ kosmetiky. Fakta. Všeho s mírou. Například 100% organické oleje se liší ve svých vlastnostech, a kdyţ například budeme nanášet na suchou pleť dehydratující olej, tak si nepomůţeme, spíše uškodíme. Proto musíme pečlivě číst návody k pouţití na obalech, kde by mělo být uvedeno pro koho (typ pleti) je přípravek určen a jakým způsobem působí. Mýtus č. 4: Bio-kosmetické přípravky jsou méně důvěryhodné než jejich klasické alternativy. Fakta. Podle rozhovoru s ředitelem o.p.s. KEZ, zveřejněného v časopisu Botanicus, certifikáty přírodní kosmetiky jsou svého druhu nadstavbou nad legislativou EU a ČR. Podle nich je sloţení přírodní kosmetiky povaţováno za bezpečné. Z tohoto důvodu nebývají vyţadovány ţádné dodatečné testy na podobné přípravky. Mýtus č. 5: Bio-kosmetika nezpůsobuje nádorové onemocnění kůže a podkožních tkání na rozdíl od „klasické kosmetiky“. Fakta. Buď se jedná o přírodní, nebo klasickou kosmetiku. Platí zákaz pouţití přísady, která by mohla poškodit zdraví spotřebitele ať jde o přírodní nebi klasickou kosmetiku. Mýtus č. 6. Bio-kosmetika je přirozená pro naši pleť a proto nemůže nikterak uškodit našemu zdraví. Fakta: vzhledem k tomu, ţe kosmetika se vyrábí z čistých přírodních sloţek a neobsahuje konzervanty, můţe mít o něco kratší trvanlivost. Určitou nevýhodou při pouţívání můţe být i to, ţe v porovnání s běţnou kosmetikou můţe být lehce lepivá. Mýtus č. 7: Bio-kosmetika je účinnější než „normální“ kosmetika. 29

Fakta. Ano, přírodní kosmetika je ochuzena o intenzivní sloţky. Na rozdíl od běţné kosmetiky, bio-přípravky účinkují o něco pomaleji, ale výsledky pouţiti vydrţí o mnoho déle. Mýtus č. 8: Přírodní kosmetika je šetrnější pro životní prostředí. Fakta. Ano, společnosti navrhující a produkující bio-přípravky jsou zastánci „zelené― filozofie. A následně dbají, aby dokonce i obaly na přípravky bylo moţné recyklovat. Navíc o dopad na ţivotní prostředí se stará nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, které umoţňuje posouzení bezpečnosti z hlediska ţivotního prostředí v různých odvětvích (článek 1, odstavec 5 Nařízení Rády EU 1223/2009).

30

3 VÝZKUMNÁ ČÁST Hlavním záměrem průzkumu bylo zjistit postoje a prevalenci pouţití bio-kosmetických přípravků. Kvůli rychlejšímu a jednoduššímu sběru dat, neovlivněných skupinovými ani lidskými faktory, byla zvolena metoda anonymního on-line dotazníku. Vzhledem k velké popularitě sociálních sítí a skutečnosti, ţe na internetu je člověk více otevřený neţ při osobním jednání, rozhodla jsem poţádat o vyplnění mého on-line dotazníku přes jednu z nejpouţívanějších sociální sítí, konkrétně se jednalo o www.facebook.com. Při vytvoření své ankety jsem pouţila dotazníkový nástroj – webovou stránku www.survio.com, umoţňující jednoduchou manipulaci při stvoření libovolného dotazníku, odpovídajícího i těm nejnáročnějším představám. Skládal se z pouhých dvanácti poloţek. V první části formuláře byly otázky orientované na zjištění informací o respondentech (věk, pohlaví, typ pleti), druhá na stanovení jejich názorů na bio-kosmetiku (co si o tom myslí, kterým značkám dávají přednost a proč). Osoby, které měly volnou chvilku a chtěly se zúčastnit výzkumu, který byl zcela anonymní, mohly vyplnit a uloţit své odpovědi a to pouze jednou ze své IP adresy. Respondenti většinou měli na výběr z několika moţností. U některých z otázek byla přidaná moţnost napsat svou vlastní odpověď (viz příloha). Veškeré informace, potřebné pro návrh moţných odpovědí byly čerpány z příspěvků ţen a slečen na fórech (www.omlazeni.cz, www.baby-cafe.cz, www.lidicky.cz, www.poradte.cz, www.zenye15.cz) a z diskuzí z pod článků v ţenských on-line časopisech (www.prozeny.cz, www.onaidnes.cz). Sběr dat z dotazníku počal 18. března 2014 a trval do naplnění moţného maximálního limitu respondentů, stanoveného free accaut na www.surveo.com. Průměrná doba vyplnění dotazníků byla od 3 do 6 minut. Ovšem u některých trvala aţ cca 30 min. Bohuţel nemůţu zjistit proč. Je moţné, ţe měli v té době na starosti i jiné věci anebo ţe mohli tím časem vyhledávat informace o přírodní kosmetice, protoţe nedokázali odpovědět na poslední dvě otázky. Analýza výsledků byla umoţněná jednou z funkci survio.com. Ta byla pouze orientační, neboť potřebovala následnou kontrolu a úpravu. A to z důvodu, ţe někteří respondenti uloţili své odpovědi předčasně. Systém automatický započítal odpovědi i z nedokončených dotazníků. Pro grafické zpracování, byl pouţit tabulkový procesor – Microsoft Excel, který je součásti kancelářského balíčku Microsoft Office. 31

3.1. Zadaní dotazníku 1. Vaše věková skupina 15-20 21-30 31-45 45 a víc 2. Vaše pohlaví muţ ţena 3. Nejvyšší dosažené vzdělání základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské 4. Používáte kosmetické přípravky (pokud ne, uložte dotazník) ano ne 5. Váš typ pleti problematická (akné, atopický exem) normální suchá mastná smíšený typ pleti stárnoucí 6. Kterou kosmetiku používáte od známých značek (Nivea, Garnier, Oriflame, Avon, Dave, Miss Sporty atp.) přírodní kosmetiku (Saloos, Styx, Lavera, Weleda, Alva, Lush, Ecover atp.) 32

oba typy 7. Které kosmetické značky přírodní kosmetiky znáte/ kupujete? Lush Saloos Styx Alva Weleda Ecover jiná odpověď 8. Jak často používáte přírodní kosmetiku? kaţdý den 2-3 krát do týdne jedenkrát za týden nepouţívám přírodní kosmetiku 9. Které přípravky dekorativní kosmetiky používáte nejčastěji? jelení lůj / balzám na rty rtěnka řasenka pudr krémová osnova obsahující pigment oční stíny jiná odpověď 10. Domníváte se, že přírodní kosmetika je lepší? ano ne 11. Myslíte si, že přírodní kosmetika je lepší než chemická protože obsahuje pouze suroviny rostlinného a ţivočišného původu 33

není testovaná na zvířatech je ze surovin z bio-zemědělství je zdravější pro mou pleť je lepší pro mou problematickou pleť je lepší pro mou citlivější pleť neobsahuje chemické přísady je kvalitnější jiná odpověď 12. Myslíte si, že přírodní kosmetika je horší než klasická, protože je méně účinná můţe vyvolat alergické reakce, neboť obsahuje více přírodních látek je drahá, jinak bych jí koupil(a) je zbytečně drahá nechci experimentovat na sobě jiná odpověď

34

3.2 Výsledky odpovědí respondentů na dotazník Podle věkových skupin dotazník vyplnili osoby ve věku od 15 do 30 let včetně. Coţ odpovídá věkové kategorii nejaktivnějších uţivatelů sociálních síti. Graf č. 1. Soubor respondentů dle věkových skupin. N = 140 (100 %).

Legenda: 1 – 15-20 let 2— 21-30 let 3— 31-45 let

Celkově se výzkumu zúčastnilo 140 lidí. Podle historie návštěv 28 z nich nedokončilo dotazník anebo uloţilo své odpovědi předčasně. Při detailnějším rozboru analýzy výsledků jednotlivých odpovědí se ukázalo, ţe se jedná o muţe, pro které bylo obtíţné odpovědět na otázky č. 6 a 7, ve kterých byli tázáni na značky kosmetických přípravků, které kupují a pouţívají. Z toho se dá předpokládat, ţe muţskému pohlaví nezaleţí na typu značky. Navíc je moţné, ţe ve většině případů, se o nákup podobných prostředků se starají jejích maminky anebo přítelkyně. Graf č. 2. Celkový počet návštěv dotazníku. N = 140 (100%). Legenda: 1 – počet a procento lidí, vyplnivších dotazník do konce 2 – počet a procento lidí, kteří uloţili dotazník předčastně

. 35

Z hlediska pohlaví je vybraný soubor tvořen z 69 % (96) ţenami a 31 % (44) muţi (viz Graf č. 4a). Ze všech muţů, 28 představitelů silného pohlaví ukončilo dotazník předčasně. Z moţných výše popsaných důvodů. To by mohlo také poukazovat na sloţení cílových skupin, zajímajících se o předmětnou problematiku (viz Graf č. 4b). Graf č. 4. Sloţení souboru respondentů dle pohlaví. N = 140 (100 %).

Legenda: 1 — všechny ţeny 2 — všichni muţi

Graf č. 4. Sloţení výběrového souboru dle pohlaví. N = 44.

Legenda: 1 — počet muţů, kteří vyplnili celý dotazník 2 — počet muţů, kteří uloţili dotazník předčasně

36

Cílem otázky č. 6 bylo určit, nakolik česká populace dává přednost přírodní kosmetice, před tou „normální―. Zjistilo se, ţe zatím ne moc. Pouze 22 % (31 lidí) všech respondentů pouţívá přírodní kosmetiku. Z nich jenom 8 kombinují přírodní a klasickou kosmetiku. Graf č. 5. Prevalence přírodní kosmetiky nad klasickou. N = 112 (100 %).

Legenda: 1 — „normální― kosmetika 2 — přírodní kosmetika 3 — oba typy

Ze souboru odpovědí na otázku č. 7. jsou populárnějšími značkami biokosmetiky v České Republice Saloos, Weleda, Ecover. Od zahraničních výrobců ţeny davají přednost britské handmade kosmetice Lush, německé s lečivými účinky Dr. Haushka, francouzské značce Yves Rocher. Při tom bych chtěla upozornít, ţe ne všechny kosmetické produkty v obchodech Lush a Yves Roucher jsou přírodního typu. Výjimkou z jejich chemicko-přírodní produkce jsou nové bio-série, které obsahují kolem 5 aţ 6 výrobků. Jen ty mají certifikáty a můţe se jím říkat přírodní. Většině ţenského pohlaví nevadí ani ta „stará― a zatím se nechystají přejít na „novou― kosmetiku. Protoţe jsou naprosto spokojeny a nesetkaly se s neţadoucími reakcemi své pokoţky na ni. Respondenti do moţnosti jiná odpověď většinou uvedli, ţe preferují kosmetiku od Nivea, Avon, Oriflamme, Garnier dokonce i levnější produkcí od Essence a Miss Sporty. Podle odpovědí na otázku č. 8 – Jak částo pouţiváté přírodní kosmetiku? – se zjistilo, ţe zastánci přírodní kosmetiky ji také nepouţívají kaţdý den. To by mohlo signalizovat, o zatím neúplné schopnosti přírodní kosmetiky nahradit její předchůdkyni – chemickou kosmetiku.

37

Podle dámských on-line diskuzí, se můţe jednat o celou řadu příčin. Například: v biokosmetice se pouţívají pouze přírodní barviva, která nejsou tak sytá. Aromatické látky jsou silnější a trvalejší, ovšem jednotónové vůně nemusejí sednout všem. Přírodní kosmetika neobsahuje agresivní látky a proto účinkuje pomalu a nedá se po jejím nanesení na pokoţku dosáhnout okamţitého efektu. Navíc make-up z bio-kosmetiky nevydrţí dlouho na obličeji a přidává pokoţce charakteristický mastný lesk. Nakonec jednou z dalších příčin můţe být cena přírodní kosmetiky. Ţeny chtějí ušetřit a proto nepouţívají přírodní kosmetiku denně. Graf č. 6. Jak často pouţíváte přírodní kosmetiků? N = 112 (100 %).

Legenda: 1 — kaţdý den 2 — 2 – 3 krát do týdně 3 — jedenkrát za týden 4 — nepouţívám přírodní kosmetiků

Ze souboru sebraných dat poskytnutých respondenty při odpovědi na otázku č. 9 lze tvrdit, ţe nejpouţívanějším kosmetickým přípravkem pro obě pohlavi je jelení lůj. Ten se aplikuje z cílem prevence vysoušení jemné pokoţky rtu. Vzhledem k tomu, ţe balzám na rty se někdy nanáší i několikkrát denně, jelikoţ větší jeho část se bezděčně poliká. Na druhém místě pouţití je pro ţeny řasenka. Jejím účelem je pouhé zkrašlení a nanaší se skoro káţdy den. Kvůli blízkému kontaktu s oční sliznicí, má být testovaná oftalmologem. Na třetím místě, pro schování všech nedostatků pokoţky od pupinků aţ po pigmentaci, je pudr. Jedná se o skupinu praškovitého koţního pigmentu. Jeho uţitná variabilita je poměrně široká. Je to nejdiskutovanější druh kosmetického přípravku, u kterého se hojně sleduje jeho sloţení. Ostatní přípravky dekorativní kosmetiky se pouţivájí v příbliţně stejné míře. Při moţnosti nápsání své odpovědi kolem deseti procent ţen uvedlo, ţe denně pouţivájí hydratační krém a občas oční stíny a tvářenky. 38

Graf č. 7. Které přípravky dekorativní kosmetiky pouţívané nejčastějí. N = 112 (100 %).

Legenda: 1 — jelení lůj anebo balzám na rty 2 — rtěnka 3 — řasenka 4 — pudr 5 — krémová osnova obsahující pigment 6 — oční stíny 7 — jiná odpověď

Cílem posledních třech otázek bylo zjistit postoj Čechů k „nové― bio-kosmetice. Prokázalo se, ţe i přes to, ţe pouze 22 % respondentů pouţívá přírodní kosmetiku, 80 % respondentů je přesvědčeno, ţe přírodní kosmetika je lepší pro člověka neţ „klasická― chemická. Graf č. 8 Domníváte se, ţe přírodní kosmetika je lepší? N = 112 (100 %).

Legenda: 1 — ANO 2 — NE

U posledních dvou otázek bylo cílem zjistit, jak hodně lidí vědí co přírodní kosmetika je. Proto do nabídky variant odpovědí byly přidané i zcela zavádějící informace. Například respondent měl moţnost označit u otázky č. 11, ţe si myslí, ţe přírodní kosmetika je lepší

39

protoţe se netestuje na zvířatech anebo neobsahuje chemické sloţky. Kdyţ skutečnost je taková, ţe od loňského roku platí zákaz testování kosmetické produkce na zvířatech. Graf č. 9. Myslíte si, ţe přírodní kosmetika je lepší protoţe … N = 112 (100 %). Legenda: 1 — není testována na zvířatech 2 — obsahuje pouze suroviny rostlinného a ţivočišného původu 3 — jiná odpověď 4 — je ze surovin získaných bio zemědělstvím 5 — je zdravější pro mou pleť 6 — je lepší pro mou problematickou pleť 7 — je lepší pro mou hypercitlivou pleť 8 — neobsahuje ţádné chemické přísady 9 — obsahuje minimální mnoţství chemických přísad 10 — je kvalitnější neţ ta normální 11 — její výroba neznečišťuje přírodní prostředí Graf č. 10. Myslíte si, ţe přírodní kosmetika je horší protoţe … N = 112 (100 %).

Legenda: 1 — je méně účinná 2 — obsahuje alergenů a můţe vyvolat neţádané alergické reakce 3 — je moc drahá jinak bych jí koupil(a) 4 — je zbytečně drahá 5 — není pořádně otestována 6 — jiná odpověď

40

Jak vidíme na grafů, lidé se při výběru kosmetické produkce zajímají nejen o svou krásu a zdraví, ale upřednostňují i značky, na kterých jsou loga oznamující, ţe daný výrobek nebyl testován na zvířatech a byl výroben s ohledem na ţivotní prostředí. Překvapivě nebyl potvrzen dříve zmíněný předpoklad, podle kterého převáţně jedinci s problematickou a citlivou pokoţkou kupují přírodní kosmetiku, protoţe si myslí, ţe tělo člověka jako přírodního tvora se lepé vyrovná s přírodní kosmetikou, která obsahuje minimální mnoţství chemických přísad neţ s chemickou, která je tvořená z pro tělo cizích sloţek. Jak můţeme vidět přírodní kosmetiku pouţívají jedinci všech typů pleti v přibliţně stejném procentuálním zastoupení. Hlavními důvody proč spotřebitelé dávají přednost bio-výrobkům jsou dvě přesvědčení. První, ţe přírodní kosmetika je kvalitnější. A druhé, ţe obsahuje minimální mnoţství chemických látek. Ovšem první tvrzení nemusí být pravdou. Neboť kontrolní společnosti se řídí myšlenkou, ţe kdyţ samotné sloţky nejsou škodlivé, tak ani ve směsi neublíţí zdraví. Zatím jedinou příčinou proč většina lidí nepouţívají přírodní kosmetiku je její cena. Jinak si myslí, ţe přírodní kosmetika je lepší neţ „normální― a to v mnoha ohledech.

3.3 Co by měly vědět i děti o kosmetických přípravcích 1. Účel kosmetických přípravků V současné době stěţí najdeme člověka, který by nepouţíval kosmetické prostředky. Design aplikátorů pro jednoduší nanesení a sloţení pro nejrychleji dosaţitelný efekt se schvalují se všemi odpovědnými osobami během vedení produkce na spotřebitelský trh. Kosmetický průmysl produkující kosmetické prostředky, splňují několik úloh. Těmito úkoly jsou: ochranná funkce, například krémy na a po opalování zkrášlující funkce, například: řasenka, tvářena, oční stíny a linky léčivá funkce, například: některé druhy pudrů, mastičky na atopický ekzém smíšená funkce, jde o libovolnou kombinací prvních třech zmíněných bodů [2]

41

2. Zásady správného líčení Hlavní pravidlo zní: „vše v rozumném mnoţství ani o gram víc ani o gram míň―. Neboť lze změnit stav pokoţky v obou směrech jak v tom pozitivním tak i negativním. Pravě proto nemáme pouţívat prošlé a zkaţené kosmetické produkty z důvodů popsaných v další podkapitole. Také nemáme pouţívat kosmetické produkty neurčené pro náš typ pokoţky a věkovou skupinu. S výjimkou kdy máte mastnou pleť, pak můţete pouţívat přípravky pro normální a smíšenou pleť, které neobsahují takové mnoţství odmastňujících a dehydratujících látek. Tím se sníţí turgon kůţe, a rychleji se můţou objevit mikroskopické vrásky.[2,31] Pro výběr vhodného přípravku se doporučuje obrátit na dermatologa. Kdyţ uţ budeme mít vhodné kosmetické přípravky. Tak je na čase dozvědět se o správných, pro pleť nedrastických způsobech nanášení vybraných produktů. Pro aplikací můţeme pouţit: štětce; prsty; houbičky; tamponky [2,30,32] Jestli k nanášení krému, rtěnek a očních stínů pouţíváme prsty, tak se doporučuje vyhnout pouţití ukazováčku. Nejvhodnějším je prostředníček, kvůli menšímu tlaku na plochu nanášení.[33] Celkově se kosmetické přípravky nedoporučují vtírat do kůţe, ale jemně vklepávat. Obzvlášť na pokoţku kolem očí, která je skoro 3krát tenčí neţ na jiných obličejových partiích.[30,32] 3. Hygienické požadavky na uchování kosmetických přípravků i pomůcek pro jeho nanášení Kaţdý kosmetický přípravek má nejenom dobu trvanlivosti, ale i svou dobu ţivotnosti, odpočet které začíná momentem otevření hermetického obalu.

42

Tabulka č. 2. Doba pouţiti kosmetických přípravků [33]. Kosmetický tuţky na produkt oči i na rty Max. doba použiti

řasenka

18 měsíců 3 měsíce

rtěnka, lesk

štětce,

krémová

tvářenka,

korektor,

na rty

houbička

ličidla

oční stíny

pudr

18 měsíců

10 let

1 – 1,5* roku

3 roky

1 – 1,5* roku

* -- závisí na jaké bází byl výrobek vyroben, jestli na vodě tak minimální doba pouţití je kratší. Jestli na oleji, tak můţe být i rok a půl. Ţivotnost kosmetických výrobků je ovlivněná nejen chemickým sloţením. Hodně také zaleţí i na fyzikálních podmínkách uchovávání. Kosmetika nemá být vystavená přímým slunečním paprskům anebo se drţet v koupelně, kde je vyšší teplota a vlhkost. Dalším faktorem je biologický, při přímém sahaní prsty do nádobek, se do produktu vnášejí mikroorganismy, bakterie, plísně.[33, 36] Je to jedním z důvodů, proč známé kosmetičky doporučují pouţívat, štětce, tamponky, houbičky anebo na začátku nanášet malé mnoţství kosmetického produktu aplikátorem na ruku a pak aţ na obličej. Tohle pomůţe jenom, kdyţ udrţujete své pomůcky v čistotě a aspoň jednou týdně si je vyperete. Prošlý produkt poznáme změněnou konzistencí.[33] Například krémy, řasenky a rtěnky se přestávají dobře mazat. Je-li přípravek v dávkovací nádobě, tak si můţeme všimnout i oddělení jednotlivých sloţek. Kosmetické prostředky mění svou vůni, barvy začínají blednout, po nanesení vypadají hutně, nedrţí na pleti. Zkaţená kosmetika, která jeví podobné znaky by měla být vyhozená i kdyţ doba trvanlivosti výrobku ještě nevypršela. Neboť uţ není schopná splňovat svůj účel, navíc po delším pouţití můţe způsobit ekzémy, akné, zčervenaní, pupínky, dokonce i rychlejší stárnutí pleti.[2, 33, 36] Ze všech těchto důvodů vyplývá, ţe aby vám nebylo líto vyhazovat nespotřebovaný prošlý výrobek, je lepší kupovat menší balení v dávkovacích lahvičkách, do kterých se nedostává vzduch a bakterie ze špinavých rukou a pomůcek, kterými kosmetické produkty nanášíme. Je to překvapivé kolik ţen a slečen, které se denně malují, toto nevědí a nedbají o svou kosmetiku, a pak si myslí, ţe problémy s pletí jím zapříčinilo znečištěné ţivotní prostředí, zděděná genetická výbava, stres a další faktory.[36]

43

4. Zásady správného odličování Kromě návodu, jak správně nanést make-up a dbát o svůj kosmetický arsenal, je také potřeba vědět jak se odlíčit. Neboť v průběhu dne se na pokoţku usazuje prach, chorobotvorné bakterie z okolí a všechno se to mícha s naneseným make-upem a produkovaným koţním mazem.[2, 33] Uvedené zatěţuje pokoţku a napomáhá objevení zarudlých suchých míst, pupínkům, komedonů. Dermatologové a kosmetičky radí odličovat se dvakrát denně, i kdyţ jste se v ten den namalovaly. A to ráno smýt ze sebe maz a chorobotvorné zárodky a pak jakmile uţ nebudete potřebovat make-up.[34,36] Na výběru odličovacího prostředku uţ tolik nezávisí jako u kosmetiky. Vţdyť je budete mít na pokoţce jen chvilku a pak je smyjete. Ty nevhodné poznáte sami po nepříjemném pocitu po umyti. V drogeriích a lékárnách najdeme široký výběr odličovacích roztoků. Ke smytí kosmetiky můţeme pouţít: vodu s mýdlem pleťové mléko tonikum micelární vodu pleťovou vodu Kaţdý z těchto prostředku je vhodnější pro ten-který typ přípravku a ten-který typ pokoţky. Například pro mastnou pleť je lepší pouţít tonikum, pleťové vody, dokonce občas můţe vystačit i jen mýdlo s obsahem glycerinu ve směsi s vodou.[34] Bohuţel jsou vytvořené na vodním základu a nejsou schopné smýt vodě odolnou kosmetiku. Na tu je lepší pouţít pleťové mléko dokonce i oleje. Avšak při částem pouţiti mohou podněcovat vznik komedonů a zánětů pórů.[37] Odličovadly nemáme šetřit, jejich větší mnoţství neuškodí, navíc se stejně smyjí vodou. Lisa Eldrigová ve svém výzkumu před léty zjistila, ţe většina ţen není schopná si úplně smýt makeup.[37] Na svém video-blogu učí jak smýt kosmetiku a neroztáhnout kůţi obličeje. Podle ní bychom měli nanést námi vybraný prostředek v hojném mnoţství přímo na kůţi a krouţivými jemnými pohyby masírovat obličej. Pro odlíčení očí pouţit speciální oční odličovadlo, kterým se napustí tamponek a poloţí se na zavřená víčka, po chvíli se poklepá na tamponek, to by mělo stačit dokonce i pro sundání umělých řas.[37] 44

4 DISKUZE Před napsáním této bakalářské práce jsem si poloţila několik otázek (úkolů). Zaprvé zjistit, co je přírodní kosmetika a čím se liší od té, kterou běţně pouţíváme – „klasické― kosmetiky. Zadruhé zjistit, zda jsou kosmetika přírodní, organická a bio-kosmetika synonymy téhoţ. Zatřetí ověřit, nakolik je současný spotřebitel informován o přírodní kosmetice. Snaţila jsem se na problematiku kosmetických výrobků nahlíţet z mnoha úhlů, informace logicky propojovat, kriticky zhodnotit a vyvodit odpovídající závěry. Proto jsem tradičně nahlédla do historie kosmetiky a přes anatomii kůţe vygenerovala stěţejní aspekty pokoţky a o pokoţce, včetně péče o tuto. Dále jsem se věnovala předmětné legislativě a certifikátům a standardům přírodní kosmetiky, ve kterých jsou výstiţně popsány normy na současnou kosmetiku kladené. Po rozsáhlejším úvodu jsem sestavila sérii samotných mýtů, názorů a předsudků vyskytujících se kolem přírodní kosmetiky mezi populací. Pro zpracování bakalářské práce jsem pouţila dvě klíčové metody: teoretická část byla sestavena jako kriticky zhodnocená literární rešerše opírající se o odbornou literaturu na straně jedné a vycházející z příspěvků diskusních fór ţenských internetových časopisů. Pro praktickou část jsem zvolila dotazníkovou metodu, pomocí které jsem zjistila prevalcenci výběru typu kosmetických výrobků u české populace. Pomocí on-line dotazníku bylo moţné určit míru informovanosti spotřebitelů v oblasti především „zelené― kosmetiky. Na jmenované téma bylo velice obtíţné shromáţdit odbornou literaturu, jelikoţ zejména bezpečnost a účinnost přírodní kosmetiky není, zatím, prozkoumaná do hloubky. Na druhé straně věřím, ţe se situace kolem přírodní kosmetiky v oblasti informovanosti v co nejbliţší době změní k lepšímu. A můţeme jiţ pozorovat první vlaštovky, neboť jiţ v průběhu psaní překládané bakalářské práce se objevovalo více a více článků zabývajících se touto problematikou. Vzhledem k neustále rostoucímu zájmu o udrţitelný rozvoj v souladu s principy „zelené filozofie― vzrůstají mezi politiky evropských států a obecně ve společnosti tendence k chemofobním názorům, a to i na poli kosmetiky. Ţe se nejedná o pouhý módní trend, o tom svědčí více či méně výrazný přechod k přírodní kosmetice do běţné produkce kosmetických přípravků, v souvislostech péče o ţivotní prostředí a odklonu testování čehokoliv na zvířatech.

45

5 ZÁVĚR V této předloţené bakalářské práci byly shrnuty veškeré dostupné aspekty produkce přírodní kosmetiky s cílem ověřit pravdivost postojů a často se vyskytujících mínění o přírodní kosmetice. Potřebné informace pro sepsání mýtů byly získány vyuţitím rešerší a diskuzí v ţenských časopisech a fórech o přírodní kosmetice. Po analýze příspěvků obsahujících zkušenosti, názory ale i dotazy na danou problematiku, bylo sestaveno několik nejčastěji se vyskytujících názorů na přírodní kosmetiku. Ve výzkumné části pak pomocí on-line dotazníku byla zjišťována prevalence druhu kosmetických výrobků a hloubka znalostí o jejich vlastnostech. Z analýzy odpovědí lze usoudit, ţe dokonce i aktivní spotřebitelé ve věku 18 aţ 30 let se při koupi zboţí většinou řídí většinou reklamou. Nemají tedy dostačující znalosti z oblasti legislativy, biologie a chemie pro posouzení svého výběru. Jak bylo zjištěno, zelená filozofie udrţitelného rozvoje není v České republice aţ tak rozšířena jako například v Německu, Velké Británii nebo Spojených státech amerických. Bakalářská práce také obsahuje tipy pro výběr a pouţití kosmetických produktů bez trvalých negativních následků pro stav a zdraví pokoţky. Snaţila jsem se vybrat z mého pohledu nejdůleţitější rady týkající se péče o pokoţku od známých kosmetiček. Takových jako třeba Lisa Eldridgová, která líčí hollywoodské hvězdy pro červený koberec, interview nebo focení do prestiţních časopisů. Tato bakalářská práce můţe poslouţit jako základní studijní materiál z kosmetologie pro nejmladší ročníky, přes produktivní generaci aţ po posluchače například univerzity třetího věku. Snad můţe být velmi uţitečná i pro dívky na základních školách, které začínají experimentovat se svojí první kosmetiku. Jak jiţ bylo několikrát konstatováno je výběr to či onoho kosmetického produktu je ovlivněn především reklamou, cenou, a dokonce i obalem, a to bez významnějších generačních rozdílů. Vzhledem k jedinečnosti kaţdého organismu, je nesmírně důleţité umět si vybrat pro sebe sama jen to nejlepší. Ţádný kosmetický přípravek nesmí v ţádném případě poškozovat naše zdraví ani vzhled. Předpokládám, ţe učitelé by mohli obohatit své hodiny z věd o člověku podobnými zajímavými a uţitečnými informacemi.

46

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] United States Environmental Protection Agency [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: . [6] Dekorativní kosmetika. [online]. [cit. 2014-03-03]. ]. Dostupné na World Wide Web: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=10&cad=rja&uact=8&ved =0CJYBEBYwCQ&url=http%3A%2F%2Fwww.utb.cz%2Ffile%2F37074_1_1%2F&ei=jjVSU_ uJIsWo4AS294H4BA&usg=AFQjCNEAM1BxL_GF2AvKWm5cD86F_TMJgA&sig2=a223Tv AsNl-vgZyUnL_gPg&bvm=bv.65058239,d.bGE. [7] Historie dekorativní kosmetiky. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: http://www.plet.cz/historie-dekorativni-kosmetiky.html. [8] ELIŠKOVÁ, Miroslava. NAŇKA, Ondřej. Přehled anatomie. Praha: Karolinum, 2007. 309 s. ISBN 978-80-246-1216-4. [9] Biologie člověka: kožní soustava [online]. [datum poslední revize 2008-02-27]. [cit. 2014-0303]. Dostupné na World Wide Web: www.biologiecloveka.estranky.cz/clanky/soustavycloveka/kozni-soustava.html. [10] SZÚ. UV záření. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/koupani-ve-volne-prirode/uv-zareni.

47

[11] ENCYKLOPEDIE FYZIKY. Ultrafialové záření. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/531-ultrafialove-zareni. [12] EUCERIN. Medicinská péče pro krásnou pleť. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.eucerin.cz/skin_problems/skintypes.asp. [13] PHYSIOGEL. Poznejte svou kůži. Officiální stránky [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: http://www.physiogel.cz/knowing-your-skin.html. [14] EUCERIN.Typy pleti a faktory, které na ni působí. [online]. [cit. dne 12.3.2013]. Dostupné na World Wide Web: http://www.eucerin.cz/skin_problems/skintypes.asp. [15] SZÚ. Legislativa. [cit. dne 12.3.2013] [online]. Dostupné na World Wide Web: http://www.szu.cz/legislativa-1. [16] ÚŘEDNÍ VĚTSNÍK EVROPSKÉ UNIE. Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1223/2009. [poslední úpravy byly provedené dne 22.12.2009]. [cit. dne 12.3.2013] [online]. Dostupné na World Wide Web: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:342:0059:0209:cs:PDF. [17] KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE KRÁLOVEHRÁDSKÉHO KRAJE. Kosmetické přípravky - přehled povinností dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1223/2009 s účinností od 11.7. 2013. [poslední úpravy byly provedené dne 6.8.2012]. [cit. dne 12.3.2013] [online]. Dostupné na World Wide Web: http://www.khshk.cz/articles.php?article_id=629. [18] Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. [online]. [cit. dne 12.3.2013]. Dostupné na World Wide Web: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=258~2F2000&part=&name=& rpp=15. [19] COSMOS-standard AISBL. Cosmetics organic and natural standard. Oficiální stránky [online]. 2013, version 2.0, last revision 21st of October 2013. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.cosmos-standard.org/docs/COSMOS-standard-v2-21102013.pdf. [20] Chemie: voda. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: http://ucebnicechemie.wz.cz/index.php?sloucenina=voda. 48

[21] ECOCERT. Organic cosmetics and wellness. Oficiální stránky [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.ecocert.com/en/natural-and-organic-cosmetics. [22] COSMEBIO. Customers area. Oficiální stránky [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.cosmebio.org/en/. [23] BHID. Oficiální stránky [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: http://www.ionc.info/index.php?id=15&L. [24] SOIL ASSOCIATION. Oficiální stránky [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.soilassociation.org/whatisorganic/organicbeauty. [25] KEZ o.p.s. CPK standardy pro přírodní a biokosmetiku [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.kez.cz/prirodni-a-bio-kosmetika. [26] SVĚT BOTANICUS. Rozhovor s Milanem Berkem: BIO není marketingový podvod [0708.2011, 10 číslo časopisu]. [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.kez.cz/prirodni-a-bio-kosmetika. [27] ECEAE. Oficiální stránky. [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.eceae.org/fr/about-us/our-humane-standards . [28] SVOBODA ZVÍŘAT. Oficiální stránky. [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.pokusynazviratech.cz. [29] VEGAN SOCIETY. Oficiální stránky. [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.vegansociety.com/. [30] JENPROŢENY. Jak pečovat o oči, abyste vypadala mladší? [online]. [cit. dne 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.jenprozeny.cz/krasa-moda/24198-jak-pecovat-oci-abystevypadala-mladsi. [31] ELDRIDGE , LISA. Choosing the right type of foundation. [online] [cit. dne 11.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: https://www.youtube.com/watch?v=KsasnksCcjA. [32] ELDRIDGE , LISA. How to apply foundation. [online] [cit. dne 11.4.2014]. Dostupné na Word Wide Web: https://www.youtube.com/watch?v=Eq07tZltvcQ. 49

[33]ŢENACENTRUM. Úklid v kosmetické taštičce: jak dlouho vydrží ličidla? [online]. [cit. dne 11.4.2014]. http://zena.centrum.cz/moda-a-krasa/pece-o-telo/clanek.phtml?id=802612 [34] KRASNÁNOVA. Tipy a triky pro správné odličování. [online]. [cit. dne 11.4.2014]. na World Wide Web http: //krasna.nova.cz/clanek/kosmetika/tipy-a-triky-pro-spravne-odlicenipleti.html. [35] ELDRIDGE , LISA. Make up removal tutorial. [online]. [cit. dne 11.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: https://www.youtube.com/watch?v=lxU4jiIMguM&list=PL070600888CB9BB32. [36] ELDRIDGE , LISA. Lisa Elgridge’s make up tips: cleaning routine. [online]. [cit. dne 11.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: https://www.youtube.com/watch?v=Sm4r_hmue0c.

ZDROJE OBRÁZKOVÉ PŘÍLOHY Obrázek č. 1. Anatomická stavba kůţi člověka. . [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide: upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/27/Skin.png [a] Logo COSMOS-standard AISBL. [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.cosmos-standard.org/docs/COSMOS-standard-v2-21102013.pdf. [a.1] Logo Cosmos-Standard natural.[online] [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.crocmonbio.com/media/21802/logo-COSMOS.jpg. [b] Logo ECOCERT. [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.onlynaturals.co.uk/media/ingredients_icons/ecocert.jpg. [b.1] Logo ECOCERT organic. [online]. [cit. dne 13.04.2014]. Dostupné na World Wide Web: http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRl/PmwyvbDnoNOW8Nnc0wb2fuXu5RqfCj8i7G3MX6yL2EPKZz5 [b.2] Logo ECOCERT natural. [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: http://www.lijfblad.nl/media/uploads/image/ECOCERT%20NATURAL%20%20LOGO.jpg. [c] Logo COSMEBIO. [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: http://www.cosmebio.org/en/. 50

[c.1] Logo COSMEBIO bio. [online]. [cit. dne13.04.2014]. Dostupné na World Wide Web : www.cosmebio.org/images/front/produit-label-bio.jpg. [c.2] Logo COSMEBIO eco. [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.cosmebio.org/images/front/produit-label-eco.jpg. [d] Logo BHID. [online]. [cit.dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.onlynaturals.co.uk/media/ingredients_icons/bdih.jpg. [e] Logo CPK. [online]. [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.kez.cz/sites/default/files/obrazky/kosmetika-uvod-27012012.jpg. [e.1] Logo Ecocert bio. [online] [cit. dne 13.4.2014]. Dostupné na World Wide Web: www.crocmonbio.com/media/21802/logo-COSMOS.jpg. [f] Logo SOIL ASSOCIATION. [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné na World Wide Web: www.onlynaturals.co.uk/media/ingredients_icons/soilassociation.jpg. [j] ] Logo THE VEGAN SOCIETY. [online]. [cit. dne 13.4..2014]. Dostupné na World Wide Web: www.onlynaturals.co.uk/media/ingredients_icons/vegansociety.jpg. [k] Logo zaostřeno na práva zvířat. [online]. [cit. dne 13.4.1014]. Dostupné na World Wide Web: http://biospotrebitel.cz/wp-content/uploads/2012/01/zna%C4%8Dka-kralik.gif.

51