Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání
Řešení problematiky praktické maturitní zkoušky v oboru Kosmetická péče
Diplomová práce Brno 2015
Vedoucí práce: Mgr. Pavel Pecina, Ph.D. Vypracovala: Bc. Šárka Lefflerová, UČO: 252254
Anotace Diplomová práce „Řešení problematiky praktické maturitní zkoušky v oboru Kosmetická péče“ pojednává o nové podobě maturitní zkoušky oboru vzdělávání 69 41 L/ 01 Kosmetické sluţby. Práce se zabývá navrhovanou inovací profilové - praktické maturitní zkoušky na SŠ obchodní a sluţeb, SČMSD ve Ţďáře nad Sázavou. Předmětem této diplomové práce je zpracování návrhu nové podoby praktické maturitní zkoušky tak, aby odpovídala nárokům kladeným na absolventky.
Annotation Thesis named „The issue of practical school-leaving exams in Cosmetic treatment“ deals with a new formo of school-leaving examination in the field of education 69 41 L/01 called Cosmetics Services. The thesis is concerned with a new proposed innovation of practical part of school-leaving exam at Secondary school of Business and Services in Ţďár nad Sázavou. The objective of the thesis is processing the concept of a new formo f the practical examination in the way appropriate for requirements for graduates.
Klíčová slova Profilová část maturitní zkoušky, praktická část maturitní zkoušky, maturitní zkouška, ţák, kosmetika, školní vzdělávací program, hodnocení, kosmetické sluţby
Keywords Specialized part of school-leaving exam, practical past of school-leaving exam, schoolleaving exam, pupil, cosmetics, school-education programme, evaluation, cosmetics services.
1
Prohlášení: „Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
Ve Ţďáře nad Sázavou 25. 3. 2015
……………………………………………………………………………………………… Bc. Šárka Lefflerová
2
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala Mgr. Pavlu Pecinovi, Ph.D. za metodickou pomoc, za cenné rady a připomínky, které mi poskytl ke zpracování této práce.
3
OBSAH: ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 1.
TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................... 10 1.1 HISTORIE KOSMETIKY ...................................................................................................... 10 1.2 OBOR KOSMETIČKA NA NAŠÍ ŠKOLE ................................................................................. 12 1.3 PROFIL ABSOLVENTA ....................................................................................................... 13 1.3.1 Uplatnění a kompetence absolventa ........................................................................ 14 1.3.2 Organizace výuky .................................................................................................... 17 1.3.3 Personální a materiální podmínky výuky ................................................................ 19 1.3.4 Spolupráce se sociálními partnery .......................................................................... 20 1.3.5 Hodnocení žáků ....................................................................................................... 21 1.3.6 Způsob ukončování studia ....................................................................................... 23 1.4 UČEBNÍ OSNOVY PŘEDMĚTU ODBORNÝ VÝCVIK .............................................................. 25 1.4.1 Obecné cíle předmětu .............................................................................................. 25 1.4.2 Charakteristika učiva .............................................................................................. 25 1.4.3 Pojetí výuky ............................................................................................................. 26 1.4.4 Hodnocení výsledků žáků ........................................................................................ 27 1.4.5 Rozpis učiva a výsledků vzdělávání v jednotlivých ročnících ................................. 28 ODBORNÝ VÝCVIK – 1. ROČNÍK ............................................................................................. 28 Výsledky vzdělávání.......................................................................................................... 28 Žák .................................................................................................................................... 28 ODBORNÝ VÝCVIK – 2. ROČNÍK ............................................................................................. 31 Výsledky vzdělávání.......................................................................................................... 31 Žák .................................................................................................................................... 31 ODBORNÝ VÝCVIK – 3. ROČNÍK ............................................................................................. 33 4
Žák .................................................................................................................................... 33 ODBORNÝ VÝCVIK - 4. ROČNÍK .............................................................................................. 34 Výsledky vzdělávání.......................................................................................................... 34 Žák .................................................................................................................................... 34 1.5 INOVACE PRAKTICKÉ MATURITNÍ ZKOUŠKY..................................................................... 36 1.5.1 Současný stav .......................................................................................................... 36 1.5.2 Cíl inovace............................................................................................................... 36 1.5.3 Navrhované řešení................................................................................................... 37 1.5.4 Časový harmonogram ............................................................................................. 37 1.5.5 Praktická část – kosmetické ošetření ...................................................................... 38 1.5.6 Písemný projekt – večerní líčení ............................................................................. 39 1.5.7 Praktická část – večerní líčení ................................................................................ 41 1.5.8 Hodnocení praktické části maturitní zkoušky.......................................................... 43 1.5.8.1 Kritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky .............................................. 45 2. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................... 49 2.1 CÍL VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................................. 49 2.2 VÝZKUMNÉ OTÁZKY, PROBLÉMY..................................................................................... 50 2.3 TVORBA DOTAZNÍKU ....................................................................................................... 50 2.4 TECHNIKA ZÍSKÁNÍ, SBĚRU DAT ....................................................................................... 51 2.5 VÝZKUMNÝ VZOREK ....................................................................................................... 54 2.6 ČASOVÝ HARMONOGRAM ................................................................................................ 55 2.7 PŘEDPOKLADY VÝZKUMU ............................................................................................... 55 2.8 ANALÝZA ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ .......................................................................................... 57 2.9 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMU ....................................................................................... 74 2.10 APLIKACE A DOPORUČENÍ PRO PRAXI ............................................................................ 75
5
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 78 LITERATURA: ...................................................................................................................... 80
6
Úvod
Tématem předloţené diplomové práce je řešení problematiky jednotného zadání maturitní zkoušky oboru kosmetička. Téma je dle mého názoru aktuální a v prostředí nejen naší školy velmi diskutované. Některé obory odborného vzdělávání v současné době realizují závěrečné zkoušky prostřednictvím jednotných zadání. Ty by měli zaručit srovnatelnost úrovně vědomostí a dovedností absolventů jednotlivých oborů. V oboru vzdělání Kosmetické sluţby se tento model závěrečné zkoušky zatím neuskutečňuje, o jeho případném vyuţití se pouze mluví. Osobně povaţuji zavedení tohoto typu zkoušky za prospěšné a potřebné. V učebních oborech se tato praxe velmi osvědčila, konkrétně na naší škole se dle jednotného zadání konají zkoušky ve všech oborech. Cílem diplomové práce je tedy navrhnout moţné řešení, které by v budoucnu mohlo přecházet do systému jednotného zadání praktické maturitní zkoušky i u oboru Kosmetické sluţby. Studiu našeho oboru je rozděleno na odbornou a teoretickou přípravu, kdy část teoretická je zastoupena z více jak 70 %, zbylých 30 % výuky z celku tvoří výuka odborného výcviku. I přes nepoměr těchto čísel je jasné, ţe pro vykonávání profese kosmetičky je potřebnější odborná část výuky. To je ten důvod, proč by se na praktickou maturitní zkoušku mělo nahlíţet s velkým respektu. Úroveň absolventů oboru by měla být do budoucna měřitelná s dalšími školami, to poskytuje výhody zaměstnavatelům, ale do jisté míry je to i obrovská zpětná vazba pro vyučující. Moţnost objektivního srovnávání v této době zcela chybí a věřím, ţe by byla vítána i od další škol. Protoţe ale problematika jednotného zadání u „elkových“ oborů není v tento moment aktuální, povaţuji za vhodné se na takovouto moţnost alespoň připravit.
7
Má „učitelská dráha“ začala velmi brzy. Po sloţení maturitní zkoušky neuběhlo ani půl roku a dostalo se mi moţnosti nastoupit jako tehdy ještě mistrová odborného výcviku v oboru Kosmetička na Střední škole obchodní a sluţeb ve Ţďáře nad Sázavou. Z výkonu takového povolání jsem byla nadšená a na práci se velmi těšila. Nejspíš jsem nebyla výjimkou mezi začínajícími učiteli, kdyţ jsem k tomuto povolání přistupovala plná optimismu, se spoustou nápadů, různých změn a vylepšení. I kdyţ se některá má očekávání a představy rozplynuly poměrně brzy, touha předávat informace a dovednosti šikovným studentkám stále ještě trvá. Neustále si myslím, ţe učitel je tu od toho, aby studenta podporoval ve vzdělání, aby mu předal co nejvíce informací, poznatků a vědomostí. Aby mu dopomohl na cestě od dítěte k dospělému a zodpovědnému člověku. A právě tím předělem mezi dětstvím a dospělostí se tak často a oprávněně označuje maturitní zkouška. Cílem mé práce je tedy usnadnit mým studentkám vstup do jejich profesního ţivota, naučit je přistupovat zodpovědně ke svým povinnostem, k práci, a především k lidem samotným. Musí si osvojit umění jednat s lidmi, znát jejich potřeby, dokázat jim nabídnout maximální péči. Bez těchto poznatků a předpokladů nebudou nikdy ve svém oboru, který je na častém a intenzivním kontaktu s lidmi postavený, nikdy úspěšné. Nejenom proto by tedy mělo být hlavním cílem této diplomové práce představení nové podoby maturitní zkoušky oboru Kosmetička. Práce navrhne moţné řešení praktické maturitní zkoušky tak, aby se z podhledu pedagoga i ţáka stala maximálně funkční. Pedagogovi jistotu, ţe své studentky naučil ty dovednosti a vědomosti, které ve své praxi vyuţijí. Studentce by mělo toto ukončení studia zase poskytnout jistotu, ţe se můţe beze strachu vrhnout na dráhu profesionální kosmetičky, vizáţistky, manikérky, či pedikérky a ţe vědomosti a dovednosti, které ve škole vstřebávala, budou pevnou základnou pro další vzdělávání, či pracovní uplatnění.
8
Cílem je sestavit podklady k praktické maturitní zkoušce tak, aby šlo o ustálenou verzi, s moţností drobných obměn, které budou reagovat na aktuální poţadavky v oboru. Velký přínos tohoto projektu vidím v tom, ţe ho budu moci ve své praxi alespoň částečně vyzkoušet a uplatnit.
Práce je rozčleněna do dvou základních kapitol, v teoretické části je popsán profil absolventa, jeho uplatnění, kompetence. Dále se tento oddíl věnuje organizaci výuky oboru, vybavením, hodnocením a v neposlední řadě i způsobu ukončení studia. Následuje přehled učebních osnov odborného výcviku, charakteristika a cíle předmětu a hodnocení dosaţených výsledků. Důleţitou částí první kapitoly je návrh inovativního řešení praktické maturitní zkoušky. V textu je popsán současný stav tak, jak je realizován na naší škole. Proto, abych mohla sestavit konstruktivní návrh řešení tohoto tématu, bylo nutné stanovit si cíle. Ty jsou popsány níţe, a z nich následně vychází navrhované řešení spolu s časovým harmonogramem. Následuje popis jednotlivých částí maturitní zkoušky.
9
1. TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Historie kosmetiky
Péče o celé tělo, potaţmo o opleť obličeje, je stará jak lidstvo samo. První zmínky nacházíme jiţ v pravěku, kde tehdejším bojovníkům slouţilo líčení k zastrašení protivníka, jako prvek, který odlišoval protivníky, staří muţi, kteří by mohli být snadněji zranitelní pomocí líčidel vyrobených z přírodnin (bobule rostlin, květy, uhlí, atd.) maskovali svůj věk. Ve starověku se o rozvoj kosmetiky zaslouţily hlavně vyspělé národy – Řekové, Římané, Indové, Číňané. Daly vzniknout prvním kosmetickým a hygienickým pomůckám (zubní kartáček, hřeben, pinzeta) a dokázaly odhalit sílu přírody jako pomocníka při zkrášlování (med, olivový olej, kozí mléko, vonné silice). Středověk je dobou úpadku nejen kosmetiky ale celkově hygieny. Kosmetika se téměř nevyvíjí, lidé válčí, hladoví, umírají. Návrat zkrášlování a péče o tělo přichází aţ s novověkem, rozvíjí se voňavkářství, mastičkářství. Ţeny i muţi se chtějí líbit.
O velkém rozvoji kosmetického průmyslu můţeme hovořit aţ s příchodem průmyslové revoluce. Nové poznatky z oblasti medicíny, chemie a hygieny znamenaly větší výrobu a následně i spotřebu přípravků. Po první světové válce lidstvo objevilo film a s ním muselo přijít na řadu i filmové maskérství a vlásenkářství. Herce a herečky bylo nutné nalíčit tak, aby mohli být symbolem krásy a úspěchu. V českých zemích je to ale na dlouhou dobu poslední vzestup kosmetiky. Následný vývoj politických událostí – 2. světová válka a nastupující socialismus zapříčinili, ţe péče o vzhled se dostala aţ na poslední místa lidského zájmu. 10
Feřteková (2000) ve své knize popisuje zlom v oblasti dermatologie a kosmetiky, který nastal v roce 1958. Tehdy vznikl Ústav lékařské kosmetiky, první instituce na našem území, díky které se propojila medicína s kosmetikou. Kromě uvedených organizačních a odborných úkolů a vedle závaţné problematiky, kterou v té době řešila kosmetická komise v oblasti spolupráce s kosmetickým průmyslem, byl řešen i naléhavý problém zainteresovat a rozšířit počet zdravotnických zařízení specializovaných na lékařskou kosmetiku. Pro tento úkol bylo nutno připravit nejen lékaře, ale i zdravotní sestry a vytvořit systém vyhovujícího doškolování v kosmetické problematice. Jelikoţ roztříštěnost pracovišť jednotlivých dermatologů, nedostatečná spolupráce s plastickými chirurgy a především chybějící vybavení pro větší mnoţství těchto pracovišť nedovolovaly provádět některé vysoce náročné, specializované lékařské zásahy, připravil výbor kosmetické komise v roce 1957 pro ministerstvo zdravotnictví návrh na vybudování zdravotnického zařízení, které by poskytovalo všestrannou medicínsky fundovanou kosmetickou péči. Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o zřízení Ústavu lékařské kosmetiky a pověřilo jeho realizaci národní výbor hl.m. Prahy. Ústav započal svoji činnost v roce 1958 a existuje s obdobnou koncepcí dodnes.”
V téměř půl století trvající době komunismu, kdy byla péče o zevnějšek chápána jako burţoazní výmysl, se kosmetika nemohla vyvíjet takovým tempem jako v zemích západní Evropy. To vše se snaţí české kosmetičky dohnat aţ ke konci 20. století, v době demokracie. Vznikají soukromé kliniky, kde se uplatní nejen kosmetičky, ale i další obory související s krásou a péči o tělo – dermatologové, zubní lékaři, výţivoví poradci, oční lékaři, plastičtí lékaři, atd.
11
Kosmetologie je věda zahrnující biologii kůţe, výzkum a přípravu kosmetických přípravků, ověřování jejich vlastností a způsobů pouţívání. Narozdíl od toho je kosmetika praktická činnost, kterou provozuje ţena sama, nebo prostřednictvím kosmetičky, která v rámci své profese pouţívá výsledky kosmetologie ke své práci v péči o své klientky.
Výstiţně popsal pojem kosmetika O. Feřtek (1987), ve své knize Kosmetická problematika v dermatologické praxi definoval tento pojem takto: „Činnost označována termínem kosmetika se zrodila z touhy po kráse, ať uţ v době kamenné, nebo kdykoli později. Je určená tím, ţe byla a je touhou po kráse motivována, krása je jejím smyslem a účelem.”
1.2 Obor kosmetička na naší škole
Vzhledem k tomu, ţe obor Kosmetické sluţby prošel v posledních několika letech velmi rozsáhlými změnami, pokusím se popsat jeho stručnou historii v kontextu naší školy. Moţná by se mohlo zdát, ţe historie oboru není vzhledem k tématu práce důleţitá, opak je pravdou. Změny v průběhu posledních dvaceti let dokládají, ţe je to obor poměrně nestály, co se týče jeho ukončování. Mezi odbornou veřejností, pedagogy, řediteli škol s tímto oborem je neustále vedena diskuze na téma znovuzavedení závěrečných zkoušek, tedy převedení oboru zpět do kategorie „H“. Střední odborné učiliště ve Ţďáře nad Sázavou vzniklo na konci 50. let. V té době chyběla pro tuto oblast vzdělávací instituce, která by byla zaměřená na výuku sluţbových oborů. Ţdár byl a je hlavně průmyslové město, a tak bylo potřeba vyváţit tento nepoměr mezi technickými a dalšími obory. Dalším důleţitým faktorem pro vznik naší školy byla potřeba vzdělávat děvčata. Většina škol v okrese byla úzce zaměřena na technické obory, kde uplatnění nacházeli většinou chlapci.
12
Bylo tedy nutné nabídnout vzdělávání i v netechnických směrech výuky a toho vyuţil i náš ústav. Mezi stěţejní obor této doby patřil Prodavač, dále se zde vyučovaly tyto obory: Kuchař – číšník, Aranţér, Kadeřník, Obchodní akademie a nejmladším oborem je Ekonomické lyceum. Kosmetička je obor poměrně mladý, psal se rok 1978, kdyţ v Hradci Králové a ve Vizovicích usedaly první budoucí kosmetičky do školních lavic. Tehdy bylo studium ukončeno maturitní zkouškou. Od roku 1992 do roku 2002 lze tento obor studovat pouze jako učební – tedy je zakončen výučním listem. Vzhledem k náročnosti studia a k faktu, ţe kosmetička pracuje s lidskou kůţí poměrně detailně, změnil se způsob zakončení opět na maturitní zkoušku v roce 2002. Kosmetička se na naší škole vyučuje od roku 1999. Prošla tedy jak fází učňovského zařazení, tak fází studijního oboru, ve kterém se aktuálně vzdělává okolo 52 ţákyň. Je to obor pro dívky, které chtějí provádět kosmetické ošetření celého těla, pleti obličeje, péči o ruce (manikúru), péči o nohy (pedikúru), vizáţistiku, poradenství v této oblasti a další úkony, které souvisí s výkonem tohoto zajímavého povolání. V současné době, kdy je potencionálních středoškolských studentů nedostatek se i naše škola potýká s nedostatkem ţáků.
1.3 Profil absolventa
Profil absolventa stanoví, kvality, zkušenosti, návyky ţáka, které by si měl za dobu svého studia na střední škole osvojit. Ty dále představují jakousi záruku kvality daného studenta. V ideálním případě by úspěšný absolvent měl dosáhnout všech parametrů, které jsou popsány níţe.
13
Profil absolventa je zároveň ale i jakýmsi vodítkem při přípravě a samotné realizaci výstupu studia – tedy při tvorbě profilové maturitní zkoušky. Popisuje nároky na budoucí absolventy, popisuje jejich vlastnosti, dovednosti, návyky. Proto je nutné při tvorbě zadání pro praktickou maturitní zkoušku vycházet z následujících kritérií, promítnou je do zadání, individuálně se přizpůsobit kaţdému studentovi, zohlednit místní podmínky jako je materiální, přístrojové vybavení, personální obsazení apod.
1.3.1 Uplatnění a kompetence absolventa
Absolvent školního vzdělávacího programu Kosmetička má kompetence pro výkon povolání kosmetička,
pedikér,
manikér.
Disponuje
kompetencemi
příslušnými
pro
poskytování kosmetické péče v provozovnách a salonech. Poskytuje poradenskou sluţbu z hlediska odborného ošetření pleti celého těla i přípravků pro domácí péči. Absolvent po sloţení maturitní zkoušky je připraven na soukromé podnikání. Najde uplatnění v kosmetických provozovnách, masáţních salonech, soláriích, nehtových studiích a dalších studiích poskytujících odbornou péči o zdravé tělo. Absolvent své odborné vzdělání můţe prohlubovat navazujícím studiem na vyšších odborných a vysokých školách příslušného zaměření. Po úspěšném absolvování studia jiţ dokáţí naše studentky zvolit vhodné způsoby kosmetického ošetření v souladu s typem pleti, poţadavky zákazníka a základními znalostmi z dermatologie, dále provádějí ošetření pleti, samostatné kosmetické úkony, manikúru a pedikúru,
denní,
večerní
a
slavnostní
líčení
s ohledem
na
osobnost
zákazníka
a v souladu s módními trendy. Neboť se kosmetika neustále vyvíjí, je nutné, aby ţákyně v rámci své profese dokázaly obsluhovat dokonale přístrojové vybavení provozovny a sledovaly trendy v této oblasti.
14
Jedná se o obor poskytující sluţby, důleţitou kompetencí tedy je provádět poradenskou sluţbu na vysoké úrovni, propagovat nové postupy a přípravky pro kosmetické ošetření. Součástí profesního portfolia by mělo být i nabízení informací o zdravém ţivotním stylu a vyváţené stravě. Od absolventek oboru se očekává, ţe budou mít i základní znalosti o kosmetické chemii. Tedy, ţe dokáţí vhodně volit přípravky podle jejich vlastností a moţností pouţití s ohledem na aktuální stav pleti. Důleţitá je i znalost správného dávkování přípravků a způsoby jejich uskladnění a bezpečné likvidace po skončení jejich ţivotnosti. Tato profese vyţaduje i hlubší znalosti z anatomie a fyziologie kůţe, stavby těla, dermatologie, biologie. Rozpoznat onemocnění kůţe a nehtů a posoudit tak vhodnost poskytnutí kosmetické péče je nutným základem pro provádění tohoto povolání. Dále je nutné zmínit i kompetence k marketingovému a podnikatelskému rozhodování. Správná kosmetička vystupuje profesionálně a kultivovaně ve vztahu k zákazníkům, spolupracovníkům i obchodním partnerům, orientuje se v ekonomicko-právním zabezpečení provozu, zhotovuje ceníky úkonů a kalkuluje spotřebu a prodejní cenu nabízených přípravků, dodrţuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence, vyznává kvalitu jako nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku a v neposlední řadě hospodaří efektivně s finančními prostředky. Kromě tradičních forem výuky se ţáci oboru pravidelně, v rámci všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů, zúčastňují různých akcí, jsou to veletrhy kosmetických firem, společenské akce v regionu (např. MISS VYSOČINA), módní přehlídky, soutěţe ve fantazijním líčení a nail artu (Karolina cup, Harmonie). Úkolem pedagogů je usnadnit ţákům uplatnění na trhu práce, proto se škola snaţí nabízet studentkám další formy rozvoje jejich vědomostí a dovedností. Pořádáme kurzy a školení, které většinou zaštiťuje soukromá firma zabývající se kosmetikou, péčí o tělo. Pořádáme
15
kurzy, školení, a to nejen pro ţákyně současné, ale i pro bývalé, které mají zájem se nadále profesně rozvíjet. Reagujeme na poţadavky trhu a snaţíme se pořádat takové akce, díky kterým mají naše studentky větší šanci zaujmout své budoucí klientky. Obr. č.1: Kurz prodluţování a zahušťování řas – metoda řasa na řasu, 29. 1. 2015
Metody výuky, které naplňují základní cíle, jsou různorodé. Převaţují metody aktivizující, kterými je ţák nucen při získávání vědomostí a dovedností vyvinout vlastní úsilí. Vedle výchovně vzdělávacího procesu škola věnuje pozornost komplexnímu působení na ţáka a jsou u něj individuálně rozvíjeny jeho osobní zájmy, kulturní a estetické povědomí. Škola klade důraz na odpovědnost, samostatnost a podnikavost ţáků vzhledem k jejich budoucí profesi. Ţáci jsou připravováni jak na práci v týmu, tak na práci samostatně podnikajícího člověka, učí se řešit konfliktní situace, vycházet s klienty i spoluţáky. Velký důraz je kladen na vytváření mezilidských vztahů, umění přizpůsobit se v reálném pracovním prostředí. Vzdělávání je podporováno znalostí informačních a komunikačních technologií a výukou cizích jazyků.
16
V odborných předmětech získávají ţáci teoretické znalosti týkající se základní stavby lidského těla, anatomie a fyziologie kůţe, rozpoznají projevy častých koţních chorob a kosmetických vad a posoudí vhodnost či nevhodnost kosmetického ošetření. Seznámí se se základními surovinami pouţívanými v kosmetickém průmyslu, poznají sloţení a vlastnosti kosmetických přípravků a jejich správné pouţití v praxi. Velký význam pro rozvoj odborných dovedností má předmět odborný výcvik, kde prakticky procvičují teoretické poznatky. Obor je náročný jak na manuální, tak intelektuální dovednosti ţáků, kteří v něm uplatňují svou kreativitu, logické myšlení a estetické vnímání. Rozvoj klíčových kompetencí je realizován ve výuce jednotlivých předmětů tak, aby byl v souladu s obsahem vzdělávání a na ţáky působil přirozeně, přiměřeně jejich věku a navazoval na předchozí stupeň rozvoje.
1.3.2 Organizace výuky
Výuka je realizována jako čtyřleté denní studium. V prvním ročníku mají ţáci vţdy jeden den odborného výcviku a čtyři dny teoretické výuky, ve druhém a třetím ročníku je výuka organizována ve čtrnáctidenních cyklech, a to čtyři dny odborného výcviku a šest dní teoretické výuky a ve čtvrtém ročníku jsou dva dny odborného výcviku a tři dny teoretické výuky v jednom týdnu.
Příprava ţáků je realizována v rámci vyučovacích předmětů s počtem vyučovacích hodin daným dle učebního plánu. Ve čtvrtém ročníku je vzhledem ke konání maturitní zkoušky časové období výuky zkráceno na třicet týdnů. Výuka je rozdělena na předměty všeobecně vzdělávací, odborné předměty a předměty odborné specializace. Tuto skladbu doplňují volitelné vyučovací předměty ve formě seminářů určených k přípravě na maturitní zkoušku.
17
Vzdělávání ţáků probíhá v kmenových a odborných učebnách vybavených potřebnou technikou. Cizí jazyk a informační technologie probíhají v dělených třídách, v počtu 15 ţáků a méně, a to z důvodu zkvalitnění výuky a moţného individuálního přístupu učitele k ţákům. K doplnění teoretické výuky se systematicky po celou dobu studia organizují odborné exkurze, cykly přednášek a seminářů, návštěvy divadelních a filmových představení, tělovýchovné a adaptační kurzy, soutěţe na školní aţ celostátní úrovni a další aktivity podporující běţnou výuku. Výuka odborného výcviku probíhá ve dvou školních kosmetických salonech. První z nich je umístěn v komplexu budov školy, nachází se ve 2. patře Domova mládeţe. Jeho poloha zajišťuje maximální dostupnost pro ţáky i učitele. Je umístěn v klidném prostředí, coţ je jeden z hlavních předpokladů pro kvalitní výuku. Ta by měla právě v kosmetickém salonu být postavena na klidné, tiché atmosféře. Místnost, kde probíhá cvičná práce studentek, je otevřená, vzdušná, s dostatkem denního světla. Nachází se zde základní vybavení, které je pro práci kosmetičky nezbytné. Jsou to polohovatelná bílá lehátka, otočné ţidle, kovové stolky pro odkládání materiálu a přípravků, kvalitní dermoskopy (silné lupy opatřené zářivkovým osvětlením). Dále jsou tu manikúrní stolky s příslušenstvím, kryté odpadové nádoby, lednice, varná konvice, vařič. Část pracoviště je vyhrazena pro úpravu řas a obočí, tento prostor se nazývá barvící box, je součástí provozovny, ale pocitově je oddělen paravánem. Všechno vybavení je snadno omyvatelné a vyrobené z takových materiálů, které jsou odolné vůči dezinfekčním přípravkům. Pracoviště podléhá i přísným hygienickým nárokům, proto je zde umístěn horkovzdušný sterilizátor. Druhé pracoviště je odloučené, leţí blízko centra města, v blízkosti je supermarket, autobusová zastávka, ve středu sídliště. Z hlediska marketingové propagace se toto místo jeví
18
jako ideální, prostředí je klidné, přesto občansky výborně dostupné. Budovu vyuţívá pouze naše škola, a to pro kosmetický a kadeřnický salon. Tato kombinace sluţbových oborů je další prvek, který dělá naše pracoviště zajímavějším a vyhledávanějším. Salon je členěn na několik částí: čekárna pro zákazníky, denní místnost pro ţáky, denní místnost pro pedagogy, toalety pro ţáky, zaměstnance i pro klienty, místnost pro pedikúru, místnost na sušení prádla, úklidovou místnost a samotná místnost kosmetického salonu. Obrovský prostor, který máme k dispozici, dovoluje provádět kosmetická ošetření a další úkony v klidném a tichém prostředí, jsme schopni obslouţit aţ 10 zákazníků najednou a nabízíme komplexní sluţby spolu s osvědčenými základními postupy. Co se týče přístrojů, je vybavení poměrně skromné, pouţíváme pouze ty základní, jako je: dermoskop, napařovací přístroj, IR zářič, rozehřívač vosku, parafínová vana, epilátor, galvanická ţehlička, ultrazvuková špachtle. Další vybavení je standardní pro všechny kosmetické salony, je to automatická pračka, ţehlička, sterilizátor, lednice, varná konvice a elektrický vařič.
1.3.3 Personální a materiální podmínky výuky Obor vzdělání kosmetické sluţby vyučují interní učitelé s úplnou odbornou a pedagogickou způsobilostí. Všichni vyučující odborných předmětů jsou pedagogové s dlouholetou odbornou praxí, kteří mají zároveň cenné zkušenosti z reálného prostředí kosmetického salonu a výborné pedagogické výsledky. K dalšímu zvyšování učitelské aprobace patří vzdělávání pedagogických pracovníků v souvislosti s osvojením nejnovějších metod, forem a výchovně vzdělávacích strategií. V rámci celoţivotní přípravy se učitelé účastní edukačních akcí a seminářů pořádaných MŠMT, NIDV, NUOV, vysokými školami a dalšími vzdělávacími agenturami.
19
Během studia je na škole k dispozici ţákům výchovný poradce, preventista sociálně patologických jevů a koordinátor pro environmentální výchovu. Pro studium mají ţáci zajištěny komplexní podmínky, neboť vyučování probíhá v budově školy a ubytování se stravováním je ve vlastním zařízení, které je součástí školního areálu. Prostředí pro vzdělávání, ubytování a stravování je prostorově, materiálně a technicky v souladu s hygienickými a bezpečnostními normami. Pro výuku slouţí kmenové učebny, kapacita učeben je 30 – 40 ţáků, učebny jsou vybavené funkčním nábytkem a základním didaktickým vybavením.
Ve většině učeben je
nainstalováno multimediální vybavení s datovým projektorem, počítačem, DVD přehrávačem, videorekordérem, televizí, zpětným projektorem, s moţností připojení k internetu. V rámci nadstandardu je ţákům poskytována většina učebnic a učebních textů zdarma. Škola přispívá finančně i na jazykové, kulturní, tělovýchovné akce a odbornou činnost. V rámci mimoškolní činnosti mají ţáci moţnost bezplatného zapůjčení sportovního vybavení školy.
1.3.4 Spolupráce se sociálními partnery
Do oblasti spolupráce se sociálními partnery patří kontakty s podnikatelskými subjekty. Jedná se o odborné partnerství, pomocí kterého škola zajišťuje pro ţáky odborná školení a speciální kurzy, např. BEAUTY ACADEMY, PRIMAVERA ANDORANA, GOLDEN ROSE, FOR LIFE & MADAGA. Tato spolupráce je rozvíjena jiţ několik let, coţ pomáhá rozšiřovat přehled o nových trendech na trhu a dopomáhá to k moţnosti setkávat se se zajímavými lidmi z oboru. Škola se pravidelně podílí na zajišťování společenských akcí v regionu, např. soutěţ MISS VYSOČINA, módní přehlídky atd., kde ţáci provádějí líčení modelek. Důleţitým sociálním partnerem je široká veřejnost, která navštěvuje kosmetický salon a vyuţívá nabízené sluţby. V nemalé míře i touto formou vznikají důleţité sociální vazby.
20
Ke spolupráci dochází i z řad rodičů, kteří nejen vyuţívají kosmetické sluţby, ale mnohdy se rodí i moţná vazba pracovní, protoţe rodiče mají zajímavé moţnosti podnikání a škola se můţe prezentovat na různých společenských akcích. Odborná praxe je zajišťována na základě smlouvy se sociálními partnery, kteří se školou trvale spolupracují, nebo mají o spolupráci zájem. Škola pravidelně doplňuje a obměňuje opotřebované zařízení i pracovní pomůcky, dbá na dodrţování zásad provozního řádu, který určuje plnění hygienických norem a dále usiluje o vytvoření příjemného prostředí, aby se zde nejen ţáci, ale i zákazníci cítili dobře. Škola je členem Asociace kadeřníků a kosmetiček ( AKAKOS), kde spolupracují instituce stejného zaměření a kde se navazují nové pracovní kontakty a moţnosti. Jedenkrát ročně AKAKOS organizuje celorepublikovou soutěţ HARMONIE.
1.3.5 Hodnocení žáků
Základ pro hodnocení ţáků tvoří platná legislativa a Podmínky hodnocení a klasifikace SŠ obchodní a sluţeb, které jsou součástí školního řádu a sjednocují poţadavky teoretického i praktického vyučování. Cílem hodnocení je poskytnout ţákovi zpětnou vazbu o úrovni osvojení výsledků vzdělávání /dovednosti, schopnosti, postoje… / v daném období. Hodnocení má informační a diagnostickou funkci pro ţáka, zda zvládne a dovede vyuţít získané vědomosti, dovednosti. Motivační a výchovná funkce mu dává perspektivu k zlepšení nebo odstranění nedostatků. Učitel ţáky předem seznámí s očekávanými výstupy a poţadavky, které jsou předmětem hodnocení tak, aby přirozenou součástí hodnocení bylo sebehodnocení a hodnocení ze strany ţáků. Konečnou klasifikaci určí učitel a vyuţije tradiční pětistupňovou škálu hodnocení.
21
Hodnotí se například osvojení výsledků vzdělávání určené učivem, individuální zlepšení a pokrok ve výuce, schopnost aplikace získaných vědomostí a dovedností při řešení úkolů, soustavnost, přesnost a svědomitost v práci.
Způsoby hodnocení: -
známkování,
-
slovní hodnocení,
-
bodový systém,
-
procentuální vyjádření,
-
sebehodnocení, kolektivní hodnocení.
Metody pro hodnocení: -
ústní zkoušení /obsahově, odborně slovní vyjádření učiva/,
-
písemné činnosti /testy orientační, grafické, otevřené úlohy, slohové… /,
-
praktické činnosti / samostatné práce, odborné úkony, úvahy, pohybové dovednosti… /,
-
zpracování projektů, seminárních prací,
-
analýza činnosti ţáka za určité období,
-
zapojení do skupinové, týmové práce,
-
reprezentace v odborných, jazykových, společenskovědních, přírodovědných a dalších soutěţích,
-
laboratorní cvičení,
-
standardizované testy /Cermat, Scio, Kalibro atd./,
22
Profilová část maturitní zkoušky – praktická maturitní zkouška je hodnocena v souladu se zásadami hodnocení, které se objevují po celou délku studia na naší škole. K výsledku maturitní zkoušky můţeme podle Koláře a Šikulové (2007) dojít díky tzv. finálnímu (sumativnímu, shrnujícímu) hodnocení – to stanovuje úroveň dosaţených znalostí v určitém časovém okamţiku, obvykle na konci určitého období vyučování. Příkladem je výsledek oficiálních zkoušek. Kritéria hodnocení maturitní zkoušky schvaluje vedení školy na základě podkladů od metodické komice daného úseku – v našem případě je to metodická komise odborného výcviku. Hodnotitelé jsou učitelky odborného výcviku a učitel odborných předmětů daného oboru. Zpravidla hodnotí zkoušku 3 pedagogové. Maturitní komise praktické zkoušky je na naší škole ustálená, jiţ od první maturitní zkoušky (rok 2008) je sloţení stejné. To je do jisté míry výhodou (ustálený systém, ţáci se připravují s pedagogem, před kterým zároveň obhajují své znalosti u zkoušky), ale i nevýhodou (nízká míra inovace, předvídatelnost)
1.3.6 Způsob ukončování studia
Studium je ukončeno dle školského zákona č. 561/2004 Sb, přičemţ profilová část maturitní zkoušky je popsána v § 79. V paragrafu 72, třetím odstavci je definováno ukončení tohoto oboru takto: „ Vzdělávání ve vzdělávacích programech v oborech vzdělání vedoucích k dosaţení středního vzdělání s maturitní zkouškou se ukončuje maturitní zkouškou. Dokladem o dosaţení středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce.“
23
Paragraf 73 popisuje cíle maturitní, popř. závěrečné zkoušky: „Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak ţáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, a dovedností ţáka, které jsou důleţité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností.“ Podmínkou pro připuštění k praktické maturitní zkoušce je úspěšné ukončení posledního ročníku středního vzdělávání v oboru 69-41-L/01 Kosmetické sluţby. Ţákům je v rámci přípravy k maturitní zkoušce vypsán speciální konzultační rozvrh, který jim umoţňuje setkávání s pedagogy. Tato sezení jsou dobrovolná, studentky na nich mají moţnost zkonzultovat případné nejasnosti. Dále je součástí přípravy pět dní studijního volna, které by měly být vyuţity k opakování maturitních témat. Po úspěšném sloţení všech částí maturitní zkoušky je ţákům předáno maturitní vysvědčení. Odehrává se to ve slavnostním duchu, v prostorách radnice města a za přítomnosti vedení školy, spoluţáků, rodičů a přátel.
Maturitní zkouška se skládá ze dvou částí, společné a profilové. Ţák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, pokud úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze dvou povinných zkoušek. Povinné předměty společné části jsou český jazyk a literatura, cizí jazyk, popř. matematika. Profilová část maturitní zkoušky se skládá z povinných zkoušek:
praktické zkoušky z odborných předmětů,
ústní zkoušky z kosmetické péče,
ústní zkoušky ze zdravovědy.
24
1.4 Učební osnovy předmětu odborný výcvik
1.4.1 Obecné cíle předmětu
Cílem předmětu je vytvoření dovedností potřebných při práci kosmetičky, naučit ţáky jednotlivé technologické postupy, které budou schopni aplikovat v práci. Ţáci se naučí pouţívat kosmetické přístroje a dodrţovat všechny hygienické i bezpečnostní předpisy. Důleţitý je aktivní přístup ţáků k praktickému uplatnění nabytých dovedností ve své profesní kariéře, schopnost přizpůsobit se trhu práce, pozitivně a cílevědomě přistupovat k samostatné i týmové práci. Ţáci budou ovládat a budou schopni vyuţívat technologické postupy i praktické dovednosti, samostatně pracovat a komunikovat se zákazníky, správně volit přípravky, postup kosmetického ošetření a provádět poradenskou sluţbu. Předmět učí ţáky pracovat samostatně i v týmu, vyrovnávat se s konfliktními situacemi a umět řešit problémy. Ţáci dokáţí správně skladovat kosmetické přípravky a materiál, efektivně s nimi hospodařit, umí je objednat a zajistit jejich prodej, kalkulují cenu sluţeb i doplňkového prodeje. Při odborném výcviku je důraz kladen na komunikaci ţáka se zákazníkem, schopnost samostatné práce a zvládnutí zadaných úkolů, tvořivý a aktivní přístup k práci, flexibilitu na různé pracovní podmínky.
1.4.2 Charakteristika učiva
Obsah předmětu vychází z obsahových okruhů RVP: Kosmetická péče a Komunikace ve sluţbách.
25
Během odborného výcviku se ţáci průběţně seznamují se základními hygienickými předpisy a předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, provádějí manikúru, pedikúru, úpravu řas a obočí, diagnostiku pleti, celkové kosmetické ošetření včetně poradenské sluţby, rozeznávají denní, večerní a další druhy líčení. Poznatky získané v odborném výcviku dokáţí ţáci vyuţívat v teoretických odborných předmětech – kosmetika, materiály, zdravověda, společenská kultura. Ţáci uplatňují bezpředsudkový přístup ke klientům, samostatně řeší nezvyklé situace a umí jim předcházet kultivovaným vystupováním. Studiem tohoto oboru dokáţí ţáci reálně posuzovat moţnosti svého pracovního uplatnění a jim odpovídající potřeby dalšího vzdělávání. Vzájemné propojení a doplňování učiva odborného výcviku má vazby na předměty: kosmetika, materiály, zdravověda a společenská kultura.
1.4.3 Pojetí výuky
Při praktické výuce se vyuţívá výklad, demonstrační metody, názorné ukázky, dále se vyuţívají moderní přístroje a metody ošetření a na zadaných úkolech pracují ţáci převáţně samostatně. Ţáci se zúčastňují různých prezentačních akcí školy – módní přehlídky, soutěţe krásy, přehlídky středních škol, odborné soutěţe v líčení a v Nail artu, podílí se na školních a ţákovských projektech. V rámci výuky se zajišťují různé kurzy: japonské tetování, P- shine, zdobení nehtů, masáţ lávovými kameny, mikromasáţ očního okolí, modelace nehtů, masáţ celého těla, trvalá na řasy, prodluţování řas.
26
1.4.4 Hodnocení výsledků žáků
Je pouţíváno slovní i numerické hodnocení, dále se posuzuje kvalita práce, pracovní nasazení a přístup, schopnost spolupráce a průběţně jsou kontrolovány zadané písemné úkoly. Podle mnoţství a kvality vykonané práce jsou ţáci hodnoceni finančně formou odměny za produktivní činnost.
27
1.4.5 Rozpis učiva a výsledků vzdělávání v jednotlivých ročnících Odborný výcvik – 1. ročník Výsledky vzdělávání Žák - jedná v souladu s bezpečností a ochranou zdraví při práci a poţárními předpisy - řídí se provozním řádem - dbá hygienických zásad při práci a provádí samostatně úklid pracoviště - popíše a rozčlenění pracoviště - dodrţuje zásady dezinfekce a sterilizace - zdůvodní úlohu státního odborného dozoru nad bezpečností práce - dodrţuje bezpečnostní poţadavky a pracovní postupy při práci s přístroji a přípravky - uvede nejčastější příčiny úrazů, prevenci, první pomoc a povinnosti pracovníka, zaměstnavatele v případě úrazu
- rozlišuje nářadí a pomůcky, zná jejich vyuţití, údrţbu - rozeznává běţné choroby nehtů, posoudí moţnost vhodnost provedení manikúry - dodrţuje postup provádění manikúry, vybere vhodný způsob manikúry - provádí lakování nehtů, nehtový design - provádí masáţe, peeling rukou - aplikuje zábaly a masky na ruce
Učivo
Hodinová dotace
1. Úvod - bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygienické a požární předpisy - provozní řád, hygienické minimum - seznámení s oborem - seznámení s pracovištěm, úklid pracoviště - bezpečnost technického vybavení
10
2. -
40
Péče o ruce dezinfekce, sterilizace nářadí a pomůcky kontraindikace, choroby nehtů pracovní postup manikúry lakování nehtů masáž rukou, masky a zábaly na ruce, peeling rukou
28
- připraví pomůcky a zákazníka k barvení - posoudí tvar obličeje a zvolí správně tvar a délku obočí - provádí barvení řas a obočí a formování obočí - definuje kontraindikace při barvení - dodrţuje zásady hygieny a bezpečnosti práce
- připraví zákazníka ke kosmetickému ošetření - posoudí typ a stav pleti dle kritérií kosmetické diagnózy a aktuálního stavu pleti - vyhotoví kartotéční záznam - posoudí vhodnost či nevhodnost kosmetického ošetření - volí kosmetické přípravky v souladu s určeným typem a stavem pleti - provádí odlíčení a povrchové čištění pleti v souladu s technologickým postupem - dodrţuje hygienické a bezpečnostní zásady při práci - volí druh peelingu dle typu pleti - provádí peeling v souladu s technologickým postupem a stavem pleti
- samostatně provádí manikúru, úpravu řas a obočí - určí typ pleti, provádí povrchové čištění pleti a peeling
3. Úprava obočí a řas - příprava zákazníka, pomůcek a přípravků - posouzení tvaru obličeje s ohledem na úpravu tvaru obočí - technologický postup barvení řas a obočí - postup při formování obočí - kontraindikace - hygienické a bezpečnostní zásady při práci
35
4. Kosmetická diagnóza pleti - příprava zákazníka - posouzení pleti dle kritérií kosmetické diagnózy - vyhotovení kartotéčního záznamu
45
5. Povrchové čištění pleti - kontraindikace kosmetického ošetření - přípravky určené k povrchovému čištění pleti - pracovní postup a jeho zdůvodnění - hygienické zásady při práci
20
6. -
15
Peeling význam peelingu druhy peelingu technologický postup volba peelingu dle typu pleti hygienické a bezpečnostní zásady
29
- komunikuje se spoluţáky, modely - samostatně uvítá a připraví zákazníka ke kosmetickým úkonům, které jiţ ovládá - uplatní prostředky verbální i neverbální komunikace - komunikuje se zákazníkem v mateřském i cizím jazyce a řeší konfliktní situace - provádí poradenskou sluţbu
7. Opakování a procvičování probraného učiva 1. ročníku
5
8. Komunikace ve sluţbách - nácvik verbální a neverbální komunikace - komunikace se zákazníkem - konfliktní situace - poradenská služba
34
30
Odborný výcvik – 2. ročník Výsledky vzdělávání Žák - určí rozdíl mezi depilací a epilací - posoudí vhodnost či nevhodnost provedení úkonu na konkrétní zákaznici - vybírá vhodné přípravky a pomůcky k epilaci a depilaci - provádí epilaci a depilaci na obličeji a končetinách
- vysvětlí význam napařování a změkčování pleti - vhodně volí pomůcky a přístroje - dodrţuje hygienické a bezpečnostní zásady při práci - volí druh napářky vzhledem k typu a stavu pleti
- provádí hluboké čištění pleti - pouţívá pracovní pomůcky a přípravky dle typu pleti - dodrţuje hygienické a bezpečnostní zásady
- vysvětlí význam a účinky kosmetické masáţe - vhodně volí masáţní přípravky dle typu pleti - ovládá techniku masáţe obličeje, krku i dekoltu - provádí kosmetickou masáţ obličeje, krku i dekoltu - posoudí vhodnost či nevhodnost provedení úkonu na konkrétní zákaznici - dodrţuje všechny hygienické bezpečnostní zásady - poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti - uvede další druhy masáţí, které doporučí klientce
Učivo
Hodinová dotace
1. Epilace, depilace - definice epilace, depilace - kontraindikace, pomůcky, přípravky - praktické procvičování
34,5
2. Napařování a změkčování pleti - význam napařování a změkčování pleti - pomůcky a přístroje - bezpečnostní a hygienické zásady při práci - pracovní postup
34,5
3. -
Hluboké čištění pleti postup hlubokého čištění pleti pracovní pomůcky a přístroje hygienické a bezpečnostní zásady
23
4. Kosmetická masáţ obličeje, krku a dekoltu - význam kosmetické masáže - účinky kosmetické masáže - masážní přípravky, jejich volba s ohledem na typ pleti - technika masáže - kontraindikace - hygienické zásady - další druhy kosmetických masáží
253
- vodně zvolí a aplikuje pleťové masky
31
dle typu a stavu pleti - pouţívá pleťové krémy dle typu a stavu pleti - dodrţuje všechny hygienické zásady - uvítá zákazníka a připraví ho pro celkové kosmetické ošetření - komunikuje se zákazníkem, provádí poradenskou sluţbu - řeší konfliktní situace v kolektivu i se zákazníkem - samostatně provede epilaci, depilaci, napářku pleti a hluboké čištění, masáţ obličeje, krku a dekoltu a aplikuje pleťové masky a krémy - dodrţuje všechny bezpečnostní i hygienické zásady při práci - navrhne přípravky pro chemickou dezinfekci a provádí úklid pracovního místa
- uplatňuje společenské chování a profesní vystupování - sestaví ceník kosmetických sluţeb - provádí kalkulaci cen kosmetického ošetření - komunikuje se zákazníkem v mateřském i cizím jazyce, provádí poradenskou sluţbu
5. Pleťové masky a pleťové krémy - rozdělení a volba pleťových masek - pleťové krémy, jejich dělení dle typu pleti - hygienické zásady
23
6. Opakování a procvičování probraného učiva 2. ročníku
23
7. -
34
Komunikace ve sluţbách komunikace se zákazníkem tvorba ceníku kalkulace cen kosmetického ošetření - poradenská služba
32
Odborný výcvik – 3. ročník Výsledky vzdělávání Žák - vyjmenuje všeobecné zásady a pravidla líčení - dodrţuje hygienické zásady - provádí odborné denní, večerní i fantazijní líčení - volí a pouţívá vhodné masáţní přípravky - popíše fáze a techniku masáţe - posoudí vhodnost provedení masáţe - informuje o dějinách pedikúry - připraví pracoviště a zákazníka - pouţívá nástroje a přípravky v souladu s technologickým postupem - posoudí vhodnost či nevhodnost ošetření nohou - popíše základní ortopedické vady a ortopedické pomůcky - připraví vhodnou koupel pro nohy - odstraní zrohovatělou kůţi, mozoly, kuří oka - ošetří nehty - provádí masáţ nohou, zábal a peeling nohou - samostatně provádí denní, večerní a fantazijní líčení - provádí masáţ krku, ramen a šíje - provádí pedikérské ošetření - uvítá zákazníka a připraví ho pro celkové kosmetické ošetření - komunikuje se zákazníkem, poskytuje poradenskou sluţbu - řeší konfliktní situace v kolektivu i se zákazníkem - samostatně provádí celkové kosmetické ošetření - dodrţuje všechny bezpečnostní i hygienické zásady při práci - navrhne přípravky pro chemickou dezinfekci a provádí úklid pracovního místa
Učivo
Hodinová dotace
1. Líčení - všeobecné zásady líčení a úpravy obličeje - denní a večerní líčení – pracovní postup - další druhy líčení - hygienické zásady
100
2. -
50
Masáţ krku, ramen a šíje masážní přípravky fáze masáže technika masáže kontraindikace
3. -
Pedikúra dějiny pedikúry příprava pracoviště a pomůcek hygienické a bezpečnostní zásady při práci - kontraindikace - ortopedické vady a pomůcky - pracovní postup pedikérského ošetření
100
4. Opakování a procvičování probraného učiva 3. ročníku - denní, večerní líčení - masáž krku, ramen a šíje - pedikúra - celkové kosmetické ošetření - hygienické, bezpečnostní zásady - komunikace se zákazníky, spolužáky - poradenská služba
175
33
Odborný výcvik - 4. ročník Výsledky vzdělávání Žák - dodrţuje zásady bezpečnosti a hygieny při práci - navrhne a naředí prostředky pro chemickou dezinfekci - formuje obočí podle přání klientek - barví řasy a obočí v souladu s typem zákaznice - pouţívá přístroje v kosmetické provozovně a dbá na jejich údrţbu - provádí dočasnou epilaci voskem v obličeji, na nohou i rukou a aplikuje přípravky po epilaci - určí kosmetickou diagnózu podle kritérií - stanoví postup kosmetického ošetření - navrhne přípravky k ošetření pleti - provádí povrchové čištění, zvolí správný druh napářky a hloubkově vyčistí pleť - dodrţuje všechny fáze kosmetické masáţe obličeje a dekoltu a vybere správný masáţní přípravek pro daný typ pleti - aplikuje masky s ohledem na aktuální stav pleti - přikládá oční obklad nebo oční masku - zvolí správnou aplikaci pleťového krému k závěrečnému ošetření - při všech úkonech dodrţuje technologické postupy a zásady hygieny - posoudí vhodnost i nevhodnost jednotlivých kosmetických výkonů a je si vědom poškození pleti chybnými kosmetickými výkony a nevhodným výběrem kosmetických přípravků - připraví klientku k líčení, určí typ zákaznice a provede denní i večerní líčení obličeje - poskytuje poradenskou sluţbu v oblasti pouţívání vhodných přípravků s ohledem na věk klientky a stav pleti - nabídne přípravky pro domácí péči o celé tělo - hovoří se zákazníky, naslouchá jim a propaguje zdravý ţivotní styl
Hodinová dotace 150 1. Samostatné provádění kosmetických Učivo
-
úkonů, poradenská sluţba hygienické a bezpečnostní zásady formování obočí, barvení řas a obočí obsluha přístrojů v kosmetické provozovně epilace a depilace ošetření pleti líčení obličeje nabídka vhodných kosmetických přípravků předpoklady úspěšného prodeje profesionální vystupování
34
profesionálně ošetřuje pokoţku celého těla provádí masáţ krku, ramen a šíje doporučí mikromasáţ očního okolí posoudí vhodnost ošetření rukou aplikuje peeling masky a zábaly na ruce provádí manikúru a lakování nehtů definuje všechny kontraindikace manikúry popíše účinnost masáţe rukou a prakticky provádí masáţ rukou poskytne masáţ zad lávovými kameny a objasní její účinky provádí odbornou profesionální péči, dodrţuje technologické postupy uvedených výkonů a hygienické zásady při ošetřování celého těla podrobně vysvětlí a trpělivě zodpoví otázky týkající se kosmetických výkonů -
prohlubuje si dovednosti při samostatném provádění kosmetických úkonů definuje nail-art, umělecké zdobení nehtů pozná rozdíl mezi 2D a 3D nailartem sleduje nové módní trendy v líčení a reaguje kreativně při práci s klienty vyhledává novinky o kosmetických přístrojích v odborné literatuře i pomocí internetu a dokáţe o nich podat ucelené informace posoudí význam a moţnosti plastické chirurgie a zaujme stanovisko ke korektivním zákrokům zvýší svoji odbornost sledováním nejnovějších trendů v oboru -
2. Profesionální péče o kůţi celého těla, aplikace aktuálních pracovních postupů v kosmetické praxi - masáž krku, ramen a šíje - mikromasáž očního okolí - péče o ruce - masáž zad lávovými kameny - komunikace s klienty
100
3. Prohlubování praktických dovedností, novinky v kosmetice, aktuální poznatky z oboru - nail – art - nové trendy v líčení - fantazijní líčení - novinky v přístrojové technice - nové korektivní zákroky v kosmetologii a plastické chirurgii
65
35
1.5 Inovace praktické maturitní zkoušky
1.5.1 Současný stav
Současná podoba maturitní zkoušky je ustálená jiţ od roku 2008, nároky a poţadavky na úspěšné absolvování zkoušky se příliš nezměnily. V porovnání s ostatními školami nepovaţuji náš model za zastaralý, popř. nedostatečný. Je ale nutné modernizovat obsah a nároky na ţáky a s tím i moţnosti ověření jejich vědomostí a dovedností. Momentálně je praktická maturitní zkouška sloţená ze dvou částí. První den provádí studentka kosmetické ošetření pleti. Klientku si ţákyně losuje a předem nezná její jméno, popř. vzhled, stav pleti, apod. Druhý den ţákyně provádí večerní líčení na modelce dle vlastního výběru, výhodou této části je, ţe studentka si můţe úkon nacvičit, zvolit přípravky a postupy dle konkrétní situace. Součástí je i obhajoba písemného projektu, který má ale velmi nízké nároky na zpracování a obsaţené informace – na toto bych se tedy chtěla zaměřit. Tato druhá půlka zkoušky je z mého pohledu nedostatečná a dle výzkumného šetření ji hodnotí i ţákyně jako nejméně náročnou.
1.5.2 Cíl inovace
Cílem modernizace podkladů a samotného průběhu maturitní zkoušky je snaha o ověření vědomostí a dovedností studentek, které byly nabyty během čtyř let studia. Ověření by mělo ukázat, do jaké míry a jak hluboko jsou zaţity jednotlivé pracovní postupy, výběr přípravků s ohledem na typ a stav pleti, komunikační a podnikatelské schopnosti, sebeprezentace a další důleţité vlastnosti a schopnosti nutné pro úspěšný start v pracovním ţivotě.
36
Stejně tak, jako se modernizují postupy, přípravky nebo přístroje v celém kosmetickém ošetření, je třeba přistupovat inovativně i ke kaţdému zadání nové maturitní zkoušky. Lpění na starých osvědčených postupech je krokem zpět a neumoţňuje tak sledovat a zařazovat do kosmetické péče nové přístupy. To má přínos i pro celkový koncept školy. Stává se tak konkurenceschopnější na trhu se středoškolským vzděláváním. V dnešní modernizované době, kdy je výběr středních škol široký a o kaţdého potencionálního studenta je velký zájem je nutností, aby školská zařízení nabízela vţdy o něco víc neţ jejich konkurence. Pravidlo nabídky a poptávky funguje i v této sféře a je jen na zaměstnancích a vedení školy jak dokáţí na tuto situaci reagovat.
1.5.3 Navrhované řešení
Z výzkumu vyplývá, ţe praktická maturitní zkouška není pro studentky příliš náročná, hodnotí jí jako nenáročnou. Není mým cílem vytvořit z praktické maturity tu nejtěţší část „zkoušky dospělosti“, budu se ale snaţit o to, aby měla svojí odpovídající úroveň, poskytovala pedagogům dostačující zpětnou vazbu a ţáky aby maximálně připravila k vykonávání této profese. Většina navrhovaných řešení vychází z výzkumného šetření. Odpovědi studentek jsou dostatečným vodítkem pro to, abych mohla reflektovat jejich názory a zapracovat je ve formě inovativních přístupů do nového pojetí praktické maturitní zkoušky.
1.5.4 Časový harmonogram
Leden – Únor 2015 – zpracování podkladů pro inovaci praktické maturitní zkoušky, návrh změn, jejich řešení, konzultace s ostatními pedagogy.
37
23. 2. 2015 – zasedání předmětové komise Odborného výcviku, přítomno vedení školy – zástupce ředitele pro praktické vyučování. Pozměněná podoba maturitní zkoušky byla předloţena všem přítomným. Návrh byl přijat, pozměnil se pouze rozsah bodů a na něj navazující hodnocení.
17. 3. 2015 – v tento den se ţákyně podrobně seznámí s průběhem, časovým harmonogramem a realizací zkoušky, bude zadán písemný projekt. Prostor bude věnován i dotazům ze strany studentek.
28. 4. 2015 odevzdají studentky vypracovaný písemný projekt na určité téma.
18 . – 20. 5. 2015 – Praktická maturitní zkouška – ošetření pleti zákaznice, vylosovaný samostatný úkon (epilace končetin, popř. manikúra), denní líčení
21. 5. 2015 – Realizace večerního líčení na vlastní modelce, součástí je i obhajoba popsaného postupu a výběru přípravků dle písemně zpracovaného projektu.
1.5.5 Praktická část – kosmetické ošetření
Cílem této části zkoušky je ověřit, zda a v jaké kvalitě je ţákyně schopna samostatně pracovat s klienty. Maturantka provádí celé kosmetické ošetření na zákaznici, kterou dopředu nezná a tak se ani nemůţe připravit na individuální formu ošetření. Tuto část povaţuji za vhodné zachovat.
38
Změny navrhuji v přístupu k jednotlivým studentkám. Organizace maturitního dne umoţňuje, aby se jeden pedagog zabýval pouze jednou studentkou, ostatní zkoušející do této dvojice příliš nezasahují, pouze kladou doplňující otázky. Jeví se jako vhodnější aby jednoho studenta po celou dobu práce vedla pouze jedna ze zkoušejících. Celkové kosmetické ošeření tvoří většinu zkoušky, ţákyně pracuje samostatně, ale s pedagogem konzultuje a obhajuje zvolené postupy a přípravky. Na závěr ošetření provede studentka denní líčení, to je část, která v původním zadání zkoušky nebyla. Přidána byla proto, ţe zákaznice samotné tuto sluţbu vyţadují. Provedení tohoto závěrečného nalíčení se promítá do celkového hodnocení. Hodnotí se organizace práce, komunikace s klientkou, vzhled a vystupování ţákyně, poradenská sluţba pro zákazníka, kvalita a rychlost provedení jednotlivých ukonů kosmetického ošetření.
1.5.6 Písemný projekt – večerní líčení
Písemná část je podkladem pro profilovou praktickou maturitní zkoušku z odborného výcviku, kdy probíhá obhajoba a zhotovení líčení před maturitní zkušební komisí. Tématem je slavnostní líčení určené pro večerní příleţitost (stuţkovací ples, společenské setkání, pracovní večeře) Zadání: Ţák vypracuje písemnou část maturitní zkoušky z odborného výcviku, která bude popisovat líčení a celkový dojem (kostým, účes, úprava rukou) modelky.
Rozsah: Minimálně 2 strany čistého textu, formát A4.
39
Text práce bude vypracován na PC, písmo: Calibri, velikost č. 12, řádkování 1,5. Samostatná odborná práce musí být předloţena v pevných nebo polopevných deskách formátu A4 (přípustné jsou plastové desky, krouţková vazba, pevná vazba). Čelní strana musí být kryta průsvitnou fólií tak, aby byla vidět titulní strana práce.
Fotodokumentace: Fotodokumentace je součástí práce. Fotografie jsou barevné, profesionálně vytištěné na speciální fotopapír, v nejvyšší kvalitě tak, aby vystihovaly detaily líčení, odpovídaly reálnému obrazu (ţádné grafické úpravy atd.) Fotografie - před a po líčení, celá postava, vhodné oblečení, účes + detaily obličeje Formát fota 10 cm x 15 cm Hodnotí se rozsah, věcná správnost, zpracování, nápaditost.
Datum odevzdání: Je stanoveno nejpozději do 28. 4. 2015. Pokud se takto nestane, bude tato část zkoušky hodnocena 0 body. To výrazně ovlivní další hodnocení celé praktické maturitní zkoušky.
Osnova práce: Titulní strana – obsahuje název školy, kód a název oboru vzdělávání, školní rok, jméno a příjmení studenta a název písemné práce. Titulní strana je studentům k dispozici na webových stránkách školy, popř. lze zaslat v elektronické podobě prostřednictvím emailu.
40
Obsah 1. Úvod
2. Popis modelky, typ pleti, nedokonalosti pleti, odchylky od normy, tvar obličeje, vzhled, věk modelky, příprava modelky před líčením
3. Technologický postup líčení, úpravy nehtů, materiál, přípravky + fotodokumentace průběhu líčení
4. Závěr – foto před a po, shrnutí
Písemný projekt bude opraven a ohodnocen zkušební maturitní komisí před započetím zkoušky. Maximální moţné bodové ohodnocení je 15 bodů. Hodnotí se rozsah, věcná správnost a zpracování.
1.5.7 Praktická část – večerní líčení
Praktická část maturitní zkoušky musí vycházet z písemného zpracování – hodnotí se popsané líčení s reálným. Ţákyně obhajuje popsaný postup, výběr přípravků, pomůcek, popř. zdůvodní, proč byl postup líčení, výběr přípravků v den zkoušky změněn. Praktické provedení líčení probíhá na vlastní modelce. Ţákyně pracuje samostatně, organizuje si sama svou práci, dodrţuje hygienické zásady, dodrţuje technologický postup. Hodnotí se rovněţ vzhled a úprava ţákyně a jednání se zákaznicí. Přípravky, pomůcky si ţákyně zajistí sama. Podmínkou je lepení řas na horní víčko.
41
Hodnotí se: o Návrh x realizace o Náročnost pouţitých technik o Míra kreativity o Čistota práce o Dodrţení technologického postupu o Zpracování podkladu – make-up, korekce o Detail očí, rtů o Celkový dojem – originalita, soulad mezi líčením, účesem, nehty, oblečením, doplňky
42
1.5.8 Hodnocení praktické části maturitní zkoušky
Jméno: Maximální počet bodů
Dílčí úkon
Uloţení, příprava klientky, příprava pracovního místa
5
Kosmetická diagnóza
20
Čištění pleti + přípravky
5
Úprava řas, obočí, epilace
5
Kosmetická masáţ
5
Pleťová maska, krém + přípravky
10
Hygienické zásady
10
Dezinfekce, sterilizace
5
Organizace práce
3
Komunikace s klientkou
3
Úprava ţákyně
3
Poradenská sluţba
5
Dosaţený počet bodů LÍČENÍ – písemný projekt
15
LÍČENÍ – praktická část
25
Dosaţený počet bodu CELKOVÉ HODNOCENÍ:
43
Dosaţený počet bodů
Závěrečné hodnocení vychází ze všech částí praktické maturitní zkoušky. Ty jsou v průběhu dvou dnů hodnoceny a zapisovány pomocí bodování do formuláře. Výsledný počet bodů určí konečnou známku praktické maturitní zkoušky – dílčí části profilové maturitní zkoušky.
Zde je rozpis jednotlivých částí maturitní zkoušky a maximální moţné bodové ohodnocení: Jednotlivé části PMZ
Maximální počet bodů
Kosmetické ošetření pleti zákaznice
79
Písemný projekt – večerní líčení
15
Praktická část – večerní líčení
25
Součet
119
Známka
Bodové rozpětí
1
119 – 109
2
108 – 90
3
89 – 77
4
76 – 57
5
56 - 0
44
1.5.8.1 Kritéria hodnocení praktické maturitní zkoušky
Převahu praktických činností mají všechny formy praktického vyučování. Při klasifikaci v těchto předmětech se v souladu s poţadavky učebních osnov hodnotí zejména: vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, stupeň osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, vyuţití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činnosti, organizace vlastní práce a pracoviště, udrţování pořádku na pracovišti, dodrţování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o ţivotní prostředí, hospodárné vyuţívání surovin, materiálů, energie, překonávání překáţek v práci, obsluha a údrţba pomůcek, nástrojů a přístrojů. Hodnocení praktické části maturitní zkoušky je v souladu s čtvrtou částí školského zákona (paragraf 57 – 82). Týká se cílů a stupně středního vzdělání, přijímání ke vzdělávání, jeho organizace a průběhu, ukončování středního vzdělávání
Hodnocení zcela jistě zaujímá významnou roli ve výchovně vzdělávacím procesu jak pro studenta, tak i pro učitele. O hodnocení ţáků vedeme vţdy povinnou pedagogickou dokumentaci dle pokynů ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy.
Hodnocení zkoušky ze zkušebního předmětu se provádí podle klasifikační stupnice a schvaluje ho příslušná maturitní komise:
45
Stupeň 1 (výborný) Ţák ovládá poţadované praktické dovednosti s vhodným vyuţitím získaných teoretických vědomostí. Pracuje samostatně a správně, volí vhodné pracovní postupy, vhodné nástroje a pomůcky k prováděným činnostem. Aktivně přistupuje ke svěřenému úkolu, který splní v daném časovém limitu. Kvalita práce je na vysoké úrovni. Ţák soustavně projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pracuje samostatně a tvořivě vyuţívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závaţných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udrţuje pracoviště v pořádku. Dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o ţivotní prostředí. Hospodárně vyuţívá surovin, materiálů, energie. Vzorně obsluhuje a udrţuje výrobní nebo laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Překonává vyskytující se překáţky.
Stupeň 2 (chvalitebný) Ţák projevuje kladný vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou vyuţívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Pracuje samostatně s menší pomocí vyučujícího, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, udrţuje pracoviště v pořádku. Dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o ţivotní prostředí. Při hospodárném vyuţívání surovin, materiálu a energie se dopouští malých chyb. Materiální a přístrojové zařízení a pomůcky a nástroje obsluhuje a udrţuje s drobnými nedostatky. Překáţky v práci překonává s občasnou pomocí.
46
Stupeň 3 (dobrý) Ţákův vztah k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem je převáţně kladný, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti, vyţaduje často pomoc a radu, má potíţe s praktickou aplikací teoretických poznatků do praxe. Nepracuje zcela samostatně, pracovní projev je nejistý, pomalý, často se vyskytují nepřesnosti a nedodrţení stanoveného časového limitu. Chybí aktivní přístup k výuce. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udrţuje pracoviště v pořádku. Dodrţuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně ţivotního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně vyuţívat surovin, materiálu a energie. K obsluze a údrţbě přístrojů a nářadí musí být častěji podněcován. Překáţky v práci překonává s pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný) Ţák je při výuce pasivní, pracuje bez zájmu a ţádoucího vztahu k práci, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, vyţaduje trvalý dohled a kontrolu vyučujícího. Obtíţně aplikuje získané teoretické vědomosti do praxe a získaných teoretických poznatků dovede vyuţít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. Výsledky práce jsou nepřesné, často nefunkční, vykazují váţné praktické i teoretické nedostatky, ţák nejeví zájem o zlepšení, nemá dostatečný zájem o odborný výcvik, zjevně se vyhýbá stanoveným činnostem, porušuje pracovní kázeň a v plné míře nedodrţuje pravidla BOZP.
47
Stupeň 5 (nedostatečný) Ţák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní, pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáţe ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují ani dolní hranice předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáţe zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu ţivotního prostředí, nevyuţívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údrţbě výrobních nebo laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí, nástrojů a měřidel má závaţné nedostatky.
48
2. PRAKTICKÁ ČÁST
Cílem diplomové práce je zefektivnění a inovace praktické maturitní zkoušky. Protoţe práce navrhuje moţnou strukturalizaci, metodiku a přípravu maturitní zkoušky, je nutné znát postoje nejen ze strany vedení školy, potaţmo pedagogů. Důleţité je znát i pohled samotných studentů, který můţe, do jisté míry, ovlivnit vzhled, podobu, průběh samotné maturitní zkoušky.
2.1 Cíl výzkumného šetření
Cílem výzkumného šetření je zjistit postoje studentek oboru Kosmetička. Hlavně to, jak hodnotí praktickou maturitní zkoušku ţákyně, které ji jiţ absolvovaly, tedy mají vlastní zkušenost a názor, vidí tento akt z pohledu studenta. V kladených otázkách se budu zajímat nejen o ukazatele teoretické a praktické přípravy, budu také posuzovat, jak hodnotí ţákyně proběhlou přípravu a samotnou zkoušku z hlediska emocionálního proţívání. Chci hlouběji pochopit potřeby maturantek a vzhledem k nim poté nastavit takou úroveň praktické maturitní zkoušky, která by odpovídala potřebám budoucích zaměstnavatelů, studentek, ale i nárokům pedagogů. Snahou je definovat strukturu samotné závěrečné zkoušky v takovém rozsahu a kvalitě, aby prokázala maximální mnoţství získaných dovedností a vědomostí za čtyři roky studia oboru Kosmetička.
49
2.2 Výzkumné otázky, problémy
Základním výzkumným problémem je postoj studentek k proběhlé maturitní zkoušce, jejich názor na průběh, hodnocení, atmosféru v den zkoušky. Zaměřila jsem se na teoretickou i odbornou přípravu k profilové části státní maturitní zkoušky v oboru Kosmetička.
Výzkumné problémy jsou následující: Jak ţáci posuzují kvalitu praktické maturitní zkoušky? Jak hodnotí atmosféru, ve které pracovali? Jak hodnotí náročnost zkoušky? Jak hodnotí organizaci celého maturitního dne? Jaký mají názor na propojenost praktické a teoretické části výuky? Jak vnímají hodnocení svého výkonu?
2.3 Tvorba dotazníku
Dotazník obsahuje dvanáct otázek, většina z nich má uzavřenou moţnost odpovědi. Tři z otázek jsou doplňující, slouţí k vyjádření vlastního názoru, popř. k doplnění nějakého vlastního poznatku, který se týká předešlé otázky. V poslední otázce je studentkám dána moţnost vyjádřit se a shrnout maturitní zkoušku, doplnit informace, které by měly být uvedeny, avšak v předchozích otázkách k tomu nebyla dána příleţitost. Na tomto místě je ponechána ţákům i moţnost vyjádřit se k moţným změnám, popř. navrhnout úpravy, vylepšení dalších, budoucích maturitních zkoušek.
50
Zde je uveden seznam otázek tak, jak jej měly k dispozici oslovené respondentky:
1. Ve kterém roce si dokončila studium oboru Kosmetička? 2. V jaké atmosféře se praktická maturitní zkouška uskutečnila? 3. Můţeš vlastními slovy popsat atmosféru v den zkoušky? 4. Jak hodnotíš náročnost jednotlivých částí praktické maturitní zkoušky? 5. Jak probíhala tvoje příprava na praktickou maturitní zkoušku? 6. Můţeš popsat styl přípravy, čas, který si věnovala přípravě? 7. Byla příprava z tvé strany dostatečná? 8. Bylo hodnocení (známka) tvé maturitní zkoušky objektivní? 9. Pokud myslíš, ţe ne, tak v čem konkrétně? 10. Domníváš se, ţe teoretické a praktické vyučování se správně prolínalo a doplňovalo? Tedy ţe, získané vědomosti v teoretických odborných předmětech se daly vyuţívat i v praktickém vyučování a naopak? 11. Jak hodnotíš následující formy organizace praktické maturitní zkoušky 12. Zde můţeš vepsat připomínky, názory, návrhy na zlepšení, vše, co tě v rámci tohoto tématu ještě napadlo, ale nebylo to moţno uvést do odpovědí výše.
2.4 Technika získání, sběru dat
K vypracování praktické části diplomové práce je zapotřebí znát názory a poţadavky nejen pedagogů, ale i studentů. Je samozřejmé, ţe jejich názor nemůţe zcela ovlivnit strukturu a obtíţnost maturitní zkoušky, ale povaţuji za vhodné ho minimálně vyslyšet. Ţák můţe vnést do problematiky tvorby školních dokumentů svůj osobitý pohled. Nikdy nemůţe být v moţnostech učitele se přesně vcítit do pocitů studentů a pomoci jim tak k efektivnějším
51
výsledkům. Myslím si, ţe pokud studentům dáme tu moţnost k problematice se vyjádřit a jejich názor budeme brát na zřetel a dál s ním pracovat, můţe to přinést výhody pro obě strany. Kvantitativní forma výzkumu se mi jevila jako nejideálnější, vzhledem k jeho nesporným výhodám. Výsledky lze snadno zobecnit a i přesto jsou data z nich získaná spolehlivá a přesná. Nevýhodou by se mohlo zdát, ţe kvantitativní výzkum je povaţován za metodu povrchní, nepřináší ţádné hluboké myšlenky, zabývá se problém v jeho základní rovině, to ale pro moji práci stačí. Vzhledem k tomu, ţe jak uţ jsem uvedla, data získaná od ţáků jsou pro sestavení maturitní práce spíše informativního charakteru, jejich povrchnost není na závadu. Jak uvádí Hendl (2005) má kvantitativní výzkum svá negativa i pozitiva: Přednosti kvantitativního výzkumu
Nevýhody kvantitativního výzkumu
Testování a validizace teorií.
Kategorie a teorie pouţité výzkumníkem
Lze zobecnit na populaci.
nemusejí odpovídat lokálním zvláštnostem.
Výzkumník můţe konstruovat situace tak, ţe
Výzkumník můţe opominout fenomény,
eliminuje působení rušivých proměnných, a
protoţe se soustřeďuje pouze na určitou teorii
prokázat vztah příčina-účinek.
a její testování a ne na rozvoj teorie.
Relativně rychlý a přímočarý sběr dat.
Získaná znalost můţe být příliš abstraktní a
Poskytuje přesná, numerická data.
obecná pro přímou aplikaci v místních
Relativně
rychlá
analýza
dat
(vyuţití
počítačů). Výsledky
podmínkách. Výzkumník
jsou
relativně
nezávislé
na
je
omezen
způsobem získávání dat.
výzkumníkovi. Je uţitečný při zkoumání velkých skupin.
52
reduktivním
Volba metody samotného sběru dat v rámci kvantitativního výzkumu je dalším důleţitým prvkem při cestě k získání co nejhodnotnějších odpovědí a výsledků. Na čtyři základní skupiny rozděluje metody ve své publikaci Disman (2000), jsou to: analýza dokumentů, dotazník, pozorování a rozhovor. Kozel (2011) a kolektiv, kteří se specializují spíše na marketingový výzkum, spojili rozhovor a dotazník do jedné kategorie, a to do dotazování. Ostatní metody zůstaly zachovány, tedy uvádí také analýzu dokumentů a pozorování.
V dotazníku se objevují otázky otevřené – volná tvorba odpovědí dává podnět k zamyšlení, ovšem představuje problém v dalším zpracovávání dat. Otázky polouzavřené – varianty odpovědí jsou předem stanovené a na ně navazuje moţnost vyjádřit se k odpovědi blíţe. Otázky uzavřené – jsou sestaveny tak, ţe v odpovědi jsou nabídnuty všechny moţné varianty. Tento typ otázek sice zaručí rychlé zpracování a snadné vyplnění z respondentovy strany, avšak odpovědi nemusí pro dotazovaného být výstiţné
Při výběru metody jsem brala v potaz to, ţe data, která chci získat, by měla být spíše kvantitativního rázu – teda jasná, stručná, povrchní. Dále mě zajímala rychlost sběru dat, to, jak velkou skupinu respondentů jsem schopná naráz obsáhnout a moţnost rychlé distribuce dotazníků. Důleţitý pro mě byl také pohled respondenta, oslovuji mladé lidi, ve věku okolo 20 – 25 let. Myslím si, ţe pokud chci, aby spolupracovali v rámci výzkumu, musím jim dotazník nabídnout tím nejjednodušším, pro ně nejpohodlnějším způsobem. Vzhledem k tomu, ţe mým cílem byla co největší návratnost, rozhodla jsem se pro sestavení dotazníku na webových stránkách www.survio.com .
https://my.survio.com/G7F4F4T2G6T0E4X3W4I6/designer
53
Internetový odkaz této ankety jsem pak rozeslala pomocí sociální sítě Facebook respondentkám, tedy bývalým studentkám. Z mého pohledu je takovéto vyuţití sociální sítě vhodné, mohu s respondenty téměř okamţitě komunikovat a případně je znovu poprosit o vyplnění, pokud tak ještě neudělali. Mladí lidé tráví většinu času ve virtuálním prostředí internetu, a tak se tato moţnost komunikace jeví jako nejideálnější.
2.5 Výzkumný vzorek
Skládá se z bývalých studentek SŠ obchodní a sluţeb SČMSD, Ţďár nad Sázavou. Na této škole vyučuji jiţ 10. rokem, nejprve jsem pracovala jako učitel odborného výcviku v praktickém vyučování, poslední 3 roky se věnuji navíc výuce odborných předmětů (pleťová kosmetika, kosmetické materiály, estetická a výtvarná výchova) v rámci teoretického vyučování. Výzkumný vzorek tedy tvoří studentky, které prošly mojí přípravou k praktické, následně i teoretické profilové maturitní zkoušce. Nezanedbatelným přínosem tohoto výzkumu tak bude i zpětná vazba mojí práce, kterou lze dále vyuţívat v mojí pedagogické praxi. Dotazníkové šetření bylo provedeno ve spolupráci se čtyřiceti šesti absolventkami naší školy, které v uplynulých letech úspěšně sloţily praktickou maturitní zkoušku. Celkem jsem rozeslala padesát sedm ţádostí o pomoc na výzkumném šetření. Návratnost tedy činila 80,7 %. Toto číslo povaţuji za veliký úspěch, osobně jsem očekávala, ţe studentky na moji prosbu reagovat příliš nebudou. Překvapením byla rychlost vyplnění, kdy jsem dotazníky sesbírala během dvou dnů.
54
2.6 Časový harmonogram
Časový harmonogram šetření byl rozestoupen do prvních dvou měsíců roku 2015. Distribuce odpovědníků proběhla pomocí sociální sítě Facebook začátkem února 2015. Vyhodnocení dotazníků probíhalo v první polovině února 2015.
Pro úspěšné uskutečnění výzkumu jsem si stanovila následující podrobný časový harmonogram: 1. fáze: vytvoření dotazníku - leden 2015 2. fáze: rozeslání dotazníků – 2. – 3. 2. 2015 3. fáze: sběr dat – 4. -5. 2. 2015 4. fáze: analýza dat – 5. – 8. 2. 2015
2.7 Předpoklady výzkumu
Očekávám, ţe atmosféru dne maturitní zkoušky bude většina respondentek hodnotit kladně, nemyslím si, ţe tato část zkoušky je pro ně ta nejtěţší, tedy neměla by být ani psychicky náročná, studentky by mohly atmosféru vnímat pozitivněji neţ třeba následující společné části maturitní zkoušky. Ţákyně nám v den D přichází mírně nervózní, coţ se dá očekávat, ale zatím jsme neřešili nějaké váţné vyhrocené situace. Maturitní komise se vţdy snaţí působit přátelsky, chceme navodit klidnou, optimistickou atmosféru, která napomůţe k lepším výsledkům a pracovnímu nasazení. Moţná zaváhání studentek se řeší vţdy co nejklidněji tak, aby nedošlo ke zbytečným vyhroceným situacím. Náročnost praktické maturitní zkoušky bude dle mého názoru hodnocena nepříliš vysoko. Je to dáno tím, ţe studentky obhajují vědomosti a dovednosti, které celé čtyři roky svého studia 55
neustále opakují. Vzhledem ke skutečnosti, ţe náš cvičný kosmetický salon je poměrně dost navštěvován zákaznicemi, je příprava studentek během studia opravdu důsledná a průběţná. Vzhledem k tomu, ţe i já sama povaţuji přípravu během studia za dostatečnou, očekávám, ţe studentky se domácí přípravě příliš věnovat nebudou. Za dostačující mohou povaţovat opakování učiva v odborném výcviku nebo v teoretické výuce. Hodnocení, které představuje shrnutí celé praktické části maturitní zkoušky, je nejčastěji: výborný, chvalitebný, pouze v několika případech jsme udělily známku dobrý. Právě proto, ţe známkování je tak dobré, si myslím, ţe většina ţákyň bude povaţovat zhodnocení své snahy a vědomostí za spravedlivé. Domnívám se, ţe provázanost teoretické a praktické výuky bude hodnocena převáţně kladně, obzvláště v posledním ročníku se na tento problém zaměřujeme nejvíce a snaţíme se ve všech odborných předmětech opakovat učivo tak, aby navazovalo co nejvíce na probírané učivo v odborném výcviku. Záporné hodnocení by se mohlo objevit u posouzení materiálního vybavení našeho pracoviště. Vzhledem k finanční situaci naší školy je nemoţné vybavovat salon modernějšími přístroji, popř. zvyšovat náklady na kvalitnější – draţší kosmetické přípravky či nástroje.
56
2.8 Analýza získaných údajů
Otázka č.1 - Ve kterém roce si dokončila studium oboru Kosmetička?
Graf č.1
K výzkumu jsem oslovila 46 studentek. Nejvíce respondentek končilo v roce 2014, tyto dotazníky budou vykazovat nejaktuálnější data výzkumu. U všech dalších ročníků bylo mnoţství respondentů obdobné – od 3 do 8 dotazovaných v jednotlivých ročnících.
57
Otázka č. 2 - V jaké atmosféře se praktická maturitní zkouška uskutečnila?
Graf č.2
Legenda: čím více hvězdiček, tím příjemnější atmosféra
Třicet oslovených studentek hodnotí atmosféru a prostředí v den zkoušky jako příjemnou, pouze 2 ţákyně zhodnotily den jako nepříjemný a atmosféru jako stresující, či nepříjemnou. To, ţe atmosféra v den zkoušky byla hodnocena převáţně kladně, je potvrzení mého předpokladu a také informace, která utvrzuje mé přesvědčení do dalších maturitních zkoušek. Tedy ţe příjemná, klidná atmosféra můţe maximalizovat výsledky ţáků. Navíc toto prostředí je pro výkon budoucího povolání nezbytné, takovéto klima by mělo v reálném kosmetickém salonu být samozřejmostí. Ovšem mírný náznak nervozity a napětí také není na škodu, můţe pomoci k lepším výsledkům.
58
Otázka č. 3 - Můžeš vlastními slovy popsat atmosféru v den zkoušky? Tato část umoţňovala dotazovaným popsat vlastními slovy atmosféru v den zkoušky? Zde jsou uvedeny některé z odpovědí:
„Většina z nás si ani neuvědomovala, že maturujeme, byly sme až moc klidný. Všechno to na nás padlo,když už bylo po všem,naštěstí.“
„Atmosféra byla velmi přátelská, hodně mi pomohlo, když jsem přišla na zkoušku a všichni byli v dobré náladě, nikdo na mě netlačil a nespěchal, mohla jsem si v klidu prohlídnout svou zákaznici, seznámit se s její pletí a s ní samotnou. Až jsem si vše sama přichystala a byla připravená, tak zamnou přišla zkoušející, která byla velmi příjemná, přesto, že si zachovávala vážnou tvář, působila klidně, takže ze mě spadla počáteční nervozita.“
„Atmosfera na začátku zkoušky byla pro me trochu nepříjemná, od ostatních holek šlo cítit napětí, ale jakmile jsem si sedla a začala si povídat se zákaznici všechny nepříjemný pocity zmizely. Během zkoušky se občas objevila nervozita, ale to se očekavá. Mistrové se nám snažili pomáhat a podle mě i občas odlehčovali napjaté situace.“
„Atmosféra na ,,pracovišti" byla super. Zkoušející byly dobře naladěny. Ze začátku jsem byla nervózní, ale hned to ze mě spadlo. Když je člověk připraven, nemá ho co překvapit.“
„Určitě to není jednoduchý den, stres se tam určitě objevil. Ale jelikož jsme měli úžasné paní mistrové a věděla jsem, že nechtějí ublížit, tak to šlo hladce.“
59
„Atmosféra mi přišla celkem poklidná. Zákaznice se chovali přátelsky. Ani jsem si nepřišla jak u maturity, i když jsme ze začátku měly určitě všechny trému.“
„Byla jsem hodně nervózní, takže mi i atmosféra přišla velmi napjatá. Postupem času jsem však už byla klidnější tak mi i atmosféra přišla optimističtější.“
„Stres, obava a napětí. Vše bylo zbytečné, učitelé nám byli velkou oporou a všechny jsme úspěšně složily zkoušky jak praktické tak ústní“
„Napjatá atmosféra, hrozná nervozita.“
„Mírně stresující, nervózní.“
V příspěvcích se často objevují slova jako stres či nervozita. Tyto pocity ale k tak významné zkoušce patří a nemusí být vţdy chápany v negativním slova smyslu. I takovéto, v zásadě nepříjemné pocity mohou pomoci k lepším výkonům. Z vlastní zkušenosti vím, ţe ruku v ruce s těmito stavy přichází i pokora, a pokud ta chybí, můţe studentka působit příliš sebevědomým aţ arogantním dojmem.
60
Otázka č. 4 - Jak hodnotíš náročnost jednotlivých částí praktické maturitní zkoušky? 4.1 Ošetření pleti na vylosované zákaznici
Graf č.3
Legenda:
1 - velmi snadné
5 - velmi obtížné
4.2 Večerní líčení na vlastní modelce
Graf č.4
Legenda:
1 - velmi snadné
5 - velmi obtížné 61
4.3 Písemný projekt - večerní líčení
Graf č.5
Legenda:
1 - velmi snadné
5 - velmi obtížné
Ze získaných dat vyplývá, ţe nejtěţší částí profilové maturitní zkoušky je písemně zpracovat projekt na téma večerního líčení, to totiţ vyţaduje alespoň minimální domácí přípravu. Toto je pro mě celkem překvapující informace, rozhodně bych nečekala, ţe studentky budou jako nejtěţší část vnímat právě tuto práci. Její náročnost není nijak vysoká a z hlediska hodnocení je povaţována za tu nejméně důleţitou. Rozsah práce je na jednu stranu formátu A4 a ani obsahově nemusí prokazovat nějaké vysoké vědomosti. Jde pouze o to, aby studentka byla schopna popsat postup a zvolené přípravky pro večerní tematické líčení, které provede na vlastní modelce. Komplexně ale absolventky zhodnotily celou zkoušku jako poměrně snadnou. Toto hodnocení je dle mého názoru zapříčiněno tím, ţe studentky mají moţnost se na zkoušku předem připravovat, jsou přesně seznámeny s informacemi o průběhu dne, poţadavcích, nárocích atd. Velkou výhodou a zároveň i částečnou přípravou k maturitní zkoušce jsou kaţdoroční
62
ţákovské projekty. Na konci kaţdého ročníku ţákyně zpracují písemný projekt na téma, které vystihuje hlavní učivo daného roku, následně tento projekt obhajují před učitelkami odborného výcviku. Pro pedagogy je tento projekt ověřením, zda a na jaké úrovni zvládla studentka učivo daného ročníku. Pro ţákyně je to zase moţnost zpracovat a ověřit si svoje znalosti a dovednosti v atmosféře zkoušky, zároveň mohou vyzkoušet formu přípravy k budoucí maturitní zkoušce.
Otázka č. 5 - Jak probíhala tvoje příprava na praktickou maturitní zkoušku?
Graf č.6
Legenda: 1 - velmi důkladně
5 - vůbec
Z grafu je jasně patrné, ţe přípravě na tuto část nevěnují ţákyně příliš mnoho času a energie. Tyto hodnoty vychází z předchozího zjištění, tedy z toho, ţe náročnost jednotlivých částí zkoušky není příliš vysoká. V posledním ročníku je opakování a shrnutí všech nasbíraných dovedností a vědomostí stěţejním pilířem výuky, je tedy opakováno v rámci vyučování, během odborného výcviku i v průběhu teoretického vyučování a domácí příprava je pro ty, kteří pracují v hodinách, minimální. Zde ale vidím prostor pro individuální přístup ke slabším 63
ţákyním. Ne všem stačí opakování v rámci výuky. U některých studentek je nutné posílit opakování a procvičování náročnějších částí kosmetického ošetření. Tato intenzivnější a individuální forma výuky je tak nabízena prostřednictvím konzultačních hodin, které se velmi osvědčily. Studentka dochází v době svého volna na konzultace, které slouţí k vyřešení konkrétních problémů, opakování, či k doplnění nejasností v učivu. Tyto hodiny nad rámec běţné výuky vyuţívá čím dál více studentů. Cílem je pomoci vysvětlit a objasnit věci, které je nutné pochopit, nebo si nějakým způsobem osvojit. Největším zadostiučiněním pro mě poté je, kdyţ vidím ten posun v moţnostech toho daného studenta a jeho konečný výstup u maturitní zkoušky, kde dokáţe obhájit to, na co jsme se během konzultací zaměřovaly.
Otázka č. 6 - Můžeš popsat styl přípravy, čas, který si věnovala přípravě? Tato otázka byla poloţena proto, abych zjistila, jakou konkrétní přípravu ţákyně nejvíce vyuţily a která je tak pro ně nejvýhodnější. Do nové podoby maturitní zkoušky by pak bylo vhodné posílit i další druhy příprav, které studentky příliš nevyuţívají.
„Svou přípravu na praktickou zkoušku bych rozdělila asi na dvě části, první byla příprava na ošetření pleti na zákaznici, na kterou jsem se moc nepřipravovala. Hodně jsme toho zopakovali na posledních hodinách praxe, takže jsem si doma poté jen pročetla a učila to, v čem jsem si nebyla tolik jistá. Druhá část přípravy bylo večerní líčení vlastní modelky, na tuto část zkoušky jsem se připravovala společně se svou modelkou, líčení jsem si zkoušela i doma před samotnou zkouškou a společně s ní hodnotila výsledek. Toto líčení jsem si před samotnou zkouškou zkusila jen jednou, více jsem se ale zaměřila na lepení řas, které jsem na modelce před zkouškou zkoušela asi dvakrát nebo třikrát.“
64
„Moje příprava byla hodně totožná s přípravou na ústní z kosmetiky. Myslím si, že hodně věcí spolu hodně souvisí. Celkově jsem se na praktickou připravovala asi 1 den, kdy jsem se vážně intenzivně učila vše co se mi zdálo být důležité. Spousta věcí se dala odvodit, a hlavně celé 4 roky jsme to neustále opakovaly, tak si myslím, že to tak stačilo.“
„zkoušela jsem si na členech rodiny jednotlivé kosmetické ukony a diagnozu. A společně do předmětu kosmetiky jsem se učila teorii. Čas je ale velmi těžké určit, připravovala jsem se pruběžně.“
„Spíše jsem se věnovala ústní maturitní zkoušce. Praxe navazovaly na hodiny kosmetiky ve škole.Takže bylo vše podobné .Praktické zkoušce jsem nevěnovala moc času.“
„Procitala jsem si materiály, ktere jsme meli. Moc casu jsem tomu ale nevenovala a i presto to stacilo. Kdyz to cloveka bavi, nemusi se moc ucit „
„Přesný čas si nepamatuji, ale připravovala jsem se celé 4 roky, závěrečná zkouška byla jenom výsledkem celého mého studia.“
„Můj styl přípravy nebyl nijak zvláštní. Byl formou výpisků, zjednodušením složitějších věcí, abych si je lépe zapamatovala.“
„Pročítání sešitu co jsem si vedla při praxi, a zkoušení kosmetických úkonů na rodině, čas jsem tomu věnovala při svaťáku.“
65
„Učila jsem se ze sešitu, který jsme si vedly na praxi a pak jsem zkoušela všechny úkony na příbuzných a kamarádkách.“
„poctivě jsem pracovala každý běžný den na praxi, a před zkouškou jsem si zopakovala hlavně teorii“
„Zkoušela jsem na své mamince a opakovala sem si studovaním materiálů, využila konzultace s vedoucí OV“
V odpovědích je dále uvedena i tato: „Přípravě jsem moc času nevěnovala, většinu jsem si pamatovala z praxí a hlavně ze závěrečných projektů na konci každého ročníku.“
Právě ţákovské projekty – závěrečné projekty, které se objevují na konci kaţdého ročníku, by mohly slouţit jako příprava na maturitní zkoušku. Jak uţ jsem uvedla výše, jejich cílem je ověřit znalosti a dovednosti získané za uplynulý školní rok a dát studentkám moţnost vyzkoušet si komplexní úkony na zákaznici. Důraz je kladen nejen na praktickou stránku věci – tedy na manuální zručnost, rychlost a přesnost, ale velkou váhu v následném hodnocení má i teoretická znalost o konkrétním problému. V prvním ročníku studia je důraz kladen na samostatné kosmetické úkony a péči o ruce. Ve druhém ročníku je to potom správné určení kosmetické diagnózy, kontraindikace a choroby kůţe a třetí ročník ověřuje schopnosti při provádění celkového kosmetického ošetření. Tedy za 3 roky studia má studentka povinnost projít třemi dílčími zkouškami, ve kterých je důraz kladen na základní pilíře kosmetického ošetření.
66
Dále je v odpovědích zmiňována provázanost teoretické přípravy s odborným výcvikem. Cením si toho, ţe toto studentky postřehnou, protoţe to povaţuji za jeden ze zásadních principů kvalitní výuky. Při tvorbě ŠVP byla tomuto problému věnována velká pozornost. Bylo potřeba skloubit čtyři odborné předměty s praktickým výcvikem tak, aby na sebe jednotlivé kapitoly navazovaly a doplňovaly se. Často se v odpovědích zmiňují také sešity, které si ţákyně celé čtyři roky studia vedou. Kvalitní a ucelené poznámky poskytují evidentně vše potřebné k osvojení teoretických vědomostí a ţákyně je hojně vyuţívají. To je impuls pro nás pedagogy. Vedení a existenci poznámek bychom měli sledovat a kontrolovat. Moţná je takovýto zásah do studentových povinností jiţ nad míru, ale ukazuje se, ţe tyto poznámky pak mohou usnadnit přípravu a mohou být vhodnou studijní oporou.
Otázka č. 7 - Byla příprava z tvé strany dostatečná
Graf č.7
67
Přes čtvrtinu dotazovaných uvedlo, ţe přípravu povaţují za úplně dostačující a pro 65 % studentek byla spíše dostačující. To znamená, ţe přes 90% dotazovaných bylo se svým přístupem ke zkoušce i se svou přípravou spokojeno a tento stav povaţují za dostatečný. Zajímavá by byla konfrontace v této otázce s učiteli odborného výcviku a konkrétním ţákem. Myslím si, ţe edukátor má v těchto případech většinou odlišný názor neţ edukant. Pokud by bylo moţné zkonfrontovat obě strany, obávám se, ţe odpovědi by se výrazně lišily.
Otázka č. 8 - Bylo hodnocení (známka) tvé maturitní zkoušky spravedlivé?
Graf č.8
Pouze čtyři ze čtyřiceti šesti studentek vnímají zhodnocení své práce za nespravedlivé, popř. neobjektivní. Osobně jsem toto číslo očekávala mnohem vyšší. Otázka byla poloţena proto, abych si ověřila, zda naše rozhodování vnímají podobně i studenti. A to se potvrdilo. To, ţe většina se svojí známkou souhlasí a vnímá jí jako opodstatněnou, je potěšující. Dokazuje to, ţe pedagog i ţák mají stejně nastavené vnímání úrovně kvalitně odvedené práce.
68
Otázka č. 9 - Pokud myslíš, že ne, tak v čem konkrétně? Další otázku jsem směřovala pouze ny ty, kteří známkování nevnímají jako spravedlivé a zde se mohli vyjádřit k tomu, v čem konkrétně vidí problém. Zde jsou čtyři odpovědi: „Objektivně je málo kdy možno hodnotit známkou. Vždy záleží na ovlivnění člověka a konkrétní vztah k zkoušenému. Určitým stylem by hodnotitel měl rozpoznat trému od neznalosti a to může pouze ten který zná dané studenty.“
„Přijde mi nespravedlivé, ze holčině přede mnou učitelka poradila témeř celou otázku a já maličko tapala a nic mi nikdo neporadil. Každy proste neměl stejné podmínky.“
„Myslim, že 1 v prakticke zkousce dostaly akorat VIP holky“
„Osobní zaujatost učitelů vůči žákům.“
Problém popsaly čtyři studentky, ale zajímavé je, ţe pouze jedna z nich uvedla konkrétní příklad týkající se přímo sebe sama. Ostatní hodnotí spíše spoluţačky a jejich výsledek. Tím, ţe je hodnocení samo o sobě poměrně subjektivní záleţitost, nedá se nikdy přesně říct, ţe je úplně spravedlivé ve všech případech. Velmi často je hodnocení ovlivněno dalšími faktory, které jedna ze stran nemusí brát vůbec v zřetel, ale přesto je v hodnocení zahrnuto. Jak uvádí Slavík (1999) do hodnocení ţáka se mimo jiné mohou promítat chvilkové nebo dlouhodobé sympatie či antipatie ve vztazích učitele k ţákovi či k jeho rodičům. Vzhledem k objektivitě, zejména vzhledem k validitě hodnocení je to samozřejmě problém.
69
Otázka č. 10 - Domníváš se, že teoretické a praktické vyučování se správně prolínalo a doplňovalo? Tedy že, získané vědomosti v teoretických odborných předmětech se daly využívat i v praktickém vyučování a naopak?
Graf č.9
Ani jedna z absolventek nenaznačila negativní názor k propojení teoretického s praktickým vyučováním. To je samozřejmě velmi pozitivní informace. Propojení a návaznost na jednotlivá témata v různých předmětech je nutné zakomponovat do ŠVP tak, aby se jednotlivá témata prolínala ve stejném okamţiku v odlišných předmětech. Otázkou ale je, zda ţákyně tento důleţitý prvek ve výuce vůbec vnímají a dokáţí ho rozpoznat.
70
Otázka č. 11 - Jak hodnotíš následující formy organizace praktické maturitní zkoušky 4.1 Materiální vybavení pracoviště
Graf č.10
Legenda:
1 – kladné hodnocení
5 – záporné hodnocení
Průměrná známka z tohoto zhodnocení je 1, 63. Hodnocení pracoviště, co se týče jeho materiálního vybavení, dopadlo nad má očekávání. Osobně mám pocit, ţe zrovna vybavení přístroji a pomůckami pro moderní pojetí výuky je hlavním problémem našeho salonu. Mně jako pedagogovi chybí moderní výukové prostředky – např. software pro evidenci skladových zásob, trţeb apod. Od ţáků často slyším, ţe naše přístroje uţ jsou staré a ţe nemáme nic moderního. Čekala jsem tedy větší kritiku.
71
4.2 Personální obsazení maturitní komise
Graf č.11
Legenda:
1 – kladné hodnocení
5 – záporné hodnocení
Průměrná známka z tohoto zhodnocení je 1, 52. Obsazení maturitní komise učiteli naší školy bylo vnímáno jako pozitivní. Absolventky oceňují stálost a jistotu, která z tohoto vyplývá. Maturitní zkoušku hodnotíme ve stejném sloţení jjiţ od prvních maturit, které v rámci našeho oboru proběhly.
72
4.3 Organizace dne
Graf č.12
Legenda:
1 – kladné hodnocení
5 – záporné hodnocení
Průměrná známka z tohoto zhodnocení je 1, 67.
Otázka č. 12 - Zde můžeš vepsat připomínky, názory, návrhy na zlepšení, vše co tě v rámci tohoto tématu ještě napadlo, ale nebylo to možno uvést do odpovědí výše.
„V době, kdy jsem skládala praktickou maturitní zkoušku bylo podle mého názoru vše perfektně naplánované, připravené a přehledně nachystané, tak aby nás při zkoušce nic zbytečně nevykolejilo, nebo neznervóznilo, což nám při zkoušce hodně pomohlo. “
„Více informací v odborných předmětech co je k vedení vlastního salonu potřeba, co vše si musí kosmetička zajistit, kam se obrátit když chce zahájit živnost. Seznámit se s novinkami na trhu a aktuálními trendy v oboru, dostupné metody pro obor.“
73
„No myslím si, že by bylo fajn, kdyby si jedna mistrová vážně hleděla jenom té své a nikoliv i ostatních /hlídání času masáže/ - to mě čílilo Jinak si myslím, že to bylo relativně v pohodě;)“ „Jediné, co mě napadá tak to, že stáří každé modelky, bylo zcela odlišné a tím pádem náročnost celkového ošetření bylo značně znevýhodněné, převážně jsem toto pocítila u denního líčení.“
„K praktické části nemám žádné výhrady. (Potom jsou horší věci,jako je státní část maturity )“
„Praktická byla pro me nejpříjemnější a nejlepší zkouškou moc ráda vzpomínám. ;)“
„Aby na zkoušenou studentku mluvil jenom jeden zkoušející.“
„soudit vsechny stejne“
2.9 Shrnutí výsledků výzkumu
Data, která z výzkumu vyplývají, naznačují, ţe model praktické maturitní zkoušky, podle kterého jsme do této chvíle pracovali, je směrem od studentů vnímám poměrně pozitivně. Ţákyně kvitují tuto formu zakončení praktické části jejich výstupu, nepovaţují ji za nesnadnou. Velmi pozitivním zjištěním, které je z výzkumu patrné, je to, ţe studentky poměrně kladně hodnotí atmosféru v den zkoušky. I přes určitou dávku stresu a nervozity popisují atmosféru jako přátelskou a příjemnou. Jako poměrně náročná, v porovnání s ostatními částmi zkoušky,
74
se jeví dílčí část – zpracování písemného projektu na téma večerního líčení. Současně je, ale poţadavek na tento projekt minimální co se týče rozsahu práce i její náplně a v rámci hodnocení celé maturitní zkoušky je mu věnována minimální váha. Celá praktická zkouška byla vzhledem k náročnosti ohodnocena jako poměrně snadná, ţákyně se necítily být nepřipravené, byly informované o průběhu celého dne i jednotlivých částí zkoušky. Ve vlastní přípravě a opakování potřebných informací a dovedností se sebehodnotily jako připravené. Opakování v rámci výuky je dle jejich názoru dostačující a produktivní. Velmi pozitivně je vnímána provázanost teoretické a praktické výuky oboru. Schopnost spolupráce jednotlivých pedagogů a koncepční přístup při tvorbě školního vzdělávacího programu se projevil v praxi pozitivně a to je ten nejlepší výsledek jak pro studenty, tak i pro pedagogy a tvůrce. Zhodnocení celého svého snaţení studentky většinově vidí jako objektivní a spravedlivé. Co se týče roviny materiálního vybavení, je hodnocena jako vyhovující, stejně tak je hodnoceno personální obsazení maturitní komise pro praktickou část maturitní zkoušky.
2.10 Aplikace a doporučení pro praxi
Data, která jsem z dotazování získala, se pokusím zapracovat do nové podoby praktické maturitní zkoušky. Připomínky absolventek jsou podnětné, protoţe nahlíţí na problematiku z jiného úhlu pohledu. Většina z těchto připomínek je přitom reálná a snadno pouţitelná do budoucna. Jako jednu z nejdůleţitějších věcí, které výzkumné šetření odhalilo, povaţuji zhodnocení maturitního dne ze strany studentek. Milým překvapením je, jak ţákyně vnímají prostředí a atmosféru zkoušky, to je obrovský závazek do budoucna. Snaha o udrţení takového pracovního prostředí je přínosem pro obě strany, hlavně pro maturantky je vytvoření
75
nestresujícího a klidného prostředí podstatné. Zvyšuje to nejen kvalitu odvedené práce ale dle mého názoru má tato skutečnost vliv i na lepší hodnocení zkoušky. Dalším podstatným prvkem přípravy na maturitní zkoušku by měl být individuálnější přístup ke studentkám. Z výzkumu vyplývá, ţe zhodnocení náročnosti jde ruku v ruce s časem věnovaným přípravě. Proto je třeba se slabšími ţáky opakovat častěji, zabývat se konkrétním problémem, konzultovat písemný projekt, přizpůsobovat přípravu konkrétní studentce. Ve výzkumu se jsem objevila i doposud opomíjený význam ročníkových ţákovských projektů. Jejich zpracování, příprava a obhajoba je jakousi zkušební verzí pro praktickou maturitní zkoušku. Do této chvíle jsem tuto úlohu ţákovských projektů takto nevnímala, ale šetření odhalilo jejich další uplatnění. Do budoucna je vhodné se zaměřit i na jejich inovaci, obměnit témata, způsob zpracování, jejich hodnocení. V dalších fázích inovace výstupů, ať uţ ročníkových, či konečného výstupu je nutné tuto problematiku konzultovat s kolegy a pokusit se úroveň prací zvýšit a zefektivnit. Nutností je i nadále rozvíjet a prohlubovat mezipředmětové vztahy. Ukázalo se, ţe ţáci vnímají návaznosti teoretické a praktické přípravy, zefektivňuje to jejich výsledky a pomáhá při procesu osvojování nových dovedností a vědomostí. Prolínání odborných předmětů je částečně výsledkem kvalitního zpracování školního vzdělávacího programu, ale velký vliv na něj má i komunikace mezi jednotlivými pedagogy. Ta by neměla ustat, naopak jsou vítány častější porady úseku, moţné jsou i hospitace u kolegů. To všechno by mohlo zvýšit úroveň budoucích absolventů. Posledním důleţitým poznatkem, který z dotazování vyplývá je to, ţe ţákyně vyuţívají při přípravě své poznámky. Sešity, které si po celé čtyři roky studia vedou, se tedy ukázaly jako potřebné a smysluplné. Zajišťují ucelený souhrn důleţitých informací a přehlednou studijní oporu. Je tedy i úkolem pedagoga aby na vedení těchto poznámek dohlíţel, sešity pravidelně kontroloval a vedl studenty k jejich doplňování.
76
Z výzkumu dále vyplynulo několik organizačně úzce zaměřených věcí, které pouţiji. Je to například to, ţe jeden zkoušející by se měl věnovat pouze jednomu ţákovi, celou dobu maturity být jeho hlavním koordinátorem, rádcem, hodnotitelem apod.
77
ZÁVĚR Předloţená diplomová práce se zabývá řešením problematiky inovace praktické maturitní zkoušky oboru Kosmetická péče. Teoretická část práce uvádí do problematiky tohoto tématu, v začátku je popsána stručná historii kosmetiky, oboru na naší škole. Tato část se věnuje i změnám, které se v posledních desetiletích odehráli v oblasti vzdělávání budoucích kosmetiček. Další z kapitol popisuje profil absolventa, tedy popis toho, jaké uplatnění a kompetence bude mít budoucí úspěšná absolventka. Popsána je zde i problematika organizace výuky, tedy předměty, personální a materiální zajištění, moţné formy spolupráce se sociálními partnery, hodnocení průběţných i konečných výsledků studia a způsob jeho zakončení. V následující kapitole jsou popsány učební osnovy předmětu Odborný výcvik, popis, cíle, charakteristika, hodnocení a výstupy. Nejdůleţitější částí práce je kapitola zabývající se inovací praktické maturitní zkoušky. Popisuje současný, ne zcela vyhovující stav na naší škole, který by bylo vhodné pozměnit. Jsou zde vymezeny cíle inovativního řešení, dále navrhované řešení, časové rozloţení, popis jednotlivých dílčích zkoušek praktické maturitní zkoušky a celkové zhodnocení. Druhá, čili praktická část diplomové práce představuje výzkumné šetření, které probíhalo ve spolupráci s bývalými studenty naší školy. Ty jsem oslovila prostřednictvím sociální sítě a díky jejich odpovědím v dotazníkovém šetření, jsem mohla získat cenné informace z „druhé strany“. Jejich vyhodnocení, analýza jsou podkladem pro další práci na zlepšování současného stavu a úrovně praktické maturitní zkoušky na naší škole. Čas a úsilí, které jsem věnovala sestavení této práce, pro mě jistě nebyl ztracený. Velmi cenná je pro mě zpětná vazba mé práce, kterou se mi podařilo získat díky dotazníkovému šetření. Tyto informace mi poslouţí pro zkvalitnění výuky. Na problematiku maturitní zkoušky jsem mohla nahlédnout i z úhlu studentů, coţ je velmi přínosné. Dalším velkým pozitivem je to, ţe
78
jsem měla moţnost zhodnotit a vidět zkoušku v poměrně širokém kontextu, to se za normálních okolností neděje. V pracovním procesu je období maturitních zkoušek velmi hektické a stresující a pedagog má spousty práce se zajištěním běţných provozních, organizačních věcí. Jak bylo uvedeno v úvodu, cílem práce je navrhnout moţné řešení, které by v budoucnu mohlo přecházet do systému jednotného zadání praktické maturitní zkoušky i u oboru Kosmetické sluţby. To se mi myslím v práci zdařilo, navrhuji inovace, které ještě v tomto školním roce ověřím přímo v praxi.
79
LITERATURA: BLÍŢKOVSKÝ, Bohumír. Úvod do pedagogiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1991. ISBN 80-210-0306-5. ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika praktického vyučování I. Brno. 2005 ČADÍLEK, Miroslav; LOVEČEK, Aleš. Didaktika odborných předmětů. Brno. 2005 ČADÍLEK, Miroslav a Pavla STEJSKALOVÁ. Didaktika praktického vyučování II. Brno: Akademické nakladatelství CERM, s.r.o., 2003. DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uţivatele. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2000. DVOŘÁK, D. Efektivní učení ve škole. Praha: Portál, 2005. ISBN 80 7178-556-3 FEŘTEK,O. Kosmetická problematika v dermatologické praxi. Praha: Avicenum 1987. ISBN 08-028-87 FEŘTEKOVÁ,V. Kosmetika v teorii a praxi. Praha: Maxdorf 2000. ISBN- 80-85912-19-8 HENDL, J. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. KOLÁŘ, Z. ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení ţáků. Praha: Grada, 2009. 200 s. ISBN 978-80247-2834-6 KOZEL, R. MYNÁŘOVÁ, L. SVOBODOVÁ, H. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. PECINA, Pavel; ZORMANOVÁ, Lucie. Metody a formy aktivní práce ţáků v teorii a praxi. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 147 s. ISBN 978-80-210-4834-8. ROZSÍVALOVÁ, V. a kolektiv, Kosmetika I. pro 1. ročník oboru Kosmetička, 1. vyd. Praha: Informatorium, 2000. ISBN 80-86073-71-8. ROZSÍVALO, V. KNOBLOCHOVÁ, O., Kosmetika II. pro 2. ročník oboru Kosmetička, 1. vyd. Praha: Informatorium, 2001. ISBN 80-86073-72-6. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247- 1821-7
80
SLAVÍK, J., Hodnocení v současné škole, 1999 Portál. ISBN 80-7178-262-9. STEJSKALOVÁ, Pavla; ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika praktického vyučování II. Brno: Katedra didaktických technologií PdF MU, 2001. VALIŠOVÁ, A. KASÍKOVÁ, H. a kolektiv. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1734-0 Školní vzdělávací program oboru Kosmetička dle Rámcového vzdělávacího programu 6941-L/01 Kosmetické sluţby, Ţďár nad Sázavou. 2009
Internetové zdroje Profilová
část
maturitní
zkoušky:
http://www.novamaturita.cz/profilova-cast-
1404033112.html
Rámcový vzdělávací program, obor vzdělávání: 69-41-L/01 Kosmetické sluţby, dostupný: http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%206941L01%20Kosmeticke%20sluzby.pdf
Zákon č.561/2004 Sb. O předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání (školský zákon), dostupný: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon
81
