MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE

Účelový potenciál brownfields v zóně dálnice D1/A1 Ostrava - Gliwice

Bakalářská práce

Brno 2015

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc.

Jan Štrbík

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou práci s názvem: „Účelový potenciál brownfields v zóně dálnice A1/D1 Ostrava-Gliwice“ vypracoval samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Pohořelicích dne 25. 11. 2015

..................... Jan Štrbík

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval doc. PhDr. Mgr. Haně Svatoňové, Ph.D. za vstřícnost při řešení problémů, které se naskytly se změnou vedoucího mé práce a za několik odborných rad. Dále bych chtěl poděkovat RNDr. Aleši Rudovi, Ph.D. za nabídku tématu práce a odborné rady v počátcích jejího zpracování. Na závěr bych chtěl hlavně poděkovat svému vedoucímu práce doc. RNDr. Jaromíru Kolejkovi, CSc. za velmi cenné rady, vstřícnost, ochotu a čas, který mi věnoval a za jeho pozitivní přístup k celé věci.

Anotace: Bakalářská práce „Účelový potenciál brownfields v zóně dálnice A1/D1 Ostrava Gliwice“ se zabývá významem opuštěných ploch (tzv. brownfields) podél úseku nedávno dokončené dálniční spojnice Ostrava - Gliwice v pásu 5 km. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy zkoumané problematiky a popsány metody jak lze potenciál těchto ploch určit a hodnotit. Z těchto metod je v práci vycházeno. V praktické části jsou tyto plochy hodnoceny za účelem návrhu jejich potenciálu budoucí využití.

Klíčová slova: brownfields, účelový potenciál, potenciál, hodnocení, dálnice A1/D1, Ostrava, Gliwice

Annotation: The thesis "The utilitarian potential of brownfields within the zone along the D1/A1 motorway Ostrava - Gliwice" deals with the importance of brownfields along the new part of the Ostrava - Gliwice highway in the 5 kilometre zone. In the first part the basic ideas of the issue are explained and the methods frequently used to determine and evaluate the potential of the brownfields described. The thesis is based on these methods. In the practical part the brownfields are assessed for purpose of their future use.

Key words: Brownfields, purposeful potential, potential, review, A1/D1 highway, Ostrava, Gliwice

Obsah 1. ÚVOD .................................................................................................................................... 7 2. CÍL PRÁCE............................................................................................................................ 8 2.1 Hlavní cíl .............................................................................................................................. 8 2.2 Dílčí cíle ............................................................................................................................... 8 3. METODY PRÁCE ................................................................................................................. 8 4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY .............................................................. 9 4.1. Definice základních pojmů.................................................................................................. 9 4.1.1 Definice brownfields ......................................................................................................... 9 4.1.2 Greenfields ...................................................................................................................... 10 4.1.3 Blackfields ...................................................................................................................... 10 4.1.4 Whitefields ...................................................................................................................... 10 4.1.5 Greyfields ........................................................................................................................ 10 4.2 Klasifikace brownfields..................................................................................................... 11 4.2.1 Podle původu vzniku ....................................................................................................... 11 4.2.2 Podle polohy .................................................................................................................... 12 4.2.3 Podle velikosti ................................................................................................................. 12 4.2.4 Podle ekologické zátěže .................................................................................................. 12 4.2.5 Podle možnosti nového využití ....................................................................................... 12 4.3 Historické souvislosti vzniku brownfileds ......................................................................... 13 4.4. Důsledky existence brownfields........................................................................................ 14 4.4.1 Ekologické důsledky ....................................................................................................... 14 4.4.2 Ekonomické důsledky ..................................................................................................... 14 4.4.3 Zemědělské důsledky ...................................................................................................... 15 4.4.4 Sociologické důsledky..................................................................................................... 15 5. REGENERACE BROWNFIELDS ...................................................................................... 16 5.1 Problematika revitalizace ................................................................................................... 16 5.2 Politiky a strategie na podporu regenerace brownfields .................................................... 17 7. METODY HODNOCENÍ POTENCIÁLU .......................................................................... 19 7.1 Identifikace krajinného potenciálu ..................................................................................... 19 7.2 Metody hodnocení rozvojového potenciálu brownfields ................................................... 20 8.3 Přístup Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy ........................................................ 23 8. CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ ........................................................... 24

8.1 Vymezení a charakteristika studovaného území ................................................................ 24 8.2 Dálnice E75 ........................................................................................................................ 24 8.3 Těžba černého uhlí ............................................................................................................. 25 8.4 Hydrologická charakteristika území................................................................................... 26 8.5 Moravskoslezský kraj ......................................................................................................... 27 8.5.1 Demografie ...................................................................................................................... 27 8.5.2 Socio-ekonomická situace ............................................................................................... 27 8.5.3 Průmysl a hospodářství ................................................................................................... 27 8.6 Slezské vojvodství .............................................................................................................. 28 8.6.1 Demografie ...................................................................................................................... 28 8.6.2 Socio-ekonomická situace ............................................................................................... 28 8.6.3 Průmysl............................................................................................................................ 29 9. METODIKA A POSTUP PRÁCE ....................................................................................... 29 9.1 Terénní výzkum.................................................................................................................. 29 9.2 Zpracování dat .................................................................................................................... 32 9.2.1 Stupnice hodnocení jednotlivých faktorů ........................................................................ 35 9.3 Tvorba map ........................................................................................................................ 52 9.4 Zhodnocení výsledků ......................................................................................................... 53 10. ZÁVĚR............................................................................................................................... 54 11. POUŽITÉ ZDROJE: .......................................................................................................... 55 11.1 Literatura .......................................................................................................................... 55 11.2 Inernetové zdroje .............................................................................................................. 56 Seznam obrázků: ...................................................................................................................... 58 Seznam tabulek: ....................................................................................................................... 58 Seznam zkratek: ....................................................................................................................... 59 Seznam příloh:.......................................................................................................................... 59

1. ÚVOD Má práce spočívá ve spoluúčasti na projektu Hornoslezský koridor – brownfieldy jako rozvojová výzva.

Jde o hodnocení významu opuštěných ploch podél úseku nedávno

dokončené dálniční spojnice Ostrava-Katovice respektive Ostrava - Gliwice v pásu 5 km. Tyto plochy představují jak ohrožení investičního prostředí jakožto stará zátěž, tak prostor pro umístění investičních pobídek přeshraničního významu. Hlavním cílem práce je proto zpracovat návrh potenciální využití těchto ploch. Toto téma jsem si vybral z několika důvodů. Dlouhodobě se zajímám o dopravní problematiku a průmyslové dědictví. Velmi rád jsem tedy využil nabídky doktora Aleše Rudy ke spolupráci na mezinárodním projektu, jehož předmětem právě tato problematika je. Jakožto pro studenta geografii je pro mě velkým koníček také cestování a poznávání nových míst. To bylo dalším důvodem proč jsem se rozhodnul pro toto téma. Velice mě zaujalo, že při zpracování mé bakalářské práce a sbírání dat k ní, nebudu vázaný pouze k místu mého trvalého bydliště, které je mi poměrně dobře známo, ale naopak budu mít možnost podívat se do míst, které jsem ještě před tím nenavštívil a to v tomto případě do Slezského vojvodství v Polsku. Toto území je pro mě zajímavé nejen z geografického hlediska, ale jakožto také studenta historie i z hlediska historické. Během terénního výzkum v Gliwicích, jsem navštívil místní rádiový vysílač a muzeum, během další etapy výzkumu také koncentrační tábor v Osvětimi. Práce na této bakalářské práci mi tedy umožnila obohatit se i ve svém druhém studovaném oboru. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická. Zde jsou vysvětleny základní pojmy a definice zkoumané problematiky a popsány metody určování a hodnocení potenciálu. Z těchto metod je poté vycházeno při zpracování praktické části práce. Druhá část práce je tedy praktická. Zde jsou jednotlivé brownfields hodnoceny podle dostupných faktorů a je zpracován návrh potenciálního využití. Výsledky jsou zpracovaný v tabulkových a mapových výstupech.

7

2. CÍL PRÁCE V této kapitole jsou stanoveny cíle práce. Ty jsou rozděleny na hlavní cíl a jednotlivé dílčí cíle.

2.1 Hlavní cíl Cílem bakalářské práce je revidovat a doplnit stávající inventarizaci opuštěných ploch podél dálniční spojnice Ostrava –Gliwice, v pásu 5 km a hodnocení jejich potenciálního využití pro navržené aktivity.

2.2 Dílčí cíle - Vyhledání a studium odborné literatury k dané problematice - Geostatistické vyhodnocení prostorové lokalizace opuštěných ploch. - Vlastní návrh hodnocení potenciálu opuštěných ploch - Vizualizace výsledků v mapových a tabulkových výstupech

3. METODY PRÁCE Metoda práce vychází ze studia a srovnání odborné literatury, zejména z odborných článků a textů (českých i zahraničních), publikovaných studií, popřípadě obecných zpráv a dokumentů a webových stránek. Seznam použité literatury a zdrojů je uveden závěrem této práce. Metodou terénního šetření byly revidovány již vypracované záznamy o jednotlivých plochách (celkem 20) a byly sesbírány údaje o dosud neprozkoumaných plochách (celkem 63). Tyto podklady byly vloženy do databáze geoinformačního systému (ArcGIS) a následně byla geostatisticky vyhodnocena prostorová lokalizace těchto ploch. Podle subjektivního pohledu autora práce bylo navrženo dílčí bodové hodnocení pro určení účelového potenciálu. Integrací těchto dílčích zhodnocení byl navržen výsledný účelový potenciál využití těchto ploch. Výsledky byly kartograficky vizualizované v podobě map a tabulkových výstupů. Popisnou metodou byly komentovány dílčí výsledky.

8

4. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 4.1. Definice základních pojmů 4.1.1 Definice brownfields Pojem „brownfields“ pochází z anglického jazyka a je využíván pro svou nezaměnitelnost v této problematice i u nás. Doslovný překlad tohoto termínu, „hnědé pole“ se v České republice doposud nepoužívá. V české terminologii však najdeme termíny jako „deprimují zóny“ či „narušené pozemky“, které užívají ministerstva ČR (Kadeřábková a kol., 2009). Opátová (2008) vnímá jako brownfields území s dřívějším industriálním využitím, kam můžeme zařadit průmyslové objekty a areály, logistické zóny, devastované městské části, dále pak také obytné nebo komerční objekty v souvisle zastavěném území. Podle své definice mezi brownfields autorka také zařazuje vojenské, zemědělské i veškeré další plochy v krajině.

Rydvaldová a Žižka (2006) vnímají brownfields jako staré a nevyužívané zóny, areály, lokality či objekty nacházející se, jak v zastavěném území, tak i ve volné krajině. Jejichž dominantním rozpoznávacím znakem je, že oproti greenfields, které jsou teprve určeny pro budoucí komerční či obytnou výstavbu, tak tyto objekty byly již dříve v minulosti k určité formě ekonomické činnosti.

Definicí k pojmu brownfields máme nespočet, jelikož každá instituce užívá definici vlastní. Agentura Czech Invest (www.czechinvest.org) na svých webových stránkách uvádí, že pod pojmem brownfield rozumíme nemovitost, která je nedostatečně využívaná, je zanedbaná, případně i kontaminovaná, nelze je vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces její regenerace, vzniká jako pozůstatek promyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Jackson a kol. (2004) uvádí, že brownfields jsou pozemky, již nevyužívané či využívané málo s negativními dopady nejen ekologického rázu. Kadeřábková a kol. (2009) obecně označují brownfields za nemovitosti, které se většinou nachází nedaleko sídelních útvarů a již dále neslouží ke svému původnímu využití. Všechny definice jsou tedy ve své podstatě stejné.

9

V Polsku existuje také celá řada definic použitých v různých legislativních dokumentech. Např.: Ministerstvo regionálního rozvoje (2011) uvádí. Brownfields jsou "Oblasti určené pro rekultivaci, zahrnují degradované nebo zpustošené pozemky, jako jsou například uzavřené skládky, smetiště, bývalé průmyslové oblasti, bývalé oblasti těžby, bývalá vojenské pozemky, na nichž správní orgány schválily rekultivaci."

4.1.2 Greenfields Greenfields je v podstatě opak pro pojem brownfields. Specifická definice pro greenfiled neexistuje, ale obecně jde o území, které nebylo v minulosti zastavěné. Greenfield je pozemek, který není zastavěný a nebyl také zdrancován těžbou nerostných surovin či nakládáním s odpady. Tyto pozemky dříve sloužily k zemědělskému, lesnickému či rekreačnímu využití. Po změně územně plánovací dokumentace však byly definovány jako lokality vhodné pro rozvoj a určené k zástavbě a tedy i vybaveny dopravní a technickou infrastrukturou (Revitalizace brownfields v ČR, 2003).

4.1.3 Blackfields Jde o lokality, kde jejich zásadní bariéra pro znovuvyužití spočívá v extrémní kontaminaci půdy, povrchových i podzemních vod a dalších složek životního prostředí. Tyhle lokality v minulosti sloužily především k průmyslové výrobě, zpracování nerostných surovin, skladováním nebezpečných odpadů či souvisely s vojenským využitím ploch. To vše je zdrojem znečišťujících látek s extrémně vysokými hodnotami kontaminace. Lokality s tímto vysokým ekologickým zatížením jsou hrozbou především pro neustálý odklad jejich revitalizace, což způsobuje celkové násobení výdajů v budoucnosti (Revitalizace brownfields v ČR, 2003).

4.1.4 Whitefields Kadeřábková a kol. (2009) uvádí, že whitefield je typ nemovitosti, který díky svému velmi dobrému umístění nepotřebuje investici z veřejných zdrojů a není tedy závislý na jejich pomoci. Z hlediska ekonomické atraktivity jde o projekty s nulovou bilancí.

4.1.5 Greyfields Tento typ brownfields představuje projekt, který vyžaduje značnou podporu po finanční i nefinanční stránce. Poměr mezi investicemi z veřejného a soukromého sektoru je obvykle 1:5. 10

Nenachází se tedy tak v dobré lokalitě, jako to bylo u typu whitefields. (Kadeřábková a kol, 2009).

4.2 Klasifikace brownfields 4.2.1 Podle původu vzniku Rozdělení brownfields podle původu vychází z jejich využití v minulosti. Lokality jsou poznamenány jak historickým vývojem, tak svým výskytem. U brownfieldů typu zemědělského a armádního je velmi nízká poptávka po využití, což značí, že tyto areály nebudou revitalizovány za účelem obnovy původního využití. Naopak přibývá objektů, které mají sloužit pro plnohodnotnou občanskou vybavenost, jako jsou nákupní střediska, obytné zóny a centra pro sportovní využití (Kadeřábková a kol., 2009). Nový a kol. (2004) rozděluje brownfields podle původního využití na opuštěné průmyslové objekty, energetické, těžební, skladovací, zemědělské objekty, dopravní, vojenské budovy, degradované části měst, zchátralé objekty s památkovou hodnotou. Kadeřábková a kol. (2004) dělí brownfields podle původu na: 1. Nevyužívané průmyslové zóny v urbanizovaném území, které vznikaly jako důsledek transformace těžkého průmyslu na průmysl spotřebitelský, automobilový, informační a komunikační techniky. 2. Nevyužívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst, které zanikly pro nedostatek financí obce a pro nezájem budoucích majitelů. Do této kategorie patří i brownfieldy, které vznikaly při novém uspořádání urbanizovaného území. 3. Nevyužívané objekty Českých drah a Správy železniční dopravní cesty, kde je největší bariéra spočívá v nekompletní inventarizaci a ohodnocení lokalit. Řada objektů těchto lokalit se nachází v natolik špatném stavu, že jsou určené k demolici. 4. Nevyužívané objekty ozbrojených složek, které vznikly následkem odchodu sovětských vojsk z našeho území a zrušením vojenských posádek Armády ČR. 5. Nevyužívané zemědělské objekty, které byly opuštěny po roce 1989, kdy české zemědělství procházelo velkými změnami v oblasti produkce a managementu. 6. Pozůstatky po ukončení důlní činnosti v rámci těžby nerostných surovin, kde hlavní problémem jsou jednak vysoké náklady na opětovné začlenění ploch do krajiny a jednak také dlouhodobá obnova původního přirozeného ekosystému.

11

Agentura Czech Invest uvádí, že i když se o brownfields mluvilo v souvislosti s transformačními změnami v průmyslu, v ČR je největší počet brownfields zemědělského původu a průmysl je až na druhém místě. Pokud by však šlo o plochy lokalit, výrazně největší rozlohu zabírají v ČR brownfields původem průmyslové (Základní statistické výsledky Vyhledávací studie brownfieldů, 2008).

4.2.2 Podle polohy Nový a kol. (2004) člení na brownfields s polohou v zastavěném území měst, což jsou plochy přímo v centru města nebo v jeho blízkosti. A dále jsou to příměstské zóny, okrajové části vesnic a malých obcí a také plochy, které se nacházejí zcela mimo jakékoliv urbanizované území.

4.2.3 Podle velikosti Velikost BF je jedním z předních faktorů nejen v zahraničí (Francie, Velká Británie) ale i v ČR. Udává totiž atraktivitu dané lokality spolu s její dostupností (pěší, dopravní). S větší rozlohou totiž přichází i vyšší investice a proto velké plochy zůstávají často nevyužité. Agentura Czech Invest podporuje brownfields pouze do rozlohy 10 ha (NOVÝ a kol, 2004).

4.2.4 Podle ekologické zátěže V této kategorii se nachází 3 typy brownfields. Prvním typem jsou brownfields s nejistou ekologickou zátěží, kde jde o staré, nevyužívané průmyslové areály, komerční, obytné, zemědělské, vojenské objekty, u kterých po vypracování ekologických analýz nebyla prokázána ekologická zátěž. Druhým typem jsou brownfields s předpokládanou ekologickou zátěží, a těmi jsou staré, nevyužívané průmyslové areály, komerční, obytné, zemědělské, vojenské objekty, u kterých je ekologická zátěž pravděpodobná, ovšem zatím nepotvrzená ekologickými analýzami. Třetím typem jsou brownfields s existující ekologickou zátěží a to jsou staré, nevyužívané průmyslové areály, komerční, obytné, zemědělské, vojenské objekty, u kterých byla ekologická zátěž již prokázána (Šilhánová a kol., 2006).

4.2.5 Podle možnosti nového využití Šilhánová a kol. (2006) dělí na pozemky brownfields: a) schopné nalézt nové využití v rámci tržních mechanismů (soukromý či veřejný developer, nebo spolupráce obou), b) pro které musí být nalezeno nové využití za asistence veřejných finančních prostředků (veřejný 12

developer, nebo spolupráce veřejného a soukromého sektoru) c) pro které nové využití není možné nalézt a musí být rekultivovány.

4.3 Historické souvislosti vzniku brownfields Důvody, kvůli kterým v minulosti vznikaly brownfields, závisejí především na daném typu brownfields.

Hlavní příčinou jejich vzniku je u většiny BF především restrukturalizace

ekonomiky. Ta je spojena se změnou podílu sektorů na tvorbě hrubého domácího produktu (Urbanismus a územní rozvoj, 2009). Výrazná změna struktury ekonomiky byla způsobena přesunem pracovních sil, a to zpravidla z primárního sektoru, kde převládalo zemědělství a dále lesnictví a rybářství, do sektoru sekundárního, tz. průmyslu a stavebnictví. V současné době však tento přesun pracovních sil postupuje ještě dále, a to do terciálního sektoru, kam patří obchod, služby a veřejná sféra. Procesy, které vedly k takovým změnám, byly poprvé zaznamenány v západní Evropě v 70. letech 20 stol. V České republice tyto změny nastaly až na počátku 90. let (Správa k problematice brownfields, 2010). Další důvody, které vedly ke vzniku brownfields, jsou již specifické pro daný typ a jsou také konkrétní právě pro území ČR. Tyto kategorie jsou uvedeny v publikaci Juniorstav (2008) následovně: 1. Průmyslové,

administrativní

a

obytné

komplexy

brownfields

–

důsledek

restrukturalizace ekonomiky státu a změny sociálně-ekonomické sféry po roce 1989. 2. Armádní brownfields (areály kasáren, kontaminované vojenské prostory) – jejich vznik byl zapříčiněn odchodem sovětských vojsk z naší země po roce 1989 a následným rušením vojenských posádek Armády České republiky. 3. Zemědělské brownfields (prostory bývalých zemědělských družstev, zdevastované hospodářské stavby a neobhospodařované pozemky) – vznikly jako následek zemědělské velkovýroby za minulého režimu, která byla typická pro český venkov. 4. Brownfields jako pozůstatek ukončené důlní činnosti či těžby nerostných surovin – většinou jde o území, jež je velmi ekologicky zasaženo bývalými aktivitami a jeho regenerace je ekonomicky nákladná. 5. Některé lokality brownfields vznikly z pouhého nezájmu svého okolí a neochoty řešit jejich stav.

13

4.4. Důsledky existence brownfields Důsledky, které sebou přináší existence brownfields, jsou převážně silně negativní. Dochází zde kde snížení atraktivity místa, kde se daný brownfield nachází a snižuje se také celková hodnota pozemku. Kumulují se problémy především ekonomického, sociálního a environmentálního rázu a s nimi stoupá také nezaměstnanost. V neposlední řadě dochází k negativnímu emočnímu dopadu na lidi, což přispívá k vysídlování daného území.

4.4.1 Ekologické důsledky Původní využití lokality a nemovitosti může způsobit ekologické problémy, které na daném území přetrvávají a mohou se den ode dne prohlubovat. Právě ekologické zátěže jsou obvykle nejnákladnějším problémem při revitalizaci brownfields a často bývají také bariérou pro jeho opětovné využití. Zátěže však musí být odstraněny před novým využitím, aby se zabránilo ohrožování zdraví lidí a životního prostředí. Důvody mnohdy velkého znečištění byly neexistující pravidla pro správné zacházení s nebezpečnými látkami. Tenhle problém by obce a kraje měly řešit nejen kvůli nevyužití plochy, ale především kvůli riziku kontaminace povrchové i podpovrchové vody, horninového prostředí a ovzduší (Správa k problematice brownfields 2010).

4.4.2 Ekonomické důsledky Mezi ekonomické škody, které jsou přímo způsobeny brownfields a řeší se, patří jako první škody ekologické. Je to spojeno hlavně s vysokými náklady na sanaci dané lokality či nemovitosti, a také z důvodu možného rozšíření kontaminace do okolního prostředí.

Ekonomické ztráty jsou zapříčiněny také tím, že vizuálně nepříjemně vyhlížející brownfileds celkově snižují cenu okolních pozemků. V krizovém případě nejsou tyto pozemky prodejné či se stávají nepoužitelné pro tržní využití. Tím se vlastně mění na další brownfields a působí další škody. Z ekonomického hlediska tak jde o ztracenou příležitost, kde by mohla vyrůst centra s novými pracovními příležitostmi, byty či vylepšení služeb občanům. V neposlední řadě by šlo také obnovit původní složku ekosystému pro vylepšení životního prostředí daného území. Agentura Czech Invest uvádí, že na 1 ha reprezentuje 50 nových pracovních míst, či 20 až 50 bytových jednotek (Správa k problematice brownfields, 2010).

14

4.4.3 Zemědělské důsledky Po opuštěné zemědělské produkci vznikly lokality, které jsou silně kontaminované a ani jejích umístění není pro investory nikterak lákavé. V 50. letech 20. stol. se zakládaly velké zemědělské areály, které následně znehodnocovaly krajinu. V 90. letech však došlo k velkým změnám v tržní ekonomice, což vedlo k mnoha navazujícím změnám ve fungování a prosperitě podniků. K těm největším změnám patřil přesun pracovních sil z primární sféry do sekundární a terciální. Tímto krokem se přestala spousta objektů využívat a ztratily tak svoji funkci. Tím se spustila vlna problému s venkovskými – zemědělskými brownfieldy. Jejich otázky se začaly řešit až poté, co ČR a Polsko díky vstupu do EU dostaly dotace na revitalizaci brownfields. Revitalizace je však zdlouhavá a komplikovaná kvůli minulosti související s majetkoprávním vyrovnáním a restitucemi (NOVÝ A., 2004).

4.4.4 Sociologické důsledky Brownfields se mohou hodnotit z několika hledisek. Zároveň nesou také význam, který reprezentuje sociální prostředí. Hodnota sociálního prostředí kvalitativně charakterizuje sociální strukturu brownfields, ale i regionu, v němž se nachází. Zánikem firmy a tedy i předchozího využití jsou rušena také pracovní místa v tomto areálu. Tím se zvyšuje nezaměstnanost a nárůst dalších problémů, jako je například kriminalita v daném okolí. Lidé se tak často z dané lokality stěhují pryč na bezpečnější místa, čím se šíří neatraktivita místa a nebezpečná zóna se dále rozšiřuje. Dochází k celkové neatraktivitě, znehodnocení i po estetické stránce a prohlubování problémů s chátrajícími, nebezpečnými budovami. Touhle záležitostí se zabývají sociální analýzy pro posouzení sociální problémovosti území. Obvykle se však vymezí oblasti sociální problémovosti a k těm se pak přiřadí indikátory, pro posouzení míry vyloučení dané oblasti. Mezi takové indikátory patří vysoká nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, chudé domácnosti či neúplné domácnosti, migrace obyvatelstva, věková struktura obyvatelstva, rozvodovost, špatné životní prostředí, nepříznivé ukazatelé mortality, kriminalita, nedostatečná infrastruktura, nekvalitní bydlení a další. Zpravidla se upřednostňují oficiální statistiky nad indikátory, které jsou založeny výzkumným šetřením (Správa k problematice brownfields, 2010).

15

5. REGENERACE BROWNFIELDS 5.1 Problematika revitalizace Regenerace brownfields se týká všech vyspělých průmyslových zemí světa od konce 60. let 20. století. Za vznikem této problematiky stojí především restrukturalizace ekonomiky státu i jednotlivých regionů. Brownfields tvoří závažný problém pro rozvoj obcí, měst i regionů. Řešení jejich regenerace je proto v mnoha strategiích ať už na státní, regionální či místní úrovni zásadní prioritou. Tímto problémem se důsledněji zabývá MŽP ČR, především z důvodu environmentální ochrany, prevence a odstranění ekologických zátěží, ochranu vod a horninového prostředí a celkového důrazu na ráz krajiny.

Hlavním cílem je posílit

ekologickou funkci v segmentech krajiny a vylepšit životní prostředí právě cestou revitalizace narušených ploch.

Neudržitelný zábor volné krajiny pro rozšiřování zastavěného území je bariérou pro regeneraci. MŽP ČR se snaží tento trend utlumit a zvýšit využití brownfields pro opětovné využití. Investoři však nestojí o pozemky na kontaminovaném území či o zchátralé budovy. Oblasti volné krajiny vybrané pro nově urbanizované území se nacházejí nedaleko obytných zón a komunikační dostupnosti. S tímto trendem přichází řada problémů především biologického charakteru, jako je úbytek biotopů, biokoridorů a přirozené krajiny pro volně žijící živočichy. Regenerace si tedy vyžaduje obrovskou podporu a snahu. Zásadní jsou veřejné zásahy nejen pro problémové území, ale pro všechny území, které potřebují dotační programy jako jeden z ekonomických nástrojů (Regenerace brownfields, 2007).

Hlavními bariérami pro uskutečnění regenerace jsou: -

komplikované vlastnické vztahy u pozemků typu brownfields,

-

výstavba na tzv. greenfields, je levnější a jednoduší řešení,

-

ekologické zátěže a jejich vysoké náklady na jejich odstranění,

-

nedostatek dat pro větší poznání a porozumění problematiky brownfields a pro stanovení priorit stávajících a nových programů,

-

málo zkušeností s regeneracemi brownfields,

-

nevyužité možnosti spolupráce veřejného a soukromého sektoru,

-

málo pobídek pro soukromé investory,

-

původní účel a jeho důsledky,

-

nezájem veřejnosti (Správa k problematice brownfields, 2010). 16

Hlavními aktéry v tomto procesu jsou: -

státem řízené odborné agentury a instituce - ministerstva,

-

odborné agentury a instituce zaměřující se na problematiku životního prostředí,

-

místní a regionální samosprávy,

-

finanční instituce a pojišťovny,

-

techničtí konzultanti,

-

soukromí majitelé,

-

realitní experti,

-

developeři a investoři,

-

veřejnost a občanská sdružení (Regenerace brownfieldů v ČR, 2009).

5.2 Politiky a strategie na podporu regenerace brownfields Strategické dokumenty vytvářejí rámcový plán pro zpracování programů rozvoje. Tyto strategické programy rozvoje a ostatní jim podobné dokumenty jsou dokumenty politickými. Dokumenty by měly sloužit při obhajobě projektů, které jsou zamyšlené pro rozvoj dané oblasti, zvláště pak je-li u nich zapotřebí veřejná participace. Státní politika životního prostředí (dále jen SPŽP) na léta 2004 -2010 je základem, z kterého vychází rozhodnutí pro dosažení hospodářských, sociálních a environmentálních cílů. Že tento dokument není jen pouhé konstatování, dokazují kapitoly věnované sektorové politice, v nichž SPŽP poukazuje na směr další spolupráce, která by měla pozitivně přispět k lepšímu porozumění a k uchycení aspektů životního prostředí.

SPŽP je tedy základním pilířem

z hlediska životního prostředí pro další sektorové a regionální politiky. Tento dokument byl již ve vládě schválen, proto by měl být návodem, inspirací a nástrojem k dalším rozhodujícím krokům pro ostatní resorty. Brownfields se pohybují v kategorii nejzávažnějších problému životního prostředí, a to z důvodu neupřednostňování brownfields před greenfields a tím pádem ohrožení půdního fondu a volné krajiny. I když v SPŽP nejsou přímo cíle k revitalizaci brownfields, jsou zde souvislosti s tímto problémem v kapitole Udržitelného využívání přírodních zdrojů, materiálových toků a nakládání s odpady kde se nachází podoblast 2. 2. č Ochrana půdy. Dále se tímto tohoto problému dotýká kapitola 3. Životní prostředí a kvalita života, zejména část o Environmentálně příznivém využívání krajiny, dále ze sektorové politiky kapitoly Těžba nerostných surovin, Zemědělství a lesní hospodářství, Regionální

17

rozvoj, obnova venkova a cestovní ruch. SPŽP je průvodcem pro ostatní politiky, jež se zaměřují na ochranu, plánování a tvorbu krajiny (Regenerace brownfields, 2007).

Dokument Strategie udržitelného rozvoje ČR byl schválen v roce 2004, který vychází z definice komise OSN pro životní prostředí a rozvoj. Dokument uvádí, že: „Komise OSN považuje rozvoj za udržitelný tehdy, naplní-li potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací dalších“. Obsah dokumentu byl dále rozvíjen jednotlivými státy. Cílem je pak zajistit rovnováhu mezi třemi pilíři: sociálním, který zdůrazňuje sociální rozvoj pro potřebu všech, ekonomickým, který vyzdvihuje udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a environmentální, který se snaží o účinnou ochranu životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů. Brownfields jsou zastoupeny v ekonomickém pilíři a to v souvislosti se slabými stránkami ekonomiky, jelikož orientace investic na nové výstavby směřuje na greenfields namísto využívání brownfields.

Dále jsou BF uvedeny i

environmentálním pilíři opět jako slabá stránka životního prostředí, z důvodu přetrvávající kontaminace půdy a horninového prostředí, nedostatečné regenerace a opětovného využití zdevastovaných ploch a nedostatečné evidence a sanace kontaminovaných ploch. Environmetální pilíř poukazuje také na riziko nárůstů těchto opuštěných a nevyužívaných ploch jak ve městě, tak i na venkově, a proto jsou brownfields uvedeny i jako příležitost pro udržitelný rozvoj životního prostředí v souvislosti s jejich regenerací. Za zmínku také stojí zastoupení v jednom z dílčích strategických cílů a to v postupném odstraňování starých ekologických zátěží pro minimalizaci rizik a potenciální opětovné využití (Strategie udržitelnosti rozvoje České republiky, 2004).

Národní strategie regenerace brownfields vznikla v roce 2005. Tato strategie je v souladu s pěti základními strategickými a plánovacími dokumenty, jež se problematikou regenerace z části zabývají. Od vzniku této strategie vede hlavní zaměření na celkové zlepšení životního prostředí, zprostředkování nabídky pro podnikatele, využití dříve používaného území pro zkulturnění krajiny s ohledem na všechna historická, ekonomická a sociologická hlediska. Základním cílem této strategie je vytvořit reálný projekt podporující regeneraci brownfields a zabránit vzniku nových brownfieldů. Dále jsou cíle této strategie rozděleny na střednědobé např. dostupnost a využití zdrojů z Evropských fondů pro regeneraci, a na dlouhodobé např. snížení nového záboru půdy pro výstavbu do budoucna. 18

Za tuto strategii a její fungování zodpovídá především ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí.

Vzhledem k rozmanitosti

browfieldů a specifickým požadavkům na jejich regeneraci je důležité, aby se do práce na tomto projektu zapojily i organizace na regionální a místní úrovni. Mezi očekávané pozitivní dopady patří zejména zlepšení situace v oblasti podnikání, správného a efektivního využití prostředků z Evropských fondů. To se pozitivně projeví také na životním prostředí, udržitelném

rozvoji,

zvýšení

atraktivity

v několika

oblastech

ČR

a

jinde

(www.czechinvest.org).

7. METODY HODNOCENÍ POTENCIÁLU 7.1 Identifikace krajinného potenciálu Kolejka (2013) hodnotí potenciál přírodních geosystémů pro potřeby krajinného plánování. Pro určení hodnot krajinného potenciálu autor účelově hodnotí

jednotlivé parametry

přírodního geosystému ve čtyřstupňové stupnici (0 až 3 body). Parametry, které hodnotí, jsou např. sklon terénu, půdní druh, geologické podloží, místní klima atd. Stupnice v rozmezí 0-3 body vyjadřuje následující: plocha s hodnotou 0 dané proměnné není pro sledovanou funkci vhodná. Plocha s hodnotou 1 má nízkou vhodnost, plocha s hodnotou 2 je průměrně vhodná, plocha s hodnotou 3 je vysoce vhodná. Matematickou operací "součet" autor aglomeruje výsledky dílčích hodnocení. Výsledky se pohybují v rozmezí od 0 (nejnižší možná hodnota) do 15 bodů (nejvyšší možná hodnota). Autor tyto výsledky následně rozděluje do následujících skupin (Tab. 1).

Tab 1: Kategorie přírodních potenciálů Hodnocení v bodech potenciál plochy zkratka Zdroj: Kolejka, 2013

0-3

4-6

nevhodná

málo vhodná

UNS

LOW

7-10 průměrně vodná AVE

11-13

14-15

velmi vhodná vysoce vhodná HIG

Jednotlivé kategorie přírodního potenciálu autor zobrazuje v mapě následovně: Příklad potenciálu přírodních geosystémů pro ornou půdu (obr. 1).

19

VER

Obr. 1 Přírodní krajinný potenciál pro ornou půdu, Zdroj: Kolejka, 2013

Přestože autor tento metodický postup používá na identifikaci krajinného potenciálu, lze jej velmi dobře použít i pro hodnocení potenciálního využití brownfields.

7.2 Metody hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Rydvalová a Žižka (2006) se inspirují modelem, který vypracovalo německé Ministerstvo životního prostředí. Tento model hodnocení vychází z definování 28 kritérií, kterou jsou rozděleny do tří skupin (potenciál místa z hlediska obce, potenciál užitku z hlediska investora a potenciál z pohledu veřejného zájmu). Dále se v modelu srovnává možnost výstavby na zelené louce a znovu využití brownfields. Kritéria potenciálu místa a potenciálu užitku jsou hodnoceny na pětistupňové stupnici 0 až 4 body, kde 4 body jsou nejvyšší možnou obdrženou hodnotou. Potenciál z pohledu veřejného zájmu je hodnocen na stupnici -2 až 2 body, kde 2 body jsou nejvyšší možnou obdrženou hodnotou. Navíc je ještě všem kritériím přisouzená určitá míra váhy.

20

Jeden z možných přístupů hodnocení rozvojového potenciálu brownfields byl v praxi použit na vzorovém území Ostravska v roce 2011. Ostravsko je regionem ve kterém je problematika brownfields velmi aktuální a významná. (Novosák, Bednář, 2011).

V přístupu byly pracováno s těmito faktory:

Poloha v rámci fyzické prostorové struktury modelového území. Tento faktor byl zkoumán tak, že se území rozdělilo celkem na devět zón. Osm zón bylo městských, devátá byla zóna obcí a zázemí města.Hranice jednotlivých zón byly vymezeny podle hranic základních sídelních jednotek.

Sociální status místního obyvatelstva Tento faktor byl vytvořen z několika ukazatelů. Míry nezaměstnanosti, jež je podílem celkového počtu nezaměstnaných osob vedených na úřadu práce ku celkovém počtu všech ekonomicky aktivních osob. A míry vzdělanosti, jež je podílem všech osob s vysokoškolským nebo vyšším odborným vzděláním ku celkovému počtu osob starších 15 let, podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011.Ve výsledku byl faktor rozdělen do tří skupin. Skupina s nízkým sociálním statusem, průměrným sociálním statusem a vysokým sociálním statusem.

Plošná velikost Tento faktor reflektuje celkovou plochu lokality či zóny. Rozloha byla zjištěna na základě součtu výměr všech parcel dané lokality podle hodnot uvedených v katastru nemovitostí. Podle konečné výměry pak byly lokality rozděleny celkem na 3 skupiny: na lokality malé s plošnou výměrou 1,0-5,0 ha, lokality středně velké s plošnou výměrou 5,1- 10,0 ha a lokality velké s plošnou výměrou nad 10 ha.

Stupeň zastavění Je podíl součtu výměr všech parcel, které tvoří plochu lokality a které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako plochy zastavěné nebo nádvoří, k celkové ploše lokality. Výsledek je poté rozdělen do tří kategorií: lokality s nízkou mírou zastavěnosti (do 20 %), lokality se středně vysokou mírou zastavěnosti (od 21 % do 50 %) a lokality s vysokou mírou zastavěnosti (více než 50 %).

Komplikovanost vlastnické struktury 21

Tento faktor bere v potaz počet vlastníků parcel, které tvoří celkovou plochu lokality. Komplikovanost vlastnické struktury je pak rozdělena do tří kategorií: lokality s málo komplikovanou vlastnickou strukturou, lokality s komplikovanou vlastnickou strukturou a lokality s velmi komplikovanou vlastnickou strukturou.

Poloha vzhledem k dopravní síti Zde jsou jednotlivé lokality rozděleny dle přímého napojení na dálnice a rychlostní komunikace a na silnice I., II, a III. třídy.

Ekologické zatížení lokality Je rozděleno celkem na 3 skupiny. První je skupina s nízkým ekologickým zatížením. Sem můžeme zařadit lokality nebo objekty, jež byly dříve využívány pro zemědělství, obchod a služby, dřevozpracující průmysl a potravinářský průmysl. Druhá je skupina se středním ekologickým zatížením, kam řadíme lokality či objekty dříve využívané pro těžbu nerostných surovin, papírenský průmysl, textilní průmysl a stavebnictví. Třetí je skupina s vysokým ekologickým zatížením. Sem autoři řadí lokality, které byly dříve využívány pro hutní průmysl, chemický průmysl, strojírenský průmysl a koksárenský průmysl. Poté autoři ještě uvádějí čtvrtou skupinu s extrémním ekologickým zatížením bez ohledu na dřívější způsob využití.

Doba trvání opuštěnosti Časový úsek, který uplynul od doby, kdy objekt nebo lokalita ztratila využití ve své původní funkci.

Předchozí převažující způsob využití. Tedy k jaké účelu byly tyto lokality či objekty původně využívány. Dále je poukázáno na model prostorové lokalizace brownfields: Průmyslové brownfields se nacházejí především v souvislé zástavbě města, která navazuje na jeho centrum. Kdežto zemědělské brownfields se nacházejí především ve volné krajině. Z toho lze vypozorovat, že prostorová lokalizace brownfields je po určitou míru ovlivněna jejich původním způsobem využití.

Tato metoda je alternativním přístupem hodnocení, jejímž výsledkem může být mnohem vyšší vypovídající hodnota než u multikriteriálních metod rozhodování (Novosák, Bednář, 2011) . 22

8.3 Přístup Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy používá pro hodnocení potenciálu brownfields na modelovém území JMK postup, kdy jednotlivým parametrům (ukazatelům) přiřazuje bodové hodnocení. Ukazateli jsou dostupná data o jednotlivých brownfields a obcích, do jejichž katastru tyto objekty náleží. Určitá skupina ukazatelů tvoří jednotlivé indikátory. Bodové hodnocení se přiřazuje podle předem definované hodnotící stupnice.

Jednotlivé indikátory, ukazatelé a bodové hodnocení jsou sestaveny do následující tabulky (Tab. 2). Bodové hodnocení je jednotlivým ukazatelům přiřazováno následujícím způsobem: čím vyšší počet obyvatel v obci žije, tím je tomuto ukazateli přiřazeno vyšší bodové hodnocení. Čím má objekt lepší dostupnost k dopravním síti, tím obdrží více bodů. Stejně tak i u technické infrastruktury (inženýrské sítě). U ukazatele, který vyjadřuje existenci ekologické zátěže tak, že objekt nebo plocha, čím je více znečištěna, tím nižší bodové hodnocení obdrží. Hodnoceny jsou taky vlastnické vztahy, pokud je vlastnická struktura komplikovaná je přidělena nízká bodová hodnota, pokud je naopak vlastník pouze jeden, je přidělena nejvyšší možné bodové hodnocení (Hladík, 2010). Tab. 2: Hodnocené indikátory přístupu Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy

Indikátor

Ukazatel

Bodové hodnocení

Základní údaje o obci

příslušnost obce

5 – 0 bodů

celkový počet obyvatel

10 – 0 bodů

vývoj počtu obyvatel

5 – 0 bodů

umístění lokality brownfield

7 – 1 bodů

rozloha lokality (ha)

4 – 1 bodů

procento zastavění brownfield

5 – 1 bodů

vzdálenost k nejbližší dálnici a rychlostní silnici

3 – 0 bodů

vzdálenost k nejbližší silnici I. třídy

3 – 0 bodů

železniční spojení

3 – 0 bodů

mezinárodní letiště

3 – 0 bodů

využití brownfields (opuštěný a nevyužívaný)

4 – 1 bodů

práce na obnově lokality

5 – 2 bodů

charakter předešlého využití (míra znečištění)

4 – 0 bodů

existence ekologické zátěže

4 – 0 bodů

stav technické infrastruktury

5 – 0 bodů

Kvalitativní

vyjasněné vlastnické vztahy

5 – 0 bodů

hodnocení lokality

subjektivní názor na rychlou regeneraci lokality

3 – 0 bodů

Základní údaje o BF

Současný stav

23

soulad ÚP a záměru na nejvhodnější využití

4 – 1 bodů

atraktivita území

4 – 1 bodů

Zdroj: Hladík, 2010

Z metody vyplývá, že hodnocení některých ukazatelů závisí do značné míry na subjektivním posouzení hodnotitele.

8. CHARAKTERISTIKA STUDOVANÉHO ÚZEMÍ 8.1 Vymezení a charakteristika studovaného území Jak je již zmíněno v úvodu práce jde o hodnocení významu opuštěných ploch podél úseku dálniční spojnice Ostrava-Gliwice. Tudíž se mé zkoumané území nachází na území dvou státu, konkrétně v České republice v administrativním celku Moravskoslezský kraj a v Polsku v administrativním celku Slezské vojvodství (polsky Województwo Śląskie). Přesto že jde o uzemní celky dvou různých států, mají toho hodně společného, především je v obou celcích dominantní průmysl, ve kterém v historii a současnosti značný význam zaujímala a zaujímá těžba černého uhlí. Historii vývoje průmyslu, těžby uhlí, zemědělství a celkový socioekonomický vývoj a v důsledku toho následný vzniku brownfieldů je v obou celcích v posledních sto letech téměř totožný a to protože Česká republika a Polsko sdílely velice podobný historický a politický vývoj. Za druhé světové války byly oba státy okupovány nacistickým Německem. Po konci druhé světové války se v obou zemích dostal k moci komunistický režim, s čímž byla spojena násilná kolektivizace (v Polsku jen omezeně) a znárodňování. Po pádu komunistického režimu na konci 80. let 20. stol. v obou státech probíhá návrat k tržní ekonomice a restrukturalizace tradičních průmyslových odvětví. Toto je období, kdy se poprvé začíná v obou státech výrazně objevovat problematika brownfields (ve Spojených státech a západní Evropě se tento problém objevuje zhruba už od 70. let 20. stol.). V roce 2004 oba státy společně vstupují do Evropské unie z čehož plyne přístup k evropským rozvojovým fondům a dotacím.

8.2 Dálnice E75 V České republice je touto spojnicí část dálnice D1, která navazuje na polskou A1. Dálnice je součástí mezinárodní evropské trasy E75. Začíná v severní části Norska ve městě Vardø a 24

pokračuje napříč Finskem, Polskem, Českou republikou, Slovenskem, Maďarskem, Srbskem a Makedonie až do Řecka do města Sitia na Krétě (Adam Hibszer, 2013).

8.3 Těžba černého uhlí Hornoslezská pánev je v rámci Evropy významnou černouhelnou pánví a je rozdělena na polskou a českou část. Rozkládá se na ploše cca 7000 km2, většinou své plochy se rozkládá na území Polska. Na české území zasahuje v ploše cca 1600 km2. Území těžby kolem Ostravy se nazývá Ostravsko-karvinský revír. V této oblasti se vyskytují bohaté zásoby nerostných surovin. Nejvýznamnější nerostnou surovinou na území hornoslezské pánve je zmíněné černé uhlí. Na černouhelné sloje se váže také zemní plyn. Z dalších nerostných surovin v této oblasti vyskytují také štěrkopísky, cihlářské suroviny, stavební kámen, či vápenec. Bilanční zásoby černého uhlí v pánvi dosahují 34 mld. tun. Vrstvy černého uhlí jsou karbonského stáří, vznikly přibližně před 320 miliony let v geologickém období svrchní karbon. V té době se na území hornoslezské pánve nacházely přímořské bažiny, kde rostly stromové přesličky, plavuně a kapradiny. Období prosperity rostlinstva se střídaly s obdobími nánosů bahna. Ve větších hloubkách pak vznikly rozkladem těl těchto rostlin vrstvy černého uhlí. Vrstvy bahna se měnily na pískovce, slepence a jílovce. Takto se během miliónů let na území hornoslezské pánve vytvořil nespočet uhelných slojí.

Počátky dolování černého uhlí v Hornoslezské pánvi lze datovat již do roku 1657 (jižně od Katovic), ovšem skutečný průmyslový rozvoj těžby a to jak v české tak polské části pánve nastává až ve druhé polovině 19. století. Nejvýraznější rozvoj těžby nastal v období po 2. světové válce v souvislosti s masivní industrializací. Produkce černého uhlí postupně vzrůstala, až dosáhla maxima v roce 1979. Polsko bylo dokonce v letech 1972-1979 po USA druhým nejvýznamnějším světovým vývozcem černého uhlí. Počátkem 80. let nastala hospodářská krize, v tomto období se produkce černého uhlí klesá a propadá. Ke konci osmdesátých let se ovšem opět vrací téměř k hodnotám období před krizí. Od roku 1988 však již stabilně klesá. Příčiny tohoto vývoje jsou v Polsku a ČR velice obdobné, stejně tak jako v jiných postkomunistických států střední Evropy, a dají se shrnout do jediného bodu: slabá ekonomická rentabilita těžby. Toto bylo hlavním faktorem při plánování budoucí těžby černého uhlí. Podobnost vývojem v ČR a Polsku je opět velice podobná. Rozdíl je pouze v tom, že v Polsku na rozdíl od Česka rušení 25

nerentabilní dolů probíhalo pomaleji. Příčinou byl vyšší počet polských horníků, kteří mají také ve společnosti o něco vyšší sociální statut než ti čeští a s tím související možné sociální nepokoje. Dalším faktorem bylo také to, že polský energetický průmysl používá jako palivo v drtivé většině černé uhlí. Během 90. let 20. stol. vlády přijímaly reformy jejichž výsledkem byla postupně ukončovaná těžba v dolech s nejnižší výnosností v Hornoslezské pánvi. Vládní programy pro těžbu černého uhlí počítají v současné době s dalším omezováním těžby, což v budoucnosti přinese rušení dalších těžebních lokalit. I když toto úplně neplatí pro jižní oblast polské části pánve. Zde jsou některé doly stále rozšiřovány a je dosahováno na stále hlouběji ležící vrstvy uhlí. Těžba černého uhlí má negativní dopad, jakožto zátěž na krajinu a životní prostředí. Takováto krajina je pak tvořena především odvaly, haldami a poklesy. Na našem území známý případ, tzv. šikmý kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, jehož svislá osa je ukloněná o 6,8 stupňů. Zdejší terén poklesl téměř o 36 metrů. Pro odstranění nebo alespoň snížení dopadu negativních vlivů těžby na krajinu je důležité její důsledky napravit. Současná legislativa nařizuje provádět na území dotčeném těžbou tzv. rekultivaci. Z některých hledisek má však těžba uhlí i pozitivní dopad na krajinu. Díky ní vznikl i bezpočet biologicky cenných lokalit, např. vznikly mokřady a jezera, v nichž se mohly usadit původní druhy vytlačené z území, které obsadil člověk. Také haldy (které tvoří i milióny tun vytěžené hlušiny) se staly na některých místech významnou součástí krajiny, bývají např. cílem turistů (Transformace těžby nerostných surovin 2012).

8.4 Hydrologická charakteristika území Celé území patří do povodí Odry tedy do úmoří Baltského noře. Řeka Odra je řekou I. řádu. Sledovaný úsek dálnice překonává několik vodních překážek:

- na třetím kilometru řeka Opava, levostranný přítok, řeka II. řádu - na šestém km řeka Odra - na desátém km řeka Ostravice, pravostranný přítok, řeka II. řádu - na třináctém km znovu Odra - na třináctém km Antošovické jezero - na šestnáctém km opět Odra - na dvacátém km řeka Olše, pravostranný přítok, řeka II. řádu 26

- na dvacátém šestém km řeka Lesznica, pravostranný přítok, řeka III. řádu - na šedesátém sedmém km rybník Moczury - na sedmdesátém pátém km řeka Klodnica, řeka II. řádu - na sedmdesátém osmém km řeka Bytomka, řeka II. řádu

8.5 Moravskoslezský kraj 8.5.1 Demografie K 30. červnu 2015 měl Moravskoslezský kraj 1 215 098 obyvatel, což představuje asi 11,5 % celkového obyvatelstva ČR. Z hlediska počtu obyvatel zaujímá v rámci ČR třetí místo. Hustota zalidnění je 227 os. / km², což vysoce převyšuje republikový průměr, který je 133 os. / km², a po Praze je to druhá největší hustota zalidnění. Nejhustěji obydlená je oblast Ostravska - 981 lidí na kilometr čtvereční. Region je oproti zbylým krajům ČR také výjimečně urbanizovaný, 62 % obyvatel žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel (Český statistický úřad).

8.5.2 Socio-ekonomická situace Průměrná hrubá měsíční mzda na jednoho obyvatele činila v 1. -2. čtvrtletí roku 2015 23 487 Kč což je v porovnání s ostatními regiony šestá nejvyšší mzda. K 31. říjnu 2015 podíl nezaměstnaných osob 8,3 %(Český statistický úřad).

8.5.3 Průmysl a hospodářství V Moravskoslezském kraji je v porovnání s ostatními kraji v ČR vysoce rozvinutá průmyslová výroba. Hlavním průmyslovým centrem kraje je Ostrava. Dále se pak průmysl koncentruje v okresech Karviná, Frýdek-Místek a Nový Jičín. Z průmyslových odvětví je dominantní doznívající těžba černého uhlí, hutnický a energetický průmysl. Dalšími důležitými odvětvími průmyslu je průmysl strojírenský, elektrotechnický, potravinářský, chemický a farmaceutický a textilní. Hlavním nerostným bohatstvím v regionu je již zmíněné černé uhlí. Díky objeveným ložiskům černého uhlí v ostravsko-karvinské pánvi se region stal významným průmyslovým centrem již za doby Rakousko-Uherska.

27

Zmíněná odvětví těžkého průmyslu, která jsou v regionu dominantní, však v poslední době ztrácejí své místo na trhu a prochází restrukturalizací. V souvislosti s tímto úpadkem se objevuje problém s nezaměstnaností, jejíž míra díky tomu roste. Poškozené je taktéž životní prostředí, jehož obnova bude trvat dlouhou dobu.

8.6 Slezské vojvodství 8.6.1 Demografie K 30. červnu 2014 mělo Slezské vojvodství 4 593 358 obyvatel, což představuje téměř 12% celkové polského obyvatelstva. Z hlediska počtu obyvatel zaujímá v rámci Polska druhé místo. Hustota zalidnění je 372 os. / Km², a je nejvyšší v Polsku. Nejvíce hustě obydlená je centrální oblast provincie - více než 1000 lidí na kilometr čtvereční. je také nejvíce urbanizovaný, 78% obyvatel žije ve městech. Kraj je charakteristický vysokým podílem etnických menšin. 318 000 obyvatel se hlásí ke slezské národnosti nebo slezské etnické skupině a 382 000 prohlašuje dvojí určení, slezské i polské. V regionu dále žije 20 tisíc Němců (což představuje 0,43% z celkového počtu obyvatel v kraji), to především v oblasti Ratiboře, Gliwicích. Dále zde žije také menšina česká (Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r, 2014).

8.6.2 Socio-ekonomická situace V roce 2012 hrubý domácí produkt Slezského vojvodství činil 205,0 miliardy zlotých, což představuje 12,7% HDP Polska. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele byl 44.300 zlotých (105,8% národního průměru), to umisťuje Slezské vojvodství na 4. místo ve srovnání s ostatními regiony. Mezi hlavní odvětví ekonomiky patří služby a průmysl. Nejméně obyvatel pracuje v zemědělství a lesnictví. Průměrná měsíční mzda na jednoho obyvatele činila ve 3. čtvrtletí roku 2013 činila 4002.29 zł, což je v porovnání s ostatními regiony druhá nejvyšší mzda. Na konci srpna 2014 počet registrovaných nezaměstnaných činil 181,5 tis. obyvatelstva, míra nezaměstnanosti na 9,9% 28

Podle údajů z roku 2012. se 4.5% domácností žije pod hranicí chudoby (Rocznik Statystyczny Województw, 2013).

8.6.3 Průmysl Slezské vojvodství má největší procento lidí pracujících v průmyslu, celkem 489 tisíc. osob (v roce 2012), to představuje 17,1% z celkové průměrné zaměstnanosti v průmyslu v Polsku. V roce 2012 zisky z produkce průmyslu ve Slezském vojvodství dosáhly 200.8 miliard zlotých, to je podíl 17,0% z celého polského průmyslu. Centrální část regionu v oblasti Katovic je nejvíce průmyslovým regionem v celém Polsku. V průmyslu je dominantní především těžba černého uhlí, hutnický průmysl, dále energetika, strojírenský, automobilový a chemický průmysl (Rocznik Statystyczny Przemysłu 2013) .

9. METODIKA A POSTUP PRÁCE 9.1 Terénní výzkum První metodou použitou při zpracování bakalářské práce byl terénní průzkum zájmové oblasti. Vzhledem k velikosti zkoumaného území (840 km2), bylo vyžadováno pro jeho důkladné prozkoumání a šetření několik výjezdů. Výzkum byl proto rozdělen do několika etap. Celkem byl proveden ve třech etapách, v září 2014, v říjnu 2014 a březnu 2015. Byla jím revidována (pořízená v roce 2013) a doplněna stávající inventarizaci opuštěných ploch podél dálniční spojnice Ostrava – Katowice, respektive úseku Ostrava – Gliwice, v pásu 5 km kolem dálnice. Samotnému průzkumu předcházela laboratorní příprava. Pomocí aplikace Google Maps a její aplikace Street View byly vytipovány potenciální objekty brownfields. Za pomocí leteckých a satelitních snímků Google Maps byly vytipovány objekty větší rozlohy, především haldy po hlubinné těžbě, dále také odkaliště nebo větší průmyslové či zemědělské areály. Pomocí služby Street View, která obsahuje panoramatické snímky (tato služba nabízí panoramatické snímky ulic v mnoha městech a státech celého světa. A mimo města také panoramatické snímky krajiny, a to při pohledu ze silnice. Snímky jsou pořizovány přímo za jízdy automobilu a to z výšky zhruba 2,5 metrů, s frekvencí jeden snímek asi každých 10 29

metrů ujeté vzdálenosti (www.google.com)), byly vytipovány především objekty menší rozlohy nacházející se ve městech, jako jsou např. obytné budovy, bývalá nákupní nebo obchodní centra, či jiné objekty které sloužily jako občanská vybavenost. Dále to pak byly všechny ostatní objekty, které bylo možné na těchto snímcích vidět, tedy nacházely se u silnice. A takto byly překontrolovány i objekty větší rozlohy pokud je snímek zobrazoval, to už ovšem v mnoha případech nebylo možné, protože se tyto objekty nacházely ve větší vzdálenosti od silnice nebo je zakrývala nějaká překážka, zástavba či porost vegetace. Jelikož společnost Google svoje data pravidelně aktualizuje, bylo vytipování potenciálních objektů brownfields touto metodou velice přesné. Drtivá většina objektů ve skutečnosti odpovídala zobrazení na snímcích. Ani jeden letecký či satelitní snímek ve zkoumané oblasti nebyl staršího data než jeden rok.Panoramatické snímky potom byly staré max. 3 roky. Po této části přípravy následovalo plánovaní trasy postupu při zkoumání jednotlivých objektů, tzn. jak budou postupně navštěvovány jeden po druhém. Toto bylo naplánováno tak, aby to bylo vzhledem k času a množství ujetých kilometrů co nejefektivnější. K naplánování trasy byla použitá webová služba Mapy.cz a konkrétně její aplikace plánovač trasy. Trasa byla vždy plánována zvlášť pro každou etapu terénního šetření. U objektů bylo posuzováno několik faktorů. Prvním byl způsob jejich předchozího, či původního využití. U některých objektů bylo na první pohled zřejmé, pro jaký účel v minulosti fungovaly. Pokud to zřejmé nebylo, tak byly tyto informace zjišťovány na internetu z pravděpodobných zdrojů, kde by toto využití mohlo být uvedeno. Dále se čerpalo z katastru nemovitostí. Použita byla také metoda, kdy se byli dotazováni náhodní kolemjdoucí, jestli vědí k čemu daný objekt v minulosti sloužil. Pokud nějakou informaci uvedli, tak to následně bylo ověřeno na internetu a až poté bráno v úvahu. Dalším faktorem, který byl zjišťován, bylo ekologické znečištění. To bylo v první fázi provedeno tak, že objekt či lokalita byl osobně navštíven a vizuálně bylo zjišťováno, zda se tam nenachází např. olejové skvrny, nebo skvrny po palivových tekutinách. Pozornost se rovněž zaměřila na možnost, zda se tam ještě přímo nenachází nebo nejsou alespoň vidět známky po skladování nebezpečných látek. Dále byl měřen podíl zastavěné plochy v areálu a jeho rozloha. Tyto hodnoty ale nebyly výsledné se kterými se pracovalo. Podíl zastavěné plochy se během laboratorního zpracování kontroloval podle aktuálních leteckých snímků a také podle katastru nemovitostí, v němž jsou sledované parcely vedeny jako zastavěná plocha nebo nádvoří. Rozloha jednotlivých objektů byla přesně změřena v programu ArcMap. V konečném výsledku bylo revidováno celkem 20 lokalit, podle dříve sesbíraných dat. 30

Tyto data byly v terénu sesbírali: Hana Svatoňová, Hana Svobodová, Jaromír Kolejka a Libor Lněnička. 63 lokalit bylo nově prozkoumáno. Na území ČR bylo prošetřeno celkem 31 objektů, na území Polska celkem 52. Tyto objekty byly kategorizovány podle původního využití do celkem 16 kategorií. Nejvíce ploch bylo původně využíváno těžebním průmyslem, celkem 24. Následují zemědělské objekty, kterých je 13, poté obytné objekty celkem 9 a obchod a služby celkem 5. Ostatní využití jsou zastoupeny už jen v počtu max. 4. Celkem u 6 objektů se jejich původní využití nepodařilo žádným způsobem zjistit, byly proto zařazeny do kategorie ostatní (Tab. 3). Tab. 1: Kategorie původního využití Kategorie počet Kategorie cihlářský prům. 1 obytný technicky poničená plocha 4 odkaliště hutnický prům. 4 ostatní chemický prům. 3 skládka odpadu koksárenský prům. 1 strojírenský prům. lihovarnický prům. 1 těžební průmysl nábytkářský prům. 2 zemědělský obchod a služby 5 železniční Zdroj: vlastní výzkum

počet 9 3 6 1 3 24 13 3

Jednotlivé objekty či plochy jsou velice různorodé podle jejich velikosti. Největší plocha má rozlohu 236 ha, jde o haldu po hlubinné těžbě. Naopak objekt s nejmenší rozlohou má jenom 97 m2, v tomto případě jde pouze o pozůstatek hutnické pece. Celkem 6 ploch má rozlohu větší než 100 ha, ve všech případech jde o haldy po hlubinné těžbě uhlí. Celkem 21 ploch má poté rozlohu v rozmezí 10-100 ha. Sem náleží především opět haldy po hlubinné těžbě, ale už také velké areály dříve využívané chemickým, hutnickým a cihlářským průmysl a také sem náleží dvě odkaliště. Celkem 30 ploch má poté rozlohu 1-10ha. V tomto rozmezí se nacházejí především zemědělské objekty. Celkem 27 ploch má rozlohu 0-1 ha. V tomto rozmezí jsou především objekty, které byly dříve využívány k obytné funkci, či obchodu a službám.

31

9.2 Zpracování dat Zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno v programu ArcMap verze 10.3.1. Protože se většina území nachází na území Polska tak bylozpracování provedeno v souřadnicovém systému Pulkovo 1942 Adj 1958 Poland Zone I. Nejprve byla vložena podkladová mapa. Pro české území to byla ortofotomapa z českého národního geoportálu INSPIRE. Tato mapa byla připojena pomocí služby WMS. Pro polské území to byla ortofotomapa z polského národního geoportálu INSPIRE, připojená opět pomocí služby WMS. Pomocí těchto podkladových dat byla následně provedena digitalizace. Nejprve byla provedena digitalizace linie dálnice D1/A1. V programu ArcCatalog 10.3.1 byl vytvořen nový liniový Shapefile, ten byl připojen do ArcMap a pomocí nástroje editace byla dálnice digitalizována a to v úseku od Ostravy po Gliwice, konkrétně v Ostravě od dálničního sjezdu E 354 ke křižovatce dálnice A1 se silnicí č. 88 v Gliwicích. Stejným způsobem byl vytvořen polygonový shapefile, kde byly digitalizované jednotlivé plochy, a bodový shapefile, kde byly na linii dálnice digitalizované všechny dálniční sjezdy nacházející se v tomto úseku. Pro znázornění zkoumané oblasti byl použit nástroj Buffer. V programu ArcMap byly také změřeny některé charakteristiky a to rozloha a přímá vzdálenost sledovaných ploch od dálnice. Pro každý objekt byla vytvořena tabulka. V té se hodnotil konečný potenciál možného budoucího využití daného objektu či plochy. V potaz možného budoucího využití bylo bráno celkem 7 aktivit, logistika, hypermarket, parkoviště, obytná výstavba, zalesnění, výroba a rekreace. Pro každou tuto aktivitu je hodnota jednotlivých faktorů různě v hodná.Proto byly hodnoty jednotlivých faktorů pro každou aktivity rozděleny do škály podle stupně vhodnosti. Podle této vhodnosti pak byly následně bodově ohodnoceny. Vhodnost každého faktoru se hodnotila na škále 0-3 bodů. Pro každou aktivitu jsou zvolené škály hodnocení jednotlivých faktorů zobrazeny v tabulkách. Akorát faktor původ a ekologické zatížení nejsou zobrazeny pro každou aktivitu samostatně, ale celkově v jedné tabulce. (viz. Tab. 4 a Tab. 5) Každý faktor se hodnotil zvlášť pro jednotlivá možná využití. Ve většině případů byla použita stupnice 0-3. Kde 0 znamená, že plocha je nevhodná, 1 méně vhodná, 2 průměrně vhodná a 3 vhodná. V některých případech však byla použita upravená stupnice např. 1-3. V tomto 32

případě se i o nejnižší přidělené hodnotě nedá říci, že by znamenala přímo nevhodnost, ale tato plocha je pouze málo vhodná, proto nejnižší možnou přidělenou hodnotou zůstává 1. Nebo v dalším případě po nabytí nejvyšší hodnoty stupnice opět klesá. Např. přímá vzdálenost od dálnice u potenciálního využití obytná výstavba. Zde je vzdálenost 0-200 m ohodnocena 0b. jako nevhodná. S postupnou vzdáleností od dálnice bodové ohodnocení narůstá až do rozmezí 1501-4000 m, kdy v tomto rozmezí je potenciál ohodnocen 3 jako velmi vhodný. Ve vzdálenosti 4001 m a více už však tato výhoda klesá a je ohodnocen 2 jako průměrně vhodná. Třetím případem je situace, kdy daný faktor nemá na budoucí potenciální využití žádný vliv. Toto nastává pouze v případě zalesnění a to konkrétně u třech faktorů: přímé vzdálenosti od dálnice, vzdálenosti od sjezdu z dálnice a dojezdového času ke sjezdu z dálnice. Tyto faktory nemají podle autora práce na potenciální využití v podobě zalesnění vliv, proto jejich ohodnocení zůstává konstantní a je ve všech případech ohodnoceno 2 jako průměrně vhodné.

Výsledný účelový potenciál brownfields byl výsledkem integrace dílčích zhodnocení celkem devíti faktorů. Těmi jsou:

Původ: Funkce k níž byl objekt či lokalita původně využívány Velikost (v ha): Rozloha objektu. Byla změřena v programu ArcGIS Vzdálenost přímá od dálnice (v m): Přímková vzdálenost daného objektu či lokality od dálnice. Tato hodnota byla změřena v programu ArcGIS Vzdálenost od sjezdu z dálnice (v m): Skutečná vzdálenost daného objektu či lokality od nejbližšího dálničního sjezdu. Tato hodnota byla změřena pomocí aplikace Mapy.cz, nástrojem plánovač trasy. Dojezdová vzdálenost ke sjezdu z dálnice: Tato hodnota udává kolik času v minutách bude trvat cesta od daného objektu či lokality k nejbližšímu dálničnímu sjezdu. Tato hodnota byla také změřena pomocí aplikace Mapy.cz, nástrojm plánovač trasy. Přímá vzdálenost od centra města:

33

Přímková vzdálenost daného objektu či lokality od centra nejbližšího města. V potaz byly brány pouze města s počtem obyvatel vyšším než 20 tisíc. Tato vzdálenost byla změřena pomocí aplikace Google Earth, nástrojem měřit vzdálenost. Míra zastavěnosti (v %): Jde o podíl z celkové plochy objektu nebo lokality, který je zastavěný. Byl určen odhadem přímo při terénním šetření dle aktuálního a následně překontrolovaná a doplněn podle aktuálních leteckých snímků a náhledu do katastru nemovitostí, které plochy jsou buď označeny jako zastavěná plocha nebo nádvoří.

Tvar:

Re =

మ ು ට ഏ

௅௩

Údaj o tvaru byl vypočten podle vzorce (1): Výsledná hodnota popisuje "protáhlost" daného areálu ve srovnání s kružnicí.

Ekologická zátěž: Lokality byly hodnoceny podle tzv. "míry zatížení". Tato zátěž byla hodnocena podle (Novosák, Bednář 2011). Lokality byly rozděleny do tří skupin. Do první skupiny byly zařazeny objekty, jež byly původně využívány pro zemědělství, obchod a služby, nábytkářský průmysl a obytné objekty. Dále sem podle autora práce byly zařazeny železniční brownfields, jelikož ve všech případech jde pouze o nevyužívané bývalé budovy nádraží v menších obcích, není zde tedy předpokládána vyšší ekologická zátěž a ani při terénním šetření nebyly zjištěny žádné známky ekologického znečištění. Dále sem autor práce zařadil i některé brownfields z kategorie ostatní a technicky poničené plochy, u kterých také není žádné ekologické zatížení předpokládáno a ani nebylo při terénním průzkumu zjištěno. Do druhé skupiny dle (Novosák, Bednář 2011) byly zařazeny brownfields, jejichž původním využitím byly objekty, či lokality dříve využívané pro těžbu nerostných surovin. Do třetí skupiny byly zařazeny objekty či lokality, které byly původně využívány pro hutní průmysl, chemický průmysl, strojírenský průmysl, koksárenský průmysl. Do čtvrté skupiny s největším ekologickým zatížením byly zařazeny odklaliště.

34

9.2.1 Stupnice hodnocení jednotlivých faktorů Bodové škály byly vytvořeny podle subjektivního pohledu autora na danou problematiku

V tabulce 4 je znázorněno bodové ohodnocení jednotlivých aktivit podle faktoru původního využití.

Tab. 2: Bodové hodnocení podle původního využití aktivity původ železniční zemědělský strojírenský prům. skládka odpadu těžební prům. ostatní odkaliště obytný obchod a služby nábytkářský prům. lihovarnický prům. koksárenský prům. chemický prům. hutnický prům. cihlářský prům. technicky poničená plocha

logistika

výroba

hyper market

obytná parkoviště zalesnění rekreace výstavba

1 2 2 0 0 2 2 1 2 2 2 2 2 2 2

1 3 2 0 0 2 2 1 2 3 3 2 2 2 2

1 2 1 0 0 2 1 1 3 2 2 2 2 2 2

0 2 1 0 0 2 0 3 2 2 1 0 0 0 0

1 2 2 2 0 2 2 1 1 2 2 2 2 2 2

1 1 1 2 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1

0 1 1 0 2 2 0 1 2 2 1 1 1 1 1

3

3

3

2

3

2

2

Zdroj: vlastní hodnocení

V tabulce 5 je zobrazeno bodové ohodnocení jednotlivých aktivit podle stupně ekologického zatížení.

Tab. 3: Bodové hodnocení podle stupně ekologického zatížení aktivity stupeň ekologického zatížení 1 2 3 4

logistika

výroba

3 2 2 1

3 2 2 1

hyper obytná parkoviště zalesnění market výstavba 3 2 2 0

Zdroj: vlastní hodnocení 35

3 0 0 0

3 3 3 3

3 3 2 2

rekreace 3 1 0 0

Ostatní faktory jsou znázorněny ke každé aktivitě zvlášť v jednotlivých tabulkách.

Logistika Tab. 4: Hodnocení velikosti velikost [ha]

hodnocení

0,00 - 1,00

0

1,01 - 5,00

1

5,01 - 10

2

10,01 a více

3


Tab. 5: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice vzdálenost [m]

hodnocení

0 - 500

3

501 - 1000

2

1001 a více

1


Tab. 6: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice vzdálenost [m]

hodnocení

0 - 2000

3

2001 - 5000

2

5001 - 8000

1

8001 a více

0


Tab. 7: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice dojezdová vzdálenost [min.]

hodnocení

0-3

3

4-6

2

7 - 10

1

11 a více

0


Tab. 8: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města vzdálenost [m]

hodnocení

0 - 500

0

501 - 1000

1

1001 - 2000

2

2000 - 6000

3

6001 a více

2


Tab. 9: Hodnocení míry zastavěnosti míra zastavěnosti [%]

hodnocení

0 - 10

3

11 - 50

2

51 - 90

1

91 - 100

0


Tab. 10: Hodnocení tvaru tvar [v hodnotách koeficientu]

hodnocení

0 - 50

0

51 - 65

1

66 - 80

2

81 - 100

3


Hypermarket Tab. 11: Hodnocení velikosti velikost [ha]

hodnocení

0,00 - 0,75

0

0,76 - 2,00

1

2,01 - 5,00

2

5,01- 20,00

3

20,01 - 70,00

2

70,01 - 100,00

1

100,01 a více

0



hodnocení

0 - 500

3

38

501 - 1000

2

1001 a více

1



hodnocení

0 - 2000

3

2001 - 5000

2

5001 - 8000

1

8001 a více

0



hodnocení

0-3

3

4-6

2

7 - 10

1

11 a více

0



hodnocení

0 - 200

0

201 - 1000

1

39

1001 - 2000

2

2001 - 4000

3

4001 a více

2



hodnocení

0 - 10

3

11 - 50

2

51 - 90

1

91 - 100

0



hodnocení

0 - 50

0

51 - 65

1

66 - 80

2

81 - 100

3


Výroba Tab. 18: Hodnocení velikosti velikost [ha] 0,00 - 0,50

hodnocení 0

40

0,51 - 1,50

1

1,51 - 3,00

2

3,01- 10,00

3

10,01 - 50,00

2

50,01 - 100,00

1

100,01 a více

0



hodnocení

0 - 200

3

501 - 2000

2

2001 a více

1



hodnocení

0 - 2000

3

2001 - 5000

2

5001 - 10000 10001 a více

1 0



hodnocení

41

0-3

3

4-6

2

7 - 10

1

11 a více

0



hodnocení

0 - 500

0

501 - 1000

1

1001 - 2000

2

2000 - 6000

3

6001 a více

2



hodnocení

0 - 10

3

11 - 50

2

51 - 90

1

91 - 100

0



hodnocení

42

0 - 50

0

51 - 65

1

66 - 80

2

81 - 100

3


Obytná výstavba Tab. 25: Hodnocení velikosti velikost [ha]

hodnocení

0,00 - 0,10

0

0,11 - 1,00

1

1,01 - 5,00

2

5,01 - 30,00

3

30,01 -100,00

2

100,01 - 200,00

1

200,01 a více

0



hodnocení

0 - 200

0

201 - 500

1

501 - 1500

2

1501 - 4000

3

43

4001 a více

2



hodnocení

0 - 200

0

201 - 500

1

501 - 1500

2

1501 - 4000

3

4000 a více

2



hodnocení

0-4

3

5-8

2

9 - 12

1

13 a více

0



hodnocení

0 - 500

1

501 - 1000

2

1001 - 3000

3

44

3001 - 5000

2

5001 a více

1



hodnocení

0 - 10

3

11 - 50

2

51 - 90

1

91 - 100

0



hodnocení

0 - 50

0

51 - 60

1

61 - 70

2

71 - 100

3


Parkoviště Tab. 32: Hodnocení velikosti velikost [ha]

hodnocení

0,00 - 0,05

0

0,06 - 0,10

1

45

0,11 - 0,25

2

0,26 -1,00

3

1,01 - 5,00

2

5,01 - 10,00

1

10,01 a více

0



hodnocení

0 - 100

3

101 - 300

2

301 - 500

1

501 a více

0



hodnocení

0 - 500

3

501 - 1000

2

1001 - 2001

1

2001 a více

0



hodnocení

46

0-1

3

2-3

2

4-5

1

6 a více

0



hodnocení

0 - 500

3

501 - 1500

2

1501 - 3000

1

3001 a více

0



hodnocení

0-5

3

6 - 20

2

21 - 50

1

51 - 100

0


Tab. 38: Hodnocení tvaru tvar [v hodnotách koeficientu] 0 - 30

hodnocení 0

47

31 - 40

1

41 - 60

2

61 - 100

3


Zalesnění U této aktivity nebyla vytvořena škála pro faktory: přímá vzdálenost od dálnice, vzdálenost od sjezdu z dálnice a dojezdová vzdálenost ke sjezdu z dálnice. Dle autora práce nemají tyto faktory na určení potenciálu u této aktivity žádný vliv. Všechny hodnoty těchto faktorů byly ohodnoceny průměrnou hodnotou tedy 2.

Tab. 39: Hodnocení velikosti velikost [ha]

hodnocení

0,00 - 1,00

0

1,01 - 5,00

1

5,01 - 10

2

10,01 a více

3



hodnocení

0 - 500

0

501 - 2000

1

2001 - 4000

2

4001 a více

3



hodnocení

0-1

3

2-5

2

6 - 20

1

21 - 100

0



hodnocení

0 - 20

0

21 - 40

1

41 - 60

2

61 - 100

3


Rekreace Tab. 43: Hodnocení velikosti velikost [ha]

hodnocení

0,00 - 0,05

0

0,51 - 1,00

1

1,01 - 2,00

2

2,01- 5,00

3

49

5,01 - 40,00

2

40,01 a více

1



hodnocení

0 - 100

0

101 - 300

1

301 - 500

2

501 - 2000

3

2001 a více

2



hodnocení

0 - 2000

3

2001 - 5000

2

5001 - 10000

1

10000 a více

0



hodnocení

0-4

3

5-8

2

50

9 - 12

1

13 a více

0



hodnocení

0 - 200

0

201 - 500

1

501 - 1000

2

1001 - 3000

3

3001 a více

2



hodnocení

0-5

3

6 - 20

2

21 - 50

1

51 - 100

0



hodnocení

0 - 40

0

41 - 50

1

51

51 - 70

2

71 - 100

3


Všechny tyto faktory byly pro každý objekt jednotlivě hodnoceny a uvedeny v tabulce (Tab. 52). Tabulky jsou součástí souboru příloh této práce.

Tab. 50: Ukázka tabulky hodnocení BF18

aktivity

obytná parkoviště zalesnění výstavba

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 179,63

0 3

0 0

0 0

0 1

0 0

3 3

2 1

vzdálenost přímá od dálnice (v m)

528

2

2

2

2

0

2

3

vzdálenost od sjezdu z dálnice (v m)

4100

2

2

2

2

0

2

2

dojezdová vzdálenost ke sjezdu z dálnice (v min.)

6

2

2

2

2

0

2

2

vzdálenost přímá od centra města (v m)

3800

3

3

3

2

0

2

2

míra zastavěnosti (v %)

0

3

3

3

3

3

3

3

0,9

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

17

17

15

9

23

19

faktory původ velikost (v ha)

tvar (v hodnotách koeficientu) ekologická zátěž (ve stupních zatížení)

9.3 Tvorba map Při tvorbě map bylo postupováno podle publikovaného postupu (Kolejka, 2013). Výsledný potenciál se určil podle výsledného bodového hodnocení příslušné lokality (Tab. 53). Vysoce vhodný potenciál byl poté v mapě znázorněn modrou barvou, více vhodný zelenou, průměrně vhodný žlutou, málo vhodný oranžovou a nevhodný barvou červenou.

52

rekreace

Tab. 51: Kategorie potenciálů Hodnocení v bodech

0-7

potenciál plochy nevhodný Zdroj: Kolejka, 2013

8-12 málo vhodný

13-17 průměrně vodný

18-22 více vhodný

23-27 velmi vhodný

Bylo vytvořeno celkem 9 map. Pro každý potenciál tři. Mapa celého území je v měřítku 1:300 000. V tomto měřítku ovšem zanikly malé objekty. Proto byly ještě vytvořeny mapy v měřítku 1:100 000, která zobrazují už pouze segmenty území, ale stále je patrná šířka pásu podél dálnice. Jako třetí pak byla vytvořena mapa v měřítku 1:10 000 pouze pro vybrané území, která v detailu zobrazuje už i objekty s malou rozlohou. Mapy jsou součástí přílohy.

Účel potenciálu byl kartograficky vyjádřen následovně obalovými barevnými liniemi kolem ploch s barvou petenciálu:

hypermarket - fialová logistika - červená obytná výstavba - žlutá parkoviště-hnědá rekreace - tmavě modrá zalesnění - tmavě zelená

9.4 Zhodnocení výsledků První potenciál: celkem 21 objektů velmi vhodných, více vhodných 52, průměrně vhodných 11. Druhý potenciál: 5 velmi vhodných objektů, více vhodné 44, průměrně vhodné 34 a jeden málo vhodný. Třetí potenciál: 4 velmi vhodné objekty, 39 více vhodných, 39 průměrně vhodných a 2 málo vhodné.

Z prostorové lokalizace jednotlivých ploch je dobře patrné, že se nejvíce koncentrují v oblasti velkých měst, a to zejména na území a v okolí měst Ostravy a Gliwice. 53

10. ZÁVĚR Ve zkoumaném území, jímž je 10 km široký pás kolem mezinárodní dálnice D1/A1 na úseku Ostrava-Gliwice, se nachází velké množství opuštěných ploch či objektů, které ztratily své původní využití a nyní chátrají a z tohoto důvodu jsou deprimující pro svoje okolí jakožto stará zátěž. Velká četnost brownfields ve zkoumaném území je důsledkem toho, že tato oblast, jak na české tak polské straně byla v minulosti a je i v současnosti hlavním průmyslovým centrem svého státu. Díky slojím černého uhlí je v této oblasti dominantní těžební průmysl. Ten však v posledních letech upadá, snižuje se objem vytěženého uhlí a doly se postupně uzavírají. Největší počet brownfields ve zkoumaném území je tedy tohoto původu. Ve většině případů se jedná o haldy vytěžené hlušiny, které jsou nejvíce vhodné k navrácení přírodního charakteru zalesněním. Nachází se zde ovšem i velké množství brownfields, které se nyní po dokončení úseku mezinárodní dálnice nacházejí ve velmi lukrativním území pro investory a mají značný potenciál proto najít své budoucí využití jako např. logistické zóny, znovu obnovení výroby, hypermarket, parkovištěm pro kamiony či lokality pro novou obytnou výstavbu nebo pro rekreaci. Cílem práce bylo zhodnotit jednotlivé brownfields a určit potenciál pro jejich budoucí vyžití, v potaz byly brány výše zmíněné aktivity. Výsledný potenciál je subjektivním hodnocením autora práce. Autor se však opírá o odborné texty a literaturu, která se touto problematikou zabývá. Tato práce může sloužit např. obcím v jejichž katastrálním území se tyto lokality nacházejí. Každá obce by se totiž měla snažit lokality brownfields propagovat a pokoušet se přimět investory ke spolupráci. Provedená regenerace by pro obec znamenala zbavení se mnoha negativních vlivů, které jsou s těmito lokalitami spojeny. A naopak je pro obce pozitivní ve zbavení se ekologické zátěže, nárůst ekonomických aktivit, nové pracovní příležitosti atd. Má práce by také mohla posloužit jako inspirace k řešení nových prací, které se budou zabývat podobným problém.

54

11. POUŽITÉ ZDROJE: 11.1 Literatura KADEŘÁBKOVÁ, B. Brownfields: jak vznikají a co s nimi. 1. vyd. Praze: C.H. Beck, 2009, 138 s. ISBN 978-80-7400-123-9. KOLEJKA, J. Nauka o krajině: Geografický pohled a východiska. 1. vyd. Praha: Academia, 2013, 439 s. ISBN 978-80-200-2201-1. KOLEJKA, Jaromír a kol. Postindustriální krajina Česka. Brno : Soliton, 2012, 291 s. ISBN 978-80-904785-1-0 NOVOSÁK, J. a P. BEDNÁŘ. Hodnocení rozvojových předpokladů brownfields. 1. vyd. Žilina: Georg, 2011, 94 s. ISBN 978-80-89401-49-9. NOVÝ A., Brownfields – šance pro budoucnost. Fakulta VUT v Brně, 2004. 78str. ISBN 80214-2697-7.

OPATOVÁ, Y. Brownfields-Greenfields-město: úloha zeleně při obnově devastovaných území města. 1. Vyd. Brno: Vysoké učení technické. 2008. 30s. ISBN: 978-80-214-3674-9. RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA, M. Regenerace brownfields - studie proveditelnosti. 1. vyd. Liberec: VÚTS Liberec, 2006. 79 s. ISBN 80-239-7245-6 ŠILHÁNKOVÁ, V. a kol. Rekonverze vojenských brownfields. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006. 219 s. ISBN 80–7194–836–5.

JACKSON J.B., et al., (2004): Brownfields snadno a rychle – Příručka zejména pro pracovníky a zastupitele obcí.. - IURS, Praha. 39 s.

Juniorstav 2008 - 10. odborná konference doktorského studia. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, 2008, s. 385. ISBN 978-80-86433-45-5

55

Ministerstvo životního prostředí: Regenerace brownfields, PLANETA. Ročník XV, číslo 3. ISSN 1801–6898. Praha, 2007.

HLADÍK, J. Metoda hodnocení rozvojového potenciálu brownfields Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy. Brno. 2010.

HIBSZER, Adam. Social investment conflicts related to the construction of the A1 motorway in the Silesian voivodeship (Southern Poland). Environmental & Socio-economic Studies. : 35-44

11.2 Inernetové zdroje Revitalizace brownfields v ČR [online]. [cit. 2014-11-27]. Dostupné z: http://www.ekopolitika.cz/cs/brownfields/revitalizace-brownfields-v-cr.html JACKSON, J.: Revitalizace brownfields v obcích ČR - metodika monitorování a nové využívání ploch a objektů [on-line]. Praha, 2003[cit. 2014-12-07].. Dostupné z: RYDVALOVÁ, P., ŽIŽKA M. Ekonomické souvislosti revitalizace brownfields. [online]. 2006 [cit. 2014-04-28]. Dostupné z: http://ndz.hf.tul.cz/download/2006/Ekonomicke_souvislosti.pdf

DVOŘÁKOVÁ, LIŠKOVÁ, Z. (2010). Správa k problematice brownfields [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://ccv.ef.jcu.cz/opvkreg/prezentace/okruh7/pri7tema-09Vnimani_problematiky_brownfields_Li.pdf

Ministerstvo životního prostředí: Strategie udržitelného rozvoje České republiky. (2004). [online]. [cit. 2014-9-27]Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategie_udrzitelneho_rozvoje/$FI LE/KM-SUR_CR-20100114.pdf

Agentura Czech Invest. Základní statistické výsledky Vyhledávací studie brownfieldů [online]. [cit. 2014-12-02]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/nsb-595.pdf 56

Transformace

těžby

nerostných

surovin [online].

[cit.

2015-9-12].

Dostupné

z:

http://geography.upol.cz/soubory/lide/szczyrba/RGPOL/ucebnice/seg/transformace_tezby_ner ostnych_surovin.html Český statistický úřad [online]. [cit. 2015-9-14]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xt/1-xt

Powierzchnia

i

ludność

Statystyczny [online].

2014

w

przekroju

[cit.

terytorialnym

2015-9-17].

w

Dostupné

z:

2014

r. Główny

Urząd

http://stat.gov.pl/obszary-

tematyczne/ludnosc/ludnosc/powierzchnia-i-ludnosc-w-przekroju-terytorialnym-w-2014-r7,11.html

Rocznik Statystyczny Województw 2013. Główny Urząd Statystyczny [online]. 2014 [cit. 2015-9-17]. Dostupné z: http://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/roczniki-statystyczne/rocznikistatystyczne/rocznik-statystyczny-wojewodztw-2013,4,8.html Rocznik Statystyczny Przemysłu 2013. Główny Urząd Statystyczny [online]. 2014 [cit. 20159-17].

Dostupné

z:

http://stat.gov.pl/obszary-tematyczne/roczniki-statystyczne/roczniki-

statystyczne/rocznik-statystyczny-przemyslu-2013,5,7.html Urbanismus

a

územní

rozvoj [online].

2009

[cit.

2015-2-11].

Dostupné

z:

http://www.uur.cz/default.asp?ID=3475 Google

Street

View [online].

[cit.

2015-06-10].

Dostupné

z:

https://www.google.com/maps/streetview/

Rewitalizacja. Ministerstwo

Rozwoja [online].

[cit.

2015-06-10].

Dostupné

z:

http://www.mir.gov.pl/strony/zadania/polityka-rozwoju-kraju/rewitalizacja/

Agentura pro podporu podnikání a investic. CzechInvest [online]. [cit. 2015-06-10]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/

57

Seznam obrázků: Obr. 1. Přírodní krajinný potenciál pro ornou půdu...............................................................................20

Seznam tabulek: Tab. 1: Kategorie přírodních potenciálů............................................... Chyba! Záložka není definována. Tab. 2: Hodnocené indikátory přístupu Regionální rozvojové agentury Jižní Moravy ... Chyba! Záložka není definována. Tab. 3: Kategorie původního využití ..................................................................................................... 31 Tab. 4: Bodové hodnocení podle původního využití............................................................................. 35 Tab. 5: Bodové hodnocení podle stupně ekologického zatížení ........................................................... 35 Tab. 6: Hodnocení velikosti .................................................................................................................. 36 Tab. 7: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice .................................................................................. 36 Tab. 8: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice............................................................................... 36 Tab. 9: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice ............................................................. 37 Tab. 10: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 37 Tab. 11: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 37 Tab. 12: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 38 Tab. 13: Hodnocení velikosti ................................................................................................................ 38 Tab. 14: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice ................................................................................ 38 Tab. 15: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice............................................................................. 39 Tab. 16: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice ........................................................... 39 Tab. 17: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 39 Tab. 18: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 40 Tab. 19: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 40 Tab. 20: Hodnocení velikosti ................................................................................................................ 40 Tab. 21: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice ................................................................................ 41 Tab. 22: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice............................................................................. 41 Tab. 23: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice ........................................................... 41 Tab. 24: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 42 Tab. 25: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 42 Tab. 26: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 42 Tab. 27: Hodnocení velikosti ................................................................................................................ 43 Tab. 28: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice ................................................................................ 43 Tab. 29: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice............................................................................. 44 Tab. 30: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice ........................................................... 44 Tab. 31: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 44 Tab. 32: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 45 Tab. 33: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 45 Tab. 34: Hodnocení velikosti ................................................................................................................ 45 Tab. 35: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice ................................................................................ 46 Tab. 36: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice............................................................................. 46 Tab. 37: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice ........................................................... 46 Tab. 38: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 47 Tab. 39: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 47 58

Tab. 40: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 47 Tab. 41: Hodnocení velikosti ................................................................................................................ 48 Tab. 42: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 48 Tab. 43: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 49 Tab. 44: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 49 Tab. 45: Hodnocení velikosti ................................................................................................................ 49 Tab. 46: Hodnocení přímé vzdálenosti od dálnice ................................................................................ 50 Tab. 47: Hodnocení vzdálenosti od sjezdu z dálnice............................................................................. 50 Tab. 48: Hodnocení dojezdové vzdálenosti ke sjezdu z dálnice ........................................................... 50 Tab. 49: Hodnocení přímé vzdálenosti od centra města ........................................................................ 51 Tab. 50: Hodnocení míry zastavěnosti .................................................................................................. 51 Tab. 51: Hodnocení tvaru ...................................................................................................................... 51 Tab. 52: Ukázka tabulky hodnocení ...................................................................................................... 52 Tab. 53: Kategorie potenciálů ............................................................................................................... 53

Seznam zkratek: ČR - Česká Republika MŽP - Ministerstvo životního prostředí SPŽP - Státní politika životního prostředí tz. - to znamená BF - Brownfields

Seznam příloh: Příloha 1: První potenciál 1:300 000 Příloha 2: První potenciál 1:100 000 Příloha 3: První potenciál 1:10 000 Příloha 4: Druhý potenciál 1:300 000 Příloha 5: Druhý potenciál 1:100 000 Příloha 6: Druhý potenciál 1:10 000 Příloha 7: Třetí potenciál 1:300 000 Příloha 8: Třetí potenciál 1:100 000 Příloha 9: Třetí potenciál 1:10 000 Příloha 10: Tabulky hodnocení účelového potenciálu brownfields

59

Příloha 1: První potenciál 1:300 000

60


61


62

Příloha 4: Druhý potenciál 1:300 000

63


64


65

Příloha 7: Třetí potenciál 1:300 000

66


67


68

Příloha 10: Tabulky hodnocení účelového potenciálu brownfields

BF0

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 3,36

2 1

3 3

2 3

2 2

2 2

1 1

1 3


395

3

3

3

1

1

2

2


2600

2

2

2

3

0

2

2

4

2

2

2

3

1

2

3

2100

3

3

3

3

1

2

3

45

2

2

2

2

1

0

1

0,74

2

2

2

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

20

23

22

22

14

16

21

logistika

výroba

hypermarket

obytný 1,58

1 1

1 2

1 1

3 2

1 2

1 1

1 2


580

2

2

2

2

0

2

3

vzdálenost od sjezdu z dálnice (v m) dojezdová vzdálenost ke sjezdu z dálnice (v min.)

1000

3

3

3

2

2

2

3

3

3

3

3

3

2

2

3


2000

2

2

2

3

1

1

3


70

1

1

1

1

0

0

0

0,68

2

2

2

2

3

3

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

18

19

18

21

14

15

20


dojezdová vzdálenost ke sjezdu z dálnice (v min.) vzdálenost přímá od centra města (v m) míra zastavěnosti (v %) tvar (v hodnotách koeficientu) ekologická zátěž (ve stupních zatížení)

BF1

aktivity faktory

původ velikost (v ha)


69


rekreace

rekreace

BF2

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 67,55

0 3

0 1

0 1

0 2

0 0

3 3

2 1


652

2

2

2

2

0

2

3


2200

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


2100

3

3

3

3

1

2

3


0

0

0

0

0

0

0

2

0,61

1

1

1

2

3

3

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

16

14

14

18

8

20

21

logistika

výroba

hypermarket

3

3

3

2

3

2

2

1

3

2

2

2

1

3



BF3

aktivity faktory


technicky poničená pl. 3,55


rekreace

rekreace


1990

1

2

1

3

0

2

3


2400

2

2

2

3

0

2

2


3

3

3

3

3

2

2

3


7500

2

2

2

1

0

3

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,87

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

21

24

22

23

16

21

24


70

BF4

aktivity

výroba

hypermarket

2

3

2

2

2

1

2

1

1

1

2

2

1

2

faktory nábytkářský p. 1,24



logistika

rekreace


4460

1

1

1

2

0

2

2


8700

0

1

0

2

0

2

1


12

0

0

0

1

0

2

1


6000

2

2

2

1

0

3

2


70

1

1

1

1

0

0

0

0,52

1

1

1

1

2

2

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

11

13

11

15

9

16

15

logistika

výroba

hypermarket

3

3

3

2

3

2

2

1

3

2

2

2

1

3


BF5

aktivity faktory




rekreace


0

3

3

3

0

3

2

0


1700

3

3

3

3

1

2

3


3

3

3

3

3

2

2

3


1500

2

2

2

3

2

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,44

0

0

0

0

2

2

1

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

21

23

22

19

21

18

21


71

BF6

aktivity


logistika

výroba

hypermarket


0 3

0 0

0 0

0 0

0 0

3 3

2 1


109

3

3

3

0

2

2

1


2900

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


2100

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,8

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

17

17

14

13

23

18

logistika

výroba

hypermarket


0 3

0 0

0 0

0 1

0 0

3 3

2 1


3717

1

1

1

3

0

2

2


6600

1

1

1

2

0

2

1


11

0

0

0

1

0

2

1


3700

3

3

3

2

0

2

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,63

1

1

1

2

3

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

14

11

11

14

9

23

15



BF7

aktivity faktory



72


rekreace

rekreace

BF8

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 38,87

0 3

0 2

0 2

0 2

0 0

3 3

2 2


3233

1

1

1

3

0

2

2


6100

1

1

1

2

0

2

1


8

1

1

1

2

0

2

2


7500

2

2

2

1

0

3

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,73

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

15

14

14

16

9

24

18

logistika

výroba

hypermarket

hutnický p. 0,01

2 0

2 0

2 0

0 0

2 0

1 0

1 0


3402

1

1

1

3

0

2

2


6600

1

1

1

2

0

2

1


12

0

0

0

1

0

2

1


3100

3

3

3

2

0

2

2


100

0

0

0

0

0

0

0

tvar (v hodnotách koeficientu)

0,95

3

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

12

12

12

11

8

14

10



BF9

aktivity faktory


ekologická zátěž (ve stupních zatížení)

73


rekreace

rekreace

BF10

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,38

1 0

1 0

1 0

3 1

1 3

1 0

1 1


3689

1

1

1

3

0

2

2


6400

1

1

1

2

0

2

1


11

0

0

0

1

0

2

1


6100

2

2

2

1

0

3

2


20

2

2

2

2

2

1

2

0,66

2

2

2

2

3

3

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

12

12

12

18

12

17

15

logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 1,41

2 1

3 1

2 1

2 2

2 2

1 1

1 2


3508

1

1

1

3

0

2

2


6500

1

1

1

2

0

2

1


11

0

0

0

1

0

2

1


6500

2

2

2

1

0

3

2


35

2

2

2

2

1

0

1

0,89

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

15

16

15

19

11

17

16



BF11

aktivity faktory



74


rekreace

rekreace

BF12

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,22

1 0

1 0

1 0

3 1

1 2

1 0

1 0


1211

1

2

1

2

0

2

3


2500

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


3000

3

3

3

3

1

2

3


50

2

2

2

2

1

0

1

0,49

0

0

0

0

2

2

1

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

14

15

14

20

11

14

17

logistika

výroba

hypermarket

2

3

2

2

2

1

2

1

1

1

2

2

1

2



BF13

aktivity faktory


nábytkářský p. 1,08


rekreace

rekreace


583

2

2

2

2

0

2

3


3400

2

2

2

3

0

2

2


7

1

1

1

2

0

2

2


1100

2

2

2

3

2

1

3


50

2

2

2

2

1

0

1

0,84

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

2

3

3

3

∑=

18

19

18

21

13

15

21


75

BF14

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obchod a služby

2

2

3

2

1

1

2

0,29

0

0

0

1

3

0

0


1019

1

2

1

2

0

2

3


3500

2

2

2

3

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


800

1

1

1

2

2

1

2


90

1

1

1

1

0

0

0

0,68

2

2

2

2

3

3

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

14

15

15

18

12

14

16

logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,07

1 0

1 0

1 0

3 0

1 1

1 0

1 0


692

2

2

2

2

0

2

3


3300

2

2

2

3

0

2

2


9

1

1

1

1

0

2

1


4300

3

3

2

2

0

3

2


25

2

2

2

2

1

0

1

0,69

2

2

2

2

3

3

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

16

16

15

18

9

16

15



BF15

aktivity faktory



76


rekreace

rekreace

BF16

aktivity


logistika

výroba

hypermarket


0 3

0 0

0 0

0 1

0 0

3 3

2 1


838

2

2

2

2

0

2

3


2300

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


1700

2

2

2

3

1

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,87

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

19

16

16

18

11

22

21

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 42,86

0 3

0 2

0 2

0 2

0 0

3 3

2 1


1398

1

2

1

2

0

2

3


4000

2

2

2

3

0

2

2


7

1

1

1

2

0

2

2


1100

2

2

2

3

2

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,9

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

17

17

16

18

11

22

20



BF17

aktivity faktory



77


rekreace

rekreace

BF18

aktivity


logistika

výroba

hypermarket


0 3

0 0

0 0

0 1

0 0

3 3

2 1


528

2

2

2

2

0

2

3


4100

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


3800

3

3

3

2

0

2

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,9

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

17

17

15

9

23

19

logistika

výroba

hypermarket

2

3

2

1

2

1

1

1

3

2

2

2

2

3



BF19

aktivity faktory


lihovarnický p. 3,31


rekreace

rekreace


44

3

3

3

0

3

2

0


5100

1

1

1

2

0

2

1


10

1

1

1

1

0

2

1


3100

3

3

3

2

0

2

2


40

2

2

2

2

1

0

1

0,56

1

1

1

1

2

2

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

16

19

17

11

13

16

12


78

BF20

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

chemický p. 21,9

2 3

2 2

2 2

0 3

2 0

1 3

1 2


1820

1

2

1

3

0

2

3


3600

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


3900

3

3

3

2

0

2

2


45

2

2

2

2

1

0

1

0,65

1

1

1

2

3

3

2

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

18

18

17

17

10

17

15

logistika

výroba

hypermarket

hutnický p. 88,17

2 3

2 1

2 1

0 2

2 0

1 3

1 1


5585

0

1

0

2

0

2

2


9300

0

1

0

2

0

2

1


11

0

0

0

1

0

3

1


3500

3

3

3

2

0

2

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,76

2

2

2

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

15

15

13

15

11

21

14



BF21

aktivity faktory



79


rekreace

rekreace

BF22

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 43,73

0 3

0 2

0 2

0 2

0 0

3 3

2 1


4924

1

1

1

2

0

2

2


8000

1

1

1

2

0

2

1


11

0

0

0

1

0

2

1


2500

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,85

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

16

15

15

16

10

23

17

logistika

výroba

hypermarket

odkaliště 42,93

2 3

2 2

1 2

0 2

2 0

2 3

0 1


4480

1

1

1

2

0

2

2


8100

0

1

0

2

0

2

1


9

1

1

1

1

0

2

1


2600

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,44

0

0

0

0

2

2

1

4

1

1

0

0

3

2

0

∑=

14

14

11

13

11

20

12



BF23

aktivity faktory



80


rekreace

rekreace

BF24

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 38,17

0 3

0 2

0 2

0 2

0 0

3 3

2 2


3342

1

1

1

3

0

2

2


5700

1

1

1

2

0

2

1


9

1

1

1

1

0

2

1


2200

3

3

3

3

1

2

3


10

3

3

3

3

2

1

2

0,72

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

16

15

15

17

9

21

17

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 0,78

2 0

2 1

2 1

1 1

2 3

1 0

1 1


341

3

3

3

1

1

2

2


3800

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


4000

3

3

3

2

0

2

2


10

3

3

3

3

2

1

2

0,83

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

21

21

16

15

16

16



BF25

aktivity faktory



81


rekreace

rekreace

BF26

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 63,55

0 3

0 1

0 1

0 2

0 0

3 3

2 1


48

3

3

3

0

3

2

0


3800

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


6000

3

3

2

1

0

3

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,78

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

18

17

14

13

24

16

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 125,8

0 3

0 0

0 0

0 1

0 0

3 3

2 1


297

3

3

3

1

2

2

1


4700

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


5500

3

3

2

1

0

3

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,72

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

17

16

13

11

24

17



BF27

aktivity faktory



82


rekreace

rekreace

BF28

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 4

2 1

2 3

2 2

1 2

2 2

1 1

1 3


455

3

3

3

1

1

2

2


3100

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


4900

3

3

2

2

0

3

2


90

1

1

1

1

0

0

0

0,61

1

1

1

2

3

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

17

19

17

15

12

17

16

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 94,34

0 3

0 1

0 1

0 2

0 0

3 3

2 1


1432

1

2

1

2

0

2

3


4400

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


3800

3

3

3

2

0

2

2


5

3

3

3

3

3

2

3

0,74

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

18

17

16

16

9

22

19



BF29

aktivity faktory



83


rekreace

rekreace

BF30

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 0,39

2 0

2 0

2 0

1 1

2 3

1 0

1 0


668

2

2

2

2

0

2

3


1100

3

3

3

2

1

2

3


2

3

3

3

3

2

2

3


3900

3

3

3

2

0

2

2


50

2

2

2

2

1

0

1

0,53

1

1

1

1

2

2

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

18

18

18

14

14

14

16

logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 3,58

2 1

3 3

2 2

2 2

2 2

1 1

1 3


2026

1

1

1

3

0

2

2


7300

1

1

1

2

0

2

1


9

1

1

1

1

0

2

1


4100

3

3

2

2

0

3

2


30

2

2

2

2

1

0

1

0,92

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

17

20

17

20

11

17

17



BF31

aktivity faktory



84


rekreace

rekreace

BF32

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 2,49

2 1

3 2

2 2

2 2

2 2

1 1

1 3


908

2

2

2

2

0

2

3


1700

3

3

3

3

1

2

3


3

3

3

3

3

2

2

3


2400

3

3

3

3

1

2

3


20

2

2

2

2

2

1

2

0,65

1

1

1

2

3

3

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

20

22

21

22

16

17

23

logistika

výroba

hypermarket

obchod a služby

2

2

3

2

1

1

2

1,05

1

1

1

2

2

1

2


616

2

2

2

2

0

2

3


1800

3

3

3

3

1

2

3


3

3

3

3

3

2

2

3


2000

2

2

2

3

1

1

3


25

2

2

2

2

1

0

1

0,95

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

21

21

22

23

14

15

23



BF33

aktivity faktory



85


rekreace

rekreace

BF34

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 0,04

2 0

3 0

2 0

2 0

2 0

1 0

1 0


879

2

2

2

2

0

2

3


1800

3

3

3

3

1

2

3


4

2

2

2

3

1

2

3


2200

3

3

3

3

1

2

3


100

0

0

0

0

0

0

0


0,55

1

1

1

1

2

2

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

16

17

16

17

10

14

18

logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 0,63

2 0

3 1

2 0

2 1

2 3

1 1

1 1


4418

1

1

1

2

0

2

2


5500

1

1

1

2

0

2

1


8

1

1

1

2

0

2

2


2000

2

2

2

3

1

1

3


50

2

2

2

2

1

0

1

0,85

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

15

17

15

20

13

15

17



BF35

aktivity faktory



86


rekreace

rekreace

BF36

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 0,15

2 0

3 0

2 0

2 1

2 2

1 0

1 0


696

2

2

2

2

0

2

3


6500

1

1

1

2

0

2

1


13

0

0

0

0

0

2

0


3400

3

3

3

2

0

2

2


100

0

0

0

0

0

0

0


0,94

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

14

15

14

15

10

15

13

logistika

výroba

hypermarket

3

3

3

2

3

2

2

0

0

0

1

3

0

0



BF37

aktivity faktory




rekreace

rekreace


2086

1

1

1

3

0

2

2


7800

1

1

1

2

0

2

1


14

0

0

0

0

0

2

0


1000

1

1

1

2

2

1

2


2200

3

3

3

3

3

3

3


0,76

2

2

2

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

14

14

14

19

17

18

16


87

BF38

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

odkaliště 7,35

2 2

2 3

1 3

0 3

2 1

2 2

0 2


1211

1

2

1

2

0

2

3


2600

2

2

2

3

0

2

2


3

3

3

3

3

2

2

3


2100

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,6

1

1

1

1

2

3

2

4

1

1

0

0

3

2

0

∑=

18

20

17

18

14

20

18

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 44,89

0 3

0 2

0 2

0 2

0 0

3 3

2 1


222

3

3

3

1

2

2

1


3100

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


2500

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,75

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

19

19

17

13

23

18



BF39

aktivity faktory



88


rekreace

rekreace

BF40

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

chemický p. 17,19

2 3

2 2

2 3

0 3

2 0

1 2

1 2


1019

2

2

2

2

0

2

3


3500

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


1600

2

2

2

3

2

1

3


40

2

2

2

2

1

0

1

0,58

1

1

1

1

2

2

2

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

18

17

18

16

11

14

16

logistika

výroba

hypermarket

ostatní 0,78

2 0

2 1

2 1

2 1

2 3

2 1

2 1


737

2

2

2

2

0

2

3


2600

2

2

2

3

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


3200

3

3

3

2

0

2

2


60

1

1

1

1

0

0

1

0,87

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

18

19

19

19

11

17

19



BF41

aktivity faktory



89


rekreace

rekreace

BF42

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

hutnický p. 34,27

2 3

2 2

2 2

0 2

2 0

1 3

1 2


4812

1

1

1

2

0

2

2


6900

1

1

1

2

0

2

1


8

1

1

1

2

0

2

2


3200

3

3

3

2

0

2

2


20

2

2

2

2

2

1

2


0,8

2

2

2

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

17

16

16

15

10

18

15

logistika

výroba

hypermarket

chemický p. 30,69

2 3

2 2

2 2

0 2

2 0

1 3

1 2


706

2

2

2

2

0

2

3


3000

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


2900

3

3

3

3

1

2

3


10

3

3

3

3

2

1

2

0,84

3

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

22

21

21

19

12

18

19



BF43

aktivity faktory



90


rekreace

rekreace

BF44

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obchod a služby

2

2

3

2

1

1

2

4,29

2

3

2

2

2

1

3


1383

1

2

1

2

0

2

3


4700

2

2

2

2

0

2

2


8

1

1

1

2

0

2

2


5400

3

3

2

1

0

3

2


30

2

2

2

2

1

0

1

0,93

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

19

21

19

19

10

17

21

logistika

výroba

hypermarket

obchod a služby

2

2

3

2

1

1

2

0,37

0

0

0

1

3

0

0


3550

1

1

1

3

0

2

2


6100

1

1

1

2

0

2

1


10

1

1

1

1

0

2

1


800

1

1

1

2

2

1

2


100

0

0

0

0

0

0

0


0,76

2

2

2

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

11

11

12

17

12

14

14



BF45

aktivity faktory



91


rekreace

rekreace

BF46

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 2,06

2 1

3 2

2 2

2 2

2 2

1 1

1 3


542

2

2

2

2

0

2

3


3300

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


4900

3

3

2

2

0

3

2


30

2

2

2

2

1

0

1

0,91

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

20

22

20

21

12

17

20

logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 0,51

2 0

3 1

2 0

2 1

2 3

1 1

1 1


470

3

3

3

1

1

2

2


9000

0

1

0

2

0

2

1


11

0

0

0

1

0

2

1


4800

3

3

2

2

0

3

2


30

2

2

2

2

1

0

1

0,94

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

16

19

15

17

13

17

15



BF47

aktivity faktory



92


rekreace

rekreace

BF48

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

cihlářský p. 18,65

2 3

2 2

2 3

0 3

2 0

2 2

1 2


3257

1

1

1

3

0

2

2


8600

0

1

0

2

0

2

1


10

1

1

1

1

0

2

1


1800

2

2

2

3

2

1

3


2

3

3

3

3

3

2

3

0,67

2

2

2

2

3

3

2

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

16

16

16

17

13

18

15

logistika

výroba

hypermarket

železniční 0,16

1 0

1 0

1 1

0 1

1 2

1 0

0 0


1991

1

2

1

3

0

2

3


7000

1

1

1

2

0

2

1


7

1

1

1

2

0

2

2


4200

3

3

2

2

0

3

2


25

2

2

2

2

1

0

1

0,58

1

1

1

1

2

2

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

13

14

13

16

9

15

14



BF49

aktivity faktory



93


rekreace

rekreace

BF50

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

železniční 0,09

1 0

1 0

1 0

0 0

1 1

1 0

0 0


2107

1

1

1

3

0

2

2


6900

1

1

1

2

0

2

1


7

1

1

1

2

0

2

2


4000

3

3

3

2

0

2

2


20

2

2

2

2

2

1

2

0,93

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

15

15

15

17

10

16

15

logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,03

1 0

1 0

1 0

3 0

1 0

1 0

1 0


3525

1

1

1

3

0

2

2


4300

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


0

0

0

0

1

3

0

0


70

1

1

1

1

0

0

0

0,87

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

13

13

13

18

10

13

13



BF51

aktivity faktory



94


rekreace

rekreace

BF52

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

ostatní 0,56

2 0

2 1

2 0

2 1

2 3

2 1

2 1


234

3

3

3

1

2

2

1


3700

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


4000

3

3

3

2

0

2

2


50

2

2

2

2

1

0

1

0,89

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

20

21

20

19

15

17

17

logistika

výroba

hypermarket

2

2

1

1

2

1

1

0

0

0

0

1

0

0



BF53

aktivity faktory


strojírenský p. 0,08


rekreace

rekreace


3032

1

1

1

3

0

2

2


3600

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


400

0

0

1

1

3

0

1


100

0

0

0

0

0

0

0


0,87

3

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

12

12

12

13

13

12

11


95

BF54

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

ostatní 0,3

2 0

2 0

2 0

2 1

2 3

2 0

2 0


3050

1

1

1

3

0

2

2


3600

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


300

0

0

1

1

3

0

1


70

1

1

1

1

0

0

0

0,92

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

14

14

15

19

15

14

15

logistika

výroba

hypermarket



BF55

aktivity faktory


rekreace

rekreace

skládka odpadu 1,98

0

0

0

0

2

2

0

1

2

1

2

2

1

2


24

3

3

3

0

3

2

0


1200

3

3

3

2

1

2

3


3

3

3

3

3

2

2

3


3000

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,67

2

2

2

2

3

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

21

20

15

20

20

17



96

BF56

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,03

1 0

1 0

1 0

3 0

1 0

1 0

1 0


1771

1

2

1

3

0

2

3


3300

2

2

2

3

0

2

2


7

1

1

1

2

0

2

2


1000

1

1

1

2

2

1

2


100

0

0

0

0

0

0

0


0,9

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

12

13

12

19

9

14

16

logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,3

1 0

1 0

1 0

3 1

1 3

1 0

1 0


1566

1

2

1

3

0

2

3


2900

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


1000

1

1

1

2

2

1

2


40

2

2

2

2

1

0

1

0,86

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

15

16

15

22

14

14

17



BF57

aktivity faktory



97


rekreace

rekreace

BF58

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

ostatní 0,52

2 0

2 1

2 0

2 1

2 3

2 1

2 1


2619

1

1

1

3

0

2

2


4800

2

2

2

2

0

2

2


8

1

1

1

2

0

2

2


300

0

0

1

1

3

0

1


90

1

1

1

1

0

0

0

0,54

1

1

1

1

2

2

2

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

11

12

12

16

13

14

15

logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 8,97

2 2

3 3

2 3

2 3

2 1

1 2

1 2


1365

1

2

1

2

0

2

3


3600

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


3500

3

3

3

2

0

2

2


20

2

2

2

2

2

1

2

0,83

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

20

23

21

22

12

18

20



BF59

aktivity faktory



98


rekreace

rekreace

BF60

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 1,6

2 0

3 2

2 1

2 2

2 2

1 1

1 2


366

3

3

3

1

1

2

2


800

3

3

3

2

2

2

3


1

3

3

3

3

3

2

3


2500

3

3

3

3

1

2

3


30

2

2

2

2

1

0

1


0,8

2

2

2

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

21

24

22

21

18

16

21

logistika

výroba

hypermarket

železniční 1,18

1 0

1 1

1 1

0 2

1 2

1 1

0 2


2808

1

1

1

3

0

2

2


6100

1

1

1

2

0

2

1


8

1

1

1

2

0

2

2


3500

3

3

3

3

0

2

2


30

2

2

2

2

1

0

1

0,32

0

0

0

0

1

1

0

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

12

13

13

17

8

14

13



BF61

aktivity faktory



99


rekreace

rekreace

BF62

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 8,54

2 2

3 3

2 3

2 3

2 1

1 2

1 2


1749

1

2

1

3

0

2

3


5800

1

1

1

2

0

2

1


7

1

1

1

2

0

2

2


5000

3

3

2

2

0

3

2


15

2

2

2

2

2

0

2

0,88

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

18

21

18

22

11

18

19

logistika

výroba

hypermarket

3

3

3

2

3

2

2

2

3

3

3

1

2

2



BF63

aktivity faktory




rekreace

rekreace


27

3

3

3

0

3

2

0


2600

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


2100

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,73

2

2

2

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

23

24

24

23

18

21

21


100

BF64

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

zemědělský 1,15

2 1

3 1

2 1

2 2

2 2

1 1

1 2


4459

1

1

1

2

0

2

2


8000

1

1

1

2

0

2

1


10

1

1

1

1

0

2

1


6000

3

3

2

1

0

3

2


20

2

2

2

2

2

1

2

0,85

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

17

18

16

18

12

18

17

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 20,85

0 3

0 2

0 2

0 3

0 0

3 3

2 2


3093

1

1

1

3

3

2

2


6600

1

1

1

2

0

2

1


7

1

1

1

2

0

2

2


5100

3

3

2

1

0

3

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,65

1

1

1

2

3

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

15

14

13

16

12

24

17



BF65

aktivity faktory



101


rekreace

rekreace

BF66

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 169,3

0 3

0 0

0 0

0 1

0 0

3 3

2 1


132

3

3

3

0

3

2

1


4700

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


4000

3

3

3

2

0

2

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,67

2

2

2

2

3

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

20

17

17

12

12

23

16

logistika

výroba

hypermarket

2

2

1

1

2

1

1

2

3

3

3

1

2

2



BF67

aktivity faktory


strojírenský p. 6,8


rekreace

rekreace


227

3

3

3

1

2

2

1


4200

2

2

2

2

0

2

2


9

1

1

1

1

0

2

1


3000

3

3

3

3

1

2

3


40

2

2

2

2

1

0

1

0,41

0

0

0

0

2

2

1

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

17

18

17

13

12

15

12


102

BF68

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

odkaliště 27,52

2 3

2 2

1 2

0 3

2 0

2 3

0 2


1746

1

2

1

3

0

2

3


3100

2

2

2

3

0

2

2


3

3

3

3

3

2

2

3


3000

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,71

2

2

2

2

3

3

3

4

1

1

0

0

3

2

0

∑=

20

20

17

20

14

21

19

logistika

výroba

hypermarket

ostatní 0,74

2 0

2 1

2 0

2 1

2 3

2 1

2 1


374

3

3

3

1

1

2

2


2800

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


3500

3

3

3

2

0

2

2


30

2

2

2

2

1

0

1

0,94

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

20

21

20

20

14

17

19



BF69

aktivity faktory



103


rekreace

rekreace

BF70

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 5,75

2 2

2 3

2 3

1 3

2 1

1 2

1 2


1989

1

2

1

3

0

2

3


3900

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


1100

2

2

2

3

2

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,92

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

19

21

20

21

15

19

20

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 28,86

0 3

0 2

0 2

0 3

0 0

3 3

2 2


2584

1

1

1

3

0

2

2


3800

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


1200

2

2

2

3

2

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,7

2

2

2

2

2

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

17

16

16

20

11

22

20



BF71

aktivity faktory



104


rekreace

rekreace

BF72

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 5,1

0 2

0 3

0 3

0 3

0 1

3 2

2 2


332

3

3

3

1

1

2

2


3800

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


1100

2

2

2

3

2

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,75

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

18

19

19

18

14

21

20

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 20,75

0 3

0 2

0 2

0 3

0 0

3 3

2 2


1864

1

2

1

3

0

2

3


4200

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


2500

3

3

3

3

2

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,69

2

2

2

2

3

3

2

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

18

18

17

18

11

23

20



BF73

aktivity faktory



105


rekreace

rekreace

BF74

aktivity

výroba

hypermarket

2

2

2

0

2

1

1

3

3

3

3

1

2

2

faktory koksárenský p. 5,5



logistika

rekreace


2275

1

1

1

3

0

2

2


4200

2

2

2

2

0

2

2


6

2

2

2

2

0

2

2


2500

3

3

3

3

2

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,7

2

2

2

2

2

3

2

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

20

20

20

18

13

19

17

logistika

výroba

hypermarket

hutnický p. 6,56

2 2

2 3

2 3

0 3

2 1

1 2

1 2


2273

1

1

1

3

0

2

2


6000

1

1

1

2

0

2

1


8

1

1

1

2

0

2

2


1200

2

2

2

3

2

1

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,92

3

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

17

18

18

19

14

18

17


BF75

aktivity faktory



106


rekreace

BF76

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obytný objekt 0,11

1 0

1 0

1 0

3 1

1 2

1 1

1 0


314

3

3

3

1

1

2

2


3800

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


3000

3

3

3

3

1

2

3


40

2

2

2

2

1

0

1

0,91

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

19

19

19

21

13

16

17

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 5,14

0 2

0 3

0 3

0 3

0 1

3 2

2 2


28

3

3

3

0

3

2

0


4000

2

2

2

2

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


3500

3

3

3

2

0

2

2


0

3

3

3

3

3

3

3

0,8

2

2

2

3

3

3

3

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

19

20

20

15

14

22

17



BF77

aktivity faktory



107


rekreace

rekreace

BF78

aktivity strojírenský p. 1,52



logistika

výroba

hypermarket

2

2

1

1

2

1

1

1

2

2

2

2

1

2

faktory

rekreace


1600

1

2

1

3

0

2

3


3300

2

2

2

3

0

2

2


3

3

3

3

3

2

2

3


3500

3

3

3

2

0

2

2


50

2

2

2

2

1

0

1

0,94

3

3

3

3

3

3

3

3

2

2

2

0

3

2

0

∑=

19

21

19

19

13

15

17

logistika

výroba

hypermarket

těžební p. 11,9

0 3

0 2

0 3

0 3

0 0

3 2

2 2


451

3

3

3

1

1

2

2


4200

2

2

2

2

0

2

2


9

1

1

1

1

0

2

1


2500

3

3

3

3

1

2

3


0

3

3

3

3

3

3

3

0,38

0

0

0

0

1

1

0

2

2

2

2

0

3

3

1

∑=

17

16

17

13

9

20

16


BF79

aktivity faktory



108


rekreace

BF80

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obchod a služby

2

2

2

2

1

1

3

3

1

2

2

2

2

1

3


907

2

2

2

2

0

2

3


3500

2

2

2

3

0

2

2


5

2

2

2

2

1

2

2


3300

3

3

3

2

0

2

2


40

2

2

2

2

1

0

1

0,72

2

2

2

2

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

19

20

20

20

11

16

22

logistika

výroba

hypermarket

ostatní 0,11

2 0

2 0

2 0

2 1

2 1

2 0

2 0


350

3

3

3

1

1

2

2


2800

2

2

2

3

0

2

2


4

2

2

2

3

1

2

3


3500

3

3

3

2

0

2

2


90

1

1

1

1

0

0

0

0,45

0

0

0

0

2

2

1

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

16

16

16

16

10

15

15



BF81

aktivity faktory



109


rekreace

rekreace

BF82

aktivity


logistika

výroba

hypermarket

obytný 46,6

1 3

1 2

1 2

3 2

1 0

1 3

1 1


54

3

3

3

0

3

2

0


1000

3

3

3

2

2

2

3


1

3

3

3

3

3

2

3


3000

3

3

3

3

0

2

3


5

3

3

3

3

3

2

3

0,85

3

3

3

3

3

3

3

1

3

3

3

3

3

3

3

∑=

25

24

24

22

18

20

20



110

rekreace

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Bakalářská práce

Recommend Documents