MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE
KRIZOVÉ JEVY V KRAJINĚ praktická podpora integrace výuky na 2. stupni základní školy
Diplomová práce
Brno 2010
Vedoucí diplomové práce: PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Václav Káňa
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. …..................... podpis 2
Obsah : strana Úvod …………………………………………...………………………. Cíl práce
4
…..……………………………...………………………… 5
Metody práce…………………………………….……………………… 6 Diskuse literatury a zdrojů informací ………..………………………
8
TEORETICKÁ ČÁST.………………………………………………....
9
Úvod …………………………………………...………………………. 10 Krizové situace ………………….……………………………………... 11 Ochrana obyvatelstva v ČR …………………………………………… 14 Varování před krizovými jevy v ČR ………………………………….. 16 Evakuace obyvatelstva ….……………………………………………… 18 Nejnavštěvovanější zahraniční destinace a jejich rizika……………... 20 Zemětřesení ……………………….…………………………………….. 25 Sopečná činnost ………………….……………………………………… 31 Bouřky …………………………….…………………………………….. 38 Tsunami …………………………….…………………………………… 44 Svahové pohyby ………………….……………………………………... 50 Sněhové laviny …………………….……………………………………. 56 Povodně …………………………….…………………………………… 59 Poţáry ……………………………….…………………………………... 64 DIDAKTICKÁ ČÁST ………………..………………………………… 68 Zařazení krizových jevů do učebnic pro ZŠ ………….………...…….. 69 Zařazení krizových jevů v RVP……………………….……………….. 76 Pracovní testy …………………………………………………………… 78 Zpětná vazba ………………………………………….………………… 97 Bibliografický záznam ……………………….………………………… 98 Resumé………………………………………….………………………... 98 Závěr ……………………………………………………………………. 99 Pouţitá literatura a zdroje informací ……….……………………….. 100 Soupis citací ……………………………………………………………. 104
3
Úvod: Téma krizových jevŧ jsem si zvolil proto, ţe se v podobně nebezpečné situaci mŧţe ocitnout kdokoliv z nás a ne kaţdý si v této situaci dokáţe poradit. Rozhodl jsem se zpracovat příručku pro učitele a ţáky 2. stupně základních škol, jeţ bude mít charakter prŧvodce, který poradí dětem, jak se v takovéto situaci zachovat. Vţdyť jak se říká: „Co se v mládí naučíš, ve stáří jako kdyţ najdeš“. Dalším dŧvodem pro výběr tohoto, myslím si velice zajímavého tématu, bylo, ţe jsem mohl alespoň částečně navázat na svoji vlastní bakalářskou práci, ve které jsem se jiţ věnoval krizovým jevŧm v oblasti povodí řeky Svitavy v Brně. Přál bych si, aby ţáci našli v této publikaci podrobný návod, jak se zachovat v dané krizové situaci a jak vyřešit nastalý problém. Kaţdý člověk si sice řekne, ţe je to přece jednoduché, ţe ví, kam se schovat a jak se v dané situaci zachovat, ale je třeba se vţít do malého dítěte, které není zvyklé samo řešit problémy. Navíc bude v takovéto situaci jistě vyplašené a zmatené, a právě proto by mělo jiţ předem vědět, jak se zachovat, kdyţ přijde silná bouře, povodeň, poţár nebo dokonce vlna tsunami nebo zemětřesení. Je totiţ patrné, ţe děti se stále častěji dostávají do jiných končin světa, neţ tomu bylo v letech minulých. Jednak je to proto, ţe Češi chtějí vidět na svých dovolených také vzdálenější kouty světa, ale jednak proto, ţe „exotické“ zájezdy jsou v posledních letech dostupnější pro stále více a více lidí. V rŧzných koutech světa se mŧţete setkat s rŧznými nebezpečnými situacemi. A v takovéto chvíli platí více neţ kdy jindy, ţe „štěstí přeje připraveným“. V těchto situacích jde totiţ především o záchranu vlastního ţivota. Proto je nezbytně dŧleţité spoléhat se jen a jen na sebe. V kritické situaci je potřebné dokázat vyuţít s chladnou hlavou své vědomosti, dovednosti a schopnosti, získané ve škole a ţivotní praxi a umět se i ve sloţité situaci rychle a správně zorientovat a rozhodovat. Jen ten, koho nic nepřekvapí a kdo si umí v kaţdé situaci poradit a pomoci sobě i ostatním, je totiţ schopen úspěšně obstát v situaci ohroţení ţivota nebo zdraví.
4
Cíl práce: Hlavní: Cílem této práce je zpracovat učební materiál, který by bylo moţno pouţít při výuce přírodních katastrof na základní škole. Cílovou skupinou, pro kterou bude tato práce primárně určena, by měli být především učitelé a ţáci základních škol, kteří ji vyuţijí jako cvičební materiál pro výuku zeměpisu a výchovy k občanství, kde je moţné se ve výuce dostatečně věnovat dané problematice. Vedlejší: a)
Neţ vytvořím svŧj vlastní učební text, chci nejdříve zjistit, do jaké míry se
stávající učebnice pro 2. stupeň základních škol přírodními krizovými jevy zabývají. b)
Zjistit, které státy jsou českými občany nejčastěji navštěvovány a kam jezdí
Češi nejčastěji na dovolenou. Na základě toho, vybrat ty nejdŧleţitější přírodní katastrofy. c)
Poskytnout ţákŧm návod na to, jak se zachovat v případě ohroţení v daném
místě nejen u nás v České republice, ale i v zahraničí. d)
Vytvořit pracovní sešit, který bude navazovat na témata probíraná v učebním
textu, a který bude prohlubovat znalosti o přírodních katastrofách formou testových otázek.
5
Metody práce: -
prvním krokem bylo upřesnění tématu, které budu při zpracovávání diplomové práce řešit
-
v dalším kroku jsem si opatřil odbornou literaturu, která se daného tématu týkala
-
z odborné literatury jsem vybral ty podstatné zdroje, které jsem povaţoval za nejvhodnější
-
před psaním samotné diplomové práce jsem si ujasnil cíle, kterých chci dosáhnout
-
na jejich základě jsem pokračoval teoretickou částí, která shrnuje základní informace o jednotlivých krizových událostech, příčiny jejich vzniku, dŧsledky a samotnou ochranu před nimi. Celá tato část práce je zpracována tak, aby mohla být kdykoliv pouţita ve výuce na základní škole.
-
dále jsem pokračoval didaktickou částí, tedy zařazení tématu do výuky, prŧřezových témat v RVP
-
na závěr jsem sepsal jednotlivé kapitoly, která má obsahovat kaţdá diplomová práce jako úvod, cíl, metodika, diskuze pramenŧ, závěr atd. Pro své zpracování jsem si ze všech krizových jevŧ vybral ty přírodní, jelikoţ to jsou
jevy, které tu vţdy byly a pravděpodobně i budou a nelze o nich soudit, ţe mohou být vyprovokovány lidskou činností. Vzhledem k tomu, ţe přírodních krizových jevŧ je velmi mnoho, z dŧvodu přílišné obsáhlosti díla, jsem vybral dle mého názoru ty nejdŧleţitější, s kterými se mŧţeme v přírodě nejčastěji potkat. Konkrétní krizové jevy, kterými jsem se zabýval, jsem vybral na základě toho, ţe je moţné se s nimi setkat nejen v České republice, ale také v zahraničí, a to především ve státech, kam jezdí Češi nejčastěji na dovolenou. Kaţdá krizová situace je zpracována zvlášť jako samostatná kapitola, jejíţ součástí je stručná charakteristika jevu, popsán proces vzniku, základní pojmy, místa nejčastějšího výskytu na Zemi, stručný návod jak se chovat, kdyţ jsme účastníky tohoto jevu a samozřejmě je kaţdá kapitola doplněna tabulkami a obrazovými přílohami, které se tohoto jevu bezprostředně týkají. Jako motivační část jsou do jednotlivých kapitol vloţeny příběhy ze skutečnosti, které by měly vhodně poučit ţáky o míře nebezpečnosti těchto jevŧ.
6
Ke kaţdé kapitole se také vztahuje pracovní test, který je moţno pouţít ve výuce a prohloubit a zopakovat tak dané učivo. Kaţdý pracovní test má zvlášť vypracované odpovědi na otázky. Jednotlivé otázky jsou také inspirovány Bloomovou taxonomií. Při zpracovávání této práce jsem pouţil následující metody: Metoda sběru dat – spočívá v nashromáţdění vhodné literatury, periodik, elektronických zdrojŧ a map. Pro moji práci jsem především zkoumal učebnice pro základní školy. Dále jsem z dostupných materiálŧ vybral dŧleţité informace a pouţil je pro vypracování této práce. Metoda výběru – před samotným započetím zpracovávání této práce jsem si nejdříve určil, kterými jevy se budu zabývat. K tomu jsem dospěl na základě moţnosti výskytu přírodních krizových jevŧ v České republice, ale i v zahraničí, kam jezdí Češi nejčastěji na dovolenou. Kompilace odborné literatury – jedná se o metodu, která zpracovává informace z jiných zdrojŧ a tyto informace přizpŧsobuje novému cíli. Hodnocení didaktických testů – testy, které jsem rozdal ţákŧm bylo nutno vyhodnotit a vytyčit si, co na nich změnit a co ponechat.
7
Diskuse literatury a zdrojů informací: Literatury, zabývající se přírodními krizovými jevy, je celá řada. Pro tuto práci jsem čerpal jak z česky psané, tak i zahraniční literatury, kniţních publikací, novinových a časopiseckých článkŧ, zabývajících se danou problematikou. Většinu pouţitých kniţních zdrojŧ jsem čerpal z Moravské zemské knihovny, kde je ovšem u některých zajímavých publikací moţná pouze presenční výpŧjčka pouze v knihovně, zejména tedy knihy věnované mimořádným událostem. Dalším dŧleţitým zdrojem informací byly také internetové servery, věnující se této problematice a to jak české, tak zahraniční, většinou anglicky psané, u kterých byl mnohdy problém zhodnotit jejich dŧvěryhodnost a porovnat je s jinými zdroji. Stěţejní literaturou pro moji práci byla publikace Přírodní katastrofy (Kukal, Z.; 1983), kde se autor zabývá celým spektrem přírodních katastrof. Navíc je tato kniha doplněna vhodnými fotografiemi a obrázky. Druhým nejpřínosnějším dílem byl webový server Přírodní katastrofy a environmentální hazardy (Herber, V.; Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta). Tento server nabízí přehlednou multimediální výukovou příručku, zabývající se přírodními krizovými jevy, která by mohla být pouţitelná i ve výuce na ZŠ. Výbornou příručkou pro výuku na ZŠ jsou Ţivelní pohromy (Herink, J.), kterou autor zpracoval jiţ pro výuku na ZŠ, a kde kromě jednotlivých krizových jevŧ, uvádí i příklady jak se v této situaci zachovat. Výborně zpracovanou kapitolu, jak se chránit při bouřích má na svých webových stránkách zpracovanou také Český hydrometeorologický ústav. Ochranou obyvatel před krizovými jevy se zabývá také server Záchranný-kruh.cz, který je zpracován velice přehledně a je doplněn kreslenými obrázky, které ţákŧm názorně napovídají, jak celá situace probíhá. Projekt Ochrana obyvatel, dostupný na serveru www.ochranaobyvatel.cz se zabývá spíše preventivní stránkou ochrany obyvatel. Celou strategii ochrany obyvatel před jedním z nejčastějších přírodních krizových jevŧ u nás, povodněmi, má na svých webových stránkách vystaveno Ministerstvo ţivotního prostředí pod názvem Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky. Jako doplněk pro výuku jsou učitelŧm určeny příručky pod jednotným názvem Ochrana člověka za mimořádných událostí. V těchto příručkách, které se zabývají vţdy určitým druhem nebezpečí, je velice přehledně popsán celý krizový jev, včetně navrţených moţností řešení, kdyţ se člověk v této situaci ocitne. Celou práci jsem doplnil o dŧleţité informace a pojmy z internetové encyklopedie Wikipedia, která poskytuje nepřeberné mnoţství pojmŧ, ovšem je třeba si dát pozor na dŧvěryhodnost tohoto zdroje. 8
TEORETICKÁ ČÁST
9
Úvod: Účelem této práce je poslouţit ve výuce na základních školách jako učební pomŧcka. Jak plyne z mezipředmětových vztahŧ, je moţné ji pouţít jak ve výuce zeměpisu, občanské výchovy, přírodopisu, ale i v jiných předmětech, například fyzice. Záleţí na konkrétní škole, učiteli a jejich přístupu, jak si s těmito tématy poradí a do jakého předmětu je zařadí, zpravidla nejčastěji to ovšem bývá zeměpis. Tento text nemá slouţit pouze jako učební, ale i opakovací a zkušební materiál. Proto jsou na konci této práce přiloţeny i didaktické testy, které vyzkouší, zda ţák správně pochopil celou problematiku daného krizového jevu. Celý text je doplněn o názorné obrazové ukázky konkrétních případŧ přírodních krizových jevŧ, skutečných příběhŧ z historie, rozloţení těchto jevŧ ve světě, ale i návodŧ, jak se v takovéto situaci zachovat. Taktéţ nejdŧleţitější pojmy vhodné k zapamatování, jsou barevně zvýrazněny.
10
Krizové situace: Ve světě se mŧţeme setkat s několika hlavními krizovými jevy, před kterými je třeba se chránit. Jak uvádí Herber 1 lze tato rizika primárně rozdělit do několika typŧ: 1.
ENVIRONMENTÁLNÍ (PŘÍRODNÍ) HAZARDY: Hazardy zasahující obyvatelstvo, majetek a ţivotní prostředí. Jedná se především o zemětřesení, vulkanismus, tsunami, svahové pohyby, požáry,
tropické cyklóny, tornáda, povodně, záplavy, silné zimní bouře, mrazy, sucha a podobně. 2.
BIOLOGICKÉ HAZARDY Hlavním biologickým hazardem je šíření závaţných epidemií (AIDS, BSE, ptačí
chřipka apod.), které bezprostředně ohroţují nejen ţivot člověka, ale i ostatních organismů. Dále je to riziko škůdců zemědělských plodin (např. nálety hmyzu). Zdraví lidské populace ovlivňují i extraterestrální hazardy (vznikající mimo Zemi). Jsou to především fluktuace geomagnetického pole Země a změny sluneční aktivity. Tyto představují zvýšené zdravotní riziko především pro nemocné trpící srdečními chorobami apod. 3.
TECHNOLOGICKÉ HAZARDY Vzhledem k technologické revoluci v posledních desetiletích roste i nebezpečí
technologických hazardů. Jsou to rizika, která jsou zcela v reţii člověka, související především
s průmyslovou
výrobou.
Patří
sem
průmyslová
znečištění,
hromadění
nebezpečného odpadu, ale v současné době stále aktuálnější hrozby terorismu. Dále můţeme dělit přírodní katastrofy. Ty je nutno kvůli jejich různorodosti klasifikovat, aby je bylo moţno přehledně vysvětlit. Podle Kukala tzv. genetická klasifikace podle místa vzniku katastrofy.
11
(2)
je nejobvykleji uţívána
Podle Kukala
2
rozdělujeme katastrofy podle místa vzniku přírodních katastrof
s ohledem na zemský povrch na: A.
PŘÍRODNÍ KATASTROFY VZNIKAJÍCÍ POD ZEMSKÝM POVRCHEM a. zemětřesení – druhotné důsledky sesuvy půd, tsunami, záplavy b. sopečné výbuchy
B.
PŘÍRODNÍ KATASTROFY VZNIKAJÍCÍ NA ZEMSKÉM POVRCHU c. sesuvy d. záplavy (povodně) e. tsunami f. poţáry
C.
PŘÍRODNÍ KATASTROFY VZNIKAJÍCÍ NAD ZEMSKÝM POVRCHEM g. cyklony h. tornáda i. bouře j. dopady meteoritů Mezi těmito přírodními katastrofami, stejně jako mezi všemi přírodními procesy,
existuje vzájemná souvislost. Jedna katastrofa vyvolává druhou, někdy první katastrofa spustí další. Jako například zemětřesení mŧţe vyvolat sopečný výbuch, načeţ v případě, ţe je tato sopka pod mořskou hladinou, mŧţe následně vyvolat i vlnu tsunami, která při kontaktu s pobřeţím zpŧsobuje povodně v pobřeţní oblasti. Jakým zpŧsobem na sobě katastrofy geneticky závisí, je zobrazeno na obr.1. Směr šipek ukazuje směr ovlivnění jednotlivých přírodních procesŧ, a čím jsou šipky silnější, tím je závislost vyšší. Nejsilnější spojnice je mezi zemětřesením a tsunami a mezi zemětřesením a sesuvy. Tropické cyklóny vţdy zpŧsobují povodně. Spojnice mezi zemětřesením a sesuvy ukazuje, ţe zemětřesení vyvolávají sesuvy, které pak mohou přehradit říční údolí a zpŧsobit povodně. Zemětřesení tak mŧţe vést nepřímo k povodním. Mezi zemětřesením a sopečnou činností je oboustranný vztah. Jsou
12
známy případy zemětřesení vyvolané sopečnou činností a naopak sopečné výbuchy zpŧsobené rychlými pohyby hmot pod povrchem Země.
Obr.1: Souvislost mezi jednotlivými přírodními katastrofami (KUKAL, Z., 1983, 16).
13
Ochrana obyvatelstva v ČR: Aby se mohli ţáci správně orientovat v moţných nebezpečných situacích ve světě, kde se pravděpodobně ani nedomluví, je třeba, aby znali základní systém ochrany obyvatel u nás. Pokud budou vědět, jak probíhá systém varování a ochrany obyvatel v České republice, je velice pravděpodobné, ţe o to snadněji budou schopni se zorientovat i v zahraničí. Ochrana obyvatel v České republice je zabezpečována Integrovaným záchranným systémem. Tento systém sestává z: Hasičského záchranného sboru – linka tísňového volání 150 Záchranné služby - linka tísňového volání 155 Policie ČR - linka tísňového volání 158 Městské policie - linka tísňového volání 156 Kromě těchto čtyř linek tísňového volání, které jsou určeny vţdy pro situaci příslušnou dané záchranné sluţbě, existuje ještě číslo tzv. Evropského tísňového volání 112. Toto číslo je určeno pro veškerá tísňová volání v rámci celé Evropy, bez ohledu na to, jakého problému se situace týká. Výhodou tedy je, ţe si i malé dítě jistě zapamatuje jedno telefonní číslo, na které mŧţe volat, kdykoliv se ocitne v krizové situaci. Nevýhodou je, ţe hovor na toto číslo je směrován do jednoho operačního centra v dané zemi, které pak vysílá příslušnou záchrannou sluţbu, takţe celá procedura trvá o něco déle, neţ kdybyste zavolali na dané tísňové číslo sami. Od situací, kdy bývají ohroţeni jednotlivci, je třeba odlišit situace, kdy bývá ohroţeno zpravidla větší mnoţství obyvatel. K tomuto nám slouţí následující dva pojmy, „mimořádná událost" a „krizová situace". Mimořádná událost
3
„je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka,
přírodními vlivy, a také havárie, které ohroţují ţivot, zdraví, majetek nebo ţivotní prostředí a vyţadují provedení záchranných a likvidačních prací.“ Krizová situace
4
„je stav, kdy jsou bezprostředně ve velkém rozsahu ohroţeny ţivoty a
zdraví občanů, ţivotní prostředí, majetkové hodnoty, veřejný pořádek nebo hospodářství,
14
případně stav vnějšího ohroţení státu jako důsledek ozbrojeného konfliktu, teroristické akce nebo jiné akce ohroţující stabilitu státu.“ K řešení výše uvedených událostí je vţdy ustaven tzv. „krizový štáb" příslušné obce, z jehoţ řad je drţena nepřetrţitá dosaţitelnost v návaznosti na Operační informační středisko Krizového štábu ČR, popř. příslušného kraje. Při situacích, kdy je ohroţeno obyvatelstvo, se postupuje podle plánŧ k řešení dané krizové situace, které má vypracované kaţdá obec, kraj, respektive stát. Ve všech těchto plánech je obsaţen také „Plán evakuace obyvatelstva“, který určuje přesný postup a popis činností jednotlivých sloţek záchranného aparátu. Prevence a osvěta: 17. dubna 2007 vznikla Iniciativa zaměřená na komunikaci s obyvateli v době ohroţení a na preventivní pŧsobení na obyvatelstvo. Cílem je aktivně podporovat všechny kroky a opatření, které povedou k dalšímu zlepšení komunikace samosprávných orgánŧm a jednotlivých sloţek IZS s obyvateli v době ohroţení a také k rozvoji preventivního vzdělávání obyvatelstva. Cílem rovněţ je, aby pojmy jako „ochrana obyvatel“ a „civilní ochrana“ byly naplněny moderním obsahem, který akceptuje moţná ohroţení a zpŧsoby ochrany před jejich následky. Bylo zaloţeno „Centrum pro bezpečný stát" jako organizační sloţka Institutu pro evropské a národní strategie. Úlohou tohoto centra je připravit konkrétní projekty, které přispějí k zefektivnění komunikace s obyvateli v době ohroţení.(11) „Produktem Centra pro bezpečný stát jsou takové projekty jako osvětové semináře; TV spoty vysílané Českou televizí a TV Prima; prevence a vzdělávání ţáků ZŠ; tvorba internetových stránek www.ochranaobyvatel.cz, kde se kaţdý můţe dovědět, co a jak dělat v případě ohroţení; kniha „CO DĚLAT ... aneb Kapesní průvodce krizovými situacemi doma i v zahraničí“, která je k dostání v knihkupectví.“ 5
15
Varování před krizovými jevy v ČR: Kdo jiţ někdy proţil některou ţivelní pohromu, ten jen tak na své záţitky nezapomene a bude pro příště v těchto situacích více obezřetnější a vnímavější. Samozřejmě i v České republice, tak jako jinde ve světě, se snaţíme těmto situacím předcházet pomocí rŧzných technických a organizačních opatření. V případě, pokud jiţ pohroma nastala, usilujeme o co nejúčinnější varování obyvatelstva a omezení druhotných účinkŧ. Následky těchto krizových situací je moţné výrazně zmírnit kvalitní preventivní a organizační činností. Spousta lidí při těchto situacích umírá zbytečně jen proto, ţe si v dané situaci nevědí rady. Já osobně jsem toho názoru, ţe pokud ţák bude vědět co dělat během krizové situace ve své vlasti, bude se potom určitě lépe orientovat v takovéto těţké chvíli i v zahraničí, i kdyţ se bude jednat o úplně jinou krizovou situaci. V ČR se nebezpečí ţivelních pohrom pro obyvatelstvo vyhlašuje varovnými signály v místních nebo celostátních hromadných prostředcích. Nejznámější je jistě varovný signál sirén, zpravidla umístěných na místních veřejných budovách, nebo rozhlasové a televizní varování. Dne 1.11.2001 byl v ČR zaveden jednotný varovný signál Všeobecná výstraha. Vyhlašuje se při hrozbě mimořádné události, která mŧţe ohrozit ţivoty a zdraví občanŧ, popřípadě majetek nebo ţivotní prostředí. Tento signál je dobře rozlišitelný kolísavým tónem sirény po dobu 140 sekund. Mŧţe být dokonce vyhlašován třikrát za sebou v tříminutových intervalech. Uslyšíte-li tento varovný signál, učiňte tři základní kroky: 1)
ukryjte se do bezpečí, zŧstaňte doma nebo vejděte do nejbliţší přístupné budovy
2)
zavřete okna a dveře, abyste zamezili prŧniku nebezpečných látek do domu
3)
zapněte rozhlas a televizi, kde uslyšíte další pokyny
Budete-li potřebovat z jakýchkoliv dŧvodŧ pomoc, upozorněte na sebe tím, ţe na dveře nebo okna domu pověsíte bílý ručník nebo prostěradlo jako znamení pro záchranáře. Kromě signálu Všeobecné výstrahy, existují v ČR ještě další 2 typy varovných signálŧ sirén. Je to jednak signál Zkouška sirén, která je nepřerušovaná po dobu 140 vteřin. Tato zkouška se provádí pravidelně vţdy první středu v měsíci ve 12:00 hodin. Nově této zkoušce předchází také slovní upozornění, ţe jde jen o zkoušku sirén. Toto upozornění se vysílá nejen v češtině, ale i v angličtině, aby zkouška zbytečně neplašila i zahraniční turisty.
16
Posledním typem signálu sirén je Požární poplach, který je určen primárně pro jednotky poţární ochrany. Tento signál je přerušovaný po dobu 60 vteřin (25 vteřin trvalý tón, 10 vteřin přestávka a 25 vteřin trvalý tón). Tento signál napodobuje hlas trubky troubící „HO-ŘÍ, HO-ŘÍ“. Grafické znázornění viz obrázky níţe. V ČR tedy existují celkem tři varovné signály sirén: 1) Všeobecná výstraha
obr. 2: Všeobecná výstraha, zdroj: autor
2) Zkouška sirén
obr. 3: Zkouška sirén, zdroj: autor
3) Poţární poplach
obr. 4: Poţární poplach, zdroj: autor
Všechny tři varovné signály je moţné pro ukázku stáhnout na této internetové adrese: http://www.ochranaobyvatel.cz/?Show=sireny
17
Evakuace obyvatelstva Jak uvádí záchranný kruh.cz 6, rozlišujeme dva druhy evakuace: -
„rychlá - např. při poţáru – okamţitě opustit ohroţený prostor
-
řízená – předem ohlášená, je dostatek času na přípravu evakuačního zavazadla, zajištění obydlí a jeho organizované opuštění“
Při nařízení evakuace:
-
nachystejte si evakuační zavazadlo
-
při opouštění bytu vypněte el. spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček), uzavřete přívod plynu a vody, ověřte, zda i sousedé vědí, ţe mají opustit byt, dětem vložte do kapsy cedulku se jménem a adresou, kočky a psy si vezměte s sebou v uzavřených schránkách, vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt, na dveře dejte oznámení, ţe jste byt opustili
-
dostavte se na určené místo
-
dodrţujte pokyny orgánŧ zabezpečujících evakuaci i při pouţití vlastních vozidel
Přednostně se evakuují: -
děti do 15 let
-
pacienti ve zdravotnických zařízeních spolu s doprovodem
-
osoby umístěné v sociálních zařízeních spolu s doprovodem
-
osoby zdravotně postiţené spolu s doprovodem
Evakuační zavazadlo: V jakém případě si nachystat evakuační zavazadlo: -
v případě, ţe budete muset opustit svoje obydlí kvŧli mimořádné události
-
v případě nařízené evakuace
18
Obsah evakuačního zavazadla, upraveno podle záchrannýkruh.cz 7: „Co by nemělo v evakuačním zavazadle, které by mělo být čitelně označené vaším jménem a adresou, chybět: Jako evakuační zavazadlo poslouţí např. batoh, cestovní taška nebo kufr. balená pitná voda, trvanlivé potraviny – v konzervách, balené pečivo (vše asi na tři dny) + jídelní miska, příbor, kapesní nůţ léky, hygienické potřeby, další potřebné věci (např. brýle) osobní doklady, pojistné smlouvy, peníze, cennosti baterka, přenosné rádio + baterie, zápalky, malé šití spací pytel, přikrývka, náhradní prádlo a obuv, pláštěnka pro nejmenší hry, knihy, časopisy, pastelky... ”
19
Nejnavštěvovanější zahraniční destinace a jejich rizika I kdyţ se nám zdá, ţe některé z těchto situací mohou nastat pouze v končinách vzdálených mnoho tisíc kilometrŧ od naší vlasti, je třeba mít o nich přehled. Stále častěji totiţ Češi cestují do vzdálenějších končin, za exotikou a teplem a tudíţ je stále pravděpodobnější, ţe se s některým z těchto jevŧ na naší dovolené mŧţeme setkat (viz vlna tsunami v prosinci 2004 v Indickém oceánu). Kam Češi nejčastěji jezdí na dovolenou a kde by se tedy mohli setkat s některým z přírodních krizových jevŧ, je uvedeno v tabulce č.1. Z následující tabulky, která uvádí počet zahraničních cest, je vidět, ţe nejčastěji Češi cestují na dovolenou do Chorvatska na pobřeţí Jadranského moře, a to celých 732 000 lidí ročně. V Chorvatsku se mŧţeme z uvedených krizových jevŧ nejčastěji setkat s poţáry, ale také se zemětřesením. Dále nejčastěji Češi cestují na Slovensko a to 564 000 lidí ročně. Na Slovensku nám nejčastěji hrozí povodně a sesuvy lavin. Třetí v pořadí z nejoblíbenějších destinací je Itálie (cca 470 tis. lidí), kde se mŧţeme setkat s častým zemětřesením, vulkanickou činností, poţáry, povodněmi a v Alpách i se sesuvy lavin. Čtvrtým v pořadí je Řecko, kam ročně vycestuje téměř 300 tisíc Čechŧ. Zde se mŧţeme setkat se zemětřesením, vulkanickou činností a především poţáry.
20
Tab.1: Zahraniční delší cesty českých rezidentŧ dle místa pobytu v roce 2006 (zdroj: Český statistický úřad)
Celkový počet zahraničních cest z toho top 20: 1. Chorvatsko 2. Slovensko 3. Itálie 4. Řecko 5. Rakousko 6. Egypt 7. Tunisko 8. Španělsko 9. Francie 10. Německo 11. Spojené Království 12. Turecko 13. Maroko 14. Maďarsko 15. Bulharsko 16. Rumunsko 17. Jugoslávie 18. Polsko 19. Švýcarsko (a Lichtenštejnsko) 20. Slovinsko z toho: Evropa z toho: Evropská unie 25 Amerika Asie Afrika
Počet cest (v tisících) 3 948,6
Celkový počet přenocování (v tisících) 35 679,0
Prům. počet přenocování na 1 cestu 9,0
732,0 564,5 469,9 296,0 247,5 228,8 182,1 153,1 122,4 119,9 100,0 87,9 63,8 63,0 62,6 33,1 31,8 30,3 30,2 29,4
6 243,2 4 111,7 4 236,6 3 119,8 1 505,5 2 024,9 1 695,6 1 386,8 858,9 971,6 1 516,1 819,3 572,5 372,2 552,6 307,6 293,0 154,1 232,1 226,3
8,5 7,3 9,0 10,5 6,1 8,9 9,3 9,1 7,0 8,1 15,2 9,3 9,0 5,9 8,8 9,3 9,2 5,1 7,7 7,7
3 371,4 2 335,6 28,3 34,6 502,1
29 431,3 20 170,2 705,6 488,6 4 882,7
8,7 8,6 25,0 14,1 9,7
Přírodní rizika, se kterými se můţete setkat v jednotlivých zemích: Výběr následujících zemí plyne z předcházející tabulky nejnavštěvovanějších státŧ a tedy i nejpravděpodobnější moţnosti se zde setkat s některým přírodním krizovým jevem. Chorvatsko: Tuto zemi protíná seizmická linie rovnoběţná s pobřeţím a další zlom pod dnem Jaderského moře. Oba tyto zlomy mají na svědomí několik ničivých zemětřesení v minulosti. I hlavní město Záhřeb leţí na seizmické linii, ovšem nejrizikovějším územím Chorvatska je Jihodalmatské pobřeţí. Na pobřeţí se lze také setkat s několikametrovými vlnami tsunami, které se projevovaly hlavně v sedmdesátých letech minulého století. V horských oblastech jsou časté svahové pohyby i řícení skal. Časté jsou také silné větry zvané bóra a jugo.
21
Slovensko Nejvýraznější v této zemi je tzv. Komárenský zlom, tedy zdroj zemětřesení. Další aktivní zlomy se táhnou pod Malými Karpatami a údolím Váhu. Silné otřesy se občas objevují v údolích pod Vysokými Tatrami. Další rizika lze pozorovat přibliţně stejná jako u nás, tedy lavinové nebezpečí v Tatrách nebo větrné smrště. Itálie Největší nebezpečí představuje pravděpodobně zemětřesení, které je nejčastější na severovýchodě země, ve středních Apeninách a kolem Messinské úţiny. V Itálii se mŧţete setkat také se sopečnou činností, zejména dbejte opatrnosti v blízkosti sopky Etny a také Liparských ostrovŧ. V horské části Alp a Apenin pozor na svahové pohyby a laviny. Nepodceňujte ani moţnost povodní, které zde přichází opravdu bleskově. Řecko V celé zemi jsou běţná zemětřesení, zejména oblast kolem Egejského moře je povaţována za jedno z největších evropských center seizmické činnosti. Největší riziko představují oblasti kolem Korintského zálivu, severní hranice s Makedonií, ostrov Peloponés i některé další ostrovy jako Kréta, Rhodos, Milos či Santorin. Na pobřeţí se mŧţete občas setkat i s vlnami tsunami, které zpravidla zaplaví jen pláţe a přilehlé oblasti. Jsou projevem otřesŧ pod dnem Egejského, Krétského nebo Jónského moře. V horských oblastech nejsou výjimkou častá řícení skal nebo svahové pohyby. Rakousko Velká jsou zemětřesná rizika, jelikoţ je v této zemi několik aktivních zlomŧ. Nejnebezpečnější je jihoalpský zlom, táhnoucí se do Rakouska ze severní Itálie od Verony k Villachu. Tento zlom byl zdrojem zemětřesení v roce 1976, které otřáslo dokonce i naším územím. Další dva aktivní zlomy jsou v pohoří Taur, tedy v opět v jiţní části země. Do sousedního Maďarska a na Slovensko přechází tzv. litavská linie. Rakousko je hornatá země, tudíţ není nouze o častý výskyt svahových pohybŧ a lavin. Na některých řekách se mohou příleţitostně vyskytnout i povodně. Egypt V oblasti kolem Rudého moře bývají občas zaznamenávány menší zemětřesení. Při pobřeţí Středozemního moře se mŧţete setkat s vlnou tsunami nebo většími vlnami 22
zpŧsobenými bouřlivým přílivem. V horské části Sinajského poloostrova zase občasnými svahovými pohyby. A pouštích s prachovými a pískovými bouřemi. Tunisko Na pobřeţí se mŧţete setkat s vlnou tsunami nebo většími vlnami zpŧsobenými silným větrem nebo bouří. V pouštních oblastech jsou časté prachové a pískové bouře. Španělsko Nebezpečná je zejména seizmická zóna táhnoucí se podél Sierry Nevady v jiţní části země. Menší otřesy se občas vyskytnou i Pyrenejích. Na pobřeţí Atlantského oceánu občas dorazí i několika metrová vlna tsunami. V horských oblastech se opět mŧţete setkat se svahovými pohyby či lavinami. Španělské ostrovy Baleáry (Malorka, Ibiza) nejsou zpravidla postiţeny přírodními katastrofami. Francie V alpské a pyrenejské oblasti jsou občasná menší zemětřesení. V těchto horských oblastech se mŧţete setkat i se svahovými pohyby a lavinami. Největší zaznamenaná zemětřesení se vyskytly v údolí Rhony a v Alpách u Isere a Chamonix. Několika metrová vlna tsunami mŧţe zasáhnout velmi navštěvované Azurové pobřeţí, ale i pobřeţí Atlantiku. Po přívalových deštích dochází občas i k povodním. V krasových oblastech na pobřeţí Středozemního moře mŧţe dojít i k poklesu pŧdy. Německo Ohroţeny zemětřesnou aktivitou jsou velké aglomerace jako např. Stuttgart, Karlsruhe, Freiburg a další. Touto oblastí prochází totiţ Hornorýnský prolom. Další tři rovnoběţné prolomy jsou na jihu Německa. Jsou to zlomy Schwarzwald – Bodamské jezero, švábský Alb – Bodamské jezero a východní švábský Alb. Některé otřesy, zpŧsobené těmito zlomy, jsou patrné i na našem území. Na některých řekách, zejména veletocích jako jsou Rýn, Labe nebo Dunaj mohou nastat povodně. Velká Británie Tato země je z hlediska přírodních katastrof poměrně bezpečná. Ojedinělá jsou menší zemětřesení. Nebezpečné jsou spíše bouřlivé přílivy na pobřeţí Severního moře, ale i
23
Lamanšského prŧlivu. V horských oblastech, především ve Skotsku je moţné nebezpečí svahových pohybŧ, zpravidla po vydatných deštích. Turecko Turecko je relativně riziková země. Přes Istanbul do Íránu probíhá severoatlantský zlom, který má na svědomí jiţ několik desítek tisíc obětí. Tento zlom se ještě k tomu kříţí ve východní části se severojiţním zlomem. Otřesy tak mohou zasáhnout i turistické oblasti daleko na pobřeţí Středozemního moře (jako například letoviska Alanya a Antalya). Nedaleko od otřesŧ v Egejském moři je i západní pobřeţí od Izmiru na jih. Ve vysokých horských oblastech tureckých hor není často ţádná vegetace, tudíţ není pŧda zpevněná kořeny porostŧ a je zde tedy častý výskyt svahových pohybŧ. Po přívalových deštích mohou nastat bleskové povodně a občas se vyskytnou i bahnotoky nebo kamenotoky. Maroko V oblasti horského Atlasu mŧţe občas dojít k sesuvŧm pŧdy. Na pobřeţí především Atlantiku mohou dorazit aţ několikametrové vlny tsunami. Větší vlny mohou dorazit i na pobřeţí Středozemního moře, s tím, ţe vlny nebývají tak vysoké. V oblasti pouští a polopouští se objevují prachové a písečné bouře. I kdyţ jsou zpravidla koryta řek i několik let vyschlá, mŧţe z přívalových dešťŧ přijít takové mnoţství vody, ţe prakticky okamţitě nastávají povodně, které zatopí oázy i řídkou síť příjezdových cest. Maďarsko Maďarskem probíhá několik aktivních zlomŧ. Komárenský a litavský ze Slovenska a Rakouska a také blatenský, na kterém leţí jezero Balaton. Ikdyţ jsou otřesy docela časté, nezpŧsobují obyčejně větší škody. Bulharsko V této zemi jsou zaznamenávány pouze seizmické otřesy podél zóny Kolarovgrad – Tarnovo a tako kolem města Plovdivu. Rumunsko Seizmicky riziková je malá zóna Vrancei, západně od Bukurešti. V roce 1977 byla zdrojem ničivých otřesŧ, které poničily i Bukurešť.
24
Zemětřesení Co to je? Jak jiţ samotný název napovídá, země se třese. Otřesy vznikají, pokud dojde k náhlému uvolnění energie v zemském tělese. Ta se pod povrchem hromadí v dŧsledku silových pochodŧ, které v horninách zemské kŧry a pláště neustále vytvářejí napětí. Jestliţe dojde k náhlému uvolnění této nashromáţděné energie, dojde k posunu litosférických desek a tím i k zemětřesení. Největší otřesy se proto vyskytují právě na rozhraní litosférických desek.
obr. 5: Zemětřesení (upraveno podle: Procházková, J. - Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu)
Základní pouţívané termíny: Dle Brázdila 8: „Ohnisko zemětřesení je místo v zemské kůře nebo plášti, kde dané otřesy vznikají. Ohnisko samo o sobě není prostorově omezeno a můţe dosahovat velkých rozměrů, někdy i několika set kilometrů. Proto jej nahrazujeme jedním bodem, hypocentrem, které představuje těţiště plochy ohniska. Kolmý průmět hypocentra na zemský povrch nazýváme epicentrem. Jde o bod na povrchu, který je nejblíţe k oblasti vzniku otřesů. Vzdálenost mezi epicentrem a hypocentrem udává hloubku ohniska.“ Litosférické desky se neustále pohybují, a tak také stále dochází k otřesŧm. Zemětřesení si během existence lidské civilizace vyţádalo podle odhadŧ asi 150 milionů obětí na ţivotech. Díky moderním technologiím je na Zemi každoročně zaznamenáváno několik desítek tisíc otřesů, ovšem jen asi 20 z nich má na lidstvo katastrofický dopad. 25
V roce 1935 přišel Američan Charles Richter se stupnicí, podle které se určuje síla zemětřesení (tzv. Richterova stupnice). Kaţdý stupeň Richterovy škály představuje 10krát větší nárŧst otřesŧ neţ stupeň předchozí (stupeň 2 je 10x silnější neţ stupeň 1, stupeň 3 je 100x silnější neţ stupeň 1 atd.). tab.2: Popis stupnice dle Richterovy škály, (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Richterova_stupnice) Popisek
Richterovo magnitudo
Mikro
méně než 2,0
Velmi malé
2,0 až 2,9
Malé
3,0 až 3,9
Slabé
4,0 až 4,9
Střední Silné
5,0 až 5,9 6,0 až 6,9
Velké
7,0 až 7,9
Velmi velké
8,0 nebo větší
Účinky zemětřesení
Četnost výskytu
Mikrozemětřesení, nepocititelné. Většinou nepocititelné, ale zaznamenatelné. Často pocititelné, nezpůsobující škody. Citelné třesení věcí uvnitř domů, drnčivé zvuky. Významné škody nepravděpodobné. Může způsobit velké škody špatně postaveným budovám v malé oblasti. Pouze drobné poničení dobře postaveným budovám. Může ničit až do vzdálenosti 100 km. Může způsobit vážné škody na velkých oblastech. Může způsobit vážné škody i ve vzdálenosti stovek kilometrů.
okolo 8000 denně okolo 1000 denně okolo 49000 ročně okolo 6200 ročně
okolo 800 ročně okolo 120 ročně okolo 18 ročně asi 1 za rok
Velmi známou oblastí, kde dochází k téměř neustálým pohybŧm na deskovém rozhranní, je zlom San Andreas na západě USA (viz obr. 6 ). Účinky častých zemětřesení jsou zde ještě násobeny velkou hustotou obyvatel na tichomořském pobřeţí Kalifornie Historické údaje: V Evropě proběhlo velké zemětřesení poměrně nedávno. Itálii zasáhli 6.4.2009 otřesy o síle 6,3 stupňů Richterovy škály, jejichţ epicentrum se nacházelo u horského města l'Aquila, 90 kilometrŧ severovýchodně od Říma, zbortily studentskou kolej, mnoho domŧ, hotel a kostel a vyţádalo si více neţ 300 obětí. Nejsilnější otřes seizmologové zaznamenali v 3.35 SELČ (středoevropský letní čas) v hloubce 10 kilometrŧ. Své domovy muselo opustit na 100 000 obyvatel ze zasaţené oblasti. Na 50 000 lidí se nemělo kam vrátit, jejich domy byly totiţ zničeny. Také mnoho vesnic bylo odříznuto od okolního světa kvŧli sesuvŧm pŧdy, které zavalily místní komunikace.
26
Hlavní postiţené oblasti světa: Rozmístění ohnisek zemětřesení na světě je velmi nerovnoměrné. Zatímco jen asi 1/10
zemského
povrchu
je
postiţena
zemětřesením, následkŧm tohoto ţivlu musí čelit přibliţně polovina lidí na celém světě. Jak uţ bylo uvedeno, největší otřesy se zpravidla
nacházejí
litosférických
desek.
v místech Prŧměrná
styku rychlost
pohybujících se desek je asi 5 cm/rok (viz obr.8, v kterém šipky popisují místa, kde desky na sebe naráţí a zároveň místa, kde se od sebe litosférické desky oddalují). Ovšem při intenzivních událostech mŧţe dojít k posunu aţ o několik metrŧ (např. při zemětřesení,
obr. 6: Zlom San Andreas v Kalifornii na západě USA,
které
zpŧsobilo
tsunami
v Indickém oceánu v roce 2004 došlo ke
(zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/San_Andreas)
smyku bloku aţ o 30 metrŧ).
obr. 7: Chodník poničený vlivem zemětřesení, (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Richterova_stupnice)
tab. 3: Nejničivější zemětřesení od roku 1900 (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zem%C4%9Bt%C5%99ese n%C3%AD)
27
Nejničivější zemětřesení od roku 1900 podle počtu obětí Stupeň Postiţená Počet Rok Richterovy oblast obětí škály Sumatra, 283 106 2004 9,1 Indonésie) Ťan-šan, Čína 240 000 1976 8,2 Čching-chaj, 200 000 1927 7,9 Čína Kan-su, Čína 180 000 1920 8,6 Kantó, 143 000 1923 8,3 Japonsko Haiti) 200 000 2010 7,1 Ašchabad, 110 000 1948 7,3 Turkmenistán Messina, Itálie 83 000 1908 7,5 Peru 50 000 1970 7,7 Kašmír, 86 000 2005 7,6 Pákistán
Podél litosférických desek se soustřeďují ohniska otřesŧ do úzkých pásŧ (obr. 8), z nichţ nejvýznamnější je pás cirkumpacifický (zvaný téţ "Ohnivý prstenec", z angličtiny „Ring of fire“), který probíhá podél Pacifické desky a desky Nasca. Tento kruh představuje asi 90% všech světových zemětřesení a spadá sem západní pobřeţí Severní a Jiţní Ameriky, Aleuty, Kurily, Kamčatka, Japonsko a dále Filipíny, Nový Zéland a severní část Antarktidy. Druhý pás prochází od Azor přes oblast Středozemí (včetně Alp a Karpat) a země Blízkého Východu (Turecko, Irák, Írán) aţ do Himaláje, a dále přes jižní Čínu do oblasti Indonésie. Další pásma jsou tvořeny středooceánskými hřbety Tichého, Indického a Atlantského oceánu.
Obr. 8: Rozhranní litosférických desek s naznačením směru jejich pohybu. Oblasti deskových rozhranní přímo
souvisí s polohou ohnisek většiny zemětřesení. Na obrázku jsou zakresleny také hlavní sopečná pásma. (zdroj: Reichardt H., Přírodní katastrofy, s.14).
28
Předpověď a ochrana: I kdyţ má dnes člověk k dispozici velmi vyspělé technologie, kterými je schopen předpovědět otřesy v řádech několika let, přeci jen předpovědět otřesy na přesný den je nereálné. Tzv. seismickým rajónováním, tedy vytvářením map ohroţení otřesy, lze předpovídat otřesy zemského povrchu na základě pravděpodobnosti výskytu otřesŧ podle analýzy předchozích zemětřesení. Samotná ochrana před následky zemětřesení spočívá i ve správném projektování staveb. Hlavním nebezpečím zemětřesení je zhroucení staveb. Jistě uznáte, ţe jinak se projeví zemětřesení na budově z nepálených cihel někde v rozvojové oblasti neţ například v Japonsku, kde je dnes jiţ řada staveb projektovaných tak, aby vydrţely i vysokou intenzitu zemětřesení. Nedílnou součástí prevence je samozřejmě i informovanost a připravenost obyvatelstva postiţených oblastí. Nezbytné jsou rŧzná civilní cvičení, při kterých jsou poskytovány základní rady jak se chovat během zemětřesení a po něm. Například Japonsko je přímo proslulé civilními cvičeními, které připravují obyvatele nejen na zemětřesení, ale i ostatní přírodní nebezpečí.
Co dělat
Jak se zachovat v případě, že jsme přímými účastníky zemětřesení?
-
především zachovat chladnou hlavu a nepropadat panice
-
pokud jste mimo budovy, snažte se dostat na otevřené prostranství, kde je menší pravděpodobnost, ţe vás zasáhne padající předmět, drţte se dále od elektrického vedení
-
pokud jste v budově, neutíkejte pryč, nejvíce zranění se stává právě při vybíhání v panice z budov a hledání úkrytu
-
vzdalte se od vnějších dveří a od oken, držte se nosných zdí, které jsou stabilnější; mŧţete se také schovat pod desku pracovního stolu nebo jiný nábytek, který vás do určité míry ochrání
-
dbejte také na to, abyste byly v co největší vzdálenosti od plynového vedení, které mŧţe vybuchnout
-
nevstupujte do výtahu ani na schodiště a neskákejte z oken
-
pokud při zemětřesení právě jedete autem nebo jiným dopravním prostředkem, zastavte, ale nevystupujte ven, počkejte uvnitř, aţ to přejde 29
Kdyţ zemětřesení ustane: -
pokud jste zavaleni v sutinách domu, pokuste se klepáním, kovovými nebo jinými předměty dobře přenášejícími zvuk, přivolat pomoc
-
pokud máte k dispozici telefon, zavolejte na tísňovou linku a přivolejte si pomoc
-
zkontrolujte přívody vody, plynu a elektřiny, popřípadě uzavřete jejich přívod
-
pokud nejste sami váţně zraněni, snaţte se pokusit ostatním poskytnout první pomoc
-
poslouchejte rozhlasové vysílání, nechoďte bosi, na zemi mohou být střepy.
30
Sopečná činnost Podle Kukala
9
„za sopku povaţujeme vyvýšeninu na zemském povrchu tvořenou
sopečným materiálem, v rámci které dochází k výstupu magmatu na zemský povrch.“ Pod pojmem sopečná činnost si asi většina z nás představuje výbuch sopky a její vrhání roztavené lávy do okolí. Není to ovšem jen samotný výbuch sopky. V pojmu sopečná činnost se ukrývá veškerá magmatická činnost. Kromě samotného výronu lávy na povrch sem patří také nejrŧznější výbuchy par a plynŧ, jakoţ i termálních pramenŧ. Výbuchy sopek (tzv. erupce) představují často obrovské katastrofy. Ovšem například některé doprovodné projevy sopečné činnosti, spojené se zvýšeným tokem geotermální energie, mohou být společností i velmi pozitivně vyuţity. Na celé naší planetě vybuchuje každý rok několik desítek sopek, přesto pouze menší část z nich představuje akutní ohroţení lidských ţivotŧ. Nesmíme ovšem toto riziko podceňovat. Mnoho sopek se totiţ probudí náhle a právě díky nepřipravenosti a podcenění často umírá mnoţství nevinných obětí. Sopečné činnosti je v rámci celé zeměkoule ušetřen pouze jediný kontinent – Austrálie.
obr. 9: Stavba sopky, (zdroj: http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm /)
Vznik sopky a základní pojmy: Jako základní stavební prvek celé sopky mŧţeme povaţovat samotný sopečný kužel, budovaný vulkanickými horninami. Dále pak kráter, neboli místo erupční činnosti. A sopouch, coţ je takový přívodní kanál hlavního kráteru. Pod povrchem je sopka spojena s tzv. magmatickým krbem (představme si ho jako obrovský hrnec horké polévky hluboko pod povrchem), který představuje zdroj energie i materiálu pro sopečnou činnost.
31
Magmatický krb je zpravidla umístěn v hloubce 30 - 100 km pod povrchem a nacházejí se v něm horniny v tekutém stavu, kterému se říká magma. Podle Kukala 10 „existuje několik příčin, proč dochází ke zvýšení teploty a tavení hornin: 1)
Můţe to být větší koncentrace radioaktivních izotopů, kdy je energie uvolňována jejich rozpadem.
2)
tektonické tlaky (např. subdukce desek)
3)
Zvýšený tepelný tok můţe souviset i s konvekčním prouděním v zemském tělese (místa tzv. horkých skvrn)“
obr. 10: Cesta k sopečnému výbuchu (zdroj: Herink J. Ţivelní pohromy, Fortuna 2002)
Podle Kukala
11
„je magma komplexní směs silikátů, plynů a dalších natavených
minerálů. Jak magma stoupá směrem k zemskému povrchu (většinou podél tektonických poruch), dochází k poklesu tlaku, coţ má za následek rozpínání plynných komponent. Pokud má ovšem magma pod povrchem zahrazenou cestu, tak potom stlačené plyny pod povrchem spolu s nahromaděnou energií zpravidla způsobují sopečný výbuch, při kterém dochází k proraţení zemské kůry a k výstupu celé směsi na povrch. Mnoţství takto uvolněné energie při sopečném výbuchu je obrovské.“ Pokud se magma dostane na zemský povrch, označujeme jej termínem láva. V případě, ţe láva stéká po svazích sopky, vznikají tzv. lávové proudy, které představují 32
jedno z hlavních vulkanických nebezpečí. Při erupci mohou ale sopky vyvrhovat i množství pevných částic, jeţ nazýváme pyroklastika. Jde vlastně o ztuhlé magma i kusy hornin sopečného kužele, které jsou při explozi rozmeteny po okolí. Podle Kukala
12
tento
„pyroklastický materiál, který opět dopadá na povrch nazýváme souhrnným pojmem tefra.“ obr. 11: Současná podoba kaldery středomořského ostrova Santorini (Théra), jeţ byla vytvořena při erupci v roce 1470 př. Kr., (zdroj: http://www.wikipedia.org/).
V případě velké exploze mŧţe být vytvořen destruktivní tvar sopečného kuţele označovaný termínem kaldera. Dochází ke zničení horní kráterové části vulkánu a rozšíření jícnu sopky a snížení celkové nadmořské výšky hory. Kaldera vznikla například při erupci Vesuvu roku 79, nebo při výbuchu indonéské sopky Krakatau roku 1883. Sopečná činnost sama o sobě je termín, který nezahrnuje pouze sopečné erupce, ale i ostatní doprovodné vulkanické projevy, které souvisejí s přítomností magmatu v blízkosti zemského povrchu a se zvýšeným tokem geotermální energie. Jedním z těchto projevŧ jsou exhalace plynných látek (viz obr.12), jak u činných sopek, tak i jako doklad posopečné
obr. 12: Ukázka unikajících plynných látek. (zdroj:
aktivity. Kolem trhlin jsou vidět charakteristické
http://www.parautochthon.com/).
žluté skvrny tvořené usazenou sírou.
33
Další doprovodné projevy jsou spojeny především se zvýšeným tokem hydrotermální energie (gejzíry, termální prameny). Je zajímavé, ţe tato stránka sopečné činnosti nepředstavuje hazard, ale většinou je naopak člověku prospěšná. Mŧţe být vyuţita k výrobě elektrické energie, vyhřívání skleníkŧ a dále k lázeňství a rekreaci. Zanedbatelná není ani estetická hodnota sopečných krajin (např. národní park Yellowstone a gejzír Old Faithful), která přispívá k rozvoji cestovního ruchu. Díky postobr.13: Gejzír Old Faithful
vulkanické činnosti také vznikají prameny minerálních
(zdroj: http://www.usgs.gov/)
vod.
Hlavní postiţené oblasti světa: Na celé planetě je v činnosti přibliţně 500 sopek (vulkánŧ), z nichţ se asi 50 každý rok aktivně projevuje výbuchy neboli erupcemi. Rozložení těchto sopek na Zemi je ovšem velmi nerovnoměrné. Stejně jako zemětřesení je navázáno především na rozhranní litosférických desek. Protoţe v těchto oblastech dochází vlivem zvýšených tektonických tlakŧ k natavování horniny, která pak stoupá k povrchu. Následný pohyb magmatu má cestu usnadněnou mnoţstvím tektonických poruch podél deskových rozhraní. Stejně jako u zemětřesení, je hlavní vulkanickou zónou planety pacifický „Ohnivý prstenec" (Ring of Fire, rozpoznatelný na obr. 14 podél Tichého oceánu), který je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. V této oblasti se nachází přibliţně 2/3 všech činných sopek na Zemi. Další významnou zónou je jižní okraj Euroasijské desky (zde se nacházejí středomořské a indonéské sopky). Sopečná činnost se projevuje i podél středooceánských hřbetů a pevninských riftových zón (jako např. Východoafrický rift). Pokud se sopečná činnost vyskytuje uvnitř litosférických desek, je zpŧsobena přítomností tzv. horkých skvrn (místa se zvýšeným tokem geotermální energie, např. Havajské ostrovy) nebo je vázána na oblasti významných zlomŧ (Kanárské ostrovy). Na území České republiky v současné době ţádná sopka není. Poslední činná sopka na našem území byla Komorní hŧrka na Chebsku, která vyhasla před 10 000 lety. Mŧţeme ovšem i u nás pozorovat sopečná pohoří jako jsou Doupovské hory či České středohoří.
34
obr. 14: Rozloţení činných sopek na světě na mapě rozhraní litosférických desek. Červené trojúhelníky označují místa výskytu největších sopek a ţluté tečky označují místa nejčastějších zemětřesení. Šipky na obrázku naznačují směr pohybu litosférických desek. (zdroj: Reichardt H., Přírodní katastrofy, s.31)
Zajímavé příběhy podle skutečnosti: „Krakatoa
13
(indonésky Krakatau) je činná sopka, leţící na ostrově Anak Krakatau mezi
ostrovy Jáva a Sumatra. Nachází se nad subdukční zónou, kde se podsouvá australská tektonická deska pod sundskou. Před erupcí v roce 1883 se skládala ze tří ostrovů: Lang, Verlaten a Krakatoa a tří vulkanických center na ostrově Krakatoa: Rakata, Danan a Perboewatan. Několik let před výbuchem byly v oblasti Sundského průlivu četná zemětřesení. 20.května 1883 začal kráter Perboewatan chrlit 6 km vysoký oblak popela a par, který byl viditelný aţ 160 km daleko. Koncem května se sopečná aktivita uklidnila, ovšem 19. června se sopka opět probudila a dne 24. srpna došlo k mohutné erupci, kdy mrak popela vystoupal aţ do výšky 27 km. Dne 27. srpna začala finální fáze katastrofické erupce a 4 obrovské výbuchy vyvolaly 4 vlny tsunami vysoké aţ 30 m, jejichţ následné vlnění bylo zaznamenáno aţ v Lamanšském průlivu a zvuky explozí byly slyšitelné aţ do vzdálenosti několika tisíc km. Po výbuchu se zjistilo, ţe z ostrova zůstalo pouze malé torzo a 250 m hluboká kaldera. V důsledku výbuchu a vln tsunami zahynulo více neţ 36000 lidí, 165 měst a vesnic bylo zničeno.“ Do ovzduší bylo vyvrţeno asi 20 km3 sopečného popela, který po rozptýlení ve stratosféře zpŧsoboval rudě zbarvené západy Slunce. V dŧsledku zatemnění se prŧměrná teplota na Zemi na 35
dalších asi 5 let sníţila
o 1,2°C. O několik
desítek let později v roce 1927 se začal formovat nový vulkán, který dnes dosahuje pŧvodní velikosti a výšky staré sopky. Nazývá se Anak Krakatau (neboli Syn Krakatoy). Výbuch sopky inspiroval také Karla Čapka při psaní románu Krakatit.“ Obr.15: Krakatoa, kresba pŧvodního vulkánu z počátku 19. Století (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krakatoa)
„Stromboli
14
(12,2 km²) je malý ostrov leţící
v Tyrhénském moři tvořený stejnojmennou, stále aktivní sopkou. Tento ostrov je součástí Liparských ostrovů patřících k Itálii. Základna sopky leţí 2 100 m pod
mořskou hladinou,
nejvyšším bodem ostrova je vrchol Vancori – 924 m n. m.
Tato
sopka
dala
jméno
strombolskému typu erupce vulkánu.“
Obr.16: Ostrov Stromboli (zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Stromboli)
Tradičním zdrojem obţivy místních obyvatel byl rybolov a pěstování vína, dnes je hlavním zdrojem příjmŧ turistický ruch. Stromboli je stratovulkán. Sopečně aktivní není nejvyšší vrchol hory, ale krátery na severozápadním úbočí nad svahem Sciara del Fuoco. Větší erupce sopky byly zaznamenány v letech 1919 a 1930. V roce 2002 začalo zvýšení sopečné aktivity 29. prosince výtokem ţhavé lávy. Následujícího dne hornina, uvolněná sopečnou aktivitou ze svahu Sciara del Fuoco, zpŧsobila vlnobití, které poškodilo vesnici Stromboli. 5. května 2003 při silné explozi sopka vychrlila kameny, které poškodily několik domŧ ve vesnici Ginostra. Erupce postupně skončila v červenci 2003. Sopka je trvale činná i mezi obdobími zvýšené aktivity. Výtrysky lávy je v té době moţné pozorovat dvakrát aţ třikrát za hodinu. Sopka znovu Obr.17: jedna z pravidelných malých erupcí o Velikonocích 1998 (zdroj:http://cs.wikipedia.org/wiki/Stromboli)
zvýšila činnost 27. února 2007.
36
Předpověď a ochrana: Podobně jako u zemětřesení se pro předpovědi vulkanické činnosti sestavují tzv. mapy vulkanického ohrožení. Opět se vychází především z historických údajů o erupcích jednotlivých sopek. Samotná předpověď sopečného výbuchu vychází z řady měření prováděných v blízkosti vulkánu, které se zaměřují, mimo jiné, i na doprovodné známky ţivota sopky. Je ovšem nutné podotknout, ţe některé vulkány explodují, aniţ by bylo moţné zaznamenat jakýkoli varovný signál. Na druhou stranu se rovněţ stává, ţe příslušné úřady vydají varovná hlášení, případně proběhne dokonce i evakuace, ale k erupci přes mnoţství změřených ukazatelŧ nedojde. Z toho je jistě patrné, ţe i přes veškeré snahy člověka je sopečná činnost jen velmi málo předvídatelná. Moţné příznaky sopečného projevu (v pořadí podle bezpečnosti): 1) ţhavá mračna a jedovaté plyny 2) výrony a spad sopečného materiálu (tefry) 3) sopečné bahenní toky a povodně 4) výrony lávy a lávové proudy 5) otřesy pŧdy zpŧsobené sopečnou činností
Co dělat
Podle Herinka 15 platí následující pravidla:
-
„pokud nestihnete včasný ústup, je lepší zůstat v budově
-
z úkrytu je ovšem třeba alespoň občas vyběhnout, podívat se, co se kolem děje, ale především shazovat žhavý popel ze střech
-
před lávovými a bahnitými proudy vás ochrání pouze výstup na vyšší místa
-
jedinou moţností proti ţhavým a jedovatým sopečným mračnům je evakuace; jen částečně a dočasně vám mohou pomoci plynové masky nebo navlhčený kapesník přiložený na obličej
-
před létajícím sopečným materiálem platí prostá rada: „dávat pozor a uhýbat“; ideální je byť i improvizovaná ochrana hlavy
-
musíte ochránit zásoby vody a potravin před účinky jemného sopečného popela
-
pokud jste v tísni bez moţnosti ústupu, pokuste se přivolat si pomoc záchranářů“
37
Bouřky Jistě jste se setkali jiţ s bouřkou. Tento přírodní jev, vyskytující se především v letním období, mŧţe být ovšem i pěkně nebezpečný. Jak se vyhnout případnému ohroţení lidských ţivotŧ během bouře, k tomu nám poslouţí následující kapitola věnovaná bouřím. Většina z vás si asi řekne, ţe bouřka přece není nebezpečná, vţdyť jiţ mnohokrát jste se v přírodě nebo i ve městě s bouřkou setkali a nikdy se nic váţného nestalo. To je sice pravda, ale je třeba si uvědomit, ţe i za tak „běţné“ situace jako je příchod a prŧběh bouře mŧţe dojít k jistým prŧvodním jevŧm, které mohou napáchat škody nejen na majetku, ale mohou ohrozit i lidské ţivoty. Proto je třeba být vţdy na pozoru. „Bouřka
16
je souborem elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi
oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí.“ Bouřky jsou vázány na mraky zvané cumulonimby, to znamená, ţe pokud prší, je to právě z tohoto typu mraku. Kumulonimbus (zkratka Cb) má ještě několik dalších synonym. Říká se mu tedy kumulonimbus, bouřkový oblak nebo také kupa dešťová. Bouřkový mrak je sloţen z vodních kapiček a v horní části z ledových krystalků (viz obr.18). Obsahuje velké dešťové kapky (někdy i značně přechlazené) a často sněhové vločky, krupky nebo kroupy. V našich mírných zeměpisných
šířkách
zasahuje
Cb v letních měsících do výšky 10–14 km, obr.18: Kumulonimbus neboli bouřkový mrak
většinou
(zdroj: http://www.bourky.kvalitne.cz/)
Výstupné
zatímco nepřesáhne proudy
v
zimě 6 km.
dosahují
rychlostí odhadem 20–50 m/s a sestupné obvykle kolem 15 m/s někdy však i 50 m/s.
38
obr.19: Příchod bouřkového mraku, foto: autor 9.7.2008
Na této fotografii (obr. 19) je zachycen bouřkový mrak (tzv. kumulonimbus). I kdyţ vidíme pouze jeho spodní část, lze zde pozorovat, jak v levé části obrázku ještě neprší a ještě stále zde svítí sluníčko, zatímco v pravé části obrázku je déšť postupně intenzívnější. Elektrické výboje (blesky): Elektrické výboje (tzv. blesky) patrně představují jeden z nejrizikovějších faktorů, doprovázející většinu bouří. Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj produkovaný během bouřky. Bleskový elektrický výboj je provázen emisí světla. Elektřina procházející kanály výboje rychle zahřívá okolní vzduch, který díky expanzi produkuje charakteristický zvuk hromu. Podle encyklopedie Wikipedia 17 se „Vzduch při úderu blesku ohřeje až na 30 000 °C. Někdy se výboj vydává několika drahami – jedná se o tzv. „rozvětvený blesk“ (obr. 20 a 21). Blesky uvnitř jednoho mraku se nazývají „plošné“ a ze země je lze vidět jen jako světelné záblesky. Blesky mohou za bouřky nabývat velmi podivných tvarů i neobvyklých rozměrů, vţdy záleţí na konkrétních fyzikálních a klimatických podmínkách.“ 39
obr 21: Bouře u Plzně 7.8.2007 (zdroj: http://www.in-pocasi.eu/fotogalerie/bourky/)
obr. 20: Bouře u Plzně 7.8.2007(zdroj: http://www.in-pocasi.eu/fotogalerie/bourky/)
„První proces při vzniku blesku
18
je silné oddělení kladných a záporných nábojů v
mraku nebo vzduchu. Mechanismus procesu je stále objektem výzkumu, ale jedna široce akceptovaná teorie je polarizační mechanismus. Tento mechanismus má 2 složky: první je, ţe padající kapky ledu a deště se elektricky polarizují během průchodu přírodním elektrickým polem atmosféry, a druhá je, ţe srážející se ledové částice se nabíjejí elektrostatickou indukcí. Po nabití částic ledu nebo kapek jakýmkoli mechanismem, práce se koná, když protikladné náboje jsou odděleny a energie je uložena v elektrických polích mezi nimi. Kladně nabité krystaly mají tendenci stoupat nahoru a vytvářejí kladný náboj vrcholu mraku a záporně nabité krystaly a kroupy padají do středních a spodních vrstev mraku, čímž vzniká oblast se záporným nábojem. V této fázi může vzniknout blesk mezi dvěma mraky. Blesk mezi mrakem a zemí je méně častý. Kupovité mraky („cumulonimbus“), které neprodukují dost ledových krystalů, obvykle nejsou sto vytvořit dost nábojové separace pro vznik blesku.“ „Když se tímto zpŧsobem nahromadí dostatek záporných a kladných nábojů a kdyţ se elektrické pole stane dostatečně silným, nastane elektrický výboj
19
mezi mraky nebo mezi
mrakem a zemí, produkujíc hrom.“ Protoţe všechny vzduchové elektrické nábojové elektrony z kosmických paprskových nárazŧ jsou urychlovány elektrickými poli, ionizují vzduchové molekuly, které se pak sráţejí, dělajíce vzduch vodivým a začínají bleskové výboje. Během výbojŧ se následující části vzduchu stávají vodivými, kdyţ elektrony a pozitivní ionty molekul vzduchu jsou odtaţeny od sebe a nuceny proudit v opačných směrech (krokové kanály zvané
40
vodič). Vodivá vlákna rostou v délce. Současně elektrická energie uloţená v elektrickém poli proudí radiálně dovnitř do vodivého vlákna. Kdyţ je nabitý krokový kanál blízko země, protikladné náboje se objeví na zemi a zvýší elektrické pole. „Elektrické pole 20 je vyšší na stromech a vysokých budovách.“ Je-li elektrické pole dost velké, výboj mŧţe být vyvolán ze země a eventuálně se napojit na sestupný výboj z mraku. „Blesk 21 se může vyskytnout též v mracích z popela při sopečných erupcích nebo může být způsoben silnými lesními požáry, které vyprodukují dostatečné množství prachu pro tvorbu statického náboje.“ Podle encyklopedie Wikipedia 22 je „Hrom doprovodný efekt samotného protnutí blesku vzduchem. Vysoká teplota blesku zahřeje i vzduch podél cesty blesku. Zahřátý vzduch se prudce rozpíná a vyvolává nárazové vlny, které pak slyšíme jako hrom. Vzduchové vlny se v atmosféře vlní a odráţejí se od překáţek, hlavně přírodních útvarŧ (např. kopcŧ).“ Čím je blesk delší a mohutnější, tím je i zvuk hromu výraznější a delší. Díky hromu se dá i přibliţně určit vzdálenost bouřky od místa pozorovatele. Rychlost zvuku ve volné atmosféře je přibliţně 340 m/s, zvuk hromu urazí tedy asi 1 kilometr přibližně za 3 vteřiny. Světlo blesku se v atmosféře šíří rychlostí velmi blízkou rychlosti světla ve vakuu, čili je viditelné prakticky okamţitě. Jeho zvukový doprovod v podobě hromu má oproti světlu mnohonásobné zpoţdění dané, v porovnání s rychlostí světla, pomalou rychlostí šíření zvuku v atmosféře. Bezpečnost osob v blízkosti bouřek: Jak uvádí Český hydrometeorologický ústav 23, „kaţdá bouře bývá doprovázena některým ze svých doprovodných projevů - elektrickými výboji (blesky), srážkami (přívalové deště, krupobití), nebo prudkým větrem či jeho nárazy (tornáda) - jsou bezpečnostní pokyny rozděleny právě podle těchto jednotlivých kategorií. Tyto projevy se však většinou nevyskytují samostatně, proto vţdy musíme předpokládat jejich možné kombinace.“ Musíme tedy zohlednit jak konkrétní situaci a prostředí, v němţ se nacházíme, tak posoudit, který z těchto jevŧ za daných okolností pro nás představuje největší nebezpečí a podle toho se pak zachovat.
41
Bezpečnost během bouří: Za bouřky není žádné místo absolutně bezpečné - jsou jen místa poměrně bezpečná (například dobře uzemněné zděné, kamenné nebo ţelezobetonové budovy) nebo automobily s uzavřenou plechovou karosérií, a naopak místa vysloveně riziková (viz níţe). Základní pravidlo je, ţe blesk si vţdy hledá pro něj nejkratší a nejvodivější cestu do země. Proto nejčastěji zasáhne nejvyšší nebo nejlépe vodivé objekty v krajině. Nelze však na to absolutně spoléhat - často totiţ nedokáţeme odhadnout, jaká dráha je pro blesk nejvýhodnější. Obecně však platí, ţe za bouřky bychom se měli snaţit vyvarovat situace, při které se staneme doslova hromosvodem (ať jiţ z dŧvodu nejvyšší polohy v okolí či zvyšováním své vodivosti). Nebezpečnou se situace stává v okamţiku, kdy jiţ vidíme jednotlivé blesky, akutní nebezpečí hrozí, kdyţ jiţ slyšíme i hřmění. Z toho tedy vyplývá, že čím je doba mezi bleskem a zahřměním kratší (popřípadě čím je hřmění hlasitější), tím se riziko zvětšuje.
Co dělat
Podle ČHMU 24 lze za nejvíce rizikové povaţovat následující situace: „Pohyb osob v otevřené krajině nebo na jakémkoliv vyvýšeném místě; extrémně nebezpečný je pohyb na horském hřebeni a vrcholech hor. Pobyt na vodní hladině (řek, přehrad, rybníků, jezer, moře) - jako plavec, v člunu, na lodi, surfovacím prkně, nafukovací matraci, ... Pohyb v jakékoliv otevřené krajině, kdy máme u sebe jakékoli větší kovové předměty (např. jízdní kola, deštníky, golfové hole, krosny s kovovou kostrou, zeměměřičské či fotografické stativy ...) nebo se jich dotýkáme (např. pevné řetězy na horách). Pobyt pod vzrostlejšími stromy. Pozor - některé niţší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny neţ třeba okolní vyšší smrky a díky tomu jsou výrazně vodivější. Za bouřky je tedy lepší vyvarovat se blízkosti jakýchkoliv vzrostlejších stromů, nejen těch nejvyšších !!! Pobyt v blízkosti jakýchkoliv stožárů (nejen kovových!), sloupů veřejného osvětlení
a
poblíţ elektrického vedení. Pobyt v/na libovolných otevřených vozidlech - sportovních, stavebních, či zemědělských, cyklistických kolech a motorkách. 42
Telefonování pevnými linkami (o to i v uzavřených chráněných místnostech), práce
s
počítačem (zpravidla je spojen nejen s elektrickou sítí, ale i s telefonní sítí přes modem) či jakýmikoliv elektrospotřebiči, připojenými k rozvodné síti. Kontakt s vodou z vodovodu (mytí rukou či nádobí, sprchování ...). Pobyt pod skalním převisem, ve vchodu do jeskyně nebo jakékoliv šachty. Pokud jsme v blízkosti bouřky, můţe být nebezpečným i pouhé vystupování z auta, zejména jsou-li pneumatiky a půda ještě suché. V okamţiku vystoupení se totiţ můţeme stát „uzemněním" našeho auta a tím iniciovat blesk. Za mokra by toto riziko mělo být výrazně niţší.“ Naopak, za relativně bezpečný lze povaţovat pobyt během bouřky v autě s uzavřenou plechovou karoserií (nikoliv tedy v kabrioletu - byť se zataţenou střechou, nebo v trabantu). Je vhodné také zatáhnout či demontovat všechny externí antény (od rádia a mobilního telefonu), zatáhnout okénka a nedotýkat se kovových částí karosérie. Pokud nás bouřka zastihne v otevřené krajině, pokusíme se vyhledat co nejnižší polohy (údolí, úvozy, aj.) - musíme však zváţit riziko nečekaného přívalu vody (zejména v soutěsce nebo uzavřené rokli). Na vyvýšených místech se pokusíme zaujmout co nejniţší polohu, nikoliv však vleţe; zároveň se také snaţíme o co nejmenší kontakt našeho těla se zemí. Z tohoto dŧvodu je obecně doporučována poloha v podřepu. A pokud moţno na špičkách bot (otázkou ovšem je, kdo z nás je schopen tuto polohu vydrţet delší dobu). Jsme-li ve skupině, pro jistotu se rozdělíme a hlavně se nedržíme za ruce. Pokud by totiţ byl někdo ze skupiny zasaţen bleskem, je tak větší naděje, ţe v okolí bude osoba schopná poskytnout raněnému první pomoc. Budeme-li pohromadě, obzvláště v těsné blízkosti, je velice pravděpodobné, ţe v případě zásahu bleskem budou zasaţeni nejspíše všichni! Bezpečnostní pravidla bychom měli zachovat po dobu alespoň 20 až 30 minut od posledního blesku či zahřmění. V případě zásahu bleskem a následného zranění člověka, bývá nadějí pro zasaţeného včasná první pomoc - zpravidla je nutná masáž srdce a umělé dýchání.
43
Tsunami Co to je? Slovo tsunami vzniklo spojením japonských slov tsu (přístav) a nami (vlna), a znamená tedy velké vlny v přístavu. Podle Kukala 25 „jsou tsunami jsou dlouhé vlny katastrofického rázu, vznikající hlavně tektonickými pohyby na dně moří.“ Představují nebezpečí pro všechny přímořské oblasti světa, nicméně převáţná většina z nich vzniká v Tichém oceánu. A jelikoţ je Japonsko jednou z nejvíce postiţených zemí světa vlnou tsunami, právě proto její název pochází odtud. Kaţdý rok je na celé planetě zaznamenáno několik desítek vln tsunami. Většinou jde však o malé vlny, které zachytí jen velmi přesné přístroje na měření pohybu mořské hladiny (tzv. mareografy), a které nepředstavují prakticky ţádné nebezpečí. Nebezpečné a ničivé události se opakují v intervalu několika desetiletí a jsou svým vznikem vázány především na velká podmořská zemětřesení. I kdyţ by člověk řekl, ţe v dnešní době, díky moderním technologiím a dokonalejším předpovědním systémŧm, kdy je moţné snadněji určovat ohniska výskytu, si vlny tsunami často vyţádají velké oběti na ţivotech. Ukázkovým příkladem je katastrofa v Indickém oceánu z prosince roku 2004, která si vyţádala více neţ 200 000 lidských obětí, mezi nimi i mnoho Čechŧ, trávících v této oblasti dovolenou.
Obr. 22 Vlna Tsunami na pobřeţí Thajska v roce 2004, (zdroj: http://tema.novinky.cz/tsunami)
44
Vznik tsunami a základní pojmy: Podle Herbera
26
„je Tsunami (viz obr.23) dlouhá a rychlá
vlna, která vzniká při pohybu oceánského dna (nejčastěji vlivem podmořského zemětřesení), kdy dochází ke zvlnění vodního sloupce.“ Pokud byste ji potkali na volném moři, jen těţko byste ji rozpoznali. Zde se její vlnová délka pohybuje mezi 150 - 300 km a amplituda vlnění dosahuje maximálně 1,5 m. Problém nastává aţ tehdy, pokud se tsunami dostane do mělkých oblastí oceánu a moří (kontinentální šelf, korálový útes apod.). Vlivem zmenšování hloubky oceánu naopak roste výška vlny, která mŧţe být vysoká aţ desítky metrů). Masa vody se tak tlačí na pobřeţí a tím pádem zaplavuje a pustoší přímořská území. Na otevřeném moři se tsunami pohybuje rychlostí několik set km/h, která roste s hloubkou oceánu. „Pro zajímavost
27
, pro střední
hloubku Tichého oceánu (cca 4000 m), byla vypočtena rychlost 716 km/h.“ Skutečné naměřené rychlosti se pohybují v rozmezí 400 - 500 km/h (rychlost vlny záleţí na členitosti mořského dna, jeho hloubce a dalších vlivech). Obr. 23: Zjednodušené schéma šíření tsunami, (zdroj: http://www.wikipedia.org)
výbuch Vznik tsunami je zpravidla vázán na podmořské
zemětřesení.
na
středozemním
ostrově Théra (1470 př. Kr.) a erupce
kaţdé
indonéské sopky Krakatau (1883), která
zemětřesení ovšem zapříčiní i vznik tsunami.
mimo jiné inspirovala Karla Čapka při psaní
Je
románu Krakatit.
prokázáno,
s magnitudou
ţe
větší
aţ neţ
Ne
sopky
zemětřesení 7,3
stupně
Richterovy škály zapříčiní vznik tsunami.
Procesem, v jehoţ dŧsledku taktéţ
Naopak při menším zemětřesení zpravidla
vzniká vlna tsunami jsou také podmořské
tsunami nepozorujeme.
svahové pohyby. Vlny mohou vznikat při
Dalším procesem, který zapříčiní
skluzech
v
oblastech
hlubokomořských
vznik tsunami je podmořská vulkanická
příkopŧ, podmořských hor, atolŧ nebo
činnost. Známé jsou především dvě sopečné
kontinentálních svahŧ a šelfŧ.
události, které zpŧsobily velká tsunami 45
Tab. 4: Příčiny vzniku tsunami v oblasti Tichého oceánu za posledních 2000 let (zdroj: http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm) Příčina tsunami
Počet událostí
% všech událostí
Svahové pohyby
65
4,6
14 661
3,2
1171
82,3
390 929
84,5
Sopečná činnost
65
4,6
51 643
11,2
Neznámo
121
8,5
5364
1,2
Celkem
1422
100,0
462 597
100,0
Zemětřesení
Počet obětí
% všech obětí
Hlavní postiţené oblasti:
Tsunami je jev, který nepostihuje pouze Tichý nebo Indický oceán, nýbrţ představuje moţné riziko pro všechny přímořské oblasti světa. Vznik vlny tsunami je vázán především na seismické zóny v oceánech. V Pacifiku jsou to především oblasti hlubokomořských příkopů (Japonský, Aleutský, Kurilsko-kamčatský a Peruánsko-chilský), v Indickém oceánu je to oblast Indonésie. Poměrně méně častý je výskyt vln tsunami v Atlantiku (oblast atlantského hřbetu). A ve Středozemním moři jsou to hlavně seismicky aktivní oblasti Egejského a Iónského moře.
Obr. 24: Hlavní světové oblasti vzniku tsunami (zdroj:http://nctr.pmel.noaa.gov/)
46
Účinky tsunami:
Vlny tsunami představují především velké nebezpečí pro pobřeží většiny oceánŧ. Zejména dochází ke škodám na majetku, např. ničení přístavních zařízení, lodních dokŧ nebo pláţových domkŧ. Větší vlny zpŧsobují rozsáhlé záplavy přímořských oblastí, kdy voda zalije pobřeţní oblast, včetně rekreačních zařízení nebo přímořských obcí. Během katastrofy v prosinci roku 2004, byly zcela zničeny rekreační oblasti leţící podél pobřeţí Indického oceánu (obr.25). Velmi ohroţené jsou rovněţ nízko poloţené sídelní oblasti s hustým zalidněních (jako např. Bangladéš). Škody mŧţe zpŧsobovat nejen voda, ale i stlačený vzduch jdoucí před ohromnou vlnou.
Obr. 25: Náraz tsunami z roku 2004 na thajské pobřeţí (zdroj: http://www.tsunami2004.net)
Podle Herbera
28
„Tsunami většinou netvoří pouze jediná vlna, ale série několika
následujících vln. Na rozdíl od vln tvořených větrem, nevypadá vlastní tsunami jako klasická vysoká vlna, ale jde spíše o velmi rychlý vzestup hladiny moře, který zaplavuje pobřeţí a ničí vše, co mu stojí v cestě. Typickým úkazem je mohutný odliv vody před příchodem vlastní vlny“.
47
Předpověď a ochrana:
Podle Herbera
29
„spočívá ochrana před tsunami především v připravenosti a
informovanosti obyvatel postiţených území, v dostatečné předpovědi a varování a v dlouhodobém efektivním využití krajiny v pobřeţních oblastech.“ Značné zkušenosti s ochrannými stavbami proti tsunami má především Japonsko. Během druhé poloviny 20. století vyprojektovali japonští inţenýři řadu ochranných opatření, ať uţ jsou to pobřežní zdi nebo předsunuté vlnolamy. Velký výskyt vln tsunami v Tichém oceánu zpŧsobil, ţe v roce 1948 bylo na Havaji poblíţ hlavního města Honolulu zřízeno mezinárodní centrum pro předpověď tohoto nebezpečného jevu. V současnosti je PTWC (Pacific Tsunami Warning Center), čili Tichooceánské varovné středisko před tsunami, asi nejlepším systémem v oblasti prevence přírodních katastrof. Do celého programu je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím. Patří sem tedy Kanada, USA, Mexiko, Guatemala, Nikaragua, Kolumbie, Ekvádor, Peru, Chile, Tahiti, Cookovy ostrovy, Západní Samoa, Fidţi, Nová Kaledonie, Nový Zéland, Austrálie, Indonésie, Filipíny, Hong Kong, Čína, Taiwan, Jiţní Korea, KLDR, Japonsko a samozřejmě i Rusko. Zcela novým je projekt s názvem THRUST (Tsunami Hazards Reduction Utilitizing Systems Technology), čili Technologické systémy pro sniţování rizika Tsunami, který je od roku 1986 v testovacím reţimu umístěn ve městě Valparaiso na pobřeţí Chile. V této oblasti se vyskytují tsunami s ohniskem vzdáleným maximálně 30 minut, takţe je zde proto nutnost maximální rychlosti varovných hlášení. Tento systém vyuţívá údajŧ z podmořských detektorŧ, jejichţ signál je přenášen pomocí družic NOAA přímo do místního centra, kde se údaje zpřesňují o data ze seismografŧ. Varování je tak připraveno do 2-3 minut. Do budoucna plánováno rozšíření tohoto programu i do dalších oblastí Tichého oceánu.
48
Obr. 26: Mapa umístění seismografů, mareografů a podmořských senzorů, které jsou součástí programu PTWC. Šedá
oblast
vymezuje
dosah
moţného
pouţití
systému
THRUST.
(zdroj:
upraveno
podle
http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm)
I kdyţ jsou v těchto oblastech takovéto varovné systémy, na ostrovech Samoa a Americká Samoa zahynulo při tsunami v roce 2009 asi 150 lidí, jelikoţ ohnisko zemětřesení bylo příliš blízko a vlna tsunami dorazila dříve, neţ za 5 minut, které systém reálně potřebuje k vyhodnocení situace. Prevence a ochrana před nebezpečím tsunami v současné době stojí před dvěma hlavními problémy. Za prvé je to především neinformovanost a nepřipravenost ohroženého obyvatelstva. A za druhé, ţe u mnohých hlášení, které centrum ročně vydá, jde pouze o planý poplach. Lidé, kteří ţijí v postiţených oblastech jsou zvyklí na častá varování a nepřikládají potom velký význam ani reálným hrozbám.
49
Svahové pohyby Co to je? Také svahové pohyby patří k jedněm z nejrozšířenějších environmentálních hazardŧ. Podle Herbera
30
„se jedná o pohyb materiálu po svahu dolů účinkem gravitace, bez působení
tekoucí vody, ledu nebo větru“ (dŧsledky jsou vidět na obr. 27). Svahové pohyby mohou samozřejmě nastat pouze na skloněném terénu. Na rozdíl od jiných nebezpečí má jejich dopad čistě regionální rozsah a akutnímu nebezpečí vzniku sesuvŧ a jiných pohybŧ svahové hmoty musí čelit pouze členité horské oblasti. Stojí na pomezí endogenních a exogenních přírodních nebezpečí, tedy vnitřních a vnějších vlivŧ. Mohou být totiţ způsobeny jak zemětřesnou aktivitou, tak atmosférickými procesy, zejména dešti. Zároveň ovšem stojí na hranici přírodních a člověkem podmíněných rizik (jako jsou například umělé úpravy sklonitosti svahŧ).
obr.27: Sesuvy půdy doprovázené silnými dešti nedaleko přímořského letoviska Rio de Janeira v Brazílii, při nichţ zemřely
desítky
lidí,
na
fotografii
právě
probíhají
záchranné
práce,
leden
2010
(zdroj:
http://www.mediafax.cz/zahranici/2975643-Pocet-obeti-zaplav-a-sesuvu-pudy-v-Brazilii-roste-zemrelo-64-lidi)
50
Hlavní pojmy: vulkanismus; seismicita; těžba; tektonika; záplavy; lesní hospodářství; přívalové povodně. Příčiny vzniku svahových pohybů: Vlivem zemské gravitace dochází k působení síly na svahový materiál. Ten se dá do pohybu v případě, ţe síla působící na tento materiál je větší než síla, která tento materiál drží na svahu. tab. 5: Faktory podmiňující stabilitu svahu (podle: SUMMERFIELD, M. A., 1991, s.168). Faktor Příklady Faktory zvyšující smykové napětí svahového materiálu Zvýšení sklonu svahu
boční eroze vodního toku, stavební činnost
Odstranění laterální opory svahu
vodní eroze, procesy zvětrávání, stavební činnost
Zatížení svahu
akumulace zvětralin, nárůst vegetace, zvýšení obsahu vody, stavby budov
Laterální tlak
zamrzání vody v puklinách
Odstranění vegetace
požáry, odlesňování, stavební činnost
Otřesy
zemětřesení, těžká doprava Faktory snižující smykový odpor svahového materiálu
Nárůst objemu vody ve svahovině
saturace důsledkem srážkové činnosti
Procesy zvětrávání
rozpad horniny podloží
Změny struktury
vznik trhlin a puklin
Činnost organismů
tlení kořenových systémů
Hlavní postiţené oblasti světa: V souvislosti se svahovými pohyby se vymezují hlavní oblasti, které mohou být velmi náchylné ke vzniku hazardŧ svahových pohybŧ: -
oblasti často postihované zemětřesnou aktivitou
-
horská prostředí, která mají velkou výškovou členitost reliéfu
-
oblasti se střední výškovou členitostí, které jsou postiţeny silnou degradací půdy
-
oblasti budované mohutnými vrstvami jemných sedimentů, především spraší
-
oblasti s velkými úhrny srážek během roku
51
Obr.28: Svahové pohyby v letech 1974-2003, dle četnosti, (zdroj: PROCHÁZKOVÁ, Jana.: Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu: diplomová práce.
Oblasti v ČR: Jak je vidět na obrázku 29, nejpostiţenější místa sesuvnými pohyby jsou oblast karpatského flyše, oblast českého středohoří, oblast české křídové tabule, oblast karpatské předhlubně, oblast jihočeských pánví.
Obr.29: Sesuvná území v Českém masivu (převzato: KUKAL, Z., 1982, s. 187)
52
Účinky: Zavalení obytných a prŧmyslových objektů, zemědělských ploch a lesů, přerušení provozu na silnicích, železnicích, přehrazení vodních toků, sesuvem vyvolané vlny v přehradách, riziko přelití přehradní hráze, přerušení dodávek el. energie, ropy, plynu, vody (obr. 30 a 31). „Délka trvání sesuvů půdy podle Herbera 31: a) pomalé sesuvy půdy - rychlost několik desítek cm za rok, ale mohou se změnit v rychlejší b) středně rychlé - rychlost v metrech za hodinu nebo za den (většina typických sesuvů) c) rychlé sesuvy půdy - rychlost je v desítkách km za hodinu“
obr.30, 31: Sesuvy půdy v Bohuslavicích u Zlína, 2006 (zdroj: www.wikipedia.org)
Prevence a ochrana: Nejúčinnější ochranou před sesuvy je prevence (zachycení a odvedení povrchové vody, vyčerpání vody ze studní na ohroženém území, umělá úprava terénu, tj. kotvení svahů, stavba pilotů, opěrných stěn, výsadba vhodné zeleně – viz obr.33). Je potřeba se také vyhnout odtěžování čela sesuvu (viz obr. 32). Základním podkladem pro jakékoliv rozhodování či projektovou činnost v oblasti postiţené sesuvy jsou inţenýrskogeologický, hydrogeologický a geotechnický prŧzkum (pomáhá získat informace pro optimální řešení jak po stránce technické, tak ekonomické a poskytuje údaje pro výpočet únosnosti daného území).
53
obr. 32: Příklad necitlivé úpravy terénu (zdroj: http://www.sci.muni.cz/~herber/slide.htm)
obr.
33:
Moţnosti
úprav
svahu
vedoucích
ke
sníţení
rizika
svahových
pohybů
(zdroj:
http://www.sci.muni.cz/~herber/slide.htm)
Co dělat během sesuvŧ pŧd zůstaňte vzhůru, k většině úmrtí dochází ve spánku; sledujte počasí v TV a rádiu a poslouchejte varovné zprávy; mějte na paměti, ţe k silným sesuvŧm dochází zpravidla při vydatných přívalových deštích pokud se nacházíte v blízkosti sesuvů pŧdy, pečlivě zvažte, zda přiblíţením se k těmto svahovým pohybŧm neohrozíte sami sebe; pokuste se varovat ostatní, aby opustili rizikový prostor; nemusí si být totiţ vědomi, ţe hrozí nějaké riziko pamatujte si, ţe pobyt mimo cesty a svažité oblasti zachraňuje životy snaţte se poslouchat neobvyklé zvuky, které by mohly naznačovat pohybující se materiál 54
pokud jsi v blízkosti potoka nebo kanálu, zaměř se na zvýšení průtoku vody a její bahnitosti, takové změny mohou vést k náhlým sesuvŧm pŧdy, na nic nečekej a zachraň se, dokud můžeš buď si vědom toho, ţe otřesy pŧdy vlivem zemětřesení mohou zesílit účinky sesuvů kontaktuj záchranné složky (hasiči, policie, zdravotnická záchranná sluţba); tito lidé vţdy vědí co dělat pokud jste se dostali do takové situace, ţe již není možné uniknout, stočte se do klubíčka, pokud možno pod nějakou pevnou desku
55
Sněhové laviny: Co to je? Sněhové laviny jsou zvláštní kategorií svahových pohybů. Dosahují rychlosti 120 až 360km/hod. Často také unášejí úlomky hornin a povalené stromy (obr. 34, 35).
Vznik
a mechanismus pohybu je totožný se svahovými pohyby, rozdíl je pouze v transportovaném materiálu. Jako u svahu, mŧţe se i vrstva sněhu v dŧsledku rŧzných faktorŧ dostat do nestabilního stavu, který hrozí nebezpečím vzniku lavin. Vzhledem ke stále se rozšiřujícímu turistickému ruchu v horských oblastech, hrozí nebezpečí nejen místním obyvatelŧm nebo horolezcŧm, kteří jsou na takové situace zvyklí, ale i běţným turistŧm, kteří si často s nastalou situací neví rady. V nebezpečnosti za ostatními svahovými pohyby nijak nezaostávají. Laviny mají každý rok na svědomí desítky lidských životů po celém světě.
obr. 34: Příklad řítící se laviny obr.35: Lavina, která se utrhla vedle tří horolezců, stoupajících na vrchol hory, St. Anton, Rakousko
Příčiny vzniku lavin podle Herbera 32: „Sněhová hmota na svazích můţe být uvedena do pohybu: 1. 2. 3. 4. 5.
silným nárazem větru náhlou změnou atmosférického tlaku zvukovou vlnou zemětřesením zatíţením (pohyb zvířat a lidí, pád stromu apod.)“ Laviny se vytvářejí nejsnadněji, když napadne čerstvý sníh na starou zmrzlou vrstvu
sněhu a zejména, dopadají-li na něj delší dobu sluneční paprsky nebo když prší a dochází k tání sněhu. 56
Prevence a ochrana: Nejdŧleţitější ochranou je opět prevence. Provádí ji zejména horská služba: 1. vytyčováním lavinových svahů a jejich zakreslováním do zimních turistických map (obr.37). 2. denním hlášením na horské chaty o zákazech vstupu do ohroţených míst Povinností je informovat se, nepodceňovat tyto zprávy a vyhýbat se označeným nebezpečným místům. Po příjezdu na hory si zapište nebo vloţte do mobilního telefonu telefonní číslo horské služby. Nikdy nevíte, kdy ho budete potřebovat. Dále dodrţujte pravidla bezpečného pobytu na horách. Deset zlatých pravidel dle Kukala 33 pro pohyb ve volném terénu: 1.
„Nikdy se do volného terénu nevydávejte sami.
2.
Uzpůsobte túru předpovědi počasí a lavinovému nebezpečí a informujte se u spolehlivé osoby na vámi zamýšlenou oblast či trasu.
3.
Nikdy nezapomeňte lavinový vyhledávač, stejně jako lavinovou lopatu, sondu a mobilní telefon (každý musí mít celý komplet). Tam, kde je sníh velmi hluboký, pouţívejte popřípadě lyţařské brzdičky a ne bezpečnostní řemínky a nepouţívejte řemínky na hůlkách.
4.
Vyhněte se místům s hlubokým sněhem alespoň tři nejbližší dny po velkém sněžení.
5.
Nelyžujte mimo sjezdovky a v hlubokém sněhu bez dobře nacvičené záchrany, včetně první pomoci a bez schopnosti správného pouţití lavinových záchranných pomůcek.
6.
Používejte „speciální lavinový airbag“, ale nevkládejte do něj příliš velkou naději, mohlo by to vést k podcenění rizik.
7.
Udržujte bezpečnou vzdálenost mezi vámi a vašimi kamarády jak během výstupu, tak i během sjezdu, aby se případné riziko v kritických momentech omezilo pouze na jedinou osobu v danou chvíli.
8.
Vyhněte se místům s navátým hlubokým sněhem na závětrných svazích
9.
Používejte stejnou trasu pro sjezd, jakou jste použili pro výstup, tak totiţ budete znát lépe stav sněhové pokrývky a terén.
10. V případě pochyb či dokonce zlé předtuchy, vždy řekněte ne!!!"
57
Co dělat Pokud se s vámi nebo nad vámi utrhne lavina, snažte se, pokud to jde, utéct. Někteří zdatní lyţaři se mohou zachránit tím, ţe před lavinou, která se na ně řítí, ujedou. Když už je jasné, že lavině nelze uniknout, šance přežít se zvyšuje tím, jak se člověk v prvních chvílích zachová. Jak uvádí Sedláček 34, „aţ 80% lidí uvězněných v lavině se udusí a 2/3 zasypaných lidí umírá do 45 minut. Největší šance na přeţití je v první čtvrthodině po zasypání, poté prudce klesá.“ I kdyţ v nastalé panice a šoku není čas přemýšlet o tom, jak se správně zachovat, přesto je potřeba alespoň se pokusit udělat několik základních věcí: 1. nepropadejte panice a bojujte o život! 2. uvolněte bezpečnostní přezky a řemínky na lyžích a snowboardu a vyzujte se z vázání 3. odhoďte lyžařské hole, lyže a případná zavazadla 4. pokud jste na okraji laviny, zkuste uskočit stranou na pevný sníh, kámen nebo se zachytit stromu či porostu. 5. Jste-li přímo v mase sněhu, snažte se ze všech sil zbrzdit svůj pád do údolí a zůstat pokud možno na jejím povrchu. 6. Zkoušejte se obrátit zády ke stráni, rukama a nohama činit pohyby podobající se plavání ve vodě na "znak". 7. Ústa držte pevně zavřená, v okamţiku závalu si je spolu s nosem ochraňte rukama (tím se vytvoří malá vzduchová kapsa) a stočte se do klubíčka. 8. Nenechte se vystrašit okolní tmou. Ještě to neznamená, ţe jste zcela zasypáni. Pokuste se opatrně vyhrabat, nezmatkujte. Rukama si udělejte trochu místa před ústy a vytvořte si prostor, kde je alespoň trochu vzduchu. O sníh se opírejte co největší plochou, abyste se nepropadali dolů. 9. Šetřete své síly a doufejte, ţe vás záchranáři včas najdou. Pokud uslyšíte jejich činnost, hluk motorŧ, štěkot psŧ, volání, pokuste na sebe upozornit voláním o pomoc. Obr.36: Práce záchranářů
Obr.37: Příklad znázornění moţného lavinového sesuvu v daném údolí. Krkonoše
58
Povodně Co to je? Jak uvádí portál města Trutnov 35, „povodní se obecně rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.“ V našich zeměpisných šířkách jsou záplavy vnímány spíše negativně, ovšem jsou i oblasti jako Egypt nebo JV Asie, kde jsou pravidelné povodně očekávanou podmínkou pro zemědělství. Základní pojmy: Povodně obecně dělíme podle vzniku na dva základní typy: Přirozená povodeň – je povodeň způsobená přírodními jevy, zejména táním, dešťovými sráţkami nebo chodem ledŧ. Zvláštní povodeň - je povodeň způsobená umělými vlivy, zejména poruchou vodního díla, která mŧţe vést aţ k jeho havárii obr.38: Rozvodněná Berounka v obci Hlásná Třebáň, srpen 2002
(protrţení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle.
Příčiny vzniku povodní a hlavní postiţené oblasti světa: Monzun – monzunové deště mohou zpŧsobit ničivé povodně v některých rovníkových zemích (především státy JV Asie). Hurikán – vlivem hurikánŧ, který postupuje z oceánu nad pevninu, mohou vznikat až 8 metrů vysoké vlny, které zaplavují pobřeží. Hurikány s sebou také zpravidla přinášejí velké mnoţství dešťových srážek. Vyskytují se zejména v JV Asii a v Karibské oblasti Tání sněhu – vlivem rychlého jarního tání sněhu (tzv. jarní povodeň), popřípadě tání horských ledovců, mŧţe dojít k přeplnění koryt řek. Pokud řeka proudí relativně plochou krajinou, mŧţe tak dojít k rozvodnění řeky do širokého okolí (tzv. zátopové území). Povodním v dŧsledku roztátého sněhu dochází ve velké části Evropy, Asie a Severní Ameriky. Jde především o podhorské oblasti. Speciálním případem jsou povodně zpŧsobené přehrazením koryta řeky ledovými krami. Stává se to v místech zúžení řečiště, kdy proudící kry ucpou koryto řeky. Sibiřské řeky se tak rozvodňují téměř každý rok. 59
Přívalový déšť – při nenadálých přívalových deštích, kdy je jiţ půda plně nasycena a nemůže vsakovat další vodu, dochází opět k přeplnění koryta řeky a jejího následného rozvodnění (viz obr.39). K těmto povodním mŧţe dojít téměř kdekoliv na světě.
Obr. 39: Postup vzniku povodně při nadměrných sráţkách (zdroj: PROCHÁZKOVÁ, Jana.: Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu: diplomová práce.)
V České republice snad jen vzpomeňme nedávné povodně v březnu roku 2006, které byly způsobeny jarním táním (viz obr. 41). Dále povodně v srpnu 2002, které byly způsobeny vytrvalými přívalovými dešti a postihly celou střední Evropu. A nakonec ještě povodně z roku 1997, taktéţ způsobeny přívalovými dešti, které se projevily především na Moravě (viz obr. 40). Jak je vidět z přiloţené simulační mapy, vypracované Českými drahami (obr. 42), při povodních na Moravě v roce 1997 bylo mnoho ţelezničních stanic zatopeno a tratě především na Olomoucku a Ostravsku zcela neprŧjezdné. Naopak tratě na západě Moravy nebyly vŧbec narušeny. Jak ale již bylo uvedeno, povodňové nánosy (sedimenty) na zátopovém území mohou zlepšit úrodnost půdy.
60
obr. 40: Povodeň způsobená přívalovými dešti na řece 1997(zdroj: obr. 41: Řeka Svitava v Brně-Obřanech při povodni, http://cs.wikipedia.org/wiki/Povode%C5%88_na_Mora způsobené jarním táním, březen 2006, (zdroj: autor) Metuji
v Novém
Městě
nad
Metují,
v%C4%9B_%281997%29)
Obr.42: Simulace Českých drah o provozuschopnosti ţelezniční sítě při maximálních záplavách na Moravě, 1997 (zdroj: http://www.cd.cz/infoservis/)
61
Nebezpečí povodní: Je-li krajina zaplavena alespoň metrovou vodní vrstvou a rychlost proudu je vyšší než 1 m/s, jsou ohroženi lidé. Pokud hladina stoupne až na 3 metry, jsou bořeny celé domy. Škody samozřejmě závisí na délce trvání povodně i na místě, kde domy stojí. Rychlost proudu při povodni snadno dosáhne 5 m/s (18 km/h), na horním toku mŧţe být i více. Při takto silném proudu může řeka unášet valounek o průměru 10 cm a po dně valit i kámen 5krát větší. Po opadnutí hladiny, zŧstává na místě vše, co s sebou řeka nesla. Naplavenými štěrky, písky a bahnem počínaje, přes větve stromŧ, ruiny domŧ, ale i automobily nebo menší chatky. Nezřídka se stává, že si řeka při povodni najde nové koryto. Např. v Číně při povodních v roce 1998 řeka Jang-c´-ťiang (Modrá řeka) stoupla v horských údolích až o neuvěřitelných 90 metrů a vytvořila tak úplně nové vodní toky, kterými dnes proplují i výletní parníky (obr.44).
Obr.43: Praha, pohled na Holešovice, srpen 2002(zdroj:http://www.zam.fme.vutbr.cz/~raud /povodne/index.php?co=Pr&PHPSESSID=efa a638c498f6ba1d349ecf403bdac5a#)
obr. 44: řeka Jang-c´-ťiang prodírající se Třemi soutěskami (dnes
je
zde
přehradní
nádrţ),
(zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jang-c%27-%C5%A5iang)
Varování a ochrana: Předpovědní povodňovou sluţbu zabezpečuje ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav) ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků.
62
Podle Herinka 36 dělíme ochranu před záplavami na: a) „preventivní opatření - snaha upravit řeku a její okolí tak, aby hrozba vzniku záplav byla co nejmenší (zpracování povodňových plánů, stanovování zátopových území, plánování výstavby, zalesňování svahů, tvorba retenčních kanálů a nádrţí). b) bezprostřední ochranu před záplavami - v době povodní a záplav zahrnuje bezprostřední ochrana činnost předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varování při nebezpečí povodně, zřízení činnosti hlídkové služby, povodňové zabezpečení a záchranné práce. Stavění protipovodňových hrází – pouţívají se pytle s pískem. c) opatření po záplavách - obnovení narušených funkcí, odstranění povodňových škod, zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh záplav“
Co dělat Vzhledem k tomu, ţe povodeň přichází zpravidla pozvolna a je s dostatečným předstihem hlášena předem, je možné se na ni řádně připravit. Dle Herinka 37 je třeba zachovat následující postup: 1) „před povodní – připrav si pytle s pískem, vyčisti kanalizaci, zajisti náhradní zdroj elektrické energie, zajisti prostředky první pomoci, do auta natankuj plnou nádrž (po povodni jsou benzinové stanice většinou mimo provoz), zajisti si dostatek pití a jídla, které nevyţaduje vaření, připrav si malé přenosné rádio, kempinkový vařič a silnou baterku na svícení. 2) při varování, ţe přichází povodeň – bezpečně uskladni zásoby pitné vody (vodovod nebude fungovat), zajisti a přivaž vše, co by mohlo uplavat, pro případ úniku si vytipuj vhodné suché místo, které nebude zatopeno. 3) při povodni – vyhni se níže položeným místům, kam by se mohla dostat voda z provalených hrází, nikdy neprocházej zatopená místa, kde je více neţ po kolena vody (proud by ti mohl podrazit nohy a ve vodním víru ti nikdo nepomůţe), nepřejížděj autem ani na kole přes zaplavená místa, nejsou zde vidět jámy, ve kterých bys mohl uvíznout. 4) po povodni – v ţádném případě nejez potraviny navlhčené povodňovou vodou, stejně tak se vyvaruj vody ze zatopených studní, nevstupuj do postižené oblasti pokud nemusíš, všechna elektrická zařízení musí být před pouţitím důkladně vysušena. Dokud neklesne hladina podzemní vody, nesnaž se ze zatopených oblastí odčerpávat vodu. Je to nejen zbytečné, ale můţe to i poškodit statiku budovy.“ 63
Poţáry Poţáry často vznikají nejen vlivem přírodním (vlivem úderu blesku apod.), ale mnohdy jsou zpŧsobovány činností člověka, ať uţ úmyslně nebo neúmyslně (z nedbalosti, neopatrnosti). Ať jde uţ o přírodní, úmyslné, neúmyslné nebo nedbalostí zaloţené poţáry, jak uvádí Herber 38, „kaţdým rokem zahyne tímto ţivlem 0,17% veškeré vegetace na Zemi.“ I kdyţ jsou některá místa na Zemi méně náchylná ke vzniku poţárŧ, není ţádný kontinent, kromě Antarktidy, který by byl tohoto ţivlu ušetřen.
obr. 45: Příklad neúmyslného, z nedbalosti zaloţeného poţáru (zdroj: www.zachranny-kruh.cz)
Příčiny vzniku a základní pojmy: Ačkoliv se řadí poţáry mezi přírodní katastrofy, v současné době je hlavním viníkem člověk. Člověk poţáry zpŧsobí většinou neúmyslně z nedbalosti, ale bohuţel jsou časté i případy úmyslného zaloţení poţárŧ. Jak uvádí Herber
39
, „člověk má dnes na svědomí asi 80 - 90 %
všech požárů na Zemi. V Evropě dokonce celých 98 %. Příčinou člověkem zaloţeného poţáru je většinou kontrolovaná zemědělská činnost (vypalování mezí, pálení starých větví atd.), která přeroste zpravidla v lesní poţár.“ Obzvláště to platí při vypalování tropických pralesních porostŧ. Další z příčin člověkem zaloţených poţárŧ jsou neopatrní turisté, navštěvující turistické destinace nechtěně neopatrností zaloţí poţár. Známe případ českého turisty, který před pár lety neopatrností při vaření zaloţil poţár v jednom národním parku v Chile v Jiţní Americe. Mnoţí se ovšem i případy ţhářství, tedy úmyslného zaloţení poţáru. Do přirozených příčin vzniku poţárŧ patří především úder blesku nebo vypuknutí poţáru následkem vulkanické činnosti. Rozdíl mezi přirozenou příčinnou a člověkem zaloţeným poţárem je zpravidla ten, ţe člověkem zaloţené poţáry se nacházejí obvykle v blízkosti obývaných míst, zatímco přirozeně vzniklé poţáry vypuknou zpravidla v oblastech člověku těţko dostupných. Uhašení takového poţáru v australském vnitrozemí nebo v národních parcích USA a Kanady je proto velice obtíţné. 64
Hlavní postiţené oblasti světa: Ke vzniku poţáru obecně přispívá kombinace vysokých teplot a dlouhodobého období
sucha,
následujícího
po
období
vegetačního rŧstu. Coţ znamená, ţe nejvíce ohroţené
jsou
oblasti
s převládajícím
středozemním a kontinentálním klimatem. Nejvíce postiţenými regiony jsou oblast Středozemního moře, Kalifornie (viz obr. 46) a jihozápad USA, Austrálie, tropické deštné lesy Jiţní
Ameriky,
JV
Asie
( viz obr. 47)
a Afriky. Přehledně je vše je vidět na obr. 48. Austrálie je nejpostiţenějším kontinentem, kde naštěstí dochází ke vzniku poţárŧ zpravidla v neobydlených a odlehlých oblastech. Kromě
obr. 46: Snímek NASA ukazuje kouř z lesních poţárů
prvotních účinkŧ poţárŧ, tedy spálení všeho
šířený větrem k Los Angeles, Kalifornie, USA (zdroj: http://cs.wikinews.org/wiki/Po%C5%BE%C3%A1ry_vy
hořlavého, existují i druhotné účinky a to únik
volaly_paniku_u_Los_Angeles)
oxidŧ uhlíku a jiných látek do ovzduší. V postiţených oblastech tak dochází i k častým respiračním (dýchacím) potíţím. Příběh ze ţivota:
V letech 1997-8 přerostlo vypalování pralesa v Indonésii (v kombinaci s povětrnostní situací) v sérii ničivých poţárŧ, které na Kalimantanu a Sumatře zničily přes 5 milionů hektarů pralesa a vyţádaly si přibliţně 1000 obětí. Obr. 47: Poţár tropického pralesa v Indonésii (zdroj: http://www.sci.muni.cz/~herber/indonesie1996.htm
65
obr. 48: Hlavní místa vzniku poţárů, (zdroj: PROCHÁZKOVÁ, Jana.: Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu: diplomová práce).
Prevence a ochrana: Nejlepší prevencí je opatrné používání veškerých hořlavých látek a jejich vhodné skladování. Opatrnost při používání elektrických, tepelných, plynových a jiných spotřebičů. Opatrnost při manipulaci s otevřeným ohněm. Dodrţování zákazů, týkajících se požární ochrany na označených místech. Znalost typických příčin poţárŧ. Několik málo zásad chování při poţáru uvádí Sedláček 40: -
„vznikne-li poţár, zachovejte hlavně klid a rozvahu
-
jste-li schopni poţár sami uhasit, učiňte tak nebo se alespoň pokuste zabránit jeho dalšímu šíření; v ţádném případě však nepřeceňujte své síly
-
proveďte nutná opatření pro záchranu postižených osob a zvířat
-
poţár nahlaste na tísňové telefonní číslo 150, popřípadě 112
-
informujte ostatní o tom, ţe vypukl poţár (voláním „HOŘÍ“)
-
co nejrychleji opusťte poţárem zasažené a zakouřené prostory a místnosti; dbejte na to, abyste se nenadýchali zplodin z hoření
-
uzavřete přívod plynu a elektrické energie
-
zabezpečte příjezdovou cestu pro záchranáře; po jejich příjezdu je informujte o situaci uvnitř budovy a jeho okolí
66
-
nemůţete-li z jakéhokoliv důvodu opustit objekt, zavřete okna a dveře, vypněte klimatizaci, dveře se pokuste utěsnit; zůstaňte u okna, abyste mohli alespoň máváním dát znamení hasičům, kde se nacházíte; vytvořte ochranu těla namočením oděvu“
67
DIDAKTICKÁ ČÁST
68
Zařazení krizových jevů do učebnic pro ZŠ Abych mohl udělat kompletní ucelený materiál, vhodný pro výuku, bylo třeba nejdříve zjistit, jak se současné učebnice pro základní školu věnují dané problematice a co mi v těchto učebnicích chybí, respektive co bych udělal jinak. Podle toho jsem si navrhnul, čím vším se budu zabývat. Pro samotnou analýzu jsem si vybral ty učebnice, ke kterým mám jednoduchý přístup, tedy takové, se kterými jsem se jiţ v praxi setkal, nebo jsou k dispozici ve fakultní studovně. Samozřejmě jsem se zabýval pouze těmi učebnicemi, které se přírodními krizovými jevy dotýkají alespoň okrajově. Na základě výběru dostupných učebnic, respektive kapitol, které se tímto problémem zabývají, jsem si stanovil kritéria, kterými budu jednotlivé učebnice hodnotit. Obsah učebnic z hlediska přírodních krizových jevŧ: 1. kterými přírodními jevy se učebnice zabývá 2. obsah látky z hlediska vzniku jevu, jeho prŧběhu, kde se s tímto jevem mŧţeme setkat, jakým zpŧsobem probíhá varování, návod co máme dělat, kdyţ taková situace nastane 3. obrazové a jiné doplnění učebnice
Učebnice zeměpisu: ČERVINKA P., TAMPÍR V., Přírodní prostředí Země – učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia, Nakladatelství České geografické společnosti, Praha 1998, ISBN – 80901942-7-3 1. V této učebnici se autoři věnují problematice zemětřesení, sopečné činnosti, atmosférickými pohyby i pohyby mořské vody. 2. Bohuţel se těmto tématŧm věnují pouze povrchně a jen stručně vysvětlují příčiny vzniku těchto jevŧ. Tato učebnice ještě uvádí, pouze slovně, bez přiloţené mapy, kde se s těmito jevy mŧţete setkat. 3. U této učebnice mi zcela chybí přiloţená mapa světa, kde by byly tyto jevy zakreslené.
69
ČERVENÝ P., DOKOUPIL J., KOPP J., MATUŠKOVÁ A., MENTLÍK P., „Zeměpis pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia“, Fraus, Plzeň 2003, ISBN 80-7238-209-8, 124 s. 1. V učebnici je samostatná kapitola „Přírodní sloţky a oblasti Země“, v které jsou zpracovány: sopečná činnost, pohyby litosférických desek, bouře, pohyby vzduchu a polární oblasti. V podkapitole „Lidé v ohroţení“ jsou velmi stručně zmíněny povodně, zemětřesení a sopečná činnost (celkem 2 strany). 2. V kapitole „Lidé v ohroţení“ jsou nejen příběhy z historie, ale i otázky k zamyšlení. Také se tato učebnice zabývá i prací s atlasem. 3. V obrazových přílohách jsou zobrazeny sopky (postup vzniku sopečných ostrovŧ), bouře (bouřková oblačnost), dále obrázky následkŧ zemětřesení, činné sopky, povodní v roce 2002 v Praze, druţicový snímek cyklóny, archeologické nálezy v Pompejích. DVOŘÁK J., KOHOUTOVÁ A., TAIBR P., „Zeměpis 7, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia“, Fraus, Plzeň 2005, ISBN 80-7238-304-3, 128 s. 1. Přírodní katastrofy jsou zde zmíněny pouze v rámci učiva jednotlivých regionŧ světa (např. Japonsko – zemětřesení, tsunami atd.). 2. Učebnice se nezabývá ani vznikem, prŧběhem situace, ani tím, kde na světě bychom se s těmito jevy mohli setkat. 3. Jako obrazové přílohy jsou zde fotografie následkŧ zemětřesení a tsunami. JEŘÁBEK M., ANDER J., PEŠKOVÁ J., KASTNER J., Zeměpis 8, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia“, Fraus, Plzeň 2006, ISBN 80-7238-486-4, 128 s. 1. Přírodní katastrofy zmíněny jen v kapitole Evropa – Přírodní poměry. Je zde pouze zmínka o tom, ţe v Evropě vŧbec některé katastrofy jsou (např. Etna v Itálii apod.). 2. Ţádným ze zkoumaných kriterií se učebnice nezabývá. 3. Učebnice je doplněna fotografií Etny.
KOLEKTIV AUTORŦ, „Zeměpis 9, učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia“, Fraus, Plzeň 2008, ISBN 978-80-7238-590, 128 s. 1. Samostatná kapitola „Člověk a přírodní katastrofy“ (celkem 5 stran). Jsou zde přehledně zpracovány povodně, sucha, zemětřesení a sopečná činnost, svahové procesy, vítr, invaze ţivočichŧ. 70
2. Tato učebnice zahrnuje popis vzniku jednotlivých jevŧ, jejich prŧběh a následky. 3. Kapitola je provázena pestrými fotografiemi následkŧ jednotlivých jevŧ, chybí ovšem princip vzniku (viz minulé ročníky) a hlavně návod co dělat, kdyţ taková situace nastane. PROKOPOVÁ MACHALOVÁ P., „Zeměpis 9, pracovní sešit pro základní školy a víceletá gymnázia“, Fraus, Plzeň 2008, ISBN 978-80-7238-592-8 Kapitola „Člověk a přírodní katastrofy“ (3 strany), navazující na učebnici. V rámci pracovního sešitu zde je 10 otázek na jednoduché základní termíny i vyznačení ve slepé mapě. DEMEK J., HORNÍKS., HOFMANN E., HRADILOVÁ L., JANÁS J., KOVAŘÍK J., „Zeměpis 6 – planeta Země pro ZŠ“, SPN, Praha 2007, ISBN 978-80-7235-362-0, 120 s. 1. Kapitoly: „Uragány, hurikány a tajfuny řádí“ (celkem 2 strany). „Vodstvo na pevninách“, zabývající se povodněmi. „Oheň a kamení z nitra Země“ – sopečná činnost. „Kamenný obal Země se třese“, zabývá se zemětřesením a tsunami. 2. Všechny kapitoly obsahují vznik, postup a následky jevu. 3. Kapitoly jsou doplněny o příkladné fotografie. DEMEK J., MALIŠ I., „Zeměpis 6 planeta Země“, 62 s. Pracovní sešit k učebnici, v kterém je několik málo otázek na danou problematiku. PAVLŦ R., SEIFERT V. A KOL., „Krajinná sféra I – pro 6. ročník ZŠ a niţší ročníky víceletých gymnázií“, Alter, Praha 1998, 1. Kapitola „Vnitřní přírodní činitelé“ – zemětřesení, sopečná činnost, vznik pohoří. Kapitola „Vnější přírodní činitelé“ – voda, vítr. Zpracovány jsou zde také povodně, ovšem velice stručně. 2. Je zde přehledně zpracován vznik jevu a jeho příčiny. 3. Následky zemětřesení, sopečné činnosti a tsunami jsou zdokumentovány na fotografiích. Taktéţ zde je několik fotografií dokumentujících následky povodní. BRYCHTOVÁ Š., BRINKE J., HERINK J., - Planeta Země – zeměpis pro 6. a 7. ročník ZŠ“, Fortuna, Praha 1997 1. Kapitola „Zemětřesení a sopečná činnost“. 2. Zpracován je zde pouze vznik daných jevŧ. 3. Přiloţeny jsou i nákresy jednotlivých jevŧ. 71
Učebnice občanské výchovy: JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČEČILOVÁ A., „Občanská výchova s blokem Rodinná výchova“, učebnice pro 6. ročník ZŠ a primu víceletého gymnázia, Fraus, Plzeň 2003, 136 s., ISBN 80-7238-207-1 Přírodními krizovými jevy se tato učebnice zabývá v rámci rodinné výchovy. V kapitole „Zpŧsoby chování v krizových situacích“. 1. Učebnice klade ţákŧm obecné otázky, např. jak si poradit při rŧzných situacích (při poţáru, během povodní a jiných ţivelných katastrof) 2. Nedává návod jak si poradit, ale klade pouze otázky. 3. V této kapitole je pouze jeden obrázek zatopeného domu. JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČABALOVÁ D., MARKOVÁ H., „Občanská výchova 7, Rodinná výchova 7“, Fraus, Plzeň 2004, 128 s., ISBN 80-7238-325-6 1. Tato učebnice se opět zabývá krizovými situacemi jen na obecné úrovni. 2. Klade pouze otázku, zda ţáci znají situace, ve kterých se objevuje nebezpečí ohroţující zdraví, či dokonce ţivot. 3. Přiloţeny jsou pouze obrázky, které se netýkají přírodních katastrof, ale jiných krizových situací. JANOŠKOVÁ D., ONDRÁČKOVÁ M., ČABALOVÁ D., MARKOVÁ H., ŠEBKOVÁ D., „Občanská výchova 8, Rodinná výchova 8“, Fraus, Plzeň 2005, 144 s., ISBN 80-7238-393-0 Učebnice se věnuje přírodním katastrofám v rámci bloku Rodinná výchova, kapitole „Ţijeme v nebezpečí x Nebezpečí číhá všude“. 1. Přírodní pohromy – povodně, vichřice, tsunami. Všechny tyto jevy ovšem zmiňuje jen povrchně. 2. Klade otázky jako např.: „Co je to mimořádná událost? Jak se zachovat přírodní pohromě, na kterou si vzpomeneš? atd. Dále se zabývá zásadami první pomoci. Látka v této učebnici sice na velmi obecné úrovni, nýbrţ vhodnými otázkami směřuje k pochopení učiva a v případě učitelovy snahy, mŧţe jistě slouţit jako perfektní učebnice pro tuto látku. 3. Jsou zde přiloţeny obrázky jednotlivých katastrof.
72
Série učebnic „Ochrana člověka za mimořádných událostí“: V kaţdé učebnice z této série jsou na první straně klíčové kompetence, očekávané výstupy i přínos prŧřezového tématu Environmentální výchova. SEDLÁČEK M., „Povodně“, učebnice pro 6. ročník ZŠ, Albra, Úvaly 2006, 28 s., ISBN 807361-026-4 1. Zde je, jak jiţ název napovídá, zpracována kapitola o povodních. 2. Kromě historie zmapovaných povodní na našem území se autor zabývá i otázkou „Co dělat před, během a po povodni“. Dále ukazuje jaká jsou moţná varování před tímto jevem (Český hydrometeorologický ústav), ale i jak poskytnout první pomoc. Na konci učebnice je kapitola Opakování, která obsahuje 20 testových otázek. 3. Učebnice je doplněna několika málo obrázky zachycujících povodeň a její následky. SEDLÁČEK M., „Poţáry“, učebnice pro 7. ročník ZŠ, Albra, Úvaly 2006, 28 s., ISBN 80-7361027-2 1. Učebnice se nezabývá pouze poţáry ve volné přírodě, ale i poţáry domŧ nebo automobilŧ. 2. Učebnice začíná kapitolou z historie souţití člověka a ohně, pokračuje přes podmínky pro hoření, vysvětluje princip vzniku poţáru. Názorně ukazuje varovné cedule a značky na výrobcích. Klade otázky typu: Co vše se mŧţe stát? Jak se zachovat? Jak se vyvarovat vzniku poţárŧ? Představuje rŧzné typy hasících přístrojŧ. V kapitole „Poţáry v přírodě“ popisuje poţáry nejčastěji postiţená území na světě. Na konci učebnice je opět kapitolka s testovými otázkami. 3. Obrázky poţárŧ, varovných značek, hasících přístrojŧ, hořících domŧ atd. SEDLÁČEK M., „Havárie“, učebnice pro 8. ročník ZŠ, Albra, Úvaly 2006, 21 s., ISBN 807361-028-0 1. V rámci této učebnice je z přírodních krizových jevŧ zpracována kapitola „Závaly“, ve které se autor zabývá především závalem po zřícení budov. 2. Poskytuje i návod, jak se zachovat v takové situaci, jakým zpŧsobem se této situaci předchází, jaké je moţné varování (tabule, nápisy, cedule atd.). Na konci učebnice je opět kapitolka s testovými otázkami. 3. Je zde pouze jeden obrázek zavalené budovy. 73
SEDLÁČEK M., „Od vichřice k zemětřesení“, učebnice pro 9. ročník ZŠ, Albra, Úvaly 2006, 32 s., ISBN 80-7361-029-9 1. Silný vítr, laviny a sesuvy pŧdy, sopečná činnost, zemětřesení a tsunami. 2. Popisuje co to je, jak daný jev vzniká, kde se nejčastěji objevují, jak těmto jevŧm předcházet, jak se před nimi chránit. Popisuje také systém varování a nezapomíná ani na první pomoc. Na konci učebnice je opět kapitolka s testovými otázkami. 3. Mapy světa s vyznačením nejčastěji postiţených oblastí. Fotografie těchto jevŧ (tornádo, satelitní snímky hurikánu) a i jejich následkŧ. Metodické příručky: SEDLÁČEK M., „Metodická příručka pro 2. stupeň základních škol“, Albra, Úvaly 2006, 61 s., ISBN 80-7361-030-2 Tato metodická příručka obsahuje cíle a úkoly výuky, mezipředmětové vztahy, návaznost učiva, metodika výuky a také rozdělení mimořádných událostí do učiva pro 6., 7., 8. a 9. ročník základní školy. Učebnice, které se krizovými jevy nezabývají: KOLEKTIV AUTORŦ, Zeměpis světa 1, 2, 3 – učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia, Nakladatelství České geografické společnosti, Praha 1998 - 2001, ISBN – 80-8603440-2; 80-86034-03-8; 80-86034-47-X Tato třídílná série učebnic jednotlivých regionŧ světa, se přírodními krizovými jevy prakticky vŧbec nezabývá. V jednotlivých regionech světa je pouze zmínka o některém z těchto jevŧ, který se v dané oblasti vyskytuje nejvíce. KASTNER J., HOLEČEK M., KRAJÍČEK L., Zeměpis naší vlasti – učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia, Nakladatelství České geografické společnosti, Praha 2002, 104 s., ISBN 80-86034- 48-8 I kdyţ je tato učebnice vlastně rozdělena do dvou částí, regionální a obecné, ani v jedné se o některém krizovém jevu vŧbec nezmiňuje.
74
VALENTA V., MICHÁLEK A., A KOL., Současný svět – učebnice zeměpisu pro základní školy a víceletá gymnázia, pro 8. nebo 9. ročník, Nakladatelství České geografické společnosti, Praha 2001, ISBN 80-86034-22-4 Tato učebnice se, vzhledem ke svému zaměření na společnost a hospodářství, přírodním krizovým jevŧm nezabývá. Naopak zcela jednoznačně se tato učebnice v kapitole „Ohniska neklidu v současném světě“ věnuje problémŧm zpŧsobenými lidskými konflikty.
75
Zařazení krizových jevů v RVP V současné době rámcový vzdělávací program a školní vzdělávací program jsou na školách aktuální téma číslo jedna. V ŠVP, potaţmo ve vzdělávacím plánu, by mělo být také zahrnuto téma týkající se ochrany ţivota a majetku. S tímto tématem je nutné ţáky na základních školách pečlivě seznámit. Jak uvádí MŠMT
41 „
, RVP po učiteli a škole ţádá, aby vědomosti, dovednosti i postoje
byly ve výuce rozvíjeny především pospolu, aby jejich rozvíjení ve výuce neprobíhalo izolovaně. Celistvému zvládnutí vědomostí, dovedností a postojů se říká klíčové kompetence. Mít určitou kompetenci znamená, ţe se dokáţeme v určité přirozené situaci přiměřeně orientovat, provádět vhodné činnosti, zaujmout přínosný postoj.“
Klíčové kompetence dŧleţité pro krizové situace podle RVP 42: „kompetence k učení: - ţák vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně vyuţívá k procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém ţivotě. kompetence komunikativní: - ţák vyuţívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem. kompetence občanské: - ţák respektuje přesvědčení druhých lidí, váţí si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí. - ţák se rozhoduje zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých moţností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohroţujících ţivot a zdraví člověka. - ţák chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje poţadavky na kvalitní ţivotní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udrţitelného rozvoje společnosti.“
Vysvětlení zkratek: RVP = rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání ŠVP = školní vzdělávací program MŠMT = ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy 76
Očekávané výstupy, upraveno podle RVP 43: -
„Ţák vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím. Vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví. Dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví.
-
Ţák usiluje v rámci svých moţností a zkušeností o aktivní podporu zdraví.
-
Projevuje odpovědné chování v situacích ohroţení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech. V případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc.“
Přínos průřezového tématu Environmentální výchova, upraveno podle RVP 44: -
„rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí,
-
vede k uvědomování si podmínek ţivota a moţností jejich ohroţování,
-
přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa,
-
umoţňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí,
-
ukazuje modelové příklady jednání, která jsou ţádoucí a neţádoucí z hledisek ţivotního prostředí a udrţitelného rozvoje.“
77
PRACOVNÍ TESTY
78
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – ZEMĚTŘESENÍ
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
1)
Datum: …………….
Pomocí následujícího obrázku a školního atlasu světa se pokus vysvětlit proč dochází ke zvýšené koncentraci zemětřesení jen v některých oblastech.
Obr.49: Výskyt a intenzita zemětřesení ve světě, (upraveno podle: http://openlearn.open.ac.uk/)
……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
2)
Riziko zemětřesení lze jen velmi obtíţně předvídat. Co však mŧţeme udělat pro to, aby ztráty na ţivotech a na majetku byly co nejmenší? Vyjmenuj alespoň tři věci nebo činnosti.
……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
79
3)
Mŧţeme se také v České republice setkat se seismickou aktivitou? Pokud ano, kde? Odpověď najdete v atlase ČR nebo v učebnici.
……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
80
TEST: Zemětřesení – správné odpovědi 1)
Dochází k zemětřesení především v místech styku litosférických desek. Nejvíce však
v oblasti tzv. kruhu ohně v Tichém oceánu, kde je nejčastější výskyt nejen zemětřesení, ale i dalších jevŧ, jako například sopečné činnosti a vln tsunami. 2)
Svá obydlí nestavět v místech moţného zemětřesení. Stavět domy z co nejpevnějších
materiálŧ a pokud je to nutné i z takových materiálŧ, které zemětřesení ustojí, jako například v Japonsku. V případě, ţe přijde zemětřesení, okamţitě opustit budovy, které by se na nás mohli zřítit. 3)
Nejaktivnější oblastí v ČR je Kraslicko v západních Čechách. Další oblasti jsou zlomy
mariánskolázeňský, podkrušnohorský a hronovsko-poříčský a oblast Slezska.
81
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – SOPEČNÁ ČINNOST
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
Datum: …………….
1) Pomocí následujícího obrázku a školního atlasu světa se pokus vysvětlit, proč dochází ke zvýšené koncentraci sopečné činnosti jen v některých oblastech.
obr. 50: Rozloţení činných sopek na světě (zdroj: http://www.sci.muni.cz/~herber/volcano.htm)
……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 2) Vlastními slovy popiš, co je to kaldera. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
82
3) S pomocí atlasu se pokus vysvětlit, ve kterých evropských státech se mŧţete setkat se sopečnou činností? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 4)
Kdyţ
začne
sopka
chrlit
prach,
k čemu
ti
bude
vlhký
kapesník?
……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 5) Projevem v oblastech, kde se vyskytují sopky, bývá také činnost horkých pramenŧ, gejzírŧ a vřídel. Kde na světě je moţné se s ní setkat a jakým zpŧsobem ji lze vyuţít? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 6) Zakrouţkuj státy, u kterých si myslíš, ţe se mŧţeš setkat se sopečnou činností. Napiš proč. a) Itálie
d) Indonésie
b) Island
e) Peru
c) Japonsko
f) Egypt
……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………..……………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………..………………………………
83
TEST: Sopečná činnost – správné odpovědi 1) Zpravidla dochází k sopečné činnosti v místech styku litosférických desek nebo tektonických zlomŧ. 2) Kaldera je vlastně kotlovitá prohlubeň, která vznikla výbuchem sopky. Zpravidla má prŧměr několik kilometrŧ. 3) Itálie – Vesuv, Etna, Stromboli, Vulcano; Řecko – ostrov Santorini; Island – Hekla, Askja a další sopky. 4) Vlhký kapesník slouţí pro filtraci vzduchu. Bez něj se mŧţe člověk udusit nebo alespoň otrávit. 5) Lze se s ní setkat například na Islandu, na Novém Zélandu nebo ve Spojených státech amerických. Mŧţeme ji vyuţít jako zdroj energie, například pro vytápění nebo se vyuţívá jako horký pramen pro lázně. Na Islandu se těmito horkými prameny například vyhřívají v zimě chodníky ve městech. 6) Itálie – Vesuv, Etna, Stromboli, Vulcano Island – Hekla, Askja a další sopky Japonsko – Fudţisan, Asahi, Iwatesan a spousta dalších sopek Indonésie – Tambora, Krakatoa a dalších asi 150 aktivních sopek Peru – několik aktivních sopek v pohoří Kordiller Jedině v Egyptě se se sopkami nesetkáme.
84
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – POVODNĚ
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
Datum: …………….
1) Co uděláte nejdříve, kdyţ se dozvíte, ţe hrozí bezprostřední ohroţení vašeho domu povodní? a) ukryjete se ve sklepě, zavřete pečlivě okna a dveře b) utěsníte vchod do domu a jdete sledovat televizi c) uslyšíte-li kolísavý tón sirény, co nejrychleji opustíte ohroţený prostor d) ukryjete se v nejvyšším patře nebo na pŧdě, sledujete rozhlas a televizi 2) U následujících poloţek navrhněte, co byste udělali, hrozí-li zatopení vašeho domu (co konkrétně byste udělali s jednotlivými navrţenými poloţkami). Poloţka
Účinné ochranné opatření
elektřina voda plyn nábytek topení chemikálie (zvláště nebezpečné) kanalizace a odpady domácí zvířata dveře a okna sousedi
3) Vysvětlete, proč není moţné vyčerpávat vodu ze zatopeného sklepa dříve, neţ klesne podzemní voda? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
85
TEST: Povodně – správné odpovědi 1)
a) ve sklepě budu tak akorát čekat, aţ mě voda zatopí b) tím, ţe jsem utěsnil vchod, jsem ještě neskončil, je třeba udělat ještě spoustu dalších věcí, v televizi mohu poslouchat varovné zpravodajství c) uslyším-li kolísavý tón sirény, okamţitě opustím ohroţený prostor, vím, ţe jde totiţ uţ opravdu do tuhého d) na pŧdu nebo dokonce na střechu vylezu aţ v případě, ţe nemám ţádnou moţnost úniku z domu a jsem odkázán na to, abych vylezl na nejvyšší místo budovy
2) Poloţka
Účinné ochranné opatření
elektřina
Vypnu hlavní jistič.
voda
Uzavřu hlavní uzávěr vody.
plyn
Uzavřu hlavní uzávěr plynu (HUP).
nábytek
Odstěhuji do vyšších pater jen to nejdŧleţitější.
topení
Zavřu, zavřu i kotel, aby se do trubek nedostalo bláto.
chemikálie (zvláště nebezpečné, Savo, čistící
Zkontroluji uzávěry na lahvích, vynesu do
prostředky, prací prášek atd.)
nejvyšších míst v budově.
kanalizace a odpady
Mohu je ucpat (špunt do umyvadla), ale nemá to velký vliv.
domácí zvířata
Domácí mazlíčky si vezmu s sebou, ostatní zvířata jako slepice, prasata, koně atd. vypustím do přírody, poradí si totiţ sami.
dveře a okna
Pozavírám a utěsním.
sousedi
Varuji sousedy před nebezpečím, pokud mám čas, nabídnu jim pomoc.
3) Vodu nemá smysl vyčerpávat, jelikoţ pokud neklesne okolní podzemní voda, zase mi voda do sklepa prosákne a budu na tom stejně jako před tím.
86
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – BOUŘE
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
Datum: …………….
1) Projíţdíte se na loďce uprostřed velkého jezera, náhle zahřmí. Co uděláte? Budete se dále projíţdět po jezeře jakoby nic nebo se budete snaţit co nejrychleji dostat ke břehu, a proč? Pokuste se situaci vysvětlit. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 2) Uveďte některé ze zpŧsobŧ, jak se ochránit před bouřkou ve volné přírodě. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 3) Jsi ve městě a najednou přijde silný vítr, jak se zachováš? a) schovám se v autobusové zastávce a počkám aţ to přejde b) budu se snaţit schovat se v některém domě nebo obchodě c) vítr přece není takové nebezpečí, takţe se nijak schovávat nebudu, ale dám si pozor kdyby se náhodou nějaké nebezpečí objevilo Svou odpověď zdŧvodni. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
87
4) Jsi s rodiči na výletě v přírodě a najednou přijde bouřka, kam se schováš? Svou odpověď zdŧvodni. a) pod vysoký strom, kde na mě nebude tolik pršet b) do auta c) pod deštník ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 5) V dálce se zablýskne a za 10 vteřin uslyšíš, jak zahřmí, přibliţně jak daleko to bylo? a) 3400 m b) 3 000 000 km c) 300 m Proč se nejdříve blýskne a pak teprve zahřmí? ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
88
TEST: Bouře – správné odpovědi 1)
Pokusím se co nejdříve se dostat ke břehu, jelikoţ uprostřed jezera nebo rybníka by do loďky mohl uhodit blesk, obzvláště pokud s sebou mám nějaké kovové předměty.
2)
Je třeba se schovat pod vyvýšené místo. Mohu se schovat pod mez, pod mostek, pod skalní převis, ale i v poli do brázdy atd.
3)
Nejbezpečnější úkryt najdu v obchodě, v domě nebo alespoň v podchodě. Na autobusové zastávce jsem pro mnoho létajících předmětŧ snadno zranitelný. Silný vítr je rozhodně dost velké nebezpečí na to, abych uvaţoval o moţném postupu záchrany sebe sama.
4)
Do vysokého stromu, obzvláště osamoceného v krajině, lehce udeří blesk, jelikoţ v okolí není nic většího, do čeho by blesk mohl uhodit. Blesk si totiţ pro úder vybírá nejvyšší místa, obzvláště, jsou-li kovová. Podobně je tedy nebezpečný i deštník, který má zpravidla kovovou konstrukci. Nejjistější úkryt naleznu v autě, jelikoţ to slouţí jako tzv. Faradayova klec, tedy stáhne po konstrukci blesk do země.
5)
Jelikoţ se zvuk šíří rychlostí 340 km/h, za 10 vteřin tedy urazí vzdálenost 3400 metrŧ. Nejdříve se zablýskne, jelikoţ světlo se šíří rychlostí 300 000 km/s a pak teprve uslyšíme hrom, jelikoţ zvuk se šíří rychlostí 340 km/h. Světlo, tedy blesk, je rychlejší neţ zvuk, tedy hrom.
89
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – SVAHOVÉ POHYBY
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
Datum: …………….
1) Uveďte, co je předpokladem pro uvolnění sněhové laviny? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……… 2) Co byste udělali, kdybyste měli projít místem, kde hrozí uvolnění sněhové laviny? Zakrouţkujte správnou odpověď. a) přeběhnu přes toto místo co nejrychleji b) pokud to nepŧjde obejít, raději se vrátím c) přejdete opatrně, navázaní na laně, dorozumíváte se voláním d) toto místo přejdete opatrně ve směru úhlopříčky, na podezřelá místa klepete lyţařskou holí nebo klackem 3) Představte si situaci: jste strţeni a zasypáni lavinou čerstvého prachového sněhu, která se právě zastavila. Jste jen lehce zraněni a hlavu máte téměř na úrovni povrchu laviny. Co budete dělat? ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… 4) Napiš tři základní body, kterými se budeš řídit, kdyţ tě strhne lavina. ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………
90
TEST: Svahové pohyby – správné odpovědi 1)
Sněhová hmota na svazích mŧţe být uvedena do pohybu: 1. 2. 3. 4. 5.
silným nárazem větru náhlou změnou atmosférického tlaku zvukovou vlnou zemětřesením zatíţením (pohyb zvířat a lidí, pád stromu apod.)
Laviny se vytvářejí nejsnadněji, kdyţ napadne čerstvý sníh na starou zmrzlou vrstvu sněhu a zejména, dopadají-li na něj delší dobu sluneční paprsky nebo kdyţ prší a dochází k tání sněhu. 2) Samozřejmě nejbezpečnější je se takovýmto místŧm zcela vyhnout, proto je tedy lepší se vrátit a toto místo raději opustit.
3) Rukama si udělejte trochu místa před ústy a vytvořte si prostor, kde je alespoň trochu vzduchu. O sníh se opírejte co největší plochou, abyste se nepropadali dolŧ. Pokuste se na sebe upozornit voláním o pomoc a vyčkejte příchodu záchranářŧ. 4) Odhodit hole, lyţe, snowboard atd. Snaţit se plavat ve sněhu na znak. Mít zavřená ústa a stočit se do klubíčka, abyste si vytvořili vzduchovou kapsu.
91
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – POŢÁRY
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
Datum: …………….
1) Které klimatické faktory ovlivňují vznik poţárŧ. Pokus se vysvětlit proč? ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 2) Myslíš si, ţe bude jednodušší vypořádat se s poţárem v blízkosti obydleného území nebo uprostřed vnitrozemského hustého lesa. Svou odpověď zdŧvodni. ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 3) Představ si, ţe jsi s kamarády v přírodě. Fouká silný vítr, ale vám je zima, tak si chcete rozdělat oheň na okraji blízkého lesa. Myslíš si je to bezpečné? Proč? Co se mŧţe stát? ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… 4) V kterých evropských státech hrozí největší nebezpečí vzniku poţárŧ a proč? ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………
92
TEST: Poţáry– správné odpovědi 1)
Klimatické faktory: - vysoké teploty - období sucha
2)
Poţár v blízkosti obydleného území je moţné snadněji uhasit, jelikoţ je zde především dostupnost techniky a lidské síly, nezbytné pro uhašení takového poţáru.
3)
Především nebezpečí samotného větru. Vítr mŧţe oheň rozfoukat a od něj potom chytne okolní porost, tráva apod. O to horší je tedy přítomnost ohniště v blízkosti lesa, který pak mŧţe velmi snadno chytnout. Proto je v ČR vyhlášen zákaz zakládání ohně do 50 metrŧ od lesa.
4)
Evropa: státy v oblasti Středozemního moře, kde je v letním období častá vysoká teplota ovzduší a dlouhodobého sucha – Španělsko, Itálie, Francie, Chorvatsko, Řecko, Turecko, Kypr, Malta, Albánie a další.
93
PRACOVNÍ LIST
PŘÍRODNÍ RIZIKA – OBECNĚ
Jméno studenta: …………………………….
Třída: ……….
Datum: ………….
1) Jakým zpŧsobem se dozvíte, ţe je vyhlášena evakuace a ţe máte opustit byt? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… 2) Napište, v jakých případech mohou být pouţity varovné signály? Jaký signál v jakém případě? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… 3) Co vše by mělo obsahovat tzv. evakuační zavazadlo a jak má být označeno? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… 4) Představte si situaci: jste v podvečer sami doma, rodiče se ještě nevrátili z práce, díváte se na televizi, ale najednou je vysílání přerušeno a ve zvláštním zpravodajství vám oznamují, ţe vaše město je ohroţeno ţivelní katastrofou a je nařízená okamţitá evakuace. Jak se zachováte? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… 5) Představte si, ţe máte s rodiči odcestovat do Indie. S jakými nebezpečnými jevy byste se v této oblasti mohli setkat? ………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………
94
TEST: Přírodní rizika obecně – správné odpovědi 1)
Z hlášení místního rozhlasu v obci, z rozhlasového a televizního vysílání, od sloţek záchranného systému.
2) a)
Všeobecná výstraha – při hrozbě mimořádné události
b)
Zkouška sirén – pravidelné zkoušky kaţdou první středu v měsíci ve 12:00 hod.
c)
Poţární poplach – při vypuknutí poţáru; „HO-ŘÍ, HO-ŘÍ“
3) Obsah evakuačního zavazadla: balená pitná voda, trvanlivé potraviny – v konzervách, balené pečivo (vše asi na tři dny) + jídelní miska, příbor, kapesní nŧţ léky, hygienické potřeby, další potřebné věci (např. brýle) osobní doklady, pojistné smlouvy, peníze, cennosti baterka, přenosné rádio + baterie, zápalky, malé šití spací pytel, přikrývka, náhradní prádlo a obuv, pláštěnka pro nejmenší hry, knihy, časopisy, pastelky... ” 4) Jak se zachovat při vyhlášení evakuace:
-
nachystejte si evakuační zavazadlo
-
při opouštění bytu vypněte el. spotřebiče (mimo ledniček a mrazniček), uzavřete přívod plynu a vody, ověřte, zda i sousedé vědí, ţe mají opustit byt, dětem vloţte do kapsy cedulku se jménem a adresou, kočky a psy si vezměte s sebou v uzavřených schránkách, vezměte evakuační zavazadlo, uzamkněte byt, na dveře dejte oznámení,
95
ţe jste byt opustili – pozor ovšem na rŧzné kriminální ţivly, které by tohoto oznámení mohly zneuţít a byt vám vykrást
-
připravte k evakuaci také domácí zvěř
-
dostavte se na určené místo
-
dodrţujte pokyny orgánŧ zabezpečujících evakuaci i při pouţití vlastních vozidel
5) Indie: - sever a severovýchod – zemětřesení - výbuch sopky - infekční nemoci - tsunami na pobřeţí - tajfuny - vzhledem k náboţenskému soupeření mezi muslimy a hinduisty mŧţe také dojít k teroristickým činŧm
96
Zpětná vazba Jak jiţ uvádím dříve, součástí kaţdé kapitoly jsou vzorové testy, které mají za úkol vyzkoušet si na ţácích, zda postřehli to základní o jednotlivých přírodních krizových jevech a zda vědí jak se mají zachovat. Jelikoţ já osobně vyučuji na odborném učilišti ve Cvrčovicích, dal jsem svým ţákŧm tyto testy, abych od nich získal zpětnou vazbu, zda jsou otázky v nich přiměřené nejen jejich věku, ale také intelektu apod. Na základě zpětné vazby jsem tyto otázky mírně upravil, popřípadě z testŧ úplně vyškrtnul. Většinou ovšem stačilo k otázce přidat jen nápovědu nebo podrobnější návod k řešení, jelikoţ některé otázky ţáci nechápali. Jako vzorek pro vyplnění těchto testŧ jsem si vybral ţáky prvních a druhých ročníkŧ Odborného učiliště ve Cvrčovicích. Celkem se tohoto výběru zúčastnilo 28 ţákŧ, 19 děvčat a 9 chlapcŧ. Z toho ţákŧ prvních ročníkŧ 18 a ţákŧ druhého ročníku 10. Testy jsem rozdal všem ţákŧm jednotlivě, aniţ bych jim předem cokoliv vysvětloval, a to tak, ţe kaţdý ţák dostal jiný test. Vzhledem k tomu, ţe vyučuji tělesnou výchovu, mám se ţáky vţdy dvě po sobě následující hodiny, tedy 90 minut. Na vyplnění tohoto testu měli ţáci 40 minut. Ve zbylém čase jsme si všechny testy společně vyhodnotili. Největší problémy měli ţáci se zakreslením jednotlivých přírodních krizových jevŧ do slepé mapy světa (viz test Přírodní rizika obecně, otázka č.1). Pro tuto úlohu jsem jim poskytl Školní atlas světa a Atlas dnešního světa. S ostatními úkoly ţáci neměli váţnější problémy. U některých otázek měli někteří ţáci problém s porozuměním otázce, ale jak jsem jiţ napsal, tyto otázky jsem později upravil. Bohuţel z pŧvodního záměru vloţit právě tyto testy do příloh sešlo vlivem techniky, která není schopna naskenovat slabě napsaný text.
97
Bibliografický záznam KÁŇA, Václav. Krizové jevy v krajině - praktická podpora integrace výuky na 2. stupni základní školy: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita,
Fakulta pedagogická,
Katedra geografie, 2009, Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Hana Svatoňová, Ph.D.
Resumé Práce se zabývá přírodními krizovými jevy, se kterými by se mohli setkat ţáci základních škol nejen v České republice, ale i v zahraničí. Zpravidla v místech, kam nejčastěji Češi jezdí na dovolenou. Tato práce je primárně určena pro výuku na základních školách, kde by mohla slouţit jako vhodný doplněk k učivu vyučovaným v jednotlivých předmětech, dotýkajících se krizových jevŧ. This final thesis deals with the environmental hazards, which is possible for students in the primar school, to meet in the nature in Czech republik or in foreign Castries, where czech people visit usually. This thesis is primary identified for education on primar schools, where it can be usefull for a curriculum, taught in the particular objects dealing with environmental hazards.
98
Závěr Hlavním cílem této práce bylo zpracovat učební materiál vhodný pro výuku na základní škole. To se mi myslím podařilo, jelikoţ jsem zpracoval dle mého názoru kompletní soubor moţných přírodních krizových jevŧ, se kterými se mŧţe občan České republiky nejčastěji setkat jak na našem území, tak v Čechy nejčastěji navštěvovaných státech. Kaţdý krizový jev, kterým jsem se zabýval, jsem zpracoval v samostatné kapitole. Na kaţdou z těchto kapitol se váţe pracovní test, jehoţ úkolem je prohloubit probírané učivo. Z uvedeného tedy vyplývá, ţe všechny předem stanovené cíle jsem splnil, pouze místo předem stanovených pracovních listŧ jsem vytvořil jen pracovní testy.
99
Pouţitá literatura a zdroje informací Knižní zdroje: BIČÍK, I., A KOL., Atlas dnešního světa,Terra, Praha 2001, ISBN 80-902282-2-4 BRÁZDIL, R., et al, Úvod do studia planety Země, Praha: SPN, 1988, 365 s. ČERNOCH F., Neztratím se? Neztratím!, Učebnice pro 1. ročník základních škol, ALBRA, Úvaly 2004, 20 s., ISBN: 80-86490-91-2 HERBER, V., odkazující na: SUMMERFIELD, M. A.: Global Geomorphology : An Introduction to the Study of Landforms. Pearson Prentice Hall, Harlow, 1991. 573 s. ISBN 0582301564, s.168 HERBER V., odkazující se na: SMITH, K., Environmental hazards, Assesing Risk And Reducing Disaster. 3. vyd. Routledge, Londýn, 2002. 392 s. ISBN 0-415-22463-2, s.190 HERINK, J., Ochrana člověka za mimořádných událostí: ţivelní pohromy, pro zeměpis a přírodopis na ZŠ. Fortuna 2002, ISBN: 80-7168-830-4 KÁŇA, V., Základní geografické charakteristiky záplavového území dolního toku
řeky
Svitavy: bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2007, Vedoucí bakalářské práce prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. KOLEKTIV AUTORŦ, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP, Praha 2007, 126 s. KOLEKTIV AUTORŦ, Školní atlas světa, Kartografie Praha, Praha 1993, ISBN 80-7011233-6 KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, 252 s. KUKAL, Z., Přírodní katastrofy a rizika – příspěvek geologie k ochraně lidí a krajiny před přírodními katastrofami, Ministerstvo ţivotního prostředí, Praha 2005, ISSN: 1213-3393
100
MARÁDOVÁ E., Ochrana člověka za mimořádných událostí, Vzdělávací institut ochrany dětí, Praha 2007, 40 s., ISBN: 978-80-86991-24-5 MORRIS N., Hurikány a tornáda, Computer press, Brno 2003, 31 s., ISBN: 80-7226-938-0 PROCHÁZKOVÁ, J., Přírodní katastrofy ve výuce zeměpisu: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra geografie, 2008, Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc REICHARDT, H., Přírodní katastrofy, Amfora, Praha 1994 SEDLÁČEK, M., Od vichřice k zemětřesení - Ochrana člověka za mimořádných událostí, učebnice pro 9. ročník základních škol, ALBRA, Úvaly 2006, 32 s., ISBN: 80-7361-029-9 SEDLÁČEK, M., Havárie - Ochrana člověka za mimořádných událostí – učebnice pro 8. ročník základních škol, ALBRA, Úvaly 2006, ISBN: 80-7361-028-0 SEDLÁČEK, M., Ochrana člověka za mimořádných událostí – metodická příručka pro 2. stupeň ZŠ, Praha 2006, ISBN 80-7361-030-2
Novinové a časopisecké zdroje: MLADÁ FRONTA DNES, Léto bude hodně teplé, vydané dne 30.6.2008, Praha: Mafra a.s., ISSN 1210-1168 SVĚT: to nejlepší ze světa vědy, techniky, lidské společnosti, přírody a historie, Richterova stupnice, prosinec 2008, s. 10, Brno: Extra Publishing s.r.o., ISSN 1802-2278 Internetové zdroje: ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, Bezpečnostní pokyny-konvektivní bouře, dostupná z WWW < www.chmu.cz/torn/poznamky/bezpecnost.html>, staţeno dne 30.4.2008 101
NOAA, National Environmental Satellite, Data and Information Service, dostupná z WWW < http://www.osei.noaa.gov/Events/Tropical/Atlantic/1998/>, staţeno dne 30.4.2008 PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 OCHRANA OBYVATEL.CZ, dostupná z WWW
, staţeno dne 15.11.2008 ZÁCHRANNÝ KRUH,
Dostupný z WWW:
, citováno
6.2.2009 HORSKÁ SLUŢBA, Dostupný z WWW: , citováno 6.2.2009 HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Dostupný z WWW: , citováno 6.2.2009 MINISTERSTVO ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky, Dostupný z WWW: , citováno 6.2.2009 ČESKÁ
PROTIPOVODŇOVÁ
ASOCIACE,
Dostupný
z WWW:
, citováno 6.4.2009 AMATEUR STORMCHASING SOCIETY, Teorie bouřek, dostupná z WWW < www.bourky.cz/teorie.php>, staţeno dne 28.4.2008 PRŦVODCE BOUŘKOVOU OBLAČNOSTÍ PRO POZEMNÍ POZOROVATELE, dostupná z WWW , staţeno dne 28.3.2009
102
QUIDO.CZ, Fyzika kolem nás, dostupná z WWW< http://www.quido.cz/fyzika/>, staţeno dne 20.7.2008 IN-POČASÍ.EU,
Fotogalerie
–
Bouřky,
dostupná
z WWW
<
http://www.in-
pocasi.eu/fotogalerie/bourky/ >, staţeno dne 28.4.2008 POVODNĚ
2002,
dostupná
z WWW
, staţeno dne 28.3.2009 WIKI
ZPRÁVY,
Poţáry
vyvolaly
paniku
U
Los
Angeles,
dostupná
z WWW
, staţeno dne 8.4.2009 MĚSTO TRUTNOV, Povodňový plán, Dostupný z WWW: <www.trutnov.cz/dpp/html/vecna_cast/1-1_druh_rozsah_ohrozeni.html>, citováno 6.4.2009 ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, dostupná z WWW , staţeno dne 28.4.2008
103
Soupis citací 1
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 2
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.12
3
MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA6, Krizová situace, Dostupný z WWW: , citováno 6.4.2009
4
ZÁCHRANNÝ KRUH, Mimořádné události, , dostupná z WWW
kruh.cz/mimoradne_udalosti/mimoradne_udalosti_zakladni_pojmy.html>,
staţeno
dne
23.11.2010 5
OCHRANA OBYVATEL, Dostupný z WWW: < http://www.ochranaobyvatel.cz/?Show=Iniciativa >, citováno 6.4.2009
6
ZÁCHRANNÝ
KRUH,
Dostupný
z WWW:
kruh.cz/mimoradne_udalosti/co_je_evakuace.html>, citováno dne 6.12.2009 7
ZÁCHRANNÝ
KRUH,
Dostupný
z WWW:
<
http://www.zachranny-
kruh.cz/mimoradne_udalosti/evakuacni_zavazadlo.html >, citováno dne 6.2.2009 8
BRÁZDIL, R., et al, Úvod do studia planety Země, Praha: SPN, 1988, s.137
9
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.121
10
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.121
11
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.129
12
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.129
13
ENCYKLOPEDIE
WIKIPEDIA,
Krakatoa,
dostupná
z WWW
dostupná
z WWW
, staţeno dne 28.4.2008 14
ENCYKLOPEDIE
WIKIPEDIA,
Krakatoa,
, staţeno dne 28.4.2008 15 16
HERINK J. Ţivelní pohromy, Fortuna 2002, ISBN: 80-7168-830-4, s.15 ENCYKLOPEDIE
WIKIPEDIA,
Bouřka,
dostupná
z WWW
, staţeno dne 28.4.2008 17
ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, Blesk, dostupná z WWW ,
staţeno dne 30.4.2008 18
ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, Blesk, dostupná z WWW ,
staţeno dne 30.4.2008 104
19
ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, Blesk, dostupná z WWW ,
staţeno dne 30.4.2008 20
ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, Blesk, dostupná z WWW ,
staţeno dne 30.4.2008 21
ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, Blesk, dostupná z WWW ,
staţeno dne 30.4.2008 22
ENCYKLOPEDIE WIKIPEDIA, Blesk, dostupná z WWW ,
staţeno dne 30.4.2008 23
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, Bezpečnostní pokyny-konvektivní bouře,
dostupná z WWW < www.chmu.cz/torn/poznamky/bezpecnost.html>, staţeno dne 30.4.2008 24
ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV, Bezpečnostní pokyny-konvektivní bouře,
dostupná z WWW < www.chmu.cz/torn/poznamky/bezpecnost.html>, staţeno dne 30.4.2008 25
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.108
26
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.10.2009 27
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.109
28
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 29
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 30
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 31
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 32
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a
environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008 33
KUKAL, Z., Přírodní katastrofy, Praha: Horizont,1982, s.121
34
SEDLÁČEK, M. Od vichřice k zemětřesení, Úvaly, ALBRA, 2006, s. 17 105
35
MĚSTO TRUTNOV, Povodňový plán, dostupný z WWW < http://www.trutnov.cz/dpp/html/vecna_cast/1-1_druh_rozsah_ohrozeni.html >, staţeno dne 4.1.2010
36
HERINK J. Ţivelní pohromy, Fortuna 2002, ISBN: 80-7168-830-4, s.15
37
HERINK J. Ţivelní pohromy, Fortuna 2002, ISBN: 80-7168-830-4, s.15
38
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008
39
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, Přírodní katastrofy a environmentální hazardy, dostupná z WWW < http://www.sci.muni.cz/%7Eherber/index.htm >, staţeno dne 2.5.2008
40
SEDLÁČEK M., Ochrana člověka za mimořádných událostí – metodická příručka pro 2. stupeň ZŠ, s. 7, Praha 2006, s. 20
41
MŠMT, Klíčové kompetence, s. 7, dostupná z WWW < http://www.msmt.cz/uploads/Vzdelavani/Skolska_reforma/SP_kkzv.pdf>, staţeno dne 2.2.2010
42
KOLEKTIV AUTORŦ, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP, Praha 2007, s. 14
43
KOLEKTIV AUTORŦ, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP, Praha 2007, s. 76
44
KOLEKTIV AUTORŦ, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, VÚP, Praha 2007, s. 99
106
107
