MASARYKOVA UNIVERZITA. Oborová struktura na Spgš Přerov se zaměřením na hudební výchovu

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra hudební výchovy

Oborová struktura na Spgš Přerov se zaměřením na hudební výchovu

Diplomová práce Brno 2015

Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Ivo Bartoš

Vypracovala: Bc. Kateřina Zoubková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 30. března 2015

.......................................................................

Poděkování Děkuji panu doc. Mgr. Ivo Bartošovi za odborné vedení mé diplomové práce, dále studentům Střední pedagogické školy v Přerově za spolupráci při realizaci výzkumu, a zvláště panu doktorovi PhDr. Jiřímu Zapletalovi za cenné pedagogické rady a informace.

Bibliografický záznam ZOUBKOVÁ,

Kateřina. Oborová

struktura

na

Spgš

Přerov

se

zaměřením

na hudební výchovu. Brno, 2015. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta. Katedra hudební výchovy. Vedoucí práce doc. Mgr. Ivo Bartoš. Anotace Cílem diplomové práce je výzkum náplně vyučování na Střední pedagogické škole (Spgš) Přerov, přičemž je zvláštní pozornost věnována hudební výchově. Diplomová práce se zabývá historií této školy a srovnáním hudebních oblastí jejích dvou hlavních studijních oborů Předškolní a mimoškolní pedagogika a Pedagogické lyceum, včetně obsahu jejich přijímacího řízení. Důležitým místem v řešení problematiky práce je rozbor a následné srovnání a vyhodnocení dotazníků pro výše zmíněné studijní obory, které vyplňovali studenti prvních až čtvrtých ročníků. Annotation The aim of the thesis is to do a research on teaching contents in Secondary Pedagogical School (Spgš) Přerov, with particular attention being given to music education. This thesis deals with the history of this school and comparison of musical areas of its two main branches of study Preschool and Out-of-School Pedagogy and Pedagogical Lyceum, including the content of their admissions process. An important point of this work is the analysis and subsequent comparison and evaluation of the questionnaires for the abovementioned branches of study that were filled by students from first to fourth grades. Klíčová slova Střední pedagogická škola, Spgš, Přerov, Předškolní a mimoškolní pedagogika, Pedagogické lyceum, hudební nástroj, klavír, flétna, kytara, specializace, hudební výchova, student, žák, hudba, pedagog, komentář Keywords Secondary Pedagogical School, Spgš, Přerov, Preschool and Out-of-School Pedagogy, Pedagogical Lyceum, musical instrument, piano, flute, guitar, specialization, music education, student, pupil, music, pedagogue, comment

OBSAH 1. Úvod ........................................................................................................................... 7 2. Historie školy ............................................................................................................. 8 3. Hlavní studijní obory .............................................................................................. 11 3.1 Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP)...................................................... 11 3.2 Pedagogické lyceum (PL) ................................................................................... 12 4. Vybavení třídy Hudební výchovy pro oba hlavní studijní obory ..................... 15 5. Přijímací zkoušky hlavních studijních oborů ...................................................... 15 5.1 Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP)...................................................... 15 5.1.1 Řečové předpoklady..................................................................................... 16 5.1.2 Hudební předpoklady ................................................................................... 16 5.1.3 Tělesné předpoklady .................................................................................... 17 5.1.4 Výtvarné předpoklady .................................................................................. 17 5.2

Pedagogické lyceum .......................................................................................... 18

5.2.1 Zkouška v řečové a reprodukční oblasti ...................................................... 18 6. Počty vyučovacích hodin předmětů Hudební výchova ........................................ 19 7. Volitelné specializace .............................................................................................. 19 7.1 Hudební výchova ................................................................................................ 20 7.2 Výtvarná výchova ............................................................................................... 20 7.3 Tělesná výchova .................................................................................................. 21 7.4 Dramatická výchova ........................................................................................... 21 7.5 Humanitní studia (jen PL) ................................................................................... 21 8. Učebnice ................................................................................................................... 22 9. Struktura hodiny předmětu Hudební výchova .................................................... 24 10. Učitelství mateřské školy jako studijní obor na VŠ ............................................. 24 11. Hra na hudební nástroj (HHN, ZHHN)................................................................ 26 12. Pěvecký sbor ............................................................................................................ 28 13. Dotazníky ................................................................................................................. 29 13.1 1. ročník .............................................................................................................. 29

13.2 2. ročník .............................................................................................................. 51 13.3 3. ročník .............................................................................................................. 68 13.4 4. ročník .............................................................................................................. 87 14. Srovnání a vyhodnocení dotazníků ..................................................................... 105 15. Závěr ...................................................................................................................... 108 16. Přehled použité literatury a informačních zdrojů ............................................. 109 17. Příloha .................................................................................................................... 113 18. Résumé ................................................................................................................... 116

1.

Úvod

Od útlého věku má každý z nás sen, čím chce v životě být. Je tu část dětí, které si přejí být učitelem/učitelkou. Někomu to vydrží až po výběr střední školy. Já jsem si vybrala střední školu pedagogickou z důvodu práce s dětmi a uměleckých bohémských předpokladů. Spgš Přerov nabízí hned dva hlavní studijní obory: Předškolní a mimoškolní pedagogiku a Pedagogické lyceum. Téma mé diplomové práce jsem si vybrala hlavně proto, jelikož mě vždy zajímalo, jaký

je

rozdíl

mezi

těmito

dvěma

obory

zvlášť

po

hudební

stránce,

a také je mým učitelským vzorem bývalý pedagog zmíněné střední školy, který byl nejen mým třídním učitelem, ale i učitelem hudební výchovy a rádcem při konání pedagogické praxe. V úvodu práce se dozvíme o historii Spgš Přerov a srovnání hudebních aspektů obou jejích hlavních oborů. Důležité místo v diplomové práci zastupuje kapitola, která se věnuje předmětu Hra na hudební nástroj. Dozvíme se v ní o průběhu vyučovací hodiny a hudebních nástrojích, které se zde vyučují. Dále jsou zohledněny tzv. volitelné specializace, učebnice, a důraz je kladen i na nový studijní obor s názvem Učitelství pro mateřské školy na VŠ. Dozvíme se např., zda jej učitel/ka musí mít vystudovaný pro působení v mateřské škole nebo ne. Důležité místo v problematice diplomové práce také zaujímá rozbor dotazníků prvních až čtvrtých ročníků u obou hlavních oborů, které jsou v něm srovnány a vyhodnoceny. Jsou zde navíc doplněny i komentáře a zkušenosti pisatelky diplomové práce, která na vybrané škole nejenom sama studovala, ale vykonávala na ní i průběžnou pedagogickou praxi v 1. ročníku navazujícího magisterského studia na PdF MU.

7

2.

Historie školy

Když se zaměříme na historii střední pedagogické školy, tak se nám hned vybaví dvě historická jména známých osobností 16. a 17. století, a to Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského, kteří ve své době považovali vzdělání za velmi důležité a významné. Roku 1907 vznikl v Přerově Soukromý ústavu ku vzdělávání učitelek s českou řečí vyučovací, kterou založil spolek Pokrokové dívčí pedagogium v Olomouci. „Jeho úkolem bylo vytvořit protiváhu klášternímu učitelskému ústavu v Řepčíně, který byl nábožensky založen a neodpovídal požadavkům nově se rozvíjející společnosti.“1 Ovšem ze začátku tento ústav procházel krušnou cestou. Nejdříve se učilo na více místech, učitelé byli z gymnázií, také měl zájem o uznání tzv. státních maturit, ovšem ty jim zprvu nebyly přiznány pro nadměrnou progresivitu ve výuce, jelikož bylo období Rakousko-Uherska. O tři roky později pak byla postavena budova nová (dnešní přerovská ZŠ Boženy Němcové), kde byla v přízemí národní škola, která žákům sloužila místo praxe a ve vyšších patrech pak byly učebny. Na přerovském Žerotínově náměstí pak tato škola měla svůj internát, kde byla děvčata ubytována na pokoji po dvou nebo po čtyřech a navíc byla rozdělena do tzv. konverzačních skupin podle regionů, ze kterých pocházela. Prohlubovala své jazykové znalosti buď v češtině, němčině nebo francouzštině. Za internátem pak byla velká botanická zahrada, která sloužila především k výuce a odpočinku. Ani ve škole, ani na internátě nebyl žádný přísný řád, který by studentky omezoval. Důraz byl kladen především na familiárnost, nezávislost a vlastní vůli. Tehdy to byla soukromá škola, kde roční školné stálo 200 korun, za stravování v internátu za rok 600 korun a učební pomůcky, knihovna a čítárna stály 40 korun. K hospodářskému chodu školy ještě přispívaly různé organizace i soukromí podnikatelé, kterým šlo hlavně o to, aby školství nadále vzkvétalo. Nadějný vývoj ale utnula 1. světová válka, protože byly školy obsazeny a staly se z nich vojenské nemocnice, řada učitelů byla uvedena do válečné pohotovosti a učilo se v provizoriu. Vznikem Československé republiky v roce 1918 se upravily osnovy, hra na hudební nástroj, především na housle získala velký důraz, dále pak na dějepis, dějiny a vlastenecké cítění. Státním zařízením se tento učitelský ústav stal v roce 1920 a po roce 1923 byli přijímání i chlapci a ústav byl přejmenován na Koedukační učitelský 1

Historie Spgš, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/historie-spgs-historie-skoly-zakladni-informace-k_8.html).

8

ústav. Do této doby byla škola jen pro dívky. S politických důvodů byla škola v roce 1926 na krátko přesunuta do Znojma, aby se prosadilo české školství, jelikož Znojmo spadalo do německy hovořící oblasti. Za zmínku stojí zmínit několik profesorů, kteří se podíleli na vývoji a na které se s velkou úctou vzpomíná. Byli to především filozof dr. Jiljí Jahn, mykolog dr. Macků, profesor matematiky Králíček a profesorka zeměpisu a dějepisu Fiedlerová. Nesmíme zapomenout také na profesory hudby a zpěvu, jako byl zejména sbormistr a ředitel kůru Bedřich Kozánek2 a profesor Břetislav Šťastný, který vedl pěvecký sbor s názvem Sokol. Mezi další profesory patřili např. profesor Kovanda, skladatel Jindřich Ferenc, Stanislav Žalud a sbormistr Přerubu3 Ferdinand Vaněk, kteří se podíleli na hudebním životě ve městě. Mezi studenty, kteří v Přerově odmaturovali, je řada studentů, mezi kterými by se určitě našlo mnoho výborných učitelů, inspektorů a dalších. My si zmíníme alespoň první ženu, redaktorku Hlasu lidu, učitelku Zdeňku Motáňovou, která působila na přerovské radnici v roce 1938 a byla nacisty popravena v roce 1942. Dále byla pro vzdělání dívek také velmi podstatná tzv. Veřejná odborná škola pro ženská povolání pro dívky, založená v roce 1919, která se specializovala na vedení domácností, rodinný život a získání jisté profese, jako je např. švadlena, ošetřovatelka, učitelka odborných předmětů a jiné. Pro absolvování této školy byla možnost práce na živnost. Dále byly pořádány různé kurzy např. vyšívání, cukrářství, vaření, atd. Mezi teoretické předměty patřily třeba dějepis, zdravověda, psychologie, čeština, obchodní počty a jiné. Denně se vyučovalo osm hodin, v sobotu pak čtyři hodiny teorie a praxe. Nejdříve se učilo v různých pronajatých místnostech jiných škol. Ředitelky Marie Bayerová a Marie Poláková se snažily o vystavení vlastní budovy a v roce 1928 získaly pozemek ve Štefánkově ulici, kde byly postaveny dvě školy ve funkcionalistickém slohu – Obecná koedukační škola v roce 1934 (dnes Gymnázium Jana Blahoslava) a v roce 1940 pak škola pro ženské povolání (dnešní Spgš), která ale byla vzápětí obsazena německou institucí Hitlerjugend. Po ukončení 2. světové války se organizace školství měnila. Pro učitelky mateřských škol byly založeny tzv. vyšší sociální školy. Později byl tento název nahrazen jiným, a to Pedagogické gymnázium, kde v prvním školním roce studovalo 135 studentek a přímo ve škole byl pak zřízen i internát. „Od 1. 9. 1953 dostala škola nový úřední název 2

Významný občan Přerova, městský varhaník, majitel hudebního ústavu (ZUŠ Bedřicha Kozánka v Přerově), organizátor a tvůrce hudebního života v Přerově. 3 DbČAD: Soubory: Přerub, zpěvácký spolek přerovský, 2005.

9

– Pedagogická škola pro vzdělávání učitelek mateřských škol. Studium trvalo tři roky, čtvrtý ročník probíhal jako řízená pedagogická praxe na budoucích pracovištích žákyň. V roce 1958 se začalo vážně uvažovat o nutnosti vysokoškolského vzdělání pro učitelky mateřských škol. Pedagogické školy v Přerově, Prostějově a Olomouci měly být sloučeny v jednu se sídlem v Olomouci. Záměr nebyl naplněn a v roce 1959 rozhodlo ministerstvo školství o rozšíření studia ze tří na čtyři roky. Učitelé školy, z nichž mnozí byli skutečnými pedagogickými osobnostmi, vzdělali ve studijních oborech Učitelství pro mateřské školy a Vychovatelství desítky a stovky kvalitních učitelů a vychovatelů, kterým rodiče po desítky let svěřují to nejcennější, co mají, své děti.“4 V 90.

letech

byly

tyto

dva

obory

spojeny

v jeden

s názvem

Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP), který existuje dodnes. V roce 2000 byl přidán nový studijní obor s názvem Pedagogické lyceum (PL), který je zaměřen na přípravu studentů, kteří budou pokračovat ve studiu na vysokých školách. Od

roku

1950

pedagogická

škola

vystřídala

šest

ředitelů.

„RNDr. Jiřina Kašparová, Antonín Sosík, PhDr. Jaroslav Hanáček, od roku 1959 do roku 1983, tedy celých dvacet čtyři let, Ljubomír Burian, na jehož práci navázal PhDr. František Vaňatka. Roky 1992–2005 byly pod vedením RNDr. Karla Dvořáka. Rozhodnutím Olomouckého kraje, který je zřizovatelem školy, došlo k 1. 1. 2008 ke sloučení školy s Gymnáziem Jana Blahoslava5. Důvodem byl výrazný pokles žáků hlásících se na střední školy a s ním spojená eliminace problémů, které by mohly nastat v následujících letech, zvláště pak s ohledem na normativní financování, jež se odvíjí od počtu žáků ve škole. Racionalizační záměr byl doprovázen vlnou nesouhlasu a protestů, zvláště z obavy o osud gymnaziálních oborů. V současné době koexistují vedle sebe dva typy střední školy, každá má svá specifika, která jsou důsledně respektována.“6 Přerovská pedagogická škola se může chlubit kvalitním pěveckým sborem, který vyhrál nejednu soutěž, dále se žáci prezentují svými výtvarnými pracemi, které jsou i vyvěšené v chodbách školy. Škola se může pyšnit velmi dobrou spoluprací s mateřskými školami, základními školami, romským komunitním centrem, výchovně vzdělávacími institucemi ve městě i mimo město. Díky povinné pedagogické praxi z této školy vychází

4

Historie Spgš, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/historie-spgs-historie-skoly-zakladni-informace-k_8.html). Gymnázium Jana Blahoslava sídlí v budově sousedící se sídlem Spgš Přerov, sloučená škola má nyní jednu ředitelku. Každá škola má však svého zástupce ředitele a vlastní administrativní aparát. 6 Historie Spgš, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/historie-spgs-historie-skoly-zakladni-informace-k_8.html). 5

10

absolventi, kteří nemají problém se zapojením do pracovního procesu nebo studiem na vysoké škole.

3.

Hlavní studijní obory

3.1

Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP)

V následujících odstavcích je citován popis profilu absolventa Spgš Přerov oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, přejatý z webových stránek7 školy (její plný název je v současnosti, tj. po sloučení s Gymnáziem Jana Blahoslava v roce 2008, vysvětleném v předchozí kapitole, Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola v Přerově). „Absolvent ŠVP8 Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství je připraven pro výkon níže uvedených činností: •

výchovně vzdělávací činnost zaměřenou na výchovu dětí předškolního věku;

•

na výchovu dětí a mládeže mimo vyučování, obecně rozvíjející jejich osobnost, zájmy, znalosti, tvořivé schopnosti, popř. je zaměřená na jejich resocializaci;

•

na obsahové a organizační zajišťování zájmových činností všeobecného zaměření a vyplňování volného času dětí a mládeže, popř. dospělých;

•

výchovné činnosti s dětmi a mládeží v zařízeních sociální péče zaměřené na další rozvoj jejich sociálních, pracovních a dalších dovedností a návyků včetně rozvíjení jejich zájmových činností, spojené s používáním pedagogických metod do získání kvalifikace ze speciální pedagogiky.

Absolvent se uplatní jako učitel mateřské školy nebo jiného zařízení pro děti předškolního věku, jako vychovatel nebo pedagog volného času ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech,

7

Profil absolventa oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/profilabsolventa-predskolni-a-mimoskolni-pedagogika-4lete-75-31-m-01-studijni-obory-k_26.html). 8 Školní vzdělávací program.

11

nebo jako vychovatel ve školských výchovných a ubytovacích zařízeních s výjimkou školských zařízení, u kterých se pro výkon přímé pedagogické činnosti vyžaduje dle §16(2) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících vysokoškolské vzdělání. Absolvent se uplatní také v neškolských zařízeních, např. sociálních, zdravotnických, zájmových, kde se pro výkon výchovné a vzdělávací činnosti vyžaduje pedagogická způsobilost. Může se dále vzdělávat studiem na vysoké škole, vyšší odborné škole nebo v kurzech pořádaných v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.“

V následujících odstavcích je citován popis profilu absolventa Spgš Přerov oboru Pedagogického lycea, přejatých z webových stránek školy9.

3.2

Pedagogické lyceum (PL)

„Absolvent pedagogického lycea získává odbornou kvalifikaci: •

pedagoga volného času podle §17 odst. 1 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb.

•

asistenta pedagoga podle §20 odt. 1 písm. e) zákona č. 563/2004 Sb.

Absolvent je připraven k dalšímu vzdělávání na vysokých a vyšších odborných školách, zejména v oborech pedagogika, psychologie, sociální pedagogika a sociální práce nebo v oborech připravujících učitele a vychovatele. Studium oboru Pedagogické lyceum směřuje k tomu, aby absolvent: •

získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní snadněji se rozhodovat o další vzdělávací cestě a lépe se adaptovat na podmínky vysokoškolského studia zejména na fakultách připravujících učitele;

9

Profil absolventa oboru Pedagogické lyceum, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/profil-absolventapedagogicke-lyceum-4lete-78-42-m-03-studijni-obory-k_23.html).

12

•

rozvinul a prohloubil klíčové dovednosti potřebné pro své další úspěšné studium (zdokonalil metody svého učení) a práci s informačními zdroji;

•

osvojil si principy a strategie řešení problémů (zejména interpersonálních a situací z nich vyplývajících);

•

zdokonalil své komunikativní dovednosti;

•

rozvinul dovednosti potřebné pro sebereflexi a sebehodnocení a vytvořil si na jejich základě adekvátní sebevědomí;

•

upevnil si a prohloubil žádoucí postoje k osobním i nadosobním hodnotám, rozvinul své morální cítění, upevnil své právní a občanské vědomí.

Studium v oblasti předmětů povinného základu směřuje k tomu, aby absolvent:

•

získal spolehlivou znalost českého jazyka a dovednost jeho kultivovaného užívání ve všech komunikativních situací včetně vyjadřování o odborné problematice;

•

osvojil si znalost alespoň dvou cizích jazyků na úrovni běžné hovorové komunikace a dovednost číst s porozuměním za pomoci slovníku jednoduché odborné nebo populárně odborné texty;

•

pochopil principy fungování demokratické společnosti a ekonomických vztahů, byl vybaven základními návyky chování občana demokratické a multikulturní společnosti, schopností vytvářet si vlastní filozofické a filozoficko-etické názory jako základ pro

orientaci při posuzování

a hodnocení jevů

lidského

a občanského života; byl schopen k těmto jevům zaujímat stanovisko, diskutovat o nich, korigovat v diskuzi své názory a postoje; •

získal ucelenou představu o lidském organismu jako celku z hlediska jeho stavby a funkce, znal zásady správného životního stylu, měl celoživotní potřebu udržovat optimální tělesnou zdatnost, odolnost a zdraví;

•

matematické vědomosti a dovednosti odpovídající požadavkům pro 3. vzdělávací úroveň, které jsou potřebné v běžném životě i pro výkon profese; při řešení úloh a matematických problémů pochopil roli induktivních i deduktivních postupů a osvojil si tak určité principy vědeckého myšlení; 13

•

osvojil si základní přírodovědné vědomosti a pojmy, které mu umožní hlouběji porozumět přírodním jevům a procesům; pochopil různost i komplexnost přírodovědné problematiky, naučil se (např. v oblasti ekologie, ochrany zdraví atd.) zaujímat aktivní postoje a hledat řešení případných problémů;

•

rozvinul a prohloubil svou dovednost orientovat se v různých informačních zdrojích (vyhledávat, třídit, hodnotit a využívat informace);

•

upevnil a prohloubil své dovednosti vnímat a hodnotit jednání druhých lidí i své, na základě sebereflexe a sebehodnocení korigoval své chování, postoje, názory a emoce;

•

prohloubil a rozvinul své sociální dovednosti (např. adekvátně řešit interpersonální problémy, ovládat své city a citové projevy, obhajovat a prosazovat své oprávněné zájmy při současném respektování zájmů a potřeb jiných jedinců, volit vhodné způsoby jednání s ostatními, pracovat v týmu, promýšlet a řídit vlastní činnost, odsuzovat a odmítat projevy rasismu, netolerance, sobectví, agresivity atd.);

•

orientoval se v základních pedagogických pojmech a vztazích mezi nimi;

•

získal základní orientaci ve struktuře lidské osobnosti;

•

rozvinul a prohloubil své dovednosti potřebné pro další studium.

Studium v oblasti volitelných předmětů:

O studiu v oblasti volitelných předmětů se dá více dozvědět v kapitole 7. Volitelné specializace.

14

4.

Vybavení třídy Hudební výchovy pro oba hlavní studijní obory

Ve třídě, která slouží na Spgš Přerov pro výuku Hudební výchovy v obou oborech Předškolní a mimoškolní pedagogika i Pedagogické lyceum jsou vystaveny obrazy hudebních nástrojů, ale bohužel ne skladatelů. Škola je dále vlastníkem klávesových nástrojů (keyboardů) značky Yamaha, které se nachází ve dvou specializovaných učebnách (v každé učebně je keyboardů cca osm). Specializované třídy se vyskytují v později přistaveném křídle školy a jsou dostupné pro studenty obou hlavních studijních oborů. Škola dále vlastní několik nových sad dětských nástrojů Orffova instrumenáře a klavíry, které jsou v každé školní učebně po jednom kusu (minimálně v deseti třídách). K přehrávání hudby je k dispozici přehrávač pro nahrávky na CD, který doplňují zavěšené reproduktory, ale je používán i největší internetový server pro přehrávání a ukládání zvukových souborů – YouTube.

5.

Přijímací zkoušky hlavních studijních oborů

5.1

Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP)

V době, kdy pisatelka diplomové práce vykonávala přijímací zkoušky na Střední pedagogickou školu Přerov (dnes: Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov), vycházelo mnoho žáků z povinné devítileté školní docházky a systém SCIO testů ještě nebyl na základních školách zavedený. Systém výuky na ZŠ nebyl v oné době přizpůsoben požadavkům logického myšlení podle představ dokumentů firmy SCIO. I když byly tehdy na Střední pedagogické škole Přerov zavedeny tzv. talentové přijímací zkoušky, byl mnoha žákům kvůli SCIO testům přístup na tuto školu odepřen. Počet uchazečů, hlásící se na tyto obory, byl tehdy vzhledem ke kapacitě školy poměrně vysoký. V době, kdy se na přijímací zkoušky na tuto školu 15

připravovala pisatelka této práce, by pouze se základními znalostmi ze základní školy (ZŠ) také neuspěla. Celková struktura přijímacích zkoušek byla následovná: •

písemný test z oblasti českého jazyka

•

písemný test z oblasti všeobecných znalostí

•

talentové zkoušky: hudební, tělesná, řečová a výtvarná oblast

V dnešní době již uchazeči přijímací test z českého jazyka ani z oblasti všeobecných znalostí při přijímacích zkouškách nepíšou, pouze skládají talentové přijímací zkoušky a předkládají vysvědčení za 2. pololetí 8. ročníku a 1. pololetí 9. ročníku ZŠ. Studenti vykonávají talentovou přijímací zkoušku z řečových, hudebních, tělesných a výtvarných oblastí.

Následující odstavce jsou věnovány požadavkům k přijímací zkoušce oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, převzatých z webových stránek školy10

5.1.1 Řečové předpoklady

a) „Zadaný text v rozsahu cca A4 si uchazeč osvojí tichým čtením, po přečtení text volně reprodukuje. Jako texty jsou použity úryvky z knih pro děti a mládež a z dětských časopisů.“ b) Zkouška a dovednosti hlasitého čtení a výslovnosti (text z oblasti beletrie).“

5.1.2 Hudební předpoklady

a) „Hlasové předpoklady: a. Zazpívat

lidovou

píseň

a

transponovat

ji

do

dalších

tónin

bez doprovodu hudebního nástroje b) Sluchové předpoklady: a. Zazpívat slyšené tóny hrané na klavír 10

Požadavky k přijímací zkoušce oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, 2000 (viz http://www.gjbspgs.cz/pozadavky-k-prijimaci-zkousce-pro-studijni-obor-75-31-m-01-predskolni-a-mimoskolni-pedagogikapredskolni-a-mimoskolni-pedagogika-prijimaci-rizeni-2015-2016-k_35.html).

16

b. Zazpívat určené tóny z hraných dvojzvuků a trojzvuků c. Určit poslechově počet tónů, které jsou současně hrány na klavír (1–4) c) Rytmické předpoklady: a. Opakovat formou tleskání slyšené krátké rytmické úseky v sudém i lichém taktu.

5.1.3 Tělesné předpoklady

a) Sportovní gymnastika: a. Předvést stoj na rukou (s dopomocí), přemet stranou, kotouly v před i vzad (i různá provedení), váhu, nůžky a další prvky spojit do krátké sestavy b) Jacíkův motorický test a. Souvislé cvičení po dobu dvou minut (leh na zádech – stoj spatný – leh na břiše – stoj spatný) b. Čestné prohlášení o schopnosti uplavat nejméně 50m libovolným způsobem.

5.1.4 Výtvarné předpoklady

a) Studijní kresba a. (s důrazem na kompozici, tvar, objem, materiál a prostorové vztahy předmětů) Námět: zátiší z kontrastních předmětů (džbán, krychle, draperie); doporučený výrazový prostředek: tužka, rudka nebo uhel; Formát: A3 b) Malba a. (s důrazem na kompozici a míchání barev) Námět: abstraktní řešení plochy motivované barevným ústřižkem, emocionálním prožitkem, poslechem hudební ukázky; doporučený výrazový prostředek: temperové barvy; Formát: A4“ b. 17

5.2

Pedagogické lyceum

Následující odstavce jsou věnovány požadavkům k přijímací zkoušce oboru Pedagogické lyceum, převzatých z webových stránek školy11.

„Žáci vykonají: Test z českého jazyka (výsledek zohledněn 50 %); Ověření předpokladů v řečové oblasti (výsledek zohledněn 20 %).

5.2.1 Zkouška v řečové a reprodukční oblasti

a) Zadaný text v rozsahu A4 si uchazeč osvojí tichým čtením, po přečtení text volně reprodukuje. Jako texty jsou použity: úryvky z knih pro děti a mládež a z dětských časopisů; b) Zkouška dovednosti hlasitého čtení a výslovnosti (text z oblasti beletrie). Podmínkou zařazení do pořadí přijatých je dosažení alespoň dostatečného hodnocení v každé součásti. Prospěch na základní škole z 8. ročníku a prvního pololetí 9. ročníku se bude podílet na dosažených bodech 30 %. Úspěchy v soutěžích a přehlídkách vyhlášených ve Věštníku MŠMT pro školní roky 2013/2014 a 2014/2015 – umístění do třetího místa v okresním a krajském kole a umístění v celorepublikovém kole – za každou soutěž bude uchazeči přičten 1 bod.“

11

Požadavky k přijímací zkoušce oboru Pedagogické lyceum, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/pozadavkyk-prijimaci-zkousce-pro-studijni-obor-78-42-m-03-pedagogicke-lyceum-pedagogicke-lyceum-prijimacirizeni-2015-2016-k_34.html).

18

6.

Počty vyučovacích hodin předmětů Hudební výchova

•

Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP): Hudební výchova s metodikou se vyučuje vždy dvě hodiny týdně po celé čtyři roky studia.

•

Naopak v Pedagogickém lyceu (PL) se Hudební výchova vyučuje jen v prvním ročníku dvě hodiny týdně.

7.

Volitelné specializace

U obou oborů se volí tzv. specializace, ze kterých bude student na konci čtvrtého ročníku maturovat. Každý obor má možnost výběru hned ze čtyř předmětů. Specializaci s názvem Humanitní studia nabízí pouze obor Pedagogické lyceum. Zbylé specializace jsou tyto:

Hudební výchova Výtvarná výchova Dramatická výchova Tělesná výchova Humanitní studia (jen PL)

Obor PMP si svou specializaci volí od třetího ročníku, ve kterém ji má dvě hodiny týdně a ve čtvrtém ročníku pak tři hodiny týdně. Obor PL si svou specializaci volí hned od druhého ročníku, ovšem každý týden mají až čtyři hodiny vybraného předmětu. Učební plán určuje celkovou hodinovou dotaci v daném oboru. Ta je v PMP lepší než v PL. Pisatelka obdržela od pedagoga Spgš vysvětlení: „PMP má celé čtyři roky dvě hodiny týdně HVM (Hudební výchova s metodikou) a celé čtyři roky dvě hodiny týdně HHN (hra na hudební nástroj – klavír, zobcová flétna, kytara), navíc od 3. ročníku dvě a tři hodiny specializace – tedy přípravu k maturitě. Kromě toho nepovinný sborový zpěv 19

s povinnou hodinou ve sboru (pro 1. ročník). PL má HV jen v 1. ročníku (jsou tam nezpěváci a jiní specialisté). Na celé dějiny hudby, hudební nauku, zpěv atd. mají jen 1. ročník. A pak jsou jen specializace, ale HHN (hra na hudební nástroj) povinná není, pouze ZHHN (základy hry na hudební nástroj) a maturita. Tedy celkový počet hodin hudby je v PMP větší.“12

Následné odstavce jsou věnovány pěti specializacím (vyjmenovány výše), které jsou součástí ŠVP13. Jednotlivé popisy všech specializací jsou převzaty z profilu absolventa z webových stránek školy14 Studium obou hlavních studijních oborů spěje k tomu, aby absolvent:

7.1

Hudební výchova

„Získal hudební orientaci v dějinách hudby, rozvinul své dovednosti hudbu vnímat a orientovat se v ní; Osvojil si elementární znalosti hudební nauky, harmonie a hlasové výchovy; Orientoval se v notovém zápisu, zvládl techniku intonace podle not; Získal bohatou zásobu písní různých žánrů; Rozvinul a prohloubil své dovednosti ve hře na klavír (popř. flétnu, kytaru, housle);

7.2

Výtvarná výchova

Získal základní přehled o dějinách výtvarné kultury; Zvládl klasické malířské a grafické techniky, modelovat keramiku, popř. některé nekonvenční techniky; Získal základní znalost počítačové grafiky; Rozvinul svou dovednost zobrazovat podle modelů i podle fantazie;

12

Vysvětlení z rozhovoru pisatelky s PhDr. Jiřím Zapletalem, pedagogem na Spgš Přerov. Školní vzdělávací program. 14 Profil absolventa, 2000 (viz http://www.gjb-spgs.cz/profil-absolventa-pedagogicke-lyceum-4lete-78-42-m03-studijni-obory-k_23.html). 13

20

7.3

Tělesná výchova

Získal a prohloubil dovednosti prakticky realizovat tělovýchovný proces i různé formy sportovního tréninku; Ovládl znalosti, které mu umožní odborně teoreticky zdůvodnit správnost tělovýchovného procesu; Ovládl teoreticky i prakticky základní i speciální pohybové dovednosti ve všech hlavních druzích sportu; Směřoval k vyšší tělesné zdatnosti a výkonnosti;

7.4

Dramatická výchova

Ovládl metody dramatické výchovy, techniky dramatizace hry, dramatického cvičení a improvizace; Osvojil si a prohloubil své praktické dovednosti i teoretické znalosti rétoriky a sociální komunikace; Získal dovednosti potřebné k dramatizaci jednoduché literární předlohy; Získal základní přehled o druzích divadelního umění a současné divadelní tvorby;

7.5

Humanitní studia (jen PL)

Porozuměl v kulturní diverzitě, byl schopen kulturní pluralitu respektovat ve své práci s mládeží nebo dospělými; Získal vědomosti o problematice vzniku a vývoje moderních národů a etnických skupin a o jejich soužití především v Evropě; Naučil se logicky usuzovat a formulovat své myšlenky; Získal dovednosti vychovávat k bezkonfliktnímu soužití v multikulturním prostředí; Získal vědomosti a dovednosti potřebné pro kritické sledování médií; 21

Osvojil si základní přehled dějin kultury a získal dovednosti využívat kulturu v užším slova smysl pro práci s mládeží a dospělými.“

8.

Učebnice

Oba dva hlavní studijní obory na Spgš Přerov používají pro HV stejné učebnice. V dějinách hudby se Pedagogická škola řídí podle jedné základní příručky. Jedná se o učebnici Hudba a její svět s podnázvem Učebnice pro I.–IV. ročník střední pedagogické školy (MIHULE, KOVAŘÍK, 1989)15. Dále se využívá příručka s názvem Hudební výchova 1, 2 pro gymnázia, což je „učebnice první části dvoudílného kompletu, jenž vychází z aktuálních osnov gymnázií. V promyšlené struktuře se věnuje vývoji hudby, nabízí náměty k činnostem s uplatněním poznatků hudební teorie a obsahuje i notový materiál k zpěvu. Každý díl doplňují dva kompaktní disky s nahrávkami hudebních ukázek potřebných k práci s učebnicemi. Svým pojetím učebnice navazuje na řadu učebnic pro 6.–9. ročník ZŠ a pro nižší ročníky víceletých gymnázií.“ (CHARALAMBIDIS, 2003). U hry na hudební nástroj (klavír) se pracuje podle učebnice Škola hry na klavír pro Střední pedagogické

školy: 1.–4. ročník, která má čtyři díly (KLEINOVÁ,

LAUDOVÁ, 1986). „Škola hry na klavír je studijní materiál pro žáky střední pedagogické školy, kteří se před přijetím na tuto školu neučili hře na klavír. Studijní materiál je rozvržen do čtyř ročníků. Látka každého ročníku je rozdělena do dvou částí: první obsahuje přípravná cvičení k osvojení základních prvků klavírní hry, etudy, cvičení a skladbičky. Druhá část je vždy věnována nácviku písní a jejich doprovodů. Látka je vybrána tak, aby žáci mohli získat během čtyřletého studia základní dovednosti pro budoucí praxi na mateřských školách. Bylo nutno vycházet ze specifických podmínek nástrojové výuky na středních pedagogických školách: předně jde vesměs o starší začátečníky (patnáctileté až devatenáctileté), dále pak učební plán stanoví 2 hodiny týdně ve skupinách 5–8 žáků. […] Těžištěm úspěšného studia je samostatná intenzivní domácí příprava a její důsledná kontrola.“ (KLEINOVÁ, LAUDOVÁ, 1986, s. 3). 15

Tato učebnice je součástí třísvazkového kompletu určeného pro hudební výuku na Středních pedagogických školách, který doplňují publikace KOVAŘÍK 1984 a KOVAŘÍK 1988.

22

1. ročník se především specializuje na „úhoz portamento, legato, staccato, dvojhmaty (tenuto, staccato, polovázaně), kvintakordy (tenuto, staccato, rozloženě), dynamika (základní), odstínění melodie od doprovodu, frázování, pedál.“ (tamtéž). Ve 2. ročníku se učí „úhoz legato (opakování a prohloubení, s doprovodem), úhoz staccato s upoutaným palcem, tercie polovázaně, sexty staccato (i s doprovodem), stupnice (s doprovodem), kvintakord s obraty (tenuto, staccato, rozloženě jen kvintakord s navazováním jedné ruky na druhou), arpeggio.“ (tamtéž, s. 4). Ve 3. ročníku se žáci zaměřují na „úhoz legato (pokračování), staccato s opoutaným palcem a malíkem, stupnice přes dvě oktávy (s doprovodem), dvojhmaty (s průpravou pro vícehlas), oktávy, akordy (příprava čtyřhlasého kvintakordu), velký rozklad kvintakordu.“ (tamtéž). A konečný 4. ročník se orientuje na „úhoz legato (opakování), úhoz staccato (opakování), dvojhmaty, stupnice, oktávy.“ (tamtéž). V diskuzi

mezi

pisatelkou

diplomové

práce

a

pedagogem

Spgš

PhDr. Jiřím Zapletalem klavírní školu pro Spgš (KLEINOVÁ, LAUDOVÁ) používají od roku jejího prvního vydání. První díl je pro začátečníky velmi vhodný, z druhého dílu hodně vybírají a zbylé sešity se moc nepoužívají, jelikož v osnovách (ŠVP) je zařazena hra na flétnu a kytaru a v klavíru se už kromě písní hrají jiné vybrané etudy a přednesové skladby. Dostáváme se k dalšímu hudebnímu nástroji, konkrétně k zobcové flétně, která se vyučuje ve 2. ročníku na oboru PMP podle učebního sešitu Škola hry na zobcovou flétnu 1 – pro začátečníky i samouky od Jaroslava Stojana.16 Využívají také sérii souboru zpěvníků s názvem Já, písnička, jenž má pět vydání, které jsou ovšem často posazeny do nevhodných tónin a pokud učitel neumí danou píseň „přetransponovat“, tak si ji jen tak nezazpívají. Na této střední škole, žáci využívají jak Já, písniček, tak různých písní z pohádek či populárních písní. Pro studium používají Dějiny hudby pro střední pedagogické školy. Pisatelka si myslí, že situace ohledně učebnic je více než zoufalá, ale učitelé si dokážou poradit buď sdílením materiálů mezi sebou nebo prostřednictvím metodického portálu www.rvp.cz.

16

STOJAN, Jaroslav: Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu pro začátečníky i samouky, 1998.

23

9.

Struktura hodiny předmětu Hudební výchova

Struktura hodiny je u obou oborů shodná. Pedagog na Spgš Přerov PhDr. Jiří Zapletal svou hodinu hudební výchovy popsal takto: po příchodu do třídy nejprve zapíše do třídní elektronické knihy. Poté žáky seznámí s tématem hodiny tak, že jednotlivé body napíše na tabuli. Na řadu přijde krátké rozezpívání celé třídy. Navazuje např. oprava úkolů, opakování, zkoušení buď frontální nebo individuální. Následuje výuka nového učiva a stručný zápis. Pedagog také nezapomíná na poslech ani zpěv – podle zaměření hodiny. 3. a 4. ročník pak využívá i nám známého Orffova instrumentáře. V závěru hodiny rozdá pedagog žákům úkoly a ve zkratce s nimi hodinu shrne. V době, kdy na této škole působila pisatelka diplomové práce na praxi právě u zmíněného pedagoga, tuto strukturu hodiny využívala a může tvrdit, že i v jejím případě tato organizace hodiny fungovala. Ale jakýkoli pedagog má jiný systém výuky, ovšem každý z nich musí splnit dané osnovy.

10. Učitelství mateřské školy jako studijní obor na VŠ

Ve vzduchu je otázka, zda dnešní absolventi Spgš potřebují vzdělání na vysoké škole, aby mohli učit v mateřské škole, nebo stačí ukončení Spgš maturitní zkouškou v oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika? Podle zákona č. 563/2004 Sb. k 1. lednu 2015, kterým se mění zákon o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů: „Učitel mateřské školy získává odbornou kvalifikaci: e) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy, d) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončeným vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů

24

a vykonáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na pedagogiku předškolního věku.“17 Zajímavá je i diskuze na www stránkách diskuze.rvp.cz, kde uživatel píše: „Dobrý den, jsem učitel v MŠ. Ředitelka smí nechat tyto „nekvalifikované“ osoby v pracovním poměru do 31. 12. 2014. A existují pouze 2 možnosti jak kvalifikace dosáhnout. A) jednooborová mat. zkouška z pedagogiky pro předškolní věk (na střední škole) a za B) nastoupit do tohoto data na Bc. studium také se zaměřením na předškolní věk. Nevím, jak někdo, ale mě 3 roky za to nestály, abych mohl dál učit. Navíc kolik za toho člověk za ty tři roky utratí…Tak jsem se ponořil do pedagogiky a HOTOVO! Neviděl bych v tom hrůzu,bkaždý rok pořádají střední školy tyto jednotlivé zkoušky 2x – prostě v období maturit.“18 Vše nasvědčovalo tomu, že obor Předškolní a mimoškolní pedagogika bude za pár let vymazán z osnov a bez studia na vysoké škole nebudete dostatečně kvalifikovaným učitelem, jak po vás chce zákon. Závěrem k této kapitole může pisatelka napsat, že kdo chce po studiu pracovat jako učitel/ka mateřské školy a nechce se dlouho věnovat studiu, musí mít vystudovaný obor Předškolní a mimoškolní pedagogika. Ale mnoho škol většinou vyžaduje titulovaného zaměstnance.

17

Aktuální znění zákona o pedagogických pracovnících k 1. lednu 2015, 2013–2015 (viz http://www.msmt.cz/dokumenty/aktualni-zneni-zakona-o-pedagogickych-pracovnicich-k-1-lednu). 18 Vzdělání učitelky v MŠ od roku 2013, online 2015 (viz http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=715&t=20029&start=60).

25

11. Hra na hudební nástroj (HHN, ZHHN19)

Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP) má tento předmět povinný celé čtyři roky studia. V prvním až čtvrtém ročníku to je klavír. Třída je vždy rozdělena do čtyř skupin. Maximálně osm studentů chodilo do tzv. specializované třídy, ve které je osm varhan se sluchátky a jeden klavír. Učilo se podle již zmíněné učebnice (KLEINOVÁ, LAUDOVÁ) Škola hry na klavír pro Střední pedagogické školy 1.–4. ročník20. Výuka již zmíněného předmětu vypadá následovně: V úvodu hodiny sedí všech osm studentů společně s pedagogem na židlích kolem klavíru, u kterého je započato cvičení (správné postavení ruky na klaviaturu – např. obě ruce drží pomyslnou tyč, prstoklad – např. na kolenou si prsty vyťukávají rytmus známé lidové písně, atd.). Poté pedagog zadá studentům úkoly, které v hodině samostatně cvičí na varhany. Pedagog si studenty postupně předvolá ke klavíru, kde jim radí, jak správně cvičení hrát (především prstoklad, dynamika,…). Tato část hodiny je především známkovaná. V případě, že pedagog nezkouší studenty na známky, je postupně obchází a kontroluje, zda dělají chyby či ne. V závěru hodiny pedagog studentům opět zadá úkoly, které budou v následující hodině hrát. Podstatným bodem je, že zadaná cvičení musí každý student cvičit doma nebo ve volných učebnách školy, nikoli v hodinách hry na hudební nástroj. V tomto předmětu je pedagog v první řadě především v roli rádce. V oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika (PMP) je první ročník zaměřený hlavně na stupnice, kadence, akordy, lidové písně s vlastním doprovodem (jednoduchým nebo rozkládaným) a lehčí partitury (viz kapitola 8. Učebnice). Ve druhém ročníku se ke klavíru přidá druhý hudební nástroj a to hra na zobcovou flétnu. Třída je opět rozčleněna cca na osm žáků stejně jako v hodině hry na klavír. Žáci si musí obstarat nebo udělat kopii not sešitu s názvem Škola hry na zobcovou flétnu 1 – pro začátečníky i samouky od Jaroslava Stojana21 a zvláště si zakoupit zobcovou flétnu. Žáci pak s učitelem zároveň hrají jednotlivá cvičení v hodinách hry na hudební nástroj – zobcovou flétnu. Vše je opět o domácím cvičení. Poté, co společně dokončí zmíněný sešit, se opět navrátí ke hře na klavír. V ročníku třetím se ke klavíru přidá kytara. Výuka je opět podobná jako v předešlých dvou ročnících. Především se jedná o osvojení základních akordů. 19

HHN: Hra na hudební nástroj (PMP), ZHHN: Základy hry na hudební nástroj (PL) Škola hry na klavír pro střední pedagogické školy 1.-4.ročník Praha: Editio Supraphon, 1986. 4 sv. 21 STOJAN, Jaroslav. Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu pro začátečníky i samouky, 1998. 20

26

Z učebnic se používá soubor zpěvníků Já, písnička převážně první a druhé vydání (I a II) případně vydání III–V, protože v ZŠ se tyto zpěvníky často využívají a absolventi by měli tento

repertoár

znát.

V diskuzi

s pedagogem

Spgš

PhDr.

Jiřím

Zapletalem,

který s tím má mnohaleté zkušenosti se žáci na kytaru učí zejména základy doprovodu a z not hrají jen minimálně. Příruček se sice vyskytuje mnoho, ovšem nehodí se pro jejich způsob výuky. Čtvrtý ročník pokračuje ve hře na klavír, ke kterému se přidá hudební nástroj z Orffova instrumentáře, a to metalofon. V hodinách klavíru se navazuje na složitější cvičení, partitury, skladby a na metalofon žáci cvičí jednoduché doprovody k lidovým písním. V pololetí i na konci každého ročníku se konají tzv. „přehrávky“, tedy závěrečná zkouška z daného hudebního nástroje, jenž se v ročníku vyučuje. Pedagogické lyceum (PL) od prvního ročníku vyučuje ZHHN (Základy hry na hudební nástroj), tedy hru na klavír jako nepovinný předmět jednu hodinu týdně, což je poměrně málo, jelikož se u maturitní zkoušky skládá povinná praktická maturita ze hry na hudební nástroj. Tento předmět v prvním ročníku převážně navštěvují ti žáci, kteří nechodí do ZUŠ, neumějí hrát na hudební nástroj a chtějí na konci studia maturovat z hudební výchovy. Je nad míru jednoznačné, že obor PMP je na tom o mnoho lépe, co se týká přípravy, možností a hry na hudební nástroje. Hodiny probíhají podobně jako u oboru PMP ovšem s tím rozdílem, že o tento nepovinný předmět jeví zájem jen pár studentů.

27

12. Pěvecký sbor

Někteří

žáci

se

v dotaznících

zmiňují

o

školním

pěveckém

sboru,

do kterého docházejí. „Pěvecký sbor má na naší škole dlouholetou tradici. Mezi výrazné sbormistrovské osobnosti, které stály v jeho čele, patřili např. Leoš Švagera či Jan Leibner. Po Několikaleté odmlce byl sbor znovu založen ve školním roce 2004/2005 Mgr. Annou Královou a Mgr. Janou Beranovou. Sbor vystupuje v rámci školních akcí (Salón, Dny otevřených dveří, vánoční jarmark, jarní koncert aj.), účastní se sborových festivalů a soutěží (např. Hudební festival SPgŠ a VOŠ v Krnově, Litomyšli a Prachaticích, Mezinárodní

festival

duchovní

hudby

v Olomouci.

Festa

Choralis

Bratislava),

a každoročně pořádá vánoční a jarní koncerty pro veřejnost. Účastní se také benefičních koncertů (např. Patříme k sobě) a několikrát se představil také na koncertech v Prostějově na pozvání pěveckých sborů Vlastimila a Orlice. Sbor má na svém kontě řadu ocenění a sklízí uznání jak od odborných porotců, tak i z řad veřejnosti. V repertoáru sboru najdeme skladby nejrůznějšího charakteru – od chrámové hudby, děl klasických autorů, přes úpravy lidových písní, až ke spirituálům a moderním skladbám. V současné době sbor vede Bc. Pavlína Copková.“22

22

Pěvecký sbor, 2000. Následující čtyři fotografie jsou převzaté ze stejné webové stránky (viz http://www.gjb-spgs.cz/uvod-pevecky-sbor-k_542.html).

28

13. Dotazníky

Důležitým místem v diplomové práci zaujímá dotazník,, ve kterém jsou studenti tázáni na různé zné otázky z oblasti hudební výchovy. Vždy je vybrána jedna třída t ze všech ročníků z obou studovaných oborů. obor V prvním ročníku níku je na obou oborech dvacet pět p studentů,, u dalších ročníků roč bude nepoměr z důvodu vodu volitelné specializace hudební výchovy u oboruu Pedagogického lycea. Čísla ísla nad grafy vždy znamenají počet po žáků.

13.1 1. ročník čník Třída: 1. BP (PMP) x 1. D (PL) Než se přešlo k samotným otázkám, chtěla la pisatelka zjistit, kolik je vždy ve třídě t chlapců a dívek. Třída 1. BP má 25 dívek a 0 chlapců. chlapc Třída 1. D má 22 dívek a 3 chlapce.

25 22

25 20

Ženy

15

Muži

10 3 5

0

0 PMP

PL

U obou oborůů je vidět, vid že je zde jednoznačná převaha řevaha dívek. V dnešní době se chlapci spíše hlásí na Pedagogické lyceum, které je orientováno na pokračování pokra ve studiu na vysoké škole, než na Předškolní P edškolní a mimoškolní pedagogiku, což nám ukazuje i viz graf výše.

29

1. Kdo ovlivnil Tvůj ůj vztah k hudbě? a) Škola

b) Rodina

c) ZUŠ

d) Jiné (uveď)

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Škola

8

Škola + ZUŠ

2

ZUŠ

2

Rodina

5

Rodina + ZUŠ

4

Škola + Rodina + ZUŠ + Jiné

1

Škola + Rodina + Jiné

1

Jiné

2

Pedagogické lyceum

Počet žáků (25)

Škola

9

Rodina

13

ZUŠ

2

Jiné

1

14

13

12

11

12 9

10

9

8

PMP

6 3

4

4

PL 1

2 0 Škola

Rodina

ZUŠ

30

Jiné

Podle grafu je vidět drobný rozdíl. Budoucí učitelé/ky mateřské školy nejvíce současně ovlivnila škola i rodina, kdežto na budoucí vysokoškolské studenty má vliv hlavně rodina. Další místo obsadila u obou oborů ZUŠ. Poslední pozice pak zabrala kolonka jiné, kde studenti uváděli zejména přátele, sami sebe, skaut, zpěváky nebo také geny.

2. Jak se věnuješ hudbě? (možnost označit více možností) a) Poslechem nahrávek, vysílání v TV,… b) Hraji na hudební nástroj c) Chodím na koncerty, festivaly,… d) Navštěvuji ZUŠ e) Jiné (uveď) Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Poslech

3

Poslech + Hra

6

Poslech + Hra + Koncert

5

Poslech + Hra + Koncert + ZUŠ

4

Poslech + Hra + ZUŠ

1

Hra + ZUŠ

2

Poslech + Koncert + Jiné (sbor)

1

Poslech + Hra + Jiné (zpěv)

1

Poslech + Hra + Koncert + Jiné (tanec)

1

Hra + Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (25)

Poslech

13

Poslech + Koncerty

2

Poslech + Hra + Koncerty + ZUŠ

3

Hra

4

Poslech + Hra

3 31

25

22 21

21

20 15

10

10

11 7

5

PMP 3

5

4 0

PL

0 Poslech

Hra na hudební nástroj

Koncerty

ZUŠ

Jiné

U druhé otázky Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogiky nejvíce respondentů odpovědělo, že převážně řevážně hudbu poslouchá ať už z MP3 přehrávačů řehrávačů, počítače, vysílání rádia, televize a dalších médií. Bylo celkem samozřejmé, samoz ejmé, že poslech hudby bude na předním místě. ě Těsně ěsně za poslechem se umístila hra na hudební nástroj. nástroj Je to vcelku i logické, jelikož buď student již na nějaký hudební nástroj hraje, nebo se na něj n ve škole hrát učí.. Také mnoho studentů student rádo chodí na různé koncerty, festivaly a jiné venkovní hudební akce. Základní umělecká um škola obsadila vcelku čísla ísla nízká, což je neočekávané. neo Konečnou kolonkou onkou je jiné, do které studenti například píšou,, že chodí do sboru, sb který je na škole i veden (viz kapitola 12. Pěvecký sbor); dále zde zařazovali zař zpěv, tanec, popový zpěv a připsali řipsali i internetovou stránku www.youtube.com, na které jsou nahrány všechny písně světa ěta a ze které čerpá snad každý člověk na zemi. Pedagogické lyceum dospělo k podobným výsledkům ům jako obor PMP. Také nejvíce respondentů odpovědělo, lo, že hudbu poslouchá pomocí médií. Část žáků poslech kombinuje s hrou na hudební nástroj nebo koncerty. konce Deset studentů student se věnuje hudbě prostřednictvím ednictvím hry na hudební nástroj a část studentů mají skombinovaný poslech s hrou na hudební nástroj, koncerty i ZUŠ.

32

3. Jak často se věnuješ ěnuješ zpěvu? zpě a) Denně

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

11

12

9

10

8

8 5

6

5

PMP

5

PL

3

4

2

2

2

0

0 Denně

Často

Občas

Někdy

Nikdy

V případěě oboru PMP existoval předpoklad, že nejčastější č ější odpověď odpov bude denně nebo často. Graf se liší pouze o dva žáky. U ostatních odpovědí ědí jsou čísla již nízká. U oboru PL byla domněnka domně opačná. Bylo překvapením, ekvapením, že skoro polovina respondentů respondent odpověděla,, že se hudbě rovněž věnuje denně nebo často stejně jako druhý obor, což je v závěru ru uspokojivý výsledek.

4. Věnujete se v hodinách hudební výchovy alespoň alespo z části zpěvu? ěvu? a) Pokaždé

16 14 12 10 8 6 4 2 0

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

15 13

5 1

6

PL

2

Pokaždé

PMP

6 2 0

Často

Občas

Někdy

0

Nikdy

Výsledek této otázky je nečekaný. ne Bylo předpokládané, edpokládané, že se v hodinách hudební výchovy budou zpěvu ěvu věnovat vě častěji, než co zobrazuje výsledek grafu. 33

5. Rozezpívává vás Váš pedagog před p zpěvem? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

13 13

14 12 10 8

6

6

6

5

PMP PL

4

2

2

2

1

2 0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

př započetím zpěvu velmi podstatné,, aby hlasivky neutrpěly neutrp újmu Rozezpívání je před na zdraví. Je korektní,, že se oba obory shodly na tom, že nejvíce je jejich pedagog rozezpívává denně nebo alespoň, alespo když mají hodinu dinu hudební výchovy, ale čísla v pravé části grafu byla nepředpokládaná ředpokládaná.

6. Upozorňuje uje vás pedagog v průběhu hu zpívání na správnou výslovnost? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

11

12 9

10

9

8

6 5

6

5

PMP

5

PL

4 2

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Výslovnost je při zpívání také klíčová. klí Byl předpoklad, edpoklad, že v prvním ročníku bude pedagog žáky upozorňovat ovat více, ovšem podle grafu je výsledek více méně mén pozitivní. Správná výslovnost je pro budoucí učitelky velmi důležitá zvlášť vlášť pro práci v mateřské 34

škole, aby se děti ti naučily nauč pořádné výslovnosti, tak by měla jít učitelka samozřejmě příkladem.

7. Zpívá Váš pedagog v hodinách hudební výchovy společně č ě se studenty? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

17

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

10

9

PMP 5 2

Pokaždé

PL

4

Často

2

1

0

Občas

Někdy

0

Nikdy

V případěě obou oborů obor byl odhad takový, že pedagog se studenty zpívá společně spole nebo alespoň z části. Když byla pisatelka diplomové práce na této škole na pedagogické praxi, tak s ní žáci pokaždé zpívali společně. spole . Výjimkou bylo omezení hlasivek, přičemž s žáky zazpívala vždy začátek za písně a nechala je samotné dozpívat za doprovodu klavíru.

8. Doprovází vás Váš pedagog během b zpěvu na nějaký jaký hudební nástroj? Jestli ano, na jaký? a) Ano

b) Ne 25

23

25 20

Klavír

15

Kytara 10 5

Bubínek 2

2

1

0 PMP

PL

35

0

Všichni studenti obou oborů obor zodpověděli, li, že je jejich pedagog na hudební nástroj při zpěvu doprovází. Poněvadž Poně je ve škole v každé učebně klavír, tak byl jednoznačný jednozna předpoklad, edpoklad, že nejvíce odpovědí odpov bude směřovat k němu. V minimální části se objevila kytara a dokonce nástroj z Orffova instrumentářee bubínek, což je zcela vyloučené. vylou

9. Baví Tě zpívat písně, ě, které vám Váš pedagog vybírá? b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

10 9

10

8 7

8 6

7 PMP

4 3

4

PL

2

2

0

0

0 Vždy

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Učitel itel hudební výchovy se vždy inspiroval například íklad písněmi písně z pohádek, filmů, popové i lidové hudby. Nestávalo se, aby studenti vybranou píseň píse zpívali s nelibostí, tudíž graf zobrazuje u obou oborů obor především pozitivní výsledky.

10. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy samostatně/sólově? samostatn b) Často

a) Pokaždé

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

17

11 9 PMP 6

5

PL

2 0

0

Pokaždé

0

0

Často

Občas

Někdy

36

Nikdy

Tato otázka vyvolává domněnku, že studenti v hodinách hudební výchovy sólový zpěv tak často asto nepraktikují. nepraktikují Žáci zpívají sólově pouze při tzv. půlročním půlro přezkušování (zpěvv vybrané lidové/umělé lidové/umě písně za doprovodu klavíru) na známky..

11. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy hromadně? hromadn b) Často

a) Pokaždé

25

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

21

20

15

15

PMP

10

10

PL 4

5

0

0

0

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Tato otázka zka byla položená polože záměrně obráceně, zda se respondenti co nejvíce přiblíží p k předchozí edchozí otázce, ovšem protilehlým způsobem. sobem. Graf se správně zobrazuje na levé straně, ovšem čísla jsou nepatrně odlišná.

12. Pokud zpíváte i samostatně, samostatn je Ti to nepříjemné? b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

8 8 7 6 5 4 3 2 1 0

7 6 5 4

5 4

5 4 PMP PL

2

Vždy

Často

Občas

Někdy

37

Nikdy

Každý student má odlišný pohled na nervozitu neboli trému. Ta se naplno projeví až na konci prvního pololetí, kdy budou žáci absolvovat první „sólovou zkoušku“ ze zpěvu.

13. Které skladby Tě v hodinách hudební výchovy baví zpívat? a) Lidové písně

b) Popové písně

d) Jazzové

e) Jiné (uveď): …………………………

Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Lidové písně

2

Popové písně

5

Lidové + Popové písně

12

Lidové + Popové + Folkové + Jazzové

4

Popové + Jiné

1

Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (25)

Lidové písně

5

Popové písně

10

Jazzové

2

Jiné

3

Lidové + Jiné

1

Lidové + Folkové

1

Lidové + Popové písně

1

Lidové + Popové + Folkové + Jazzové

1

Popové + Jazzové

1

38

c) Folkové

22

25 18

20

13

15

PMP

9 10

PL 4

4 2

5

4

4

2

0 Lidové písně

Pop

Folk

Jazz

Jiné

V době,, kdy na této škole působila p sobila pisatelka diplomové práce jako studentka, tak nejvíce zpívali skladby z oblasti popové hudby, filmu nebo pohádek. Poté následovaly skladby lidové a nakonec ty ostatní jako jsou folkové, rockové, jazzové a jiné. Studenti ještě připsali, ipsali, že mezi jiné patří například skladby zahraniční.. Podle grafu je zřetelné, že se stále nejvíce zpívá hudba popová a lidová a ostatní zmiňované ňované jen zřídka.

14. Které skladby Těě při př poslechu v hodinách hudební výchovy zaujaly? (možnost označit it více možností) a) Vážná hudba

b) Pop

c) Jazz

d) Lidová hudba

e) Rock

f) Metal

g) Disco

h) Jiné (uveď): ): ………………………

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Lidová hudba

1

Pop

5

Jazz

1

Vážná hudba + Pop

2

Vážná hudba + Pop + Jazz

1

Vážná hudba + Pop + Jazz + Lidová 3 hudba Pop + Rock

1 39

Pop + Jazz + Lidová hudba

1

Pop + Lidová hudba + Rock + Disco

1

Pop + Lidová hudba

5

Rock + Disco

2

Pop + Lidová hudba + Disco

1

Vážná hudba + Pop + Rock + Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (25)

Lidová hudba

3

Pop

5

Rock

1

Metal

1

Jazz

1

Disco

1

Jazz + Metal

1

Vážná hudba + Rock

1

Vážná hudba + Pop

1

Vážná hudba + Lidová hudba

1

Vážná hudba + Jazz + Rock

1

Vážná hudba + Pop + Lidová hudba + 1 Disco Vážná hudba + Rock + Metal

1

Rock + Metal

1

Jazz + Lidová hudba + Metal

1

Pop + Lidová hudba

1

Jiné

3

40

25

21

20 15

12

10

8

7 6

6

5

PMP

7

5 5

4

5 0

4

2

1

3

PL

0 Vážná hudba

Pop

Jazz

Lidová hudba

Rock

Metal

Disco

Jiné

Podle očividných čividných výsledků výsledk žáci úplně nepochopili zadání této otázky. Otázka výslovně zněla ěla při poslechu v hodinách hudební výchovy a jsou pochybnosti, zda se v hodinách hudební výchovy poslouchá Disco, Metal nebo Rap, jak někteří studenti napsali do kolonky jiné. jiné V hodinách se poslouchají skladby především ředevším z oblasti vážné hudby, lidové hudby, popové hudby i jazzové. Respondenti, kteří kte označili tyto druhy kteř hudby, otázku pochopili správně. správn Podle grafu studenti z oboru PMP otázku pochopili lépe, než žáci z oboru PL.

15. Zapojujete v hodinách hudební výchovy Orffovy nástroje? (dřívka, (d (dř bubínek, triangl, metalofon,…) b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

12 12

10

10 7

8

7 PMP

6

4

4

PL

3

4

2 1

2

0

0 Vždy

Často

Občas

Někdy

Nikdy

m používat o něco ěco více, než u oboru PL, U oboru PMP by se Orffovy nástroje měly jelikož

se

tyto

nástroje

často

využívají 41

v mateřských ských

i

základních

školách.

Ovšem v hodinách hudební výchovy na práci s těmito mito nástroji buď nevyjde čas, nebo se musí hodina zaměřit zaměř jen na tyto nástroje. Oba obory z větší ětší části č označili užívání nástrojů občas nebo někdy ěkdy. Část z nich zaškrtlo nikdy, což je nesprávné. nesprávné Orffovy nástroje jsou důležité ležité a studenti by se je měli naučit používat jak v jejich správném držení, tak ve hře a to nejlépe od prvního ročníku. ro

16. Hraješ na nějaký ějaký hudební nástroj? a) Ano

b) Trochu

c) Zkoušel jsem to

d) Rád bych se naučil/a nauč

16 16 14 12 10 8 6 4 2 0

11 8 6

5

3

PL 1

Ano

Trochu

PMP

Zkoušel jsem to

0 Rád by se naučil/a

Ani jeden obor nemá povinnost umět um t hrát na jakýkoli hudební nástroj. Na oboru PMP je hudební nástroj povinný od prvního do čtvrtého ročníku ro a učí se od kompletních základů. základ V prvním ročníku je to klavír, v druhém ročníku ro zobcová flétna, v třetím ročníku čníku kytara a ve čtvrtém ročníku opět ět klavír a k tomu metalofon, což je upřesněno v kapitole pitole 11. Hra na hudební nástroj. Je to znovu kvůli mateřským školkám. U PL je to zcela jiné, poněvadž pon hudební nástroj nemají v učebním plánu zahrnutý. Bylo překvapivé řekvapivé zjištění, zjišt že mnoho studentů z Pedagogického lycea umí hrát na nějaký jaký hudební nástroj. Podle grafu by se zbytek studentůů rádo naučilo nau na nějaký hudební nástroj hrát.

42

17. Jestli ano, na který nástroj a jak dlouho hraješ?

Klavír

22

25

Kytara 20

Flétna

15

Housle 8

10

7

Keyboard 3

5

2

1

1

Altová flétna 0

0

Cimbál Nehraji

PMP

U Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogiky bylo ylo nad míru jasné, že ž nejvíce respondentů odpoví, že hraje na klavír ať a už jako začátečník ník od začátku zač prvního ročníku nebo pokročilý hráč. č. Klavír se mezi žáky pohybuje v rozmezí od začátečníka zač až po sedm let. et. Tento hudební nástroj budou studenti patrně nejvíce využívat žívat v jejich budoucím povolání v mateřských řských školách. školách V těsné blízkosti se umístila španělská špan kytara. Osm studentů na ni hraje v rozmezí půl roku až pěti lety a zbytek se ji bude povinně povinn učit ve třetím ročníku níku studia. Jen o jednoho studenta méně hraje na zobcovou flétnu a jeden na altovou flétnu v rozmezí zmezí od začátečníka za až po osm let. Flétna bude pro tyto studenty důležitá především v druhém dr ročníku studia. Housle obsadili tři ři studenti od začátečníka za až po devět let a naa keyboard hrají studenti v rozmezí mezi třemi řemi až čtyřmi č roky. Poslední část grafu zabral dokonce ce cimbál. Několik N studentů nám napsalo více, než jeden hudební nástroj. Většinou tšinou to byla kombinace klavíru, flétny a kytary. Oproti Pedagogickému P lyceu vidímee jasný rozdíl. U oboru PMP ani jeden student neoznačil, čil, že nehraje na žádný hudební nástroj, což je více než uspokojivé.

11

12

Klavír

10 8 6

Kytara 5

5

6

Flétna Housle

4

2

2

2

Keyboard Nehraji

0 PL

43

U Pedagogického edagogického lycea bylo částečně očekávané, že většina ětšina respondentů respondent na žádný hudební nástroj buď ď nehraje, nebo ještě ješt pořádně nezačali hrát. Pět Pě žáků odpovědělo, že na klavír hrají v rozmezí od jednoho do šesti let, což je na první ročník ro příjemný výsledek. Na kytaru hraje také pět p studentů v rozmezí mezi půl ůl rokem až šesti lety a to především edevším chlapci. chlapci Překvapivá odpověď byla flétna,, kde šest studentů zodpovědělo rozmezí mezi třemi t až osmi lety. Také bylo pozoruhodné uhodné, že dva studenti hrají na housle a dva na keyboard v rozmezí dvou let. Z toho jeden student hraje zároveň zárove na flétnu i keyboard, jeden na flétnu i kytaru, jeden na keyboard a klavír a jeden dokonce na klavír, flétnu i kytaru, což je více, než obdivuhodné.

18. Chodíš do sboru, orchestru, působíš p v nějaké jaké kapele nebo souboru? Pokud ano – prosím uveď. a) Ano

b) Ne

21

25 16

20 15

PMP

9

PL

10

4

5 0 Ano

Ne

U Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogiky byl nejvíce jvíce očekáván sborový zpěv (celkem čtrnáct studentek), studentek) což se i z větší části potvrdilo. Spgš v Přerově Přerov má vlastní sbor, do kterého chodí převážně řevážně dívky z oboru PMP, jelikož tato děvčata ě čata prošla p přijímacími zkouškami z hudební výchovy, výchovy převážně přes zpěvv a rytmus, což studenti z oboru PL z hudební výchovy přijímací př zkoušky neabsolvovali. Pěvecký ěvecký sbor studentky trénují v budově pedagogické školy. školy Mezi další soubory se objevil např. např smyčcový orchestr samozřejmě v doprovodu sborového zpěvu, zp ale i například říklad škola popového zpěvu v Olomouci – ta byla ovšem ojedinělá. ojedin U Pedagogického lycea graf očividně říká pravý opak druhého oboru. oboru Jak bylo již

zmíněno

–

PL

nedělá

talentové

přijímací 44

zkoušky šky

z hudební

výchovy,

tudíž tu nemůžeme žeme hledat tolika zpěváků zp jako na oboru PMP. Ovšem vyskytl se tu také sborový zpěv (tři ři studentky), studentky) ale i orchestr (jedna studentka).

19. Baví Tě hodiny hudební výchovy? a) Ano

b) Podle nálady

c) Podle náplně hodiny

d) Ne

20 20 15

13 9

10

PMP 3

5

4

PL 1

0

0

0 Ano

Podle nálady

Podle náplně hodiny

Ne

Podle grafu je srozumitelné, že většinu studentůů hudební výchova baví, ale také je velmi důležitá ůležitá jak náplň hodiny, tak i žákova momentální nálada. Pokud jsou to jen „nezáživné“ (podotýkám, že v jejich věku ano) dějiny jiny hudby, tak musí mít student náladu, aby ho hodina zabavila. za Ovšem obohatí-li se hodina zpěvem, ěvem, hudebně hudebn pohybovou hrou nebo užívání Orffových nástrojů, nástroj je hodina dina lepší a hudební výchova může m náladu i vylepšit. I když jsou na Pedagogickém lyceu o trochu méně zaměřeni ěřeni na hudební výchovu, vých tak je vidět,, že u odpovědi odpov ano je více označených odpovědí.. V následující otázce se pak dozvíme, co studenty na hodině hodin výchovy nejvíce baví.

20. Co Tě na hodinách hudební výchovy nejvíc baví?

Většina tšina respondentů u oboru PMP napsalo zpěv.. Pod pojmem hudební výchova si většina studentů představí ředstaví zpěv, zp jelikož je to určité ité odreagování od zbylého učiva a zpívání je v hodině důležité. d Je škoda, že se mu věnuje ěnuje z hodiny tak málo. Část respondentůů napsalo pan učitel. Záleží také, jak se učitel čitel staví k celé hodině hudební výchovy, jak se studenty udenty komunikuje i jakým jak způsobem vykládá učivo. uč Zbytek studentů 45

psalo, že je baví zajímavosti, dobrá atmosféra, kombinovali např. dějiny hudby se zpěvem, nebo pana učitele se zpěvem, ale objevilo se i vše. Studenty z Pedagogického lycea baví také zpěv. V zápětí se opět umístil pan učitel. Ostatní odpovědi se buď obměňovaly, nebo ještě doplnili o další možnosti, ale pouze jen ojediněle. Ale oba obory se zásadně shodují, že je v hodině hudební výchovy nejvíce baví zpívat.

21. Co bys na hodinách hudební výchovy změnil/a?

U

této

otázky byly

vybrány jen

ty odpovědi,

které

byly

zajímavé.

Nejprve jsou odpovědi zaměřeny na obor Předškolní a mimoškolní pedagogiku. Přes polovinu respondentů odpovědělo, že by chtělo více zpívat a méně probírat teorii, ovšem to ještě neví, že kdo si z nich zvolí specializaci z hudební výchovy, bude z ní i maturovat a tu teorii bude skutečně potřebovat. Další část studentů bude nepochybně pokračovat ve studiu na vysoké škole, protože v dnešní době se bez titulu neuplatní, tudíž budou teorii potřebovat také. A ten zbytek, který půjde po maturitě do mateřské školy, bude alespoň obohacený o hudební teorii. Druhá polovina respondentů také odpověděla, že by chtěla více zpívat, ovšem připojila k tomu ještě např. větší zapojení s hudebními Orffovými nástroji. Jedna studentka se zmínila, že by nejraději zrušila psaní testů, což se v žádném případě nestane a dva studenti by nezměnili vůbec nic. Pedagogické lyceum dopadlo následovně. Skoro všichni respondenti odpověděli, že by na své hodině hudební výchovy nic neměnili. Hodiny se jim líbí a jsou v nich podle dotazníků spokojeni. Část studentů se též zmínilo o zpěvu ve stejném smyslu jako PMP a ojedinělý případ byl např. více hudebních ukázek a vtipně napsané nevtipné vtipy učitele.

22. Kterou hudební skupina/interpreta máš nejraději (uveď)?

U Předškolní a mimoškolní pedagogiky nám padlo mnoho a mnoho interpretů nebo hudebních skupin. Mezi nejčastěji zmiňovanou hudební skupinu patří One Direction, což je: „chlapecká britsko-irská skupina založená v roce 2010, kterou tvoří […]“ pětice mladých kluků, kteří „[…] skončili třetí v sedmé sérii The X Factor […].“23 Tato skupinka

23

One Direction, online 2001–2014 (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/One_Direction).

46

je momentálně srdcem a idolem dnešních mladých děvčat. Mezi další napsané skupiny či interprety patří oblast populární hudby, kde jsou zmiňované především: The Black Eyed Peas (americká hiphopová skupina), skotský zpěvák Calvin Harris, americká zpěvačka Katy Perry, americký rapper Eminem, americká herečka, zpěvačka a textařka Miley Cyrus a Selena Gomez, dále pak z oblasti tvrdší hudby jsou to: americká thrash-metalová skupina Metallica, americká punk rocková kapela The Offspring, americká rocková kapela Linkin Park, nizozemská symfonická rocková kapela Within Temptation a z oblasti moderního trendu je zmiňovaný švédský DJ Avicii a nezávislá americká indie rocková hudební kapela Imagine Dragons. Z českých kapel nebo interpretů je tu zmiňován jen Tomáš Klus a kapela Kryštof. Převážná většina hudebních skupin nebo interpretů je americké národnosti. Zahraniční hudba je zkrátka více v kurzu, než naše česká. Lyceum se více zaměřilo na české hudební skupiny/interprety, což bylo potěšující. Nejvíce jich hlasovalo pro skupinu Chinaski, Tomáše Kluse, Terezu Kerndlovou, Kabát, Kryštof, Nightwork, ale i slovenskou hudební kapelu Elán. Ze zahraničních kapel byly nejvíce zmíněny: Imagine Dragons, americkou pop-rockovou kapelu One Republic, britskou kapelu, která hraje alternativní rock Coldplay, anglickou zpěvačku Adele, DJ Avicciho, kanadského zpěváka stylu pop/R&B Justina Biebera nebo britského zpěváka Jamese Blunta. Vkus má každý z nás jiný, proto je na světě tolik kapel a interpretů ať si může člověk vybrat právě toho svého.

23. Kterého hudebního skladatele vážné hudby máš nejraději? (Pokud nějaký je):

PMP: V prvním ročníku je výtečné, když si žáci vůbec vzpomenou na nějaké jméno hudebního skladatele vážné hudby. Bylo vcelku nad míru jasné, že odpovědi budou především negativní. Ovšem přeci jen se zde objevili tací hudební velikáni jako je Wolfgang Amadeus Mozart, Johann Sebastian Bach, Ludwig van Beethoven, Andrea Bocelli a Bedřich Smetana. Jedna studentka k této otázce napsala: Vážnou hudbu neposlouchám, mám raději veselou. U PL to je v podstatě stejné. Akorát se tu ještě objevil český hudební skladatel Zdeněk Fibich.

47

24. Je podle Tebe hudební výchova užitečná? užite b) Částečně

a) Ano

20

18

c) Ne

19

15 10

7

PMP 6

PL

5 0

0

0 Ano

Částečně

Ne

Je správné, že si převážně p přes polovinu studentů myslí,, že je hudební výchova v životě užitečná. Výsledky u obou oborů jsem uspokojivé,, jelikož podpořili podpo i pisatelčin osobní pohled na užitnost hudební výchovy.

25. Pokud ano, proč?

Z této otázky bylo opět op vybráno jen pár zajímavých avých nebo přínosných př odpovědí zvlášť z každého oboru. Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika: pedagogika Podle studentůů prvního ročníku ro níku je hudební výchova užitečná z hlediska zlepšení dovednosti ve zpěvu; ěvu; relaxace; tance; rozvíjí celého člověka; ěka; u zpěvu zp se dá dobře odreagovat; jako učitelky čitelky zpěv budou využívat ívat po celou dobu jejich práce; hodí se jim do budoucnosti a naučí nau se lépe artikulovat; je užitečná čná pro jejich život; každému malému dítěti ti se chce zpívat a oni jsou pořád ještě někdy dětmi; ětmi; je j důležitá, pomáhá se projevit a odreagovat se; hudba h rozvíjí jejich hudební představivost. edstavivost. Pedagogické lyceum: Hudba se dá využít využ např. ve školce (zaměstnání); stnání); hudba žáky vzdělává; naučí je zpívat; hudba je spoustu věcí v naučí; můžou se hudbou živit; hudba rozvíjí jejich znalosti; naučí je více z dějin ějin hudby; hudba h je odreagování a relaxace. A zajímavá je věta: Protože kdo zpívá nebo ebo hraje je mezi lidmi vážený. vážený Oba obory z větší ě části odpověděli odpov více méně 48

stejně.. Všichni žáci na tuto otázku sice neodpověděli, neodpov li, ale i tak byly odpovědi odpov velmi zajímavé a přínosné.

26. Dokážeš si představit ředstavit život bez hudby? Pokud ne, proč? pro

24 25

22

20 15

PMP

10

PL

5

1

3

0 Ano

Ne

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika: pedagogika Hudba studenty baví, baví zpívají si a stále hrají na hudební nástroj; život by bez hudby neexistoval; hudba patří patř do jejich dne, je jejich součástí, buď ď to si zpívají a hrají, nebo hudbu poslouchají;; hudba jim pomáhá se odreagovat; hudba udba je uklidňující, uklid skoro vše jde vyjádřit it hudbou; protože p by se lidé nemohli bavit; poskytuje jim duševní klid a uvolnění; život ivot bez hudby je hrůzná představa; světt by byl moc tichý a nudný; každý den ji poslouchají; nedokážou edokážou si představit být bez hudby, protože jim přijde, že je hudba součástí jejich životů,, hudba h uklidňuje, je individuální, uální, na každého působí pů jinak a každý má svůj styl; hudba udba ovlivňuje ovlivň jejich náladu, dokáže nás povzbudit, lépe se u ní odpočívá a dokážou se u ní i učit; čit; hudba h je pro ně důležitá; je to pro ně vylití pocitů pocit a nálad. Pedagogické lyceum: lyceum Podle studentů z PL hudba udba zlepšuje náladu; nálad bez hudby by byl světt nudný; hudba je jejich život; je součástí jich samotných; samotných vždy jim zlepší náladu, bez ní by bylii smutní; smutní bez hudby by to nešlo; hudba je životní styl; hudba h je základ; je pro něě vším; je to součástí sou našich kultur; bez hudby udby by nebyl život snesitelný; baví je zpívat ívat a hrát na hudební nástroj. U PMP bylo vícero atraktivních odpovědí, než u PL.. Bude to tím, že PMP má přeci jen bližší vztah k hudbě?

49

27. Co si představuješ pod pojmem hudba?

Předškolní a mimoškolní pedagogika: Některé definice byly klasické. Zpívání, hraní, nauka, také teorie o hudebních skladatelích, hudebních nástrojích a stylech. Zábava, uvolnění, relaxace. Zpěváky v TV, když zpívají. Tóny, rytmus, tanec, zpěv. Rytmická skladba s hudebním doprovodem. Pohodová nálada, klid, relaxace, spokojenost a odpočinek. A některé famózní. Nevím proč, ale pod pojmem hudba si představím různé tóny barev, bez kterých by člověk na světě nevykouzlil úsměv ani slzy na tváři; radost, melodie, klid v duši, relaxace; hudba je úžasná věc, která zkrátka patří do mého života; součást života; hudba je můj život; krása, relaxace, bublinky, duha, květiny, pohoda, láska, radost, usínání, naděje i zloba; hudba je pro mě únik z reality; něco, co mě dokáže vykouzlit úsměv na tváři nebo mě dokáže naopak rozplakat; něco, z čeho mám husí kůži, když to slyším. Kouzelná věta je: Pojem hudba je velmi rozsáhlý. Myslím, že tam patří vše od třískání kamenů až po operu. Je vidět, kdo se nad tím zamýšlel a kdo chtěl mít poslední otázku co nejrychleji za sebou. Ale jde vidět, že vzniklo mnoho zajímavých odpovědí, nad kterými se studenti, tedy alespoň většina z nich, opravdu zamyslela. Pedagogické lyceum: Klasické odpovědi. Písničky, kapely noty, písničky, hudební nástroje, teorie (ale ne moc), úmyslné zvuky, tanec, láska, zpěv, radost, uvolnění, písně, pohoda, vášeň, relaxace, život, životní styl, různé zvuky jdoucí za sebou, hodiny hudební výchovy s panem profesorem. Famózní odpovědi. Něco, co mě dělá šťastnou, relaxace, odreagování, vyčištění hlavy, pryč s myšlenkami, vyjádření citů, pocitů – štěstí, smutek,… způsob komunikace, něco, bez čeho bych si nedokázala představit život. Jen jedna studentka se v oboru PL dokázala otevřít a napsat své momentální pocity, co pro ni znamená pojem hudba. Její spolužáci napsali jen klasické očekávané odpovědi. U této otázky bylo hlavním záměrem to, aby se studenti otevřeli a rozepsali své pocity. Budoucí učitelky mateřské školky tuto otázku evidentně pochopily lépe, což je nesmírně potěšující okolnost.

50

13.2 2. ročník čník Třída: 2. BP (PMP) x 2. D (PL)

24 25 20 Ženy

15 7

10

Muži 3

1

5 0 PMP

PL

Obor PMP má opět opě dvacet pět žáků, ovšem obor PL jich obsahuje o mnoho méně, poněvadž se od 2. ročníku čníku volí tzv. specializace,, o které bylo již zmiňováno. zmiň (viz s. 19)

1. Kdo ovlivnil Tvůj ůj vztah k hudbě? a) Škola

b) Rodina

c) ZUŠ

d) Jiné (uveď)

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Škola

7

Rodina

1

ZUŠ

4

Jiné

7

Rodina + ZUŠ

3

Škola + ZUŠ

1

Škola + Rodina + ZUŠ + Jiné

1

Rodina + Jiné

1

51

9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9

6

9

6 4

PMP PL 0

Škola

Rodina

ZUŠ

0 Jiné

U této otázky je tabulka věnována v pouze oboru PMP,, jelikož v oboru PL žáci žádné kombinace nenapsali. nenapsali

2. Jak se věnuješ nuješ hudbě? hudbě (možnost označit více možností) a) Poslechem nahrávek, nahrávek vysílání v TV,… b) Hraji raji na hudební nástroj c) Chodím hodím na koncerty, kon festivaly,… d) Navštěvuji ěvuji ZUŠ e) Jiné (uveď)

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Hra

1

Poslech + Hra

5

Poslech + Hra + Jiné

1

Hra + Koncert + Jiné

2

Hra + Koncert + ZUŠ

2

Poslech + Hra + ZUŠ + Jiné

1

Poslech + Hra + Koncert + ZUŠ + Jiné

1

Poslech + Hra + Koncert

6

Poslech + Hra + Koncert + ZUŠ

2

Poslech + Hra + Koncert + Jiné

2 52

Hra + ZUŠ

1

Poslech + Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (10)

Hra

1

Poslech + Hra

1

Hra + Koncert

1

Poslech + Hra + Koncert

3

Hra + Koncert + ZUŠ + Jiné

1

Poslech + Hra + Koncert + Jiné

2

Poslech + Hra + Koncert + ZUŠ

1

24 25

19

20

15

15 10

10 7

8

8

7 2

5

PMP 3

PL

0 Poslech

Hra na hudební nástroj

Koncerty

ZUŠ

Jiné

př věnuje hudbě prostřednictvím hry na hudební nástroj. nástroj Obor PMP se převážně V těsné sné blízkosti se nachází poslech různých médií a do kategorie jiné byl především zařazený internet. Všichni studenti z oboru PL označili,, že se také nejvíce věnují v hudbě prostřednictvím hry na hudební nástroj, nástroj za ní následují koncerty/festivaly, koncerty/festivaly poslech hudby a mezi jiné též zařadili řadili internetové prohlížeče. prohlíže

53

3. Jak často se věnuješ ěnuješ zpěvu? zpě b) Často

a) Denně

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

11

12 10 8

6 PMP

6

4

4

4

4

PL

4 1

2

1 0

0

0 Denně

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Stojí za připomenutí, řipomenutí, že v oboru PL je jen deset studentů z důvodu zvolené specializace z hudební výchovy. Na straně stran druhé, se vyskytuje dvacet pět p studentů, kteříí mají hudební výchovu povinnou po celé čtyřii roky studia. Navíc si specializaci volí až do třetího ročníku. čníku. Výsledky jsou v grafu celkem jednoznačné.

4. Věnujete se v hodinách hudební výchovy alespoň alespo z části zpěvu? ěvu? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

16 16 14 12 10 8 6 4 2 0

PMP

6 4

PL

3

1

Pokaždé

5

Často

0

0

Občas

Někdy

0

0

Nikdy

U oboru PMP je výsledek grafu zcela jednoznačný. čný. Nachází se z větší části uprostřed, ed, jelikož hodina musí obsahovat i prvky z dějin ějin hudby případně poslechu. Naopak obor PL se zpěvné ěvné části věnuje častěji. 54

5. Rozezpívává vás Váš pedagog před p zpěvem? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

13

14 12

d) Někdy

e) Nikdy

12

10

10 8

PMP

6

PL

4 2

0

0

0

0

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

V prvním ročníku čníku již bylo zmiňováno, zmi že před ed samotným započetím zapo zpěvu, část rozezpívání zcela neodmyslitelně neodmysliteln patří. Výsledek u oboru PMP je více méně mén uspokojivý, ovšem u oboru PL je výsledek výtečný výte už z důvodu přesné shody všech studentů. student

6. Upozorňuje uje vás profesor v průběhu hu zpívání na správnou výslovnost? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

13

14 12

10

10 7

8

PMP

6 4 2

2 0

PL

3

0

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Výslovnost je u budoucích učitelek u a učitelů velmi důležitá ůležitá a na výsledcích grafu je vidět, t, že studenti ještě ješt mají co pilovat. V Základní umělecké ělecké škole výslovnost vždy pokládali za jednu z podstatných částí zpěvu.

55

7. Zpívá Váš pedagog v hodinách hudební výchovy společně č ě se studenty? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

20 20 15 PMP

10

6

5

5

PL

4 0

0

0

0

0

0

0 Často

Pokaždé

Občas

Někdy

Nikdy

V případěě obou oborů obor existoval předpoklad, edpoklad, že bude pedagog zpívat se studenty pokaždé, což graf převážně řevážně potvrzuje.

8. Doprovází vás Váš pedagog během b zpěvu na nějaký hudební nástroj? Jestli ano, na jaký? a) Ano

b) Ne

24 25 20 15

9

PMP

10

PL

10 2

5 0 Klavír

Kytara

Hudební nástroj je v hodinách hudební výchovy nezbytný. Oba obory označili, že je pedagog při ři zpěvu zpěvu na hudební nástroj doprovází. Také oba obory napsali, že doprovodná složka je klavír nebo kytara, kytara což je kombinace poměrně ěrně častá. Pedagog tyto zmíněné hudební ební nástroje může m střídat např. z důvodu vodu charakteru vybrané písně. písn 56

9. Baví Tě zpívat písně, ě, které vám Váš pedagog vybírá? a) Vždy

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

17

PMP 5

PL

4

3

3

2

1

0 Vždy

Často

Občas

0

0

Někdy

Nikdy

Graf je víceméně méně podobný jako u prvního ročníku. Studenty stále baví zpívat písně, které jim jejich pedagog vybírá.

10. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy samostatně/sólově? samostatn b) Často

a) Pokaždé

c) Občas Ob

d) Někdy

e) Nikdy

19

20 15

PMP

10

6 4

5 0

0

0

1

PL

4 1

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Podle dosavadních zkušeností zk je sólový zpěv důležitý z hlediska práce s hlasem a zkrocení trémy. Studenti by pak měli m li bez problému vystoupit před p cizími lidmi, konkrétně dětmi, cvičnými čnými učitelkami u na praxích, ale také před řed rodiči rodič dětí (besídky, atd.). Jde převážně o to, aby student zpíval výrazně výrazn a uměll trému ovládnout. 57

11. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy hromadně? hromadn b) Často

a) Pokaždé

c) Občas Ob

d) Někdy

e) Nikdy

25 25 20 15

PMP 8

10 5

PL 2

0

0

0

0

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Od prvního ročníku čníku se nic nezměnilo. Studenti v hodinách hudební výchovy stále zpívají nejčastěji ěji hromadně. hromadně (viz komentář ot. č. 10).

12. Pokud zpíváte i samostatně, samostatn je Ti to nepříjemné? a) Vždy

b) Často

c) Občas Ob

d) Někdy

e) Nikdy

8 8 7 6 5 4 3 2 1 0

7

4

4

4 PMP

2

2 1

Vždy

Často

2

PL

1

Občas

Někdy

Nikdy

Zde je graf rozprostřený rozprost po celé délce jeho osy, protože tréma na každého studenta působí sobí jinak. Ti žáci, kteří kteř nejsou zvyklí zpívat samostatně/sólově,, se budou nepochybně nepochybn nacházet v levé části grafu.

58

13. Které skladby Tě v hodinách hudební výchovy baví zpívat? a) Lidové písně

b) Popové písně

Folkové

d) Jazzové

e) Jiné (uveď): ………………………

Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Lidové

1

Popové

11

Lidové + Jazzové

1

Lidové + Popové

5

Lidové + Jiné

2

Lidové + Popové + Folkové

1

Lidové + Popové + Folkové + Jazzové

2

Popové + Jiné

1

Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (10)

Lidové

4

Popové

1

Jazzové + Jiné

2

Popové + Jazzové + Jiné

1

Jiné

2

59

20 20 15

12 PMP

10 4

5

2

3

3

4

3

5

PL

0 0 Lidové písně

Pop

Folk

Jazz

Jiné

Popová hudba zřejmě zř stále vládne. Studenti oboru PMP do kategorie jiné ještě zařadili např. písněě moderní, umělé um nebo country. Žáci z oboru PL zde zařadili písně mešní a rockové.

14. Které skladby Těě při př poslechu v hodinách hudební výchovy zaujaly? (možnost označit it více možností) a) Vážná hudba

b) Pop

c) Jazz

d) Lidová hudba

e) Rock

f) Metal

g) Disco

h) Jiné (uveď): ………………………

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Lidová hudba

2

Vážná hudba

7

Pop

2

Vážná hudba + Lidová hudba

2

Vážná hudba + Pop

2

Vážná hudba + Pop + Jazz

1

Vážná hudba + Pop + Disco

1

Pop + Jazz + Lidová

1

Vážná hudba + Rock + Metal

1

Pop + Rock + Disco

1

Vážná hudba + Pop + Jazz + Rock

1 60

Vážná hudba + Pop + Lidová + Disco

1

Vážná hudba + Pop + Lidová + Rock + 2 Disco Pop + Jazz + Lidová + Disco

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (10)

Jazz

2

Vážná hudba + Lidová

1

Vážná hudba + Jazz

1

Vážná hudba + Jazz + Rock + Metal

1

Vážná hudba + Pop + Lidová + Rock

1

Vážná hudba + Pop + Jazz + Rock

1

Pop + Lidová + Disco

1

Vážná h. + Pop + Jazz + Lid. + Rock

1

Jiné

1

18 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

13 9 6

6 4

Vážná hudba

Pop

4

Jazz

4

Lidová hudba

5

PMP

6 4

Rock

PL 1 1

1

Metal

Disco

0

1

Jiné

Druhý ročník čník už zadanou otázku pochopil lépe, než ročník roč první. V popředí se samozřejměě nejvíce poslouchá hudba vážná, v druhé řadě hudba popová, popová ale vedou i písně lidové či jazzové. Ovšem graf stále vyvolává pochyby, že studenti neporozuměli neporozum zadané otázce správně.

61

15. Zapojujete v hodinách hudební výchovy Orffovy nástroje? (dřívka, (d (dř bubínek, triangl, metalofon,…) a) Ano

b) Často

c) Občas Ob

d) Někdy

e) Nikdy

23

25 20 15

PMP 8

10 5

PL 2

0

0

0

0

2

0

0

0 Č Často

Ano

Občas

Někdy

Nikdy

V prvním ročníku čníku u oboru PMP studenti využívají užívají Orffovy nástroje alespoň alespo někdy, tedy podle vyhodnocení nocení jejich zodpovězené zodpov otázky. Ovšem ročník čník druhý zmíněné zmín nástroje nepoužívá nikdy a specializace u oboru PL občas. Vědí vůbec, bec, co jsou to Orffovy nástroje?

16. Hraješ na nějaký ějaký hudební nástroj? a) Ano

b) Trochu

d) Rád bych se naučil/a naučil/a

c) Zkoušel jsem to

20 20 15 8

10

PMP 4

5

2

PL 1

0

0

0

0 Ano

Trochu

Zkoušel jsem to

Rád bych se naučil/a

Studenti převážně řevážně odpovídali, že buď již déle na nějaký ějaký hudební nástroj hrají, nebo se na této škole teprve hrát učí, u jelikož umětt hrát na hudební nástroj není podmínkou přijímacích zkoušek. 62

17. Jestli ano, na který nástroj a jak dlouho hraješ?

20

19

Klavír

20

Kytara 15

Flétna Housle

10

Keyboard

5 5

1

2

1

1

1

Trubka Klarinet

0

Harmonika

PMP

V druhém ročníku čníku u PMP bylo patrné, že se žáci v první řadě ř zmíní o klavíru a flétně, jelikož jsou oba hudební nástroje v tomto ročníku vyučovány. čovány. Ostatní zmíněné zmín hudební nástroje udávají jen plusové body.

8 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Klavír Kytara Flétna 2

2

Housle

2 1

1

Keyboard Bicí

PL

Studenti nejčastěji častěji hrají na klavír. Buď Bu se učí od prvního ročníku, čníku, nebo už umí hrát v rozmezí cca od jednoho do deseti let. Ihned za klavírem studenti zmínili flétnu, u které studenti odpovědě ěděli, že na ni umí hrát v rozmezí od druhého měsíce mě až po jedenáct let. Kytara se pohybuje od jednoho do osmi let a varhany okolo tří let. Mezi odpověďmi odpov se objevil klarinet, housle i bicí.

63

18. Chodíš do sboru, orchestru, rchestru, působíš p v nějaké jaké kapele nebo souboru? Pokud ano – prosím uveď. a) Ano

b) Ne

20 20 15 PMP 10

5

6 4

PL

5 0 Ano

Ne

kapely U oboru PMP Mnoho studentů nenavštěvuje žádné soubory, orchestry nebo kapely. dva respondenti odpověděli, odpovědě že dochází do ZUŠ Bedřicha icha Kozánka v Přerově, jeden žák navštěvuje soubor muzika Tovačov Tova a jeden hraje ve vlastní kapele. Poslední student odpověděl, l, že dochází do souboru s názvem ANIVER (trio zobcových fléten) a souboru písní a tanců. Jen ččtyři ři studenti na oboru PL navštěvují nějaký jaký hudební soubor. soubor V druhém ročníku níku chodí do školního sboru jen dva žáci z PL, což je velmi nízké číslo. Jeden navštěvuje Campanella Olomouc (ZUŠ) a dva žáci, konkrétněě chlapci, jsou členové kapely s názvem Six of Spades (rock/metal). (rock/metal)

64

19. Baví Tě hodiny hudební výchovy? a) Ano

b) Podle nálady

c) Podle náplně nápln hodiny

10

d) Ne

10

10 8

6 5

6

PMP 4

2

2

PL

2

0

0

0 Ano

Podle nálady

Podle náplně hodiny

Ne

20. Co Tě na hodinách hudební výchovy nejvíc baví?

v odpovědí bude směřovat ěřovat ke zpěvu. U oboru PMP Bylo vcelku jasné, že většina zpěv konkrétněě napsalo dvacet studentů. Se zpěvem se pak pojí s další části hodiny, jako je poslech, hudební teorie, teorie hudební nástroje nebo i podání výkladu pedagoga.

21. Co bys na hodinách hudební výchovy změnil/a?

U

této

otázky

jsou

opět

vybrány

jen

ty

nejzajímav nejzajímavější

odpovědi.

Obor PMP:: U prvního oboru se nejčastěji nej objevovalo méněě teorie, více zpěvu. zp Často se také objevovalo, že by studenti na hodině nezměnili nic, jelikož se jim hodina líbí. Ale zajímavá odpověď ěď byla tato. tato Rozdělila lila bych hodiny teorie a učila bych se, jak máme učit děti ti hudební výchovu. výchovu Studenti by chtěli zpívat i písně zahraniční ční a přáli by si i hodinu více zaměřit it na technickou část zpěvu. Je správné, rávné, že studenti přemýšlí př i nad jinými záležitostmi, než na zpěv. Obor PL: Jedna žákyně odpověděla, že by dějiny hudby klidně probírala každou hodinu, poněvadž p ji baví. Jiná žákyně napsala větu, vě že ví, že je teorie důležitá, ale chtěla by v hodinách více praktických činností a zpěvu. ěvu. Žáci také požadují více prostoru na hru na hudební nástroje a také také více sólového zpěvu, o kterém již bylo zmiňováno v otázce č. 10.

65

22. Kterou hudební skupinu/interpreta máš nejraději? nejrad (uveď)

U Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogiky mnoho respondentů respondent zodpovědělo, že nemá konkrétního nej hudební skupinu/interpreta, ale objevili se tu kapely, jako jsou např.. Argema, Lordi, Kryštof, Kryšt One Republic, Elán a Kabáti. Mezi interpety řadili např.. rebelku Miley Cyrus, Tomáše To Kluse, use, Demi Lovato, David Guettu Guett a Rihannu. Studenti z Pedagogického Pedagogické lycea zmínili např. Voxel, Chris Tomlin, Adele, také české Kabáty i Tomáše Kluse, dále také Rihannu nebo Adele.

23. Kterého hudebního skladatele vážné hudby máš nejraději? nejraději? (Pokud nějaký je):

U obou oborů jednoznačně jednozna vítězí Wolfgang Amadeus Mozart. V jeho stínu se umístil Ludwig van Beethoven, u obou oborů obor si konkurují Antonio ntonio Vivaldi s Bedřichem Smetanou a Johannem Sebastianem Bachem. Mezi poslední patří ří např. např Ludovico Einaudi a Joseph Haydn. Podle třech tř studentů z PL je každý hudební skladatel génius. Zbylá část vážnou hudbu neposlouchá.

24. Je podle Tebe hudební výchova užitečná? užite b) Č Částečně č ě

a) Ano

25

c) Ne

21

20 15

PMP

10

PL

10 4 5

0

0

0

0 Ano

Částečně

Ne

V oboru PMP si většina studentů myslí, že je hudební výchova užitečná, užite kdežto u PL si to myslí všichni.

66

25. Pokud ano, proč?

PMP: Spousta studentů už přemýšlí emýšlí do budoucna. Mezi nejčastější nej odpovědi se objevovalo např., ř., že se zdokonaluje něco, co většinu tšinu studentů student baví a budou to potřebovat v budoucím povolání. Mezi další odpovědi patřily ř především ředevším rozvoj zpěvu, učení nových věcí, ěcí, nové písně, písn naučení ení not, rozvíjení hudebního sluchu, zájem o hudbu,… Zajímavá byla i odpověď ěď, že je hudba užitečná z hlediska náhledu na n hudbu jako takovou. Studenti se naučí správně zpívat i dýchat. Věta stylu, u, že každý by měl m umět zpívat je absurdní, ale je sporné, sporné jak to dotyčný ný respondent myslel. myslel V poslední řadě je pozoruhodná věta, že hudba je užitečná, ná, protože zlepšuje náladu a rozvíjí vztah k hudbě a fantazii. PL odpovídalo jen v heslech, a to že je hudební výchova užitečná užite např. prostřednictvím rozvoje rozvoj hlasivek, vědomostí,, relaxace, pro potencionální budoucí učitele je užitečnost HV nezbytná, uvolnění a duševní stav ččlověka ěka a dodává energii.

26. Dokážeš si představit ředstavit život bez hudby? Pokud ne, proč? pro

25 25 20 15

PMP

10

PL

10 5

0

0

0 Ano

Ne

Je korektní, že studenti píší v celých větách. U oboru PMP jsou vybrány tyto skvosty. Hudba přináší řináší radost a bez ní by jí tolik nebylo; hudba dělá dělá žáky šťastnou; dokáže je vnitřně uvolnit; život by byl bez hudby nenaplněný; nenapln je součástí jejich životů život – vyjadřuje jejich pocity a nedokázali by si bez ní představit edstavit život; hudba je pro ně vším, zlepšuje jejich náladu,, život by byl bez hudby smutný, hudba je únik z reality. reality PL: Hudba je všude kolem nich a většinu ětšinu z nich drží při životě; zlepšuje jejich náladu; v hudbě jsou různé emoce, které jsou sou pro člověka č důležité; hudba pro ně hodněě znamená; hudba je nedílná součást jejich životů; ů; drží je při životě. 67

27. Co si představíš edstavíš pod pojmem: hudba?

U této otázky se studenti mohli rozepsat, jak chtěli. cht Buď v heslech, nebo ve větách. v PMP napsalo,, že si pod pojem hudba např. představí zvuk hudebního ebního nástroje; především p dobrou náladu; rytmičnost; čnost; vyjádření vy pocitů; hodně písní je o životě, o tom, co se jim např. stalo; relaxace,, radost, smutek, zpěv; něco, co jim pomáhá překonat řekonat stres; melodie; přestanou ou vnímat okolí, ale soustředí soust se jen na to, co jim zaplňuje ňuje ušní bubínek; uvolnění uvoln celého těla; myšlenky yšlenky na jiné věci; v adrenalin, tanec, pocity, umění; ění; brána do jiného světa; sv melodie, která dokáže uklidnit duši. duši PL: Rychlé nebo pomalé tóny jdoucí za sebou; zpěv, zp nástroje, koncerty, y, zábava, odpočinek, odpo relaxace, část jejich životů, ů, emoce, vášeň, váše hudba je všude kolem nich; je to shromáždění shromážd emocí, které jdou vyjádřit pomocí zvuku a tónu. Mimořádná odpověď ěď je tato: Hudba není něco, co dělají ělají moderní zpěváci zp jako Bieber – hudba je o pocitech, pocite které předáváme do melodie.

13.3 3. ročník čník Třída: 3. AP (PMP) x 3. C/D (PL) 3. AP má 25 studentů, ů, kdežto 3. C má pouze 11 studentů. V tom případě případ bude opět menší nepoměr kvůli li volitelné specializaci, kterou si volí obor PL.

25 25 20 11

15

Ženy Muži

10 5

0

0

0 PMP

PL

68

1. Kdo ovlivnil Tvůj ůj vztah k hudbě? a) Škola

b) Rodina odina

c) ZUŠ

d) Jiné (uveď)

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Škola

6

Rodina

7

ZUŠ

4

Jiné

3

Škola + Jiné

1

Škola + ZUŠ

1

Škola + Rodina

1

Rodina + ZUŠ

1

Škola + Rodina + ZUŠ

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (11)

Škola

1

Rodina

7

ZUŠ

1

Škola + ZUŠ

1

Rodina + ZUŠ

1

10

10

10

8 7

8 6

PMP

4 3

4

PL

2

2

0

0 Škola

Rodina

ZUŠ

69

Jiné

Obor PMP ve větší míře ovlivnila škola nebo rodina. Do kategorie jiné studenti napsali, že je ovlivnil zejména tanec, kroužek schóly, sbor v kostele, sbor ve škole nebo oni sami. PL dalo přednost především své rodině.

2. Jak se věnuješ hudbě? (možnost označit více možností) a) Poslechem nahrávek, vysílání v TV,… b) Hraji na hudební nástroj c) Chodím na koncerty, festivaly,… d) Navštěvuji ZUŠ e) Jiné (uveď) Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Hra

1

Hra + Jiné

1

Poslech + Hra

6

Poslech + Hra + ZUŠ

1

Poslech + Hra + Jiné

1

Poslech + Hra + Koncert

8

Poslech + Hra + Koncert + Jiné

4

Poslech + Hra + Koncert + ZUŠ

2

Poslech + Koncert + Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (11)

Poslech + Hra

2

Poslech + Hra + ZUŠ

3

Poslech + Hra + Koncerty

2

Poslech + Hra + Koncerty + ZUŠ

2

Hra + Koncerty + ZUŠ

1

Hra + Koncerty + ZUŠ + Jiné

1

70

25

24

23

20

15

15

11

9

10

7

6

7

3

5

PMP 1

PL

0 Poslech

Hra na hudební nástroj

Koncerty

ZUŠ

Jiné

PMP: Studenti poslech prostřednictvím médií zřetelně řetelně preferují společně s hrou na hudební nástroj. nástroj Všech dvacet pět žáků se již věnuje ěnuje hudbě hudb prostřednictvím hudebního nástroje, jelikož už má za sebou základy klavíru i zobcové flétny. Do kategorie jiné žáci zařadili např.: ř.: kapelu, karaoke, školní sbor, divadlo, sbor v kostele, tanec i sólový zpěv. U PL všichni žáci označili kolonku Hra na hudební nástroj. nástroj Pro specializaci v hudební výchověě je to více než logické. Graf vypadá ve všech směrech sm celkem vyrovnaně, což je znamenité. znamenité Do kolonky jiné jedna žákyněě vyplnila, že navštěvuje dechový orchestr.

3. Jak často se věnuješ ěnuješ zpěvu? zpě a) Denně

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

10 10

8 7

8 5

6 4

PMP 3

3

PL

2

0

0

0

0

0 Denně

Často

Občas

Někdy

71

Nikdy

Oproti předešlému ředešlému ročníku se ročník třetí opět věnuje ěnuje zpěvu zp denně, často nebo občas.. Pravá strana grafu se nám vůbec v bec nevychyluje, což je správné.

4. Věnujete se v hodinách hudební výchovy alespoň alespo z části zpěvu? u? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

15

16 14 12 10 8 6 4 2 0

8 PMP 5

4

PL

3 1

0 Pokaždé

Často

Občas

0

0

Někdy

0

Nikdy

odle grafu se v hodinách hudební výchovy ve třetím řetím ročníku roč zpívá častěji, Podle než v ročníku níku prvním nebo druhém, tedy alespoň alespo u oboru PMP. V oboru PL se podle grafů již od prvního ročníku čníku zpívá častěji.

5. Rozezpívává vás Váš pedagog před p zpěvem? a) Pokaždé

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

16 16 14 12 10 8 6 4 2 0

6

7

PMP PL 2

Pokaždé

Často

2

2

1

0

Občas

Někdy

0

0

Nikdy

zmíně v předešlých ročnících – rozezpívání je v hodinách hudební Jak bylo již zmíněno výchovy nezbytné a ani ve třetím t ročníku se na něj nezapomíná. 72

6. Upozorňuje uje vás profesor v průběhu hu zpívání na správnou výslovnost? a) Pokaždé

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

13

14 12 10

7

8 6

4

PL

3

4 2

PMP

5 2

2

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Graf se stále pohybuje někde n uprostřed ed osy, což se od prvního ročníku ro mnoho nezměnilo.

7. Zpívá Váš pedagog v hodinách hudební výchovy společně č ě se studenty? a) Pokaždé

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

13

14 12 10

8

8 6

PMP

5

4

4 2

2

PL

3 1

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Každý pedagog má jiný systém výuky. Některý s žáky zpívá společně, jiný jim zazpívá píseňň jen jednou. U obou předešlých p ročníkůů se graf vychyluje na levou stranu, tudíž že pedagog s žáky zpívá buď pokaždé, nebo často.

73

8. Doprovází vás Váš pedagog během b zpěvu na nějaký hudební nástroj? Jestli ano, na jaký? a) Ano

b) Ne

25 25 20 11

15

Klavír Kytara

10 2

5

2

0 PMP

PL

U obou oborůů opět opě všichni studenti odpověděli, li, že je jejich pedagog při p zpěvu na hudební nástroj doprovází. Též všichni napsali, že na klavír.

9. Baví Tě zpívat písně, ě, které vám Váš pedagog vybírá? b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

12 12 10

8

8

6 PMP

6 3

4 2

PL

3 2

1

1 0

0

Někdy

Nikdy

0 Vždy

Často

Občas

U PMP se graf nejvíce vychyluje uprostřed uprost ed u odpovědi občas. Je možné, že by se některé písněě opakovaly z předešlých ročníků?

74

10. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy samostatně/sólově? samostatn b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

20 20 15 PMP

10

6

5

PL

3

5 0

0

0

2

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Oproti druhému ročníku, ro který měl označené, že sólově nikdy nezpívá, se třetí ročník na zpěvu podílí alespoň alespo někdy, což je pravda, jelikož bývají žáci jednou za půl p roku ze zpěvu „přezkušováni“. ezkušováni“.

11. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy hromadně? hromadn b) Často

a) Pokaždé

16 14 12 10 8 6 4 2 0

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

15

8 PMP

6

PL

4 2

Pokaždé

Často

1

0

Občas

0

Někdy

Tato otázka už je z předešlých ročníků poměrně jasná.

75

0

0

Nikdy

12. Pokud zpíváte i samostatně, samostatn je Ti to nepříjemné? b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

8 8 7 6 5 4 3 2 1 0

6 5 4

4 PMP

3 2

2

PL

2 0

Vždy

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Třetí ročník čník už má nějakou n praxi za sebou, tudíž si většina studentů student pomalu zvykla na to, zpívat sólověě před řed cizími lidmi. Ať už jsou to děti v mateřské řské škole, jejich rodiče nebo učitelé.

13. Které skladby Tě v hodinách hudební výchovy baví zpívat? a) Lidové písně

b) Popové písně

d) Jazzové

e) Jiné ………………………………….

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Lidové písně

2

Popové písně

6

Jiné

3

Lidové + Popové písně

5

Lidové + Jiné

4

Popové + Jiné

1

Lidové + Popové + Folkové písně písn

1

Lidové + Popové + Jiné

1

Lidové + Popové + Jazzové + Jiné

1

Lidové + Popové + Folkové + Jazzové p.

1

76

c) Folkové F

Pedagogické lyceum

Počet žáků (11)

Lidové písně

1

Popové písně

6

Lidové + Popové písně

2

Lidové + Popové + Jazzové písně písn

1

Lidové + Popové + Folkové + Jazzové p.

1

16 14 12 10 8 6 4 2 0

16

15

10

10 PMP

5

PL 2

Lidové písně

Pop

2

1

2 0

Folk

Jazz

Jiné

PMP do kategorie jiné ještě zařadili rock, country, písně umělé, umě moderní, karaoke a zahraniční. PL jiné písně nevypsali žádné. Patří karaoke do hodiny hudební výchovy? Někteří učitelé itelé tento styl neuznávají, protože si myslí, že do hodiny HV nepatří. nepat Ale jsou tu na druhé straně stran učitelé, kteří karaoke považují za dobrý styl zpěvu. zp Spousta učitelůů teď ď souhlasit souhla nemusí, ale podle názoru pisatelky diplomové práce zde výrok „jdeme s dobou“ neplatí.

77

14. Které skladby Tě při poslechu v hodinách hudební výchovy zaujaly? (možnost označit více možností) a) Vážná hudba

b) Pop

c) Jazz

d) Lidová hudba

e) Rock

f) Metal

g) Disco

h) Jiné (uveď): ………………………

Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Vážná hudba

4

Lidová hudba

1

Pop

1

Jiné

1

Vážná + Lidová hudba

1

Pop + Rock

1

Pop + Disco

1

Pop + Lidová hudba

1

Pop + Jazz

1

Lidová + Jiné

1

Lidová + Disco

1

Vážná + Pop

2

Vážná + Pop + Lidová hudba

1

Vážná + Pop + Rock

1

Vážná + Pop + Disco

1

Vážná + Pop + Jazz

1

Vážná + Pop + Lidová + Disco

1

Vážná + Pop + Lidová + Jiné

1

Vážná + Pop + Lidová + Rock

1

Vážná + Rock + Metal + Disco

1

Pop + Rock + Disco

1

78

Pedagogické lyceum

Počet žáků (11)

Vážná hudba

3

Vážná + Jazz + Lidová hudba

2

Vážná + Pop + Rock

2

Vážná + Pop + Jazz

1

Vážná + Jazz + Rock

1

Vážná + Pop + Rock + Disco

1

Vážná + Pop + Jazz + Rock + Metal + 1 Disco

16 14 12 10 8 6 4 2 0

15

15 11 9 5

5 2

Vážná hudba

Pop

Jazz

6

5 5 2

Lidová hudba

1 1 Rock

Metal

PMP 2

PL

2 0

Disco

Jiné

Třetí ročník čník ník podle grafu zatím nejlépe pochopil zadání otázky. Nejvíce se vyskytuje hudba popová, vážná, lidová a rocková. Studenti z oboru PMP do kategorie jiné připsali buď písně žádné, umělé ělé nebo moderní. PL opět nenapsalo žádné.

79

15. Zapojujete v hodinách hudební výchovy Orffovy nástroje? (dřívka, (d (dř triangl, metalofon,…) b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

17

18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

PMP 6 4 0

PL

4

3

1

0

1

Často

Vždy

Občas

0

Někdy

Nikdy

S Orffovým instrumentářem instrumentá by se mělo vážně pracovat častěji častě a ne jen občas nebo někdy. V mateřských řských školách se s nimi pracuje celkem často. č PL je na tom podle grafu lépe, než PMP. PMP Podle názoru pisatelky diplomové práce je práce s Orffovými nástroji též hodně podstatná. Možná, že ne tak významná jako dějiny hudby a hra na hudební nástroj, ale pro praxi je tato činnost nezbytná.

16. Hraješ na nějaký ějaký hudební nástroj? a) Ano

25

b) Trochu

c) Zkoušel jsem to

d) Rád ád bych se naučil/a nauč

23

20 15

11

PMP

10

PL 2

5

0

0

0

0

0

0 Ano

Trochu

Zkoušel jsem to

80

Rád bych se naučil/a

Ve třetím ročníku čníku už by měl m každý z žáků alespoň jeden z nabízených hudebních nástrojů umět téměř ěř dokonale. Bylo převážně nadmíru zjevné, že se bude graf vychylovat v levé části osy. U oboru PMP si hraním na hudební nástroj nejsou jisti jen dva žáci a u PL všichni zodpovědě ěděli, že na nástroj hrají.

17. Jestli ano, na který nástroj a jak dlouho hraješ?

25 22

25

21 Klavír

20

Kytara 15

Flétna

10

Housle

3

1

5

Akordeon

0 PMP

oč že většina respondentů odpoví klavír, flétnu i kytaru U PMP bylo očekávané, zároveň,, protože se tyto hudební nástroje od prvního ročníku ro roč povinně učili. Většina studentů odvětilo ětilo, že se na tyto hudební nástroje naučili čili hrát až na střední st škole. Tzn., že ve všech nástrojích jsou z velké části začátečníci. níci. Ovšem našli na se tu i žáci, kteří hrají mnoho let. U klavíru, podle roků, rok padlo nejvyšší číslo jedenáct, u zobcové flétny deset a u kytary sedm let. PMP překvapilo p ekvapilo houslemi a akordeonem. Housle se pohybují od čtyř do osmi let a žákyně, žákyně hrající na akordeon připsala číslici tři.

Klavír 12

11

Kytara Flétna

10

Varhany

8 6 4 2

Hoboj 4

Trubka

3 2 1

1

1

1

1

1

Xylofon Altová flétna

0

Tenor flétna PL

Příčná flétna

81

PL absolutně prolomilo všechna předpokládaná očekávání. ekávání. Nejen, že na klavír umí hrát všech jedenáct studentů, student ale padly tu krásné hudební dební nástroje, jako jsou např. nap příčná flétna, altová flétna, tenorová flétna, hoboj, xylofon, varhany, trubka a nesmíme zapomenout také na sopránovou/zobcovou flétnu a kytaru. Klavír se pyšní nejvyšším nejvyšš číselným íselným rokem dvanáct stejně stejn jako zobcová flétna, varhany a příčná př č flétna devět let, trubka osm let, kytara s altovou flétnou sedm let, tenorová flétna pět, p hoboj tři roky a v poslední řaděě je xylofon s jedním rokem.

18. Chodíš do sboru, orchestru, působíš p v nějaké jaké kapele nebo souboru? Pokud ano – prosím uveď. a) Ano

b) Ne

17

20 15 10

8

PMP

7 4

PL

5 0 Ano

Ne

PMP:: Osm studentů student chodí do různých souborů nebo sborů. sborů Jedna studentka zároveň navštěvuje ěvuje sbor Vocantes24 (Pěvecký sbor Přerov) a sbor Entuziasté a folklórní soubor Haná25; druhá studentka zároveň zárove navštěvuje pěvecký ěvecký sbor s divadlem; jiná je součástí ástí školního a kostelního sboru; další navštěvuje navšt DFS Dubinka (folklórní sdružení) i školní sbor a poslední se účastní ú folklórního sboru Klas26. PL:: Sedm studentů student navštěvuje různé zné soubory, kapely a sbory. Jedna z nich navštěvuje dva školní sbory zároveň a vlastní kapelu s názvem The Missing History; History druhá studentka také navštěvuje ěvuje dva sbory zároveň a ještě jeden komorní soubor; soubor další ze studentek chodí do DO Haná27, Tanečního a školního orchestru;; jiná napsala jazzový soubor a dechový orchestr; orchestr studentka, hrající 24

Vocantes, 2011 (viz http://www.vocantes.unas.cz/vocantes/home/default.ht. http://www.vocantes.u Folklorní soubor Haná Přerov, řerov, 2010–2011 2010 (viz http://www.hanaprerov.cz/). 26 Hanácký soubor písní a tanců KLAS, 1998–2015 (viz http://www.folklornisdruzeni.cz/klas ww.folklornisdruzeni.cz/klas). 27 Dechový orchestr Haná, 2015 (viz http://do-hana.wz.cz/). 25

82

na příčnou nou flétnu navštěvuje soubor příčných fléten; v neposlední řadě chodí jedna žákyně také do dechového orchestru a jen jedna žákyně navštěvuje ZUŠ.

19. Baví Tě hodiny odiny hudební výchovy? a) Ano

b) Podle nálady

12

c) Podle náplně hodiny

11

d) Ne N

10

10 7

8 6

4

4

PMP 3

PL 1

2

0

0

0 Ano

Podle nálady

Podle náplně hodiny

Ne

Všechny odpovědi jsou součástí sou ástí hodiny hudební výchovy, proto byl předpoklad, p že bude obtížné vybrat tu správnou.

20. Co Tě na hodinách hudební výchovy nejvíc baví?

U PMP nejvíce respondentů respondent (dvacet dva)) napsalo, že je nejvíc baví zpívání, stejně jako u předešlých ročníků čníků, což byl v podstatě i očekávaný předpoklad ředpoklad. Dále žáky baví např. poslech hudebních skladeb, skladeb dějiny hudby, ale také vícehlasy, vícehlasy kánony, nové písně, pohybové hry a rytmizace. rytmizace Devět studentů PL odpovědělo, ělo, že je na hodinách hudební výchovy baví zpěv,, konkurují si dějiny hudby a hra na hudební nástroje, nástroje což napsali čtyři žáci a nakonec tři ři studenti napsali poslech hudebních skladeb. Více méně mén se studenti ztotožňují s předešlými edešlými ročníky. roč

83

21. Co bys na hodinách hudební výchovy změnil/a?

PMP: studenti překvapivě píší, že by nejraději jen zpívali – buď hromadně, nebo i sólově a hudební teorii nebrali vůbec či alespoň zábavnější formou. Ve zpěvu se žáci zmínili ještě o tom, že by měli v úmyslu více zpívat vícehlasy a moderní písně a ne pořád ty stejné ze souboru: Já, písnička (Když mě brali za vojáka, Boty proti lásce,…). Studenti mají problém v tom, že se hodina praktická dohromady míchá s hodinou teoretickou a nejraději by je rozdělili. Padly i věty ohledně psaní písemek. Studenti nechtějí psát písemky z basového klíče a stupnic, poněvadž jim to připadá nadbytečné. A nakonec studenti ve třetím ročníku zmínili větu, že by si přáli hrát písně na Orffovy nástroje. PL: Přes polovinu žáků by na hodinách HV neměnilo nic. Část žáků napsalo např. opět méně teorie; zpěv nových moderních písní; častější rozezpívání; více se věnovat hře na klavír a dokonce i podrobnější maturitní otázky.

22. Kterou hudební skupinu/interpreta máš nejraději (uveď)?

Opět je na řadě otázka oblíbených hudebních skupin či interpretů. Většinou se znovu jedná o současnou moderní hudbu. Jen pro zajímavost je vypsáno pár vybraných hudebních kapel/interpretů, které/kteří zazněli nejčastěji: Obor PMP ze zahraničních kapel vybrali např.: 5 seconds of Summer, Coldplay, Nickelback a Nightwish. Ze zahraničních interpretů jsou to: Rihanna, Eminem, Avril Lavigne, Beyonce, Avicii, Shakira a Katy Perry. Z českých kapel a interpretů: Tomáš Klus, Michal Tučný, Mandrage, Chinaski a slovenští sousedé Horkýže slíže. Padli tam i učitelé GjB a Spgš. PL se soustředí na zahraniční Linkin Park, Imagine Dragons, Royal Republic a české: Lucie, Xindle X, Tereza Kerndlová, a skupina Kabát. Většinu z nich se bohužel nedalo rozluštit.

23. Kterého hudebního skladatele vážné hudby máš nejraději? (Pokud nějaký je):

PMP: Každý student napsal vždy jednoho skladatele výjimkou dvou žákyň. Jedna z nich napsala kombinaci Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Pavla Šporcla, Wanessy May a Bedřicha Smetany a druhá žákyně Wolfganga Amadea 84

Mozarta s Ludwigem udwigem van Beethovenem. Buď je období od Baroka po Romantismus tak populární nebo si studenti jen vzpomněli na nějaké jaké skladatele, které probírali v dějinách hudby? Dále byli zmíněni hudební umělci, jako jsou např. např Antonio Vivaldi, Johann Sebastian Bach, Fryderyk Chopin, Petr Iljič Čajkovskij ajkovskij a Carter Burwell. Zbylí žáci pak napsali,, že vážnou hudbu neposlouchají. V Pedagogickém lyceu je také vidět velká barevná škála mnoha hudebních skladatelů. Mimo Wolfganga Amadea Mozarta (pět studentů), ), Ludwiga van Beethovena (tři (t i žáci), Johanna Sebastiana Bacha (dva žáci), Antonia Vivaldiho (jeden žák), Bedřicha Bed icha Smetany (dva žáci), Fryderyka Chopina, Josepha Haydna, se do žebříčku žeb dostal i český hudební skladatel ladatel Jan Ladislav Dusík, rakouský Carl Czerny a poprvé i „[…] jeden z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob a světověě nejproslulejším a nejhranějším nejhran českým eským skladatelem vůbec v […]“28 Antonín Dvořák.

24. Je podle Tebe hudební výchova užitečná? užite b) Částečně

a) Ano

25

c) Ne

21

20 15

PMP 7

10

PL 4

4

5

0

0

0 Ano

Částečně

Ne

25. Pokud ano, proč?

Proč

je

hudební

výchova

užite užitečná?

PMP::

Pro

žáky

t třetího

ročníku

je to především učení čení nových písniček, písni jak pracovat s hlasem, sebevyjádření, sebevyjád kreativita, rozvíjení kladného vztahu k hudbě,, pro budoucí povolání, rozvoj hlasového ústrojí a zvětšení tšení kapacity plic, rozvoj všeobecného přehledu, p ehledu, posílení vztahu k hudbě,

28

Antonín Dvořák, 2001–2015 2015 (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Dvo%C5%99%C3%A1k). http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Dvo%C5%99%C3%A1k

85

odreagování a hudební ní znalosti. Studentka si myslí, že pro ně, ě, jako učitelky, u je hudební výchova užitečná,, jinak by měl m člověk alespoň trochu hudběě rozumět; rozumě protože se člověk naučí vnímat rytmus, mus, což je dobré např. nap k tanci; hudbě se studenti věnují vě dlouho, pořád a rádi se dozvídají mnoho nových informací, hudba se ve společnosti čnosti vyskytuje hodně hodn a měli bychom o ní něco ěco vědět. vě PL: Pro specializaci je to především ředevším historie, odreagování, hra na hudební nástroje, kvůli kv maturitě, provází je celý život, rádi si zpívají a hrají na hudební nástroje, hudba je všude kolem nich; chtějí jí hudební výchovu studovat na VŠ a dále ji učit; dříve říve byl skoro každý Čech ech muzikant a dále jich ubývá, proto je důležité d o všem vědět.

26. Dokážeš si představit ředstavit život bez hudby? Pokud ne, proč? pro a) Ano

b) Ne

23 25 20 11

15

PMP PL

10 2

5

0

0 Ano

Ne

PMP: Třetí ř ročník čník se vyjadřoval vyjad spíše v heslech, než ve větách. větá Mezi nejčastější patří např., že bez ez hudby neexistuje život; žijí jen pro hudbu; hudba je všude obklopuje; hudba tvoříí podstatnou část č jejich životů; hudba uklidňuje; ňuje; relaxace; hra na hudební nástroje; zlepšuje jejich náladu; je to způsob prožívání pocitů; ů; hudba patří pat k životu; žijí hudbou; hudba odvíjí jejich náladu a provází je každým dnem. PL:: Hudba je tzv. droga; život je hudba; hudběě se žáci věnují od malička; spousta lidí se s ji živí; každý den si zazpívají nebo zahrají na klavír, je to pro ně způsob odreagování.

86

13.4 4. ročník čník Třída: 4. AP (PMP) x 4. D (PL) Třída 4. AP má 23 dívek a 2 chlapce a třída 4. D má 16 dívek a žádného chlapce. Opět a již naposledy je podstatné zmínit, že v Pedagogickém lyceu je nižší počet po studentů z důvodu vodu volitelné specializace.

23 25 16

20 15

Ženy

10

Muži 2

5

0

0 PMP

PL

1. Kdo ovlivnil Tvůj ůj vztah k hudbě? a) Škola

b) Rodina

c) ZUŠ

d) Jiné (uveď)

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Škola

4

Rodina

5

ZUŠ

4

Jiné

3

Škola + ZUŠ

1

Rodina + ZUŠ

1

Škola + Rodina

2

Škola + Rodina + ZUŠ

5

87

Pedagogické lyceum

Počet žáků (16)

Škola

3

Rodina

6

ZUŠ

1

Jiné

3

Škola + Rodina

1

Škola + ZUŠ

1

Škola + Rodina + Jiné

1

14

13

12

12

10

10

8

8

6

PMP

6 4

2

3

4

PL

2 0 Škola

Rodina

ZUŠ

Jiné

Obor PMP nejvíce ovlivnila rodina, následovala škola, ZUŠ a nakonec studenti zmiňovali např. ř. koncerty, média, přátelé p a internet. Obor PL na tom byl více méně podobně.. Také je nejvíce ovlivnila rodina, poté škola a ZUŠ a mezi jiné také napsali zejména média, přátele řátele a internet.

88

2. Jak se věnuješ hudbě? (možnost označit více možností) a) Poslechem nahrávek, vysílání v TV,… b) Hraji na hudební nástroj c) Chodím na koncerty, festivaly,… d) Navštěvuji ZUŠ e) Jiné (uveď) Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků: (25)

Poslech

2

Hra

1

Poslech + Hra

7

Poslech + Koncert

1

Hra + ZUŠ

1

Hra + Koncert

1

Poslech + Hra + Koncert

7

Hra + Koncert + ZUŠ

1

Poslech + Hra + Koncert + ZUŠ

3

Poslech + Hra + Koncert + Jiné

1

Pedagogické lyceum

Počet žáků (16)

Poslech

4

Koncert

1

Poslech + Hra

1

Poslech + Koncert

7

Poslech + Hra + Koncert

1

Poslech + Koncert + Jiné

1

ZUŠ + Jiné

1

89

25

22

21

20

14

14

15

10

10

PMP

5 2

5

1

1

2

PL

0 Poslech

Hra na hudební nástroj

Koncerty

ZUŠ

Jiné

U oboru PMP je podle grafu jasně jasn řečeno, že se studenti věnují vě hudbě především prostřednictvím médií, hry na hudební nástroj a ZUŠ. Účast ast na koncertech koncert či festivalech už je jen zpestřením. řením. Do kategorie jiné žáci napsali např. např vedení hudebního kroužku – zpěvu ěvu nebo členství č v kapele. Obor PL se hudběě věnuje ěnuje především p pomocí médií, účastí astí na koncertech a neposlední části také hře ře na hudební nástroj nebo také členstvím lenstvím kapely.

3. Jak často se věnuješ ěnuješ zpěvu? zpě a) Denně

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

13

14 12 10

8

7

8

PMP

6 4 2

2

3

4

3 1

0

PL

0

0 Denně

Často

Občas

Někdy

Nikdy

V tomto grafu je vidět vid viditelný kontrast mezi oběma ěma obory. Zatímco PMP se hudbě věnuje převážně řevážně denně nebo často, tak PL jen občas, někdy ěkdy nebo dokonce nikdy.

90

4. Věnujete se v hodinách hudební výchovy alespoň alespo z části zpěvu? ěvu? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

12 12 10

8

8 5

6

5

PMP

5 3

4

PL

2 1

2

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

PMP se zpěvu ěvu věnuje vě především často, což je znamenité, ovšem výsledek oboru PL je neobvyklý.. Student čtvrtého ročníku by měll rozeznat, zda se v hodinách hudební výchovy věnují zpěvu pokaždé nebo nikdy.

5. Rozezpívává vás Váš pedagog před p zpěvem? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

6 4

6

4

6 4

PMP 2

0

PL

0

Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Podle grafu jsou na tom oba obory v podstatě stejně. Ovšem všem oproti předešlému p ročníku se graf více orientuje na opačnou opa stranu. Blíží se období maturit a žáci jsou více orientováni na teorii hudby.

91

6. Upozorňuje vás profesor fesor v průběhu hu zpívání na správnou výslovnost? b) Často

a) Pokaždé

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

9 8

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

7 5

5 PMP

3 2 0

PL

2

0

Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

V předešlém ročníku čníku se graf držel výrazně výrazn v polovině, ě, ovšem ve čtvrtém ročníku jsme se z větší části konečně koneč dočkali odpovědi nikdy,, což je výrazný pokrok.

7. Zpívá Váš pedagog v hodinách hudební výchovy společně č ě se studenty? a) Pokaždé

20

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

19

15 10

PMP

7 5 3

5

3

PL

4 0

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Ani ve čtvrtém tém ročníku roč se výsledek u této otázky nezměnil.

92

8. Doprovází vás Váš pedagog během b zpěvu na nějaký jaký hudební nástroj? Jestli ano, na jaký? a) Ano

b) Ne

23 25 20 15 7

10

Klavír

9

Kytara 1

5 0 PMP

PL

roč se nestalo, že by některý který ze studentů označil ne. U PMP Ani u čtvrtého ročníku převážná většina tšina studentů odpověděla, že je pedagog při ř zpěvu ěvu doprovází především p na kytaru. U PL se převážn řevážně shodli, že je pedagog doprovází na klavír. Zde jasně vidíme obrat k hudebnímu nástroji – kytaře. Je na učiteli, na který nástrojj se mu lépe doprovází nebo též může že rozhodovat charakter vybrané písně. písn

9. Baví Tě zpívat písně, ě, které vám Váš pedagog vybírá? b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

8

8

5

5 4

PL

2 0 Vždy

0 Často

PMP

Občas

Někdy

93

0 Nikdy

U grafu této otázky vidíme zřetelný kontrast,, že se odpovědi odpově oborů rozcházejí. U oboru PMP graf zůstává zů v pozitivní části, kdežto u oboru PL se jim výběr písní evidentně nelíbí.

10. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy samostatně/sólově? samostatn a) Pokaždé

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

15

16 14 12 10 8 6 4 2 0

7 5 1

0

Pokaždé

1

PMP PL

4

1

0

Často

7

Občas

Někdy

Nikdy

Již bylo zmiňováno ňováno, že kromě půlročního přezkoušení, ezkoušení, žáci v hodinách hudební výchovy sólověě nezpívají. Proto je graf od prvního ročníku ro níku podobný.

11. Zpíváte v hodiněě hudební výchovy hromadně? hromadn a) Pokaždé

20

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

19

15 10

9

PMP

8 6

PL

5 0

0

0

0

0

0

0 Pokaždé

Často

Občas

Někdy

Nikdy

U této otázky se jen potvrdila podobná odpověď odpov z předešlých ředešlých ročníků. roč 94

12. Pokud zpíváte i samostatně, samostatn je Ti to nepříjemné? b) Často

a) Vždy

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

9 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

6

6

5 4

4

PMP

3 2

PL

2 0

Vždy

Často

Občas

Někdy

Nikdy

Oproti třem předešlým ředešlým ročníkům, ro kde sólový zpěv vadil skoro všem studentům, student se graf ve výsledku částečně částeč vylepšil, ale stále má mnoho studentů problémy s trémou. trémou

13. Které skladby Tě v hodinách hudební výchovy baví zpívat? a) Lidové písně

b) Popové písně

d) Jazzové

d) Jiné (uveď): ): ……………………….... ………………………...

Předškolní edškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Lidové písně

2

Popové písně

6

Lidové + Popové písně

10

Lidové + Popové + Folkové

2

Lidové + Popové + Jiné

1

Lidové + Popové + Folkové + Jazzové

1

Popové + Folkové

2

Jiné

1

95

c) Folkové

Pedagogické lyceum

Počet žáků (16)

Lidové písně

2

Popové písně

6

Popové + Jazzové

2

Lidové + Popové

2

Lidové + Popové + Folkové

1

Lidové + Popové + Jazzové

1

Lidové + Popové + Folkové + Jiné

1

Jiné

1

22

25 20

16 13

15 10

PMP 7

PL

5

3

2

5

1

2

2

0 Lidové písně Popové písn písně

Folkové

Jazzové

Jiné

Popové písně svou první příčku p neopustili ani ve čtvrtém ročníku. ro Obor PMP do kategorie jiné ještěě zařadil zař písně umělé a nápadité. Obor PL zase písně písn rockové.

96

14. Které skladby Tě při poslechu v hodinách hudební výchovy zaujaly? (možnost označit více možností) a) Vážná hudba

b) Pop

c) Jazz

d) Lidová hudba

e) Rock

f) Metal

g) Disco

h) Jiné (uveď): ………………………

Předškolní a mimoškolní pedagogika

Počet žáků (25)

Vážná hudba

1

Vážná + Lidová hudba

2

Vážná + Pop + Lidová hudba

1

Vážná + Pop + Rock

2

Vážná + Jazz + Lidová hudba

1

Vážná + Pop + Disco

1

Vážná + Pop + Jazz + Lidová hudba

1

Vážná + Pop + Jazz + Rock

1

Pop

1

Pop + Rock

2

Pop + Jazz

3

Pop + Jazz + Lidová hudba

1

Pop + Jazz + Rock

1

Pop + Rock + Disco

1

Pop + Jazz + Lidová h. + Rock

1

Jazz

2

Disco

1

Jiné

2

97

Pedagogické lyceum

Počet žáků (16)

Vážná hudba

2

Pop

3

Pop + Lidová hudba

1

Pop + Jazz

1

Pop + Disco

1

Pop + Lidová hudba + Disco

1

Pop + Jazz + Rock

1

Jazz

1

Jazz + Lidová hudba + Rock

1

Vážná hudba + Pop

1

Pop + Lidová hudba + Rock

1

Jiné

2

16 16 14 12 10 8 6 4 2 0

10

10

11 8

7

PMP 4

3

4

3

3

2

2 2

Disco

Jiné

PL

0 0 Vážná hudba

Pop

Jazz

Lidová hudba

Rock

Metal

Oba obory se důkladně dů rozepsaly. Skoro každý student označil označ jinou kombinaci. Nejvíce se vyskytovala vážná hudba, pop, jazz, lidová hudba i rock, rock což jsou odpovědi uspokojivé.

98

15. Zapojujete v hodinách hudební výchovy Orffovy nástroje? (dřívka, (d (dř bubínek, triangl, metalofon,…) a) Vždy

b) Často

c) Občas

d) Někdy

e) Nikdy

11

12 10 8

6 5

6

4

PMP

5

4

PL

3

4

2 1

2

0

0 Často

Vždy

Občas

Někdy

Nikdy

Graf se u obou oborů obor stále vychyluje na negativní straně. ě. Pokud by žáci v oboru Hudební ební

výchova

pokra ovali pokračovali

i

na

vysoké

škole,

tak

se

s těmito

nástroji

tak jako tak povinněě setkají.

16. Hraješ na nějaký ějaký hudební nástroj? a) Ano

b) Trochu

25

c) Zkoušel jsem to

d) Rád bych se naučil/a nauč

21

20 15 PMP

8

10 3

5

3

PL

3 0

1

2

0 Ano

Trochu

Zkoušel jsem to

Rád bych se naučil/a

Obor PMP byl absolutně absolutn jednoznačný, ovšem je naposledy zmíněno, zmín že obor PL hru na hudební nástroj ástroj povinnou nemá, proto graf vyšel spíše negativně. negativně

99

17. Jestli ano, na který nástroj a jak dlouho hraješ?

25

25

25

25 Klavír

25

Kytara

20

Flétna

15

Metalofon

10

Ukulele

5

1

1

1

1

Sopraninová flétna Altová flétna

0

Příčná flétna

PMP

o předpoklad,, že všichni žáci budou hrát PMP: Zde byl naprosto očekávaný na nějaký hudební nástroj, konkrétně konkrétn bylo předpokládáno,, že všichni napíšou tři t hlavní hudební nástroje a to klavír, klavír kytaru a flétnu. K tomu jim ještě ve čtvrtém č ročníku přibil hudební nástroj z Orffova instrumentáře instrumentá – metalofon. Část ást studentů se těmto nástrojům věnuje po dobu obu studia na Spgš. Klavír se pak pohyboval od pěti pěti až po jedenáct let hry, kytara od tříí do devíti let a flétna od dvou až po dvanáct let. Jen jedna studentka kromě těchto zmíněných ěných hudebních nástrojů nástroj ještě připsala, že hraje tři roky na havajský hudební nástroj ukulele,, dále na sopraninovou, altovou a příčnou p čnou flétnu.

9 10 8

Klavír

5

6

Flétna

3

4

Nehraji

2 0 PL

p edešlou otázku. Mnoho studentů student zodpovědělo, PL:: Zde je reakce na předešlou že na hudební nástroj teprve zkoušeli hrát, proto většina v z nich na žádný nehraje. nehraje Je na studentech, zda tuto nabídku využijí či ne. U žáků, ů, co na hudební nástroj hrají, hrají se objevoval jen klavír a zobcová flétna. Na klavír hraje pět pět studentů od dvou týdnů po tři 100

roky a na zobcovou flétnu hrají tři t studenti od pěti do třinácti let. Bude to především p tím, že obor PMP P má určité ité hudební nástroje (klavír, zobcová flétna, kytara) povinné, kdežto obor PL jen volitelné.

18. Chodíš do sboru, orchestru, působíš p v nějaké jaké kapele nebo souboru? Pokud ano – prosím uveď. a) Ano

b) Ne

17

20

16

15 10

Ano

8

Ne

5

0

0 PMP

PL

PMP: Podle grafu je očividně vidět, že sbory, kapely a jiné soubory navštěvuje navšt osm studentů.. Byly jmenovány např. nap DPS Cantabile29, Boni Pueri30, sbor ve Frenštátě, Frenštát sbor Arietta v Mohelnici, ale i pěvecký p sbor Spgš. PL: Graf nám udává zřetelnou odpověď.

29 30

Cantabile, 2012 (viz http://dpscantabile.webnode.cz/). http://dpscantabile.webnode.cz/ Boni Pueri, 1998–2015 2015 (viz http://www.bonipueri.cz/#/Home).

101

19. Baví Tě hodiny hudební výchovy? a) Ano

b) Podle nálady

12

c) Podle náplně hodiny

d) Ne

11

10

8

8 5

6 3

4

5 3

3

3

PMP PL

2 0 Ano

Podle nálady

Podle náplně hodiny

Ne

Graf je u obou ou oborů obor rozptýlen po celé ose. Každá hodina hudební výchova nemusí být poutavá. Někdo ěkdo ji bere za nezajímavou, někoho zase naplňuje.

20. Co Tě na hodinách hudební výchovy vých nejvíc baví?

Studenti z oboru PMP napsali např.,., že je na hodinách hudební výchovy především p nejvíce baví pohodová nálada, dobrý přístup p pedagoga, zpěv, ěv, zajímavosti ze života hudebních skladatelůů a poslech hudebních ukázek. Pisatelku zaujala odpověď odpov smích pedagoga. U oboru PL studenti především psali, že je baví např. ř. praktická část hodiny, poslech hudebních ukázek, zpěv, zp ale vyskytla se i odpověď,, že je nebaví nic.

21. Co bys na hodinách hudební výchovy změnil/a? zm

Podle odpovědí ědí je vidět, vid že studenti již přemýšlí emýšlí do budoucna. Obor PMP se k této otázce vyjádřil,, že by na hodinách hudební výchovy neměnil neměnil nic, také se vyskytlo méně mén teorie a více zpěvu, ěvu, využívání praktické části hudební výchovy v praxi, ve zpěvu zpívat více moderních písní, větší vě zapojení žáků, zpěvv vícehlasých písní, větší v zapojení alternativní hudby, častější častě využití Orffových nástrojů. Ovšem em objevilo se tu i negativní a zároveň velmi odvážná odpověď, odpov a to vymazání předmětu ětu hudební výchova výcho z rozvrhu. Obor PL se k této otázce vyjádřil, že by naa hodinách hudební výchovy především 102

také neměnil nil nic, dále by chtěli více zpívat sólově a opět ět se vyskytlo méně mén teorie. I u tohoto oboru se objevila odvážná odpověď, odpov , a to, že by student nejraději nejrad změnil celé školství.

22. Kterou hudební skupinu/interpreta máš nejraději nejrad (uveď)?

Obor PMP nejvíce zmiňoval zmi např.. kapely: The Beatles, Iné Kafe, Imagine Dragons, ACDC, Green day, Nickelback, Lucie, Elán, U2, ale objevila se tu i cimbálová hudba. Mezi interprety zmínili především Jaromír Nohavica a Avril Lavigne. PL zase zmínil např., ř., že buď bu poslouchá vše, nebo Rihannu, Pink, Franka Sinatru, českou skupinu Chinaski, Beyonce,… zkrátka většinou tšinou americkou popovou moderní hudbu.

23. Kterého hudebního skladatele vážné hudby máš nejraději? nejrad (Pokud nějaký n je):

U oboru PMP tentokrát Wolfganga Amadea Mozarta předběhl p Ludwig van Beethoven, ovšem Mozart jasně jasn vítězí ve všech ročnících. nících. Kromě Bedřicha Smetany, Fryderyka Chopina a Antonína Dvořáka (u kterého nám studentka připsala př i jeho slavnou symfonii Z Nového světa) světa se poprvé objevila jména jako Modest Petrovič Petrovi Musorgskij, Carl Orff a Sergej Prokofjev. PL zmínilo nilo tyto hudební skladatele: Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, Bedřich ich Smetana, Johann Sebastian Bach, Antonio Vivaldi, Petr Iljičč Čajkovskij a Franz Schubert. Ovšem nejvíce zvítězilo ězilo slovo nemám.

24. Je podle Tebe hudební výchova užitečná? užite b) Částečně

a) Ano

c) Ne

14 14 12

9

10

10

8

PMP

5

6

PL

4

1

2 0 Ano

Částečně

Ne

103

2

Ti studenti, kteří si myslí, že hudební výchova užitečná není, by se měli nad sebou zamyslet zvlášť z jakého důvodu.

25. Pokud ano, proč?

Předškolní a mimoškolní pedagogika: Většina studentů, co odpověděli, že hudební výchova užitečná je, napsali např. důvod, že jim HV rozvíjí jejich hlasivky, rozvíjí mnoho nových hudebních a pěveckých schopností, učí je zpívat nové písně, hudba jim působí radost, zlepšuje jejich náladu, rozvíjí fantazii a jejich smysly a hudba je nepostradatelný doplněk života. Také psali, že by každý z nich měl mít alespoň základní přehled

jak

v

zahraniční

hudební

historii,

tak

i

v Čechách

a na Moravě,

kde je též dlouholetá tradice hudby. Pedagogické lyceum: Studenti lycea také zmiňují, že by měl mít každý z nás alespoň základní přehled, dále je podle nich HV užitečná pro znalost lidových písní, rozvoj osobnosti, naučí se správnou techniku zpěvu, podporuje v nich tvořivou stránku osobnosti a hudební sluch, dokáže je naladit správným směrem, ale hudební výchova je hlavně důležitá kvůli mravnímu a estetickému cítění.

26. Dokážeš si představit život bez hudby? Pokud ne, proč?

Předškolní a mimoškolní pedagogika: V tomto oboru všichni studenti označili, že si život bez hudby nedokážou představit. Jako důvody uvedli např., že je hudba součást jejich životů, ovlivňuje jejich náladu, dá se u ní relaxovat, odpočívat, hudbou se dá v životě inspirovat, dělá jim radost a vytváří naději, baví je a život s ní je veselejší. Hudba má také spoustu funkcí – reprezentativní, ilustrační, imaginativní, alarmující, všude je doprovází a dokáže pohladit na duši. Hudba je život. Pedagogické lyceum: Důvody PL byly např., že by byl život bez ní nudný, člověk si u ní lehce odpočine, hudba je uklidňuje, zlepšuje jejich náladu, doprovází je u různých činností a patří zkrátka k jejich životu.

104

27. Co si představíš pod pojmem: hudba?

Čtvrtý ročník píše pouze v heslech. Předškolní a mimoškolní pedagogika: Studenti si pod pojmem hudba především představili relaxaci, odreagování, odpočinek, příjemnou činnost, pocity, pohodu, emoce, dojmy, hudební umění; něco, co je potěší a doprovází po všechny události v životě, smutek, trápení a nejpěkněji napsané – hudba je malba tónů lahodící mému uchu. Ovšem na druhé straně se tu vyskytovala zábava, večírky, koncerty, řev, hlasitost, dunící basové tóny (student to vyjádřil citoslovcem tuc, tuc, tuc). Do další části zařadíme média – především telefon, televize, rádio, MP3 přehrávač, sluchátka, videoklip, vlastní kapela, pohyb. V neposlední části se objevila slova, jako jsou Grammy, Český slavík, celebrity a bulvární tisk. V poslední části jako perla vyčníval upravený výrok z filmu Madagascar, a to: já tak rád trsám, trsám, všichni chceme trsat! Pedagogické lyceum: Pro lyceum hudba znamená emoce, melodii, uvolnění, kulturní zážitek, relaxaci, rytmus, zábavu, noty, zlepšení nálady; emotivní zážitek, který působí na každého z nás jinak; inspiraci, tanec a intimní vyznání interpreta, který ve svém díle odhalí svou duši.

14. Srovnání a vyhodnocení dotazníků

Po prohlédnutí a zpracování dotazníků vyplynuly následující otázky. Došlo u studentů během studia k pokroku v hudebních dovednostech a znalostech? Který obor je na tom v hudební výchově lépe? Který z nich by si měli absolventi základní školy pro svá středoškolská studia zvolit? Srovnání obou oborů bylo již uvedeno u jednotlivých otázek. Celkově byl pokrok od prvního po čtvrtý ročník zaznamenán jen v malých rozměrech. Všechny části hudební výchovy (poslech skladeb, zpěv, teorie) by se měly respektovat z důvodu všeobecného přehledu z oblasti předmětu hudební výchova. Co se týče zpěvu, tak podle sdělení pedagoga Spgš žáci oboru PMP zpívají rádi a často zpívají velmi dobře, ale zpěv je jen jedna z částí učiva. Do hodin se musí vlézt i poslech, dějiny hudby, hudební nauka (pro začátečníky je to hodně obtížná záležitost), také metodika HV atd. Také má obor PMP 105

větší výhodu v HHN (hra na hudební nástroj), kde je zpěv s vlastním doprovodem a také transpozice písní. Řekl: Snažím se dělat tzv. kombinované hodiny, což je např. praktická činnost, zpěv a výklad učiva. Čtyřicet pět minut výuky je na všechny tyto části poměrně málo. Je zpěv pedagoga společně se studenty důležitý? Jako student této školy si pisatelka diplomové práce pamatuje, že s nimi pedagog zpíval alespoň z části. To bylo ovšem ověřeno a následně odpovězeno, že pokud se jedná o novou píseň, tak ji pedagog žákům pokaždé přezpívá na poprvé celou, nebo její části při nácviku, samozřejmě za doprovodu klavíru. Ale s žáky jinak pedagog nezpívá, jen třeba druhý hlas, jelikož mužský hlas do ženských hlasů nezapadá a většinou ruší soprány a alty. A co sólový zpěv? Je pro žáky významný? Pedagog žáky přezkušuje každé pololetí (dvakrát ročně individuální zpěv na známky), ale v hodinách se zpívá hlavně společně/hromadně/celá třída. Pedagog časem zjistí, jak který žák zpívá (kontrola individuálního zpěvu je i v hodinách klavíru – zpěv písní s doprovodem, sólová píseň á capella31 při přehrávkách, transpozice písní). PL „dvouhodinovku“ klavíru týdně nemá. Je při zpěvu důležitý doprovod hudebního nástroje? I tato otázka byla zodpovězena, kde bylo řečeno, že pedagog žáky doprovází hlavně na klavír a někdy na kytaru – podle charakteru a stylu písně. V dotazníku prvního ročníku se objevil bubínek (?). Orffovy nástroje (rytmické a melodické) se používají podle potřeby a samozřejmě při výkladu u instrumentálních činností. Bubínek není adekvátní doprovodný nástroj, který by nahradil klavír nebo kytaru. Co se jedná u výběru skladeb pro zpěv tak, pedagog Spgš PhDr. Jiří Zapletal vybírá skladby zejména z oblasti lidové, popové, rockové, country i folkové hudby. Rozděluje repertoár na dvě části: pro jejich budoucí praxi (tradiční repertoár mateřských škol – lidové písně, koledy a písně z filmových pohádek písně pro studenty („aby si žáci zazpívali“). Obojí repertoár považuje za velmi důležitý a s tím souhlasí i pisatelka diplomové práce. Ve třetím ročníku se vyskytlo slovo karaoke. Správný pedagog si zpěv žáků umí doprovodit sám. U karaoke pedagog nepozná, zda žák zpívá dobře nebo špatně. Karaoke maximálně usnadňuje práci v tom, že pedagog nemusí hrát, žák se nějakým způsobem

31

A capella v hudbě označuje vokální hudbu bez doprovodu hudebních nástrojů, 2014.

106

„baví“ a má radost z „hezkého“ doprovodu. Je to i popření role učitele. To zkrátka do hodiny HV nepatří. Jen to odpovídá době a bohužel to poukazuje na všeobecný úpadek a úroveň hudebního školství. Z poslechové části dělá pedagog hudební výchovy průřez všemi styly, směry a proudy hudby nonartificiální hudby. Ve 20. století se poslouchá především jazz, rock atd. Otázka na Orffův instrumentář je relevantní. Podle pisatelky diplomové práce s nimi studenti správně pracovat neumí (např. správné držení). Podle pedagoga mají Orffovy nástroje nezastupitelné místo v hudební výchově, ale v současnosti se používají méně, než dříve. Na Spgš se samozřejmě používají, ale potom v praxi učitelky MŠ (mateřské školy) nebo ŠD (školní družiny) pracují jen s rytmickými nástroji. K běžnému doprovodu písní v hodinách se moc nepoužívají, ale někdy hrají podle partitur pro dětské (Orffovy) nástroje. Všechny čtyři ročníky se shodly, že je hudební výchova v životě užitečná. Je podstatné znát alespoň základní přehled dějin hudby. Hudební výchova je také pro většinu ze studentů významná z hlediska jejich budoucího povolání (viz studentské komentáře u jednotlivých ročníků). Ostatní studentské komentáře jsou obsaženy pod jednotlivými otázkami každého ročníku zvlášť. Některé názory jsou zajímavé, nápadité, sebejisté, inteligentní, spontánní, moudré, pozorné, ale i vtipné a jiné naopak velmi odvážné. Podle veškerých výsledků jednoznačně vede obor Předškolní a mimoškolní pedagogika, jelikož se především orientuje na budoucí povolání učitelů/učitelek mateřské školy. Proto má tolik možností, větší hudební spektrum a přehled. Nelze tvrdit, že Pedagogické lyceum je na tom špatně, protože každý student má jiné dovednosti a schopnosti, ale jeho hlavní úlohou je připravovat žáky především pro studium na vysoké škole.

107

15. Závěr

V průběhu mého výzkumu se potvrdilo, že obor Předškolní a mimoškolní pedagogika je v průměru navštěvován studenty, kteří jsou po hudební stránce na kvalitativně lepší úrovni než studenti z oboru Pedagogické lyceum, který byl rozšířen až v pozdější době záměrně spíše pro studium na vysoké škole, ovšem nikoli na vysokou školu uměleckých směrů. Bylo zjištěno, že i na Pedagogickém lyceu jsou žáci, kteří po hudební stránce vynikají, ovšem není jich tolik jako na oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika, který poskytuje v hudební výchově studentům více možností. Je to i tím, že pro obor PMP se vypisují talentové přijímací zkoušky, kdežto pro obor PL nikoli. Výzkum provedený v rámci diplomové práce přivedl pisatelku k zamyšlení nad efektivitou, tzn. obtížemi a výsledky pedagogického procesu, protože při jejím zkoumání hudebních znalostí studentů se jí nepodařilo dospět k obecně uspokojivým výsledkům. Není zcela jasné, jakým směrem se ubírá hudební poznání dnešní středoškolské mládeže, která své hudební vzory hledá převážně v popové hudbě a českou ani zahraniční vážnou hudbu a její historii skoro nezná. Zůstává však naděje, že v pozdějších letech dnešní studenti své hudební zájmy obohatí a rozšíří poslechem nebo aktivním kontaktem s hudbou do většího a bohatšího spektra jejích druhů a žánrů.

108

16. Přehled použité literatury a informačních zdrojů

A capella. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001–2015, 1. 8. 2014 v 17:34 [vid. 2. února 2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/A_cappella

Aktuální znění zákona o pedagogických pracovnících k 1. lednu 2015. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: MŠMT [online]. 2013 - 2015 [vid. 11. února 2015]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/aktualni-zneni-zakona-o-pedagogickychpracovnicich-k-1-lednu

Antonín Dvořák. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2015, 20. 1. 2015 v 11:35 [vid. 28. ledna 2015]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Dvo%C5%99%C3%A1k

Bedřich Kozánek (1864–1913): Život Bedřicha Kozánka. Základní umělecká škola Bedřicha Kozánka, Přerov [online]. Přerov, 2006–2015 [vid. 10. března 2015]. Dostupné z: http://www.zusprerov.cz/historie/bedrich_kozanek/

Boni Pueri: Czech Boys Choir [online]. 1998–2015 [vid. 2. března 2015]. Dostupné z: http://www.bonipueri.cz/#/Home Webová stránka pěveckého sboru.

Cantabile [online]. 2012 [vid. 2. března 2015]. Dostupné z: http://dpscantabile.webnode.cz/ Webová stránka pěveckého sboru.

DbČAD: Soubory: Přerub, zpěvácký spolek přerovský. DbČAD – Databáze českého amatérského divadla (amatérské divadlo v ČR) [online]. 2005 [vid. 10. března 2015]. Dostupné z: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=36596

Dechový orchestr Haná: Přerov [online]. 2015 [vid. 2. března 2015]. Dostupné z: http://do-hana.wz.cz/ 109

Hanácký soubor písní a tanců KLAS. Folklorní sdružení České republiky – občanské sdružení dětí a mládeže [online]. Praha: Folklorní sdružení České republiky [vid. 2. března 2015]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/klas

Historie Spgš: Historie Střední pedagogické školy. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov [online]. Přerov: 2000 [vid. 10. března 2015]. Dostupné z: http://www.gjb-spgs.cz/historie-spgs-historie-skoly-zakladni-informace-k_8.html

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Zbyněk CÍSAŘ a Lukáš HURNÍK. Hudební výchova pro gymnázia 1. Praha: SPN, 2003. 158 s. ISBN 80-7235-211-3.

CHARALAMBIDIS, Alexandros a kol. Hudební výchova pro gymnázia 2. Praha: SPN, 2003. 191 s. ISBN 80-7235-219-9

KLEINOVÁ, Eliška a Věra LAUDOVÁ. Škola hry na klavír pro Střední pedagogické školy: 1.–4. ročník. Praha: Editio Supraphon, 1986.

KOVAŘÍK, Vladimír. Sborový zpěv na střední pedagogické škole: dívčí sbory: učebnice pro žáky 1.–.4. roč. stř. pedag. školy (pro hudební vých. i nepovinný předmět sborový zpěv. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984, 554 s.

KOVAŘÍK, Vladimír. Hudební výchova: učebnice pro 1.–4. ročník střední pedagogické školy. 2. vyd. Praha: SPN, 1988. 303 s.

MIHULE, Jaroslav a Vladimír KOVAŘÍK. Hudební výchova 2: Hudba a její svět: učebnice pro 1. až 4. ročník střední pedagogické školy. 2. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 494 s.

One Direction. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001–2014, 1. 12. 2014 [vid. 7. prosince 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/One_Direction

110

Pěvecký sbor. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov [online]. Přerov: 2000 [vid. 12. února 2015]. Dostupné z: http://www.gjb-spgs.cz/uvod-peveckysbor-k_542.html

Požadavky k přijímací zkoušce pro studijní obor 75-31-M/01 Předškolní a mimoškolní pedagogika: Školní vzdělávací program: „Učitelství pro mateřské školy a vychovatelství“. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov [online]. Přerov: 2000 [vid. 8. prosince 2014]. Dostupné z: http://www.gjb-spgs.cz/pozadavky-k-prijimacizkousce-pro-studijni-obor-75-31-m-01-predskolni-a-mimoskolni-pedagogika-predskolni-amimoskolni-pedagogika-prijimaci-rizeni-2015-2016-k_35.html

Požadavky k přijímací zkoušce pro studijní obor 78-42-M/03 Pedagogické lyceum: Školní vzdělávací program: „Pedagogické lyceum“. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov [online]. Přerov: 2000 [vid. 11. února 2015]. Dostupné z: http://www.gjb-spgs.cz/pozadavky-k-prijimaci-zkousce-pro-studijni-obor-78-42-m-03pedagogicke-lyceum-pedagogicke-lyceum-prijimaci-rizeni-2015-2016-k_34.html

Profil absolventa: Předškolní a mimoškolní pedagogika. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov [online]. Přerov: 2000 [vid. 23. ledna 2015]. Dostupné z: http://www.gjb-spgs.cz/profil-absolventa-predskolni-a-mimoskolni-pedagogika-4lete75-31-m-01-studijni-obory-k_26.html

Profil absolventa: Pedagogické lyceum. Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola Přerov [online]. Přerov: 2000 [vid. 23. ledna 2015]. Dostupné z: http://www.gjb-spgs.cz/profil-absolventa-pedagogicke-lyceum-4lete-78-42-m-03studijni-obory-k_23.html

STOJAN, Jaroslav. Škola hry na sopránovou zobcovou flétnu pro začátečníky i samouky. 1. vyd. Přerov: Jasto, 1998. ISBN 80-860-8606-2.

Vocantes: Přerov [online]. 2011 [vid. 2. března 2015]. Dostupné z: http://www.vocantes.unas.cz/vocantes/home/default.htm 111

Vzdělání učitelky v MŠ od roku 2013. In: Metodický portál RVP: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. 2015 [vid. 23. ledna 2018]. Diskuzní příspěvek návštěvníka martyyy.m z 02. 07. 2013 11:31:20. Dostupné z: http://diskuze.rvp.cz/viewtopic.php?f=715&t=20029&start=60

112

17. Příloha DOTAZNÍK Milý studente, milá studentko, jsem posluchačka magisterského studia Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a tento dotazník bude zahrnut do mé diplomové práce, pro kterou jsem zvolila název: Oborová struktura na Spgš Přerov se zaměřením na hudební výchovu. Budu Vám vděčná za Vaše co nejpřesnější odpovědi. Tento dotazník je anonymní. Děkuji za Vaši spolupráci. Jsem: žena

muž

(označte prosím křížkem)

Třída a ročník: …………………………… Obor: Předškolní a mimoškolní pedagogika

Pedagogické lyceum

Datum: ……………………………………… 1. Kdo ovlivnil Tvůj vztah k hudbě? a) Škola b) Rodina c) ZUŠ d) Jiné (uveď) …………………………………. 2. Jak se věnuješ hudbě? (možnost označit více možností) a) Poslechem nahrávek, vysílání v TV,… b) Hraji na hudební nástroj c) Chodím na koncerty, festivaly,… d) Navštěvuji ZUŠ e) Jiné (uveď) ……………………………………………………………………………… 3. Jak často se věnuješ zpěvu? b) Často c) Občas d) Někdy e) Nikdy a) Denně 4. Věnujete se v hodinách hudební výchovy alespoň z části zpěvu? a) Pokaždé b) Často c) Občas d) Někdy e) Nikdy 5. Rozezpívává vás Váš pedagog před zpěvem? a) Pokaždé b) Často c) Občas d) Někdy

e) Nikdy

6. Upozorňuje vás profesor v průběhu zpívání na správnou výslovnost? a) Pokaždé b) Často c) Občas d) Někdy e) Nikdy 7. Zpívá Váš pedagog v hodinách hudební výchovy společně se studenty? c) Občas d) Někdy e) Nikdy a) Pokaždé b) Často 113

8. Doprovází vás Váš pedagog během zpěvu na nějaký hudební nástroj? Jestli ano, na jaký? a) Ano ……………………. b) Ne 9. Baví Tě zpívat písně, které vám Váš pedagog vybírá? c) Občas d) Někdy e) Nikdy a) Vždy b) Často 10. Zpíváte v hodině hudební výchovy samostatně/sólově? a) Pokaždé b) Často c) Občas d) Někdy e) Nikdy 11. Zpíváte v hodině hudební výchovy hromadně? a) Pokaždé b) Často c) Občas d) Někdy

e) Nikdy

12. Pokud zpíváte i samostatně, je Ti to nepříjemné? a) Vždy b) Často c) Občas d) Někdy

e) Nikdy

13. Které skladby Tě v hodinách hudební výchovy baví zpívat? a) Lidové písně b) Popové písně c) Folkové d) Jazzové e) Jiné (uveď): …………………………………………………………………………… 14. Které skladby Tě při poslechu v hodinách hudební výchovy zaujaly? (možnost označit více možností) a) Vážná hudba b) Pop c) Jazz d) Lidová hudba e) Rock f) Metal g) Disco h) Jiné (uveď): ………………………………………………………………………….. 15. Zapojujete v hodinách hudební výchovy Orffovy nástroje? (dřívka, bubínek, triangl, metalofon,…) a) Vždy b) Často c) Občas d) Někdy e) Nikdy 16. Hraješ na nějaký hudební nástroj? a) Ano b) Trochu c) Zkoušel jsem to

d) Rád bych se naučil/a

17. Jestli ano, na který nástroj a jak dlouho hraješ? ………………………………………………………………………............. 114

18. Chodíš do sboru, orchestru, působíš v nějaké kapele nebo souboru? Pokud ano – prosím uveď. a) Ano ……………………………………………………………………………… b) Ne 19. Baví Tě hodiny hudební výchovy? a) Ano b) Podle nálady

c) Podle náplně hodiny d) Ne

20. Co Tě na hodinách hudební výchovy nejvíc baví? ……………………………………………………………………………………… 21. Co bys na hodinách hudební výchovy změnil/a? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… 22. Kterou hudební skupinu/interpreta máš nejraději (uveď)? ……………………………………………………………………….. 23. Kterého hudebního skladatele vážné hudby máš nejraději? (Pokud nějaký je ☺ ): ……………………………………………………………………….. 24. Je podle Tebe hudební výchova užitečná? a) Ano b) Částečně c) Ne 25. Pokud ano, proč? ………………………………………………………………………... 26. Dokážeš si představit život bez hudby? Pokud ne, proč? a) Ano b) Ne ………………………………………………………………………… 27. Co si představíš pod pojmem: hudba? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………....

115

18. Résumé

Diplomová práce se zabývá výzkumem náplně hudební výchovy na Spgš Přerov prostřednictvím dotazníků pro první až čtvrté ročníky obou hlavních oborů. Těmi jsou Předškolní a mimoškolní pedagogika, kladoucí větší důraz na hudební výchovu z hlediska budoucího učitele mateřské školy, a Pedagogické lyceum, připravující studenty na vysokoškolské studium. Z výsledků výzkumu vyplývá, že obor Předškolní a mimoškolní pedagogika je po hudební stránce kvalitnější. Proto by jeho volba mohla být při rozhodování nad výběrem středoškolských studií správným rozhodnutí pro ty absolventy ZŠ, kteří by v budoucnu rádi pracovali s dětmi.

Summary

The thesis deals with a research of a content of a music classes on Spgš Přerov through questionnaires for students from firsts to fourths grades of two of the main branches. The main study branches are Pre-school education which impacts mainly music classes from the point of view of a future teacher in a kindergarten, and Pedagogical Lyceum, which focuses on preparation of students for their future studies at university. The results tell that the study field Pre-school education is of higher quality from the musical point of view. Hence, the choice of this study branch could be a right choice in process of choosing a secondary school for the pupils leaving the elementary school who would like to work with children in the future.

116