MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Politický marketing na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Kabinet informačních studií a knihovnictví

Politický marketing na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku. Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Táňa Nývltová Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík Brno 2010

Bibliografický záznam NÝVLTOVÁ, Táňa. Politický marketing na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Katedra informačních studií a knihovnictví, 2010. 71 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Škyřík.

Anotace Diplomová práce „Politický marketing na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku“ se zabývá přiblížením politického marketingu na sociálních sítích k lidem z dvojího pohledu, a to z pohledu teoretického a praktického. V teoretické části dochází k objasnění politického marketingu a jeho role v politických kampaních, následuje obecná charakterizace sociálních sítí se zaměřením na nejpoužívanější sociální síť – na Facebook. Dále je ve stručnosti popsán politický marketing na sociálních sítích ve světě a v České republice. Praktická část představuje české aplikace sociální sítě Facebook, které slouží nebo mohou sloužit pro politický marketing.

Annotation The thesis „Political Marketing on social networking websites with focus on Czech republic“ is concerned with approach of political marketing on social networks to people from theoretical and practical aspect. The theoretical part serves to clarify the political marketing and its role in political campaigns, and to characterize the social networks with focus on the most widely used social network - Facebook. The theses then briefly describes political marketing on social networks in the world and in the Czech Republic. The practical part presents Czech applications on Facebook, which are or may be used for political marketing.

Klíčová slova Politický marketing, sociální sítě, Facebook, aplikace

Keywords Political marketing, social networking websites, Facebook, applications

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelŧm. V Brně dne:

Táňa Nývltová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu PhDr. Petru Škyříkovi za vedení práce, za cenné rady a připomínky, které mi při psaní práce poskytl. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a paní a panu Říhovi, za podporu a neskonalou trpělivost při psaní této práce.

Obsah 1

ÚVOD .................................................................................................................................2

2

POLITICKÝ MARKETING ..............................................................................................3

3

4

2.1

Politický trh ..................................................................................................................3

2.2

Vývoj marketingu.........................................................................................................4

2.3

Politický marketing vs. ekonomický marketing...........................................................5

2.4

Cíle politického marketingu .........................................................................................7

2.5

Politické kampaně ........................................................................................................9

SOCIÁLNÍ SÍTĚ ..............................................................................................................14 3.1

Historie a vývoj ..........................................................................................................15

3.2

Výhody a nevýhody ...................................................................................................18

3.3

Druhy sociálních sítí ..................................................................................................28

3.4

Facebook ....................................................................................................................30

3.4.1

Historie Facebooku .............................................................................................31

3.4.2

Příčiny úspěchu ...................................................................................................32

3.4.3

Funkce .................................................................................................................33

3.4.4

Statistiky Facebooku ...........................................................................................34

3.4.5

Využití v marketingu ..........................................................................................36

POLITICKÝ MARKETING NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH ..............................................40 4.1

Situace v České republice ..........................................................................................42

4.2

Příklady aplikací.........................................................................................................46

4.2.1

Virtuální volby ....................................................................................................47

4.2.2

Volby do Evropského Parlamentu 2009 .............................................................48

4.2.3

Paroubkovy volby ...............................................................................................49

4.2.4

Sejmi socana .......................................................................................................50

4.2.5

Shrnutí aplikací ...................................................................................................51

5

ZÁVĚR .............................................................................................................................52

6

SEZNAM LITERATURY ................................................................................................54 6.1

Seznam internetových adres .......................................................................................65

7

6.2

Seznam obrázkŧ .........................................................................................................66

6.3

Seznam tabulek ..........................................................................................................67

6.4

Seznam schémat .........................................................................................................67

PŘÍLOHY .........................................................................................................................67

1 ÚVOD Inspirací pro téma mé bakalářské práce mi byla úspěšná politická kampaň amerického prezidenta Baracka Obamy v roce 2008, která dokázala úspěšně využít potenciálu sociálních sítí v politickém marketingu. Tato novátorská a inovativní politická kampaň oslovila svými dŧsledky i české politiky. Možná za to mohla i hrozba blížících se předčasných voleb, které se měly konat na podzim roku 2009, ale došlo k enormnímu zvýšení profilŧ politikŧ a politických stran či jejich aktivit na sociálních sítích . Bohužel, nelze však říci, že by s kvantitou vzrostla i kvalita. Někteří politici mají buď výhradně soukromý profil, který není určen pro širokou veřejnost a prezentaci jejich politických názorŧ, někdy vlivem špatného nastavení mají soukromý profil, ve kterém se naopak i přes nevhodnost tohoto typu profilu, snaží propagovat a prezentovat svoje názory široké veřejnosti, nebo stejně jako některé politické strany mají veřejný profil (stránku), který více vyhovuje záměrŧm prezentace a propagace, ale plně nevyužívají jeho možností, které jim přináší. Mnohdy jde tedy o profily, které jsou založeny za účelem „abychom tam také byli“, ale dále se s nimi už nic neděje. Dalo by se říci, že čeští politikové a politické strany nevědí, jak využít sociální sítě v politickém marketingu. Hlavní myšlenkou této bakalářské práce je nabídnout možnost jak politikŧm, tak i široké veřejnosti, nahlédnout do dosud trochu tajemného a trochu opomíjeného světa politického marketingu na sociálních sítích. Umožnit jim seznámení s politickým marketingem, sociálními sítěmi a jejich rŧznými aplikacemi, které by se daly využít nebo se využívají při politickém marketingu. Pro lepší přiblížení této tématiky jsou možnosti sociálních sítí ilustrovány na nejpoužívanější sociální sítí v České republice na Facebooku.

2

2 POLITICKÝ MARKETING 2.1 Politický trh Nejprve, než se budeme zabývat tím, co je to politický marketing, je třeba si vyjasnit, v jakém prostředí se využívá. Vede nás k tomu i samotné slovo marketing, které má pŧvod v anglickém slově market neboli trh a koncovce -ing, která vyjadřuje děj, pohyb či akci. K definici daného prostředí nám tedy nejlépe poslouží pojem trhu a to politického trhu dle Marzeny Cichosz, který je pro demokratické státy definován jako „prostor1 soutěže mezi politickými subjekty,“2 kde dochází ke směně politického programu za hlas voliče.3 Politický trh lze také chápat jako komunikační prostor, který uspokojuje jak stranu nabídky – politické aktéry (politické strany a instituce), tak i stranu poptávky – voliče, prostřednictvím informačních kanálŧ – masových médií.4 Schéma č.1: Politický trh: 5 Politické faktory

Právní faktory

Politické instituce, politické strany

Masová média

Elektorát (voliči)

Ekonomické faktory

Socio-demografické faktory

Politický trh je ovlivňován a utvářen čtyřmi vnějšími faktory. Jedná se o faktory politické (politický systém, politická konkurence atd.), právní (platná právní úprava, 1

Pozn. Nejčastěji se jedná o volební trh. Viz. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 49. 2 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 49 3 LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online]. 4 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 49 5 Schéma viz. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 52

3

právní procedury atd.), socio – demografické (struktura a rozmístění obyvatelstva, věk, vzdělání apod.) a ekonomické (příjmy a výdaje obyvatelstva apod.). Díky identifikaci těchto podmínek mŧžeme snáze předvídat, jaký budou mít vliv na vývoj trhu a pokusit se je využít při tvorbě volebních strategií a taktik, tedy i politického marketingu.6

2.2 Vývoj marketingu Dle archeologŧ se marketing v určité formě objevoval již ve starověku7. Ovšem marketing, tak jak jej známe a chápeme dnes, má své prvopočátky v 19. a 20. století a souvisí s technologickým, ekonomickým a sociálním rozvojem, který přinesla prŧmyslová revoluce.8

Do té doby poptávka silně převyšovala nabídku a lidé

si kupovali tedy pouze to, co sehnali. S počátky industrializace se stav nabídky a poptávky začal zlepšovat. S přibývajícím rozvojem se začal sytit trh a obchodníci museli začít o své zákazníky bojovat s konkurencí. Právě v takovéto situaci se začala utvářet podstata marketingu – „uspokojení zákazníka se ziskem“9. Již v roce 1941 byla Americkou marketingovou asociací přednesena první oficiální definice marketingu jako „realizace ekonomické činnosti vztahující se k přemísťování zboží a služeb od producenta ke konzumentovi nebo uživateli“.10 Bohužel tato úzce zaměřená definice se v oblasti ekonomiky a obchodu stala příliš obecnou a brzy přestala vyhovovat. To vedlo k vývoji desítek nových definicí a koncepcí marketingu. V jádru v každé z nich jde však o to stejné a to o to, že marketing slouží k uspokojování zákazníkŧ, které dokáže nalézt pro určitý produkt nebo službu ve správný čas, na správném místě a za správnou cenu.11 Kolem roku 1969 došlo k rozšíření pojetí marketingu do tzv. mimoekonomické oblasti veřejné správy.12 Zasadili se o to Philip Kotler a Sidney J. Levy publikací článku Broadening the Concept of Marketing, ve kterém přednesli a upozornili na možnost

6

JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 50-52. Pozn. Už v Egyptě a Mezopotámii se dle archeologŧ objevovaly první náznaky zavedení jakýchsi “ochranných známek”. Jednotliví výrobci si odlišovali své zboží na trhu symboly a tak pomáhali vytvářet jeho hodnotu. Jejich značka byla jakýmsi ukazatelem kvality a zárukou pro kupující. Více viz. PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing Journal [online]. 8 PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing Journal [online]. 9 KOTLER, Philip , et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. s. 37. 10 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 10. 11 PAVLEČKA, Václav. Úvod do problematiky marketingu. Marketing Journal [online]. 12 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 11. 7

4

uplatnění marketingových technik a metod na církve, banky, ministerstva, univerzity, muzea, školy, nadace atd.13 Marketing postupně pronikal z ekonomické sféry do rŧzných aspektŧ lidského života, vyvíjel se a přizpŧsoboval se situaci a s tím se měnila i jeho definice. V roce 1990 vytváří Philip Kotler definici sociálního marketingu, kde marketing je široce chápaný sociální proces, který na jedné straně poskytuje efektivní postupy a na straně druhé udává požadavek zlepšení blahobytu celé společnosti.14 Marketing je tedy dle Philipa Kotlera „považován za souhrn ekonomických, sociálních a politických vztahŧ a jedním z jeho cílŧ je zohlednit veřejné hodnoty.“15 Díky této definici

byl

položen

například

základ

zkoumání

politických

konkurentŧ

marketingovými postupy a mohl vzniknout samotný politický marketing.

2.3 Politický marketing vs. ekonomický marketing Základy politického marketingu vychází z ekonomického marketingu, odkud byly převzaty hlavní pojmy, ale dále se politický marketing vyvíjel vlastní cestou. Je proto tedy nutné si vyjasnit zásadní rozdíly mezi politickým a ekonomickým marketingem. Pojem politický marketing byl poprvé použit v roce 1956 americkým politologem Stanley Kelleym ve studii o profesionálních politických kampaních v USA v knize Professional Public Relations and Political Power.16 Politický marketing se začal uplatňovat v západní Evropě v 70. a 80. letech. Za hlavní strategii politických kampaní však začal být marketingový přístup považován až v 90. letech.17 V Československu byl poprvé politický marketing využit po listopadu 1989 v kampani Občanského fóra.18

13

KOTLER, Philip; LEVY, Sidney J. Broadening the Concept of Marketing. Journal of Marketing. s. 1011. 14 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 12. 15 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 12. 16 LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online]. 17 LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online]. 18 FOJTŦ , Martina. Historie a zajímavosti politického marketingu. Muni.cz. s. 6.

5

V roce 1985 rozšířila Americká marketingová asociace (AMA) obecnou definici marketingu slovem ideje o politický aspekt: „Marketing představuje proces řízení, plánování, poznání, oceňování, propagování a šíření idejí, zboží a služeb, jehož výsledkem je uspokojení potřeb jedince i cílŧ organizace.“19 Politický marketing tedy využívá stejné marketingové techniky a nástroje jako ekonomický marketing,20 z kterého vychází. Základní složkou ekonomického marketingu je tzv. marketingový mix 21 neboli 4P (product, price, promotion, place).22 Jedná se o „soubor taktických marketingových nástrojŧ“23, který umožňuje dosáhnout marketingových cílŧ co nejefektivněji. Správně vyvážený marketingový mix je vše, co mŧže firma udělat, aby zvýšila poptávku po svém produktu a uspěla na trhu.24 Srovnání vycházející z teorie marketingového mixu obsahující hlavní rozdíly mezi politickým a ekonomickým marketingem naleznete v následující tabulce. Tabulka č. 1: Ekonomický marketing vs. Politický marketing25 Ekonomický marketing

Politický marketing Veřejné osoby (politici), skupiny,

Produkt

politické projekty, ideje

Cena

Společenská podpora

Propagace

Propagační a prezentační techniky Schopnost proniknout k občanovi

Distribuce

prostřednictvím politické kampaně

19

LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online]. Pozn. Přestože politický a ekonomický marketing vycházejí ze stejného základu, je nutné si uvědomit rozdílná specifika politického trhu ve srovnání s trhem ekonomickým a přizpŧsobit tomu strategii a techniku. Více viz. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 1314. 21 Pozn. Tuto marketingovou koncepci publikoval v roce 1960 J. McCarthy. Více viz. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 10. 22 Pozn. v současnosti přidávají často marketingoví experti ještě další tři “P”, a to pro kategorii služeb. Jde o: people, processes a physical evidence. Více viz. PAVLEČKA, Václav. Marketingový mix. Marketing Journal [online]. 23 KOTLER, Philip , et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. s. 70. 24 PAVLEČKA, Václav. Marketingový mix. Marketing Journal [online]. 25 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 13. 20

6

2.4 Cíle politického marketingu V politice, kde velmi často dochází ke střetŧm mnoha rozporuplných názorŧ, zájmŧ a cílŧ, kde proti sobě stojí politické strany, jejich členové a lídři, veřejnost a tedy i potenciální voliči, ale také rŧzní podnikatelé, firmy, média, vlivné organizace či vláda, parlament i sám prezident, je občas velmi složité prosadit a realizovat svŧj názor. Jako jedno z nejlepších řešení, jak prosadit či alespoň zviditelnit svŧj názor, je využití kvalitního a dobře zvládnutého politického marketingu. „Politický marketing je definován jako soubor teorií, metod, technik a sociálních postupŧ, které mají za cíl přesvědčit občany, aby podpořili člověka, skupinu nebo politický projekt.“26 To je provedeno na základě vzájemné směny a pomocí plnění slibŧ.27 Politický marketing je tedy metoda, která se snaží pomoci získat a zachovat přízeň voličŧ, veřejnosti či specifických cílových skupin, prostřednictvím systematické a promyšlené práce s veřejným míněním, organizací práce v

politické straně

a zapojením všech dalších vhodných marketingových nástrojŧ a postupŧ, a tak dosáhnout politického úspěchu a to nejen přímo před volbami, ale i v dlouhodobém horizontu.28 Pokud chceme udržet politický úspěch dlouhodobě, je nutné na něm neustále pracovat a vylepšovat strategii.29 Je to neustálá práce na vítězství, práce s lidmi, kde je potřeba kreativní a inovativní myšlení. Jediným cílem je zde dosažení úspěchu v politickém soupeření. Jde zde o získání voličŧ a vyhrání voleb.30 Jde zde možná ještě více o soupeření a vítězství, než v ekonomickém marketingu, kde boj o vítězství probíhá každý den a každý den mŧže být vítězem někdo jiný. Zatímco v politickém marketingu, jakmile politická strana či její kandidát vyhrají volby, jsou oficiálně uznáni vítězi na předem dané období. Je tedy jasné, kdo je vítěz a kdo poražený. Jediný špatně 26

JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 12. O'SHAUGHNESSY, Nicholas J.; HENNEBERG, Stephan C. M.. The idea of political marketing.s. xiii. 28 TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 18. 29 Pozn. Tímto se zabývá i japonská filozofie KAIZEN (z jap. KAI = změna, ZEN = zboží), kterou přednáší pan Masaaki Imai. KAIZEN zní asi takto: „Dělejme věci lépe, vyrábějme v lepší kvalitě, zdokonalujme i to, co na první pohled zdokonalení nepotřebuje, protože pokud to neuděláme, předstihnou nás ti, kdo to dělají.“ Více viz. TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 19. 30 TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 18. 27

7

zvolený výrok mŧže zmařit úsilí a naděje celé politické strany. 31 V politickém marketingu je tedy pečlivě vážen každý krok, a proto se vhodných marketingových nástrojŧ a technik využívá nejen při realizaci a plánování volebních kampaní, ale i k uskutečňování každodenních politických cílŧ. Mezi jeden ze základních cílŧ politického marketingu patří komunikace. 32 A to komunikace s médii, politickými soupeři, firmami, s veřejností a s rŧznými segmenty voličŧ. Politik či politická strana musí tedy mít dostatečně odbornou znalost problematiky a ovládat rétoriku. Je třeba si také uvědomit, „že někdy ustoupit o krok, znamená později o dva postoupit“.33 O tom, co říct, komu a jakým zpŧsobem, v jakém čase a místě (prostředí), rozhoduje dobře zvládnutý politický marketing, který určuje všechny aktivní a efektivní mediální kroky.34 Postup vytváření marketingové strategie pro politickou stanu či politika je podobný jako u běžných produktŧ. Nejprve, „aby mohla být použita nejefektivnější marketingová strategie je zapotřebí si provést prŧzkum trhu.“35 Prŧzkum trhu umožňuje zjistit v podstatě cokoliv od voličských preferencí, oblíbenosti politikŧ, vztahu k volebnímu programu dané strany, přes výzkum počtu prvovoličŧ, rozhodnutých či nerozhodnutých voličŧ, počtu mužŧ a žen, počtu seniorŧ; jak pŧsobí hesla a slogany, sledovanost médií cílovými skupinami, až po hodnocení kampaně.36 „Prostřednictvím výzkumu a zjišťování potřeb občanŧ směřuje politický marketing k vytvoření takové politické nabídky, která, je-li použita na správném místě a ve správném čase, uspokojuje jejich politické potřeby a nároky.“37 Je však nutné, aby tato politická nabídka reprezentovaná politikem či politickou stranou38 vzbudila u voličŧ zájem. Tento zájem zajistí politik či politická strana tím, jak 31

Pozn. Proto by se v politickém marketingu měla používat kontrola a další krizové postupy, které umožňují reagovat na nečekané faktory. Více viz. 31 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 23. 32 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 12. 33 TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 18. 34 TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 19. 35 LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online]. 36 TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 18-19. 37 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 12. 38 Pozn. Politici jsou prodáváni jako každý jiný produkt. Více viz. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 41.

8

pŧsobí na veřejnosti, tak prostřednictvím médií. Zanechá-li kladný dojem, projeví se to ve výsledcích voleb, proto se politický marketing snaží o vytvoření co nejlepšího dojmu a reprezentace. Mezi úkoly politického marketingu patří monitoring, vytváření analýz a doporučení, kontinuální a inovativní politický marketing, práce s regionálními a oblastními manažery, interní vzdělávání, práce se zapojením lídrŧ z krajŧ, obcí a měst; práce na volbách, vyjádření postoje k EU, práce se silnými a slabými stránkami soupeřŧ, práce s médii, práce na kladném mediálním obrazu; testují se politické programy, co se lidem líbí a nelíbí, jaká hesla a slogany použít, jaké osobnosti zvolit pro kampaň; sledují se zahraniční kampaně pro možnost inspirace či případného ponaučení z nezdaru a mnohé další. Všechny tyto činnosti vedou k vytvoření vhodného a atraktivního produktu, který odpovídá očekávání voličŧ.39 V České republice zpočátku připravovaly politické kampaně běžné marketingové firmy.40 V současné době je však možné si najmout profesionály zabývající se politickým marketingem. Cílem takovýchto profesionálŧ je prodat politika či stranu a jejich politický program.

2.5 Politické kampaně Vývoj politického marketingu je udáván z velké části povahou politických kampaní. První volební kampaně „marketingového“ typu se odehrály ve Spojených státech amerických koncem 40. let 20. století a byly zapříčiněny rozšířením televizního vysílání.41 Do té doby byly hlavním zdrojem informací noviny. Rozeznáváme tři stupně vývoje vedení politických kampaní. Počátky stranicky orientované kampaně mŧžeme zařadit do období od 50. let až do poloviny 60. let 20. století. V té době byly za hlavní informační zdroj považovány noviny42 a podle toho také vypadaly charakteristické nástroje této kampaně. Využívaly se tištěné materiály 39

TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. s. 18-19. Pozn. Kvalita profesionálních firem a agentur v ČR zaměřujících se na politický marketing je velice rŧznorodá. Praxe se „nezřídka vyznačuje živelností, nekoncepčností a zbytečným plýtváním prostředky.“ Samozřejmě existují i profesně zdatné výjimky, které umí s nástroji politického marketingu pracovat efektivně. Více viz. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s 195. 41 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 47. 42 VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 33. 40

9

jako letáky a brožury, tiskly se reklamy a politici se snažili zkontaktovat s voliči prostřednictvím organizování společenských akcí, veřejných shromáždění s proslovy a osobními rozhovory. Bohužel tyto kampaně, které si vytvářely a řídily politické strany, byly většinou velice nahodilé a bez předchozího plánování. Mnozí voliči je proto považovali za nesrozumitelné či přinejmenším chaotické. Stranicky orientované kampaně tak měly pouze malý vliv na rozhodování. Větší vliv hrál politický profil strany a loajalita jejich voličŧ.43 V období od druhé poloviny 60. let do poloviny 70. let se uplatnila kampaň orientovaná na kandidáta. Tento druh kampaně již není veden a připravován celou politickou stranou, ale začínají se objevovat najatí marketingoví odborníci a do popředí se dostává samotný kandidát a jeho image. Velký vliv na personalizaci politiky v této době měla televize.44 V roce 1951 bylo v USA pouhých 1,5 milionŧ televizorŧ. Od této doby však jejich počet rapidně vzrŧstal a s ním i vliv televizního vysílání. Prvním americkým prezidentem, který ve své volební kampani využil tohoto vlivu televizního vysílání, byl Dwight Eisenhower. V televizi byl propagován jako hrdina a člověk, kterému záleží na voličích. Dokazoval to i jeho reklamní spot z roku 1952 „Eisenhower Answers America“45. Jeho vítězství v prezidentských volbách bylo zapříčiněno z velké míry právě televizní propagací. Díky němu si politici, novináři i politologové začali uvědomovat, jak televizní vysílání ovlivňuje veškeré politické dění a že tento vliv bude pravděpodobně stále stoupat. V následujících letech se politici nechali inspirovat Eisenhowerovým úspěchem a začali mnohem více využívat televizní propagaci.46 V roce 1960, kdy se o prezidentský post vítězně střetnul John F. Kennedy47 s Richardem Nixonem, končí éra tradičních kampaní – „kampaní od dveří ke dveřím“ 43

JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 15. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 15 - 16. 45 Pozn. V tomto spotu, který sloužil k propagaci odpovídá republikánský kandidát Dwight Eisenhower na otázky prŧměrného občana. Více viz. VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 35. 46 VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 34-35. 47 Pozn. John F. Kennedy, který se stal prezidentem USA po Dwightu Eisenhowerovi, správně vystihl vzrŧstající vliv televize. Lze o něm prohlásit, že to byl „první národní televizní prezident“. Kennedy měl výborné předpoklady pro úspěšné vystupovaní před kamerou. Byl mladý a dobře vypadající. Byl také prvním prezidentem, který dovolil živě vysílat z tiskových konferencí a umožnil tak úplně nový pohled na politiku. Byl také jeden z prvních politikŧ, který umožnil vstoupit televizi i do svého osobního života. 44

10

a je nahrazena televizní propagací kandidátŧ, která se stala dŧležitější i než novinová či rádiová kampaň. Televizní přístroj v této době vlastní již 90 % domácností.48 Od druhé poloviny 70. let se začal objevovat nový styl politické kampaně a to kampaň orientovaná na voliče. Za pomoci moderních marketingových technik se zjišťuje, co vlastně volič chce a přesně to mu je poté nabídnuto. Dŧležitá je především schopnost prezentovat. Často se využívají tzv. permanentní kampaně, tedy dlouhodobé kampaně zaměřené na dobrou image politika.49 Díky orientaci na voliče se změnil celý přístup ke kampani. Ve snaze určit potřeby voličŧ a tím zabezpečit vhodnou politickou nabídku a vlivem konkurenčního tlaku, využívají organizátoři kampaně stejné marketingové nástroje jako společnosti na komerčním trhu.50 Mŧžeme tedy mluvit o marketingově orientované politické kampani, která se skládá ze tří základních činností: segmentace politického trhu, umístění kandidáta nebo politické strany a použití nástrojŧ politického marketingu k vytvoření a aplikaci politické strategie.51 Proces segmentace politického trhu je založen na rozdělení voličŧ podle řady kritérií, jako je vzdělání, věk, rodinný stav či výše příjmŧ. Přesná identifikace a klasifikace těchto segmentŧ pomáhá kandidátovi či politické straně se zaměřovat přímo na vybrané skupiny voličŧ a zefektivnit tak svou kampaň.52 Umístěním kandidáta nebo politické strany vede k vytvoření pozice, která bude prezentována občanŧm. V procesu umístění je nutné zvážit jak vlastní, tak i protivníkovy, silné a slabé stránky, které poskytnou patřičný vhled do prostředí, v jakém se bude kandidát nebo politická strana pohybovat.

53

Na základě zjištěných

podmínek a zaměřením na určité voličské skupiny se zvolí styl politické soutěže, který

Kennedy totiž instinktivně vytušil, že osobní a politická popularita spolu velmi úzce souvisí a mohou mu pomoci. Více viz. VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 34. 48 VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 35. 49 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 15 - 18. 50 NEWMAN, Bruce I. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. s. 63. 51 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 21. 52 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 18 - 21. 53 NEWMAN, Bruce I. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. s. 86.

11

povede k vytvoření image politika či politického programu.54 Po procesu segmentace a umístění následuje použití nástrojŧ politického marketingu za účelem vytvoření a aplikace politické strategie. Jde o složitý proces skládající se ze tří částí: strategie produktu, strategie distribuce a cenové strategie. 55 K popsání těchto strategií využijeme upravená 4P56 pro politický marketing dle Bruce Newmana produkt, push-marketing, pull-marketing a prŧzkumy.57 Strategie produktu, a s tím svázané první P – produkt, se váže k politické nabídce.58 Jedná se o základ kampaně, zejména tedy o témata a politiku, kterou kandidát nebo politická strana prosazuje.59 Strategie distribuce se zabývá předáváním politických informací k představení kandidáta, jeho produktu a image a to dvěma zpŧsoby. Prvním zpŧsobem je tzv. push-marketing, který v této distribuci spoléhá především na vlastní volební štáb, dobrovolníky a členy strany. Druhým zpŧsobem je tzv. pull-marketing, který se využívá k zprostředkování informací média, jako jsou televize, rádio, tisk a internet.60 Cenová strategie, která díky měření společenského přijetí či odmítnutí určuje hodnotu politické nabídky, využívá poslední ze čtyř P – prŧzkumy.61 Prŧzkumy (polling) poskytují kandidátovi informace nezbytné k rozvoji marketingové kampaně.62 V současné době se s rozvojem nových technologií mění i politický marketing a s ním

54

JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 18 - 22. JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 23. 56 Pozn. 4P také nalezneme v ekonomickém marketingu - v originále: product, promotion, price, place. Více viz. KOTLER, Philip, et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. s. 70. 57 NEWMAN, Bruce I. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. s. 13. 58 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 23. 55

59

NEWMAN, Bruce I. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. s. 103. 60 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 23. 61 JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 23. 62 NEWMAN, Bruce I. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. s. 13.

12

i výběr strategie63. V prŧběhu 90. let 20. století začínají politici a politické strany ve snaze najít adekvátní a levnější náhradu za drahé reklamní spoty64 pronikat i na pŧdu nových médií a to především na internet65. Internet zde má charakter nového prostoru a ne jen pouhého nosiče informací. Příkladem výborného využití internetu mŧže být kampaň Baracka Obamy na prezidenta USA v roce 2008, kterou se v této práci budeme ještě zabývat. Tyto marketingové strategie se především zaměřují na nerozhodnuté či zklamané voliče,66 ale samozřejmě dávají dohromady a podporují již stávající komunitu kolem politického kandidáta či politické strany.

63

Pozn. „Pojem strategie v rámci volební kampaně znamená celkový přístup používaný k přesvědčovaní voličŧ, aby volili určitého kandidáta.“ Zdroj: VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 32. 64 VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. s. 36. 65 Pozn. Poprvé „byl internet v prŧběhu prezidentské kampaně v USA použit už v roce 2000“. Více viz. KOPECKÝ, Ladislav. Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy Politický marketing se mění. [online]. 66 LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online].

13

3 SOCIÁLNÍ SÍTĚ Pojem sociální síť má v českém jazyce hned několik významŧ. Mŧžeme se s ním setkat v sociologii, kde termín sociální síť či jeho poněkud méně používaná varianta společenská síť67 slouží k popisu sociálních struktur68 – v tomto případě navzájem propojených skupin lidí, kteří se mezi sebou ovlivňují. Takováto sociální síť mŧže být tvořena na základě přátelství, společných zájmŧ, rodinné, náboženské, sexuální či rasové příslušnosti nebo na základě jakýchkoliv jiných dŧvodŧ, prožitkŧ a zkušeností, které mohou spojovat lidi. S rozvojem internetu a jeho pronikáním do běžného života, se stále více uživatelŧ začalo seskupovat v rŧzných zájmových komunitách kolem určitých webŧ a zejména v jejich diskusních fórech.69 Díky tomu se na internetu začaly vytvářet nové sociální sítě, jejichž uživatelé nemuseli být v přímém osobním kontaktu a prakticky se ani jednou potkat, ale znali se pouze díky navštěvování stejné webové stránky, přičemž každý mohl být ve stejném okamžiku třeba na jiném kontinentu. V dnešní době se nejčastěji pojem sociální sítě používá v přeneseném smyslu, jako pojmenování webové stránky umožňující vytvářet sociální sítě, jako sociální konstrukt. Sociální sítě neboli Social Network Sites jsou webové aplikace specializující se na budování komunit uživatelŧ na základě společných či podobných zájmŧ a aktivit,70 jejichž „primárním účelem je sdružovat rozličné uživatele, umožňovat jim jednoduchou formou komunikace s ostatními a sdílet s nimi informace.“ 71 Lze tedy říci, že sociální sítě jsou definovány jako on-line služby, které umožňují jednotlivcŧm vystavit svŧj veřejný nebo polo-veřejný profil v rámci ohraničeného systému, který slouží k popisu jejich osoby, a umožňuje jim sestavit si vlastní seznam dalších uživatelŧ, s nimiž je uživatel ve spojení (tzv. přátel).72 Toto spojení je nejčastěji realizováno pomocí např. chatŧ, zpráv, e-mailŧ, rychlých zpráv (tzv. instant messages), diskusních skupin apod., které jsou součástí sociální sítě a slouží ke sdílení dat mezi

67

Pozn. Někdy též i komunita. Více viz. Sociální síť In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Pozn. Více viz. Velký sociologický slovník. II: P-Ž. s. 1308-1310. 69 Sociální síť In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 70 BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 71 PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 72 BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 68

14

uživateli.73 „Povaha sdílených informací se rŧzní: sahá od vlastních obrazŧ, povídek a básní přes fotografie a nápady až ke kratičkým čistě textovým zprávám.“74

3.1 Historie a vývoj Jak již bylo řečeno v úvodu této kapitoly, pojem sociální sítě nepochází z oblasti informatiky ale ze sociologie. Tento pojem „byl zaveden dlouho před tím, než vznikl internet a všechny současné internetové sítě, v roce 1954 sociologem z Manchesterovy školy J. Barnesem,“ 75 a vysvětloval sociální síť jako „strukturu uzlu, které reprezentují buď jednotlivce nebo skupiny či organizace a tak dále. Tyto uzly jsou propojeny vzájemnými vazbami. Touto vazbou nemusí být nutně přátelství či partnerství, ale klidně i společné názory, koníčky, sexuální vztahy nebo nenávist.“76 Zhruba ve druhé polovině 20. století se z pojmu sociální sítě stala vědecká koncepce, která se rozšířila i mimo hranice sociologie. Tato koncepce se stala například jedním ze základŧ koncepce WEB 2.0, kterou vytvořil v roce 2005 Tim O‟Reilly ve svém článku Tim O„Reilly – What is Web 2.0. 77 Prvopočátky sociálních sítí úzce souvisí s vývojem internetu. Není se proto čemu divit, že se v roce 1971, odesláním první zprávy na vzdálený počítač, 78 historicky „prvními uživateli sociální sítě se stali vojáci v síti ARPA NET. Byl to první krok ke stvoření internetu a současných sociálních internetových sítí.“79 První sociální sítě80 tak byly tvořeny skupinami lidí, které používaly pro komunikaci klasické e-maily.81 Dalším krokem pak bylo spuštění služby the WELL (Whole Earth „Lectronic Link) v roce 1985, která je dodnes stále funkční a má zhruba čtyři tisíce uživatelŧ82 a bývá považována za prvního předchŧdce dnešních sociálních sítí.83

73

SYMBIO Digital, s. r. o. Social networking (sociální sítě). Symbio. [online]. PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 75 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 76 PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 77 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 78 HARDY, Ian R. The Evolution of ARPANET email [online]. 79 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 80 Pozn. „Za první předchŧdce se dají považovat služby jako Usenet, ARPANET nebo LISTSERV.“ Zdroj: PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 81 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 82 PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 83 Sociální sítě… Mm-marek: věci, na které je lepší se neptat… [online]. 74

15

Následoval objev Internet Relay Chat (IRC ) neboli objev chatu přes internet - systému pro komunikaci v reálném čase, finského studenta Jarkko Oikarinena.84 Již v roce 1988 tak začaly vznikat velké sociální sítě, ale přiblížení k dnešním sociálním sítím přinesl až 7. srpna 1991 a vytvoření internetových stránek,85 britským vědcem Tim Berns-Lee, čímž se „první počítače, elektronická pošta, IRC a mnoho dalších technologií se fakticky proměnilo v to, čemu dnes říkáme internet.“86 Vzájemnou interakci uživatelŧ umožňovaly až služby Goecities a Tripod, které byly spuštěny v roce 1994.87 „Tyto služby obvykle umožňovaly jednoduchou webovou prezentaci, posílání zpráv mezi uživateli a jednoduché chaty.“88 Následoval fenomén blogŧ, který dal vzniknout interakci mezi autorem blogu (bloggerem) a jeho čtenáři pomocí komentářŧ.89 Odsud už to byl jen krŧček ke vzniku diskuzních fór, kde si uživatelé vyměňují svoje názory a zkušenosti.90 O rok později, v roce 1995, byly spuštěny webové stránky classmates.com, které již tehdy měly dost společného se současnými sociálními sítěmi.91 „Pomáhaly registrovaným uživatelŧm hledat a udržovat vztahy mezi spolužáky, studenty a jinými známými. Dnes web čítá přibližně 40 milionŧ uživatelŧ, z nichž většina pochází hlavně ze Spojených státŧ a Kanady.“

92

Zpočátku však uživatelé neměli k dispozici profily

nebo seznamy přátel. Tato vylepšení přišly až později v prŧběhu dalších let.93 S těmito vylepšeními přišla až služba sixDegrees94, která vznikla v roce 1997.95 SixDegrees, jako první služba, obsahovala všechny typické vlastnosti dnešních

84

OIKARINEN, Jarkko. Founding IRC. mIRC [online]. LONG, Tony. Aug. 7, 1991: Ladies and Gentlemen, the World Wide Web. Wired.com [online]. 86 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 87 Sociální sítě… Mm-marek: věci, na které je lepší se neptat… [online]. 88 PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 89 Sociální sítě… Mm-marek: věci, na které je lepší se neptat… [online]. 90 Pozn. Diskuzní fóra mohou být zaměřená určitou oblast či zájem a jsou pro uživatele často zdrojem informací. Zdroj: ŠOTEK, Ondřej. Sociální sítě a jejich význam na českém internetu. Index: internet trading center [online]. 91 About Classmates Online, Inc. Classmates.com [online]. 92 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 93 BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 94 Pozn. „Název byl odvozen od myšlenky, že každý na světě zná kohokoliv jiného přes šest spojení. Tzn. Jedna osoba zná jinou (první stupeň), ta zná další (druhý stupeň) a tak dále. Na podobném principu funguje známé Erdősovo číslo, které za propojovací článek považuje spoluautorství na matematickém článku.“ Zdroj: Sociální sítě… Mm-marek: věci, na které je lepší se neptat… [online]. 95 BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 85

16

sociálních sítí.96 Bohužel tato služba byla nevýdělečná a v roce 2000 byla ukončena. Zřejmě příliš předběhla dobu. Stala se však inspirací pro mnoho dalších sociálních sítích jako jsou: AsianAvenue, BlackPlanet, MiGente, LiveJournal atd. 97 Více viz. Obrázek č. 1. Obrázek č. 1: Data spuštění hlavních sociálních sítí98

Celkově se pojetí sociálních sítí podle vzoru Classmates a SixDegrees ukázalo jako úspěšné a proto ho napodobily i dnešní světoví giganti jako MySpace, FaceBook, Bebo nebo LinkedIn.99

96

PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 98 BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 99 Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. 97

17

3.2 Výhody a nevýhody „Sociální sítě jsou médiem nové generace. Spojují přednosti blogu, chatu, emailu, sdílení souborŧ a jiných www aplikací, čímž vytvářejí mocnou základní platformu pro online komunikaci a spolupráci stovek milionŧ uživatelŧ.“100 Stávají se tedy velmi dobrým způsobem, jak být a zůstat v kontaktu s velkou skupinou lidí, ať již se jedná o rodinu, přátele, stávající a bývalé spolužáky, spolupracovníky nebo jen známé. V dnešní době není nic snadnějšího a efektivnějšího než podělit se s nimi o novinky prostřednictvím uživatelského profilu, který funguje jako vývěska dŧležitých informací ve formě statusŧ. Tento status je dostupný pro všechny uživatelovy přátele, které má v seznamu.101 Mŧže tak všem svým blízkým dát ve stejnou chvíli vědět, že se vrátil v pořádku a odpočatý z dovolené a zároveň jim a nejbližším přátelŧm vystavit videa a fotografie, všem ostatním popsat, kam se rozhodně vypravit na dovolenou a spolupracovníkŧm oznámit, že v pondělí se opět uvidíte v práci.102 Pokud uživatele daná destinace zaujala, mŧže se seznámit s lidmi, kteří strávili dovolenou na stejném místě nebo se na něj chystají, s místními obyvateli nebo jen obdivovateli tohoto kraje a diskutovat s nimi, vzájemně si doporučovat a hodnotit. Pokud bude uživateli některý z dalších uživatelŧ sympatický, mŧžete se s ním či s ní seznámit blíže a získat tak nového přítele nebo dokonce nový vztah. Není se co divit, že jednou z hlavních výhod sociálních sítí je snadný zisk přátel. Internet je plný stovek milionŧ jednotlivcŧ, kteří se chtějí poznat s jinými lidmi, shromažďovat a sdílet svoje informace, znalosti a zkušenosti o golfu, rybaření, zahradničení, umění, o hledání zaměstnání, o marketingu, oblíbené rockové kapele, existují také skupiny zabývající se černou magií a tajemnem, nadpřirozenem atd. Témata a zájmy na sociálních sítích jsou tak rŧznorodé a bohaté, jako celá naše společnost a dějiny člověka.103 Právě snadný zisk přátel se stal jakousi slabinou sociálních sítí. Dle Luciana Ruffa z britského Střediska pro výzkum v oblasti psychologie a počítačové vědy sociální sítě 100

VLACH, Robert. Sociální sítě. Na volné noze: portál nezávislých profesionálů [online]. Pozn. Toto je ovšem pouze obecný popis fungování sociální sítě, tudíž se povaha a názvosloví dané sociální sítě mŧže v některých bodech lišit. 102 Pozn. Toto je opět jen obecný popis toho, co mŧže uživatel dělat se svým statusem a liší se podle typu sociální sítě a možnosti nastavení soukromí, výběru či blokování osob. Více např. v kapitole o Facebooku. 103 What Is Social Networking? Social Networking [online]. 101

18

„ulehčují hledání stejně zaměřených lidí, a proto urychlují proces rozpadu manželství."104 Potvrzuje to i statistika britské společnosti Divorce-online, která udává, že příčinou až pětiny současných rozvodŧ105 je sociální síť Facebook.106 „Vztahové a rodinné problémy vzniklé při komunikaci na sociálních sítích nabývají tak závažných rozměrŧ,107 že před jejich užíváním oficiálně varovali i představitelé Evropské komise.“108 Sociální sítě tedy zvětšily dosavadní možnosti jak nevěry, tak jejího odhalení, ale rozhodně nenesou rozhodující podíl viny. Také Luciano Ruff tvrdí, že nelze „odsuzovat nástroj za lidské chování. Internet zvyšuje pravděpodobnost, ale nevytváří ji."109

Dalším z lákadel, které nabízí sociální sítě je obrovská flexibilita a rozmanitost přístupu, který vyplývá již ze samotné povahy internetu a umožňuje uživatelŧm přístup z celého světa v jakoukoliv dobu.110 To znamená, že i když jste například v České republice, mohli byste komunikovat a vytvořit online přátelství s někým, kdo je právě ve Spojených státech nebo na Novém Zélandu či ve Švédsku. Nejen, že uživatel získá nové přátele, ale také se mŧže naučit něco o nové kultuře, porozumět jejím zvykŧm a zvláštnostem a získat motivaci k učení nových jazykŧ.111 Některé typy sociálních sítí dokážou motivovat své členy ke sdílení informací a slouží tedy i k určité formě vzdělávání pomocí komunity přátel a tak se ze sociální sítě stává výborný informační zdroj. Záleží ovšem na konkrétní sociální síti a na tom, co zajímá 104

KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. Pozn. „Už loni referovala britská média o případu, kdy se pětatřicetiletá manažerka teprve od kamarádky po telefonu dozvěděla, že si její manžel změnil na facebooku svŧj status na „single". To už ale jejich „rozchod" dávno probírali exmanželovi přátelé.“ Zdroj: KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 106 O'NEILL, Nick. Facebook Responsible For 20 Percent Of Divorces. All Facebook: The Unofficial Facebook Resource [online]. 107 Problémy vzniklé na sociální síti dokáží až tak vygradovat, že lidé jsou kvŧli nim schopni i vraždit. Jednou z prvních veřejně známých obětí se stala mladá Britka Sarah Richardson, která si po nějaké době, kdy žili s manželem odděleně, si změnila svŧj facebookový profil na svobodná. Tato změna jejího muže rozzuřila. „Nejprve ji zasypal vzteklými zprávami, a když nereagovala, navštívil ji osobně - vpadl do bytu jejích rodičŧ jako gangster a mladou ženu ubodal.“ Zdroj: KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 108 KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 109 KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 110 Pozn. V současné době se hovoří také o závislosti na sociálních sítích, kdy uživatelé sledují svŧj profil několikrát během dne i noci a jsou schopni kvŧli novince přerušit i činnost, kterou se právě zabývají. Dle výzkumu společnosti Retrevo „jen 40 % dotázaných odpovědělo, že bez sociálních sítí mŧžou být i několik dní. Polovině dotázaných nevadí, když se kvŧli novince na sociální síti „musí zvednout od oběda, pětina přeruší to, čemu se věnovali na toaletě, a asi desetina dotázaných přiznala, že kvŧli novince na síti klidně přeruší milostné hrátky.“ Zdroj: ILJAŠENKO, Marie. Jsou mladí lidé závislí na sociálních sítích? Saferinternet.cz [online]. 111 What Is Social Networking? Social Networking [online]. 105

19

vaše přátele a jaké sdílejí informace.112 Například pokud uživatelovy přátele bude zajímat pěstování kaktusŧ, mŧžete si být jisti, že si zajímavé informace o kaktusech najdou. Stačí, když si tyto informace některý z jeho přátel vystaví na profil a uživatel je ihned uvidí. Čím více má uživatel přátel, kteří se ve volném čase věnují pěstování kaktusŧ, tím více mu přichází informací z rŧzných zdrojŧ a on sám si už nemusí, pokud nechce, nic vyhledávat a ihned mŧže o nalezených novinkách a převratných možnostech v oboru pěstování kaktusŧ diskutovat nebo zjišťovat širší názor za pomoci crowdsourcingu113 a využít tak obrovský potenciál114 sociálních sítí stejně, jako velké výzkumné agentury.115 Pokud to uživateli nebude stačit a bude chtít více odborných informací či diskutovat s novými lidmi, mŧžete se stát fanouškem nějakých stránek o kaktusech či stát se členem jedné nebo více skupin zaměřených na pěstování kaktusŧ a tím zvýšit svŧj příjem informací i společenský statut svými znalostmi v dané problematice a rozšířením řad svých známých a přátel.116 Sociální sítě nabízejí velké možnosti, není se tedy čemu divit, že se v posledních několika letech staly obrovským hitem a „téměř tři čtvrtiny lidí mají svŧj profil na některé ze sociálních sítí.“117 Jedním z největších přínosŧ sociálních sítí na internetu je rovnocenné postavení jednotlivých uživatelŧ. Uživatelé zde nejsou zatíženi předsudky a ukazateli socioekonomické situace jako v reálném světě, kde dochází ke styku tváří v tvář

112

Pozn. Mnohdy dochází až k zahlcení informacemi. „Sociální sítě obsahují nepřeberné množství informačního odpadu. Zajímavé informace se nalézají v hromadě osobních výlevŧ, spamu, skryté reklamy a bŧhvíčeho ještě.“ Lze tomu předcházet nastavením dané sociální sítě. Např. na Facebooku lze filtrovat žádoucí a nežádoucí příspěvky. Zdroj: VLACH, Robert. Sociální sítě. Na volné noze: portál nezávislých profesionálů [online]. 113 Pozn. Crowdsourcing je „centrálně organizovaná činnost, která vede k dosažení přesně definovaných cílŧ, a to s využitím většího množství zainteresovaných osob z řad zákazníkŧ nebo sympatizantŧ, pocházejících z cílových skupin pole naší pŧsobnosti." SLANÝ, Klement. Crowdsourcing – ideální nástroj pro podchycení trendŧ. Marketing Journal [online]. 114 Pozn. „Výzkumný potenciál internetové komunity je obrovský, protože přístup k internetu má zhruba 5,5 milionu Čechŧ, přičemž dva miliony lidí používají sociální sítě.“ Zdroj: Internetové sociální sítě začaly využívat už i výzkumné agentury. FinančníNoviny.cz: Ekonomický server ČTK [online]. 115 Pozn. Sociálních sítí využívají v Česku pro svoji práci výzkumné agentury jako například Fast Connect mezi jejíž hlavní klienty patří společnosti Nestlé, Danone, Pepsi, ČSOB či politická strana TOP 09. Tyto agentury získávají respondenty například z řad uživatelŧ stále populárnější aplikace Facebook. Zdroj: Internetové sociální sítě začaly využívat už i výzkumné agentury. FinančníNoviny.cz: Ekonomický server ČTK [online]. 116 Pozn. Toto je opět jen obecný popis toho, co mŧže uživatel dělat se svým statusem a liší se podle typu sociální sítě. Více např. v kapitole o Facebooku. 117 Marketing v sociálních sítích. MANZES [online].

20

a mohly by ovlivnit vzájemnou komunikaci.118 Na sociální síti nezáleží na tom, jak je uživatel bohatý, příslušníkem jaké rasy je, jaký je jeho věk, jak vypadá a jak pŧsobí, zda je handicapovaný atd. Všichni uživatelé mají rovné příležitosti se prezentovat a být na sociální síti. „Člověk nemusí být významný, ale síla internetu je v tom, že mŧže své mínění (…) sdělit. Jeho názor a pohled pak mŧže sdílet řada dalších lidí.“ 119 Dle výzkumu psychologa Sama Goslinga jsou lidé na sociálních sítích typu Facebook upřímnější. Obklopují se totiž ve velké většině svými reálnými známými, před kterými nemá smysl se přehnaně vylepšovat a stylizovat. Taková přetvářka by jim spíše uškodila a vedla k posměchu. Navíc by tento přístup byl proti základnímu principu, kterým je sdílení skutečných fotografií a zážitkŧ uživatelŧ. Na rozdíl od online her, kde je určitá míra stylizace přímo vyžadována.120 Lidé si také na sociálních sítích více dŧvěřují.121 Ovšem Lady Greenfieldová, profesorka Lincoln College v Oxfordu varuje, že i když jsou lidé na sociálních sítích upřímnější, přílišná bezprostřednost bez uvažování nad následky a pocit toho, že uživatele ostatní poslouchají, uznávají a že je dŧležitý, může vést až k určité infantilizaci na sociálních sítích.122 „Řešení však podle Greenfieldové není v regulaci, ale ve vzdělávání v kultuře a ve společnosti.“ 123 Prostor sociálních sítí se také stává místem, kde si lidé chtějí realizovat a ukázat své sny a touhy či alespoň se díky nim pokusit změnit své životy. Mnoho lidí se snaží zviditelnit a stát se slavným pomocí videí, článkŧ, hudby atd., a to ať již se jedná o lokální slávu na dané specializované sociální síti či až po celosvětovou slávu již mimo sociální sítě. Ovšem uspět v tak velké konkurenci se povede jen málokomu. Příkladem mŧže být student žurnalistiky Florian Witulski, který se proslavil díky svým reportážím z protivládních protestŧ a nepokojŧ v Thajsku. Jeho reportáže ze sociálních 118

WELLMAN, Barry; GULIA, Milena. Net surfers don't ride alone: Virtual communities as communities. In Communities and Cyberspace. pp. 167-194. 119 HRODEK, Dominik. Sociální sítě - nástroj pro marketing a PR, nebo jen seznamka? Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 120 BEDNÁŘ, Vojta. Studie: Lidé jsou na Facebooku upřímní. Tyinternety.cz [online]. 121 TEN KATE, Stephan. Trustworthiness within Social Networking Sites: A study on the intersection of HCI and Sociology [online]. 122 Pozn. Dle neurovědkyně Lady Greenfieldové sociální sítě „ zosobňují riziko, že v polovině jednadvacátého století bude mysl dospělých lidí na úrovni malých dětí. Nebude schopna se déle soustředit, bude vyžadovat senzacionalismus, nebude schopna empatie vŧči druhým a bude mít velmi chabé povědomí o vlastní totožnosti.“ Zdroj: Facebook a Bebo infantilizují lidskou mysl. Britské listy: deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online]. 123 Facebook a Bebo infantilizují lidskou mysl. Britské listy: deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online].

21

sítí přejaly například francouzská televize France 24 a internetové zpravodajské servery americké CNN a německý Der Spiegel.124 Dalším příkladem mŧže být dvaatřicetiletý Matt Harding z Connecticutu125, který zaujal diváky napříč kulturami svými originálními tanečními klipy, které rozšiřují poselství, že „tanec i radost přesahují politické hranice a vyskytují se všude po světě.“126 Matt si svým tancem podmanil svět a stal se celebritou. Sociální sítě se stávají místem netušených možností. Díky obrovské popularitě a vlivu, jaký mají sociální sítě na běžný život v reálném světě, se do sociálních sítí zapojuje čím dál více soukromý sektor127 – firmy, které zde prezentují sebe nebo své zboží a aktivně komunikují128 se svými stávajícími i potenciálními zákazníky.129 Tato komunikace je vzájemně prospěšná pro obě zúčastněné strany. Pomáhá například ve vylepšení zákaznické péče díky zisku zpětné vazby, k zisku nových zákazníkŧ zpřístupněním i specifických segmentŧ veřejnosti130 a využití asi jedné z nejlepších reklam – doporučení uživatelŧ.131 Mnohdy sociální sítě slouží také k výběru budoucích zaměstnanců132 či vnitrofiremní komunikaci.133 V tomto případě však existuje možné riziko při špatném zabezpečení či nepozornosti, že dojde k vynesení citlivých informací134 či poškození profesní image. Proto zhruba 124

JIRKOVÁ , Markéta. Studenta proslavily sociální sítě. Šíří na nich odvážné reportáže. Lidovky.cz [online]. 125 Where The Hell Is Matt? [online]. 126 KASÍK, Pavel. Odhalujeme příběhy lidí, kterým YouTube změnil život. Technet.cz [online]. 127 Pozn. Dle prŧzkumu firmy Deloitte má 31 % všech generálních ředitelŧ firem na profil Facebooku a 14 % všech generálních ředitelŧ profil na Twitteru. Co se týká firem 29 % z nich vyžívá sociální sítě pro marketing svých produktŧ. Zdroj: Jak využít sociální sítě v internetovém obchodování? NetShopper.cz: zde jsou internetoví prodejci doma [online]. 128 Pozn. Prostřednictvím sociální sítě lze uživatelŧm sdělit dŧležité a doplňující informace a zároveň propagovat vlastní názor, nové projekty, akce, a zajímavosti ze zákulisí firmy, čímž komunikace dostává lidštější rozměr. 129 Pozn. Celkově „93 % uživatelŧ sociálních sítí od firem očekává, že budou sociální sítě také používat.“ Zdroj: HRODEK, Dominik. Sociální sítě - nástroj pro marketing a PR, nebo jen seznamka? Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 130 SVOBODA, Václav. Public relations: moderně a účinně. s. 171. 131 HRODEK, Dominik. Sociální sítě - nástroj pro marketing a PR, nebo jen seznamka? Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 132 Pozn. Dle prŧzkumu společnosti LMC mezi personalisty ze středně velkých a velkých tuzemských firem téměř čtvrtina z 234 dotázaných personalistŧ využívá při své práci sociální sítě na internetu typu Facebook nebo Linkedln. Zdroj: Sociální sítě pracovně využívá čtvrtina personalistŧ. Finanční Noviny.cz [online]. 133 Pozn. Dle předpovědí analytikŧ společnosti Gartner nahradí sociální sítě do roku 2014 e-mail jako hlavní nástroj v osobní komunikaci pro pětinu podnikových uživatelŧ. Zdroj: Sociální sítě nahradí v podnikové osobní komunikaci už brzy e-mail. DigiWeb.iHNed.cz: Online zprávy hospodářských novin [online]. 134 Pozn. „V těchto případech se často upozorňuje na škody, které tímto mohou vzniknout, zejména na pověsti firmy – facebooková skupina si díky své otevřenosti získá mnoho příznivcŧ a čtenářŧ, a pak v ní někdo vynese citlivé firemní údaje nebo zveřejní firemní aférku a dílo zkázy je hotové.“ Zdroj: Jak využít sociální sítě v internetovém obchodování? NetShopper.cz: zde jsou internetoví prodejci doma [online].

22

„přes 70 % firem sleduje profily svých zaměstnanců na sociálních sítích.“

135

Nevhodné chování může ovlivnit i pracovní postavení zaměstnance či jeho úplnou ztrátu.136 Pro předcházení takovýchto situací má mnoho firem stanovenou komunikační politiku na sociálních sítí nebo úplně zakazují jejich používání137 v pracovní době.138 Ovšem, jak již to bývá, každá mince má dvě strany. Sociální sítě nepřináší jen výhody, ale i možná rizika a omezení. Například omezení soukromí. Dnešní sociální sítě stírají hranici soukromého a veřejného života. Mnohdy se lidé skrz sociální sítě dozvědí takové podrobnosti o životě uživatele, které by si nevyměnili ani v soukromém rozhovoru tváří v tvář. „Alarmující je především otevřenost převážné většiny uživatelŧ. Často si do seznamu přátel nepřidávají jen své nejbližší, ale i kolegy z práce a osoby, s kterými mluvili např. dvakrát v životě.“ 139

Otevřenost ve sdílení informací je obrovským nebezpečím. „Aniž by si to uživatel uvědomoval, dostává se tak pod drobnohled mnoha dalších osob a jeho reálný život se prostřednictvím virtuality otevírá veřejnosti.“140 Pár fotografií bytu a nové plazmové televize spolu s oznámením, že si uživatel jede užívat na dovolenou a vrátí se až za týden, představují reálné riziko. „A nejde jen o váš majetek. Jde i o vás a vaši rodinu: potenciální útočník vám bude velmi vděčný za informaci, jak vypadají vaše děti, kudy a kdy chodí do školy a že se vaše dcerka vrací z večerního aerobiku sama přes zalesněný park.“141 Jsou známy i případy, které skončily smrtí oběti.142 Obecně se

135

HANDL, Jan. Sociální sítě zaměstnavatele zajímají. Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. Pozn. Např. „zaměstnankyně švýcarské pojišťovny Nationale Suisse byla propuštěna poté, co bylo zjištěno, že místo odpočinku v neosvětlené místnosti z dŧvodu migrény trávila čas na Facebooku. Těchto příkladŧ je bezpočet. Je znám případ, kdy zaměstnanec odešel na nemocenskou, ale šéf z jeho profilu na Facebooku zjistil, že odjel na hory. Nejsmutnější je často opakovaný příběh z Velké Británie, kdy manžel zabil svou ženu za to, že si změnila svŧj status na svobodná“ Zdroj: NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook. E-polis.cz [online]. 137 Pozn. Díky samotné povaze sociálních sítí jako zdroje informací, která uživatele vede k jejich časté kontrole, mohou sítě vážně narušit soustředění touhou neustále se vracet k jejich sledování. Tento tzv. mentální multitasking snižuje produktivitu práce až o desítky procent. Zdroj: VLACH, Robert. Sociální sítě. Na volné noze: portál nezávislých profesionálů [online]. 138 Pozn. Dle výzkumu společnosti nCircle má 59 % firem stanovenu politiku pro komunikaci na sociálních sítích a 39 % organizací zakazuje úplné používání sociálních sítí. Zdroj: HANDL, Jan. Sociální sítě zaměstnavatele zajímají. Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. 139 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook. E-polis.cz [online]. 140 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook. E-polis.cz [online]. 141 JANEČEK, Vláďa. Pozvete souseda do postele? EXTRA Windows.cz [online]. 142 Pozn. V Austrálii byla zavražděna osmnáctiletá Nona Belomesoffová, kterou vylákal muž přes sociální síť pod záminkou práce pro organizaci pečující o zvířata. Obviněný si zřídil dva profily na Facebooku, v nichž se vydával za pečovatele zvířat. Přátelství s dívkou pravděpodobně navázal na základě dostupnosti 136

23

proto doporučuje při používání sociálních sítí mít tato rizika na paměti a pečlivě zvážit, jaké informace uživatel sdělí a kdo je případně uvidí a bude k nim mít přístup. Dále si pečlivě přečíst smluvní podmínky dané sociální sítě a dle dostupných možností jednotlivých sociálních sítí nastavit ochranu soukromí na úroveň, která nejlépe vyhovuje uživatelovým požadavkŧm na soukromí.

143

Například na sociální síti

Facebook mŧže uživatel ovlivňovat viditelnost zpráv či profilu pro jednotlivé či neznámé uživatele a tak snadno zajistit určitou míru soukromí.144 Sociální sítě také přináší „prostor pro sociální inženýrství145 a nebezpečné komunikační

praktiky,

jako

jsou

např.

kyberšikana146,

sexting147,

kybergrooming148, kyberstalking149 aj.“150

jejích fotografií a profilu. Zdroj: Vrah vylákal svou oběť přes Facebook. Novinky.cz: on-line magazín deníku Právo & Seznam.cz [online]. 143 Jaké existuje riziko při používání stránek sociálních sítí? Evropská komise: eYouGuide - vaše práva na internetu [online]. 144 Pozn. Uživatel by i tak měl nejdříve přemýšlet, co o sobě zveřejní a nenechat se ukolébat skutečností, že to dodatečně smaže. Tímto například Facebook vzbuzuje falešný pocit bezpečí a soukromí. „Ve skutečnosti se však jedná pouze o další iluzi – ať už kvŧli tomu, že Facebook si přímo ve svých podmínkách, se kterými souhlasíte při registraci, vyhrazuje právo uchovávat informace jak jen dlouho to uzná za nutné. Stejně tak hrozí, že se kompromitujících dat zmocní někdo třetí a je jedno, jak krátce byla vystavena.“ Zdroj: POHL, Ondřej. Jak bezpečně používat Facebook nebo jiné sociální sítě? Lidovky.cz [online]. 145 Pozn. „Sociální inženýrství nebo sociotechnika je zpŧsob manipulace lidí za účelem provedení určité akce nebo získání určité informace. Termín je běžně používán ve významu nezákonného podvodu nebo podvodného jednání za účelem získání utajených informací organizace nebo přístup do informačního systému firmy.“ Zdroj: KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 18. 146 Pozn. „Kyberšikana nebo také kybernetická šikana je druh psychické šikany, při které útočník využívá informační a komunikační technologie (např. mobilní telefony, internet nebo pagery). Pod pojmem kyberšikana se skrývá celá řada projevŧ.“ Zdroj: KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 6. 147 Pozn. „Sexting nebo sextování lze definovat jako odesílání sexuálně laděných zpráv, obnažených fotografií, videí apod. Tento termín vznikl spojení slov sex a textování.“ Zdroj: KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 14. 148 Pozn. „Kybergrooming označuje manipulativní chování uživatelŧ internetu, které má v oběti vyvolat falešnou dŧvěru a připravit ji na schŧzku, na které mŧže dojít k sexuálnímu obtěžování, pohlavnímu zneužití, týrání nebo manipulaci oběti (např. nucení ke krádežím, terorismu aj.).“ Zdroj: KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 19. 149 Pozn. Kyberstalking je druh stalkingu, ve kterém „agresor ke svým útokŧm využívá především informační a komunikační technologie (mobilní telefony, internet atd.). Stalking definujeme jako pronásledování, opakované stupňované obtěžování, které mŧže mít rŧznou podobu a intenzitu (např. snaha o kontakt, slídění, vyhrožování, vydírání, fyzické napadání apod.). V některých případech mŧže dojít i k zavraždění oběti.“ Zdroj: KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické

24

Pod problém kyberšikany spadá například vyhrožování a zastrašování uživatelŧ, vydírání, jejich urážení, zesměšňování a ponižování, jak slovní, tak publikování ponižujících fotografií, videozáznamŧ nebo zvukového záznamu. Dále sem spadá také krádež identity a její zneužití ke kyberšikaně. 151 Právě ve snaze upozornit na hrozící nebezpečí sociálních sítí spustila Evropská Unie 10. února 2010 kampaň „Think before you post“ (Přemýšlej, než zveřejníš), která je primárně zaměřena na nezletilé uživatele.152 Součástí těchto opatření je také dohoda o zvýšení bezpečnosti. Dohodu podepsalo sedmnáct internetových firem pŧsobících v Evropě včetně Facebooku, které uznaly svou odpovědnost, určily možná rizika pro nezletilé uživatele a stanovily opatření na eliminaci těchto rizik. 153

Stále vzrŧstající počet uživatelŧ sociálních sítí s sebou přináší i riziko zneužití údajů v profilu uživatele154. „Podle společnosti TrustPort již nyní například na nejrozšířenější síti Facebook masově rostou podvodné skupiny, jejichž cílem je získat co největší databázi kontaktŧ. Tyto databáze mohou později koupit jiné složky kybernetického zločinu a použít je pro rozesílání spamu nebo k vylákání údajŧ o bankovních účtech.“155

Příkladem mohou být rŧzné podvodné fanouškovské stránky a skupiny, se kterými se uživatelé sekávají nejčastěji na Facebooku.Takovéto skupiny a stránky však nejsou ve své podstatě nebezpěčné, dokud uživatele nezačnou nutit k nějaké akci, která přes vyplnění formuláře nebo kliknutí na požadovaný link zavede uživatele na phishingovou

komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 20. 150 KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 18. 151 KREJČÍ, Veronika; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy. s. 6. 152 Sociální sítě ohrožují mládež, říká EU. EurActiv.cz: Vaše internetová brána do Evropy [online]. 153 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. 154 Pozn. „Není problém vysledovat, ve kterých skupinách konkrétní uživatel figuruje, co má rád a jaké názory hájí. Existují skupiny typu I love coffee, Točená kofola atd. Tyto informace se dají velmi dobře využít (zneužít) pro komerční účely. Danému uživateli pak mohou být na uvedený kontaktní mail doručovány reklamy apod.“ Zdroj: NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook Epolis.cz [online]. 155 Sociální sítě nahradí v podnikové osobní komunikaci už brzy e-mail. DigiWeb.iHNed.cz: Online zprávy hospodářských novin [online].

25

stránku,156 kde se z uživatele pokusí vylákat veškeré osobní a platební údaje 157 nebo heslo k účtu na Facebook, který je poté zneužit k šíření spamu či převodu peněz.158 Dalším oblíbeným phishingovým cílem je „instalace škodlivého softwaru 159 do uživatelova počítače, který se tak dostává pod kontrolu hackerŧ a ti jej mohou využívat pro další akce.“160

Příkladem propracovanějších podvodŧ je využití podezřelých aplikací. Jejich účelem je získat od uživatele přístup k jeho údajŧm na profilu a zároveň také k profilŧm jeho přátel.161 Takovýmto příkladem mŧže být např. aplikace Stalker Catcher, která uživatelŧm Facebooku měla přinést možnost zjistit, kdo sleduje jejich profil. Ve skutečnosti se jednalo o nebezpečnou aplikaci, která ohrožovala uživatelova data v počítači.162 Uposlechnutím instrukcí pro aktivaci aplikace došlo pouze k rozeslání pozvánky všem kontaktŧm oběti podvodu a tedy i jejímu virálnímu šíření.163 Právě díky rŧzným nebezpečím vznikla například česká sociální síť Cvrlikátor164, která prohlašuje, že je „první sociální síť skutečně skutečných přátel.“165

156

Phishingové útoky mohou mít rŧznou formu. Ale shodují se v tom, že uživatele vždy navedou pomocí originálně vypadající zprávy na stránku, která se tváří jako oficiální, kde má uživatel vyplnit například své přihlašovací a kontaktní údaje, údaje o platební kartě atd. „Nejobvyklejší formou je email, tvářící se jako oficiální sdělení od uživatelské podpory (Facebooku, Googlu, World of Warcraft, banky atp.).“ Zdroj: LAUSCHMANN, Jindřich. Podvody na největší sociální síti. Jak se nenachytat? Tyinternety.cz [online]. 157 „Své o tom zjistila celá řada Američanŧ, kteří v posledních dnech naletěli na skupiny a stránky vystupující pod značkou Whole Foods, texaského maloobchodního řetězce. Stránky pod názvy jako Whole Foods Market Free $500 Gift Card Limited - first 12,000 fans only a Whole Foods FREE $500 Gift Card! Only Available for 36 hours! nabízely dárkový kupón v hodnotě pěti set dolarŧ všem, kdo byli ochotni se stát jejich fanoušky, pozvat všechny své přátele, a poté na externí stránce, kam je zavedl odkaz, vyplnit svoje platební údaje.“ Zdroj: LAUSCHMANN, Jindřich. Podvody na největší sociální síti. Jak se nenachytat? Tyinternety.cz [online]. 158 LAUSCHMANN, Jindřich. Podvody na největší sociální síti. Jak se nenachytat? Tyinternety.cz [online]. 159 Dle společnosti AVG se přes sociální sítě šíří velké množství škodlivého softwaru Adware neboli advertising-supported software. („Adware je označení pro aplikace, které se snaží vnutit uživatelŧm internetu nějakou reklamu, mají obvykle podobu banneru, vyskakujících pop-up oken či ikon.“) Zdroj: AVG varuje: přes sociální sítě se šíří velké množství podvodných aplikací. AVG: Tiskové zprávy [online]. 160 LAUSCHMANN, Jindřich. Podvody na největší sociální síti. Jak se nenachytat? Tyinternety.cz [online]. 161 LAUSCHMANN, Jindřich. Podvody na největší sociální síti. Jak se nenachytat? Tyinternety.cz [online]. 162 HANDL, Jan. Manipulace a podvody na sociálních sítích. Marketing Journal [online]. 163 Sociální sítě nahradí v podnikové osobní komunikaci už brzy e-mail. DigiWeb.iHNed.cz: Online zprávy hospodářských novin [online]. 164 „Cvrlikátor je zároveň první sociální síť s ručně tříděným obsahem přátel. Proto jsou všichni přátelé skutečně skuteční, a ne omylem odkliknutí. Cvrlikátor spojuje to nejlepší ze sítí Facebook a Twitter.“ Do Cvrlikátoru se uživatel dostane pouze pokud již má na Cvrlikátoru alespoň jednoho skutečného přítele. Zdroj: Co je Cvrlikátor. Cvrlikátor: První sociální síť skutečně skutečných přátel [online]. 165 Co je Cvrlikátor. Cvrlikátor: První sociální síť skutečně skutečných přátel [online].

26

Každá sociální síť má však své specifické výhody a nevýhody. V následující přehledné tabulce naleznete shrnutí možných výhod a nevýhod sociálních sítí. Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody sociálních sítí VÝHODY

ASPEKTY zaměstnání

práce

sláva

dostupnost

NEVÝHODY

zisk zaměstnancŧ (výběr

propuštění zaměstnancŧ (např.

personalistŧ probíhá i přes

v případě nevhodného vyjadřování nebo

sociální sítě)

přílišného trávení pracovního času)

využití pro firemní prezentaci

možnost „vynesení“ citlivých

a případnou komunikaci

informací, poškození profesní image

možnost stát se slavným

relativně malá šance uspět

stálý kontakt se všemi

ztráta soukromí, nebezpečí stalkingu

blízkými (psaní zpráv, statusŧ, a závislosti sdílení fotografií atd.)

chování seznámení

zábava sociální

větší uvolněnost a upřímnost

uživatelé jsou dŧvěřivější, hrozí

uživatelŧ

infantilnost

snadné seznamování s novými nebezpečí např. v případě dětí – lidmi, zisk nových přátel

ohrožení ze strany pedofilŧ

snadná komunikace, hry,

phishing neboli krádeže dat a jejich

sdílení webových odkazŧ a

následný prodej či zneužití, krádeže

videí

identity a další podvody

rovnocenné postavení

kyberšikana

flexibilita a rozmanitost

nevyžádaná reklama (spam), viry,

přístupu

malware

postavení internet

27

3.3 Druhy sociálních sítí V dnešní době existuje nepřeberné množství sociálních sítí,166 přičemž každá je svým zpŧsobem originální a nabízí uživateli jiné možnosti. Mŧžeme se je tedy alespoň pokusit rozdělit podle shodných znakŧ do několika kategorií: Podle zisku financí je mŧžeme rozdělit na výdělečné a nevýdělečné sociální sítě.167 Výdělečné sociální sítě obvykle vykazují zisk, který jim plyne prostřednictvím plateb uživatelŧ za určité nadstandardní služby jako LinkedIn168, za VIP členství jako např. u LíbímseTi.cz169 nebo jako poplatek za využívání samotné sociální sítě jako v případě Ningu170. Nevýdělečné sociální sítě vznikly jako podpora samotné komunity a nevyžaduje od svých uživatelŧ platby.171 Podle vzniku lze sociální sítě rozlišit na plánované, tedy budované již s ideou sociální sítě jako např. Orkut172 a sociální sítě, které vznikly postupným vývojem a rozšiřováním služeb z rŧzných komunitních webŧ a diskusních fór. Nejznámějším příkladem sociální sítě s postupným vývojem je například YouTube173 nebo Twitter174, kde „efekt sociální

166

Pozn. Přibližný seznam sociálních sítí nalezneme na stránkách Wikipedie. Zdroj: List of social networking websites. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 167 MIKEŠOVÁ, Hedvika. Komunitní servery: charakteristika, typy [online]. S. 22-23. 168 Pozn. LinkedIn - je profesní sociální síť. Hlávními tématy jsou zde kariérní postup a pracovní místa. Využívají ji jak uchazeči o zaměstnanecké pozice tak i personalisté. „Zaměřením na obchodní kontakty LinkedIn oslovuje i manažery a obchodníky. Některé služby této sociální sítě jsou zpoplatněné.“ Zdroj: KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 169 Pozn. Líbímseti.cz je internetový zábavní portál, který je zaměřen zejména na službu seznamky s ostatními uživateli. Vedle toho nabízí například hodnocení fotografií, diskuzní fóra, chat, videochat, horoskopy a vlastní magazín Magazin.cz. Zdroj: Líbímseti.cz. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích… [online]. 170 Pozn. Ning soutěží se sociálními weby, jako je MySpace a Facebook tím, že láká zejména lidi, kteří si chtějí vytvořit své vlastní sociální sítě od vlastního designu, přes výběr funkcí až po výběr členských dat. Zdroj: Top social media network sites! SysComm International [online]. 171 MIKEŠOVÁ, Hedvika. Komunitní servery: charakteristika, typy [online]. S. 22-23. 172 Pozn. Orkut, je sociální síť, která patří pod ochranná křídla giganta Google. „Největší popularitě se Orkut těší v Jižní Americe (konkrétně v Brazílii, odkud pochází autor aplikace) a v Indii. Výhodou sítě Orkut je její propojení s dalšími internetovými službami Google, především Gmailem.“ Zdroj: KUBEŠ, Radek. Sociální sítě nejsou jen Facebook. Podívejte se i na ty české. Technet.cz [online]. 173 Pozn. „Služba YouTube založená v únoru 2005 představuje nejoblíbenější komunitu pro sdílení videa online na světě. Milióny uživatelŧ mohou objevovat, přehrávat a sdílet svá originální videa. Služba YouTube také poskytuje fórum, které uživatelŧm umožňuje se vzájemně spojit, informovat a inspirovat další uživatele na celém světě a které slouží jako distribuční platforma pro autory obsahu a malé i velké inzerenty.“ Zdroj: O službě YouTube. YouTube: Broadcast Yourself [online]. 174 Pozn. Twitter je mikroblogovací sociální síť, která umožňuje zasílat zprávy neboli tweety o délce „maximálně 140 znakŧ, které se zobrazují na uživatelově profilové stránce a na stránkách jeho odběratelŧ (followers). Přispěvatelé mohou omezit doručování příspěvkŧ pouze na okruh svých přátel nebo povolit přístup k příspěvkŧm komukoliv. Často se o něm mluví jako o SMS internetu.“ Zdroj: Twitter. eFacebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích… [online].

28

sítě nebyl zřejmě pŧvodním záměrem tvŧrcŧ, ale vyplynul postupně z popularity a jednoduchosti této služby.“175 Podle počtu uživatelů je mŧžeme rozdělit na malé, které se pohybují od pár jedincŧ po několika tisícové sociální sítě, a velké, které hypoteticky mohou až obsáhnout celou lidskou populaci. Mezi největší sociální sítě, co se týká uživatelŧ, patří „Facebook176 a portál MySpace177, zaměřující se spíše na hudbu a videa, který byl až do nástupu Facebooku absolutní jedničkou mezi sociálními sítěmi na světě.“178

Podle geografické působnosti je mŧžeme rozdělit na lokální jako například Lidé.cz179, které mají na daném místě určitou tradici nebo jsou omezeny jazykem či dalšími zvyklostmi. Další variantou jsou globální sociální sítě, které disponují jazykovými mutacemi, snaží se být univerzální a přístupné pro jakéhokoliv uživatele a rychle se šíří. Příkladem globální sociální sítě je například Facebook, který je celkem intuitivní a navíc kompletně přeložený do češtiny, proto i velmi populární u nás.180

Podle účelu rozlišujeme sociální sítě na všeobecné, které nemají žádný určitý cíl, a specializované, které jsou zaměřené na užší publikum s určitým zájmem, jako jsou např. novinky, fotografie, hudba, videa, seznamování atd. K všeobecným sociálním sítím mŧžeme zařadit např. již zmiňovaný Facebook a MySpace. Ke specializovaným zase např. umělecky zaměřený DevianArt181, hudební Last.Fm182, na rodinu

175

VLACH, Robert. Sociální sítě. Na volné noze: portál nezávislých profesionálů [online]. Pozn. Facebook patří mezi nejnavštěvovanější stránky na internetu. Má přes 400 milionŧ uživatelŧ prakticky ze všech věkových skupin. Zdroj: Přihlášení Facebook.cz a registrace na facebook.com. Facebook.CZ [online]. 177 Pozn. MySpace je jednou z nejpopulárnějších sociálních síť s heslem „A place for friends" (Místo pro přátele) sítí na světě. „Kromě klasických profilŧ se na MySpace nacházejí i profily hudebníkŧ, filmařŧ nebo hercŧ z celého světa. Kvŧli ochraně dětí je server přístupný pouze lidem starším 14 let.“ Slouží především ke sdílení multimediálního obsahu. Zdroj: MySpace. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích… [online]. 178 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. 179 Pozn. Česká sociální síť Lidé.cz pokrývá „všechny věkové kategorie a zájmové skupiny, přičemž mladší generace tvoří největší uživatelskou základnu.“ Zdroj: Lidé.cz. Seznam: O nás [online]. 180 VLACH, Robert. Sociální sítě. Na volné noze: portál nezávislých profesionálů [online]. 181 Pozn. DeviantArt je největší online sociální síť pro umělce a umělecké nadšence z celého světa. Zdroj: About deviantART. DeviantART [online]. 182 Pozn. Last.fm je sociální síť, která se specializuje na hudbu a hudební videa. Pokud uživatel sdílí informace o tom, jakou hudbu poslouchá, jsou mu doporučovány další skladby a interpreti, kteří by mu mohli vyhovovat. Mŧže si stáhnout nabízené hudební skladby zdarma, přečíst hudební novinky, prohlédnou žebříčky atd. Zdroj: KUBEŠ, Radek. Sociální sítě nejsou jen Facebook. Podívejte se i na ty české. Technet.cz [online]. 176

29

a rodokmeny specializovaný MyHeritage183, beautifulpeople.com184 pro krásné lidi, pro spolužáky Spolužáci185, na sexuální aktivitu uživatelŧ zaměřená sociální síť I Just Made Love186 a mnohé další. Podle zaměření na uživatelsky orientované (Facebook, MySpace), obsahově orientované (YouTube), mikroblogovací (Twitter), sociální sítě dovolující si vytvořit vlastní sociální síť (Ning), virtuální světy (Second Life, World of Warcraft).187 Existuje však mnoho úhlŧ pohledu, jak rozdělit sociální sítě, a není tak zcela možné zde vypsat všechny typy a druhy sociálních sítí a všechny je i díky neustálému rozvoji správně zařadit. Díky odlišnému pohledu na sociální sítě a rŧzným měřítkŧm a požadavkŧm na ně, jsou za sociální sítě „pokládány již služby typu XChat.cz, líbímseti.cz nebo Lidé.cz. Nicméně žádná z těchto sítí by nesplňovala všechny požadavky na dnešní sociální sítě: IM, správa osobního profilu, skupinu přátel, nastavení statusu, možnost posílat zprávy a odkazy, či vkládat fotky a videa.“188 Navíc neustálý vývoj hnaný touhou udržet si své uživatele přináší i každodenní změny v sociálních sítích. Proto se v této práci zaměříme na popis jediné sociální sítě, a to nejrozšířenější sociální sítě v České republice, Facebooku.

3.4 Facebook Sociální síť Facebook patří mezi jedny z nejnavštěvovanějších stránek na internetu.189 S více než 400 miliony aktivních uživatelŧ190 je také jednou z největších sociálních sítí 183

Pozn. Sociální síť MyHeritage umožňuje „vytvořit rodokmen, sdílet obrázky a videa nebo si posílat vzkazy s dalšími členy rodiny.“ Obsahuje také software na rozpoznávání obličejŧ, díky kterému je možné zjistit, komu z rodiny nebo jaké celebritě se uživatel se nejvíce podobá. Zdroj: KUBEŠ, Radek. Sociální sítě nejsou jen Facebook. Podívejte se i na ty české. Technet.cz [online]. 184 Sociální síť beautifulpeople.com je určena jen krásným lidem. Každý si mŧže podat přihlášku s fotografií, ale o členství hlasují již stavající uživatelé. Beautifulpeople.com „má v současnosti více než 550 tisíc členŧ ze 190 zemí. Nejúspěšnější zemí, co se týče přijatých přihlášek, je Brazílie. Naopak nejhŧře jsou na tom britské ženy. Za celou dobu existence beautifulpeople přijalo 360 tisíc lidí, zatímco 1,8 milionŧ jich bylo odmítnuto.“ Zdroj: BeautifulPeople.com. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 185 Pozn. Spolužáci.cz je česká mutace sociální sítě Classmates. „S nápadem založit sociální síť, v níž se budou vzájemně vyhledávat a virtuálně setkávat bývalí spolužáci, přišel před patnácti lety Randy Conrads. Po úspěchu v USA a Kanadě se verze Classmates rychle rozšířily i do Evropy.“ Zdroj: KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 186 Pozn. Sociální síť I Just Made Love „zaznamenává aktuální sexuální aktivitu svých uživatelŧ po celém světě a následně zobrazuje podrobnou mapu pokrytí.“ Zdroj: KUBEŠ, Radek. Sociální sítě nejsou jen Facebook. Podívejte se i na ty české. Technet.cz [online]. 187 What are social networking services? Digizen.org [online]. 188 Vývoj sociálních sítí. Software v době SaaS [online]. 189 The Types of Social Media. CyberMark International [online].

30

na světě, která svým uživatelŧm nabízí vzájemnou komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahŧ a zábavu. 191 Jeho ústředním mottem je: „Díky Facebooku mŧžete navázat kontakty s lidmi a sdílet s nimi své zážitky.“192 Dnes existuje již v téměř sedmdesáti jazykových verzích.193 Je pravidelně aktualizován a díky tomu jsou uživatelŧm nabízeny stále nové funkce a možnosti.194

3.4.1 Historie Facebooku V únoru roku 2004 přímo ze svého pokoje na koleji na Harvardu spouští Mark Zuckerberg spolu s Dustinem Moskovitzem, Chrisem Hughesem a Eduardo Saverinem první verzi Facebooku - thefacebook.com.195 Pojmenování Facebook není náhodné. Vychází z papírových letákŧ zvaných Facebooks, které dostávaly studenti prvních ročníkŧ amerických univerzit a které sloužily k bližšímu seznámení se spolužáky a školním prostředím.196 Pŧvodně byl Facebook založen s cílem sblížit a navzájem pomoci studentŧm Harvardské univerzity197, ale již o měsíc později, v březnu roku 2004, rozšiřuje Facebook svou pŧsobnost na univerzity Stanford, Columbia a Yale. Koncem roku 2004 tak Facebook dosahuje již téměř milionu aktivních uživatelŧ. V květnu roku 2005 je Facebook již na více než 800 univerzitách, v září se rozšiřuje na střední školy a o měsíc později i na mezinárodní školní sítě.198 „Nakonec byl přístup otevřen pro všechny uživatele s univerzitní e-mailovou adresou (.edu, ac.uk, …) nebo pro některé zahraniční schválené univerzity. V Česku k prvním otevřeným vysokým školám patřila Masarykova univerzita.“ 199 Zlomový den nastal 11. srpna 2006, kdy byl Facebook zpřístupněn široké veřejnosti starší 13 let a pro firmy.200 Poté následoval bleskový vzestup počtu uživatelŧ. Během

190

Časová přímka firmy. Facebook: Tiskové středisko [online]. Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 192 Facebook [online]. 193 KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 194 HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 195 Časová přímka firmy. Facebook: Tiskové středisko [online]. 196 KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 197 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. 198 Časová přímka firmy. Facebook: Tiskové středisko [online]. 199 Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 200 Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 191

31

4 měsícŧ vzrostl počet aktivních uživatelŧ o 166 %.201 Ani ne za rok, v říjnu 2007 už dosáhl Facebook 50 milionŧ uživatelŧ. Díky postupnému překladu Facebooku v roce 2008 do dalších 21 jazykŧ, získává ještě v témže roce více než 100 milionŧ uživatelŧ a jeho popularita dále roste. Dle posledních údajŧ z února 2010 překonal Facebook hranici 400 milionŧ aktivních uživatelŧ.202

3.4.2 Příčiny úspěchu Příčina úspěchu sociální sítě Facebook by se dala shrnout jednoduše: v pravý čas a na správném místě. Již jen samotný vznik Facebooku v akademickém prostředí , na jedné z nejprestižnějších vysokých škol, na Harvardu, s sebou přináší specifické podmínky. Vysokoškolské prostředí je plné mladých a inteligentních lidí, kteří jsou otevřeni novým technologiím a možnostem. Dále s největší pravděpodobností také zapŧsobil fakt, že Facebook byl vnímán jako produkt prestižní vysoké školy a tedy i něco kvalitního.203 Facebook se od mnoha dalších sociálních sítí „liší především v tom, že není založena na hledání nových přátel a kontaktŧ, ale na provázání již existujících přátel, kolegŧ z práce apod.“204 Facebook uživatelŧm neustále nabízí další společné známé, uživatelovy kamarády a pozvánky, které by uživatele mohly zajímat. „Tento zpŧsob je svým zpŧsobem otravný, nicméně v konečném dŧsledku poměrně účinný.“205 Dalším úspěchem bylo zaměření na dŧvěryhodnost jednotlivých uživatelŧ, kdy každý uživatel musí zadat své plné jméno a e-mail, aby se tak předcházelo vytváření falešných identit, jako je tomu u mnoha jiných portálŧ. Facebook také blokuje i některé názvy stránek, kvŧli možnosti vytváření falešných, neautorizovaných nebo jinak nepatřičných stránek.206 Facebook přišel také s možností vyjádřit svŧj postoj k něčemu, neboli oblíbit si něco (herce, zpěváka, web atd.) za pomocí tlačítka Like.207 Také přinesl do té doby zcela novou „funkci, která ostatním uživatelŧm oznamovala veškerou aktivitu dané osoby 201

ŠKRABÁNEK, Ondřej. Export kontaktů z Facebooku [online]. Časová přímka firmy. Facebook: Tiskové středisko [online]. 203 Vývoj sociálních sítí. Software v době SaaS [online]. 204 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. 205 Vývoj sociálních sítí. Software v době SaaS [online]. 206 Centrum nápovědy. Facebook [online]. 207 Vývoj sociálních sítí. Software v době SaaS [online]. 202

32

(např. přihlášení, přidání nového přítele, fotek, videa apod.). Ačkoli se z počátku tato funkce setkala spíše s kritikou, dnes patří mezi ty nejoblíbenější.“ 208 Další nespornou výhodou Facebooku se staly jeho jazykové mutace, kterými si Facebook zajistil velký počet uživatelŧ a tím i silnou pozici na celosvětovém trhu. Tuto pozici ještě podpořil otevřením API pro vývojáře, kteří díky tomu mohou vytvářet vlastní aplikace a obohatit tak Facebook o mnoho nových funkcí. 209

3.4.3 Funkce Facebook umožňuje jednoduchou registraci uživatele prostřednictvím vyplnění uživatelského profilu a odsouhlasení licenčních podmínek. Uživatel si poté mŧže oblíbit libovolnou stránku, stát se členem rŧzných uživatelských skupin, s nimiž mŧže diskutovat, sdílet multimediální obsah, vyhledávat a za pomocí žádosti získávat staré i nové přátele. Jakmile uživatel potvrdí přátelství, „příteli“ se zobrazí jeho kompletní profil. „Někteří uživatelé ovšem svoje profily pomocí nastavení práv uživatelŧ zveřejňují i lidem, kteří jsou zapsáni pod stejnou skupinou nebo i celému internetu. Systém umožňuje komunikaci mezi uživateli pomocí zpráv, diskusních fór nebo diskusemi na uživatelských profilech (anglicky The Wall).“ 210 Další funkce obstarávají interní aplikace z dílny Facebooku i externí aplikace třetích stran využívající otevřené API, které mŧže kdokoli využít a vytvořit tak vlastní aplikaci.

Na Facebooku nalezneme aplikace: Fotografie (Photos), která slouží na sdílení fotografií, kde lze jednoduše označovat své přátele, kteří pak obdrží oznámení, že jsou na dané fotce označeni. Video (Video), je určené pro sdílení videa a podobně jako v aplikaci Fotografie i v této aplikaci lze označovat svoje přátele. Události (Events), které slouží pro plánování událostí a akcí. „Umožňuje nastavit mnoho informací o akci, zvát přátele na akce nebo akci zveřejnit. K akci lze přidávat další multimediální obsah.“ 211

208

NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. Facebook.com. Facebook – jak na to? [online]. 210 Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 211 Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 209

33

Dárky (Gifts) je aplikace umožňující uživatelŧm rozesílat mezi sebou virtuální dárky. Zeď (Wall) „Každý uživatel má v profilu The Wall, na kterou mu ostatní uživatelé mohou psát vzkazy a zobrazují se zde v podstatě všechny děje v sociální síti Facebook. Na Wall se dá vkládat i další multimediální obsah.“ 212 Bazar (Marketplace) je určený k výměně či prodeji rŧzných věcí prostřednictvím vkládání inzerátŧ. 213 Šťouchnutí (Poke) je aplikace bez nějakého většího užitku. Každý uživatel si mŧže do svých přátel jen tak šťouchnout. Toto šťouchnutí se nejčastěji vykládá jako snaha o upoutání pozornosti. Existuje však spousta podobných aplikací jako např. jako Obejmutí(Hug), Polibek(Kiss) nebo Zlechtání(Tickle). Obdobné aplikace dovolují uživatelŧm si mezi sebou posílat i předměty jako například rybičky v akváriu (My Aquarium) nebo třeba rŧzné druhy alkoholu (Booze Mail). 214 Aplikace třetích stran jsou velice rŧznorodé od her, přes horoskopy a kvízy až po propojení s dalšími servery. Některé mají jen pobavit uživatele a přinést mu zajímavé informace, některé mu mají zpříjemnit čas strávený na Facebooku. „Mezi velmi známé aplikace tak patří doposud nejrozšířenější hra FarmVille, Mafia Wars a další hry společnosti Zynga, Horoskopy, milované a zatracované uživatelské kvízy Quiz Planet!, české Mikroblogy.cz, Top Friends, Movies, TV program, aplikace propojující Facebook a galerii Flickr, videoserver YouTube nebo další komunitní server Twitter.com a mnoho dalších.“ 215

3.4.4 Statistiky Facebooku Uživatelé 216 -

Facebook má přes 400 miliónŧ aktivních uživatelŧ z čehož 50 % uživatelŧ se připojuje každý den

-

prŧměrně stráví každý uživatel na Facebooku 55 minut denně

-

prŧměrný uživatel má 130 přátel a každý měsíc pošle osm žádostí o nové přátelství

212

Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. Pozn. Bazar nalezneme na http://apps.facebook.com/marketplace. 214 Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 215 Facebook – Facebook.com. Facebookonline.cz [online]. 216 LUTONSKÝ, Marek; POLESNÝ, David. Češi a Slováci na Facebooku: každý pátý z národa Živě.cz [online]. 213

34

-

každý uživatel je v prŧměru členem 13 skupin a jako fanoušek se přidá každý měsíc prŧměrně ke čtyřem stránkám

-

prŧměrně každý uživatel napíše každý měsíc 25 komentářŧ a devětkrát něco označí jako „líbí se mi“

Obsah 217 -

více než 35 miliónŧ uživatelŧ publikuje alespoň jeden status denně, takže každý den se objeví více než 60 miliónŧ nových statusŧ

-

každý měsíc přibudou tři miliardy obrázkŧ

-

na Facebooku jsou více než 3 miliony aktivních stránek

-

na Facebooku je více než 500 000 aplikací

Web 218 -

Facebook funguje ve více než 180 zemích světa, přičemž z USA pochází méně než 30 % uživatelŧ

-

Facebook.com je třetí nejnavštěvovanější web světa

Česká republika -

Ještě koncem roku 2008 byl Facebook pro mnoho českých internetových uživatelŧ neznámým pojmem a v únoru 2009 bylo na Facebooku asi 200 000 Čechŧ219, dnes na Facebooku nalezneme zhruba 2 686 040 uživatelŧ, z čehož 1 308 701 jsou mužští uživatelé a 1 377 309 je počet uživatelek.220

217

LUTONSKÝ, Marek; POLESNÝ, David. Češi a Slováci na Facebooku: každý pátý z národa Živě.cz [online]. 218 LUTONSKÝ, Marek; POLESNÝ, David. Češi a Slováci na Facebooku: každý pátý z národa Živě.cz [online]. 219 Facebook – Facebook.com. Facebookonline.cz [online]. 220 Česko. Fejsbůček: lokální Facebook statistiky pro marketéry a novináře [online].

35

Obrázek č. 2: Celkové statistiky pro Českou republiku221

-

Nejvíce uživatelŧ 846 640, což je 31,5 % z celkového počtu uživatelŧ v České republice, je ve věku 18 až 24 let.222

3.4.5 Využití v marketingu „Marketingové využití sociálních sítí v současné době skýtá mnoho potenciálu a ti, kteří dokáží sociální sítě využít v obchodní prospěch a posílení značky, budou ve svém oboru patřit mezi ty nejúspěšnější.“ 223 Sociální sítě s sebou přináší mnohé možnosti od zisku nových zákazníkŧ, vylepšení image, public relations a loajality marketingu pro věrné zákazníky za pomoci vstřícnosti a aktivity na sociální síti, přes sběr dat za pomoci diskuze či ankety, až po prostor pro virální marketing, šířený a sdílený mezi uživateli prostřednictvím vtipných obrázkŧ, odkazŧ nebo videí. Tímto zvýšením povědomí o existenci značky dochází i k vylepšení jejího postavení na trhu. 224

Mezi nejpoužívanější komunikační kanály pro marketing podle studie serveru SocialMediaExamnier.com jsou s 88 % Twitter, těsně za ním s 87 % Facebook a na 221

Česko. Fejsbůček: lokální Facebook statistiky pro marketéry a novináře [online]. CheckFacebook.com [online]. 223 Sociální sítě. MANZES [online]. 224 Marketing v sociálních sítích. MANZES [online]. 222

36

třetím místě se 78 % je profesní sociální síť LinkedIn. Přitom ještě minulý rok skončil Facebook čtvrtý a je pravděpodobné, že rŧst jeho používání bude i v následujících letech stoupat.225

Díky prudkému nárŧstu uživatelŧ v minulém roce, kdy se Česká republika stala na Facebooku 10. nejrychleji rostoucí zemí v poměru s velikostí země, je dnes každý pátý Čech na Facebooku.

226

S neustále rostoucím počtem uživatelŧ, roste i zájem o široké

možnosti propagace firem na Facebooku. Efektivita těchto propagací je dána z velké části skutečností, že se jedná o nenásilnou a dokonce dobrovolnou formu reklamy. Uživatel Facebooku není bombardován nevyžádanou reklamou, ale sám se vlastně o reklamu zajímá prostřednictvím propracované sítě stránek a skupin, které každému uživateli umožňují, aby byl na základě svého dobrovolného rozhodnutí informován.227 Celkově většině uživatelŧ reklama na Facebooku nevadí.228 Facebook poskytuje poměrně silné marketingové nástroje, umožňující komukoli vytvořit propagaci firmy, v našem případě i propagaci osoby politika či politické strany, s minimálními investicemi, prostřednictvím založení stránky nebo skupiny, které je snadné propojit s oficiální stránkou firmy, a dále jim vytvořit podporu formou reklamních inzerátŧ či aplikací. „Propagace firem na webových stránkách Facebook probíhá pomocí nástrojŧ, které provozuje přímo provozovatel serveru, Facebook Inc., či vývojáři speciálních funkcí pro Facebook. Firmy tak využívají pro své marketingové aktivity z výběru existujících nástrojŧ, na rozdíl od tvorby webových stránek, kde je forma i funkcionalita webu zcela na rozhodnutí firmy.“229 Možnosti propagace na Facebooku se ale neustále vyvíjejí a přinášejí nové možnosti. V současné době se nejčastěji používají tyto prostředky:

225

BEDNÁŘ, Vojta Bednář. Nejdŧležitější fakta o sociálním marketingu. Tyinternety.cz [online]. HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 227 KOMÁR, Jiří. Facebook – další evoluce v marketingu. ShopSys.cz [online]. 228 LAUSCHMANN, Jindřich. Reklama na Facebooku a jak ji vidí uživatelé. Tyinternety.cz [online]. 229 HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 226

37

-

Stránka, která je určena k propojení uživatelŧ230 s jejich oblíbenou značkou a mezi nimi navzájem.231 Obvykle je základním kamenem prezentace firmy na Facebooku a proto je třeba, aby byla vždy aktuální a nestala se tak spíše negativní vizitkou dané firmy. Díky dobře zpracovaným statistikám je možné sledovat, kteří uživatelé navštěvují stránky, jejich celkový počet, věk atd. Stránky Facebooku jsou navíc dobře indexovány ve vyhledávačích jako Google nebo Seznam, což umožňuje jejich snadné dohledání a potencionální příliv nových zákazníkŧ.232 V dnešní době lze, pomocí jednoduché aplikace společnost Vitrue, vyčíslit finanční hodnotu facebookových stránek. 233

-

Skupina, která slouží jako „prostor pro komunikaci mezi uživateli navzájem a mezi uživateli a firmou. Skupiny umožňují jednoduše zasílat hromadné pozvánky nebo zprávy do Schránky (Inbox) uživatelŧ. Facebook Skupiny jsou v dnešní době používány pro marketingovou komunikaci pouze okrajově, přesto jsou na některé kampaně stále vhodné.“ 234

-

Reklamní inzeráty, které jsou zobrazeny v pravém sloupci většiny stránek na síti Facebook a jsou placeny systémem Pay-per-click (PPC) neboli platba za proklik. „Bezkonkurenčně největší výhodou Facebookové reklamy oproti jiným reklamním médiím je možnost přesného cílení, výpočtu velikosti cílové skupiny a nízká cena..“235 Samotné spuštění internetové kampaně na Facebooku je velice rychlé. Inzeráty jsou schváleny již v řádu několika hodin.236

-

Aplikace, které umožňují zvyšovat efektivitu kampaně. Správně navržená aplikace, ať již je to hra, zábavný kvíz, interaktivní soutěž nebo anketa, se mŧže velice lehce virálně šířit mezi obrovským počtem uživatelŧ. Stačí, aby ji využil jeden uživatel, a aplikace nepřímo osloví všechny uživatelovy přátele za pomoci zviditelnění uživatelových preferencí, názorŧ či hodnocení. Do styku s aplikací tak přicházejí další uživatelé. Aplikace tak dokáže získat poměrně velké množství informací o uživateli i o jeho přátelích a tyto informace využít

230

Pozn. Většina uživatelŧ, která si stránku oblíbí, „to dělá ze tří základních dŧvodŧ – aby byli pro ostatní zajímaví, protože se o danou problematiku skutečně zajímají anebo jen tak, aby tam byli (ztotožňují se).“ Zdroj: KOMÁR, Jiří. Facebook – další evoluce v marketingu. ShopSys.cz [online]. 231 HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 232 Destination Marketing Blog: Svět informací pro cestovní ruch [online]. 233 BEDNÁŘ, Vojta. Spočítejte si hodnotu svých facebookových stránek. Tyinternety.cz [online]. 234 HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 235 HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 236 Reklama na Facebooku (nejen PPC). RobertNemec.com [online].

38

pro svoji funkci a tím tedy i ve svŧj prospěch.237 Což potvrdil i prŧzkum společnosti Nielsen, ve kterém bylo prokázáno, že pokud reklama odkazuje na některé uživatelovy přátele, kteří se již stali fanoušky dané značky, vzrostlo povědomí o kampani z 10 % na 16 %. Pokud se reklama v podobě statusu dostala až přímo do novinek na zeď uživatele, stouplo povědomí o kampani na 30 %.238 Všechny tyto úkony aplikace zvládnou, je však třeba posoudit aplikaci nejen z pohledu splnění cílŧ, ale také z pohledu požadavkŧ, které přináší práce s komunitou.239 Proto často bývá nejvhodnější, i když je možné si zdarma či za nízký poplatek vybrat ze široké nabídky již hotovou aplikaci, vytvoření vlastní aplikace, která vyhoví specifickým marketingovým požadavkŧm jednotlivých firem a umožní maximálně využít potenciál aplikace.240

237

Facebook a sociální sítě. LifeWeb Interactive s.r.o. [online]. BEDNÁŘ, Vojta. Reklama na Facebooku je účinnější. Konečně víme o kolik. Tyinternety.cz [online]. 239 Facebook a sociální sítě. LifeWeb Interactive s.r.o. [online]. 240 HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 238

39

4 POLITICKÝ MARKETING NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH První vlaštovky politického marketingu, který je „definován jako soubor teorií, metod, technik a sociálních postupŧ, které mají za cíl přesvědčit občany, aby podpořili člověka, skupinu nebo politický projekt,“241 na sociálních sítích, se začaly objevovat již krátce po jejich spuštění. Lidé se mohli bavit o svých zájmech a tedy i o politice, politických stranách a jednotlivých politicích. Výměna názorŧ mezi uživateli, jejich obhajoba a vysvětlení vedlo k propagaci daného politika či politické strany. Není se proto čemu divit, že se sociální sítě brzy staly vhodným doplňkem pro politickou kampaň a prezentaci. „Ačkoli byl internet v prŧběhu prezidentské kampaně v USA použit už v roce 2000, jeho efektivnost se výrazně projevila až v roce 2004. Guvernér Vermontu Dean založil a motivoval širokou síť sympatizantŧ a prostřednictvím interaktivní komunikace zmobilizoval po malých částkách bezprecedentní sumu peněz. Ukázal cestu, jak překlenout McCain-Feingoldŧv zákon, který stanovil limity na finanční příspěvky v kampaních.“

242

Howard Dean využil například sociální síť meetup.com, která

umožňuje organizovat skupiny a jejich setkávání.243 Po úspěchu Howarda Deana na poli sociálních sítí se jejich využití stalo nezbytnou součástí politického marketingu. V následující prezidentské kampani v roce 2008 jejich potenciálu plně využil „první internetový prezident“ Barack Obama. Do té doby nebyla žádná volební kampaň z prostředí

sociálních sítí

tak kreativní,

expanzivní

a inovativní.244 „Jeho kampaň měla všechny znaky souvislé, navazující a promyšlené marketingové strategie, ba co víc, vypadá to, že v porovnání s řadou zavedených a osvědčených firem, které na budování svých značek pracují dlouhá léta, měla v něčem navrch. Dokázal vytvořit sociální komunikační síť a takové nástroje, které lidem umožnily snadnou komunikaci a zapojení. Řada významných firem přiznala, že by se z jeho přístupu mohla učit.“ 245

241

JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. s. 12. KOPECKÝ, Ladislav. Politický marketing se mění. Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 243 ROBERTS, Joel. Howard Dean's Internet Love-In. CBS News.com [online]. 244 TUMULTY, Karen. Obama's Viral Marketing Campaign [online]. 245 KOPECKÝ, Ladislav. Politický marketing se mění. Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 242

40

Barack Obama se ve své internetové kampani pod heslem Obama everywhere246 zapojil hned do několika hlavních sociálních sítí. Má oficiální stránku na Facebooku s dnes již 10 814 527 příznivci z celého světa.247 Na Facebooku si dokázal vytvořit širokou voličskou základnu i díky podpŧrným stránkám Michelle Obamové či Joe Bidena a dalším specificky zaměřeným stránkám jako Obama Action Wire, Students for Barack Obama, Veterans for Obama, First Americans for Obama, Latinos for Obama, African Americans for Obama, Asian Americans & Pacific Islanders for Obama, Women for Obama, Obama Pride atd.248 Barack Obama je proto často označován za člověka, který si Facebook přímo podmanil.249 Dále lze Baracka Obamu nalézt na MySpace250, na mikroblogovací sociální síti Twitter251, na profesním LinkedIn252, na fotografie a obrázky zaměřeném Flickru253, kde sdílí fotografie z kampaně a svých fanouškŧ, na plánování událostí zaměřené sociální síti Eventful254 a na sdílení videa zaměřeném YouTube255, které mu posloužilo jako kanál pro šíření předvolebních spotŧ a reklam, u kterých byla možnost darovat příspěvky.256 Profily či diskusní skupiny Baracka Obamy nalezneme i na sociálních sítích zaměřených na určitou specifickou část americké populace jako je sociální síť pro Afroameričany BlackPlanet257, pro Latino-Američany MiGente258, pro AsiatoAmeričany AsianAve259, pro věřící uživatele Faithbase260 či sociální síť pro gaye a lesbičky Glee261 atd. Prostřednictvím sociálních sítí si Barack Obama dokázal vybudovat ohromný počet příznivcŧ, budoucích voličŧ, které pak mohl velice rychle, přímo a efektivně oslovovat

246

Organizing for America [online]. Pozn. http://www.facebook.com/barackobama. 248 Barack Obama‟s Use Of Social Networking. e-Strategy Internet Marketing Blog [online]. 249 NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. 250 Pozn. http://www.myspace.com/barackobama. 251 Pozn. http://twitter.com/barackobama. 252 Pozn. http://www.linkedin.com/in/barackobama. 253 Pozn. http://www.flickr.com/photos/barackobamadotcom. 254 Pozn. http://eventful.com/performers/barack-obama-/. 255 Pozn. http://www.youtube.com/user/BarackObamadotcom. 256 VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 257 Pozn. http://www.blackplanet.com/barack_Obama. 258 Pozn. http://www.migente.com/barack_Obama. 259 Pozn. http://www.asianave.com/barack_Obama. 260 Pozn. http://www.faithbase.com/barack_Obama. 261 Pozn. http://www.glee.com/barack_Obama/. 247

41

s dŧležitými politickými vzkazy, sdílet s nimi videa a fotografie, aktivně komunikovat a odpovídat na případné dotazy. Založil si dokonce i vlastní sociální síť s profily, blogy a informacemi o politických akcích My.BarackObama.com262, která se stala pilířem jeho volební kampaně a měla na starosti koordinaci a organizaci dobrovolníkŧ.263 Dobrovolnictví a osobní zapojení do kampaně, které patří neodmyslitelně k americkým volbám, je díky internetu ještě snadnější. Ilustruje to například fakt, že v den voleb věnovalo 1,7 miliónŧ lidí na Facebooku pomocí aplikace Causes svŧj status volbám nebo některému z kandidátŧ, jako vyjádření podpory.264 Podle Pew Research Center se procento Američanŧ, kteří využili Internet, jako svŧj hlavní zdroj pro politické zpravodajství zvýšil z 10 % v roce 2004 na 33 % v roce 2008, přičemž u věkové skupiny 18 až 29 let to bylo celých 49 %. Právě z této věkové skupiny získal Barack Obama 66 % hlasŧ.265 Díky sociálním sítím a úspěšnému politickému marketingu se podařilo Baracku Obamovi získat ohromné množství příznivcŧ, vybrat dostatek financí na kampaň266, oslovovat voliče bez zkreslení v médiích a cílit politické vzkazy přesně podle druhu sociální sítě a tedy i druhu publika a samozřejmě také koordinovat a organizovat nezbytné dobrovolníky. Ukázal tak celému světu potenciál sociálních sítí pro využití v politickém marketingu.

4.1 Situace v České republice V České republice se politický marketing na sociálních sítích projevil nejvíce na Facebooku, který byl zpočátku výsadou spíše jednotlivcŧ, kteří tento trend převzali ze zahraničí. Nebylo zde ani velké uživatelské zastoupení. V září roku 2007, tedy rok poté, co byl přístup na Facebook umožněn všem uživatelŧm starším 13 let, měla síť České

262

Pozn. http://my.barackobama.com. VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 264 ANTOŠ, David. Americké volby a internetový politický marketing. Jilm.cz = David Antoš [online]. 265 RASIEJ, Andrew; SIFRY, Micah L. The Web: 2008's winning ticket. POLITICO [online]. 266 Pozn. „Barack Obama jako první kandidát od zavedení státního systému financování kampaní odmítl státní příspěvek, který by jej zavázal nepřijímat další dary od svých sponzorŧ. Přestože se v jistou chvíli toto rozhodnutí zdálo riskantní, čísla z posledních měsícŧ ukázala, jak prozíravý to byl krok - Obama bez problému vybral několikanásobek hodnoty státního příspěvku a dokázal tak i v kombinaci se stranickými financemi výrazně svého soupeře překonat.“ Zdroj: ANTOŠ, David. Americké volby a internetový politický marketing. Jilm.cz = David Antoš [online]. 263

42

republiky pouhých 5675 členŧ.267 O rok později jich však bylo již bezmála 40 tisíc a mezi nimi první dva čeští politici - poslanci Jan Hamáček a Ondřej Liška. V roce 2008 se také na Facebooku objevuje první prezentace politické strany a to Strany zelených. 268 Vlivem voleb do Senátu v říjnu 2008 se počet politikŧ na Facebooku zvýšil. Boj o česká senátorská křesla přinesl také zapojení se do volební kampaně. Prvním kandidátem na senátora, který aktivně použil Facebook v kampani, byl Miroslav Beneš.269 Nezŧstal však dlouho jediným aktivním politikem. S úspěchem Baracka Obamy v amerických prezidentských volbách, ve kterých hrály nemalou roli sociální sítě, se začalo zapojovat čím dál více politikŧ. „Opakovala se tak v podstatě stejná situace jako o deset let zpátky v případě webových stránek. Když jsou na webu oni, musíme tam být i my.“

270

Mnoho politikŧ se na

Facebooku ocitlo v podstatě jen díky tlaku okolí, aniž by mu rozuměli nebo ho uměli ovládat. Proto se mnoho stránek a profilŧ ocitlo pod správou asistentŧ či jiných pomocníkŧ daného politika. Bohužel se však tito lidé, alespoň z počátku, nedokázali oprostit od stylu neosobní komunikace, který používali při kontaktu s ostatními médii. Tento přístup však nepřinesl mnoho ohlasŧ. Dnes již politici vědí, že pouhé „být na Facebooku“ nestačí.271 Musí být aktivní, neustále oslovovat svoje stávající i budoucí voliče. „Ukázkovým příkladem je práce Edvarda Kožušníka, který si sociální sítě vyloženě oblíbil a díky nim získal nemalou část svých fanouškŧ a v dŧsledku mu Facebook možná i pomohl ke zvolení do evropské instituce.“

272

Velmi úspěšný je Zdeněk

Škromach, který je považován za Facebookovou legendu. Píše osobité statusy, komentuje ostatní, rozdává vztyčené palce, sdílí fotografie a videa. Když mu někdo položí otázku, velmi často na ni odpoví. „Tam, kde většina politikŧ volí střídmost a rady

267

KASÍK, Pavel. Nový „virus“ jménem Facebook - kolik přesně máte přátel? Technet.cz [online]. Čeští politici vnikli na Facebook. Zatím dva. IHNed.cz : online zprávy hospodářských novin [online]. 269 Volby do Senátu pronikly na Facebook. Profil tam má první kandidát. IHNed.cz : online zprávy hospodářských novin [online]. 270 VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 271 VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 272 HANDL, Jan. Čeští politici si zamilovali sociální sítě. Marketing Journal [online]. 268

43

se svými spolupracovníky na PR, tam si Zdeněk Škromach nebere servítky.“ 273 Z jeho projevu je poznat, že Facebook používá rád. Nezaměřuje se ovšem jenom na politiku, jeho statusy popisují běžný život: „Zase jedno ráno jak vymalované. Oknem se nese kejhání hus a asi bych měl vstávat. Včera jsem si trochu sluníčkem připálil krk zezadu. Daň za ostřihání. No nic, přeji bezva sluníčkový den.“274 I když pro někoho mohou být tyto statusy naivní a trochu směšné, tak „právě tato otevřenost a schopnost psát i o něčem jiném než o politice zajistila Škromachovi na Facebooku mnohem větší popularitu než jeho domovské straně.“275 Dalšími aktivními a oblíbenými politiky jsou například Vítězslav Jandák, který ve svém profilu celkem bezprostředně popisuje svŧj rozvrh a komentuje aktuální politickou situaci.276 Karel Schwarzenberg, který se stal tváří kampaně TOP 09 ve volbách do parlamentu v roce 2010, je jedním z nejoblíbenějších politikŧ. Na Facebooku lze nalézt hned několik skupin a stránek, které vznikly na jeho podporu. Některé ho navrhují i jako dalšího prezidenta České republiky.277 Na hledání nejoblíbenějšího politika na internetu se zaměřila společnost eMerite, která analyzovala komentáře na Facebooku, Twitteru i na zpravodajských serverech. Komentáře poté rozdělila na pozitivní a negativní. „Z komentářŧ, které obsahovaly jméno Karla Schwarzenberga a byly emocionálně laděné (tzn. po odečtení neutrálně vyznívajících příspěvkŧ), bylo vŧči němu pozitivních 87 %. Druhým nejpříznivěji hodnoceným politikem byl s 52 % volební lídr ODS Petr Nečas, následoval předseda Strany zelených Ondřej Liška (39 %) a předseda KSČM Vojtěch Filip (27 %). Naopak k nejhŧře hodnocenému Jiřímu Paroubkovi bylo pozitivních jen 7 % příspěvkŧ, obsahujících jeho jméno, čili 93 % vyznělo negativně. S 89 % negativních komentářŧ následoval předseda Věcí veřejných Radek John, dále předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (83 %) a předseda Strany práv občanŧ Zemanovci Miloš Zeman (82 %).“278

273

KRAUS, Tomáš. To, co předvádí Škromach na Facebooku, je neskutečné. Eurozpravy.cz [online]. KRAUS, Tomáš. To, co předvádí Škromach na Facebooku, je neskutečné. Eurozpravy.cz [online]. 275 VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 276 HANDL, Jan. Čeští politici si zamilovali sociální sítě. Marketing Journal [online]. 277 Facebook [online]. 278 ČERNÝ, Michal. Agitace a přešlapy politických stran ovládly předvolební internet. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 274

44

Díky zrušení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které byly plánované na 9. a 10. října 2009, se volby uskutečnily až v termínu 28. a 29. května 2010.279 Politici tak získali potřebný čas a dost možná i podstatný impulz k ještě většímu zaměření kampaně na sociální sítě, kde se snažili cílit svou politickou nabídku na dosud nerozhodnuté voliče a zejména motivovat k volbám prvovoliče. Prvovoliči totiž mohli „být pomyslným jazýčkem vah, který ovlivní konečné výsledky voleb.“280 Někdy o vítězné straně rozhodují jen pouhé desetiny procenta. Došlo tedy k vylepšení stránek a profilŧ politikŧ i politických stran na sociálních sítích s využitím politického marketingu. Čeští politici využívají v politickém marketingu zejména Twitter, YouTube a Facebook, ale najdou se i další. Například ČSSD využívá profil na Flickru,281 kde má několik fotografií z akcí. TOP 09 má zase obsáhlé fotoalbum na Rajce.net282 a stranu Věci Veřejné mŧžeme nalézt na diskuzi na sociální síti Lidé.cz.283 Co se týká využívání Twitteru, který mnohdy bývá pojatý jako pouhý zdroj informací o tiskových zprávách a pro běžné voliče je tak poměrně nezajímavý, si nejlépe vede TOP 09, která u nás v jeho využití nemá konkurenci. Jeho obsah je vcelku aktuální a dobře čitelný.284 Vlastní kanály na YouTube jsou pro většinu politických stran již samozřejmostí. Mezi nejsledovanější politické kanály na YouTube v květnu 2010 patřil kanál ODS nazvaný tvods285 následovaný kanálem topvidea286 politické strany TOP 09. Třetím nejsledovanějším politickým kanálem se stal kanál Strany zelených s názvem zmenmeklima287, který dosáhl i přes menší počet obsažených videí značnou

279

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 280 VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 281 Pozn. http://www.flickr.com/photos/cssd/. 282 Pozn. http://top09.rajce.idnes.cz/. 283 Pozn. http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=91870&auth=. 284 ČERNÝ, Michal. Agitace a přešlapy politických stran ovládly předvolební internet. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 285 Pozn. http://www.youtube.com/tvods. 286 Pozn. http://www.youtube.com/topvidea. 287 Pozn. http://www.youtube.com/zmenmeklima.

45

sledovanost. Celkově nejsledovanějším videem se stal spot politické strany TOP 09 pod názvem Admirál Schwarzenberg: Jdeme do toho!288 Celkově zdařilé stránky na Facebooku mají například KDU-ČSL289, ODS290, Věci veřejné291, TOP 09292 a ČSSD293, i když stále obsahuje mnoho „agitačních a informačních upozornění, do kterých se tu a tam vkrade nějaký nespokojený kritik.“294 Facebook bývá, kromě své primární funkce – aktivní komunikace, nejčastěji využíván ke zveřejňování fotografií, videí z YouTube, odkazŧ na zajímavé články a aplikace. Kromě toho slouží k budování sítě svých podporovatelŧ a zisku zpětné vazby. Nejlepším příkladem mŧže být TOP 09, jejíž příznivci „se mohou na Facebooku zapojit do řady soutěží, stáhnout si knížecí zvonění, položit otázku přímo lídrŧm prostřednictvím videoblogu nebo se propojit s podporovateli ve svém okolí prostřednictvím aplikace TOP lokátor.“295 Facebook je jednou z nejlepších sociálních sítí pro využití politického marketingu. Uživatel zde mŧže vytvořit profil, stránku nebo založit skupinu, které mŧže dále podporovat prostřednictvím reklamních inzerátŧ a aplikací.296 Využití aplikací však v českém prostředí stále ještě není tak časté jako v zahraničí, proto se na aplikace zaměříme v další kapitole.

4.2 Příklady aplikací Použití aplikací je běžným jevem na sociálních sítích. Mŧžeme se s nimi setkat na Facebooku, MySpace, Hi5 a mnohých dalších. V českém prostředí se však zřídkakdy setkáváme s aplikacemi, které byly vytvořeny k propagaci politika či politické strany. Politicky zaměřené aplikace se vyskytují spíše jako aplikace informativního charakteru nebo virálně se šířící hry proti neoblíbeným politikŧm, mezi nimiž jednoznačně vede Jiří Paroubek. 288

HANDL, Jan. Čeští politici si zamilovali sociální sítě. Marketing Journal [online]. Pozn. http://www.facebook.com/kducsl. 290 Pozn. http://www.facebook.com/ods.cz. 291 Pozn. http://www.facebook.com/pages/Veci-verejne/. 292 Pozn. http://www.facebook.com/top09cz. 293 Pozn. http://www.facebook.com/cssdcz. 294 ČERNÝ, Michal. Agitace a přešlapy politických stran ovládly předvolební internet. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 295 JAKOB, Jan. TOP 09: Na Facebooku víc než dvacet tisíc fanouškŧ. ParlamentniListy.cz [online]. 296 Pozn. viz kapitola 3.4 Facebook. 289

46

4.2.1 Virtuální volby Aplikaci Virtuální volby297 vytvořila v roce 2009 společnost Geewa, která vlastní například oblíbené portály Geewa.cz a hry.cz. Geewa se specializuje především na sociální aplikace komunikující v reálném čase, tedy i na aplikace na Facebooku.298 Virtuální volby jsou propracovanou facebookovou aplikací, kde každý uživatel mŧže hlasovat pro libovolnou politickou stranu. Svou volbu však mŧže kdykoliv změnit. Uživatel si mŧže zvolit druh volby mezi tajnou a veřejnou, u které lze ještě nastavit viditelnost pro všechny uživatele nebo pouze pro přátele. Díky tomu si mŧže zvolit režim aplikace mezi plným a základním, který postačuje k tajné volbě a k zobrazení výsledkŧ. Doposud se Virtuálních voleb zúčastnilo 32 656 uživatelŧ.299 Virtuální volby nabízejí možnost pozvat své přátele a informovat je o provedení volby pomocí zprávy, která se zobrazí uživateli na profilu. Aplikace rovněž umožňuje řadit výsledky voleb do přehledných žebříčkŧ na výsledky uživatele, výsledky jeho přátel a celkové výsledky, které lze rozdělit podle času, území Čech a Moravy a podle typu volby. Obdobně lze rozdělit i žebříček voličŧ, kteří hlasovali veřejně.

297

Pozn. http://www.facebook.com/virtualnivolby/. Virtuální volby: Informace. Facebook [online]. 299 Virtuální volby. Facebook [online]. 298

47

Obrázek č. 3: Virtuální volby – druh volby300

Obrázek č. 4: Virtuální volby – zobrazení výsledků301

4.2.2 Volby do Evropského Parlamentu 2009 Volby do Evropského Parlamentu 2009302 je na rozdíl od Virtuálních voleb jen jednoduchá aplikace vyvinutá Jakubem Krupkou303, která formou ankety umožňuje uživateli Facebooku si ujasnit, která politická strana je nejblíže jeho požadavkŧm. 300 301

Zdroj: Virtuální volby. Facebook [online]. Zdroj: Virtuální volby. Facebook [online].

48

Obrázek č. 5: Volby do EP 2009304

4.2.3 Paroubkovy volby Aplikace Paroubkovy volby305 je hra od vývojáře Paula Francise,306 která si dělá legraci z Jiřího Paroubka a jeho snahy o předčasné volby a pád vlády. Stejně jako mnoho podobně zaměřených her s politickou tématikou pochází z Facebooku. Hra se ovládá šipkami a mezerníkem. Podle svého aktuálního postoje sbírá Paroubek „zelené“ a ničí za pomoci velkého kladiva „červené“ nebo naopak. V závislosti na tomto jednání se zobrazuje „Paroubkŧv koláčový graf“.

302

Pozn. http://apps.facebook.com/vollby-do-ep-gcbfabw/. Volby do EP 2009: Informace. Facebook [online]. 304 Volby do EP 2009. Facebook [online]. 305 Pozn. http://apps.facebook.com/parogmn_gfb/. 306 Play Paroubkovy Volby game: Informace. Facebook [online]. 303

49

Obrázek č. 6: Paroubkovy volby307

4.2.4 Sejmi socana Další facebooková aplikace určená pro zábavu, hra Sejmi socana308 spočívá v mlácení sociálně demokratických politikŧ, u kterých se objevují jejich nejznámější provokativní hlášky. Jde tu samozřejmě o recesi. Hra obsahuje varování, že tato hra nenabádá k žádným útokŧm na skutečné členy ČSSD. Tato aplikace je součástí negativní politické kampaně, která zavládla tento rok mezi stranami během volební kampaně do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Obrázek č. 7: Sejmi socana309

307

Play Paroubkovy Volby. Facebook [online]. Pozn. http://apps.facebook.com/sejmi-socana/. 309 Zdroj: Sejmi socana. Facebook [online]. 308

50

4.2.5 Shrnutí aplikací Na mnoha sociálních sítích vzniká nepřeberné množství aplikací, ale jen malý zlomek z nich se dotýká české politiky. Aplikace s politickým zaměřením mŧžeme podle jejich přínosu rozdělit na informativní (rŧzné ankety, kvízy) a zábavné (především hry). Informativní aplikace mohou být v politickém marketingu využity pro upevnění rozhodnutí nebo přesvědčení voličŧ k výběru daného politika nebo politické strany. Tento typ aplikací mŧže snadno vytvořit každý uživatel sám přizpŧsobením aplikací, které jsou dostupné zdarma nebo za malý poplatek. Složitější informativní aplikace jako Virtuální volby je již třeba vytvořit. Díky tomu, že například sociální síť Facebook nabízí otevřené API310, mŧže prakticky každý uživatel s potřebnými znalostmi vytvořit vlastní aplikaci na libovolné téma, které ovšem nesmí porušovat smluvní podmínky. Díky této relativní svobodě vzniká velký počet aplikací, převážně her. Zábavné politické aplikace se zpravidla velmi snadno šíří od uživatele k uživateli. Bohužel vlivem nedávné silné negativní kampani hlavních politických stran převládají v České republice aplikace, které se zaměřují na recesi a zesměšnění politika či politické strany. Mezi aplikacemi na sociálních sítích však chybí větší využití kladně laděných politických aplikací, které by například umožňovaly uživatelŧm dát najevo jakou politickou stranu či politika podporují.

310

Pozn. viz. kapitola 3.4 Facebook.

51

5 ZÁVĚR Práce se zabývá v obecné rovině politickým marketingem na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, že je tato oblast velmi široká, je hlavním cílem této práce přiblížení světa politického marketingu na sociálních sítích lidem jak z řad politikŧ, tak i široké veřejnosti. K dosažení cíle jsem zvolila následující metody - zpracování všeobecného pohledu dané problematiky na základě současného teoretického rozboru, který je doplněn vlastním přínosem, a to zmapováním politických aplikací na sociální síti Facebook. Práce je rozdělena do tří dílčích celkŧ: Politický marketing, Sociální sítě a Politický marketing na sociálních sítích. Výsledkem práce je shrnutí dané problematiky, podpořené vlastními příklady a závěry. Jsou zde uvedeny pouze dílčí závěry s cílem usnadnit pochopení jednotlivých druhŧ aplikací, což vede ke splnění záměrŧ práce, tj. přiblížit svět politického marketingu na sociálních sítích co největšímu počtu lidí. První celek Politický marketing vymezuje prostředí, ve kterém se politický marketing využívá. K vyjasnění rozdílŧ mezi politickým a ekonomickým marketingem je využito historického vývoje marketingu, jelikož se politický marketing vyvinul z ekonomického marketingu, se kterým tak má mnoho společných rysŧ, ale každý z nich už má rozdílné cíle. Tyto cíle lze ilustrovat na vývoji politických kampaní, od stranicky orientovaných až po kampaně zaměřené na kandidáty, ve kterých se využívá vlivu médií, přes rozhlas, televizi, až k dnešním sociálním sítím a internetu, za účelem propagace kandidáta či politické strany. Druhý celek Sociální sítě je zaměřený na obecný popis a charakteristiku sociálních sítí, včetně jejich případných výhod a nevýhod. V tomto celku je shrnut postupný vývoj sociálních sítí z diskusních skupin až po dnešní jednotlivé druhy sociálních sítí. Podrobněji je popsána nejoblíbenější a nejpoužívanější sociální síť Facebook, včetně jejího využití pro marketing. Třetí celek Politický marketing na sociálních sítích shrnuje vývoj a využití politického marketingu na sociálních sítích v České republice a ve světě od prvních pokusŧ přes Baracka Obamu až po dnešek. Následuje praktická ukázka několika českých aplikací, 52

z již zmíněné a popsané sociální sítě Facebook, které by se daly využít nebo se již využívají při politickém marketingu. Závěrem práce je nutné uvést, že řešená problematika je velmi široká a neustále se vyvíjí. Jelikož rozsah práce je omezen, jsou zde uvedeny pouze některé hlavní teorie a závěry, které jsou charakteristické pro danou problematiku. Je také třeba zmínit, že dnešní svět je čím dál více ovlivňován za pomoci nových médií, včetně internetu a sociálních sítí, které jsou v neustálém vývoji, a lze tedy předpokládat zvýšení zájmu o politický marketing na sociálních sítích.

53

6 SEZNAM LITERATURY 1.

About Classmates Online, Inc. Classmates.com [online]. c1995-2010 [cit. 201007-11]. Dostupné z WWW: .

2.

About deviantART. DeviantART [online]. c2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

3.

ANTOŠ, David. Americké volby a internetový politický marketing. Jilm.cz = David Antoš [online]. 20.11.2008 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

4.

AVG varuje: přes sociální sítě se šíří velké množství podvodných aplikací. AVG: Tiskové zprávy [online]. 18. května 2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: .

5.

Barack Obama‟s Use Of Social Networking. e-Strategy Internet Marketing Blog [online]. December 12, 2008 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

6.

BeautifulPeople.com. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 25. květen 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

7.

BEDNÁŘ, Vojta Bednář. Nejdŧležitější fakta o sociálním marketingu. Tyinternety.cz [online]. 05.05.2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

8.

BEDNÁŘ, Vojta. Reklama na Facebooku je účinnější. Konečně víme o kolik. Tyinternety.cz [online]. 27.04.2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

9.

BEDNÁŘ, Vojta. Spočítejte si hodnotu svých facebookových stránek. Tyinternety.cz [online]. 13.05.2010 [cit. 2010-07-19]. Budete překvapeni. Dostupné z WWW: .

10.

BEDNÁŘ, Vojta. Studie: Lidé jsou na Facebooku upřímní. Tyinternety.cz [online]. 07.12.2009 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z WWW: . 54

11.

BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13(1), article 11, [cit. 2010-04-25]. Dostupný z WWW: . ISSN 1083-6101.

12.

Centrum nápovědy. Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

13.

Co je Cvrlikátor. Cvrlikátor: První sociální síť skutečně skutečných přátel [online]. 12. Říjen 2009 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

14.

Časová přímka firmy. Facebook: Tiskové středisko [online]. c2010 [cit. 201007-19]. Dostupné z WWW: .

15.

ČERNÝ, Michal. Agitace a přešlapy politických stran ovládly předvolební internet. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 26. 5. 2010 [cit. 2010-0720]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702.

16.

Česko. Fejsbůček: lokální Facebook statistiky pro marketéry a novináře [online]. c2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

17.

Čeští politici vnikli na Facebook. Zatím dva. IHNed.cz : online zprávy hospodářských novin [online]. 12. 5. 2008 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7693.

18.

Destination Marketing Blog: Svět informací pro cestovní ruch [online]. 13. září 2009 [cit. 2010-07-19]. Je marketing na Facebooku řešením pro cestovní ruch?. Dostupné z WWW: .

19.

Facebook – Facebook.com. Facebookonline.cz [online]. c2010 [cit. 2010-0719]. Dostupné z WWW: .

20.

Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW:

21.

Facebook a Bebo infantilizují lidskou mysl. Britské listy: deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví [online]. 25.2.2009 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-1792. 55

22.

Facebook a sociální sítě. LifeWeb Interactive s.r.o. [online]. c2009 [cit. 2010-0719]. Dostupné z WWW: .

23.

Facebook. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 18. květen 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

24.

Facebook.com. Facebook – jak na to? [online]. Prosinec 18, 2009 [cit. 2010-0719]. Dostupné z WWW: .

25.

FOJTŦ , Martina. Historie a zajímavosti politického marketingu. Muni.cz. Čtvrtek 29. říjen 2009, Říjen 2009, s. 6. Dostupný také z WWW: . ISSN 1801-0814.

26.

HANDL, Jan. Čeští politici si zamilovali sociální sítě. Marketing Journal [online]. 1.9.2009 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-957X.

27.

HANDL, Jan. Manipulace a podvody na sociálních sítích. Marketing Journal [online]. 26.1.2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-957X.

28.

HANDL, Jan. Sociální sítě zaměstnavatele zajímají. Lupa.cz: server o českém Internetu [online]. 3. 5. 2010 [cit. 2010-06-27]. Dostupné z WWW: . ISSN 12130702.

29.

HARDY, Ian R. The Evolution of ARPANET email [online]. Berkeley: University of California at Berkeley, 13 May 1996. History Thesis Paper. University of California at Berkeley. Dostupné z WWW: .

30.

Historie sociálních sítí. Sociální sítě [online]. November 25, 2008 [cit. 2010-0711]. Dostupné z WWW: .

31.

HORKÝ, Vít. Propagace firem na síti Facebook. Media Guru [online]. 08.01.2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

56

32.

HRODEK, Dominik. Sociální sítě - nástroj pro marketing a PR, nebo jen seznamka? Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 18.11.2008 [cit. 2010-06-25]. Dostupné z WWW: .

33.

CheckFacebook.com [online]. c2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

34.

ILJAŠENKO, Marie. Jsou mladí lidé závislí na sociálních sítích? Saferinternet.cz [online]. 2.4.2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-9219.

35.

Internetové sociální sítě začaly využívat už i výzkumné agentury. FinančníNoviny.cz: Ekonomický server ČTK [online]. 03.11.2009 [cit. 2010-0625]. Dostupné z WWW: . ISSN 12134996.

36.

JABŁOŃSKI, Andrzej W., et al. Politický marketing: Úvod do teorie a praxe. 1. Brno: Barrister & Principal, s. r. o., 2006. 208 s. ISBN 80-7364-011-2.

37.

Jak využít sociální sítě v internetovém obchodování? NetShopper.cz: zde jsou internetoví prodejci doma [online]. 02. 06. 2009 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z WWW: . ISSN 1804-1078.

38.

Jaké existuje riziko při používání stránek sociálních sítí? Evropská komise: eYouGuide - vaše práva na internetu [online]. 20. října 2009 [cit. 2010-06-26]. Dostupné z WWW: .

39.

JAKOB, Jan. TOP 09: Na Facebooku víc než dvacet tisíc fanouškŧ. ParlamentniListy.cz [online]. 4.4.2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

40.

JANEČEK, Vláďa. Pozvete souseda do postele? EXTRA Windows.cz [online]. 1. 10. 2009 [cit. 2010-06-18]. Dostupné z WWW: .

41.

JIRKOVÁ , Markéta. Studenta proslavily sociální sítě. Šíří na nich odvážné reportáže. Lidovky.cz [online]. 27. května 2010 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z WWW:
odvazne-reportaze-1cp-/ln-media.asp?c=A100527_105142_ln-media_pks>. ISSN 1213-1385. 42.

KASÍK, Pavel. Nový „virus“ jménem Facebook - kolik přesně máte přátel? Technet.cz [online]. 3. září 2007 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

43.

KASÍK, Pavel. Odhalujeme příběhy lidí, kterým YouTube změnil život. Technet.cz [online]. 19. listopadu 2008 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z WWW: .

44.

KOMÁR, Jiří. Facebook – další evoluce v marketingu. ShopSys.cz [online]. 09. 10. 2009 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

45.

KOPECKÝ, Ladislav. Politický marketing se mění. Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

46.

KOPECKÝ, Ladislav. Strategie.cz: Brána do světa médií, marketingu a reklamy Politický marketing se mění. [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-04-17]. Dostupné z WWW: .

47.

KOTLER, Philip, et al. Moderní marketing: 4. evropské vydání. Praha: Grada Publishing a.s.., 2007. 1041 s. Částečně dostupné z WWW: . ISBN 978-80-247-1545-2.

48.

KOTLER, Philip; LEVY, Sidney J. Broadening the Concept of Marketing. Journal of Marketing. January 1969, Vol. 33, s. pp. 10-15. Dostupný také z WWW: .

49.

KOZUMPLÍK, Miloš. Podváděl mě na FACEBOOKU. Instinkt [online]. 18.03.2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: 58

. 50.

KRAUS, Tomáš. To, co předvádí Škromach na Facebooku, je neskutečné. Eurozpravy.cz [online]. 06.06.2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

51.

KREJČÍ, Veronika ; KOPECKÝ, Kamil. Nebezpečí elektronické komunikace: Zpráva z výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu prevence nebezpečných komunikačních praktik spojených s elektronickou komunikací pro pedagogy a nepedagogy Olomouc, 2009-2010. 22 s. Výzkumná zpráva v rámci projektu E-Bezpečí. Dostupné také z WWW: .

52.

KUBEŠ, Radek. Sociální sítě nejsou jen Facebook. Podívejte se i na ty české. Technet.cz [online]. 18. října 2009 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

53.

LACINOVÁ, Miroslava. Politický marketing a nová média. New Media Network [online]. c2007-2008 [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW: .

54.

LAUSCHMANN, Jindřich. Podvody na největší sociální síti. Jak se nenachytat? Tyinternety.cz [online]. 07. 04. 2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: .

55.

LAUSCHMANN, Jindřich. Reklama na Facebooku a jak ji vidí uživatelé. Tyinternety.cz [online]. 18.06.2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

56.

Líbímseti.cz. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích.. [online]. 14. květen 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

57.

Lidé.cz. Seznam: O nás [online]. c1996-2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

59

58.

List of social networking websites. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 10 October 2005 , last modified on 12 July 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

59.

LONG, Tony. Aug. 7, 1991: Ladies and Gentlemen, the World Wide Web. Wired.com [online]. 08.07.2007 [cit. 2010-07-11]. Dostupné z WWW: .

60.

LUTONSKÝ, Marek; POLESNÝ, David. Češi a Slováci na Facebooku: každý pátý z národa Živě.cz [online]. 23. 2. 2010 [cit. 2010-07-19].. Dostupné z WWW: . ISSN 1212-8554.

61.

Marketing v sociálních sítích. MANZES [online]. c2010 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z WWW: .

62.

MIKEŠOVÁ, Hedvika. Komunitní servery: charakteristika, typy. [online]. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2008. 53 s. Diplomová práce. Vedoucí diplomové práce PhDr.Petr Škyřík. Dostupné z WWW: .

63.

MySpace. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 14. květen 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

64.

NEWMAN, Bruce I. The Marketing of the President: Political Marketing as Campaign Strategy. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 1994. 165 s. Částečně dostupné z WWW: . ISBN 080395137X.

65.

NOVÁKOVÁ, Martina. Nová média - případová studie Facebook E-polis.cz [online]. 3. červen 2009. [cit. 2010-07-08]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438.

66.

OIKARINEN, Jarkko. Founding IRC. mIRC [online]. c1995-2010 [cit. 2010-0711]. Dostupné z WWW: .

67.

O'NEILL, Nick. Facebook Responsible For 20 Percent Of Divorces. All Facebook: The Unofficial Facebook Resource [online]. December 22nd, 2009 60

[cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: . 68.

Organizing for America [online]. c2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

69.

O'SHAUGHNESSY, Nicholas J.; HENNEBERG, Stephan C. M.. The idea of political marketing. USA: Greenwood Press, 2002. 272 s. Částečně dostupné z WWW: . ISBN 978-0275975951.

70.

PAVLEČKA, Václav. Historie marketingu. Marketing Journal [online]. 10.12.2008 [cit. 2010-04-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-957X.

71.

PAVLEČKA, Václav. Marketingový mix. Marketing Journal [online]. 10.12.2008, [cit. 2010-04-13]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-957X.

72.

PAVLEČKA, Václav. Úvod do problematiky marketingu. Marketing Journal [online]. 10.12.2008, [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-957X.

73.

PLATKO, Ondřej. Sociální sítě 1.díl. Owebu.cz [online]. 29.6.2009 [cit. 201004-25]. Dostupné z WWW: .

74.

Play Paroubkovy Volby game: Informace. Facebook [online]. c2010 [cit. 201007-20]. Dostupné z WWW: .

75.

Play Paroubkovy Volby. Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

76.

POHL, Ondřej. Jak bezpečně používat Facebook nebo jiné sociální sítě? Lidovky.cz [online]. 18. srpna 2009 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW:
site-p1f-/ln-svet-techniky.asp?c=A090816_144829_ln-svet-techniky_poh>. ISSN 1213-1385. 77.

Přihlášení Facebook.cz a registrace na facebook.com. Facebook.CZ [online]. c2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

78.

RASIEJ, Andrew; SIFRY, Micah L. The Web: 2008's winning ticket. POLITICO [online]. 11/12/08 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

79.

Reklama na Facebooku (nejen PPC). RobertNemec.com [online]. c2001-2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

80.

ROBERTS, Joel. Howard Dean's Internet Love-In. CBS News.com [online]. June 4, 2003 Dostupné z WWW: .

81.

Sejmi socana. Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: .

82.

SLANÝ, Klement. Crowdsourcing – ideální nástroj pro podchycení trendŧ. Marketing Journal [online]. 7.4.2010 [cit. 2010-06-16]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-957X.

83.

službě YouTube. YouTube: Broadcast Yourself [online]. c2010 [cit. 2010-0718]. Dostupné z WWW: .

84.

Sociální síť In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 20. 7. 2009, 13:30 , 11. 12. 2009, 13:07 [cit. 2010-04-21]. Dostupné z WWW: .

85.

Sociální sítě nahradí v podnikové osobní komunikaci už brzy e-mail. DigiWeb.iHNed.cz: Online zprávy hospodářských novin [online]. 2. 2. 2010 [cit. 2010-06-25]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7693.

86.

Sociální sítě ohrožují mládež, říká EU. EurActiv.cz: Vaše internetová brána do Evropy [online]. 10. 02. 2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: . ISSN 1803-2486.

62

87.

Sociální sítě pracovně využívá čtvrtina personalistŧ. Finanční Noviny.cz [online]. 12.02.2010 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-4996.

88.

Sociální sítě. MANZES [online]. c2010 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z WWW: .

89.

Sociální sítě… Mm-marek: věci, na které je lepší se neptat… [online]. January 31, 2010 [cit. 2010-07-11]. Dostupné z WWW: .

90.

SVOBODA, Václav. Public relations: moderně a účinně. 2., aktualizované a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing a.s, 2009. 239 s. Dostupné také z WWW: . ISBN 978-80-247-2866-7.

91.

SYMBIO Digital, s. r. o. Social networking (sociální sítě). Symbio. [online]. c 1999-2010 [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW: .

92.

ŠKRABÁNEK, Ondřej. Export kontaktů z Facebooku [online]. Brno: FIT VUT, 2010. 37 s. Diplomová práce. FIT VUT. Dostupné z WWW: .

93.

ŠOTEK, Ondřej. Sociální sítě a jejich význam na českém internetu. Index: internet trading center [online]. 04.03.2010 [cit. 2010-07-11]. Dostupné z WWW: .

94.

TEN KATE, Stephan. Trustworthiness within Social Networking Sites: A study on the intersection of HCI and Sociology [online]. Amsterdam: University of Amsterdam, February 20th 2009. 111 s. Diplomová práce. Faculty of Economics and Business at the University of Amsterdam. Dostupné z WWW: .

95.

The Types of Social Media. CyberMark International [online]. c1995-2010 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z WWW: .

63

96.

Top social media network sites! SysComm International [online]. 12. January 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

97.

TŦMA, Daniel. Politický marketing – umění vládnout v době informací. CEVRO REVUE. 2007, 8-9, s. 18-19. Dostupný také z WWW: . ISSN 1213-9521.

98.

TUMULTY, Karen. Obama's Viral Marketing Campaign [online]. Jul. 05, 2007 [cit. 2010-07-19]. Dostupné z .

99.

Twitter. e-Facebook.cz: facebook v otázkách a odpovědích, facebook v médiích... [online]. 14. květen 2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné z WWW: .

100. VEČEŘ, Igor. Analýza částí prezidentského volebního procesu v USA. Aplikované právo. 2007, č. 1, s. 27-40. Dostupný také z WWW: <www.aplikovanepravo.cz/clanky-pdf/55.pdf>. ISSN 1214-4878. 101. Velký sociologický slovník. II: P-Ž. 1. Praha: Karolinum, 1996. 749-1627 s. ISBN 8071843105. 102. Virtuální volby. Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: 103. Virtuální volby: Informace. Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . 104. VLACH, Robert. Sociální sítě. Na volné noze: portál nezávislých profesionálů [online]. 11. 12. 2009 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: . 105. Volby do EP 2009: Informace. Facebook [online]. [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . 106. Volby do EP 2009: Informace. Facebook [online]. c2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . 107. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 23. 9. 2009, last modified on 7. 7. 2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné 64

z WWW: . 108. Volby do Senátu pronikly na Facebook. Profil tam má první kandidát. IHNed.cz : online zprávy hospodářských novin [online]. 13. 9. 2008 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-7693. 109. Vrah vylákal svou oběť přes Facebook. Novinky.cz: on-line magazín deníku Právo & Seznam.cz [online]. 17. května 2010 [cit. 2010-07-09]. Dostupné z WWW: . 110. VYLEŤAL, Martin. Politici na sociálních sítích pŧsobí jako slon v porcelánu. Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. 2.4.2010 [cit. 2010-07-20]. Dostupné z WWW: . ISSN 1213-0702. 111. Vývoj sociálních sítí. Software v době SaaS [online]. May 28, 2010 [cit. 201007-19]. Dostupné z WWW: . 112. WELLMAN, Barry; GULIA, Milena. Net surfers don't ride alone: Virtual communities as communities. In Communities and Cyberspace. Edited by Peter Kollock and Marc Smith. New York: Routledge, 1999, pp. 167-194. Dostupné z WWW: . 113. What are social networking services? Digizen.org [online]. c2007 [cit. 2010-0719]. Dostupné z WWW: . 114. What Is Social Networking?. Social Networking [online]. c2009 [cit. 2010-0426]. Dostupné z WWW: . 115. Where The Hell Is Matt? [online]. 2010 [cit. 2010-06-17]. Dostupné z WWW: .

6.1 Seznam internetových adres 1.

http://apps.facebook.com/marketplace

2.

http://apps.facebook.com/parogmn_gfb/. 65

3.

http://apps.facebook.com/sejmi-socana/.

4.

http://apps.facebook.com/virtualnivolby/.

5.

http://apps.facebook.com/vollby-do-ep-gcbfabw/.

6.

http://eventful.com/performers/barack-obama-/.

7.

http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&forum_ID=91870&auth=.

8.

http://my.barackobama.com.

9.

http://my.barackobama.com.

10. http://top09.rajce.idnes.cz/. 11. http://twitter.com/barackobama. 12. http://www.asianave.com/barack_Obama. 13. http://www.blackplanet.com/barack_Obama. 14. http://www.facebook.com/cssdcz. 15. http://www.facebook.com/kducsl. 16. http://www.facebook.com/ods.cz. 17. http://www.facebook.com/pages/Veci-verejne/. 18. http://www.facebook.com/top09cz. 19. http://www.facebook.com/virtualnivolby. 20. http://www.facebook.com/virtualnivolby/. 21. http://www.faithbase.com/barack_Obama. 22. http://www.flickr.com/photos/barackobamadotcom. 23. http://www.flickr.com/photos/cssd/. 24. http://www.glee.com/barack_Obama/. 25. http://www.linkedin.com/in/barackobama. 26. http://www.migente.com/barack_Obama. 27. http://www.myspace.com/barackobama. 28. http://www.youtube.com/topvidea. 29. http://www.youtube.com/tvods. 30. http://www.youtube.com/user/BarackObamadotcom. 31. http://www.youtube.com/zmenmeklima.

6.2 Seznam obrázků 1.

Obrázek č. 1: Data spuštění hlavních sociálních sítí

2.

Obrázek č. 2: Celkové statistiky pro Českou republiku 66

3.

Obrázek č. 3: Virtuální volby – druh volby

4.

Obrázek č. 4: Virtuální volby – zobrazení výsledkŧ

5.

Obrázek č. 5: Volby do EP 2009

6.

Obrázek č. 6: Paroubkovy volby

7.

Obrázek č. 7: Sejmi socana

6.3 Seznam tabulek 1.

Tabulka č. 1 :Ekonomický marketing vs. Politický marketing

2.

Tabulka č. 2: Výhody a nevýhody sociálních sítí

6.4 Seznam schémat 1.

Schéma č.1: Politický trh

7 PŘÍLOHY 1.

Projekt bakalářské diplomové práce

67

FILOZOFICKÁ FAKULTA, MASARYKOVY UNIVERZITY, BRNO

Kabinet informačních studií a knihovnictví

Školní rok:

2009/2010

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Jméno a příjmením UČO Imatrikulační ročník Kontaktní údaje Název tématu:

Táňa Nývltová 262308 2007 Renčova 28, Brno, 621 00; [email protected]

Možnosti politického marketingu na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku.

Rozpracovat osnovu (jako přílohu) 1. 2. 3. 4. 5.

Popis problému, který bude v práci řešen Současný stav řešené problematiky Cíl diplomové práce Metody zpracování diplomové práce Základní odborná literatura

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Petr Škyřík Pracoviště a funkční pozice vedoucí/vedoucího diplomové práce: Kabinet informačních studií a knihovnictví - Ústav české literatury a knihovnictví - Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity Funkce: vedoucí kabinetu Vyjádření vedoucí/vedoucího práce: Souhlasím s vedením diplomové práce. Podpis: Datum: Vyjádření vedoucího KISK UČL FF MU PhDr. Petra Škyříka: souhlasím/nesouhlasím Podpis: Podpis diplomanta:

Datum:

Podpis:

Datum:

68

Osnova projektu bakalářské diplomové práce Možnosti politického marketingu na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku.

1.

Popis problému, který bude v práci řešen

Mojí inspirací byla úspěšná politická kampaň amerického prezidenta Baracka Obamy. Zaujalo mě novátorské pojetí volební kampaně s využitím sociálních sítí. V každém případě tato kampaň svými dŧsledky oslovila i české politiky, kteří využili sociálních sítí k individuální prezentaci profilŧ, ale i politických stran, jejich aktivit atd. Jedním z možných dŧvodŧ mohla být hrozba blížících se předčasných voleb, které se měly konat na podzim roku 2009. Bohužel nelze konstatovat, že by s kvantitou vzrostla i kvalita. Jak už to bývá, někteří politici mají buď výhradně soukromý profil, který není určen pro širokou veřejnost a prezentaci jejich politických názorŧ, nebo stejně jako některé politické strany mají veřejný profil, ale plně nevyužívají možností, které jim dané sociální sítě nabízí. Mnohdy jde tedy o profily, které jsou založeny za účelem „abychom tam také byli“, ale dále se s nimi už nic neděje. Hlavní myšlenkou této bakalářské práce je nabídnout možnost politikŧm, popřípadě i široké veřejnosti, nahlédnout do dosud trochu tajemného či spíše dosud opomíjeného světa politického marketingu na sociálních sítích. Dát jim možnost seznámit se s rŧznými aplikacemi sociálních sítí, které by se daly využít při politickém marketingu a přiblížit tak politiku lidem.

2.

Současný stav řešené problematiky

Ve světě je problematika možností sociálních sítí již nějaký čas rozebírána a zabývají se jí mnozí odborníci. V České republice jde však dosud o poněkud nové téma. Politický marketing ve světě je známým a často řešeným pojmem, avšak jeho aplikace na sociální sítě zatím u nás není tolik využívána.

69

Tato problematika se teprve začíná pomalu objevovat v posledních letech a výraznější nárŧst zájmu o ni nastal po amerických volbách v roce 2008, kdy dopomohla ke zvolení Baracka Obamy prezidentem Spojených státŧ amerických. Co se týká archivu závěrečných prací, neobjevila jsem žádnou práci, která by se zajímala o stejnou problematiku se zaměřením na Českou republiku. Proto věřím, že moje práce bude přínosem a pomŧže zdokonalit možnosti využití politického marketingu na sociálních sítích v českém prostředí a tím přiblížit politiku lidem.

3.

Cíl diplomové práce

Cílem diplomové práce je ukázat možnosti využití aplikací politického marketingu na sociálních sítích.

4.

Metody zpracování diplomové práce

V této bakalářské práci je využita pouze teoretická část, jejíž součástí je rozebírání a popsání jednotlivých aplikací sociálních sítí na příkladových studiích. Dále následují návrhy, jak by dané aplikace po nějakých úpravách mohly sloužit a jejich případné využití pro politický marketing.

5.

Základní odborná literatura

Jelikož k tématu politického marketingu na sociálních sítích se zaměřením na Českou republiku není mnoho odborné literatury, zvolila jsem si jako základní literaturu několik dŧležitých článkŧ vztahujících se k tomuto tématu. Tyto články hodlám ještě doplnit o odbornou literaturu z oblasti politického marketingu a další případné zdroje získané při zpracování mé práce. Ty později uvedu přímo v bakalářské práci. DOČEKAL, Daniel. Lupa.cz : Česko v sociálních sítích [online]. 2009 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . Co jsou to sociální sítě a kolik lidí na nich naleznete. Jaké jsou největší skupiny, nejoblíbenější stránky a aplikace na Facebooku. HACKER, Pavel. DvojBlog : Politika online – (po)může Internet zlepšit společnost? [online]. 2009 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . Polemika o tom, jaký má význam zpřístupnění politiky pomocí sociálních sítí a médií. 70

HANDL, Jan. Lupa.cz : Politici objevují Facebook [online]. 2008 [cit. 2009-1204]. Dostupný z WWW: . Jak to vypadalo s profily českých politikŧ na Facebooku v roce 2008. HANDL, Jan. Marketing journal.cz : Čeští politici si zamilovali sociální sítě [online]. 2009 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . Objevení a využívání sociálních sítí českými politiky. HANDL, Jan. Marketing journal.cz : Sociální sítě jako marketingové kolbiště [online]. 2009 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . Popis současného stavu Facebooku a Twitteru ve spojení s marketingem. KOPECKÝ, Ladislav. Strategie.cz Brána do světa médií, marketingu a reklamy: Politický marketing se mění [online]. 2008 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . Podrobnosti o kampani amerického prezidenta Baracka Obamy a jaké kampaně (včetně internetových) vedli jeho předchŧdci. NĚMEC, Robert. Internetový marketing v politice. RobertNemec.com [online]. 2002 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . Jak vypadal internetový marketing v roce 2002. POKORNÝ, Lukáš. Reklama na Facebooku pro úplné začátečníky. RobertNemec.com [online]. 2009 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: . O druzích reklam na Facebooku. Plánovaná literatura: JABŁOŃSKI, Andrzej. Politický marketing : úvod do teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: Barrister & Principal, 2006. 203 s (Studium) ISBN 8073640112.

71

72