Rod Acer na Špilberku v Brn

Mendelova univerzita v BrnČ Lesnická a dĜevaĜská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Rod Acer na Špilberku v BrnČ BakaláĜská práce (pĜiloženy 3 pĜílohy: 2 x Mapa rodu Acer v parku Špilberk a CD)

Brno 2012

Vypracoval: OndĜej PALÍK

ýestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakaláĜskou práci na téma: Rod Acer na Špilberku v BrnČ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakaláĜská práce byla zveĜejnČna v soulasu s § 47b Zákona þ. 1411/1998 Sb, o vysokých školách a uležena v knihovnČ Mendelovy univerzity v BrnČ, zpĜístupnČna ke studijním úþelĤm ve shodČ s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závČreþných prací.

Dále se zavazji, že pĜed sepsáním licenþní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že pĜedmČtná licenþní smlouva není v rozporu s oprávnČnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit pĜípadný pĜíspČvek na úhradu nákladĤ spojených se vznikem díla dle Ĝádné kalkulace.

V BrnČ, dne: ….28.04.2012…. podpis studenta………………………..

Jméno/Name: OndĜej PALÍK

Název bakaláĜské práce: Rod Acer na Špilberku v BrnČ Title of Bachelor’s Diploma Thesis: The genus Acer around Špilberk castle in Brno

Abstrakt Práce se zabývá mapováním zástupcĤ rodu Acer v parku Špilberk v BrnČ. Je struþnČ popsána historie parku, taxonomický systém rodu Acer a struþný popis druhĤ, které jsou v parku zastoupeny, vþetnČ areálĤ jejich pĜirozeného rozšíĜení a ekologických nárokĤ. ProbČhlo terénní šetĜení a u každého jedince byla poĜízena fotodokumentace a posouzena vitalita a celkový zdravotní stav stromu. Z namČĜených dendrometrických veliþin byla vytvoĜena inventarizaþní tabulka a vyhodnoceny základní statistické údaje. Byly srovnány vlastnosti v parku zastoupených druhĤ a možnosti jejich využití v lesnictví. Mapové podklady byly zpracovány v programu ArcMap10, který je aplikací ArcGIS Desktop.

Klíþová slova: Špilberk, rod Acer, inventarizace, mapa, využití v lesnictví

Abstract This thesis deals with mapping of the genus Acer in the Špilberk park in Brno. It briefly describes the history of the park, the taxonomy system of the genus Acer and the species that are represented in the park, including areas of their natural distribution and ecological requirements. Field survey was conducted, photographic documentation of each individual was taken, and vitality and overall health of the tree were assessed. From the measured dendrometric values, an inventory table was created and basic statistical data were evaluated. Characteristics of the species represented in the park were compared as well as the possibility of their use in forestry. Map data were processed in the program ArcMap10, which is an application of ArcGIS Desktop.

Key words: Špilberk, genus Acer, inventarization, map, use in forestry

Obsah: 1 1.1 2

Úvod ………………………………………………………………………………. 1 Cíl práce ………………………………………………………………………… 1 Literární pĜehled ………………………………………………………………… 2

2.1

Základní definice ……………………………………………………………….. 2

2.2

Historie ………………………………………………………………………….. 3

2.3

Struþný pĜehled taxonomie rodu Acer ………………………………………... 5

2.3.1 Taxonomický systém ………………………………………………………….. 5 2.3.2 Popis rodu Acer a druhĤ zastoupených v parku Špilberk …………………. 6 2.3.2.1 Popis rodu Acer ……………………………………………………………….. 6 2.3.2.2 Popis druhĤ zastoupených v parku Špilberk ……………………………….. 6 2.3.2.3 Jiné bČžnČ pČstované a v literatuĜe uvádČné druhy rodu Acer …………... 10 2.4

Chorologie ……………………………………………………………………... 11

2.5

Ekologie ………………………………………………………………………... 17

3

Metodika ………………………………………………………………………… 19

3.1

Vymezení zájmového území ………………………………………………….. 19

3.2

Rekognoskace terénu …………………………………………………………. 20

3.3

Fotodokumentace a citace ..…………………………………………………... 20

3.4

Dendrometrická mČĜení ……………………………………………………… 21

3.4.1 MČĜení tlouštČk stojících stromĤ …………………………………………… 21 3.4.2 MČĜení výšek stromĤ ………………………………………………………... 22 3.5

Celkové hodnocení zdravotního stavu ………………………………………. 23

3.6

Tvorba map …………………………………………………………………… 25

4

Vyhodnocení dat ………………………………………………………………... 29

4.1

Druhové zastoupení …………………………………………………………… 29

4.2

Soupis stromĤ s nejvyššími dendrometrickými veliþinami ………………… 30

4.3

Vyhodnocení výšek stromĤ …………………………………………………... 31

4.4

Vyhodnocení obvodĤ stromĤ ………………………………………………… 31

4.5

Vyhodnocení vitality a celkového zdravotního stavu ……………………….. 32

4.6

Porovnání dat s údaji z literárních zdrojĤ …………………………………... 33

5

Diskuse …………………………………………………………………………... 34

5.1

Srovnání rĤstových aj. vlastností sledovaných druhĤ ……………………… 34

5.2

Zhodnocení vitality a zdravotního stavu …………………………………….. 35

5.3

Srovnání s javory z ýech pod KosíĜem ……………………………………… 35

5.4

Možnost využití v lesnictví …………………………………………………… 36

6

ZávČr …………………………………………………………………………….. 38

7

Summary ………………………………………………………………………... 39

8

Literatura ……………………………………………………………………….. 40

9

Seznam pĜíloh …………………………………………………………………... 44

1 Úvod Park Špilberk, národní kulturní památka, je se svou rozlohou 17 ha nejvýznamnČjším brnČnským parkem. Spolu s hradem Špilberk patĜí v povČdomí BrĖanĤ, k neoddČlitelným dominantám mČsta a plní funkci spoleþenského, kulturního, turistického a rekreaþního centra mČsta Brna. Od 90. let 20. století v etapách probíhá revitalizace a obnova parku, která se snaží navrátit parku dĤstojnou podobu, jež znaþnČ utrpČla dlouhodobou nesprávnou a neodbornou údržbou pĜedevším v období po 2. svČtové válce (Tisková zpráva, 2008). I když zeleĖ v mČstských parcích a uliþních stromoĜadích nemá za cíl plnit produkþní funkci jako hospodáĜské lesy, je nezbytné docenit její funkci obecnČ prospČšnou, tj. mimoprodukþní, zvláštČ hygienickou, mikroklimatickou, krajinotvornou nebo kulturní. MČstkou zeleĖ je nutné ĜádnČ spravovat a udržovat a také ji využívat jako prostĜedku ke komunikaci a rozšiĜování environmentálního povČdomí veĜejnosti (Kreþmer cit in Kolektiv, 1994).

1.1 Cíl práce Cílem bakaláĜské práce je zmapovat rod Acer v brnČnském parku Špilberk, základní statistické vyhodnocení v terénu namČĜených dendrometrických dat, poĜízení digitální fotodokumentace a zhodnocení celkového zdravotního stavu dĜevin. Dále vytvoĜení mapy parku Špilberk se zakreslením všech jedincĤ sledovaného rodu.

1

2 Literární pĜehled

2.1 Základní definice Národní kulturní památka Definice ze zákona o státní památkové péþi (ýR, 20/1987 Sb., § 4, odst. (1)) § 4 Kulturní památky, které tvoĜí nejvýznamnČjší souþást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ýeské republiky naĜízení za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.

Péþe o kulturní památky Definice ze zákona o státní památkové péþi (ýR, 20/1987 Sb., § 9, odst. (1)) § 9 Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad peþovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji pĜed ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze zpĤsobem , který odpovídá jejímu kulturnČ politickému významu, památkové hodnotČ a technickému stavu. Je-li kulturní památka v spoleþenském vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadĜízeného orgánu vytváĜet pro plnČní uvedených povinností všechny potĜebné pĜedpoklady.

Péþe o stromy rostoucí mimo les Definice ze zákona o ochranČ pĜírody a krajiny (ýR., 114/1992 Sb. § 3) § 3, i) DĜevina rostoucí mimo les je strom þi keĜ rostoucí jednotlivČ i ve skupinách ve volné krajinČ i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní pĤdní fond.

Pata stromu Místo, kde se koĜenové nábČhy dotýkají pĤdy. Pokud je strom ve svahu, jde o nejvyšší místo kde se tak u daného jedince dČje (Štipl, 2000).

Taxonomie Je (z Ĝeckého taxis – uspoĜádání, nomos – zákon) vČdní obor, který se zabývá systematikou rostlin (Kolektiv, 1995).

2

Taxon Taxon je oznaþení pro jakoukoliv systematickou jednotku fylogenetického systému organismĤ. Základní taxonomickou jednotkou je druh – species (Kolektiv, 1995).

Areál Oblast pĜirozeného rozšíĜení druhu (Hromas cit. in Kolektiv, 1994).

Kultivar Kultivar je pČstovaná kulturní varieta. Oznaþuje se nelatinským jménem a zkratkou cv. Kultivar je klon, rasa nebo produkt šlechtČní vyžadující zvláštní oznaþení nebo pČstování (Hynek cit. in. Kolektiv, 1994).

Stratifikace Je zpĤsob pĜedosevní pĜípravy osiva za úþelem pĜekonání klíþního klidu (Palátová cit. in. Kolektiv, 1995).

Okus Je poškozování vegetace zvČĜí, drobnými hlodavci nebo domácími zvíĜaty okusováním vegetaþních vrcholĤ, ménČ þasto pouze listĤ nebo pupenĤ. PĜednostnČ jsou poškozovány dĜeviny na lokalitČ vzácné nebo ménČ þasté, které pĜedstavují pro živoþichy zpestĜení potravy (Mrkva cit. in Kolektiv, 1994)

Introdukce dĜevin Je zavádČní cizokrajných dĜevin, bez ohledu na vzdálenost areálu jejich pĤvodního rozšíĜení do místa jejich uvažovaného pČstování (PeĖáz cit. in Kolektiv, 1994)

2.2

Historie

Hrad Špilberk byl založen již ve 13. století PĜemyslem Otakarem II. V 17. století po obléhání švédskými vojsky byl vybudován nový hradební systém a Špilberk se stal pro svĤj strategický význam zemskou pevností. Po napoleonských válkách byla pevnost

3

pĜemČnČna na velkou vČznici. Od poloviny 19. století sloužil hrad jako vojenská kasárna (Park Špilberk, 2012). 17 ha rozlohy dnešního mČstského parku Špilberk bylo dĜíve, kdy se s pevností Špilberk kalkulovalo jako s vojenským strategickým objektem, z takticko obranných dĤvodĤ zcela holé. Pouze dolní svahy byly osázeny ovocnými sady a vinicemi, které mimo svou produkþní funkci plnily i vojenskou úlohu neboĢ tvoĜily pĜírodní pĜekážku pro pĜípadný postup nepĜátelských jednotek (Park Špilberk, 2012). Park samotný byl založen na podnČt Christiana d'Elverta, který byl v letech 1861 až 1862 brnČnským starostou. Zakládání dle vlastního projektu Ĝídil zahradník Antonín Šebánek pod dohledem Ĝeditele zemských zahrad Františkova a Lužánek Karla Offermanna. Základem byly promenádní cesty s alejemi a vyhlídkovými místy a krajináĜské výsadby dĜevin. DĜeviny k výsadbČ byly získávány od významných osobností, darem z okolních panství a od brnČnských obþanĤ. Park byl také od 80. let 19. století do 20. let 20. století doplĖován altány a pomníky a bylo v jeho areálu zĜízeno mČstské zahradnictví pro péþi o brnČnskou veĜejnou zeleĖ. V souþasné dobČ probíhá obnova parku dle projektu Ing. Evy Damcové (Park Špilberk, 2012).

4

2.3

Struþný pĜehled taxonomie rodu Acer

2.3.1 Taxonomický systém Doména: Jaderní - Eukaryota ěíše: Rostliny – Plantae PodĜíše: Vyšší rostliny – (Embryobionta) NadoddČlení: Semenné rostliny - Spermatophyta OddČlení: Krytosemenné - Magnoliophyta TĜída: Vyšší dvoudČložné – Rosopsida ěád: Mýdelníkotvaré - Sapindales ýeleć: Javorovité – Aceraceae Rod: Javor – Acer Až 150 druhĤ Druh: Javor horský, klen – Acer pseudoplatanus L. Asi 93 taxonĤ nižšího Ĝádu Druh: Javor mléþný, mleþ – Acer platanoides L. Asi 119 taxonĤ nižšího Ĝádu Druh: Javor polní, babyka – Acer campestre L. Asi 47 taxonĤ nižšího Ĝádu Druh: Javor jasanolistý – Acer negundo L. Asi 65 taxonĤ nižšího Ĝádu Druh: Javor stĜíbrný – Acer saccharinum L. Asi 56 taxonĤ nižšího Ĝádu

Rod: Dipteronia (Rostliny, 2012; Acer, 2006) Rod Dipteronia pochází z ýíny, v ýR není bČžnČ zastoupen, a najdeme ho pouze v nejvzácnČjších sbírkách. NČkdy bývá ještČ zvláštČ vylišen rod Negundo, pĤvodnČ souþást rodu Acer (Úradníþek, 2004).

5

2.3.2 Popis rodu Acer a druhĤ zastoupených v parku Špilberk

2.3.2.1 Popis rodu Acer Opadavé i stálezelené stromy, vzácnČji i keĜe (Hieke, 1978). Listy vstĜícnČ postavené, jednoduché, þasto jsou dlanitČ laloþnaté nebo lichozpeĜené. Mnohomanželné kvČty jsou v hroznech, latách nebo vrcholících. Plodem je typická dvoukĜídlá nažka. Rod javor se dČlí na nČkolik sekcí. Hlavním znakem, kterým se od sebe jednotlivé sekce liší jsou poþty lalokĤ na listech a uspoĜádání kvČtenství. V praxi se rozlišují sekce javorĤ s pČtilaloþnými listy, kam patĜí všechny tĜi naše domácí druhy, další sekcí jsou javory s listy trojlaloþnými a pak také s listy bez lalokĤ, napĜ. Acer tataricum. Zvláštní postavení zaujímá jen nČkolik druhĤ s listy lichozpeĜenými hojnČji zastoupen pouze druhem Acer negundo (Úradníþek, 2004).

Rod Acer má asi 115 druhĤ (Úradníþek, 2004), v nČkteré literatuĜe se uvádí až 150 druhĤ (Kolektiv, 1994). Mezi brnČnskou zelení soupeĜí tento rod co do poþtu jedincĤ o první místo spolu s rodem Tilia. NejvČtší zastoupení má v BrnČ obecnČ Acer platanoides L. (PĜibyl, 1994).

2.3.2.2 Popis druhĤ zastoupených v parku Špilberk Javor horský, klen (Acer pseudoplatanus L.)

Druh, který je obecnČ v BrnČnských ulicích poþetnČ ménČ zastoupený než A. platanoides a bývá vtroušen do jeho stromoĜadí. Základními znaky, kterými se A. pseudoplatanus od A. platanoides rozpozná je tvar listĤ a šupinovitČ odlupþivá borka (PĜibyl, 1994). Borka starých kmenĤ bývá znaþnČ variabilnČ utváĜena a rozlišujeme hned nČkolik forem, napĜ. s drobnými šupinami, s velkými pláty, s podélnými pruhy, s napĜíþ rozpraskanou kĤrou aj. Klen dorĤstá velkých rozmČrĤ, 35 – 40 m výšky a tloušĢky kmene i 150 cm. Dožívá se okolo 400 let. Také listy stejnČ jako borka jsou variabilní. KromČ listĤ pČtilaloþných

6

se nČkdy vyskytují listy trojlaloþné a také listy na rubu þervenČ zbarvené (Úradníþek, 2004). Laloky listĤ má otupené, hustČ pilovité. Kvete po olistČní, kvČty jsou v pĜevislých latách. Nažky svírají ostrý úhel; semenná pouzdra jsou kulovitČ vyklenuta. Vyskytuje se v suĢových a roklinových lesích, kvČtnatých buþinách a kapradinových smrþinách. Co se týþe nadmoĜské výšky je rozšíĜen od pahorkatin do hor (Kolektiv, 1994). U volnČ rostoucích stromĤ nastává plodnost po 25. roce života, pokud rostou stromy v zápoji, tak plodí mezi 30. a 40. rokem. Plodí každoroþnČ, ale bohatá úroda je v intervalu dvou a tĜí let. Dvojnažky jsou dosti promČnlivého tvaru, nČkdy se vyskytují pro tĜech i více a barvou mohou být naþervenalé až zelené. Klíþivost je vysoká, ale trvá krátce, protože vydrží pouze pĜes zimu. Semeno klíþí nejþastČji z jara pĜíštího roku. Semenáþky z poþátku rostou dosti rychle a takto vitální rĤst vytrvává do 20 – 30 let, poté zvolní a konþí v 80 – 100 letech. Co se týþe pĜírĤstu do mocnosti, tak ten trvá déle (Úradníþek, 2004). KoĜenový systém je srdþitého typu. KoĜeny jsou silné a svým prorĤstáním šikmo do hloubky dobĜe upevĖují strom i v balvanité pĤdČ. To je dĤvod proþ dobĜe odolává vČtru a dobĜe zpevĖuje porostní okraje. Hodí se také ke zpevnČní pĤdy, napĜ. na sutích v horách (Úradníþek, 2004). Co se týþe vegetativního množení, tak se klen nehodí k výmladkovému hospodaĜení, protože paĜezy kmenu rychle zetlívají a výmladnost klenu je dobrá pouze u mladých jedincĤ. Nálety bývají bohaté, ale je tĜeba jej chránit pĜed okusem, který mu velmi škodí, neboĢ zvČĜ nálety snadno likviduje. Klen se dobĜe množí roubováním, ale z ĜízkĤ nezakoĜení. Ponechají-li se starým stromĤm v uliþních stromoĜadích spodní þásti prýtĤ s pupeny, tak snáší relativnČ dobĜe i soustavné seĜezávání (Úradníþek, 2004).

Javor mléþný, mléþ (Acer platanoides L.) Druh, který v BrnČnských ulicích doplácí na svou velkou korunu a je þasto nemilosrdnČ proĜezáván. ZvláštČ v posledních letech utrpČla jeho povČst odolné dĜeviny pĜedevším v dopravnČ frekventovaných ulicích, kde zvláštČ v posledních letech utrpČl velké ztráty (PĜibyl, 1994). Je to stĜednČ velký strom s pĜímým kmenem a košatou korunou (Úradníþek, 2004). Strom vysoký 20 – 30 m. Dosahuje tloušĢky až 1 m. Dožívá se 150 – 200 let. Borku má podélnČ brázditou. Laloky listĤ jsou ostĜe špiþaté, s oddálenými hrubými zuby. Kvete 7

pĜed rašením. KvČty jsou ve vzpĜímených chocholících. Nažky svírají tupý úhel. Semenná pouzdra jsou zploštČlá. Je polostinný a odolný mrazu. Roste na suĢových pĤdách bohatých na živiny. Vyskytuje se v suĢových a roklinových lesích, mezofilních hájích a pobĜežních porostech od nížin do podhĤĜí (Kolektiv, 2004). OlistČní je husté a listí tvoĜí dokonalou listovou mozaiku. Stromy na volném prostranství zaþínají plodit záhy mezi 20. – 30. rokem v zápoji porostu po 40. roce života. Plodnost kolísá, protože má kvČty oboupohlavné s oddČleným pohlavím s nejrĤznČjšími pĜechody, kolísá znaþnČ i plodnost. NČkteĜí jedinci tak plodí bohatČ, jiní slabČ a nČkteĜí vĤbec neplodí. Semenné roky se dostavují každoroþnČ a nebo každý druhý rok. Dvounažky opadávají po prvních mrazech a klíþí zjara, nČkdy již na snČhu. Klíþivost je vysoká, ale vytrvá jen jeden rok. Semeno pro jarní výsev je tĜeba stratifikovat. Nálet bývá velmi bohatý a vitální. Mléþ roste v mládí velmi rychle, rychleji než klen. Ve 3 – 4 letech dosahuje i 3 m výšky a rychle roste do 20 – 30 let svého vČku. Poté rĤst zpomaluje, ve 40 – 50 letech má 15 – 17 m. Další již pozvolný rĤst trvá asi do 100 let. KoĜenový systém je tvoĜen krátkým kĤlovým koĜenem a Ĝadou boþních koĜenĤ. KoĜeny zasahují do hloubky a nedaleko od kmene, dobĜe upevĖují strom v pĤdČ a mléþ je tak odolný proti vČtru. Výmladnost z paĜezu je výborná a vytrvá asi do 60 let. Výmladky rostou velmi rychle, v prvním roce i 2 m do výšky. Z ĜízkĤ nekoĜenuje, ale dobĜe se roubuje. ZvČĜ mléþ velmi ráda okusuje a to list i kĤru. Mléþ dobĜe snáší seĜezávání koruny (Úradníþek, 2004).

Javor polní, babyka (Acer campestre L.) I když je v BrnČ celkem odolný, tak zĜejmČ pro nízký a þasto kĜivý kmen nebývá v ulicích tak þasto vysazován jako mléþ nebo klen. ýastČji bývá vysazován v parcích (PĜibyl, 1994). DĜevina dosahující 15 – 25 m výšky a až ¾ m tloušĢky. Maximálních rozmČrĤ a silného prĤbČžného kmenu dosahuje v lužních lesích. V lesostepích má nízký a kĜivý vzrĤst s nČkolika kmeny a þasto témČĜ kĜovitou formu. V zápoji porostu se dožívá okolo 100 let, jako solitér na volném prostranství i 200 let (Úradníþek, 2004). Listy mají tupé laloky. Na vČtvích se þasto vytváĜejí korkové lišty. Nažky svírají pĜímý úhel. Semenná pouzdra jsou plochá (Kolektiv, 1994). 8

Architektonika koruny je nepravidelná, košatá s kĜivolace rostlými vČtvemi. Kmen bývá svalcovitý. Babyka je druh velmi variabilní. Kolísá zejména poþet lalokĤ, kterým mĤže být 3 až 5, a také jejich ochlupacení. Babyka zaþíná plodit v 20 – 30 letech a semenné roky jsou každoroþní nebo každý druhý rok. Plodí bohatČ a dvounažky dozrávají na podzim, klíþivost je znaþná, ale vytrvává jen jeden rok. PĜeschlé semeno je tĜeba pĜed výsevem dlouho stratifikovat. RĤst mladých jedincĤ je velmi pozvolný. V 10 letech má babyka asi 1,5 m výšky a v 50 – 60 letech dosahuje 10 – 14 m. ZakoĜenČní je velmi dĤkladné. KoĜeny jsou všestrannČ vyvinuty a silnČ se vČtví. Výmladnost je dobrá. PaĜezy dlouho vytrvávají a stále obrážejí výmladky. Výmladky se tvoĜí i na kmeni. Pro tyto své vlastnosti se relativnČ snadno vyrovná i s okusem zvČĜí (Úradníþek, 2004).

Javor jasanolistý (Acer negundo L.) StĜednČ velký strom kĜivého vzrĤstu þasto vícekmenný s nepravidelnou korunou. Dosahuje až 25 m výšky s tloušĢkou kmene až ¾ m. Je krátkovČký, dožívá se 100 – 150 let. Listy lichozpeĜené. Introdukovaný pĤvodem ze Severní Ameriky. Má kĜehké dĜevo (Úradníþek, 2004; PĜibyl, 1994). Kmen kĜivý a netvárný s mnoha výmladky. Nalétává ze semene a houževnatČ se zmlazuje z paĜezĤ, pro tyto vlastnosti mĤže pĜedstavovat nebezpeþnou plevelnou a invazivní dĜevinu. Velmi þasto se díky své variabilitČ využívájí v zahradnictví rĤzné jeho kultivary (Úradníþek 2004). BohatČ plodí již asi od 10. roku života, semena mají vysokou klíþivost a díky tomu se snadno plevelnČ šíĜí. Kvete pĜed rašením listĤ a zralá semena se objevují brzy. PĜirĤstá velmi rychle, ale výškový pĜírĤst se zastaví bČhem nČkolika decénií. KoĜenový systém je pĜevážnČ povrchový a rozprostírá se daleko od kmene. Snadno se šíĜí pomocí koĜenových výmladkĤ. Svou vytrvalou výmladností se stává prakticky neodstranitelnou dĜevinou jak z porostĤ, tak z parkĤ. DobĜe se roubuje a z poléhavých vČtví hĜíží (Úradníþek, 2004; PĜibyl, 1994).

9

Javor stĜíbrný (Acer saccharinum L.)

V BrnČ je stĜednČ odolný s rozkladitou korunou. Strom dosahuje 15 – 30 m, v pĜirozených podmínkách uvádČno až 40 m výšky, má krátký kmen a rozložitou, Ĝídkou korunu. Borka je hladká, pozdČji brázditá a v podélných pruzích odlupþivá (Acer saccharinum, 2009; Acer saccharinum 2006). Stromy brzy stárnou, dožívá se cca 130 let. Má krásné jemnČ tvarované a na rubu stĜíbĜitČ šedé (PĜibyl, 1994), dlanitČ, nejþastČji 5 laloþnaté, hrubČ a ostĜe pilovité listy (Kolektiv, 1994). Je jedním z nejþastČji kvetoucích javorĤ a kvete pĜed rašením listĤ. Semena dozrávají už pĜi rašení listĤ a po opadu ihned zaþínají klíþit. Nažky svírají pravý úhel (Acer saccharinum, 2009). PĤvodem ze Severní Ameriky (Úradníþek, 2004).

2.3.2.3 Jiné bČžnČ pČstované a v literatuĜe uvádČné druhy rodu Acer Javor tatarský (Acer tataricum L.)

Statný keĜ nebo i stromek se statnou korunou a kĜivolakými kmínky. Dosahuje 5 až 8 m výšky a nejvíce 15 cm prĤmČru kmínkĤ. Listy vejþité, pilovité, bez lalokĤ, na podzim se barví žlutČ. Javor tatarský je druhem jihovýchodní Evropy. Je þasto využíván v zahradnické praxi (Úradníþek, 2004).

Javor dlanitolistý (Acer palmatum L.)

Introdukovaný druh, jehož pĤvodním areálem je Japonsko a východní Asie. U nás se pČstuje v nČkolika kultivarech. V Japonsku se zakrslé formy pČstují v kvČtináþích jako bonzai (Úradníþek, 2004). Listy þlenČné v 5-9 lalokĤ, na okrajích jsou dvakrát ostĜe pilovité. PĤvodní areál je v Japonsku, ýínČ a Koreji (Kolektiv, 1994).

10

2.4

Chorologie

Rod Acer

Areál rodu Acer (Obr. 1.) je pĜevážnČ v mírném pásmu severní polokoule, tj. v Eurasii a Severní Americe. V ýR je zastoupen domácími i introdukovanými druhy (PĜibyl, 1994).

Obr. 1. Areál rodu Acer (Érable, 2012)

Javor horský, klen - (Acer pseudoplatanus L.)

Areál klenu (Obr. 2.) je zejména ve stĜední a jižní EvropČ, východní a severní Evropu vynechává. Severní hranice souvislého rozšíĜení druhu probíhá ze stĜední Francie k pohoĜí Harz a dále do pahorkatin Slezska a Polska. Více na severu od této hranice se už jen Ĝídce vyskytuje v PomoĜanech a Braniborsku, ojedinČle pak ještČ na dánských ostrovech a jižním Švédsku. Na východČ zasahuje jen do jihozápadního BČloruska k Ĝece Bug, odtud jde hranice k jihu na pĜedhoĜí Karpat a do hor Bulharska. Klen roste i v ostatních pohoĜích severní þásti Balkánského poloostrova na jih až do Albánie a na Olymp. Vyskytuje se také v celém pásmu pohoĜí Apeniny a na Korsice. Ze západních pĜedhoĜí Alp zasahuje pĜes pohoĜí jižní Francie do Pyrenejí. V rámci popsaného areálu je zastoupení druhu velmi nepravidelné a mezernaté. Na jihu je klen hojnČjší než na severu. Ve stĜední EvropČ je klen druh vyšších pahorkatin a nižších horských poloh (Karpaty 1500 m). V jižních þástech areálu vystupuje bČžnČ až na lesní hranici, þasto výše (Švýcarské Alpy 1700 – 1950 m) než buk i když ve

11

vertikálním smČru má klen podobné rozpČtí výskytu právČ jako buk. Na severních vlhkých svazích místy sestupuje až na nČkolik set metrĤ i v jižních þástech areálu. Na území ýR roste klen roztroušenČ, nejþastČji ve skupinách ve všech pahorkatinách, stĜedohoĜích a pohoĜích, nejþastČji spolu s bukem, jasanem a jilmem horským. Na našem území stoupá až na 800 – 900 m nadmoĜské výšky a roste i na vrcholech nižších pohoĜí, napĜ. Špiþák. OjedinČle, napĜ. v Jeseníkách, vystupuje až do 1200 m nadmoĜské výšky.

Obr. 2. Areál Acer pseudoplatanus L. (ÚRADNÍýEK, MADċRA, TICHÁ, KOBLÍŽEK, 2009). Jeho postavení v porostech co do zastoupení obecnČ bylo znaþnČ ovlivnČno paseþným zpĤsobem hospodaĜení, škodami zvČĜí a pastvou dobytka (Úradníþek, 2004) na pozemcích urþených k plnČní funkcí lesa (ýR, 289/1995 Sb., §2, písm. a). Porosty s vČtším zastoupením klenu jsou dnes (Úradníþek, 2004) v kategorii hospodáĜských lesĤ (ýR 289/1995 Sb., § 9) vzácné, nejþastČji je klen zastoupen ve zbytcích pĜirozených pralesĤ v kategorii lesĤ zvláštního urþení nebo lesĤ ochranných (ýR 289/1995 Sb., § 7; 8, odst. 1, písm. c), zajímavá sekundární útoþištČ nalezl klen také na pozemcích mimo les na kamenitých mezích v pastevních oblastech, na kosených loukách u seníkĤ þi staveb (Úradníþek, 2004).

12

Javor mléþný, mléþ - (Acer platanoides L.) Areál druhu (Obr. 3.) zabírá podstatnou þást celého evropského kontinentu. Na severu zasahuje do teplé þásti Skandinávie, kde je rozšíĜen v jižním Norsku, Švédsku i Finsku. PĜes Karelskou šíji postupuje hranice areálu evropskou þástí Ruska na východ až k Uralu, k jihu zde sahá až po hranici stepí, podle níž se vrací ke karpatskému oblouku a do hor Bulharska. Mléþ je zastoupen na Balkánském poloostrovČ od severu po Albánii a severní ěecko. V Apeninách roste jen v severní þásti. Vyskytuje se také v Pyrenejích a pĜilehlé þásti ŠpanČlska. Na severozápadČ Evropy chybí na Britských ostrovech. Hranice rozšíĜení postupuje ze stĜední Francie do pahorkatin severního NČmecka a Jutský poloostrov. Co se týþe vertikálního rozšíĜení, tak je mléþ na severu a východČ svého areálu druhem nížin a rovin. Ve stĜední þásti areálu je to druh pahorkatin a nižších horských poloh (Alpy do 1200 m nad moĜem). V jižní þásti areálu vystupuje ještČ výše (jižní Bulharsko až 1300 m n. m. i výše). UvnitĜ areálu je zastoupení mléþe velmi nerovnomČrné a mezernaté. HojnČjší je na severu a východČ svého rozšíĜení, kde tak dorĤstá nejvČtších rozmČrĤ. Ve stĜedu a na jihu areálu bývá jen ojedinČle vtroušen do porostĤ. V ýR je mléþ dĜevinou, která je v lesích zastoupená pouze místnČ a Ĝídce, obyþejnČ jednotlivČ nebo v malých skupinách spolu s klenem, jasanem, jilmy a lípou malolistou. U nás se vyskytuje zejména v rovinách, údolích a pahorkatinách a vystupuje v klimaticky pĜíznivých polohách nevysoko do hor (Šumava až 1100 m n. m.). V karpatské þásti státu vystupuje do okrajových pĜedhĤĜí, zatímco ve stĜední a vysoké þásti Karpat skoro chybí (Beskydy do 820 m n. m.). Nikde v Karpatech nevystupuje k hranici lesa a zĤstává v prĤmČru asi 200 m pod hranicí rozšíĜení klenu. Následkem intenzivního hospodaĜení v lesích mléþ silnČ vymizel. Dnes je tato dĜevina k nalezení spíše na sekundárních stanovištích než v lesních porostech (Úradníþek, 2004).

13

Obr. 3. Areál Acer platanoides L. (ÚRADNÍýEK, MADċRA, TICHÁ, KOBLÍŽEK, 2009). Javor polní, babyka – (Acer campestre L.)

Babyka má svĤj areál (Obr. 4.) na evropském kontinentu, chybí v jeho severní a severovýchodní þásti. Na severu jen okrajovČ zasahuje do nejteplejší Skandinávie a do jižního Švédska. Na východČ svého pĜirozeného rozšíĜení se vyhýbá Baltským zemím a BČlorusku, ale jižnČji postupuje lesostepními oblastmi k východu až do povodí Volhy. Roste v kavkazské a maloasijské oblasti. Zabírá skoro celý Balkánský a Apeninský poloostrov, roste na Korsice, Sardinii a v severní þásti Sicílie. Domácí dĜevinou je také na severu a východČ pyrenejského poloostrova. OstrĤvek rozšíĜení je i v Alžíru a Tunisu. Babyka je rozšíĜen ve Francii a na Britských ostrovech kromČ Skotska. UvnitĜ areálu je rozšíĜení babyky velmi mezernaté a výškovČ je þlenČno v závislosti na zemČpisné šíĜce. Na severu je druhem nížin, ve stĜední þásti areálu je to jednotlivČ a skupinovitČ pĜimíšený druh, vystupující z luþního lesa do pahorkatin, na teplých svazích mĤže stoupat do 600 – 800 m n. m. spolu s jinou teplomilnou vegetací. Dále na jihu, napĜ. na jižních úboþích Alp, mĤže stoupat až do 1200 m n. m. Na Kavkaze vystupuje až na 1500 m n. m. V ýR se vyskytuje po celé ploše území jednak lužních lesĤ a pak také v teplých pahorkatinách. V lužních lesích vyhledává stanovištČ mimo zóny pravidelných záplav. V pahorkatinách provází nejþastČji porosty dubu zimního, je však mnohem nároþnČjší

14

na teplo. PrávČ pro své nároky na teplo chybí v nižších polohách ýeskomoravské vysoþiny a v jižních ýechách (Úradníþek, 2004; Kolektiv, 1994).

Obr. 4. Areál Acer campestre L. (ÚRADNÍýEK, MADċRA, TICHÁ, KOBLÍŽEK, 2009). Javor jasanolistý – (Acer negundo L.)

Javor jasanolistý je severoamerická dĜevina s rozsáhlým areálem (Obr. 5). Centrum areálu je v povodí Ĝeky Mississippi. K severu zasahuje až po stát New York, k západu po úpatí skalistých hor, k východu až k pobĜeží Atlantiku. OjedinČlé lokality se nacházejí i západnČ od hlavního hĜebene Rocky Mountains až témČĜ k pobĜeží Pacifiku. Do Evropy byl pĜivezen již v roce 1688. U nás je znám pĜedevším v oblasti lužních lesĤ, kde se rozšíĜil jako plevelná dĜevina (Úradníþek, 2004).

15

Obr. 5. Areál druhu Acer negundo L. (Acer negundo, 2012).

Javor stĜíbrný – (Acer saccharinum L.)

Javor stĜíbrný se severoamerická dĜevina s areálem od Québecu a Minnesoty, po Floridu, Nebrasku a Oklahomu (Obr. 6). U nás prvnČ vysazen pravdČpodobnČ pĜed rokem 1835 v Praze. V našich parcích relativnČ hojný druh (Acer saccharinum, 2009).

Obr. 6. Areál druhu Acer saccharinum L. (Acer saccharinum range, 2011).

16

2.5

Ekologie

Javor horský, klen – (Acer pseudoplatanus L.)

Zástin snáší ve stĜední míĜe. Mladé rostliny dobĜe odrĤstají ve spodní etáži. Klen svou korunou silnČ zastiĖuje pĤdu podobnČ jako buk. Má znaþné nároky na pĤdní i vzdušnou vlhkost a je tak vázán na terénní podmínky, které mu jeho nároky splní jako prameništČ a náplavy Ĝíþek. Nesnáší však stagnující vodu a nevydrží záplavy. Typická horská stanovištČ klenu jsou specifická vysokými srážkami nebo vysokou vzdušnou vlhkostí v hlubokých údolích nebo na severních svazích (Úradníþek, 2004). Co se týþe pĤdních nárokĤ, má klen vysoké nároky na výživnost pĤdy. Roste nejþastČji na hlubokých, humózních, þestvých pĤdách s vysokým obsahem skeletu. Jde obvykle o balvanité i drobnČjší sutČ a droliny s pĤdou obohacenou dusíkatými látkami s výrazným zastoupením nitrofilní kvČteny. Ve vápencových oblastech roste na úpatí skal na sutích, bohatých na splavený humus a zároveĖ dostateþnČ vlhkých. Klen je dĜevinou vlhkého horského klimatu oceánického charakteru. Jeho omezené rozšíĜení na severu souvisí s jeho citlivostí na mráz, protože po silných zimách vznikají na starých kmenech mrazové trhliny jako. Klen ne pĜíliš dobĜe snáší exhalace a klima velkých mČst (Úradníþek, 2004).

Javor mléþný, mléþ – (Acer platanoides L.)

Je dĜevina snášející zástin. V mládí snese ještČ vČtší zastínČní než klen. Slabého svČtla v podrostu využívá dokonalým rozložením listĤ, to mu umožĖuje promČnlivá velikost þepele i délka ĜapíkĤ u jednotlivých listĤ. Má vysoké nároky na vlhkost pĤdy a vzduchu podobnČ jako klen. Na rozdíl od klenu snáší stagnující vodu a má proto hojnČjší zastoupení v luzích. Je však citlivý na zmČnu hladiny spodní vody (Úradníþek, 2004). PodobnČ jako klen vyžaduje i mléþ živné, hluboké a vlhké pĤdy bohaté na dusík, které mohou mít vysoký podíl skeletu. Bývají to þasto suĢové pĤdy od nejnižších poloh až do podhorského pásma. Snese i tČžší, slehlé nebo zabahnČlé pĤdy. Mléþ je odolný vĤþi zimČ a je schopný rĤst ještČ daleko za hranicí svého pĜirozeného rozšíĜení na severu ovšem za cenu vzniku mrazových trhlin na kmeni.

17

V ýR není poškozován þasnými ani pozdními mrazy. Snáší kouĜové plyny a daĜí se mu i v mČstském prostĜedí. Je odolný vĤþi nemocem a škĤdcĤm. U cest však znaþnČ trpí solením vozovek (Úradníþek, 2004).

Javor polní, babyka – (Acer campestre L.)

Babyka je zástin snášející dĜevina a to nejvíce z našich javorĤ. Babyka je dále teplomilná (Kolektiv, 1994; Úradníþek, 2004). I v dospČlém vČku je typickou dĜevinou v druhého patra.

Mladé dĜeviny se dobĜe vyvíjejí v zástinu v nejspodnČjší etáži.

Nároky na vláhu nejsou jednoznaþné a lze pozorovat dvČ optima. Prvním je lužní les s vysokou hladinou spodní vody a druhým optimem jsou suché doubravy s nedostatkem vláhy v letním období. Roste na živných stanovištích, þasto na vápencích nebo i suĢových pĤdách. Babyka se vyskytuje i na zasolených pĤdách. Je to dĜevina odolná vĤþi mrazu, snáší letní vedra i sucha. Odolává zneþištČnému ovzduší a jiným nepĜíznivým vlivĤm mČstského prostĜedí (Úradníþek, 2004).

Javor jasanolistý – (Acer negundo L.)

Snáší silný zástin, v nČmž vydrží živoĜit z výmladkĤ po desetiletí. V lužních lesích charakterizuje spodní etáž porostĤ. Co se týþe vody, má velké ekologické rozpČtí, nicménČ na svých pĜirozených stanovištích se pĜevážnČ vyskytuje v lokalitách s hladinou vody blízko u povrchu. Je nároþný na pĤdu. Preferuje hluboké a živné pĤdy, snese však i pĤdy chudší, vysýchavé. Hodí se jen do klimaticky teplých oblastí. Pod vlivem silných mrazĤ omrzá, ale snadno obráží, výsledkem je netvárný rĤst. Exhalace i prĤmyslové prostĜedí snáší dobĜe (Úradníþek, 2004).

Javor stĜíbrný – (Acer saccharinum L.)

Ve svém domovském areálu roste pĜirozenČ v nížinách a v záplavových oblastech na vlhþích pĤdách. Je nenároþný, odolný k mrazu a snáší zneþištČné ovzduší (Acer saccharinum, 2009).

18

3 Metodika

3.1 Vymezení zájmového území Park Špilberk se nachází v Jihomoravském kraji v mČstČ BrnČ, mČstská þást Brno – stĜed. Z jižní a západní strany je lemován ulicí Pellicova, z jihovýchodní strany je ulice Hlídka, z východu vymezen ulicí Husova a ze severu pĜiléhá k zahradám a zástavbČ mezi parkem a ulicí Údolní (mapy, 2011). NadmoĜská výška parku je v nejnižším bodČ 225 a v nejvyšším bodČ 280 m n. m.

Geomorfologické zaĜazení: Systém: Hercínský Provincie: ýeská vysoþina Subprovincie: ýesko-moravská subprovincie Oblast: BrnČnská vrchovina Celek: Bobravská vrchovina Podcelek: Lipovská vrchovina Okrsek: Špilberk (PetĜíková, 2009, Demek a kol., 1987)

Typ horniny: metamorfit Hornina: metamorfované horniny – metabazity, bĜidlice zelená (mapový server ýGS, 2004).

Pedologické pomČry V suchých a chladných obdobích þtvrtohor, charakteristických opakovaným nástupem dob ledových, byla západními vČtry navanuta, hlavnČ na závČtrnou, tj. východní, stranu brnČnských vyvýšenin obecnČ (Špilberk, ale i napĜ. Kraví hora nebo Petrov), mocná vrstva usazenin, tzv. spraše (Gabzdyl, 2007). Velká þást spraší byla zerodována, nicménČ na jejich základČ pak vznikl pĤdní typ hnČdozem. ýinností þlovČka však byla celá oblast parku Špilberk antropogennČ z militantních dĤvodĤ pĜetvoĜena a mocnost

19

navážek þiní až 10 m. V dnešní dobČ se tedy jedná o antropické pĤdy (BÍNA, FOLK, a kol., 1983 cit. in J. Popelínský, 2008).

Klimatické pomČry

Za roky 2000 až 2010 byla na meteorologické stanici Brno TuĜany, která se nachází v nadmoĜské výšce 242 m, namČĜena následující data. PrĤmČrná teplota vzduchu 9,9 oC, prĤmČrný úhrn srážek 532 mm, doba trvání sluneþního svitu 1875,2 hodiny, prĤmČrná rychlost vČtru 3,4 m.s-1. PĜevládající smČr vČtru s dalšími hodnotami jako prĤmČrné poþty dnĤ s konkrétním poþasím jsou za jednotlivé roky uvedeny v pĜíloze (viz. PĜíloha þ. 1.) (Statistická roþenka, 2011). Je nutno uvést, že v parku Špilberk probíhá umČlé zavlažování a vliv úhrnu srážek tak bude tímto faktorem znaþnČ ovlivnČn.

3.2

Rekognoskace terénu Jako podklad pro prĤzkum lokality jsem použil ortofoto snímky Ĝešené oblasti

(OPRL, 2011). Z tČchto snímkĤ jsem si zhotovil pracovní mapu dostateþnČ zvČtšenou tak aby bylo možné rozpoznat koruny jednotlivých stromĤ. Do mapy jsem pak pĜi práci v terénu zanesl liniové stavby, tj. cesty a chodníky. ýlenitost sítČ cest a chodníkĤ v parku mi umožnila systematické rozdČlení parku na menší pracovní pole, která mi sloužila pro snadnČjší orientaci a úplné zmapování všech jedincĤ rodu Acer. Tato pracovní pole však v textové þásti práce ani v pĜílohách nedefinuji, neboĢ jsou z hlediska výsledku práce bezpĜedmČtná.

3.3

Fotodokumentace a citace Fotodokumentace byla poĜízena v digitální podobČ digitálním fotoaparátem

Panasonic Lumix DCM-FZ7. DĤraz jsem kladl na zachycení celkového vzhledu fotografovaných jedincĤ, pĜípadnČ také na rozsah zjištČného poškození. KvĤli velkému množství dokumentovaných jedincĤ a datovému objemu poĜízených snímkĤ, jsem dále

20

fotografie upravoval oĜezáváním a procentuálním zmenšováním objemu v programu Microsoft Office Picture Manager. Fotografie jsou na pĜiloženém CD.

Citace jsem vytvoĜil za pomocí generátoru citací (Krþál, 2012).

3.4

Dendrometrická mČĜení

3.4.1 MČĜení tlouštČk stojících stromĤ

TloušĢky kmene (d) a obvody (c) stromu jsem vždy mČĜil ve výþetní výšce. Výþetní výška nebo také prsní výška je zvykovČ stanovená výška pro mČĜení tloušĢky stojících stromu 1,30 m od paty stromu (Drápela cit. in Kolektiv, 1995) (Obr. 7). TloušĢka mČĜená ve výþetní výšce 1,30 m se nazývá výþetní tloušĢka. TloušĢka i obvod kmene se mČĜí s pĜesností na cm. Termín tloušĢka se v dendrometrii používá na místo termínu prĤmČr z dĤvodu toho, že pĜíþné prĤĜezy kmenĤ nejsou zpravidla ideálnČ kruhové, ale mají nepravidelný tvar nejvíce podobný elipse (Štipl, 2000). Výþetní výšku 1,30m jsem si odmČĜil svinovacím metrem a na odČvu si vyznaþil rysku, která mi dále sloužila jako pomĤcka pro urþení výþetní výšky pĜi samotném mČĜení. K mČĜení tlouštČk a obvodĤ kmenĤ stromĤ jsem používal svinovací obvodové mČĜidlo, na kterém jsou uvedeny stupnice pro obČ veliþiny. MČĜidlo je nutné pĜikládat kolmo na podélnou osu kmene (Simanov, Zach cit. in Kolektiv, 1994)‚ tak aby nedocházelo k chybám v mČĜení. NamČĜené hodnoty jsem zaznamenával na místČ do terénního zápisníku. Tento zpĤsob mČĜení je zatížen vždy kladnou chybou, neboĢ se obvodové mČĜidlo pĜi mČĜení hodnot vždy dotýká jen vyþnívajících bodĤ pomyslného pĜíþného Ĝezu kmene stromu (Štipl, 2000).

21

Obr.7. MČĜení výþetních tlouštČk (Štipl, 2000)

3.4.2 MČĜení výšek stromĤ

Výška stromu (h) je svislá vzdálenost dvou rovnobČžných rovin kolmých na osu kmene, z nichž dolní prochází patou stromu a horní prochází vrcholem stromu (Obr. 8.). Vrchol stromu je nejvyšší místo vegetaþního orgánu stromu, který mČĜíme. U naklonČných stromĤ mČĜíme tzv. svislou výšku stromu, tj. vzdálenost dvou vodorovných rovin, z nichž dolní prochází patou kmene a horní vrcholem stromu. Rozdíl mezi výškou stromu a svislou výškou stromu je pro bČžné potĜeby lesnictví zanedbatelný, proto se výška stromĤ i bČžnČ naklonČných mČĜí jako výška svislá. U silnČ naklonČných stromĤ se výška stromu mČĜí v rovinČ naklonČní ze dvou protilehlých stanovišĢ (Drápela cit. in Kolektiv, 1995). K mČĜení výšky jsem použil výškomČr Silva, typ CM 15-20 DEG. Tento výškomČr má v sobČ pohyblivý segment se stupnicí pro odstupové vzdálenosti 15 a 20 m. Princip mČĜení výšky výškomČrem Silva spoþívá v podobnosti pravoúhlých trojúhelníkĤ. U výškomČrĤ založených na tomto principu je nutné znát vodorovnou, tj. po vrstevnici, odstupovou vzdálenost od stromu (Štipl, 2000). Odstupovou vzdálenost jsem mČĜil laserovým dálkomČrem, typ Nikon laser 550A. Odstupová vzdálenost má pĜibližnČ odpovídat výšce mČĜeného stromu. Výšky na jiných odstupových vzdálenostech než, které má na stupnici k dispozici výškomČr Silva se pĜepoþítávají tak, že na násobku popĜ. zlomku, podle toho zda je nutné odstupovou vzdálenost podle výšky mČĜeného stromu zvČtšit þi zmenšit, odstupové vzdálenosti se odeþte na pĜíslušné stupnici výška a vynásobí se násobkem nebo zlomkem odstupové vzdálenosti ze stupnice výškomČru. (Štipl, 2000). NáslednČ jsem výškomČr zamČĜil na vrchol mČĜeného stromu a odeþetl hodnotu pro zmČĜenou odstupovou vzdálenost. Stejným zpĤsobem jsem zamČĜil i patu

22

stromu. Jsou-li odeþtené hodnoty ze stupnice výškomČru na vrchol i patu na rĤzných stranách od nuly, pak se sþítají. Pokud jsou na stejné stranČ od nuly, tak se od sebe odþítají (Štipl, 2000). Výšky stromĤ jsem mČĜil s pĜesností na 0,5 m.

Obr. 8. MČĜení výšek podle typu dĜeviny (Štipl, 2000).

3.5

Celkové hodnocení zdravotního stavu Zdravotní stav stromĤ jsem posuzoval vizuálnČ dle míry viditelných poškození

koĜenových nábČhĤ a koĜenĤ, poškození kmene a poškození koruny.

Všechna

zjištČná

poškození

jsem

zaĜadil

do

kategorií

poškození

podle

J. KolaĜíka a kol. (2005):

-

RĤstové defekty

-

Mechanická poškození

-

Napadení patogenními organizmy

RĤstové defekty|: -

Obnažené koĜeny

-

Nádor

RĤstové defekty, které KolaĜík a kol, 2005 uvádí, jsem hodnotil pouze z hlediska dopadu na celkový zdravotní stav stromĤ. Nehodnotil jsem napĜ. malformace vČtví nebo abnormální rĤst stromĤ a to z toho dĤvodu, že v parcích jsou tyto rĤstové defekty

23

esteticky zajímavé a tedy spíše žádoucí a neuvažuji je proto v kontextu parku jako vadu. Pokud se u hodnoceného jedince vyskytlo více kmenĤ, zaznamenal jsem tuto skuteþnost v poznámce a každý kmen jsem do tabulky inventarizace (viz. PĜílohaþ.2.) uvedl na zvláštní Ĝádek.

Zbylé dvČ kategorie jsem rozvedl dle zjištČných poškození na konkrétní vady, viz. text níže.

Mechanická poškození: -

Žádné

-

Trhlina

-

Zlom

-

OdĜenina

Napadení patogenními organizmy: Poškození houbami: -

Hniloba

-

Padlí javorové

U nČkolika jedincĤ jsem zjistil sekundární poškození hmyzem, stromy byly primárnČ napadeny hnilobou, a proto tuto skuteþnost uvádím pouze v poznámce inventarizaþní tabulky. Komplexní zhodnocení celkového zdravotního stavu stromĤ jsem vyjádĜil hodnocením ve stupních zdravotního stavu 0 až 5 a to podle stupnice pro hodnocení zdravotního stavu stromĤ J. KolaĜíka a kol., 2005:

0 Výborný 1 Dobrý (defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvkĤ) 2 Zhoršený (narušení zásadnČjšího charakteru, þasto vyžadují stabilizaþní zásah) 3 VýraznČ zhoršený (soubČh defektĤ, vyžaduje stabilizaþní zásah; þasto snižuje perspektivu hodnoceného stromu) 4 SilnČ narušený (bez možnosti stabilizace, zkrácená perspektiva) 5 Havarijní (akutní riziko rozpadu)

24

Hodnocení vitality stromĤ

Vitalita stromĤ posuzuje strom z hlediska jeho fyziologické aktivity, tj. vitality. Hodnotí se schopnost jedince reagovat na vlivy prostĜedí a bránit se napadení patogenních organismĤ. Hlavním hodnoceným parametrem jsou prosychání a míra defoliace koruny (KolaĜík a kol, 2005). Vitalitu stromĤ jsem vyjádĜil dle míry prosychání koruny a dle procentuálního odhadu míry defoliace v pomČru k celé korunČ stromu. Využil jsem k tomu stupnici vitality stromĤ podle KolaĜíka a kol., 2005 a doplnil ji o procentuální vyjádĜení míry defoliace.

0 Výborná (žádná defoliace) 1 MírnČ narušená (defoliace do max. 5%) 2 ZĜetelnČ narušená (stagnace rĤstu, defoliace od 6 do 25%, prosychání periferních oblastí koruny) 3 VýraznČ snížená (zaþínající ústup koruny, defoliace od 26 do 50%, odumĜelý vrchol koruny) 4 Zbytková vitalita (vČtší þást koruny odumĜelá, defoliace 51 – 99%) 5 OdumĜelý strom

3.6

Tvorba map Mapu rodu Acer (viz. PĜíloha þ. 3. a 4.) v parku Špilberk v M 1:2000 jsem vytvoĜil

v programu ArcMap10 a z dat Oblastních plánĤ rozvoje lesĤ (dále jen OPRL), které poskytuje prostĜednictvím webových mapových služeb (dále jen wms) Ústav pro hospodáĜskou úpravu lesĤ Brandýs nad Labem na svých webových stránkách (Oblastní plány rozvoje lesĤ, 2011). Z OPRL jsem využil pĜedevším letecké snímky, mapu SMO (státní mapa odvozená) a vrstevnicové podklady poskytované wms serverem. PĜi tvorbČ mapy jsem pracoval jak s vektorovými (vrstvy zahrnující umístČné koruny stromĤ) tak s rastrovými daty (data dostupná z wms).

25

Vektorový soubor (Geografické informaþní systémy – cviþení, 2012) -

má data uložená jako souĜadnice

-

definuje hranice

-

tvar objektĤ je pĜesný

Rastrový soubor (Geografické informaþní systémy – cviþení, 2012) -

data jsou uložena jako hodnoty v jednotlivých buĖkách

-

hranice neexistují

-

tvar objektĤ je generalizovaný

Program ArcMap jsem získal na stránkách výrobce programu (firma ESRI) jako zkušební verzi. Systém ArcGis (ArcGIS Desktop, 2012) firmy Esri tvoĜí Ĝada produktĤ urþených pro komplexní využití GIS. Souþástí ArcGis jsou desktopové, serverové i vývojáĜské produkty, dále poskytuje možnosti mobilních zaĜízení a specializované nadstavby. Všechny produkty ArcGis jsou sestaveny z modulárních softwarových komponent, které lze jednotnČ využít v desktopových i serverových produktech, dále je lze zaþlenit do uživatelských aplikací nebo je vzít do terénu prostĜednictvím mobilních pĜístrojĤ. Do kategorie ArcGis Desktop spadají produkty ArcView, ArcEditor, ArcInfo a volnČ dostupný prohlížeþ publikovaných map ArcReader.

ArcView - pĜedevším k zobrazování dat GIS, k jejich analýze a k tvorbČ mapových výstupĤ - obsahuje nástroje pro tvorbu, správu a editaci dat ArcEditor - má plnou funkcionalitu ArcView a navíc rozšíĜené možnosti pro geodatabáze - slouží k tvorbČ, úpravám a správČ vektorových formátĤ (geodatabáze, shapefiele) ArcInfo - urþeno specialistĤm k provádČní sofistikovaných analytických úloh a k tvorbČ profesionálních mapových a jiných výstupĤ - obsahuje všechny možnosti obou výše uvedených produktĤ a dále množství dalších nástrojĤ pro zvýšení produktivity práce s geografickými daty

26

Produkty ArcGis Desktop jsou tvoĜeny aplikacemi ArcMap a ArcCatalog. Pro správu a analýzu geografických dat je v obou aplikacích k dispozici bohatý soubor nástrojĤ umístČných v uživatelském rozhraní ArcToolbox.

ArcMap -

centrální aplikace ArcGIS Desktop

-

slouží pro všechny mapové úlohy vþetnČ kartografie, prostorových analýz a editace dat

-

mapové dokumenty ArcMap lze publikovat a poskytovat jako mapové služby i prostĜednictvím ArcGIS Serveru

ArcCatalog -

pomáhá organizovat a spravovat data GIS – mapy, glóby, datové sady, modely, nástroje, metadata a služby

-

obsahuje nástroje pro: • prohlížení a vyhledávání geografických informací • zaznamenávání, prohlížení a správu metadat • definování, export a import schémat a návrhĤ geodatabáze • vyhledávání a nalézání GIS dat • administraci produktu ArcGIS Server

ArcToolbox -

obsahuje kompletní sadu funkcí pro zpracování prostorových dat vþetnČ nástrojĤ pro správu dat, generalizaci dat, konverzi dat, zpracování formátu coverage, vektorové analýzy, geokódování a statistické analýzy.

PĜi tvorbČ mapy jsem využil návody ke cviþením do pĜedmČtu Gis na stránkách Mendelovy univerzity v BrnČ (Geografické informaþní systémy – cviþení, 2012). V první ĜadČ bylo tĜeba si nastavit souĜadný systém projektu (Layers – pravé tlaþítko – Coordinate Systém – Predefinet – Projected Coordinate Systems – National Grids – Europe - SJTSK – Krovak EastNorth). Dále jsem si založil vektorové soubory, do kterých jsem postupnČ dokresloval jedince rodu Acer. Toto jsem provedl

27

prostĜednictvím ArcCatalogu, pomocí kterého jsem do stromové struktury složek souborĤ poþítaþe pĜes pravé tlaþítko myši vybral založení nového Shapefile souboru. Tento jsem pojmenoval vždy podle druhu javoru, který jsem následnČ vykresloval do mapy. Jako typ souboru jsem vybral polygon a v kolonce Spatial reference jsem pĜes tlaþítko edit vybral Coordinate systém SJTSK – Krovak EastNorth (Projected Coordinate Systems – National Grids – Europe). Dále bylo nutné si zobrazit data OPRL, které mi posloužila jako podklad. Podle leteckých snímkĤ jsem jak v terénu tak i následnČ na mapČ vyhledával koruny pĜíslušných stromĤ. Data OPRL jsem si naþetl pomocí odkazu na wms server, který jsem si vyhledal na stránkách ÚHUL (Oblastní plány rozvoje lesĤ, 2011). V ArcMap jsem si wms server pĜidal pĜes tlaþítko AddData – GIS Servers – Add WMS Server, kde jsem vložil zkopírovaný odkaz ze stránek ÚHUL. Dále jsem si server pĜes tlaþítko OK pĜidal do seznamu, ze kterého jsem si data následnČ zobrazil na pracovní plochu. Z dat OPRL jsem si nechal zobrazené pouze ortofota, raster SMO a vrstevnice. Dalším krokem byla editace dat. PĜes nástrojovou lištu editace – Editor – start editing – jsem si vždy po stisku levým tlaþítkem aktivoval vrstvu konkrétního vektorového souboru. Tím se mi otevĜela další nabídka výbČru tvaru polygonu – nejþastČji jsem používal elipsu, kruh a polygon. Po editaci prvního stromu ze souboru jsem editaci ukonþil pĜes tlaþítko Stop editing a pĜes pravé tlaþítko jsem si otevĜel atributovou tabulku. Do této tabulky jsem si pomocí tlaþítka Table Options – Add Field pĜidal další sloupec, který jsem pojmenoval cislo, jako typ jsem zadal Text a délku obsahu jsem stanovil na maximálnČ 3 znaky, protože delší než tĜíznakové oznaþení stromu jsem nepoužil. NásledovnČ jsem atributovou tabulku zavĜel a znovu si otevĜel editaci. Takto jsem si pĜi každé další editaci stromu hned vepisoval þíslo, pod kterým jsem strom dále evidoval. Po ukonþení editace všech vektorových souborĤ jsem si pĜepnul zobrazení na ploše na Layout View (tlaþítko v levém dolním rohu pracovní plochy), kde jsem si nastavil všechny náležitosti mapy. PĜes tlaþítko Insert (nástrojová lišta) jsem postupnČ vepsal titulek, legendu, pomČrné i þíselné mČĜítko a orientaþní znaþku severu. PĜi stisku levého tlaþítka na plochu mapy se zobrazila nabídka, ze které jsem vybral Page end Print setup, zde jsem si nastavil rozložení mapy na šíĜku stránky a formát papíru A3. Dále jsem si mapu pĜes tlaþítko File (nástrojová lišta), Export Map vyexportoval ve formátu JPG a Tiff do pĜíslušné složky.

28

4 Vyhodnocení dat V parku Špilberk jsem determinoval pČt druhĤ z rodu Acer. Jedná se o všechny tĜi autochtonní, tj. domácí druhy, tedy mléþ, klen a babyka. Dále jsem urþil další dva introdukované druhy a to javor stĜíbrný a javor jasanolistý. Celkem jsem zaevidoval a vyhodnotil 779 jedincĤ. Veškeré v terénu zjištČné údaje jsou uvedeny v inventarizaþní tabulce, viz. PĜíloha þ. 2. NČkteĜí jedinci, kteĜí se v terénu vyskytli v tČsných skupinách, jsou v téže tabulce uvažováni pod jedním þíslem stromu a to z dĤvodu snadnČjší digitalizace dat. Skuteþnost, že se jedná o skupinu více jedincĤ, uvádím v poznámce v Ĝádku u þísla stromu výše zmínČné inventarizaþní tabulky. Pokud se vyskytl vícekmen zaþínající níže než ve výþetní výšce, tak jej v inventarizaþní tabulce eviduji pod jedním þíslem stromu, ale dendrometrické charakteristiky i zdravotní stav vyhodnocuji pro každý z kmenĤ téhož jedince zvlášĢ.

4.1 Druhové zastoupení V rámci sledovaného rodu byl v parku Špilberk nejvíce zastoupen javor mléþ a to 84,5 %, druhým nejvíce zastoupeným druhem je javor klen 9,4 %, tĜetím je javor babyka 5,8 %, þtvrtým druhem je javor stĜíbrný se zastoupením 0,3 % a posledním je javor jasanolistý 0,1 % (viz. Obr. 9.). Uvažuji všechny jedince dosahují výšky alespoĖ 3 m i pokud ve výþetní výšce nedosahují tloušĢky hroubí, tj. 7 cm i s kĤrou (Roþek cit. in Kolektiv, 1994).

29

Obr. 9.: Graf pomČrného zastoupení jednotlivých druhĤ rodu Acer v parku Špilberk

4.2 Soupis stromĤ s nejvyššími dendrometrickými veliþinami Nejvyšším stromem v parku je 28 m vysoký mléþ evidovaný pod þíslem 20. Stromem s nejvČtším obvodem je mléþ þíslo 134, u kterého jsem namČĜil 280 cm. Další tabulky pro jednotlivé druhy, viz. PĜíloha þ. 6.

Tab. 1.: 10 jedincĤ s nejvČtším obvodem. Tab. 2.: 10 nejvyšších jedincĤ. 10 jedincĤ s nejvČtším obvodem

10 jedincĤ s nejvyšší výškou ýíslo

ýíslo stromu

druh

obvod

stromu

druh

výška

134

Acer platanoides L.

280

20

Acer platanoides L.

28

687

Acer platanoides L.

260

547

Acer platanoides L.

25

74

Acer platanoides L.

257

681

Acer pseudoplatanus L.

24

64

Acer platanoides L.

254

94

Acer platanoides L.

24

681

Acer pseudoplatanus L.

252

687

Acer platanoides L.

23

451

Acer platanoides L.

235

23

Acer platanoides L.

23

649

Acer pseudoplatanus L.

227

726

Acer platanoides L.

23

654

Acer platanoides L.

225

397

Acer platanoides L.

22

96

Acer pseudoplatanus L.

225

88

Acer platanoides L.

22

86

Acer pseudoplatanus L.

224

99

Acer platanoides L.

22

30

4.3 Vyhodnocení výšek stromĤ Výšky všech javorĤ jsem pro lepší grafickou pĜehlednost slouþil do výškových intervalĤ po dvou metrech (viz. Obr. 10.). NejvČtší skupinu tvoĜí 153 stromĤ ve výškovém intervalu 16 – 18 m. Informace o výškách prĤmČrných a stĜedních jedincĤ uvádím v Tab. 3.

Obr. 10.: RozdČlení þetnosti výšek rodu Acer v parku Špilberk Tab. 3: PrĤmČrné a stĜední hodnoty pro výšky h a obvody c javorĤ v parku Špilberk. prĤmČrná median prĤmČrný median druh h h c c Acer pseudoplatanus L. 14,3 16,0 108,0 110,5 Acer platanoides L. 14,4 15,0 103,2 99,0 Acer campestre L. 9,2 8,5 69,6 63,0 Acer negundo L. 10,0 10,0 156,5 156,5 Acer saccharinum L. 5,0 5,0 19,0 19,0 r. Acer 14,0 15,0 101,3 98,0

4.4 Vyhodnocení obvodĤ stromĤ PodobnČ jako v bodČ 4.3 jsem i obvody stromĤ vyhodnotil v intervalech a to po 20 cm (viz. Obr. 11.). NejvČtší skupinu tvoĜí 123 stromĤ v obvodovém intervalu 80 až 100 cm. Informace o obvodech prĤmČrných a stĜedních jedincĤ uvádím v Tab. 3.

31

PodrobnČjší grafy rozdČlení þetnosti pro výšky i obvody jednotlivých druhĤ uvádím v pĜíloze (viz. PĜíloha þ. 5.). Výjma javoru jasanolistého a javoru stĜíbrného neboĢ pro nízké zastoupení je bezpĜedmČtné tyto histogramy vyhodnocovat.

Obr. 11.: RozdČlení þetnosti obvodĤ rodu Acer v parku Špilberk.

4.5 Vyhodnocení vitality a celkového zdravotního stavu Výbornou vitalitu má 88,4 % jedincĤ, mírnČ narušenou má 4,9 % jedincĤ, zĜetelnČ narušenou 4,1 % jedincĤ, výraznČ sníženou 1,9 % jedincĤ a zbytkovou 0,7 % jedincĤ. OdumĜelý strom není žádný (viz. PĜíloha þ. 5.). ýetnost jednotlivých druhĤ v každém stupni vitality, viz. PĜíloha þ. 5.). Celkový zdravotní stav stupnČ výborný má 77,9 % jedincĤ, dobrý 8,7 % jedincĤ, zhoršený 6 % jedincĤ, výraznČ zhoršený 6,1 % jedincĤ a silnČ narušený 1,2 % jedincĤ. Havarijní stav nebyl zjištČn. ýetnost jednotlivých druhĤ v každém stupni celkového zdravotního stavu, viz. PĜíloha þ. 5.).

U nČkolika jedincĤ byl zjištČn bĜeþĢan popínavý – Hegera helix L., který však nežije parazitickým zpĤsobem a v parcích je z hlediska estetiky žádaný. PĜítomnost bĜeþĢanu uvádím v poznámce v inventarizaþní tabulce (viz. PĜíloha þ. 2.). Také byl zaznamenán pomČrnČ znaþný výskyt bílého, mouþného povlaku na asimilaþních orgánech. Jde o padlí javorové – Sawadaea bicornis Wallr., které mĤže mít vliv na rĤst a reprodukci 32

dĜevin (Houbové choroby listĤ, letorostĤ a pupenĤ, 2009). Padlí jsem zaznamenal u 16,2 % jedincĤ. Z toho 97, 7 % u javoru mléþ, 0,8 % u javoru klen a 1,5 % u javoru babyka (viz. PĜíloha þ. 5.).

4.6

Porovnání dat s údaji z literárních zdrojĤ Park Špilberk je v literatuĜe, kterou jsem mČl k dispozici, dosti opomíjen.

BezúspČšnČ jsem také jednal s magistrátem mČsta Brna o pĜístupu k projektu rekonstrukce parku Ing. Evy Damcové, v rámci nČhož byla provedena také inventarizace dĜevin. Jedinými zdroji, se kterými jsem mČl možnost dendrometrická data porovnávat jsou práce jiných studentĤ.

Analyzoval jsem dendrometrická data nasbíraná P. Lukášem, 2010, který se zabýval zámeckým parkem v ýechách pod KosíĜem, kde namČĜil pomČrnČ velký vzorek (102 jedincĤ) všech tĜech domácích druhĤ javorĤ. Hodnoty jsem zpracoval do krátkého pĜehledu (viz. Tab. 4).

Tab. 4.: PrĤmČrné a stĜední hodnoty pro výšky h a obvody c javorĤ v zámeckém parku v ýechách pod KosíĜem. prĤmČrná median prĤmČrný median druh h h c c Acer pseudoplatanus L. 13 12,4 190 160 Acer platanoides L. 13 13,3 161 162 Acer campestre L. 11 10,6 124 118

Z porovnání s daty z parku Špilberk (viz. Tab. 3.) vychází, že v parku Špilberk je u prĤmČrného javoru klen o 1,3 m vČtší výška a o 82 cm menší obvod. Javor mléþ je na tom obdobnČ, prĤmČrný mléþ je o 1,4 m vyšší a je o 58,7 cm menší v obvodu. PrĤmČrný javor babyka je na Špilberku na výšku o 0,8 m a na obvodu o 54,4 cm menší.

33

5 Diskuse

5.1

Srovnání rĤstových aj. vlastností sledovaných druhĤ Javor klen, má znaþné nároky na pĤdní vlhkost a je vázán na prameništČ a náplavy

Ĝíþek a tak prostĜedí Špilberku jen málo splĖuje jeho nároky, snad proto se i drží v severní a severovýchodní þásti parku, kde budou pro klen vlhkostní podmínky pĜíznivČjší a kde se svým nárokĤm nejvíce pĜibližuje. Klen také hĤĜe snáší mČstské klima. ZjištČné maximální veliþiny klenu v parku, tj. 24 m výška a 80 cm tloušĢka, tČsnČ pĜesahují polovinu v literatuĜe uvádČných dimenzí, kterých strom dorĤstá, tj. 35 až 40 m výšky a 150 cm tloušĢky. V parku je v rámci rodu jeho zastoupení 9,4 %. Oproti tomu javor mléþ lépe snáší mČstské prostĜedí a pravdČpodobnČ mu také více vyhovují vlhkostní pomČry parku. Je až na jižní þást, kde je obecnČ více keĜĤ, rovnomČrnČ rozmístČn po celé ploše parku. Jeho maximální v parku namČĜené dendrometrické veliþiny, tj. 28 m výška a 89 cm tloušĢka, se více pĜibližují k v literatuĜe uvádČným údajĤm, kterých dorĤstá, tj. 20 – 30 m výšky a 100 cm tloušĢky. V parku je v rámci rodu jeho zastoupení 84,5 %. Teplomilný javor babyka se nejvíce vyskytuje v jižní a jihozápadní þásti Špilberku a to v nižších þástech svahĤ. ZĜejmČ zde nalézá své místo varianta, která má ekologické optimum v podmínkách s nedostatkem vláhy v letním období. Navíc odolává mČstskému prostĜedí a je zde tedy vhodnou dĜevinou. Nejvyšší namČĜená výška byla u javoru babyka 16,5 m a nejvČtší namČĜená tloušĢka byla 53 cm, v literatuĜe uvádČné dimenze, kterých babyka dorĤstá, jsou 15 – 25 m výšky a 0,75 m tloušĢky. Zastoupení v parku je 5,8 %. Javor jasanolistý, v parku zastoupen z 0,1 %, tj. jeden exempláĜ. Preferuje hluboké a živné pĤdy s vodní hladinou blízko povrchu, ale snese i pĤdy chudší a vysýchavé. MČstské prostĜedí snáší dobĜe. HĤĜe snáší mrazy, jejichž vlivem omrzá a výsledkem jsou malformace. Javor stĜíbrný, se v parku vyskytuje ve dvou mladých exempláĜích, tj. zastoupení 0,3 %. Je odolný vĤþi mrazu, ve své domovinČ je orientován na vlhké prostĜedí v okolí jezer, potokĤ a nČkdy i bažin.

34

Vzhledem k rozsahu parku by bylo dle mého názoru vhodné vysadit vČtší poþet ménČ zastoupených druhĤ a také nČkterých dalších dosud nezastoupených, napĜ. Acer palmatum L.

5.2 Zhodnocení vitality a zdravotního stavu Neuvažujeme-li pro nízký poþet jedincĤ javor jasanolistý a javor stĜíbrný, tak pomČrnČ nejlepší vitalitu má klen s 89,2 %, tj. 66 jedincĤ ve stupni 0 – výborná, pomČrnČ nejhorší vitalitu má babyka s 1,8 %, tj. 1 jedinec ve stupni 4 – zbytková. StupeĖ vitality 5 – odumĜelý strom se nevyskytl. Ostatní grafy viz. PĜíloha þ. 5. Neuvažujeme-li pro nízký poþet jedincĤ javor jasanolistý a javor stĜíbrný, tak pomČrnČ nejlepší zdravotní stav má mléþ s 79 %, tj. 528 jedincĤ ve stupni 0 – výborný, pomČrnČ nejhorší zdravotní stav má babyka s 5,5 %, tj. 3 jedince ve stupni 4 – silnČ narušený. StupeĖ celkového zdravotního stavu 5 – havarijní se nevyskytl. Ostatní grafy viz. PĜíloha þ. 5.

5.3

Srovnání s javory z ýech pod KosíĜem Domnívám se, že zĜejmý rozdíl mezi hodnotami prĤmČrných stromĤ z parku

Špilberk a z ýech pod KosíĜem je zpĤsoben hned nČkolika faktory. Významné je rozdílné vČkové složení obou porovnávaných skupin. V ýechách pod kosíĜem od 30. let 20. stol. neprobíhala nová výsadba, jde tedy o celkovČ starší dĜeviny než v parku Špilberk, kde se kromČ nové výsadby také vyskytuje pĜirozené zmlazení a to zejména ve východní þásti. DĜeviny v parku Špilberk jsou také více v zápoji, kdežto v ýechách pod KosíĜem jde o solitéry nebo skupinovou þi alejovou výsadbu a svĤj vliv tak projevuje i svČtlostní pĜírĤst.

5.4

Možnost využití v lesnictví

Javor horský, klen – (Acer pseudoplatanus L.) DĜevo se využívá jen pro nČkteré speciální úþely, pĜestože je v porostech z našich javorĤ nejhojnČjším druhem, vČtší využití je nemožné pro jeho nízké zastoupení.

35

NejbČžnČji je využíván pro truhláĜské úþely, dále v kolaĜství, ĜezbáĜství a soustružnictví. Dosud je nepostradatelný pĜi výrobČ hudebních nástrojĤ. Z klene se také vyrábí jemné dýhy a to je také dĤvod proþ byl ve velkém množství vytČžen. V 18. století byl hojnČ vysazován pro výrobu sirupu (Úradníþek, 2004). Pro vlastnosti svého koĜenového systému je vhodnou dĜevinou pro zpevnČní porostĤ, stabilizaci svahĤ a k rekultivaci.

Javor mléþný, mléþ – (Acer platanoides L.) Je možné jej využít jako melioraþní dĜevinu. DĜevo je využitelné pro truhláĜské práce, hudební nástroje nebo kolaĜství, je však ménČ kvalitní než klen. Hodí se pro zpevnČní porostĤ a na rekultivaci hald, díky své odolnosti i tomu, že dobĜe snáší pĜesazování (Úradníþek, 2004).

Javor polní, babyka – (Acer campestre L.) V hospodáĜském lese má babyka malý význam. Využití má však pĜi zakládání ochranných lesních pásĤ a remízkĤ. Pro svou malou korunu, menší vzrĤst, schopnost snášet zasolení a zneþištČné ovzduší se hodí i jako alejová dĜevina do ulic mČst (Úradníþek, 2004).

Javor jasanolistý – (Acer negundo L.) Jediný z introdukovaných javorĤ, který byl zkušebnČ vysazován v našich lužních lesích, ale s nevalným výsledkem. Byl zaveden jako melioraþní dĜevina, ale jako cílová dĜevina je z lesnického významu nehodnotný i v místČ svého pĤvodu. Hodí se k ozelenČní nelesních pĤd, zalesnČní hald, navážek atp. Také odolává v mČstské zeleni, kde je vhodný jako alejový strom (Úradníþek, 2004).

Javor stĜíbrný – (Acer saccharinum L.) V minulosti se jeho míza využívala jako zdroj cukru. Pro svĤj dekorativní vzhled a rychlý rĤst se hojnČ vysazuje v parcích. KvĤli široké korunČ se více hodí jako solitéra než do alejové výsadby (Acer saccharinum, 2009). V EvropČ byl lesnicky testován v Rusku u ýerného moĜe, kde se i pĜirozenČ zmlazuje (Gabriel, 2012). U nás má využití spíše v parcích pro jeho dekorativní vzhled.

36

6 ZávČr BakaláĜská práce se zabývá zmapováním rodu Acer v parku Špilberk v BrnČ. Po terénním šetĜení byla vytvoĜena inventarizaþní tabulka, do které bylo zaznamenáno 779 stromĤ. Zastoupeno je v parku Špilberk pČt druhĤ, nejvyšší zastoupení má druh Acer platanoides L. a to 84,5 %, následuje Acer pseudoplatanus L. 9,4 %, Acer campestre L. 5,8 %, Acer saccharinum L. 0,3 % a Acer negundo L. 0,1 %. Ke každému jedinci byla zmČĜena dendrometrická data, tj. výška a obvod. Nejvyšším javorem je Acer platanoides L., þíslo stromu 20, který mČĜí 28 m. Strom s nejvČtším obvodem je také Acer platanoides L., þíslo stromu 134, který mČĜí 280 cm. Stromy byly zaĜazeny do stupnice vitality a celkového zdravotního stavu. PomČrnČ nejvíce vitální je druh Acer pseudoplatanus L. s 89,2 % jedincĤ ve stupni vitality 0 – výborná. PomČrnČ nejlepší celkový zdravotní stav má druh Acer platanoides L. s 79 % jedincĤ ve stupni 0 – výborný. Srovnávány jsou rĤstové vlastnosti jednotlivých druhĤ. Terénním šetĜením bylo zjištČno, že podmínky parku nejvíce vyhovují druhu Acer platanoides L. Lesnicky využitelné jsou pĜedevším autochtonní druhy a to pĜedevším pro své vlastnosti vhodné pro zpevĖování porostĤ a stabilizaci svahĤ. MČĜené dĜeviny byly zakresleny do mapy v M 1:2000 vytvoĜené v programu ArcMap10.

37

7 Summary This thesis deals with the mapping of the genus Acer in the Špilberk park in Brno. It briefly describes history of the park, the taxonomy system of the genus Acer and the species that are represented in the park, including areas of their natural distribution and ecological requirements. Field investigation found five types of representation of the genus Acer (Acer pseudoplatanus L., Acer platanoides L., Acer campestre L., Acer negundo L. and Acer saccharinum L.). The most represented is Acer platanoides L., 84.5%. The thesis describes the measurement methodology of dendrometric variables, i.e. tree height and tree circumference. Photographic documentation of each individual was taken and vitality and overall health of the tree were assessed. From the measured dendrometric values, an inventory table was created and basic statistical data were evaluated. The tallest tree is 28m (tree number 20) and the greatest circumference measured is 280cm (tree number 134). The results were compared with similar conclusions of dendrometric investigation in the castle gardens in ýechy pod KosíĜem. Characteristics of the species represented in the park were compared and possibilities of their use in forestry were considered. Map data were processed in the program ArcMap10, which is an application of ArcGIS Desktop.

38

8 Literatura Acer. DENDROLOGIE ONLINE [online]. 31.12.2006 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=1

Acer negundo: Range. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

2012

[cit.

2012-04-30].

Dostupné

z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Acer_negundo

Acer saccharinum. DENDROLOGIE ONLINE [online]. 2006 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=47

ACER SACCHARINUM L. – javor stĜíbrný / javor cukrový. BOTANY.CZ [online]. 2009 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://botany.cz/cs/acer-saccharinum/

Acer saccharinum range. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia

Foundation,

22.08.2011

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Acer_saccharinum_range_map.svg

ArcGIS Desktop. ARCDATA PRAHA [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/esri/arcgis-desktop/

Érable: Répartition géographique. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 07.03.2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://fr.wikipedia.org/wiki/%C3%89rable ýR. O lesích a o zmČnČ a doplnČní nČkterých zákonĤ (lesní zákon) 289/1995 Sb. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=43356&fulltext=&nr=&part=& name=Z~C3~81KON~20O~. ýR.

Zákon

o

ochranČ

pĜírody

a

krajiny

114/1992

Sb.

In:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=39807&fulltext=&nr=&part=& name=Z~C3~81KON~20O~. 1992.

39

ýR.

Zákon

o

státní

památkové

péþi

20/1987

Sb.

In:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=37218&fulltext=20~2F1987~20 Sb.&nr=&part=&name=. 1987.

DEMEK, Jaromír. A KOLEKTIV. Hory a nížiny. první. Praha: Academia, 1987. ISBN 21-099-87.

Geografické informaþní systémy: Cviþení - ArcGIS Desktop. Mendelova univerzita v BrnČ, Lesnická a dĜevaĜská fakulta: Ústav geoinformaþních technologií [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://mapserver.mendelu.cz/gis

GABZDYL, Pavel, Mgr. Geologická minulost. Fenomén Kraví hora [online]. 2007 [cit. 2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.hvezdarna.cz/kravihora/index.php?sekce=geologicka_minulost

GABRIEL, William J. Gabriel. Acer saccharinum L. USDA FOREST SERVICE [online].

2012

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.na.fs.fed.us/pubs/silvics_manual/volume_2/acer/saccharinum.htm

HIEKE, Karel. Moravské zámecké parky a jejich dĜeviny. Praha: STÁTNÍ ZEMċDċLSKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA, 1985. ISBN 70-107-85.

HIEKE, Karel, Ing. PRAKTICKÁ DENDROLOGIE: 1. Praha: STÁTNÍ ZEMċDċLSKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA, 1978. ISBN 70-082-78.

HIEKE, Karel, Ing. PRAKTICKÁ DENDROLOGIE: 2. Praha: STÁTNÍ ZEMċDċLSKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA, 1978. ISBN 07-108-78.

Houbové choroby listĤ, letorostĤ a pupenĤ: Padlí na okrasných dĜevinách. Atlas poškození

dĜevin

[online].

Brno,

2009

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

http://atlasposkozeni.mendelu.cz/atlas/485-padli_na_okrasnych_drevinach.html

40

z:

KOLAěÍK, Jaroslav. A KOL. Péþe o dĜeviny rostoucí mimo les: Druhý díl. Vlašim: ýSOP, 2005. ISBN 80-86327-44-2.

KOLEKTIV. Lesnický nauþný slovník I. Praha: Ministerstvo zemČdČlství, 1994. ISBN 80-7084-111-7.

KOLEKTIV. Lesnický nauþný slovník II. Praha: Ministerstvo zemČdČlství, 1995. ISBN 80-7084-131-1.

KRýÁL, Martin. Generátor. Citace.com [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: hhttp://generator.citace.com/ Mapový server ýGS: Významné geologické lokality ýeské republiky. ýESKÁ GEOLOGICKÁ

SLUŽBA

[online].

2004

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://mapy.geology.cz/website/new_g_lokality/

Mapy.

Mapy.cz

[online].

2011

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.mapy.cz/#x=16.597803&y=49.195107&z=14 Oblastní plány rozvoje lesĤ. Ústav pro hospodáĜskou úpravu lesĤ MAPOVÝ SERVER [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://geoportal2.uhul.cz/index.php

Oblastní plány rozvoje lesĤ. Ústav pro hospodáĜskou úpravu lesĤ MAPOVÝ SERVER [online]. 2011 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://geoportal2.uhul.cz/index.php

Park Špilberk. VEěEJNÁ ZELEĕ MċSTA BRNA [online]. [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.vzmb.cz/fotogalerie/park-spilberk/

PETěÍKOVÁ, G. GEOGRAFIE BRNA. Geografie.kvalitne [online]. 2009 [cit. 201205-01]. Dostupné z: http://www.geografie.kvalitne.cz/soubory/Brno_sem.pdf

PILÁT, Albert, Dr. LISTNATÉ STROMY A KEěE: našich zahrad a parkĤ. Liberec: STÁTNÍ ZEMċDċLSKÉ NAKLADATELSTVÍ PRAHA, 1953.

41

POPELÍNSKÝ, Jan. K BIOGEOGRAFII MċSTSKÝCH PARKģ V BRNċ. Brno, 2008. Dostupné

z:

http://is.muni.cz/th/184443/prif_b/Bakalarka.pdf.

BakaláĜská

práce.

Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. RNDr. Jaroslav Vašátko, CSc.

PěIBYL, Josef. GALERIE BRNċNSKÝCH STROMģ. BRNO: Kulturní a informaþní centrum mČsta Brna, 1994.

Rostliny: Systematika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 22. 4. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rostliny#Systematika Statistická roþenka ýeské republiky 2011. ýeský statistický úĜad: Vydáváme [online]. 23.11.2011

[cit.

2012-05-01].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/kapitola/0001-11-2010-0200

ŠTIPL, PĜemek, Ing. HospodáĜská úprava lesa: Dendrometrie. první. Hranice: MTZ Tiskárna Lipník, a. s., 2000.

Tiskový servis: 06. 08. 2008 TĜetí fáze rekonstrukce parku NKP Špilberk – více informací. ŽÁRA, Pavel, Mgr. Brno: Brno aktuálnČ [online]. 2008 [cit. 2012-04-30]. Dostupné

z:

http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/06-08-

2008-treti-faze-rekonstrukce-parku-nkp-spilberk-vice-informaci/

ÚRADNÍýEK, CSC., Luboš, Ing. LESNICKÁ DENDROLOGIE II. první, 2004. Brno: ediþní stĜedisko MZLU v BrnČ, 2004. ISBN 80-7157-760-X. ÚRADNÍýEK, L. -- MADċRA, P. -- TICHÁ, S. -- KOBLÍŽEK, J. DĜeviny ýeské republiky. 2. vyd. Kostelec nad ýernými Lesy: Lesnická práce, s.r.o., 2009. 367 s. ISBN 978-80-87154-62-5.

42

9 Seznam pĜíloh PĜíloha þ. 1. – Vybraná meteorologická data PĜíloha þ. 2. – Inventarizaþní tabulka rodu Acer v parku Špilberk PĜíloha þ. 3. – Mapa – Rod Acer v parku Špilberk (pĜiloženo jako volná pĜíloha) PĜíloha þ. 4. – Mapa – Rod Acer v parku Špilberk (pĜiloženo jako volná pĜíloha) PĜíloha þ. 5. – Grafy PĜíloha þ. 6 – Tabulky s max. výškami a obvody PĜíloha þ. 7 – CD (pĜiloženo jako volná pĜíloha)

43