Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Analýza sociálních sluţeb se zaměřením na seniory v městě Kyjově Bakalářská práce
Brno 2011
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lenka Gulová, Ph.D. Vypracoval:
Jiří Zemský 1
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a pouţil jen prameny uvedené v seznamu literatury.
V Brně 20. 04. 2011
Jiří Zemský
2
Poděkování
Děkuji paní Mgr. Lence Gulové, Ph.D. za odborné vedení a metodickou pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Dále velmi děkuji klientům sluţeb sociální péče za poskytnutí rozhovorů. Taktéţ děkuji personálu sluţeb sociální péče za vstřícný postoj k prováděnému výzkumu.
V Brně 20. 04. 2011
Jiří Zemský
3
ANOTACE
Bakalářská práce se zabývá analýzou sociálních sluţeb, které se zaměřují na seniory v městě Kyjově. Hlavním cílem práce je zjistit, jaká je spokojenost klientů s kvalitou u vyuţívaných sluţeb, ale tak i důvody vstupu a zisk informací o nich. Teoretická část popisuje stáří a stárnutí po stránce sociální i odborné, dále se také zabývá sociálními sluţbami. Empirická část začíná pohledem na zkoumanou oblast a dále popisuje veškeré sociální sluţby se zaměřením na seniory v městě Kyjově. Posléze jsem se za pomoci metody otevřeného kódování zakotvené teorie snaţil odpovědět na otázku: „Jaký je důvod využívání poskytovaných služeb a pohled seniorů na tyto služby?“ Výsledky odpovídají na poloţenou otázku a jsou pouţitelné pro komunitní plán v městě Kyjově.
4
ANOTACE The bachelor thesis pursues the analysis of social services, which are oriented to elderly people in a town of Kyjov. The main goal of this thesis is to find out the clients´ satisfaction with the services they use, as well as the reasons of entrance and a gain of information about them. The theoretical part describes the old age and getting old according to social and scholarly point of view, and it also pursues the social services. An empirical part begins with a look at the examined area, and the description of all social services oriented to elderly people in a town of Kyjov follows. Then I try to answer the question: „What is the main reason for using the offered services and the elderly people´s standpoint of these services?“ with usage of the method of open coding of embedded theory. The outcomes answer the given question and they can be used for community plan in a town of Kyjov.
5
OBSAH ÚVOD…………………………………………………………………………………...8 1. SPLEČNOST A STÁRNUTÍ…………………………………………………..9 1.1. Kult mládí………………………………………………………………..9 1.2. Pohled na stáří…………………………………………………………..10 1.3. Ageismus………………………………………………………………..11 1.4. Rodina v kontextu se stářím…………………………………………….12 1.5. Mezigenerační konflikty………………………………………………..13 2. STÁŘÍ A STÁRNUTÍ…………………………………………………………15 2.1. Periodizace stáří………………………………………………………...16 2.2. Pohled na stáří…………………………………………………………..17 2.3. Teorie stárnutí…………………………………………………………..18 2.4. Vymezení pojmu stáří…………………………………………………..19 2.5. Změny způsobené stářím……………………………………………….20 2.5.1. Tělesné stárnutí……………………………………………………..21 2.5.2. Duševní stárnutí…………………………………………………….21 2.5.3. Sociální stárnutí…………………………………………………….22 2.6. Smrt……………………………………………………………………..23 2.7. Populační vývoj ve světě………………………………………………..23 2.8. Populační vývoj v ČR…………………………………………………..24 3. SOCIÁLNÍ SLUŢBY………………………………………………………….25 3.1. Malá retrospektiva………………………………………………………25 3.2. Význam pojmu sociální sluţby…………………………………………26 3.3. Základní normy upravující oblast seniorské péče………………………27 3.4. Financování sociálních sluţeb………………………………………….29 3.5. Moţnosti získání informací o sociálních sluţbách……………………..30 3.6. Druhy zřizovatelů a poskytovatelů sociálních sluţeb…………………..30 3.7. Standardy kvality sociálních sluţeb…………………………………….32 3.8. Kvalita poskytovaných sociálních sluţeb v zařízeních pro seniory……33 3.9. Dosavadní vývoj sociálních sluţeb……………………………………..34 4. POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŢBY KYJOVA………………………...36 4.1. Demografický vývoj Kyjova – Kyjovska...............................................37 4.2. Dělení sociálních sluţeb pro seniory v Kyjově…………………………38 4.3. Centrum sluţeb pro seniory Kyjov, p. o………………………………..39 4.3.1. Domov pro seniory…………………………………………………40 4.3.2. Domov se zvláštním reţimem……………………………………...40 4.4. Centrum sociálních sluţeb p. o. města Kyjov…………………………..41 4.4.1. Pečovatelská sluţba………………………………………………...41 4.4.2. Denní stacionář……………………………………………………..42 4.4.3. Osobní asistence……………………………………………………42 4.5. Arcidiecézní charita Olomouc, charita Kyjov…………………………..43 6
4.5.1. Pečovatelská sluţba………………………………………………...43 4.5.2. Osobní asistence……………………………………………………43 4.5.3. Ošetřovatelská sluţba………………………………………………44 4.5.4. Domácí hospic David………………………………………………44 4.6. Pomocné sluţby………………………………………………………...45 4.6.1. Svépomocná skupina……………………………………………….45 4.6.2. Podpora osob s onemocněním Parkinson…………………………..45 4.7. Volnočasové sluţby…………………………………………………….46 4.7.1. Klub důchodců……………………………………………………..46 5. METODOLOGIE……………………………………………………………..47 5.1. Výzkumná otázka a cíl výzkumu……………………………………….47 5.2. Výzkumné prostředí…………………………………………………….48 5.3. Výzkumný vzorek………………………………………………………48 5.4. Techniky výzkumu……………………………………………………...49 5.5. Metody výzkumu……………………………………………………….50 5.6. Nedílné součásti výzkumu……………………………………………...52 6. ANALÝZA DAT ……………………………………………………………...53 6.1. Otevřené kódování……………………………………………………...53 6.1.1. Pohled klienta na vyuţívanou sluţbu………………………………53 6.1.2. Cesta nemusí být jenom jedna……………………………………...57 6.1.3. Negativní faktory ovlivňující klienta……………………………….59 6.1.4. Zdroje pramenů informací………………………………………….61 6.2. Axiální kódování………………………………………………………..63 7. ZÁVĚRY ŠETŘENÍ…………………………………………………………..66 ZÁVĚR…………………………………………………………………………….68 POUŢITÁ LITERATURA……………………………………………………….69 POUŢITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE………………………………………..72 SEZNAM PŘÍLOH
7
Úvod Období stáří je jednou z vývojových etap našeho ţivota, aniţ bychom nad tím více či méně přemýšleli, čeká na kaţdého z nás. Někteří budou mít to štěstí a proţijí jej v kruhu své rodiny a jiní ho mohou proţít např. v domově důchodců, nebo pečovatelské domovně. Nejspíš si všichni přejeme, abychom poslední část našeho bohatého ţivota proţili ve spokojenosti, která se bude nejvíce odráţet od prostředí, kde ţijeme. A právě spokojenost a kvalita sociálních sluţeb hraje jednu z důleţitých rolí v mé bakalářské práci. Cílem práce je snaha objasnit, spokojenost s kvalitou sociálních sluţeb u seniorů vyuţívající některou z nich, které jsou dostupné ve zkoumané oblasti. Spolu se spokojeností je také zkoumán důvod vyuţití sociální sluţby a získání informací o nich, kde právě v těchto případech často docházelo k rozchodu, dle vyuţívané sociální sluţby. Čtenáři se nejdříve pokusím přiblíţit nynější chápání lidí na tak často probírané témata, jako jsou stáří a senioři. Druhá kapitola je zaměřena na stáří a stárnutí z výzkumného hlediska, kde se ke konci z části dotýkám i populačního vývoje v nynějším světě. Poslední kapitolou v teoretické části bakalářské práce je přiblíţení pojmu sociální sluţby. V empirické části bakalářské práce zprvu představuji město Kyjov a jeho demografický vývoj, posléze jsem vyhledal a popsal sociální sluţby v městě Kyjově se zaměřením na seniory. Celkový výzkum se týká objasnění důvodů vstupu, získávání informací a spokojenost s kvalitou u vyuţívaných sociálních sluţeb. Volbu tématu bakalářské práce mně usnadnil fakt, ţe mě senioři po celý dosavadní ţivot obklopují, jak v rodině, tak i v širším okolí, ale hlavně i to, ţe dnešní svět na ně často zapomíná a bere je jen jako přítěţ. Doufám, ţe tato práce bude inspirací a obohacení pro další pedagogy.
8
1.
Společnost a stárnutí
1.1. Kult mládí
Trend nynějších vyspělých států, kde spadá i naše republika, je prosazování mládí a s ním je spojen i kult krásné štíhlé postavy. S tímto trendem se setkáváme kaţdý den, stačí si jen vzpomenout na dokonalý mladý pár rodičů s dětmi. Vidíme je v kaţdém filmu, časopise, televizi, atd., přinášejí nové trendy ve vůních, poţitcích a jsou oblečeni do autfitů, které jsou více neţ textil. Ukazují nám dokonalý ţivot z říše snů, který nikdy nekončí a s kaţdou nově započatou činností je stále krásnější a krásnější. Ekonomická fixace na mládí jiţ započala v 60. letech minulého století. Nezahrnuje pouze oblečení, ale prostupuje všemi dimenzemi současných trendů, kde spadá hudba, móda, filmy a všude tam, kde člověk hledá rozptýlení a zábavu. Byla to právě jedna osoba, která tuto mánii za honbou za mládím započala. Jmenovala se Diana Vreelandová, šéfredaktorka časopisu Vogue, která jako první vyslovila pojem youthquake (nálada: bouře a vzdoru, ovládající tehdejší módu). Její strategie spočívala v sazení na problém, který se stal štěstím: velká skupina nových konzumentů. V dnešní době má tato honba za následek, ţe mnoho dospělých lidí se chovají infantilně (mluví jako děti, oblékají se jak děti, televize a knihy je zásobují nekonečnými vzpomínkami na dětství) (srov. Schirrmacher, 2004, s. 64 – 65). Jak je patrné, z prvních odstavců, hlavní příčinou tohoto trendu jsou media, které nás touto milnou skutečností bombardují den, co den. A díky tomu jsou mnozí z nás schopni utrácet nesmyslné sumy za kosmetiku a v nejhorším případě i za plastiky jen kvůli tomu, aby mohli říct pro ně tak krásné čtyři slova: „Jsem mladý a krásný.“
9
1.2. Pohled na stáří
Nadchází, ale otázka, jak chápe svět stáří, kdyţ hlavní doménou je prosazování mládí. Někdy se stává, ţe uţ ve třiceti letech dopadá na některé muţe či ţeny tíţivý pocit, který je způsoben věkem (necítí stárnutí, ale pozorují ho na sobě). Pocit je vytvořen díky tomu, ţe jejich vědomí funguje bez času a prostoru, zatímco jejich biologická schránka je ovlivňována časem, který je neúprosný. Při kaţdém důleţitém mezníku, při kaţdých dalších narozeninách se budou neustále proklínat, ţe jiţ strávený čas nevyuţili lépe a promarnili jej jen v úzkostech a starostech (srov. Schirrmacher, 2004, s. 74). Nastolený stav souvisí s tím, ţe stárnutí chápeme jako proces, který probíhá před očima veřejnosti, a ta jej vnímá, jako něco špatného a nesprávný. Díky nepřítomnosti seniorů v médiích je brán proces stárnutí, jako anomálie, nebo spíše infekce, na kterou není lék. Média image stáří z hlediska pohledu společnosti moc nepomáhají. Je to patrné jiţ ve zmíněných řádcích. Jako příklad můţe být uvedeno - zpravodajství a publicistika, kde se o tomto pojmu hovoří jen ve smyslu důchodové reformy, která je nezbytná z důvodu finanční neúnosnosti, jak pro stát, tak i pro občany, kterým se neustále vzdaluje doba odchodu do důchodu. Další nevhodnou prezentací v mediích je postoj k nemocným seniorům., kteří často své poslední dny ţivota proţijí v nemocnicích na lůţkách, coţ stojí stát nemalé peníze. Je pravdou, ţe veškeré náklady na zdravotnictví pro tuto oblast jsou ve výši 35% - 40 % celkového rozpočtu, ale média neuvádí, ţe do této skupiny spadají i “mladí” lidé, kteří také umírají (srov. Haškovcová, 2010, s. 48 – 52). Ano, skutečně stárnoucí lidé nás neúnosně zatěţují a je jen otázkou času, kdy stát řekne dost. Je to díky důchodům, nemocem a dalším sociálním poloţkám, ale média i veškerá společnost by si měli uvědomit, ţe tito lidé, platili také daně, starali se o nás v dětství a samozřejmě pomohli vybudovat dnešní svět taký jaký je a za to bychom měli být vděční. A nevytvářet neustále podmínky pro stále se zvyšující desolidarizaci ve
10
společnosti, kde nevraţivost mladých lidí je více neţ viditelná a často je ukazována na obdiv, jako jeden z jejich základních postojů. Během několika let se objevilo spousty tzv. mýtů o stáří, které se vytvořila stávající společnost, a tímto způsobem anticipuje fenomén stáří. Pokusím se popsat jen některé z nich, a to ty co pevně zapustili kořeny i v naší společnosti. Jeden z velmi známého mýtu u nás je mýtus neužitečného času. Naše společnost je postavena na velmi jednoduchých pravidlech, kdo pracuje, je uţitečný, kdo nepracuje, avšak je v penzi, je k „ničemu.” Všichni senioři jsou odkázáni být dáni do kategorie neuţitečných, jelikoţ jsme uţitečné definovali jen na zaměstnanecký poměr. Člověk, který není profesně zařazen v produktivní sféře společnosti, „nic nedělá“, a proto „nic neznamená.“ Společnost seniory nebere vůbec v potaz, protoţe se na ně dívá uspěchanýma a zaměstnaneckýma očima. V důsledku těchto závěrů předpokládáme, ţe starý člověk pro nás není sokem natoţ partnerem. Jeho názory a postoje nás nezajímají, jestliţe uţ jej vyslechneme je to spíše z neodbytnosti neţli z úcty. Lidé seniory často přehlíţí a ignorují je, z těchto názorů se další mýtus nazývá mýtus ignorace (srov. Haškovcová, 2010, s. 42 – 43). Jak jsem jiţ předem avizoval mýtů o seniorech je velké mnoţství, ale chtěl jsem poukázat na ty, s kterými jsem se osobně setkal u svých přátel a známých.
1.3. Ageismus
V 60. letech minulého století se vytvořil pojem ageismus spolu s dříve zmiňovanou ekonomickou fixací na mládí. Pojem označuje negativní představy o starých lidech, eventuelně označuje diskriminační projevy vůči starému člověku nebo skupině starších (srov. Jirásková, 2005, s. 21). Ageismus potvrzuje i to, ţe je velký nedostatek literatury, studií a výzkumů, které by byly zaměřeny na duševní zdraví a jeho podporu v seniorském věku. K diskriminaci seniorů implicitně přispívají i spousty výzkumů, které do svých studií nevztahují lidi nad 65 let věku (srov. Seymour, Gale, 2005, s. 32). 11
Ageismus spolu s předsudky neubliţuje jen samotným seniorům. Samotní zastánci těchto myšlenek jednou zestárnou a dostanou se do postrproduktivním věku, v kterém se budou muset s touto novou rolí vyrovnat.
1.4. Rodina v kontextu se stářím
Tradiční rodina Jedná se o zemědělskou rodinu, kde kaţdý člen zastával určitou funkci. Všichni členové pracovali, na společném mění, tudíţ děti i senioři byli tolerováni. Samozřejmě mohli vykonávat práci jen, na kterou stačili. Děti byli spíše povaţováni za budoucí ekonomickou sílu rodiny a seniorům se splácel dluh za výchovu a výţivu v minulosti. Stárnoucí člověk stále přispíval na ekonomickém zajištění, dle svých moţností (s věkem ubývání povinností). K prvním změnám došlo při první průmyslové revoluci, kde mladí lidé s dětmi odcházeli do měst s vidinou lepší budoucnosti. Staří lidé zůstávali sami na vesnicích a nastával problém, kdo se postará o zemědělskou půdu. (srov. Haškovcová, 2010, s. 53 – 55). V tento čas se upínal zrak světa spíše na výrobu neţ na zemědělství, a tak začali senioři ztrácet své dřívější úkoly v rodině (ekonomicky přispívali) a fungovali uţ jen, jako moţní vychovatelé vnoučat. Současná rodina Můţeme jí začít datovat od roku 1989, kdy byla tzv. Sametová revoluce. Začali se ve velkém mnoţství zakládat nové firmy, a pokud byly zaloţeny mladými lidmi, nebylo vůbec neobvyklé, ţe pomáhali i starší občané. Společnost se velmi rychle změnila
z industriální
v postindustriální.
Těmto
změnám
se
velmi
špatně
přizpůsobovaly převáţně starší ročníky, za to mladší se v nových moţnostech začaly velmi rychle orientovat. Bylo to způsobeno hlavně tím, ţe trţní hospodářství se v západní Evropě postupně rozvíjelo a u nás vpadlo naráz. To mělo za následek jak změny v rodině, tak i u seniorů (srov. Haškovcová, 2010, s. 65 – 66).
12
Vzhledem k těmto změnám dochází k prodluţování výkonu povolání u ţen a pozdějšího odchodu do důchodu, kde byla jejich hlavní priorita starání se o vnoučata. V nejhorších případech dochází k přesluhování, kdy senioři nadále pracují i v důchodovém věku. Tento fakt má za následek, ţe mladý pár má za problémy se postarat o své dítě, jelikoţ jsou často dobře dostupné školky přeplněné, anebo nemají dostatek peněz na profesionální chůvu. Katastrofický scénář nastává, kdyţ všichni členové rodiny pracují a dítě onemocní. Je také si důleţité si uvědomit, ţe mladí lidé odchází od svých rodičů do velkých měst za prací a ti zůstávají sami. Tato situace má svoje výhody, tak i nevýhody. Výhodou je hlavně samostatnost. Nevýhoda se dostaví aţ při nemoci nebo v pokročilém věku, kde senior ztrácí schopnost se o sebe postarat. V těchto situacích se většina seniorů obrací o pomoc na sociální sluţby. Dnešní senioři se nacházejí na rozmezí dvou modelů sociálních sluţeb. Starší model sociálních sluţeb spadal do kompetence státu, a nynější strategií je, model placených sluţeb, kdy si budoucí senioři musí našetřit, aby si mohli ve stáří dopřát profesionální sluţby (srov. Haškovcová, 2010, s. 79).
1.5. Mezigenerační konflikty
Důsledkem nepochopení se generací dochází velmi často k mezigeneračním konfliktům, jak ze strany mladých, tak i seniorů. Kaţdý z nás se jistě setkal s názorem, ţe senior nerozumí nynější tak rychlé době, ale nemůţeme zapomenout i na seniory, kteří dnešním mladým lidem vyčítají celkový postoj k ţivotu. Drtivá většina mezigeneračních konfliktů je způsobena, předpojatostí k jiným generacím ať v rodině, nebo v širším okolí a pokřiveného názoru, zejména povyšování těchto názorů na jedinou pravdu. To má často za následek neschopnost nalezení skutečné pravdy (srov. Jirásková, 2005, s. 26).
13
Uvádí
se,
ţe
jsou
s manţelskými
konflikty
nejběţnějším
důvodem
v mezilidských sporech, avšak psychologové tvrdí, ţe jednou z příčin mohou být i rozdílné povahy, tzn., ţe by se lidé nesnesli, i kdyby byli vrstevníci.
14
2.
STÁŘÍ A STÁRNUTÍ
Stáří je dosti specifické období, které zasahuje velkou část našeho ţivota, proto je vymezení tohoto pojmu pro moji bakalářskou práci více jak nepostradatelné. Jedná se o zásadní pojem, který zasahuje do veškerých kapitol této práce, jak do části teoretické, tak i do části empirické. Zprvu se můţe zdát, ţe stáří je pojem velmi strohý, ale po hlubším bádání zjišťujeme, ţe obsahuje více informací, neţ lze na první pohled rozeznat. Díky tomuto zjištění jsem se rozhodl na něj dívat s více pohledů, a to jak z psychologického, biologického, tak i sociologického. Má snaha v teoretické části bakalářské práce nespočívá jen ve vymezení hranice stáří, ale i různých aspektů a souvisejících problémů, které zasahují do této problematiky. Prvním krokem, abych dále mohl pracovat s tímto pojmem, je určit si hranici, od kdy stáří začíná. Podle kriterií OSN rozdělujeme populaci na skupiny: 0 - 14 let, 15 - 64 let, 64 a více let. Staré obyvatelstvo pak definuje hranici minimálně 7% osob starších 65 let ve společnosti. Toto bohuţel není směrodatné, protoţe např. Ladislav Rabišic a Lenka Vohrálíková (2004), kteří se zabývají právě touto problematikou, zjistili z výzkumu u respondentů v předseniorském a seniorském věku, ţe tito lidé uvádí věk 67 let, kdy se domnívají, ţe právě v tuto dobu stáří přichází. Tudíţ celkové vnímání věkové hranice, je subjektivní. Mladí lidé určují hranici stáří níţe, naopak staří lidé výše (srov.Rubišic, Vohrálíková, 2004). Díky tomuto zjištění jsem se rozhodl, ţe dále v textu budu vycházet z knihy od Pavla Műhlpachra Gerontopedagogika, kde se hranice pro stáří určuje 65 rokem ţivota, kde nastává tzv. období mladého stáří.
15
2.1. Periodizace stáří Jak jsem se jiţ zmiňoval, vymezení hranice stáří je velmi problematické, v průběhu let docházelo ke změnám v chápání počátku stáří způsobené především prodluţující se délkou ţivota u člověka. Švancar -
předdůchodový věk 56 – 65 let;
-
věk uvolňování aktivit 65 – 70 let;
-
stáří 70 – 75 let;
-
věk senility 75 a výše; (Křivohlavý, 2001, s. 137)
Prokopec -
stárnutí od 60 – 74 let;
-
vysoké stáří od 75 – 89 let;
-
kmetský věk od 90 let výše;
(srov. Mirek, 2004) Neugartenová V dnešní době nejčastěji pouţívaná periodizace stáří (pouţita i do Bakalářské práce) -
mladí senioři 65 - 74 let (především problematika související se změnou sociální role a sociálním postavením);
-
staří senioři 75 - 84 let (změna ve funkční zdatnosti, nemoci související se stářím (biologické, duševní);
-
velmi staří senioři 85 - více let (zaměření na kontrolu soběstačnosti a zabezpečenosti); (srov. Műhlpachr, 2004, s. 21.)
16
2.2. Pohled na stáří
V nynější době se pojem stáří1 stal velmi multidimenzionální fenoménem, který díky dramatickému demografickému vývoji ve vyspělých státech na přelomu 20. a 21. století, kde dochází k relativnímu i absolutnímu stárnutí populace2, vytvořil velký problém, který ovlivňuje kvalitu ţivota kaţdého občana, ale i celkový rozvoj společnosti (srov. Műhlpachr, 2004, s. 16). Můţeme se tedy ptát, proč se stáří stalo váţnou společenskou výzvou. Odpověď je velmi snadná - je to z důsledku velkých problémů, které tento fenomén přináší. Tímto můţe být například ubývání mladých lidí v produktivním věku ( 20 - 64 let), coţ má za příčinu sniţování výnosu z daní z příjmu, ale také zdravotní a sociální odvody a další. Veškeré tyto částky totiţ slouţí částečně i k zaplacení důchodů, lékařské péče atd. Tento efekt lze vyjádřit koeficientem závislosti stáří, který udává poměr starých lidí a lidí v produktivním věku. Koeficient se nyní pohybuje kolem jedné pětiny, ale předpokládá se, ţe v polovině 21. století se bude pohybovat aţ ve výši jedné třetiny a moţná i více. Efekt bude mít hlavně velký hospodářsky dopad na země s touto problematikou. Celkový problém můţeme sledovat převáţně jen ve vyspělých státech. Problematiku rozvojových států lépe vystihují hodnoty z roku 19903, jelikoţ globálně umírá nejvíce lidí do svého pátého roku ţivota a tato skutečnost se právě nejvíce odráţí zde. Je to převáţně způsobeno lékařskou péčí (očkování), která je v těchto zemích více neţ nedostatečná (srov. Stuart – Hamilton, 1999, s. 14). Stárnutí populace a zvyšující se hranice úmrtnosti obyvatelstva není tedy především dána zkvalitněním stárnutí, zkvalitněním sluţeb a péče o stárnoucí občany (sociální sluţby), ale spíše menší úmrtností v dětství, jak vyplívá z předešlé informace o rozvojových zemích, kde právě k tomuto efektu dochází. 1
Je především doménou ţen - ve věku 70 letech je poměr 5:4 a ve věku 80 let aţ 4:1 k muţům
2
Relativní - nízká porodnost, tudíţ klesající počet dětí a mladých lidí, absolutní - klesá úmrtnost ve
středním věku - více lidí se doţívá stáří: (srov. Kalvach, Onderková, 2006, s. 8). Těmito pojmy se dále budu zabývat v následující kapitole. 3
Průměrná úmrtnost dětí z rozvojových zemí činila 103 na tisíc ţivě narozených (srov. Stojanov, 2008).
17
2.3. Teorie stárnutí
Stárnutí je přirozený a biologický proces, během kterého ubývají adaptační schopnosti, a sniţuje se funkčnost organismu. Probíhá jiţ od narození, ale za opravdové projevy stárnutí povaţujeme aţ pokles funkcí, které nastanou po dosaţení sexuální dospělosti (srov. Kalvach a kol., 2004). Obecně je známo, ţe kaţdý organismus na této planetě podléhá procesu stárnutí, který je nezadrţitelný a končí smrtí. Jediným rozdílem je rychlost stárnutí u kaţdého ţivočicha (člověk x pes). Jinak všechny pojí sníţení vitality a vyšší náchylnost k nemocem, často přichází i involuce. Člověk sice dokáţe oddálit smrt různými léky (geriatriky4) a operacemi, přičemţ se snaţí dosáhnout maximální délky ţivota, ale i přesto nemůţe nad koloběhem ţivota, který je nezadrţitelný zvítězit. Problematikou stárnutí se v průběhu vývoje světa zabývalo spoustu alchymistů a vědců, kteří se buď snaţili dosáhnout elixíru ţivota (utopie), anebo se pomocí výzkumu dopátrat důvodu, proč vůbec stárneme, a tak dosáhnout za pomocí léků zmiňované maximální délky ţivota5 . V dnešní době bylo vytvořeno spousta hypotéz a teorií, které se snaţí tento problém rozluštit, ale doposud ţádná nebyla stoprocentně prokázána. Teorie stárnutí jsou většinou postaveny na jednom či více faktorů, které by měly způsobovat stárnutí. Hayflický limit Po stránce molekulární mohu uvést Hyflického limit. Hayflický při svém výzkumu buněk zjistil, ţe při vyjmutí buněk z těla a pěstované in vitro se mohou vícekrát dělit, ale pouze do určitého limitu (maximálně 50 - 70x), posléze začnou u buněk vznikat chyby, aţ dojde k jejich smrti. Dále také objevil, ţe počet reprodukcí je ovlivněn stářím zvířete (čím starší, tím menší počet reprodukcí) (srov. Stuart Hamilton, 1999, s. 22). 4
„Léky, které ovlivňují proces stárnutí - vitamíny, aminokyseliny, minerály atd.“
(cit. Šafářová; Nejedlá, 2006, s. 198). 5
Vědci odhadují maximální délku ţivota člověka na 120 let
18
Teorie programového stárnutí Vychází z předpokladu, ţe kaţdý ţivý tvor má předem naprogramované stárnutí buněk uţ v genech, kde je uschováno počet moţných obnovení v buňkách v těle. Jestli ale buňky umírají, neţ jsou včas nahrazeny, dochází k nesprávnému fungování vnitřních orgánů, a tudíţ nedokáţou udrţet potřebnou funkci k ţivotu (srov. Teorie stárnutí… Část 2., 2010) Těchto teorií jak jsem uţ předeslal je samozřejmě mnohem více, jako např. neuroendokrinní teorie, cross-link, endokrinníteorie atd., ale osobně si myslím, ţe by daný výčet měl v rámci přiblíţení se k problematice a stručnému uvedení do problému postačit. Vědci se sice nedokáţou přesně dohodnout, která z teorií je ta pravá, ale bylo prokázáno, díky statistickým výkyvům, ţe existují určité faktory, které délku stáří dokáţou ovlivnit.
Mezi tyto faktory řadíme (srov. Stuart - Hamilton, 1999, s. 25) : -
ţivot ve vysokohorských podmínkách;
-
strava;
-
pohyb;
-
průběh onemocnění ve stáří;
2.4. Vymezení pojmu stáří
Stáří můţeme chápat jako poslední část našeho ţivota, kde dochází k tzv. involuci6, ke které dochází v celém ţivotě, ale v tomto období se nejvíce projevuje, dále i k často opomíjeným sociálním změnám, které jsou způsobeny především odchodem do důchodu, čímţ dochází ke změně sociální role i sociálního statusu. 6
„soubor příznaků počínajícího stáří“ (cit. Klimeš, 1999, s. 325).
19
Z psychologického hlediska lze stáří definovat více způsoby7, ale pro moji práci jsem si vybral definici od E. H. Eriksona. Dle teorie psychosociálního vývoje podle E. H. Eriksona je hlavním vývojovým úkolem ve stáří především dosáhnout jednoty v pojetí vlastního ţivota. Dosaţení integrity se projevuje hlavně v přijetí svého ţivota, jako celku, který měl určitý smysl. V seniorském věku potřebujeme hodnotit svůj ţivot pozitivně, abychom mohli přijmout i jeho konec. Vyrovnání se s celkovým ţivotem usnadňuje, také i přijetí smrti jako jeho nevyhnutelného konce. Starší člověk by měl svůj ţivot brát takový, jaký byl, bez ohledu nad tím, co se nestalo nebo mohlo být i jinak. Tím se myslí i přijetí vlastní nedokonalosti, smíření se svými chybami a vyrovnání se vším, co se nepodařilo, včetně vlastních skutků, které ještě po čase vytváří pocity studu a viny. Dosaţení integrity je dáno i harmonizací všech rolí, které člověk v jednotlivých fázích ţivota získal. Součástí tohoto vyrovnání je projevování a pochopení pocitů, které si doposud starý člověk neuvědomoval (srov. Vágnerová, 2007, s. 299).
2.5. Změny způsobené stářím
Všeobecně můţeme říct, ţe stárnout začínáme hned při narození, tělo se okamţitě začne vyvíjet a tím i reprodukovat nové buňky. Toto tvrzení dle mého názoru tento problém ale velmi bagatelizuje, opravdové stárnutí začíná aţ při ukončení tělesného vývoje a diferenciace. Tento jev se začíná uskutečňovat aţ po 30. roku ţivota, kdy dosáhl člověk vrcholu v tělesném vývoji (srov. Vágnerová, 2007, s. 409) Samotným mezníkem v procesu stárnutí je seniorský věk, kdy se začíná projevovat involuce. Jak jsem jiţ dříve předeslal, involuce se projevuje po celý náš ţivot, ale v tomto věku je nejvíce znatelná. Involuce se projevuje jak po stránce duševní, tak biologické. V těchto letech dochází k velkému zpomalení metabolismu, to má za následek zhoršování pochopení souvislostí a uschování informací v paměti, tudíţ i jejich zpětné pouţití a adekvátní 7
můţeme zde také např. zařadit C. G. Junga – proces individualizace
20
reakce. Zapříčiňuje to i fakt, ţe se zhoršují smysly, jak zrak, tak i sluch, a dochází tím i ke zkreslení vnímané informace. Dále dochází i ke zhoršení pracovní paměti, kdy si starý člověk nedokáţe často vybavit i novou informaci (srov. Vágnerová, 2007, s. 407).
2.5.1. Tělesné stárnutí
Biologické změny se podepisují na naší tělesné schránce, jak po stránce vnitřní (celkové opotřebovávání organismu a tím i zvýšené riziko nemocí a úrazů), tak i po stránce vnější (sniţování pigmentu, vrásčení pokoţky, atd.). Je to dáno organickými změnami, které probíhají po stránce fyziologické. Veškeré tyto změny postihují tkáně a všechny orgány, avšak nejsou u kaţdého jedince stejné. Rozdíly vznikaní genetickou výbavou zděděnou po rodičích a ţivotním stylem (zdravá strava, cvičení). Biologické stárnutí začíná mnohem dříve neţ psychologické stárnutí, jiţ od 30. roku ţivota, jak jsem se jiţ zmiňoval (srov. Klevetová, Dlabalová, 2008, str. 19). V. Pacovský rozlišuje tři základní změny (srov. Klevetová, Dlabbalová, 2008, s. 19): -
úbytek funkcí po stránce molekulární, tkáňové, orgánové a systémové;
-
zpomalení funkcí;
-
vyčerpání buněčných rezerv, které se objevují především při reakcích na zátěţové situace;
2.5.2. Duševní stárnutí
Ve stáří kromě biologických změn dochází také ke změnám duševním, je to způsobeno především dvěma faktory, a to biologickým a psychosociálním. Oba tyto faktory mají převáţně za příčinu sníţení (srov. Vágnerová, 2000, s. 451): 21
-
aktivační úrovně (celkové zpomalení jak při rozhodování, tak i při zpracování informace);
-
orientace v prostředí;
-
úbytek paměťových kompetencí a obtíţnost učení; a) Poruchy paměti - lidé ve stáří mají velké problémy jak s uschováním informace, tak i s jejími vybavení; b) Úbytek paměti, který není závislý na biologických změnách - je prokázáno, ţe lidé, kteří během svého ţivota méně trénovali paměť, mají vyšší úbytek neţ lidé, kteří ji naopak soustavně procvičovali;
-
intelektu - u starých osob převáţně dochází k úbytku fluidní inteligence, naopak do popředí vstupuje převáţně krystalická inteligence. Tzn., ţe schopnost získávání a uchování nových informací je sloţitější a převáţně se vyuţívají informace dříve získané. Proto je velmi důleţité, se v mladších letech ţivota co nejvíce vzdělávat;
2.5.3. Sociální stárnutí
Často se zapomíná, ţe dochází i ke změně sociální. Ta je zapříčiněna především změnou sociálního statusu, a to odchodem do důchodu a tím i získání nové role ve společnosti. Ke změně dochází převáţně tím, ţe člověku končí produktivní fáze ţivota, čímţ i ztrácí soběstačnost a začíná být závislý na státu a okolí, a díky tomuto faktoru dochází i k sníţení sociálního statusu. V tuto dobu končí člověku doba, kdy byl celý ţivot podřízen práci za daný výdělek a nadchází čas, kdy si musí svůj volný čas zaplnit svojí iniciativou. S tímto má mnoho lidí v důchodu velké problémy, jelikoţ nejsou zvyklí se rozhodovat, a proto se často stává, ţe se identifikují s jiným důchodcem a přijímají jeho kaţdodenní návyky (zahrádkářství, vinohradnictví), anebo v horším případě se odcizí společnosti a dostanou se do sociální exkluze8.
8
„vyloučení některých jedinců nebo i skupin obyvatelstva na okraj společnosti“ (cit. ABZ slovník cizích slov, 2001).
22
Zde je velmi důleţité zdůraznit, ţe všechny činitele stárnutí jsou na sobě závislí. Tímto se zabývali Dannefer a Perlmutter, kteří vytvořili model slučující tyto činitele do jednoho celku, a tedy tvrdí, ţe proces stárnutí je způsoben kombinací těchto faktorů (srov. Stuart - Hamilton, 1999, s. 44.).
2.6.
Smrt
Poslední fází našeho ţivota je smrt, která je neoddiskutovatelnou součástí našeho světa, a která uzavírá kruh ţivota na zemi. Smrt nelze chápat jako nemoc, i kdyţ většinou je nemoc její příčinou, a v tomto věku je to více neţ aktuální. Musí se chápat jako přirozený důsledek koloběhu ţivota, který postihuje vše, co ţije, nejen nás lidi, ale i faunu a flóru. V poslední fázi stáří se setkáváme s tím, ţe senioři jsou jiţ smíření se smrtí, sice se jí snaţí oddálit, ale přesto ví, ţe jednou přijde.
2.7. Populační vývoj ve světě
Mezi lety 1960 – 2000 vzrostl počet obyvatel ve světě na 6 miliard. O tento nárůstu se zaslouţila především Asie, Afrika a Jiţní Amerika, oproti tomu v evropských zemích porodnost stagnovala nebo začala klesat9. Celková prognóza je pro nás, co by Evropany, více jak černá. V roce 2000 tvoří celkovou populaci Evropy 728 milionů obyvatel a v roce 2050 se předpokládá cca 556 milionů obyvatel. Hlavní příčinou je pokles průměrné porodnosti u ţen, které dnes činní 1,4 dítěte přičemţ k udrţení stávající populace je nutno dosáhnout hodnoty 2,1 dítěte na matku (srov. Buchanan, 2004, s. 34 – 35). Evropské státy se hlavně potýkají s problémem demografické revoluce, která spočívá v poklesu úmrtnosti a převáţně v poklesu porodnosti, jak jsem se jiţ zmínil v minulém odstavci. Na základě tohoto faktu pak dochází ke stárnutí obyvatelstva. 9
Z 20 státu s nejmenší porodností ve světě je právě 18 v Evropě (srov. Buchanan, 2004, s. 35)
23
Faktor, který nezcela zmírňuje tento jev, je migrace obyvatel z rozvojových zemí do vyspělých zemí. Např. se předpokládá, ţe v roce 2050 v Německu a Japonsku bude dosahovat 30% obyvatelstva stáří 65 let, a to i za sníţení populace v těchto zemí (srov. Műhlpacher, 2004, s. 30 - 31.).
2.8. Populační vývoj v ČR
Česká republika spolu se západní Evropou pociťuje také demografickou revoluci. V nynější době zde ţije cca 10 milionů obyvatel, dlouhodobě sice dochází k nárůstu obyvatel, coţ má za příčinu migrace cizinců a zvýšená porodnost, kterou můţeme převáţně připisovat i tomuto faktu. Avšak v současné době lidé v důchodovém věku představují jednu čtvrtinu obyvatelstva České republiky a díky demografickému stárnutí obyvatelstva bude tato skupina nadále sílit (srov. Hamplová, Šalamounová, Šamanová, 2006, s. 247). Příčiny demografického stárnutí populace (srov. Kalvach, Onderková, 2006, s. 8): -
relativní - nízká porodnost, tudíţ klesající počet dětí a mladých lidí;
-
absolutní - klesá úmrtnost ve středním věku10 - více lidí se doţívá stáří: - klesá úmrtnost ve stáří - více občanů se doţívá vyššího věku; - po roce 2010 očekávaný prudký nárůst starých občanů, díky silným poválečným ročníkům; Kvůli těmto zjištěním vytvořil Český statistický úřad demografickou prognózu,
která sděluje, ţe v roce 2050 bude dosahovat počet obyvatel starých a starších 85 let aţ přibliţně půl milionu a osob starších 65 let tří miliony obyvatel, coţ bude 31,3% obyvatelstva (srov. Čevela, Čeledová, 2009, s. 99).
10
Věk mezi 45 – 60 lety (srov. Dylevský, 2009, s. 39)
24
3. SOCÍÁLNÍ SLUŽBY
3.1. Malá retrospektiva
Sociální sluţby v České republice během let dosáhly velkých změn, jestliţe se podíváme zpět, do naší minulosti zjistíme, ţe nastavené změny výrazně ovlivnily zmíněnou problematiku, a to z mého pohledu k lepšímu. V předešlém modelu sociálních sluţeb šlo převáţně o odsun nemocných, starých i jiných znevýhodněných občanů do ústavní péče. Hlavním doménou tohoto systému bylo převáţně vytvořit dojem zdravé společnosti. Velký problém byl hlavně ve financování těchto ústavů, kde veškeré finance dodával stát, a tak se ztrácela moţnost volby, jedinou moţností při ztrátě soběstačnosti se právě stávala jen tato alternativa. Lidé často umísťováni do těchto ústavů kromě ztráty volby, ztráceli i moţnost rozhodnout se, jestli skutečně chtějí jít do ústavní péče, vznikal zajímavý paradox, a to ţe rozhodovali o nich bez nich. Jednou z velmi smutných záleţitostí se stávala rodina, která brala seniora spíše neţ svého člena, jako jednu z moţností lehkého přivýdělku ve formě důchodu, který se stával jedinou pákou pro rodinu, aby přišla na návštěvu. Proto se u seniorů vyskytovalo velké zklamání, úzkost a především smutek z této situace (srov. Malíková, 2010, s 56). Jak je patrné tento model nemohl dlouho vydrţet, jak ze způsobu financování, tak především díky klimatu, který vytvářel. První změny v chápání sociálních sluţeb došly v roce 1989, ale především v roce 2007, kdy vstoupil v platnost zákon 108/2006 Sb., zákon o sociálních sluţbách. Tento zákon se především inspiruje z německé právní úpravy a dotýká se všech uţivatelů i institucí vyuţívající některou z forem sociálních sluţeb. Mezi hlavní změny bych především chtěl poukázat na přechod odpovědnosti za sociální sluţby na města a kraje, ale především i na jednotlivce (soukromý sektor). Mezi důleţité změny se také zařazuje financování, kde jádro tvoří příspěvek na péči, které slouţí k úhradě těchto 25
sluţeb. Dále můţeme zmínit i změny v poskytování sluţeb, převáţně ambulantních a terénních.
3.2. Význam pojmu sociální služby
Jedná se o sluţby, které pomáhají řešit lidem jejich nepříznivé sociální situace. Poskytovatel sociální sluţby má klienta podporovat v jeho aktivizaci při řešení jeho stávajícího problému. V ţádném případě nesmí přebrat odpovědnost za klientovu perspektivu nebo jeho vlastní osud. Existují stavy, kdy z důvodu vysokého věku, nebo zdravotních komplikací potřebuje klient pomoc. V těchto případech musí, poskytoval postupovat tak, aby co nejvíce podporoval klientovu samostatnost, svébytnost a především důstojné chování (srov. Mahrová, 2008, s. 41). Sociální sluţby zahrnují tři základní oblasti a tj. sluţby sociálního poradenství, sluţby sociální péče a sluţby sociální prevence. Služby sociálního poradenství Poskytuje podporu prostřednictvím předaných rad, dále také zprostředkovává informace o právech, povinnostech a zájmech. Nedílnou součástí je i odkazování a celková pomoc při aktivizaci klienta u vzniklé nepříznivé sociální situace (srov. Baštecká, 2005, s. 275) Služby sociální péče Pomáhají lidem, kteří se díky svému zdravotnímu stavu nejsou schopni o sebe postarat a z tohoto důvodu potřebují pomoct od další osoby. Prioritou je napomáhat při snaze o vlastní soběstačnost tzn. snaha pomoci při denních úkonech (srov. Mahrová, 2008, s. 41) (srov. Venglářová, Babiáková, 2006, s. 66). Služba sociální prevence Je zaměřena na jevy, které mohou vést k sociálnímu vyloučení a nejsou způsobeny neschopností se o sebe sama postarat z důvodu věku anebo zhoršeným 26
zdravotním stavem. Zaměřují se hlavně na jevy, jako jsou: kriminalita, drogová závislost, atd. (srov. Mahrová, 2008, s. 41) Výše vyjmenované tři oblasti sociálních sluţeb se poskytují formou terénní, pobytovou nebo ambulantní. Přičemţ pro název terénní se vyuţívá u sluţeb, které se poskytují u klienta (v jeho přirozeném prostředí). Forma pobytová se pouţívá pro označení sluţeb, kde klient je ubytovaný v jednom z mnoha sociálních zařízení. A pojem ambulantní forma se vyskytuje u sociálních sluţeb, za kterými klient musí docházet.
3.3. Základní normy upravující oblast seniorské péče
V sociální oblasti, jako v kaţdé jiné, musí existovat soubor právních norem podle, kterých se zřizovatel sociálních sluţeb musí řídit. Mezi hlavní takovou právní normu především spadá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, který jak jsem se jiţ zmínil, byl velkým mezníkem v chápání sociálních sluţeb a také příslušná vyhláška 505/2006 Sb. Právních norem a předpisů upravující tuto oblast je skutečně velké mnoţství a povinností všech zřizovatelů je se s nimi seznámit. V mé práci jsem hlavně chtěl poukázat na některé z nich a vytvořit, tak představu o právních úpravách spravující tuto oblast. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Chrání práva a zájmy občanů, kteří se sami nemohou ozvat, z důsledku omezeních vzniklých např. zdravotní stavem, věkem, atd. . Vymezuje práva a povinnosti všem poskytovatelům sociálních sluţeb. Utváří právní rámec slouţící pro vztahy při zabezpečování podpory a pomoci občanům v nepříznivé sociální situaci. Vytváří podmínky pro výkon sociální práce, ve všech situací, kde pracovník sociální sluţby působí. Rozděluje sociální sluţby do dříve zmíněných třech oblastí. 27
Dělí sociální sluţby podle místa poskytování: Ambulantní - klienti mohou docházet za službou Terénní - jsou poskytovány lidem v prostředí pro ně vlastní Pobytové - pro klienty, kteří žijí v domovech se sociální službou (srov. Malíková, 2010, s. 41 - 42) Tento zákon v první řadě mění přístup k osobám, které chtějí vyuţít široké nabídky sociálních sluţeb (k dispozici je 34 druhů sociálních sluţeb), anebo je uţ vyuţívají. Občané si mnohou vybrat z některých moţností sociálních sluţeb nebo vyuţít podpory rodiny (můţe dojít i ke kombinaci). Vymezuje také bezplatný nárok na sociální poradenství, které pomůţe se lépe v těchto sluţbách orientovat. Dále definuje a posléze trvá na dodrţování základních zásad při poskytování, jaké jsou zachování důstojnosti a lidských práv. Uvádí do popředí individuální rozměr poskytovaných sluţeb, coţ znamená, ţe se vychází z potřeb klienta nikoliv ze skupiny (srov. Johanová, Čermáková, 2002).
Hlavní doménou je převáţně změna role zájemců o sociální sluţbu. Právě zájemci rozhodují o druhu, způsobu a průběhu jimi vybrané sociální sluţby. K nákupu zvolené sluţby slouţí příspěvek na péči a je vázán, smlouvo tzn., ţe klient se dostává do aktivní role – samy kontaktují poskytovatele a vyjednají si druh a podmínky poskytování (srov. Johanová, Čermáková, 2004). Dále zákon přesně definuje kvalifikaci pracovníku a v neposlední řadě ukládá poskytovateli registraci do registru sociálních sluţeb. Zbývající stěţejnější právní normy upravující tuto sociální oblast, jsou uvedeny v příloze č. 1.
28
3.4. Financování sociálních služeb
Po celkových úpravách sociálních sluţeb, došlo i zde k velkému rozdílu. Oproti letům před rokem 1989 docházelo k financování jen ze státního rozpočtu. V nynější době dochází k financování z více zdrojů. Mezi jednotlivými nabízenými sluţbami, je ale rozdíl, způsobený druhem sluţby a zřizovatelem. Mezi zdroje financování patří (srov. Malíková, 2010, s. 134): -
státní dotace a granty;
-
příspěvky na péči;
-
dary;
-
příjmy od uţivatelů;
-
vedlejší hospodářská a mimořádná činnost;
-
příspěvky zřizovatelů;
-
dotace ze strukturálních fondů;
-
příspěvky samosprávných celků;
-
veřejné zdravotní pojištění; Za sluţby pobytové, kde můţeme zařadit domovy pro seniory, týdenní
stacionáře, domy se zvláštním reţimem, ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, atd. Hradí klienti těchto zmíněných zařízení za ubytování, stravu a za péči, která byla domluvena v určitém rozsahu (vyhláška č. 505/2006 Sb., upravuje maximální výši úhrady). Po zaplacení daných poloţek musí klientovy zůstat 15% jeho příjmu (srov. Matoušek, 2007, s. 77). Za poskytování osobní asistence, pečovatelské sluţby, denních stacionářů, odlehčovací lůţka, atd. Platí klient za sluţby stanovené smlouvou (maximální výše ceny sluţby upravuje vyhláška č. 505/2006 Sb.) (Matoušek, 2007, s. 77).
29
3.5. Možnosti získání informací o sociálních službách
Nedílnou součástí pro oblast sociálních sluţeb je moţnost získávání informací11 o nich i jejich poskytování. Můţeme sem zařadit např. městské či obecní úřady, lékař, odborné poradny, anebo u poskytovatele sociálních sluţeb (srov. MPSV, 2006) Od roku 2010 došlo ke změně, kde všichni poskytovatelé sociálních sluţeb, kteří se nachází v registru, mají za povinnost, oznámit krajskému úřadu (dle příslušnosti ke kraji) údaje o poskytovaných sociálních sluţbách. Poskytované informace se uvádí ve zprávě, která obsahuje moţnosti kapacity, zabezpečení a nákladovosti daných sociálních sluţeb (řídí se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů) (srov. MPSV, 2010).
3.6. Druhy
zřizovatelů
a
poskytovatelů
sociálních
služeb
Jak jsem se jiţ zmínil zákon č. 108/2008 Sb., o sociálních sluţbách, mění i zřizovatele a poskytovatele těchto sluţeb. Je to převáţně převedení moţnosti zřízení a poskytnutí sluţeb na kraje, tak i města, ale hlavně na neziskové organizace. Poskytovatele sociálních sluţeb dělí: Města a kraje; Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby; Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV);
11
Bliţší specifika pro klienta o poskytované sluţbě, získá dle standardů sociálních sluţeb.
V části 12. „Poskytovatel má zpracován soubor informací o poskytované sociální službě, a to ve formě srozumitelné okruhu osob, kterým je služba určena“ (cit. MPSV, 2006).
30
Základní podmínkou pro poskytovatele sociálních sluţeb je oprávnění, které vzniká registrací do registru. Registraci provádí jak MPSV, a to pro zařízení tímto ministerstvem vytvořené. Tak i krajský úřad pro osoby právnické i fyzické, které zde mají umístěné sídlo nebo trvalý pobyt (srov. Pelc, 2010, s. 54). Města Mohou zřizovat všechny druhy zařízení sociální péče. Zařízení se dělí podle právní subjektivity: Organizační složky bez právní subjektivity - především u zařízení, kde nejsou kladeny vysoké poţadavky na techniku, personál atd. a nevytváří právní vztahy. Příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami - této moţnosti se vyuţívá především tam, kde se jedná o zařízení nezisková a jejich struktura je natolik sloţitá, ţe se vyţaduje, samostatnou právní subjektivitu (srov. Králová, 2001, s. 19). Kraje Na kraje po roce 2002 přešla odpovědnost za většinu zařízení sociální péče, které dříve spadaly do působnosti okresů. I kraje ve své samostatné působnosti mohou zřizovat veškeré zařízení sociální péče a to stejně jak u obcí (srov. Králová, 2001, s. 19): Organizační složky bez právní subjektivity; Příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami; Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) Je také zřizovatelem veškerých zařízení sociální péče, ale i ústavů sociální péče s diagnostickou sluţbou. V dnešní době je MPSV zřizovatelem pro ústavy sociální péče, které se nachází v celé České republice, pro těţce zdravotně postiţené občany a mládeţ (srov. Králová, 2001, s. 20).
31
Neziskové organizace Základní charakteristiku pro tento velmi mladý sektor v sociálních sluţbách můţeme uvést, ţe se jedná „o organizaci o charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání“ (cit. Horecký, 2008, s. 21.). Jak jsem se jiţ zmínil, jedná se o velmi mladý sektor, kde první neziskové organizace vznikaly v roku 1990. Převáţně jde o občanské sdruţení a posléze po úpravě legislativy i jiné formy zařízení. V nynější době zde můţeme zařadit např. obecně prospěšné společnosti, zájmová sdruţení právnických osob, státní fondy, příspěvkové organizace, další formy organizací, které stanovuje zákon (srov. Malíková, 2010, s. 58 59).
3.7. Standardy kvality sociálních služeb
Standardy vznikly v roce 2002, jejích koncepce vychází ze základních práv a svobod, tak jak jsou udány v Deklaraci lidských práv a svobod, a které jsou pevně zakotveny v právních normách České republiky. Základním principem je snaha, aby sociální sluţby pomohly klientům setrvat, co nejdelší čas ve vlastním prostředí, a také i snaha o rozvoj sociálních vazeb. Díky tomuto se ve standardech nachází přesně definované poţadavky na kvalitu sluţeb, které se stávají zárukou rovných příleţitostí všech klientů sociálních sluţeb ve společnosti (srov. Špidla, 2002, s. 2 – 3). Celkový výčet standardů kvality sociálních sluţeb se nachází v příloze č. 2.
32
3.8. Kvalita poskytovaných sociálních služeb v zařízeních pro seniory
„Kvalitu v sociálních službách můžeme definovat jako soubor vlastností a znaků nějaké činnosti, které se vztahují na naplnění daných požadavků. Míru kvality sociálních služeb je možné definovat také jako rozdíl od daných standardů12“ (srov. Malíková, 2010, s. 134). Podle Horeckého v dnešní době je pojem kvalita velmi rozšířen a velmi rychle proniká do většiny odvětví. Přesto je toto slovo v sociálních sluţbách celkem mladé, začíná se uvádět především aţ s nástupem sociálního zákona z roku 2006, který uvádím výše (srov. Herman, Hermanová, 2008, s. 93 - 94). Dle Mikulové můţe být chápána kvalita sociálních sluţeb z pohledu následujících kritérií (srov. Herman, Hermanová, 2008, s. 73 - 74): 1. spokojenost klienta a jeho rodiny; 2. reakce na potřeby toho, komu je určena; 3. profesionalita personálního zajištění sluţby; 4. efektivnost a cenová dostupnost; 5. vhodnost prostředí, kde je sluţba poskytována; 6. udrţitelnost – ekologický aspekt, přátelská na venek; Veškeré tyto kritéria jsou, ale samozřejmě vnímány velmi subjektivně díky různými zainteresovanými stranami. Jinak je samozřejmě budou vnímat klienti, rodina, zřizovatel, personál, atd. Avšak Horecký poukazuje na to, ţe sociální standardy mají udávat určitou míru kvality poskytovaných sluţeb, ale i přesto se nemusí jednat o objektivní hodnocení. 12
„Standardy kvality sociálních služeb doporučované MPSV od roku 2002 se staly právním
předpisem závazným od 1. 1. 2007., Znění kritérií Standardů je obsahem přílohy č. 2 vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb., prováděcího předpisu k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.“ (cit. MPSV, 2006).
33
Můţe totiţ vzniknout negativní hodnocení ze strany klienta, i kdyţ byly dodrţeny veškeré kritéria. Příčiny tohoto vzniku jsou, ţe veškeré poskytované sociální sluţby (rozdílné specifika a sluţby) mají nastaveny stejné standardy. Dále také existuje jiné chápání pojmu kvalita. Aţ veškeří poskytovatelé budou dodrţovat dané standarty, budou jako kvalitní označovány ty sluţby, které poskytnou nadstandard (srov. Herman, Hermanová, 2008, s. 96). Kontrolu nad dodrţování standardů sociálních sluţeb zajišťuje inspekce kvality sociálních sluţeb. Její práce především spočívá v dodrţování a naplňování daných standardů poskytovatelem (srov. Malíková, 2010, s. 135).
3.9. Dosavadní vývoj sociálních služeb
V současné době je snaha o sníţení role státu, jako jediného poskytovatele sociálních sluţeb. Z tohoto důvodu se pomalu začínají vyskytovat nestátní subjekty, které tuto moţnost vytváří a stát zde jen určuje pravidla poskytování. Tento nově se tvořící sektor se na poskytování sociálních sluţeb prozatím podílí jen v malé míře a jeho rozšíření lze jen předpokládat v místech, kde budou mít klienti dostatečné mnoţství financí na pokrytí nákladů (srov. Matoušek, 2007, s. 173). Důvody vytváření nestátními subjekty sociální sluţby, je především snaha o sníţení financování z veřejného rozpočtu (neúnosnost) a přenosu finanční spoluúčasti na klienty, kteří tímto získávají odpovědnost za rozhodnutí o sociální sluţbě. Pravděpodobně nejvýraznější změnou v nastávajících letech v západních zemích bude tzv. deinstitucionalizace. Jedná se o snahu zrušit tradiční formy sociální péče a nahradit je péčí, která méně omezuje klienta, má niţší nároky na personál, tak i materiální zdroje a kompenzuje jen to, co má být kompenzováno s minimalizací neţádoucích účinků. Celkový proces je velmi zdlouhavý, jelikoţ je velmi sloţité převádět klienty ze stávající péče na novou nejen proto, ţe jsou jiţ adaptováni, ale i proto, ţe jejich rodiny by nemuseli zvládnout vyšší nároky, které díky změnám 34
vzniknou. Nový koncept je spíše určen pro klienty, kteří nemají zkušenosti s ústavní péčí (srov. Matoušek, 2007, s. 175). Celkový systém péče musí, ale následně stále počítat s tím, ţe nastane chvíle, kdy pro klienta, který ţije např. v pečovatelském domě, dojde tak výraznému zhoršení zdravotního stavu, ţe bude muset být zaručena celodenní péče.
35
4.
POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY KYJOVA
Město Kyjov leţí v Jihomoravském kraji v bývalém okrese Hodonín a s počtem 11 836 obyvatel je třetím největším městem Hodonínska. Skládá se ze čtyř městských částí - Kyjov, Boršov, Bohuslavice a Nětčice. Historické jádro města je městskou památkovou zónou (srov. www.Webconslulting.cz, 2008) Město Kyjov se nachází necelých 35 km západně od města Uherské Hradiště na řece Kyjovka. Na sever od města je pohoří Chřiby a Ţdánské lesy. Díky malé nadmořské výšce (192m) jsou zde velmi dobré klimatické podmínky, díky nimţ se zde daří i jiţním zemědělským plodinám. Nachází se zde i velké mnoţství nerostných surovin jako je např. ropa, plyn, lignit, štěrkopísky (srov. www.Webconslulting.cz, 2008). První písemné zmínky o tomto městě se datují do roku 1126, v nichţ je zaznamenáno jako trhová ves, avšak toto město vzniklo daleko dříve. Potvrzují to i nálezy z dob Velkomoravské říše, ale také pohřebiště z 9. století. V následujících letech bylo toto město městem poddanským, a to aţ do roku 1548, kdy se za pomocí peněz občanů z poddanství vykoupilo a bylo povýšeno na město královské. Během dalších let, převáţně v 17. století, bylo několikrát zničeno nájezdy vojsk táhnoucími touto oblastí, poţáry a bylo také postihnuto morem (srov. www.Webconslulting.cz, 2008). Největšího rozmachu po stránce stavební, hospodářské, ale i kulturní dosáhl Kyjov ve 20. a 30. letech minulého století. Zvrat byl způsoben převáţně díky blízké těţbě lignitu a tím i vznikajícího odvětví na této surovině závislé (sklárna). Kyjov je v nynější době centrem folklorního regionu Dolňácka. I díky tomuto se zde dochovaly lidové tradice v podobném duchu jako v minulosti. Lidové tradice se především zrcadlí v největší slavnosti regionu Slováckého roku. Tento festival se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu jiţ od roku 1921 (nejbliţší bude v srpnu 2011) (srov. www.Webconslulting.cz, 2008). 36
4.1. Demografický vývoj Kyjova – Kyjovska
„ Po roce 1961 lze na Kyjovsku sledovat mírný pokles obyvatelstva, do roku 2007 se počet obyvatel snížil zhruba o tři tisíce. Z kvantifikace odhadu jednotlivých posuzovaných demografických prvků i celkových změn počtu obyvatel vyplývá, že tempo úbytku obyvatel se na Kyjovsku bude v průběhu doby zrychlovat - zatímco v současnosti zde ročně ubývá asi 60 obyvatel, v období let 2011 - 2015 to bude každý rok už asi 120 lidí a mezi roky 2016 a 2020 pak dokonce zhruba 180 obyvatel“ (cit. MěÚ Kyjov, 2010, s. 21). Budoucí populační vývoj pro město Kyjov, a tak i pro městské části lze jen těţko stanovit. Neboť nevíme, za jakou dobu dojde k ukončení procesu přetváření krajiny, způsobené pohybem (stěhováním) obyvatelstva z města na jeho okraj. Avšak díky malé rozloze Kyjova lze předpokládat, ţe tempo vylidňování se v blízké budoucnosti zpomalí, ba dokonce zastaví. Celkový úbytek obyvatelstva bude především zapříčiněn přirozeným pohybem, tj. zvětšujícím se rozdílem mezi počtem narozených a zemřelých. Migrace bude alespoň částečně tento vývoj korigovat, ale její síla nebude tak veliká, aby tento trend zastavila, jelikoţ bývalý okres Hodonín se dlouhodobě potýká s velkou nezaměstnaností (koncem roku 2009 dosahoval hodnoty 14,1%), proto se nemůţe počítat s velkým mnoţstvím přistěhovaných nových občanů z okolních oblastí. Tento proces jiţ započal v některých obcích spadající do oblasti Kyjovska, jako jsou např. Ţdánice, Skalka, Skoronice atd. Předpokládá se, ţe tento efekt bude nadále pokračovat a v budoucích letech se počítá, ţe se rozšíří do většiny měst této spádové oblasti (srov. MěÚ Kyjov, 2010, s. 22). Předpokládaný populační vývoj města Kyjova, a tudíţ i Kyjovska, bude mít v roce 2020 velký dopad jak na sloţku vzdělávací, tak na sociální. V nynější době je produktivní sloţka obyvatelstva dobrá (věk 15 - 64 roků). Je to zapříčiněno především silnými ročníky ze 70. let a poválečnými ročníky, avšak po roce 2010 můţeme očekávat prudké zrychlení stárnutí obyvatelstva zapříčiněné odchodem ročníku narozených v druhé polovině 40. let a začátkem 50. let do důchodu. Absolutní i relativní pokles
37
počtu osob s niţším věkem, bude mít za příčinu i niţší porodnost (srov. MěÚ Kyjov, 2010, s. 22 - 24). Jak jsem jiţ uváděl, na jedné straně dojde ke sníţení porodnosti, tudíţ dojde k centralizaci vzdělávacích instituci z menších obcí do větších měst, a na druhé straně dojde k prudkému zvýšení počtu obyvatel v důchodovém věku, a proto i k velké poptávce po sociálních sluţbách právě pro tuto skupinu obyvatelstva. A proto se domnívám, ţe tento problém, není jen problémem města Kyjov, ale tento vývoj můţeme očekávat i na celorepublikové úrovni. A je patřičné se zabývat, vybudováním kvalitní sociální sítě pro osoby v důchodovém věku.
4.2. Dělení sociálních služeb pro seniory v Kyjově
Jak jsem uţ dříve podotkl, město Kyjov se v blízké budoucnosti bude muset vyrovnat s velkým přírůstkem seniorů, a proto jsem se v rámci své bakalářské práce rozhodl zmapovat a popsat celou sociální síť pro tyto občany. Sociální síť jsem si pracovně rozdělil: -
hlavní sluţby;
-
pomocné sluţby;
-
volnočasové sluţby;
Hlavní organizace poskytující sociální služby pro seniory: 1) Centrum sluţeb pro seniory Kyjov -
domov pro seniory;
-
domov se zvláštním reţimem;
2) Centrum sluţeb p. o. města Kyjov 38
-
pečovatelská sluţba;
-
osobní asistence;
3) Arcidiecézní charita Olomouc, charita Kyjov -
osobní asistence;
-
odborné sociální poradenství;
-
pečovatelská sluţba;
-
ošetřovatelská a rehabilitační sluţba;
-
domácí hospic David;
-
denní stacionář;
4.3. Centrum služeb pro seniory Kyjov, p. o.
Toto zařízení bylo otevřeno dne 4. března 1993 s celkovou kapacitou 145 míst. V roce 1993 se z tohoto zařízení stala příspěvková organizace Domov důchodců Kyjov a zřizovatelem se stal okresní úřad Hodonín. Po zrušení okresních úřadů se novým zřizovatelem stal Jihomoravský kraj, který je i doposud. V nynější době jak je patrné změnil jméno Domov důchodců Kyjov na Centrum sluţeb pro seniory Kyjov, p. o. Tuto změnu měl za následek vznik zákona č. 108/2006 sb. Další velkou změnou je vznik Domova se zvláštním reţimem, který je určen pro 30 osob, ale i nadále zde funguje Domov pro seniory s kapacitou 41 míst. Díky vzniku nové sluţby musela zaniknout zbývající ubytovací místa, coţ mělo za následek navýšení poptávky o tuto sluţbu. Tento efekt se město snaţí řešit další přístavbou ubytovacích míst, které by do budoucna měli částečně vyřešit tento stávající problém (srov. Kozuský, 2006). Jak je patrné, Centrum sluţeb pro seniory p. o. se dělí do dvou částí: 1. domov pro seniory; 2. domov se zvláštním reţimem;
39
4.3.1.
Domov pro seniory
Je určen občanům, kteří dosáhli seniorského věku, a byl jim přidělen starobní důchod. Jedná se převáţně o osoby, které díky trvalým zdravotním změnám potřebují komplexní péči. Tuto péči jiţ není schopná obstarat pečovatelská sluţba, členové rodiny ani jiná sociální sluţba. Tento typ sluţby není určen pro osoby upoutané na lůţku (srov. Matoušek, 2008, s. 51 - 52). Domov je určen lidem (srov. Kozuský, 2006): -
kteří mají sníţenou soběstačnost v základních ţivotních dovednostech;
-
zcela nesoběstačným při pohybu a sebeobsluze;
-
mající tělesné postiţení (omezena pohyblivost);
-
pohybujícím se za pomoci kompenzačních pomůcek;
-
upoutaným na invalidní vozík;
4.3.2.
Domov se zvláštním režimem 13
Sluţba je určena pro osoby, u kterých se snaţí zajistit soběstačnost a pomoci včlenit do normálního ţivota, jestli toto není moţné, snaţí se zajistit důstojné prostředí a zacházení. Domov je převáţně určen osobám se sníţenou soběstačností, Alzheimerovou chorobou a stařeckou demencí (srov. Matoušek, 2008, s. 190). Jedná se o seniory (srov. Kozuský, 2006): -
kteří mají sníţenou soběstačnost v základních ţivotních dovednostech;
-
zcela nesoběstačné při pohybu a sebeobsluze;
-
s tělesným postiţením (omezena pohyblivost);
-
pohybující se za pomoci kompenzačních pomůcek;
13
Spadá do oblasti sluţby sociální péče, kde mimo jiné také řadíme i pečovatelskou sluţbu, osobní asistenci, denní stacionáře a další.
40
-
upoutané na invalidní vozík;
-
se sníţenou soběstačností z důvodu Alzheimerovy choroby a stařecké demence;
4.4. Centrum sociálních služeb p. o. města Kyjov
Zařízení bylo otevřeno 6. 12. 1994 pod názvem Pečovatelská sluţba Kyjov, uţ od počátku byla organizace příspěvkovou organizací s právní subjektivitou a zřizovatelem se stalo město Kyjov. V roce 1. 1. 2007, kdy do platnosti se uvedl zákon č. 108/2006, se přejmenovalo na Centrum sociálních sluţeb Kyjov a rozšířilo i svoji působnost o osobní asistenci, denní stacionář a sociálně aktivizační sluţby pro rodinu s dětmi (touto poloţkou se jiţ nebudu dále zaobírat, protoţe nespadá do daného tématu (srov. Centrum sociálních sluţeb Kyjov, 2007) Sluţby jsou placeny klienty od provedení určité činnosti pracovníkem centra sociálních sluţeb. Ceny sluţeb jsou uvedeny v sazebníku, který se odvíjí od vyhlášky 505/2006 sb.(cena se stanový za úkon, nebo doba trvání úkonu) Centra sociálních sluţeb p. o. město Kyjov je povinné seznámit klienty s tímto sazebníkem (srov. Centrum sociálních sluţeb Kyjov, 2007).
4.4.1.
Pečovatelská služba
Pečovatelská sluţba vyuţívá všech druhů poskytování sociálních sluţeb (terénní, ambulantní, pobytové). Jako jediná sluţba, jestli nepočítáme domov pro seniory, který je spíše zaměřen na komplexní celodenní péči, poskytuje vlastní ubytování pro osoby se sníţenou soběstačností, ale spíše se zde jedná o klienty, kteří chtějí proţít poklidné stáří. Tyto sluţby jsou určeny lidem, kteří ţijí ve městě Kyjově a hlavně pro ty, kteří mají sníţenou soběstačnost ve svých domovech. Základním cílem je pomoci seniorům nebo tělesně postiţeným lidem proţít svůj ţivot, co nejdéle ve svých domovech a tím 41
jim zaručit nepřetrhání společenských vazeb se svými přáteli, tak i s rodinou (srov. Mahrová, 2008, s. 119). Mezi sluţby poskytované pečovatelskou sluţbou můţeme zařadit např. zajištění stravy, pomoc v domácnosti a hygieně a mnohé další.
4.4.2.
Denní stacionář
Jedná se o sluţbu poskytovanou ambulantně osobám se sníţenou soběstačností. Sluţba je určena seniorům a dospělým lidem se zdravotním postiţením. Hlavní prioritou je pomoci lidem se přiblíţit, co nejvíce normálnímu ţivotu za pomoci aktivních (dílny - vlastní tvorba…) i pasivních (hudba, relaxace…) činností (srov. Mlynková, 2010, s. 94). Sluţba je dostupná jen v pracovní dny (od 8 do 15 hod.) a mezi její základní činnosti dále můţeme zařadit: strava, doprava, vytváření a podpora sociálních vazeb.
4.4.3.
Osobní asistence
Je jedna z druhů terénní práce, která se snaţí pomoci seniorům nebo dospělým lidem se zdravotním postiţením, ţít doma svým vlastním ţivotem, který se co nejvíce přibliţuje všednímu ţivotu. Osobní asistence musí respektovat osobní potřeby klienta a respektovat jeho důstojnost (srov. Mlýnková, 2010, s. 93).
42
4.5. Arcidiecézní charita Olomouc, charita Kyjov
Charita Kyjov, jak uţ je podle názvu zřejmé, je součástí Arcidiecézní charity Olomouc, která spadá pod Charitu České republiky. Od roku 1995 Charita České republiky se stala členem Mezinárodního společenství charit - celosvětová organizace Caritas Internationalis a Caritas Europe (srov. Charita Kyjov, 2010) Základními cíle charity je pomáhat všem lidem v nouzi bez ohledu na barvu pleti, pohlaví, věk, etnikum, národnost, náboţenství, sexuální orientaci atd. Důvod celkové pomoci vychází z křesťanství a to z lásky k bliţnímu.
4.5.1.
Pečovatelská služba
Pečovatelská sluţba je buď ambulantní (od 7 do 15:30 hod. v pracovní dny), anebo terénní (od 7 do 20 hod. po celý týden, lze i domluvit i na pozdější dobu), je určena pro osoby se sníţenou soběstačností, s chronickým onemocněním, nebo pro osoby zdravotně postiţené. Je realizována v domácím prostředí a snahou je dosáhnout přiblíţení, co nejvíce běţnému dnu za pomoci základních domácích pracích, hygieny, nákupu potravin a další (srov. Jarošová, 2007, s. 35). Je určena pro osoby Kyjova i blízkého okolí, především pro seniory a lidem se zdravotním postiţením.
4.5.2.
Osobní asistence
Jedná se o terénní sluţbu, která je určena pro osoby se sníţenou soběstačností, chronicky nemocné nebo zdravotně postiţené a kteří chtějí nadále ţít ve vlastní domácnosti. Mezi sluţby poskytované osobní asistencí můţeme zařadit osobní hygienu, 43
domácí práce, stravu, atd… Hlavní prioritou je, pomoci klientovi ţít, co nejdéle ve vlastní domácnosti před ústavní péčí, anebo pomoci klientovi se zpět začlenit do společnosti z návratu z ústavní péče (srov. Jarošová, 2007, s. 36). Osobní asistence je poskytována osobám bydlícím v Kyjově, ale i osobám ţijící v blízkých vesnicích a to pro veřejnost od 7 - 15:30 hod. a pro uţivatele neomezeně po celý týden. Klientem se můţe stát kdokoli, kdo potřebuje pomoci.
4.5.3.
Ošetřovatelská služba
Sluţba je provozována v domácnostech klientů (terénní) na popud nemocnice nebo ošetřujícího lékaře, tato sluţba je hrazena pojišťovnou a je dostupná 24 hod. denně. Mezi poskytované sluţby můţeme zařadit: injekce, ošetření ran, měření krevního tlaku a další (srov. Design, 2005). Sluţba je poskytována všem Kyjovským občanů i lidem z blízkého okolí a hlavní prioritou je snaha, co nejrychlejšího vrácení člověka z nemocnice do domácího léčení.
4.5.4.
Domácí hospic David
Sluţba je poskytována pro osoby těţce nemocné a umírajícím i jejich rodinám v domácím prostředí. Sluţba zahrnuje potřeby fyzické, sociální, emoční a duchovní a je zaměřena na kvalitu ţivota. Především vychází z potřeb klienta a jedním z práv je doţít svůj ţivot v blízkosti svých nejbliţších (srov. Design, 2005). David je dostupný 24hod. denně 7 dní v týdnu a je určený pro všechny občany ţijící v bývalém okresu Hodonín.
44
4.6. Pomocné služby
Organizace, které se zabývají pomocnými sociálními sluţbami, jak jsem je dříve pracovně pojmenoval, a které jsou částečně nebo přímo zaměřené na seniory, jsou: -
Arcidiecézní charita Olomouc, Charita Kyjov
-
Svépomocná skupina
-
Parkinson Slovácko o. s.
-
Podpora osob s onemocněním parkinson
4.6.1.
Svépomocná skupina
Jsou malé skupiny, kde se dobrovolně sdruţují lidé s obdobnými zdravotními a sociálními problémy. Díky společnému proţívání a emoční podpoře snadněji překonávají stávající problém. Často zde klient nachází i nový pohled na svět a díky přenosu zkušeností dochází i k růstu osobnosti. Mezi hlavní principy se např. řadí rovnoprávnost, podpora, výměna zkušeností a informací atd. (srov. Bártlová, 2005, s. 103).
4.6.2.
Podpora osob s onemocněním Parkinson14
Základní činnost organizace především spočívá, v pravidelném rekondičním cvičení, které pomáhá tlumit nemoc. Dále také semináře s odborníky na toto téma a společný strávený čas na volnočasových aktivitách (Parkinsoniáda) (srov. Škrbálek, 2008).
14
„Je neurodegenerativní nemoc, která postihuje mozkový kmen. Nemoc se nejčastěji objevuje ve stáří a viditelným znakem jsou potíže s motorkou (třes)“ (cit. Jirák, Holmerová, Borzová, 2009, s. 40)
45
4.7. Volnočasové služby
4.7.1.
Klub důchodců
Hlavní funkcí této volnočasové aktivity je především aktivizace seniorů i zdravotně postiţených občanů ve společnosti. Dále také slouţí k setkávání těchto občanů a organizování různých zájmových činností. Mohou být zřízeny i zařízení poskytující sociální sluţby, tak i samostatně (srov. Matoušek, 2007, str. 54).
46
5.
Metodologie Základní oporou pro vznik empirické části bakalářské práce jsou informace,
které byly shromáţděné, utříděné a ucelené do teoretické části. Od počátku mojí bakalářské práce jsem se snaţil zaměřit na pochopení, objasnění a poukázání na pohled klientů s kvalitou poskytovaných sluţeb spolu s informovaností a důvodem, proč osoby staré a přestárlé v městě Kyjově, vyuţívají některou ze sociálních sluţeb, které jsou jim nabízeny. V následující kapitole vymezím metodologii sběru dat, základní výzkumnou otázku a cíl mého výzkumu. Následně také popíší výzkumný vzorek a blíţe specifikuji výzkumné prostředí. Na závěr této kapitoly provedu analýzu dat, a tak vytvořím teorii.
5.1. Výzkumná otázka a cíl výzkumu
Z důvodu pochopení a objasnění problému, který v následující kapitole zkoumám, si musím vytvořit pevné hranice výzkumu, jenţ poslouţí k efektivnějšímu zpracování otázky do rozhovoru. Při tvorbě projektu bakalářské práce jsem si vytvořil výzkumnou otázku, která je velmi blízká cíli výzkumu: „Jaký je pohled seniorů na poskytované služby?“ Základním cílem výzkumu: „Analyzovat rozšířenost a informovanost seniorů o sociálních službách ve městě Kyjově a zjistit spokojenost s těmito službami.“ Poněvadţ během rozhovorů jsem zjistil, ţe informovanost a spokojenost se velmi často odráţí i od důvodu, co přimělo klienty vyuţívat některou ze sociálních sluţeb poskytované městem Kyjov. Došlo k úpravě otázky, tak i cíle výzkumu. Výzkumná otázka: Jaký je důvod vyuţívání poskytovaných sluţeb a pohled seniorů na tyto sluţby?
47
Cíl výzkumu: Analyzovat rozšířenost a informovanost seniorů o sociálních sluţbách ve městě Kyjově a zjistit spokojenost s kvalitou těchto sluţeb, a také popsat důvody vyuţívání sociálních sluţeb.
5.2. Výzkumné prostředí
Výzkumné prostředí jsou dva druhy zařízení sociální péče. Pro účely bakalářské práce si první zařízení můţeme označit jako ZSP A. Zařízení je určeno pro osoby staré a přestárlé, kteří z důvodu zhoršení zdravotního stavu potřebují komplexní celodenní péči. A druhé zařízení, které označíme podobně jako ZSP B, je určeno pro osoby staré a přestárlé se sníţenou soběstačností ve svých domovech. Obě tyto zařízení sociální péče se nacházejí v městě Kyjově a poskytované sluţby klientům se provádí za pomocí pobytové sluţby. Věkové rozmezí je od 69 aţ po 97 let. Jelikoţ je výzkum anonymní další informace nebudu uvádět a výše uvedené informace spíše slouţí k orientaci.
5.3. Výzkumný vzorek
Protoţe v nadcházejícím výzkumu nelze pracovat s celou populací, byl vybrán tzv. výzkumný vzorek. Výzkumný vzorek byl vytvořen pomocí záměrného výběru, kde subjekty splňovaly předem dané znaky, které pro tento výzkum jsou nepostradatelné (srov. Maňák, Švec, Švec, 2005, s. 110). Respondentů pro výzkumný vzorek bylo zvoleno pět, a to v ZSP A tře a v ZPS B dvě. Jak je patrné, vytvořil jsem dvě skupiny v rozmezí 72 aţ 93 let. Obě skupiny byly zkoumány zvlášť.
48
Respondenti pro empirickou část byli vybírání pracovnicemi zařízení záměrně, a to z hned z více důvodu. Jednalo se spíše o extroverty, kteří byli ochotni odpovídat na kladené otázky. Ale hlavně se jednalo o seniory s dobrým psychickým stavem, aby došlo k snadnému
pochopení rozhovoru, který jsem s nimi prováděl. Poslední
podmínkou bylo vyuţívání některé ze sociálních sluţeb, které město Kyjov poskytuje minimálně jeden rok. Po souhlasu ředitele/ky s rozhovory pro empirickou část byli respondenti předem uvědomění. Byla vytvořena naprostá anonymita a nahrané rozhovory se pouţily jen k empirické části bakalářské práce. V ukázkách z rozhovorů jsou jména nahrazeny kódem.
5.4. Techniky výzkumu
Kvalitativní výzkum Vzhledem k povaze dané problematiky jsem si zvolil kvalitativní výzkum, který byl díky neprozkoumání problému a jisté charakteristice respondentů nejvhodnější. Hlavní doménou kvalitativního výzkumu je nepřítomnost hromadění empirických dat, tj. jejich numerický analitycký postup, nýbrţ snaha o hloubkovou kvalitativní analýzu. Výhoda kvalitativního výzkumu je blízký kontakt výzkumníka se subjektem, který napomáhá k hlubšímu a individuálnímu poznání daného problému. Do základních pěti postulátů kvalitativního výzkumu patří (srov. Maňák, Švec, Švec, 2005, s. 55 – 56): -
orientace na subjekt;
-
pečlivá deskripce;
-
průběţná interpretace dat;
-
přirozené prostředí;
-
postupné zobecňování;
49
Dle Strausse a Corbinové lze kvalitativní výzkum vysvětlit následovně: „jakýkoliv výzkum, jehoţ výsledků se nedosahuje pomoci statistických procedur nebo jiných způsobů kvantifikace“ (srov. Strauss, Corbinová, 1999, s. 10). Otevřené kódování zakotvené teorie Výzkum bakalářské práce byl vytvořen za pomoci kvalitativní analýzy údajů otevřeného kódování zakotvené teorie. Tato analýza je jedna z metod kvalitativního výzkumu. Její účel spočívá ve vytvoření teorie, která vysvětluje danou problematiku za pomoci dvou základních postupů – indukce a dedukce, které se neustále opakují. Podle Strausse a Corbinové se jedná o „teorie induktivně odvozena ze zkoumání jevu, který reprezentuje. To znamená, ţe je odvozena, vytvořena a prozatímně systematickým shromaţďováním údajů o zkoumaném jevu a analýzou těchto údajů“ (srov. Strauss, Corbinová, 1999, s. 14) Analýza je hlavní sloţkou zakotvené teorie a je sloţena ze tří hlavních druhů kódování. Na otevřené (blíţe ji specifikujuji v následném odstavci), axiální, které následuje po otevřeném, kde jsou údaje uspořádány novým způsobem, prostřednictvím vytváření spojení mezi kategoriemi. A kódování selektivní, kde si vybereme hlavní kategorii a snaţíme se ji dát do vztahu k ostatním. Všechny tyto typy kódování mají dané jasné pořadí, avšak při výzkumu se navzájem prolínají (srov. Strauss, Corbinová, 1999, s. 40). Otevřenému kódování rozumíme jako „část analýzy, která se zabývá označením a kategorizací pojmů pečlivého studia údajů. Cílem kódování je objevit kategorie a vztahy mezi údaji a na jejich základě budovat zakotvenou teorii“ (cit. Maňák, Švec, Švec, 2005, s. 52). Během tohoto postupu se vyuţívají dva analitycké postupy – porovnávání a kladení otázek.
5.5. Metody výzkumu
Pro získání potřebných informací bylo vyuţito dvou výzkumných metod. V únoru 2011 proběhl rozhovor, který byl vedený jako strukturovaný s otevřenýma 50
otázkami. Tento rozhovor se opakoval po dvou týdnech z důvodu doplnění údajů a ověření vadility. Strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami Dle Maňáka a Švece je rozhovor metodou zaloţenou na verbální komunikaci, který se skládá z otázek a odpovědí s jednou nebo více osobami, které mají svou jistou vnitřní zaměřenost na stanovený cíl (srov. Maňák, Švec, 2003, s. 69). Přesnější upřesnění strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, který uvádí Hendl: „z řady formulovaných otázek, na něž mají jednotliví respondenti odpovědět“ (cit. Hendl, 2005, s. 173). Uváděný typ rozhovoru se především vyuţívá z důvodu, minimalizace ovlivnění celého průběhu shromaţďování dat ze strany tazatele. Kladené otázky se musí předem pečlivě vybrat a ucelit tak, aby se dotýkaly daného tématu. Z nevýhod převládá hlavně nemoţnost osobního přístupu k subjektu, okolí a okolnostem, které nastaly (srov. Hendl, 2005, s. 173 – 174). Zvolený typ rozhovoru byl nejvhodnější, vymezené nevýhody se staly kladem, naopak tomu soustředění na jedno téma, bylo více neţ nutné. Při výběru otázek k rozhovoru bylo nutné, brát ohled na specifičnost respondentů, převáţně na věk a psychický stav klientů, a proto se mi zdál strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami nejvíce zvládnutelný. Otázky k rozhovoru. 1) Jak dlouho v domově dlouho bydlíte? 2) Co Vás vedlo k vyuţívání této sluţby? 3) Jste s spokojený/á s kvalitou vyuţívané sluţby? 4) Nechtěl/a byste raději ţít s rodinou? 5) Co vám v Kyjově schází? 6) Jak vycházíte s personálem? 7) Znáte ještě nějaké jiné sociální sluţby v Kyjově? 8) Kde jste se o těchto sociálních sluţbách dozvěděl/a? 9) Vyuţíváte ještě jiné sluţby nebo jen tuto?
51
Průběh rozhovoru Rozhovory probíhaly koncem února 2011. Nejdříve jsem navštívil ZSP A, a pak ZSP B. Pro upřesnění informací a dodrţení vadility výzkumu jsem provedl za týden rozhovory obdobně. Rozhovory ze zdravotního důvodu probíhaly v pokojích klientů a to osamoceně. Základní otázky byly kladeny v pořadí, jak je jiţ výše uvedeno. Z důvodů objasnění, byly tyto otázky prokládány doplňujícími otázkami. Průměrná délka jednoho rozhovoru byla dvacet minut. Všechny rozhovory byly nahrávány na přinesený diktafon a doslovně přepsány a následně zpracovány do výzkumné části.
5.6. Nedílné součásti výzkumu
Mezi základní součásti kaţdého výzkumu řadíme kvalitu (vadilita) a případné změny v plánu výzkumu. Zajištění kvality Vadilita
výzkumu
byla
dána
dodrţením
metodologického
postupu
otevřeného kódování. Výzkum byl veden metodologicky dle knihy Strauss a Carbinová – Postupy a techniky Zakotvené teorie. Dalším faktorem bylo opakování rozhovoru, jak je uvedené výše. Změny v plánu výzkumu Změny, které nastaly, byly jiţ dříve zmíněny a odůvodněny. Jednalo se o změnu výzkumné otázky a výzkumného cíle.
52
6.
ANALÝZA DAT
6.1. Otevřené kódování
Analýzou přepsaných rozhovorů vedených s klienty vyuţívající některé ze dvou zkoumaných druhů zařízení sociální péče, vyvstaly tyto kategorie: Pohled klienta na vyuţívanou sluţbu…. Cesta nemusí být jenom jedna ….. Negativní faktory ovlivňující klienta… Zdroje pramenů informací…. V kaţdé zmíněné kategorii se objevilo několik vlastností, které shledávám jako stěţejní pro analýzu v rámci otevřeného kódování. Ke kaţdé vlastnosti byla přidána určitá dimenze jejího rozsahu. Dále jsem také uvedl výklad daných vlastností, které byly doplněny o části rozhovorů s respondenty.
6.1.1.
Pohled klienta na využívanou službu….
Smíření - časté Spokojenost - častá Nespokojenost – ojedinělé Pohled klienta na vyuţívanou sluţbu…. byl na první pohled více jak zřejmý, je to z důvodu, ţe první část rozhovoru se této kategorie velmi dotýkal. Celková spokojenost klienta s kvalitou poskytované sluţby je jeden z důleţitých hodnotících ukazatelů. Samozřejmě se musí brát ohled i na to, ţe názor je subjektivní tzn., celková
53
sluţba můţe sice splňovat standardy sociálních sluţeb, ale i přesto se mohlo stát, ţe klient bude s poskytovanou sluţbou nespokojený. Sloţkou, která se objevovala v paralele se spokojeností, a nespokojeností jsou vztahy s personálem, který můţe velmi ovlivnit celkový pohled na danou sluţbu. Během kódování se mi, jako první vlastnost v této kategorii objevilo smíření, a to jen u respondentů vyuţívající komplexní celodenní sluţbu. Je to dosti pochopitelné, protoţe se jedná o klienty, kteří jsou odkázáni na pomoc druhé osoby a většinou si tuto moţnost poskytované sociální péče nevybrali sami, ale byli donuceni svým zdravotním stavem. Klienti jsou spíše rádi, ţe existuje moţnost pomoci.
Smíření ZSP A1 „No tak musí člověk, i když je to těžké, já už jsem přišla do ústavu v roce 2004, já jsem se z Brna přestěhovala z Brna po 63 letech zpět do Kyjova.“(Žena X/cit. 1/ 20. 2. 2011) ZSP A1 „Jak kdy s kým je tu Věruška dojde poptá se, jak mě je pomůže, je hodně starostlivá. Ale taky tu máme druhé ty jen křičí a zakazují. Někdy se i usmějí, ale málo a poptají se, co a jak. Všecko je o lidech jsou dobří i špatní pan ředitel všecko neví. Někdy se i objeví a poptá se.“ (Žena X/cit. 2/ 20. 2. 2011) ZSP A2 „Jsem zde spokojen, jelikož jak jsem říkal jiná možnost nebyla, a tak mi už ani nic jiného nezbývá. Proč bych si měl stěžovat? Když se já o sebe nedokážu sám postarat a zde mi se vším pomohou.“(Muž X/cit. 1/ 20. 2. 2011) ZSP A2 „Nechci být na obtíž. Mně je tak dobře. Rozhodnul jsem se sám.“(Muž X/cit. 2/ 20. 2. 2011) Další velmi viditelnou vlastností u kategorizace byla celková spokojenost s poskytovanou sociální sluţbou. Je zde velmi důleţité si povšimnout, jak v předchozím případě, ţe respondenti vyuţívají právě zařízení, které je zaměřené na klienty se sníţenou soběstačností. Klienti vyuţívající této sociální sluţby nejsou ve většině případů odkázání na pomoc druhé osoby, spíše se jedná o domácí úkony a sluţby 54
z mého hlediska, jako nadstandardní (úklid, praní prádla, pedikúra). Dále je také dobré si uvědomit, ţe se jedná o klienty, kteří se rozhodli vyuţít tohoto zařízení z vlastní vůle.
Spokojenost ZSP B1 „Na výsost, já jsem říkala, kdyby toto každý člověk toto měl. Každému člověkovy bych toto přála – klid, pohodu, idu si na oběd, prádlo si nechám oprat, byt uklidit, tak jsem spokojena.“ (Žena Y/cit. 1/ 20. 2. 2011) ZSP B1 „Kdo by stál o starou bábu a mně je dobře. Všichni mě hodně navštěvují – vnuci, vnučky.... bývají tady kousek v Kyjově.“(Žena Y/cit. 2/ 20. 2. 2011) ZSP B1 „Nemožu si stěžovat, holky jsou na mě hodné a prádlo mně vyperů, byt uklidí, jsem spokojená. Navařené mám, co bych ještě chtěla.“(Žena Y/cit. 3/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Su mám malů světničku, kde žiju sama mám aj kamarádky chodíme do kina a na kafé do cukrárny. Z domu mně chodijů návštěvy a jsme si vzácní. Zatím jsem celkem zdravá, ale co by dělali doma, kdybych onemocněla.“(Žena Z/cit. 1/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Když chcu tak sa jedu dom podívat na hody, na velikonoce, na svátky, na Vánoce jezdím dom a doma jsme si vzácní. Mně sa tu líbí.“(Žena Z/cit. 2/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Já su spokojená dycky jsem chtěla jít sem, aby se o mě nemuseli starat, dyť chodijů ještě do práce.“(Žena Z/cit. 3/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Tady sů na mě hodní. Ty starší ještě znám z práce a ty si semňů vypijů kafé a vykládajů. Ty mladé utěkajů po práci dom majů malé děcka a hodně práce.“(Žena Z/cit. 4/ 20. 2. 2011) Poslední vlastností, která zde vznikla, je právě nespokojenost. Sice se jedná o klienta vyuţívající sociální zařízení pro osoby se sníţenou soběstačností, a také je klíčové zdůraznit, ţe se k tomuto rozhodl z vlastní vůle, ale i přesto zde panuje nespokojenost. 55
Zvýšená nespokojenost pramení z jednoho důvodu, a to ţe se jedná o klienta, který se dostal na rozhraní těchto dvou zařízení sociální péče a začíná vyţadovat komplexní celodenní péči. Zde by bylo nejspíše velmi rozumné domluvení konzultace se sociálním pracovníkem o problému, který nastal.
Nespokojenost ZSP B2 „Částečně. Nelíbí se mi organizace, jak je to vedena a prostě a není o obyvatele postaráno, tak jak by mělo. Např. Já jsem spadla jako v koupelně a poněvadž už to pohybově nezvládám, tak jsme tam ležela a byl čas oběda a nikde nikdo. Klepat jsme nemohla, protože jsem ležela na kachlikách a nemohla jsem se pohnout, volala jsem o pomoc, ale stále nikdo nepřicházel. Až potom sousedka tam z toho vedlejšího pokoje šla, protože je slabší konstrukce, tak mě nemohla, zvednou a musela zavolat silnější děvčata, aby mě zvedli – vysvlékli, převlékli atd., protože jsem šla na záchod a upadla jsem.“(Žena M/cit. 1/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „No, já prostě musím při tom, ale ta pravda je já musím 100 Kč péče jakékoliv a oni z toho mají výplaty z toho, co já tady zaplatím no. Takže mě to dost dráždí, co musím, ale já říkám, že nemusím nic, tak akorát umřít jinak nemusím vůbec nic a teď ja si to chodila dřív vyřizovat všechno sama, ale ten stav se zhoršil natolik, že jsem závislá na zprostředkování. Vidím to černě, že už se schyluje do tohoto zařízení naproti nemocnice, taky v tomto domě, když se můj stav zhorší, jestli se o mě postarají. Měli tu klienty, kteří tu pomoc potřebovali např. *********, která byla ležák, ale do jaké míry to nevím.“ (Žena M/cit. 2/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „S pečovatelkami nejsem spokojená, vždyť jsem už říkala. Ležela jsem na kachlíkách a nikoho nezajímalo, že jsem nedošla na oběd. Chtějí jen peníze a nic nedělají.“(Žena M/cit. 3/ 20. 2. 2011) Jak je patrné, spokojenost klienta s kvalitou poskytovanou sociální sluţbou se velmi liší s potřebami, které vyţaduje, ale i také způsobem vstupu do těchto zařízení. Významné je si i také povšimnout, ţe personál zařízení se vţdy zrcadlí s pohledem klienta na danou sluţbu.
56
6.1.2.
Cesta nemusí být jenom jedna …..
Zdravotní potíţe - časté Nutnost – častá Důvod příchodu do sluţeb sociální péče bývá velmi často více neţ jeden. Tento fakt je způsoben hlavně díky různým druhům zařízeni sociální péče (jejich nabídky sluţeb). V kategorii cesta nemusí byt jenom jedna …. se tento údaj jen potvrdil. Vlastnosti vyplívající z kategorie - zdravotní potíţe, nutnost poukazují na dva důvody, které se objevovaly při rozhovoru. První vlastností, která se vytvořila při kategorizace, jsou zdravotní potíţe. Tato vlastnost je častá, jelikoţ se jedná o seniory, kteří obvykle trpí jednou či více nemocemi a díky nim i díky tomu, ţe respondenti ţili jiţ sami, se uţ nedokázali plně o sebe postarat, a proto jsou odkázáni na pomoc druhé osoby. Jak je naznačené uţ v předešlých větách, jedná se právě o zařízení s komplexní celodenní péčí, kde jsou na tyto klienty více neţ připravení.
Zdravotní potíţe ZSP A1 „Já mimo jiné jsem měla problémy trávení, čili odborný lékař internista mě sem dal, a potom mám také chronický zánět slinivky a další nemoci a rodina se o mě nemohla celý den starat, tak jsem sem šla.“(Žena X/cit. 3/ 20. 2. 2011) ZSP A1 „No tak teď já nebyla jsem nikdy moc silná, potom jsem se trošinku vzpamatovala, ale pak se mi to znovu zhoršilo, ale potíže jsem nikdy neměla.“(Žena X/cit. 4/ 20. 2. 2011) ZSP A2 „No tak manželka zemřela a já jsem byl nahoře v posledním poschodí. Jednak tam bylo schodiště špatně v těch partiích – tam byl o jeden schod méně, čili schody byly vysoký a za těch 50 let se mi zhoršilo zdraví natolik, že už jsem nebyl schopný do toho druhého poschodí dojít.“(Muž X/cit. 3/ 20. 2. 2011) 57
Druhou vzniklou vlastností je nutnost, která se často odráţí ve snaze pomoci své rodině v tíţivé otázce bydlení, ale také i nemoţnosti jiného řešení, kdy byli klienti donuceni opustit svoje předchozí bydlení. Tato vlastnost se jen objevovala u zařízení zaměřené na klienty se sníţenou soběstačností. Tento jev je celkem zřejmý, protoţe se jedná o jediné zařízení poskytující pobytovou sluţbu v této rovině sociálních sluţeb.
Nutnost ZSP B2 „Nutnost, nezbytnost a shoda okolností, chtělo by to nějak jináč. Nemožnost jiného řešení.“(Žena M/cit. 4/ 20. 2. 2011)
ZSP B1 „Nutnost, protože ta paní domácí, chtěla ten svůj byt, tak jsem se musela starat. Právě, kde budu, pak byt k dceři ani synom sem nemohla, protože bývajů v Kyjově, ale mají je malé a, kdo by chtěl starou bábu na krku, tak jsem si zajišťovala a ono se to tak nějak udělalo a právě jsem teď tu.“(Žena Y/cit. 4/ 20. 2. 2011) ZSP B1 „Ne, ne, ne já jsem bývala jinde na nové ulici tam ta paní domácí to chtěla, abych odešla, protože to bude potřebovat, tak jsem si dala žádost na národní výbor jo a tam mně to přiklepli a potom jsem šla toho března sem.“(Žena Y/cit. 5/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Jak jsem už říkala, bývala jsem s mladýma v rodinném domku, byla jsem nemocná, měla jsem cukrovku. Jak jsem odešla do důchodu, tak sem s něma bývala nějaký ten rok, ale potom se tu uvolnilo místo a já jsem radši šla sem. Mladým sem uvolnila světnice, teď tam bydlí vnoučata.“(Žena Z/cit. 5/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „No, kvůli mladým a vnoučatům, co se já strará tam budu roztahovat.“(Žena Z/cit. 6/ 20. 2. 2011) Jak je jiţ zmíněné na začátku u popisu kategorie, vznikly dvě vlastnosti. Vlastnosti se mezi sebou na prvním místě lišily od sebe dvěma rozdíly. Jeden rozdíl, jak uţ je patrný z názvu vlastností, a to důvod příchodu do zařízení sociální péče. A druhý na první pohled skrytý, ţe kaţdá z vlastností připadá právě jednomu ze zkoumaných
58
sociálních zařízení. Tento opakující se jev moţná naznačuje rozdíl v chápání standardů kvality v sociálních sluţbách.
6.1.3.
Negativní faktory ovlivňující klienta….
Nedostatek informací - malá Nedostatečná bezbariérovost a dostupnost – velká Tato kategorie vznikla v důsledku hledání moţných překáţek v městě Kyjově, které by mohly způsobovat sniţování spokojenosti respondentů. Nelze předpokládat, ţe spokojenost všech klientů je stoprocentní, a proto nalezení a odstranění podnětů, které způsobují tento efekt, by měl mít za následek navýšení spokojenosti. Převáţnou vlastností, která se nejvíce vyskytovala u obou zařízení, je bezbariérovost a dostupnost (u klientů s pohybovými potíţemi), ale také i informace, které se objevovaly u dvou respondentů. Informace jsou nedílnou součástí našeho ţivota, často mění naše úsudky a pomáhají nám překonat překáţky k dosaţení našich cílů. U respondentů se vyznačovaly hlavně ve snaze v hledání informací o svých nemocech, kde jim schází dostupný zdroj. A včasná dostupnost informací, které by mohly zabránit např. špatné koupi zdravotních pomůcek, která se objevila v rozhovorech.
Informace ZSP A1 „No ráda bych se o své nemoci víc chtěla dozvědět, tedy se chci o ni zajímat. Jestli v nemocnici něco nemají, vysloveně nemají nějaké informace. „Tedy jako nějakou speciální knihovnu?“ Vysloveně… já nevim jak bych to honem, prostě je to jen v Brně nebo jiném kraji a tady to vysloveně není.“(Žena X/cit. 5/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „Toto jsem koupila, protože mě já jsem nevěděla o pomůckách, to bylo až sprostý, že jsem neznala pomůcky, tak mi dala to chodítko, pak mně říká při kontrole. Vi s tým 59
chodíte i ven? Já říkám ano, já jsem nevěděla, že existuje i něco jiného, tak jsem za toto dala 4 tisíce a koupila, protože bych měla na nárok za 5 let, protože mam toto. Tak jsem si to koupila a spokojená, všechno. Vozík mně tady poskytli, ale sama stejně nemůžu nikam.“(Žena M/cit. 5/ 20. 2. 2011) Vlastnost bezbariérovost a dostupnost je velmi překvapující, jelikoţ jsem se domníval, ţe tak moderní město Kyjov tyto problémy uţ dávno odstranilo. Je alarmující, kdyţ občané připoutaní na kolečkové křeslo jsou často odkázání na pomoc druhých, aby se mohli dostat na místo svého cíle. Díky tomuto se tímto místům začnou nakonec vyhýbat a ztrácí, tak pomalu kontakt s okolím.
Bezbariérovost a dostupnost ZSP A2 „Čili jinými slovy chybí mi absence na různých kulturních akci, zajímám se o umění. Je mi velmi nepříjemné, když chci navštívit velký sál v kulturním domě, tak se bez pomoci několika lidí nedostanu. Čili některé kulturní akce, závažně kulturní akce jsou pro mě tabu.“(Muž X/cit. 4/ 20. 2. 2011) ZSP A2 „Bezbariérovost, protože jsem vozíčkář, bezprahovost některých institucí, tak to napište to je velmi důležité.“(Muž X/cit. 5/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „Nejsou tady pro vozíčkáře podmínky. Já sedím a veze mě pečovatelka a mají velké problémy. Mají třeba zebru, teď tam nejde vyjet, mě měla jedna vyklopit.“(Žena M/cit. 6/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „Protože ten terén místy tak špatný, momentálně takový např. příjezd z vlakového nádraží od kolejí na polikliniku.“(Žena M/cit. 7/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „Přístup, přijdu do spořitelny – plošina nefungující, knihovna s problémama, tam je taky plošina aby sloužila. Čili někam se dostat, vždycky s doprovodem a tam ve spořitelně je napsáno stiskněte ten nebo ten knoflík na nějakou úřednici.“(Žena M/cit. 8/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Mně nic nechybí, jen ty chodníky v zimě by mohli být ukluděné, abych se mohla dostat na úřady.“(Žena Z/cit. 7/ 20. 2. 2011) 60
Jak vyplývá z vlastností, bylo potvrzeno, ţe existují určité faktory v městě Kyjov, které ovlivňují spokojenost. U vlastnosti informace, je hlavní chyba sociálního pracovníka, který má správně a zavčas informovat. U druhé vlastnosti je za vzniklý stav odpovědné město, který by mělo začít odstraňovat chyby.
6.1.4.
Zdroje pramenů informací….
Lékař – často Vlastním přičiněním - často Město - zřídka Moţností získání informací o vhodné sociální sluţbě, která by byla vhodná, je samozřejmě více, ale mým záměrem bylo nalezení nejčastějších zdrojů těchto zpráv. Obvykle se snaha o ně projevuje v době, kdy se klient uţ dostal do tíţivé ţivotní situace nebo předpokládá, ţe se do ní dostane. Důvodů tohoto činu je více, ale u respondentů, s kterými jsem prováděl rozhovor, převládalo zhoršení zdraví, anebo zabezpečení poklidného stáří. První vlastností, která se odhalila, byl lékař, který se vyskytoval v první řadě u klientů vyuţívající komplexní celodenní péči. Je to více jak logické, jelikoţ se jedná o klienty často s nemocemi, které jim brání se postarat sami o sebe. Tuto informaci se zejména dozvěděli v nemocnicích, kterou jiţ delší dobu navštěvovali či byli v ní hospitalizování a nebyla uţ moţnost se vrátit do svého domova.
Lékař ZSP A1 „Protože bratr zde pracoval jako učitel, tak jsem se dostala mezi lékaře a musela jsem se léčit, tak jsem znala různé ty charity, a tak podobně, co v Kyjově jsou.“(Žena X/cit. 6/ 20. 2. 2011) ZSP A1 61
„Chodila normálně k odborným lékařům a najednou, když odborný lékař internista řekl, bohužel protože máte bezlepkovou dietu, takže já to mám teď ten 4 rok. „ Pochopil jsem, že tedy od lékaře“. Ano lékař mi oznámil, se zjistilo, že mam také problémy a že budu mít bezlepkovou dietu.“(Žena X/cit. 7/ 20. 2. 2011) ZSP A2 „Moment.... jako důchodce při těžké nemoci, onemocněl jsem mozkovou mrtvicí, byl jsem v nemocnici pro dlouhodobě nemocné ve Veselý nad Moravou tam mně řekli, protože nikoho nemám, mám dceru, která žije v Ostravě, že by bylo pro mě nejlíp domov důchodců.“(Muž X/cit. 6/ 20. 2. 2011) Druhou vlastností této kategorie je vlastním přičiněním, kdy klienti svou vlastní iniciativou zjistili vhodnou sociální péči, která by jim měla zajistit poklidné stáří. Jak je patrné jedná se o tzv. pojistku na stáří, která má pomoci zabránit tíţivé ţivotní situaci, jejţ by mohla nastat. Především je důleţité u této vlastnosti zdůraznit, ţe snahu projevili jen klienti navštěvující sociální sluţbu zaměřenou na osoby se sníţenou soběstačností.
Vlastním přičiněním ZSP B1 „Tak já jsem se tehdy zjistila, že se toto staví, tak že se možeme o to zajímat kdo chce, a tak jsem si dala přihlášku a trvalo to taky dost dlůho než se to všechno vyřídilo. „Já jsem spíš myslel, kde jste se dozvěděla o druhých istitucí. Tady v Kyjově“ To víte to se hned tam je to, tam je to a hned o všechnem víte, že tam je domov důchodců, tam zas charita, a tak.“(Žena Y/cit. 6/ 20. 2. 2011) ZSP B2 „Já jsem tady měla 9 let žádost, když ta první část této budovy byla nevystavěná. Tam byly cihly, když jsem jela autobusem, takže je to takto.“(Žena M/cit. 9/ 20. 2. 2011) ZSP B3 „Abych pracovala jako ošetřovatelka a hned jak jsem nastoupila do práce, jsem si sem dala hned žádost.“(Žena Z/cit. 8/ 20. 2. 2011) Poslední vlastností této kategorie je město, které zajistilo pro své občany lehké získání veškerých informací o sociálních sluţbách na kyjovsku i v blízkém okolí. Je dosti zaráţející, ţe této moţnosti vyuţila jen jedna klientka, která jiţ vyuţívá některou z nabídnutých sluţeb. Důvodem můţe být špatné podání zprávy občanům, avšak odpověď se nachází v kategorii: Pohled klienta na vyuţívanou sluţbu…., kde je poukázáno, ţe
62
klientka se nachází na rozmezí těchto dvou zkoumaných zařízením. A tím se dá i vysvětlit zvýšený zájem z její strany.
Město ZSP B2 „Ted tady byl loni minulého roku na náměstí stánky, tam byly veškeré ty služby zdéleny, Já mam ještě nějaké letáky..... Tady mam ještě pomůcky to ta firma jako, proste já to nebudu zdržovat, měli tam všechny i tady Kyjov ZTP měli tam stánky, byli tam pracovníci, kteří dávali propagační materiál a informovali.“(Žena M/cit. 10/ 20. 2. 2011) Jak je zjevné, způsob získávání informací je subjektivní. Závisí na dvou faktorech, které ovlivňují důvody získávání zpráv o blízkých sociálních sluţbách. První je snaha řešení nepříznivé situace, která se promítá jak do vlastnosti město, tak i lékař. Druhy faktor se spíše řadí do prevence, tzn. předejít nečekaným situacím v budoucím ţivotě. Tato kategorie je pro můj celkový výzkum velmi přínosná, protoţe mě utvrzuje v zjištění, ţe standardy kvality sociálních sluţeb, které jsou pro všechny stejné, by měly být nastaveny rozdílně podle specifikace sluţby.
6.2. Axiální kódování
Po dokončení otevřeného kódování jsem realizoval axiální kódování, kdy za pomocí daných postupů, kdy jsou údaje uspořádány novým způsobem, prostřednictvím vytváření spojní mezi kategoriemi. V duchu kódovacího paradigmatu, které zahrnuje (srov. Strauss, A., Corbinová, 1999, s. 70): -
„příčinné podmínky: Události, případně, dění, které vede k výskytu nebo
vzniku nějakého jevu. -
jev: Ústřední myšlenka, událost, dění, případ, na který se zaměřuje
soubor zvládajících nebo ovládajících jednání nebo interakcí nebo k němuž má tento soubor jednání nějaký vztah. 63
-
kontext: Konkrétní soubor vlastností, které jevu náleží, tj. umístění
událostí nebo případů tohoto jevu na dimenzionálních škálách. Kontext přestavuje konkrétní soubor podmínek, za nichž jsou uplatňovány strategie jednání nebo interakce. -
internující podmínky: Strukturní podmínky související se strategiemi
jednání nebo interakce, které jevu náleží. Usnadňují nebo naopak znesnadňují strategie, použité v určitém kontextu. -
jednání/interakce: Strategie ke zvládání, ovládání, vykonávání nebo
reagování na jev za určitého souboru percipovaných podmínek. -
následky: Následky nebo výsledky jednání a interakce.“
Vzniklé kategorie z otevřeného kódování jsem novým způsobem spojil v kontextu axiálního kódování a vytvořil tak paradigmatický model vztahující se ke všem kategoriím. Ústředním jevem paradigmatického modelu se stal Pohled klienta na kvalitu služby. Jev je blízce spjat s pojmy spokojenost, nespokojenost a smíření. O specifických odlišnostech sociálních služeb můţeme tvrdit, ţe jsou příčinou jevu, ale také působí i na ovlivňující faktory. Související podmínkou, která jev ovlivňuje, jsou jiţ dříve zmíněné ovlivňující faktory. Vytvoření standardů kvality sociálních služeb v závislosti na specifické odlišnosti sociálních služeb jasně reaguje na daný jev. Celkovým následkem jednání a strategie je ušiti služby na míru klienta. Jestliţe se standardy kvality přizpůsobí různým specifickým odlišnostem u sociálních sluţeb, mělo by dojít k zlepšení subjektivního chápání kvality sluţeb ze strany klienta.
64
Příčina
Jev
Specifické odlišnosti sociálních sluţeb
Pohled klient na kvalitu sluţby
Kontext Spokojenost Nespokojenost Smíření
Internující podmínky Ovlivňující faktory Uspokojení potřeb Dobrovolnost Dostupnost úřadů Bezbariérovost Informovanost
Strategie Vytvoření standardů kvality sociálních sluţeb v závislosti na specifické odlišnosti sociálních sluţeb
Následek Ušiti sluţby na míru klienta
65
7.
ZÁVĚRY ŠETŘENÍ
Tématem bakalářské práce je analýza sociálních sluţeb se zaměřeními na seniory v městě Kyjově. Výzkumná část byla uskutečněna ve dvou zařízeních sociální péče v témţ městě. První zařízení sociální péče (ZPS A) je zaměřeno na osoby staré a přestárlé, kteří z důvodu zhoršení zdravotního stavu potřebují komplexní celodenní péči. Oproti tomu druhé zařízení sociální péče (ZSP B) je určeno pro osoby staré a přestárlé se sníţenou soběstačností ve svých domovech. V obou výše uvedených zařízeních došlo ke sběru dat obdobně, za pomoci strukturovaného rozhovoru. Mimo to jsem se také snaţil provádět rozhovory ve stejném prostředí a odděleně od dalších klientů. V mém případě šlo o pokoje respondentů. Cílem výzkumu bakalářské práce bylo analyzovat rozšířenost a informovanost seniorů o sociálních sluţbách ve městě Kyjově a zjistit spokojenost s kvalitou těchto sluţeb, a také popsat důvody vyuţívání sociálních sluţeb. První krokem mého výzkumu byla snaha zjistit spokojenost klientů s kvalitou vyuţívané sluţby. Bylo objeveno, ţe celková spokojenost či nespokojenost klientů je velmi subjektivní a spíše vyplývá z ovlivňujících faktorů a z pacifických odlišností zařízení. Některé tyto faktory byly nalezeny, jako vlastnosti kategorií, jedná se o: uspokojení potřeb, dobrovolnosti, dostupnosti úřadů, bezbariérovosti a informovanosti. Všechny tyto faktory se více či méně promítají do subjektivního pohledu klienta na kvalitu sociálního zařízení. Posléze jsem se zaměřil na důvody vstupu a informovanost klientů o nabízených sociálních sluţbách. Jiţ v otevřeném kódování bylo jisté, ţe odpovědi na poloţené otázky jsou rozdílné dle vyuţívané sociální péče klientem. V zařízení s komplexní péčí byl zjištěn důvod vstupu nemoc a právě ta zapříčinila, ţe informace byly získané u lékaře. Oproti tomu u zařízení se zaměřením na klienty se sníţenou soběstačností byla důvodem vstupu nutnost, která pramenila z pomoci své rodině, nebo byli respondenti přinuceni odejít ze svého domova. Zisk informací, byl tedy z vlastního přičinění. 66
Díky tomuto zjištění můţu tvrdit, ţe důvody vstupu a informovanost klientů se odráţí od různých specifikací sociálních sluţeb. Tento fakt můţe vysvětlovat i ne zcela spokojený pohled klientů na kvalitu sociálních sluţeb. Jelikoţ Horecký poukazuje na to, ţe sociální standardy mají udávat určitou míru kvality poskytovaných sluţeb, ale i přesto se nemusí jednat o objektivní hodnocení. Můţe totiţ vzniknout negativní hodnocení ze strany klienta, i kdyţ byly dodrţeny veškeré kritéria. Jednou z příčin je právě neakceptování různých specifičnosti sociálních sluţeb u standardů kvality (srov. Herman, Hermanová, 2008, s. 96). Navýšení spokojenosti s kvalitou by se tedy mohlo dosáhnout, jak jsem jiţ výše psal, ušití sluţby na míru klienta, coţ znamená podřídit standardy kvality různým specifikacím sociálních sluţeb. Pokud si na závěr poloţíme výzkumnou otázku, jaký je důvod vyuţívání poskytovaných sluţeb a pohled seniorů na tyto sluţby? Musíme konstatovat, ţe důvody vstupu se řídí, podle různých specifikací u sociálních sluţeb a rovněţ spokojenost je těmito specifikacemi zasaţena, dále také byly nalezeny ovlivňující faktory, které na ni působí. Bylo také poukázáno, ţe někteří respondenti nejsou zcela spokojeni. Východiskem by se mohlo stát nastavení standardů sociálních sluţeb dle jejich specifikace.
67
ZÁVĚR Bakalářská práce s názvem „Analýza sociálních služeb se zaměřením na seniory v městě Kyjově“, ve kterém jsem se snaţil nalézt důvody vstupu, informovanost, ale především spokojenost klientů s vyuţívanou sluţbou. Práce je rozdělena do dvou bloků: teoretická část a výzkumná část. Teoretická část se skládá ze tří kapitol. V první kapitoly jsem se snaţil popsat nynější pohled naší i západní společnosti na seniory a s ním i spojené stárnutí. V další části jsem popsal stáří a stárnutí z odborného hlediska, ke konci se také dotýkám demografického vývoje stávajícího světa a zmiňuji se i o příčinách úbytku populace v některých částech světa. Poslední kapitole teoretické části je zaměřena na sociální sluţby, tzn. objasnění tohoto pojmu a s ním i spojené bliţší specifikace. Ve výzkumné části se zprvu snaţím přiblíţit zkoumanou oblast, posléze popisuji veškeré sociální sluţby zaměřené na seniory v městě Kyjov. Celkový výzkum vychází z rozhovorů, které byly vytvořeny ve dvou rozdílných zařízeních sociální péče. Výsledkem empirické části bylo zjištění, ţe důvody vstupu a zisk informací jsou ovlivněny různými specifikacemi zařízení. Tyto rozdílné specifikace ovlivňují i spokojenost klientů s kvalitou poskytovaných sluţeb, ale hlavně byly nalezeny faktory, které pohled klienta na kvalitu sluţeb působí. Nakonec jsem poukázal na nezcela spokojenost
klientů
s kvalitou
vyuţívaných
sluţeb,
která
můţe
pramenit
z neakceptování různých specifikací zařízení u standardů kvality, proto bylo v axiálním kódování navrţeno vytvoření sluţby, která by byla ušita na míru klienta. Přínos mé bakalářské práce vidím v moţnosti přihlédnutí při tvorbě komunitního plánu pro město Kyjov. Doufám, ţe celkový pohled společnosti se na seniory jednou změní k lepšímu a přestaneme jimi opovrhovat, jako nadále. Začít by se mohlo v rodinách, jak se zmínila i jedna z respondentek. Staří lidé nás neustále obohacují a jsou studnicemi zkušeností, které získali během svého ţivota. Nejsou to jen kotvy společnosti, nýbrţ lidé, kteří v minulosti byli také mladí, a my bychom si měli uvědomit, ţe jednou i my zestárneme.
68
POUŽITÁ LITERATURA
BÁRTLOVÁ, Sylva. Sociologie medicíny a zdravotnictví. Praha: Grada, 2005. Sociologie pacienta, s. 188. ISBN 80-247-1197-4 BAŠTECKÁ, Bohumila. Terénní krizová práce: psychosociální intervenční týmy. Praha: Grada, 2005. s. 299 ISBN 80-247-0708-X BUCHANAN, Patrick. Smrt západu. Praha: Mladá fronta, 2004. s. 408 ISBN 80-2041103-8 ČEVELA, Rostislav; ČELEDOVÁ, Libuše. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha: Grada, 2009. s. 112 ISBN 978-80-247-2860-5 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Praha: Havlíček Brain Team, 2010. s. 368 ISBN 978-80-87109-19-9 HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. s. 385 ISBN 80-7367-040-2 HERMAN, J., HERMANOVÁ, M., a kol., Základy managementu sociálních sluţeb, 1. vyd. Brno: T.I.G.E.R., 2008, s. 159 ISBN 57-860-08 IVAN, Dylevský. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. s. 544 ISBN 978-80-2473240-4 JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. Praha: Grada, 2007. Vybrané sociální sluţby a instituce v komunitní péči, s. 99. ISBN 978-80-247-2150-7 JIRÁK, Roman; HOLMEROVÁ, Iva; BORZOVÁ, Claudia. Demence a jiné poruchy paměti. Praha: Grada, 2009. Demence u Parkinsovy choroby, s. 176. ISBN 978-80-2472454-6 JIRÁSKOVÁ, Věra. Mezigenerační porozumění a komunikace. Praha: Eurolex Bohemia, 2005. s. 198 ISBN 80-86861-80-5
69
KALVACH, Zdeněk. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. s. 864 ISBN 80247-0548-6 KALVACH, Zdeněk; ONDERKOVÁ, Alice. Stáří. Praha: Galén, 2006. Demografie, s. 44. ISBN 80-7262-455-5 KLEVETOVÁ, Dana; DLABALOVÁ, Irena. Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada, 2008. Změny ve stáří, s. 208. ISBN 978-80-247-2169-9 KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov, Státní pedagogické nakladatelství, s. 862. ISBN 80-04-26710-6 KRÁLOVÁ, Jarmila. Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. Olomouc: ANAG, 2001. s. 286 ISBN 80-7263-083-0 KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Praha: Grada, 2001. s. 198 ISBN 80-2470179-0 MAHROVÁ, Gabriela; VENGLÁŘOVÁ, Martina. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. Praha: Grada, 2008. s. 176. ISBN 978-80-247-2138-5 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Praha: Grada, 2010. s. 328 ISBN 978-80-247-3148-3 MAŇÁK, Josef; ŠVEC, Štefan; ŠVEC, Vlastimil. Slovník pedagogické metodologie. Brno: Paido, 2005. s. 134 ISBN 80-7315-102-2 MAŇÁK, Josef; ŠVEC, Vlastimil. Vyukové metody. Brno: Paido, 2003. s. 219 ISBN 80-7315-039-5 MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2008. Zkratky a značky, s. 288. ISBN 978-80-7367-368-0 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální práce. Praha: Portál, 2007. s. 196 ISBN 978-80-7367310-9 MĚÚ KYJOV. Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb na Kyjovsku do roku 2012. Kyjov, 2010. s. 147 70
MLÝNKOVÁ, Jana. Pečovatelství 2. Díl. Praha: Gráda, 2010. Komunitní péče, s. 324. ISBN 978-80-247-3185-8 MUHLPACHR, Pavel. Gerontopedagogika. Brno: Copyright, 2004. Stáří jako společenský fenomén, s. 203. ISBN 80-210-3345-2 PELC, Vladimír. Daňové podmínky působení neziskových subjektů. Praha: C. H. BECK, 2010. s. 184 ISBN 978-80-7400-190-1 Seymour, L. & Gale, E. (2005). Even elders get the blues [Electronic version]. Mental Health Today. Brighton, February, 29-31. SCHIRRMACHER, Frank. Spiknutí metzalémů - stáří má zelenou. Kniţní klub, 2005. s. 208 ISBN 80-242-1496-2 STRAUSS, Anselm; CORBINOVÁ, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu. Brno: Albert, 1999. s. 196 ISBN 80-85834-60-X STUART - HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. Praha: Portál, 1999. Co je stárnutí, s. 320. ISBN 80-7178-274-2 ŠAFÁŘOVÁ, Alena; NEJEDLÁ, Marie. Interní ošetřovatelství II. Praha: Grada, 2006. Ošetřování pacientů s nádorovými chorobami, s. 198. ISBN 80-247-1777-8 ŠPIDLA, Vladimír. Standardy kvality sociálních sluţeb. MPSV, 2002. s. 18 VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Univerzita Karlova v Praze: Karolinum, 2007. Stáří II, s. 299. ISBN 978-80-246-1318-5 VENGLÁŘOVÁ, Martina; BABIÁKOVÁ, Mira. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada, 2006. s. 352 ISBN 80-247-1151-6
71
POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE: ABZ slovník cizích slov [online]. 2001 [cit. 2011-03-24]. Pojem sociální exkluze. Dostupné z WWW: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/socialni-exkluze Centrum sociálních služeb Kyjov [online]. 2007 [cit. 2011-03-24]. O Nás. Dostupné z WWW: http://www.css-kyjov.cz/onas.htm MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006 [cit. 2011-03-27]. Standardy kvality sociálních sluţeb. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/5963 MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2006 [cit. 2011-03-24]. Sociální sluţby. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/9#zkss DESIGN, Portal. Charita Kyjov [online]. 2005 [cit. 2011-03-24]. Poskytované sluţby. Dostupné
z
WWW:
http://www.kyjov.caritas.cz/poskytovane-sluzby/charitni-
osetrovatelska-sluzba-kyjov/ Charita Kyjov [online]. 2010 [cit. 2011-03-24]. Výroční zpráva. Dostupné z WWW: http://www.kyjov.caritas.cz/fileadmin/user_upload/soubory/charita_kyjov_vyrocni_zpra va.pdf JOHNOVÁ, Milena; ČERMÁKOVÁ, Kristýna. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2002 [cit. 2011-04-06]. Zavádění standardů kvality sociálních sluţeb do praxe -
průvodce
poskytovatele.
Dostupné
z
WWW:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/5964/pruvodce.pdf KOZUSKY, Martin. Centrum služeb pro seniory Kyjov, příspěvková organizace [online].
2006
[cit.
2011-03-24].
O
Nás.
Dostupné
z
WWW:
http://www.centrumproseniorykyjov.cz/onas.php Mirek. [online]. 2004 [cit. 2011-04-12]. Periodizace lidského ţivota. Dostupné z WWW: http://www. sci.muni.cz/anthrop/soubory/IV_03.pdf RUBIŠIC, Ladislav - VOHRÁLÍKOVÁ, Lenka. 2004. Čeští senioři včera, dnes a zítra. In Čeští senioři včera, dnes a zítra [online]. Brno: VÚPSV, 2004 [cit. 2010-11-15]. Dostupné z WWW: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_149.pdf 72
STOJANOV, Robert. Rozvojovka [online]. 22. 12. 2008 [cit. 2011-03-24]. Rozvojové cíle
tisíciletí.
Dostupné
z
WWW:
http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-
tisicileti_228_8.htm Teorie stárnutí… Část 2. Cesta Zdraví [online]. 17.04.2010 , 5, [cit. 2010-11-26]. Dostupný z WWW: http://bylinky.webnode.cz/news/teorie-starnuti-cast-2/ WWW.WEBCONSULTING.CZ, Web Consulting. Portalkyjov.cz [online]. 2008 [cit. 2011-03-24].
Kyjov
-
základní
informace
o
městě.
Dostupné
z
WWW:
http://www.portalkyjov.cz/
73
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – ukázka stěţejnějších právních norem vztahujících se k seniorům Příloha č. 2 – ukázka standardů kvality sociálních sluţeb Příloha č. 3 – ukázka rozhovoru
74
Příloha č. 1
Zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních sluţbách; Zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony; Vyhláška č. 5005/2006, kterou se provádějí některá ustanovení o sociálních sluţbách; Vyhláška č. 239/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů; Listina základních práv a svobod - ústavní zákon č. 2/1993 Sb.;
75
Příloha č. 2
Standardy kvality sociálních sluţeb 1. Cíle a způsoby poskytování sociálních sluţeb Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně definováno a zveřejněno poslání, cíle a zásady poskytované sociální sluţby a okruh osob, kterým je určena, a to v souladu se zákonem stanovenými základními zásadami poskytování sociálních sluţeb, ano druhem sociální sluţby a individuálně určenými potřebami osob, kterým je sociální sluţba poskytována; podle tohoto poslání, cílů a zásad poskytovatel postupuje; (změna k 1.8.2009) b) Poskytovatel vytváří podmínky, aby osoby, kterým poskytuje sociální ano sluţbu, mohly uplatňovat vlastní vůli při řešení své nepříznivé sociální situace; c) Poskytovatel má písemně zpracovány pracovní postupy zaručující řádný ano průběh poskytování sociální sluţby a podle nich postupuje; d) Poskytovatel vytváří a uplatňuje vnitřní pravidla pro ochranu osob před předsudky a negativním hodnocením, ke kterému by mohlo dojít v důsledku ne poskytování sociální sluţby.
2. Ochrana práv osob Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro předcházení situacím, v nichţ by v souvislosti s poskytováním sociální sluţby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud ano k porušení těchto práv osob dojde; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, ve kterých vymezuje situace, kdy by mohlo dojít ke střetu jeho zájmů se zájmy osob, kterým ano poskytuje sociální sluţbu, včetně pravidel pro řešení těchto situací; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání darů; ne podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
76
3. Jednání se zájemcem o sociální sluţbu Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla, podle kterých informuje zájemce o sociální sluţbu srozumitelným způsobem o moţnostech a ano podmínkách poskytování sociální sluţby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel projednává se zájemcem o sociální sluţbu jeho poţadavky, očekávání a osobní cíle, které by vzhledem k jeho moţnostem a schopnostem ano bylo moţné realizovat prostřednictvím sociální sluţby; c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro postup při odmítnutí zájemce o sociální sluţbu z důvodů stanovených zákonem; podle ne těchto pravidel poskytovatel postupuje.
4. Smlouva o poskytování sociální sluţby Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro uzavírání smlouvy o poskytování sociální sluţby s ohledem na druh poskytované sociální sluţby a ano okruh osob, kterým je určena; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel při uzavírání smlouvy o poskytování sociální sluţby postupuje ne tak, aby osoba rozuměla obsahu a účelu smlouvy; c) Poskytovatel sjednává s osobou rozsah a průběh poskytování sociální sluţby ne s ohledem na osobní cíl závislý na moţnostech, schopnostech a přání osoby;
5. Individuální plánování průběhu sociální sluţby Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla podle druhu a poslání sociální sluţby, kterými se řídí plánování a způsob přehodnocování procesu ano poskytování sluţby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel plánuje společně s osobou průběh poskytování sociální sluţby ano s ohledem na osobní cíle a moţnosti osoby; c) Poskytovatel společně s osobou průběţně hodnotí, zda jsou naplňovány její ano osobní cíle; d) Poskytovatel má pro postup podle písmene b) a c) pro kaţdou osobu ano určeného zaměstnance; e) Poskytovatel vytváří a uplatňuje systém získávání a předávání potřebných informací mezi zaměstnanci o průběhu poskytování sociální sluţby ne jednotlivým osobám.
77
6. Dokumentace o poskytování sociální sluţby Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zpracování, vedení a evidenci dokumentace o osobách, kterým je sociální sluţba ano poskytována, včetně pravidel pro nahlíţení do dokumentace; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel vede anonymní evidenci jednotlivých osob v případech, kdy to ne vyţaduje charakter sociální sluţby nebo na ţádost osoby; c) Poskytovatel má stanovenu dobu pro uchování dokumentace o osobě po ne ukončení poskytování sociální sluţby.
7. Stíţnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální sluţby Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stíţností osob na kvalitu nebo způsob poskytování sociální sluţby, a ano to ve formě srozumitelné osobám; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje; b) Poskytovatel informuje osoby o moţnosti podat stíţnost, jakou formou stíţnost podat, na koho je moţno se obracet, kdo bude stíţnost vyřizovat a jakým způsobem a o moţnosti zvolit si zástupce pro podání a vyřizování ano stíţnosti; s těmito postupy jsou rovněţ prokazatelně seznámeni zaměstnanci poskytovatele; c) Poskytovatel stíţnosti eviduje a vyřizuje je písemně v přiměřené lhůtě;
ne
d) Poskytovatel informuje osoby o moţnosti obrátit se v případě nespokojenosti s vyřízením stíţnosti na nadřízený orgán poskytovatele nebo na ne instituci sledující dodrţování lidských práv s podnětem na prošetření postupu při vyřizování stíţnosti.
8. Návaznost poskytované sociální sluţby na další dostupné zdroje Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel nenahrazuje běţně dostupné veřejné sluţby a vytváří ano příleţitosti, aby osoba mohla takové sluţby vyuţívat; b) Poskytovatel spolupracuje s právnickými a fyzickými osobami, které osoba ne označí, v zájmu dosahování jejích osobních cílů; c) Poskytovatel zprostředkovává osobě sluţby jiných fyzických a právnických ne osob podle jejích individuálně určených potřeb; d) Poskytovatel podporuje osoby v kontaktech a vztazích s přirozeným ne sociálním prostředím. (kritérium vypuštěno) 78
9. Personální a organizační zajištění sociální sluţby Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně stanovenu strukturu a počet pracovních míst, pracovní profily, kvalifikační poţadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců; organizační struktura a počty zaměstnanců jsou přiměřené druhu ano poskytované sociální sluţby, její kapacitě a počtu a potřebám osob, kterým je poskytována; b) Poskytovatel má písemně zpracovánu vnitřní organizační strukturu, ve které ne jsou stanovena oprávnění a povinnosti jednotlivých zaměstnanců; c) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro přijímání a zaškolování nových zaměstnanců a fyzických osob, které nejsou v pracovně ne právním vztahu s poskytovatelem; d) Poskytovatel, pro kterého vykonávají činnost fyzické osoby, které nejsou s poskytovatelem v pracovně právním vztahu, má písemně zpracována vnitřní ne pravidla pro působení těchto osob při poskytování sociální sluţby; podle těchto pravidel poskytovatel postupuje.
10. Profesní rozvoj zaměstnanců Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně zpracován postup pro pravidelné hodnocení zaměstnanců, který obsahuje zejména stanovení, vývoj a naplňování osobních ne profesních cílů a potřeby další odborné kvalifikace; b) Poskytovatel má písemně zpracován program dalšího vzdělávání ne zaměstnanců; c) Poskytovatel má písemně zpracován systém výměny informací mezi ne zaměstnanci o poskytované sociální sluţbě; d) Poskytovatel má písemně zpracován systém finančního a morálního ne oceňování zaměstnanců; e) Poskytovatel zajišťuje kvalifikovaného odborníka.
pro
zaměstnance
podporu
nezávislého
ne
11. Místní a časová dostupnost poskytované sociální sluţby Kritérium
Zásadní
Poskytovatel určuje místo a dobu poskytování sociální sluţby podle druhu ne sociální sluţby, okruhu osob, kterým je poskytována, a podle jejich potřeb.
79
12. Informovanost o poskytované sociální sluţbě Kritérium
Zásadní
Poskytovatel má zpracován soubor informací o poskytované sociální sluţbě, a ne to ve formě srozumitelné okruhu osob, kterým je sluţba určena.
13. Prostředí a podmínky Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel zajišťuje materiální, technické a hygienické podmínky přiměřené druhu poskytované sociální sluţby a její kapacitě, okruhu osob a ne individuálně určeným potřebám osob; b) Poskytovatel poskytuje pobytové nebo ambulantní sociální sluţby v takovém prostředí, které je důstojné a odpovídá okruhu osob a jejich ne individuálně určeným potřebám.
14. Nouzové a havarijní situace Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel má písemně definovány nouzové a havarijní situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním sociální sluţby, a postup při jejich ne řešení; b) Poskytovatel prokazatelně seznámí zaměstnance a osoby, kterým poskytuje sociální sluţbu, s postupem při nouzových a havarijních situacích a vytváří ne podmínky, aby zaměstnanci a osoby byli schopni stanovené postupy pouţít; c) Poskytovatel vede dokumentaci o průběhu a řešení nouzových a havarijních ne situací.
15. Zvyšování kvality sociální sluţby Kritérium
Zásadní
a) Poskytovatel průběţně kontroluje a hodnotí, zda je způsob poskytování sociální sluţby v souladu s definovaným posláním, cíly a zásadami sociální ne sluţby a osobními cíly jednotlivých osob; b) Poskytovatel má písemně zpracována vnitřní pravidla pro zjišťování ne spokojenosti osob se způsobem poskytování sociální sluţby; c) Poskytovatel zapojuje do hodnocení poskytované sociální sluţby také ne zaměstnance a další zainteresované fyzické a právnické osoby; d) Poskytovatel vyuţívá stíţností na kvalitu nebo způsob poskytování sociální sluţby jako podnět pro rozvoj a zvyšování kvality sociální sluţby. 80
Příloha č. 3
10) Jak dlouho v domově dlouho bydlíte? Třetím rokem 11) Co Vás vedlo k vyuţívání této sluţby? Nutnost, nezbytnost a shoda okolností, chtělo by to nějak jináč. Nemoţnost jiného řešení. To ţe tady byla ta ţádost daná, tak to jsme udělali jako pojistku na stáří. Manţel těţko, protoţe umřel. A rodina, v dnešní době není v módě starat se o příbuzný nebo rodiče. Dnes je móda šoupnout je někam do ústavu a tam se o ně stará stát. 12) Jste s spokojený/á s kvalitou vyuţívané sluţby? Částečně. „Co se Vám tady nelíbí nebo jako s čím jste nespokojená?“ Nelíbí se mi organizace, jak je to vedena a prostě a není o obyvatele postaráno, tak jak by mělo. Např. Já jsem spadla jako v koupelně a poněvadţ uţ to pohybově nezvládám, tak jsme tam leţela a byl čas oběda a nikde nikdo. Klepat jsme nemohla, protoţe jsem leţela na kachlikách a nemohla jsem se pohnout, volala jsem o pomoc, ale stále nikdo nepřicházel. Aţ potom sousedka tam z toho vedlejšího pokoje šla, protoţe je slabší konstrukce, tak mě nemohla, zvednou a musela zavolat silnější děvčata, aby mě zvedli – vysvlékli, převlékli atd., protoţe jsem šla na záchod a upadla jsem. Dcera mně okamţitě zařizovala mobil na krk s nastavením SOS, ale nefungoval, tak ho vrátila do prodejny a tím ho i nemám. A ten mobil bych musela mít na krku abych se dovolala pomoci, čili a to nejsem jediná, kdyţ se něco stane, ale ostatní mají strach, oni neobejdou ani zařízení, ţe by se zeptali, jak se Vám daří nebo máte nějaké připomínky. Takţe to povaţuju za takový nedostatek zájmu o té staré lidi ze strany vedení. Protoţe já musím teď – naléhá, naléhá na mě, co všechno musím já, ale co musí oni to já nevím, jako ţe do určité doby tam musím dát objednávku týden dopředu, kdybych já jim dala, ţe chci zítra na vycházku, tak by řekla, ţe dělá plán a ten je týden dopředu. Takţe jsem 100% závislá na cizí pomoci moc se nepohybuju uţ a pokud mám, co jsem plánovala tady s tou Evičkou vycházky, další týden obědy na další týden a neexistuje a abych chtěla něco zítra, to nejde prý. Chápete to o co tady jde? Tohle je geriatrická péče? No, já prostě musím při tom, ale ta pravda je já musím 100 Kč péče jakékoliv a oni z toho mají výplaty z toho, 81
co já tady zaplatím no. Takţe mě to dost dráţdí, co musím, ale já říkám, ţe nemusím nic, tak akorát umřít jinak nemusím vůbec nic a teď ja si to chodila dřív vyřizovat všechno sama, ale ten stav se zhoršil natolik, ţe jsem závislá na zprostředkování. No já musím paní vrchní to a to a to no mě to nezajímá, já něco jen poţaduju a já za to platím no, je to tak? 13) Nechtěl/a byste raději ţít s rodinou? To víte, ţe ano, ale nechtěla jsem být na obtíţ a z manţelem jsme tady měli danou přihlášku uţ 9 let, tak jak se ozvali, tak jsem to vzala 14) Co vám v Kyjově schází? Protoţe jsem uţ na vozíku, to se nedá říct sluţba, nejsme v Japonsku, nejsou tady pro vozíčkáře podmínky. Já sedím a veze mě pečovatelka a mají velké problémy. Mají třeba zebru, teď tam nejde vyjet, mě měla jedna vyklopit, tam jeden vyskočil z auto abych se ho mohla chytit, aby mě na tom vozíku udrţel, protoţe ten terén místy tak špatný, momentálně takový např. příjezd z vlakového nádraţí od kolejí na polikliniku. Neupravený, neuklizený sníh prostě hrozné, uţ jsem říkala babičce starostové ať s tým něco udělají, protoţe kromě mě je nás tady víc. Já jsem totiţ vozíčkář a nemoţu sama a chudina ošetřovatelka, která musí jet s tím vozíkem. Já ji vţdy říkam ať jde po ciklostezce po asvaltce, abych nejela přes ten terén špatnej, tady je to uplně špatný. Přístup, přijdu do spořitelny – plošina nefungující, knihovna s problémama, tam je taky plošina aby slouţila. Čili někam se dostat, vţdycky s doprovodem a tam ve spořitelně je napsáno stiskněte ten nebo ten knoflík na nějakou úřednici. Úřednice za mnou příjde ven a vyřizuje semnou předtím. Před kancelářema, protoţe plošina nefunguje. 6)
Jak vycházíte s personálem?
S pečovatelkami nejsem spokojená, vţdyť jsem uţ říkala. Leţela jsem na kachlíkách a nikoho nezajímalo, ţe jsem nedošla na oběd. Chtějí jen peníze a nic nedělají 7) Znáte ještě jiné sluţby? Ted tady byl loni minulého roku na naměstí stánky, tam byly veškeré ty sluţby zdéleny, Já mam ještě nějaké letáky..... Tady mam ještě pomůcky to ta firma jako, proste já to nebudu zdrţovat měli tam všechny i tady Kyjov ZTP měli tam stánky, byli tam 82
pracovníci, kteří dávali propagační materiál a informovali . Vidím to černě, ţe uţ se schyluje do tohoto zařízení naproti nemocnice, taky v tomto domě, kdyţ se můj stav zhorší, jestli se o mě postarají. Měli tu klienty, kteří tu pomoc potřebovali např. *********, která byla leţák, ale do jaké míry to nevím. 8) Kde jste se o této sluţbě dozvěděla? Já jsem tady měla 9 let ţádost, kdyţ ta první část této budovy byla nevystavěná. Tam byly cihly, kdyţ jsem jela autobusem, takţe je to takto. A po devíti letech já jsem preventivně i s manţelem podala ţádost, protoţe jsem počítala jsem, ţe ten stav bude to určitě horší i v Brně. Já jsem dostala i do Brna, ale tam jsem nechtěla ţít. Takţe devět let a několik měsícu, kdyţ se začala první část budovy stavět. Teď uţ je nová část, další. A tady ta ţádost leţela 9 let a za tych 9 let byl mně přidělen pokoj. Kdyţ jsem přišla, tak jsem se podřídila s pokojem, tady byla daná cedule na dveřích. Šla jsem společně s paní ředitelkou a ukázala mi ho. Já říkám, ţe si to rozmyslím, tak dobře za 20 minut mi řeknite. Tak jsem na to přikívla. Pokoj je slunný a zařízení za kaţdý kus se platí no. 9) Vyuţíváte ještě jiné sluţby nebo jen tuto? Tak charita mi chodi odebírat krav, jako ţe nemusím chodit k lékaři, protoţe mi ředí krev potřebuju za tři měsíce skontrolovat léky, které to prostě upravují, tak příde charita odebere mi krev a za tři dny jdu k lékaři, takţe nemusím na ten odběr k doktorovi. Přijde mi sem. Lékař objedná charitní sluţbu a ona přijde sem. Jinak všecko, mam postel z charity teď uţ je mají, ale neměli polohovací postel. Toto jsem koupila, protoţe mě já jsem nevěděla o pomůckách, to bylo aţ sprostý, ţe jsem neznala pomůcky, tak mi dala to chodítko, pak mně říká při kontrole. Vi s tým chodíte i ven? Já říkam ano, já jsem nevěděla, ţe exisuje i něco jiného, tak jsem za toto dala 4 tisice a koupila, protoţe bych měla na nárok za 5 let, protoţe mam toto. Tak jsem si to koupila a spokojená, všechno. Vozík mně tady poskytli, ale sama stejně nemůţu nikam.
83
