MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky

BALTOFINSKÉ VÝPŮJČKY V BALTSKÝCH JAZYCÍCH Magisterská diplomová práce

Bc. Kateřina Kollerová

Vedoucí práce: prof. RNDr. Václav Blažek, CSc.

Brno 2013

Prohlašuji, ţe jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechnu pouţitou literaturu a prameny.

V Brně dne: ..................................... Bc. Kateřina Kollerová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce, prof. RNDr. Václavu Blaţkovi, CSc., za mnoho uţitečných rad a připomínek. Dále děkuji Lembitu Vabovi z univerzity v Tampere za jeho čas a pomoc při shromaţďování materiálů. Mé díky patří rovněţ rodičům za jejich neutuchající podporu a péči během studia a Stanislavu Výtiskovi, který mi byl taktéţ velkou oporou při psaní této práce.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................................................ 5 1.

BALTOFINSKÉ A BALTSKÉ JAZYKY .......................................................................................................... 6 1.1. VYMEZENÍ BALTOFINSKÝCH JAZYKŮ ............................................................................................................... 6 1.1.1. Baltofinský prajazyk ........................................................................................................................ 7 1.1.2. Oblast rané a pozdní prafinštiny ..................................................................................................... 8 1.2. VYMEZENÍ BALTSKÝCH JAZYKŮ ...................................................................................................................... 9 1.2.1. Baltský prajazyk a pravlast ............................................................................................................ 10 1.3. PRVNÍ KONTAKTY BALTŮ A BALTOFINŮ ........................................................................................................ 11 1.4. JAZYKOVÉ KONTAKTY ............................................................................................................................... 12 1.4.1. Baltské výpůjčky v baltofinských jazycích ...................................................................................... 12 1.4.2. Baltofinské výpůjčky v baltských jazycích ...................................................................................... 13

2.

HISTORIE VÝZKUMU JAZYKOVÝCH KONTAKTŮ BALTSKÝCH A BALTOFINSKÝCH JAZYKŮ ........................ 15 2.1. 2.2. 2.3.

3.

SEZNAM BALTOFINSKÝCH VÝPŮJČEK V BALTSKÝCH JAZYCÍCH .............................................................. 20 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

4.

VILHELM THOMSEN: BERÖRINGER MELLEM DE FINSKE OG DE BALTISKE (LITAUISK-LETTISKE) SPROG ......................... 20 KARL ABEN: EESTI JA LIIVI LAENE LÄTI SÕNAVARAS ......................................................................................... 21 VALDIS ZEPS: LATVIAN AND FINNIC LINGUISTIC CONVERGENCES ....................................................................... 21 SEZNAM SLOV V ABECEDNÍM POŘADÍ .......................................................................................................... 23 SPORNÉ PŘÍPADY..................................................................................................................................... 62

SÉMANTICKÁ KLASIFIKACE .................................................................................................................. 77 4.1. 4.2. 4.3.

5.

POČÁTKY VÝZKUMU: VILHELM THOMSEN ..................................................................................................... 15 THOMSENOVI POKRAČOVATELÉ .................................................................................................................. 16 NEJNOVĚJŠÍ VÝZKUMY .............................................................................................................................. 18

PŘÍRODA, MOŘE A SOUVISEJÍCÍ POJMY ......................................................................................................... 77 SDRUŽOVÁNÍ LIDÍ .................................................................................................................................... 83 HOSPODÁŘSVÍ A ŽIVOT NA VESNICI.............................................................................................................. 89

JAZYKOVÁ KLASIFIKACE ...................................................................................................................... 98

ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 100 SEZNAM ZKRATEK ..................................................................................................................................... 101 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................................. 103 SUMMARY ................................................................................................................................................ 107

Úvod V předkládané diplomové práci se budeme zabývat baltofinskými jazykovými výpůjčkami v baltských jazycích. Na základě komparativní analýzy dosavadních rozdílných výzkumů se pokusíme o vytvoření „komplexního seznamu“ baltofinských výpůjček. Jsme si při tom vědomi, ţe takto vyvořený „seznam“ nemusí nutně obsahovat všechny baltofinské výpujčky a nemusí být tak konečný a zcela úplný. Měl by tak spíše slouţit jako východisko pro další specializovaný výzkum, který by precizoval námi dosaţené výsledky. Práci jsme se rozhodli strukturovat do tří hlavních textových oddílů, které jsou dále členěny na jednotlivé subkapitoly. V úvodní části se pokusíme vymezit baltské a baltofinské jazyky, jejich pravlast a představíme si základní informace o vzájemných kontaktech těchto dvou jazykových větví. Dále si přiblíţíme historii výzkumu a seznámíme případné čtenáře s nejvýznamnějšími díly věnujícími se námi zkoumanému problému. Následovat bude stěţejní část práce, ve které budeme zpracovávat samotný seznam slov řazený v abecedním pořadí. Základními prameny budou tří nejdůleţitější díla, která byla k této problematice napsána. Nejstarší z nich je Beröringer mellem de finske og de baltiske (litauisk-lettiske) Sprog od Vilhelma Thomsena, druhým bude studie Karla Abena Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, pro kterou byla podkladem Abenova disertační práce, a třetím našim zdrojem bude dílo Valdise Zepse Latvian and Finnic Linguistic convergences. Tyto výše zmíněné práce a výpůjčky v nich popsané budeme navzájem komparovat a dále ověřovat v etymologických slovnících. Při porovnávání jednotlivých hesel budeme doplňovat k jazyku dárce všechny existující baltofinské ekvivalenty. Za tímto účelem pouţijeme následující etymologické slovníky: finský Suomen kielen etymologinen sanakirja I-VII, taktéţ finský Suomen sanojen alkuperä 1-3, estonský Eesti etümoloogia-sõnaraamat a litevský Litauisches etymologisches wörterbuch I-II. Pro lotyštinu vyuţijeme lotyško-německý slovník /Lettisch-deutsches Wörterbuch I-IV, který poslouţí i jako slovník etymologický. Takto dosaţené výsledky nám umoţní na závěr provést sémantickou a jazykovou klasifikaci získaných hesel.

5

1. Baltofinské a baltské jazyky V následujícím přehledu budeme usilovat o vymezení pojmů baltofinských a baltských jazyků a pokusíme se rovněţ tyto jazykové skupiny a jejich vývoj geograficky a časově zařadit. Při snaze o zachování integrity předkládaného textu se zákonitě nevyhneme určitému zjednodušení. V následujícím výkladu by například bylo moţné na mnohých místech srovnávat disproporce mezi tradiční tzv. relativní chronologií, která byla nejčastěji aplikována archeologií a historickou jazykovědou a na druhé straně lexikostatistickými přístupy glottochronologie, která zpracovává a vyhodnocuje pomocí moderní výpočetní techniky různá statistická data.1 My se zde pokusíme představit závěry výzkumů převáţně finských, ale také estonských a dalších badatelů baltského prostoru, kteří pracovali zejména s prvním naznačeným modelem, s tzv. relativní chronologií. Jsme si při tom vědomi, ţe tato problematika by si zaslouţila hlubší sondu s moţnou komparací obou modelů v podobě samostatné podrobné studie.

1.1.

Vymezení baltofinských jazyků

Baltofinské jazyky patří do skupiny ugrofinských (fenno-ugrických) jazyků, která spadá pod uralskou jazykovou rodinu. Vedle sámštiny tvoří druhou jazykovou větev fennosámských jazyků. Baltofinskými jazyky se dnes mluví na území Finska, Ruska, Estonska a Lotyšska, tedy na jihu a severu Finského zálivu. Řadíme mezi ně finštinu (Finsko), estonštinu (Estonsko), livonštinu (Lotyšsko), vepštinu, votštinu a karelštinu (Rusko, Finsko). Baltofinské jazyky se dnes dělí na dvě skupiny: severní a jiţní (pohjois- ja etelä ryhmä). K severní skupině řadíme finštinu, karelštinu a vepštinu, do jiţní skupiny patří estonština, livonština a votština.2 Toto dělení vyplývá z fonologických, morfologických a

1

Glottochronologií, tedy ve zjednodušené podobě, metodou historické lexikologie, zjišťující statistickými výzkumy dobu oddělení jednotlivých jazyků ze společného základu a určující příbuznost i stupně rozdílu jazyků a jazykových areálů, se v poslední době zabývají také čeští badatelé. Srov. např. Petra NOVOTNÁ – Václav BLAŽEK, Glottochronologie a její aplikace na slovanské jazyky, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, A 56, 2005, s. 51-80, s přehledem dosavadního vývoje glottochronologického výzkumu. Dále v pozměněné podobě TÍŽ: Glottochronology and its application to the Balto-Slavic languages, Baltistica 42, 2007, s. 185-210. K tomu TÍŽ: Fenno-sámské jazyky: test vzájemné příbuznosti, in: Sámové, literatura a společnost, ed. Vendula Hingarová - Alexandra Hubáčková - Michal Kovář, Červený Kostelec, 2009, 81-113. Nejnověji pak přispěli k rozdělení ugrofinských jazyků na základě aktualizovaných lexikostatistických dat i s pomocí stromových diagramů Lucie HOFÍRKOVÁ – Václav BLAŽEK, Ke klasifikaci ugrofinských jazyků, Linguistica Brunensia 60, s. 85-126. 2 K baltofinským jazykům patří také inkerijština a lyydština. Ovšem stále se vedou diskuze o tom, zda jsou to pouhá nářečí nebo samostatné jazyky. Například podle estonského jazykovědce Lembita Vaby by se tyto jazyky měly považovat za plnohodnotné a zařadit se k severní skupině.

6

syntaktických podobností, ale také z analogie na poli slovní zásoby. Tento fakt podporuje mnoho společných jazykových rysů především v severní skupině, oproti tomu jazyky jiţní skupiny se mezi sebou uţ více odlišují, neţ podobají. Hlavni morfologický rys, který diferencuje baltofinské jazyky severní a jiţní skupiny, je kondicionál: severní skupina vytváří kondicionál pomocí znaku –isi- (finské antaisin „dal bych“), ale jiţních skupina vyuţívá –ksi(estonské annaksin „dal bych“). Také v syntaxi najdeme znak podporující severní a jiţní dělení, je to pouţití infinitivu: za severní skupinu fin. mennä maata „jít si lehnout“, za jiţní est. magama minna „jít si lehnout“3 Baltofinské jazyky jsou jako skupina jazyků velice specifické tím, ţe v jejich stálé slovní zásobě vědci našli taková slova, která nemají ekvivalent v ţádném z ostatních ugrofinských jazyků. Stálou slovní zásobou se myslí ta slova, jeţ si s sebou jazyk nese uţ od vývojového stupně, např. označení částí těla. Právě názvy označující v baltofinských jazycích části těla, nemají etymologický ekvivalent v ţádném jiném příbuzném jazyce (s výjimkou sámštiny). Tento fakt vedl některé vědce k závěru, ţe na území Finska se dříve (předtím neţ bylo osídleno obyvatelstvem mluvícím ugrofinskými jazyky), mluvilo neznámým jazykem neuralského původu. Podle Eino Jutikkaly je zřejmé, ţe území Finska bylo obydleno jiţ dávno před příchodem ugrofinského osídlení. I kdyby ugrofinským jazykem hovořící obyvatelstvo obývalo Finsko jiţ od doby kamenné (přesněji se uvádí od doby kultury hřebenové keramiky), dřívější obyvatelé k ugrofinským kmenům nepatřili. Proto je moţné předpokládat, ţe z jazyka tohoto neznámého lidu přešla do baltofinských jazyků a sámštiny právě ona slovní zásoba, kterou se nepodařilo prokázat v ţádném jiném ugrofinském jazyce.4 1.1.1. Baltofinský prajazyk Velmi blízká příbuznost a podobnost všech baltofinských jazyků je předpokladem toho, ţe existoval jim společný baltofinský prajazyk, ze kterého se jejich dnešní formy vyvinuly. Na začátku předešlé kapitoly jsme se zmínili o tom, ţe baltofinské jazyky jsou vedle sámštiny druhou skupinou fenno-sámské větve. Z toho vyplývá, ţe nad sámštinou a baltofinskými jazyky stojí ještě starší, těmto oběma větvím společný prajazyk – raná prafinština, který byl předstupněm jak baltofinskému prajazyku, tak i prasámštině. 3

Terho ITKONEN, Suomessa puhutun suomen kantasuomalaiset juuret, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 355. 4 Eino JUTIKKALA, Suomen kansan juuret, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 367.

7

Půjdeme-li na chvíli dále do minulosti, můţeme konstatovat, ţe vývoj baltofinských jazyků je moţné rozdělit do tří období: prafinština (kantasuomi), raná prafinština (varhaiskantasuomi) a pozdní prafinština (myöhäskantasuomi). Prafinština byla vývojovým stupněm, jehoţ konečným bodem byla raná prafinština. Raná prafinština je povaţována za společný prajazyk baltofinských jazyků a sámštiny a je nazývaná také fenno-sámským prajazykem.5 Konec období rané prafinštiny se původně datoval kolem roku 500 př. n. l, ale dnes se předpokládá, ţe to bylo jiţ dříve, asi na přelomu druhého a prvního tisíciletí před naším letopočtem.6 Z rané prafinštiny se následně oddělila prasámština a baltofinské jazyky, které tehdy ještě

nebyly

diferencované.

Jejich

společný

jazyk

nazýváme

pozdní

prafištinou

(myöhäiskantasuomi) nebo také baltofinským prajazykem. Dělení tohoto prajazyku nastalo velmi brzy a jeho konečným výsledkem jsou dvě skupiny (severní a jiţní) a celkově šest (osm) samostatných baltofinských jazyků.7

1.1.2. Oblast rané a pozdní prafinštiny Populace mluvící ranou prafinštinou se přesunula z oblasti mezi Volhou a Uralem na území kolem Baltského moře. V teritoriu mezi Volhou a Uralem ţili pravděpodobně mluvčí ugrofinského prajazyka, jehoţ vývojové stádium skončilo nejpozději 2500 let př. n. l. Ta část populace, jejichţ nářečí se vyvinulo v prasámštinu, se od Baltu přestěhovala více na jihozápad, k Ladoţskému a Oněţskému jezeru. Podle starších archeologických nálezů se povaţovalo za pravděpodobné, ţe na severu Finského zálivu, přesněji na západním pobřeţí dnešního Finska, došlo v mladší době ţelezné (asi od roku 500 př. n. l. aţ do počátku našeho letopočtu) k přerušení stálého osídlení. Proto se také předpokládalo, ţe první území, na kterém se mluvilo pozdní prafinštinou, byl jih finského zálivu, čili Estonsko. Teorii o přerušení osídlení ovšem narušily novější výzkumy, podle kterých se archeologové domnívají, ţe západ Finska tehdy osídlen byl, i kdyţ ne mluvčími pozdní prafinštiny, ale neznámým obyvatelstvem obdělávajícím půdu.8 Stále je proto pravděpodobné, ţe Finové přišli z Estonska a jejich osídlování začalo asi v roce 50 n. l.

5

Kaisa HÄKKINEN, Mistä sanat tulevat: Suomalaista etymoloogiaa, Pieksämäki 1990, s. 164. T. ITKONEN, Suomessa, s. 350. 7 Viz citace v pozn. č. 2. 8 T. ITKONEN, Suomessa, s. 350-352. K osídlení finského pobřeží dále např. Unto SALO, Esihistoriallisen asutuksen jatkuvuudesta suomen rannikolla, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 175-190. 6

8

Tento názor zastává například archeolog Alfred Hackman, podle kterého byl západ Finska v době příchodů Finů osídlen skandinávským obyvatelstvem, a nově příchozí obyvatelé se s ním smísili.9 Skandinávské osídlení se na finském západním pobřeţí objevilo poprvé v době bronzové.10 V nejnovější literatuře zabývající se chronologií prafinštiny a prauralského jazyka se ale objevila kritika výše zmíněné teorie o osídlení severu Finského zálivu. Podle Petriho Kallio je velice nepravděpodobné, ţe by se baltofinským prajazykem hovořilo pouze na jiţní straně Finského zálivu. Svůj názor podkládá argumenty o výskytu paleogermánkých výpůjček v sámštině. Podle Kallio byl baltofinský prajazyk mezistupněm mezi sámštinou a germánským vlivem. Proto je podle něj přirozenější domnívat se, ţe baltofinské kmeny osídlovaly i finské pobřeţí. Oblast odtud více na severovýchod k Ladoţskému a Oněţskému jezeru obývaly sámské kmeny, které tak mohly být s Baltofiny v kontaktu.11

1.2.

Vymezení baltských jazyků

Termín baltské jazyky, který je odvozen od Baltského moře, je poměrně nový a jako první tento název pouţil německy badatel Georg Heinrich Ferdinand Nesselman v roce 1845. Dříve se baltské jazyky nazývaly ”lotyšské jazyky” nebo také ”litevsko-lotyšské jazyky”. Baltské jazyky patří do indoevropské jazykové rodiny. Dělíme je na dvě skupiny: východobaltskou a západobaltskou. Litevština a lotyština, jako dnes jediné ţijící baltské jazyky, náleţí k východní skupině. Ţemaitština a latgalština jsou většinou povaţovány pouze za jejich nářečí. Sélština a zemgalština splynuly s lotyštinou. K západobaltské skupině řadíme pruštinu, západní galindštinu, jotvigštinu a kurštinu. Všechny zmíněné jazyky jsou jiţ vymřelé.12 V rámci indoevropské jazykové rodiny jsou baltské jazyky velice konzervativní. Ze všech ostatních jazyků evropského kontinentu jsou z pohledu archaismů nejblíţe sanskrtu, coţ platí především pro hláskosloví a jmennou flexi. Avšak lotyština je díky vlivu baltofinských jazyků, hlavně livonštiny, oproti litevštině modernizovaná. Litevština si například zachovala pohyblivý přízvuk, ale v lotyštině je přízvuk vţdy na první slabice. Stejně tak se v litevštině 9

Pirkko-Liisa LEHTOSALO-HILANDER, Suomen nuoremman rautakauden esineistö kansallisuusolojen heijastajana, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 285. 10 U. SALO, Esihistoriallisen asutuksen, s. 175-190. 11 Petri KALLIO, Suomen kantakielten absoluuttista kronologiaa, Virittäjä 110, 2006, s. 18. K tomu dále srov. např. Eve MIKONE, Suomalais-ugrilaisia kieliä puhuvan väestön alkuperä, Virittäjä 100, 1996, s. 401-422. 12 Lembit VABA, Balti laenude uurimine avab meie kauget menevikku, Keel ja kirjandus 10, 2011, s. 735-736.

9

zachovaly tautosylabické dvojhlásky an, en, in ja un, které se v lotyštině denazalizovaly: an > uo, en > ie, in > ī, un > ū, např. lit.

– lot. roka (čti ruoka) „ruka“.13

1.2.1. Baltský prajazyk a pravlast Baltskými jazyky hovořící obyvatelstvo osídlovalo rozlehlou oblast. Maximální baltský areál dosahoval na východě aţ k tokům Volhy a Oky, na západě potom k řece Visle aţ do střední části dnešního Polska. Tato maximální oblast však nebyla chronologicky simultánní, tak jako pozdější jádro stabilně osídleného území, na kterém se baltské kmeny usadily přibliţně ve druhém tisíciletí př. n. l. Na základě této teorie o maximálním areálu lze předpokládat, ţe existovala široká oblast pro vznik balto-ugrofinských kontaktů. Ze všech indoevropských jazyků jsou za baltské větvi nejbliţší povaţovány jazyky slovanské a tento fakt podporuje hypotézu o existenci balto-slovanského prajazyka. Jako první začal myšlenku balto-slovanského prajazyka, která má své zastánce i dnes, prosazovat August Schleicher. Jazykovědci zabývající se studiem baltských a slovanských jazyků datují existenci společného prajazyka 2000 let př. n. l., a o tisíc let později jeho rozdělení na dvě větve, prabaltskou a praslovanskou. Litevský vědec Vytautas Maţiulis předpokládal vytvoření areálu prabaltského jazyka také ve 2. tisíciletí př. n. l. a domníval se, ţe ve stejné době se z indoevropského prajazyka oddělil jazyk praslovanský, který vytvořil periferii baltského areálu. Tímto upravil svou prvotní myšlenku o společném balto-slovanském prajazyce. Prabaltský jazyk se podle Maţiulise začal dělit v 5. století př. n. l., ale praslovanský aţ ve 3. století n. l. Postupně se baltský prajazyk rozdělil na západní a východní větev, a východní větev dále na jiţní a severní skupinu, ze kterých se oddělily litevština a lotyština. Litevština se vydělila z jiţní skupiny a nebyla proto v tak blízkém kontaktu s Baltofiny jako lotyština, která se odštěpila ze severní větve. Podle Maţiulise se předci Lotyšů v 5-6. století n. l. stěhovali dále na sever do míst osídlených Baltofiny. Dostali se tak s nimi do intenzivních kontaktů, coţ se odráţí v dnešní podobě jazyka. Úzká kontaktní zóna byla, jak uvádí Maţiulis, v oblasti okolo řeky Daugavy.14

13 14

Jalo KALIMA, Itämerensuomalaisten kielten balttilaiset lainasanat, Helsinki 1936, s. 41-42. L. VABA, Balti laenude uurimine, s. 734, 743-744.

10

1.3.

První kontakty Baltů a Baltofinů

Mluvčí baltofinských jazyků byli v kontaktu se sousedním, indoevropskými jazyky mluvícím obyvatelstvem uţ před tisíci lety a jsou stále. Lze konstatovat, ţe z této sousední jazykové rodiny je velice silně ovlivnily právě jazyky baltské. Badatelé se stále nemohou shodnout a neustále se objevují nové názory na to, kdy došlo k prvním kontaktům mezi baltskými a baltofinskými kmeny. Např. podle dánského jazykovědce Vilhelma Thomsena to bylo aţ v prvním století našeho letopočtu. Velice rozdílného názoru je ale estonský archeolog Harri Moora, který první kontakty obou kmenů vrátil o několik tisíc let zpět, a to aţ do pozdní doby kamenné, přesněji do období kultury bojových sekeromlatů (3200-2300 př. n. l.).15 Mnozí jazykovědci a archeologové jsou toho názoru, ţe ke kontaktu baltských a baltofinských kmenů muselo dojít ještě v době, kdy fenno-sámský prajazyk, čili raná prafinština (varhaiskantasuomi), tvořil ucelený geografický a jazykový komplex. Tuto teorii opírají o fakt, ţe několik slov baltského původu se prokázalo také v sámštině.16 Podle Fina Petri Kallio jsou však baltské výpůjčky v sámštině nepřímé, o čemţ svědčí jejich řídkost. Kallio je přesvědčen o tom, ţe baltský vliv, přinejmenším co se týče slovní zásoby (nepopírá moţný přímý kontakt Baltů a Sámů), přišel skrze pozdní prafinštinu (myöhäiskantasuomi). Potom by výše uvedený argument o baltských výpůjčkách v sámštině ztratil význam. Postavením sámštiny mezi ugrofinskými jazyky se zabýval např. švédský vědec Karl Bernhard Wiklund, podle něhoţ mezi kontakty Sámů s Baltofinů a Baltů s Baltofiny nemůţe být velká časová prodleva, jak ostatně uvedl ve svém díle Entwurf einer urlappischen lautlehre I, které je povaţováno za první výzkum historie sámského jazyka.17 Výše zmíněný názor převládal aţ do roku 1970. Dnes se ale vědci domnívají, ţe první kontakty mezi Balty a Baltofiny nastaly jiţ v době kultury nálevkovitých pohárů (2300-1600 př. n. l.).18 Pokud bychom konec rané prafinštiny předpokládali přibliţně v roce 1000 př. n. l., jak tvrdí nejnovější výzkumy, poslední hypotéza o začátku kontaktů probíraných kmenů by tak časově spadala mezi obě předešlé domněnky. Kultura nálevkovitých pohárů následovala aţ po období kultury s bojovými sekeromlaty, ale předcházela diferenciaci fenno-sámského prajazyka. 15

Tamtéž, s. 740-743. Kaisa HÄKKINEN, Suomen kielen sanaston historiallista taustaa, Turku 1985, s. 43. 17 Santeri JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien tutkimuksen alkuvaiheita, Suomalais-ugrilaisen Seuran Aikakauskirja 92, 2009, s. 63. 18 L. VABA, Balti laenude uurimine, s. 741. 16

11

1.4.

Jazykové kontakty

Jazykové interakci mezi Balty a Baltofiny se věnovala značná pozornost. Avšak literatura týkající se tohoto tématu z velké části pojednává pouze o jednosměrném kontaktu.19 Vědci zaměřili a dodnes zaměřují svou pozornost více na baltské výpůjčky v baltofinských jazycích. To znamená, ţe zkoumají, jak se baltofinské jazyky poddávaly vlivům jazyků baltských a ve svých pracích představují slovní zásobu baltofinských jazyků, která má baltský původ. Zde si můţeme poloţit otázku, proč je právě tento směr výpůjček pro badatele zajímavější? Z dodnes provedených výzkumů vyplývá, ţe jazykové kontakty Baltů a Baltofinů byly nerovnoměrné. Baltofinské jazyky podléhaly vlivům svých sousedů o mnoho víc neţ naopak. Mnozí jazykovědci se snaţili vysvětlit i tento fakt. Co způsobilo, ţe baltský vliv, který působil na baltofinské jazyky, nemá odpovídající protiklad v opačném směru? Jalo Kalima soudí, ţe důvodem, proč v dnes ţijících baltských jazycích nenalézáme širokou vrstvu baltofinských výpůjček, je to, ţe Baltofinům nejbliţší baltský kmen s nimi splynul. Tím se osvojená baltofinská slova nemohla dále rozšířit. Předpokladem pro jazykové výpůjčky mnohdy bývá také různá kulturní vyspělost, kdy obyvatelstvo příjemců je na niţší kulturní úrovni, a proto se od vyspělejšího souseda učí a současně přebírá i slovní zásobu. Mezi baltskými výpůjčkami jsou však i slova, která neodkazují na stupeň kulturní vyspělosti, proto Kalima nepředpokládá, ţe důvodem silnějšího baltského vlivu byla rozvinutější kultura.20 1.4.1. Baltské výpůjčky v baltofinských jazycích Většina baltských jazykových výpůjček je společná pro všechny baltofinské jazyky, proto je moţné předpokládat jejich osvojení v době, kdy baltofinské jazyky ještě tvořily jeden celek. Mnozí badatelé také soudí, ţe právě baltský vliv způsobil rozštěpení fenno-sámského prajazyka na prasámštinu a pozdní prafinštinu, kdy prasámština zůstala mimo tento vliv.21 Opět podle Petri Kallio se baltské výpůjčky v baltofinských jazycích, které nás vracejí do rané prafinštiny (1300/1500-1000 př. n. l.), dají rozdělit do dvou vrstev: starší prabaltská vrstva a mladší severobaltská vrstva. Kallio soudí, ţe nejstarší baltské výpůjčky tak mohou jen stěţí pocházet z doby kultury bojových sekeromlatů (3200-2300 př. n. l.). Starší prabaltská

19

Srov. shrnutí dosavadního výzkumu jazykových kontaktů baltských a balto-finských jazyků u Rainer ECKERT, Zu den baltisch-ostseefinnischen Sprachkontakten, Ponto-Baltica 11, 2005, s. 9-17. 20 J. KALIMA, Itämerensuomalaissten kielten, s. 189. 21 K. HÄKKINEN, Suomen kielen sanaston, s. 127.

12

vrstva se podle něj mohla vytvořit nejdříve v kultuře nálevkovitých pohárů (2300-1600 př. n. l.) a mladší severobaltská aţ v době bronzové (1600-500 př. n. l.). Dále Kallio uvádí, ţe baltská větev je z indoevropských jazyků nejpozději dokumentovaná a hláskově nejkonzervativnější. Čistě z pohledu baltistiky by tak bylo moţné říci, ţe přejatá slova si baltofinské jazyky osvojily z dnešní litevštiny.22 1.4.2. Baltofinské výpůjčky v baltských jazycích I kdyţ se baltofinský vliv na baltské jazyky, alespoň co se týče slovní zásoby, nevyrovná opačnému působení, které baltské jazyky samy vůči baltofinským vyvíjely, nebylo by správné tvrdit, ţe kontakt mezi zmíněnými jazyky byl pouze jednosměrný. V takovém to případě hovoříme o výpůjčkách v baltských jazycích, přestoţe převzatá baltofinská slova se objevují z velké části pouze v lotyštině, jen zanedbatelný počet najdeme také v litevštině. Příčinou toho je geografická poloha Lotyšska a Litvy. Třebaţe k osvojování diskutované slovní zásoby docházelo v době, kdy ještě Lotyšsko a Litva v dnešní podobě neexistovaly, lotyšské kmeny vţdy sídlily severněji neţ litevské a byly proto v přímém kontaktu s kmeny Baltofinů, jimiţ osídlené území zasahovalo v určitém období aţ do dnešního Lotyšska. Valdis Zeps uvádí, ţe okolo roku 500 př. n. l. baltofinské osídlení jiţní strany Finského zálivu dosáhlo maximálního rozpětí. Baltofinská sídla tehdy dospěla na jihu aţ k řece Daugavě. V prvních stoletích našeho letopočtu se potom baltská a tím i baltofinská sídliště začala stěhovat směrem na sever.23 Lotyštině geograficky nejbliţšími baltofinskými jazyky byly, a stále jsou, estonština a livonština. Je tedy přirozené předpokládat, ţe baltofinské výpůjčky se do lotyštiny, případně litevštiny dostaly z jednoho z těchto dvou jazyků. Vědci mají za to, ţe tyto případné výpůjčky baltofinského původu litevština přijala skrze lotyštinu nebo její dialekty. Vliv estonštiny a livonštiny se v lotyštině objevuje nejen ve slovní zásobě, ale také ve fonetice, morfologii, syntaxi a frazeologii.24 Chronologii baltofinských výpůjček v baltských jazycích (respektive v lotyštině) zatím nebylo věnováno tolik pozornosti, aby bylo moţné přesně datovat jednotlivé vrstvy tak, jak je v opačném směru vlivu popsal např. Petri Kallio. Je moţné předpokládat, ţe baltofinská

22

P. KALLIO, Suomen kantakielten, s. 13-14. Valdis ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, Bloomington 1962, s. 42. 24 Karl ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, Emekeele selsti aastataamat III, Tallin 1957, s. 199. 23

13

slovní zásoba osvojená baltskými jazyky je o mnoho mladší neţ baltská v baltofinských jazycích.

14

2. Historie výzkumu jazykových kontaktů baltských a baltofinských jazyků V následující části se pokusíme historiografickou metodou v chronologickém pořadí představit nejvýznamnější osobnosti v oblasti studia jazykových kontaktů baltských a baltofinských jazyků s tím, ţe uvedeme jejich základní díla, kterými význačně přispěli k výzkumu zmíněné problematiky.25

2.1.

Počátky výzkumu: Vilhelm Thomsen

Jako první se jazykovými výpůjčkami mezi vymezenými jazyky začal hlouběji zabývat dánský jazykovědec Vilhelm Thomsen. Výsledkem jeho práce byla kniha vydaná v Kodani roku 1890 Beröringer mellem de finske og de baltiske (litauisk-lettiske) sprog (dále Beröringer).26 Toto dílo bylo významným mezníkem v historii výzkumu baltských a baltofinských kontaktů. Jiţ před Thomsenem se objevili badatelé, kteří poukazovali na podobnosti ve slovní zásobě těchto jazykových skupin, ale ţádný z nich nedokázal sestavit takto ucelený a komplexní souhrn všech dosavadních poznatků o daném tématu jako právě Thomsen. Z Thomsonových předchůdců zmiňme například Otto Donnera a jeho dílo Über den Einfluss des Litauischen auf die finnischen Sprachen z roku 1884.27 Thomsenova práce je zásadní také tím, ţe dánský badatel začal jako první zkoumat výpůjčky v obou směrech. Jeho výzkum je rozdělen na dvě části: baltské výpůjčky v baltofinských jazycích a baltofinské výpůjčky v baltských jazycích. Na dlouhou dobu byl Thomsen jediným badatelem, který druhému ze zmíněných směrů výpůjček věnoval větší pozornost.

25

Předkládaný výčet autorů a jejich prací je chápán pouze jako základní uvedení do problematiky. K podrobnější historii výzkumu do roku 1936 srov. Např. Santeri JUNTTILA, Thomsenista Kalimaan, Vanhimpien itämerensuomalais-balttilaisten kielikontaktien tutkimushistoria vuoteen 1936, Rkp. magisterské diplomové práce, Helsinki 2005. 26 Vilhelm THOMSEN, Beröringer mellem de finske og de baltiske (litauisk-lettiske) sprog, Kodaň 1890. V německém překladu TÝŽ, Berührungen zwischen den finnischen und den baltischen (litauisch-lettischen) Sprachen, Kodaň 1931. Na baltský vliv v baltofinských jazycích Thomsen poukazoval již ve své disertační práci TÝŽ, Den gotiske sprogklasses indflydelse på den finske, Kodaň 1869. V roce 1870 vyšel její překlad do němčiny od E. Sieverse TÝŽ, Über den Einfluss der germanischen Sprachen auf die finnisch-lappischen, Halle 1970. V roce 1966 byl reeditován na univerzitě v Indianě. 27 Otto DONNER, Über den Einfluss des Litauischen auf die finnischen Sprachen, Leipzig 1884.

15

V Beröringer Thomsen představil 200 baltských etymologií v baltofinských jazycích. Z nich 104 povaţoval za nepochybné. 140 Thomsenových baltských etymologií uvádí SSA, coţ z celkového počtu 294 v SSA zmíněných výpůjček baltského původu činí 48 %. Celkem SSA pojednává o 182 Thomsenem popsaných slovech.28

2.2.

Thomsenovi pokračovatelé

Po Thomsenovi se balto-baltofinskými kontakty zabývali hlavně finští jazykovědci. Mezi jeho ţáky patřil například Eemil Nestor Setälä.29 Ten ke studiu baltofinských jazyků přispěl především dílem Yhteissuomalainen äännehistoria, v němţ důkladně popsal hláskový systém společného baltofinského jazyka.30 Také Jooseppi Julius Mikkola patřil do skupiny Thomsenových následovníků a snaţil se upřesnit a vylepšit jeho závěry.31 Díky finskému nadšení pro studium finštiny a jí příbuzných jazyků se na přelomu 19. a 20. století objevila také jazykovědná periodika. Jedním z nich je například dodnes vycházející časopis sdruţení Kotikielen Seura - Virittäjä.32 Z další na Thomsena navazující generace badatelů byli nejvýznamnější slavisté Jalo Lahja Kalima a Eino Vilho Nieminen. Nejdůleţitějším dílem Kalimy je monografie Itämerensuomalaisten kielten balttilaiset lainasanat, která měla slouţit jako učebnice pro studenty vysokých škol.33 Jak sám Kalima uvádí v předmluvě, výchozím zdrojem pro jeho studii byl Thomsenův Beröringer. Dále taktéţ upřesňuje, ţe se ve svém výzkumu zaměřil pouze na starší baltské výpůjčky, coţ znamenalo, ţe pozdější převáţně livonsko-lotyšské kontakty zůstaly mimo jeho zájem. Kalima uvedl 230 baltských etymologií, čili o 30 víc neţ Thomsen. Z toho 127 jistých, 77 nejistých a 26 nepravděpodobných.34 I kdyţ se zaměřil pouze na slova baltského původu v baltofinských jazycích, v závěru podotýká, ţe existují i baltofinské výpůjčky v baltských jazycích a opravuje některé Thomsenovi konkluze.

28

S. JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien, s. 58-59. E. N. Setälä zásadně ovlivnil a posunul výzkum finštiny a baltofinských jazyků tím, že započal systematickou práci na finském etymologickém slovníku. Za tímto účelem v roce 1930 založil sdružení Suomen Suku, které spadalo pod univerzitu v Turku. Po jeho smrti v roce 1935 jeho úkol převzal Y. H. Toivonen, který stihnul vydat pouze první díl. V jeho práci dále pokračovali Erkki Itkonen a Aulis J. Joki. Poslední sedmá část finského etymologického slovníku vyšla v roce 1981. K tomu blíže K. HÄKKINEN, Mistä sanat, s. 19-20. 30 Eemil Nestor SETÄLÄ, Yhteissuomalainen äännehistoria, Helsinki 1937. 31 J. J. MIKKOLA, Vecākie sakari somu un baltu valodu starpā, Izglītības Ministrijas Mēnešraksts, Riga 1930, s. 436-446 32 S. JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien, s. 60. 33 Viz pozn. č. 13. 34 S. JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien s. 68. 29

16

Eino Vilho Nieminen se ve svých textech snaţil pomocí hláskových změn dokázat, ţe baltofinské jazyky nebyly v kontaktu s jazykem prabaltských, ale naopak uţ se samostatnými baltskými jazyky, které se z prajazyka oddělily.35 Z jeho prací můţeme uvést například Der Stammauslaut der ins urfinnische entlehnten baltischen a-feminina und die Herkunftsfrage nebo Itämerensuomalaisten kielten vanhimmista balttilaisperäisistä lainasanoista kuvastuvia balttilaisen lähdekielen ominaisuuksia.36 Jazykovědci zabývající se kontakty mezi Balty a Baltofiny nebyli pouze a jen Finové. Mezi švédské významné fennougristy patřili například Björn Collinder a Karl Bernhard Wiklund, kdyţ Collinder zkoumal hláskové vlastnosti baltských výpůjček a Wiklund hledal k baltským výpůjčkám paralely v sámštině.37 K lotyšským jazykovědcům, kteří svou prací přispěli ke studiu baltských a baltofinských jazyků, můţeme zařadit Jānise Edzelīnse. Edzelīns se snaţil prokázat baltský původ Kuršů, které vědci dříve povaţovali za baltofinský národ. Estonský název kuralane a livonský kurali spojil s lotyšským kurši a litevským kuršas a předpokládal takovýto hláskový vývoj Kur- ˂ prafin. kurh- ˂ balt. kurš-.38 Kromě toho se Edzelīns podílel na vzniku lotyšskoněmeckého slovníku od Karla Mülenbacha

, v němţ je autorem

uvedených etymologií. Společně s E. Hauzenbergem pak vytvořil k tomutu slovníku dvousvazkový dodatek Papildinājumi un labojumi K. Mülenbacha Latviešu valodas vārdnīcai.39 Z Lotyšska pocházel také Valdis Juris Zeps, který se jako jeden z mála věnoval baltofinským výpůjčkam v baltských jazycích, přesněji v lotyštině. Svůj výzkum publikoval v Latvian and Finnic linguistic convergences.40 Zeps ve své studii popsal také fonologii lotyšských a livonských dialektů a jiţní estonštiny na lotyšském území. K jednotlivým výpůjčkám znázornil i jejich teritoriální výskyt.

35

L. VABA, Balti laenude uurimine, s. 739. Eino NIEMINEN, Der Stammauslaut der ins urfinnische entlehnten baltischen a-feminina und die Herkunftsfrage, Finnisch-Ugrische Forschungen: Zeitschrift für finnisch-ugrische Sprach- und Volkskunde 22, Helsinki 1934, s. 5-66. TÝŽ: Itämerensuomalaisten kielten vanhimmista balttilaisperäisistä lainasanoista kuvastuvia balttilaisen lähdekielen ominaisuuksia, Esitelmät ja pöytäkirjat 1956, Helsinki 1957, s. 190-209. 37 Björn COLLINDER, Fenno-Ugric Vocabulary, Stockholm 1955. Karl Bernhard WIKLUND, Lapparnas forna utbredning i Finland och Ryssland, belyst af ortnamnen, Uppsala 1911. 38 S. JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien, s. 63-64. 39 Jānis EDZELĪNS – E. HAUZENBERGA, Papildinājumi un labojumi K. Mülenbacha Latviešu valodas vārdnīcai I un II, Riga 1934-1946. 40 Viz pozn. č. 23. 36

17

Z estonských badatelů můţeme zmínit Juliuse Mägiste a Karla Abena. Mägiste je autor prvního estonského etymologického slovníku Estnischen etymologischen Wörterbuch.41 Svou prací přispěl i k výzkumu baltských výpůjček v baltofinských jazycích.42 Karel Aben se stejně jako Valdis Zeps zabýval baltofinskými výpůjčkami v lotyštině, konkrétněji lotyšskou slovní zásobou přejatou z estonštiny a livonštiny. Přitom neušly jeho kritice starší závěry o zmíněných jazykových kontaktech, které učinili Abenovi předchůdci. V jedné ze svých studií přímo naráţel na Thomsenovu a Mikkolovu jednosměrnost, která odmítala silnější vliv baltofinských jazyků na baltské. Téma estonských a livonských výpůjček v lotyštině Aben zpracoval ve své disertační práci Eesti ja liivi laenud läti keeles, kterou obhájil v roce 1947 na univerzitě v Tartu.43 Z litevských jazykovědců je autorem nejrozsáhlejší studie o baltských etymologiích Kazimieras Būga. Kvůli rusifikaci za carské vlády jazykověda v Litvě a tím i studium litevštiny zaostávaly ve srovnání s ostatními zeměmi baltského prostoru. Kniha Kazimierase Būgy Aistiški studijai se tak stala zastaralou hned po svém vydání v roce 1908.44 Būga zde mimo jiné pouţil pro Balty Tacitův název aistiškai.45 Po Būgovi se studiem litevštiny a převáţně historií jazyka zabývali Jonas Kabelka a Zigmas Zinkevičius se svými pracemi Baltų filologijos įvadas a Lietuvių kalbos istorinė gramatika.46

2.3.

Nejnovější výzkumy

Mezi nejnovějšími výzkumy zabývajícími se studiem baltofinských jazyků a jejich kontaktů si drţí opět významnou pozici finští jazykovědci. Do roku 2001 působil na univerzitě v Helsinkách jako profesor baltofinských jazyků Seppo Suhonen. Jiţ ve své disertační práci se Suhonen věnoval lotyšským výpůjčkám v livonštině.47 Ke studiu livonštiny přispěl také svým dílem Liivin kielen näytteitä z roku 1973, coţ je po druhé světové válce jedna z mála uvedených sbírek livonských textů.48 Suhonen byl seznámen také s tématem baltských výpůjček v baltofinských jazycích, coţ dokazuje svými studiemi v odborných periodikách i sbornících, jako např. v kolektivní práci The Uralic Languages, ve sborníku 41

Julius MÄGISTE, Estnischen etymologischen Wörterbuch, Helsinki 1982. Více o Mägisteho baltských etymologiích viz Lembit VABA, Julis Mägiste ja balti etümoloogiad, Emakeele seltsi aastaraamat 47, Tallinn 2001, s. 23-36. 43 Karl ABEN, Eesti ja liivi laenud läti keeles, Rkp. Disertační práce, Univerzita v Tartu 1947. 44 Kazimieras BŪGA, Aistiški studijai, Petrohrad 1908. 45 S. JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien, s. 64-65. 46 Jonas KABELKA, Baltų filologijos įvadas, Vilnius 1982 a Zigmas ZINKEVIČIUS, Lietuvių kalbos istorinė gramatika I-II, Vilnius 1980-1982. 47 Seppo SUHONEN, Die jungen lettischen Lehnwörter im Livischen, Rkp. disertační práce, Helsinki 1973. 48 TÝŽ, Liivin kielen näytteitä, Helsinki 1975. 42

18

Suomen väestön esihistorialliset juuret nebo na stránkách jazykovědného časopisu Virittäjä. 49 Ve Virittäjä publikoval na téma balto-baltofinské kontakty také Kari Luikkonen, který v roce 1999 vydal obsáhlý výčet baltofinských slov baltského původu pod názvem Baltisches im Finnischen.50 Studiu baltofinských jazyků věnují svou pozornost i jazykovědci v Estonsku. Mezi největší odborníky na dané téma patří Lembit Vaba, z jehoţ rozsáhlé bibliografie o baltských výpůjčkách

v baltofinských

jazycích

jmenujme

výběrově

např.

„Die

baltischen

Sonderentlehnungen in den ostseefinnischen Sprachen“51 ve sborníku Itämerensuomalaiset kielikontaktit, „Balti laenud läänemeresoome maastikusõnavaras“52 v periodiku Keel ja Kirjandus nebo nejnovější „Balti launude uurimine avab meie kauget minevikku.“53 Ve svém výzkumu se Vaba specializuje především na estonsko-lotyšské kontakty.54 Kromě jazykových výpůjček se Vaba zabývá téţ historií estonského jazyka. Do května letošního roku působil jako lektor estonštiny na univerzitě v Tampere, dnes pracuje na ústavu Eesti Keele Instituut.

49

TÝŽ, Die baltischen Lehnwörter der finnisch-ugrischen Sprachen, in: The Uralic Languages: descriptor, history and foreign influences, ed. Denis Sinor, Leiden 1988, s. 597-615. TÝŽ: Balttilaisten lainasanojen levikistä ja merkityspiirteistä itämerensuomalaisissä kielissä, Virittäjä 84, Helsinki 1980, s. 189-211. TÝŽ, Lainasanat balttilais-itämerensuomalaisten kontaktien kuvastajina, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. SvenErik Ǻström, Helsinki 1984, s. 207-225. 50 Kari LIUKKONEN, Lisiä balttilais-suomalaisten lainasanasuhteiden tutkimukseen, Virittäjä 77, Helsinki 1973, s 17-32. TÝŽ, Baltisches im Finnischen, Helsinki 1999. 51 Lembit VABA, Die baltischen Sonderentlehnungen in den ostseefinnischen Sprachen, in: Itämerensuomalaiset kielikontaktit, ed. Sari Vaula, Helsinki 1990, s. 125-139. 52 TÝŽ, Balti laenud läänemeresoome maastikusõnavaras, Keel ja kirjandus č. 3 a 4, Tallinn 1989, s. 138-141, 206-218. 53 Viz citace v pozn. č. 12. 54 K tomuto okruhu problému lze uvést jeho práci TÝŽ, Uurimusi läti-eesti keelesuhetest, Tallinn-Tampere 1997.

19

3. Seznam baltofinských výpůjček v baltských jazycích V této části práce se budeme snaţit o vytvoření seznamu baltofinských výpůjček v baltských jazycích. Pro upřesnění je třeba uvést, ţe termín baltské jazyky pro nás bude nadále znamenat pouze lotyštinu a litevštinu a nebudeme tedy pracovat s ţádným jiným baltským jazykem.55 Také u baltofinských jazyků se omezíme na šestičlennou skupinu – livonština, estonština, votština, finština, vepština a karelština. Jako výchozí zdroje pro tento seznam nám poslouţí tři studie zabývající se zmíněnými výpůjčkami a etymologické slovníky: finský, estonský a litevský. Pro lotyštinu budeme pouţívat slovník K. Mülenbacha a J. Edzelīnse

a dodatky k němu

Papildinājumi un labojumi K. Mülenbacha Latviešu valodas vārdnīcai. Všechna lotyšská slova (pokud nebude uvedeno jinak) a jejich překlady do němčiny budou převzaty právě ze zmíněného lotyšsko-německého slovníku. Litevské podoby slov a jejich německé překlady (pokud nebude uvedeno jinak) budou převzaty z litevského etymologického slovníku. Baltofinské jazyky budou řazeny v následujích pořadí: jako první bude vţdy uveden jazyk dárce (kontaktní jazyk), ostatní jazyky budeme zapisovat v abecedním pořadí.

3.1.

Vilhelm Thomsen: Beröringer mellem de finske og de baltiske (litauisk-lettiske) sprog56

Jak uţ jsme uvedli v kapitole o historii výzkumu balto-baltofinských kontaktů, Vilhelm Thomsen je povaţován za prvního vědce, který se tímto tématem začal hlouběji zabývat. Thomsenovo dílo je rozsáhlá a ucelená studie nejen o jazykových výpůjčkách, ale také o geografickém a kulturně historickém kontextu mezi kontakty Baltů a Baltofinů. Thomsen v Beröringer téţ vymezuje baltské i ugrofinské jazyky. Přesto však, s přihlédnutím k roku vydání, je Thomsenovo dílo v několika ohledech zastaralé. Beröringer obsahuje seznam jazykových výpůjček v obou směrech. Pro nás je podstatná druhá část Lettiske (og litauiske) Ord at finsk Oprindelse, tedy lotyšská (a litevská) slova baltofinského původu. V této části Thomsen některá slova uvádí v závorce označená otazníkem s odkazem na první část, kde oněm samým slovům přisuzuje baltský původ. Právě 55 56

Všechny ostatní baltské jazyky jsou dnes již vymřelé. Viz kapitola Baltské jazyky. Viz pozn. č. 26.

20

mnohé z těchto etymologií jsou dnes povaţovány za nesprávně určené a jeho dílo se tak stalo překonaným. Z formálního hlediska je zastaralý také Thomsenův pravopis, který bude v našem seznamu aktualizován. Co se týče baltofinských jazyků, uvádí Thomsen vţdy jen livonskou, estonskou a finskou podobu slov.

3.2.

Karl Aben: Eesti ja liivi laene läti sõnavaras57

Karel Aben, jak uţ bylo zmíněno, napsal o estonských a livonských výpůjčkách v lotyštině svou disertační práci.58 Pro nás bude však primárním zdrojem jeho studie v jazykovědném periodiku Eesti seltse aastaraamat, která obsahuje výčet všech slov, které Aben povaţoval za estonské či livonské výpůjčky v lotyštině. Ve svém článku „Eesti ja liivi laene läti sõnavaras” Aben na začátku krátce představuje vzájemné vztahy baltských a baltofinských jazyků a přitom klade důraz právě na bliţší kontakty mezi Livonci, Estonci a Lotyši. Dále okrajově zmiňuje i další související práce a neopomíná zdůraznit, ţe soupis baltofinských výpůjček v Thomsenově Beröringer je neúplný. Kritizuje Thomsenovu jednostranost a opravuje některé jeho etymologie. K estonským a livonským výpůjčkám nejsou uvedeny ekvivalenty ţádného jiného baltofinského jazyka a ani k lotyštině ekvivalenty litevské. Seznam slov Aben roztřídil do čtyř hlavních sémantických skupin: moře a s ním pojící se obory, ţivot zemědělců, společnost člověk, příroda.

3.3.

Valdis Zeps: Latvian and Finnic Linguistic Convergences59

Práce Latvian and Finnic Linguistic Convergences pojednává, jak je z názvu patrné, o konvergencích lotyštiny a baltofinských jazyků. Jádrem studie jsou pak baltofinské výpůjčky v lotyštině. Uvedli jsme jiţ v kapitole o historii výzkumu, ţe Zeps svou práci doplnil o fonologii lotyšských a livonských dialektů a také o teritoriálním rozšířeni těchto výpůjček, které je provázeno mapkami. Okrajově Zeps případného čtenáře uvede téţ do historického kontextu. V seznamu slov Zeps na prvním místě uvádí lotyšskou podobu, za kterou následuje vţdy livonský nebo estonský ekvivalent jako jazyk dárce. Někde přidává i finštinu. Avšak 57

Viz pozn. č. 24. Viz pozn. č. 43. 59 Viz pozn. č. 23. 58

21

ostatní baltofinské jazyky zůstávají nepovšimnuty. K lotyštině je občasně uvedena i litevská obdoba. Stejně jako u Abena jsou slova rozdělena do sémantických skupin. Po krátkém představení těchto tří studií si můţeme povšimnout, ţe ani jeden z autorů nepracoval se všemi baltofinskými jazyky, a ne vţdy byly uvedeny litevské ekvivalenty. Aben například nechal litevštinu zcela stranou. V naší práci se proto pokusíme o vytvoření takového seznamu, který ukáţe daná slova, pokud to bude moţné, ve všech baltských i baltofinských jazycích. Přitom jsme si ale vědomi toho, ţe náš seznam v ţádném případě nemůţe být povaţován za úplný, tedy za takový, který by pokryl všechny baltofinské etymologie v baltských jazycích. V naší práci nebudeme usilovat o představení nových etymologií, nýbrţ o doplnění a vytvoření uceleného seznamu právě těch etymologií, které jsou uvedeny v námi předvedených studiích.

22

3.4.

Seznam slov v abecedním pořadí

A airis „der Ruder“, airēt „rudern“ ˂ liv. āiraz, est. aer, fin. airo, karel. airo, vep. air, vot. airo, pravděpodobně praskand. *airō- > liv. > lot., ale předpokládá se i směr vypůjčení balt. > BF.60 ˂ liv.

, est. aerutama.61 Sloveso airēt zmínil jen Aben, EES estonské aerutuma

nezná. allaž „immer“ ˂ est. alati, liv.

,

, ales, fin. alati, karel. alallah, vot. alalta, (fin. < liv. n. est. >

62

lot.).

alstars „der Teller, Butterteller“ ˂ liv. ālstar, fin. halstari, (prašv. > liv. > lot.).63 andrus „der Schiffskiel“ ˂ liv

r(z), est. andur, fin. antura, (skand. > liv. n. est. > lot.).64

ārķis „ein Teil des Webstuhls, wodurch vermittels der Reif, der Weberbaum gedreht wird“; „eine gegabelte Stange, welche zum Netz-stricken (das Netz wird daran gebunden) dient“ ˂ liv.

, est. hark, fin. harkki, (liv. n. est. > lot.).65

auda „tiefe Stelle im Meere“ ˂ liv. õda, est. haud, fin. hauta, karel. hauta, vep. haud, vot. auta „das Grab.“ Podle Zepse, Abena i ME má toto slovo původ v livonském õda. SSA není proti tomuto závěru, ale ani ho nepotvrzuje, uvádí však moţný původ baltofinského hauta v pragerm. (pragerm > BF).66 Thomsen o slově auda mlčí. avuots „die Quelle“ ˂ liv. ovat, est. avandus, ve finštině z kmene *avata-.67 Zeps a Aben liv. > lot. SSA finské avata nedává do souvislosti s lotyštinou a EES slovo nezná vůbec. U Thomsena není uvedeno. 60

SSA I, s. 59. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 62 SKES I, s. 15. 63 SSA I, s. 134. 64 SKES I, s. 20. 65 Tamtéž, s. 58. 66 SSA I, s. 148. 67 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 105. 61

23

B bęka „Pilz“ , est. päkk.68 Jen Zeps, viz pęka.

˂ liv.

„zu Grunde gehen, verderben“ ˂ est. põhja minema, põhi, liv. pohj,

,

, vot.

, puˊoj, fin. pohja, karel.

- -, veps. pohdˋ,

.69

buŗa (buŗas, buras, burves) „Segel;“ lit. bùrė „Segel“ ˂ liv. pūŕáz, est. puri, fin. purje, karel. purjeh, purdeh, veps. puŕeh, vot.

˂

prafin. *purjeh.70 V první části Beröringer Thomsen uvádí slovo purje jako baltskou přejímku v baltofinských jazycích.71 Stejně tak soudí i Mülenbach a Edzelīns, kteří dokonce odkazují na moţný řecký původ.72 V druhé části své knihy uţ Thomsen naznačuje i moţnost opačného směru vypůjčení, coţ svědčí o jeho nejistotě ohledně baltského původu slova.73 Novější literatura došla k závěru, ţe slovo buŗa je do baltských jazyků převzato z baltofinských, nikoliv naopak. Například Ernst Fraenkel soudí, ţe slovo buŗa přešlo z livonštiny do některých dialektů lotyštiny a skrz Západní Kuronsko se dostalo do Ţemaitska, tedy do litevštiny.74 Takto míní i SKES, který dále uvádí prohloubenější původ slova: FSP *purja ˃ *purješ ˃ prafin.*purjeh.75 Zeps a Aben také určili lot. buŗa za jasnou BF výpůjčku. Podle EES je BF puri germánského původu (pragerm *burja-) a lot. buŗa je výpůjčka z estonského slova stejného kmene purjus „betrunken.“76 D „ein Kuh ohne Hörner;“

, tuolis „ein Ochs ohne Hörner;“

„ungehörnt“ ˂ est. tohl, fin. tohlo, karel. tohlo, tolho, vot. tolho, tolo.77 68

Tamtéž, s. 106. SKES III, s. 587. 70 Tamtéž, s. 652. 71 V. THOMSEN, Beröringer, s. 163. 72 ME I, s. 356. 73 V. THOMSEN, Beröringer, s. 253. 74 LEW I, s. 65. 75 SKES III, s. 652 76 EES, s. 394 77 Tamtéž, s. 534. 69

24

I idis, īdenis, idus „Ost” ˂ liv. ida, est. ida, fin. itä, karel. itä, vot. itä.78 igaunis, igauniete „der Este, die Estin“ ˂ est. Ugandi,79 Ugaunia.80 Thomsen slovo neuvádí. J jada, jade „ein ganzer Sazt von Netzen, wie sie im Meere aufgestellt werden” ˂ liv. jada, est. jada, fin. jata.81 jandalēt „tanzen” ˂ est. jandama „lärmen, tollen;”82 est. jandlema „streiten.”83 ˂ est. jändama, fin. dial. jäntätä, vot. jantata.84 Thomsen slovo jandalēt neuvádí. EES slovo jandama udává jako dial. variantu pro jändama. jandaliņš „der national Tanz” ˂ est. jandama, jandlema.85 U Thomsena slovo jandaliņš není uvedeno, viz. jandalēt. jauda „die Kraft, das Vermögen,” jaudāt„die nöthige Kraft haben, vermögen“ ˂ liv. joud, est. jõud, fin. jouto.86 ˂ liv. jouda, est. jõudma, fin. joutaa, karel. joutoa, vep. jouta (ve fin., karel. a vep. má slov mírně odlišný význam „Zeit haben“),87 vot. jõutua.88 jędęls „Südwind“ ˂ liv. jedal, est. edal „Südwest,” fin. etelä, vot. etelä.89 jęgums „die Menge, Masse” ˂ est. jagu.90 Jediný zdroj, který uvádí lot. jęgums je Zeps, EES est. jagu nezná. jęka „angehängte” ˂ est. jätk.91 Jen Zeps a Aben, srov. jękāt. jękāt „lose annähen, ankleben” 78

SSA I, s. 230. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 80 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 110. 81 SSA I, s. 237. 82 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. ME II, s. 96. 83 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 111. 84 EES, s. 104. 85 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 111. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 86 V. THOMSEN, Beröringer, s. 254. 87 SSA I, s. 244. 88 EES, s. 104. 89 SSA I, s. 109. 90 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 112. 91 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 79

25

˂ est. jätkama, liv. jatkõ, fin. jatkaa, karel. jatkua, vep. jatkuta92 U Thomsena slovo není. jęlgas „Baine, Füsse (verächtlich)” ˂ liv. jālga, est. jalg, fin. jalka, karel. jalka (jalga), vep. d´åug, jaug, vot. jalka.93 Podle Zepse, ME i Abena je lot. jęlgas baltofinská výpůjčka.94 U Aben ale nenajdeme podobu jęlgas, nýbrţ jalgas.95 SKES ani SSA BF jalka nespojují s baltskými jazyky. Jęlgava „Mitau, Stadt” ˂ liv. jālgab96 „die Stadt.” Aben slovo jęlgava neuvádí. Zde by mohlo přicházet v úvahu několik hypotéz o původu tohoto názvu.97 jemšika „ein Schimpfwort; ein kleiner Knabe“ ˂ est. jõmpsikas,98 jõmpsak.99 U Thomsena se slovo nenašlo. jora „Lärm“ ˂ est. joru „Gebrumm, leeres Geschwätz.”100 V EES pod jorisema „undeutlich sprachen, brummen.”101 Thomsen slovo jora nezná. julga „der Seehund” ˂ liv. ilgaz, ülgaz, est. hüljes, fin. hylje, karel. hyljeh, hüleh, vot. ülle102 juoma „eine Tiefe zwischen Untiefen, die Tiefe zwischen der Sandbank und dem Ufer“ ˂ liv. jūom, est. joom, fin. juoma, karel. juomu, vot. jõma.103 nis „Weile; im vollem Laufe; Strecke, Zug“ ˂ liv. jūoń, est. joon, fin. juoni, karel. juoni, vot. jońikaińe (vep. odvozené sloveso ).104 jupis „ein Gespenst, ein böser Geist, der Teufel” ˂ est. jube.105 Thomsen slovo jupis nezmiňuje a ani EES nehovoří o výpůjčce v lotyštině, ale uvádí est. jube jako BF kmen.106 92

EES, s. 106. SSA I, s. 234. 94 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 112. ME II, s. 109. 95 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 96 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 113. V. THOMSEN, Beröringer, s. 254. 97 Více viz Laimute BALODE, Latvian paikannimistä, in: Latvian historiaa ja kulttuuria, ed. Marjo Mela - Lembit Vaba, Helsinki 2005, s. 319. 98 EES, s. 103. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 99 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 112. 100 Tamtéž, s. 113. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. ME II, s. 114. 101 EES, s. 99. 102 SKES I, s. 93. 103 Tamtéž, s. 125. 104 SSA I, s. 250. 105 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 116. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 208. 93

26

K kaija, kajaks „Möwe” ˂ liv. kajàG, kajàgǝz, est. kajak, kajakas, fin. kajava, kaija, karel. kajoa, vep. kajag, -i, vot. kajaga.107 Podle ME lot. kaija, kaiva „Sturmmöwe” ˂ liv. formy, které odpovídá fin. kaija; lot. kajaks „Raub-Möwe” ˂ est. kajakas.108 Thomsen povaţoval balt. i BF slova za rovnocenná. kaļļa „eine dicke Stange, ein Hebebaum, Hebel; zwei schräg angelehnte dicke Stangen, auf denen man bei einem Bau Balken hinaufzieht“, plur. kaļļas „Rollhölzer, auf denen man ein Boot fortwälzt” ˂ liv. ka , est. dial. kall, fin. kalju.109 kāls „ein Band oder halbes Schock, 30 Stück” ˂ liv.

, est. kahl, fin. kahlo.110

kama1, kamba „die Steinbutte“ ˂ liv. k ma, kāma, est. kammeljas, fin. kampela, karel. kampela, vot.

.111

kama2, kami „das Mehl von geröstetem Getriede“ ˂ est. kama.112 Thomsen předloţil lot. kama pouze ve významu „die Steinbutte“, viz kama1. kamara „die Kruste, die Schwarte am Speck, die obere Schicht der Sahne auf gegorener Milch” ˂ liv. kamàr, est. kamar, kammar, fin. kamara, vot.

.113

kangars „ein Hügelzug“ ˂ liv.

, -ar,

, est. kangur, fin. kangar.114

˂ liv. kāngaŕ, est. kanger, kangur, fin. kangas, kangar, karel. kankas, kangas, vep. kaŋgaz.115 kangas1 „das Webergestell, der Webstuhl“ ˂ liv.

, est. kangas, fin. kangas, karel. kankas, vep. kaŋgaz, vot.

kaƞgas.116 106

EES, s. 99. SKES I, s. 145. 108 ME II, s. 132 a 136. 109 SKES I, s. 148-149. 110 Tamtéž, s. 139-140. 111 SSA I, s. 295. 112 EES, s. 124. 113 SKES I, s. 153. 114 Tamtéž, s. 155. 115 SSA I, s. 298-299. 107

27

kārs „die Rippe des Bootes“ ˂ liv. k r, est. kaar, fin. kaari, karel. koari, koare, kaar(d)e, vep. kāŕ, kaŕ, kaŕ, vot. kārre.117 Slovo kārs označil za BF výpůjčku pouze Aben.118 U Zepse ani Thomsena se slovo nenašlo. Stejného názoru jako Aben je i SSA. SKES neuvádí ţádný směr vypůjčení, taktéţ ani EES. kaska, koska „die Tannenrinde, Fichtenrinde“ ˂ est. kosk, liv. kuosk, kuošk, fin. kosku, koskus, koskue, koskut, kosus, karel. koskus, .119

koskut, vep. koskhaine, vot. kavals „der Unbändige, Trotzige“ ˂ est. kaval, liv.

, fin. kavala, karel. kavala, vot. kavala120 „durchtrieben,

schelmisch.“ Pouze Zeps a Aben.121 „die Hochzeit“ ˂ liv. k zgǝnd, kāznǝgǝd „die Hochzeit“, est. kaasa „der Gatte“, fin. kansa „der Volk“, karel. kansa „der Volk, die Familie, der Freund“, vep. kanz „die Familie“, vot. kansa „der Volk.“122 kiligunda „Einheit der Kurischen und livländischen politischen Organisation“ ˂ est. kihelkond,123 fin. kihlakunta. Zeps, jako jediný zdroj této přejímky, uvádí lot. kilikunda jako literárně ověřený neologismus. Přesto, ţe se nám nepodařilo jeho závěr ověřit, nemáme důvod ho zpochybňovat. kobas „der Schaum“, kobēt „schäumen“ ˂ liv. ko´b, ko´bǝ.124 U Thomsena se slovo nenašlo. „durch Luftspiegelung (Strahlenbrechung) sich über den Horizont erhebend, sichtbar werden” ˂ est. kolama,125 liv.

, fin. kolata, karel. kolista, vep. koleita.126 Podle EES est. >

baltněm. Výpůjčku potvril pouze ME. Thomsen a Zeps neuvádějí. kolda, kulda „die Aschengrube neben der Ofenöffnung zur Aufbewahrung des Feuers, auch zum kochen; der Vorofen oder die tiefe Grube vor dem Ofen in der Riege; der Feuerherd“ 116

Tamtéž, s. 298. Tamtéž, s. 265. 118 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 119 SSA I, s. 409. 120 SKES I, s. 175. 121 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 121. 122 SSA I, s. 301. 123 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 122. 124 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201. 125 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201. 126 SKES II, s. 210. 117

28

˂ ets. dial. kolda „die Vertiefung von der Ofenmündung.“127 Thomsen o slově mlčí. kolka „ein sandiger Vorsprung im Meere“ ˂ liv. kùolka „ein Name der Platz,“ est. kolk, fin. kolkka, karel. kolkka, vot. kolkka128 „der Winckel, die Ecke, der Meerbusen.“ Zeps a ME liv. > lot.129 V EES pod kolgas jako BF kmen.130 SSA a SKES o původu nepíší.131 Thomsen a Aben lot. kolka neuvádí. kolta „die Höhle wo Krebsen hausen“ ˂ est. dial. koldas, liv. kūolta, fin. dial. kolle.132 SKES a SSA liv. > lot.133 EES, Thomsen ani Aben neuvádějí. kommas vilkt „in intimen Verhältnis stehen“, kommāties „intim miteinander leben, sich zusammentun“ ˂ liv. kom134 „schlau.“ Zeps je jediným zdrojem. konca „die Hacke des Pferdes“ ˂ est. konts „die Hacke, der Stumpf.“135 Podle Zepse je slovo konca také pejorativní označení pro chodidla. Thomsen neuvádí. konna1, konne, kunne „der Frosch“ ˂ est. konn, liv. kūona, fin. konna, karel. konna, vot. konna.136 Všechny naše dostupné zdroje se shodovaly se směrem výpůjčení est. > lot. Pouze Thomsen lot. > est.137 Ale i v Beröringer je zařazeno v části baltofinských výpůjček v lotyštině, můţe jít tedy jen o chybu ve znaménku. konna2 „derjenige Teil der Sense der an den Sensenstiel befest wird“ ˂ est. kand138, liv. kùonda, fin. kanta, vep. kand „die Ferse“, vot. kanta139 „die Ferse.“ V tomto významnu s lotyštinou spojil jen Zeps. kopsis „ein kleines schmutziges oder unbrauchbares Gefäss“ ˂ est. dial. kops (kopsikas).140 Thomsen slovo nezná. 127

ME II, s. 305. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 123. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 204. 128 SKES II, s. 211. 129 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 123. ME II, s. 254. 130 EES, s. 172. 131 SSA I, s. 390. 132 Tamtéž, s. 391. 133 SKES II, s. 211. 134 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 123. 135 Tamtéž, s. 125. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. 136 EES, s. 175. 137 V. THOMSEN, Beröringer, s. 170 a 263. 138 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 125. 139 SKES I, s. 157.

29

kotka „Seeadler“141 , fin. kotka, karel. kotku, vot. kotko142 „Adler.“

˂ est. kotkas, liv.

Jako BF výpůjčka pouze u Zepse a Abena.143 koza, kuza „die Haut, das Häutchen einer Frucht z. B. der Erbsen, Bohnen; die Kruste auf Wunden“ ˂ liv. kozà, est. dial. kozo, koso.144 Naše základní prameny se zde shodují, ale nebylo moţné ověření v EES, který dialekty neuvádí. kroza „die Kruste“ ˂ liv. krozā.145 Pouze Zeps. kubjas „der ehstnische Name für stahrats, oder wagars, an der ehstnischen Gränze gebraucht”146 („der estnische Name Für Starost, oder Wacher, an der estnische Gränze Gebraucht”) ˂ ets. kubjas > fin. kupias.147 Tento případ uvádí jen Zeps a Thomsen.148 Chybí i v Mülenbachově slovníku. Ale EES, SKES a SSA dosvědčují jejich závěr.149 kude „Stelle in Flüssen, wo die Fische laichen” kudēties „laichen” ˂ liv. ku´d, ku´ddǝ, est. kude, kudema, fin. kutu, kutea, karel. kutu, kutie, kutuo, vep. kudu, vot.

-.150

kugra, kūre „die Karausche” ˂ liv.

, est. koger, fin. kouri.151

kuība „das von den Beinen eines Tieres namentl. eines Seehundes, Hundes abgezogene Fell; der Pl. gew. das aus diesem Felle verfertigte Schuhwerk“, koība „das von den Beinen eines Tieres abgezogene Fell; der Fuss eines Menschen oder Tieres (pejorativ)“152 ˂ liv. kūojba, est. koib, fin. koipi, karel. koipi, vot. koipa „das Bein (des Tieres).“153

140

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 126. EH II, s. 639. 142 EES, s. 180. 143 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 126. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 144 Tamtéž. V. THOMSEN, Beröringer, s. 263. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 126. 145 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 127. 146 V. THOMSEN, Beröringer, s. 262. Protože ME lot. kubjas neuvádí, překlad jsme převzali z Thomsenova Beröringer, kde jsou mnohé výrazy zastaralé. V závorce však uvádíme aktualizovaný přepis, o kterém se domníváme, že Thomsenovu překladu odpovídá. 147 EES, s. 186. 148 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 127. 149 SKES II, s. 242. SSA I, s. 444. 150 Tamtéž, s. 453. SKES II, s. 248. 151 EES, s. 169. 152 EH, s. 637. 153 EES, s. 171. 141

30

ME povaţuje lot. kuība za BF výpůjčku z estonštiny.154 Stejně u Zepse a Abena pod koība. U Thomsena se slovo neobjevilo. SSA a SKES liv. > lot.155 EES uvádí est. koib pouze jako BF kmen. Podle SKES a SSA existuje také lit. kuibina „nahka-antura“, takové slovo ovšem LEW nezná. kuiga „die Waldschnepfe (Scolopax rusticola); die Doppelschnepfe (Gallinago media)” ˂ est. dial. kuik „Schwan.”156 Thomsen slovo nezná, taktéţ ani EES. kuja „ein grosser Korn- oder Heuhaufen, der Feim” ˂ liv. kūí, fin. kuhja, kuhjo, vot. kuhja, est. kuhi > balt-germ. kui, kuje.157 kukainis „der Käfer, das Insect” ˂ liv. kukki (˂ *kukkainen), ? est. kuklane158 „die Waldameise.” kukurs „die Knospe am Flachse, Saathülsen von Flachs und Klee” ˂ liv. kukkǝrz, est. dial. kukar159 „das Trockenobst.” K est. kukar ze společného kmene dále kuker-, kukkur;160 K est. kukkur dial. lina kagura „Klafter Flachses,” fin. kukkaro, karel. kukkaro, vep. kukkor, kukor, liv.

, kukkàr (liv. n. est. > lot.).161

kurikas „ein Schlägel des Holzhackers” ˂ est. kurik, kurikas, fin. kurikka, karel. kurikka, vep.

, vot. kurikka.162

Ani jeden z námi pouţitých slovníků neoznačil lot. kurikas za BF výpůjčku. Takto soudí pouze Zeps a Aben.163 U Thomsena se slovo neobjevuje. kurrata „Gottes Gegensatz, der Teufel, der Satan“, kurratāt „kurratāt sagen“ ˂ est. kurat, fin. dial. kurratti.164 Thomsen ani ME slovo kurrata neznají. kutēt=kudēt, kutināt=kudināt „jucken, kitzeln”; lit. kuténti, kùtinti165 ˂ liv.

, kutīnt, est. kutistama, kõdistama, fin. kutiaa, kutista, kutittaa,

karel. kučutta-, vep. kutšutada, vot. kutisa.166 Ķ 154

ME II, s. 300. SKES II, s. 207. SSA I, s. 384. 156 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 128. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 157 SKES II, s. 231. 158 EES, s. 189. 159 V. THOMSEN, Beröringer, s. 263. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 129. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 204. 160 EES. s. 192. 161 SSA I, s. 428. SKES II, s. 232. 162 Tamtéž, s. 244. 163 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 129. 164 EES, s. 193. 165 LEW I, s. 322. 166 SKES II, s. 248-249. 155

31

ķeda, ķedra „die Spindel“ ˂ est. keder, liv. kie´ddǝr, kie´drǝz, fin. kehrä, karel. kesrä, kezrä, vep. kezr, vot. tšerätä.167 SKES a SSA est. > lot.168 EES est. n. liv. > lot.169 ķekas „Eisschollen im Meere” ˂ liv. käk, est. käkk,170 liv. jei käk „Eisschollen.”171Aben. ķekata „eine Haufe, eine Menge sich aneinander reihender Menschen, der Fastnachtnarr” .172 ME uvádí moţnost vypůjčení z lit. keketa.173 LEW to však

˂ liv.

nepotvrdil.174 U Thomsena se slovo nenašlo. ķeksis „der Haken, Krücke, Stelze, der Feuerhacken, der Hakenlachs“ ˂ liv.

, fin. keksi „Bootshaken, Feuerhacken“175 SKES a SSA liv. > lot.176 U Abena

pod ķekse.177 ķeķe, ķeķi „Blutkuchen“ ˂ est. käkk, liv. käk (liv. n. est. > lot.).178 ķęlavainis, ķęlvainis, ķęluvainis „des Weibes Schwester-Mann, der Schwager” ˂ liv. kälù, est. käli „des Weibes Schwester”,179 kälimees „des Weibes SchwesterMann”, fin. käly „des Weibes Schwester, des Bruders Weib, des Mannes Bruder-Weib, die Schwagerin”, karel. kälü, vep.

„des Bruders Weib.“180 Ani jeden ze

slovníku směr vypůjčení liv. > lot. nepotvrdil, ale EES označil kmen est. käl-za ugrický. ķemeris „der grosse Radbohrer“ ˂ est. käämer, keamer.181 Nepodařilo se ověřit v EES. Podle Thomsena lot. ķemeris= käämer, keamer182 ķeņģe „ein aus Tuchstreifen geflochtener Schuh mit Ledersohlen“ ˂ liv.

, est. king, fin. kenkä, karel. keƞgä, vep. kengi, vot. tšentšä.183

167

SSA I, s. 336. SKES I, s. 176-177. 169 EES, s. 139-140. 170 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201. 171 EES, s. 206. 172 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 208. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 133. 173 ME II, s. 361. 174 LEW I, s. 236. 175 SSA I, s. 339. 176 SKES I, s. 179. 177 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. 178 EES, s. 206. 179 Tamtéž. 180 SKES II, s. 259. 181 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 131. 182 V. THOMSEN, Beröringer, s. 259. 168

32

ķepa, ķebla „die Tazte, Bärentatze” ˂ liv. käpä, est. käpp, fin. dial. käppä, karel. käppä184 „das Tierbein.” ķepe, ķepis „ein Stab, ein Stock” ˂ est. kepp.185 Thomsen slovo nezná. ķept „kleben, anhaften; mit den Klauen anpacken” ˂ liv. käp, est. käppama, fin. käpätä, kääpätä,186 viz lot. ķepa. ķerešas „die Glutstein im Riegen- und Badstubenofen” ˂ est. keris > liv. kerīs.187 Dále EES uvádí, ţe est. keris je výpůjčka z balt. *keri-, lot. ceras, ceri. Est. > lot. jen dial. ķerešas ķereši, ķeršas, ķerši. V ME pouze pod cęri „die Glutstein auf dem Gewölbe des Riegen-, oder Badstubenofen”188 U Aben pod ? kerešas.189 „schmieren, schmaddern”; lit. kernoti „beschmutzen, tadeln, schelten” ˂ liv. kärnǝ „versmutzen”, fin. kärnä „mürrisch, starrsinning, zänkisch”, kärnätä „streiten, kritisieren”, karel. kärnätteä „tadeln,” vep. kärnak, -näk „mürrisch” (pravděp. liv. kärnǝ > lot.

> lit. kernoti).190 Podle Fraenkela fin. kernätä > lot.

> lit. kernoti.191 U Thomsena se slovo nepodařilo ověřit. ķērpa „der Iltis, das Stienktier” ˂ liv.

, est. kärp, fin. kärppä, karel. kärppä, vot. tšärppä192 „das Wiesel,

Hermelin.” „ein Gerüste, ein ästiger Pfahl zum Auflegen von Erbsen” ˂ est. kärbis, fin. kärväs, vep. kärbuz „austiger Baum, aus einem solchen verfertigtes Trockengestell.”193 Est. > lot. i SKES pod kärvä a také EES.194 Lot. jeden z našich tří pramenů, viz

s neuvedl ani

.

„Erbsenstaken”

183

SKES I, s. 181. SSA I, s. 474. 185 EES, s. 144. 186 V. THOMSEN, Beröringer, s. 259. 187 EES, s. 145. 188 ME I, s. 375. 189 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 204. 190 SSA I, s. 476. 191 LEW I, s. 244. 192 SKES II, s. 262. 193 SSA I, s. 476. 194 SKES II, s. 262-263. EES, s. 207. 184

33

˂ liv.

, est. kärp195 „die Keule.” U Thomsena se slovo nenašlo a nepodařilo se

ověřit ani v pouţitých etymologických slovnících. Jen ME souhlasí s uvedeným směrem vypůjčení.196 ķesele „die Tasche, ein kleiner Sack; Hafersack, der dem Pferde vorgehängt wird; Kescher zum Krebsfangen”, ķeselis „Hafersack, der dem Pferde vorgehängt wird”, ķeselēt „mit Keschern Krebse fangen”; lit. keselis „aus Gerten geflochtener Sack zum Krebsfang”, keselys „Korb zum Tragen von Heu und Kleinfutter für das Vieh” ˂ est. kessel, liv. keššil, fin. kesseli, karel. kesseli197 „Spankorb, Ranzen aus Birkerinde, Tragnetz.” ˂ liv.

.198 Thomse ani Zeps uţ sloveso ķeselēt nezmiňují.

ķēve „eine schlechte, magere Stute” ˂ liv. kēv, kiev.199 ķidas „das Eingeweide, namentlich der Fische, aber auch die Gänse, der Schafe” ˂ liv. ki´d „des Eingeweide der Fische”, est. kida „der Rachen, der Schlund, die Kieme”, fin. kita, karel. kita, vep. kita „der Rachen, der Schlund.”200 Aben lot. ķidas uvádí pod kidas, coţ je chybně. ķidāt „Fische ausweiden” ˂ est. dial. kiduma201, ? liv.

.202 Livonské

uvádí jako ekvivalent k est. dial.

kiduma pouze Aben. Est. kiduma ve spisovném jazyce znamená „schmachten, leiden, kümmerlich leben” a podle EES, SSA a SKES je k němu liv.

také „schmachten,

leiden, kümmerlich leben,” ale uţ nikoliv „Fische ausweiden.” 203 ķiķēt, ķīķēt „reiningen, ausnehmen (Fische)” ˂ est. kitkuma, liv.

, fin. kitkeä, karel. kitkie, vep

, vot.

,204 „jäten,

ausreißen,” srov. ķidāt. ķīla „das Pfand, Unterpfand”

195

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 135. ME II, s. 376. 197 SKES I, s. 186. 198 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. 199 Tamtéž, s. 204. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 132-133. 200 SSA I, s. 374. 201 V. THOMSEN, Beröringer, s. 260. 202 K. ABE-N, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. 203 SKES I, s. 202. EES, s. 148-149. SSA I, s. 376. 204 Tamtéž, s. 375. 196

34

˂ liv. kī´l, est. kihl „das Pfand, die Wette, der Verlobungsring, -gescheng,” fin. kihla „der Verlobungsring, -gescheng, die Wette,” vep.

„die Wette,” vot. tšihla

„der Verlobungsring, -gescheng.”205 Ze slovníků pouze SSA uvedl liv. > lot. ķiladāt „schwatzen, lärmen” ˂ est. kilama,206 liv.

, fin. kilistä, karel. kilištä,207 Za BF výpůjčku v lotyštině

označili Zeps a Aben. U Thomsena se slovo nenašlo a slovníky výpujčku nepotvrdily, ale ani nevyvrátily. Ve SKES se nepodařilo ověřit. ķīlas „es geht (vom Eise gesagt)”, ķīlu laiks „die Zeit des Eisgangs” ˂ liv.

, est. kiilas208 „glanzend.” Liv. > lot. pouze Aben a Zeps, u Thomsen se

slovo neobjevilo. Ţádný z námi pouţitých slovníků tento směr vypůjčení nepotvrdil. ķīlāt „pfänden” ˂ liv.

„verpfänden, est. kihlama, fin. kihlata „verloben,”209 viz. ķīla.

Slovoso ķīlāt uvedl jen Aben.210 ķilata, ķilate, ķilis, ķilka, ķilava „Strömling”211 ˂ est. kilu, fin. kilo, kilohaili „Sprotte.”212 V ME ķilata, ķilate, ķilis, ķilka, ķilava ? „der Brätling (Clupea sparattus),” zde došlo pravděpodobně k chybě: der Brätling x Clupea sparattus.213 ķilda „der Streit, Zank, Händel”,

) „streiten, zanken, hadern”

˂ liv. kild,214 kildø nust „Späne heben, Händel anfangen.”215 Thomsen o slově mlčí, taktéţ Zeps hovoří pouze o substantivu. ķilu ķilumis „in Hülle und Fülle” ˂ liv. kil, kül, est. küll „Genüge,”216 fin. kyllä, karel. kyllä.217 Zeps liv. > lot. Aben est. > lot., livonský ekvivalent neuvedl.218 Slovníky nepotvrdily ani jednu domněnku.

205

Tamtéž, s. 356. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 136. 207 EES. s. 154. 208 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 136. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 209 SSA I, s. 356. 210 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 211 V. THOMSEN, Beröringer, s. 261. 212 SSA I, s. 363. 213 ME II, s. 380. 214 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 137138. 215 ME II, s. 380. 216 Tamtéž, s. 138. 217 SSA I, s. 462. 218 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. 206

35

ķimpa, ķimpele „das Malheur, Unglück, der Streit, das Heufunder” ķimpāties „sich zanken, sich einlassen, sich abgeben” ˂ liv. kimp, est. kimp, fin. kimppu, karel. kimppu.219 U Abena pod ? kimpāties. ķīne, ķīnis „eine kleine den Pferden auf der Weide beschwerlich fallende Fliege“ ˂ est. kiil, kiin, fin. kiili220 „Bremse.“ Podle SKES je moţný i směr balt. > BF, srov. lit. (Fraenkel neuvádí). ķinīt, ķinnīt „fangen” ˂ est. kinnitama,221 fin. kiinnittää, karel. kiindiä, -ie, vot. tšīni, tšīnig.222 Pouţité slovníky výpůjčku nepotvrdily. Thomsen slovo neuvedl. ķipa, ķipe, ķipis „ein kleines Gefäss zum Schnöpfen” ˂ est. kipp, fin. kippa, kippo, kippu.223 ķiris „ein schwarzes Ochskalb mit weissem Streifen über den Rücken” ˂ est. kirju, dial. kiri „eine bunte Färbung.”224 srov. est. kirjand, kirjes kirjak, fin. kirjakko, kirjas, kirjos, kirjo, kirju, vep.

225

„die bunte Kuh.”

ķīris „eine kleine Wassermöwe, kleine Möwe mit schwarzem Kopf, Lachmöwe” ˂ liv. kīr, kīrkajāg „eine kleine Möwe.” est. kiir, fin. kiiri, kirri, kirra „Seeschwalbe.”226 U Abena ? kīris.227 ķīsis „der Kaulbars” ˂ liv.

, est. kiisk, kiis, kiislik (> balt-něm. kisse, kiesse), fin. kiiski.228

ķiugs „der Hauzahn eines Schweins; die obere Kinnlada eines Schweins”229 ˂ liv. kiugǝz.230 Jen Zeps, Aben a EH. ķiuzāties „klatschen”, ķiuze „der Klatsch” ˂ est. kiusama, kius.231 liv. kiuzə, kiuvzə, fin. kiusata, kiusa, vot. tšiuzata „ärgern, stören, belästigen; in Versuchung bringen.”232 Uvedl pouze Aben a Zeps, který uvádí, ţe na slovo narazil jen u Abena. Nenalezeno ani v ME.

219

SSA I, s. 365. SKES I, s. 190. 221 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 138. 222 SKES I, s. 191. 223 Tamtéž, s. 197. 224 EES, s. 159. 225 SKES I, s. 198. 226 SSA I, s. 359. 227 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 228 SKES I, s. 192. 229 EH II, s. 705. 230 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 140. 231 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 220

36

ķiskāties „sich reiben, sich kratzen”233 ˂ est. kiskama (kisklema).234 Pouze Zeps. ķīve „das Keifen, der Streit, Zank, Hader”, ķīvēt „keifen, schelten, rügen”; lit. kyvoties ˂ liv. kīv,235 ? liv.

.236

˂ dolněm. kīf,237 dolněm. kīven.238 Zeps zastává názor, ţe lot. ķīve můţe být výpůjčka zároveň z dolněm. i z liv. ķulmis „ein Viertel” ˂ liv. kilm, külm, est. külimit239 „ein Getreidemaß.” EES est. > lot., livonskou variantu neuvádí.240 Stejně jako EES i Zeps.241 ķūtains „streifig” ˂ est. küüt.242 fin. kyyttö „weißen Streifen auf dem Rücken beim Rind oder Pferd.”243 Thomsen slovo neuvedl a SSA, SKES ani EES výpůjčku nepotvrdily. ķute, šķute „Küttis”, ķutēt, šķutēt „Küttis brennen” ˂ liv.

, est. kütis, küdema „heizen, feuern,” kütma „heizen, Küttis brennen,” fin.

kytö, kyteä „schwelen, glühen,” kydöttää „Küttis brennen,” vep. küdoda „schwelen, glühen,” vot. tšütüz. tšüttä (est. > baltněm., liv. > lot.).244 L „eine breite und dicke Masse” ˂ est. laam, fin. laama, karel. loama.245 SSA a SKES se o lot.

nezmiňují. Thomsen slovo také neuvádí.

„ein grosses melkbares Schaf” ˂ est. lammas, liv.

, fin. lammas, karel. lammaš, vep. lambaz, vot. lammas.246

Pouze Aben a Zeps.247 Finské etymologické slovníky výpůčku nepotvrzují. „ein grosser undurchdringlicher Wald; die Pfütze” 232

SSA I, s. 377. EH II, s. 705. 234 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 140. 235 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 236 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 237 ME II, s. 389. 238 Tamtéž, s. 390. 239 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. V. THOMSEN, Beröringer, s. 263. 240 EES, s. 213. 241 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 140. 242 Tamtéž, s. 141. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 243 SSA I, s. 469. 244 SKES II, s. 256. 245 EES, s. 217. 246 Tamtéž, s. 226. 247 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 142. 233

37

˂ est. laas, liv.

, fin. lansi, karel. lantto.248 Výpůjčku est. > lot. uvedl pouze EES,

Zeps a Aben.249 lasmenis „eine offene Stelle im Eise, eine im Winter nicht zugefrorene Storschnelle im Fluss, auch im See” ˂ est. lasme,250 est. lasma.251 V jiných zdrojích se nepodařilo slovo ověřit. laulāt, salaulāt „trauen” ˂ liv. loulǝ „singen,”

„trauen,” est. laulma „singen,” laulatama „trauen,” fin.

laulaa, karel. lauloa, vot. laulā „singen” (est. n. liv. > lot.).252 Aben o slově nehovoří. launags „die Mittagszeit; der Mittagschlaf; Mittagsmahlzeit; die Vesperkost; die Mitternacht¨; lit.

„Vesperbrot, Nachtessen” ˂ liv.

, est. lõuna, fin. lounas, karel. lounat, vep. louna, loƞg, vot.

„Südwest, Mittag, Mittagsessen.“253 Fraenkel tvrdí, ţe lit.

je vedle lot. launags výpůjčka z estonštiny.254 Je podle

něho také moţné, ţe obě varianty pocházejí z kurského substrátu, potom by se jednalo o poměrně starou výpůjčku. lemperis, lempuris „ein oberflächlicher und unordentlich Mensch”, lempiķis, lempis „der Lümmel, Plumpsack, Flegel”, ļumba „der Plumpsack, Lump” ˂ liv. lemp, est. lõmper, fin. lemppa.255 V odlišných variantách uvedli Aben, Thomsen i Zeps, ale BF slova v etymologických slovnícíh nalezena nebyla. „der Südwestwind” ˂ liv. leńtš.256 U Thomsena slovo chybí. lęnts „Südwest“ ˂ liv. lēńtš, est. lääs, fin. länsi257 „West.“ U Zepse slovo chybí. liberēt „locken, schmeicheln, sich einschmeicheln”, liberis, ļiberis „Schmeichler, Schwätzer” ˂ est. liperdama, liverdama, fin. lipertää, livertää, liperö, liverö, karel. liperteä.258 liblaba „der Schmetterling“ ˂ liv. libà-labà.259 Jako BF výpůjčka pouze u Zepse a Abena.260 248

EES, s. 218. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 141. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 250 Tamtéž, s. 203. 251 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 142. 252 SSA II, s. 54. 253 Tamtéž, s. 97. 254 LEW I, s. 346. 255 V. THOMSEN, Beröringer, s. 265. 256 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 257 SKES II, s. 321. 258 SSA II, s. 85. 249

38

„der vom Wasser glattgespülte Meeresstrand; der hart- und glattgespülte Sand am Meeresstrande” ˂ liv.

g.261 Thomsen slovo neuvádí.

liesma „die Flamme” ˂ liv. liéśm (z), liéšs m, est. lõõsk, fin. lieska, karel. lieška, vot.

.262

Thomen slovo neznal. „laufen“ ˂ est. limpama, fin. limpata.263 U Thomsena se slovo neobjevilo. t „fliegen“ ˂ liv. lində.264 Pouze Zeps. linga „die Schleuder; Schlinge,”

„schleudern”

˂ liv. li g,līƞga „die Schleuder“ li

„schleudern,“ est. ling „die Schleuder,“

lingutama „schleudern,“ fin. linko „die Schleuder,“ lingota „schleudern.“265 Thomsen si není jist (?), ale podle Zepse, Abena, SKES a SSA určitě liv. > lot. „erschliessen” ˂ est. lipsama, fin. lipsahtaa, lipsata, karel. lipsata, vep. lípsahtada, vot. lipsahtaa.266 Jako BF výpůjčku uvadí Zeps, Aben a EES. līvis „ein Stossnetz in seichtem Wasser, eine Dreieckige Garnreuse, ein viereckiges Netz” ˂ est. liiv.267 Thomsen est.= lot.268 loda, lode „Nordwest“, lodas vējš, lodes vējš „der Nordwestwind“ ˂ liv. lūod, est. loe, fin. luode, karel. luuveh „West, Südwest,“ vep. lode(h) „Nordwest, West,“ vot. loo, looto, looõ (liv. n. est. > lot.).269 (=ļ

) „wackel. wanken, schwanken“

˂ est. lonkama. liv. lonkõ, fin. lonkata, vot. lonkata.270 SKES a SSA slovo neuvádějí jako moţnou BF výpůjčku. Thomsen slov neuvedl vůbec. 259

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 145. 261 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201, 262 SKES II, s. 291. 263 EES, s. 241. 264 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 146. 265 SKES II, s. 296. 266 EES, s. 243. 267 Tamtéž, s. 240. 268 V. THOMSEN, Beröringer, s. 266. 269 EES, s. 245. 270 Tamtéž, s. 248. 260

39

„schwatzen”, lorģis „der Schwätzer,”

„der Schwätzer, ein unordentlicher,

nachlässiger Mesch” ˂ est. lorama, loru.271 Jako BF výpůjčka uvedl jen Aben a Zeps. loriķis „ein Nachlässiger” ˂ est. lorusk, loriseja.272 Jako výpůjčka známo pouze od Abena. luca, lucka „die Quappe (lota vulgaris)“ ˂ est. luts, liv. luts.273 (est. n. liv. > lot.) luga, lugu, luģis „das Mal; der Anfall; das Befinden; der Zustand; die Anzahl; die Melodie“ ˂ est. lugu „die Geschichte, der Musik Stück,“ liv. lu´g, fin. luku, karel. luku „die Anzahl, das Kapitel,“ vot. luku „die Pflege, die Beherzigung“274 luķis „ein breiter Ring am Ende des Stockes; ein Messingdeckel der Pfeife, der Pfeifenbeschlag” ˂ est. lukk, fin. lukko, karel. lukku, vep. lukkol, vot. lukku, lukko275 „das Schloss, der Verschluss.” Thomsen neuvádí. luste, pl. lustes „die Trespe, bromus secalinus“ ˂ est. luste, liv. luškǝz, fin. luste.276 Thomsen lot. = est.277

Ļ ļipa „ein kurzes Schwänzchen; Klappe an einer Mütze, Anhängsel” ˂ est. lipp, liv. lip, fin. lippu „die Fahne, der Zettel, das Stück Papier, die Eintrittskarte,” karel. lippu „der Zettel,” vot. lippu „die Fahne, der Zettel, das Stück Papier, die Eintrittskarte” (est. n. liv. > lot.).278 „laufen, springen” ˂ est. lippama, fin. lipata, karel. lipata, vep. líppida.279 Uvedl pouze Aben, ze slovníků označil jako BF výpůjčku jen EES. ļoļļa „ein Vielfrass; flüssiger Schweinefrass” ˂ est. loll, liv.

,280 fin. loll, ? karel.

, vot. lollo.281 Aben a částečně Zeps est. >

lot. EES est. > baltněm. 271

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 147. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. Tamtéž. 273 EES, s. 256. 274 SSA II, s. 102, 275 EES, s. 254. 276 SSA II, s. 113. 277 V. THOMSEN, Beröringer, s. 267. 278 SSA II, s. 81. 279 EES, s. 243. 280 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 272

40

M madara, madere, pl. madaras „das Labkraut, Krapp“ ˂ est. madar, fin. matara, karel. marara, mataro.282 Aben slovo neuvádí. „schlafen“ ˂ est. magama,283 fin. maata „liege, schlafen,“ karel. maata, vep. magatta, -ata „liegen,“ magada „liegen.“284 Est. > lot. jen Zeps a ME.285 U Abena a Thomsena se slovo nenašlo. mākars „der Ostwind, Landwind“ ˂ liv.

, est. maakaar.286

maksa „die Zahlung, Bezahlung“,

„bezahlen, kosten“

˂ liv. maksǝ „bezahlen, kosten,“ maks „die Zahlung, Bezahlung,“ est. maksta, maks, fin. maksaa, maksu, karel. maksoa, makso, vep. maksta, maks, vot. mahsā, mahso, mahsu.287 „brüllen,“ lit. mauróti, muróti „brüllen“ ˂ liv. mour, est. mourata, fin. möyrytä.288 „spielen scherzen,” me ˂ liv. mä

„das Herumbalgen, das Spiel”

, mä g, est. mängida, mäng, fin. mänkiä.289

merķis „das Ziel, Merkmal, Zeichenstange in der See”290 ˂ liv. merk, est. märk, fin. merkki, karel. merkki, vot. merkki.291 Aben a Zeps slovo neuvedli. mudas „Verfaultes Seegras, Seetang,“ mudi „das Eingeweide geschlachteter Tiere“ ˂ liv. mudà „Seetang,“ est. muda, fin. muta, karel. muda, vep. muda, vot. muta „der Schlamm, Moder.“292 muiža „Herrrenhof, Landgut“ ˂ est. mõis, liv. mȯizõ, fin. moisio, vot. mõisa.293 Stejně uvádí i SSA, ve SKES chybí.294 281

SSA II, s. 90. EES, s. 269. 283 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 152. 284 SKES II, s. 326. 285 ME II, s. 547. 286 V. THOMSEN, Beröringer, s. 269. 287 SSA II, s. 142. 288 SKES II, s. 362. 289 Tamtéž, s. 359. 290 V. THOMSEN, Beröringer, s. 269. 291 SSA I, s. 160. 292 SSA II, s. 184. 282

41

Thomsen napsal lot.= est. „der

Gutsbesitzer,

Edelmann,“

„die

Gutsbesitzerin, Edelfrau“ ,295 est. > fin. moisniekka.296 Tento výraz zaznamenal

˂ est. mõisnik, liv.

pouze Aben, není však důvod k pochybám. muļāt, muļināt, muļīt „in Schmutz herumrühren wühlen; ohne Zähne essen“ ˂ liv. muļļõ, mu´ļļõ, est. muljuma, fin. muljata, muljahtaa, muljuma, vot. muljua297 „umkehren, durchwühlen.“ „die Zaunschicht, die Stangen zwischen Pfosten; eine halbgefüllte Stelle im Zaune zum Übersteigen für Fussgänger“ ˂ liv. mulk, est. mulk, fin. mulkku.298 „die Hoden“ ˂ est. munn > fin. dial. munnit;299 ke stejnému kmeni patří také est. muna, liv.

,

fin. muna, karel. muna, vep. muna, vot. muna „das Ei; die Hoden.“300 Thomsen slovo neuvádí. „sich abquälen, zur heissen Zeit arbeiten“ ˂ liv. mu´rr .301 Zeps je k této výpůjčce skeptický.302 Thomsen neuvádí. murda, murde, murds „ein von Ruthen geflochtener Fischkorb“ ˂ liv. (liv. > lot. > liv.

, est. mõrd, fin. merta, karel. merda, vep. merd, vot „Fischkorb“).303

murika „eine Beere“ ˂ est. murakas, fin. muurain, karel. muuŕoi, vep. muŕikeńe, vot. muraga.304 SSA a SKES o spojitosti s lotyštinou nemluví. Thomsen slovo nezná. „dunkleres Haar um die Schnauze habend als sonst wo am Körper,“ mustala „eine Kuh mit schwarzen Lippen,“ musts „ein brauner Ochs,“ mustis „ein schwarzer Hund, Name

293

EES, s. 291. SSA II, s. 169. 295 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 296 SSA II, s. 169. 297 EES, s. 286. 298 SSA II, s. 177. 299 EES, s. 187. 300 SSA II, s. 178. 301 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 302 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 155. 303 SKES II, s. 341. 304 EES, s. 288. 294

42

für einen Wolfshund, weil die Rippen schwarz sind, eine verächtliche Bezeichnung für Personen mit schmutzigem Gesicht“ ˂ liv. muštà „schwarz, schmutzig,“ est. must, fin. musta, karel. mušta, vep. must, vot. mussa305 „schwarz.“ „Deputat, Proviant als Lohn; Proviantlieferung“ ˂ liv. mùon, est. moon, fin. muona306 (liv. n. est. n. dolněm. > lot.).307

N naine „die Witwe“ ˂ est. naine,308 liv. naì, fin. nainen, vep. naine, vot. nain309 Zeps udává u lot. naine také význam pejorativního označení pro ţenu.310 Slovníky výpůjčku nepotvrdily a Thomsen se o slově nezmiňuje. „die Nixe, Wassernymphe, eine von den lett. Romantikern auf Grund der Etymologie erdichtete Gottheit, die sich jetzt grosser Verbreitung und Beliebtheit erfreut, soweit bekannt“ ˂ liv.

ra.311 V jiných zdrojích se nepodařilo ověřit.

„ein Springstock der Fischer, eine Fischerstange, eine Stange zum Stossen, mit einem stumpfen Eisen am Ende“ ˂ liv.

(k).312 Dále pouze Zeps.313

narmaka „eine zerlumpte Person“ ˂ est. narmakas.314 Jen Zeps a Aben. narmas pl. „Fetzen von Kleidern“315 ˂ liv. nārmaz, est. narmas, fin. naarmu, karel. naarmi, naarma, naarme.316 nūja „der Knüttel, Stock“ ˂ liv. nujā, est. nui, fin.nuija, nuhja, nuhi „der Kartoffelhacke, Dreschflegel, Klöppel“ (est. > liv. nui).317 nuka1, ņuka, nuks „ein grosses, keilförmiges Stück Brot, dickes Stück Brot“ 305

SKES II, s. 353. Tamtéž, s. 351. 307 SSA II, s. 179. 308 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. Srov. K. LIUKKONEN, Baltisches im Finnischen, s. 97. 309 SKES II, s. 364. 310 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 156. 311 Tamtéž. 312 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 313 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 156. 314 Tamtéž, s. 157. 315 V. THOMSEN, Beröringer, s. 271. 316 SSA II, s. 201. 317 Tamtéž, s. 235. 306

43

˂ liv. nukā, est. nukk „die Ecke, der Winkel,“ fin. nukka „die Spitze, die Ecke, der „die Nase, Spitze, der Schnabel“318

Picot; der teil der Spindel am Spinnrad,“ vot. nuka2 „stick“ ˂ est. nugga.319 Pouze Zeps.

O „lamentieren, jammern“ ˂ est. oigama,320 liv. oik, vep. oikta, vot. oigata, oikkia.321 Thomsen slovo neuvádí a Zeps je k moţnosti vypůjčení est. > lot. velice skeptický. ors „der Typ des Bootshaken“322 ˂ est. ora, liv. vorà, fin. ora, karel. ora, vep. ora, vot.

.323 Pouze Zeps a Aben.

SKES, SSA ani EES se o souvislosti s lotyštinou nezmiňují.

P pada1 „Piek in der Karte“ ˂ liv. pada, est. pada, fin. pata, karel. pada324 SSA a EES o vypůjčce liv. > lot. nehovoří. pada2 „eine niedrig gelegene Stelle in der Mitte eines Feldes, wo man nicht pflügen kann“ ˂ est. padu325 paī „ein Kinderwort, das eine Liebkosung bezeichnet;“ paīja „die Spielzache, das Kinderspielzeug, die Liebkosung, das Streicheln;“ paījāt, paījuôt „streicheln, liebkosen“ ˂ est. pai „das Streicheln; brav, nett,“ paitada „streicheln,“ liv.

„streicheln,“ fin.

paija „die Spielzache,“ paijata „streicheln, liebkosen,“ ? karel. paiju „die Wiege,“ ? vot. pai „brav Kind.“326 U Zepse pod lot. paīja. „nähen, stopfen“327 ˂ est. paik, paikama,328 liv. paik, paikata, vot. paikka, paikata.329 Lot.

, fin. paikka, paikata, karel. paikka, vep. označili za výpůjčku z estonštiny jen

Zeps a EES. 318

SKES II, s. 397. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 158. 320 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 214. 321 EES, s. 335. 322 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 158. 323 SKES II, s. 435-436. 324 SKES III, s. 502. 325 EES, s. 343. 326 SKES II, s. 458. 327 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 159. 328 EES, s. 346-347. 319

44

paīnīt „auseinanderwerfen“ ˂ liv. pain

330

n. est. painama,331 vep. painda, vot.

.332 Zeps a Aben jsou jediné

zdroje této výpůjčky. paizīt „stürmen, überswemmen;“ paizums „die Flut, Brandung, Woge, Überschwemmung, eine grosse Menge, etwas Grosses, in einen Haufen zusammengeworfene“ ˂ liv. paizə, paizəm, est. paisuda, paise „das Geschwür,“ pais „die Flut,“ fin. paisua, paise „das Geschwür; die Flut,“ paisumus „die Flut,“ karel. paisua „zunehmen, (g) „das Geschwür.“333

steigen,“ paise „das Geschwür,“ vot. „tanned hide”334

par

˂ est. park, parkima > pargitud nahk.335 Thomsen nezná. (iezis) „der Sandfels, felsenartige Sandlagerung, besonders an Flussufern“ ˂ est. paas,336 liv.

, fin. paasi, karel. paatero, paadero, -ua-, paadaro, vot.

.337

Thomsen slovo neuvedl. SKES a SSA o BF výpůjčce neumluví. pęka „die Pfote, Tatze, der Fuss“ ˂ est. päkk, liv. päg, fin. päkkä, päkiä „Fuß-, Daumenballen, Spann, die Handfäche.“ Je moţné, ţe stejného kmene je i est. dial. päkk a liv.

„der Pilz“. SKES ani SSA o

vypůjčení est. > lot. nemluví. „leicht schlagen“ ˂ est. peksma, liv.

, fin. pieksää, piestä, karel. pieksiä, vep. peksta, vot.

peksää338 Thomsen slovo neuvedl. SKES a SSA o vypůjčce v lot. nemluví. „streiten, sich zanken“ ˂ est. peksma.339 Aben a ME, srov.

.

peķis „die weibliche Scham, insbesondere die Klitoris“ ˂ liv.

, est. päkk.340 Z dalších pouze Zeps.341

„in einem unverständlichen Jargon sprechen“

329

SKES II, s. 458. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 331 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 159. 332 SKES II, s. 460. 333 SSA II, s. 291. 334 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 160. 335 EES, s. 354. 336 Tamtéž, s. 342. 337 SKES II, s. 450. 338 EES, s. 360. 339 Tamtéž. 340 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 341 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 161. 330

45

˂ est. päratu.342 Zeps udává s otazníkem.343 ķis „die Meerkatze, die Affe“ ˂ est. pärdik (pravděpodobně z původního estonského jména Pärtel, Pärt).344 Pouze Zeps a Aben. pese „Zündschwamm“ ˂ est. päss.345 Etymologické slovníky původ slova nevysvětlily. Směr vypůjčení est. > lot. uvádějí jen naše tři zdroje: Zeps, Aben a Thomsen. pesteļi „Zauberstücke, Zaubermittel, Amulette, Hausgötter, Zauberworte;” peste peste

,

„zaubern, hexen;” pestelis, fem. pestele „der Zauber, die Zauberin, Hexe” ˂ liv. peštīļtə.346 Zeps a Aben.

pestīt „losmachen, befreien, erlösen;“ pestītājs „der Erlöser“ ˂ liv. pästǝ, pästaji, est. päästa, fin. päästää, päästäjä, karel. peästeä, vep. pästta, pästtä, vot.

.347

„aus Schnüren und Lindenbast geflochtene Schuhe, die in Lettgallen (namentlich von Russen) getragen werden“ ˂ est. päternä;348 Aben a Zeps. pidiņi „pine branches, woven into a fence“349 ˂ liv. pide tara, est. pide.350 Aben a Zeps. Jinde se nepodařilo ověřit. „kleine Wellen hinter einem Stein“ ˂ est. pööre.351 Aben a Zeps. „dichtes Gebüsch“ ˂ liv.

z, est. põõsas,352, fin. pensas, karel. pensas, vep. penzaz, vot.

.353

Slovníky výpůjčku nepotvrdily a Zeps nezastává ţádný názor. Thomsen neuvádí. pìlādzis, pîlãgs „Eberesche, Sorbus“ ˂ liv.

- , est. pihlakas, pihel, pihl aj., fin. pihlaja, vep.

, vot.

pihlaga.354 342

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 164. 344 EES, s. 404. 345 V. THOMSEN, Beröringer, s. 272. 346 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 163. 347 SSA II, s. 464. 348 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 207. 349 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 164. 350 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 214. 351 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201. 352 Tamtéž, s. 212. 353 SSA II, s. 337. 343

46

pine = kuņa „die Hündin” ˂ liv. pi´ņ,355 est. peni, pini, fin. peni, penikka, karel. penikkä, penukka, vot. peni(koir), penikka.356 Zeps a Aben. SKES, SSA ani EES výpůjčku nepotvrdily. piziks „ein Klein;“ piziķis „ein lächerliches Menschlein, ein unbeständiger Mensch von kleinem Wuchs” ˂ est. pisikene, pisike, liv. piški, fin. piskuinen, pisku, vep. piskuińe, vot. piški, pisukkõnõ.357 BF výpůjčku potvrdil pouze EES, SKES a SSA se o lotyštině nezmiňují. „der Knabe, der Junge;“

„der Knabe, Junge, Jungeselle; ein (unverheirater)

Knecht oder ein verheirateter Deputatknecht, dessen Frau keine Dienste mitübernommen hat;“ lit.

„der Knabe, das Knäblein“ ˂ liv.

, est. poiss,358 srov. puika.

polme „eine Fischerstange (zweizinkige hölzene Gabel) zum Fortstossen des Netzes under dem Eise” ˂ est. põlme.359 Est. põlme v EES chybí. popa „ein russischer Kegel” ˂ est. popp360 „der orthodoxer Priester.” Zeps, Aben. porga, purga „die Krücke zum Fischtreiben, der Kopf eines Nagels;” porgāt, purgāt „die Fische mit der purga treiben;”

„die Fische aus dem Netz nehmen”

˂ est. põrk, purguma > liv. bo´ŕg, bo´ŕgǝ, fin. porkka, porkata, karel. porkka, porkata.361 pudis „Kinderbrei; eine Speise bestehend aus saurer Milch mit eingebrockten Brot” ˂ est. pudi „das Püree,” liv. pudd.362 EES se o výpučcce v lot. nezmínil. „schinden, vernichten, zerstören, verwüsten” ˂ liv. puij.363 Zeps a Aben. puika „Junge, Knabe;” ˂ liv.

„ein kleiner Knabe”

, est. poeg, fin. poika, karel. poika, -g-, vep. poig, poeg, vot.

- ;

liv. > lot.364 n. est. > lot.365 n. BF > lot.366 354

SKES III, s. 542. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 165. 356 SKES III, s. 517-518. 357 EES, s. 373. 358 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 359 V. THOMSEN, Beröringer, s. 273. 360 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 167. 361 EES, s. 401. 362 V. THOMSEN, Beröringer, s. 273. 363 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 169. 355

47

pulguõt „üble Nachrede führen, schmähen, verklatschen” ˂ liv. polgə, est. põlgama „verachten,“ fin. polkea „treten,“ karel. polkie „treten, „Getreide dreschen.“367

verachten,“ vep. polkta, poukta „treten,“ vot. , pulķis „Stöpsel, Pflock, hölzerner Nagel” ˂ liv.

, est. pulk, fin. pulkka, vep.

„der Stock, Stößel.”368

puncis, punce „der Bauch” ˂ liv.

, est. punt.s369 Zeps a Aben.

, punduris „ein Knirps, ein Zwerg” ˂ est. pundar, liv.

z.370 U Abena ? pundars. Thomsen neuvádí.

punga = punguors „ein kleiner, runder, steiler Hügel” ˂ liv.

ga.371 Pouze Aben.

punika „Name einer braunen Kuh” ˂ est. punik.372 Aben a Zeps. puns, puna, punna, pune, punis „eine Erhöhung, eine Beule (punis), ein Knollen, Knoten, ein hartes Geschwür Kroppenhof (puns), ein Knorren, ein Auswuchs am Baum, ein Höcker (puns), ein Trotzkopf (puna galva), ein Dickbauch (

); punte „die Beule, der

Auswuchs an Bäumen, der Halmknoten, Berg im Monde” = est. punn.373 Dále Aben (est. > lot.) a Zeps.374 „der Nasenschleim, Schnodder; Schimpfwort, der Rotzlöffel” ˂ liv.

(moţná i lot. > liv.).375 Thomsen neuvedl.

pužagas „Gras, Heu, Stroh” ˂ liv.

d-mäg.376 Zeps a Aben.

R rabas „alter Kram (z. B. zerschlagenes Glas, alte kleiderfetzen)”

364

SKES III, s. 590-591. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 169. V. THOMSEN, Beröringer, s. 273. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 366 SSA II, s. 385. 367 Tamtéž, s. 390. 368 SKES III, s. 633. 369 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 370 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 171. 371 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 214. 372 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 171. 373 V. THOMSEN, Beröringer, s. 274. 374 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 171. 375 ME III, s. 414. 376 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 365

48

˂ est. raba377 „morsch, brüchig.” Uvádí Zeps na základě ME.378 Est. raba ovšem odpovídá jinému významu. rabāt „Ähren auf dem Felde ausschlagen; die Roggengarben vor dem Dreschen gegen etwas schlagen, um die reifsten Körner herauszubringen, die Körner aus den Ähren der Garbe ausschlagen, sei es auf dem Felde selbst, sei es auf der Tenne vor dem Dreschen” ˂ liv. rabbə, est. rabama, fin. ravata, karel. ravata, vot. ravata.379 randa1 „ein niedriger Heuschlag am Meere; Vertiefung in Wiese und Wald, wo das Wasser abfliesst” ˂ liv.

, est. rand, fin. ranta, karel. randu, vep. rand, vot. ranta380 „der Strand, das

Ufer.” Jen Zeps a Aben. randa2 „des Laichen der Fische” ˂ est. ränd381 „Wandern.” Aben i Zeps, avšak Zeps stále v souvislosti s est. rand, ale ne ränd. raũka „die Wagenstütze”, pl. raukas „die Rungen am Bauerwagen” ˂ est. rõuk, ? fin. roukku.382 Finské etymologické slovníky výpůjčku v lotyštině nepovtrdily. rava „Riff; eine Sand- oder Steinbank im Meere” ˂ liv. rovà, est. ? *rava.383 Slovo se nepodařilo ověřit v ţádném z pouţitých etymologických slovníků. ravasts „eine grosse Familie” ˂ liv. roúž, roúz, est. rahvas „das Volk,” fin. rahvas „die Leute, das Volk, die Arbeiterschaft,” karel. rahvas, -s, -z, vep. rahvaz „die Leute, das Volk,” vot. rahvaz „das Volk” (est. n. liv. > lot.).384 razas „Überbleibsel von geschmolzenem Fett” ˂ est. razu.385 Jen Zeps s odkazem na ME.386 Est. razu se nepodařilo vyhledat v ţádném slovníku. „furzen” 377

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 172. ME III, s. 460. 379 SSA III, s. 57. 380 EES, s. 418. 381 EES, s. 444. 382 Tamtéž, s. 442. 383 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 174. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201. 384 SKES III, s. 714. 385 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 174. 386 ME III, s. 492. 378

49

ə.387 Jen Zeps.

˂ liv.

rente „die Reihe, der Streifen, die Linie” ˂ est. rent.388 Thomsen a Aben neuvádí. ESS také nepotvrdil. rępęns „ein Rauchloch, Rauchfenster in der Decke” ˂ est. räppen, liv. 389

ŕeppänä.

, fin. räppänä, karel. reppänä, vot. reppänä,

Finské etymologické slovníky výpůjčku nepotvrdily.

repis „einer, dessen Kleider vor Schmutz und Fett glänzen” ˂ liv. räppi, est. räpp.390 Thomsen slovo nezná. „kleine Muräne Reps, der Reps (kleine Maräne)” ˂ liv.

z, est. rääbis, rääbus, rääbuskas, fin. rääpys, karel. reäpöi, riä(p)pöi,

riäppö „kleine Maräne” (fin. > liv.; liv. n. est. n. lot. > dial. baltněm.).391 „undicht ausbreiten” ˂ liv. forma korespondující s est. ribema.392 Uvedl i Aben.393 Est. ribema se nepodařilo ověřit. „kramen, ordne; sich mit unangenehmen Dingen abgeben; sich davonmachen, fortgehen; sich aufmachen, sich rüsten,” rida „der Kram; die Unannemlichkeit, die Schererei; die Getue, die Arbeit, Mühe” ˂ liv. ridd, est. rida „die Reihe,” ridama „reihen.”394 rija „die Riege, die Korn-, Getreidedarre;“ lit. rejà, vlit. rija „Getreidedarre, Dörrhaus, Riege, Getriedescheune“ ˂ est. rehi, rehe, reht, liv. rī´, fin. riihi, karel. veps.

-

„Getreidedarre, metsäsauna,“

, vot. rihi (baltněm. ˂ est. n. liv. > lot. > lit.).395

rinduksis „Netzbeutel“ ˂ liv. rīndoks.396 ripši „die Ruderbank“ ˂ est. ripse-puu.397 Aben a Zeps. rīte „ein Holzstapel“ 387

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 175. Tamtéž. 389 EES, s. 445. 390 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 175. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 391 SKES IV, s. 923. 392 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 176. 393 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 394 ME III, s. 522. 395 SKES III, s. 783. 396 V. THOMSEN, Beröringer, s. 277. 397 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 176. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 388

50

˂ liv.

, est. riit, fin. riitta, vot.

398

„die Reihe, der Stapel.“ Thomsen neuvádí.

roida „Graus, Schutt“ ˂ est. roid.399 roiska „der Müll“ ˂ est. roisk,400 fin. roiska „eine alte Maschine.“ Toto slovo je známo pouze od Abena. Zeps ho uvádí také s odkazem na něj. rumeles, rumaļas, rumulas „ein Gelage abhalten, den Schmaus abhalten bei einer Konfirmation, Hochzeit, Beerdigung“ ˂ est. rumalus „die Dummheit,“ lapse rumalus jooma „auf das Wohl eines Kindes trinken, das konfirmiert wird,“ liv. 401

trinken,“

„auf einen gemachten Handel

fin. ruma, rumala (˂ est.) „hässlich,“ karel. ruma „hässlich,“ vep. ruma

„der Allesfreser,“ vot. ruma „hässlich, rau.“402 Aben a Zeps. ruodele, ruodiņš, ruodiņa „eine dünne, biegsame Stange zum Befestigen des Strohs auf dem Dache“ ˂ est. roode.403 Aben a Zeps.

S sadums „eine Haltestelle für Fischerböte am Strande,“ sędums „die Meeresbucht, ein kleiner Hafen, die Stelle wo man die Netze auswirft“ ˂ liv. sadam, est. sadam, fin. satama „der Hafen.“404 saksenis „Südwestsind“ ˂ liv. saksa, est. saks „deutsch, Deutscher,“405 fin. saksa „deutsch,“ Saksa „Deutschland,“ karel. saksa „ein reicher Mann,“ vot. saksa „Deutscher, deutsch, der Städter.“406 SKES, SSA a EES výpůjčku nepotvrdily, ale ani nevyvrátily. salaka „der Stint“ ˂ liv.

, est. salakas, fin. salakka, karel. salakka, vep. salag407 „der Ukelei.“ „ein Finne, ein Oesulaner, Bewohner der Insel Oesel

(Saaremaa),“

„Finnland“

398

SKES III, s. 792-793. V. THOMSEN, Beröringer, s. 277. 400 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 214. 401 ME III, s. 559. 402 SKES IV, s. 859-860. 403 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 178. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 404 SKES IV, s. 980. 405 V. THOMSEN, Beröringer, s. 277. 406 SSA III, s. 145-146. 407 SKES IV, s. 953-954. 399

51

˂ liv.

„Finnland, der Finne,“ est. Soome „Finnland,“ soome keel „das Finnisch,“

soomlane „der Finne,“ fin. Suomi „Finnland,“ suomi „das Finnisch,“ suomalainen „der Finne“ > karel. šuomi „Finnland,“ šuomelaini „der Finne,“ vot.

„Finnland, das

) „der Finne.“408

Finnisch,“

sanda „das trübe Wasser der Flüsse im Frühling,“ zanda „dicker Schleim im Wasser; die nach dem Fallen des Wassers übrigbleibende Schlamm- und Sandschicht auf überschwemmten Wiesen“ ˂ liv. sangdə409 „dick.“ Thomsen neuvádí. sanduos iet „in Masken, vermummt von Haus zu Haus gehen (am Martinstag, den 10. November),“ zantmęti „die Masken“ ˂ est. mardi-sant, sant, liv. saņt, fin. santti, vot. santti „der Bettler, der Arme.“410 Aben uvádí dále slovo sants „Bursche, welche am Martiniabend verkleidet umber gehen und Gaben einsammeln,“ které ale ME ani ţádný jiný zdroj nezná.411 U Zepse se pro stejný význam objevila slova sandi, santi, pro ME také neznámá.412 Thomsen zaznamenal výraz santmetti „die Masken.“413 sāris, zāris „eine Insel, ein Holm“ ˂ est. saar, liv.

,

, fin. saari, karel. saari, vep. saŕ, vot.

(est. n. liv. > lot.).414

sarve „ein Windsieb, Getreidesieb, Riegensieb“ ˂ est. sari.415 Pouze Zeps a Aben. seimes „ein Beiname“ ˂ est. sõim416 „das Schimpfwort.“ Thomsen neuvádí. seķis1 „ein buntes Pferd, ein braunes Pferd mit heller Brust und hellem Schwanz“ ˂ liv. sek417 „die Schecke.“ selcis „die Reihe, Gesellschaft“ ˂ liv.

, est. seltsi418 > fin. selssi.419

sęlga „die Höhe des Meeres; eine niedrig gelegene, feuchte und fruchtbare Stelle“ 408

Tamtéž, s. 1114-1115. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 179. 410 EES, s. 460. 411 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210, 412 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 179. 413 V. THOMSEN, Beröringer, s. 278. 414 SKES IV, s. 938. 415 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 179. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 416 Tamtéž, s. 213. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 181. 417 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 418 Tamtéž, s. 209. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 181. 419 SKES IV, s. 996. 409

52

˂ liv.

, est. selg, fin. selkä, karel. šelkä, -lg-, selgä, vep. selg, vot. seltšä „der

Rücken; der Grat; das waite Meer.“420 sēne „der Pilz“ ˂ liv.

, est. seen, fin. sieni, karel. sieni, -ń-, šieńi, vep.

, vot. sīni, (liv. n. est. >

421

lot.).

setuks „von einem schwachen Menschen“ ˂ est. setukas „schwach Pferd,“ setu „Einwohner des Setumaa.“422 Thomsen neuvedl. sīga, sīka „der Schnäpel, Coregonus lavaretus; die Trappe;“ lit. sykis „der Schnäpel, Coregonus lavaretus“ ˂ liv. sīg, sīg z, est. siig, fin. siika, siikainen, karel. šiika, siiga, š-, vep. sīg, vot. 423

sīga (liv. n. est. > lot.).

,

Fraenkel v litevském etymologickém slovníku uvádí také

moţnost rus. sig > lot.424 sizliņš „die Eldechse“ ˂ liv. sižalikki, est. sisalik,425 fin. sisilisko, karel. sizilisko, vot. süsälikko.426 Uvedli jen Zeps a Aben. slekšas „eine Mausefalle“ ˂ est. lõks427 „eine Falle.“ Thomsen neuvádí. „ein Waldarbeiter“ ˂ est. ?. Zeps uvádí, ţe podle podoby slova a jeho výskytu je lot.

téměř jistá

výpůjčka, ale est. slovo nepíše.428 soga, suga „das Grundeis,Treibeis“ ˂ liv. sogà „Schnee mit Wasser gemischt,“ est. soga, fin. soka „das Gemisch, der Müll.“429 soñnis1, soñķis „der Schafbock“ ˂ liv. sonn, est. sõnn, fin. sonni.430 soñnis2 „ein kleiner Stein als Beschwerer für Netzen“ ˂ liv. suoņ.431 420

Tamtéž, s. 995-996. Tamtéž, s. 1008. 422 EES, s. 468. 423 SKES IV, s. 1013. 424 LEW II, s. 784. 425 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 184. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 426 SKES IV, s. 1043-1044. 427 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 184. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 428 Tamtéž, s. 185. 429 SKES IV, s. 1060. 430 Tamtéž, s. 1071. 421

53

stuģis „eine Stütze, womit man ein ans Ufer gezogenes Boot aufstützt,“ stugs „eine dreibeinige Stütze zum aufstützen eines an den Strand gezogenen Bootes“ ˂ liv. ti´g, tü´g, est. tugi, fin. tuki, karel. tuki, tugi, vep. tugi „die Stütze.“432 suga „das Geschlecht, die Rase, Familie“ ˂ est. sugu, liv. su´g, fin. suku, karel. suku, vep. sugu, vot. suku „das Geschlecht“ (est. n. liv. > lot.).433 suimīt „essen“ ˂ est. sööma, liv. sīedõ, fin. syödä, karel. süvvä, vep. söda, vot. süvvä.434 Výpůčku potvrdil pouze EES. Thomsen o slově mlčí. sulainis „Bedienter, Diener“ ˂ liv. su´lli „der Diener,“ est. sulane „der Knecht,“ fin. sulhanen, karel. sulhaine, vot. sulhanõ, sulhojainõ „der Bräutigam.“435 Aben slovo sulainis ve svém seznamu nemá. sustarenes, susteres, sustriņi „Johannisbeeren, Johannisbeerstrach“ ˂ est. sõstar, sostàr, fin. siestar, siestara, siestarlainen, „schwarze Johannisbeere,“ vep. sestrik, -aine, vot.

(est. > lot. > liv.

).436

Š „der Kasten, die Kiste, die Lade; der Sarg;“ lit. ˂ liv.

„der Sarg“

, est. kirst, kerst, kers, fin. kirstu, vot. kirstu „die Truhe, das

Gefängnis.“437 BF > bělrus. korsta > lit.

.438

T taims, taĩmiņš „eine Art Lachs; Lachsforelle“ ˂ est. taim, liv. taimin, fin. taimen, karel. taimen.439 SKES a Thomsen est. = lot.440 Aben a Zeps est. > lot.441 „Saum eines Netzes,“

„ein Netz mit gröberem Garn umweben“

˂ liv. ta´mz , est. tamps.442 Thomsen neuvádí. „die gefangenen Strömlinge aus den Netzen herausnehmen“ 431

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 186. SKES V, s. 1385-1386. 433 SSA III, s. 210. 434 EES, s. 500-501. 435 Tamtéž, s. 487. 436 SKES IV, s. 1010. 437 SKES I, s. 200. 438 LEW I, s. 223. 439 SKES IV, s. 1197. 440 V. THOMSEN, Beröringer, s. 281. 441 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 187. 442 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. 432

54

˂ liv. ta´rə, est. tarima.443 Aben a Zeps. „eine Art Gatterwerk an einer Fischwehr“ ˂ příbuzný liv. tvar k est. taar.444 Thomsen neuvádí. teiba „die Forelle“ , tibà, tebà, fin. seipi, teipi (est. n. liv. > lot.).445

˂ est. teib, täib, liv.

tęldas pl. „bedeckter Wagen, Karosse“ ˂ est. tõld ? > liv.

, fin. telta.446

tembīt „schwer (längs der Erde) schleppen“ ˂ est. tõmbama, liv. tõmbo, fin. temmata, karel. temmata, veps. témbeita, vot. tõmmata, (lot. tiept, lit. tempti > est. tõmbama > lot. tembīt).447 Zeps a Aben. tempis „ein Gericht aus gestossenem Hanf,“ tempe „ein Gericht aus zerstossenen Kartoffeln; gestossener Hanf in Klössen zum Essen“ ˂ est. temp448 „Speise aus Hanfsamen.“ Thomsen neuvádí. temša „ein plumper Menschen“ ˂ est. tömp449 „hässlich, plumper Mensch.“ Jen Aben a Zeps. tęngas „Gerstengraupen mit Erbsen und Bohnen gekocht“ ˂ est. tang450 „das Korn.“ Thomsen o slově mlčí. tēraȗds „der Stahl“ ˂ liv.

, est. teras, fin. teräs,451 srov. lot. *rauds. Slovníky tuto výpůjčku

nepotvrdily. ķikuts „die Bekassine, Heerschnepfe, Moosschnepfe; die Pfuhlschnepfe;“ lit. tikùtis „eine Art Schnepfe, die beim Auffliegen tik, tik, tik schreit, die Bekassine, Sumpfschnepfe, scolopax gallinago“ = est. tikutaja „die Bekassine,“ tikutama „ticken,“452 fin. tikittää, tikuttaa „ticken,“ vep. ťikutada „ticken.“453 Pouze Thomsen. Podle Fraenkela lit. tikùtis odpovídá lot.

443

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 187. Tamtéž, s. 188. 445 SKES IV, s. 990 446 SKES V, s. 1265-1266. 447 EES, s. 561. 448 Tamtéž, s. 523. 449 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 188. 450 EES, s. 514. 451 V. THOMSEN, Beröringer, s. 281. 452 V. THOMSEN, Beröringer, s. 282. 453 SKES V, s. 1296–1297. 444

55

stikuots „Doppelschnepfe,“

„Wasservogel mit langen Beinen und langem

Schnabel.“454 tildars „der Strandläufer“ ˂ est. tilder, fin. tilleri, karel. „der Eiszapfen,“ 456

˂ est. tilk,

.455

„tropfen (von den Eiszapfen am Dach)“

liv. tīlkka, fin. tilkka, karel. ťilkka, vep.

, vot.

457

„der Spritzer, der

Tropfen.“ „mit unsicheren Schritten gehen, trippeln“ ˂ est. tippama, tippima,458 fin. tipata, karel. tipittiä, vep. típitada.459 EES uvádí lot. jako příbuzný kmen, coţ se shoduje se závěrem Zepse. Thomsen o slově nepíše. topsis „eine alte Blechbüchse“ ˂ est. tops460 „kleines Gefäss.“ Thomsen neuvedl. tosa1 „dichter Nebel (auf der See), der Dampf; schwerere stickige Luft; ein schlimmer Geruch, ein giftiger Dampf“ ˂ est. toss, liv.

.461

„benommen, blöde“ ˂ est. tuim „vertaubt, dumm, stupmf,“ liv.

, fin. tuima „starke, schwer, fest,“

karel. tuimu „geschmacklos,“ vot. tuima „geschmacklos,“462 (liv. > lot.)463 Aben a Zeps. tukas „schmausen bei Entbindung einer Sechswöchnerin,“

„Besuch bei einer Wöchnerin

abstatten“ ˂ est. tuhk, tuhu,464 est. tuhk „die Asche“ se nepodařilo nalézt nikde ve stejném či alespoň podobném významu jako lotyšská výpůjčka. Nabízí se tady více est. tuhud „die Geburstwehen?“ 1

„der Ruderpflock, die Dolle“ ˂ liv.

, est. toll, tull.465 Pouze Zeps.

454

LEW II, s. 1093. SKES V, s. 1302. 456 EES, s. 330. 457 SKES V, s. 1301. 458 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 459 SKES V, s. 1307. 460 EES, s. 540-541. 461 Tamtéž, s. 542. 462 EES, s. 551. 463 SKES V, s. 1391-1382. 464 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 193194. 455

56

tullis2 „das breite Ende des Ruders, der Schaufel“ ˂ liv.

, est. toll, tull.466 Zeps a Aben.

„Fische (in der Nacht bei künstlicher Beleuchtung mit dem Fischeisen) stechen“ ˂ est. tulu(k)sel käima „mit Feuer fischen.“467 Zeps a Aben. tuñga „das Eisgedränge beim Ausgehen des Eises“,

„sich drängen, sich ansammeln“

˂ est. tung, tungima, fin. tunko, tunkea, karel. tungie, vep. tunkta, vot.

468

„das

Gedränge, drängen.“ tuņkis „ein Stummel, ein verstümmelter Finger“ ˂ liv. slovo příbuzné est. tõnk.469 Uvedli Zeps a Aben, ovšem v ţádném, z námi pouţitých estonských slovníků, jsme toto slovo nenašli. tuoša „ein Zauderer; ein vernagelter Mensch“ ˂ est. toss, tossi, tossikene.470 Jako BF výpůjčka nalezeno jen u Abena. turba/durba „Lueciscus cephalus“ ˂ liv. dūrba, tūrba, est. turb, turvas, turvakala, fin. turpa, turvas, turpas, turppa,471 vot. turpakka472

U uds „ein Stück Holz, womit man das Netz in die Höhe hebt“ ˂ est. hudi „eine fünf Fuss lange Stange, womit das Netz unter dem Eise geleitet wird.“473 Zeps, Aben. „(andern Hirten) zurufen“ , est. huikama, fin. huikata.474

˂ liv.

uime „die Geschicklichkeit“ ˂ est. uim „der Schwindel,“475 fin. huima „wilde, schnell,“ karel. huima „verrückt,“ vot.

„schwindlig fühlen.“ Uvedli jen Aben a Zeps. Slovníky o výpůjčce

nemluví. *uka (

) „verloren gehen, verderben, zunichte werden,“

„zu Grunde gehen“

465

Tamtéž, s. 195. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 195. 467 ME IV, s. 260. 468 EES, s. 554-555. 469 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 195. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 470 Tamtéž, s. 213. 471 SKES V, s. 1426. 472 EES, s. 556. 473 ME IV, s. 294. 474 SKES I, s. 83. 475 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 197. 466

57

˂ liv. ukk

„verloren gehen,“ uktàb „zerstören,“ est. hukk „die Zerstörung, der

Verlust,“ hukka minema „verderben, verloren gehen,“ hukata „verlieren,“ fin. hukka „die Zerstörung, der Verlust,“ mennä hukkaan „verderben, verloren gehen,“ hukata „verlieren,“ karel. hukka „der Wolf,“ vot. ukka „die Zerstörung, der Verlust,“ „verlieren.“476 ulis „ein unbegabter, ungeschikter Mensch“ ˂ est. hull, liv. ul´,477fin. hullu, vot. ullu.478 Zeps a Aben. „ein (kleiner, dicker) unbändiger Knabe“ ˂ est. hullu, liv. ul´+ lot. deminutivní sufix –iņš.479 Viz. lot. ulis. ùlpis „ein ungeschickter Mensch, Tölpel“, ùlbs „beschränkt; verwirrt, blödsinnig“ ˂ est. ulp.480 Jedině Zeps a Aben. Est. upl slovníky neznají. ulvis „ein grösseres Loch in einer Wand, in einem Holzstück“ ˂ est. olv.481 Thomsen neuvedl. „eine Kartoffelgrube ohne Eingang“ ˂ est. umbe (umb+lot. bedre „die Grube“),482 liv.

, fin. umpi, karel. umpi,

umbi, vep. *umb-; umbes, umbhe, vot. umpi.483 Thomsen slovo nezná a etymologické slovníky o výpůjčce nemluví. „eine Vertiefung, eine Grube“ ˂ est. ummus.484 Jen Aben a Zeps. „versanden, sich verstopfen“ ˂ liv.

, est. umbne485 „verstopfte.“ Thomsen neuvádí.

unda „lange Leinen mit 100 oder mehr daran befestigten Angelhaken (Vorrichtung zum Fischen)“ ˂ liv.

, est. und486 „die Angel.“ Pouzen Zeps a Aben.

„ein Loch in der Erde, ein Wasserloch, eine morastige Pfütze, ein Loch, eine Höle, ein mit Wasser oder Schlamm gefülltes Loch auf dem Weg, ein Graben; ein kleiner Bach, ein Bächlein vom Regenwasser“ 476

SKES I, s. 84-85. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 478 SKES I, s. 85. 479 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 480 Tamtéž. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 198. 481 EES, s. 337. 482 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212, 483 SKES V, s. 1534-1536. 484 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 199. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 485 Tamtéž. 486 Tamtéž, s. 203. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 199. 477

58

˂ liv.

, est. urg „die Vertiefung, das Loch,“ fin. urkama „die Vertiefung, das

Bachbett.“487 Námi pouţíté slovníky výpůjčku nepotvrdily.

V vaba, vabas pl. „die Holzgabeln, auf welchen die Netze getrocknet werden; die Zaunstacken“ ˂ liv. vabà, est. vabe „die Angetrute; die Holzgabeln, auf welchen die Netze getrocknet werden,“ fin. vapa „die Angetrute; die Holzgabeln, auf welchen die Netze getrocknet werden,“ karel. vapiet, vot. vapa.488 vads „der Flügel eines Zugnetz, ein Zugnetz für die Flunder“ ˂ liv. vada, est vada,489 fin. vata, vep. vada.490 ME uvádí i moţnou spojitost se švéd. vad „Zugnetz“ a slov. nevods „Netz.“491 Výpůjčku z est. potvrdil s jistotou pouze Aben, Zeps a Thomsen váhají.492 vadna, vadnis „der Steven“ ˂ est. vadnas, vannas, liv. va´dm l, fin. vannas, karel. vannaš, vep. vadnaz, vot. vadnaz.493 Thomsen neuvádí. vagaris, vagare „der Hauptaufseher über die Hofsarbeit“ „der Fronvogt.“494

˂ liv.

vài „Fragepartikel; etwa; oder; gar, auch, sogar, selbst, geradezu, beinahe“ ˂ liv. voi, vo, või, võ, est. või, fin. vai, karel. vai, vep. vai (est. n. liv. > lot.).495 SKES se o výpůjčce v lotyštině nezmiňoval. vajadzêt „nötig sein (mit dem Dat. der Person);“ vajadzīgs „nötig, bedürftig;“ vajadzība „das Bedürfnis; die Notwendigkeit;“ vajaga „nötig ist“ ˂ liv. vajàg, est. vaja, fin. vaja, vajaa, karel. vajoa, vajua, vajaa, vep. vajag, vot. vaja (? ˂ est.).496 t „schwächen, kränken,“

„schwach, mager werden,“

Rekonvaleszent; ein Schwacher, Schwächling,“ ˂ liv.

„ein Kranker; ein

„schwächlich“

.497 Jen Aben.

487

V. THOMSEN, Beröringer, s. 283. SKES V, s. 1646-1647. 489 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. 490 SKES V, s. 1671. 491 ME IV, s. 430-431. 492 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 199. V. THOMSEN, Beröringer, s. 234. 493 SKES V, s. 1638-1639. 494 V. THOMSEN, Beröringer, s. 283. 495 EES, s. 615. 496 SKES V, s. 1605-1606. 497 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 488

59

vaka „des livländisches Bauern Hofesgerechtigkeit; was dem Hofe an Fron and Abgaben zu leisten war; eine Abgabe des Bauern an den Herrn,“

-

„ein Abgabenbuch, wo

die landwirtschaftlichen Abgabenund Leistungen des Bauern verzeichnet zu sein“ ˂ est. vakk1 „der Bezirk;“ ke stejnému kmeni patří také est. vakk2, liv. 498

vakka, karel. vakka, vot. vakka

, fin.

„runden hölzernen Schüssel.“

valģis „ein weisser Ochse“ ˂ est. valgu, fin. valki, valko.499 Ţádný z našich slovníků tuto výpůjčku nepotvrdil. valgums „eine Anfurt; eine Landungsstelle für Fischerböte, ein bestimmter Fischerplatz am Meere für die einzelnen Fischer“ ˂ liv.

, est. valgma, fin. valkama, karel. valkamo, vep. valdmad.500

-

vanga1 „der Henkel an Gefässen; die Handhabe zum Tragen (eines Geschirres)“ ˂ est. vang „der Griff,“ fin. vanki, vanko, vanku „der Feuerhaken für Schwendenland,“ vot.

„der Griff.“501

„der Senkstein am Netz“ ˂ liv.

.502 Thomsen neuvádí.

varuksis „das Seitenbrett am Boot“ ˂ liv. varà, est. vara, fin. vara, karel. vara, vep. varaseibaz „die Haltestange,“ vot. vara „die Haltestange;“ lot. varuksis ˂ lot. vara „die Macht, die Gewalt“ ? ˂ liv. varà „die Macht“503 vembele, vembels „eine Rute, eine dicke Rute, eine kurze dicke Rute zum Schlagen,“ „durchprügeln“ ˂ est. vemmal, vemmel, fin. vemmel, vempele, karel. vemmel, vep. bembel´, vembel504 ˂ est. vemmeldama,505 fin. vemmeltää „biegen“ „ein grosser Wald, Laubwald, morastiger Wald, gemischter Wald; eine trockene Wiese am Flussufer, mit gutem Gras bestandene Uferwiese“ ˂ est. veer,506 fin. vieri, karel. vieri, vep. ver, veŕ507 „der Rand, das Ende, die Seite.“ Thomsen se o slově nezmiňuje. 498

SKES V, s. 1611. V. THOMSEN, Beröringer, s. 285. 500 SKES V, s. 1619. 501 Tamtéž, s. 1635-1636. 502 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 203. 503 SKES V, s. 1648-1651. 504 SKES VI, s. 1694-1695. 505 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 506 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 204. 507 SKES VI, s. 1726-1727. 499

60

veseris „der Schmiedehammer“ ˂ liv. vazàr, est. vasar, fin. vasara, karel. vasara, vep.

, vot. vasara, vazar

(liv. n. est. > lot.).508 vežģeris „Westwind“ ˂ liv. vežgor.509 „schmieren“ ˂ est. vikkima510 „tünchen, bestreichen.“ Thomsen neuvádí. vīlīte „das Endchen eines Brotlaibes“ ˂ est. viilak511 „die Brotscheibe.“ Thomsen neuvádí. Srov. vīle „die Zährte (Vimba vimba)“ ˂ liv. vīmba, est. vimb, fin. vimpa, vot. vimpa,512 (Thomsen lot.= liv.).513 virags „ein Wasserstrudel; kleine Wellen im Meer“ ˂ liv. vi´r514, est. vire, fin. viri (liv. ? > lot.)515 Thomsen neuvádí. Zeps se domnívá, ţe lot. virags by mohl být neologismus pocházející z lot. sprudeln.“ Lot.

je však spolu s lit.

„kochen, sieden; quellen,

„kochen, sieden, branden, brodeln,

sprudeln“ spojováno se slov. vir „Wasservirbel, Strudel,“ coţ by potom odporovalo BF výpůjčce. My se přikláníme spíše k názoru BF > balt., který podpírá skutečnost, ţe liv. vi´r, est. vire, fin. viri mohou pocházet ze stejného kmene jako BF onomatopoická slovesa, např. fin. viristä, est. virisema. „die Jauche, das Mistwasser; eine Wassergrube, -pfütze beim Hause od. beim Viehstall“ ˂ liv. vīrtša, est. virts, fin. virtsa, vot. virttsa.516 virga „die Neunaugenwehr; eine morastige Wiese“ ˂ est. virg.517 Aben a Zeps. „worfeln;“ viska, viška „die Worfschaufel“ ˂ liv.

, est. viskama, fin. viskata, karel. visata, vep. viškaita, vot. vizgata.518 „mögen, wollen; verstehen, geschickt zu etwas sein, etwas gern tun,“ vīža „das

Vermögen, die Kraft“ 508

SKES V, s. 1665. V. THOMSEN, Beröringer, s. 286. 510 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 205. 511 Tamtéž K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 207. 512 SKES VI, s. 1772. 513 V. THOMSEN, Beröringer, s. 287. 514 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 201. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 206 515 SKES VI, s. 1783. 516 SKES VI, s. 1789. Srov. K. LIUKKONEN, Baltisches im Finnischen, s. 157. 517 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 206. 518 SKES VI, s. 1792. 509

61

˂ est. viitsima, liv.? vītš „die Heiterkeit,“ fin. viitsiä, vot. vīttsimä, vīttsiä.519

Z zaimuôt „lästern, schimpfen, (ver)höhnen, verachten;“ lit. žáimoti „verwirren, flechten, winden, verwickeln“ ˂ liv. suoimə¸ est. sõimata, fin. soimata, karel. soimata, vot. soimata (˂ fin.) „Vorwürfe machen, tadeln, beschimpfen“520 „Spülicht, schmutziges Wasser“ ˂ liv. zoļkəm,521 est. solk.522 zusteri, zusteres, zustrenes, zustaras, zustares, zusterenes, zustriņi, zustriķi viz. sustarenes

3.5.

Sporné případy

aļuots „?“ ? liv. al´l´523 „grün.“ Jediný, kdo lot. aļuots označil za BF výpůjčku, byl Aben a přeloţil slovo jako „grünlich.“ Pro ME je význam neznámý. U Zepse a Thomsena se slovo neobjevuje. āmrija „der Fasser, Vielfrass, ein Mensch oder ein Tier, das gierig seine Nahrung verschlingt“ ? est. ahm, fin. ahma, karel. ahma, -o, vot. ahmia.524 Lot. āmrija označil za BF výpújčku pouze Zeps, Aben ani Thomsen slovo neuvádějí. SSA a SKES také nehovoří o spojitosti BF ahma s batskými jazyky. Pro BF výpůjčku ovšem hovoří zákon hláskové změny, který popsal Lembit Vaba: BF –Vh (ahm) . VV (āmrija).525 an! an! ane! ani! aniņ! „so ruft man die Gänse“ ˂ est. hani, fin. hanhi, karel. hanhi, vep. hańh´,

, vot.

.

Podle ME má toto volání na kachny původ v estonském hani „die Gans“.526 Zeps a Aben ale nesprávně uvedli lot. ane přímo jako „die Gans.“527

519

SKES VI., s. 1756. SSA III, s. 194. 521 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 208. 522 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 523 ME I, s. 69. 524 SSA I, s. 53. 525 Lembit VABA, ? Dažas domas par , Baltu filoloģila XI (1) 2002, s. 77-88. 526 ME I, s. 71. 527 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 102. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 204. 520

62

Srov. lot. zùoss „die Gans“; lit. ţąsis > est. hani, fin. hanhi, karel. hanhi, vep. hańh´, , vot.

528

āris „eine Stange mit zwei in das untere Ende derselben schräge eingetriebenen Beinen in der Fischwehr“ ? est. aar529 „Arm, Zweig, Zacke.“ Jen Zeps a ME. aši „Schachtelhal, Binsen“; lit. esys „Schachtelhalm“ ? est. osi, liv. vot.

, fin. hosia, hosiainen, hosiaiskorte, hosio, karel. huosja, vep. hoźj,

, hōsia „Schachtelhalm.“530 S výjimkou Abena, který lot. aši označil za jistou

baltofinskou výpůjčku, přistupují ostatní k tomuto tvrzení s pochybnostmi.531 Mülenbach a Edzelīns by připustili tuto moţnost jen tehdy, pokud by se lit. esys vyskytovalo pouze v severních dialektech, jen tam se podle nich BF výpůjčky objevují.532 Tuto skutečnost vyzdvihuje i Fraenkel, který tvrdí, ţe na tomto faktu moţnost BF > balt. ztroskotala.533 Ani Thomsen si nebyl baltofinským původem baltského aši, esys jistý.534 Skeptický je i Zesp.535 SKES ani SSA o spojitosti s baltskými jazyky nehovoří. buoga, buogs „ein mit Gestrüpp, Wald bewachsener Platz im Felde, eine (rundliche) Baumgruppe; der Haufe“ ? est. pank.536 Jen Zeps. cępure „die Mütze, der Hut,“ lit. kepurė „Mütze, Kappe, Haube“ ? liv. kibar, est. kübar, fin. kypärä, vot. čüpär. SKES, SSA, EES i Thomsen uvádějí směr balt. > BF.537 Stejně tak i LEW.538 Oproti tomu stojí Aben, který prosazoval opačný směr.539 Zeps se nepřiklonil ani na jednu stranu.540 Podle hláskové změny k > c, která proběhla v lotyštině, se dá usuzovat, ţe lit. kepurė nemůţe být BF výpůjčka. V případě, ţe by jí byla, očekávali bychom na místě lit. k- jiţ lot. c-. Ke změně

528

SSA I, s. 53. V. THOMSEN, Beröringer, s. 247. LEW II, s. 1292. EES, s. 65. ME I, s. 242, V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences,s. 102. 530 SSA I, s. 174. 531 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 532 ME I, s. 147. 533 LEW I, s. 124. 534 V. THOMSEN, Beröringer, s. 253. 535 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 104. 536 Tamtéž s. 106-107. 537 SKES II, s. 256. SSA I, s. 465. EES, s. 212. V. THOMSEN Beröringer, s. 185. 538 LEW I, s. 241. 539 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. 540 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 107. 529

63

uvedené výše docházelo před palatalizačním –i, ovšem v lot. i lit. se –i kmeny často měnily na –e kmeny.541 Podle SKES i SSA se jako baltofinské výpůjčka jeví lotyšské kįvere, kįveris „der Saldatenhelm“ ˂ BF *küvär542 „die Spindel“ ? liv.

.543 Pouze Aben. Podle ME moţná švéd. erkul > lot.

.544

gabals „Stück;“ lit. gabalas ? liv. kabal, fin. kappale, est. dial. kambal, kammal.545 Podle SSA je nepravděpodobné, ţe by est. kammal, kambal mělo něco společného s fin. kappale, o směru vypůjčení říká také balt. > BF.546 Zeps ani Aben slovo gabals ve svých seznamech nemají. ilmaka, ne ilmaka „nicht ein Bisschen (in der Redensart)” ? liv. ilma, est. ilm, fin. ilma, karel. ilma, vot. ilma „der Luft, das Wetter.” Thomsen a Zeps si nejsou původem slova jistí a SSA neodkazuje na spojitost s baltskými jazyky.547 Pouze Aben označil slovo ilmaka za výpůjčku z estonštiny (lot. > est. ilma, mitte eluilmakas).548 jumala, jumalīte „die Doppelfrucht; von einem korpulenten Mädchen,” jumis „eine segenspendende Feldgottheit, ein Felddämon, der dem deutschen alten Erntenmann, Roggen-, Weizenmann, Getreidebock, Habergeiss entspricht” ? liv. jumāl, est. jumal,549 fin. jumala, karel. jumala, vep. jumal, vot. jumala550 Aben uvádí jumala, jumalīte, Zeps jumis s dalšími moţnými variantami. Spojitost lot. jumala, jumis s baltofinským jumala je velice nejistá. U Thomsena se slovo nepodařilo ověřit a ţádný z našich slovníků ji také nepotvrdil. kaīte „der Schaden, der Fehler, das Gebrechen; das Leid, die Plage; die Krankheit “ ? liv. kaítǝ, kaí, est. kahju, fin. kaiho, karel. kaiho.551 Aben a SSA tvrdí, ţe BF > lot.552 Thomsen také uvádí tuto moţnost, ale s neurčitostí.553 Zeps slovo neuvádí a SKES se o spojitosti s lotyštinou nezmiňuje. 541

Eino NIEMINEN, Itämerensuomalaisten kielten vanhimmista balttilaisperäisistä lainasanoista kuvastuvia balttilaisen lähdekielen ominaisuuksia, Esitelmät ja pöytäkirjat 1956, Helsinki 1957, s. 198. 542 SKES II, s. 256. 543 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 207. 544 ME II, s. 575. 545 V. THOMSEN, Beröringer, s. 170 a 253. 546 SSA I, s. 307. 547 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 110. V. THOMSEN, Beröringer, s. 254. 548 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 549 Tmatéž, s. 208. 550 SSA I, s. 247 551 Tamtéž s. 275.

64

kaītēt „schaden, fahlen“; lit. kaitėti554 (tento výraz se nepodařilo ověřit v ţádném slovníku) ? fin. kaihota,555 viz kaīte. kandava „eine feuchte oder aufgetretene Stelle, die schwer zu passieren ist; eine grosse Pfütze; diejenigen Stellen (Grabenränder, Hümpel) mit der Sense abmähen, wo man mit einer Mähmaschine nicht mähen kann”556 ? est. känd, liv.

, fin. kanto, karel. kando, vep. kand, vot. kanto557 „Baumstamm,

gefällt Baum.” Jediným z našich zdrojů, který zmiňuje slovo kandava a jeho moţný BF původ je Zeps.558 Podle rozdílných významů se to ale zdá být nepravděpodobné. kangas2 „die Extremität“ ? est. kang, liv. kanktõ, fin. kanki, karel. kaƞgi, vep. kaƞg, vot. kaƞki559 „die Stange.“ V tomto významu uvádí jen Zeps.560 Viz kangas1. kantavale „der Bleuel; der Schlegel, mit dem man auf das Stemmeisen schlägt“ ? est. kand, liv. kùonda, fin. kanta, karel. kanda, vep. kand, vot. kanta561 „die Ferse, der Absatz, die Abstammung, die Stand, die Einstellung.“ Jediný, kdo povaţoval lot. kantavale za BF výpůjčku byl Zeps.562 Ale vzhledem k rozdílnému významu slov a nepodloţenosti jinými zdroji jsme k jeho závěru skeptičtí. karaša „Festbrot, Weissbrot, ein flacher Kuchen aus grobem, dunklem Mehl“ ? est. karask. U tohoto slova se předpokládají oba moţné směry vypůjčení est. > lot. nebo lot. > ets.563 Thomsen, Zeps i Aben ale tvrdí pouze est. > lot.564 kāri „das Knieholz in Böten und Schiffen“ ˂ liv. k , est. kaar „Bogen, gekrümmtes Holz; Schiffsrippen,“565 srov. lot. kārs. O slově kāri pouze Zeps.566 552

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. V. THOMSEN, Beröringer, s. 256. 554 ME II, s. 136. 555 Tamtéž. 556 EH I, s. 584. 557 SKES I, s. 158. 558 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 119. Srov. Laimute BALODE, Latvian paikannimistä, in: Latvian historiaa ja kulttuuria, ed. Marjo Mela a Lembit Vaba, Helsinki 2005, s. 320. 559 SKES I, s. 156. 560 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 120. 561 SKES I, s. 156. 562 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 120-121. 563 EES. s. 130. 564 V. THOMSEN, Beröringer, s. 257. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 207. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 121. 565 ME II, s. 195-196. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 121. 566 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 121. 553

65

kārnis, gārnis „der Reiher” ? liv. kārnaz, est. kaaren, fin. kaarne, karel. kuarneh, vep.

567

„der Kohlrabe.”

Pouze podle Abena est. > lot.568 SSA uvádí, ţe hláskově podobná slova pro „der Kohlrabe” spolu nemusí nutně etymologicky souviset.569 EES představuje slovo kaaren jako uralský kmen. kārpa „ein ovales hölzernes Kästchne“ ? est. karp.570 Jako est. výpůjčku v lot. označil slovo karp pouze Zeps. kašķis „die Krätze” ? liv.

.571 Jen Aben.

konksis „ die Mistgabel; der Haken“ ? est. konks.572 Jen u Zepse a Abena. Chybí i v ME. EES tvrdí, ţe est. > prašvéd. kūķis „der Handgriff an der Schaufel“ ? liv. kūjk, kūk.573 Jediný, kdo zná toto slovo je Zeps. kūliens „die Sorte des Raubvogel“ ? liv. kul, est. kull.574 Podle Mülenbacha a Edzelīnse má slovo kūliens v lotyštině několik významů, ale ani jeden z nich není „Raubvogel“, jak uvedli Zeps a Aben. SSA píše, ţe fin. kulli, vep.

„der Brachvogel,“ est. kull, liv. kul „der Habicht“

mají ekvivalenty i v ind. jazycích, lot. kulainis, lit. kúolinga.575 Lot. kulainis jako „der Brachvogel“ zná i ME, coţ by významově odpovídalo est. kull a liv. kul.576 Thomsen neuvádí ani jednu z lot. variant. kulmāji „Flachsstengel ohne die Köpfchen“ ? fin. dial. kulmu, karel. kulmu, vep. pl. kumud.577 SKES i SSA jsou toho názoru, ţe původ slova, stejně jako výpůjčka v lotyštině, je nejistý. Aben ani Thomsen slovo neuvádějí. kūris „gedroschenes aber unsortiertes Getreide“ ? liv. kūr.578 Podle Zepse je etymologie nejistá. Z našich pramenů je také jediným, kdo slovo uvádí. 567

EES, s. 109. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 569 SSA I, s. 266. 570 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 121. 571 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 572 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 125. 573 Tamtéž, s. 129. 574 Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. 575 SSA I, 431. 576 ME II, s. 304. 577 SKES II, s. 234. SSA I, s. 431. 568

66

kurnēt „murren, hadern, brummen”; lit. kurnėti „murren, brummen” ? liv.

, fin. kurnata, kurnuta, kurnuttaa,579 est. kurtma.580

Z námi pouţitých pramenů jediný Zeps spojil est. kurtma s fin. a liv. ekvivalenty a spolu s Abenem pak označil lot. kurnēt za BF výpůjčku.581 Podle ME je spojitost mezi balt. a BF jistá, nejistý je pouze směr vypůjčení.582 kursts „das Wäldchen”583 ? est. dial. kurst584 „das Bund.” U Thomsena chybí. „der Haufe, Wirrwarr” ? est. kämp.585 Podle EES a Abena je lot.

výpůjčka z estonštiny, ale naopak

Zeps tvrdí, ţe nenašel ţádný pádný důvod, aby se tak domníval. Podobnost lot. s est. kämpa není rozhodující, stejnou je moţné najít v mnoha jiných případech. ķeņģis „eine Schindmähre; Schimpfname für einen faulen Mänschen” ? est. käng, kängus, känguma „Verkümmerung, verkümmert, verkümmern.” Edzelīns a Mülenbach připouštějí moţnost vypůjčení z estonštiny, ale s nejistotou, stejně jako Zeps.586 Jedině Aben uvedl lot. ķeņģis jako estonskou výpůjčku.587 Thomsen o slově nehovoří. „ein Sonderling, ein Unvernünftiger, ein Vermummter” ? liv.

.588 Thomsen slovo neuvádí.

„zappeln, sich mühsam forthelfen, sich abquälen” ? liv.

.589 Pouze Aben. Podle ME je lot. ķ- litevského původu, proto je tato

výpůjčka velmi nepravděpodobná. ķere „die Wurzel eines Baumes samt Moos und Erde” ? liv. kérà, est. kera, fin kerä,590 karel. kerä, vep.

, vot. tšerä591 „Knäul.”

578

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 129. SSA I, s. 449. 580 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 130. 581 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 582 ME II, s. 324. 583 EH II, s. 679. 584 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 130. 585 EES, s. 206. 586 ME II, s. 366. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 131. 587 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 213. 588 Tamtéž, s. 208. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 133-134. 589 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 590 Tamtéž, s. 212. V. THOMSEN, Beröringer, s. 259. 591 SKES I, s. 185. 579

67

Thomsen a Aben jsou jasně pro baltofinskou výpůjčku. Podle Zepse je lot. ķere moţná výpůjčka z lit. kerė jak uvedli Mülenbach a Edzelīns.592 Ani jeden z námi pouţitých slovníku neoznačil lot. ķere za BF výpůjčku. ķipurnieki „See oder Fischersleute” ? est. kipar593 „heftig, hitzig, scharf, schnell.” Podle Edzelīnse est. kipar > lot. ķipars „ein winziger Hampelmannm, Gaukler”, které by moţná mohlo být spojováno s lot. ķipurnieki.594 Aben ani Thomsen slovo neuvádějí a ostatní zdroje téţ výpůjčku nepotvrdily. ķizināt „forschen” ? liv. ki´zzǝ, kü´zzǝ, est. küsida, fin. kysyä, karel. kysyö, vep. küzuda, küzüdä, vot. tšüsüä595 „fragen.” Thomsen a Zeps jsou zde nejistí.596 Jediný jistý názor podává Aben.597 SKES, SSA ani EES výpůjčku nepotvrdily. l

„das Boot, der Kahn, das Schiff; eingrosser Löffel;” lit. laīva „das Boot, der Kahn, das

Schiff” ? est. laev, fin. laiva, liv.

, karel. laiva, vep. laiv, vot. laiva598

Zeps a Aben uvádí lot. laiva jako BF výpůjčku.599 SSA, SKES i LEW se s jistou nepřiklání ani na jednu stranu, nýbrţ pokládají směr vypůjčení za nejistý.600 Thomsen balt. > BF.601 „schimpfen, schelten” ? liv. la´m , fin. lamata602 „daniederlingen.” Jedinými zdroji této výpůjčky byli Zeps a Aben, ovšem i oni vyjádřili nejistotu. Slovníky tento předpoklad nepotvrdily. ME se kloní spíše k ind. etymologii (slov. lomiti „brechen”).603 lamatas „die Falle” ? liv. lamàtt ks.604 Jen Zeps a Aben. leste „der Butt, die Flunder;“ lit. lekštas 592

ME II, s. 368. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 132. Tamtéž, s. 139. 594 ME II, s. 383. 595 SSA I, s. 466. 596 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 140. V. THOMSEN, Beröringer, s. 262. 597 ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 598 EES, s. 220. 599 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 141. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 600 SSA II, s. 39. SKES II, s. 271. LEW I, s, 335. 601 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 193. Více viz. Jorma KOIVULEHTO, Suomen laivasanasta, Virittäjä 1970, s. 178-183. 602 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 141. 603 ME II, s. 417. 604 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 593

68

? est. lest, liv. liestā. Podle EES balt. > est.605 Podle Thomsena balt.= est.606 Podle Abena est. > lot.607 V LEW se lit. lekštas nepodařilo ověřit. „dem Regen aussetzen, beregnen lassen” ? liv. lìett .608 Zaznamenal pouze Aben. lumpis „der Lump, Plumpsack, Tölpel” ? est. lopm.609 „die Pfütze, Lache.” Podle Abena a EES je lot. lumpis výpůčka z estonštiny. Naproti tomu Zeps soudí, ţe lot. lumpis je přejato z něm. Lump.610 Pokud se zaměříme na významy lot. a est. varianty, vypůjčení z estonštiny se zdá být nepravděpodobné. „schälen, klauben, bolstern” ? liv. luojbə611 Toto slovo nemá ţádnou jasnou etymologii, proto je moţné je pokládat za pravděpodobnou BF výpůjčku. Uvádí pouze Zeps. lùoks „die Biegung, Krümmung; der Kreis, der Reif zum winden die Kränze” ? est. look, liv.

ok, fin. luokka, karel. luokki, vot. lookka.612

Aben a Thomsen neuvádějí, Zeps s nejistotou. SSA a EES est. > baltněm.613 „der Fang, Fischzug; die Mast; ein Stück Wald, das z. B. auf der Klapperjagd durchzutreiben ist; die Schicht, Reihe; das Mal, die Zeit; gute Gelegenheit; die Rolle,“ lit. lúoma(s) „der Teil, Streifen (Landes), Stand, die Schicht, Art, Gattung“ ? liv. lùom, est. loomus,614 fin. luomus „Anfangsstückt beim Netzflechten; die Kette auf dem Schärrahmen.“ Ţádný z našich dostupných slovníků nepotvrdil tuto výpůjčku. Naopak LEW uvedl ind. etymologii lot.

a lit. lúoma(s) a z balt. kmene pak BF

výpůjčku.615 ļęra „der Schwätzer, Fasler, Trödler” ? est. lara, lära.616 Z našich zdrojů uvádí jen Aben, ale lot. ļęra překládá jako „die Ehebrecherin.” maigs „sanft, süss, lieblich“ 605

EES, s. 237. V. THOMSEN, Beröringer, s. 265. 607 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 608 Tamtéž, s. 212. 609 EES, s. 247. 610 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 148. 611 Tamtéž, s. 149. 612 EES, s. 249. 613 SSA II, s. 106. 614 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. 615 LEW I, s. 385. 616 ME II, s. 538. 606

69

? liv.

, est. maias, magjas, fin. maajas, karel. maajas, vot.

, magjaz.617

„das Bauerngesinde; die Behausung im weiteren Sinne, das Haus, die Heimat“ ? est. maja „das Haus, die Hütte, die Wohnug,“ fin. maja „die Herberge, Hütte,“ vot. maja „die Wohnung.“618 Zde není jasný směr vypůjčení, jak uvádějí všechny pouţité slovníky. Thomsen představil hypotézu, kterou přebral i Kalima. Lot. v mladší vrstvě výpůjček přejít do estonštiny, kde došlo ke zkrácení

mohlo

a skrz estonštinu

následně dále na sever a severovýchod.619 „betteln, bitten, zu erhalten suchen“ ? liv. mangə, est. manguma.620 Uvádí pouze Zeps. „die Feuchtigkeit,”

„weichen, einweichen,”

„weichen, im Wasser liegen;”

„weichen, tunken,” mirkt

„sanfter Regen,” lit. mérkti „in eine Flüssigkeit einlegen,

eintunken, einweichen” ? fin. märkä, karel. märkä, märätä, vep. märg, märgätä, vot. märtšä, est. märg, märguda, liv.

, märgǝ.621 Podle námi pouţitých etymologických slovníků je

pravděpodobné balt. > BF. Thomsen v první části Beröringer také uvedl stejný směr vypůjčení, dále však připustil i opačný směr v souvislosti s lot. Regen”.

622

„sanfter

Aben ani Zeps se o slovu nezmiňují, coţ můţe znamenat, ţe je nepovaţují

za BF výpůjčku. LEW také pro lit. mérkti představuje moţnou ind. etymologii, např. rus. mereča „das Sumpfland”, čes. zamrknouti „die Feuchtigkeit in sich aufnehmen.”623 misikas „Waldwiese” ? liv.

, est. metsik.624 Za jistou výpůjčku označil jen Aben. Dále ME, ovšem s

otazníkem.625 „sich regen, wimmeln, kribbeln“ ? liv. mu´dž .626 Aben a Zeps. „der Schmutz, Abfall, Schutt“ ? liv. ńoga.627 Jen Aben. 617

SKES II, s. 324. Tamtéž, s. 328. 619 J. KALIMA, Itämerensuomalaissten kielten s. 137. 620 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 151-152. 621 SSA II, s. 193. 622 V. THOMSEN, Beröringer, s. 269. 623 LEW I, s. 440. 624 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 625 ME II, s. 636. 626 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. 618

70

„isabellfarben“ ? est. paat, paatjas > fin. paatti.628 Podle SKES a SSA je původ slova nejasný. EES tvrdí lot. > est., ale Thomsen a Aben popsali lot.

jako výpůjčku z est.629

paũna, paûna, paune, paunis „eine kleine Mütze; ein Ranzen, Tornister, Bündel“ ? liv.

, est. paun > fin. pauna.630 Za BF výpůjčku označil lot. paũna pouze

Thomsen.631 SKES uvedl oba moţné směry vypůjčení. EES a SSA říkají lot. > est.632 Zeps zůstal neutrální. Taktéţ Aben přiznal nejistotu, ovšem uvedl lot. pauna v jeho druhém významu „der Schädel; der Stirnknochen; der Kopf (ironisch); das Maul.“ „das Aufgefaserte“ ? est. paase, pasm, pasmas.633 Zeps zde odkazuje na lot. pàsma, viz níţe. lot. pàsma „abgeteilte Fäden beim Aufscheren (ein Gebinde von je 30 Fäden)“; lit.

„Gebinde, Strähne“ ˂ brus. pasmo634

penderis „der Magen (bei Menschen und Tieren)“ ? est. põnder, põndrik.635 Dále jen Zeps. EES est. põnder neuvádí. per

„eine Sprache radebrechen; rasch schwadronieren;” perģelis „der Schwätzer,”

„unverständlich sprechen; livisch sprechen” ? est. põrgel636 „der Teufel.“ Jediným zrojem je Zeps, který si také není jistý. „Strömlinge salzen, einpökeln“ ? liv. pīk637 „Wasser mit dem Salz.“ Nalezeno jen u Zepse. piķis „das Pech;” lit. pikis „das Pech” ? liv.

638

„der Teufel.” Zeps a Aben, podle LEW lit. pikis ˂ vpr. pick, pek a lot.

piķis ˂ dolněm. pik.639 „laut weinen” ? est. pinima.640 Zeps, Aben, ME. „faulen lassen, faulen machen” 627

Tamtéž, s. 214. SKES II, s. 452. 629 V. THOMSEN, Beröringer, s. 272. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 630 SKES III, s. 508. 631 V. THOMSEN, Beröringer, s. 272. 632 EES, s. 357. SSA II, s. 327. 633 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 207. 634 LEW I, s. 640. 635 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 210. 636 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 162. 637 Tamtéž, s. 164. 638 Tamtéž. 639 LEW I, s. 589. 640 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 165. 628

71

? liv.

641

Podle Zepse by se tato výpůjčka měla povaţovat za chybnou.

puķe „die Blume” ? est. putk „Rohr; die Pfanze mit röhrigem Stengel,” liv. putk „der Stangel,” puťkəz „die Blume,” fin. putki, karel. butki, vep. puťk, buťk, vot. putkõ „Rohr; die Pfanze mit röhrigem Stengel.”642 „schallen” ? liv.

.643 Jen Aben.

*rauds „der Stahl” ? liv. n. est. raud „das Eisen”644 Lot. *rauds je zřejmě zkomolenina lot. tēraȗds „der Stahl”, srov. lot. tēraȗds. Je velice nepravděpodobné, ţe by lot. *rauds byla BF výpůjčka. Předpokládá se, ţe est. raud, liv. rōda, fin. rauta, karel. rauta, vep. raud, vot.

˂ praskand. *rauδa- n. lot.

„rot, rötlich braun”, lit. raudà „Röte, rote

Farbe, Färberröte”. Mohlo však také dojít k bumerangové výpůjčce: balt. > BF > balt., proti tomu ale hovoří rozdílné významy slov, „der Stahl” x „der Eisen”. „der Ring, der Reifen” ? est. rõngas, fin. rengas, karel. rengas, vep. renkheińe, vot. rõngas.645 Aben a Zeps. S touto výpůjčkou souhlasí pouze EES. „spielen“ ? est. rõõmustama „freuen,“ liv. rìem,646 fin. riemu „die Wonne, Freude.“ Tento výraz označil jako est. výpůjčku jen Aben a s odkazem na něj posléze Zeps.647 Nepodařilo se však zjistit, na jakém základě se takto Aben rozhodnul. Ţádný námi pouţitý slovník o moţné spojitosti lot.

a est. rõõmustama nehovoří.

rinda, rinde „die Reihe, Zeile, ein geschlossener Kreis;“

„ordnen, in Reih und

Glied stellen, in einen geschlossenen Kreis stellen;“ lit. rindà „Reihe, Linie“ ? liv. rīnda „die Brust, Reihe,“ est. rind, fin. rinta, vot. rinta „die Brust.“648 Ţádný z našich zdrojů, kromě Abena, nepotvrdil výpůjčku BF > balt. rīze „eine Art Netz zum Fischfang“ ? est. riis.649 Zeps a Aben. 641

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 212. EES, s. 396. 643 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 214. 644 ME III, s. 384. 645 EES, s. 442. 646 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 647 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 176. 648 EES, s. 429. 642

72

ruika „?“, puika, ruika! „so rufe man schwerzweise einem Knaben zu“ ? liv.

„unansehnlich von Wuchs, aber stark?“650 Dále uvedli Aben a Zeps. Zeps

ovšem o této výpůjčce pochybuje, podle něj je-li lot. ruika BF původu, pak jedině přejato z est. ruigama651 „grunzen.“ *saka, *saks „sack“652 ? est. sakk. 653 Zeps a Aben. Zde je velice nejistá jak výpůjčka, tak i význam lot. *saka, *saks. U Zeps najdeme anglický překlad „sack“ a směr vypůjčení est. > lot. s odkazem na Edzelīnse. V ME naopak překlad úplně chybí („?“) a o spojitosti s est. sakk se také nehovoří.654 Pokud by lot. saka, *saks opravdu znamenalo. „der Sack“, nabízela by se souvislost s lot. seķis2. Takovou spojistost nabízí ovšem pouze Aben. sala „eine Insel; eine Höhe im Morast;“ lit. salà „eine Insel“ ? liv. salà „eine Insel,“ est. salu „einer Hain; eine Höhe im Morast, fin. salo „ausgedehntes Waldgebiet, Wildnis; Wäldchen; große Insel,“ karel. šalo „unbewohnt Wald, Insel.“655 Názory na tuto výpůjčku se různí. sapiņš „dünnes Bier“ ? est. sopp.656 Aben, Zeps. „eine Baustelle; alte Gesindestelle; Zaun, Bauerhof“ ? est. saat.657 Takto uvedl s jistotou pouze Aben. sębrs, suburs („Nachbar“), sobaris „der Freund, Kamerad;“ lit.

„der Genosse,

Gefährte,“ sėbrà „die Gesellschaft, Gemeinschaft“ ? est. sõber „der Freund“ > liv. sü´br, - z, fin. seura „die Gesellschaft, Gemeinschaft,“ dial. sepra „der Kunde, Kamerad“ > karel. seura, sepra „die Gesellschaft, Gemeinschaft,“ vep. śebr „die Gesellschaft; der Freund,“ vot.

„der

Freund.“658 SKES i SSA balt > BF.659 ME uvádí pravděpodobně est. > lot.660 Podle Fraenkela lit.

i lot. sębrs ˂ brus. sjaber.661 Tento názor nechává otevřenou

649

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 203. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 177. ME III, s. 556. 651 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 177. 652 Tamtéž, s. 178. 653 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 654 ME III, s. 643. 655 SKES IV, s. 956. 656 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 179. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 657 Tamtéž, s. 203. 658 SKES IV, s. 1006. 659 SSA III, s. 172. 660 ME III, s. 810, 1113. 661 LEW II, s. 768. 650

73

moţnost balt. > BF, ale zamítá výpůjčku est. > lot. Thomsen a Zeps nedávájí jistou odpověd.662 Pouze Aben s jistotou tvrdí, ţe lot. sębrs je přejímka z est. sõber.663 seķis2 „wer aufgemästet ist“ ? est. sekk664 „das Säckchen.“ Jako jistou estonskou výpůjčku označil jen Aben a spojil s lot. *saka.665 sēre, sēris, sērklis „die Sanddüne im Fluss, eine Sandbank“ ? est. säär, liv. sēr, fin. sääri, karel. siäri, vep. säŕ, vot. sääri.666 S jistotou pouze Aben. Dále jen Zeps. „viel (auf einmal) trinken, saufen,“ tervis „einer, der viel trinkt“ ? est. terve, tervis, tervist jooma,667 liv. 668

terve „gesund, voll, der Gruß.“ spojitosti s lot.

, fin. terve, karel. terveh, vep. térveh, vot.

Podle Zepse je nesprávné dávat est. terve do

či tervis z důvodu jejich spojitost s dalšími slovy jako

„viel und schnell, aber dabai undeutlich and unzusammenhängend sprechen“, terve „wer viel isst“ a

„zanken.“ SKES uvádí, ţe BF terve je zřejmě odvozenina

z baltské výpůjčky terva. tiba „das Huhn, das Hühnchen (in der Kindersprache)“ ? est. tibu.669 Pouze Zeps a Aben. timba „einer, wer viel trinkt, ein Säufer; ein dicker Mensch; ein steifer Mensch,“ „lange und langsam trinken“ ? est. tümp, tömp.670 Aben zde nepřipouští ţádnou nejistotu.671 Thomsen neuvádí. tore „ein Eiszapfen“ ? est. tori.672 Uvedli Zeps a Aben, ale nepodařilo se ověřit. tilaudas „die Bretter, welche die Diele eines Bootes bilden, das Bootsgerippe“ ? liv.

.673 Podle ME a Abena je lot. tilaudas výpůjčka z liv., ale Zeps se přiklání

na stranu Kettunena, který etymologii slova rozšířil: lot.

„die Oberschwelle

der Tür oder des Fensters“ ˂ est. paja-laud „Brett an einem Schiebefenster“674 662

V. THOMSEN, Beröringer, s. 215, 216, 279, 280. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 183. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 664 EES, s. 466. 665 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 206. 666 EES, s. 500. 667 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 189. 668 SKES V, s. 1276-1277. 669 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 190. 670 Tamtéž, s. 191. 671 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 209. 672 Tamtéž, s. 212. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 193. 673 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 202. 663

74

tosa2 „ein nuschliges (nicht vorwärts kommendes) Frauenzimmer“ ? est. toss (g. –i), fin. tosso „Tölpel, tölpelhalf.“675 „stampfen“ ? est. toukama.676 Jen Zeps a Aben. tuolis „ein vernagelter Mensch“ ? est. tohl, tohlapea.677 Jako BF výpůjčku uvedl jen Aben. vailums „die Stelle im Boot, wo eine Planke über die andere hinübergreift“ ? est. vailite n. liv. va´jl.678 Jen Zeps. Est. vailite se nepodařilo ověřit. vanga2 „die Gefangeschaft“ ? est. vang,679 liv. vaŋg, fin. vanki, karel. vaƞgi.680 Tuto moţnou výpůjčku uvádí jen Zeps s odkazem na ME.681 „mager, schwach, schlecht“ ? liv. *

, přichází v úvahu ovšem i ind. etymologie.682 Dále jen Aben.683

vastala „eine Neunaugenwehr“ ? liv. vast,684 est. vast, fin. vasta, karel. vasta, vep. vaste, vot.

685

„entgegen“, Zeps.

vica „die Weidenrute, Spitzrute; eine Strieme, die nach dem Prügeln auf der Haut sichtbar ist“; lit. vycas „die Weidenrute, Schaukelstange von Ruten“ ? est. vits, liv.

, fin. vitsa, karel. vit´tša, vitšu, ? vep. vits, vot. vittsa, -e686

Podle SKES rus. n. est. > lot. > lit. LEW uvádí i moţnost pol. > lot.687 Thomsen a Zeps neuvádějí. vilags „ein Knüttel; eine dünne biegsame Stange zum Befestigen des Strohs auf dem Dach“ ? est. vilakas.688 Pouze Zeps. vīle „die Naht, der Saum; eine Schrame, Strieme,“

„säumen;“ lit.

„die Strime,

Schwiele“ 674

V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 190-191. ME IV, s. 216. V. THOMSEN, Beröringer, s. 282. 676 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 188. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 677 Tamtéž, s. 213. 678 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 201. 679 Tamtéž, s. 202. 680 SKES V, s. 1635. 681 ME IV, s. 470. 682 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 201. 683 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 211. 684 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 203. 685 SKES V, s. 1668. 686 SKES VI, s. 1798-1799. 687 LEW II, s. 1237. 688 V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 205. 675

75

? liv. vī´l.

689

Thomsen neuvádí. Tuto výpůjčku nepotrvzuje ţádný námi pouţitý

slovník. ME uvádí lot. vīle dalé ve významu „die Feile“,

„feilen“, které je spolu

s est. viil „die Feile“ přejato z dolněm. wile. Podle EES je liv. vī´l ekvivalent k est. viil „das Stück, die Scheibe“, coţ nesouvisí s významen naší domnělé výpůjčky. Srov. vīlīte. „der Dunst“ ? liv.

, est. ving.690 Podle etymologických slovníků a ME je však baltofinské ving

baltská výpůjčka: lot. dviga „Hitze, Schwüle,“

„der Dunst“ > liv.

, est.

ving, fin. vinka, karel. viŋkerä, vot. viŋk.691 Thomsen neuvádí. zampis, sampis „ein Sumpf, eine einschlessende, morastige Stelle“ ? est. somp692 S jistotou uvedl jen Aben, Thomsen a Zeps neuvedli vůbec. „ein Gerüst auf dem Felde zum Getreidetrocken;“ lit. žárdas „Gerüst zum Erbsen-, Flachs-, Getreidetrocken“ ? est. sard. Jako estonskou výpůjčku označil slovo pouze Aben.693 Thomsen ani Zeps neuvádějí vůbec a EES naopak tvrdí lot.

> est. sard.694

689

K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 207. V. ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, s. 205. Tamtéž. K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 204. 691 SKES VI., s. 1774. Srov. dále EES, s. 607, ME I, s. 538, VI. s. 599. 692 ME IV, s. 689. 693 K. ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, s. 205. 694 EES, s. 461. 690

76

4. Sémantická klasifikace 4.1.

Příroda, moře a související pojmy

Fauna Ryby: kama1, kamba „pakambala velká“ kugra, kūre „karas obecný” ķilata, ķilate, ķilis, ķilka, ķilava „kilka obecná” ķīsis „jeţdík obecný” luca, lucka „mník jednovousý“ „síh malý” salaka „ryba koruška“ „síh severní“ taims, taĩmiņš „druh lososa“ teiba „pstruh“ turba/durba „jelec tloušť“ „podoustev říční“ Ptáci: kaija, kajaks „racek” kotka „orel mořský“ kuiga „sluka lesní, bekasina větší” ķīris „racek chechtavý” ķikuts „sluka“ tildars „jespák“ Hospodářská a domácí zvířata: „bezrohá kráva“ , tuolis „bezrohý vůl“ ķēve „špatná, hubená kobyla” ķiris „černé tele s bílými pruhy na hřbetě” „ovce” 77

mustala „kráva s černým pyskem“ musts „hnědý vůl“ mustis „černý pes“ pine = kuņa „psice” punika „hnědá kráva” seķis1 „strakatý kůň“ soñnis1, soñķis „beran“ valģis „bílý vůl“ Hmyz: kukainis „brouček” ķīne, ķīnis „malý hmyz obtěţující koně“ liblaba „motýl“ Kůţe a srst: kuība „tulení, psí kůţe“ koība „kůţe staţená ze zvířecích noh“ par

„vyčiněná kůţe”

Ostatní: julga „tuleň” konna1, konne, kunne „ţába“ ķērpa „tchoř” ķis „kočkodan, opice“ sizliņš „ještěrka“ Další substantiva: kolta „díra, kde ţijí krabi“ konca „koňská podkova“ kude „místo v řece, kde se třou ryby” ķepa, ķebla „pracka, medvědí tlapa” ķesele „košík na kraby” ķeselis „pytel ovsa zavěšný kolem krku koně” ķidas „zvířecí vnitřnosti, především hus a ovcí” ķiugs „zub (špičák) prasete” 78

mudi „vnitřnosti poraţeného zvířete“ „tmavý chlup na čumáku“ pęka „tlapa, pracka“ randa2 „tření ryb” Další adjektiva: „bezrohý“ ķūtains „strakatý” Další verba: kudēties „třít se (o rybách)” ķept „chňapnout drápy” ķeselēt „sbírat kraby s podběrákem” „létat“ „volat na pastýře“

Flora Stromy a jejich části: kaska, koska „kůra jedle nebo smrku“ pìlādzis, pîlãgs „strom jeřáb“ Rostliny a jejich části: kukurs „květy lnu” luste, pl. lustes „sveřep“ madara, madere, „svízel“ „keř, křoví“ sustarenes, susteres, sustriņi „rybíz, rybízový keř“

Příroda Moře a jeho okolí: auda „mořská hlubina“ kolka „písčitý výběţek v moři“ „vodou hladce omývaný mořský břeh” 79

merķis „tyče k označení mělčiny na moři” mudas „shnilá mořská řasa“ rava „skaliska” sāris, zāris „ostrov“ sęlga „širé moře“ tosa1 „hustá mlha na moři“ Voda: avuots „pramen“ juoma „hloubka mezi mělčinou a pobřeţím“ kobas „pěna“ kobēt „pěnit“ paizums „záplava“ „vyplavit“ „malé vlnky“ randa1 „proláklina na louce nebo v lese, kam stéká voda” sanda „kalná říční voda (na jaře)“, zanda „sliz, hlen ve vodě“ virags „vodní vír; malé vlnky na moři“ Led: ķekas „ledová kra na moři” ķīlas „hnutí ledu” ķīlu laiks „doba tání” lasmenis „otevřené místo v ledu” soga, suga „hlubinný led“ „rampouch“ „kapat (o rampouchu na střeše)“ tuñga „ledové kry hromadící se na jednom místě“ „tlačit se, hromadit se (o ledu)“ Další substantiva: bęka „houba, hřib” kangars „pahorek“ punga = punguors „strmý pahorek” „velký nepřístupný les” 80

murika „bobule“ (iezis) „písčitá skála, masa písku připomínající skaliska (především na břehu řeky)“ sēne „hřib“ slekšas „past na myši“ „prohlubeň, díra“ „bahnitá kaluţ; díra na cestě naplněná vodou nebo bahnem; příkop“ „velký les, listnatý les, smíšený les, baţinatý les; suchá louka u břehu řeky“ virga „jez, kde se vyskytují mihule říční; močálová louka“ Další verba: „vystupovat nad horizont skrz zrcadlení vzduchu” „zanést se pískem“

Rybolov Sítě a rybářské náčiní: jada, jade „sada sítí rozprostřená v moři” līvis „síťový čeřen” „rybářská okovaná hůl“ murda, murde, murds „rybářský koš“ polme „rybářská hůl” porga, purga „hůl na nahánění ryb” rinduksis „vezírek“ soñnis2 „malý kámen k zatíţení sítě“ „síťová obruba“ „olemovat síť hrubým vláknem“ „čeřen“ uds „dřevěná hůl na vyzvedávání sítě“ unda „dlouhá šňůra s více neţ sty na ní přichycenými rybářskými háčky (nástroj k rybolovu)“ vaba „dřevěné vidle na sušení sítě“ vads „křídlo vlečné sítě, vlečná síť na platýse“ valgums „místo pro ukotvení rybářské lodi, místo na moři určené pro samotného rybáře“ „závaţí na sítě“

81

Zpracování ryb: ķidāt „kuchat ryby” ķiķēt, ķīķēt „očistit ryby” porgāt, purgāt „nahánět ryby holí” „vytahovat ryby ze sítě“ „lovit ryby v noci při umělém světle“

Plavidla Části lodí: andrus „lodní kýl“ buŗa „plachta“ kārs „lodní ţebro“ ors „typ lodního háku“ vadna, vadnis „vaz plavidla“ varuksis „boční část lodi“ Ukotvení: sadums „místo pro ukotvení rybářské lodě“ sędums „malý přístav“ stuģis „podpěra pro loď ukotvenou na břehu“ stugs „podpěra pro ukotvení lodě na břehu“ Nástroje k plavbě: airis „veslo“ 1 „vidlice

vesla“

tullis2 „široké zakončení vesla“ Související verba: airēt „veslovat“

Světové strany a větry idis, īdenis, idus „východ” jędęls „jiţní vítr“ 82

„jihozápadní vítr” lęnts „jihozápad“ loda, lode „severozápad“ lodas vējš, lodes vējš „severozápadní vítr“ mākars „východní vítr, pevninský vítr“ saksenis „jihozápadní vítr“ vežģeris „západní vítr“

4.2.

Sdružování lidí

Společnost Označení osob: ķekata „účastník masopustního dění”, liberis, ļiberis „lichotník” „statkář“ naine „vdova“ piziks „mrňous “ piziķis „člověk malého vzrůstu” „hoch“ „chlapec“ puika „kluk” „malý chlapec” seimes „přezdívka“ setuks „slabý člověk“ Rodina: ķęlavainis, ķęlvainis, ķęluvainis „švagr” ravasts „velká rodina” suga „rod, pokolení“ Slavnosti a svátky: „svatba“ rumeles, rumaļas, rumulas „oslava konfirmace“ sanduos iet „chodit v masce od domu k domu na svátek Martina“ 83

zantmęti „maska“ Národnosti a země: igaunis, igauniete „Estonec, Estonka“ „Fin“ „Finsko“ Zábava: jandalēt „tancovat” jandaliņš „národní tanec” „hrát (si)” me

„hra”

pada1 „piky“ paīja „hračka“ popa „ruská kuţelka” Nadpřirozeno: Bytosti: jupis „strašidlo, ďábel” „mořská panna“ pestelis, fem. pestele „čaroděj, čarodějnice” pestītājs „zachránce, spasitel“ Pomůcky: pesteļi „kouzelná hůlka” Verba: peste

, peste

„kouzlit, čarovat”

pestīt „osvobodit, spasit“ Další substantiva: Jęlgava „Jelgava” jora „rámus, hluk“ ķilda „hádka” ķimpa, ķimpele „malér” 84

ķiuze „drby” ķīve „spor, svár” linga „prak, odstředivka” ļipa „ocásek, přívěsek, šňůrka” maksa „placení“ paī „dětské slovo označující laskání“ selcis „společnost“ tukas „vychutnávat si konec šestinedělí“ „návštěva u šestinedělky“ „potřeba, nutnost“ vembele, vembels „krátký, hrubý proutek k bití“ Další verba: „zahynout, zkazit se“ kommas vilkt „mít intimní vztah“ kommāties „druţit se, ţít v intimním svazku“ ķiladāt „klábosit, tlachat, hlučet” ) „hádat se” ķimpāties „dohadovat se, přít se” ķiuzāties „ţvanit, klevetit, ţalovat” ķīvēt „haštěřit se, handrkovat se” liberēt „lichotit” „ţdímat, odstřeďovat” „klábosit, vykládat drby” „platit, stát“ „lamentovat, bědovat“ „přít se“ „mluvit nesrozumitelnou hantýrkou“ pulguõt „hanět, uráţet, ţalovat, donášet” *uka (

) „zkazit, pokazit (se)“ „zahynout, zničit se“

vajadzêt „být potřeba“ „zbít“ zaimuôt „zeměšňovat, uráţet“ 85

Další adjektiva: „potřebný, nutný“ vajaga „potřebný“

Člověk Fyzické vlastnosti: Substantiva: jauda „síla, schopnost” uime „šikovnost, zručnost“ „pacient, rekonvalescent“ Verba: jaudāt „mít potřebnou sílu“ kutēt=kudēt, kutināt=kudināt „lechtat, svědět, škrábat” „být nemocný, slabý“ „být slabý, vyhublý“ Adjektiva: „slabý, vysílený“ Psychické vlastnosti: Substantiva: „síla, moc“ Verba: laulāt, salaulāt „důřeřovat” „moci, chtít; rozumnět, být v něčem šikovný, dělat něco rád“ Adjektiva: jęka „závislý“ kavals „nevázaný, umíněný“ „hloupý“

86

Části těla: jęlgas „nohy, chodidla (pohrdavě)” koība „noha (pejorativně)“ „varle“ pęka „chodidlo“ peķis „klitoris“ puncis, punce „břicho” tuņkis „pahýl, zmrzačený prst“ Verba vyjadřující lidskou činnost: jękāt „připojit” „namazat, promazat, bryndat” ķinīt, ķinnīt „chytit” ķiskāties „poškrábat se” „běţet“ „zpřístupnit, odkrýt, odhalit” (=ļ

) „potácet se, vrávorat“

„běţet, skákat” „spát“ „řvát, hulákat“ muļāt, muļināt, muļīt „hrabat se, rýpat se ve špíně, jíst bez zubů” „natrápit se, nadřít se“ paījāt, paījuôt „pohladit, polaskat“ „šít, látat“ „stlačit, mnout, masírovat“ „lehce tlouci“ „zničit, zlikvidovat” „prdět” „rozloţit do šířky” „kramařit” „táhnout“ „jít nejistými kroky, vrávorat“ „namazat, promazat“

87

Panství a správa kiligunda „politická jednotka Kurů a Livonců“ kubjas „estonský název pro starostu nebo hlídače na estonských hranicích“ ķīla „zástava, záruka” ķīlāt „zabavit, vyvlastnit” muiža „panský dům, venskovský statek“ „plat, mzda; dodávka zásob“ sulainis „sluha, sluţebník“ tęldas pl. „zakrytý vůz, luxusní kočár“ vagaris, vagare „dozorce panských pracovníků“ vaka „povinnosti a právo livonských dělníků“

Nadávky a hanlivá označení Substantiva: jemšika „malý hoch (nadávka)“ kurrata „ďábel, pekelník“ lemperis, lempuris „povrchní člověk” lempiķis, lempis „hulvát” ļumba „lump” lorģis „ţvanil” „nepořádný člověk” loriķis „nepořádník” ļoļļa „ţrout” narmaka „otrhaný člověk“ , punduris „skrček” „usmrkanec, utřinos” temša „neohrabaný člověk“ tuoša „hlupák“ ulis „neohrabaný, nešikovný člověk“ „malý, tlustý, nezvládnutelný hoch“ ùlpis „ťulpas“

88

Adjektiva: ùlbs „omezený, hloupý“ Verba: kurratāt „klít“

4.3.

Hospodářsví a život na vesnici

Hospodářství Dům: ķerešas „ţhavé uhlíky na vytápění koupelí” „plot, tyče mezi sloupky, místo v plotě k průchodu chodců“ pidiņi „plot z borovicových větví“ raũka „podpěra na voze” rępęns „kouřový otvor” „truhla (rakev)“ ulvis „velká díra ve stěně“ Nádoby a míry: alstars „talíř“ jęgums „mnoţství, masa, hmota” kāls „půl kopy, 30 kusů” ķipa, ķipe, ķipis „malá nádoba” ķulmis „čtvrtina” „velké mnoţství” Pracovní nářadí a náčiní: konna2 „část kosy “ ķeksis „pohrabáč“ ķepe, ķepis „tyč, hůl” „lešení” nūja „klacek, hůl“ nuka2 „klacek“ , pulķis „dřevený hřebík, kolík” 89

ruodele, ruodiņš, ruodiņa „tenká, ohebná hůl na upevnění sena na střeše“ Odpad: roida „rumiště, skládka“ roiska „odpad“ „hnojiště, močůvka“ „pomyje, splašky“

Potraviny a jídlo Názvy jídel, potravin a pokrmů: kama2, kami „praţma“ ķeķe, ķeķi „koláč z krve a mouky“ nuka1, ņuka, nuks „hrubý krajíc chleba“ pudis „dětská kašička” tempis „pokrm z konopí“ tempe „pokrm z rozmačkaných brambor; knedlíky s rozdrceným konopím“ tęngas „ječmenné kroupy vařené s hrachem a fazolemi“ „skýva chleba“ Další pojmy pojící se s jídlem: substantiva: kamara „krusta, tlustá kůţe na špeku, horní vrstva smetany na zkysaném mléku” kroza „kůra, kůrka, slupka, krusta“ launags „oběd” razas „zbytek rozpuštěného tuku” Verba: „jíst“

Oheň a topivo kolda, kulda „jáma s popelem k uchování ohně, také k vaření; “ liesma „plamen” 90

„hranice, hromada dříví“ pese „troud“

Řemeslo ārķis „část tkalcovského stavu, vidlicovité nářadí k pletení sítí“ kaļļa „páka, sochor“ kangas1 „tkalcovský stojan, tkalcovský stav“ kurikas „palice dřevorubce” ķeda, ķedra „vřeteno“ ķemeris „kovářský nebozez“ „lesní dělník (dřevorubec)“ veseris „kovářské kladivo“

Zemědělství Zelenina: ripši „brukev řepák“ Obilí: rija „sušárna obilí“ sarve „řešeto na obilí“ „čistit, přivívat obilí“ viska, viška „lopata k převívání obilí“ Další substantiva: kuja „velká hromada zrní nebo sena, stoh” „tyč na uchycení hrachu” ķute, šķute „ţďár” pada2 „místo uprostřed pole, které se nedá zorat“ pužagas „tráva, seno, sláma” „jáma na uskladňování brambor“ Další verba: ķutēt, šķutēt „ţďářit” 91

rabāt „mláti obilí”

Oblečení a obuv kuība „obuv z tulení kůţe“ ķeņģe „z pruhů sukna ušitá bota s koţenou podráţkou“ narmas pl. „cáry šatů“ „pletená bota“ repis „špinavé šaty”

Nepotřebné věci, harampádí kopsis „špinavá a nepotřebná nádoba“ rabas „starý krám” rida „krám” topsis „stará plechovka“

Ostatní Substantiva: juonis „chvíle, po celou dobu; cesta, vlak“ koza, kuza „kůra, slupka např. hrachu, fazolí; strup na ráně“ luķis „široký prstenec na konci hole, mosazný obal na píšťalu nebo kování píšťaly” luga, lugu, luģis „nával, nápor; stav, skupenství; mnoţství, počet; melodie“ rente „řada, linie” tēraȗds „ocel“ vanga1 „ucho nádoby, popruhy na nosítka“ Ostatní slovní druhy: allaž „pořád, stále“ ķilu ķilumis „víc neţ dost, hojně” vài „tázací částice; nebo, vůbec, také, dokonce“

92

Celkový počet 385 BF výpůjček jsme v této kapitole rozdělili podle jejich významu do tří sémantických okruhů: „příroda, moře a související pojmy,“ „sdruţování lidí“ a „hospodářství a ţivot na vesnici.“ Kaţdý sémantický okruh jsme pak dále dělili na kategorie a subkategorie. Mimo tyto tři okruhy stojí kategorie „ostatní“ pokrývající slova, která bylo problematické zařadit. Podle námi provedené sémantické analýzy můţeme jednodušše zjistit, který okruh hrál při přejímání největší roli. Náše výsledky v číslech a procentech uvádí následující tabulka. Počet slov

%


156

41

Sdruţování lidí

147

38,2

Hospodářství a ţivot na vesnici

72

18,7

Tabulka č. 1

Z tabulky vyplývá, ţe mezi BF výpůjčkami v balt. jazycích převládají pojmy týkající se nějakým způsobem přírody a moře. Následuje okruh nazvaný „sdruţování lídí“ a jako poslední s pouhými 72 termíny pak skupina slov, která zahrnuje hesla související s hospodářstvím a ţivotem na vesnici. Pro lepší představu o charakteru BF výpůjček jsme provedli analýzu také kaţdého sémantického okruhu zvlášť, kterou jsme jednodušše shrnuli do následujících tabulek.

Sémantický okruh

Počet slov


156

Fauna

61

Ryby

12

Ptáci

6

Hospodářská zvířata

13

Hmyz

3

Ostaní ţivočichové

5

Kůţe a srst

3

Další substantiva

12

Další adjektiva

2

Další verba

5 93

7

Flora Stromy a jejich části

2

Rostliny a jejich části

5

Rybolov

22

Sítě a rybářské náčiní

17

Zpracování ryb

5

Plavidla

14

Části lodí

6

Ukotvení

4

Nástroje k plavbě

3

Související verba

1

Příroda

43

Moře a jeh okolí

9

Voda

11

Led

9

Další substantiva

12

Další verba

2

Světové strany a názvy větrů

9

Tabulka č. 2

Kdyţ zhodnotíme výsledky v tabulce č. 2, zjistíme, ţe nejvíce slov obsahuje kategorie „fauna“, která je zastoupena především názvy domácích a hospodářských zvířat (většinou rozlišená podle barvy nebo jiných specifických vlastností) a názvy ryb a ptáků. Velkým počtem pak disponují také kategorie „příroda“ a „rybolov.“

Sémantický okruh

Počet slov

Sdružování lidí

146

Společnost

73

Označení osob

12

Rodina

3

Slavnosti a svátky

4

Národnosti a země

3

Zábava

7

94

Nadpřirozeno

7

Bytosti

4

Pomůcky

1

Verba

2

Další substantiva

15

Další verba

21

Další adjektiva

2 44

Člověk Fyzické vlastnosti

8

Substantiva

3

Verba

4

Adjektiva

1

Psychické vlastnosti

6

Substantiva

1

Verba

2

Adjektiva

3

Části těla

7

Verba vyjadřující lidskou činnost

23

Panství a správa

10

Nadávky a nahlivá označení

19

Substantiva

17

Verba

1

Adjektiva

1

Tabulka č. 3

Tabulka č. 3 nám ukazuje, ţe v sémantickém okruhu „sdruţování lidí“ převládají mezi výpůjčkami verba. V nejzastoupenější kategorii „společnost“ se vyskytují verba související s kontakty a vztahy mezi lidmi. V kategorii „člověk“ jsou to potom verba vyjadřující lidskou činnost.

Sémantický okruh

Počet slov

Hospodářství a život na vesnici

72

Hospodářství

25

95

Dům

7

Nádoby a míry

6

Pracovní nářadí a náčiní

8

Odpad

4

Řemeslo

8

Potraviny a jídlo

13

Názvy jídel, potravin a pokrmů

8

Další pojmy pojící se s jídlem

5

Substantiva

4

Verba

1

Nepotřebné věci, harampádí

4

Oblečení a obuv

5

Zemědělství

13

Zelenina

1

Obilí

4

Další substantiva

6

Další verba

2 4

Oheň a topivo Tabulka č. 4

Poslední a nejméně početný sémantický okruh se týká hospodářství a ţivota na vesnici. Uvnitř okruhu se nejcíce hesel objevuje v kategorii „hospodářství“, která zahrnuje dům a jeho vybavení. Pro zajímavost uveďme i tabulku analýzy samotných kategorií mimo sémantické okruhy. Počet slov

%

Společnost

73

19

Fauna

61

15,8

Člověk

44

11,4

Příroda

43

11,1

Dům a hospodářství

25

6,5

Rybaření

22

5,7 96

Nadávky a hanlivá označení

19

5

Plavidla

14

3,6

Potraviny a jídlo

13

3,4

Zemědělství

13

3,4

Panství a správa

11

2,6

Světové strany a názvy větrů

9

2,3

Řemeslo

8

2,1

Flora

7

1,9

Oblečení a obuv

5

1,3

Nepotřebné věci, harampádí

4

1

Oheň a topivo

4

1

Ostatní

10

2,6

Tabulka č. 5

Z hlediska slovních druhů jsou výpůjčky nejvíce zastoupeny substantivy a verby. Přítom verba se týkají především lidských činností. Viz tabulka č. 6. celkem

substantiva

verba

adjektiva

adverbia

ostatní

počet slov

385

293

79

9

2

2

%

100

76

20,5

2,3

0,5

0,5

tabulka č. 6

97

5. Jazyková klasifikace Představené jazykové výpůjčky a jejich zdroje dokazují, ţe všechna baltská slovní zásoba baltofinského původu je přejata z estonštiny či livonštiny. Přitom estonština nebo livonština jsou v několika případech zároveň také jediným baltofinským jazykem, ve kterém se dané slovo (slovo dárce) vyskytuje. I kdyţ mnoho výpůjček má ekvivalent i v ostatních baltofinských jazycích, kontaktními jazyky jsou stále pouze estonština a livonština. Někteří vědci se proto domnívají, ţe termín baltofinské výpůjčky v baltských jazycích je nesprávný. Baltofinské by měly být nahrazeny estonskými a livonskými a baltské pouze lotyšskými. V litevštině se totiţ slova baltofinského (estonského, livonského) původu vyskytují jen zřídka. A pokud ano, jsou to slova, jeţ si litevština vypůjčila z lotyštiny. Docházelo tedy k druhotnému vypůjčení, nikoliv k přímému kontaktu. Vše výše zmíněné dokazuje i námi provedená jazyková analýza, kterou jsme shrnuli do následujících tabulek (opět jsme počítali pouze s nespornými případy). Jazyk příjemce: celkem

lot.

lit.

počet slov

385

386

13

%

-

100

3,4

celke

est.

liv.

fin.

karel.

vot.

vep.

společně

počet slov

m 385

348

285

197

119

116

83

50

%

-

90,4

74

51,2

30,8

31

21,6

13

tabulka č. 8

Jazyk dárce:

tabulka č. 9

Tabulka č. 8 nám ukazuje, ţe v litevštině bylo nalezeno jen 13 BF výpůjček. Můţeme tedy souhlasit s tím, ţe litevština nikdy s baltofinskými jazyky do přímého kontaktu nepřišla a všechny tyto výpůjčky jsou sprostředkované skrze lotyštinu (případně její dialakty). Většina BF výpůjček se také neobjevuje ve spisovné lotyštině, nýbrţ pouze v dialektech. Tyto skutečnosti nám říkají, ţe k přejímání pravděpodobně docházelo jiţ v době, kdy byly oba 98

jazyky samostatné. Zde bychom mohli souhlasit s názorem, ţe označení baltofinské výpůjčky v baltských jazycích je poměrně zavádějící. Tabulka č. 9 dokazuje skutečnost, ţe všechny BF výpůjčky v lotyštině (případně v litevštině) jsou přejaty buď z estonštiny nebo livonštiny. Podle námi provedeného výzkumu neexistuje taková výpůjčka, kterou by lotyština přejala z jiného BF jazyka. Objevují se však i slova, která mají společný BF původ (jsou společná pro všechny BF jazyky). Není jich mnoho, z celkového počtu 385 nesporných výpůjček má 50 základ ve všech šesti BF jazycích (13%). Třetí nejvyšší počet BF výpůjček nalezených v lotyštině je ve finštině (51,2%), následuje karelština (30,8%), votšina (31%) a na posledním místě vepština (21,6%). Toto pořadí logicky sleduje geografickou vzdálenost od oblasti osídlené lotyšsky mluvícím obyvatelstvem. Výsledky, ke kterým jsme dospěli, a které jsme si zde také předvedli, by mohly podepřít názor zmíněný výše. Tedy to, ţe se mylně hovoří o BF výpůjčkách v balt. jazycích (respektive lotyštině), kdyţ se jedná jen o výpůjčky estonské a livonské. Ovšem skutečnost, ţe 13% v lotyštině ověřených výpůjček má BF základ společný všem BF jazykům, nás vede k závěru, ţe termín baltofinské výpůjčky je na místě. Musíme si však být vědomi toho, ţe náš výzkum nebyl zdaleka vyčerpávající a tím tak stále nechává prostor pro další bádání. Abychom s jistotou konstatovali, kdy došlo k přejímání a v jakém stadiu vývoje tehdy obě jazykové větve byly, a tím také zjistili, zda můţeme hovořit o výpůjčkách baltofinských (či pouze estonských a livonských), museli bychom provést další a podrobnejší výzkum daných výpůjček. Podrobnější a delší výzkum by si například zaslouţila jazyková klasifikace na pozadí klasifikace sémantické. Tzn. podle významu a distribuce na straně jazyka dárce bychom se pokusili zjistit, zda existují společné rysy pro výpůjčky vyskytující se ve všech BF jazycích a co naopak spojuje výpůjčky čistě estonské a livonské. Zde se nabízí předpoklad, ţe BF výpůjčky budou starší a z pohledu sémantiky označující většinou pojmy týkající se moře, plavby a rybolovu (např. lot. sāris, zāris). Slova převzatá z estonštiny nebo livonštiny, která se v jiných BF nevyskytují, by pak byla mladší a spíše z oblasti lidské společnosti a její činnosti (např. lot. ķerešas).

99

Závěr V předloţené diplomové práci jsme se zabývali baltofinskými výpůjčkami v baltských jazycích. Naším cílem bylo verifikovat poznatky tří stěţejních prací na toto téma, při čemţ jsme se pokusili zhodnotit a doplnit v nich obsaţené závěry. Neusilovali jsme o hledání nových etymologií, ale důkladné poznání etymologií jiţ stávajících. Při výzkumu jsme pracovali s etymologickými slovníky, ve kterých jsme se, bylo-li to moţné, pokoušeli původní etymologie důkladně ověřovat. Primárním úkolem této práce pak bylo k estonštině a livonštině, jakoţto k jazykům dárců, doplnit ekvivalenty ostatních baltofinských jazyků všude tam, kde se vyskytují. Tímto postupem jsme se snaţili o analýzu charakteru baltofinských výpůjček z hlediska jejich distribuce v samostatných diferenciovaných baltofinských jazycích – estonštině, livonštině, finštině, karelštině, vepštině a votštině. Zároveň jsme zjišťovali, kolik slov baltofinského původu se objevuje v obou baltských jazycích. Výsledkem našeho výzkumu je 385 dokázaných baltofinských výpůjček v lotyštině. Z nich pouze 13 potvrzených také v litevštině. Slova baltofinského původu ověřená v litevštině jsou přejatá pouze druhotně skrze lotyštinu nebo její dialekty, ve kterých se velká část lotyšských slov baltofinského původu objevuje. Všech 385 výpůjček je přejato vţdy z estonštiny nebo livonštiny, které jsou jako jediné povaţovány za jazyky kontaktní. Pouze 50 hesel má ekvivalent ve všech šesti baltofinských jazycích. Baltofinským jazykem s třetím nejvyšším počtem prokázaných dárcovských ekvivalentů je finština. Z hlediska sémantiky je většina baltofinských výpůjček v lotyštině (případně v litevštině) z oblastí, které se nějakých způsobem týkají rybolovu, moře a mořských ţivočichů, plavby či různých přírodních úkazů a krajin. K našemu zjištění patří také 105 hesel s nejistou etymologií. I zde zůstávají kontaktními jazyky estonština s livonštinou a tím i případnými dárci či primárními příjemci. Všechny výpůjčky, dokázané i sporné, jsou reprezentovány nejvíce substantivy a verby. Dalšími slovními druhy, které se objevily více neţ jednou, byla adjektiva a adverbia.

100

Seznam zkratek balt.

= baltský

baltněm.

= baltsko německý

BF

= baltofinský

bělrus.

= běloruský

čes.

= český

dolněm.

= dolnoněmecký

EES

= Eesti etümoloogia-sõnaraamat

EH

= Papildinājumi un labojumi K. Mülenbacha Latviešu valodas vārdnīcai I un II

est.

= estonský

fin.

= finský

FSP

= fenno-sámský prajazyk (raná prafinština)

ind.

= indoevropský

LEW

= Litauisches etymologisches wörterbuch I-II

lit.

= litevský

liv.

= livonský

lot.

= lotyšský

ME

=

prafin.

= prafinský

pragerm.

= pragermánský

praskand.

= praskandinávský

prašvéd.

= prašvédský

rus.

= ruský

SSA

= Suomen sanojen alkuperä 1-3

slov.

= slovanský

/Lettisch-deutsches Wörterbuch I-IV

101

SKES

= Suomen kielen etymologinen sanakirja I-VII

švéd.

= švédský

vep.

= vepský

vlit.

= východolitevský

vot.

= votský

vpr.

= východopruský

102

Seznam použité literatury Pirkko-Liisa LEHTOSALO-HILANDER, Suomen nuoremman rautakauden esineistö kansallisuusolojen heijastajana, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 283-346. Erkki ITKONEN – Ulla-Maija KULONEN (ed.), Suomen sanojen alkuperä. Etymologinen sanakirja 1 – 3, Helsinki 1992 – 1995. Terho ITKONEN, Suomessa puhutun suomen kantasuomalaiset juuret, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 347-363. Eino JUTIKKALA, Suomen kansan juuret, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 365-376. Marjo MELA – Lembit VABA (ed.), Latvian historia ja kulttuuria, Helsinki 2005. Iris METSMÄGI – Meeli SEDRIK – Sven-Erik – SOOSAR (ed.), Eesti etümoloogiasõnaraamat, Tallin 2011. Petra NOVOTNÁ – Václav BLAŢEK, Fenno-sámské jazyky: test vzájemné příbuznosti, in: Sámové, literatura a společnost, ed. Vendula Hingarová - Alexandra Hubáčková - Michal Kovář, Červený Kostelec, 2009, 81-113. Unto SALO, Esihistoriallisen asutuksen jatkuvuudesta suomen rannikolla, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 175-190. Seppo SUHONEN, Die baltischen Lehnwörter der finnisch-ugrischen Sprachen, in: The Uralic Languages: descriptor, history and foreign influences, ed. Denis Sinor, Leiden 1988, s. 597-615. Seppo SUHONEN, Lainasanat balttilais-itämerensuomalaisten kontaktien kuvastajina, in: Suomen väestön esihistorialliset juuret, ed. Sven-Erik Ǻström, Helsinki 1984, s. 207-225.

Karl ABEN, Eesti ja liivi laene läti sõnavaras, Emekeele selsti aastataamat III, Tallin 1957, s. 199-216. Václav BLAŢEK, Was there a Volgaic unity within Finno-Ugric? Finnisch-Ugrische Forschungen 2012, s. 29-61. Kazimieras BŪGA, Aistiški studijai, Petrohrad 1908. Björn COLLINDER, Fenno-Ugric Vocabulary, Stockholm 1955. 103

Otto DONNER, Über den Einfluss des Litauischen auf die Finnischen Sprachen, Leipzig 1884. Rainer ECKERT, Zu den baltisch-ostseefinnischen Sprachkontakten, Ponto-Baltica 11, 2005, s. 9-17. Jānis EDZELĪNS – E. HAUZENBERGA, Papildinājumi un labojumi K. Mülenbacha Latviešu valodas vārdnīcai I un II, Riga 1934-1946. Jarmo ELOMAA, Itämerensuomalaiset kielet, Virrittäjä, Helsinki 1985, s. 507-509. Ernst FRAENKEL, Litauisches etymologisches Wörterbuch I-II, Heilderberg 1962. Lucie HOFÍRKOVÁ – Václav BLAŢEK, Ke klasifikaci ugrofinských jazyků, Linguistica Brunensia 60, s. 85-126. Kaisa HÄKKINEN, Mistä sanat tulevat: Suomalaista etymoloogiaa, Pieksämäki 1990. Kaisa HÄKKINEN, Suomen kielen sanaston historiallista taustaa, Turku 1985. Santeri JUNTTILA, Kantasuomalais-balttilaisten kontaktien tutkimuksen alkuvaiheita, Suomalais-ugrilaisen Seuran Aikakauskirja 92, 2009, s. 57-78. Santeri JUNTTILA, Thomsenista Kalimaan, Vanhimpien itämerensuomalais-balttilaisten kielikontaktien tutkimushistoria vuoteen 1936, Rkp. magisterské diplomové práce, Helsinki 2005. Jonas KABELKA, Baltų filologijos įvadas, Vilnius 1982. Jalo KALIMA, Itämerensuomalaisten kielten balttilaiset lainasanat, Helsinki 1936. Petri KALLIO, Suomen kantakielten absoluuttista kronologiaa, Virittäjä 110, 2006, s. 2-25. Karlis KARULIS, Latviešu etimoloģijas vārdnīca I-III, Riga 1992. Kari LIUKKONEN, Baltisches im Finnischen, Helsinki 1999. Kari LIUKKONEN, Lisiä balttilais-suomalaisten lainasanasuhteiden tutkimukseen, Virittäjä 1, s. 17-32. Jooseppi Julius MIKKOLA, Vecākie sakari somu un baltu valodu starpā, Izglītības Ministrijas Mēnešraksts, Riga 1930, s. 436-446. Eve MIKONE, Suomalais-ugrilaisia kieliä puhuvan väestön alkuperä, Virittäjä 100, 1996, s. 401-422. Julius MÄGISTE, Estnischen etymologischen Wörterbuch, Helsinki 1982. Karl MÜLENBACH,

/Lettisch-deutsches Wörterbuch I-IV, Riga

1923-1936. Eino NIEMINEN, Der Stammauslaut der ins urfinnische entlehnten baltischen a-feminina und die Herkunftsfrage, Finnisch-Ugrische Forschungen: Zeitschrift für finnisch-ugrische Sprach- und Volkskunde 22, Helsinki 1934, s. 5-66. 104

Eino

NIEMINEN,

Itämerensuomalaisten

kielten

vanhimmista

balttilaisperäisistä

lainasanoista kuvastuvia balttilaisen lähdekielen ominaisuuksia, Esitelmät ja pöytäkirjat 1956, Helsinki 1957, s. 191-209. Petra NOVOTNÁ – Václav BLAŢEK, Glottochronologie a její aplikace na slovanské jazyky, Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, A 56, 2005, s. 51-80. Petra NOVOTNÁ – Václav BLAŢEK, Glottochronology and its application to the BaltoSlavic languages, Baltistica 42, 2007, s. 185-210. Heikki OJANSUU, Lisiä suomalais-balttilaisiin kosketuksiin, Vähäisiä kirjelmiä, Helsinki 1921. Vladimír PODBORSKÝ, Dějiny pravěku a rané doby dějinné, Brno 2002, s. 86-111. Eemil Nestor SETÄLÄ, Yhteissuomalainen äännehistoria, Helsinki 1937. Seppo

SUHONEN,

Balttilaisten

lainasanojen

levikistä

ja

merkityspiirteistä

itämerensuomalaisissä kielissä, Virittäjä 84, Helsinki 1980, s. 189-211. Seppo SUHONEN, Die jungen lettischen Lehnwörter im Livischen, Rkp. disertační práce, Helsinki 1973. Seppo SUHONEN, Itämerensuomalaiset kielet ja niiden tutkimus, Virittäjä 4, Helsinki 1979, s. 360-368. Vilhelm THOMSEN, Beröringer mellem de finske og de baltiske (litauisk-lettiske) Sprog. Kobenhavn 1890. Vilhelm THOMSEN, Den gotiske sprogklasses indflydelse på den finske, Kodaň 1869. Yrjö Henrik TOIVONEN – Erkki ITKONEN – Aulis JOKI – Reino PELTOLA, Suomen kielen etymologinen sanakirja I – VII, Helsinki 1955-1978. Lembit VABA, Balti laenude uurimine avab meie kauget menevikku, Keel ja kirjandus 10, 2011, s. 734-763. Lembit VABA, Balti laenud läänemeresoome maastikusõnavaras, Keel ja kirjandus č. 3 a 4, Tallinn 1989, s. 138-141, 206-218. Lembit VABA, Die baltischen Sonderentlehnungen in den ostseefinnischen Sprachen, in: Itämerensuomalaiset kielikontaktit, ed. Sari Vaula, Helsinki 1990, s. 125-139. Lembit VABA, Julius Mägiste ja balti etümoloogiad, Emakeele seltsi aastaraamat 47, Tallinn 2001, s. 23-38. Lembit VABA, , Baltu filoloģila XI (1) 2002, s. 77-88. Lembit VABA, Uurimusi läti-eesti keelesuhetest, Tallinn-Tampere 1997.

105

Tiit-Rein VIITSO – Valts ERNŠTREITS, Līvõkīel-Ēstikīel-Leţkīel sõnārōntõz/Liivi-Eesti-Läti sõnaraamat/Lībiešu-Igauņu-Latviešu vārdnīca, Tartu/Riga 2012. Valdis ZEPS, Latvian and Finnic Linguistic Convergences, Bloomington 1962. Zigmas ZINKEVIČIUS, Lietuvių kalbos istorinė gramatika I-II, Vilnius 1980-1982.

106

Summary This presented Master`s diploma thesis deals with Finnic loan words in Baltic languages. It is a comparative, thorough analysis of already known works in this topic. We set the purpose to create an “exhaustive list” of Finnic loan words in Baltic languages. The thesis compares the conclusions manifested in works of Vilhelm Thomsen, Karel Aben and Valdis Zeps. The list we attempt to create need not contain all Finnic loan words, but it could serve as starting point for another specialized research. The thesis is divided into three main parts. In introduction we try to define Finnic and Baltic languages and their origin. We also try to inform a potential reader about the first contacts between these language branches. The introduction continues with history of the research and the acquaintance of the most important scientist in this field. Our work follows with the list of Finnic loans which are arranged alphabetically. By the comparative analysis we complete every donor language with the existing Finnic equivalent. For that purpose we use etymological dictionaries: Finnish Suomen kielen etymologinen sanakirja I-VII, also Finnish Suomen sanojen alkuperä 1-3, Estonian Eesti etümoloogia-sõnaraamat and Lithuanian Litauisches etymologisches wörterbuch I-II. For Latvian language we use Latvian-German dictionary

/Lettisch-

deutsches Wörterbuch I-IV which can also be used as an etymological dictionary. In this way the achieved results enable us to do semantic and language classification.

107

MASARYKOVA UNIVERZITA Filozofická fakulta Ústav jazykovědy a baltistiky

Recommend Documents