Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Magisterská diplomová práce Bc. Viola Šťastná

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Magisterská diplomová práce

2014

Bc. Viola Šťastná

Masarykova univerzita Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy

Management v kultuře

Bc.Viola Šťastná

Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. František Svoboda, Ph.D.

2014

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

……………………………………………..

Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce doc. Ing. Františkovi Svobodovi, Ph.D. za podnětné připomínky a odborné vedení.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 1 1.) VYSVĚTLENÍ POJMU A DEFINICE BROWNFIELDS ................................................... 7 Pro a proti regeneraci brownfields ....................................................................................... 11 2.) BROWNFIELDS V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................ 13 Vize a cíle Národní strategie regenerace brownfieldů......................................................... 14 Dělení brownfields v ČR ...................................................................................................... 16 3.) BROWNFIELDS V BRNĚ ................................................................................................. 18 6.) FENOMÉN LOFTOVÉHO BYDLENÍ .............................................................................. 22 7.) LOFTOVÉ BYDLENÍ V ČR.............................................................................................. 31 Situace na trhu ...................................................................................................................... 32 Realizace na území Prahy .................................................................................................... 34 Ostatní realizace v České republice ..................................................................................... 51 8.) INDUSTRIÁLNÍ OBJEKTY V BRNĚ VHODNÉ PRO KONVERZI NA LOFTY ......... 57 Nevyužívané nebo podvyužívané objekty............................................................................ 58 Podvyžívané areály .............................................................................................................. 72 9.) BUDOUCNOST LOFTOVÉHO BYDLENÍ V BRNĚ ...................................................... 92 ZÁVĚR..................................................................................................................................... 98 Seznam pramenů a literatury .................................................................................................. 102

ÚVOD “What we need is continuity… historic preservation is not sentimentality but a psychological necessity. We must learn to cherish history and to preserve worthy old buildings… we must learn how to preserve them, not as pathetic museum pieces, but by giving them new uses.” Ada Louise Huxtable Lessons In Healing the City’s Scars 1

Technické a průmyslové památky jsou důležitou součástí národního kulturního dědictví a setkáváme se s nimi ve všech koutech naší země. Najdeme zde množství dochovaných mlýnů, pivovarů, cukrovarů, textilních a strojírenských továren atd., jedná se jak o jednotlivé objekty, tak o celé rozlehlé areály. „Tento svébytný stavební fond, který dnes už vnímáme jako neodmyslitelnou součást měst i krajiny, je ale především dokladem naší vyspělé technické a průmyslové minulosti. Dochované technické dědictví představuje pro člověka 21. století určitou sebereflexi. Je připomínkou bouřlivého vývoje vědy, výroby i techniky – odvětví, která podnítila výstavbu mnoha unikátních průmyslových komplexů s nepřebernou škálou průkopnických technologií, a ovlivnila tak rozvoj společnosti nejen v českých zemích, ale v širších souvislostech západ i východ Evropy.“2 Tématika ochrany industriálních památek je v naší zemi poměrně novou záležitostí. Počátky zájmu o průmyslové památky můžeme zařadit do období po druhé světové válce,

1

Ada Louise Huxtable In: CANTELL, Sophie Francesca. The Adaptive Reuse of Historic Industrial Buildings:

Regulation Barriers, Best Practices and Case Studies. Virginia, [online]. 2005. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://sig.urbanismosevilla.org/Sevilla.art/SevLab/r001US1_files/r001_US_1.pdf. Diplomová práce. Virginia Polytechnic Institute and State University. 2

DVOŘÁKOVÁ, Eva. Industriální dědictví – jeho ochrana a hodnoty. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Národní památkový ústav [online]. 2013-14 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.npu.cz/industrialni-dedictvi/.

1

avšak systematický zájem o péči a ochranu tohoto specifického druhu památek je možno datovat až po pádu komunismu. „V Česku v ochraně tohoto druhu památek byl donedávna poměrně neutěšený stav. Přestože dějiny průmyslu byly u nás zkoumány již ke konci 19. století, jak o tom svědčí velká průmyslová Zemská jubilejní výstava v Praze, technickým památkám se nevěnovala zvláštní pozornost. V té době se totiž teprve konstituoval obor památkové péče. Až po druhé světové válce se začaly v Národním technickém muzeu v Praze a Technickém muzeu v Brně ustanovovat týmy pracovníků, které zahájily systematické zkoumání technických památek.“3 „Systematická a intenzivní péče o památky průmyslového dědictví spadá do období po roce 1990, kdy v České republice docházelo k zásadním transformačním procesům, které zachování, ochranu, poznávání a prezentaci industriálního dědictví zásadním způsobem determinovaly. Docházelo k novým prohlášením věcí za kulturní památku, příp. za národní kulturní památku, byly nastavovány nové principy zachování průmyslového dědictví v rámci živých výrobních závodů a docházelo rovněž k rozvoji procesu poznávání této skupiny památek. Na druhou stranu byla památková péče svědkem mnoha neúspěchů při ochraně technických památek, kdy dílem byly eskalovány ekonomické zájmy vlastníků nebo docházelo k jednání vlastníků na hranici, či spíše za hranicí zákonných norem, a dílem nedokázala památková péče vhodným způsobem na novou situaci zareagovat.“4

Průmyslové památky tvoří specifickou oblast památkové péče, v současné době nejsou ještě zcela doceněny a často bohužel dochází k jejich devastaci a demolici. „Záchrana tohoto bohatství netkví jen v prohlášení za kulturní památku. Na mnohých příkladech lze demonstrovat, že prostřednictvím kultivované obnovy a nového využití i nechráněných lokalit lze zapojit průmyslové objekty do současného života.“5 Zachování industriálního dědictví by 3

SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. Kulturně historické dědictví kolem nás [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://elearning.historickededictvi.com/zobraz/materialy/odbornetexty/prumyslove-dedictvi. 4

VAJČNER, Jiří. Industriální dědictví – ochrana a možnosti využití a ekonomie z pohledu památkové péče, legislativa, stav. ABF, a.s. Křižovatky architektury [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:http://www.krizovatkyarchitektury.cz/2012/download/a_vajcner.pdf. 5

DVOŘÁKOVÁ, Eva. Industriální dědictví – jeho ochrana a hodnoty. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Národní památkový ústav [online]. 2013-14 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.npu.cz/industrialni-dedictvi/.

2

však nemělo být dáváno za úkol pouze památkové péči. Existuje mnoho průmyslových objektů, které nedosahují všech parametrů, aby mohly být prohlášeny za chráněnou kulturní památku, i ty bývají však architektonicky hodnotné a zajímavé. Byla by velká škoda nezachovat tyto doklady slavné průmyslové éry naší země pro budoucí generace, třeba konverzí pro jiný účel. Cílem by mělo být naučit postupně společnost, aby si těchto památek vážila a investory, aby spatřovali přidanou hodnotu v možnosti jejich zachování vhodnou regenerací. „Osud jednotlivých objektů, areálů i opuštěných průmyslových území není jen v rukou památkové péče, představuje především výzvu pro konání místní samosprávy, investory i citlivé projektanty. Je ovšem také apelem na nejširší veřejnost. Záchrana technického dědictví se stává v současné době skutečně prioritou.“6 Nejde o zakonzervování industriálních památek tak, aby se na ně pohlíželo jako na muzejní artefakty, jde o to probudit tato místa opět k životu a přizpůsobit je účelům dané lokality. „Change and transformation are permanent aspects of urban history (and the industrial heritage and its adaptation is one of the fundamental movers behind this evolution), conservation of the urban landscape no longer reflects a principle of „static“ conservation, crystallizing that which exists in the name of a principle of precaution; on the contrary, it reflects a „dynamic“ conservation, favouring functional variations without prejudicing the essential historical architectural values.“7 Pocházím z Brna, a proto mám pocit, že se mě problematika konverze průmyslových brownfields týká. Brno má bohatou průmyslovou historii, především zde byly textilní továrny jako např. Mosilana, Vlněna a velké strojírenské firmy např. Zbrojovka Brno, slévárny Vaňkovka a další. Tyto závody dříve zaměstnávaly tisíce lidí. Po revoluci v roce 1989 došlo k privatizaci těchto dříve znárodněných podniků a nové vedení bohužel nezvládlo

6

DVOŘÁKOVÁ, Eva. Industriální dědictví – jeho ochrana a hodnoty. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Národní památkový ústav [online]. 2013-14 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.npu.cz/industrialni-dedictvi/. 7

LIN, Hsiao-Wei, Chun-Ming LIN a HUANG. The International Conservation for the Industrial Heritage Series 2 TICCIH Congress 2012: TICCIH Congress 2012. Taiwan: Chung Yuan Christian University, 2013. ISBN 978-986-7383-98-3. Dostupné z: http://ticcih.org/wpcontent/uploads/2013/10/Taipei2012SelectedPapersv9.pdf, str.198.

3

dramatickou změnu trhu a nutné přeorientování na tržní hospodářství. Mosilana, jako jediná z výše zmiňovaných závodů, dodnes funguje, ale pod názvem Nová Mosilana, a.s., jenž je součástí italského koncernu MARZOTTO GROUP a sídlí nyní v jedné z mnoha budov, které kdysi zabírala. Existují různé způsoby nového využití průmyslových objektů, výborně se hodí např. pro účely kultury a umění. Opuštěné tovární haly mají skvělou atmosféru pro pořádání koncertů, happeningů a jiných kulturních akcí. Dle mého názoru jsou vhodné pro vystavování moderního umění, příkladem může být Tate Modern v Londýně, galerie vytvořená z bývalé elektrárny nebo Wannieck Gallery v Brně, galerie moderního umění v bývalé slévárně. Dále bývají industriální objekty konvertovány na kanceláře, obchody a bydlení. Specifickým druhem bydlení v bývalých průmyslových stavbách jsou lofty, kterým se budu v mojí práci věnovat. S loftovým bydlením jsem se seznámila přímo v New Yorku, kde jsem strávila léto 2004 u rodinné přítelkyně a známé umělkyně Morgan O´Hara. Morgan mě vzala na návštěvu několika svých přátel, kteří bydlí v SoHo v pravých loftech, kde mají zároveň své ateliéry. Tento zážitek ve mně zanechal hluboký dojem a probudil zájem o zachování průmyslového dědictví a konverze industriálních budov na loftové bydlení a proto jsem se rozhodla tomuto tématu věnovat i diplomovou práci. Moje diplomová práce si klade za cíl: 1.) zmapování dokončených projektů revitalizace industriálních budov na loftové byty v ČR a 2.) zhodnocení možností konverze průmyslových objektů v Brně pro rezidenční účely, konkrétně loftového bydlení. Stanovila jsem si následující otázky: Které zrealizované projekty v České republice lze nazvat lofty? Jaká je nabídka loftového bydlení u nás a jakou má tento trend tendenci? Jak rozpoznat pravé lofty od tzv. nepravých? Které z průmyslových brownfields v Brně je možno doporučit pro potenciální konverzi na loftové bydlení? Proč jsou tyto objekty vhodné pro přestavbu na lofty? Jaké jsou problematické stránky konverze těchto objektů? Použila jsem následující metody, analýzu a syntézu dat a textů a také terénní šetření, při kterém jsem mimo jiné pořídila i množství vlastních fotografií. Podrobně jsem si prohlédla stav co nejvíce brněnských nevyužívaných objektů, ze kterých jsem následně vybrala pouze ty, které spňovaly zvolené parametry pro regeneraci konverzí na lofty. 4

V rámci studie loftového bydlení v České republice je práce zaměřena na komerční, nikoli soukromé realizace. Komerčními jsou myšleny lofty, které přestavěla developerská společnost k prodeji, soukromými pak projekty, kdy si soukromá osoba vybuduje loft pro účely svého vlastního bydlení.

Jsou zde zařazeny pouze příklady loftového bydlení

hromadného, ve smyslu více loftových bytů v jednom objektu se zaměřením na rekonstruované průmyslové stavby se zajímavými architektonickými prvky z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pivovar již ze století 18., který byl přestavěn na rezidenci Lochkov Lofts a zlínský projekt Max32 vzniklý rekonstrukcí budovy, která byla součástí areálu Baťovy továrny, ačkoli byla postavena později než ostatní. Budovu Max32 jsem v práci uvedla, protože by dle mého názoru mohla sloužit jako vzor pro rekonstrukci dalších budov Baťových závodů. V této diplomové práci nejsou zahrnuty projekty loftového bydlení, které v současné době ještě nejsou dokončeny. Novostavby ve stylu loftů, zde též nejsou zmiňovány, ačkoli bývají často na realitním trhu nazývány lofty. Práce je soustředěna pouze na tzv. pravé lofty vzniklé konverzí průmyslových budov. Snažila jsem se pro každý projekt vybrat vhodné fotografie, aby si čtenář mohl udělat představu o nabídce loftového bydlení v České republice. Fotografie projektů před rekonstrukcí jsou v práci zařazeny, aby bylo možno si prohlédnout, do jaké míry bylo zachováno celkové vzezření a typické prvky daného objektu. U každého projektu jsou základní informace vyčleněny na začátek před samotný text pro přehlednější orientaci v kapitole. Mezi tyto informace jsem vybrala: lokalitu, kde se objekt nachází, architekta, který konverzi navrhl, investora, který projekt financoval, původní využití objektu, časové zařazení původní stavby, celkový počet bytů v objektu a počet bytů loftového typu a nakonec rok realizace přestavby. Následně jsem se zaměřila konkrétně na město Brno, abych zhodnotila možnosti konverze brněnských industriálních objektů pro účely loftového bydlení. Jsou zde vybrány pouze objekty průmyslové a drážní, které pochází z přelomu 19. a 20. století a nesou typické prvky industriální architektury té doby. Zařazeny jsou pouze nevyužívané nebo podvyužívané objekty a areály s dobrou dostupností v rámci města a návazností na dopravní infrastrukturu. U každého brownfieldu jsou uvedeny základní informace na začátku, mezi které patří název, adresa, lokalita, původní využití, časové zařazení stavby a současný majitel. Dále je zhodnocena poloha a dopravní obslužnost, historie objektu a typické architektonické znaky,

5

současné využití a nakonec možnosti konverze objektu nebo areálu pro rezidenční účely, konkrétně loftového bydlení. Podle dostupných informací, v současné době není k dispozici žádná ucelená studie loftového bydlení v České republice a proto považuji za důležité se jí věnovat. Touto tématikou se zabýval přede mnou student Baťovy univerzity ve Zlíně Martin Žampach, který napsal v roce 2006 diplomovou práci Loftové bydlení – svébytný životní styl 8 . Martin Žampach dělal též průzkum loftového bydlení v ČR, ale od roku 2006 se situace velmi změnila a posunula dále. V roce 2009 napsala Anežka Sedláková z Vysokého učení technického v Brně disertační práci Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren 9 , kde se však především věnuje historii brněnského průmyslu, historii kolektivního bydlení a vymezení nového modelu loftového bydlení H-M-S (hard – medium – soft). Dále se tématem loftového bydlení zabývala studentka Veronika Dlouhá z univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která napsala diplomovou práci Loftové bydlení jako možný způsob využití brownfields10, která se ale věnovala především oblasti Ústeckého kraje.

8

ŽAMPACH, Martin. Loftové bydlení – svébytný životní styl. Zlín, 2006. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav produktového designu.

9

SEDLÁKOVÁ, Anežka. Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren.Brno, 2009. Disertční práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury. 10 DLOUHÁ, Veronika. Loftové bydlení jako možný způsob využití brownfields.Ústí nad Labem, 2013. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická.

6

1.) VYSVĚTLENÍ POJMU A DEFINICE BROWNFIELDS Brownfields jsou plochy zcela nebo zčásti opuštěné či minimálně využité uvnitř urbanizovaného území. Marcela Drkošová11

Cílem první kapitoly je objasnit pojmy a teoretická východiska problematiky brownfields. Kapitola se věnuje definici a českým ekvivalentům anglického slova brownfields, dělení na různé typy, přístupu státu k této problematice a nakonec pro a proti regeneraci brownfields. V České republice zatím není tato problematika příliš známá široké veřejnosti, pravděpodobně i kvůli tomu, že neexistuje český ekvivalent slova brownfields. Tento termín vznikl v anglickém jazyce jako protiklad slova „greenfields“, které znamená zelené louky. Stavět na zelené louce je slovní obrat v českém jazyce používaný. Doslovný překlad pojmu brownfields „hnědá pole“ je zavádějící a v českém jazyce žádný význam nemá. Ministerstvo pro místní rozvoj používá název „deprimující zóny“, Ministerstvo životního prostředí pracuje s pojmem „narušené pozemky“ a Ministerstvo průmyslu a obchodu slovo brownfields nepřekládá 12 , což dokládá, že jednotný překlad neexistuje. V této diplomové práci používám slovo brownfields v množném čísle a brownfield v jednotném čísle v původní anglické formě slova, bez českého skloňování. Stejně tak používá tento pojem i Magistrát města Brna, konkrétně odbor územního plánování a rozvoje, který si nechal vypracovat mapu brownfields města Brna, ze které jsem čerpala cenné informace. Stejně tak jako nemáme český ekvivalent slova brownfields, neexistuje ani jednotná závazná definice. Národní strategie regenerace brownfieldů uvádí jako definici: „Brownfield je nemovitost (pozemek, objekt, areál), která je nedostatečně využívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek 11

DRKOŠOVÁ, Marcela. Brownfields a jejich opětovné využití ve městě Brně. [online]. 2005, Ročník VIII, č. 4, str.2 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2005/200504/01_brownfields.pdf,str.2 12

KLÍMA, Jiří. Deprimující zóna nebo brownfields?. Veřejná správa online: Deník veřejné správy [online]. 2007, roč. 2007, č. 4 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6291640.

7

průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace.“13 Regionální informační servis uvádí kratší definici: „Brownfields jsou pozemky a nemovitosti uvnitř urbanizovaného území, které ztratily svoji funkci a využití, jsou opuštěné a podvyužité, často mají ekologickou zátěž a zdevastované výrobní či jiné budovy.“14 Instituce Ústav pro ekopolitiku ve svém výkladovém slovníku, kde vysvětluje pojmy týkající se životního prostředí a udržitelného rozvoje, definuje nejen význam slova brownfields, ale i časté problémy s brownfields spojené. „Brownfields, resp. „brownfield sites“ jsou staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivně využívané průmyslové a logistické zóny a komerční či obytné objekty v kompaktně zastavěných územích a zemědělské, vojenské i další plochy a budovy ve „volné“ krajině. Představují zásadní problém a překážku pro další rozvoj obcí, měst i regionů směrem k udržitelnosti. Vyznačují se neprůhledným majetkoprávním uspořádáním, zdevastovanými výrobními či jinými budovami a přítomností starých ekologických zátěží. Ty jsou reprezentovány cizorodými, velmi často toxickými látkami, jimiž je kontaminovaná půda, podzemní a povrchové vody i objekty. Na pozemcích i v budovách bývají z minulých období shromážděné nebo přechodně uskladněné odpady, včetně nebezpečných a vyskytuje se zde velké množství „černých skládek odpadů“. Významným rizikem jsou zbytky strojního a technologického vybavení, které mohou obsahovat náplně s chemickými sloučeninami nebezpečnými pro životní prostředí i pro zdraví lidí (PCB, dioxiny, aj.). Okolí „brownfields“ je vylidněné a nebezpečné. Zahraniční i tuzemští investoři odmítají do těchto území vstupovat v důsledku obav z vysokých nákladů spojených se sanací starých ekologických zátěží a s předinvestiční přípravou pozemků.“15 Specifickou podskupinou brownfields jsou tzv. blackfields. Ve výkladovém slovníku Ústavu pro ekopolitiku je formulován pojem blackfields jako extrémně poškozené a

13 Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECH INVEST: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008, 12.9. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. 14

Brownfields. RIS: Regionální informační servis [online]. Centrum pro regionální rozvoj České republiky, 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields. 15

Výkladový slovník životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. [online]. 2006 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://ekopolitika.cz/cs/ustecko-zivy-region/slovnicek-pojmu.html.

8

znečištěné brownfields s vysokým obsahem toxických a jiných nebezpečných látek. Lokality toho typu bývají často pozůstatky po těžbě nebo chemickém průmyslu. „Blackfields jsou lokality vyznačující se extrémně vysokými hodnotami kontaminace půdy, podzemních a povrchových vod i dalších složek životního prostředí, které jsou zásadní překážkou pro jejich nové využití. Zdrojem znečišťujících látek, mnohdy toxických, byla těžba a zpracování nerostných surovin, průmyslová výroba, skladování a skládkování nebezpečných odpadů, doprava a aktivity související s vojenským využitím ploch. Náklady na sanace těchto starých ekologických zátěží jsou velmi vysoké, avšak další odkládání jejich realizace a řešení všech souvisejících problémů celkové výdaje pouze znásobí.“16 V České republice se nejvíce blackfields nachází v Ostravském regionu, např. skládka nebezpečného průmyslového odpadu Odval Rudná Ostrava – Kunčice, Kaliště Kunčičky, Sedimentační kalová nádrž Dolu Zárubek, Nádrže pro dočišťování důlních vod, Složiště elektrárenského popílku elektrárny Třebovice, Skládka vysokopecních kalů Rudná, Skládka odpadních dehtů, Skládka suchých vysokopecních kalů Ostrava – Bartovice a další.17

Regenerace brownfields spadá do teorie udržitelného rozvoje, která vychází z následujících faktů. Lidstvo chce přežít a zároveň zachovat naší planetu pro budoucí generace tak, aby mohly mít uspokojivé životní podmínky. Zdroje, se kterými disponujeme, jsou vyčerpatelné a mnohé se nedají obnovit. V důsledku dosavadního tempa tzv. neudržitelného rozvoje, kterým vyčerpává zdroje a nesnaží se je obnovovat, žene celou civilizaci do záhuby. Ministerstvo životního prostředí popisuje udržitelný rozvoj jako alternativní, ale velmi důležitou teorii, která je v souladu s právem člověka na příznivé životní prostředí.

16

Výkladový slovník životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. [online]. 2006 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://ekopolitika.cz/cs/ustecko-zivy-region/slovnicek-pojmu.html. 17

Odbor ochrany životního prostředí: Strategický plán rozvoje systému zeleně na území města Ostravy. OSTRAVSKÉ MĚSTSKÉ LESY A ZELEŇ, s.r.o. Ostrava !!!: Statutární město Ostrava oficiální portál města [online]. 2011 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odborymagistratu/odbor-ochrany-zivotniho-prostredi/strategicky-plan-rozvoje-systemu-zelene-na-uzemi-mestaostravy/5.-plan-rozvoje-systemu-zelene-na-nezastavitelnych-lokalitach-brownfields/c-documents-and-settingsgackami-doc-www-stra-nky-strategicka1-2-pla-n-rozvoje-systa-c-mu-zelena-5_brownfields-5_brownfields.pdf.

9

“Koncepce udržitelného rozvoje (trvale udržitelného rozvoje) představuje alternativní model vývoje společnosti oproti dominující industriální ekonomice. Odráží přirozené environmentální limity hospodářského růstu; politiky na této koncepci založené prosazují uvedení hospodářského a společenského vývoje do souladu s kapacitami ekosystémů, se zachováním přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro nynější i příští generace.“18 „Klasická definice ze zprávy Komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (tzv. Zpráva Brundtlandové) z r. 1987 zní takto: „Udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by bylo ohroženo splnění potřeb generací příštích, a aniž by se to dělo na úkor jiných národů.“ 19 „Právo člověka na příznivé životní prostředí je obsaženo v zákoně o životním prostředí z 5.12.1991 (17/1992 Sb.). Zákon definuje v § 6 trvale udržitelný rozvoj jako rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“20 Z výše zmíněného plyne, že bychom měli neodkladně začít žít šetrnějším způsobem, který by se zaměřoval na obnovování přírody a přírodních zdrojů a neničil další krajinu. Revitalizace brownfields je součástí teorie udržitelného rozvoje sídel. Jedním z důležitých klíčů k úspěšnému zachování zdravé krajiny pro další generace je snaha obnovit a rekonstruovat brownfields a stavět co nejméně „na zelené louce“. Výhodou tohoto řešení je často velmi dobře dostupná a atraktivní lokalita v rámci města. V České republice je téma regenerace brownfields řešeno nejen jednotlivými investory a městy, ale i na úrovni státu, přesto však stále vyrůstají nové továrny, satelitní městečka, supermarkety atd. na úrodných polích, které se tak nenávratně znehodnocují. Pod záštitou různých operačních programů na obnovu brownfields je možno získat podporu od státu, krajů nebo Evropské Unie.

18

Udržitelný rozvoj. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj. 19

Udržitelný rozvoj. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj. 20

Udržitelný rozvoj. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj.

10

„Masivní zábory zemědělské půdy především pro stavební účely jsou v Česku dlouhodobým problémem. Stát proto od roku 2011 po téměř 20 letech zvýšil poplatky za vyjímání půdy ze zemědělského půdního fondu. Několikanásobně dražší je od té doby zejména vynětí těch nejkvalitnějších půd.“ 21 Podle ředitele Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiřího Hladíka by tímto krokem mělo poklesnout vyjímání pozemků z půdního fondu ze 14 hektarů na 11 hektarů denně.22

Pro a proti regeneraci brownfields Řešení problémů spojených s lokalitami typu brownfield nezřídka komplikují složité majetkové poměry. Objekty bývají rozsáhlé a často nemají pouze jednoho vlastníka. Není výjimkou, že různí vlastníci mají odlišné názory na budoucnost objektu, což pak brání jakékoli akci. V neposlední řadě je třeba zmínit finanční nákladnost provozu rozsáhlých prostor průmyslových objektů, např. vytápění. Z těchto důvodů jsou mnohé rozpadající se objekty pronajímány jako sklady, ve kterých není třeba topit ani zajišťovat běžné opravy či sociální zázemí, což je označováno jako podvyužívání nebo nedostatečné využívání. Pro majitele je to jednoduchý způsob jak získat peníze, aniž by nejprve museli do objektu investovat. Kvůli nedostatečné údržbě objekty chátrají až do té doby, kdy je nevyhnutelná jejich demolice a v mnoha případech je bohužel nenávratně ničeno průmyslové dědictví. Revitalizace brownfields však nemá pouze negativa a problémy. Výhodou oproti novostavbám na „zelené louce“ je většinou výborná dostupnost v rámci měst, není tudíž třeba budovat v dané oblasti infrastrukturu. O lokality v centru měst projevují kupci obecně vysoký zájem, ať už se jedná o bydlení, obchody nebo administrativní budovy. Lze tedy předpokládat, že nebude problém místo po přestavbě obsadit a vydělávat pronájmy nebo prodejem prostor. Výhodu představuje i možnost využití stávajícího materiálu. Je-li projekt přestavby

industriálního

objektu

zajímavě

zpracován

se

zachováním

původních

charakteristických průmyslových prvků, odpovídá tomu i cena interiérů. Pro developery proto 21

ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, Archiv zpravodajství. Vědci:Stát by měl podpořit využití brownfields místo záborů polí. 12.3.2013. DOI: T201303120217501. 22

ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, Archiv zpravodajství. Vědci:Stát by měl podpořit využití brownfields místo záborů polí. 12.3.2013. DOI: T201303120217501.

11

může být ekonomicky výhodnější pustit se do konverze brownfieldu. Drobnou výhodu může představovat také zájem médií o podobné projekty a tím pádem velkou reklamu zdarma. „Častým argumentem pro demolice chátrajících průmyslových staveb jsou příliš vysoké náklady na jejich přestavbu a proto ekonomická neefektivita. Ačkoli situace v Čechách, co se týče konverzí průmyslu, není ideální a stejně jako celý stavební sektor trpí ekonomickým útlumem, nové návrhy a realizace vznikají a zdá se, že fungují i po ekonomické stránce.“23 Pokud se jedná o přestavbu průmyslového objektu na lofty, a je-li přeměna místa provedena citlivě s patrným odkazem na historii, může vzniknout opravdu luxusní bydlení s jedinečnou atmosférou. Luxusní bydlení má několik atributů, zaprvé jde o výjimečné umístění v historickém jádru velkoměsta, atraktivní je bydlení u řeky, jezera nebo moře s blízkostí zeleně, tedy většinou parku. Důležitý je také prostor, nezřídka kolem 300 m2 obytné plochy, dále vysoké stropy a velká okna. Přestavěné brownfields by často mohly vyhovovat všem těmto požadavkům. Při rekonstrukci průmyslového dědictví je třeba objekt nejdříve očistit od všech přístavků, dostaveb a chaotických balastů. Je důležité zachytit podstatu a výraz objektu a nechat jej vyznít podpořením specifických industriálních prvků, např. enormní velikost oken, specifický rastr a kovové rámy. S dnešními technologiemi je možno vyřešit i vysoké tepelně izolační parametry či odhlučnění.

23

BROTAN, Aleš. Nový život opuštěných staveb: průmyslové dědictví : stavební kniha 2013. 1. vyd. Praha: Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vydalo Informační centrum ČKAIT, 2013. ISBN 978-80-87438-36-7.str.9.

12

2.) BROWNFIELDS V ČESKÉ REPUBLICE

V České republice je k problematice brownfields přistupováno poměrně zodpovědně. Stát o brownfields a problémech s nimi spojenými ví a snaží se je řešit. Základem bylo získání veškerých informací o současném stavu. Bylo třeba zjistit kolik brownfields, kde a v jakém stavu se nachází, proto byla vypracována Národní databáze brownfieldů. Pro řešení jakéhokoli problému, je třeba mít relevantní podklady a co nejvíce dostupných informací, proto databáze významně nepřímo napomáhá regeneraci znehodnocených území a objektů Národní databáze brownfieldů byla koncipována jako katalog lokalit pro investory a zároveň soubor brownfields, na které je možné čerpat finance z Evropské Unie. Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest zpracovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2008 Národní strategii pro regeneraci brownfieldů. Jako podklad pro tuto strategii sloužila tzv. Vyhledávací studie brownfieldů, rovněž od agentury CzechInvest, která při její tvorbě spolupracovala s jednotlivými krajskými úřady. Studie zaznamenává veškeré brownfields v České republice, kromě hlavního města Prahy, kde je předpokládáno, že trh vyřeší tyto problémy sám. Praha je pro investory mnohem atraktivnější než ostatní části naší země, stěhuje se tam velké množství zahraničních i domácích firem. Pokud se brownfields v Praze vyskytnou, nezůstávají zde dlouhodobě, snad jen s výjimkou některých okrajových částí města. Brownfields tedy pro Prahu nepředstavují výrazný problém. „Na základě Vyhledávací studie bylo v ČR lokalizováno 2355 brownfieldů, které zaujímají rozlohu 10 326 ha s celkovou zastavěnou plochou cca 4 206 930 m2 (cca 421 ha). Studie provedla syntézu dat ze všech krajů kromě Prahy, evidovala brownfields od velikosti cca 1 ha, ale nezahrnuje tzv. „těžební brownfields“. Hrubý odhad nákladů na revitalizaci těchto lokalit je 200 mld. Kč. Celkový počet brownfieldů je ale podstatně vyšší, v roce 2004 se uváděl odhad 8,5 – 11,7 tis. lokalit typu brownfield o celkové rozloze 27 – 38 tis. ha.“24

24

Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008, 12.9. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/strategieregenerace-vlada-1079.pdf, str.3

13

„Cílem regenerace je zvýšit přitažlivost a hodnotu jednotlivých lokalit na úroveň, kdy mohou přímo soutěžit s výstavbou na zelené louce. Dostatečná nabídka zrekultivovaných areálů či zabezpečení financování nákladové mezery z veřejného sektoru pomůže snížit zbytečné zábory půdy pro investice na zelené louce, které jsou v rozporu s principy udržitelného rozvoje.“25 „Cílem bylo najít a popsat nevyužívaná nebo nepříliš efektivně využívaná území a získané informace využít pro přípravu dalších projektů a dokumentů zabývajících se řešením jejich obnovy. Národní databáze brownfieldů pomáhá pro takové lokality najít optimální využití. Podporuje investice v oblasti podnikání, bydlení, zábavních aktivit a podobně. Tím prospívá i životnímu prostředí, protože mění zanedbaná místa v živé prostory. Databáze navíc posílí absorpční kapacitu pro čerpání podpory ze strukturálních fondů EU pro období 2007-2013.“26

Vize a cíle Národní strategie regenerace brownfieldů Národní strategie regenerace brownfieldů byla přijata vládou ČR dne 9. 7. 2008. Její součástí byla vize získání dotací a investorů, díky nimž by se podařilo tato území „navrátit k životu“ a efektivně je využívat, což je zároveň důležité pro zlepšování životního prostředí. V dokumentu jsou také formulovány cíle, které je třeba plnit, aby bylo dosaženo vize. Formulované cíle jsou obecné, dále jsou pak rozděleny na střednědobé a dlouhodobé, aby bylo zřejmé, jaké cíle je nutné plnit v jakém pořadí. „Vizí Národní strategie regenerace brownfieldů (dále jen "Strategie") je celkové ozdravění území, rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení životního prostředí ve všech jeho složkách a dosažení efektivního využití dříve zanedbaného území s ohledem na tvorbu kvalitní struktury osídlení i krajiny, při respektování kulturně-historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Základním

25

CZECHINVEST. Národní databáze brownfieldů: Úvodní stránka [online]. 1994-2008 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/. 26

CZECHINVEST. Národní databáze brownfieldů: Úvodní stránka [online]. 1994-2008 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/.

14

cílem Strategie je vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevenci vzniku nových brownfieldů.“27 Mezi obecné cíle strategie se řadí systematické řešení co největšího počtu brownfields v České republice spolu se socioekonomickým rozvojem regionů, zachováním historické a urbanistické hodnoty jednotlivých lokalit, dále si strategie klade za cíl „zatraktivnit“ regeneraci brownfields oproti výstavbě na zelené louce, vytvořit rámec pro financování, identifikovat možné problémy procesu přeměny a navrhnout možnosti jak jim předejít, v neposlední řadě má strategie sloužit jako funkční komunikační základna pro zajištění konverze brownfields.28 Strategie uvádí následující „Střednědobé cíle (v horizontu do roku 2013): -

maximální zapojení dostupných evropských zdrojů pro regeneraci brownfieldů v programovacím období 2007–2013

-

zohlednění možnosti regenerace brownfieldů i pro jiné než průmyslové využití (např. smíšená městská funkce, občanská vybavenost, zemědělství, bydlení)

-

rozvoj systému vzdělávání v oblasti regenerace brownfieldů a zabezpečení profesionalizace veřejné správy v rámci této problematiky“29

„Mezi dlouhodobé cíle Strategie (za horizont roku 2013) mj. patří: -

snížení počtu brownfieldů a záborů zemědělské půdy pro novou výstavbu v souladu s principy udržitelného rozvoje

-

zlepšení kvality urbanizovaného prostředí a socioekonomický rozvoj postižených regionů

-

cílené a efektivní využití veřejných prostředků pro podporu regenerace brownfieldů, kde je veřejný zásah nezbytný a odůvodnitelný“30

27

Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a

investic [online]. 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. 28

Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf, str. 1. 29 Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. str. 1.

15

Řešení problémů spojených s brownfields a jejich regenerací v České republice spadá pod ministerstvo průmyslu a obchodu, které pak spolupracuje s ministerstvem životního prostředí a ministerstvem financí. Velmi důležitá je ale také spolupráce na regionální a místní úrovni.31

Dělení brownfields v ČR Brownfields se dělí na výrobní a nevýrobní. K výrobním řadíme bývalé průmyslové objekty většinou více znečištěné než nevýrobní, ke kterým spadají všechny ostatní brownfields, tedy nevyužívané vojenské, dopravní, zemědělské, administrativní, obytné a další objekty. Ačkoli brownfields jsou obecně spojovány s opuštěnými průmyslovými plochami, Vyhledávací studie prokázala, že nejvíce brownfields v České republice jsou bývalé zemědělské objekty, celkem 34,9%. Industriální brownfields tvoří 33,3% z celkového počtu, staré vojenské areály 6,4% a nevyužívané objekty jako kulturní střediska, školy atd. zaujímají 12,9%. Nejméně procent z celkového počtu připadá na nepoužívané dopravní objekty 0,9%.32 Četnost lokalit v procentech, uvedená výše, je rozdílná od porovnání celkových ploch jednotlivých druhů brownfields, což je zobrazeno v grafu níže. Agentura CzechInvest zpracovala mimo jiné i dokument Základní statistické výsledky Vyhledávací studie brownfieldů, kde se k rozdělení brownfields podle rozlohy vyjadřují takto: „Při porovnání rozlohy ploch brownfieldů podle předchozího využití, největší plochu zaujímají v ČR průmyslové brownfields (42,8% plochy z celkové rozlohy brownfieldů), následované plochami sloužícími v minulosti armádě (23,2%) a

30

Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. 31

Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. 32

Základní statistické výsledky vyhledávací studie brownfieldů. CZECH INVEST. Czech Invest: Agentura pro podporu podnikání a investic[online]. 2008 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf.

16

zemědělství (17,8%), dále občanská vybavenost (4%), bydlení (0,9%), cestovní ruch, lázeňství a hoteliérství (0,2%) a jiné (11,1%).“33

33

Základní statistické výsledky vyhledávací studie brownfieldů. CZECH INVEST. Czech Invest: Agentura pro

podporu podnikání a investic[online]. 2008 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf, str.4.

17

3.) BROWNFIELDS V BRNĚ Brno má bohatou průmyslovou historii. Již v osmnáctém století se stalo centrem textilního a kožedělného průmyslu. Vznikly zde závody jako Mosilana, Vlněna atd. a dokonce se Brnu začalo přezdívat „rakouský Manchester“. Roku 1839 byla dokončena stavba železnice, která k dynamice rozmachu průmyslu významně přispěla. V polovině devatenáctého století již v Brně vyrůstají velké strojírenské závody jako např. Vaňkovka. Za druhé světové války byly brněnské továrny přinuceny přeorientovat se na výrobu zbraní. Podstatná část továren ztratila za války své majitele, kteří byli z velké části židovského původu. Za éry komunismu pak došlo ke znárodnění průmyslu a často docházelo k značnému chátrání budov. Po revoluci v roce 1989 brněnské závody přišly o tradiční trhy a bohužel se nedokázaly přizpůsobit nové tržní ekonomice, z toho důvodu dnes stovky hektarů opuštěných továren připomínají slavné časy „rakouského Manchesteru“. Podle odboru územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna se zde nachází 124 lokalit typu brownfield. Jsou počítány pouze plochy větší než 0,5 ha a další podmínkou pro zařazení lokality do mapy brněnských brownfields, je „Plošné využití lokality: do 30 % z celkové plošné rozlohy lokality; více než 30 % v případě, že se jedná o lokality zdevastované, jejich využití není v souladu s cílovým řešením dle územního plánu a takové, u nichž je další rozvoj nejistý.“34 Celková rozloha brownfields na území města Brna je 418 ha35. „Plochy brownfields tvoří celkem 6,3% z vymezeného zastavěného území města Brna. Do evidence je zahrnuto také 11 lokalit, kde již revitalizace probíhá (sanace, demolice, zahájení výstavby nebo rekonstrukce). Bez těchto lokalit je jich 116 a zaujímají rozlohu 499 ha. U 29 lokalit je uveden investiční záměr (studie, DUR 36 , vydáno územní rozhodnutí). Pouze 26 lokalit je zcela nevyužitých, 81

34

Brownfields ve městě Brně: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno [online]. 2012 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odbor-uzemniho-planovani-arozvoje/dokumenty/upp/mapa-brownfields/. 35

Mapa brownfields: Shrnutí. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/informations/shrnuti.pdf. 36

DUR = dokumentace pro územní rozhodnu 18

lokalit je využíváno částečně (využití do 30 % z rozlohy lokality) a 20 lokalit s využitím od 30-50% z rozlohy lokality.“37 „Přehled lokalit dle rozlohy: 24 lokalit o rozloze od 0,5 – 1,0 ha 37 lokalit o rozloze od 1,0 – 2,0 ha 36 lokalit o rozloze od 2,0 – 5,0 ha 14 lokalit o rozloze od 5,0 – 10,0 ha 12 lokalit o rozloze od 10,0 – 20,0 ha 4 lokality o rozloze nad 20 ha“ 38

Původní účel a plánované využití Studii brownfields v Brně vydalo Statutární město Brno pod názvem Brno Brownfields 2013. Podle této publikace by cílové využití mělo být procentuálně rozložené na 31% kancelářské a obchodní plochy, 48% smíšený účel, 7% bytové projekty, 6% městská zeleň, 4% by měly tvořit plochy pro rekreaci, 2% dopravní objekty a 2% veřejná vybavenost.39 Vezmeme-li v úvahu původní využití, výrobní objekty zaujímají 71% celkové plochy brownfields v Brně, 10% jsou bývalé vojenské prostory, 4% tvoří dopravní objekty, 5%

37



Brno Brownfields 2013. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno [online]. kancelář primátora, 2013 [cit. 201303-09]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/Podnikatel/Brownfields_2013_CZ.pdf, str. 7.

19

občanská vybavenost, 2% dříve obytné objekty nebo budovy služeb a obchodu a 8% tvoří blíže neurčené plochy.40 Rozmístění brownfields v rámci města Nejvíce brownfieldů se nachází poblíž centra města Brna, nikoli však přímo v centru. Největší plochu v hektarech zaujímají brownfields na okraji města. V samotném centru Brna (zóna A) se nachází pouze 1 lokalita, která zaujímá plochu 0,9 ha41, v blízkosti centra (zóna B) je evidováno 70 brownfieldů o rozloze 212,5 ha42 a na okraji města (zóna C) je celkem 52 lokalit zaujímajících rozlohu celkem 204,7 ha.43 Nejvíce ploch typu brownfield se v současné době nachází v katastru Zábrdovice, Komárov a Trnitá.

40

Brno Brownfields 2013. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno [online]. kancelář primátora, 2013 [cit. 201303-09]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/Podnikatel/Brownfields_2013_CZ.pdf, str. 7. 41



Mapa brownfields: Shrnutí. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2012 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/informations/shrnuti.pdf.

20

Mapa brownfields v Brně, rozdělení do zón A, B, C44

Ekologická zátěž V Brně je celkem evidováno 22 lokalit o ploše 165,38 ha s prokázanou ekologickou zátěží, u 6 lokalit o ploše 13,68 ha nebyla prokázána žádná ekologická zátěž. Lokalit s předpokládanou ekologickou zátěží, kde byly již průzkumné práce provedeny je 33 a mají rozlohu 188,29 ha a lokalit, kde zatím nebyly provedeny průzkumy, ale předpokládá se na nich ekologická zátěž je 66 o rozloze 188,84 ha.45

Majetkové poměry Stát vlastní 3% plochy brownfields v Brně - dva objekty, kasárna Černá Pole a bývalý vojenský prostor na ulici Jana Babáka v Králově poli. Majetkem kraje je pouze Střední polytechnická škola a EEIKA s.r.o., Brněnské Ivanovice tvořící 1% plochy. Majetkem Statutárního města Brna jsou 2% plochy brownfields, což je tvořeno čtyřmi objekty - lokalita Černého v Bystrci, bývalé skleníky Biozeleniny v Horních Heršpicích, bývalé učiliště na ulici Bráfova v Žabovřeskách a starý nevyužívaný fotbalový stadion za Lužánkami. Nejvíce brownfields je ve vlastnictví kombinovaném, celkem 81 objektů tvořících 68% z celkové plochy brownfields. Druhá nejvíce zastoupená je ostatní forma vlastnictví celkem 39 ploch zajímajících 26% plochy.46 Složité majetkové poměry jsou často velkou překážkou rekonstrukce. Čím více je vlastníků, tím je těžší sjednotit představu o využití objektu a jeho rekonstrukci.

44

Brownfields ve městě Brně: Brownfields -mapa rozvojových lokalit. MAJETKOVÝ ODBOR MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA.Brno [online]. 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/index.php?project=gismb_brownfields_public. 45

Mapa brownfields: Ekologická zátěž. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2012 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/informations/mapa_vlastnicka_struktura.pdf. 46

Mapa brownfields: Vlastnické struktury. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2009 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/tms/brownfields_a/dokumenty/pdf/graf_vlastnicke_vztahy_pocet.pdf.

21

6.) FENOMÉN LOFTOVÉHO BYDLENÍ „In 1964, the city adopted the administrative policy of "artist in residence"(AIR), which gave property owners the option to allow up to two residential units in their commercial and industrial buildings irrespective of the zoning district, without changing the certificate of occupancy to a multiple dwelling. (By state law, a multiple dwelling contains three or more dwelling units.). The AIR option acknowledged the reality that some people, primarily artists, chose to live in an unconventional housing unit. At the time, lofts were perceived as the habitat for artists only. The AIR option allowed an artist to live legally in a nonresidential building under a commercial lease if the unit had minimum egress and fire protection.“47 Loft je druh ateliérového bydlení, jedná se o přestavěné nevyužívané průmyslové objekty. Lofty se vyznačují celistvým otevřeným prostorem, který je jen minimálně členěn. Dalšími typickými znaky jsou velká kovová tovární okna a nezvykle vysoké stropy, často i více než 5m. V prostoru bývají vestavěné galerie, je tedy obvyklé, že má loft vícepatrový ráz. Loftové bydlení se nesnaží svou průmyslovou historii zakrýt, nýbrž tyto typické industriální prvky vyzdvihovat jako přednost a vytvářet jimi styl a atmosféru s odkazem na historii daného prostoru. Častým prvkem je obnažené nosné trámoví, odkrytá vzduchotechnika, kovová zábradlí a schodiště, místy ponechané režné zdivo bez omítky. Loftové bydlení charakterizují nejlépe dvě slova, světlo a velkorysost. Světlo proniká do prostoru velkými okny a množství slunečního svitu a výhled tak podtrhují atmosféru interiéru. Velkorysost symbolizuje prostorová volnost.48 Architekt a spisovatel Sergi Costa Duran, ve své rozsáhlé obrazové publikaci příznačně zvané Lofts uvádí:

47

HORNICK,Sandy, O´KEEFE,Suzanne: Reusing Industrial Loft Buildings for Housing: Experiences of New York City in Revitalization and Misuse, 27 Washington. U. J. Urb. & Contemp. L. 157 [online]. 1984 [cit. 201402-09]. Dostupné z: http://digitalcommons.law.wustl.edu/urbanlaw/vol27/iss1/5, str.160. 48

MARTÍNKOVÁ, Lucie. Lofty-tovární luxus. Dům a byt [online]. 2005 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/interier/navsteva-v-byte/lofty-tovarni-luxus_13821.html.

22

„Architecturally speaking, a loft is defined as a space of between 530049 and 650050 sq with ceilings 1051 to 1552 ft high. Although the current need for space in cities makes it hard to maintain these dimensions, the idea of openness and brightness continue to reign.“ 53 Vezmeme-li v úvahu tyto enormní velikosti, je těžké mezi zrealizovanými projekty v ČR najít lofty, které by tomuto prostorovému vymezení vyhovovaly. New yorská realitní agentura ManhattanLofts, zaměřená výhradně na lofty není tak striktní co se týče rozměrů a uvádí charakteristiku mnohem volnější: „A loft implies a large, open space that usually results from a commercial building having been converted into multiple dwelling residential units. Some remain open areas with few internal walls; while others have been constructed into one, two, or more bedrooms. Lofts can be very varied in style, with some leaning toward a minimalist discipline, while others are far more opulent and sophisticated.“54 V této diplomové práci jsem se rozhodla považovat za lofty veškeré přestavby industriálních objektů na obytné prostory, kde je patrný odkaz na industriální dědictví a jsou, alespoň některé z bytů v objektu, loftového typu velkých rozměrů s vysokými stropy, vestavěnými galeriemi a industriálními prvky. Z finančních důvodů developeři často zakomponovávají do projektů loftového bydlení i menší bytové jednotky, které nemají rozměry ani charakter loftů, ale oproti tomu se lépe prodávají. Také je obvyklé, že ke starým industriálním budovám přistavují nové zcela moderní části, kde pak často nejsou typické loftové byty např. A7 Holešovický pivovar55

49

5300 sq ft = 492 m2

50

6500 sq ft = 603 m2

51

10 ft = 3m

52

15 ft = 4,5m

53

DURAN, Sergi Costa, Photography by: Jordi Miralles; [Editor: Sergi Costa. Lofts. Barcelona: FKG, 2010. ISBN 978-849-9361-383, str. 6. 54

The Manhattan loft tradition. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-0111]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/tradition.html. 55

Lofts / A7 Holešovický pivovar: rezidenční luxus v podání ING. MSG HOLDING A.S. Stavební fórum [online]. [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/15135/lofts-a7holesovicky-pivovar-rezidencni-luxus-v-podani-ing/.

23

Dělení loftů Lofty lze dělit v závislosti na jejich velikosti podle Anežky Sedlákové56na lofty minimální 46 – 65m2, malé 65 – 85m2, střední 85 – 150m2, velké 150 – 250m2 a obrovské více než 250m2. Mezi manhattanskými realitními společnostmi se ustálilo názvosloví a dělení loftů, které je nyní uznávané i v odborných kruzích.57 Základní typy loftů jsou obytný loft zvaný prostě Loft,58 který se dá dále specifikovat na obytně pracovní Live/work loft59 a komerční Commertial loft.60 Tradiční loft je tvořen velkým otevřeným prostorem, členěným pouze několika málo příčkami a nachází se v industriální budově konvertované na obytné účely. Obytný loft, na rozdíl od ostatních typů, vždy zahrnuje kuchyň i koupelnu. Kuchyně bývá součástí otevřeného prostoru. Komerční loft, jak vyplývá z názvu je využíván pro komerční účely, např. sídlo firmy a nemívá kuchyň, pokud ano, tak jen velmi malou spíše na přípravu studených a rychlých pokrmů. V komerčním loftu nebývá plnohodnotná koupelna. Obytně pracovní loft využívají jeho obyvatelé nejen k bydlení, ale i k práci. Často se jedná o kreativní práci architektů, designérů atd. Tento typ loftu má stejně jako obytný loft kompletně vybavenou kuchyň i koupelnu. Zvláštní podskupinu obytně pracovních loftů tvoří tzv. Artists loft61sloužící umělcům např. malířům, sochařům, fotografům k jejich tvorbě a zároveň plní obytnou funkci. Tyto lofty jsou označovány v realitní sféře jako AIR (=Artist In Residence62), pokud chce člověk takovýto loft na Manhattanu získat, musí mimo jiné i doložit svojí

56

SEDLÁKOVÁ, Anežka. Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren. Brno, 2009. disertační práce. Vysoké učení technické v Brně, fakulta architektury.str.90. 57 Loft Appartments, types of appartments. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/apartments.html. 58

Loft Appartments, types of appartments. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/apartments.html. 59




Loft Appartments, types of appartments. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/apartments.html

24

uměleckou činnost. Je to z toho důvodu, aby zůstala, alespoň částečně zachována kontinuita archetypálního původního loftu new yorských umělců padesátých let dvacátého století.

Historie Počátky loftového bydlení sahají až do 50. let 20. století a jsou spjaté s New Yorkem. Průkopníky loftů byli umělci a bohémové, kteří se kvůli nízkým popř. žádným nájmům začali stěhovat do opuštěných továrních objektů v blízkosti centra města. Tato obydlí umělcům sloužila zároveň jako ateliéry. Z finančních důvodů bydleli zpočátku v loftech i celé skupiny lidí tvořících komunity. „V 50. letech ovládala establishment střední třídy představa ideálu rodiny, obývající rodinný dům se zahradou a garážovaným autem. Vůči tomuto měřítku úspěšnosti se vymezil loft v průmyslovém objektu, který nabízel dostupné, neorganizované, spontánní bydlení, jehož cílem byl opak chování většinové společnosti.“63 Loftové rozměry a charakter bydlení umožňovaly umělcům provozovat zde i netradiční, nové formy uměleckého vyjádření – action painting, happening, body art, performance atd. Díky svérázným umělcům ožívaly celé dříve průmyslové čtvrti měst, které jsou dnes považovány za luxusní. Z extravagantního bydlení umělecké komunity tak vzešel celosvětový trend. Paul di Maggio z Yaleské University popisuje počátky loftového bydlení v knize Loft living: culture and capital in urban chase takto: „During the 1950s and 1960s, substantiv number of New York artists moved into lofts in Soho and other parts of Lower Manhattan, setting up their easels alongside button factories, underwear manufactures, and other light industry. Although these pioneers were heralded by the media and, in some instances, protected by law, within only a few years they, along with their industrial neighbors, were gone, exiled to

63

SEDLÁKOVÁ, Anežka. Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren. Brno, 2009. disertační práce. Vysoké učení technické v Brně, fakulta architektury.str.72.

25

Hoboken and Carroll Gardens, their loft apartments subdevided into luxury co-ops. The artists were an unwitten avant-garde – for a new form of domestic culture and for an invading army of real estate developers.“64 V 60. letech minulého století se lofty rozšířily do Evropy, zejména Londýna, Berlína a Paříže. Počátky loftů jsou spojeny s liberálním životním stylem, který má z ideologického hlediska nejblíže k anarchismu. Tehdejší studenti, spisovatelé, umělci a vědci bydlící v loftech se chtěli vyhranit oproti dobovým konvencím. Loftové bydlení si již v počátcích oblíbili i slavní umělci. Jako jeden z prvních začal bydlet v loftu umělec Barnett Newmann. „Na konci 40. let si pořídil loft abstraktní expresionista Barnett Newmann, roku 1953 tak učinil Robert Rauschenberg, roku 1968 koupil Donald Judd pětipodlažní budovu na Spring Street číslo 101, aby ji přestavěl na byt s atelierem a galerií, v newyorském loftu koncipoval Nam Yun Paik svá prostorová videoumění, Berthold Brecht pořádal happeningy, Andy Warhol maloval rozměrná plátna a Yoko Ono se zabývala performance. Na umělce navázali někteří galeristé, kteří začali v bývalých továrnách nonkonformní umění vystavovat. Průkopníkem se stala galerie Betty Parsonové, podobná loftu umělce, na kterou navázali další galeristé – Paula Cooper, Richard Feininger i Leo Castelli (..)“65

64

DI MAGGIO, Paul. In: ZUKIN, Sharon. Loft living: culture and capital in urban change. New Brunswick, N.J.: Rutgers University Press, 1989. ISBN 08-135-1389-8.str.994. 65

SEDLÁKOVÁ, Anežka. Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren. Brno, 2009. disertační práce. Vysoké učení technické v Brně, fakulta architektury.str.73.

26

Loft Donalda Judda, 1970, Spring Street 101, ložnice66

Současnost Na rozdíl od počátků loftového bydlení, kdy je obývali chudí umělci a bohémové, jsou v dnešní době lofty spíše pro vysoko příjmovou vrstvu obyvatel, která chce netradiční bydlení. Dnes bydlí v loftech převážně podnikatelé a top manageři, významní architekti a designéři, ale také celebrity jako sportovci, herci a zpěváci. Renáta Kodadová ze společnosti ING Real Estate se na serveru Earch.cz o architektuře a stavitelství vyjadřuje k typickým obyvatelům loftů: „Loftové byty podle našich zkušeností ocení především lidé s touhou po netradičním a zajímavém bydlení. Například umělci či lidé kreativní, kteří chtějí při zařizování svého nového domova popustit uzdu fantazii a vytvořit zcela jedinečný 66

LEWIS, Jim. Growing up Judd. W magazine: Culture, Art&Design [online]. 2013 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.wmagazine.com/wp-content/uploads/2013/04/arar-rainer-judd-03.jpg.

27

prostor. Mezi zájemci ovšem vidíme i manažery a podnikatele, kteří chtějí bydlet komfortně, a přitom zcela netypicky a originálně.“67 Přesto, že je loftové bydlení populární, má i své kritiky, kteří namítají, že zde nemá člověk dostatek soukromí, také argumentují finanční náročností provozu, obzvláště vytápění, případně problém horka v letních měsících, šíření pachů z kuchyně v celém prostoru, pronikání hluku zvenčí nebo šíření hluku bez zábran uvnitř. Majitelé loftů však namítají, že použitím vhodných materiálů, izolace, kvalitní digestoře a posuvných zástěn, se dají všechny tyto problémy snadno vyřešit. Na fotografiích níže je vidět 3D vizualizace typického loftu s průmyslovými prvky jako je režné zdivo, pohledový beton, odkrytá vzduchotechnika, nosné sloupy v prostoru, jeden celistvý otevřený prostor, velká tovární okna atd.

Orly Shrem Architects, 3D vizualizace, příklad regenerace historické industriální budovy68

67

V projektu A7 Holešovický pivovar byl otevřen ukázkový loftový byt. EARCH.CZ. Earch: Barevný svět architektury [online]. 2009 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.earch.cz/cs/v-projektu-a7-holesovickypivovar-byl-otevren-ukazkovy-loftovy-byt.

28

Orly Shrem Architects, 3D vizualizace, příklad regenerace historické industriální budovy69

Potenciál Trh nemovitostí v České republice je v oblasti loftového bydlení ještě v počátcích, ale poptávka se stále zvyšuje a vznikají další a další projekty, které obnovují bývalé výrobní brownfields. Popularita loftů stále roste a tím pádem se zvyšují i počty osob, které kupují lofty jako dobrou investici a vhodné uložení peněz do kvalitní nemovitosti, jak zmiňuje Žampach: „Jakkoli cena loftů v ČR není nízká, v porovnání se západními metropolemi jde stále o koupi velmi výhodnou. Signalizuje to i skutečnost, že se lofty začínají kupovat i jako investice. Jde o lidi, kteří chtějí dobře uložit peníze a mají zájem o nerizikovou,

68

Historical Building Preservation Interior Visualization. ORLY SHREM ARCHITECTS. Aiko Studio [online]. 2012 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.studioaiko.com/images/flash_rotator/architecture/historical_bld_prsv/historical_bld_prsv_03.jpg. 69

Historical Building Preservation Interior Visualization. ORLY SHREM ARCHITECTS. Aiko Studio [online]. 2012 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.studioaiko.com/images/flash_rotator/architecture/historical_bld_prsv/historical_bld_prsv_01.jpg.

29

dlouhodobou investici. Vstupní investice není malá, ale je jisté, že se dobře zhodnotí.“70

70

ŽAMPACH, Martin. Loftové bydlení – svébytný životní styl. Zlín, 2006. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav produktového designu.str.15.

30

7.) LOFTOVÉ BYDLENÍ V ČR V životě lidském i v životě průmyslového objektu může nastat okamžik kdy se beznadějně ztracené a vyhaslé náhle opět probouzí, s novou, mnohdy větší silou a intenzitou…přichází druhý dech…71 Petr Vorlík

V posledních letech je trend loftového bydlení patrný i v naší zemi. Na rozdíl od USA, kde z počátku lofty byly alternativou nízkonákladového ateliérového bydlení pro umělce, v dnešní době se jedná o typ nadstandardního bydlení pro movitou klientelu. V České republice je průmyslová historie bohatá. Již za dob Habsburské monarchie byl na našem území soustředěn průmysl, takže je zde mnoho historických a architektonicky zajímavých objektů, které lze označit jako brownfields. Projekty konverze průmyslových budov na účely loftového bydlení zatím vznikají především v Praze, ale postupně se objevují i obdobné počiny v jiných městech. Loftové bydlení u nás nemá dlouhou tradici. Projekty tohoto typu zde začaly vznikat až po roce 2000. V této kapitole jsou zmapovány nejznámější dokončené projekty v České republice. Výběr projektů jsem zkonzultovala s Ing. arch. Mgr. Anežkou Sedlákovou, Ph.D., která napsala disertační práci na téma Bydlení jako vybraný způsob konverze uvolněných továren a dané problematice se dále aktivně věnuje. Práce je soustředěna pouze na komerční, nikoli soukromé zrealizované konverze, tedy projekty developerů, nikoli soukromých osob. V kapitole jsou vybrány pouze příklady loftového bydlení hromadného, ve smyslu více loftových bytů v jednom objektu vzniklém konverzí industriální stavby. Nezahrnula jsem zde novostavby, ani novostavby vzniklé na místě bývalých brownfields, jakož ani projekty loftů v současné době nedokončené. Práce se striktně zaměřuje na rekonstruované průmyslové stavby.

71

VORLÍK, Petr. Druhý dech průmyslové architektury: sborník z výstavy alternativních studentských projektů na téma nové využití průmyslového dědictví jako podnět nebo nástroj územního rozvoje: 4. mezinárodní bienále Industriální stopy, září 2007. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. ISBN 978-80-01-03805-5.str.7.

31

První část této kapitoly stručně představuje developerské společnosti, které v České republice provedly známé realizace. Dále se kapitola dělí na Realizace na území Prahy, kde se nachází většina loftů, a na Ostatní realizace v České republice. Snažila jsem se pro každý projekt nalézt vhodné dokreslující fotografie, aby si čtenář mohl udělat obrázek o nabídce loftového bydlení v naší zemi. Fotografie objektů před rekonstrukcí pomohou představě o tom, do jaké míry byl zachován celkový vzhled a hlavní prvky dané stavby. Základní informace jsou zařazeny u jednotlivých projektů na začátek před samotný text, pro lepší a přehlednější orientaci v kapitole. Mezi základní informace jsem vybrala: •

lokalita, kde se objekt nachází

•

architekt, který konverzi navrhl

•

investor, který projekt financoval

•

původní využití objektu

•

časové zařazení původní stavby

•

celkový počet bytů v objektu a počet bytů loftového typu

•

rok realizace přestavby

Situace na trhu Na českém trhu dominují dvě developerské společnosti, které zrealizovaly několik projektů konverze průmyslových brownfields na rezidenční účely - Itaka reality a Real Estate Karlín Group. Mezi další společnosti na trhu, které uskutečnily jednu z níže zmíněných konverzí, se řadí: ING Real Estate Development, Immo Group Invest, Cream Real Estate, spol, s.r.o., Moravan Develop a Atelier Spektrum s.r.o. Průkopnickým projektem loftového typu byl v roce 2004 Nuselský mlýn v Praze 72 společnosti Itaka reality. Podobných projektů jako Nuselský mlýn uskutečnila společnost Itaka reality více. Z oblasti loftového bydlení realizuje Itaka i Lofty na Vltavě a ve spolupráci se společností Euro Ventures vytvořila areál Lochkov Lofts. Itaka reality se 72

Nuselský mlýn. ITAKA REALITY. ITAKA reality [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.itaka.cz/realizace/nuselsky-mlyn/.

32

nezaměřuje výhradně na lofty, ale komplexně na luxusní bydlení vzniklé renovací starých objektů s vyzdvižením původních prvků. Kromě průmyslových objektů stojí za zmínku jejich revitalizace neoklasicistního panského sídla v obci Středokluky s názvem „Zahrada růží“s 45 bytovými jednotkami. Další velkou společností, která je autorem několika významných počinů v oblasti regenerace industriálních brownfields je Real Estate Karlín Group (REKG). Jméno společnosti je odvozeno od jedné z pražských typicky průmyslových čtvrtí Karlín. Mezi jejich významné projekty patří - Palác Karlín, Corso Karlín, Kotelna, River Diamond, Corso IIA a Cornlofts Šaldova.73 Developerská společnost ING Real Estate Development je součástí ING Group, celosvětové finanční skupiny nabízející bankovní, pojišťovací a investiční služby. ING Real Estate Development se specializuje na investice do nemovitostí.74 V rámci Prahy investovala tato společnost např. do projektu A7 Holešovický pivovar. Německá společnost Immo Group Invest se specializuje na investiční a právní poradenství a trh s nemovitostmi.75 V Praze např. investovali do projektu Lofty Palmovka. Cream Real Estate, spol.s.r.o. zaměřuje své projekty pouze na Zlín a Ostravu. Mezi zlínské realizace patří Max 32, Hasičárna, Fabrika a rozpracovaný obchodní dům Panorama. V Ostravě rekonstruovali nákupní centrum Duha. Kromě developerské činnosti společnost pronajímá byty, obchodní plochy a sklady a zajišťuje správu budov. Společnost Moravan Develop zrealizovala přestavbu brněnské textilní továrny Moravan a profilují se jako firma poskytující poradenské služby a realizace v oblasti investiční výstavby především na jižní Moravě.

73

O společnosti. KARLÍN GROUP. Karlín http://www.karlin.cz/o-spolecnosti.

Group [online].

[cit.

2014-01-11].

Dostupné

z:

74

Real Estate & Other. ING BANK N.V. ING [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ingrealestate.com/english/home. 75

IMMO GROUP INVEST GMBH. IMMO GROUP: invest [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.immogroup-invest.com/Start.html.

33

Atelier Spektrum s.r.o. je grafické studio, které vytvořilo své sídlo a 15 loftů na prodej z bývalé automobilové továrny tzv. Smíchovské lofty, ale další developerské projekty neplánuje.

Realizace na území Prahy Nuselský mlýn Lokalita: Praha 4, Nusle Architekt: Alberto di Stefano Investor: Itaka Reality Průvodní využití objektu: mlýn Časové zařazení původního stavby: 191076 Počet loftových bytů: 1277 Realizace: 200478 Nuselský mlýn byl prvním projektem svého druhu v České republice. V roce 2004 společnost Itaka reality vytvořila 12 podkrovních loftů konverzí původní budovy starého mlýna postaveného roku 1910. Regenerace objektu byla provedena s odkazem na historii budovy, byly zde ponechány původní cihlové zdi, sloupy, dřevěné trámoví a dokonce je zde v interiéru odhalený původní cihlový komín. Jsou zde i další typické znaky loftů, jako otevřený prostor, obytné galerie, velmi vysoké stropy, rozměrná okna a střešní zahrady. Kromě obytných prostor se v Nuselském mlýně nachází i kanceláře skupiny Itaka Reality,

76

ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. http://www.itaka.cz/realizace/nuselsky-mlyn/.

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:

77


[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:

78

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:


34

která objekt realizovala a také předváděcí místnost o velikosti 1000 m2 společnosti Imarmitaliani prodávající dlažby, obklady, mozaiky, kámen, terakotu, parkety atd.

Nuselský mlýn, fasáda před rekonstrukcí79

Nuselský mlýn, fasáda po rekonstrukci80

79

ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. http://www.itaka.cz/typo3temp/pics/740b8399ac.jpg.

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:

35

Lofty Nuselský mlýn, interiér81

Nuselský mlýn, odhalený cihlový komín v interiéru82

80

ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. http://www.itaka.cz/typo3temp/pics/3decdce86e.jpg.

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:

81

[cit.

2014-01-05].

Dostupné

z:

ITAKA REALITY. Nuselský http://www.itaka.cz/uploads/pics/foto15.jpg.

mlýn [online].

36

Lochkov Lofts Lokalita: Praha 5, Lochkov Architekt: Alberto di Stefano Investor: Itaka reality a Euro Ventures Prague s.r.o. Průvodní využití objektu: pivovar a sladovna Časové zařazení původního stavby: 18. st. Počet bytových jednotek: 76, z toho některé jsou loftového typu83 Realizace: 2009-2011

Lochkov Lofts před rekonstrukcí, březen 201084

82

Blog: Konverze jako nezbytná recyklace budov a veřejného prostoru. ADAM RUJBR ARCHITECTS. Adam Rujbr Architects[online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.ararchitects.cz/images/blogs/25img00021.jpg. 83

O projektu. EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov Lofts [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/cs/projekt/o-projektu. 84

Průběh rekonstrukce Lochkov Lofts. EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov Lofts [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/galerie/fotografie#.

37

Lochkov Lofts po rekonstrukci, 201285 Mezi zajímavé pražské projekty patří také Lochkov Lofts, bývalá továrna na cikorku a sušárna čekanky, později pivovar a sladovna, která byla přebudována na bytové jednotky. Bylo zde vytvořeno celkem 76 originálních bytů o rozměrech 30 m2 - 125 m2 o výměrách 1+kk až 5+kk a 8 ateliérů. Některé z bytů jsou loftového typu. 86 Tento bytový objekt se nachází v jihozápadní části Prahy zvané Lochkov. Projekt představuje propojení starých pivovarských budov s novostavbou. Architekt se snažil zachovat co nejvíce původních prvků, najít zde můžeme kamenné zdivo, barokní klenby, odkryté dřevěné trámoví, železobetonové traverzy. „Obytný areál zahrnuje pestrou škálu jednotlivých bytů: od ateliérů a dispozičně menších bytů až po velmi prostorné mezonety a byty loftového typu. Ty se vyznačují vzdušným, prosvětleným prostorem s vysokými stropy a galeriemi. Loftový charakter dává projektu především jeho podstata, tedy renovace průmyslové stavby do osobitého bydlení.“87

85

EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov lofts [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/components/com_fpss/images/foto_venku.jpg. 86

KUČERA, Jiří. Projekt Lochkov sleduje Stavitel krok za krokem. ECONOMIA A.S. Stavitel [online]. 2010 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/data/press/www_stavitel_ihned_cz_16_9_2010.pdf. 87

O projektu. EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov Lofts [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/cs/projekt/o-projektu.

38

Jednotlivé budovy jsou označeny písmeny A až D, jsou tedy celkem čtyři. Zajímavým architektonickým prvkem je visutá ocelová venkovní lávka, která spojuje budovu A a C. Dalším výrazným prvkem jsou pavlače, které mají připomínat venkovní tovární požární schodiště, která jsou typická pro americké továrny, ve kterých vznikaly první lofty. Objekt charakterizuje původní barokní pivovarská věž z 18. století a cihlový komín. Areál Lochkov Lofts disponuje prostornými podzemními garážemi a tím pádem je mezi jednotlivými budovami místo pro nádvoří se zelení.

Cornlofts Šaldova Lokalita: Praha, Karlín Architekt: vídeňský architektonický ateliér Baumschlager-Eberle88 Investor: Karlín Group s.r.o. Průvodní využití objektu: městská sýpka Časové zařazení původního stavby: 19. století Počet bytů v objektu: 113, z nichž některé jsou loftového typu89 Realizace: 200890

88

Architekti. KARLÍN GROUP. Cornlofts [online]. z:http://www.cornlofts.cz/cs/cornlofts/architekti/.

2014

[cit.

2014-04-13].

Dostupné

89

Katalog bytů a loftů. KARLÍN GROUP. Cornlofts [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.cornlofts.cz/cs/katalog/. 90

Cornlofts Šaldova - developer. REAL ESTATE KARLÍN GROUP. Cornlofts Šaldova [online]. 2014 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.cornlofts.cz/cs/cornlofts/developer/.

39

Cornlofts Šaldova před rekonstrukcí91

Cornlofts Šaldova po rekonstrukci92 91

Architektura: Karlínský brownfield Cornlofts Šaldova. EARCH.CZ. EARCH [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.earch.cz/UserFiles/image/2009/clanky/4131/cornlofts-karlin-saldova-stit-04.jpg.

40

Pražská čtvrť Karlín je v současné době velmi rychle se rozvíjející částí. Dříve byla tato městská čtvrť průmyslová a nevzhledná, což již dnes rozhodně není pravda. V roce 2002 byla oblast Karlína nejvíce z celé Prahy zasažena záplavami, které v některých místech dosáhly až do výše 3 metrů. Tato živelná pohroma pravděpodobně urychlila přeměnu této neatraktivní lokality v moderní rychle se rozvíjející městskou čtvrť. V Karlíně se v Šaldově ulici nachází rezidence Cornlofts Šaldova. Tento bytový komplex vznikl přestavbou městské sýpky z 19. století, která tvoří jádro komplexu. K sýpce byla přidána novostavba, která objekt původní sýpky velikostí mnohokrát přesahuje. V Cornlofts Šaldova bylo vybudováno 113 bytů, z nichž většina je loftového typu. Cornlofts skýtá širokou škálu velikostí a typů bytů od 42 m2 do 220 m2. Nalezneme zde jednopatrové, dvoupatrové a dokonce i třípatrové byty, z nichž některé disponují dokonce terasou a vlastní zahradou. Komplex nabízí kromě jedinečné atmosféru konvertované sýpky i veškeré doplňkové zázemí, podzemní parkování, sklepní úložné prostory atd. Architektonickou soutěž o nejlepší návrh na regeneraci městské sýpky pro bytové účely vyhrálo studio Baumschlager-Eberle, které respektovalo veškerá omezení ze strany památkového ústavu a vyzdvihlo industriální charakter původní stavby. Baumschlager-Eberle doplnili starou sýpku o zajímavou novostavbu, která má jedinečný typ fasády. Fasáda novostavby je celá pokryta systémem posuvných mléčných skel předsunutých před okny. Tato skla plní funkci stínidel proti slunci a zároveň zástěn pro získání většího soukromí v interiéru, aniž by obyvatelé přišli o denní světlo.

Smíchovské Lofty Lokalita: Praha - Smíchov Architekt: Michal Dvořák a zároveň i majitel objektu93 Investor: Atelier Spektrum s.r.o.

92

Projekty: Cornlofts Šaldova. KARLÍN GROUP S.R.O. Karlín Group [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.karlin.cz/public/userfiles/image/2saldova.jpg. 93

FLEISSIGIOVÁ, Bea: Nejlepší loft na světě je v Praze. Tak rozhodli porotci ve světové soutěži. Bydlení, Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/nejlepsi-loft-na-svete-je-v-prazetak-rozhodli-porotci-ve-svetove-soutezi-1r5-/architektura.aspx?c=A090524_202746_architektura_rez.

41

Původní využití objektu: Škodovy závody, automobilová výroba94 Časové zařazení původního stavby: 191495 Počet loftových bytů v objektu: 1596 Realizace: 200797

Smíchovské lofty, bývalé automobilové závody98

94

FLEISSIGIOVÁ, Bea: Nejlepší loft na světě je v Praze. Tak rozhodli porotci ve světové soutěži. Bydlení, Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/nejlepsi-loft-na-svete-je-v-prazetak-rozhodli-porotci-ve-svetove-soutezi-1r5-/architektura.aspx?c=A090524_202746_architektura_rez. 95

Mezinárodními oceněními ověnčené Ateliery Spektrum jsou na prodej. MLADÁ FRONTA A. S. E15.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/bydleni/aktuality/mezinarodnimiocenenimi-ovencene-ateliery-spektrum-jsou-na-prodej-977365. 96

FLEISSIGOVA, Bea. Video: Na návštěvě v nejlepším loftu na světě. IDnes.cz: Bydlení [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/video-na-navsteve-v-nejlepsim-loftu-na-svete-fmq/architektura.aspx?c=A090617_153307_architektura_rez. 97

FLEISSIGOVA, Bea. Video: Na návštěvě v nejlepším loftu na světě. IDnes.cz: Bydlení [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/video-na-navsteve-v-nejlepsim-loftu-na-svete-fmq/architektura.aspx?c=A090617_153307_architektura_rez. 98

Archiv společnosti Ateliery spektrum, s. r. o., Ateliery Spektrum - ze stoleté továrny světově oceňované bydlení. Bydlení: Reality&Finance [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://realityfinance.bydleniprokazdeho.cz/developerske-firmy/ateliery-spektrum-ze-stolete-tovarny-svetove-ocenovanebydleni.php.

42

Nejlepší loft pro rok 2008 podle International Property Awards99 K nejvyhlášenějším pražským rekonstruovaným brownfields patří Lofty na Smíchově v revitalizované bývalé továrně Škodových závodů z roku 1914. Objekt se nachází ve svahu kopce s panoramatickým výhledem na údolí řeky Vltavy a centrum města včetně Vyšehradu. Na druhou stranu je výhled do klidného zalesněného kopce a oblast zvanou Dívčí hrady, kam je možné chodit na procházky. Původní budova má pět pater a sídlí v ní společnost Atelier Spektrum, nad ní je přistavěná dvoupatrová nadstavba s patnácti lofty. Nová část budovy je omítnuta tmavě šedou barvou, čímž se nápadně odlišuje od původní bílé části. Stejný styl staré a nové části podtrhují i okna, která mají v obou částech stejný tvar pouze s rozdílem jednolitých skel v nadstavbě, oproti původním oknům zachovaným ve spodních patrech, která jsou členěná na tabulky. Všechny lofty mají unikátní dispozici interiérů a různé velikosti obytné plochy od 75m2 do 300m2, některé navíc doplňuje střešní terasa. Můžeme zde najít charakteristické atributy pravých loftů – stropy vysoké až 6m, velká ocelová tovární okna, volný půdorys,

99

FLEISSIGIOVÁ, Bea: Nejlepší loft na světě je v Praze. Tak rozhodli porotci ve světové soutěži. Bydlení, Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/nejlepsi-loft-na-svete-je-v-prazetak-rozhodli-porotci-ve-svetove-soutezi-1r5-/architektura.aspx?c=A090524_202746_architektura_rez.

43

velkorysý prostor, tovární sloupy, průvlaky, prosklené střešní světlíky a střešní zahrady. Převažují zde materiály jako kov, sklo a beton.100 Pan Michal Dvořák, který je nejen majitelem, ale také autorem rekonstrukce, má v objektu vlastní loft. Tento loft je velice ceněný v oblasti interiérového designu a dokonce zvítězil v prestižní mezinárodní soutěži International Property Awards v roce 2008 jako nejlepší loft v Evropě pro rok 2008.101 Tato cena však není jediným oceněním, kterými se může zdařilá konverze honosit. V roce 2008 získal loft pana Michala Dvořáka také cenu Best Interior Design Czech Republic a Best European Interior Design. Dále pak následovala cena Revelopment Czech Republic 2008 a mezinárodní ocenění Best European Redevelopment 2008. Ateliery Spektrum považují za doposud největší úspěch titul v celosvětové soutěži Best International Redevelopment 2008102

A7 Holešovický pivovar Lokalita: Praha Holešovice Architekt: CMC Architects, a.s., David Richard Chisholm, Vít Máslo, Jean Nouvel, Frank O. Gehry a další103 Investor: ING REAL ESTATE CZ Původní využití objektu: pivovar Časové zařazení původního stavby: 1895104

100

Ateliery Spektrum - ze stoleté továrny světově oceňované bydlení. Bydlení: Reality&Finance [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://reality-finance.bydleniprokazdeho.cz/developerske-firmy/atelieryspektrum-ze-stolete-tovarny-svetove-ocenovane-bydleni.php. 101

KŘIVÁNEK, Tomáš: Nejkrásnější loft. Klub přátel starého Smíchova [online]. 2011 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.starysmichov.cz/view.php?cisloclanku=2011030008. 102

Ateliery Spektrum - ze stoleté továrny světově oceňované bydlení. Bydlení: Reality&Finance [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://reality-finance.bydleniprokazdeho.cz/developerske-firmy/atelieryspektrum-ze-stolete-tovarny-svetove-ocenovane-bydleni.php. 103

Holešovický pivovar. Svoboda&Williams Prague Estate Agents: developerské projekty [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.svoboda-williams.com/developerske-projekty/104-holesovicky-pivovarholesovice/.

44

Počet loftových bytů v objektu: 155 bytů (včetně dvou novostaveb v rámci komplexu), z toho 40 bytů v budově bývalého pivovaru, z nichž většina jsou lofty105 Realizace: 2009106

Bývalý holešovický pivovar, před rekonstrukcí107

104

Holešovický pivovar. Svoboda&Williams Prague Estate Agents: developerské projekty [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.svoboda-williams.com/developerske-projekty/104-holesovicky-pivovarholesovice/. 105



ING Real Estate , Lofts / A7 Holešovický pivovar: rezidenční luxus v podání ING. ING REAL ESTATE. Stavební fórum [online]. 2010 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.stavebniforum.cz/resize.php?file=/data/images/id15135-old-10.jpg&x=150&y=?.

45

A7 Holešovický pivovar po rekonstrukci108

A7 Holešovický pivovar, stará i nová část109

108

HÁJSKÁ, Petra: Památkový fond. Praha: Odbor památkové péče [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://pamatky.praha.eu/public/5e/63/e4/1060102_140342_Pivovar_mestan1.jpg.

46

Architektonické studio CMC Architects navrhlo podobu komplexu ve spolupráci s několika špičkovými světovými architekty, např. Jeanem Nouvelem nebo Frankem O. Gehrym. Jean Nouvel je autorem např. urbanistického plánu pro Olympijské hry v Paříži, přestavby vídeňského plynojemu Gasomert na byty a mnoha dalších. Frank O´Gehry navrhl např. Guggenheim muzeum v Bilbau, Tančící dům v Praze nebo Walt Disney Concert Hall v Los Angeles. Srovnáme-li fotografie výše, kde je budova starého pivovaru před rekonstrukcí a nová opravená stavba, lze na první pohled vidět, že v projektu je zachováno co nejvíce autentických znaků původní budovy a jsou podpořeny prvky industriální architektury. „Projekt je citlivě začleněný do původní zástavby pražských Holešovic a představuje symbiózu historických budov se soudobou architekturou. Je doplněn zelenými plochami a poskytuje všem svým obyvatelů klidné bydlení v nadstandardním provedení nedaleko centra hlavního města s veškerou občanskou vybaveností v dosahu.“110 Bytový komplex A7 Holešovický pivovar zahrnuje 155 bytů, z toho 40 se nachází v budově zvané Lofts, která vznikla rekonstrukcí bývalého pivovaru. Většina z těchto 40 bytových jednotek je loftového typu. K pivovaru byly přistavěny dvě novostavby bytových domů, které jsou součástí komplexu. Komplex nabízí kromě bytů i 12.000 m2 kancelářských prostor a 5.000 m2 komerčních ploch.111 V objektu jsou tři typy loftových bytů – podkrovní lofty, lofty se zatravněnou střešní zahradou a lofty bez střešní terasy. Všechny byty jsou prodávány v kolaudačním minimu, což umožňuje jejich novým majitelům zařídit si je podle individuálních potřeb a vlastního vkusu.112

109

ING Real Estate , Lofts / A7 Holešovický pivovar: rezidenční luxus v podání ING. ING REAL ESTATE. Stavební fórum [online]. 2010 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.stavebniforum.cz/data/images/id15135-areal-06.jpg. 110

V projektu A7 Holešovický pivovar byl otevřen ukázkový loftový byt. EARCH.CZ. Earch: Barevný svět architektury [online]. 2009 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.earch.cz/cs/v-projektu-a7-holesovickypivovar-byl-otevren-ukazkovy-loftovy-byt. 111


Holešovický pivovar. Svoboda&Williams Prague Estate Agents: developerské projekty [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.svoboda-williams.com/developerske-projekty/104-holesovicky-pivovarholesovice/.

47

Lofty Palmovka Lokalita: Libeň - Praha 8 Architekti: Jakub Masák, Pavel Prouza / Masák & Partner, s.r.o. Spolupráce Cooperation: Petr Beran, Martin Stejskal, Michala Masáková/Masák & Partner, s.r.o.113 Investor: Immo Group, s. r. o.114 Původní využití objektu: továrna na klobouky firmy Weider115 Časové zařazení původního stavby: konec 19. století Počet loftových bytů v objektu: 206 bytových jednotek116 Realizace: 2004-2006117

113

Bytový dům LOFTY PALMOVKA. BUSINESS MEDIA, s. r. o. Stavba web [online]. 2008 [cit. 2014-0308]. Dostupné z: http://stavbaweb.dumabyt.cz/Stavby-a-projekty/Bytovy-dum-LOFTY-PALMOVKA.html. 114


R11 - Bytový dům Lofty Palmovka. RET CONSTELLATIONS S.R.O. Grand Prix Architektů [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.grandprix-architektu.cz/cz/grandprix-architektu/archiv/gpa2007/vystavujici/r11--bytovy-dum-lofty-palmovka/c636. 116


Bytový dům LOFTY PALMOVKA. BUSINESS MEDIA, s. r. o. Stavba web [online]. 2008 [cit. 2014-0308]. Dostupné z: http://stavbaweb.dumabyt.cz/Stavby-a-projekty/Bytovy-dum-LOFTY-PALMOVKA.html.

48

Lofty Palmovka před rekonstrukcí118

Lofty Palmovka po rekonstrukci119

118

Lofty a řadové domy Palmovka. NEXUS GROUP. Nové bydlení [online]. 2005 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.novebydleni.cz/UploadedImages/182_Palmovka_3.jpg. 119

LHOTÁKOVÁ, Andre, STŘEDA, Josef: Bytový dům LOFTY PALMOVKA. BUSINESS MEDIA, s. r. o. Stavba web [online]. 2008 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://stavbaweb.dumabyt.cz/admin/fotogalerie/images/6292-v-lofty_0203a.jpg.

49

Projekt Lofty Palmovka vznikl přestavbou bývalé továrny na klobouky firmy Wieder, která byla postavena na konci 19. století v pražské industriální čtvrti Libeň. Jsou zde vybudovány malometrážní byty, které se nedají charakterizovat jako pravé lofty, nejen z důvodu jejich velikosti, ale také proto, že interiéry jsou řešeny jako moderní novostavba a nebyly zde zachovány dobové industriální prvky. Barevnost fasády je, podle mého názoru, příliš pestrá. Hlavní část má ostře červenou barvu, nad ní se tyčí nadstavba, která je předělena vertikálními příčkami v barvě modrozelené, do toho se mísí béžové plochy nadstavby, šedá přístavba a cihlový komín. V časopise Stavba č. 4/2006 se Lidmila Burianová k projektu Lofty Palmovka vyjádřila kritickým způsobem: „Z loftu je obchodní jméno pro drahý mezonetový byt a ze staré továrny efektivně využitý stavební objem. Aby bylo zboží všeobecně prodejné, nesmí na kupce klást velké nároky. Je nápadné, jak úzkostlivě se přestavba a dostavba staré továrny mezi Balabenkou a Palmovkou vyhýbá jakémukoliv industriálnímu prvku a detailu, jak důsledně vyhání sladkobolnost zanikání a nostalgii po zašlých časech bezpečnými atributy novosti a módnosti. Nechtěná ironie ponechaného továrního komína už jen míru necitelnosti bolestivě pointuje. Bezpečnými atributy individuality a exkluzivity vyhnána i vzpomínka na fabrický kolektivismus společného díla až k malým výběhům z kotců řadových domků ve stínu zvýšené tovární budovy.“120 Nabídka loftového bydlení v Praze Shrneme-li výše zmíněné informace, je nabídka loftového bydlení v Praze poměrně široká. Lze si vybrat z šesti výše zmíněných zrealizovaných projektů. V případě A7 holešovického pivovaru, Lochkov Lofts a Cornlofts Šaldova jsou přistavěny k industriální budově zcela nové části s obytnými plochami. Tím vzniká originální kontrast starého industriálu a moderní novostavby, což vytváří skvělou atmosféru moderní městské části. V případě projektu Lofty Palmovka a Smíchovské lofty jsou k původnímu objektu přistavěna 120

Bytový dům LOFTY PALMOVKA. BUSINESS MEDIA, s. r. o. Stavba web [online]. 2008 [cit. 2014-0308]. Dostupné z: http://stavbaweb.dumabyt.cz/Stavby-a-projekty/Bytovy-dum-LOFTY-PALMOVKA.html.

50

další dvě patra nadstavby, která však též vhodně stavbu doplňují. Nuselský mlýn je objektem bez nadstavby a moderních přistavěných částí a je také mnohem menšího rozměru, než ostatní projekty. Nachází se zde pouze 12 loftových bytů. Kromě výše zmíněných projektů je v Praze široká nabídka pseudo-loftového bydlení, tedy moderních novostaveb, které mají některé prvky loftu, např. velký otevřený prostor, obytné galerie, stropy vyšší než 4 m, střešní terasy atd. Developeři a realitní makléři velmi rádi tyto novostavby označují jako lofty a některé z nich to mají dokonce v názvu, např. 12 Lofts na ulici Ronalda Regana v Bubenči, X-loft v ulici U Libeňského pivovaru v Praze 8, Prague Marina na místě původního holešovického přístavu v Praze 7, River Lofts též v Holešovicích v Praze 7 na břehu řeky Vltavy nebo Korunní dvůr v ulici Korunní na Vinohradech v Praze 2. Tyto projekty však nelze nazvat pravými lofty, protože nebyly vytvořeny konverzí průmyslového objektu.

Ostatní realizace v České republice Ve druhém největším městě České republiky je situace na trhu realit velmi odlišná od Prahy. V Brně se zatím přestavba továrny na byty uskutečnila pouze jedna, objekt Moravan v Zábrdovicích. Tato bývalá textilní továrna skýtá hlavně malometrážní byty, z nichž osm, o velikosti 100 m2, je investorem nazýváno jako lofty. Brno je pulzujícím velkoměstem, kde sídlí mnoho českých i zahraničních firem a žije zde i vrstva movitých obyvatel, kteří by ocenili netradiční loftové bydlení ve středu města. V Brně byl od dob Habsburské monarchie až do pádu komunistického režimu soustředěn průmysl, kdy většina podniků neustála přeorientování na tržní hospodářství a komerční prostředí orientované na západní země. Z toho důvodu se zde nachází mnoho objektů, které by byly pro konverzi na lofty velmi vhodné, jsou architektonicky zajímavé, mají poměrně dobrý technický stav a jedinečnou lokalitu poblíž centra města.

Moravan (Brno) Lokalita: Brno Židenice 51

Architekt: Tomáš Šenberger121 Investor: MORAVAN DEVELOP, s.r.o122 Původní využití objektu: textilní továrna na koberce firmy Moravan Brno123 Časové zařazení původního stavby: 1880124 Počet bytových jednotek v objektu: 41 bytů z toho 9 loftového typu125 Realizace: 2005126

Brněnská továrna Moravan před rekonstrukcí127

121

Případová studie Moravan, firma Moravan Develop s.r.o.

122


123


124


125


126


127

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Textilní továrna Moravan Brno. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/08.htm.

52

Bytový dům Moravan po rekonstrukci128 V roce 2005 zrekonstruovala developerská společnost Moravan Develop bývalou textilní továrnu v brněnské čtvrti Zábrdovice. V objektu bylo vytvořeno 32 klasických bytů a 9 nadstandardních jednoprostorových loftů. 129 „V areálu závodu se nachází několik budov. Nejstarší a dominantní je pětipodlažní jednotraktový výrobní objekt, který tvoří střed celé sestavy a je orientovaný svou podélnou osou ve směru východ-západ – rovnoběžně s ulicí Zábrdovickou. Tato klasická výrobní „etážovka“ z 19. století s pravidelnými řadami převýšených oken má uvnitř novodobou železobetonovou příčnou trámovou konstrukci a její hlavní uliční fasáda s převýšeným středovým štítem je symetricky členěna. Původní drobně členěné rámy jsou dochované jen v několika oknech západního schodiště. K východnímu štítu objektu je připojena pětipodlažní přístavba osmi polí železobetonového skeletu z 20. století. Na jižní straně je přístavba doplněna jednolodní betonovou halou. Rozměrná „tovární“ okna jsou skoro na všech místech zachovaná a v části parteru jsou okna ze sklobetonu. Východní průčelí má jemně plastické členění omítek. Konstrukce schodiště na severní straně je vyčleněná z dispozice. Na severní a jižní straně přístavby jsou zbytky výtahových šachet

128

Inženýrská činnost: Moravan po rekonstrukci. Moravan develop [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.moravandevelop.cz/projekty/reference/moravan/reference-moravan_03.jpg. 129


53

nákladních výtahů. Na západní straně areálu se nachází dvoupodlažní architektonicky cenné křídlo s fasádou z režných cihel.“130 Dalším městem s velkým potenciálem konverze industriálních budov je Zlín, který má velmi bohatou industriální minulost a v současnosti zde mnoho továrních budov čeká na nové využití. Pro historii i vzhled města Zlína je nejdůležitější osobnost Tomáše Bati, který zde roku 1894

131

založil obuvnickou firmu. Baťova firma velmi prosperovala a rychle rostla, až se stala

největší firmou vyrábějící boty na světě. Baťova prosperita je důležitá i z hlediska zlínské architektury. Tomáš Baťa vystavěl sídlo své korporace ve Zlíně a pozval např. slavného funkcionalistického architekta Le Corbusiera132 a mnohé další renomované architekty, kteří navrhli nejen budovy jeho závodů, ale i rozsáhlou zástavbu rodinných domů, pro zaměstnance podniku. Všechny Baťovské budovy jsou v typicky strohém funkcionalistickém stylu. Společnými znaky jsou např. železobetonový skelet vyzdívaný cihlami, geometrická čistota tvarů, pásová okna v kovových rámech dělená na menší tabulky.

Max32 (Zlín) Lokalita: Zlín Architekt: Vít Máslo, David Chisholm a Evžen Duba z kanceláře CMC Architects ve spolupráci s Graffiti Networks133 Investor: Cream Real Estate, spol, s.r.o.134

130

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Textilní továrna Moravan Brno. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/08.htm. 131

Sociální bydlení v Baťovském Zlíně. INV PLAN A.S. Baťovy půldomky [online]. 2012 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.puldomky.cz/historie/vystavba-batovych-domku. 132

Sociální bydlení v Baťovském Zlíně. INV PLAN A.S. Baťovy půldomky [online]. 2012 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.puldomky.cz/historie/vystavba-batovych-domku. 133

Revitalizace Baťovy továrny -Max 32. ASB-portál.cz: Odborně stavební portál [online]. 2013 [cit. 2014-0309]. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/projekty/revitalizace-batovy-tovarny-max-32.

54

Původní využití objektu: skladová budova v rámci továrny na výrobu obuvi - firma Baťa Časové zařazení původního stavby: 1985135 Počet loftových bytů v objektu: 45 o různých výměrách136 Realizace: 2013137

Max 32, Zlín138

134

Revitalizace Baťovy továrny -Max 32. ASB-portál.cz: Odborně stavební portál [online]. 2013 [cit. 2014-0309]. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/projekty/revitalizace-batovy-tovarny-max-32. 135


KUNCOVÁ, Jana. Baťovský areál v centru Zlína nabídne poprvé i byty, a to loftové. ČTK. Archiweb [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=14143. 137


KUNCOVÁ, Jana. Baťovský areál v centru Zlína nabídne poprvé i byty, a to loftové. ČTK. Archiweb [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=14143.

55

Pro účely této práce jsem vybrala projekt Max 32, ačkoli nesplňuje kritérium průmyslové stavby z přelomu 19. a 20. století. Skladová Budova č. 32 byla dostavěna mnohem později až roku 1985, ale v přesně stejném stylu Baťovské architektury, takže působí s ostatními staršími budovami jednotným dojmem. Max 32 jsem vybrala také proto, že by tento projekt mohl sloužit jako příklad a inspirace pro konverzi ostatních budov areálu. „Skladová budova byla dokončena v roce 1985, ale díky konstrukci z lícového zdiva a průběžných oken přirozeně zapadá mezi starší části komplexu.“139 Byty v budově Max 32 jsou především malometrážní byty, ale i několik loftů o větších výměrách. Všechny byty mají výšku stropu 4,2 m a vestavěnou obytnou galerii s ložnicí. Kromě bydlení se zde nachází také sídlo České pošty, mnoha obchodů i kancelářských ploch. Součástí budovy je podzemní parkování pro 82 míst.

Ukázka interiéru Max 32140

139


Revitalizace Baťovy továrny -Max 32. ASB-portál.cz: Odborně stavební portál [online]. 2013 [cit. 2014-0309]. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/projekty/revitalizace-batovy-tovarny-max-32.

56

8.) INDUSTRIÁLNÍ OBJEKTY V BRNĚ VHODNÉ PRO KONVERZI NA LOFTY Při vyhledávání industriálních objektů vhodných pro konverzi na loftové bydlení jsem se zaměřila pouze na město Brno, kde bydlím a mohla jsem tedy objekty i sama prozkoumat, nafotit a zhodnotit jejich opravdový aktuální stav. Město Brno je pro tématiku nevyužívaných objektů velmi příhodné díky bohaté industriální minulosti. V 90. letech 20. století v návaznosti na změnu politického režimu přestala většina průmyslových podniků fungovat nebo značně omezily výrobu, čímž docházelo ke vzniku mnoha industriálních brownfields. Tyto nevyužívané objekty mají často vysokou architektonickou hodnotu a byla by velká škoda nezachovat tyto doklady slavné průmyslové éry města Brna pro budoucí generace. V této kapitole jsem vytipovala objekty, které jsou, podle několika měřítek, vhodné pro konverzi na loftové bydlení. Těmito měřítky jsou: 1.) Objekt lze označit jako brownfield, nevyužívaný nebo podvyužívaný objekt. Pod pojmem podvyužívání lze chápat nedostatečné využívání, nejčastěji levné skladové plochy. 2.) Dobrá dostupnost v rámci města a dobrá dopravní obslužnost. Objekty jsou v blízkosti centra města, výborně napojené na dopravní infrastrukturu. 3.) Objekty byly postaveny na přelomu 19. a 20. století. 4.) Objekty mají industriální charakter a byly postaveny pro účely průmyslu nebo dopravy. 5.) Objekty jsou architektonicky zajímavé a nesou, alespoň některé z typických znaků průmyslové architektury počátku dvacátého století - režné cihlové zdivo, velká okna v kovových rámech členěná na menší tabulky, kovová požární schodiště vedená zvenčí fasády, železobetonový skelet, dvoubarevné lícové zdivo. U každého objektu je uveden název, adresa, lokalita, původní využití, časové zařazení stavby a současný majitel. Dále je zhodnocena poloha a dopravní obslužnost, historie objektu a současné využití, typické architektonické znaky a nakonec možnosti konverze objektu nebo areálu pro účely loftového bydlení.

57

Nevyužívané nebo podvyužívané objekty Esslerova přádelna Adresa: ulice Fryčajova Lokalita: Obřany, zóna C Původní využití objektu: přádelna Časové zařazení stavby: 1922141 Současný majitel: František Franc142

Brno-Obřany (Fryčajova) - Esslerova přádelna - etážová část je z roku 1922143

141

Mosilana-Obřany. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/05.htm. 142

Mosilana-Obřany. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/05.htm.

58

Poloha a dopravní obslužnost

Areál je tvořen hlavní budovou bývalé Esslerovy přádelny o čtyřech podlažích, viz.foto. K ní patří další jednopodlažní objekty bývalé tkalcovny. Čtyřpodlažní budova a některé z jednopodlažních se nachází na ostrůvku tvořeném dvěma rameny řeky Svitavy. Zhruba jedna polovina areálu, o trojúhelníkovém tvaru nese budovu tkalcovny a na ostrůvku neleží. Z jedné strany tuto část areálu lemuje vodní náhon, dále na kratší straně ulice Fryčajova a na delší straně ulice Mlýnské nábřeží. Esslerova přádelna se nachází v klidné čtvrti Obřany na kraji města Brna, v těsné blízkosti lesa a cyklostezky podél řeky Svitavy, která je velmi oblíbená pro různé sportovní aktivity a procházky. Dopravní obslužnost je zde velmi dobrá. Podle serveru mapy.cz je pouze necelých 100m zastávka tramvaje číslo 4 Obřanský most a ve vzdálenosti pouhých 120m na druhou stranu se nachází zastávka autobusu číslo 75 Hlaváčova. Centrum města je od této lokality vzdáleno 5km. Tramvaj jede na hlavní nádraží v Brně 19 minut, autem trvá cesta 10 minut.

Historie objektu

Bývalý mlýn koupil roku 1894 144 Eduard Ernst Essler a začal na tom místě stavět textilní továrnu. „V roce 1915 převzal továrnu od svého otce jeho syn Adolf Essler, který v roce 1925 rozšířil a přistavěl moderní tkalcovnu a úpravnu. Součástí areálu byla i vodní elektrárna, která zásobovala elektrickým proudem nejen vlastní továrnu, ale od roku 1917 rovněž veřejné osvětlení obce. Továrna produkovala asi 250 kusů látek po 50m za týden a jak se objevuje v dopise pana E. R. Esslera, vnuka zakladatele továrny, "v dobrých časech" firma zaměstnávala až 600 dělníků převážně z Obřan a Maloměřic. Továrna byla střediskem hospodářského a technického rozvoje celého regionu.“145

143

VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00040.jpg.

[cit.

2014-01-11].

Dostupné

z:

144

TESAŘ, Pavel. Chátrající továrnu v Obřanech může zachránit přestavba na supermarket. In: IDnes.cz [online]. 2011 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/chatrajici-tovarnu-v-obranechmuze-zachranit-prestavba-na-supermarket-1m6-/brno-zpravy.aspx?c=A110809_1631487_brno-zpravy_bor. 145

COUFALOVÁ, Kateřina a Petr VORLÍK. Průmyslové Brno. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ. České vysoké učení technické v Praze: Meziválečná průmyslová architektura v

59

Za druhé světové války byl majitel továrny i celá jeho rodina vězněna v koncentračních táborech a továrna byla nacisty zabavena, i přes to byli Esslerovi po válce označeni za nacisty a majetek jim byl znovu zabaven. Od roku 1948 v objektu sídlil "Národní podnik Moravskoslezské vlnařské závody". O rok později pak rodina Esslerů emigrovala do Rakouska. Textilní výroba vlnařských závodů zde fungovala až do roku 1992146. Současné využití

V současné době je objekt nedostatečně využíván. Vlastníkem je firma František Franc, která v areálu provozuje zámečnickou výrobou, kromě toho, část objektu funguje jako lakovna a další přidružené provozy.147 Před několika lety v médiích proběhly zprávy o tom, že se areál chystá koupit jeden z řetězců supermarketů, dodnes však zůstala situace beze změny. Osobně doufám, že supermarket objekt nekoupí. Velmi pravděpodobně by v tom případě byla zvolena jednodušší a rychlejší cesta zbourání areálu či rekonstrukce bez zachování charakteristických industriálních prvků. Architektonické znaky

Hlavní etážová budova přádelny z roku 1922 leží na půdorysu tvaru čtverce. Jelikož je čtyřpatrová s rovnou pultovou střechou, opticky vypadá jako krychle. Z krychle vystupuje pouze věž vodojemu umístěná v jihozápadním nároží, které je ale vzdálené od ulice, takže věž není na první pohled patrná. Budova má nosný železobetonový skelet, který je vyplněn cihlovým zdivem148. Nejvýraznějším prvkem budovy jsou velká průmyslová okna v kovových rámech. V každém patře budovy se nachází 14 oken. Každé z těchto oken je rozděleno do třiceti okenních tabulek. Z boku budovy je umístěno kovové úzké požární schodiště. Objekt je

Československu [online]. 2007, 2010 [cit. http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/brno_alpa_abb_essler.pdf.

2014-01-18].

Dostupné

z:

146

NOVÁKOVÁ, Dana. Brno - Esslerova přádelna. In: VORLÍK, Petr. Druhý dech průmyslové architektury: sborník z výstavy alternativních studentských projektů na téma nové využití průmyslového dědictví jako podnět nebo nástroj územního rozvoje : 4. mezinárodní bienále Industriální stopy, září 2007. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. ISBN 978-80-01-03805-5.str.24. 147

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Obřany. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/05.htm. 148

NOVÁKOVÁ, Dana. Brno - Esslerova přádelna. In: VORLÍK, Petr. Druhý dech průmyslové architektury: sborník z výstavy alternativních studentských projektů na téma nové využití průmyslového dědictví jako podnět nebo nástroj územního rozvoje : 4. mezinárodní bienále Industriální stopy, září 2007. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. ISBN 978-80-01-03805-5.str.24.

60

typickou ukázkou industriální architektury počátku 19. století. Podle databáze průmyslového dědictví Moravy je stavba doporučena k památkové ochraně. Zhodnocení možnosti konverze na loftové bydlení

Prostory jsou díky velkým industriálním oknům světlé. Objekt má několik atributů, které by jej mohly proměnit v luxusní bydlení, např. rovná střecha by mohla sloužit jako střešní zahrady loftů. Bývalá přádelna leží v klidné a příjemné lokalitě, odhlučňování tím pádem není třeba řešit. Čtvrť Obřany je obecně považována za bezpečnou část města s převážně rodinnými domy. Objekt sice neleží v těsné blízkosti centra, ale dopravní obslužnost je přesto velmi dobrá, zastávka MHD je necelých 100 m vzdálená a autem se člověk dostane do centra města za zhruba 10 minut. Při přestavbě by bylo vhodné do přízemí a prvního patra umístit menší obchody a služby, aby se lokalita oživila. V okolí se totiž nachází pouze rodinné domy a nové obchody a služby by tak jistě prospěly širšímu okolí. Atraktivitu areálu pro rezidenční účely podtrhuje množství zeleně na ostrůvku mezi dvěma rameny řeky Svitavy. Vzrostlé stromy zpevňují břeh řeky a omezují tak jejich rozmývání a poklesům půdy pod budovami. V případě konverze by bylo vhodné stromy a zeleň v areálu zachovat přeměnou na soukromý park, dětské hřiště a odpočinkovou zónu pro obyvatele objektu. Problém by mohly představovat případné záplavy, doporučila bych tedy v případě přestavby areálu řešit i protipovodňovou ochranu, např. pevnou kamennou zídkou okolo areálu.

Bývalá parní elektrárna pro Mahenovo divadlo Adresa: Vlhká 5 Lokalita: Brno-střed, hranice zóny A a B Původní využití objektu: parní elektrárna

61

Časové zařazení stavby: 1882149 Současný majitel: Národní divadlo Brno

Foto: Viola Šťastná - Bývalá parní elektrárna, Vlhká 5

149

NOVÁKOVÁ, Jitka. Parní elektrárna na Offermannově (Vlhké) ulici. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Národní divadlo Brno[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/onlinearchiv/parni-elektrarna-na-offermannove-vlhke-ulici.

62

Foto: Viola Šťastná - Bývalá parní elektrárna, dnes stolařská dílna


Objekt se nachází v lokalitě Brno-střed na adrese Vlhká 5. Dopravní obslužnost bývalé parní elektrárny je výborná, pro dopravu do centra města není třeba použít auto, protože např. Malinovského náměstí je podle serveru mapy.cz pouze 260m. Na tomto náměstí je zastávka tramvaje číslo 1 a číslo 4. Také zastávka Koliště autobusu číslo 82 je pouze 300m vzdálená. Před objektem je dostatek parkovacích míst. Historie objektu

Důležitou roli sehrálo rozhodnutí starosty města Brna Gustava Winterhollera uskutečnit plnou elektrifikaci Městského divadla (dnes Mahenova divadla). Jednalo se tehdy o úplně první divadlo v Evropě s elektrickým osvětlením. Starosta Winterholler byl ve své době kvůli tomuto kroku velmi kritizován za velikášství, rozhazování peněz, touhu po slávě a riskování bezpečnosti herců i diváků atd. Brzy po spuštění se však potvrdilo, že není třeba se obávat elektrického osvětlení a že je mnohem bezpečnější než otevřený oheň ve svícnech

63

nebo plynové lampy. Elektrifikace divadla byla svěřena francouzské společnosti Societé electrique Edison spolu s rakouskou firmou Brückner, Ross und Cons.150 „Brno však dosud nemělo centrální stanici pro výrobu elektřiny, a tak pro potřeby divadla musela být zbudována samostatná parní elektrárna. Aby kouřící komín nekazil dojem z moderní budovy, byla vystavěna až na Offermannově, dnešní Vlhké ulici, cca 300 m od vlastního divadla. Budova elektrárny zaujímala plochu 250 m2 a sestávala ze dvou hlavních částí: strojovny (120 m2) a kotelny (129 m2). (…) Parní elektrárna sloužila Městskému divadlu až do roku 1898, poté bylo divadlo přepojeno na centrální síť městské elektrárny.“151 Architektonické znaky

Objekt je typickou ukázkou historizující průmyslové architektury konce 19. století. Příznačná jsou velmi vysoká obdélníková okna v horní části mírně zaklenutá. Okna v kovových rámech jsou rozdělená na menší tabulky a sahají až téměř na zem. Klenáky nad okny jsou z neomítnutých cihel a fasáda je vertikálně rozdělena dvěma lizénami taktéž z neomítnutého režného zdiva. Korunní římsa je zdobená drobnými konzolami, které mají pouze dekorativní charakter. „Halová dvoulodní stavba s přibližně obdélníkovým půdorysem byla v obou částech zastřešena sedlovými střechami, nosnou konstrukci střech tvořil ocelový vazník. Dle potřeb byl objekt postupně rozšiřován o hospodářské přístavky, ale v souvislosti s ukončením činnosti elektrárny byla dvorní část traktu odbourána a na jejím místě vystavěna nižší hala.“152 Současné využití

V současnosti slouží objekt jako sklad mobiliáře Národního divadla Brno a částečně jako stolařská dílna. Různé přístěnky ve dvorním traktu slouží pro skladování materiálů. 150

NOVÁKOVÁ, Jitka. Parní elektrárna na Offermannově (Vlhké) ulici. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Národní divadlo Brno[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/onlinearchiv/parni-elektrarna-na-offermannove-vlhke-ulici. 151

NOVÁKOVÁ, Jitka. Parní elektrárna na Offermannově (Vlhké) ulici. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Národní divadlo Brno[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/onlinearchiv/parni-elektrarna-na-offermannove-vlhke-ulici. 152

NOVÁKOVÁ, Jitka. Parní elektrárna na Offermannově (Vlhké) ulici. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Národní divadlo Brno[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/onlinearchiv/parni-elektrarna-na-offermannove-vlhke-ulici.

64

Záměrem Národního divadla je vybudovat zde muzeum elektrifikace Městského divadla, ale v současné době na přestavbu není dostatek financí a budova chátrá. Zhodnocení možnosti konverze na loftové bydlení

Bývalá parní elektrárna disponuje oproti ostatním objektům v této kapitole zmíněným nevelké interiéry. Dle mého odhadu by zde mohl vzniknout nanejvýše jeden loft. Objekt leží v těsné blízkosti centra města, podle serveru mapy.cz pouze 260m od Malinovského náměstí. Nevýhodou představuje v současné době sousedství nejlevnější ubytovny v Brně a ulice Cejl, která je považována za jednu z nejnebezpečnějších ve městě. Lze však předpokládat, že do budoucna se tato lokalita stane bezpečnou a prestižní. Začínají se zde pomalu usazovat firmy a investoři renovují některé domy. Před bývalou elektrárnou se rozprostírá nezastavěná plocha, která skýtá atraktivní výhled na centrum města včetně katedrály Petrov. Bohužel v případě zastavění plochy by výhled přestal znamenat výhodu. Budova elektrárny nese charakteristické industriální znaky, které by konverzí měly být vyzdviženy. Nevýhodnou pro potenciální přestavbu na loftové bydlení je vlastnictví Národního divadla 153 a převod nemovitosti na soukromou osobu by mohl být problematický. Další komplikací v tomto ohledu je fakt, že ministerstvo kultury prohlásilo parní elektrárnu za kulturní památku, což by mohlo být pro konverzi na loft nevýhodou, protože statut památky znamená výrazná omezení týkající se veškerých změn dispozice stavby.

Malá Amerika Adresa: Hybešova 1 153

Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=uzxi7ps8TXvhgINnHsNKR1rWLFJ7NhH9K0TumtPFrYXLZ05iAiEDzelniqH1hogE0nioTZzT65itvLvaBpcUW qaBO8-VGbvD6sCcNLjiJCIzsHFZ6kWmjXXymfzZKgSFkutPebZrjF4xWKwZ_B0PuxrJmCDUlTnsDwlgA5MdyL2mnfECdKF d5aPMs5EhMQ4e8ZGCrVs0rdOJiAtkH326fNWVR04dOR9KSBzytcmfP6f4Lx151KpU68jp2aRoAJCM6_C9C5Z v2iS0xoLbkXWLiv3f374YXtighXPWmZg=.

65

Lokalita: Brno- střed, zóna B Původní využití objektu: sklady Českých drah Časové zařazení stavby: 1894-97 Současný majitel: České dráhy, a.s.154, objekt má však v dlouhodobém pronájmu společnost Brno new station development155

Malá Amerika při pohledu z Denisových sadů156

154

Nahlížení do katastru nemovitostí: Informace o stavbě. ČESKÝ ÚŘAD KATASTRÁLNÍ A ZEMĚMĚŘIČSKÝ. ČÚZK [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=uu0_vXSkvRSTnQDovmiWBlxi2kN8tjpNgriqbAA64k3vQRNI196jGvfZ62-vc41SdVhrUkbLQcsDuOOldFq5ZfFyQMKq4vEhFp4BSbZ72RTqhSjYNt9SqiiAWF7kKHkQwQimJbug7IqC2FhBitBvbxScXOGH7gbHeE. 155

Profil společnosti. BRNO NEW STATION DEVELOPMENT A.S. Brno new station development [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.bnsd.cz/o-spolecnosti. 156

SAMUEL, Pavel. Brno - Velká Amerika. TURISTIKA.CZ S.R.O. Turistika.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0215]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/foto/11885/45331/full_3693bc_IMG_6567.JPG.

66


Poloha Malé Ameriky je velmi lukrativní. Malá Amerika se nachází u křižovatky ulice Úzká, Hybešova a Nové sady v centru města hned vedle hlavního vlakového nádraží. Dopravní obslužnost místa je více než nadstandardní, zastávka tramvaje č. 8 Soukenická je pouze 100 m vzdálená. Zastávka Nové sady tramvají 1, 2, 8, 10, 12 je jen 200 m daleko a přestupní dopravní uzel Hlavní nádraží, kde zastavují tramvaje 1, 2, 4, 8, 9, 10, 12 je pouhých 440 m od objektu. Autobusová zastávka Úzká autobusů 40, 47, 48, 49, 60, 61, 77 a komerčních autobusů zdarma do nákupních center Olympia a Avion Shopping park, je také nedaleko, jen 440 m. U zastávky Úzká se nachází nákupní centrum Tesco a nákupní galerie Vaňkovka, naproti Hlavnímu vlakovému nádraží je obchodní centrum Letmo. K Malé Americe se dá přímo zajet autem, před objektem je prostorné parkoviště v přízemí i v prvním patře, kde je objekt napojen na viadukt. Historie objektu

Malá Amerika byla postavena mezi léty 1894-1897 jako moderní třípatrové skladiště přímo napojené na koleje. Jednotlivá patra byla propojena výtahy, což bylo na tehdejší dobu velmi pokrokové. Současné využití

Majitelem objektu jsou, podle katastru nemovitostí, České dráhy, které však dlouhodobě pronajímají objekt společnosti Brno new station development, a.s. Jedinečný objekt Malé Ameriky o ploše 2.150m2 v současné době společnost Brno new station development, a.s. dále pronajímá jiným firmám jako levné skladové plochy. Společnost Brno new station development, a.s. si nechala vytvořit několik návrhů na přestavbu Malé Ameriky. Návrhy zpracoval ateliér Hrůša&spol s.r.o. Podle návrhů zde mají vzniknout obchodní a kancelářské plochy a v případě, že by se uskutečnil plánovaný odsun nádraží, tak i loftové byty. Všechny návrhy jsou však velmi destruktivní vůči této jedinečné stavbě, ze které nezachovávají nic z její podstaty. Oba dva návrhy, vysoká i nízká varianta jsou ve stylu puristické moderní architektury podobné mnoha jiným administrativním budovám v okolí, např. administrativnímu centru Triniti od stejného architekta. Osobně doufám, že se tyto návrhy neuskuteční. Myslím, že by byla velká škoda zcela zničit tak hodnotný doklad industriální architektury jako je Malá Amerika.

67

Návrh architekta Petra Hrůši, nízká a vysoká varianta Malé Ameriky157

Architektonické znaky

Objekt je postaven v historizujícím stylu industriálních staveb přelomu 19. a 20. století. Typickým prvkem je dvoubarevné režné zdivo a velká půlkruhová okna zdobená vždy pěti klenáky. Budova má obdélníkový půdorys 148 m dlouhý a pouze 13 m široký. V prvním patře má budova z každé dlouhé strany celkem 30 oken tvaru půlkruhu, která jsou od sebe oddělena pilastry z režného zdiva se strohou rozšířenou hlavicí. Nad půlkruhovými okny je průběžná konzolová římsa. Střecha je zkosená sedlová a vybíhá z ní celkem pět vikýřů na obou dlouhých stranách budovy. Vikýř je vždy doplněn malým kruhovým oknem a ozdobnou věžičkou. Na jednom konci je budova zakončena rizalitem, který se odlišuje nejen čtvercovým půdorysem, ale i sdruženými obdélníkovými okny. V přízemí má budova obdélníková okna v horní části mírně zaklenutá okna zdobená klenákem.

157

HRŮŠA, Petr, CHYBÍK Ondřej. Rekonverze areálu Malá Amerika v Brně – Obchodně administrativní centrum a loftové byty. ARCHITEKTI HRŮŠA & SPOL. Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: Návrh rekonverze Malé Ameriky, nízká a vysoká varianta, architekt Petr Hrůša.

68

Foto: Viola Šťastná, detail fasády Malá Amerika

Zhodnocení možnosti konverze na loftové bydlení

Nad objektem Malé Ameriky se vznáší už mnoho let velký otazník odsunu brněnského nádraží, který objekt zásadně ovlivní. V případě, že se, dlouho plánovaný odsun uskuteční, bude objekt velmi vhodný pro bytové účely a menší obchodní plochy. Pokud se odsun nádraží neuskuteční, může být konverze na lofty problematická kvůli hlukům z vlakového nádraží. Budova má obrovská půlkruhová okna s jedinečným panoramatickým výhledem na nejznámější brněnskou dominantu, katedrálu Petrov. Poloha a dopravní obslužnost jsou naprosto ideální, hlavní nádraží, nákupní galerie Vaňkovka a nákupní centrum Tesco jsou asi 2-3 minuty chůze. Velmi pěkný, udržovaný městský park Denisovy sady je asi 300 m a park kolem hradu Špilberk je také na dohled vzdálený. Budova má dvě patra a jedno přízemní patro, které je z jedné strany pod zemí. Přízemní patro by bylo vhodné využít jako obchody, restaurace, kavárny a další dvě patra pak na loftové bydlení.

69

Drážní objekt u autobusového nádraží Zvonařka Adresa: Rosická 768/32 Lokalita: Brno –Trnitá, zóna B Původní využití objektu: drážní stavba158 Časové zařazení stavby: není známo, lze předpokládat počátek 20. století Současný majitel: České dráhy, a.s.159

Foto: Viola Šťastná, drážní objekt u autobusového nádraží

158

Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=Aev0wjPImYCMuMeXvptUb8qUNUYF2nH6ZcbKyE9ul8FLtVSE1iMFWg8DH1Qb2DD4DH43cvNBS5_lwhWcEsrAQBdZngv7c9vEnnuBs0ooDfAW0EyU17_r0R8cwgLvmGtahVAYPDCNCSLrl6pZRIJ3wFMPF7ZI4GGxLhHmaozT8MoaPQfYRnrIhMV8V0c0uGd_qGLxJaz3IuiB40-_ZLcFsroIHJ-dnbv1a2sHs_HL9Y_BcuaJFnYmlLJdz1u72SARR2f1lFXgHWU8ulSZeMGP6Yle1LWwpfY7WfynSI=. 159

Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=Aev0wjPImYCMuMeXvptUb8qUNUYF2nH6ZcbKyE9ul8FLtVSE1iMFWg8DH1Qb2DD4DH43cvNBS5_lwhWcEsrAQBdZngv7c9vEnnuBs0ooDfAW0EyU17_r0R8cwgLvmGtahVAYPDCNCSLrl6pZRIJ3wFMPF7ZI4GGxLhHmaozT8MoaPQfYRnrIhMV8V0c0uGd_qGLxJaz3IuiB40-_ZLcFsroIHJ-dnbv1a2sHs_HL9Y_BcuaJFnYmlLJdz1u72SARR2f1lFXgHWU8ulSZeMGP6Yle1LWwpfY7WfynSI=.

70


Bývalý drážní objekt v ulici Rosická se nachází ve středu města Brna, těsně vedle hlavního autobusového nádraží, pouze 100 m, což je přibližně 2 minuty chůze. Velmi blízko je také obchodní galerie Vaňkovka, pouhých 230 m. Park Denisovy sady, který leží pod katedrálou Petrov je jen 15 minut chůze daleko, tj. 1,5 km. Také hlavní vlakové nádraží je poměrně blízko, 930 m, což je zhruba 14 minut chůze. Dopravní obslužnost místa je dobrá, nejbližší zastávka MHD je zastávka 325 m vzdálená, která se jmenuje Autobusové nádraží a zastavuje zde okružní linka číslo 84 a autobus číslo 51. Druhou nejbližší zastávkou MHD je zastávka Zvonařka 687 m vzdálená, kde zastavuje tramvaj číslo 12 a autobusy číslo 40, 47, 48, 49, 67, 76, 77. Historie objektu

Objekt dříve sloužil pro účely železničních drah, bohužel bližší historie není známá. Současné využití

V současné době objekt žádné využití nemá a budova chátrá. Podle katastru nemovitostí se jedná o stavbu pro dopravu. Architektonické znaky

Objekt má dvě patra a sklep. Malá sklepní okna vedou do ulice. Budova má sedlovou střechu se zdobnou korunní římsou. Každé patro je odděleno římsou a jednotlivá okna jsou oddělena lizénami. Okna jsou obdélníková v horní části zaoblená. V 1. patře jsou okna částečně zazděná a přetvořená na klasická menší okna typu oken panelových domů. Objekt obdélníkového půdorysu podle katastru nemovitostí zaujímá 661 m2. Zhodnocení možnosti konverze na loftové bydlení

Pro budoucí využití tohoto objektu je zásadní otázkou, zda proběhne dlouho plánovaný přesun hlavního vlakového nádraží. Pokud se přesun uskuteční, budova nejspíše podlehne demolici. Nové nádraží by se totiž mělo přesunout do míst, kde se nyní objekt nachází. Pokud by se přesun nádraží neuskutečnil, objekt by mohl být vhodný pro konverzi na loftové bydlení. Poloha v těsné blízkosti centra Brna, dopravní obslužnost i občanská vybavenost jsou velmi příznivé. Z architektonického hlediska by bylo třeba objekt očistit od pozdějších úprav a nevzhledných přístaveb a podpořit co nejvíce původních znaků budovy, 71

jako cihlové lizény, římsy oddělující jednotlivá patra, cihlové zdivo, klenutá vysoká kovová okna rozdělená na menší tabulky. Objekt není veliký, mohly by zde vzniknout maximálně 2 lofty. Problém při přestavbě by mohla znamenat přítomnost jedné z vedlejších brněnských železničních tratí nedaleko budovy. Tato trať však není příliš frekventovaná a pravděpodobně by se dalo rušivým elementům předejít odhlučněním jedné strany budovy.

Podvyžívané areály

Bývalá městská jatka Adresa: areál, který se nachází mezi ulicemi Masná a Porážka a řekou Svitavou Lokalita: Brno-Trnitá, zóna B Původní využití objektu: městská jatka, chladírny, mrazírny, škrobárny, velká hala tržnice a stáje160 Časové zařazení stavby: přelom 19. a 20. století161 Současný majitel: Brněnské komunikace a.s.162

160

Brněnské komunikace a.s.: Městská jatka. KARLÍNSKÁ STUDIA PRAHA. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ ČVUT V PRAZE. Industriální stopy [online]. 2005 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/industrialni.stopy-web.pdf. 161

Brněnské komunikace a.s.: Městská jatka. KARLÍNSKÁ STUDIA PRAHA. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ ČVUT V PRAZE. Industriální stopy [online]. 2005 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/industrialni.stopy-web.pdf. 162

Brněnské komunikace a.s.: Městská jatka. KARLÍNSKÁ STUDIA PRAHA. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ ČVUT V PRAZE. Industriální stopy [online]. 2005 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/industrialni.stopy-web.pdf.

72

Foto: Viola Šťastná – bývalá městská jatka


Areál bývalých jatek se nachází nedaleko městského středu, např. autobusové nádraží Zvonařka je podle serveru mapy.cz, 928m vzdáleno. Dopravní obslužnost lokality je na dobré úrovni, nejbližší zastávka MHD Hladíkova autobusů 44, 47, 49, 77 leží ve vzdálenosti necelých 200m a druhá nejbližší zastávka MHD Masná tramvají č. 8, 9, 10 a trolejbusů č. 31, 33 pouze 497m. Supermarket Lidl se nachází od areálu bývalých jatek 612m, necelou 1 minutu autem a nákupní galerie Vaňkovka 1,1 km, tedy přibližně 2 minuty autem. Bývalá jatka od městského okruhu s rušnou dopravou odděluje viadukt, za nímž se najednou člověk ocitá v klidné lokalitě.

Historie objektu

Městská jatka pochází z přelomu 19. a 20. století, postupně byl však areál zahušťován novými budovami, proto zde nalezneme objekty různého stáří. Většina historické staveb, v 73

rámci areálu směřuje průčelím do ulice Masná. Na této ulici se naproti bývalým městským jatkám nachází také památkově chráněná budova architekta Bohuslava Fuchse Masná burza. Od založení sloužila jatka původnímu účelu až do 90. let 20 století, kdy byl závod uzavřen. Poté následovalo několik let, v průběhu kterých areál ležel ladem a následně pak v roce 1996163 přešel do majetku Brněnských komunikací a.s. Současné využití

Současný vlastník Brněnské komunikace a.s. postupně areál proměňuje ve své provozní středisko. Zatím však stále mnoho budov čeká na nové využití a není jisté, zda bude dostatek finančních prostředků na celkovou regeneraci všech 20 objektů na ploše 32 ha. Architektonické znaky

Bývalá městská jatka charakterizuje zdobný historizující styl a cihlové fasády budov z dvoubarevného lícového zdiva. Budova na obrázku s průčelím do ulice Masná, je neuvěřitelných 250m dlouhá a tvoří jí deset částí, z nichž každá jinak vysoká. Rozdíly ve výšce jsou však poměrně malé, maximálně do 1m, takže i přes to, působí fasáda kompaktním dojmem. Každou z desíti částí oddělují

od

sebe

strohé

lizény

z červených

režných

cihel

v taktu

3+3+2+2+3+3+1+1+1+1+1+1+1+1+2+1. Horizontální římsa odděluje přízemí a první patro a je v různých částech výškově uskočená, tvoří ji cihly otočené na koso, což dodává ozdobný prvek podobný žlábkování. Nad některými okny prvního patra si lze povšimnout slepých kruhových oken, orámovaných červeným režným zdivem. Lze předpokládat, že okna byla už jako slepá postavena, jsou totiž vyzděna ze stejných cihel jako fasáda a dokonce přesně navazují na ostatní cihly. Zato jiná okna, především v přízemí byla pravděpodobně zazděná dodatečně, protože cihly jsou nápadně jiné než okolní zdivo a na průčelí nenavazují, také byla přetřena výraznou červenou ochrannou barvou. Dekorativní charakter korunní římsy podtrhuje obloučkový vlys a malé okrasné věžičky nad římsou, které odkazují na středověká cimbuří. Korunní římsu zdobí také křížky oddělené svislými přepážkami z červených cihel. 163

Brněnské komunikace a.s.: Městská jatka. KARLÍNSKÁ STUDIA PRAHA. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ ČVUT V PRAZE. Industriální stopy [online]. 2005 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/industrialni.stopy-web.pdf.

74

V areálu se nachází unikátní velká hala tržnice od architekta Josefa Nebehosteneho a vysokým stropem, odkrytou nosnou ocelovou konstrukcí a horním osvětlením, které zásadně určuje ráz interiéru. Osvětlení je zajišťováno nejen uměle, ale i velkými světlíky. Zhodnocení možnosti konverze na loftové bydlení

Charakteristický prvek areálu tvoří pětipatrová věž s ochozem o čtvercovém půdorysu. V průběhu let byly do areálu přidávány nejrůznější přístavby, což je zcela běžné u výrobních areálů. Při rekonstrukci by bylo třeba tyto novotvary odstranit, protože nejsou architektonicky hodnotné a narušují jednotnost areálu. Po architektonické stránce jsou objekty dostatečně zajímavé pro konverzi na loftové bydlení. Areál vystihují znaky jako dvoubarevné lícové zdivo, obdélníková okna zaklenutá v horní části, zdobné průčelí ve stylu historismu, ploché střechy, věž s ochozem a mnoho dalších prvků, které se velmi hodí pro konverzi na lofty. Z technického hlediska, se budovy okem laika zdají být zachovalé. V rámci města je areál dobře umístěn, do pěti minut autem se člověk dostane do centra, k nákupnímu centru Vaňkovka, supermarketu Lidl a Tesco, autobusovému nádraží a vlakovému nádraží. Dopravní obslužnost je velmi dobrá, zastávka MHD je méně než 200m vzdálená. Při rekonstrukci by se jistě mělo počítat s navázáním areálu na relaxační zónu podél řeky Svitavy s cyklostezkou na obou březích, vedoucí hned vedle areálu. Bylo by vhodné doplnit lavičky pro posezení u řeky. Na plochých střechách budov jatek by se nejlépe vyjímaly střešní zahrady s výhledem na řeku a obzvláště luxusní bydlení by mohlo být v panoramatické pětipatrové věži s ochozem kolem dokola. Při konverzi by bylo nutné probourat mnoho zazděných oken a také přidat světlíky přímo ze střechy, aby se interiér celkově prosvětlil. Mosilana-Vlhká Adresa: Křenová 19 75

Lokalita: Brno-střed, zóna B Původní využití objektu: továrna na výrobu vlněného zboží, barvírna a tkalcovna Časové zařazení stavby: areál byl budován mezi léty 1900-1940164 Současný majitel: Alfa Properties s.r.o.165

Areál bývalé Mosilany, dnes majetek Alfa Properties s.r.o.166

164

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Vlhká. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/03.htm. 165

Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=Ri7bDRuBs0bKD8EzvDoWI3RxCra7iHzu8aaIfTnC4nb4n9rULvLuU6I7eym_en5CgPdWW632UXndbZahE2JHrEIPGunDeCORmOafPrnGMA2cTP0 CYdjumMrdk15CNOEWu8DG86x9TUvd1OuWPIFtSbUPRRMKglUJCZxNMfNDvTDRPa7gQyyPjb5kGjcVKjVt2_Uq9KQZUB-vwOWuVfyLl8ZCLsfbpgDGua0pR1AYK_yAlWGmV2rHiIBMdhhGRKSUKhxJZb2bk5U_JRuArI47BtyPecA83c4eHhQVXEs=. 166

O nás. ALFA PROPERTIES S.R.O. Alfa Properties s.r.o. [online]. 2006-2007 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.alfabrno.cz/resources/letfoto.jpg.

76

Bývalá textilní továrna Mosilana167

Foto: Viola Šťastná, bývalá Mosilana, dnes sklady

167

VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z:

http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00013.jpg.

77

Foto: Viola Šťastná, Požární schodiště, objekt natřený červenou ochrannou barvou, bývalá Mosilana Poloha a dopravní obslužnost

Areál bývalé Mosilany zahrnuje celkem 39 000m2 s celkem 49 objekty.168 Areál je situován v těsné blízkosti městského centra, podle serveru mapy.cz pouze 300m od hlavního nádraží. Areál je ohraničen ulicemi Křenová, Špitálka a Vlhká a vjezd je z ulice Křenová a Špitálka. Budovy se nachází v klidném vnitrobloku, takže zde hluk velkoměsta není problémem. Dopravní obslužnost lokality je výborná. Hned u vstupu do areálu je zastávka hromadné dopravy, tramvaje číslo 8 a trolejbusů číslo 33 a 31. K hlavnímu vlakovému nádraží je to veřejnou dopravou pouze jednu zastávku, tedy asi 2 minuty jízdy, pěšky zhruba 4 minuty. Historie objektu

Firma Vereinigte Schafwoll-Fabrik roku 1902 koupila budovy skladů od bratrů Strakoschových a postavila na jejich místě barvírny a tkalcovny. „Roku 1922 byla započata přestavba barvírny a rekonstrukce parního a elektrického zařízení, r. 1924 bylo připojeno

168

ČTK. Areál bývalé textilky Mosilana v Brně má nového majitele. Stavební fórum [online]. 2005 [cit. 201401-25]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/print/6505/areal-byvale-textilky-mosilana-v-brne-manoveho-majitele/.

78

zvláštní oddělení na výrobu plyše a krymrů*. V letech 1940-45 byla firma pod nucenou správou, r. 1946 byla dosazena národní správa.“169 Po skončení druhé světové války tedy byla firma zabavena, převedena do státního majetku a přejmenována na Moravskoslezské vlnařské závody. Tyto závody se dále rozdělily roku 1949 na pět jednotlivých závodů – Mosilana, Vlněna, Vlnap, Vitka, Karnola. Mosilana byla za dob socialismu jedním z největších brněnských podniků, pod který spadalo celkem devět závodů v různých lokalitách. „Změna politicko-společenské situace v roce 1989 dává impuls k všeobecné privatizaci národního hospodářství. Privatizace státního podniku Mosilana Brno proběhla v tzv. první privatizační vlně a k 1. 5. 1992 vzniká Mosilana Brno, a.s. Již před aktem privatizace byla vedena jednání s italským koncernem MARZOTTO S.p.A. o možnostech další spolupráce. Tato jednání vyvrcholila dnem 4. 11. 1994 podpisem závěrečných dokumentů o kapitálovém vstupu firmy Marzotto S.p.A. do firmy Nová Mosilana, a.s.“170 Společnost Nová Mosilana, a.s. stále funguje, ale ze dřívějších devíti závodů je v současnosti v provozu pouze jeden, v Černovicích na adrese Charbulova 1145/150. Současné využití

Současný majitel Alfa Properties s.r.o. pronajímá části objektů jako levné kancelářské plochy nebo sklady a většina ploch zůstává zcela nevyužitá. „Mosilana byla v tomto areálu v pronájmu až do ukončení výroby v únoru 1996. (…) Lokalita je od r. 1989 víceméně zakonzervována. Jediné výraznější změny dosáhly fasády objektů, a to nátěrem režného cihlového zdiva červenou ochrannou barvou.“171

*Krymr = tkaná imitace jehněčí kožešiny 169

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Vlhká. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/03.htm. 170

Historie společnosti. Nová Mosilana a.s.: Marzotto group [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.mosilana.cz/Ospole%C4%8Dnosti.aspx. *ŽB v tomto konextu = železobetonový 171

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Vlhká. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/03.htm.

79

Architektonické znaky

Areál bývalé Mosilany sestává z více různých objektů, které byly stavěny od přelomu 19. a 20. století zhruba do začátku druhé světové války. „Téměř všechny vícepodlažní objekty jsou konstruovány jako kombinovaný skelet litinových toskánských sloupů a ŽB* či dřevěných stropů s cihelným obvodovým pláštěm; střechy pultové či sedlové. Unikátní je konstrukce zastřešení skladové haly betonovou skořepinou se světlíky z r. 1946 dle návrhu Prof. Hrubana.“172 Budovy mají typická industriální kovová okna členěná na jednotlivé tabulky. Stavby drží železobetonové konstrukce, které jsou většinou vyplněny režným cihlovým zdivem. Některé z budov mají na fasádě permanentní požární žebříky. Dvě šestipodlažní budovy, jedny z největších v areálu, jsou natřeny červenou konzervační barvou, čímž jsou velmi výrazné. Součástí areálu je i tovární komín, který stojí těsně vedle šestipatrové červené budovy. Jedna z těchto budov má sedlovou střechu a druhá rovnou pultovou střechu. Zhodnocení možnosti konverze na loftové bydlení

Celý areál je, dle mého názoru, velmi vhodný pro přestavbu na rezidenční a komerční plochy. Bývalá Mosilana se díky poloze poblíž centra města vyznačuje výbornou dopravní i pěší dostupností. Ačkoli zčásti je areál ohraničen železniční tratí, od samotných budov je trať poměrně vzdálená a hluk z okolních ulic ani od trati výrazně neruší. Člověk zde má pocit, že se nachází v klidné části města, přesto že je téměř v centru. Zastávám názor, že červená barva několika budov nenarušuje atmosféru lokality, ale naopak jí podtrhuje a z dálky působí jako původní barva červených cihel. Myslím, že v případě regenerace areálu by bylo vhodné jí zachovat.

172

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Vlhká. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/03.htm.

80

Výzvu by při konverzi představovala rozsáhlá plocha areálu, která by vyžadovala ucelenou urbanistickou koncepci. Areál bývalé Mosilany je třeba očistit od architektonických balastů z dob socialismu. Různé přístěnky a přístavby narušují charisma starších budov z přelomu 19. a 20. století a areál nyní působí jako směsice nesourodých chátrajících budov bez koncepce. Při regeneraci areálu bych doporučila přidat mezi jednotlivé objekty více zeleně a využít říčku Ponávku, která areálem protéká, jako součást odpočinkové zóny. Ponávka v současném stavu působí jako nechtěná špinavá stoka, kterou je potřeba vyčistit a zvelebit její břehy zelení a lavičkami. Vytvoření zóny pro relaxaci obyvatel by areál velmi pozvedlo.

Na závěr kapitoly jsem se rozhodla zmínit dva rozsáhlé komplexy brownfields, kde podle dostupných informací proběhne v blízké době demolice a výstavba celých nových městských částí. Jedná se o areál bývalé Zbrojovky Brno a areál bývalé Vlněny. V rámci těchto komplexů je mnoho budov v havarijním stavu a jejich oprava už není možná. V obou areálech lze však najít několik objektů, které jsou z architektonického hlediska hodnotné, a bylo by žádoucí tyto industriální památky zachovat.

Bývalá Vlněna Adresa: areál, který ohraničují ulice Dornych, Přízova a Mlýnská Lokalita: Brno-střed, zóna B Původní využití objektu: textilní továrna Časové zařazení areálu: druhá polovina 19. století Současný majitel: CTP Property XVII, spol. s r.o.173

173

Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=V8hCVLszHhFs7RuhGgNETq9TUEf9QA7n4c15H MfCutO5dPLNUKQENi7yNue8fDZN9zi58xTItz2XdZk8kqQjZOBt3W5vUOaQE8YpYXCknaMnq67yYwTW QpHUmBgHF_sJhgPr6o2bmCruvRqb_qo7VrlzCjGgzz4Da2mAUEBI40akjdADDNUiksq7P04Bu3KT4DRoCIS

81

Bývalá textilní továrna Vlněna v sousedství Vaňkovky, roh ulice Přízova a Dornych174

Foto: Viola Šťastná - Bochnerův palác, součást areálu bývalé Vlněny 3wI5aqA9AWWmLcjRL-ZAA_Rzd3N5JS8f0cS5JupgnNrbo7CTfCqRhi2O-SHAYl_UGGmBCT9g9tkiHxK3dg7ectMaR4npsMkTko=. 174

VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00037.jpg.

[cit.

2014-01-11].

Dostupné

z:

82


Areál bývalé Vlněny se nachází téměř ve středu města. Území vymezují ulice Dornych, Přízova a Mlýnská a jedná se o území o rozloze 4,7 ha.175 Do areálu se lze dostat hlavním vjezdem z rušné městské radiály Dornych a několika menšími vstupy, v současnosti jsou ale všechny uzavřeny. Od hlavního vstupu do areálu k hlavnímu vlakovému nádraží se člověk dostane za několik málo minut pěšky, protože je pouze cca. 380m vzdáleno. Naproti přes ulici Dornych sousedí bývalá Vlněna a nejnavštěvovanějším brněnským nákupním centrem Vaňkovka. Hlavní vchod Vlněny dělí, podle serveru mapy.cz, od zastávky MHD autobusů číslo 67 a 76 pouze 90m a od dopravního uzlu Úzká jen 220m, kde zastavují autobusy číslo 40, 47, 48, 49, 51, 60, 61, 77, 82 a také komerční autobusy zdarma do nákupních center Olympia a Avion shopping park. Tramvajová zastávka Úzká čísla 12 leží pouze 156m daleko. Zastávka Zvonařka s autobusy 77, 67, 76 a tramvají číslo 12 se nachází pouze 148m od hlavního vstupu. Dopravní obslužnost a poloha areálu je opravdu jedinečná a v rámci brněnských brownfields jednoznačně nejlepší. Historie objektu

Nejstarší částí areálu bývalé Vlněny je Bochnerův palác postavený roku 1867176, který je prací architekta Josefa Arnola.177 Bochnerův palác si nechal, na adrese Přízova 1, postavit továrník Theodor Edmund Bochner von Stražisko. Palác pak sloužil dlouhá léta jako správní budova podniku Vlněna. „Po smrti Edmunda Bochnera získal továrnu s palácem židovský podnikatel Josef Stiassni a po něm jeho synové Ernst a Alfred se společníkem Paulem Neumarkem. Začátkem 2. světové války byl podnik rodině Stiassni zabaven, továrnu zakoupil Němec Julius Kunert. Po válce byly budovy komplexu znárodněny a později sloučeny 175

Informační karta o lokalitě brownfield: Bývalá Vlněna. SM BRNO, KÚ pro JMK ČUZK. Brno: Mapa brownfields ve městě Brně[online]. 2012 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/pdf/BF2012_3105.pdf. 176

Karta domu: textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna). VIAAUREA S.R.O. Brněnský architektonický manuál [online]. 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarnystiassny-a-neumark-vlnena?filter=code. 177

Karta domu: textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna). VIAAUREA S.R.O. Brněnský architektonický manuál [online]. 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarnystiassny-a-neumark-vlnena?filter=code.

83

do národního podniku Vlněna. Definitivní konec výroby zde nastal kolem roku 1997. Dnešním většinovým vlastníkem je developerská společnost, která plánuje zbourání stávajících objektů a stavbu nových administrativních a bytových domů.“178 Současné využití

Dnes je rozsáhlý téměř pěti hektarový areál v majetku developerské společnosti CTP Property XVII, spol. s r.o., která chce budovy srovnat se zemí a postavit zde novou čtvrť s nákupním centrem, kancelářemi, byty atd. V sekci ekonomika serveru Deník.cz ze dne 6.9.2013 objevil článek s názvem Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum kde je uvedeno „Bourání skoro padesáti objektů starého podniku začne nejspíš příští rok. „Pokud všechno půjde dobře, chceme začít stavět v březnu." (…) Výstavba komplexu potrvá asi deset let.“179 „V první etapě stavby, kdy investor projektu zastaví dvaačtyřicet tisíc metrů čtverečních, vyroste také zhruba dvacet studií či bytů. U nich přibude i umělé jezero. Ve zprávě se k tématu vyjadřuje přímo i manažer projektu Tomáš Budař z firmy CTP, která areál vlastní: „(…) Rozšíříme Přízovu ulici o minimálně pět metrů. Objekty, které ji budou lemovat, posuneme blíž k areálu. Přibude tam i veřejné parkoviště s patnácti místy".180 Pro tak velký areál jako je bývalá Vlněna, bude třeba řešit i velkokapacitní parkoviště. Firma CTP má v plánu zbudovat parkoviště pro více než tisíc aut podzemí, aby zbytečně nezabíralo hodnotné komerční a obytné plochy. Toto parkoviště bude pravděpodobně tvořeno dvěma patry podzemí. Podle mého názoru je velká škoda areál zbourat. Tovární budovy neoddělitelně patří k brněnské historii a jejich citlivou revitalizací by jistě mohly vzniknout velmi originální a

178

KUDĚLKOVÁ, Lenka. Stavby/Areály: Palác Th. a E. Bochnera von Stražisko. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?acc=profil_domu&load=136. 179

KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html. 180

KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.

84

luxusní loftové byty, ale i komerční plochy, které by však měly jedinečnou atmosféru odkazující na slavnou industriální minulost daného místa. Firmě CTP jde pochopitelně o co největší finanční návratnost, což se bohužel neslučuje s rekonstrukcí stávajících budov. Tomáš Budař z firmy CTP se k tématu vyjádřil: „Jsme tlačeni poptávkou. Máme zkušenosti, že firmy mají větší zájem hlavně o novostavby."181 Architektonické znaky

Areál je tvořen z různorodých budov. Hlavní budovy jsou tvořeny monolitickými železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní.182 Jednu z nejznámějších budov bývalé Vlněny představuje nárožní objekt mezi ulicemi Přízova a Dornych, která se od ostatních v mnohém odlišuje. Zvláštní znak tvoří už samotný půdorys ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu. Tuto část zdobí široký nevysoký trojúhelníkový fronton, který se opakuje i na fasádě z ulice Přízova, kde štít obohacuje pět menších oken. Nárožní budova nese navíc věž se zkosenou střechou, pravděpodobně pro technické zázemí výtahů. Do věže lze vstoupit zevnitř budovy nebo přímo ze střechy po železném schodišti. Velmi zajímavým objektem v rámci bývalé Vlněny je, neindustriálně vyhlížející, neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století postavený rodinou Bochner von Stražisko. Palác tvoří přízemní patro s obloukovým vjezdem, bosovanou fasádou a obloukovými okny a další dvě patra. První patro nese neorenesanční obdélníková okna s trojúhelníkovými frontony, okna druhého patra jsou zdobena půlkruhovými frontony. Pod okny v prvním patře se nachází ozdobné balustrády. Ve druhém a třetím patře jsou v levé části, dvě okna sdružená a od ostatních oddělená lizénou. Nad sdruženými okny prvního patra zdobí průčelí společná nadokenní římsa, ve druhém patře společný trojúhelný fronton. Na sedlové střeše paláce je doposud stále umístěno velké logo Vlněny.

181

KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html. 182

ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlněna-Přízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm.

85


Z hlediska polohy a dopravní obslužnosti má areál výborné předpoklady pro konverzi na loftové bydlení. Jeho poloha vzdálená od středu města jen asi 5min.chůze s nadstandardní dopravní obslužností se skvěle hodí pro konverzi na lofty. Areálem protéká říčka Ponávka, okolo které by bylo možno vybudovat relaxační zónu ze zelení, lavičkami a travnatými plochami. Z hlediska technického stavu budov a celkové koncepce areálu je těžké vybrat z množství více než 50 budov ty, které jsou architektonicky zajímavé a jsou v technickém stavu, kdy je ještě možná jejich renovace. Rastr budov areálu nemá žádný řád a působí dojmem, že byl stavěn nahodile. Pro revitalizaci je nezbytné zbořit velkou část budov, aby měl areál nějakou architektonickou koncepci. Druhým důvodem nutné demolice mnoha objektů areálu je špatný technický stav, vyjma těch, které mají fasádu do ulice Dornych, často chybí skla v oknech, takže povětrnostní podmínky dramaticky poškozují interiéry. Z většiny budov opadává omítka, mezi jednotlivými objekty vedou zrezivělá potrubí a uvnitř některých budov se propadají stropy, schodiště, podlahy atd. Z dřívějších dob jsou zde v mnoha případech patrné pokusy o různé opravy a přestavby např. zazdívání oken nebo výměna starých továrních oken za klasická menší okna, také přistavování menších budov a přístěnků. V komplexu se ale nachází i budovy, které jsou typickým dokladem industriální architektury z počátku 20. století s obdélníkovým půdorysem, velkými obdélníkovými okny v ocelových rámech členěnými na menší tabulky. Okna jsou v některých případech v horní části

zaklenutá

oblouky

z cihel.

Stropy

v interiérech

s

odkrytým

trámovím

a

vzduchotechnikou podpírají řady nosných sloupů. Na pultových střechách by mohly být vytvořeny zahrady a terasy. Podle mého názoru by bylo vhodné některé budovy areálu, revitalizovat šetrným způsobem tak, aby se zachovala památka na slavnou éru brněnských textilních továren pro budoucí generace. Samozřejmě by konverze připadala v úvahu pouze u architektonicky zajímavých budov, u kterých to dovoluje technický stav. Firma CTP bohužel plánuje demolici všech budov, vyjma Bochnerova paláce, který by měl být zrenovován.

Zbrojovka Brno 86

Adresa: hlavní vjezd z ulice Zábrdovická Lokalita: Zábrdovice, zóna B Původní využití objektu: továrna na výrobu zbraní Zbrojovka Brno Časové zařazení stavby: 1870183 nejstarší objekt Současný majitel: J&T184

Zbrojovka Brno, pohled z letu balonem185

183

SMETANA, Jiří. Zbrojovku Brno vydražila J&T za rekordních 707 milionů. IDnes.cz: Ekonomika [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/zbrojovku-brno-vydrazila-j-t-za-rekordnich-707milionu-p0h-/ekoakcie.aspx?c=A070131_121443_ekoakcie_ven. 184

SMETANA, Jiří. Zbrojovku Brno vydražila J&T za rekordních 707 milionů. IDnes.cz: Ekonomika [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/zbrojovku-brno-vydrazila-j-t-za-rekordnich-707milionu-p0h-/ekoakcie.aspx?c=A070131_121443_ekoakcie_ven. 185

Zbrojovka Brno, Let balonem nad Brnem (Líšeň - Bosonohy), Brno 2011. GOOGLE. Panoramio: mapy Google [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://static.panoramio.com/photos/large/52805177.jpg.

87


Areál je v rámci města dobře dostupný, hlavní vstup se nachází 460 m od vlakového nádraží Brno Židenice a 2,8 km (přibližně 6 minut autem) do centra Brna, k hlavnímu vlakovému nádraží. Bývalá Zbrojovka Brno navazuje na dopravní infrastrukturu města, zastávka Vojenská nemocnice tramvají č. 2 a 3 leží jen 200 m od hlavního vchodu. Historie objektu

Zbrojovka Brno a.s. byla založena v roce 1918, jak je zřejmé už z názvu, soustředila se na výrobu zbraní. Mezi léty 1924 a 1925186 Zbrojovka značně rozšířila výrobu i do oblasti civilní. Vyráběla např. letecké motory, automobily, jízdní kola, obráběcí stroje. Z této éry velkého růstu závodů pochází i většina budov. Nejstarší budova areálu pochází však již z roku 1870. Později Zbrojovka začala i s výrobou traktorů, ale v roce 1952 se výroba traktorů osamostatnila a vznikly závody Zetor. Současné využití

V současné době Zbrojovka chátrá a je využívána jen z malé části na levné skladové plochy. Areál vlastní investorská skupina J&T. Firma J&T plánuje celý areál Zbrojovky srovnat se zemí a vybudovat zde novou městskou čtvrť. Z původní Zbrojovky by měly být zachovány pouze dva komíny, které by měly připomínat historii lokality.

186

Zbrojovka Brno. NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM. Národní technické muzeum [online]. 2013 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.ntm.cz/heslar/zbrojovka-brno.

88

Architektonický ateliér CASUA, vizualizace plánu pro developera J&T - Zbrojovka Brno187 Ateliér Casua k urbanistické koncepci nové čtvrti na místě bývalé Zbrojovky udává. „Nová urbanistická struktura je navržena s ohledem na stávající limity území a v návaznosti na prostředí obklopující řešené území. Předložená studie se snaží navrhnout zcela nové a komplexní využití území tzv. „brownfields“ Zbrojovky Brno při předpokladu kompletní demolice všech stávajících objektů s výjimkou dvou komínů, které jsou integrovány do nově vzniklého parku a měly by se stát orientačním bodem a zároveň historickou připomínkou. Území, které je hodnotné z hlediska

187

Zbrojovka Brno: Studie lokality areálu. CASUA SPOL. S R.O. Casua [online]. 2007 [cit. 2014-03-15].

Dostupné z: http://www.casua.cz/images/phocagallery/2_Projekty/01_Urbanismus/0731_Zbrojovka_Brno/thumbs/phoca_thu mb_l_studie%20lokality%20arelu%20zbrojovky%20brno_02.jpg.

89

centrální polohy v rámci města Brna a atraktivním situováním v blízkosti řeky Svitavy a historických objektů (…).“188 Architektonické znaky

V areálu Zbrojovky Brno o rozloze 22 ha se nachází desítky budov, proto není možné všechny charakterizovat. Vhodný pro přestavbu na loftové bydlení by byl pravděpodobně pouze nejstarší objekt areálu, tzv. Beranka z roku 1870. Beranka nese všechny znaky industriální architektury přelomu 19. a 20. století jako jsou cihlové zdivo, rozměrná obdélníková okna rozdělená na menší tabulky, pultová střecha se světlíky, cihlový komín atd.

Nejstarší budova Zbrojovky Brno, tzv. Beranka189


Areál Zbrojovky Brno tvoří podstatnou část městské čtvrti Zábrdovice (22,5 ha). Továrna Zbrojovka Brno byla postavena z největší části postavena v letech 1924-1925 a postupně se rozšiřovala. Nejstarší budova v areálu tzv. Beranka pochází již z roku 1870 a 188

Zbrojovka Brno: Studie lokality areálu. CASUA SPOL. S R.O. Casua [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.casua.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=225:zbrojovkabrno&catid=5:urbanismus&Itemid=51&lang=cs. 189

Zbrojovka Brno. Flicker [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné https://irs1.4sqi.net/img/general/width960/52030453_OwIbmWqSxZGhhOVSY1yj7ia8tKF00oPuLWvOvjEXos.jpg.

z:

90

právě tento objekt by mohl být vhodný pro konverzi na loftové bydlení. Navíc se budova nachází u řeky a tím pádem je z ní krásný výhled na řeku Svitavu. V případě revitalizace Beranky na lofty by bylo vhodné upravit břehy řeky, přidat lavičky a cestu vyasfaltovat, aby mohla sloužit k aktivnímu odpočinku obyvatel. Zahrnutí beranky do nového urbanistického plánu čtvrti by lokalitu zajisté zatraktivnilo.

91

9.) BUDOUCNOST LOFTOVÉHO BYDLENÍ V BRNĚ V předchozí kapitole byly vybrány příklady industriálních objektů vhodných pro konverzi na rezidenční účely, zejména loftového bydlení. Bohužel není možno postihnout celou šíři tohoto tématu z důvodu velkého množství nevyužívaných a podvyužívaných staveb a areálů v rámci Brna. Pokud by byly projekty loftového bydlení správně uchopeny, došlo by ke vzniku sociálního přesahu do mnoha jiných oblastí, např. vizuálního umění, hudby, kulturních akcí a turistického ruchu, ale také růstu lokální ekonomiky. Na základě případových studií190 mnoha evropských měst, Amsterdamu, Bolzana, Edinburghu, Eindhovenu, Manchesteru, Rotterdamu a dalších, bylo zjištěno, že je-li vytvořena živná půda pro kreativní vrstvu obyvatelstva, získá tím město výhodnou investici do budoucna. Tato investice se městu zhodnotí nejen kulturním a sociálním, ale i ekonomickým rozvojem. Je dokázáno, že kultura hraje v regeneraci post industriálních měst významnou roli, jak uvádí např. studie The impact of culture on the economic development of cities. „It indeed shows that public support to arts and culture pays in terms of a liveable, sustainable community. It also shows that grassroots culture is not necessarily in conflict with excellence in the provision of fine art, and that young culture and services for the whole community may coexist serenely and support each other.“191 Tento přístup si ovšem žádá trpělivost a je potřeba na něj pohlížet v dlouhodobém horizontu, investice do umění a kultury však vytváří klíč k celkovému rozkvětu města.

190

VAN DER BORG, Jan a Antonio Paolo RUSSO. The impact of culture on the economic development of cities. Rotterdam, 2005. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/meu/fdb/pdf/intern-vergleichsstudie-ci-959ma27.pdf. Case study. Erasmus University Rotterdam. 191

VAN DER BORG, Jan a Antonio Paolo RUSSO. The impact of culture on the economic development of cities. Rotterdam, 2005. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/meu/fdb/pdf/intern-vergleichsstudie-ci-959ma27.pdf. Case study. Erasmus University Rotterdam, str. 335

92

„However, culture is a long term investment: a city should know that it takes time to evaluate the results, and sometimes the fast political cycles outdate these expectations.“192 Případová studie londýnské čtvrti Hoxton autora Jamieho Brockmanna dosvědčuje, že kreativní třída obyvatel dokáže proměnit nebezpečnou a zanedbanou část města v kulturní centrum. Po čase začínají ceny nemovitostí v dané lokalitě stoupat a oblast je navštěvována více a více turisty. Nakonec, když se oblast stane luxusní, výše nájemného se vyšplhá tak vysoko, že si je už umělci nemohou dovolit a proto odcházejí jinam. „During the 1980s Hoxton was characterised by run down buildings but its potential was recognised once colonised and regenerated by artists. The area is now sought after in London, with upmarket bars, cafes, galleries, clubs, residential conversions and high profile residents, but the impoverished artists credited with leading Hoxton’s regeneration have been displaced as squats and low-cost accommodation have been replaced by expensive loft-style living.“193 V jiné případové studii autora Andyho Pratta je uváděn Hoxton jako typický příklad gentrifikace, což je pojem pro sociálně-kuturní změny, kdy vyšší vrstva obyvatelstva přesidluje do méně prosperujících částí měst, což způsobuje postupné vytlačování nízkopříjmových obyvatel, tato populační změna je typická především pro post industriální městské čtvrti. „The practice of property development is in essence simple: buy cheap and sell expensive. However, the problem is the risk, and cost, of money borrowed in the interim. The classic ‘rent-gap’ theory of gentrification expresses a version of this

192

VAN DER BORG, Jan a Antonio Paolo RUSSO. The impact of culture on the economic development of cities. Rotterdam, 2005. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/meu/fdb/pdf/intern-vergleichsstudie-ci-959ma27.pdf. Case study. Erasmus University Rotterdam, str. 299 193

BROCKBANK, Jamie. The ‘Creative Class’ and its Impact on the Gentrification of Artistic ‘Neo-Bohemian Neighbourhoods’: A case study of the Ouseburn Valley artists’ quarter, Newcastle-upon-Tyne [online]. Newcastle, 2006 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: https://ouseburntrust.org.uk/wpcontent/uploads/2013/12/From_Buzz_to_Bland.pdf. Případová studie Ouseburn Valley, Newcastle. Cambridge University.,str. 11

93

whereby landlords minimise their risks of investment by delaying refurbishment as long as possible, then catching a rising market.“194 Případová studie města Manchester ukazuje, že nejlepším způsobem podpory kreativní sféry je poskytnout jí dostatečný prostor a výhodné podmínky. Snaží-li se město nebo stát kreativitu příliš institucionalizovat a svazovat pravidly, bohužel se rychle vytratí. „A part from showing how far-fetching cultural planning can be, Manchester illustrates perfectly the close link that exists between creativity and spatial development and the volatility of this relationship. Creativity is permanently mobile, and if there’s an attempt to build a structure to it, it fades out rapidly. Cultural activities should not get dispersed, because they benefit from centrality, and they should not become institutionalised because they could become sterile. However, open networks can become formidably good businesses for a city.“195 Ze zmiňovaných brněnských brownfields jsem vybrala bývalou Mosilanu, která by, podle mého názoru, byla nejideálnější v rámci Brna pro vytvoření umělecké komunity nízkonákladovou konverzí na loftové bydlení. Lofty jsou prototypem atraktivního bydlení pro umělce a mladé lidi s kreativním zaměřením, proto by bylo efektivní pojmout rekonstrukci bývalé Mosilany jako ucelenou koncepci kulturního rozvoje města a spojit s ní program, který by poskytoval zvýhodněné podmínky pronájmů loftů pro umělce a studenty, což by vytvořilo vhodné podmínky pro vznik kreativní komunity, která by měla zároveň dostatečné publikum vysokoškolských studentů. Důvody podporujících tento názor jsem zformulovala následovně. 1.) Brno je mladé pulzující univerzitní velkoměsto s více než osmdesáti tisíci studenty při celkovém počtu kolem čtyř set tisíc obyvatel,196což znamená, že pro mladé umělce se zde naskýtá dostatečné publikum. Studenti žijí velmi sociálním životem, sdružují se a vyhledávají kulturní akce a podniky, kde tráví volný čas. 194

PRATT, Andy. Urban regeneration: from the arts ‘feel good’ factor to the cultural economy.: A case study of Hoxton, London[online]. London, 2009 [cit. 2014-05-14]. Dostupné z:http://www.kcl.ac.uk/artshums/depts/cmci/people/papers/pratt/hoxton.pdf. Případová studie. King’s College London., Str. 10 195

VAN DER BORG, Jan a Antonio Paolo RUSSO. The impact of culture on the economic development of cities. Rotterdam, 2005. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/meu/fdb/pdf/intern-vergleichsstudie-ci-959ma27.pdf. Case study. Erasmus University Rotterdam, str. 275. 196

Informace a zajímavosti o městě Brně. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno: Turistika a volný čas [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: https://www.brno.cz/turista-volny-cas/informace-a-zajimavosti-o-meste/.

94

2.) Lofty by mohly být pronajímány nejen umělcům jako ateliérové bydlení, ale i studentům, kteří nezřídka bydlí ve skupinkách ve velkoprostorových rezidenčních jednotkách. 3.) Dostupnost bývalé Mosilany jen několik minut pěší chůze od středu města.

4.) Přiměřená rozloha areálu, která by skýtala dostatek prostoru, jak pro lofty, tak malometrážní byty, ale i restaurace, kavárny, menší obchody a zónu zeleně podél říčky Ponávky s posezením na jejích březích. 5.) Technický stav budov je poměrně dobrý a nebránil by nízkonákladové regeneraci. Statiku stavebních konstrukcí jsem zkonzultovala s Ing. Janem Klodnerem, který potvrdil, že nosné konstrukce hlavních budov Mosilany jsou dimenzovány na vysoké hodnoty užitného zatížení a proto by konverze na lofty byla možná bez dalších statických opatření. 6.) Vzezření

staveb

s požárními

žebříky

vedenými

po

fasádách

připomínají

charakteristickou atmosféru počátků loftového bydlení v New Yorku 50. a 60. let 20. století, kdy umělci osidlovali nevyužívané továrny, je jedinečné. 7.) V Brně se zatím žádná typicky umělecká čtvrť nenachází. Soustředěním umělců a kreativních lidí a vytvořením vhodných podmínek pro rozvoj mladé kultury, by byla nepřímo podporována jejich produktivita a tím i atraktivita pro publikum.

Kromě bývalé Mosilany jsem vybrala objekt Malé Ameriky, o kterém se domnívám, že má velký potenciál pomoci rozvoji města. V případě přesunu brněnského nádraží dále od centra by Malá Amerika představovala ideální prostor pro vytvoření nadstandardních loftů pro movitou klientelu, která by, spolu s umělci a studenty sídlícími v bývalé Mosilaně, oživila ekonomiku městského středu. Projekt by jistě představoval unikátní nabídku bydlení i pro náročné klienty realitního trhu z jiných měst České republiky a ze zahraničí, což ve městě tvoří větší kupní sílu a tím pádem napomáhá rozvoji lokální kultury i ekonomiky. Pro tento názor mám následující zdůvodnění. 1.) V Brně sídlí čím dál více zahraničních i domácích firem a jsou zde podporovány začínající podnikatelské projekty. Postupně se zde soustředí širší vrstva vysoko příjmových obyvatel, kterým je potřeba nabídnout bydlení odpovídající jejich požadavkům a také služby a kulturu na vysoké úrovni, protože v opačném případě se po čase odstěhují do atraktivnějších evropských měst. 95

2.) Poloha Malé Ameriky v rámci města je výborná, veškeré obchody, služby a možnost volnočasového vyžití je v dosahu několika minut pěší chůze. Dokonce cyklostezka podél obou břehů řeky Svratky se nachází jen 700m daleko. 3.) Architektonické znaky objektu jako jsou velká půlkruhová okna ve druhém patře

s panoramatickým výhledem na brněnskou dominantu katedrálu Petrov, kovová rámová konstrukce v interiérech spolu s dřevěným stropem, režné cihlové zdivo a rozměrná kovová obdélníková okna členěná na jednotlivé tabulky, by měly být vhodnou rekonstrukcí podtrženy tak, aby vynikla jejich krása. V rámci brněnského realitního trhu by objekt odkazem na svojí industriální minulost získal na prestiži a jedinečnosti. 4.) Budovu tvoří přízemí s vjezdem z ulice Úzká, které by bylo ideální ponechat pro

menší obchody, restaurace a kavárny, což by pomohlo k oživení okolí. První patro je přímo napojeno na viadukt, přes který lze přijet autem přímo před okna prvního patra. Pro regeneraci objektu na lofty bych doporučila využít první i druhé patro pro rezidenční účely. 5.) Z hlediska statiky je stavba Malé Ameriky v pořádku a konverze na loftové

bydlení by byla možná bez statických zásahů, což potvrdil Ing. Jan Klodner z firmy Balance, s.r.o., která se zabývá statikou stavebních konstrukcí. 6.) V případě dlouho plánovaného přesunu hlavního vlakového brněnského nádraží na

jih od centra by vznikla i volná plocha za budovou Malé Ameriky, kde se v současné době nachází kolejiště. Volné místo po kolejích by mohly vyplnit soukromé zahrady obyvatel objektu nebo menší park.

96

Interiér Malé Ameriky197

197

Ateliérová výstava, Malá Amerika Brno. FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ VUT V BRNĚ. Ateliér sochařství 2 [online]. 2010 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.ffa.vutbr.cz/images/document_images/fotogalerie_favu/as2/big/AS2_01-USAS2,-atel.jpg.

97

ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zaměřila na konverzi průmyslových objektů na lofty, které jsou rostoucím trendem v České republice v oblasti bydlení, architektury a designu. Práci by bylo možno v budoucnu rozšířit o oblast loftových projektů soukromých a individuálních, ve smyslu jednoho loftového bytu vytvořeného soukromou osobou pro účel vlastního bydlení. Nabídka loftů v České republice bude s velkou pravděpodobností narůstat, bylo by tedy možno práci v budoucnu rozšířit i o nové dokončené projekty. Případné rozšíření práce v budoucnu by se mohlo týkat také konkrétních architektonických a urbanistických plánů podle návrhů na řešení lokalit v Brně. Provedla jsem studii loftového bydlení v naší zemi a poté jsem se zaměřila na průmyslové a dopravní brownfields na území města Brna. Vytipovala jsem čtyři objekty a čtyři areály a zhodnotila jsem možnosti jejich konverze na loftové bydlení. Zmínila jsem vždy klady i zápory dané konverze včetně podnětů vhodných k realizaci. Z těchto objektů jsem dále vybrala pouze dva, u kterých jsem předložila návrhy konkrétních řešení, které by výrazně přispěly ke kulturnímu i ekonomickému rozvoji města. Hlavním přínosem konverzí industriálních budov bylo sociální a kulturní oživení neatraktivních lokalit, které se nachází v blízkosti centra města. Řešení by bylo v souladu s udržitelným rozvojem měst a omezovalo by výstavbu na zelené louce. Z hlediska historického by byla zachována památka na industriální minulost daných míst. Zároveň by byla vytvořena nabídka atraktivního bydlení s nezaměnitelnou atmosférou převážně pro kreativně a umělecky založené obyvatele v případě bývalé Mosilany, ale i pro vysokopříjmovou vrstvu v případě Malé Ameriky. V neposlední řadě, loftové bydlení je vhodná investice, protože je tento trend v naší zemi teprve v počátcích a hlavní rozkvět jej pravděpodobně čeká. V úvodu jsem si stanovila otázky, na které se mi podařilo najít následující odpovědi. Pokud chceme odpovědět na otázku, „Které zrealizované projekty v České republice lze označit jako lofty?, můžeme vycházet z definice: Podstata loftového bydlení spočívá v tom, že vzniklo konverzí nevyužívaných nebo podvyužívaných převážně průmyslových budov. Dalšími specifiky loftů jsou - velký otevřený nečleněný prostor, obytné galerie, 98

vysoké stropy, vyzdvižení původních industriálních prvků v interiéru. Konkrétními typickými znaky jsou velká tovární tabulková okna v kovových rámech, litinové sloupy, režné zdivo, odkrytá vzduchotechnika atd. V této práci jsem se zabývala pouze tzv. pravými lofty, nikoli novostavbami ve stylu loftů. Jelikož nabídka loftového bydlení v České republice ještě není příliš široká, vybrala jsem i projekty, které sice splňují podstatu loftů, ale v interiérech jsou řešeny moderně a nepůsobí tedy příliš industriálně. Příklady dokončených konverzí se nachází především na území hlavního města Prahy, kde je poptávka po nadstandardním bydlení největší. Mezi dokončené pražské projekty patří – Nuselský mlýn, Lochkov Lofts, Cornlofts Šaldova, A7 Holešovický pivovar, Smíchovské lofty a Lofty Palmovka. Z ostatních realizací v České republice jsem nemohla nezmínit jediný brněnský projekt tohoto typu Moravan. Dalším mimopražským dokončeným projektem je Max32 ve Zlíně, ve kterém jsou obchody, kanceláře, ale i loftové byty. Budova Max32 byla dříve součástí areálu Baťovy továrny, který se v současnosti začíná otevírat pro veřejnost a stávat se tak přímo součástí města. Jaká je nabídka loftového bydlení u nás a jakou má tento trend tendenci? Ve srovnání se zeměmi jako USA, Británie, Německo a Francie, které jsou v oblasti loftového bydlení tradiční je v České republice nabídka stále poměrně malá. Nutno ale podotknout, že potenciál je zde velký, protože industriálních objektů vhodných pro regeneraci je v naší zemi mnoho. Česká republika byla už od dob habsburské monarchie centrem průmyslu v rámci říše. S pádem komunistického režimu v roce 1989 přišla velká změna trhu, což většina českého průmyslu neustála a mnoho podniků zkrachovalo, od té doby stovky hektarů průmyslových areálů chátrají. Po roce 2000 se začal zájem o problematiku průmyslových brownfields zvyšovat a začaly vznikat i developerské projekty vytvářející lofty, které byly inspirovány západními zeměmi. Je patrné, že se jedná o trend, který se stává na českém realitním trhu velmi populárním a realitní agentury se snaží nazvat loftem téměř každý mezonetový byt či půdní vestavbu. Zvyšuje se jak poptávka po loftech, tak nabídka. Loftové bydlení začíná být také všeobecně chápáno jako dobrá investice či vhodné uložení financí. Jak rozpoznat pravé lofty od tzv. nepravých? Tzv. nepravé lofty se nachází v novostavbách. Pravé lofty jsou zbudovány ve starých autentických industriálních budovách a nesou znaky, které jsem již popisovala výše. Proč jsou industriální objekty vhodné pro přestavbu na loftové bydlení? Industriální stavby jsou vhodné pro přestavbu na jiné účely z podstaty udržitelné výstavby. Pro zachování 99

přírody a lidstva samotného, není možné, abychom ničili další a další ornou půdu, lesy a louky, ale měli bychom se snažit probouzet k životu opuštěná již zastavěná území. Také v rámci úspory materiálu je lepší přikročit ke konverzi stavby místo jejího zbourání a postavení novostavby na témže místě, pokud to její technický stav dovoluje. Dalším pozitivem je zachování dokladů o průmyslové historii daného místa pro další generace a vytvoření atraktivního bydlení, které sociálně pozvedne okolní přilehlé části města, která jsou většinou ve velmi zanedbaném stavu. Co jsou problematické stránky konverze industriálních objektů? Problémem konverze často bývá rozloha areálu, není výjimkou i rozloha přibližně jedné městské čtvrti, a tím pádem opravdu vysoká nákladnost revitalizace. S konverzí jsou spojené i terénní úpravy ploch okolí staveb, které je ve zdevastovaném stavu. Vysoké náklady také způsobuje fakt, že je třeba odstranit velké množství balastu, které v budovách i v jejich okolí bývá. V bývalých výrobních areálech se poměrně často vyskytuje i ekologická zátěž, což způsobuje opět vynaložení dalších financí na její odstranění. Dalším problémem bývají netransparentní majetkové poměry. Brněnské brownfields mají často mnoho majitelů, kteří se nemohou shodnout na jednotném řešení, tím pádem není možné přikročit k žádné akci a stavby jen dále chátrají. Další fakt, který často vnímají developeři jako negativní je, že některé objekty jsou památkově chráněné, což pro ně znamená omezení při přestavbách.

Které z průmyslových brownfields v Brně je možno doporučit pro potenciální konverzi na loftové bydlení? Lze předpokládat, že trend loftového bydlení bude růst i na trhu realit v Brně. Brno má pro budování loftů skvělé podmínky v podobě mnoha opuštěných a zároveň architektonicky zajímavých továren a drážních objektů. Pokud se uskuteční plánovaný přesun nádraží, bude volných dopravních objektů ještě mnohem více. Jako reprezentativní vzorek jsem vybrala čtyři objekty a čtyři areály. Mezi objekty jsem zařadila Esslerovu přádelnu, bývalou parní elektrárnu pro Mahenovo divadlo, Malou Ameriku a drážní objekt u autobusového nádraží Zvonařka. Mezi areály jsou vybrány komplexy budov bývalé Mosilany na Vlhké, bývalé Vlněny, bývalých městských jatek a areál Zbrojovky Brno. Tyto objekty a komplexy jsem zvolila, protože splňují kritéria, která jsem si stanovila v úvodu. Kapitola

100

zahrnuje i méně známé stavby, abych nastínila šíři tohoto tématu a poukázala na objekty, které nebývají běžně zmiňovány v souvislosti s brownfields v Brně. U každého objektu jsem zhodnotila možnosti konverze na loftové bydlení, klady a zápory tohoto řešení včetně doporučení k realizacím. Následně jsem vybrala areál bývalé Mosilany a objekt Malé Ameriky, kde je největší potenciál přínosu pro město Brno, byly-li by proměněny na lofty. Bývalá Mosilana-Vlhká by byla ideální pro vytvoření umělecké komunity nízkonákladovou konverzí na loftové bydlení. Lofty jsou prototypem atraktivního bydlení pro umělce a mladé lidi s kreativním zaměřením, proto by bylo efektivní pojmout rekonstrukci bývalé Mosilany jako ucelenou koncepci kulturního rozvoje města a spojit s ní program, který by poskytoval zvýhodněné podmínky pronájmů loftů pro umělce a studenty, což by vytvořilo vhodné podmínky pro vznik kreativní komunity, která by měla zároveň dostatečné publikum vysokoškolských studentů. Kromě bývalé Mosilany jsem vybrala objekt Malé Ameriky, o kterém se domnívám, že má velký potenciál pomoci rozvoji města. V případě přesunu brněnského nádraží dále od centra by Malá Amerika představovala ideální prostor pro vytvoření nadstandardních loftů pro movitou klientelu, která by, spolu s umělci a studenty sídlícími v bývalé Mosilaně, oživila ekonomiku městského středu. Projekt by jistě představoval unikátní nabídku bydlení i pro náročné klienty realitního trhu z jiných měst České republiky a ze zahraničí, což ve městě tvoří větší kupní sílu a tím pádem napomáhá rozvoji lokální kultury i ekonomiky. Doufám, že moje práce bude přínosem pro osoby, které se zajímají o regeneraci brownfields a trend loftového bydlení. Studie loftového bydlení v České republice by mohla pomoci developerům, architektům a zájemcům o bydlení v loftech se seznámit s tuzemskou nabídkou pravých loftů. Zhodnocení možností konverze brněnských průmyslových objektů na loftové bydlení by mohlo inspirovat město Brno nebo developery k jiným řešením než jen budování nákupních center a kancelářských ploch.

101

SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY Ada Louise Huxtable In: CANTELL, Sophie Francesca. The Adaptive Reuse of Historic Industrial Buildings: Regulation Barriers, Best Practices and Case Studies. Virginia, [online]. 2005. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://sig.urbanismosevilla.org/Sevilla.art/SevLab/r001US1_files/r001_US_1.pdf. Diplomová práce. Virginia Polytechnic Institute and State University. Architekti. KARLÍN GROUP. Cornlofts [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.cornlofts.cz/cs/cornlofts/architekti/. Ateliery Spektrum - ze stoleté továrny světově oceňované bydlení. Bydlení: Reality&Finance [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://realityfinance.bydleniprokazdeho.cz/developerske-firmy/ateliery-spektrum-ze-stolete-tovarnysvetove-ocenovane-bydleni.php. Brněnské komunikace a.s.: Městská jatka. KARLÍNSKÁ STUDIA PRAHA. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ ČVUT V PRAZE. Industriální stopy [online]. 2005 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/industrialni.stopyweb.pdf. Brno Brownfields 2013. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno [online]. kancelář primátora, 2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/Podnikatel/Brownfields_2013_CZ.pdf. BROCKBANK, Jamie. The ‘Creative Class’ and its Impact on the Gentrification of Artistic ‘Neo-Bohemian Neighbourhoods’: A case study of the Ouseburn Valley artists’ quarter, Newcastle-upon-Tyne [online]. Newcastle, 2006 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: https://ouseburntrust.org.uk/wp-content/uploads/2013/12/From_Buzz_to_Bland.pdf. Případová studie Ouseburn Valley, Newcastle. Cambridge University. BROTAN, Aleš. Nový život opuštěných staveb: průmyslové dědictví : stavební kniha 2013. 1. vyd. Praha: Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) vydalo Informační centrum ČKAIT, 2013. ISBN 978-80-87438-36-7.

102

Brownfields ve městě Brně: STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno [online]. 2012 [cit. 201401-04]. Dostupné z: http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvojemesta/odbor-uzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/mapa-brownfields/. Brownfields. RIS: Regionální informační servis [online]. Centrum pro regionální rozvoj České republiky, 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields. Bytový dům LOFTY PALMOVKA. BUSINESS MEDIA, s. r. o. Stavba web [online]. 2008 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://stavbaweb.dumabyt.cz/Stavby-a-projekty/Bytovy-dumLOFTY-PALMOVKA.html. Cornlofts Šaldova - developer. REAL ESTATE KARLÍN GROUP. Cornlofts Šaldova [online]. 2014 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.cornlofts.cz/cs/cornlofts/developer/. COUFALOVÁ, Kateřina a Petr VORLÍK. Průmyslové Brno. VÝZKUMNÉ CENTRUM PRŮMYSLOVÉHO DĚDICTVÍ. České vysoké učení technické v Praze: Meziválečná průmyslová architektura v Československu [online]. 2007, 2010 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://vcpd.cvut.cz/UserFiles/File/brno_alpa_abb_essler.pdf. CZECHINVEST. Národní databáze brownfieldů: Úvodní stránka [online]. 1994-2008 [cit. 2014-01-04]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/. ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, Archiv zpravodajství. Vědci:Stát by měl podpořit využití brownfields místo záborů polí. 12.3.2013. DOI: T201303120217501. Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=Aev0wjPImYCMuMeXvptUb8qU NUYF2nH-6ZcbKyE9ul8FLtVSE1iMFWg8DH1Qb2DD4DH43cvNBS5_lwhWcEsrAQBdZngv7c9vEnnuBs0ooDfAW0EyU17_r0R8cwgLvmGtahVAYPDCNCSLrl6pZRIJ3wFMPF7ZI4GGxLhHmaozT8MoaPQfYRnrIhMV8V0c0uGd_qGLxJaz3IuiB40-_ZLcFsroIHJ-dnbv1a2sHs_HL9Y_BcuaJFnYmlLJdz1u72SARR2f1lFXgHWU8ulSZeMGP6Yle1LWwpfY7WfynSI=.

103

Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=Ri7bDRuBs0bKD8EzvDoWI3Rx Cra7iHzu8aaIfTnC4nb4n9rULvLuU6I7eym_en5CgPdWW632UXndbZahE2JHrEIPGunDeCORmO afPrnGMA2cTP0CYdjumMrdk15CNOEWu8DG86x9TUvd1OuWPIFtSbUPRRMKglUJCZxNMfNDvTDRPa7gQyyPjb5kGjcVKjVt2_ Uq9KQZUB-vwOWuVfyLl8ZCLsfbpgDGua0pR1AYK_yAlWGmV2rHiIBMdhhGRKSUKhxJZb2bk5U_JRuArI47BtyPecA83c4eHhQVXEs=. Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=uzxi7ps8TXvhgINnHsNKR1rWLFJ7NhH9K0TumtPFrYXLZ05iAiEDzelniqH1hogE0nioTZz T65itvLvaBpcUWqaBO8-VGbvD6sCcNLjiJCIzsHFZ6kWmjXXymfzZKgSFkutPebZrjF4xWKwZ_B0PuxrJmCDUlTnsDwlgA5 MdyL2mnfECdKFd5aPMs5EhMQ4e8ZGCrVs0rdOJiAtkH326fNWVR04dOR9KSBzytcmfP6f4Lx151KpU68jp2aR oAJCM6_C9C5Zv2iS0xoLbkXWLiv3f374YXtighXPWmZg=. Český úřad zeměměřický a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí. ČÚZK. Státní správa zeměměřictví a katastru[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=V8hCVLszHhFs7RuhGgNETq9T UEf9QA7n4c15HMfCutO5dPLNUKQENi7yNue8fDZN9zi58xTItz2XdZk8kqQjZOBt3W5vU OaQE8YpYXCknaMnq67yYwTWQpHUmBgHF_sJhgPr6o2bmCruvRqb_qo7VrlzCjGgzz4Da 2mAUEBI40akjdADDNUiksq7P04Bu3KT4DRoCIS3wI5aqA9AWWmLcjRLZAA_Rzd3N5JS8f0cS5JupgnNrbo7CTfCqRhi2O-SHAYl_UGGmBCT9g9tkiHxK3dg7ectMaR4npsMkTko=. ČTK. Areál bývalé textilky Mosilana v Brně má nového majitele. Stavební fórum [online]. 2005 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/cs/print/6505/areal-byvaletextilky-mosilana-v-brne-ma-noveho-majitele/.

104

DI MAGGIO, Paul. In: ZUKIN, Sharon. Loft living: culture and capital in urban change. New Brunswick, N.J.: Rutgers University Press, 1989. ISBN 08-135-1389-8. DLOUHÁ, Veronika. Loftové bydlení jako možný způsob využití brownfields.Ústí nad Labem, 2013. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta sociálně ekonomická. DRKOŠOVÁ, Marcela. Brownfields a jejich opětovné využití ve městě Brně. [online]. 2005, Ročník VIII, č. 4, [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.uur.cz/images/publikace/uur/2005/2005-04/01_brownfields.pdf. DURAN, Sergi Costa, Photography by: Jordi Miralles; [Editor: Sergi Costa. Lofts. Barcelona: FKG, 2010. ISBN 978-849-9361-383. DVOŘÁKOVÁ, Eva. Industriální dědictví – jeho ochrana a hodnoty. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV. Národní památkový ústav [online]. 2013-14 [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://www.npu.cz/industrialni-dedictvi/. FLEISSIGOVA, Bea. Video: Na návštěvě v nejlepším loftu na světě. IDnes.cz: Bydlení [online]. 2009 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/video-nanavsteve-v-nejlepsim-loftu-na-svete-fmq/architektura.aspx?c=A090617_153307_architektura_rez.

Historie společnosti. Nová Mosilana a.s.: Marzotto group [online]. [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://www.mosilana.cz/Ospole%C4%8Dnosti.aspx. Holešovický pivovar. Svoboda&Williams Prague Estate Agents: developerské projekty [online]. 2014 [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://www.svobodawilliams.com/developerske-projekty/104-holesovicky-pivovar-holesovice/. HORNICK,Sandy, O´KEEFE,Suzanne: Reusing Industrial Loft Buildings for Housing: Experiences of New York City in Revitalization and Misuse, 27 Washington. U. J. Urb. & Contemp. L. 157 [online]. 1984 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://digitalcommons.law.wustl.edu/urbanlaw/vol27/iss1/5. 105

HRŮŠA, Petr a Ondřej CHYBÍK. Rekonverze areálu Malá Amerika v Brně – Obchodně administrativní centrum a loftové byty. ARCHITEKTI HRŮŠA & SPOL. Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: Návrh rekonverze Malé Ameriky, nízká a vysoká varianta, architekt Petr Hrůša. http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/informations/shrnuti.pdf. IMMO GROUP INVEST GMBH. IMMO GROUP: invest [online]. [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.immogroup-invest.com/Start.html. Informace a zajímavosti o městě Brně. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Brno: Turistika a volný čas [online]. [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: https://www.brno.cz/turista-volnycas/informace-a-zajimavosti-o-meste/. Informační karta o lokalitě brownfield: Bývalá Vlněna. SM BRNO, KÚ pro JMK ČUZK. Brno: Mapa brownfields ve městě Brně[online]. 2012 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/pdf/BF2012_3105.pdf. ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.itaka.cz/realizace/nuselsky-mlyn/. Karta domu: textilní továrny Stiassny a Neumark (Vlněna). VIAAUREA S.R.O. Brněnský architektonický manuál [online]. 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c118-textilni-tovarny-stiassny-a-neumark-vlnena?filter=code. Katalog bytů a loftů. KARLÍN GROUP. Cornlofts [online]. 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z:http://www.cornlofts.cz/cs/katalog/. KLÍMA, Jiří. Deprimující zóna nebo brownfields?. Veřejná správa online: Deník veřejné správy [online]. 2007, roč. 2007, č. 4 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6291640. KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych20130906-ciah.html. 106

KŘIVÁNEK, Tomáš: Nejkrásnější loft. Klub přátel starého Smíchova [online]. 2011 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.starysmichov.cz/view.php?cisloclanku=2011030008. KUČERA, Jiří. Projekt Lochkov sleduje Stavitel krok za krokem. ECONOMIA A.S. Stavitel [online]. 2010 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/data/press/www_stavitel_ihned_cz_16_9_2010.pdf. KUDĚLKOVÁ, Lenka. Stavby/Areály: Palác Th. a E. Bochnera von Stražisko. Encyklopedie dějin města Brna [online]. 2013 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=136. KUNCOVÁ, Jana. Baťovský areál v centru Zlína nabídne poprvé i byty, a to loftové. ČTK. Archiweb [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=14143. LIN, Hsiao-Wei, Chun-Ming LIN a HUANG. The International Conservation for the Industrial Heritage Series 2 TICCIH Congress 2012: TICCIH Congress 2012. Taiwan: Chung Yuan Christian University, 2013. ISBN 978-986-7383-98-3. Dostupné z: http://ticcih.org/wpcontent/uploads/2013/10/Taipei2012SelectedPapersv9.pdf. Loft Appartments, types of appartments. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/apartments.html Loft Appartments, types of appartments. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/apartments.html. Lofts / A7 Holešovický pivovar: rezidenční luxus v podání ING. MSG HOLDING A.S. Stavební fórum [online]. [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.stavebniforum.cz/cs/article/15135/lofts-a7-holesovicky-pivovar-rezidencni-luxus-v-podani-ing/. Mapa brownfields: ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2012 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/index.php?project=gismb_brownfields_public. 107

Mapa brownfields: Shrnutí. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2012 [cit. 2014-0105]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/documents/brownfields/informations/shrnuti.pdf. Mapa brownfields: Shrnutí. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2013 [cit. 2014-0105]. Dostupné z: Mapa brownfields: Vlastnické struktury. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA. Brno [online]. Kovoprojekta Brno, a.s., 2009 [cit. 2013-0309]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/tms/brownfields_a/dokumenty/pdf/graf_vlastnicke_vztahy_pocet.pdf. MARTÍNKOVÁ, Lucie. Lofty-tovární luxus. Dům a byt [online]. 2005 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.dumabyt.cz/rubriky/interier/navsteva-v-byte/lofty-tovarniluxus_13821.html. Mezinárodními oceněními ověnčené Ateliery Spektrum jsou na prodej. MLADÁ FRONTA A. S. E15.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://magazin.e15.cz/bydleni/aktuality/mezinarodnimi-ocenenimi-ovencene-atelieryspektrum-jsou-na-prodej-977365. Mosilana-Obřany. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/05.htm. Nahlížení do katastru nemovitostí: Informace o stavbě. ČESKÝ ÚŘAD KATASTRÁLNÍ A ZEMĚMĚŘIČSKÝ. ČÚZK [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=uu0_vXSkvRSTnQDovmiWBlxi2 kN8tj-pNgriqbAA64k3vQRNI196jGvfZ62-vc41SdVhrUkbLQcsDuOOldFq5ZfFyQMKq4vEhFp4BSbZ72RTqhSjYNt9SqiiAWF7kKHkQwQimJbug7IqC2FhBitBvbxScXOGH7g bHeE.

108

Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST. CzechInvest: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008 [cit. 2013-12-29]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECH INVEST: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008, 12.9. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. Národní strategie regenerace brownfieldů. CZECHINVEST: Agentura pro podporu podnikání a investic [online]. 2008, 12.9. [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/strategie-regenerace-vlada-1079.pdf. NOVÁKOVÁ, Dana. Brno - Esslerova přádelna. In: VORLÍK, Petr. Druhý dech průmyslové architektury: sborník z výstavy alternativních studentských projektů na téma nové využití průmyslového dědictví jako podnět nebo nástroj územního rozvoje : 4. mezinárodní bienále Industriální stopy, září 2007. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. ISBN 978-80-01-03805-5. NOVÁKOVÁ, Jitka. Parní elektrárna na Offermannově (Vlhké) ulici. NÁRODNÍ DIVADLO BRNO. Národní divadlo Brno[online]. 2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné z: http://www.ndbrno.cz/online-archiv/parni-elektrarna-na-offermannove-vlhke-ulici. Nuselský mlýn. ITAKA REALITY. ITAKA reality [online]. 2013 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.itaka.cz/realizace/nuselsky-mlyn/. O projektu. EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov Lofts [online]. 2014 [cit. 2014-0111]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/cs/projekt/o-projektu. O společnosti. KARLÍN GROUP. Karlín Group [online]. [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.karlin.cz/o-spolecnosti. Odbor ochrany životního prostředí: Strategický plán rozvoje systému zeleně na území města Ostravy. OSTRAVSKÉ MĚSTSKÉ LESY A ZELEŇ, s.r.o. Ostrava !!!: Statutární město Ostrava oficiální portál města [online]. 2011 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.ostrava.cz/cs/urad/magistrat/odbory-magistratu/odbor-ochrany-zivotniho109

prostredi/strategicky-plan-rozvoje-systemu-zelene-na-uzemi-mesta-ostravy/5.-plan-rozvojesystemu-zelene-na-nezastavitelnych-lokalitach-brownfields/c-documents-and-settingsgackami-doc-www-stra-nky-strategicka1-2-pla-n-rozvoje-systa-c-mu-zelena-5_brownfields5_brownfields.pdf. Profil společnosti. BRNO NEW STATION DEVELOPMENT A.S. Brno new station development [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.bnsd.cz/o-spolecnosti. Případová studie Moravan, firma Moravan Develop s.r.o. R11 - Bytový dům Lofty Palmovka. RET CONSTELLATIONS S.R.O. Grand Prix Architektů [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.grandprixarchitektu.cz/cz/grandprix-architektu/archiv/gpa-2007/vystavujici/r11--bytovy-dum-loftypalmovka/c636. Real Estate & Other. ING BANK N.V. ING [online]. 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.ingrealestate.com/english/home. Revitalizace Baťovy továrny -Max 32. ASB-portál.cz: Odborně stavební portál [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/projekty/revitalizacebatovy-tovarny-max-32. SEDLÁKOVÁ, Anežka. Bydlení v uvolněných objektech bývalých brněnských textilních továren.Brno, 2009. Disertční práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury. SCHMELZOVÁ, Radka. Průmyslové dědictví a jeho perspektivy. Kulturně historické dědictví kolem nás [online]. [cit. 2014-04-07]. Dostupné z: http://elearning.historickededictvi.com/zobraz/materialy/odborne-texty/prumyslove-dedictvi. SMETANA, Jiří. Zbrojovku Brno vydražila J&T za rekordních 707 milionů. IDnes.cz: Ekonomika [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/zbrojovkubrno-vydrazila-j-t-za-rekordnich-707-milionu-p0h/ekoakcie.aspx?c=A070131_121443_ekoakcie_ven. Sociální bydlení v Baťovském Zlíně. INV PLAN A.S. Baťovy půldomky [online]. 2012 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.puldomky.cz/historie/vystavba-batovych-domku. 110

TESAŘ, Pavel. Chátrající továrnu v Obřanech může zachránit přestavba na supermarket. In: IDnes.cz [online]. 2011 [cit. 2014-01-19]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/chatrajicitovarnu-v-obranech-muze-zachranit-prestavba-na-supermarket-1m6-/brnozpravy.aspx?c=A110809_1631487_brno-zpravy_bor. The Manhattan loft tradition. MANHATTAN LOFTS INC. Manhattan Lofts inc. [online]. 2005 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.manhattanlofts.com/aboutlofts/tradition.html. Udržitelný rozvoj. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/udrzitelny_rozvoj. V projektu A7 Holešovický pivovar byl otevřen ukázkový loftový byt. EARCH.CZ. Earch: Barevný svět architektury [online]. 2009 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.earch.cz/cs/v-projektu-a7-holesovicky-pivovar-byl-otevren-ukazkovy-loftovy-byt. VAJČNER, Jiří. Industriální dědictví – ochrana a možnosti využití a ekonomie z pohledu památkové péče, legislativa, stav. ABF, a.s. Křižovatky architektury [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z:http://www.krizovatkyarchitektury.cz/2012/download/a_vajcner.pdf. VAN DER BORG, Jan a Antonio Paolo RUSSO. The impact of culture on the economic development of cities. Rotterdam, 2005. Dostupné z: http://www.wien.gv.at/meu/fdb/pdf/internvergleichsstudie-ci-959-ma27.pdf. Case study. Erasmus University Rotterdam.

VORLÍK, Petr. Druhý dech průmyslové architektury: sborník z výstavy alternativních studentských projektů na téma nové využití průmyslového dědictví jako podnět nebo nástroj územního rozvoje : 4. mezinárodní bienále Industriální stopy, září 2007. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. ISBN 978-80-0103805-5. Výkladový slovník životní prostředí a udržitelný rozvoj. Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. [online]. 2006 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: http://ekopolitika.cz/cs/ustecko-zivy-region/slovnicekpojmu.html. 111

Základní statistické výsledky vyhledávací studie brownfieldů. CZECH INVEST. Czech Invest: Agentura pro podporu podnikání a investic[online]. 2008 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/nsrbf. Zbrojovka Brno. NÁRODNÍ TECHNICKÉ MUZEUM. Národní technické muzeum [online]. 2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.ntm.cz/heslar/zbrojovka-brno. Zbrojovka Brno: Studie lokality areálu. CASUA SPOL. S R.O. Casua [online]. 2007 [cit. 201403-15]. Dostupné z: http://www.casua.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=225:zbrojovkabrno&catid=5:urbanismus&Itemid=51&lang=cs. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Obřany. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/05.htm. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Mosilana-Vlhká. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/03.htm. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Textilní továrna Moravan Brno. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/08.htm. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlněna-Přízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-01-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm. ŽAMPACH, Martin. Loftové bydlení – svébytný životní styl. Zlín, 2006. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací, Ústav produktového designu. 112

Zdroje fotografií: Architektura: Karlínský brownfield Cornlofts Šaldova. EARCH.CZ. EARCH [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.earch.cz/UserFiles/image/2009/clanky/4131/cornlofts-karlin-saldova-stit-04.jpg. Archiv společnosti Ateliery spektrum, s. r. o., Ateliery Spektrum - ze stoleté továrny světově oceňované bydlení. Bydlení: Reality&Finance [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://reality-finance.bydleniprokazdeho.cz/developerske-firmy/ateliery-spektrum-ze-stoletetovarny-svetove-ocenovane-bydleni.php. Ateliérová výstava, Malá Amerika Brno. FAKULTA VÝTVARNÝCH UMĚNÍ VUT V BRNĚ. Ateliér sochařství 2 [online]. 2010 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.ffa.vutbr.cz/images/document_images/fotogalerie_favu/as2/big/AS2_01USAS2,-atel.jpg. Blog: Konverze jako nezbytná recyklace budov a veřejného prostoru. ADAM RUJBR ARCHITECTS. Adam Rujbr Architects[online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.ararchitects.cz/images/blogs/25-img00021.jpg. Brownfields ve městě Brně: Brownfields -mapa rozvojových lokalit. MAJETKOVÝ ODBOR MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA.Brno [online]. 2012 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://gis.brno.cz/flex/flexviewer/index.php?project=gismb_brownfields_public. EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov lofts [online]. 2014 [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/components/com_fpss/images/foto_venku.jpg. FLEISSIGIOVÁ, Bea: Nejlepší loft na světě je v Praze. Tak rozhodli porotci ve světové soutěži. Bydlení, Idnes.cz [online]. 2009 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://bydleni.idnes.cz/nejlepsi-loft-na-svete-je-v-praze-tak-rozhodli-porotci-ve-svetovesoutezi-1r5-/architektura.aspx?c=A090524_202746_architektura_rez. HÁJSKÁ,PetrA: Památkový fond. Praha: Odbor památkové péče [online]. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z: http://pamatky.praha.eu/public/5e/63/e4/1060102_140342_Pivovar_mestan1.jpg. 113

Historical Building Preservation Interior Visualization. ORLY SHREM ARCHITECTS. Aiko Studio [online]. 2012 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.studioaiko.com/images/flash_rotator/architecture/historical_bld_prsv/historical_bld_prsv_01.jpg. Historical Building Preservation Interior Visualization. ORLY SHREM ARCHITECTS. Aiko Studio [online]. 2012 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.studioaiko.com/images/flash_rotator/architecture/historical_bld_prsv/historical_bld_prsv_03.jpg. HRŮŠA, Petr, CHYBÍK Ondřej. Rekonverze areálu Malá Amerika v Brně – Obchodně administrativní centrum a loftové byty. ARCHITEKTI HRŮŠA & SPOL. Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s.r.o. [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: Návrh rekonverze Malé Ameriky, nízká a vysoká varianta, architekt Petr Hrůša. ING Real Estate , Lofts / A7 Holešovický pivovar: rezidenční luxus v podání ING. ING REAL ESTATE. Stavební fórum [online]. 2010 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/data/images/id15135-areal-06.jpg. ING Real Estate , Lofts / A7 Holešovický pivovar: rezidenční luxus v podání ING. ING REAL ESTATE. Stavební fórum [online]. 2010 [cit. 2014-03-04]. Dostupné z: http://www.stavebni-forum.cz/resize.php?file=/data/images/id15135-old10.jpg&x=150&y=?. Inženýrská činnost: Moravan po rekonstrukci. Moravan develop [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.moravandevelop.cz/projekty/reference/moravan/referencemoravan_03.jpg. ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.itaka.cz/typo3temp/pics/3decdce86e.jpg. ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.itaka.cz/typo3temp/pics/740b8399ac.jpg. ITAKA REALITY. Nuselský mlýn [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.itaka.cz/uploads/pics/foto15.jpg.

114

KUNCOVÁ, Jana. Baťovský areál v centru Zlína nabídne poprvé i byty, a to loftové. ČTK. Archiweb [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?type=1&action=show&id=14143. LEWIS, Jim. Growing up Judd. W magazine: Culture, Art&Design [online]. 2013 [cit. 201401-11]. Dostupné z: http://www.wmagazine.com/wp-content/uploads/2013/04/arar-rainerjudd-03.jpg. LHOTÁKOVÁ, Andre, STŘEDA, Josef: Bytový dům LOFTY PALMOVKA. BUSINESS MEDIA, s. r. o. Stavba web [online]. 2008 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://stavbaweb.dumabyt.cz/admin/fotogalerie/images/6292-v-lofty_0203a.jpg. Lofty a řadové domy Palmovka. NEXUS GROUP. Nové bydlení [online]. 2005 [cit. 2014-0308]. Dostupné z: http://www.novebydleni.cz/UploadedImages/182_Palmovka_3.jpg. O nás. ALFA PROPERTIES S.R.O. Alfa Properties s.r.o. [online]. 2006-2007 [cit. 2014-0125]. Dostupné z: http://www.alfabrno.cz/resources/letfoto.jpg. Projekty: Cornlofts Šaldova. KARLÍN GROUP S.R.O. Karlín Group [online]. 2009 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.karlin.cz/public/userfiles/image/2saldova.jpg. Průběh rekonstrukce Lochkov Lofts. EURO VENTURES PRAGUE S.R.O. Lochkov Lofts [online]. 2014 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.lochkovlofts.cz/galerie/fotografie#. Revitalizace Baťovy továrny -Max 32. ASB-portál.cz: Odborně stavební portál [online]. 2013 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.asb-portal.cz/architektura/projekty/revitalizacebatovy-tovarny-max-32. SAMUEL, Pavel. Brno - Velká Amerika. TURISTIKA.CZ S.R.O. Turistika.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/foto/11885/45331/full_3693bc_IMG_6567.JPG. VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00010.jpg.

115

VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00013.jpg. VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00037.jpg. VONKA, Martin. Brno. Fabriky.cz [online]. 2008 [cit. 2014-01-11]. Dostupné z: http://www.fabriky.cz/fabrikyvylety/brno2008/img00040.jpg. Zbrojovka Brno, Let balonem nad Brnem (Líšeň - Bosonohy), Brno 2011. GOOGLE. Panoramio: mapy Google [online]. Brno, 2011 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://static.panoramio.com/photos/large/52805177.jpg. Zbrojovka Brno. Flicker [online]. Brno, 2014 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: https://irs1.4sqi.net/img/general/width960/52030453_OwIbmWqSxZGhhOVSY1yj7ia8tKF00 oPuLWvO-vjEXos.jpg. Zbrojovka Brno: Studie lokality areálu. CASUA SPOL. S R.O. Casua [online]. 2007 [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.casua.cz/images/phocagallery/2_Projekty/01_Urbanismus/0731_Zbrojovka_Brno/ thumbs/phoca_thumb_l_studie%20lokality%20arelu%20zbrojovky%20brno_02.jpg. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Textilní továrna Moravan Brno. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V BRNĚ. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/08.htm.

Vlastní fotografie: Foto: Viola Šťastná - Bochnerův palác, součást areálu bývalé Vlněny

Foto: Viola Šťastná – bývalá městská jatka

116

Foto: Viola Šťastná - bývalá parní elektrárna, dnes stolařská dílna

Foto: Viola Šťastná - bývalá parní elektrárna, Vlhká 5

Foto: Viola Šťastná - bývalá Mosilana, dnes sklady

Foto: Viola Šťastná - detail fasády Malá Amerika

Foto: Viola Šťastná - drážní objekt u autobusového nádraží Foto: Viola Šťastná - požární schodiště, objekt natřený červenou ochrannou barvou, bývalá Mosilana

117

Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Magisterská diplomová práce Bc. Viola Šťastná

Recommend Documents