MASARYKOVA UNIVERZITA. Bc. Jan GŘONKA

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Geografický ústav

Bc. Jan GŘONKA

Průmyslové zóny a regionální rozvoj Jihomoravského kraje

Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. _________________________________________________________________________ Brno 2011

Jméno a příjmení autora: Bc. Jan Gřonka Název diplomové práce: Průmyslové zóny a regionální rozvoj Jihomoravského kraje Název v angličtině: Industrial zones and the regional deelopment of the South Moravia region Studijní obor: Regionální geografie a regionální rozvoj, navazující magisterské studium Vedoucí bakalářské práce: Doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. Rok obhajoby: 2011 Anotace v češtině Diplomová práce se zabývá problematikou přímých zahraničních investic a s ní související výstavbou průmyslových zón v České republice a Jihomoravském kraji. Předmětem této analýzy je historický vývoj přílivu přímých zahraničních investic. Práce se věnuje vlivu průmyslových zón trh práce a ekonomiku regionu. Součástí diplomové práce jsou čtyři případové studie průmyslových zón v Jihomoravském kraji Anotace v angličtině This graduation theses is concerned with foreign direct investments and developing industrial zones in the Czech Republic and in the South Moravia region. The subject of the graduation thesis is historical progress of foreign direct investments .This graduation thesis attend to effect of developing industrial zones on labour market and regional economy. Part of the graduation theses are four case studies of industrial zones in South Moravian region. Klíčová slova v češtině: průmyslové zóny, přímé zahraniční investice, Jihomoravský kraj, průmysl, regionální rozvoj Klíčová slova v angličtině: industrial zones, foreign direct investments, South Moravia region, industry, regional development

Prohlašuji tímto, ţe jsem zadanou diplomovou práci vypracoval samostatně pod vedením Doc. RNDr. Václava Touška, CSc. a uvedl v seznamu literatury veškerou pouţitou literaturu a další zdroje.

V Brně dne 10.5.2011 _________________________________ vlastnoruční podpis autora

Na tomto místě bych rád poděkoval především vedoucímu mé diplomové práce Doc. RNDr. Václavu Touškovi, CSc., za cenné rady a poznatky, kterými byl nápomocen při zpracování diplomové práce.

OBSAH 1 2 3 4 5

ÚVOD A CÍLE PRÁCE ................................................................................................ 9 VYMEZENÍ ÚZEMÍ ................................................................................................... 10 ZDROJE DAT A METODIKA PRÁCE ..................................................................... 12 REŠERŠE LITERATURY .......................................................................................... 13 ÚVOD DO PROBLEMATIKY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN ....................................... 16 5.1 Vymezení pojmu průmyslová zóna ....................................................................... 16 5.2 Kategorizace průmyslových zón ........................................................................... 17 5.3 Vymezení pojmu přímá zahraniční investice ........................................................ 19 6 VÝVOJ PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČESKÉ REPUBLICE A JIHOMORAVVSKÉM KRAJI ................................................................. 21 6.1 Důsledky přílivu zahraničních investic a budování průmyslových zón................ 26 6.1.1 Sociální a ekonomické ................................................................................... 26 6.1.2 Enviromentální............................................................................................... 29 7 ÚVOD DO PROBLEMATIKY STARÝCH PRŮMYSLOVÝCH AREÁLŮ ............ 31 7.1 Kategorizace brownfields...................................................................................... 32 7.2 Ţivotní cyklus podnikatelské nemovitosti ............................................................ 33 7.3 Regenerace brownfields ........................................................................................ 34 7.4 Národní strategie regenerace brownfields ............................................................. 34 8 VÝVOJ PODPORY INVESTIC ................................................................................. 36 8.1 Historie státní podpory průmyslových zón ........................................................... 40 8.2 Program na podporu průmyslových zón ............................................................... 42 8.3 Program na podporu průmyslových nemovitostí a infrastruktury ........................ 44 8.4 Historie agentury Czechinvest její role při budování průmyslových zón ............. 44 8.5 Regionální rozvojové agentury ............................................................................. 45 9 REGIONÁLNÍ PŘEHLED PRŮMYSLOVÝCH ZÓN .............................................. 47 9.1 Strategické projekty .............................................................................................. 48 9.2 Průmyslové zóny na Jiţní Moravě ........................................................................ 51 10 PŘÍPADOVÁ STUDIE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN VE VYŠKOVĚ.......................... 55 10.1 Průmyslová zóna Sochorova I a II..................................................................... 55 10.2 Významní investoři v průmyslové zóně Sochorova I a II ................................. 57 10.3 Průmyslová zóna Nouzka I a II ......................................................................... 58 10.4 Významní investoři v průmyslové zóně Nouzka I,II......................................... 60 11 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA CTPARK MODŘICE.......................................................... 62 11.1 Významní investoři v průmyslové zóně CTPark Modřice ................................ 65 12 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ČERNOVICKÁ TERASA .................................................. 67 12.1.1 Nedostatky průmyslové zóny Černovická terasa ........................................... 69 12.1.2 Významní investoři v průmyslové zóně Černovická terasa........................... 70 13 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA KYJOV JIH ......................................................................... 72

14 15 16

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 75 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 78 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................... 85

1

ÚVOD A CÍLE PRÁCE

Předkládaná práce si klade za cíl analyzovat problematiku přímých zahraničních investic a s ní související výstavbu průmyslových zón v České republice a Jihomoravském kraji. Průmyslové zóny můţeme v České republice označit za poměrně nový fenomén, který se začal ve větší míře rozvíjet aţ po zavedení systému státních pobídek po roce 1998. V úvodu práce jsme vymezili pojem průmyslová zóna a přímá zahraniční investice a je zde nastíněn historický vývoj průmyslových zón. Uvedeny jsou také různé klasifikace průmyslových zón s parametry jednotlivých kategorií. S rozvojem průmyslových zón souvisí problematika starých průmyslových areálů, jejichţ revitalizace sebou nese méně negativních dopadů jak na společnost, tak na ţivotní prostředí, neţ lokalizace investic v nových průmyslových zónách umístěných na tzv. zelené louce. Proto jsou do diplomové práce zahrnuty základní informace o těchto nevyuţívaných plochách. V souvislosti s rozvojem investičních pobídek došlo k masivnímu rozmachu v přílivu zahraničních investic. Snaţili jsme se popsat historický vývoj přílivu investic do České republiky a Jihomoravského kraje. Cílem bylo zhodnotit časový vývoj, odvětvovou strukturu a regionální strukturu přílivu zahraničních investic. Pro alokaci investice je nutné, aby poskytované plochy disponovaly kvalitní infrastrukturou, coţ klade vysoké nároky na rozpočty obcí, které musí investovat velké mnoţství finančních nákladů na technickou infrastrukturu a výkup pozemků. Proto byl zaveden Program na podporu rozvoje průmyslových zón, jehoţ základní parametry jsou součástí této práce. Oblast přímých zahraničních investic a průmyslových zón je jednou z činnosti agentury Czechinvest a regionálních rozvojových agentur. Cílem jedné z kapitol je zhodnocení role těchto pracovišť při budování průmyslových zón. Budování průmyslových zón má samozřejmě výrazné ekonomické, sociální a environmentální důsledky. Proto byly rozebrány vlivy zahraničních investic na makroekonomickou situaci, trh práce, úroveň vzdělání a ţivotní prostředí v regionu. Jedním z cílu je vytvoření regionálního přehledu průmyslových zón v České republice a Jihomoravském kraji. Charakterizovány byly strategické průmyslové zóny a významnější průmyslové zóny v Jihomoravském kraji. Dílčím tématem jsou čtyři případové studie průmyslových zón. Cílem bylo zmapovat jejich historii a analyzovat faktory, které vedly k úspěšnému či neúspěšnému vývoji průmyslového areálu. Jedná se o především o strategii zvolenou provozovatelem zóny a technickou infrastrukturu. Uvedeny jsou základní parametry těchto zón.

9

2

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Jihomoravský kraj vznikl 1. 1. 2000 na základě zákona č. 129/2000 Sb. Území kraje se rozkládá v jihovýchodní části České republiky na ploše 7 195 km2 a je tedy čtvrtým největším v České republice. Jihomoravský kraj je dále tvořen sedmi okresy: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Od 1. 1. 2003 se na základě zákona 314/2002 Sb., který stanovil nové správní členění území České republiky, dělí území kraje na 21 obcí s rozšířenou působností. V Jihomoravském kraji se nachází 631 obcí. Počet obyvatel k 31. 12. 2010 činil 1 154 654 a míra nezaměstnanosti k 30. 4. 2011 dosahovala hodnoty 9,64 %.

Obr. 1. Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje desetinu hrubého domácího produktu České republiky. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále dominantní postavení v ekonomice kraje zpracovatelský průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 21,2 %, na další tradiční odvětví především jiţních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 2,7 %. Rozvíjející se stavebnictví se podílí 8,7 % a nelze opome10

nout ani obchod a opravy spotřebního zboţí se 14,9 % a tzv. komerční sluţby (16,2 %). Tradičním odvětvím především jiţních oblastí kraje je zemědělství, kdyţ téměř 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda, z níţ připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Vyškov a Znojmo (Charakteristika Jihomoravského kraje, 2011). Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důleţitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a ţelezniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně – Tuřanech je však celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní ţelezniční koridory propojující země EU a město Brno (Statistická ročenka Jihomoravského kraje, 2010).

11

3

ZDROJE DAT A METODIKA PRÁCE

Data o přílivu zahraničních investic poskytuje Česká národní banka. Databáze Přímé zahraniční investice – 2008 poskytuje informace o odvětvové struktuře investic, regionální struktuře původu i cíli zahraničních investic. Data o směřování investic jsou uváděny aţ do úrovně okresů. Informace o regionální struktuře jsou dostupné pouze do roku 2008. Informace o celkovém stavu a o odvětvové struktuře jsou zveřejněny aţ do roku 2010 (za poslední rok ovšem pouze předběţné). Sledovat můţeme buď tok investic (příliv za konkrétní rok) nebo jejich stav (hodnota za celé období). Údaje o pobídkách lze vyhledat na stránkách czechinvestu. Vyuţity byly informace o udělených pobídkách ve zpracovatelském průmyslu, které jsou pravidelně aktualizovány. Vyuţita byla data o celkové výši podpory odvětví, do kterého pobídka směřovala, typu investiční pobídky a lokalizaci pobídky. Dále czechinvest poskytuje údaje o rozloze a roku poskytnutí podpory průmyslových zón podpořených v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Server www.invest-in-czech.cz a Regionální rozvojová agentura jižní Moravy jsou zdrojem informací o průmyslových zónách v Jihomoravském kraji. V současnosti neexistuje aktuální soupis průmyslových zón. Poměrně obsáhlý soubor nabízí publikace City Invest Czech 2008 agentury czechinvest. Další databázi vytvořilo Centrum pro regionální rozvoj v roce 2007. Lze zde získat informace o rozloze a poskytované infrastruktuře v jednotlivých zónách. Demografická ročenka ČR 2008 poslouţila jako zdroj dat o počtu obyvatel. Počet zaměstnanců a ekonomickou situaci podnikatelských subjektů lokalizovaných v průmyslových zónách můţeme vyhledat ve výročních zprávách firem dostupných na serveru justice.cz. O nezaměstnanosti v okresech poskytuje informace integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Podkladem pro výběr zón pro případové studie byl rozhovor s Mgr. Janem Hladíkem z Regionální rozvojové agentury jiţní Moravy. Hlavním faktorem byla obsazenost průmyslové zóny. Na základě obsazenosti byly vybrány vyškovské zóny (Sochorova a Nouzka) a CTPark Modřice. Jako příklad neúspěšné zóny lze označit Černovickou terasu, která je méně úspěšná, ale je zde potenciál dalšího rozvoje. Průmyslová zóna Kyjov-Jih, která je sice zaplněna, ale pouze projekty s minimálním vlivem na zaměstnanost (čistírna odpadních vod a fotovoltaická elektrárna), je příkladem neúspěšné průmyslové zóny. Diplomová práce kombinuje statistická data s odbornými publikacemi a články v tisku. Získaná data byla přepočítána na percentuální podíly za jednotlivá odvětví a územní celky. Grafy a tabulky byly vyhotoveny pomocí programu Microsoft Excel a mapové výstupy pomocí programu ARGGIS.

12

4

REŠERŠE LITERATURY

Problematikou přímých zahraničních investic a s ní související problematikou průmyslových zón se zabývá celá řada vědeckých pracovišť. Tato oblast regionálního rozvoje je studována především geografy a ekonomy. Jejich pohled na tuto problematiku se samozřejmě velice liší. Geografové se tematicky zaměřují na význam přímých zahraničních investic z hlediska regionálního rozvoje a ekonomové spíše studují jejich význam z makroekonomického hlediska. Pro potřeby diplomové práce byly stěţejní publikace Přírodovědecké fakulty a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Problematika průmyslových zón je v České republice poměrně mladý fenomén. V odborné literatuře se publikace zaměřující se na toto téma objevuje ve větší míře po roce 1998 v souvislosti se zavedením systému podpory investic. Historickými souvislostmi budování průmyslových zón se zabývá Vančura (2000). Ve svém příspěvku dále hodnotí význam plzeňského industriálního parku Borská pole. Informace o vývoji strategických průmyslových zón nabízí Pochtiolová (2009). Dalším autorem mapujícím historický vývoj podpory zahraničních investic a průmyslových zón je Petříček (2003). Detailně popisuje změny v nastavení parametrů veřejné podpory a analyzuje faktory vedoucí k utváření podnikatelského prostředí v České republice. Dále se vývojem přílivu investic zabývá Tonev (2002). Hodnotí důsledky přílivu investic a některé z nich povaţuje za přeceňované, např. multiplikační efekt. Zaměřuje se na příliv kapitálu do města Jihlavy. V centru pozornosti geografů je především vliv zahraničních investic na regionální rozvoj. Souvislostmi mezi vývojem nezaměstnanosti a budováním průmyslových zón na příkladu Chomutovska se zabývá Hlaváček (2002). Důsledky přílivu investic také zkoumá také celá řada analýz Czechinvestu. Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic (2010), která si všímá vlivu zahraničního kapitálu na zaměstnanost, tento vliv povaţuje za veskrze pozitivní. Zhodnocení účinnosti investičních pobídek v ČR na sniţování regionálních disparit je cílem Daneše (2002). Halámek (2005) zkoumá finanční a ekonomické aspekty spojené s výstavbou průmyslové zóny v obci. Ne všemi autory je podpora přílivu investic povaţována za pozitivní. Mezi nejvýraznější kritiky patří Schwarz (2007). Mezi jeho hlavní argumenty patří velký podíl směřování investičních pobídek do regionů s vysokým HDP na obyvatele (Středočeský kraj), vysoké náklady na vytvoření jednoho pracovního místa, investiční pobídky dle něj deformují trh a podporují velké, především zahraniční firmy. Dále se domnívá, ţe zahraniční investice napomáhají udrţovat vysokou úroveň rozpočtových výdajů. Celá řada studií se také věnuje dopadům budování průmyslových zón v konkrétním regionu. Jednou z nich je publikace Průmyslové zóny a průmysl kraje Vysočina (TOUŠEK, VITURKA, 2002). Autoři popisují strukturu průmyslové výroby a situaci na trhu práce kraje Vysočina. Dále na základě šetření provádí dle vlastní klasifikace hodnocení

13

jednotlivých průmyslových zón v kraji. Ústředním tématem Viturky (2000,2002) je hodnocení atraktivity regionů České republiky pro zahraniční investory. Tématem příspěvku Baštové a Dokoupila (2010) jsou negativní dopady přímých zahraničních investic na trh práce města Plzně. V článku rozebírají vliv příchodu zahraničních firem na vzdělanost a s ní související kvalifikací pracovní síly. Také analyzují vliv na platební bilanci, nezaměstnanost a vývoj počtu cizinců v Plzni. Případová studie průmyslové zóny TPCA v Kolíně autorů Zahradníka a Jedličky (2008) si vzala za cíl zhodnotit pozitivní a negativní dopady této investice na regionální a celostátní ekonomiku. Ve svém článku v časopisu Veřejná zpráva Hladík (2006) nabízí regionální přehled úspěšných a neúspěšných zón v Jihomoravském kraji. Další regionální studii publikoval Kulla (2001), jejím tématem je vliv zahraničního kapitálu na průmysl Bratislavy. Některé publikace popisují dlouhodobý vývoj přílivu zahraničních investic v rámci celého středoevropského prostoru. Příkladem je publikace Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy autorky Kalínské (1999). Ze zahraničních autorů se tomuto tématu věnuje Pavlínek (2004). Přínos Mallay (2004) spočívá v analýze regionálních politik s ohledem na PZI v Polsku a České republice od začátku jejich transformačního procesu. Srovnáním vývoje transformace v Polsku a České republice se zabývá také Sucháček (2005). Činí tak na příkladu ostravského a katovického regionu. Cenným zdrojem informací je Regionální rozvojová agentura Jiţní Moravy, jejímţ cílem je zprostředkování kontaktu mezi investory a místní samosprávou. Příručka zahraniční investice – příručka pro místní samosprávu (2005) vydaná touto agenturou nabízí základní manuál pro představitele samosprávy, kteří mají zájem o přilákání zahraničního kapitálu do své obce. Poskytuje informace také pro potenciální investory. Formou evidenčních listů podává informace o základních parametrech průmyslových zón a podmínkách, které obce od investora vyţadují. Srholec (2004) zkoumá vliv zahraničních investic v celé řadě aspektů od taxonomie pzi, přes dopady na nezaměstnanost a platební bilanci, aţ po vliv na technologii a technickou úroveň. Stěţejní pro vymezení pojmu přímá zahraniční investice a zhodnocení makroekonomických vlivů byla publikace Mezinárodní ekonomické vztahy autora Kubišty (2009). Zdrojem informací o historickém vývoji průmyslových zón a aspektech vedoucích k úspěchu modřické průmyslové zóny CTPark byla disertační práce autora Kunce (2005). Stěţejním tématem publikace je však transformace české ekonomiky po roce 1989. Ve svém dalším příspěvku se Kunc (2006) věnuje ekologickým aspektům průmyslové výroby. Baštová, Toušek (2005) zaměřují svou pozornost na změny průmyslové výroby v období transformace v devadesátých letech ve městech Brno a Plzeň. Další prací zaměřující svou pozornost na město Brno publikoval Řeřicha a Toušek (2004).

14

Problematika průmyslových zón a zahraničních investic se zabývá také celá řada diplomových prací, např. Wawrzacz (2005), Hromková (2007) a Řeřicha (2009).

15

5

ÚVOD DO PROBLEMATIKY PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

5.1 Vymezení pojmu průmyslová zóna Počátky organizace zvláštních hospodářských zón s preferenčním reţimem lze zaznamenat jiţ před 2000 lety na ostrově Délos v Egejském moři (bezcelní zóny). Obdobných metod pro své obchodní aktivity vyuţívala od středověku četná města a přístavy, zejména v západní Evropě (jako příklad lze uvést hanzovní města v Německu či Nizozemí). Jejich útlum nastal v 19. a počátkem 20. století v důsledku vzrůstající hospodářské intervence Spojených států. Renesance zvláštních hospodářských zón v posledních desetiletích byla vyvolána snahou po řešení některých závaţných problémů, mezi něţ lze zařadit potřebu zvýšit exportní výrobu a devizový příjem, aktivizovat podnikatelskou iniciativu, zastavit úpadek velkých průmyslových center, restrukturalizovat ekonomiku určitých oblastí a řešit nezaměstnanost (Přímé zahraniční investice – příručka pro místní samosprávu, 2010). Označení zvláštních hospodářských zón se různí, zejména v závislosti na charakteru a specifice hlavní činnosti. Jednotlivé typy zón nejsou obsahově striktně vymezeny a jsou mezi nimi četné přechodové mezistupně. Velký obsahový rozsah zvláštních hospodářských zón, a někdy ne přesně postiţitelné hranice rozdílu mezi nimi, jsou také příčinou, ţe nebylo dosaţeno jejich jednotného mezinárodního označení (KUNC, 2004, s. 100). Jako předchůdce průmyslových zón můţeme do jisté míry chápat průmyslové parky, které začaly vznikat na počátku 20. století ve Velké Británii a ve Spojených státech jako výsledek obchodů na trhu s pozemky. Původně se většina pozemků prodávala pro zemědělské vyuţití, ve snaze zvýšit zisk je však majitelé byli ochotni prodávat i pro jiné účely a vybavit je odpovídající infrastrukturou, coţ pozemky při prodeji zhodnotilo. Průmyslové parky se vyvinuly ve dva základní typy: tzv. klasické průmyslové zóny a vědeckotechnické parky, které slouţí jako centra výzkumu (TOUŠEK, VITURKA, 2002). Raymond (1998) chápe pojem průmyslový park jako velkou plochu půdy rozdělenou a připravenou pro pouţití několika firem současně, která se vyznačuje sdílením infrastruktury a těsnou blízkosti firem. V anglicky psané literatuře se můţeme setkat také s výrazem industrial distrikt (Průmyslová čtvrť). Průmyslová čtvrť můţe být definována jako sociálně-územní jednotka, která je charakterizována aktivní přítomností společenství lidí a firem v jedné přirozené a historicky ohraničené oblasti. V takto definovaném případě se jedná o plochy starší průmyslové zástavky. Lokality dělnických řadových domků, které jsou umístěny ve vzdálenosti dosaţitelné chůzí od výrobních ploch.

16

Průmyslovou zónu definuje CzechInvest ve svém programu na podporu průmyslových zón jako ucelené souvislé území přibliţně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převáţně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a sluţby, nebo jako zastavitelné území vhodné převáţně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu a sluţeb. Dle Společnosti vědeckotechnických parků ČR je vědeckotechnický park (vědecký park nebo centrum, technologický park nebo centrum, podnikatelské a inovační centrum) instituce orientovaná do oblasti vědy, technologie a inovačního podnikání. Své know-how vyuţívá k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti inovačních firem, pro zabezpečování transferu technologií a výchovu k inovačnímu podnikání. Plní dvě základní funkce - inovační a inkubační.

5.2 Kategorizace průmyslových zón Studie „Rozvoj podnikatelských parků – program pro ČR“, zpracovaná pro CzechInvest, definuje pro ČR 6 základních typů průmyslových zón – podnikatelských parků. Označení zóna a park není přesně vymezeno a uţívání těchto názvů je proto velice subjektivní. Obecně by rozdíl mezi zónou a parkem měl být zejména ve vyšší kvalitě prostředí, sluţeb a managementu v případě parků. Pro stanovení strategií průmyslových zón je praktické rozdělit je na tři základní podle kritéria významu a velikosti zóny v rámci celé oblasti. (Přímé zahraniční investice – příručka pro místní samosprávu, 2010, s. 28-29). místní průmyslová zóna, regionální průmyslová zóna, strategický firemní průmyslový park, podnikatelský park regionálního významu, podnikatelsky park národního významu, speciální rozvojové parky.

17

Místní průmyslová zóna nepříliš velký a náročně zainvestovatelný pozemek s vhodnou dopravní dostupností, předpokládá se napojení na adekvátní technickou infrastrukturu a komunikační technologie, vhodně vytvořen dobrý propagační program a propagační materiály obsahující základní data nejen o samotné zóně, ale také o ekonomických a sociálních podmínkách v okolí (úroveň bydlení, pracovní síly a vzdělání obyvatelstva), samozřejmostí u tohoto typu zóny by dále měly být nejen nízké náklady na stavbu a provoz, ale i příznivé podnikatelské klima v komunitě. Regionální průmyslová zóna větší připravená zóna v blízkosti obce s alespoň 40 000 ekonomicky aktivními obyvateli v dojíţďkovém dosahu 45 minut, vyţaduje velmi kvalitní dopravní napojení, technickou infrastrukturu a adekvátní terénní úpravy, optimální je blízkost dálnice nebo silnice I. třídy, napojení na ţeleznici, zóna by jiţ měla mít části vyčleněné pro pomocné a neprůmyslové/komerční vyuţití, nutné jsou dobře zpracované marketingové materiály pro propagaci zóny, výhodou je vlastní manaţerský tým zóny. Zóna strategického významu kompletně připravená plocha s odpovídající rozlohou okolo 100 ha, v majetku jediného (pokud moţno veřejného) vlastníka, s vyřešenými majetkoprávními vztahy včetně restitučních nároků, prezentovaná pro velké investiční projekty, v územním plánu je zdůrazněno její průmyslové vyuţití (někdy je zóna připravena pouze pro jednoho investora), bezprostřední blízkost dálnice a ţeleznice, popřípadě i letiště. Podmínkou je minimálně 180 000 obyvatel v dojíţďkovém dosahu 45 minut, marketing je zajišťován specializovaným týmem, nezbytností jsou marketingové materiály, webové stránky a zvučný, zajímavý název.

18

Jiné dělení nabízí Viturka a Toušek (2003). Klasifikace byla vytvořena speciálně pro posuzování významu průmyslových zón kraje Vysočina. Vypracovaná klasifikační procedura vychází ze čtyř stanovených kritérií: velikost a vlastnické poměry, napojení na technickou infrastrukturu, napojení na dopravní infrastrukturu a uţivatelské stimuly a limity. Kategorie 1 - zóny s vysoce nadstandardními parametry, které lze označit jako strategické průmyslové zóny pro uspokojení poptávky největších investorů (na konci roku 2002 sem patřily zóny Kolín – Ovčáry, Liberec – jih a Brno-Černovická terasa). Kategorie 2 - zóny s nadstandardními parametry. Ty lze povaţovat za zóny s nadregionálním významem. Kategorie 3 - regionálně významné zóny se standardními parametry. Kategorie 4 - zóny se závaţnými nedostatky bránícími jejich aktivaci, avšak s dobrými předpoklady v případě jejich brzkého odstranění.

5.3 Vymezení pojmu přímá zahraniční investice Úloha přímých zahraničních investic (PZI) v ekonomice je v současnosti nesporně jednou z nejdiskutovanějších otázek a nejen v ekonomickém fóru. Většina regionalistů povaţuje přímé zahraniční investice za jednu z nejefektivnějších metod rozvoje, především regionálních ekonomik a výše jejich přílivu je jedním ze základních ekonomických indikátorů národních ekonomik. Jsou specifickou formou mezinárodních kapitálových toků, prostřednictvím kterých investoři (zpravidla multinacionální korporace) získávají dlouhodobou kontrolu nad společnostmi v zahraničí (pobočky, dceřiné a sesterské organizace, afilace aj.). Přímou zahraniční investicí se rozumí desetiprocentní a vyšší podíl zahraničního investora na základním jmění společnosti, přičemţ podmínkou je trvalý zájem investora na společnosti a jeho podíl na řízení. Dále PZI zahrnují reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zejména přijaté úvěry (TONEV, 2002, s. 301). Přímé zahraniční investice mohou mít podobu investice na zelené louce (greenfields), kdy jde o výstavbu nových výrobních kapacit. Zaloţení nového podniku umoţňuje realizaci investice přesně podle potřeb konkrétní společnosti. Zahájení výroby je však zdrţeno o výstavbu výrobního areálu, zaškolení nových pracovníků a překonání administrativních překáţek. Kapitálový vstup do jiţ existujícího subjektu je označovaný jako fúze či akvizice. V tomto případě často dojde k restrukturalizaci existujícího podniku a vyuţití existujících výrobních kapacit. V takovém případě tento způsob nazýváme investicí na hnědé louce (brownfields). Investice na zelené louce jsou realizovány především v případě, kdy domácí závod disponuje nějakou významnější konkurenční výhodou (zavedená znač19

ka, technologie atd.) Pokud hovořme o tzv. joint ventura, jedná se o specifickou formu mezinárodního podnikání, kdy spolupráce dvou nebo více na sobě nezávislých podnikatelů vyúsťuje do zaloţení nového podniku (nejčastěji ve formě akciové společnosti). Při této formě investice jde o co nejlepší vyuţití předností zahraniční firmy a domácí společnosti. Domácí firma disponuje pracovní silou a znalostí domácí ekonomiky a zahraniční investor poskytne novému závodu kapitál a lepší technologické vybavení. S postupným začleňováním České republiky do mezinárodních a především evropských struktur probíhal proces harmonizace s metodikou OECD a Eurostatu. Podle tohoto přístupu se rozumí 10 % a vyšší podíl zahraničního investora na společnosti a jeho podíl na řízení. Přímý investor však nemusí vlastnit kontrolní podíl nebo největší podíl na vlastnictví společnosti. Za součást přímé zahraniční investice je povaţován kromě podílu nerezidentské společnosti na základním jmění společnosti také reinvestovaný zisk a ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Sloţení přímé zahraniční investice lze tedy vyjádřit vztahem: PZI = základní jmění + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál (KUBIŠTA, 2009). V českém registru ekonomických subjektů jsou nefinanční podniky pod zahraniční kontrolou definovány jako všechny podniky s 50 % a vyšším podílem zahraničního kapitálu na základním jmění společnosti. Přímé zahraniční investice tak díky nutnosti pouze 10 % vstupu zahraničního kapitálu zahrnují větší počet podniků.

20

6

VÝVOJ PŘÍLIVU PŘÍMÝCH ZAHRANIČNÍCH INVESTIC V ČESKÉ REPUBLICE A JIHOMORAVVSKÉM KRAJI

V první polovině 90. let se zahraniční investoři soustředili na jedné straně na oţivení restituovaných podniků a na straně druhé na kapitálový vstup do privatizovaných společností v rámci vyčleněných sektorů ekonomiky, tj. především maloobchodu, velkoobchodu, zpracovatelského průmyslu a navazujících sluţeb. Jiţ v této fázi se část zahraničních investorů orientovala na zakládání nových firem - dceřiných společností v České republice, ale tato forma přílivu zahraničních společností nebyla v této fázi tak dominantní. Ve druhé fázi, v podmínkách ukončovaného procesu restitucí i jednotlivých etap privatizace, kdy došlo také k určité makroekonomické stabilizaci domácí ekonomiky po provedené liberalizaci cen, nastává etapa očekávaného nástupu přímých zahraničních investic (PETŘÍČEK, 2003).

Přímé zahraniční investic [mil. Kč]

300 000

250 000

200 000

150 000

100 000

50 000

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

0

Rok

Obr.1. Příliv zahraničních investic do České republiky v letech 1993-20101 Pramen: ČNB: Statistika platební bilance – Přímé zahraniční investice. ČNB, Praha, 2010.

Příliv přímých zahraničních investic do roku 1996 byl taţen masivní privatizací, coţ byl proces nestandardní a pouze přechodný. Zájem zahraničních investorů se omezoval na akvizice v rámci velké privatizace a v soutěţi s okolními zeměmi v kategorii společných podniků s uţ privátními subjekty nebo v nových investicích na zelené louce Česká republika ztrácela (TOUŠEK, VITURKA, 2002). 1

Hodnota za rok 2010 je pouze předběţná

21

Po roce 1996 se transformační potenciál České republiky vyčerpal a příliv přímých zahraničních investic se výrazně propadl a v tomto období jsme začali výrazně zaostávat za regionálními konkurenty Polskem a Maďarskem. K masivnímu nárůstu mnoţství přímých zahraničních investic došlo teprve se zahájením státní podpory zahraničních investic v roce 1998. Vzrůstající význam zahraničních firem pro českou ekonomiku byl dán mimořádně vysokým přílivem PZI především od roku 2000. Jestliţe v roce 2000 nefinanční zahraniční podniky tvořily 16,2 % celkové hrubé přidané hodnoty, v roce 2006 to bylo jiţ 25,4 %. ČR tedy v mezinárodním srovnání patřila mezi přední země střední a východní Evropy z hlediska přílivu i zásoby (Přímé zahraniční investice – vybrané přínosy a náklady pro českou ekonomiku, 2011). Maximální hodnoty v přílivu bylo dosaţeno v roce 2002, kdy bylo této hodnoty dosaţeno především díky tehdy probíhající privatizaci bank. Naopak nejniţší mnoţství přímých zahraničních investic připlynulo do České republiky v roce 2003. V tomto roce došlo k celosvětovému poklesu přímých zahraničních investic a zpět do vlastnictví České republiky byly od zahraničního investora odkoupeny akcie Českého Telecomu a Eurotelu. Na přílivu přímých zahraničních investic se výrazně projevila probíhající ekonomická krize, kvůli které zahraniční společnosti výrazně omezují své výdaje. Mezi roky 2007 a 2008 poklesl příliv PZI o 51 % z 211 mld. na 110 mld. korun a mezi roky 2008 a 2009 se objem zahraničních investic propadl o více neţ polovinu ze 110,1 miliardy korun v roce na 52,2 miliardy korun. Česká republika stále patří mezi dvacet investorsky nejatraktivnějších zemí světa. V celkovém ţebříčku podle počtu umístěných zahraničních projektů však klesla z 9. místa na 14. místo, a to i přesto, ţe v roce 2008 získala o 5 % více FDI projektů neţ v roce 2007. V počtu vytvořených pracovních míst zaznamenala dokonce 63% pokles. Podobný trend je moţné sledovat i v jiných evropských státech. I kdyţ se počet investic v Evropě během roku 2008 téměř nezměnil, dopad nastupující recese na zaměstnanost je značný. (Přímé zahraniční investice v Evropě kvůli krizi stagnují, 2009) V souvislosti s odezníváním ekonomické krize v roce 2010 došlo v přílivu zahraničních investic k výraznému oţivení a jejich příliv stoupl na 129 miliard korun, tedy o 132 %. MPO soudí, ţe rostoucí investice souvisejí s postupným odezníváním hospodářské krize. Firmám se díky tomu vrací chuť investovat v zahraničí. Vzhledem k tomu, ţe téměř 40 % prostředků přišlo z Kypru, kde má sídlo mnoho českých firem investujících v tuzemsku, je dalším důvodem vyšších investic do základního kapitálu větší investiční aktivita těchto subjektů na území ČR (Přímé zahraniční investice do ČR se do září meziročně více než zdvojnásobily, 2010).

22

Tab. 1. Odvětvová struktura přímých zahraničních investic v ČR za období 1993 - 2009 Odvětví národního hospodářství

Investice celkem [tis.Kč]

Podíl investic [%]

Primér 4 123,6 Sekundér 1 016 852,5 Terciér 1 239 398,0 Průmysl 984 183,3 Těţba nerostných surovin 60 214,0 Zpracovatelský průmysl 739 884,9 Potravinářský 68 990,3 Textilní, oděvní, kovodělný 12 380,6 Dřevařský průmysl, výroba papíru, vydavatelství a tisk 45 644,8 Chemický 101 707,1 Sklářský a stavebních hmot 61 314,6 Hutnický a kovozpracující 82 240,2 Strojírenský 268 708,6 Elektrotechnický 87 289,3 Ostatní zpracovatelský 11 609,3 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 184 084,4 Celkem 2 311 197,4 Pramen: ČNB: Statistika platební bilance – Přímé zahraniční investice. ČNB, Praha, 2010.

0,2 44,0 53,6 42,6 2,6 32,0 3,0 0,5 2,0 4,4 2,7 3,6 11,6 3,8 0,5 8,0 100,0

V odvětvové struktuře směřoval největší podíl zahraničních investic do sektorů s vyšší přidanou hodnotou. Na prvním místě se umístil strojírenský průmysl s 11,6 %. Na dominantní pozici strojírenství se nejvyšší měrou podílel automobilový průmysl. Na druhém místě se umístila výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody s 8 %. Poměrně vysoký podíl finančních prostředků byl investován v odvětví chemického průmyslu (4,4 %). Hranice 3 % dosáhl ještě průmysl elektrotechnický (3,8 %), potravinářský (3,4 %) a hutnický (3,6 %). Do odvětví s niţší přidanou hodnotou směřovalo menší mnoţství investic. 2 % investic přilákal průmysl dřevařský a papírenský. Podíl investic do některých odvětví zpracovatelského průmyslu nepřekročil hranici 1 %. Byl to průmysl textilní (0,5 %), ostatní zpracovatelský (0,5 %). Zpracovatelský průmysl získal 32 % a průmysl celkem 42,6 %. Mnoţství zahraničních investic do terciéru (53,6 %) převýšilo podíl směřující do sekundéru o 9,6 %.

23

Tab. 2. Přímé zahraniční investice v krajích ČR k 31. 12. 1998, 2003 a 2008 Kraj

1998

Podíl na PZI [%] 2003

2008

Praha 46,9 46,3 53,4 Středočeský 12,3 11,6 10,6 Jihočeský 3,3 2,8 3,6 Plzeňský 3,6 4,3 2,8 Karlovarský 1,2 1,2 0,9 Ústecký 7,5 5,8 4,7 Liberecký 2 2,5 2,8 Královéhradecký 2,2 2,1 1,4 Pardubický 3,7 3,4 2,1 Vysočina 1,4 2,7 2,4 Jihomoravský 5,5 6,1 4,5 Olomoucký 2,8 2,7 1,5 Zlínský 2,9 2,4 1,8 Moravskoslezský 4,5 6,1 7,4 Česká republika 100 100 100 Pramen: ČNB: Přímé zahraniční investice - 2008. ČNB, Praha, 2010 ČSÚ: Demografická ročenka ČR 2008. ČSÚ, Praha, 2009

PZI na jednoho obyvatele v tis. CZK 1998 2003 2008 168,9 47,8 22,7 27,7 17 39,1 20,1 17,2 31,2 11,2 20,7 18,9 21 15,2 41,7

461,1 118,7 52,7 90,5 45,4 82,6 67,5 44,3 78,6 61,6 62,8 48,7 47,6 56,2 113,8

948,4 188,3 124,9 106,1 64,9 124,2 138,7 56,8 90,7 103,6 86,1 50,2 65 130 209,2

Regionální rozloţení přímých zahraničních investic odpovídá do jisté míry kvalitě dopravní obsluţnosti a kvalifikovanosti pracovní síly. Z hlediska investiční atraktivity je patrné dominantní postavení Prahy, které je v posledních letech spíše posilováno. V podnicích umístěných v tomto regionu bylo realizováno více neţ polovina (53,4 %) přímých zahraničních investic. Druhý největší podíl investic mířil do Středočeského kraje (10,6 %), který těţil z výborné dopravní polohy v zázemí Prahy. Na vysokých hodnotách tohoto kraje se výrazně přičinila investice německého volkswagenu do mladoboleslavské Škodovky. 7,4 % podíl investic mířil do Moravskoslezského kraje a 4,7 % do Ústeckého kraje. Jihomoravský kraj přilákal 4,5 % zahraničních investic, zde však dominantní podíl investic směřuje do oblasti Brna a okolí. Z hlediska přílivu investic jako průměrné lze označit kraj Jihočeský (3,6 %), Plzeňský a Liberecký (2,8 %), kraj Vysočina (2,4 %) a Pardubický kraj (2,1 %). Poměrně málo zahraniční investoři realizovali své projekty v kraji Zlínském (1,8 %), Olomouckém (1,5 %), Královéhradeckém (1,4 %) a Karlovarském (0,9 %). V přepočtu na jednoho obyvatele směřuje nejvíce finančních prostředků opět do oblasti Prahy a Středočeského kraje, kde na obyvatele připadá 948,4 resp. 188,3 tis.korun. Nejhůře je na tom Olomoucký kraj s 50,2 tisíci korun na osobu.

24

Tab. 3. Přímé zahraniční investice v okresech ČR za období let 1993 - 2008 Pořadí sestupně Okres Mladá Boleslav Ostravaměsto Hlavní město Praha Prahavýchod Brnoměsto Liberec Česká Lípa Most České Budějovice Jihlava Uherské Hradiště Rokycany Nymburk Třebíč Domaţlice Prachatice Benešov Strakonice Jeseník Kroměříţ

74

PZI na obyvatele [tis. Kč] 1293,8

Investice celkem [tis. Kč] 106208840,8

2

18

1233,3

3

75

4

PZI na obyvatele

Míra nezaměstnanosti [%]

Investice celkem[%]

Míra nez.[%]

1

4,9

4,9

114679296,9

5,2

12,0

954,6

1169592668

53,4

4,1

77

580,7

35631116,96

1,6

3,9

5

57

483,4

51246225,66

2,3

8,3

6 7

38 17

454,2 433,0

18843667,34 25990219,74

0,9 1,2

9,8 12,1

8 9

3 69

423,9 316,2

41526550,75 58445591,57

1,9 2,7

16,4 6,4

10 68

43 40

225,9 23,5

20292398,94 2844702,153

0,9 0,1

9,4 9,8

69

71

22,8

2962224,611

0,1

6,3

70 71 72

32 11 47

18,1 17,3 15,6

2059912,902 3183824,2 1767302,49

0,1 0,1 0,1

10,4 13,2 9,4

73

66

10,8

950782,15

0,0

7,0

74 75

72 35

10,7 8,8

1280516,5 1219992

0,1 0,1

6,1 10,1

76 77

1 19

7,5 5,1

1088006,7 989345,739

0,0 0,0

19,0 12,0

Pramen: ČNB: Přímé zahraniční investice - 2008. ČNB, Praha, 2010. ČSÚ: Demografická ročenka ČR 2008. ČSÚ, Praha, 2009. MPSV: Statistiky nezaměstnanosti. MPSV, Praha, 2010.

Pořadí okresů v přílivu investic na jednoho obyvatele dominuje Mladá Boleslav se 1293 tisíci na osobu. Na dalších místech se seřadily městské okresy Ostrava-město (1233 tis.), Hlavní město Praha (954 tis.), Praha-východ (580 tis.) a Brno město (483 tis.). Aţ na okres Ostrava-město a Brno-město jsou to okresy s velice nízkou mírou nezaměstnanosti. Kromě těchto okresů plynul velký objem finančních prostředků také do okresů s vysokou nezaměstnaností, které se vyznačují průmyslovou tradicí a problematickou restrukturalizací, např. Most (423 tis.) a Česká Lípa (433 tis.). V objemu zahraničních investic zaostávají například okresy s periferní polohou v rámci České republiky a špatnou dopravní do25

stupností. Do této skupiny můţeme zařadit okresy Strakonice s 8,8 tisíci investic na osobu, Jeseník (7,5 tis.) a Domaţlice (15,6 tis.). Další skupinou se zaostávajícím přílivem investic jsou okresy se spíše zemědělskou tradicí. Sem patří např. Kroměříţ s absolutně nejniţší úrovní přílivu investic na osobu (51 tis.). Tab. 4. Přímé zahraniční investice v okresech Jihomoravského kraje za období 1993 - 2008 Okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Investice celkem[tis. Kč] Podíl na investicích [%] PZI na jednoho obyvatele v tis. CZK 6 197 341 51 246 226 20 793 721 5 357 467 4 185 108 5 091 748 5 942 743

0,3 2,3 0,9 0,2 0,2 0,2 0,3

Jihomoravský kraj 98 814 354 4,5 Česká republika 2 189 454 954 100 Pramen: ČNB: Přímé zahraniční investice - 2008. ČNB, Praha, 2010. ČSÚ: Demografická ročenka ČR 2008. ČSÚ, Praha, 2009.

86,1 138,3 104,8 47,2 26,6 57,8 52,4 86,1 209,2

Do jihomoravského kraje připutovalo za období let 1993 - 2008 celkem 98 miliard investic, tedy 4,5 %. To řadí Jihomoravský kraj na páté místo v pořadí krajů. V přepočtu na 1 obyvatele je to přes 86 tisíc korun. V meziokresním srovnání dosáhl nejlepšího výsledku okres Brno-město, kam směřovalo 2,3 % zahraničních investic. Jako druhý se umístil okres Brno-venkov (0,9 %). Další v pořadí můţeme pozorovat okres Blansko, kam směřoval 0,3 % podíl investic. Nejhůře v pořadí okresů je hodnocen okres Hodonín (0,2 %). Pří přepočtu na jednoho obyvatele je situace obdobná. V přepočtu na osobu dosáhl nejlepšího výsledku okres Brno-město (138,3 tis.). Vysoké hodnoty sledujeme také v okresech Brnovenkov (104,8 tis) a Blansko (86,1). Nejméně finančních prostředků na osobu bylo investováno v okrese Hodonín (26,6 tis.).

6.1 Důsledky přílivu zahraničních investic a budování průmyslových zón 6.1.1 Sociální a ekonomické Jedním z hlavních příčin budování průmyslových areálu je jejich pozitivní vliv na sniţování nezaměstnanosti. Z tohoto důvodu je preferována lokalizace těchto areálu do oblastí postiţených dlouhodobou nezaměstnaností. Obecně se uvádí, ţe na 1 hektar nově zainventovaných pozemků připadá přibliţně 50 nově vytvořených pracovních míst. Pracovní místa nejsou vytvářena pouze přímo ve výrobě realizované zahraničním investorem, 26

ale také u subdodavatelů zainteresovaných v investiční a provozní fázi investice. Na jedno pracovní místo vytvořené přímo investorem připadá přibliţně 1 aţ 2 pracovní místa vytvořené subdodavatelem. Tento následný růst počtu pracovních míst nazýváme tzv. multiplikační efekt. Vytváření sekundárních pracovních míst je u nás podpořeno programem na podporu subdodavatelů. Někteří autoři však tvrdí, ţe multiplikační efekt se v České republice projevuje v menší míře. Tonev (2002) uvádí, ţe problematika subdodávek pro firmy ovládané zahraničním kapitálem, resp. zahraničními společnostmi je často zjednodušována. Subdodavatelské moţnosti českých firem se v investiční fázi omezují spíše na dodávky stavebních prací realizovaných převáţně velkými firmami, zatímco podíl českých firem na technologických subdodávkách je spíše výjimečný a nepodstatný. Pokud jde o subdodávky pro vyráběnou produkci, je situace o něco příznivější, nicméně i tak některé firmy pod zahraniční kapitálovou kontrolou vyuţívají českých subdodavatelů spíše sporadicky. Pro domácí firmy je největším problémem splnit často poměrně přísné globální standardy zahraničních firem. Nízká úroveň subdodavatelů tak často brzdí plné vyuţití potenciálu zahraničních investic. Zahraniční investoři jsou proto nuceni importovat komponenty do svých výrobků ze zahraničí nebo motivují zahraniční subdodavatele k zakládání poboček v místě lokalizace investice. Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic agentury czechinvest (2010) potvrzuje větší zapojení domácích subdodavatelů spíše ve fázi výstavby, neţ při následné výrobní fázi. Z hlediska původu nákupů v rámci provozní (operativní) fáze mají investoři poměrně velký sklon k importu, tj. větší část z celkových nákupů směruje do zahraničí – od roku 2002 jsou nákupy od domácích subjektů pod 40 %. Na druhou stranu nákupy v rámci investiční fáze jsou z větší části pořizovány od domácích firem, kdy v roce 2008 představovaly nákupy v rámci ČR přibliţně 55% a dlouhodobě tato hodnota osciluje kolem 50 %. Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic agentury czechinvest (2010) také upozorňuje na korelaci počtu nově vytvořených pracovních míst a mírou nezaměstnanosti. V letech, kdy můţeme sledovat nárůst nově vytvořených míst díky investičním pobídkám, nezaměstnanost klesá (1999 – 2002 a 2004 - 2006) a naopak ve chvíli poklesu nově vytvořených míst díky investičním pobídkám nezaměstnanost stoupá (1998 - 1999 a 2002 2004). Navíc i v letech kdy nezaměstnanost stoupá, jsou díky investičním pobídkám generována nová pracovní místa a díky tomu se alespoň nezaměstnanost nenavyšuje vyšším tempem. Vliv investičních pobídek ve zpracovatelském průmyslu na trh práce nelze ovšem hodnotit pouze mírou nezaměstnanosti. Regionální dopady na trh práce a kvalitu zaměstnanců nemusí být vţdy kladný. Jedním z nebezpečí je tzv. deskilling. Koncentrace investorů poptávajících zaměstnance s niţší kvalifikací můţe v důsledku znamenat nedostatek pracovních příleţitostí pro osoby s vyšším vzděláním. Tyto osoby mohou v důsledku nedo-

27

statku pracovních příleţitostí v místě bydliště region opouštět a celková úroveň vzdělanosti se bude v dané oblasti sniţovat. Na druhou stranu je nutno přiznat, ţe firmy s PZI mohou téţ nepřímo zvýšit úroveň vzdělaní svých zaměstnanců. Tento jev souvisí s novým trendem, kdy někteří investoři zavadí výzkum a vývoj do svých firem, které pak mají přirozeně větší poptávku po kvalifikované a vzdělané pracovní síle zejména v technických oborech. Tito zaměstnanci jsou pak většinou dále vzděláváni a trénováni samotnou firmou. V porovnání s poptávkou po nekvalifikované či málo kvalifikované pracovní síle však zůstává poptávka po kvalifikovaných pracovnících mnohem menší (BAŠTOVÁ, 2006). Nezanedbatelný je rovněţ vliv zahraničních investic na zvyšování manaţerských schopností, zvýšení kultury a disciplíny. To má nepřímý dopad např. i v daném regionu, kde například jeden člen rodiny pracuje v novém závodu a přenáší nepřímo své skušenosti mezi další členy rodiny, známé apod. Tyto všechny nepřímé dopady jsou vyuţitelné i v případě odchodu pracovníka z “pobídkového“ závodu do běţné ekonomiky (PETŘÍČEK, 2003). Míra integrace zahraničních technologií, know-how a efektivnější organizace managementu závisí ve velké míře na míře zakořenění zahraniční investice do regionálních struktur. Míra tohoto zakořenění můţe být vyjádřena intenzitou kontaktů mezi zahraničním investorem a místními firmami, jejichţ výroba je na danou zahraniční společnost v daném regionu navázána. Transfer technologického know-how působí také na konkurenční prostředí, kdy i ostatní subjekty jsou nuceny zlepšovat své zázemí, technologie a postupy. Příliv zahraničních investic výrazným způsobem ovlivňuje také úroveň mezd. Obecně lze říci, ţe díky vyšší produktivitě práce je průměrné platové ohodnocení zaměstnanců zahraničních firem vyšší neţ u domácích firem. Vyšší mzdy mohou slouţit jako nástroj pro přilákání pracovníků z jiných podniků, mohou však také slouţit jako bariéra transferu know-how, neboť firma vyššími mzdami zabraňuje odchodu svých zaměstnanců. Při detailnějším studiu platových podmínek ovšem nelze hodnotit lepší mzdy v zahraničních firmách jednoznačně. Průměrná mzda nevypovídá o rozdílech mezi českými a zahraničními firmami v rámci jednotlivých profesních skupin. Baštová (2006) zkoumala mzdové podmínky na příkladu Plzně a zjistila, ţe zatímco průměrný podíl počtu vedoucích pracovníků na všech zaměstnancích podniku byl téměř totoţný jak u domácích firem (3,8 %), tak u zahraničních (3,5 %), podíl manaţerských platů na mzdových nákladech firem pak byl u domácích podniků (10 %) a u zahraničních (15 %). Je tak patrné, ţe zahraniční firmy dávají více mzdových nákladů vedoucím pracovníkům neţ je tomu u domácích firem. Stejně tak lze vyvodit, ţe musí dávat zákonitě niţší platy zaměstnancům v dělnických profesích. Pracovní místa vytvořená díky investičním pobídkám mohou jednak „přitahovat“ nové zaměstnance na trh práce z řad nezaměstnaných, nebo mohou „přetahovat“ stávající zaměstnance z jiných firem (ať uţ v rámci odvětví či regionu nebo mimo ně). 28

V extrémních případech můţe vést přetahování k nedostatku pracovníků konkrétní specializace, který původní firmy nemohou doplnit, ať uţ z důvodu fyzicky omezeného počtu a/nebo proto, ţe nemohou ve mzdách konkurovat platům ve firmách dotovaných pobídkami. Samotné „přetaţení“ zaměstnance zde není chápáno negativně, neboť uvolněné místo můţe být obsazeno původně nezaměstnanými (SCHWARZ, 2007, s. 38). Vlády se snaţí vytvářet pro zahraniční investory příznivější prostředí zpravidla tehdy, kdy existují problémy s vnější ekonomickou nerovnováhou. Vycházejí ze skutečnosti, ţe podniky se zahraniční účastí se lépe uplatňují na zahraničních trzích, napomáhají růstu exportu v hostitelské zemi a v tomto směru pozitivně ovlivňují vývoj na běţném účtu platební bilance (KUBIŠTA, 2009). Rizikem pro ekonomický vývoj je vytvoření tzv. duální ekonomiky, kdy na jedné straně stojí prosperující a rostoucí podniky napojené na zahraniční kapitál a vlastníky, na druhé straně jsou to podkapitalizované bývalé státní korporace se stále nevyřešenými vlastnickými právy, které zápasí o přízeň státu a vyhýbají se nutnosti intenzivní restrukturalizace. Navíc podle zjištění některých zahraničních ekonomů zabývajících se středoevropským prostorem, je český domácí zpracovatelský sektor natolik slabý, ţe inovace a lidský kapitál v podnicích se zahraničním kapitálem se ve většině případů nemohou přelévat do podniků domácích. Konflikt mezi těmito dvěma vlastnickými sektory se někde řeší přimknutím domácích producentů k výrobkům s niţší kvalitou, čímţ dochází k nepříznivé vertikální diferenciaci výrobků (BENÁČEK, 2000). V roce 2002 byla produktivita práce měřená přidanou hodnotou na zaměstnance v podnicích pod zahraniční kontrolou více neţ dvojnásobná. Nepříznivý je zejména trend rozšiřování mezery produktivitě práce od roku 2000, coţ dokazuje, ţe domácí podniky zatím nejsou schopny vyuţít moţnosti, které nabízí příliv zahraničních investic pro dotahování produktivity práce a namísto toho za svými protějšky se zahraničním kapitálem zaostávají. Je třeba upozornit, ţe mezera v produktivitě můţe být zkreslena rozdílnou odvětvovou strukturou obou skupin podniků. Pokud se například podniky pod zahraniční kontrolou soustředí v kapitálově náročných odvětvích, tak v průměru vyšší vybavenost práce kapitálem se přirozeně zrcadlí i v její vyšší produktivitě (SRHOLEC, 2004). Z hlediska regionálního rozvoje je rizikem orientace regionu na příliv kapitálu zaměřeného převáţně na vyhledávání levné pracovní síly. S tímto jevem je spojen vznik tzv. montoven tedy podniků jejichhţ cílem je produkce výrobků s niţší přidanou hodnotou. Tento kapitál bývá často velmi nestabilní. Příkladem je např. Flextronix, který přislíbil zaměstnat v Brně aţ 3 tisíce lidí, přenesl výrobu v roce 2003 do Maďarska. 6.1.2 Enviromentální Průmyslová výroba můţe mít také výrazné ekologické důsledky. Kunc (2006, s. 46) upozorňuje, ţe průmyslové podniky patří k nejvýznamnějším ekonomickým subjektům v krajině, od kterých lze v případě přírodních katastrof (ale nejen jich) očekávat velké ekolo29

gické ohroţení. Toto ohroţení představují jednak nevhodně uloţené, skladované a zabezpečené suroviny potřebné k výrobě, jednak jiţ výrobky hotové. Mezi nejvíce rizikové patří obory, resp. podniky: chemického, farmaceutického a gumárenského průmyslu, výroba plastů, koksování, rafinérského zpracování ropy, výroby jaderných paliv, papírenského a dřevozpracujícího průmyslu, textilního a koţedělného průmyslu, potravinářského průmyslu, ale i podniky provozující těţební činnost. Z hlediska charakteru výroby odpovídají nové industriální zóny (parky) především technologiím high-tech a lehkým odvětvím zpracovatelského průmyslu. Průmyslové zóny zatím na rozdíl od skupiny „komerčních“ krajinných prvků nevzbuzují příliš velké obavy o ráz příměstské krajiny. Přesto ale i zde se můţe moderní průmyslová výroba dostat do střetu o způsob vyuţívání tohoto krajinného segmentu, pokud jsou ekologická rizika v území větší neţ deklarovaný ekonomický přínos této investice, zejména v podobě nově vytvořených pracovních míst.

30

7

ÚVOD DO PROBLEMATIKY STARÝCH PRŮMYSLOVÝCH AREÁLŮ

Pod termínem starý průmyslový areál můţeme zařadit lokality dvojího typu, které se liší jednak svým současným vyuţitím, ale i historickým vývojem. Staré průmyslové areály jsou často ztotoţňovány s brownfields, za něţ povaţujeme plochy, které jsou v současnosti nevyuţívané a jejichţ budoucí vyuţití je často problematické. Starými průmyslovými areály mohou být také označovány tradiční průmyslové regiony, které se začaly rozvíjet především v období nástupu industrializace. Projekt Ministerstva pro místní rozvoj "Revitalizace deprimujících zón pro veřejnou správu" definuje brownfiels jako plochy vznikající zejména sociálními a ekonomickými tlaky ve společnosti. Jsou to pozemky a budovy v urbanizovaném území, které své původní vyuţití ztratily. Často mají, nebo se předpokládá, ţe mají, ekologické poškození, zdevastované výrobní nebo jiné budovy. Z mnoha důvodů brownfields představují podstatnou část zastavěného území v mnoha našich městech. Brownfields nejenţe mají negativní ekonomické účinky, ale i neblahý dopad na své široké okolí. Komplexnost, nejistota, zvýšená rizika, náklady spojené s jejich renovací a znovuvyuţitím odrazují soukromý kapitál od aktivní ekonomické intervence. Obvykle vyţadují veřejnou intervenci (peněţní, ale hlavně nepeněţní) k tomu, aby se odbouraly bariery bránící jejich rozvoji a nastartoval se proces jejich znovuvyuţití (brownfieldsinfo.cz). Okolí brownfields je často řídce obydlené a je zde často vyšší kriminalita neţ v ostatních částech města. Zlepšení stavu těchto lokalit je často velice problematické díky sloţitým majetkovým poměrům. Neudrţovaná a neesteticky vyhlíţející zástavba také sniţuje atraktivitu ploch nacházejících se v bezprostřední blízkosti brownfields. Tradiční průmyslové regiony jsou regiony, které se začaly rozvíjet především v období nástupu industrializace. V těchto regionech se rozvinula především ta odvětví, která zajišťovala ekonomický růst v období průmyslového rozvoje. Jednalo se zejména o těţký průmysl jako hornictví, hutnictví či v některých případech textilní průmysl. Rozvoj některých odvětví, který zpočátku působil jako motor růstu těchto regionů, se nakonec projevil ve značně jednostranném zaměření jejich odvětvové struktury. Vyznačují se dominancí velkých podniků, která vytváří kulturu závislosti a oslabuje podnikatelské prostředí. S tím souvisí také nepříliš inovativně zaměřené regionální prostředí a určitá setrvačnost zakořeněných návyků (SUCHÁČEK, 2003).

31

7.1 Kategorizace brownfields Brownfields jsou v českém prostředí popisovány také jako deprimované zóny nebo plochy. Původně byly za brownfields označovány opuštěné průmyslové plochy nacházející se na administrativním území měst. Později začal být tento termín vztahován také na zdevastované komerční, administrativní, obytné a další (např. nemocniční) objekty a pozemky v urbanizovaném území. Dále sem patří zchátralé objekty ve volné krajině např. bývalé armádní budovy nebo nevyuţívané zemědělské objekty. V neposlední řadě se jedná o plochy dnes sice stále fungujících podniků, jejichţ výroba je oproti minulosti silně zredukována a ve výrobních areálech se nachází velká část zanedbaných ploch. Jacksonová (2003, s. 4) ve své publikaci kategorizovala tři typy brownfields na základě jejich polohy v rámci sídelního celku. Zhodnotila potřebnost vstupu veřejného sektoru do jednotlivých typů projektů revitalizace a pravděpodobnost úspěšnosti dalšího rozvoje lokality, dle jejího aktuálního stavu a potenciálního zájmu investorů. Kategorie A Sem patří brownfields v dostatečně komerčních polohách, kde problém vyřeší trh a soukromý kapitál, a proto je zde finanční veřejná intervence nepotřebná ba zcela zbytečná. Jiné formy veřejné intervence jsou ale i zde vhodné a celý proces tak uspíší. Jsou to například vhodné vyuţití území, jasný „development brief“, rychlé správní řízení, neformální podpora majetkové konsolidace. Toto jsou kroky, které jsou z hlediska soukromých investorů vítané zrovna tak jako určité formy daňových pobídek. Výsledkem bývá, ţe nevyuţité území je tak výlučně pomocí soukromého kapitálu přetvořené na území, které přináší investiční výhody a daňové příjmy jak obci a investorovi, tak celé společnosti. Kategorie B Sem patří brownfields, které mají dostatečný rozvojový potencionál ale jejichţ komerční a jiná rizika jsou příliš velká na to, aby je soukromý kapitál mohl absorbovat. Můţe to být velmi kontaminované brownfield ve velmi dobré lokaci, či velmi atraktivní brownfield v marginální lokaci apod. V těchto případech návratnost financování smysluplného projektu „nevychází“ a objevuje se zde „nákladová mezera“. Tam kde návratnost a také dostatečný profit nejsou zaručeny, tam se soukromý kapitál nebude sám angaţovat a v případě, ţe je investice společensky ţádaná, ji pak musí celou financovat kapitál veřejný. Kategorie C V této kategorii se nacházejí brownfields prozatím bez naděje zlepšení a spadne do ní většina brownfields v lokacích, které jsou z různých důvodů mimo rozvojové trendy (komerční, společenské, průmyslové, kulturní či turistické). Jejich počet bude veliký a bude postupně stoupat, tak jak se bude vyuţití území dále stratifikovat. Jejich situace se bude postupně zhoršovat, aţ tato území zůstanou úplně opuštěná. Paralelně se bude zhoršovat postavení obcí, ve kterých se tato brownfields nacházejí. 32

7.2 Ţivotní cyklus podnikatelské nemovitosti První stádium ţivotního cyklu podnikatelské nemovitosti je reprezentováno tzv. greenfields (zelená louka). Pro další hospodářské vyuţití je nutné lokalitu vybavit nezbytnou infrastrukturou. Zbudovat inţenýrské sítě, napojit území na dopravní infrastrukturu a území se musí podrobit v případě nezbytnosti také terénním úpravám. Kadeřábková (2009) další vývoj průmyslového areálu rozdělila do čtyř cyklů obnovy výrobního podniku. Během svého vývoje musí kaţdá lokalita projít jedním z vyjmenovaných cyklů, v některých případech i několikanásobně. Jednou z alternativ je i navrácení pozemku zpět do pozemkového fondu. Cyklus 1 projekt s nulovou bilancí Prvním cyklem prochází většina prosperujících podniků v České republice. Pokud bude prováděna pravidelná oprava a údrţba objektů a zóny, je ţivotnost budov odhadována na 30 let. Po uplynutí této doby vzniká potřeba celý areál rekonstruovat či modernizovat. V případě, ţe je investor schopen vynaloţit investici tohoto rázu, dostává se výrobní podnik opět na začátek ţivotního cyklu. V případě, ţe se investor neuplatní na trhu a není schopen plnit své závazky a nemá finanční prostředky, aby pokryl náklady na rekonstrukci zóny, nabízí se nejpravděpodobnější varianta odchodu investora ze zóny a prodej zóny novému investorovi. Cyklus 2 projekt s mírnou podporou V případě, ţe investor není schopen pro svůj výrobní areál najít kupce, je pro další úspěšný rozvoj této lokality nutné poskytnutí veřejné podpory. Důvodů toho, ţe trh na nabídku investora nereaguje, můţe být celá řada. Investor podcenil náklady na údrţbu nemovitosti či vyráběl v provizorních podmínkách, coţ mělo nezanedbatelný vliv na současnou hodnotu nemovitosti. Častou bariérou, která brzdí rozvoj nemovitosti, jsou neuspořádané majetkové poměry, kdy například z důvodů dlouhodobých soudních procesů není znám majitel nemovitosti. Sníţení hodnoty nemovitosti můţe být také zapříčiněno existencí většího mnoţství areálů s podobnými parametry v daném regionu, které si navzájem konkurují a sniţují svoji cenu na trhu. Pro přilákání nového investora není zpravidla nutné poskytovat příliš velké finanční prostředky z veřejných rozpočtů. Obvykle je poţadován finanční příspěvek na zvýšené náklady na rekonstrukci nemovitosti oproti nové výstavbě. Cyklus 3 nekomerční projekt Na rozdíl od předchozího projektu nekomerční projekt pro svůj další úspěšný rozvoj potřebuje daleko více prostředků z veřejných rozpočtů. Na rozdíl od předchozích projektů zde vyvstává problematika ekologických škod. Potenciální investoři nejsou často seznámeni se skutečným rozsahem škod, které jsou často odhaleny aţ při dekontaminaci území. Projekt tohoto typu vyţaduje výraznou podporu pro odstranění škod a zařazení do kategorie 2. 33

Cyklus 4 nebezpečný projekt V tomto případě je kontaminace zóny natolik vysoká, ţe se území stává nebezpečným pro své okolí. Dochází ke znečištění podzemních vod. Dekontaminace podzemních vod je velice finančně nákladná a velice prodraţuje revitalizaci lokality.

7.3 Regenerace brownfields Z hlediska principu udrţitelného rozvoje bývá upozorňováno na hodnotový rozpor pramenící z opuštění dříve vyuţívaných a nyní znehodnocených lokalit a areálů na jedné straně a záboru nových ploch spojených s úbytkem půdy a zásahem do stávající krajiny na straně druhé. Kritizováno je především vytlačování (trade off) mezi tzv. greenfields (nově připravované plochy) a brownfields, při umisťování soukromých i veřejných investic, které se začalo výrazně prosazovat od druhé poloviny 90. let v souvislosti s přílivem zahraničních investic a novou vlnou suburbanizace (WOKOUN, 2008, s. 316). Je nutné si uvědomit, ţe brownfields a greenfields sdílí spolu totoţný realitní trh. V některých případech dokáţou brownfields, pokud jsou umístěny ve vhodných lokalitách, výstavbě na nově zainvestovaných plochách konkurovat. Ve většině případů ovšem díky své nevýhodné poloze a zvýšeným nákladům na revitalizaci objektu dávají investoři přednost umístění výroby na zelené louce. Výhodou starých průmyslových areálů je zpravidla dobré napojení na dopravní infrastrukturu. Nevýhodou je často nemoţnost rozšíření plochy areálu a nutnost respektovat současné technické a urbanistické limity. Podmínky nutné k bezproblémovému průběhu regenerace brownfields: 1. aktivní přístup představitelů obcí, kteří musí být přesvědčeni o nezbytnosti řešit otázku brownfields, 2. zapojení subjektů disponujícími znalostmi a zkušenostmi soukromé a vládní agentury, 3. aktivizace místní podnikatelské komunity, 4. zapojení dalších subjektů veřejné správy, např. z oblasti ţivotního prostředí, 5. získání podpory širší veřejnosti.

7.4 Národní strategie regenerace brownfields V roce 2005 zahájila agentura czechinvest projekt „Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfieldů“. Projekt byl zakončen v roce 2007. Díky této studii byl vytvořen ucelený přehled nevyuţívaných průmyslových areálu na našem území. Na základě této celostátní databáze vznikla „Národní strategie regenerace brownfields“. Ze seznamu vytipovaných lokalit budou vybírány projekty, které budou následně nabízeny potenciálním investorům.

34

Díky vyhledávací studii bylo lokalizováno celkem 2 355 lokalit, jejichţ rozloha činí 10,3 tis. ha (více neţ 100 km2) a plocha zastavěná objekty se odhaduje na 1,4 tis. ha (14 km2). Skutečný počet lokalit brownfields je však v ČR mnohem vyšší, předpokládá se jich více neţ 10 tisíc (TONEV, 2008, s. 31). Vizí Národní strategie regenerace brownfieldů je celkové ozdravění území, rozšíření nabídky pro podnikatele, zlepšení ţivotního prostředí ve všech jeho sloţkách a dosaţení efektivního vyuţití dříve zanedbaného území s ohledem na tvorbu kvalitní struktury osídlení i krajiny, při respektování kulturně - historických, ekonomických, ekologických i sociálních hledisek. Základním cílem strategie je vytvoření vhodného prostředí pro rychlou a efektivní realizaci regeneračních projektů a prevenci vzniku nových brownfieldů (Národní strategie regenerace brownfieldů, 2009). Cíle strategie. vyuţití veškerých moţných zdrojů dostupných z fondů Evropské unie, zohlednění moţnosti regenerace brownfieldů i pro jiné neţ průmyslové vyuţití, rozvoj systému vzdělávání v oblasti regenerace v rámci této problematiky, sníţení počtu brownfieldů a záborů zemědělské půdy pro novou, zlepšení kvality urbanizovaného prostředí a socioekonomický rozvoj postiţených regionů, cílené a efektivní vyuţití veřejných prostředků pro podporu regenerace brownfields.

35

8

VÝVOJ PODPORY INVESTIC

Program podpory přímých zahraničních byl přijat usnesením Tošovského vlády č. 298 z 29. dubna 1998. Program byl dále modifikován usneseními vlády č. 844 ze dne 16. 12. 1998 a č. 544 ze dne 31. 5. 1999. U předchozích Klausových vlád nebyla podpora přímých zahraničních investic prioritou. Podpora zahraničním investorům byla poskytována pouze výjimečně u některých projektů formou placení cla nebo DPH. Liberální vlády se spoléhaly na existenci kvalitního makroekonomického prostředí a vyspělou tradici průmyslové výroby v České republice. Česká republika začala v objemu přímých zahraničních investic zaostávat za svými regionálními konkurenty, Maďarskem a Polskem, kde podpora zahraničních investic byla zahájena v případě Polska na počátku 90. let a v Maďarsku jiţ na konci 80. let. Je třeba zdůraznit, ţe systém poskytování pobídek pro investory v České republice byl od počátku otevřený a mohli být podpořeni i domácí investoři. Systém se vztahoval na investice na „zelené louce“ a joint-ventures, jejichţ hodnota přesáhla hranici 25 mil. USD, přičemţ nejméně 40 % investice muselo směřovat do strojního vybavení. Na konci roku 1998 byl systém rozšířen o další výhody pro potenciální investory. Nejdůleţitější bylo sníţení limitu pro poskytnutí pobídky z původních 25 mil. USD na 10 mil. USD. V únoru 2000 podpora investorů, která byla deklarována do té doby jednotlivými usneseními vlády, vyústila ve schválení zákona č. 72/2000 sb. o investičních pobídkách. K dalšímu sníţení limitu pro poskytnutí pobídky došlo v roce 2002 z 10 mil. USD na 3 mil. USD. Toto opatření se však týkalo oblastí postiţených hospodářskou restrukturalizací postihnutých vysokou mírou nezaměstnanosti. Regionální rozměr problematiky přímých zahraničních investic je proto poměrně významný. Dle současného znění zákona (2. července 2007) mohou být investorovi poskytnuty následující pobídky: úplná sleva na dani z příjmu právnických osob aţ po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti), částečná sleva na dani z příjmu aţ po dobu 5 let (expandující společnosti), Hmotná podpora vytvářených pracovních míst - 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností, Hmotná podpora na školení a rekvalifikace ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postiţených nezaměstnaností. Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Výjimku z tohoto pravidla tvoří region Praha, kde lze získat podporu maximálně 10 % a region Jihozápad, kde mohou investoři dosáhnout na 36 % v letech 2007 - 2010 a 30 % v letech 2011 – 2013. O výši podpory roz36

hoduje Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe (Investiční pobídky v Čechách a na Slovensku, 2007, s. 2). Tab. 5. Podmínky pro získání pobídek ve zpracovatelském průmyslu Podmínky pro získání pobídek Minimální výše investice (mil. Kč) Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč) Minimální procento do strojů z celkové výše investice Pramen: Investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu. Czechinvest, Praha, 2010.

A 50 25 60

B 60 30 60

C 100 50 60

Dle opatření aktivní politiky nezaměstnanosti je finanční podpora vytvářených pracovních míst a podpora na školení a rekvalifikace poskytnuta investorům realizujícím své podnikatelské záměry v regionech s nezaměstnaností vyšší neţ 50 % (regiony A). Pod regiony typu B rozumíme oblasti s mírou nezaměstnanosti vyšší neţ 25 %. Regiony typu C jsou tedy všechny ostatní, ve kterých nezaměstnanost nedosahuje 25 %. Tab. 6. Investiční pobídky v krajích České republiky za období let 1998-2010

Kraj

Počet pobídek

Přislíbené investice (mil. CZK)

Přislíbená pracovní místa

Podíl přislíbených Podíl investic[%] pracovních míst [%]

Praha 3 2719,6 1518 0,5 1,1 Středočeský 82 109812,8 18936 18,7 14,2 Jihočeský 22 18771,1 5797 3,2 4,4 Plzeňský 39 25557,9 6526 4,4 4,9 Karlovarský 14 10160,2 1840 1,7 1,4 Ústecký 115 100416,3 22870 17,1 17,2 Liberecký 25 26164,9 6669 4,5 5,0 Královéhradecký 28 26388,6 9660 4,5 7,3 Pardubický 30 30024,6 9877 5,1 7,4 Vysočina 29 34973,5 5897 6,0 4,4 Jihomoravský 68 47780,6 12302 8,2 9,3 Olomoucký 42 47284,9 9106 8,1 6,8 Zlínský 23 16260,7 3524 2,8 2,6 Moravskoslezský 91 89419,1 18472 15,3 13,9 Česká republika 611 585734,8 132994 100,0 100,0 Pramen: CZECHINVEST: Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl) CzechInvest, Praha, 2011.

Celkem bylo systémem investičních pobídek v České republice podpořeno 611 projektů v celkovém objemu přislíbených investic 585 miliard korun. V letech 1993 - 2010 bylo díky systému pobídek investorům vytvořeno celkem 132 994 nových pracovních míst. Z hlediska podpořených projektů byl nejaktivnější Ústecký kraj, kde byl nějaký typ státní podpory udělen celkem 115 podnikům. Ústecký kraj se také výrazně projevil v podílu nově vytvořených pracovních míst, kterých zde vzniklo přes 22 tisíc, tedy 17,2 % celkového podílu. Do tohoto kraje také plynul největší podíl přislíbených investičních prostředků 37

(17,1 %). Druhý nejvyšší počet pobídek byl lokalizován ve Středočeském kraji, kterých zde bylo podpořeno 82. Podíl přislíbených investic zde činil 109 miliard. Tyto projekty vygenerovaly také nejvyšší počet pracovních míst, jejichţ podíl byl 14,2 % a v absolutních hodnotách činil 18 936. Vysoký počet podpořených projektů byl realizován také v krajích výrazně postiţených restrukturalizací. V Moravskoslezském kraji bylo czechinvestem vykázáno 91 firem, které obdrţely nějaký druh státní podpory. Nově zde vzniklo přes 18 tisíc pracovních míst, coţ je 13,9 % celkového podílu. Poměrně málo aktivní z hlediska počtu pobídek i nově vytvořených pracovních míst je kraj Vysočina a Jihočeský kraj, kde během sledovaného období vznikl 4,4 % podíl pracovních míst. Na posledních 2 místech se umístil Zlínský a Karlovarský kraj, kde se podíl přislíbených investic i pracovních míst pohyboval pod hranicí 3 %. Tab. 7. Odvětvová struktura pobídek v České republice za období let 1998-2010 Odvětví

Počet Výše přislíbených pobídek investic (mil. CZK)

Přislíbená pracovní místa

Podíl investic[%]

Podíl nových pracovních míst [%]

textilní 18 11343,9 1935 1,9 1,5 potravinářský 30 18100,0 2760 3,1 2,1 elektronický 56 82045,9 37835 14,0 28,5 strojírenský 275 302955,9 68825 51,7 51,8 dřevozpracující 15 14666,9 1867 2,5 1,4 chemický 107 85229,7 11040 14,6 8,3 papírenský 13 12933,1 536 2,2 0,4 sklářský 5 5392,3 494 0,9 0,4 kovozpracující 24 9849,4 1209 1,7 0,9 ostatní 68 43217,7 6493 7,4 4,9 celkem 611 585734,8 132994,0 100,0 100,0 Pramen: CZECHINVEST: Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl) CzechInvest, Praha, 2011.

Z hlediska odvětvové struktury bylo pro investory nejatraktivnější odvětví strojírenství, kde investovalo celkem 275 společností. Směřovalo sem 51,7 % celkového objemu přislíbených investic a 51,8 % nově vytvořených pracovních míst. Počet pobídek v chemickém průmyslu činil 107 a v tomto oboru bylo nově vytvořeno 8,3 % pracovních míst. Podíl investic, které směřovaly do chemického průmyslu, dosáhl 14,6 %. Celkem 56 pobídek obdrţely firmy podnikající v elektrotechnickém průmyslu. Vytvořily 28,5 % pracovních míst, ale podíl investic činil pouze 14 %, tedy méně neţ v chemickém průmyslu. Z dalších odvětví překročil hranici 1 % přislíbených pracovních míst pouze průmysl potravinářský (2,1 %), textilní (1,5 %) a dřevozpracující (1,4 %). V odvětvích zahrnutých pod ostatní průmysl bylo vytvořeno 4,9 % pracovních míst.

38

Tab. 8. Investiční pobídky v okresech Jihomoravského kraje za období let 1998-2010 Okres

Počet pobídek

Výše přislíbených investic (mil. CZK)

Přislíbená pracovní místa

podíl investic [%]

podíl nových pracovních míst [%]

Blansko 9 3283,8 1757 6,9 14,3 Brnoměsto 23 16324,9 5 671 34,2 46,1 Brnovenkov 6 6076,6 2220 12,7 18,0 Břeclav 10 7319,9 1 133 15,3 9,2 Hodonín 11 3291,1 687 6,9 5,6 Vyškov 2 1808,7 387 3,8 3,1 Znojmo 7 9675,5 447 20,2 3,6 celkem 68 47780,6 12302 100,0 100,0 Pramen: CZECHINVEST: Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl) CzechInvest, Praha, 2011.

Nejvíce investičních pobídek bylo lokalizováno v okrese Brno-město (23). Byl zde také nejvyšší podíl přislíbených investic (34,2 %) i celkový počet pracovních míst 5 671 coţ činí 46 %. Druhý nejvyšší počet pobídek obdrţeli investoři, kteří umístili svoji výrobu v okrese Hodonín. V podílu přislíbených investic (6,9 %) i mnoţství nově vytvořených pracovních míst (5,6 %) byl tento region spíše podprůměrný. Po okresu Brno-město byl na tom v objemu přislíbených investic nejlépe okres Znojmo (20,2 %). V mnoţství nově vytvořených pracovních míst je však druhý nejhorší (3,6 %). Pouze 6 pobídek obdrţel okres Brno-venkov. Podíl přislíbených investic zde ovšem činil 12,7 % a podíl pracovních míst 18 %. Nejméně pobídek pozorujeme v okrese Vyškov (2), kam směřoval pouze 3,8 % podíl přislíbených investic a 3,1 % nově vytvořených pracovních míst.

Tab. 9. Odvětvová struktura pobídek v Jihomoravském kraji za období let 1998 - 2010 Podíl nových pracovních míst [%] textilní 5 3845,8 608 8,0 4,9 potravinářský 1 3989,0 123 8,3 1,0 elektrotechnický 14 8337,9 5368 17,5 43,6 strojírenský 28 14892,6 4091 31,2 33,3 dřevozpracující 1 425,6 59 0,9 0,5 chemický 12 7969,2 1571 16,7 12,8 papírenský 1 1263,4 18 2,6 0,1 sklářský 0 0,0 0,0 0,0 0,0 kovozpracující 2 570,2 93 1,2 0,8 ostatní 4 6486,9 371 13,6 3,0 celkem 68 47780,6 12302 100,0 100,0 Pramen: CZECHINVEST: Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl) CzechInvest, Praha, 2011. Odvětví

Počet pobídek

Výše přislíbených investic (mil. CZK)

Přislíbená pracovní místa

39

podíl investic [%]

Nejvíce pobídek obdrţel v Jihomoravském kraji strojírenský průmysl (28). Celkový podíl přislíbených investičních prostředků zde činil 31,2 % a byl zde vytvořen druhý nejvyšší podíl pracovních míst (33,3%). V sektoru elektrotechnického průmyslu obdrţelo některou z pobídek 14 společností. Toto odvětví však dominovalo v podílu přislíbených pracovních míst (43,6 %) a podíl přislíbených investic překonal hranici 17 %. Chemický průmysl obdrţel 12 pobídek a investoři přislíbili investovat 16,7 % finančních prostředků a vytvořit 12,8 % podíl pracovních míst v tomto odvětví. Z dalších odvětví zaznamenáváme vyšší počet pobídek pouze v textilním průmyslu (5). Investoři přislíbili v textilním odvětví investovat 8 % celkového objemu prostředků a vytvořit 4,9 % podíl pracovních míst. Tab. 10 Typy poskytnutých pobídek v Jihomoravském kraji a České republice za období let 1998-2010 Česká republika počet pobídek Podíl[%] 611 100 246 40,3 264 43,2 13 2,1

Jihomoravský kraj počet Popobídek díl[%] 68 100 27 39,7 39 57,4 2 2,9

Typ pobídky Sleva na dani z příjmu Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst Hmotná podpora na školení a rekvalifikace Převod pozemku z vlastnictví státu za výhodnou cenu Převod technicky vybaveného pozemku z vlastnictví státu za výhodnou cenu 35 5,7 4 Pramen: CZECHINVEST: Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl) CzechInvest, Praha, 2011.

5,9

Nejčastěji vyuţívaným typem pobídky je sleva na dani z příjmu, kterou vyuţilo 100 % společností. Okolo hodnoty 40 % se pohyboval příspěvek na podporu tvorby nových pracovních míst a na podporu rekvalifikací. Moţnost převodu z pozemkového fondu a převod technicky vybaveného pozemku z vlastnictví státu vyuţila poměrně malá část investorů.

8.1 Historie státní podpory průmyslových zón Rozvoj průmyslových zón za spoluúčasti dotačních prostředků ze státního rozpočtu byl nastartován v 90. letech. Hlavními důvody, které vedly stát k rozhodnutí podílet se na realizaci průmyslových zón, byla potřeba restrukturalizovat průmysl v České republice, zvýšit schopnost České republiky obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých zahraničních investic, a to přípravou kvalitní nabídky průmyslových nemovitostí, a především řešit problémy zvyšující se nezaměstnanosti. Proto kromě poskytování přímých pobídek investorům se začaly investičně připravovat průmyslové plochy, které umoţňují investorům začít rychle podnikat, coţ výrazně zvýšilo šance na umístění nejenom zahraničních investic, ale rovněţ umístění investorů z České republiky (POCHTIOLOVÁ, 2010). Program na podporu průmyslových zón byl přijat vládou v roce 1998. Tato forma podpory byla určena pro obce, svazky obcí a kraje. Dalšími příjemci byly také rozvojové 40

společnosti a významní investoři. Program byl připraven ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem financí a ministerstvem sociálních věcí. Dalším programem, který rozvinul systém podpory zahraničních investic, byl program na podporu subdodavatelů přijatý v roce 1999. Program na podporu rozvoje průmyslových zón definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí, krajům, rozvojovým společnostem a významným investorům formou přímých dotací, dotací úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón. Program přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti investičního prostředí zejména v hospodářsky slabých či strukturálně postiţených regionech a k vytváření předpokladů pro vznik nových pracovních míst (Pravidla Programu na podporu rozvoje průmyslových zón, 2005). Systém podpory rozvoje průmyslových zón byl nejdříve vyzkoušen na dvou pilotních projektech ve městech Karviná a Bystřice pod Pernštejnem (celkem se jednalo o investici v hodnotě 55,5 mil. Kč). V roce 1999 stát z rozpočtu vyčlenil na průmyslové zóny celkem 158 milionů korun. Na rozvojové projekty dostalo státní příspěvek 12 obcí a na pobídkové projekty 6 obcí. Celkem stát do tohoto roku pomohl zainventovat 360 hektarů pozemků (Vančura, 2000). Vznik průmyslových zón není spjat pouze s přijetím legislativních opatření. Řada měst zřídila průmyslové zóny jiţ v první polovině 90. let. Příkladem můţe být Industriální park Borská pole v Plzni, který byl zaloţen jiţ v roce 1995. Město se tímto projektem snaţilo minimalizovat dopady na situaci na trhu práce v souvislosti s poklesem výroby v Plzeňské Škodovce. Jedna z prvních průmyslových zón vznikla v Sochorové u Vyškova, kterou management města zbudoval uţ v první polovině 90. let. Zejména v prvních třech letech realizace programu na podporu průmyslových zón, tj. v období 1998-2000 došlo v České republice k bouřlivému rozvoji takto programově upravených průmyslových zón, kterých bylo zaloţeno cca 50, coţ představovalo přes 1080 ha připravených pozemků s celkovým rozsahem státní podpory ve výši cca 600 mil (PETŘÍČEK, 2003). Období od roku 2000 je ve znamení podpory zón budovaných pro významné investory. V roce 2000 byla podpořena průmyslová zóna v Hranicích na Moravě, kde realizovala společnost Philips výrobu televizních obrazovek. V roce 2001 byla zahájena příprava první strategické zóny v České republice v Kolíně na základě usnesení vlády č. 708/01. Tato zóna o rozloze téměř 300 ha umoţnila lokalizaci strategického projektu Toyota PSA Peugeot Citroen, který po dokončení vytvoří 2 000 nových pracovních míst. Počínaje rokem 2002 se mění charakter poskytování dotací, MPO nyní opouští strategii široké podpory a soustředí se na financování velkých strategických zón- např. průmyslová zóna v Kolíně v tomto roce obdrţela zhruba 77 % veškerých prostředků programu na podporu průmyslových zón (TOUŠEK, 2002).

41

Program na podporu průmyslových zón byl v platnosti v letech 1998-2005. Do konce roku 2005 bylo z tohoto programu podpořeno 92 těchto areálů, kde investovalo jiţ 350 nových podniků, v nichţ našlo zaměstnání dohromady více neţ 50 000 lidí. Do konce roku 2006 by podle vyjádření CzechInvestu měly být vybudovány všechny zóny, které Česká republika potřebuje. Cílový stav v roce 2006, tedy po období platnosti Programu podpory rozvoje průmyslových zón, by měl podle odhadů činit kolem 4500 hektarů pozemků, celková výše investic na období 2001 - 2006 je stanovena na cca 4,5 mld. (VITURKA, 2003). V roce 2006 vstoupil v platnost program podpory podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, který navazoval na předchozí program na podporu průmyslových zón. Tento program byl v platnosti do roku 2010 a primárně se zaměřoval na podporu strategických průmyslových zón. Kromě programu na podporu průmyslových zón a programu na podporu průmyslových nemovitostí měli investoři moţnost čerpat finanční prostředky také ze strukturálních fondů Evropské unie. V období let 2004 aţ 2006 v rámci Operačního programu průmysl a podnikání, na který navázal Operační program podnikání a inovace, který je v platnosti v období let 2007 - 2013.

8.2 Program na podporu průmyslových zón Program na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 - 2005 (2007) (dále jen Program) definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí, krajům, rozvojovým společnostem a významným investorům formou přímých dotací, dotací úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón. Program přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti investičního prostředí zejména v hospodářsky slabých či strukturálně postiţených regionech a k vytváření předpokladů pro vznik nových pracovních míst. Správcem programu je ministerstvo průmyslu a obchodu a určenou organizací Programu rozumí Agentura pro podporu podnikání a investic - CzechInvest, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Průmyslovou zónou se v tomto Programu rozumí ucelené souvislé území přibliţně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převáţně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, sluţby nebo jako zastavitelné území vhodné převáţně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, sluţeb. Nejedná-li se o průmyslovou zónu připravovanou pro váţného nebo významného investora, musí její výměra činit alespoň 10 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v nezastavěném území, nebo

42

alespoň 5 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v zastavěném, ale nevyuţívaném území. Průmyslovou zónou se rozumí téţ území určené pro vědeckotechnický park. Strategickou průmyslovou zónou se v tomto Programu rozumí průmyslová zóna o výměře nejméně 200 ha stanovená usnesením Vlády ČR na základě vyhledávací studie pořízené určenou organizací, příp. na základě jiného dokumentu strategické povahy (ÚP VÚC, ÚP obce apod.). Dále je za strategickou povaţována průmyslová zóna o výměře nejméně 100 ha realizovaná v zastavěném, ale nevyuţívaném území a stanovená správcem programu na základě vyhledávací studie pořízené určenou organizací, příp. na základě jiného dokumentu strategické povahy (ÚP VÚC, ÚP obce apod.) a průmyslová připravovaná pro strategického investora. Podporovaným investorem se v tomto Programu rozumí fyzická či právnická osoba, která na území průmyslové zóny podpořené v rámci tohoto Programu vytvoří podmínky pro vznik nových pracovních míst v oborech zpracovatelského průmyslu vyjma oborů zaměřených na prvotní zpracování surovin, v oborech strategických sluţeb, v technologických centrech a v oblasti výzkumu a vývoje.

Program rozlišuje investory na základě celkové výše investice na : a) významný nebo váţný investor, který na území průmyslové zóny vytvoří pracovní místa v oborech zpracovatelského průmyslu vyjma oborů zaměřených na prvotní zpracování surovin, a který předloţil záměr vynaloţit investiční prostředky na pořízení hmotného a nehmotného majetku dlouhodobé povahy nejméně v částce 4 000 000 000 Kč a současně vytvořit více neţ 1 000 nových pracovních míst, b) významný nebo váţný investor, který vytvoří pracovní místa v oborech strategických sluţeb, technologických center a vědy a výzkumu, a který předloţil záměr vynaloţit investiční prostředky na pořízení hmotného a nehmotného majetku dlouhodobé povahy nejméně v částce 1 000 000 000 Kč a současně vytvořit více neţ 500 nových pracovních míst. Celkově můţe investor obdrţet finanční podporu aţ do výše tzv. nákladové mezery (NM), která se stanoví výpočtem: NM = Nú + Nt - Cp, NM = Nú + Nt + Nv– Cp, kde Nú jsou náklady úplatného nabytí nemovitostí, Nt jsou náklady na technickou přípravu území, Cp je cena prodejní nemovitostí průmyslové zóny, Nv jsou realizační náklady na výstavbu či rekonstrukci nájemního objektu.

43

Podpora se poskytuje formou přímé dotace, formou dotace na hrazení úroků z bankovních úvěrů a formou návratné finanční výpomoci. Dotace na hrazení úroků se poskytuje po dobu deseti let v případě strategické průmyslové zóny a pěti let v případě ostatních zón od dokončení částí stavby, které jsou pomocí dotace na hrazení úroků financovány. Dále je moţný převod pozemků, které jsou ve vlastnictví ČR a se kterými hospodaří organizační sloţky státu.

8.3 Program na podporu průmyslových nemovitostí a infrastruktury Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury (2011) (dále jen Program) definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, krajům nebo podnikatelským subjektům na projekty výstavby a regenerace nemovitostí pro podnikání, včetně příslušné infrastruktury, případně jiným subjektům určeným usnesením Vlády ČR na realizaci strategických projektů. Podpora je v rámci Programu poskytována formou přímých dotací, návratných finančních výpomocí a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku. Program přispívá ke vzniku funkčního trhu nemovitostí pro podnikání, zkvalitnění podnikatelské infrastruktury a ke zlepšování investičního a ţivotního prostředí. Cílem Programu je zajistit nutné předpoklady a podmínky pro realizaci především Strategických projektů v oblasti zpracovatelského průmyslu, strategických sluţeb, technologických center a výzkumu. Účelem Programu je přispět ke zvyšování konkurenceschopnosti investičního prostředí zejména v hospodářsky slabých či strukturálně postiţených regionech, k vytváření předpokladů pro vznik nových pracovních míst a zejména prostřednictvím regenerace nevyuţívaných nemovitostí (tzv. brownfieldů) k zajištění trvale udrţitelného rozvoje v ČR. Platností tohoto programu se sníţil limit na plošný rozsah podporovaného areálu z původních 10 ha na 5 ha. Minimální výše podpory je 1 mil. Kč. Míra podpory poţadovaná v ţádosti o souhlas s realizací projektu nesmí být niţší neţ 10 % způsobilých výdajů.

8.4 Historie agentury Czechinvest její role při budování průmyslových zón V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. CzechInvest dále propaguje Českou republiku v zahraničí jako lokalitu vhodnou pro umisťování mobilních investic, je výhradní organizací, která smí nadřízeným orgánům předkládat ţádosti o investiční pobídky a podporuje české firmy, které mají zájem zapojit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. Prostřednictvím svých sluţeb a rozvojových programů tak CzechInvest přispívá k

44

rozvoji domácích firem, českých a zahraničních investorů i celkového podnikatelského prostředí (www.czechinvest.org). Agentura Czechinvest byla zaloţena v roce 1992 a iniciátorem vzniku bylo ministerstvo průmyslu a obchodu. V prvních letech existence se agentura vzhledem k neexistenci pobídkového systému zaměřovala především na poskytování informací zahraničním investorům a studiem investičního prostředí v zahraničí. Dále agentura pracovala na tvorbě analýz vybraných odvětví zpracovatelského průmyslu. Úspěšná je činnost několika kanceláří této agentury v zahraničí. Jiţ vlastní umístění těchto kanceláří prokazuje promyšlenou strategii agentury. Většina z nich nesídlí v administrativních centrech jednotlivých států, ale v oblastech s největší průmyslovou a vývojovou aktivitou. Proto např. kanceláře v USA sídlí v Chicagu a v centru moderních technologií na východním pobřeţí v Silicon Valley, japonská kancelář v Jokohamě a německá v Kolíně nad Rýnem (zbývající jsou umístěny v Londýně, Bruselu a Hong Kongu) (PETŘÍČEK, 2003). Pobočka v Silicon Valley byla v roce 2007 uzavřena. Podle vyjádření Czechinvestu byla pobočka uzavřena mimo jiné pro nedostatečnou efektivitu způsobenou propadem akcií některých výrobců technologií a „splasknutím internetové bubliny“ (czechtrade.cz). Agentura CzechInvest zaloţila na začátku roku 2004 síť třinácti regionálních kanceláří ve všech krajských městech. Důvodem jejich vzniku bylo rozšíření nabídky sluţeb. Kromě podpory investic domácích a zahraničních firem se CzechInvest zaměřil také na podporu podnikání malých a středních podniků prostřednictvím programů strukturálních fondů EU. Cílem CzechInvestu bylo přiblíţit své sluţby co nejvíce všem svým klientům. Zřízením regionálních kanceláří vznikla kontaktní místa, kde mohou podnikatelé získat komplexní informace o formách podpory podnikání zajišťovaných agenturou CzechInvest. V roce 1996 zaloţil Czechinvest Sdruţení pro zahraniční investice (anglicky Association of Foreign Investors, dále jen „AFI“), aby slouţilo jako instituce reprezentující zájmy investorů ve vztahu k vládě, a aby spojovalo domácí dodavatele se zahraničními investory. Členové společnosti jsou české firmy profitující z příchodu zahraničních investorů do České republiky. Tyto firmy nabízejí širokou škálu sluţeb pro investory od finančních sluţeb, přes marketing, poradenské sluţby aţ po vyhledávání vhodných pracovníku pro konkrétní společnost (www.afi.cz).

8.5 Regionální rozvojové agentury Regionální rozvojové agentury se osvědčily jako účinný nástroj institucionální podpory regionálního rozvoje v zemích EU a v posledních letech vznikaly i ve státech střední a východní Evropy např. v Polsku, Maďarsku a také v České republice. Konkrétně v ČR působí RRA jako nástroj regionální politiky státu a krajů, zejména pokud jde o podporu hospodářského rozvoje v krajích, včetně vyuţívání státní a zahraniční po45

moci a efektivní spolupráce veřejného sektoru s podnikatelskými subjekty v daném území (www.crr.cz). Jejich hlavní náplní bývá: zajišťování regionálního programování, poskytování sluţeb pro podnikání i pro místní či regionální orgány, příprava, realizace, monitoring a vyhodnocování rozvojových projektů, zajišťování vzdělávacích činností, mezinárodní aktivity včetně účasti na programech Evropské unie. RRA jsou často klíčovou regionální institucí, která definuje a realizuje místní strategii regionálního rozvoje se zaměřením např. na vytváření nových pracovních míst, podporu podnikání, rozvoj technické infrastruktury, apod. Regionální agentura jiţní Moravy byla zaloţena v roce 1997. V prvních letech existence byla hlavní činností agentury administrace programu PHARE CBC. V oblasti zahraničních investic se agentura zaměřovala především na asistenci zahraničním investorům zabezpečovanou pro CzechInvest. V souvislosti se zřízením regionálních kanceláří Czechinvestu, které převzaly některé činnosti regionální agetury, došlo k většímu zaměření na tzv. After-care. V jeho rámci usiluje agentura o průběţnou komunikaci s investory z regionu, zjišťování jejich současných problémů a poskytuje asistenci při jejich řešení. Velmi efektivní a osvědčenou formou komunikace s klienty-investory je tzv. přístup jedněch dveří (one-stop-shop). Jedná se v podstatě o soustředění a zprostředkování všech investorovi potřebných informací z jednoho místa. Program je zaměřen na optimalizaci regionální nabídky a zvýšení efektivnosti jednání se zahraničními investory (rrajm.cz).

46

9

REGIONÁLNÍ PŘEHLED PRŮMYSLOVÝCH ZÓN

Města s padesáti tisíci obyvateli by měla mít k dispozici zónu o rozloze alespoň 50 ha, největší česká města pak nejméně stohektarovou zónu (případně několik menších). Naopak u měst s méně neţ deseti tisíci obyvatel jsou zóny účelné pouze tehdy, kdy se nacházejí v bezprostředním zázemí metropolitních či regionálních center, dále pokud jsou lokalizovány podél rozvojových os nebo mají přislíbený příchod velkého investora. Tab. 11 Počet průmyslových zón podpořených v rámci programu rozvoje průmyslových zón v České republice 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Počet průmyslových zón 2 20 46 58 71 79 89 92 102 103 103 Počet investorů 0 36 67 131 166 208 284 360 398 520 606 Pramen: CZECHINVEST: Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 – 2009

Dle Czechinvestu bylo během let 1998 - 2008 podpořeno v rámci státní podpory celkem 103 průmyslových zón. Bylo dosaţeno celkové obsazenosti 78,6 % z celkové rozlohy zón. Díky státní podpoře výstavby průmyslových zón našlo práci uţ 103 054 lidí. Celkem 606 společností v podpořených zónách zatím proinvestovalo 210 miliard korun. Tab. 12. Databáze průmyslových zón České republiky Centra pro regionální rozvoj v roce 2007 Kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika

Počet zón 2 15 19 14 7 13 9 16 9 5 12 12 16 11 160

Rozloha [ha] 130 1274,2 783,1 1119 630,8 1214,7 466,2 946,9 381,8 186 136,5 451 1163,2 1265,1 10148,5

Rozloha [%] 1,2 11,5 7,1 10,1 5,7 11 4,2 8,6 3,5 1,7 9,4 4,1 10,5 11,5 100,1

Vyuţívaná plocha [%] 16,9 43 18,2 16,6 15,1 45 44,6 9,9 27,2 36,5 14,2 19,8 3,3 51,4 361,7

Pramen:CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR: Průmyslové zóny České republiky. Praha, CRR ČR, 2007.

Poměrně rozsáhlou databázi průmyslových zón nabízí centrum regionálního rozvoje. Nevýhodou je její neaktuálnost, poskytnutá data se vztahují k roku 2007. Celkový počet zón dle této publikace je 160. Zde obsaţená databáze obsahuje průmyslové zóny větší 47

neţ 5 hektarů. Celková rozloha průmyslových zón je přes 10 tisíc hektarů. Vysoké rozlohy dosahují kraje postiţené restrukturalizací a s ní spojenou dlouhodobě vysokou nezaměstnaností. Přes 1200 ha celkové plochy se dostaly kraje Moravskoslezský a Ústecký. Absolutně nejvyšší rozlohy průmyslových zón však pozorujeme ve Středočeském kraji, kam plyne hned po Praze nejvyšší podíl přímých zahraničních investic. Zde databáze centra regionálního rozvoje označila celkem 15 průmyslových zón v celkové ploše 1274,2 hektaru. Absolutně nejvyšší počet zón sledujeme v kraji Jihočeském, kde bylo do databáze zařazeno celkem 19 zón. V Praze to jsou pouze 2 zóny. Tab.13. Databáze průmyslových zón uvedená v publikaci City invest v roce 2008 Kraj

Počet zón rozloha [ha] 0 0 Praha 29 1476,3 Středočeský 21 802,3 Jihočeský 32 1932,7 Plzeňský 7 334,6 Karlovarský 21 1354,7 Ústecký 9 416 Liberecký 20 850,5 Královéhradecký 10 399,5 Pardubický 17 345,1 Kraj Vysočina 19 681,9 Jihomoravský 20 622,4 Olomoucký 22 1545,7 Zlínský 17 1307,1 Moravskoslezský 244 12068,8 Česká republika Pramen: CZECHINVEST: City Invest Czech 2008. Stanford, Praha, 2008. 164 pp.

Rozloha[%] 0 12,2 6,6 16 2,8 11,2 3,4 7 3,3 2,9 5,7 5,2 12,8 10,8 100

Databáze v publikaci cityinvest je obsáhlejší a poskytuje informace o celkem 244 zónach o ploše 12 000 hektarů. Do databáze byly zařazeny také průmyslové zóny s méně neţ 5 hektary, které nemohou být v rámci státní podpory finančně zvýhodněny. Dále také obsahuje data o brownfieldech, které mohou investoři vyuţít pro umístění svých investic. Od databáze CRR se zde uvedené regionální rozloţení průmyslových zón výrazně odlišuje. Do oblasti Prahy neumisťuje databáze ani jednu zónu. Největší plochy průmyslových zón dosáhl v tomto případě Plzeňský kraj, kde se nacházelo přes 1 900 ha ploch pro investory. V plzeňském kraji bylo celkem 32 průmyslových zón a umístil se v mezikrajském srovnání na prvním místě. Jako druhý se umístil Středočeský kraj, kde se nacházelo 29 zón o celkové ploše 1 476 ha.

9.1 Strategické projekty Strategickými projekty v oblasti průmyslových nemovitostí jsou tzv. strategické průmyslové zóny. Jedná se o zóny o výměře minimálně 200 ha nebo o výměře nejméně 100 ha, kdy je zóna realizována v zastavěném, ale nevyuţívaném území. Dále jsou to rov-

48

něţ zóny připravované pro významného či váţného investora, který se zaváţe k realizaci významné výše investice a s tím i k vytvoření určitého počtu pracovních míst. Nabízení připravených strategických zón je spolu se systémem investičních pobídek významným nástrojem pro získávání strategických investorů z oblasti vyspělých technologií zpracovatelského průmyslu, či investorů podílejících se na budování a rozvoji technologických center, center strategických sluţeb a vytvářením pracovních míst v oborech vědy a výzkumu. Příprava strategických zón probíhá vţdy ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, agentury CzechInvest a zástupci krajské a místní samosprávy (czechinvest.org). Kolín-Ovčáry Tato plocha byla vytipována jako vhodné území pro strategického investora v roce 2000. Původně byla nabídnuta společnosti BMW jako vhodná lokalita pro výrobu automobilů. Německá automobilka se ovšem rozhodla umístit svoji investici do východoněmeckého Lipska. Proto agentura Czechinvest nabídla průmyslovou zónu Kolín-Ovčáry mezinárodnímu koncernu TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile). Závod byl uveden do provozu v roce 2005 a nyní zaměstnává přibliţně 3000 pracovníků. Dalších 3000 pracovních míst bylo vytvořeno ve firmách zajišťujících subdodávky a 6000 v terciární sféře (POLCHIOTOVÁ, 2010). Kromě pozitivních dopadů vyvolala investice TPCA ve Středočeském kraji také některé negativní dopady. Jeden z nich souvisí se situaci na trhu práce, kde současný nedostatek kvalifikované pracovní síly v některých profesích vytváří zásadní limitující faktor dalšího rozvoje firem umístěných v ČR. Příchod TPCA, která je nyní jednou z největších společností v regionu, tento problém ještě vyostřuje. Takové napětí na pracovním trhu vyvolává poţadavky na vyšší mzdový růst, který si mnohé z místních MSP vzhledem k hrozící ztrátě konkurenceschopnosti nemohou dovolit akceptovat (ZAHRADNÍK, 2008). Most-Havraň Průmyslová zóna Joseph vznikla za Havraní nedaleko Mostu na počátku roku 2002, kdy v ní začal působit strategický investor Nemak Europe, který vyrábí hliníkové hlavy do motorů. V zóně dnes fungují i další společnosti – belgický investor RAI, který se zaměřuje na výrobu palubních desek osobních automobilů, německý výrobce hliníkových hlav motorů Starcam a americká továrna AFSI na výrobu vzduchových a olejových filtrů. V těchto závodech je zaměstnáno přes 600 pracovníků. Rozvoj zóny předpokládá, ţe zde bude zaměstnáno celkem 1 800 osob (www.mumost.cz). Ţatec-Triangle Triangle je svou rozlohou 365 ha největší strategickou průmyslovou zónou v České republice. Průmyslová zóna v Ţatci je výrazným příkladem regenerace brownfields. Jedná se o revitalizaci plochy bývalého vojenského letiště. V první etapě bylo nutné zbavit areál 49

starých ekologických zátěţí. Regenerace zahrnovala demolici bývalých armádních objektů včetně vzletové a přistávací dráhy. V další části přípravy byla zbudována technická a dopravní infrastruktura. Předpokládá se zde 15-20 000 nových pracovních míst pří plné kapacitě. V současnosti v zóně nachází společnost Panasonic Liquid Crystal Display Czech, s.r.o., která se zabývá výrobou LCD televizorů. Tato společnost vytvořila 717 pracovních míst. 5. května 2010 byla podepsána smlouva o budoucí smlouvě se společností Solar Turbines EAME s.r.o. na koupi pozemku v zóně Triangle pro budoucí závod na generální opravy a údrţbu plynových turbín, jehoţ realizace se předpokládá v roce 2011. Mošnov Příprava průmyslové zóny v Ostravě Mošnově započala v roce 2000, kdy se jednalo o 30 hektarovou plochu. V roce 2004 bylo území průmyslové zóny rozšířeno na 130 hektarů a v roce 2005 na 200 hektarů. Samotná příprava území a výstavba klíčových inţenýrských sítí včetně komunikací probíhala od roku 2007, nejintenzivnější výstavba byla realizována v roce 2009. V současnosti je zde zaměstnáno přes 1000 osob a investoři v areálu průmyslové zóny proinvestovali přes 3,5 miliardy korun. Mezi nejvýznamnější investory patří firma Ber, která vyrábí chladiče a klimatizace pro osobní vozidla, společnost Plakor z Jiţní Koreje se věnuje výrobě plastových dílů automobilů a italská společnost Cromodora Wheels je producentem kol z lehkých slitin pro osobní vozy. Holešov Průmyslová zóna vznikla na ploše bývalého vnitrostátního letiště. Strategická průmyslová zóna Holešov se řadí k největším realizovaným rozvojovým plochám v České republice. Její celková rozloha činí 360 hektarů, základní technická a dopravní infrastruktura byla dokončena na konci roku 2009. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Holešovská zóna těţí z dobrého dopravního napojení, komplexní technické připravenosti a zázemí v podobě kvalifikované pracovní síly. Proces obsazování byl zahájen v roce 2010. Podle studie, zpracované předními českými ekonomy Petrem Zahradníkem a Janem Jedličkou, přispěje Strategická průmyslová zóna Holešov k zvýšení zaměstnanosti, vyrovnání rozdílů mezi průměrným výdělkem v regionu a České republice, zvýšení podílu kraje na hrubém domácím produktu, či zlepšení dopravní infrastruktury v celém regionu a zkvalitnění občanské vybavenosti v okolí zóny (www.zonaholesov.cz) Nošovice Průmyslová zóna v Nošovicích byla usnesením vlády ČR č. 549 ze dne 29. 5. 2002 zařazena mezi několik málo strategických průmyslových zón v ČR. V květnu 2006 byl podpisem smlouvy stvrzen příchod jihokorejské společnosti Hyundai do ČR. Ta se zavázala k vybudování závodu na výrobu automobilů v nošovické průmyslové zóně. Celková plocha zóny činí 260 hektarů. Pro lokalizaci investice automobilky Hyundai byla zásadní blízkost závodu sesterské společnosti Kia, která svůj závod umístila do slovenské Ţiliny. 50

Dalším faktorem byla blízkost rychlostní komunikace R48, která zajišťuje přímé dopravní spojení směrem na západ České republiky. K 1. 1. 2011 zaměstnávala společnost Hyundai Motor Manufacturing Czech 2501 zaměstnanců, z nichţ 96 % jsou občané České republiky, především obyvatelé Moravskoslezského kraje. Areál Škody Plzeň Jedná se o příklad regenerace brownfields. Projekt regenerace byl realizován v letech 2004 - 2008 s cílem vytvořit nové zainventované plochy a obnovit areál, který byl jiţ ve špatném stavu. Součástí regenerace průmyslové zóny byly demolice starých a nevyuţívaných výrobních hal, rekonstrukce komunikací a přeloţky inţenýrských sítí. Na takto připravených plochách byla v roce 2006 zahájena výstavba 13 nájemních hal a regenerace jedné stávající haly pro průmyslové vyuţití. Výstavba a rekonstrukce nájemních objektů byla spolufinancována z prostředků strukturálních fondů Evropské unie a realizace byla ukončena v červnu 2008 (POLCHIOTOVÁ, 2010). Projekt získal cenu Brownfield roku 2004, kterou uděluje Sdruţení pro zahraniční investice (AFI) společně s agenturou CzechInvest. V současnosti se v areálu nachází 48 firem. Nové objekty zde zbudovala společnost ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o., výrobce tramvají a lokomotiv.

9.2 Průmyslové zóny na Jiţní Moravě Během existence programu na podporu rozvoje průmyslových zón bylo v Jihomoravském kraji podpořeno celkem 11 průmyslových zón. Jejich celková rozloha činí přes 240 hektarů. Objem prostředků směřujících na rozvoj průmyslových zón Jihomoravského kraje dosáhl 378 milionů korun. Největší podpořená zóna v Jihomoravském kraji je Černovická terasa. Tato PZ čerpala v tomto období nejvíce finančních prostředku, obdrţela téměř 300 milionů korun ze státního rozpočtu. Ostatní podpoření zóny se rozlohou ani objemem dotací této průmyslové zóně nepřibliţují. Černovická terasa pohltila téměř 80 % finančních prostředku směřujících do oblasti jiţní Moravy. Většina podpořených areálů překročila svoji rozlohou hranici 10 hektarů. Této hranice nedosahuje pouze 5 zón. Některé průmyslové zóny nečerpaly z programu na podporu průmyslových zón finanční prostředky, ale vyuţily moţnost bezplatného převodu majetku z pozemkového fondu České republiky. V rámci jiţní Moravy vyuţily tuto moţnost průmyslové zóny Černovická terasa, Vyškov - Nouzka II, Mikulov a Pohořelice.

51

Tab. 14. Průmyslové zóny podpořené v rámci programu na podporu průmyslových zón za období let 1998-2008 Velikost území PZ podpořené podle Programu (ha)

Celková dotace (tis.Kč)

Převod pozemků PF ČR (ha)

Rok poskytnutí podpory

160,00

299 740

2,11

2002,2003

Brno - (TP)

3,99

8 060

1999

Kuřim

11,39

10 500

2000,2001

Obec

Brno - Černovická terasa

Hodonín - Kapřiska

7,30

1 919

2000

Vyškov - Sochorova II

12,40

10 000

2002

Vyškov - Nouzka II

11,50

převod PF

Znojmo

1,60

3 500

Mikulov Blansko

2,90 13,60

převod PF 22 748

Brankovice

10,10

21 796

Pohořelice

8,55

převod PF

11,50

2005 1999

2,85

2003 2003,2004,2005 2004

8,55

2004

celkem

243,33 378 263,00 25,01 Pramen: CZECHINVEST: Průmyslové zóny podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Praha,CzechInvest, 2007.

Celkem jsme v prostoru Jihomoravského kraje vymezily 35 průmyslových zón o celkové rozloze 1 015,4 hektarů. Obci, které mají na svém území plochu vymezenou pro průmyslovou výrobu, je však více. Vyřazeny byly areály, které nemohou být v současnosti poskytnuty investorům, např. z důvodu nedostatečné infrastruktury či nevyřešeným majetkovým poměrům.

52

Tab. 15. Průmyslové zóny na jiţné Moravě v roce 2011 Průmyslová zóna Brno - Černovická terasa Šlapanice Znojmo Bučovice-Mafety Brno-Technologický park Veselí nad Moravou Břeclav-Poštorná Pohořelice-Dolní Štiglary Central Trade Park Modřice Central Trade Park Brno Ivanovice na Hané - Lány u dvora Vyškov-Sochorova Hodonín-Nesyt Vyškov-Nouzka Hodonín-Kapříska Brno-Areál Slatina Měnín-Ţerotít Břeclav

Rozloha [ha] 179 92 71 66 60 55 44 40,5 40 36 32,3 27,5 23,4 23 19,6 18 17 15

Průmyslová zóna Brno-Tuřany Letovice Blansko Kuřim Mikulov Hodonín,Pánov Brankovice Slavkov u Brna-U panského dvora Sudoměřice Bzenec - Dolní písky Hodonice Bzenec - Úkolky Boskovice Vracov-Olšička Rousínov-Západ Kyjov-Jih Ţidlochovice

Rozloha [ha] 14,3 14 13,6 11,4 11 10,4 10,1 10 8,6 8 8 7,5 7 6,4 5,8 5,5 4,5

Pramen: CZECHINVEST: City Invest Czech 2008. Stanford, Praha, 2008. 164 pp. http://www.invest-in-czech.cz + vlastní výzkum.

Český technologický park Brno Technologický park je plocha připravená především pro investory v lehkém hi-tech průmyslu a strategických sluţbách, která vyuţívá synergií mezi výzkumem, vývojem a podnikáním. Projekt realizuje společnost Technologický Park Brno, a.s., jejíţ vlastníkem je město Brno a nadnárodní společnost P&O. Celková plocha areálu je 60 hektarů, ale v současnosti je rozvoj území koncentrován do 2 zainvestovaných lokalit o rozloze 10,5 hektarů. První je připravena pro společnosti investující ve výzkumu a sluţbách. Další plocha je určena především pro lehkou hi-tech výrobu. V současnosti zde našlo sídlo jiţ 17 společností, které zaměstnávají přes 4 000 osob. Investoři: Informační technologie (IBM Global Services Delivery Center Czech Republic, s.r.o., NESS Czech s.r.o., Silicon Graphics s.r.o., CSC Computer Sciences s.r.o., SYMBOL TECHNOLOGIES s.r.o.); Počítačový hardware and software (NESS Czech s.r.o., Silicon Graphics s.r.o.); Sítě a systémy (NESS Czech s.r.o.); Telekomunikace (Siemens s.r.o., Český Mobil a.s.); Optika (FEI Czech Republic s.r.o.); Průmyslová elektrotechnika (Phoenix Contact, s.r.o.), Energetické zařízení (Siemens s.r.o.); Výroba vodní energie (ENERGO - PRO Czech s.r.o.); Strojírenství (Siemens s.r.o., Timken Česká republika, s.r.o., Bobst Eastern Europe spol.s r.o.); Regulační technika (Control Techniques Brno s.r.o., Honeywell Controls s.r.o.) (investinczech.cz). 53

Blansko-Vojánky Průmyslová zóna Vojánky začala být budována v roce 2002. Při obsazování zóny město preferovalo střední a malé podniky místo velkých nadnárodních společností. Město se tak snaţilo vyhnout případným následkům spojeným s odchodem velkého investora, který by například přesunul výrobu do oblasti s levnější pracovní silou. Město se snaţilo vyuţít svoji výhodu dlouhé historie strojírenské výroby, levné pracovní síly a polohy v zázemí města Brna. Mezi nejvýznamnější investory patří výrobce jednovrstvých a dvouvrstvých desek plošných spojů a sluţeb souvisejících s touto výrobou (odvětví elektrotechnického průmyslu, obor elektronika) ČeMeBo s.r.o a výrobce silničních motocyklů Blata s.r.o. a výrobce karosářských dílů Atona s.r.o. Kritéria výběru investorů (Blansko.cz): kvalita podnikatelského záměru, nabídnutá cena za pozemky (nejniţší poţadovaná cena 420,- Kč/m2), ekonomická stabilita, celková image a kredit investora (město Blansko si vyhrazuje právo vyţádat od investora hodnotící zprávu, která ověří ekonomickou ţivotaschopnost podnikatelského záměru), vztah k regionu. Hodonín-Kapřiska Příprava průmyslové zóny v Hodoníně začala jiţ v první polovině 90. let, kdy město potřebovalo přemístit závadnou výrobu z okolí obytných ploch. Pro investory byla zóna připravena v roce 1995. Do 19 hektarové zóny investovalo město přes 50 milionů a podařilo se ji téměř celou zaplnit. Cena pozemků se pohybuje mezi 300 - 400 Kč za m2. V lokalitě fungují např. společnosti Collins & Aikmann - palubní desky pro automobilový průmysl, plynárenská firma Transgas a další malé a střední podniky. Pohořelice - Dolní Štingary V průmyslové zóně působí od ledna 2004 italská společnost Manuli Hydraulics. V roce 2005 zde bylo umístěno několik dalších investorů, aţ došlo k úplnému zaplnění zóny. V průběhu roku 2006 zde byla umístěna společnost s.n.o.p. (FRA) a od roku 2006 zde působí společnost CTP Invest (CTPark Pohořelice), která odkoupila část pozemků a nabízí klientům kompletní výstavbu a financování průmyslových a skladovacích areálů. V Pohořelicích doposud vybudovala 3 objekty o celkové ploše cca 75 000 m2, ve kterých působí společnosti DHL, Kompan nebo ND Logistic CR. Dalším developerem, vlastnícím nájemní halu, je společnost Outulný, a.s. Celková plocha haly je 24 300 m2, výška 10,8 m. Hala je vhodná pro logistiku, lehkou výrobu (old.rrajm.cz).

54

10 PŘÍPADOVÁ STUDIE PRŮMYSLOVÝCH ZÓN VE VYŠKOVĚ 10.1 Průmyslová zóna Sochorova I a II Jihomoravské město Vyškov s 23 tisíci obyvateli leţí ve výhodné poloze v centru jiţní Moravy, v těsné blízkosti dálnice D1 (Praha – Brno – Vyškov – Hulín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Bělotín – Ostrava – Polsko). Vyškovem prochází ţelezniční trať č. 300 Brno – Přerov. Nejbliţší letiště pro vnitrostátní dopravu je Vyškov vzdálené cca 5 km. Nejbliţším mezinárodním letištěm je Brno - Tuřany vzdálené cca 31 km. Lodní doprava: Nejbliţší lodní doprava Dunaj - Bratislava, vzdálenost od Vyškova je cca 157 km.

Obr.2. Poloha průmyslové zóny Sochorova Pramen: www.vyskov-mesto.cz

Průmyslová zóna Sochorova I ve Vyškově začala být budována na přelomu let 1994/1995. Řadila se tak k jedné z prvních průmyslových zón České republice. Vedení města se snaţilo vyhnout problémům společnosti Zbrojovka Vyškov, kde očekávali omezení výroby v souvislosti s úpadkem tohoto odvětví. Realizace celého projektu se zhostila pouze radnice města Vyškov bez jakékoliv podpory developerských firem. Městský úřad disponoval v té době lidmi se zkušenostmi z oblasti investičního prostředí. V první etapě investovalo město asi 17 milionů korun do odkupů pozemků, výstavby komunikace a inţe55

nýrských sítí a vytvořilo tak pro investory plochu o velikosti 10 ha. Prostředky vynaloţené na přípravu ploch se vrátily díky prodeji jednotlivých ploch a inţenýrských sítí správcům. Vyškov pak podepsal smlouvy o budoucích kupních smlouvách s investory a vytvořil ucelené plochy o velikosti jen několika hektarů. Celková plocha zóny Sochorova I činila celkem 10 hektarů. Z toho 7 hektarů bylo původně ve vlastnictví obce a 3 hektary byly odkoupeny od soukromého vlastníka. Metr čtvereční se prodával investorům za 350 – 450 Kč, coţ byla té době nadprůměrná cena. Často se obce snaţily přilákat investory prodejem pozemků za symbolickou korunu. V letech 1994 - 1995 investovali v průmyslové zóně Sochorova I na výměře 10 ha firmy: BKR ČR, s. r. o., která patří do dánské skupiny VELUX zabývající se výrobou doplňků, rolet a ţaluzií, voestalpine PROFILFORM, s. r. o., s kovovýrobou, MAGNUM Parket, a. s., vyrábějící plovoucí podlahy a firma Böttcher ČR, s. r. o., která je zaměřená na polygrafické válce. Firma Böttcher původně zamýšlela původně lokalizovat svoji výrobu v oblasti města Brna. V té době ovšem Brno nedisponovalo dostatečnou úrovní infrastruktury, kterou tato německá firma poţadovala. Proto tato společnost přesunula svoji investici na Vyškovsko. Po zaplnění pozemků průmyslové zóny Sochorova I došlo k rozšíření nabízených ploch a vzniku průmyslové zóny Sochorova II. Infrastruktura pro tuto zónu byla plně dokončena v červenci 2003. Celkový objem finančních prostředků činil celkem 40 milionů korun. Z toho 15 milionů tvořily náklady na odkup pozemků. Zbylé náklady pohltila příprava infrastruktury. Z programu podpory průmyslových zón obdrţela průmyslová zóna Sochorova II finanční prostředky ve výši 10 milionů. Při rozšíření průmyslové zóny nebyly opomenuty ani environmentální faktory. 1 milion korun byl určen také na náhradní výsadbu a ozelenění. Celkem vzniklo 17,5 hektarů dalších ploch. Rozpočet rozšíření průmyslových zón byl sestaven tak, aby veškeré náklady výstavby byly uhrazeny z prodeje pozemků a prodeje inţenýrských sítí jednotlivým správcům. Do průmyslové zóny Sochorova II rozšířily svoji výrobu firmy Böttcher ČR, k. s., BKR–ČR, s. r. o., Voest Alpine Profilform, s. r. o., a Magnum Parket, a. s. Cena pozemků činila 550 Kč za metr2. V konfrontaci s mnoha jinými městy se opakovaně přesvědčujeme, ţe vyškovská průmyslová zóna je skutečně úspěšná, a to v celorepublikovém měřítku. Svědčí to o tom, ţe město Vyškov uţ na počátku 90. let dobře zmapovalo svůj potenciál a reálné moţnosti, které se v této oblasti otevíraly. Spolu s jednoznačným rozhodnutím investovat do rozvoje průmyslové výroby byla stanovena jasná koncepce a strategie, kterou se vedení radnice a odborníci úřadu snaţili vţdy dodrţet a prosadit, a to napříč politickým spektrem. Dobrá připravenost lokality pak zákonitě dokázala přesvědčit i investory o výhodách, které jim můţe dvaadvacetitisícový Vyškov nabídnout (Průmyslová zóna Sochorova se rozrostla o 17 hektarů, 2011).

56

10.2 Významní investoři v průmyslové zóně Sochorova Lear Corporation Electrical and Electronics, s.r.o. Společnost byla zaloţena 24. srpna 1917 v Spojených státech amerických v městě Detroit pod názvem American Metal Products, kde vyráběla ocelové konstrukce pro letecký a automobilový průmysl. Za první velké automobilové zákazníky lze povaţovat Ford Motor Company a General Motors Corporation. Ve 30. letech 20. století byli dalšími velkými zákazníky Chrysler a International Harvester. V průběhu 2. světové války, v letech 1944 - 1947, byla pozastavena výroba pro soukromé účely a společnost se zaměřila na výrobu pro vojenské účely. V roce 1963 došlo k akvizici se společnosti No-Sag Company, čím společnost American Metal Products získala 22 nových závodů v Kanadě, USA, Evropě a Latinské Americe. Spolu s expanzí za hranice se American Metal Products stala největším světovým výrobcem zařízení a sedadel do nákladních aut (www.learcorp.cz). Závod zaloţený roku 2000 nesl původně název GHW Czech Republic, s.r.o. a byl součástí stejnojmenného německého koncernu. Od roku 2004 je podnik součástí společnosti Lear Corporation.

Fritzmeier s.r.o. Firma Fritzmeier s.r.o. je součástí německého koncernu Fritzmeier, která se zabývá výrobou komponentů jak pro zemědělské, stavební a manipulační stroje (kabiny, karoserie, bezpečnostní rámy), tak dílů pro osobní i nákladní vozy. V současné době má koncern 11 výrobních závodů v 7 zemích. V roce 1992 byla zaloţena dceřiná firma se sídlem v Rousínově pod názvem GFR spol. s.r.o. a od roku 1998 působí pod názvem v průmyslové zóně města Vyškova pod názvem Fritzmeier s.r.o. (www.fritzmeier.cz). BKR-ČR, s.r.o. Společnost BKR-ČR, s.r.o. je dceřinou firmou společnosti VELUX Česká republika, s.r.o., která je součástí stejnojmenného nadnárodního koncernu. Velux je provozovatelem výrobních závodů v 11 zemích světa, přičemţ obchodní zastoupení mají v téměř 40 zemích. Ve skupině pracuje přibliţně 10 000 zaměstnanců, z toho asi tři tisíce přímo v Dánsku. VELUX patří k nejsilnějším značkám na celosvětovém trhu stavebních materiálů a v oblasti výstavby a rekonstrukcí bytů a domů. Výrobní sortiment společnosti tvoří různé typy střešních oken, světlovody, rolety, ţaluzie a montáţní doplňky a ovládací systémy včetně solárních (velux.cz). Magnum Parket, a.s. Magnum Parket je největší český výrobce dřevěných podlah s tradicí výroby od roku 1998. Hlavním předmětem činnosti firmy je výroba dřevěných třívrstvých parket plovoucích podlah. Více neţ 85% roční produkce je určeno pro export. Cílovými zeměmi

57

jsou Rusko, Rakousko, Německo, Polsko, Slovenská republika, Bělorusko, Finsko, Maďarsko, Švýcarsko, Ukrajina a Velká Británie. Bottcher ČR, k.s. Firmu zaloţil Felix Böttcher v roce 1878 v Lipsku. Firma má dnes dohromady 10 výrobních závodů, z toho 6 mimo Německo. Rozpad Německa zapříčinil rozdělení společnosti na dvě části. Část v Lipsku byla znárodněna, západní část se začala rozvíjet samostatně. Po roce 1989 se firma rozhodla zvýšit akviziční činnost na trhy bývalého východního bloku. Z tohoto důvodu vznikla dceřiná společnost Böttcher ČR, k. s., která v roce 1996 zahájila pogumování válců v nově postaveném závodě ve Vyškově na Moravě. Tab. 16. Investoři v průmyslové zóně Sochorova I a II v roce 2010 Odvětví činnosti

základní kapitál(tis. Kč)

Původ kapitálu

0

Výroba válců pro kopírovací stroje

17

BRD

1 000

40

výroba rozvaděčů nízkého napětí a elektrických signalizačních přístrojů

100

ČR

Fritzmeier s.r.o.

4 500

348

komponenty pro zemědělské stroje

74000

BRD

Antreg, a.s. Bottcher ČR, k.s. Lawstav, s.r.o. Lear Corporation Electrical and Electronics, s.r.o. Magnum parket, a.s.

2 000 2 600 600

116 182 40

obrábění kovů výroba tiskařských válců stavebnictví

29781 66 000 200

ČR BRD ČR

4 900

295

komponenty do automobilů

?

USA

1 900

205

výroba dřevěných podlah

123000

GB

Corex Czech, s.r.o.

2 000

34

Výroba papírových obalů

34500

Belgie

2 100 132562

ČR Dánsko

Zastavěná plocha

Počet zaměstnanců

KB Systems ČR, s.r.o. (v likvidaci)

1 200

ELECO VEP CZ, s.r.o.

Společnost

Svaziko s.r.o. ? 65 galvanizace kovů BKR-ČR, s.r.o. 4 200 323 výroba střešních oken Pramen: Výroční zprávy firem. Obchodní rejstřík, 2009. + vlastní šetření

10.3 Průmyslová zóna Nouzka I a II Průmyslová zóna Nouzka I byla zřízena jiţ v první polovině 90. let a její celková kapacita byla 10 hektarů. Na rozdíl od průmyslové zóny Sochorova orientované na těţší průmysl se Nouzka zaměřila na výrobní sluţby a část je vyuţívána ke komerčním aktivitám. Obsazením zón Sochorova a Nouzka I byly vyčerpány veškeré kapacity, které mohlo město investorům poskytnout. Bylo tak rozhodnuto o rozšíření nabízených ploch a vznikla tak průmyslová zóna Nouzka II. Přípravné práce na rozšíření zóny byly započaty v roce 58

2006 a dokončeny byly o rok později. Nově bylo investorům nabízeno 13 hektarů ploch. Náklady na přípravu zóny Nouzka II se vyšplhaly na 41 milionů, jejichţ pokrytí řešila obec pomocí úvěru. Cílem úřadu bylo nabízet investorům menší pozemky jiţ od rozlohy 0,5 hektaru. Nabízená cena byla rozhodnutím zastupitelstva stanovena na 570 korun za m2. Podmínkou vybudování průmyslové zóny je výstavba obsluţné komunikace. Její část bude společná pro průmyslovou zónu a nový supermarket, který začne soukromý investor budovat v lokalitě bývalého cukrovaru. Město se proto se společností dohodlo, ţe tuto důleţitou komunikaci v hodnotě aţ 25 mil. Kč postaví sám developer nového obchodního řetězce a město ji potom odkoupí za výhodnou cenu (Průmyslová zóna Nouzka nabídne plochy i regionálním firmám, 2011)

www.invest-in-czech.cz Cílem průmyslové zóny je nabízet odpovídající plochu pro provozování lehkého průmyslu, výrobních a nevýrobních sluţeb. Území je zaměřeno především na malé a střední podniky, jejichţ výrobní činnost se soustřeďuje v oborech jsou elektronika, elektromechanika, výroba strojních součástí, nábytkářský průmysl, kovoobráběcí průmysl apod. Cíleně je tato lokalita určena pro rozvoj podnikatelské sféry města a mikroregionu. Kromě posilování těchto hlavních oborů zastoupených v městě, ovšem rádi uvítáme všechny investory, kteří alespoň částečně pokryjí potřeby místního trhu práce. Jedinou současnou podmínkou pro umístění do zóny je, ţe uvaţovaný podnik nesmí mít v ţádném ohledu negativní vliv na ţivotní prostředí. (Evidenční list průmyslové zóny Nouzka, 2011). 59

Tab. 17 Investoři v průmyslové zóně Nouzka I a II v roce 2010

Společnosti PZ Nouzka I Magnum car, a.s. Vyškov Stavební centrum Vyškov HESTEGO s.r.o. Okay elektrospotřebiče Trasko, a.s. Mimoska CZ, s.r.o..

Obor činnosti

Počet zaměstnanců

Základní kapitál [tis. Kč)

Původ kapitálu

prodejce automobilů

27

32000

BRD

prodej stavebnin komponenty pro obráběcí stroje

10 208

? 4100

ČR CZ

prodej elektrospotřebičů výstavba vodovodů, plynovodů, teplovodů textilní výroba

?

?

ČR

93 70

15400 6000

ČR IT

400 100 200 27434 ?

CZ CZ CZ NL CZ

?

?

PZ Nouzka II Lasmetal s.r.o. zpracování plechu 20 GM plast, s.r.o. výroba plastů 30 Radek Navrátil Textilní a polygrafická výroba 16 Rompa cz s.r.o. Výroba plastů 99 Rami CZ s.r.o. výroba svítidel 20 SMC Corporation s.r.o. * hydraulická zařízení ? Pramen: Výroční zprávy firem. Obchodní rejstřík, 2009. + vlastní šetření

10.4 Významní investoři v průmyslové zóně Nouzka I, II HESTEGO s.r.o. Firma byla zaloţena v roce 1995 jako společný česko - německý podnik zaměřený na výrobu teleskopických krytů pro obráběcí stroje pod názvem HENNIG-IDEAL s.r.o. Ve stejném roce byla zahájena výroba v pronajatých prostorách ve Vyškově. Produkce byla zaměřena zejména na české výrobce obráběcích strojů. V roce 1997 byl zahájen export teleskopických krytů do Německa. Rok 2001 přinesl změnu vlastnické struktury tohoto podniku. Od německého partnera byl odkoupen jeho podíl a firma se stává českou společností. V souvislosti se změnou majitele se mění i obchodní název na HESTEGO s.r.o. Společnost vlastní výkonný konstrukční software umoţňující konstrukci v 3D prostředí. Podnik spolupracuje s ČVUT v Praze, VUT v Brně a Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii v Praze. (Výroční zpráva společnosti Hestego s.r.o., 2009) GM plast, s.r.o. Firma GM, spol. s.r.o. vznikla v roce 1991 privatizací státního podniku Vyškovan. Ve své činnosti navázala firma GM, spol. s.r.o. ve své činnosti na více neţ 40 let starou tradici zpracování plastů. V roce 2005 došlo ke vstupu strategického partnera holandské společnosti Van Hoof Holding B.V. V květnu roku 2008 došlo k přejmenování této společnosti z Van Hoof Holding B.V. na Rompa Holding B.V. V lednu 2009 pak byla přejmenována také společnost GM, spol. s.r.o. na Rompa cz s.r.o. Současný výrobní program tvoří výro60

ba technických dílů z plastů, tepelně opracovaných tvarovaných dílů, spotřebního zboţí z plastů, konstrukce a výroba forem a vývoj nových výrobků.

61

11 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA CTPARK MODŘICE Základní informace: celková plocha: 425893 m², zastavěná plocha: 198496 m², zastavěná plocha k dispozici: 1100 m², velikost budov: 3,600 m²–38,600 m², infrastruktura: vysoce kapacitní infrastruktura. Průmyslová zóna CTPark Modřice se nachází přibliţně 5 kilometrů jiţně od Brna v katastrálním území města Modřice. Plocha areálu je vymezena z východní části rychlostní silnicí R52 a ze západní části zemědělskými plochami obcí Modřice a Ţelešice. Poloha města Modřice je mimořádně výhodná. V blízkosti se nachází dopravní tahy Brno – Praha (dálnice D1), Brno – Bratislava, případně Maďarsko (dálnice D2), Brno – Olomouc, případně Polsko (dálnice D1) a Brno – Vídeň (rychlostní silnice R52). Provozovatelem průmyslové zóny je společnost CTP invest. Společnost CTP Project invest byla v České republice zaloţena v roce 1996 skupinou nizozemských podnikatelů a nabízí podnikatelům výstavbu výrobních provozů tzv. na klíč. V prostoru CTParku Modřice nabízí jak plochy vhodné pro výstavbu, tak hotové výrobní haly pro průmyslovou výrobu a nově také kanceláře pro umisťování center strategických sluţeb a technologických center. Aktuální obsazenost průmyslové zóny je více neţ devadesát pět procent. K dispozici je nyní pouze jeden pozemek o velikosti 1 100 metrů. Jednotlivé výrobní haly nabízí společnost CTP invest investorům výhradně formou pronájmu.

Obr.3. Poloha průmyslové zóny CTPark Modřice Pramen: ctp.cz

62

CTP Invest se zaměřuje především na lokality leţící mimo území hlavního města, jejichţ atraktivita pro zahraniční investory neustále roste. Proto také společnost zvolila za svoje sídlo město Humpolec a vyuţila tak jeho strategickou polohu v blízkosti dálnice D1. V současné době společnost provozuje tzv. CTPark Network – integrovaný systém průmyslových zón, strategicky situovaných po celé České republice, který tvoří 9 CTParků: Bor, Plzeň, Pardubice, Divišov, Humpolec, Modřice, Brno, Lipník nad Bečvou, Ostrava a 6 CTPointů: Louny, Liberec, České Velenice, Pohořelice, Jihlava, Písek. Hlavní činnosti společnosti CTP invest (Výroční zprava společnosti CTP invest, 2009) Poskytování sluţeb, které jsou nutné k zajištění řádného provozu nemovitosti: Společnost nabízí klientům kompletní servis, její sluţby zahrnují např. i převzetí všech administrativních záleţitostí spojených se získáním pozemku a výstavbou, finanční zajištění, následnou údrţbu budov a správu průmyslových parků, jejíţ součástí je například také udrţování komunikací, likvidace odpadů nebo dodávky energií. Developerská a stavební činnost: Společnost se zabývá výstavbou výrobních a skladovacích prostor a veškeré infrastruktury ve svých průmyslových parcích. Tuto výstavbu zajišťuje prostřednictvím subdodávek externích společností. Společnost provádí předprojektovou a projektovou přípravu v průběhu realizace stavby i po jejím dokončení. Pronájmy nemovitostí: Společnost hledá a zajišťuje klienty nejen do vlastních nemovitostí, ale i do nemovitostí dalších společností skupiny CTP. V roce 1999 se začala odvíjet historie modřické zóny průzkumnou studií, jejímţ cílem bylo najít vhodnou lokalitu, o rok později byla vybrána zóna v Modřicích. V roce 2001 skoupila společnost CTP Project Invest pozemky a začala stavět první dvě haly pro firmy Danzas a IFE, vybudovala příjezdovou cestu, rozvedla po areálu elektřinu, plyn a vodu. Paradoxem zůstává, ţe první firma umístěná v modřické zóně – logistická společnost Danzas – se chtěla původně usadit na brněnské Černovické terase. Jenţe v té době měla brněnská radnice poněkud jiné představy o firmách, které by na „terase“ chtěla. Danzas nesplňovala její podmínky a představy a kdyţ v Brně neuspěla (dnes je areál Černovické terasy poloprázdný), tak se usadila v Modřicích (KUNC, 2005, s. 108). Příchod patrně nejvýznamnějšího investora zaznamenáváme v roce 2002, kdy přichází IMI Norgren, výrobce strojírenských komponentů a součástek pro vzduchotechniku. V minulosti měly některé firmy zájem o rozšíření výroby. Nedohodly se však s městem Modřice na odkupu pozemků. Proto byly nuceny, ve snaze rozšířit svoje výrobní 63

kapacity, zahájit výstavbu nových budov v jiných průmyslových zónách. Např. společnosti Inventec a Andrew Telecommunications se začaly rozvíjet v rámci brněnské průmyslové zóny Černovická terasa a dánská společnost Kompan v průmyslové zóny Pohořelice – Dolní Štingary. Část prostoru průmyslového parku byla vyčleněna pro strategické sluţby. Kancelářský projekt Axis Office Park Brno byl dokončen ke konci roku 2004. Jedná se o komplex dvou kancelářských budov, který nabízí celkem aţ 10 000 m2 kanceláří typu „A“, vhodných téţ pro umísťování strategických sluţeb a vývojových center. Výrazným bodem v historii průmyslové zóny bylo zaloţení vývojového centra společnosti Tyco. Firma hodlá vyuţít znalosti studentů a absolventů Vysokého učení technického v Brně. Vývojové centrum je dimenzované pro 70 inţenýrů a techniků včetně potřebné specializované techniky a nalézají se v moderních kancelářích a laboratořích v budově Axis Office Parku. V průmyslové zóně, která je v současnosti téměř zaplněna, pracuje zhruba 2,5 tis. osob. Nově vytvořená místa v průmyslové zóně neměla velký vliv na změnu situace na trhu práce v samotných Modřicích (míra nezaměstnanosti je zde velmi nízká – 2005: 4,4 %, duben 2007: 3,7 %). Zahájení výroby a dalších ekonomických činností v zóně mělo pozitivní vliv především na situaci na trhu práce ve městě Brně. Lze předpokládat, ţe v průmyslové zóně nyní pracuje okolo tisíce osob s trvalým bydlištěm v Brně (Průzkum zaměstnanosti ve městě Brně, CRR, 2006). Kunc (2005, s. 106) definoval základní faktory vedoucí k lokalizaci investice nizozemských investorů právě v Modřicích: strategická poloha asi 2 km jiţně od Brna na hlavním uzlu dálnice D1 do Prahy – Vídně (R52) – Bratislavy (D2) – Olomouce a k polským hranicím, bezprostřední zázemí druhého největšího města ČR s asi 375 tis. obyvateli a dalším půl miliónem lidí bydlících v okolí města Brna, jiţní předměstí Brna (přestoţe jsou Modřice samostatné město) s dobrým dopravním napojením jiţních autostrád do centra města i běţnou dostupností MHD, nadprůměrná nezaměstnanost ve městě Brně, několik univerzit a technických vysokých škol, řada profilově zaměřených středních škol – patrně nejkvalifikovanější pracovní síla v zemi, dostupná a levná, ale přitom vysoce kvalifikovaná pracovní síla a další. Průmyslová zóna CTPark Modřice je povaţována odborníky za velmi úspěšnou. Proto také obdrţela řadu ocenění. V roce 2003 byla vyhlášena Průmyslovou zónou roku, kterou vyhlašuje pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdruţením pro zahraniční investice (AFI) a partnery projektu Partnerství pro podporu přímých zahraničních investic v České republice (afi.cz). Kromě 64

dobré dopravní polohy, blízkosti města Brna s dostatkem kvalifikovaných pracovních sil stojí za úspěchem průmyslové zóny kvalitní management, který vychází vstříc podmínkám investorům a nabízí jim veškerý servis spojený s výstavbou i údrţbou jejich výrobních prostor. Pro investory je také výhodnější forma pronájmu, neţ výstavba vlastních výrobních hal.

11.1 Významní investoři v průmyslové zóně CTPark Modřice Tab.18. Investoři průmyslové zóně CTPark Modřice v roce 2010 Společnost Kollmorgen, s.r.o. Lubomír Zeman, s.r.o. Bossard CZ s.r.o. Nunner, s.r.o. BRILUM.CZ s.r.o.

Počet zaměstnanců 227 15 20 18 33

Andrew Telecommunications s.r.o.

582

Bernex Bimetallic s.r.o.

59

Mergon Czech s.r.o. Inventec (Czech), s.r.o. Kompan Czech Republic s.r.o. ArjoWiggins s.r.o. Siemon CZ s.r.o.

59 404 186 25 28

Kramp s.r.o.

23

MANSTON s.r.o. TRUCK TRADE spol. s r. o. BACHL, spol. s r.o.

? 101 221

DHL Express (Czech Republic) s.r.o. Gebrüder Weiss s.r.o. IFE CR s.r.o.

94

Odvětví činnosti elektromotory stavebnictví kovovýroba silniční přeprava prodej osvětlovací techniky výroba elektrozařízení strojní komponenty výroba plastů elektrická zařízení výroba plastů výroba papíru počítačová technika zemědělská technika stavebnictví opravy vozidel výroba polystyrenu logistika

245 285

logistika dveře do kolejových vozidel Lagermax spedice a logistika s.r.o. 145 logistika PST-CLC s.r.o. 183 logistika RHENUS Logistics s.r.o. 2 logistika Pramen: Výroční zprávy firem. Obchodní rejstřík, 2009. + vlastní šetření

Základní kapitál [tis. Kč] 113349 100 1 000 100 1 800

Původ kapitálu BRD CZ CH A PL

242425

CH

200

CH

30 200 68 000 200 14 000 200

Bermudy Tchaiwan D F USA

83 300

NL

200 2 000 58 029

ČR ČR BRD

35 000

CH

1 000 36 900

A A

5 000 80 000 1 200

A ČR BRD

Inventec (Czech), s.r.o. Společnost byla zaloţena v roce 1975. Inventec je jeden z největších výrobců elektroniky na Tchaj-wanu. Začínal jako výrobce elektronických kalkulaček. Později firma postoupila do konstrukce a výroby high-tech výrobků, jako jsou notebooky, podnikové 65

servery, produkty pro ukládání dat, bezdrátovou komunikaci, síťové aplikace, spotřebitelské mobilní zařízení, spotřební elektroniky a bezdrátová řešení. V současné době roční výrobní kapacita notebooků přesahuje 30 milionů jednotek. Příjmy společnosti Inventec v roce 2008 dosáhly 10 miliard dolarů a tempo růstu společnosti je přes 33 %.

IFE CR s.r.o. Společnost IFE CR a.s. je součástí strojírenského koncernu Knorr-Bremse, GmBH se sídlem v Mnichově. Firma je momentálně největší specializovanou továrnou na dveře do kolejových vozidel v Evropě s kapacitou 25 tis. kusů dveří ročně.

Gebrüder Weiss Gebrüder Weiss je největším poskytovatelem sluţeb v oblasti přepravy a logistiky v Rakousku. Společnost Gebrüder Weiss je zastoupena v 25 zemích, v nichţ má 156 poboček a celkem více neţ 4 500 zaměstnanců. V centru pozornosti GW jsou Evropa, Asie a USA. Síť vlastních poboček je doplněna velkým počtem strategických partnerů a dceřiných společností

Kollmorgen, s.r.o. Kollmorgen je německá firma zabývající se výrobou elektromotorů. Je součástí nadnárodního koncernu Danaher Corporation se sídlem ve Washingtonu. Společnost Danaher působí ve čtyřech segmentech: profesionální měřicí technika, zdravotnická technika, průmyslové technologie a nástrojové komponenty.

66

12 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ČERNOVICKÁ TERASA Základní informace: rozloha: 179 ha, zaměření: území je vhodné pro projekty z vybraných oborů zpracovatelského průmyslu, strategických sluţeb a technologických center, prodej pozemků investorům, doprava: průmyslová zóna se nachází v blízkosti dálnice D1 (Praha - Brno - Olomouc), ţelezniční tratě Brno Vlárský průsmyk a mezinárodního letiště Brno - Tuřany, je vybudována páteřní technická a dopravní infrastruktura včetně 2 mostů přes ţeleznici, vyuţití území: - zástavba průmyslovými objekty - připravované projekty zástavby na převáţné části území ve vlastnictví jednotlivých investorů. O zaloţení průmyslové zóny Černovická terasa bylo rozhodnuto usnesením vlády č. 970 ze dne 4. října 2000, v rámci kterého došlo k převodu pozemků bývalého vojenského letiště v majetku státu do vlastnictví města Brna. Rozhodnutím mezirezortní komise byly na rozvoj Černovické terasy zóny uvolněny finanční prostředky z Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. Celková výše finanční podpory obdrţená v rámci tohoto programu činila 299 740. Dotace v roce 2002 dosáhla 30 000 tis. Kč a v roce 2003 činila 269 740 tis. Kč. Průmyslová zóna Černovická terasa byla určena za strategickou zónu Jihomoravského kraje. Stalo se tak na základě Rozhodnutí vlády č.708 ze dne 29.5.2001,kdy byla dokončena studie „Výběr lokalit pro umístění strategických průmyslových zón v regionu Jihomoravský kraj“. Autorem této studie je brněnský urbanistický Atelier URBI s.r.o. Další hodnocené lokality byly: Měnín (178,6 ha), Tuřany (177,57 ha) a Veselí nad Moravou (52,56 ha), Šlapanice (92,21 ha) a Znojmo (71,53 ha); Břeclav (125,57 ha) a 8. Rajhrad (56,34 ha). Původně bylo v centrální části zóny vyčleněno 75 hektarů pro strategické investory s minimální hodnotou investice 200 milionů korun. Odpovídalo to zákonu č. 72/2000 o investičních pobídkách, postupně však došlo k větší benevolenci. Zhruba 38 hektarů v jihovýchodní části zóny bylo v roce 2003 svěřeno do správy developerské společnosti CTP Project Invest. Ta se smluvně zavázala nabízet investorům financování, výstavbu a následný pronájem průmyslových hal. Konečně zbylé území v severozápadní části zóny bylo určeno také pro drobnější investory (Černovická terasa: včera obsazená, dneska oceněná, 2011).

67

Prvním zahraničním investorem, kterého se podařilo do areálu průmyslové zóny přilákat byla firma Flextronics International, výrobce elektronických zařízení na zakázku. Jeho partnery byly např. Alcatel, Dell, EMC, Epson, Ericsson, Motorola, Nokia, Siemens, Compaq, Cisco, Hewlett Packard, Microsoft, Philips, Xerox atd. Flextronics na konci roku 2000 zaměstnával v Brně 2,5 tis. osob. Město Brno pronajalo společnosti Flextronics pozemky v hodnotě 250 mil. Kč o rozloze 40 hektarů za 1 korunu ročně, stát přispěl 1,5 mil. Kč na zaškolení nových zaměstnanců. Společnosti se na druhé straně zavázala zachovat svoji investici po dobu pěti let a vytvořit zde 3000 pracovních míst. Stavební práce na nové hale určené na výrobu, osazování a kompletaci desek plošných spojů, výrobu soustav pro příjem digitální televize a telekomunikační techniku započaly v srpnu roku 2000 a za tři měsíce se jiţ rozeběhla samotná výroba (KUNC, 2005). Během roku 2002 sniţoval Flextronics postupně počet svých zaměstnanců, který postupně klesl aţ na 1 250. Přesto magistrát města Brna odprodal dalších 7 hektarů za symbolickou 1 Kč. V červenci oznámila společnost ukončení výroby v brněnském závodu a k úplnému ukončení činnosti došlo v prosinci téhoţ roku. Po ukončení brněnské pobočky se firma rozhodla přesunout výrobu do Maďarska. Toto rozhodnutí bylo zapříčiněno především útlumem výroby v daném odvětví. Další příčinou bylo ukončení dotační politiky vlády ČR a dotační pobídka z Maďarska na dalších 5 let. Firma se s městem dohodla na finančním vyrovnání a její pozemky a výrobní haly odkoupila developerská firma CTP. Odchod firmy Flextronics z Brna a úspěchy městské radnice v sousedních Modřicích při budování průmyslové zóny (ta byla v roce 2003 vyhlášena za průmyslovou zónu s největším ekonomických přínosem v celé ČR) přinutily město Brno obrátit se na developerskou firmu CTP Invest o pomoc při přilákání zahraničních investorů do Brna a část Černovické terasy jí proto pronajalo (BAŠTOVÁ, 2005). Po odchodu Flextronicsu bylo problematické obsadit zónu dalšími investory. V zóně nesměly být firmy zabývající se chemickou výrobou nebo logistikou, naopak byly vítány společnosti podnikající v leteckém, elektrotechnickém nebo automobilovém průmyslu. Brno v rámci lákání investorů dokonce chtělo vybudovat v těsné blízkosti menší zónu určenou pro společnosti, které nesplňují podmínky pro umístění na Černovickou terasu. K prudkému rozvoji došlo v roce 2005, kdy zde začaly investovat např. firmy Daikin, Bosch nebo Nitto Denko. V září 2010 podepsalo město Brno s developerskou společností CTP smlouvu o prodeji posledních volných pozemků o rozloze 420 tis. m2 v průmyslové zóně Černovická terasa. Město tak získalo 654 milionů korun. V průměru cena činí zhruba 1560 korun za metr čtvereční. Firma zde během příštích pěti let plánuje výstavbu aţ 20 nových nemovitostí. Celkové náklady výstavby na nových pozemcích přesáhnou 120 milionů eur. Pozemky se nachází vedle CTParku Brno. Jedná se o pozemky, které byly rezervovány pro pro-

68

jekt AV Synchrotron a japonskou společnost, jednání se ovšem nezdařila a v roce 2009 se tato plocha uvolnila. 12.1.1 Nedostatky průmyslové zóny Černovická terasa Jedním ze zásadních nedostatků byla chybějící strategie rozvoje a chybný marketing. Výběr firem směřujících na Černovické terasy byl některých obdobích bezkoncepční. Příkladem můţe být společnost Flextronics. Příchod firmy, která se výrazněji zaměřuje na vyhledávání levné pracovní síly a se schopností rychlého přemístění výroby, nebyl nejvhodnějším řešením. Město přitom odmítlo podobnou nabídku od renomovaného německého koncernu Siemens. Jednotliví investoři byli také v prostoru průmyslové zóny umisťováni nahodile a je pravděpodobné, ţe velký strategický investor by zde jiţ měl problémy s uplatněním. Na Černovické terase jsou umisťovány i nepříliš prestiţní a pro město přínosné firmy, které by lépe mohly najít uplatnění jinde. Dalším problémem je, ţe záměry města Brna nejsou na Černovické terase jasně definovány a investoři s nimi nejsou řádně seznámeni, chybí koordinace např. při výstavbě veřejných komunikací a inţenýrských sítí, a to jak v rámci magistrátu, tak mezi magistrátem a správci sítí. V dalších letech by se měl rozvoj tohoto průmyslového areálu ubírat lepším směrem. Poslední volné pozemky byly prodány úspěšné firmě CTP invest. Díky jejímu kvalitnímu managementu lze očekávat příchod nových investorů do části Černovické terasy spravované touto společností.

Obr. 4. Poloha průmyslové zóny Černovická terasa v rámci Brna Pramen:www.brno.cz

69

12.1.2 Významní investoři v průmyslové zóně Černovická terasa Tab. 19. Investoři v průmyslové zóně v roce 2010

Počet zaměstnanců

Odvětví činnosti

základní kapitál [tis. Kč]

391

výroba kompresorů

2128000

JAP

DAIDO METAL CZECH s.r.o. BOMAR, spol. s r.o.

28 139

50000 1250

JAP A

Bosch Rexroth, spol. s r.o.

223

kluzná loţiska výroba pásových pil výroba hydraulických zařízení

65000

BRD

Honeywell s.r.o. Carclo Technical Plastics - Brno, s.r.o. V Území developera CTPark Brno Acer Czech Republic s.r.o.

300

zabezpečovací technika

9000

USA

113

výroba plastů

26000

GB

145

opravy elektrozařízení

2000

Tchajwan

ADC Czech Republic, s.r.o. Andrew Telecommunications s.r.o. Bodycote HT s.r.o. Maehler & Kaege CZ s.r.o.

282 582 120 90

výroba elektrozařízení výroba elektrozařízení zpracování kovů automobilové součástky

25000 242425 44750 1600

GB CH GB BRD

ModusLink Czech Republic s.r.o.

800

počítačová technika

200

USA

eD’ system Czech BOC Edwards Services s.r.o. Fermat CZ s.r.o.

123 90 224

počítačová technika výroba elektrozařízení obráběcí stroje

300000 155538 100

ČR GB ČR

Wistron InfoComm (Czech), s.r.o.

559

výroba LCD televizorů

645200

Tchajwan

Banta Global Turnkey, s.r.o.

130

výroba elektrozařízení

30000

USA

Arburg spol. s.r.o.

25

vstřikovací stroje

141267

BRD

Nitto Denko Czech, s.r.o.

50

výroba elektrozařízení

132

JAP

Společnost Daikin Device Czech Republic s.r.o.

Původ kapitálu

ModusLink Czech Republic s.r.o. Moduslink Global Solution je globální lídr v oblasti business procesů a řízení dodavatelského řetězce. Nabízí podporu poţadavků zákazníka na příslušenství, výrobu softwaru, literatury a propagačních předmětů. Součástí poskytovaných sluţeb je řízení systému dodávek po celém světě a koordinace kopírování médií a montáţ a balení produktů, řízení tisku, zpracování elektronických objednávek a přímé plnění a řízení zásob (Výroční zpráva společnosti moduslink, 2009). V srpnu 2010 ukončil Moduslink projekt Nová šance pro zaměstnance s nízkou úrovní vzdělání. Tento projekt byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu (ESF), který je jedním ze tří strukturálních fondů Evropské unie. Po úspěšném ukončení tohoto projektu rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí o poskytnutí dotace na reali-

70

zaci projektu Investice do vzdělání zaměstnanců - cesta k prosperitě společnosti Moduslink cz.

Andrew Telecommunications s.r.o Andrew Telecommunications s.r.o. podniká v oblasti telekomunikačních zařízení. Vyrábí, instaluje a opravuje elektrické stroje a přístroje a produkuje elektronické součástky. Mateřskou společností je Andrew AG se sídlem ve švýcarském Bachenbülachu. Mateřskou společností celé skupiny je CommScope, Inc, která koupila společnost Andrew Corporation. Wistron InfoComm (Czech), s.r.o Wistron je tchajwanský výrobce OEM hardwaru. Původně se jednalo o součást firmy Acer, od které se Wistron oddělil v roce 2000. V současnosti zaměstnává celosvětově kolem 30 000 zaměstnanců. V lednu 2007 vznikl také závod v Brně, kde jsou vyráběny servery, desktopy a od jara 2009 i LCD televize a monitory. Honeywell s.r.o. Honeywell se v České republice etabloval jako jedna z vedoucích společností v oblasti řízení budov, významných průmyslových procesů a sluţeb spojenými s letectvím. Jako jedna z mála nadnárodních korporací, Honeywell umístil do České republiky i své vývojové centrum. Na území dnešní České republiky Honeywell působí jiţ od roku 1962, kdy zde zaloţila své obchodní zastoupení společnost Honeywell Austria. Dnes tato firma zaměstnává přes 1 600 lidí v pobočkách v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě (Honeywell.com). Daikin Device Czech Republic s.r.o. Společnost byla zaloţena v roce 1924 v Japonské Osace. Daikin je jedním z nejvýznamnějších výrobců klimatizačních zařízení na světě. Společnost Daikin působí v České republice jiţ od roku 1992, kdy zaloţila svoji obchodní pobočku v Praze. V roce 2004 spustil výrobu klimatizací závod Daikin Industries CZ v Plzni a od roku 2006 vyrábí závod Daikin Device CZ v Brně kompresory do těchto klimatizačních zařízení (daikinbrno.cz). Fermat CZ s.r.o. Jde o první ryze českou investici v brněnské průmyslové zóně Černovická terasa. Poměrně rychlý byl čas, ve kterém byly provedeny stavební práce: od prvního kopnutí do země po slavnostní přestřihnutí pásky uplynuly necelé tři měsíce. Firma patří mezi přední dodavatele nových i pouţitých kovoobráběcích a tvářecích strojů, modernizovaných vodorovných vyvrtávaček, modernizovaných lisů včetně lisovacích linek a brusek.

71

13 PRŮMYSLOVÁ ZÓNA KYJOV JIH Kyjov leţí 50 km jihovýchodně od Brna na silnici I/54 směřující do okresu Uherské Hradiště, do Zlínského kraje a na Slovensko a ţelezniční trati Brno-Veselí n. Mor. Vzdálenost nejbliţších dálnic je 35 km (D1 Olomouc- Brno - Praha a také D2 Brno-Bratislava). Samotné zájmové území je napojeno na sil. II/432 a po své hranici místní komunikací. Nejbliţší mezinárodní letiště jsou v Brně, Vídni, Bratislavě a v Praze. Mezinárodní letiště Brno - Tuřany je vzdálené cca 55 km, vnitrostátní letiště Kyjov je vzdálené cca 4 km.

Obr. 5. Průmyslová zóna Kyjov-jih Pramen: www.mesto-kyjov.cz

Celková plocha průmyslové zóny činí 7,6 hektaru. Veškerá nabízená plocha je v majetku města Kyjov. Město hodlalo preferovat spíše menší a střední podniky a to v oborech jako jsou elektronika, elektromechanika, výroba strojních a automobilových součástí, nábytkářský průmysl apod. Město by ovšem rádo přivítalo jakéhokoliv investora, který by pomohl zlepšit situaci na trhu práce. Jedním z rozhodnutí, kterým se město snaţilo přilákat investory, byla finanční bonifikace ceny pozemků v závislosti na počtu vytvořených pracovních míst. Základní cena byla rozhodnutím zastupitelstva stanovena na 200 Kč/m2 a dle počtu zřízených pracovních míst byla investorovy nabízena sleva na 150 – 100 Kč/m2 (pro více pro více neţ 20 resp. 50 prac. míst).

72

Činnosti plánované v průmyslové zóně Kyjov-Jih: jakýkoliv průmysl, který bude odpovídat kvalitnímu řemeslnému, ale i nostnímu potenciálu regionu,

vzděla-

bude se zabývat výrobou s vysokou přidanou hodnotou, pozitivně zasáhne v rámci otázek nezaměstnanosti, můţe generovat i kooperační investice vyvolané, nebude mít negativní vliv na ţivotní prostředí, případně krajinný ráz (okraj města). Jedná se o dříve zemědělsky uţívaný okraj města sousedící s řadou původních firem výrobního charakteru. V 1. polovině 90. let zde byla vybudovaná městská ČOV (slouţí i pro několik obcí kolem Kyjova) a v r. 1998 se pak lokalita dostala do dnes ještě platného územního plánu jako rozvojová plocha určená pro výrobu. Později začal být prostor různými formami nabízen investorům k vyuţití, ale šlo o spíše informační návštěvy různých subjektů (od Czechinvestu či RRAJM po přímé investory), které neměly ţádné pokračování (negativním parametrem byla svaţitost terénu, která se dá sice i pro průmyslovou výstavbu vyuţít, ale není vhodná pro výstavbu rozsáhlých hal. V roce 2000 byla vedle ČOV, která je provozována firmou VaKem Hodonín, vybudována kompostárna, která je nyní ve vlastnictví města a provozuje ji společnost Ekor (odpadové hospodářství pro svazek obcí kolem Kyjova). Jediným reálným zájemcem byla francouzská firma Lisi Automotive, se kterou město od roku 2005 tři roky jednalo. Město firmě nabídlo dobudování základní infrastruktury, a to v hodnotě cca 20 mil. Kč. Protoţe firma poţadovala další spoluúčast (srovnání terénu části svahu v hodnotě cca 60 mil. Kč), coţ by bylo pro obec finančně náročné, jednání po 3 letech skončila. V této fázi projektu byla na obou stranách zpracovaná dokumentace včetně výsledků povolovacích řízení. Následně firma svoji investici realizovala v jednom v Čejči, tedy v obci, kde jiţ dříve působila. Následně pokračovalo neúspěšné nabízení daných pozemků aţ do roku 2010, kdy došlo k realizací FVE na prostoru oněch 5,5 ha nabízených společnosti Lisi automotive . Na cca 3 ha v sousedství kompostárny a ČOV probíhá v současnosti příprava výstavby velké bioplynové stanice na cca 3 ha v sousedství kompostárny a ČOV. Co se týče současného stavu, tak plocha průmyslové zóny je dnes prakticky uţ rozebraná (čistírna odpadních vod, kompostárna) na aktivity spíše atypického charakteru, ale s malým přínosem pro zaměstnanost a celkový rozvoj města Vyškov. Projekt bioplynové stanice: Investorem se stala místní firma E–Bio Kyjov s.r.o. Vznikne tak provozovna s instalovaným elektrickým výkonem 2,1 MWe a instalovaným tepelným výkonem 2,2 MWt. Umístění projektu v dané lokalitě bylo vybráno investorem na základě schváleného územního plánu 73

města Kyjov, v kterém je posuzovaný pozemek pro BPS zařazen do průmyslové zóny města. Příznivým argumentem pro volbu umístění BPS je nedaleká teplárna, která bude odebírat veškeré přebytečné teplo z provozu BPS, čímţ dojde, jak bylo jiţ zmíněno, k dalším nemalým úsporám na zemním plynu s pozitivním dopadem na odběratele tepla, kterými jsou i občané města Kyjov. Umístěním BPS za městem směrem k produkčním oblastem vstupních surovin bude zcela eliminován případný dopad dopravní zátěţe na město Kyjov (město-kyjov.cz).

74

14 ZÁVĚR Podpora přílivu zahraničního kapitálu a výstavby průmyslových zón je jedním z často vyuţívaných nástrojů ke zlepšení situace na trhu práce a sniţování regionálních disparit. První polistopadové vlády se příliš spoléhaly na přirozenou atraktivitu České republiky danou výhodnou dopravní polohou a levnou kvalifikovanou pracovní silou, coţ způsobilo zaostávaní v přílivu investic za regionálními konkurenty. Prudký nárůst přílivu zahraničních investic přineslo aţ zavedení pobídkového systému po roce 1998. Regionální rozloţení přímých zahraničních investic odpovídá do jisté míry kvalitě dopravní obsluţnosti a kvalifikovanosti pracovní síly. Dominantní podíl investic směřoval do oblasti Prahy a Středočeského kraje. Kritici pobídkového systému proto označují investiční pobídky za málo účinné, nenapomáhají k nárůstu podílu zahraničních investic v regionech postiţených restrukturalizací. Jihomoravský kraj si vedl v přílivu investic poměrně dobře. V mezikrajském srovnání se v roce 2008 se 4,5 % umístil na 5 místě. Je třeba zdůraznit, ţe převáţná část investic je umísťována do oblasti města Brna a jeho zázemí. Ostatní okresy nejsou pro investory zdaleka tak atraktivní. V odvětvové struktuře převaţují investice do strojírenství. Zde je třeba zdůraznit důleţitou roli automobilového průmyslu, který se na vysokém objemu investic ve strojírenství podílel zásadní měrou. Hlavním důvodem podpory investic je snaha o vytvoření nových pracovních míst. Pracovní místa nejsou vytvářena pouze zahraničními investory, ale vzniká mnoţství pracovních míst v rámci subdodavatelského řetězce. Tento efekt je však České republice kvůli niţší technologické úrovni domácích firem omezen. Kromě zlepšení situace na trhu práce mají zahraniční investice pozitivní vliv na technologickou úroveň a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, kteří přenášejí nově nabyté zkušenosti i do českých firem. Z makroekonomického hlediska je důleţitý vliv firem se zahraničním kapitálem na platební bilanci, neboť tyto firmy se více podílejí na exportu. Ovšem ne všemi je vnímána podpora zahraničního kapitálu kladně. Kritizováno je například riziko spojené s příchodem firem, které se zaměřují na vyhledávání levné pracovní síly. Tento kapitál je ovšem značně mobilní a přílišná orientace na tento typ investic můţe ohrozit ekonomický rozvoj země. Nesmíme také opomenout moţný negativní vliv na ţivotní prostředí. Nebezpečím je také vytvoření duální ekonomiky s úspěšnými firmami se zahraničním kapitálem a se zaostávajícími domácími firmami. Zahraniční firmy také často nabízejí lépe placená místa a mohou tak přetahovat zaměstnance z jiných odvětví Impulzem pro příchod zahraničního investora nejsou jen investiční pobídky, ale i kvalitní příprava území, které musí nutně disponovat kvalitní infrastrukturou. Proto byl vytvořen Program na podporu průmyslových zón, jehoţ úkolem je poskytnutí finančních prostředků obcím a dalším územním celkům finanční prostředky na přípravu průmyslové zóny. Obce mohou také vyuţít moţnost převodu pozemků z pozemkového fondu České republiky. 75

Důleţitou roli při obsazování průmyslových zón hraje agentura Czechinvest a regionální rozvojové agentury. V rámci zjednodušení komunikace mezi státem, podnikateli a Evropskou unií CzechInvest zastřešuje celou oblast podpory podnikání ve zpracovatelském průmyslu, a to jak z prostředků EU, tak ze státního rozpočtu. Regionální agentura jiţní Moravy aplikuje tzv. přístup jedněch dveří (one-stop-shop). Jedná se v podstatě o soustředění a zprostředkování všech investorovi potřebných informací z jednoho místa. Investoři mohou získat díky systému státní podpory slevu dani z příjmu nebo podporu na vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikaci zaměstnanců. V letech 1993 2010 bylo díky systému pobídek investory přislíbeno vytvořit celkem 132 994 nových pracovních míst. Nejvíce pobídek plynulo do Ústeckého kraje, kde vzniklo přes 22 tisíc, tedy 17,2 % celkového podílu. Do tohoto kraje také plynul největší podíl přislíbených investičních prostředků (17,1 %). V současnosti neexistuje aktuální databáze existujících průmyslových zón. Nejaktuálnější data obsahuje publikace City invest. Dle této publikace se v České republice nachází 244 průmyslových zón z toho 19 v Jihomoravském kraji. V Jihomoravském kraji jsme na základě cityinvestu a vlastního výzkumu vymezili celkem 35 průmyslových zón. Ploch, které obce vymezují pro potenciální investory v územních plánech, je mnohem více. Některé areály nemohou být v současnosti poskytnuty investorům, např. z důvodu nedostatečné infrastruktury či nevyřešeným majetkovým poměrům. Obce volili při přípravě průmyslových zón různé strategie. Dobrý přístup zvolili představitelé města Vyškov a podařilo se jim tak vytvořit jednu z nejúspěšnějších průmyslových zón v republice. Město Vyškov začalo s přípravou průmyslové zóny jako jedna z prvních obcí v republice a prokázali tak značnou předvídavost v hodnocení budoucího vývoje, kdyţ předpokládaly problémy vyškovských podniků. Vyškov zvolil prodej jednotlivých menších ploch a inţenýrských sítí správcům. Vyškov pak podepsal smlouvy o budoucích kupních smlouvách s investory a vytvořil ucelené plochy o velikosti jen několika hektarů. Město se také nesnaţilo přilákat jakéhokoliv investora prodejem za symbolickou jednu korunu a prodávala pozemky za tehdy nadprůměrnou cenu 350 – 450 Kč a investory se snaţila přesvědčit kvalitní přípravou lokality. Za velmi úspěšnou lze také povaţovat průmyslovou zónu CTpark Modřice provozovanou developerskou společností CTP invest, která nabízí investorům výstavbu výrobních hal tzv. na klíč. Za úspěchem průmyslové zóny stojí především kvalitní management, který vychází vstříc podmínkám investorům a nabízí jim veškerý servis spojený s výstavbou i údrţbou jejich výrobních prostor. Výhodná je také strategická poloha zóny asi 2 km jiţně od Brna na hlavním uzlu dálnice D1. Průmyslovou zónu Černovická terasa můţeme označit za zónu méně úspěšnou, u které je ovšem potenciál budoucího rozvoje. Hlavní příčinou, která brzdila rozvoj zóny, byla neexistující strategie a chybný marketing. Výběr firem směřujících na Černovické terasy byl některých obdobích bezkoncepční. Příkladem můţe být neúspěšné působení 76

firmy flextronics. V roce 2010 odkoupila poslední volné pozemky společnost CTP invest. Vzhledem k úspěšnému vedení průmyslové zóny v Modřicích lze očekávat, ţe společnosti CTP invest podaří na tuto plochu brzy přivést nové investory. Příkladem zóny, na kterou se nepodařilo přivést ţádného ´významného investora je průmyslová Kyjov-jih. Tato zóna je sice dnes obsazená, ale projekty s mizivým vlivem na zaměstnanost (čistírna odpadních vod, fotovoltaická elektrárna). Hlavním důvodem neúspěchu byla svaţitost terénu, která se dá sice i pro průmyslovou výstavbu vyuţít, ale není vhodná pro výstavbu rozsáhlých hal.

77

15 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Tištěné zdroje: [1] BENAČEK, V. 2000. Přímé zahraniční investice v České ekonomice. Politická ekonomie, 2000, roč. 12, č. 1, s. 7-23. [2] BAŠTOVÁ, M., TOUŠEK, V. 2005. Brněnský a plzeňský průmysl po roce 1989. In KLÍMOVÁ, V., VYSTOUPIL, J. (ed.). VIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd., Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 15-22. ISBN 80-210-3888-8. [3] DANEŠ, J. 2002. Účinnost investičních pobídek v ČR pro sniţování regionálních disparit. In Sborník příspěvků z V. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách, Brno, Masarykova univerzita, 2002. s. 7-18. ISBN 8021030089. [4] HALÁMEK, P. 2005. Výstavba průmyslové zóny v malé obci – CBA. In Sborník příspěvků z VIII. Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2005. s. 49-56. ISBN 80-210-3888-8. [5] HLAVÁČEK, P. (2002): Průmyslové zóny a nezaměstnanost. In Sborník příspěvků z V.Mezinárodního kolokvia o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 55-60. ISBN 8021030089. [6] HROMKOVÁ, L. 2007. Přímé zahraniční investice jako faktor regionálního rozvoje Diplomová práce. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 91 s. ISBN. [7]KADEŘÁBKOVÁ, A. a kol. 2004. Růst, stabilita a konkurenceschopnost: aktuální problémy české ekonomiky na cestě do EU II. 1. vyd. Praha: Linde, 2004. 383 s. ISBN 8086131491 [8] KALÍNSKÁ, E. 1999. Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1999. 21 s. ISBN 8070792876. [9] KUBIŠTA, Václav. 2009. Mezinárodní ekonomické vztahy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 375 s. ISBN 9788073801915. [10] KULLA, M. 2001. Vstup zahraničného kapitálu do priemyslu Bratislavy. In Geografické aspekty středoevropského prostoru. Předpoklady vstupu ČR a SR do Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita, 2001. s. 84-88. ISBN 8021026642. [11] KUNC, J. 2004. Transformace českého průmyslu po roce 1989 – vliv přímých zahraničních investic – Disertační práce. Brno: Katedra Geografie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy university, 2004. 168 s. [12] KUNC, J. 2006. historie a současnost průmyslové výroby na Moravě – regionální aspekt ekologického ohroţení krajiny. In Národohospodářský obzor. 2006, roč. 6, č. 3, s. 42-49. ISSN 1213-2446 [13] MALLYA, T.J.S. 2004. Přímé zahraniční investice: Regionální růst a politika – empirická evaluace České republiky a Polska. Brno: Vysoké učení technické, 2004. 43 s. ISBN 8021429771. [14] PETŘÍČEK, Václav. 2003. Vývoj investičního prostředí v České republice. 1. vyd. Praha: Corona, 2003. 106 s. ISBN 8090336302. 78

[15] POCHTIOLOVÁ, S. 2009 Vliv státu na rozvoj průmyslových zón. In Město, region a velké průmyslové zóny. 1 vyd. Brno: Ústav územního rozvoje, 2010. s.21-23. ISBN 9788087318089. [16] KADEŘÁBKOVÁ, B - PIECHA, M. 2009. Brownfields : jak vznikají a co s nimi. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2009. 138 s. ISBN 9788074001239. [17] PAVLÍNEK, P. 2004. Regional Development Implications of Foreign Direct Investment in Central Europe. London: Europian Urban and Regional Studies. SAGE Publications, 2004. Vol. 11, No. 1, pp. 47-70. ISSN 0969- 7764 [18] ŘEŘICHA, R. - TOUŠEK, V. Brněnský průmysl na počátku 21. století (analýza vybraných finančních ukazatelů). In VYSTOUPIL, J., KLÍMOVÁ, V. (ed.). VII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. s. 143-149. ISBN 80-210-3549-8 [19] SCHWARZ, J. a kol. 2007. Analýza investičních pobídek v České republice. 1. vyd. Praha: Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické, 2007. 81 s. [20] SRHOLEC, M. 2004. Přímé zahraniční investice v České republice – Teorie a praxe v mezinárodním srovnání. 1. vyd. Praha: Linde, 2004. 171 s. ISBN 8086131521. [21] SUCHÁČEK, J. 2005. Restrukturalizace tradičních průmyslových regionů v tranzitivních ekonomikách. 1.vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2005. 221 s. ISBN 802480865X. [22] ŠOLTYS, J. 2008. Historie a současnost průmyslových zón v ČR – perspektivy dalšího rozvoje. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 92 s. [23] ŠERÝ, O. Český průmysl po roce 1989. Brno: Masarykova univerzita. 2010. 107 s. [24] TOUŠEK, V. - VITURKA, M. - TONEV, P. a kol. 2002. Průmyslové zóny a průmysl kraje Vysočina (posouzení stavu, využitelnosti a možného dalšího rozvoje průmyslových zón). Brno: VCRR, 2002. [25] TOUŠEK, V. - KUNC, J. 2000. Průmyslová výroba a strategie rozvoje krajů v České republice. In HLAVÁČEK, A., VYSTOUPIL, J. (ed.). II. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. 1. vyd. Masarykova univerzita, Brno, 2000. s. 39-65. ISBN 80-210-23171. [26] TONEV, P. - TOUŠEK, V. 2002. Přímé zahraniční investice a regionální rozvoj. In Sborník referátů z V. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách. Brno: ESF MU, 2002. s. 37- 42. [27] TOUŠEK, V. - NOVÁK, V. - HUBL, R. - KREJČÍ, T. - VESELSKÝ, J. 2006 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31. 12. 2005. Brno: Centrum regionálního Rozvoje, 2006. 51 s. [28] VANČURA, M. 2000. Průmyslové zóny. In: Geografické rozhledy, , Praha: ČGS a TERRA KLUB, 2000. s. 124.

79

[29] VITURKA, M. 1999. Vybrané aspekty lokalizace zahraničních investic v České republice. 1. vyd. Brno: ESF MU, 2000. In: II. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 1999. s. 67-77. ISBN 8021023171 [30] VITURKA, M. 2002. Postavení oborů hi-tech ve zpracovatelském průmyslu ČR. In: V. Mezinárodní kolokvium o regionálních vědách. Brno: Masarykova univerzita, 2002. s. 235. ISBN 80-210-3008-9. [31] VITURKA, M. - TOUŠEK, V. - TONEV, P. 2003. Posouzení stavu, vyuţitelnosti a moţného důsledku dalšího rozvoje průmyslových zón kraje Vysočina. In Sborník ze VI. mezinárodního kolokvia o regionálních vědách. Brno: ESF MU, 2003. od s. 215-228, 14 s. ISBN 80-210-3289-8. [32] WAWRZACZ, A. 2005. Průmyslové zóny a přímé zahraniční investice v Jihomoravském kraji - Diplomová práce. Brno: Katedra Geografie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy university v Brně, 2005. 99 s. [33] WOKOUN. R. 2008 Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). 1. vyd.Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 9788072016990. [34] VITURKA, M - MARYÁŠ, J - TOUŠEK, V - VYSTOUPIL,J. 1998. Investiční atraktivita vybraných měst České republiky. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 119 s. ISBN 80-210-2007-5.

Elektronické zdroje: [35] BAŠTOVÁ, M. - DOKOUPIL, J. 2010. Negativní dopady přímých zahraničních investic na trh práce města Plzně [online]. Geografie, roč. 115, č. 2, 2010. s. 188-206. [cit. 24. 2011]. Dostupný z WWW: . [36] Černovická terasa: včera obsazená, dneska oceněná [online]. Stavební fórum, 2005. [cit. 2011-04-10]. Dostupný z WWW: < http://www.stavebni-forum.cz/cs/article/6532/cernovicka-terasa-vcera-obsazena-dneskaocenena>. [37] Evidenční list průmyslové zóny Nouzka [online]. Brno: RRAJM, 2009. [cit. 2011-0215]. Dostupný z WWW: < http://old.rrajm.cz/vyskov-nouzka-ii.html>.

80

[38] Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest [on-line]. Praha: Czechinvest, 2010, 7 s. [cit. 2011-0315].Dostupný z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/analyza-dopadu-pobidekna-cr-2050-cz.pdf>. [39] HLADÍK, J. Průmyslové zóny [on-line]. In Veřejná správa č.21/2006. [cit. 2010-0910]. Dostupný z WWW: . [40] Charakteristika Jihomoravského kraje [online]. Praha: ČSÚ, 2011 [cit. 2011-05-01]. Dostupný z WWW: < http://czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje>. [41] JACKSON, J. 2003. Brownfields-klasifikace a kategorizace [on-line]. Praha: IURS Institute pro udrţitelný rozvoj sídel, 2003.14 s. [cit. 2011-01-06]. Dostupný z WWW:< http://www.brownfields.cz/wp-content/uploads/2008/04/brownfields-podrobna-abcklasifikace2003.pdf> [42] Investiční pobídky v Čechách a na Slovensku [online]. Praha: Grantadvisor, 2007, 8 s. [cit. 2010-09-21]. Dostupný z WWW: . [43] Investiční pobídky ve zpracovatelském průmyslu [online]. Praha: Czechinvest, 2010 [cit. 2010-10-23]. Dostupný z WWW: . [44] Národní strategie regenerace brownfieldů. [on-line]. Brno. [cit.2011-04-03]. Dostupný na WWW: . [45] Pravidla Programu na podporu rozvoje průmyslových zón. [on-line]. Praha: MPO., 2005 [cit.2010-09-03]. Dostupný z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument862.html>. [46] Program na podporu rozvoje průmyslových zón 1998-2005[online]. Praha: Czechinvest, 2007 [cit. 2011-03-21]. Dostupný z WWW: . [47] Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury 2006 – 2010 [online]. Czechinvest, Praha, 2007[cit. 2011-02-20]. Dostupný z WWW: .

81

[48] Průmyslová zóna Sochorova se rozrostla o 17 hektarů [online]. Město Vyškov, 2003 [cit. 2011-04-08]. Dostupné na: < http://www.vyskov-mesto.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=18857&id=415186 >. [49] Průmyslová zóna Nouzka nabídne plochy i regionálním firmám [online]. Město Vyškov, 2006 [cit. 2011-02-16]. Dostupné na: .

[50] Přímé zahraniční investice – vybrané přínosy a náklady pro českou ekonomiku.[online]. Praha: ČSÚ, 2011 [cit.2011-01-09]. Dostupný z WWW: [51] Přímé zahraniční investice v Evropě kvůli krizi stagnují. [on-line]. Praha: Czechinvest, 2009 [cit.2010-12-09]. Dostupný z WWW:< http://www.czechinvest.org/prime-zahranicniinvestice-v-evrope-kvuli-krizi-stagnuji> [52] Přímé zahraniční investice do ČR se do září meziročně více než zdvojnásobily. [online]. Praha: Patria, 2010[cit.2010-12-10]. Dostupný z WWW:< http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1748220/mpo-prime-zahranicni-investice-do-cr-se-dozari-mezirocne-vice-nez-zdvojnasobily.html> [53] Přímé zahraniční investice – příručka pro místní samosprávu. [on-line]. Brno: RRAJM, 2005 [cit.2010-10-09]. Dostupný z WWW: . [54] Statistická ročenka Jihomoravského kraje [online]. ČSÚ, Praha, 2011 [cit. 2011-0501]. Dostupné z WWW: < httphttp://czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/F50030FCE2/$File/64101110ccz.pdf>. [55] TONEV, P. 2008. Funkční a prostorová diferenciace brownfields – příklad města Brna. on-line]. In Regionální studia. 2008, roč. 1, č. 1, s. 30-37. ISSN 1803-1471. [cit. 201010-01]. Dostupný z WWW:< http://www.regionalni-studia.vse.cz/2.pdf#page=32> [56] ZAHRADNÍK, P., JEDLIČKA, J. 2008. Studie ekonomických dopadů realizace Strategické průmyslové zóny Triangle. [on-line]. Ústecký kraj, 2008. 59 s. Dostupný z WWW: .

82

Datové zdroje: [57] CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR: Průmyslové zóny České republiky [online]. CRR ČR, 2007, [cit. 2010-03-15]. Dostupný z WWW: . [58] CZECHINVEST: Průmyslové zóny podpořené v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón [online]. CzechInvest, 2007, [cit. 2010-03-14]. Dostupný z WWW: . [59] CZECHINVEST: City Invest Czech 2008. Stanford, Praha, 2008. 164 pp. ISBN 97880-904067-0-4 [60] CZECHINVEST: Historie Programu na podporu rozvoje průmyslových zón 1998 – 2008 [online]. CzechInvest, 2009, [cit. 2010-03-12]. Dostupný z WWW: . [61] CZECHINVEST: Udělené pobídky (zpracovatelský průmysl) [online]. CzechInvest, 2010 [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: . [62] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Přímé zahraniční investice - 2008 [online]. ČNB, 1998 - 2008, [cit. 2010-04-20]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_ pb/pzi/index.html>. [63] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA: Statistika platební bilance – Přímé zahraniční investice [online]. ČNB, 2000 - 2010, [cit. 2010-02-20]. Dostupný z WWW: < http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html>. [64] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD: Demografická ročenka ČR 2008 [online]. ČSÚ, Praha, 2009, [cit.2010-04-20]. Dostupný z WWW: . [65] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR: Integrovaný portál MPSV – Zaměstnanost, Statistiky nezaměstnanosti [online]. MPSV ČR, Praha, 2008 - 2010, [cit. 2011-02-03]. Dostupný z WWW: .

83

[66] Výroční zprávy firem [online]. Obchodní rejstřík, 2009 [cit. 2011-03-05]. Dostupný z WWW: <www.justice.cz>.

Důleţité internetové adresy: [67] http://www.czechinvest.org [68] http://www.czso.cz [69] http://www.invest-in-czech.cz [70] http://www.mpsv.com [71] http://www.mpo.cz [72] http://www.rrajm.cz [73] old.rrajm.cz [74] http://www.risy.cz [75] http://www.businessinfo.cz [76] http://www.ctpark.eu [77] justice.cz [78] mesto-kyjov.cz [79] brownfieldsinfo.cz [80] afi.cz [81] www.crr.cz

-Rozhovor – Mgr. Jan Hladík- Regionální rozvojová agentura jiţní Moravy - Rozhovor- Ing. Vladimír Vašíček – Městský úřad Kyjov

84

16 SEZNAM PŘÍLOH Příl. 1. Přímé zahraniční investice v okresech České republice za období let 1993-2008 Příl. 2. Průmyslové zóny na jiţné Moravě v roce 2011 Příl. 3. Přímé zahraniční investice v okresech České republice za období let 1993-2008 Příl. 4. Země původu přímých zahraničních investic

85

Příl. 1. Přímé zahraniční investice v okresech České republice za období let 1993-2008

Pramen: ČNB: Přímé zahraniční investice - 2008. ČNB, Praha, 2010 ČSÚ: Demografická ročenka ČR 2008. ČSÚ, Praha, 2009

86

Příl. 2. Průmyslové zóny na jiţné Moravě v roce 2011

Pramen: CZECHINVEST: City Invest Czech 2008. Stanford, Praha, 2008. 164 pp. http://www.invest-in-czech.cz + vlastní výzkum.

87

Příl. 3. Přímé zahraniční investice v okresech České republice za období let 1993-2008 okres Mladá Boleslav Ostrava-město Hlavní město Praha Praha-východ Brno-město Liberec Česká Lípa Most České Budějovice Jihlava Beroun Teplice Kolín Louny Frýdek-Místek Ústí nad Orlicí Pardubice Pelhřimov Kladno Zlín Chomutov Jablonec nad Nisou Ústí nad Labem Olomouc Karlovy Vary Plzeň-město Brno-venkov Děčín Šumperk Rychnov nad Kněţnou Chrudim Hradec Králové Znojmo Přerov Bruntál Rakovník Český Krumlov Kutná Hora Praha-západ Sokolov Vyškov Litoměřice Svitavy Břeclav Karviná

PZI na obyvatele [%] 1293,8 1233,3 954,6 580,7 483,4 454,2 433,0 423,9 316,2 225,9 205,9 185,9 166,0 163,4 162,8 158,7 142,9 133,3 129,7 128,8 121,9 108,8 106,6 103,6 102,2 100,4 98,7 98,1 96,2 93,5 93,4 90,0 83,7 79,6 74,7 72,3 71,5 71,3 68,7 68,6 68,2 64,0 62,3 59,9 59,6

Investice celkem 106 208 841 114 679 297 1 169 592 668 35 631 117 51 246 226 18 843 667 25 990 220 41 526 551 58 445 592 20 292 399 21 436 635 14 710 573 15 903 777 8 409 691 18 433 785 16 443 895 19 388 942 16 806 856 11 274 085 25 351 797 11 632 722 9 636 806 9 894 216 9 710 614 10 113 475 37 096 110 20 793 721 7 320 764 10 733 909 5 073 282 4 391 414 10 020 878 5 942 743 6 303 428 3 967 814 8 465 060 5 038 908 7 688 018 7 557 705 5 043 006 5 091 748 10 358 704 6 525 551 5 357 467 7 269 554

88

míra nezaměstnanosti [%] 4,9 12 4,1 3,9 8,3 9,8 12,1 16,4 6,4 9,4 7,5 13,4 9,9 11,9 9,2 9,3 6,6 7,3 9,1 8,9 13,1 9,4 13,4 11 10,5 6 8,2 15,5 12,9 6,7 10,7 7 14,6 12,6 17,2 8,8 11,1 9,8 4,1 13,4 8,7 10,7 12,6 12,4 14,1

pořadí dle míry nezaměstnanosti sestupně 74 18 75 77 57 38 17 3 69 43 63 8 36 20 50 48 68 64 51 52 12 44 9 24 30 73 58 4 13 67 26 65 6 14 2 53 23 39 76 10 55 27 15 16 7

Vsetín 58,8 9 244 534 Mělník 58,2 9 763 504 Náchod 57,9 4 231 760 Plzeň-jih 57,4 5 337 340 Blansko 55,1 6 197 341 Jindřichův Hradec 54,6 3 290 127 Semily 51,2 6 175 263 Tachov 50,2 5 917 427 Jičín 50,0 6 747 765 Trutnov 41,2 5 414 321 Příbram 41,1 4 492 979 Havlíčkův Brod 35,1 6 217 842 Hodonín 34,8 4 185 108 Klatovy 34,6 3 549 810 Písek 33,5 5 543 779 Tábor 32,7 4 980 223 Nový Jičín 31,2 8 599 143 Cheb 31,1 4 864 078 Plzeň-sever 30,7 3 824 471 Prostějov 30,3 4 381 320 Ţďár nad Sázavou 29,8 6 877 322 Opava 28,6 9 628 657 Uherské Hradiště 23,5 2 844 702 Rokycany 22,8 2 962 225 Nymburk 18,1 2 059 913 Třebíč 17,3 3 183 824 Domaţlice 15,6 1 767 302 Prachatice 10,8 950 782 Benešov 10,7 1 280 517 Strakonice 8,8 1 219 992 Jeseník 7,5 1 088 007 Kroměříţ 5,1 989 346 Česká republika 210,9 2 189 454 954 Pramen: ČNB: Přímé zahraniční investice - 2008. ČNB, Praha, 2010. ČSÚ: Demografická ročenka ČR 2008. ČSÚ, Praha, 2009. MPSV: Statistiky nezaměstnanosti. MPSV, Praha, 2010.

89

11,2 8,8 8,5 6,4 9,4 7,9 9,4 11,8 8 9,5 10,6 9,5 15,4 9,9 7,7 10,2 10,2 9,3 7,6 10,6 10,4 10,9 9,8 6,3 10,4 13,2 9,4 7 6,1 10,1 19 12 8,6

22 54 56 70 45 60 46 21 59 41 28 42 5 37 61 33 34 49 62 29 31 25 40 71 32 11 47 66 72 35 1 19

Příloha 4. Země původu přímých zahraničních investic Země Nizozemí Německo Rakousko Francie Lucembursko Švýcarsko Španělsko Belgie Spojené státy americké

Investice celkem 691 481 359 315 918 352 265 517 560 137 668 448 134 055 131 99 461 943 88 477 672 72 030 072

Podíl investic[%] 31,6 14,4 12,1 6,3 6,1 4,5 4,0 3,3

61 698 158 56 264 874 34 051 943 31 917 946 31 697 798 28 893 798 28 029 024 18 759 530 16 128 614 16 046 405 13 098 223 8 336 684 7 654 671 5 890 226 4 532 996 3 908 400 3 325 364 2 899 026

2,8 2,6 1,6 1,5 1,4 1,3 1,3 0,9 0,7 0,7 0,6 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,1

2 400 873 2 383 090 2 236 984 1 827 986 1 466 161 1 002 317 963 591 906 968 685 556 637 676 508 779 491 875 330 787 226 308 225 379 216 667 180 150 143 108 142 205 124 334 108 599 104 076 100 350 97 388

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Kypr Slovensko Švédsko Japonsko Velká Británie Polsko Itálie Dánsko Irsko Korejská republika Malta Lichtenštejnsko Maďarsko Rusko Kanada Tchaj-wan Norsko Kajmanské ostrovy Slovinsko Britské Panenské ostrovy Finsko Čína Guernsey Belize Singapur Indie Portugalsko Izrael Ostrov Man Kazachstán Hongkong Gibraltar Malajsie Jersey Bermudy Panama Seychely Guyana Guinea Svatý Vincenc a Grenadiny Island

90

Austrálie Andora Ukrajina Bahamy San Marino

96 553 76 271 76 224 49 122

31 821 Chorvatsko 18 994 Samoa 18 407 Řecko 12 529 Turecko 11 061 Uruguay 6 714 Mauricius 3 614 Marshallovy ostrovy 564 Bělorusko -304 Litva -3 651 Maroko -8 362 Thajsko -15 477 Bulharsko -21 278 Jiţní Afrika -33 281 Srbsko -47 130 Brazílie -51 505 Rumunsko -1 428 977 Mexiko -4 621 249 Svět 2 189 454 954 Pramen: ČNB: Přímé zahraniční investice - 2008. ČNB, Praha, 2010

91

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 -0,1 -0,2 100,0