Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav hudební v dy
Bakalá ská diplomová práce
2012
Lucie Rysková
Masarykova univerzita Filozofická fakulta
Ústav hudební v dy Sdružená um nov dná studia
Lucie Rysková
Prom ny interpretace pavlovienského um ní od konce 19. století po sou asnost
Bakalá ská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Petr Kostrhun 2012 2
Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatn , pouze na základ uvedených pramen a literatury.
V Brn dne 18. kv tna 2012
…………………………………… Lucie Rysková
3
Na tomto míst bych ráda vyjád ila pod kování panu Mgr. Petru Kostrhunovi za vedení mé bakalá ské práce, za jeho vst ícný p ístup, nep eberné množství inspirativních p ipomínek, nových myšlenek a doporu ení, které mi velmi pomohly zorientovat se v dané problematice a ješt více prohloubily m j zájem o prav ké um ní a kulturní antropologii v bec.
D kuji také Zuzce, za její vždyp ítomnou morální podporu po celou dobu mého studia.
4
OBSAH 1. Úvod......................................................................................................... 7 2. K fenoménu „nejstaršího um ní“......................................................... 9 2.1. Prvopo átky lidského rodu a kultury................................................................... 9 2.2. Mladý paleolit (38 – 10 tis. let p . n. l.)............................................................. 10 2.2.1. Aurignacien – jednota i variabilita ........................................................... 10 2.2.2. Gravettien – komplexní lovecká spole nost ............................................. 11 2.2.3. Magdalénien – vrchol Západu................................................................... 12
3. Moravský gravettien – pavlovien, kultura lovc mamut .............. 12 3.1. Um ní pavlovienu.............................................................................................. 15
4. Prom ny interpretace .......................................................................... 16 4.1. St edov k a po átky novov ku – Giganti, draci a jednorožci ........................... 16 4.2. Druhá polovina 19. stol. – zrod archeologie jako v dní disciplíny ................... 16 4.2.1. Objevy v západní Evrop – podvrh, hra, naivní realismus? .................... 17 4.2.2. Za „otcem moravské archeologie“ ........................................................... 18 4.2.3. Objevy v P edmostí, Karel Jaroslav Maška, Martin K íž a první interpretace ................................................................................................. 18 4.3. 1. polovina 20. století – od dedukce k pozitivní v d , etnologická analogie poprvé na scén ................................................................................................. 20 4.3.1. Období první eskoslovenské republiky ................................................. 21 4.3.2. „Mystická hradba osobnosti“ Karla Absolona.......................................... 21 4.3.2.1. Pavlovienské um ní z pohledu Karla Absolona .............................. 22 4.4. 40. – 60. léta 20. století aneb um ní a ideologie ............................................... 24 4.4.1. 40. léta – Assien Bohmers a pátrání po nordické rase ............................. 25 4.4.2. 50. léta – Marx, Engels a matriarchát ...................................................... 26 4.4.2.1. Bohuslav Klíma ............................................................................... 28 4.4.2.1.1. „P edm ty ozdobné, um lecké a jiné nálezy“ ........................ 28 5
4.5. 60. léta až sou asnost – nové analytické metody a teorie, naturalismus a mytologie, etnologie podruhé na scén ........................................................... 30 4.5.1. 80. léta až sou asnost – reflexe v eském prost edí................................. 32 4.5.1.1. Ji í Svoboda, Martin Oliva.............................................................. 33 4.5.1.2. Šaman – ten, který ví....................................................................... 35
5. Ohn m a me em? Perem a št tcem! .................................................. 36 6. Záv r ..................................................................................................... 38 7. Resumé .................................................................................................. 39 7.1. Summary............................................................................................................ 40
8. Seznam použité literatury ................................................................... 41 9. P ílohy .................................................................................................. 45
6
1.
Úvod Je typické pro lidskou povahu, pokoušet se objevovat neznámé, zamýšlet se nad
chodem v cí a d ním, zkoumat do nejmenších podrobností historii, kulturu, pochody biologické, fyzikální, rozši ovat své obzory nejen o záležitosti pozemské, ale obracet sv j zkoumavý pohled i ke hv zdám. Je zkrátka fascinující (a sou asn zneklid ující) poušt t se do objev a snažit se dojít k meritu v ci, i když dop edu možná tušíme, že naše bádání nikdy nedosáhne cíle, nikdy si totiž nem žeme být stoprocentn jisti, že „p esn takhle to je“ i „p esn takto se to stalo“. Do tohoto víru znepokojivých úvah a snah o ešení hádanky nás vrhá i touha dozv d t se co možná nejvíce o našich biologických (budeme-li se držet paradigmatu Darwinovy evolu ní teorie) i kulturních ko enech. Dobrat se k nim, porozum t, rozpomenout si na dávno zapomenuté, rozkódovat matici, kterou v sob nosíme od nepam ti a která se stala naším každodenním d dictvím. Naše zem se m že pyšnit výjime nou historií na poli vývoje lov ka. Dolní V stonice, Pavlov, P edmostí u P erova, Pet kovice… byly p ed n kolika desítkami tisíc let hlavní scénou, na níž se odehrávala úžasná hra lidské civilizace a jejího epochálního rozmachu na poli kulturním, prvopo átk um ní. Morava v dob kamenné byla zkrátka centrem kulturního d ní, o emž sv d í množství archeologických nález , které zde byly pro sv t objeveny. Tématem a hlavním cílem mé bakalá ské diplomové práce je snaha o zachycení hlavních prom n ve vnímání paleolitického um ní z doby pavlovienu, a to v pr ezu doby, od as jeho objevení koncem 19. století až po sou asnost. Protože interpretace um ní vždy podléhá „sociomorfnímu“ modelování1 – tj. dob , ve které na sebe recipient dílo nechává p sobit, kulturními i spole enskými prom nami, m ní se tak p irozen v pr b hu asu i náhled na zkoumané dílo i celou kulturu a v neposlední ad prochází vývojem i samotný v decký výzkum.
1
KOMÁREK, S. Obraz lov ka a p írody v zrcadle biologie. Praha: Academia, 2008, str. 131 – 137.
7
Celková myšlenka mé práce tedy spo ívá p edevším ve snaze o postihnutí prom n interpretace um ní pocházejícího z tohoto významného období v d jinách Moravy. Protože se do výzkumu a interpretace um leckých artefakt pochopiteln vždy nejvýznamn ji zapsala jména jejich objevitel a badatel , zam ím svou pozornost i na v d í postavy eské archeologie té doby. Za nutné považuji rovn ž zmínit alespo okrajov sociokulturní modelování názoru sv tové archeologie, která vždy p irozen ovliv ovala i ovliv uje výklady archeologie eské. St žení literaturou se pro mne stala p edevším publikace Nejstarší um ní st ední Evropy (Karel Valoch – Martina Lázni ková-Galetová, eds., 2009), vydaná p i p íležitosti první mezinárodní výstavy originál paleolitického um ní v Brn , a Po átky um ní (Ji í Svoboda, 2011). Dále navazuji publikací Civilizace moravského paleolitu a mezolitu (Martin Oliva, 2005), velmi cennou studnicí informací zvlášt p i organizaci historického len ní se mi stala kniha Obrazy z výzkumu moravského paleolitu (Petr Kostrhun, Martin Oliva, 2009), poznatky erpám i z lánk
v odborném periodiku
Archeologické rozhledy a jiných. Prom ny interpretace konkrétních um leckých artefakt
jsem erpala p ímo
z monografií uvád ných archeolog , a to z knih Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926 (Karel Absolon, 1945), Dolní V stonice: Výzkum tábo išt lovc mamut v letech 1947 – 1952 (Bohuslav Klíma, 1963),
as lovc : Aktualizované d jiny
paleolitu (Ji í Svoboda, 2009) a Gravettien na Morav (Martin Oliva, 2007). Celou prací tená e tematicky provází úryvky z knihy Lovci mamut od Eduarda Štorcha, záv re ná kapitola je tedy ve stru nosti v nována i této knize.
8
2.
K fenoménu „nejstaršího um ní“ Kdy se vlastn zrodilo um ní a co lze vlastn um ním nazývat?2 Lze paleolitické
artefakty v bec za um ní považovat? Jak je m žeme „správn “ interpretovat? Nebezpe í, které je ukotveno v t chto otázkách, spo ívá p edevším v zanášení interpretací z hlediska um ní sou asného. Existují tvrzení, že paleolitické um ní bylo výtvorem „primitivního lov ka“ – tato domn nka ovšem v bec nep ipouští možnost, že by um ní v sob mohlo nést i jakýkoliv symbolický význam. Podobn vratká se m že jevit i teorie o tom, že prav ký lov k tvo il z p ebytku volného asu. Badatel Édouard Piette vyslovuje hypotézu, že um ní, jakožto „n co vznešeného“, je plodem estetického cít ní a prosté instinktivní touhy tvo it a vytvá et krásné v ci3 (estetické a emocionální predispozice lze opravdu experimentáln doložit i u n kterých zví at4). Sou asné pojetí evoluce je založeno na lineární gradaci, posunu od „primitivního“ k „dokonalému“, a tento trend je možno sledovat jak v biologické evoluci lov ka, tak i v jeho innosti, vývoji technologií apod. V p ípad um ní se však ocitáme na pom rn horké p d – schopnost vid t tvar, p enést jej v mysli, vytvo it artefakt – nositele informace, za lenit jej do své kultury… tento fenomén se z hlediska vývoje lov ka objevuje pom rn pozd , a p edevším náhle. Nelze se ale domnívat, že jde o vedlejší nebo samoz ejmý produkt evoluce, vznik tohoto „fenoménu um ní“ se objevuje práv tehdy a práv tam, kde se tato forma komunikace v lidském spole enství jevila jako funk ní, z jistého pohledu snad i p ímo nutná.
2.1
Prvopo átky lidského rodu a kultury Oto íme-li se v asové ose zp t o zhruba dva až t i miliony let, budeme již tehdy
moci nalézt první stopy t ch nejprimitivn jších kultur.
lov k té doby za al vyráb t
první nástroje, stav t obydlí, pozd ji vytvá et i první um ní. A koliv fyzický vývoj lov ka trval p es trnáct milion
let, práv až v on ch posledních dvou až t ech
milionech letech je zjistitelný jeho vývoj kulturní. Oba dva typy vývoje pak nelze od 2
Za nejstarší dochovaný projev vlastního výtvarného um ní bývá považováno žebro z acheuléenu v Pech de l´Azé, na n mž je vyryta vlnovka, ze st ední Evropy jsou však známy ješt starší doklady v podob paralelních rýh (viz VALOCH, K. O rozvoji kultury a spole nosti v paleolitu. Archeologické rozhledy. Praha: 1982, . 5, str. 545). 3 LEWIS-WILLIAMS D. Mysl v jeskyni: V domí a p vod um ní, Praha: Academia, 2007, str. 55. 4 SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 264. 9
sebe zcela odd lovat, velmi úzce spolu souvisí. Od okamžiku svého vzniku byla kultura d ležitým initelem i na poli biologického vývoje. Je nesporné, že jej velmi siln ovliv ovala a rovn ž se dá íci, že jím byla i zp tn ovliv ována.5
2.2
Mladý paleolit (38 – 10 tis. let p . n. l.) Nejv tší zvrat v kulturním vývoji moderního lov ka nastává ve st ední Evrop
v období starší doby kamenné, ve fázi tzv. mladého paleolitu, který datujeme p ibližn do doby p ed 38 tis. – 10 tis. lety p . n. l. Toto období se dále d lí na významné archeologické kultury: aurignacien (38 – 30 tis. let p . n. l.), gravettien (28 – 22 tis. let p . n. l.) a magdalénien (15 – 10 tis. let p . n. l).
2.2.1 Aurignacien – jednota i variabilita První kulturou, s níž lze spojit tvorbu skute n nejstaršího um ní Evropy, je aurignacien. Aurignacké osídlení je doloženo a táhne se od Špan lska p es jihozápadní Francii, Itálii a jihozápadní N mecko (do východní Evropy aurignacien zasáhl jen epizodicky). V každé z oblastí má však um ní pon kud jiný ráz. Zatímco ve Francii se vyskytují hlavn rytiny lidí, zví at a pohlavních symbol ve vápenci pod jeskynními p evisy, v N mecku jsou to pak ezby v mamutovin . Figurální um ní je zastoupeno skulpturami zví at (lev, bizon, mamut – vše ezby z mamutoviny, nap . jeskyn
Vogelherd v N mecku)
i lidí (podivuhodn
velká
z mamutoviny ezaná postava muže s lví hlavou, motiv lidské – snad v pohybu zachycené – postavy ezaný v b idlicové tabulce aj.). Výskyt mimo ádn vysp lého malí ství byl objeven v jižní Francii, v jeskyni Chauvet – nutno podotknout, že ješt dnes je objev st edem diskuze o jeho pravosti, a to zejména z hlediska evolu ního pohledu na vývoj lov ka a jeho schopností.6 Je nicmén možné se domnívat, že i tehdy mohla zasahovat do tvorby i tak prostá v c jako je talent a tv r í schopnosti jednotlivce. V jeskyni Chauvet se krom maleb nalezly i otisky rukou, šlép je d tí a dosp lých v jeskynním jílu.7
5
JELÍNEK J. Velký obrazový atlas prav kého lov ka, Praha: ARTIA, 1977, str. 12. SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 89. 7 Tamtéž, str. 89. 6
10
2.2.2 Gravettien – komplexní lovecká spole nost Rozpuk lidské tvo ivosti a um lecké kreativity zapo atý ješt snad pon kud nesm le a izolovan v aurignacienu se v gravettienu již bez okolk hlásí o slovo – a použít zrovna toto p irovnání se mi jeví jako velice p íhodné, protože zmín ný proces bezpochyby souvisí s neustále vzr stající pot ebou sd lování, symbolické mezilidské komunikace. Gravettienská sídlišt byla po celé Evrop mozaikovit rozmíst na, od západu (Špan lsko, Francie) až po východ (Rusko). Je tedy zcela p irozené, že se v tomto období Morava stala oním pomyslným st edem civilizace, spojnicí a mostem mezi západním a východním. Jistá specifika region jsou ovšem obsažena i zde – zatímco v západní Evrop (resp. hlavn severní Špan lsko a jižní Francie) je um ní zastoupeno p edevším nást nnými jeskynními malbami i rytinami, sm rem na východ se objevují spíše geometrické rytiny na mamutích kostech. Rytiny jsou až na výjimky abstraktní, asto složité a typická je pro n asymetrie. Prvkem, který sjednocuje um ní gravettienu nap í Evropou a který se do té doby – a ani nikdy poté – v takové mí e již nevyskytoval, jsou antropomorfní trojrozm rná vyjád ení (v tšinou nahých) žen obecn nazývaných „venuše“. Až na výjimky (nap . „kubistická“ Pet kovická Venuše) zobrazujících ženy až p esp íliš plných tvar s enormn zvýrazn nými pohlavními znaky. Interpretací významu t chto sošek by se dalo zaplnit n kolik knihoven, jelikož se však vyzna ují adou shodných znak , lze p edpokládat, že za nimi stála jedna obecná a celou tehdejší spole ností prorostlá myšlenka. Je zajímavé, že venuše se nikdy nenalézají v hrobech, v sibi ské Malt
pak dokonce spíše v ženské
ásti obydlí (hodnoceno dle dalších nástroj
nalezených na míst ). Gravettien se dle osídlení dále d lí na starší – pavlovien (moravský gravettien), jehož centrem je st ední Podunají, a mladší – willendorf-kost nkien, který je geograficky rozší en jší. Charakteristickou zvláštností staršího gravettienu – pavlovienu je první doklad o výskytu keramiky. Objevují se jak antropomorfní plastiky (nap . známá V stonická venuše) tak i plastiky zví at, které jsou zvlášt typické pro Dolní V stonice. Keramické antropomorfní plastiky z Pavlova jsou zdobeny elenkami i pásy, Willendorfská venuše z Dolního Rakouska tesaná z obtížn
zpracovatelného
vápence (získaného pravd podobn z ložiska Stránské skály u Brna) má na hlav složitý ú es ( i snad pokrývku hlavy). 11
2.2.3 Magdalénien – vrchol Západu Poslední velkou civilizací mladého paleolitu je kultura magdalénienu. Jestliže doménou gravettienu bylo mobilní um ní a plastiky, magdalénien je pak bezesporu vrcholem jeskynních maleb a rytin. V parietálním um ní dokonce navazuje na starší tradici aurignacienu tak siln , že je n kdy obtížné je od sebe rozlišit.8 Jak nadpis napovídá, je tato kultura soust ed na p edevším na západ Evropy – jižní ást Francie (jeskyn
Lascaux, Font-de-Gaume, Les Combarelles, Rouffignac) a Pyrenejský
pooloostrov (jeskyn Niaux, Portel, Montespan, Altamira). Magdalénien byl poslední evropskou kulturou, která jeskynní um ní tvo ila. S koncem této kultury parietální um ní náhle mizí. Pro gravettien typickou mamutovinu v magdalénienu nahradil sobí paroh, um lecká tvorba je uvoln n jší, dochází ke kombinacím forem, motiv
i technik,
objevují se náro n zdobené užitkové p edm ty a lovecká zbroj (vrha e kopí, hroty, „ná elnické hole“). Ve figurálním um ní je vid t posun od trojrozm rných gravettienských venuší k venuším schematizovaným a zpodob ovaným p evážn z boku, provrtané se pak pravd podobn nosily jako záv sné amulety.9
3. Moravský gravettien – pavlovien, kultura lovc mamut „Do dálky se prostírá nekone ný kraj, vroubený podél obzoru modravými pahorky. K severozápadu se zvedá vlna za vlnou a v dálce podpírají oblohu vysoké Ch iby. Na kope cích za Dyjí se st ídají ídké zelené háje a k ovinaté palouky. Podél Dyje se blýskají jasná jezírka a klikatí se tichá vodní ramena. A tu dole pod vrškem u eky skupina kožených stan ozna uje tábor lovecké tlupy. Dým z ohništ stoupá sloupem k obloze.“10
Historie osídlení Moravy sahá hluboko do minulosti – první opracované valouny k emene a dalších hornin sv d ících o prvních stopách lidského in ní pochází z doby p ed cca 800 tis. lety. Zna n rozvinutá kamenná industrie st edního paleolitu se za íná
8
SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 99. Tamtéž, str. 102. 10 ŠTORCH E. Lovci mamut : Román z prav ku. Praha: Albatros, 1983, str. 11 – 12. 9
12
objevovat zhruba p ed 200 tis. lety a p ed 120 tis. lety je z dochovaných nález z ejmé, že byly periodicky osídlovány n které jeskyn .11 P ibližn p ed 40 tis. lety se ve st ední Evrop st etávají první lidé moderního typu (homo sapiens) s populací neandrtálc a dochází také k zna nému popula nímu r stu. Morava se tak stává centrem, komunika ní spojnicí mezi Podunajím a severoevropskou rovinou, západem a východem, a ocitá se tak na prahu vzniku na tehdejší dobu mimo ádn vysp lé civilizace. Vlastní pavlovien se objevuje p ed cca 27 tis. a vyznívá p ed cca 24 tis. lety, a to p edevším na území dnešní Moravy. Nejvýznamn jší nalezišt byla objevena konkrétn v oblasti dnešních Dolních V stonic, Pavlov , P edmostí u P erova a Pet kovicích u Ostravy. Samotný termín „pavlovien“ byl poprvé použit francouzským badatelem Henri Delportem v roce 1959 p i diskuzi s významným eským archeologem Bohuslavem Klímou. Delport cht l tímto názvem p edevším vyjád it odlišnost moravského gravettienu od gravettienu francouzského.12 Samotný sémantický p vod je nasnad – „pavlovien“ byl odvozen od obce Pavlov (Pavlovských vrch ) v jejímž okolí se vyskytují jedny z nejvýznamn jších naleziš této kultury. Je d ležité zde zmínit význam onoho rozlišení, protože zatímco v západní Evrop – p edevším na území Špan lska a Francie – je soust ed na v tšina jeskynních maleb, ve st ední a východní Evrop a potažmo v kultu e pavlovienu, se tento druh
innosti prakticky nevyskytuje
a um lecká tvorba je zastoupena p edevším vysoce dekorativními trojrozm rnými plastikami. Tém
všechna sídlišt byla zakládána na místech s výborným výhledem do
krajiny, v okolí v tších
ek, p edevším Dyje, Moravy a Be vy. Lovce k tomu
pravd podobn vedl silný zájem o zv , konkrétn mamuty, kte í se zdržovali hlavn v okolí í ních val . Je nesporné, že dobrá viditelnost sídlišt pomáhala nejen p i samotném sledování zv e, ale i v komunikaci mezi jednotlivými loveckými skupinami, 11
OLIVA M. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu: Katalog k expozici v Pavilonu Anthropos. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, str. 6. 12 VALOCH K. V zá i oh nejstarších lovc . In: Podborský V., Prav ké d jiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 1993, str. 40. 13
což bylo nezbytné pro organizaci lovu. Je z ejmé, že proto na našem území jen výjime n docházelo k osidlování jeskyní, které se nacházely p edevším v odlehlých krasových oblastech. Skupiny zakládaly dlouhodobá sídlišt , jejichž stabilní chýše mohly být obývány po celý rok, a to alespo
ástí skupiny. V zim se pak na tato
úst ední sídlišt soust e oval i zbytek skupiny, zejména proto, že zde bylo možné dob e lovit zesláblou zv
a mamuty.
Jak vyplývá z výše uvedeného, nejd ležit jší inností obživy lov ka je v tomto období sb r a lov. Na evropské pevnin žila p evážn chladnomilná stepní zví ena, jíž dominovali mohutní bizoni, osrst ní nosorožci, ohromná stáda divokých ko a p edevším mamut . Zví ata se p irozen st hovala za pastvinami z místa na místo a lov k hledající obživu je následoval. Zajímavou myšlenku o tom, že lovecká innost mohla p sobit i na vývoj kultury, uvádí ve své práci Martin Oliva: „Skolení jednoho i n kolika ob ích tlustokožc
vyžadovalo spolupráci n kolika muž
z n kolika tlup
a odehrávalo se jist jen jednou dvakrát v roce – ovšem po celý rok se lovci nep estali svým úlovkem vychloubat. Práv v t chto spole enských, nikoliv potravních d vodech musíme vid t p í inu rychlého rozvoje kultury „lovc mamut “.“13 Mamut, symbolické zví e t chto lovc , je pak doprovázel po celý život. Byl zdrojem nejen potravy, ale poskytoval i k že na odívání i stavební materiál pro obydlí. Ohromný tvor doprovázel lovce i po smrti. Z dochovaných nález bylo zjišt no, že mrtvý býval n kdy p ekryt mamutími lopatkami, do hrobu byl výjime n p idáván i mamutí kel i drobné vy ezávané p edm ty. Nutno podotknout, že poh by do zem – tzv. inhumace – nebyly této kultu e p íliš b žné a byly ur eny pro výjime né jedince spole enství. D vodem minima takových poh b byla p edevším neustále zmrzlá p da (permafrost) a b žný poh ební ritus m l proto pravd podobn jinou podobu. Kultura pavlovienu byla vysoce rozvinutá a zasloužila se mimo jiné o n kolik sv tových primát : nap . zastupuje nalezišt nejstarších vypalovaných hrudek a figurek modelovaných z hlíny (prvenství v keramice), ojedin lého portrétu konkrétní ženy vy ezaného z mamutoviny (první portrét v d jinách), ornamentu na mamutím klu, který Bohuslav Klíma pozd ji interpretoval jako mapu tábo išt (první mapa), i mužského
13
OLIVA M. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu: Katalog k expozici v Pavilonu Anthropos. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, str. 58. 14
idolu (první loutce) – a o kterých se budu ve své práci ješt zmi ovat. Existují doklady splétání rostlinných vláken (tedy prvního textilu14) aj. Obecná p edstava o paleolitickém lov ku jako o zarostlém barbaru žijícím v polorozpadlé chýši a tvo ícím um lecké artefakty snad jen omylem tedy bere snadno za své. Kultura pavlovienu byla kulturou ojedin lou a vysoce rozvinutou. Výstižn , i když pon kud expresivn , to konstatoval i archeolog Ji í Svoboda ve svém rozhovoru pro asopis Reflex: „Ur it byli vysp lejší, než si v tšina lidí myslí. Ale ona ta obecná p edstava vychází z primitivní p edstavy evoluce. Že na za átku bylo blbé zví e a na konci jsme my chyt í. A když byl n kdo uprost ed, tak byl poloblbý. Dob e, ješt uznáme, že si mohl postavit chatu, ale ud láme do ní aspo díru, aby mu tam foukalo. Když je poloblbý.“15
3.1
Um ní pavlovienu Zvláštností, kterou se pavlovien vyzna oval, bylo p ikro ení k výrob keramiky
poprvé v d jinách lidstva – v Dolních V stonicích byly nalezeny modelované sošky z hlíny, vypálené hrudky i zlomky, lze tedy mluvit doslova o „velkovýrob “ modelované a vypalované plastiky. Zatímco tv r í innost v jihozápadní Evrop té doby byla zastoupena p edevším malbami a reliéfy v jeskyních, jižní Morava a celkov východní gravettien se vyzna oval trojrozm rnými, p enosnými plastikami. Hlína byla materiálem, který byl zpracováván rukama bez použití nástroj , jak ukazují etné zachovalé otisky prst na nalezených artefaktech.16 K fixaci docházelo jejím usušením
i vypálením. Skulpturní techniky jsou p ízna né p edevším pro
antropomorfní a zoomorfní trojrozm rné zobrazení. Z materiál byly používány zbytky skeletu zví at, fosilní materiály, ulity a schránky, horniny, minerály i výše zmi ovaná hlína.
Mamutovina
byla
používána
p edevším
na
antropomorfní
zobrazení.
Antropomorfní rytina se vyskytuje z ídkakdy, zoomorfní rytina se nevyskytuje prakticky v bec.
14
SVOBODA, J. A. as lovc : Aktualizované d jiny paleolitu. Brno: Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, 2009, str. 126. 15 ERMÁK, M. Kop em by se divil. Reflex [online]. [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.jedinak.cz/stranky/txtbalak.html. 16 VALOCH, K. – LÁZNI KOVÁ-GALETOVÁ M. (eds.). Nejstarší um ní Evropy: První mezinárodní výstava originál paleolitického um ní. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 56. 15
4
Prom ny interpretace V následující obsáhlé kapitole se zam ím na p iblížení prom n interpretace
paleolitického um ní, a to jak v eských zemích, tak i ve sv t .
4.1
St edov k a po átky novov ku – Giganti, draci a jednorožci To, že v pr b hu v k
Morava vydávala své paleolitické poklady, je
v písemných pramenech dochováno zhruba od st edov ku. Mamutí kosti byly popisovány jako „kosti obr “ známých ze Svatého písma. Nejstarší zprávou o kostech obr nalezených v P edmostí pak zanechal již roku 1571 eskobratrský biskup Jan Blahoslav.17 V sedmnáctém století se tyto m nily na „rohy jednorožc “ a byly vyhledávány lékárníky celé Evropy pro výrobu „všemocného léku“ tzv. „unicorne fosille“, fosilní kosti se také hojn využívaly na výrobu tzv. „spodia“, užívaného pro výrobu ( išt ní a filtraci) cukru v cukrovarech, p ípadn nálezy kon ily v soukromých sbírkách. V roce 1676 ve svém díle Mars Moravicus Tomáš Jan Pešina z echorodu nálezy konkrétn reprodukuje: „V jedné hr zné jeskyni nedaleko K tinského údolí se zajisté nalézají mimo lidské kosti také erné (kosti) pták Noh velikosti, daleko p evyšující rozm ry velikán
a drak obrovské
našeho v ku… a mnozí znalci se
domnívají, že tam byly p ineseny z Afriky nebo z jiných míst, kde se rodí draci, nárazem valících se vod, zárove s t ly (Gigant ), kte í tehdy vládli na zemi.“18 Cen ná komodita m la za následek bezohledné drancování jeskynních naleziš a lze se jen domnívat kolik potenciáln významných i p ímo p evratných nález tak bylo nenávratn zni eno. Doklady o nálezech um leckých artefakt z tohoto období neznáme.
4.2 Druhá polovina 19. stol. – zrod archeologie jako v dní disciplíny První skute n v decký zájem o moravský paleolit je datován do druhé poloviny 19. století a vd í za své poznání následujícím archeolog m – Jind ichu Wankelovi
17
GREGOROVÁ, R. P íb hy zkamen lin: O ropuším kameni, hadím vejci a tajemném jednorožci. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. 18 OLIVA M. – KOSTRHUN P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu, Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 7. 16
(1821 – 1897), Martinu K íži (1841 – 1916), Janu Kniesovi (1860 – 1937) a Karlovi Jaroslavu Maškovi (1851 – 1916). Abychom se ale p iblížili této dob , bude nutné zmínit se alespo okrajov o archeologii západní Evropy, která tehdejší rozvoj archeologie
eské p ímo
ovliv ovala a udávala pomyslný tón.
4.2.1 Objevy v západní Evrop – podvrh, hra, naivní realismus? „Vever ák už zatím zlepšil malbu tím, že namá el do mastné barvy odkrojek jezev í kožešiny, nabalený na d ívku. Maloval jím jako št tcem. To již jejich obrazy vzbudily pozornost i velkých lovc . […] Kop em používal k svým obraz m chyt e útvar
skalní st ny. Chvíli
pohlížel na hrbolatou a rozpukanou st nu a pak ekl: „Tu mamut!“ Pukliny ve vápenci použil jako h betového obrysu a vypouklé obliny st ny jako t la.“19
První drobné zdobené p edm ty pocházející z paleolitické kultury a které pravd podobn prav cí lidé nosili s sebou (tzv. mobilní – p enosné um ní), když se vydávali za obživou,20 byly objeveny ve t icátých letech 19. stol. v jeskyni Chaffaud ve Francii. Tyto drobné mobilní p edm ty byly interpretovány jako imitace p írody, naivní realismus, p inejlepším jako hra.21 Nást nné (parietální) um ní objevil ve Špan lské jeskyni Altamira tém
op l
století pozd ji roku 1879 Marcelino de Sautuola (p iznávat objev p ímo de Sautuolovi je pon kud nespravedlivé, pon vadž prav ké malby objevila jeho malá dcerka). A koliv tehdejší spole nost byla ješt ochotna akceptovat neum lé „dekorativní“ mobilní p edm ty, kterým se nep ikládaly symbolické ani náboženské významy, p ijetí názoru, že nást nné a „p esp íliš dokonalé“ malby jsou dílem primitivního prav kého p edka, bylo tehdy zcela odmítáno. De Sautuolova „kací ská“ myšlenka, že malby jsou dílem „paleolitického primitiva“, tak musela na své p ijetí po kat až na za átek 20. stol., vy kat na vývoj, nové nálezy a p edevším prom nu myšlení v celé spole nosti…
19
ŠTORCH E. Lovci mamut : Román z prav ku, Praha: Albatros, 1983, str. 110 – 111. LEWIS-WILLIAMS D. Mysl v jeskyni: V domí a p vod um ní, Praha: Academia, str. 34. 21 SKLENÁ , K. D jiny archeologie I., Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983, str. 121 – 126. 20
17
4.2.2
Za „otcem moravské archeologie“ Jind ich (Heinrich) Wankel (1821 – 1897), moravský léka
a amatérský
archeolog, byl hluboce inspirován návšt vou Sv tové výstavy v Pa íži v roce 1867, v kteréžto expozici byl zastoupen i nejstarší prav k. Své archeologické bádání pak zam il na moravské jeskyn a P edmostí u P erova. Tento nadšený archeolog se zasloužil o první identifikaci a nález paleolitu na území Rakousko-uherské monarchie v moderních d jinách, který byl následn
na
p elomu let 1870/1871 uznán moderní v deckou archeologií. Wankel tehdy objevil v prostoru paleolitického sídlišt na Bý í skále štípanou industrii a kosti prav kých zví at.22 Zajímavostí je, že a koliv p i svých nálezech Wankel dokládá i existenci drobných ozdobných p edm t , sdílí myšlenku západních koleg : „[…] v bec nenaskytnou se nám tu jiné p edm ty um lé, le takové, které duševnímu stavu lidstva prav kého odpovídají.“23
4.2.3 Objevy v P edmostí, Karel Jaroslav Maška, Martin K íž a první interpretace „P ib hl i Vever ák, jemuž kluci už úpln zubra rozbili, a hned se dal do práce. Uhn tl velikého mamuta. Kly se mu však neda ily. Uválel je sice dob e na stehn , ale když je mamutovi nasadil, ohýbaly se a padaly k zemi. Po n kolika marných pokusech odhodil Vever ák m kké kly a mamut byl bez nich. I tak byl hezký – jak íkala všecka d v ata.“24
Karel Jaroslav Maška (1851 – 1916), st edoškolský u itel a posléze editel reálky v Tel i, jehož zájem o prav ké nálezy byl probuzen a podn cován samotným Jind ichem Wanklem, kterému jako mladík asto pomáhal p i terénních výkopech a jehož také pozd ji nazval samotným „otcem moravské prehistorie“25, mezi badateli tohoto období specificky vyniká. Jako první eský archeolog za al paleolitické nálezy t ídit podle jednotlivých typ kamenných nástroj a sou asn je srovnával s kulturním schématem, který byl v té
22
OLIVA M. – KOSTRHUN P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu, Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 10. 23 SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 32. 24 ŠTORCH, E. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983, str. 29. 25 MAŠKA, O. Karel Jar. Maška: Život a dílo moravského badatele o prav ku. Blansko: Vlastiv dné muzeum v Blansku, 1965, str. 9. 18
dob tvo en francouzskými archeology, takže Mašk v pr zkum získal nejen místní, ale i sv tový teoreticko-v decký význam.26 K nejvýznamn jším Maškovým objev m z vykopávek zahájených v P edmostí u P erova roku 1882 pat í lidské výrobky z mamutích kostí a slonoviny. Nap . 5 velmi primitivních lidských figurek zvaných „P edmostecké venuše“. Figurky jsou vysoké 12 – 14 cm, hrub opracované, vy ezané z prstních lánk mamuta, znázor ují sedící i kle ící ženské t hotné postavy. Maška soudil, že to jsou „fetiše, které m ly chránit ženy p edm stských lovc p ed t žkými porody.“27 Artefaktem vystupujícím do pop edí zájmu z hlediska historie um ní je stylizovaná ženská postava znázorn ná pravideln do mamutího klu. Jedná se o neoby ejn
rytými, geometrickými tahy
cenný doklad geometrického vyjád ení
konkrétního objektu (ženy), který prokazuje vysokou úrove
abstraktního myšlení
svého tv rce. Rytina byla nalezena Martinem K ížem v roce 1895, ale správná orientace rytiny (K íž p vodn
reprodukci postavil „na hlavu“28) a rozpoznání abstraktního
znázorn ní ženy však byly u in ny až o n kolik let pozd ji. Ji í Neustupný rytinu za azuje následovn : „Práce je ješt aurignacká, p ece však vyniká velmi pokro ilou stylizací. Ta však nesouvisí s asovým vývojem um ní, ale s oblastním kulturním rozdílem mezi západem a východem […] Morava leží uprost ed mezi západní a východní aurignackou oblastí; základ a celý vývoj vzd lanosti i um ní na Morav odpovídá sice oblasti západní, p ece však jsou tam jasné stopy východní. Správnost takového vysv tlení vyplývá kone n
i z poznatku, že mladší, magdalénské um ní
moravské nenavazuje na tuto aurignackou stylizaci.“29 Roku 1895 objevil výše zmi ovaný archeolog Martin K íž 11 cm vysokou skulpturu krá ejícího mamuta ezanou z mamutí slonoviny. Karel Maška provedl její restaurování a následn o ní pojednal ve své publikaci Mamutí soška z P edmostí.
26
SKLENÁ , Karel. Biografický slovník eských, moravských a slezských archeolog . Praha: Libri, 2005, str. 365. 27 MAŠKA, O. Karel Jar. Maška: Život a dílo moravského badatele o prav ku. Blansko: Vlastiv dné muzeum v Blansku, 1965, str. 23. 28 VALOCH, K. – LÁZNI KOVÁ-GALETOVÁ, M. (eds.). Nejstarší um ní Evropy: První mezinárodní výstava originál paleolitického um ní. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 81. 29 NEUSTUPNÝ, J. A. Cesta k um ní: Prav ké um ní v echách a na Morav . Praha: Um lecká beseda, 1941, str. 9 – 10. 19
Není bez zajímavosti, že zatímco objevitel Martin K íž o skulptu e mluvil jako o „plotn
vy ezané z mamutího klu, patrn
nedokonalé
ezb “30, sám Maška ji
považoval za „nejznamenit jší lidský výrobek z P edmostí“31 a rozpoznal v ní charakteristickou postavu mamuta, v etn chobotu, dlouhé srsti a ocasu. Kly nebyly na skulptu e vyzna eny, pravd podobn se tedy jednalo o mamutí mlád
(a koliv je
možné, že díky technické náro nosti zpracování prav ký um lec od kl zkrátka upustil). Znázorn ní mamuta v sob
nese i jinou významnou informaci – p vodn
existovaly pochyby o tom, zdali mamuti v bec n jakou srst m li. Skulptura z P edmostí tehdy jasn ukázala, že mamuti hustou hrubou srstí – splývající již od temene jejich hlavy – pokryti byli.
4.3
1. polovina 20. století – od dedukce k pozitivní v d , etnologická analogie poprvé na scén Nové objevy parietálního um ní ve Francii (Pair-non-Pair v roce 1883, La
Mouthe v roce 1895), a také uznání p ítomnosti anatomicky moderního lov ka – kroma once – v pleistocénu Evropy, nezadržiteln sm ovaly k uznání nást nných maleb nikoliv jako podvrhu, ale jako skute ného výtvoru prav kého um lce. V roce 1902 pak významný francouzský prehistorik Emile Cartailhac, p vodn velký kritik um ní z jeskyn Altamira, ve svém lánku Jeskyn zdobené malbami. Jeskyn Altamira (Špan lsko). Skeptikova mea culpa p ímo de Sautuola ospravedl uje.32 Nové objevy a fakta rozev ely pomyslnou náru a prostor pro další interpretace, k prav kému um ní se vyjad ovaly osobnosti r zného vzd lání i spole enského postavení. Množství nových objev v jeskyních na za átku 20. století nejvíce zpracoval Henri Breuil – „papež paleolitické archeologie“.33 K nejvýrazn jším teoriím deskripce paleolitického um ní pat ila etnologická analogie, která na základ
sledování p írodních národ
p ipoušt la vysv tlení
paleolitického um ní i symbolickým zp sobem. Magie, tabu, inicia ní rituály… všechny tyto interpretace um ní by se daly souhrnn vyjád it jako „p ednáboženské“ i 30
MAŠKA, O. Karel Jar. Maška: Život a dílo moravského badatele o prav ku. Blansko: Vlastiv dné muzeum v Blansku, 1965, str. 27. 31 Tamtéž, str. 27. 32 SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 32. 33 SKLENÁ , K. Za jeskynním lov kem: Neformální encyklopedie. Praha: eskoslovenský spisovatel, 1984, str. 286 – 289. 20
magické.34 Paleolitické um ní se tak pro „neúnavné hleda e odpov dí“ snadno stávalo záznamem hry Jungových archetyp , mytologie
i kolektivního v domí ( i spíše
„prav domí“). Nejsiln jší z teorií pak byla lovecká magie – na kresbách i plastikách se za aly systematicky hledat smrtelné rány, které prav ký um lec v mystickém prost edí jeskyn zv i ušt d il a p i aroval si tak pozd ji št stí p i jejím lovu…
4.3.1 Období první eskoslovenské republiky Výjime né a celosv tov ojedin lé nálezy, které spat ily sv tlo sv ta v krátké dob od poloviny 20. let 20. století do za átku druhé sv tové války, vd í za své objevení a usilovnou popularizaci jednozna n
nejznám jšímu p edstaviteli naší
paleolitické archeologie, Karlu Absolonovi.
4.3.2 „Mystická hradba osobnosti“ Karla Absolona Karel Absolon (1877 – 1960) byl pravým vnukem svého d da, kterým nebyl nikdo jiný než Jind ich Wankel – rozhodl se krá et v jeho šlép jích, a koliv ve studiu p vodn
provedl malou „geografickou odbo ku“ (Absolon nikdy nevystudoval
archeologii a byl tedy i p es význa nost svých objev a odborné innosti archeologem „amatérským“). Po studiu na klasickém gymnáziu vystudoval v Praze geografii, v roce 1907 graduoval a nastoupil do Moravského muzea v Brn . Paleolitem Moravy se za al zabývat až roku 1918. S jeho jménem budou už navždy spjaty nejen „diluviální35 objevy“, ale i Moravský kras, Macocha i Punkevní jeskyn , jichž se ostatn týká i Absolonova diserta ní práce na téma Problém podzemních tok krasové í ky Punkvy na Morav .36 O Moravském krasu nato il Karel Absolon roku 1934 také film Tajemství Macochy – první zvukový v decký dokument. Význam Absolona netkví pouze v jeho objevech, ale snad stejnou m rou i v jeho mimo ádných manažerských schopnostech a um ní nalezené artefakty dokonale popularizovat.
Ve ejnost
byla
o
objevech
n kolikrát
informována
nap .
v prestižních zahrani ních The Illustraded London News, The New York Times a samoz ejm , že i v b žném denním a odborném tisku. Karel Absolon pochopil, že pro 34
SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 33. Diluvium – zastaralý, v tehdejší dob používaný název pro pleistocén (starší odd lení tvrtohor). 36 KOSTRHUN P. Karel Absolon a venuše mezi vinohrady. ROZRAZIL: Revue na provázku – poutavý asopis. Brno: 2006, . 7, str. 33 – 39. 21 35
medializaci se výborn hodí využít i vlastnosti fotografie, a tak ada snímk z jeho archivu je asto spíše aranžovanou fotografií než v deckým dokumentem.37 Za svého života Absolon dokázal pro archeologii mnohé – založil se nap . o vznik „diluviálního“ odd lení p i Moravském zemském muzeu. Klí ová byla pro n j expozice ve zvláštním pavilonu
lov k a jeho rod na Výstav
soudobé kultury
v eskoslovensku v roce 1928. Práv p i organizování expozice ve zmín ném pavilonu se v celé ší i ukázaly Absolonovy manažerské schopnosti a charisma, které skv le uplatnil v otázce financování celé v ci. Pro rekonstrukci dnes již notoricky známého symbolu brn nského Pavilonu Anthropos – mamuta v životní velikosti – zajistil finan ní podporu pr myslníka Tomáše Bati. Prav kého tlustokožce dokonce navrhl i jako motiv pro továrníkovu reklamu – Ba ova firma by na trh mohla dodávat obuv pro d lníky s chrán ným názvem „Mamutovky – Mammutstiefel“. Celý pavilon
lov k
a jeho rod se pak stal atrakcí pro návšt vníky, kte í se odvd ili vysoce nadpr m rnou návšt vností. 38 Absolon si k tomu dokonce – jist s ur itou dávkou ironie – poznamenal „[…] denn prochází kol 5.000 lidí až je mn z toho špatn .“39 Skv lá to základna pro vybudování stálé expozice Anthroposu – v deckého ústavu o p vodu lov ka a jeho rodu – na Brn nském výstavišti. P esunutí ústavu a expozice do nov
vybudovaného pavilonu v parku
v brn nských Pisárkách v roce 1962 se bohužel již Absolon nedožil.
4.3.2.1
Pavlovienské um ní z pohledu Karla Absolona
„Spálené kosti se snadno drtily; Njan do nich nemusil ani mnoho bušit kamenem. Zub í roh plný vody má zapíchnutý vedle sebe v zemi. Figurka na pí
vysoká má lidskou podobu:
hlavu, tlusté t lo a dv nohy po kolena. Paže jsou hrub nazna eny, zato s trupem si dává Njan hodn práce. Pracuje tenkou kostí a pe liv vyhlazuje povrch figurky; n kdy jej trochu ovlažuje vodou, siln vyzna uje veliká prsa. Ješt tuze malým dolí kem nazna í pupek a na hlav šikmé rýhy znázorní o i – a dílo je hotovo. Práv p išel Kop em a se zájmem se díval na otcovu práci. Njan uchopil figurku do ruky, natáhl paži a spokojen prohlížel své dílo. […] Bude mít nyní ženu stále doma, nikdy nebude sám.“ 40
37
OLIVA M. – KOSTRHUN P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu, Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 37. 38 KOSTRHUN, P. Mamutí projekty prof. Karla Absolona. Archeologické rozhledy, Praha: Archeologický ústav AV R v Praze, 2003, str. 76 – 127. 39 Tamtéž, str. 87. 40 ŠTORCH E. Lovci mamut : Román z prav ku, Praha: Albatros, 1983, str. 40 – 43. 22
Rozsáhlé výzkumy „diluviálních Pompejí“41 byly v Dolních V stonicích vedeny Absolonem v rozmezí let 1924 – 1938. Absolon zde nalezl ohromné množství mamutích
kostí,
nazývaných
tehdy
jako
„kjökkenmöddingy“42
(z
dánštiny)
interpretované jako poz statky po prav ké hostin . Byla zde rovn ž objevena ada ohniš , lidských kosterních poz statk , tisíce kamenných nástroj , um leckých artefakt vy ezávaných z mamutích kostí i vyráb ných z pálené hlíny. tení antropomorfních artefakt
v té dob
oscilovalo na pomezí mezi
východním a západním. Západní strukturalistické myšlení sm ovalo k rozd lení symbol podle morfologie na mužskou a ženskou skupinu, východní pohled tehdy spíše p ijímal dvojí tení t chto symbolických p edm t . Nalezené v stonické plastiky se pak vysv tlovaly p evážn jako ženské, zam ené na stylizaci prsou a klínu.43 Hlavní interpreta ní myšlenkou, s jakou Karel Absolon popisoval nalezené antropomorfní artefakty, byla sexuáln -biologická hyperstylizace, slovy samotného archeologa: „V stonice poskytly nejbohatší materiál a z ethnomorfologické analysy jasn
vysvitlo, že to byly sexualbiologické motivy, které daly t mto fetišoid m
vzniknouti.“44 Symbolem této interpretace a sou asn i ve ejností nejznám jším symbolem um ní kultury v stonických lovc mamut byla a je V stonická ( erná) venuše, 11,5 cm vysoká plastika, která v sob nese i sv tové prvenství spojené se vznikem keramiky. Plastika je uhn tena ze zvláštní sm si hlíny a mamutích kostí rozm ln ných na prášek a slou ených pomocí tuku. Ve svých zápiscích objev Absolon popsal takto: „Pro V stonice zn lo heslo: prokopati co nejv tší plochy v souvislosti a pokra ovati od známého k neznámému. […] Den 13. VII. je zapsán zlatým písmem v historii V stonic, kdy byla vykopána dnes sv toznámá soška diluviální t lnaté ženy, známé jako „V stonická Venuše I.“. […] Z umíst ní sošky Venuše a rázu kol rozloženého ohništ bylo ponejprve možno usuzovati na p ítomnost mystického kultového d jství. Ano, bohatá že tohoto roku!“45
41
Dolní V stonice tak nazval ve svém díle New Discoveries relating to the Antiquity Man anglický antropolog sir Arthur Keith (viz ABSOLON, K. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945, str. 7). 42 NEUSTUPNÝ J. Prav k eskoslovenska, Praha: Orbis, 1960, str. 76. 43 SVOBODA, J. A. as lovc : Aktualizované d jiny paleolitu. Brno: Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, 2009, str. 133. 44 ABSOLON, K. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945, str. 28. 45 Tamtéž, str. 9 – 10. 23
Dne 15. íjna 1935 objevenou „vidli ku“ vy ezanou z mamutí kosti Absolon interpretuje jako „bizarn
p estylizovanou ideoplastiku.“46 Vy ezávaná skulptura
stylizované venuše má horní
ást t la staženou do úzkého vále ku, na vrcholu
prod rav lého, kterýžto otvor snad mohl sloužit k zav šení, na spodní polovin pak p edm t dokazuje svou p íslušnost k venuším tím, že má „mons Veneris zd razn n hlubokým vrypem.“47 Podobn Absolon nahlížel i na další venuši, nalezenou 30. zá í 1937, jejíž horní i dolní ást je stylizována do podlouhlé ty inky, hypertroficky jsou znázorn na pouze adra. Archeolog tehdy naznal, že „Diluviální um lec zanedbal vše, co ho nezajímalo, tedy impresionistická methoda v pravém slova smyslu.“48 Když dne 22. srpna 1936 byla objevena z mamutoviny vy ezávaná hlavi ka – portrét ženy, Absolon jej ve svém pracovním deníku ozna il jako nejvzácn jší p edm t z celého v stonického inventá e, daleko cenn jší, než V stonická Venuše.49 Jedná o doposud jediný portrét lov ka známý z dochovaného paleolitického um ní. Všechny ostatní nalezené um lecké artefakty jsou totiž tvo eny s daleko v tší symbolikou, Absolon je dokonce popisuje jako „hr zn zkarikované“ a vyslovuje domn nku, že zde muselo dojít doslova k porušení kmenových tabu, protože prav ký um lec se odvážil znázornit pom rn v rné rysy obli eje.50 Hlavi ku lvice z pálené hlíny, nalezenou dne 22. srpna 1934, Absolon interpretuje jako plastiku, která má nesmírnou hodnotu pro poznání ideologie kultury v stonických lovc mamut . Na základ „um lých poran ní“, které hlavi ka lvice nese na své levé stran , ji interpretuje jako snahu lovc
o p i arování št stí v lovu
a vysv tluje si tyto rány na lebce lvice jako typické znaky loveckého kultu. Archeolog se tak drží soudobých názor a interpretací západních koleg o lovecké magii.
4.4
40. – 60. léta 20. století aneb um ní a ideologie V následující ásti kapitoly nahlédneme na vývoj názor na um ní pavlovienu
na pozadí dvou nejvýrazn jších ideologií, které v polovin
20. století ovliv ovaly
celosv tové d ní a spole nost. 46
ABSOLON, K. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945, str. 18. 47 Tamtéž, str. 18. 48 Tamtéž, str. 24. 49 Tamtéž, str. 20. 50 Tamtéž, str. 21. 24
4.4.1 40. léta – Assien Bohmers a pátrání po nordické rase Dne 12. zá í 1938 vystoupil Adolf Hitler na sjezdu nacistické strany v Norimberku
s projevem
k sudeton mecké
otázce.
Obvinil
eskoslovensko
z potla ování národních práv, p islíbil osvobození sudetských N mc hrani ních ástí republiky k Velkon mecké íši.
a p ipojení
eskomoravský prostor byl k íši
p ipojen Výnosem o z ízení Protektorátu echy a Morava dne 15. b ezna 1939.51 Vrcholení p edvále ného dramatu se pochopiteln zrcadlilo v celé spole nosti, je tedy p irozené, že se tak d lo i v eskoslovenské archeologii. Karel Absolon byl z v stonických výzkum odejit a na jeho místo nastoupil archeolog Assien Bohmers (1912 – 1988) s výzkumnou organizací SS, tzv. Ahnenerbe. Karel Absolon na sv j profesní odsun vzpomíná následovn : „Bohužel, nep íznivý osud zle zasáhl do osudu V stonic a „Anthroposu“. Na scén se objevil brzy po obsazení našich zemí jakýsi Dr. Bohmers, prý p vodu holandského, ve skute nosti kutý SS. […] Byl jsem ob ma i písemn vyzván ke spolupráci ve V stonicích, emuž jsem se p irozen absolutn vyhnul. Bohužel, po z ízení protektorátu Dr. Bohmers pak „zaangažoval“ náš odborný personál, […] a provád l s takovým po tem d lník (Arbeitsfront) o n mž jsem si nedovolil d íve ani snít, po t i roky odkryvné práce ve V stonicích, jejichž v decké výsledky mn
nejsou známy. Vzdor svým mocenským
prost edk m mnoho nedocílil; ve V stonicích nelze d lat zázraky.“52 A koliv dle slov Absolona nešlo ve V stonicích d lat zázraky, Ahnenerbe se o to mocn snažila. Výkopové práce zapo aly 10. ervence 1939 a s p estávkami pokra ovaly až do roku 1943. T etí íše se zde v zastoupení nacistické archeologie snažila najít odpov di na otázky p vodu árijského
lov ka, tzv. nordické rasy.
Absolonova mezinárodní propaga ní kampa vedená od po átk jeho p sobení byla navíc skv le p ichystanou p dou – existoval totiž jednozna ný zájem o seznamování n meckého lidu s výsledky prací a následné vytvá ení hlubokého propojení se „zemí a rasou“. O výzkum se velmi zajímal i Heinrich Himmler, který byl také obdarován
51
HARNA, J. – FIŠER, R. D jiny eských zemí II.: Od poloviny 18. století do vzniku eské republiky. Praha: Fortuna, 1998, str. 171 – 190. 52 ABSOLON, K. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945, str. 36. 25
n kolika nalezenými um leckými p edm ty (nap . unikátní plastikou zubra s otisky prst prav kého um lce).53 S koncem druhé sv tové války nacisti tí archeologové opoušt jí V stonice i zabraný pavilon o p vodu lov ka na brn nském výstavišti. Toto choré spojení ideologie, vojenství a archeologie na poli v deckém Absolon uzavírá následovn : „Dílo takového rázu jako „Anthropos“ se dá budovati jen tehdy, je-li oplod ováno láskou k rodné zemi i v ci. To vet elc m scházelo, a proto jejich innost vedla do absurdna. Nechápaje smysl „Anthroposu“ vytvá eli zám rn rassistický ústav, pravou karikaturu toho, co bylo mým úmyslem, co bylo již ze ¾ dávno p ed jejich p íchodem vybudováno. […] Nyní dá mnoho práce, aby to, co vet elci a co litice vále ná zavinily, bylo zase napraveno. A moji nástupci pamatují, že usilovná práce vše p emáhá.“54 Usilovná práce a nad jné vyhlídky do budoucna byly zapot ebí jako soli, protože n mecké vojsko p i ústupu vypálilo Mikulovský zámek,55 kde bylo uloženo ohromné množství artefakt z dosud vykonaných výzkum , a
eská potažmo sv tová archeologie tím utrp la
tragickou ztrátu.
4.4.2 50. léta – Marx, Engels a matriarchát „Smrt Kop emovy matky p íliš na tlupu nezap sobila. V loveckém život už jinak není. Nikdo neví zrána, bude-li ve er ješt živ. Ve stálém zápasu o potravu zvít zí n kdy lov k, jindy zase zví e – a tak tomu bylo a bude. A Njan, muž a pán Niany, je p ece jen zaražen a jeho pok ourávání nosem a silné zamrkání o ima sv d í, že je pohnut a rozrušen. Ztratil ženu, statnou a spolehlivou služebnici, kterou kdysi vym nil za p ekrásnou medv dí kožešinu. T žko si te opat í novou.
ekají ho zlé starosti. Kdo bude na loveckých cestách nosit jeho stan? Kdo
bude žvýkat jeho kožešiny, aby zm kly.“56
Eduarda Štorcha omlouvá, že (po n kolika úpravách) dokon il své Lovce mamut v roce 1937, protože výše uvedený úryvek již pon kud nespl uje myšlenkové tendence eskoslovenské archeologie let padesátých.
53
EICKHOFF, M. Historie „ukradeného" nalezišt : Assien Bohmers a vykopávky SS-Ahnenerbe v Dolních V stonicích [online]. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulov , 2009 [cit. 2012-05-01], str. 129 – 146. Dostupné z: http://www.rmm.cz/regiom/2009/eickhoff_bohmers.pdf. 54 ABSOLON, K. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945, str. 36. 55 OLIVA M. – KOSTRHUN P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu, Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 59. 56 ŠTORCH E. Lovci mamut : Román z prav ku, Praha: Albatros, 1983, str. 22. 26
Zatímco Ahnenerbe se ve 40. letech pod ideologickou taktovkou T etí íše snažila objevit ve V stonicích ko eny výjime nosti nordické rasy, druhá silná ideologie té doby, marxismus, toužil vid t ve figurkách venuší konkrétní doklad matriarchátu. Podklady pro tuto teorii se ostatn objevovaly již od poloviny 19. století. Bed ich Engels ve své práci P vod rodiny, soukromého vlastnictví a státu, která erpá z princip Darwinova evolucionismu, p ipisuje žen
v prav ké spole nosti výjime né místo:
„Komunistická spole nost, v níž ženy v tšinou nebo vesm s náležejí k témuž rodu, kdežto muži pat í r zným rod m, je v cným základem nadvlády žen, která byla v prav ku obecn rozší ena […].“57 V prav ké matriarchální spole nosti žena m la být osobou s vysokým spole enským postavením a nést vládnoucí úlohu v rodové pospolitosti. Dle teorií byla biologickou i nominální matkou rodu, organizátorkou aktivit a p edevším p edm tem kultu.58 Ji í Neustupný ve své práci stvrzuje: „Lidské sošky, tzv. „Venuše“, bývají vykládány podle etnografických analogií jako zobrazení ženy – rodové matky, v souvislosti s matriarchálním a rodovým z ízením. […] Lze soudit, že „venuše“ mohly náležet i do sféry magických ob ad obracejících se k plodnosti.“59 Další publikace z tohoto období od archeologa Josefa Poulíka rovn ž žen po vzoru výše uvedené teorie p ipisuje výjime né postavení: „Základem tehdejší spole nosti byl mate ský rod, nebo žena m la v prvobytné spole nosti velmi d ležité postavení. Zatímco muži se zam stnávali lovem a výrobou kamenných nástroj a zbraní, obstarávaly ženy všechny práce na tábo išti. Funkce ženy roditelky v prvobytné spole nosti je doložena, jak již bylo uvedeno, nálezy sošek vymodelovaných z r zného materiálu. […] Velmi nápadn jsou znázorn ny boky a ony partie t la, které úzce souvisejí s plodností.“60 Ne zcela výlu n , p esto do jisté míry ur it , se po vzoru sov tských archeolog snaží doklady o matriarchálním z ízení spole nosti za le ovat do výklad
um ní
moravského gravettienu i eští paleolitikové povále ného období – Bohuslav Klíma (1925 – 2000), Jan Jelínek (1926 – 2004) a Karel Valoch (1920).
57
MARX, K. – ENGELS, B. Vybrané spisy v p ti svazcích: Svazek 5. Praha: Svoboda, 1978, str. 59. SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 36. 59 NEUSTUPNÝ, J. Prav k eskoslovenska. Praha: Orbis, 1960, str. 68 – 69. 60 POULÍK, J., Prav ké um ní. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a um ní, 1956, str. 13 – 14. 27 58
4.4.2.1
Bohuslav Klíma
Nejvýrazn jší z eských povále ných archeolog zabývajících se gravettienem Moravy, za al již ve 40. letech na základ odpov di na inzerát kreslit u Karla Absolona pazourkové nástroje.61 Klíma vystudoval geologii a roku 1945 nastoupil do diluviálního odd lení Moravského zemského muzea v Brn . Již na za átku jeho kariéry mu bylo dop áno u init n kolik velkolepých objev , které jeho jméno navždy zapsaly nejen do eských, ale i sv tových knih o paleolitu Evropy.62 V letech 1947 – 1952 vedl obnovené výzkumy v Dolních V stonicích o kterých vypracoval velkou monografii Dolní V stonice: Výzkum tábo išt
lovc
mamut
v letech 1947 – 1952, následn v roce 1952 pokra oval v blízké lokalit Pavlova již jako zam stnanec Archeologického ústavu
SAV, vý et svých výzkum posléze doplnil
o nalezišt v Pet kovicích. Svou bohatou kariéru zakon il roku 1986 odkrytím trojhrobu Dolních V stonicích.63
4.4.2.1.1 „P edm ty ozdobné, um lecké a jiné nálezy“ „Tuhé kousky žluté hlíny se d tem zase hodily na všelijaké um lecké výtvory. Nad laly zví átek, že jich bylo za chvíli na vedlejším skalisku plno. Žabka nejrad ji plácala medv dy. Jeden stál na zadních nohách, druhý lezl po skále, jiný se drbal nohou v týle. Krušanka vytvo ila roztomilé lišky s ohromnými ohony.“64
Klíma svými výzkumy v Dolních V stonicích plynule navázal na svého p edch dce Karla Absolona. V letech 1947 – 1952, ve kterých trvaly výkopové práce, u inil jeho tým n kolikeré objevy. Krom
p edm t , které dle výkladu sloužily
k ozdob t l prav kých lovc , narazil i na p edm ty „nadstavbové“, tedy ty, které „souvisely úzce s prvotními náboženskými p edstavami“.65 Krom obrovského množství keramických hrudek, jejichž tvar nenazna uje blíže žádnou podobu, ale jsou na nich zjevné otisky prst po jejich tv rci, jej zaujal výskyt barviva, které nalezené p edm ty
61
OLIVA, M. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu: Katalog k expozici v Pavilonu Anthropos. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, str. 96. 62 OLIVA, M. – KOSTRHUN, P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 62 – 63. 63 OLIVA, M. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu: Katalog k expozici v Pavilonu Anthropos. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, str. 96. 64 ŠTORCH, E. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983, str. 29. 65 KLÍMA, B. Dolní V stonice: Výzkum tábo išt lovc mamut v letech 1947 – 1952. Praha: Nakladatelství eskoslovenské Akademie v d, 1963, str. 178. 28
asto pokrývalo. Vysv tlení této skute nosti pak hledá v p edpokladu, že jej „prvobytní lovci“ užívali k natírání t la a p ipodob ovali se tak ke svému totemu – totemovému p edku i zví eti. Nejvíce se vyskytuje ervené barvivo, které má v mysli prav kého lov ka symbolizovat krev a ohe . Výskyt
erveného barviva na kosterních
poz statcích lidí by pak mohla být snaha vrátit zem elému rudou barvu „krve a života“.66 Dalším pozoruhodným v stonickým nálezem z roku 1948 je pak drobný zplošt lý p edm t z mamutoviny, v kterém Klíma rozpoznává rytinu tvá e. Srovnává tuto s trojrozm rnou vy ezávanou hlavi kou ženy, „prvního portrétu v d jinách lidstva“, který Absolon vyzvedl ze zem ve V stonicích roku 1936. Klíma dedukuje, že by se vzhledem ke zhruba stejné velikosti a místu nálezu v p ípad rytého obli eje mohlo jednat o skicu i nedokon ený výtvor, s nímž autor nebyl spokojen, a tak jej zahodil.67 Nápadná podobnost rytiny masce jej pak staví p ed další myšlenku: jedná-li o tutéž osobu – tato zjevn mohla zastávat d ležité místo v kultových úkonech života na sídlišti a byla tedy na rozdíl od ostatních zobrazována. Jednou ve skute né podob (trojrozm rný portrét), jednou v rituální masce.68 Když je v roce 1949 objeven hrobu asi 40leté ženy s výrazn asymetrickou tvá í (po zahojeném zran ní kloubního výb žku elisti) nápadn podobnou plastickému portrétu i masce, Klíma se zamýšlí nad otázkou, jakou roli mohla tato žena zastávat v matriarchálním rodu – rozhodn se zde totiž nem že jednat o symbol „pramatky“: „Náš nález p edstavuje ženu velmi gracilní konstrukce, zr dné tvá e a tedy vyložen kultovní stvo ení. Lze p edpokládat, že se skute n zabývala náboženskými akty, a již sama p ímo ve funkci vykonavatele ob ad , nebo se jich inn zú ast ovala jako pomocník hlavy náboženského života […].“69 Ze zoomorfník plastik nachází hlavi ky zví at interpretovaných jako „sovy“ a hlavi ku lišky – rány na její hlav a „jizvu“ p isuzuje lovecké magii.70 V roce 1953 Bohuslav Klíma podniká výzkum paleolitického sídlišt v Ostrav – Pet kovicích na kopci Landek a nachází sošku mladé, štíhlé ženy, snad s nazna eným t hotenstvím, provedenou jemnou ezbou v krevelu, stylem evokující kubistické dílko. Soška je miniaturou dlouhou cca 4,6 cm a jak nazna uje realistická ezba, již p i svém 66
KLÍMA, B. Dolní V stonice: Výzkum tábo išt lovc mamut Nakladatelství eskoslovenské Akademie v d, 1963, str. 180. 67 Tamtéž, str. 193 – 195. 68 Tamtéž, str. 197. 69 Tamtéž, str. 197 – 198. 70 Tamtéž, str. 187.
v letech 1947 – 1952. Praha:
29
vzniku nem la ani hlavu, ani spodní ást nohou. Je zajímavé, že na rozdíl od naprosté v tšiny venuší moravského gravettienu um lec zde nezd raznil ženské pohlavní znaky.71 Z Pavlovských výzkum Bohuslava Klímy v roce 1962 je nutno zmínit rytinu na mamutím klu.72 P edstavivost mladého v dce a p edevším jeho dokonalá spjatost s místem výzkum
pak snadno rozeznává v rytin
nazna ené Pálavské vrchy,
meandrující tok Dyje, dle nalezišt p esn lokalizuje sídlišt lovc mamut – a nám se zde jeho o ima zjevuje z ejm doklad nejstarší mapy v lidských d jinách, nejstaršího zobrazení/záznamu krajiny.
4.5
60. léta až sou asnost – nové analytické metody a teorie, naturalismus a mytologie, etnologie podruhé na scén Zhruba od poloviny 20. století do prost edí archeologie nastupují nové metody,
techniky i analýzy. Možnost použití radiokarbonové metody pomohlo za adit um lecké artefakty do archeologických kontext . Noviná a amatérský archeolog Alexander Marshack sleduje pravidelné vrypy na nalezených kostech a z um ní se tak stávají lunární záznamy, asociace tahu zví at v r zných ro ních obdobích, z figurek žen „t hotenské kalendá e“.73 K tomuto se hodí podotknout, že již Karel Absolon jako jeden z prvních upozornil u lovc mamut na pravd podobnou znalost po t a že po t m (obzvlášt pak íslu 7) je p isuzován zásadní význam.74 Na za átku sedmdesátých let na základ metodického testování hypotéz vztahu p íroda-spole nost, vstupuje na scénu teorie o um ní jakožto prost edku komunikace, která v podstat trvá dodnes. Um ní jako nositel informace z as dávno minulých se odsunulo na okraj zájmu, k poznání sociální organizace prav kých spole enství se užívá jiných, etnoarcheologických metod a postup . Nap íklad výzkum „poh ebního chování“ – z pojetí poh bu a milodar poskytnutých zem elému se rozpoznává jeho osobnost, spole enský status i p edstava posmrtného života prav ké spole nosti.
71
KLÍMA, B. Výzkum paleolitického sídlišt v Ostrav – Pet kovicích v r. 1953. Archeologické rozhledy. Praha: 1955, ro . VII, str. 141 – 149. 72 VALOCH, K. – LÁZNI KOVÁ-GALETOVÁ, M. (eds.). Nejstarší um ní Evropy: První mezinárodní výstava originál paleolitického um ní. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 95. 73 SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 36 – 39. 74 VALOCH, K. O rozvoji kultury a spole nosti v paleolitu. Archeologické rozhledy. Praha: 1982, . 5, str. 550. 30
Ke slovu postupn p ichází etnoestetika75, jejíž studie chování australských domorodc , kalifornských indián
i sibi ských etnik nabízejí pestrou mozaiku
inspirací, které bez snahy cokoliv zobec ovat pohlížejí na um ní jako na tv r í tvorbu, která vyv rá ze sociálního systému prav kého spole enství. Objevuje se též cesta pochopení minulosti pomocí její mytologizace76, sledováním odrazu dávných archetyp : prav ký šaman imaginárním nebo reálným vstupem do jeskyn
provádí milostný akt se samotnou Matkou Zemí, jeskyn
se
prom uje v ženské l no, malby na st nách v zárodky, lidské se mísí se zví ecím za vzniku pololidského a polozví ecího, bytostí, jež možná v p edstavách p edk tato místa obývaly. Na po átku t etího tisíciletí aljašský zoolog R. Dale Guthrie77 odklání pozornost od všeho symbolického, rituálního a filozofického, co paleolitickému um ní lidé po celou dobu p ipisovali. Pomocí vlastního pozorování se snaží potvrdit domn nku, že paleolitické um ní p edstavuje záznam „subjekt ryze pozemských“, naturalistických a um ní tak vlastn
jen zachycuje „prom ny prav ké každodennosti“. Výklady
paleolitického um ní, které Guthrie otrhal od jeho „záhadné nadstavby“, se však tímto vrací zp t do 19. století… Nezpochybnitelné je ovšem upozorn ní, které v sob jeho teze nese – p i výkladu n eho tak spjatého s p írodou – ím paleolitické um ní bezpochyby je – je nutné také p írod p i jeho interpretaci naslouchat, i lépe e eno: nau it se znovu vnímat její hlas. Další sou asnou teorií, jejíž ko eny sahají do 70. let minulého století, je teorie o zm n ných stavech v domí. Na p ípadu Maškou objevené rytiny „geometrické ženy“ na mamutím klu z P edmostí,
eský léka Pokorný78 v roce 1979 poukazuje na
etnografické paralely vedoucí od této venuše až ke zm n nému stavu v domí p i šamanských transech. Halucinogenní rostliny – stimulátory t chto stav mysli – by pak mohly být dobrou odpov dí na otázky o p vodu schematizovaných i fantaskních bytostí rytých i malovaných v jeskyních i „hr znou zkarikovanost“ n kterých plastik. Nejvýrazn jším zastáncem této teorie je David Lewis-Williams: „V podzemních chodbách a komorách proto lidé v mladém paleolitu p icházeli do p ímého styku s podsv tní, duchovní vrstvou kosmu, a dokonce do ní pronikali. Obrazy, které malovali na jejich st ny a stropy, se týkaly této podzemní íše. Nebyly jen znázorn ním vjem 75
SVOBODA, J. A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011, str. 40. Tamtéž, str. 40 – 41. 77 Tamtéž, str. 41 – 43. 78 Tamtéž, str. 43. 76
31
a prožitk z pozemského sv ta, uložených v lidské pam ti a p enesených do podzemí: jejich nám ty vznikaly v podzemí a byly tam fixovány. Sv t halucinací a duch , znázorn ný na malbách a rytinách, tak byl zhmotn n a p esn umíst n v kosmu; nebyl n ím, co existovalo jen v lidských myslích a myšlenkách.“79 Mysl v jeskyni, jeskyn v mysli…
4.5.1 80. léta až sou asnost – reflexe v eském prost edí Prom ny vnímání paleolitického um ní ve sv tové spole nosti pomalu ale jist prosakovaly i na území tehdejšího eskoslovenska, za železnou oponu. Ve svém lánku O rozvoji kultury a spole nosti v paleolitu zve ejn ném v Archeologických rozhledech roku 1982 p ední eský archeolog Karel Valoch sice sd luje, že eské periodizace zkoumání paleolitu pochází od Bed icha Engelse, „avšak jejich aplikace na konkrétní archeologické fáze podléhá prom nám podle nar stajících poznatk Diskuze na toto téma probíhá i v sov tské literatu e.“
80
a v domostí.
Diskuze o matriarchálním
z ízení spole nosti moravského gravettienu pak vede ke zjišt ní, že prakticky jediným dokladem o matriarchálním z ízení paleolitické spole nosti by mohly být pouze ženské plastiky.81 Tento fakt pak automaticky naráží na to, že ženské plastiky se objevují i v obdobích, kdy lze prokázat, že matriarchální z ízení spole nosti nebylo. Naprostá v tšina ženských plastik je pak navíc spíše než oslavou ženy její karikaturou82 – místo oslavného symbolu ženství a plodnosti je zd raz ována obezita (pomineme-li však nap . „kubistickou“ Pet kovickou venuši). Karel Valoch rovn ž upozor uje, že „kult plodnosti“ i „lovecká magie“ byly velkým množstvím badatel p ejímány tak ka automaticky a reprezentovány jako jediné možné vysv tlení paleolitického um ní (snad díky v decké autorit
Salomona
Reinarcha, editele muzea v Saint Germain-en-Laye, který tuto tezi roku 1903 poprvé vyslovil, a to na základ etnografických studií australských domorodc ).83 Valoch dále vyslovuje myšlenku, že tv rcem um ní mohl být kouzelník i šaman, jakožto postava, kolem níž se soust e ovalo veškeré magicko-náboženské d ní, a n které artefakty tak
79
LEWIS-WILLIAMS, D. Mysl v jeskyni: V domí a p vod um ní. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2007, str. 256. 80 VALOCH, K. O rozvoji kultury a spole nosti v paleolitu. Archeologické rozhledy. Praha: 1982, . 5, str. 552. 81 Tamtéž, str. 553. 82 Tamtéž, str. 549. 83 Tamtéž, str. 546. 32
lze tedy vykládat ve smyslu šamanismu.84 Nelze ovšem p edpokládat, že tvorba p edm t s um leckou nadhodnotou by byla sv ena pouze do rukou šamana i jiné (jediné) konkrétní osoby – množství p edm t , které by skupinou vyvolený jedinec tvo il, by se jist pozitivn odrazilo na nalezeném množství, což se ovšem ned je a nálezy artefakt bývají ojedin lé.
Se zm nou politických a kulturních pom r po roce 1989 také do archeologie p ichází výrazný vliv anglosaské v dy a jejích interpreta ních schémat. Od 90. let se eská archeologie podobn jako sv tová p iklání k p edstav , že „[…] um ní se nevyvíjí od primitivních forem k dokonalým, i dokonce od mén hodnotných k hodnotn jším, ale v r zných p írodních a spole enských podmínkách osciluje v celé variabilit projev – každý artefakt je v podstat neopakovatelným originálem.“85 Sou asný výzkum se snaží být kritický a analytický – využívá analytické i p írodov dné metody, aby získal objektivní informace (výrobní technologie, zjišt ní surovin atd.). V rovin interpreta ní pak zd raz uje vliv výtvarného um ní na vyjád ení identity skupiny i jednotlivce: „Paleolitické um ní se tedy v sou asné archeologické teorii vyhra uje jako prost edek lidské komunikace a tedy jako fenomén v podstat funk ní.“86
4.5.1.1
Ji í Svoboda, Martin Oliva
V sou asnosti se o syntézu pohled na um ní pavlovienu pokusili p edevším dva výrazní badatelé na poli paleolitu – brn nští odborníci Ji í Svoboda (*1953) a Martina Oliva (*1951). Ji í Svoboda je pokra ovatelem ve vedení slavných výzkum gravettienu
v Dolních
V stonicích
v Archeologickém ústavu AV
a
Pet kovicích,
v sou asné
moravského dob
p sobí
R v Brn , je profesorem katedry antropologie FF MU
v Brn .87 Martin Oliva se zabývá výzkumem paleolitu (nap . významná gravettienská
84
VALOCH, K. O rozvoji kultury a spole nosti v paleolitu. Archeologické rozhledy. Praha: 1982, . 5, str. 555. 85 VALOCH, K. – LÁZNI KOVÁ-GALETOVÁ, M. (eds.). Nejstarší um ní Evropy: První mezinárodní výstava originál paleolitického um ní. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 44. 86 Tamtéž, str. 39. 87 SKLENÁ , K. Biografický slovník eských, moravských a slezských archeolog . Praha: Libri, 2005, str. 548. 33
lokalita Milovice pod Pavlovskými vrchy), p ednáší na FF MU v Brn , je vedoucím Ústavu Anthropos MZM.88 U nalezených keramických artefakt
Svoboda zjiš uje, že vypálené hrudky
dokazují, že hlína byla používána k celé škále ú el : od praktických, estetických i rituálních. Dále seznává, že ást nalezených antropomorfních a i zoomorfních figurek byla modelována a vzáp tí ni ena: „Na povrchu plastik totiž vidíme z etelné stopy násilných lom zm nou
i vpich
vypalování.“89
ostrým p edm tem, ale také deformace vzniklé prudkou Archeologové
u inili
dokonce
pokus
s vypalováním
nevysušených figurek, protože se domnívali, že tyto p i výpalu explodují (tento efekt by jist siln podpo il teorii o lovecké magii ze za átku 20. století), avšak figurky se p i výpalu pouze rozpadly.90 Mechanické poškozování figurek (vpichy, rozpad p i výpalu) pak sou asná archeologie vysv tluje jako následky rituál . Martin Oliva navazuje na Svobodu (potažmo i Karla Valocha) p i vyvracení teorie o lovecké magii tím, že prav ký lov k více než co jiného ztvár oval figurky zví at, na kterých bylo možno obdivovat jejich sílu, krásu – a kloní se v p ípad t chto zoomorfních plastik k šamanismu. Tezi podkládá tvrzením, že kdyby prav ký lov k cht l na figurku aplikovat loveckou magii, bývali bychom sv dky zobrazení spíše zajíc i jiné b žn jší ko isti lovc
a ne „krásných lv “, „graciézních ko
“ i „silných
mamut “. Oliva tvrdí, že v antropomorfních um leckých artefaktech moravského gravettienu jsou obvykle spat ovány „symboly plodnosti, erotiky, estetického ideálu a prosperity“.91 Vzáp tí si ale pokládá otázku, zdali by v bec p ílišná plodnost ve specifickém prost edí lovc a sb ra , kte í po v tšinu roku ko ují, nebyla spíše na obtíž. Oliva pokládá za nutné vzít v úvahu i to, že „tlouš ka v tšiny t chto figurek nazna uje spíš vztah ke spolehlivé matce – živitelce a opatrovnici než k estetickému, erotickému i prokreativnímu ideálu. Také pe livé znázorn ní ú es a ozdob odpovídá spíš ženskému publiku.“92 Z uvedeného pak p irozen vzešel v poslední dob názor, že
88
SKLENÁ , K. Biografický slovník eských, moravských a slezských archeolog . Praha: Libri, 2005, str. 413. 89 SVOBODA, J. A. as lovc : Aktualizované d jiny paleolitu. Brno: Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, 2009, str. 126. 90 OLIVA, M. Gravettien na Morav . Brno: Masarykova univerzita Brno, 2007, str. 153. 91 Tamtéž, str. 154. 92 OLIVA, M. Gravettien na Morav . Brno: Masarykova univerzita Brno, 2007, str. 154. 34
by se v p ípad antropomorfních zobrazení žen mohlo jednat o výtvory ur ené pouze pro ženské publikum, p ípadn které ženy dokonce samy vytvá ely. Svoboda také otevírá otázku tzv. dvojího tení: „ty inku“ – stylizovanou venuši, kterou objevil Karel Absolon v roce 1937, m žeme pokládat jak za venuši, tak i za schematizaci ženské hlavy, prsou – a sou asn mužského pohlaví. Podobné dvojí tení Svoboda aplikuje i na plastiku V stonické venuše – plastika se stává kryptogramem, kombinací ženského a mužského symbolu, abstraktním pojetím lidské postavy. 93 Oliva naproti tomu dvojí tení v stonických plastik nepovažuje za v rohodné: „Jde o to, že V stonická Venuše, ty inka i korály vyjad ují vedle ženského prvku též prvek sam í, a to bu v podob trnu (u výrobk z mamutoviny), nebo utvá ením hlavy (venuše a podobné úlomky). Trny jsou však p íliš malé a oproti prs m podružné, což neodpovídá plodnostní d ležitosti ani prestižnímu aspektu velikosti penisu.“94 Co by stálo v cest
dvojímu
tení antropomorfních plastik je i ur itá
„anatomická nerovnováha“ – venuše ve tvaru ty inky je sice podéln provrtána jedním otvorem (mo ovou trubicí), a tak by se teoreticky o syntéze ženského (prsou) i mužského (penis) dalo hovo it, V stonická venuše má na hlav otvory již ty i, které jsou navíc m lké a neprostupují celou plastikou, nejedná se tedy ur it o vyúst ní mo ové trubice, a chybí také náznak žaludu (i p es výše uvedené možno lze n které plastiky gravettienu považovat díky „obojetným“ symbol m za bisexuální – nap . plastiku z Weinbergh le z Bavorska95).
4.5.1.2
Šaman – ten, který ví
„Nežli byl hrob zasypán, položila uplakaná Kluchova družka k mrtvému panáka na p l lokte vysokého, kterého kdysi Kluch pracn vy ezal z mamutího klu. Žena nosila tuto loutku jako kouzlo stále ve vaku, nikdy se od ní neodlou ila a v ila, že se jí mocí toho kouzla narodí veselý klu ina. Te v plá i kladla loutku do hrobu a lou ila se se všemi svými nad jemi.“96
Dlouhou dobu stál stranou a byl interpreta n obcházen hrob pavlovienského muže, jehož místo posledního odpo inku bylo objeveno již roku 1891 p i stavebních 93
SVOBODA, J. A. as lovc : Aktualizované d jiny paleolitu. Brno: Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, 2009, str. 133. 94 VALOCH, K. – LÁZNI KOVÁ-GALETOVÁ, M. (eds.). Nejstarší um ní Evropy: První mezinárodní výstava originál paleolitického um ní. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 20. 95 Tamtéž, str. 21. 96 ŠTORCH, E. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983, str. 71. 35
výkopech v Brn , nyn jší Francouzské ulici. Až v roce 1996, o více jak sto let pozd ji, interpretuje archeolog Martin Oliva tento mladopaleolitický hrob z Brna jako hrob šamana.97 K tomuto úsudku jej p ivádí hned n kolik stop: hrob doty ného zcela jist náleží k pavlovienu, p esto byl od tradi ních sídliš zna n vzdálen, v hrob se nalezl unikátní vy ezávaný mužský idol, který v roce 1959 interpretoval Karel Valoch jako loutku, také zde byly nalezeny ve velkém množství neobvyklé milodary, kterým nelze p isoudit praktickou nebo ozdobnou funkci (nap . navrtané i zcela provrtané ter íky z mamutoviny, kostí nebo ohlazeného kamene). V neposlední ad pro tuto tezi hovo í i nálezy na doty ného kost e – kosti vykazovaly stopy zán tu periostu, lidov známého jako „kostižer“.98 Tato chronická choroba bezpochyby zp sobovala nemocnému bolestivá muka, což se zcela jist projevilo i na jeho duševním stavu. Je známým faktem, že šamanem se stává v primitivním spole enství v tšinou ten, který se n jakým zp sobem vymyká, a již fyzicky nebo psychicky. Nalezené artefakty a onemocn ní, které zem elého sužovalo bolestí, díky níž se snad jeho psychika byla schopná vyhoupnout do sfér, ve kterých mohl promlouvat s bohy, nás tak staví p ed myšlenku, že doty ný opravdu mohl býti šamanem. Pro šamanismus pak m že hovo it i Klím v nález v stonického trojhrobu odhaleného ve V stonicích roku 1986 – jedná se o t i mladé lidi, dva muže, prost ední osoba nevykazuje výrazné pohlavní znaky. Oliva na základ etnologických poznatk soudí, že i zde se mohlo jednat o šamanský poh eb – osoby s nevyjasn ným pohlavím se v n kterých primitivních spole enstvích t ší zvláštní pozornosti a stávají se z nich transsexuální šamani.99 Rovn ž se zde vyskytuje použití erveného barviva (prost ední osoba má erveným okrem pokrytu oblast pánve, všichni pak mají rudou barvou zvýrazn ny lebky), kterému sou asná archeologie p ipisuje výrazný rituální význam.
5.
Ohn m a me em? Perem a št tcem! Celou prací tená e provázely úryvky z knihy Lovci mamut . Nelze totiž hovo it
o prav ku Moravy a pavlovienu a nezmínit se p itom alespo 97
okrajov
o dvou
OLIVA, M. Mladopaleolitický hrob Brno II jako p ísp vek k po átk m šamanismu. Archeologické rozhledy. Praha: 1996, . 48, str. 353 – 383. 98 OLIVA, M. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu: Katalog k expozici v Pavilonu Anthropos. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005, str. 78. 99 Tamtéž, str. 73. 36
nejvýrazn jších popularizátorech, kte í svým osobním zájmem a tv r ím nadáním tuto ást naší historie oslavovali, p ipomínali, jejichž tvorba zasáhla d tské i dosp lé tená e a obdivovatele um ní, a to hned n kolika generací. Jedná se samoz ejm o spisovatele Eduarda Štorcha (1878 – 1956) a malí e Zde ka Buriana (1905 – 1981), jejichž setkání prob hlo práv nad touto knihou. Štorchovým Lovc m mamut p edcházela povídka v roce 1907. Samotná kniha Lovci mamut
lov k diluviální, vydaná
z této povídky zna n
erpala, autor ji
podroboval n kolika úpravám, p epracováním a zm nám, v kone né podob byla kniha vydána až v roce 1937. Práv v tomto vydání se objevily i Burianovy ilustrace, které jej pak p irozen nasm rovaly k dráze v decké ilustrace, jíž z stal v rný po celý život a kterou pozd ji zdárn rozvíjel ve spolupráci s paleontologem Josefem Augustou (1903 – 1968).100 Nutno podotknout, že Burian nebyl nikdy velký experimentátor, svého „rukopisu“ se držel po celý život. Jeho tvorba se tak ovšem stala mezi ostatními um lci reflektujícími prav ké d jiny lidstva dob e rozpoznatelná. Knize Lovci mamut , potažmo jejímu autorovi, bylo asto vytýkáno, že realita prav kého spole enství je zde p edvád na jako p íliš idealistická a skute nosti vzdálená (Štorch byl nejen nadšený amatérský archeolog, ale m l i vyhran né levicové smýšlení, které se p irozen promítalo i do jeho tvorby, nap . prosazování ideálu neexistence soukromého vlastnictví 101). K zajímavým zjišt ním m žeme dojít i tím, podíváme-li se na Lovce mamut z pohledu prokázaných archeologických poznatk . Štorch své prav ké hrdiny popisuje p i lovu na mamuta následovn : „Dva muži tu práv valí z jámy kámen. Jejich rozev ené rty odhalují silný chrup; zejména špi áky zna n vy nívají. […] A když prsty u nohou klouzají hlínou, ukazuje se, jak mají palec zna n odlou ený od ostatních prst , takže povstává velká mezera.“102 Na jiném míst se o lovcích dozvídáme, že: „V tšinou jsou nazí; jen n kte í mají kolem pasu p ivázanou kožešinu – více pro chloubu nežli pro pot ebu.“103 Tato vize prav kého p edka je ve zna ném rozporu s archeologickými poznatky – lov k, který žil na území 100
OLIVA, M. – REISSNER, M. – NEUŽIL, O. Zden k Burian: Vid l sv ty dávno minulé... Brno: Moravské zemské muzeum, 2011, str. 2. 101 KOSTRHUN, P. Socialismus ve starší dob kamenné. ROZRAZIL: Revue na provázku - poutavý asopis. 2008, . 3, str. 29 – 30. 102 ŠTORCH, E. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983, str. 235. 103 Tamtéž, str. 235. 37
Moravy p ed cca 30 tis. lety, byl Homo sapiens sapiens – lov k moudrý. Moderní antropologické výzkumy dokazují, že se jednalo spíše o vysoké atletické jedince st edomo ského typu. Štorch v popis odpovídá v ase mnohem výrazn ji vzdáleným p íbuzným z našeho rodu. Na jiném míst knihy nás má udivit Kop em svou u eností, když ostatním lovc m „[…] dovedl spo ítat, kolik prst na ruce mu ukázali nebo kolik ošt p p ed n j položili.“104 Ve sv tle Absolonových výzkum v roce 1936 by Kop em již tak nezazá il – byla nalezena tzv. po ítací h lka z vl í kosti se zá ezy – násobky p ti.105 V kontrastu s interpretací Martina Olivy o hrobu šamana uvedené v p edešlé kapitole pak neobstojí ani Štorch v popis poh bu jednoho z lovc
a poskytnutého
milodaru-panáka: „Žena nosila tuto loutku jako kouzlo stále ve vaku, nikdy se od ní neodlou ila a v ila, že se jí mocí toho kouzla narodí veselý klu ina.“106 Pozitivem Štorchovy knihy je bezpochyby um ní p irozen v lenit do d je i p ínosná fakta (m žeme být nap . sv dky zrodu slavné V stonické venuše107) a tvo it tak poutavý d jepis v „rouše beletristickém“,108 který i p es své faktické nedostatky stále tvo í funk ní p ehled, komplexní pr ez moravským prav kem.
6.
Záv r Tato bakalá ská diplomová práce si vyty ila cíl zachytit hlavní prom ny
interpretace um ní moravského gravettienu (pavlovienu) v pr ezu doby – od jeho objevení koncem 19. století až po sou asnost. Hlavním zám rem nebylo postihnout pavlovienské um ní v celé jeho ší i, spíše nastínit jednotlivé aspekty p ístupu k interpretaci t chto artefakt v pr b hu asu. Pro spln ní tohoto cíle byly provedeny rešerše dostupné odborné literatury o paleolitickém um ní a zásadních monografií jmenovaných archeolog . P i studiu zdroj
a pomyslném „rozevírání n žek“ pak
celkový koncept práce vykrystalizoval do ucelen jšího a systemati t jšího pohledu, 104
ŠTORCH, E. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983, str. 109. ABSOLON, K. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945, str. 20. 106 ŠTORCH, E. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983, str. 71. 107 Tamtéž, str. 40 – 43. 108 SKLENÁ , K. Bohové, hroby a u itelé: Cesty eských spisovatel do prav ku. Praha: Libri, 2003, str. 298. 38 105
díky uchopení problematiky i z hlediska prom n vnímání paleolitického um ní v zahrani ní archeologii a p isp l ke zjišt ní, že eské v decké interpretace nikdy nestály osamocen
a vždy (snad krom
údobí, které byly poplatné vládnoucím
ideologiím) následovaly i trend archeologie zahrani ní. Protože se d jiny um ní tomuto druhu lidské um lecké tvorby lov ka pon kud vyhýbají, interpretace artefakt
stojí z naprosté v tšiny na základech kulturní
antropologie a je p irozené, že se tyto interpretace svým prostupem v ase m ní. Je fascinující nahlížet na um ní pavlovienu z úhl
kulturní antropologie
a vnímat jeho poselství na r zných úrovních: od tak ka bezmyšlenkovité tvorby primitiva, p es hru k lovecké magii, která má zajistit bohatou loveckou že , dívat se na antropomorfní
zobrazení
z hlediska
matriarchálních
tendencí
až
k p edložení
interpretace um ní jako prostého nositele informace té doby (t ebas i zakódované v podob vtipného kryptogramu). Posledn jmenované je p edevším v dnešní technické dob s nadvládou informa ních technologií a internetu velmi zajímavá myšlenka, která tím sou asn odkazuje i na proces „sociomorfního“ modelování skute nosti (uvedeném v úvodu této práce), které se nevyhýbá ani otázkám spojeným s interpretacemi nejstaršího um ní, jež tak jsou vždy s p evahou odvozovány od „ducha doby“, tedy od p evládajících spole enských teorií i aktuálních problém a otázek spole nosti. Jak bylo uvedeno na za átku, u historie dnešním dn m tak vzdálené jakou byl prav k Moravy si asi nikdy nebudeme jisti, kde se skryla ona hledaná pravda a m žeme se pouze na základ r zných studií – a se již ponesou v duchu sexuáln -biologickém, etnologickém, mytologickém, naturalistickém i jakémkoliv – dohadovat, jaké p esné poselství je v odkazu našich p edk skryto. A je-li tam vlastn v bec n jaké poselství skryto. D ležité je si uv domit, že klí k pochopení a rozlušt ní hádanky si lov k nese sám v sob , je jeho kulturním d dictvím. A je už na osobním vztahu každého recipienta k tomuto druhu um ní, kterou cestou pochopení se vydá a jakým zp sobem se jím nechá oslovit...
39
7.
Resumé Již od po átk svých nález prav ké um ní udivovalo, probouzelo fantazii svých
objevitel , kladlo otázky, které v dce lákaly k hledání odpov dí. Interpretace paleolitického um ní pak prošla (a prochází) neustálým vývojem, stejn jako celá lidská spole nost. Interpretace um ní moravského gravettienu (pavlovienu), které se za alo systematicky objevovat od konce 19. století, prošla adou prom n: od sexuáln biologické stylizace a lovecké magie, p es matriarchální z ízení v prav ké spole nosti až po moderní interpretace ve jménu etnologických studií, naturalismu, šamanismu i um ní jako nositele informace.
7.1
Summary Prehistoric art amazed and was stirring the imagination of its explorers ever
since the beginning of their findings. They were asking questions, which attracted scientists to search for answers. The interpretation of Paleolithic art then went through (and is still going through) constant development in much the same way as the whole human society does. The interpretation of the art of the Moravian Gravettian (Pavlovien), which began to systematically appear from the end of the 19th century, passed through a number of transformations: from sexually-biological patterns and hunting occultism, through the establishment of the prehistoric matriarchal society, all the way to modern interpretations in the sense of ethnological studies, naturalism, shamanism and art as a bearer of information.
40
8.
Seznam použité literatury
1) ABSOLON, Karel. Výzkum diluviální stanice lovc mamut v Dolních V stonicích na Pavlovských kopcích na Morav : Pracovní zpráva za t etí rok 1926. Brno: Prof. Dr. Karel Absolon, 1945. Kniha nemá ISBN. 2)
ERMÁK, Miloš. Kop em by se divil. Reflex [online]. [cit. 2012-01-07]. Dostupné z: http://www.jedinak.cz/stranky/txtbalak.html.
3) EICKHOFF,
Martijn.
Historie
„ukradeného“
nalezišt :
Assien
Bohmers
a vykopávky SS-Ahnenerbe v Dolních V stonicích [online]. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulov , 2009 [cit. 2012-05-01], str. 129 – 146. ISBN 978-80-8508833-5. Dostupné z: http://www.rmm.cz/regiom/2009/eickhoff_bohmers.pdf 4) GREGOROVÁ, R žena. P íb hy zkamen lin: O ropuším kameni, hadím vejci a tajemném jednorožci. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007. ISBN 80-7028300-9. 5) HARNA, Josef – FIŠER, Rudolf. D jiny
eských zemí II.: Od poloviny 18. století
do vzniku eské republiky. Praha: Fortuna, 1998. ISBN 80-7168-522-4. 6) KLÍMA, Bohuslav. Dolní V stonice: Výzkum tábo išt lovc mamut v letech 1947 - 1952. Praha: Nakladatelství
eskoslovenské Akademie v d, 1963. Kniha nemá
ISBN. 7) KLÍMA, Bohuslav. Výzkum paleolitického sídlišt v Ostrav – Pet kovicích v r. 1953. Archeologické rozhledy. Praha: 1955, ro . VII, str. 141 – 149. ISSN 03231267. 8) KOMÁREK, Stanislav. Obraz
lov ka a p írody v zrcadle biologie. Praha:
Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1592-1. 9) KOSTRHUN, Petr. Karel Absolon a venuše mezi vinohrady. ROZRAZIL: Revue na provázku – poutavý asopis. Brno: 2006, . 7, str. 33 - 39. ISSN 1801-4755. 41
10) KOSTRHUN, Petr. Mamutí projekty prof. Karla Absolona. Archeologické rozhledy. Praha: 2003, . 1, str. 76 - 127, ISSN 0323-1267. 11) KOSTRHUN, Petr. Socialismus ve starší dob kamenné. ROZRAZIL: Revue na provázku – poutavý asopis. 2008, . 3, str. 29 - 30. ISSN 1801-4755. 12) LEWIS-WILLIAMS, David. Mysl v jeskyni: V domí a p vod um ní. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1518-1. 13) MARX, Karel – ENGELS, Bed ich. Vybrané spisy v p ti svazcích: Svazek 5. Praha: Svoboda, 1978. Kniha nemá ISBN. 14) MAŠKA, Otokar. Karel Jar. Maška: Život a dílo moravského badatele o prav ku. Blansko: Vlastiv dné muzeum v Blansku, 1965. Kniha nemá ISBN. 15) NEUSTUPNÝ, Ji í. Cesta k um ní: Prav ké um ní v echách a na Morav . Praha: Um lecká beseda, 1941. Kniha nemá ISBN. 16) NEUSTUPNÝ, Ji í. Prav k eskoslovenska. Praha: Orbis, 1960. Kniha nemá ISBN. 17) OLIVA, Martin. Civilizace moravského paleolitu a mezolitu: Katalog k expozici v Pavilonu Anthropos. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005. ISBN 80-7028-2614. 18) OLIVA, Martin. Gravettien na Morav . Brno: Masarykova univerzita Brno, 2007. ISBN 978-80-2541-010-3. 19) OLIVA, Martin. Mladopaleolitický hrob Brno II jako p ísp vek k po átk m šamanismu. Archeologické rozhledy. Praha: 1996, . 48, str. 353 – 383. ISSN 03231267. 20) OLIVA, Martin – KOSTRHUN, Petr. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009. ISBN 978-80-7028-344-8. 42
21) OLIVA, Martin – REISSNER, Martin – NEUŽIL, Old ich. Zden k Burian: Vid l sv ty dávno minulé... Brno: Moravské zemské muzeum, 2011. ISBN 978-80-7028375-2. 22) PODBORSKÝ, Vladimír a kol. Prav ké d jiny Moravy. Brno: Muzejní a vlastiv dná spole nost v Brn , 1993. ISBN 80-85048-45-0. 23) POULÍK, Josef. Prav ké um ní. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a um ní, 1956. Kniha nemá ISBN. 24) SKLENÁ , Karel. Biografický slovník
eských, moravských a slezských
archeolog . Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-253-8. 25) SKLENÁ , Karel. Bohové, hroby a u itelé: Cesty eských spisovatel do prav ku. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-158-2. 26) SKLENÁ , Karel. D jiny archeologie I. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. Kniha nemá ISBN. 27) SKLENÁ , Karel. Za jeskynním
lov kem: Neformální encyklopedie. Praha:
eskoslovenský spisovatel, 1984. Kniha nemá ISBN. 28) SVOBODA, Ji í A.
as lovc : Aktualizované d jiny paleolitu. Brno: Nadace
Universitas, Akademické nakladatelství CERM, 2009. ISBN 978-80-7204-628-7. 29) SVOBODA, Ji í A. Po átky um ní. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-2001925-7. 30) ŠTORCH, Eduard. Lovci mamut : Román z prav ku. 14. vyd. Praha: Albatros, 1983. Kniha nemá ISBN. 31) VALOCH, Karel. O rozvoji kultury a spole nosti v paleolitu. Archeologické rozhledy. Praha: 1982, . 5, str. 534 - 561. ISSN 0323-1267. 43
32) VALOCH, Karel – LÁZNI KOVÁ-GALETOVÁ, Martina (eds.). Nejstarší um ní Evropy: První mezinárodní výstava originál paleolitického um ní. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009. ISBN 978-80-7028-343-1.
44
9.
P ílohy
P íloha . 1
Lev Aurignacien, jeskyn Vogelherd, N mecko, ezba z mamutoviny. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
P íloha . 2
Soška ženy (tzv. Willendorfská venuše) Willendorf-kost nkien, Rakousko, venuše je vytesána z vápence pocházejícího pravd podobn ze Stránské skály u Brna. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
45
P íloha . 3
Ženské postavy, tzv. „P edmostecké venuše“ Moravský gravettien, P edmostí u P erova, ezba z prstních lánk mamuta, dle interpretace Karla J. Mašky se mohlo jednat o fetiše chránící ženy p ed t žkými porody. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
P íloha . 4
Hlavi ka lvice Pavlovien, Dolní V stonice, keramika, rány na hlav interpretovány Karlem Absolonem jako typické znaky lovecké magie. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
46
P íloha . 5
Jind ich Wankel v roce 1864 ve slavnostním slovanském kroji – „ ama e“ OLIVA, M. – KOSTRHUN, P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 11.
P íloha . 6
Karel Absolon fotografující paleolitickou kostru z P edmostí Jedná se o fotografii, která vyšla na hlavní stran prestižních The Illustrated London News. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
47
P íloha . 7
Abbé H. Breuil (první zprava) a Karel Absolon (druhý zprava) OLIVA, M. – KOSTRHUN, P. Obrazy z výzkumu moravského paleolitu. Brno: Moravské zemské muzeum, 2009, str. 43.
P íloha . 8
Karel Absolon (vpravo) interpretující „zbytky po diluviálním hodokvasu“ Foto: archiv Pavilonu Anthropos. 48
P íloha . 9
Stylizovaná postava ženy vy ezaná z mamutoviny (tzv. „vidli ka“) Pavlovien, Dolní V stonice, Karlem Absolonem interpretována jako hyperstylizovaná venuše s horní ástí t la staženou do úzkého vále ku, dolními kon etinami a nazna eným klínem. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
49
P íloha . 10
Stylizovaná postava ženy vy ezaná z mamutoviny Pavlovien, Dolní V stonice, Karlem Absolonem interpretována jako hyperstylizovaná venuše, kterou prav ký um lec „okleštil od všeho, co jej nezajímalo“. V sou asnosti Ji í. Svoboda mluví o tzv. „dvojím tení“ t chto artefakt (spojení ženského – adra a mužského – penis). Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
50
P íloha . 11 a 12
Hlavi ka ženy
Lidský obli ej/maska
Pavlovien, Dolní V stonice, ezba z mamutoviny, nalezená Karlem Absolonem v roce 1936, interpretována jako první portrét v d jinách lidstva a porušení kmenových tabu – zobrazení tvá e konkrétního lov ka.
Pavlovien, Dolní V stonice, ezba z mamutoviny, objevená Bohuslavem Klímou v roce 1948, interpretována jako „maska“. Klíma usuzoval, že by se mohlo jednat o totožnou osobu jako v p ípad portrétu.
Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
51
P íloha . 13
Rytina na mamutím klu Pavlovien, Pavlov, rytina objevená Bohuslavem Klímou roku 1962, interpretována jako mapa. Dvojitý kruh ozna uje tábo išt lovc , dole vlnice meandrující Dyje, naho e p loblou ky zobrazující Pálavské vrchy. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
52
P íloha . 14
Pet kovická venuše Moravský gravettien, Pet kovice u Ostravy, ojedin lá ezba v krevelu, objevená Bohuslavem Klímou roku 1953. Mezi ostatními gravettienskými venušemi vyniká štíhlou až „kubistickou stylizací“. Foto: archiv Pavilonu Anthropos.
53
P ílohy . 15, . 16 a . 17
V stonická ( erná) venuše Pavlovien, Dolní V stonice, nejstarší keramická plastika, nalezená v roce 1925 Karlem Absolonem. Foto: vše archiv Pavilonu Anthropos.
54
P íloha . 18
Tv rce V stonické venuše Autor Zden k Burian, zachycení tvorby nejznám jší sošky našeho prav ku (soška je zde zobrazena zna n zv tšená), obraz je z roku 1958. OLIVA, Martin – REISSNER, Martin – NEUŽIL, Old ich. Zden k Burian: Vid l sv ty dávno minulé... Brno: Moravské zemské muzeum, 2011, str. 20.
55
P íloha . 19
Srovnání antropomorfních symbol z Dolních V stonic Dvojí tení – schematizace ženských a mužských pohlavních znak . Symbolika kosmické jednoty, rébus i žert? SVOBODA, Ji í A. as lovc : Aktualizované d jiny paleolitu. Brno: Nadace Universitas, Akademické nakladatelství CERM, 2009, str. 135.
56
