1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví Irena Hodžová Uživatelské...
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet informačních studií a knihovnictví
Irena Hodžová
Uživatelské testování webu a katalogu knihovny Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Olga Biernátová
2012
Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury. ………………………………………………… Podpis autora práce
Poděkování Chtěla bych moc poděkovat své vedoucí práce Mgr. Olze Biernátové a Bc. Lukáši Marvanovi, odborníkovi na testování pouţitelnosti a přístupnosti webů, za ochotu a cenné rady. Dále mé poděkování patří ředitelce Krajské knihovny Vysočiny Mgr. Veronice Peslerové a kolegyním z oddělení Útvaru veřejných knihoven za podporu a pomoc.
Bibliografický záznam HODŢOVÁ, Irena. Uživatelské testování webu a katalogu knihovny. Brno, 2012. 98 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Olga Bienátová.
Anotace Diplomová práce „Uţivatelské testování webu a katalogu knihovny“ se zabývá moţnostmi, testování webu konkrétní knihovny a následnými úpravami, které ho lépe zpřístupní uţivatelům. Práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické, jsou vysvětleny termíny použitelnost a přístupnost webových stránek, popsány zásady tvorby přístupného a pouţitelného webu, uvedeny vybrané moţnosti testování. Druhá, praktická část, začíná testováním webu krajské knihovny vybranými online i offline nástroji. Tato část pokračuje uţivatelským testováním webu knihovny, testování online katalogu Clavius a Carmen a jejich srovnání. Cílem práce je doporučení optimalizace webových stránek na základě výsledků všech testování. Stránky by po úpravách měly být bez obtíţí přístupné a pouţitelné pro kaţdého, kdo chce sluţby knihovny vyuţívat. V závěrečné části práce je zpracování obecně pouţitelné metodiky testování pro weby knihoven.
Annotation The thesis "User testing website and catalog of the library" deals with the possibilities of testing website of the specific library and subsequent modifications that makes it better available for users. The work is divided into two parts. In the first, theoretical part, there are explained terms of web usability and web accessibility, described principles of accessible and usable website and provide selected testing options. The second, practical part, begins with testing of regional library website with selected online and offline tools. This part continues with user testing website of the library, testing online catalog Clavius and Carmen and their comparison. The goal of the thesis is the recommendation to optimize website based on the results of all tests. Websites after modifications should be easily accessible and usable for everyone who wants to use library services. In the final part of this work is processing of generally applicable methods for testing websites of the libraries.
Otázky a úkoly k testování .............................................................................................................75
7.3.3
Vlastní průběh testování ................................................................................................................75
7.4
Zpracování výsledků ................................................................................................................................ 80
7.5
Návrh optimalizace webu ........................................................................................................................ 81
10. Seznam obrázků ............................................................................................................... 95 11. Seznam pouţitých zkratek ................................................................................................ 97 12. Bibliografie ....................................................................................................................... 98
1.
Úvod
Internet vstoupil do našeho ţivota přibliţně před dvaceti lety1 a jiţ nyní je jeho vznik přirovnáván k vynálezu knihtisku.2 Na počátku bylo surfování po Internetu záleţitostí úzkého kruhu „zasvěcených“, ale za 20 let existence se stal doslova masovou záleţitostí. Pouţívají ho i lidé, kteří nemají ani tušení o tom, na jakých principech funguje, s minimální počítačovou gramotností. I oni s ním ale chtějí pracovat a vyuţívat všechny (či většinu) moţnosti, které jim nabízí. K tomu potřebují přístupné a použitelné webové stránky. Připojení k Internetu má dnes většina domácností (v Česku 2,5 milionu [62%] domácností),3 více neţ třetina z nich se připojuje na Internet ze dvou a více počítačů.4 Svůj ţivot si uţ bez něho nedovedeme představit. Čteme noviny online, získáváme informace online, nakupujeme online, obsluhujeme svá bankovní konta online, hrajeme hry online, atd. Na Internet se můţeme připojit prakticky kdekoliv prostřednictvím mobilních zařízení. Existence Internetu nám po všech stránkách usnadňuje ţivot, stal se jeho součástí a firma, která dnes nemá webové stránky, jako by neexistovala.5 To samozřejmě platí i pro knihovny. Ta, která nemá svůj web, zůstane před světem ukryta a lidé mimo její město se o ní nedozvědí. Proto se v současné době jiţ většina z nich na Internetu prezentuje. Nabízí se jim zde moţnost oslovit více uţivatelů, nové čtenáře a konzumenty knihovních sluţeb. Velké mnoţství sluţeb uţ knihovny poskytují online a stále se objevují nové moţnosti, jak nabídku rozšířit, jak se knihovny mohou realizovat, upozornit na sebe. Webové prezentace by měly poskytovat nejen informace o knihovně a jejích sluţbách, ale zároveň zajišťovat přístup k elektronickým informačním zdrojům: „Knihovny díky on-line
1
KASÍK, Pavel. Český internet slaví 20. narozeniny, vzpomíná na skromné začátky. In: Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/cesky-internet-slavi-20-narozeniny-vzpomina-naskromne-zacatky-p7u-/sw_internet.aspx?c=A120213_000221_sw_internet_pka 2 WebAIM: Web Accessibility in Mind [online]. 1999 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://webaim.org 3 Údaje za rok 2011: JEŠUTA, Martin. Informační společnost v Česku 1. díl: jednotlivci a domácnosti. Restart [online]. Praha, 2012 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment/informacnispolecnost-v-cesku-1-dil-jednotlivci-domacnosti 4 Jeden počítač nestačí. NETzin.cz [online]. 2012[cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.netzin.cz/2012/jeden-pocitac-nestaci.php 5 WHITEHEAD, Christopher C. Evaluating web page and web site usability. In: GENERAL CHAIRS, Ronaldo Menezes a SIGDOC SPONSORS. Proceedings of the 44th annual Southeast Regional Conference Melbourne (Australia), March 10-12, 2006 [online]. New York, N.Y: ACM, 2006 [cit. 2012-03-29]. ISBN 1-59593-315-8. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1185448.1185637
8
katalogům a dalším webovým sluţbám sniţuji svůj institucionalni práh, takţe jejich uţivatele mají daleko větší pohodlí k hledání, vypůjčování a namnoze i čtení.“6 Problém je spíše v tom, ţe knihovny, zejména ty menší, nemají dostatek finančních prostředků na pořízení kvalitních webových stránek, které by splňovaly poţadavky jak grafické, tak funkční. Kaţdým dnem se na Internetu objevují desetitisíce nových webů a je stále větším problémem se v jejich nabídce orientovat. V roce 1996 vznikl názor, ţe většina uţivatelů si vybere několik webových stránek, které uspokojí jejich nároky na kvalitu a obsah.7 Jak zařídit, aby v tomto výběru byly i webové stránky „naší“ knihovny? Pouţitelnost a přístupnost webových stránek není knihovnami obecně příliš sledovaná, přesto, ţe právě knihovny by měly být i virtuálně otevřeny široké veřejnosti bez ohledu na věk, případný handicap či niţší informační gramotnost uţivatele. Dalším důvodem pro zlepšení pouţitelnosti a přístupnosti webových stránek je nutnost většímu přizpůsobení se poptávce po nových online knihovních sluţbách. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla uţivatelským testováním webových stránek konkrétní knihovny upozornit na potřebu se touto problematikou zabývat. Testování webových stránek přitom není nijak náročné. Na trhu je dostatečné mnoţství validátorů a jiných nástrojů k jejich testování. Jejich prostřednictvím lze odhalit technické nedostatky, jako například chyby v zápisu zdrojového kódu, nevyhovující kontrast pouţitých barev, absenci metadat, hustotu klíčových slov, apod. Web můţe projít „softwarovým“ testováním pouţitelnosti naprosto bez chyb, a přesto s ním lidé z nejrůznějších příčin pracovat nemohou. Aby byly stránky pouţitelné a zároveň i uţivatelsky přívětivé, je třeba je testovat s reálnými uţivateli. Ve své práci jsem chtěla ukázat, ţe je moţné odhalit nedostatky webových stránek knihoven s minimálními finančními náklady. Většinu testů lze provést v prostředí knihovny, na základě výsledků pak můţeme stránky upravit, aby vyhovovaly co největšímu mnoţství uţivatelů. K testování jsem zvolila webové stránky Krajské knihovny Vysočiny, protoţe patří ke špičce ve své kategorii. Od roku 2008 jsou pravidelně mezi vítěznou trojicí v soutěţi BIBLIOWEB a postupně obsadily i všechna „medailová“ místa v soutěţi Zlatý erb 6
Knihovny současnosti 2011: sborník z 19. konference, konané ve dnech 13. – 15. září 2011 v Českých Budějovicích [online]. Ostrava: Sdruţení knihoven ČR, 2011[cit. 2012-03-19]. ISBN 978-80-86249-62-9. Dostupné z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/sbornik_2011.pdf 7 NIELSEN, Jakob. User interface design for the WWW. In: [OF THE ACM CONFERENCE ON] HUMAN FACTORS IN COMPUTING SYSTEMS, 22-17 March 1997, Ed. Steven PEMBERTON a Sp. by ACM SIGCHI. Extended abstracts [online]. Reading, Mass. [u.a.]: Addison-Wesley [u.a.], 1997 [cit. 2012-04-07]. ISBN 0-89791-926-2. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1120212.1120312
9
v kategorii: „Zvláštní cena: nejlepší web krajské příspěvkové organizace kraje Vysočina“ [Str. 51]. Chtěla bych ukázat, ţe i velmi dobrý web můţe občas svým uţivatelům způsobovat problémy. Proto je třeba si vţdy uvědomit, ţe webové stránky nejsou určeny pro odbornou veřejnost, ale zejména pro běţné uţivatele, kteří mohou mít různou úroveň počítačové gramotnosti i technického vybavení. Velké mnoţství obyvatel má navíc nejrůznější handicap, kam můţe patřit vedle zdravotních problémů například i nedostatečná jazyková vybavenost, věk nebo sníţená inteligence. Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části. V první, teoretické, se stručně věnuji přiblíţení pojmů použitelnost a přístupnost webu, jejich významu při tvorbě webových stránek. Pokračuji vybranými metodikami tvorby přístupného webu a způsoby jeho testování. Druhá, praktická část, se zabývá testováním vybraných webových stránek. Po bliţším představení testovaného webu provedu tzv. automatické testování pomocí nejrůznějších online i offline nástrojů. Na toto testování naváţu uţivatelským testováním. Popíšu postup a průběh jednotlivých testů, zhodnotím výsledky, navrhnu optimalizaci webu. Na základě svých zkušeností s pouţitím různých nástrojů na testování webu doporučím postup, jakým mohou knihovníci webové stránky co nejjednodušeji a nejúčinněji otestovat. Některé z nástrojů mají podobné výstupy, takţe je zbytečné pouţívat všechny. Proto uvedené programy vyzkouším a vyberu ty nejvhodnější pro testování webu knihovny, tím knihovníkům ušetřím práci s hledáním nástrojů.
10
2.
Vysvětlení pojmů použitelnost a přístupnost webu
2.1 Použitelnost webových stránek a design orientovaný na uživatele Použitelnost (usability) patří k nejdůleţitějším vlastnostem dobrého webu a k jejímu vymezení existuje mnoho definic. Vzájemně jsou si velmi podobné a daly by se vyjádřit známým sloganem: „Nenuťte uţivatele přemýšlet“.8 Některé z definic pouţitelnosti webových stránek: Pouţitelnost je „rozsah, v jakém můţe být web pouţíván specifickou skupinou uţivatelů k dosaţení specifikovaných cílů efektivně, účinně a k spokojenosti uţivatelů.“9 „Pouţitelnost je kvalitativní atribut, který hodnotí snadnost pouţívání uţivatelského rozhraní.“10 „Pouţitelnost stránek řeší ergonometrii na internetu, tedy, aby stránky nejen dobře vypadaly, ale aby se také dobře ovládaly a návštěvník se na nich neztrácel, ale snadno objednával.“11 „Pouţitelný web je ten, kde se uţivatelé dobře orientují, rychle naleznou to, co hledají, neztrácejí se, nedělají zbytečné chyby.“12 „Pouţitelné webové stránky - uţivatelům se na nich podaří udělat to, co chtějí – najdou potřebnou informaci, mail, přečtou si novinky, zaregistrují se, objednají si zboţí – to vše v rozumném čase a bez velkého přemýšlení.“13
8
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 165 s. ISBN 978-802-5129-234. 9 WHITEHEAD, Christopher C. Evaluating web page and web site usability. In: GENERAL CHAIRS, Ronaldo Menezes a SIGDOC SPONSORS. Proceedings of the 44th annual Southeast Regional Conference Melbourne (Australia), March 10-12, 2006 [online]. New York, N.Y: ACM, 2006 [cit. 2012-04-12]. ISBN 1-59593-315-8. DOI: 10.1145/1185448.1185637. Dostupné z: Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1185448.1185637: „The extent to which a site can be used by a specified group of users to achieve specified goals with effectiveness, fficiency, and satisfaction in a specified context of use" 10 NIELSEN, Jacob. Usability 101. Alertbox current issues in Web usability [online]. [2003], [Srpen 2003] [cit. 2012-03-19]. ISSN 1548-5552. Dostupné z: http://www.useit.com/alertbox/20030825.html „Usability is a quality attribute that assesses how easy user interfaces are to use.” 11 DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování pouţitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://webexpo.cz/praha2010/prednaska/testovani-pouzitelnosti-live/ 12 ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. 13 JANOVSKÝ, Dušan. Pouţitelnost stránek. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], 20. 2. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/pouzitelnost.html
11
Pouţitelnost je také moţné definovat pěti faktory: Prvním z nich je snadnost učení (Ease of leasing),14 který sleduje, jak rychle se nový uţivatel na stránkách zorientuje a můţe je pouţívat. Druhý, účinnost využívání (Efficiency of use),15 vypovídá o efektivitě práce uţivatele s webem, jak je schopný vyuţít všech moţností, které stránky nabízejí. Další faktor, zapamatovatelnost (Memorability),16 vyjadřuje, na kolik je moţné, aby si uţivatel zapamatoval způsob pouţívání webu při dalších návštěvách. Čtvrtým faktorem je četnost a závažnost chyb (Error frequency and severity),17 který zaznamenává, jakých chyb se uţivatelé při pouţívání webu dopouštějí a jak často. Poslední z faktorů je pojmenován subjektivní spokojenost (Subjective satisfaction).18 Ten hodnotí, do jaké míry se uţivateli webová stránka líbí, na kolik si ji oblíbil.
Jakousi nadstavbou nad použitelností je tzv. design orientovaný na uživatele (usercentered design),19 který je v poslední době stále populárnější. Jedná se o „multidisciplinární přístup k návrhu uţivatelských rozhraní, informační architektury, grafického řešení a funkcionality s cílem dosáhnout sjednocení těchto prvků vedoucího ke kvalitnějšímu uţivatelskému proţitku. Zaměřuje se na vše, s čím uţivatel přichází do přímého styku, co vnímá, učí se a pouţívá.“20 Při tvorbě webů tohoto typu je nezbytná i znalost mentálních procesů uţivatelů, komunikace a interakce. Z této znalosti pak vychází jednoduché webové rozhraní, které vzbuzuje uţivatelovu důvěru, je flexibilní a zohledňuje uţivatelovy moţnosti (či handicapy), umoţňuje zpětnou vazbu atd.21
14
Usability Basics. Usability.gov: your guide for developing & useful Web sites [online]. [2010] [cit. 2012-0319]. Dostupné z: http://usability.gov/basics/index.html 15 Tamtéţ 16 Tamtéţ 17 Tamtéţ 18 Tamtéţ 19 HAAS, Robert. Co není informační architektura. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. 6. 3. 2006 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/co-neni-informacni-architektura.html 20 Tamtéţ 21 Usability Resources: What is User-Centered Design?. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. UPA: Usability Professionals' Association [online]. [2009] [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html
12
2.2 Přístupnost webových stránek Stejně jako použitelnost lze i přístupnost webových stránek definovat různě: „Přístupnost webu vyjadřuje míru, s jakou dokáţou s webem pracovat různě omezení uţivatelé. Přístupný web se dá ovládat třeba také bez myši, bez obrázků, na černobílém monitoru, z mobilu.“22 „Přístupná webová stránka je pouţitelná pro kaţdého uţivatele Internetu, a to nezávisle na jeho postiţení, schopnostech, znalostech, zkušenostech či zobrazovaných moţnostech.“23 Pojmy přístupnost a použitelnost webových stránek spolu úzce souvisí, a bývají často zaměňovány či slučovány. „Přístupnost je v podstatě jednou ze sloţek pouţitelnosti, které je vymezena především vůči handicapovaným uţivatelům.“24 V souvislosti s poslední definicí se nabízí otázka, koho můţeme zahrnout pod pojem handicapovaný uživatel. Občas totiţ můţe mít s přístupností problém i člověk, kterého bychom objektivně za handicapovaného neoznačili. Vzhledem k poměrně velkému mnoţství národnostních menšin je dost lidí s nedostatečným jazykovým vybavením, kteří mají problém porozumět sloţitě psanému textu. Další bariérou můţe být pro uţivatele například zastaralé či speciální (hlasové čtečky, lupy) technické vybavení. Stále ve větší míře bývají k surfování na Internetu pouţívána alternativní zařízení (chytré telefony, PDA), rozšiřuje se mnoţství webových prohlíţečů, které mohou webové stránky zobrazovat rozdílně. V této souvislosti se objevil nový termín - Responsive webdesign, který „vyuţívá moderní technologie při tvorbě webů a umoţní naprogramovat webovou stránku, která se automaticky přizpůsobí velikosti displeje. Na monitoru rozdíl nepoznáte, ale jinak můţe vypadat takový web na mobilním telefonu, jinak na tabletu orientovaném na výšku a nebo na šířku.“25 Neméně důleţitý je i rozdíl v úrovni počítačové gramotnosti uţivatelů, v četnosti pouţívání a zkušenostech s Internetem. Přístupné stránky by proto měly zohledňovat všechny
22
JANOVSKÝ, Dušan. Pouţitelnost stránek. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], 20. 2. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/pouzitelnost.html 23 ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. 24 Tamtéţ 25
uţivatele Internetu bez rozdílu věku, vzdělání atd., a měly by být standardem, ne ţádným ojedinělým nebo výjimečným jevem.26 S přístupností webových stránek souvisí i optimalizace pro vyhledavače (SEO27). Dobře přístupný web je zároveň snadno vyhledatelný na síti, coţ znamená, ţe není skrytý před vyhledávacími roboty, tj. má vhodně zvolená klíčová slova, metadata, uvedený název stránky (Title) ve zdrojovém kódu apod. Pro přístupnost stránek je samozřejmě důleţitý i jejich obsah – pokud bude pro uţivatele nesrozumitelný, je i ten nejhezčí web k ničemu. „Technicky můţe být obsah webu vše, co se objeví na webových stránkách, včetně slov, obrázků, videa, zvuků, staţených souborů (PDF), tlačítek, ikon a log“ (Richard Sheffield).28 Jak obsah webu, tak optimalizace pro vyhledávače úzce souvisí s copywritingem (psaní textů pro web). Dobře napsaný, srozumitelný a poutavý text můţe podstatně zvýšit návštěvnost webových stránek. Copywriter zároveň definuje klíčová slova a tím pomáhá zlepšit pozici webu ve vyhledávačích.29 S obsahem pracuje i relativně nový obor s názvem obsahová strategie (Content Strategy). Obsahová strategie se zabývá návrhem, realizací a průběţným rozvojem webových stránek. Její nejrozšířenější definice je od Kristiny Halvorson: „Obsahová strategie plánuje tvorbu, publikování a řízení uţitečného a pouţitelného obsahu“.30 Jejím cílem je vytvoření jednoznačného obsahu, který odpovídá zaměření webu a poţadavkům uţivatele.31 Dalšími pojmy související s přístupností webu jsou například Informační architektura (design a organizace webu)32 a Interaction design, který se zabývá chováním a fungováním webu v souvislosti s jeho uţivateli.33
26
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. 27 Search Engine Optimization 28 Content Strategy. Knol: A unit of knowledge [online]. 2009 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://knol.google.com/k/content-strategy#Content_Strategy: „Technically, Web content can be anything that appears on a website, including words, pictures, video, sounds, downloadable files (PDF), buttons, icons, and logos.“ 29 Copyblogger [online]. [2006] [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.copyblogger.com 30 HALVORSON, Kristina. The Discipline of Content Strategy. A list apart [online]. 2008, č. 12 [cit. 2012-0411]. ISSN 1534-0295. Dostupné z: http://www.alistapart.com/articles/thedisciplineofcontentstrategy: „Content strategy plans for the creation, publication, and governance of useful, usable content.“ 31 Tamtéţ 32 Informační architektura. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. [2006] [cit. 2012-0321]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/informacni-architektura.html 33 Interaction Design - IxD. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. [2006] [cit. 2012-0321]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html
14
3.
Pravidla a metodiky tvorby použitelného webu
Pravidla, jak optimálně zpřístupnit obsah webových stránek, WCAG 1.0, byla definována konsorciem W3C34 v květnu 1999. Jsou v nich zahrnuty obecné zásady přístupného webu rozdělené na tři prioritní úrovně. Na tato pravidla navazují WCAG 2.0, jejichţ návrh vzniká v roce 2004 za spolupráce jednotlivců a veřejnosti celého světa.35 WCAG 2.0 byla zveřejněna koncem koku 2008 a jsou platná dosud. Obsahují 12 základních pravidel, která rozdělují do „4 základních principů: 1. 2. 3. 4.
Obsah musí být vnímatelný. Prvky v rozhraní musejí byt ovladatelné. Obsah a ovládací prvky musejí být pochopitelné. Obsah musí být natolik robustní, aby pracoval s dnešními i budoucími technologiemi (včetně kompenzačních pomůcek)“36
Nejkomplexněji zpracoval pravidla pouţitelného webu Jakob Nielsen v knize Použitelnost domovských stránek.37 Publikoval je v podrobně popsaných bodech, které rozčlenil do několika oddílů. Při zachování autorova rozčlenění jsem tato pravidla shrnula: Informace o firmě Domovská stránka by se měla odlišit od ostatních stránek webu, aby uţivatelé poznali výchozí pozici. Web by měl mít vţdy jen jednu hlavní stránku označenou jako domovskou, i v případě rozsáhlé firmy s několika dceřinými společnostmi. Odkaz na stránky dceřiné společnosti (v případě knihoven třeba na pobočky) by měl obsahovat informaci, ţe patří k „mateřskému“ webu, aby nebudil dojem odkazu na cizí firmu. Logo firmy má být umístěno tam, kde je běţný uţivatel Internetu zvyklý – nejčastěji vlevo nahoře. Zároveň by mělo být ve velikosti odpovídající ostatnímu textu. Na úvodní stránce je také vhodné firmu několika slovy představit, jaký typ činnosti provozuje apod., v čem se odlišuje od podobných nebo konkurenčních firem, případně přidat firemní slogan. Stejně tak by zde měly být výrazně vypsány nejdůleţitější body činnosti. V případě, ţe není zřetelný způsob podnikání prezentované firmy, je nutné ho viditelně uvést, aby se návštěvníci nemohli cítit podváděni případně hledat nějaký skrytý úmysl. 34
World Wide Web Consortium BREWER, Judy. Web Accessibility Highlights and Trends. In: HARPER, Simon, Yeliz YESLILADA a Carole GOBLE. Proceedings of the International Cross-Disciplinary Workshop on Web Accessibility: 2004, New York City, N. Y., 2004 [online]. New York, NY: ACM Press, c2004 [cit. 2012-04-12]. ISBN 1-58113-9039. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=990657.990667 36 Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem! [online]. [2009] [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/wcag/ 37 NIELSEN. Použitelnost domovských stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2005, 323 s. ISBN 80-868-1518-8. 35
15
Domovská stránka by měla obsahovat odkaz na stranu se všemi podstatnými informacemi o firmě. Tuto záloţku doporučuje Nielsen nazvat „O název firmy“ a oddělit ji od ostatního obsahu webu. Web by měl být jednotný a propojený s vlastní firmou, pokud je to moţné. Interní informace by měly být umístěny na intranetu a ne na firemním webu, samozřejmě, pokud nejsou takového charakteru, ţe by bylo nutné je zveřejňovat. Další důleţitou záloţkou hlavní stránky je „Kontakt“. Variantou můţe být umístění kontaktních údajů přímo na domovské stránce. Firma, která chce sebe a svoji činnost propagovat, by měla na domovskou stránku umístit odkaz na záloţku určenou novinářům – „Tiskové (Zpravodajské) centrum“. Pokud web vyţaduje po klientech osobní čí citlivé údaje, měly by být ochráněny před zneuţitím, s uvedením, jakým způsobem je to provedeno. V případě, ţe mají návštěvníci webu moţnost zpětné vazby (feedback), je třeba uvést její přesný důvod, a komu je konkrétně určena. Obsah stránek Základem přístupnosti je pouţívání jazyka pro uţivatele srozumitelného, termínů, na které je jiţ zvyklý. Pokud je obsah stránky na první pohled jasný, není nutné návštěvníky uráţet dalším slovním popisem. Je potřeba vystříhat se opakování stejných poloţek na hlavní stránce. I v případě, ţe opakováním bylo zamýšleno zdůraznění této poloţky. Je vhodné hned na hlavní stránce vysvětlit zkratky, iniciály, symboly, akronymy apod. pouţívané na webu. To se samozřejmě netýká pojmů obecně známých. Je nutné dodrţovat formátování písma, aby uţivatele nijak nemátlo (jednotné nadpisy, stejným písmem nabídky v menu apod.). Nadpisy psané pouze velkými písmeny také nejsou nejvhodnější, protoţe bývají špatně čitelné. Vyskytuje-li se na webu pevné slovní spojení, je potřeba ho spojit „pevnou“ mezerou, aby zůstal zachovaný jeho smysl. Nielsen nedoporučuje pouţívat slovní spojení nebo fráze, jejich smysl není okamţitě jasný a jednoznačný. Pokud by hned domovská stránka nutila uţivatele k zamyšlení, je pravděpodobné, ţe stránky opustí. Seznamy a kategorie na webových stránkách by neměly být „jednoprvkové“ (pokud existuje nějaký single prvek, je vhodnější ho zařadit do nejbliţší kategorie. Povinné údaje (např. při objednávání, v dotazníku) musí být jasně a zřetelně označeny (např. hvězdičkou). Na webových stránkách by se neměly vyskytovat vykřičníky, které nedělají dobrý dojem, nepatří ani do profesionálního textu.
16
Dalším doporučením je vyhnout se nevhodné interpunkci a nelogickým mezerám například mezi písmeny jednoho slova. Tato „úprava“ můţe být vizuálně efektní, ale zároveň způsobovat problémy při čtení textu automatickými pomůckami pro nevidomé. Obsah webu s uvedením příkladů Obsah webu je lépe přiblíţit uvedením příkladů, co která záloţka obsahuje, slovní popis nebývá dostatečně názorný. Odkazy by měly směřovat na konkrétní výrobek (událost, sluţbu) a u něj by dále neměl chybět odkaz na příslušnou kategorii, aby si uţivatel mohl případně vybrat výrobek podobný. Je důleţité dobře ověřit, ţe vzájemné odkazy jsou logické, funkční a odkazují skutečně tam, kam bylo záměrem. Archivy, opětovné zpřístupnění obsahu Články, které uţ nejsou aktuální, je nutné trvale uchovávat v archivu. Ten můţe slouţit nejen pro speciální poţadavky uţivatelů, ale i pro potřeby firmy samotné. Odkazy v textu Odkazy by měly být jasně formulované, stručné a čitelné. Víceslovný odkaz bývá hůře srozumitelný a zhoršuje orientaci uţivatele na webu. Zároveň ale není dobré text odkazů nahrazovat obecnými pokyny, např. „Klikni zde“. Je lepší uvést jeho celý či alespoň zkrácený název. Odkazy by neměly být pojmenovány „odkaz“. Vhodnější je název oblasti, kategorie, webu, apod., na kterou odkaz směřuje. Konec seznamu poloţek by neměl být příliš obecný: „Více …“. Vhodnější je konkrétní uvedení, co bude za seznamem následovat: „Více akcí knihovny“, „Více naučných knih“, atd. Odkazy, které nesměřují na webové stránky (např. na textový soubor, PDF, video, atd.) je nutné konkretizovat (slovně, piktogramem), aby uţivatel poznal, o jakou poloţku se jedná. Soubory většího formátu by měly obsahovat upozornění s uvedením jejich velikosti. Navštívené odkazy musí být barevně odlišené od nenavštívených. Tímto způsobem bude mít uţivatel přesný přehled o tom, které stránky uţ prohlíţel. Položky navigace Hlavní navigační oblast doporučuje Nielsen umístit vedle středového textu, nikoliv do horní středové části, kterou uţivatelé obvykle přehlíţejí. Toto pravidlo se v současné praxi příliš nedodrţuje – navigace bývá v postranním sloupci (obvykle levém) a zároveň nahoře, pod titulní fotografií webu. Poloţky v seznamu navigace by měly být logicky seřazené, podobné nebo navazující vedle sebe. Jeden typ odkazů by neměl být ve více navigačních oblastech. S porušováním tohoto bodu se můţeme v praxi také běţně setkat. Moţná proto, ţe tvůrci webu nechtějí, aby některé odkazy uţivatel přehlédl.
17
Názvy jednotlivých poloţek navigace nesmí být smyšlená nebo neznámá slova, na první pohled musí být jasné, na jakou kategorii odkaz směřuje. Kreativitu je třeba uplatnit na jiném místě, uţivatel nebude pátrat a web opustí. Kdyţ se na webu vyskytuje „Nákupní košík“, musí být viditelný (s počtem poloţek a cenou) i na hlavní stránce. Obrázkovou navigaci doporučuje Nielsen pouţívat pouze v případě, ţe je jasně srozumitelná (odkazy na Facebook, Twitter, apod.). Z některých ikon nelze poznat, co jimi chtěl autor znázornit a uţivatele to můţe plést. A jestli se „netrefí“ do více odkazů, z webu odchází. Domovská stránka by neměla obsahovat odkaz na ni samou, je to nelogické. I tohle se ale na webech často vyskytuje. U všech ostatních stránek je odkaz na hlavní stranu nutný. Vyhledávání Vyhledávací pole má být na viditelném místě hlavní stránky, obvykle vpravo nahoře. Zároveň musí být i dostatečně veliké, aby uţivatel mohl vidět celý text poloţeného dotazu. Pole není třeba označovat nadpisem, stačí volné pole s tlačítkem.38 Nabídka alespoň jednoduchého vyhledávání by měla být na domovské stránce i v případě, ţe filosofie konkrétních webových stránek jeho zařazení nepodporuje. V těchto případech je dostačující vloţení odkazu na rozšířené vyhledávání, které pak nemusí být přímo na stránkách. Vyhledávací pole na hlavní stránce by mělo umoţnit hledání v celém webu, coţ se dnes uţ povaţuje za samozřejmé. Současně ale není vhodné nabízet uţivatelům vyhledávání na celém internetu, hledání se tím můţe komplikovat. Stále ale existuje mnoho webů, které vyhledávání na Google nabízejí. Nástroje a zástupci úloh Domovská stránka by měla obsahovat nabídku přímého přístupu k základním a důleţitým úlohám. Konkrétně u knihoven je uţ samozřejmý přímý odkaz z hlavní stránky do čtenářského konta uţivatele, do online katalogu, k elektronickým informačním zdrojům apod. Na druhou stranu není vhodné umístit na domovskou stránku nástroje, které se zaměřením webu nesouvisí. Příkladem je třeba předpověď počasí nebo podobné „efektní“ aplikace na stránkách knihovny. Nevhodné je i suplovat webové prohlíţeče nabídkou umístění stránky uţivatelům jako domovské.
38
Search, Hledání, Hledej, apod.
18
Grafika a animace Grafika by měla slouţit k prezentaci obsahu, nikoliv účelově k „výzdobě“ stránek. Přehnaná výzdoba můţe odvádět uţivatelovu pozornost od stránek samotných. U obrázků a ostatní grafiky je vhodné uvádět popisky, pokud samozřejmě jejich název či účel nevyplývá z textu. Fotografie by měly být pouţité ve správných formátech. Pouhé zmenšení či zvětšení často ovlivní jejich kvalitu. Nielsen také doporučuje vyhnout se pouţití vodoznaků, protoţe „nemají ţádnou informační hodnotu“39 a navíc sniţují rozeznatelnost snímků. Další chybou na domovské stránce bývá pouţití animace za účelem upozornění na konkrétní část stránky (občas na stránkách bývají dokonce i animace pro „zatraktivnění stránky“). To pak odvádí pozornost od jiných částí stránky. Ještě horší je z hlediska přístupnosti webu animované logo, hlavní nadpis, slogan, apod. – ze stejného důvodu jako v předchozím bodě. V případě, ţe je vstupní stránka uvedena animací, je vhodné nabídnout uţivateli tuto moţnost přeskočit. Grafický design Grafický design by neměl být stěţejní dominantou stránek, měl by spíše doplňovat a dotahovat informační výpověď stránky. Styl písma, velikost a hlavně barevnost by měla být střídmá, text nemá vypadat jako grafika, dochází ke zmatení uţivatele. Aby bylo písmo čitelné, mělo by být dostatečně kontrastní vzhledem k pozadí. Při tvorbě webu je třeba vyhnout se vodorovnému posunu pozadí – ne vţdy je viditelná vodorovná lišta a uţivatel nabude dojmu, ţe je web neúplný. Nejdůleţitější části stránky musí být v její horní části, aby byly viditelné i v případě, ţe uţivatel nemá velké rozlišení monitoru. Nielsen doporučuje pouţití „plovoucího“ umístění prvků při stavbě webu. Takto konstruované stránky se přizpůsobí různým velikostem zobrazení. „Neplýtvat“ s logy. Kromě vlastního loga lze pouţít, zejména jako odkazy, loga jen obecně známá (Ptejte se knihovny, Facebook, Twitter). Příliš velký počet různých log evokuje spíše dojem reklamy. Prvky uživatelského rozhraní (rozbalovací menu, výběrové seznamy a jiná „rolovátka“) Tyto prvky by neměly být pouţity tam, kde se rozbalené menu překrývá s jiným odkazem, aby se uţivatel omylem nedostal na jinou stránku, neţ zamýšlel. S rozbalovacími nabídkami je nutné zacházet velice opatrně, jsou opodstatněné spíše v případě, ţe obsahují hodně poloţek. V opačném případě je vhodnější poloţky vypsat přímo. 39
NIELSEN. Použitelnost domovských stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2005, 323 s. ISBN 80-868-1518-8.
19
Záhlaví oken (Title) Samotného záhlaví si často uţivatel nijak nevšimne, bývá důleţité spíše pro orientaci mezi uloţenými odkazy (Např. v oblíbených poloţkách, v „záloţkových“ nástrojích – Delicious,40 apod.) Záhlaví by mělo začínat názvem firmy, v cizích jazycích s vynecháním členu, bez koncovky (.cz, .com, .eu). Kaţdá stránka webu má mít vlastní záhlaví, coţ se osvědčuje při ukládání odkazů: uloţený odkaz na stránku webu, který má jednotné záhlaví, nás vţdy dovede na hlavní stránku41, coţ nebývá ţádoucí. V záhlaví je dobré uvést stručný popis webu, jednoduchý slogan apod. s maximálně 64 znaky (kvůli korektnímu zobrazení). URL adresy URL adresy by měly být co nejkratší a snadno zapamatovatelné. Měly by být funkční s i bez „www“ a v podobě samotného „doménového jména“ (bez index.htm, index.php, atd.). Nielsen také doporučuje, je-li to moţné, zakoupení domén s podobnými názvy, které budou přesměrovány na „správný“ web. Zprávy a tisková prohlášení Nadpisy zpráv mají být výstiţné, ale co nestručnější. Více informací můţe obsahovat podtitul, na celé znění zprávy by ale měl odkazovat pouze nadpis. Na domovské stránce je dobré uvést přehled tiskových zpráv a prohlášení. V případě, ţe jsou příspěvky (začátky zpráv) na první stránce aktuální, je zbytečné uvádět datum, které je uvedené u kaţdého z celých textů. Informační okna a úvodní stránky U běţných webových stránek není nutná „odlišná“ domovská stránka, například s odkazem Vstupte na web. Tento způsob je odůvodnitelný třeba v případě, ţe se jedná o stránky „pro dospělé“ nebo například kdyţ nabízí vstupy do různých jazykových mutací stránek. V ostatních případech je lépe, pokud se po zadání adresy načtou stránky samotné. Při stavbě stránek je lépe nepouţívat vyskakující informační okna, která uţivatelům často dělají problémy. Reklama V současné přehlcenosti reklamou ji uţ běţný uţivatel většinou ani nevnímá. Pokud na webu z nejrůznějších důvodů být musí, neměla by narušovat vzhled webu, coţ znamená, ţe
by neměla zasahovat do jeho hlavních a důleţitých částí – uţivatel by je mohl ignorovat spolu s reklamou. Kromě toho by mělo být na první pohled jasné co je reklama a co ne. Externí reklamy by měly být co nejméně nápadné, aby ani ony web „nerušily“. Mělo by být označeno, ţe se jedná o reklamu, aby uţivatel nenabyl mylného dojmu. Přivítání Přivítání nemá působit násilně nebo kýčovitě. Místo často pouţívaného „Vítejte na stránkách naší firmy“ doporučuje Nielsen například krátký slogan nebo stručný popis toho, co můţe uţivatel od stránek očekávat. Výjimkou je samozřejmě například přivítání právě zaregistrovaného uţivatele na uţivatelském účtu. Informace o technických problémech, mimořádné události V případě, ţe je web dočasně mimo provoz, je vhodné o tom uţivatele informovat, případně uvést odhad doby nefunkčnosti či kontakt pro naléhavé události. Je dobré být i na tuto moţnost předem připravený, například zjednodušenou alternativou stránek, vše samozřejmě závisí na druhu a příčině poruchy. Poděkování Vyjádření díků například autorům webu je, zejména na hlavní stránce, zbytečné a zabírá místo důleţitějším informacím. Stejně tak nemusí hlavní stránka obsahovat seznam všech ocenění, která web obdrţel. Stačí na příslušném místě zmínit aktuálně obdrţenou cenu s odkazem (pro zájemce) na ty předešlé. Nové načtení, aktualizace Automatické aktualizace jedné stránky webu (on-line popisy událostí) často uţivatele obtěţují, zejména pokud se stránka načítá pomalu a změna obsahu není zřetelná. Proto je lepší například zvukové upozornění na existenci „nové verze“ a rozhodnutí, zda aktualizovat, nechat na uţivateli. Přizpůsobení V případě, ţe si uţivatel můţe web upravit do subjektivně příjemnější podoby, je vhodné odlišit univerzální části webu od těch, určených konkrétnímu člověku. Není třeba nabízet uţivateli barevné varianty jednoho rozhraní, uţitečnější je věnovat energii vytvoření příjemného uţivatelského prostředí pro všechny. Shromažďování citlivých informací Poţadavek na přihlášení by měl být zdůvodněn výčtem výhod, které registrace můţe přinést. Pokud je zároveň poţadovaný e-mailový kontakt, měl by web obsahovat informaci,
21
jak často bude tento kontakt vyuţívat, ať jiţ aktuálními informacemi, newslettery nebo reklamními nabídkami. Podpora komunit Podporují-li webové stránky uţivatelské komunity (diskusní fóra, chaty), měly by na stránkách být názvy aktuálních témat se stručným popisem obsahu diskuse. Na stránkách firem by neměly být „návštěvní knihy“, protoţe pro firmu nejsou ţádným přínosem a vypadají amatérsky. Data a časy Přesné datum a čas je nutné uvádět pouze „u časově kritických informací, jako např. u zpráv, ţivých rozhovorů, kurzů akcií atd.“42 Je dobré informovat o čase aktualizace obsahu, při odkazech na čas je třeba uvést i časové pásmo, kde se událost odehrává. Nielsen doporučuje název měsíce vypsat slovy nebo zkratkou, protoţe v různých zemích se formy data liší, a v číselně vyjádřeném datu (02/03/2012) by mohlo dojít k záměně dne a měsíce. 43 Základními pravidly tvorby pouţitelného webu se zabývá i Webcredible,44 kde jsou ale značně zestručněna: Webové stránky musí být snadno ovladatelné, jejich vzhled a rozvrţení jednotlivých komponentů by se neměly příliš lišit od běţně pouţívaných. Například: Logo organizace bývá v levém horním rohu. Obrázek loga bývá zároveň odkazem na domovskou stránku. Navigace je umístěná na všech záloţkách na stejném místě. Stránky se musí rychle načítat. Informace musí být snadno vyhledatelné. Uţivatel by neměl být nijak v pouţívání webu omezován, musí mu být umoţněno pracovat s Internetem tak, jak je zvyklý.45 42
NIELSEN. Použitelnost domovských stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2005, 323 s. ISBN 80-868-1518-8. Zpracováno dle: NIELSEN. Použitelnost domovských stránek. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2005, 323 s. ISBN 80-868-1518-8. 44 Web usability: the basics. WEBCREDIBLE. Webcredible: user experience, research, design, training [online]. 2004 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.webcredible.co.uk/user-friendly-resources/webusability/basics.shtml 43
22
Dušan Janovský shrnul zásady pouţitelného webu do 3 bodů a nazval je „Klíče pouţitelnosti: Jednoduchost – minimum skriptů, obrázků apod. Standardní ovládání, běžné na většině webů – podtrţení odkazů, odlišení navštívených odkazů, viditelná tlačítka, odkazy vkládat do textu, nepodtrhávat text (záměna s odkazem). Nenuťte uživatele přemýšlet – web by měl respektovat svého uţivatele a jeho zvyky. (logo bývá vlevo nahoře a je odkazem na hlavní stránku)“46
V České republice se přístupnost webových prezentací řídí „Novými pravidly přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. O informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006 Sb.“47 Pravidla jsou uvedena ve 30 bodech rozdělených do pěti kapitol a jsou částečně totoţná s pravidly Nielsenovými [Str. 15]. Kapitola A uvádí výčet základních pravidel: Kaţdý netextový prvek musí mít textovou alternativu. Dalším zásadou je nutnost textových titulků u multimediálních prvků webu; srozumitelnost textu i po vypnutí skriptů, objektu, appletů, CSS, barevného rozlišení, apod. Barvy webu musí být dostatečně kontrastní, text je moţné zvětšovat či zmenšovat. Webové stránky zkrátka musí podat stejnou informaci i člověku, který není schopen vnímat jejich vizuální podobu. V Kapitole B je stanoveno, ţe webové stránky a jejich pouţívání nesmí být omezováno ţádnými konkrétními technickými zařízeními, musí být dostupné bez ohledu, jaký typ prohlíţeče, operační systém atd. uţivatel pouţívá. Obsah prohlíţené stránky se můţe měnit pouze v případě, ţe tomu tak uţivatel chce – stránka se nesmí automaticky přesměrovávat, ani načítat nová. Je-li funkčnost stránky časově limitovaná, musí být tento limit dostatečně dlouhý, aby umoţnil práci s webem. Na webu by také nemělo nic rychle blikat, pulzovat a kmitat, protoţe to můţe způsobovat i psychické problémy. Podobně je tomu i se zvukem stránky – pokud trvá více neţ tři sekundy, je nutné umoţnit uţivateli jeho ztlumení nebo vypnutí.
45
Tamtéţ JANOVSKÝ, Dušan. Pouţitelnost stránek. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], 20. 2. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/pouzitelnost.html 47 Česká republika. Zákon o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. In: 365/2000. 2000. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/files/389/zak365_2000_isvs_uz413_444_2005.pdf Česká republika. Zákon, kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. In: 81/2006. 2006. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/files/389/zak81_2006_nov2000_365.pdf 46
23
Uţivatel musí být také upozorněn na otevření odkazu v novém okně. Kapitola C je zaměřena na srozumitelnost a přehlednost informací. Tyto musí být sdělovány jednoduchým jazykem, srozumitelnou formou, rozdělené do menších celků s výstiţnými nadpisy. Stránky by také měly umoţnit přeskočení opakujících se bloků (postranní sloupce, patička, apod.) Kapitola D se zabývá srozumitelností a pochopitelností ovládání webu, určuje, ţe navigace by měla být srozumitelná a oddělená od ostatního obsahu webu. Stránky musí obsahovat odkazy na vyšší úroveň v hierarchii webu a na hlavní stránku. Sloţitější webové stránky by také měly obsahovat mapu webu a vyhledávání, na které by měla být přímá cesta z kaţdé stránky webu. Všechny stránky musí mít název, který vystihuje jejich obsah. Texty odkazů musí být srozumitelné a konkrétní. Ve formulářích musí být všechny prvky popsané, aby se uţivatel orientoval, co má kam napsat. Pro uţivatele je dobré, pokud je upozorněný na chybu ve formuláři, případně na moţnost, jak ji opravit. Kapitola hovoří i o potřebě vhodně zvoleného názvu a popisu rámů, od jejichţ pouţívání se ale poslední dobou ustupuje pro nepraktičnost. Poslední kapitola E definuje způsobilost a strukturu zdrojového kódu. Pouţití sémantických (významových) značek pouze tam, kde to odpovídá jejich významu (Např. značkou Nadpisy pouţívat pouze k označení nadpisů a ne k formátování písma). Tagy tvořící nadpisy, seznamy, tabulky musí být vyznačeny správně ve zdrojovém kódu, aby umoţnily jejich rozeznání hlasovým čtečkám. (Netýká se tabulek, které jsou pomocnou konstrukcí k rozvrţení obsahu webové stránky.) Prvky by měly mít vţdy počáteční i koncovou značku (párové), jsou umístěny správně a nenastává jejich kříţení. Jazyk obsahu webu musí být uvedený v hlavičce (head) zdrojového kódu. Zda webová stránka odpovídá pravidlům této kategorie, lze ověřit online či offline validátory [Str. 31].
Neméně důleţitou podmínkou při tvorbě přístupných stránek je také jejich dobrá „vyhledatelnost“ na síti. Aby tomu tak bylo, je nutné ho zpřístupnit i robotickým vyhledavačům (optimalizace pro vyhledávače - SEO). K tomu je nutné dodrţet několik zásad: Informace na stránkách musí být v textové podobě (u obrázků a grafik jsou uvedeny alternativní názvy). Skripty (JavaScript, Flash) a různé animace nesmí „ukrývat“ informace. Všechny odkazy webu musí být funkční. 24
Ve zdrojovém kódu stránek jsou jasně zobrazeny znaky nadpisů, názvů, apod., ze 48 kterých robot odvozuje prioritu informací. Zdrojový kód by měl obsahovat tzv. metadata, popisky, podle kterých se vyhledávací roboti mohou lépe orientovat. Web by měl mít ve zdrojovém kódu vhodně zvolená klíčová slova („obecná“ na hlavní straně, hlouběji na webu „konkrétnější klíčová slova“, apod.),49protoţe i to usnadní robotům práci.
Méně známý způsob, jakým lze zlepšit pouţitelnost webových stránek, se nazývá Inkluzivní (univerzální) design. Vlastně jde o vytvoření takového designu webových stránek, který by byl přizpůsobený specifickým potřebám handicapovaných, ale zároveň by usnadňoval práci s Internetem i ostatním uţivatelům.50 Nicméně, přes veškerou pozornost věnovanou právě pouţitelnosti a přístupnosti webů má šest z deseti domovských stránek zásadní problémy s přístupností a pouze dvě z deseti splňují zásady přístupného webu.51
48
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. 49 ŘÍHOVÁ, Zuzana. SEO: struktura webu z hlediska rozvrţení klíčových slov a dlouhý ocas (long tail). ArtFocus [online]. 18.3.2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.artfocus.cz/blog/seo-struktura-webu-zhlediska-rozvrzeni-klicovych-slov-dlouhy-ocas-long-tail 50
KAFKA, Tomáš. Inkluzivní design pomůţe babičkám i vašim zákazníkům. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. 8. 4. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/inkluzivni-design-pomuze-babickam-i-vasim-zakaznikum.html 51 BRAJNIK, Giorgio. A comparative test of web accessibility evaluation methods. In: ASSETS'08: the 10th International ACM SIGACCESS Conference on Computers and Accessibility : Halifax, Nova Scotia, Canada, October 13-15, 2008 [online]. New York: Association for Computing Machinery, c2008 [cit. 2012-04-12]. ISBN 978-1-59593-976-0. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1414471.1414494
25
4.
Použitelnost a přístupnost webových stránek knihoven
Poţadavky na bezbariérové webové stránky obecně a weby knihoven se v zásadě neliší. Rozdíl je v tom, ţe většina webů bývá určena konkrétní cílové skupině. Webové stránky knihoven mají své uţivatele napříč celým spektrem obyvatel, a proto musí splňovat všechny typy poţadavků na pouţitelnost a přístupnost. Je nutné brát v potaz zdravotní dispozice uţivatele, míru jeho schopnosti (zkušenosti) práce s Internetem, jeho technické a softwarové vybavení. Někteří uţivatelé knihoven navíc neznají dobře jazyk a mohou jim dělat problémy sloţité slovní formulace.52 V neposlední řadě přístupný web usnadní práci i samotné knihovně, respektive jejím zaměstnancům. Pokud své poţadavky zadávají online, pracovníci je mohou řešit plynule, v knihovně se netvoří fronty, nevznikají stresové situace, atd. Stejně tak i pouţívání placených elektronických zdrojů, se kterými čtenář můţe pracovat ze svého domova, bez ohledu na otevírací dobu knihovny. Je také jednodušší zapsat do databáze nového čtenáře, který se uţ online předregistroval. Početnou a stále se zvětšující skupinou uţivatelů knihoven jsou senioři. Nemívají uţ bezchybný zrak, nejsou si jistí v ovládání myši, občas mají i horší paměť. Další překáţkou ve vztahu s informačními technologiemi je to, ţe se s nimi začali seznamovat aţ v dospělém věku (někteří i v důchodovém), takţe jim často chybí úplné základy práce s počítačem. Není výjimkou, kdyţ si pletou web a webovou adresu s emailem, do vyhledávacího pole píší URL webu apod. A protoţe tvorba webových stránek bývá doménou mladších a středních ročníků, senioři často tápou.53 V některých bodech se přístupnost pro seniory přibliţuje přístupnosti pro zrakově handicapované. Příkladem můţe být potřeba většího textu nebo moţnost si ho zvětšit. Dostatečná velikost zejména odkazů je důleţitá i proto, aby se senior na odkaz lépe „trefil“ myší. Podobné problémy můţe dělat i rozbalovací menu nebo jiným způsobem „utíkající“ odkazy. Bylo zjištěno, ţe běţné i webové stránky mohou být pro seniory dvojnásobně těţší k pouţívání neţ pro mladší populaci.54
52
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. 53 NIELSEN, Jakob. Usability for Senior Citizens. Alertbox current issues in Web usability [online]. [2003], April 2002 [cit. 2012-03-19]. ISSN 1548-5552. Dostupné z: http://www.useit.com/alertbox/seniors.html 54 Web Usability for Senior Citizens: 46 Design Guidelines Based on Usability Studies with People Age 65 and Older. Nielsen Norman Group: Strategies to enhance the user experience [online]. 2008 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/reports/seniors/
26
5.
Typy testování webových stránek
Existuje mnoţství nejrůznějších typů a metod na testování webových stránek. Některé typy testování pracují hlavně s webem ve stadiu návrhů, jiné testují hotové webové stránky. Zde uvádím pouze některé z testování, kontrolující pouţitelnost a přístupnost jiţ existujících webů. V zásadě se testují objektivní či subjektivní faktory. Výsledky testování objektivních faktorů lze přesně změřit a vyhodnotit, například validita zápisu zdrojového kódu nebo kaskádových stylů (CSS - Cascading Style Sheets). Testování subjektivních faktorů je sloţitější, protoţe závisí na vytýčených cílech a prioritách testovaných stránek. Stejně tak je i sloţitější jeho vyhodnocování. Do této skupiny testů patří právě uţivatelské testy pouţitelnosti, případně i některé typy optimalizace pro vyhledávače.55 Uţivatelské testování lze například dále dělit na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní testování sleduje například práci uţivatele, její rychlost, počet chyb při vykonávání zadaného úkolu atd. Při kvalitativním testování testující vyjadřují svůj názor, popisují svoji práci s webem.56
Základní tři moţnosti, jak pouţitelnost a přístupnost webových stránek otestovat, jsou: 1. Ruční kontrola, která se obvykle provádí při vypnuté grafice, v textovém prohlíţeči, s vypnutými skripty, bez uţití barev, CSS, v oknech různých velikostí. Tato kontrola by měla odhalit zásadní chyby v přístupnosti stránek. K jejímu provedení mohou poslouţit nejrůznější toolbary [Str. 29]. Výhodou takto prováděné kontroly jsou nulové náklady, nevýhodou investovaný čas, nedostatečné mnoţství testovaných parametrů. Kvalita testování závisí na zkušenostech a znalostech testujícího. 2. Automatická kontrola, coţ je testování webu s pouţitím některého z automatických on-line validátorů [Str. 31]. Také tento typ testování nic nestojí, navíc je online, takţe výsledky jsou k dispozici okamţitě. Nevýhodou mohou být sloţité výstupy (je nutná znalost odborné terminologie a samozřejmě i angličtiny) a skutečnost, ţe robot není schopný kontrolovat všechny zásady, takţe plnou přístupnost neověří. 3. Kontrola odborníka (audit) je pravděpodobně nejspolehlivější metodou, jak ověřit přístupnost testovaného webu. Jako výše uvedené metody i tento způsob má ale svoje nevýhody, coţ bývá především jeho vyšší cena (výše honoráře je sice relativní, ale pokud
55
ŠTRUPL, Václav. Testování webových stránek. Interval [online]. 2004 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/testovani-webovych-stranek/ 56 JERZ, Dennis G. Usability Testing: What Is It?. Jerz's Literacy Weblog [online]. 11. 4. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://jerz.setonhill.edu/writing/technical-writing/usability-testing/
27
hovoříme o testování webových stránek knihoven, můţe být dost závaţnou překáţkou) a delší dodací lhůta. 57 Výhodou je naopak poměrně vysoká spolehlivost testování, kdy jsou prověřeny i takové zásady přístupnosti, které obecně známé metodiky neřeší. K nejlepším odborníkům na testování pouţitelnosti a přístupnosti webových stránek v České republice patří projekt Blind Friendly Web,58 který testuje zdarma metodikou BFW.59 Komerčních firem nabízejících testování webů je na trhu celá řada: Dobrý web,60 H1,61 4shop.cz,62 atd. Uvedené způsoby kontroly webů (moţná s výjimkou auditu, který můţe zahrnovat více typů testování) se zaměřují na přístupnost webu po stránce technické, kontrolují například funkčnost odkazů, validitu zdrojového kódu, kontrast barev. Z výsledků se ale nedozvíme, jak jsou stránky pro uţivatele přehledné, text srozumitelný a jestli se na nich dobře orientuje, jak se mu líbí. Kvůli tomu je nutné provést i testování s reálnými uţivateli [Str. 42].
Dalšími moţnostmi testování přístupnosti jsou tzv. Metody na první pohled (Methods at a Glance).63 Do této skupiny patří například individuální rozhovory. Tyto rozhovory jsou moderované a vedené na určité téma, vţdy s jedním uţivatelem, jejich cílem je získat přehled o jeho potřebách, představách a poţadavcích. Další metoda, Focus Groups, je moderovaná diskuze podle připraveného scénáře. Účastníci formou brainstormingu diskutují o svých představách a poţadavcích, které se týkají testovaných stránek. Na rozdíl od individuálních rozhovorů probíhá diskuze ve skupině.64 Kontextové rozhovory probíhají v uţivatelově přirozeném prostředí a sleduje se při nich, jakým způsobem obvykle pracuje a jaké má myšlenkové postupy. Získané poznatky jsou pak vyuţívány při stavbě webových stránek. Kontextové rozhovory je vhodné kombinovat s klasickým uţivatelským testováním. 57
Dotazníky, Ankety otázkami zjišťují názory a reakce respondentů na testované stránky. Dotazování můţe probíhat různým způsobem, od tištěných po online dotazníky. Tyto testy nemívají úplně nejlepší účinnost, protoţe přinášejí pouze odpovědi na to, na co se tazatel zeptá (i to pouze v případě, je-li otázka dobře zformulovaná a pochopená). V otázkách je obvykle pouţívaná škála odpovědí. Metoda je vhodná hlavně u nově vznikajících sluţeb nebo produktů.65
5.1 Software k testování použitelnosti 5.1.1
Ruční kontrola
Do této skupiny patří např. specializované doplňky webových prohlíţečů Toolbary – Web Developer Toolbar pro Mozilla Firefox [Obr. 1], Web Accessibility Toolbar pro Internet Explorer a pro Operu, apod. Jednoduchou instalací lišty s toolbary do nejuţívanějších prohlíţečů získáme významnou pomůcku k testování webových stránek. Prostřednictvím toolbarů můţeme zakázat například skripty, cookies, barvy, CSS, obrázky, nebo naopak zobrazovat nejrůznější prvky stránky a tím zkoušet validitu testovaných stránek.
Obr. 1- Web Developer Toolbar pro Mozilla Firefox – nabídka nástrojů testování webů66
Stejnou funkci má i lišta nástroje Wave,67která je určená také především pro Mozilla Firefox a Internet Explorer.
Pro Mozilla Firefox navíc existuje bezplatný doplněk Fireburg.68 který lze nainstalovat přímo do prohlíţeče. Program lze otevřít přes nabídku Nástroje v liště. V dolní polovině okna se zobrazí zdrojový kód stránky, kaskádové styly, skripty, síť. K jednotlivým prvkům kódu lze zobrazit podrobnosti, lze je „vypnout“ a pak sledovat funkčnost webu například bez obrázků apod. [Obr. 2, Obr. 3].
Do této skupiny patří především validátory přístupnosti. W3C Markup Validation Service71 je asi neznámější validátor přístupnosti. Do testovacího pole je nahráno URL webu a nástroj okamţitě vyhodnotí chyby ve zdrojovém kódu i s uvedení řádku [Obr. 4].
Obr. 4 - W3C Markup Validation Service72
Obdobou je W3C CSS Validation Service,73 který kontroluje zápis kaskádových stylů (CSS) [Obr. 5].
Cynthia Says79 je oblíbený a doporučovaný nástroj kontroly validity. Práce s ním je podobná jako s ostatními jmenovanými. Software hodnotí validitu podle standardů Section 50880 a WCAG 1.0.81 Vloţením URL program určí, kterým z těchto standardů web vyhovuje a kterým ne [Obr. 8].
Obr. 8 - Cynthia Says82
Dalším z validátorů je například Wave.83 I tento nástroj testuje web podle standardů Section 508 a WCAG. Po načtení URL se v okně objeví screenshot stránky s interaktivním označením jednotlivých elementů. Chyby jsou značeny červeně a po najetí myší na symbol je uvedena informace, o jaký typ chyby se jedná [Obr. 9]. Druhou moţností, kterou program nabízí, je přidání lišty Wave do prohlíţeče k přímé ruční kontrole validity webových stránek.
78
Feed Validation Service. W3C [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://validator.w3.org/feed/ HISOFTWARE. Cynthia Says™ Portal [online]. 2003 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cynthiasays.com 80 Americký zákon o přístupnosti webových stránek zdravotně postiţeným 81 Web Content Accessibility Guidelines (celosvětově respektovaná pravidla pro tvorbu bezbariérového webu) 82 HISOFTWARE. Cynthia Says™ Portal [online]. 2003 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cynthiasays.com 83 Wave: web accessibility evaluation tool [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://wave.webaim.org/ 79
33
Obr. 9 - Wave84
Český validátor85 kontroluje zápis HTML, XHTML, SVG [Str. 97]. Jak jiţ z názvu vyplývá, je v češtině a pokládá se za vylepšenou neoficiální verzi W3C validátoru. Jeho hodnocení je přísnější neţ hodnocení W3C, protoţe „odhaluje známé chyby, které konsorcium zatím neodstranilo“.86 Tento validátor lze nainstalovat přímo do prohlíţečů87, takţe umoţňuje okamţitou kontrolu validity tlačítkem Ověřit validitu v nabídce Nástroje [Obr. 10].
Obr. 10 - Český validátor88
84
Wave: web accessibility evaluation tool [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://wave.webaim.org CHAMURAPPI. Český validátor [online]. 2006 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://validator.webylon.info/ 86 V čem se liší český validátor od oficiálního?. CHAMURAPPI. Český validátor [online]. 2007 [cit. 2012-0324]. Dostupné z: http://validator.webylon.info/docs/differences.html 87 Speciálně pro Mozillu Firefox 1.5+; Internet Explorer 5.0+, 8.0+; Operu 9.0+ 88 CHAMURAPPI. Český validátor [online]. 2006 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://validator.webylon.info/ 85
34
Funkčnost odkazů lze také prověřit například pomocí W3C Link Checker.89 Ten po vloţení URL stránek zkontroluje všechny odkazy, jejich funkčnost a zobrazí vyhodnocení, případně cestu k nápravě nedostatků. Je online a bezplatný [Obr. 11].
Obr. 11 - W3C Link Checker90
Také software Free Link Checker91 online kontroluje odkazy a jejich funkčnost. Po vloţení URL testovaného webu je okamţitě vyhodnotí [Obr. 12].
Free Link Checker. IndiaBook: Indian Web Directory [online]. [1999] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.indiabook.com/webmaster/link.html 92 Tamtéţ
35
Odkazy a jejich funkčnost kontroluje i free online software LinkTiger,93 který vyţaduje zadání e-mailu a hesla. Stačí zadat URL testovaného webu a systém zašle výslednou zprávu na uvedený e-mail [Obr. 13].
Obr. 13 - Test LinkTiger94
Mezi další moţnosti online kontroly patří Testy kompatibility webových stránek s prohlížeči. Do této skupiny nástrojů spadá například bezplatný nástroj Browser Compatibility Test.95 Do příslušného pole domovské stránky vloţíme URL testovaného webu a zvolíme prohlíţeče, ve kterých se má web zobrazit. Software pak zobrazí náhledy webu ve zvolených prohlíţečích, po otevření jednotlivých náhledů vidíme, jak se webové stránky budou zobrazovat v konkrétním prohlíţeči. Rychlost, s jakou jsou náhledy webu stahovány, je ovlivněna typem zvoleného prohlíţeče a hlavně mnoţstvím zvolených náhledů, takţe samotný test můţe trvat i několik desítek minut [Obr. 14].
Nástrojem na testování datové velikosti jednotlivých objektů a času načítání stránek, je například Web Page Analyzer (Web Site Optimization).97 Po vloţení URL webu systém vyhodnotí velikost webu, jeho jednotlivých částí, čas jejich načítání, počet a typy externích objektů, atd. Součást výsledné zprávy z testování je také Analýza a doporučení [Obr. 15].
Další online nástroj, Colorblind Web Page Filter,99 testuje barevnost webu. Při načtení URL stránek nabídne výběr filtr, který zobrazí stránku pohledem uţivatele s konkrétním zrakovým handicapem. Filtr lze i po zobrazení stránky podle potřeby měnit [Obr. 46, Obr. 47]. Testování SEO (Optimalizace pro vyhledávače). K nástrojům na testování SEO patří i Page Analyzer Ranks,100 který analyzuje hustotu klíčových slov na zadané stránce, její velikost, datum poslední aktualizace, umístění na Google Pagerank, odhad jazyka a lokace serveru, odkazy směřující na stránku a z ní [Obr. 16].
Obr. 16 - Ranks101
Metadata a klíčová slova hodnotí i Meta Tag Analyzer SEOCentro.102 Kromě toho si všímá i velikosti stránky a odhaduje dobu jejího načítání [Obr. 17].
Meta Tag Analyzer. SEOCentro: web marketing resources [online]. [2000] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.seocentro.com/tools/search-engines/metatag-analyzer.html
38
Obr. 17 – Meta Tag Analyzer SEO Centro103
K nejlepším nástrojům na testování SEO patří Síla webu.104 Sílu webových stránek z hlediska optimalizace pro vyhledávače ohodnotí počtem procent na základě validity kódu, pozice ve vyhledávačích, počtu odkazů „na“ a „z“ webu, stáří domény, atd. [Obr. 18].
Obr. 18 - Seo Servis – Síla webu105
Portál Webmaster Toolkit106 nabízí také hodnocení webových stránek z různých hledisek S jeho pomocí lze například analyzovat metadata, klíčová slova, odkazy [Obr. 19].
103
Meta Tag Analyzer. SEOCentro: web marketing resources [online]. [2000] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.seocentro.com/tools/search-engines/metatag-analyzer.html 104 SEO Servis: Webový Servis [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://seo-servis.cz/power-silastranky/ 105 Tamtéţ 106
Validitu zápisu zdrojového kódu lze prověřovat i offline nástroji. Jedním z nich je například CSE HTML Validator.108 Program edituje i testuje zdrojové kódy v HTML, XHTML, PHP, odkazy, zápisy skriptů, pravopis (ne český), přístupnost, SEO, CSS, atd., je určený spíše profesionálům. Cena standardní verze začíná na 69 dolarech (cca 1100 Kč), v nabídce je i zkušební verze [Obr. 20].
Obr. 20 - CSE HTML Validator109
Další moţností testování odkazů offline je program Xenu's Link Sleuth.110 Po jednoduché instalaci stačí do příslušného pole zadat adresu URL nebo nahrát soubor z počítače. Systém 107
stránky načte a nabídne offline nebo online zprávu, ve které jsou uvedeny zjištěné nedostatky i podrobné údaje o webu, velikosti jeho jednotlivých souborů, apod. [Obr. 21].
Obr. 21 - Xenu's Link Sleuth111
Analyzér kontrastu barev (Colour Contrast Analyser)112 je nástroj na stanovení kontrastu pouţitých barev. Jejich kontrast by měl vyhovovat pravidlům tvorby přístupného webu. V České republice je dostačující výsledek, pokud kontrast vyhovuje standardu AA, vynikajícím výsledkem je kontrast AAA113 [Obr. 45]. Dalším offline nástrojem na testování barev webových stránek je Vischeck,114 který se instaluje jako plugin do Adobe Photoshopu,115 je ale kompatibilní i s ostatními produkty Adobe.
Uţivatelské testování webu patří mezi tzv. empirické metody a dokáţe odhalit problémy, se kterými se návštěvníci webových stránek mohou potýkat. Jen tak lze poznat, proč například některé uţitečné online sluţby nejsou vyuţívány vůbec nebo jen minimálně. „Existuje několik základních typů uţivatelského testování: klasické uţivatelské testování, vzdálené testování, testování technického řešení, testování oční kamerou, testy navigace, kvantitativní testování.“116
6.1 Klasické uživatelské testování Klasickým uţivatelským testováním se ověřuje, jak si s příslušným webem poradí běţný návštěvník. Testovat je moţné jak jiţ hotové weby, tak i prototypy a betaverze webů. Je také doporučováno testy pravidelně opakovat, samozřejmě po odstranění nedostatků z předešlého testování.117 Jako ideální interval pravidelného testování doporučuje např. Steve Krug jeden měsíc. Jako nejvhodnější počet testujících je udáváno pět uţivatelů,118 ale někteří odborníci jich k jednorázovému testování doporučují 8 aţ 12.119 Testující by měli být běţní uţivatelé Internetu, ve většině případů testování nejsou ani vyţadováni příslušníci konkrétní cílové skupiny (Výjimkou mohou být testování webů pro zcela specifické či odborné cílové skupiny). Před testováním si moderátor připraví scénář, kam zapíše vše, co by chtěl testujícím sdělit, včetně úkolů, které budou na webu řešit. Testování samotné by mělo probíhat v klidné 116
Uţivatelské testování pouţitelnosti. DOBRÝ WEB. Dobrý web: pomůžeme vám k úspěchu v online světě [online]. [2010] [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.dobryweb.cz/uzivatelske-testovani 117 KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 165 s. ISBN 978-802-5129-234. 118 Tamtéţ 119 WHITEHEAD, Christopher C. Evaluating web page and web site usability. In: GENERAL CHAIRS, Ronaldo Menezes a SIGDOC SPONSORS. Proceedings of the 44th annual Southeast Regional Conference Melbourne (Australia), March 10-12, 2006 [online]. New York, N.Y: ACM, 2006 [cit. 2012-03-29]. ISBN 159593-315-8. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1185448.1185637
42
místnosti, za přítomnosti moderátora, kterých můţe být i několik, ale příliš velké mnoţství cizích lidí by mohlo testujícího rušit. Průběh testování je moţné zaznamenávat (snímání obrazovky, mikrofon), abychom se k němu mohli v případě potřeby vrátit, ale není to bezpodmínečně nutné.120 V tom případě by testující měli souhlasit s nahráváním jejich činnosti, moderátor je samozřejmě musí informovat, k jakému účelu nahrávky pouţije. Mělo by jim být zdůrazněno, ţe předmětem testování nejsou oni, ani jejich zdatnost v práci s počítačem, ale funkčnost webu. Je důleţité, aby se v průběhu celého testování cítili dobře a nijak a ničím se nestresovali. Testující by měl nahlas popisovat svoje myšlenky a vysvětlovat, proč konkrétní úkony dělá. Moderátor musí zachovat „kamennou tvář“ a nepomáhat při řešení úloh, nenaznačovat správnou cestu. Stejně tak by neměl odpovídat na otázky, pokud testující neví, jak dál. V tom případě je moţné přejít k dalšímu bodu scénáře, nebo odpovědět dotazem, co konkrétně uţivatel nemůţe nalézt, jak by hledanou věc nazval on, apod., a tím ho povzbudit k hledání řešení úkolu.121 V průběhu testování moderátor sleduje chování uţivatele a dělá si poznámky, které po jeho ukončení vyhodnotí. Na základě vyhodnocení sepíše zprávu a navrhne optimalizaci testovaného webu. Po provedené úpravě webových stránek je vhodné testování opakovat, ideálně s jinými uţivateli, čímţ se prověří zlepšení pouţitelnosti a přístupnosti testovaného webu.122
6.2 Vzdálené testování Vzdálené testování je podobné klasickému testování s tím rozdílem, ţe testující plní zadané úkoly doma, na svém počítači a pozorovatel sleduje jejich činnost pomocí speciálního software pro sdílení obrazovky. Tento způsob testování je pro uţivatele pohodlnější a příjemnější, protoţe jsou ve známém prostředí, nemusí nikam dojíţdět. Další výhodou je časová flexibilita testování, lze ho provádět prakticky kdykoliv. Stejně tak je i jednodušší shánění testujících, zásadní je pouze poţadavek kvalitního připojení k Internetu. 120
DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování pouţitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://webexpo.cz/praha2010/prednaska/testovani-pouzitelnosti-live/ 121 Tamtéţ 122 BERGSTROM, Jennifer C. Romano, Erica L. OLMSTED-HAWALA, Jennifer M. CHEN a Elizabeth D. MURPHY. Conducting Iterative Usability Testing on a Web Site: Challenges and Benefits. Journal of usability studies [online]. 2011, roč. 7, č. 1, s. 9-30 [cit. 2012-04-12]. ISSN 1931-3357. Dostupné z: http://www.upassoc.org/upa_publications/jus/2011november/JUS_Romano_Bergstrom_November_2011.pdf
43
Testování samotné můţe probíhat téměř identicky jako klasické, s řešením stejných úkolů. Výsledky jsou pak také velmi podobné.123
6.3 Testování technického řešení Testovat technické řešení webových stránek je celkem nenáročné a jednoduché, vystačíme si s nástroji Internetového prohlíţeče, které mohou být rozšířené o speciální toolbary [Str. 29]. Začneme například vypnutím grafiky v prohlíţeči. Místo obrázků a jiných grafických prvků by se v případě správně vytvořených stránek měly zobrazit alternativní názvy a stránka by měla dávat smysl. Další moţností je vypnutí kaskádových stylů (také v prohlíţeči). I v tomto testování stránka obstojí, pokud dávají uvedené informace smysl. V prohlíţeči je umoţněno i vypnutí scriptů, přístupný web je stále funkční a srozumitelný. Testování můţe pokračovat zkouškou ovladatelnosti klávesnicí (bez myši). Pokud je moţné například vyplnit formulář a odeslat ho, je web v pořádku. Dále lze zkoušet měnit velikost okna. V optimálním případě je celá stránka zobrazitelná pomocí posuvníků. Přes záloţku Zobrazení je moţné měnit velikost textu – samozřejmě, je-li web testovaný přístupný. Další moţností testování technického řešení je zobrazení stránky v textovém webovém prohlíţeči (např. Lynx124). Kvalitní stránka by neměla ztratit svůj smysl a ovladatelnost. Alternativou testu je zkopírování viditelného obsahu a jeho vloţení do jednoduchého textového editoru. I zda by měl být text srozumitelný a ve správném poradí (jako na webové stránce). Poslední zkouškou spadající do této kategorie je test kontrastu. Zapnutím (ve Windows) funkce Vlastnosti – Vzhled – Barevné schéma – Vysoký kontrast – černá. Budou-li na stránce všechny prvky viditelné, web „prošel“.125
123
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 165 s. ISBN 978-802-5129-234. 124 Lynx [online]. [1997] [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://lynx.isc.org/ 125 ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0.
44
6.4 Testování oční kamerou (Eye-tracking) Tento typ testování probíhá s pomocí speciální oční kamery, která sleduje pohyb očí a zaznamenává, kam se uţivatelé nejčastěji dívají. Zařízení s mobilní oční kamerou mohou mít nejrůznější formu – helma, brýle, klobouk, které si tester nasadí na hlavu.126 Z hlediska uţivatele je ale asi nejpohodlnější, pokud je statická oční kamera integrovaná přímo v monitoru, kde kromě pohybu očí můţe monitorovat i pohyby myší. K testování se pouţívá větší počet testerů, nejčastěji 15 – 40.127 Průběh testování samotného je podobný předchozím typům, včetně scénáře a řešení úloh. Testování se liší počtem a kvalitou výstupů, které zařízení nabízí k dalšímu zpracování a vyhodnocení. Základním výstupem eye-trackingu jsou například tepelné mapy (Heat Map), které barevně označují oblasti, kam se respondent díval nejčastěji a která místa na webu pohledem ignoroval. Dalším typem výstupu je Focus Map – mapa zobrazující pouze místa delšího pohledu. Software zpracuje i analýzu oblasti zájmu (Areas Of Interes), přesný postup pohledu testera při prohlíţení webu (Scan Path) a analýzu předem nadefinovaných částí webu.128 Testování oční kamerou je vhodné doplnit hloubkovým rozhovorem, který je nutný ke zjištění myšlenkových postupů testera.129 Další moţná kombinace je klasické uţivatelské testování, kdy tester při plnění zadaných úkolů popisuje svoje myšlenky a zároveň je snímán oční kamerou.
6.5 Testy navigace (Tree test) Při testu navigace (Tree test) uţivatel prověřuje „strom“(strukturu) odkazů. Test ukáţe, zda je navigace intuitivní, přehledná, odkazy mají srozumitelné názvy, jestli jsou jednotlivé stránky logicky řazené podle stanovené hierarchie.
126
Oční kamera na testování webů. In: Dobrý web: pomůžeme vám k úspěchu v online světě [online]. 18. 1. 2007 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/ocni-kamera-na-testovani-webu 127 Průběh testovaní statickou kamerou. CONSTAT RESEARCH. Constat: Conclusion & statistics [online]. 2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.constat.cz/constat-digital/prubeh-testovani-statickou-kamerou 128 Ukázky výstupů eyetrackingu. CONSTAT RESEARCH. Constat: Conclusion & statistics [online]. 2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.constat.cz/constat-digital/ukazky-vystupu-staticke-kameryprubehtestovani-statickou-kamerou 129 Oční kamera na testování webů. In: Dobrý web: pomůžeme vám k úspěchu v online světě [online]. 18. 1. 2007 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/ocni-kamera-na-testovani-webu
45
6.6 Kvantitativní testování Kvantitativní testování sleduje chování uţivatelů na webových stránkách pomocí nejrůznějších nástrojů. Zjišťuje například, ze kterých vyhledávačů se na testovaný web dostali, které konkrétní stránky prohlíţeli a jak dlouho. Výstupem pobývají nejrůznější analýzy, statistiky, grafy, „klikací“ mapy (ty mohou pomoci i v prověřování navigace.), apod.
6.7 Software k uživatelskému testování Kromě jiţ zmíněných toolbarů [Str. 29] nainstalovaných přímo do prohlíţeče k testování technického řešení, je moţné k testům webu pouţít nejrůznější software. Na snímání a nahrávání plochy testujícího uţivatele existuje široká nabídka nástrojů. K nejvhodnějším patří CamStudio,130 které je navíc dostupné pod licencí Open Source.131 Je offline, ale jeho instalace není nijak sloţitá. Výhodou tohoto nástroje je neomezená délka nahrávání multimediálního záznamu. Lze nastavit nahrávání části či celé obrazovky, zvolit kvalitu zvuku, vypnutí nebo naopak zvýraznění kurzoru na ploše, atd. [Obr. 22].
Obr. 22 - CamStudio132
Dalším nástrojem vhodným k uţivatelskému testování webu je Free Screen Recorder.133 Stejně jako předchozí nástroj má intuitivní ovládání, umoţňuje pouţívání klávesových
zkratek, nabízí snímání celé plochy, nastavení mikrofonu i komprese výsledného videa. Jak je jiţ z názvu patrné, i tento software je bezplatný [Obr. 23].
Obr. 23 – Free Screen Recorder134
Také SMRecorder135 můţe pomoci při uţivatelském testování webových stránek. Jeho vlastnosti jsou obdobné jako u předchozích nástrojů. Nástroj má navíc integrovaný mp4 přehrávač, podporuje konverzi audio a video formátů, a umoţňuje sdílení nahraného videa. Také SMRecorder lze pouţívat bezplatně.
Nástroj umoţňující vzdálené testování pouţitelnosti GhostRec [Obr. 24] nabízí hned několik způsobů testování webových stránek. Rychlý test (Quick usability study) nahrává surfování návštěvníků webu, které probíhá anonymně, bez jejich vědomí. Testování probíhá tak, ţe do zdrojového kódu testovaných stránek vloţíte skript vygenerovaný nástrojem. Pak na stránkách GhostRec můţete sledovat pohyb kurzoru vybraného návštěvníky webu. Pokročilé testování (Task usability test) umoţňuje sezvání účastníků testování mailem nebo linkem, poté zadáte jim úkoly, jejichţ plnění sledujete na svém počítači. Další moţností nástroje je pouţití tepelných map, které zaznamenávají četnost kliknutí na konkrétních místech stránek.136
133
Free Screen Recorder: record screen activities and sound to AVI video file. NBXSOFT. NBXSOFT [online]. 2009 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.nbxsoft.com/screen-recorder.php 134 Tamtéţ 135 VIDEO2DOWN. Video2Down: Free Video and Audio Tools [online]. 2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.video2down.com/ 136 GHOSTREC & EEMT. GhostRec: Web usability testing with GhostRec [online]. 2005 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.ghostrec.com
47
Obr. 24 - GhostRec137
Ke kvantitativnímu testování stránek je vhodný například Google Analytics,138 který vypracuje podrobnou analýzu webu. Sledování stránek začíná vloţením „měřícího kódu“ do zdrojového kódu testované stránky, po čtyřiadvaceti hodinách jsou k dispozici první výsledky. V těch se dozvíte, kolik uţivatelů web navštívilo, z jakých IP adres, na jak dlouho, atd. To vše v češtině a bezplatně [Obr. 25].
Obr. 25 - Google Analytics139
137
GHOSTREC & EEMT. GhostRec: Web usability testing with GhostRec [online]. 2005 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.ghostrec.com 138 Google Analytics [online]. [2010] [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.google.com/analytics 139 Tamtéţ
48
Podobným online freeware nástrojem na analýzu webu je například CrawlTrack ,140 který sleduje návštěvnost jednotlivých stránek webu, ze kterých vyhledávačů na ně uţivatelé zavítali, pozici webu na Google, indexaci stránek, ale i útoky hackerů [Obr. 26].
Obr. 26 - CrawlTrack141
Offline alternativou Google Analytics je Piwik,142 který zaznamenává počet návštěv webu, typ prohlíţeče uţivatele, název vyhledávače, ze kterého uţivatel na stránky přešel, ale například i seznam klíčových slov atd. Nástrojů, které pomáhají s testováním webových stránek, je na Internetu poměrně velké mnoţství, stačí si vybrat ten, který poţadovanému účelu vyhovuje nejlépe.
K uţivatelskému testování přístupnosti a pouţitelnosti jsem zvolila web Krajské knihovny Vysočiny, jehoţ současná grafická podoba vznikla v polovině roku 2006 [Obr. 27]. Autorem grafické podoby je česká firma Fenomen Multimedia a.s.143 Šablony základních částí webu jsou vytvořené v programu Macromedia144 Dreamweaver.145 Menu a celkový vzhled upravuje pracovník IT oddělení. Obsah webu (textové části) je editován několika zaměstnanci knihovny prostřednictvím software Macromedia Contribute146 (který je kompatibilní s výše uvedeným software).
Obr. 27 - Domovská stránka webu KKV147
143
FENOMEN MULTIMEDIA. Fenomen multimedia [online]. 2000 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.fmm.cz 144 Starší verze, nové jiţ vydává společnost Adobe 145 MACROMEDIA. Macromedia Dreamweaver. Version 8 [software]. 13 September 2005 [cit. 2012-04-20] 146 MACROMEDIA. Macromedia Contribute. Version 3 [software]. [2004] [cit. 2012-04-20] 147 KRAJSKÁ KNIHOVNA VYSOČINY. Krajská knihovna Vysočiny [online]. 2006 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.kkvysociny.cz
50
Pozadí (background) webových stránek je v odstínech šedé, pouţité písmo je bezpatkové, tmavě zelené, odpovídající barvě loga KKV. Hlavní stránka je vertikálně rozdělená do tří sloupců, v postředním je umístěna hlavní textová část, levý sloupec tvoří menu, odkazy na katalogy apod. a odkaz na facebook knihovny, pravý sloupec obsahuje nabídku sluţeb knihovny a aktuální anketu. Základní, horizontální menu, je umístěné v horní části stránky, vloţené do titulní fotografie webu (která se při reflashi stránek mění). Vlevo nahoře je umístěno logo knihovny. Text titulní strany začíná uvítáním, pod ním bývá upoutávka na nejbliţší akci knihovny, pod ní jsou vkládány aktuality. Ve spodní části hlavní stránky jsou obrázkové odkazy na Knihovnický zpravodaj, Dětský web, Univerzitu volného času a stránky Pedagogické knihovny. Patička stránek krajské knihovny obsahuje logo Kraje Vysočina (s odkazem) a odkazy na doporučené weby. Na ostatních stránkách webu je pravý sloupec vypuštěn a jeho místo zaujímá hlavní textová část. Horní menu je na všech stránkách totoţné, mění se jen levé – v závislosti na horním. Webové stránky mají několik jazykových mutací – německou, anglickou, francouzskou a mongolskou,148 které jsou zjednodušené.
7.1 Hodnocení webu KKV Od roku 2008 je webová prezentace KKV oceňovaná nejen po vzhledové, ale i po funkční stránce. V roce 2008 zvítězil web KKV v soutěţi Biblioweb v kategorii knihoven v obcích od 5 tisíc do 25 tisíc obyvatel a zároveň se umístil na třetím místě v absolutním hodnocení.149 Hodnocena byla „kvalita obsahu stránek, design stránek a moţnosti komunikace stránek s uţivatelem.“150 V internetovém hlasování veřejnosti byl web na 20. příčce (17 hlasů).151 Následující rok byly stránky ve své kategorii na místě druhém a v absolutním pořadí čtvrté (V internetovém hlasování veřejnosti klesly na 29. místo s 10 hlasy).152 Opět byla „hodnocena kvalita obsahu stránek, design stránek, přístupnost stránek, moţnosti komunikace 148
stránek s uţivatelem, písemná koncepce webu a nové kritérium, které se týkalo pouţití technologií Web 2.0 (OPAC 2.0, RSS, blog, wiki, sdílení obrazových dat apod.) na stránkách knihoven.“153 V roce 2010 bylo součástí hodnocení i to „zda jsou stránky přístupné pro handicapované uţivatele“154 a web KKV získal opět místo druhé ve své kategorii a třetí v absolutním hodnocení (v internetovém hlasování veřejnosti obsadil 20. místo s 27 hlasy).155 Rok 2011 byl opět ve znamení úspěchu, ocenění webu však kleslo na třetí místo ve své kategorii (kategorie byly změněny a Havlíčkův Brod se ocitl první kategorii – obce nad 20000 obyvatel) a na páté v celkovém hodnocení. Horší to bylo s umístěním v internetovém hlasování veřejnosti: stránky KKV byly aţ 46.156 Ani v roce 2012 nezůstaly webové stránky KKV bez ocenění. V první kategorii (obce nad 20000 obyvatel) získaly 2. místo a v celkovém hodnocení byly třetí. Internetové hlasování veřejnosti je umístilo na 28. příčku.157 Web KKV ale zabodoval i v dalších soutěţích: V roce 2008 vyhrály stránky KKV v soutěţi o nejlepší webové stránky a elektronické sluţby měst a obcí – Zlatý erb v krajském kole za Kraj Vysočina Zvláštní cenu: nejlepší web krajské příspěvkové organizace kraje Vysočina, v následujícím roce se v této soutěţi umístily na místě druhém a v roce 2011 svůj úspěch zopakovaly třetím místem.158 Ani v roce 2012 web KKV svoji pozici v krajském kole soutěţe o nejlepší webové stránky Zlatý erb neztratil a v kategorii příspěvkových organizací Kraje Vysočina obsadil opět třetí místo!159
153
Biblioweb 2009: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2009. Skip [online]. 15.04.2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/akcBweb09.htm 154 Biblioweb 2010: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2010. Skip [online]. 15.04.2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/akcBweb10.htm 155 tamtéţ 156 Biblioweb 2011: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2011. Skip [online]. 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/archiv/biblioweb-2011 157 Biblioweb 2012. Skip: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. 2012 [cit. 201204-19]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/biblioweb-2012 158 Výsledky krajského kola Vysočiny. Zlatý erb: soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1007&p1=53 159 Výsledky krajského kola Kraje Vysočina. Zlatý erb: soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1148
52
7.2 Přístupnost a použitelnost webu KKV Na podzim roku 2008 byl proveden audit přístupnosti webu TyfloCentrem Brno,160 který zhodnotil stránky z pohledu zrakově postiţených testerů a odborníků na webovou přístupnost. Závěrečné připomínky jsou rozděleny do tří skupin: Zásadní připomínky, Připomínky a Doporučení.161 Zásadní připomínky by se daly shrnout do několika bodů: Zlepšit strukturu webu (např. doplněním nadpisů, vyznačením podnadpisů, apod.) Doplnit alternativní názvy k obrázkům a odkazům Srozumitelněji přeformulovat některé nadpisy Upozornit uţivatele na otevírání odkazu v novém okně Celkově byla webová prezentace KKV hodnocena jako „v zásadě uspokojivá s několika výhradami“162(viz výše uvedený souhrn). Pokud budou provedeny doporučené opravy, web nabude „výrazného zlepšení přístupnosti pro handicapované uţivatele.“163
Testování webových stránek KKV jsem začala pouţitím „klasického“ W3C Markup Validation Service.164 Po vloţení URL domovské stránky nástroj objevil 17 chyb a 7 varování s přesným uvedením řádku zdrojového kódu, kde se tyto nedostatky nachází. K chybám patřil například neukončený tag odstavce (), chybějící značky „id, =“ v zápise CSS, neuzavřený tag u několika alternativních názvů, opakovaně definovaný div „footer“, apod. Jedná se o nedostatky, které ale běţný uţivatel vůbec nepostřehne [Obr. 28].
160
ZIKMUND, Martin a Radek PAVLÍČEK. Audit přístupnosti: www.kkvysociny.cz. Brno: TyfloCentrum, 2008. Tamtéţ 162 Tamtéţ 163 Tamtéţ 164 W3C Markup Validation Service [online]. 1994 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://validator.w3.org 161
53
Obr. 28 – Test W3C Markup Validation Service165
„Sesterským“ nástrojem je W3C CSS Validation Service.166 Ten našel na webu pouze jeden nedostatek, a to stejně definované barvy ve dvou kontextech [Obr. 29].
Další testování jsem provedla prostřednictvím nástroje Wave.168 Po načtení URL se v okně objeví náhled stránky s interaktivním označením jednotlivých elementů. Chyby jsou značeny červeně a po najetí myší na symbol se objeví informace o typu chyby. Na hlavní stránce webu KKV systém našel 5 chyb přístupnosti - obrázkové odkazy postrádají alternativní název. Ostatní stránky webu uţ tyto chyby nevykazují [Obr. 30, Obr. 31].
Validaci webu KKV jsem provedla i nástrojem Cynthia Says.171 Tento systém zkoumá validitu podle standardů WCAG 1.0172 a Section 508.173 Webové stránky knihovny „neprošly“ hned prvním standardem, který uvádí, ţe „kaţdý netextový prvek webu musí mít uvedený textový ekvivalent“,174 v šesti případech se nepodařilo automatické ověření [Obr. 32].
Obr. 32 - Test Cynthia Says175
V testování jsem pokračovala nástrojem W3C Feed Validation Service,176 který ověřuje RSS kanály. U sledovaného webu program ţádné RSS kanály neobjevil [Obr. 33].
Obr. 33 - W3C Feed Validation Service: test RSS kanálů177
170
Tamtéţ HISOFTWARE. Cynthia Says™ Portal [online]. 2003 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cynthiasays.com 172 Web Content Accessibility Guidelines 173 Americký zákon o přístupnosti webových stránek zdravotně postiţeným 174 HISOFTWARE. Cynthia Says™ Portal [online]. 2003 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cynthiasays.com „A text equivalent for every non-text element shall be provided“ 175 HISOFTWARE. Cynthia Says™ Portal [online]. 2003 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cynthiasays.com 176 Feed Validation Service. W3C [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://validator.w3.org/feed/ 177 Tamtéţ 171
56
Horší výsledky testování ukázal Český validátor,178 coţ se ale dalo očekávat: na domovském webu upozorňuje, ţe jeho hodnocení je přísnější, neţ hodnocení W3C.179 Našel celkem 13 chyb a 29 varování a web tak validací neprošel. Na výsledcích tohoto testování se mně osobně líbilo, ţe formou srozumitelnou i pro neprofesionála uvede moţné řešení chyby. Nalezené nedostatky se s chybami objevenými předchozími nástroji kryjí jen částečně. Například výše uvedený neukončený tag odstavce, chybějící alternativní názvy u obrázků a odkazů, zdvojený div „footer,“ pouţití nedefinovaných atributů a obecných entit, atd. Tzv. varování se většinou týkají chybějícího určení typu stylovacího jazyka, coţ je otázka vloţení jednoduchého zápisu do hlavy (head) zápisu zdrojového kódu [Obr. 34].
Obr. 34 - Test Český validátor180
Funkčnost odkazů jsem prověřovala prostřednictvím software W3C Link Checker.181 Testování probíhá stejně jako s ostatními validátory - vloţením URL webu. Systém prověřil všechny existující odkazy. Výsledek: 4 odkazy nemohly být zkontrolovány, byla doporučena ruční kontrola; 4 chybné odkazy (kód chyby 403 - zakázaný odkaz); 1 odkaz na neexistující cíl (kód chyby 404). Kromě toho nástroj upozornil na další dva nedostatky, jedno trvalé přesměrování by mělo být aktualizováno a na konci druhého odkazu chybí koncové lomítko, které by proces přesměrování zrychlilo [Obr. 35]. 178
Také Free Link Checker183 kontroluje odkazy a jejich funkčnost. V tomto testování dopadl web knihovny o mnoho lépe, protoţe označilo jediný nefunkční odkaz [Obr. 36].
Obr. 36 - Test Free Link Checker184 182
Link Checker. W3C [online]. 1999 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://validator.w3.org/checklink
183
Free Link Checker. IndiaBook: Indian Web Directory [online]. [1999] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.indiabook.com/webmaster/link.html 184 Tamtéţ
58
Stejně tak i The Free Online Link Checker185 objevil pouze jeden nefunkční odkaz [Obr. 37], jen jiný neţ nástroj předchozí. Oba jsou, jak jiţ z názvu vyplývá, bezplatné.
Obr. 37 - Test The Free Online Link Checker186
Internet také umoţňuje testování datové velikosti jednotlivých objektů a doby načítání stránek, například pomocí Web Page Analyzer (Web Site Optimization).187 Po vloţení URL webu knihovny systém uvedl velikost testovaných stránek, jednotlivých částí, čas načítání konkrétních částí webu, počet a typy externích objektů, atd. [Obr. 39]. Součást výsledné zprávy z testování je Analýza a doporučení. Web krajské knihovny v 7 poloţkách z 13 bodového seznamu prospěl na výbornou. Analýza obsahovala jedno upozornění, a to na velikost webu (141647 bytů), který se můţe načítat i 35 sekund (samozřejmě záleţí na rychlosti připojení). Program proto doporučuje optimalizaci webu na méně neţ 100 kB. Kromě toho jsou uvedena i tři varování [Obr. 38]. První z nich je kvůli velkému mnoţství objektů (35), které taky brzdí načítání stránek. Mělo by být zváţeno sníţení jejich počtu pod 20. To by se mohlo dosáhnout například výměnou grafických nadpisů za textové v zápisu CSS. 185
The Free Online Link Checker. 2bone: Custom CGI Programming for your Web sites. [online]. [2000] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.2bone.com/links/linkchecker.shtml 186 Tamtéţ 187 Web Page Analyzer. WebSiteOptimization [online]. [2002] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.websiteoptimization.com/services/analyze
59
Druhým problémem je mnoţství obrázků (31). Tohle varování vlastně souvisí s předchozím – i zde můţe pomoci optimalizace CSS (výměna grafických hlaviček za texty). Posledním kritickým bodem analýzy je nadměrná velikost obrázků, která je 130399 bytů. Jako řešení situace nástroj vidí změnu formátů snímků (například z JPEG na PNG) a v některých případech nahrazení grafických technik CSS zápisem (kulaté rohy a rámečky apod.).
Obr. 38 - Test Web Page Analyzer: Analýza a doporučení188
Obr. 39 - Test Web Page Analyzer: výsledná zpráva189
Odkazy jsem zkoušela několikrát testovat i prostřednictvím free online nástroje LinkTiger.190 Systém mi oznámil, ţe zadané stránky testuje, coţ můţe trvat 2 minuty nebo i několik hodin, výslednou zprávu zašle na e-mail (pouţití nástroje vyţaduje přihlášení). Nikdy mi ale ţádný e-mail, ani výsledná zpráva nedorazily. Validome191má obdobné funkce jako výše jmenované validátory, kontroluje zdrojové kódy HTML, XHTML, WML, XML, apod. [Obr. 40, Obr. 41].
LinkTiger [online]. 2004 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.linktiger.com VALIDOME. Validome: Validation Services for your HTML / XHTML / WML [online]. 2010 [cit. 2012-0324]. Dostupné z: http://www.validome.org/ 191
61
Obr. 40 - Test Validome: výsledky192
Obr. 41 - Test Validome: výsledky193
Dalším testem byl test kompatibility webu s prohlíţeči, který jsem prováděla pomocí online nástroje s názvem Browser Compatibility Test.194 Zvolila jsem zobrazení v několika základních prohlíţečích Mozilla Firefox, Internet Explorer, Navigator, Opera, Safari. První tři náhledy systém zobrazil během několika minut, s dalšími si dal na čas – poslední se zobrazil po 1 hodině a 44 minutách [Obr. 42, Obr. 43, Obr. 44].
192
VALIDOME. Validome: Validation Services for your HTML / XHTML / WML [online]. 2010 [cit. 2012-0324]. Dostupné z: http://www.validome.org/ 193 Tamtéţ 194 BROWSERSHOTS. Browser Compatibility Test [online]. 2005 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://browsershots.org
Obr. 44 - Browser Compatibility Test: stránky v prohlížeči Safari197
Jako další testovací nástroj jsem pouţila Analyzér kontrastu barev (Colour Contrast Analyser).198 Jedná se o jednoduchý offline program, který vyhodnocuje kontrast barev textu a pozadí. Po dosazení barev z pravého navigačního sloupce webu KKV byl bohuţel kontrast zelené (text) a šedé (pozadí) nevyhovující. V ostatních částech webu je uţ kontrast v pořádku, ale odpovídá pouze normám českým (AA), nikoliv světovým (AAA) [Obr. 45].
197
BROWSERSHOTS. Browser Compatibility Test [online]. 2005 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://browsershots.org 198 Ke staţení např. na: Analyzér kontrastu barev. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. [2006] [cit. 201204-07]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/nastroje/kontrast.php
64
Obr. 45 - Test Colour Contrast Analyser199
Barvy webu testuje i online software Colorblind Web Page Filter.200 Při načtení URL testovaných stránek nabídne systém moţnost výběru příslušného filtru, který pak zobrazí stránku tak, jak ji vidí uţivatel s konkrétním zrakovým handicapem. Tento filtr lze i po zobrazení stránky podle potřeby měnit. Při pouţití všech filtrů, které software nabízí, se testované stránky zobrazovaly korektně [Obr. 46, Obr. 47].
199
Analyzér kontrastu barev. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. [2006] [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/nastroje/kontrast.php 200 Colorblind Web Page Filter [online]. [2000] [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://colorfilter.wickline.org
65
Obr. 46 - Test Colorblind Web Page Filter: pohled barvoslepého uživatele201
Obr. 47 - Test Colorblind Web Page Filter202
K testování validity jsem pouţila i další offline nástroje, například Xenu's Link Sleuth.203Po načtení URL stránek je vyhodnotil a výsledek zveřejnil v podrobné zprávě [Obr. 48, Obr. 49]. Uvedené nedostatky jsou prakticky totoţné s výsledky testování W3C Link Checker [Str. 58]. 201
Obr. 48 - Test Xenu's Link Sleuth: offline vyhodnocení204
Obr. 49 - Test Xenu's Link Sleuth: online vyhodnocení205
Offline nástrojem na testování a editaci webových stránek je například CSE HTML Validator.206 Jedná se o placený software, ale vyuţila jsem nabídku na staţení zkušební verze, 204 205
Xenu's Link Sleuth [online]. 2010 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://home.snafu.de/tilman/xenulink.html Xenu's Link Sleuth [online]. 2010 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://home.snafu.de/tilman/xenulink.html
67
kterou jsem pouţila ke kontrole domovské stránky. Do systému lze vkládat soubory z PC nebo URL stránky. Zpráva validátoru obsahovala například tyto připomínky [Obr. 50, Obr. 51]: V řádku 2 zdrojového kódu systém doporučuje zadat primární jazyk například kvůli rozpoznatelnosti pro hlasové syntezátory; dalším nedostatkem je zbytečně vloţený atribut „alt“ u vyhledávacích polí;207 text odkazu končící mezerou;208 u některých obrázkových odkazů chybí alternativní názvy;209 stejně jako některé validátory systém nalezl opakující se určení atributu „footer“.210 Zpráva obsahuje i hustotu klíčových slov211 a výčet slov s pravděpodobně chybným pravopisem (v angličtině). Software detekoval i problémy, které ve zdrojovém kódu nejsou.212
Obr. 50 - CSE HTML Validator: test213 206
CSE HTML Validator [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.htmlvalidator.com ; . 208 Řádky 208, 211zdrojového kódu. 209 Řádky 236, 259 zdrojového kódu. 210 Řádky 271, 280 zdrojového kódu. 211 2012 (9x - 2,3%), Vysočiny (8x - 2,0%), Knihovny (7x - 1,8%), na (7x - 1,8%), O (5x - 1,3% ), pro (5x 1,3%), V (5x - 1,3%), knih (4x - 1,0%), knihovna (4x - 1,0%), Krajská (4x - 1,0%), Krajské (4x - 1,0%), čtenáře (3x - 0,8%), 19 (3x - 0,8%), 22 (3x - 0,8%), 3 (3x - 0,8%), more (3x - 0,8%), Švédsko (3x - 0,8%), Si ( 3x 0,8%), Sluţby (3x - 0,8%), Vysočina (3x - 0,8%). 212 V řádku 172 zpráva upozorňuje na to, ţe text odkazu začíná mezerou, ale není to tak; v řádcích 236, 259 vyţaduje text odkazu u obrázkového odkazu. 213 CSE HTML Validator [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.htmlvalidator.com 207
68
Obr. 51 - CSE HTML Validator: průběh testu214
Na testování webu z hlediska optimalizace pro vyhledávače (SEO) jsem pouţila nástroj SEO-Síla webu,215 Webová stránka KKV má „sílu“ 55%; není HTML 4.01 Transitional validní a obsahují 17 HTML chyb [Obr. 52]. Komplexní analýza hodnotí zdrojový kód 64%; Google Pagerank stránky je nulový; web obsadil 1. pozice na Seznamu a Google; popularita URL adresy je 90%; na doménu směřuje 1034 odkazů (hodnocení 50%); v katalogu DMOZ216 má web 1 záznam; v encyklopedii Wikipedia217 má web 17 záznamů (hodnocení 40%); na Delicious není uloţená ţádná záloţka. Vyhledávač Google zaindexoval 187000 stránek (hodnocení 80%); doména KKV je stará téměř 3700 dnů (hodnocení 100%); návštěvnost webu je ohodnocena 20% [Obr. 53].
214
CSE HTML Validator [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.htmlvalidator.com/ SEO Servis: Webový Servis [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://seo-servis.cz/power-silastranky 216 DMOZ: Open Directory Project [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.dmoz.org 217 Wikipedia [online]. [2001] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.wikipedia.org 215
69
Obr. 52 - Test Seo Sevis - Síla webu: vyhodnocení218
Obr. 53 - Test Seo servis - Síla webu: vyhodnocení (pokračování)219 218
SEO Servis: Webový Servis [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://seo-servis.cz/power-silastranky 219 Tamtéţ
70
Ranks220 je nástroj, který analyzuje hustotu klíčových slov na zadané stránce. Analýza domovské stránky KKV obsahovala velikost (18783 bytů), poslední aktualizaci stránky, umístění na Google Pagerank, odhad jazyka (bosenský!), odhad lokace serveru (Česká republika). Co se klíčových slov týká, systém nalezl klíčová slova v titulu webu, v nadpisech a v alternativních popiskách obrázku. Jediným zjištěným nedostatkem jsou chybějící klíčová slova v metadatech. Ranks sleduje i odkazy. Testovaná stránka obsahuje 36 odkazů interních a 22 externích. Podstatně vyšší je počet odkazů, které na webovou adresu směřují: 38573 na http://www.kkvysociny.cz a 118699 na http://kkvysociny.cz [Obr. 54, Obr. 55, Obr. 56].
Meta Tag Analyzer SEOCentro224 hodnotí metadata a klíčová slova jednotlivých stránek webu. U domovské stránky odhalil jejich absenci. S velikostí stránky (18783 bytů) je SEOCentro spokojen, načítá se méně neţ 1 sekundu [Obr. 57].
Obr. 57 - Test SEOCentro: analýza225
224
Meta Tag Analyzer. SEOCentro: web marketing resources [online]. [2000] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.seocentro.com/tools/search-engines/metatag-analyzer.html 225 Tamtéţ
73
7.3 Testování použitelnosti webu uživateli 7.3.1
Příprava
Při uţivatelském testování webu Krajské knihovny Vysočiny jsem vycházela z metodiky uvedené v knize Steve Kruga226 a z přednášky Petra Doušy a Lukáše Marvana.227 Protoţe web KKV byl v roce 2008 testovaný odborníky a zrakově postiţenými z TyfloCentra,228 rozhodla jsem se k testování vybrat běţné uţivatele. Společně s ředitelkou KKV jsme identifikovaly cílové skupiny testovaného webu. Jsou to hlavně obyvatelé města a okolí všech věkových kategorií bez ohledu na případný handicap. Patří sem nejen čtenáři a uţivatelé knihovny, ale i návštěvníci kulturních či vzdělávacích akcí a v neposlední řadě i ostatní lidé, které by právě web knihovny mohl přilákat k její návštěvě. Právě na tyto lidi, moţné budoucí uţivatele knihovny, jsem se chtěla zaměřit. Oslovila jsem pět lidí různého věku, vzdělání, počítačové gramotnosti, kteří mají společné pouze to, ţe nepatří mezi čtenáře krajské knihovny a testovaný web neznají. V oblasti informačních technologií není ani jeden z nich profesionál, Internet pouţívají jako většina běţné populace. Dalším krokem testování bylo určení cílů testovaného webu, které jsou, podobně jako cílová skupina, výsledkem konzultace s ředitelkou KKV: 1. Propagovat knihovnu a její sluţby 2. Zlepšit a zjednodušit online sluţby knihovny (odloţení, rezervace dokumentu, prodlouţení výpůjčky, apod.) 3. Umoţnit dálkový přístup do placených informačních zdrojů 4. Informovat uţivatele o aktuálních kulturních a vzdělávacích akcích 5. Přesvědčit návštěvníky o výhodách registrace do knihovny a přivést nové čtenáře Z těchto cílů jsem vycházela při tvorbě úkolů pro testující. Testování probíhalo s kaţdým uţivatelem zvlášť bez dalších přihlíţejících, web testovali na notebooku s nainstalovaným nástrojem CamStudio, který průběh testování zaznamenával, abych se v případě potřeby mohla k záznamům vrátit.
226
KRUG, Steve. Nenuťte uživatele přemýšlet!: praktický průvodce testováním a opravou chyb použitelnost [sic] webu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2010, 165 s. ISBN 978-802-5129-234. 227 DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování pouţitelnosti. In: WebExpo 2010: Největší konference o webu ve střední Evropě 23. – 25. září 2010 [online]. 2010 [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://webexpo.cz/prednaska/testovani-pouzitelnosti-live/ 228 ZIKMUND, Martin a Radek PAVLÍČEK. Audit přístupnosti: www.kkvysociny.cz. Brno: TyfloCentrum, 2008.
74
Kaţdý z testujících si mohl k práci zvolit prohlíţeč, se kterým běţně pracuje, abychom předešli problémům zaloţeným na pouţívání neznámého prohlíţeče.
7.3.2
Otázky a úkoly k testování
K testování webu krajské knihovny jsem si pro uţivatele připravila několik úkolů, které dostali v tištěné podobě, aby je měli stále k dispozici. Během jejich řešení testující popisovali, co dělají a proč to dělají právě takto. Znění úkolů: 1. Podívejte se na domovskou stránku Krajské knihovny Vysočiny a popište svůj první dojem, jak se vám líbí její uspořádání, barvy, jak se v ní orientujete, zda byste něco změnili, co se vám naopak nelíbí, apod. Říkejte vše, co vás napadne, nic není špatně. 2. Chtěla byste si půjčit knihu, kterou potřebujete ke své práci, ale nejste čtenářem knihovny a v budoucnu jím zatím ani být neplánujete. Je moţné si knihu i tak půjčit? Za jakých podmínek? 3. Nyní předpokládejme, ţe se situace změnila, a vy se čtenářem knihovny stát chcete. Zkuste zjistit, co pro to můţete udělat online, případně to udělejte. 4. Studujete a k seminární práci potřebujete rešerši na téma „Zelená knihovna“. Je moţné si ji objednat ze stránek? Pokud ano, zkuste to udělat. 5. Vaši známí byli nedávno na LiStOVáNí, které pořádala knihovna, a moc se jim líbilo. Příštího LiStOVáNí, byste se chtěli zúčastnit také, proto chcete zjistit, zda v dohledné době nebude další. Je to moţné?
7.3.3
Vlastní průběh testování
Uţivatelské testování zahájila ţena, 23 let, zaměstnaná jako inzertní poradce MF Dnes a zároveň studentka posledního ročníku VŠ. Na práci s Internetem je zvyklá, pouţívá ho i 10 hodin denně. Na Internetu nejčastěji navštěvuje portál Firmy.cz,229 který vyuţívá pro svoji práci. Upřednostňuje přehledné stránky, nebaví ji dlouhé pátrání a hledání, nemá na něj ani čas. Nemá ráda přeplácané weby, jak obrázky či grafy, tak i textem. Obvykle k práci na Internetu pouţívá prohlíţeč Internet Explorer. Add 1. Stránky na ni působily velmi umírněným, chladným dojmem. Na jedné straně konstatovala, ţe vypadají přehledně, je jasné, ţe patří knihovně, ale jinak ji nijak nenadchly. Barvy hodnotí jako mdlé, nevýrazné, titulní obrázek by měl více vypovídat o sluţbách 229
knihovny a měl by být větší (vyšší), ne pouhý úzký prouţek. Konstatovala, ţe jako náhodného návštěvníka by ji vůbec neoslovily, neviděla by důvod, proč na nich setrvat a nejít dál. Na otázku, jaká by hlavní stránka měla být, aby ji zaujala, odpověděla, ţe by uvítala například upozornění na atraktivní novinky ve fondu, knihy, CD, DVD. Překvapilo, ji, ţe knihovna půjčuje i e-čtečky a tablety – tato informace na hlavní stránce není uvedena. Uţivatelka navrhla, ţe by knihovna místo fádní uvítací věty „Vítejte na stránkách krajské knihovny“ mohla mít nějaký lehce zapamatovatelný slogan, něco jako motto čtenáře, který by ji zaujal a donutil se na stránky vracet. Add 2. Hledání, zda je moţné půjčit si knihu bez registrace, dala uţivatelce docela práci. Pátrat začala v záloţce O knihovně, prohledávala knihovní řád, kde zjistila, ţe uvedené informace jsou určené jen registrovaným čtenářům. Stále hledala nějaké půjčování, kdyţ ţádné řešení nenacházela, otevřela Často kladené otázky, ale ani zde poţadovanou informaci neobjevila. Aţ poté, co klikla na Ceník, objevila cenu jednorázové registrace, z čehoţ vyvodila, ţe knihovna tuto sluţbu poskytuje. Vůbec ji nenapadlo, ţe se jedná o sluţbu a ţe by řešení mohla objevit ve stejnojmenné záloţce. Navíc ji zarazila formulace jednorázová registrace, za srozumitelnější by pokládala třeba jednorázová výpůjčka. Add 3. Moţnost předregistrace dívka objevila téměř okamţitě, protoţe na domovské stránce je na ni přímý odkaz. Také vyplnění jí nedělalo ţádné problémy, pokyny jsou jednoznačné, údaje obvyklé, povinné údaje jsou zvýrazněné červenou barvou. Pozastavila se jen nad cenou registrace, která jí připadala neobvykle nízká.230 Add 4. Pro objednání rešerše směřuje testující do katalogu, po upozornění, ţe má zkusit pracovat pouze s webem, si neví rady, nejraději by do knihovny zavolala a zeptala se. Nasimulovaly jsme si telefonát a já jsem jí v roli pracovnice knihovny poradila, ţe si rešerši můţe objednat prostřednictvím formuláře na webových stránkách. Tato informace ji příliš nepomohla, ale začala hledat formuláře. Postupovala přes Služby - Specializované služby (pokládá rešerši za specializovanou sluţbu), dále v Dokumentech knihovny (kde nachází jen výroční zprávy apod.). Po cca 10 minutách objednávku rešerše vzdává. Výhodou je, ţe moţností je zadání rešerše přes online katalog. Pokud by tato moţnost neexistovala, je tato uţivatelka bez rešerše (Nabídka objednání rešerše je v pravém menu hlavní stránky s nadpisem Nabízíme, ale je skrytá v textu odstavce. Uţivatelka po skončení testování sdělila, ţe pravé menu vůbec nepostřehla). Add 5. Uţivatelka si otevřela odkaz Více… u informace o nadcházející akci knihovny a pak šla do Archivu akcí, kde plánované akce neviděla. Takţe v hlavním menu otevřela záloţku Služby a hledala zde. Po několika sekundách si všimla záloţky Akce KKV v levém menu a pak uţ jí nedělalo ţádný problém najít naplánovaná LiStOVáNí.
230
Pro dospělého čtenáře je cena registrace 60 Kč na 1 rok.
76
Druhou testující byla opět ţena, 57 let, absolventka gymnázia, v invalidním důchodu. Na Internetu stráví v průměru 2 hodiny denně, většinou při současném sledování televize. Nejčastěji navštěvuje hlavně zpravodajské portály, jako je Centrum,231 Seznam,232 Vysočinanews233 a Aukro.234 Je zvyklá pouţívat prohlíţeč Mozilla Firefox. Add 1. [Str. 75] Na domovské stránce se testující zdálo příliš malé písmo, zkoušela ho tedy zvětšit zmenšením okna prohlíţeče, coţ se jí samozřejmě nepodařilo, takţe to vzdala. Stránka se jí celkem líbí, jen by změnila barvy u odkazů – modrá jí k ostatním barvám neladí. Add 2. Uţivatelka by napsala do knihovny e-mail s dotazem, zda je tato sluţba poskytovaná a za jakou cenu. Druhým nápadem bylo projít Často kladené dotazy, které dlouho pročítá od začátku do konce. Při práci sleduje pouze poloţky levého menu, horní ignoruje. Po několika minutách bloudění po navigaci otevírá uţivatelka záloţku Specializované služby – Pravidla výpůjčky. Zde se zamýšlí, zda si můţe knihu půjčit okamţitě či aţ po zaplacení částky 60 Kč, protoţe z formulace pravidel jí to není jasné. Pak rozklikne odkaz Předregistrace a následně Ceník, kde objeví cenu jednorázové registrace, takţe je jí jasné, ţe tuto sluţbu knihovna poskytuje, za cenu zde uvedenou. Add 3. Díky potýkání se s předešlým úkolem nachází testující odkaz na předregistraci okamţitě. To, ţe červená barva označuje povinné poloţky, se dozvídá z úvodního textu a samotná předregistrace jí ţádné problémy nedělá. Add 4. Uţivatelka nejdříve hledá objednání rešerše ve Specializovaných službách, skoro celý text pročítá, a kdyţ nenachází odpověď, chce si zadat heslo „rešerše“ do vyhledavače. To jsem jí nedovolila s tím, ať zkouší hledat dál. Napadlo ji tedy hledat v mapě stránek, kde ji zaujal odkaz Literatura. Po jeho otevření ale opět zjistila, ţe zde řešení úkolu nenajde. Začala přemýšlet o tom, ţe se jedná o „sluţbu knihovny“, jen stále nemůţe objevit cestu. Teprve pak uţivatelka zaregistrovala existenci pravého sloupce stránky s nadpisem Nabízíme, kde je odkaz na objednání rešerše. Samotné vyplnění formuláře jí ţádné problémy nečinilo. Ani tato uţivatelka pravé menu „neviděla“, protoţe je prý zvyklá, ţe v pravém sloupci stránek bývají reklamy apod., takţe jim nevěnuje pozornost. Kdyţ jsem testující upozornila na existenci záloţky horního menu Služby, odpověděla, ţe tam by rešerše nehledala. Ona rešerše atd. pokládá za speciální sluţby, takţe tomuto termínu se pro ni blíţí více Specializované služby neţ Služby. Za srozumitelnější název by pokládala třeba Služby knihovny. Add 5. Poslední úkol pro testery byl ulehčen tím, ţe aktuální pozvánka na hlavní stránce zvala na následující LiStOVáNí. Toho si uţivatelka zřejmě nevšimla, rozklikla odkaz na tuto 231
akci a hledala další LiStOVáNí. Při pročítání pozvánky hledala odkaz na příští akce, našla Archiv akcí, kde nepředpokládá akce budoucí (které tam ale jsou). Pak si ale všimla v levém menu odkazu Akce KKV, kde řešení úkolu objevila.
Třetím testujícím byl muţ, 20 let, maturující na technické škole, k surfování nejraději pouţívá prohlíţeč Google Chrome. Na Internetu stráví přibliţně jednu aţ dvě hodiny denně. V oblibě má YouTube235 a Stream.236 Add 1. [Str. 75] Stránky na toho uţivatele působí neutrálním dojmem, nijak zvlášť ho nezaujaly, první všimnutí patří anketě o povinné četbě. Add 2. S úkolem si neví rady, myší bloudí podél navigací, rozklikne Předregistraci, vidí, ţe je na špatném místě, tak pokračuje – a stále nahlas dumá, kde by to mohlo být. Došel k závěru, ţe by mohl zkusit hledat ve Službách, zaváhal, zda se můţe jednat o výpůjční či informační sluţby a upřednostnil informační sluţby (požaduje přeci informaci). Po neúspěchu se vrátil zpátky k výpůjčním sluţbám a pomalu čte Pravidla výpůjčky. Dochází k závěru, ţe člověk musí být registrovaným čtenářem, aby si knihu mohl vypůjčit. Add 3. Protoţe testující v předešlém úkolu na Předregistraci narazil, tentokrát šel najisto. Vyplnění mu ţádné problémy nedělalo, informace k předregistraci pokládá za jasné, logické, srozumitelné – do 14 dnů se musí dostavit do knihovny k ověření a zaplacení poplatku, jinak je neplatná, předregistrace je pro uţivatele starší 15 let. Add 4. i s tímto úkolem si testující neví rady, hledá, otevírá namátkou různé odkazy, je zmatený. Po chvíli se zeptá: „Co je rešerše?“ Moje vysvětlení mu ale v hledání nijak viditelně nepomáhá. Otevírá odkaz Služby s reakcí: „Tady uţ jsem byl.“ Znovu kliká na informační sluţby, hledá v informačních zdrojích. Bez úspěchu. (Na konci testování prozradil, ţe netušil, jak se slovo rešerše píše, tipoval „recherche“ nebo prý tak nějak). Add 5. Řešení úkolu zahajuje otázkou „Co je Listování?“ Po chvíli jeţdění myší sem a tam vidí hlavní upoutávku v textu. Na další akci by pouţil vyhledávací pole. Nakonec si všiml odkazu na archiv akcí a LiStOVáNí našel.
Čtvrtá testující je opět ţena, 19 let, maturantka na ekonomické škole, k surfování pouţívá prohlíţeč Google Chrome. Na Internetu tráví v průměru 3 hodiny denně, nejčastěji navštěvuje portál Seznam.cz237
Add 1. [Str. 75] Stránky této uţivatelce připadají nezajímavé, ale docela přehledné, líbí se jí upozornění na aktuality a anketa. Add 2. Při plnění prvního úkolu testující nahlas uvaţuje, ţe se pravděpodobně jedná o sluţbu, takţe hledá Služby. Vybírá výpůjční sluţby, poté pročítá odkazy levého menu, znovu otevírá Služby. Podruhé pročítá text, otevírá Pravidla výpůjčky, Předregistrace a dochází k závěru, ţe domů jí knihu bez registrace knihovna nepůjčí. Nejlepší řešení vidí v tom, ţe do knihovny zajde osobně a zeptá se. Add 3. Předregistraci uţivatelka nalezne podstatně rychleji. Opět vyhodnotí, ţe se jedná o službu knihovny, pak otevře Výpůjční sluţby, následují Pravidla výpůjčky a objevení Předregistrace. Zde ji zarazí formulace „Údaje vyplňte s češtinou“, která jí připadá nelogická. Vyplnění samotné předregistrace ji ţádný problém nečiní. Add 4. Tento úkol začíná dívka dotazem na to, co je to rešerše. Poučena předchozím testováním ji informuji, jak se toto slovo píše. Přímý odkaz na objednávku rešerše nalézá okamţitě – v pravém sloupci Nabízíme. Add 5. Řešení posledního úkolu hledá uţivatelka v levém menu, kde pátrá po odkazu, který by směřoval k LiStOVáNí. Po chvíli si všímá středního textového sloupce hlavní strany s upoutávkami na aktuality. Po rozkliknutí hledá seznam akcí a zkouší Archiv akcí, kde LiStOVáNí objevuje. Protoţe jí to chvilku trvalo, přichází s návrhem, ţe by pravidelné akce knihovny neměly být v chronologickém řazení, jí by vyhovovalo pořadí podle názvu akce nebo oddělení, které ji pořádá.
Pátým testujícím uţivatelem byl muţ, 28 let, SŠ, zaměstnaný na manaţerské pozici, Internet pouţívá cca 6 hodin denně, nejčastěji Google238 (včetně Gmailu a Google dokumentů) a „firemní web“.239 Pro testování zvolil prohlíţeč Mozilla Firefox. Add 1. [Str. 75] První dojem ze stránek krajské knihovny: „Moc textu, jinak dobrý.“Uţivatel na webu postrádá výrazný slogan. Add 2. Při plnění druhého úkolu hledá testující řešení v levém menu, rozklikne Předregistraci čtenáře, zjistí, ţe to není ono, jde dál. Potom otevřel záloţky Databáze a katalogy a Služby. Čte text, váhá mezi informačními a výpůjčními sluţbami, volí informační. Po neúspěchu se rozhodl napsat dotaz do Ptejte se knihovny. Kdyţ zjistil, ţe tento odkaz směřuje mimo testovaný web, tuto moţnost zavrhl. Znovu hledá ve Službách, tentokrát volí výpůjční sluţby, pročítá celý text, otevírá Pravidla výpůjčky, poté i Ceník služeb. Ani zde ale poţadovanou informaci nenachází, protoţe v textu je uvedeno „jednorázová registrace“ a on se registrovat nechce! 238 239
Add 3. Předregistraci otevřel uţivatel „na první pokus“. Pokyny k vyplnění formuláře ohodnotil jako jasné a srozumitelné. Add 4. Uţivatel nejdříve otevřel odkaz Specializované služby, protoţe poţadavek rešerše takto vyhodnotil. Pak si vzpomněl, ţe slovo rešerše uţ někde viděl, znovu rozklikl Služby, zde informační služby, kde odkaz na ţádost o rešerši nalezl. Add 5. Pro získání informace o akci by napsal infomail. Potom zkusí hledat na webu. Otevře odkaz Seznam akcí, kde bez problémů nachází řešení úkolu.
7.4 Zpracování výsledků Testované webové stránky patří k nejlepším mezi weby knihoven [Str. 51]. Přes všechny nesporně kladné stránky mají ale i slabá místa. Nástroje na automatické testování apod. vyhodnotily u testovaného webu několik nedostatků, z nich jen minimum závaţnějších. Výsledky uţivatelského testování mě docela překvapily. Z testů vyplynulo, ţe ne vše je pro běţného uţivatele Internetu, který stránky navštíví poprvé, logicky seřazené a srozumitelné. Nepředpokládala jsem například, ţe by termín informační služby mohli uţivatelé spojovat s poskytováním informací o knihovně. Pravého sloupce s nabídkou menu si testující často vůbec nevšimli a automaticky hned zamířili k levému menu. O poznání lépe dopadlo horní menu, ale i to bylo často přehlíţeno, přestoţe je na webu KKV „hlavním menu“. Vizuálně se web uţivatelům vesměs líbil, ale nijak zvlášť je nenadchnul. Někteří chtěli větší titulní foto, jiní méně textu, ale to je spíš věcí individuálního názoru neţ otázkou objektivní (ne)pouţitelnosti. Také Přivítání testující uţivatele nijak neoslovilo, na jeho místě by spíše uvítali motto českého (regionálního) autora nebo nějaký zapamatovatelný slogan. Větším problémem je, ţe část testujících výpůjčky) vůbec nenašla. Objevit objednávku dlouhou dobu (většina přehlédla přímý odkaz s plánovanými akcemi knihovny. Naproti tomu (Název odkazu v levém menu).
některé sluţby (např. moţnost jednorázové rešerše testujícím také trvalo nepřiměřeně v pravém sloupci). Podobná situace byla i předregistraci zvládli všichni bez problémů
Testujícími zjištěné problémy lze shrnout do několika bodů: Pravé menu webu je „neviditelné.“ Názvy některých odkazů nejsou jednoznačné, uţivatel neví, kam odkaz směřuje. Odborné knihovnické terminologii většina návštěvníků nerozumí, je nutné pojmy na stránkách vysvětlit.
80
7.5 Návrh optimalizace webu Na základě výsledků automatického testování k lepší pouţitelnosti a přístupnosti webových stránek navrhuji několik změn: Doplnit všechny alternativní názvy k obrázkům a obrázkovým odkazům na webu, chybějící nebo neúplné tagy v zápise zdrojového kódu; zrevidovat poloţky nadpisů ve zdrojovém kódu stránek. Do zápisu CSS doporučuji vloţit úpravy (triky) speciálně pro Internet Explorer (příp. Safari), protoţe v těchto prohlíţečích se některé části webu nezobrazují korektně.240 Je nutné zmenšit datovou velikost webu, například konverzí obrázků a fotografií na menší formáty. Objem webu se zmenší i tím, ţe zaoblení rámečků a menu bude nastaveno v CSS (border-radius) místo pouţívání obrázků se zaoblenými rohy. Dalším řešením zmenšení velikosti webu by mohlo být uloţení obrázků a fotografií, zejména z akcí knihovny, na externí úloţiště (např. Rajče).241 Z hlediska zlepšení přístupnosti a pouţitelnosti, ale i optimalizace pro prohlíţeče, je nutné doplnit metadata a upravit názvy stránek (Title) do hlavy (Head) zdrojového kódu. Pro zlepšení uţivatelské přívětivosti stránek by bylo vhodné nápis „Vítejte na webu Krajské knihovny Vysočiny“ nahradit krátkým zapamatovatelným sloganem. Navrhuji například pouţívat pravidelné „motto týdne (měsíce)“, vázané na aktuální období či regionální autory. K lepšímu vzhledu by přispělo i zvětšení titulní fotografie webu, aktuální je příliš úzká, coţ uţivatelé také často kritizovali. Doporučuji také úpravu názvů odkazů, zejména v horním (hlavním) menu, aby uţivatele více upoutaly a zároveň aby bylo i neodborníkovi jasné, kam odkaz směřuje. Například text Služby by bylo vhodné nahradit textem Služby knihovny, který je pro uţivatele srozumitelnější. Druhým příkladem můţe být odkaz Specializované služby knihovny, kde uţivatelé hledali sluţby, které pokládali za speciální (jednorázová výpůjčka, rešerše). K odborným termínům, které se nám, knihovníkům, zdají běţné, a srozumitelné, doporučuji vţdy uvést vysvětlení. Potřebná je i úprava obsahu textových částí, aby nebyl zaměřen pouze pro čtenáře knihovny. Poţadovanou informaci by měli bez problémů najít i náhodní návštěvníci webu, kteří registrovanými čtenáři nejsou. Navrhuji například vytvoření nové záloţky,242 která by
byla jakýmsi průvodcem po webu pro uţivatele, kteří ho navštívili poprvé, informovala je, co lze na webu najít, jaké sluţby knihovna nabízí a jak je vyuţívat. To, ţe je navigace roztříštěná do tří lokací, způsobuje její přehlíţení. Proto bych doporučila úplné odstranění pravého navigačního sloupce, který byl testujícími ignorován nejvíce. Pokud to nebude moţné, navrhuji alespoň přemístění některých poloţek menu z pravého sloupce do levého a na pravé straně nechat pouze odkazy, které nemají vazbu na základní sluţby knihovny či jsou určené profesionálům,243 kteří s tímto webem běţně pracují a orientují se na něm. Dalším návrhem je korektura drobných chyb textových částí i formulářů Nepůsobí dobrým dojmem, pokud běţný uţivatel nalezne na webových stránkách knihovny chybu.244 Stejně tak je potřeba povinné poloţky245 ve formulářích označit např. hvězdičkou, protoţe odlišnou barvu někteří uţivatelé se zrakovým handicapem nemusí rozpoznat. Upoutávka na nejbliţší akci knihovny by měla být výrazně a jednoznačně označená, aby bylo jasné, o co se jedná. Laik nemusí vţdy vědět, ţe uvedený název akce není třeba nabídkou nových knih ve fondu. Protoţe akce tvoří významnou část činnosti knihovny, bylo by dobré jim věnovat více místa.
7.6 Testování přístupnosti webových stránek knihoven Knihovny, které jiţ vlastní webové stránky mají246 a chtějí testovat (a následně zlepšit) jejich pouţitelnost i přístupnost, mohou tak učinit s minimálními finančními náklady. Na začátek doporučuji pouţít některý z validátorů (jednodušší jsou online validátory, protoţe není potřeba sloţitá instalace). Nejvhodnějším je asi Český validátor,247 který odhalí více nedostatků neţ jiné validátory, je v českém jazyce (angličtina by ale pro webmastery neměla být problémem), navrhne řešení nalezených nedostatků. Alternativou by byl test v programu Wave,248 který nedostatky webu pro lepší názornost i graficky zobrazí. Testování by mohlo pokračovat prověřením zápisu CSS prostřednictvím nástroje W3C CSS Validation Service.249 Odkazy a jejich funkčnost prověří například software W3C Link Checker.250
243
Např. na sluţbu Ptejte se knihovny, MVS pro knihovny, odkazy na spřátelené weby, apod. Např. „Údaje vyplňujte s češtinou“ 245 V současnosti jsou označeny červenou barvou textu 246 V případě vzniku nového webu je postup testování odlišný 247 CHAMURAPPI. Český validátor [online]. 2006 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://validator.webylon.info 248 Wave: web accessibility evaluation tool [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://wave.webaim.org 249 W3C CSS Validation Service [online]. 1994 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://jigsaw.w3.org/css-validator 250 Link Checker. W3C [online]. 1999 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://validator.w3.org/checklink 244
82
Dále doporučuji testování objemu dat a doby načítání stránek pomocí nástroje Web Page Analyzer (Web Site Optimization),251 který zjistí velikost testovaných stránek a jejich částí, čas načítání těchto částí, počet a typy externích objektů, atd. Pro zjištění, jak se web zobrazuje v různých prohlíţečích, doporučuji nástroj Browser Compatibility Test.252 Ten nabízí zobrazení webu v různých prohlíţečích systémů Windows, Linux i mobilních zařízení. Jako jediný offline nástroj doporučuji Analyzér kontrastu barev,253 který vyhodnocuje kontrast barev pouţitý ne webu. K testování webu z hlediska zrakově postiţeného doporučuji online software Colorblind Web Page Filter,254 který zobrazí stránku tak, jak ji vidí uţivatel s konkrétním zrakovým handicapem. Web z hlediska optimalizace pro vyhledávače (SEO) zkontroluje nástroj Síla webu.255 Komplexní analýza hodnotí zdrojový, Google Pagerank256 stránky, pozice webu na Seznamu a Google, popularitu URL adresy, stáří domény, odkazy na ni směřující, návštěvnost webu, záznamy v katalogu DMOZ257 a v encyklopedii Wikipedia,258 záloţky na Delicious.259 Program na základě analýzy webových stránek určí jejich „sílu“. Při pouţití více nástrojů podobného typu se výsledky testování hodně opakovaly, proto jsem z kaţdé skupiny vybrala ty, které mi připadaly nejlepší. Uvedené programy prověří kvalitu webových stránek, včetně pouţitelnosti a přístupnosti pro uţivatele i robotické vyhledávače. Názor návštěvníků stránek, zda se jim líbí, jsou pro ně přehledné a srozumitelné, odhalí jedině uţivatelské testování. Mně se osvědčil popsaný postup testování [Str. 74], který pomohl zjistit nedostatky webu nástroji neodhalitelné. Proto ho mohu, s přizpůsobením otázek pro konkrétní knihovnu, doporučit v podobném rozsahu. 251
Web Page Analyzer. WebSiteOptimization [online]. [2002] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.websiteoptimization.com/services/analyze 252 BROWSERSHOTS. Browser Compatibility Test [online]. 2005 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://browsershots.org 253 Ke staţení např. na: Analyzér kontrastu barev. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. [2006] [cit. 201204-07]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/nastroje/kontrast.php 254 Colorblind Web Page Filter [online]. [2000] [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://colorfilter.wickline.org 255 SEO Servis: Webový Servis [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://seo-servis.cz/power-silastranky 256 speciální algoritmus k hodnocení důleţitosti webu Google PageRank. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], 20.2.2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/seo/pagerank.html 257 DMOZ: Open Directory Project [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.dmoz.org 258 Wikipedia [online]. [2001] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.wikipedia.org 259 Delicious [online]. [2003] [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://delicious.com
83
8.
Katalogy OPAC (Online Public Access Catalogue)
S webovými stránkami knihoven souvisí i online katalogy (OPAC), které jsou jejich nezbytnou součástí. Proto je nutné, aby i vyhledávání dokumentů, které patří ke sluţbám knihovny, bylo pro uţivatele komfortní a logické. Stránky Krajské knihovny Vysočiny nabízí dva online katalogy: klasický a katalog typu Web 2.0 s názvem Carmen.
8.1 Katalog OPAC 8.1.1
Popis a charakteristika
Online katalog krajské knihovny je klasickou verzí katalogu firmy LANius260 [Obr. 58, Obr. 59]. Jeho základní vzhled koresponduje s barvami mateřského webu. Vyhledávací pole jsou umístěna uprostřed stránky: Jako první lze vybrat druh dokumentu a pak jiţ zvolit jednu z moţností vyhledávání – zadáním jména autora, názvu dokumentu, tématu (klíčového slova) nebo libovolného pole. V případě, ţe je tato nabídka nedostačující, můţe uţivatel zvolit Kombinovaný dotaz, kde lze zadat více typů údajů najednou a tím hledání upřesnit. Katalog umoţňuje vyhledání poţadovaného dokumentu ve fondu knihovny. V případě, ţe knihovna tento dokument nevlastní, nabídne vyhledání v Souborném katalogu SKAT nebo v Souborném katalogu ČR. V těchto katalogách ale můţe uţivatel vyhledávat i přímo. Dokument, nalezený ve fondu knihovny, můţeme v případě, ţe je k dispozici, odloţit – bude na nás týden v knihovně čekat a máme jistotu, ţe nám ho „rychlejší“ čtenář nevezme. Další moţností je, ţe se poţadovaný dokument nachází v některém ze skladů, Objednáme ho a druhý den je k vyzvednutí. Třetí případ – dokument je ve fondu, ale půjčený – katalog ho zarezervuje. Poslední moţností je, ţe dokument objevíme pouze v jiné knihovně, pak ho získáme zasláním ţádanky MVS (Meziknihovní výměnná sluţba). V katalogu lze také sledovat novinky ve fondu, objednat rešerši, vstoupit do vlastního čtenářského konta, předregistrovat nového čtenáře, atd. Na stránce online katalogu krajské knihovny jsou také umístěny katalogy 57 obecních knihoven havlíčkobrodska, které mají kmenový fond vloţený v systému Clavius REKS,261 a tří odborných knihoven regionu.262
260
LANIUS. LANius [online]. [2009] [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.lanius.cz Clavius REKS (REgionální Knihovní Systém) - automatizovaný knihovní systém firmy LANius pro malé knihovny přístupný i přes webové rozhraní. 262 Pedagogická knihovna, Galerie výtvarného umění, Muzeum Vysočiny 261
Uţivatelské testování katalogu probíhalo současně s testováním webu knihovny. Pět vybraných dobrovolníků dostalo za úkol vyhledat dokument v pokročilém vyhledávání, objednat ho ze skladu, předregistraci. Jako u testování webu budou uţivatelé svoji práci s katalogem komentovat a sdělovat svoje dojmy, které zaznamenám, případně otázkami doplním. První testující265 pracuje běţně s katalogem Aleph,266 takţe jí vyhledávání nedělá ţádné problémy. Uţivatelské prostředí katalogu Clavius neznala a podle svých slov byla mile překvapena, systém jí připadal o mnoho logičtější. K vyhledávání nepouţívala zvolení typu dokumentu, ale to prý bylo záměrem, pokud shání dílo od konkrétního autora, zajímají ji všechny typy dokumentů, nejen ten konkrétní, kvůli kterému zadává vyhledávání. Líbilo se jí, ţe je vidět, kolik kusů poţadovaného titulu knihovna vlastní a kolik jich je k dispozici. Zároveň ocenila sluţbu Odlož, která zajistí rezervaci dokumentu na její jméno. Kombinovaný dotaz dívka nechce pouţívat, je na ni zbytečně sloţitý, dosud si vţdy vystačila s jednoduchým formulářem. Druhá uţivatelka267 viděla online katalog (podle jejích slov) poprvé v ţivotě. Proto vyplnila všechny známé údaje o hledaném dokumentu – autora, název i rok vydání (jako klíčové slovo). Pak si přečetla Instrukce k vyhledávání, zbytečné údaje vymazala a zadala vyhledávání pouze podle názvu knihy. Katalog jí nabídl několik knih a ona si nebyla na první pohled jistá, která odpovídá zadání úkolu. Ukázala jsem jí, ţe systém umoţňuje řazení záznamů – abecední nebo podle roku vydání, coţ jí velice pomohlo v řešení. Nápověda katalogu je nefunkční. Zaujalo mne, ţe k novému vyhledávání testující nepouţila tlačítko s tímto názvem, ale zpětné tlačítko prohlíţeče. Na druhé straně bylo vidět, ţe počáteční problémy uţivatelky působila pouze neznalost katalogu jako takového. Opakované vyhledávání uţ probíhalo bez jakýchkoliv problémů. Při ukázce kombinovaného dotazu testující uvedla, ţe jednoduchý formulář jí je sympatičtější, a ţe by v případě vyhledávání pouţívala pouze ten. Třetí testující268 se v katalogu podle svých slov orientuje, určenou knihu vyhledal bez problémů zadáním příjmení autora. K hledání jiného dokumentu pouţívá místo tlačítka Nové hledání také zpětné tlačítko v horní liště prohlíţeče. Při svém hledání v katalogu si vůbec nevšiml moţnosti výběru druhu dokumentu. Zadání kombinovaného dotazu bylo podstatně sloţitější. Zarazil se uţ u termínu Libovolné pole, rozklikl další moţnosti a řekl, ţe většinu z uvedených slov vidí poprvé a proto 265
Ţena, 23 let, zaměstnaná a zároveň studentka posledního ročníku VŠ. Opac firmy Ex Libris 267 Ţena, 57 let, středoškolačka, v invalidním důchodu. 268 Muţ, 20 let, maturant na technické průmyslovce. 266
86
ani neví, co znamenají. Protoţe reakce testujícího byly stejné i u dalších vyhledávacích polí, testování jsme ukončili s tím, ţe si tento uţivatel při příštím vyhledávání dokumentu vystačí s jednoduchým formulářem. Další uţivatelka269 má s online katalogem Clavius zkušenosti, protoţe školní knihovna její střední školy pouţívá stejný automatizovaný knihovní systém. Proto jí vyhledávání dokumentů nedělá ţádné problémy. Na ty narazí aţ při pouţití Kombinovaného dotazu. První (určení druhu dokumentu) a druhé (předmět hledání začínající Libovolné pole) pole přejde a chce vyhledávat podle autora. Při tom narazí na upřesnění termínu (rovno, začíná, obsahuje, nezačíná atd.) a neví, co tyto termíny znamenají. Konstatuje, ţe je to velmi nepřehledné a nevyzná se v tom, nikdy tímto způsobem hledat knihu nebude. Testující i ve škole pouţívá pouze jednoduchý formulář a o moţnosti Kombinovaného dotazu ani nevěděla. Poslední testující270 „klasický“ Opac zná a pouţívá. Vyhledávání zadané knihy mu nedělalo ţádné potíţe. Z Kombinovaného dotazu je ale docela bezradný, neví co je signatura (pokládá ji za podpis, ale připadá mu to nelogické). Po vysvětlení jednotlivých termínů ve filtru se ale začíná orientovat i zde.
8.1.3
Zpracování výsledků
Testování potvrdilo, ţe vyhledávání v léty prověřeném online katalogu Clavius je pro uţivatele dobře srozumitelné i ovladatelné, včetně dalších sluţeb, které umoţňuje (rezervace, objednávka ze skladu, rešerše, MVS, apod.) Optimální by bylo, aby uţivatel někde nalezl vysvětlivky k poloţkám filtru řazení. Termín Signatura můţe být pro laika nepřekonatelnou překáţkou. (Tyto instrukce, stejně jako ostatní text kolem vyhledávacích polí, lze jednoduše upravovat a měnit podle poţadavků uţivatelů pracovníkem knihovny.) Jiná situace je v případě vyhledávání dokumentu prostřednictvím Kombinovaného dotazu. Zde se běţný uţivatel, který nemá předchozí zkušenosti, absolutně ztrácí. Neví, co znamenají pojmy jako Předmětové heslo, Obsazení, Konspekt, Titulová signatura, Původce, atd.; matou ho termíny rovno, začíná, obsahuje, kromě, vyplněno, nezačíná, protoţe mu připadají občas úplně stejné. Vyhledávání prostřednictvím kombinovaného dotazu je tedy spíše vhodnější pro profesionály, běţný uţivatel si úplně vystačí s jednoduchým vyhledáváním.
269 270
Ţena, 19 let, maturantka na ekonomické škole. Muţ, 28 let, SŠ, zaměstnaný na manaţerské pozici
87
8.2 Katalog OPAC 2.0 Carmen 8.2.1
Popis a charakteristika
Katalog nové generace typu Web 2.0 s názvem Carmen nabízí firma LANius271 od roku 2010 [Obr. 60Obr. 61]. Předpokladem samozřejmě je, ţe knihovny pouţívají knihovní systém Clavius SQL. Shodně s klasickým katalogem obsahuje dokumenty fondu knihovny. Liší se ve způsobu jejich vyhledávání. Není nutné uvádět, jaký typ údaje vyhledáváte. Do jednoho řádku napíšete poţadované slovo (název, autora, klíčové slovo, atd.) a systém vygeneruje nabídku, kterou můţete ještě dále „dotřídit“ prostřednictvím faset (řezů). Výsledky hledání jsou řazeny podle relevance. Carmen můţe nabídnout i lemmatizátor, který umoţní vyhledávání slov v různých tvarech (podle slovního základu). Katalog nabízí i spojení s Google Books Search a Wikipedií. Novinky ve fondu knihovny jsou umístěny v „poličce“ na viditelném místě horní části stránky. Další předností Carmen oproti klasickému OPAC je moţnost zvolit si barevnou variantu - zatím jich nabízí pět, k nim můţeme vybírat i typy písma, zarovnání apod. Pokud se přihlásíme ke svému čtenářskému kontu, nastavení „vlastního“ vzhledu zůstane uloţeno pro přihlášeného čtenáře. Přihlášení mají zároveň i moţnost ohodnotit v minulosti zapůjčené knihy hvězdičkami či krátkou recenzí a označit je jako oblíbené (či neoblíbené). Samozřejmostí je i předregistrace čtenáře, sledování novinek prostřednictvím RSS kanálu, typy na nákup dokumentů. Dalším novinkou je i umoţnění zpětné vazby knihovníkům - například pomocí „slovního mraku“ vytvořeného z nejčastěji vyhledávaných slov, hodnocením dokumentů, tipy na nákup apod.272
Uţivatelské testování katalogu probíhalo současně s testováním webu knihovny. Pět vybraných dobrovolníků dostalo za úkol vyhledat dokument v pokročilém vyhledávání, objednat ho ze skladu; v katalogu Carmen by měli zkusit pracovat s úpravou uţivatelského rozhraní. Jako u testování webu budou uţivatelé svoji práci s katalogem komentovat a sdělovat svoje dojmy, které zaznamenám, případně otázkami doplním. První dojem první testující275 popsala jako „splácaný“. Nejdříve se domnívala, ţe jsou zde uvedeny jen novinky z knihovny, pak připustila, ţe moţná i „bestselery“ a „neodborná literatura“. Knihy do školy by zde prý rozhodně nehledala. Přesto po vyzvání zkusila zadat název poţadovaného dokumentu do vyhledávacího pole. Výsledek se jí velmi líbil, jen konstatovala, ţe je škoda, ţe první dojem byl znatelně horší neţ dojem druhý. Studentka ocenila náhledy obálek – hned vidí, které z vyhledaných knih měla uţ půjčené, kdyţ si nepamatuje přesné názvy. Dále – u náhledů dokumentů je zobrazena jejich dostupnost, zalíbila se jí i moţnost řezů (faset). Testující bylo umoţněno přihlášení do uţivatelského konta. Zarazila ji výzva k hodnocení v nedávné době zapůjčených dokumentů, coţ okamţitě odmítla – nemá ve zvyku hodnotit knihy zejména ty, které jsou určené ke studiu. Moţná by prý napsala hodnocení na beletrii, která ji zaujala, ale bylo by to velmi zřídka. Moţnost změny vzhledu, barvy, písma ji nijak nezaujala – u katalogu knihovny preferuje funkčnost a věcné informace před barevnými variacemi. Druhá testující276 uvedla naopak první dojem příznivý, katalog Carmen je podle ní zajímavější, líbí se jí obrázky. Ale připadá jí zároveň i nepřehledný. Po vypsání názvu hledané knihy a jejím vyhledání, uţivatelku zaujala moţnost řezů Vybrat podle. To, ţe systém nabízí náhled obálek knih, ji nijak neoslovuje. Po přihlášení do uţivatelského konta i ji udivila výzva k hodnocení nedávno půjčených dokumentů, kterou označila za nepříjemnou a ve svém účtu by ji určitě vypnula. Podobně reagovala na výzvu ke změně vzhledu. Uvedla, ţe moţnost měnit barvu pokládá za zbytečnou, u katalogu by ji ani neočekávala. Při vyhledávání dokumentů dává přednost účelnosti před líbivostí. První reakce dalšího uţivatele277 na katalog Carmen: „Co to je?“ Ale pak se mu zalíbilo, ţe nemusí upřesňovat, co konkrétně hledá. Stejně tak chválí i obrázky obálek nalezených knih, bez problémů upřesňuje výběr dokumentů řezy (Vybrat podle). Konstatuje, ţe by raději vyhledával knihy na Carmen, protoţe klasický Opac je „nezáţivný“. 275
Ţena, 23 let, zaměstnaná a zároveň studentka posledního ročníku VŠ. Ţena, 57 let, středoškolačka, v invalidním důchodu. 277 Muţ, 20 let, maturant na technické průmyslovce. 276
90
Po přihlášení do uţivatelského konta se mu líbila i nabídka hodnocení v nedávné době půjčených dokumentů. Moţná by prý i hodnocení psal, ale jen na něco, nebo by jenom přiděloval hvězdičky. Nabídka na změnu barev ho nijak nezaujala, nevidí ji jako nutnou, líbil se mu katalog původní, v tomto případě zelený. Čtvrtá testující278 si po otevření katalogu Carmen myslela, ţe jde o webové stránky, které jsou alternativou webu KKV. Carmen ohodnotila jako „přeplácaný web“. Nejvíce jí vadila polička s novinkami ve fondu knihovny, která je „opravdu nehezká.“Další výhrady má k logu knihovny, které hodnotí jako příliš malé. Vyhledávání knihy se naopak uţivatelce líbí. Oceňuje jeho jednoduchost, ţe není potřeba psát, zda uvedený termín je autor, název knihy apod. Vyhledané dokumenty pak dále ořezává dodatečným výběrem v pravém sloupci. Hodnocení, nabízené po přihlášení do uţivatelského konta, by asi odmítla. Nemá ráda psaní dlouhých textu, takţe by jí více vyhovovala moţnost uvést, zda se jí kniha líbila či nelíbila. Tuto testující také zaujalo, ţe můţe změnit barvu uţivatelského rozhraní na oblíbenou růţovou a ocenila nabídku na změnu formátu zobrazení. Na druhé straně ji zarazilo, ţe logo knihovny nesměřuje na hlavní stranu katalogu, jak čekala, ale na web KKV. Celkový dojem uţivatelky z katalogu Carmen byl natolik příznivý, ţe prý mu dá přednost před klasickým, který je sloţitější. Pátý uţivatel279 zpočátku nepochopil, o co jde, myslel, ţe je na webu s nejčtenějšími knihami. Jeho reakce: „Moc informací, moc barev, moc sloţité…“ Po vysvětlení, ţe jde o Opac nové generace, zkouší vyhledávání. Carmen mu k vyhledávání připadá nezvyklý, dal by přednost klasice. Ale s prvními výsledky hledání tento postoj přehodnocuje, protoţe knihy poznává podle obálky. Hodnocení knih, nabídnuté po přihlášení do uţivatelského účtu ho zaujalo, rád by knihy hodnotil. Líbila se mu i moţnost změnit barvu prostředí („Jako v Google“). Uţivatelův závěr je, ţe vyhledávání v Carmen je jednodušší, jen mu vadí to přepestré pozadí, volil by něco jednoduššího, více podobného klasickému Opacu, ovšem při zachování předností katalogu Carmen .
8.2.3
Zpracování výsledků
Katalog Carmen na první dojem většina uţivatelů odsoudila jako příliš barevný, příliš obrázkový a chaotický. Druhý dojem uţ byl o poznání lepší, hlavně u mladších testujících. Líbilo se jim jednodušší vyhledávání, také způsob „ořezávání“ výsledků jim připadal logický a přehledný. Jen jedna z testujících ocenila nabídku na změnu barev prostředí. Ostatní to 278 279
Ţena, 19 let, maturantka na ekonomické škole. Muţ, 28 let, SŠ, zaměstnaný na manaţerské pozici
91
pokládali u katalogu za zbytečné. Uţivatelům se také líbily snímky obálek u vygenerovaných výsledků hledání, protoţe například mohli identifikovat známé knihy, aniţ by museli záznamy otevírat. Dá se říci, ţe při vyhledávání v Carmen byli uţivatelé úspěšnější, neţ v klasickém katalogu, protoţe mohli svůj dotaz zadat do jediného vyhledávacího pole, hledání jim nic nekomplikovalo. To samé platí i pro filtry (řezy) v pravém sloupci katalogu – logicky lze vybrat z nabídky tu, která vyhovuje poţadavkům pro uţší výběr. Nabídka na hodnocení knih půjčených v nedávné době uţivatele nijak nenadchla, ale zároveň ji neodsoudili. Spíš ocenili moţnost vypnutí hodnocení s tím, ţe by hodnotili občas, podle nálady
8.3
Srovnání obou katalogů
Katalogy Opac a Opac Carmen nabízejí téměř totoţné sluţby: Vyhledávání dokumentu, rezervaci, objednání ze skladu či regálu, předregistraci, náhled do uţivatelského konta, objednání MVS, rešerše, atd. V obou katalogách vidí uţivatel u vybraného dokumentu, zda je k dispozici a kde. Rozdíly jsou v tom, ţe Carmen informace o dokumentech uvádí v celkovém výsledku vyhledávání, zatímco v klasickém katalogu musí uţivatel pro stejnou informaci doklikat aţ k jednotlivým poloţkám výsledku. Dalším rozdílem je moţnost zpětné vazby, hodnocení vybraných výpůjček u Carmen. Online katalogy obecních knihoven havlíčkobrodska v klasickém katalogu některým uţivatelům vadily, testující argumentovali, ţe příliš textu odvádí jejich pozornost. Je zajímavé, ţe přítomnost těchto katalogů v Carmen nikomu nevadila, ani jeden z testujících si jich nevšiml. Moţná proto, ţe nejsou v hlavní textové části katalogu, ale v pravém sloupci, takţe nezasahují do výsledků vyhledávání. Katalog Carmen není mezi uţivateli tolik známý jako jeho předchůdce. Ale v porovnání s ním nijak nezaostává. Přes rozpačitý první dojem se v něm uţivatelé relativně rychle zorientovali, zejména ti mladší, kteří si na něj rychleji zvykli. Ocenili i jediné vyhledávací pole, nemusí uvaţovat nad tím, do které kategorie mají hledaný výraz zařadit. Dalo by se říci, ţe klasický Opac vyhovuje spíš konzervativnímu (většinou staršímu) uţivateli, který ocení jednoduchý vzhled, jeţ ho při vyhledávání ničím nerozptyluje. Naopak mladším uţivatelům se víc líbil katalog Carmen pro svoji neformálnost, barevnost, jednoduché vyhledávání, lepší názornost výsledků hledání, moţnost oboustranné komunikace. Myslím, ţe se nedá nijak určit, který z nich je lepší, nejvhodnější je, kdyţ knihovna nabízí svým uţivatelům katalogy oba, protoţe tak si mohou vybrat ten, který je jim bliţší a sympatičtější.
92
9.
Závěr
Uţivatelské testování webových stránek Krajské knihovny Vysočiny ukázalo, ţe i web s dobrými výsledky testování pouţitelnosti a přístupnosti, oceňovaný pro svůj vzhled a funkčnost, nemusí být z pohledu uţivatele bezproblémový. Knihovníkovi například připadají srozumitelné a logické názvy odkazů. Ne tak ale běţnému uţivateli či náhodnému návštěvníku webu. Moţná i z toho důvodu, ţe „neknihovník“ neumí rozlišit a přesně pojmenovat jednotlivé sluţby knihovny, nezná odborné termíny a web knihovny pouţívá jako kterýkoliv jiný. A pokud v krátké době nenajde, co potřebuje, odchází jinam. Virtuální sluţby nabízí většina knihoven, a pro uţivatele tak není problémem si poţadovaný dokument opatřit tam (v místě svého studia, v bydlišti příbuzných apod.), kde se dobře vyzná a nemusí dokument či sluţbu sloţitě hledat. Svojí diplomovou prací jsem chtěla ukázat, ţe uţivatelské testování webových stránek je potřebné, protoţe můţe odhalit i nedostatky, které například automatické testování neobjeví. A ty pak mohou významně ovlivnit počty návštěvníků a vyuţívání online sluţeb knihovny. Pokud má knihovna zájem o kontrolu přístupnosti a pouţitelnosti svých stránek, je moţné toho dosáhnout pomocí bezplatně dostupných on-line validátorů a jiných, výše uvedených, nástrojů, spolu testováním s konkrétními uţivateli. Ani to není nijak finančně náročné a lze ho zvládnout s minimem znalostí informačních technologií. Určitě můţe kaţdá knihovna sehnat několik dobrovolníků, kteří budou za symbolickou odměnu ochotni testování zkusit. Testovat je třeba opakovaně, vţdy po dílčích úpravách na základě výsledků předcházejících testů, ideálně vţdy s jinými uţivateli. Jsem toho názoru, ţe toto testování je pro zkvalitnění webové prezentace knihovny přínosnější, neţ nákladný profesionální audit. Ten spíše odhalí technické nedostatky, špatné optimalizaci pro vyhledávače, nesoulad s pravidly pouţitelného webu, ale nevypoví nic o tom, jak bude web působit na cílovou skupinu – na čtenáře knihovny, její návštěvníky a ostatní veřejnost. Ve své práci jsem s uţivateli testovala i online katalogy knihovny, klasický Opac a Opac 2.0 Carmen. Jejich testování ukázalo, ţe nejlepší variantou pro knihovny je nabízet oba typy. Klasický Opac je všeobecně známý, strohý, bez zbytečných příkras, Carmen je barevný, svěţí, komunikativní, coţ mu ale neubírá na kvalitě. Kaţdý z uţivatelů si proto můţe zvolit, který z nich bude pro vyhledávání potřebného dokumentu pouţívat. Cílem diplomové práce bylo navrţení optimalizace webových stránek a katalogu Krajské knihovny Vysočiny tak, aby byly bez obtíţí přístupné a pouţitelné pro kaţdého, kdo chce sluţby knihovny vyuţívat. V tomto návrhu jsem zohlednila jak výsledky testů s uţivateli, tak i výsledky testování, které jsem prováděla prostřednictvím několika online a offline nástrojů.
93
Na základě osobní zkušenosti s pouţitím různých programů k testování webových stránek jsem navrhla i obecně pouţitelný postup testování webů knihoven. Tím jsem se snaţila knihovnám, jeţ chtějí mít svoje webové stránky co nejpřístupnější, usnadnit práci s výběrem a zkoušením nástrojů, kterých je na trhu relativně velké mnoţství.
94
10. Seznam obrázků Obr. 1- Web Developer Toolbar pro Mozilla Firefox: nabídka nástrojů testování webů ........ 29 Obr. 2 - Fireburg: rozbalení nabídky ........................................................................................ 30 Obr. 3 - Fireburg: otevření programu ....................................................................................... 30 Obr. 4 - W3C Markup Validation Service................................................................................ 31 Obr. 5 - W3C CSS Validation Service ..................................................................................... 31 Obr. 6 - Validome ..................................................................................................................... 32 Obr. 7 - W3C Feed Validation Service .................................................................................... 32 Obr. 8 - Cynthia Says ............................................................................................................... 33 Obr. 9 - Wave ........................................................................................................................... 34 Obr. 10 - Český validátor ......................................................................................................... 34 Obr. 11 - W3C Link Checker ................................................................................................... 35 Obr. 12 - Free Link Checker..................................................................................................... 35 Obr. 13 - Test LinkTiger .......................................................................................................... 36 Obr. 14 - Browser Compatibility Test ...................................................................................... 37 Obr. 15 - Web Page Analyzer................................................................................................... 37 Obr. 16 - Ranks ........................................................................................................................ 38 Obr. 17 - Meta Tag Analyzer SEO Centro ............................................................................... 39 Obr. 18 - Seo Servis: Síla webu ............................................................................................... 39 Obr. 19 - Webmaster Toolkit.................................................................................................... 40 Obr. 20 - CSE HTML Validator ............................................................................................... 40 Obr. 21 - Xenu's Link Sleuth .................................................................................................... 41 Obr. 22 - CamStudio ................................................................................................................ 46 Obr. 23 - Free Screen Recorder ................................................................................................ 47 Obr. 24 - GhostRec ................................................................................................................... 48 Obr. 25 - Google Analytics ...................................................................................................... 48 Obr. 26 - CrawlTrack ............................................................................................................... 49 Obr. 27 - Domovská stránka webu KKV ................................................................................. 50 Obr. 28 - Test W3C Markup Validation Service...................................................................... 54 Obr. 29 - Test W3C CSS Validation Service ........................................................................... 54 Obr. 30 - Test Wave: domovská stránka webu KKV ............................................................... 55 Obr. 31 - Test Wave ................................................................................................................. 55 Obr. 32 - Test Cynthia Says ..................................................................................................... 56 Obr. 33 - W3C Feed Validation Service - test RSS kanálů ...................................................... 56 Obr. 34 - Test Český validátor ................................................................................................. 57 Obr. 35 - Test W3C Link Checker ........................................................................................... 58 Obr. 36 - Test Free Link Checker............................................................................................. 58 Obr. 37 - Test The Free Online Link Checker.......................................................................... 59 95
Obr. 38 - Test Web Page Analyzer: Analýza a doporučení ..................................................... 60 Obr. 39 - Test Web Page Analyzer: výsledná zpráva ............................................................... 61 Obr. 40 - Test Validome: výsledky .......................................................................................... 62 Obr. 41 - Test Validome: výsledky .......................................................................................... 62 Obr. 42 - Browser Compatibility Test: načítání náhledů ......................................................... 63 Obr. 43 - Browser Compatibility Test: zobrazení stránek v prohlíţeči Navigator ................... 63 Obr. 44 - Browser Compatibility Test: stránky v prohlíţeči Safari ......................................... 64 Obr. 45 - Test Colour Contrast Analyser.................................................................................. 65 Obr. 46 - Test Colorblind Web Page Filter: pohled barvoslepého uţivatele............................ 66 Obr. 47 - Test Colorblind Web Page Filter .............................................................................. 66 Obr. 48 - Test Xenu's Link Sleuth: offline vyhodnocení ......................................................... 67 Obr. 49 - Test Xenu's Link Sleuth: online vyhodnocení .......................................................... 67 Obr. 50 - CSE HTML Validator: test ....................................................................................... 68 Obr. 51 - CSE HTML Validator: průběh testu ......................................................................... 69 Obr. 52 - Test Seo Sevis: Síla webu - vyhodnocení ................................................................. 70 Obr. 53 - Test Seo servis: Síla webu - vyhodnocení (pokračování) ......................................... 70 Obr. 54 - Test Ranks: analýza klíčových slov .......................................................................... 71 Obr. 55 - Test Ranks: analýza klíčových slov .......................................................................... 72 Obr. 56 - Test Ranks................................................................................................................. 72 Obr. 57 - Test SEOCentro: analýza .......................................................................................... 73 Obr. 58 - Opac - hlavní strana .................................................................................................. 85 Obr. 59 - Opac - kombinovaný dotaz ....................................................................................... 85 Obr. 60 – Katalog Carmen: domovská strana .......................................................................... 89 Obr. 61 - Katalog Carmen: vyhledávání................................................................................... 89
96
11. Seznam použitých zkratek BFW CSS HTML KKV PHP SEO SVG URL W3C WCAG XHTML
Blind Friendly Web (web přístupný zrakově postiţeným) Cascading Style Sheets (kaskádové styly) HyperText Markup Language (hypertextový značkovací jazyk) Krajská knihovna Vysočiny původně Personal Home Page; Hypertext Preprocessor (skriptovací programovací jazyk) Search Engine Optimization (optimalizace pro vyhledávače) Scalable Vector Graphics (škálovatelná vektorová grafika) Uniform Resource Locator (jednotný lokátor zdrojů) World Wide Web Consortium (mezinárodní konsorcium pro webové standardy) Web Content Accessibility Guidelines (celosvětově respektovaná pravidla pro tvorbu bezbariérového webu) Extensible HyperText Markup Language (rozšiřitelný hypertextový značkovací jazyk)
97
12. Bibliografie Analyzér kontrastu barev. Pravidla tvorby přístupného webu [online]. [2006] [cit. 2012-0407]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/nastroje/kontrast.php BERGSTROM, Jennifer C. Romano, Erica L. OLMSTED-HAWALA, Jennifer M. CHEN a Elizabeth D. MURPHY. Conducting Iterative Usability Testing on a Web Site: Challenges and Benefits. Journal of usability studies [online]. 2011, roč. 7, č. 1, s. 9-30 [cit. 2012-04-12]. ISSN 1931-3357. Dostupné z: http://www.upassoc.org/upa_publications/jus/2011november/JUS_Romano_Bergstrom_Nove mber_2011.pdf Biblioweb 2008: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2008. SKIP. Skip: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2008 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/akcBMIbweb08.htm Biblioweb 2009: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2009. SKIP. Skip: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2009 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/akcBweb09.htm Biblioweb 2010: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2010. SKIP. Skip: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/akcBweb10.htm Biblioweb 2011: Výsledky soutěţe BIBLIOWEB 2011. SKIP. Skip: Svaz knihovníků a informačních pracovníků [online]. 2011 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/archiv/biblioweb-2011 Biblioweb 2012. SKIP. Skip: Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akceskip/biblioweb-2012 BRAJNIK, Giorgio. A comparative test of web accessibility evaluation methods. In: ASSETS'08: the 10th International ACM SIGACCESS Conference on Computers and Accessibility : Halifax, Nova Scotia, Canada, October 13-15, 2008 [online]. New York: Association for Computing Machinery, c2008 [cit. 2012-04-12]. ISBN 978-1-59593-976-0. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1414471.1414494 BREWER, Judy. Web Accessibility Highlights and Trends. In: HARPER, Simon, Yeliz YESLILADA a Carole GOBLE. Proceedings of the International Cross-Disciplinary Workshop on Web Accessibility: 2004, New York City, N. Y., 2004 [online]. New York, NY: 98
Content Strategy. Knol: A unit of knowledge [online]. 2009 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://knol.google.com/k/content-strategy#Content_Strategy Copyblogger [online]. [2006] [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.copyblogger.com CSE HTML Validator [online]. 2012 [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.htmlvalidator.com CSS Validation Service. W3C [online]. 1994 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://jigsaw.w3.org/css-validator DOBRÝ WEB. Dobrý web: pomůžeme vám k úspěchu v online světě [online]. 18. 1. 2007 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.dobryweb.cz DOUŠA, Petr a Lukáš MARVAN. Testování pouţitelnosti. In: WebExpo: Největší konference o webu ve střední Evropě [online]. Praha: WebExpo, 2010 [cit. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://bit.ly/I6GBCO Feed Validation Service. W3C [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://validator.w3.org/feed Fireburg: Web Development Evolved. Fireburg [online]. 2005 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: https://getfirebug.com/downloads/ Focus groups. UsabilityNet [online]. 2006 http://www.usabilitynet.org/tools/focusgroups.htm
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
Free Link Checker. IndiaBook: Indian Web Directory [online]. [1999] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.indiabook.com/webmaster/link.html
99
Free Screen Recorder: record screen activities and sound to AVI video file. NBXSOFT. NBXSOFT [online]. 2009 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.nbxsoft.com/screenrecorder.php GHOSTREC & EEMT. GhostRec: Web usability testing with GhostRec [online]. 2005 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.ghostrec.com H1.CZ. H1.cz: Jednička v internetovém poradenství a výkonnostním marketingu [online]. 2006 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.h1.cz HAAS, Robert. Co není informační architektura. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. 6. 3. 2006 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/clanky/coneni-informacni-architektura.html HALVORSON, Kristina. The Discipline of Content Strategy. A list apart [online]. 2008, č. 12 [cit. 2012-04-11]. ISSN 1534-0295. Dostupné z: http://www.alistapart.com/articles/thedisciplineofcontentstrategy HISOFTWARE. Cynthia Says™ Portal [online]. 2003 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cynthiasays.com CHAMURAPPI. Český validátor [online]. 2006 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://validator.webylon.info Informační architektura. SYMBIO DIGITAL. Symbio: Internetová agentura [online]. [2006] [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/informacni-architektura.html Interaction Design - IxD. SYMBIO DIGITAL. Symbio: internetová agentura [online]. [1999] [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.symbio.cz/slovnik/interaction-design-ixd.html JANOVSKÝ, Dušan. Pouţitelnost stránek. Jak psát web: o tvorbě, údržbě a zlepšování internetových stránek [online]. [2003], 20. 2. 2012 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.jakpsatweb.cz/pouzitelnost.html Jeden počítač nestačí. NETzin.cz [online]. 2012[cit. http://www.netzin.cz/2012/jeden-pocitac-nestaci.php
2012-04-07].
Dostupné
z:
JERZ, Dennis G. Usability Testing: What Is It?. Jerz's Literacy Weblog [online]. 11. 4. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://jerz.setonhill.edu/writing/technical-writing/usabilitytesting/
ŠPINAR, David. Tvoříme přístupné webové stránky: připraveno s ohledem na novelu Zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Vyd. 1. Brno: Zoner Press, 2004, 360 s. ISBN 80-868-1511-0. ŠTRUPL, Václav. Testování webových stránek. Interval [online]. 2004 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/testovani-webovych-stranek TYFLOCENTRUM. SONS. Blind friendly Web: přístupnost webových stránek [online]. Brno, 2000 [cit. 2012-01-03]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz Ukázky výstupů eyetrackingu. CONSTAT RESEARCH. Constat: Conclusion & statistics [online]. 2010 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.constat.cz/constat-digital/ukazkyvystupu-staticke-kameryprubeh-testovani-statickou-kamerou Usability Basics. Usability.gov: your guide for developing & useful Web sites [online]. [2010] [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://usability.gov/basics/index.html Usability Evaluation [online]. http://www.usabilityhome.com
[1993]
[cit.
2012-04-07].
Dostupné
z:
Usability Methods. Usability.gov: your guide for developing & useful Web sites [online]. [2010] [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://usability.gov/methods/index.html Usability Resources: What is User-Centered Design?. USABILITY PROFESSIONALS' ASSOCIATION. UPA: Usability Professionals' Association [online]. [2009] [cit. 2012-0416]. Dostupné z: http://www.upassoc.org/usability_resources/about_usability/what_is_ucd.html Uţivatelské testování pouţitelnosti. DOBRÝ WEB. Dobrý web: pomůžeme vám k úspěchu v online světě [online]. [2010] [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.dobryweb.cz/uzivatelske-testovani Uživatelsky přívětivá rozhraní. Vyd. 1. Praha: Horava & Associates, 2009. ISBN 978-8025452-950. VALIDOME. Validome: Validation Services for your HTML / XHTML / WML [online]. 2010 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.validome.org VIDEO2DOWN. Video2Down: Free Video and Audio Tools [online]. 2010 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.video2down.com
103
VISCHECK. Vischeck [online]. 2008 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.vischeck.com Výsledky krajského kola Kraje Vysočina. Zlatý erb: soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1148 Výsledky krajského kola Vysočiny. Zlatý erb: soutěž o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí [online]. 2011 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1124&p1=53 W3C [online]. [2005] [cit. 2012-04-08]. Dostupné z: http://www.w3.org Wave: web accessibility evaluation tool [online]. 2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://wave.webaim.org WebAIM: Web Accessibility in Mind [online]. 1999 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://webaim.org Web Content Accessibility Guidelines (WCAG). Přístupnost.cz: Otevřete svůj web všem! [online]. [2009] [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.pristupnost.cz/wcag Web usability: the basics. WEBCREDIBLE. Webcredible: user experience, research, design, training [online]. 2004 [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.webcredible.co.uk/userfriendly-resources/web-usability/basics.shtml Web Page Analyzer. WebSiteOptimization [online]. [2002] [cit. 2012-03-31]. Dostupné z: http://www.websiteoptimization.com/services/analyze Web Usability for Senior Citizens: 46 Design Guidelines Based on Usability Studies with People Age 65 and Older. Nielsen Norman Group: Strategies to enhance the user experience [online]. 2008 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.nngroup.com/reports/seniors Webmaster Toolkit [online]. 2002 [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.webmastertoolkit.com WHITEHEAD, Christopher C. Evaluating web page and web site usability. In: GENERAL CHAIRS, Ronaldo Menezes a SIGDOC SPONSORS. Proceedings of the 44th annual Southeast Regional Conference Melbourne (Australia), March 10-12, 2006 [online]. New York, N.Y: ACM, 2006 [cit. 2012-03-29]. ISBN 1-59593-315-8. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=1185448.1185637
104
Xenu's Link Sleuth [online]. 2010 [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://home.snafu.de/tilman/xenulink.html ZIKMUND, Martin a Radek PAVLÍČEK. Audit přístupnosti: www.kkvysociny.cz. Brno: TyfloCentrum, 2008.
