MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra českého jazyka a literatury
Spisovnost a nespisovnost ve vybraných televizních pořadech
Závěrečná práce
Brno 2013
Vedoucí práce: PhDr. Ivana Kolářová, CSc.
Autor práce: Mgr. Lubomír Bukáček
Bibliografický záznam ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. Praha: Institut sociálních vztahů, 1996, 380 s. ISBN 80-858-6612-9. ČMEJRKOVÁ, Světla, František DANEŠ, Jiří KRAUS a Ivana SVOBODOVÁ. Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha: Academia, 1996, 259 s. ISBN 80-200-0589-7. DANEŠ, František. Če k jazyk na pře
ti ci et . Praha: Academia, 1997, 292 s. ISBN
80-200-0617-6. HAUSER, Přemysl. Na ka
vn zá bě. Praha: SPN, 1986, 195 s. ISBN 14-357-86.
KOŘENSKÝ, Jan. Kom nikace a čeština. Jinočany: H, 1992, 89 s. ISBN 80-854-6792-5. KRAUS, Jiří. Jazyk v pr
ěnách k
nikačn ch édi . Praha: Karolinum, 2008, 172 s. ISBN
978-80-246-1578-3. SGALL, Petr a Jarmila PANEVOVÁ. Jak p át a jak nep at če ky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 197 s. ISBN 80-246-0871-5.
Anotace Závěrečná práce se zabývá analyzováním, charakterizováním a srovnáváním spisovného a nespisovného českého jazyka v televizních pořadech. Tyto televizní pořady jsou dvojího typu: zpravodajské pořady a zábavné pořady. Za zástupce zpravodajských pořadů byly vybrány hlavní televizní noviny na ČT a FTV PRIMA, za zástupce zábavných pořadů byly vybrány pořady o vaření, které vysílají televizní stanice ČT, FTV PRIMA a NOVA. Analýzou záznamu mluvených projevů se pokusíme zjistit, jaká slovní zásoba charakterizuje daný pořad. Navzájem si konkurenční pořady porovnáme mezi sebou. Výsledkem práce by měly být jazykové charakteristiky dvou skupin pořadů.
Klíčová slova Spisovný jazyk, nespisovný jazyk, mluvený projev, média, rozhovor.
Annotation Final thesis deals with analyzing, describing and comparing with grammatical and ungrammatical Czech language in televison programs. There are two types of these programs: news programs and entertainment shows. A representative for news programs were selected major TV news on CT and FTV Prima, representative of entertainment programs were selected cooking shows that broadcast television CT, FTV Prima and NOVA. We try to determine what vocabulary characterizes the program by analysis of the records speeches. We also compare each other competing programs to each other. Keywords Grammatical language, ungrammatical language, speaking, media, interview.
Prohlášení Pr h aš ji, že j e závěrečn seznamu literatury. V Brně dne 10. srpna 2013
práci zprac va a
tatně a p
ži jen pra eny vedené v
Mgr. Lubomír Bukáček
Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1.
STRATIFIKACE A ÚTVARY ČESKÉHO JAZYKA ................................................. 8 1.1.
SPISOVNÝ JAZYK ......................................................................................................... 8
1.1.1. Vr tva archaická .................................................................................................... 8 1.1.2. Vr tva knižn ........................................................................................................... 9 1.1.3. Vr tva ne trá n ...................................................................................................... 9 1.1.4. Vr tva h v r vá ..................................................................................................... 9 1.2.
NEPISOVNÝ JAZYK..................................................................................................... 10
1.2.1. Vr tvanářečn - dialekty ....................................................................................... 10 1.2.2. Vr tva becněče ká .............................................................................................. 10 1.2.3. Vr tva ang vá .................................................................................................... 11 1.2.4. Vr tva arg tická ................................................................................................... 11 2.
KOMUNIKACE A ŘEČOVÉ JEDNÁNÍ .................................................................... 12
3.
DIALOG .......................................................................................................................... 13
4.
MASMÉDIA ................................................................................................................... 14 4.1.
PERIODICKÝ TISK ...................................................................................................... 14
4.2.
ROZHLAS ................................................................................................................... 14
4.3.
TELEVIZE .................................................................................................................. 14
4.4.
HORKÁ A CHLADNÁ MÉDIA........................................................................................ 14
5.
JAZYK ŽURNALISTIKY ............................................................................................ 16
6.
METODIKA ANALÝZY MLUVENÝCH PROJEVŮ ............................................... 18
7.
CHARAKTER POŘÍZENÝCH NAHRÁVEK ........................................................... 19
8.
VYSVĚTLIVKY............................................................................................................. 20
9.
ROZBOR POŘÍZENÝCH NAHRÁVEK .................................................................... 21 9.1.
ROZBOR ZPRAVODAJSKÝCH POŘADŮ ......................................................................... 21
9.1.1. FTV PRIMA .......................................................................................................... 21 9.1.2. Če ká te evize ....................................................................................................... 25
9.1.3. Shrn t .................................................................................................................. 27 9.2.
ROZBOR ZÁBAVNÝCH POŘADŮ .................................................................................. 28
9.2.1. FTV PRIMA .......................................................................................................... 28 9.2.1. NOVA ................................................................................................................... 32 9.2.1. Če ká te evize ....................................................................................................... 36 9.2.1. Shrn t .................................................................................................................. 40 10. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 41 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................... 42
Úvod Téma závěrečné práce se zabývá spisovností a nespisovností v mluvených projevech v pořadech nejsledovanějších televizních stanic v České republice. Má dvě části: teoretickou a praktickou. V teoretické části je vysvětlena stratifikace českého jazyka na jednotlivé útvary spisovné a nespisovné, zabývá se komunikací a řečovými projevy, dialogem, jazykem žurnalistiky a jeho proměnami, jsou v ní charakterizována masmédia, která doprovázejí společenský život v České republice, a rozdíly mezi nimi. V praktické části budeme analyzovat dva různé druhy pořadů. První analyzovanou skupinou budou pořady zpravodajské, zastoupené reportážemi veřejnoprávní České televize a komerční televizí FTV PRIMA. V této analýze si stanovíme charakteristické rysy obou reportáží a vzájemně je porovnáme. Druhou část praktické práce tvoří pořady zábavné zaměřené na vaření. Budeme analyzovat, charakterizovat a následně porovnávat kulinářské pořady veřejnoprávní České televize a dvou komerčních televizí FTV PRIMA a NOVA. Výběr tohoto tématu vznikl na základě diplomové práce autora, která byla zaměřena taktéž na média, nikoliv však na analýzu jazykovou, ale obsahovou.
6
Teoretická část
7
1. Stratifikace a útvary českého jazyka Český jazyk zahrnuje všechny podoby jazyka, jichž se v mluvě užívá. „Vrstvy slov jsou navzájem dobře rozlišitelné, a tedy i ohraničené, protože příznaky, které je konstituují, vycházejí z různých hledisek. Příznaky se mohou u jednoho slova překrývat, takže slovo patří k několika vrstvám současně.“1 Český národní jazyk zahrnuje tyto útvary a vrstvy: a) Spisovný jazyk 1. Vrstva archaická 2. Vrstva knižní 3. Vrstva neutrální 4. Vrstva hovorová b) Nespisovný jazyk 1. Vrstva nářeční (dialekt) 2. Vrstva obecněčeská (interdialekt) 3. Vrstva slangová 4. Vrstva argotická
1.1.
Spisovný jazyk Reprezentativní, oficiální, celonárodně uznávanou podobou je spisovná čeština, tj.
útvar, jehož užívání se předpokládá na školách, v úřadech, v hromadných sdělovacích prostředcích, ve vědě… Ani spisovný jazyk není však jednolitý, jeho prostředky jsou diferencovány a seskupují se podle toho, zda jsou hovorové, neutrální, či knižní. Spisovnou češtinu používají např. mluvčí institucí, kulturní pracovníci, učitelé, úředníci, vědci. Spisovný jazyk má kodifikovanou normu, tj. zachycenou ve slovnících (lexikální norma), v mluvnicích (gramatická norma), v pravidlech českého pravopisu (pravopisná norma) a v pravidlech české výslovnosti (výslovnostní norma). (Čechová a kolektiv, s. 25)
1.1.1. Vrstva archaická Archaismy jsou v podstatě zastarávající pojmenování, která ustupují novým výrazům, které se stávají v běžné řeči používanějšími, obvyklejšími: některé staré výrazy 1
HAUSER, Přemysl. Na ka
vn zá bě. Praha: SPN, 1986, 195s. ISBN 14-357-86.
8
neobstojí v konkurenci nových slov a ustupují do pozadí, jsou novými slovy vytlačeny z centra slovní zásoby a přestaly být téměř používány. Archaismy označují (oproti historismům) věci a skutečnosti, které ještě existují, pouze pro ně máme vžitý už jiný výraz (slovo). Příkladem by mohly sloužit slova např. regiment (pluk), anžt (protože), arci (ovšem), eč (ale), aj.
1.1.2. Vrstva knižní „Knižní slova jsou vázána na jazyk psaný, vyskytují se však i v mluvených projevech slavnostního rázu. Na rozdíl od slov hovorových se nespojují s funkčním stylem, ale vyskytují se s výjimkou hovorové ve všech stylových oblastech. Proto se také pociťují jako příznaková vždy a podržují tento svůj ráz v každém kontextu. Příznak knižnosti vystupuje ve srovnání se synonymními prostředky neutrálními nebo hovorovými. Tak stojí proti sobě slovo knižní a neutrální: odvětiti – odpovědět, praviti – říci, pěti – zpívat, jinoch – mládenec, vatra – oheň, aj.“2
1.1.3. Vrstva neutrální Slova neutrální tvoří většinu spisovné slovní zásoby českého jazyka. Jsou charakteristické tím, že pojmenovávají skutečnosti a jevy bez zvláštních vedlejších příznaků. Za neutrální můžeme označit výrazy jako yn,
ed, žid e, tů , jarn , pát, j t atd.
Mnoho slov a tvarů má variantu neutrální i knižní, například neutrální ne knižního ch r ), les (vedle knižního hv zd), knižního
cn (vedle
ř t (vedle knižního skonat),
ži (vedle
ž vé) apod.
1.1.4. Vrstva hovorová „Spisovná čeština sice má svou vlastní hovorovou vrstvu, ta ale není úplná. Patří do ní útvary, které do spisovné normy pronikly z obecné češtiny, ale udržely si stylistický příznak mluvnosti, nejsou slohově neutrální, např. banditi, h keji ti, ůž , b dn .“3 Nejčastějšími prvky mezi hovorovými jsou tzv. univerbizovaná pojmenování (tj. víceslovná pojmenování jsou nahrazena jednoslovnými), např. tr jař, tavbař, zášk ák, záchranka, p e ka, nák aďák, pane ák, ť vka aj 2
HAUSER, Přemysl. Na ka vn zá bě. Praha: SPN, 1986, 195 s. ISBN 14-357-86. SGALL, Petr a Jarmila PANEVOVÁ. Jak p át a jak nep at če ky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 197 s. ISBN 80-246-0871-5. 3
9
1.2.
Nespisovný jazyk Nespisovný jazyk lze charakterizovat ze dvou různých hledisek. Nespisovné
útvary se tedy mohou dělit buď na základě zeměpisného rozrůznění, nebo sociálního rozrůznění. V prvním případě hovoříme o dialektech a interdialektech, v případě druhém pak o tzv. sociolektech, mezi které řadíme slang a argot. Nespisovné útvary žádnou normu a kodifikaci nemají.
1.2.1. Vrstva nářeční – dialekty „Relativně zachovalejší jsou nářečí (dialekty) na Moravě: lašská neboli slezská na severovýchodě Moravy a ve Slezsku (To je hodny stryk, Daj moravskoslovenská na jihovýchodě Moravy (T je/ ú h dn
k ze
tr ček, Daj
v z k), hanácká, tj. středomoravská (T je/ ó h dné tréček, Dé
ók ze
na na v zik), úk ze
na na
éna na v zék).
Každá z těchto nářečních skupin je vlastně interdialekt („nadnářečí“), neboť obsahuje řadu menších nářečí, která ovšem už některé své odlišnosti ztratila. Nářečí se užívá i v dané oblasti omezeně, a to v běžném, nikoli oficiálním styku. Jednotlivá nářečí se dochovala v různé míře. Méně jsou zachovalá nářečí v Čechách, jde o nářečí středočeské, jež je podkladem obecné češtiny (T je h dnej trejček, Dej dovolenej s a inčin
e tr
k ze
ejna na v zejk), jihozápadočeské (Je na
, s výraznějším dialektem chodských a doudlebským) a
severovýchodočeské (se zachovalejším nářečím podkrkonošským – slovní hříčka V Deršk vje perš na
erk v perk nk ). Tato nářečí se unifikovala a dnes se v Čechách převáženě užívá
obecné češtiny.“4
1.2.2. Vrstva obecněčeská Interdialekt považujeme za nestabilizovaný útvar národního jazyka, který představuje nejvyšší vývojové stadium tradičních teritoriálních dialektů – zbavených už výlučně lokálních znaků a naopak obsahujících inovace podle nových vývojových zákonitostí národního jazyka. „Obecná čeština vznikla na podkladě středočeského nářečí, rozšiřuje se však – při ztrátě svých nejvýraznějších znaků (zčásti zaniká v- před o-, ou- na začátku slova) – i na další území a do sfér dříve vymezených spisovnému jazyku, např. do krásné literatury, a to i do řeči autorské (kam už dříve pronikaly dialekty).“5
4 5
ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. Praha: Institut sociálních vztahů, 1996, 380 s. ISBN 80-858-6612-9. tamtéž
10
1.2.3. Vrstva slangová „Nespisovná slovní zásoba spjatá se sociálním prostředím, a to pracovním nebo zájmovém, se nazývá slang. Slangová pojmenování jsou omezena zpravidla na mluvené projevy příslušníků určitého povolání nebo pracovní skupiny a váží se tematicky na toto prostředí. Názvu slang používáme pro označení sociálně diferencované slovní zásoby souhrnně (zásoba profesionální a v užším smyslu slangová).“6 Profesionalismy se rozumí mluva určité pracovní skupiny, např. horníků (ki f, cvajšpic, šichťák, šicht i tr aj.), vojáků (dévéťák, bažant, humusky, kanady, aj.), kuchařů (konev, ga tr ška, aj.) Slangem zájmových skupin se rozumí, např. studentský (ájina, biž e, bůr, děják, fi da, aj.), počítačový (br
zdat, cédk , d vk , hadr, hekn
t, aj.).
1.2.4. Vrstva argotická Názvem argot označujeme zvláštní vrstvu slov v mluvě společenské spodiny. Argotu užívají zlodějové, kasaři, překupníci a podobné kriminální živly. Argotická slova jsou srozumitelná jen mezi příslušníky deklasovaných skupin. Důvodem tvoření těchto pojmenování byla snaha o utajení. Tyto živly používaly slov, kterým nezasvěcený člověk nerozuměl (ka a, prkenice, tř kačka, ch p, aj.) V současné době se argot dostává i do vysokých sfér společenského života. S argotem se můžeme se setkat při hovorech fotbalových funkcionářů či politiků (kapř ci, jab ka, hr šky, pět če k ch, kř ž, aj.)
6
HAUSER, Přemysl. Na ka
vn zá bě. Praha: SPN, 1986, 195 s. ISBN 14-357-86.
11
2. Komunikace a řečové jednání Jsou společenské činnosti, v nichž má řečová komunikace charakter doprovodný, např. v hlučných pracovních činnostech je řečová činnost minimalizována. Ve společenských činnostech je komunikace převažující složkou, např. při činnosti rozhlasu, televize, tisku ve svém celku (tzv. žurnalistická komunikace). Jsou společenské činnosti, jichž je řečová činnost samotnou podstatou a uskutečňují se jen v rámci řeči, např. literární tvorba všeho druhu. S hmotným i duchovním rozvojem lidstva stále vzrůstá úloha řeči ve společenských činnostech, přibývá těch společenských činností, které jsou výlučně řečové povahy nebo v nichž řeč hraje významnou úlohu. Řečové jednání je především vztahem mezi dvěma účastníky tohoto jednání (komunikanty). Jeden účastník se řečí k někomu obrací (označuje se jako podavatel, mluvčí, autor) a druhý účastník podatele, mluvčího nebo autora vnímá (označuje se jako adresát, příjemce, recipient). Tento mezilidský vztah (přirozeně že může jít ve zvláštních případech i o vztah mezi skupinami lidí) zahrnuje a je zprostředkován řadou složek a rozměrů. Mezi tyto rozměry můžeme zahrnout například celkové okolnosti, za nichž k příslušnému řečovému vztahu či řečovému jednání dochází, dále pak také vztahy mezi jednotlivými komunikanty, prostředí, ve kterém se komunikace uskutečňuje a mnohé další rozměry. Komunikace je velmi široký pojem zahrnující informační a duchovní kontakty mezi lidmi i v tom případě, že nejde jen o vztahy uskutečňované řečí. Budeme-li dále mluvit o řečové komunikaci, musíme mít stále na paměti důležitou okolnost, že řečová komunikace je sice nejdůležitějším, ale nikoli jediným způsobem mezilidského dorozumívání, a že tedy o ní musíme vždy uvažovat a mluvit právě v těchto souvislostech. (Kořenský, s. 6-7).
12
3. Dialog Dialog je dvou- nebo vícesměrná komunikace, při níž jsou aktivní obě strany (mluvčí i adresát), nebo všechny zúčastnění. Dialog je spontánní, nebo zčásti připravený, zakotvený situačně a kontextově. Téma rozhovoru se často vyvíjí, mění se, nebo zcela střídá. Bývá ovlivňován podmínkami, za nichž se realizuje – společné znalosti a zkušenosti umožňují skutečnosti přímo nepojmenovávat, ale pouze naznačovat. Dialog je složen z jednotlivých částí - replik, které pronášejí jednotliví mluvčí bez přerušení. Tento pojem je založen na střídání mluvní aktivity účastníků komunikace. (Čechová a kolektiv, s. 146-147) Analýza dialogu tvoří jedno z nejvíce diskutovaných odvětví lingvistiky. Studium zahrnuje hovor lidí v autentických podmínkách (pedagogický, dramatický, publicistický) „Veškeré lidské počínání je chápáno jako dialog s ostatními jedinci a stále častěji se uvažuje i o lidském dialogu s přírodou. Dialogická perspektiva tak nepochybně tvoří inovační rámec pro výzkum jazyka a lidského chování vůbec.“7
7
ČMEJRKOVÁ, Světla, František DANEŠ, Jiří KRAUS a Ivana SVOBODOVÁ. Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha: Academia, 1996, 259 s. ISBN 80-200-0589-7.
13
4. Masmédia Masmédia, masová média, neboli hromadné oznamovací prostředky, popř. prostředky hromadné komunikace jsou specificky navrhnuta tak, aby zasáhla co největší množství obecenstva. Je to zprostředkovatel informací různého druhu:
Periodický tisk
4.1.
Nárůst zaznamenal periodický tisk s pádem totalitního režimu v roce 1989. Svobodné a demokratické možnosti vyjadřování názorů se staly samozřejmostí, příliv zahraničního kapitálu taktéž, a tak rozvoji psaných periodik nemohlo nic zabránit. V současnosti ovládají český novinářský trh dva zahraniční koncerny, švýcarské nakladatelství RINGIER (pod které spadají deníky jako Lidové noviny, Blesk, Blesk magazín, Nedělní Blesk, deník Sport, či týdeníky Reflex, Televize aj.) a německý RHEINISCHBERGISCHE DRUCKEREI (MF Dnes, Svoboda, časopisy Týdeník, Ekonom, Víkend, Respekt aj.)
4.2.
Rozhlas Ve 20. letech 20. století, kdy ještě nebylo přítomno televizní vysílání a internet, se
těšil rozhlas velikému zájmu posluchačů. Dnes ustupuje do pozadí kvůli těmto dvěma masmédiím, avšak neztrácí na svém společenském významu.
4.3.
Televize Prvním pravidelné televizní vysílání zahájil německý Berlín už v roce 1935.
Tehdejší Československo se zpozdilo za svými německými kolegy o plných 19 let. 25. února 1954 bylo prohlášeno vysílání Československé televize za pravidelné. Od té doby až doposud stále existuje tatáž veřejnoprávní televize, která může být zrušena pouze změnou zákona. V současnosti se na území České republiky se nejvíce prosazují tři televizní stanice, již výše zmíněná veřejnoprávní Česká televize, dále dvě komerční televize NOVA a FTV PRIMA.
4.4.
Horká a chladná média „Abychom si lépe uvědomili rozdíl mezi někdejším čtenářem a současným
divákem složitými technologiemi zaplněného kyberprostoru, připomeneme rozlišení médií horkých a chladných, jehož autorem je známý představitel torontské školy mediálních studií Marshall McLuhan (1991). Kritériem tohoto dělení jsou různé odpovědi na otázku, v jaké míře médium dodává jednomu ze smyslů vnímání „vysokou ostrost“, poskytuje mu víc 14
informativních údajů. Horká média, která se vyznačují extenzí jednoho smyslu, např. rozhlas, film, fotografie, realistický obraz, jsou podle McLuhana „vysokodefiniční“, více naplněná daty, a vyžadují tak od příjemce nižší stupeň účasti. Naproti tomu chladná média, např. četba, rozhovor s partnerem po telefonu, karikatura, abstraktní obraz nebo báseň, aforismus, kladou vyšší nároky na doplnění sdělovaných představ a na zapojení dalších smyslů, tedy na aktivitu komunikačního partnera. Podle počtu angažovaných smyslů televize (podobně jako počítače, videa, DVD apod.) patří k médiím chladným, tedy svou podstatou „aktivizujícím“, ve skutečnosti se však dá považovat za svébytnou kombinaci médií chladných a horkých, v níž míra příjemcovy participace značně kolísá. Historik médií a další příslušník torontské školy Herold A. Innis (1951) vyslovuje názor, že v starší minulosti (v období před tiskem) měla tzv. těžká média (kámen, pergamen) úlohu fixovat informaci v čase a „navždy“ ji tak uchovat pro budoucnost. Po těžkých mediích nastoupila éra „médií lehkých“, méně nákladných a jednoduše přenosných, ale i o to víc podléhajících zkáze. A také – vybízejících k letmému, povrchnímu čtení, nezřídka jen k prohlížení a klipovému přeskakování po graficky zdůrazněných úsecích textu.“8
8
KRAUS, Jiří. Jazyk v pr 1578-3.
ěnách k
nikačn ch édi . Praha: Karolinum, 2008, 172 s. ISBN 978-80-246-
15
5. Jazyk žurnalistiky Žurnalistická sdělení mají různou funkci. K informování slouží zpravodajství, k přesvědčování publicistika, k výchově a vzdělávání odborná sdělení, k odstraňování nudy potom zábava. Podle toho, jak se žurnalistika obohacuje o nové prvky, mění se i její jazyk. V 90. letech do ní pronikaly nové slohové útvary a postupy, rostou nároky na stylizaci sdělení, zvyšují se i nároky na jazykovou kompetenci žurnalistů. Základem žurnalistiky vždy bylo zpravodajství. Zpravodajství v českých masmédiích je charakterizováno změnami v četnosti klíčových slov v závislosti na době, ve které vystupují. V 70. letech to byly zejména slova: práce, strana, svaz, podnik, výroba, aj. Po listopadu 1989 se využívají nejčastěji slova: revoluce, puč, totalita, mafie, disident, kapitalismus, demokracie. Po roce 1992 jsou nejfrekventovanější slova: parlament, volby, restituce, finance, drogy, mafie, aj. Slovní zásoba je charakterizována i módou využívání knižních i archaických výrazů: pakliže, kterak, posléze, aj. Žurnalisté někdy užívají odborných výrazů cizího původu, jejichž význam většina veřejnosti nemůže znát (potíže likvidního charakteru v bankách, vláda ministrovi implicitně vyslovila důvěru, bude nutná renegociace, na synoptické mapě vidíme okluzní frontu, aj.). Může to být vlivem spěchu, nebo pseudokultur odbornosti, nebo nedostatek zřetele k adresátovi. Ve zpravodajských pořadech vzrůstá počet sdělení založených na rozhovorech redaktorů s osobnostmi veřejného zájmu, vznikají i normy pro úpravu spontánně pronesených promluv – jsou kratší, souvislejší a plynulejší. (Daneš a kolektiv, s. 46-54)
16
Praktická část
17
6. Metodika analýzy mluvených projevů V práci se uplatňuje kvalitativní výzkum založený na metodě srovnávání. V pořízených záznamech audiovizuálních mluvených projevů v televizních pořadech, které jsou zařazeny na kanály nejsledovanějších televizí, se budeme zabývat tendencemi v užívání jazykových prostředků spisovných a nespisovných. V první části výzkumu budeme analyzovat televizní zprávy a hledat jazykové tendence, které tento typ pořadu charakterizují a zároveň rozlišují vůči druhé části výzkumu, a to pořadů zábavných, které sledujeme ve druhé části. Oba typy televizních pořadů, tj. zpravodajství (především televizní noviny) i zábavné pořady budeme charakterizovat a zároveň navzájem vymezovat na základě srovnávání použití spisovného a nespisovného jazyka. Výstupem této závěrečné práce tedy bude charakteristika pořadů z hlediska použití jazyka spisovného a nespisovného.
18
7. Charakter pořízených nahrávek V praktické části se budeme zabývat analýzou uvedených dvou typů televizních pořadů vysílaných televizními stanicemi, které jsou běžně dostupné na území České republiky: Česká televize, televize NOVA a FTV PRIMA. K analýze jsme vybrali pořady odlišného typu, abychom je mohli srovnávat. V analyzovaných pořadech jsou zastoupeny mluvené projevy připravené i nepřipravené. Texty pro analýzu byly vybrány náhodně. V první části budeme analyzovat a srovnávat mluvené projevy hlavních zpravodajských pořadů. Ve druhé části se zaměříme na mluvené projevy pořadů zábavných, především zaměřených na gastronomii, které se v poslední době dostávají do popředí sledování a jejich množství v nabídkách televizí stoupá. Zaměříme se zejména na ty části pořadu, které se vyznačují vysokým podílem improvizovaného a nepřipraveného rozhovoru, v němž je možné sledovat míru spisovnosti nebo nespisovnosti v mluveném projevu.
19
8. Vysvětlivky Audiovizuální záznam bylo třeba přepsat a v přepisu zaznamenat i zvukový průběh promluvy, tj. především klesavou a stoupavou intonaci a pauzu. Přepis audiovizuální záznam je graficky zaznamenán do čtyř sloupců. První sloupec „číslo řádku“ slouží pro lepší orientaci v přepisu záznamu. Druhý sloupec označuje „číslo repliky“. Třetí sloupec označuje mluvčího, který danou repliku pronáší, tj. označení osoby – moderátora, reportéra, hosta, popř. je uvedeno konkrétní jméno – Jiří Babica, Zdeněk Pohlreich, aj. Čtvrtý sloupec je konkrétním přepisem mluveného projevu osob zúčastněných v televizním pořadu. Číslo
Replika č.
Mluvčí
Sdělení
1
Moderátor
Ještě jednou pro jistotu připomeňme poslední varování meteorologů, + hrozí požáry. ↓ Ta výstraha platí v zásadě pro celou republiku. ↓ S aktuální předpovědí počasí je to teď Jirka Fröhlich, který ví, jak se bude situace příští týden vyvíjet. ↓ Jirko, máš slovo. ↓
řádku 1 2 3 4 5 6 7
V přepisu audiovizuálního záznamu jsou dále použity tyto značky a symboly: ↓
klesavá intonace
↑
stoupavá intonace
+
pauza
20
9. Rozbor pořízených nahrávek V dalších částí této práce budeme na záznamu a přepisu audiovizuálních nahrávek sledovat, jak se různí mluvčí v různých pořadech vyjadřují a typické rysy, které daného mluvčího případně odlišují od ostatních.
9.1.
Rozbor zpravodajských pořadů K rozboru zpravodajských mluvených textů jsme si vybrali nejsledovanější
pořady celého dne – hlavní televizní zprávy. Hlavní večerní zpravodajské pořady mají za úkol shrnout nejdůležitější události daného dne nebo se vrací k nejzávažnějším zprávám dnů minulých, které aktualizují. V drtivé většině jsou večerní zprávy připraveným mluveným projevem, ale v mnoho reportážích pronášejí zejména pozvaní hosté projevy nepřipravené. Od moderátorů zpravodajských pořadů se očekává kultivované vyjádření a kvalitní znalost spisovného jazyka. Pokusíme se tedy zjistit, jakou měrou je v mluvených zprávách využíván jazyk spisovný a jazyk nespisovný. Všechny záznamy hlavních televizních zpráv pocházejí ze dne 21. 7. 2013: jedná se o reportáž, která upozorňuje na nebezpečí vzniku požárů v důsledku nebývalého horka, které postihlo Českou republiku.
9.1.1. FTV PRIMA9 Číslo
Replika č.
Mluvčí
Sdělení
1
Moderátor
2
Reportér (Jiří Fröhlich)
Ještě jednou pro jistotu připomeňme poslední varování meteorologů, + hrozí požáry. ↓ Ta výstraha platí v zásadě pro celou republiku. ↓ S aktuální předpovědí počasí je to teď Jirka Fröhlich, který ví, jak se bude situace příští týden vyvíjet. ↓ Jirko, máš slovo. ↓ Tak já mám opravdu tu nejaktuálnější předpověď, a ta mluví o tom, že během pondělí a úterý bude 26-30 stupňů ve stínu přes den a rozhodně nám nesprchne. ↓ Ke konci týdne pozor, až 34 stupňů ve stínu. ↓ Platí to pro pátek, sobotu a neděli. ↓ Ovšem v pátek by mohli místy a jenom drobně přijít malé srážky, nebo taky bouřky z vedra, ale nebude to nic extrémního. ↓ Od roku 1951 podle statistiky opravdu takové
řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 9
Záznam reportáže je možné sledovat na adrese http://play.iprima.cz/iprima/392961/all
21
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57
3
Reportér (Alena Šimková)
4
Host (Jan Mládek, velitel hasičů Jablonec) Reportér (Alena Šimková)
5
6
Host (občan 1)
7
Host (občan 2)
8
Host (občan 3)
9
Reportér (Alena Šimková) H (občan 4)
10 11
12
Host (Jan Mládek, velitel hasičů Jablonec) Reportér (Alena Šimková)
sucho nebylo, proto si dávejte pozor při rozdělávání ohňů hlavně v blízkosti lesů nebo v blízkosti vyprahlých míst, například na louce. ↓ O tom ale více v následující reportáži od Aleny Šimkové. ↓ Už týden nespadla ani kapka. ↓ + Zem je vyprahlá. ↓ + Podle statistik prožíváme největší sucho za posledních 60 let. ↓ V takovém počasí stačí málo a z jediné jiskry může vzniknout obrovský požár. ↓ Občané by se měli teda vyvarovat používání otevřeného ohně v přírodě. ↓ Neměli by vypalovat porosty, strniště na svých zahradách. ↓ Oheň je možné bezpečně rozdělat až v bezpečné vzdálenosti od lesa, která je stanovena na 50 metrů. ↓ Okolo by neměla být suchá tráva a vždy bychom měli mít po ruce vodu, kterou plameny uhasíme. ↓ To bych byl blázen, kdybych teď vypaloval trávu. ↓ Čet sem to na internetu, že je zvýšený riziko požárů, a to my tu vůbec voheň nepálíme radši. ↓ Zrovna dneska večer se chystáme grilovat, ale máme připravený bazén s vodou, takže u nás nebezpeční požáru nehrozí. ↓ A opatrní by měli být také kuřáci. Víte, že takový nedopalek může způsobit požár. ↑ To je pravda. I v lese, když de někdo na houby, a vodhodí, tak to je nebezpečný. ↓ Nejen nedopalky, ale právě rozdělávání ohňů v tábořišti. ↓ Používání plynových, lihových a jiných vařičů právě při kempování může vést ke vzniku požárů. ↓ Právě riziko zvyšuje silný vítr, naštěstí v nejbližších dnech bude téměř bezvětří. První místní přeháňky se ale objeví až v závěru příštího týdne. ↓ + Jana Šrámková, PRIMA FTV.
a) spisovný jazyk V celé reportáži jednoznačně převládá spisovný jazyk. Výlučně spisovně hovoří moderátor, oba reportéři i velitel hasičů, který varuje před nebezpečím vzniku požárů. Tyto spisovné projevy jsou žádoucí. Předpokládáme, že diváci hlavních televizních zpráv vysoký standard 22
jazykového vyjadřování a užívání spisovného českého jazyka od profesionálních mluvčích a osoby s vyšším společenským statutem očekávají. V ukázkách z uvedené relativně krátké reportáže si můžeme povšimnout účelného a promyšleného užívání slov přejatých. 1 2 3 4 5 6 7
1
Moderátor
Ještě jednou pro jistotu připomeňme poslední varování meteorologů, hrozí požáry. ↓ Ta výstraha platí v zásadě pro celou republiku. ↓ S aktuální předpovědí počasí je to teď Jirka Fröhlich, který ví, jak se bude situace příští týden vyvíjet. ↓ Jirko, máš slovo. ↓
8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
2
Reportér (Jiří Fröhlich)
Tak já mám opravdu tu nejaktuálnější předpověď, a ta mluví o tom, že během pondělí a úterý bude 26-30 stupňů ve stínu přes den a rozhodně nám nesprchne. ↓ Ke konci týdne pozor, až 34 stupňů ve stínu. ↓ Platí to pro pátek, sobotu a neděli. ↓ Ovšem v pátek by mohli místy a jenom drobně přijít malé srážky, nebo taky bouřky z vedra, ale nebude to nic extrémního. ↓ Od roku 1951 podle statistiky opravdu takové sucho nebylo, proto si dávejte pozor při rozdělávání ohňů hlavně v blízkosti lesů nebo v blízkosti vyprahlých míst, například na louce. ↓ O tom ale více v následující reportáži od Aleny Šimkové. ↓
49 50 51 52
11
Host (Jan Mládek, velitel hasičů Jablonec)
Nejen nedopalky, ale právě rozdělávání ohňů v tábořišti. ↓ Používání plynových, lihových a jiných vařičů právě při kempování může vést ke vzniku požárů. ↓
53 54 55 56 57
12
Reportér (Alena Šimková)
Právě riziko zvyšuje silný vítr, naštěstí v nejbližších dnech bude téměř bezvětří. První místní přeháňky se ale objeví až v závěru příštího týdne. ↓ + Jana Šrámková, PRIMA FTV.
Často se užívají např. slova meteorologm (člověk, který se zabývá vědou o počasí tedy ete r
gi ), dále např. republika (latinský původ; původně republica), situace (s významem
„souhrn okolností, podmínek“), kemp, resp. ke p ván (ve významu „tábor“, „tábořiště“). 23
Slovo extré n nebo extré
označuje dle Slovníku cizích slov společenské označení pro
maximum nebo minimum, v našem maximum. Z další slov cizího původu uvádíme např.: statistika, francouzské slovo rep rtáž (původně rapporter), slovo italského původu riziko (v italštině rischio). b) nespisovný jazyk S nespisovným jazykem se v této reportáži setkáváme pouze v komunikaci reportéra a dotazovaného. Dotazovaný je člověk, kterého se reportér dotazuje na riziko požárů na zahradě, v parku, na lavičce autobusové zastávky. Dotazováním běžných občanů se komerční televize FTV PRIMA zřejmě snaží přiblížit svoje zpravodajství divákům. 39 40 41
7
Host (občan 2)
Čet sem to na internetu, že je zvýšený riziko požárů, a to my tu vůbec voheň nepálíme radši. ↓
V replice dotazovaného občana si můžeme všimnout hláskové roviny výrazových prostředků. Tento občan použil hned několik nespisovných prostředků: Čet je tvar nespisovný, obecně český. Občan vynechává slabičné -l v zakončení příčestí minulého v mužském rodě. Zv šenej je tvar nespisovný, obecně český, ve kterém je místo spisovné koncovky - (v psané podobě slova - ) užita koncovka -ej. V heň je opět tvar nespisovný, obecně český, vyznačující se tzv. protetickým v před začátek slova začínajícího na o- (ocet – vocet, omeleta – vomeleta, oko – voko atd.). 47 48
10
Host (občan 4)
To je pravda. I v lese, když de někdo na houby, a vodhodí, tak to je nebezpečný. ↓
V replice dalšího dotazovaného občana si opět můžeme povšimnout hláskové roviny výrazových prostředků. V této velmi krátké replice je opět použito několika typických nespisovných prostředků: Sloveso de je nespisovná – obecněčeská podoba slovesa jde. V dh d je tvar nespisovný, obecně český s protetickým před počátečním –o. Nebezpečn je tvar nespisovný, obecněčeský, koncovka -é, resp. -á v neutru je nahrazena koncovkou - (ve výslovnosti - ) v koncovkách zájmen a adjektiv. Z obou replik by bylo možné snadno rozpoznat, že oba dotazovaní pánové pocházejí z území Čech.
24
9.1.2. Česká televize10 Číslo
Replika č.
Mluvčí
Sdělení
1
Moderátor
2
Reportér (Dušan Vrbecký)
3
Moderátor
4
Reportér (Dušan Vrbecký)
5
Host (Zdeněk Odvárky, Lesy ČR) Reportér (Dušan Vrbecký) Host (Nicole Zaoralová, Hasičský záchranný sbor ČR)
Meteorologové kvůli suchu rozšířili varování před požáry. ↓ Od dnešního dopoledne až do odvolání platí v celé republice s výjimkou hor. ↓ Půda je nejvíc vyprahlá na severu Čech a také na jižní Moravě. ↓ Hasiči tam zasahovali už v několika případech. ↓ No a Dušan Vrbecký sleduje situaci na Brněnsku. Dušane, která místa jsou ohroženy nejvíc. ↑ Riziko požáru je teď opravdu vysoké. ↓ Ostatně svědčí o tom i výjezdy hasičů, které za poslední několik dní stouply až o 30 procent. ↓ Mezi nejohroženější místa patří, například náspy kolem železnice, pole, louky nebo lesy. ↓ Požár z tepla museli v těchto dnech likvidovat také tady nedaleko Tvarožné na Brněnsku. ↓ Plameny naštěstí sežehly nakonec jenom trávu. ↓ Lépe nebude ani v nejbližších dnech. ↓ Česká republika totiž zažívá nejsušší týden za posledních 60 let a první déšť by podle meteorologů mohl přijít až ve středu nebo ve čtvrtek. ↓ Během nedávných povodní půda extrémně nasycená vodou. ↓ O měsíc a půl později pravý opak. Sucho v podobě červené a růžové barvy (mapa) trápí většinu republiky. ↓ Vyschlá půda a vedrem poznamenané mladé porosty, tak to vypadá v lesích na východě Čech. ↓ Výstraha před požáry je podle lesníků rozhodně na místě. ↓ Vidíme to tady dneska na tomhle místečku, přes ten mech se nejsme schopný dostat. ↓ Je to suché na trout. Úplně se to drolí. ↓ Nerozdělávat ohně, nekouřit a opatrně s hořlavinami. ↓ Takové je základní doporučení hasičů. ↓ Pokud toto lidé nedodrží a způsobí požár, pak jim hrozí pokuta až do výše pětadvaceti tisíc korun. ↓
řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41
6
7
10
Záznam reportáže je možné sledovat na adrese http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328udalosti/213411000100721/
25
42 43 44 45 46 47 48 49 50
8
Host (Taťána Míková, meteorolog)
9
Reportér Dušan Vrbecký)
Až do úterý nečekáme prakticky ani kapku deště. ↓ První přijde ve středu a ve středu by to měly být přeháňky a bouřky hlavně na západě. ↓ Vlna tropických veder by až na pár přeháněk měla pokračovat do příštího víkendu. ↓ Teploty dosáhnou šestatřiceti stupňů. ↓ + Michal Klokočník. Česká televize. ↓
a) Spisovný jazyk V této reportáži České televize se setkáváme převážně se spisovným projevem stylově neutrálním. Jak moderátor, tak i reportér a všichni hosté – meteorolog, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR a člen Lesů ČR dodržují vysoký standard spisovného českého jazyka, který se od nich vzhledem k jejich vysokému společenskému postavení těchto zástupců společnosti očekává. Společným rysem s reportáží FTV PRIMA je velké množství přejatých slov. Některá přejatý nebo cizí slova jsou již vysvětlena v reportáži FTV PRIMA, v následujících textech jsou pouze vyznačena. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
1
Moderátor
Meteorologové kvůli suchu rozšířili varování před požáry. ↓ Od dnešního dopoledne až do odvolání platí v celé republice s výjimkou hor. ↓ Půda je nejvíc vyprahlá na severu Čech a také na jižní Moravě. ↓ Hasiči tam zasahovali už v několika případech. ↓ No a Dušan Vrbecký sleduje situaci na Brněnsku. Dušane, která místa jsou ohroženy nejvíc. ↑
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21
2
Reportér (Dušan Vrbecký)
Riziko požáru je teď opravdu vysoké. ↓ Ostatně svědčí o tom i výjezdy hasičů, které za poslední několik dní stouply až o 30 procent. ↓ Mezi nejohroženější místa patří, například náspy kolem železnice, pole, louky nebo lesy. ↓ Požár z tepla museli v těchto dnech likvidovat také tady nedaleko Tvarožné na Brněnsku. ↓ Plameny naštěstí sežehly nakonec jenom trávu. ↓ Lépe nebude ani v nejbližších dnech. ↓ Česká republika totiž zažívá nejsušší týden za posledních 60 let a první déšť by podle 26
meteorologů mohl přijít až ve středu nebo ve čtvrtek. ↓
22 23
Z dalších slov cizího původu se vyskytují likvidovat (a podstatné jméno likvidace), Výrazy tr py, tr pick má více významů. V našem případě slovo tr pick souvisí se slovem tropy – pojmenováním oblasti po obou stranách rovníku. Jak je zřejmé z celé reportáže, i v České televizi se ve velké míře využívají cizí, přejatá slova. Společná cizí slova obou reportáží jsou: mete r
g, rep b ika, extré n , rizik . Tato slova by bylo možné také označit jako klíčová
pro dané reportáže. 24 25 26 27 28
3
Moderátor
Během nedávných povodní půda extrémně nasycená vodou. ↓ O měsíc a půl později pravý opak. Sucho v podobě červené a růžové barvy (ukázka mapy) trápí většinu republiky. ↓
46 47 48 49 50
9
Reportér
Vlna tropických veder by až na pár přeháněk měla pokračovat do příštího víkendu. ↓ Teploty dosáhnou šestatřiceti stupňů. ↓ + Michal Klokočník. Česká televize. ↓
b) Nespisovný jazyk V reportáži České televize vlastně nenacházíme jediný případ nespisovného vyjadřování u moderátora. Nespisovný prvek v komunikaci najdeme u hosta reportáže, a to Zdeňka Odvárky z Lesů ČR – viz obecněčeský tvar přídavného jména ch pn (místo spis. ch pn ). 33 34 35
5
Host (Zdeněk Odvárky Lesy ČR)
Vidíme to tady dneska na tomhle místečku, přes ten mech se nejsme schopný dostat. ↓ Je to suché na trout. Úplně se to drolí. ↓
9.1.3. Shrnutí Co se týká užívání spisovného a nespisovného jazyka, tendence hlavních zpravodajských pořadů pozorované a analyzované na vzorku reportáže o nebezpečí vzniku požárů v důsledku nebývalých horkých dnů v České republice je možné stanovit následujícím způsobem. Spisovný jazyk, který používají moderátoři, reportéři a mluvčí nejrůznějších organizací ve vztahu k osobám daného povolání společenského statusu očekávaným jevem. 27
Vedle striktně spisovného jazyka jsou analyzované reportáže charakterizovány velkým množstvím slov přejatých. Klíčová nebo společná slova obou reportáží jsou meteorolog, republika, extrémní, riziko. Tato slova zároveň definují zkoumanou reportáž. Naopak nespisovný jazyk se v reportážích objevuje pouze sporadicky. V komerční televizi FTV PRIMA se zřejmě v důsledku přiblížení divákům využívají dotazy běžných občanů, kteří hovoří obecnou češtinou. Česká televize spíše dotazování běžných občanů není v jejich pořadech tak časté.
9.2.
Rozbor zábavných pořadů Zábavné pořady mají nezastupitelnou pozici v programech televizí. Mají za úkol
diváka nejen pobavit, ale i odreagovat od každodenních problémů. Na rozdíl od zpravodajských pořadů, ve kterých se vyžaduje striktně spisovný jazyk, od pořadů zábavných zřejmě neočekáváme pouze spisovnou komunikaci. Jedním z typů zábavných pořadů jsou pořady zaměřené na gastronomii. Zde vystupují známí kuchaři, kteří si často zvou hosty z řad známých a populárních osobností, a společně vaří. Na území České republiky jsou tyto pořady zařazeny na všech zkoumaných televizí. Televize Prima má Zdeňka Pohlreicha, Česká televize pořad Kluci v akci s Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou a televize Nova pořad s Jiřím Babicou.
9.2.1. FTV PRIMA11 Známý pražský šéfkuchař, gastronom a moderátor pořadu o vaření z televize FTV PRIMA Zdeněk Pohlreich, který se nejvíce proslavil ve svém pořadu Ano, šéfe, ve kterém se vryl do paměti diváku televize především svéráznou expresivní slovní zásobou s prvky vulgárnosti, se představil i v posledním svém pořadu Vařte jak šéf!, který bude součástí naší analýzy. Často používal nejrůznější silně emotivní výrazy až vulgarismy. Předpokládali jsme, že Zdeněk Pohlreich v něm už nebude používat nejrůznější vulgarismy: jedná se o pořad zaměřený na recepty a konkrétní vaření (nikoliv na hodnocení nepříliš kvalitních gastronomických podniků, které někdy vedlo k užívání emocionálně zabarvených a vulgárních výrazů). Číslo
11
Replika č.
Mluvčí
Sdělení
Záznam pořadu je možné sledovat na adrese http://play.iprima.cz/all/379489/all
28
řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37
1
Pohlreich
2 3
Ž1 Pohlreich
4
Ž2
5
Pohlreich
6 7 8 9
Ž2 Pohlreich Ž2 Pohlreich
10
Pohlreich
11 12 13 14
Ž2 Pohlreich Ž1 Pohlreich
Tady máme vnitřnosti. Spousta lidí vůbec si s tím neví rady, jak se to má vařit. Podle mýho názoru je to zdravý, supr dobrý, rychle se to připraví, není s tím žádnej problém, cenově je to celkem nenáročný. Má to samý, samý plus. Ty uděláš něco z ledvinek. Ty uděláš z drůbežích jater. A na tebe zbývaj telecí játra. Je to jasný? Ano, šéfe Je samozřejmě důležitý, aby ty játra byly kvalitně ošetřený po tým zabití. Čím čerstvější, tím lepší, samozřejmě, to je úplně jasný. Je zapotřebí trošičku u těch ledvinek, tam je trošku takový tý práce. Že se to musí dost vočistit. Nachystat to, aby tam nezbyly žádný takový ty tukový částice z toho vnitřku, protože ty nemají příjemný aróma. Jak se to uvaří, tak je to úplně v cajku. A vod tebe se nadějeme čeho? Drůbeží játra na berlínský způsob. To je cibulka, jablíčka z mého sadu a tymián. A jakej druh drůbeže to měl být? To mě celkem zajímá teďka. Telecí. Telecí játra. A telecí je drůbež, jo? Sem říkal drůbež? To by musel bejt ptakopysk. Dneska tady máme specialitu. Jsou to játra z pterodaktyla, vole. Vochutnat. Vochutnat. Všechno vochutnat. Jatýrka na cibulce. Super upečený, takový růžový to má bejt. Bacha u těch vnitřností na vysušení. Cibule je prostě geniální. Tutovka. Vochutnejte si to. Šéfe, proč nejste moje pani? To bych ti moh celkem jasně vysvětlit. Šéfe, nemohli bysme si dát příště voraz? Voraz, jo? Voražený ste dost.
a) Spisovný jazyk Zastoupení spisovného jazyka v záznamu pořadu Zdeňka Pohlreicha Vařte jak
šéf! je
výrazně nižší ve srovnání se zastoupením jazyka nespisovného. Zajímavým rysem spisovnosti v projevu Zdeňka Pohlreicha jsou tvary slov, která jsou použity jak ve spisovné, tak v nespisovné podobě. 29
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
3
Pohlreich
Je samozřejmě důležitý, aby ty játra byly kvalitně ošetřený po tým zabití. Čím čerstvější, tím lepší, samozřejmě, to je úplně jasný. Je zapotřebí trošičku u těch ledvinek, tam je trošku takový tý práce. Že se to musí dost vočistit. Nachystat to, aby tam nezbyly žádný takový ty tukový částice z toho vnitřku, protože ty nemají příjemný aróma. Jak se to uvaří, tak je to úplně v cajku. A vod tebe se nadějeme čeho?
Slovo šetřen je pro mluvený projev Zdeňka Pohlreicha zcela netypický, neboť on téměř výlučně u slov začínajících na „o“ používá protetické v, jak jsme zjistili při rozboru jeho projevů. 22 23
5
Pohlreich
A jakej druh drůbeže to měl být? To mě celkem zajímá teďka.
b) Nespisovný jazyk Již při zběžném poslechu mluveného vyjadřování poznáme pražský původ Zdeňka Pohlreicha. Jeho mluvený projev je protkaný řadou slov, která je typická pro obecnou češtinu – viz ukázka: 1 2 3 4 5 6 7 8
1
Soubor slov zdrav , d br , a
Pohlreich
Tady máme vnitřnosti. Spousta lidí vůbec si s tím neví rady, jak se to má vařit. Podle mýho názoru je to zdravý, supr dobrý, rychle se to připraví, není s tím žádnej problém, cenově je to celkem nenáročný. Má to samý, samý plus. Ty uděláš něco z ledvinek. Ty uděláš z drůbežích jater. A na tebe zbývaj telecí játra. Je to jasný?
, nenár čn a ja n má stejný typický rys. Jedná se o skupinu
nespisovných prvků roviny tvaroslovné, ve kterém je nahrazená koncovka -é, resp. -á v neutru při spisovném projevu, koncovkou - nebo - v koncovkách (v psané verzi slova) zájmen a adjektiv. Nespisovný, obecněčeský je též též tvar zájmena
h : -é bývá v obecné češtině
obvykle nahrazeno ý/í (např. létat – lítat). Ve slově super, které je spisovné, dochází ke zkracování a vynechání -e-. Vzniká tak nespisovné slovo supr.
30
Dalším příkladem typickým pro obecnou češtinu je výraz žádnej. Tento tvar je nespisovný, obecně český, ve kterém je - (někdy i -í) v psané podobě spisovného tvaru slova zv šen nahrazeno koncovkou -ej. Běžně se v projevu Z. Pohlreicha setkáme i s typickými obecněčeskými slovesnými tvary typu zb vaj, který je tvarem 3. osoby plurálu s apokopovaným koncovým - . Nespisovný obecněčeský je též slovesný tvar moh v zakončení příčestí minulého v mužském rodě. Pouze v jedné replice textu Zdeňka Pohlreicha je posluchači naservírovaná řada slov nespisovných. Napočítali bychom 10 slov ve tvaru nespisovného. Ani další části replik nebudou výjimkou. 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19
3
Pohlreich
Je samozřejmě důležitý, aby ty játra byly kvalitně ošetřený po tým zabití. Čím čerstvější, tím lepší, samozřejmě, to je úplně jasný. Je zapotřebí trošičku u těch ledvinek, tam je trošku takový tý práce. Že se to musí dost vočistit. Nachystat to, aby tam nezbyly žádný takový ty tukový částice z toho vnitřku, protože ty nemají příjemný aróma. Jak se to uvaří, tak je to úplně v cajku. A vod tebe se nadějeme čeho?
Dalším typickým prvkem mluveného projevu Zdeňka Pohlreicha je protetické v-, které na konci celého záznamu graduje: např. v d, v či tit. Nespisovné je též slovo teďka. 22 23
5
Pohlreich
A jakej druh drůbeže to měl být? To mě celkem zajímá teďka.
26 27 28
9
Pohlreich
To by musel bejt ptakopysk. Dneska tady máme specialitu. Jsou to játra z pterodaktyla, vole.
29 30 31 32 33
10
Pohlreich
35
12
Pohlreich
Vochutnat. Vochutnat. Všechno vochutnat. Jatýrka na cibulce. Super upečený, takový růžový to má bejt. Bacha u těch vnitřností na vysušení. Cibule je prostě geniální. Tutovka. Vochutnejte si to. To bych ti moh celkem jasně vysvětlit.
31
37
14
Pohlreich
Voraz, jo? Voražený ste dost.
V zaznamenané části pořadu Zdeňka Pohlreicha Vařte jak šéf! je zcela zřejmé, že se moderátor a vedoucí osoba Zdeněk Pohlreich dopouští celé řady prohřešků proti spisovnému vyjadřování; užívá typické prvky nespisovného obecněčeské, které jsou popsány výše. Jeho pořad má zábavný charakter, má za úkol představit zajímavé recepty. Nabízí se otázka, zda se Z. Pohlreich snaží přiblížit si lidem, a proto mluví v drtivé většině nespisovně.
9.2.2. Televize NOVA12 Protagonistou pořadu o vaření je český kuchař a cestovatel Jiří Babica. Vystudoval gastronomii v Praze a tam žije a současně vaří. Opět se tedy setkáváme s rodilým Pražanem. Zajímavá je srovnání mluvy Zdeňka Pohlreicha a Jiřího Babici. Oba jsou známi svojí vzájemnou nevraživostí. Zejména Zdeněk Pohlreich kritizuje Babicův způsob vaření. Budeme soupeřit ovšem ne na poli kuchařském, ale na poli jazykovém. K rozboru mluveného projevu Jiřího Babici jsme si vybrali jeho pořad Babicovy dobroty, který běží na komerční televizi NOVA. Číslo
Replika č.
Mluvčí
Sdělení
1 2 3 4 5
1
Babica
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15
2
Host
3
Babica
4
H
Vážení přátelé, mám čest vám představit Janu Švandovou, která dorazila ke mně domů, což je pro mě obrovská čest. ↓ My si budeme samozřejmě spolu vařit nebo píct nebo tady vidím nějakou sladkost dokonce. ↓ Takže dobrý den. ↓ Já jsem člověk, kterej má hrozně rád sladký a vždycky sem vděčná za jakýkoliv recept, sladký. ↓ Teď začíná léto, končí nám jaro a já mám takový speciální recept – cheesecake, který mě naučila moje snacha a já jsem za něj strašně ráda, protože je opravdu moc dobrej. ↓ A já si myslím, tam bude i ovoce, že. ↑ Vidím tady jahody. ↓ Je to úžasný, protože se nepeče. ↓
řádku
12
Záznam pořadu je možné sledovat na adrese http://dobroty.nova.cz/clanek/epizody/cheesecake.html a http://dobroty.nova.cz/clanek/epizody/sunkovo-syrovy-chleb.html
32
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41
5 6 7 8 9
Babica H Babica H Babica
10 11 12 13
H Babica H Babica
14
H Babica
H
Potřebujem na to dva tvarohy, šlehačku, sušenky, máslo, citrón, cukr a želatinu. ↓ Takže to odsouhlasíte. ↑ Já na to juknu. ↓ Hoďte na to zkušený voko. ↓ Já si myslím, že dobrý. ↓ Já mezitím ještě rychle, abysme ještě měli něco, udělám takový šunkovo-sýrový chléb. ↓ A to je strašná rychlovka a myslím, že se to teďka hodí k tomu času, když si grilujeme a tak. ↓ K tomu masíčku. ↑ K tomu masíčku. ↓ Aha. ↓ Takže já si to připravím a bude to zase ruky cuky. ↓ No a pak to ochutnáme. ↓ Ano. ↓ Zatím co nám tuhne cheesecake, mimořádně povedenej, tak ještě sem se rozhod, že takovou rychlost, takovej chleba, kterej se hodí třeba ke grilování, nebo třeba si ho jen tak udělat, absolutně bezpracná záležitost. ↓ Nejdůležitější ze všeho je mít takovýhle oranžový hrnek, protože je takzvaná hrníčková metoda. ↓ To jsem ráda, že nemusím nic vážit. ↓
a) Spisovný jazyk Společným jazykovým rysem projevů Z. Pohlreicha a J. Babici je používání dvojích tvarů jednoho slov (tj. spisovných i nespisovných). 18
5
Babica
Takže to odsouhlasíte. ↑
Nepoužití protetického v je spíše nečekané (po zkušenostech s mluvou Z. Pohlreicha). V této replice lze vidět, že se Jiří Babica snaží svůj mluvený projev hlídat a snaží se mluvit spisovně. 22 23 24 25 26
33 34 35
9
Babica
Já mezitím ještě rychle, abysme ještě měli něco, udělám takový šunkovo-sýrový chléb. ↓ A to je strašná rychlovka a myslím, že se to teďka hodí k tomu času, když si grilujeme a tak. ↓
Babica
Zatím co nám tuhne cheesecake, mimořádně povedenej, tak ještě sem se rozhod, že takovou rychlost, takovej chleba, 33
kterej se hodí třeba ke grilování, nebo třeba si ho jen tak udělat, absolutně bezpracná záležitost. ↓ Nejdůležitější ze všeho je mít takovýhle oranžový hrnek, protože je takzvaná hrníčková metoda. ↓
36 37 38 39 40
Otázkou zůstává, zda je spisovná mluva Jiřího Babici opravdu cílená, nebo se jedná pouze o náhodu. Můj názor je ten, že se snaží mluvit více kultivovaně ve srovnání s Pohlreichem. Posledním dosud nepopsaným jevem je použití anglického výrazu cheescake. V překladu sýrový koláč. Tento pokrm pochází z Ameriky. U nás je známější anglický výraz cheescake, nežli český překlad. b) Nespisovný jazyk K analýze mluveného projevu Jiřího Babici nám poslouží dvě části pořadu. První je „cheescake“ a začátek druhé části, což je „šunkovo-sýrový chléb“. Jak je výše zmíněno, Jiří Babica je stejně jako Zdeněk Pohlreich Pražan. 1 2 3 4 5
1
Babica
Vážení přátelé, mám čest vám představit Janu Švandovou, která dorazila ke mně domů, což je pro mě obrovská čest. ↓ My si budeme samozřejmě spolu vařit nebo píct nebo tady vidím nějakou sladkost dokonce. ↓
Slovo p ct, dříve vnímané jako obecně české, je dnes chápáno již spíše jako hovorové. Voko je nespisovné slovo (viz protetické v), nespisovný je též tvar podmiňovacího způsobu přítomného času abysme. 20
7
Babica
Hoďte na to zkušený voko. ↓
22 23 24 25 26
9
Babica
Já mezitím ještě rychle, abysme ještě měli něco, udělám takový šunkovo-sýrový chléb. ↓ A to je strašná rychlovka a myslím, že se to teďka hodí k tomu času, když si grilujeme a tak. ↓
Slovo rychlovka můžeme zařadit do kuchařského slangu. Označuje to činnost, která netrvá dlouho.
34
33 34 35 36 37 38 39 40
Babica
Zatímco nám tuhne cheesecake, mimořádně povedenej, tak ještě sem se rozhod, že takovou rychlost, takovej chleba, kterej se hodí třeba ke grilování, nebo třeba si ho jen tak udělat, absolutně bezpracná záležitost. ↓ Nejdůležitější ze všeho je mít takovýhle oranžový hrnek, protože je to takzvaná hrníčková metoda. ↓
V této replice jsou slova povedenej, takovej, kterej, která můžete zařadit do jednoho celku (viz výše o obecněčeských koncovkách). Stejně tak je výše popsaný jev, který vede k nespisovnému tvaru slova rozhod. Krátce si povšimneme také stavby věty, která sice není cílem analýzy této práce, ale i tato stránka českého jazyka působí na diváky u televize. 1 2 3 4 5
1
Babica
Vážení přátelé, mám čest vám představit Janu Švandovou, která dorazila ke mně domů, což je pro mě obrovská čest. ↓ My si budeme samozřejmě spolu vařit nebo píct nebo tady vidím nějakou sladkost dokonce. ↓
Ukázka ze stavby věty, kterou jsme vyznačili, svědčí o nedostatku komunikační perspektivy moderátora pořadu o vaření. Jiří Babica se do věty zcela „zapletl“: My i b de e a p
vařit neb p ct neb tady vid
nějak
zřej ě
adk t d k nce. První část souvětí nás
informuje o tom, že si budou s hostem svého pořadu vařit (My i b de e a vařit neb p ct). Druhá část souvětí (neb tady vid
nějak
zřej ě p
adk t d k nce) nás zcela
zmatečně informuje o tom, že ve studiu vidí sladkou kuchyni. Tento jev není zcela ojedinělý. 33 34 35 36 37 38 39 40
Babica
Zatímco nám tuhne cheesecake, mimořádně povedenej, tak ještě sem se rozhod, že takovou rychlost, takovej chleba, kterej se hodí třeba ke grilování, nebo třeba si ho jen tak udělat, absolutně bezpracná záležitost. ↓ Nejdůležitější ze všeho je mít takovýhle oranžový hrnek, protože je to takzvaná hrníčková metoda. ↓
35
Druhým příkladem nedostatku komunikační perspektivy je i následující ukázka: Zat t hne chee ecake, i
řádně p vedenej, tak ještě e
e r zh d, že tak v
ch eba, kterej e h d třeba ke gri ván , neb třeba i h jen tak dě at, ab
rych
c ná t, tak vej
tně bezpracná
zá ežit t. Jiří Babica se opět zapletl do svého složitého souvětí a vytvořil tak souvětí téměř nesmyslné. Jak lze vidět, tak ani Jiří Babica se nevyhnul nespisovným výrazům. Ovšem ani zdaleka je nepoužívá v takové míře jako Zdeněk Pohlreich.
9.2.3. Česká televize13 Kulinářský pořad České televize s hlavními protagonisty Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou se jmenuje Kluci v akci. Tento pořad se objevuje na obrazovkách České televize od roku 2005. Oba protagonisté se pohybují a pracují v Praze. Číslo
Replika č.
Mluvčí
Sdělení
1
Slanina
2
Sajler
3
Slanina
4
Sajler
5
Slanina
Takže prosím vás, přátelé, než se vrhneme na samotný steak, tak je důležitý vyndat maso z ledničky a nechat ho chvíli při pokojové teplotě. ↓ To je hrozně důležitý, protože pak nedocílíte toho stupně propečení, který požadujete. ↓ Ideální je právě si ho takhle vyndat a před tím, než budete zpracovávat ten steak, tak si udělat tu vomáčku. ↓ Tak jdeme na to. ↓ Začnu tím, že si nakrájím najemno šalotku. ↓ A já rozpustím máslo. ↓ Zapálíme si kastrůlek, vezmeme si máslo a rozpustíme ho. ↓ Základem sýrové omáčky je samozřejmě kvalitní sýr. ↓ Ale hlavně základní omáčka bešamel. Takže přidáme šalotku. ↓ Šalotku restujeme jen tak do sklovata. ↓ Nesmí to bejt tmavý. ↓ Přisypeme mouku. Mouku zarestujeme. ↓ Vznikla nám taková světlá cibulová jíška a zalijeme mlékem. ↓ Důležitý je prosim vás, nelít do teplé jíšky nelít studené mléko, aby se nám neuďály hrudky. ↓ Necháme ideálně 15 min. provařit
řádku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 13
Záznam pořadu je možné sledovat na adrese http://www.ceskatelevize.cz/porady/10084897100-kluci-vakci/213562221900010/video/
36
jen tak samotný. ↓
25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57
6
Sajler
7
Sajler
8
Slanina
Tak já zatím nastrouhám sýr. ↓ Máme tu dva druhy. ↓ Jeden gorgonzola, což je takovej jemnej sýr s modrou plísní a druhej je parmazán. ↓ Vždycky je potřeba tu sýrovou omáčku, pokud ji děláte ke steakům, nějakej výraznej sýr, aby si s tím steaky hezky stouply. ↓ Když maso vyjmeme, tak ho osušíme. ↓ Máme maso z kýty. ↓ Ale možná bysme si mohli malinko zrekapitulovat, jaké části hovězího masa jsou ideální právě na ty steaky. ↓ Já bych možná začal o roštěnce. ↓ Roštěnec může být buď nízkej, nebo vysokej. ↓ Samozřejmě je to úplně nejkvalitnější maso hovězí svíčková, potom samozřejmě když máme kvalitní, skutečně kvalitní vyzrálý hovězí maso, tak to může být kýta, může to být pupek, můžou to bejt nožičky. Částí je hodně. ↓ No a teď, když to máme vyskládaný v tom pekáčku, tak je samozřejmě důležitý to kořenění. ↓ On totiž někdo říká, nedávat tam žádnej olej do toho. ↓ Já si myslím, že je to špatně, a řeknu vám, proč si to myslim. ↓ Z toho důvodu, že tuk je nositelem chuti. ↓ To znamená, že my když to do toho oleje nenaložíte, ale jen ten olej pokapete a rozetřete ho, tak se vám rozvoní to koření, který používáte. ↓ V našem případě je to ten pepř a ten tymián. ↓ Když to tam nedáte, zřejmě se to ochutí, ale ta chuť nebude taková intenzivní, taková příjemná. ↓
a) Spisovný jazyk Mluvený projev Ondřeje Slaniny je na rozdíl od ostatních analyzovaných pořadů doprovázen i přejatými slovy. 12 13 14
3
Slanina
A já rozpustím máslo. ↓ Zapálíme si kastrůlek, vezmeme si máslo a rozpustíme ho. ↓
18 19 20 21 22
5
Slanina
Šalotku restujeme jen tak do sklovata. ↓ Nesmí to bejt tmavý. ↓ Přisypeme mouku. Mouku zarestujeme. ↓ Vznikla nám taková světlá cibulová jíška a zalijeme mlékem. ↓ Důležitý je prosim vás, nelít do teplé jíšky 37
nelít studené mléko, aby se nám neuďály hrudky. ↓ Necháme ideálně 15 min. provařit jen tak samotný. ↓
23 24 25
Slova cizího původu jsou ka trů ek (zdrobnělina původně francouzského slova kastrol) a restovat (rychlé opékání na tuku). Naopak mluvený projev jeho kolegy Filipa Sajlera přináší do kulinářského pořadu i cizí názvy potravin. 26 27 28 29 30 31 32
6
Sajler
Tak já zatím nastrouhám sýr. ↓ Máme tu dva druhy. ↓ Jeden gorgonzola, což je takovej jemnej sýr s modrou plísní a druhej je parmazán. ↓ Vždycky je potřeba tu sýrovou omáčku, pokud ji děláte ke steakům, nějakej výraznej sýr, aby si s tím steaky hezky stouply. ↓
Sýr gorgonzola i par azán mají italský původ (italsky gorgonzola a parmesan). b) Nespisovný jazyk Ondřej Slanina ve svém mluveném projevu užívá mnoha nespisovných tvarů slov. Všechny nespisovné výrazy, obecněčeské, jsou popsány výše. 1 2 3 4 5 6 7 8 9
1
Slanina
Takže prosím vás, přátelé, než se vrhneme na samotný steak, tak je důležitý vyndat maso z ledničky a nechat ho chvíli při pokojové teplotě. ↓ To je hrozně důležitý, protože pak nedocílíte toho stupně propečení, který požadujete. ↓ Ideální je právě si ho takhle vyndat a před tím, než budete zpracovávat ten steak, tak si udělat tu vomáčku. ↓
18 19 20 21 22 23 24 25
5
Slanina
Šalotku restujeme jen tak do sklovata. ↓ Nesmí to bejt tmavý. ↓ Přisypeme mouku. Mouku zarestujeme. ↓ Vznikla nám taková světlá cibulová jíška a zalijeme mlékem. ↓ Důležitý je prosim vás, nelít do teplé jíšky studené mléko, aby se nám neuďály hrudky. ↓ Necháme ideálně 15 minut provařit jen tak samotný. ↓
45 46 47
8
Slanina
No a teď, když to máme vyskládaný v tom pekáčku, tak je samozřejmě důležitý to kořenění. ↓ On totiž někdo říká, nedávat tam 38
žádnej olej do toho. ↓ Já si myslím, že je to špatně, a řeknu vám, proč si to myslim. ↓ Z toho důvodu, že tuk je nositelem chuti. ↓ To znamená, že my když to do toho oleje nenaložíte, ale jen ten olej pokapete a rozetřete ho, tak se vám rozvoní to koření, který používáte. ↓ V našem případě je to ten pepř a ten tymián. ↓ Když to tam nedáte, zřejmě se to ochutí, ale ta chuť nebude taková intenzivní, taková příjemná. ↓
48 49 50 51 52 53 54 55 56 57
Jediným novým prvkem nespisovného jazyka je zkracování „i“ u sloves přítomného času, oznamovacího způsobu. Slova myslim (řádek 49) a prosim (řádek 22) jsou nespisovné, obecně české. Tento nespisovný tvar vzniká zkracováním dlouhého -í- (myslím, prosím). 18 19 20 21 22 23 24 25
5
Slanina
Šalotku restujeme jen tak do sklovata. ↓ Nesmí to bejt tmavý. ↓ Přisypeme mouku. Mouku zarestujeme. ↓ Vznikla nám taková světlá cibulová jíška a zalijeme mlékem. ↓ Důležitý je prosim vás, nelít do teplé jíšky nelít studené mléko, aby se nám neuďály hrudky. ↓ Necháme ideálně 15 min. provařit jen tak samotný. ↓
Výraz, který lze zařadit do kuchařského slangu, je sklovata. O trochu méně nespisovných výrazů najdeme v mluveném projevu kolegy z pořadu Filipa Sajlera. 26 27 28 29 30 31 32
6
Sajler
Tak já zatím nastrouhám sýr. ↓ Máme tu dva druhy. ↓ Jeden gorgonzola, což je takovej jemnej sýr s modrou plísní a druhej je parmazán. ↓ Vždycky je potřeba tu sýrovou omáčku, pokud ji děláte ke steakům, nějakej výraznej sýr, aby si s tím steaky hezky stouply. ↓
33 34 35 36 37 38 39 40 41
7
Sajler
Když maso vyjmeme, tak ho osušíme. ↓ Máme maso z kýty. ↓ Ale možná bysme si mohli malinko zrekapitulovat, jaké části hovězího masa jsou ideální právě na ty steaky. ↓ Já bych možná začal o roštěnce. ↓ Roštěnec může být buď nízkej, nebo vysokej. ↓ Samozřejmě je to úplně nejkvalitnější maso hovězí svíčková, potom samozřejmě když máme kvalitní, skutečně 39
kvalitní vyzrálý hovězí maso, tak to může být kýta, může to být pupek, můžou to bejt nožičky. Částí je hodně. ↓
42 43 44
Všechny vyznačené výrazy byly popsány výše.
9.2.4. Shrnutí Tendence užívání jazyka spisovného a nespisovného v zábavných pořadech zaměřených na vaření je možné hodnotit následovně. Spisovný jazyk je využíván zřídka. Někteří moderátoři kulinářských pořadů se sice snaží mluvit spisovně, ale je to jev zcela sporadický. České televize se snaží do svého pořadu zařadit slova přejatá, ostatní televizní stanice slova přejatá nevyužívají. Naopak nespisovný jazyk je v pořadech o vaření dominantní. Každý moderátor ze zkoumaných pořadů se dopouští celé řady nespisovných výrazů obecněčeských, které se tak stávají typickými a charakteristickými jevy zábavných pořadů kulinářského směru. Jazykový souboj rivalů ve vaření Z. Pohlreicha a J. Babici vyznívá spíše pro prvně jmenovaného, který je svým nespisovným pochopitelným mluveným projevem pro diváka přijatelnější než mluvený projev J. Babici a jeho nezdařilé pokusy o komplikovaná souvětí, ze kterých může být divák pouze zmatený.
40
10.
Závěr Zpravodajské pořady a pořady o vaření jsou zcela na rozdílných pólech nejen
žánrově, ale také z hlediska užívání prostředků stratifikace českého jazyka. Jako reprezentanty zpravodajských pořadů jsme zvolili hlavní zpravodajské noviny, jež mají velké zastoupení ve sledovanosti dne. Tento typ pořadů je charakteristický striktním dodržováním spisovného jazyka, který je promyšleně doplňován přejatými slovy. Všichni zástupci s prestižním sociálním statusem (moderátoři, reportéři, mluvčí, aj.) objevující se ve zpravodajských novinách dodržují vysokou úroveň českého jazyka. Dalším zjištěným jevem bylo promyšlené zařazování slov přejatých do celé délky reportáže. Nespisovný jazyk byl zaznamenán pouze v mluveném projevu občanů, kteří jsou dotazováni na ulici. Pokud by šlo zpravodajské pořady vzájemně porovnat, vyšší míru spisovnosti používá veřejnoprávní Česká televize. V jejich reportážích se vyskytují pouze osoby, u kterých se vysoký standard vyjadřování na základě jejich profese očekává. Naopak FTV PRIMA do svých reportáží zařazuje dotazované občany, kteří nejsou zvyklí mluvit jen standardním jazykem. Druhým typem analyzovaného pořadu byly pořady kulinářské. V těchto pořadech je jazyk spisovný používaný minimálně. Taktéž v množství velmi malém se objevují přejatá slovy. Tento jev bych posuzoval naopak kladně, protože do pořadu o vaření vměstnat přejatá slova je úkol složitý. Dominantním pro mluvené projevy v pořadech o vaření je jazyk nespisovný, a to obecněčeský. Všichni moderátoři zkoumaných pořadů se dopouštějí mnohých typických projevů obecněčeského interdialektu. Některé snahy o korigování nespisovného jazyka mnohdy končí se spleti nesmyslných souvětí, jako předvedl Jiří Babica z pořadu Babicovy dobroty.
41
Použitá literatura: ČECHOVÁ, Marie. Čeština - řeč a jazyk. Praha: Institut sociálních vztahů, 1996, 380 s. ISBN 80-858-6612-9. ČMEJRKOVÁ, Světla, František DANEŠ, Jiří KRAUS a Ivana SVOBODOVÁ. Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha: Academia, 1996, 259 s. ISBN 80-200-0589-7. DANEŠ, František. Če k jazyk na pře
ti ci et . Praha: Academia, 1997, 292 s. ISBN
80-200-0617-6. HAUSER, Přemysl. Na ka KOŘENSKÝ, Jan. K KRAUS, Jiří. Jazyk v pr
vn zá bě. Praha: SPN, 1986, 195 s. ISBN 14-357-86.
nikace a čeština. Jinočany: H, 1992, 89 s. ISBN 80-854-6792-5. ěnách k
nikačn ch édi . Praha: Karolinum, 2008, 172 s. ISBN
978-80-246-1578-3. SGALL, Petr a Jarmila PANEVOVÁ. Jak p át a jak nep at če ky. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004, 197 s. ISBN 80-246-0871-5.
42
